Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem

Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu

Dokument je zpracován na období 2015 – 2024

Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)

OSNOVA

Obsah OBSAH ................................................................................................................................................... 4 1.

ÚVOD ............................................................................................................................................ 8

1.1.

Základní informace o strategii ............................................................................................................ 8

1.2.

Stručná informace o městech a obcích správního obvodu .................................................................. 9

1.3.

Kontext vzniku a existence strategie ................................................................................................ 11

1.4.

Účel strategie – proč byla zpracována............................................................................................... 11

1.5.

Uživatelé strategie – komu strategie slouží....................................................................................... 11

1.6.

Vybrané relevantní významné strategické dokumenty ..................................................................... 11

2. PROFIL (ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA) ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU A SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 13 2.1.

Profil území správního obvodu ......................................................................................................... 13

2.1.1

Identifikace správního obvodu........................................................................................................... 13

2.1.2 Stručná charakteristika území správního obvodu ................................................................................... 14 2.1.3 Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území .................................................................................. 37 2.1.4 Aktéři regionálního rozvoje ..................................................................................................................... 39 2.2.

Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu ........................................................................... 40

2.3.

Přílohy .............................................................................................................................................. 44

3.

TÉMA 1: ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................ 56

3.1.

Analytická část: Definice a analýza řešených problémů .................................................................... 56

3.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému .......................................................................................... 56 3.1.2 Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj ............................................................................................................................................... 58 3.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy ................................................................................................... 103 3.1.4 SWOT analýza školství ........................................................................................................................... 109 3.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 115

4

3.2.

Návrhová část pro oblast školství ................................................................................................... 122

3.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 122 3.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 123 3.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 127 3.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 133 3.3.

Pravidla pro řízení strategie ............................................................................................................ 139

3.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 139 3.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 142 3.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 143 3.4.

Závěr a postup zpracování .............................................................................................................. 146

3.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 146 3.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 147 3.5.

Přílohy ............................................................................................................................................ 148

3.5.1 Seznam použitých zkratek pro oblast školství ....................................................................................... 148 3.5.2 Dotazníkové šetření a zápis ................................................................................................................... 149 3.5.3 Příklad dobré praxe:Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy ............................................... 156 3.5.4 Vazba na OP VVV – PO3 a IROP – SC 2.4 ............................................................................................... 158

4.

TÉMA 2: SOCIÁLNÍ SLUŽBY ..............................................................................................159

4.1 Analytická část: definice a analýza řešených problémů .......................................................................... 159 4.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému ........................................................................................ 159 4.1.2 Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj .... 160 4.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy ................................................................................................... 173 4.1.4 SWOT analýza oblasti ............................................................................................................................ 176 4.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 178 4.2.

Návrhová část pro oblast sociálních služeb ..................................................................................... 179

4.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 179 4.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 181 4.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 182 4.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 187 4.3. Pravidla pro řízení strategie ................................................................................................................... 191 4.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 191

5

4.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 194 4.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 195 4.4.



5.

Přílohy ............................................................................................................................................ 199

TÉMA 3.: ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ.........................................................................203

5.1.

Analytická část: definice a analýza řešených problémů .................................................................. 203

5.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému ........................................................................................ 203 5.1.2 Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj ............................................................................................................................................................... 206 5.1.4 SWOT analýza ........................................................................................................................................ 244 5.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 246 5.2.

Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství ...................................................................... 248

5.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 248 5.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 251 5.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 251 5.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 262 5.3.

Pravidla pro řízení strategie ............................................................................................................ 265

5.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 265 5.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 268 5.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 269 5.4.



6.

Přílohy k tématu 3.: Odpadové hospodářství .................................................................................. 274

TÉMA 4.: CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................302

6.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů ......................................................................... 302 6.1.1 Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu ................................................. 302 6.1.2 Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti .......................................................................... 307

6

6.1.3 Charakteristika potencionálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu ............................................ 336 6.1.4 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................................... 340 6.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 342 6.2. Návrhová část pro oblast cestovního ruchu ........................................................................................... 343 6.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 343 6.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 346 6.2.3

Popis cílů v jednotlivých oblastech .................................................................................................. 350

6.2.4

Indikátory ......................................................................................................................................... 354

6.3. Pravidla pro řízení strategie ................................................................................................................... 359 6.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 359 6.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 362 6.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 362 6.4. Závěr a postup zpracování ..................................................................................................................... 365 6.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 365 6.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 366

7.

ZÁVĚR, KONTAKTY .............................................................................................................367

8. SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................368 8.1. Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 368 8.2. Seznam grafů ......................................................................................................................................... 372 8.3. Seznam mapových podkladů ................................................................................................................. 373

7

1. Úvod 1.1. Základní informace o strategii Tab. č. 1: Základní informace o strategii

Název strategie

Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu

Kategorie strategie

Místní strategie (strategie správního obvodu ORP) tematického charakteru (pro oblast předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadové hospodářství a cestovního ruchu) Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem Počet obyvatel správního obvodu: 15691

Řešené území Počet obcí ve správním obvodu: 14 Rozloha správního obvodu: 164,03 km² Město: Bystřice pod Hostýnem Názvy obcí správního obvodu

Obce: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice

Zadavatel strategie

Svaz měst a obcí České republiky v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností"

Gestor tvorby strategie

Obec Loukov

Koordinátor tvorby strategie

Koordinátor meziobecní spolupráce (člen realizačního týmu smluvního partnera)

Rok zpracování strategie

2014 - 2015

Schvalovatel strategie

Shromáždění starostů SO ORP Bystřice pod Hostýnem

8

Forma a datum projednání / schválení

Zastupitelstvo obce Loukov, 13. 11. 2013

zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (o obchodních korporacích) zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Související legislativa

zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Doba realizace strategie 2014-2023 Odpovědnost za implementaci

obec Loukov, ORP Bystřice pod Hostýnem

Orientační rozpočet implementace

2.214.886 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

1.2. Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Ve správním obvodu je celkem 14 obcí, z toho jedna má statut města.

9

Tab. č.2: Obce správního obvodu dle abecedního pořadí Znak

Údaje o obci

Znak

Údaje o obci

Název obce: Blazice

Název obce: Mrlínek

Počet obyvatel: 209


Zapojení do tvorby strategie: ano


Název obce: Brusné

Název obce: Osíčko





Název obce: Bystřice pod Hostýnem

Název obce: Podhradní Lhota





Název obce: Chomýž

Název obce: Rajnochovice



Zapojení do tvorby strategie: ne


Název obce: Chvalčov

Název obce: Rusava





Název obce: Komárno

Název obce: Slavkov pod Hostýnem





Název obce: Loukov

Název obce: Vítonice





Zdroj: webové stránky obcí

10

Počet obyvatel jednotlivých obcí je datován k 31. 12. 2012.

1.3. Kontext vzniku a existence strategie Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s obcí Loukov a se zapojenými obcemi v rámci SO ORP. Z toho důvodu je Svaz zadavatelem strategie a obec Loukov je gestorem tvorby strategie. Koordinátorem strategie je koordinátor meziobecní spolupráce ing. Kateřina Buzková. Strategie byla zpracována realizačním týmem v zastoupení: koordinátor projektu: ing. Kateřina Buzková, pracovník pro tvorbu analýzy a strategie: ing. Lucie Zlámalová, asistent: ing. Markéta Burdová a tematický expert: Jaroslava Jurčová. 1.4. Účel strategie – proč byla zpracována Účelem strategie je vymezit a definovat ve 4 oblastech možnosti meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP, a to včetně návrhu možných řešení. Strategie má sloužit též k hledání dobrých praxí a prostoru pro úspory nákladů nebo zvýšení kvality v těchto 4 oblastech pomocí meziobecní spolupráce. 1.5. Uživatelé strategie – komu strategie slouží Strategie je určena obcím správního obvodu, jejich občanům, voleným orgánům a zřízeným či založeným organizacím. Slouží také představitelům organizací a subjektů v rámci daného území správního obvodu - mikroregionům, MAS, ziskovému i neziskovému sektoru. K uživatelům strategie mohou patřit též stát a jeho organizace. 1.6. Vybrané relevantní významné strategické dokumenty V následující tabulce jsou uvedeny názvy vybraných významných strategických dokumentů včetně odkazu, kde je možné je získat. Nejsou zde uváděny všechny strategické dokumenty – u obcí jsou zmíněny jen ty, které mají značný přesah mimo území obce nebo jsou svým charakterem pro některé z témat klíčové. Jedná se o všechny dokumenty, které se vztahují k území SO ORP.

11

Tab. č. 3: Relevantní významné strategické dokumenty Č. Název dokumentu

Kde jej lze získat

Stát http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytovapolitika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky

1

Politika územního rozvoje

2

Plán odpadového hospodářství http://mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr ČR

3

Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020

http://databaze-strategie.cz/cz/mmr/strategie/strategieregionalniho-rozvoje-cr-2014-2020

Kraj 1

Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020

2

Plán odpadového hospodářství http://www.kr-zlinsky.cz/plan-odpadovehohospodarstvi-zlinskeho-kraje-cl-638.html Zlínského kraje

http://databaze-strategie.cz/cz/zlk/strategie/strategierozvoje-zlinskeho-kraje-2009-2020

Mikroregiony, města a obce 1

Integrovaná strategie MAS Podhostýnska 2014 - 2020

2

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Bystřice http://www.mubph.cz/clanek.php?id=2529 pod Hostýnem na období 2013 - 2016

http://www.mas-podhostynska.cz/

12

2. Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza 2.1. Profil území správního obvodu 2.1.1 Identifikace správního obvodu Bystřice pod Hostýnem je menší město, ležící ve střední Moravě ve Zlínském kraji, na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 310 m. n. m. Nachází se asi 20 km východně od Přerova v severovýchodním cípu okresu Kroměříž. Město se rozkládána 2 677ha a k 31. 12. 2012 zde žilo 8390 obyvatel. K městu náleží také 4 místní části: Sovadina, Rychlov, Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem. Je obcí s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu spadá 13 obcí: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov (včetně obce Libosváry), Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice. Město Bystřice pod Hostýnem je taktéž centrem Podhostýnského mikroregionu, který svou polohou tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje. V rámci kraje sousedí na západě se správním obvodem Holešov, na jihu se Zlínem a na východě se správními obvody Valašské Meziříčí a Vsetín. Administrativní členění správního obvodu Mapa č. 1 a) Vymezení území

Zdroj: webový portál mapy.cz a vlastní grafická úprava

13

Mapa č. 1b)Administrativní členění – obce

Zdroj: mapy.cz + vlastní grafická úprava

2.1.2 Stručná charakteristika území správního obvodu A. Obyvatelstvo a obce Tab. č. 4 : Charakteristika území ORP OBCE

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obcí

14

14

14

14

14

14

14

14

Počet částí obcí

5

5

5

5

5

5

5

5

21

21

21

21

21

21

21

21

Počet katastrálních území

14

Počet obcí se statutem města

1

1

1

1

1

1

1

1

Počet obcí se statutem městyse

0

0

0

0

0

0

0

0

POZEMKY Výměra v tis. 16393,7038 16393,83 16394,0661 16394,4529 16398,29 16396,38 16396,59 16397,28 ha zemědělská půda

6636,29 6632,945

6631,4071

6606,9576 6607,558 6606,915 6604,853

lesní pozemky

8367,93 8367,833

8367,6797

8383,1396 8384,238 8385,789 8386,371 8397,108

zastavěné plochy

232,382 232,2738

233,2628

Hustota zalidnění

97

98

232,5426 231,9811 230,7289

98

98

97

96

6580,04

230,18 229,5509

96

96

2

(osoby/km )

Zdroj: http://www.czso.cz, vlastní šetření

Tab. č. 5: Demografický vývoj obyvatel v území ORP Vývoj počtu obyvatel

2005

Počet obyvatel celkem

15971 16002 16000 16048 16019 15878 15783 15716 15677

v tom:

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

muži

7778

7811

7831

7856

7850

7789

7729

7729

7678

ženy

8193

8191

8169

8192

8169

8089

8054

8054

7999

0 - 14

2291

2229

2149

2129

2125

2089

2123

2117

15 - 64

11344 11407 11416 11409 11324 11272 10986 10828

Věkové skupiny v tom ve věku:

15

65 +

2336

2366

2435

2510

2570

2641

2674

2771

Průměrný věk (celkem)

40,2

40,1

40,5

40,8

41,1

41,5

41,7

42,1

Index stáří (65+ / 0 -14 v %)

102

106,1 113,3 117,9 120,9 126,4 126

130,8

0 - 14

1195

1153

1121

1110

1105

1097

1101

1082

15 - 64

5699

5749

5753

5766

5747

5717

5583

5536

65 +

884

909

957

980

998

1027

1045

1078

Průměrný věk

38,4

38,4

38,8

39

39,3

39,6

39,9

40,3

Index stáří (65+ / 0 -14 v %)

73,9

78,8

85,3

88,2

90,3

93,6

94,9

99,6

0 - 14

1096

1076

1028

1019

1020

992

1022

1035

15 - 64

5645

5658

5663

5643

5577

5555

5403

5292

65 +

1452

1457

1478

1530

1572

1614

1629

1693

Průměrný věk

42,1

41,8

42,2

42,5

42,8

43,3

43,5

43,9

Index stáří (65+ / 0 -14 v %)

132,4 135,4 143,7 150,1 154,1 162,7 159,3 163,5

42,4

Muži v tom ve věku:

40,6

Ženy v tom ve věku:

44,2

Migrace (přírůstek na 1000 obyvatel) celková

-7

31

-2

48

-29

-17

-95

-67

přirozená

-8

-34

14

58

-1

-8

-28

-41

stěhováním (mechanická)

1

65

-16

-10

3

14

11

59

Zdroj: www.czso.cz

16

Graf č. 1: Celkový počet obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012

Zdroj: www.czso.cz Na území SO ORP Bystřice p/H. dochází k úbytku obyvatel. Lidé odchází do větších měst kvůli lepšímu uplatnění v daných - vystudovaných oborech a získání práce, která je lépe finančně ohodnocena. Díky velké nezaměstnanosti na SO ORP Bystřice pod Hostýnem zneužívají zaměstnavatelé ohodnocení svých zaměstnanců a to tak, že jim platí minimální mzdu nebo zaměstnávají na černo. B. Občanská a technická vybavenost obcí správního obvodu Občanskou vybaveností rozumíme objekty, instituce a nabídku služeb, které slouží k uspokojování potřeb občanům a spoluurčují životní standart obyvatel v obci. Sekce B analyzuje primární společenskou infrastrukturu – školství, kulturu a sport a zdravotnictví. Je zřejmé, že v zájmu každé obce je vytvořit maximálně příznivé prostředí pro důstojný a kvalitní život obyvatel a návštěvníků. Jaké typy zařízení/ služeb každá obec nabízí, blíže definují doplňující tabulky: ve sloupcích jsou vyznačeny všechny názvy obcí SO ORP BpH a řádky poukazují na existenci poptávaných zařízení/ služeb spadající do dané analyzované sekce. N – definuje neexistenci, A – existenci.

17

Tab. č. 6: Stručná charakteristika školství v území ORP

Typ zařízení

Hodnota

% z celkového počtu obcí má uvedené zařízení

Komentář

Počet obcí s MŠ

9

Bystřice pod Hostýnem, Chomýž, Loukov, 64,20 Osíčko, Rusava, Slavkov p/H, Podhradní Lhota, Chvalčov, Vítonice

Počet obcí se ZŠ jen 1 stupeň

5

35,70

Počet obcí se ZŠ 1 i 2 stupeň

2

14,20 Bystřice pod Hostýnem, Rajnochovice

Počet středních škol:

1

-obory gymnázií

0

0 Na území není zřízeno gymnázium

-obory středních odborných škol a praktických škol

0

0 Na území neevidujeme toto zařízení

7,14

Chvalčov, Loukov, Slavkov p/H, Vítonice, Rusava,

Střední škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem

Nábytkářská a dřevařská výroba, Uměleckořemeslné zpracování dřeva – čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou -obory středních odborných učilišť a odborných učilišť

Truhlář, Umělecký truhlář a řezbář, Truhlářská a čalounická výroba – tříletý obor zakončený výučním listem

7

Obchodně podnikatelská činnost, Obchodník – čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou Počet základních uměleckých škol

1

Počet konzervatoří

0


Počet jazykových škol

0


Počet vyšších odborných škol

0


7,14

Základní umělecká škola Bystřice pod Hostýnem

18

Počet vysokých škol

0


Zdroj: webové stránky škol, vlastní šetření

1.6. VŠ

1.5. Vyšší škola

1.4. SŠ

1.3. Učiliště

Stupeň

1.2. ZŠ

1.1. MŠ

1. ŠKOLSTVÍ

Doplňující tabulka: Školství v SO ORP BpH

Chvalčov

A

A

A

1. - 5.

A

N

N

N

Komárno

N

N

N

-

N

N

N

N

Mrlínek

N

N

N

-

N

N

N

N

Osíčko

A

A

N

-

N

N

N

N

Podhradní L. A

A

N

-

N

N

N

N

Rajnochovice A

N

A

1.-9.

N

N

N

N

Rusava

A

A

A

1.-5.

N

N

N

N

Slavkov p/H

A

A

A

1.-5.

N

N

N

N

Vítonice

A

A

A

1.-5.

N

N

N

N

Brusné

N

N

N

-

N

N

N

N

Bystřice p/H

A

A

A

1.-9.

A

A

N

N

Rychlov

A

A

-

-

-

-

-

-

Bílavsko

-

-

-

-

-

-

-

-

Sovadina

-

-

-

-

-

-

-

-

Hlinsko p/H

-

-

-

-

-

-

-

-

Blazice

N

N

N

-

N

N

N

N

Chomýž

A

A

N

-

N

N

N

N

Loukov

A

A

A

1. -5.

N

N

N

N

Zdroj: vlastní šetření

19

Existence vzdělávacích institucí má pro rozvoj obce nezastupitelný význam a je považován za prioritní občanskou vybavenost obce. Zejména v menších obcích mají školy velmi významné postavení, neboť se zvyšují atraktivitu pro mladé rodiny a podílejí se na utváření společenských událostí. Nezanedbatelným problémem pro existenci škol mohou znamenat vygenerované finanční prostředky na chod školy a nedostatek dětí/ žáků. Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které zaujímá 14 obcí, evidujeme 13 MŠ. 5 MŠ je součástí ZŠ, tzv. sloučené MŠ a jsou situovány v obcích Slavkov pod Hostýnem, Vítonice, Rusava, Loukov a Chvalčov, zbylých 8 MŠ je samostatných – 5 je centralizováno přímo v Bystřici pod Hostýnem a zbylé 3 jsou v obci Chomýž, Podhradní Lhota a Osíčko. Na témže monitorovaném území existuje 10 ZŠ. Základní školy zde dělíme do kategorií úplné, tedy nabízejí školní docházku žákům od 1. – 9. Třídy a neúplné, častou sloučené při MŠ, tedy takové školy, které zaštiťují školní docházku pro žáky od 1. – 5. Třídy. Úplné ZŠ jsou zřízeny v obcích Bystřice pod Hostýnem a obci Rajnochovice: ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků – zřizovatelem je město BpH, ZŠ praktická a ZŠ speciální Pod Dubíčkem – zřizovatel je Zlínský kraj, Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ – zřizovatel je MŠMT ČR, ZŠ Rajnochovice – zřizovatel je obec Rajnochovice Středoškolské vzdělání na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zajišťuje Střední škola nábytkářská a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. Jiné školy poskytující středoškolské ani vysokoškolské vzdělání na území neevidujeme. Stejně tak jako konzervatoře či jazykové školy. ZUŠ Bystřice pod Hostýnem je tříoborová umělecká škola, která nabízí svým studentům vzdělání v oborech hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Byla založena v roce. 1948. Tab. č. 7: Stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP

Typ zařízení

Hodnota

% z celkového počtu obcí má uvedené zařízení

Komentář

Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Vítonice, Rusava, Rajnochovice, Podhradní Lhota, 65 Chvalčov, Osíčko, Mrlínek, Loukov, Komárno, Chomýž, Brusné

Veřejná knihovna vč. poboček

9

Stálá kina

1

7

Divadlo

0


Společenský dům Sušil Hostýnem – kinosál Sušil

Bystřice

pod

20

Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)

Bystřice pod Hostýnem – Městské muzeum Bystřice pod Hostýnem, Expozice Thonet 3

21 Rusava – Muzeum Rusava – památník obce Rusava, památky lidové architektury Chvalčov – Muzeum na Sv. Hostýně

Galerie (vč. poboček a výstavních síní)

1

Výstavní síň Muzea Rusava - výtvarná díla od malířů Adolfa Kašpara, Jana Kobzáně, 7 Františka Ondrůška, aj. Zámek BpH – příležitostné prostory pro výstavy

Kulturní zařízení ostatní

14

Středisko pro volný čas dětí a mládeže

1

Koupaliště a bazény

3

-z toho kryté

0

100

Kulturní domy, obecních úřadů

společenské

místnosti

7 SVČ Včelín Bystřice pod Hostýnem 21 Bystřice pod Hostýnem, Osíčko, Rusava 0 Na území neevidujeme toto zařízení Loukov, Komárno, Bystřice pod Hostýnem, Mrlínek, Chvalčov, Rajnochovice, Podhradní 100 Lhota, Blazice, Brusné, Vítonice, Chomýž, Slavkov p/H, Rusava, Mrlínek

Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)

14

Tělocvičny (vč. školních)

8

57

Chvalčov, Osíčko, Rajnochovice, Rusava, Slavkov p/H, Vítonice, BpH, Loukov

Stadiony otevřené

1

1

Atletický stadion v Zahájeném Bystřice pod Hostýnem

Stadiony kryté

1

7 Sportovní hala Sušil

Zimní stadiony kryté i otevřené

0


Zdroj: webové stránky obcí, vlastní šetření

21

2.3. Kino

2.4. Jiné kulturní zařízení

3. SPORT

3.1. VH obecní

3.2. VH spolkové

3.3. Dětské hřiště

3.4. Tělocvična

3.5. Koupaliště, bazén

3.6. Jiné sportovní a spol. zař.

2. Park (zámecký apod.)

3. Lidová architektura

4. Naleziště

5. Tvrze

6. Muzeum

7. Kostel aj.

8. Kaplička

9. Památník

11. Hřbitov

A A

A

N

N

A

A

A

A

A

N

A

A

N

A

N

A

A

A

A

N

Komárno

A A

A

N

N

A

A

A

A

N

N

N

N

N

N

N

N

N

A

A

A

Mrlínek

A A

N

N

N

A

A

N

A

N

N

N

N

N

N

N

N

N

A

N

A

Osíčko

A A

A

N

N

A

A

N

A

A

A

A

N

N

N

N

N

N

A

N

N

Podhr.L.

A A

A

N

N

A

A

A

A

N

N

A

N

N

N

N

N

N

A

A

N

Rajnoch.

A A

N

N

N

A

A

A

A

A

N

A

N

N

N

N

N

A

N

A

A

Rusava

A A

A

N

N

A

A

A

A

A

A

N

N

A

N

N

A

A

N

N

A

Slavkov p/ H.

A A

A

N

N

A

A

N

A

A

N

A

N

N

N

N

N

N

A

A

A

Vítonice

A A

A

N

N

A

A

N

A

A

N

A

N

A

N

N

N

A

A

A

A

Brusné

A A

N

N

A

A

A

N

N

N

N

A

N

N

N

N

N

N

A

A

N

Bystřice p/ H.

A A

A

A

A

A

N

A

A

A

A

A

A

A

N

N

A

A

A

A

A

Rychlov

A A

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Bílavsko

A A

-

-

-

A

-

-

A

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Sovadina

A A

A

-

-

A

-

-

A

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Hlinsko p/H

A A

A

-

-

A

-

-

A

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

Blazice

N N

N

N

-

A

A

N

A

N

N

N

N

N

N

N

N

A

N

A

A

Chomýž

A A

N

N

-

A

A

N

A

N

N

N

N

N

N

N

N

N

A

A

N

Loukov

A A

A

N

-

A

A

A

A

A

N

A

N

A

N

A

N

A

A

A

A

2.1. Knihovna

Chvalčov

2. KULTURA

2.2. Kulturní dům

Doplňující tabulka: Občanský vybavenost, sport, kultura

22

Zdroj: webové stránky obcí + vlastní šetření Polohy obcí SO ORP Bystřice pod Hostýnem v podhůří Hostýnských vrchů se vyznačují z přírodního hlediska za oblast poskytující ideální podmínky pro letní i zimní turistiku. Nejatraktivnějším místem pro turisty je poutní místo sv. Hostýn. Dále na katastru SO ORP naleznete množství sakrálních staveb (kostely, kapličky, boží muka), renesanční zámek s barokní přístavbou a parkem v Bystřici pod Hostýnem, zříceniny hradů Zubříč, Šaumburk, Chlum a Křídlo. Dalšími atraktivitami je expozice Thonet, městské muzeum v Bystřici pod Hostýnem, muzeum Rusava vč. muzejní síně výtvarných děl od malířů – A. Kašpara, J. Kobzáně, F. Ondrůška, a muzeum na sv. Hostýně. Ostatními zajímavostmi je Klauza k plavení dříví na říčce Juhyni, arboretrum Sola Gratia, partyzánský bunkr, větrná elektrárna, Jurkovičova křížová cesta a rozhledna na sv. Hostýně. Veřejná knihovna je zřízena v každé obci SO ORP BpH, vyjma obce Blazice. Velká - městská knihovna je lokalizována v Bystřici pod Hostýnem. Kinosál je zřízen pouze ve městě Bystřice pod Hostýnem – kinosál Sušil, která má v současné době omezený provoz. Kulturní zařízení – kulturní domy, společenské místnosti a jiné prostory pro veřejné setkávání občanů a návštěvníků obce jsou k dispozici ve všech monitorovaných obcích. SVČ Včelín je příspěvkovou organizací města BpH a svou činnost započalo v roce 2010. Venkovní koupaliště evidujeme na katastru SO ORP BpH 3 – městské koupaliště Bystřice pod Hostýnem v parku Zahájené, dále vyhřívané koupaliště v obci Rusava a koupaliště v Osíčku. Dětská hřiště jsou zřízena ve všech obcích mimo obec Brusné, obecní hřiště není v Bystřici pod Hostýnem a spolková hřiště nemají v Mrlínku, Osíčku, Slavkově pod Hostýnem, Vítonicích, Brusném, Blazicích a Chomýži. Školní tělocvičny nemají zřízeny obce Mrlínek, Komárno, Podhradní Lhota, Brusné, Blazice, Chomýž – jedná se o obce, kde není zřízena ZŠ. Ostatní zařízení pro sport a kulturu evidujeme ve Chvalčově, Osíčku, Podhradní Lhotě, Rajnochovicích, Slavkově p/H, Vítonicích, Brusném, Bystřici pod Hostýnem a Loukově. Tab. č. 8: Stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území ORP

Typ zařízení

Sdružená ambulantní zařízení

% z celkového Hodnota počtu obcí má uvedené zařízení

1

Komentář

Zdravotní středisko Sanox Bystřice pod 7 Hostýnem (první pomoc, praktičtí lékaři, zubní lékaři, ambulance estetické medicíny, psychiatrie a psychoterapie, rehabilitace,

23

urologie) Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení

0

0

Ambulantní zařízení

1

7

Detašované pracoviště ambulantního zařízení

1

7 Hlinsko Pod Hostýnem

Bystřice pod Hostýnem: gynekologická, kožní, ORL, interní, diabetologická, aj.

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro dospělé

7

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro děti a dorost

3

21,4

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře stomatologa

1

7

Všechna stomatologická pracoviště jsou na území Bystřice pod Hostýnem

Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře gynekologa

1

7

Všechna stomatologická pracoviště jsou na území Bystřice pod Hostýnem

Zařízení lékárenské péče

1

7

Všechna zařízení lékárenské péče sídlí v Bystřici pod Hostýnem

Nemocnice

0

0 Na území neevidujeme tato zařízení.

Odborné léčebné ústavy

0


Léčebna pro dlouhodobě nemocné

0


Ostatní lůžková zařízení

0


Komárno, Osíčko, Podhradní Lhota, 50 Rajnochovcie, Rusava, Slavkov p/H, Bystřice p/H.

Bystřice pod Hostýnem, Podhradní Lhota, Rajnochovice,

Zdroj: webové stránky obcí, vlastní šetření

24

4. ZDRAVOTNICTVÍ

4.1. Zdravotnické zařízení

4.2. Ordinace

4.3. Lékárna

4.4. Rehabilitační centrum

4.5. Jiné zdravotnické zařízení

Doplňující tabulka: Zdravotnictví v ORP BpH

Chvalčov

N

N

N

N

A

A

Komárno

A

N

A

N

N

N

Mrlínek

N

N

N

N

N

N

Osíčko

A

N

A

N

N

N

Podhradní Lhota

A

N

A

N

N

N

Rajnochovice

A

A

A

N

N

A

Rusava

A

N

A

N

N

N

Slavkov pod Host.

A

N

A

N

N

N

Vítonice

N

N

N

N

N

N

Brusné

N

N

N

N

N

N

Bystřice pod Host.

A

A

A

A

A

N

Blazice

N

N

N

N

N

N

Chomýž

N

N

N

N

N

N

Loukov

N

N

N

N

N

N

Zdroj: vlastní šetření Základní zdravotní péče je dostupná zejména v Bystřici p/H. Nachází se zde zdravotní středisko Sanox se službou 1. Pomoci a množstvím praktických a odborných lékařů. Další centra zdravotní péče ve městě nalezneme v objektech lokalizovaných na ulici Čsl. Armády (praktický lékař pro děti a dorost lékař), ul. 6. Května (optik, biochemická lab., chirurgie, ortopedie, radiodiagnostické pracoviště, aj), Čs. Brigády (zubní lékař, gynekologie), ul. Dolní

25

(ORL, kožní, interní, diabetologická ordinace). Dále zde sídlí záchranná pohotovostní služba, která byla otevřena v říjnu 2010. Některé obce mají pro občany zřízenu zdravotní službu prostřednictvím detašované pracoviště praktického a dětského lékaře. Negativem může být krátká ordinační doba (pro dospělé pacienty jedno odpoledne v týdnu, pro dětské pacienty 1 odpoledne v měsíci). V Bystřici pod Hostýnem jsou lokalizovány hned 3 lékárny, v ostatních obcích není ani jedno zařízení, kde by si pacient mohl vyzvednout léky. Obyvatelé okolních vesnic musí z těchto důvodů cestovat za lékařskou péčí i do lékárny do Bystřice pod Hostýnem. C. Ekonomická situace území, struktura ekonomiky území a trh práce Tab. č.9: Ekonomická aktivita obyvatel území ORP Celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní

muži

ženy

7365

4115

3250

6383

3576

2807

zaměstnanci z toho podle postavení v zaměstnání v tom:

zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci

ze zaměstnaných

ženy na mateřské dovolené

126

nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem

7628

3179

4449

2292

1140

1152

nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni

Zdroj: www.czso.cz Ekonomicky aktivních obyvatel na území SO ORP je 7365, z toho 3250 žen. Z celkového počtu zaměstnaných je 123 žen na mateřské dovolené. Ekonomicky neaktivní skupinu tvoří 7628 obyvatel, z toho 2292 jsou žáci či studenti.

26

Tab. č. 10: Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání Vyjíždějící do zaměstnání a škol

Celkem

Vyjíždějící celkem

3603 vyjíždějící do zaměstnání

2277

v rámci obce

2233

do jiné obce okresu

720

do jiného okresu kraje

v tom v tom

do jiného kraje

360

do zahraničí vyjíždějící do škol

1565 v rámci obce

969

mimo obec

596

v tom

Zdroj: www.czso.cz Za zaměstnáním dojíždí celkem 3 603 obyvatel. Převážná většina obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci obce. Jedná se přesně o 2 277 pracujících, zbývající část obyvatel dojíždí za zaměstnáním v rámci okresu (20%), kraje (5%), obce (62%). Z dostupných informací vyplývá, že více obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci jiného kraje (10%), nežli kraje Zlínského. Tento fakt je způsoben blízkosti města Přerov, které je již součástí kraje Olomouckého. Tab. č. 11: Charakteristika domácností Hospodařící domácnosti

Hospodařící domácnosti podle typu

Hospodařící domácnosti celkem

6 077

tvořené 1 rodinou v tom: v tom

úplné

4 036 bez závislých dětí

1 858

27

se závislými dětmi

1 341

bez závislých dětí

474

se závislými dětmi

363

neúplné

tvořené 2 a více rodinami

144

domácnosti jednotlivců

1 720

vícečlenné nerodinné domácnosti

177

Zdroj:www.czso.cz Tab. č. 12: Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP NEZAMĚSTNANOST

2003

2004

2005

2006

Evidovaní uchazeči o zaměstnání

917

941

867

686

občané se zdravotním postižením

15,8

14,9

14,2

18,7

Volná pracovní místa

33

41

43

63

108

147

24

23

14

27,8

23,0

20,2

10,9

6,0

3,4

42

44,7

66,4

Míra nezaměstnanosti (%) 11,64 11,94 10,32 za ORP

8,14

7,60

6,04

Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo

10,6 12,74 11,59

Zdroje z ČSÚ a http://portal.mpsv.cz/ - ÚŘAD PRÁCE obsahuje časové řady do roku 2011

28

Tab. č. 13: Charakteristika trhu práce v území ORP EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ ORP

2003

ekonomické subjekty celkem (podle Registru ek. subjektů)

3 169 3 162 3 181 3 249 3 312 3 418 3 400 3 507 3 546 3 633

fyzické osoby celkem

2 767 2 752 2 752 2 792 2 831 2 920 2 888 2 946 2 989 3 064

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

z toho zemědělští podnikatelé

229

212

209

209

215

214

117

119

109

117

vyjádření v %

8,2

7,7

7,4

7,4

7,6

7,4

4

4

4

3,8

právnické osoby celkem

402

410

429

457

481

498

512

561

557

569

z toho obchodní společnosti

179

186

198

215

228

232

235

249

257

268

vyjádření v %

44,5

45,3

46,1

47

47,4

46,5

45,8

44,3

46,1

47,1

Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství

11,0

10,8

10,9

10,6

11,0

10,6

8,5

8,3

8,0

7,7

průmysl celkem

18,7

18,8

18,6

18,5

18,1

17,6

17,3

16,6

16,6

16,1

stavebnictví

10,0

10,4

10,7

10,7

11,0

11,6

11,9

12,0

12,0

12,4

velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel

34,0

32,9

32,2

32,6

32,6

31,5

30,1

28,7

27,5

26,8

Zdroj: www.czso.cz Pozice území SO ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti nezaměstnanosti, jež náleží do Zlínského kraje, se jeví jako střední. V roce 2006 se zařadil na 8. místo se 7,1 %, v roce 2007 klesl na 9. místo s 5,5 % a v roce 2008 se dostal nad úroveň celorepublikového průměru nezaměstnanosti, když Zlínský kraj vykazoval průměrnou nezaměstnanost ve výši 8,5 %. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích SO ORP v letech 2005 – 2008 se

29

projevuje mírně nadprůměrně. Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti za celé období vykazují obcí, Rajnochovice a Rusava, nejnižší naopak Komárno a Blazice. Na celé SO ORP připadá na jedno pracovní místo 7 uchazečů, což je nadprůměrná hodnota v porovnání s celým Zlínským krajem. Problém, který zde zůstává, je spíše nedostatek volných pracovních míst, než vysoký počet uchazečů o zaměstnání. Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti se pohybuje v mírně podprůměrných hodnotách. Nejhorší situace je zaznamenána v obci Chvalčov a Osíčko. Mnohem příznivější míry zaměstnanosti a míry ekonomické aktivity dosahuje obec Loukov, Blazice. Podle struktury zaměstnanosti jsou nejprůmyslovějšími obcemi Slavkov pod Hostýnem a Rusava. Naopak Vítonice a Blazice mají relativně vysoký podíl osob zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Za zaměstnáním dojíždí celkem 3 603 obyvatel. Převážná většina obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci obce. Jedná se přesně o 2 277 pracujících, zbývající část obyvatel dojíždí za zaměstnáním v rámci okresu (20%), kraje (5%), obce (62%). Z dostupných informací vyplývá, že více obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci jiného kraje (10%), nežli kraje Zlínského. Tento fakt je způsoben blízkosti města Přerov, které je již součástí kraje Olomouckého. Náše SO ORP leží na křižovatce 3 okresů a 2 krajů a velkým problémem je nenavazující spojení, jak autobusové, tak vlakové mezi okresy a s tím také souvisí nezaměstnanost. Lidé jsou nuceni dojíždět za prací autem, nebo si hledat zaměstnání tak zvaně po trase autobusu či vlaku. Místní podniky poskytují méně pracovních míst, což následně vede ke zvýšení nezaměstnanosti a je důsledkem ekonomicky slabého obyvatelstva. Cestovní ruch je další z problémových oblastí, stává se sekundárním ekonomickým sektorem, a pokud nebude naplněna ekonomická složka, pak služby jako cestovní ruch a jiné (sekundární ekonomické faktory) nemohou vykazovat zisk a být nápomocni v podpoře zaměstnanosti. Graf č. 2: Zemědělští podnikatelé v období 2003-2012 250

229 212

209

209

215

214

200

150 117

119

109

117

100

50

0

Zdroj: www.czso.cz + vlastní grafická úprava

30

Z grafu č. 2 je jasně viditelný pokles ekonomických subjektů podnikajících v zemědělství, je to způsobeno komplikující legislativou a poklesu cen komodit na plodinové burze. D. Doprava Město Bystřice pod Hostýnem je regionálním silničním uzlem, kde se křižují silnice: silnice II/150 z Přerova přes Bystřici pod Hostýnem do Valašského Meziříčí, silnice II/437 z Lipníku nad Bečvou do Jablůnky a sinice II/438 z Holešova přes Bystřici pod Hostýnem do Hranic na Moravě. Dopravní poloha města je výhodná. Ve městě nejsou výrazná kolizní místa, přesto je zapotřebí bezpečnosti provozu věnovat zvýšenou pozornost. Prvky „zklidnění dopravy“ byly použity při rekonstrukcích místních komunikací, Masarykovo náměstí se stalo pěší zónou a v budoucnu se uvažuje o výstavbě rondelu na ulici Čs. Brigády (křižovatka směr Hostýn, Chvalčov). V roce 2013 byla dokončena stavba obchvatu města Bystřice pod Hostýnem, započata byla v roce 2012. Jedná se o napojení silniční dopravy od Hranic na Moravě směr Valašské Meziříčí bez nutnosti projíždět městem. V roce 2013 byla dokončena rekonstrukce přestupních terminálů autobusového nádraží i vlakového stanoviště v Bystřici pod Hostýnem. Město leží na hlavní spojnici železničního tahu Kojetín - Ostrava a autobusových spojů Zlín Hranice a Přerov - Vsetín. Autobusová doprava náleží správě firmy Krodos. Bystřice pod Hostýnem patří k malým městům, avšak její dopravní obslužnost je dobrá. Problém naopak spatřujeme v dopravní obslužnosti příslušných obcí celého SO ORP, kdy některé obce jsou autobusovými spoji kryty je minimálně. Tudíž zde vzniká problém s dopravou, buď přímo do zaměstnání, nebo ke klíčovému spoji. V současné době probíhá rekonstrukce silnice č. II/150 v úseku Bystřice pod Hostýnem - Loukov – Osíčko-Komárno. Číslo silnice

Průběh silnice

Délka v km

II/150

Přerov - Bystřice p. H. - Valašské Meziříčí

14,68

II/437

Lipník n. B. - Bystřice p. H. - Tesák – Jablůnka

21,57

II/438

Teplice n. B. - Bystřice p. H. – Holešov

27,47

Zdroj: webové stránky obcí, www.krodos.cz Slabým místem jsou však komunikace ve vlastnictví kraje, zde jsou nemalé nedostatky v kvalitě povrchu vozovky, včetně konstrukcí mostků apod. Město BpH se potýká s nedostatkem ploch pro parkování, jak v centru města, tak na sídlišti. Většina parkovacích míst v centru města je zpoplatněna, kromě plochy u zámku nebo se jedná o místa na krátkou dobu stání, která lze využívat s parkovacími hodinami. Hromadná doprava po městě není zajišťována. Velkou nevýhodou autobusové a vlakové dopravy je vzdálenější umístění jejich stanovišť. Na území města se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Výhledově se zde předpokládá vybudování přistávací plochy pro vrtulníky.

31

E. Těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, komerční služby a maloobchodní sféra, inovace V okolí Bystřice pod Hostýnem se nenachází žádné ložiskové území ani dobývací prostor. Lokalizuje se zde pouze jedno menší ložisko nerostných surovin a to v obci Slavkov pod Hostýnem. Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem mělo v minulosti průmyslově – zemědělský charakter. V současné době se nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel vyskytuje v průmyslovém odvětví (strojírenském, potravinářském, dřevařském a ostatním zpracovatelském), což činí cca 35% z celkového počtu této skupiny osob. Tradiční zastoupení má tedy průmysl dřevařský a nábytkářský, textilní a mlékárenský. Dochází k těžbě dřeva při procesu přirozené obnovy funkce lesa, a to především dřevin s měkkým dřevem (jehličnany). Zemědělská výroba má v tomto regionu velmi příznivé přírodní podmínky, ale v současnosti dochází ke stagnujícímu charakteru v počtu zaměstnaných osob. Dle posledních dostupných informací, působí v SO ORP BpH 465 podnikatelských subjektů. Největší zastoupení má Bystřice p/H (313), Chvalčov (41), Rusava (21), Rajnochovice (20), Loukov (18), Brusné (9), Osíčko (7), Vítonice (7), Mrlínek (6), Komárno (6), Slavkov p/H (6), Podhradní Lhota (4), Chomýž (4), Blazice (3). K nárůstu podnikatelských subjektů došlo zejména v oblasti zdravotnictví, sociálních zařízení a služeb (52), stavebnictví (41), služeb, obchod a prodej (40), auto, moto (25), nábytek a interiéry (20). K úbytku pak došlo v oblasti cestovního ruchu, prodeje motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství. Z hlediska hospodářské činnosti převládají právní formy subjektů OSVČ. Nejméně rozšířeným právním subjektem jsou družstevní organizace a akciové společnosti. Ve městě Bystřice pod Hostýnem se nachází několik lokalit vymezených pro vznik průmyslové zóny. Nejvýznamnější je průmyslová zóna na ulici Holešovská, která je umístěna po pravé straně při výjezdu z města na Holešov. V areálu této průmyslové zóny se zatím nachází autoopravna, výkup železa a také sídlo Vodohospodářských staveb, s. r. o., Bystřice pod Hostýnem. Další plochy průmyslových zón jsou umístěny na ulici Meziříčské, v oblasti skládky Cihelny a v místní části Rychlov. Z těchto ploch je využita pouze jedna, v místní části Rychlov, kde je umístěna klempířská dílna a skladové prostory. Ostatní plochy slouží jako plochy návrhové. Nedílnou součástí bystřického regionu je i podnikání v cestovním ruchu (restaurace, ubytovací zařízení, lyžařské vleky a drobné navazující služby). Město Bystřice p/H je centrum podnikatelské činnosti území SO ORP Bystřice p/H. Firmy zde mají sídlo, i když provoz je situován do okolních vesnic (sklenářství, truhlářství, auto-moto, vodo-topo-plyn). Mezi nejvýznamnější firmy se řadí TON, a.s. – výroba ohýbaného nábytku ze dřeva; KOVONAX, s.r.o. – výroba kovového nábytku, NET-PLASY, s.r.o. – mlékárna Bystřice pod Hostýnem, VÍTEX CZ a.s. V obci Loukov se nachází pobočka ČEPRO, a.s.- Euro Oil, která zajišťuje přepravu, skladování a prodej ropných produktů, dále pak firma Salvator střechy s.r.o. zabývající se prodejem, výrobou a distribucí střešních krytin. Z významných zemědělských podniků je nutno uvést Křídlo s.r.o., které se nachází v obci Rusava. Největšími zaměstnavateli je TON, a.s. - 850 zaměstnanců, KOVONAX spol. s r. o. – 80 zaměstnanců. Maloobchodní sféra je z větší části v BpH a je zastoupena v pultových prodejnách (textil, obuv, cukrárna, trafika, apod.), samoobslužných prodejnách (Supermarket Albert, Lidl Česká

32

republika, v.o.s.) a outletech (second hand, bazar – cyklo, ski, elektro). V regionu se vyskytuje i tzv. podomní prodej a prodej prostřednictvím prodejních automatů (herny). Význam služeb je zde zastoupen dle poptávky, to znamená, že největší množství zastupují potraviny, drogerie, zverimex, květinářství, papírnictví, cyklosporty, restaurace a bary. I přesto, že nabídka dalších služeb (bytový textil, železářství, textil, obuv, knihkupectví, apod.) v maloobchodní sféře v SO ORP BpH je dostupná, lidé raději cestují do větších měst, z důvodu většího výběru sortimentu a nižších cen. Ve městě BpH jsou pobočky Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Era - Poštovní spořitelna. Dostupnost služeb i produktů je omezena kapacitou, drobní podnikatelé a prodejci nemohou naskladňovat velké množství zboží do prodejen (např. nábytek) a proto se řeší tato problematika konkrétní objednávkou. Největším problémem je udržitelnost drobných podnikatelů (oprava obuvi, prodejna farmářských výrobků). Pokud objekt není v majetku samotného prodejce, musí platit nemalé částky za pronájem, buď městu, nebo soukromým osobám. Velkou část nebytových prostor mají v majetku zahraniční podnikatelé. Je nutno zmínit, že ve městě Bystřice p/H je velké zastoupení zahraničních prodejců (Vietnamci), kteří jsou schopni díky své flexibilitě a platební morálce zcela nahradit české podnikatele. Přímo na Masarykově náměstí v Bystřici p/H je 6 prodejen s vietnamským zbožím. Zdroj:www.ziveobce.cz F. Ekologická situace a ochrana životního prostředí, zemědělství a lesnictví V oblasti Hostýnských vrchů se nachází 12 zvláště chráněných území se vzácnými druhy květeny a rostlinstva, zastoupeny jsou také lokality NATURA 2000. Hostýnské vrchy patří k území s vysokou ekologickou stabilitou, krajina v okolí města Bystřice a některých integrovaných obcí má však ekologickou stabilitu nízkou. Ekologickou stabilitu, která je jedním z inidikátorů zdravého životního prostředí, lze zvýšit vhodnými opatřeními, jako např. doplněním územního systému ekologiské stability. Největším narušitelem životního prostředí je nepochybně silniční doprava. Frekventované tranzitní komunikace procházejí intravilánem Bystřice a některých integrovaných sídel po délce a na několika místech dochází k jejich křížení. Přestože v poslední době došlo k úpravě nejnebezpečnější křižovatky, zatěžuje doprava i nadále město exhalacemi, hlukem a nebezpečím kolizí. Zdrojem hluku je i továrna TON. V době, kdy vanou větry příslušných směrů, může se projevovat dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí. Určitý problém představuje i likvidace tuhého odpadu. Přesto, že SO ORP Bystřici byla vybudována nová skládka komunálního odpadu, přetrvávají problémy divokých skládek. Na území SO ORP BpH je 8397 ha lesní půdy a 6580 ha zemědělské půdy. Problematiku lesů řeší v převážné části Lesy ČR. Lesní správa Bystřice pod Hostýnem je organizačně začleněna pod Krajské ředitelství LČR, s. p. Zlín. Správně spadá pod Zlínský kraj a obhospodařované státní lesy jsou z hlediska státní správy rozloženy v oblastech obcí s rozšířenou působností – Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Zlín, Vizovice, Otrokovice, Hranice na Moravě, Přerov a Valašské Meziříčí. Lesní správa Bystřice hospodaří podle lesního hospodářského plánu zpracovaného na roky 2012-2021 a obhospodařuje celkem 12 403,24 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa a je tvořena jedním lesním hospodářským celkem. Organizačně je LS členěna na 9 revírů - Kotáry,

33

Rajnochovice, Chvalčov, Holešov, Zámeček, Zlín, Lukov, Májová a Trnava. Kromě hospodaření ve státních lesích vykonává LS rovněž ze zákona funkci odborného lesního hospodáře v lesích ve vlastnictví obcí a fyzických osob. Tuto problematiku řeší odbor ŽP MěÚ BpH. Celkově problematiku ŽP v ORP BpH řeší odbor ŽP MěÚ BpH - myslivost, rybáři, záchytné kotce pro psy; odpady, ochrana ovzduší; ochrana přírody; státní památková péče, zábor veřejného prostranství; státní správa lesů, vodní hospodářství; vodní hospodářství, veřejná zeleň. Veškerou agendu ZPF řeší vedoucí odboru. G. Technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi a živelními pohromami) Rozvody elektřiny na území SO ORP BpH spravuje společnost EON Distribuce, a.s. Nachází se zde vedení 110 kV, které vede z území sousedního SO ORP Holešov přes městkou část Rychlov a posléze opouští území SO ORP BpH směrem do sousedního Olomouckého kraje. Všechny obce v SO ORP BpH jsou napojeny na elektrickou síť. Příkladem alternativního zdroje energie je větrná elektrárna na sv. Hostýně. Tato elektrárna je v soukromém vlastnictví Matice svatohostýnské a je v provozu od roku 1996. Náklady na její výstavbu činily 12 mil. Kč. Město Bystřice pod Hostýnem má dokončenou rekonstrukci telefonní sítě, včetně digitální ústředny. Pokrytí sítě v území SO ORP BpH mobilními operátory je dobré. V oblasti vodního hospodářství je stav dodávek pité vody vyvážený zdrojově dostatečný. Město je připojeno na skupinový vodovod Holešov, který je využíván stabilně. Město Bystřice p/H má od roku 1995 ČOV, která je situována v Rychlově. Území SO ORP BpH je z 80 % spravováno firmou VaK Kroměříž, a.s. Zbývajících 20 % má obecní vodovod a kanalizaci. Na území SO ORP BpH jsou 2 ČOV a dvě KČOV. Území je kromě obcí Rusava a Sovadina zcela plynofikováno. V oblasti ochrany území před povodněmi bylo realizováno několik drobných staveb k zajištění retence vody, čistění koryt potoků a říček a v neposlední řadě dochází k realizaci pozemkových úprav, jako nástroje snížení následků především vodní eroze. Konkrétní údaje o obcích jsou přehledné v následující tabulce.

34

9. Likvidace odpadu - způsob

8. Pokrytí internetem

7. Vodní plocha

6. Požární nádrž

5. Veřejná prostranství

4. Veřejné osvětlení

3. Plynofikace

2. Kanalizace

1. Vodovod

V celé obci / v části obce

Doplňující tabulka: Technická infrastruktura obcí v ORP BpH

Chvalčov

A

C

A

A

A

A

N

A

A

A

Komárno

A

C

A

A

A

A

A

N

A

A

Mrlínek

A

C

A

A

A

A

A

A

A

A

Osíčko

A

C

A

A

A

A

A

A

A

A

Podhradní Lhota A

C

A

A

A

A

A

N

A

A

Rajnochovice

A

C

N

A

A

A

N

N

A

A

Rusava

A

C

A

N

A

A

N

A

A

A

Slavkov p/H

A

C

A

A

A

A

A

A

A

A

Vítonice

A

C

A

A

A

A

A

A

A

A

Brusné

A

C

A

A

A

A

N

A

A

A

Bystřice p/H

A

C

A

A

A

A

A

A

A

A

Blazice

A

C

A

A

A

A

N

A

A

A

Chomýž

A

C

A

A

A

A

N

A

A

A

Loukov

A

C

A

A

A

A

A

N

A

A

Zdroj: vlastní šetření Plánované investice Chvalčov – Dostavba kanalizace a vodovodu, rekonstrukce veřejného osvětlení – IV. Etapa Komárno – Rekonstrukce veřejného prostranství, oprava místních komunikací, nové inženýrské sítě, oprava chodníku, autobusové zastávky

35

Mrlínek – Rekonstrukce místních komunikací Osíčko – Zóna technické vybavenosti pu 10 RD Podhradní Lhota – VO – 2. Část, rekonstrukce chodníků Rajnochovice – Výstavba kanalizace, ČOV, rekonstrukce úpravny vody – vodojem Rosošné Rusava – Oprava mostu Slavkov p/H – Oprava místní komunikace, chodníků Vítonice – Výstavba inženýrských sítí, zvýšení mostu a oprava chodníku u kostela Brusné – Rekonstrukce vodovodu a VO, oprava kanalizace + ČOV Bystřice p/H – Generální rekonstrukce VO – I. Etapa, II. Etapa Blazice – Komunikace k nové zástavbě, rekonstrukce chodníků, revitalizace návsi Chomýž – Rekonstrukce VO, oprava komunikací Loukova – Rekonstrukce kanalizace Loukov a Libosváry a výstavba ČOV H. Rekreace, památky a cestovní ruch Město Bystřice p/H nabízí ubytovací služby, ale hlavní ubytovací kapacity pro pobytový cestovní ruch jsou soustředěny v okolních obcích, především v Rajnochovicích, Rusavě a Chvalčově. Na území těchto obcí byly v šedesátých a sedmdesátých letech lokalizovány značné kapacity bývalé podnikové rekreace a řada dětských letních táborů. Díky atraktivnímu prostředí zůstaly tyto ubytovací kapacity většinou zachovány i po roce 1990. V řadě případů se v nich zvýšil i komfort pro rekreanty. U většiny těchto objektů došlo ke změně forem jejich využívání. Mimo objektů hromadné rekreace jsou v této oblasti i chaty a chalupy určené pro rodinnou rekreaci. Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 bylo v nejbližším zázemí Bystřice pod Hostýnem (Chvalčov, Rajnochovice, Rusava, Slavkov) přes 1 200 rekreačních chat, 62 rekreačních chalup vyčleněných z bytového fondu a 123 nevyčleněných rekreačních chalup. Návštěva Hostýna, ke kterému se váže řada legend, je atraktivní nejen pro věřící. Vyjma baziliky Nanebevzetí Panny Marie stojí za pozornost Jurkovičova křížová cesta, tzv. stará křížová cesta, lesní hřbitůvek, pomníky obětem první světové války, obětem fašismu a komunismu či rozhledna (přístupná jen o víkendech). Poněkud nezvykle zde působí stožár s vrtulí větrné elektrárny. Mimo to jsou tu patrné i zbytky opevnění z období laténské kultury (z 1. tisíciletí př.n.l., s celkovým obvodem přes 1 800 m), jejímž nositelem byli Keltové. V celé lokalitě se díky různorodému geologickému podloží nachází celá řada přírodních památek a zajímavostí (jako příklad lze uvést nedávno objevenou houbu slzečník papouščí, která doposud nebyla nalezena nikde jinde v Evropě). Přírodní park Hostýnské vrchy je jediným rozsáhlým chráněným územím mikroregionu, jehož výměra činí cca 98 km2. K významným chráněným územím menšího rozsahu patří např. přírodní rezervace Kelčský Javorník s dochovaným pralesovitým porostem horských bučin a javořin, přírodní jedlobučinová rezervace Tesák či typický karpatský les pralesovitého charakteru Čerňava. SO

36

ORP Bystřice pod Hostýnem je oblastí s vysokým potenciálem cestovního ruchu, k čemuž jej předurčují obrovské přírodní a kulturní hodnoty území. Kvalitní a dobře značená síť turistických stezek uspokojuje nejen milovníky pěší a cykloturistiky, ale v zimním období má co nabídnou také běžkařům. Troják, Tesák a Rusava jsou zdejší tradiční centra sjezdového lyžování. V letní sezóně mohou návštěvníci a turisté využít sportovně rekreační areál v městském parku Zahájené v Bystřici pod Hostýnem, který slouží k širokému sportovnímu a rekreačnímu využití (koupaliště, tenisové kurty, fotbalové hřiště, minigolf aj.). V Osíčku a na Rusavě jsou pak nově rekonstruovaná koupaliště s vyhřívanou vodou a řadou moderních vodních atrakcí. Vyhledávanou rekreační aktivitou je i hippoturistika, kterou mohou návštěvníci a turisté vyzkoušet v Rajnochovicích. 2.1.3 Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem a strategickým plánem (programem rozvoje obce nebo jiným koncepčním dokumentem řešící rozvoj) v rámci správního obvodu. Všechny obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem mají, vlastní ÚP (viz tabulka č. 2) Tab. č. 14 : Územní a strategické plánování % z celkového počtu obcí

Název údaje

Hodnota

Počet obcí s platným územním plánem

14

100

Počet obcí s plánem v přípravě

0

0

1

Město Bystřice pod Hostýnem vytvořila v 7 roce 2013 Strategický plán rozvoje města Bystřice pod Hostýnem

Počet obcí se strategickým plánem (nebo programem rozvoje obce)

Komentář

Na území ORP Bystřice pod Hostýnem mají všechny obce ÚP

37

Mapa č. 2: Územní plán SO ORP Bystřice pod Hostýnem

Zdroj: www.juap-zk.cz, šetření na odboru ÚP a stavebního řádu MěÚ Bystřice pod Hostýnem Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří: http://www.juap-zk.cz/, http://www.mubph.cz/. Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu (politika územního rozvoje) plynou významná omezení, příležitosti či limity. Podrobnější a konkrétní problémy a dopady jsou k jednotlivým obcím uvedeny v Příloze této kapitoly tab.č.1. Ve vestibulu bystřické radnice se občanům a návštěvníkům města nabízí k prohlídce čtyři prosklené vitríny, o které se dělí dvě přátelská a přívětivá města – italské San Giovanni al Natisone a Salzkotten v Severním Porýní – Westfálsku. Zatímco se San Giovanni byla uzavřena partnerská smlouva již v květnu 2008, ke zformulování a uzavření smlouvy o spolupráci s městem Salzkotten došlo až v říjnu roku 2009. vitríny chtějí zájemcům nabídnout pohled do obou měst, stejně tak naše webové stránky. Smyslem mezinárodního partnerství měst je rozvíjet společenské, sportovní a kulturní kontakty občanů obou měst a navazovat nová osobní a pracovní přátelství. Města mohou

38

mnoho nabídnout, a přestože jsou od sebe značně vzdálena, mohou rozvíjet vzájemné partnerství ve prospěch svých občanů. 2.1.4 Aktéři regionálního rozvoje Tab. č. 15: Popis klíčových aktérů Název údaje

Počet aktérů

Komentář

město Bystřice pod Hostýnem

1

Město Bystřice p/ Hostýnem je jediným městem v rámci územního katastru OPR Bystřice pod Hostýnem. Je to centrum kultury, vzdělanosti, infrastruktury a plnohodnotné občanské vybavenosti.

ostatní obce SO

13

Zástupci 13 ostatních obcí, které jsou součástí celku monitorovaného ORP pravidelně vyhledávají vhodné příležitosti a možnosti, jejímž cílem je rozvíjet obec tak, aby to byla oblast splňující primární i sekundární prvky bezpečného, klidného a plnohodnotného života současným i budoucím generacím.

kraj

1

Zlínský kraj zodpovídá za správu krajských institucí/ infrastruktury, kde je zřizovatelem či vlastníkem. Svými krátkodobými a dlouhodobými cíly by měl postupně naplňovat kritéria regionálního rozvoje blíže specifikované v strategickém dokumentu kraje. Důležitým oborem regionálního rozvoje je odbor strategického rozvoje - podpora obnovy rozvoje venkova Zl. kraje.

stát

1

Stát se stává aktérem regionálního rozvoje díky vhodnému nastavení legislativy, které regionální rozvoj podporu. V současné době je v této problematice aktuální nastavení budoucího programovací období 2014 2020, jako nástroj dotačních příležitostí pro regionální rozvoj.

mikroregion

1

Podhostýnský mikroregion je svazkem 15 obcí, který se nachází v severní části Zlínského kraje v okolí Svatého Hostýna. Toto sdružení bylo založeno v roce 1999 s cílem koordinace postupu rozvoje území, zlepšování podmínek pro rozvoj turistického ruchu a propagace zdejší krajiny. Za dobu své existence bylo realizováno celkem 11 projektů, z toho financovaných bez dotačních titulů.

MAS

1

MAS Podhostýnska existuje na území od roku 30. 6. 2006. Za dobu své existence vyhlásila celkem 10 výzev a podpořila 107 projektů v celkové výši 31 milionů Kč.

státní instituce

Významný

Významným a největším zaměstnavatelem je firma TON, a.s., KOVONAX

39

zaměstnavatel

spol. s r.o., NET PLASY, s. r. o.

škola

Na sledovaném území je kvalitní síť školských zařízení (13 MŠ, 10 ZŠ, 1 ZUŠ, 1 DDsŠ, 1 ZŠ speciální a praktická), které vytváří vhodné podmínky pro vzdělání a výchovu dětí/ žáků a podporují komunitní aktivity pro širokou veřejnost.

Zdroj: vlastní šetření 2.2. Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Silné stránky: Existence sociálních služeb pro starší generaci) dům s pečovatelskou službou, charita, centrum pro seniory)

Slabé stránky:

Úbytek obyvatelstva

Existence živnostníků na území ORP

Vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatek pracovních příležitostí

Tradice průmyslu v Bystřici pod Hostýnem

Nedostatek finančních prostředků na realizaci investičních projektů

Výhodná dopravní poloha, relativně hustá dopravní síť

Nedostatečně rozvinutý sektor služeb

Kompletní infrastruktura na území ORP BpH (odpadové, kanalizační a vodní hospodářství, ČOV, plynofikace)

Problematika nepřizpůsobivých/ sociálně vyloučených občanů

Široké zázemí pro konání kulturních a volnočasových aktivit Kvalitní přírodní prostředí dané existencí přírodního parku Kvalitní institucionální vybavení (MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ a Základní škola speciální a praktická) Dostupnost zdravotní péče ve městě (lékaři, pohotovostní služba) Příležitosti: Využití ploch brownfields pro rozvoj ekonomických aktivit – příchod nových investorů

Hrozby: Možné ekologické havárie na území ORP

40

Budování cyklistických stezek v ORP BpH

Pokles porodnosti, stárnutí populace

Využití finančních prostředků z fondů EU, existence MASP

Odliv kvalifikovaných sil do velkých měst

Kooperace obcí – Projekt meziobecní spolupráce, Hospodářský úpadek zásadních podnikatelských Podhostýnský mikroregion subjektů Vysoký potenciál cestovního ruchu – destinace cestovního ruchu

Přechod na tuhá paliva Zhoršující se mezilidské vztahy, uzavřenost a neochota spolupracovat

Kladné stránky: SO ORP Bystřice pod Hostýnem leží na hranici Zlínského kraje s Olomouckým, také to byla v minulosti hranice okresů Přerov, Kroměříž, Valašské Meziřící, Vsetín a Zlín. Díky této poloze můžeme definovat SO ORP BpH jako oblast s velmi vhodnou polohou dostupnosti do bývalých okresních měst/ oblastí v radiu do cca 30 km. Jako velmi pozitivní lze hodnotit také napojení na dálnici D1 do 20 min. v blízkosti města Hulín. V Bystřici pod Hostýnem existuje několik významných podniků s dlouholetou tradicí. Mezi nejvýznamnější z hlediska zaměstnanosti i image města patří TON, a.s., KOVONAX spol. s r.o., HOSPA s.r.o. (Hostýnské papírny), VÍTEX CZ, Mlékárna Bystřice pod Hostýnem a v okolních obcích stojí za zmínku ČEPRO a.s., SALVATOR Střechy s.r.o., Křídlo s.r.o. a Salix Morava a.s. Vítonice. Bystřici pod Hostýnem a navazující obce lze považovat za centrum podnikatelské činnosti – OSVČ jež tvoří více než 2/3 z celkového počtu evidovaných podnikatelských subjektů. SO ORP BpH je propojeno hustou sítí krajských, místních a účelových komutací. Dále část SO ORP protíná železniční trať 303. Veřejná hromadná doprava v Bystřici pod Hostýnem a ostatních obcích je zajišťována autobusy, vlaky (po trase železničního koridoru) a taxislužbou. Pěší a cyklodoprava významně přispívá k udržitelnosti dopravního systému a je v zájmu obcí zabezpečit kvalitní komunikace pro pohyb chodců a podpořit cyklistickou dopravu zejména mezi obcemi (mimo hlavní silniční tahy). Technická infrastruktura řeší napojení obcí na vodovod, kanalizační síť, plynofikaci, veřejné osvětlení, informační a komunikační technologie. Na vodovod jsou napojeny všechny obce. Kanalizační síť chybí v obci Rajnochovice. Na území SO ORP BpH jsou 4 ČOV: v BpH – Rychlov, na Rusavě, KČOV je v Osíčku a v Loukově – Libosváry. Plynofikace není zajištěna v obci Rusava a Sovadina. Veřejné osvětlení je ve všech obcích a kvůli zastaralým

41

technologiím a vysokým nákladům na provoz probíhá postupná rekonstrukce VO. V roce 2000 proběhl projekt Multifunkční datová síť, díky němuž byl zřízen internet na všech obecních úřadech SO ORP BpH. Raritou je existence větrné elektrárny VESTA na sv. Hostýně, která je v soukromém vlastnictví Matice svatohostýnské. V oblasti Hostýnských vrchů (nejvyšší hora Kelčský Javorník) se nachází 12 zvláště chráněných území se vzácnými druhy květeny a rostlinstva. Zastoupeny jsou také lokality NATURA 2000 a Ptačí oblast. Na území 14 obcí se nachází 13 MŠ a 10 ZŠ (8 obecných a 2 se speciálním režimem), což je velmi kvalitní institucionální síť. Dále zde existuje SOŠ nábytkářská a obchodní, ZUŠ, 9 ŠD a 18 stravovacích zařízení. V oblasti poskytování sociálních služeb aktivně působí několik subjektů. Za zmínku stojí zejména Domov pro OZP Javorník na Chvalčově, Centrum pro seniory Zahrada BpH, Oblastní charita BpH a Domov pro seniory ve Slavkově p/H a BpH. Zdravotní péče je centralizována zejména do města BpH, kde nabízí širokou škálu zdravotních služeb praktičtí i odborní lékaři. Nachází se zde lékařská pohotovostní služba, zubní lékaři, kožní, chirurgická a diabetologická ambulance, radiodiagnostické pracoviště, gynekolog aj. Praktiční lékaři jsou dostupní také v detašovaných pracovištích v obcích: Rajnochovice, Podhradní Lhota, Komárno a na Rusavě. Společenský život v obcích zajišťují zejména spolky SDH, myslivecká sdružení, TJ, SK, SOKOL, aj. Tyto spolky se aktivně zapojují do kulturního a společenského dění svých obcí a organizují spoustu akcí po celý rok. Každá složka má své zázemí (vlastní/ obecní) a pole působnosti. Za centrum kulturního a společenského života se považuje BpH, která má dostatečné kapacity (personální/ prostorové) na to, aby mohly organizovat akce meziregionálního charakteru. Také zde sídlí IC.

Slabé stránky: Vzhledem ke skutečnosti, že velké podnikatelské subjekty se potýkají s úbytkem zakázek a velkou konkurencí na trhu, dochází k poklesu poptávky a tím se snižuje počet zaměstnanců na trvalý pracovní poměr. Tento fakt má vliv také na úbytek obyvatelstva, která odcházejí do větších měst za lepšími pracovními příležitostmi Základním standardem obcí je existence pobočky České pošty a prodejna potravin. Nevýhodou pro mnohé občany je otevírací a provozní doba, která se neslučuje s jejich pracovní dobou. Velkým problémem města Bystřice pod Hostýnem je existence a současné využití bývalého hotelu Podhoran lokalizovaného v centru města, který poslední 2 roky slouží jako ubytovna pro romskou komunitu. Další negativum je množství lidí, kteří si zřizují trvalé bydliště na OÚ. Pokud tato legislativní mezera nebude adekvátně napravena, je tato slabá stránka také hrozbou.

42

Celé SO ORP Bystřice pod Hostýnem není dostatečně dopravně propojeno a lidé se ve většině případů dopravují vlastními zdroji. Tuto situaci by zčásti vyřešila výstavba komplexní sítě cyklostezek. Slabou stránkou je nekoncepční strategie rozvoje území, která by zajistila provázání celého území SO ORP. Realizátorem by byly samotné obce za finanční podpory dotačních titulů (SFDI,ROP,MMR, aj.). Nejvhodnějším nástrojem realizace by byl společný projekt zastřešen týmem meziobecní spolupráce.

Příležitosti: Na území SO ORP je evidováno mnoho brownfields, které by mohly, poskytnou svou lokalitou i zástavbou vhodné plochy pro rozvoj malého a středního podnikání. Brownfields představují ideální možnosti pro příchozí investory, kteří vyhledávají klidné prostředí, vyšší míru nezaměstnanosti a velmi dobré dopravní spojení. Hostýnské vrchy jsou ideálním místem pro cykloturistiku, díky svému profilu a množstí značených cyklotras. Avšak zcela zde chybí zázemí cyklostezek, které by využívali obyvatelé SO ORP pro spojení do zaměstnaní, případně také rekreační sportovci pro trávení volného času. Existence cyklotras je vedena zejména po frekventovaných silnicích, které předpokládají větší nebezpečí při pohybu cyklistů. Nové programovací období by mohlo být otevřené příležitostem pro podporu cyklo infrastruktury. Nové programovací období 2014 – 2020 otevírá možnosti nových dotačních titulů, které podpoří občanskou vybavenost a infrastrukturu venkovského prostředí. Vhodnou příležitostí v oblasti dotací – konzultací a administrativního zázemí zabezpečuje existence Místní akční skupiny Podhostýnska. Poloha obcí v podhůří hostýnských vrchů se vyznačuje z přírodního hlediska za oblast poskytující ideální podmínky pro letní i zimní dovolenou (hyppoturistika, cykloturistika, pěší turistika/ nordic walking, lyžování). Rozvoji cestovního ruchu napomáhá také existence kulturně historických památek (zámek, muzea, kostely, sv. Hostýn, zříceniny hradů) a udržování/ revitalizace folklóru. Snoubení přírodních, kulturních a folklórních hodnot vytvářejí vhodné podmínky pro kooperaci subjektů v cestovním ruchu, které by v činnosti a propagaci mohla být nápomocná kancelář destinace cestovního ruchu a turistické informační centrum. Nedílnou součástí rozvoje území je spolupráce obcí. Spolupráci obcí zaštiťují zejména subjekty: Podhostýnský mikroregion, který sdružuje 14 obcí a projekt meziobení spolupráce, do kterého se zapojilo celé SO ORP Bystřice pod Hostýnem.

43

Hrozby: Pro široké území je hrozbou existence podzemních nádrží na ropné produkty společnosti ČEPRO, a.s. situovanou v Loukově. V případě havárie by hrozily nedozírné devastační následky. Vzhledem k tomu, že mladé generace odchází za studii do větších měst (Ostrava, Zlín, Brno, Praha) a zdejší podmínky nenabízejí vhodné pracovní příležitosti a uplatnění, dochází k odlivu mladých rodin a stárnutí populace. Fáze recese celosvětová ekonomické krize a zahraniční konkurenceschopnost významně ohrožuje nejen velké podniky, které vyvážejí své produkty do zahraničí, ale také drobné živnostníky, kteří nejsou schopni svou cenovou politikou konkurovat prostředí. Tuhá paliva jsou hrozbou pro kvalitu životního prostředí, avšak ekonomická situace často nutí právě tyto zdroje využívat. Elektrika a plyn jsou pro mnohé rodiny finančně drahé a nedostupné. Vesnické prostředí bylo vždy otevřené společenství žijících obyvatel. Současné trendy a životní styl vedou spíše k individualitě, anonymitě a nezájmu lidí se na společenském životě podílet a nějak ho utvářet ku prospěchu udržitelného rozvoje.

2.3. Přílohy Tab. č. 16: Vymezení problémových okruhů v rámci zpracování ÚP v jednotlivých obcích Název obce

Identifikace problému

Popis problému

Dopad

Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům

Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10

Navrhnout pás ochranné zeleně.

Absence čistírny odpadních vod

V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.

Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.

Úbytek zemědělské půdy

Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany.

Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).

Chybějící PPO k ochraně před povodněmi

Záplavové území Q100 Moštěnky zasahuje do zastavěného území.

Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Moštěnka.

Nízká míra lesnatosti

Nedostatek lesních ploch,

Chránit stávající plochy

Blazice

44

větrná eroze.

lesů, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).

Nízký koeficient ekologické stability

Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.

Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.

Vysoký věk obyvatelstva

Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.

Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.

Nízký potenciál možnosti rekreace

Nízké přírodní předpoklady pro rekreaci.

Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu.

Návrhová plocha bydlení zasahuje do OP vodního zdroje II. st.

Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout přemístění navrhované plochy.

Zastavitelná plocha zasahuje do OP vodního zdroje

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům






Nevyužité plochy brownfield

Brownfield zatěžuje zastavěné území nevyužité plochy.

Vymezit plochu asanace a navrhnout plochu přestavby.




Brusné

45

Bystřice pod Hostýnem


Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.



Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10 + benzoapyrenu.

Navrhnout pás ochranné zeleně podél průmyslových areálů.

Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ (lokalita Javořice a.s.)

Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem existence SEZ.

Prověřit reálnost SEZ a vymezit plochu asanace.


Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100.

Nevyužité plochy brownfield v místní části Rychlov u Bystřice p. H. (Farma Rychlov)

Nevyužité plochy brownfield v intravilánu měst.

Nevyužité plochy brownfield v místní části Hlinsko p. H.

Nevyužité plochy brownfield v intravilánu měst.


Nepřiměřený hluk z železniční tratě

Železniční trať zatěžuje zastavěné území nepřiměřený hluk.

Navrhnout plochy sídelní zeleně podél stávající železniční trati.

Silnice II/437 prochází náměstím

Zvýšená dopravní koncentrace, náměstí je oddělené silnicí II/437.

Prověřit reálnost a navrhnout vhodné řešení.

(Farma Hlinsko)

V území dochází ke střetu Křížení plochy technické Vymezit plochu asanace a stávající plochy technické infrastruktury s koridorem prověřit navrhovaný infrastruktury s koridorem dopravy koridor dopravy. dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci stacionárních zdrojů

Nekvalitní ovzduší vlivem existence SZZ ovzduší.

Navrhnout plochy účelové zeleně podél průmyslových areálů.

46

znečištění ovzduší (TON a.s.)

Chomýž




Chybějící heliport

Ve městě chybí heliport krajského významu pro zajištění letecké migrace např. pro potřebu zdravotnických služeb.

Prověřit možnost umístění heliportu krajského významu.


Návrhová plocha výroby zasahuje do OP vodního zdroje II. st.






Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.

Chránit stávající plochy lesů, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).


Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany.

Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu města (proluky).







Nevyužité plochy

Brownfield zatěžuje

Vymezit plochu asanace a

47

brownfield

zastavěné území nevyužité plochy.

navrhnout plochu přestavby.








Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).


Návrhová plocha dopravy zasahuje do OP vodního zdroje II. st.



Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10 + benzoapyrenu.






Ohrožení obce sesuvným územím

Zastavitelná plocha zasahuje do sesuvného území - u silnice II/437.

Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území

Zastavitelná plocha občanské vybavenosti zasahuje do


Chvalčov


Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout

48

poddolovaného území.

přemístění navrhované plochy.


Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10.






ZÚ a ZP zasahují do záplavového území Q100.

Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Juhyně.




Chybějící obchvat obce II/150

Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území.

Vymezit a zpřesnit umístění koridoru dopravy.










Komárno

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Nadbytek ploch pro

Velký počet návrhových

Prověřit vhodnost

49

bydlení

ploch pro bydlení.

návrhových ploch.





Nevyužité plochy brownfield v intravilánu. Brownfield zatěžuje zastavěné území.




Zpřesnit koridor pro dopravu.




Mírná erozní ohroženost ploch

V území existuje erozní ohroženost orné půdy.

Navrhnout plochy krajinné zeleně.

Loukov

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.

Mrlínek













Nízký koeficient

Nízká úroveň koeficientu

Navrhnout plochy zeleně

50

ekologické stability

ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.

za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.



Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu.

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům








Zpřesnit koridor pro dopravu.




Nadbytek ploch pro bydlení

Velký počet návrhových ploch pro bydlení.

Prověřit vhodnost návrhových ploch.

Osíčko

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.

Podhradní Lhota


Zhoršení ovzduší vlivem překročení PM10





Zhoršené obytné prostředí Znečištění podzemních vzhledem k negativním vod, půdy, prostředí

51

Rajnochovice

Rusava

projevům SEZ

vlivem SEZ.


























Vymezit plochu asanace a Zhoršené obytné prostředí navrhnout plochu - nevyužité plochy. přestavby.


Sesuvné území zasahuje do zastavěného a zastavitelného území.

Stabilizovat plochy ohrožené sesuvným územím.

Zhoršená kvalita ovzduší

Zhoršení ovzduší vlivem

Navrhnout pás ochranné

52

Slavkov pod Hostýnem

Vítonice

vzhledem k imisním limitům

překročení PM10

zeleně.

Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ

Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem SEZ.



Zastavitelná plocha zasahuje do sesuvných území.











Brownfield zatěžuje zastavěné území nevyužité plochy.














Absence čistírny

V obci jsou vypouštěny

Prověřit, případně navrhnout čištění

53

odpadních vod

odpadní vody bez čištění.

odpadních vod.





Zastavěné území a zastavitelná plocha zasahují do záplavového území Q100.



















Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu, popřípadě navrhnout vodní plochy pro zvýšení atraktivity.

Chybějící víceúčelové hřiště

V obci chybí občanská vybavenost - víceúčelové hřiště.

Navrhnout a vymezit plochu pro umístění víceúčelového hřiště.

54

Chybí cyklistická stezka

Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.

55

3. Téma 1: Školství 3.1. Analytická část: Definice a analýza řešených problémů 3.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Vytváření podmínek pro rozvoj výchovy a vzdělávání je jednou z významných aktivit obce, kterou jí umožňuje zákon o obcích. Za tím účelem obec pro poskytování předškolního vzdělávání a plnění povinnosti zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce zřizuje svou mateřskou školu, nebo se za určitých smluvních podmínek dohodne s jinou obcí, případně se svazkem obcí. Také pro základní vzdělávání buď zřizuje svoji základní školu, nebo se postará o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Oblast předškolního a základního vzdělávání se tak stává problémem, který nelze řešit pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat (např. i s ohledem na dojíždění za prací v celém spádovém regionu) jak malé obce tak střední a velká města. Populační vlny se dlouhodobě promítnou do rozvoje regionálního školství a jednotlivých územních celků. Vzhledem k demografickému vývoji mají zejména malé obce problémy s udržením potřebného počtu dětí ve školách. Je zde silná tendence posílat děti do lépe vybavených městských škol nebo jde jenom o proces, kdy dítě jede do školy s rodičem do místa jeho pracoviště. Dojíždění se však stává palčivým problémem nejen pro obce, rodiče a děti, ale i pro nejbližší města, která nemají ve svých školách dostatečnou kapacitu. V okolí velkých měst a příměstských oblastech je akutní otázkou k řešení otázka přeplněnosti mateřských škol. Ustanovení školského zákona také vymezuje povinnost obce zajišťovat ty výdaje škol a školských zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obce jsou však často nuceny podporovat školy nad rámec svých povinností. Ač tedy nemají přímou povinnost na některé oblasti přispívat (např. platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, školní pomůcky), hledají finanční prostředky ve svých někdy opravdu napjatých rozpočtech, aby školám v jejich svízelné situaci pomohly. Bohužel, ani úprava v rámci zákona o rozpočtovém určení daní zdaleka nezohledňuje náklady potřebné na zázemí pro vzdělávání, a tak se čím dál častěji objevuje rozdíl mezi tím, co by škola potřebovala, a tím, co jí obec může poskytnout v rámci svých finančních možností. Pro kvalitu života obyvatel dané obce a území je důležitou oblastí také kultura a trávení volného času. Možnosti neformálních volnočasových aktivit a vlastní iniciativy obyvatel související s lokálními tradicemi se projevují spíše na venkově než ve velkých městech. Právě škola jako komunitní centrum zde sehrává velmi významnou roli.

56

Právě meziobecní spolupráce by mohla přinést odpověď na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. Díky této spolupráci může navíc docházet k přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit, kdy škola získá prostor a podmínky pro svou kreativitu a jako otevřené společenské centrum naplní širší vzdělávací a volnočasovou nabídku nejen pro žáky školou povinné, ale také pro ostatní občany. Meziobecní spolupráce může přispět k hledání nových řešení nejen v oblasti předškolní výchovy a základního školství s ohledem na kompetence obcí na úrovni území ORP. Jedná se o dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce v co nejvyšší míře mezi místní správou, školou, veřejností, společenskými skupinami a organizacemi o vytváření místního partnerství. Zapojení jednotlivců i veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce nebo regionu, propojení jejich ekonomických, sociálních a ekologických aspektů pak otevírá další možnosti rozvoje plnohodnotného života ve městech i na venkově.

Základní legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Vyhlášky ke školskému zákonu Ostatní vyhlášky Vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí.

57

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, upravuje výkon státní kontroly v České republice. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční.

3.1.2 Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj

celkem

nad 100 000

50 000 až 99 999

20 000 až 49 999

10 000 až 19 999

5 000 až 9 999

2 000 až 4 999

500 až 999

do 199

200 až 499

Skupina obcí s počtem obyvatel pro správní obvod Bystřice pod Hostýnem

1 000 až 1 999

Tab. č.17: Definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělání

2005/2006 - 2012/2013 Počet obcí

0

7

5

1

0

1

0

0

0

0

14

Počet ZŠ – 1. a 2. stupeň

0

0

1

0

0

2

0

0

0

0

3

Počet ZŠ – jen 1. stupeň

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Počet MŠ

0

3

4

1

0

5

0

0

0

0

13

Gymnázia

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

58

Sloučené organizace (MŠ+ZŠ)

0

1

3

1

0

0

0

0

0

0

5

Počet jiných zařízení

0

0

0

0

0

4

0

0

0

0

4

Zdroj: vlastní šetření u obcí SO ORP V rámci sledovaného období (2005/2006 – 2012/2013) nedošlo ke změně počtu škol a školských zařízení, s výjimkou SVČ Včelín, které zahájilo svou činnost 1. 9. 2010. Mezi jiná zařízení jsou v tabulce započítány: SVČ Včelín Bystřice pod Hostýnem, ZUŠ Bystřice pod Hostýnem, Základní škola praktická a Základní škola speciální Bystřice pod Hostýnem, Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem. Tab. č. 18: Počty škol/ školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP BpH ORP Bystřice pod Hostýnem

Název obce

Z toho

Celkem MŠ ředitelství

ZŠ

ZUŠ

ZŠ speciální/ se speciálními třídami

SVČ

MŠ speciální/ se Gymnázia speciálními třídami

celkem škol

18

13

10

1

1

3

1

0


9

5

4

1

1

3

1

0

Chvalčov

1

1

1

0

0

0

0

0

Chomýž

1

1

0

0

0

0

0

0

Loukov

1

1

1

0

0

0

0

0

Osíčko

1

1

0

0

0

0

0

0

Podhradní Lhota

1

1

0

0

0

0

0

0

Rajnochovice

1

0

1

0

0

0

0

0

Rusava

1

1

1

0

0

0

0

0

Slavkov pod

1

1

1

0

0

0

0

0

59

Hostýnem Vítonice

1

1

1

0

0

0

0

0

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR MŠ se speciální (logopedickou třídou)je na sledovaném území zřízena pouze v rámci MŠ Radost v Bystřici pod Hostýnem. ZŠ se speciálními třídami zřizují: ZŠ Bratrství (jedna třída), Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ (pět tříd), ZŠ praktická a ZŠ speciální (osm tříd). Gymnázia na území SOORP BpH zřízena nejsou. Tab. č. 19: Pracovníci ve školství SO ORP BpH Průměrný přepočtený počet pracovníků Typ školy, zařízení

Z toho Celkem Pedagogů

Nepedagogů

2012/2013 mateřské školy

59,3

46,9

12,4

základní školy

119,7

93,6

26,1

20,7

17,9

2,8

gymnázia

0

0

0

mateřské školy pro děti se SVP

0

0

0

základní školy pro žáky se SVP

0

0

0

školní družiny a kluby

9,7

9,7

0

střediska pro volný čas dětí a mládeže

4,9

2,6

2,3

zařízení školního stravování

39,7

0

39,7

celkem rok 2012/2013

254

170,7

83,3

základní umělecké školy

60


56,9

45,3

11,6

základní školy

118,5

92,5

26

18,9

16,1

2,8

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0


9,4

9,4

0


1,9

1,3

0,6

39,9

0

39,9

245,5

164,6

80,9

mateřské školy

57,5

45,2

12,3

základní školy

117,6

91,6

26

18

15,2

2,8

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0


9,2

9,2

0


0,3

0,3

0

41,1

0

41,1

243,7

161,5

82,2


zařízení školního stravování celkem rok 2011/2012

2010/2011



61


57

45,2

11,8

základní školy

118

91,7

26,3


17,2

14,3

2,9

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0


9

9

0


0

0

0

42

0

42

243,2

160,2

83

mateřské školy

52,2

40,5

11,7

základní školy

119,4

92,7

26,7

18,3

15,4

2,9

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0

8,8

8,8

0

0

0

0

42

0

42

240,7

157,4

83,3


2008/2009


školní družiny a kluby střediska pro volný čas dětí a mládeže zařízení školního stravování celkem rok 2008/2009

62


54,1

41,7

12,4

122,8

95,5

27,3

17,1

14,2

2,9

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0

7,9

7,9

0

0

0

0

42

0

42

243,9

159,3

84,6

mateřské školy

13,6

55,1

41,5

základní školy

124,4

96,5

27,9

16,8

13,9

2,9

gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0

7,3

7,3

0

0

0

0

42,9

0

42,9

246,5

159,2

87,3

základní školy základní umělecké školy


2006/2007



63


13,1

53,2

40,1

základní školy

129,3

99,4

29,9

16,2

13,3

2,9

Gymnázia

0

0

0


0

0

0


0

0

0

7,3

7,3

0

0

0

0

44,1

0

44,1

250,1

160,1

90



Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Instituce typu gymnázia, MŠ pro děti se SVP, ZŠ pro žáky se SVP na monitorovaném území nejsou zřízeny. SVČ Včelín je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem a svou činnost cílenou na využití volného času dětí, mládeže i dospělých realizuje od 1. 9. 2010.

64

Graf. č. 3: Pracovníci v MŠ a ZŠ analyzovaného územního celku

100 80 60 40 20 0

99,4 96,5 95,5

40,1

41,5

41,7

mateřské školy

92,7

40,5

91,7

45,2

91,6

45,2

92,5

45,3

93,6

46,9

základní školy

Graf znázorňuje vývoj počtu zaměstnanců v mateřských a základních školách během analyzovaného období školních roků 2005/2006 – 2012/2013. Lze se domnívat, že počet zaměstnanců reaguje na vývoj počtu dětí a žáků navštěvujících MŠ a ZŠ, neboť jak později analýza identifikuje, v rámci MŠ docházelo ve sledovaném období k nárůstu počtu dětí a opačnou tendenci, tedy pokles žáků jsme zaznamenali na ZŠ.

Základní vzdělávání Tab.č.20: Počet ZŠ za SO ORP BpH Počet základních škol SO ORP Bystřice pod Hostýnem Celkem

Úplné

Neúplné

2005/2006 - 2012/2013 Obec

8

3

5

Kraj

2

2

0

Církev

0

0

0

65

soukromá ZŠ celkem

0

0

10

5

5

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Analytické šetření zabývající se obdobím 2005/2006 – 2012/2013 zaznamenalo na monitorovaném územním celku neměnný počet základních škol (v počtu 10 ZŠ). 8 ZŠ je zřizováno obcemi a 2 ZŠ jinými subjekty: MŠMT ČR a Zlínským krajem. Dále lze konstatovat, že 5 ZŠ je úplných ZŠ – tedy nabízejí kompletní docházku žákům od 1. do 9. ročníku. Konkrétně se jedná o dvě školy lokalizované v Bystřici pod Hostýnem:ZŠ Bratrství Čechů a Slováků a ZŠ T. G. Masaryka a jednu školu v obci Rajnochovice: ZŠ Rajnochovice. Jsou to běžné ZŠ, rozšířené o jednu speciální (logopedickou) třídu na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Výše zmíněné školy jsou zřizovány obcí. Zbylé dvě úplné ZŠ Základní škola praktická a Základní škola speciální a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna jsou centralizovány v Bystřici pod Hostýnem a nabízejí speciální edukačně – vzdělávací přístupy. 5 ZŠ je neúplných, sloučených s MŠ (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov) a nabízejí docházku žákům od 1. do 5. ročníku. Často se jedná o malotřídní ZŠ. Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem (zřizovatelem MŠMT ČR) je v tabulce započítáván pod kraj. Základní škola praktická a ZŠ speciální, Bystřice pod Hostýnem je od školního roku 2011/2012 vedena jako jeden subjekt (dříve ZŠ B21 a ZŠ B31) s typem ZŠ B21. Zřizovatel je Zlínský kraj. Základní školu T. G. Masaryka Bystřice pod Hostýnem evidujeme jako jeden subjekt (jedno ID), přestože má oddělené stupně škol: 1. stupeň na adrese: Masarykovo nám. 134, Bystřice pod Hostýnem 2. stupeň na adrese: Nádražní 56, Bystřice pod Hostýnem. Tab. č. 21: Počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích SO ORP BpH SO ORP Bystřice pod Hostýnem Název obce

z toho Celkem Jednotřídní Dvoutřídní Trojtřídní Čtyřtřídní Pětitřídní Vícetřídní

Celkem škol

10

0

2

2

1

1

4


4

0

0

0

0

1

3

66

Chvalčov

1

0

0

1

0

0

0

Loukov

1

0

0

0

1

0

0

Rajnochovice

1

0

0

0

0

0

1

Rusava

1

0

0

1

0

0

0


1

0

1

0

0

0

0

Vítonice

1

0

1

0

0

0

0

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR V Bystřici pod Hostýnem evidujeme celkem 4 ZŠ: ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ul. Pod Zábřehem 1100, ZŠ T.G. Masaryka, Masarykovo náměstí (1. stupeň) a ul. Nádražní (2. stupeň) = 1 subjekt Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ, ul. Havlíčkova (speciální typ ZŠ B23) ZŠ praktická a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem (speciální typ ZŠ B21). Dálší obce: Chvalčov, Loukov, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem a Vítonice zřizují vždy jednu školu na svém katastru, často malotřídní a sloučenou s MŠ (vyjma ZŠ Rajnochovice v obci Rajnochovice). Tab. č. 22: ZŠ zřizované v SO ORP Bystřice pod Hostýnem ZŠ ZŘIZOVANÉ OBCEMI Počet běžných tříd

Počet speciálních tříd

Počet žáků na 1 pedagoga

Počet žáků na třídu

Počet žáků na školu

Počet ZŠ

Samostat.

2012/2013

8

3

62

1 1194

88,6

13,47

19,25

149,25

2011/2012

8

3

62

1 1176

87,5

13,44

18,96

147

2010/2011

8

3

65

1 1165

85,8

13,57

17,92

145,62

2009/2010

8

3

63

1 1183

88,1

13,42

18,77

147,87

2008/2009

8

3

63

1 1226

86,8

14,12

19,46

153,25

2007/2008

8

3

64

1 1279

89,7

14,25

19,98

159,87

školní rok

ZŠ

Počet Úvazek žáků pedagoga

67

2006/2007

8

3

69

1 1370

95,7

14,31

19,85

171,25

2005/2006

8

3

74

1 1467

98,7

14,86

19,82

183,37

Z tabulky je zřejmé, že u 8 ZŠ jsou, zřizovali škol obce. 3 ZŠ jsou samostatné, zbytek ZŠ je sloučených s MŠ. Počet běžných tříd se v závislosti na snižujícím se počtu žáků snižoval (ze 74 tř. na62 tř.) s výjimkou školního roku 2010/2011. Tendence snižujícího se počtu žáků byla evidována až do roku 2010/2011, kdy se pokles zastavil a od následujícího školního roku nabral opačnou tendenci – mírného vzestupu počtu žáků. ZŠ T.G. Masaryka (ul. Masarykovo nám. a ul. Nádražní) je v tabulce evidována jako jeden subjekt = jedno ID. OSTATNÍ ZŘIZOVATELÉ ZŠ Počet Počet Počet Počet Počet samostatné Počet Počet Úvazek žáků žáků školní rok běžných speciálních žáků na 1 ZŠ žáků pedagoga na na ZŠ tříd tříd pedagoga třídu školu 2012/2013

2

2

0

13

84

20,9

4,01

13

42

2011/2012

2

2

0

15

94

21,8

4,31

15

47

2010/2011

2

2

0

15

94

22,2

4,23

15

47

2009/2010

2

2

0

15

102

22,2

4,59

15

51

2008/2009

2

2

0

13

95

19,3

4,92

13

47,5

2007/2008

2

2

0

13

89

19,5

4,56

13

44,5

2006/2007

2

2

0

13

98

19,5

5,02

13

49

2005/2006

2

2

0

15

115

18,9

6,08

15

57,5

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí přehled ostatních škol, tedy těch, u nichž je jiný zřizovatel nežli obec. Na území SO ORP BpH jsou to 2 základní školy: Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, ul. Havlíčkova 547, Bystřice pod Hostýnem – zřizovatel je MŠMT ČR. Základní škola praktická a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem 647, Bystřice pod Hostýnem – zřizovatel je Zlínský kraj.

68

Počet speciálních tříd se v monitorovaném období pohybuje v rozmezí od 13 – 15 speciálních tříd. Nejvíce žáků navštěvovalo speciálního třídy ve školním roce 2005/2006 a naopak nejmenší počet byl zaznamenán ve školním roce 2012/2013. Základní škola praktická a ZŠ speciální má ke školním rokům 2005/06 – 2011/12 evidované dva typy ZŠ: ZŠ (praktická) B21 a ZŠ (speciální) B31, v tabulce počítáme jako jeden subjekt = jedno ID.

Tab. č. 23: Součásti základních škol v jednotlivých obcích SO ORP BpH

Název obce

ZŠ

celkem Celkem

V nich součástí

Počet základních škol MŠ

ŠD

Jiné zařízení

ŠJ

10

10

5

9

9

31


4

4

0

3

4

18

Chvalčov

1

1

1

1

1

4

Loukov

1

1

1

1

1

2

Rajnochovice

1

1

0

1

1

2

Rusava

1

1

1

1

1

2


1

1

1

1

1

1

Vítonice

1

1

1

1

0

2

Zdroj Výkazy MŠMT ČR, weby škol a zřizovatelů Jak již bylo uvedeno, na monitorovaném území je celkem 10 ZŠ, z toho je 5 ZŠ úplných a zbylých 5 ZŠ sloučených s MŠ. Součástí všech základních škol jsou školní družiny, výjimkou je Dětský domov se školou v Bystřici pod Host., který je zřízen jako typ ZŠ B23, tedy ZŠ praktická při zařízení pro výkon ústavní výchovy. Po vyučování jsou tedy klienti zařízení předáni vychovatelům na odděleních dětského domova. Při každé ZŠ je zřízena také školní jídelna – respektive vývařovna s jídelnou. Absence byla evidována u ZŠ a MŠ Vítonice, kde je zřízena pouze výdejna. Kolonka „jiné zařízení“ číselně definuje vybavení při ZŠ: BpH: ZŠ T. G. Masaryka tělocvična, školní dvorek, keramická dílna. ZŠ Havlíčkova - tělocvična, keramická dílna, posilovna, multifunkční hřiště, venkovní bazén se zastřešením. ZŠ Pod Dubíčkem - školní zahrada, tělocvična, internát. ZŠ Bratrství: 2x tělocvična, školní dvůr, posilovna, pozemky pro pěstitelskou činnost. ZŠ Chvalčov - tělocvična, posilovna, multifunkční hřiště, keramická

69

dílna. ZŠ Loukov - tělocvična, školní zahrada, dopravní hřiště. ZŠ Rajnochovice - školní hřiště, tělocvična. ZŠ Rusava - hřiště, tělocvična. Slavkov p/H. - školní zahrada a veřejná prostranství (např.: veřejné dětské hřiště u fotbalového hřiště) nebo kryté prostory hl. sálu centra komunitního setkání v obci. Vítonice - kulturní dům Vítonice s možností využití hl. sálu dětem a žákům zdejší školy, dětské hřiště, školní zahrada. Tab. č. 24: Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v SO ORP BpH SO ORP Bystřice pod Hostýnem

Počet škol

Počet tříd

Počet žáků

Název obce

Průměrný počet žáků na školu

Průměrný počet žáků na třídu

celkem

8

63

1194

149,2

18,95


2

42

919

459,5

21,88

Chvalčov

1

3

62

62

20,66

Loukov

1

4

44

44

11

Rajnochovice

1

7

83

83

11,85

Rusava

1

3

37

37

12,33


1

2

23

23

11,5

Vítonice

1

2

26

26

13

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí přehlednou a srovnatelnou analýzu jednotlivých ZŠ zřizovaných obcemi s údaji o počtu škol, tříd a žáků ve škol. roce 2012/2013. V rámci kolonky „počet tříd“ a „počet žáků“ byly započítány všechny třídy a žáci, tedy celkový počet tříd (běžných + speciálních) a celkový počet žáků. ZŠ Bratrství zřizuje jednu speciální (logopedickou) třídu, kterou navštěvuje 7 žáků. Tab. č. 25: Počet úplných a neúplných ZŠ v ORP SO ORP Bystřice pod Hostýnem

Počet úplných škol

Počet škol Název obce celkem

10

Počet neúplných škol 5

5

70


4

4

0

Chvalčov

1

0

1

Loukov

1

0

1

Rajnochovice

1

1

0

Rusava

1

0

1


1

0

1

Vítonice

1

0

1

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka shrnuje údaje v rámci úplných a neúplných škol. Na monitorovaném území SO ORP BpH jsou úplné ZŠ tyto: ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ZŠ T. G. Masaryka, Dětský domov se školou, ZŠ, ŠJ, ZŠ praktická a ZŠ speciální, ZŠ Rajnochovice Neúplné školy zřizují obce často jakou sloučené s MŠ. Jedná se o tyto školy: ZŠ a MŠ Chvalčov, ZŠ a MŠ Loukov, Jubilejní ZŠ T. G. M a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice Tab. č. 26: Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v SO ORP BpH ORP Bystřice pod Hostýnem

Fyzické osoby Celkem

Celkem učitelé

Přepočtení na plně zaměstnané Celkem

Z toho ženy

112

88,6

75,4

na 1. stupni

------------------------

48,3

44,3

na 2. stupni

------------------------

40,3

31,1

V tom vyučující

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí jednoduchý přehled analyzovaných dat o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi ve školním roce 2012/2013.

71

Tab. č. 27: Ostatní pedagogičtí pracovníci škol v SO ORP BpH Přepočtení na plně zaměstnané

Fyzické osoby SO ORP Bystřice pod Hostýnem Celkem

Z toho ženy

Celkem

Z toho ženy

pro žáky se zdravotním postižením

8

8

6,3

6,3

pro žáky se sociálním znevýhodněním

0

0

0

0

Psychologové

1

1

0,5

0,5

Speciální pedagogové

0

0

0

0

Výchovní poradci

4

4

4

4

Asistenti pedagoga

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka předkládá vyhodnocení statistických údajů o počtu ostatních pedagogických pracovníků ve školách v rámci školního roku 2012/2013. Tab. č. 28: Počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v SO ORP BpH Školní rok Počet škol Počet žáků

Počet učitelů (přepočtený stav)

Počet žáků na jednoho přepočteného učitele

2012/2013

10

1278

121,3

10,53

2011/2012

10

1270

121,3

10,46

2010/2011

10

1259

118,5

10,62

2009/2010

10

1285

122,1

10,52

2008/2009

10

1321

116,6

11,32

2007/2008

10

1368

119,9

11,40

2006/2007

10

1468

125,4

11,70

2005/2006

10

1582

127,4

12,41

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR

72

Největší počet žáků na ZŠ byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006. Již ve školním roce 2006/2007 je vidět markantní sestup počtu žáků, který měl sestupnou tendenci až do roku 2010/2011, kdy se sestup počtu žáků zastavil. Následující školní rok již vykazoval zvyšující se počet žáků, což potvrdil i školní rok 2012/2013. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem zaznamenává úbytek počtu žáků o 304 žáků. S vývojem počtu žáků souvisí také snižování počtu žáků na jednoho přepočteného učitele. V této oblasti evidujeme pokles počtu žáků na jednoho přepočten. učitele až do školního roku 2011/2012 s výjimkou školního roku 2010/2011, kdy se daný počet minimálně navýšil. Počet základních škol však zůstává po celou dobu monitoringu neměnný. Tab. č. 29: Počet absolventů ZŠ v SO ORP BpH

V tom

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Běžné třídy

Speciální třídy

Žáci, kteří ukončili školní docházku

Běžné třídy

2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13

v 1. – 5. ročníku

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

v 6. ročníku

0

1

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

v 7. ročníku

1

1

1

2

1

1

0

1

0

0

0

4

0

1

0

0

v 8. ročníku

4

4

2

3

4

6

2

2

6

3

3

8

0

4

2

5

v 9. ročníku v 10. ročníku Celkem

173 23 198 19 207 18 164 19 141 21 127 21 124 18 112 17 0

0

0

2

0

3

0

3

0

2

0

1

0

2

0

1

178 29 201 26 212 28 166 25 147 26 130 34 124 25 214 23

Z toho

Žáci, kteří přešli do SŠ z 5. ročníku

8

0

8

0

6

0

4

0

6

0

3

0

3

0

0

0

ze 7. ročníku

2

0

4

0

1

0

0

0

4

0

5

0

1

0

1

0

0

1

1

0

0

0

3

0

0

0

1

0

0

0

0

0

1 13

0

7

0

7

0 10

0

9

0

4

0

1

0

Žáci 1. r. s dodatečným odkladem PŠD Celkem

10


73

Tab. č.30: Přehled škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v SO ORP BpH Z toho zřízené Celkem Krajem

Obcí

Církví

Soukromé

Ředitelství celkem

1

1

0

0

0

Z toho mateřská škola pro děti se zdravotním postižením

0

0

0

0

0

Mateřská škola při zdravotnickém zařízení

0

0

0

0

0

Základní škola pro žáky se zdravotním postižením

0

0

0

0

0

Základní škola při zdravotnickém zařízení

0

0

0

0

0

Základní škola praktická

2

2

0

0

0

Základní škola speciální

0

1

0

0

0

Přípravný stupeň ZŠ speciální

0

0

0

0

0

Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem je evidována jedna Základní škola praktická a Základní škola speciální, ul. Pod Dubíčkem 647Bystřice pod Hostýnem, (typ ZŠ B21). Zřizovatelem je Zlínský kraj. Dále je na analyzovaném území zřízená také ZŠ při zařízení pro výkon ústavní výchovy Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Havlíčkova 547 Bystřice pod Hostýnem (typ ZŠ B23). Jejím zřizovatelem je MŠMT ČR, avšak v tab. č. 30 je tato ZŠ započítána pod krajského zřizovatele. Jiné zřizovatele (obec, církev, soukromý zřizovatel) ZŠ pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na analyzovaném území neevidujeme.

74

Tab. č. 31: Základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích SO ORP BpH Název údaje

Hodnota

% z celkového počtu

Komentář

2012/2013 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem

19,25

59,68%

13

40,32%

16,8


18,98

55,83%

15

44,17%

16,2


17,92

54,43%

15

45,57%

15,5

2009/2010 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi

18,77

55,58%

75

- jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem

15

44,42%

16,2


19,46

59,95%

13

40,05%

17,1


19,98

60,58%

13

39,42%

17,5


19,85

60,42%

13

39,58%

17,6

2005/2006 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných

76

- obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem

19,82

56,92%

15

43,08%

17,5

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na sledovaném území je po celou dobu monitoringu (2005/2006–2012/2013) zřízeno 10 ZŠ. Z toho 8 zřizuje obec a 2 zbylé školy zřizují Zlínský kraj a MŠMT ČR. Protože tyto 2 školy mají speciální typ výuky (ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami B21, B23), je z tabulky zřejmé, že tyto školy/ třídy navštěvuje menší počet žáků, nežli ostatní běžné ZŠ (B11). Průměrně počet žáků ve třídě běžné ZŠ (v našem případě zřizované obcemi) je 19,24 žáků. Průměrný počet žáků ve třídách ostatních ZŠ (v našem případě zřizované krajem a MŠMT) je 14 žáků. Součet průměrných počtů žáků ve třídách představuje 16,8 žáků ve třídě. Tab. č. 32: Popis ZŠ v SO ORP BpH za školní rok 2012/2013 Kapacita

Počet žáků

Volná místa

2176

1278

898

Webové stránky ZŠ


48

28

20

http://www.ddbystrice.cz

Základní škola T. G. Masaryka, Bystřice pod Bystřice pod Hostýnem, Nádražní Hostýnem 56, okres Kroměříž, příspěvková organizace

560

446

114

http://www.zsmasa.cz

Základní škola Bratrství Čechů a Slováků, Bystřice pod Bystřice pod Hostýnem, Pod Hostýnem Zábřehem 1100, okres Kroměříž, příspěvková organizace

850

473

377

http://www.zsbrat.cz

Název ZŠ

Obec

Celkem za SO ORP Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547

Popis / komentář

77

Kapacita

Počet žáků

Volná místa

Základní škola praktická a Základní Bystřice pod škola speciální Bystřice Hostýnem pod Hostýnem, Pod Dubíčkem 647

87

56

31

http://www.zsdubicek.cz

Základní škola a Mateřská škola Chvalčov, okres Kroměříž, příspěvková organizace

Chvalčov

150

62

88

http://www.zschvalcov.cz

Základní škola Rajnochovice, okres Kroměříž

Rajnochovice

200

83

117

http://www.zsrajnochovic e.cz

Jubilejní základní škola T.G. Masaryka a Mateřská škola Rusava Rusava, okres Kroměříž, příspěvková organizace

105

37

68

http://www.rusava.cz

Základní škola a Mateřská škola Slavkov pod Slavkov pod Hostýnem Hostýnem, příspěvková organizace

60

23

37

http://www.slavkovph.cz/skola.aspx

Základní škola a Mateřská škola Vítonice, okres Kroměříž, příspěvková organizace

Vítonice

36

26

10

http://www.zs-a-msvitonice.cz

Základní škola a Mateřská škola Loukov, okres Kroměříž

Loukov

80

44

36

http://www.loukov.cz/cat egory/zs-ms-loukov

Název ZŠ

Obec

Popis / komentář

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, webové stránky zařízení a obcí, http://rejskol.msmt.cz/

78

Počet žáků i stav kapacit jednotlivých zařízení se vztahuje ke školnímu roku 2012/2013 .

79

Tab. č. 33: Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v SO ORP BpH Počet žáků správního obvodu

Kapacita všech ZŠ k 30.9. 2013 Známy nárůst nebo úbytek kapacity k

Volná místa

Počet

(kapacita – počet žáků)

Počet žáků / kapacita v %

2176

nespecifikováno

30.9. 2018 Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2023 Počet žáků k 30.9. 2012

nespecifikováno 1278

898

58,73 %

Předpoklad ke konci roku 2018

nespecifikováno

nespecifikováno

Nespecifikováno

Předpoklad ke konci roku 2023

nespecifikováno

nespecifikováno

Nespecifikováno

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, ČSÚ U výsledků předpokladu vývoje počtu žáků v letech 2018 a 2023 nebyl vytvořen náhodný předpoklad, ale nastínění výčtu faktických čísel, které byly sesbírány z datových podkladů MŠMT ČR a ČSÚ (zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm. Počet žáků má od roku 2010/11 – 2013/14 stoupající tendenci průměrně o 7,6 žáka ročně. Ve sledovaném období jsme analyzovaly tyto údaje o počtech žáků: Školní rok: 2010/11: 1259 žáků, 2011/12: 1270 žáků, 2012/13: 1278 žáků, 2013/14: 1282 žáků. Kapacity základních škol v témže sledovaném období (2010/11-2013/14)nezaznamenaly změny a můžeme tedy konstatovat, že ZŠ nabízejí souhrnnou kapacitu 2176 míst. Důležitým faktem je také statistika porodnosti, která má na vývoji počtu žáků taktéž značný podíl. Dle ČSÚ byl počet živě narozených dětí na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem následující. V roce 2010: 137 novorozenců, v roce 2011: 149 novorozenců, v roce 2012: 129 novorozenců.

80

Dalším důležitým údajem je migrační saldo, tedy rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na území SO ORP BpH. Ve sledovaném období jsou ukazatelé migračních přírůstků v záporných hodnotách. Tedy vystěhovalých obyvatel je více, než přistěhovalých. V roce 2010 byl rozdíl přistěhovalí: 315 ob./ vystěhovalí: 324 ob. Migrační přírůstek vykazoval -9 obyvatel. V roce 2011 byl rozdíl přistěhovalí: 221 ob./ vystěhovalí: 288 ob. Migrační přírůstek vykazoval-67 obyvatel. V roce 2012 byl rozdíl přistěhovalí: 268 ob./ vystěhovalí: 294 ob. Migrační přírůstek vykazoval -26 obyvatel.

Předškolní vzdělávání Tab. č. 34: Celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP

zřizovatel

počet MŠ

počet dětí celkem

počet běžných tříd

počet dětí v běžných třídách

počet speciálních tříd

počet dětí ve speciálních třídách

2012/2013 obec

13

559

24

541

1

18

celkem:

13

559

24

541

1

18

obec

13

561

24

543

1

18

celkem:

13

561

24

543

1

18

obec

13

548

23

530

1

18

celkem:

13

548

23

530

1

18

obec

13

526

23

508

1

18

celkem:

13

526

23

508

1

18

2011/2012

2010/2011

2009/2010

81

2008/2009 obec

13

495

21

480

1

15

celkem:

13

495

21

480

1

15

obec

13

482

21

464

1

18

celkem:

13

482

21

464

1

18

obec

13

494

21

476

1

18

celkem:

13

494

21

476

1

18

obec

13

491

19

453

2

38

celkem:

13

491

19

453

2

38

2007/2008

2006/2007

2005/2006

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které tvoří 14 obcí, evidujeme po celou dobu monitoringu celkem 13 mateřských škol. Jedná se o běžné MŠ, rozšířené o jednu speciální (logopedickou) třídu v MŠ Radost, Schwaigrovo nám. 1365, Bystřice pod Hostýnem. Ve škol. roce2005/2006 byly v téže MŠ otevřeny 2 speciální třídy. Všechny subjekty mateřských škol na analyzovaném území zřizují obce. 5 MŠ je centralizováno ve městě Bystřice pod Hostýnem, zbylých 8 MŠ je plošně rozmístěno v ostatních obcích (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov, MŠ Chomýž, MŠ Podhradní Lhota, MŠ Osíčko) často při 1. stupni ZŠ. Co se týče počtu dětí v MŠ, pak v monitorovaném období zaznamenáváme nárůst počtu dětí. Poslední tři školní roky (2010/11 – 2012/13) může dle grafu definovat jako nejsilnější ročníky, kdy se celkový počet dětí pohyboval kolem 556 dětí.

82

Graf č. 4: Počty dětí v MŠ podle zřizovatele

Počty dětí v MŠ podle zřizovatele 600

491 494 482 495 526

548

561

559

400 200 0

obec

83

Tab. č. 34: MŠ zřizované obcí

školní rok

Počet běžných Počet Samostatné tříd MŠ MŠ /speciál. tříd

Počet dětí na Počet Počet Počet Úvazek 1 pedagogický dětí na dětí na dětí pedagoga úvazek třídu školu

2012/2013

13

8

25

559

44,7

12,50

22,36

43

2011/2012

13

8

25

561

43,6

12,86

22,44

43,15

2010/2011

13

8

24

548

40,9

13,39

22,83

42,15

2009/2010

13

8

24

526

42,1

12,49

21,91

40,46

2008/2009

13

8

22

495

39,6

12,5

22,5

38,07

2007/2008

13

8

22

482

39,7

12,14

21,9

37,07

2006/2007

13

8

22

494

39,9

12,38

22,45

38

2005/2006

13

8

19

491

39,7

11,68

23,2

38,66

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území je celkem 13 MŠ, z toho je 8 samostatných a zbylých 5 je součástí ZŠ. Počet dětí v MŠ v rámci monitorovaného období 2005/ 2006 – 2012/2013 vykazuje stoupající tendenční vývoj. Nejmenší počet žáků byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006, od následujícího školního roku se počty dětí v mateřských školách pravidelně navyšovaly s výjimkou školního roku 2007/2008 a 2012/2013, kdy se počet dětí zanedbatelně snížil oproti předchozím ročníkům. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem představuje navýšení počtu o 68 dětí. S nárůstem počtu dětí úměrně souvisí také nárůst počtu tříd. Ve srovnání mezi školním rokem 2005/2006 a 2012/2013 došlo k navyšování počtu tříd o 6 tříd. Stejně pozitivní efekt jsme zaznamenali v navyšování úvazku pedagoga. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem představuje narůst o 5 pedagogických úvazků.

84

Tab. č. 35: Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v SOORP BpH MŠ ZŘIZOVANÉ OBCEMI školní rok

Přepočtení pedagogové celkem

Z toho nekvalifikovaní

% nekvalifikovaných

2012/2013

44,7

2

4%

2011/2012

43,6

1

2%

2010/2011

40,9

2

5%

2009/2010

42,1

2,8

7%

2008/2009

39,6

3,5

9%

2007/2008

39,7

3,5

9%

2006/2007

39,9

2,9

7%

2005/2006

39,7

3,7

9%

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Lze předpokládat, že s nárůstem počtu dětí v MŠ přímo úměrně souvisí také nárůst úvazků pedagogických pracovníků. Pozitivně hodnotíme také vývoj podílu nekvalifikovaných pedagogů v MŠ, který se během monitorovaného období snížil o polovinu (54%). Tab. č. 36: Popis MŠ v SO ORP BpH ve školním roce 2012/2013 Název MŠ

Obec

Celkem Mateřská škola Osíčko, Osíčko 74, 768 61,

Osíčko

Kapacita

Počet žáků

Popis / komentář

675

559

116

30

23

7

okres Kroměříž, příspěvková org. Základní škola a Loukov Mateřská škola Loukov, Loukov 119,

Volná místa

60

35

http://www.osicko.cz/pages/maters kaskola/uvod.html

http://www.loukov.cz/rubrika/zs25 ms-loukov/

85

768 75, okres Kroměříž, příspěvková organizace Mateřská škola Podhradní Lhota, Podhradní Lhota 80, Podhrad. 768 71, okres Lhota Kroměříž, příspěvková organizace

60

37

Mateřská škola Radost, Bystřice pod Hostýnem, Schwaigrovo nám. Bystřice 1365, 768 61, okres p. Host. Kroměříž, příspěvková organizace

120

102

18

Mateřská škola U Rybníčka, Bystřice pod Hostýnem, Bělidla 1168, 768 61, Bystřice p. Host. okres Kroměříž, příspěvková organizace

90

84

6

http://www.podhradnilhota.cz/inde 23 x.php?nid=1412&lid=cs&oid=14044 6

http://www.msradostbph.estranky. cz

http://msbelidla.webnode.cz/

Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem, Bystřice Palackého 1144, 768 p. Host. 61, okres Kroměříž, příspěvková org.

50

50

http://mspalackehobph.webnode.c 0 z/nase-ms/

Mateřská škola Rychlov, Bystřice pod Hostýnem, 768 61, Přerovská 51, okres Kroměříž, příspěvková organizace

35

35

0

Bystřice p. Host.

86

Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem Sokolská 802, 768 61, okres Kroměříž, příspěvková organizace

Bystřice p. Host.

40

40

0

Mateřská škola Chomýž, Chomýž 57, 768 61, okres Chomýž Kroměříž, příspěvková organizace

60

32

28

Základní škola a Mateřská škola Chvalčov, Školní 633, 768 72, okres Kroměříž, příspěvková organizace

44

44

0

Chvalčov

http://ms-sokolskabph.cz/

http://mschomyz.ic.cz/

http://www.zschvalcov.cz/index.ph p

Jubilejní základní škola T.G. Masaryka a Mateřská škola Rusava, Rusava 203, Rusava 768 41, okres Kroměříž, příspěvková organizace

30

28

http://rusava.cz/index.php?main_m =b2JjYW5za2FfdnliYXZlbm9zdA==&s 2 ub_m=enNfYV9tc19ydXNhdmE=

Základní škola a Mateřská škola Slavkov pod Hostýnem, Slavkov p/H 57, 768 61, příspěvková organizace

Slavkov p. Host.

26

25

1

Základní škola a Mateřská škola Vítonice, Vítonice 121, 768 61, okres

Vítonice

30

24

6

http://www.slavkovph.cz/skola.aspx

http://www.zs-a-ms-vitonice.cz/

87

Kroměříž, příspěvková organizace

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, oficiální webové stránky MŠ či jejich zřizovatelů, http://rejskol.msmt.cz/ Z tabulky je zřejmé, že kapacity MŠ na monitorovaném území jsou vyrovnané nebo mírně převyšují nad počtem přihlášených dětí v dané MŠ. Kapacita v celkovém čísle, tedy v součtu kapacit všech MŠ (ve škol. roce 2012/2013), převyšuje počet dětí o 116 míst, což hodnotíme velmi pozitivně. V prostoru pro popis a komentář jsou aktuální odkazy na webové stránky MŠ. Většina MŠ má své vlastní webové stránky. Tab. č. 37: Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v SO ORP BpH

Počet dětí v MŠ ve správním obvodu

Kapacita všech MŠ k 30.9. 2013

Volná místa (kapacita – počet dětí)

Počet

675

Známy nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2018

nedefinováno

Známy nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2023

nedefinováno

Počet dětí v MŠ k 30. 9. 2013

Počet dětí / kapacita v%

575

100

85,18%

Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2018

nedefinováno

nedefinováno

Nedefinováno

Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2023

nedefinováno

nedefinováno

Nedefinováno

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Určit předpokládaný vývoj počtu dětí k letům 2018 a 2023je vzhledem k množství aspektů, které jej ovlivňují poměrně náročné. Proto tabulka nevytváří neodborný a nahodilý předpoklad, ale předkládá výčet faktických čísel, která nám byly k dispozici z datových podkladů MŠMT ČR a ČSÚ. Počet dětí navštěvujících MŠ od školního roku 2010/2011 – 2013/2014 se pohyboval v těchto hodnotách:

88

Školní rok 2010/2011: 548 dětí, v roce 2011/2012: 561 dětí, v roce 2012/2013: 559 dětí a v roce 2013/2014: 575 dětí. Počet dětí v MŠ má od roku 2010/2011 – 2013/2014 stoupající tendenci průměrně o 9 dětí ročně. Kapacita předškolních zařízení evidovala ve školním roce 2010/2011 a 2011/2012: 671 míst, ve školním roce 2012/2013 došlo k nárůstu kapacity o 4 místa na celkových 675 míst. Tento počet zůstal neměnný i v následujícím školním roce 2013/2014. Důležitým faktem je také statistika porodnosti, která má na vývoji počtu žáků nemalý podíl. Dle ČSÚ byl počet živě narozených dětí na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem následující. V roce 2010: 137 novorozenců, v roce 2011: 149 novorozenců, v roce 2012: 129 novorozenců. Dalším důležitým údajem je migrační saldo, tedy rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na území SO ORP BpH. Ve sledovaném období jsou ukazatelé migračních přírůstků v záporných hodnotách. Tedy vystěhovalých obyvatel je více, než přistěhovalých. V roce 2010 byl rozdíl přistěhovalí: 315 ob./ vystěhovalí: 324 ob. Migrační přírůstek představoval -9 obyvatel. V roce 2011 byl rozdíl přistěhovalí: 221 ob./ vystěhovalí: 288 ob. Migrační přírůstek představoval-67 obyvatel. V roce 2012 byl rozdíl přistěhovalí: 268 ob./ vystěhovalí: 294 ob. Migrační přírůstek představoval -26 obyvatel.

89

Předškolní vzdělávání – zařízení jeslového typu Zařízení jeslového typu ani jiné formy výchovně zdravotních zařízení, které slouží pro děti do 3 let na území SO ORP BpH nemáme. Ke zrušení posledního zařízení tohoto typu, v Bystřici pod Hostýnem, došlo v roce 1991. Nyní zde alternativní služby pro podporu vzdělávání a asociaci rodin s dětmi zastávají Komunitní centrum pro rodinu DOMINO ve Chvalčově a Rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem.

Jídelny, střediska volného času, školní družiny, školní kluby Tab. č. 38: Školní družiny a školní kluby v SO ORP BpH Počet zapsaných účastníků ŠD a ŠK zřizované

Počet oddělení z 1. stupně

z 2. stupně

Celkem

2012/2013 krajem

1

11

0

11

obcemi

14

401

0

401

celkem

15

412

0

412

krajem

1

12

0

12

obcemi

15

409

0

409

celkem

16

421

0

421

krajem

1

6

0

6

obcemi

14

376

0

376

celkem

15

382

0

382

2011/2012

2010/2011

2009/2010 krajem

1

7

0

7

obcemi

14

365

0

365

90

celkem

15

372

0

372

krajem

1

7

0

7

obcemi

14

378

0

378

celkem

15

385

0

385

2008/2009

2007/2008 krajem

1

6

0

6

obcemi

12

354

0

354

celkem

13

360

0

360

krajem

1

8

0

8

obcemi

11

312

0

312

celkem

12

320

0

320

krajem

1

9

0

9

obcemi

9

299

0

299

celkem

10

308

0

308

2006/2007

2005/2006

Zdroj:Výkazy MŠMT ČR Při většině ZŠ jsou zřízeny také školní družiny. Jejich vývoj a kvantitativní nárůst byl v monitorovaném období následující: Ve školním roce 2005/2006 existovalo 7 ŠD při ZŠ: ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice pod Hostýnem, ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ZŠ Rajnochovice, ZŠ Loukov, ZŠ Rusava, ZŠ Chvalčov. V následujícím školním 2006/2007 roce byla k výše uvedeným zřízena ŠD také při ZŠ Slavkov pod Hostýnem. Dalším ŠD byla otevřena v roce 2007/2008 při ZŠ Vítonice a od této doby je stav počtu ŠD neměnný.

91

V současné době je tedy na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zřízeno 9 školních družin, z čehož 1 ŠD je zřízena krajem při ZŠ praktické a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem Bystřice pod Hostýnem. Církev ani soukromí zřizovatel školní družiny na území nezřizuje. Analýza zaznamenala stoupající počet zapsaných žáků ve ŠD, který ve školním roce 2011/2012 překročil hranici počtu 400 zapsaných žáků. Závěrem lze shrnout, že mezi prvním a posledním monitorovaným školním rokem, došlo k nárůstu počtu zapsaných žáků do ŠD o 93 žáků. Jistým negativem je, že na území není při žádné ZŠ zřízen školní klub pro žáky od 6. od 9. ročníků. 5.5.2014 bylo v Bystřici pod Hostýnem otevřeno nízkoprahové zařízení SOS Kajuta, poskytující nabídku volnočasových aktivit dětem, které běžné zájmové kroužky či skupiny z různých důvodů nenavštěvují. V zařízení prozatím pracují 2 pracovníci. Je otevřena každý den odpoledne do 17. hodin. Vítány jsou děti a mládež 6 – 18 let, bez poplatku i nutnosti oficiální registrace. SOS Kajuta nabízí místa k sezení, stoly, počítačová místa, stolní fotbálek a kulečníkový ministůl. Více informací o tomto zařízení je dostupné na webu:http://www.sosvesnicky.cz/nase-cinnost/sos-kajuta/

Tab. č. 39: Údaje o pedagogických pracovnících ŠD v SO ORP BpH vychovatelé Interní

ŠD zřizované

fyzický stav

ostatní pedag. pracovníci Externí

z toho ženy

Interní

fyzický stav

fyzický stav

Externí z toho ženy

fyzický stav

krajem

1

1

0

0

0

0

obcemi

14

14

5

0

0

0

církví

0

0

0

0

0

0

soukromou osobou

0

0

0

0

0

0

15

15

5

0

0

0

celkem

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013.

92

Tab. č. 40: Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v SO ORP BpH z toho zřizovaných Název obce krajem

obcemi

jiným zřizovatelem

Celkem

1

0

0


1

0

0

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem sídlí jedna ZUŠ a to přímo v Bystřici pod Hostýnem na adrese Masarykovo náměstí 133. Jejím zřizovatelem je Zlínský kraj. Jedná se tříoborovou uměleckou školu, která nabízí mimoškolní aktivity v oborech: hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Tato ZUŠ má také dvě odloučená pracoviště v obcích: Loukov a Rajnochovice. Bližší informace (obory, historie, aktuality) o ZUŠ jsou dostupné na oficiálních webových stránkách ZUŠ: www.zusbystriceph.cz Tab. č. 41: Údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v SO ORP BpH Pracovníci celkem ZUŠ v obcích fyzické osoby

přepočtené osoby

Celkem

27

17,9


27

17,9

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Tab. č. 42: Přehled středisek volného času podle zřizovatele v SO ORP BpH Z toho zřizovaných Název obce krajem

obcemi

jiným zřizovatelem

Celkem

0

1

0


0

1

0


93

Středisko volného času je na monitorovaném území pouze jedno – SVČ Včelín. Nabízí 40 zájmových útvarů pro děti, mládež i dospělé. Cílem SVČ Včelín je zajišťování a podpora výchovných, vzdělávacích, zájmových aktivit a to zejména prostřednictvím zájmových kroužků, víkendových, letních a příměstských táborů, akcí pro děti a mládež. SVČ je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem, která svou činnost zahájila 1. 9. 2010. SVČ Včelín sídlí na adrese Kroužky 609, Bystřice pod Hostýnem. Nízkoprahové zařízení SOS Kajuta není započítána do přehledu volnočasových středisek, ale jistě si existence tohoto zařízení v Bystřici pod Hostýnem zaslouží zmínku, neboť taktéž nabízí programy pro všechny příchozí děti ohrožené jakoukoliv formou negativních vlivů vnějšího prostředí i rodiny. Cílem je vyvést děti z rizikového prostředí formou vzdělávání, zvyšování jejich sociálních dovedností a smysluplným využitím volného času. Jednou z priorit je motivace k dosahování lepších školních výsledků a předcházení jejich sociálnímu vyloučení.

Tab. č. 43: SVČ zřizované obcemi v SO ORP BpH Počet účastníků Počet zájmových útvarů (kroužků)

Název obce

žáci, studenti VOŠ

děti

ostatní

Celkem

Celkem

40

266

73

28

367


40

266

73

28

367

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Přehlednou nabídku všech zájmových útvarů i bližší informace o SVČ Včelín jsou dostupné na oficiálních webových stránkách zařízení: http://www.svcvcelin.cz Tab. č. 44: Údaje o pracovnících SVČ v SO ORP BpH Pedagogičtí pracovníci interní

SVČ v ORP celkem

Ostatní pracovníci externí

fyzický přepočtený fyzický stav stav stav

interní celkem

externí

fyzický přepočtený fyzický stav stav stav

94

celkem

18

3

3

15

5

3

2,5

2


18

3

3

15

5

3

2,5

2

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Tab. č. 45: Školní jídelny zřizované obcemi v SO ORP BpH Počet stravovaných žáků

Počet ŠJ a výdejen

Z toho v MŠ

Cílová kapacita kuchyně

ZŠ

Celkem

16

1667

559

1108

3615

Blazice

0

0

0

0

0

Brusné

0

0

0

0

0


7

1163

311

852

2345

Chvalčov

1

104

44

60

170

Chomýž

1

32

32

0

60

Komárno

0

0

0

0

0

Loukov

1

68

35

33

345

Mrlínek

0

0

0

0

0

Osíčko

1

23

23

0

50

Podhradní Lhota

1

37

37

0

60

Rajnochovice

1

77

0

77

300

Rusava

1

65

28

37

100


1

48

25

23

135

Vítonice

1

50

24

26

50


95

Celkem je na území zřízeno 18 stravovacích zařízení při MŠ či ZŠ zřizovanými obcemi, zlínským krajem a MŠMT ČR s podílem: 12 ŠJ (vývařovna s výdejnou) a 6 výdejen. Obecně lze konstatovat, že stravovací zařízení typu školní jídelny či výdejny jsou zřízeny v každém předškolním a školním zařízení. Základní škola a Mateřská škola Loukov a ZŠ Bratrství Čechů a Slováků mají zřízeny vývařovnu s výdejnou i výdejnu - v tabulce jsou počítány tyto dvě formy jako 1 stravovací zařízení - dle ID zřizovatele. MŠ Loukov má zřízenou vývařovnu s výdejnou a stravu dodává na také na ZŠ Loukov, kde je zřízena výdejna. Zlínský kraj zřizuje ŠJ při ZŠ praktické a ZŠ speciální. MŠMT ČR zřizuje ŠJ při Dětském domově se školou. Tyto 2 ŠJ nejsou z důvodu zřizovatele do přehledu v tabulce započítány. Datové podklady v tabulce analyzovaly situaci, která byla evidována ve školním roce 2012/2013. Tab. č. 46: Údaje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v SO ORP BpH Pracovníci celkem školní jídelny zřizované fyzické osoby

přepočtené osoby

Krajem

8

7

Obcemi

51

38,5

Církví

0

0

Soukromé

0

0

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Zlínský kraj zřizuje 1 ŠJ (vývařovna s výdejnou) při ZŠ praktické a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem. MŠMT ČR zřizuje 1 ŠJ (vývařovna s výdejnou) při Dětském domově se školou, ul. Havlíčkova. Obě výše zmíněné ŠJ jsou v tabulce vedeny pod krajským zřizovatelem. Ostatních 16 ŠJ a výdejen (vývařovny s výdejnou/ výdejny) zřizují obce. Církev ani soukromí zřizovatelé školní jídelny na monitorovaném území dosavadně nezřídili.

96

Tab. č. 47: Celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi ZŠ/ MŠ/ jiné

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ZŠ (1. a 2. st.)

6 639 382

8 339 030

8 314 963

9 120 953

10 152 741

9 742 421

9 768 014

10 697 964

ZŠ (jen 1. st.)

0

0

0

0

0

0

0

0

MŠ

2 502 956

3 025 719

3 297 476

3 684 899

3 805 063

3 402 866

3 587 637

3 606 361

Sloučené organizace

4 588 582

3 285 835

3 853 456

4 893 140

4 430 581

4 620 211

4 480 580

4 920364

Jiné

0

0

0

0

0

449 700

500 000

700 000

Celkem

13 730 920

14 650 584 35 465 895 17 698 992 18 388 385

(MŠ + ZŠ)

18 215 018 18 336 231 15 496 361

Zdroj: vlastní šetření u obcí SO ORP BpH Celkové provozní výdaje na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizována obcemi vycházejí z finančních podkladů vyžádaných od obcí. Výsledkem tabulky jsou celkové běžné provozní výdaje (bez investic) za samostatnou MŠ (paragraf 3111)/ sloučenou organizaci MŠ + ZŠ (paragraf 3119)/ samostatnou ZŠ (paragraf 3113). SVČ Včelín započalo svou činnost od roku 2010. Částky v tabulce jsou uváděny v Korunách českých. Tab. č. 48: Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v SO ORP BpH v Kč rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

47 530 109

48 787 532

48 761 257

53 337 476

51 908 498

53 993 508

56 927 972

57 965 434

platy

47 249 509

48 354 532

48 395 137

53 066 276

5 153 827

53 230 025

55 874 034

56 996 277

ostatní osobní náklady

280 600

433 000

366 120

271 200

370 228

763 483

1 053 938

96 916

18 622 296

19 114 955

1 910 466

19 468 178

18 946 601

19 707 630

20 778 709

21 157 383

mzdové prostředky celkem

z toho

související odvody a ostatní neinvestiční

97

výdaje

neinvestiční výdaje celkem

66 152 405

67 902 487

50 671 723

72 805 654

70 855 099

73 701 138

77 706 681

79 122 817

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR Částky v tabulce jsou uváděny v Korunách českých. Tab. č. 49: Ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v SO ORP BpH

Druh školy, školského zařízení

Přímé náklady na vzdělávání celkem (v tis. Kč)

Z toho náklady na jednotku výkonu (v tis. Kč) (dítě/ žák/ student/ strávník) celkové náklady

ONIV

předškolní vzdělávání

20 686,43

35,97

0,39

základní školy

44 724,40

37,23

0,40

0

0

0

stravování MŠ, ZŠ

7 348,06

4,74

0,05


3 561,40

8,88

0,09

0

0

0

2 802,50

7,63

0,08

gymnázia

základní umělecké školy využití volného času celkem použité finanční prostředky

79 122,79

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR Uvedená data jsou bez odvodů, neboť se do výkazů MŠMT ČR nezahrnují. Gymnázia na území SO ORP Bystřice p/ Host. zřízena nejsou. ZUŠ je zřízena Zlínským krajem, nikoli obcí, proto data v tabulce nejsou uvedena.

98

Tab. č. 50: Financování z rozpočtového určení daní (RUD) v jednotlivých obcích SO ORP BpH v roce 2013 V Korunách českých Název obce

Celkové skutečné náklady (v Kč) Finanční prostředky z RUD

Celkem

14 032 000

19 401 840


9 840 000

11 347 000

Chvalčov

848 000

1 550 000

Chomýž

256 000

959 000

Loukov

632 000

2 027 697

Osíčko

192 000

300 000

Podhradní Lhota

296 000

323 434

Rajnochovice

664 000

1 351 681

Rusava

520 000

610 000


384 000

650 000

Vítonice

400 000

613 000

Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR, datové podklady obcí Data k celkovým skutečným nákladům byla poskytnuta obecních databází, které mateřské a základní školy zřizují. RUD je finanční částka, která vychází z přepočtu počtu žáků/dětí ve školním roce 2012/2013 (v případě sloučených MŠ a ZŠ jejich součet) vynásobených koeficientem 8000 Kč.1

1

Z metodického upřesnění č. 2:

Odbor Odbor Legislativně Legislativně správní správní SMO SMO ČR ČR poskytl poskytl toto toto stanovisko: stanovisko: Výňatek: Podle dat Ministerstva financí bylo k 30. Výňatek: Podle dat Ministerstva financí bylo k 30. 9. 9. 2012 2012 vv České České republice republice 11 124 124 154 154 žáků žáků mateřských, mateřských, základních základních aa speciálních speciálních škol škol zřizovaných obcemi. Pro rok 2013 byla celostátně predikována částka v rozpočtu na sdílené daně ve výši 129,24 mld. Kč. Pokud z této částky vyjádříme oněch 7 %, vyjde nám, že na obecní školy připadá v letošním roce 9,0468 mld. Kč. Tuto částku vydělíme oním celkovým počtem žáků v České republice, vyjde nám příspěvek na jednoho žáka zhruba 8 tisíc Kč, což odpovídá, podle provedených studií, celostátnímu průměrnému nákladu na žáka.

99

Tab. č. 51: Nezbytné investiční potřeby obcí v SO ORP BpH týkající se ZŠ do roku 2023 Obec

Název a popis investice

Odhadovaný rok

Orientační částka v Kč

Poznámka

MŠ Radost - rekonstrukce oplocení v zadní části školní zahrady, nové parkoviště před budovou MŠ, rekonstrukce chodníku před MŠ, vybavení školní zahrady - altán, hrací prvky, dále nové šatny pro děti ze 4. třídy, nový kotel do ŠJ. MŠ Palackého - rekonstrukce zídky, oplocení, rozšíření a rekonstrukce herní dlažby na škol. zahradě. Obnova dělící/ vstupní stěny oddělující MŠ v 1. patře a Městskou knihovnu v přízemí. Nákup nového nábytku v obou třídách i hernách.


MŠ Sokolská - oprava schodů do budovy školy, vybudování malé rampy, statika stropů a následná výměna stropních obkladů v patře a na schodech, rekonstrukce terasy, pořízení markýzy, nová fasáda školy, rekonstrukce vnitřních omítek v celé 2014 - 2023 budově, instalace bezpečnostního kamerového systému, pořízení nábytku v obou třídách a šatnách, vybavení umývárny. Na školní zahradě je v návrhu dokončení vybavení zahrady hracími prvky, rekonstrukce chodníků a asfaltové plochy.

Výčet investic se vztahuje nejen k ZŠ, ale také MŠ, které jsou na katastru města BpH. Záměrně zde není uvedena orientační finanční částka, protože se jedná o soubor investic několika škol.

MŠ Bělidla rekonstrukce elektrických rozvodů, navázání na výměnu rozvodů vody a ÚT v suterénu, rekonstrukce a zastřešení teras, vybudování pryžového hřiště, renovace školní zahrady, vybavení kuchyně. ZŠ Bratrství - revitalizace venkovních prostor areálu školy - vybudování víceúčelového hřiště, revitalizace škol. dvora. Provedení tepelné izolace pláště budov mimo pavilon šaten 1.

100

stupně. Generální oprava povrchu velké tělocvičny, generální oprava sociálních zařízení a sanitární techniky v pavilonu 1. stupně, výměna elektroinstalace a osvětlení pavilonu 1. stupně, výměna podlah, prahů a dveří v hlavní budově školy. T.G. Masaryka - oprava podlah ve třídách budovy 1. stupně, rekonstrukce tělocvičny v budově 1. stupně, nový konvektomat do kuchyně ŠJ

Chvalčov

ZŠ Chvalčov – modernizace vybavení učeben – pomůcky, přístroje, obnova PC sítě, tablety apod. 2016 - 2020 Učebna pod širým nebem – venkovní výuka předmětů Př, Vl, Vv.

600.000

Záměry se vztahují k ZŠ.

Chomýž

MŠ Chomýž - rekonstrukce sociálního zařízení na obou podlažích (sanitární zařízení, obklady, dlažba, odpady). 2014 - 2020 Vybavení I. a II. třídy novým nábytkem. Nová střecha na objekt MŠ vč. klempířských prvků.

1 000 000

Nemají na katastru obce ZŠ. Záměry se vztahují k MŠ.

1 600 000

Záměry se vztahují k MŠ i ZŠ.

Loukov

MŠ Loukov - oprava dětského hřiště na škol. zahradě, oprava soc. zařízení 1. třídy, nová fasáda na budově MŠ, celková modernizace nábytku a materiální vybavení tříd - hrací kouty. 2017 - 2020 ZŠ Loukov - nové topení na ZŠ i MŠ (3 nové plynové kotle, přívody topení), oprava střechy na budově ZŠ, nové zastřešení odpočívadla u dopravního hřiště.

Osíčko

MŠ Osíčko - rekonstrukce stávající střešní krytiny, vč. klempířských prvků, zateplení a sanace zdiva, výstavba venkovní terasy, 2015 - 2023 rekonstrukce soc. zařízení a škol. kuchyně, kompletní modernizace interiéru MŠ.

Jedná se o výčet záměrů, které jsou pro MŠ velmi zásadní, avšak není blíže specifikován finanční odhad na soubor těchto záměrů

101

Podhradní Lhota

MŠ Podhradní Lhota - sanace vlhkého zdiva a následná izolace sklepních prostor, nová fasáda 2015 - 2020 na objekt, interiérové vybavení vč. rekonstrukce sociálního zařízení a šaten pro zaměstnance.

1 200 000

Nemají na katastru obce ZŠ. Záměry se vztahují k MŠ.

Rajnochovice

ZŠ Rajnochovice - penetrace venkovní fasády proti mechům a plísním, nové kluziště, renovace 2014-2018 víceúčelového hřiště, vybavení tříd novým nábytkem (lavice, renovace parket, tabule).

800 000

Záměry se vztahují k ZŠ.

700 000

Záměry se vztahují k MŠ i ZŠ.

Rusava

MŠ Rusava - nové posezení na zahradě (lavičky, zastíněné pískoviště, uzamykatelný altán). 2014 - 2020 ZŠ Rusava - nový povrch školního hřiště o rozměrech 10 x 20 m.


Vítonice

Jedná se o výčet záměrů, které jsou pro MŠ a ZŠ velmi zásadní, avšak není specifikován finanční odhad na soubor těchto záměrů.

MŠ Slavkov p/ Host. - zastřešení terasy MŠ, nová střecha na objektu MŠ. 2015 - 2023 ZŠ Slavkov p/ Host.- nové topení v MŠ i ZŠ.

MŠ a ZŠ Vítonice - výstavba nové tělocvičny, výměna herních prvků ve školní zahradě, výměna oplocení školního objektu vč. nové vstupné 2014 - 2023 brány, nákup interaktivní tabule, rekonstrukce půdního prostoru na učebnu a prostory ŠD

6 000 000

Investiční záměry pro sloučenou MŠ a ZŠ.

Zdroj: vlastní šetření Investiční potřeby a záměry vycházejí z iniciativy představitelů obcí nebo přímo od pověřených zástupců škol, které jsou zřizovány obcí. Tyto investiční záměry byly prodiskutovány a jsou součástí plánu rozvoje obce i integrované strategie rozvoje území. Přestože obec má jen omezený finanční rozpočet na investice do škol, tabulka nabízí přehled veškerých investičních/ neinvestičních projektových záměrů. V současné době je hojně diskutované téma nové dotační politiky, respektive nového programového období 2014 -2020 a z tohoto důvodu je vhodné vést evidenci všech

102

projektových záměrů a zajišťovat tak do budoucna monitoring výzev a aplikaci projektů na dotační podmínky.

3.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy a) Analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny

Očekávání dotčené skupiny

Rizika spojené se skupinou

kvalitní vzdělání, bezpečnost dětí,

Rodiče, kteří mají děti v MŠ, ZŠ

dostatek učebních a edukačních pomůcek, zajištění kvalitního stravování, nabídka mimoškol. aktivit, finanční prostředky na asistenty pedagogů pro děti se SVP

Způsob komunikace

webové stránky komunikace, rozdílné představy rodičů a pedagogů v přístupech, legislativní rizika, nedostatek financí, omezení alternativních možností vzdělávání

e-mail, telefon, schůzky hromadné či individuální, nástěnky, sociální sítě

Opatření

zlepšení komunikace, spolupráce, větší zájem ze strany rodičů o dění ve škole, právní vyjednávání a legislativní opatření na vyšších administrativních úsecích - kraj, MŠMT, zajištění finančních prostředků

dostatečná kapacita pro děti/ žáky v MŠ i ZŠ,

Rodiče – zájem o MŠ, ZŠ

adekvátní provozní imigrační oblasti (větší města) vs. doba školského emigrační oblasti zařízení, (venkov, periferie vysoká úroveň a měst), kvalita výuky, pracovní doba rodičů image školy, a provoz. doba MŠ/ dostupnost MŠ a ŠD, ŠK ZŠ, špatná či nabídka nedostatečná mimoškolních komunikace aktivit, s vedením školy

webové stránky e-mail, telefon, schůzky hromadné či individuální, nástěnky,

rovnoměrné pokrytí MŠ a ZŠ v rámci SO ORP, podpora mezi úrovňové komunikace (rodič, dítě, pedagog), přizpůsobení chodu školy potřebám a trendům (pracov. doba, edukační metody)

sociální sítě

možnost zapojení rodičů do školních aktivit

Děti v MŠ a žáci přívětivý kolektiv,

nepřijetí/ vyloučení z

nastavení pevných

103

v ZŠ

jednotný přístup pedagogů, pozitivní prostředí školy, pestrá nabídka volitelných předmětů a mimoškol. aktivit,

kolektivu, nárůst sociál. patologických jevů, neprofesionální či nerovný přístup pedagogů

schůzky hromadné či individuální, psychologické konzultace, nástěnky,

kvalitní vybavení odborných učeben

sociální sítě

pravidel a zásad ve školním řádu, aktivní spolupráce školních psychologů, výchovných pedagogů, asistentů pedagogů a specialistů se školou i rodiči, prevence sociál. - patolog. jevů, finanční podpora sociál. slabých a vyloučených dětí při účasti na mimoškol. aktivitách

Pedagogové a další zaměstnanci

příznivé pracovní prostředí,

despekt pedagogů vůči jejich profesi,

seberealizace,

syndrom vyhoření,

vhodné finanční podmínky,

nedostatečné finanční ohodnocení,

profesní růst,

časté legislativní respekt osobnosti a změny v rámci reforem školství postavení zájem rodičů o MŠ a ZŠ,

telefonická a emailová komunikace, osobní konzultace, sociální sítě

Telefonická, emailová komunikace,

kvalitní legislativní zázemí,

nedostatek dětí, kvalitních pedagogů osobní vhodně stanovené Představitelé a finančních konzultace, obce, která má normativy ze strany prostředků na provoz kraje a sociální sítě, ZŠ, MŠ a rozvoj, ministerstev, zastupitelstvo legislativní změny, obce, nadstandardní spolupráce a předsednictvo a komunikace se členové DSO zástupci školy

Představitelé obce, kde škola ZŠ nebo MŠ není

spolupráce a komunikace s obcemi, které zřizují/ evidují MŠ a ZŠ na katastru

odliv mladých rodin do obcí s vyspělou širokospektrální občanskou vybaveností,

Telefonická,

nedostatečná

sociální sítě,

osobní, emailová komunikace, konzultace,

podpora dalšího vzdělávání, větší kompetence v rámci výchovně vzdělávacího procesu legislativní ochrana pedagogů

možnosti čerpat a realizovat projektové záměry, aktivní komunikace s představiteli školských zařízení, příklady dobré praxe inspirace u jiných škol doma i v zahraničí

zajištění bezpečné dostupnosti do MŠ a ZŠ, dostatek finančních prostředků, kterými by mohly podporovat rozvoj MŠ a ZŠ, které navštěvují

104

kapacita míst v MŠ, ZŠ nedostatečná komunikace se zřizovateli MŠ/ ZŠ

webové stránky, zastupitelstva obcí

jejich/ sousední mladí občané, dohoda a spolupráce s okolními obcemi

nezájem o soukromé a církevní školy,

Ostatní zřizovatelé (mimo obce)

zájem o alternativní/ speciální výukové metody, komunikace s obcemi, rodiči

nedostatek odborných pracovníků,

telefonická a emailová komunikace,

neodpovídající podmínky, vybavení sociální sítě, a materiální zajištění, webové stránky

aktivní komunikace s obcí, SO ORP, DSO, rodiči, legislativní podpora, marketing a propagace školy, dotační příležitosti

nedostatek finančních prostředků

komunikace, kvalita komunikace a spolupráce,

Partneři škol (sponzoři, komplexní sdružení rodičů, propojení vzdělání NNO) a mimoškolních aktivit

rozdílné představy rodičů a pedagogů v metodických přístupech, legislativní rizika, nedostatek financí,

Představitelé obcí SO ORP

spolupráce škol na území SO ORP,

vhodně stanovené nedostatečná normativy ze strany komunikace, kraje/ státu legislativní změny

legislativní stabilita,

Kraje

nedostatek finančních prostředků,

spolupráce s kariérními poradci, PPP, SPC, plošná síť kvalitních vzdělávacích

webové stránky e-mail, telefon

podílení se na image školy, dotační příležitosti,

hromadné schůze,

komunikace, mimoškolní aktivity

setkávání rodičů, dětí a představitelů škol telefon, email, schůzky a porady,

podpora spolupráce a komunikace, projektové záměry,

potenciál čerpat dotační společná setkání, prostředky, zastupitelstvo obce a DSO

příklady dobré praxe inspirace u jiných

legislativní reformy,

webové stránky,

nedostatek financí,

email,

vyjednávání strategií, záměrů a připomínek na krajské/ státní úrovni,

nepříznivý demografický vývoj,

telefon,

legislativní adaptace,

optimalizace škol

porady, semináře, OP věda, výzkum, vzdělávání, korespondence, spolupráce složek

105

institucí a škol,

datové schránky,

z dotčených oblastí,

naplňování požadavků a cílů strategie kraje, ČR

pracovní skupiny

meziúrovňová komunikace

monitoring vzdělání, webové stránky, stabilita a kvalita vzdělání,

nedostatečná finanční podpora rovnoměrné pokrytí vzdělávání, škol s nabídkou nestabilita vládního dostatečné systému, kapacity, saldo státního kvalitní aprobace rozpočtu zaměstnanců

Stát

email, telefon,

zjednodušení administrativní agendy,

porady, korespondence,

příklady dobré praxe ze zahraničí - členské státy EU,

datové schránky,

legislativní úpravy,

pracovní skupiny,

OP věda, výzkum, vzdělávání,

veletrhy škol

jiné dotačních příležitostí spolupráce a komunikace s obcemi a se školami

Média

webové stránky, odlišné představy email, medií a škol o interpretaci telefon, mediálních informací osobní setkání

podpora komunikace a spolupráce

b) Analýza rizik – registr rizik v oblasti školství a předškolního vzdělávání Hodnocení rizika Název rizika

Pravdě podobnost Dopad V = (D) P*D (P)

Název opatření ke snížení významnosti rizika

Vlastník rizika

Finanční riziko Nedostatek financí na běžný provoz a opravy

Nedostatek financí na investice a vybavení

2

4

4

4

Dostatek finančních prostředků ze státního a 8 obecního rozpočtu na běžný provoz a opravy Využívání dotačních 16 příležitostí, oslovování sponzorů

Nedostatek financí na mzdy

Obec zřizující ZŠ, MŠ


3

4

12 Rozpočtové určení daní

Stát

3

4

12 Vhodná dopravní spojení,

Obce

Organizační riziko Špatné rozmístění ZŠ, MŠ v rámci

106

území

meziobecní spolupráce

daného území

Nedostatek dětí / žáků vs.

4

4

16 Pro-aktivní rodinná politika

nadbytek dětí/ žáků (nepříznivý demografický vývoj)

Rušení dopravních spojů zajišťující dopravu dětí/ žáků do / z ZŠ

3

2

Vyhledávání alternativních možností dopravy (dohody 6 mezi rodiči, mezi rodiči a obcí)

Podíl obce na spolupráci s podnikatelskými subjekty, církví, NNO,

1

3

3

Obce daného území

Obce, kraj

Obce Meziobecní spolupráce, daného soukromí, církevní zřizovatelé území

Právní riziko Změna legislativy, která povede k nevyhnutelným investicím (např. zpřísnění hygienických předpisů) Reformy, které upravují podmínky pro kvalitní výuku

3

3

5

5

Vyhledávání dotačních 15 příležitostí


15 Meziobecní spolupráce


Technické riziko Špatný technický stav budov ZŠ, MŠ

Dotační příležitosti, 2

5

10 tvorba rezerv z obecního rozpočtu Dotační příležitosti,

Zastaralé či nevyhovující vybavení MŠ, ZŠ

3

4

12 tvorba rezerv z obecního rozpočtu

Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ

Věcné riziko

Špatné řízení školy

2

5

10

Výběrová řízení, a probovanost zaměstnanců


Výběrová řízení, Nízká kvalita výuky

2

4

8 praxe v oboru a další vzdělávání zaměstnanců,

Konkrétní ZŠ, MŠ

107

motivace zaměstnanců

Nezájem rodičů o umístění dětí do konkrétní ZŠ, MŠ

2

3

Komunikace a spolupráce s 6 rodiči,


zapojení rodičů do dění školy Motivace pedagogů,

Personální rizika (a probovanost, fluktuace, věk)

vyhledávání příležitostí dobré praxe, 2

3

6

školení,


porady, teambuilding

108

3.1.4 SWOT analýza školství SILNÉ STRÁNKY  Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zaujímá 14 obcí: v 9 obcích je zřízeno 13 MŠ, v 5 obcích jsou zřízeny sloučené MŠ a ZŠ (MŠ + 1. stupeň ZŠ), ve 2 obcích jsou zřízeny 4 úplné ZŠ (1. a 2. stupeň ZŠ )  Dostatečná kapacita v MŠ (+116 míst) a ZŠ (+898 míst) /údaj ke škol. roku 2012/2013  Široká nabídka volitelných/ nepovinných předmětů, zájmových kroužků a volnočasových aktivit na základních i mateřských školách  Pestrý kulturně - vzdělávací školním program  Aprobace pedagogických zaměstnanců  Ochota vyhledávat a realizovat možnosti nadstavbových aktivit  Kvalitní institucionální vybavení (13 MŠ, 10 ZŠ, 18 ŠJ, 9 ŠD, 1 ZUŠ, 1 SVČ, 1 ZŠ speciální a ZŠ praktická, 1 Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ, SŠ nábytkářská a obchodní)  Existence školských zařízení se zvláštním režimem - ZŠ praktická a ZŠ speciální, Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ  Kvalitní strava v MŠ a její důsledná kontrola  Školní autobusové linky  Vhodná poloha školských zařízení - venkovské prostředí

Na území 14 obcí, které vytváří katastr SO ORP Bystřice pod Hostýnem je zřízeno 13 MŠ (na katastru 9 obcí) a 10 ZŠ (na katastru 7 obcí), což hodnotíme jako velmi kvalitní rozprostření sítě předškolního a školního vzdělávání na vymezeném územním celku. Nelze opomenout zmínku o hojně diskutovaném tématu, kterým je kapacita dětí/ žáků v MŠ a ZŠ. Kapacita předškolních i školních zařízení je adaptabilní k současnému trendu nárůstu počtu přihlášených dětí v MŠ. Nyní jsou kapacity MŠ zajištěny pro + 116 dětí. Do budoucna při vyrovnaném migračním saldu rodin s dětmi/ žáky lze očekávat, že populační nárůst se projeví přestupem dětí z MŠ na ZŠ – i zde instituty základního vzdělávání evidují dostatečné kapacity + 898 míst. Všechny ZŠ nabízí svým žákům maximálně příznivé prostředí pro získání a osvojení si primárních a sekundárních dovedností, vědomostí, návyků a v součinnosti s rodiči a přáteli školy přispívají k formování osobnosti s ohledem na individuální potřeby dítěte. Praxe a novela školního zákona poukazuje také na snahu implementovat tzv. inkluzívní vzdělávání. Velmi vhodná je také lokalita většiny škol – v klidném prostředí venkova.

109

ZŠ disponují širokou nabídkou zájmových kroužků, volitelných předmětů a moderně vybavených učeben pro exaktní, počítačové, pohybové a přírodovědné předměty. Kladně hodnotit lze také pestrý kulturně – vzdělávací a školními aktivitami protkaný školný rok. Mateřské a základní školy se často zapojují do různých krajských, národních soutěží, olympiád, účastní se či organizují kulturně - vzdělávací akce (divadlo, kino, přednášky, exkurze, konference, projektové dny) či pořádají sportovně orientované kurzy (lyžařský). Dalším důležitým bodem pro kvalitní výuku je vysoká odbornost, aprobace a profesionalita pedagogických pracovníků, psychologů a speciálních pedagogů, kteří kromě základních aktivit často vynakládají i úsilí na nadstavbové aktivity (např.: vedou odborné semináře, kroužky, vyhledávají možnosti projektových záměrů a podpor). S úspěchem tedy můžeme konstatovat a do silných stránek jistě zařadit kvalitní institucionální síť a polohu škol a školských zařízení, kterou zajišťují mateřské a základní školy a také školy se zvláštním režimem: ZŠ praktická a ZŠ speciální či dětský domov se školou. V rámci zájmového/ volnočasového vzdělávání nabízejí své činnosti příspěvková org. středisko volného času Včelín, SOS Kajuta či základní škola umění. Do analýzy nezahrnuté, avšak za zmínku stojí také možnosti středoškolských studií na SŠ nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. S vyhláškou o školním stravování se klade jídelnám/ výdejnám, které zajišťují školní stravování povinnost držet se zásad a doporučených dávek tzv.: spotřebního koše. Je zde kladen zřejmý důraz na dohled nad kvalitou a složením jednotlivých komodit stravy pro děti a žáky. Mnohé školy jsou také zapojeny do programu mléko/ ovoce do škol, který podporuje zdravou výživu dětí. Obecně lze tedy konstatovat, že strava zejména pak v MŠ je díky přísným normám velmi kvalitní. V rámci bezpečné dopravy do škol se osvědčily také speciální autobusové linky pro žáky (i širokou veřejnost), které v ranních hodinách svážejí žáky z okolních vesnic do Bystřice pod Hostýnem, kde jsou centralizované úplné základní školy. Autobus zajíždí nejen na autobusové nádraží, kde vystupují žáci, kteří docházejí na ZŠ T. G. Masaryka, ale také na ZŠ Bratrství, která sídlí centrum a z autobusového nádraží je poměrně vzdálená. Na přechodech pro chodce dohlíží na bezpečný provoz také hlídka městské policie Bystřice pod Hostýnem.

SLABÉ STRÁNKY  Nedostatečná podpora malých, ale z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných projektových záměrů  Vybavení škol pro děti s odkladem školní docházky  Absence zařízení jeslového typu na analyzovaném území  Absence školních klubů při 2. stupni ZŠ

110

 Chybějící nebo moderním a bezpečnostním požadavkům neodpovídající dětská hřiště/ tělocvičny v areálu některých MŠ/ ZŠ

Obecně slabou stránkou téměř ve všech oblastech státní správy a samosprávy jsou dnes finance. Respektive v našem případě analýzy - dostatečná peněžní základna pro zajištění kvalitního výkonu a správy vzdělávací soustavy. Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem spadá 82% škol a školských zařízení pod samosprávu obce, tedy zřizovatelem je obec, která ze svého rozpočtu financuje provoz. Vzhledem k širokému kompetenčnímu záběru obcí a ekonomické náročnosti jejího provozu často nezbývá mnoho prostředků na nadstavbové činnosti související s údržbou, modernizací a výbavou MŠ a ZŠ. Nejrůznější dotační tituly a programy často mají bodové zvýhodnění při multiplikaci způsobilých výdajů, což vede k vyšší finanční i administrativní náročnosti projektu. Jako slabou stránkou tedy vyhodnocujeme nedostatečnou podporu malých a z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných (časově, administrativně a finančně) dotačních příležitostí. Další negativní stránkou je vybavenost zejména malotřídních škol a mateřských školek. S trendem odkladu školní docházky dochází k tomu, že v MŠ jsou často děti, které svou výškou a mentální zralostí potřebují jiné, logicky náročnější pomůcky, vyšší nábytek a v neposlední řadě také diferenciované edukační přístupy. Opakem posunu školní docházky u předškolních dětí je předčasné umístění malého dítěte do institucí zabezpečující jejich péči. V tomto případě se jedná o umístění dětí mladších 3 let do zařízení jeslového typu. Bohužel na území SO ORP BpH neexistuje žádné zařízení tohoto typu. Nabízenou alternativou je Komunitní centrum pro rodinu DOMINO ve Chvalčově a rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem, avšak jejich posláním je především efektivní využití volného času a asociace rodin s malými dětmi do společnosti. Slabou stránkou je také neexistence školních klubů při 2. stupni ZŠ, kde by se mohli žáci nadále asociovat a vzdělávat. Jistě by to vedlo k primární prevenci rizikových a patologických projevů, neboť by žáci byli pod pedagogickým dohledem v čase, kdy jsou rodiče či prarodiče v práci, čekají na odpolední zájmové kroužky či vhodné dopravní spojení do bydliště. Nastavení přísných kritérií a požadavků na dětská hřiště úzce souvisí s jejich finanční náročností na modernizaci či vybudování. Z těchto důvodů dětská hřiště či tělocvičny někde úplně chybí nebo jejich stav neodpovídá moderním a bezpečnostním požadavkům.

111

PŘÍLEŽITOSTI ?

Zřízení dotačního managementu pro odborné poradenství a zpracování administrativní agendy náročnějších projektů ve školství

?

Společný projekt, který by propojil aktivity více ZŠ/ MŠ na území SO ORP = meziškolní spolupráce

?

Pokračování projektových příležitostí typu "šablony"

?

Učebny pod širým nebem, zelené třídy

?

Kvalitně vybavené třídy a učebny odborných předmětů

?

Příhraniční spolupráce škol - odbourávání jazykových bariér již u dětí předškolního věku

?

Aktivní komunikace a spolupráce s rodiči = rodič je partner školy

?

Přednášky a ukázky jednotek IZS v MŠ a ZŠ

?

Zřízení přípravné třídy/ nultý ročník při ZŠ

?

Zřízení detašovaného pracoviště KPPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

?

Větší důraz na sportovní a pohybovou činnost

?

Možnost založení lesních MŠ či dětských skupin v souladu s platnou legislativou

Administrativní a časová náročnost některých dotačních titulů zcela nedovoluje, aby se ředitel školy či starosta obce zavázal k jejich administrativnímu řízení, přestože vedení školy by realizaci projektu uvítalo a obec by se zavázala z hlediska předfinancování. Proto jsou zřizovatelé škol nuceni vyhledat odborné projektové týmy/ manažery, kteří jim budou ve zpracování, správě a realizaci nápomocní, což opět (pokud to není 100% způsobilý výdaj) značně navyšuje výslednou částku projektu. Jako příležitost se tedy nabízí zřízení dotačního managementu – školního koordinátora, který by byl financován z obecního rozpočtu/ rozpočtu DSO/ dotačních příležitostí či jiných zdrojů a řešil by vyhledávání vhodných dotačních příležitostí, nabízel by efektivní poradenství a kvalitní zpracování administrativní agendy související s projekty. S tím by souvisela také příležitost vytvoření dlouhodobého společného projektu, který by propojil aktivity více MŠ/ ZŠ na území SO OPR – happening, tematické olympiády, kulturně – společenské události, konference, odborné vzdělávání pedagogů v rámci společných seminářů, exkurzí za příklady dobré praxe, meziregionální či mezinárodní spolupráce, atd. Další vhodnou alternativou pro lepší výuku by bylo zřízení učeben pod širým nebem. Dosavadně tento typ učeben není na území SO OPR zřízen a jistě by to přineslo nový a zajímavý potenciál pro edukační přístupy. S kvalitní výukou také souvisí moderní vybavení stávajících tříd a odborných učeben.

112

S realizací příhraničních projektů by bylo zajímavé vnést již do mateřských škol primární jazykové vzdělávání. Často se vyskytuje možnost výuky „angličtiny/ němčiny pro nejmenší“, ale jistou alternativou by bylo zavést do rámcového vzdělávacího programu např. četbu krátkých pohádek, básniček ve slovenském jazyce, tak aby se tento „bratrský“ jazyk nestal pro budoucí generace téměř „cizí“ řečí. Jistou příležitostí pro vzdělávání předškolních dětí v době před nástupem do povinného vzdělávání je zřízení přípravné třídy při ZŠ dle legislativy školského zákona. Zajistilo by to kvalitní a přístupnou formu vzdělávání pro žáky dle odpovídajících metod a forem práce tj. takové, které odpovídají věku, potřebám, zkušenostem zájmům žáků. Další možností pro zkvalitnění a zpřístupnění poradenských služeb pro rodiny s dětmi je zřízení školského poradenského zařízení: pedagogicko – psychologické poradny (dále PPP), respektive detašovaného pracoviště krajské PPP Zlín (zkr. celého oficiálního názvu KPPP a ZDVPP Zlín) v Bystřici pod Hostýnem. Zaměstnanci PPP z řad pedagogů, psychologů a sociálních pracovníků se participují na vzdělávacím procesu a to zejména v těch případech, kdy je vzdělávací proces nějakým způsobem znesnadněn. Důležitou aktivitou pro činnost školy a výchovu dítěte je také kvalitní spolupráce a komunikace s rodiči. Rodič by měl fungovat jako partner školy, měl by se zajímat o činnosti školy, průběh studia a možnosti výuky, ze strany školy by měl být včasně a řádně informován. Škola by tedy měla vytvářet vhodné podmínky a přátelské klima tak, aby se do školy každý těšil, aby se zdokonalovaly „partnerské“ vztahy na úrovních: žák – učitel – rodič. Pěkným příkladem zapojení rodičů jsou např. exkurze/ přednášky do/o jejich zaměstnání, zejména jedná-li se o atraktivní povolání pro děti/ žáky (hasiči, policie, lékař, popelář, atd.). Zřízení lesních škol či dětských skupin představuje jistou formu alternativní edukační péče a předškolního vzdělávání pro děti ve věku od 3 do 6 let. Tuto formu si mohou zvolit rodiče, pokud se rozhodnou, aby jejich dítě bylo alternativně vedeno ke zdravému životnímu stylu, otužování a odolnosti organismu nebo pokud jsou klasické MŠ zaplněny a kapacita neumožňuje další příjem nových dětí. Také založení dětských skupin dle platné legislativy nabízí službu hlídání a péče o dítě. Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o dítě ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Služba nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale dítěti se poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte v souladu s konceptem výchovy a péče o dítě.

HROZBY 

Rozsáhlá a stále se navyšující povinná administrativní a legislativní agenda pro školy a školská zařízení



Snižování státního rozpočtu v oblasti školství/ nejednotné přístupy krajů ve financování

113



Odliv pedagogických pracovníků



Individuální vzdělávání v domácím prostředí (alternativní vyučování na1.st. ZŠ)



Legislativní nesoulad s realitou (např.: snížená mateřská/ rodičovská dovolená)



Přetechnizovaná společnost



Neúcta dětí k autoritám

Reálnou hrozbu (zejména na malotřídních ZŠ, sloučených MŠ a ZŠ, tedy školách, kde je často udržována minimální hranice pedagogických pracovníků), představuje stále se stupňující administrativní zátěž povinné agendy, kterou školy musejí vést/ monitorovat/ evaluovat. Další hrozbou pro systémovou podporu vzdělávací soustavy je snižování státního rozpočtu v oblasti školství – škrty, optimalizace, slučování, administrativní zátěž, atd. Neexistující finanční prostředky, které by pokrývaly (zcela/ částečně) finanční nákladnost studia pedagogů, které musejí absolvovat v souvislosti s naplněním zákona o pedagogických pracovnících. Vysokoškolsky vystudovaní pedagogové jsou nuceni si neustále doplňovat další odborná vzdělání, které předepisuje vyhláška tak, aby byly způsobilí vyučovat určitý předmět na určitém typu školy. Toto studium stojí čas (čerpání dovolené či dohoda s vedením školy) a finanční nároky s tím spojené v souvislosti se mzdou mohou mít za následek celoplošnou demotivaci a odliv učitelů do jiných profesních sfér. Dále je nutno upozornit také nerovné přerozdělování finančních prostředků na platy některých pedagogů (např. asistent pedagoga) v rámci jednotlivých krajů. Paradoxem k výše zmíněnému zákonu je možnost individuálního vzdělávání žáků v domácím prostředí, kdy aprobovaného odborníka – pedagoga může nahradit rodič, disponující minimálně středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Podmínkou této formy výuky ze strany MŠMT ČR slouží také zpráva z poradenského zařízení, která doloží specifické vzdělávací potřeby dítěte. Zatím je tato forma plnění povinné školní docházky umožněna žákům 1. stupně, kteří jsou zapsaní na ZŠ, jenž tento typ výuky umožňuje a dochází na ZŠ pouze za účelem přezkoušení znalostí a dovedností. Dalším legislativním nesouladem s realitou dnešní doby je možnost určení si rodičovské dovolené (např.: na 2 roky), odvíjející se od pozice v zaměstnání a individuálních možnostech. Dvouleté dítě velmi často ještě nebývá samostatné a není tedy možné, aby bylo přijato do MŠ. Prarodiče s posunem hranice odchodu do penze často ještě pracují, možnost soukromého hlídání je příliš finančně náročné a síť zařízení jaselského typu je zatím velmi strohá. Rychlý pokrok vědy a techniky se citelně dotýká také mladých generací, které jsou pohlcování přetechnizovanou dobou. Bohužel děti tráví většinu volného času (forma moderní odměny/ pohodlnost rodičů/ běžný režim dne) u PC či TV, kde si vytváří svůj vlastní společensky nebezpečný až patologický „virtuální svět“. Následkem toho se mohou

114

projevovat rysy individualismu, neosobního chování, problémy se začleňováním se do společnosti, neschopnost odhadnout důsledky svých činů. V dnešní době je citelný nárůst neúcty dětí/ žáků k autoritám – rodič, ředitel, pedagog, vychovatel, což s sebou přináší řadu problémů při výchově, vzdělávání a formování osobnosti dítěte/ žáka tak, aby byl asociovaný a morálně a společensky odpovědný.

Na SWOT analýze se podílel celý realizační tým společně s představiteli (pedagogy, řediteli) MŠ a ZŠ ze SO ORP BpH, kteří byli přizváni k „1. společnému setkání MŠ a ZŠ s realizačním týmem a motivujícími starosty PMOS.“ Toto setkání se uskutečnilo dne 10. 4. 2014 ve velké zasedací místnosti MěÚ Bystřice pod Hostýnem. SWOT analýza je také doplněna o body vztahující se ke školství, které jsou specifikovány v příloze č. 1. Strategického plánu města Bystřice pod Hostýnem (září 2013).

3.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které vytváří celek 14 obcí o katastrální výměře 160,03 km2 je evidováno celkem 13 mateřských škol. Jedná se o běžné MŠ, rozšířené o zřízení jedné speciální logopedické třídy v MŠ Radost, v Bystřici pod Hostýnem. U všech subjektů předškolního vzdělávání je zřizovatelem obec. 5 MŠ je centralizováno ve městě Bystřice pod Hostýnem, zbylých 8 MŠ je plošně rozmístěno v ostatních obcích (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov, MŠ Chomýž, MŠ Podhradní Lhota, MŠ Osíčko) často při 1. stupni ZŠ. Vývoj počtu dětí v MŠ v rámci monitorovaného období 2005/2006 – 2012/2013 analyzuje stoupající tendenci. Nejmenší počet žáků byl ve školním roce 2005/2006, od následujícího školního roku se počty dětí mateřských škol pravidelně zvyšovaly s výjimkou školního roku 2007/2008 a 2012/2013, kdy se počet dětí zanedbatelně snížil oproti předchozím ročníkům. Poslední tři školní roky (2010/11 – 2012/13) může dle grafu definovat jako nejsilnější ročníky, kdy se celkový počet dětí pohyboval kolem 556 dětí. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem je navýšení počtu o 68 dětí.

115

Graf č. 5: Vývoj počtu dětí v MŠ od r. 2005/2006–2012/2013

491

Ve velkých městských aglomeracích se v posledních letech rodiče dětí často potýkají s neblahým faktem, kterým je nedostatkem kapacit v MŠ. Z naší analýzy vyplývá, že kapacity MŠ na monitorovaném území jsou vyrovnané nebo mírně převyšují nad počtem přihlášených dětí v MŠ. Kapacita v celkovém čísle, tedy v součtu kapacit všech MŠ, převyšuje počet dětí o 116 míst (2012/2013), což hodnotíme velmi pozitivně. Zdravotně výchovné zařízení určené k opatrování dětí do 3 let =zařízení jaselského typu na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem od roku 1991, kdy došlo ke zrušení jeslí v Bystřici pod Hostýnem, zřízeno nemáme. Alternativní formu vzdělávání a asociace rodin a dětí ve volném čase zaštiťují dvě rodinná centra: Komunitní rodinné centrum DOMINO ve Chvalčově a Rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem. Na témže monitorovaném území existuje celkem 10 základních škol. Z toho 8 ZŠ je zřizováno obcemi a 2 ZŠ jinými subjekty: MŠMT ČR a Zlínským krajem. Z celkového čísla 10 ZŠ je 5 úplných ZŠ – tedy nabízejí kompletní docházku žákům od 1. – 9. ročníku ZŠ. Jedná se o dvě školy lokalizované v Bystřici pod Hostýnem - ZŠ Bratrství Čechů a Slováků a ZŠ T. G. Masaryka a jednu školu v obci Rajnochovice - ZŠ Rajnochovice. Jedná se o běžné ZŠ, rozšířené o jednu speciální - logopedickou třídu na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Výše zmíněná zařízení jsou zřizována obcí. Zbylé dvě ZŠ - Základní škola praktická a Základní škola speciální a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna jsou také centralizovány v Bystřici pod Hostýnem a nabízejí žákům speciální edukačně – vzdělávací přístupy. 5 ZŠ je neúplných, sloučených s MŠ (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov) a nabízejí docházku žákům od 1. – 5. ročníku ZŠ. Často se jedná o malotřídní ZŠ. Pro přehlednost dělení ZŠ a jejich zřizovatelů je přiložen graf a mapa území

116

Graf. č.6: Přehled dělení úplných a neúplných ZŠ a jejich zřizovatelů

Zřizovatel: obec

Zřizovatel: Zlínský kraj MŠMT ČR

Úplné ZŠ - 5 ZŠ

Neúplné ZŠ - 5 ZŠ

1. - 9. ročník

1. - 5. ročník

ZŠ Bratrství Čechů a Slováků

ZŠ a MŠ Slavkov p/H ZŠ a MŠ Vítonice

ZŠ T.G. Masaryka

ZŠ a MŠ Rusava

ZŠ Rajnochovice

ZŠ a MŠ Loukov

ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice pod Hostýnem

ZŠ a MŠ Chvalčov

Dětský domov se školou, ZŠ, ŠJ Bystřice pod Hostýnem

Mapa č. 3: Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem s umístěním MŠ a ZŠ

Opačnou tendenci vývoje počtu žáků oproti mateřským školám vykazují v monitorovaném období 2005/2006 – 2013/2014 základní školy. Největší počet žáků na ZŠ byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006. Již ve školním roce 2006/2007 je vidět markantní sestup počtu žáků, který měl sestupnou tendenci až do roku 2010/2011. V následujícím školním roce 2011/2012 se sestup počtu žáků zastavil a tento školní rok již vykazoval zvyšující se počet

117

žáků, což potvrdily i následující školní roky 2012/2013, 2013/2014. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem zaznamenává úbytek počtu žáků o 300 žáků. Kapacita všech ZŠ na území je nadstandardní, zaznamenává 898 volných míst nad současným stavem počtu žáků (šk. rok 2012/2013). Graf č. 7: Vývoj počtu žáků v ZŠ od r. 2005/2006– 2013/2014 1800 1600 1400

1582

1468 1368

1321

1285

1259

1270

1278

1282

1200 1000 800 600 400 200 0

Jak již bylo v analýze naznačeno, je pravděpodobné, že vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků je závislý na průměrném počtu dětí/ žáků v mateřských a základních školách neboť křivky vykazují podobné tendence poklesu či nárůstu. Počet dětí v MŠ vykazoval stoupající tendenci, stejně tak jako počet pedagogických pracovníků, který zaznamenal mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem nárůst o 6,8 úvazků. Rok 2012/2013 představoval vrchol křivky v průměrném počtu pedagogických pracovníků na stavu 46,9. Zcela opačná situace, tedy klesající počet žáků a klesající počet pedagog. pracovníků se promítla v základním školství. Právě v tomto sektoru docházelo k poklesu pedagog. pracovníků až do roku 2010/2011, pak se tendence poklesu křivky zastavila a v nadcházejících školních letech docházelo k mírnému navýšení průměrného počtu pedagog. zaměstnanců.

118

Graf č. 8: Vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků v MŠ a ZŠ 120 99,4

100

96,5

95,5

92,7

91,7

91,6

92,5

93,6

80 MŠ

60 40,1

41,5

41,7

40,5

45,2

45,2

45,3

46,9

ZŠ

40 20 0

Při většině ZŠ jsou zřízeny také školní družiny. V současné době je na katastru SO ORP Bystřice pod Hostýnem zřízeno 9 školních družin. Analýza zaznamenala stoupající počet zapsaných žáků, který ve školním roce 2011/2012 překročil hranici 400 zapsaných žáků. Závěrem lze shrnout, že mezi rozdíl mezi prvním (2005/2006) a posledním monitorovaným školním rokem (2012/2013) představuje nárůst o 93 žáků. Jistým negativem je neexistence školního klubu na analyzovaném území. Součástí analýzy bylo také mapování školních jídelen a výdejen při mateřských a základních školách. Celkem je na území zřízeno 18 stravovacích zařízení při MŠ či ZŠ zřizovanými obcemi, krajem a MŠMT ČR s podílem: 12 ŠJ (vývařovna s výdejnou) a 6 výdejen. Obecně lze říci, že stravovací zařízení typu školní jídelny či výdejny je zřízeno při každé MŠ a ZŠ. Základní umělecká škola je na území pouze jedna a to ve městě Bystřice pod Hostýnem. Jedná se tříoborovou školu, která nabízí výuku v oborech: hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Středisko volného času je na analyzovaném území taktéž jedno. Středisko volného času Včelín je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem zřízena 1. 9. 2010. Nabízí 40 zájmových útvarů pro děti, mládež a dospělé. Cílem SVČ je zajišťování a podpora výchovných, vzdělávacích, zájmových aktivit a to zejména prostřednictvím zájmových kroužků, víkendových, letních a příměstských táborů, akcí pro děti a mládež.

119

Shrnutí výsledků analýz dotazníkových šetření A) SWOT analýza nám nabízí ucelený pohled na analyzovanou problematiku z hlediska vnitřních vlivů, které blíže specifikují silné a slabé stránky a vnějších vlivů, které definují možné příležitosti a hrozby. SWOT analýza předkládá heslovité určení faktorů, které vychází ze znalostních potenciálů analytika na základě provedeného analytického šetření a také z postřehů zástupců škol/ pedagogů, kteří se účastnili jednání „Setkání subjektů předškolního vzdělávání a základního školství,“ které uspořádal realizační tým pod záštitou motivujících starostů. SWOT analýza v bodové charakteristice i rozpracované textové části je předmětem kapitoly 3.1.4. SWOT analýza. B) Analýza cílových (dotčených) skupin, jejímž cílem bylo definovat dotčené skupiny oblasti předškolního vzdělávání a školní výchovy z vnitřního i vnějšího prostředí a analyzovat jejich očekávání, poukázat na možná rizika, definovat komunikační cesty a nastínit opatření. Podrobná analýza cílových skupin je uvedena v tabulce kapitoly 3.1.3. analýza rizik a další potřebné analýzy sekce a). C) Analýza registru rizik definovala rizika v oblastech: finanční riziko, organizační riziko, právní riziko, technické riziko a věcné riziko. U všech výše zmíněných rizikových oblastí byly blíže specifikovány názvy, které byly ohodnoceny součinem pravděpodobnosti vzniku (P) a dopadu (D) rizika. U každého rizika byla vždy nastíněna opatření, která směřovala ke snížení významu pravděpodobného vzniku rizika. Podrobná analýza registru rizik je uvedena v tabulce kapitoly 3.1.3 analýza rizik a další potřebné analýzy sekce b).

Dotazníkového šetření – A se účastnilo 14 respondentů ze 14 obcí ORP Školství bylo jednou z nejlépe hodnocených oblastí meziobecní spolupráce. Zůstalo v těsném závěsu za spoluprácí sboru dobrovolných hasičů a krizové pomoci, která je na našem území zajišťována velmi kvalitně a zodpovědně díky JSDH, HZS a odboru krizového řízení MěÚ BpH. Plošné rozmístění institucí v oblasti školství a také ambice umožnit kvalitní a dostupné vzdělání budoucím generacím v SO ORP přiměla starosty k tomu, aby školství odhodnotili jako jednu z důležitých oblastí, která je vhodná pro meziobecní spolupráci. Pro spolupráci v oblasti školství bylo 92 % zástupců obcí, což je velmi pozitivní zpětná vazba pro Svaz měst a obcí ČR, který vygeneroval tuto oblast jako primární pro zpracování analýzy a návrhové části v Projektu meziobecní spolupráce.

Dotazníkového šetření – B se účastnilo 13 respondentů ze 14 obcí ORP. Tento dotazník hlouběji analyzoval nastavené oblasti (školství, sociální služby a odpadové hospodářství). Při hlubším rozboru dané problematiky v rámci dotazníku B vyšlo najevo, že stávající DSO není schopno koordinovat oblast školství (předškolní i základní) na stávající úrovni (personální, organizační, finanční), což se potvrdilo i ve SWOT analýze, kde jednou z definovaných příležitostí meziobecní spolupráce v oblasti školství bylo zřízení dotačního

120

managementu pro tento sektor. Byl by to podpůrný článek sloužící v dané oblasti všem obcím ležícím na katastru dotčeného správního území. V budoucím programovacím období 2014 - 2020 se očekává dotační podpora z operačních programů pro financování aktivit ve školství (Zlínský kraj, IROP, OP VVV, OP VaVPI). Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že obce (jakožto zřizovatelé většiny školských institucí) dotační příležitosti příliš nevyužívaly, důvody byly popsány ve SWOT analýze. Z dotazníků vyplývá, že nejčastějšími a zároveň největšími problémy obcí, které zřizují školy, je počet dětí/ žáků (zejména pak v malých obcích), kdy dlouhodobě nízký počet dětí/ žáků může vážně ohrožovat udržitelnost MŠ a ZŠ v budoucnosti, přestože tyto instituce jsou velmi důležitým prvkem z hlediska občanské vybavenosti obce. Dále je problémem nedostatek finančních prostředků na běžné provozní výdaje (vybavení školními pomůckami, mzdy) i větší investiční náklady (např.: opravy technického stavu budov). U obcí, které nezřizují školy se zásadní problémy s touto oblastí neobjevily. Hraniční obec s nejnižším počtem obyvatel (mj. lokalizovaná na hranici SO ORP Bystřice pod Hostýnem, býv. okresu Kroměříž i Zlínského kraje) řeší problém s dostupností do školy, byť jsou školy vzdáleny do 10ti kilometrů, dopravní obslužnost v okrajových oblastech je velmi slabá a to se neblaze odráží i na dostupnosti školy. Problém, kteří zástupci obcí zaznamenali, je také v absence zařízení jeselského typu, či nedostatečná kapacita míst ve školních družinách. Nejčastěji zástupci obcí spatřovali možný úspěch ve spolupráci s jinou/ jinými obcemi v nabídce zájmových činností a mimoškolních aktivit. Důležitá je jistě propagace všech zájmových kroužků a mimoškolních aktivit na veřejně dostupných místech (obecní úřad, pošta, obchod, škola, obecní/ mikroregionální web, informační centrum, SVČ, atd.) a hledání nejoptimálnějších variant a přístupů, jak by se dala nabídka přiblížit tak, aby byla dostupná a dosažitelná pro všechny děti, které mají o nabízenou aktivitu zájem. Často se objevovala také odpověď možnosti spolupráce obcí ve vizi optimálního naplňování tříd plošně v celém SO ORP, nejen ve spádových obcích, konkrétně v Bystřici pod Hostýnem, ale také v okolních obcích, např. formou alternativního způsobu dopravy. Do budoucna, s novým programovacím obdobím, se také otevře možnost čerpání finančních prostředků na podporu měkkých akcí i investičních záměrů ze strukturálních fondů EU, což je také velmi úspěšná a vhodná cesta k udržitelnosti a podpoře meziobecní spolupráce. Pěknými náměty pro spolupráci by bylo například posilování regionální identity, kde by se dalo vhodně navázat na tvorbu regionální učebnice či využívání zahraničních zkušeností a implementovat příklady dobré praxe do našich podmínek.

121

3.2. Návrhová část pro oblast školství 3.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je nedílnou součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla vytvořena realizačním týmem díky spolupráci obcí SO ORP, odborných institucí a za podpory motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Školství“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti školství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců mateřských a základních škol, dále z pracovníků veřejné správy a členů realizačního týmu PMOS působící na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Celkem bylo na jednání přítomno 8 zástupců cílové oblasti – školství, motivující starostové, realizační tým PMOS a zástupce sociálního odboru MěÚ BpH. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat a obohatily tak pohled na téma školství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky

122

a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství a předškolního vzdělávání. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.

3.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek.SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru. Problémová oblast 1

Problémová oblast 2


Nedostatečná flexibilita

Zcela chybějící

Nutnost zřízení

123

Školství

škol na možné dotační příležitosti

přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky

detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

Slogan: „Podhostýnsko lidem“ Dne 16. 9. 2014 uspořádal realizační tým PMOS fokusní skupinu pro oblast školství, jejímž cílem bylo konkrétně pojmenovat problémové oblasti, které vycházejí z provedených analýz. Tyto problémové okruhy byly navrženy realizačním týmem a následně ověřeny skupinou odborníků v oblasti školství na základě diskuze. Pozvání na jednání fokusní skupiny přijali: ředitelka sloučené školy z obce Vítonice, dále ředitelky MŠ Osíčko, MŠ Radost z BpH, zástupce ředitele ZŠ T. G. M, motivující místostarosta z města Bystřice pod Hostýnem a také referentka odboru sociálních věcí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, která má v gesci oblast školství. Celkem bylo přítomno 8 osob, které reprezentovaly sektor školství na všech úrovních: malá vesnická MŠ, největší MŠ v BpH, dále zástupce ředitele úplné ZŠ situované v BpH, ředitelka ze sloučené MŠ a ZŠ z obce Vítonice a zástupci veřejné správy. Celé diskusní fórum moderovali členové realizačního týmu PMOS.

Po skupinové diskuzi, kde zaznělo množství zásadnějších i méně závažných problémových oblastí byly nakonec vygenerovány a do finální podoby upraveny3 klíčové problémové okruhy: 1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti 2. Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky 3. Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

124

1.

Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti

Z analytické části souhrnného dokumentu (tab. č. 51) je patrný obsáhlý výčet projektových záměrů všech MŠ a ZŠ působících na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Tento fakt se nutně odrazil také ve SWOT analýze v rámci slabých stránek definovaný jako „Nedostatečná podpora malých, ale z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných projektových záměrů„ a zazněl také v nástinu řešení pod označením „Zřízení dotačního managementu.“ Nutnost podpory škol a školských zařízení prostřednictvím dotačních programů, podprogramů a grantů, které otevřou své výzvy v rámci operačních programů 2014+ opakovaně zazněla také na jednání fokusní skupiny. Je to tedy oblast, na jejíž reálnou funkci ředitelé škol opakovaně apelují a z tohoto důvodu ji realizační tým zahrnul do problémových okruhů. Ředitelé škol na monitorovaném území se často nedokáží efektivně a pružně orientovat v dotační problematice. Vlastní pedagogická a řídící činnost vychází primárně z časově i věcně náročné náplně práce a na vyhledávání, administraci a realizaci vhodných projektů již nezbývá dostatek času, přestože dotační podpora by byla z jejich strany velmi vítanou formou, jak zvelebit vnitřní/ vnější prostory budovy či podpořit nějakou školní akci a aktivitu. Jako optimální možnost by se proto jevil expert - koordinátor na dotační problematiku v oblasti školství, který by měl v gesci monitoring, konzultaci, administraci a další činnosti spojené s procesem úspěšné realizace projektu. Tato osoba by byla součástí managementu Místní akční skupiny Podhostýnska, Podhostýnského mikroregionu či v případě další podpory meziobecní spolupráce by optimálně spadala pod partnerskou obec. Meziobecní spolupráce by tak byla naplněna prostřednictvím odborné koordinační činnosti v dotační oblasti vhodné pro školy i školská zařízení. S programovacím obdobím 2014 – 2020 se otevře široká škála možností dotační podpory škol, proto je vhodná připravenost, která vychází nejen ze seznamu potřebných projektových záměrů, ale také z podpory osoby - koordinátora, který se bude danou problematikou úzce zabývat. Bude se školami a jejími zřizovateli spolupracovat, bude je o vhodných dotačních možnostech včas informovat a bude spoluutvářet optimální prostředí pro spolupráci škol, tzv.: síťování škol. Existence a dobré jméno mateřské a základní školy v obci poukazuje na primární občanskou vybavenost, kterou se obec může pyšnit. Pokud škola odpovídá moderním a ekonomickým požadavkům, nabízí dostatek příležitostí pro děti (i rodiče), pak je to vizitka každé obce, která si zaslouží podporu. Pokud by se dlouhodobě neřešila dotační problematika, je pravděpodobné, že by se opakovala situace jako v předchozím programovacím období: nedostatek financí/ času/ koordinátora = malé využívání dotačních příležitostí. Břemeno dotační politiky by opět stálo na angažovanosti, flexibilitě a personálních možnostech každé obce (zřizovatele).

125

2.

Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky

Další oblastí, která byla taktéž definována v rámci SWOT analýzy a stejně tak vyplynula z diskuze fokusní skupiny, bylo zřízení přípravné třídy neboli nultého ročníku pro děti s odkladem povinné školní docházky v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Tato problematika nabrala na důležitosti zejména od okamžiku, kdy se do centra města Bystřice pod Hostýnem přistěhovalo několik desítek romských rodin s dětmi, které jsou povinny plnit řádnou školní docházku. Integrací romské menšiny se proto zabývají také mateřské a základní školy zejména v Bystřici pod Hostýnem. Není výjimkou, že děti často pochází ze sociálně slabších rodinných poměrů a jsou u nich diagnostikovány problémy s poruchami pozornosti, motoriky, učení, vnímání a vyjadřování. O takzvané nulté ročníky je dle statistiky MŠMT ČR stále větší zájem – viz. statistika „nárůst přípravných ročníků ZŠ“. Může za to populační boom i doporučení lékařů a odborníků z PPP, kteří rodičům doporučují odklad povinné školní docházky pro děti, které nevykazují známky připravenosti zvládnout nároky, které školní proces vyžaduje. Nárůst přípravných ročníků ZŠ v posledních letech: 2008/2009 - Ve 146 školách 2 028 dětí 2011/2012 - Ve 198 školách 3 055 dětí 2012/2013 - Ve 238 školách 3 480 dětí Zdroj: zdroj MŠMT ČR

Není výjimkou, že je rodičům dítěte doporučen odklad školní docházky, mateřské školy mají plné stavy kapacit na další školní rok a dítě (zejména pochází-li ze sociálně slabé rodiny) tak ztrácí možnost účastnit se běžného výchovně - vzdělávacího procesu. Pro tyto děti by měl být zřízen přípravný ročník, který je systematicky orientován na osvojení si některých základních vědomostí, dovedností, zkušeností a návyků. Výsledkem celoročního edukačního procesu by tak mělo být dorovnání úrovně dítěte na úroveň potřebnou ke vstupu do základní školy, s prevencí minimalizovat budoucí školní neúspěchy. Školní neúspěchy, nezájem rodičů o vzdělání dítěte či jejich kombinace tak mohou v řadě případů negativně ovlivnit budoucí vývoj dítěte a právě zřízení nultého ročníku by mohlo zastávat preventivní funkci pro celou řadu dětí, které odbornou pomoc potřebují.

3.

Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

Poslední problémový okruh vycházející z analytických podkladů SWOT analýzy byl taktéž vydiskutován na fokusní skupině jako klíčový problém, který lze v oblasti školství definovat.

126

Pedagogicko - psychologická poradna (dále jen PPP) nabízí své portfolio služeb rodinám s dětmi ve věku od 3 do 18 let. PPP utváří tým odborníků z řad psychologů, speciálních pedagogů, terapeutů a sociálních pracovníků, kteří nabízí profesionální pomoc v širokém spektru oblastí: 

vyšetření školní zralosti předškolních dětí



pomoc při řešení výchovných a výukových obtíží



pomoc při adaptačních problémech



diagnostika a náprava specifických poruch učení, atd.

Spádově nejbližší PPP (pro cílovou skupinu z analyzovaného území) je ve městě Kroměříž, případně na pobočce detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín ve městě Holešov. Vzhledem k tomu, že pro většinu sociálně slabých či znevýhodněných rodin jsou tato pracoviště vzhledem ke vzdálenosti, času a finančním nákladům za dopravu „nedostupná“, vzniká mezi pedagogy a rodiči často neřešitelný problém najít optimální cestu k participaci odborníků na vzdělávacím procesu. Proto se pedagogové na fokusní skupině shodli v tom, že vzhledem ke koncentraci mateřských a základních škol, která je na monitorovaném správním území četná, by bylo nejoptimálnější řešení zřídit ve městě Bystřice pod Hostýnem pobočku/ detašované pracoviště pedagogicko – psychologické poradny, která by zde nabízela své služby 1x za týdně/ 1x za čtrnáct dní v pevně stanovených hodinách. Uvítali by to jak ředitelé škol z okolí Bystřice pod Hostýnem, kteří nemají ve svém pedagogickém sboru školního psychologa, tak také ředitelé z MŠ a ZŠ přímo v Bystřici pod Hostýnem. Zřízení pobočky PPP pedagogové považují za velmi podmětný návrh, který by dopomohl v efektivnosti a řádné návštěvnosti tohoto podpůrného systému, jehož úkolem je přispívat k optimalizaci jednotlivých fází i celého procesu výchovy a vzdělávání ve škole a v rodině. 3.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1


Cíl 1.1.

Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech

Popis cíle

Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem existují v současné době 3 subjekty, které by mohly v rámci svého poslání a odpovědnosti být institucím v oblasti školství nápomocné v dotační problematice. Jedná se o MAS Podhostýnska, Podhostýnský mikroregion a v neposlední řadě kancelář PMOS. Společnou ambicí by měl být pravidelný monitoring projektových záměrů jednotlivých škol a školských zařízení a orientace v dotační problematice vhodná pro oblast vzdělávání a školství. Primárním cílem by byla včasná a pravidelná informovanost ředitelství

127

a zřizovatelů o připravovaných/ aktuálně vyhlášených výzvách. Dále by měla být nabídnuta profesionální pomoc při konzultacích či administrativním zpracování projektové žádosti. Navazujícím sekundárním cílem by pak také mohly být pravidelné semináře pro potencionální žadatele. Hlavní opatření

A. 1 – Včasná informovanost obcí – zřizovatelů škol a školských zařízení  Monitoring projektových záměrů  Emailová korespondence o aktuálních výzvách A. 2 – Včasná informovanost ředitelství škol a školských zařízení  Monitoring projektových záměrů  Emailová korespondence o aktuálních výzvách  Možnost uspořádání seminářů pro větší počet zájemců na tématiku dané výzvu, kde budou přítomní zájemci seznámení s podstatnými podmínkami výzvy, způsobilostí žadatele, uznatelnými náklady, harmonogramem, atd. B. Projektový management  Odpovědný pracovník zná podmínky aktuálních výzev  Poskytuje poradenství a konzultační činnost či možnost pomoci se zpracováním projektového záměru  Kontroluje věcné a formální požadavky, kontroluje plnění termínu  Informuje o výsledcích  Napomáhá v dalších činnostech pro administraci a realizaci projektů nezbytných C. Propagace činnosti  Informovat zřizovatele a ředitelství školských institucí o koordinační činnosti projektů D. Motivace a podpora přípravy společných projektových záměrů = projekty spolupráce  Burza nápadů možných projektových záměrů  Inspirace na jiných školách – příklady dobré praxe

Název indikátorů k hodnocení problém. okruhu Správce cíle

1-

Společně sdílet školního koordinátora

Manažer MAS Podhostýnska

128

Problémový okruh 1


Cíl 1.2.

Rozvoj partnerství škol za účel podpory spolupráce

Popis cíle

Na monitorovaném území 14ti obcí v současné době existuje 10 ZŠ a 13 MŠ, které jsou zřizovány obcí/ krajem/ MŠMT. Toto číslo představuje poměrně vysokou koncentraci institucí mateřských a základních škol. Cílem je tedy větší spolupráce, partnerství a síťování škol, neboť většinu škol spojují společné problémy a témata (malotřídní školy, kapacita škol, finanční prostředky, nadstavbové aktivity).

Hlavní opatření

A. 1 – Partnerství škol pro společné projekty 

Podobné problémy generují podobné požadavky. Partnerství více škol v rámci jednoho společného projektového záměrů spolupráce podněcuje větší úspěšnost podpory projektu, aktivní a pravidelnou komunikaci mezi školami a tím nabízí spolupráci nejen v době udržitelnosti projektu, ale i dlouhodobě do budoucna.

B. 1 – Podílení se na společných výstupech  Časopis s příspěvky jednotlivých mateřských a základních škol  Spolupráce na akcích většího rozsahu: sběr odpadů v Hostýnských horách, nabídka služeb fa. EKO KOM, Dny země, vody, sportovní a vědomostní olympiády a soutěže, kulturní/ hudební vystoupení a produkce  Příhraniční spolupráce s jinými školami  Dětské letní tábory, sportovní kurzy C. 1 – Vyhledávat inspirativní příklady dobré praxe  Kontaktovat se s MŠ či ZŠ s dlouholetou praxí, jejichž edukační přístup je pro zdejší školy inspirativní a motivující  Účast na exkurzích za poznáním  Napojení se na neziskové/ příspěvkové organizace, které se zabývají oblastí školství D. 1 - Organizace vzájemných návštěvních dnů ve školách a školách

Název indikátorů



Den otevřených dveří pro rodiče a příznivce školy



Návštěva na jiné škole v/ mimo území

1 A – Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci

129

1 B - Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech Správce cíle




Cíl 2.1.

Zřízení přípravné třídy základní školy v souladu s platnou legislativou školského zákona

Popis cíle

Zřízení jedné přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, bude-li se v ní vzdělávat nejméně 7 maximálně však 15 dětí. Sociální znevýhodnění je dle zákona definováno takto: a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu).

Hlavní opatření

A 1 – Školský zákon Školský zákon §47 uvádí: (1) obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. (2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doručení školského poradenského zařízení (pedagogicko psychologická poradna, speciálně poradenské centrum).

A 2 – Novela školského zákona 

13. 2. 2015 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu

130

školského zákona, která mimo jiné řeší problematiku přípravných tříd ve znění zpřístupnění přípravné třídy základních škol všem dětem. 

Novela školského zákona ještě musí být schválena Senátem Parlamentu ČR.

B 1 – Vnitřní vyjednávání mezi zřizovatelem školy a školou

Název indikátorů k hodnocení probl. okruhu cíle



Komunikace mezi subjekty (obec, svazek obcí, kraj x škola) o založení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou



Zajištění kvalifikovaného pedagogického pracovníka



Zajištění optimálních prostor pro zřízení třídy



Zakomponování vzdělávacího obsahu přípravné třídy do školního vzdělávacího programu - PRVP PV



Zajištění financování 1

Zřízení přípravné třídy základní školy

2 A - Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu 2 B – Procentuální vyjádření odkladů nástupu povinné školní docházky

Správce cíle

Referent sociálního odboru MěÚ BpH

131



Cíl 3.1.

Zřízení detašovaného pracoviště Pedagogicko – psychologické poradny (PPP) v Bystřici pod Hostýnem

Popis cíle

Krajská pedagogicko - psychologická poradna a ZDVPP Zlín má zřízenou síť odloučených pracovišť PPP, přičemž pro klientelu z Bystřice pod Hostýnem je spádová zejména pobočka Kroměříž, případně detašované pracoviště KPPP a ZDVPP v Holešově. Ředitelé škol spatřují zájem ve zřízení detašovaného pracoviště PPP také v Bystřici pod Hostýnem, neboť vzdálenost, dopravní obslužnost a finanční tíseň některé zákonné zástupce dětí demotivují od návštěvy a využití služeb PPP. Zřízení odloučeného pracoviště PPP by tak vyřešilo řadu problémů dětem a jejich rodinám, kde je vzdělávací proces z nějakých důvodů znesnadněn.

Hlavní opatření

A 1 –Vyjednávací proces pověřených osob s řediteli/ vedoucími subjektů: 

MŠ a ZŠ SO ORP Bystřice pod Hostýnem



Představiteli obcí SO ORP BpH



Ředitelem KPPP a ZDVPP Zlín, PPP Kroměříž



odborem sociálních věcí MěÚ BpH



Zřizovatelem KPPP a ZDVPP Zlín – Zlínským krajem

 B 1 - Vnitřní vyjednávání mezi zřizovatelem (Zlínský kraj) a ředitelem KPPP a ZDVPP Zlín v otázkách

Název indikátorů k hodnocení problém. okruhu a cíle Správce cíle



Finančních zdrojů



Kvalifikovaných pracovníků



Umístění poradny



Provozní doby

3 - Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem 3 A - Počet klientů využívající poradenské služby PPP Referent sociálního odboru MěÚ BpH

132

3.2.4 Indikátory Indikátory (někdy též označované jako ukazatele nebo měřítka) jsou důležitým nástrojem, jímž se měří úspěšnost nastavené strategie – tedy úroveň dosahování stanovených cílů. Indikátorová soustava obsahuje: indikátor výstupu – jedná se o konkrétnější indikátor, který říká, co konkrétně jsme dosáhli realizací jednoho projektu/ opatření/ aktivity. Defakto indikátor výstupu monitoruje úroveň dosažení jednotlivých cílů. Indikátor výsledku je o něco obecnější než indikátor výstupu a svým nastavením monitoruje úroveň problémových okruhů. Za každý indikátor je zodpovědný gestor indikátoru.2

Problémový okruh


Číslo indikátoru výsledku

1

Název indikátoru


Měrná jednotka

Počet škol a školských zařízení využívajících služeb sdíleného školního koordinátora v rámci území SO ORP Bystřice pod Hostýnem

Správce měřítka


Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

11

15

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Sběr a distribuci aktuálních informací v rámci dotační politiky pro oblast školství bude mít v gesci školní koordinátor. Ten bude monitorovat podmínky výzev, informovat o příležitostech zřizovatele a ředitele škol a školských zařízení a bude nápomocný v administrativním rozhraní. Indikátor umožňuje sledovat počet škol a školských zařízení, které budou pravidelně spolupracovat se školním koordinátorem (preferované komunikační cesty: telefonní, emailová, osobní konzultace, účast na seminářích).

2

Projektový tým PMOS: Metodika zpracování návrhová části souhrnného dokumentu: INDIKÁTORY

133

Metodika a výpočet:

Výpočet udává počet škol a školských zařízení, které pravidelně využívají nabízených služeb školního koordinátora. Indikátor se vztahuje k časovému úseku jednoho školního roku.

Zdroj čerpání dat:

Statistika MAS Podhostýnska

Cíl


Číslo indikátoru výstupu

1A

Název indikátoru

Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci

Měrná jednotka

Indikátor monitoruje číselný údaj. Jedná se o výsledný součet zpracovaných, řádně podaných a zaevidovaných projektových žádostí všech škol a školských zařízení působících na území SO ORP BpH.

Správce měřítka


Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

4

8

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Výstupem bude číselná jednotka, které bude kvalifikovaně odpovídat součtu všech řádně podaných a zaevidovaných žádostí o dotaci ve všech dotačních programech, které jsou určeny pro školské instituce – tedy oprávněným žadatelem je škola či školské zařízení, dále obec, kraj zřizující školu, příspěvková či nezisková organizace spolupracují se školou a školským zařízením. Cíl projektu musí být určen pro školské instituce.


Indikátor se vždy vztahuje k uplynulému školnímu roku a v potaz se berou zaregistrované žádosti o dotaci. Není tedy podmínkou již uskutečněné proplacení dotace a řádná realizace projektu. Indikátor udává součet všech podaných a zaevidovaných žádostí o dotaci.

134


Statistika MAS Podhostýnska

Cíl

Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce


1B

Název indikátoru

Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech

Měrná jednotka

Počet skutečně zrealizovaných projektů/ výstupů/ akcí ve spolupráci dvou a více mateřských/ základních/ sloučených škol

Správce měřítka


Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2012

3

5

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Výstupem bude číslo, které bude kvantifikovaně odpovídat veškerým skutečně zrealizovaným projektům/ výstupům/ akcím, které svým charakterem podmiňovaly ke spolupráci dvě a více MŠ/ZŠ/ sloučených MŠ a ZŠ. Spolupráce škol z SO ORP BpH s jinými školami není územně omezena. Stejně tak není určena specifikace cílové skupiny (děti/ žáci/ pedagogové, ředitelé) či charakter akce (vzdělávací, sportovní, kulturní, poznávací). Je však podmínkou aby akci organizovala/ spoluorganizovala některá ze škol působících na dotčeném území.


Indikátor uvádí souhrnný výsledek. Součet všech projektů/ výstupů/ akcí, které se uskutečnily v kooperaci dvou a více MŠ/ ZŠ/ sloučených MŠ a ZŠ. Indikátor se vždy vztahuje k uplynulému školnímu roku.


Statistika MAS Podhostýnska a Podhostýnského mikroregionu

135

Problémový okruh



2

Název indikátoru

Zřízení přípravné třídy základní školy

Měrná jednotka

ANO / NE

Správce měřítka

Referent MěÚ Bystřice pod Hostýnem/ sociální odbor

Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

ANO

ANO

Skutečnost

NE

Popis měřítka:

Indikátor informuje o skutečnosti – reálném stavu zřízení přípravné třídy při základní škole dle aktuálně platné legislativy školského zákona.


Šetření udává informaci o zřízení přípravné třídy základní školy v daném školním roce metodou potvrzení či nesouladu s realitou.


Šetření na sociálním odboru MěÚ BpH

Cíl

Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou


2A

Název indikátoru

Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu

Měrná jednotka

Počet dětí

Správce měřítka

Referent sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem

Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

9

11

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Zřízení třídy nultého ročníku/ přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,

136

které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Indikátor umožňuje sledovat počet dětí, které byly zařazeny do přípravné třídy základní školy ve školním roce. Metodika a výpočet:

Výpočet udává počet dětí navštěvujících přípravnou třídu v monitorovaném školním roce.


Šetření na základní škole, při níž byla přípravná třída zřízena, výkazy MŠMT ČR

Cíl

Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou


2B

Název indikátoru

Procentuální vyjádření odkladu nástupů populace povinné školní docházky

Měrná jednotka

Procentuální výsledek (%)

Správce měřítka

Referent sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem

Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

11%

8%

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Indikátor monitoruje počet odkladů nástupu cílové populace do 1. tříd základní školy na území SO ORP BpH vyjádřených procentuálně.


Výpočet udává procentuální výsledek mapující odkad povinné školní docházky cílové populace na sledovaném území SO ORP BpH. Výsledkem je tedy procento mapující situaci v aktuálním školním roce.


Šetření na sociálním odboru MěÚ BpH

137

Problémový okruh



3

Název indikátoru

Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

Měrná jednotka

ANO/ NE

Správce měřítka

Referent MěÚ Bystřice pod Hostýnem/ sociální odbor

Roky

2013

Plán

2017

2020

ANO

ANO

Skutečnost

NE

Popis měřítka:

Indikátor mapuje skutečnost reálného zřízení pobočky/ detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny (PPP) v Bystřici pod Hostýnem.


Indikátor sleduje, zda-li bylo detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem v daném kalendářním roce zřízeno, či nikoli. Výsledkem je tedy informace o existenci pracoviště v podobě souhlasu či nesouhlasu.


Šetření u referenta sociálního odboru MěÚ BpH

Cíl

Zřízení detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem


3A

Název indikátoru

Počet klientů využívající poradenské službyPPP

Měrná jednotka

Počet klientů (cílová skupina děti a mládež od 3 – 18 let)

Správce měřítka

Zaměstnanec pracoviště PPP v BpH

Roky

2013/2014

Plán

2017/2018

2020/2021

300

450

138

Skutečnost

neevidováno

Popis měřítka:

Indikátor poukazuje na počet klientů, kteří navštěvují detašované pracoviště PPP v BpH a využívají nabízených služeb orientovaných na pomoc s výchovou a vzděláním.


Indikátor sleduje počet klientů cílové skupiny, kteří navštíví PPP v BpH v rámci jednoho školního roku.


Šetření na detašovaném pracovišti PPP v Bystřici pod Hostýnem.

3.3. Pravidla pro řízení strategie 3.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.

139

Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarostka obce Rajnochovice

Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.

Správci cílů Číslo cíle

Název cíle

Správce cíle

1.1.



1.2.

Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce


2.1.

Zřízení přípravné třídy ZŠ v souladu s platnou legislativou školského zákona

Referent sociální odboru MěÚ BpH

3.1.

Zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny v BpH


140

Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle.

Gestoři indikátorů Číslo indikátoru

Název indikátoru

Gestor indikátoru

1



1A

Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci


1B

Spolupráce mateřských a základních škol na společných


projektech 2

Zřízení přípravné třídy ZŠ


2A

Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu ZŠ


2B

Procentuální vyjádření odkladu nástupů povinné školní docházky


3

Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v BpH


3A

Počet klientů využívající poradenské služby PPP


Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a

141

vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace

Zodpovědná osoba/subjekt

Termín

Koordinace implementačních aktivit

manažer strategie

průběžně

Návrh projektů do akčního plánu

správci cílů

každoročně v 1.-3. čtvrtletí

Výběr projektů do akčního plánu

řídící skupina

každoročně dle termínů přípravy rozpočtu

Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok

manažer strategie


Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok (školní/ kalendářní)

gestoři indikátorů

každoročně v 1. čtvrtletí

Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok

manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů

Každoročně v 1. - 2. čtvrtletí

Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok

řídící skupina


3.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného

142

cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny. 3.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.

143

Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015

Čtvrtletí

1.

2.

3.

Rok 2016

4.

1.

2.

Rok 2017

3.

4.

1.

2.

3.

Rok 2018 4.

1.

2.

Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava Realizace Vyhodnocení

Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl

Název projektu

Náklady

Zdroj financování

Termín realizace

Nositel projektu

Připravenost

Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl

144

Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci.

145

U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

3.4. Závěr a postup zpracování 3.4.1 Shrnutí Návrhová část navazovala na zjištění vyplývající z diskusního jednání fokusní skupiny, kde přítomní odborníci, kteří mají profesně blízko k řešeným tématům, jasně definovali, jaké problémové oblasti považují za klíčové a následně je formulovali do tzv. problémových okruhů, ke kterým byly v pozdějším procesu tvorby strategie vytyčeny konkrétní cíle, jež by dopomohly k řešení či překonání identifikovaných problémů. Pro každý cíl bylo nutné určit správce cílů, tedy odpovědnou osobu, která bude iniciovat kroky směřující k naplnění cíle/ cílů. Následně byla ke každému problémovému okruhu a cíli vytvořena indikátorová soustava, která monitoruje míru změny/ dosažení, inklinující k naplnění jednotlivých cílů a problémů. Také zde byly určení gestoři indikátorů, kteří zodpovídají za monitorování hodnot indikátorů v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. DEFINICE PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ

STANOVENÍ CÍLŮ

URČENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY

Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem byly ve finální podobě (oblasti školství) analyzovány 3 problémové okruhy, u nichž byly následně stanoveny cíle a určeny indikátorové soustavy. Ucelený přehled konkrétních návrhových řešení představuje následující grafické znázornění:

146

1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech 1. Společně sdílet školního koordinátora

1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce A1) Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci 1 B) Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech

2. Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý

ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou 2) Zřízení přípravné třídy/ nultého ročníku 2 A) Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu ZŠ 2 B) Procentuální vyjádření odkladů nástupů povinné škol. docházky

3. Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem 3 ) Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bph 3 A) Počet klientů využívajích poradenské služby PPP

3.4.2 Popis postupu tvorby strategie V rámci celého procesu tvorby souhrnného dokumentu realizační tým vycházel z doporučených metodik a datových podkladů, které byly primární zejména pro zpracování analytické části souhrnného dokumentu.

147

V rámci analyzované oblasti školství analytik vycházel z podkladů datové základny, která byla realizačním týmům v rámci projektu poskytnuta, dále z databází ČSÚ, webových portálů jednotlivých obcí, školských institucí a Zlínského kraje, dále z výkazů MŠMT ČR, Strategického plánu města Bystřice pod Hostýnem a strukturovaných dotazníkových či osobních šetření. Analytická část tedy předkládá ucelený soubor celorepublikově srovnatelných datových výstupů završených SWOT analýzou, analýzou cílových skupin a analýzou registru rizik. Na zpracování návrhové části souhrnného dokumentu začal realizační tým soustavně pracovat od měsíce srpna 2014, tedy po zapracování oponentních připomínek externího oponenta do analytické části dokumentu. Cílem návrhové části bylo reagovat na konkrétní potřeby analyzovaného území, zjištěné prostřednictvím analytického šetření. Zároveň by tato část měla sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území prostřednictvím akčního plánu. Na základě dostupných podkladů i zjištěných informací realizační tým společně s motivujícími starosty stručně definoval jednotnou vizi – tedy formulaci žádoucího stavu meziobecní spolupráce v budoucím období a slogan – nástroj propagace území. Následovalo jednání fokusní skupiny za účasti odborníků z oblasti školství (ředitelé a pedagogové), referenta MěÚ BpH, motivujících starostů a zástupců realizačního týmu PMOS. Na tomto diskusním fóru byly definovány závěrečné podoby tří problémových okruhů, s nimiž se v různých formách pracovalo do prosince roku 2014, neboť se staly klíčovými body v rámci formulace procesu návrhové části, k níž následně byly rozpracovány také cíle a indikátory. Se zněním prvotních návrhů byli ze strany realizačního týmu seznámeni zejména motivující starostové PMOS a referent sociálního odboru MěÚ BpH. Připomínkování ze strany externího oponenta, odborného týmu PMOS i starostů obcí byly vždy řádně a včas zapracovány. Validace souhrnného dokumentu, představiteli jednotlivých obcí v území, bude probíhat v polovině měsíce února 2015 – tedy po finálním zapracování připomínek závěrečného posudku ze strany odborného týmu PMOS. Výsledná podoba souhrnného dokumentu bude prezentována a následně uvolněna k dalšímu cílenému využiti v území po 2. Oficiálním setkání představitelů obcí.

3.5. Přílohy 3.5.1 Seznam použitých zkratek pro oblast školství MŠ

Mateřská škola

ZŠ

Základní škola

SŠ

Střední škola

148

ZUŠ

Základní umělecká škola

SVČ

Středisko volného času

ŠJ

Školní jídelna

ŠD

Školní družina

ŠK

Školní klub

SO ORP

Správní obvod obcí s rozšířenou působností

MŠMT ČR

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky

MF ČR

Ministerstvo financí České republiky

RUD

rozpočtové určení daní

BpH

město Bystřice pod Hostýnem

p/H

pod Hostýnem

SVP

Speciální vzdělávací potřeby

DSO

Dobrovolný svazek obcí

PMOS

Projekt meziobecní spolupráce

MěÚ

Městský úřad Bystřice pod Hostýnem

PPP

Pedagogicko - psychologická poradna

KPPP a ZDVPP Krajská pedagogicko – psychologická poradna a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovník, Zlín OP VVV

Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání

IROP

Integrovaný regionální operační program

PMR

Podhostýnský mikroregion

MASP

Místní akční skupina Podhostýnska

3.5.2 Dotazníkové šetření a zápis Dále kapitola předkládá přílohu, kterou je dotazníkové šetření (ve znění zaslaném na ředitelství mateřských a základních škol sídlících na analyzovaném území, včetně sumáře počtu odpovědí, který byl doplněn po zhodnocení navrácených odpovědí realizačním týmem) a zápis, který blíže specifikuje další možný nástin řešení problémových oblastí. Je třeba zde upozornit na fakt, že tato problematika nadstavbových kroků již není prioritní pro souhrnný dokument, který se skládá z analytické a návrhové části, ale jedná se o aktivity realizačního týmu, které sekundárně podnikl pro prohloubení zjištění.

149

Znění a výsledky dotazníkové šetření:

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vám touto cestou předložit krátký dotazník, jehož předmětem je zmapování potřebnosti dvou problémových okruhů, které vzešly z jednání fokusní skupiny (ze dne 16. 9. 2014) za přítomnosti několika oslovených pedagogů, pracovníků MěÚ BpH a analytika meziobecní spolupráce za oblast školství.

1. Problémový okruh: Založení přípravné třídy/ nultého ročníku při ZŠ 2. Problémový okruh: Nutnost zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem  Odpovědi, odešlete v elektronické podobě zpět na adresu:[email protected] Uveďte název MŠ/ ZŠ: dotazník vyplnilo a zpětně zaslalo 17 MŠ a ZŠ ze 17 oslovených Problém. okruh Uveďte počet dětí/ žáků (předškoláci /žáci 1. Tř.) u nichž by bylo optimální zařazení do přípravné třídy komentář Považujete zřízení přípravné třídy za dobré řešení? komentář

Při které ZŠ by zřízení přípravné tř. bylo

Zřízení přípravné třídy/ nultého ročníku při ZŠ

Méně než 3

3–5

5–7

9 odpovědí

3 odpovědi

1 odpověď

7 a více

2 odpovědi

2 respondenti neuvedli variantu, ke které se přiklánějí NE

ANO

5 odpovědí

12 odpovědí

Variantu „NE“ komentovali respondenti takto: MŠ dostatečně připraví děti na úspěšný vstup do 1. Tř. ZŠ. Učitelka má možnost se plně věnovat dětem předškolním i odkladovým a připravovat je na vstup do 1. Tř. ZŠ. Není zájem ze strany rodičů, hrozí tím vyřazení dětí z běžného kolektivu. MŠ a ZŠ takové děti a žáky nemá. ZŠ TGM

ZŠ Bratrství

Bystřice p/ Host.

Bystřice p/ Host.

5 odpovědí

3 odpovědi

ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice p/ Host.

Jiná škola – uveďte která Žádná odpověď

150

nejoptimálnější? komentář

4 odpovědi 5 respondentů neuvedlo variantu, ke které se přiklánějí.

Přípravná třída při Terminologie ZŠ OBEC, SVAZEK OBCÍ NEBO KRAJ MOHOU SE SOUHLASEM KRAJSKÉHO ÚŘADU ZŘIZOVAT PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PRO DĚTI V POSLEDNÍM ROCE PŘED ZAHÁJENÍM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY, KTERÉ JSOU SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ A U KTERÝCH JE PŘEDPOKLAD, ŽE ZAŘAZENÍ DO PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY VYROVNÁ JEJICH VÝVOJ. PŘÍPRAVNOU TŘÍDU LZE ZŘÍDIT, POKUD SE V NÍ BUDE VZDĚLÁVAT NEJMÉNĚ 7 DĚTÍ, MAX. VŠAK 15.

Problém. okruh Kolik dětí/ žáků navštěvuje PPP vaší MŠ/ZŠ za šk. rok (odhad) Komentář:

Které pracoviště PPP rodiče s dětmi vyhledávají nejčastěji Komentář:

Myslíte si, že zřízení detašovaného pracoviště PPP v BpH by přineslo klientům výhody? Komentář:

Definice školského zákona č. 561 § 47 Přípravné třídy základní školy Zřízení odloučeného pracoviště KPPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem

Méně než 30

30 – 50

50 – 70

70 a více

16

0

0

0

V 16ti případech respondenti uvedli, že v jejich MŠ/ZŠ/ sloučené MŠ a ZŠ využívá služeb PPP méně než 30 dětí/žáků. Jedná se o průměrný odhad a je třeba brát v úvahu, že MŠ a ZŠ na území SO ORP BpH jsou spíše menší, co do počtu dětí a žáků. Jeden respondent odpověď neuvedl.

Kroměříž

Holešov

Zlín

11

7

0

Jiné Val. Meziříčí 2 Hranice 1

Někteří respondenti uvedli více pracovišť PPP. Započítány byly všechny odpovědi. Většina rodičů se svými dětmi dojíždí na pracoviště PPP do města Kroměříž.

NE

ANO

1

16

Varianta odpovědi „ne“ byla blíže okomentována slovy: služby PPP využívají pouze někteří rodiče s dětmi, před nástupem do ZŠ. Zbytek dotazovaných se domnívá, že zřízení pobočky PPP v BpH by klientům

151

z BpH a okolí přineslo výhody. Přikláníte se pro zřízení detašovaného pracoviště PPP v BpH? Komentář:

Jaká by byla optimální provozní doba pobočky PPP v BpH, v případě, že jste se přiklonili k variantě podporující její zřízení

NE

ANO

1

16

Varianta odpovědi „ne“ nebyla blíže okomentována. Avšak všichni ostatní respondenti se přikláněli k variantě zřízení pobočky detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem.

1 x týdně

1 x za čtrnáct dní

7

8

Komentář:

2 respondenti se nevyjdádřili k této otázce.

PPP

Terminologie

Jiná doba – uveďte návrh

PPP POSKYTUJE PORADENSTVÍ A PREVENTIVNÍ SLUŽBY DĚTEM A ŽÁKŮM VE ŠKOLÁCH, V PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH ZPRAVIDLA VE VĚKU OD 3 LET DO UKONČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE. -

-

-

participace na vzdělávacím procesu dětí a žáků zvláště v těch případech, kdy vzdělávací proces je nějakým způsobem znesnadněn přímá práce s dětmi, žáky a jejich rodiči formou individuální či skupinové práce doporučení nebo úprava volby vzdělávací cesty ovlivňování procesu přijímání a upevňování poznatků, postojů a hodnotové orientace, jako např. volba vhodného učebního stylu, rodinná terapie apod. realizace činnosti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže participace na kariérovém poradenství a napomáhání při rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů

Zřizovatelem KPPP je Zlínský kraj. Zřízena byla ke dni 1. ledna 2010 na dobu

152

neurčitou. Na základě usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje (usnesení č. 0221/Z09/09 ze dne 16. 12. 2009), bylo schváleno sloučení pedagogicko-psychologických poraden ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí, s účinností od 1. 1. 2010.

Tento krátký dotazník není ničím zavazující, je určen pouze pro potřeby širšího analytického šetření, zdali by o zřízení výše zmíněných zařízení (PPP a přípravná třída)z pohledu odborníků v oblasti školství byl zájem. Pokud by se výsledky počtem navrácených a vyhodnocených odpovědí přikláněly k tendenci zřízení zařízení, podnikne sociální odbor MěÚ BpH ve spolupráci s realizačním týmem Projektu meziobecní spolupráce kroky k projednání těchto záměrů na vyšších administrativních a správních úsecích. Pokud by výsledky byly spíše záporné a nepodporovaly by zřízení jmenovaných zařízení, pak bychom to brali jako zpětnou vazbu, která by prozatím neměla dalšího řešení. Dotazníky jsou primárně určené pro ředitele MŠ a ZŠ. V případě, že zájem o vyplnění projeví také vaši školní pedagogičtí pracovníci, budeme za relevantní počet vyplněných odpovědí moc rádi. Termín uzávěrky pro odeslání je do 19. 12. 2014!!!

Děkujeme za Váš čas, který si na toto krátké šetření vyhradíte. Zápis Dotazník vypracovalo a odeslalo celkem 17 mateřských a základních škol z území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Z toho je 16 MŠ a ZŠ zřizovaných obcemi a 1 Zlínským krajem. Protože výsledky většinově podporovaly zřízení přípravné třídy a PPP, byla na diskusním fóru (pořádaném MAS Podhostýnska dne 12. 2. 2012 v Loukově) otevřena diskuze na tato témata. Koordinátorka projektu přítomným 12 starostům přednesla výsledky dotazníkového šetření, které jsme společně s referentem odboru sociálních věcí MěÚ BpH elektronicky distribuovali všem MŠ a ZŠ na správní území ORP BpH. Vznik dotazníku a apelování na zpětnou vazbu bylo iniciováno z jednání fokusní skupiny, kde přizvaní odborníci definovali klíčové problémové okruhy, které je v oblasti školství tíží. Protože fokusní skupina byla vedena v komorním duchu sezvání několika zástupců MŠ a ZŠ (tak jak si to jednání oficiálně žádalo), koordinátor ve spolupráci s referentem odboru soc. věcí naznal, že jako vhodné další řešení se jeví ověřit závěry a výstupy i na zbylých

153

ředitelstvích mateřských a základních škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v tabulce výše (vždy tučně a podtrženě). Koordinátorka přítomné starosty zasvětila do terminologie přípravné třídy při ZŠ, sdělila, jaké byly výsledky dotazníkového šetření ze strany respondentů a nechala přítomné starosty/ místostarosty hlasovat o postoji k případnému zřízení přípravné třídy ZŠ při některé úplné základní škole v BpH. Zároveň však upozornila na úskalí v legislativním procesu, neboť se chystá novela školského zákona (13.2.2015 schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR), která by měla mj. přeformulovat specifikaci přípravné třídy do té podoby, že bude určena pro všechny, děti u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy dorovná jejich vývoj. Výsledky hlasování byly takové: Pro: 8

Proti: 1

Zdržel se: 3

Další bodem diskuze byla debata nad možností zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko - psychologické poradny v Bystřici pod Hostýnem. Vzhledem k tomu, že v rámci dotazníkového šetření se naprostá většina respondentů přikláněla ke zřízení PPP, vzešla tato varianta na základě preferencí jako prioritní v dalším vyjednávání. Koordinátorka opět starostům dala na vědomí, jaká jsou poslání, cíle a podstata činnosti PPP a nechala je hlasovat o jejich nezávislém postoji k návrhu zřízení pobočky detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem.

154

Výsledky hlasování: Pro: 12

Proti: 0

Zdržel se: 0

Závěr: Výstupy a závěry z jednání fokusní skupiny byly prostřednictvím dotazníkových šetření, kde se zapojily všechny oslovené subjekty, plošně ověřeny a podpořeny. Dále byly tyto výstupní informace předány k diskuzi a nezávaznému hlasování mezi starosty/ místostarosty obcí SO ORP BpH (jakožto zřizovatele mateřských a základních škol, které v tomto případě nelze vyloučit ze skupiny dotazovaných), aby se problematika a podstata případného zřízení PPP a přípravné třídy při ZŠ ukotvila do podoby adekvátní k dalšímu vyjednávání na vyšších administrativních a správních úsecích.

155

3.5.3 Příklad dobré praxe:Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy V srpnu roku 2014 uspořádal realizační tým Projektu meziobecní spolupráce pod finanční záštitou Podhostýnského mikroregionu exkurzi za příklady dobré praxe nesoucí název „Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy“. Exkurze byla uspořádaná pro pedagogické pracovníky z mateřských a základních škol lokalizovaných na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem a zřizovatele těchto škol, tedy starosty obcí. Celkem se semináře zúčastnilo 34 osob. První zastávkou byla lesní mateřská školka Slunečné údolí v Lošově, kde nás paní učitelka Mgr. Šárka Zdařilová srdečně přivítala a seznámila s prostředím a edukační formou alternativního předškolního vzdělávání, kterou lesní mateřské školy nabízejí. Město Loštice, konkrétně vyhlášené muzeum olomouckých tvarůžků, to byl další cíl naší cesty. Zastavili jsme se také v obci Rapotín, kde nám paní ředitelka svazkové školy Údolí Desné Mgr. Eva Bicanová společně s panem starostou obce Rapotín Ing. Pavlem Žerníčkem představila inovativní pojetí školství – zřizovatelem MŠ a ZŠ je svazek obcí. Přítomné pedagogy a zástupce obcí podrobně informovala o výhodách svazkového školství, které tkví zejména v možnosti efektivního nakládání s financemi (rozpočet a dotace), zaměstnaneckými úvazky a stabilně vysokým počtem dětí a žáků. Po teoretickém výkladu jsme měli možnost prohlédnout si celý areál zrekonstruované MŠ a ZŠ Rapotín. Do svazkových škol Údolí Desné spadají také mateřské a základní školy z okolních obcí – Sobotína a Petrova. Poslední naší zastávkou byla Horka nad Moravou, kde je sídlo Sluňákova – Centra ekologických aktivit města Olomouce. I tato zastávka byla svým zaměřením pro většinu pedagogů inspirativní. Ochotná paní průvodkyně Markéta Dvořáková nás zaujala přednáškou o činnosti Sluňákova, poskytla nám spoustu zajímavých studijních i propagačních materiálů a představila nám areál, který nabízí širokou škálu možností, jak prohlubovat vztah člověka k přírodě i sobě samému. Věříme, že se nám v budoucnu podaří zorganizovat obdobné akce poznávacího charakteru, které obohatí účastníky v rovině inspirativní i kontaktní.

156

Pozvánka na exkurzi

Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy Termín: 28.8.2014 Účastníci: zřizovatelé škol (starostové obcí), ředitelé, zástupci ředitele, učitelé Počet osob: max. 45 Plánovaný počet účastníků: 37 osob Harmonogram 7:00 – výjezd z parkoviště u kostela sv. Jiljí v BpH 8:00 –8:45 - exkurze Lesní školka Slunečné údolí, Lošov 10:00 – 11:00- exkurze do Muzea Olomouckých tvarůžků, podniková prodejna, Loštice 11:40 – 12:20 - oběd (na vlastní náklady) – restaurace „Trámky“ Vikýřovice 12:30 – 15:00 – exkurze svazková škola Údolí Desné, MŠ a ZŠ Rapotín, Sobotín, Petrov 16:20 – 17:30 - exkurze do centra ekologických aktivit Sluňákov, Horka n. Moravou 17:30 – odjezd do BpH

Svazková školy – MŠ Rapotín

Lesní MŠ Slunečné údolí

Zdroj: vlastní fotodokumentace

157

3.5.4 Vazba na OP VVV – PO3 a IROP – SC 2.4 Vazba na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) - prioritní osa 3 (PO 3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Na základě jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy – odborem přípravy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - najdou uplatnění některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce v podporovaných oblastech a aktivitách prioritní osy 3 „Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, jako např. podpora budování kapacit pro inkluzivní vzdělávání, vytváření kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v mateřských a základních školách, podpora budování kapacit pro pedagogický leadership na úrovni školy a území včetně rozvoje spolupráce školy, rodičů a mimoškolního vzdělávání, nebo podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány.

Vazba na Operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) – specifický cíl 2.4 Uplatnění najdou některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce a to zejména v oblastech budování infrastruktury mateřských škol, podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány s potřebami rozvoje infrastruktury pro podporu polytechnického vzdělávání nebo připojení k internetu a nebo konektivita celých škol.

158

4. Téma 2: sociální služby 4.1 Analytická část: definice a analýza řešených problémů 4.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Z pohledu obcí je zajištění sociální péče jednou z významných aktivit, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat. Při reformě veřejné správy, konkrétně při ukončení činnosti okresních úřadů k 31. 12. 2002, například převzaly mnohé obce zřizovatelské kompetence k části pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Do dnešní doby se neustále potýkají s financováním těchto zařízení. V rámci sociální reformy bylo také přeneseno břemeno zajištění poskytování sociálních služeb ve zvýšené míře na obce, a to bez dostatečného finančního zajištění. Vývoj společnosti a demografický vývoj vyžadují kvalitativní změnu sociálních služeb a flexibilitu jejich spektra. Takto zásadní a rozsáhlé změny vyžadují dlouhodobá koncepční řešení, která berou v úvahu i širší souvislosti. Z tohoto důvodu je oblast sociálních služeb vhodným tématem pro spolupráci obcí. Společně lze nastavit efektivnější systém nejen z pohledu ekonomického, ale také humánního. Meziobecní spolupráce na tomto poli může přinést vhodné strategie k řešení sociální problematiky, může vhodným způsobem podpořit přirozený rozvoj regionu – místního území. Obec je v této oblasti nejen v postavení poskytovatele a subjektu, který finančně přispívá ostatním poskytovatelům sociálních služeb, ale také koordinátora spolupráce s neziskovým sektorem, podnikatelskými strukturami a zájmovými sdruženími. Vhodně nastavenými strategiemi, programy, projekty je možné předejít sociální exkluzi některých skupin obyvatel, podpořit sociální začlenění již vyloučených skupin a saturovat oprávněné potřeby cílových skupin. Nezanedbatelným bonusem spolupráce v regionu může být rozvoj tzv. sociální ekonomiky, jejíž koncept přináší nová a moderní řešení aktuálních témat, kterými jsou například integrace osob sociálně vyloučených, rozvoj místních zdrojů apod. Jeden z předpokladů, z nichž sociální ekonomika vychází, je, že stát není schopen finančně ani organizačně zajistit všechny sociální potřeby občanů. Sociální ekonomika je sociálně odpovědná, podporuje sociální soudržnost, směřuje k boji proti chudobě a sociální exkluzi. Vzhledem k finanční náročnosti a proměnlivosti požadavků na spektrum sociálních služeb je žádoucí, aby byla vytvořena optimální síť sociálních služeb v regionu odpovídající skutečným potřebám. V této oblasti je celá řada problémů a témat, které je vhodné řešit společně, v rámci meziobecní spolupráce. Nemusí se však vždy jednat přímo o sociální služby ve smyslu

159

zákona o sociálních službách, neoddiskutovatelný přínos je i v rozvoji služeb návazných či souvisejících. Smyslem projektu rozvoje meziobecní spolupráce není tvorba komunitních plánů rozvoje sociálních služeb nebo jejich nahrazování. Cílem je najít vhodné téma pro meziobecní spolupráci, které přispěje k místnímu rozvoji, aniž by byly narušeny již funkční principy či schémata. Základní legislativa V roce 2006 byly schváleny zákony, které zásadním způsobem transformovaly sociální oblast a poskytování sociálních služeb v ČR. V současné době je poskytování sociálních služeb v České republice upraveno těmito základními právními předpisy: 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Kromě toho zákon upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v této oblasti, včetně kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb, předpoklady pro výkon činností v sociálních službách a předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v níž je mj. stanoven rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb, maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb, způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, obsah a hodnocení plnění standardů sociálních služeb atd. 4.1.2 Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Ve správním obvodu aktivně působí několik poskytovatelů sociálních služeb. S několikaletou tradicí působí v oblasti sociálních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Javorník na Chvalčově. Klientům poskytuje služby v denním i týdenním stacionáři a v domově pro OZP. Dalším výrazným poskytovatelem sociálních služeb je Oblastní Charita Bystřice pod Hostýnem, jež je poskytovatelem pečovatelské služby, osobní asistence, zároveň také provozuje denní stacionář pro seniory na Chvalčově. Závěrem nelze nezmínit Centrum pro seniory Zahrada se sídlem v Bystřici pod Hostýnem. V současné době působí, zatím však krátce, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín a Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy Zlín.

160

Tab. č. 52: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP Denní stacionáře

2

Týdenní stacionáře

1

Domovy pro osoby se zdravotním postižením

1

Domovy pro seniory

1

Azylové domy

1

Pečovatelská služba *)

1

Osobní asistence *)

1

Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, http://www.vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_ id=16

Vzhledem ke skutečnosti, že Registr poskytovatelů poskytuje neúplná data a tabulka č. 53 a je vyplněna dle instrukcí SMO, údaje v tabulce neodpovídají skutečnému stavu sociálních zařízení v ORP. Tab. č. 53a: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře

1

Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory

1

Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem

1

Zdroj:Katalog poskytovatelů sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem

161

Tab. č. 53b: Zařízení sociálních služeb se sídlem působících v rámci ORP pořadové číslo

název zařízení

typ zařízení domov pro OZP. Denní stacionář, týdenní stacionář

zřizovatel zařízení

sídlo zařízení (ORP)

Sociální služby Uherské Uherské Hradiště Hradiště

1.

Domov pro OZP

2.

Fond ohrožených sociálně aktivizační služby dětí

3.

Azylový dům

azylový dům, sociální odborné Azylový dům pro matky Vsetín poradenství s dětmi o.p.s.

4.

Oblastní charita Kroměříž

Kontaktní a poradenské centrum, terénní program

Fond ohrožených dětí Zlín Praha

Arcibiskupství olomoucké

Kroměříž

Zdroj:Katalog poskytovatelů sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem Body 2, 3, 4 v tabulce zařízení mimo území SO ORP se týkají zařízení, která ve SO ORP působí až po roce 2012. Dále v SO ORP registrujeme tato zařízení: SOS dětská vesnička Chvalčov a dále pak dvě ubytovací zařízení pro seniory ve vlastní režii, kdy v jednom případě je provozovatelem Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem a ve druhém obec Slavkov pod Hostýnem.

Tab. č. 54: Počet jednotlivých typů sociálních služeb Druh sociální služby

Služby sociální péče

Služby sociální prevence

Osobní asistence

1

Pečovatelská služba

1

Denní stacionáře

2


1


1

Domovy pro seniory

1

Raná péče Telefonická krizová pomoc

162

Tlumočnické služby Azylové domy

1

Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

1

Zdroj: Registru poskytovatelů sociálních služeb

Tab. č. 55: Počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) Druh sociální služby Sociální poradenství

2

Osobní asistence

1


1

Denní stacionáře

2


1


1

Domovy pro seniory

1

Služby sociální péče

Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Služby sociální prevence

1

Domy na půl cesty Kontaktní centra

1


2

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny

163

Terapeutické komunity Terénní programy

1

Sociální rehabilitace

Tab. č. 56: Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele Zřizovatel Druh služby MPSV Posuzovaný správní obvod

kraj

obec

církev

FO

jiný


Denní stacionáře

1

1

1


1

1


1

1

Domovy pro seniory

1


1

celkem

3

1

5


Pečovatelská služba a osobní asistence - zřizovatel církev. Domov pro seniory a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - poskytovatel obecně prospěšná společnost.

164

Denní stacionáře, Týdenní stacionáře, Domovy pro osoby se zdravotním postižením zřizovatel příspěvková organizace (zřizovatel kraj). U ostatních druhů sociálních služeb zřizovatel není v registru poskytovatelů uveden.

Tab. č. 57: Počet sociálních služeb dle zřizovatele typ sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence

1


1

Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Služby sociální péče

Denní stacionáře

1


1


1

Domovy pro seniory

1

1

Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Služby sociální prevence

Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby

165

Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi

1

Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace celkem

3

3

2


Domov pro seniory i sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - právní forma příspěvková organizace, zřizovatele je kraj. U ostatních služeb zřizovatel v registru poskytovatelů sociálních služeb není uveden.

166

Tab. č. 58: Přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 finanční prostředky Druh služby

Posuzovaný správní obvod

dotace MPSV

dotace kraj

dotace obec

příspěvek zřizovatele

úhrady sponzorské uživatelů dary

jiné finanční zdroje


Druh zařízení sociálních služeb Denní stacionáře

314.000

79.299

15.000

Týdenní stacionáře 452.000

507.864

40.000

Domovy pro osoby se zdravotním postižením 8.501.000

19.265.024 270.799

1.326.800

Domovy pro seniory Charita Bystřice pod Hostýnem celkem**

877.000*

3.317.000

925.000

1.021.600

celkem za všechna 9.267.000 zařízení

1.217.000

2.197.104

214.524

20.777.187 1.487.799

1.381.800

Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb

* U kategorie Domov pro seniory je částka "dotace" souhrnná pro všechny typy dotací. Zdrojem čerpání dat je výroční zpráva za rok 2012. ** Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem poskytuje taktéž souhrnná data, a to pro všechny poskytované sociální služby.

167

Tab. č. 59: Kapacita zařízení sociálních služeb

hovory

lůžka

intervence

kontakty

klienti

Terénní

hovory

lůžka

intervence

kontakty

klienti

Ambulantní

hovory

lůžka

intervence

klienti

kontakty

Pobytová

Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře

32

5


114

Domovy pro seniory

88

Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Pečovatelská služba

38

230


168

Denní stacionář - ambulantní počet klientů 14 Domovy pro OZP - pobytový počet klientů 114 Domovy pro seniory - v registru neuvedena žádná data Osobní asistence - terénní počet 2 klienti Pečovatelská služba - terénní služba 230 klientů Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - terénní počet klientů 2 Týdenní stacionáře - pobytový počet klientů 5 Tab. č. 60: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – příjmy z úhrad uživatelů a výdaje v roce 2012 Sociálně aktivizační Průvodcovské Podpora služby pro Pečovatelská Osobní Tísňová a samostat Odlehčov tlumočnické seniory a služba asistence péče předčitatelské ného ací služby služby osoby se služby bydlení zdravotním postižením

Příjmy z úhrad uživatelů

1.537.091

196.804

Výdaje

4.200.294

711.772

Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu

37%

28%


169

Tab. č. 61: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – evidovaný počet neuspokojených žadatelů v roce 2012 Pečovatelská služba Osobní asistence Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb

Na základě poskytnutých informací z jednání se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, popř. z výročních zpráv sociálních zařízení a jiných zdrojů, byla zjištěna nulová hodnota neuspokojených uchazečů o všechny typy sociálních služeb uvedené v tabulce č. 10.

Tab. č. 62: Počet uživatelů (klientů) v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 Centra denních služeb

Děti a mládež do 18 let

dospělí muži ženy

Posuzovaný správní obvod - celkem

Zařízení pro krizovou pomoc

Denní stacionáře Děti a mládež do 18 let

dospělí muži ženy 3

Děti a mládež dospělí do 18 let muži ženy

19

170

Sociálně terapeutické dílny

Sociální poradny



dospělí

Sociální rehabilitace

dospělí

muži ženy


muži ženy

dospělí Muži ženy


Pracoviště rané péče Děti a mládež do 18 let

Intervenční centra



Služby následné péče







dospělí

Domov pro osoby se zdravotním postižením

Domovy pro seniory

dospělí

Děti a mládež dospělí do 18 let


muži ženy Posuzovaný správní obvod - celkem

1

3

1

muži ženy 8

19

84

muži ženy 30

44

171

Domovy se zvláštním režimem


dospělí

Chráněné bydlení Děti a mládež do 18 let

muži ženy

dospělí

Azylové domy Děti a mládež dospělí do 18 let

muži ženy

muži ženy


Domy na půl cesty


dospělí

Terapeutické komunity Děti a mládež do 18 let

muži ženy

dospělí

Ostatní Děti a mládež dospělí do 18 let

muži ženy

muži ženy

Posuzovaný správní obvod - celkem Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb

Tab. č. 63: Počet nákladů na uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb v roce 2012

Druh zařízení sociálních služeb

Celkové náklady (100 %)

Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní služby

Denní stacionáře

844


518

Průměrné náklady na uživatele/den terénní služby

Průměrné náklady na uživatele/den pobytové služby

708


172

Dobrovolnictví v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Dle získaných informací o stavu sociálních služeb v SO ORP nejsou známy žádné dobrovolnické projekty za uplynulá období. Dle katalogu poskytovatelů sociálních služeb v ORP je však aktivní Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, klub STONOŠKA o. s., Středisko volného času Včelín Bystřice pod Hostýnem, občanské sdružení "Třetí věk u nás", Komunitní centrum pro rodinu DOMINO Chvalčov a Svaz postižených civilizačními chorobami Kroměříž. Všechna zmiňovaná sdružení vykazují určitou míru činnosti, která je však trvale zaměřena výhradně na dobrovolnictví.

4.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy Analýza cílových (dotčených) skupin

Č.

1.

Název dotčené skupiny

Poskytovatelé služeb

2. Senioři

Osoby se 3. zdravotním postižením

Očekávání dotčené Rizika spojená se skupiny skupinou Způsob komunikace

Opatření

Dostatek financí

Absence potřebné Zajištění služby Společná setkávání koordinátora

Informovanost o trendech

Nedostatek financí Informační portál

Zájem uživatelů

Nedostatky v odborném vzdělání personálu

Široká nabídka sociálních služeb

Nedostatek financí Prostřednictvím a prostorů poskytovatele

Kontrola zpětné vazby

Zájem uživatelů

Opakovaná Nedostatek financí setkávání

Zajištění koordinátora

Vytváření bezbariérového města

Nízká kvalita služeb

Vytváření nových pracovních příležitostí

173

Rodiny s dětmi 4.

Pořádání víkendových akcí

Nezájem médií

Informační portál

Propagace linky důvěry

Špatná legislativa

Pořádání besed

Zřízení informačního portálu

Rozšíření poskytovaných služeb

5. Rodinní příslušníci

Pořádání víkendových akcí, společné akce pro uživatele a rodinných příslušníků

Špatná informovanost a provázanost mezi zúčastněnými

Rozšíření spektra poskytovaných sociálních služeb

Nezájem o problematiku uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb

6. Veřejnost

Zaměstnanci v sociálních 7. službách

8. Média

Společné besedy, informační portál

Pořádání besed, zřízení informačního portálu

Besedy, společná setkávání

Vydávání tištěného zpravodaje

Nedostatek finančních prostředků Zvýšení počtu volných pozic

Zvýšení informovanosti čtenářů a posluchačů

Nezájem o Semináře, školení, poskytované služby exkurze

Vysoká tolerance vůči medializaci

Prohloubení vazeb poskytovatel – uživatel soc. služeb

Vzájemná kooperace komunikačních Podpora při procesů mezi všemi medializaci zúčastněnými sociálních zařízení

První zmiňovanou cílovou skupinou je skupina poskytovatelů sociálních služeb, která očekává dostatek financí a zájem o jimi poskytovanou službu, vyskytuje se zde však riziko spojené právě s nedostatkem financí a obavy z nezájmu o poskytovanou službu. Všeobecnou

174

informovanost a provázanost by mohl zajišťovat pověřený koordinátor. Další dotčenou skupinou jsou senioři, kteří taktéž očekávají širokou nabídku poskytovaných služeb. V neposlední řadě je třeba jmenovat skupiny osob se zdravotním postižením a rodiny s dětmi, kteří se vedle nedostatku financí obávají nezájmu medií, nízké kvality poskytovaných služeb a nepříznivé legislativy. Očekávají mimo jiné vytvoření bezbariérového města a propagaci linky důvěry. Dále jsou zde uvedeny tyto dotčené skupiny: rodinní příslušníci, veřejnost, zaměstnanci v sociálních službách a média. Především média zde hrají jednu z nepostradatelných úloh při široké medializaci problematiky sociálních služeb jako takové. Analýza rizik - sociální oblast ORP Bystřice pod Hostýnem

č. Skupina rizik

Název rizika

Název opatření ke Hodnocení snížení významnosti Vlastník rizika rizika rizika V= P

1.

Nedostatek financí

3

D P.D

5

15

Meziobecní spolupráce

Poskytovatel služeb

Fondy EU 2. Finanční riziko

3.

4. Organizační riziko 5.

6. Právní riziko

Nedostatek financí na provoz

3

2

Meziobecní 6 spolupráce

Nedostatek financí na investice a vybavení

3

3

9 Využít fondy EU

Nedostatek kvalifikovaného personálu

3

3

9

Meziobecní spolupráce

Zřizovatel služeb

Zřizovatel služeb

Zřizovatel služeb

Fondy EU

Nezájem obcí spolupracovat

Změna legislativy

2

4

3

3

Meziobecní 6 spolupráce

Příslušné obce ORP

Upozornění na 12 dopady změn legislativy

Zřizovatel služeb

175

7. Technické riziko Špatný technický stav zařízení 2

8. Věcné riziko

Špatná koordinace poskytovatelů služeb

3

2

2

4 Fondy EU

Vlastník

6 Zpětná vazba

Poskytovatel služeb

Největším rizikem se skupiny finančních rizik je nedostatek financí, dosahuje hodnoty 15. Je zde navrženo opatření získávání financí z dostupných fondů EU a zdařilé realizace projektů meziobecní spolupráce. Dalším výrazným rizikem se jeví riziko právní, konkrétně riziko změny legislativy. Naopak riziko špatného technického stavu dosahuje v hodnocení nejmenší hodnoty, a to 4. Opět je zde navrženo opatření v podobě čerpání potřebných financí z dostupných fondů EU. 4.1.4 SWOT analýza oblasti SWOT analýza je zpracována záměrně jako SWOT analýza obecná a následně pak do tří dílčích SWOT analýz, vzhledem k potřebám cílových skupin uživatelů sociálních služeb. Jedná se o skupiny: rodina, děti a mládež, senioři, osoby se zdravotním postižením. Každá skupina uživatelů sociálních služeb je specifická svými potřebami a stavem, tudíž pro hlubší proniknutí do problematiky byla SWOT analýza vypracována následovně. S ohledem na skutečnost, že výstupy SWOT analýzy vychází ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v ORP Bystřice pod Hostýnem je tedy rozdělena na tři části, dle skupin uživatelů sociálních služeb.

176

SWOT analýza – sociální služby

Silné stránky  Kvalitní personál sociálních zařízení  Existence poskytovatelů sociálních služeb  Existence komise sociálně právní ochrany dětí  Existence klubu důchodců  Kvalitní personál  Nepřetržitá služba osobní asistence  Existence poskytovatelů sociálních služeb  Domov pro OZP Javorník  Organizace VČA pro OZP

Slabé stránky -

Není odlehčovací služba

-

Absence chráněných dílen a bydlení

-

Nedostatečná informovanost

-

Rodiče nejeví zájem o volný čas dětí

-

Není odlehčovací služba – pobytová

-

Není hospicová péče – domácí

-

Absence bezbariérových vstupů

-

Absence poradny pro péči o seniory

-

Nedostatečné prostory pro volný čas seniorů

-

Absence služeb pro sluchově postižené

-

Absence pracovních míst pro OZP

177

Příležitosti ?

Vytvoření pracovních míst pro občany

?

Rozšíření služeb

?

Propagace linky důvěry

?

Využití dobrovolnictví

?

Sociální komise

?

Tvorba bezbariérového města

Hrozby  Nedostatek finančních prostředků  Nezájem rodičů a mládeže  Špatná legislativa  Nezájem samosprávy a občanů  Nezdařilá implementace střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb  Nedostatek kvalifikovaných pracovníků

4.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Analytická část sociální oblasti v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce byla zpracována na základě podkladů poskytnutých Svazem měst a obcí, dále pak vlastním šetřením a jednáním se statutárními zástupci jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Dalšími zdroji pro zdárné vypracování analýzy byla data poskytnutá Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. V SO ORP Bystřice pod Hostýnem lze uživatele sociálních služeb rozdělit do tří kategorií. Kategorie senioři, děti a mládež a osoby se zdravotním postižením. Kategorie poskytovatelů sociálních služeb pro skupinu seniorů vykazuje již v delším časovém úseku úspěšnou činnost, je zde možnost využití pečovatelské služby, osobní asistence, denního stacionáře, domova pro seniory a ubytování pro seniory (Charita, Slavkov pod Hostýnem). Vzhledem k tendenci stárnutí populace lze však očekávat zvýšenou poptávku po volných kapacitách sociálních služeb pro seniory. Nemalé rezervy jsou také v odborném vzdělávání rodinných příslušníků pečujících o seniory v domácím prostředí. Další kategorií uživatelů sociálních služeb jsou rodiny s dětmi a mládež. Tato skupina je vysoce rizikovou, především z hlediska rizika užívání návykových látek jakéhokoli typu, a to i u mladších dětí. Funguje zde sice Terénní program Plus, který zajišťuje Oblastní charita

178

Kroměříž a spočívá v dojíždění streetworkera do ORP, který zajišťuje služby s ohledem na individuální potřeby klientů. Chybí však nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, odborníci a finance v dostatečné míře. Velkým negativem je také velká tolerance společnosti vůči tabáku a alkoholu, nedostatek zajímavých programů pro děti a mládež a v neposlední řadě nezájem rodičů o volný čas dětí. Nelze nezmínit sociální služby pro rodiny s dětmi, které poskytuje Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín, Fond ohrožených dětí Zlín a Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy Zlín. Tyto služby nejčastěji využívají rodiče, kteří se ocitli v situacích spojených s konfliktem (rozvod, rodinné soužití), osoby vystavené psychickému či fyzickému násilí, děti v náhradních rodinách a zájemci o všechny typy náhradní rodinné péče. Neméně významnou skupinou uživatelů sociálních služeb je skupina osob se zdravotním postižením. S několikaletou tradicí je největším poskytovatelem služeb pro tuto skupinu osob Domov pro osoby se zdravotním postižením Javorník na Chvalčově, jehož zřizovatelem jsou sociální služby Uherské Hradiště. Sociální služby poskytují v denním stacionáři, týdenním stacionáři a v domově pro OZP. Stejně jako ostatní poskytovatelé služeb se potýkají s nedostatkem financí, je zde úplná absence chráněného bydlení a chráněných dílen pro zdravotně postižené občany. Funguje zde i několik sdružení (Stonoška, SVČ Včelín, Komunitní centrum pro rodinu DOMINO), které taktéž poskytují služby i pro zdravotně postižené děti ve spolupráci s rodiči.

4.2. Návrhová část pro oblast sociálních služeb 4.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Sociální služby“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti sociálních služeb. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb.

179

Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců některých obcí z území ORP a zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma sociálních služeb. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území SO ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.

180

Struktura problémových oblastí a cílů v tématu „Sociální služby“ je uvedena v níže uvedeném schématu.

Sociální služby



Úplná absence chráněného pracoviště

Nedostačující kapacita sociálního bydlení

cíl 1.1

cíl 2.1

Vytvořit a zavést do praxe program pro Vytvořit síť sociálního bydlení podporu sociálního podnikání v regionu cíl 1.2 Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce

Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014. 4.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. Servis sociálních služeb poskytovaných v SO ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů.SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.

181

Slogan: „Podhostýnsko lidem“

4.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémové okruhy v oblasti sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Oba následující popsané problémové okruhy vycházejí ze zpracované analýzy sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, potažmo ze Střednědobého plánu sociálních služeb v SO ORP, jež byl podkladem pro zpracování analýzy. Problémy byly také předmětem jednání fokusní skupiny, které se zúčastnili zástupci obcí i poskytovatelů sociálních služeb na území.

Popis problémového okruhu č. 1 Úplná absence chráněného pracoviště V závislosti na výsledcích analytické části sociální oblasti v SO ORP Bystřice pod Hostýnem je zřejmé, že na daném území v současné době nejsou zřízena žádná chráněná pracovní místa. V průběhu analýzy bylo taktéž zjištěno, že žádné takovéto zařízení zde nebylo ani v době minulé. S ohledem na skutečnost, že v SO ORP Bystřice pod Hostýnem působí s dlouholetou tradicí Domov pro zdravotně postižené Javorník ve Chvalčově a patří tak velmi významným poskytovatelům sociálních služeb v daném území při celkové kapacitě 114 klientů, kterým se dostává péče v denním i týdenním stacionáři, mohou taktéž využívat také pobytovou službu je existence chráněného pracoviště nezbytná. Jak uvedl zástupce tohoto významného poskytovatele sociálních služeb, je existence chráněných pracovních míst nezbytná pro pocit potřebnosti, samostatnosti a zvýšení kvality života osob se zdravotním postižením jakožto jeho klientů. Nelze opomenout ani situaci dlouhodobě nezaměstnaných osob žijících v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, kde jen velmi obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce. Jedná se především o osoby 50+ a dále ženy po ukončení rodičovské dovolené. Obě tyto kategorie osob se potýkají s nelehkou situací při hledání zaměstnání, ať už z důvodu zániku jejich původního pracovního místa, či neochotou zaměstnavatelů umožnit pracovat z domova či na zkrácený úvazek. Pro osoby starší 50 let je na území téměř nemožné uplatnit se na trhu práce v jakékoliv oblasti. Jsme toho názoru, že by bylo vhodné zřídit pracoviště pro tyto kategorie osob, ať už za využití forem sociálního podnikání, či využít jinou formu podniku jako nástroj zajišťující opětovné zavedení pracovních návyků nezaměstnaných. Máme-li se zabývat skutečnými příčinami problému absence chráněných pracovních míst, jmenujme nejprve neochotu a obavu podnikatelských subjektů aktivně se zapojit do projektu tohoto typu. Důvodem je především vysoká administrativní zátěž a obava ze zaměstnávání kategorií osob výše uvedených. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením je třeba zajistit např. odborný dohled, případně předpokládat vyšší absence.

182

V případě, že by zmiňovaný problém přetrvával, docházelo by dále ke snižování pracovních návyků u kategorií osob uvedených. Jak je již zmíněno v analýze sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, Domov pro osoby se zdravotním postižením sice poskytuje svým klientům možnost vykonávat pracovní činnosti (keramická dílna, gobelínová dílna, vyšívání, aj.), ale je pouze jako formu aktivního využití volného času (ergoterapie). Klientům tak stále neposkytuje pocit alespoň částečné samostatnosti, pocitu uspokojení z odvedené práce a finanční ohodnocení. Neméně významným faktem je také skutečnost, že pokud nebude zřízena chráněné pracoviště či zařízení podobného charakteru pro tyto osoby, budou dále žít v jakési izolaci, odděleni od každodenního běhu života a nestanou se tak součástí naší společnosti. Popis problémového okruhu č. 2 Nedostačující kapacita sociálního bydlení Do skupiny potencionálních zájemců o takovéto typy bytů patří senioři, kteří osaměli a je pro ně nemožné, ať už finančně či fyzicky zvládat bydlení v původním bytě vyšší kategorie. (zamýšleno jako byty I. kategorie, menší co se výměry týče). Dalšími potřebnými jsou taktéž klienti již zmiňovaného Domova pro OZP Javorník ve Chvalčově, kteří jsou schopni svépomoci vést domácnost za pomoci pracovníků v přímé péči, kteří poskytnou potřebnou míru podpory. Zvýšily by se tak jejich možnost na začlenění do běžného života uplatnění v každodenním životě. Primární příčinnou problému je nevyhovující struktura bytového fondu. V minulosti byla opomíjena výstavba malometrážních bytů, kterých je v současné době nedostatek. Další příčinou je privatizace bytového fondu a neschopnost některých skupin obyvatel hradit tržní nájemné z důvodu nízkých příjmů. Ať už je nazýváme sociální, chráněné či jednoduše malé bytové jednotky, myšlenkou řešení tohoto problémového okruhu je vybudování těchto kategorií bydlení ve větším rozsahu. Odráží se zde i skutečnost, že v době minulé byli klienti Domova pro OZP Javorník izolováni do sociálního zařízení bez možnosti soužití s okolním prostředím. Trendy dnešní doby jsou rozdílné a je třeba podpořit kvalitní život osob s jakýmkoliv druhem zdravotního postižení, jsou-li schopni prožívat život začlenění do okolní společnosti, umožňuje-li jim to druh a rozsah jejich zdravotního hendikepu. V případě, že nedojde ke změně bytové politiky na řešeném území, nevznikne prostor ani šance pro hendikepované občany prožívat běžný život v naší společnosti. Jak již bylo zmíněno, služby Domova pro OZP, využívají i klienti potencionálně schopni vést vlastní domácnost (s pravidelným dohledem pověřené osoby pro poskytnutí rad a řešení případných problémů). U kategorie osamocených seniorů jsou malometrážní byty více než vhodným řešením bytové situace, která zajistí snížení celkových výdajů na bydlení. Nelze ani opomenout sousedské soužití jednotlivých seniorů žijících v jednom bytovém domě, dle již úspěšně realizovaných projektů.

183



Cíl 1.1.

Vytvořit a zavést do praxe program pro podporu sociálního podnikání v regionu

Popis cíle

Jedná se o myšlenku zavedení výše uvedeného programu pro pružnější schopnost zaměstnávat např. osoby se zdravotním postižením, s ohledem na fakt, že na území SO ORP sídlí Domov pro OZP Javorník na Chvalčově. Jeho důležitost spatřujeme především v propojení a podpoře společenského uplatnění jak osob zdravých, tak zdravotně postižených. Je zde vysoká míra nezaměstnanosti, velmi obtížně se uplatňují na trhu práce jak matky po skončení rodičovské dovolené, tak osoby ve věku 50+.

Hlavní opatření

A. 1 – Legislativní opatření – Zvýhodnění pro podniky či podnikatele věcně legislativně podložené se zárukou právní ochrany. Dále daňové úlevy a společenská prestiž zapojených subjektů do uvedeného programu. B. 1 - Finanční opatření – Využití dostupných dotačních zdrojů jako vstupního kapitálu, či, zdrojů pokrytí provozních režií. C. 1 – Věcná opatření – Všeobecná informovanost široké veřejnosti o potřebách a problémech výše uvedených rizikových skupin.

Název indikátorů k hodnocení cíle

Pravidla pro podporu sociálního podnikání v regionu

Správce cíle

Manažer MAS

184



Cíl 1.2.

Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce

Popis cíle

Jedná se o založení společného podnikatelského subjektu založeného obcemi lokalizovanými v SO ORP Bystřice pod Hostýnem za účelem poskytnutí pracovních příležitostí pro osoby dlouhodobě nezaměstnané.

Hlavní opatření

A. 1 – Legislativní opatření – Daňové zvýhodnění zapojených subjektů, zákonem podložené možnosti finančních odměn pro osoby se zdravotním postižením tak, aby byly dostatečně motivovány k odvedení kvalitní práce. B. 1- Finanční opatření - Využití dostupných dotačních zdrojů jako vstupního kapitálu, zdrojů pokrytí provozních režií i k úhradě mezd zaměstnaných osob. C. 1 – Věcná opatření – Maximální komunikace mezi poskytovateli sociálních služeb, zaměstnavateli, obcemi a úřadem práce.


Výše dotace na provoz firmy Počet obcí podílejících se na založení firmy Počet umístěných zaměstnanců

Správce cíle

Manažer MAS

185



Cíl 2.1.

Vytvořit síť sociálního bydlení

Popis cíle

Bytová politika a vlastní dostupnost bytových jednotek dispozičně vhodnějších a finančně výhodnějších pro osamělé seniory, matky samoživitelky či mladé rodiny je na území SO ORP nedostačující. Jsou zde pouze dva tzv. domy pro seniory, což jsou vlastně bytovky určené výhradně pro seniory za zvýhodněné nájemné. Ostatní dvě kategorie potřebných zůstává nepokryta.

Hlavní opatření

A. 1 – Legislativní opatření – změna bytové politiky, ve smyslu podporování výstavby malometrážních bytů pro různorodé kategorie potřebných občanů, ať už se jedná o seniory, kteří osaměli, nebo matky s dětmi po rozvodu či odchodu z domova z důvodu domácího násilí i mladé rodiny, jak tzv. startovací byty. B. 1 - Finanční opatření – ekonomické zvýhodnění potencionálních nájemníků, využití dotačních titulů k výstavbě a následné údržbě či rekonstrukci bytových objektů. Daňová úleva pro vlastníka nemovitosti, která by byla zapojena v síti sociálního bydlení. C. 1 – Věcná opatření – zajištění provozu formou vlastní nebo zprostředkovaně službou, servisní dohled.


Zajistit službu sociálního bydlení Počet vybudovaných bytů tohoto typu Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení

Správce cíle

Manažer PMR

186

4.2.4 Indikátory

Problémový okruh


Cíl 1.1


Číslo indikátoru

1A

Název indikátoru


Měrná jednotka

ANO/NE

Správce měřítka

Manažer Podhostýnského mikroregionu

Roky

2014

2018

2020

Plán

X

ANO

ANO

Skutečnost

nemonitorováno

ANO

ANO

Popis měřítka:

Indikátor určuje, zde jsou v regionu nastavena pravidla pro podporu sociálního podnikání.


Jedná se o konstatování stavu, vyjádření míry podpory.


Šetření na OÚ SO ORP, MěÚ BpH

Problémový okruh


Cíl 1.2


Číslo indikátoru

1B

Název indikátoru

Výše dotace na provoz firmy

Měrná jednotka

Skutečný objem finančních prostředků

Správce měřítka


Roky

2013

2017

2020

Plán

X

3.500.000,-

5.000.000,-

187

Skutečnost

nemonitorováno

X

X

Popis měřítka:

Indikátor poukazuje na míru čerpání financí z dotačních titulů.


Indikátor 1B reflektuje objem finančních prostředků.


Šetření na OÚ SO ORP.

Problémový okruh


Cíl 1.2


Číslo indikátoru

1C

Název indikátoru

Počet obcí podílejících se na založení firmy

Měrná jednotka

Počet zapojených obcí

Správce měřítka


Roky

2014

2016

2020

Plán

x

2

7

Skutečnost

nemonitorováno

x

x

Popis měřítka:

Indikátor určuje počet obcí zapojených do založené firmy z celkového počtu obcí ORP. Zapojenou obcí se rozumí ta obec, jež se podílí na provozu sociální firmy nebo jejíž obyvatelé nacházejí uplatnění na trhu práce prostřednictvím této sociální firmy.


Jedná se o součet jednotlivých zapojených obcí


Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem

Problémový okruh


Cíl 1.2


Číslo indikátoru

1D

188

Název indikátoru

Počet umístěných zaměstnanců

Měrná jednotka

Počet skutečně zaměstnaných osob

Správce měřítka


Roky

2015

2018

2020

Plán

5

20

35

Skutečnost

x

x

x

Popis měřítka:

Měřítkem je číselné vyjádření skutečného počtu osob zapojených do pracovního procesu.


Jedná se o součet počtu zaměstnanců, kteří pracovali alespoň 6 měsíců, a to v jednotlivých letech.


Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, úřad práce.

Problémový okruh


Cíl 2. 1


Číslo indikátoru

2A

Název indikátoru

Zajistit službu sociálního bydlení

Měrná jednotka

Počet uživatelů sociálního bydlení

Správce měřítka


Roky

2013

2017

2020

Plán

X

20

50

Skutečnost

nemonitorováno

X

X

Popis měřítka:

Indikátor umožňuje sledovat počet uživatelů, kteří využívají služeb sociálního bydlení.


Výpočet udává počet uživatelů využívajících služeb sociálního bydlení za kalendářní rok.

189


Šetření na MěÚ Bystřice pod Hostýnem – sociální odbor

Problémový okruh


Cíl 2.1


Číslo indikátoru

2B

Název indikátoru

Počet vybudovaných bytů tohoto typu

Měrná jednotka

Počet bytů

Správce měřítka


Roky

2014

2017

2020

Plán

x

15

25

Skutečnost

nemonitorováno

x

x

Popis měřítka:

Indikátor reflektuje skutečný počet vybudovaných bytů.


Výpočet udává, kolik bytů tohoto typu bylo/je vybudováno v jednotlivých letech.



Problémový okruh


Cíl 2.1


Číslo indikátoru

2C

Název indikátoru

Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení

Měrná jednotka

Počet bytů

Správce měřítka


Roky

2015

2018

2020

190

Plán

x

30

40

Skutečnost

x

x

x

Popis měřítka:

Indikátor je ukazatelem početního vyjádření množství bytů zařazených do sítě sociálního bydlení.


Výpočet udává kolik bytů je/bylo zařazeno do sítě sociálního bydlení v jednotlivých letech.




Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýnského mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarosta obce Rajnochovice

Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat

191

s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.


Název cíle

Správce cíle

1.1.


Manažer MAS

1.2.


Manažer MAS

2.1.


Manažer PMR



Název indikátoru

Gestor indikátoru

1A


Manažer PMR

1B

Výše dotace na provoz firmy

Manažer PMR

1C

Počet obcí podílejících se na založení firmy

Manažer PMR

1D

Počet umístěných zaměstnanců

Manažer PMR

2A

Zajistit službu sociálního bydlení

Manažer MAS

192

2B

Počet vybudovaných bytů tohoto typu

Manažer MAS

2C

Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení

Manažer MAS

Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

193



Termín


manažer strategie

průběžně


správci cílů

Každoročně v 1. - 3. čtvrtletí


řídící skupina


Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok

manažer strategie


Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok





každoročně v 1. - 2. čtvrtletí


řídící skupina


4.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo

194

o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny. 4.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.


Čtvrtletí

1.

2.

3.

Rok 2016

4.

1.

2.

3.

Rok 2017

4.

1.

2.

Rok 2018 3.

4.

1.

2.

Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava

195

Realizace Vyhodnocení

Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.

Vzor tabulky akčního plánu Cíl

Název projektu

Náklady Zdroj financování

Termín realizace

Nositel Připravenost projektu

Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku).

196

Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

197

4.4. Závěr a postup zpracování 4.4.1 Shrnutí Komplexním souhrnem vytvořené strategie sociální oblasti SO ORP Bystřice pod Hostýnem jsou primárně dvě problémové oblasti, které vzešly jak z provedené analýzy, tak z jednání fokusních skupin složených ze zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců obcí SO ORP. Jedná se o oblast podnikání, kdy strategie zahrnuje popis absence chráněného pracoviště, např. ve spojení se sociálním podnikáním a oblast bydlení, tedy navýšení počtu „sociálních bytů“. V tomto případě se však jedná o byty I. kategorie, které jsou však nižší svou výměrou či jsou charakteristické dotováním nájemného. Je zde taktéž detailně uveden návrh řešení problémových okruhů vyplývajících z provedené analýzy oblasti sociálních služeb.

4.4.2 Popis postupu tvorby strategie Strategie byla zpracována jako souhrnný dokument popisující stav sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Po části analytické, kdy byla vytvořena souhrnná analýza oblasti, následuje část návrhová, která popisuje navrhované řešení problémových okruhů vyplývajících z analýzy, zahrnující taktéž stanovené cíle i indikátory. Do tvorby strategie bylo zapojeno cca 30 osob. Jedná se především o zástupce obcí SO ORP Bystřice pod Hostýnem, dále pak o zástupce poskytovatelů sociálních služeb, referenty odboru sociálního MěÚ Bystřice pod Hostýnem, realizační tým MOS a dále pak o méně početnou skupinu podnikatelských působících na území ORP.

198

4.5. Přílohy Grafické výstupy zpracované v rámci analytické části Graf č. 9: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP

Graf č. 10: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP)

Graf č. 11: Počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP

199

Graf č. 12: Počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP)

Graf č. 13:Podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele

200

Graf č. 14: Podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele

Graf č. 15: Podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením

Graf č. 16: Počet uživatelů (klientů) ve vybraných zařízeních sociálních služeb v roce 2012

201

Graf č. 17: Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní, terénní a pobytové služby v rámci vybraných sociálních služeb v ORP

202

5. Téma 3.: Odpadové hospodářství 5.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů 5.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Odpadové hospodářství je jednou z mnoha problematik, které v současné době většina obcí a měst řeší v samostatné působnosti. Jedná se hlavně o povinnosti obcí a měst jako původců odpadů a také povinnosti při zajištění nakládání s odpady, zajištění jeho financování a mnohé další. Obce jsou dle zákona o odpadech původci odpadů od jejich občanů. Mají tedy povinnosti při zajištění svozu odpadů, zajištění sběrných míst pro odkládání odpadů, zajištění veškerých nádob na odpad (i tříděný), zajištění dalšího nakládání s odpadem apod. Obce a města mají povinnost zajistit nakládání s: 

odpady pocházejícími od občanů, žijících na jejich území,



odpady vzniklými při jejich samotné činnosti,



odpady pocházejícími od malých firem a živnostníků, kteří jsou zapojeni do jejich systému odpadového hospodářství.

Nakládání s odpady hradí obce z finančních prostředků, zahrnutých v jejich rozpočtech (příjmy z poplatků od občanů, příjmy od živnostníků, zapojených do systému odpadového hospodářství obce, odměny za zajištění tříděného sběru (EKO-KOM, a.s.), odměny za zajištění zpětného odběru výrobků (kolektivní systémy) apod. Obce jsou samosprávnými subjekty, které mají širokou míru pravomocí v nastavení systému svého odpadového hospodářství a v oblasti nakládání s odpady. Meziobecní spolupráce by mohla být dobrým nástrojem ke zlepšení komunikace v území, propojení jednotlivých potřeb obcí, společnému řešení problémů, úspoře finančních prostředků a v neposlední řadě k posunu v naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství ČR. Základní legislativa Výčet nejdůležitějších právních předpisů ČR, souvisejících s problematikou odpadového hospodářství, je uveden níže. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 169/2013 Sb., tzv. eko auditová novela Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rektifikací soukromého práva a o změně některých zákonů

203

Zákon č. 64/2014 Sb. - zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu Zákon č. 184/2014 Sb., tzv. elektronovela, povinná transpoziční novela zákona ve vztahu ke směrnici o odpadních elektro zařízeních (2012/19/EU) NV zákona o odpadech č.229/2014 Sb. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, v platném znění Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, v platném znění Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, v platném znění Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, v platném znění

Identifikace problémů Všechny obce v ORP Bystřice pod Hostýnem jsou členy Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Území ORP Bystřice pod Hostýnem je v oblasti OH směřováno ke konečné likvidaci SKO skládkováním, protože na katastru Bystřice p/H je fungující skládka Cihelna, která zajišťuje ukládání odpadu pro obce, které jsou členy Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Velká část odpadu je řešena separováním ve spolupráci s EKO-KOMem. Dostupnost a množství kontejnerů jsou v každé obci na vysoké úrovni. Chybí zde třídící linka a spalovna odpadů. Při dotazníkovém šetření a rozhovory se starosty byly zmíněny černé skládky a potřeba zajistit občanům možnost ukládání odpadu do sběrného dvora bez poplatku. Problematické jsou chatařské oblasti, které jsou pro systém nakládání s odpady těžko dostupné. Novelizací zákona o odpadech narostla obcím povinnost třídit papír, plasty, sklo a nyní kovy, bioodpad a minimálně nebezpečný odpad. Obce musí v tuto chvíli zrevidovat své možnosti a vytvořit systém na zpracování biologicky rozložitelných odpadů (kompostárna, komunitní kompostování, atd.), či kovů.

204

Obec Komárno byla nositelem žádosti projektu o obecní/ domácí kompostéry a dva štěpkovače z OPŽP 2007-2013. Uzavřela s obcí Osíčko smlouvu a nákup byl společný. Poté obce smlouvou o výpujčce na dobu 5 let předali kompostéry občanům (příklad dobré praxe). O tomto způsobu likvidace bioodpadu uvažují další 4 obce, i přesto, že tento způsob hospodaření s bioodpadem je brán jako doplňkový. Kontejnery na kovové obaly jsou ve fázi plánování a následně realizace. Návrhem je použít staré kontejnery, označit příslušnou nálepkou a částečně barevně odlišit. Zároveň lze v rovce 2015 žádat o dotace z LXIV. výzvy OPŽP na vybavení pro separovaný sběr, tzn. i na kontejnery na kovy, ale minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny úrovní 0,5 mil. Kč.

Na území ORP Bystřice pod Hostýnem vznikl Svazek obcí pro hospodaření s odpady. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob. Byl zaregistrován u Okresního úřadu v Kroměříži dne 11. srpna 1993. Vznikl z potřeby vytvořit svozovou oblast pro svoz komunálního odpadu, založení a provozování skládky pro tuto svozovou oblast. V roce 2001 byl změněn na dobrovolný svazek obcí. Svazek obcí pro hospodaření s odpady - Bystřice pod Hostýnem je svazek obcí v okresu Kroměříž, okresu Vsetín, okresu Přerov a okresu Hodonín, jeho sídlem je Bystřice pod Hostýnem a jeho cílem je provádění činností souvisejících se sběrem, výkupem, dopravou a likvidací odpadů. Sdružuje celkem 57 obcí. Město Bystřice pod Hostýnem v oblasti OH spravuje Odbor životního prostředí MěÚ BpH, respektive referent zaměřený na OH. Okolní obce si OH řeší samy ve spolupráci s tímto odborem a referentem. Do budoucna by Projekt meziobecní spolupráce měl vytvořit prozatím názorovou platformu pro oblast hospodaření s odpady, následně servis a individuální přístup k jednotlivým obcím ve spolupráci s MAS Podhostýnska. Popis činností této platformy: 1) Zvýšení informovanosti a možností zkvalitnění služeb pro konkrétní obec v oblasti OH. 2) Flexibilita v dotačních titulech, tvorba žádostí, projektů, atd. 3) Poradenská činnost v oblasti OH a vyhledávaní cest k dalším možnostem druhotného zpracování surovin (kovy, oleje, elektrozařízení, textil, atd.). 4) Vyhledávání informací, jak zapojit do oblasti OH sociální podnikání a podnikatelskou sféru (např. třídící linka) 5) Vzdělávání obyvatelstva v třídění odpadů, edukace zábavnou formou pro děti, dny otevřených dveří, Tonda Obal na cestách, atd.

205

5.1.2 Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Situační analýza Na katastru Bystřice pod Hostýnem byla v minulosti stará skládka, kde byl sládkován NO z průmyslové výroby. Rekultivace skládky byla finančně nemožná, a proto bylo rozhodnuto, že "Cihelna" bude ideální prostor pro vytvoření skládky nové. Bylo zřejmé, že skládku není možné z finančních důvodů provozovat jen pro město Bystřici pod Hostýnem. Byly osloveny obce cca do 40 km s nabídkou ukládat SKO na nově vzniklé skládce na Cihelně. Na základě této domluvy vznikl v roce 1993 Svazek obcí pro hospodaření s odpady. Následně na to vznikla v roce 2001 společnost .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., která byla založena Svazkem obcí pro hospodaření s odpady. Na území ORP BpH sváží KO firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., firma BIOPAS, spol. s r.o. (NO), SITA CZ, a.s., Technické služby Bystřice p/H, s.r.o., Technické služby Valašské Meziříčí s.r.o., Textil ECO, a.s. (dříve Revenge, a.s.). Průměrná cena SKO je v ORP 1075,00 Kč/ t.Při započítání sběru, přepravy a uložení je cena u SKO za 1 tunu 1845,00 Kč. Cena separovaného odpadu je v průměru 4 300,00 Kč/ t za uložení na skládku a s DPH (15%). Tyto ceny jsou pro všechny obce stejné. Na základě smlouvy obec získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Odměna se vypočítává na základě pravidelného čtvrtletního hlášení o množství druzích a způsobech nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů. Výše odměny je závislá zejména na množství vytříděných odpadů, její výše roste spolu s účinností systému sběru. Odměna pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů. (EKO-KOM). Poplatek za odpad pro občana se v ORP Bystřice pod Hostýnem pohybuje v průměru 350,00 Kč. Některé obce mají poplatek nižší (100,00 Kč), v tomto případě hradí občané popelnici (30,00 Kč). Částka, kterou obec doplácí na občana z rozpočtu obce je v tomto ORP v průměru 82,60 Kč (průměr z hodnot za rok 2013). Ve třech případech obce nedoplácí vůbec, pět obcí doplácí částku do 100,00 Kč a zbývajících šest doplácí částku do 200,00 Kč na občana z rozpočtu obce.  Sběrné dvory, sběrná místa a výkupny odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem pokrývají 3 sběrné dvory a 1 sběrné místo. Zdarma tedy může ukládat cca 12000 občanů, tzn. ti občané, kteří mají trvalé bydliště v místě SD. Největší pokrytí SD na občana je v Bystřici pod Hostýnem, zde jsou SD 2. Zbývající 4000 obyvatel musí zaplatit při uložení odpadu ve sběrném dvoře poplatek. Obec Chvalčov ve spolupráci s obcí Loukov vytvořila v roce 2013 (květen) sběrné místo, kde mohou odpady zdarma ukládat občané těchto katastrálně sousedících obcí (příklad dobré praxe). Zároveň obec Chvalčov se zapojila do akce „Tonda Obal na cestách“, kde bylo interaktivně proškoleno 50% základních škol území ORP BpH.

206

Obec Rusava realizovala v letech 2009-2010 projekt, který komplexně řešil problematiku odpadového hospodářství, tedy sběr, separaci, svoz a likvidaci odpadu na Rusavě. Celkové náklady této akce činily 10,031 mil. Kč, z toho dotace z Operačního programu životní prostředí 9,028 mil. Kč a vlastní zdroje obce 1,003 mil. Kč. Na skládce .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. v současné době vzniklo nové odpadové centrum, které bylo financováno z dotačních titulů OPŽP. Tento SD byl schválen obcemi Svazku obcí pro hospodaření s odpady a vybudován. V tuto chvíli není zcela dořešen tok odpadů od obcí, které jsou sice členy tohoto svazku, ale odpad zde neukládají z různých důvodů (vzdálenost, cena, špatná komunikace, nedostatečná informovanost). Zároveň by měl tento SD pokrýt obce, které nemají možnost odpad ukládat zdarma a zároveň jsou v dostupné vzdálenosti. (Brusné, Chomýž, Slavkov p/H, Mrlínek, Vítonice, Blazice, Osíčko, Komárno, Podhradní Lhota, Rajnochovice). Tyto obce řeší tuto situaci velkoobjemovými kontejnery, které nechají dovést do obcí cca 2x ročně nebo dle potřeby. Není to ovšem vhodné řešení, protože obsah velkoobjemového kontejneru často neodpovídá zadaným parametrům, a proto pracovníci na obcích i zaměstnanci na skládce musí nejprve vytřídit velkoobjemový kontejner a poté jej odvézt do SD. Největším problémem jsou pneumatiky, barely s těkavými látkami, kanystry s vyjetým motorovým olejem, atd.

207

Tab. č. 64: Sběrné dvory na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.

1.

2.

3.

Provozovatelé Ulice a zařízení číslo popisné

Obec

ZÚJ

Technické SDslužby Bystřice Meziříčská 588393 Bystřice p/H, p/H 1462 s.r.o.

.A.S.A. skládka Cihelna Bystřice, s.r.o. 1600

Obec Rusava

Rusava 248

Bystřice 588393 p/H

Rusava

588962

Průměrně Roční využitá maximální Provozovatel/vlastník roční Poznámky kapacita (O, S) kapacita [t] [t]

600,00

480,00

500,00

106,00

s/o

Evidenci řeší odbor ŽP MÚ BpH, TS BpH. s.r.o.

s/o

odpadové centrum financováno z dotačního titulu: OPŽP

O

Evidenci, tok odpadů řeší obec Rusava

106,00

Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní zpracování na základě místního šetření, 2014

Tab. č. 65 : Sběrná místa na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.

Provozovatelé zařízení

1. Obec Chvalčov

Roční maximální kapacita [t]

Ulice a číslo popisné

Obec

Chvalčov

Chvalčov 506737 Bude doplněno

ZÚJ

Průměrně využitá roční kapacita [t]

Bude doplněno

Provozovatel/vlastník (O, S)

O

Zdroj: vlastní zpracování na základě místního šetření, 2014

Z analýzy vyplývá, že území ORP BpH má množství SD dostačující z pohledu počtu obyvatelstva, nikoliv vzdálenosti a vyrovnaným možnostem. Chybí komplexní systém a propojenost v obcích. Obce, které nemají možnost odpad ukládat zdarma do SD, plánují výstavbu dalšího sběrného místa či mezideponie (Rajnochovice, Vítonice, Brusné, Slavkov p/H a další). Jejich plánování a následně výstavba je ovlivněna možnostmi čerpání dotačních titulů v programovacím období 2015-2020.

208

Tab. č. 66: Výkupny odpadů na území ORP / v blízkosti ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.



Provozovatel /vlastník (O, Poznámky S)


Obec

ZÚJ

Bystřice p/H

588393

neposkytnuty informace

s

výkupna šrotu

pod Bystřice p/H

úpravna plastových hmot

1.

TROJEK s.r.o.

Mlýnská 543

2.

Ing. Zdeněk Flasar

Hlinsko Host. 40

588393


s

Josef Petráš, Dobrotice, areál Agrobazaru

Dobrotice 150, Holešov 588458 areál Agrobazaru


s

s

Jiřina Hradilová Sadová 1368

Holešov 588458


Technické služby Holešov, Květná 1555 s.r.o.

Holešov 588458

160,00

ALLMETAL s.r.o.

Samostatnost 1348

Holešov 588458


s/o

s

výkup železných a litinových odpadů, výkup odpadů barevných kovů výkup elektrošrotu, likvidace autovraků, úprava kovových odpadů, likvidace nebezpečných odpadů

Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní šetření

Kovový materiál je na území ORP BpH tříděn pouze v obci Slavkov pod Hostýnem, tzn., že obec má kontejner na kovy. Ostatních 13 obcí kontejnery v tuto chvíli kontejner na kovy nemají, tudíž občané kovy z provozu domácností dávají do SKO. Kovový odpad z rekonstrukcí domácností včetně objemových odpadů občané, kteří mají možnost a trvalé bydliště v obci, která má SD, odvážejí do tohoto SD. Ostatní využívají velkoobjemové kontejnery, které obce objednávají dle potřeby u firmy .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. nebo cca 2 x ročně sběrem SDH. Další způsob nakládání s kovy řeší cca 2 x ročně plánovaný sběr SDH.

209

 Třídící linky pro separovaný odpad Na území ORP Bystřice pod Hostýnem a ani v blízkém okolí se nenachází žádná třídící linka. Nejbližší třídící linka jsou v Technické služby Holešov, s.r.o., RESO Hulín, Technické služby města Přerova, s.r.o.. Služby těchto třídících linek v ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou využívány.  Koncová zařízení (třídící linky pro separovaný odpad, využívané obcemi území ORP) Firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. spolupracuje s firmou Kromexim, a.s. (Hulínská 3445/5, Kroměříž 767 01), která zajišťuje třídění (třídící linka), lisování a zpracování recyklovatelných surovin z ORP Bystřice p/H.  Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen BRO) Na území ORP Bystřice pod Hostýnem byla postavena kompostárna na skládce Cihelna společnosti .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. Kompostárna byla obcemi patřících do Svazku obcí pro hospodaření s odpady odsouhlasena a vystavena z dotačních zdrojů. Plocha určena pro kompostování je 3 000 m². Bioodpad zde ukládá 6 obcí ze 14. Dvě obce ve spolupráci nakoupily domácí kompostéry. Dalších 6 obcí si kompostování řeší z vlastních zdrojů, z nichž 2 obce mají sběrné místo/ dvůr, kde bioodpad ukládají. Další dvě obce zvažují spolupráci a následně výstavbu sběrného místa a kompostárny. V jedné obci řeší bioodpad komunitním kompostováním. Od 1. 1. 2015 musí obce tuto komoditu zapojit do systému separovaného sběru. Obce dle vyhlášky 321/2014 z 16. 12. 2014 mají povinnost: §1 

Způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů

Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec provádět prostřednictvím a) sběrných dvorů, b) zařízení podle § 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení podle § 33b zákona, c) velkoobjemových kontejnerů, d) sběrných nádob, e) pytlového způsobu sběru, nebo f) kombinací způsobů podle písmen a) až e). §2 

Biologicky rozložitelné komunální odpady

(1) Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku.

210

(2) Tato povinnost je splněna také v případě, že biologický odpad rostlinného původu je s ohledem na následný způsob využitía) soustřeďován společně s biologickým odpadem živočišného původu. a

) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech

(3) Biologickým odpadem rostlinného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který neobsahuje, ani nepřišel do kontaktu s biologickým odpadem živočišného původu nebo s vedlejšími produkty živočišného původu. (4) Biologickým odpadem živočišného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který obsahuje nebo přišel do kontaktu s biologicky rozložitelným odpadem živočišného původu z kuchyní a stravoven. (5) Obec při soustřeďování odpadu, především odpadu ze stravovacích zařízení, musí zajistit podmínky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, a to systémem shromažďování, typem nádob a četností odvozu odpadu. (6) Povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je splněna také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. §3 

Papír, plasty, sklo a kovy

(1) Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla a kovů. (2) Povinnost podle odstavce 1 je splněna také v případě, že jsou s ohledem na systém dalšího nakládání některé z těchto odpadů soustřeďovány společně, pokud tím nedojde ke zhoršení využitelnosti sebraných odpadů v porovnání s tím, pokud by tyto odpady byly soustřeďovány samostatně. §4 

Nebezpečné komunální odpady

Povinnost zajištění místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných odpadů obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných odpadů ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně.

211

§5 

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Tab.č. 67: Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.


.A.S.A. skládka 1. Bystřice, s.r.o. (kompostárna)



Obec

ZÚJ

Cihelna 1600

Bystřice p/H

588393

Provozovatel/vlastník (O, OK, S)

5000

s/o

Zdroj: vlastní šetření, konzultace s ředitelem .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o.( Ing. Ludvík Režný)

Tab. č.68: Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP Provozovatelé Č. zařízení

1.


Technické služby Květná Holešov, s.r.o. 1555

Roční maximální kapacita [t] Obec

ZÚJ

Holešov

588458

Průměrně využitá roční kapacita [t]

1860,00

1500,00

Provozovatel/ vlastník (O, OK, S)

s/o

Zdroj:http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní šetření  Koncová zařízení (zařízení pro nakládání s BRO z obcí řešeného území ORP) Kompostárna .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. je koncové zařízení. Vzniklý kompost je použit na rekultivaci skládky. Surovinová skladba bioodpadu není ideální pro zpracování v BPS.  Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů na území ORP, současný stav Na území ORP Bystřice pod Hostýnem se žádná spalovna nenachází.

212

Tab.č. 69: Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP

Č.


Ulice a číslo Obec popisné

ZÚJ

Typ zařízení (spalovna Průmě. NO, OO, Roční využitá PrO); zařízení maximální roční Provozovat. pro kapacita [t] kapacita energetické [t] využití odpadů ZEVO (KO, NO, OO)

1.

DEZA, a.s.

Masarykova 753

Valašské Meziříčí

545058

10000,00

7000,00

spalovna PrO

S

2.

SITA CZ a.s.

Třída 3.května 1180

Zlín Malenovice

585068

4730,00

5000,00

spalovna NO

S

3.

SAKO Brno, a.s

Jedovnická 2

Brno

551058

248000,00

238664,0 0

OO, KO

O

Zdroj: vlastní šetření, http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, www.spalovny-odpadu.cz/

 Koncová zařízení (spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného území ORP), současný stav V současné době na území ORP BpH není nakládáno s KO touto formou. NO je odvážen firmou Biopas, spol. s r.o., která v roce 1999 získala autorizaci pro nakládání s NO podléhajícími zpřísněnému režimu (kyanidy, chlorfluoruhlovodíky, roztoky rtuti apod.), dále pak firma Sita CZ, a.s., a ta ho odváží do spalovny (Zlín, Brno).  Skládky odpadů a další zařízení pro nakládání s odpady Skládka Cihelna je tvořena třemi etapami. I a II je situována za pravotočivou zatáčkou silnice Bystřice pod Hostýnem - Loukov. Panelová příjezdová komunikace. Skládka je v místě bývalé cihelny. Skládka je v areálu provozované skládky Cihelna III. Skládkování na skládce I. začalo cca v r. 1971, v r. 1992 byl ukončen provoz. V r. 1992 započalo skládkování na skládce II. Byla vedena přibližná evidence odpadů a skládka byla střežena. Odpady byly naváženy i do jezírka, které vzniklo nahromaděním průsakových vod v nejnižším místě prohlubně. Pro skládkování byly stanoveny zvláštní podmínky s platností do 31. 7. 1996. Skládka byla částečně odtěžena a uložena na zabezpečenou skládku III. Byl vybudován monitorovací systém. Cca 500m pod skládkou je ochranné pásmo vodního zdroje II. b jímacího území Mrlínek. V minulosti byly na skládce prováděny rozbory podzemní vody a byla zjištěna kontaminace PAU, tox. kovy, amonnými ionty. Skládka měla v minulosti vybudován obvodový příkop pro odvádění srážkových vod. V současné době je skládka I, II překryta zeminou a zatravněna. Areál celé bývalé cihelny (skládky I, II) je oplocen, zabezpečen, u funkční skládky III je rampa s váhou.

213

Kapacita skládky Cihelna: I. kazeta: 50 000m², II. kazeta: 140 000 m², III. kazeta: 140 000 m² Roční kapacita: 21 600 t, Průměrná roční kapacita: 15 000 t Projektová kapacita: 720 000 m² Tab. č.70: Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.

1.

Provozovatelé Ulice a zařízení číslo Obec popisné .A.S.A. skládka Cihelna Bystřice, s.r.o. 1600

ZÚJ

Typ skládky z hlediska ukládaných odpadů (OO, Stav skládky NO, IO)

Bystřice pod 588393 Hostýnem

Provozovatel/vlastník (O,S)

II. etapa OO

S 15000 t/rok

Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, konzultace s ředitelem .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. ( Ing. Ludvík Režný), vlastní šetření

Tab. č.71: Nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu Č.


Typ skládky z hlediska ukládaných odpadů (OO, NO, IO)

Stav skládky

Provozovatel/


Obec

Louky, Záhumení V 321

763 02 Zlín 585068

OO

v provozu

o

2.

Moravská skládková společnost a.s.

Kvítkovice 343

765 02 545058 Otrokovice

OO

v provozu

s

3.

DEPOZ, spol. s r.o.

Zdounky27

Zdounky

OO

v provozu

s

Hradčany 88

751 11 513733 Radslavice

Březová 200

763 15 Slušovice

ZÚJ

vlastník (O,S)

Suchý důl, 1.

4.

5.

Technické služby Zlín, s.r.o.

Sita CZ a.s.

EKO-UNIBAU Praha

589195

NO, OO

v provozu, zbývající s kapacita 577 235 m3

a.s.

Skládka odpadů Březová - skládka

585131

OO

s provozu

s

214

skupiny S-OO

Zdroj: vlastní šetření, http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, www.sita.cz/

 Koncová zařízení (skládky a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného ORP) Skládka Cihelna je koncové zařízení ke skládkování SKO z ORP BpH. Zařízení pro energetické využití odpadů využíváno není. Separovaný odpad (materiálové využití) je odvážen firmou Biopas spol. s r.o. (sklo) a Kromexim, a.s. (plast, papír). Sklo je následně zpracováno firmou HBH odpady s.r.o., Havířská 1124, 580 01 Havlíčkův Brod a firmou STAVOSUR, spol. s r.o.,Havlíčkova 573/38, 693 01, Hustopeče u Brna.  Další zařízení pro nakládání s odpady v území ORP a v blízkosti území ORP Firma Baufeld ekologické služby s.r.o., Loukov 768 75, ZÚJ 588709, zpracování odpadních olejů 9000t/rok. Doplňující informace - černé skládky odpadu a ekologické zátěže, současný stav na území ORP Na území BpH se nachází stará ekologická zátěž a to areál Jihomoravských dřevařských závodů (tlaková impregnace pražců a sloupů olejem), rozsáhlá kontaminace vody a zeminy, dnes sanováno a pravidelně prováděn monitoring. V současné době na území ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou evidovány žádné černé skládky. V minulosti se černé skládky vyskytovaly, ale jejich provoz byl ukončen a skládky jsou zrekultivovány. V dotazníkovém šetření se vyskytovaly "černé skládky" jako jeden z největších problémů. Nejedná se ale o klasické černé skládky, ale lokální "hromadu" odpadu, kterou vyvezli občané do přírody nebo vznikají v souvislosti s nedisciplinovaností v nakládání s odpady, zejména u menších provozoven živnostenského charakteru. Původcem odpadu dle zákona je obec, pokud se odpad vyskytuje na obecních pozemcích, což je ve většině případů. Obce to řeší lokálním úklidem. Jedna obec převzala od Hnutí Brontosaurus myšlenku a pořádá organizovanou brigádu každé jaro. Dále se na likvidaci černých skládek podílí spolky (SDH, sportovci, zahrádkáři, kynologové, atd.), také školy a aktuálně, což je příklad dobré praxe, "Projekt s cílem vyčistit nejnavštěvovanější turistické trasy Hostýnských hor od nevzhledně vypadajícího odpadu" zorganizoval spolek dobrovolných záchranářů Rescue team Hostýnské vrchy ve spolupráci se školami. Nejvíce žáků na úklid dodala ZŠ Bratrství, která účast sloučila s environmentálním projektem Den Země. Další bystřické školy: ZŠ TGM, ZŠ praktická a ZŠ speciální i Dětský domov se školou, doplnili celkový počet účastníků na 150 žáků. Z finančního hlediska vše hradí obce. Pozvolně dochází ke zlepšení vandalismu a vzniku černých skládek díky nově vzniklému OC v Bystřici p/H a v sběrném místu na Chvalčově.

215

Ostatní obce problém řeší jednodenním nárazovým sběrem v obcích, kdy občané mohou odevzdat odpad sběrnému autu (firma Biopas spol. s r.o. - NO). Další variantou je velkoobjemový kontejner, který je obcí přistaven, a občané ho v hojné míře využívají. Ten je pak odvezen na skládku Cihelna. Problém spočívá v tom, že lidé se takto zbavují i NO, což pak způsobuje na skládce nemalé problémy. Tab. č. 72a): Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období 2008-2012

Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO)

DZ pro produkci odpadů 2000 14 000,31 1 417,65 15 362,44

2008

2009

7 699,82 12 301,22 1 416,41

911,12

9 116,23 13 212,34

2010

2011

2012

8 751,14 13 720,81 13 157,11 432,43

1 139,32

489,47

9 183,57 14 860,13 13 646,59

Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/

NO dle hodnot má sestupnou tendenci. Ve srovnání s rokem 2000 došlo v roce 2012 ke snížení NO, ale pořád NO tvoří 3,59 % z celkové produkce odpadů. Porovnáním let 20112012 dochází ke snížení z 1139,32 t na 489,47 t. Cílem POH je snížit produkci NO, což sev porovnání srokem 2000 daří. NO přepočítaný na obyvatele byl snížen v roce 2012 na 31,01 kg.

216

Tab. č. 72b): Celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka

Počet obyvatel k 31.12.2012 (ČSÚ)

Celková produkce NO [t]

Měrná produkce NO [kg/obyv.]

Celková produkce OO [t]

Měrná produkce OO [kg/obyv.]

Celková produkce všech odpadů (NO+OO) [t]

Měrná produkce všech odpadů (NO+OO) [kg/obyv.]

ORP Bystřice pod Hostýnem

15 716,00

250,56

15,94

7 703,15

490,15

7 953,71

506,09

Zlínský kraj

587 693,00

7 752,32

13,19

288 695,72

491,24

296 448,04

504,43


V tabulce 72b) je zobrazena produkce odpadů za rok 2012, jejichž původcem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce všech odpadů od obcí tvoří 56,45 % z celkové produkce odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Produkce nebezpečných odpadů od obcí tvoří 51,19 % z produkce nebezpečných odpadů vyprodukovaných všemi původci v ORP. Z těchto hodnot je patrné, že 43,55 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP. Největší množství nebezpečných odpadů pochází z produkce těchto subjektů. Jak je z tabulky zřejmé, v porovnání s průměrnými hodnotami za zlínský kraj vykazuje ORP BpH vyšší měrnou produkci nebezpečných odpadů a nižší měrnou produkci ostatních odpadů, které byly vyprodukovány v obcích. Z hlediska měrné produkce všech odpadů se ORP BpH pohybuje nad průměrnou hodnotou za kraj. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP BpH o 3,80 kg vyšší hodnoty měrné produkce nebezpečných odpadů a o 36,72 kg nižší hodnoty měrné produkce všech odpadů, které byly vyprodukovány obcemi. Tab. č. 73 (viz níže) popisuje konkrétní druhy odpadů. Pokud se jedná o NO, jsou druhy znečišťovatelů uvedeny v závorce. Dle Přílohy Tab č. 86 Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně byly seřazeny druhy NO v roce 2012 dle množství: 1. Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (autoservisy, nákladní doprava, aj.), 2. Barvy, tiskařské barvy, lepidla (KOVONAX, spol. s r.o., TON, a.s., aj.), 3. Rozpouštědla (lakovny, barvy-laky), 4. Pesticidy (zemědělství, deratizační firmy - herbicidy, isekticidy, nematocidy, fungicidy,aj.) 5. Olej a tuk neuvedený pod číslem 200125.

217

Tab. č. 73: Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období 2008-2012 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t]

Číslo skupiny odpadů

Název skupiny odpadů

01

Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene

2008

2009

2010

2011

2012

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

02

Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin

1 003,71

979,24

730,13

935,52

459,40

03

Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky

390,84

179,16

175,86

208,68

269,50

04

Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu

33,99

38,57

31,72

24,64

26,74

05

Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí

0,00

0,90

0,00

0,14

0,20

06

Odpady z anorganických chemických procesů

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

07

Odpady z organických chemických procesů

14,61

5,24

8,34

4,93

10,03

08

Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev

162,97

91,42

113,63

120,77

105,98

09

Odpady z fotografického průmyslu

0,87

0,91

0,38

0,00

0,73

10

Odpady z tepelných procesů

109,19

358,46

1 684,04

1 796,42

2 000,48

11

Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů

49,74

35,40

21,65

17,69

4,94

218

12

Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů

96,18

94,61

21,04

14,16

31,64

13

Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)

128,53

153,80

55,56

165,11

115,13

14

Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)

0,47

0,18

0,18

0,18

1,16

15

Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené

305,10

595,26

631,81

562,85

804,26

16

Odpady v tomto katalogu jinak neurčené

26,40

139,48

56,83

113,55

31,80

17

Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)

2 432,66

4 187,98

2 410,78

4 880,53

2 598,41

18

Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)

12,96

12,88

11,85

10,81

13,78

19

Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely

406,35

206,08

149,82

302,29

262,21

20

Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru

3 941,68

6 132,77

3 079,96

5 701,86

6 910,21

50

Odpady vzniklé z elektroodpadů

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

9 116,23

13 212,34

9 183,57

14 860,13

13 646,59

Celková produkce odpadů [t]

219


V roce 2012 na ORP Bystřice pod Hostýnem byla největší produkce: 1. Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru - 6910,2 t, 2. Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovan. míst) - 2598,4 t, 3. Odpady z tepelných procesů -2000,4 t, 4. Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené - 804,26t, 5. Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin - 459,4t Při aplikaci tohoto hodnocení v rámci podnikových zastoupení tak první místo je vyprodukováno obyvatelstvem, druhé zastupují stavební firmy, které tvoří velkou část průmyslu v ORP Bystřice pod Hostýnem. Odpady z tepelných procesů jsou tvořeny převážně velkými firmami a to TON, a.s a KOVONAX, spol. s r.o. (tepelné zpracování kovů), FORMAT, s.r.o..Čtvrté místo tvoří odpadní obaly, atd. Zde je příčina většího počtu autoopraven, servisů, atd. Je to důsledek nízké zaměstnanosti a lidé musí často dojíždět několik set km do práce. Zároveň území není dostatečně pokryto veřejnou dopravou a základna pro nemotorovou dopravu není vybudována (cyklostezka), proto osobní automobil a následná údržba je nutnost. Páté místo tvoří odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin. Zde se řadí Mlékárna Net Plasy, spol. s r.o., četné množství zemědělských podniků a drobných zem. podnikatelů) obaly od průmyslových hnojiv), dále pak pálenice (obec Loukov a Komárno) a likérky (Drak, s.r.o. - Chvalčov, aj.)

Tab. č.74a): Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období 2008-2012

Produkce odpadů [t]

2008

2009

2010

2011

2012

Celková produkce odpadů

9 116,23

13 212,34

9 183,57

14 860,13

13 646,59

Celková produkce KO

4 221,41

6 698,63

3 677,16

6 236,68

7 689,26

395,21

2 927,48

1 272,22

2 938,66

3 629,12

Celková produkce SKO


220

V následující části o produkci odpadů, jejichž původcem je obec (hodnocení produkce KO a SKO, separovaných odpadů) se objevují data ze dvou databází. Hodnoty jsou vyjádřeny z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) MŽP a z databáze společnosti EKO-KOM, a.s. Tyto databáze vznikají rozdílným způsobem sběru dat, jejich výpočtu a kontrolních mechanismů. Do ISOH se informace sbírají komplexně, tedy za všechny odpady vyprodukované v území ČR, včetně způsobů nakládání s těmito odpady, jednou ročně, dle ohlašovací povinnosti stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Databáze tvořena prostřednictvím ohlášených údajů, ke kterým jsou vytvořeny dle dané metodiky dopočty odpadů těch subjektů, které nemají ohlašovací povinnost nebo ohlašovací povinnost nesplnily apod. Co se týče výpočtu produkce odpadů, data z ISOH jsou sečtena z produkce obcí (způsob nakládání A00 a AN60) a od všech občanů (způsob nakládání BN30, partner = občan obce), kteří odevzdali odpad v zařízení k tomu určeným (tedy ve sběrných dvorech, sběrných místech, výkupnách odpadů apod.). Dále jsou v produkci započítány odpady od subjektů, zapojených do systému sběru a nakládání s odpady obce (tzn. malých firem a živnostníků). Kontrolní mechanismy probíhají v několika stupních (kontroly vykazovaných množství předávaných odpadů, výkyvy v časové řadě apod.) nad veškerým objemem ohlášených dat (od všech ohlašovatelů) a v časové řadě. Informace sdělované společnosti EKO-KOM, a.s. především za účelem řízení systému zpětného odběru obalů, včetně stanovení finančních odměn obcím, se sbírají čtvrtletně formou Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí. Jedná se o veškeré odděleně sbírané využitelné komunální odpady, se kterými obec nakládá v rámci svého systému odpadového hospodářství (sběrná síť nádob, pytlový sběr, sběrné dvory, sběrná místa, výkupny, školní sběry, mobilní sběry apod.) Na rozdíl od databáze ISOH získává EKO-KOM, a.s. údaje od všech obcí v ČR jednotlivě (více než 97 % obcí ČR). Databáze EKO-KOM tedy nepracuje s dopočtenými údaji jako ISOH, ale s absolutními údaji za všechny obce. Dalším podkladem pro hodnocení je Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, který se sbírá jednou ročně. Kontrolní mechanismy poté v databázi probíhají nad sbíranými daty o produkci jednotlivých druhů vytříděných odpadů a nad vybranými daty, např. o směsném komunálním odpadu (tedy v užším výběru dat, než u MŽP) v časové řadě. V rámci hodnocení produkce odpadů od obcí lze použít obě databáze, ty však vykazují některé odlišnosti kvůli výše zmíněným faktům. Odlišnost je dána zejména množstvím odpadů vykazovaných do ISOH při výkupu odpadů (zejména kovy, částečně papír). Je ale potřeba poznamenat, že výkup odpadů je v praxi velmi obtížně kontrolovatelný a obce nemohou žádným zásadním způsobem ovlivňovat nebo plánovat nakládání s odpady, které jsou předmětem komerčního prodeje. V porovnání období 2008-2012 dochází ke zvýšení produkce SKO a s ním i KO (viz. Přílohy Graf č. 19). Problém spočívá v systému vazby občan a obec. Lidé platí jednotné částky za svoz odpadů nebo za popelnici. Tak je logické, že není důvod třídit, pokud kapacita popelnic stačí pro veškerý KO. Ke snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni

221

ekonomického růstu není splněno u KO ani SKO. Trend produkce KO a SKO není v souladu s cílem POH ČR. Tab. č.74b) Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka

Počet obyvatel k 31.12.2012

Celková produkce KO (20+1501) [t]

Měrná produkce KO [kg/obyv.]

Celková produkce SKO (200301) [t]

Měrná produkce SKO [kg/obyv.]

Měrná produkce SKO [kg/obyv.]

Zdroj dat

ČSÚ

MŽP, CENIA

MŽP, CENIA

MŽP, CENIA

MŽP, CENIA

EKO-KOM, a.s.

ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj

15 716

6 774,48

431,06

3 236,47

205,93

222,94

587 693

204 561,00

348,07

110 936,32

188,77

195,79


V tabulce 74b) je zobrazena produkce komunálních odpadů (KO) za rok 2012, vyprodukovaných v obci (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce KO od obcí tvoří 88,11 % celkové produkce KO v území ORP. Produkce SKO z obcí tvoří 89,18 % z celkové produkce SKO vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že 11,89 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce, tyto odpady se tedy zařazují do odpadu podobného komunálnímu. Vyhodnotíme-li data z ISOH, měrná produkce KO od obcí v ORP je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce SKO je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 61,46 kg vyšší hodnoty měrné produkce KO a o 4,3 kg nižší hodnoty měrné produkce SKO, které byly vyprodukovány v obcích. Pokud porovnáme hodnoty z databáze ISOH a hodnoty vykazované společností EKO-KOM, a.s., ty se liší kvůli způsobu sběru a výpočtu dat, jak je popsáno výše. Odlišnost je dána zejména tím, že v hodnotách z ISOH započítáni producenti odpadů (malé firmy a živnostníci), kteří jsou zapojeni do systému sběru a nakládání s odpady v obci. Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně – viz tabulka Příloha Tab č. 86 V roce 2012 na ORP Bystřice pod Hostýnem byla největší produkce: 1. SKO - 3629,12 t, 2. BRKO - 1524,11 t, 3. Objemný odpad - 1408,17 t, 4. Papírové a lepenkové obaly - 391,09 t, 5. Kovy - 227,33 t.

222

Tab. č. 75a): Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012

Produkce odpadů [t] Katalogové číslo tříděného odpadu 2008

2009

2010

2011

2012

Papír

150101, 200101

306,37 388,99 432,05 405,48 447,59

Sklo

150107, 200102

101,13 145,45 207,48 136,20 172,67

Plast

150102, 200139

93,52 115,68 217,30 145,05 204,11

Nápojové kartony

150105

0,28

Celkem separovaný sběr

0,34

0,80

0,45

0,80

501,30 650,44 857,62 687,18 825,17


Při analýze sběru separovaného odpadu je zřejmé zvýšení produkce u každé komunity. Bohužel, ale hodnoty SKO se zvyšují. Děti ve školách sice osvětu v OH mají, ale odpad důsledně třídí rodiče. Nárůst produkce separovaných odpadů však není významný a trend produkce SKO se tak nemění. Obce mají síť kontejnerů na separovaný odpad dobře zastoupenou. Počet obyvatel na 1 sběrné hnízdo je v ORP Bystřice p/H 112, což je druhé zastoupení ve zlínském kraji. (Prvenství má ORP Luhačovice 50 ob./s.m) Kontejnery se vyváží 1 x týdně nebo kdykoliv dle potřeby. Většina obcí provozuje sběr na baterie, dále se vyskytuje sběr pneumatik. Sběr textilu, hraček, bot řeší 5 obcí a svozová firma obcí platí 1x za rok 500,- Kč. Lidé mají možnost zbavovat se nepotřebných, ale funkčních věcí tím, že je darují Charitě nebo pravidelné sbírce Českobratrské evangelické církvi Diakonii. Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 bylo splněno (viz. dále nakládání se separovaným odpadem). Tab. č. 75b): Celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 Územní jednotka

ORP Bystřice Počet obyvatel k Celková pod Hostýnem 31.12.2012 produkce za (ČSÚ) ORP [t]

Papír

(150101, 200101)

Plast

(150102, 200139)

Sklo

(150107,

15 716

Měrná produkce Měrná produkce za ORP za kraj [kg/obyv.] [kg/obyv.]

216,78

13,79

25,18

173,02

11,01

7,48

165,95

10,56

12,54

223

200102) Nápojové kartony

(150105)

0,80

0,05

0,17

Kovy

(200140, 150104)

330,84

21,05

26,14


V tabulce 75b) je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, vyprodukovaného v obcích (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Údaje pochází z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH). Produkce papíru od obcí tvoří 48,43 %, produkce skla tvoří 96,10 %, produkce plastů tvoří 84,76 % a produkce nápojových kartonů tvoří 100 %, z celkové produkce těchto odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že většinu vytříděných odpadů vyprodukovaných na území ORP tvoří odpady z obcí/od právnických osob a podnikatelských subjektů (zejména obalové odpady). Měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty za ORP vzhledem k průměrným hodnotám za ČR nižší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů a vyšší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů. Průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 29,56 kg/obyv.,skla 10,96 kg/obyv., plastů 10,01 kg/obyv., nápojových kartonů 0,28 kg/obyv. a kovů 40,61 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni.

224

Tab. č.75c): Měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012 Územní jednotka

ORP Bystřice pod Počet obyvatel k Měrná produkce za Měrná produkce za Hostýnem 31.12.2012 (ČSÚ) ORP [kg/obyv.] kraj [kg/obyv.]

Papír

(150101, 200101)

14,43

16,41

Plast

(150102, 200139)

10,85

8,11

Sklo

(150107, 200102)

10,28

9,67

Nápojové kartony

(150105)

0,06

0,19

Kovy

(200140, 150104)

2,46

30,15

15 716

Zdroj: EKO-KOM, a.s V tabulce 75c) je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, jehož producentem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů) podle databáze EKO-KOM, a.s., která popisuje výsledky tříděného sběru organizovaného obcí. Při porovnání údajů z databáze ISOH a EKOKOM, a.s. se některé hodnoty liší. Důvod spočívá v různých metodách výpočtu jednotlivých měrných produkcí, kdy je v produkci odpadů z ISOH počítáno s veškerými vytříděnými odpady na území ORP včetně těch, které byly odevzdány občany obce mimo systém sběru odpadů obce (jedná se především o výkupny, které nejsou zapojeny do systému sběru odpadů obce). V hodnotách ze zdroje EKO-KOM, a.s. jsou započítány jen ty odpady, které byly vytříděny v rámci systému sběru odpadů organizovaných obcí. Největší rozdíly vykazují komodity papír a kovy, jak je vidět z porovnání s tabulkou výše, což de facto potvrzuje hypotézu o rozdílu hodnot způsobeného produkcí odpadů od občanů z výkupen, které nefungují v rámci systému obce. Porovnáním hodnot z databáze EKO-KOM, a.s. lze zjistit, že měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty měrné produkce tříděných odpadů vzhledem k průměrným hodnotám za celou ČR nižší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů a vyšší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů. Přičemž průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 14,43, skla 10,28, plastů 10,85, nápojových kartonů 0,06 a kovů 2,46 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni, což potvrzuje i předcházející tabulka.

225

Tab. č. 75d): Produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 Popisky řádků

Zlínský kraj

Papír Plast Sklo Nápojový [kg/obyv.] [kg/obyv.] [kg/obyv.] karton [kg/obyv.]

Kov Celkový [kg/obyv.] součet [kg/obyv.]

16,65

8,24

9,63

0,18

27,53

62,24

(0 až 500 obyv. včetně)

5,25

8,89

10,32

0,17

4,96

29,60


7,22

9,22

9,40

0,20

7,54

33,58


8,48

8,89

9,32

0,17

14,51

41,36


19,15

9,86

11,71

0,21

30,84

71,77


25,33

8,21

9,32

0,20

10,40

53,46


27,90

7,69

9,22

0,15

39,92

84,88

(50001 až 100000 obyv. včetně

21,34

4,64

8,66

0,21

76,28

111,12

Celkový součet - ČR

18,20

10,10

11,10

0,30

17,60

57,30

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Z hlediska velikostních skupin obcí ve zlínském kraji produkují nejméně tříděného odpadu občané v obcích od 0 do 500 obyvatel. Nejvíce odpadu vytřídí občané v obcích od 4001 do 10000 obyvatel. Této velikostní skupině odpovídá v ORP město Bystřice pod Hostýnem. Co se týče hustoty sběrné sítě, má v ORP hodnotu 112 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo (obsahuje kontejner na papír, plast a sklo). Hustota SS ve zlínském kraji je nižší než průměrná hodnota SS za ČR. Hustota sběrné sítě v zlínském kraji je 172 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo a průměrná hodnota za ČR je 148 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo. V porovnání podobných ORP dle počtu obyvatel v kraji (např. ORP Vizovice, ORP Luhačovice) vykazuje ORP Bystřice pod Hostýnem vyšší hustotu sběrné sítě. Lze tedy říci, že hustota sběrné sítě v ORP je nadprůměrná.

226

Tab.č. 76: Pět hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 Katalogové Název druhu biologicky číslo odpadu rozložitelného odpadu

Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] 2008

2009

2010

2011

2012

200201

Biologicky rozložitelný odpad

4,60

0,00

0,62

644,05

1524,11

020502

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

900,00

804,00

702,50

482,00

380,00

030105

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104

390,84

179,16

175,86

208,68

260,53

190805

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

254,00

150,38

95,61

199,10

159,03

020702

Odpad z destilace lihovin

85,00

154,00

0,00

432,00

77,00


Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 Tabulka byla sestavena na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: 150101 papírové a lepenkové obaly, 200101 papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, 200301 směsný komunální odpad a 200307 objemný odpad). V grafu č. 21 (viz. Přílohy – Graf č. 21) je viditelný nárůst v hospodaření s BRKO, který souvisí se zavedením separace – mat. využitím. V roce 2008 byla hodnota 4,6 t a v roce 2018 1524,11 t. Kaly z čištění odpadních vod mají vyšší hodnotu, protože v Bystřici pod Hostýnem je ČOV, kterou spravuje firma Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s.. Řešení je ve výstavbě bioplynové stanice, kterou má firma VaK, a.s. plně funkční na ČOV v Holešově. Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104 se zde vyskytují na 3. místě, protože je zde silný dřevařský průmysl - Střední škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem. V dotazníku č. 1 bylo navrhováno jako 4. volitelné téma Využití odpadů z lesa. Kaly z čištění komunálních vod jsou kaly z domovních ČOV nebo obecních kanalizačních síti, většinu z nich spravuje, jak již bylo zmíněno firma Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Poslední bod je odpad z destilace lihovin. Důvodem je odpad vznikající při tvorbě alkoholových nápojů. Na území ORP BpH je 5 podniků s tímto průmyslovým zaměřením.

227

Tab. č. 77: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 V tabulce č. 77 jsou do produkce BRKO zahrnuty takové druhy komunálních odpadů, které jsou biologicky rozložitelné nebo v sobě zahrnují určitý podíl biologicky rozložitelné složky. Jedná se katalogová čísla 200101, 200108, 200110, 200111, 200125, 200138, 200201, 200301, 200302, 200307. Tato skupina BRKO je ve výpočtech zahrnuta jako součást BRO (tedy druhy odpadů zahrnuté jako komunální biologicky rozložitelné odpady příp. odpady v sobě zahrnující určitý podíl biologicky rozložitelné složky a dále katalogová čísla BRO z jiných skupin katalogu odpadů (např. zemědělství, potravinářství apod.). Tato tabulka zobrazuje souhrnnou produkci BRKO, bez ohledu na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu. Přepočet na obsah biologicky rozložitelné složky odpadu byl proveden podle Zpracování metodiky matematického vyjádření soustavy indikátorů OH a je uveden v Příloze Tab. č. 86 - Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně. Data v této tabulce č. 77 primárně vystihují, jaký podíl zaujímají z celkové produkce BRO odpady komunální (tzv. BRKO). Zavedené systémy sběru BRKO v obcích, kde se produkce odpadů dostává do evidence (tj. vyjma domácího kompostování a komunitního kompostování v obcích), se pak odrážejí jako evidovaná produkce pod katalogovým číslem 200201 biologicky rozložitelný odpad (viz Příloha Tab. č. 86 - Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně). V souvislosti s cíli POH ČR (Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995) je žádoucí zvyšování využití BRKO, čímž se sníží podíl BRKO ukládaného na skládky. Zvýšením produkce BRKO (zejména 200201) dojde k lepšímu třídění a jednoduššímu materiálovému využití těchto odpadů. Interpretace dat se odvíjí rovněž od zavedených systémů domácího a komunitního kompostování, kdy nárůst odpadu 200201 nemusí být patrný.

Produkce BRO a BRKO [t]

2008

2009

2010

2011

2012

Celková produkce BRO

3 700,61

6 511,27

3 954,80

6 555,98

7 968,05

z toho celková produkce BRKO

1 408,60

4 879,98

2 766,05

4 971,77

6 626,32


Z grafu č. 22 (viz. Přílohy – Graf č. 22) je viditelný nárůst podílu BRKO na množství BRO. Měrná produkce odpadů BRO byla v roce 2008 230,6 kg. obyv.-¹, v roce 2012 dochází ke zvýšení na 507,0kg. obyv.-¹. Měrná produkce BRKO dosahovala hodnoty 87,77 kg. obyv.-¹ v roce 2008 a v roce 2012 již 421,63 kg. obyv.-¹. Čím větší množství bioodpadu bude

228

vytříděno, dojde k většímu materiálovému využití na ORP BpH. Sídlištní zástavba v ORP BpH má tento problém vyřešen nově vzniklou kompostárnou na skládce Cihelna. Tab. č.78: Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č. 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka

Počet obyvatel k 31.12.2012 (ČSÚ)

Celková produkce BRKO (vybrané kódy sk. 20*) [t]

Měrná produkce BRKO [kg/obyv.]

Celková produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [t]

Měrná produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [kg/obyv.]

ORP Bystřice pod Hostýnem

15 716

5 835,39

371,30

1 516,47

96,49

Zlínský kraj

587 693

159 652,77

271,66

10 710,56

18,22


V tabulce 78 je zobrazena celková a měrná produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) a odpadu katalogového čísla 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, za rok 2012. Produkce BRKO od obcí tvoří 73,23 % celkové produkce BRKO v území ORP vyprodukovaných všemi původci. Z těchto hodnot je patrné, že 26,77 % z celkové produkce BRKO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce. Měrná produkce BRKO, vyprodukovaného obcemi, je v porovnání s krajskou hodnotou vyšší. Co se týče měrné produkce odpadu 20 02 01, ta je v porovnání s krajskou hodnotou nižší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 83,15 kg vyšší hodnoty měrné produkce BRKO a o 76,96 kg vyšší hodnoty měrné produkce odpadu 20 02 01, které byly vyprodukovány v obcích. Na měrné hodnoty BRKO a odpadu 20 02 01 má vliv zavedený systém kompostování v domácnostech, komunitního kompostování a systém třídění BRKO v domácnostech a na sběrných dvorech a sběrných místech. Systém domácího kompostování a komunitního kompostování snižuje měrnou produkci BRKO na obyvatele. Tento systém je zaveden ve všech 14 obcích. Co se týče vlivu zavedeného systému třídění BRKO, ten zvyšuje měrnou produkci BRKO a obzvláště pak odpadu 20 02 01 na území ORP. Tento systém je zaveden v obcích Bystřice pod Hostýnem, Chvalčov, Loukov, Rusava.

229

Tab. č.79: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 Data v následujících tabulkách identifikují nakládání s odpady, které je ohraničeno územní jednotkou správního obvodu ORP. Hodnoty tedy odrážejí pouze množství odpadů, využitého či odstraněného na území ORP, a to v zařízeních k tomuto určených a situovaných pouze na území ORP. Z dat proto nelze odvozovat komplexní nakládání s odpady z území ORP zvláště v situacích, kdy se odpad využívá nebo odstraňuje mimo území ORP, ve kterém byl vyprodukován. Toto platí pro všechny tabulky, týkající se nakládání s odpady, uvedené níže. Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t]

DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů 2000

2008

3 524,67 Materiálové využití

Využití

Skládkování

5 737,24

2011

5 236,25 6 012,03

2012

4 140,23

22,94

53,17

43,42

57,02

40,46

30,34

0,29

2,94

0,00

0,00

0,00

0,00

3 489,43

4 849,78

5 737,24

5 236,25 6 012,03

4 140,23

Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] ↓ 22,71


4 846,84

2010

Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] ↓

Energetické využití

Celkem vybrané způsoby využití

2009

15 362,44 35 162,99

53,20

43,42

40,46

30,34

9 183,57 14 860,13

13 646,59

16 472,35 16 656,18 14 696,30 13 663,82

12 156,43

9 116,23 13 212,34

57,02

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16 472,35 16 656,18 14 696,30 13 663,82

12 156,43

Odstranění

Celkem vybrané způsoby odstranění


230

Z grafu č. 23 (viz. Přílohy – Graf č. 23) je zřetelné, že na území ORP BpH dochází k odstranění odpadu skládkováním. Při srovnání s DZ 2000 je viditelné snížení uloženého odpadu na skládce Cihelna z 35 162,99 t na 12 156,43 t. Materiálové využití při DZ 2000 bylo 3 524,67 t a v roce 2012 došlo k navýšení na 4 140,23 t. Lehký výkyv u tohoto způsobu využití je ovlivněn rozdílnou produkcí stavebních odpadů v časové řadě. Současné hodnoty podílu materiálového využití odpadů z celkové produkce nejsou plně v souladu s cílem POH ČR. Cíl POH ČR zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 – trend se jeví jako negativní. Cíl POH ČR snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 v porovnání s ORP BpH - trend se jeví jako pozitivní.

231

Tab. č. 80: Nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti Způsob nakládání roku 2000

DZ pro produkci a využití KO 2000

2008

2009

2010

2011

2012

Nakládání s odpady [t] 274,22 278,99 Materiálové

610,48

668,41

1 608,43

2 714,93

Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [%] ↓ využití

Využití

6,98

6,61

9,11

18,18

25,79

35,31

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

252,03

278,99

610,48

668,41

1 608,43

2 714,93

Energetické využití Celkem vybrané způsoby využití

KO

Celková produkce KO [t]

Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [%] ↓ 6,42

6,61

9,11

18,18

25,79

35,31

3 926,28

4221,41

6698,63

3677,16

6236,68

7689,26

16 092,05 16 202,56 14 345,29 13 488,29

12 015,07

Skládkování

Odstranění

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16 092,05 16 202,56 14 345,29 13 488,29

12 015,07


Využití SKO

Materiálové využití

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11 507,60 11 421,85 10 121,04

9 794,23

8 977,22

0,00

0,00

Skládkování Odstranění Spalování

0,00

0,00

0,00

232

Jiné uložení Celkem vybrané způsoby odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

11 507,60 11 421,85 10 121,04

9 794,23

8 977,22

Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ Lze konstatovat viditelný zvyšující se trend materiálového využití odpadu v území. Jedná se především o druh odpadu – biologicky rozložitelný odpad (200201, 1516,47 t v roce 2012). Zvýšit materiálové využití KO na 50 % do roku 2010 (668,41 t) ve srovnání s rokem 2000 (274,22 t) se podařilo, tzn. trend se jeví jako pozitivní.

Tab. č.81: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 Nakládání se separovaným sběrem [t]

Papír

Sklo

Plast

Nápojové kart.

Katalogové číslo tříděného odpadu

150101, 200101

150107, 200102

150102, 200139

150105

Způsob nakládání s jednotlivými komoditami

2011

2012


83,48

211,63


0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00


47,79

186,74


0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00


565,79

217,92


0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00


0,70

1,77


0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00


U všech komodit se jedná o materiálové využití typu prodej odpadu jako druhotné suroviny. K materiálovému využití vyprodukovaných tříděných odpadů pak dochází na třídící lince 233

mimo území ORP. Separovaný odpad (materiálové využití) je odvážen firmou Biopas spol. s r.o. (sklo) a Kromexim, a.s. (plast, papír). Sklo je po prodeji jako druhotné suroviny následně zpracováno firmou HBH odpady s.r.o., Havířská 1124, 580 01 Havlíčkův Brod a firmou STAVOSUR, spol. s r.o., Havlíčkova 573/38, 693 01, Hustopeče u Brna. Nulové hodnoty v letech 2008-2011 odpovídají materiálovému využití těchto odpadů mimo území ORP a jinému způsobu evidence. Při porovnání s grafem č. 20 (viz Přílohy – Graf č. 20) je využitelnost plastu, při produkci v roce 2012 204,11 t, 217,92 t. Vyprodukuje se 172,67 t a zpracovává 186,74 t. U komodity papír se jedná o produkci v roce 2012 447,59 t a zpracuje se 211,63 t. Tab. č.82: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období 20082012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995

Způsob nakládání

Nakládání s BRO a BRKO [t]

DZ pro skládko vání 2008 BRKO 1995

2009

2010

2011

2012


0,00

347,66

455,61

864,87

2 014,37


2,94

0,00

0,00

0,00

0,00

15 999,86

15 950,45

14 290,50

13 416,68

11 950,18

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

341,69

451,43

780,03

1 796,90


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

15 997,35

15 948,42

14 288,16

13 412,15

11 947,50

Využití

Skládkování (původní hmotnost odpadu)

BRO

Odstranění

Odstranění

Skládko vání

BRKO

Využití

Původní hmotnost odpadu

234

Hmotnos t odpadu přepočte ná

7 151,11

12 845,87

12 806,58

11 473,39

10 769,96

9 593,84

Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné Měrné složky [kg.obyv.-1] ↓ skládková ní 148,00 800,47 799,46 722,60 682,38 610,45

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16 048

16 019

15 878

15 783

15 716

Počet obyvatel v území ORP

Zdroj:http://isoh.cenia.cz/groupisoh/, ČSÚ (počet obyvatel)

Hodnoty v tabulce a následně i sloupce v grafu č. 26 (viz. Přílohy – Graf č. 26) vykazují velký posun s hospodařením s BRO a BRKO. Největší podíl materiálového využití odpadu biologicky rozložitelného a odpadu obsahující podíl biologicky rozložitelné složky (BRO) všech skupin katalogu odpadů mají právě biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). Tento posun je dán zavedením separace biologicky rozložitelného odpadu (200201) a jeho kompostováním na skládce v BpH a ve SD Rusava a SD Chvalčov. Materiálové využití BRO v roce 2012 má hodnotu 2014,37 t, energetické využití v roce 2012 je nulové. Hmotnost skládkovaného odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky klesá společně s hmotností skládkovaného odpadu v území. Tento trend je v souladu s cílem POH ČR. Hodnota měrného skládkování není vzhledem k cíli POH ČR optimální, což je dáno skutečným využitím zařízení – skládky jako koncového zařízení i pro jiné obce mimo území ORP BpH (vystihuje graf č. 26 v příloze). Vývoj toho trendu je však klesající, tedy pozitivní. Vývoj je ovlivňován separováním biologicky rozložitelné složky odpadu.

235

Finanční analýza Tab. č. 83: Náklady v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem Náklady v Kč/rok Paragraf Název 2010 3721

Sběr a svoz nebezpečných odpadů

3722

Sběr a svoz komunálních odpadů

3723

Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních)

3724

2011

2012

223 050

211 820

241 780

10 977 060

11 212 250

12 482 830

157 180

168 470

173 420

Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů

6 500

0

0

3725

Využívání a zneškodňování komunálních odpadů

0

0

0

3726

Využívání a zneškodňování ostatních odpadů

0

0

0

3727

Prevence vzniku odpadů

316 430

319 830

333 190

3728

Monitoring nakládání s odpady

0

0

0

3729

Ostatní nakládání s odpady

0

0

0

11 680 220

11 912 370

13 231 220

Celkové náklady Zdroj: MF, MěÚ BpH

236

Tab. č. 84: Příjmy v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem Příjmy v Kč/rok

Podseskupení položek

Položky

1333

Poplatky za uložení odpadů

6 232 830

5 518 105

4 825 660

1337

Poplatek za komunální odpad

5 827 720

5 984 107

653 646

1338

Registrační a evidenční poplatky za obaly

0

0

0

1340

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů

0

0

5 477 044

1359

Ostatní odvody z vybraných činností a služeb jinde neuvedené

0

0

0

12 060 550

11 502 212

10 956 350

2010

Celkové příjmy

2011

2012

Zdroj: MF, MěÚ BpH

Celkové náklady OH v ORP BpH v roce 2012 činily 13 231 220,00 Kč. Největší nákladovou položku tvoří sběr a svoz komunálních odpadů 12 482 830,00 Kč. S porovnání s rokem 2011 dochází k navýšení rozdílu o 1 318 850,00 Kč. V roce 2010 byly celkové náklady o 232 150,00 Kč nižší než v roce 2011. Celkové příjmy v OH v období 2010-2012 klesají a meziroční rozdíl let 2011-2012 činí 545 862,00 Kč. Celkové příjmy v roce 2012 činily 10 956 350,00 Kč, přičemž poplatky za KO byly 653 646,00 Kč. Příjem z poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO mají hodnotu 5 477 044,00 Kč. Dochází v období 2010-2012 ke zvýšení poplatků za KO a poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO. V roce 2012 bylo pozměněno účtování, kdy poplatky za KO byly započítávány zvlášť. V porovnání nákladů a příjmů došlo v roce 2012 v OH ke ztrátě 2 274 870,00 Kč. Dle zdrojů od MěÚ BpH (Finanční odbor) - vyplácí .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. městu poplatek za uložení odpadů. V roce 2012 byla tato částka 4 825 660,00 Kč.

237

Závěrem je nutno zmínit, že finanční analýza je zpracována ze zdrojů z MěÚ BpH a to z Finančního odboru a odboru ŽP, kde jsou vedeny data za celé ORP. V tuto chvíli nelze přesně definovat potřebu meziobecní spolupráce ve financování OH. Pokud by mělo dojít ke změnám či návrhům v této oblasti, bylo by třeba analyzovat rozpočet obcí, cash flow obcí a znát ucelený soubor informací v ekonomickém sektoru obcí. Pak je možné vytvořit jiný model, který by byl přesně napasován na metodiku meziobecní spolupráce. V návrhové časti je navržen problémový okruh, který se touto problematikou bude zaobírat od základu věci, ale ne z finančního hlediska.

238

Analýza rizik a další potřebné analýzy a) Analýza cílových (dotčených) skupin Analýza slouží k definování jednotlivých cílových skupin (dotčených či zainteresovaných), zjištění jejich předpokládaných očekávání a k definování rizik spojených s těmito skupinami a s jejich očekáváním. Dále pak slouží k nalezení vhodného způsobu komunikace a nalezení případných opatření k minimalizaci rizik při zapojení těchto cílových skupin.

Č.

1.

2.

Název dotčené skupiny

Občané a subjekty produkující KO

Průmyslové podniky

Očekávání dotčené skupiny

Rizika spojená se skupinou

Způsob komunikace

Opatření

Čistota v okolí sběrných hnízd

Pohodlnost odpad netřídit

Nižší poplatky za KO na občana

Neinformovanost v třídění odpadů

Akce Den Země

Obce ve spolupráci s EKO-KOMem vytvořit motivační akci pro rodiny

Dostupnost kontejnerů ve městě 50m v obci 100m

Vandalismus působený na sběrných místech

Články ve zpravodaji, přednášky

Prezentace pořádáná pracovníky Projektu meziobecní spolupráce

Media (TV, rádio, web)

Zapojit občany do úklidu kolem kontejnerů

Sběrný dvůr pro každého Černé skládkování občana ORP BpH

Závazné vyhlášky

Větší dohled policie

Dostatečná rozmanitost druhů separovaného odpadu (např. plechovky-chybí)

Záměrné vkládání jiného druhu odpadů do kontejnerů (sklo do Den otevřených papíru, slupky od dveří na skládce pomerančů do Cihelna nápojových kartonů, atd.)

Dostačující kapacita kontejnerů+pravidelný svoz odpadů

Osvěta

Bod jednání na zastupitelstvu

Pravidelné jarní a podzimní brigády na úklid obcí a měst

Nízké oplatky za svoz odpadu

Podvodné akce

Pravidelné setkávání podnikatelských subjektů

Vzdělávání v ČISTŠÍ PRODUKCI

Dotační tituly pro výstavbu technické základny pro materiálové nebo energetické využití

Opožděné platby faktur, dluhy za svoz odpadů směrem k obci, svozové firmě

Popis hospodaření s odpady ve výročních zprávách firem

Vývoj a návrhy výrobku tvořené EKODESIGNem

Větší spolupráce ve Svazu hospodaření s odpady

239

Dostatečné množství odběratelů zpracovávájících vzniklý odpad Zajištění zázemí při pořádání osvětových akcí

Motivace ke správnému třídění odpadů

3.

Den otevřených dveří zaměřených na likvidaci odpadů pro školy

Důraz na OPATRNOST A Výuka ve školách BEZPEČÍ

Neustálý dohled učitele

Problémy s dopravou dětí na místo konání

Nedostatek výukových Exkurze na skládku, ČOV materiálů

4.

5.

Starostové a představitelé obcí

Svozové společnosti

Pracovní listy zaměřené na ekologii

internet facebook, TV, rádio

Olympiáda ke Dnu Země

Rodinné vzdělávání v OH

Realizace projektu Nezavírej oči, dívej se, kam noho vkročíš MAS Podhostýnska, o. s

Školy Zapojení do akcí Den Země, Brontosaurus

Komunikace s MěÚ BpH a obcemi

Prostor dětem pro Meziobecní spolupráce třídění odpadů

Udržet čistotu obce

Nikdy se nedá vyhovět všem

Zastupitelstvo

Projekt meziobecní spolupráce

Uspokojit požadavky občanů

Větší náklady než příjmy

Rozhovory a MAS Podhostýnska, návštěvy u o.s., Podhostýnský představitelů obcí mikroregion

Dostačující finance na provoz obce

Věčná nespokojenost občanů a okolních starostů s čímkoli cokoli dělat

Svazek obcí pro hospodaření s odpady .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.

Zisk

Komplikovaná legislativa

Výroční zprávy

Svazek obcí pro hospodaření s odpady .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.

Kapacita pro uskladnění odpadu a dostatek odpadu od obcí

Špatná platební morálka, popř.odstoupení od smlouvy

Den otevřených dveří

Informační linka s poradenstvím

Dobrá spolupráce s představitely obcí

Pochybení zaměstnanců

Program hospodaření s Flexibilní manažer a odpadem pro děti poradce pro klienty a rodiny

Získávání zakázek

Opotřebení a selhání techniky

240


Analýza cílových skupin byla zaměřena na občany a subjekty produkující KO, průmyslové podniky, školy, představitelé obcí a starosty, svozové společnosti. Bylo detailně rozebráno očekávání, rizika spojena se skupinou, způsob komunikace a opatření. Nejdůležitějšími skupinami byli určení sami občané, obce a svozové společnosti. Media, ekologické neziskové organizace a majitelé skládek nebyli zařazeni do analýzy, protože jejich četnost v oblasti řešení OH není na území ORP BpH intenzivní. První dotčená skupina (občané a subjekty produkující KO) očekávají čistotu v obcích, nižší poplatky za KO, dostupnost kontejnerů v obcích a atd. Jako řešení se nabízí projekty realizované PMOS ve spolupráci s EKOKOMem nebo Svazkem pro hospodaření s odpady. Konkrétně přednášky v knihovnách a OÚ, akce Den Země, články ve zpravodajích, den otevřených dveří na skládce a atd. Druhou významnou dotčenou skupinou jsou průmyslové podniky. Jejich očekávání spočívá v nízkých poplatcích za svoz odpadu, získávání dotačních titulů pro výstavbu technické základny pro materiálové a energetické využití. Komunikace by mohla probíhat formou setkávání podnikatelských subjektů, společných akcí s jinými firmami pod záštitou PMOS a MASP, dny otevřených dveří pro školy a popis likvidace odpadů ve výročních zprávách. Opatření a již fungující model se nabízí ve vzdělávání zaměstnanců a výroby v čistší produkci, ve vývoji a návrzích výrobků dle ekodesignu a komunikací s MěÚ BpH. Třetí dotčenou skupinou jsou školy, které by přivítaly větší zapojení do problematiky OH a to zajištěním zázemí (PMOS, MAS, PMR) při pořádání osvětových akcí, vytvoření motivačních programů a soutěží správného třídění, zapojení do akcí Hnutí Brontosaurus, Den Země a v neposlední řadě exkurze na skládku Cihelna, ČOV BpH. Zde je nutné dbát na bezpečnost a neustálý dohled učitele na žáky. Jako způsob komunikace se nabízí internet (FCB, TV, rádio) a rodinné vzdělávání. V praxi by docházelo k vytvoření pracovních listů zaměřených na ekologii, různé olympiády, realizace projektu „Nezavírej oči, dívej se, kam noho, vkročíš“ (MASP) a pomoc PMOS. Poslední dotčené skupiny jsou starostové a svozové společnosti (viz. tabulka).

b) Analýza rizik – registr rizik v oblasti Definice rizika je převzata z Metodiky přípravy veřejných strategií. Riziko je nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Jedná se o budoucí událost, která má náhodnou povahu (tj. může, ale nemusí nastat a mít negativní dopad) a není ani nemožná, ani jistá. Riziko spojujeme s negativními vlivy, nepříznivými dopady a ztrátami a chápeme jej jako synonymum nebezpečí, hrozby, úskalí a nejistoty. Protipólem rizika je příležitost, která je spojována s příznivými vlivy a dopady. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost (v tabulce sloupec „P“) i dopad (v tabulce sloupec „D“) se hodnotí na škále 1 až 5: hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost) a hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika je

241

součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se pohybuje mezi hodnotou 1a 25. Vlastníci jednotlivých rizik jsou osoby odpovědné za řízení a monitorování daného rizika (průběžné přehodnocování významnosti rizik a identifikace reálného výskytu dané rizikové události). Hodnocení rizika Č.

Skupina rizik

Název rizika P

Nedostatek financí pro běžný chod odpadového hospodářství

1.

D

Název opatření ke snížení V = významnosti rizika P.D

Vlastník rizika

Nový systém výběru poplatků od občanů 3

5

15

Sdružené nákupy - levnější tarif

Obec

Meziobecní spolupráce 2.

Finanční riziko

Mimořádné výdaje černé skládky

Dostatečné množství sběrných dvorů 2

2

4

Postih a sankce za vývoz odpadu do volné přírody (i bioodpad)

Obec

3.

Občané neplatí obci za svoz KO

4

2

8

Jména dlužníku vyvěsit na úřední desku či změna systému výběru poplatků

Obec

4.

Absence sběrných dvorů, třídící linky, spalovny

4

4

16

Projekty financované z EU

Obec

7.

Nezájem obcí spolupracovat

3

2

6

Meziobecní spolupráce, PMR, MASP

Obec

8.

Legislativní pokyny komplikující běžný provoz OH obcí

Organizační riziko

9.

Právní riziko

4

4

16

Upozornění na dopady změn legislativy

Obec

Aktivní starostové

Technické riziko

Opotřebení technického 2 zařízení

3

6

Využít fondy EU, MMR

Obec, vlastník

Věcné riziko

Porušování smluvních 1 podmínek svozové firmy

5

5

Správně stanovené podmínky ve smlouvě

Obec

2

6

Kontrola policie

Obec

10. Původci odpadu porušující zákon

3


242

Analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství) byla změřena na finanční, organizační, právní, technické a věcné riziko. Nejvyšší hodnoty dosahuje finanční riziko v nedostatku financí pro běžný chod odpadového hospodářství. Vhodným ukazatelem pro řešení tohoto rizika se jeví nový systém výběru poplatků od občanů, sdružené nákupy a meziobecní spolupráce. Z pohledu organizačního rizika je nejvyšší hodnota v absenci sběrných dvorů, třídící linky, spaloven. Řešení se nabízí v realizaci projektů financovaných z EU, smluv mezi obcemi a meziobecní spolupráce. Právní riziko upozorňuje dle významnosti rizika na legislativní pokyny komplikující běžný provoz OH obcí, řešení spočívá v aktivitě představitelů obcí a upozornění na dopady změn legislativy. Ve všech třech případech rizik je vlastníkem rizika obec.

243

5.1.4 SWOT analýza Oblasti SWOT analýzy slouží k identifikaci silných a slabých stránek daného území (vnitřní vlivy z hlediska území), příležitostí a rizik (vnější vlivy z hlediska území). Na základě SWOT analýzy je komplexně vyhodnocena situace na území ORP Silné stránky  v obci jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a částečně bioodpadu  občané pravidelně platí poplatek za odpady  zavedený systém sběru a svozu komunálních odpadů  fungující skládka na území ORP a dostatečná skládková kapacita v dopravně dostupném okolí  malé zatížení průmyslovou produkcí a souvisejícími nebezpečnými odpady  menší počet průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší  snaha zastupitelů obcí o zkvalitnění hospodaření s odpady v obcích  pouze 14 obcí v ORP→možnost pro rychlou a efektivní komunikaci mezi představitely obcí  využití potenciálu Hostýnských vrchů (Natura 2000, Ptačí oblast, EVL, VKP, PR, aj.) pro realizace osvětových programů v environmentální oblasti pro širokou veřejnost Slabé stránky  není vytvořen žádný POH pro SO ORP BpH  nedostatečná komunikace se svozovou firmou a obcemi  nejsou splněny povinnosti platné od 1.1.2015 (třídit BRKO, kovy, min.NO)  chybí malá zařízení do 150 t na zpracování bioodpadu v obcích  chybí systém komunitního kompostování v obcích  není vytvořen ucelený systém likvidace KO na území ORP BpH  malé zapojení ekologické výchovy do vzdělání na všech stupních  vznikající lokální černé skládky  komplikovaná legislativa zvlášť pro menší obce  nedostatečné energetické a materiálové využití odpadu v území ORP BpH  žádné konkurenční prostředí Příležitosti  využití podpory na separovaný sběr obalových materiálů – EKO-KOM

244

 využití potenciálu postupné intenzifikace využívání KO pro vznik nových pracovních míst, zapojení podnikatelské sféry – pořízení drtiče na stavební suť, atd.  nákup svozového vozidla z dotací OPŽP s širokospektrálním zařízením (svoz odpadů, zametač, pluh,..)  pochopit, že nakládání s odpady je „byznys“  zapojit zemědělce do zpracování BRKO, následně např. navrhnout BPS  zapojení ostatních subjektů do separace papíru (sběrné suroviny, školy)  využití meziobecní spolupráce k revizi svých možností v obcích  využití meziobecní spolupráce k odborné konzultaci v oblasti OH a hledání návrhových řešení pro individuální obec  využití dotačních titulů (CR, EU)  výstavba bioplynové stanice jako tepelný zdroj pro město Bystřice pod Hostýnem a zvýšení počtu sběrných dvorů v ostatních obcích v ORP  mediální a informační kampaně podporující třídění odpadů a správné nakládání s odpady  nákup vybavení pro sběr separovaného odpadu, kontejnery na kovy, kompostéry z OPŽP  pytlový systém sběru pro těžko dostupné oblasti – chatařské lokality Hrozby  možný nárůst nákladů na nakládání s KO  v roce 2024 nebude KO, který lze vytřídit, skládkován  malá rozmanitost separovaných komodit pro občany (chybí kovy, oleje, někde textil, atd.)  pokud občané nebudou pravidelně informování a mít povinnost třídit = nebudou třídit  produkce odpadů v zimních měsících – popel (návrat k tuhým palivům)  absence třídící linky, BPS  stoupající tendence podílu investic do nakládání s odpady  nedostatečné množství sběrných dvorů či míst  absence technické vybavenosti v oblasti využívání KO a to jak energetického, tak materiálního využití  problém trvalého udržení zájmu občanů o kompostování  v obcích dochází k nedostatečnému materiálovému využití bioodpadu

245

 při sběru kuchyňského a živočišného bioodpadu musí probíhat startovací procesy, hygieniace, provzdušňování, kropení, atd., pokud tato údržba není = nekvalitní kompost  občané nedostatečně třídí odpad Zdroj: vlastní zpracování

5.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) a) Komunální odpad je vysoce heterogenní materiál. Nelze stanovit opatření obecně platící pro komunální odpad, je proto třeba se věnovat jeho jednotlivým složkám. Důležité je zvyšování povědomí o složitosti nakládání s komunálními odpady – proto pro KO je důležitá informační a propagační strategie. Je třeba důsledně zvážit legislativní opatření k omezení ukládání KO na skládky. Dle zákona o odpadech je původcem KO obec, a proto by obce měly být zapojeny do prevenčních opatření, jak z pohledu poskytování informací, tak i z pohledu regulativních opatření. Obecně se dá konstatovat, že všechna prevenční opatření se zaměřením na běžného občana by se měla v budoucnu promítnout v produkci komunálních odpadů. Rozbory komunálních odpadů z domácností ukazují na vysoké podíly tzv. bioodpadů (u smíšené zástavby až 25 % hm), papíru/lepenky a plastů. b) Analýza OH mapuje široké množství dat a grafů, které jsou přesně vysvětleny a popsány. Veškerá budoucnost a trendy nakládání s OH jsou řízeny legislativou. V POH ČR je uvedeno snížit maximální množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Data se váží k cíli ve smyslu, že když se bude třídit více BRO a BRKO, bude jednodušší jeho materiálové využití, anebo když se sníží produkce BRO a BRKO, nebude jej již tolik ukládáno na skládky. Na tento popud vznikla nová kompostárna na skládce Cihelna, starostové obcí se o bioodpad zajímají více, než doposud. Další cíle POH:snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu; snížení měrné produkce NO o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování; zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000; snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování; zvýšit materiálové využití KO na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 jsou uvedeny konkrétně u výše zpracovaných tabulek. c) Ideální formou pro zpracování analýzy se ukázaly dotazníky. V dotazníku A považují respondenti oblast OH z 80% za výbornou a z 20 % za velmi dobrou oblast meziobecní spolupráce. V dotazníku B hodnotí pozitivně 8 představitelů obcí stávající dobrovolné svazky (DSO), a to z hlediska personálních kapacit, organizační struktury a finančních možností.

246

Jako nejvhodnějším správním územím pro vzájemnou spolupráci mezi obcemi v oblasti hospodaření s odpady považuje 9 dotazovaných území ORP, 3 území pověřeného obecního úřadu a 1 území kraje. Představitele obcí (11 z 13) považují ideální formou podpory meziobecní spolupráce poskytnutí dotace. Dosud 4 obce využily dotace z EU pro financování aktivit v oblasti OH. Na otázku problému OH odpovědělo 9 ze 13 dotazovaných, že problémy nemají, ale ve 4 případech byly zmiňovány černé skládky, vysoká cena svozu KO a nedostačující osvěta. Představitelé obcí v dotaznících uvedli jako nejoptimálnější aktivitu meziobecní spolupráce realizaci projektů (sběrné dvory, třídící linky, kompostárny, překladiště odpadů, atd.), osvětu a komunikační kampaň směrem k občanům v oblasti ekologické výchovy v oblasti OH, zefektivnění třídění separovaného odpadu a úspory finančních prostředků v hospodaření s odpady. Konkrétní návrhy řešení meziobecní spolupráce v oblasti OH budou popsány v "Nástinu možných variantních návrhů v oblasti OH". d) Souhrn výsledků analýz bude primárně vyhodnocen pro každou analýzu zvlášť. Byly zpracovávány 3 analýzy dle dokumentu: analýza cílových (dotčených) skupin, analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství), SWOT analýza odpadového hospodářství v území ORP. Analýza cílových skupin byla zaměřena na občany a subjekty produkující KO, průmyslové podniky, školy, představitelé obcí a starosty, svozové společnosti. Media, ekologické neziskové organizace a majitelé skládek nebyli zařazeni do analýzy, protože jejich četnost v oblasti řešení OH není na území ORP BpH intenzivní. Bylo detailně rozebráno očekávání, rizika spojena se skupinou, způsob komunikace a opatření. Analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství) byla zaměřena na finanční, organizační, právní, technické a věcné riziko. Nejvyšší hodnoty dosahuje finanční riziko v nedostatku financí pro běžný chod odpadového hospodářství, organizační riziko v absenci sběrných dvorů, třídící linky, spaloven a právní riziko v legislativních pokynech komplikující běžný provoz OH obcí.

Plán OH Zlínského kraje je zpracován pro období let 2004 až 2014 a vychází z Plánu OH ČR. V návaznosti na něj je, podle § 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, povinností původců odpadů, tzn. firem i obcí, zpracovat plán odpadového hospodářství původce a tento zaslat k připomínkování krajskému úřadu. Limitem pro tuto povinnost je produkce odpadů vyšší než 10 t nebezpečných odpadů za rok nebo vyšší než 1 000 t odpadů ostatních za rok. Plán odpadového hospodářství je závazným dokumentem pro další činnost původce a je zpracován na dobu minimálně 5 let. Mezi opatření, k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, patří zejména: Dodržování hierarchie nakládání s odpady, předcházení vzniku odpadu z hlediska množství, předcházení vzniku odpadů s nebezpečnými vlastnostmi, opakované použití výrobků ke stejnému účelu pře tím, než se stanou odpadem, znovupoužití výrobků, materiálové využití

247

odpadu, mater. využití odpadů v podzemních prostorách, energetické využití, konečné odstranění odpadů skládkováním na skládkách s využitím energie (jiné než skládkování - bez energie), konečné odstranění odpadů formou skládkování. Dodržování principu znečišťovatel platí. Nakládání s odpady ve větších regionálních či nadregionálních zařízeních. Je podporováno využití biologicky rozložitelného odpadu. K financování výstavby zařízení na využití nebo úpravu odpadů jsou plně využívány všechny možnosti financování. 31. 12. 2014 Nařízení vlády č. 352/2014 byl schválen Plán odpadového hospodářství ČR 2014-2024 Do 30. 6. 2016 musí být zpracován a schválen Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje 

Základní hierarchie nakládání s odpady (i v POH ČR a POH ZK) 1. Předcházení vzniku odpadů 2. Recyklace a materiálové využití odpadů 3. Energetické využití odpadů 4. Odstranění odpadů (skládka) – 2024 ukončení skládkování

Plán OH města BpH Plán odpadového hospodářství města Bystřice pod Hostýnem byl zpracováván na období 5 -ti let, to znamená, že zahrnoval období od roku 2006 do roku 2011 a navazoval na současný stav odpadového hospodářství ve městě. V současné době město nemá nový plán OH zpracován. V rámci meziobecní spolupráce by bylo nejlepším řešením zpracování plánu OH na celé ORP, tedy pro obce ORP BpH patřící do Svazku obcí pro hospodaření s odpady.

5.2. Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství 5.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Odpadové hospodářství“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti odpadového hospodářství.

248

Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců odboru životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, ředitele firmy .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. a starostů z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma odpadového hospodářství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal,

249

sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.

Struktura problémových oblastí a cílů v tématu „Odpadové hospodářství“ je uvedena v níže uvedeném schématu.

250

Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru. Odpadové hospodářství



Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích

Zvyšovat informovanost a vzdělávání obyvatelstva

cíl 1.1

cíl 2.1

Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.

5.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.


5.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Dne 7. 8. 2014 uspořádal realizační tým PMOS fokusní skupinu zaměřenou na problematiku odpadového hospodářství v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Pozvání přijali referenti

251

z odboru životního prostředí MěÚ BpH v oblasti odpadového hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Dále se zúčastnila vedoucí útvaru poskytování služeb. Soukromý sektor reprezentoval ředitel skládky .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.. Za obce se zúčastnili dva motivující starostové. Celkově se zúčastnilo 10 zástupců, kteří problematiku odpadového hospodářství řeší v praxi. Po skupinovém rozhovoru, kde byly vytýčeny problémové oblasti, byly určeny 2 problémové okruhy: 1. Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích

2. Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu

Další problémové oblasti: Konkrétně se jedná o pojem „vytěžená zemina“, která dle zákona není přesně specifikována a v praxi tento pojem způsobuje nemalé potíže. Ze strany soukromého sektoru byl řešen pojem „stavební odpad“ ve smyslu dalšího využití sádrokartonu a starého nábytku. Největším problémem v obcích je spalování odpadu a současná legislativa neumožňuje nijak postihnout původce spalování. Do budoucna je nutné se nad touto problematikou zamyslet a zajistit formu postihu. Novela zákona o odpadech 229/2014 Sb..

1. Problémový okruh Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích Na základě analytického šetření a SWOT analýzy byl navrhnut problémový okruh – Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích. Důvodem tohoto návrhu je způsob hospodaření s odpady v jednotlivých obcích. Všech 14 obcí v SO ORP jsou členy tohoto svazku a využívají jen některé služby .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.. U všech obcí jde jen o komoditu SKO a tříděny odpad (papír, sklo, plasty). 50% obcí využívá i odvoz bioodpadu, který je uložen do kompostárny na skládce v Bystřici pod Hostýnem. Zbývající obce si tuto problematiku řeší nákupem vlastních kompostéru a vlastním způsobem, pro ně nejlevnějším. Tudíž kompostárna vzniklá v rámci svazku obcí není plně využitá a neplní stanovenou funkčnost. Stejný problém je i u sběrných dvorů. SO ORP Bystřice pod Hostýnem pokrývají 3 sběrné dvory (2 SD v BpH, 1 SD Rusava) a 1 sběrné místo na Chvalčově. Občané obcí, které SD nemají, se musí zbavovat odpadu za poplatky. To znamená, že 12 000 občanů může ukládat odpad do SD bezplatně a zbývající 4 000 obyvatel ukládá odpady do SD za poplatek nebo si obce samy pronajímají

252

velkoobjemový kontejner, kde občané ukládají odpad. Tento způsob hospodaření s odpady však není v souladu s myšlenkou odpad separovat a eliminovat. Zároveň na skládce vytváří nemalé problémy, protože občané tímto způsobem řeší veškerý a to i nebezpečný odpad. Na skládce .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o. vzniklo v roce 2013 odpadové centrum s roční kapacitou 500 tun. Vznik tohoto OC byl odhlasován na schůzi Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Byl financován z dotačního titulu OPŽP. V tuto chvíli není SD plně využit a roztříštěnost v hospodaření je spatřována v duplicitě činností na území ORP Bystřice pod Hostýnem. Pokud se dlouhodobě tato situace řešit nebude, může dojít k vystoupení členů ze svazku, zániku či prodeji Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Tento PO by měl vytvořit příjemné prostředí, kde obce budou plně informovány o svých možnostech a svozová společnost ve spolupráci s MOS, MAS poskytne tento informační servis. Příčiny této duplicitní činnosti spočívají v nedostatečné komunikaci a spolupráci v rámci svazku. Další příčina je ve financování a nastavení cen od svozové firmy, protože nedochází ke komunikaci, nemůže dojít ani ke kompromisu a úpravě nastavení cen směrem k obcím. Základní podstatou je, aby odpad (NE BIOODPAD!) vyprodukovaný v obcích, které jsou členy svazku, byl uložen na skládce v Bystřici pod Hostýnem, což není plněno. Řešení se nabízí v komunitním či strategickém plánu, který bude vytvořen pro členské obce v SO ORP. Od 1.1. 2015 mají obce povinnost třídit plasty, papír, sklo, kovy, bioodpad a min NO. V tuto chvíli obce řeší, jakým způsobem budou nakládat s bioodpadem. Možností je několik: 1. Vazba se svozovou firmou – kontejnery na bioodpad- koncové zařízení kompostárna na skládce – kompost je použit na rekultivaci skládky, ale domluvou je možné použit kompost na místě potřeby dané obce 2. Komunitní kompostování + obecní/ domácí kompostéry+kontejnery na bioodpad 3. Výstavba malého zařízení do 150t/ OPŽP - 64. Výzva – ! ale realizace do konce roku 2015 4. Výstavba sběrného místa (financování 64. výzva OPŽP) + komunitní kompostování 5. Velkoobjemové kontejnery od 1. dubna do 31. října + kontejnery na bioodpad od svozové firmy

2. Problémový okruh Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu Další oblast, která byla řešena formou fokusní skupiny byla informovanost občanů v oblasti nakládání s odpady. Tento problémový okruh je nutné rozdělit na dospělé osoby a děti. Občané by měli přesně vědět, jak nakládat s odpady ve své obci, popřípadě kde to zjistit nebo koho se zeptat. Občané by měli znát základní informace o hospodaření s odpady v obcích

253

(Svazku obcí pro hospodaření s odpady). Obce by měly zajistit dostačující sběrná hnízda kontejnerů. Klást důraz na bioodpad, který by vůbec neměl být dáván do SKO. Obce by měly poskytnout těmto informacím prostor a čas. Např. aktuality zmínit na zastupitelstvu nebo odkaz ve formátu .pdf (příručka nakládání s odpady napasovaná na každou obec) a volně stažitelný na webu obce. Další způsobem informovanosti občanů je vyhláška nakládání s odpady pro danou obec. Základním kritériem úspěchu je informovanost o jakýchkoliv změnách a to nejlépe formou letáku či hlášení. Souběžně s tímto modelem by měly obce pozvat zástupce svozové firmy na konání zastupitelstev, aby konkrétní dotazy spojené s odpadovým hospodářstvím zodpověděl odborník. V rámci projektů meziobecní spolupráce je plánovaná návštěva ředitele skládky na setkání starostů (DSO Podhostýnský mikroregion), kde bude prezentována nabídka firmy .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o., která vznikla právě po vzniku Svazku obcí pro hospodaření s odpady, jejíchž členem jsou všechny obce v ORP Bystřice p. H.. Jak již bylo zmíněno v problémovém okruhu 1, nedostatečná informovanost pokrývá všechny občany, tedy i zástupce jednotlivých obcí.

Děti Ve školách jsou děti vzdělávány v environmentalistice a ekologii dostatečně. Ve většině škol si tuto problematiku řeší vlastními zdroji a silami. Na specializované programy nebo projekty od externích dodavatelů a odborníků v oblasti odpadového hospodářství dosahují jen školy s větším počtem žáků. V SO ORP BpH na tyto programy dosahují pouze 2 ZŠ z 8. Proto bylo nutné v rámci projektu meziobecní spolupráce navázat komunikaci se zbývajícími 6 školami a vytvořit akci pro děti 1. stupně malotřídních škol. Akce je pod záštitou EKOKOMu, a.s./„Tonda Obal na cestách“/, kteří zajistí své lektory a materiály k výuce. Zároveň byla oslovena firma .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o., která zajistí techniku – svozové vozidlo pro ukázku dětem. Místo konání bude v ZŠ Chvalčov dne 21. 10. 2014. V této obcí je i situované sběrné místo. Po oslovení škol se zapojí 4 ZŠ s celkovým počtem 198 žáků. Bylo nutné vytvořit čtvrté stanoviště, aby tok dětí běžel plynule bez čekání. Proto byli pozváni 4 starostové na besedu s žáky svých škol. Zároveň se v rámci meziobecní spolupráce podařilo vyjednat financování dopravy dětí ze stran daných obcí. Výstupem této akce bude publicita do zpravodajů a výročních zpráv. Sekundárním záměrem této akce bude návštěva odpadového centra, kompostárny a skládky Bystřice pod Hostýnem. Souběžně připravujeme v jarních měsících akci pro MŠ, která bude pojata jako „Den Země“. Pokud nebude docházet ke vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství rodičů a dětí souběžně, bude efektivita vynaložených činnosti nedostatečná.

254



Cíl 1.1

Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH

Popis cíle

Na základě získaných poznatků ze strany obcí a firmy.A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. nedochází k efektivnímu hospodaření s odpady v souvislosti s POH ČR. Není vytvořen žádný plán, ani plán OH pro SOHO, který by určoval směr nakládání s odpady dlouhodobě a pro všechny obce v ORP. Jelikož obce nemají stejný charakter (počet obyvatel, vzdálenost ke skládce) nelze nastavit jednotný model pro celé ORP, ale zároveň všechny mají smlouvu se skládkou na ukládání a svoz SKO a separovaného odpadu, některé i bioodpadu. Proto je třeba navrhnout plán odpadového hospodářství, kde budou přesně definovány specifikace pro každou obec zvlášť. Na základě zpracované analýzy, fokusních skupin a dalších jednání lze definovat potřeby každé obce a skládky. Tzn. prohloubit jednání mezi těmito dvěma složkami a vytvořit kompromis, kdy každá obec bude mít vlastní model plánu odpadového hospodářství, ale zároveň budou dohromady tvořit ucelený a efektivní plán OH v SO ORP BpH.

Hlavní opatření

A. 1 Právní analýza 

revize již platných smluv obcí a svozovou firmou



zpracování návrhu potřeb a možností nakládání s odpady pro každou obec zvlášť v návaznosti na dotační tituly

A. 2 Ekonomická analýza 

zpracování finanční analýzy hospodaření s odpady pro každou obec



průzkum trhu a cen svozových firem



monitoring možností, kde „ušetřit“ a jak

B. 1 Nastavení specifických parametrů sběru a svozu BRKO pro každou obec 

ve městě – sídlištní zástavba BpH zanechat 1100 l kontejnery

255

na BRKO – jsou dostačující, je zde kompostárna 

v obcích vytvořit překladiště, komunitní kompostování, malá zařízení do 150 t, použít velkoobjemové kontejnery pro ukládání BRKO, obecní kompostéry



nastavení výše poplatků za svoz bioodpadů v cenové výši výhodné pro obce

B. 2 Vazba obcí, které nemají sběrný dvůr/ místo se skládkou cca 4000 občanů nemá možnost zdarma využít službu sběrný dvůr 

firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. vystavila v roce 2014 z dotačních titulů odpadové centrum, dimenze 500t/ rok – obce bez SD může pokrýt



aktivní řešení problematiky dopravy odpadu do SD ze strany obcí, zapojení složek (SDH, sportovci, myslivci)

C.3 Aktivní komunikace mezi zástupci obcí a firmou .A.S.A.skládka Bystřice, s.r.o. 

setkání v rámci SOHO je nedostačující



setkání zástupců a ředitele skládky i mimo SOHO – MOS, PMR, MAS, projektové dny pro Zš

C. 4 Vytvoření pozice specialisty „odpadáře“ pro aktivní komunikaci v OH v SO ORP BpH (manažer MAS) 

vyhledávání projektů a dotačních titulů a možností pro obce a skládku



prostředník mezi skládkou a obcemi – vyplnění té činnosti, na kterou nezbývá zástupcům obcí a řediteli skládky prostor



základem je vzdělání v oblasti OH, znalost území, celkový přehled o situaci OH a aktivní meziobecní spolupráce



webové stránky specializované na OH pod záštitou MASP


Vytvoření Plánu odpadového hospodářství každé obce

Správce cíle

Manažer MOS →MASP

256


Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu

Cíl 2.1

Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)

Popis cíle

Cíl je nutno rozdělit do třech skupin: Děti 

využít bezplatných programů EKO-KOMu pro děti ZŠ – Tonda Obal na cestách



zapojení více složek z oblasti OH v území pro praktickou ukázku – firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o.(kuka vůz), sběrné dvory, skládka, ČOV



v rámci meziobecní spolupráce zapojit více obcí/ škol do1 akce

Osvědčeno/ proběhlo 21. 10. 2014 (viz. aktualita níže)

Dospělí 

tuto skupinu je třeba informovat nejvíce



forma hlášení v obecním rozhlase, zpravodaj, vývěsky OÚ, letáčky, body k projednání v zastupitelstvu a vyhláška nakládání s odpady



vytvoření příručky („kuchařky“) nakládání s odpady specifickou pro každou obec a volně přístupnou na webových stránkách dané obce

Senioři Spalování odpadů 

Informovat seniory o tom jaké toxické látky se uvolňují během spalování odpadků doma - (dioxiny, furany, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), formaldehydy, atd.)



zdůraznit jaký dopad na lidský organismus tyto toxiny mají

257



koho se důsledek spalování odpadu týká - děti, těhotné ženy, starší osoby a lidé trpící astmatickým či jiným respiračním onemocněním

Forma: přednášky během pravidelných setkání (1 x ročně), letáky do domu, zpravodaj, vývěsky OÚ

Hlavní opatření

důchodců



zapojení občanů do boje proti spalování odpadků ve své obci



správné třídění odpadu



informovat občany jak správně třídit a hlavně proč



preferovat osobní a lidský přístup

A. 1 Legislativní opatření – agenda obcí a škol B. 1 Finanční opatření – financování je určeno domluvou mezi zapojenými subjekty (např. úhrada přepravy školy od obce v projektový den, atd.) C. 1 Věcná opatření – zázemí a podpora města nebo obce, zastupitelstva


Počet škol, zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí

Správce cíle


Přiklad dobré praxe – Tonda Obal na cestách Dne 21. 10. 2014 v 8:00 byl v Základní škole Chvalčov naplánovaný projektový den zaměřený odpadové hospodářství. Akce byla v gesci meziobecní spolupráce, ale hlavním aktérem byla firma EKO-KOM, která zajistila 2 lektory a následné proškolování dětí ve třídách s interaktivními pomůckami. Akce se zúčastnily děti 1. stupně 4 ZŠ: ZŠ Chvalčov, ZŠ Loukov, ZŠ Rajnochovice, ZŠ Rusava v celkovém počtu 198 dětí. Program byl rozdělen do 4 etap.

258

Harmonogram 21.10.2014 - "Tonda Obal na cestách" výuka 1

výuka 2

auto kukačka/čaj

sběrné místo

beseda s p. starostou

škola

škola

hřiště venku

venku

tělocvična

Chvalčov

8 - 8,45

8 - 8,45

8,55 -9,40

10,55 - 11,40

10 - 10,45

Loukov

8,55 -9,40

8,55 -9,40

10 - 10,45

8 - 8,45

10,55 -11,40

Rajnochovice

10 - 10,45

10 - 10,45

10,55 - 11,40

8,55 - 9,40

8 - 8,45

Rusava

10,55 -11,40

10,55 -11,40

8 - 8,45

10 - 10,45

8,55 - 9,40

Vyučování bylo zahájeno výukou 2 proškolených lektorů ve třídách.

259

Do akce se zapojila firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., která zdarma uvolnila na dopoledne kuka-vůz a 2 zaměstnance pro praktickou ukázku dětem.

Obec Chvalčov zajistila dětem návštěvu ve sběrném místě, kde zaměstnanci obce ukázali smysl SM a provedli praktickou ukázku štěpkování větví.

Čtvrté místo bylo věnováno besedě a volné diskuzi se starostou dané školy. Děti si zábavnou formou zahrály na reportéry na tiskové konferenci. Zúčastnili se 3 starostové z obcí Chvalčov, Loukov, Rusava a místostarostka z obce Rajnochovice.

260

Celá akce byla vedena realizačním týmem meziobecní spolupráce obce Loukov a řízena plánovaným rozvrhem. Financování bylo řešeno z vlastních zdrojů, kdy obce Loukov, Rusava a Rajnochovice zaplatily svým školám dopravu. Akce proběhla s velkým ohlasem a chutí škol zapojit se do dalších projektů. Starostové a zástupci obcí hodnotili akci pozitivně v rámci meziobecní spolupráce a propojení oblasti školství a odpadového hospodářství.

261

5.2.4 Indikátory Problémový okruh 1


Cíl


Číslo indikátoru

1A

Název indikátoru

Vytvoření Plánu odpadového hospodářství každé obce

Měrná jednotka

Ano/ne

Správce měřítka

Vedoucí odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice p. H.

Roky

2014

Plán

2017

2020

ano

ano

Skutečnost

ne

Popis měřítka:

Indikátor 1A bude jasně definovat potřeby a směr vývoje v oblasti hospodaření s odpady v obcích SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Pokud bude řešeno komunitního plánování, osloví se všechny obce z SO ORP BpH, které projeví zájem spolupracovat. Komunitní plán bude rozdělen do třech fází:1. fáze přípravy projektu, 2. fáze zpracování, 3. fáze implementace. Základem KP bude myšlenka udržitelného rozvoje, tzn. minimalizace vzniku odpadu, materiálové a energetické využití odpadu, třídění a separace odpadu. Spalování a skládkování budou považovány za nejméně vhodné způsoby likvidace odpadu na území ORP Bystřice p/H vzhledem k ochraně ŽP.


Hodnota indikátoru bude určena tím, zdali bude či nebude plán vytvořen.


Data z analýzy Projektu Podpora meziobecní spolupráce, šetření a jednání na odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, data MŽP – analýza toku odpadů, POH Zlínského kraje, POH ČR, zákon o odpadech, stanovy Svazku obcí pro hospodaření s odpady, atd.

262



Cíl


Číslo indikátoru

2A

Název indikátoru

Počet škol, zapojených do ekologické výchovy využívajících celostátních osvětových programů

Měrná jednotka

Počet zapojených škol

Správce měřítka

Manažer MASP

Roky

2014

Plán

2017

2020

6

8

nebo

Skutečnost

4

Popis měřítka:

Indikátor 2A sleduje počet škol, které se zapojí do osvětových programů. Cílem je zapojit co nejvíce škol a proškolit co nejvíce dětí. Základem je využít možnosti, které se nabízí v území ORP Bystřice pod Hostýnem (skládka, sběrný dvůr, kompostárna, odpadové centrum, ČOV, KČOV, atd.) V tuto chvíli se zapojily 4 školy z 8. Cílem je každoroční program ekologické výchovy pro školy v různých oborech (odpady, ekologické zátěže, voda, ovzduší, atd.)


Výpočet sleduje počet zapojených škol


Pravidelná komunikace s jednotlivými školami, obcemi, vyhledávání dotací na jednotlivé projekty, spolupráce s firmami na území SO ORP Bystřice p.H.



Cíl

Průběžné proškolování a informování všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)

Číslo indikátoru

2B

263

Název indikátoru

Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost

Měrná jednotka

Počet obcí s uskutečněnou kampaní

Správce měřítka

Manažer MASP

Roky

2014

Plán

2017

2020

14

14

Skutečnost

0

Popis měřítka:

Indikátor udává počet obcí, které budou realizovat informační kampaň v oblasti ekologické výchovy pro své občany. Zvláštní pozornost bude věnována seniorům. Formou kampaně bude krátká prezentace či pásmo upravené pro každou zapojenou obec. Základem bude myšlenka správného třídění odpadu a proč nespalovat domovní odpad.


Výpočtem sledujeme počet obcí s již zrealizovanou osvětou


Využití analýzy odpadového hospodářství Projektu Podpora meziobecní spolupráce, popis situace v dané obci, úzká komunikace se svozovou firmou.



Cíl

Průběžné proškolování a informování všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)

Číslo indikátoru

2C

Název indikátoru

Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí

Měrná jednotka

Počet brožur na webových stránkách obcí

Správce měřítka

Manažer MASP

Roky

2014

Plán

2017

2020

14

50

264

Skutečnost

0

Popis měřítka:

Měřítko pro tento indikátor je počet brožur správného hospodaření s odpady vyvěšených na webových stránkách obcí a počet kusů vytištěných návodů správné likvidace domovního a jiného odpadu.


Metodikou je samotný počet úspěšně publikovaných brožur a tiskovin


Odbor Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, obce, svozová firma, EKO-KOM,a.s.

5.3. Pravidla pro řízení strategie 5.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.

Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarostka obce Rajnochovice

Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly

265

konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.


Název cíle

Správce cíle

1.1


Manažer MOS→MASP

2.1


Manažer MASP

266



Název indikátoru

Gestor indikátoru

1A

Vytvoření Plánu odpadového Vedoucí odboru Životního hospodářství každé obce prostředí MěÚ Bystřice p. H.

2A

Počet škol zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů

Manažer MASP

2B

Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost

Manažer MASP

2C

Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí

Manažer MASP

Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Projednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

267



Termín


manažer strategie

průběžně


správci cílů

Každoročně v 1. -3. čtvrtletí


řídící skupina


Předložení akčního plánu ke manažer strategie schválení na následující rok


Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok





Každoročně v 1. -2. čtvrtletí


řídící skupina


5.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty

268

(ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.

5.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.

269


Čtvrtletí

1.

2.

Rok 2016

3.

4.

1.

2.

Rok 2017

3.

4.

1.

2.

Rok 2018 3.

4.

1.

2.




Název projektu

Náklady

Zdroj financování

Termín realizace

Nositel projektu

Připravenost

Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány.

270

Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci

271

víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

5.4. Závěr a postup zpracování 5.4.1 Shrnutí V návrhové části „Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem“ byly určeny dva problémové okruhy a to: 1. Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích 2. Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu K prvnímu problémovému okruhu byl stanoven cíl „Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH“. Následně indikátor, který poukazuje na míru změny a naplnění cílů. Rovněž byl určen gestor indikátoru - vedoucí odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, který zodpovídá za monitorování hodnot indikátorů v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu a své podklady každoročně předávají správci cíle. Ke druhému problémovému okruhu „Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu“ byl určen cíl „Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)“ a správce cíle – starosta obce Loukov. K tomuto cíli byly stanoveny 3 indikátory a gestoři indikátorů: 1) Počet škol, zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů/ manažer MAS Podhostýnska,o.p.s. 2) Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost. 3) Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí a vydaných tiskovin. Návrhová část souhrnného dokumentu je zpracovávána realizačním týmem od měsíce srpna 2014, tedy po zapracování oponentních připomínek do analytické části dokumentu. Cílem návrhové části je zpracování potřeb monitorovaného území se zapojením důležitých aktérů formou fokusních skupin.

272

5.4.2 Popis postupu tvorby strategie Po jednání fokusní skupiny pracovník analýzy a strategie zapracoval problémové oblasti odpadového hospodářství v ORP BpH a formuloval dle metodiky. Do tvorby návrhové části bylo zapojeno cca 8 osob/fokusní skupina/, kteří se aktivně podíleli na prvotních návrzích. Tyto návrhy byly předloženy motivujícím starostům k připomínkování a odeslány Svazu měst a obcí. Během tvorby návrhové části byl paralelně uskutečněn pilotní projekt „Tonda Obal na cestách“, který byl v gesci realizačního týmu. Díky spolupráci 4 obci a 4 škol byl z 50% splněn cíl „Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)“. Kompletní schvalovací proces souhrnného dokumentu od starostů v území má realizační tým naplánovaný v měsíci únoru 2015 – po zapracování připomínek odborného týmu nutných k závěrečným posudkům. Výsledná podoba souhrnného dokumentu bude prezentována a následně dána k dispozici starostům SO ORP BpH po 2. Oficiálním setkání představitelů obcí v měsíci březnu/ dubnu 2015.

273

5.5. Přílohy k tématu 3.: Odpadové hospodářství Seznam zkratek BRKO

biologicky rozložitelný komunální odpad

BRO

biologicky rozložitelný odpad

CENIA

Česká informační agentura životního prostředí

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

DZ

datová základna

EU

Evropská unie

ISSaR

Informační systém statistiky a reportingu

KO

komunální odpad

MOS

meziobecní spolupráce

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

NO

nebezpečný odpad

OH

odpadové hospodářství

OO

ostatní odpad

OPŽP

operační program životního prostředí

ORP

obec s rozšířenou působností

PO

prioritní osa

PrO

odpady pocházející z průmyslu

POH

Plán odpadového hospodářství

SC

specifický cíl

SKO

směsný komunální odpad

ZEVO

zařízení pro energetické využití odpadů

ŽP

životní prostředí

Vzhledem k dostupnosti datových zdrojů v oblasti odpadového hospodářství nebylo možno pracovat v časové řadě 2008 až 2012 s daty o produkci a nakládání s odpady, které pochází pouze od obcí a jejich občanů. Proto tabulky obsahují data o produkci a nakládání s odpady jak od obcí a jejich občanů, tak od firem a společností, produkujících odpady v ORP. Měrné produkce na obyvatele ORP jsou pak počítány z produkce jednotlivých druhů odpadů od obcí i firem a společností. Nejsou tedy ukazatelem, znázorňujícím, kolik odpadů produkuje občan jako takový, ale spíše odrazem míry produkce jednotlivých druhů odpadů za celé ORP, vyjádřené na jednoho obyvatele.

274

Hodnoty datové základny za rok 1995 a 2000 (v tabulkách zkráceně „DZ“) za území ORP jako správní celek neexistují. Vzhledem k tomu, že do roku 2001 neexistoval současný Katalog odpadů, byla datová základna stanovena pouze teoreticky na základě výpočtu. Důvodem přepočtu datové základny za území ORP je fakt, že relevantní data (konkrétní datové základny pro porovnání s Plánem odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) za roky 2000 a 1995 jsou veřejně dostupná pouze za celou ČR. Datová základna pro území ČR byla proto upravena přepočtovým koeficientem daným poměrem průměrné produkce odpadů na území ORP za roky 2008 až 2012 vůči průměrné produkci odpadů za ČR za roky 2008 až 2012. Vzhledem k provedeným přepočtům datové základy a metodice získání dat je hodnocení z hlediska plnění cílů POH ČR pouze ORIENTAČNÍM UKAZATELEM. Datová základna pro území ORP je tedy hypotetickým odhadem pro prodloužení časového trendu a možnosti porovnání hodnot v delší časové řadě. Tyto orientační hodnoty byly vypočteny pouze pro potřeby tohoto projektu a nelze s nimi porovnávat plnění cílů POH ČR. Vypočtená hodnota datové základny území ORP se nemusí přibližovat skutečné situaci v letech 1995 a 2000. Dále je důležité připustit, že zvolené vymezení území (ORP) je pro hodnocení plnění cílů POH ČR nevypovídající (zvláště pak pro hodnocení nakládání s odpady). Jsou proto vždy slovně hodnoceny jen trendy, které se projevují v období 20082012.

275

Tab. č. 85: Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000

DZ pro produkci 2008 odpadů 2000

2009

2010

2011

2012

Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) Produkce nebezpečných odpadů (NO)

Podíl produkce jednotlivých let k datové základně 2000 [%] ↓

2008

14 000

7 699

1 417

1 416

12 301 8 751 911

432

9 116

13 212 9 183

2010

2011

13 720

13 157 55,00

87,86 62,51

98,00

1 139

489 99,91

64,27 30,50

80,37

Změna produkce NO oproti DZ 2000 [%] → 15 362

2009

-0,09

14 860

13 646 59,34

-35,73

-69,5

-19,63

86,00 59,78

96,73

Celková produkce (OO a NO) Změna produkce odpadů oproti DZ 2000 [%] → Podílové ukazatele [%]

2008

2009

-40,6 2010

-14,00

-40,2

2011

-3,27 2012

Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů

84,46

93,10

95,29

92,33

96,41

Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů

15,54

6,90

4,71

7,67

3,59

Měrné produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv.-1]

2008

2009

2010

2011

2012


16 048

16 019

15 878

15 783

15 716

Měrná produkce všech odpadů (OO a NO)

568,06

824,79

578,38

941,53

868,32

Měrná produkce OO

479,80

767,91

551,15

869,34

837,18

88,26

56,88

27,23

72,19

31,14

29,40

18,95

9,07

24,05

10,37

-70,60

-81,05

-90,93

-75,95

-89,63

Měrná produkce NO

300,20

Podíl měrné produkce NO k DZ 2000 [%] → Změna měrné produkce NO oproti DZ 2000

[%] →

Tab. č. 86: Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně Katalogov Název druhu é číslo odpadu odpadu

Kategorie odpadu

200101

Papír a lepenka (BRKO)

O

200102

Sklo

O

200108

BRO z (BRKO)

200110

Oděvy (BRKO)

O

200111

Textilní materiály (BRKO)

O

200113*

Rozpouštědla

200114*

Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] 2008

2009

2010

2011

2012

233,31

81,59

255,01

170,92

56,50

5,44

18,76

40,47

16,18

4,92

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

0,00

0,00

0,00

9,50

5,84

N

0,25

2,56

0,92

1,59

1,16

Kyseliny

N

0,00

0,00

0,13

0,18

0,00

200115*

Zásady

N

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200117*

Fotochemikálie

N

0,00

0,00

0,00

0,07

0,00

200119*

Pesticidy

N

0,55

0,66

0,31

0,34

0,50

200121*

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N 0,02

0,14

0,01

0,01

0,02

Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovo díky

N 0,18

0,17

0,17

0,05

0,54

200125

Jedlý olej a tuk (BRKO)

O

0,19

0,05

0,20

0,01

2,54

200126*

Olej a tuk neuvedený pod číslem 200125

N 1,25

1,22

1,52

1,16

0,71

Barvy, tiskařské barvy, lepidla

N

1,27

5,68

2,99

3,76

3,67

200123*

200127*

kuchyní

O

Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 277

200128

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 200127

O

Detergenty obsahující nebezpečné látky

N

Detergenty neuvedené pod číslem 200129

O

200131*

Nepoužitelná cytostatika

N

200132*

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 200131

N

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 160601, 160602 nebo pod číslem 160603 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie

N

Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 200133

O

200129*

200130

200133*

200134

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,01

0,00

0,29

0,26

0,34

0,03

0,40

3,07

3,76

1,55

1,38

0,82

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


200135*

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 200121 a 200123

N

Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 200121, 200123 a 200135

O

200137*

Dřevo obsahující nebezpečné látky

N

200138

Dřevo neuvedené pod číslem 200137 (BRKO)

O

200139

Plasty

200140

2,33

3,47

0,22

0,15

0,02

0,10

2,52

0,04

0,00

0,74

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

O

0,85

17,70

71,76

11,28

0,85

Kovy

O

1 966,40

1 099,05

193,49

665,95

227,33

200141

Odpady z čištění komínů

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200199

Další frakce jinak blíže neurčené

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200201

Biologicky rozložitelný odpad (BRKO)

O 4,60

0,00

0,62

644,05

1 524,11

200202

Zemina a kameny

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200203

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

O 0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200136


200301

Směsný komunální odpad (BRKO)

O

200302

Odpad z tržišť (BRKO)

O

200303

Uliční smetky

O

200304

Kal ze septiků a žump

O

200306

Odpad z čištění kanalizace

O

200307

Objemný odpad (BRKO)

O

200399

Komunální odpady jinak blíže neurčené

O

150101

Papírové a lepenkové obaly

O

150102

Plastové obaly

150103

395,21

2 927,48

1 272,22

2 938,66

3 629,12

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

10,28

96,84

0,00

27,96

40,38

540,80

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

775,30

1 870,86

1 238,00

1 208,64

1 408,17

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

73,07

307,40

177,04

234,57

391,09

O

92,67

97,98

145,54

133,76

203,26

Dřevěné obaly

O

0,00

2,89

3,79

0,00

0,00

150104

Kovové obaly

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

150105

Kompozitní obaly

O

0,28

0,34

0,80

0,45

0,80

150106

Směsné obaly

O

0,00

7,88

3,00

0,00

0,80

150107

Skleněné obaly

O

95,69

126,69

167,01

120,02

167,75

150109

Textilní obaly

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

150110*

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

18,02

22,70

100,03

46,02

17,17


150111*

Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob

N

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


4 221,41

6 698,63

3 677,16

6 236,68

7 689,26

Celková produkce BRKO (vybrané kódy ze sk. 20), pův.hm.odp [t]

1 408,60

4 879,98

2 766,05

4 971,77

6 626,32

Hmotnost BRKO přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu [t]

660,38

2 048,09

1 237,89

2 595,24

3 751,99

Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)


Tab. č. 87: Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období 2008-2012

9 116,23

13 212,34


4 221,41

Celková produkce SKO

395,21

Podílové ukazatele [%]

2011

2012

9 183,57

14 860,13

13 646,59

6 698,63

3 677,16

6 236,68

7 689,26

2 927,48

1 272,22

2 938,66

3 629,12

2008

Podíl KO na celkové produkci odpadů Podíl SKO na produkci KO Měrné produkce odpadů [kg.obyv.1]

2010

2009

2011/2012


2009

2010/2011

2008

2009/2010


2008/2009

Meziroční změna [%] ↓

44,93

-30,49

61,81

-8,17

58,68

-45,11

69,61

23,29

640,74

-56,54

130,99

23,50

2010

2011

2012

46,31

50,70

40,04

41,97

56,35

9,36

43,70

34,60

47,12

47,20

2008

2009

2010

2011

2012


16 048

16 019

15 878

15 783

15 716

Měrná produkce KO

263,05

418,17

231,59

395,15

489,26

Měrná produkce SKO

24,63

182,75

80,12

186,19

230,92



Tab. č. 88: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 Meziroční změna [%] ↓

10,38

Sklo

150107, 200102

101,13 145,45 207,48 136,20 172,67

43,82

42,65

-34,36

26,78

Plast

150102, 200139

93,52 115,68 217,30 145,05 204,11

23,69

87,85

-33,25

40,72

Nápojové kartony

150105

0,80

21,30

136,90

-43,84

78,30

501,30 650,44 857,62 687,18 825,17

29,75

31,85

-19,87

20,08

Celkem separovaný sběr Měrné produkce odpadů [kg.obyv.-1] Počet obyvatel v území ORP

0,28

0,34

2008

0,80

0,45

2009

2012 2010

2011

2011/2012

-6,15

2010/2011

11,07

2009/2010

26,96

2008/2009

306,37 388,99 432,05 405,48 447,59

2011

150101, 200101

2010

Papír

2009

Katal. číslo tříděného odpadu 2008


2012

16 048

16 019

15 878

15 783

15 716

Měrná produkce tříděného papíru

19,09

24,28

27,21

25,69

28,48

Měrná produkce tříděného skla

6,30

9,08

13,07

8,63

10,99

Měrná produkce tříděného plastu

5,83

7,22

13,69

9,19

12,99

Měrná produkce tříděných nápojových kartonů

0,02

0,02

0,05

0,03

0,05

31,24

40,60

54,01

43,54

52,50

Měrná produkce tříděného odpadu


Tab. č. 89: Celková produkce BRO na území ORP za období 2008-2012 podrobně Produkce jednotlivých druhů odpadů [t]

Katalogové číslo odpadu

Název druhu biologicky rozložitelného odpadu

Kategorie odpadu

020101

Kaly z praní a z čištění

020103 020106

2008

2009

2010

2011

2012

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odpad rostlinných pletiv

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020107

Odpady z lesnictví

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020201

Kaly z praní a z čištění

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020203

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020204


O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020301

Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


O

4,89

7,63

9,84

11,20

2,40

020399

Odpady neurčené

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020305

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejích vzniku

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020401

Zemina z čištění a praní řepy

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020403


O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020501

Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo

O

10,04

12,48

16,35

8,24

0,00

020304

jinak

blíže


zpracování 020502


O

900,00

804,00

702,50

482,00

380,00

020601


O

3,70

1,02

1,44

1,92

0,00

020603


O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020701

Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020702

Odpad z destilace lihovin

O

85,00

154,00

0,00

432,00

77,00

020704


O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

020705


O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030101

Odpadní kůra a korek

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030105

Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104

O

390,84

179,16

175,86

208,68

260,53

030301

Odpadní kůra a dřevo

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030307

Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030309

Odpadní kaustifikační kal

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030310

Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně povrchové vrstvy z mechanického třídění

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

030308


030311

Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 030310

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

040101

Odpadní štípenka

O

0,00

0,00

0,00

0,00

6,90

040107

Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 040219

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odpady nezpracovaných textilních vláken

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

040210

040220

040221

klihovka

a

z

040222

Odpady ze zpracovaných textilních vláken

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

150101

Papírové obaly

O

73,07

307,40

177,04

234,57

391,09

150103

Dřevěné obaly

O

0,00

2,89

3,79

0,00

0,00

160306

Organické odpady neuvedené pod číslem 160305

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

170201

Dřevo

O

0,00

0,00

0,00

0,00

45,00

190503

Kompost nevyhovující jakosti

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

190603

Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

190604

a

lepenkové


190605

Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Kaly z čištění komunálních odpadních vod

O

254,00

150,38

95,61

199,10

159,03

Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky

O

29,67

12,34

6,34

6,51

19,68

Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190811

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190813

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

190902

Kaly z čiření vody

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

190903

Kaly z dekarbonizace

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

191201

Papír a lepenka

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,09

191207

Dřevo neuvedené pod číslem 191206

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200101

Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet

O

233,31

81,59

255,01

170,92

56,50

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

190606

190805

190809

190812

190814

190901

200108


stravoven 200110

Oděvy

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,05

200111

Textilní materiály

O

0,00

0,00

0,00

9,50

5,84

200125

Jedlý olej a tuk

O

0,19

0,05

0,20

0,01

2,54

200138

Dřevo neuvedené pod číslem 200137

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200201

Biologicky rozložitelný odpad

O

4,60

0,00

0,62

644,05

1 524,11

200301

Směsný komunální odpad

O

395,21

2 927,48

1 272,22

2 938,66

3 629,12

200302

Odpad z tržišť

O

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

200304

Kal ze septiků a žump

O

540,80

0,00

0,00

0,00

0,00

200307

Objemný odpad

O

775,30

1 870,86

1 238,00

1 208,64

1 408,17

3 700,61

6 511,27

3 954,80

6 555,98

7 968,05




Tab. č. 90: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012

3 700,61

6 511,27

z toho celková produkce BRKO

1 408,60

4 879,98

Podílové ukazatele [%]

2008

Podíl BRKO na celkové produkci BRO

2010

2011

2012

3 954,80

6 555,98

7 968,05

2 766,05

4 971,77

6 626,32

2009

38,06

Měrné produkce 2008 odpadů [kg.obyv.-1]

2011/2012


2009

2010/2011

2008

75,95

-39,26

65,77

21,54

246,44

-43,32

79,74

33,28

2010

74,95

2009

2009/2010

Produkce BRO a BRKO [t]

2008/2009


2011

69,94

2010

2012

75,84

2011

83,16

2012


16 048

16 019

15 878

15 783

15 716

Měrná produkce BRO

230,60

406,47

249,07

415,38

507,0 0

Měrná produkce BRKO

87,77

304,64

174,21

315,01

421,6 3



Tab.č.91: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t]

DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů 2000

3 524,67


Využití

4 846,84

2009

2010

5 737,24

5 236,25

2011

6 012,03

2012

4 140,23

Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] ↓



2008

22,94

53,17

43,42

57,02

40,46

30,34

0,29

2,94

0,00

0,00

0,00

0,00

3 489,43

4 849,78

5 737,24

5 236,25

6 012,03

4 140,23

Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] ↓ 22,71

53,20

43,42

57,02

40,46

30,34


15 362,44

9 116,23

13 212,34

9 183,57

14 860,13

13 646,59

Skládkování

35 162,99

16 472,35

16 656,18

14 696,30

13 663,82

12 156,43

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16 472,35

16 656,18

14 696,30

13 663,82

12 156,43

Odstranění


Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP) Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem


Odstranění Využ.

243,75

586,55

2012

2011

222,63

2010

Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [%] ↓ 101,74

990,06

0,00

0,00

0,00

252,03

610,48

668,41 1 608,43

2 714,93

6,42

9,11

18,18

25,79

35,31

3 926,28

6698,63

3677,16

6236,68

7689,26

16 202

14 345

13 488

12 015

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

16 202

14 345

13 488

12 015

Celkem vybrané způsoby odstranění Materiálové využití

0,00

0,00

0,00

0,00

Energetické

0,00

0,00

0,00

0,00

143,75

486,55

890,06

110,70

242,23

265,21

638,2

1 077,24


2011/2012

0,00

122,63

2010/2011

0,00

1,74

2009/2010

35,31

2008/2009

25,79

KO

2009

2012

2011

2010 18,18

využití

9,11

Skládkování

S

2 714,93

Změna materiálového využití KO oproti DZ 2000 [%] ↓


Celková produkce [t]

668,41 1 608,43

6,98

Ener. Využití

K O

610,48

2008

274,22

Mat. využití

Nakládání s odpady [t]

2009

Způsob nakládání

Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR diference oproti roku 2000

DZ pro produkci a využití KO 2000

Tab.č. 92: Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období 2008-2012

0,69

-11,46

-5,97

-10,92

0,69

-11,46

-5,97

-10,92


využití

K O

0,00

0,00

0,00

0,00

11 421

10 121

9 794

8 977

Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

11 421

10 121

9 794

8 977


Odstranění

Skládkování


-0,75

-11,39

-3,23

-8,34

-0,75

-11,39

-3,23

-8,34

Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem

Tab. č. 93: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012

Papír

Sklo

150101, 200101

150107, 200102


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

47,79 186,74

2011/2012

211,63

2010/2011

83,48

2009/2010

0,00

2008/2009

0,00

2012

0,00

2011



2010

Způsob nakládání s jednotlivými komoditami

2009

Katalog.čí slo tříděného odpadu

2008

Nakládání se separovaný m sběrem [t]

153,50

290,75


Plast

Nápojové kartony

150102, 200139

150105


0,00

0,00

0,00 565,79 217,92


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

0,70

1,77


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

-61,48

152,93


Tab. č. 94: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 Nakládání se Způsob nakládání s Katalogové číslo separovaným jednotlivými tříděného odpadu sběrem [t] komoditami

Papír

Sklo

Plast

150101, 200101

150107, 200102

150102, 200139

2008

2009

2010

2011

2012


0,00

0,00

0,00

83,48

211,63


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

47,79

186,74


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


0,00

0,00

0,00

565,79

217,92


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00


Nápojové kartony

150105


0,00

0,00

0,00

0,70

1,77


0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Odstranění

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00



Tab. č. 95: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference Způsob nakládání oproti roku 1995

DZ pro skládkování BRKO 1995

2008

2009

2010

2011

2012

Využití

Nakládání s BRO a BRKO [t] Materiálové využití

0,00

347,66

455,61

864,87

2 014,37


2,94

0,00

0,00

0,00

0,00

15 999,86 15 950,45

14 290,50

Odstranění

BRO

Skládkování (pův.hmot.odpadu) Spalování

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Jiné uložení

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

341,69

451,43

780,03

1 796,90

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Původní hmotnost odpadu

15 997,35 15 948,42

14 288,16

13 412,15 11 947,50

Hmotnost odpadu přepočtená

12 845,87 12 806,58

11 473,39

10 769,96


Skládkování

Odstranění

Využití


BRKO

13 416,68 11 950,18

Spalování

Měrné skládkování

7 151,11

9 593,84

Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné složky [kg.obyv.-1] ↓ 148,00

800,47

799,46 0,00

722,60 0,00

0,00

682,38

610,45

0,00

0,00


Jiné uložení Počet obyvatel

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

16 048

16 019

15 878

15 783

15 716



Graf č. 18: Celková produkce odpadů, produkce OO a NO na území ORP za období 2008 - 2012

Graf č. 19: Podíl KO a podíl SKO na celkové produkci odpadů na území ORP za období 2008-2012



Graf č. 20: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012


Graf č. 21: Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012


Graf. č.21 byl sestaven na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: 150101 papírové a lepenkové obaly, 200101 papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, 200301 směsný komunální odpad a 200307 objemný odpad). Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP),


Graf č. 22: Podíl množství BRKO na množství BRO na území ORP za období 2008-2012


Graf č. 23: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012, využití a odstranění



Graf č. 24: Nakládání s KO na území ORP/ za období 2008-2012, využití a odstranění


Graf č. 25: Materiálové využití separovaného odpadu na území ORP za období 2008-2012



Graf č. 26: Podíl množství BRKO na množství BRO a skládkování BRKO na území ORP za období 2008-2012

Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem, ČSÚ (počet obyvatel)


6. Téma 4.: Cestovní ruch 6.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů 6.1.1 Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu Poloha a vymezení destinace SO ORP Bystřice pod Hostýnem se nachází v severovýchodní části okresu Kroměříž a územně přiléhá k okresům Přerov, Vsetín a Zlín. Svou polohou tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje, které dohromady vytváří územní celek Střední Morava. Logický celek území tvoří z části podhůří Hostýnských vrchů a z části samotný střed Hostýnských vrchů. SO ORP sdružuje město Bystřice pod Hostýnem (včetně místních částí Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Sovadina a Rychlov) a 13 obcí: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem a Vítonice. Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti Hostýnské vrchy jsou geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna s nevyšším zalesněným vrcholem Kelčským Javorníkem (865 m) - současně přírodní rezervací a oblastí klidu. Přírodní park Hostýnské vrchy o celkové výměře 100 km², byl vyhlášen roku 1995. Vyskytuje se zde celá řada vzácných druhů rostlin a živočichů, a proto jsou také součástí evropské soustavy chráněných území na teritoriu členských států Evropské unie, tzv. NATURA 2000. Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény. V místních lesích se nalézá řada technických památek, např. vodní nádržky na splavování dřeva či milíře na výrobu uhlí. Oblast dostala název podle Sv. Hostýna, bájemi opředeného poutního místa s barokním chrámem zasvěceným Panně Marii, který je také nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice po tři století a pohoří dal jméno. Spojení okouzlující přírody, dobré turistické vybavenosti s výjimečným duchovním rozměrem vytváří zcela bezkonkurenční nabídku, a to nejen v rámci Moravy, ale i celé České republiky. Zcela jistě to věděli již naši předci a tak si vybrali jako jeden ze základních kamenů na stavbu Národního divadla v roce 1868 i kámen z Hostýna. Od pradávna psem přicházeli lidé také s nadějí a vírou v zázračnou moc hostýnské vody.


Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče je hlavní perlou mezi památkami Hostýnských vrchů. V regionu se dochovala také řada lidových památek, jako jsou dřevěnice na Rusavě, technických zajímavostí, například lesní klauza na splavování dřeva u Rajnochovic, nebo válečných památek, jako jsou partyzánské bunkry. Lesy a louky Hostýnských vrchů ukrývají mnoho skutečných přírodních pokladů. Například na Čerňavě se můžete setkat až s 280 let starými mohutnými stromy. Zajímavá je rovněž Bílová, jediné souvislé vřesoviště v oblasti. Na řadě míst rostou orchideje a další vzácné rostliny. Pozoruhodný je také výskyt nenápadného mlže, vřetenatky Ranojevičovy moravské, která jinde než v rezervaci Obřany zatím nebyla objevena. Zajímavá místa regionu představuje trojice naučných stezek. Obce a města Hostýnských vrchů žijí bohatým kulturním životem, jemuž dominují lidové tradice. Vedle fašanků, pálení čarodějnic nebo jiných veselých svátků a zajímavých akcí tvoří součást kulturní nabídky regionu také několik zajímavých muzejních expozic věnovaných historii, přírodním zajímavostem i umění. Jízda na kole, procházky přírodou, projížďky na koni, koupání, lezení, lyžování, bruslení – a mnoho dalších podob může mít aktivní letní nebo zimní dovolená v Hostýnských vrších. Předpoklady destinace pro cestovní ruch Přírodní park Hostýnské vrchy se vyznačuje krásnou, zachovalou přírodou. Nachází se zde poměrně hustá síť značených turistických a cykloturistických tras a několik sjezdovek, díky čemuž nabízí turistům nejen nepřeberné možnosti pěších túr, ale také sportovní vyžití pro náročné cyklisty či rekreační lyžaře. Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem se nachází v Hostýnských vrších, které patří k nejnavštěvovanějším oblastem střední Moravy v době letní i zimní rekreace. V letním období jsou oblíbenými cíly zejména skalní útvary, studánky (Hurbanova, Mléčná, Hladná, Veverkova atd.) a zříceniny starých hradů (Skalný, Křídlo), které lákají především milovníky přírody, klidu a sportovní turistiky. Dále je zde několik naučných stezek (Rusavské chodníčky, Hostýnské vrchy, Příroda hostýnských vrchů), poutní cesta z Velehradu na sv. Hostýn či turistická trasa Portášské chodníčky (Rusava-Bečka-Tesák-RajnochovicePodhradní Lhota). V zimním období jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské areály Rusava, Tesák a Troják a také udržované běžecké trasy. Potencionál cestovního ruchu v turistické oblasti Obecně platí, že cestovní ruch, stejně jako jakákoli smysluplná lidská činnost souvisí s vnitropolitickou situací uvnitř země, na charakteru politického systému, mírou nezaměstnanosti a životní úrovní obyvatel jak v turistické oblasti, tak v celé ČR.


Vysoký potencionál pro rozvoj cestovního ruchu v lokalitě Hostýnských vrchů spočívá hlavně na přírodních (klíma, flóra a fauna) a společenských faktorech (kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce). Dalším kritériem pro rozvoj cestovní ruchu v SO ORP je vydat se směrem venkovského cestovního ruchu a také zdravotně orientovaného cestovního ruchu, ať již jako individuální rekreace nebo ozdravné pobyty či školy v přírodě. Důležitou roli hraje také reklama, propagace, zkušenost, módnost apod.

Obecné trendy cestovního ruchu a trendy ovlivňující turistickou oblast Hostýnských vrchů Česká republika zaznamenává v posledních letech i kvalitativní změny v domácím cestovním ruchu, a to jak v oblasti turistické nabídky tak i poptávky. Tyto změny spočívají především v nových typech cestovního ruchu a v poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejících nejen s trávením volného času a dovolených, ale také se sportem a vzděláváním. Výrazným trendem posledních let je aktivní turistika (především pobyty na horách a cykloturistika). Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistické oblasti Hostýnských vrchů Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. V naší turistické oblasti to mohou být uplatněny vývojové trendy jako např. ekoturistika, incentivní (poznávací) turistika. Již od druhé poloviny minulého století je u nás velmi oblíbené chataření a chalupaření v oblasti se nachází více než tisíc chat a chalup. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: V posledních letech je typická stagnace letních pobytů na horách, na druhou stranu se pomalu rozvíjí venkovský cestovní ruch (nikoliv pouze ve svých specifických formách jako jsou agroturistika, ekoturistika, atd.). Nicméně přírodní atraktivity a oblasti jsou stabilním prvkem nabídky a tradičním turistickým cílem hlavně domácích návštěvníků. Specifickou formou venkovského cestovního ruchu v ČR je od 60. let chataření a chalupaření, které je často spojováno s tzv. druhým bydlením. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn.


Incentivní cestovní ruch: Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; zmenšuje se velikost skupiny; cesty s bližšími cíli nabývají na významu; velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě – horská turistika, lety balónem, lanové aktivity). Kongresový cestovní ruch: Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. Cestovní ruch seniorů: Cestovní ruch seniorů může posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. Profesionálové v cestovním ruchu by mohli vyvíjet programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství.


Mapa. č.4

Mapa č. 5

Informace potřebné ke zpracování analytické části byly čerpány mimo jiné z: Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2014 – 2020 http://www.mmr.cz Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 306

Marketingová koncepce CR na období 2013 – 2020 http://www.czechtourism.cz Satelitní účet CR http://www.czso.cz Centrála CR Východní Morava http://www.vychodni-morava.cz Podhostýnský mikroregion http://www.podhostynsko.cz

6.1.2 Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti KULTURNĚ HISTORICKÉ PAMÁTKY

BYSTŘICE POD HOSTÝNEM Masarykovo náměstí 137, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287113 www.mubph.cz Historie: Okolí Bystřice pod Hostýnem bylo osídleno už v pravěku. Samotné město vzniklo o mnoho století později na křižovatce obchodních cest. Nejstarší písemná zpráva pochází až z 8. ledna 1368, kdy se městečko Bystřice stává majetkem Bočka z Kunštátu, praděda krále Jiřího z Poděbrad. Boček začal stavět své sídlo pod nedalekým vrchem Tesákem. V 15. Století se sídlo bystřických pánů přesouvá do Bystřice. Roku 1447 se poprvé zmiňuje dnešní zámek. Roku 1650 koupili panství Rottalové. V polovině 19. století se zmiňují zdejší lázně. Léčily se tu nemoci dýchacího ústrojí, a to čerstvým vzduchem, tzv. jehličnatými koupelemi a žinčicí, ovčím mlékem. Rozkvět Bystřice nastal po roce 1817 díky Rukopisu královedvorskému. V souvislosti s ním ožily pouti na Sv. Hostýn. V důsledku toho přibylo i živností souvisejících s poutěmi, rozvíjí se výroba perníku, svící a voskových obětin. K největšímu rozvoji kraje došlo po roce 1861. Tehdy přišli do Bystřice němečtí průmyslníci. Michael Thonet se svým synem Augustem zde založil továrnu na ohýbaný nábytek. Svého času to byla největší továrna na ohýbaný nábytek v Evropě. Rozšíření průmyslové výroby znamenalo i velký příliv nových dělníků, nových obyvatel obce. Takže už v roce 1864 mohla být Bystřice prohlášena městem. Díky Thonetům byla také do Bystřice v roce 1882 zavedena železnice.


Současnost: Město Bystřice pod Hostýnem je východiskem do rekreační oblasti Podhostýnského regionu a je jejím přirozeným kulturním a průmyslovým centrem. Jako pověřená obec 3. Stupně vykonává státní správu pro 15 okolních obcí. V Bystřici pod Hostýnem a integrovaných obcích žije trvale asi 8000 obyvatel. Dominantami města jsou kostel sv. Jiljí na hlavním Masarykově náměstí a rozsáhlý komplex bystřického zámku na druhé straně řeky. Podobu města utvářejí malebné ulice, domy s novými fasádami, město je plné zeleně. V centru se nacházejí všechny důležité instituce, úřady, banky, zdravotnická zařízení. Říčka Bystřička dělí město na dvě poloviny, a zároveň jej spojuje množstvím mostů a můstků. Protéká i největším městským parkem Zahájené, kde se nachází koupaliště, minigolf, tenisové kurty a fotbalový stadion. Město proslulo tradicí nábytkářské výroby, která zde dodnes převládá. Bystřice pod Hostýnem je obklopena přírodou, jejíž blízkost se odráží v životě celého města. Již po staletí se lidé dívají na siluetu Sv. Hostýna nad městem s láskou, vírou a nadějí. Památky a zajímavosti: Zámek Bystřice pod Hostýnem Z gotické tvrze, která je v Bystřici poprvé dokládána roku 1440, se mnoho nedochovalo. V polovině 16. Století koupil panství Přemek z Víckova, který pravděpodobně přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. Požárem zničený zámek zdědila a v renesančním stylu nechala v roce 1616 opravit Bohunka z Víckova se svým manželem Václavem Bítovským z Bítova. Od roku 1650 patřil zámek šlechtickému rodu Rottalů. Poslední členka rodu Marie Amálie, provdaná della Rovere di Montel´Abbate, nechala přistavět v klasicistním stylu dvě křídla, která navazovala na části starého zámku. Tuto rozsáhlou přestavbu uskutečnil v letech 1765-1768 architekt František Antonín Grim. Poslední stavební úpravou byla přístavba tzv. klozetové věže v roce 1889. Z roku 1805 pochází výmalba svátečního sálu. Interiér je zdoben romantickou výmalbou s motivy egyptské krajiny. Roku 1827 připadl zámek šlechtickému rodu Loudonů, potomkům slavného generála. Prvním majitelem se stal Olivier svobodný pán z Loudonu, který se zasloužil o rozkvět zámeckého parku i celého města. V roce 1933 se Loudonové dostali do finančních potíží a zámek prodali Ministerstvu obrany, které v něm později zřídilo vojenské sklady zdravotnického materiálu. Začala degradace staveb i zámeckého parku. Od roku 1991 patří zámek městu a postupně se opravuje. V předzámčí sídlí několik odborů městského úřadu a turistické informační centrum. V přízemních prostorách hlavní budovy najdou návštěvníci stálé expozice městského muzea, v prvním poschodí se konají výstavy, koncerty vážné hudby a svatební obřady.


Zámecký park Park byl považován v 19. století za jeden z nejkrásnějších na Moravě. Věhlasu dosáhl za Oliviera Loudona, který zde založil zimní zahradu, oranžerii, skleníky, v nichž pěstoval vzácné okrasné i užitkové rostliny. V parku se nachází kopie sochy generála Loudona. Od roku 1935 byly v parku i zámku umístěny vojenské sklady a park postupně ztrácel svou hodnotu a jedinečnost. V současnosti vlastní park Armáda ČR, je zde umístěno Centrum zdravotnického materiálu a pro veřejnost je park nepřístupný. Platanová alej Platanovou alej dal na nábřeží řeky Bystřičky v polovině 19. Století vysadit tehdejší majitel panství Olivier svobodný pán z Loudonu, inspirován radou rusavského evangelického faráře Daniela Slobody. Semena platanů javorolistých přivezl z Itálie. Roku 1980 byla alej vyhlášena skupinou památných stromů. Farní kostel sv. Jiljí Kostel nechal postavit hrabě František Antonín z Rottalu v roce 1744 podle projektu stavitele Tomáše Šturma. Uprostřed nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonardi della Rovere di Monte l´Abbate, který dal roku 1763 příkaz k opravám zámku i kostela. Na hlavním oltáři se nachází stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský, přemístěný v 18. Století ze Sv. Hostýna. U kostela je umístěna pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a na jeho východní straně rokokový kříž. Před kostelem stojí sochy sv. Tadeáše Judy a sv. Antonína Paduánského. Kašna se sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy Kamenná kašna s bronzovou vodní sochou na Masarykově náměstí je dílem akademického sochaře Daniela Trubače. Z kašny prýští tři prameny vody: pramen minulosti města poznamenaného staletím neklidu, pramen čisté bystré horské vody, z níž vznikl název města a pramen naděje a pomoci. Z těchto tří pramenů vyrůstá postava Vítězné ochrany Moravy. Dne 1. 10. 1994 byla slavnostně posvěcena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Fontána Duha Fontána Duha v ulici Dolní otevírá od 90. Let 20. Století symbolicky vstup do centra města. Představuje podle tvůrců ideu svobody, míru a ideu života. Vodní stěna vytváří se slunečními paprsky světelné efekty a v parných dnech může posloužit jako osvěžující sprcha. Autory tohoto díla jsou akademický sochař Václav Šerák a akademická architekt Bohumil Chalupníček.


Thonetova vila Thonetova vila byla postavena mezi lety 1873 – 1877 v přerovské ulici jako obytný dům pro rodinu továrníka Michaela Thoneta. Dnes je v Thonetově vile umístěna moderní prodejní expozice firmy TON, a.s., úspěšného výrobce ohýbaného nábytku v mnohém navazujícího na thonetovskou tradici. Busta Michaela Thoneta Z iniciativy Bystřického kulturního nadačního fondu byl v roce 2013 v centru města u budovy ZŠ T. G. M. odhalen pomník s bustou hlavy Michaela Thoneta a pamětním nápisem: Michael Thonet (2. 7. 1796 – 3. 3. 1871), zakladatel výroby nábytku z ohýbaného dřeva. Zasloužil se o rozvoj našeho města i celého regionu.“ Autory instalace jsou kamenosochař Jan Kozel a architekt Ladislav Pastrnek. Komenského mapa Moravy Na křižovatce ulic Hostýnská a Havlíčkova najdeme pamětní zastavení tvořené deskou s reliéfem části Komenského mapy Moravy a jeho bustou. Dílo architekta Antonína Flašara a sochaře Stanislava Mikuláštíka vzniklo v roce 1970 z iniciativy učitele, regionálního historika a místního patriota Josefa Barboříka. Bronzový originál busty je dnes umístěn v interiéru bystřické základní školy T. G. Masaryka. Repliku v exteriéru vytvořil kamenosochař Jan Kozel. Hřbitov První bystřický hřbitov se rozprostíral do počátku 16. století kolem kostela sv. Jiljí. Roku 1534 vznikl hřbitov v dnešním parku Zahájené. V letech 1760 – 1763 zde nechal farář Straka na vlastní náklady postavit hřbitovní kapli sv. Vavřince. Barokně klasicistní kapli projektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Inspiroval se při tom stavbou Grimmova zámeckého paláce. Zvenčí jsou při kapli zazděny náhrobky. Tento hřbitov se využíval až do roku 1885, kdy byl založen nový hřbitov při hostýnské cestě. Loudonský hřbitov Hřbitov rodiny Loudonů založil roku 1894 u nového hřbitova Ernst svobodný pán z Loudonu. Nacházejí se zde nejen náhrobky členů rodiny Loudonů, ale také náhrobky některých jejich příbuzných a přátel. Pozoruhodnou pseudorománskou kapli vídeňského architekta Karla Mayredera vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897. Na stěně je vyobrazena Panna Maria Svatohostýnská, u jejíchž nohou klečí jednotliví členové rodu Loudonů. Schwachova boží muka Kamenná boží muka nechal u cesty na Sv. Hostýn postavit v roce 1680 bystřický farář Tobiáš Schwach jako vděk za uchránění Sv. Hostýna před obsazením a zpustošením Turky. Obrazy na nich představují čtyři zastavení křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován.


Městské muzeum v Bystřici pod Hostýnem bylo znovu obnoveno k 1. lednu 2006. Původní „Krajinské muzeum“ vzniklo v roce 1933 z iniciativy sběratele Františka Táborského a nacházelo se v budově školy. Současná muzejní expozice se nachází v přízemních prostorách zámku a jsou věnovány bystřické a rajnochovské keramice z 18. a 19. Století, sochaři Oldřichu Drahotušskému a zakladateli muzea Františku Táborskému.

BLAZICE Blazice 70, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 47930292 www.blazice.cz Historie Obec je jediná tohoto jména v republice. Její jméno je odvozeno od jména Blažej, dříve se obec jmenovala Blažice. První písemná zpráva o Blazicích pochází z roku 1358. Do roku 1406 byli majitelé obce Albert a Zdeněk ze Štranberka. V průběhu 15 a 16 století obec vystřídala celou řadu majitelů. Samostatnou obcí se Blazice staly v roce 1848. V období od roku 1976 se společně s celou řadou okolních vesnic integrovaly k městu Bystřice pod Hostýnem. Počátkem roku 1993 se z právního hlediska staly opět samostatnou obcí. Památky: Farní kostel sv. Kříže

BRUSNÉ Brusné 83, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287091 www.brusne.cz Historie: První zmínka o obci je zaznamenána v roce 1358, kdy v olomouckých zemských deskách je zapsána jako majetek Oneše ze Slavkova. Obec procházela vývojem, rozrůstala se, přibývalo nejen obyvatel, ale i řemesel a činností. Obyvatelstvo Brusného z velké většiny tvořili střední a drobní rolníci, nechyběl zde Panský mlýn a pila. Žil zde i kolář, vyráběly se zde saně a samozřejmě také brusy a brousky. Kámen na ně si zdejší obyvatelé brali z kamenitého vrchu Břestek. Tato lidská činnost dala patrně i podnět k názvu obce. Obec Brusné se roku 1555 stala součástí Bystřického panství a to až do 20. století.

Památky a zajímavosti: Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 311

Dominantou obce je Panský mlýn zmiňovaná už v roce 1377. V roce 1893 byla na jeho místě postavena vodní pila. K pamětihodnostem patří kaplička a pomník obětem 1. a 2. světové války. V blízkosti obce se nachází zřícenina hradu Křídlo. Hrad vznikl ve 14. století. Hrad Křídlo je doložen v roce 1356, kdy jej Vlk z Dobrotic postoupil pánům z Kunštátu. Na přelomu 14. a 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, později pak páni z Bořitova. Hrad zanikl zřejmě během uherských vpádů na Moravu v 70. letech 15. století. Zřícenina hradu Křídlo stojí na zalesněném návrší nad údolím říčky Rusavy. Hrad byl typem hradu s plášťovou zdí. Z hradu se dochovala část obvodové hradby, spodní část okrouhlé věže, základy hradního paláce a vstupní brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.

CHOMÝŽ Chomýž 52, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287237 www.chomyz.cz Historie: Obec Chomýž podle pověsti stála již při vpádu Tatarů na Moravu a to v roce 1241. První doložená zmínka však pochází kolem roku 1365. V této době náležela třetina vsi panství Bystřickému, třetina k panství Holešovskému a třetina k hradu Křídlo. V roce 1365 pan Boček z Kunštátu kupuje třetinu vsi i lesy, nato ji postupuje svému bratrovi Vilémovi a ten pak odkoupil od pana Vlka z Dobrotic i hrad Křídlo. Po zničení hradu Husity v roce 1423 patřila celá obec k panství Bystřickému a od roku 1763 do roku 1845 k panství Holešovskému. Kdy tu bylo zřízeno dědičné valašské fojtství. Památky: K památkám patří sousoší Svaté Anny z roku 1742, které stojí při cestě do obce Jankovic, kamenný kříž nad obcí z roku 1762. Významní rodáci K nejvýznačnějším rodákům obce patří Msgre ThDr. et PhDr. František DVORNÍK, profesor Harwardovy univerzity ve Washingtonu, kterému byl in memoriam propůjčen řád T.G.Masaryka 3. třídy a ke stému výročí narození byla na rodném domě odhalena pamětní deska. Dalším je pak PhDr. Josef Macůrek, profesor Purkyněho univerzity v Brně, autor několika knih z historie. CHVALČOV Obřanská 145, 768 62 Chvalčov IČO: 488895


www.obec-chvalcov.cz Chvalčov se nachází na úpatí hory Svatý Hostýn, v údolí mezi trojvrším Svatým Hostýnem, Obřany a Javorníkem. Obec Chvalčov severozápadním okrajem přímo navazuje na město Bystřice pod Hostýnem. Historie: Počátky Chvalčova můžeme klást k roku 1369. Rozvoj Chvalčova nastává koncem 14. Století a souvisí se založením hradu Obřany. První písemná zmínka pochází z roku 1369, kdy Milota z Tvorkova prodal Vokovi ze Sovince zbořený hrad Obřany, tvrz Bystřici s městečkem, přilehlé vsi včetně Chvalčova. Chvalčov, tak jej dnes chápeme, vznikl 19. srpna 1951 spojením dvou částí Chvalčova a Chvalčova Lhota. Na toto spojení si všichni rychle zvykli. V polovině sedmdesátých let, v době tzv. centralizace, se stal Chvalčov místní částí Bystřice p. H. Od 1. 4. 1990 funguje Chvalčov opět jako samostatná obec. Památky a zajímavosti: Hrad Obřany Byl založen patrně někdy před rokem 1365 Bočkem z Kunštátu a Poděbrad, pradědem krále Jiřího z Poděbrad. Název Obřany hrad získal podle zaniklého rodového hradu u Brna. Boček však hrad vystavěl bez svolení moravského markraběte Jana Jindřicha, který se obrátil na bratra, císaře Karla IV., aby prosadil demolici Obřan. Karel IV. opravdu roku 1366 nařídil zboření hradu, avšak došlo patrně jen k zastavení prací na stavbě. Nedokončený hrad byl dále patrně využíván jen provizorně. V roce 1415 se po něm píše Smil z Kunštátu a Obřan, který však trvale sídlil na nedalekém hradě Chlum. Obřany byly definitivně opuštěny v době husitských válek a nahradila je nově zbudovaná tvrz v městečku Bystřice. Zřícenina hradu se nachází na 704 m vysokém kopci 5,5 km jihovýchodně od centra Bystřice pod Hostýnem a 2,5 km východně od poutního místa na Hostýně. Jedná se o druhý nejvýše položený hrad Moravy.


Svatý Hostýn a jeho památky Významné mariánské poutní místo na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji. Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736m) a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem (718m). Impozantní poloha Hostýna, vévodící širokým rovinám Hané, zdaleka viditelná a charakteristická silueta hory s chrámem nejvýše položeným je na Moravě ojedinělá. Nejvýznamnější objekt je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se na místě prastaré, mnohokrát upravované a zvětšované kaple, jejíž základní kámen byl posvěcen r. 1721, postavil podle plánů J. Ignáce Cyraniho Tomáš Šturm. Stavba dokončena až v r. 1748, vysvěcena olomouckým biskupem Troyerem .Nařízením císaře Josefa II. chrám v r. 1787 jako přebytečný zrušen, snesena střecha s krovem a spolu s ostatními budovami odsouzen k zániku. Po mnohých prosbách povoleno opravení chrámu (1841-1845) do nynější podoby a 2. 7. 1845 ještě úplně nedokončený posvěcen rajhradským opatem Viktorem Šlosarem. Až s příchodem jezuitů (1887) nastaly důkladné opravy vnitřní i vnější včetně všech ostatních budov kolem kostela, aby se v r. 1891 mohlo přistoupit k slavnostnímu svěcení brněnským biskupem Fr. Sal. Bauerem (15. 8.). Hostýnský chrám je barokní orientovaná jednolodní stavba centrální půdorysné dispozice elipsovitého tvaru, s odsazeným segmentovým uzavřeným kněžištěm. Konkávně projmutou plochu západního průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony od pražského mozaikáře Viktora Foerstra (1912). Má plochu 26 m2 a je složena z 260 tisíců specielních sklíček dovezených z Itálie. Portál se segmentovým záklenkem uzavírají masivní hlavní vstupní vrata do kostela, zhotovené v r. 1933 v Hradci Králové. Jsou ozdobeny šesti bronzovými čtvercovými poli s monogramy IHS a MARIA a čtyřmi reliéfy českých světců (sv. Václava, Vojtěcha, Ludmily a Hedviky), zhotovené brněnským sochařem Josefem Axmannem (1935). Původní přenosný hlavní oltář a otáčivý svatostánek z r. 1845, pod nímž na dřevěných podstavcích klečeli dva andělé byl přenesen do Sarkandrovky a nahrazen stabilním oltářem z pískovce, vytěženým z nedalekých Obřan. Před jeho svěcením (5. 8. 1891) byly do pěti vysekaných otvorů vloženy ostatky sv. Václava, Kateřiny, Markéty, Longina a bl.J. Sarkandra. Pod sloupovým baldachýnem z r. 1844, místo obvyklého oltářního obrazu, je přímo na stěně upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem, pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů pod Hostýnem (obě díla Benedikta Edeleho z r. 1845). Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců i historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachyceny významné události, dobové oblečení a lidové kroje.


Sarkandrova kaple Jan Rottal nechal v roce 1658 postavit po stranách chrámu dvě otevřené kaple. Z nich zůstala dodnes pouze severní kaple sv. Jiljí (po levé straně chrámu), po restauraci v roce 1890 zasvěcená bl. Janu Sarkandrovi. Na stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří Slovanům vštípili strom křesťanství. Na větvích lípy jsou jako její dobré ovoce vyobrazeni sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch s uherským králem sv. Štěpánem, sv. Hedvika, sv. Anežka, sv. Jan Nepomucký a sv. Jan Sarkander, jehož život zachycují malby na zdech kaple. Při velkých poutích sloužila tato kaple jako zpovědní. Klášter (budova fary) S přibývajícím počtem poutníků v době, kdy počet Družstva svatohostýnského vzrostl na 10 tisíc, čímž se navýšila i finanční hotovost, požádali zástupci Družstva majitele pozemku, barona Laudona, o povolení stavby řeholního domu a zároveň začali vyjednávat s různými řeholníky, o obsazení duchovní správy na Hostýně. Po vzájemné dohodě se začalo se stavbou kláštera na konci června 1884. Stavební práce, které trvaly dva roky, řídil bystřický stavitel Otto Zeman. Jižní křídlo kláštera začal Zeman přistavovat už v roce 1895, severní křídlo v roce 1911. Stará křížová cesta V r. 1900 zahájena stavba první venkovní klasicistní křížové cesty, jednoduché kaple I. a II. zastavení postaveny severně od Sarkandrovky, následujících osm zastavení situovaných směrem k rozhledně tvoří otevřené kamenné podstavce ukončené křížem s obrazovými reliéfy znázorňující cestu Krista na Kalvárii. Poslední čtyři obrazy jsou umístěny v kaplích různého slohu. Dnes jsou pašijové obrazy nově překryty plastovým sklem, dříve se v zimě se zakrývaly dřevěnými okenicemi. XIV. zastavení – Kladení do hrobu – je umístěno v malé rotundě u hřbitova. Plastika od R. Doležala z Olomouce. Všechny obrazy zhotovil malíř Žůrek z Bystřice. V r. 1902 se konalo svěcení dokončené křížové cesty. Jurkovičova křížová cesta V r. 1904 předložil architekt Dušan Jurkovič hotové plány na 13 kapliček nové křížové cesty nepravidelně umístěných severovýchodně od kostela po pravé straně jakoby vystupujících z lesa. Z vrcholu od chrámu osm jich klesá, XI. zastavení Ukřižování vystupuje na mohutné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů a Křížová cesta končí u malebného hřbitůvka stávající rotundou XIV. zastavení Kladení do hrobu, která se stala pro obě křížové cesty společnou. Jurkovičem vypracovaný návrh XIV. zastavení zůstal nerealizován. Pro malířskou výzdobu vybrán Joža Úprka, který navrhl obrazy všech zastavení. Při stavbě křížové cesty se postupovalo od konce (XIII. zastavením), Úprkovy obrazy prováděla firma B. Škardy z Brna novou technikou tzv. sklomalby, která byla neodzkoušená a drsným hostýnským podmínkám nevyhovovala (mezi sklo a azbestový podklad vnikala voda, která mozaiku ničila). Proto se z Úprkových obrazů zachoval pouze jeden (Ježíš své Matce na klín položen, XIII. zast.), zbylé dva (Ježíše umírajícího na kříži a Ukřižování) byly zavčas sejmuty a převezeny Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 315

na Velehrad, aby se uchránily před úplným zničením. K další spolupráci byl potom vyzván, Jano Köhler, jemuž problematika mariánského kultu byla velmi blízká a pojí se úzce s námětem Krista Vykupitele. Své obrazy Köhler přizpůsobil realističtějšímu pojímání prováděné v pestrobarevné mozaice v neobyčejné schopnosti spolupráce s rakovnickou dílnou, jímž vypracovával jednotlivé detaily, aby vyhovovaly nejen výrazu myšlenky, ale zároveň je i přizpůsobuje nepříznivému podnebí. Na pašijových obrazech začal Köhler pracovat v r. 1912, ale křížová cesta byla ukončena I. zastavením až v r. 1933. Cesta světla Podobně jako je pro postní dobu charakteristická pobožnost křížové cesty má i doba velikonoční svou specifickou pobožnost. Je jí Cesta světla, připomínající velikonoční události od Ježíšova zmrtvýchvstání až po seslání Ducha Svatého. Čtrnáct zastavení této pobožnosti bylo požehnáno autorem myšlenky na její vybudování o. arcibiskupem Janem Graubnerem v neděli 12. září 2010. Cesta vede podél starobylého valu upraveným chodníčkem od sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova až po starou křížovou cestu. Socha Božského srdce Páně Monumentální bronzová plastika pražského sochaře Čendy Vosmíka z r. 1919, podstavec z kamenické dílny Frant. Jeništy z Bystřice. Je vysoká 3m, váží 660 kg, žulový podstavec 5000 kg. Původní umístění bylo po levé straně hlavního vstupu do chrámu, kam byla socha postavena z popudu prof. Fanty z Prahy, který se domníval, že této soše přísluší významné a dominující místo, které je právě před kostelem. Na své dnešní místo, které si autor sochy vyhlédl ještě před započetím díla (v místě průlomu valu na levé straně schodiště nad Vodní kaplí) byla socha přemístěna až v r. 1931. Kristus impozantních rozměrů, podmanivého dojmu, pevného postoje s lehce skloněnou hlavou a žehnajícíma rukama. Na žulovém podstavci nápis: Já jsem cesta, pravda, život. Sochy svatých Cyrila a Metoděje Umístěné západně před kostelem na horním nároží kamenného prostranství s kuželkovou balustrádou. V r. 1864 zhotovil kroměřížský sochař Ant. Tomáš Beck na objednávku bystřického čtenářského spolku, který vedl farář Bernard Reger. Sochy vysoké 220 cm, osazeny na čtyřhranném podstavci a ukotveny na posledním peadestalu žulového schodiště. Materiál – jemnozrnný maletínský pískovec. První renovace doložena již v r. 1869, následující v r. 1910 v souvislosti s budováním schodiště. Socha svaté Anny Trochu jakoby v zapomnění stojí v blízkosti kaple sv. Jana Sarkandra a na začátku křížové cesty pískovcová socha sv. Anny s Pannou Marií v dívčí podobě. Na její čelní straně je nápis Svatá Anno, oroduj za nás a na zadní části již takřka nečitelný text Tato socha postavena nákladem Anny Majzlíkové rodem ze Sehradic L. P. 1894. Socha svatý Antonín, který káže rybám


Druhotně postavená jižně od kostela, původně stála v lese při císařské cestě pod Vodní kaplí. Autor sochy z r. 1948 je František Rada,

Socha svatého Ambrože Stojí u ambitů vedle fary. Socha patrona včelařů byla odhalena a požehnána při páté pouti včelařů v květnu 2007. Na její ztvárnění, zhotovení a instalaci se mezi včelaři konala sbírka. Vodní kaple Každé význačné poutní místo má kromě milostného obrazu také pramen zázračné uzdravující vody. Je nejen důležitým symbolem, ale i skutečným občerstvením znavených poutníků a provází jej také uzdravující pověst. Na Svatém Hostýně tryská takový pramen ze skály na západním svahu přímo pod kostelem. Podle staleté tradice vytryskl při tatarském obležení v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Původní kapličku kolem upraveného vodního pramene nechal postavit Jan Rottal (1658), v roce 1700 ji bystřický farář Tomáš Požárník nechal rozšířit. V roce 1748 proběhla její velká přestavba, pod kaplí vybudováno sklepení s několika výtoky vody. Hřbitov Hostýnský horský hřbitov navržen a postaven stavitelem Ottou Zemanem tak, aby svým slohem navazoval na architekturu Jurkovičovy křížové cesty. Je umístěn pod rozhlednou ve tvaru pětiúhelníku, ohraničen stylovým dřevěným plotem z diagonálně přibíjených tyček. Vstup po širokých kamenných schodech ohraničují kuželovité sloupky a ukončují masivní pilíře, do kterých je zavěšena dvojdílná kovaná brána, zhotovená podle návrhu fr. J. Šimůnka TJ. Rozhledna s kaplí Svatého Kříže Základní kámen na nejvyšším bodu hory položil 1. 9. 1897 císař Frant. Josef I. Podle návrhu a představ P. Cibulky stavbu provedl a z velké části i financoval ing. Václav Wittner z Olomouce. Vchod na rozhlednu je ze severní strany po železném točitém schodišti až k původně otevřené vyhlídkové terase, nad níž čněla štíhlá dřevěná nadstavba ukončená věžičkou. Už v r. 1915 bylo nutné tuto nejhornější dřevěnou konstrukci z důvodu zřícení rozebrat a původní rozhlednu snížit. Dnes je rozhledna vysoká 15m.


Schodiště Monumentální pískovcové schodiště s 221 stupni z nedalekého lomu na Černavě dlouhé 242m, které přetínají dvě cesty na tři nestejně dlouhé části. Nejužší stupně u Vodní kaple (5-6m), směrem nahoru se rozšiřují (7-8m). Projekt vypracoval a stavbu řídil bystřický stavitel Otto Zeman, provedeno kamenickou dílnou mistra Korábečného z Rajnochovic. Horní část schodiště kolem kostela podle návrhu architekta Sochora z Prahy provedla firma stavitele Holečka z Olomouce. Tvoří ji 29 schodišťových stupňů širokých 12,5m z tvrdé slezské žuly, kamenné zábradlí s balustrádou a terasa. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení 12. 9. 1910. V létě roku 2000 proběhla generální oprava chrámového schodiště vč. nových základů pod pískovcové balustrády a současně se provedla výměna schodišťových svítidel. Tato mimořádná investice byla z části opět hrazena obětavými dárci, jejichž jména jsou vytesána na schodišťových stupních. Kramářské boudy Snaha něco prodávat na vrcholu Hostýna poutníkům se traduje už od počátku, co zde stojí kostel a konají se poutě. Dřevěné prodejní stánky (tak jak je známe dnes podél schodiště k bazilice) byly vystavěny v roce 1904 podle návrhu Dušana Jurkoviče a jejich rozmístění mělo znázorňovat rozevřenou kytici, v jejímž centru je bazilika. Ovčárna - ubytovací hostinec Po všech zkázách na Hostýně, které byly započaty od zrušení chrámu v roce 1787, se vybudovala pouze ovčírna určená k chovu ovcí na nezalesněném vrcholu hory. V její blízkosti (od holešovské strany) se vystavěla vápenná pec na vypalování vápna, které se objevilo při průlomu valů nedaleko slavkovské cesty. Na přelomu 18. a 19. století existoval na vrcholu Starý hotel (dům čp. 58 Chvalčov) a restaurace a ubytovna Ovčárna, zřízená r. 1912 z původní ovčírny a původně označována jako Útulna (dům čp. 111 Chvalčov). Dnes tato budova slouží jako ubytovací hostinec. Památníky prvního, druhého a třetího odboje Na zadní stěně druhého zastavení Jurkovičovy křížové cesty je pamětní deska Omladiny obětem první světové války v podobě bronzového reliéfu znázorňující moravský lid adorující hostýnské Madoně od Vincence Vosmíka (1919). Větrná elektrárna Byla zprovozněna na jaře v roce 1994. Provoz elektrárny je nepřetržitý, ovládaný řídícím počítačem, který na základě informací dodávaných příslušnými čidly spouští elektrárnu, nastavuje rotor do směru větru, nastavuje lopatky dle směru větru a připojuje elektrárnu na rozvodnou síť. Dřeviny a zeleň na vrcholu Hostýna


V jubilejním roce císařova panování, roku 1908 (60. výročí), byl na vrcholu Hostýna, který byl do té doby beze stromů, vysázen háj. Říkalo se mu taky Sady Václava Zbořila. Stromy byly vysazeny před dolním koncem krámků, odtud pokračovaly k rozhledně (pojmenované podle císaře pána) a u 7. zastavení Křížové cesty mění stromořadí směr a zatáčí ke kostelu, kde i cesta končí u kaple Jana Sarkandra.

KOMÁRNO Komárno 49, 768 71 Rajnochovice IČO: 287326 www.komarno.cz Historie: První zmínka o obci pochází z roku 1272. Od počátku 17. století se obec nazývala Komárné. Držitel Komárna měl man olomouckého biskupa povinnosti především k nedalekému hradu Šaumburku. Hrad Šaumburk a řetězec manských statků kolem něho včetně Komárna měl především hlídat cestu do Polska. Roku 1589 se obec dostala do katolických rukou a později patřila k faře ve Všechovicích. Škola byla v Komárně založena roku 1827 díky iniciativě obce, aby děti měly výuku v místě. Památky: Kaple sv. Cyrilu a Metodějovi Podle kroniky zadal Františku Gahurovi projekt na uvedenou kapli Tomáš Baťa krátce před svým tragickým úmrtím 12. července 1932. Ke slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 11. října 1936 za velké účasti lidí z Komárna a okolí, přičemž byly posvěceny i nové sochy sv. Cyrila a Metoděje, sochy Božského srdce Páně a P. Marie a nové zvony. Plastika sv. Jana Nepomuckéhoz roku 1803 byla v roce 1965 přemístěna z původního místa u domu č. p. 9 ke kapli sv. Cyrila a Metoděje.

LOUKOV Loukov 199, 768 75 Loukov IČO: 287440 www.loukov.cz


Historie: První zmínka pochází z roku 1348. Část Loukova byla před rokem 1447 majetkově scelena trvale uváděna při bystřickém panství. Žádný z drobných majitelů nepovažoval za důležité vybudovat si reprezentativnější sídlo – tvrz. Dostatečné zázemí jim poskytoval rozsáhlejší dvůr jako centrum přilehlých polností a lesa. Důležitá zmínka o dvoře pochází z roku 1489, kdy Jiřík z Loukova prodal jeho polovinu Václavovi z Bystřice. Od roku 1532 až do revoluce 1848 byl již celý Loukov v držení majitelů bystřického panství. Od roku 1976 jsou součástí obce Loukov také Libosváry, starobylá záhorská obec, o které je první písemná zmínka již z roku 1142. Další historický záznam je z roku 1293, kdy přemyslovský vévoda Mikuláš I. Opavský prodal obec do rukou Zbyslava z Bohuslavic. V dávné minulosti obcí Libosváry procházela tzv. Jantarová stezka od Středozemního moře k Baltu. Památky: Nejvýznačnější historickou stavbou Loukova je barokní kostel sv. Václava z roku 1620.

MRLÍNEK Mrlínek 54, 768 61 Bystřice pod Hostýnem www.mrlinek.cz Historie: První zmínku uvádí moravský historik Antonín Boček v roce 1301. Zmiňuje se o Alšíkovi, synu kdysi pána Alberta z Mrlínu, který si nechává stvrdit své platné dědictví. Obec Mrlínek se původně nazývala Mrlín. Podle dochovaných písemností se dá usoudit, že obec byla rozdělena na dvě části a to na Horní a Dolní Mrlín. Každá z nich měla svého majitele. Ves Horní Mrlín v roce 1385 prodal Výšel ze Závoře společně i s mlýnem Tomášovi Hrbovi ze Rži. V polovině 17. století byly ukončeny časté změny majitelů Horního Mrlína, který se v tomto období stal součástí bystřického panství. Následným sloučením obou částí Horního a Dolního Mrlína vznikla obce Mrlínek, která byla ve vlastnictví hraběte Jasna Rottala. Od roku 1827 až do třicátých let 20. století byl majitelem Mrlínku šlechtický rod Loudonů. Zajímavostí je zmínka o zemské ose, která prochází katastrem Mrlínka a která se traduje od počátku 20. století. Vznikla díky sešlosti bystřických úředníků z kanceláře barona Loudona, kteří se scházeli v letních měsících v mrlínské Bažantnici v malé jeskyni, „hovořili o životě“ a protože hledali možnost, jak příjemné místo nazvat, vznikl nápad, že místo nazvou „zemskou osou“. Dokonce byly složeny verše i popěvek na „zemskou osu“ v Mrlínku.


Památky: Kaplička na okraji obce u hlavní silnice Socha Panny Marie Hostýnské

OSÍČKO Osíčko 56, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287563 www.osicko.cz Historie: Původně se jednalo o dvě vesničky Osíčko a Příkazy, které po staletí dělil pouze začínající tok říčky Moštěnky. První zmínky obou obcí se vztahují k důležité události v dějinách obce, neboť Osíčko a sousední Příkazy nejdříve Koupil a vzápětí prodal olomoucké kapitule Zdeněk z Domažlic, a to v roce 1360. V roce 1403 byla uzavřena kupní smlouva mezi Tomášem, sousedem z Loukova a Šimkem, fojtem z Osíčka, kde se poprvé dovídáme o fojtství v Osíčku. Od poloviny 19. století patřily obě obce k soudnímu okresu Bystřice pod Hostýnem a politickému okresu Holešov. Obě obce, i když vznikly samostatně a také se samostatně vyvíjely, si byly tak blízké, že se v roce 1951 sloučily v jednu obec nesoucí jméno Osíčko. Památky: Kaple Panny Marie pomocnice Kaple Navštívení panny Marie Pískovcové kříže z 19. století Socha Panny Marie svatohostýnské a socha sv. Terezie Pamětní deska k památce Antonína Kozáka, poručíka 32. pěšího pluku italských legií, byla umístěna na budově školy.

PODHRADNÍ LHOTA Podhradní Lhota 15, 768 71 Rajnochovice IČO: 287610 www.podhradnilhota.cz Historie:


Podhradní Lhota se rozprostírá v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m. n. m.) a Nový Šaumburk (530 m. n. m.), lidově zvaný Bašta. Historie vesnice se připomíná k roku 1429. V období třicetileté války byla Podhradní Lhota vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Za protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) obec nesla jméno Burgsdorf. Památky: Zřícenina hradu Šaumburk Zřícenina hradu Zubříč Boží muka na rozcestí pod vrchy (1861) Sošku sv. Anny s letopočtem 1818 najdeme v lokalitě Šraňky mezi obcí Podhradní Lhota a Rajnochovice Socha Dívky se džbánkem stojí v parčíku před zvonicí a je to dar O. Drahotušského rodné obci. Kaplička Sedmibolestné Panny Marie z 19. století.

RUSAVA Rusava 248, 768 45 Rusava IČO: 00287709 www.rusava.cz Historie: Podle historických pramenů je známo, že zakladatelem obce Rusavy byl hrabě Jan z Rottalu, majitel holešovského panství, který uprostřed Hostýnských vrchů na místě dříve zaniklých obcí usadil odbojné vsacké Valachy při valašském povstání v polovině 17. století. Oblastí Rusavy protéká stejnojmenný potok, podle kterého obec dostala své jméno. Název potoka zase pravděpodobně souvisí s označením místní rusé, tj. červené hlíny, která při deštích barví vodu do "rusé barvy". Poloha Rusavy, rozložené mezi samými kopci v dlouhém klikatém údolí, měla své výhody i nevýhody. Ležela stranou cest a dlouho k ní ani žádná nevedla. Díky tomu byla ovšem ubráněna nepřátelským tažením a vpádům, byla útočištěm povstalců (především ze Slovenska kolem roku 1848), odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter. Hořké chuti náboženské nesnášenlivosti ovšem zakusili rusavští evangelíci od pánů z rodu Rottalů v době, kdy ještě nebyl zaveden tzv. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 322

toleranční patent (zaveden v roce 1781). Za vlády Marie Terezie bylo dvanáct Rusavjanů zajato při "tajné schůzce" na postrach všem nekatolíkům. Byli souzeni a nikdy se nevrátili ke svým rodinám.

Památky: Muzeum Obyvatelé Rusavy jsou právem hrdí na své předky hrdí a jejich nelehký život jim stále připomíná Muzeum Rusavy - Památník obce, které bylo slavnostně otevřeno 1. října 1994 a kde jsou vystaveny některé dochované projevy rusavské lidové kultury (staré nástroje, vybavení chalup, nábytek, lidové oděvy apod.), historické materiály a zmínky týkající se obce. Katolický kostel Povýšení sv. Kříže byl dokončen v roce 1787, základní kámen byl položen roku 1774. Spolu s kostelem byla postavena také katolická škola a fara a to na základě dekretů MarieTerezie. Na výzdobě kostela se podíleli prostí a věřící lidé. Před vchodem do kostela se nachází velká socha Panny Marie Lurdské, kterou věnovali manželé za navrácení zdraví. Kříž u kostela pochází z doby vysvěcení a byl pořízen ze sbírky občanů. Kostel měl původně šindelovou střechu a věž, který byl časem nahrazen plechovou krytinou. Evangelický kostel sv. Trojice Pozdně barokní kamenný kostel Českobratrské církve evangelické, jehož základní kámen byl posvěcen 23. července 1865. Jeho stavba trvala celkem sedmnáct let. V říjnu roku 1882 byl na věž kostela vytažen zvon, který spolu s křišťálovým lustrem darovala rusavská rodina Mozolů. Velkolepé stavební dílo by nevzniklo bez celé řady finančních sbírek, pomoci moravského zemského výboru nebo Spolku Gustava Adolfa z Vídně. Kašparova vila, valašská dřevěnice byla postavena v roce 1932 podle vzoru horské chaty Kohútka v Javorníkách a je objektem typickým pro tradiční lidové stavitelství Valašska. Roubenou vilu si malíř a ilustrátor Adolf Kašpar užíval pouhá dvě léta, na sklonku svého života. V minulosti sloužila k různým účelům – jako zdravotní středisko, kanceláře JZD, knihovna a muzeum obce. Po restituci byla navrácena dědicům posledního majitele. Dnes je veřejnosti nepřístupná, ale stále tvoří významnou dominantu obce. Nedílnou součástí památky je střešní krytina z dřevěného štípaného šindele, která je charakteristická pro roubené stavby. Pod střechou je nápis: "AŤ SI BYLO, JAK SI BYLO, DYCKY JAKSI BYLO, EŠČE NIGDY NIKDY NEBYLO, ABY JAKSI NEBYLO" Pomník Daniela Slobody


Pomník se nachází na místním hřbitově na hrobě národního buditele a významného přírodovědce Daniela Slobody (1809-1888).

Pomník Juliány Slobodové, rozené Jurkovičové Pomník se nachází na místním hřbitově na hrobě Juliány Slobodové (1822-1866), manželky národního buditele a přírodovědce Daniela Slobody. Do čtyřbokého kamenného podstavce je zapuštěn litinový kříž s rouškou přes břevno.

Pomník 26 občanů Rusavy Pomník je zřízen nad hrobem 26 rusavských občanů, kteří v roce 1866 zemřeli na choleru. Na čtyřbokém kamenném hranolovém podstavci se soklem je litinový kříž s květinovým věncem zavěšeným na břevně. Na podstavci je český text: "Kristus jediný prostředník oroduje za nás, Řím 8.9." Památník partyzána Slávka Londy Pískovcový památník je z roku 1947. V roce 1998 byl pro sesuv půdy přemístěn na nové prostranství z hrobu partyzána Slávka Londy. Ten byl v roce 1944 postřelen německými vojáky v lese na Rusavě a pro bezvýchodnost své situace se sám zastřelil. Památník je tvořen podstavcem a figurou partyzána ve zhruba životní velikosti v uniformě vojáka československé armády. V červnu 2014 byla na Rusavě - Klapinově odhalena a slivovicí pokřtěna dřevěná socha Portáše, strážce valašských hor. Dílo je autorem řezbáře a sochaře Josefa Biječka z Bystřice pod Hostýnem.

RAJNOCHOVICE Rajnochovice 144, 768 71 Rajnochovice IČO: 00287661 www.rajnochovice.cz


Historie: Před vznikem obce Rajnochovice se na jejím dnešním území rozkládalo několik samostatných osad. Jsou doloženy vesnice Polom, Hodonovice (pod Bílovou), Černá ves, za kostelem Kateřinice (nesouvisí s obcí na Vsetínsku), městečko Košov (zde byly dokonce i zděné domy a kostel) a další. Dnes zůstaly jen názvy místních částí. V původních osadách žili dřevaři, uhlíři (pálili dřevěné uhlí), pasekáři (chov ovcí, pěstování lnu, obilí a brambor) a šindeláři (strouhali střešní krytinu "šindel"). 1640 se narodil bača Mikuláš Rajnoch, který sloužil na kelčském biskupském panství. Po jeho smrti vydává olomoucký biskup hrabě Schrattenbach svolení, že jeho synové (6) si mohou na panských pozemcích nedaleko kostela postavit každý svůj domek a na vymezeném pozemku hospodařit. 8. květen 1721 (datum, kdy dostali synové Mikuláše Rajnocha svolení se usídlit)je pokládán za datum založeníRajnochovic.Ještě dnes je možno na hranicích katastru spatřit hranečníky s arcibiskupskými znaky. Obec se kromě význačných kapitol své historie zapsala do dějin také v době 2. světové války, kdy se stala partyzánskou oblastí a sídlem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Památník na místním hřbitově připomíná padlé z tohoto období. Obec Rajnochovice je turisticky vysoce atraktivním centrem Hostýnských vrchů na jejíž území se nachází i nejvyšší vrcholy Kelčský Javorník (865m) a Čerňava (844m). Je to chráněné území, oblast klidu v přírodním parku Hostýnské vrchy s několika zvláště chráněnými územími. Díky velkému podílu lesů je zdejší klima srovnatelné s rakouskými Alpami (nacházeli se zde i klimatické lázně). Hlavním a nejdelším údolím protéká říčka Juhyně. Jedná se o největší obec okresu Kroměříž. Domy a chalupy jsou roztroušeny téměř po celém území, často na pasekách a samotách. V obci žije 550 ob. (k 1. 1. 2014), ovšem v létě bývá počet až trojnásobný, jen rekreačních chat a objektů je přes 700. Památky: Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny Je nejvýznamnější historickou a architektonickou památkou v Rajnochovicích, pro svou majestátnost se mu často říká „valašská katedrála“. Původní dřevěný kostelík sv. Anny stával uprostřed dnešního hřbitova. Legenda praví, že do kostelíka často putoval templářský rytíř z blízkého hradu Šaumburku, který byl při rušení řádu roku 1311 v kostele zachráněn. Za svou záchranu nechal zhotovit sousoší sv. Anny Samotřetí a žil do své smrti při kostele jako poustevník. Nad vchodem je kamenný erb kardinála Schrattenbacha a nad ním sluneční hodiny, po stranách pak sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Před kostelem je dále kamenná pieta (sedící p. Marie s Kristem na klíně) s letopočtem 1815 a kamenný kříž z roku 1737.


Budova fary v Rajnochovicích Jedná se o vrcholně barokní stavbu zřejmě z první poloviny 18. století. V letech 1711 – 1716 byl v obci stavěn nový kostel Panny Marie a sv. Anny. Po dostavbě kostela byly zahájeny přípravy na stavbu nové fary a ta byla dokončena roku 1732 v barokním stylu. V druhé polovině 20. století objekt značně zchátral. Záchrana přišla z olomoucké arcidiecéze, která zde po roce 1990 zřídila ADCŽM Přístav (Arcidiecézní centrum života mládeže), středisko pro práci s animátory mládeže a ministranty. Budova, do té doby v dezolátním stavu, byla opravena a přistavěny byly i další objekty zajišťující chod zařízení. Na budově je umístěna pamětní deska z roku 1969, věnovaná botanikovi P. Františku Gogelovi, který žil v letech 1854–1922 a narodil se v sousední Podhradní Lhotě a na zdejší faře působil jako duchovní správce.

Klauza k plavení dřeva Největším bohatstvím obce vždy byly a dodnes jsou lesy. Základní otázkou byla vždy doprava dříví na místo jeho zpracování (pila). Před 200 lety nebyly vybudovány pevné cesty pro povozy. Dříví se proto z lesů nesváželo, ale plavilo. Aby se zvýšil tok vody, byly vybudovány malé přehrady, tzv. "klausy", jedna na Juhyni na Košovech směrem na TrojákTesák, druhá nad Rosošným na Rosošence na hranici přírodní rezervace Čerňava a pramenu Fons-Theodori. Vodní nádrž (tzv. klauza), která byla používána k plavení dřeva. Plavení dřeva začínalo při jarním tání při vypouštění vody z nádrže. Naposledy se údajně plavilo dřevo v Rajnochovicích 28. února 1914. Nádrž byla v nedávné době rekonstruována státním podnikem Lesy ČR. Studánka FONS THEODORI Kamenná studánka, v níž je vyryt nápis „Fons Theodori“ s letopočtem MCM (1900), pojmenovaný podle olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Pramen se těší dobré pověsti díky dobré pitné vodě.

SLAVKOV POD HOSTÝNEM Slavkov pod Hostýnem 14, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 00287733 www.slavkov-ph.cz Historie: První dochovaná zmínka o této vsi pochází z roku 1349. V horní části byla tvrz osídlena Onešem Trdlovem a jeho matkou Bětou. Ve 13. století vpadli na vrchol Sv. Hostýna Tataři, kteří se zde dostali přes Slavkovskou louku „Stráň“. V dnešní době patří mezi chráněné


přírodní parky. Od roku 1365 patří Slavkov Bystřickému panství. Od roku 1650 až do dvacátého století byl Slavkov ve vlastnictví panství hraběte Rottala a svobodných pánů Laudonů. Dále na katastru obce ležely dva kamenolomy, ze kterých se lámal jemný pískovec, který byl opracován na brousky. Nejslavnější kámen ze Slavkovských lomů je dozajista ten, který je jedním ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Zdejší kámen byl použit i na stavbu katedrály Sv. Václava v Olomouci. Památky: Kaplička z roku 1871 poblíž chodníku na Hostýn Zvonice postavená v roce 1833 na místě, kde stávala dřevěná zvonice z roku 1765 a stojí uprostřed obce Železný kříž z roku 1896

VÍTONICE Vítonice 82, 768 61 Bystřice pod Hostýnem www.vitonice.cz Historie: Pravěké nálezy potvrzují osídlení už v době kamenné, první zmínku nacházíme ve Zdíkově listině z roku 1141. První písemný záznam o obci pochází ze zemských desek olomouckých IV/14 z roku 1381, podle něj byla obec Vítonice v poddanství pánů ze Šternberka. V roce 1480 se Vítonice dostaly do držení roku Žerotínů, později Viléma z Perštejna. Smutné chvíle prožily Vítonice 29. září 1869, kdy velký požár zničil takřka celou ves, pokládanou do té doby za nejbohatší v kraji. Památky: Kostel sv. Cyrila a Metoděje Římskokatolický kostel byl dostavěn v roce 1889 Pískovcový kříž, zvaný Zelený z roku 1793

PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY Z velkoplošných chráněných území je v regionu přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhláškou ze dne 29. 6. 1989 byla zřízena oblast klidu Hostýnské vrchy a dne 21. 4. 1995 byl zřízen přírodní park o rozloze cca 98 km². Pro krajinný ráz je typické velké zastoupení lesů a pastvin a charakteristická historická zástavba obcí valašského typu.


NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. Soustava Natura 2000 je vytvářena dvěma typy území: Ptačí oblast – zkráceně PO (ang. Special Protection Areas - SPA) Evropsky významná lokalita – zkráceně EVL (ang. Sites of Community Importance - SCI)

Ptačí oblast Hostýnské vrchy Ptačí oblast se rozkládá na území Zlínského kraje o rozloze 5 177 ha, v katastrálních územích Držková, Hošťálková, Chvalčov, Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Podhradní Lhota, Osíčko, Rajnochovice a Rusava. Byla vymezena nařízením vlády ČR od roku 2005. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků např. strakapouda bělohřbetého a lejska malého a jejich biotopy v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Evropsky významné lokality Hostýnských vrchů Přírodní rezervace: Smrdutá – nachází se na prudkém jihozápadním svahu a kolem vrcholu stejnojmenné hory asi 1,5 km od Tesáku. Jde o přirozený ekosystém svahového suťového lesa, zčásti pralesovitého charakteru s karpatskou květenou v podrostu a s význačnými útvary slepencových skalisek a pseudokrasovými jeskyněmi v prudkém suťovém svahu. Je zde i stejnojmenná puklinová jeskyně dlouhá 56 m se sněhobílou sintrovou polevou podobnou květáku tzv. písolity. Kelečský Javorník 865 m n. m. - tento vrchol leží na příkrém severním úbočí nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů. Strmý a suťový svah je zde rozčleněn několika hluboce zaříznutými koryty potoků. Ve stromovém patře převládá javor klen, buk lesní a jasan ztepilý. Bylinný podrost je nejzápadnější výspou karpatské květeny. Z obojživelníků zde byl pozorován například mlok skvrnitý nebo skokan hnědý. Hnízdí zde strakapoud bělohřbetý, lejsek mylý, holub hřivnáč, linduška lesní a v širším okolí nepravidelně krkavec velký a čáp černý. Lokalita je opět přístupná pouze pěšky. Masív býval dříve porostlý karpatským pralesem, 1. 1. 1979 zde došlo k ekologické katastrofě souběhem nešťastných náhod. Dnes bývalé holiny zarůstají mladé a chráněné porosty, do podoby bývalého karpatského pralesa však dorostou po mnoha dalších desítkách až stovkách let.


Čerňava - nalezneme ji na severovýchodním svahu vrchu Čerňava v nadmořské výšce 570 – 730 m, severozápadně od Tesáku. Je ukázkou zachovalého typického karpatského lesa pralesovitého charakteru s jednotlivými stromy až 280 let starými. Na dolním okraji rezervace na Rosošném potoce se nachází malá vodní nádrž, tzv. klauza, která v minulosti sloužila k zadržování vody pro plavení dřeva do Rajnochovic. Vyvěrá zde poměrně vydatný pramen Fons Theodori. Tesák - chráněný je zde přirozený porost jedlobučiny s charakteristickým bylinným podrostem. Jde o jeden z nejlépe zachovaných porostů tohoto typu v Hostýnských vrších. Obřany- tato rezervace zaujímá vrcholové partie izolovaného vrcholu Obřany, jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky. Vlastní vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem, který ze severu a severozápadu spadá v příkré suťové svahy. Předmětem ochrany je přirozený ekosystém suťového lesa s neporušenými autoregulačními schopnostmi, se vzácnějšími druhy bezobratlých např. vřetenatky Ranojevičovy moravské, která zde byla objevena jako na jediném místě a charakteristickou květenou. Sochová- zaujímá vrcholovou část hřebene a prudký severní až severozápadní svah stejnojmenného vrchu. Skály zde jsou povrchovým výstupem geologického podloží, kterým jsou magurské pískovce a slepence karpatského flyše. Přírodní památky: Skalka-Polomsko – nachází se 500 m severně od obce Rajnochovice. Jde o příkrou travnatou stráň s jihozápadní expozicí, zčásti zarostlou keři a s bohatou vegetací, v nichž jsou zastoupeny teplomilné a suchomilné druhy karpatských luk i druhy keřnatých strání, se sklonem asi 45 stupňů. Vyskytují se zde vrstvy pískovce a slepence s vložkami jílovců, které jako ploché skály vystupují na povrch. Stráň - nachází se asi 1 km jihovýchodně od Slavkova pod Hostýnem. Polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk se sklonem 10 - 30 se solitérními lípami a skupinami borovic. Lokalita klínovitě zabíhá do zalesněného západního svahu Hostýna, má i krajinářsko-estetický význam. Pod Kozincem- leží na mírném severozápadním svahu, na úbočí kopce Kozinec, asi 1 km severozápadně od středu Chvalčova. Jedná se o typický ekosystém karpatských luk. Vyskytuje se zde celá řada zvláště chráněných druhů rostlin. Hradištěk- je to opuštěný lom s terasami s výskytem několika ohrožených druhů rostlin a živočichů. Německý- je opuštěný lom se skalním jezírkem, s chráněnými druhy obojživelníků. Na Jančích - jedná se o jednosečnou karpatskou louku obklopenou lesy. Je to lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého a dalších ohrožených druhů rostlin.


Vřesoviště Bílová - má úplně jiný charakter než předchozí památky, je to jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších.

Naučné stezky: Chodník Masarykových - seznamuje s krajinou a historií Chvalčova. Na trase jsou umístěny informační tabule s popisem zajímavostí, fauny a flóry. Stezka začíná naproti domu č. 401, kde pamětní deska připomíná prázdninový pobyt rodiny profesora T. G. Masaryka v létě 1898, končí nad Schwaigrovkou. Trasa je dlouhá 5,5 km. Začíná ve výšce 340m nad mořem, končí ve výšce 510m nad mořem. Příroda Hostýnských vrchů - seznamuje s charakteristickými a významnými druhy rostlin a živočichů této oblasti. První z osmi zastavení se nachází pod křížovou cestou na Sv. Hostýně, stezka končí na Chvalčově. Délka trasy je 1,7 km. Hostýnské vrchy - přírodovědně-historická naučná stezka seznamuje se zajímavostmi centrální části Hostýnských vrchů. Začíná pod vrcholem Bukovina, vede okrajem pastvin a luk nad Rusavou, kolem přírodní rezervace Obřany na horní konec Chvalčova. Odtud pokračuje přes Německý lom, chráněná území Janče a Smrdutou, pod Tesákem a údolím Rosošného potoka kolem Čerňavy až na začátek Rajnochovic. Terén je členitý, ale necelých 17 km lze absolvovat pěšky, na kole a v zimě na běžkách. Rusavské chodníčky- stezka má sedm zastavení a přístupnou formou seznamuje návštěvníky s vývojem krajiny a přírodou okolí obce Rusava a Hostýnských vrchů, s životem původních Rusavjanů a s místní faunou a flórou. Rodinná stezka I. - Končiny, Bedlina - trasa je určená všem, kteří chtějí poznat krásné, ale takřka neznámé okolí Bystřice pod Hostýnem. Trasa je vhodná a vyzkoušená také pro pohodovou procházku s kočárkem nebo malými dětmi. Můžeme zvolit ze dvou variant. Délka trasy je 2,5 – 3,5 km. Rodinná stezka II. -Hostýn – opět nenáročná trasa určená pro pohodový výlet, je určená pro pěší a není vhodná pro kočárky. Délka trasy 3,5 km. Portášské chodníky- cílem občanského sdružení portášů v dnešní době je připomenutí slavné portášské historie na Moravě. Členové sdružení provádějí pochůzky po horách v dobových krojích a výstrojích. Na nich se potkávají s místními obyvateli a turisty, poskytují informace o historii „Portášů“. Portáši požívají ochrany veřejného činitele, protože nosí zbraň, musí absolvovat potřebný výcvik. Portášské chodníky mají několik tras po celém Valašsku, trasa č. 9 vede přes Hostýnské vrchy Rusava – Bečka – Tesák – Rajnochovice – Podhradní Lhota Skalný- je zajímavý skalními útvary z třetihorního pískovce nacházející se na vrcholovém hřbetu. Na zdejších skalách stával ve středověku hrad, ale dnes po něm nenajdeme téměř žádné stopy. Holý vrch -rozvodí 4 řek: Dřevnice, Rusavy, Bystřičky a Juhyně - zarostlý smrkovým lesem


Tesák- 727 m.n.m. Název pochází pravděpodobně z "tesání dřeva" v místních lesích. Za bystřického starosty Františka Fryšáka byla prosazena nová silnice z Bystřice přes Tesák a Troják směrem ke Vsetínu. Silnice sledovala horní tok Bystřičky a Juhyně, prorazila Hostýnské vrchy a spojila tak Hanou se Vsackem, čímž rozšířila spojení Moravy se Slovenskem. Se stavbou se započalo r. 1925 a trvala 8 let. Starosta Fryšák měl rád místní kraj a při obhlídce stavby silnice objevil zapadlou paseku. Tak se zrodila myšlenka postavit zde turistickou chatu. Roku 1932 zde byla otevřena první turistická chata. PODMÍNKY PRO TURISTIKU Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem leží v malebné krajině s pestrou mozaikou polí, lesů, luk a rozptýlené zeleně, která je protkána hustou sítí značených turistických cest. Bystřice pod Hostýnem a její okolí je součástí rekreačního zázemí řady nedalekých velkých měst například Zlína, Kroměříže, Přerova, Valašského Meziříčí a dalších. Vyhledávanou místní atrakcí na Rusavě je koupaliště – Rehabilitační centrum Podhostýnského mikroregionu – s největší kolektorovou plochou pro ohřev vody v bazénu v ČR, s tobogánem, skluzavkou a řadou dalších vodních prvků. V areálu koupaliště je umístěn moderní dětský koutek s lezeckou stěnou a průlezkami, asfaltové hřiště pro míčové hry a hřiště pro plážový volejbal. Ke sportovnímu a rekreačnímu vyžití dále slouží tenisové hřiště s umělým povrchem a fotbalové hřiště. Koupaliště v Osíčku - voda je ohřívána tepelným čerpadlem na teplotu 24°C - 26°C. Koupaliště je velmi dobře dostupné veřejnou dopravou. Vzdálenost od zastávky autobusu, nebo od nádraží ČD je asi 10 minut volné chůze. Koupaliště v Bystřici pod Hostýnem leží v městském lesoparku Zahájené. V areálu venkovního koupaliště najdeme dvě dětská hřiště, minigolf, petangue a tenisový kurt. Cyklotrasa „Na kole kolem Hostýna „ Je to 20-ti kilometrový středně náročný okruh se stoupáním 566 výškových metrů. Bystřice p. H – Hostýn – Bukovina – Rusava – Brusné – Slavkov p. H. – Bystřice p. H. V Bystřici pod Hostýnem je možnost v informačním středisku zapůjčit si horská kola, na který mohou turisté poznávat krásy zdejšího okolí. Oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras. Koná se zde pravidelně řada závodů horských kol, jako Cyklomaraton Drásal, Rusavská 50, Bystřická 50. V Rajnochovicích již třetím rokem startuje oblíbený turisticko-běžecký závod jednotlivců a dvoučlenných týmů s názvem „Hostýnská osma“.


Milovníci horolezeckým terénů zase mohou navštívit v oblasti Skalné atraktivní lezecké terény, jako je 18metrový skalní útvar Orel, 13 m vysokou skalní věž Zub nebo 10 m vysokou skálu Žába. V Rajnochovicích se nabízí neopakovatelné setkání s koňmi plemene Hafling a vyjížďky do přírody na bryčce či na koni. OSTATNÍ ATRAKTIVITY Hostýnská magistrála Je to soustava tras o délce 52 kilometrů, které jsou využívány celoročně turisty a cyklisty přes rok. S prvním sněhem pak budou upraveny na stopy pro běžkaře. Trasy jsou očíslovány, na významných místech je lemuje 25 dřevěných odpočívadel, dvě velké mapy na parkovištích Tesák a Troják a celkem 22 velkoplošných panoramatických map. Páteřní trasa magistrály je dlouhá 19,2 km, začíná na Svatém Hostýně a končí v Loučce v místě zvaném Lázy. Na sedmi místech ji kříží odbočky na vedlejší trasy na mnoho zajímavých míst. Turisté, cyklisté či běžkaři se tak dostanou například na Rusavu, Ráztoku, Tesák, Chvalčov či do Rajnochovic. Hostýnský YETTY Yetty, který má na Hostýnsku podobu bodrého bělovlasého staříka v šedém kožichu, se občas objeví na některé ze sjezdovek, kde učí děti lyžovat. Příležitostně ho potkají i běžkaři, kterým na požádání razítkuje mapy a brožury Hostýnských vrchů, nebo bývá k vidění, jak vesele mává do webkamer na trasách magistrály. S jeho osobou je spojováno několik programů během celého roku například Ticho po pěšině – Yetty radí, jaké jsou v turistické oblasti naučné stezky, poutní místa, chráněné území i ticho k rozjímání. Další z mnoha akcí je třeba „Ze sedla do sedla“ vyznačenou trasou se dojede do Rajnochovic k hostinci Ve Dvoře“ a ze sedla cyklistického se dá přesedlat do sedla koňského nebo zimní závod Hostýnský YETTY, závodu se mohou zúčastnit všichni mladí, staří, sportovci i amatéři. V době masopustu se se nad Rusavou schází u ohně s Portáši, strážci hranic. Ski Areál Rusava Je lyžařské středisko s 20-ti letou tradicí, které se nachází v centru obce Rusava nad Obecním úřadem ve výšce 410 m.n.m. V areálu jsou v provozu tři lyžařské vleky, z toho dva paralelní vleky typu KV 400 a TATRAPOMA pro dospělé o délkách 387m a 417m a jeden vlek dětský v délce 100m. Přepravní kapacita vleků je 1200 osob za hodinu. Průměrný sklon tratě je 11 stupňů. Sjezdová trať je vhodná zejména pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře nebo snowboardaře, ale vzhledem k členitosti terénu je vhodná i pro pokročilé lyžaře. Středisko také nabízí každodenní večerní lyžování. Svah je upravován každý den sněžnou rolbou, dostatek sněhu po celou zimní sezónu zajišťuje šest sněhových děl.


Ski areál Troják Leží ve stejnojmenném sedle na hranicích okresů Kroměříž, Vsetín a Zlín. Skiareál doplňují služby např. moderní půjčovnu lyžařského a snowboardového vybavení, lyžařskou a snowboardovou školu, půjčovnu dětských sněžných skútrů a další. Areál nabízí i bezbariérový přístup na sjezdovku se zázemím a možností výuky pro lidi s tělesným postižením. Celé zázemí pro sportovce a rekreanty je doplňováno stravovacími i ubytovacími kapacitami. Sjezdové tratě, kterých je pět, jsou uměle zasněžovány a jsou osvětleny. V těsné blízkosti Skiareálu je hotel Troják a Hostinec Troják s možností využití vnitřního bazénu, sauny a několika bowlingových drah. Ski areál Tesák Nachází se na hlavním silničním tahu od Bystřice pod Hostýnem, asi 7 km směr Tesák – Troják. Ski areál Tesák má 2 areály se 3 vleky, z toho jeden pro začínající lyžaře s plynulou regulací rychlosti. Areál Cvičná louka má nainstalováno umělé osvětlení pro večerní lyžování, také přístupová cesta je osvětlena. Sněžná děla s nově vybudovanou nádrží na vodu pokrývají sjezdovku umělým sněhem. V provozu je i nový bufet s posezením a nové sociální zařízení. Otevřené brány Projekt zpřístupnění významných sakrálních památek ve Zlínském kraji byl zahájen v roce 2009 a ORP Bystřice pod Hostýnem má v projektu zapojeny 2 kostely na Hostýně a v Rajnochovicích. Cílem projektu je zpřístupnění bohatého fondu církevních památek, zejména umělecky a historicky cenných kostelů. Od května do konce září jsou vybrané kostely přístupné v pravidelném návštěvnickém režimu a s kompetentními službami průvodců. Kultura a společenské akce Pořádání stávajících i nových pravidelných kulturních a společenských akcí je nutné podporovat a rozvíjet. Vhodnou propagací a marketingem mohou velmi významně podpořit návštěvnost oblasti. Zajímavé akce by se také mohli stát významnými součástmi produktových balíčku, jejichž tvorbu je rovněž potřeba iniciovat a podpořit, protože hrají strategickou úlohu v rozvoji cestovního ruchu. Přirozeným střediskem kulturního a společenského života je město Bystřice pod Hostýnem. Konají se zde např. Bystřické zámecké slavnosti, Mezinárodní folklorní festival Na Rynku, zámecké koncerty, jarmarky a další. Během celého roku probíhají poutní slavnosti na Svatém Hostýně např. Pouť včelařů, Muzikantská pouť, Tradiční orelská pouť Cyrilometodějská pěší pouť ze Svatého Hostýna na Velehrad. V ostatních obcích se kulturní a společenský život soustředí do místních kulturních domů a sokoloven, kde jsou pořádány akce místního významu, jako jsou výstavy, plesy a taneční


zábavy. Tradiční význam pro kulturní život mají také obecní knihovny, které se nacházejí ve všech obcích ORP. Návštěvnost vybraných atraktivit a objektů Statistika návštěvnosti v Bystřici pod Hostýnem ROK 2013 Celoročně je otevřeno Informační centrum, zámek, muzeum, výstavní síň a TON jsou otevřeny každoročně od dubna. Zámek byl od září do konce roku zavřený z důvodu rekonstrukce. Prohlídka zámku

380 osob

Muzeum

358 osob

Výstavy

1 823 osob

TON

743 osob

Informační centrum navštívilo 13 986 osob

ROK 2014 Data jsou za období od 1. 1. do 30. 6. 2014, přičemž opět platí , že zámek muzeum, výstavní síň a TON od veřejnosti otevřeny až od dubna. Prohlídka zámku

198 osob

Muzeum

138 osob

Výstavy

1 860 osob

TON

194 osob

Informační centrum 6 261 osob (z toho 4 Španělé, 10 anglicky mluvících, 7 Němců, 2 Italové, 14 Slováků, 8 Poláků a 3 Vietnamci) Struktura ubytovacích zařízení a jejich vytíženost Hostýnské vrchy jsou významnou chatovou oblastí, nejvíce rekreačních chat a rekreačních zařízení se nachází v katastru obce Rajnochovice, Rusava a Chvalčov. V letních měsících je zde několik desítek dětských táborů. Významné změny ubytovací základny nastaly po roce 1990, kdy se některá podniková zařízení ROH transformovala na komerční zařízení, některá zanikla a také došlo k nové výstavbě i ke kvalitativní změně v druhové skladbě ubytovacích zařízení.


Ubytovací zařízení Bystřice pod Hostýnem – 2 hotely a 1 restaurace o celkové kapacitě 115 míst a cena od 390 do 900 Kč/noc, 1 apartmán o kapacitě 13 lůžek za cenu 400 Kč/noc a vila Zámeček 7 míst a cena za vilu je 2990 Kč/noc. Chvalčov Na Sv. Hostýně - 3 ubytovny o kapacitě 182 lůžek, ceny od 150 do 300 Kč / noc Ve Chvalčově 3 rekreační střediska o kapacitě 263 míst za cenu od 330 do 545 Kč/noc, dále 1 hotel o kapacitě 22 míst a cena 200-300 Kč/ noc a 1 apartmán 4 místa za cenu 250 Kč/noc Rajnochovice Tesák 3 ubytovací zařízení o kapacitě 147 míst za cenu od 200 do 600 Kč / noc Troják 1 hotel o kapacitě 55 míst za cenu 650 Kč / noc a rekreační středisko- chatky 42 míst za cenu 400 Kč/chatka/noc Rajnochovice - 2 hotely a 2 hostince o kapacitě 155 míst za cenu od 170 do 590 Kč/noc a rekreační chalupa 12 míst za cenu 2500 Kč/noc/objekt Rusava Na Rusavě je 5 penzionů o kapacitě 186 míst za cenu od 17 do 550 Kč/ noc a chat o kapacitě 107 míst a cena je od 270 do 550/ noc, 2 rekreační zařízení s kapacitou 137 míst a cena se pohybuje od 10 do 260 Kč / noc a kemp Rusava 20 Kč/noc. Podhradní Lhota Balnea centrum s kapacitou 10 míst za cenu 350 Kč/ noc Loukov Turistická ubytovna s kapacitou 30 míst a cenou 180 Kč / noc Osíčko Penzion s kapacitou 24 míst a cenou 400 Kč/ noc a pizzerie s kapacitou 10 míst a cenou 960 Kč/ pokoj/noc

Místním šetřením bylo zjištěno, že vytíženost ubytovacích zařízení se pohybuje v rozmezí 40 – 50 % za rok. Přesnější údaje nebyly zjištěny z toho důvodu, že majitelé ubytovacích zařízení mají pouze knihu hostů, žádné statistiky si nevedou.


6.1.3 Charakteristika potencionálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu Infrastruktura Infrastruktura cestovního ruchu představuje souhrn organizačně-technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci a lze ji členit na základní (doprava, ubytovací a stravovací služby) a doplňkovou.

Infrastruktura dopravy Významnou součást infrastruktury cestovního ruchu představuje doprava. Bez ní by nebyl možný prostorový projev lidí v rámci cestovního ruchu. V osobní hromadné dopravě hraje rozhodující roli autobusová doprava, na níž jsou napojeny všechny obce mikroregionu. Zejména na území s malou hustotou obyvatel je ekonomicky náročné zajištění hromadné dopravy. Tyto oblasti nemají ani dostatečné služby, což ohrožuje nejen rozvoj území, ale může způsobit vysídlování a tím změnu sociální demografické struktury. Železniční doprava je v celém území značně zastaralá, s malou hustotou. Návaznost autobusové a železniční dopravy až na malé výjimky nefunguje.

Infrastrukturu zimních sportů. Hostýnské vrchy patří mezi regiony s poměrně dobrými fyzicko-geografickými předpoklady pro zimní sporty (např. Ski areál na Tesáku, Trojáku a Rusavě, běžecká trasa Hostýnská magistrála).

Infrastrukturu pro potřeby pěší turistiky (značené trasy, tematické a naučné trasy). Oblast má pro tento typ aktivity výborné podmínky, tematické i naučné stesky a trasy jsou vybaveny doprovodnou turistickou infrastrukturou, jako jsou odpočinková místa, informační tabule, vyhlídková místa atd.

Turistická infrastruktura Informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově poskytují informace a turistický servis (informace o institucích, obchodech, službách a podnikatelských subjektech - jízdní řády vlaků a autobusů - ubytování ve městě a okolí - prodej map, turistických průvodců, publikací, regionální literatury, pohlednic a známek - informace o kulturních, společenských a sportovních akcích) přímým návštěvníkům regionu a také propagují a informují potencionální návštěvníky o oblasti prostřednictvím internetu.

Společenská infrastruktura Se spolupodílí na kvalitativním vyjádření jedné ze základních funkcí obcí, která má zejména vliv pro mladé rodiny a rovněž pro návštěvníky zdejší destinace. V každé obci, v různé problematické míře a kvalitě rovněž existuje sportovní a kulturní infrastruktura, s převažujícím využití a aktivitou obyvatel spíše v rámci sportovního zařízení.


Veřejná infrastruktura Významnou roli z pohledu cestovního ruchu, zejména vícedenních návštěvníků (turistů) hrají i další služby typu zdravotnictví nebo v případě potřeby i policie. Dominantní pozici zaujímá město Bystřice pod Hostýnem coby sídla školských, zdravotních a kulturních zařízení. Z místního šetření vyplývá, že zdravotnická péče přímo v obci je zajištěna jen ojediněle. Nejbližší zdravotní záchranná služba je pouze v Bystřici pod Hostýnem nebo Valašském Meziříčí. S dosahem bezpečnostních služeb je to obdobné. Pobočky České pošty jsou na Chvalčově, na Rusavě, v Rajnochovicích, v Loukově a v Bystřici pod Hostýnem, banka nebo bankomat je pouze v Bystřici pod Hostýnem. Stav telekomunikační sítě, přístup k internetu a pokrytí signálem GSM operátorů je rovněž prvkem, který ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Z údajů, které nám poskytly jednotlivé obce, vyplývá, že oblast má vcelku dobré pokrytí signálem. Lidské zdroje pro cestovní ruch odbornost Pro destinaci Bystřice pod Hostýnem a okolí představuje cestovní ruch významnou perspektivní cestu rozvoje. Význam kvality služeb neustále roste, společně s rostoucími požadavky spotřebitelů. Pro efektivní podporu a využití potenciálu jsou nutné kvalitní lidské zdroje. Nejbližší škola je Střední škola podnikatelská a vyšší odborná škola s.r.o. Cestovní ruch Kroměříži a ve Zlíně. Pozornost je třeba věnovat profesím, nepřímo spojeným s cestovním ruchem, které ale s domácími i zahraničními turisty přicházejí do styku ve specifických situacích různých forem ohrožení turisty (policisté, hasiči, členové horské služby). Marketing a management cestovního ruchu Jedním ze základních aspektů dobrého fungování cestovního ruchu jeOrganizace cestovního ruchu (OCR) nebo také destinační management. Podle definice České centrály cestovního ruchu – CzechTourism se jedná o instituci, která pomocí souboru technik, nástrojů a opatření řídí cestovní ruch v regionu za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu, a to díky činnostem jako jsou koordinované plánování, organizace, komunikace, rozhodovací proces a regulace cestovního ruchu v regionu. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací. Obecný trend v národní propagaci a marketingu cestovního ruchu stále více směřuje k víceúrovňovému partnerství veřejných institucí a soukromého sektoru, a to od místní, regionální až po státní úroveň. Nezbytný základ rozvoje sektoru cestovního ruchu je nutné vnímat v politické odpovědnosti státu a krajů i místní samosprávy. Vzhledem k omezené výši objemu finančních prostředků veřejné podpory do sektoru cestovního ruchu je proto nezbytné věnovat pozornost zejména cílům, dopadům a přínosům, kterých má být podporou dosaženo. Jde zejména o optimalizaci


toků finančních prostředků, vynakládaných na propagační a marketingové akce a jiné formy podpory rozvoje cestovního ruchu. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích, tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací.

Subjekty důležité pro regionální spolupráci: Centrála cestovního ruchu Východní Morava Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Město Bystřice pod Hostýnem Podhostýnský mikroregion

Charakteristika stávající meziobecní spolupráce Meziobecní spolupráce funguje prakticky ve všech evropských státech a právní úpravy zpravidla vycházejí z tradic jednotlivých států. Větší prostor pro společný rozvoj obcí vytváří snaha o vzájemnou koordinaci výkonu veřejné správy na evropské úrovni. Spolupráce obcí může být dobrovolná nebo vyžadovaná zákonem. Vzhledem k současnému trendu rozsáhlé decentralizace by v ČR měla být dodržena dobrovolnost, která ovšem nevylučuje zákonnou úpravu územního, kompetenčního a organizačního rámce. Z Francie a Rakouska by bylo vhodné převzít zásadu nezbytné finanční motivace a kontrolovatelných povinných úkolů. Pokud má dále stoupat význam územní samosprávy, musí obcím stát garantovat dostatečnou samostatnost a nezávislost z hlediska jejich existence a tedy zejména financování. Na druhou stranu je potřeba vytvořit funkční a efektivní dohled nad všemi obcemi, který pozitivně ovlivní jejich činnost a nebude mít omezující charakter. Základní nejtypičtější formou spolupráce obcí v ČR, přímo uvedenou v zákoně o obcích, jsou dobrovolné svazky obci. Obvykle vznikají pro územně ucelenou oblast, vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími důležitými pojícími prvky. Svazek obci může společně vykonávat pouze záležitosti spadající do samostatné působnosti obci a činnosti pro ochranu a prosazovaní společných zájmů obcí. Příkladem dobré meziobecní spolupráce obcí v naší oblasti je Podhostýnský mikroregion. Jedním z prvních společných projektů bylo vybudování Rehabilitačního centra Podhostýnského mikroregionu, dalším projektem je vybudování rozhledny na Kelečském Javorníku. Oba tyto projekty jsou významné pro rozvoj cestovního ruchu v našich „Hostýnkách“. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 338

Tab. č. 96 - Finanční analýza CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Název obce

vnitřní obchod cestovní ruch 2141

2143

zájm.činnost a rekreace jiné 342

2013

2014

2013

2014

2013

2014

Chvalčov

0

0

51029

15000

76283

20000

Blazice

0

0

0

0

Mrlínek

0

0

0

0

Brusné

0

0

0

0

Bystřice pod Host.

0

Chomýž

0

0

0

Komárno

0

0

0

Loukov

0

0

24780

Osíčko

0

0

0

Podhradní Lhota

0

0

0

Rajnochovice

0

0

0

Rusava

0

0

0

0

0

Vítonice

0

0

0

13956

3400

3400 752143 363189

2014

0

Slavkov pod Host.

celkem

13956

701114 348189

2013

101063

3293 5170 71733 48528 2500 8450

25793 85353 48528

rok 2013 celkem rok 2014 celkem

952515

období 1. 1. 2014 - 31. 8. 2014

440910

Zdroj: vlastní šetření u jednotlivých obcí Z analýzy vyplývá, že v roce 2013 byly výdaje na cestovní ruch na jednoho obyvatele regionu 60,70 Kč, v části roku 2014 pak 28,10 Kč. Potřebná data k vytvoření finanční analýzy byly shromážděny na základě šetření v jednotlivých obcích ORP Bystřice pod Hostýnem. Obce byly požádány o zpracování údajů skutečně souvisejících s daným tématem za rok 2013 a 2014. Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem má cca 15 691 obyvatel.


6.1.4 SWOT ANALÝZA S – Silné stránky -

Vysoký potencionál cestovního ruchu, možnost celoroční rekreace

-

Významné poutní místo Sv. Hostýn a jeho atributy

-

Existence lyžařských sjezdovek s vleky i terénů vhodných pro běžecké lyžování

-

Uchovávání venkovských tradic

-

Existence přírodních i historických zajímavostí

-

Hustá síť značených turistických cest a cyklotras

-

Informační centrum v Bystřici pod Hostýnem

W-Slabé stránky -

Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu

-

Nedostatečná nabídka služeb a produktů

-

Nízká spolupráce mezi jednotlivými subjekty CR a obcemi

-

Málo alternativního využití v době nepříznivého počasí

-

Špatný stav některých památek a historických objektů

-

Málo rozvinuté služby pro cykloturistiku (cyklostezky)

-

Často negativní vztah místních obyvatel k rostoucímu počtu turistů

O- příležitosti -

Propagace území ORP Bystřice pod Hostýnem na území ČR, ale i v zahraničí

-

Zřízení nových Informačních center

-

Výstavba rozhledny na Javorníku

-

Spolupráce s okolními regiony a podnikatelskými subjekty v oblasti CR

-

Rozšířit nabídku cykloturistiky, jízdy na koních, pěší turistiky, běžeckých tratí

-

Výstavba cyklostezek


-

Doplnění a zlepšení rekreační infrastruktury vybranými kvalitními zařízeními, kapacitami.

T – Ohrožení -

Nedostatek financí k investicím do oblasti CR

-

Konkurence v blízkém okolí a neschopnost na ni reagovat

-

Podceňování výrazného vlivu cestovního ruchu na rozvoj regionu

Mezi silné stránky regionu patří jistě velký přírodní potenciál, vysoká kvalita životního prostředí, rozsáhlé lesní porosty (Přírodní park Hostýnské vrchy, Přírodní rezervace např. Smrdutá, Kelčský Javorník, Tesák a Obřany, Přírodní památky např. Stráň, Pod Kozincem, Hradištěk a Skalka-Polomsko, naučné stezky např. Chodník Masarykových, Rusavské chodníčky, Portášské chodníky). Významným poutním místem je Sv. Hostýn, který se svým výjimečným duchovním rozměrem vytváří zcela bezkonkurenční nabídku, a to nejen v rámci Moravy, ale i celé České republiky. Pro milovníky zimních sportů se v naší oblasti nachází několik Ski areálů (Tesák, Troják, Rusava) a běžecké trasy (např. Hostýnská magistrála). Naše destinace nabízí spoustu kulturních a historických zajímavostí, jako jsou zříceniny středověkých hradů Křídlo, Obřany, Šaumburk, Zubříč, zámek v Bystřici pod stanem. Na Hostýně pak třeba barokní chrám zasvěcený Panně Marii, Jurkovičova křížová cesta, rozhledna a větrná elektrárna. Muzea v Bystřici pod Hostýnem a na Rusavě, valašská dřevěnice Kašparova vila na Rusavě nebo v Rajnochovicích Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny a Klauza k plavení dřeva. Hostýnské vrchy jsou protkány spoustou turistických tras a cyklotras, sloužících pro turisty v letním i zimním období. Během roku jsou zde pořádány závody horských kol a také turisticko-běžecké závody.

Mezi slabé stránky regionu patří zcela jistě nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nedostatečná nabídka služeb a produktů. Pro různé cílové skupiny chybí nabídka kompletních „balíčků“ služeb (doprava, ubytování, stravování, pobytový program). Celoroční využitelnost je poněkud omezena, vzhledem k nízké úrovni vybavenosti zábavnými centry a centry nabízející alternativní programy( např. pro případ špatného počasí). V SO ORP se nenachází žádná cyklostezka. Častým problém je i negativní vztah místních obyvatel k rostoucímu počtu turistů. Příležitosti V propagaci území SO ORP Bystřice pod Hostýnem jsou značné rezervy. Jednou z možností je vytvoření informačního balíčku, který bude obsahovat informace o lokalitě, její atraktivity Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 341

i možnosti ubytování a stravování. Do propagace mohou být zapojeni i prodavači upomínkových předmětů nebo při organizování různých slavností či jarmarků. Další možností je zřízení nových informačních center v Rajnochovicích a Rusavě a propojit on-line informační centra. Plánovaná výstavba rozhledny na Kelčském Javorníku bude také přínosem pro rozvoj cestovního ruchu, rozhledna by měla být dokončena v červnu 2015. Aby si oblast zvýšila svou návštěvnost, je třeba zavádět opatření, která by vedla ke větší oblibě a zamezila by snižování zájmu návštěvníků. Také by se měla posilovat návštěvnost v obdobích mezi hlavními sezónami. Důležité je i navázání spolupráce s okolními regiony a podnikatelskými subjekty. Vytváření vazeb nebo integrací je výhodné ve všech oblastech lidského života a cestovní ruch není výjimkou. Ohrožení Největším problémem rozvoje cestovního ruchu je nedostatek financí. ČR i EU se rozhodla v nadcházejícím období nepodporovat cestovní ruch a z finanční analýzy vyplývá, že obce v našem SO ORP přispívají na cestovní ruch jen minimálně. Vývoj destinačního managementu stagnuje, je nutné začít motivovat místní zainteresované subjekty z veřejného i soukromého sektoru ke zlepšení spolupráci při rozvoji využití potencionálu cestovního ruchu v naší turistické oblasti. 6.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Jak vyplývá z výše uvedené analytické části a ze SWOT analýzy turistická oblast Hostýnské vrchy jsou v oblasti cestovního ruchu synonymem přírody, poskytující krásné prostředí po celý rok. Nabízí mimo přírodní zajímavosti také mnoho kulturních a historických památek, kulturních, sportovních a folkĺórních akcí. Je zde dostatečný potencionál pro venkovský cestovní ruch, aktivní pěší turistiku, cykloturistiku i ekoturistiku. Aby mohl cestovní ruch v oblasti fungovat a dále se rozvíjet, je zapotřebí kooperace a komunikace veřejných i soukromých subjektů, jak je již popsáno v komentáři ke SWOT analýze. Je třeba zlepšení monitoringu návštěvnosti destinace, propagace regionu a navázání nadregionální spolupráce. Začít hledat nové výzvy k rozvoji cestovního ruchu např. fungujícím rezervačním systémem, sestavením produktů, zkvalitněním služeb. Problémové okruhy Na základě výstupů analytické části dokumentu a individuální diskusí mezi členy fokusní skupiny byly vytvořeny 3 nejdůležitější problémové okruhy a to: Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Vzájemná spolupráce mezi subjekty státní správy, privátními subjekty a neziskovými organizacemi buď neexistuje vůbec, nebo funguje nahodile, nekoncepčně. Důsledkem toho je


například slabá provázanost rozvoje lidských zdrojů se skutečnými potřebami rozvoje cestovního ruchu nebo slabé zapojení podnikatelských subjektů, města a obcí do aktivit v oblasti cestovního ruchu. Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je tedy nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro vznik destinačního managementu.

Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu. Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra (městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován). V centru turistické oblasti jsou Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. V regionu také zcela chybí stojany s volně dostupnými informačními materiály například na významných železničních stanicích, špatně dostupné a nekoordinované je také rozmístění různých typů informačních panelů. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. Nabídka nejrůznějších informací o regionu na Internetu je v současné době velmi roztříštěná a neúplná, potenciální návštěvník se může seznámit prakticky jen s turistickou nabídkou jednotlivých měst, obcí a vybraných podnikatelských subjektů na jejích webových stránkách.

Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. Na základě místního šetření při zpracování analytické části vyplývá, že v naší turistické oblasti je nízká koordinovanost marketingových aktivit a nástrojů. To se odráží především na špatné spolupráci a provázanosti činností subjektů. Kvalitní produkty jsou často doposud nabízeny doposud izolovaně, bez návaznosti na další atraktivity a formy s potenciálem společné prezentace.

6.2. Návrhová část pro oblast cestovního ruchu 6.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů.


V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „cestovní ruch“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti cestovního ruchu. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma cestovního ruchu. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců realizačního týmu, motivujícího starosty, tematického experta MOS, podnikatele v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem z území SO ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma cestovní ruch. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území SO ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů.


V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma cestovní ruch. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle

NÁVRHOVÁ ČÁST

Indikátory

Projekty, opatření,

AKČNÍ PLÁN

aktivity

Struktura problémových oblastí a cílů v tématu cestovní ruch je uvedena v níže uvedeném schématu. Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v SO ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.


Cestovní ruch



Problémová

Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu

Nedostatečnost kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a služeb v regionu.

Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.

cíl 1.1

cíl 2.1

cíl 3.1

oblast 3

cíl 3.2

Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.

6.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.


Problémové okruhy Z provedené analýzy a z nástinů opatření volitelného tématu „Cestovní ruch“ vyplynulo několik problémových oblastí, které byly popsány ve SWOT analýze a ty pak byly navrženy realizačním týmem a ověřeny ve fokusní skupině, která byla složena ze zástupců realizačního


týmu, motivujícího starosty, tematického experta MOS, podnikatele v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem. Na základě výstupů analytické části dokumentu a diskusí mezi členy fokusní skupiny byly vytvořeny 3 nejdůležitější problémové okruhy a to: Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Nedostatečnost kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu. Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. 1. Nefunkčnost sytému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Na základě šetření při zpracovávání analýzy je třeba konstatovat, že v naší turistické oblasti zcela chybí destinační řízení. Přitom právě regionální úroveň se pro destinační řízení jeví jako nejefektivnější, protože umožňuje respektovat regionální specifika a současně zefektivnit náklady na řízení rozvoje cestovního ruchu. Nebylo možné dohledat Strategii Zlínského kraje pro cestovní ruch, rovněž „vzorové modely“ destinačního řízení, tzn. například nastavení vhodné právní normy, rozdělení kompetencí, formy komunikace s krajem, městem a obcemi. Vzájemná spolupráce mezi subjekty státní správy, privátními subjekty a neziskovými organizacemi buď neexistuje vůbec, nebo funguje nahodile, nekoncepčně. Důsledkem toho je například slabá provázanost rozvoje lidských zdrojů se skutečnými potřebami rozvoje cestovního ruchu nebo slabé zapojení podnikatelských subjektů, města a obcí do aktivit v oblasti cestovního ruchu. Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je tedy nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro vznik destinačního managementu. Jednou z podmínek pro vzájemnou spolupráci je vytvoření sítě partnerů – zástupců soukromého i veřejného sektoru, kteří budou odborně a finančně garantovat podporu řídícímu týmu a současně realizovat rozvojové aktivity jako např. budování doprovodné turistické infrastruktury, propagaci území, pořádání společných kulturních a sportovních akcí. 2. Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.


Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra (městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován). V centru turistické oblasti jsou Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. V regionu také zcela chybí stojany s volně dostupnými informačními materiály například na významných železničních stanicích, špatně dostupné a nekoordinované je také rozmístění různých typů informačních panelů. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. Nabídka nejrůznějších informací o regionu na internetu je v současné době velmi roztříštěná a neúplná, potenciální návštěvník se může seznámit prakticky jen s turistickou nabídkou jednotlivých měst, obcí a vybraných podnikatelských subjektů na jejích webových stránkách. V této oblasti je třeba se zaměřit na zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a vybudování on-line propojení mezi informačními centry, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu, pravidelně zpracovávat katalog služeb, kulturních, sportovních a společenských akcí v oblasti CR, tvorbu a vydávání propagačních a informačních materiálů a účast na výstavách, veletrzích a prezentačních akcích CR v tuzemsku i zahraničí. Významnou rolí při propagaci našeho územní by bylo navázání spolupráce s některým s regionů ČR. 3. Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. Na základě místního šetření při zpracování analytické části vyplývá, že v naší turistické oblasti je nízká koordinovanost marketingových aktivit a nástrojů. To se odráží především na špatné spolupráci a provázanosti činností subjektů. Kvalitní produkty jsou často doposud nabízeny doposud izolovaně, bez návaznosti na další atraktivity a formy s potenciálem společné prezentace. Základní podmínkou pro uplatnění produktu na trhu cestovního ruchu je, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Je třeba nových produktů šitých na míru různým požadavkům každého segmentu s ohledem na jeho zájmy a záliby. Návštěvníci přijíždějící do oblasti vykazují krátkou průměrnou dobu pobytu a tedy i nízkou útratu peněz za služby. To je důsledkem řady faktorů – klíčovou roli však sehrává nedostatečná nabídka doplňkových atrakcí a služeb, jejich vzájemná neprovázanost a neucelenost aktivit. Většina návštěvníků destinace tak navštěvuje izolované lokality bez vědomí vazeb na jiná zajímavá místa a atrakce v okolí. Při vývoji nových produktů je nezbytnou podmínkou spolupráce veřejných a podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Důležitou roli hraje i je spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami, které jsou schopné produkt umístit na trhu cestovního ruchu.


Nástin opatření Na základě zpracované analýzy byly definovány cíle, pro které byla následně nalezena vhodná aktivita. Realizace těchto aktivit by měla přispět k nastartování očekávaného rozvoje celého regionu v souladu se zájmy všech zainteresovaných stran.

VARIANTA – Rozhledna na Kelčském Javorníku Popis stávající situace a návrh řešení V současné době je v regionu rozpracován produkt zaměřený na specifickou formu trávení volného času - pěší turistiku. V roce 2012 vyhlásil Podhostýnský mikroregion veřejnou soutěž o vypracování návrhu „Rozhledny Kelčský Javorník“, jejímž následným vybudováním by se zvýšila celoroční turistická aktivita dotčeného území. Z 56 byl vybrán návrh Ing. Ondřeje Balážíka. V roce 2014 byla podána žádost o dotaci na vybudování rozhledny a ta byla schválena. Nyní probíhá výběrové řízení firmy na tuto stavbu, dokončena by měla být do konce června 2015. Vybudování rozhledny, je vhodná forma zvýšení atraktivity Hostýnských vrchů. Bude sloužit k uspokojení potřeb návštěvníků i místních občanů, kteří upřednostňují méně rušné prostředí. Zároveň s tímto projektem je třeba vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.

Plusy Zatraktivnění Hostýnských vrchů

Mínusy Navýšení finančních nákladů pro obce

Lepší orientace v prostoru

Finanční dopady Již realizace samotné Rozhledny je finančně náročná (9,3 mil. Kč) a z rozpočtu na ní přispívají okolní obce a město dle svých možností. Je třeba najít další možný zdroj financí na zrealizování výše zmíněného návrhu.

2. VARIANTA – Realizace kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, rozvoj komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace, spolupráce s ostatními regiony ČR Popis stávající situace a návrh řešení Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra: městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem, s otevírací dobou od dubna do října 8 – 18 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 349

každý den, od října do dubna pak 8 – 17 pouze v pracovní dny. Druhé je na OÚ na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován a soustředěn na Svatý Hostýn, který leží v katastru Chvalčova s pracovní dobou pouze v úředních hodinách Obecního úřadu. V centru turistické oblasti jsou i Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. V léto oblasti je třeba se zaměřit na zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center, vybudování nových center ve dvou zmiňovaných obcích a vybudování on-line propojení mezi informačními centry, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu, pravidelně zpracovávat katalog služeb, kulturních, sportovních a společenských akcí v oblasti CR, tvorbu a vydávání propagačních a informačních materiálů. Oslovili jsme také region Ždánický les a Politaví k navázání vzájemné spolupráce při propagaci a prezentaci svých turistických oblastí. V případě kladného vyjádření bychom propagovali jejich region, který je zajímavý např. zámkem Slavkov, Slavkovským bojištěm, Slavkovským pivovarem, Ptačím ZOO v Boršicích nebo Ekofarmou Jalový dvůr. Naše destinace má také co nabídnout např. poutní místo Sv. Hostýn, Ski areály na Rusavě, Tesáku a Trojáku, Thonetovu vilu a zámek v Bystřici pod Hostýnem a další.

Plusy

Mínusy

Zvýšení informovanosti návštěvníků

Nedostatek finančních prostředků

Zvýšený počet návštěvníků

Nezájem zainteresovaných subjektů

Zkvalitnění propagace turistické oblasti Finanční dopady Nebude jednoduché zajistit u soukromého i veřejného subjektu potřebné finance k uskutečnění tohoto návrhu. Je třeba přesvědčit především obce a město o nutnosti rozvoje cestovního ruchu v našem regionu. 6.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1

Nefunkčnost sytému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů

Cíl 1.1.

Vytvoření fungujícího destinačního managementu Podhostýnska


Popis cíle

Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, vznik destinačního managementu. Jednou z podmínek pro vzájemnou spolupráci je vytvoření sítě partnerů – zástupců soukromého i veřejného sektoru, kteří budou odborně a finančně garantovat podporu řídícímu týmu a současně realizovat rozvojové aktivity jako např. budování doprovodné turistické infrastruktury, propagaci území, pořádání společných kulturních a sportovních akcí

Hlavní opatření

B. 1 - Finanční opatření - navýšení finančního podílu jednotlivých obcí na rozvoj CR v SO ORP - využití nabídky dotačních titulů C. 1 – Věcné opatření - vytvoření profesního týmu - vytvoření sítě partnerů - možnost vytvoření nových pracovních míst - zkvalitnění propagace území

Název indikátoru

Počet soukromých a veřejných subjektů zapojených do projektu

k hodnocení cíle Správce cíle

Manažer Podhostýnského regionu Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů,


nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.

Cíl 2.1.

Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu

Popis cíle

Informační centra jsou pro návštěvníky velice důležitá, zajišťují informační servis o službách cestovního ruchu, poskytují informace o turistické destinaci, o kulturních a sportovních akcích, o turistických trasách apod. a to jak v listinné a elektronické podobě. Pro zlepšení těchto služeb je


důležité vybudování nových informačních středisek v turistických oblíbených obcích našeho ORP. Na jednání s představiteli obcí Rajnochovic a Rusavy, bylo dohodnuto, že v průběhu roku 2015 bude nově otevřeno informační středisko v obci Rajnochovice a do tří let pak i v obci Rusava. Bystřice pod Hostýnem, Rusava, Chvalčov a Slavkov pod Hostýnem jsou členy obecně prospěšné společnosti Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, kterou v roce 2007 pro tento účel založil Zlínský kraj, obec Rajnochovice zatím není. Pro rozvoj a propagaci naší turistické oblasti je důležitá rozvíjející se spolupráce s touto společností a také možnost spolupodílet se na tvorbě různorodých projektů, jak v rámci Hostýnských vrchů tak i celého zlínského kraje. Hlavní opatření

B. 1 - Finanční opatření - navýšení finančního podílu jednotlivých obcí na rozvoj CR v ORP - využití nabídky dotačních titulů C. 1 – Věcné opatření - zajištění provozuschopných nových informačních center v navrhovaných obcích - zkvalitnění informovanosti návštěvníků - možnost vytvoření nových pracovních míst - monitoring návštěvnosti destinace - rozšiřování a zkvalitňování nabídky mediálními a marketingovými aktivitami.


Počet nově zřízených informačních center

Správce cíle

Vedoucí informačního střediska v BpH



Cíl 3.1.

Spolupráce s ostatními regiony ČR

Popis cíle

Jak je již uvedeno v nástinu opatření. V rámci propagace a prezentace turistické destinace probíhá jednání o vzájemné spolupráci s regionem


Ždánický les a Politaví. Tato spolupráce by mohla být velkým přínosem pro obě turistické oblasti, z nichž každá má své kouzlo. ORP Bystřice pod Hostýnem má jistě velký přírodní potenciál, vysoká kvalitu životního prostředí, přírodní park Hostýnské vrchy, přírodní rezervace a památky a v neposlední řadě také významné poutní místo Sv. Hostýn. Největším „tahákem“ turistů do regionu Ždánický les a Politaví je zase bezpochyby Slavkov u Brna, jenž je neodmyslitelně spojován s Napoleonem, slavkovské bojiště je proslaveno nejen v ČR, ale také v zahraničí. Spolupráce mezi těmito regiony by mohla začít fungovat již v následujícím roce. Hlavní opatření

B. 1 – Finanční opatření - zajištění finančních prostředků na realizaci projektu nadregionální spolupráce C. 1 – Věcná opatření - zajištění výhodných podmínek pro fungování nadregionální spolupráce


Navázání spolupráce s ostatními regiony ČR v rámci CR

Správce cíle

Manažer PMR



Cíl 3.2.

Rozhledna na Kelčském Javorníku - vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.

Popis cíle

Vzhledem k tomu, že k plánované rozhledně na Kelčském Javorníku nevede žádná komunikace a v její blízkosti není možné vybudovat parkoviště, musí jít návštěvníci rozhledny několik kilometrů pěšky, bylo by jistě vhodné rozšíření klidových a odpočinkových zón pro turisty a zároveň také zlepšení značení turistických tras vedoucích kolem rozhledny. Realizace tohoto cíle by mohla proběhnout do dvou let.


Hlavní opatření

C. 1 – Věcná opatření - zkvalitnění spolupráce představitelů samospráv a subjektů podnikajících v CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem - snaha o prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu - budování nových klidových a odpočinkových zón v oblasti Hostýnských vrchů - zkvalitnění značení turistických tras v destinaci - zvýšení informovanosti návštěvníků


počet vybudování klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku

Správce cíle


6.2.4 Indikátory

Problémový okruh

Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů.

Číslo indikátoru

1

Název indikátoru

Zřízení destinačního managementu Podhostýnska

Měrná jednotka

ANO/NE

Správce měřítka


Roky

2014

2017

2020

Plán

x

ANO

ANO

Skutečnost

NE

x

X

Popis měřítka:

Indikátor informuje o skutečnosti – reálném stavu zřízení destinačního managementu v regionu



Šetření udává informaci o zřízení či nezřízení v daném roce. Výsledkem je tedy informace o zřízení dest. managementu v podobě souhlasu či nesouhlasu


Místním šetřením na MěÚ v Bystřici pod Hostýnem

Cíl 1.1

Zapojení veřejnoprávních a soukromých subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska

Číslo indikátoru

1A

Název indikátoru

Počet zapojených subjektů

Měrná jednotka


Správce měřítka


Roky

2014

2017

2020

Plán

x

10

20

Skutečnost

0

x

x

Popis měřítka:

Indikátor reflektuje skutečný počet zapojených subjektů do projektu


Výpočet udává, kolik veřejnoprávních či soukromých subjektů se zapojilo do vytvoření destinačního managementu v regionu


Šetření na Obcích ORP a blízkého okolí a MěÚ Bystřice pod Hostýnem

Problémový okruh

Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.

Číslo indikátoru

2


Název indikátoru

Návštěvnost turistického regionu

Měrná jednotka

Počet návštěvníků

Správce měřítka

Vedoucí městského informačního centra v B.p.H.

Roky

2014

2016

2020

Plán

x

20 000

30 000

Skutečnost

14 000

x

X

Popis měřítka:

Indikátor sleduje, zda se zvýšila návštěvnost regionu


Šetření zjistíme, jestli se počet návštěvníků turistického regionu v daném roce narůstá.


Městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem

Cíl 2.1


Číslo indikátoru

2A

Název indikátoru


Měrná jednotka


Správce měřítka

Vedoucí městského informačního centra BpH

Roky

2014

Plán

2017

2020

4

5

Skutečnost

2

Popis měřítka:

Zřízení nových informačních center v obcích, které leží ve středu turistické oblasti. Indikátor umožňuje sledovat počet informačních center, které byly nově zřízeny v ORP Bystřice pod Hostýnem.



Výpočet udává počet informačních center


Šetření na MěÚ BpH – městské informační centrum BpH

Problémový okruh

Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony

Číslo indikátoru

3

Název indikátoru

Navýšení marketingových aktivit v rámci CR

Měrná jednotka

ANO/NE

Správce měřítka

Manažer PMR

Roky

2014

2017

2020

Plán

x

ANO

ANO

Skutečnost

nemonitorováno

x

X

Popis měřítka:

Indikátor informuje o tom, zda se navýšily marketingové aktivity v rámci CR v regionu .


Šetření udává informaci o tom zda došlo v daném roce k navýšení marketingových aktivit či nikoliv .Výsledkem je tedy informace o navýšení či nenavýšení marketingových aktivit v našem regionu.


Místní šetření v rámci správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem.

Cíl


Číslo indikátoru

3A

Název indikátoru


Měrná jednotka

Počet zapojených regionů do spolupráce

Správce měřítka

Manažer PMR


Roky

2014

Plán

2017

2020

3

5

Skutečnost

0

Popis měřítka:

Indikátor poukazuje na skutečnost, že ORP Bystřice pod Hostýnem zatím nenavázalo užší spolupráci s ostatními regiony v rámci propagace regionu. Tato vzájemná spolupráce v rámci cestovního ruchu by nabízela možnost zkvalitnění informovanosti obyvatel daného regionu


Indikátor sleduje, zdali byla spolupráce navázána, či nikoli. Výsledkem je tedy informace kolik regionů se zapojilo do spolupráce v rámci CR.


Šetření v rámci ORP Bystřice pod Hostýnem

Cíl


Číslo indikátoru

3B

Název indikátoru

Počet vybudovaných klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku

Měrná jednotka

Počet klidových a odpočinkových zón

Správce měřítka


Roky

2014

Plán

2017

2020

5

8

Skutečnost

0

Popis měřítka:

Zajištění vybudování ve zmiňované oblasti.


Počet klidových a odpočinkových zón

klidových

a

odpočinkových

zón


Výpočet udává počet nově vybudovaných a odpočinkových zón v okolí rozhledny. Zdroj čerpání dat:

klidových

Šetření u manažera Podhostýnského mikroregionu


Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarosta obce Rajnochovice

Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.



Název cíle

Správce cíle

1.1.

Zapojení veřejnoprávních a soukromých subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska

Manažer PMR

2.1


Vedoucí městského informačního centra BpH

3.1


Manažer PMR

3.2





Název indikátoru

Gestor indikátoru

1.

Zřízení destinačního managementu Podhostýnska

Manažer PMR

1.A


Manažer PMR

2.

Návštěvnost turistického regionu

Vedoucí městského informačního centra v B.p.H.


2.A


Vedoucí městského informačního centra B.p.H.

3.

Navýšení marketingových aktivit v rámci CR

Manažer PMR

3.A


Manažer PMR

3.B

Počet vybudovaných klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku

Manažer PMR

Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.

Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie.

Činnost v rámci implementace Koordinace aktivit


implementačních manažer strategie

Termín Průběžně

Návrh projektů do akčního správci cílů plánu

Každoročně v 1. -3. Čtvrtletí

Výběr projektů do akčního řídící skupina plánu

každoročně termínů rozpočtu

dle přípravy

Předložení akčního plánu ke manažer strategie schválení na následující rok

každoročně termínů

dle přípravy


rozpočtu Vyhodnocení předchozí rok

indikátorů

za gestoři indikátorů

každoročně Čtvrtletí

v 1.

Vyhodnocení plnění akčního manažer s využitím podkladů Každoročně v 1. -2. plánu za předchozí rok od gestorů indikátorů a Čtvrtletí správců cílů Projednání vyhodnocení řídící skupina indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok

každoročně čtvrtletí

v 2.

6.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), takvnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.

6.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným


(externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015

Čtvrtletí

1.

2.

3.

Rok 2016

4.

1.

2.

3.

Rok 2017

4.

1.

2.

Rok 2018 3.

4.

1.

2.





Název projektu

Náklady

Zdroj financování

Termín realizace

Nositel projektu

Připravenost

Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí,


zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).

6.4. Závěr a postup zpracování 6.4.1 Shrnutí Na základě provedené analýzy cestovního ruchu v SO ORP Bystřice pod Hostýnem vyplynuly 3 problémové oblasti, které byly navrženy realizačním týmem a ověřeny ve fokusní skupině, která byla složena ze zástupců realizačního týmu, tematického experta MOS, podnikatelů v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem a zástupcem Sdružení přátel Kelčského Javorníka.


Problémový okruhem s názvem „Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů.“ je velmi důležitý, a byl u něj vytvořen cíl s názvem“ Vytvoření fungujícího destinačního managementu Podhostýnska“ Ten cíl je však „během na dlouhou trať“,pro vytvoření systému řízení a koordinace aktivit veřejnoprávních i soukromých subjektů, je třeba meziregionální spolupráce (např. zlínský kraj nebo východní Morava) a v neposlední řadě zajištění financování. Indikátorem je počet zapojených subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska a správce cíle je manažer PMR. V okruhu „Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.“ byl vytvořen cíl:Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu. Za tímto názvem se skrývá především potřeba vytvoření nových informačních center a v návaznosti pak prezentace regionu, jak již bylo blíže popsáno v kapitole 6. 2. 2. Indikátorem cíle je počet nově zřízených informačních center a správce měřítka pak vedoucí informačního centra v Bystřici pod Hostýnem. Ve třetím problémovém okruhu nazvaném „Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.“, byly stanoveny 2 cíle. V prvním je zdůrazněna potřeba mezi regionální spolupráce v oblasti cestovního ruchu, kdy indikátorem je navázání spolupráce s ostatními regiony cestovního ruchu v rámci ČR a jako správce měřítka je motivující starosta. V druhém pak konkrétní cílvybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšení informovanosti návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras v okolí nové rozhledny na Kelčském Javorníku, která bude dokončena nejpozději v červnu 2015. Počet vybudovaných zón bude sloužit jako indikátor a správce je určen manažer dobrovolného svazku obcí Podhostýnský mikroregion. 6.4.2 Popis postupu tvorby strategie Analytická část byla zpracována dle metodiky do konce září. Fokusní skupina ve volitelné oblasti - cestovní ruch probíhala na základě individuálních konzultací během měsíce září, a hlavním tématem byly problémy a možnosti rozvoje CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Celkem bylo osloveno 10 osob. 2 podnikatelé v CR, starosta a místostarostka obce Chvalčov, starosta obce Loukov, zástupce Sdružení přátel Kelčského Javorníka, zástupce Informačního centra v Bystřici pod Hostýnem a realizační tým MOS. Na jednání Podhostýnského mikroregionu v září byli starostové podrobně seznámeni s postupem analýzy a s problémovými okruhy, které z ní vyplynuly ve volitelném tématu – cestovní ruch. Na základě všech konzultací byly navrženy 3 významné problémové okruhy v monitorované oblasti a upřesněny 4 konkrétní cíle, stanoveny indikátory a správci měřítek indikátorů.


7. Závěr, kontakty Cílem projektu je posílit systematickou meziobecní spolupráci v rámci správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem. Pod vedením odborných týmů PMOS a za podpory motivujících starostů realizační tým zpracoval strategický souhrnný dokument, který podrobně analyzuje čtyři průřezové oblasti: předškolní výchova a základní školství, sociální služby, odpadové hospodářství a cestovní ruch, které jsou základními veřejnými službami pro občany. Dokument je zpracován ve struktuře: - Analytická část – situační analýza, legislativa, vymezení územního celku - Návrhová část – definice problémových okruhů a potřeb, stanovení měřitelných cílů prostřednictvím indikátorů, přiřazení odpovědností, návrh realizace akčního plánu Projekt se zaměřuje zejména na odstranění nedůvěry obcí ke vzájemné spolupráci. K naplnění této klíčové myšlenky slouží veškeré aktivity projektu meziobecní spolupráce. Vzájemná spolupráce pro obce je dlouhodobě prospěšná zejména z hlediska finančních úspor, zkvalitňování výkonu veřejné správy a zkvalitňování poskytování veřejných služeb. Tento výstup projektu je v budoucnu možné využít jako argumentační materiál při oficiálních i neoficiálních jednáních a potřebách rozvoje dotčeného správního obvodu. Zároveň při diskuzích zástupců obcí nad možnými variantami spolupráce až po institucionalizovanou podobu meziobení spolupráce formou specifického svazku obcí. Kontaktní osoba Mgr. Jaroslav Šlechta Ing. Antonín Zlámal Václav Smolka Antonín Pařízek Ing. Kateřina Buzková Ing. Lucie Zlámalová Ing. Markéta Burdová Jaroslava Jurčová

Pozice v PMOS

Organizace

Kontakt

Regionální koordinátor

Koordinační tým

[email protected]

Smluvní partner Motivující starosta Motivující starosta Motivující starosta/ zastupitel

Obec Loukov

[email protected]

Koordinátor meziobecní spolupráce v území SO ORP BpH Pracovník pro analýzy a strategie asistent

Obec Osíčko [email protected] Město Bystřice pod [email protected] Hostýnem

Realizační tým PMOS

[email protected]

Tématický expert/ cestovní ruch


8. Seznam příloh 8.1. Seznam tabulek Tab. č. 1: Základní informace o strategii ................................................................................... 8 Tab. č.2: Obce správního obvodu dle abecedního pořadí ........................................................ 10 Tab. č. 3: Relevantní významné strategické dokumenty .......................................................... 12 Tab. č. 4 : Charakteristika území ORP ..................................................................................... 14 Tab. č. 5: Demografický vývoj obyvatel v území ORP ........................................................... 15 Tab. č. 6: Stručná charakteristika školství v území ORP ......................................................... 18 Doplňující tabulka: Školství v SO ORP BpH .......................................................................... 19 Tab. č. 7: Stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP ............................... 20 Doplňující tabulka: Občanský vybavenost, sport, kultura ....................................................... 22 Tab. č. 8: Stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území ORP .......................................................................................................................................... 23 Doplňující tabulka: Zdravotnictví v ORP BpH ........................................................................ 25 Tab. č.9: Ekonomická aktivita obyvatel území ORP ............................................................... 26 Tab. č. 10: Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání ..................................................... 27 Tab. č. 11: Charakteristika domácností .................................................................................... 27 Tab. č. 12: Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP ..................................................... 28 Tab. č. 13: Charakteristika trhu práce v území ORP ................................................................ 29 Doplňující tabulka: Technická infrastruktura obcí v ORP BpH .............................................. 35 Tab. č. 14 : Územní a strategické plánování ............................................................................ 37 Tab. č. 15: Popis klíčových aktérů ........................................................................................... 39 Tab. č. 16: Vymezení problémových okruhů v rámci zpracování ÚP v jednotlivých obcích . 44 Tab. č.17: Definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělání ........... 58 Tab. č. 18: Počty škol/ školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP BpH .................... 59 Tab. č. 19: Pracovníci ve školství SO ORP BpH ..................................................................... 60 Tab.č.20: Počet ZŠ za SO ORP BpH ....................................................................................... 65 Tab. č. 21: Počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích SO ORP BpH ................................. 66


Tab. č. 22: ZŠ zřizované v SO ORP Bystřice pod Hostýnem .................................................. 67 Tab. č. 23: Součásti základních škol v jednotlivých obcích SO ORP BpH ............................. 69 Tab. č. 24: Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v SO ORP BpH .......................................................................................................................................... 70 Tab. č. 25: Počet úplných a neúplných ZŠ v ORP ................................................................... 70 Tab. č. 26: Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v SO ORP BpH ............................ 71 Tab. č. 27: Ostatní pedagogičtí pracovníci škol v SO ORP BpH............................................. 72 Tab. č. 28: Počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v SO ORP BpH ............. 72 Tab. č. 29: Počet absolventů ZŠ v SO ORP BpH .................................................................... 73 Tab. č.30: Přehled škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v SO ORP BpH .... 74 Tab. č. 31: Základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích SO ORP BpH ................................................................................................................ 75 Tab. č. 32: Popis ZŠ v SO ORP BpH za školní rok 2012/2013 ............................................... 77 Tab. č. 33: Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v SO ORP BpH .................... 80 Tab. č. 34: Celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP.............................................................. 81 Tab. č. 35: Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v SOORP BpH ................................. 85 Tab. č. 36: Popis MŠ v SO ORP BpH ve školním roce 2012/2013 ......................................... 85 Tab. č. 37: Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v SO ORP BpH............................................... 88 Tab. č. 38: Školní družiny a školní kluby v SO ORP BpH ...................................................... 90 Tab. č. 39: Údaje o pedagogických pracovnících ŠD v SO ORP BpH .................................... 92 Tab. č. 40: Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v SO ORP BpH ......................................... 93 Tab. č. 41: Údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v SO ORP BpH ................................. 93 Tab. č. 42: Přehled středisek volného času podle zřizovatele v SO ORP BpH ....................... 93 Tab. č. 43: SVČ zřizované obcemi v SO ORP BpH ................................................................ 94 Tab. č. 44: Údaje o pracovnících SVČ v SO ORP BpH .......................................................... 94 Tab. č. 45: Školní jídelny zřizované obcemi v SO ORP BpH ................................................. 95 Tab. č. 46: Údaje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v SO ORP BpH ....... 96 Tab. č. 47: Celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi.................................................................................................................. 97 Tab. č. 48: Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v SO ORP BpH v Kč .................................. 97 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 369

Tab. č. 49: Ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v SO ORP BpH .......................................................................................................................................... 98 Tab. č. 50: Financování z rozpočtového určení daní (RUD) v jednotlivých obcích SO ORP BpH v roce 2013 ...................................................................................................................... 99 Tab. č. 51: Nezbytné investiční potřeby obcí v SO ORP BpH týkající se ZŠ do roku 2023 100 Tab. č. 52: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP ......... 161 Tab. č. 53a: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 161 Tab. č. 53b: Zařízení sociálních služeb se sídlem působících v rámci ORP .......................... 162 Tab. č. 54: Počet jednotlivých typů sociálních služeb ........................................................... 162 Tab. č. 55: Počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) .................................................................................. 163 Tab. č. 56: Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele .................................................. 164 Tab. č. 57: Počet sociálních služeb dle zřizovatele ................................................................ 165 Tab. č. 58: Přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 ................................ 167 Tab. č. 59: Kapacita zařízení sociálních služeb ..................................................................... 168 Tab. č. 60: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – příjmy z úhrad uživatelů a výdaje v roce 2012 ...................................................................... 169 Tab. č. 61: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – evidovaný počet neuspokojených žadatelů v roce 2012 ........................................................ 170 Tab. č. 62: Počet uživatelů (klientů) v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 .................. 170 Tab. č. 63: Počet nákladů na uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 ........................................................................................................................................ 172 Tab. č. 64: Sběrné dvory na území ORP, současný stav ........................................................ 208 Tab. č. 65 : Sběrná místa na území ORP, současný stav........................................................ 208 Tab. č. 66: Výkupny odpadů na území ORP / v blízkosti ORP, současný stav ..................... 209 Tab.č. 67: Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav .............................. 212 Tab. č.68: Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav 212 Tab.č. 69: Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav ......................................................................................................................................... 213 Tab. č.70: Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav ............................... 214 Tab. č.71: Nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav ........ 214 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 370

Tab. č. 72a): Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období 2008-2012 ....................................................................................... 216 Tab. č. 72b): Celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 .................................................................................................. 217 Tab. č. 73: Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období 2008-2012 ............................................................................ 218 Tab. č.74a): Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období 2008-2012 ................................................ 220 Tab. č.74b) Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 .................................................................................................. 222 Tab. č. 75a): Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................ 223 Tab. č. 75b): Celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 ....................................... 223 Tab. č.75c): Měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012.................................................................................................................................. 225 Tab. č. 75d): Produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 ............................................................................................................. 226 Tab.č. 76: Pět hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................ 227 Tab. č. 77: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................................................. 228 Tab. č.78: Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č. 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, rok 2012 ................................................................................................................................................ 229 Tab. č.79: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 ...................... 230 Tab. č. 80: Nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období 2008-2012 ............................................. 232 Tab. č.81: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ............ 233 Tab. č.82: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období 2008-2012 ................................................................................................................................................ 234 Tab. č. 83: Náklady v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem................................................. 236 Tab. č. 84: Příjmy v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem ................................................... 237


Tab. č. 85: Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období 2008-2012 .................................................................................................................. 276 Tab. č. 86: Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně .............. 277 Tab. č. 87: Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období 2008-2012 .............................................................. 282 Tab. č. 88: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................... 283 Tab. č. 89: Celková produkce BRO na území ORP za období 2008-2012 podrobně ............ 284 Tab. č. 90: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................................................. 289 Tab.č.91: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 ....................... 290 Tab.č. 92: Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období 2008-2012 .......................................................................... 291 Tab. č. 93: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ........... 292 Tab. č. 94: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ........... 293 Tab. č. 95: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období 2008-2012 ........... 295 Tab. č. 96 - Finanční analýza CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem .................................. 339

8.2. Seznam grafů Graf č. 1: Celkový počet obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012 .......................... 17 Graf č. 2: Zemědělští podnikatelé v období 2003-2012 ........................................................... 30 Graf. č. 3: Pracovníci v MŠ a ZŠ analyzovaného územního celku .......................................... 65 Graf č. 4: Počty dětí v MŠ podle zřizovatele ........................................................................... 83 Graf č. 5: Vývoj počtu dětí v MŠ od r. 2005/2006–2012/2013 ............................................. 116 Graf. č.6: Přehled dělení úplných a neúplných ZŠ a jejich zřizovatelů ................................. 117 Graf č. 7: Vývoj počtu žáků v ZŠ od r. 2005/2006– 2013/2014 ............................................ 118 Graf č. 8: Vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků v MŠ a ZŠ ......................... 119 Graf č. 9: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP .............. 199 Graf č. 10: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 199 Graf č. 11: Počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP ........................................ 199 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 372

Graf č. 12: Počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 200 Graf č. 13:Podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele ........................................ 200 Graf č. 14: Podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele..................................................... 201 Graf č. 15: Podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením .................................... 201 Graf č. 16: Počet uživatelů (klientů) ve vybraných zařízeních sociálních služeb v roce 2012 ................................................................................................................................................ 201 Graf č. 17: Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní, terénní a pobytové služby v rámci vybraných sociálních služeb v ORP ....................................................................................... 202 Graf č. 18: Celková produkce odpadů, produkce OO a NO na území ORP za období 2008 2012 ........................................................................................................................................ 297 Graf č. 19: Podíl KO a podíl SKO na celkové produkci odpadů na území ORP za období 2008-2012............................................................................................................................... 297 Graf č. 20: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................... 298 Graf č. 21: Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 ...... 298 Graf č. 22: Podíl množství BRKO na množství BRO na území ORP za období 2008-2012 299 Graf č. 23: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012, využití a odstranění ............................................................................................................................... 299 Graf č. 24: Nakládání s KO na území ORP/ za období 2008-2012, využití a odstranění ...... 300 Graf č. 25: Materiálové využití separovaného odpadu na území ORP za období 2008-2012 300 Graf č. 26: Podíl množství BRKO na množství BRO a skládkování BRKO na území ORP za období 2008-2012 .................................................................................................................. 301

8.3. Seznam mapových podkladů Mapa č. 1 a) Vymezení území .................................................................................................. 13 Mapa č. 1b)Administrativní členění – obce ............................................................................. 14 Mapa č. 2: Územní plán SO ORP Bystřice pod Hostýnem ...................................................... 38 Mapa č. 3: Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem s umístěním MŠ a ZŠ .......................... 117 Svazková školy – MŠ Rapotín ............................................................................................... 157 Mapa. č.4 ................................................................................................................................ 306 Mapa č. 5 ................................................................................................................................ 306



Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem

Recommend Documents