Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu
Dokument je zpracován na období 2015 – 2024
Tento výstup byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001)
OSNOVA
Obsah OBSAH ................................................................................................................................................... 4 1.
ÚVOD ............................................................................................................................................ 8
1.1.
Základní informace o strategii ............................................................................................................ 8
1.2.
Stručná informace o městech a obcích správního obvodu .................................................................. 9
1.3.
Kontext vzniku a existence strategie ................................................................................................ 11
1.4.
Účel strategie – proč byla zpracována............................................................................................... 11
1.5.
Uživatelé strategie – komu strategie slouží....................................................................................... 11
1.6.
Vybrané relevantní významné strategické dokumenty ..................................................................... 11
2. PROFIL (ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA) ÚZEMÍ SPRÁVNÍHO OBVODU A SOUHRNNÁ SWOT ANALÝZA ...................................................................................................... 13 2.1.
Profil území správního obvodu ......................................................................................................... 13
2.1.1
Identifikace správního obvodu........................................................................................................... 13
2.1.2 Stručná charakteristika území správního obvodu ................................................................................... 14 2.1.3 Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území .................................................................................. 37 2.1.4 Aktéři regionálního rozvoje ..................................................................................................................... 39 2.2.
Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu ........................................................................... 40
2.3.
Přílohy .............................................................................................................................................. 44
3.
TÉMA 1: ŠKOLSTVÍ ................................................................................................................ 56
3.1.
Analytická část: Definice a analýza řešených problémů .................................................................... 56
3.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému .......................................................................................... 56 3.1.2 Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj ............................................................................................................................................... 58 3.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy ................................................................................................... 103 3.1.4 SWOT analýza školství ........................................................................................................................... 109 3.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 115
4
3.2.
Návrhová část pro oblast školství ................................................................................................... 122
3.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 122 3.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 123 3.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 127 3.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 133 3.3.
Pravidla pro řízení strategie ............................................................................................................ 139
3.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 139 3.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 142 3.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 143 3.4.
Závěr a postup zpracování .............................................................................................................. 146
3.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 146 3.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 147 3.5.
Přílohy ............................................................................................................................................ 148
3.5.1 Seznam použitých zkratek pro oblast školství ....................................................................................... 148 3.5.2 Dotazníkové šetření a zápis ................................................................................................................... 149 3.5.3 Příklad dobré praxe:Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy ............................................... 156 3.5.4 Vazba na OP VVV – PO3 a IROP – SC 2.4 ............................................................................................... 158
4.
TÉMA 2: SOCIÁLNÍ SLUŽBY ..............................................................................................159
4.1 Analytická část: definice a analýza řešených problémů .......................................................................... 159 4.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému ........................................................................................ 159 4.1.2 Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj .... 160 4.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy ................................................................................................... 173 4.1.4 SWOT analýza oblasti ............................................................................................................................ 176 4.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 178 4.2.
Návrhová část pro oblast sociálních služeb ..................................................................................... 179
4.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 179 4.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 181 4.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 182 4.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 187 4.3. Pravidla pro řízení strategie ................................................................................................................... 191 4.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 191
5
4.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 194 4.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 195 4.4.
Závěr a postup zpracování .............................................................................................................. 198
4.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 198 4.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 198 4.5.
5.
Přílohy ............................................................................................................................................ 199
TÉMA 3.: ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ.........................................................................203
5.1.
Analytická část: definice a analýza řešených problémů .................................................................. 203
5.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému ........................................................................................ 203 5.1.2 Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj ............................................................................................................................................................... 206 5.1.4 SWOT analýza ........................................................................................................................................ 244 5.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 246 5.2.
Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství ...................................................................... 248
5.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 248 5.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 251 5.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech ........................................................................................................ 251 5.2.4 Indikátory .............................................................................................................................................. 262 5.3.
Pravidla pro řízení strategie ............................................................................................................ 265
5.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 265 5.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 268 5.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 269 5.4.
Závěr a postup zpracování .............................................................................................................. 272
5.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 272 5.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 273 5.5.
6.
Přílohy k tématu 3.: Odpadové hospodářství .................................................................................. 274
TÉMA 4.: CESTOVNÍ RUCH ................................................................................................302
6.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů ......................................................................... 302 6.1.1 Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu ................................................. 302 6.1.2 Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti .......................................................................... 307
6
6.1.3 Charakteristika potencionálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu ............................................ 336 6.1.4 SWOT ANALÝZA ..................................................................................................................................... 340 6.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) ............................................................................................. 342 6.2. Návrhová část pro oblast cestovního ruchu ........................................................................................... 343 6.2.1 Struktura návrhové části ....................................................................................................................... 343 6.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) ...................................................................................................... 346 6.2.3
Popis cílů v jednotlivých oblastech .................................................................................................. 350
6.2.4
Indikátory ......................................................................................................................................... 354
6.3. Pravidla pro řízení strategie ................................................................................................................... 359 6.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie ......................................................................... 359 6.3.2 Systém změn strategie .......................................................................................................................... 362 6.3.3 Akční plán .............................................................................................................................................. 362 6.4. Závěr a postup zpracování ..................................................................................................................... 365 6.4.1 Shrnutí ................................................................................................................................................... 365 6.4.2 Popis postupu tvorby strategie ............................................................................................................. 366
7.
ZÁVĚR, KONTAKTY .............................................................................................................367
8. SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................................368 8.1. Seznam tabulek ..................................................................................................................................... 368 8.2. Seznam grafů ......................................................................................................................................... 372 8.3. Seznam mapových podkladů ................................................................................................................. 373
7
1. Úvod 1.1. Základní informace o strategii Tab. č. 1: Základní informace o strategii
Název strategie
Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadového hospodářství a cestovního ruchu
Kategorie strategie
Místní strategie (strategie správního obvodu ORP) tematického charakteru (pro oblast předškolní výchovy a základního školství, sociálních služeb, odpadové hospodářství a cestovního ruchu) Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem Počet obyvatel správního obvodu: 15691
Řešené území Počet obcí ve správním obvodu: 14 Rozloha správního obvodu: 164,03 km² Město: Bystřice pod Hostýnem Názvy obcí správního obvodu
Obce: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice
Zadavatel strategie
Svaz měst a obcí České republiky v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností"
Gestor tvorby strategie
Obec Loukov
Koordinátor tvorby strategie
Koordinátor meziobecní spolupráce (člen realizačního týmu smluvního partnera)
Rok zpracování strategie
2014 - 2015
Schvalovatel strategie
Shromáždění starostů SO ORP Bystřice pod Hostýnem
8
Forma a datum projednání / schválení
Zastupitelstvo obce Loukov, 13. 11. 2013
zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstev (o obchodních korporacích) zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Související legislativa
zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
Doba realizace strategie 2014-2023 Odpovědnost za implementaci
obec Loukov, ORP Bystřice pod Hostýnem
Orientační rozpočet implementace
2.214.886 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
1.2. Stručná informace o městech a obcích správního obvodu Ve správním obvodu je celkem 14 obcí, z toho jedna má statut města.
9
Tab. č.2: Obce správního obvodu dle abecedního pořadí Znak
Údaje o obci
Znak
Údaje o obci
Název obce: Blazice
Název obce: Mrlínek
Počet obyvatel: 209
Počet obyvatel: 275
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Brusné
Název obce: Osíčko
Počet obyvatel: 361
Počet obyvatel: 457
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Bystřice pod Hostýnem
Název obce: Podhradní Lhota
Počet obyvatel: 8390
Počet obyvatel: 496
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Chomýž
Název obce: Rajnochovice
Počet obyvatel: 354
Počet obyvatel: 538
Zapojení do tvorby strategie: ne
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Chvalčov
Název obce: Rusava
Počet obyvatel: 1659
Počet obyvatel: 619
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Komárno
Název obce: Slavkov pod Hostýnem
Počet obyvatel: 304
Počet obyvatel: 608
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Název obce: Loukov
Název obce: Vítonice
Počet obyvatel: 979
Počet obyvatel: 442
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zapojení do tvorby strategie: ano
Zdroj: webové stránky obcí
10
Počet obyvatel jednotlivých obcí je datován k 31. 12. 2012.
1.3. Kontext vzniku a existence strategie Strategie byla zpracována v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Cílem projektu je posílit meziobecní spolupráci (MOS) v rámci právním řádem definovaného území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Projekt na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem realizuje Svaz měst a obcí ČR ve spolupráci s obcí Loukov a se zapojenými obcemi v rámci SO ORP. Z toho důvodu je Svaz zadavatelem strategie a obec Loukov je gestorem tvorby strategie. Koordinátorem strategie je koordinátor meziobecní spolupráce ing. Kateřina Buzková. Strategie byla zpracována realizačním týmem v zastoupení: koordinátor projektu: ing. Kateřina Buzková, pracovník pro tvorbu analýzy a strategie: ing. Lucie Zlámalová, asistent: ing. Markéta Burdová a tematický expert: Jaroslava Jurčová. 1.4. Účel strategie – proč byla zpracována Účelem strategie je vymezit a definovat ve 4 oblastech možnosti meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP, a to včetně návrhu možných řešení. Strategie má sloužit též k hledání dobrých praxí a prostoru pro úspory nákladů nebo zvýšení kvality v těchto 4 oblastech pomocí meziobecní spolupráce. 1.5. Uživatelé strategie – komu strategie slouží Strategie je určena obcím správního obvodu, jejich občanům, voleným orgánům a zřízeným či založeným organizacím. Slouží také představitelům organizací a subjektů v rámci daného území správního obvodu - mikroregionům, MAS, ziskovému i neziskovému sektoru. K uživatelům strategie mohou patřit též stát a jeho organizace. 1.6. Vybrané relevantní významné strategické dokumenty V následující tabulce jsou uvedeny názvy vybraných významných strategických dokumentů včetně odkazu, kde je možné je získat. Nejsou zde uváděny všechny strategické dokumenty – u obcí jsou zmíněny jen ty, které mají značný přesah mimo území obce nebo jsou svým charakterem pro některé z témat klíčové. Jedná se o všechny dokumenty, které se vztahují k území SO ORP.
11
Tab. č. 3: Relevantní významné strategické dokumenty Č. Název dokumentu
Kde jej lze získat
Stát http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytovapolitika/Uzemni-planovani-a-stavebni-rad/KoncepceStrategie/Politika-uzemniho-rozvoje-Ceske-republiky
1
Politika územního rozvoje
2
Plán odpadového hospodářství http://mzp.cz/cz/plan_odpadoveho_hospodarstvi_cr ČR
3
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014 - 2020
http://databaze-strategie.cz/cz/mmr/strategie/strategieregionalniho-rozvoje-cr-2014-2020
Kraj 1
Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009 - 2020
2
Plán odpadového hospodářství http://www.kr-zlinsky.cz/plan-odpadovehohospodarstvi-zlinskeho-kraje-cl-638.html Zlínského kraje
http://databaze-strategie.cz/cz/zlk/strategie/strategierozvoje-zlinskeho-kraje-2009-2020
Mikroregiony, města a obce 1
Integrovaná strategie MAS Podhostýnska 2014 - 2020
2
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb ORP Bystřice http://www.mubph.cz/clanek.php?id=2529 pod Hostýnem na období 2013 - 2016
http://www.mas-podhostynska.cz/
12
2. Profil (základní charakteristika) území správního obvodu a souhrnná SWOT analýza 2.1. Profil území správního obvodu 2.1.1 Identifikace správního obvodu Bystřice pod Hostýnem je menší město, ležící ve střední Moravě ve Zlínském kraji, na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 310 m. n. m. Nachází se asi 20 km východně od Přerova v severovýchodním cípu okresu Kroměříž. Město se rozkládána 2 677ha a k 31. 12. 2012 zde žilo 8390 obyvatel. K městu náleží také 4 místní části: Sovadina, Rychlov, Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem. Je obcí s rozšířenou působností, do jehož správního obvodu spadá 13 obcí: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov (včetně obce Libosváry), Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem, Vítonice. Město Bystřice pod Hostýnem je taktéž centrem Podhostýnského mikroregionu, který svou polohou tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje. V rámci kraje sousedí na západě se správním obvodem Holešov, na jihu se Zlínem a na východě se správními obvody Valašské Meziříčí a Vsetín. Administrativní členění správního obvodu Mapa č. 1 a) Vymezení území
Zdroj: webový portál mapy.cz a vlastní grafická úprava
13
Mapa č. 1b)Administrativní členění – obce
Zdroj: mapy.cz + vlastní grafická úprava
2.1.2 Stručná charakteristika území správního obvodu A. Obyvatelstvo a obce Tab. č. 4 : Charakteristika území ORP OBCE
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Počet obcí
14
14
14
14
14
14
14
14
Počet částí obcí
5
5
5
5
5
5
5
5
21
21
21
21
21
21
21
21
Počet katastrálních území
14
Počet obcí se statutem města
1
1
1
1
1
1
1
1
Počet obcí se statutem městyse
0
0
0
0
0
0
0
0
POZEMKY Výměra v tis. 16393,7038 16393,83 16394,0661 16394,4529 16398,29 16396,38 16396,59 16397,28 ha zemědělská půda
6636,29 6632,945
6631,4071
6606,9576 6607,558 6606,915 6604,853
lesní pozemky
8367,93 8367,833
8367,6797
8383,1396 8384,238 8385,789 8386,371 8397,108
zastavěné plochy
232,382 232,2738
233,2628
Hustota zalidnění
97
98
232,5426 231,9811 230,7289
98
98
97
96
6580,04
230,18 229,5509
96
96
2
(osoby/km )
Zdroj: http://www.czso.cz, vlastní šetření
Tab. č. 5: Demografický vývoj obyvatel v území ORP Vývoj počtu obyvatel
2005
Počet obyvatel celkem
15971 16002 16000 16048 16019 15878 15783 15716 15677
v tom:
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
muži
7778
7811
7831
7856
7850
7789
7729
7729
7678
ženy
8193
8191
8169
8192
8169
8089
8054
8054
7999
0 - 14
2291
2229
2149
2129
2125
2089
2123
2117
15 - 64
11344 11407 11416 11409 11324 11272 10986 10828
Věkové skupiny v tom ve věku:
15
65 +
2336
2366
2435
2510
2570
2641
2674
2771
Průměrný věk (celkem)
40,2
40,1
40,5
40,8
41,1
41,5
41,7
42,1
Index stáří (65+ / 0 -14 v %)
102
106,1 113,3 117,9 120,9 126,4 126
130,8
0 - 14
1195
1153
1121
1110
1105
1097
1101
1082
15 - 64
5699
5749
5753
5766
5747
5717
5583
5536
65 +
884
909
957
980
998
1027
1045
1078
Průměrný věk
38,4
38,4
38,8
39
39,3
39,6
39,9
40,3
Index stáří (65+ / 0 -14 v %)
73,9
78,8
85,3
88,2
90,3
93,6
94,9
99,6
0 - 14
1096
1076
1028
1019
1020
992
1022
1035
15 - 64
5645
5658
5663
5643
5577
5555
5403
5292
65 +
1452
1457
1478
1530
1572
1614
1629
1693
Průměrný věk
42,1
41,8
42,2
42,5
42,8
43,3
43,5
43,9
Index stáří (65+ / 0 -14 v %)
132,4 135,4 143,7 150,1 154,1 162,7 159,3 163,5
42,4
Muži v tom ve věku:
40,6
Ženy v tom ve věku:
44,2
Migrace (přírůstek na 1000 obyvatel) celková
-7
31
-2
48
-29
-17
-95
-67
přirozená
-8
-34
14
58
-1
-8
-28
-41
stěhováním (mechanická)
1
65
-16
-10
3
14
11
59
Zdroj: www.czso.cz
16
Graf č. 1: Celkový počet obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012
Zdroj: www.czso.cz Na území SO ORP Bystřice p/H. dochází k úbytku obyvatel. Lidé odchází do větších měst kvůli lepšímu uplatnění v daných - vystudovaných oborech a získání práce, která je lépe finančně ohodnocena. Díky velké nezaměstnanosti na SO ORP Bystřice pod Hostýnem zneužívají zaměstnavatelé ohodnocení svých zaměstnanců a to tak, že jim platí minimální mzdu nebo zaměstnávají na černo. B. Občanská a technická vybavenost obcí správního obvodu Občanskou vybaveností rozumíme objekty, instituce a nabídku služeb, které slouží k uspokojování potřeb občanům a spoluurčují životní standart obyvatel v obci. Sekce B analyzuje primární společenskou infrastrukturu – školství, kulturu a sport a zdravotnictví. Je zřejmé, že v zájmu každé obce je vytvořit maximálně příznivé prostředí pro důstojný a kvalitní život obyvatel a návštěvníků. Jaké typy zařízení/ služeb každá obec nabízí, blíže definují doplňující tabulky: ve sloupcích jsou vyznačeny všechny názvy obcí SO ORP BpH a řádky poukazují na existenci poptávaných zařízení/ služeb spadající do dané analyzované sekce. N – definuje neexistenci, A – existenci.
17
Tab. č. 6: Stručná charakteristika školství v území ORP
Typ zařízení
Hodnota
% z celkového počtu obcí má uvedené zařízení
Komentář
Počet obcí s MŠ
9
Bystřice pod Hostýnem, Chomýž, Loukov, 64,20 Osíčko, Rusava, Slavkov p/H, Podhradní Lhota, Chvalčov, Vítonice
Počet obcí se ZŠ jen 1 stupeň
5
35,70
Počet obcí se ZŠ 1 i 2 stupeň
2
14,20 Bystřice pod Hostýnem, Rajnochovice
Počet středních škol:
1
-obory gymnázií
0
0 Na území není zřízeno gymnázium
-obory středních odborných škol a praktických škol
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
7,14
Chvalčov, Loukov, Slavkov p/H, Vítonice, Rusava,
Střední škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem
Nábytkářská a dřevařská výroba, Uměleckořemeslné zpracování dřeva – čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou -obory středních odborných učilišť a odborných učilišť
Truhlář, Umělecký truhlář a řezbář, Truhlářská a čalounická výroba – tříletý obor zakončený výučním listem
7
Obchodně podnikatelská činnost, Obchodník – čtyřletý obor zakončený maturitní zkouškou Počet základních uměleckých škol
1
Počet konzervatoří
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
Počet jazykových škol
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
Počet vyšších odborných škol
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
7,14
Základní umělecká škola Bystřice pod Hostýnem
18
Počet vysokých škol
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
Zdroj: webové stránky škol, vlastní šetření
1.6. VŠ
1.5. Vyšší škola
1.4. SŠ
1.3. Učiliště
Stupeň
1.2. ZŠ
1.1. MŠ
1. ŠKOLSTVÍ
Doplňující tabulka: Školství v SO ORP BpH
Chvalčov
A
A
A
1. - 5.
A
N
N
N
Komárno
N
N
N
-
N
N
N
N
Mrlínek
N
N
N
-
N
N
N
N
Osíčko
A
A
N
-
N
N
N
N
Podhradní L. A
A
N
-
N
N
N
N
Rajnochovice A
N
A
1.-9.
N
N
N
N
Rusava
A
A
A
1.-5.
N
N
N
N
Slavkov p/H
A
A
A
1.-5.
N
N
N
N
Vítonice
A
A
A
1.-5.
N
N
N
N
Brusné
N
N
N
-
N
N
N
N
Bystřice p/H
A
A
A
1.-9.
A
A
N
N
Rychlov
A
A
-
-
-
-
-
-
Bílavsko
-
-
-
-
-
-
-
-
Sovadina
-
-
-
-
-
-
-
-
Hlinsko p/H
-
-
-
-
-
-
-
-
Blazice
N
N
N
-
N
N
N
N
Chomýž
A
A
N
-
N
N
N
N
Loukov
A
A
A
1. -5.
N
N
N
N
Zdroj: vlastní šetření
19
Existence vzdělávacích institucí má pro rozvoj obce nezastupitelný význam a je považován za prioritní občanskou vybavenost obce. Zejména v menších obcích mají školy velmi významné postavení, neboť se zvyšují atraktivitu pro mladé rodiny a podílejí se na utváření společenských událostí. Nezanedbatelným problémem pro existenci škol mohou znamenat vygenerované finanční prostředky na chod školy a nedostatek dětí/ žáků. Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které zaujímá 14 obcí, evidujeme 13 MŠ. 5 MŠ je součástí ZŠ, tzv. sloučené MŠ a jsou situovány v obcích Slavkov pod Hostýnem, Vítonice, Rusava, Loukov a Chvalčov, zbylých 8 MŠ je samostatných – 5 je centralizováno přímo v Bystřici pod Hostýnem a zbylé 3 jsou v obci Chomýž, Podhradní Lhota a Osíčko. Na témže monitorovaném území existuje 10 ZŠ. Základní školy zde dělíme do kategorií úplné, tedy nabízejí školní docházku žákům od 1. – 9. Třídy a neúplné, častou sloučené při MŠ, tedy takové školy, které zaštiťují školní docházku pro žáky od 1. – 5. Třídy. Úplné ZŠ jsou zřízeny v obcích Bystřice pod Hostýnem a obci Rajnochovice: ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků – zřizovatelem je město BpH, ZŠ praktická a ZŠ speciální Pod Dubíčkem – zřizovatel je Zlínský kraj, Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ – zřizovatel je MŠMT ČR, ZŠ Rajnochovice – zřizovatel je obec Rajnochovice Středoškolské vzdělání na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zajišťuje Střední škola nábytkářská a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. Jiné školy poskytující středoškolské ani vysokoškolské vzdělání na území neevidujeme. Stejně tak jako konzervatoře či jazykové školy. ZUŠ Bystřice pod Hostýnem je tříoborová umělecká škola, která nabízí svým studentům vzdělání v oborech hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Byla založena v roce. 1948. Tab. č. 7: Stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP
Typ zařízení
Hodnota
% z celkového počtu obcí má uvedené zařízení
Komentář
Brusné, Bystřice pod Hostýnem, Vítonice, Rusava, Rajnochovice, Podhradní Lhota, 65 Chvalčov, Osíčko, Mrlínek, Loukov, Komárno, Chomýž, Brusné
Veřejná knihovna vč. poboček
9
Stálá kina
1
7
Divadlo
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
Společenský dům Sušil Hostýnem – kinosál Sušil
Bystřice
pod
20
Muzeum (včetně poboček a samostatných památníků)
Bystřice pod Hostýnem – Městské muzeum Bystřice pod Hostýnem, Expozice Thonet 3
21 Rusava – Muzeum Rusava – památník obce Rusava, památky lidové architektury Chvalčov – Muzeum na Sv. Hostýně
Galerie (vč. poboček a výstavních síní)
1
Výstavní síň Muzea Rusava - výtvarná díla od malířů Adolfa Kašpara, Jana Kobzáně, 7 Františka Ondrůška, aj. Zámek BpH – příležitostné prostory pro výstavy
Kulturní zařízení ostatní
14
Středisko pro volný čas dětí a mládeže
1
Koupaliště a bazény
3
-z toho kryté
0
100
Kulturní domy, obecních úřadů
společenské
místnosti
7 SVČ Včelín Bystřice pod Hostýnem 21 Bystřice pod Hostýnem, Osíčko, Rusava 0 Na území neevidujeme toto zařízení Loukov, Komárno, Bystřice pod Hostýnem, Mrlínek, Chvalčov, Rajnochovice, Podhradní 100 Lhota, Blazice, Brusné, Vítonice, Chomýž, Slavkov p/H, Rusava, Mrlínek
Hřiště (s provozovatelem nebo správcem)
14
Tělocvičny (vč. školních)
8
57
Chvalčov, Osíčko, Rajnochovice, Rusava, Slavkov p/H, Vítonice, BpH, Loukov
Stadiony otevřené
1
1
Atletický stadion v Zahájeném Bystřice pod Hostýnem
Stadiony kryté
1
7 Sportovní hala Sušil
Zimní stadiony kryté i otevřené
0
0 Na území neevidujeme toto zařízení
Zdroj: webové stránky obcí, vlastní šetření
21
2.3. Kino
2.4. Jiné kulturní zařízení
3. SPORT
3.1. VH obecní
3.2. VH spolkové
3.3. Dětské hřiště
3.4. Tělocvična
3.5. Koupaliště, bazén
3.6. Jiné sportovní a spol. zař.
2. Park (zámecký apod.)
3. Lidová architektura
4. Naleziště
5. Tvrze
6. Muzeum
7. Kostel aj.
8. Kaplička
9. Památník
11. Hřbitov
A A
A
N
N
A
A
A
A
A
N
A
A
N
A
N
A
A
A
A
N
Komárno
A A
A
N
N
A
A
A
A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
A
A
A
Mrlínek
A A
N
N
N
A
A
N
A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
A
N
A
Osíčko
A A
A
N
N
A
A
N
A
A
A
A
N
N
N
N
N
N
A
N
N
Podhr.L.
A A
A
N
N
A
A
A
A
N
N
A
N
N
N
N
N
N
A
A
N
Rajnoch.
A A
N
N
N
A
A
A
A
A
N
A
N
N
N
N
N
A
N
A
A
Rusava
A A
A
N
N
A
A
A
A
A
A
N
N
A
N
N
A
A
N
N
A
Slavkov p/ H.
A A
A
N
N
A
A
N
A
A
N
A
N
N
N
N
N
N
A
A
A
Vítonice
A A
A
N
N
A
A
N
A
A
N
A
N
A
N
N
N
A
A
A
A
Brusné
A A
N
N
A
A
A
N
N
N
N
A
N
N
N
N
N
N
A
A
N
Bystřice p/ H.
A A
A
A
A
A
N
A
A
A
A
A
A
A
N
N
A
A
A
A
A
Rychlov
A A
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Bílavsko
A A
-
-
-
A
-
-
A
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Sovadina
A A
A
-
-
A
-
-
A
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Hlinsko p/H
A A
A
-
-
A
-
-
A
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
Blazice
N N
N
N
-
A
A
N
A
N
N
N
N
N
N
N
N
A
N
A
A
Chomýž
A A
N
N
-
A
A
N
A
N
N
N
N
N
N
N
N
N
A
A
N
Loukov
A A
A
N
-
A
A
A
A
A
N
A
N
A
N
A
N
A
A
A
A
2.1. Knihovna
Chvalčov
2. KULTURA
2.2. Kulturní dům
Doplňující tabulka: Občanský vybavenost, sport, kultura
22
Zdroj: webové stránky obcí + vlastní šetření Polohy obcí SO ORP Bystřice pod Hostýnem v podhůří Hostýnských vrchů se vyznačují z přírodního hlediska za oblast poskytující ideální podmínky pro letní i zimní turistiku. Nejatraktivnějším místem pro turisty je poutní místo sv. Hostýn. Dále na katastru SO ORP naleznete množství sakrálních staveb (kostely, kapličky, boží muka), renesanční zámek s barokní přístavbou a parkem v Bystřici pod Hostýnem, zříceniny hradů Zubříč, Šaumburk, Chlum a Křídlo. Dalšími atraktivitami je expozice Thonet, městské muzeum v Bystřici pod Hostýnem, muzeum Rusava vč. muzejní síně výtvarných děl od malířů – A. Kašpara, J. Kobzáně, F. Ondrůška, a muzeum na sv. Hostýně. Ostatními zajímavostmi je Klauza k plavení dříví na říčce Juhyni, arboretrum Sola Gratia, partyzánský bunkr, větrná elektrárna, Jurkovičova křížová cesta a rozhledna na sv. Hostýně. Veřejná knihovna je zřízena v každé obci SO ORP BpH, vyjma obce Blazice. Velká - městská knihovna je lokalizována v Bystřici pod Hostýnem. Kinosál je zřízen pouze ve městě Bystřice pod Hostýnem – kinosál Sušil, která má v současné době omezený provoz. Kulturní zařízení – kulturní domy, společenské místnosti a jiné prostory pro veřejné setkávání občanů a návštěvníků obce jsou k dispozici ve všech monitorovaných obcích. SVČ Včelín je příspěvkovou organizací města BpH a svou činnost započalo v roce 2010. Venkovní koupaliště evidujeme na katastru SO ORP BpH 3 – městské koupaliště Bystřice pod Hostýnem v parku Zahájené, dále vyhřívané koupaliště v obci Rusava a koupaliště v Osíčku. Dětská hřiště jsou zřízena ve všech obcích mimo obec Brusné, obecní hřiště není v Bystřici pod Hostýnem a spolková hřiště nemají v Mrlínku, Osíčku, Slavkově pod Hostýnem, Vítonicích, Brusném, Blazicích a Chomýži. Školní tělocvičny nemají zřízeny obce Mrlínek, Komárno, Podhradní Lhota, Brusné, Blazice, Chomýž – jedná se o obce, kde není zřízena ZŠ. Ostatní zařízení pro sport a kulturu evidujeme ve Chvalčově, Osíčku, Podhradní Lhotě, Rajnochovicích, Slavkově p/H, Vítonicích, Brusném, Bystřici pod Hostýnem a Loukově. Tab. č. 8: Stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území ORP
Typ zařízení
Sdružená ambulantní zařízení
% z celkového Hodnota počtu obcí má uvedené zařízení
1
Komentář
Zdravotní středisko Sanox Bystřice pod 7 Hostýnem (první pomoc, praktičtí lékaři, zubní lékaři, ambulance estetické medicíny, psychiatrie a psychoterapie, rehabilitace,
23
urologie) Detašované pracoviště sdruženého ambulantního zařízení
0
0
Ambulantní zařízení
1
7
Detašované pracoviště ambulantního zařízení
1
7 Hlinsko Pod Hostýnem
Bystřice pod Hostýnem: gynekologická, kožní, ORL, interní, diabetologická, aj.
Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro dospělé
7
Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře pro děti a dorost
3
21,4
Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře stomatologa
1
7
Všechna stomatologická pracoviště jsou na území Bystřice pod Hostýnem
Samostatná ordinace (nebo detašované pracoviště) praktického lékaře gynekologa
1
7
Všechna stomatologická pracoviště jsou na území Bystřice pod Hostýnem
Zařízení lékárenské péče
1
7
Všechna zařízení lékárenské péče sídlí v Bystřici pod Hostýnem
Nemocnice
0
0 Na území neevidujeme tato zařízení.
Odborné léčebné ústavy
0
0 Na území neevidujeme tato zařízení.
Léčebna pro dlouhodobě nemocné
0
0 Na území neevidujeme tato zařízení.
Ostatní lůžková zařízení
0
0 Na území neevidujeme tato zařízení.
Komárno, Osíčko, Podhradní Lhota, 50 Rajnochovcie, Rusava, Slavkov p/H, Bystřice p/H.
Bystřice pod Hostýnem, Podhradní Lhota, Rajnochovice,
Zdroj: webové stránky obcí, vlastní šetření
24
4. ZDRAVOTNICTVÍ
4.1. Zdravotnické zařízení
4.2. Ordinace
4.3. Lékárna
4.4. Rehabilitační centrum
4.5. Jiné zdravotnické zařízení
Doplňující tabulka: Zdravotnictví v ORP BpH
Chvalčov
N
N
N
N
A
A
Komárno
A
N
A
N
N
N
Mrlínek
N
N
N
N
N
N
Osíčko
A
N
A
N
N
N
Podhradní Lhota
A
N
A
N
N
N
Rajnochovice
A
A
A
N
N
A
Rusava
A
N
A
N
N
N
Slavkov pod Host.
A
N
A
N
N
N
Vítonice
N
N
N
N
N
N
Brusné
N
N
N
N
N
N
Bystřice pod Host.
A
A
A
A
A
N
Blazice
N
N
N
N
N
N
Chomýž
N
N
N
N
N
N
Loukov
N
N
N
N
N
N
Zdroj: vlastní šetření Základní zdravotní péče je dostupná zejména v Bystřici p/H. Nachází se zde zdravotní středisko Sanox se službou 1. Pomoci a množstvím praktických a odborných lékařů. Další centra zdravotní péče ve městě nalezneme v objektech lokalizovaných na ulici Čsl. Armády (praktický lékař pro děti a dorost lékař), ul. 6. Května (optik, biochemická lab., chirurgie, ortopedie, radiodiagnostické pracoviště, aj), Čs. Brigády (zubní lékař, gynekologie), ul. Dolní
25
(ORL, kožní, interní, diabetologická ordinace). Dále zde sídlí záchranná pohotovostní služba, která byla otevřena v říjnu 2010. Některé obce mají pro občany zřízenu zdravotní službu prostřednictvím detašované pracoviště praktického a dětského lékaře. Negativem může být krátká ordinační doba (pro dospělé pacienty jedno odpoledne v týdnu, pro dětské pacienty 1 odpoledne v měsíci). V Bystřici pod Hostýnem jsou lokalizovány hned 3 lékárny, v ostatních obcích není ani jedno zařízení, kde by si pacient mohl vyzvednout léky. Obyvatelé okolních vesnic musí z těchto důvodů cestovat za lékařskou péčí i do lékárny do Bystřice pod Hostýnem. C. Ekonomická situace území, struktura ekonomiky území a trh práce Tab. č.9: Ekonomická aktivita obyvatel území ORP Celkem Ekonomicky aktivní celkem zaměstnaní
muži
ženy
7365
4115
3250
6383
3576
2807
zaměstnanci z toho podle postavení v zaměstnání v tom:
zaměstnavatelé pracující na vlastní účet pracující důchodci
ze zaměstnaných
ženy na mateřské dovolené
126
nezaměstnaní Ekonomicky neaktivní celkem
7628
3179
4449
2292
1140
1152
nepracující důchodci z toho žáci, studenti, učni
Zdroj: www.czso.cz Ekonomicky aktivních obyvatel na území SO ORP je 7365, z toho 3250 žen. Z celkového počtu zaměstnaných je 123 žen na mateřské dovolené. Ekonomicky neaktivní skupinu tvoří 7628 obyvatel, z toho 2292 jsou žáci či studenti.
26
Tab. č. 10: Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání Vyjíždějící do zaměstnání a škol
Celkem
Vyjíždějící celkem
3603 vyjíždějící do zaměstnání
2277
v rámci obce
2233
do jiné obce okresu
720
do jiného okresu kraje
v tom v tom
do jiného kraje
360
do zahraničí vyjíždějící do škol
1565 v rámci obce
969
mimo obec
596
v tom
Zdroj: www.czso.cz Za zaměstnáním dojíždí celkem 3 603 obyvatel. Převážná většina obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci obce. Jedná se přesně o 2 277 pracujících, zbývající část obyvatel dojíždí za zaměstnáním v rámci okresu (20%), kraje (5%), obce (62%). Z dostupných informací vyplývá, že více obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci jiného kraje (10%), nežli kraje Zlínského. Tento fakt je způsoben blízkosti města Přerov, které je již součástí kraje Olomouckého. Tab. č. 11: Charakteristika domácností Hospodařící domácnosti
Hospodařící domácnosti podle typu
Hospodařící domácnosti celkem
6 077
tvořené 1 rodinou v tom: v tom
úplné
4 036 bez závislých dětí
1 858
27
se závislými dětmi
1 341
bez závislých dětí
474
se závislými dětmi
363
neúplné
tvořené 2 a více rodinami
144
domácnosti jednotlivců
1 720
vícečlenné nerodinné domácnosti
177
Zdroj:www.czso.cz Tab. č. 12: Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP NEZAMĚSTNANOST
2003
2004
2005
2006
Evidovaní uchazeči o zaměstnání
917
941
867
686
občané se zdravotním postižením
15,8
14,9
14,2
18,7
Volná pracovní místa
33
41
43
63
108
147
24
23
14
27,8
23,0
20,2
10,9
6,0
3,4
42
44,7
66,4
Míra nezaměstnanosti (%) 11,64 11,94 10,32 za ORP
8,14
7,60
6,04
Počet uchazečů na 1 volné pracovní místo
10,6 12,74 11,59
Zdroje z ČSÚ a http://portal.mpsv.cz/ - ÚŘAD PRÁCE obsahuje časové řady do roku 2011
28
Tab. č. 13: Charakteristika trhu práce v území ORP EKONOMICKÉ SUBJEKTY SE SÍDLEM NA ÚZEMÍ ORP
2003
ekonomické subjekty celkem (podle Registru ek. subjektů)
3 169 3 162 3 181 3 249 3 312 3 418 3 400 3 507 3 546 3 633
fyzické osoby celkem
2 767 2 752 2 752 2 792 2 831 2 920 2 888 2 946 2 989 3 064
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
z toho zemědělští podnikatelé
229
212
209
209
215
214
117
119
109
117
vyjádření v %
8,2
7,7
7,4
7,4
7,6
7,4
4
4
4
3,8
právnické osoby celkem
402
410
429
457
481
498
512
561
557
569
z toho obchodní společnosti
179
186
198
215
228
232
235
249
257
268
vyjádření v %
44,5
45,3
46,1
47
47,4
46,5
45,8
44,3
46,1
47,1
Podíl ekonomických subjektů podle vybraných odvětví ek. činnosti (%) zemědělství, lesnictví a rybářství
11,0
10,8
10,9
10,6
11,0
10,6
8,5
8,3
8,0
7,7
průmysl celkem
18,7
18,8
18,6
18,5
18,1
17,6
17,3
16,6
16,6
16,1
stavebnictví
10,0
10,4
10,7
10,7
11,0
11,6
11,9
12,0
12,0
12,4
velkoobchod, maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel
34,0
32,9
32,2
32,6
32,6
31,5
30,1
28,7
27,5
26,8
Zdroj: www.czso.cz Pozice území SO ORP Bystřice pod Hostýnem v oblasti nezaměstnanosti, jež náleží do Zlínského kraje, se jeví jako střední. V roce 2006 se zařadil na 8. místo se 7,1 %, v roce 2007 klesl na 9. místo s 5,5 % a v roce 2008 se dostal nad úroveň celorepublikového průměru nezaměstnanosti, když Zlínský kraj vykazoval průměrnou nezaměstnanost ve výši 8,5 %. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých obcích SO ORP v letech 2005 – 2008 se
29
projevuje mírně nadprůměrně. Nejvyšší průměrnou míru nezaměstnanosti za celé období vykazují obcí, Rajnochovice a Rusava, nejnižší naopak Komárno a Blazice. Na celé SO ORP připadá na jedno pracovní místo 7 uchazečů, což je nadprůměrná hodnota v porovnání s celým Zlínským krajem. Problém, který zde zůstává, je spíše nedostatek volných pracovních míst, než vysoký počet uchazečů o zaměstnání. Míra ekonomické aktivity a míra zaměstnanosti se pohybuje v mírně podprůměrných hodnotách. Nejhorší situace je zaznamenána v obci Chvalčov a Osíčko. Mnohem příznivější míry zaměstnanosti a míry ekonomické aktivity dosahuje obec Loukov, Blazice. Podle struktury zaměstnanosti jsou nejprůmyslovějšími obcemi Slavkov pod Hostýnem a Rusava. Naopak Vítonice a Blazice mají relativně vysoký podíl osob zaměstnaných v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Za zaměstnáním dojíždí celkem 3 603 obyvatel. Převážná většina obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci obce. Jedná se přesně o 2 277 pracujících, zbývající část obyvatel dojíždí za zaměstnáním v rámci okresu (20%), kraje (5%), obce (62%). Z dostupných informací vyplývá, že více obyvatel dojíždí do zaměstnání v rámci jiného kraje (10%), nežli kraje Zlínského. Tento fakt je způsoben blízkosti města Přerov, které je již součástí kraje Olomouckého. Náše SO ORP leží na křižovatce 3 okresů a 2 krajů a velkým problémem je nenavazující spojení, jak autobusové, tak vlakové mezi okresy a s tím také souvisí nezaměstnanost. Lidé jsou nuceni dojíždět za prací autem, nebo si hledat zaměstnání tak zvaně po trase autobusu či vlaku. Místní podniky poskytují méně pracovních míst, což následně vede ke zvýšení nezaměstnanosti a je důsledkem ekonomicky slabého obyvatelstva. Cestovní ruch je další z problémových oblastí, stává se sekundárním ekonomickým sektorem, a pokud nebude naplněna ekonomická složka, pak služby jako cestovní ruch a jiné (sekundární ekonomické faktory) nemohou vykazovat zisk a být nápomocni v podpoře zaměstnanosti. Graf č. 2: Zemědělští podnikatelé v období 2003-2012 250
229 212
209
209
215
214
200
150 117
119
109
117
100
50
0
Zdroj: www.czso.cz + vlastní grafická úprava
30
Z grafu č. 2 je jasně viditelný pokles ekonomických subjektů podnikajících v zemědělství, je to způsobeno komplikující legislativou a poklesu cen komodit na plodinové burze. D. Doprava Město Bystřice pod Hostýnem je regionálním silničním uzlem, kde se křižují silnice: silnice II/150 z Přerova přes Bystřici pod Hostýnem do Valašského Meziříčí, silnice II/437 z Lipníku nad Bečvou do Jablůnky a sinice II/438 z Holešova přes Bystřici pod Hostýnem do Hranic na Moravě. Dopravní poloha města je výhodná. Ve městě nejsou výrazná kolizní místa, přesto je zapotřebí bezpečnosti provozu věnovat zvýšenou pozornost. Prvky „zklidnění dopravy“ byly použity při rekonstrukcích místních komunikací, Masarykovo náměstí se stalo pěší zónou a v budoucnu se uvažuje o výstavbě rondelu na ulici Čs. Brigády (křižovatka směr Hostýn, Chvalčov). V roce 2013 byla dokončena stavba obchvatu města Bystřice pod Hostýnem, započata byla v roce 2012. Jedná se o napojení silniční dopravy od Hranic na Moravě směr Valašské Meziříčí bez nutnosti projíždět městem. V roce 2013 byla dokončena rekonstrukce přestupních terminálů autobusového nádraží i vlakového stanoviště v Bystřici pod Hostýnem. Město leží na hlavní spojnici železničního tahu Kojetín - Ostrava a autobusových spojů Zlín Hranice a Přerov - Vsetín. Autobusová doprava náleží správě firmy Krodos. Bystřice pod Hostýnem patří k malým městům, avšak její dopravní obslužnost je dobrá. Problém naopak spatřujeme v dopravní obslužnosti příslušných obcí celého SO ORP, kdy některé obce jsou autobusovými spoji kryty je minimálně. Tudíž zde vzniká problém s dopravou, buď přímo do zaměstnání, nebo ke klíčovému spoji. V současné době probíhá rekonstrukce silnice č. II/150 v úseku Bystřice pod Hostýnem - Loukov – Osíčko-Komárno. Číslo silnice
Průběh silnice
Délka v km
II/150
Přerov - Bystřice p. H. - Valašské Meziříčí
14,68
II/437
Lipník n. B. - Bystřice p. H. - Tesák – Jablůnka
21,57
II/438
Teplice n. B. - Bystřice p. H. – Holešov
27,47
Zdroj: webové stránky obcí, www.krodos.cz Slabým místem jsou však komunikace ve vlastnictví kraje, zde jsou nemalé nedostatky v kvalitě povrchu vozovky, včetně konstrukcí mostků apod. Město BpH se potýká s nedostatkem ploch pro parkování, jak v centru města, tak na sídlišti. Většina parkovacích míst v centru města je zpoplatněna, kromě plochy u zámku nebo se jedná o místa na krátkou dobu stání, která lze využívat s parkovacími hodinami. Hromadná doprava po městě není zajišťována. Velkou nevýhodou autobusové a vlakové dopravy je vzdálenější umístění jejich stanovišť. Na území města se nenachází žádné letiště pro vnitrostátní a mezinárodní přepravu. Výhledově se zde předpokládá vybudování přistávací plochy pro vrtulníky.
31
E. Těžba nerostných surovin, průmyslová výroba a stavebnictví, řemesla a jiné drobné podnikatelské aktivity, komerční služby a maloobchodní sféra, inovace V okolí Bystřice pod Hostýnem se nenachází žádné ložiskové území ani dobývací prostor. Lokalizuje se zde pouze jedno menší ložisko nerostných surovin a to v obci Slavkov pod Hostýnem. Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem mělo v minulosti průmyslově – zemědělský charakter. V současné době se nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel vyskytuje v průmyslovém odvětví (strojírenském, potravinářském, dřevařském a ostatním zpracovatelském), což činí cca 35% z celkového počtu této skupiny osob. Tradiční zastoupení má tedy průmysl dřevařský a nábytkářský, textilní a mlékárenský. Dochází k těžbě dřeva při procesu přirozené obnovy funkce lesa, a to především dřevin s měkkým dřevem (jehličnany). Zemědělská výroba má v tomto regionu velmi příznivé přírodní podmínky, ale v současnosti dochází ke stagnujícímu charakteru v počtu zaměstnaných osob. Dle posledních dostupných informací, působí v SO ORP BpH 465 podnikatelských subjektů. Největší zastoupení má Bystřice p/H (313), Chvalčov (41), Rusava (21), Rajnochovice (20), Loukov (18), Brusné (9), Osíčko (7), Vítonice (7), Mrlínek (6), Komárno (6), Slavkov p/H (6), Podhradní Lhota (4), Chomýž (4), Blazice (3). K nárůstu podnikatelských subjektů došlo zejména v oblasti zdravotnictví, sociálních zařízení a služeb (52), stavebnictví (41), služeb, obchod a prodej (40), auto, moto (25), nábytek a interiéry (20). K úbytku pak došlo v oblasti cestovního ruchu, prodeje motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství. Z hlediska hospodářské činnosti převládají právní formy subjektů OSVČ. Nejméně rozšířeným právním subjektem jsou družstevní organizace a akciové společnosti. Ve městě Bystřice pod Hostýnem se nachází několik lokalit vymezených pro vznik průmyslové zóny. Nejvýznamnější je průmyslová zóna na ulici Holešovská, která je umístěna po pravé straně při výjezdu z města na Holešov. V areálu této průmyslové zóny se zatím nachází autoopravna, výkup železa a také sídlo Vodohospodářských staveb, s. r. o., Bystřice pod Hostýnem. Další plochy průmyslových zón jsou umístěny na ulici Meziříčské, v oblasti skládky Cihelny a v místní části Rychlov. Z těchto ploch je využita pouze jedna, v místní části Rychlov, kde je umístěna klempířská dílna a skladové prostory. Ostatní plochy slouží jako plochy návrhové. Nedílnou součástí bystřického regionu je i podnikání v cestovním ruchu (restaurace, ubytovací zařízení, lyžařské vleky a drobné navazující služby). Město Bystřice p/H je centrum podnikatelské činnosti území SO ORP Bystřice p/H. Firmy zde mají sídlo, i když provoz je situován do okolních vesnic (sklenářství, truhlářství, auto-moto, vodo-topo-plyn). Mezi nejvýznamnější firmy se řadí TON, a.s. – výroba ohýbaného nábytku ze dřeva; KOVONAX, s.r.o. – výroba kovového nábytku, NET-PLASY, s.r.o. – mlékárna Bystřice pod Hostýnem, VÍTEX CZ a.s. V obci Loukov se nachází pobočka ČEPRO, a.s.- Euro Oil, která zajišťuje přepravu, skladování a prodej ropných produktů, dále pak firma Salvator střechy s.r.o. zabývající se prodejem, výrobou a distribucí střešních krytin. Z významných zemědělských podniků je nutno uvést Křídlo s.r.o., které se nachází v obci Rusava. Největšími zaměstnavateli je TON, a.s. - 850 zaměstnanců, KOVONAX spol. s r. o. – 80 zaměstnanců. Maloobchodní sféra je z větší části v BpH a je zastoupena v pultových prodejnách (textil, obuv, cukrárna, trafika, apod.), samoobslužných prodejnách (Supermarket Albert, Lidl Česká
32
republika, v.o.s.) a outletech (second hand, bazar – cyklo, ski, elektro). V regionu se vyskytuje i tzv. podomní prodej a prodej prostřednictvím prodejních automatů (herny). Význam služeb je zde zastoupen dle poptávky, to znamená, že největší množství zastupují potraviny, drogerie, zverimex, květinářství, papírnictví, cyklosporty, restaurace a bary. I přesto, že nabídka dalších služeb (bytový textil, železářství, textil, obuv, knihkupectví, apod.) v maloobchodní sféře v SO ORP BpH je dostupná, lidé raději cestují do větších měst, z důvodu většího výběru sortimentu a nižších cen. Ve městě BpH jsou pobočky Česká spořitelna, a.s., Komerční banka, a.s., Era - Poštovní spořitelna. Dostupnost služeb i produktů je omezena kapacitou, drobní podnikatelé a prodejci nemohou naskladňovat velké množství zboží do prodejen (např. nábytek) a proto se řeší tato problematika konkrétní objednávkou. Největším problémem je udržitelnost drobných podnikatelů (oprava obuvi, prodejna farmářských výrobků). Pokud objekt není v majetku samotného prodejce, musí platit nemalé částky za pronájem, buď městu, nebo soukromým osobám. Velkou část nebytových prostor mají v majetku zahraniční podnikatelé. Je nutno zmínit, že ve městě Bystřice p/H je velké zastoupení zahraničních prodejců (Vietnamci), kteří jsou schopni díky své flexibilitě a platební morálce zcela nahradit české podnikatele. Přímo na Masarykově náměstí v Bystřici p/H je 6 prodejen s vietnamským zbožím. Zdroj:www.ziveobce.cz F. Ekologická situace a ochrana životního prostředí, zemědělství a lesnictví V oblasti Hostýnských vrchů se nachází 12 zvláště chráněných území se vzácnými druhy květeny a rostlinstva, zastoupeny jsou také lokality NATURA 2000. Hostýnské vrchy patří k území s vysokou ekologickou stabilitou, krajina v okolí města Bystřice a některých integrovaných obcí má však ekologickou stabilitu nízkou. Ekologickou stabilitu, která je jedním z inidikátorů zdravého životního prostředí, lze zvýšit vhodnými opatřeními, jako např. doplněním územního systému ekologiské stability. Největším narušitelem životního prostředí je nepochybně silniční doprava. Frekventované tranzitní komunikace procházejí intravilánem Bystřice a některých integrovaných sídel po délce a na několika místech dochází k jejich křížení. Přestože v poslední době došlo k úpravě nejnebezpečnější křižovatky, zatěžuje doprava i nadále město exhalacemi, hlukem a nebezpečím kolizí. Zdrojem hluku je i továrna TON. V době, kdy vanou větry příslušných směrů, může se projevovat dálkové znečištění ovzduší z Přerova a Valašského Meziříčí. Určitý problém představuje i likvidace tuhého odpadu. Přesto, že SO ORP Bystřici byla vybudována nová skládka komunálního odpadu, přetrvávají problémy divokých skládek. Na území SO ORP BpH je 8397 ha lesní půdy a 6580 ha zemědělské půdy. Problematiku lesů řeší v převážné části Lesy ČR. Lesní správa Bystřice pod Hostýnem je organizačně začleněna pod Krajské ředitelství LČR, s. p. Zlín. Správně spadá pod Zlínský kraj a obhospodařované státní lesy jsou z hlediska státní správy rozloženy v oblastech obcí s rozšířenou působností – Bystřice pod Hostýnem, Holešov, Kroměříž, Zlín, Vizovice, Otrokovice, Hranice na Moravě, Přerov a Valašské Meziříčí. Lesní správa Bystřice hospodaří podle lesního hospodářského plánu zpracovaného na roky 2012-2021 a obhospodařuje celkem 12 403,24 ha pozemků určených k plnění funkcí lesa a je tvořena jedním lesním hospodářským celkem. Organizačně je LS členěna na 9 revírů - Kotáry,
33
Rajnochovice, Chvalčov, Holešov, Zámeček, Zlín, Lukov, Májová a Trnava. Kromě hospodaření ve státních lesích vykonává LS rovněž ze zákona funkci odborného lesního hospodáře v lesích ve vlastnictví obcí a fyzických osob. Tuto problematiku řeší odbor ŽP MěÚ BpH. Celkově problematiku ŽP v ORP BpH řeší odbor ŽP MěÚ BpH - myslivost, rybáři, záchytné kotce pro psy; odpady, ochrana ovzduší; ochrana přírody; státní památková péče, zábor veřejného prostranství; státní správa lesů, vodní hospodářství; vodní hospodářství, veřejná zeleň. Veškerou agendu ZPF řeší vedoucí odboru. G. Technická infrastruktura (elektroenergetika, plynárenství, teplárenství, dálkovody, telekomunikace, vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu, odpadové hospodářství, vodní hospodářství, ochrana před povodněmi a živelními pohromami) Rozvody elektřiny na území SO ORP BpH spravuje společnost EON Distribuce, a.s. Nachází se zde vedení 110 kV, které vede z území sousedního SO ORP Holešov přes městkou část Rychlov a posléze opouští území SO ORP BpH směrem do sousedního Olomouckého kraje. Všechny obce v SO ORP BpH jsou napojeny na elektrickou síť. Příkladem alternativního zdroje energie je větrná elektrárna na sv. Hostýně. Tato elektrárna je v soukromém vlastnictví Matice svatohostýnské a je v provozu od roku 1996. Náklady na její výstavbu činily 12 mil. Kč. Město Bystřice pod Hostýnem má dokončenou rekonstrukci telefonní sítě, včetně digitální ústředny. Pokrytí sítě v území SO ORP BpH mobilními operátory je dobré. V oblasti vodního hospodářství je stav dodávek pité vody vyvážený zdrojově dostatečný. Město je připojeno na skupinový vodovod Holešov, který je využíván stabilně. Město Bystřice p/H má od roku 1995 ČOV, která je situována v Rychlově. Území SO ORP BpH je z 80 % spravováno firmou VaK Kroměříž, a.s. Zbývajících 20 % má obecní vodovod a kanalizaci. Na území SO ORP BpH jsou 2 ČOV a dvě KČOV. Území je kromě obcí Rusava a Sovadina zcela plynofikováno. V oblasti ochrany území před povodněmi bylo realizováno několik drobných staveb k zajištění retence vody, čistění koryt potoků a říček a v neposlední řadě dochází k realizaci pozemkových úprav, jako nástroje snížení následků především vodní eroze. Konkrétní údaje o obcích jsou přehledné v následující tabulce.
34
9. Likvidace odpadu - způsob
8. Pokrytí internetem
7. Vodní plocha
6. Požární nádrž
5. Veřejná prostranství
4. Veřejné osvětlení
3. Plynofikace
2. Kanalizace
1. Vodovod
V celé obci / v části obce
Doplňující tabulka: Technická infrastruktura obcí v ORP BpH
Chvalčov
A
C
A
A
A
A
N
A
A
A
Komárno
A
C
A
A
A
A
A
N
A
A
Mrlínek
A
C
A
A
A
A
A
A
A
A
Osíčko
A
C
A
A
A
A
A
A
A
A
Podhradní Lhota A
C
A
A
A
A
A
N
A
A
Rajnochovice
A
C
N
A
A
A
N
N
A
A
Rusava
A
C
A
N
A
A
N
A
A
A
Slavkov p/H
A
C
A
A
A
A
A
A
A
A
Vítonice
A
C
A
A
A
A
A
A
A
A
Brusné
A
C
A
A
A
A
N
A
A
A
Bystřice p/H
A
C
A
A
A
A
A
A
A
A
Blazice
A
C
A
A
A
A
N
A
A
A
Chomýž
A
C
A
A
A
A
N
A
A
A
Loukov
A
C
A
A
A
A
A
N
A
A
Zdroj: vlastní šetření Plánované investice Chvalčov – Dostavba kanalizace a vodovodu, rekonstrukce veřejného osvětlení – IV. Etapa Komárno – Rekonstrukce veřejného prostranství, oprava místních komunikací, nové inženýrské sítě, oprava chodníku, autobusové zastávky
35
Mrlínek – Rekonstrukce místních komunikací Osíčko – Zóna technické vybavenosti pu 10 RD Podhradní Lhota – VO – 2. Část, rekonstrukce chodníků Rajnochovice – Výstavba kanalizace, ČOV, rekonstrukce úpravny vody – vodojem Rosošné Rusava – Oprava mostu Slavkov p/H – Oprava místní komunikace, chodníků Vítonice – Výstavba inženýrských sítí, zvýšení mostu a oprava chodníku u kostela Brusné – Rekonstrukce vodovodu a VO, oprava kanalizace + ČOV Bystřice p/H – Generální rekonstrukce VO – I. Etapa, II. Etapa Blazice – Komunikace k nové zástavbě, rekonstrukce chodníků, revitalizace návsi Chomýž – Rekonstrukce VO, oprava komunikací Loukova – Rekonstrukce kanalizace Loukov a Libosváry a výstavba ČOV H. Rekreace, památky a cestovní ruch Město Bystřice p/H nabízí ubytovací služby, ale hlavní ubytovací kapacity pro pobytový cestovní ruch jsou soustředěny v okolních obcích, především v Rajnochovicích, Rusavě a Chvalčově. Na území těchto obcí byly v šedesátých a sedmdesátých letech lokalizovány značné kapacity bývalé podnikové rekreace a řada dětských letních táborů. Díky atraktivnímu prostředí zůstaly tyto ubytovací kapacity většinou zachovány i po roce 1990. V řadě případů se v nich zvýšil i komfort pro rekreanty. U většiny těchto objektů došlo ke změně forem jejich využívání. Mimo objektů hromadné rekreace jsou v této oblasti i chaty a chalupy určené pro rodinnou rekreaci. Podle sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 bylo v nejbližším zázemí Bystřice pod Hostýnem (Chvalčov, Rajnochovice, Rusava, Slavkov) přes 1 200 rekreačních chat, 62 rekreačních chalup vyčleněných z bytového fondu a 123 nevyčleněných rekreačních chalup. Návštěva Hostýna, ke kterému se váže řada legend, je atraktivní nejen pro věřící. Vyjma baziliky Nanebevzetí Panny Marie stojí za pozornost Jurkovičova křížová cesta, tzv. stará křížová cesta, lesní hřbitůvek, pomníky obětem první světové války, obětem fašismu a komunismu či rozhledna (přístupná jen o víkendech). Poněkud nezvykle zde působí stožár s vrtulí větrné elektrárny. Mimo to jsou tu patrné i zbytky opevnění z období laténské kultury (z 1. tisíciletí př.n.l., s celkovým obvodem přes 1 800 m), jejímž nositelem byli Keltové. V celé lokalitě se díky různorodému geologickému podloží nachází celá řada přírodních památek a zajímavostí (jako příklad lze uvést nedávno objevenou houbu slzečník papouščí, která doposud nebyla nalezena nikde jinde v Evropě). Přírodní park Hostýnské vrchy je jediným rozsáhlým chráněným územím mikroregionu, jehož výměra činí cca 98 km2. K významným chráněným územím menšího rozsahu patří např. přírodní rezervace Kelčský Javorník s dochovaným pralesovitým porostem horských bučin a javořin, přírodní jedlobučinová rezervace Tesák či typický karpatský les pralesovitého charakteru Čerňava. SO
36
ORP Bystřice pod Hostýnem je oblastí s vysokým potenciálem cestovního ruchu, k čemuž jej předurčují obrovské přírodní a kulturní hodnoty území. Kvalitní a dobře značená síť turistických stezek uspokojuje nejen milovníky pěší a cykloturistiky, ale v zimním období má co nabídnou také běžkařům. Troják, Tesák a Rusava jsou zdejší tradiční centra sjezdového lyžování. V letní sezóně mohou návštěvníci a turisté využít sportovně rekreační areál v městském parku Zahájené v Bystřici pod Hostýnem, který slouží k širokému sportovnímu a rekreačnímu využití (koupaliště, tenisové kurty, fotbalové hřiště, minigolf aj.). V Osíčku a na Rusavě jsou pak nově rekonstruovaná koupaliště s vyhřívanou vodou a řadou moderních vodních atrakcí. Vyhledávanou rekreační aktivitou je i hippoturistika, kterou mohou návštěvníci a turisté vyzkoušet v Rajnochovicích. 2.1.3 Územní plánování obcí a kraje, širší vztahy území Následující tabulka uvádí počty obcí s platným územním plánem a strategickým plánem (programem rozvoje obce nebo jiným koncepčním dokumentem řešící rozvoj) v rámci správního obvodu. Všechny obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem mají, vlastní ÚP (viz tabulka č. 2) Tab. č. 14 : Územní a strategické plánování % z celkového počtu obcí
Název údaje
Hodnota
Počet obcí s platným územním plánem
14
100
Počet obcí s plánem v přípravě
0
0
1
Město Bystřice pod Hostýnem vytvořila v 7 roce 2013 Strategický plán rozvoje města Bystřice pod Hostýnem
Počet obcí se strategickým plánem (nebo programem rozvoje obce)
Komentář
Na území ORP Bystřice pod Hostýnem mají všechny obce ÚP
37
Mapa č. 2: Územní plán SO ORP Bystřice pod Hostýnem
Zdroj: www.juap-zk.cz, šetření na odboru ÚP a stavebního řádu MěÚ Bystřice pod Hostýnem Se zásadami územního rozvoje kraje je možné se seznámit na webových stránkách příslušného krajského úřadu. K dalším významným dokumentům z hlediska územního plánování patří: http://www.juap-zk.cz/, http://www.mubph.cz/. Z územního plánování na úrovni obcí (územní plány jednotlivých obcí), kraje (zásady územního rozvoje) a státu (politika územního rozvoje) plynou významná omezení, příležitosti či limity. Podrobnější a konkrétní problémy a dopady jsou k jednotlivým obcím uvedeny v Příloze této kapitoly tab.č.1. Ve vestibulu bystřické radnice se občanům a návštěvníkům města nabízí k prohlídce čtyři prosklené vitríny, o které se dělí dvě přátelská a přívětivá města – italské San Giovanni al Natisone a Salzkotten v Severním Porýní – Westfálsku. Zatímco se San Giovanni byla uzavřena partnerská smlouva již v květnu 2008, ke zformulování a uzavření smlouvy o spolupráci s městem Salzkotten došlo až v říjnu roku 2009. vitríny chtějí zájemcům nabídnout pohled do obou měst, stejně tak naše webové stránky. Smyslem mezinárodního partnerství měst je rozvíjet společenské, sportovní a kulturní kontakty občanů obou měst a navazovat nová osobní a pracovní přátelství. Města mohou
38
mnoho nabídnout, a přestože jsou od sebe značně vzdálena, mohou rozvíjet vzájemné partnerství ve prospěch svých občanů. 2.1.4 Aktéři regionálního rozvoje Tab. č. 15: Popis klíčových aktérů Název údaje
Počet aktérů
Komentář
město Bystřice pod Hostýnem
1
Město Bystřice p/ Hostýnem je jediným městem v rámci územního katastru OPR Bystřice pod Hostýnem. Je to centrum kultury, vzdělanosti, infrastruktury a plnohodnotné občanské vybavenosti.
ostatní obce SO
13
Zástupci 13 ostatních obcí, které jsou součástí celku monitorovaného ORP pravidelně vyhledávají vhodné příležitosti a možnosti, jejímž cílem je rozvíjet obec tak, aby to byla oblast splňující primární i sekundární prvky bezpečného, klidného a plnohodnotného života současným i budoucím generacím.
kraj
1
Zlínský kraj zodpovídá za správu krajských institucí/ infrastruktury, kde je zřizovatelem či vlastníkem. Svými krátkodobými a dlouhodobými cíly by měl postupně naplňovat kritéria regionálního rozvoje blíže specifikované v strategickém dokumentu kraje. Důležitým oborem regionálního rozvoje je odbor strategického rozvoje - podpora obnovy rozvoje venkova Zl. kraje.
stát
1
Stát se stává aktérem regionálního rozvoje díky vhodnému nastavení legislativy, které regionální rozvoj podporu. V současné době je v této problematice aktuální nastavení budoucího programovací období 2014 2020, jako nástroj dotačních příležitostí pro regionální rozvoj.
mikroregion
1
Podhostýnský mikroregion je svazkem 15 obcí, který se nachází v severní části Zlínského kraje v okolí Svatého Hostýna. Toto sdružení bylo založeno v roce 1999 s cílem koordinace postupu rozvoje území, zlepšování podmínek pro rozvoj turistického ruchu a propagace zdejší krajiny. Za dobu své existence bylo realizováno celkem 11 projektů, z toho financovaných bez dotačních titulů.
MAS
1
MAS Podhostýnska existuje na území od roku 30. 6. 2006. Za dobu své existence vyhlásila celkem 10 výzev a podpořila 107 projektů v celkové výši 31 milionů Kč.
státní instituce
Významný
Významným a největším zaměstnavatelem je firma TON, a.s., KOVONAX
39
zaměstnavatel
spol. s r.o., NET PLASY, s. r. o.
škola
Na sledovaném území je kvalitní síť školských zařízení (13 MŠ, 10 ZŠ, 1 ZUŠ, 1 DDsŠ, 1 ZŠ speciální a praktická), které vytváří vhodné podmínky pro vzdělání a výchovu dětí/ žáků a podporují komunitní aktivity pro širokou veřejnost.
Zdroj: vlastní šetření 2.2. Souhrnná SWOT analýza území správního obvodu Silné stránky: Existence sociálních služeb pro starší generaci) dům s pečovatelskou službou, charita, centrum pro seniory)
Slabé stránky:
Úbytek obyvatelstva
Existence živnostníků na území ORP
Vysoká míra nezaměstnanosti a nedostatek pracovních příležitostí
Tradice průmyslu v Bystřici pod Hostýnem
Nedostatek finančních prostředků na realizaci investičních projektů
Výhodná dopravní poloha, relativně hustá dopravní síť
Nedostatečně rozvinutý sektor služeb
Kompletní infrastruktura na území ORP BpH (odpadové, kanalizační a vodní hospodářství, ČOV, plynofikace)
Problematika nepřizpůsobivých/ sociálně vyloučených občanů
Široké zázemí pro konání kulturních a volnočasových aktivit Kvalitní přírodní prostředí dané existencí přírodního parku Kvalitní institucionální vybavení (MŠ, ZŠ, SŠ, ZUŠ a Základní škola speciální a praktická) Dostupnost zdravotní péče ve městě (lékaři, pohotovostní služba) Příležitosti: Využití ploch brownfields pro rozvoj ekonomických aktivit – příchod nových investorů
Hrozby: Možné ekologické havárie na území ORP
40
Budování cyklistických stezek v ORP BpH
Pokles porodnosti, stárnutí populace
Využití finančních prostředků z fondů EU, existence MASP
Odliv kvalifikovaných sil do velkých měst
Kooperace obcí – Projekt meziobecní spolupráce, Hospodářský úpadek zásadních podnikatelských Podhostýnský mikroregion subjektů Vysoký potenciál cestovního ruchu – destinace cestovního ruchu
Přechod na tuhá paliva Zhoršující se mezilidské vztahy, uzavřenost a neochota spolupracovat
Kladné stránky: SO ORP Bystřice pod Hostýnem leží na hranici Zlínského kraje s Olomouckým, také to byla v minulosti hranice okresů Přerov, Kroměříž, Valašské Meziřící, Vsetín a Zlín. Díky této poloze můžeme definovat SO ORP BpH jako oblast s velmi vhodnou polohou dostupnosti do bývalých okresních měst/ oblastí v radiu do cca 30 km. Jako velmi pozitivní lze hodnotit také napojení na dálnici D1 do 20 min. v blízkosti města Hulín. V Bystřici pod Hostýnem existuje několik významných podniků s dlouholetou tradicí. Mezi nejvýznamnější z hlediska zaměstnanosti i image města patří TON, a.s., KOVONAX spol. s r.o., HOSPA s.r.o. (Hostýnské papírny), VÍTEX CZ, Mlékárna Bystřice pod Hostýnem a v okolních obcích stojí za zmínku ČEPRO a.s., SALVATOR Střechy s.r.o., Křídlo s.r.o. a Salix Morava a.s. Vítonice. Bystřici pod Hostýnem a navazující obce lze považovat za centrum podnikatelské činnosti – OSVČ jež tvoří více než 2/3 z celkového počtu evidovaných podnikatelských subjektů. SO ORP BpH je propojeno hustou sítí krajských, místních a účelových komutací. Dále část SO ORP protíná železniční trať 303. Veřejná hromadná doprava v Bystřici pod Hostýnem a ostatních obcích je zajišťována autobusy, vlaky (po trase železničního koridoru) a taxislužbou. Pěší a cyklodoprava významně přispívá k udržitelnosti dopravního systému a je v zájmu obcí zabezpečit kvalitní komunikace pro pohyb chodců a podpořit cyklistickou dopravu zejména mezi obcemi (mimo hlavní silniční tahy). Technická infrastruktura řeší napojení obcí na vodovod, kanalizační síť, plynofikaci, veřejné osvětlení, informační a komunikační technologie. Na vodovod jsou napojeny všechny obce. Kanalizační síť chybí v obci Rajnochovice. Na území SO ORP BpH jsou 4 ČOV: v BpH – Rychlov, na Rusavě, KČOV je v Osíčku a v Loukově – Libosváry. Plynofikace není zajištěna v obci Rusava a Sovadina. Veřejné osvětlení je ve všech obcích a kvůli zastaralým
41
technologiím a vysokým nákladům na provoz probíhá postupná rekonstrukce VO. V roce 2000 proběhl projekt Multifunkční datová síť, díky němuž byl zřízen internet na všech obecních úřadech SO ORP BpH. Raritou je existence větrné elektrárny VESTA na sv. Hostýně, která je v soukromém vlastnictví Matice svatohostýnské. V oblasti Hostýnských vrchů (nejvyšší hora Kelčský Javorník) se nachází 12 zvláště chráněných území se vzácnými druhy květeny a rostlinstva. Zastoupeny jsou také lokality NATURA 2000 a Ptačí oblast. Na území 14 obcí se nachází 13 MŠ a 10 ZŠ (8 obecných a 2 se speciálním režimem), což je velmi kvalitní institucionální síť. Dále zde existuje SOŠ nábytkářská a obchodní, ZUŠ, 9 ŠD a 18 stravovacích zařízení. V oblasti poskytování sociálních služeb aktivně působí několik subjektů. Za zmínku stojí zejména Domov pro OZP Javorník na Chvalčově, Centrum pro seniory Zahrada BpH, Oblastní charita BpH a Domov pro seniory ve Slavkově p/H a BpH. Zdravotní péče je centralizována zejména do města BpH, kde nabízí širokou škálu zdravotních služeb praktičtí i odborní lékaři. Nachází se zde lékařská pohotovostní služba, zubní lékaři, kožní, chirurgická a diabetologická ambulance, radiodiagnostické pracoviště, gynekolog aj. Praktiční lékaři jsou dostupní také v detašovaných pracovištích v obcích: Rajnochovice, Podhradní Lhota, Komárno a na Rusavě. Společenský život v obcích zajišťují zejména spolky SDH, myslivecká sdružení, TJ, SK, SOKOL, aj. Tyto spolky se aktivně zapojují do kulturního a společenského dění svých obcí a organizují spoustu akcí po celý rok. Každá složka má své zázemí (vlastní/ obecní) a pole působnosti. Za centrum kulturního a společenského života se považuje BpH, která má dostatečné kapacity (personální/ prostorové) na to, aby mohly organizovat akce meziregionálního charakteru. Také zde sídlí IC.
Slabé stránky: Vzhledem ke skutečnosti, že velké podnikatelské subjekty se potýkají s úbytkem zakázek a velkou konkurencí na trhu, dochází k poklesu poptávky a tím se snižuje počet zaměstnanců na trvalý pracovní poměr. Tento fakt má vliv také na úbytek obyvatelstva, která odcházejí do větších měst za lepšími pracovními příležitostmi Základním standardem obcí je existence pobočky České pošty a prodejna potravin. Nevýhodou pro mnohé občany je otevírací a provozní doba, která se neslučuje s jejich pracovní dobou. Velkým problémem města Bystřice pod Hostýnem je existence a současné využití bývalého hotelu Podhoran lokalizovaného v centru města, který poslední 2 roky slouží jako ubytovna pro romskou komunitu. Další negativum je množství lidí, kteří si zřizují trvalé bydliště na OÚ. Pokud tato legislativní mezera nebude adekvátně napravena, je tato slabá stránka také hrozbou.
42
Celé SO ORP Bystřice pod Hostýnem není dostatečně dopravně propojeno a lidé se ve většině případů dopravují vlastními zdroji. Tuto situaci by zčásti vyřešila výstavba komplexní sítě cyklostezek. Slabou stránkou je nekoncepční strategie rozvoje území, která by zajistila provázání celého území SO ORP. Realizátorem by byly samotné obce za finanční podpory dotačních titulů (SFDI,ROP,MMR, aj.). Nejvhodnějším nástrojem realizace by byl společný projekt zastřešen týmem meziobecní spolupráce.
Příležitosti: Na území SO ORP je evidováno mnoho brownfields, které by mohly, poskytnou svou lokalitou i zástavbou vhodné plochy pro rozvoj malého a středního podnikání. Brownfields představují ideální možnosti pro příchozí investory, kteří vyhledávají klidné prostředí, vyšší míru nezaměstnanosti a velmi dobré dopravní spojení. Hostýnské vrchy jsou ideálním místem pro cykloturistiku, díky svému profilu a množstí značených cyklotras. Avšak zcela zde chybí zázemí cyklostezek, které by využívali obyvatelé SO ORP pro spojení do zaměstnaní, případně také rekreační sportovci pro trávení volného času. Existence cyklotras je vedena zejména po frekventovaných silnicích, které předpokládají větší nebezpečí při pohybu cyklistů. Nové programovací období by mohlo být otevřené příležitostem pro podporu cyklo infrastruktury. Nové programovací období 2014 – 2020 otevírá možnosti nových dotačních titulů, které podpoří občanskou vybavenost a infrastrukturu venkovského prostředí. Vhodnou příležitostí v oblasti dotací – konzultací a administrativního zázemí zabezpečuje existence Místní akční skupiny Podhostýnska. Poloha obcí v podhůří hostýnských vrchů se vyznačuje z přírodního hlediska za oblast poskytující ideální podmínky pro letní i zimní dovolenou (hyppoturistika, cykloturistika, pěší turistika/ nordic walking, lyžování). Rozvoji cestovního ruchu napomáhá také existence kulturně historických památek (zámek, muzea, kostely, sv. Hostýn, zříceniny hradů) a udržování/ revitalizace folklóru. Snoubení přírodních, kulturních a folklórních hodnot vytvářejí vhodné podmínky pro kooperaci subjektů v cestovním ruchu, které by v činnosti a propagaci mohla být nápomocná kancelář destinace cestovního ruchu a turistické informační centrum. Nedílnou součástí rozvoje území je spolupráce obcí. Spolupráci obcí zaštiťují zejména subjekty: Podhostýnský mikroregion, který sdružuje 14 obcí a projekt meziobení spolupráce, do kterého se zapojilo celé SO ORP Bystřice pod Hostýnem.
43
Hrozby: Pro široké území je hrozbou existence podzemních nádrží na ropné produkty společnosti ČEPRO, a.s. situovanou v Loukově. V případě havárie by hrozily nedozírné devastační následky. Vzhledem k tomu, že mladé generace odchází za studii do větších měst (Ostrava, Zlín, Brno, Praha) a zdejší podmínky nenabízejí vhodné pracovní příležitosti a uplatnění, dochází k odlivu mladých rodin a stárnutí populace. Fáze recese celosvětová ekonomické krize a zahraniční konkurenceschopnost významně ohrožuje nejen velké podniky, které vyvážejí své produkty do zahraničí, ale také drobné živnostníky, kteří nejsou schopni svou cenovou politikou konkurovat prostředí. Tuhá paliva jsou hrozbou pro kvalitu životního prostředí, avšak ekonomická situace často nutí právě tyto zdroje využívat. Elektrika a plyn jsou pro mnohé rodiny finančně drahé a nedostupné. Vesnické prostředí bylo vždy otevřené společenství žijících obyvatel. Současné trendy a životní styl vedou spíše k individualitě, anonymitě a nezájmu lidí se na společenském životě podílet a nějak ho utvářet ku prospěchu udržitelného rozvoje.
2.3. Přílohy Tab. č. 16: Vymezení problémových okruhů v rámci zpracování ÚP v jednotlivých obcích Název obce
Identifikace problému
Popis problému
Dopad
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
Záplavové území Q100 Moštěnky zasahuje do zastavěného území.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Moštěnka.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch,
Chránit stávající plochy
Blazice
44
větrná eroze.
lesů, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Nízký potenciál možnosti rekreace
Nízké přírodní předpoklady pro rekreaci.
Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu.
Návrhová plocha bydlení zasahuje do OP vodního zdroje II. st.
Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout přemístění navrhované plochy.
Zastavitelná plocha zasahuje do OP vodního zdroje
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Nevyužité plochy brownfield
Brownfield zatěžuje zastavěné území nevyužité plochy.
Vymezit plochu asanace a navrhnout plochu přestavby.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Brusné
45
Bystřice pod Hostýnem
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10 + benzoapyrenu.
Navrhnout pás ochranné zeleně podél průmyslových areálů.
Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ (lokalita Javořice a.s.)
Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem existence SEZ.
Prověřit reálnost SEZ a vymezit plochu asanace.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100.
Nevyužité plochy brownfield v místní části Rychlov u Bystřice p. H. (Farma Rychlov)
Nevyužité plochy brownfield v intravilánu měst.
Nevyužité plochy brownfield v místní části Hlinsko p. H.
Nevyužité plochy brownfield v intravilánu měst.
Vymezit plochu asanace a navrhnout plochu přestavby.
Nepřiměřený hluk z železniční tratě
Železniční trať zatěžuje zastavěné území nepřiměřený hluk.
Navrhnout plochy sídelní zeleně podél stávající železniční trati.
Silnice II/437 prochází náměstím
Zvýšená dopravní koncentrace, náměstí je oddělené silnicí II/437.
Prověřit reálnost a navrhnout vhodné řešení.
(Farma Hlinsko)
V území dochází ke střetu Křížení plochy technické Vymezit plochu asanace a stávající plochy technické infrastruktury s koridorem prověřit navrhovaný infrastruktury s koridorem dopravy koridor dopravy. dopravy. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k existenci stacionárních zdrojů
Nekvalitní ovzduší vlivem existence SZZ ovzduší.
Navrhnout plochy účelové zeleně podél průmyslových areálů.
46
znečištění ovzduší (TON a.s.)
Chomýž
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Chybějící heliport
Ve městě chybí heliport krajského významu pro zajištění letecké migrace např. pro potřebu zdravotnických služeb.
Prověřit možnost umístění heliportu krajského významu.
Zastavitelná plocha zasahuje do OP vodního zdroje
Návrhová plocha výroby zasahuje do OP vodního zdroje II. st.
Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout přemístění navrhované plochy.
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesů, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy I. a II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu města (proluky).
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Nevyužité plochy
Brownfield zatěžuje
Vymezit plochu asanace a
47
brownfield
zastavěné území nevyužité plochy.
navrhnout plochu přestavby.
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Zastavitelná plocha zasahuje do OP vodního zdroje
Návrhová plocha dopravy zasahuje do OP vodního zdroje II. st.
Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout přemístění navrhované plochy.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10 + benzoapyrenu.
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100.
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Ohrožení obce sesuvným územím
Zastavitelná plocha zasahuje do sesuvného území - u silnice II/437.
Zastavitelná plocha zasahuje do poddolovaného území
Zastavitelná plocha občanské vybavenosti zasahuje do
Nízká míra lesnatosti
Chvalčov
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Prověřit vhodnost umístění návrhové plochy, případně navrhnout
48
poddolovaného území.
přemístění navrhované plochy.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10.
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
ZÚ a ZP zasahují do záplavového území Q100.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Juhyně.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Chybějící obchvat obce II/150
Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území.
Vymezit a zpřesnit umístění koridoru dopravy.
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Komárno
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Nadbytek ploch pro
Velký počet návrhových
Prověřit vhodnost
49
bydlení
ploch pro bydlení.
návrhových ploch.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10.
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Nevyužité plochy brownfield
Nevyužité plochy brownfield v intravilánu. Brownfield zatěžuje zastavěné území.
Vymezit plochu asanace a navrhnout plochu přestavby.
Chybějící obchvat obce II/150
Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území.
Zpřesnit koridor pro dopravu.
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Mírná erozní ohroženost ploch
V území existuje erozní ohroženost orné půdy.
Navrhnout plochy krajinné zeleně.
Loukov
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.
Mrlínek
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10.
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Nízký koeficient
Nízká úroveň koeficientu
Navrhnout plochy zeleně
50
ekologické stability
ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Nízký potenciál možnosti rekreace
Nízké přírodní předpoklady pro rekreaci.
Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu.
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku. Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Znečištění ovzduší vlivem překročení PM10.
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
ZÚ a ZP zasahují do záplavového území Q100.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Moštěnka.
Chybějící obchvat obce II/150
Silnice II. třídy zatěžuje zastavěné území.
Zpřesnit koridor pro dopravu.
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Nadbytek ploch pro bydlení
Velký počet návrhových ploch pro bydlení.
Prověřit vhodnost návrhových ploch.
Osíčko
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.
Podhradní Lhota
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Zhoršení ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Zhoršené obytné prostředí Znečištění podzemních vzhledem k negativním vod, půdy, prostředí
51
Rajnochovice
Rusava
projevům SEZ
vlivem SEZ.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
Zastavěné území zasahuje do záplavového území Q100.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Juhyně.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Nadbytek ploch pro bydlení
Velký počet návrhových ploch pro bydlení.
Prověřit vhodnost návrhových ploch.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Zhoršení ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
ZÚ a ZP zasahují do záplavového území Q100.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Juhyně.
Nevyužité plochy brownfield
Vymezit plochu asanace a Zhoršené obytné prostředí navrhnout plochu - nevyužité plochy. přestavby.
Ohrožení obce sesuvným územím
Sesuvné území zasahuje do zastavěného a zastavitelného území.
Stabilizovat plochy ohrožené sesuvným územím.
Zhoršená kvalita ovzduší
Zhoršení ovzduší vlivem
Navrhnout pás ochranné
52
Slavkov pod Hostýnem
Vítonice
vzhledem k imisním limitům
překročení PM10
zeleně.
Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ
Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem SEZ.
Prověřit reálnost SEZ a vymezit plochu asanace.
Ohrožení obce sesuvným územím
Zastavitelná plocha zasahuje do sesuvných území.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Zhoršení ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny odpadních vod
V obci jsou vypouštěny odpadní vody bez čištění.
Prověřit, případně navrhnout čištění odpadních vod.
Nevyužité plochy brownfield
Brownfield zatěžuje zastavěné území nevyužité plochy.
Vymezit plochu asanace a navrhnout plochu přestavby.
Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ
Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem SEZ.
Prověřit reálnost SEZ a vymezit plochu asanace.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Nadbytek ploch pro bydlení
Velký počet návrhových ploch pro bydlení.
Prověřit vhodnost návrhových ploch.
Zhoršená kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům
Zhoršení ovzduší vlivem překročení PM10
Navrhnout pás ochranné zeleně.
Absence čistírny
V obci jsou vypouštěny
Prověřit, případně navrhnout čištění
53
odpadních vod
odpadní vody bez čištění.
odpadních vod.
Zhoršení obytného prostředí vzhledem k negativním projevům SEZ
Znečištění podzemních vod, půdy, prostředí vlivem SEZ.
Prověřit reálnost SEZ a vymezit plochu asanace.
Chybějící PPO k ochraně před povodněmi
Zastavěné území a zastavitelná plocha zasahují do záplavového území Q100.
Prověřit, popřípadě navrhnout PPO podél toku Moštěnka.
Nízká míra lesnatosti
Nedostatek lesních ploch, větrná eroze.
Chránit stávající plochy lesa, navrhnout plochy krajinné zeleně (remízky,…).
Nízký koeficient ekologické stability
Nízká úroveň koeficientu ekologické stability, krajina je do jisté míry přeměněná, vazby přestávají fungovat.
Navrhnout plochy zeleně za účelem zvýšení ekologicky významných segmentů krajiny.
Vysoký věk obyvatelstva
Nepříznivá věková struktura obyvatelstva, velký počet lidí s vyšším věkovým stářím.
Zajistit zvýšení atraktivity bydlení.
Nadbytek ploch pro bydlení
Velký počet návrhových ploch pro bydlení.
Prověřit vhodnost návrhových ploch.
Úbytek zemědělské půdy
Zastavitelná plocha zasahuje do zemědělské půdy II. tř. ochrany.
Minimalizovat zábory ZPF využití stavebních pozemků v intravilánu obce (proluky).
Nízký potenciál možnosti rekreace
Nízké přírodní předpoklady pro rekreaci.
Prověřit možnost zlepšení rekreačního potenciálu, popřípadě navrhnout vodní plochy pro zvýšení atraktivity.
Chybějící víceúčelové hřiště
V obci chybí občanská vybavenost - víceúčelové hřiště.
Navrhnout a vymezit plochu pro umístění víceúčelového hřiště.
54
Chybí cyklistická stezka
Prověřit území a Chybějící cyklistická stezka navrhnout koridor pro na území katastru. cyklistickou stezku.
55
3. Téma 1: Školství 3.1. Analytická část: Definice a analýza řešených problémů 3.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Vytváření podmínek pro rozvoj výchovy a vzdělávání je jednou z významných aktivit obce, kterou jí umožňuje zákon o obcích. Za tím účelem obec pro poskytování předškolního vzdělávání a plnění povinnosti zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání v posledním roce před zahájením povinné školní docházky pro děti s trvalým pobytem na území obce zřizuje svou mateřskou školu, nebo se za určitých smluvních podmínek dohodne s jinou obcí, případně se svazkem obcí. Také pro základní vzdělávání buď zřizuje svoji základní školu, nebo se postará o plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí. Oblast předškolního a základního vzdělávání se tak stává problémem, který nelze řešit pouze na území jedné obce. Jde o oblast, které se musí společně věnovat (např. i s ohledem na dojíždění za prací v celém spádovém regionu) jak malé obce tak střední a velká města. Populační vlny se dlouhodobě promítnou do rozvoje regionálního školství a jednotlivých územních celků. Vzhledem k demografickému vývoji mají zejména malé obce problémy s udržením potřebného počtu dětí ve školách. Je zde silná tendence posílat děti do lépe vybavených městských škol nebo jde jenom o proces, kdy dítě jede do školy s rodičem do místa jeho pracoviště. Dojíždění se však stává palčivým problémem nejen pro obce, rodiče a děti, ale i pro nejbližší města, která nemají ve svých školách dostatečnou kapacitu. V okolí velkých měst a příměstských oblastech je akutní otázkou k řešení otázka přeplněnosti mateřských škol. Ustanovení školského zákona také vymezuje povinnost obce zajišťovat ty výdaje škol a školských zařízení, které nejsou hrazeny ze státního rozpočtu. Obce jsou však často nuceny podporovat školy nad rámec svých povinností. Ač tedy nemají přímou povinnost na některé oblasti přispívat (např. platy pedagogických a nepedagogických pracovníků, školní pomůcky), hledají finanční prostředky ve svých někdy opravdu napjatých rozpočtech, aby školám v jejich svízelné situaci pomohly. Bohužel, ani úprava v rámci zákona o rozpočtovém určení daní zdaleka nezohledňuje náklady potřebné na zázemí pro vzdělávání, a tak se čím dál častěji objevuje rozdíl mezi tím, co by škola potřebovala, a tím, co jí obec může poskytnout v rámci svých finančních možností. Pro kvalitu života obyvatel dané obce a území je důležitou oblastí také kultura a trávení volného času. Možnosti neformálních volnočasových aktivit a vlastní iniciativy obyvatel související s lokálními tradicemi se projevují spíše na venkově než ve velkých městech. Právě škola jako komunitní centrum zde sehrává velmi významnou roli.
56
Právě meziobecní spolupráce by mohla přinést odpověď na otázku, jakými cestami a prostředky lze z pohledu zřizovatelů nejen udržet optimálně dimenzovanou síť škol, ale především jak pozitivně působit na zvyšování kvality a vybavenosti škol a školských zařízení včetně ovlivňování a zlepšování jejich rozvoje a úrovně vzdělávání v nich. Díky této spolupráci může navíc docházet k přeměně škol na kulturní, společenská a komunitní centra svých lokalit, kdy škola získá prostor a podmínky pro svou kreativitu a jako otevřené společenské centrum naplní širší vzdělávací a volnočasovou nabídku nejen pro žáky školou povinné, ale také pro ostatní občany. Meziobecní spolupráce může přispět k hledání nových řešení nejen v oblasti předškolní výchovy a základního školství s ohledem na kompetence obcí na úrovni území ORP. Jedná se o dlouhodobý proces budování důvěry a spolupráce v co nejvyšší míře mezi místní správou, školou, veřejností, společenskými skupinami a organizacemi o vytváření místního partnerství. Zapojení jednotlivců i veřejnosti do dílčích záměrů rozvoje obce nebo regionu, propojení jejich ekonomických, sociálních a ekologických aspektů pak otevírá další možnosti rozvoje plnohodnotného života ve městech i na venkově.
Základní legislativa Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů vymezuje kompetence a úkoly jednotlivých orgánů ve školství, a to jak orgánů samosprávy, tak i orgánů vykonávajících státní správu Zákon č. 562/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím školského zákona, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém. Vztahuje se na pedagogické pracovníky škol a školských zařízení, které jsou zapsány do rejstříku škol a školských zařízení a na pedagogické pracovníky v zařízeních sociálních služeb. Vyhlášky ke školskému zákonu Ostatní vyhlášky Vyhlášky k zákonu o pedagogických pracovnících Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků. Ustanoveními tohoto zákona se řídí také hospodaření dobrovolných svazků obcí, pokud tento zákon nestanoví jinak, a zřizování příspěvkových organizací v oblasti školství svazkem obcí.
57
Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), vymezuje uspořádání a rozsah finanční kontroly vykonávané mezi orgány veřejné správy, mezi orgány veřejné správy a žadateli nebo příjemci veřejné finanční podpory a uvnitř orgánů veřejné správy. Stanoví předmět, hlavní cíle a zásady finanční kontroly vykonávané podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů, pokud tak tyto předpisy stanoví. Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, v platném znění, upravuje výkon státní kontroly v České republice. Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví, požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zařízení), ve znění pozdějších předpisů Zákon 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů upravuje rozpočtové určení daně z přidané hodnoty, daní spotřebních, daní z příjmů, daně z nemovitostí a daně silniční.
3.1.2 Popis základního a předškolního vzdělávání správního obvodu (situační analýzy, finanční analýza), očekávaný vývoj
celkem
nad 100 000
50 000 až 99 999
20 000 až 49 999
10 000 až 19 999
5 000 až 9 999
2 000 až 4 999
500 až 999
do 199
200 až 499
Skupina obcí s počtem obyvatel pro správní obvod Bystřice pod Hostýnem
1 000 až 1 999
Tab. č.17: Definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělání
2005/2006 - 2012/2013 Počet obcí
0
7
5
1
0
1
0
0
0
0
14
Počet ZŠ – 1. a 2. stupeň
0
0
1
0
0
2
0
0
0
0
3
Počet ZŠ – jen 1. stupeň
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
Počet MŠ
0
3
4
1
0
5
0
0
0
0
13
Gymnázia
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
58
Sloučené organizace (MŠ+ZŠ)
0
1
3
1
0
0
0
0
0
0
5
Počet jiných zařízení
0
0
0
0
0
4
0
0
0
0
4
Zdroj: vlastní šetření u obcí SO ORP V rámci sledovaného období (2005/2006 – 2012/2013) nedošlo ke změně počtu škol a školských zařízení, s výjimkou SVČ Včelín, které zahájilo svou činnost 1. 9. 2010. Mezi jiná zařízení jsou v tabulce započítány: SVČ Včelín Bystřice pod Hostýnem, ZUŠ Bystřice pod Hostýnem, Základní škola praktická a Základní škola speciální Bystřice pod Hostýnem, Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem. Tab. č. 18: Počty škol/ školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP BpH ORP Bystřice pod Hostýnem
Název obce
Z toho
Celkem MŠ ředitelství
ZŠ
ZUŠ
ZŠ speciální/ se speciálními třídami
SVČ
MŠ speciální/ se Gymnázia speciálními třídami
celkem škol
18
13
10
1
1
3
1
0
Bystřice pod Hostýnem
9
5
4
1
1
3
1
0
Chvalčov
1
1
1
0
0
0
0
0
Chomýž
1
1
0
0
0
0
0
0
Loukov
1
1
1
0
0
0
0
0
Osíčko
1
1
0
0
0
0
0
0
Podhradní Lhota
1
1
0
0
0
0
0
0
Rajnochovice
1
0
1
0
0
0
0
0
Rusava
1
1
1
0
0
0
0
0
Slavkov pod
1
1
1
0
0
0
0
0
59
Hostýnem Vítonice
1
1
1
0
0
0
0
0
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR MŠ se speciální (logopedickou třídou)je na sledovaném území zřízena pouze v rámci MŠ Radost v Bystřici pod Hostýnem. ZŠ se speciálními třídami zřizují: ZŠ Bratrství (jedna třída), Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ (pět tříd), ZŠ praktická a ZŠ speciální (osm tříd). Gymnázia na území SOORP BpH zřízena nejsou. Tab. č. 19: Pracovníci ve školství SO ORP BpH Průměrný přepočtený počet pracovníků Typ školy, zařízení
Z toho Celkem Pedagogů
Nepedagogů
2012/2013 mateřské školy
59,3
46,9
12,4
základní školy
119,7
93,6
26,1
20,7
17,9
2,8
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
školní družiny a kluby
9,7
9,7
0
střediska pro volný čas dětí a mládeže
4,9
2,6
2,3
zařízení školního stravování
39,7
0
39,7
celkem rok 2012/2013
254
170,7
83,3
základní umělecké školy
60
2011/2012 mateřské školy
56,9
45,3
11,6
základní školy
118,5
92,5
26
18,9
16,1
2,8
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
školní družiny a kluby
9,4
9,4
0
střediska pro volný čas dětí a mládeže
1,9
1,3
0,6
39,9
0
39,9
245,5
164,6
80,9
mateřské školy
57,5
45,2
12,3
základní školy
117,6
91,6
26
18
15,2
2,8
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
školní družiny a kluby
9,2
9,2
0
střediska pro volný čas dětí a mládeže
0,3
0,3
0
41,1
0
41,1
243,7
161,5
82,2
základní umělecké školy
zařízení školního stravování celkem rok 2011/2012
2010/2011
základní umělecké školy
zařízení školního stravování celkem rok 2010/2011
61
2009/2010 mateřské školy
57
45,2
11,8
základní školy
118
91,7
26,3
základní umělecké školy
17,2
14,3
2,9
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
školní družiny a kluby
9
9
0
střediska pro volný čas dětí a mládeže
0
0
0
42
0
42
243,2
160,2
83
mateřské školy
52,2
40,5
11,7
základní školy
119,4
92,7
26,7
18,3
15,4
2,9
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
8,8
8,8
0
0
0
0
42
0
42
240,7
157,4
83,3
zařízení školního stravování celkem rok 2009/2010
2008/2009
základní umělecké školy
školní družiny a kluby střediska pro volný čas dětí a mládeže zařízení školního stravování celkem rok 2008/2009
62
2007/2008 mateřské školy
54,1
41,7
12,4
122,8
95,5
27,3
17,1
14,2
2,9
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
7,9
7,9
0
0
0
0
42
0
42
243,9
159,3
84,6
mateřské školy
13,6
55,1
41,5
základní školy
124,4
96,5
27,9
16,8
13,9
2,9
gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
7,3
7,3
0
0
0
0
42,9
0
42,9
246,5
159,2
87,3
základní školy základní umělecké školy
školní družiny a kluby střediska pro volný čas dětí a mládeže zařízení školního stravování celkem rok 2007/2008
2006/2007
základní umělecké školy
školní družiny a kluby střediska pro volný čas dětí a mládeže zařízení školního stravování celkem rok 2006/2007
63
2005/2006 mateřské školy
13,1
53,2
40,1
základní školy
129,3
99,4
29,9
16,2
13,3
2,9
Gymnázia
0
0
0
mateřské školy pro děti se SVP
0
0
0
základní školy pro žáky se SVP
0
0
0
7,3
7,3
0
0
0
0
44,1
0
44,1
250,1
160,1
90
základní umělecké školy
školní družiny a kluby střediska pro volný čas dětí a mládeže zařízení školního stravování celkem rok 2005/2006
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Instituce typu gymnázia, MŠ pro děti se SVP, ZŠ pro žáky se SVP na monitorovaném území nejsou zřízeny. SVČ Včelín je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem a svou činnost cílenou na využití volného času dětí, mládeže i dospělých realizuje od 1. 9. 2010.
64
Graf. č. 3: Pracovníci v MŠ a ZŠ analyzovaného územního celku
100 80 60 40 20 0
99,4 96,5 95,5
40,1
41,5
41,7
mateřské školy
92,7
40,5
91,7
45,2
91,6
45,2
92,5
45,3
93,6
46,9
základní školy
Graf znázorňuje vývoj počtu zaměstnanců v mateřských a základních školách během analyzovaného období školních roků 2005/2006 – 2012/2013. Lze se domnívat, že počet zaměstnanců reaguje na vývoj počtu dětí a žáků navštěvujících MŠ a ZŠ, neboť jak později analýza identifikuje, v rámci MŠ docházelo ve sledovaném období k nárůstu počtu dětí a opačnou tendenci, tedy pokles žáků jsme zaznamenali na ZŠ.
Základní vzdělávání Tab.č.20: Počet ZŠ za SO ORP BpH Počet základních škol SO ORP Bystřice pod Hostýnem Celkem
Úplné
Neúplné
2005/2006 - 2012/2013 Obec
8
3
5
Kraj
2
2
0
Církev
0
0
0
65
soukromá ZŠ celkem
0
0
10
5
5
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Analytické šetření zabývající se obdobím 2005/2006 – 2012/2013 zaznamenalo na monitorovaném územním celku neměnný počet základních škol (v počtu 10 ZŠ). 8 ZŠ je zřizováno obcemi a 2 ZŠ jinými subjekty: MŠMT ČR a Zlínským krajem. Dále lze konstatovat, že 5 ZŠ je úplných ZŠ – tedy nabízejí kompletní docházku žákům od 1. do 9. ročníku. Konkrétně se jedná o dvě školy lokalizované v Bystřici pod Hostýnem:ZŠ Bratrství Čechů a Slováků a ZŠ T. G. Masaryka a jednu školu v obci Rajnochovice: ZŠ Rajnochovice. Jsou to běžné ZŠ, rozšířené o jednu speciální (logopedickou) třídu na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Výše zmíněné školy jsou zřizovány obcí. Zbylé dvě úplné ZŠ Základní škola praktická a Základní škola speciální a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna jsou centralizovány v Bystřici pod Hostýnem a nabízejí speciální edukačně – vzdělávací přístupy. 5 ZŠ je neúplných, sloučených s MŠ (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov) a nabízejí docházku žákům od 1. do 5. ročníku. Často se jedná o malotřídní ZŠ. Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna Bystřice pod Hostýnem (zřizovatelem MŠMT ČR) je v tabulce započítáván pod kraj. Základní škola praktická a ZŠ speciální, Bystřice pod Hostýnem je od školního roku 2011/2012 vedena jako jeden subjekt (dříve ZŠ B21 a ZŠ B31) s typem ZŠ B21. Zřizovatel je Zlínský kraj. Základní školu T. G. Masaryka Bystřice pod Hostýnem evidujeme jako jeden subjekt (jedno ID), přestože má oddělené stupně škol: 1. stupeň na adrese: Masarykovo nám. 134, Bystřice pod Hostýnem 2. stupeň na adrese: Nádražní 56, Bystřice pod Hostýnem. Tab. č. 21: Počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích SO ORP BpH SO ORP Bystřice pod Hostýnem Název obce
z toho Celkem Jednotřídní Dvoutřídní Trojtřídní Čtyřtřídní Pětitřídní Vícetřídní
Celkem škol
10
0
2
2
1
1
4
Bystřice pod Hostýnem
4
0
0
0
0
1
3
66
Chvalčov
1
0
0
1
0
0
0
Loukov
1
0
0
0
1
0
0
Rajnochovice
1
0
0
0
0
0
1
Rusava
1
0
0
1
0
0
0
Slavkov pod Hostýnem
1
0
1
0
0
0
0
Vítonice
1
0
1
0
0
0
0
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR V Bystřici pod Hostýnem evidujeme celkem 4 ZŠ: ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ul. Pod Zábřehem 1100, ZŠ T.G. Masaryka, Masarykovo náměstí (1. stupeň) a ul. Nádražní (2. stupeň) = 1 subjekt Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ, ul. Havlíčkova (speciální typ ZŠ B23) ZŠ praktická a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem (speciální typ ZŠ B21). Dálší obce: Chvalčov, Loukov, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem a Vítonice zřizují vždy jednu školu na svém katastru, často malotřídní a sloučenou s MŠ (vyjma ZŠ Rajnochovice v obci Rajnochovice). Tab. č. 22: ZŠ zřizované v SO ORP Bystřice pod Hostýnem ZŠ ZŘIZOVANÉ OBCEMI Počet běžných tříd
Počet speciálních tříd
Počet žáků na 1 pedagoga
Počet žáků na třídu
Počet žáků na školu
Počet ZŠ
Samostat.
2012/2013
8
3
62
1 1194
88,6
13,47
19,25
149,25
2011/2012
8
3
62
1 1176
87,5
13,44
18,96
147
2010/2011
8
3
65
1 1165
85,8
13,57
17,92
145,62
2009/2010
8
3
63
1 1183
88,1
13,42
18,77
147,87
2008/2009
8
3
63
1 1226
86,8
14,12
19,46
153,25
2007/2008
8
3
64
1 1279
89,7
14,25
19,98
159,87
školní rok
ZŠ
Počet Úvazek žáků pedagoga
67
2006/2007
8
3
69
1 1370
95,7
14,31
19,85
171,25
2005/2006
8
3
74
1 1467
98,7
14,86
19,82
183,37
Z tabulky je zřejmé, že u 8 ZŠ jsou, zřizovali škol obce. 3 ZŠ jsou samostatné, zbytek ZŠ je sloučených s MŠ. Počet běžných tříd se v závislosti na snižujícím se počtu žáků snižoval (ze 74 tř. na62 tř.) s výjimkou školního roku 2010/2011. Tendence snižujícího se počtu žáků byla evidována až do roku 2010/2011, kdy se pokles zastavil a od následujícího školního roku nabral opačnou tendenci – mírného vzestupu počtu žáků. ZŠ T.G. Masaryka (ul. Masarykovo nám. a ul. Nádražní) je v tabulce evidována jako jeden subjekt = jedno ID. OSTATNÍ ZŘIZOVATELÉ ZŠ Počet Počet Počet Počet Počet samostatné Počet Počet Úvazek žáků žáků školní rok běžných speciálních žáků na 1 ZŠ žáků pedagoga na na ZŠ tříd tříd pedagoga třídu školu 2012/2013
2
2
0
13
84
20,9
4,01
13
42
2011/2012
2
2
0
15
94
21,8
4,31
15
47
2010/2011
2
2
0
15
94
22,2
4,23
15
47
2009/2010
2
2
0
15
102
22,2
4,59
15
51
2008/2009
2
2
0
13
95
19,3
4,92
13
47,5
2007/2008
2
2
0
13
89
19,5
4,56
13
44,5
2006/2007
2
2
0
13
98
19,5
5,02
13
49
2005/2006
2
2
0
15
115
18,9
6,08
15
57,5
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí přehled ostatních škol, tedy těch, u nichž je jiný zřizovatel nežli obec. Na území SO ORP BpH jsou to 2 základní školy: Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, ul. Havlíčkova 547, Bystřice pod Hostýnem – zřizovatel je MŠMT ČR. Základní škola praktická a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem 647, Bystřice pod Hostýnem – zřizovatel je Zlínský kraj.
68
Počet speciálních tříd se v monitorovaném období pohybuje v rozmezí od 13 – 15 speciálních tříd. Nejvíce žáků navštěvovalo speciálního třídy ve školním roce 2005/2006 a naopak nejmenší počet byl zaznamenán ve školním roce 2012/2013. Základní škola praktická a ZŠ speciální má ke školním rokům 2005/06 – 2011/12 evidované dva typy ZŠ: ZŠ (praktická) B21 a ZŠ (speciální) B31, v tabulce počítáme jako jeden subjekt = jedno ID.
Tab. č. 23: Součásti základních škol v jednotlivých obcích SO ORP BpH
Název obce
ZŠ
celkem Celkem
V nich součástí
Počet základních škol MŠ
ŠD
Jiné zařízení
ŠJ
10
10
5
9
9
31
Bystřice pod Hostýnem
4
4
0
3
4
18
Chvalčov
1
1
1
1
1
4
Loukov
1
1
1
1
1
2
Rajnochovice
1
1
0
1
1
2
Rusava
1
1
1
1
1
2
Slavkov pod Hostýnem
1
1
1
1
1
1
Vítonice
1
1
1
1
0
2
Zdroj Výkazy MŠMT ČR, weby škol a zřizovatelů Jak již bylo uvedeno, na monitorovaném území je celkem 10 ZŠ, z toho je 5 ZŠ úplných a zbylých 5 ZŠ sloučených s MŠ. Součástí všech základních škol jsou školní družiny, výjimkou je Dětský domov se školou v Bystřici pod Host., který je zřízen jako typ ZŠ B23, tedy ZŠ praktická při zařízení pro výkon ústavní výchovy. Po vyučování jsou tedy klienti zařízení předáni vychovatelům na odděleních dětského domova. Při každé ZŠ je zřízena také školní jídelna – respektive vývařovna s jídelnou. Absence byla evidována u ZŠ a MŠ Vítonice, kde je zřízena pouze výdejna. Kolonka „jiné zařízení“ číselně definuje vybavení při ZŠ: BpH: ZŠ T. G. Masaryka tělocvična, školní dvorek, keramická dílna. ZŠ Havlíčkova - tělocvična, keramická dílna, posilovna, multifunkční hřiště, venkovní bazén se zastřešením. ZŠ Pod Dubíčkem - školní zahrada, tělocvična, internát. ZŠ Bratrství: 2x tělocvična, školní dvůr, posilovna, pozemky pro pěstitelskou činnost. ZŠ Chvalčov - tělocvična, posilovna, multifunkční hřiště, keramická
69
dílna. ZŠ Loukov - tělocvična, školní zahrada, dopravní hřiště. ZŠ Rajnochovice - školní hřiště, tělocvična. ZŠ Rusava - hřiště, tělocvična. Slavkov p/H. - školní zahrada a veřejná prostranství (např.: veřejné dětské hřiště u fotbalového hřiště) nebo kryté prostory hl. sálu centra komunitního setkání v obci. Vítonice - kulturní dům Vítonice s možností využití hl. sálu dětem a žákům zdejší školy, dětské hřiště, školní zahrada. Tab. č. 24: Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v SO ORP BpH SO ORP Bystřice pod Hostýnem
Počet škol
Počet tříd
Počet žáků
Název obce
Průměrný počet žáků na školu
Průměrný počet žáků na třídu
celkem
8
63
1194
149,2
18,95
Bystřice pod Hostýnem
2
42
919
459,5
21,88
Chvalčov
1
3
62
62
20,66
Loukov
1
4
44
44
11
Rajnochovice
1
7
83
83
11,85
Rusava
1
3
37
37
12,33
Slavkov pod Hostýnem
1
2
23
23
11,5
Vítonice
1
2
26
26
13
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí přehlednou a srovnatelnou analýzu jednotlivých ZŠ zřizovaných obcemi s údaji o počtu škol, tříd a žáků ve škol. roce 2012/2013. V rámci kolonky „počet tříd“ a „počet žáků“ byly započítány všechny třídy a žáci, tedy celkový počet tříd (běžných + speciálních) a celkový počet žáků. ZŠ Bratrství zřizuje jednu speciální (logopedickou) třídu, kterou navštěvuje 7 žáků. Tab. č. 25: Počet úplných a neúplných ZŠ v ORP SO ORP Bystřice pod Hostýnem
Počet úplných škol
Počet škol Název obce celkem
10
Počet neúplných škol 5
5
70
Bystřice pod Hostýnem
4
4
0
Chvalčov
1
0
1
Loukov
1
0
1
Rajnochovice
1
1
0
Rusava
1
0
1
Slavkov pod Hostýnem
1
0
1
Vítonice
1
0
1
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka shrnuje údaje v rámci úplných a neúplných škol. Na monitorovaném území SO ORP BpH jsou úplné ZŠ tyto: ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ZŠ T. G. Masaryka, Dětský domov se školou, ZŠ, ŠJ, ZŠ praktická a ZŠ speciální, ZŠ Rajnochovice Neúplné školy zřizují obce často jakou sloučené s MŠ. Jedná se o tyto školy: ZŠ a MŠ Chvalčov, ZŠ a MŠ Loukov, Jubilejní ZŠ T. G. M a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice Tab. č. 26: Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v SO ORP BpH ORP Bystřice pod Hostýnem
Fyzické osoby Celkem
Celkem učitelé
Přepočtení na plně zaměstnané Celkem
Z toho ženy
112
88,6
75,4
na 1. stupni
------------------------
48,3
44,3
na 2. stupni
------------------------
40,3
31,1
V tom vyučující
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka uvádí jednoduchý přehled analyzovaných dat o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi ve školním roce 2012/2013.
71
Tab. č. 27: Ostatní pedagogičtí pracovníci škol v SO ORP BpH Přepočtení na plně zaměstnané
Fyzické osoby SO ORP Bystřice pod Hostýnem Celkem
Z toho ženy
Celkem
Z toho ženy
pro žáky se zdravotním postižením
8
8
6,3
6,3
pro žáky se sociálním znevýhodněním
0
0
0
0
Psychologové
1
1
0,5
0,5
Speciální pedagogové
0
0
0
0
Výchovní poradci
4
4
4
4
Asistenti pedagoga
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Tabulka předkládá vyhodnocení statistických údajů o počtu ostatních pedagogických pracovníků ve školách v rámci školního roku 2012/2013. Tab. č. 28: Počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v SO ORP BpH Školní rok Počet škol Počet žáků
Počet učitelů (přepočtený stav)
Počet žáků na jednoho přepočteného učitele
2012/2013
10
1278
121,3
10,53
2011/2012
10
1270
121,3
10,46
2010/2011
10
1259
118,5
10,62
2009/2010
10
1285
122,1
10,52
2008/2009
10
1321
116,6
11,32
2007/2008
10
1368
119,9
11,40
2006/2007
10
1468
125,4
11,70
2005/2006
10
1582
127,4
12,41
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR
72
Největší počet žáků na ZŠ byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006. Již ve školním roce 2006/2007 je vidět markantní sestup počtu žáků, který měl sestupnou tendenci až do roku 2010/2011, kdy se sestup počtu žáků zastavil. Následující školní rok již vykazoval zvyšující se počet žáků, což potvrdil i školní rok 2012/2013. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem zaznamenává úbytek počtu žáků o 304 žáků. S vývojem počtu žáků souvisí také snižování počtu žáků na jednoho přepočteného učitele. V této oblasti evidujeme pokles počtu žáků na jednoho přepočten. učitele až do školního roku 2011/2012 s výjimkou školního roku 2010/2011, kdy se daný počet minimálně navýšil. Počet základních škol však zůstává po celou dobu monitoringu neměnný. Tab. č. 29: Počet absolventů ZŠ v SO ORP BpH
V tom
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Běžné třídy
Speciální třídy
Žáci, kteří ukončili školní docházku
Běžné třídy
2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 2009/10 2010/11 2011/12 2012/13
v 1. – 5. ročníku
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
v 6. ročníku
0
1
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
0
v 7. ročníku
1
1
1
2
1
1
0
1
0
0
0
4
0
1
0
0
v 8. ročníku
4
4
2
3
4
6
2
2
6
3
3
8
0
4
2
5
v 9. ročníku v 10. ročníku Celkem
173 23 198 19 207 18 164 19 141 21 127 21 124 18 112 17 0
0
0
2
0
3
0
3
0
2
0
1
0
2
0
1
178 29 201 26 212 28 166 25 147 26 130 34 124 25 214 23
Z toho
Žáci, kteří přešli do SŠ z 5. ročníku
8
0
8
0
6
0
4
0
6
0
3
0
3
0
0
0
ze 7. ročníku
2
0
4
0
1
0
0
0
4
0
5
0
1
0
1
0
0
1
1
0
0
0
3
0
0
0
1
0
0
0
0
0
1 13
0
7
0
7
0 10
0
9
0
4
0
1
0
Žáci 1. r. s dodatečným odkladem PŠD Celkem
10
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR
73
Tab. č.30: Přehled škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v SO ORP BpH Z toho zřízené Celkem Krajem
Obcí
Církví
Soukromé
Ředitelství celkem
1
1
0
0
0
Z toho mateřská škola pro děti se zdravotním postižením
0
0
0
0
0
Mateřská škola při zdravotnickém zařízení
0
0
0
0
0
Základní škola pro žáky se zdravotním postižením
0
0
0
0
0
Základní škola při zdravotnickém zařízení
0
0
0
0
0
Základní škola praktická
2
2
0
0
0
Základní škola speciální
0
1
0
0
0
Přípravný stupeň ZŠ speciální
0
0
0
0
0
Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem je evidována jedna Základní škola praktická a Základní škola speciální, ul. Pod Dubíčkem 647Bystřice pod Hostýnem, (typ ZŠ B21). Zřizovatelem je Zlínský kraj. Dále je na analyzovaném území zřízená také ZŠ při zařízení pro výkon ústavní výchovy Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Havlíčkova 547 Bystřice pod Hostýnem (typ ZŠ B23). Jejím zřizovatelem je MŠMT ČR, avšak v tab. č. 30 je tato ZŠ započítána pod krajského zřizovatele. Jiné zřizovatele (obec, církev, soukromý zřizovatel) ZŠ pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami na analyzovaném území neevidujeme.
74
Tab. č. 31: Základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích SO ORP BpH Název údaje
Hodnota
% z celkového počtu
Komentář
2012/2013 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
19,25
59,68%
13
40,32%
16,8
2011/2012 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
18,98
55,83%
15
44,17%
16,2
2010/2011 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
17,92
54,43%
15
45,57%
15,5
2009/2010 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi
18,77
55,58%
75
- jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
15
44,42%
16,2
2008/2009 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
19,46
59,95%
13
40,05%
17,1
2007/2008 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
19,98
60,58%
13
39,42%
17,5
2006/2007 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných - obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
19,85
60,42%
13
39,58%
17,6
2005/2006 Průměrný počet žáků ve třídě ZŠ zřizovaných
76
- obcemi - jinými subjekty Průměrný počet žáků celkem
19,82
56,92%
15
43,08%
17,5
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na sledovaném území je po celou dobu monitoringu (2005/2006–2012/2013) zřízeno 10 ZŠ. Z toho 8 zřizuje obec a 2 zbylé školy zřizují Zlínský kraj a MŠMT ČR. Protože tyto 2 školy mají speciální typ výuky (ZŠ se speciálními vzdělávacími potřebami B21, B23), je z tabulky zřejmé, že tyto školy/ třídy navštěvuje menší počet žáků, nežli ostatní běžné ZŠ (B11). Průměrně počet žáků ve třídě běžné ZŠ (v našem případě zřizované obcemi) je 19,24 žáků. Průměrný počet žáků ve třídách ostatních ZŠ (v našem případě zřizované krajem a MŠMT) je 14 žáků. Součet průměrných počtů žáků ve třídách představuje 16,8 žáků ve třídě. Tab. č. 32: Popis ZŠ v SO ORP BpH za školní rok 2012/2013 Kapacita
Počet žáků
Volná místa
2176
1278
898
Webové stránky ZŠ
Bystřice pod Hostýnem
48
28
20
http://www.ddbystrice.cz
Základní škola T. G. Masaryka, Bystřice pod Bystřice pod Hostýnem, Nádražní Hostýnem 56, okres Kroměříž, příspěvková organizace
560
446
114
http://www.zsmasa.cz
Základní škola Bratrství Čechů a Slováků, Bystřice pod Bystřice pod Hostýnem, Pod Hostýnem Zábřehem 1100, okres Kroměříž, příspěvková organizace
850
473
377
http://www.zsbrat.cz
Název ZŠ
Obec
Celkem za SO ORP Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna, Bystřice pod Hostýnem, Havlíčkova 547
Popis / komentář
77
Kapacita
Počet žáků
Volná místa
Základní škola praktická a Základní Bystřice pod škola speciální Bystřice Hostýnem pod Hostýnem, Pod Dubíčkem 647
87
56
31
http://www.zsdubicek.cz
Základní škola a Mateřská škola Chvalčov, okres Kroměříž, příspěvková organizace
Chvalčov
150
62
88
http://www.zschvalcov.cz
Základní škola Rajnochovice, okres Kroměříž
Rajnochovice
200
83
117
http://www.zsrajnochovic e.cz
Jubilejní základní škola T.G. Masaryka a Mateřská škola Rusava Rusava, okres Kroměříž, příspěvková organizace
105
37
68
http://www.rusava.cz
Základní škola a Mateřská škola Slavkov pod Slavkov pod Hostýnem Hostýnem, příspěvková organizace
60
23
37
http://www.slavkovph.cz/skola.aspx
Základní škola a Mateřská škola Vítonice, okres Kroměříž, příspěvková organizace
Vítonice
36
26
10
http://www.zs-a-msvitonice.cz
Základní škola a Mateřská škola Loukov, okres Kroměříž
Loukov
80
44
36
http://www.loukov.cz/cat egory/zs-ms-loukov
Název ZŠ
Obec
Popis / komentář
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, webové stránky zařízení a obcí, http://rejskol.msmt.cz/
78
Počet žáků i stav kapacit jednotlivých zařízení se vztahuje ke školnímu roku 2012/2013 .
79
Tab. č. 33: Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v SO ORP BpH Počet žáků správního obvodu
Kapacita všech ZŠ k 30.9. 2013 Známy nárůst nebo úbytek kapacity k
Volná místa
Počet
(kapacita – počet žáků)
Počet žáků / kapacita v %
2176
nespecifikováno
30.9. 2018 Známý nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2023 Počet žáků k 30.9. 2012
nespecifikováno 1278
898
58,73 %
Předpoklad ke konci roku 2018
nespecifikováno
nespecifikováno
Nespecifikováno
Předpoklad ke konci roku 2023
nespecifikováno
nespecifikováno
Nespecifikováno
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, ČSÚ U výsledků předpokladu vývoje počtu žáků v letech 2018 a 2023 nebyl vytvořen náhodný předpoklad, ale nastínění výčtu faktických čísel, které byly sesbírány z datových podkladů MŠMT ČR a ČSÚ (zdroj: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm. Počet žáků má od roku 2010/11 – 2013/14 stoupající tendenci průměrně o 7,6 žáka ročně. Ve sledovaném období jsme analyzovaly tyto údaje o počtech žáků: Školní rok: 2010/11: 1259 žáků, 2011/12: 1270 žáků, 2012/13: 1278 žáků, 2013/14: 1282 žáků. Kapacity základních škol v témže sledovaném období (2010/11-2013/14)nezaznamenaly změny a můžeme tedy konstatovat, že ZŠ nabízejí souhrnnou kapacitu 2176 míst. Důležitým faktem je také statistika porodnosti, která má na vývoji počtu žáků taktéž značný podíl. Dle ČSÚ byl počet živě narozených dětí na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem následující. V roce 2010: 137 novorozenců, v roce 2011: 149 novorozenců, v roce 2012: 129 novorozenců.
80
Dalším důležitým údajem je migrační saldo, tedy rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na území SO ORP BpH. Ve sledovaném období jsou ukazatelé migračních přírůstků v záporných hodnotách. Tedy vystěhovalých obyvatel je více, než přistěhovalých. V roce 2010 byl rozdíl přistěhovalí: 315 ob./ vystěhovalí: 324 ob. Migrační přírůstek vykazoval -9 obyvatel. V roce 2011 byl rozdíl přistěhovalí: 221 ob./ vystěhovalí: 288 ob. Migrační přírůstek vykazoval-67 obyvatel. V roce 2012 byl rozdíl přistěhovalí: 268 ob./ vystěhovalí: 294 ob. Migrační přírůstek vykazoval -26 obyvatel.
Předškolní vzdělávání Tab. č. 34: Celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP
zřizovatel
počet MŠ
počet dětí celkem
počet běžných tříd
počet dětí v běžných třídách
počet speciálních tříd
počet dětí ve speciálních třídách
2012/2013 obec
13
559
24
541
1
18
celkem:
13
559
24
541
1
18
obec
13
561
24
543
1
18
celkem:
13
561
24
543
1
18
obec
13
548
23
530
1
18
celkem:
13
548
23
530
1
18
obec
13
526
23
508
1
18
celkem:
13
526
23
508
1
18
2011/2012
2010/2011
2009/2010
81
2008/2009 obec
13
495
21
480
1
15
celkem:
13
495
21
480
1
15
obec
13
482
21
464
1
18
celkem:
13
482
21
464
1
18
obec
13
494
21
476
1
18
celkem:
13
494
21
476
1
18
obec
13
491
19
453
2
38
celkem:
13
491
19
453
2
38
2007/2008
2006/2007
2005/2006
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které tvoří 14 obcí, evidujeme po celou dobu monitoringu celkem 13 mateřských škol. Jedná se o běžné MŠ, rozšířené o jednu speciální (logopedickou) třídu v MŠ Radost, Schwaigrovo nám. 1365, Bystřice pod Hostýnem. Ve škol. roce2005/2006 byly v téže MŠ otevřeny 2 speciální třídy. Všechny subjekty mateřských škol na analyzovaném území zřizují obce. 5 MŠ je centralizováno ve městě Bystřice pod Hostýnem, zbylých 8 MŠ je plošně rozmístěno v ostatních obcích (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov, MŠ Chomýž, MŠ Podhradní Lhota, MŠ Osíčko) často při 1. stupni ZŠ. Co se týče počtu dětí v MŠ, pak v monitorovaném období zaznamenáváme nárůst počtu dětí. Poslední tři školní roky (2010/11 – 2012/13) může dle grafu definovat jako nejsilnější ročníky, kdy se celkový počet dětí pohyboval kolem 556 dětí.
82
Graf č. 4: Počty dětí v MŠ podle zřizovatele
Počty dětí v MŠ podle zřizovatele 600
491 494 482 495 526
548
561
559
400 200 0
obec
83
Tab. č. 34: MŠ zřizované obcí
školní rok
Počet běžných Počet Samostatné tříd MŠ MŠ /speciál. tříd
Počet dětí na Počet Počet Počet Úvazek 1 pedagogický dětí na dětí na dětí pedagoga úvazek třídu školu
2012/2013
13
8
25
559
44,7
12,50
22,36
43
2011/2012
13
8
25
561
43,6
12,86
22,44
43,15
2010/2011
13
8
24
548
40,9
13,39
22,83
42,15
2009/2010
13
8
24
526
42,1
12,49
21,91
40,46
2008/2009
13
8
22
495
39,6
12,5
22,5
38,07
2007/2008
13
8
22
482
39,7
12,14
21,9
37,07
2006/2007
13
8
22
494
39,9
12,38
22,45
38
2005/2006
13
8
19
491
39,7
11,68
23,2
38,66
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území je celkem 13 MŠ, z toho je 8 samostatných a zbylých 5 je součástí ZŠ. Počet dětí v MŠ v rámci monitorovaného období 2005/ 2006 – 2012/2013 vykazuje stoupající tendenční vývoj. Nejmenší počet žáků byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006, od následujícího školního roku se počty dětí v mateřských školách pravidelně navyšovaly s výjimkou školního roku 2007/2008 a 2012/2013, kdy se počet dětí zanedbatelně snížil oproti předchozím ročníkům. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem představuje navýšení počtu o 68 dětí. S nárůstem počtu dětí úměrně souvisí také nárůst počtu tříd. Ve srovnání mezi školním rokem 2005/2006 a 2012/2013 došlo k navyšování počtu tříd o 6 tříd. Stejně pozitivní efekt jsme zaznamenali v navyšování úvazku pedagoga. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem představuje narůst o 5 pedagogických úvazků.
84
Tab. č. 35: Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v SOORP BpH MŠ ZŘIZOVANÉ OBCEMI školní rok
Přepočtení pedagogové celkem
Z toho nekvalifikovaní
% nekvalifikovaných
2012/2013
44,7
2
4%
2011/2012
43,6
1
2%
2010/2011
40,9
2
5%
2009/2010
42,1
2,8
7%
2008/2009
39,6
3,5
9%
2007/2008
39,7
3,5
9%
2006/2007
39,9
2,9
7%
2005/2006
39,7
3,7
9%
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Lze předpokládat, že s nárůstem počtu dětí v MŠ přímo úměrně souvisí také nárůst úvazků pedagogických pracovníků. Pozitivně hodnotíme také vývoj podílu nekvalifikovaných pedagogů v MŠ, který se během monitorovaného období snížil o polovinu (54%). Tab. č. 36: Popis MŠ v SO ORP BpH ve školním roce 2012/2013 Název MŠ
Obec
Celkem Mateřská škola Osíčko, Osíčko 74, 768 61,
Osíčko
Kapacita
Počet žáků
Popis / komentář
675
559
116
30
23
7
okres Kroměříž, příspěvková org. Základní škola a Loukov Mateřská škola Loukov, Loukov 119,
Volná místa
60
35
http://www.osicko.cz/pages/maters kaskola/uvod.html
http://www.loukov.cz/rubrika/zs25 ms-loukov/
85
768 75, okres Kroměříž, příspěvková organizace Mateřská škola Podhradní Lhota, Podhradní Lhota 80, Podhrad. 768 71, okres Lhota Kroměříž, příspěvková organizace
60
37
Mateřská škola Radost, Bystřice pod Hostýnem, Schwaigrovo nám. Bystřice 1365, 768 61, okres p. Host. Kroměříž, příspěvková organizace
120
102
18
Mateřská škola U Rybníčka, Bystřice pod Hostýnem, Bělidla 1168, 768 61, Bystřice p. Host. okres Kroměříž, příspěvková organizace
90
84
6
http://www.podhradnilhota.cz/inde 23 x.php?nid=1412&lid=cs&oid=14044 6
http://www.msradostbph.estranky. cz
http://msbelidla.webnode.cz/
Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem, Bystřice Palackého 1144, 768 p. Host. 61, okres Kroměříž, příspěvková org.
50
50
http://mspalackehobph.webnode.c 0 z/nase-ms/
Mateřská škola Rychlov, Bystřice pod Hostýnem, 768 61, Přerovská 51, okres Kroměříž, příspěvková organizace
35
35
0
Bystřice p. Host.
86
Mateřská škola, Bystřice pod Hostýnem Sokolská 802, 768 61, okres Kroměříž, příspěvková organizace
Bystřice p. Host.
40
40
0
Mateřská škola Chomýž, Chomýž 57, 768 61, okres Chomýž Kroměříž, příspěvková organizace
60
32
28
Základní škola a Mateřská škola Chvalčov, Školní 633, 768 72, okres Kroměříž, příspěvková organizace
44
44
0
Chvalčov
http://ms-sokolskabph.cz/
http://mschomyz.ic.cz/
http://www.zschvalcov.cz/index.ph p
Jubilejní základní škola T.G. Masaryka a Mateřská škola Rusava, Rusava 203, Rusava 768 41, okres Kroměříž, příspěvková organizace
30
28
http://rusava.cz/index.php?main_m =b2JjYW5za2FfdnliYXZlbm9zdA==&s 2 ub_m=enNfYV9tc19ydXNhdmE=
Základní škola a Mateřská škola Slavkov pod Hostýnem, Slavkov p/H 57, 768 61, příspěvková organizace
Slavkov p. Host.
26
25
1
Základní škola a Mateřská škola Vítonice, Vítonice 121, 768 61, okres
Vítonice
30
24
6
http://www.slavkovph.cz/skola.aspx
http://www.zs-a-ms-vitonice.cz/
87
Kroměříž, příspěvková organizace
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, oficiální webové stránky MŠ či jejich zřizovatelů, http://rejskol.msmt.cz/ Z tabulky je zřejmé, že kapacity MŠ na monitorovaném území jsou vyrovnané nebo mírně převyšují nad počtem přihlášených dětí v dané MŠ. Kapacita v celkovém čísle, tedy v součtu kapacit všech MŠ (ve škol. roce 2012/2013), převyšuje počet dětí o 116 míst, což hodnotíme velmi pozitivně. V prostoru pro popis a komentář jsou aktuální odkazy na webové stránky MŠ. Většina MŠ má své vlastní webové stránky. Tab. č. 37: Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v SO ORP BpH
Počet dětí v MŠ ve správním obvodu
Kapacita všech MŠ k 30.9. 2013
Volná místa (kapacita – počet dětí)
Počet
675
Známy nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2018
nedefinováno
Známy nárůst nebo úbytek kapacity k 30.9. 2023
nedefinováno
Počet dětí v MŠ k 30. 9. 2013
Počet dětí / kapacita v%
575
100
85,18%
Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2018
nedefinováno
nedefinováno
Nedefinováno
Předpoklad počtu dětí v MŠ ke konci roku 2023
nedefinováno
nedefinováno
Nedefinováno
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Určit předpokládaný vývoj počtu dětí k letům 2018 a 2023je vzhledem k množství aspektů, které jej ovlivňují poměrně náročné. Proto tabulka nevytváří neodborný a nahodilý předpoklad, ale předkládá výčet faktických čísel, která nám byly k dispozici z datových podkladů MŠMT ČR a ČSÚ. Počet dětí navštěvujících MŠ od školního roku 2010/2011 – 2013/2014 se pohyboval v těchto hodnotách:
88
Školní rok 2010/2011: 548 dětí, v roce 2011/2012: 561 dětí, v roce 2012/2013: 559 dětí a v roce 2013/2014: 575 dětí. Počet dětí v MŠ má od roku 2010/2011 – 2013/2014 stoupající tendenci průměrně o 9 dětí ročně. Kapacita předškolních zařízení evidovala ve školním roce 2010/2011 a 2011/2012: 671 míst, ve školním roce 2012/2013 došlo k nárůstu kapacity o 4 místa na celkových 675 míst. Tento počet zůstal neměnný i v následujícím školním roce 2013/2014. Důležitým faktem je také statistika porodnosti, která má na vývoji počtu žáků nemalý podíl. Dle ČSÚ byl počet živě narozených dětí na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem následující. V roce 2010: 137 novorozenců, v roce 2011: 149 novorozenců, v roce 2012: 129 novorozenců. Dalším důležitým údajem je migrační saldo, tedy rozdíl přistěhovalých a vystěhovalých obyvatel na území SO ORP BpH. Ve sledovaném období jsou ukazatelé migračních přírůstků v záporných hodnotách. Tedy vystěhovalých obyvatel je více, než přistěhovalých. V roce 2010 byl rozdíl přistěhovalí: 315 ob./ vystěhovalí: 324 ob. Migrační přírůstek představoval -9 obyvatel. V roce 2011 byl rozdíl přistěhovalí: 221 ob./ vystěhovalí: 288 ob. Migrační přírůstek představoval-67 obyvatel. V roce 2012 byl rozdíl přistěhovalí: 268 ob./ vystěhovalí: 294 ob. Migrační přírůstek představoval -26 obyvatel.
89
Předškolní vzdělávání – zařízení jeslového typu Zařízení jeslového typu ani jiné formy výchovně zdravotních zařízení, které slouží pro děti do 3 let na území SO ORP BpH nemáme. Ke zrušení posledního zařízení tohoto typu, v Bystřici pod Hostýnem, došlo v roce 1991. Nyní zde alternativní služby pro podporu vzdělávání a asociaci rodin s dětmi zastávají Komunitní centrum pro rodinu DOMINO ve Chvalčově a Rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem.
Jídelny, střediska volného času, školní družiny, školní kluby Tab. č. 38: Školní družiny a školní kluby v SO ORP BpH Počet zapsaných účastníků ŠD a ŠK zřizované
Počet oddělení z 1. stupně
z 2. stupně
Celkem
2012/2013 krajem
1
11
0
11
obcemi
14
401
0
401
celkem
15
412
0
412
krajem
1
12
0
12
obcemi
15
409
0
409
celkem
16
421
0
421
krajem
1
6
0
6
obcemi
14
376
0
376
celkem
15
382
0
382
2011/2012
2010/2011
2009/2010 krajem
1
7
0
7
obcemi
14
365
0
365
90
celkem
15
372
0
372
krajem
1
7
0
7
obcemi
14
378
0
378
celkem
15
385
0
385
2008/2009
2007/2008 krajem
1
6
0
6
obcemi
12
354
0
354
celkem
13
360
0
360
krajem
1
8
0
8
obcemi
11
312
0
312
celkem
12
320
0
320
krajem
1
9
0
9
obcemi
9
299
0
299
celkem
10
308
0
308
2006/2007
2005/2006
Zdroj:Výkazy MŠMT ČR Při většině ZŠ jsou zřízeny také školní družiny. Jejich vývoj a kvantitativní nárůst byl v monitorovaném období následující: Ve školním roce 2005/2006 existovalo 7 ŠD při ZŠ: ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice pod Hostýnem, ZŠ T. G. Masaryka, ZŠ Bratrství Čechů a Slováků, ZŠ Rajnochovice, ZŠ Loukov, ZŠ Rusava, ZŠ Chvalčov. V následujícím školním 2006/2007 roce byla k výše uvedeným zřízena ŠD také při ZŠ Slavkov pod Hostýnem. Dalším ŠD byla otevřena v roce 2007/2008 při ZŠ Vítonice a od této doby je stav počtu ŠD neměnný.
91
V současné době je tedy na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zřízeno 9 školních družin, z čehož 1 ŠD je zřízena krajem při ZŠ praktické a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem Bystřice pod Hostýnem. Církev ani soukromí zřizovatel školní družiny na území nezřizuje. Analýza zaznamenala stoupající počet zapsaných žáků ve ŠD, který ve školním roce 2011/2012 překročil hranici počtu 400 zapsaných žáků. Závěrem lze shrnout, že mezi prvním a posledním monitorovaným školním rokem, došlo k nárůstu počtu zapsaných žáků do ŠD o 93 žáků. Jistým negativem je, že na území není při žádné ZŠ zřízen školní klub pro žáky od 6. od 9. ročníků. 5.5.2014 bylo v Bystřici pod Hostýnem otevřeno nízkoprahové zařízení SOS Kajuta, poskytující nabídku volnočasových aktivit dětem, které běžné zájmové kroužky či skupiny z různých důvodů nenavštěvují. V zařízení prozatím pracují 2 pracovníci. Je otevřena každý den odpoledne do 17. hodin. Vítány jsou děti a mládež 6 – 18 let, bez poplatku i nutnosti oficiální registrace. SOS Kajuta nabízí místa k sezení, stoly, počítačová místa, stolní fotbálek a kulečníkový ministůl. Více informací o tomto zařízení je dostupné na webu:http://www.sosvesnicky.cz/nase-cinnost/sos-kajuta/
Tab. č. 39: Údaje o pedagogických pracovnících ŠD v SO ORP BpH vychovatelé Interní
ŠD zřizované
fyzický stav
ostatní pedag. pracovníci Externí
z toho ženy
Interní
fyzický stav
fyzický stav
Externí z toho ženy
fyzický stav
krajem
1
1
0
0
0
0
obcemi
14
14
5
0
0
0
církví
0
0
0
0
0
0
soukromou osobou
0
0
0
0
0
0
15
15
5
0
0
0
celkem
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013.
92
Tab. č. 40: Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v SO ORP BpH z toho zřizovaných Název obce krajem
obcemi
jiným zřizovatelem
Celkem
1
0
0
Bystřice pod Hostýnem
1
0
0
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem sídlí jedna ZUŠ a to přímo v Bystřici pod Hostýnem na adrese Masarykovo náměstí 133. Jejím zřizovatelem je Zlínský kraj. Jedná se tříoborovou uměleckou školu, která nabízí mimoškolní aktivity v oborech: hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Tato ZUŠ má také dvě odloučená pracoviště v obcích: Loukov a Rajnochovice. Bližší informace (obory, historie, aktuality) o ZUŠ jsou dostupné na oficiálních webových stránkách ZUŠ: www.zusbystriceph.cz Tab. č. 41: Údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v SO ORP BpH Pracovníci celkem ZUŠ v obcích fyzické osoby
přepočtené osoby
Celkem
27
17,9
Bystřice pod Hostýnem
27
17,9
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Tab. č. 42: Přehled středisek volného času podle zřizovatele v SO ORP BpH Z toho zřizovaných Název obce krajem
obcemi
jiným zřizovatelem
Celkem
0
1
0
Bystřice pod Hostýnem
0
1
0
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR
93
Středisko volného času je na monitorovaném území pouze jedno – SVČ Včelín. Nabízí 40 zájmových útvarů pro děti, mládež i dospělé. Cílem SVČ Včelín je zajišťování a podpora výchovných, vzdělávacích, zájmových aktivit a to zejména prostřednictvím zájmových kroužků, víkendových, letních a příměstských táborů, akcí pro děti a mládež. SVČ je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem, která svou činnost zahájila 1. 9. 2010. SVČ Včelín sídlí na adrese Kroužky 609, Bystřice pod Hostýnem. Nízkoprahové zařízení SOS Kajuta není započítána do přehledu volnočasových středisek, ale jistě si existence tohoto zařízení v Bystřici pod Hostýnem zaslouží zmínku, neboť taktéž nabízí programy pro všechny příchozí děti ohrožené jakoukoliv formou negativních vlivů vnějšího prostředí i rodiny. Cílem je vyvést děti z rizikového prostředí formou vzdělávání, zvyšování jejich sociálních dovedností a smysluplným využitím volného času. Jednou z priorit je motivace k dosahování lepších školních výsledků a předcházení jejich sociálnímu vyloučení.
Tab. č. 43: SVČ zřizované obcemi v SO ORP BpH Počet účastníků Počet zájmových útvarů (kroužků)
Název obce
žáci, studenti VOŠ
děti
ostatní
Celkem
Celkem
40
266
73
28
367
Bystřice pod Hostýnem
40
266
73
28
367
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Přehlednou nabídku všech zájmových útvarů i bližší informace o SVČ Včelín jsou dostupné na oficiálních webových stránkách zařízení: http://www.svcvcelin.cz Tab. č. 44: Údaje o pracovnících SVČ v SO ORP BpH Pedagogičtí pracovníci interní
SVČ v ORP celkem
Ostatní pracovníci externí
fyzický přepočtený fyzický stav stav stav
interní celkem
externí
fyzický přepočtený fyzický stav stav stav
94
celkem
18
3
3
15
5
3
2,5
2
Bystřice pod Hostýnem
18
3
3
15
5
3
2,5
2
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Datové výstupy uvedené v tabulce se vztahují ke školnímu roku 2012/ 2013. Tab. č. 45: Školní jídelny zřizované obcemi v SO ORP BpH Počet stravovaných žáků
Počet ŠJ a výdejen
Z toho v MŠ
Cílová kapacita kuchyně
ZŠ
Celkem
16
1667
559
1108
3615
Blazice
0
0
0
0
0
Brusné
0
0
0
0
0
Bystřice pod Hostýnem
7
1163
311
852
2345
Chvalčov
1
104
44
60
170
Chomýž
1
32
32
0
60
Komárno
0
0
0
0
0
Loukov
1
68
35
33
345
Mrlínek
0
0
0
0
0
Osíčko
1
23
23
0
50
Podhradní Lhota
1
37
37
0
60
Rajnochovice
1
77
0
77
300
Rusava
1
65
28
37
100
Slavkov pod Hostýnem
1
48
25
23
135
Vítonice
1
50
24
26
50
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR
95
Celkem je na území zřízeno 18 stravovacích zařízení při MŠ či ZŠ zřizovanými obcemi, zlínským krajem a MŠMT ČR s podílem: 12 ŠJ (vývařovna s výdejnou) a 6 výdejen. Obecně lze konstatovat, že stravovací zařízení typu školní jídelny či výdejny jsou zřízeny v každém předškolním a školním zařízení. Základní škola a Mateřská škola Loukov a ZŠ Bratrství Čechů a Slováků mají zřízeny vývařovnu s výdejnou i výdejnu - v tabulce jsou počítány tyto dvě formy jako 1 stravovací zařízení - dle ID zřizovatele. MŠ Loukov má zřízenou vývařovnu s výdejnou a stravu dodává na také na ZŠ Loukov, kde je zřízena výdejna. Zlínský kraj zřizuje ŠJ při ZŠ praktické a ZŠ speciální. MŠMT ČR zřizuje ŠJ při Dětském domově se školou. Tyto 2 ŠJ nejsou z důvodu zřizovatele do přehledu v tabulce započítány. Datové podklady v tabulce analyzovaly situaci, která byla evidována ve školním roce 2012/2013. Tab. č. 46: Údaje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v SO ORP BpH Pracovníci celkem školní jídelny zřizované fyzické osoby
přepočtené osoby
Krajem
8
7
Obcemi
51
38,5
Církví
0
0
Soukromé
0
0
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR Zlínský kraj zřizuje 1 ŠJ (vývařovna s výdejnou) při ZŠ praktické a ZŠ speciální, ul. Pod Dubíčkem. MŠMT ČR zřizuje 1 ŠJ (vývařovna s výdejnou) při Dětském domově se školou, ul. Havlíčkova. Obě výše zmíněné ŠJ jsou v tabulce vedeny pod krajským zřizovatelem. Ostatních 16 ŠJ a výdejen (vývařovny s výdejnou/ výdejny) zřizují obce. Církev ani soukromí zřizovatelé školní jídelny na monitorovaném území dosavadně nezřídili.
96
Tab. č. 47: Celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi ZŠ/ MŠ/ jiné
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
ZŠ (1. a 2. st.)
6 639 382
8 339 030
8 314 963
9 120 953
10 152 741
9 742 421
9 768 014
10 697 964
ZŠ (jen 1. st.)
0
0
0
0
0
0
0
0
MŠ
2 502 956
3 025 719
3 297 476
3 684 899
3 805 063
3 402 866
3 587 637
3 606 361
Sloučené organizace
4 588 582
3 285 835
3 853 456
4 893 140
4 430 581
4 620 211
4 480 580
4 920364
Jiné
0
0
0
0
0
449 700
500 000
700 000
Celkem
13 730 920
14 650 584 35 465 895 17 698 992 18 388 385
(MŠ + ZŠ)
18 215 018 18 336 231 15 496 361
Zdroj: vlastní šetření u obcí SO ORP BpH Celkové provozní výdaje na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizována obcemi vycházejí z finančních podkladů vyžádaných od obcí. Výsledkem tabulky jsou celkové běžné provozní výdaje (bez investic) za samostatnou MŠ (paragraf 3111)/ sloučenou organizaci MŠ + ZŠ (paragraf 3119)/ samostatnou ZŠ (paragraf 3113). SVČ Včelín započalo svou činnost od roku 2010. Částky v tabulce jsou uváděny v Korunách českých. Tab. č. 48: Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v SO ORP BpH v Kč rok
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
47 530 109
48 787 532
48 761 257
53 337 476
51 908 498
53 993 508
56 927 972
57 965 434
platy
47 249 509
48 354 532
48 395 137
53 066 276
5 153 827
53 230 025
55 874 034
56 996 277
ostatní osobní náklady
280 600
433 000
366 120
271 200
370 228
763 483
1 053 938
96 916
18 622 296
19 114 955
1 910 466
19 468 178
18 946 601
19 707 630
20 778 709
21 157 383
mzdové prostředky celkem
z toho
související odvody a ostatní neinvestiční
97
výdaje
neinvestiční výdaje celkem
66 152 405
67 902 487
50 671 723
72 805 654
70 855 099
73 701 138
77 706 681
79 122 817
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR Částky v tabulce jsou uváděny v Korunách českých. Tab. č. 49: Ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v SO ORP BpH
Druh školy, školského zařízení
Přímé náklady na vzdělávání celkem (v tis. Kč)
Z toho náklady na jednotku výkonu (v tis. Kč) (dítě/ žák/ student/ strávník) celkové náklady
ONIV
předškolní vzdělávání
20 686,43
35,97
0,39
základní školy
44 724,40
37,23
0,40
0
0
0
stravování MŠ, ZŠ
7 348,06
4,74
0,05
školní družiny a kluby
3 561,40
8,88
0,09
0
0
0
2 802,50
7,63
0,08
gymnázia
základní umělecké školy využití volného času celkem použité finanční prostředky
79 122,79
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR Uvedená data jsou bez odvodů, neboť se do výkazů MŠMT ČR nezahrnují. Gymnázia na území SO ORP Bystřice p/ Host. zřízena nejsou. ZUŠ je zřízena Zlínským krajem, nikoli obcí, proto data v tabulce nejsou uvedena.
98
Tab. č. 50: Financování z rozpočtového určení daní (RUD) v jednotlivých obcích SO ORP BpH v roce 2013 V Korunách českých Název obce
Celkové skutečné náklady (v Kč) Finanční prostředky z RUD
Celkem
14 032 000
19 401 840
Bystřice pod Hostýnem
9 840 000
11 347 000
Chvalčov
848 000
1 550 000
Chomýž
256 000
959 000
Loukov
632 000
2 027 697
Osíčko
192 000
300 000
Podhradní Lhota
296 000
323 434
Rajnochovice
664 000
1 351 681
Rusava
520 000
610 000
Slavkov pod Hostýnem
384 000
650 000
Vítonice
400 000
613 000
Zdroj: Výkazy MŠMT ČR, MF ČR, datové podklady obcí Data k celkovým skutečným nákladům byla poskytnuta obecních databází, které mateřské a základní školy zřizují. RUD je finanční částka, která vychází z přepočtu počtu žáků/dětí ve školním roce 2012/2013 (v případě sloučených MŠ a ZŠ jejich součet) vynásobených koeficientem 8000 Kč.1
1
Z metodického upřesnění č. 2:
Odbor Odbor Legislativně Legislativně správní správní SMO SMO ČR ČR poskytl poskytl toto toto stanovisko: stanovisko: Výňatek: Podle dat Ministerstva financí bylo k 30. Výňatek: Podle dat Ministerstva financí bylo k 30. 9. 9. 2012 2012 vv České České republice republice 11 124 124 154 154 žáků žáků mateřských, mateřských, základních základních aa speciálních speciálních škol škol zřizovaných obcemi. Pro rok 2013 byla celostátně predikována částka v rozpočtu na sdílené daně ve výši 129,24 mld. Kč. Pokud z této částky vyjádříme oněch 7 %, vyjde nám, že na obecní školy připadá v letošním roce 9,0468 mld. Kč. Tuto částku vydělíme oním celkovým počtem žáků v České republice, vyjde nám příspěvek na jednoho žáka zhruba 8 tisíc Kč, což odpovídá, podle provedených studií, celostátnímu průměrnému nákladu na žáka.
99
Tab. č. 51: Nezbytné investiční potřeby obcí v SO ORP BpH týkající se ZŠ do roku 2023 Obec
Název a popis investice
Odhadovaný rok
Orientační částka v Kč
Poznámka
MŠ Radost - rekonstrukce oplocení v zadní části školní zahrady, nové parkoviště před budovou MŠ, rekonstrukce chodníku před MŠ, vybavení školní zahrady - altán, hrací prvky, dále nové šatny pro děti ze 4. třídy, nový kotel do ŠJ. MŠ Palackého - rekonstrukce zídky, oplocení, rozšíření a rekonstrukce herní dlažby na škol. zahradě. Obnova dělící/ vstupní stěny oddělující MŠ v 1. patře a Městskou knihovnu v přízemí. Nákup nového nábytku v obou třídách i hernách.
Bystřice pod Hostýnem
MŠ Sokolská - oprava schodů do budovy školy, vybudování malé rampy, statika stropů a následná výměna stropních obkladů v patře a na schodech, rekonstrukce terasy, pořízení markýzy, nová fasáda školy, rekonstrukce vnitřních omítek v celé 2014 - 2023 budově, instalace bezpečnostního kamerového systému, pořízení nábytku v obou třídách a šatnách, vybavení umývárny. Na školní zahradě je v návrhu dokončení vybavení zahrady hracími prvky, rekonstrukce chodníků a asfaltové plochy.
Výčet investic se vztahuje nejen k ZŠ, ale také MŠ, které jsou na katastru města BpH. Záměrně zde není uvedena orientační finanční částka, protože se jedná o soubor investic několika škol.
MŠ Bělidla rekonstrukce elektrických rozvodů, navázání na výměnu rozvodů vody a ÚT v suterénu, rekonstrukce a zastřešení teras, vybudování pryžového hřiště, renovace školní zahrady, vybavení kuchyně. ZŠ Bratrství - revitalizace venkovních prostor areálu školy - vybudování víceúčelového hřiště, revitalizace škol. dvora. Provedení tepelné izolace pláště budov mimo pavilon šaten 1.
100
stupně. Generální oprava povrchu velké tělocvičny, generální oprava sociálních zařízení a sanitární techniky v pavilonu 1. stupně, výměna elektroinstalace a osvětlení pavilonu 1. stupně, výměna podlah, prahů a dveří v hlavní budově školy. T.G. Masaryka - oprava podlah ve třídách budovy 1. stupně, rekonstrukce tělocvičny v budově 1. stupně, nový konvektomat do kuchyně ŠJ
Chvalčov
ZŠ Chvalčov – modernizace vybavení učeben – pomůcky, přístroje, obnova PC sítě, tablety apod. 2016 - 2020 Učebna pod širým nebem – venkovní výuka předmětů Př, Vl, Vv.
600.000
Záměry se vztahují k ZŠ.
Chomýž
MŠ Chomýž - rekonstrukce sociálního zařízení na obou podlažích (sanitární zařízení, obklady, dlažba, odpady). 2014 - 2020 Vybavení I. a II. třídy novým nábytkem. Nová střecha na objekt MŠ vč. klempířských prvků.
1 000 000
Nemají na katastru obce ZŠ. Záměry se vztahují k MŠ.
1 600 000
Záměry se vztahují k MŠ i ZŠ.
Loukov
MŠ Loukov - oprava dětského hřiště na škol. zahradě, oprava soc. zařízení 1. třídy, nová fasáda na budově MŠ, celková modernizace nábytku a materiální vybavení tříd - hrací kouty. 2017 - 2020 ZŠ Loukov - nové topení na ZŠ i MŠ (3 nové plynové kotle, přívody topení), oprava střechy na budově ZŠ, nové zastřešení odpočívadla u dopravního hřiště.
Osíčko
MŠ Osíčko - rekonstrukce stávající střešní krytiny, vč. klempířských prvků, zateplení a sanace zdiva, výstavba venkovní terasy, 2015 - 2023 rekonstrukce soc. zařízení a škol. kuchyně, kompletní modernizace interiéru MŠ.
Jedná se o výčet záměrů, které jsou pro MŠ velmi zásadní, avšak není blíže specifikován finanční odhad na soubor těchto záměrů
101
Podhradní Lhota
MŠ Podhradní Lhota - sanace vlhkého zdiva a následná izolace sklepních prostor, nová fasáda 2015 - 2020 na objekt, interiérové vybavení vč. rekonstrukce sociálního zařízení a šaten pro zaměstnance.
1 200 000
Nemají na katastru obce ZŠ. Záměry se vztahují k MŠ.
Rajnochovice
ZŠ Rajnochovice - penetrace venkovní fasády proti mechům a plísním, nové kluziště, renovace 2014-2018 víceúčelového hřiště, vybavení tříd novým nábytkem (lavice, renovace parket, tabule).
800 000
Záměry se vztahují k ZŠ.
700 000
Záměry se vztahují k MŠ i ZŠ.
Rusava
MŠ Rusava - nové posezení na zahradě (lavičky, zastíněné pískoviště, uzamykatelný altán). 2014 - 2020 ZŠ Rusava - nový povrch školního hřiště o rozměrech 10 x 20 m.
Slavkov pod Hostýnem
Vítonice
Jedná se o výčet záměrů, které jsou pro MŠ a ZŠ velmi zásadní, avšak není specifikován finanční odhad na soubor těchto záměrů.
MŠ Slavkov p/ Host. - zastřešení terasy MŠ, nová střecha na objektu MŠ. 2015 - 2023 ZŠ Slavkov p/ Host.- nové topení v MŠ i ZŠ.
MŠ a ZŠ Vítonice - výstavba nové tělocvičny, výměna herních prvků ve školní zahradě, výměna oplocení školního objektu vč. nové vstupné 2014 - 2023 brány, nákup interaktivní tabule, rekonstrukce půdního prostoru na učebnu a prostory ŠD
6 000 000
Investiční záměry pro sloučenou MŠ a ZŠ.
Zdroj: vlastní šetření Investiční potřeby a záměry vycházejí z iniciativy představitelů obcí nebo přímo od pověřených zástupců škol, které jsou zřizovány obcí. Tyto investiční záměry byly prodiskutovány a jsou součástí plánu rozvoje obce i integrované strategie rozvoje území. Přestože obec má jen omezený finanční rozpočet na investice do škol, tabulka nabízí přehled veškerých investičních/ neinvestičních projektových záměrů. V současné době je hojně diskutované téma nové dotační politiky, respektive nového programového období 2014 -2020 a z tohoto důvodu je vhodné vést evidenci všech
102
projektových záměrů a zajišťovat tak do budoucna monitoring výzev a aplikaci projektů na dotační podmínky.
3.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy a) Analýza cílových (dotčených) skupin Název dotčené skupiny
Očekávání dotčené skupiny
Rizika spojené se skupinou
kvalitní vzdělání, bezpečnost dětí,
Rodiče, kteří mají děti v MŠ, ZŠ
dostatek učebních a edukačních pomůcek, zajištění kvalitního stravování, nabídka mimoškol. aktivit, finanční prostředky na asistenty pedagogů pro děti se SVP
Způsob komunikace
webové stránky komunikace, rozdílné představy rodičů a pedagogů v přístupech, legislativní rizika, nedostatek financí, omezení alternativních možností vzdělávání
e-mail, telefon, schůzky hromadné či individuální, nástěnky, sociální sítě
Opatření
zlepšení komunikace, spolupráce, větší zájem ze strany rodičů o dění ve škole, právní vyjednávání a legislativní opatření na vyšších administrativních úsecích - kraj, MŠMT, zajištění finančních prostředků
dostatečná kapacita pro děti/ žáky v MŠ i ZŠ,
Rodiče – zájem o MŠ, ZŠ
adekvátní provozní imigrační oblasti (větší města) vs. doba školského emigrační oblasti zařízení, (venkov, periferie vysoká úroveň a měst), kvalita výuky, pracovní doba rodičů image školy, a provoz. doba MŠ/ dostupnost MŠ a ŠD, ŠK ZŠ, špatná či nabídka nedostatečná mimoškolních komunikace aktivit, s vedením školy
webové stránky e-mail, telefon, schůzky hromadné či individuální, nástěnky,
rovnoměrné pokrytí MŠ a ZŠ v rámci SO ORP, podpora mezi úrovňové komunikace (rodič, dítě, pedagog), přizpůsobení chodu školy potřebám a trendům (pracov. doba, edukační metody)
sociální sítě
možnost zapojení rodičů do školních aktivit
Děti v MŠ a žáci přívětivý kolektiv,
nepřijetí/ vyloučení z
nastavení pevných
103
v ZŠ
jednotný přístup pedagogů, pozitivní prostředí školy, pestrá nabídka volitelných předmětů a mimoškol. aktivit,
kolektivu, nárůst sociál. patologických jevů, neprofesionální či nerovný přístup pedagogů
schůzky hromadné či individuální, psychologické konzultace, nástěnky,
kvalitní vybavení odborných učeben
sociální sítě
pravidel a zásad ve školním řádu, aktivní spolupráce školních psychologů, výchovných pedagogů, asistentů pedagogů a specialistů se školou i rodiči, prevence sociál. - patolog. jevů, finanční podpora sociál. slabých a vyloučených dětí při účasti na mimoškol. aktivitách
Pedagogové a další zaměstnanci
příznivé pracovní prostředí,
despekt pedagogů vůči jejich profesi,
seberealizace,
syndrom vyhoření,
vhodné finanční podmínky,
nedostatečné finanční ohodnocení,
profesní růst,
časté legislativní respekt osobnosti a změny v rámci reforem školství postavení zájem rodičů o MŠ a ZŠ,
telefonická a emailová komunikace, osobní konzultace, sociální sítě
Telefonická, emailová komunikace,
kvalitní legislativní zázemí,
nedostatek dětí, kvalitních pedagogů osobní vhodně stanovené Představitelé a finančních konzultace, obce, která má normativy ze strany prostředků na provoz kraje a sociální sítě, ZŠ, MŠ a rozvoj, ministerstev, zastupitelstvo legislativní změny, obce, nadstandardní spolupráce a předsednictvo a komunikace se členové DSO zástupci školy
Představitelé obce, kde škola ZŠ nebo MŠ není
spolupráce a komunikace s obcemi, které zřizují/ evidují MŠ a ZŠ na katastru
odliv mladých rodin do obcí s vyspělou širokospektrální občanskou vybaveností,
Telefonická,
nedostatečná
sociální sítě,
osobní, emailová komunikace, konzultace,
podpora dalšího vzdělávání, větší kompetence v rámci výchovně vzdělávacího procesu legislativní ochrana pedagogů
možnosti čerpat a realizovat projektové záměry, aktivní komunikace s představiteli školských zařízení, příklady dobré praxe inspirace u jiných škol doma i v zahraničí
zajištění bezpečné dostupnosti do MŠ a ZŠ, dostatek finančních prostředků, kterými by mohly podporovat rozvoj MŠ a ZŠ, které navštěvují
104
kapacita míst v MŠ, ZŠ nedostatečná komunikace se zřizovateli MŠ/ ZŠ
webové stránky, zastupitelstva obcí
jejich/ sousední mladí občané, dohoda a spolupráce s okolními obcemi
nezájem o soukromé a církevní školy,
Ostatní zřizovatelé (mimo obce)
zájem o alternativní/ speciální výukové metody, komunikace s obcemi, rodiči
nedostatek odborných pracovníků,
telefonická a emailová komunikace,
neodpovídající podmínky, vybavení sociální sítě, a materiální zajištění, webové stránky
aktivní komunikace s obcí, SO ORP, DSO, rodiči, legislativní podpora, marketing a propagace školy, dotační příležitosti
nedostatek finančních prostředků
komunikace, kvalita komunikace a spolupráce,
Partneři škol (sponzoři, komplexní sdružení rodičů, propojení vzdělání NNO) a mimoškolních aktivit
rozdílné představy rodičů a pedagogů v metodických přístupech, legislativní rizika, nedostatek financí,
Představitelé obcí SO ORP
spolupráce škol na území SO ORP,
vhodně stanovené nedostatečná normativy ze strany komunikace, kraje/ státu legislativní změny
legislativní stabilita,
Kraje
nedostatek finančních prostředků,
spolupráce s kariérními poradci, PPP, SPC, plošná síť kvalitních vzdělávacích
webové stránky e-mail, telefon
podílení se na image školy, dotační příležitosti,
hromadné schůze,
komunikace, mimoškolní aktivity
setkávání rodičů, dětí a představitelů škol telefon, email, schůzky a porady,
podpora spolupráce a komunikace, projektové záměry,
potenciál čerpat dotační společná setkání, prostředky, zastupitelstvo obce a DSO
příklady dobré praxe inspirace u jiných
legislativní reformy,
webové stránky,
nedostatek financí,
email,
vyjednávání strategií, záměrů a připomínek na krajské/ státní úrovni,
nepříznivý demografický vývoj,
telefon,
legislativní adaptace,
optimalizace škol
porady, semináře, OP věda, výzkum, vzdělávání, korespondence, spolupráce složek
105
institucí a škol,
datové schránky,
z dotčených oblastí,
naplňování požadavků a cílů strategie kraje, ČR
pracovní skupiny
meziúrovňová komunikace
monitoring vzdělání, webové stránky, stabilita a kvalita vzdělání,
nedostatečná finanční podpora rovnoměrné pokrytí vzdělávání, škol s nabídkou nestabilita vládního dostatečné systému, kapacity, saldo státního kvalitní aprobace rozpočtu zaměstnanců
Stát
email, telefon,
zjednodušení administrativní agendy,
porady, korespondence,
příklady dobré praxe ze zahraničí - členské státy EU,
datové schránky,
legislativní úpravy,
pracovní skupiny,
OP věda, výzkum, vzdělávání,
veletrhy škol
jiné dotačních příležitostí spolupráce a komunikace s obcemi a se školami
Média
webové stránky, odlišné představy email, medií a škol o interpretaci telefon, mediálních informací osobní setkání
podpora komunikace a spolupráce
b) Analýza rizik – registr rizik v oblasti školství a předškolního vzdělávání Hodnocení rizika Název rizika
Pravdě podobnost Dopad V = (D) P*D (P)
Název opatření ke snížení významnosti rizika
Vlastník rizika
Finanční riziko Nedostatek financí na běžný provoz a opravy
Nedostatek financí na investice a vybavení
2
4
4
4
Dostatek finančních prostředků ze státního a 8 obecního rozpočtu na běžný provoz a opravy Využívání dotačních 16 příležitostí, oslovování sponzorů
Nedostatek financí na mzdy
Obec zřizující ZŠ, MŠ
Obec zřizující ZŠ, MŠ
3
4
12 Rozpočtové určení daní
Stát
3
4
12 Vhodná dopravní spojení,
Obce
Organizační riziko Špatné rozmístění ZŠ, MŠ v rámci
106
území
meziobecní spolupráce
daného území
Nedostatek dětí / žáků vs.
4
4
16 Pro-aktivní rodinná politika
nadbytek dětí/ žáků (nepříznivý demografický vývoj)
Rušení dopravních spojů zajišťující dopravu dětí/ žáků do / z ZŠ
3
2
Vyhledávání alternativních možností dopravy (dohody 6 mezi rodiči, mezi rodiči a obcí)
Podíl obce na spolupráci s podnikatelskými subjekty, církví, NNO,
1
3
3
Obce daného území
Obce, kraj
Obce Meziobecní spolupráce, daného soukromí, církevní zřizovatelé území
Právní riziko Změna legislativy, která povede k nevyhnutelným investicím (např. zpřísnění hygienických předpisů) Reformy, které upravují podmínky pro kvalitní výuku
3
3
5
5
Vyhledávání dotačních 15 příležitostí
Obce daného území
15 Meziobecní spolupráce
Obce daného území
Technické riziko Špatný technický stav budov ZŠ, MŠ
Dotační příležitosti, 2
5
10 tvorba rezerv z obecního rozpočtu Dotační příležitosti,
Zastaralé či nevyhovující vybavení MŠ, ZŠ
3
4
12 tvorba rezerv z obecního rozpočtu
Obec zřizující ZŠ, MŠ Obec zřizující ZŠ, MŠ
Věcné riziko
Špatné řízení školy
2
5
10
Výběrová řízení, a probovanost zaměstnanců
Obec zřizující ZŠ, MŠ
Výběrová řízení, Nízká kvalita výuky
2
4
8 praxe v oboru a další vzdělávání zaměstnanců,
Konkrétní ZŠ, MŠ
107
motivace zaměstnanců
Nezájem rodičů o umístění dětí do konkrétní ZŠ, MŠ
2
3
Komunikace a spolupráce s 6 rodiči,
Konkrétní ZŠ, MŠ
zapojení rodičů do dění školy Motivace pedagogů,
Personální rizika (a probovanost, fluktuace, věk)
vyhledávání příležitostí dobré praxe, 2
3
6
školení,
Konkrétní ZŠ, MŠ
porady, teambuilding
108
3.1.4 SWOT analýza školství SILNÉ STRÁNKY Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem zaujímá 14 obcí: v 9 obcích je zřízeno 13 MŠ, v 5 obcích jsou zřízeny sloučené MŠ a ZŠ (MŠ + 1. stupeň ZŠ), ve 2 obcích jsou zřízeny 4 úplné ZŠ (1. a 2. stupeň ZŠ ) Dostatečná kapacita v MŠ (+116 míst) a ZŠ (+898 míst) /údaj ke škol. roku 2012/2013 Široká nabídka volitelných/ nepovinných předmětů, zájmových kroužků a volnočasových aktivit na základních i mateřských školách Pestrý kulturně - vzdělávací školním program Aprobace pedagogických zaměstnanců Ochota vyhledávat a realizovat možnosti nadstavbových aktivit Kvalitní institucionální vybavení (13 MŠ, 10 ZŠ, 18 ŠJ, 9 ŠD, 1 ZUŠ, 1 SVČ, 1 ZŠ speciální a ZŠ praktická, 1 Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ, SŠ nábytkářská a obchodní) Existence školských zařízení se zvláštním režimem - ZŠ praktická a ZŠ speciální, Dětský domov se školou, ZŠ a ŠJ Kvalitní strava v MŠ a její důsledná kontrola Školní autobusové linky Vhodná poloha školských zařízení - venkovské prostředí
Na území 14 obcí, které vytváří katastr SO ORP Bystřice pod Hostýnem je zřízeno 13 MŠ (na katastru 9 obcí) a 10 ZŠ (na katastru 7 obcí), což hodnotíme jako velmi kvalitní rozprostření sítě předškolního a školního vzdělávání na vymezeném územním celku. Nelze opomenout zmínku o hojně diskutovaném tématu, kterým je kapacita dětí/ žáků v MŠ a ZŠ. Kapacita předškolních i školních zařízení je adaptabilní k současnému trendu nárůstu počtu přihlášených dětí v MŠ. Nyní jsou kapacity MŠ zajištěny pro + 116 dětí. Do budoucna při vyrovnaném migračním saldu rodin s dětmi/ žáky lze očekávat, že populační nárůst se projeví přestupem dětí z MŠ na ZŠ – i zde instituty základního vzdělávání evidují dostatečné kapacity + 898 míst. Všechny ZŠ nabízí svým žákům maximálně příznivé prostředí pro získání a osvojení si primárních a sekundárních dovedností, vědomostí, návyků a v součinnosti s rodiči a přáteli školy přispívají k formování osobnosti s ohledem na individuální potřeby dítěte. Praxe a novela školního zákona poukazuje také na snahu implementovat tzv. inkluzívní vzdělávání. Velmi vhodná je také lokalita většiny škol – v klidném prostředí venkova.
109
ZŠ disponují širokou nabídkou zájmových kroužků, volitelných předmětů a moderně vybavených učeben pro exaktní, počítačové, pohybové a přírodovědné předměty. Kladně hodnotit lze také pestrý kulturně – vzdělávací a školními aktivitami protkaný školný rok. Mateřské a základní školy se často zapojují do různých krajských, národních soutěží, olympiád, účastní se či organizují kulturně - vzdělávací akce (divadlo, kino, přednášky, exkurze, konference, projektové dny) či pořádají sportovně orientované kurzy (lyžařský). Dalším důležitým bodem pro kvalitní výuku je vysoká odbornost, aprobace a profesionalita pedagogických pracovníků, psychologů a speciálních pedagogů, kteří kromě základních aktivit často vynakládají i úsilí na nadstavbové aktivity (např.: vedou odborné semináře, kroužky, vyhledávají možnosti projektových záměrů a podpor). S úspěchem tedy můžeme konstatovat a do silných stránek jistě zařadit kvalitní institucionální síť a polohu škol a školských zařízení, kterou zajišťují mateřské a základní školy a také školy se zvláštním režimem: ZŠ praktická a ZŠ speciální či dětský domov se školou. V rámci zájmového/ volnočasového vzdělávání nabízejí své činnosti příspěvková org. středisko volného času Včelín, SOS Kajuta či základní škola umění. Do analýzy nezahrnuté, avšak za zmínku stojí také možnosti středoškolských studií na SŠ nábytkářské a obchodní v Bystřici pod Hostýnem. S vyhláškou o školním stravování se klade jídelnám/ výdejnám, které zajišťují školní stravování povinnost držet se zásad a doporučených dávek tzv.: spotřebního koše. Je zde kladen zřejmý důraz na dohled nad kvalitou a složením jednotlivých komodit stravy pro děti a žáky. Mnohé školy jsou také zapojeny do programu mléko/ ovoce do škol, který podporuje zdravou výživu dětí. Obecně lze tedy konstatovat, že strava zejména pak v MŠ je díky přísným normám velmi kvalitní. V rámci bezpečné dopravy do škol se osvědčily také speciální autobusové linky pro žáky (i širokou veřejnost), které v ranních hodinách svážejí žáky z okolních vesnic do Bystřice pod Hostýnem, kde jsou centralizované úplné základní školy. Autobus zajíždí nejen na autobusové nádraží, kde vystupují žáci, kteří docházejí na ZŠ T. G. Masaryka, ale také na ZŠ Bratrství, která sídlí centrum a z autobusového nádraží je poměrně vzdálená. Na přechodech pro chodce dohlíží na bezpečný provoz také hlídka městské policie Bystřice pod Hostýnem.
SLABÉ STRÁNKY Nedostatečná podpora malých, ale z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných projektových záměrů Vybavení škol pro děti s odkladem školní docházky Absence zařízení jeslového typu na analyzovaném území Absence školních klubů při 2. stupni ZŠ
110
Chybějící nebo moderním a bezpečnostním požadavkům neodpovídající dětská hřiště/ tělocvičny v areálu některých MŠ/ ZŠ
Obecně slabou stránkou téměř ve všech oblastech státní správy a samosprávy jsou dnes finance. Respektive v našem případě analýzy - dostatečná peněžní základna pro zajištění kvalitního výkonu a správy vzdělávací soustavy. Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem spadá 82% škol a školských zařízení pod samosprávu obce, tedy zřizovatelem je obec, která ze svého rozpočtu financuje provoz. Vzhledem k širokému kompetenčnímu záběru obcí a ekonomické náročnosti jejího provozu často nezbývá mnoho prostředků na nadstavbové činnosti související s údržbou, modernizací a výbavou MŠ a ZŠ. Nejrůznější dotační tituly a programy často mají bodové zvýhodnění při multiplikaci způsobilých výdajů, což vede k vyšší finanční i administrativní náročnosti projektu. Jako slabou stránkou tedy vyhodnocujeme nedostatečnou podporu malých a z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných (časově, administrativně a finančně) dotačních příležitostí. Další negativní stránkou je vybavenost zejména malotřídních škol a mateřských školek. S trendem odkladu školní docházky dochází k tomu, že v MŠ jsou často děti, které svou výškou a mentální zralostí potřebují jiné, logicky náročnější pomůcky, vyšší nábytek a v neposlední řadě také diferenciované edukační přístupy. Opakem posunu školní docházky u předškolních dětí je předčasné umístění malého dítěte do institucí zabezpečující jejich péči. V tomto případě se jedná o umístění dětí mladších 3 let do zařízení jeslového typu. Bohužel na území SO ORP BpH neexistuje žádné zařízení tohoto typu. Nabízenou alternativou je Komunitní centrum pro rodinu DOMINO ve Chvalčově a rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem, avšak jejich posláním je především efektivní využití volného času a asociace rodin s malými dětmi do společnosti. Slabou stránkou je také neexistence školních klubů při 2. stupni ZŠ, kde by se mohli žáci nadále asociovat a vzdělávat. Jistě by to vedlo k primární prevenci rizikových a patologických projevů, neboť by žáci byli pod pedagogickým dohledem v čase, kdy jsou rodiče či prarodiče v práci, čekají na odpolední zájmové kroužky či vhodné dopravní spojení do bydliště. Nastavení přísných kritérií a požadavků na dětská hřiště úzce souvisí s jejich finanční náročností na modernizaci či vybudování. Z těchto důvodů dětská hřiště či tělocvičny někde úplně chybí nebo jejich stav neodpovídá moderním a bezpečnostním požadavkům.
111
PŘÍLEŽITOSTI ?
Zřízení dotačního managementu pro odborné poradenství a zpracování administrativní agendy náročnějších projektů ve školství
?
Společný projekt, který by propojil aktivity více ZŠ/ MŠ na území SO ORP = meziškolní spolupráce
?
Pokračování projektových příležitostí typu "šablony"
?
Učebny pod širým nebem, zelené třídy
?
Kvalitně vybavené třídy a učebny odborných předmětů
?
Příhraniční spolupráce škol - odbourávání jazykových bariér již u dětí předškolního věku
?
Aktivní komunikace a spolupráce s rodiči = rodič je partner školy
?
Přednášky a ukázky jednotek IZS v MŠ a ZŠ
?
Zřízení přípravné třídy/ nultý ročník při ZŠ
?
Zřízení detašovaného pracoviště KPPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
?
Větší důraz na sportovní a pohybovou činnost
?
Možnost založení lesních MŠ či dětských skupin v souladu s platnou legislativou
Administrativní a časová náročnost některých dotačních titulů zcela nedovoluje, aby se ředitel školy či starosta obce zavázal k jejich administrativnímu řízení, přestože vedení školy by realizaci projektu uvítalo a obec by se zavázala z hlediska předfinancování. Proto jsou zřizovatelé škol nuceni vyhledat odborné projektové týmy/ manažery, kteří jim budou ve zpracování, správě a realizaci nápomocní, což opět (pokud to není 100% způsobilý výdaj) značně navyšuje výslednou částku projektu. Jako příležitost se tedy nabízí zřízení dotačního managementu – školního koordinátora, který by byl financován z obecního rozpočtu/ rozpočtu DSO/ dotačních příležitostí či jiných zdrojů a řešil by vyhledávání vhodných dotačních příležitostí, nabízel by efektivní poradenství a kvalitní zpracování administrativní agendy související s projekty. S tím by souvisela také příležitost vytvoření dlouhodobého společného projektu, který by propojil aktivity více MŠ/ ZŠ na území SO OPR – happening, tematické olympiády, kulturně – společenské události, konference, odborné vzdělávání pedagogů v rámci společných seminářů, exkurzí za příklady dobré praxe, meziregionální či mezinárodní spolupráce, atd. Další vhodnou alternativou pro lepší výuku by bylo zřízení učeben pod širým nebem. Dosavadně tento typ učeben není na území SO OPR zřízen a jistě by to přineslo nový a zajímavý potenciál pro edukační přístupy. S kvalitní výukou také souvisí moderní vybavení stávajících tříd a odborných učeben.
112
S realizací příhraničních projektů by bylo zajímavé vnést již do mateřských škol primární jazykové vzdělávání. Často se vyskytuje možnost výuky „angličtiny/ němčiny pro nejmenší“, ale jistou alternativou by bylo zavést do rámcového vzdělávacího programu např. četbu krátkých pohádek, básniček ve slovenském jazyce, tak aby se tento „bratrský“ jazyk nestal pro budoucí generace téměř „cizí“ řečí. Jistou příležitostí pro vzdělávání předškolních dětí v době před nástupem do povinného vzdělávání je zřízení přípravné třídy při ZŠ dle legislativy školského zákona. Zajistilo by to kvalitní a přístupnou formu vzdělávání pro žáky dle odpovídajících metod a forem práce tj. takové, které odpovídají věku, potřebám, zkušenostem zájmům žáků. Další možností pro zkvalitnění a zpřístupnění poradenských služeb pro rodiny s dětmi je zřízení školského poradenského zařízení: pedagogicko – psychologické poradny (dále PPP), respektive detašovaného pracoviště krajské PPP Zlín (zkr. celého oficiálního názvu KPPP a ZDVPP Zlín) v Bystřici pod Hostýnem. Zaměstnanci PPP z řad pedagogů, psychologů a sociálních pracovníků se participují na vzdělávacím procesu a to zejména v těch případech, kdy je vzdělávací proces nějakým způsobem znesnadněn. Důležitou aktivitou pro činnost školy a výchovu dítěte je také kvalitní spolupráce a komunikace s rodiči. Rodič by měl fungovat jako partner školy, měl by se zajímat o činnosti školy, průběh studia a možnosti výuky, ze strany školy by měl být včasně a řádně informován. Škola by tedy měla vytvářet vhodné podmínky a přátelské klima tak, aby se do školy každý těšil, aby se zdokonalovaly „partnerské“ vztahy na úrovních: žák – učitel – rodič. Pěkným příkladem zapojení rodičů jsou např. exkurze/ přednášky do/o jejich zaměstnání, zejména jedná-li se o atraktivní povolání pro děti/ žáky (hasiči, policie, lékař, popelář, atd.). Zřízení lesních škol či dětských skupin představuje jistou formu alternativní edukační péče a předškolního vzdělávání pro děti ve věku od 3 do 6 let. Tuto formu si mohou zvolit rodiče, pokud se rozhodnou, aby jejich dítě bylo alternativně vedeno ke zdravému životnímu stylu, otužování a odolnosti organismu nebo pokud jsou klasické MŠ zaplněny a kapacita neumožňuje další příjem nových dětí. Také založení dětských skupin dle platné legislativy nabízí službu hlídání a péče o dítě. Služba hlídání a péče o dítě v dětské skupině spočívá v pravidelné péči o dítě ve věku od šesti měsíců do zahájení povinné školní docházky mimo domácnost dítěte, v kolektivu dětí, mimo režim předpisů o školách a školských zařízeních. Služba nezajišťuje vzdělávání dítěte, ale dítěti se poskytuje výchovná péče zaměřená na rozvoj schopností dítěte a jeho kulturních a hygienických návyků přiměřených věku dítěte v souladu s konceptem výchovy a péče o dítě.
HROZBY
Rozsáhlá a stále se navyšující povinná administrativní a legislativní agenda pro školy a školská zařízení
Snižování státního rozpočtu v oblasti školství/ nejednotné přístupy krajů ve financování
113
Odliv pedagogických pracovníků
Individuální vzdělávání v domácím prostředí (alternativní vyučování na1.st. ZŠ)
Legislativní nesoulad s realitou (např.: snížená mateřská/ rodičovská dovolená)
Přetechnizovaná společnost
Neúcta dětí k autoritám
Reálnou hrozbu (zejména na malotřídních ZŠ, sloučených MŠ a ZŠ, tedy školách, kde je často udržována minimální hranice pedagogických pracovníků), představuje stále se stupňující administrativní zátěž povinné agendy, kterou školy musejí vést/ monitorovat/ evaluovat. Další hrozbou pro systémovou podporu vzdělávací soustavy je snižování státního rozpočtu v oblasti školství – škrty, optimalizace, slučování, administrativní zátěž, atd. Neexistující finanční prostředky, které by pokrývaly (zcela/ částečně) finanční nákladnost studia pedagogů, které musejí absolvovat v souvislosti s naplněním zákona o pedagogických pracovnících. Vysokoškolsky vystudovaní pedagogové jsou nuceni si neustále doplňovat další odborná vzdělání, které předepisuje vyhláška tak, aby byly způsobilí vyučovat určitý předmět na určitém typu školy. Toto studium stojí čas (čerpání dovolené či dohoda s vedením školy) a finanční nároky s tím spojené v souvislosti se mzdou mohou mít za následek celoplošnou demotivaci a odliv učitelů do jiných profesních sfér. Dále je nutno upozornit také nerovné přerozdělování finančních prostředků na platy některých pedagogů (např. asistent pedagoga) v rámci jednotlivých krajů. Paradoxem k výše zmíněnému zákonu je možnost individuálního vzdělávání žáků v domácím prostředí, kdy aprobovaného odborníka – pedagoga může nahradit rodič, disponující minimálně středoškolským vzděláním ukončeným maturitou. Podmínkou této formy výuky ze strany MŠMT ČR slouží také zpráva z poradenského zařízení, která doloží specifické vzdělávací potřeby dítěte. Zatím je tato forma plnění povinné školní docházky umožněna žákům 1. stupně, kteří jsou zapsaní na ZŠ, jenž tento typ výuky umožňuje a dochází na ZŠ pouze za účelem přezkoušení znalostí a dovedností. Dalším legislativním nesouladem s realitou dnešní doby je možnost určení si rodičovské dovolené (např.: na 2 roky), odvíjející se od pozice v zaměstnání a individuálních možnostech. Dvouleté dítě velmi často ještě nebývá samostatné a není tedy možné, aby bylo přijato do MŠ. Prarodiče s posunem hranice odchodu do penze často ještě pracují, možnost soukromého hlídání je příliš finančně náročné a síť zařízení jaselského typu je zatím velmi strohá. Rychlý pokrok vědy a techniky se citelně dotýká také mladých generací, které jsou pohlcování přetechnizovanou dobou. Bohužel děti tráví většinu volného času (forma moderní odměny/ pohodlnost rodičů/ běžný režim dne) u PC či TV, kde si vytváří svůj vlastní společensky nebezpečný až patologický „virtuální svět“. Následkem toho se mohou
114
projevovat rysy individualismu, neosobního chování, problémy se začleňováním se do společnosti, neschopnost odhadnout důsledky svých činů. V dnešní době je citelný nárůst neúcty dětí/ žáků k autoritám – rodič, ředitel, pedagog, vychovatel, což s sebou přináší řadu problémů při výchově, vzdělávání a formování osobnosti dítěte/ žáka tak, aby byl asociovaný a morálně a společensky odpovědný.
Na SWOT analýze se podílel celý realizační tým společně s představiteli (pedagogy, řediteli) MŠ a ZŠ ze SO ORP BpH, kteří byli přizváni k „1. společnému setkání MŠ a ZŠ s realizačním týmem a motivujícími starosty PMOS.“ Toto setkání se uskutečnilo dne 10. 4. 2014 ve velké zasedací místnosti MěÚ Bystřice pod Hostýnem. SWOT analýza je také doplněna o body vztahující se ke školství, které jsou specifikovány v příloze č. 1. Strategického plánu města Bystřice pod Hostýnem (září 2013).
3.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem, které vytváří celek 14 obcí o katastrální výměře 160,03 km2 je evidováno celkem 13 mateřských škol. Jedná se o běžné MŠ, rozšířené o zřízení jedné speciální logopedické třídy v MŠ Radost, v Bystřici pod Hostýnem. U všech subjektů předškolního vzdělávání je zřizovatelem obec. 5 MŠ je centralizováno ve městě Bystřice pod Hostýnem, zbylých 8 MŠ je plošně rozmístěno v ostatních obcích (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov, MŠ Chomýž, MŠ Podhradní Lhota, MŠ Osíčko) často při 1. stupni ZŠ. Vývoj počtu dětí v MŠ v rámci monitorovaného období 2005/2006 – 2012/2013 analyzuje stoupající tendenci. Nejmenší počet žáků byl ve školním roce 2005/2006, od následujícího školního roku se počty dětí mateřských škol pravidelně zvyšovaly s výjimkou školního roku 2007/2008 a 2012/2013, kdy se počet dětí zanedbatelně snížil oproti předchozím ročníkům. Poslední tři školní roky (2010/11 – 2012/13) může dle grafu definovat jako nejsilnější ročníky, kdy se celkový počet dětí pohyboval kolem 556 dětí. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem je navýšení počtu o 68 dětí.
115
Graf č. 5: Vývoj počtu dětí v MŠ od r. 2005/2006–2012/2013
491
Ve velkých městských aglomeracích se v posledních letech rodiče dětí často potýkají s neblahým faktem, kterým je nedostatkem kapacit v MŠ. Z naší analýzy vyplývá, že kapacity MŠ na monitorovaném území jsou vyrovnané nebo mírně převyšují nad počtem přihlášených dětí v MŠ. Kapacita v celkovém čísle, tedy v součtu kapacit všech MŠ, převyšuje počet dětí o 116 míst (2012/2013), což hodnotíme velmi pozitivně. Zdravotně výchovné zařízení určené k opatrování dětí do 3 let =zařízení jaselského typu na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem od roku 1991, kdy došlo ke zrušení jeslí v Bystřici pod Hostýnem, zřízeno nemáme. Alternativní formu vzdělávání a asociace rodin a dětí ve volném čase zaštiťují dvě rodinná centra: Komunitní rodinné centrum DOMINO ve Chvalčově a Rodinné centrum Knoflík v Bystřici pod Hostýnem. Na témže monitorovaném území existuje celkem 10 základních škol. Z toho 8 ZŠ je zřizováno obcemi a 2 ZŠ jinými subjekty: MŠMT ČR a Zlínským krajem. Z celkového čísla 10 ZŠ je 5 úplných ZŠ – tedy nabízejí kompletní docházku žákům od 1. – 9. ročníku ZŠ. Jedná se o dvě školy lokalizované v Bystřici pod Hostýnem - ZŠ Bratrství Čechů a Slováků a ZŠ T. G. Masaryka a jednu školu v obci Rajnochovice - ZŠ Rajnochovice. Jedná se o běžné ZŠ, rozšířené o jednu speciální - logopedickou třídu na ZŠ Bratrství Čechů a Slováků. Výše zmíněná zařízení jsou zřizována obcí. Zbylé dvě ZŠ - Základní škola praktická a Základní škola speciální a Dětský domov se školou, základní škola a školní jídelna jsou také centralizovány v Bystřici pod Hostýnem a nabízejí žákům speciální edukačně – vzdělávací přístupy. 5 ZŠ je neúplných, sloučených s MŠ (ZŠ a MŠ Slavkov pod Hostýnem, ZŠ a MŠ Vítonice, ZŠ a MŠ Rusava, ZŠ a MŠ Loukov, ZŠ a MŠ Chvalčov) a nabízejí docházku žákům od 1. – 5. ročníku ZŠ. Často se jedná o malotřídní ZŠ. Pro přehlednost dělení ZŠ a jejich zřizovatelů je přiložen graf a mapa území
116
Graf. č.6: Přehled dělení úplných a neúplných ZŠ a jejich zřizovatelů
Zřizovatel: obec
Zřizovatel: Zlínský kraj MŠMT ČR
Úplné ZŠ - 5 ZŠ
Neúplné ZŠ - 5 ZŠ
1. - 9. ročník
1. - 5. ročník
ZŠ Bratrství Čechů a Slováků
ZŠ a MŠ Slavkov p/H ZŠ a MŠ Vítonice
ZŠ T.G. Masaryka
ZŠ a MŠ Rusava
ZŠ Rajnochovice
ZŠ a MŠ Loukov
ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice pod Hostýnem
ZŠ a MŠ Chvalčov
Dětský domov se školou, ZŠ, ŠJ Bystřice pod Hostýnem
Mapa č. 3: Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem s umístěním MŠ a ZŠ
Opačnou tendenci vývoje počtu žáků oproti mateřským školám vykazují v monitorovaném období 2005/2006 – 2013/2014 základní školy. Největší počet žáků na ZŠ byl zaznamenán ve školním roce 2005/2006. Již ve školním roce 2006/2007 je vidět markantní sestup počtu žáků, který měl sestupnou tendenci až do roku 2010/2011. V následujícím školním roce 2011/2012 se sestup počtu žáků zastavil a tento školní rok již vykazoval zvyšující se počet
117
žáků, což potvrdily i následující školní roky 2012/2013, 2013/2014. Rozdíl mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem zaznamenává úbytek počtu žáků o 300 žáků. Kapacita všech ZŠ na území je nadstandardní, zaznamenává 898 volných míst nad současným stavem počtu žáků (šk. rok 2012/2013). Graf č. 7: Vývoj počtu žáků v ZŠ od r. 2005/2006– 2013/2014 1800 1600 1400
1582
1468 1368
1321
1285
1259
1270
1278
1282
1200 1000 800 600 400 200 0
Jak již bylo v analýze naznačeno, je pravděpodobné, že vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků je závislý na průměrném počtu dětí/ žáků v mateřských a základních školách neboť křivky vykazují podobné tendence poklesu či nárůstu. Počet dětí v MŠ vykazoval stoupající tendenci, stejně tak jako počet pedagogických pracovníků, který zaznamenal mezi prvním a posledním sledovaným školním rokem nárůst o 6,8 úvazků. Rok 2012/2013 představoval vrchol křivky v průměrném počtu pedagogických pracovníků na stavu 46,9. Zcela opačná situace, tedy klesající počet žáků a klesající počet pedagog. pracovníků se promítla v základním školství. Právě v tomto sektoru docházelo k poklesu pedagog. pracovníků až do roku 2010/2011, pak se tendence poklesu křivky zastavila a v nadcházejících školních letech docházelo k mírnému navýšení průměrného počtu pedagog. zaměstnanců.
118
Graf č. 8: Vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků v MŠ a ZŠ 120 99,4
100
96,5
95,5
92,7
91,7
91,6
92,5
93,6
80 MŠ
60 40,1
41,5
41,7
40,5
45,2
45,2
45,3
46,9
ZŠ
40 20 0
Při většině ZŠ jsou zřízeny také školní družiny. V současné době je na katastru SO ORP Bystřice pod Hostýnem zřízeno 9 školních družin. Analýza zaznamenala stoupající počet zapsaných žáků, který ve školním roce 2011/2012 překročil hranici 400 zapsaných žáků. Závěrem lze shrnout, že mezi rozdíl mezi prvním (2005/2006) a posledním monitorovaným školním rokem (2012/2013) představuje nárůst o 93 žáků. Jistým negativem je neexistence školního klubu na analyzovaném území. Součástí analýzy bylo také mapování školních jídelen a výdejen při mateřských a základních školách. Celkem je na území zřízeno 18 stravovacích zařízení při MŠ či ZŠ zřizovanými obcemi, krajem a MŠMT ČR s podílem: 12 ŠJ (vývařovna s výdejnou) a 6 výdejen. Obecně lze říci, že stravovací zařízení typu školní jídelny či výdejny je zřízeno při každé MŠ a ZŠ. Základní umělecká škola je na území pouze jedna a to ve městě Bystřice pod Hostýnem. Jedná se tříoborovou školu, která nabízí výuku v oborech: hudebním, výtvarném a literárně – dramatickém. Středisko volného času je na analyzovaném území taktéž jedno. Středisko volného času Včelín je příspěvková organizace města Bystřice pod Hostýnem zřízena 1. 9. 2010. Nabízí 40 zájmových útvarů pro děti, mládež a dospělé. Cílem SVČ je zajišťování a podpora výchovných, vzdělávacích, zájmových aktivit a to zejména prostřednictvím zájmových kroužků, víkendových, letních a příměstských táborů, akcí pro děti a mládež.
119
Shrnutí výsledků analýz dotazníkových šetření A) SWOT analýza nám nabízí ucelený pohled na analyzovanou problematiku z hlediska vnitřních vlivů, které blíže specifikují silné a slabé stránky a vnějších vlivů, které definují možné příležitosti a hrozby. SWOT analýza předkládá heslovité určení faktorů, které vychází ze znalostních potenciálů analytika na základě provedeného analytického šetření a také z postřehů zástupců škol/ pedagogů, kteří se účastnili jednání „Setkání subjektů předškolního vzdělávání a základního školství,“ které uspořádal realizační tým pod záštitou motivujících starostů. SWOT analýza v bodové charakteristice i rozpracované textové části je předmětem kapitoly 3.1.4. SWOT analýza. B) Analýza cílových (dotčených) skupin, jejímž cílem bylo definovat dotčené skupiny oblasti předškolního vzdělávání a školní výchovy z vnitřního i vnějšího prostředí a analyzovat jejich očekávání, poukázat na možná rizika, definovat komunikační cesty a nastínit opatření. Podrobná analýza cílových skupin je uvedena v tabulce kapitoly 3.1.3. analýza rizik a další potřebné analýzy sekce a). C) Analýza registru rizik definovala rizika v oblastech: finanční riziko, organizační riziko, právní riziko, technické riziko a věcné riziko. U všech výše zmíněných rizikových oblastí byly blíže specifikovány názvy, které byly ohodnoceny součinem pravděpodobnosti vzniku (P) a dopadu (D) rizika. U každého rizika byla vždy nastíněna opatření, která směřovala ke snížení významu pravděpodobného vzniku rizika. Podrobná analýza registru rizik je uvedena v tabulce kapitoly 3.1.3 analýza rizik a další potřebné analýzy sekce b).
Dotazníkového šetření – A se účastnilo 14 respondentů ze 14 obcí ORP Školství bylo jednou z nejlépe hodnocených oblastí meziobecní spolupráce. Zůstalo v těsném závěsu za spoluprácí sboru dobrovolných hasičů a krizové pomoci, která je na našem území zajišťována velmi kvalitně a zodpovědně díky JSDH, HZS a odboru krizového řízení MěÚ BpH. Plošné rozmístění institucí v oblasti školství a také ambice umožnit kvalitní a dostupné vzdělání budoucím generacím v SO ORP přiměla starosty k tomu, aby školství odhodnotili jako jednu z důležitých oblastí, která je vhodná pro meziobecní spolupráci. Pro spolupráci v oblasti školství bylo 92 % zástupců obcí, což je velmi pozitivní zpětná vazba pro Svaz měst a obcí ČR, který vygeneroval tuto oblast jako primární pro zpracování analýzy a návrhové části v Projektu meziobecní spolupráce.
Dotazníkového šetření – B se účastnilo 13 respondentů ze 14 obcí ORP. Tento dotazník hlouběji analyzoval nastavené oblasti (školství, sociální služby a odpadové hospodářství). Při hlubším rozboru dané problematiky v rámci dotazníku B vyšlo najevo, že stávající DSO není schopno koordinovat oblast školství (předškolní i základní) na stávající úrovni (personální, organizační, finanční), což se potvrdilo i ve SWOT analýze, kde jednou z definovaných příležitostí meziobecní spolupráce v oblasti školství bylo zřízení dotačního
120
managementu pro tento sektor. Byl by to podpůrný článek sloužící v dané oblasti všem obcím ležícím na katastru dotčeného správního území. V budoucím programovacím období 2014 - 2020 se očekává dotační podpora z operačních programů pro financování aktivit ve školství (Zlínský kraj, IROP, OP VVV, OP VaVPI). Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že obce (jakožto zřizovatelé většiny školských institucí) dotační příležitosti příliš nevyužívaly, důvody byly popsány ve SWOT analýze. Z dotazníků vyplývá, že nejčastějšími a zároveň největšími problémy obcí, které zřizují školy, je počet dětí/ žáků (zejména pak v malých obcích), kdy dlouhodobě nízký počet dětí/ žáků může vážně ohrožovat udržitelnost MŠ a ZŠ v budoucnosti, přestože tyto instituce jsou velmi důležitým prvkem z hlediska občanské vybavenosti obce. Dále je problémem nedostatek finančních prostředků na běžné provozní výdaje (vybavení školními pomůckami, mzdy) i větší investiční náklady (např.: opravy technického stavu budov). U obcí, které nezřizují školy se zásadní problémy s touto oblastí neobjevily. Hraniční obec s nejnižším počtem obyvatel (mj. lokalizovaná na hranici SO ORP Bystřice pod Hostýnem, býv. okresu Kroměříž i Zlínského kraje) řeší problém s dostupností do školy, byť jsou školy vzdáleny do 10ti kilometrů, dopravní obslužnost v okrajových oblastech je velmi slabá a to se neblaze odráží i na dostupnosti školy. Problém, kteří zástupci obcí zaznamenali, je také v absence zařízení jeselského typu, či nedostatečná kapacita míst ve školních družinách. Nejčastěji zástupci obcí spatřovali možný úspěch ve spolupráci s jinou/ jinými obcemi v nabídce zájmových činností a mimoškolních aktivit. Důležitá je jistě propagace všech zájmových kroužků a mimoškolních aktivit na veřejně dostupných místech (obecní úřad, pošta, obchod, škola, obecní/ mikroregionální web, informační centrum, SVČ, atd.) a hledání nejoptimálnějších variant a přístupů, jak by se dala nabídka přiblížit tak, aby byla dostupná a dosažitelná pro všechny děti, které mají o nabízenou aktivitu zájem. Často se objevovala také odpověď možnosti spolupráce obcí ve vizi optimálního naplňování tříd plošně v celém SO ORP, nejen ve spádových obcích, konkrétně v Bystřici pod Hostýnem, ale také v okolních obcích, např. formou alternativního způsobu dopravy. Do budoucna, s novým programovacím obdobím, se také otevře možnost čerpání finančních prostředků na podporu měkkých akcí i investičních záměrů ze strukturálních fondů EU, což je také velmi úspěšná a vhodná cesta k udržitelnosti a podpoře meziobecní spolupráce. Pěknými náměty pro spolupráci by bylo například posilování regionální identity, kde by se dalo vhodně navázat na tvorbu regionální učebnice či využívání zahraničních zkušeností a implementovat příklady dobré praxe do našich podmínek.
121
3.2. Návrhová část pro oblast školství 3.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je nedílnou součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla vytvořena realizačním týmem díky spolupráci obcí SO ORP, odborných institucí a za podpory motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Školství“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti školství. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců mateřských a základních škol, dále z pracovníků veřejné správy a členů realizačního týmu PMOS působící na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Celkem bylo na jednání přítomno 8 zástupců cílové oblasti – školství, motivující starostové, realizační tým PMOS a zástupce sociálního odboru MěÚ BpH. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat a obohatily tak pohled na téma školství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky
122
a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma školství a předškolního vzdělávání. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.
3.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek.SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru. Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Problémová oblast 3
Nedostatečná flexibilita
Zcela chybějící
Nutnost zřízení
123
Školství
škol na možné dotační příležitosti
přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky
detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Slogan: „Podhostýnsko lidem“ Dne 16. 9. 2014 uspořádal realizační tým PMOS fokusní skupinu pro oblast školství, jejímž cílem bylo konkrétně pojmenovat problémové oblasti, které vycházejí z provedených analýz. Tyto problémové okruhy byly navrženy realizačním týmem a následně ověřeny skupinou odborníků v oblasti školství na základě diskuze. Pozvání na jednání fokusní skupiny přijali: ředitelka sloučené školy z obce Vítonice, dále ředitelky MŠ Osíčko, MŠ Radost z BpH, zástupce ředitele ZŠ T. G. M, motivující místostarosta z města Bystřice pod Hostýnem a také referentka odboru sociálních věcí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, která má v gesci oblast školství. Celkem bylo přítomno 8 osob, které reprezentovaly sektor školství na všech úrovních: malá vesnická MŠ, největší MŠ v BpH, dále zástupce ředitele úplné ZŠ situované v BpH, ředitelka ze sloučené MŠ a ZŠ z obce Vítonice a zástupci veřejné správy. Celé diskusní fórum moderovali členové realizačního týmu PMOS.
Po skupinové diskuzi, kde zaznělo množství zásadnějších i méně závažných problémových oblastí byly nakonec vygenerovány a do finální podoby upraveny3 klíčové problémové okruhy: 1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti 2. Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky 3. Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
124
1.
Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti
Z analytické části souhrnného dokumentu (tab. č. 51) je patrný obsáhlý výčet projektových záměrů všech MŠ a ZŠ působících na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Tento fakt se nutně odrazil také ve SWOT analýze v rámci slabých stránek definovaný jako „Nedostatečná podpora malých, ale z hlediska předfinancování pro zřizovatele škol výhodných projektových záměrů„ a zazněl také v nástinu řešení pod označením „Zřízení dotačního managementu.“ Nutnost podpory škol a školských zařízení prostřednictvím dotačních programů, podprogramů a grantů, které otevřou své výzvy v rámci operačních programů 2014+ opakovaně zazněla také na jednání fokusní skupiny. Je to tedy oblast, na jejíž reálnou funkci ředitelé škol opakovaně apelují a z tohoto důvodu ji realizační tým zahrnul do problémových okruhů. Ředitelé škol na monitorovaném území se často nedokáží efektivně a pružně orientovat v dotační problematice. Vlastní pedagogická a řídící činnost vychází primárně z časově i věcně náročné náplně práce a na vyhledávání, administraci a realizaci vhodných projektů již nezbývá dostatek času, přestože dotační podpora by byla z jejich strany velmi vítanou formou, jak zvelebit vnitřní/ vnější prostory budovy či podpořit nějakou školní akci a aktivitu. Jako optimální možnost by se proto jevil expert - koordinátor na dotační problematiku v oblasti školství, který by měl v gesci monitoring, konzultaci, administraci a další činnosti spojené s procesem úspěšné realizace projektu. Tato osoba by byla součástí managementu Místní akční skupiny Podhostýnska, Podhostýnského mikroregionu či v případě další podpory meziobecní spolupráce by optimálně spadala pod partnerskou obec. Meziobecní spolupráce by tak byla naplněna prostřednictvím odborné koordinační činnosti v dotační oblasti vhodné pro školy i školská zařízení. S programovacím obdobím 2014 – 2020 se otevře široká škála možností dotační podpory škol, proto je vhodná připravenost, která vychází nejen ze seznamu potřebných projektových záměrů, ale také z podpory osoby - koordinátora, který se bude danou problematikou úzce zabývat. Bude se školami a jejími zřizovateli spolupracovat, bude je o vhodných dotačních možnostech včas informovat a bude spoluutvářet optimální prostředí pro spolupráci škol, tzv.: síťování škol. Existence a dobré jméno mateřské a základní školy v obci poukazuje na primární občanskou vybavenost, kterou se obec může pyšnit. Pokud škola odpovídá moderním a ekonomickým požadavkům, nabízí dostatek příležitostí pro děti (i rodiče), pak je to vizitka každé obce, která si zaslouží podporu. Pokud by se dlouhodobě neřešila dotační problematika, je pravděpodobné, že by se opakovala situace jako v předchozím programovacím období: nedostatek financí/ času/ koordinátora = malé využívání dotačních příležitostí. Břemeno dotační politiky by opět stálo na angažovanosti, flexibilitě a personálních možnostech každé obce (zřizovatele).
125
2.
Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky
Další oblastí, která byla taktéž definována v rámci SWOT analýzy a stejně tak vyplynula z diskuze fokusní skupiny, bylo zřízení přípravné třídy neboli nultého ročníku pro děti s odkladem povinné školní docházky v posledním roce před zahájením povinné školní docházky. Tato problematika nabrala na důležitosti zejména od okamžiku, kdy se do centra města Bystřice pod Hostýnem přistěhovalo několik desítek romských rodin s dětmi, které jsou povinny plnit řádnou školní docházku. Integrací romské menšiny se proto zabývají také mateřské a základní školy zejména v Bystřici pod Hostýnem. Není výjimkou, že děti často pochází ze sociálně slabších rodinných poměrů a jsou u nich diagnostikovány problémy s poruchami pozornosti, motoriky, učení, vnímání a vyjadřování. O takzvané nulté ročníky je dle statistiky MŠMT ČR stále větší zájem – viz. statistika „nárůst přípravných ročníků ZŠ“. Může za to populační boom i doporučení lékařů a odborníků z PPP, kteří rodičům doporučují odklad povinné školní docházky pro děti, které nevykazují známky připravenosti zvládnout nároky, které školní proces vyžaduje. Nárůst přípravných ročníků ZŠ v posledních letech: 2008/2009 - Ve 146 školách 2 028 dětí 2011/2012 - Ve 198 školách 3 055 dětí 2012/2013 - Ve 238 školách 3 480 dětí Zdroj: zdroj MŠMT ČR
Není výjimkou, že je rodičům dítěte doporučen odklad školní docházky, mateřské školy mají plné stavy kapacit na další školní rok a dítě (zejména pochází-li ze sociálně slabé rodiny) tak ztrácí možnost účastnit se běžného výchovně - vzdělávacího procesu. Pro tyto děti by měl být zřízen přípravný ročník, který je systematicky orientován na osvojení si některých základních vědomostí, dovedností, zkušeností a návyků. Výsledkem celoročního edukačního procesu by tak mělo být dorovnání úrovně dítěte na úroveň potřebnou ke vstupu do základní školy, s prevencí minimalizovat budoucí školní neúspěchy. Školní neúspěchy, nezájem rodičů o vzdělání dítěte či jejich kombinace tak mohou v řadě případů negativně ovlivnit budoucí vývoj dítěte a právě zřízení nultého ročníku by mohlo zastávat preventivní funkci pro celou řadu dětí, které odbornou pomoc potřebují.
3.
Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Poslední problémový okruh vycházející z analytických podkladů SWOT analýzy byl taktéž vydiskutován na fokusní skupině jako klíčový problém, který lze v oblasti školství definovat.
126
Pedagogicko - psychologická poradna (dále jen PPP) nabízí své portfolio služeb rodinám s dětmi ve věku od 3 do 18 let. PPP utváří tým odborníků z řad psychologů, speciálních pedagogů, terapeutů a sociálních pracovníků, kteří nabízí profesionální pomoc v širokém spektru oblastí:
vyšetření školní zralosti předškolních dětí
pomoc při řešení výchovných a výukových obtíží
pomoc při adaptačních problémech
diagnostika a náprava specifických poruch učení, atd.
Spádově nejbližší PPP (pro cílovou skupinu z analyzovaného území) je ve městě Kroměříž, případně na pobočce detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín ve městě Holešov. Vzhledem k tomu, že pro většinu sociálně slabých či znevýhodněných rodin jsou tato pracoviště vzhledem ke vzdálenosti, času a finančním nákladům za dopravu „nedostupná“, vzniká mezi pedagogy a rodiči často neřešitelný problém najít optimální cestu k participaci odborníků na vzdělávacím procesu. Proto se pedagogové na fokusní skupině shodli v tom, že vzhledem ke koncentraci mateřských a základních škol, která je na monitorovaném správním území četná, by bylo nejoptimálnější řešení zřídit ve městě Bystřice pod Hostýnem pobočku/ detašované pracoviště pedagogicko – psychologické poradny, která by zde nabízela své služby 1x za týdně/ 1x za čtrnáct dní v pevně stanovených hodinách. Uvítali by to jak ředitelé škol z okolí Bystřice pod Hostýnem, kteří nemají ve svém pedagogickém sboru školního psychologa, tak také ředitelé z MŠ a ZŠ přímo v Bystřici pod Hostýnem. Zřízení pobočky PPP pedagogové považují za velmi podmětný návrh, který by dopomohl v efektivnosti a řádné návštěvnosti tohoto podpůrného systému, jehož úkolem je přispívat k optimalizaci jednotlivých fází i celého procesu výchovy a vzdělávání ve škole a v rodině. 3.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1
Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti
Cíl 1.1.
Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech
Popis cíle
Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem existují v současné době 3 subjekty, které by mohly v rámci svého poslání a odpovědnosti být institucím v oblasti školství nápomocné v dotační problematice. Jedná se o MAS Podhostýnska, Podhostýnský mikroregion a v neposlední řadě kancelář PMOS. Společnou ambicí by měl být pravidelný monitoring projektových záměrů jednotlivých škol a školských zařízení a orientace v dotační problematice vhodná pro oblast vzdělávání a školství. Primárním cílem by byla včasná a pravidelná informovanost ředitelství
127
a zřizovatelů o připravovaných/ aktuálně vyhlášených výzvách. Dále by měla být nabídnuta profesionální pomoc při konzultacích či administrativním zpracování projektové žádosti. Navazujícím sekundárním cílem by pak také mohly být pravidelné semináře pro potencionální žadatele. Hlavní opatření
A. 1 – Včasná informovanost obcí – zřizovatelů škol a školských zařízení Monitoring projektových záměrů Emailová korespondence o aktuálních výzvách A. 2 – Včasná informovanost ředitelství škol a školských zařízení Monitoring projektových záměrů Emailová korespondence o aktuálních výzvách Možnost uspořádání seminářů pro větší počet zájemců na tématiku dané výzvu, kde budou přítomní zájemci seznámení s podstatnými podmínkami výzvy, způsobilostí žadatele, uznatelnými náklady, harmonogramem, atd. B. Projektový management Odpovědný pracovník zná podmínky aktuálních výzev Poskytuje poradenství a konzultační činnost či možnost pomoci se zpracováním projektového záměru Kontroluje věcné a formální požadavky, kontroluje plnění termínu Informuje o výsledcích Napomáhá v dalších činnostech pro administraci a realizaci projektů nezbytných C. Propagace činnosti Informovat zřizovatele a ředitelství školských institucí o koordinační činnosti projektů D. Motivace a podpora přípravy společných projektových záměrů = projekty spolupráce Burza nápadů možných projektových záměrů Inspirace na jiných školách – příklady dobré praxe
Název indikátorů k hodnocení problém. okruhu Správce cíle
1-
Společně sdílet školního koordinátora
Manažer MAS Podhostýnska
128
Problémový okruh 1
Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti
Cíl 1.2.
Rozvoj partnerství škol za účel podpory spolupráce
Popis cíle
Na monitorovaném území 14ti obcí v současné době existuje 10 ZŠ a 13 MŠ, které jsou zřizovány obcí/ krajem/ MŠMT. Toto číslo představuje poměrně vysokou koncentraci institucí mateřských a základních škol. Cílem je tedy větší spolupráce, partnerství a síťování škol, neboť většinu škol spojují společné problémy a témata (malotřídní školy, kapacita škol, finanční prostředky, nadstavbové aktivity).
Hlavní opatření
A. 1 – Partnerství škol pro společné projekty
Podobné problémy generují podobné požadavky. Partnerství více škol v rámci jednoho společného projektového záměrů spolupráce podněcuje větší úspěšnost podpory projektu, aktivní a pravidelnou komunikaci mezi školami a tím nabízí spolupráci nejen v době udržitelnosti projektu, ale i dlouhodobě do budoucna.
B. 1 – Podílení se na společných výstupech Časopis s příspěvky jednotlivých mateřských a základních škol Spolupráce na akcích většího rozsahu: sběr odpadů v Hostýnských horách, nabídka služeb fa. EKO KOM, Dny země, vody, sportovní a vědomostní olympiády a soutěže, kulturní/ hudební vystoupení a produkce Příhraniční spolupráce s jinými školami Dětské letní tábory, sportovní kurzy C. 1 – Vyhledávat inspirativní příklady dobré praxe Kontaktovat se s MŠ či ZŠ s dlouholetou praxí, jejichž edukační přístup je pro zdejší školy inspirativní a motivující Účast na exkurzích za poznáním Napojení se na neziskové/ příspěvkové organizace, které se zabývají oblastí školství D. 1 - Organizace vzájemných návštěvních dnů ve školách a školách
Název indikátorů
Den otevřených dveří pro rodiče a příznivce školy
Návštěva na jiné škole v/ mimo území
1 A – Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci
129
1 B - Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech Správce cíle
Problémový okruh 2
Manažer MAS Podhostýnska
Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky
Cíl 2.1.
Zřízení přípravné třídy základní školy v souladu s platnou legislativou školského zákona
Popis cíle
Zřízení jedné přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Přípravnou třídu lze zřídit, bude-li se v ní vzdělávat nejméně 7 maximálně však 15 dětí. Sociální znevýhodnění je dle zákona definováno takto: a) rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, b) nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, nebo c) postavení azylanta, osoby požívající doplňkové ochrany a účastníka řízení o udělení mezinárodní ochrany na území České republiky podle zvláštního právního předpisu).
Hlavní opatření
A 1 – Školský zákon Školský zákon §47 uvádí: (1) obec, svazek obcí nebo kraj mohou se souhlasem krajského úřadu zřizovat přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky, které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. (2) O zařazování žáků do přípravné třídy základní školy rozhoduje ředitel školy na žádost zákonného zástupce dítěte a na základě písemného doručení školského poradenského zařízení (pedagogicko psychologická poradna, speciálně poradenské centrum).
A 2 – Novela školského zákona
13. 2. 2015 Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila novelu
130
školského zákona, která mimo jiné řeší problematiku přípravných tříd ve znění zpřístupnění přípravné třídy základních škol všem dětem.
Novela školského zákona ještě musí být schválena Senátem Parlamentu ČR.
B 1 – Vnitřní vyjednávání mezi zřizovatelem školy a školou
Název indikátorů k hodnocení probl. okruhu cíle
Komunikace mezi subjekty (obec, svazek obcí, kraj x škola) o založení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou
Zajištění kvalifikovaného pedagogického pracovníka
Zajištění optimálních prostor pro zřízení třídy
Zakomponování vzdělávacího obsahu přípravné třídy do školního vzdělávacího programu - PRVP PV
Zajištění financování 1
Zřízení přípravné třídy základní školy
2 A - Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu 2 B – Procentuální vyjádření odkladů nástupu povinné školní docházky
Správce cíle
Referent sociálního odboru MěÚ BpH
131
Problémový okruh 3
Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Cíl 3.1.
Zřízení detašovaného pracoviště Pedagogicko – psychologické poradny (PPP) v Bystřici pod Hostýnem
Popis cíle
Krajská pedagogicko - psychologická poradna a ZDVPP Zlín má zřízenou síť odloučených pracovišť PPP, přičemž pro klientelu z Bystřice pod Hostýnem je spádová zejména pobočka Kroměříž, případně detašované pracoviště KPPP a ZDVPP v Holešově. Ředitelé škol spatřují zájem ve zřízení detašovaného pracoviště PPP také v Bystřici pod Hostýnem, neboť vzdálenost, dopravní obslužnost a finanční tíseň některé zákonné zástupce dětí demotivují od návštěvy a využití služeb PPP. Zřízení odloučeného pracoviště PPP by tak vyřešilo řadu problémů dětem a jejich rodinám, kde je vzdělávací proces z nějakých důvodů znesnadněn.
Hlavní opatření
A 1 –Vyjednávací proces pověřených osob s řediteli/ vedoucími subjektů:
MŠ a ZŠ SO ORP Bystřice pod Hostýnem
Představiteli obcí SO ORP BpH
Ředitelem KPPP a ZDVPP Zlín, PPP Kroměříž
odborem sociálních věcí MěÚ BpH
Zřizovatelem KPPP a ZDVPP Zlín – Zlínským krajem
B 1 - Vnitřní vyjednávání mezi zřizovatelem (Zlínský kraj) a ředitelem KPPP a ZDVPP Zlín v otázkách
Název indikátorů k hodnocení problém. okruhu a cíle Správce cíle
Finančních zdrojů
Kvalifikovaných pracovníků
Umístění poradny
Provozní doby
3 - Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem 3 A - Počet klientů využívající poradenské služby PPP Referent sociálního odboru MěÚ BpH
132
3.2.4 Indikátory Indikátory (někdy též označované jako ukazatele nebo měřítka) jsou důležitým nástrojem, jímž se měří úspěšnost nastavené strategie – tedy úroveň dosahování stanovených cílů. Indikátorová soustava obsahuje: indikátor výstupu – jedná se o konkrétnější indikátor, který říká, co konkrétně jsme dosáhli realizací jednoho projektu/ opatření/ aktivity. Defakto indikátor výstupu monitoruje úroveň dosažení jednotlivých cílů. Indikátor výsledku je o něco obecnější než indikátor výstupu a svým nastavením monitoruje úroveň problémových okruhů. Za každý indikátor je zodpovědný gestor indikátoru.2
Problémový okruh
Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti
Číslo indikátoru výsledku
1
Název indikátoru
Společně sdílet školního koordinátora
Měrná jednotka
Počet škol a školských zařízení využívajících služeb sdíleného školního koordinátora v rámci území SO ORP Bystřice pod Hostýnem
Správce měřítka
Manažer MAS Podhostýnska
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
11
15
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Sběr a distribuci aktuálních informací v rámci dotační politiky pro oblast školství bude mít v gesci školní koordinátor. Ten bude monitorovat podmínky výzev, informovat o příležitostech zřizovatele a ředitele škol a školských zařízení a bude nápomocný v administrativním rozhraní. Indikátor umožňuje sledovat počet škol a školských zařízení, které budou pravidelně spolupracovat se školním koordinátorem (preferované komunikační cesty: telefonní, emailová, osobní konzultace, účast na seminářích).
2
Projektový tým PMOS: Metodika zpracování návrhová části souhrnného dokumentu: INDIKÁTORY
133
Metodika a výpočet:
Výpočet udává počet škol a školských zařízení, které pravidelně využívají nabízených služeb školního koordinátora. Indikátor se vztahuje k časovému úseku jednoho školního roku.
Zdroj čerpání dat:
Statistika MAS Podhostýnska
Cíl
Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech
Číslo indikátoru výstupu
1A
Název indikátoru
Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci
Měrná jednotka
Indikátor monitoruje číselný údaj. Jedná se o výsledný součet zpracovaných, řádně podaných a zaevidovaných projektových žádostí všech škol a školských zařízení působících na území SO ORP BpH.
Správce měřítka
Manažer MAS Podhostýnska
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
4
8
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Výstupem bude číselná jednotka, které bude kvalifikovaně odpovídat součtu všech řádně podaných a zaevidovaných žádostí o dotaci ve všech dotačních programech, které jsou určeny pro školské instituce – tedy oprávněným žadatelem je škola či školské zařízení, dále obec, kraj zřizující školu, příspěvková či nezisková organizace spolupracují se školou a školským zařízením. Cíl projektu musí být určen pro školské instituce.
Metodika a výpočet:
Indikátor se vždy vztahuje k uplynulému školnímu roku a v potaz se berou zaregistrované žádosti o dotaci. Není tedy podmínkou již uskutečněné proplacení dotace a řádná realizace projektu. Indikátor udává součet všech podaných a zaevidovaných žádostí o dotaci.
134
Zdroj čerpání dat:
Statistika MAS Podhostýnska
Cíl
Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce
Číslo indikátoru výstupu
1B
Název indikátoru
Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech
Měrná jednotka
Počet skutečně zrealizovaných projektů/ výstupů/ akcí ve spolupráci dvou a více mateřských/ základních/ sloučených škol
Správce měřítka
Manažer MAS Podhostýnska
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2012
3
5
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Výstupem bude číslo, které bude kvantifikovaně odpovídat veškerým skutečně zrealizovaným projektům/ výstupům/ akcím, které svým charakterem podmiňovaly ke spolupráci dvě a více MŠ/ZŠ/ sloučených MŠ a ZŠ. Spolupráce škol z SO ORP BpH s jinými školami není územně omezena. Stejně tak není určena specifikace cílové skupiny (děti/ žáci/ pedagogové, ředitelé) či charakter akce (vzdělávací, sportovní, kulturní, poznávací). Je však podmínkou aby akci organizovala/ spoluorganizovala některá ze škol působících na dotčeném území.
Metodika a výpočet:
Indikátor uvádí souhrnný výsledek. Součet všech projektů/ výstupů/ akcí, které se uskutečnily v kooperaci dvou a více MŠ/ ZŠ/ sloučených MŠ a ZŠ. Indikátor se vždy vztahuje k uplynulému školnímu roku.
Zdroj čerpání dat:
Statistika MAS Podhostýnska a Podhostýnského mikroregionu
135
Problémový okruh
Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky
Číslo indikátoru výsledku
2
Název indikátoru
Zřízení přípravné třídy základní školy
Měrná jednotka
ANO / NE
Správce měřítka
Referent MěÚ Bystřice pod Hostýnem/ sociální odbor
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
ANO
ANO
Skutečnost
NE
Popis měřítka:
Indikátor informuje o skutečnosti – reálném stavu zřízení přípravné třídy při základní škole dle aktuálně platné legislativy školského zákona.
Metodika a výpočet:
Šetření udává informaci o zřízení přípravné třídy základní školy v daném školním roce metodou potvrzení či nesouladu s realitou.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na sociálním odboru MěÚ BpH
Cíl
Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou
Číslo indikátoru výstupu
2A
Název indikátoru
Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu
Měrná jednotka
Počet dětí
Správce měřítka
Referent sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
9
11
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Zřízení třídy nultého ročníku/ přípravné třídy základní školy pro děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky,
136
které jsou sociálně znevýhodněné a u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy vyrovná jejich vývoj. Indikátor umožňuje sledovat počet dětí, které byly zařazeny do přípravné třídy základní školy ve školním roce. Metodika a výpočet:
Výpočet udává počet dětí navštěvujících přípravnou třídu v monitorovaném školním roce.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na základní škole, při níž byla přípravná třída zřízena, výkazy MŠMT ČR
Cíl
Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou
Číslo indikátoru výstupu
2B
Název indikátoru
Procentuální vyjádření odkladu nástupů populace povinné školní docházky
Měrná jednotka
Procentuální výsledek (%)
Správce měřítka
Referent sociálního odboru MěÚ Bystřice pod Hostýnem
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
11%
8%
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Indikátor monitoruje počet odkladů nástupu cílové populace do 1. tříd základní školy na území SO ORP BpH vyjádřených procentuálně.
Metodika a výpočet:
Výpočet udává procentuální výsledek mapující odkad povinné školní docházky cílové populace na sledovaném území SO ORP BpH. Výsledkem je tedy procento mapující situaci v aktuálním školním roce.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na sociálním odboru MěÚ BpH
137
Problémový okruh
Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Číslo indikátoru výsledku
3
Název indikátoru
Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Měrná jednotka
ANO/ NE
Správce měřítka
Referent MěÚ Bystřice pod Hostýnem/ sociální odbor
Roky
2013
Plán
2017
2020
ANO
ANO
Skutečnost
NE
Popis měřítka:
Indikátor mapuje skutečnost reálného zřízení pobočky/ detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny (PPP) v Bystřici pod Hostýnem.
Metodika a výpočet:
Indikátor sleduje, zda-li bylo detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem v daném kalendářním roce zřízeno, či nikoli. Výsledkem je tedy informace o existenci pracoviště v podobě souhlasu či nesouhlasu.
Zdroj čerpání dat:
Šetření u referenta sociálního odboru MěÚ BpH
Cíl
Zřízení detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem
Číslo indikátoru výstupu
3A
Název indikátoru
Počet klientů využívající poradenské službyPPP
Měrná jednotka
Počet klientů (cílová skupina děti a mládež od 3 – 18 let)
Správce měřítka
Zaměstnanec pracoviště PPP v BpH
Roky
2013/2014
Plán
2017/2018
2020/2021
300
450
138
Skutečnost
neevidováno
Popis měřítka:
Indikátor poukazuje na počet klientů, kteří navštěvují detašované pracoviště PPP v BpH a využívají nabízených služeb orientovaných na pomoc s výchovou a vzděláním.
Metodika a výpočet:
Indikátor sleduje počet klientů cílové skupiny, kteří navštíví PPP v BpH v rámci jednoho školního roku.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na detašovaném pracovišti PPP v Bystřici pod Hostýnem.
3.3. Pravidla pro řízení strategie 3.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.
139
Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarostka obce Rajnochovice
Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.
Správci cílů Číslo cíle
Název cíle
Správce cíle
1.1.
Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech
Manažer MAS Podhostýnska
1.2.
Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce
Manažer MAS Podhostýnska
2.1.
Zřízení přípravné třídy ZŠ v souladu s platnou legislativou školského zákona
Referent sociální odboru MěÚ BpH
3.1.
Zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny v BpH
Referent sociální odboru MěÚ BpH
140
Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle.
Gestoři indikátorů Číslo indikátoru
Název indikátoru
Gestor indikátoru
1
Společně sdílet školního koordinátora
Manažer MAS Podhostýnska
1A
Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci
Manažer MAS Podhostýnska
1B
Spolupráce mateřských a základních škol na společných
Manažer MAS Podhostýnska
projektech 2
Zřízení přípravné třídy ZŠ
Referent sociální odboru MěÚ BpH
2A
Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu ZŠ
Referent sociální odboru MěÚ BpH
2B
Procentuální vyjádření odkladu nástupů povinné školní docházky
Referent sociální odboru MěÚ BpH
3
Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v BpH
Referent sociální odboru MěÚ BpH
3A
Počet klientů využívající poradenské služby PPP
Referent sociální odboru MěÚ BpH
Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a
141
vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.
Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace
Zodpovědná osoba/subjekt
Termín
Koordinace implementačních aktivit
manažer strategie
průběžně
Návrh projektů do akčního plánu
správci cílů
každoročně v 1.-3. čtvrtletí
Výběr projektů do akčního plánu
řídící skupina
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok
manažer strategie
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok (školní/ kalendářní)
gestoři indikátorů
každoročně v 1. čtvrtletí
Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok
manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů
Každoročně v 1. - 2. čtvrtletí
Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok
řídící skupina
každoročně v 2. čtvrtletí
3.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného
142
cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny. 3.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.
143
Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015
Čtvrtletí
1.
2.
3.
Rok 2016
4.
1.
2.
Rok 2017
3.
4.
1.
2.
3.
Rok 2018 4.
1.
2.
Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava Realizace Vyhodnocení
Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti. Vzor tabulky akčního plánu Cíl
Název projektu
Náklady
Zdroj financování
Termín realizace
Nositel projektu
Připravenost
Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl
144
Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci.
145
U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).
3.4. Závěr a postup zpracování 3.4.1 Shrnutí Návrhová část navazovala na zjištění vyplývající z diskusního jednání fokusní skupiny, kde přítomní odborníci, kteří mají profesně blízko k řešeným tématům, jasně definovali, jaké problémové oblasti považují za klíčové a následně je formulovali do tzv. problémových okruhů, ke kterým byly v pozdějším procesu tvorby strategie vytyčeny konkrétní cíle, jež by dopomohly k řešení či překonání identifikovaných problémů. Pro každý cíl bylo nutné určit správce cílů, tedy odpovědnou osobu, která bude iniciovat kroky směřující k naplnění cíle/ cílů. Následně byla ke každému problémovému okruhu a cíli vytvořena indikátorová soustava, která monitoruje míru změny/ dosažení, inklinující k naplnění jednotlivých cílů a problémů. Také zde byly určení gestoři indikátorů, kteří zodpovídají za monitorování hodnot indikátorů v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. DEFINICE PROBLÉMOVÝCH OKRUHŮ
STANOVENÍ CÍLŮ
URČENÍ INDIKÁTOROVÉ SOUSTAVY
Na území SO ORP Bystřice pod Hostýnem byly ve finální podobě (oblasti školství) analyzovány 3 problémové okruhy, u nichž byly následně stanoveny cíle a určeny indikátorové soustavy. Ucelený přehled konkrétních návrhových řešení představuje následující grafické znázornění:
146
1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti Včasné informování škol a školských zařízení o dotačních možnostech 1. Společně sdílet školního koordinátora
1. Nedostatečná flexibilita škol na možné dotační příležitosti Rozvoj partnerství škol za účelem podpory spolupráce A1) Počet odevzdaných a zaevidovaných projektových žádostí o dotaci 1 B) Spolupráce mateřských a základních škol na společných projektech
2. Zcela chybějící přípravná třída/ „nultý
ročník“ pro děti s odkladem povinné školní docházky Zřízení přípravné třídy v souladu s platnou legislativou 2) Zřízení přípravné třídy/ nultého ročníku 2 A) Počet dětí navštěvujících přípravnou třídu ZŠ 2 B) Procentuální vyjádření odkladů nástupů povinné škol. docházky
3. Nutnost zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem 3 ) Zřízení detašovaného pracoviště KPPP a ZDVPP Zlín v Bph 3 A) Počet klientů využívajích poradenské služby PPP
3.4.2 Popis postupu tvorby strategie V rámci celého procesu tvorby souhrnného dokumentu realizační tým vycházel z doporučených metodik a datových podkladů, které byly primární zejména pro zpracování analytické části souhrnného dokumentu.
147
V rámci analyzované oblasti školství analytik vycházel z podkladů datové základny, která byla realizačním týmům v rámci projektu poskytnuta, dále z databází ČSÚ, webových portálů jednotlivých obcí, školských institucí a Zlínského kraje, dále z výkazů MŠMT ČR, Strategického plánu města Bystřice pod Hostýnem a strukturovaných dotazníkových či osobních šetření. Analytická část tedy předkládá ucelený soubor celorepublikově srovnatelných datových výstupů završených SWOT analýzou, analýzou cílových skupin a analýzou registru rizik. Na zpracování návrhové části souhrnného dokumentu začal realizační tým soustavně pracovat od měsíce srpna 2014, tedy po zapracování oponentních připomínek externího oponenta do analytické části dokumentu. Cílem návrhové části bylo reagovat na konkrétní potřeby analyzovaného území, zjištěné prostřednictvím analytického šetření. Zároveň by tato část měla sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území prostřednictvím akčního plánu. Na základě dostupných podkladů i zjištěných informací realizační tým společně s motivujícími starosty stručně definoval jednotnou vizi – tedy formulaci žádoucího stavu meziobecní spolupráce v budoucím období a slogan – nástroj propagace území. Následovalo jednání fokusní skupiny za účasti odborníků z oblasti školství (ředitelé a pedagogové), referenta MěÚ BpH, motivujících starostů a zástupců realizačního týmu PMOS. Na tomto diskusním fóru byly definovány závěrečné podoby tří problémových okruhů, s nimiž se v různých formách pracovalo do prosince roku 2014, neboť se staly klíčovými body v rámci formulace procesu návrhové části, k níž následně byly rozpracovány také cíle a indikátory. Se zněním prvotních návrhů byli ze strany realizačního týmu seznámeni zejména motivující starostové PMOS a referent sociálního odboru MěÚ BpH. Připomínkování ze strany externího oponenta, odborného týmu PMOS i starostů obcí byly vždy řádně a včas zapracovány. Validace souhrnného dokumentu, představiteli jednotlivých obcí v území, bude probíhat v polovině měsíce února 2015 – tedy po finálním zapracování připomínek závěrečného posudku ze strany odborného týmu PMOS. Výsledná podoba souhrnného dokumentu bude prezentována a následně uvolněna k dalšímu cílenému využiti v území po 2. Oficiálním setkání představitelů obcí.
3.5. Přílohy 3.5.1 Seznam použitých zkratek pro oblast školství MŠ
Mateřská škola
ZŠ
Základní škola
SŠ
Střední škola
148
ZUŠ
Základní umělecká škola
SVČ
Středisko volného času
ŠJ
Školní jídelna
ŠD
Školní družina
ŠK
Školní klub
SO ORP
Správní obvod obcí s rozšířenou působností
MŠMT ČR
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
MF ČR
Ministerstvo financí České republiky
RUD
rozpočtové určení daní
BpH
město Bystřice pod Hostýnem
p/H
pod Hostýnem
SVP
Speciální vzdělávací potřeby
DSO
Dobrovolný svazek obcí
PMOS
Projekt meziobecní spolupráce
MěÚ
Městský úřad Bystřice pod Hostýnem
PPP
Pedagogicko - psychologická poradna
KPPP a ZDVPP Krajská pedagogicko – psychologická poradna a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovník, Zlín OP VVV
Operační program výzkum, vývoj a vzdělávání
IROP
Integrovaný regionální operační program
PMR
Podhostýnský mikroregion
MASP
Místní akční skupina Podhostýnska
3.5.2 Dotazníkové šetření a zápis Dále kapitola předkládá přílohu, kterou je dotazníkové šetření (ve znění zaslaném na ředitelství mateřských a základních škol sídlících na analyzovaném území, včetně sumáře počtu odpovědí, který byl doplněn po zhodnocení navrácených odpovědí realizačním týmem) a zápis, který blíže specifikuje další možný nástin řešení problémových oblastí. Je třeba zde upozornit na fakt, že tato problematika nadstavbových kroků již není prioritní pro souhrnný dokument, který se skládá z analytické a návrhové části, ale jedná se o aktivity realizačního týmu, které sekundárně podnikl pro prohloubení zjištění.
149
Znění a výsledky dotazníkové šetření:
Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, dovolujeme si Vám touto cestou předložit krátký dotazník, jehož předmětem je zmapování potřebnosti dvou problémových okruhů, které vzešly z jednání fokusní skupiny (ze dne 16. 9. 2014) za přítomnosti několika oslovených pedagogů, pracovníků MěÚ BpH a analytika meziobecní spolupráce za oblast školství.
1. Problémový okruh: Založení přípravné třídy/ nultého ročníku při ZŠ 2. Problémový okruh: Nutnost zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko – psychologické poradny KPPP a ZDVPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem Odpovědi, odešlete v elektronické podobě zpět na adresu:
[email protected] Uveďte název MŠ/ ZŠ: dotazník vyplnilo a zpětně zaslalo 17 MŠ a ZŠ ze 17 oslovených Problém. okruh Uveďte počet dětí/ žáků (předškoláci /žáci 1. Tř.) u nichž by bylo optimální zařazení do přípravné třídy komentář Považujete zřízení přípravné třídy za dobré řešení? komentář
Při které ZŠ by zřízení přípravné tř. bylo
Zřízení přípravné třídy/ nultého ročníku při ZŠ
Méně než 3
3–5
5–7
9 odpovědí
3 odpovědi
1 odpověď
7 a více
2 odpovědi
2 respondenti neuvedli variantu, ke které se přiklánějí NE
ANO
5 odpovědí
12 odpovědí
Variantu „NE“ komentovali respondenti takto: MŠ dostatečně připraví děti na úspěšný vstup do 1. Tř. ZŠ. Učitelka má možnost se plně věnovat dětem předškolním i odkladovým a připravovat je na vstup do 1. Tř. ZŠ. Není zájem ze strany rodičů, hrozí tím vyřazení dětí z běžného kolektivu. MŠ a ZŠ takové děti a žáky nemá. ZŠ TGM
ZŠ Bratrství
Bystřice p/ Host.
Bystřice p/ Host.
5 odpovědí
3 odpovědi
ZŠ praktická a ZŠ speciální Bystřice p/ Host.
Jiná škola – uveďte která Žádná odpověď
150
nejoptimálnější? komentář
4 odpovědi 5 respondentů neuvedlo variantu, ke které se přiklánějí.
Přípravná třída při Terminologie ZŠ OBEC, SVAZEK OBCÍ NEBO KRAJ MOHOU SE SOUHLASEM KRAJSKÉHO ÚŘADU ZŘIZOVAT PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY ZÁKLADNÍ ŠKOLY PRO DĚTI V POSLEDNÍM ROCE PŘED ZAHÁJENÍM POVINNÉ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY, KTERÉ JSOU SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ A U KTERÝCH JE PŘEDPOKLAD, ŽE ZAŘAZENÍ DO PŘÍPRAVNÉ TŘÍDY VYROVNÁ JEJICH VÝVOJ. PŘÍPRAVNOU TŘÍDU LZE ZŘÍDIT, POKUD SE V NÍ BUDE VZDĚLÁVAT NEJMÉNĚ 7 DĚTÍ, MAX. VŠAK 15.
Problém. okruh Kolik dětí/ žáků navštěvuje PPP vaší MŠ/ZŠ za šk. rok (odhad) Komentář:
Které pracoviště PPP rodiče s dětmi vyhledávají nejčastěji Komentář:
Myslíte si, že zřízení detašovaného pracoviště PPP v BpH by přineslo klientům výhody? Komentář:
Definice školského zákona č. 561 § 47 Přípravné třídy základní školy Zřízení odloučeného pracoviště KPPP Zlín v Bystřici pod Hostýnem
Méně než 30
30 – 50
50 – 70
70 a více
16
0
0
0
V 16ti případech respondenti uvedli, že v jejich MŠ/ZŠ/ sloučené MŠ a ZŠ využívá služeb PPP méně než 30 dětí/žáků. Jedná se o průměrný odhad a je třeba brát v úvahu, že MŠ a ZŠ na území SO ORP BpH jsou spíše menší, co do počtu dětí a žáků. Jeden respondent odpověď neuvedl.
Kroměříž
Holešov
Zlín
11
7
0
Jiné Val. Meziříčí 2 Hranice 1
Někteří respondenti uvedli více pracovišť PPP. Započítány byly všechny odpovědi. Většina rodičů se svými dětmi dojíždí na pracoviště PPP do města Kroměříž.
NE
ANO
1
16
Varianta odpovědi „ne“ byla blíže okomentována slovy: služby PPP využívají pouze někteří rodiče s dětmi, před nástupem do ZŠ. Zbytek dotazovaných se domnívá, že zřízení pobočky PPP v BpH by klientům
151
z BpH a okolí přineslo výhody. Přikláníte se pro zřízení detašovaného pracoviště PPP v BpH? Komentář:
Jaká by byla optimální provozní doba pobočky PPP v BpH, v případě, že jste se přiklonili k variantě podporující její zřízení
NE
ANO
1
16
Varianta odpovědi „ne“ nebyla blíže okomentována. Avšak všichni ostatní respondenti se přikláněli k variantě zřízení pobočky detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem.
1 x týdně
1 x za čtrnáct dní
7
8
Komentář:
2 respondenti se nevyjdádřili k této otázce.
PPP
Terminologie
Jiná doba – uveďte návrh
PPP POSKYTUJE PORADENSTVÍ A PREVENTIVNÍ SLUŽBY DĚTEM A ŽÁKŮM VE ŠKOLÁCH, V PŘEDŠKOLNÍCH A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍCH ZPRAVIDLA VE VĚKU OD 3 LET DO UKONČENÍ VZDĚLÁVÁNÍ NA STŘEDNÍ ŠKOLE. -
-
-
participace na vzdělávacím procesu dětí a žáků zvláště v těch případech, kdy vzdělávací proces je nějakým způsobem znesnadněn přímá práce s dětmi, žáky a jejich rodiči formou individuální či skupinové práce doporučení nebo úprava volby vzdělávací cesty ovlivňování procesu přijímání a upevňování poznatků, postojů a hodnotové orientace, jako např. volba vhodného učebního stylu, rodinná terapie apod. realizace činnosti prevence sociálně patologických jevů u dětí a mládeže participace na kariérovém poradenství a napomáhání při rozvoji pedagogicko-psychologických kompetencí učitelů
Zřizovatelem KPPP je Zlínský kraj. Zřízena byla ke dni 1. ledna 2010 na dobu
152
neurčitou. Na základě usnesení Zastupitelstva Zlínského kraje (usnesení č. 0221/Z09/09 ze dne 16. 12. 2009), bylo schváleno sloučení pedagogicko-psychologických poraden ve Zlíně, Kroměříži, Uherském Hradišti a Valašském Meziříčí, s účinností od 1. 1. 2010.
Tento krátký dotazník není ničím zavazující, je určen pouze pro potřeby širšího analytického šetření, zdali by o zřízení výše zmíněných zařízení (PPP a přípravná třída)z pohledu odborníků v oblasti školství byl zájem. Pokud by se výsledky počtem navrácených a vyhodnocených odpovědí přikláněly k tendenci zřízení zařízení, podnikne sociální odbor MěÚ BpH ve spolupráci s realizačním týmem Projektu meziobecní spolupráce kroky k projednání těchto záměrů na vyšších administrativních a správních úsecích. Pokud by výsledky byly spíše záporné a nepodporovaly by zřízení jmenovaných zařízení, pak bychom to brali jako zpětnou vazbu, která by prozatím neměla dalšího řešení. Dotazníky jsou primárně určené pro ředitele MŠ a ZŠ. V případě, že zájem o vyplnění projeví také vaši školní pedagogičtí pracovníci, budeme za relevantní počet vyplněných odpovědí moc rádi. Termín uzávěrky pro odeslání je do 19. 12. 2014!!!
Děkujeme za Váš čas, který si na toto krátké šetření vyhradíte. Zápis Dotazník vypracovalo a odeslalo celkem 17 mateřských a základních škol z území SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Z toho je 16 MŠ a ZŠ zřizovaných obcemi a 1 Zlínským krajem. Protože výsledky většinově podporovaly zřízení přípravné třídy a PPP, byla na diskusním fóru (pořádaném MAS Podhostýnska dne 12. 2. 2012 v Loukově) otevřena diskuze na tato témata. Koordinátorka projektu přítomným 12 starostům přednesla výsledky dotazníkového šetření, které jsme společně s referentem odboru sociálních věcí MěÚ BpH elektronicky distribuovali všem MŠ a ZŠ na správní území ORP BpH. Vznik dotazníku a apelování na zpětnou vazbu bylo iniciováno z jednání fokusní skupiny, kde přizvaní odborníci definovali klíčové problémové okruhy, které je v oblasti školství tíží. Protože fokusní skupina byla vedena v komorním duchu sezvání několika zástupců MŠ a ZŠ (tak jak si to jednání oficiálně žádalo), koordinátor ve spolupráci s referentem odboru soc. věcí naznal, že jako vhodné další řešení se jeví ověřit závěry a výstupy i na zbylých
153
ředitelstvích mateřských a základních škol. Výsledky dotazníkového šetření jsou uvedeny v tabulce výše (vždy tučně a podtrženě). Koordinátorka přítomné starosty zasvětila do terminologie přípravné třídy při ZŠ, sdělila, jaké byly výsledky dotazníkového šetření ze strany respondentů a nechala přítomné starosty/ místostarosty hlasovat o postoji k případnému zřízení přípravné třídy ZŠ při některé úplné základní škole v BpH. Zároveň však upozornila na úskalí v legislativním procesu, neboť se chystá novela školského zákona (13.2.2015 schválena Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR), která by měla mj. přeformulovat specifikaci přípravné třídy do té podoby, že bude určena pro všechny, děti u kterých je předpoklad, že zařazení do přípravné třídy dorovná jejich vývoj. Výsledky hlasování byly takové: Pro: 8
Proti: 1
Zdržel se: 3
Další bodem diskuze byla debata nad možností zřízení detašovaného pracoviště pedagogicko - psychologické poradny v Bystřici pod Hostýnem. Vzhledem k tomu, že v rámci dotazníkového šetření se naprostá většina respondentů přikláněla ke zřízení PPP, vzešla tato varianta na základě preferencí jako prioritní v dalším vyjednávání. Koordinátorka opět starostům dala na vědomí, jaká jsou poslání, cíle a podstata činnosti PPP a nechala je hlasovat o jejich nezávislém postoji k návrhu zřízení pobočky detašovaného pracoviště PPP v Bystřici pod Hostýnem.
154
Výsledky hlasování: Pro: 12
Proti: 0
Zdržel se: 0
Závěr: Výstupy a závěry z jednání fokusní skupiny byly prostřednictvím dotazníkových šetření, kde se zapojily všechny oslovené subjekty, plošně ověřeny a podpořeny. Dále byly tyto výstupní informace předány k diskuzi a nezávaznému hlasování mezi starosty/ místostarosty obcí SO ORP BpH (jakožto zřizovatele mateřských a základních škol, které v tomto případě nelze vyloučit ze skupiny dotazovaných), aby se problematika a podstata případného zřízení PPP a přípravné třídy při ZŠ ukotvila do podoby adekvátní k dalšímu vyjednávání na vyšších administrativních a správních úsecích.
155
3.5.3 Příklad dobré praxe:Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy V srpnu roku 2014 uspořádal realizační tým Projektu meziobecní spolupráce pod finanční záštitou Podhostýnského mikroregionu exkurzi za příklady dobré praxe nesoucí název „Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy“. Exkurze byla uspořádaná pro pedagogické pracovníky z mateřských a základních škol lokalizovaných na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Bystřice pod Hostýnem a zřizovatele těchto škol, tedy starosty obcí. Celkem se semináře zúčastnilo 34 osob. První zastávkou byla lesní mateřská školka Slunečné údolí v Lošově, kde nás paní učitelka Mgr. Šárka Zdařilová srdečně přivítala a seznámila s prostředím a edukační formou alternativního předškolního vzdělávání, kterou lesní mateřské školy nabízejí. Město Loštice, konkrétně vyhlášené muzeum olomouckých tvarůžků, to byl další cíl naší cesty. Zastavili jsme se také v obci Rapotín, kde nám paní ředitelka svazkové školy Údolí Desné Mgr. Eva Bicanová společně s panem starostou obce Rapotín Ing. Pavlem Žerníčkem představila inovativní pojetí školství – zřizovatelem MŠ a ZŠ je svazek obcí. Přítomné pedagogy a zástupce obcí podrobně informovala o výhodách svazkového školství, které tkví zejména v možnosti efektivního nakládání s financemi (rozpočet a dotace), zaměstnaneckými úvazky a stabilně vysokým počtem dětí a žáků. Po teoretickém výkladu jsme měli možnost prohlédnout si celý areál zrekonstruované MŠ a ZŠ Rapotín. Do svazkových škol Údolí Desné spadají také mateřské a základní školy z okolních obcí – Sobotína a Petrova. Poslední naší zastávkou byla Horka nad Moravou, kde je sídlo Sluňákova – Centra ekologických aktivit města Olomouce. I tato zastávka byla svým zaměřením pro většinu pedagogů inspirativní. Ochotná paní průvodkyně Markéta Dvořáková nás zaujala přednáškou o činnosti Sluňákova, poskytla nám spoustu zajímavých studijních i propagačních materiálů a představila nám areál, který nabízí širokou škálu možností, jak prohlubovat vztah člověka k přírodě i sobě samému. Věříme, že se nám v budoucnu podaří zorganizovat obdobné akce poznávacího charakteru, které obohatí účastníky v rovině inspirativní i kontaktní.
156
Pozvánka na exkurzi
Exkurze do MŠ a ZŠ Údolí Desné – Svazkové školy Termín: 28.8.2014 Účastníci: zřizovatelé škol (starostové obcí), ředitelé, zástupci ředitele, učitelé Počet osob: max. 45 Plánovaný počet účastníků: 37 osob Harmonogram 7:00 – výjezd z parkoviště u kostela sv. Jiljí v BpH 8:00 –8:45 - exkurze Lesní školka Slunečné údolí, Lošov 10:00 – 11:00- exkurze do Muzea Olomouckých tvarůžků, podniková prodejna, Loštice 11:40 – 12:20 - oběd (na vlastní náklady) – restaurace „Trámky“ Vikýřovice 12:30 – 15:00 – exkurze svazková škola Údolí Desné, MŠ a ZŠ Rapotín, Sobotín, Petrov 16:20 – 17:30 - exkurze do centra ekologických aktivit Sluňákov, Horka n. Moravou 17:30 – odjezd do BpH
Svazková školy – MŠ Rapotín
Lesní MŠ Slunečné údolí
Zdroj: vlastní fotodokumentace
157
3.5.4 Vazba na OP VVV – PO3 a IROP – SC 2.4 Vazba na Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) - prioritní osa 3 (PO 3) Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání Na základě jednání s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy – odborem přípravy Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání - najdou uplatnění některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce v podporovaných oblastech a aktivitách prioritní osy 3 „Rovný přístup ke kvalitnímu předškolnímu, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, jako např. podpora budování kapacit pro inkluzivní vzdělávání, vytváření kapacit pro rozvoj základních pre/gramotností v mateřských a základních školách, podpora budování kapacit pro pedagogický leadership na úrovni školy a území včetně rozvoje spolupráce školy, rodičů a mimoškolního vzdělávání, nebo podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány.
Vazba na Operační program Integrovaný regionální operační program (IROP) – specifický cíl 2.4 Uplatnění najdou některé výstupy souhrnných dokumentů projektu meziobecní spolupráce a to zejména v oblastech budování infrastruktury mateřských škol, podpora krajského akčního plánování s vazbou na místní akční plány s potřebami rozvoje infrastruktury pro podporu polytechnického vzdělávání nebo připojení k internetu a nebo konektivita celých škol.
158
4. Téma 2: sociální služby 4.1 Analytická část: definice a analýza řešených problémů 4.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Z pohledu obcí je zajištění sociální péče jednou z významných aktivit, kterou v rámci výkonu samostatné působnosti plní. Tato oblast je velmi široká, finančně náročná a je neustále kladen důraz na zvyšování kvality těchto služeb. Co se týče financování, veřejné zdroje zcela určitě nebudou přibývat, zatímco počet uživatelů těchto služeb bude, vzhledem k demografickému vývoji, spíše narůstat. Při reformě veřejné správy, konkrétně při ukončení činnosti okresních úřadů k 31. 12. 2002, například převzaly mnohé obce zřizovatelské kompetence k části pobytových zařízení pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Do dnešní doby se neustále potýkají s financováním těchto zařízení. V rámci sociální reformy bylo také přeneseno břemeno zajištění poskytování sociálních služeb ve zvýšené míře na obce, a to bez dostatečného finančního zajištění. Vývoj společnosti a demografický vývoj vyžadují kvalitativní změnu sociálních služeb a flexibilitu jejich spektra. Takto zásadní a rozsáhlé změny vyžadují dlouhodobá koncepční řešení, která berou v úvahu i širší souvislosti. Z tohoto důvodu je oblast sociálních služeb vhodným tématem pro spolupráci obcí. Společně lze nastavit efektivnější systém nejen z pohledu ekonomického, ale také humánního. Meziobecní spolupráce na tomto poli může přinést vhodné strategie k řešení sociální problematiky, může vhodným způsobem podpořit přirozený rozvoj regionu – místního území. Obec je v této oblasti nejen v postavení poskytovatele a subjektu, který finančně přispívá ostatním poskytovatelům sociálních služeb, ale také koordinátora spolupráce s neziskovým sektorem, podnikatelskými strukturami a zájmovými sdruženími. Vhodně nastavenými strategiemi, programy, projekty je možné předejít sociální exkluzi některých skupin obyvatel, podpořit sociální začlenění již vyloučených skupin a saturovat oprávněné potřeby cílových skupin. Nezanedbatelným bonusem spolupráce v regionu může být rozvoj tzv. sociální ekonomiky, jejíž koncept přináší nová a moderní řešení aktuálních témat, kterými jsou například integrace osob sociálně vyloučených, rozvoj místních zdrojů apod. Jeden z předpokladů, z nichž sociální ekonomika vychází, je, že stát není schopen finančně ani organizačně zajistit všechny sociální potřeby občanů. Sociální ekonomika je sociálně odpovědná, podporuje sociální soudržnost, směřuje k boji proti chudobě a sociální exkluzi. Vzhledem k finanční náročnosti a proměnlivosti požadavků na spektrum sociálních služeb je žádoucí, aby byla vytvořena optimální síť sociálních služeb v regionu odpovídající skutečným potřebám. V této oblasti je celá řada problémů a témat, které je vhodné řešit společně, v rámci meziobecní spolupráce. Nemusí se však vždy jednat přímo o sociální služby ve smyslu
159
zákona o sociálních službách, neoddiskutovatelný přínos je i v rozvoji služeb návazných či souvisejících. Smyslem projektu rozvoje meziobecní spolupráce není tvorba komunitních plánů rozvoje sociálních služeb nebo jejich nahrazování. Cílem je najít vhodné téma pro meziobecní spolupráci, které přispěje k místnímu rozvoji, aniž by byly narušeny již funkční principy či schémata. Základní legislativa V roce 2006 byly schváleny zákony, které zásadním způsobem transformovaly sociální oblast a poskytování sociálních služeb v ČR. V současné době je poskytování sociálních služeb v České republice upraveno těmito základními právními předpisy: 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou upraveny podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé situaci prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči. Kromě toho zákon upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v této oblasti, včetně kontroly kvality poskytovaných sociálních služeb, předpoklady pro výkon činností v sociálních službách a předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka. vyhláška MPSV č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, v níž je mj. stanoven rozsah úkonů poskytovaných v rámci základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb, maximální výše úhrad za poskytování některých sociálních služeb, způsob hodnocení schopnosti zvládat základní životní potřeby, obsah a hodnocení plnění standardů sociálních služeb atd. 4.1.2 Popis sociálních služeb ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Ve správním obvodu aktivně působí několik poskytovatelů sociálních služeb. S několikaletou tradicí působí v oblasti sociálních služeb Domov pro osoby se zdravotním postižením Javorník na Chvalčově. Klientům poskytuje služby v denním i týdenním stacionáři a v domově pro OZP. Dalším výrazným poskytovatelem sociálních služeb je Oblastní Charita Bystřice pod Hostýnem, jež je poskytovatelem pečovatelské služby, osobní asistence, zároveň také provozuje denní stacionář pro seniory na Chvalčově. Závěrem nelze nezmínit Centrum pro seniory Zahrada se sídlem v Bystřici pod Hostýnem. V současné době působí, zatím však krátce, Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín a Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy Zlín.
160
Tab. č. 52: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP Denní stacionáře
2
Týdenní stacionáře
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
Domovy pro seniory
1
Azylové domy
1
Pečovatelská služba *)
1
Osobní asistence *)
1
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, http://www.vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_ id=16
Vzhledem ke skutečnosti, že Registr poskytovatelů poskytuje neúplná data a tabulka č. 53 a je vyplněna dle instrukcí SMO, údaje v tabulce neodpovídají skutečnému stavu sociálních zařízení v ORP. Tab. č. 53a: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře
1
Týdenní stacionáře Domovy pro osoby se zdravotním postižením Domovy pro seniory
1
Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem
1
Zdroj:Katalog poskytovatelů sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem
161
Tab. č. 53b: Zařízení sociálních služeb se sídlem působících v rámci ORP pořadové číslo
název zařízení
typ zařízení domov pro OZP. Denní stacionář, týdenní stacionář
zřizovatel zařízení
sídlo zařízení (ORP)
Sociální služby Uherské Uherské Hradiště Hradiště
1.
Domov pro OZP
2.
Fond ohrožených sociálně aktivizační služby dětí
3.
Azylový dům
azylový dům, sociální odborné Azylový dům pro matky Vsetín poradenství s dětmi o.p.s.
4.
Oblastní charita Kroměříž
Kontaktní a poradenské centrum, terénní program
Fond ohrožených dětí Zlín Praha
Arcibiskupství olomoucké
Kroměříž
Zdroj:Katalog poskytovatelů sociálních služeb ORP Bystřice pod Hostýnem Body 2, 3, 4 v tabulce zařízení mimo území SO ORP se týkají zařízení, která ve SO ORP působí až po roce 2012. Dále v SO ORP registrujeme tato zařízení: SOS dětská vesnička Chvalčov a dále pak dvě ubytovací zařízení pro seniory ve vlastní režii, kdy v jednom případě je provozovatelem Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem a ve druhém obec Slavkov pod Hostýnem.
Tab. č. 54: Počet jednotlivých typů sociálních služeb Druh sociální služby
Služby sociální péče
Služby sociální prevence
Osobní asistence
1
Pečovatelská služba
1
Denní stacionáře
2
Týdenní stacionáře
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
Domovy pro seniory
1
Raná péče Telefonická krizová pomoc
162
Tlumočnické služby Azylové domy
1
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
1
Zdroj: Registru poskytovatelů sociálních služeb
Tab. č. 55: Počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) Druh sociální služby Sociální poradenství
2
Osobní asistence
1
Pečovatelská služba
1
Denní stacionáře
2
Týdenní stacionáře
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
Domovy pro seniory
1
Služby sociální péče
Raná péče Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby Azylové domy Služby sociální prevence
1
Domy na půl cesty Kontaktní centra
1
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
2
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny
163
Terapeutické komunity Terénní programy
1
Sociální rehabilitace
Tab. č. 56: Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele Zřizovatel Druh služby MPSV Posuzovaný správní obvod
kraj
obec
církev
FO
jiný
Bystřice pod Hostýnem
Denní stacionáře
1
1
1
Týdenní stacionáře
1
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
1
Domovy pro seniory
1
Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
1
celkem
3
1
5
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, http://www.vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_ id=16
Pečovatelská služba a osobní asistence - zřizovatel církev. Domov pro seniory a Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - poskytovatel obecně prospěšná společnost.
164
Denní stacionáře, Týdenní stacionáře, Domovy pro osoby se zdravotním postižením zřizovatel příspěvková organizace (zřizovatel kraj). U ostatních druhů sociálních služeb zřizovatel není v registru poskytovatelů uveden.
Tab. č. 57: Počet sociálních služeb dle zřizovatele typ sociální služby Sociální poradenství Osobní asistence
1
Pečovatelská služba
1
Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Centra denních služeb Služby sociální péče
Denní stacionáře
1
Týdenní stacionáře
1
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
1
Domovy pro seniory
1
1
Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče Raná péče Služby sociální prevence
Telefonická krizová pomoc Tlumočnické služby
165
Azylové domy Domy na půl cesty Kontaktní centra Krizová pomoc Intervenční centra Nízkoprahová denní centra Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež Noclehárny Služby následné péče Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
1
Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Sociálně terapeutické dílny Terapeutické komunity Terénní programy Sociální rehabilitace celkem
3
3
2
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, http://www.vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_ id=16
Domov pro seniory i sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - právní forma příspěvková organizace, zřizovatele je kraj. U ostatních služeb zřizovatel v registru poskytovatelů sociálních služeb není uveden.
166
Tab. č. 58: Přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 finanční prostředky Druh služby
Posuzovaný správní obvod
dotace MPSV
dotace kraj
dotace obec
příspěvek zřizovatele
úhrady sponzorské uživatelů dary
jiné finanční zdroje
Bystřice pod Hostýnem
Druh zařízení sociálních služeb Denní stacionáře
314.000
79.299
15.000
Týdenní stacionáře 452.000
507.864
40.000
Domovy pro osoby se zdravotním postižením 8.501.000
19.265.024 270.799
1.326.800
Domovy pro seniory Charita Bystřice pod Hostýnem celkem**
877.000*
3.317.000
925.000
1.021.600
celkem za všechna 9.267.000 zařízení
1.217.000
2.197.104
214.524
20.777.187 1.487.799
1.381.800
Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb
* U kategorie Domov pro seniory je částka "dotace" souhrnná pro všechny typy dotací. Zdrojem čerpání dat je výroční zpráva za rok 2012. ** Oblastní charita Bystřice pod Hostýnem poskytuje taktéž souhrnná data, a to pro všechny poskytované sociální služby.
167
Tab. č. 59: Kapacita zařízení sociálních služeb
hovory
lůžka
intervence
kontakty
klienti
Terénní
hovory
lůžka
intervence
kontakty
klienti
Ambulantní
hovory
lůžka
intervence
klienti
kontakty
Pobytová
Druh zařízení sociálních služeb Centra denních služeb Denní stacionáře Týdenní stacionáře
32
5
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
114
Domovy pro seniory
88
Domovy se zvláštním režimem Chráněné bydlení Azylové domy Domy na půl cesty Pečovatelská služba
38
230
Zdroj: Registr poskytovatelů sociálních služeb, http://www.vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislotab=SZB6051PU_OB1.1&&kapitola_ id=16
168
Denní stacionář - ambulantní počet klientů 14 Domovy pro OZP - pobytový počet klientů 114 Domovy pro seniory - v registru neuvedena žádná data Osobní asistence - terénní počet 2 klienti Pečovatelská služba - terénní služba 230 klientů Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi - terénní počet klientů 2 Týdenní stacionáře - pobytový počet klientů 5 Tab. č. 60: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – příjmy z úhrad uživatelů a výdaje v roce 2012 Sociálně aktivizační Průvodcovské Podpora služby pro Pečovatelská Osobní Tísňová a samostat Odlehčov tlumočnické seniory a služba asistence péče předčitatelské ného ací služby služby osoby se služby bydlení zdravotním postižením
Příjmy z úhrad uživatelů
1.537.091
196.804
Výdaje
4.200.294
711.772
Podíl úhrad uživatelů služeb na celkových výdajích na službu
37%
28%
Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb
169
Tab. č. 61: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – evidovaný počet neuspokojených žadatelů v roce 2012 Pečovatelská služba Osobní asistence Tísňová péče Průvodcovské a předčitatelské služby Podpora samostatného bydlení Odlehčovací služby Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb
Na základě poskytnutých informací z jednání se zástupci poskytovatelů sociálních služeb, popř. z výročních zpráv sociálních zařízení a jiných zdrojů, byla zjištěna nulová hodnota neuspokojených uchazečů o všechny typy sociálních služeb uvedené v tabulce č. 10.
Tab. č. 62: Počet uživatelů (klientů) v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 Centra denních služeb
Děti a mládež do 18 let
dospělí muži ženy
Posuzovaný správní obvod - celkem
Zařízení pro krizovou pomoc
Denní stacionáře Děti a mládež do 18 let
dospělí muži ženy 3
Děti a mládež dospělí do 18 let muži ženy
19
170
Sociálně terapeutické dílny
Sociální poradny
Děti a mládež do 18 let
Děti a mládež do 18 let
dospělí
Sociální rehabilitace
dospělí
muži ženy
Děti a mládež do 18 let
muži ženy
dospělí Muži ženy
Posuzovaný správní obvod - celkem
Pracoviště rané péče Děti a mládež do 18 let
Intervenční centra
dospělí muži ženy
Děti a mládež do 18 let
Služby následné péče
dospělí muži ženy
Děti a mládež do 18 let
dospělí muži ženy
Posuzovaný správní obvod - celkem
Týdenní stacionáře
Děti a mládež do 18 let
dospělí
Domov pro osoby se zdravotním postižením
Domovy pro seniory
dospělí
Děti a mládež dospělí do 18 let
Děti a mládež do 18 let
muži ženy Posuzovaný správní obvod - celkem
1
3
1
muži ženy 8
19
84
muži ženy 30
44
171
Domovy se zvláštním režimem
Děti a mládež do 18 let
dospělí
Chráněné bydlení Děti a mládež do 18 let
muži ženy
dospělí
Azylové domy Děti a mládež dospělí do 18 let
muži ženy
muži ženy
Posuzovaný správní obvod - celkem
Domy na půl cesty
Děti a mládež do 18 let
dospělí
Terapeutické komunity Děti a mládež do 18 let
muži ženy
dospělí
Ostatní Děti a mládež dospělí do 18 let
muži ženy
muži ženy
Posuzovaný správní obvod - celkem Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb
Tab. č. 63: Počet nákladů na uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb v roce 2012
Druh zařízení sociálních služeb
Celkové náklady (100 %)
Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní služby
Denní stacionáře
844
Domovy pro osoby se zdravotním postižením
518
Průměrné náklady na uživatele/den terénní služby
Průměrné náklady na uživatele/den pobytové služby
708
Zdroj: Vlastní šetření s poskytovateli sociálních služeb
172
Dobrovolnictví v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Dle získaných informací o stavu sociálních služeb v SO ORP nejsou známy žádné dobrovolnické projekty za uplynulá období. Dle katalogu poskytovatelů sociálních služeb v ORP je však aktivní Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí, klub STONOŠKA o. s., Středisko volného času Včelín Bystřice pod Hostýnem, občanské sdružení "Třetí věk u nás", Komunitní centrum pro rodinu DOMINO Chvalčov a Svaz postižených civilizačními chorobami Kroměříž. Všechna zmiňovaná sdružení vykazují určitou míru činnosti, která je však trvale zaměřena výhradně na dobrovolnictví.
4.1.3 Analýza rizik a další potřebné analýzy Analýza cílových (dotčených) skupin
Č.
1.
Název dotčené skupiny
Poskytovatelé služeb
2. Senioři
Osoby se 3. zdravotním postižením
Očekávání dotčené Rizika spojená se skupiny skupinou Způsob komunikace
Opatření
Dostatek financí
Absence potřebné Zajištění služby Společná setkávání koordinátora
Informovanost o trendech
Nedostatek financí Informační portál
Zájem uživatelů
Nedostatky v odborném vzdělání personálu
Široká nabídka sociálních služeb
Nedostatek financí Prostřednictvím a prostorů poskytovatele
Kontrola zpětné vazby
Zájem uživatelů
Opakovaná Nedostatek financí setkávání
Zajištění koordinátora
Vytváření bezbariérového města
Nízká kvalita služeb
Vytváření nových pracovních příležitostí
173
Rodiny s dětmi 4.
Pořádání víkendových akcí
Nezájem médií
Informační portál
Propagace linky důvěry
Špatná legislativa
Pořádání besed
Zřízení informačního portálu
Rozšíření poskytovaných služeb
5. Rodinní příslušníci
Pořádání víkendových akcí, společné akce pro uživatele a rodinných příslušníků
Špatná informovanost a provázanost mezi zúčastněnými
Rozšíření spektra poskytovaných sociálních služeb
Nezájem o problematiku uživatelů a poskytovatelů sociálních služeb
6. Veřejnost
Zaměstnanci v sociálních 7. službách
8. Média
Společné besedy, informační portál
Pořádání besed, zřízení informačního portálu
Besedy, společná setkávání
Vydávání tištěného zpravodaje
Nedostatek finančních prostředků Zvýšení počtu volných pozic
Zvýšení informovanosti čtenářů a posluchačů
Nezájem o Semináře, školení, poskytované služby exkurze
Vysoká tolerance vůči medializaci
Prohloubení vazeb poskytovatel – uživatel soc. služeb
Vzájemná kooperace komunikačních Podpora při procesů mezi všemi medializaci zúčastněnými sociálních zařízení
První zmiňovanou cílovou skupinou je skupina poskytovatelů sociálních služeb, která očekává dostatek financí a zájem o jimi poskytovanou službu, vyskytuje se zde však riziko spojené právě s nedostatkem financí a obavy z nezájmu o poskytovanou službu. Všeobecnou
174
informovanost a provázanost by mohl zajišťovat pověřený koordinátor. Další dotčenou skupinou jsou senioři, kteří taktéž očekávají širokou nabídku poskytovaných služeb. V neposlední řadě je třeba jmenovat skupiny osob se zdravotním postižením a rodiny s dětmi, kteří se vedle nedostatku financí obávají nezájmu medií, nízké kvality poskytovaných služeb a nepříznivé legislativy. Očekávají mimo jiné vytvoření bezbariérového města a propagaci linky důvěry. Dále jsou zde uvedeny tyto dotčené skupiny: rodinní příslušníci, veřejnost, zaměstnanci v sociálních službách a média. Především média zde hrají jednu z nepostradatelných úloh při široké medializaci problematiky sociálních služeb jako takové. Analýza rizik - sociální oblast ORP Bystřice pod Hostýnem
č. Skupina rizik
Název rizika
Název opatření ke Hodnocení snížení významnosti Vlastník rizika rizika rizika V= P
1.
Nedostatek financí
3
D P.D
5
15
Meziobecní spolupráce
Poskytovatel služeb
Fondy EU 2. Finanční riziko
3.
4. Organizační riziko 5.
6. Právní riziko
Nedostatek financí na provoz
3
2
Meziobecní 6 spolupráce
Nedostatek financí na investice a vybavení
3
3
9 Využít fondy EU
Nedostatek kvalifikovaného personálu
3
3
9
Meziobecní spolupráce
Zřizovatel služeb
Zřizovatel služeb
Zřizovatel služeb
Fondy EU
Nezájem obcí spolupracovat
Změna legislativy
2
4
3
3
Meziobecní 6 spolupráce
Příslušné obce ORP
Upozornění na 12 dopady změn legislativy
Zřizovatel služeb
175
7. Technické riziko Špatný technický stav zařízení 2
8. Věcné riziko
Špatná koordinace poskytovatelů služeb
3
2
2
4 Fondy EU
Vlastník
6 Zpětná vazba
Poskytovatel služeb
Největším rizikem se skupiny finančních rizik je nedostatek financí, dosahuje hodnoty 15. Je zde navrženo opatření získávání financí z dostupných fondů EU a zdařilé realizace projektů meziobecní spolupráce. Dalším výrazným rizikem se jeví riziko právní, konkrétně riziko změny legislativy. Naopak riziko špatného technického stavu dosahuje v hodnocení nejmenší hodnoty, a to 4. Opět je zde navrženo opatření v podobě čerpání potřebných financí z dostupných fondů EU. 4.1.4 SWOT analýza oblasti SWOT analýza je zpracována záměrně jako SWOT analýza obecná a následně pak do tří dílčích SWOT analýz, vzhledem k potřebám cílových skupin uživatelů sociálních služeb. Jedná se o skupiny: rodina, děti a mládež, senioři, osoby se zdravotním postižením. Každá skupina uživatelů sociálních služeb je specifická svými potřebami a stavem, tudíž pro hlubší proniknutí do problematiky byla SWOT analýza vypracována následovně. S ohledem na skutečnost, že výstupy SWOT analýzy vychází ze střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v ORP Bystřice pod Hostýnem je tedy rozdělena na tři části, dle skupin uživatelů sociálních služeb.
176
SWOT analýza – sociální služby
Silné stránky Kvalitní personál sociálních zařízení Existence poskytovatelů sociálních služeb Existence komise sociálně právní ochrany dětí Existence klubu důchodců Kvalitní personál Nepřetržitá služba osobní asistence Existence poskytovatelů sociálních služeb Domov pro OZP Javorník Organizace VČA pro OZP
Slabé stránky -
Není odlehčovací služba
-
Absence chráněných dílen a bydlení
-
Nedostatečná informovanost
-
Rodiče nejeví zájem o volný čas dětí
-
Není odlehčovací služba – pobytová
-
Není hospicová péče – domácí
-
Absence bezbariérových vstupů
-
Absence poradny pro péči o seniory
-
Nedostatečné prostory pro volný čas seniorů
-
Absence služeb pro sluchově postižené
-
Absence pracovních míst pro OZP
177
Příležitosti ?
Vytvoření pracovních míst pro občany
?
Rozšíření služeb
?
Propagace linky důvěry
?
Využití dobrovolnictví
?
Sociální komise
?
Tvorba bezbariérového města
Hrozby Nedostatek finančních prostředků Nezájem rodičů a mládeže Špatná legislativa Nezájem samosprávy a občanů Nezdařilá implementace střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Nedostatek kvalifikovaných pracovníků
4.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Analytická část sociální oblasti v rámci projektu Podpora meziobecní spolupráce byla zpracována na základě podkladů poskytnutých Svazem měst a obcí, dále pak vlastním šetřením a jednáním se statutárními zástupci jednotlivých poskytovatelů sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Dalšími zdroji pro zdárné vypracování analýzy byla data poskytnutá Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj. V SO ORP Bystřice pod Hostýnem lze uživatele sociálních služeb rozdělit do tří kategorií. Kategorie senioři, děti a mládež a osoby se zdravotním postižením. Kategorie poskytovatelů sociálních služeb pro skupinu seniorů vykazuje již v delším časovém úseku úspěšnou činnost, je zde možnost využití pečovatelské služby, osobní asistence, denního stacionáře, domova pro seniory a ubytování pro seniory (Charita, Slavkov pod Hostýnem). Vzhledem k tendenci stárnutí populace lze však očekávat zvýšenou poptávku po volných kapacitách sociálních služeb pro seniory. Nemalé rezervy jsou také v odborném vzdělávání rodinných příslušníků pečujících o seniory v domácím prostředí. Další kategorií uživatelů sociálních služeb jsou rodiny s dětmi a mládež. Tato skupina je vysoce rizikovou, především z hlediska rizika užívání návykových látek jakéhokoli typu, a to i u mladších dětí. Funguje zde sice Terénní program Plus, který zajišťuje Oblastní charita
178
Kroměříž a spočívá v dojíždění streetworkera do ORP, který zajišťuje služby s ohledem na individuální potřeby klientů. Chybí však nízkoprahové zařízení pro děti a mládež, odborníci a finance v dostatečné míře. Velkým negativem je také velká tolerance společnosti vůči tabáku a alkoholu, nedostatek zajímavých programů pro děti a mládež a v neposlední řadě nezájem rodičů o volný čas dětí. Nelze nezmínit sociální služby pro rodiny s dětmi, které poskytuje Azylový dům pro ženy a matky s dětmi Vsetín, Fond ohrožených dětí Zlín a Centrum poradenství pro rodinné a partnerské vztahy Zlín. Tyto služby nejčastěji využívají rodiče, kteří se ocitli v situacích spojených s konfliktem (rozvod, rodinné soužití), osoby vystavené psychickému či fyzickému násilí, děti v náhradních rodinách a zájemci o všechny typy náhradní rodinné péče. Neméně významnou skupinou uživatelů sociálních služeb je skupina osob se zdravotním postižením. S několikaletou tradicí je největším poskytovatelem služeb pro tuto skupinu osob Domov pro osoby se zdravotním postižením Javorník na Chvalčově, jehož zřizovatelem jsou sociální služby Uherské Hradiště. Sociální služby poskytují v denním stacionáři, týdenním stacionáři a v domově pro OZP. Stejně jako ostatní poskytovatelé služeb se potýkají s nedostatkem financí, je zde úplná absence chráněného bydlení a chráněných dílen pro zdravotně postižené občany. Funguje zde i několik sdružení (Stonoška, SVČ Včelín, Komunitní centrum pro rodinu DOMINO), které taktéž poskytují služby i pro zdravotně postižené děti ve spolupráci s rodiči.
4.2. Návrhová část pro oblast sociálních služeb 4.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Sociální služby“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti sociálních služeb. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb.
179
Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců některých obcí z území ORP a zástupců poskytovatelů sociálních služeb. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma sociálních služeb. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území SO ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma sociálních služeb. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.
180
Struktura problémových oblastí a cílů v tématu „Sociální služby“ je uvedena v níže uvedeném schématu.
Sociální služby
Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Úplná absence chráněného pracoviště
Nedostačující kapacita sociálního bydlení
cíl 1.1
cíl 2.1
Vytvořit a zavést do praxe program pro Vytvořit síť sociálního bydlení podporu sociálního podnikání v regionu cíl 1.2 Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014. 4.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. Servis sociálních služeb poskytovaných v SO ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů.SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.
181
Slogan: „Podhostýnsko lidem“
4.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémové okruhy v oblasti sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Oba následující popsané problémové okruhy vycházejí ze zpracované analýzy sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, potažmo ze Střednědobého plánu sociálních služeb v SO ORP, jež byl podkladem pro zpracování analýzy. Problémy byly také předmětem jednání fokusní skupiny, které se zúčastnili zástupci obcí i poskytovatelů sociálních služeb na území.
Popis problémového okruhu č. 1 Úplná absence chráněného pracoviště V závislosti na výsledcích analytické části sociální oblasti v SO ORP Bystřice pod Hostýnem je zřejmé, že na daném území v současné době nejsou zřízena žádná chráněná pracovní místa. V průběhu analýzy bylo taktéž zjištěno, že žádné takovéto zařízení zde nebylo ani v době minulé. S ohledem na skutečnost, že v SO ORP Bystřice pod Hostýnem působí s dlouholetou tradicí Domov pro zdravotně postižené Javorník ve Chvalčově a patří tak velmi významným poskytovatelům sociálních služeb v daném území při celkové kapacitě 114 klientů, kterým se dostává péče v denním i týdenním stacionáři, mohou taktéž využívat také pobytovou službu je existence chráněného pracoviště nezbytná. Jak uvedl zástupce tohoto významného poskytovatele sociálních služeb, je existence chráněných pracovních míst nezbytná pro pocit potřebnosti, samostatnosti a zvýšení kvality života osob se zdravotním postižením jakožto jeho klientů. Nelze opomenout ani situaci dlouhodobě nezaměstnaných osob žijících v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, kde jen velmi obtížně nacházejí uplatnění na trhu práce. Jedná se především o osoby 50+ a dále ženy po ukončení rodičovské dovolené. Obě tyto kategorie osob se potýkají s nelehkou situací při hledání zaměstnání, ať už z důvodu zániku jejich původního pracovního místa, či neochotou zaměstnavatelů umožnit pracovat z domova či na zkrácený úvazek. Pro osoby starší 50 let je na území téměř nemožné uplatnit se na trhu práce v jakékoliv oblasti. Jsme toho názoru, že by bylo vhodné zřídit pracoviště pro tyto kategorie osob, ať už za využití forem sociálního podnikání, či využít jinou formu podniku jako nástroj zajišťující opětovné zavedení pracovních návyků nezaměstnaných. Máme-li se zabývat skutečnými příčinami problému absence chráněných pracovních míst, jmenujme nejprve neochotu a obavu podnikatelských subjektů aktivně se zapojit do projektu tohoto typu. Důvodem je především vysoká administrativní zátěž a obava ze zaměstnávání kategorií osob výše uvedených. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením je třeba zajistit např. odborný dohled, případně předpokládat vyšší absence.
182
V případě, že by zmiňovaný problém přetrvával, docházelo by dále ke snižování pracovních návyků u kategorií osob uvedených. Jak je již zmíněno v analýze sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem, Domov pro osoby se zdravotním postižením sice poskytuje svým klientům možnost vykonávat pracovní činnosti (keramická dílna, gobelínová dílna, vyšívání, aj.), ale je pouze jako formu aktivního využití volného času (ergoterapie). Klientům tak stále neposkytuje pocit alespoň částečné samostatnosti, pocitu uspokojení z odvedené práce a finanční ohodnocení. Neméně významným faktem je také skutečnost, že pokud nebude zřízena chráněné pracoviště či zařízení podobného charakteru pro tyto osoby, budou dále žít v jakési izolaci, odděleni od každodenního běhu života a nestanou se tak součástí naší společnosti. Popis problémového okruhu č. 2 Nedostačující kapacita sociálního bydlení Do skupiny potencionálních zájemců o takovéto typy bytů patří senioři, kteří osaměli a je pro ně nemožné, ať už finančně či fyzicky zvládat bydlení v původním bytě vyšší kategorie. (zamýšleno jako byty I. kategorie, menší co se výměry týče). Dalšími potřebnými jsou taktéž klienti již zmiňovaného Domova pro OZP Javorník ve Chvalčově, kteří jsou schopni svépomoci vést domácnost za pomoci pracovníků v přímé péči, kteří poskytnou potřebnou míru podpory. Zvýšily by se tak jejich možnost na začlenění do běžného života uplatnění v každodenním životě. Primární příčinnou problému je nevyhovující struktura bytového fondu. V minulosti byla opomíjena výstavba malometrážních bytů, kterých je v současné době nedostatek. Další příčinou je privatizace bytového fondu a neschopnost některých skupin obyvatel hradit tržní nájemné z důvodu nízkých příjmů. Ať už je nazýváme sociální, chráněné či jednoduše malé bytové jednotky, myšlenkou řešení tohoto problémového okruhu je vybudování těchto kategorií bydlení ve větším rozsahu. Odráží se zde i skutečnost, že v době minulé byli klienti Domova pro OZP Javorník izolováni do sociálního zařízení bez možnosti soužití s okolním prostředím. Trendy dnešní doby jsou rozdílné a je třeba podpořit kvalitní život osob s jakýmkoliv druhem zdravotního postižení, jsou-li schopni prožívat život začlenění do okolní společnosti, umožňuje-li jim to druh a rozsah jejich zdravotního hendikepu. V případě, že nedojde ke změně bytové politiky na řešeném území, nevznikne prostor ani šance pro hendikepované občany prožívat běžný život v naší společnosti. Jak již bylo zmíněno, služby Domova pro OZP, využívají i klienti potencionálně schopni vést vlastní domácnost (s pravidelným dohledem pověřené osoby pro poskytnutí rad a řešení případných problémů). U kategorie osamocených seniorů jsou malometrážní byty více než vhodným řešením bytové situace, která zajistí snížení celkových výdajů na bydlení. Nelze ani opomenout sousedské soužití jednotlivých seniorů žijících v jednom bytovém domě, dle již úspěšně realizovaných projektů.
183
Problémový okruh 1
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.1.
Vytvořit a zavést do praxe program pro podporu sociálního podnikání v regionu
Popis cíle
Jedná se o myšlenku zavedení výše uvedeného programu pro pružnější schopnost zaměstnávat např. osoby se zdravotním postižením, s ohledem na fakt, že na území SO ORP sídlí Domov pro OZP Javorník na Chvalčově. Jeho důležitost spatřujeme především v propojení a podpoře společenského uplatnění jak osob zdravých, tak zdravotně postižených. Je zde vysoká míra nezaměstnanosti, velmi obtížně se uplatňují na trhu práce jak matky po skončení rodičovské dovolené, tak osoby ve věku 50+.
Hlavní opatření
A. 1 – Legislativní opatření – Zvýhodnění pro podniky či podnikatele věcně legislativně podložené se zárukou právní ochrany. Dále daňové úlevy a společenská prestiž zapojených subjektů do uvedeného programu. B. 1 - Finanční opatření – Využití dostupných dotačních zdrojů jako vstupního kapitálu, či, zdrojů pokrytí provozních režií. C. 1 – Věcná opatření – Všeobecná informovanost široké veřejnosti o potřebách a problémech výše uvedených rizikových skupin.
Název indikátorů k hodnocení cíle
Pravidla pro podporu sociálního podnikání v regionu
Správce cíle
Manažer MAS
184
Problémový okruh 1
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.2.
Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Popis cíle
Jedná se o založení společného podnikatelského subjektu založeného obcemi lokalizovanými v SO ORP Bystřice pod Hostýnem za účelem poskytnutí pracovních příležitostí pro osoby dlouhodobě nezaměstnané.
Hlavní opatření
A. 1 – Legislativní opatření – Daňové zvýhodnění zapojených subjektů, zákonem podložené možnosti finančních odměn pro osoby se zdravotním postižením tak, aby byly dostatečně motivovány k odvedení kvalitní práce. B. 1- Finanční opatření - Využití dostupných dotačních zdrojů jako vstupního kapitálu, zdrojů pokrytí provozních režií i k úhradě mezd zaměstnaných osob. C. 1 – Věcná opatření – Maximální komunikace mezi poskytovateli sociálních služeb, zaměstnavateli, obcemi a úřadem práce.
Název indikátorů k hodnocení cíle
Výše dotace na provoz firmy Počet obcí podílejících se na založení firmy Počet umístěných zaměstnanců
Správce cíle
Manažer MAS
185
Problémový okruh 2
Nedostačující kapacita sociálního bydlení
Cíl 2.1.
Vytvořit síť sociálního bydlení
Popis cíle
Bytová politika a vlastní dostupnost bytových jednotek dispozičně vhodnějších a finančně výhodnějších pro osamělé seniory, matky samoživitelky či mladé rodiny je na území SO ORP nedostačující. Jsou zde pouze dva tzv. domy pro seniory, což jsou vlastně bytovky určené výhradně pro seniory za zvýhodněné nájemné. Ostatní dvě kategorie potřebných zůstává nepokryta.
Hlavní opatření
A. 1 – Legislativní opatření – změna bytové politiky, ve smyslu podporování výstavby malometrážních bytů pro různorodé kategorie potřebných občanů, ať už se jedná o seniory, kteří osaměli, nebo matky s dětmi po rozvodu či odchodu z domova z důvodu domácího násilí i mladé rodiny, jak tzv. startovací byty. B. 1 - Finanční opatření – ekonomické zvýhodnění potencionálních nájemníků, využití dotačních titulů k výstavbě a následné údržbě či rekonstrukci bytových objektů. Daňová úleva pro vlastníka nemovitosti, která by byla zapojena v síti sociálního bydlení. C. 1 – Věcná opatření – zajištění provozu formou vlastní nebo zprostředkovaně službou, servisní dohled.
Název indikátorů k hodnocení cíle
Zajistit službu sociálního bydlení Počet vybudovaných bytů tohoto typu Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení
Správce cíle
Manažer PMR
186
4.2.4 Indikátory
Problémový okruh
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.1
Vytvořit a zavést do praxe program pro podporu sociálního podnikání v regionu
Číslo indikátoru
1A
Název indikátoru
Pravidla pro podporu sociálního podnikání v regionu
Měrná jednotka
ANO/NE
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
2018
2020
Plán
X
ANO
ANO
Skutečnost
nemonitorováno
ANO
ANO
Popis měřítka:
Indikátor určuje, zde jsou v regionu nastavena pravidla pro podporu sociálního podnikání.
Metodika a výpočet:
Jedná se o konstatování stavu, vyjádření míry podpory.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na OÚ SO ORP, MěÚ BpH
Problémový okruh
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.2
Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Číslo indikátoru
1B
Název indikátoru
Výše dotace na provoz firmy
Měrná jednotka
Skutečný objem finančních prostředků
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2013
2017
2020
Plán
X
3.500.000,-
5.000.000,-
187
Skutečnost
nemonitorováno
X
X
Popis měřítka:
Indikátor poukazuje na míru čerpání financí z dotačních titulů.
Metodika a výpočet:
Indikátor 1B reflektuje objem finančních prostředků.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na OÚ SO ORP.
Problémový okruh
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.2
Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Číslo indikátoru
1C
Název indikátoru
Počet obcí podílejících se na založení firmy
Měrná jednotka
Počet zapojených obcí
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
2016
2020
Plán
x
2
7
Skutečnost
nemonitorováno
x
x
Popis měřítka:
Indikátor určuje počet obcí zapojených do založené firmy z celkového počtu obcí ORP. Zapojenou obcí se rozumí ta obec, jež se podílí na provozu sociální firmy nebo jejíž obyvatelé nacházejí uplatnění na trhu práce prostřednictvím této sociální firmy.
Metodika a výpočet:
Jedná se o součet jednotlivých zapojených obcí
Zdroj čerpání dat:
Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem
Problémový okruh
Úplná absence chráněného pracoviště
Cíl 1.2
Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Číslo indikátoru
1D
188
Název indikátoru
Počet umístěných zaměstnanců
Měrná jednotka
Počet skutečně zaměstnaných osob
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2015
2018
2020
Plán
5
20
35
Skutečnost
x
x
x
Popis měřítka:
Měřítkem je číselné vyjádření skutečného počtu osob zapojených do pracovního procesu.
Metodika a výpočet:
Jedná se o součet počtu zaměstnanců, kteří pracovali alespoň 6 měsíců, a to v jednotlivých letech.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem, úřad práce.
Problémový okruh
Nedostačující kapacita sociálního bydlení
Cíl 2. 1
Vytvořit síť sociálního bydlení
Číslo indikátoru
2A
Název indikátoru
Zajistit službu sociálního bydlení
Měrná jednotka
Počet uživatelů sociálního bydlení
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2013
2017
2020
Plán
X
20
50
Skutečnost
nemonitorováno
X
X
Popis měřítka:
Indikátor umožňuje sledovat počet uživatelů, kteří využívají služeb sociálního bydlení.
Metodika a výpočet:
Výpočet udává počet uživatelů využívajících služeb sociálního bydlení za kalendářní rok.
189
Zdroj čerpání dat:
Šetření na MěÚ Bystřice pod Hostýnem – sociální odbor
Problémový okruh
Nedostačující kapacita sociálního bydlení
Cíl 2.1
Vytvořit síť sociálního bydlení
Číslo indikátoru
2B
Název indikátoru
Počet vybudovaných bytů tohoto typu
Měrná jednotka
Počet bytů
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
2017
2020
Plán
x
15
25
Skutečnost
nemonitorováno
x
x
Popis měřítka:
Indikátor reflektuje skutečný počet vybudovaných bytů.
Metodika a výpočet:
Výpočet udává, kolik bytů tohoto typu bylo/je vybudováno v jednotlivých letech.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem
Problémový okruh
Nedostačující kapacita sociálního bydlení
Cíl 2.1
Vytvořit síť sociálního bydlení
Číslo indikátoru
2C
Název indikátoru
Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení
Měrná jednotka
Počet bytů
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2015
2018
2020
190
Plán
x
30
40
Skutečnost
x
x
x
Popis měřítka:
Indikátor je ukazatelem početního vyjádření množství bytů zařazených do sítě sociálního bydlení.
Metodika a výpočet:
Výpočet udává kolik bytů je/bylo zařazeno do sítě sociálního bydlení v jednotlivých letech.
Zdroj čerpání dat:
Šetření na obecních úřadech obcí ORP, MěÚ Bystřice pod Hostýnem
4.3. Pravidla pro řízení strategie 4.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.
Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýnského mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarosta obce Rajnochovice
Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat
191
s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.
Správci cílů Číslo cíle
Název cíle
Správce cíle
1.1.
Vytvořit a zavést do praxe program pro podporu sociálního podnikání v regionu
Manažer MAS
1.2.
Založit společnou sociální firmu obcemi pro zapojení dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce
Manažer MAS
2.1.
Vytvořit síť sociálního bydlení
Manažer PMR
Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle.
Gestoři indikátorů Číslo indikátoru
Název indikátoru
Gestor indikátoru
1A
Pravidla pro podporu sociálního podnikání v regionu
Manažer PMR
1B
Výše dotace na provoz firmy
Manažer PMR
1C
Počet obcí podílejících se na založení firmy
Manažer PMR
1D
Počet umístěných zaměstnanců
Manažer PMR
2A
Zajistit službu sociálního bydlení
Manažer MAS
192
2B
Počet vybudovaných bytů tohoto typu
Manažer MAS
2C
Počet bytů zařazených do sítě sociálního bydlení
Manažer MAS
Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.
193
Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace
Zodpovědná osoba/subjekt
Termín
Koordinace implementačních aktivit
manažer strategie
průběžně
Návrh projektů do akčního plánu
správci cílů
Každoročně v 1. - 3. čtvrtletí
Výběr projektů do akčního plánu
řídící skupina
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Předložení akčního plánu ke schválení na následující rok
manažer strategie
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok
gestoři indikátorů
každoročně v 1. čtvrtletí
Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok
manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů
každoročně v 1. - 2. čtvrtletí
Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok
řídící skupina
každoročně v 2. čtvrtletí
4.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo
194
o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny. 4.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.
Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015
Čtvrtletí
1.
2.
3.
Rok 2016
4.
1.
2.
3.
Rok 2017
4.
1.
2.
Rok 2018 3.
4.
1.
2.
Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava
195
Realizace Vyhodnocení
Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.
Vzor tabulky akčního plánu Cíl
Název projektu
Náklady Zdroj financování
Termín realizace
Nositel Připravenost projektu
Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku).
196
Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).
197
4.4. Závěr a postup zpracování 4.4.1 Shrnutí Komplexním souhrnem vytvořené strategie sociální oblasti SO ORP Bystřice pod Hostýnem jsou primárně dvě problémové oblasti, které vzešly jak z provedené analýzy, tak z jednání fokusních skupin složených ze zástupců poskytovatelů sociálních služeb a zástupců obcí SO ORP. Jedná se o oblast podnikání, kdy strategie zahrnuje popis absence chráněného pracoviště, např. ve spojení se sociálním podnikáním a oblast bydlení, tedy navýšení počtu „sociálních bytů“. V tomto případě se však jedná o byty I. kategorie, které jsou však nižší svou výměrou či jsou charakteristické dotováním nájemného. Je zde taktéž detailně uveden návrh řešení problémových okruhů vyplývajících z provedené analýzy oblasti sociálních služeb.
4.4.2 Popis postupu tvorby strategie Strategie byla zpracována jako souhrnný dokument popisující stav sociálních služeb v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Po části analytické, kdy byla vytvořena souhrnná analýza oblasti, následuje část návrhová, která popisuje navrhované řešení problémových okruhů vyplývajících z analýzy, zahrnující taktéž stanovené cíle i indikátory. Do tvorby strategie bylo zapojeno cca 30 osob. Jedná se především o zástupce obcí SO ORP Bystřice pod Hostýnem, dále pak o zástupce poskytovatelů sociálních služeb, referenty odboru sociálního MěÚ Bystřice pod Hostýnem, realizační tým MOS a dále pak o méně početnou skupinu podnikatelských působících na území ORP.
198
4.5. Přílohy Grafické výstupy zpracované v rámci analytické části Graf č. 9: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP
Graf č. 10: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP)
Graf č. 11: Počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP
199
Graf č. 12: Počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP)
Graf č. 13:Podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele
200
Graf č. 14: Podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele
Graf č. 15: Podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením
Graf č. 16: Počet uživatelů (klientů) ve vybraných zařízeních sociálních služeb v roce 2012
201
Graf č. 17: Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní, terénní a pobytové služby v rámci vybraných sociálních služeb v ORP
202
5. Téma 3.: Odpadové hospodářství 5.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů 5.1.1 Vymezení a zdůvodnění řešeného problému Odpadové hospodářství je jednou z mnoha problematik, které v současné době většina obcí a měst řeší v samostatné působnosti. Jedná se hlavně o povinnosti obcí a měst jako původců odpadů a také povinnosti při zajištění nakládání s odpady, zajištění jeho financování a mnohé další. Obce jsou dle zákona o odpadech původci odpadů od jejich občanů. Mají tedy povinnosti při zajištění svozu odpadů, zajištění sběrných míst pro odkládání odpadů, zajištění veškerých nádob na odpad (i tříděný), zajištění dalšího nakládání s odpadem apod. Obce a města mají povinnost zajistit nakládání s:
odpady pocházejícími od občanů, žijících na jejich území,
odpady vzniklými při jejich samotné činnosti,
odpady pocházejícími od malých firem a živnostníků, kteří jsou zapojeni do jejich systému odpadového hospodářství.
Nakládání s odpady hradí obce z finančních prostředků, zahrnutých v jejich rozpočtech (příjmy z poplatků od občanů, příjmy od živnostníků, zapojených do systému odpadového hospodářství obce, odměny za zajištění tříděného sběru (EKO-KOM, a.s.), odměny za zajištění zpětného odběru výrobků (kolektivní systémy) apod. Obce jsou samosprávnými subjekty, které mají širokou míru pravomocí v nastavení systému svého odpadového hospodářství a v oblasti nakládání s odpady. Meziobecní spolupráce by mohla být dobrým nástrojem ke zlepšení komunikace v území, propojení jednotlivých potřeb obcí, společnému řešení problémů, úspoře finančních prostředků a v neposlední řadě k posunu v naplňování cílů Plánu odpadového hospodářství ČR. Základní legislativa Výčet nejdůležitějších právních předpisů ČR, souvisejících s problematikou odpadového hospodářství, je uveden níže. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, v platném znění Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, v platném znění Zákon č. 169/2013 Sb., tzv. eko auditová novela Zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rektifikací soukromého práva a o změně některých zákonů
203
Zákon č. 64/2014 Sb. - zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu Zákon č. 184/2014 Sb., tzv. elektronovela, povinná transpoziční novela zákona ve vztahu ke směrnici o odpadních elektro zařízeních (2012/19/EU) NV zákona o odpadech č.229/2014 Sb. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, v platném znění Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, v platném znění NV č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu, v platném znění Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, v platném znění Vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění Vyhláška č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, v platném znění Vyhláška č. 384/2001 Sb., o nakládání s PCB, v platném znění Vyhláška č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, v platném znění Vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, v platném znění
Identifikace problémů Všechny obce v ORP Bystřice pod Hostýnem jsou členy Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Území ORP Bystřice pod Hostýnem je v oblasti OH směřováno ke konečné likvidaci SKO skládkováním, protože na katastru Bystřice p/H je fungující skládka Cihelna, která zajišťuje ukládání odpadu pro obce, které jsou členy Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Velká část odpadu je řešena separováním ve spolupráci s EKO-KOMem. Dostupnost a množství kontejnerů jsou v každé obci na vysoké úrovni. Chybí zde třídící linka a spalovna odpadů. Při dotazníkovém šetření a rozhovory se starosty byly zmíněny černé skládky a potřeba zajistit občanům možnost ukládání odpadu do sběrného dvora bez poplatku. Problematické jsou chatařské oblasti, které jsou pro systém nakládání s odpady těžko dostupné. Novelizací zákona o odpadech narostla obcím povinnost třídit papír, plasty, sklo a nyní kovy, bioodpad a minimálně nebezpečný odpad. Obce musí v tuto chvíli zrevidovat své možnosti a vytvořit systém na zpracování biologicky rozložitelných odpadů (kompostárna, komunitní kompostování, atd.), či kovů.
204
Obec Komárno byla nositelem žádosti projektu o obecní/ domácí kompostéry a dva štěpkovače z OPŽP 2007-2013. Uzavřela s obcí Osíčko smlouvu a nákup byl společný. Poté obce smlouvou o výpujčce na dobu 5 let předali kompostéry občanům (příklad dobré praxe). O tomto způsobu likvidace bioodpadu uvažují další 4 obce, i přesto, že tento způsob hospodaření s bioodpadem je brán jako doplňkový. Kontejnery na kovové obaly jsou ve fázi plánování a následně realizace. Návrhem je použít staré kontejnery, označit příslušnou nálepkou a částečně barevně odlišit. Zároveň lze v rovce 2015 žádat o dotace z LXIV. výzvy OPŽP na vybavení pro separovaný sběr, tzn. i na kontejnery na kovy, ale minimální způsobilé výdaje na projekt jsou stanoveny úrovní 0,5 mil. Kč.
Na území ORP Bystřice pod Hostýnem vznikl Svazek obcí pro hospodaření s odpady. Jedná se o zájmové sdružení právnických osob. Byl zaregistrován u Okresního úřadu v Kroměříži dne 11. srpna 1993. Vznikl z potřeby vytvořit svozovou oblast pro svoz komunálního odpadu, založení a provozování skládky pro tuto svozovou oblast. V roce 2001 byl změněn na dobrovolný svazek obcí. Svazek obcí pro hospodaření s odpady - Bystřice pod Hostýnem je svazek obcí v okresu Kroměříž, okresu Vsetín, okresu Přerov a okresu Hodonín, jeho sídlem je Bystřice pod Hostýnem a jeho cílem je provádění činností souvisejících se sběrem, výkupem, dopravou a likvidací odpadů. Sdružuje celkem 57 obcí. Město Bystřice pod Hostýnem v oblasti OH spravuje Odbor životního prostředí MěÚ BpH, respektive referent zaměřený na OH. Okolní obce si OH řeší samy ve spolupráci s tímto odborem a referentem. Do budoucna by Projekt meziobecní spolupráce měl vytvořit prozatím názorovou platformu pro oblast hospodaření s odpady, následně servis a individuální přístup k jednotlivým obcím ve spolupráci s MAS Podhostýnska. Popis činností této platformy: 1) Zvýšení informovanosti a možností zkvalitnění služeb pro konkrétní obec v oblasti OH. 2) Flexibilita v dotačních titulech, tvorba žádostí, projektů, atd. 3) Poradenská činnost v oblasti OH a vyhledávaní cest k dalším možnostem druhotného zpracování surovin (kovy, oleje, elektrozařízení, textil, atd.). 4) Vyhledávání informací, jak zapojit do oblasti OH sociální podnikání a podnikatelskou sféru (např. třídící linka) 5) Vzdělávání obyvatelstva v třídění odpadů, edukace zábavnou formou pro děti, dny otevřených dveří, Tonda Obal na cestách, atd.
205
5.1.2 Popis odpadového hospodářství ve správním obvodu (situační analýza, finanční analýza), očekávaný vývoj Situační analýza Na katastru Bystřice pod Hostýnem byla v minulosti stará skládka, kde byl sládkován NO z průmyslové výroby. Rekultivace skládky byla finančně nemožná, a proto bylo rozhodnuto, že "Cihelna" bude ideální prostor pro vytvoření skládky nové. Bylo zřejmé, že skládku není možné z finančních důvodů provozovat jen pro město Bystřici pod Hostýnem. Byly osloveny obce cca do 40 km s nabídkou ukládat SKO na nově vzniklé skládce na Cihelně. Na základě této domluvy vznikl v roce 1993 Svazek obcí pro hospodaření s odpady. Následně na to vznikla v roce 2001 společnost .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., která byla založena Svazkem obcí pro hospodaření s odpady. Na území ORP BpH sváží KO firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., firma BIOPAS, spol. s r.o. (NO), SITA CZ, a.s., Technické služby Bystřice p/H, s.r.o., Technické služby Valašské Meziříčí s.r.o., Textil ECO, a.s. (dříve Revenge, a.s.). Průměrná cena SKO je v ORP 1075,00 Kč/ t.Při započítání sběru, přepravy a uložení je cena u SKO za 1 tunu 1845,00 Kč. Cena separovaného odpadu je v průměru 4 300,00 Kč/ t za uložení na skládku a s DPH (15%). Tyto ceny jsou pro všechny obce stejné. Na základě smlouvy obec získává nárok na odměnu za zajišťování zpětného odběru a následného využití odpadů z obalů. Odměna se vypočítává na základě pravidelného čtvrtletního hlášení o množství druzích a způsobech nakládání s využitelnými složkami komunálních odpadů. Výše odměny je závislá zejména na množství vytříděných odpadů, její výše roste spolu s účinností systému sběru. Odměna pomáhá snižovat náklady spojené s provozem systému sběru využitelných složek komunálních odpadů. (EKO-KOM). Poplatek za odpad pro občana se v ORP Bystřice pod Hostýnem pohybuje v průměru 350,00 Kč. Některé obce mají poplatek nižší (100,00 Kč), v tomto případě hradí občané popelnici (30,00 Kč). Částka, kterou obec doplácí na občana z rozpočtu obce je v tomto ORP v průměru 82,60 Kč (průměr z hodnot za rok 2013). Ve třech případech obce nedoplácí vůbec, pět obcí doplácí částku do 100,00 Kč a zbývajících šest doplácí částku do 200,00 Kč na občana z rozpočtu obce. Sběrné dvory, sběrná místa a výkupny odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem pokrývají 3 sběrné dvory a 1 sběrné místo. Zdarma tedy může ukládat cca 12000 občanů, tzn. ti občané, kteří mají trvalé bydliště v místě SD. Největší pokrytí SD na občana je v Bystřici pod Hostýnem, zde jsou SD 2. Zbývající 4000 obyvatel musí zaplatit při uložení odpadu ve sběrném dvoře poplatek. Obec Chvalčov ve spolupráci s obcí Loukov vytvořila v roce 2013 (květen) sběrné místo, kde mohou odpady zdarma ukládat občané těchto katastrálně sousedících obcí (příklad dobré praxe). Zároveň obec Chvalčov se zapojila do akce „Tonda Obal na cestách“, kde bylo interaktivně proškoleno 50% základních škol území ORP BpH.
206
Obec Rusava realizovala v letech 2009-2010 projekt, který komplexně řešil problematiku odpadového hospodářství, tedy sběr, separaci, svoz a likvidaci odpadu na Rusavě. Celkové náklady této akce činily 10,031 mil. Kč, z toho dotace z Operačního programu životní prostředí 9,028 mil. Kč a vlastní zdroje obce 1,003 mil. Kč. Na skládce .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. v současné době vzniklo nové odpadové centrum, které bylo financováno z dotačních titulů OPŽP. Tento SD byl schválen obcemi Svazku obcí pro hospodaření s odpady a vybudován. V tuto chvíli není zcela dořešen tok odpadů od obcí, které jsou sice členy tohoto svazku, ale odpad zde neukládají z různých důvodů (vzdálenost, cena, špatná komunikace, nedostatečná informovanost). Zároveň by měl tento SD pokrýt obce, které nemají možnost odpad ukládat zdarma a zároveň jsou v dostupné vzdálenosti. (Brusné, Chomýž, Slavkov p/H, Mrlínek, Vítonice, Blazice, Osíčko, Komárno, Podhradní Lhota, Rajnochovice). Tyto obce řeší tuto situaci velkoobjemovými kontejnery, které nechají dovést do obcí cca 2x ročně nebo dle potřeby. Není to ovšem vhodné řešení, protože obsah velkoobjemového kontejneru často neodpovídá zadaným parametrům, a proto pracovníci na obcích i zaměstnanci na skládce musí nejprve vytřídit velkoobjemový kontejner a poté jej odvézt do SD. Největším problémem jsou pneumatiky, barely s těkavými látkami, kanystry s vyjetým motorovým olejem, atd.
207
Tab. č. 64: Sběrné dvory na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.
1.
2.
3.
Provozovatelé Ulice a zařízení číslo popisné
Obec
ZÚJ
Technické SDslužby Bystřice Meziříčská 588393 Bystřice p/H, p/H 1462 s.r.o.
.A.S.A. skládka Cihelna Bystřice, s.r.o. 1600
Obec Rusava
Rusava 248
Bystřice 588393 p/H
Rusava
588962
Průměrně Roční využitá maximální Provozovatel/vlastník roční Poznámky kapacita (O, S) kapacita [t] [t]
600,00
480,00
500,00
106,00
s/o
Evidenci řeší odbor ŽP MÚ BpH, TS BpH. s.r.o.
s/o
odpadové centrum financováno z dotačního titulu: OPŽP
O
Evidenci, tok odpadů řeší obec Rusava
106,00
Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní zpracování na základě místního šetření, 2014
Tab. č. 65 : Sběrná místa na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.
Provozovatelé zařízení
1. Obec Chvalčov
Roční maximální kapacita [t]
Ulice a číslo popisné
Obec
Chvalčov
Chvalčov 506737 Bude doplněno
ZÚJ
Průměrně využitá roční kapacita [t]
Bude doplněno
Provozovatel/vlastník (O, S)
O
Zdroj: vlastní zpracování na základě místního šetření, 2014
Z analýzy vyplývá, že území ORP BpH má množství SD dostačující z pohledu počtu obyvatelstva, nikoliv vzdálenosti a vyrovnaným možnostem. Chybí komplexní systém a propojenost v obcích. Obce, které nemají možnost odpad ukládat zdarma do SD, plánují výstavbu dalšího sběrného místa či mezideponie (Rajnochovice, Vítonice, Brusné, Slavkov p/H a další). Jejich plánování a následně výstavba je ovlivněna možnostmi čerpání dotačních titulů v programovacím období 2015-2020.
208
Tab. č. 66: Výkupny odpadů na území ORP / v blízkosti ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.
Provozovatelé zařízení
Roční maximální kapacita [t]
Provozovatel /vlastník (O, Poznámky S)
Ulice a číslo popisné
Obec
ZÚJ
Bystřice p/H
588393
neposkytnuty informace
s
výkupna šrotu
pod Bystřice p/H
úpravna plastových hmot
1.
TROJEK s.r.o.
Mlýnská 543
2.
Ing. Zdeněk Flasar
Hlinsko Host. 40
588393
neposkytnuty informace
s
Josef Petráš, Dobrotice, areál Agrobazaru
Dobrotice 150, Holešov 588458 areál Agrobazaru
neposkytnuty informace
s
s
Jiřina Hradilová Sadová 1368
Holešov 588458
neposkytnuty informace
Technické služby Holešov, Květná 1555 s.r.o.
Holešov 588458
160,00
ALLMETAL s.r.o.
Samostatnost 1348
Holešov 588458
neposkytnuty informace
s/o
s
výkup železných a litinových odpadů, výkup odpadů barevných kovů výkup elektrošrotu, likvidace autovraků, úprava kovových odpadů, likvidace nebezpečných odpadů
Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní šetření
Kovový materiál je na území ORP BpH tříděn pouze v obci Slavkov pod Hostýnem, tzn., že obec má kontejner na kovy. Ostatních 13 obcí kontejnery v tuto chvíli kontejner na kovy nemají, tudíž občané kovy z provozu domácností dávají do SKO. Kovový odpad z rekonstrukcí domácností včetně objemových odpadů občané, kteří mají možnost a trvalé bydliště v obci, která má SD, odvážejí do tohoto SD. Ostatní využívají velkoobjemové kontejnery, které obce objednávají dle potřeby u firmy .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. nebo cca 2 x ročně sběrem SDH. Další způsob nakládání s kovy řeší cca 2 x ročně plánovaný sběr SDH.
209
Třídící linky pro separovaný odpad Na území ORP Bystřice pod Hostýnem a ani v blízkém okolí se nenachází žádná třídící linka. Nejbližší třídící linka jsou v Technické služby Holešov, s.r.o., RESO Hulín, Technické služby města Přerova, s.r.o.. Služby těchto třídících linek v ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou využívány. Koncová zařízení (třídící linky pro separovaný odpad, využívané obcemi území ORP) Firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. spolupracuje s firmou Kromexim, a.s. (Hulínská 3445/5, Kroměříž 767 01), která zajišťuje třídění (třídící linka), lisování a zpracování recyklovatelných surovin z ORP Bystřice p/H. Zařízení pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady (dále jen BRO) Na území ORP Bystřice pod Hostýnem byla postavena kompostárna na skládce Cihelna společnosti .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. Kompostárna byla obcemi patřících do Svazku obcí pro hospodaření s odpady odsouhlasena a vystavena z dotačních zdrojů. Plocha určena pro kompostování je 3 000 m². Bioodpad zde ukládá 6 obcí ze 14. Dvě obce ve spolupráci nakoupily domácí kompostéry. Dalších 6 obcí si kompostování řeší z vlastních zdrojů, z nichž 2 obce mají sběrné místo/ dvůr, kde bioodpad ukládají. Další dvě obce zvažují spolupráci a následně výstavbu sběrného místa a kompostárny. V jedné obci řeší bioodpad komunitním kompostováním. Od 1. 1. 2015 musí obce tuto komoditu zapojit do systému separovaného sběru. Obce dle vyhlášky 321/2014 z 16. 12. 2014 mají povinnost: §1
Způsob zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů
Oddělené soustřeďování složek komunálních odpadů může obec provádět prostřednictvím a) sběrných dvorů, b) zařízení podle § 14 odst. 1 zákona a v případě biologicky rozložitelných komunálních odpadů také prostřednictvím malých zařízení podle § 33b zákona, c) velkoobjemových kontejnerů, d) sběrných nádob, e) pytlového způsobu sběru, nebo f) kombinací způsobů podle písmen a) až e). §2
Biologicky rozložitelné komunální odpady
(1) Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku.
210
(2) Tato povinnost je splněna také v případě, že biologický odpad rostlinného původu je s ohledem na následný způsob využitía) soustřeďován společně s biologickým odpadem živočišného původu. a
) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech
(3) Biologickým odpadem rostlinného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který neobsahuje, ani nepřišel do kontaktu s biologickým odpadem živočišného původu nebo s vedlejšími produkty živočišného původu. (4) Biologickým odpadem živočišného původu se rozumí biologicky rozložitelný komunální odpad, který obsahuje nebo přišel do kontaktu s biologicky rozložitelným odpadem živočišného původu z kuchyní a stravoven. (5) Obec při soustřeďování odpadu, především odpadu ze stravovacích zařízení, musí zajistit podmínky na ochranu veřejného zdraví a životního prostředí, a to systémem shromažďování, typem nádob a četností odvozu odpadu. (6) Povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování biologicky rozložitelného komunálního odpadu je splněna také v případě, že obec má na svém území zavedený systém komunitního kompostování, do kterého je umožněno odevzdávat veškeré rostlinné zbytky z údržby zeleně a zahrad vznikající na území obce. §3
Papír, plasty, sklo a kovy
(1) Obec je povinna zajistit celoročně místa pro oddělené soustřeďování odpadů papíru, plastů, skla a kovů. (2) Povinnost podle odstavce 1 je splněna také v případě, že jsou s ohledem na systém dalšího nakládání některé z těchto odpadů soustřeďovány společně, pokud tím nedojde ke zhoršení využitelnosti sebraných odpadů v porovnání s tím, pokud by tyto odpady byly soustřeďovány samostatně. §4
Nebezpečné komunální odpady
Povinnost zajištění místa pro oddělené soustřeďování nebezpečných odpadů obec splní určením místa k soustřeďování nebezpečných odpadů ve stanovených termínech, minimálně však dvakrát ročně.
211
§5
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2015. Tab.č. 67: Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.
Provozovatelé zařízení
.A.S.A. skládka 1. Bystřice, s.r.o. (kompostárna)
Roční maximální kapacita [t]
Ulice a číslo popisné
Obec
ZÚJ
Cihelna 1600
Bystřice p/H
588393
Provozovatel/vlastník (O, OK, S)
5000
s/o
Zdroj: vlastní šetření, konzultace s ředitelem .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o.( Ing. Ludvík Režný)
Tab. č.68: Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP Provozovatelé Č. zařízení
1.
Ulice a číslo popisné
Technické služby Květná Holešov, s.r.o. 1555
Roční maximální kapacita [t] Obec
ZÚJ
Holešov
588458
Průměrně využitá roční kapacita [t]
1860,00
1500,00
Provozovatel/ vlastník (O, OK, S)
s/o
Zdroj:http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, vlastní šetření Koncová zařízení (zařízení pro nakládání s BRO z obcí řešeného území ORP) Kompostárna .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. je koncové zařízení. Vzniklý kompost je použit na rekultivaci skládky. Surovinová skladba bioodpadu není ideální pro zpracování v BPS. Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů na území ORP, současný stav Na území ORP Bystřice pod Hostýnem se žádná spalovna nenachází.
212
Tab.č. 69: Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav Adresa provozu mimo území ORP
Č.
Provozovatelé zařízení
Ulice a číslo Obec popisné
ZÚJ
Typ zařízení (spalovna Průmě. NO, OO, Roční využitá PrO); zařízení maximální roční Provozovat. pro kapacita [t] kapacita energetické [t] využití odpadů ZEVO (KO, NO, OO)
1.
DEZA, a.s.
Masarykova 753
Valašské Meziříčí
545058
10000,00
7000,00
spalovna PrO
S
2.
SITA CZ a.s.
Třída 3.května 1180
Zlín Malenovice
585068
4730,00
5000,00
spalovna NO
S
3.
SAKO Brno, a.s
Jedovnická 2
Brno
551058
248000,00
238664,0 0
OO, KO
O
Zdroj: vlastní šetření, http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, www.spalovny-odpadu.cz/
Koncová zařízení (spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného území ORP), současný stav V současné době na území ORP BpH není nakládáno s KO touto formou. NO je odvážen firmou Biopas, spol. s r.o., která v roce 1999 získala autorizaci pro nakládání s NO podléhajícími zpřísněnému režimu (kyanidy, chlorfluoruhlovodíky, roztoky rtuti apod.), dále pak firma Sita CZ, a.s., a ta ho odváží do spalovny (Zlín, Brno). Skládky odpadů a další zařízení pro nakládání s odpady Skládka Cihelna je tvořena třemi etapami. I a II je situována za pravotočivou zatáčkou silnice Bystřice pod Hostýnem - Loukov. Panelová příjezdová komunikace. Skládka je v místě bývalé cihelny. Skládka je v areálu provozované skládky Cihelna III. Skládkování na skládce I. začalo cca v r. 1971, v r. 1992 byl ukončen provoz. V r. 1992 započalo skládkování na skládce II. Byla vedena přibližná evidence odpadů a skládka byla střežena. Odpady byly naváženy i do jezírka, které vzniklo nahromaděním průsakových vod v nejnižším místě prohlubně. Pro skládkování byly stanoveny zvláštní podmínky s platností do 31. 7. 1996. Skládka byla částečně odtěžena a uložena na zabezpečenou skládku III. Byl vybudován monitorovací systém. Cca 500m pod skládkou je ochranné pásmo vodního zdroje II. b jímacího území Mrlínek. V minulosti byly na skládce prováděny rozbory podzemní vody a byla zjištěna kontaminace PAU, tox. kovy, amonnými ionty. Skládka měla v minulosti vybudován obvodový příkop pro odvádění srážkových vod. V současné době je skládka I, II překryta zeminou a zatravněna. Areál celé bývalé cihelny (skládky I, II) je oplocen, zabezpečen, u funkční skládky III je rampa s váhou.
213
Kapacita skládky Cihelna: I. kazeta: 50 000m², II. kazeta: 140 000 m², III. kazeta: 140 000 m² Roční kapacita: 21 600 t, Průměrná roční kapacita: 15 000 t Projektová kapacita: 720 000 m² Tab. č.70: Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav Adresa provozu na území ORP Č.
1.
Provozovatelé Ulice a zařízení číslo Obec popisné .A.S.A. skládka Cihelna Bystřice, s.r.o. 1600
ZÚJ
Typ skládky z hlediska ukládaných odpadů (OO, Stav skládky NO, IO)
Bystřice pod 588393 Hostýnem
Provozovatel/vlastník (O,S)
II. etapa OO
S 15000 t/rok
Zdroj: http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, konzultace s ředitelem .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. ( Ing. Ludvík Režný), vlastní šetření
Tab. č.71: Nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav Adresa provozu Č.
Provozovatelé zařízení
Typ skládky z hlediska ukládaných odpadů (OO, NO, IO)
Stav skládky
Provozovatel/
Ulice a číslo popisné
Obec
Louky, Záhumení V 321
763 02 Zlín 585068
OO
v provozu
o
2.
Moravská skládková společnost a.s.
Kvítkovice 343
765 02 545058 Otrokovice
OO
v provozu
s
3.
DEPOZ, spol. s r.o.
Zdounky27
Zdounky
OO
v provozu
s
Hradčany 88
751 11 513733 Radslavice
Březová 200
763 15 Slušovice
ZÚJ
vlastník (O,S)
Suchý důl, 1.
4.
5.
Technické služby Zlín, s.r.o.
Sita CZ a.s.
EKO-UNIBAU Praha
589195
NO, OO
v provozu, zbývající s kapacita 577 235 m3
a.s.
Skládka odpadů Březová - skládka
585131
OO
s provozu
s
214
skupiny S-OO
Zdroj: vlastní šetření, http://websouhlasy.inisoft.cz/zlinskykraj/, www.sita.cz/
Koncová zařízení (skládky a zařízení pro energetické využití odpadů z obcí řešeného ORP) Skládka Cihelna je koncové zařízení ke skládkování SKO z ORP BpH. Zařízení pro energetické využití odpadů využíváno není. Separovaný odpad (materiálové využití) je odvážen firmou Biopas spol. s r.o. (sklo) a Kromexim, a.s. (plast, papír). Sklo je následně zpracováno firmou HBH odpady s.r.o., Havířská 1124, 580 01 Havlíčkův Brod a firmou STAVOSUR, spol. s r.o.,Havlíčkova 573/38, 693 01, Hustopeče u Brna. Další zařízení pro nakládání s odpady v území ORP a v blízkosti území ORP Firma Baufeld ekologické služby s.r.o., Loukov 768 75, ZÚJ 588709, zpracování odpadních olejů 9000t/rok. Doplňující informace - černé skládky odpadu a ekologické zátěže, současný stav na území ORP Na území BpH se nachází stará ekologická zátěž a to areál Jihomoravských dřevařských závodů (tlaková impregnace pražců a sloupů olejem), rozsáhlá kontaminace vody a zeminy, dnes sanováno a pravidelně prováděn monitoring. V současné době na území ORP Bystřice pod Hostýnem nejsou evidovány žádné černé skládky. V minulosti se černé skládky vyskytovaly, ale jejich provoz byl ukončen a skládky jsou zrekultivovány. V dotazníkovém šetření se vyskytovaly "černé skládky" jako jeden z největších problémů. Nejedná se ale o klasické černé skládky, ale lokální "hromadu" odpadu, kterou vyvezli občané do přírody nebo vznikají v souvislosti s nedisciplinovaností v nakládání s odpady, zejména u menších provozoven živnostenského charakteru. Původcem odpadu dle zákona je obec, pokud se odpad vyskytuje na obecních pozemcích, což je ve většině případů. Obce to řeší lokálním úklidem. Jedna obec převzala od Hnutí Brontosaurus myšlenku a pořádá organizovanou brigádu každé jaro. Dále se na likvidaci černých skládek podílí spolky (SDH, sportovci, zahrádkáři, kynologové, atd.), také školy a aktuálně, což je příklad dobré praxe, "Projekt s cílem vyčistit nejnavštěvovanější turistické trasy Hostýnských hor od nevzhledně vypadajícího odpadu" zorganizoval spolek dobrovolných záchranářů Rescue team Hostýnské vrchy ve spolupráci se školami. Nejvíce žáků na úklid dodala ZŠ Bratrství, která účast sloučila s environmentálním projektem Den Země. Další bystřické školy: ZŠ TGM, ZŠ praktická a ZŠ speciální i Dětský domov se školou, doplnili celkový počet účastníků na 150 žáků. Z finančního hlediska vše hradí obce. Pozvolně dochází ke zlepšení vandalismu a vzniku černých skládek díky nově vzniklému OC v Bystřici p/H a v sběrném místu na Chvalčově.
215
Ostatní obce problém řeší jednodenním nárazovým sběrem v obcích, kdy občané mohou odevzdat odpad sběrnému autu (firma Biopas spol. s r.o. - NO). Další variantou je velkoobjemový kontejner, který je obcí přistaven, a občané ho v hojné míře využívají. Ten je pak odvezen na skládku Cihelna. Problém spočívá v tom, že lidé se takto zbavují i NO, což pak způsobuje na skládce nemalé problémy. Tab. č. 72a): Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období 2008-2012
Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000 Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) Produkce nebezpečných odpadů (NO) Celková produkce (OO a NO)
DZ pro produkci odpadů 2000 14 000,31 1 417,65 15 362,44
2008
2009
7 699,82 12 301,22 1 416,41
911,12
9 116,23 13 212,34
2010
2011
2012
8 751,14 13 720,81 13 157,11 432,43
1 139,32
489,47
9 183,57 14 860,13 13 646,59
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
NO dle hodnot má sestupnou tendenci. Ve srovnání s rokem 2000 došlo v roce 2012 ke snížení NO, ale pořád NO tvoří 3,59 % z celkové produkce odpadů. Porovnáním let 20112012 dochází ke snížení z 1139,32 t na 489,47 t. Cílem POH je snížit produkci NO, což sev porovnání srokem 2000 daří. NO přepočítaný na obyvatele byl snížen v roce 2012 na 31,01 kg.
216
Tab. č. 72b): Celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka
Počet obyvatel k 31.12.2012 (ČSÚ)
Celková produkce NO [t]
Měrná produkce NO [kg/obyv.]
Celková produkce OO [t]
Měrná produkce OO [kg/obyv.]
Celková produkce všech odpadů (NO+OO) [t]
Měrná produkce všech odpadů (NO+OO) [kg/obyv.]
ORP Bystřice pod Hostýnem
15 716,00
250,56
15,94
7 703,15
490,15
7 953,71
506,09
Zlínský kraj
587 693,00
7 752,32
13,19
288 695,72
491,24
296 448,04
504,43
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
V tabulce 72b) je zobrazena produkce odpadů za rok 2012, jejichž původcem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce všech odpadů od obcí tvoří 56,45 % z celkové produkce odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Produkce nebezpečných odpadů od obcí tvoří 51,19 % z produkce nebezpečných odpadů vyprodukovaných všemi původci v ORP. Z těchto hodnot je patrné, že 43,55 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP. Největší množství nebezpečných odpadů pochází z produkce těchto subjektů. Jak je z tabulky zřejmé, v porovnání s průměrnými hodnotami za zlínský kraj vykazuje ORP BpH vyšší měrnou produkci nebezpečných odpadů a nižší měrnou produkci ostatních odpadů, které byly vyprodukovány v obcích. Z hlediska měrné produkce všech odpadů se ORP BpH pohybuje nad průměrnou hodnotou za kraj. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP BpH o 3,80 kg vyšší hodnoty měrné produkce nebezpečných odpadů a o 36,72 kg nižší hodnoty měrné produkce všech odpadů, které byly vyprodukovány obcemi. Tab. č. 73 (viz níže) popisuje konkrétní druhy odpadů. Pokud se jedná o NO, jsou druhy znečišťovatelů uvedeny v závorce. Dle Přílohy Tab č. 86 Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně byly seřazeny druhy NO v roce 2012 dle množství: 1. Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné (autoservisy, nákladní doprava, aj.), 2. Barvy, tiskařské barvy, lepidla (KOVONAX, spol. s r.o., TON, a.s., aj.), 3. Rozpouštědla (lakovny, barvy-laky), 4. Pesticidy (zemědělství, deratizační firmy - herbicidy, isekticidy, nematocidy, fungicidy,aj.) 5. Olej a tuk neuvedený pod číslem 200125.
217
Tab. č. 73: Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období 2008-2012 Produkce jednotlivých druhů odpadů [t]
Číslo skupiny odpadů
Název skupiny odpadů
01
Odpady z geologického průzkumu, těžby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene
2008
2009
2010
2011
2012
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
02
Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin
1 003,71
979,24
730,13
935,52
459,40
03
Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky
390,84
179,16
175,86
208,68
269,50
04
Odpady z kožedělného, kožešnického a textilního průmyslu
33,99
38,57
31,72
24,64
26,74
05
Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí
0,00
0,90
0,00
0,14
0,20
06
Odpady z anorganických chemických procesů
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
07
Odpady z organických chemických procesů
14,61
5,24
8,34
4,93
10,03
08
Odpady z výroby, zpracování, distribuce a používání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnicích materiálů a tiskařských barev
162,97
91,42
113,63
120,77
105,98
09
Odpady z fotografického průmyslu
0,87
0,91
0,38
0,00
0,73
10
Odpady z tepelných procesů
109,19
358,46
1 684,04
1 796,42
2 000,48
11
Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neželezných kovů
49,74
35,40
21,65
17,69
4,94
218
12
Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů
96,18
94,61
21,04
14,16
31,64
13
Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12)
128,53
153,80
55,56
165,11
115,13
14
Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08)
0,47
0,18
0,18
0,18
1,16
15
Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené
305,10
595,26
631,81
562,85
804,26
16
Odpady v tomto katalogu jinak neurčené
26,40
139,48
56,83
113,55
31,80
17
Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovaných míst)
2 432,66
4 187,98
2 410,78
4 880,53
2 598,41
18
Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí)
12,96
12,88
11,85
10,81
13,78
19
Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely
406,35
206,08
149,82
302,29
262,21
20
Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru
3 941,68
6 132,77
3 079,96
5 701,86
6 910,21
50
Odpady vzniklé z elektroodpadů
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
9 116,23
13 212,34
9 183,57
14 860,13
13 646,59
Celková produkce odpadů [t]
219
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
V roce 2012 na ORP Bystřice pod Hostýnem byla největší produkce: 1. Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru - 6910,2 t, 2. Stavební a demoliční odpady (včetně vytěžené zeminy z kontaminovan. míst) - 2598,4 t, 3. Odpady z tepelných procesů -2000,4 t, 4. Odpadní obaly, absorpční činidla, čisticí tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené - 804,26t, 5. Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin - 459,4t Při aplikaci tohoto hodnocení v rámci podnikových zastoupení tak první místo je vyprodukováno obyvatelstvem, druhé zastupují stavební firmy, které tvoří velkou část průmyslu v ORP Bystřice pod Hostýnem. Odpady z tepelných procesů jsou tvořeny převážně velkými firmami a to TON, a.s a KOVONAX, spol. s r.o. (tepelné zpracování kovů), FORMAT, s.r.o..Čtvrté místo tvoří odpadní obaly, atd. Zde je příčina většího počtu autoopraven, servisů, atd. Je to důsledek nízké zaměstnanosti a lidé musí často dojíždět několik set km do práce. Zároveň území není dostatečně pokryto veřejnou dopravou a základna pro nemotorovou dopravu není vybudována (cyklostezka), proto osobní automobil a následná údržba je nutnost. Páté místo tvoří odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin. Zde se řadí Mlékárna Net Plasy, spol. s r.o., četné množství zemědělských podniků a drobných zem. podnikatelů) obaly od průmyslových hnojiv), dále pak pálenice (obec Loukov a Komárno) a likérky (Drak, s.r.o. - Chvalčov, aj.)
Tab. č.74a): Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období 2008-2012
Produkce odpadů [t]
2008
2009
2010
2011
2012
Celková produkce odpadů
9 116,23
13 212,34
9 183,57
14 860,13
13 646,59
Celková produkce KO
4 221,41
6 698,63
3 677,16
6 236,68
7 689,26
395,21
2 927,48
1 272,22
2 938,66
3 629,12
Celková produkce SKO
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
220
V následující části o produkci odpadů, jejichž původcem je obec (hodnocení produkce KO a SKO, separovaných odpadů) se objevují data ze dvou databází. Hodnoty jsou vyjádřeny z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH) MŽP a z databáze společnosti EKO-KOM, a.s. Tyto databáze vznikají rozdílným způsobem sběru dat, jejich výpočtu a kontrolních mechanismů. Do ISOH se informace sbírají komplexně, tedy za všechny odpady vyprodukované v území ČR, včetně způsobů nakládání s těmito odpady, jednou ročně, dle ohlašovací povinnosti stanovené zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, v platném znění. Databáze tvořena prostřednictvím ohlášených údajů, ke kterým jsou vytvořeny dle dané metodiky dopočty odpadů těch subjektů, které nemají ohlašovací povinnost nebo ohlašovací povinnost nesplnily apod. Co se týče výpočtu produkce odpadů, data z ISOH jsou sečtena z produkce obcí (způsob nakládání A00 a AN60) a od všech občanů (způsob nakládání BN30, partner = občan obce), kteří odevzdali odpad v zařízení k tomu určeným (tedy ve sběrných dvorech, sběrných místech, výkupnách odpadů apod.). Dále jsou v produkci započítány odpady od subjektů, zapojených do systému sběru a nakládání s odpady obce (tzn. malých firem a živnostníků). Kontrolní mechanismy probíhají v několika stupních (kontroly vykazovaných množství předávaných odpadů, výkyvy v časové řadě apod.) nad veškerým objemem ohlášených dat (od všech ohlašovatelů) a v časové řadě. Informace sdělované společnosti EKO-KOM, a.s. především za účelem řízení systému zpětného odběru obalů, včetně stanovení finančních odměn obcím, se sbírají čtvrtletně formou Výkazu o celkovém množství a druzích komunálního odpadu vytříděných, využitých a odstraněných obcí. Jedná se o veškeré odděleně sbírané využitelné komunální odpady, se kterými obec nakládá v rámci svého systému odpadového hospodářství (sběrná síť nádob, pytlový sběr, sběrné dvory, sběrná místa, výkupny, školní sběry, mobilní sběry apod.) Na rozdíl od databáze ISOH získává EKO-KOM, a.s. údaje od všech obcí v ČR jednotlivě (více než 97 % obcí ČR). Databáze EKO-KOM tedy nepracuje s dopočtenými údaji jako ISOH, ale s absolutními údaji za všechny obce. Dalším podkladem pro hodnocení je Dotazník o nakládání s komunálním odpadem v obci, se zaměřením na tříděný sběr, který se sbírá jednou ročně. Kontrolní mechanismy poté v databázi probíhají nad sbíranými daty o produkci jednotlivých druhů vytříděných odpadů a nad vybranými daty, např. o směsném komunálním odpadu (tedy v užším výběru dat, než u MŽP) v časové řadě. V rámci hodnocení produkce odpadů od obcí lze použít obě databáze, ty však vykazují některé odlišnosti kvůli výše zmíněným faktům. Odlišnost je dána zejména množstvím odpadů vykazovaných do ISOH při výkupu odpadů (zejména kovy, částečně papír). Je ale potřeba poznamenat, že výkup odpadů je v praxi velmi obtížně kontrolovatelný a obce nemohou žádným zásadním způsobem ovlivňovat nebo plánovat nakládání s odpady, které jsou předmětem komerčního prodeje. V porovnání období 2008-2012 dochází ke zvýšení produkce SKO a s ním i KO (viz. Přílohy Graf č. 19). Problém spočívá v systému vazby občan a obec. Lidé platí jednotné částky za svoz odpadů nebo za popelnici. Tak je logické, že není důvod třídit, pokud kapacita popelnic stačí pro veškerý KO. Ke snížení měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni
221
ekonomického růstu není splněno u KO ani SKO. Trend produkce KO a SKO není v souladu s cílem POH ČR. Tab. č.74b) Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka
Počet obyvatel k 31.12.2012
Celková produkce KO (20+1501) [t]
Měrná produkce KO [kg/obyv.]
Celková produkce SKO (200301) [t]
Měrná produkce SKO [kg/obyv.]
Měrná produkce SKO [kg/obyv.]
Zdroj dat
ČSÚ
MŽP, CENIA
MŽP, CENIA
MŽP, CENIA
MŽP, CENIA
EKO-KOM, a.s.
ORP Bystřice pod Hostýnem Zlínský kraj
15 716
6 774,48
431,06
3 236,47
205,93
222,94
587 693
204 561,00
348,07
110 936,32
188,77
195,79
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
V tabulce 74b) je zobrazena produkce komunálních odpadů (KO) za rok 2012, vyprodukovaných v obci (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Produkce KO od obcí tvoří 88,11 % celkové produkce KO v území ORP. Produkce SKO z obcí tvoří 89,18 % z celkové produkce SKO vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že 11,89 % z celkové produkce odpadů bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce, tyto odpady se tedy zařazují do odpadu podobného komunálnímu. Vyhodnotíme-li data z ISOH, měrná produkce KO od obcí v ORP je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce SKO je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 61,46 kg vyšší hodnoty měrné produkce KO a o 4,3 kg nižší hodnoty měrné produkce SKO, které byly vyprodukovány v obcích. Pokud porovnáme hodnoty z databáze ISOH a hodnoty vykazované společností EKO-KOM, a.s., ty se liší kvůli způsobu sběru a výpočtu dat, jak je popsáno výše. Odlišnost je dána zejména tím, že v hodnotách z ISOH započítáni producenti odpadů (malé firmy a živnostníci), kteří jsou zapojeni do systému sběru a nakládání s odpady v obci. Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně – viz tabulka Příloha Tab č. 86 V roce 2012 na ORP Bystřice pod Hostýnem byla největší produkce: 1. SKO - 3629,12 t, 2. BRKO - 1524,11 t, 3. Objemný odpad - 1408,17 t, 4. Papírové a lepenkové obaly - 391,09 t, 5. Kovy - 227,33 t.
222
Tab. č. 75a): Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012
Produkce odpadů [t] Katalogové číslo tříděného odpadu 2008
2009
2010
2011
2012
Papír
150101, 200101
306,37 388,99 432,05 405,48 447,59
Sklo
150107, 200102
101,13 145,45 207,48 136,20 172,67
Plast
150102, 200139
93,52 115,68 217,30 145,05 204,11
Nápojové kartony
150105
0,28
Celkem separovaný sběr
0,34
0,80
0,45
0,80
501,30 650,44 857,62 687,18 825,17
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
Při analýze sběru separovaného odpadu je zřejmé zvýšení produkce u každé komunity. Bohužel, ale hodnoty SKO se zvyšují. Děti ve školách sice osvětu v OH mají, ale odpad důsledně třídí rodiče. Nárůst produkce separovaných odpadů však není významný a trend produkce SKO se tak nemění. Obce mají síť kontejnerů na separovaný odpad dobře zastoupenou. Počet obyvatel na 1 sběrné hnízdo je v ORP Bystřice p/H 112, což je druhé zastoupení ve zlínském kraji. (Prvenství má ORP Luhačovice 50 ob./s.m) Kontejnery se vyváží 1 x týdně nebo kdykoliv dle potřeby. Většina obcí provozuje sběr na baterie, dále se vyskytuje sběr pneumatik. Sběr textilu, hraček, bot řeší 5 obcí a svozová firma obcí platí 1x za rok 500,- Kč. Lidé mají možnost zbavovat se nepotřebných, ale funkčních věcí tím, že je darují Charitě nebo pravidelné sbírce Českobratrské evangelické církvi Diakonii. Zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 bylo splněno (viz. dále nakládání se separovaným odpadem). Tab. č. 75b): Celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 Územní jednotka
ORP Bystřice Počet obyvatel k Celková pod Hostýnem 31.12.2012 produkce za (ČSÚ) ORP [t]
Papír
(150101, 200101)
Plast
(150102, 200139)
Sklo
(150107,
15 716
Měrná produkce Měrná produkce za ORP za kraj [kg/obyv.] [kg/obyv.]
216,78
13,79
25,18
173,02
11,01
7,48
165,95
10,56
12,54
223
200102) Nápojové kartony
(150105)
0,80
0,05
0,17
Kovy
(200140, 150104)
330,84
21,05
26,14
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
V tabulce 75b) je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, vyprodukovaného v obcích (tedy odpadů od obcí a jejich občanů). Údaje pochází z Informačního systému odpadového hospodářství (ISOH). Produkce papíru od obcí tvoří 48,43 %, produkce skla tvoří 96,10 %, produkce plastů tvoří 84,76 % a produkce nápojových kartonů tvoří 100 %, z celkové produkce těchto odpadů, vyprodukovaných v celém území ORP všemi původci odpadů. Z těchto hodnot je patrné, že většinu vytříděných odpadů vyprodukovaných na území ORP tvoří odpady z obcí/od právnických osob a podnikatelských subjektů (zejména obalové odpady). Měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty za ORP vzhledem k průměrným hodnotám za ČR nižší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů a vyšší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů. Průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 29,56 kg/obyv.,skla 10,96 kg/obyv., plastů 10,01 kg/obyv., nápojových kartonů 0,28 kg/obyv. a kovů 40,61 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni.
224
Tab. č.75c): Měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012 Územní jednotka
ORP Bystřice pod Počet obyvatel k Měrná produkce za Měrná produkce za Hostýnem 31.12.2012 (ČSÚ) ORP [kg/obyv.] kraj [kg/obyv.]
Papír
(150101, 200101)
14,43
16,41
Plast
(150102, 200139)
10,85
8,11
Sklo
(150107, 200102)
10,28
9,67
Nápojové kartony
(150105)
0,06
0,19
Kovy
(200140, 150104)
2,46
30,15
15 716
Zdroj: EKO-KOM, a.s V tabulce 75c) je zobrazena produkce tříděného sběru za rok 2012, jehož producentem je obec (tedy odpadů od obcí a jejich občanů) podle databáze EKO-KOM, a.s., která popisuje výsledky tříděného sběru organizovaného obcí. Při porovnání údajů z databáze ISOH a EKOKOM, a.s. se některé hodnoty liší. Důvod spočívá v různých metodách výpočtu jednotlivých měrných produkcí, kdy je v produkci odpadů z ISOH počítáno s veškerými vytříděnými odpady na území ORP včetně těch, které byly odevzdány občany obce mimo systém sběru odpadů obce (jedná se především o výkupny, které nejsou zapojeny do systému sběru odpadů obce). V hodnotách ze zdroje EKO-KOM, a.s. jsou započítány jen ty odpady, které byly vytříděny v rámci systému sběru odpadů organizovaných obcí. Největší rozdíly vykazují komodity papír a kovy, jak je vidět z porovnání s tabulkou výše, což de facto potvrzuje hypotézu o rozdílu hodnot způsobeného produkcí odpadů od občanů z výkupen, které nefungují v rámci systému obce. Porovnáním hodnot z databáze EKO-KOM, a.s. lze zjistit, že měrná produkce papíru je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce plastů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Dále pak měrná produkce skla je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj vyšší. Měrná produkce nápojových kartonů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Měrná produkce kovů je ve srovnání s průměrnou hodnotou za kraj nižší. Z hlediska porovnání jednotlivých druhů tříděného odpadu jsou hodnoty měrné produkce tříděných odpadů vzhledem k průměrným hodnotám za celou ČR nižší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů a vyšší u papíru, skla, plastů, nápojových kartonů, kovů. Přičemž průměrné hodnoty měrné produkce vytříděných odpadů v ČR jsou u papíru 14,43, skla 10,28, plastů 10,85, nápojových kartonů 0,06 a kovů 2,46 kg/obyv. Třídění v ORP je tedy ve srovnání s krajskými a celorepublikovými průměry na dobré úrovni, což potvrzuje i předcházející tabulka.
225
Tab. č. 75d): Produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 Popisky řádků
Zlínský kraj
Papír Plast Sklo Nápojový [kg/obyv.] [kg/obyv.] [kg/obyv.] karton [kg/obyv.]
Kov Celkový [kg/obyv.] součet [kg/obyv.]
16,65
8,24
9,63
0,18
27,53
62,24
(0 až 500 obyv. včetně)
5,25
8,89
10,32
0,17
4,96
29,60
(501 až 1000 obyv. včetně)
7,22
9,22
9,40
0,20
7,54
33,58
(1001 až 4000 obyv. včetně)
8,48
8,89
9,32
0,17
14,51
41,36
(4001 až 10000 obyv. včetně)
19,15
9,86
11,71
0,21
30,84
71,77
(10001 až 20000 obyv. včetně)
25,33
8,21
9,32
0,20
10,40
53,46
(20001 až 50000 obyv. včetně)
27,90
7,69
9,22
0,15
39,92
84,88
(50001 až 100000 obyv. včetně
21,34
4,64
8,66
0,21
76,28
111,12
Celkový součet - ČR
18,20
10,10
11,10
0,30
17,60
57,30
Zdroj: EKO-KOM, a.s.
Z hlediska velikostních skupin obcí ve zlínském kraji produkují nejméně tříděného odpadu občané v obcích od 0 do 500 obyvatel. Nejvíce odpadu vytřídí občané v obcích od 4001 do 10000 obyvatel. Této velikostní skupině odpovídá v ORP město Bystřice pod Hostýnem. Co se týče hustoty sběrné sítě, má v ORP hodnotu 112 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo (obsahuje kontejner na papír, plast a sklo). Hustota SS ve zlínském kraji je nižší než průměrná hodnota SS za ČR. Hustota sběrné sítě v zlínském kraji je 172 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo a průměrná hodnota za ČR je 148 obyvatel na jedno průměrné sběrné hnízdo. V porovnání podobných ORP dle počtu obyvatel v kraji (např. ORP Vizovice, ORP Luhačovice) vykazuje ORP Bystřice pod Hostýnem vyšší hustotu sběrné sítě. Lze tedy říci, že hustota sběrné sítě v ORP je nadprůměrná.
226
Tab.č. 76: Pět hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 Katalogové Název druhu biologicky číslo odpadu rozložitelného odpadu
Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] 2008
2009
2010
2011
2012
200201
Biologicky rozložitelný odpad
4,60
0,00
0,62
644,05
1524,11
020502
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
900,00
804,00
702,50
482,00
380,00
030105
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104
390,84
179,16
175,86
208,68
260,53
190805
Kaly z čištění komunálních odpadních vod
254,00
150,38
95,61
199,10
159,03
020702
Odpad z destilace lihovin
85,00
154,00
0,00
432,00
77,00
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 Tabulka byla sestavena na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: 150101 papírové a lepenkové obaly, 200101 papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, 200301 směsný komunální odpad a 200307 objemný odpad). V grafu č. 21 (viz. Přílohy – Graf č. 21) je viditelný nárůst v hospodaření s BRKO, který souvisí se zavedením separace – mat. využitím. V roce 2008 byla hodnota 4,6 t a v roce 2018 1524,11 t. Kaly z čištění odpadních vod mají vyšší hodnotu, protože v Bystřici pod Hostýnem je ČOV, kterou spravuje firma Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s.. Řešení je ve výstavbě bioplynové stanice, kterou má firma VaK, a.s. plně funkční na ČOV v Holešově. Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104 se zde vyskytují na 3. místě, protože je zde silný dřevařský průmysl - Střední škola nábytkářská a obchodní Bystřice pod Hostýnem. V dotazníku č. 1 bylo navrhováno jako 4. volitelné téma Využití odpadů z lesa. Kaly z čištění komunálních vod jsou kaly z domovních ČOV nebo obecních kanalizačních síti, většinu z nich spravuje, jak již bylo zmíněno firma Vodovody a kanalizace Kroměříž, a.s. Poslední bod je odpad z destilace lihovin. Důvodem je odpad vznikající při tvorbě alkoholových nápojů. Na území ORP BpH je 5 podniků s tímto průmyslovým zaměřením.
227
Tab. č. 77: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 V tabulce č. 77 jsou do produkce BRKO zahrnuty takové druhy komunálních odpadů, které jsou biologicky rozložitelné nebo v sobě zahrnují určitý podíl biologicky rozložitelné složky. Jedná se katalogová čísla 200101, 200108, 200110, 200111, 200125, 200138, 200201, 200301, 200302, 200307. Tato skupina BRKO je ve výpočtech zahrnuta jako součást BRO (tedy druhy odpadů zahrnuté jako komunální biologicky rozložitelné odpady příp. odpady v sobě zahrnující určitý podíl biologicky rozložitelné složky a dále katalogová čísla BRO z jiných skupin katalogu odpadů (např. zemědělství, potravinářství apod.). Tato tabulka zobrazuje souhrnnou produkci BRKO, bez ohledu na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu. Přepočet na obsah biologicky rozložitelné složky odpadu byl proveden podle Zpracování metodiky matematického vyjádření soustavy indikátorů OH a je uveden v Příloze Tab. č. 86 - Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně. Data v této tabulce č. 77 primárně vystihují, jaký podíl zaujímají z celkové produkce BRO odpady komunální (tzv. BRKO). Zavedené systémy sběru BRKO v obcích, kde se produkce odpadů dostává do evidence (tj. vyjma domácího kompostování a komunitního kompostování v obcích), se pak odrážejí jako evidovaná produkce pod katalogovým číslem 200201 biologicky rozložitelný odpad (viz Příloha Tab. č. 86 - Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně). V souvislosti s cíli POH ČR (Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů (dále jen BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995) je žádoucí zvyšování využití BRKO, čímž se sníží podíl BRKO ukládaného na skládky. Zvýšením produkce BRKO (zejména 200201) dojde k lepšímu třídění a jednoduššímu materiálovému využití těchto odpadů. Interpretace dat se odvíjí rovněž od zavedených systémů domácího a komunitního kompostování, kdy nárůst odpadu 200201 nemusí být patrný.
Produkce BRO a BRKO [t]
2008
2009
2010
2011
2012
Celková produkce BRO
3 700,61
6 511,27
3 954,80
6 555,98
7 968,05
z toho celková produkce BRKO
1 408,60
4 879,98
2 766,05
4 971,77
6 626,32
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
Z grafu č. 22 (viz. Přílohy – Graf č. 22) je viditelný nárůst podílu BRKO na množství BRO. Měrná produkce odpadů BRO byla v roce 2008 230,6 kg. obyv.-¹, v roce 2012 dochází ke zvýšení na 507,0kg. obyv.-¹. Měrná produkce BRKO dosahovala hodnoty 87,77 kg. obyv.-¹ v roce 2008 a v roce 2012 již 421,63 kg. obyv.-¹. Čím větší množství bioodpadu bude
228
vytříděno, dojde k většímu materiálovému využití na ORP BpH. Sídlištní zástavba v ORP BpH má tento problém vyřešen nově vzniklou kompostárnou na skládce Cihelna. Tab. č.78: Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č. 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, rok 2012 Územní jednotka
Počet obyvatel k 31.12.2012 (ČSÚ)
Celková produkce BRKO (vybrané kódy sk. 20*) [t]
Měrná produkce BRKO [kg/obyv.]
Celková produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [t]
Měrná produkce biologicky rozložitelného odpadu (200201) [kg/obyv.]
ORP Bystřice pod Hostýnem
15 716
5 835,39
371,30
1 516,47
96,49
Zlínský kraj
587 693
159 652,77
271,66
10 710,56
18,22
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
V tabulce 78 je zobrazena celková a měrná produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadů (BRKO) a odpadu katalogového čísla 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, za rok 2012. Produkce BRKO od obcí tvoří 73,23 % celkové produkce BRKO v území ORP vyprodukovaných všemi původci. Z těchto hodnot je patrné, že 26,77 % z celkové produkce BRKO bylo vyprodukováno právnickými osobami a podnikatelskými subjekty, které působí na území ORP a nejsou zapojeni do systému sběru a nakládání s KO obce. Měrná produkce BRKO, vyprodukovaného obcemi, je v porovnání s krajskou hodnotou vyšší. Co se týče měrné produkce odpadu 20 02 01, ta je v porovnání s krajskou hodnotou nižší. V porovnání s průměrnými hodnotami za celou ČR vykazuje území ORP o 83,15 kg vyšší hodnoty měrné produkce BRKO a o 76,96 kg vyšší hodnoty měrné produkce odpadu 20 02 01, které byly vyprodukovány v obcích. Na měrné hodnoty BRKO a odpadu 20 02 01 má vliv zavedený systém kompostování v domácnostech, komunitního kompostování a systém třídění BRKO v domácnostech a na sběrných dvorech a sběrných místech. Systém domácího kompostování a komunitního kompostování snižuje měrnou produkci BRKO na obyvatele. Tento systém je zaveden ve všech 14 obcích. Co se týče vlivu zavedeného systému třídění BRKO, ten zvyšuje měrnou produkci BRKO a obzvláště pak odpadu 20 02 01 na území ORP. Tento systém je zaveden v obcích Bystřice pod Hostýnem, Chvalčov, Loukov, Rusava.
229
Tab. č.79: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 Data v následujících tabulkách identifikují nakládání s odpady, které je ohraničeno územní jednotkou správního obvodu ORP. Hodnoty tedy odrážejí pouze množství odpadů, využitého či odstraněného na území ORP, a to v zařízeních k tomuto určených a situovaných pouze na území ORP. Z dat proto nelze odvozovat komplexní nakládání s odpady z území ORP zvláště v situacích, kdy se odpad využívá nebo odstraňuje mimo území ORP, ve kterém byl vyprodukován. Toto platí pro všechny tabulky, týkající se nakládání s odpady, uvedené níže. Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t]
DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů 2000
2008
3 524,67 Materiálové využití
Využití
Skládkování
5 737,24
2011
5 236,25 6 012,03
2012
4 140,23
22,94
53,17
43,42
57,02
40,46
30,34
0,29
2,94
0,00
0,00
0,00
0,00
3 489,43
4 849,78
5 737,24
5 236,25 6 012,03
4 140,23
Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] ↓ 22,71
Celková produkce odpadů
4 846,84
2010
Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] ↓
Energetické využití
Celkem vybrané způsoby využití
2009
15 362,44 35 162,99
53,20
43,42
40,46
30,34
9 183,57 14 860,13
13 646,59
16 472,35 16 656,18 14 696,30 13 663,82
12 156,43
9 116,23 13 212,34
57,02
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
16 472,35 16 656,18 14 696,30 13 663,82
12 156,43
Odstranění
Celkem vybrané způsoby odstranění
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
230
Z grafu č. 23 (viz. Přílohy – Graf č. 23) je zřetelné, že na území ORP BpH dochází k odstranění odpadu skládkováním. Při srovnání s DZ 2000 je viditelné snížení uloženého odpadu na skládce Cihelna z 35 162,99 t na 12 156,43 t. Materiálové využití při DZ 2000 bylo 3 524,67 t a v roce 2012 došlo k navýšení na 4 140,23 t. Lehký výkyv u tohoto způsobu využití je ovlivněn rozdílnou produkcí stavebních odpadů v časové řadě. Současné hodnoty podílu materiálového využití odpadů z celkové produkce nejsou plně v souladu s cílem POH ČR. Cíl POH ČR zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 – trend se jeví jako negativní. Cíl POH ČR snížení hmotnostního podílu odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 v porovnání s ORP BpH - trend se jeví jako pozitivní.
231
Tab. č. 80: Nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti Způsob nakládání roku 2000
DZ pro produkci a využití KO 2000
2008
2009
2010
2011
2012
Nakládání s odpady [t] 274,22 278,99 Materiálové
610,48
668,41
1 608,43
2 714,93
Podíl materiálového využití KO z celkové produkce KO [%] ↓ využití
Využití
6,98
6,61
9,11
18,18
25,79
35,31
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
252,03
278,99
610,48
668,41
1 608,43
2 714,93
Energetické využití Celkem vybrané způsoby využití
KO
Celková produkce KO [t]
Podíl celkového využití KO z celkové produkce KO [%] ↓ 6,42
6,61
9,11
18,18
25,79
35,31
3 926,28
4221,41
6698,63
3677,16
6236,68
7689,26
16 092,05 16 202,56 14 345,29 13 488,29
12 015,07
Skládkování
Odstranění
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
16 092,05 16 202,56 14 345,29 13 488,29
12 015,07
Celkem vybrané způsoby odstranění
Využití SKO
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celkem vybrané způsoby využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
11 507,60 11 421,85 10 121,04
9 794,23
8 977,22
0,00
0,00
Skládkování Odstranění Spalování
0,00
0,00
0,00
232
Jiné uložení Celkem vybrané způsoby odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
11 507,60 11 421,85 10 121,04
9 794,23
8 977,22
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ Lze konstatovat viditelný zvyšující se trend materiálového využití odpadu v území. Jedná se především o druh odpadu – biologicky rozložitelný odpad (200201, 1516,47 t v roce 2012). Zvýšit materiálové využití KO na 50 % do roku 2010 (668,41 t) ve srovnání s rokem 2000 (274,22 t) se podařilo, tzn. trend se jeví jako pozitivní.
Tab. č.81: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 Nakládání se separovaným sběrem [t]
Papír
Sklo
Plast
Nápojové kart.
Katalogové číslo tříděného odpadu
150101, 200101
150107, 200102
150102, 200139
150105
Způsob nakládání s jednotlivými komoditami
2011
2012
Materiálové využití
83,48
211,63
Energetické využití
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
Materiálové využití
47,79
186,74
Energetické využití
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
Materiálové využití
565,79
217,92
Energetické využití
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
Materiálové využití
0,70
1,77
Energetické využití
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
Zdroj: http://isoh.cenia.cz/groupisoh/
U všech komodit se jedná o materiálové využití typu prodej odpadu jako druhotné suroviny. K materiálovému využití vyprodukovaných tříděných odpadů pak dochází na třídící lince 233
mimo území ORP. Separovaný odpad (materiálové využití) je odvážen firmou Biopas spol. s r.o. (sklo) a Kromexim, a.s. (plast, papír). Sklo je po prodeji jako druhotné suroviny následně zpracováno firmou HBH odpady s.r.o., Havířská 1124, 580 01 Havlíčkův Brod a firmou STAVOSUR, spol. s r.o., Havlíčkova 573/38, 693 01, Hustopeče u Brna. Nulové hodnoty v letech 2008-2011 odpovídají materiálovému využití těchto odpadů mimo území ORP a jinému způsobu evidence. Při porovnání s grafem č. 20 (viz Přílohy – Graf č. 20) je využitelnost plastu, při produkci v roce 2012 204,11 t, 217,92 t. Vyprodukuje se 172,67 t a zpracovává 186,74 t. U komodity papír se jedná o produkci v roce 2012 447,59 t a zpracuje se 211,63 t. Tab. č.82: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období 20082012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference oproti roku 1995
Způsob nakládání
Nakládání s BRO a BRKO [t]
DZ pro skládko vání 2008 BRKO 1995
2009
2010
2011
2012
Materiálové využití
0,00
347,66
455,61
864,87
2 014,37
Energetické využití
2,94
0,00
0,00
0,00
0,00
15 999,86
15 950,45
14 290,50
13 416,68
11 950,18
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Materiálové využití
0,00
341,69
451,43
780,03
1 796,90
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
15 997,35
15 948,42
14 288,16
13 412,15
11 947,50
Využití
Skládkování (původní hmotnost odpadu)
BRO
Odstranění
Odstranění
Skládko vání
BRKO
Využití
Původní hmotnost odpadu
234
Hmotnos t odpadu přepočte ná
7 151,11
12 845,87
12 806,58
11 473,39
10 769,96
9 593,84
Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné Měrné složky [kg.obyv.-1] ↓ skládková ní 148,00 800,47 799,46 722,60 682,38 610,45
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Počet obyvatel v území ORP
Zdroj:http://isoh.cenia.cz/groupisoh/, ČSÚ (počet obyvatel)
Hodnoty v tabulce a následně i sloupce v grafu č. 26 (viz. Přílohy – Graf č. 26) vykazují velký posun s hospodařením s BRO a BRKO. Největší podíl materiálového využití odpadu biologicky rozložitelného a odpadu obsahující podíl biologicky rozložitelné složky (BRO) všech skupin katalogu odpadů mají právě biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO). Tento posun je dán zavedením separace biologicky rozložitelného odpadu (200201) a jeho kompostováním na skládce v BpH a ve SD Rusava a SD Chvalčov. Materiálové využití BRO v roce 2012 má hodnotu 2014,37 t, energetické využití v roce 2012 je nulové. Hmotnost skládkovaného odpadu přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky klesá společně s hmotností skládkovaného odpadu v území. Tento trend je v souladu s cílem POH ČR. Hodnota měrného skládkování není vzhledem k cíli POH ČR optimální, což je dáno skutečným využitím zařízení – skládky jako koncového zařízení i pro jiné obce mimo území ORP BpH (vystihuje graf č. 26 v příloze). Vývoj toho trendu je však klesající, tedy pozitivní. Vývoj je ovlivňován separováním biologicky rozložitelné složky odpadu.
235
Finanční analýza Tab. č. 83: Náklady v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem Náklady v Kč/rok Paragraf Název 2010 3721
Sběr a svoz nebezpečných odpadů
3722
Sběr a svoz komunálních odpadů
3723
Sběr a svoz ostatních odpadů (jiných než nebezpečných a komunálních)
3724
2011
2012
223 050
211 820
241 780
10 977 060
11 212 250
12 482 830
157 180
168 470
173 420
Využívání a zneškodňování nebezpečných odpadů
6 500
0
0
3725
Využívání a zneškodňování komunálních odpadů
0
0
0
3726
Využívání a zneškodňování ostatních odpadů
0
0
0
3727
Prevence vzniku odpadů
316 430
319 830
333 190
3728
Monitoring nakládání s odpady
0
0
0
3729
Ostatní nakládání s odpady
0
0
0
11 680 220
11 912 370
13 231 220
Celkové náklady Zdroj: MF, MěÚ BpH
236
Tab. č. 84: Příjmy v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem Příjmy v Kč/rok
Podseskupení položek
Položky
1333
Poplatky za uložení odpadů
6 232 830
5 518 105
4 825 660
1337
Poplatek za komunální odpad
5 827 720
5 984 107
653 646
1338
Registrační a evidenční poplatky za obaly
0
0
0
1340
Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů
0
0
5 477 044
1359
Ostatní odvody z vybraných činností a služeb jinde neuvedené
0
0
0
12 060 550
11 502 212
10 956 350
2010
Celkové příjmy
2011
2012
Zdroj: MF, MěÚ BpH
Celkové náklady OH v ORP BpH v roce 2012 činily 13 231 220,00 Kč. Největší nákladovou položku tvoří sběr a svoz komunálních odpadů 12 482 830,00 Kč. S porovnání s rokem 2011 dochází k navýšení rozdílu o 1 318 850,00 Kč. V roce 2010 byly celkové náklady o 232 150,00 Kč nižší než v roce 2011. Celkové příjmy v OH v období 2010-2012 klesají a meziroční rozdíl let 2011-2012 činí 545 862,00 Kč. Celkové příjmy v roce 2012 činily 10 956 350,00 Kč, přičemž poplatky za KO byly 653 646,00 Kč. Příjem z poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO mají hodnotu 5 477 044,00 Kč. Dochází v období 2010-2012 ke zvýšení poplatků za KO a poplatků za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování KO. V roce 2012 bylo pozměněno účtování, kdy poplatky za KO byly započítávány zvlášť. V porovnání nákladů a příjmů došlo v roce 2012 v OH ke ztrátě 2 274 870,00 Kč. Dle zdrojů od MěÚ BpH (Finanční odbor) - vyplácí .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. městu poplatek za uložení odpadů. V roce 2012 byla tato částka 4 825 660,00 Kč.
237
Závěrem je nutno zmínit, že finanční analýza je zpracována ze zdrojů z MěÚ BpH a to z Finančního odboru a odboru ŽP, kde jsou vedeny data za celé ORP. V tuto chvíli nelze přesně definovat potřebu meziobecní spolupráce ve financování OH. Pokud by mělo dojít ke změnám či návrhům v této oblasti, bylo by třeba analyzovat rozpočet obcí, cash flow obcí a znát ucelený soubor informací v ekonomickém sektoru obcí. Pak je možné vytvořit jiný model, který by byl přesně napasován na metodiku meziobecní spolupráce. V návrhové časti je navržen problémový okruh, který se touto problematikou bude zaobírat od základu věci, ale ne z finančního hlediska.
238
Analýza rizik a další potřebné analýzy a) Analýza cílových (dotčených) skupin Analýza slouží k definování jednotlivých cílových skupin (dotčených či zainteresovaných), zjištění jejich předpokládaných očekávání a k definování rizik spojených s těmito skupinami a s jejich očekáváním. Dále pak slouží k nalezení vhodného způsobu komunikace a nalezení případných opatření k minimalizaci rizik při zapojení těchto cílových skupin.
Č.
1.
2.
Název dotčené skupiny
Občané a subjekty produkující KO
Průmyslové podniky
Očekávání dotčené skupiny
Rizika spojená se skupinou
Způsob komunikace
Opatření
Čistota v okolí sběrných hnízd
Pohodlnost odpad netřídit
Nižší poplatky za KO na občana
Neinformovanost v třídění odpadů
Akce Den Země
Obce ve spolupráci s EKO-KOMem vytvořit motivační akci pro rodiny
Dostupnost kontejnerů ve městě 50m v obci 100m
Vandalismus působený na sběrných místech
Články ve zpravodaji, přednášky
Prezentace pořádáná pracovníky Projektu meziobecní spolupráce
Media (TV, rádio, web)
Zapojit občany do úklidu kolem kontejnerů
Sběrný dvůr pro každého Černé skládkování občana ORP BpH
Závazné vyhlášky
Větší dohled policie
Dostatečná rozmanitost druhů separovaného odpadu (např. plechovky-chybí)
Záměrné vkládání jiného druhu odpadů do kontejnerů (sklo do Den otevřených papíru, slupky od dveří na skládce pomerančů do Cihelna nápojových kartonů, atd.)
Dostačující kapacita kontejnerů+pravidelný svoz odpadů
Osvěta
Bod jednání na zastupitelstvu
Pravidelné jarní a podzimní brigády na úklid obcí a měst
Nízké oplatky za svoz odpadu
Podvodné akce
Pravidelné setkávání podnikatelských subjektů
Vzdělávání v ČISTŠÍ PRODUKCI
Dotační tituly pro výstavbu technické základny pro materiálové nebo energetické využití
Opožděné platby faktur, dluhy za svoz odpadů směrem k obci, svozové firmě
Popis hospodaření s odpady ve výročních zprávách firem
Vývoj a návrhy výrobku tvořené EKODESIGNem
Větší spolupráce ve Svazu hospodaření s odpady
239
Dostatečné množství odběratelů zpracovávájících vzniklý odpad Zajištění zázemí při pořádání osvětových akcí
Motivace ke správnému třídění odpadů
3.
Den otevřených dveří zaměřených na likvidaci odpadů pro školy
Důraz na OPATRNOST A Výuka ve školách BEZPEČÍ
Neustálý dohled učitele
Problémy s dopravou dětí na místo konání
Nedostatek výukových Exkurze na skládku, ČOV materiálů
4.
5.
Starostové a představitelé obcí
Svozové společnosti
Pracovní listy zaměřené na ekologii
internet facebook, TV, rádio
Olympiáda ke Dnu Země
Rodinné vzdělávání v OH
Realizace projektu Nezavírej oči, dívej se, kam noho vkročíš MAS Podhostýnska, o. s
Školy Zapojení do akcí Den Země, Brontosaurus
Komunikace s MěÚ BpH a obcemi
Prostor dětem pro Meziobecní spolupráce třídění odpadů
Udržet čistotu obce
Nikdy se nedá vyhovět všem
Zastupitelstvo
Projekt meziobecní spolupráce
Uspokojit požadavky občanů
Větší náklady než příjmy
Rozhovory a MAS Podhostýnska, návštěvy u o.s., Podhostýnský představitelů obcí mikroregion
Dostačující finance na provoz obce
Věčná nespokojenost občanů a okolních starostů s čímkoli cokoli dělat
Svazek obcí pro hospodaření s odpady .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.
Zisk
Komplikovaná legislativa
Výroční zprávy
Svazek obcí pro hospodaření s odpady .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.
Kapacita pro uskladnění odpadu a dostatek odpadu od obcí
Špatná platební morálka, popř.odstoupení od smlouvy
Den otevřených dveří
Informační linka s poradenstvím
Dobrá spolupráce s představitely obcí
Pochybení zaměstnanců
Program hospodaření s Flexibilní manažer a odpadem pro děti poradce pro klienty a rodiny
Získávání zakázek
Opotřebení a selhání techniky
240
Zdroj: vlastní zpracování
Analýza cílových skupin byla zaměřena na občany a subjekty produkující KO, průmyslové podniky, školy, představitelé obcí a starosty, svozové společnosti. Bylo detailně rozebráno očekávání, rizika spojena se skupinou, způsob komunikace a opatření. Nejdůležitějšími skupinami byli určení sami občané, obce a svozové společnosti. Media, ekologické neziskové organizace a majitelé skládek nebyli zařazeni do analýzy, protože jejich četnost v oblasti řešení OH není na území ORP BpH intenzivní. První dotčená skupina (občané a subjekty produkující KO) očekávají čistotu v obcích, nižší poplatky za KO, dostupnost kontejnerů v obcích a atd. Jako řešení se nabízí projekty realizované PMOS ve spolupráci s EKOKOMem nebo Svazkem pro hospodaření s odpady. Konkrétně přednášky v knihovnách a OÚ, akce Den Země, články ve zpravodajích, den otevřených dveří na skládce a atd. Druhou významnou dotčenou skupinou jsou průmyslové podniky. Jejich očekávání spočívá v nízkých poplatcích za svoz odpadu, získávání dotačních titulů pro výstavbu technické základny pro materiálové a energetické využití. Komunikace by mohla probíhat formou setkávání podnikatelských subjektů, společných akcí s jinými firmami pod záštitou PMOS a MASP, dny otevřených dveří pro školy a popis likvidace odpadů ve výročních zprávách. Opatření a již fungující model se nabízí ve vzdělávání zaměstnanců a výroby v čistší produkci, ve vývoji a návrzích výrobků dle ekodesignu a komunikací s MěÚ BpH. Třetí dotčenou skupinou jsou školy, které by přivítaly větší zapojení do problematiky OH a to zajištěním zázemí (PMOS, MAS, PMR) při pořádání osvětových akcí, vytvoření motivačních programů a soutěží správného třídění, zapojení do akcí Hnutí Brontosaurus, Den Země a v neposlední řadě exkurze na skládku Cihelna, ČOV BpH. Zde je nutné dbát na bezpečnost a neustálý dohled učitele na žáky. Jako způsob komunikace se nabízí internet (FCB, TV, rádio) a rodinné vzdělávání. V praxi by docházelo k vytvoření pracovních listů zaměřených na ekologii, různé olympiády, realizace projektu „Nezavírej oči, dívej se, kam noho, vkročíš“ (MASP) a pomoc PMOS. Poslední dotčené skupiny jsou starostové a svozové společnosti (viz. tabulka).
b) Analýza rizik – registr rizik v oblasti Definice rizika je převzata z Metodiky přípravy veřejných strategií. Riziko je nebezpečí vzniku události, která může negativně ovlivnit dosažení stanovených cílů. Jedná se o budoucí událost, která má náhodnou povahu (tj. může, ale nemusí nastat a mít negativní dopad) a není ani nemožná, ani jistá. Riziko spojujeme s negativními vlivy, nepříznivými dopady a ztrátami a chápeme jej jako synonymum nebezpečí, hrozby, úskalí a nejistoty. Protipólem rizika je příležitost, která je spojována s příznivými vlivy a dopady. Hodnocení významnosti rizik je založeno na hodnocení očekávané pravděpodobnosti výskytu jednotlivých rizik a jejich dopadu (materiálního i nemateriálního) na dosažení cílů strategie. Pravděpodobnost (v tabulce sloupec „P“) i dopad (v tabulce sloupec „D“) se hodnotí na škále 1 až 5: hodnota 1 představuje velmi malý dopad (resp. velmi malou pravděpodobnost) a hodnota 5 velmi velký dopad (resp. velmi vysokou pravděpodobnost). Významnost rizika je
241
součinem pravděpodobnosti a dopadu. Hodnota významnosti se pohybuje mezi hodnotou 1a 25. Vlastníci jednotlivých rizik jsou osoby odpovědné za řízení a monitorování daného rizika (průběžné přehodnocování významnosti rizik a identifikace reálného výskytu dané rizikové události). Hodnocení rizika Č.
Skupina rizik
Název rizika P
Nedostatek financí pro běžný chod odpadového hospodářství
1.
D
Název opatření ke snížení V = významnosti rizika P.D
Vlastník rizika
Nový systém výběru poplatků od občanů 3
5
15
Sdružené nákupy - levnější tarif
Obec
Meziobecní spolupráce 2.
Finanční riziko
Mimořádné výdaje černé skládky
Dostatečné množství sběrných dvorů 2
2
4
Postih a sankce za vývoz odpadu do volné přírody (i bioodpad)
Obec
3.
Občané neplatí obci za svoz KO
4
2
8
Jména dlužníku vyvěsit na úřední desku či změna systému výběru poplatků
Obec
4.
Absence sběrných dvorů, třídící linky, spalovny
4
4
16
Projekty financované z EU
Obec
7.
Nezájem obcí spolupracovat
3
2
6
Meziobecní spolupráce, PMR, MASP
Obec
8.
Legislativní pokyny komplikující běžný provoz OH obcí
Organizační riziko
9.
Právní riziko
4
4
16
Upozornění na dopady změn legislativy
Obec
Aktivní starostové
Technické riziko
Opotřebení technického 2 zařízení
3
6
Využít fondy EU, MMR
Obec, vlastník
Věcné riziko
Porušování smluvních 1 podmínek svozové firmy
5
5
Správně stanovené podmínky ve smlouvě
Obec
2
6
Kontrola policie
Obec
10. Původci odpadu porušující zákon
3
Zdroj: vlastní zpracování
242
Analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství) byla změřena na finanční, organizační, právní, technické a věcné riziko. Nejvyšší hodnoty dosahuje finanční riziko v nedostatku financí pro běžný chod odpadového hospodářství. Vhodným ukazatelem pro řešení tohoto rizika se jeví nový systém výběru poplatků od občanů, sdružené nákupy a meziobecní spolupráce. Z pohledu organizačního rizika je nejvyšší hodnota v absenci sběrných dvorů, třídící linky, spaloven. Řešení se nabízí v realizaci projektů financovaných z EU, smluv mezi obcemi a meziobecní spolupráce. Právní riziko upozorňuje dle významnosti rizika na legislativní pokyny komplikující běžný provoz OH obcí, řešení spočívá v aktivitě představitelů obcí a upozornění na dopady změn legislativy. Ve všech třech případech rizik je vlastníkem rizika obec.
243
5.1.4 SWOT analýza Oblasti SWOT analýzy slouží k identifikaci silných a slabých stránek daného území (vnitřní vlivy z hlediska území), příležitostí a rizik (vnější vlivy z hlediska území). Na základě SWOT analýzy je komplexně vyhodnocena situace na území ORP Silné stránky v obci jsou zavedeny systémy separovaného sběru pro základní druhy odpadů a částečně bioodpadu občané pravidelně platí poplatek za odpady zavedený systém sběru a svozu komunálních odpadů fungující skládka na území ORP a dostatečná skládková kapacita v dopravně dostupném okolí malé zatížení průmyslovou produkcí a souvisejícími nebezpečnými odpady menší počet průmyslových zdrojů znečišťování ovzduší snaha zastupitelů obcí o zkvalitnění hospodaření s odpady v obcích pouze 14 obcí v ORP→možnost pro rychlou a efektivní komunikaci mezi představitely obcí využití potenciálu Hostýnských vrchů (Natura 2000, Ptačí oblast, EVL, VKP, PR, aj.) pro realizace osvětových programů v environmentální oblasti pro širokou veřejnost Slabé stránky není vytvořen žádný POH pro SO ORP BpH nedostatečná komunikace se svozovou firmou a obcemi nejsou splněny povinnosti platné od 1.1.2015 (třídit BRKO, kovy, min.NO) chybí malá zařízení do 150 t na zpracování bioodpadu v obcích chybí systém komunitního kompostování v obcích není vytvořen ucelený systém likvidace KO na území ORP BpH malé zapojení ekologické výchovy do vzdělání na všech stupních vznikající lokální černé skládky komplikovaná legislativa zvlášť pro menší obce nedostatečné energetické a materiálové využití odpadu v území ORP BpH žádné konkurenční prostředí Příležitosti využití podpory na separovaný sběr obalových materiálů – EKO-KOM
244
využití potenciálu postupné intenzifikace využívání KO pro vznik nových pracovních míst, zapojení podnikatelské sféry – pořízení drtiče na stavební suť, atd. nákup svozového vozidla z dotací OPŽP s širokospektrálním zařízením (svoz odpadů, zametač, pluh,..) pochopit, že nakládání s odpady je „byznys“ zapojit zemědělce do zpracování BRKO, následně např. navrhnout BPS zapojení ostatních subjektů do separace papíru (sběrné suroviny, školy) využití meziobecní spolupráce k revizi svých možností v obcích využití meziobecní spolupráce k odborné konzultaci v oblasti OH a hledání návrhových řešení pro individuální obec využití dotačních titulů (CR, EU) výstavba bioplynové stanice jako tepelný zdroj pro město Bystřice pod Hostýnem a zvýšení počtu sběrných dvorů v ostatních obcích v ORP mediální a informační kampaně podporující třídění odpadů a správné nakládání s odpady nákup vybavení pro sběr separovaného odpadu, kontejnery na kovy, kompostéry z OPŽP pytlový systém sběru pro těžko dostupné oblasti – chatařské lokality Hrozby možný nárůst nákladů na nakládání s KO v roce 2024 nebude KO, který lze vytřídit, skládkován malá rozmanitost separovaných komodit pro občany (chybí kovy, oleje, někde textil, atd.) pokud občané nebudou pravidelně informování a mít povinnost třídit = nebudou třídit produkce odpadů v zimních měsících – popel (návrat k tuhým palivům) absence třídící linky, BPS stoupající tendence podílu investic do nakládání s odpady nedostatečné množství sběrných dvorů či míst absence technické vybavenosti v oblasti využívání KO a to jak energetického, tak materiálního využití problém trvalého udržení zájmu občanů o kompostování v obcích dochází k nedostatečnému materiálovému využití bioodpadu
245
při sběru kuchyňského a živočišného bioodpadu musí probíhat startovací procesy, hygieniace, provzdušňování, kropení, atd., pokud tato údržba není = nekvalitní kompost občané nedostatečně třídí odpad Zdroj: vlastní zpracování
5.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) a) Komunální odpad je vysoce heterogenní materiál. Nelze stanovit opatření obecně platící pro komunální odpad, je proto třeba se věnovat jeho jednotlivým složkám. Důležité je zvyšování povědomí o složitosti nakládání s komunálními odpady – proto pro KO je důležitá informační a propagační strategie. Je třeba důsledně zvážit legislativní opatření k omezení ukládání KO na skládky. Dle zákona o odpadech je původcem KO obec, a proto by obce měly být zapojeny do prevenčních opatření, jak z pohledu poskytování informací, tak i z pohledu regulativních opatření. Obecně se dá konstatovat, že všechna prevenční opatření se zaměřením na běžného občana by se měla v budoucnu promítnout v produkci komunálních odpadů. Rozbory komunálních odpadů z domácností ukazují na vysoké podíly tzv. bioodpadů (u smíšené zástavby až 25 % hm), papíru/lepenky a plastů. b) Analýza OH mapuje široké množství dat a grafů, které jsou přesně vysvětleny a popsány. Veškerá budoucnost a trendy nakládání s OH jsou řízeny legislativou. V POH ČR je uvedeno snížit maximální množství BRKO ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky činil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Data se váží k cíli ve smyslu, že když se bude třídit více BRO a BRKO, bude jednodušší jeho materiálové využití, anebo když se sníží produkce BRO a BRKO, nebude jej již tolik ukládáno na skládky. Na tento popud vznikla nová kompostárna na skládce Cihelna, starostové obcí se o bioodpad zajímají více, než doposud. Další cíle POH:snižování měrné produkce odpadů nezávisle na úrovni ekonomického růstu; snížení měrné produkce NO o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s předpokladem dalšího snižování; zvýšit využívání odpadů s upřednostněním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadů do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000; snížit hmotnostní podíl odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování; zvýšit materiálové využití KO na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 jsou uvedeny konkrétně u výše zpracovaných tabulek. c) Ideální formou pro zpracování analýzy se ukázaly dotazníky. V dotazníku A považují respondenti oblast OH z 80% za výbornou a z 20 % za velmi dobrou oblast meziobecní spolupráce. V dotazníku B hodnotí pozitivně 8 představitelů obcí stávající dobrovolné svazky (DSO), a to z hlediska personálních kapacit, organizační struktury a finančních možností.
246
Jako nejvhodnějším správním územím pro vzájemnou spolupráci mezi obcemi v oblasti hospodaření s odpady považuje 9 dotazovaných území ORP, 3 území pověřeného obecního úřadu a 1 území kraje. Představitele obcí (11 z 13) považují ideální formou podpory meziobecní spolupráce poskytnutí dotace. Dosud 4 obce využily dotace z EU pro financování aktivit v oblasti OH. Na otázku problému OH odpovědělo 9 ze 13 dotazovaných, že problémy nemají, ale ve 4 případech byly zmiňovány černé skládky, vysoká cena svozu KO a nedostačující osvěta. Představitelé obcí v dotaznících uvedli jako nejoptimálnější aktivitu meziobecní spolupráce realizaci projektů (sběrné dvory, třídící linky, kompostárny, překladiště odpadů, atd.), osvětu a komunikační kampaň směrem k občanům v oblasti ekologické výchovy v oblasti OH, zefektivnění třídění separovaného odpadu a úspory finančních prostředků v hospodaření s odpady. Konkrétní návrhy řešení meziobecní spolupráce v oblasti OH budou popsány v "Nástinu možných variantních návrhů v oblasti OH". d) Souhrn výsledků analýz bude primárně vyhodnocen pro každou analýzu zvlášť. Byly zpracovávány 3 analýzy dle dokumentu: analýza cílových (dotčených) skupin, analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství), SWOT analýza odpadového hospodářství v území ORP. Analýza cílových skupin byla zaměřena na občany a subjekty produkující KO, průmyslové podniky, školy, představitelé obcí a starosty, svozové společnosti. Media, ekologické neziskové organizace a majitelé skládek nebyli zařazeni do analýzy, protože jejich četnost v oblasti řešení OH není na území ORP BpH intenzivní. Bylo detailně rozebráno očekávání, rizika spojena se skupinou, způsob komunikace a opatření. Analýza rizik (registr rizik v oblasti odpadového hospodářství) byla zaměřena na finanční, organizační, právní, technické a věcné riziko. Nejvyšší hodnoty dosahuje finanční riziko v nedostatku financí pro běžný chod odpadového hospodářství, organizační riziko v absenci sběrných dvorů, třídící linky, spaloven a právní riziko v legislativních pokynech komplikující běžný provoz OH obcí.
Plán OH Zlínského kraje je zpracován pro období let 2004 až 2014 a vychází z Plánu OH ČR. V návaznosti na něj je, podle § 44 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a změně některých dalších zákonů, povinností původců odpadů, tzn. firem i obcí, zpracovat plán odpadového hospodářství původce a tento zaslat k připomínkování krajskému úřadu. Limitem pro tuto povinnost je produkce odpadů vyšší než 10 t nebezpečných odpadů za rok nebo vyšší než 1 000 t odpadů ostatních za rok. Plán odpadového hospodářství je závazným dokumentem pro další činnost původce a je zpracován na dobu minimálně 5 let. Mezi opatření, k předcházení vzniku odpadů, omezování jejich množství a nebezpečných vlastností, patří zejména: Dodržování hierarchie nakládání s odpady, předcházení vzniku odpadu z hlediska množství, předcházení vzniku odpadů s nebezpečnými vlastnostmi, opakované použití výrobků ke stejnému účelu pře tím, než se stanou odpadem, znovupoužití výrobků, materiálové využití
247
odpadu, mater. využití odpadů v podzemních prostorách, energetické využití, konečné odstranění odpadů skládkováním na skládkách s využitím energie (jiné než skládkování - bez energie), konečné odstranění odpadů formou skládkování. Dodržování principu znečišťovatel platí. Nakládání s odpady ve větších regionálních či nadregionálních zařízeních. Je podporováno využití biologicky rozložitelného odpadu. K financování výstavby zařízení na využití nebo úpravu odpadů jsou plně využívány všechny možnosti financování. 31. 12. 2014 Nařízení vlády č. 352/2014 byl schválen Plán odpadového hospodářství ČR 2014-2024 Do 30. 6. 2016 musí být zpracován a schválen Plán odpadového hospodářství Zlínského kraje
Základní hierarchie nakládání s odpady (i v POH ČR a POH ZK) 1. Předcházení vzniku odpadů 2. Recyklace a materiálové využití odpadů 3. Energetické využití odpadů 4. Odstranění odpadů (skládka) – 2024 ukončení skládkování
Plán OH města BpH Plán odpadového hospodářství města Bystřice pod Hostýnem byl zpracováván na období 5 -ti let, to znamená, že zahrnoval období od roku 2006 do roku 2011 a navazoval na současný stav odpadového hospodářství ve městě. V současné době město nemá nový plán OH zpracován. V rámci meziobecní spolupráce by bylo nejlepším řešením zpracování plánu OH na celé ORP, tedy pro obce ORP BpH patřící do Svazku obcí pro hospodaření s odpady.
5.2. Návrhová část pro oblast odpadového hospodářství 5.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů. V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „Odpadové hospodářství“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti odpadového hospodářství.
248
Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců odboru životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, ředitele firmy .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. a starostů z území ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma odpadového hospodářství. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů. V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma odpadového hospodářství. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal,
249
sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku.
Struktura problémových oblastí a cílů v tématu „Odpadové hospodářství“ je uvedena v níže uvedeném schématu.
250
Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru. Odpadové hospodářství
Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích
Zvyšovat informovanost a vzdělávání obyvatelstva
cíl 1.1
cíl 2.1
Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.
5.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.
Slogan: „Podhostýnsko lidem“
5.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Dne 7. 8. 2014 uspořádal realizační tým PMOS fokusní skupinu zaměřenou na problematiku odpadového hospodářství v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Pozvání přijali referenti
251
z odboru životního prostředí MěÚ BpH v oblasti odpadového hospodářství a ochrany přírody a krajiny. Dále se zúčastnila vedoucí útvaru poskytování služeb. Soukromý sektor reprezentoval ředitel skládky .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.. Za obce se zúčastnili dva motivující starostové. Celkově se zúčastnilo 10 zástupců, kteří problematiku odpadového hospodářství řeší v praxi. Po skupinovém rozhovoru, kde byly vytýčeny problémové oblasti, byly určeny 2 problémové okruhy: 1. Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích
2. Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu
Další problémové oblasti: Konkrétně se jedná o pojem „vytěžená zemina“, která dle zákona není přesně specifikována a v praxi tento pojem způsobuje nemalé potíže. Ze strany soukromého sektoru byl řešen pojem „stavební odpad“ ve smyslu dalšího využití sádrokartonu a starého nábytku. Největším problémem v obcích je spalování odpadu a současná legislativa neumožňuje nijak postihnout původce spalování. Do budoucna je nutné se nad touto problematikou zamyslet a zajistit formu postihu. Novela zákona o odpadech 229/2014 Sb..
1. Problémový okruh Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích Na základě analytického šetření a SWOT analýzy byl navrhnut problémový okruh – Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích. Důvodem tohoto návrhu je způsob hospodaření s odpady v jednotlivých obcích. Všech 14 obcí v SO ORP jsou členy tohoto svazku a využívají jen některé služby .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o.. U všech obcí jde jen o komoditu SKO a tříděny odpad (papír, sklo, plasty). 50% obcí využívá i odvoz bioodpadu, který je uložen do kompostárny na skládce v Bystřici pod Hostýnem. Zbývající obce si tuto problematiku řeší nákupem vlastních kompostéru a vlastním způsobem, pro ně nejlevnějším. Tudíž kompostárna vzniklá v rámci svazku obcí není plně využitá a neplní stanovenou funkčnost. Stejný problém je i u sběrných dvorů. SO ORP Bystřice pod Hostýnem pokrývají 3 sběrné dvory (2 SD v BpH, 1 SD Rusava) a 1 sběrné místo na Chvalčově. Občané obcí, které SD nemají, se musí zbavovat odpadu za poplatky. To znamená, že 12 000 občanů může ukládat odpad do SD bezplatně a zbývající 4 000 obyvatel ukládá odpady do SD za poplatek nebo si obce samy pronajímají
252
velkoobjemový kontejner, kde občané ukládají odpad. Tento způsob hospodaření s odpady však není v souladu s myšlenkou odpad separovat a eliminovat. Zároveň na skládce vytváří nemalé problémy, protože občané tímto způsobem řeší veškerý a to i nebezpečný odpad. Na skládce .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o. vzniklo v roce 2013 odpadové centrum s roční kapacitou 500 tun. Vznik tohoto OC byl odhlasován na schůzi Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Byl financován z dotačního titulu OPŽP. V tuto chvíli není SD plně využit a roztříštěnost v hospodaření je spatřována v duplicitě činností na území ORP Bystřice pod Hostýnem. Pokud se dlouhodobě tato situace řešit nebude, může dojít k vystoupení členů ze svazku, zániku či prodeji Svazku obcí pro hospodaření s odpady. Tento PO by měl vytvořit příjemné prostředí, kde obce budou plně informovány o svých možnostech a svozová společnost ve spolupráci s MOS, MAS poskytne tento informační servis. Příčiny této duplicitní činnosti spočívají v nedostatečné komunikaci a spolupráci v rámci svazku. Další příčina je ve financování a nastavení cen od svozové firmy, protože nedochází ke komunikaci, nemůže dojít ani ke kompromisu a úpravě nastavení cen směrem k obcím. Základní podstatou je, aby odpad (NE BIOODPAD!) vyprodukovaný v obcích, které jsou členy svazku, byl uložen na skládce v Bystřici pod Hostýnem, což není plněno. Řešení se nabízí v komunitním či strategickém plánu, který bude vytvořen pro členské obce v SO ORP. Od 1.1. 2015 mají obce povinnost třídit plasty, papír, sklo, kovy, bioodpad a min NO. V tuto chvíli obce řeší, jakým způsobem budou nakládat s bioodpadem. Možností je několik: 1. Vazba se svozovou firmou – kontejnery na bioodpad- koncové zařízení kompostárna na skládce – kompost je použit na rekultivaci skládky, ale domluvou je možné použit kompost na místě potřeby dané obce 2. Komunitní kompostování + obecní/ domácí kompostéry+kontejnery na bioodpad 3. Výstavba malého zařízení do 150t/ OPŽP - 64. Výzva – ! ale realizace do konce roku 2015 4. Výstavba sběrného místa (financování 64. výzva OPŽP) + komunitní kompostování 5. Velkoobjemové kontejnery od 1. dubna do 31. října + kontejnery na bioodpad od svozové firmy
2. Problémový okruh Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu Další oblast, která byla řešena formou fokusní skupiny byla informovanost občanů v oblasti nakládání s odpady. Tento problémový okruh je nutné rozdělit na dospělé osoby a děti. Občané by měli přesně vědět, jak nakládat s odpady ve své obci, popřípadě kde to zjistit nebo koho se zeptat. Občané by měli znát základní informace o hospodaření s odpady v obcích
253
(Svazku obcí pro hospodaření s odpady). Obce by měly zajistit dostačující sběrná hnízda kontejnerů. Klást důraz na bioodpad, který by vůbec neměl být dáván do SKO. Obce by měly poskytnout těmto informacím prostor a čas. Např. aktuality zmínit na zastupitelstvu nebo odkaz ve formátu .pdf (příručka nakládání s odpady napasovaná na každou obec) a volně stažitelný na webu obce. Další způsobem informovanosti občanů je vyhláška nakládání s odpady pro danou obec. Základním kritériem úspěchu je informovanost o jakýchkoliv změnách a to nejlépe formou letáku či hlášení. Souběžně s tímto modelem by měly obce pozvat zástupce svozové firmy na konání zastupitelstev, aby konkrétní dotazy spojené s odpadovým hospodářstvím zodpověděl odborník. V rámci projektů meziobecní spolupráce je plánovaná návštěva ředitele skládky na setkání starostů (DSO Podhostýnský mikroregion), kde bude prezentována nabídka firmy .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o., která vznikla právě po vzniku Svazku obcí pro hospodaření s odpady, jejíchž členem jsou všechny obce v ORP Bystřice p. H.. Jak již bylo zmíněno v problémovém okruhu 1, nedostatečná informovanost pokrývá všechny občany, tedy i zástupce jednotlivých obcí.
Děti Ve školách jsou děti vzdělávány v environmentalistice a ekologii dostatečně. Ve většině škol si tuto problematiku řeší vlastními zdroji a silami. Na specializované programy nebo projekty od externích dodavatelů a odborníků v oblasti odpadového hospodářství dosahují jen školy s větším počtem žáků. V SO ORP BpH na tyto programy dosahují pouze 2 ZŠ z 8. Proto bylo nutné v rámci projektu meziobecní spolupráce navázat komunikaci se zbývajícími 6 školami a vytvořit akci pro děti 1. stupně malotřídních škol. Akce je pod záštitou EKOKOMu, a.s./„Tonda Obal na cestách“/, kteří zajistí své lektory a materiály k výuce. Zároveň byla oslovena firma .A.S.A skládka Bystřice, s.r.o., která zajistí techniku – svozové vozidlo pro ukázku dětem. Místo konání bude v ZŠ Chvalčov dne 21. 10. 2014. V této obcí je i situované sběrné místo. Po oslovení škol se zapojí 4 ZŠ s celkovým počtem 198 žáků. Bylo nutné vytvořit čtvrté stanoviště, aby tok dětí běžel plynule bez čekání. Proto byli pozváni 4 starostové na besedu s žáky svých škol. Zároveň se v rámci meziobecní spolupráce podařilo vyjednat financování dopravy dětí ze stran daných obcí. Výstupem této akce bude publicita do zpravodajů a výročních zpráv. Sekundárním záměrem této akce bude návštěva odpadového centra, kompostárny a skládky Bystřice pod Hostýnem. Souběžně připravujeme v jarních měsících akci pro MŠ, která bude pojata jako „Den Země“. Pokud nebude docházet ke vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství rodičů a dětí souběžně, bude efektivita vynaložených činnosti nedostatečná.
254
Problémový okruh 1
Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích
Cíl 1.1
Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH
Popis cíle
Na základě získaných poznatků ze strany obcí a firmy.A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. nedochází k efektivnímu hospodaření s odpady v souvislosti s POH ČR. Není vytvořen žádný plán, ani plán OH pro SOHO, který by určoval směr nakládání s odpady dlouhodobě a pro všechny obce v ORP. Jelikož obce nemají stejný charakter (počet obyvatel, vzdálenost ke skládce) nelze nastavit jednotný model pro celé ORP, ale zároveň všechny mají smlouvu se skládkou na ukládání a svoz SKO a separovaného odpadu, některé i bioodpadu. Proto je třeba navrhnout plán odpadového hospodářství, kde budou přesně definovány specifikace pro každou obec zvlášť. Na základě zpracované analýzy, fokusních skupin a dalších jednání lze definovat potřeby každé obce a skládky. Tzn. prohloubit jednání mezi těmito dvěma složkami a vytvořit kompromis, kdy každá obec bude mít vlastní model plánu odpadového hospodářství, ale zároveň budou dohromady tvořit ucelený a efektivní plán OH v SO ORP BpH.
Hlavní opatření
A. 1 Právní analýza
revize již platných smluv obcí a svozovou firmou
zpracování návrhu potřeb a možností nakládání s odpady pro každou obec zvlášť v návaznosti na dotační tituly
A. 2 Ekonomická analýza
zpracování finanční analýzy hospodaření s odpady pro každou obec
průzkum trhu a cen svozových firem
monitoring možností, kde „ušetřit“ a jak
B. 1 Nastavení specifických parametrů sběru a svozu BRKO pro každou obec
ve městě – sídlištní zástavba BpH zanechat 1100 l kontejnery
255
na BRKO – jsou dostačující, je zde kompostárna
v obcích vytvořit překladiště, komunitní kompostování, malá zařízení do 150 t, použít velkoobjemové kontejnery pro ukládání BRKO, obecní kompostéry
nastavení výše poplatků za svoz bioodpadů v cenové výši výhodné pro obce
B. 2 Vazba obcí, které nemají sběrný dvůr/ místo se skládkou cca 4000 občanů nemá možnost zdarma využít službu sběrný dvůr
firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o. vystavila v roce 2014 z dotačních titulů odpadové centrum, dimenze 500t/ rok – obce bez SD může pokrýt
aktivní řešení problematiky dopravy odpadu do SD ze strany obcí, zapojení složek (SDH, sportovci, myslivci)
C.3 Aktivní komunikace mezi zástupci obcí a firmou .A.S.A.skládka Bystřice, s.r.o.
setkání v rámci SOHO je nedostačující
setkání zástupců a ředitele skládky i mimo SOHO – MOS, PMR, MAS, projektové dny pro Zš
C. 4 Vytvoření pozice specialisty „odpadáře“ pro aktivní komunikaci v OH v SO ORP BpH (manažer MAS)
vyhledávání projektů a dotačních titulů a možností pro obce a skládku
prostředník mezi skládkou a obcemi – vyplnění té činnosti, na kterou nezbývá zástupcům obcí a řediteli skládky prostor
základem je vzdělání v oblasti OH, znalost území, celkový přehled o situaci OH a aktivní meziobecní spolupráce
webové stránky specializované na OH pod záštitou MASP
Název indikátorů k hodnocení cíle
Vytvoření Plánu odpadového hospodářství každé obce
Správce cíle
Manažer MOS →MASP
256
Problémový okruh 2
Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu
Cíl 2.1
Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)
Popis cíle
Cíl je nutno rozdělit do třech skupin: Děti
využít bezplatných programů EKO-KOMu pro děti ZŠ – Tonda Obal na cestách
zapojení více složek z oblasti OH v území pro praktickou ukázku – firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o.(kuka vůz), sběrné dvory, skládka, ČOV
v rámci meziobecní spolupráce zapojit více obcí/ škol do1 akce
Osvědčeno/ proběhlo 21. 10. 2014 (viz. aktualita níže)
Dospělí
tuto skupinu je třeba informovat nejvíce
forma hlášení v obecním rozhlase, zpravodaj, vývěsky OÚ, letáčky, body k projednání v zastupitelstvu a vyhláška nakládání s odpady
vytvoření příručky („kuchařky“) nakládání s odpady specifickou pro každou obec a volně přístupnou na webových stránkách dané obce
Senioři Spalování odpadů
Informovat seniory o tom jaké toxické látky se uvolňují během spalování odpadků doma - (dioxiny, furany, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU), formaldehydy, atd.)
zdůraznit jaký dopad na lidský organismus tyto toxiny mají
257
koho se důsledek spalování odpadu týká - děti, těhotné ženy, starší osoby a lidé trpící astmatickým či jiným respiračním onemocněním
Forma: přednášky během pravidelných setkání (1 x ročně), letáky do domu, zpravodaj, vývěsky OÚ
Hlavní opatření
důchodců
zapojení občanů do boje proti spalování odpadků ve své obci
správné třídění odpadu
informovat občany jak správně třídit a hlavně proč
preferovat osobní a lidský přístup
A. 1 Legislativní opatření – agenda obcí a škol B. 1 Finanční opatření – financování je určeno domluvou mezi zapojenými subjekty (např. úhrada přepravy školy od obce v projektový den, atd.) C. 1 Věcná opatření – zázemí a podpora města nebo obce, zastupitelstva
Název indikátorů k hodnocení cíle
Počet škol, zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí
Správce cíle
Manažer MAS Podhostýnska
Přiklad dobré praxe – Tonda Obal na cestách Dne 21. 10. 2014 v 8:00 byl v Základní škole Chvalčov naplánovaný projektový den zaměřený odpadové hospodářství. Akce byla v gesci meziobecní spolupráce, ale hlavním aktérem byla firma EKO-KOM, která zajistila 2 lektory a následné proškolování dětí ve třídách s interaktivními pomůckami. Akce se zúčastnily děti 1. stupně 4 ZŠ: ZŠ Chvalčov, ZŠ Loukov, ZŠ Rajnochovice, ZŠ Rusava v celkovém počtu 198 dětí. Program byl rozdělen do 4 etap.
258
Harmonogram 21.10.2014 - "Tonda Obal na cestách" výuka 1
výuka 2
auto kukačka/čaj
sběrné místo
beseda s p. starostou
škola
škola
hřiště venku
venku
tělocvična
Chvalčov
8 - 8,45
8 - 8,45
8,55 -9,40
10,55 - 11,40
10 - 10,45
Loukov
8,55 -9,40
8,55 -9,40
10 - 10,45
8 - 8,45
10,55 -11,40
Rajnochovice
10 - 10,45
10 - 10,45
10,55 - 11,40
8,55 - 9,40
8 - 8,45
Rusava
10,55 -11,40
10,55 -11,40
8 - 8,45
10 - 10,45
8,55 - 9,40
Vyučování bylo zahájeno výukou 2 proškolených lektorů ve třídách.
259
Do akce se zapojila firma .A.S.A. skládka Bystřice, s.r.o., která zdarma uvolnila na dopoledne kuka-vůz a 2 zaměstnance pro praktickou ukázku dětem.
Obec Chvalčov zajistila dětem návštěvu ve sběrném místě, kde zaměstnanci obce ukázali smysl SM a provedli praktickou ukázku štěpkování větví.
Čtvrté místo bylo věnováno besedě a volné diskuzi se starostou dané školy. Děti si zábavnou formou zahrály na reportéry na tiskové konferenci. Zúčastnili se 3 starostové z obcí Chvalčov, Loukov, Rusava a místostarostka z obce Rajnochovice.
260
Celá akce byla vedena realizačním týmem meziobecní spolupráce obce Loukov a řízena plánovaným rozvrhem. Financování bylo řešeno z vlastních zdrojů, kdy obce Loukov, Rusava a Rajnochovice zaplatily svým školám dopravu. Akce proběhla s velkým ohlasem a chutí škol zapojit se do dalších projektů. Starostové a zástupci obcí hodnotili akci pozitivně v rámci meziobecní spolupráce a propojení oblasti školství a odpadového hospodářství.
261
5.2.4 Indikátory Problémový okruh 1
Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích
Cíl
Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH
Číslo indikátoru
1A
Název indikátoru
Vytvoření Plánu odpadového hospodářství každé obce
Měrná jednotka
Ano/ne
Správce měřítka
Vedoucí odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice p. H.
Roky
2014
Plán
2017
2020
ano
ano
Skutečnost
ne
Popis měřítka:
Indikátor 1A bude jasně definovat potřeby a směr vývoje v oblasti hospodaření s odpady v obcích SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Pokud bude řešeno komunitního plánování, osloví se všechny obce z SO ORP BpH, které projeví zájem spolupracovat. Komunitní plán bude rozdělen do třech fází:1. fáze přípravy projektu, 2. fáze zpracování, 3. fáze implementace. Základem KP bude myšlenka udržitelného rozvoje, tzn. minimalizace vzniku odpadu, materiálové a energetické využití odpadu, třídění a separace odpadu. Spalování a skládkování budou považovány za nejméně vhodné způsoby likvidace odpadu na území ORP Bystřice p/H vzhledem k ochraně ŽP.
Metodika a výpočet:
Hodnota indikátoru bude určena tím, zdali bude či nebude plán vytvořen.
Zdroj čerpání dat:
Data z analýzy Projektu Podpora meziobecní spolupráce, šetření a jednání na odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, data MŽP – analýza toku odpadů, POH Zlínského kraje, POH ČR, zákon o odpadech, stanovy Svazku obcí pro hospodaření s odpady, atd.
262
Problémový okruh 2
Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu
Cíl
Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)
Číslo indikátoru
2A
Název indikátoru
Počet škol, zapojených do ekologické výchovy využívajících celostátních osvětových programů
Měrná jednotka
Počet zapojených škol
Správce měřítka
Manažer MASP
Roky
2014
Plán
2017
2020
6
8
nebo
Skutečnost
4
Popis měřítka:
Indikátor 2A sleduje počet škol, které se zapojí do osvětových programů. Cílem je zapojit co nejvíce škol a proškolit co nejvíce dětí. Základem je využít možnosti, které se nabízí v území ORP Bystřice pod Hostýnem (skládka, sběrný dvůr, kompostárna, odpadové centrum, ČOV, KČOV, atd.) V tuto chvíli se zapojily 4 školy z 8. Cílem je každoroční program ekologické výchovy pro školy v různých oborech (odpady, ekologické zátěže, voda, ovzduší, atd.)
Metodika a výpočet:
Výpočet sleduje počet zapojených škol
Zdroj čerpání dat:
Pravidelná komunikace s jednotlivými školami, obcemi, vyhledávání dotací na jednotlivé projekty, spolupráce s firmami na území SO ORP Bystřice p.H.
Problémový okruh 2
Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu
Cíl
Průběžné proškolování a informování všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)
Číslo indikátoru
2B
263
Název indikátoru
Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost
Měrná jednotka
Počet obcí s uskutečněnou kampaní
Správce měřítka
Manažer MASP
Roky
2014
Plán
2017
2020
14
14
Skutečnost
0
Popis měřítka:
Indikátor udává počet obcí, které budou realizovat informační kampaň v oblasti ekologické výchovy pro své občany. Zvláštní pozornost bude věnována seniorům. Formou kampaně bude krátká prezentace či pásmo upravené pro každou zapojenou obec. Základem bude myšlenka správného třídění odpadu a proč nespalovat domovní odpad.
Metodika a výpočet:
Výpočtem sledujeme počet obcí s již zrealizovanou osvětou
Zdroj čerpání dat:
Využití analýzy odpadového hospodářství Projektu Podpora meziobecní spolupráce, popis situace v dané obci, úzká komunikace se svozovou firmou.
Problémový okruh 2
Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu
Cíl
Průběžné proškolování a informování všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)
Číslo indikátoru
2C
Název indikátoru
Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí
Měrná jednotka
Počet brožur na webových stránkách obcí
Správce měřítka
Manažer MASP
Roky
2014
Plán
2017
2020
14
50
264
Skutečnost
0
Popis měřítka:
Měřítko pro tento indikátor je počet brožur správného hospodaření s odpady vyvěšených na webových stránkách obcí a počet kusů vytištěných návodů správné likvidace domovního a jiného odpadu.
Metodika a výpočet:
Metodikou je samotný počet úspěšně publikovaných brožur a tiskovin
Zdroj čerpání dat:
Odbor Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, obce, svozová firma, EKO-KOM,a.s.
5.3. Pravidla pro řízení strategie 5.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.
Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarostka obce Rajnochovice
Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly
265
konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.
Správci cílů Číslo cíle
Název cíle
Správce cíle
1.1
Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH
Manažer MOS→MASP
2.1
Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)
Manažer MASP
266
Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle.
Gestoři indikátorů Číslo indikátoru
Název indikátoru
Gestor indikátoru
1A
Vytvoření Plánu odpadového Vedoucí odboru Životního hospodářství každé obce prostředí MěÚ Bystřice p. H.
2A
Počet škol zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů
Manažer MASP
2B
Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost
Manažer MASP
2C
Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí
Manažer MASP
Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Projednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.
267
Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie. Činnost v rámci implementace
Zodpovědná osoba/subjekt
Termín
Koordinace implementačních aktivit
manažer strategie
průběžně
Návrh projektů do akčního plánu
správci cílů
Každoročně v 1. -3. čtvrtletí
Výběr projektů do akčního plánu
řídící skupina
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Předložení akčního plánu ke manažer strategie schválení na následující rok
každoročně dle termínů přípravy rozpočtu
Vyhodnocení indikátorů za předchozí rok
gestoři indikátorů
každoročně v 1. čtvrtletí
Vyhodnocení plnění akčního plánu za předchozí rok
manažer s využitím podkladů od gestorů indikátorů a správců cílů
Každoročně v 1. -2. čtvrtletí
Projednání vyhodnocení indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok
řídící skupina
každoročně v 2. čtvrtletí
5.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), tak vnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty
268
(ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.
5.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným (externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení.
269
Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015
Čtvrtletí
1.
2.
Rok 2016
3.
4.
1.
2.
Rok 2017
3.
4.
1.
2.
Rok 2018 3.
4.
1.
2.
Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava Realizace Vyhodnocení
Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.
Vzor tabulky akčního plánu Cíl
Název projektu
Náklady
Zdroj financování
Termín realizace
Nositel projektu
Připravenost
Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány.
270
Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí, zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci
271
víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).
5.4. Závěr a postup zpracování 5.4.1 Shrnutí V návrhové části „Strategie území správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem“ byly určeny dva problémové okruhy a to: 1. Chybějící servis a individuální přístup se záměrem zkvalitnit nakládání s odpady v jednotlivých obcích 2. Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu K prvnímu problémovému okruhu byl stanoven cíl „Zpracování plánu odpadového hospodářství pro jednotlivé obce ve SO ORP BpH“. Následně indikátor, který poukazuje na míru změny a naplnění cílů. Rovněž byl určen gestor indikátoru - vedoucí odboru Životního prostředí MěÚ Bystřice pod Hostýnem, který zodpovídá za monitorování hodnot indikátorů v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu a své podklady každoročně předávají správci cíle. Ke druhému problémovému okruhu „Nedostatečná informovanost a nabídky vzdělávání v oblasti odpadového hospodářství směrem k obyvatelstvu“ byl určen cíl „Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)“ a správce cíle – starosta obce Loukov. K tomuto cíli byly stanoveny 3 indikátory a gestoři indikátorů: 1) Počet škol, zapojených do ekologické výchovy nebo využívajících celostátních osvětových programů/ manažer MAS Podhostýnska,o.p.s. 2) Počet obcí zapojených do realizace dlouhodobé informační kampaně pro širokou veřejnost. 3) Počet zveřejněných brožur na webových stránkách obcí a vydaných tiskovin. Návrhová část souhrnného dokumentu je zpracovávána realizačním týmem od měsíce srpna 2014, tedy po zapracování oponentních připomínek do analytické části dokumentu. Cílem návrhové části je zpracování potřeb monitorovaného území se zapojením důležitých aktérů formou fokusních skupin.
272
5.4.2 Popis postupu tvorby strategie Po jednání fokusní skupiny pracovník analýzy a strategie zapracoval problémové oblasti odpadového hospodářství v ORP BpH a formuloval dle metodiky. Do tvorby návrhové části bylo zapojeno cca 8 osob/fokusní skupina/, kteří se aktivně podíleli na prvotních návrzích. Tyto návrhy byly předloženy motivujícím starostům k připomínkování a odeslány Svazu měst a obcí. Během tvorby návrhové části byl paralelně uskutečněn pilotní projekt „Tonda Obal na cestách“, který byl v gesci realizačního týmu. Díky spolupráci 4 obci a 4 škol byl z 50% splněn cíl „Průběžné proškolování a informování občanů všech věkových skupin (děti, dospělí, senioři)“. Kompletní schvalovací proces souhrnného dokumentu od starostů v území má realizační tým naplánovaný v měsíci únoru 2015 – po zapracování připomínek odborného týmu nutných k závěrečným posudkům. Výsledná podoba souhrnného dokumentu bude prezentována a následně dána k dispozici starostům SO ORP BpH po 2. Oficiálním setkání představitelů obcí v měsíci březnu/ dubnu 2015.
273
5.5. Přílohy k tématu 3.: Odpadové hospodářství Seznam zkratek BRKO
biologicky rozložitelný komunální odpad
BRO
biologicky rozložitelný odpad
CENIA
Česká informační agentura životního prostředí
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
DZ
datová základna
EU
Evropská unie
ISSaR
Informační systém statistiky a reportingu
KO
komunální odpad
MOS
meziobecní spolupráce
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
NO
nebezpečný odpad
OH
odpadové hospodářství
OO
ostatní odpad
OPŽP
operační program životního prostředí
ORP
obec s rozšířenou působností
PO
prioritní osa
PrO
odpady pocházející z průmyslu
POH
Plán odpadového hospodářství
SC
specifický cíl
SKO
směsný komunální odpad
ZEVO
zařízení pro energetické využití odpadů
ŽP
životní prostředí
Vzhledem k dostupnosti datových zdrojů v oblasti odpadového hospodářství nebylo možno pracovat v časové řadě 2008 až 2012 s daty o produkci a nakládání s odpady, které pochází pouze od obcí a jejich občanů. Proto tabulky obsahují data o produkci a nakládání s odpady jak od obcí a jejich občanů, tak od firem a společností, produkujících odpady v ORP. Měrné produkce na obyvatele ORP jsou pak počítány z produkce jednotlivých druhů odpadů od obcí i firem a společností. Nejsou tedy ukazatelem, znázorňujícím, kolik odpadů produkuje občan jako takový, ale spíše odrazem míry produkce jednotlivých druhů odpadů za celé ORP, vyjádřené na jednoho obyvatele.
274
Hodnoty datové základny za rok 1995 a 2000 (v tabulkách zkráceně „DZ“) za území ORP jako správní celek neexistují. Vzhledem k tomu, že do roku 2001 neexistoval současný Katalog odpadů, byla datová základna stanovena pouze teoreticky na základě výpočtu. Důvodem přepočtu datové základny za území ORP je fakt, že relevantní data (konkrétní datové základny pro porovnání s Plánem odpadového hospodářství České republiky (dále jen POH ČR) za roky 2000 a 1995 jsou veřejně dostupná pouze za celou ČR. Datová základna pro území ČR byla proto upravena přepočtovým koeficientem daným poměrem průměrné produkce odpadů na území ORP za roky 2008 až 2012 vůči průměrné produkci odpadů za ČR za roky 2008 až 2012. Vzhledem k provedeným přepočtům datové základy a metodice získání dat je hodnocení z hlediska plnění cílů POH ČR pouze ORIENTAČNÍM UKAZATELEM. Datová základna pro území ORP je tedy hypotetickým odhadem pro prodloužení časového trendu a možnosti porovnání hodnot v delší časové řadě. Tyto orientační hodnoty byly vypočteny pouze pro potřeby tohoto projektu a nelze s nimi porovnávat plnění cílů POH ČR. Vypočtená hodnota datové základny území ORP se nemusí přibližovat skutečné situaci v letech 1995 a 2000. Dále je důležité připustit, že zvolené vymezení území (ORP) je pro hodnocení plnění cílů POH ČR nevypovídající (zvláště pak pro hodnocení nakládání s odpady). Jsou proto vždy slovně hodnoceny jen trendy, které se projevují v období 20082012.
275
Tab. č. 85: Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR - diference oproti roku 2000
DZ pro produkci 2008 odpadů 2000
2009
2010
2011
2012
Produkce odpadů [t] Produkce ostatních odpadů (OO) Produkce nebezpečných odpadů (NO)
Podíl produkce jednotlivých let k datové základně 2000 [%] ↓
2008
14 000
7 699
1 417
1 416
12 301 8 751 911
432
9 116
13 212 9 183
2010
2011
13 720
13 157 55,00
87,86 62,51
98,00
1 139
489 99,91
64,27 30,50
80,37
Změna produkce NO oproti DZ 2000 [%] → 15 362
2009
-0,09
14 860
13 646 59,34
-35,73
-69,5
-19,63
86,00 59,78
96,73
Celková produkce (OO a NO) Změna produkce odpadů oproti DZ 2000 [%] → Podílové ukazatele [%]
2008
2009
-40,6 2010
-14,00
-40,2
2011
-3,27 2012
Podíl ostatních odpadů na celkové produkci odpadů
84,46
93,10
95,29
92,33
96,41
Podíl nebezpečných odpadů na celkové produkci odpadů
15,54
6,90
4,71
7,67
3,59
Měrné produkce odpadů na obyvatele [kg.obyv.-1]
2008
2009
2010
2011
2012
Počet obyvatel v území ORP
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Měrná produkce všech odpadů (OO a NO)
568,06
824,79
578,38
941,53
868,32
Měrná produkce OO
479,80
767,91
551,15
869,34
837,18
88,26
56,88
27,23
72,19
31,14
29,40
18,95
9,07
24,05
10,37
-70,60
-81,05
-90,93
-75,95
-89,63
Měrná produkce NO
300,20
Podíl měrné produkce NO k DZ 2000 [%] → Změna měrné produkce NO oproti DZ 2000
[%] →
Tab. č. 86: Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně Katalogov Název druhu é číslo odpadu odpadu
Kategorie odpadu
200101
Papír a lepenka (BRKO)
O
200102
Sklo
O
200108
BRO z (BRKO)
200110
Oděvy (BRKO)
O
200111
Textilní materiály (BRKO)
O
200113*
Rozpouštědla
200114*
Produkce jednotlivých druhů odpadů [t] 2008
2009
2010
2011
2012
233,31
81,59
255,01
170,92
56,50
5,44
18,76
40,47
16,18
4,92
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,05
0,00
0,00
0,00
9,50
5,84
N
0,25
2,56
0,92
1,59
1,16
Kyseliny
N
0,00
0,00
0,13
0,18
0,00
200115*
Zásady
N
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200117*
Fotochemikálie
N
0,00
0,00
0,00
0,07
0,00
200119*
Pesticidy
N
0,55
0,66
0,31
0,34
0,50
200121*
Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť
N 0,02
0,14
0,01
0,01
0,02
Vyřazená zařízení obsahující chlorfluoruhlovo díky
N 0,18
0,17
0,17
0,05
0,54
200125
Jedlý olej a tuk (BRKO)
O
0,19
0,05
0,20
0,01
2,54
200126*
Olej a tuk neuvedený pod číslem 200125
N 1,25
1,22
1,52
1,16
0,71
Barvy, tiskařské barvy, lepidla
N
1,27
5,68
2,99
3,76
3,67
200123*
200127*
kuchyní
O
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 277
200128
Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 200127
O
Detergenty obsahující nebezpečné látky
N
Detergenty neuvedené pod číslem 200129
O
200131*
Nepoužitelná cytostatika
N
200132*
Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 200131
N
Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 160601, 160602 nebo pod číslem 160603 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie
N
Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 200133
O
200129*
200130
200133*
200134
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,01
0,00
0,29
0,26
0,34
0,03
0,40
3,07
3,76
1,55
1,38
0,82
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 278
200135*
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 200121 a 200123
N
Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 200121, 200123 a 200135
O
200137*
Dřevo obsahující nebezpečné látky
N
200138
Dřevo neuvedené pod číslem 200137 (BRKO)
O
200139
Plasty
200140
2,33
3,47
0,22
0,15
0,02
0,10
2,52
0,04
0,00
0,74
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
O
0,85
17,70
71,76
11,28
0,85
Kovy
O
1 966,40
1 099,05
193,49
665,95
227,33
200141
Odpady z čištění komínů
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200199
Další frakce jinak blíže neurčené
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200201
Biologicky rozložitelný odpad (BRKO)
O 4,60
0,00
0,62
644,05
1 524,11
200202
Zemina a kameny
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200203
Jiný biologicky nerozložitelný odpad
O 0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200136
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 279
200301
Směsný komunální odpad (BRKO)
O
200302
Odpad z tržišť (BRKO)
O
200303
Uliční smetky
O
200304
Kal ze septiků a žump
O
200306
Odpad z čištění kanalizace
O
200307
Objemný odpad (BRKO)
O
200399
Komunální odpady jinak blíže neurčené
O
150101
Papírové a lepenkové obaly
O
150102
Plastové obaly
150103
395,21
2 927,48
1 272,22
2 938,66
3 629,12
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
10,28
96,84
0,00
27,96
40,38
540,80
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
775,30
1 870,86
1 238,00
1 208,64
1 408,17
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
73,07
307,40
177,04
234,57
391,09
O
92,67
97,98
145,54
133,76
203,26
Dřevěné obaly
O
0,00
2,89
3,79
0,00
0,00
150104
Kovové obaly
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
150105
Kompozitní obaly
O
0,28
0,34
0,80
0,45
0,80
150106
Směsné obaly
O
0,00
7,88
3,00
0,00
0,80
150107
Skleněné obaly
O
95,69
126,69
167,01
120,02
167,75
150109
Textilní obaly
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
150110*
Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné
N
18,02
22,70
100,03
46,02
17,17
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 280
150111*
Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob
N
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Celková produkce KO
4 221,41
6 698,63
3 677,16
6 236,68
7 689,26
Celková produkce BRKO (vybrané kódy ze sk. 20), pův.hm.odp [t]
1 408,60
4 879,98
2 766,05
4 971,77
6 626,32
Hmotnost BRKO přepočtená na obsah biologicky rozložitelné složky v odpadu [t]
660,38
2 048,09
1 237,89
2 595,24
3 751,99
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 281
Tab. č. 87: Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období 2008-2012
9 116,23
13 212,34
Celková produkce KO
4 221,41
Celková produkce SKO
395,21
Podílové ukazatele [%]
2011
2012
9 183,57
14 860,13
13 646,59
6 698,63
3 677,16
6 236,68
7 689,26
2 927,48
1 272,22
2 938,66
3 629,12
2008
Podíl KO na celkové produkci odpadů Podíl SKO na produkci KO Měrné produkce odpadů [kg.obyv.1]
2010
2009
2011/2012
Celková produkce odpadů
2009
2010/2011
2008
2009/2010
Produkce odpadů [t]
2008/2009
Meziroční změna [%] ↓
44,93
-30,49
61,81
-8,17
58,68
-45,11
69,61
23,29
640,74
-56,54
130,99
23,50
2010
2011
2012
46,31
50,70
40,04
41,97
56,35
9,36
43,70
34,60
47,12
47,20
2008
2009
2010
2011
2012
Počet obyvatel v území ORP
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Měrná produkce KO
263,05
418,17
231,59
395,15
489,26
Měrná produkce SKO
24,63
182,75
80,12
186,19
230,92
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 282
Tab. č. 88: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 Meziroční změna [%] ↓
10,38
Sklo
150107, 200102
101,13 145,45 207,48 136,20 172,67
43,82
42,65
-34,36
26,78
Plast
150102, 200139
93,52 115,68 217,30 145,05 204,11
23,69
87,85
-33,25
40,72
Nápojové kartony
150105
0,80
21,30
136,90
-43,84
78,30
501,30 650,44 857,62 687,18 825,17
29,75
31,85
-19,87
20,08
Celkem separovaný sběr Měrné produkce odpadů [kg.obyv.-1] Počet obyvatel v území ORP
0,28
0,34
2008
0,80
0,45
2009
2012 2010
2011
2011/2012
-6,15
2010/2011
11,07
2009/2010
26,96
2008/2009
306,37 388,99 432,05 405,48 447,59
2011
150101, 200101
2010
Papír
2009
Katal. číslo tříděného odpadu 2008
Produkce odpadů [t]
2012
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Měrná produkce tříděného papíru
19,09
24,28
27,21
25,69
28,48
Měrná produkce tříděného skla
6,30
9,08
13,07
8,63
10,99
Měrná produkce tříděného plastu
5,83
7,22
13,69
9,19
12,99
Měrná produkce tříděných nápojových kartonů
0,02
0,02
0,05
0,03
0,05
31,24
40,60
54,01
43,54
52,50
Měrná produkce tříděného odpadu
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 283
Tab. č. 89: Celková produkce BRO na území ORP za období 2008-2012 podrobně Produkce jednotlivých druhů odpadů [t]
Katalogové číslo odpadu
Název druhu biologicky rozložitelného odpadu
Kategorie odpadu
020101
Kaly z praní a z čištění
020103 020106
2008
2009
2010
2011
2012
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odpad rostlinných pletiv
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Zvířecí trus, moč a hnůj (včetně znečištěné slámy), kapalné odpady, soustřeďované odděleně a zpracovávané mimo místo vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020107
Odpady z lesnictví
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020201
Kaly z praní a z čištění
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020203
Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020204
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020301
Kaly z praní, čištění, loupání, odstřeďování a separace
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
O
4,89
7,63
9,84
11,20
2,40
020399
Odpady neurčené
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020305
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejích vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020401
Zemina z čištění a praní řepy
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020403
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020501
Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo
O
10,04
12,48
16,35
8,24
0,00
020304
jinak
blíže
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 284
zpracování 020502
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
900,00
804,00
702,50
482,00
380,00
020601
Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
O
3,70
1,02
1,44
1,92
0,00
020603
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020701
Odpad z praní, čištění a mechanického zpracování surovin
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020702
Odpad z destilace lihovin
O
85,00
154,00
0,00
432,00
77,00
020704
Suroviny nevhodné ke spotřebě nebo zpracování
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
020705
Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030101
Odpadní kůra a korek
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030105
Piliny, hobliny, odřezky, dřevo, dřevotřískové desky a dýhy, neuvedené pod číslem 030104
O
390,84
179,16
175,86
208,68
260,53
030301
Odpadní kůra a dřevo
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030307
Mechanicky oddělený výmět z rozvlákňování odpadního papíru a lepenky
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odpady ze třídění papíru a lepenky určené k recyklaci
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030309
Odpadní kaustifikační kal
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030310
Výmětová vlákna, kaly z mechanického oddělování obsahující vlákna, výplně povrchové vrstvy z mechanického třídění
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
030308
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 285
030311
Kaly z čistění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 030310
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
040101
Odpadní štípenka
O
0,00
0,00
0,00
0,00
6,90
040107
Kaly neobsahující chrom, zejména kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Organické hmoty z přírodních produktů (např. tuk, vosk)
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Ostatní kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod 040219
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odpady nezpracovaných textilních vláken
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
040210
040220
040221
klihovka
a
z
040222
Odpady ze zpracovaných textilních vláken
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
150101
Papírové obaly
O
73,07
307,40
177,04
234,57
391,09
150103
Dřevěné obaly
O
0,00
2,89
3,79
0,00
0,00
160306
Organické odpady neuvedené pod číslem 160305
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
170201
Dřevo
O
0,00
0,00
0,00
0,00
45,00
190503
Kompost nevyhovující jakosti
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
190603
Extrakty z anaerobního zpracování komunálního odpadu
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování komunálního odpadu
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
190604
a
lepenkové
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 286
190605
Extrakty z anaerobního zpracování odpadů živočišného a rostlinného původu
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Produkty vyhnívání z anaerobního zpracování živočišného a rostlinného odpadu
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Kaly z čištění komunálních odpadních vod
O
254,00
150,38
95,61
199,10
159,03
Směs tuků a olejů z odlučovačů tuků obsahujících pouze jedlé oleje a jedlé tuky
O
29,67
12,34
6,34
6,51
19,68
Kaly z biologického čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190811
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Kaly z jiných způsobů čištění průmyslových odpadních vod neuvedené pod číslem 190813
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Pevné odpady z primárního čištění (z česlí a filtrů)
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
190902
Kaly z čiření vody
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
190903
Kaly z dekarbonizace
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
191201
Papír a lepenka
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,09
191207
Dřevo neuvedené pod číslem 191206
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200101
Papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet
O
233,31
81,59
255,01
170,92
56,50
Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
190606
190805
190809
190812
190814
190901
200108
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 287
stravoven 200110
Oděvy
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,05
200111
Textilní materiály
O
0,00
0,00
0,00
9,50
5,84
200125
Jedlý olej a tuk
O
0,19
0,05
0,20
0,01
2,54
200138
Dřevo neuvedené pod číslem 200137
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200201
Biologicky rozložitelný odpad
O
4,60
0,00
0,62
644,05
1 524,11
200301
Směsný komunální odpad
O
395,21
2 927,48
1 272,22
2 938,66
3 629,12
200302
Odpad z tržišť
O
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
200304
Kal ze septiků a žump
O
540,80
0,00
0,00
0,00
0,00
200307
Objemný odpad
O
775,30
1 870,86
1 238,00
1 208,64
1 408,17
3 700,61
6 511,27
3 954,80
6 555,98
7 968,05
Celková produkce BRO
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 288
Tab. č. 90: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012
3 700,61
6 511,27
z toho celková produkce BRKO
1 408,60
4 879,98
Podílové ukazatele [%]
2008
Podíl BRKO na celkové produkci BRO
2010
2011
2012
3 954,80
6 555,98
7 968,05
2 766,05
4 971,77
6 626,32
2009
38,06
Měrné produkce 2008 odpadů [kg.obyv.-1]
2011/2012
Celková produkce BRO
2009
2010/2011
2008
75,95
-39,26
65,77
21,54
246,44
-43,32
79,74
33,28
2010
74,95
2009
2009/2010
Produkce BRO a BRKO [t]
2008/2009
Meziroční změna [%] ↓
2011
69,94
2010
2012
75,84
2011
83,16
2012
Počet obyvatel v území ORP
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Měrná produkce BRO
230,60
406,47
249,07
415,38
507,0 0
Měrná produkce BRKO
87,77
304,64
174,21
315,01
421,6 3
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 289
Tab.č.91: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cílů POH ČR diference oproti roku 2000 Hlavní způsoby nakládání s odpady [t]
DZ pro produkci, využití a skládkování odpadů 2000
3 524,67
Materiálové využití
Využití
4 846,84
2009
2010
5 737,24
5 236,25
2011
6 012,03
2012
4 140,23
Podíl materiálového využití odpadů z celkové produkce [%] ↓
Energetické využití
Celkem vybrané způsoby využití
2008
22,94
53,17
43,42
57,02
40,46
30,34
0,29
2,94
0,00
0,00
0,00
0,00
3 489,43
4 849,78
5 737,24
5 236,25
6 012,03
4 140,23
Podíl využití odpadů z celkové produkce [%] ↓ 22,71
53,20
43,42
57,02
40,46
30,34
Celková produkce odpadů
15 362,44
9 116,23
13 212,34
9 183,57
14 860,13
13 646,59
Skládkování
35 162,99
16 472,35
16 656,18
14 696,30
13 663,82
12 156,43
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
16 472,35
16 656,18
14 696,30
13 663,82
12 156,43
Odstranění
Celkem vybrané způsoby odstranění
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP) Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 290
Odstranění Využ.
243,75
586,55
2012
2011
222,63
2010
Podíl nakládání s odpady v jednotlivých letech k DZ 2000 [%] ↓ 101,74
990,06
0,00
0,00
0,00
252,03
610,48
668,41 1 608,43
2 714,93
6,42
9,11
18,18
25,79
35,31
3 926,28
6698,63
3677,16
6236,68
7689,26
16 202
14 345
13 488
12 015
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
16 202
14 345
13 488
12 015
Celkem vybrané způsoby odstranění Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
0,00
Energetické
0,00
0,00
0,00
0,00
143,75
486,55
890,06
110,70
242,23
265,21
638,2
1 077,24
Meziroční změna [%] ↓
2011/2012
0,00
122,63
2010/2011
0,00
1,74
2009/2010
35,31
2008/2009
25,79
KO
2009
2012
2011
2010 18,18
využití
9,11
Skládkování
S
2 714,93
Změna materiálového využití KO oproti DZ 2000 [%] ↓
Celkem vybrané způsoby využití
Celková produkce [t]
668,41 1 608,43
6,98
Ener. Využití
K O
610,48
2008
274,22
Mat. využití
Nakládání s odpady [t]
2009
Způsob nakládání
Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR diference oproti roku 2000
DZ pro produkci a využití KO 2000
Tab.č. 92: Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období 2008-2012
0,69
-11,46
-5,97
-10,92
0,69
-11,46
-5,97
-10,92
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 291
využití
K O
0,00
0,00
0,00
0,00
11 421
10 121
9 794
8 977
Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
11 421
10 121
9 794
8 977
Celkem vybrané způsoby využití
Odstranění
Skládkování
Celkem vybrané způsoby odstranění
-0,75
-11,39
-3,23
-8,34
-0,75
-11,39
-3,23
-8,34
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Tab. č. 93: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012
Papír
Sklo
150101, 200101
150107, 200102
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
47,79 186,74
2011/2012
211,63
2010/2011
83,48
2009/2010
0,00
2008/2009
0,00
2012
0,00
2011
Materiálové využití
Meziroční změna [%] ↓
2010
Způsob nakládání s jednotlivými komoditami
2009
Katalog.čí slo tříděného odpadu
2008
Nakládání se separovaný m sběrem [t]
153,50
290,75
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 292
Plast
Nápojové kartony
150102, 200139
150105
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00 565,79 217,92
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
0,70
1,77
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
-61,48
152,93
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Tab. č. 94: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 Nakládání se Způsob nakládání s Katalogové číslo separovaným jednotlivými tříděného odpadu sběrem [t] komoditami
Papír
Sklo
Plast
150101, 200101
150107, 200102
150102, 200139
2008
2009
2010
2011
2012
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
83,48
211,63
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
47,79
186,74
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
565,79
217,92
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 293
Nápojové kartony
150105
Materiálové využití
0,00
0,00
0,00
0,70
1,77
Energetické využití
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Odstranění
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 294
Tab. č. 95: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období 2008-2012 Hmotnostní ukazatele a popis stavu plnění cíle POH ČR - diference Způsob nakládání oproti roku 1995
DZ pro skládkování BRKO 1995
2008
2009
2010
2011
2012
Využití
Nakládání s BRO a BRKO [t] Materiálové využití
0,00
347,66
455,61
864,87
2 014,37
Energetické využití
2,94
0,00
0,00
0,00
0,00
15 999,86 15 950,45
14 290,50
Odstranění
BRO
Skládkování (pův.hmot.odpadu) Spalování
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Jiné uložení
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
341,69
451,43
780,03
1 796,90
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
Původní hmotnost odpadu
15 997,35 15 948,42
14 288,16
13 412,15 11 947,50
Hmotnost odpadu přepočtená
12 845,87 12 806,58
11 473,39
10 769,96
Energetické využití
Skládkování
Odstranění
Využití
Materiálové využití
BRKO
13 416,68 11 950,18
Spalování
Měrné skládkování
7 151,11
9 593,84
Měrné skládkování BRKO přepočtené na obsah biologicky rozložitelné složky [kg.obyv.-1] ↓ 148,00
800,47
799,46 0,00
722,60 0,00
0,00
682,38
610,45
0,00
0,00
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 295
Jiné uložení Počet obyvatel
0,00
0,00
0,00
0,00
0,00
16 048
16 019
15 878
15 783
15 716
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 296
Graf č. 18: Celková produkce odpadů, produkce OO a NO na území ORP za období 2008 - 2012
Graf č. 19: Podíl KO a podíl SKO na celkové produkci odpadů na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 297
Graf č. 20: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Graf č. 21: Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Graf. č.21 byl sestaven na základě identifikovaných pěti množstevně nejvíce zastoupených druhů BRO za rok 2012 na území ORP (vyjma: 150101 papírové a lepenkové obaly, 200101 papír a lepenka, s výjimkou papíru s vysokým leskem a odpadu z tapet, 200301 směsný komunální odpad a 200307 objemný odpad). Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP),
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 298
Graf č. 22: Podíl množství BRKO na množství BRO na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Graf č. 23: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012, využití a odstranění
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 299
Graf č. 24: Nakládání s KO na území ORP/ za období 2008-2012, využití a odstranění
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Graf č. 25: Materiálové využití separovaného odpadu na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze GROUP ISOH (MŽP), Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 300
Graf č. 26: Podíl množství BRKO na množství BRO a skládkování BRKO na území ORP za období 2008-2012
Zdroj: Databáze oprávněných osob k nakládání s odpady Zlínského kraje, odbor odpadů ORP Bystřice pod Hostýnem, ČSÚ (počet obyvatel)
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 301
6. Téma 4.: Cestovní ruch 6.1. Analytická část: definice a analýza řešených problémů 6.1.1 Základní vymezení turistické oblasti jako destinace cestovního ruchu Poloha a vymezení destinace SO ORP Bystřice pod Hostýnem se nachází v severovýchodní části okresu Kroměříž a územně přiléhá k okresům Přerov, Vsetín a Zlín. Svou polohou tvoří přirozenou hranici Zlínského a Olomouckého kraje, které dohromady vytváří územní celek Střední Morava. Logický celek území tvoří z části podhůří Hostýnských vrchů a z části samotný střed Hostýnských vrchů. SO ORP sdružuje město Bystřice pod Hostýnem (včetně místních částí Bílavsko, Hlinsko pod Hostýnem, Sovadina a Rychlov) a 13 obcí: Blazice, Brusné, Chomýž, Chvalčov, Komárno, Loukov, Mrlínek, Osíčko, Podhradní Lhota, Rajnochovice, Rusava, Slavkov pod Hostýnem a Vítonice. Základní charakteristika cestovního ruchu v turistické oblasti Hostýnské vrchy jsou geomorfologický podcelek tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna s nevyšším zalesněným vrcholem Kelčským Javorníkem (865 m) - současně přírodní rezervací a oblastí klidu. Přírodní park Hostýnské vrchy o celkové výměře 100 km², byl vyhlášen roku 1995. Vyskytuje se zde celá řada vzácných druhů rostlin a živočichů, a proto jsou také součástí evropské soustavy chráněných území na teritoriu členských států Evropské unie, tzv. NATURA 2000. Hostýnské vrchy s mírně zvlněnými hřebeny jsou velmi oblíbenou rekreační oblastí. Milovníci turistiky a cykloturistiky si mohou vybrat z velkého množství značených stezek. Nadšenci pro houbaření či běžecké a sjezdové lyžování zde naleznou ideální terény. V místních lesích se nalézá řada technických památek, např. vodní nádržky na splavování dřeva či milíře na výrobu uhlí. Oblast dostala název podle Sv. Hostýna, bájemi opředeného poutního místa s barokním chrámem zasvěceným Panně Marii, který je také nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice po tři století a pohoří dal jméno. Spojení okouzlující přírody, dobré turistické vybavenosti s výjimečným duchovním rozměrem vytváří zcela bezkonkurenční nabídku, a to nejen v rámci Moravy, ale i celé České republiky. Zcela jistě to věděli již naši předci a tak si vybrali jako jeden ze základních kamenů na stavbu Národního divadla v roce 1868 i kámen z Hostýna. Od pradávna psem přicházeli lidé také s nadějí a vírou v zázračnou moc hostýnské vody.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 302
Hostýn s bazilikou Nanebevzetí Panny Marie a křížovou cestou od Dušana Jurkoviče je hlavní perlou mezi památkami Hostýnských vrchů. V regionu se dochovala také řada lidových památek, jako jsou dřevěnice na Rusavě, technických zajímavostí, například lesní klauza na splavování dřeva u Rajnochovic, nebo válečných památek, jako jsou partyzánské bunkry. Lesy a louky Hostýnských vrchů ukrývají mnoho skutečných přírodních pokladů. Například na Čerňavě se můžete setkat až s 280 let starými mohutnými stromy. Zajímavá je rovněž Bílová, jediné souvislé vřesoviště v oblasti. Na řadě míst rostou orchideje a další vzácné rostliny. Pozoruhodný je také výskyt nenápadného mlže, vřetenatky Ranojevičovy moravské, která jinde než v rezervaci Obřany zatím nebyla objevena. Zajímavá místa regionu představuje trojice naučných stezek. Obce a města Hostýnských vrchů žijí bohatým kulturním životem, jemuž dominují lidové tradice. Vedle fašanků, pálení čarodějnic nebo jiných veselých svátků a zajímavých akcí tvoří součást kulturní nabídky regionu také několik zajímavých muzejních expozic věnovaných historii, přírodním zajímavostem i umění. Jízda na kole, procházky přírodou, projížďky na koni, koupání, lezení, lyžování, bruslení – a mnoho dalších podob může mít aktivní letní nebo zimní dovolená v Hostýnských vrších. Předpoklady destinace pro cestovní ruch Přírodní park Hostýnské vrchy se vyznačuje krásnou, zachovalou přírodou. Nachází se zde poměrně hustá síť značených turistických a cykloturistických tras a několik sjezdovek, díky čemuž nabízí turistům nejen nepřeberné možnosti pěších túr, ale také sportovní vyžití pro náročné cyklisty či rekreační lyžaře. Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem se nachází v Hostýnských vrších, které patří k nejnavštěvovanějším oblastem střední Moravy v době letní i zimní rekreace. V letním období jsou oblíbenými cíly zejména skalní útvary, studánky (Hurbanova, Mléčná, Hladná, Veverkova atd.) a zříceniny starých hradů (Skalný, Křídlo), které lákají především milovníky přírody, klidu a sportovní turistiky. Dále je zde několik naučných stezek (Rusavské chodníčky, Hostýnské vrchy, Příroda hostýnských vrchů), poutní cesta z Velehradu na sv. Hostýn či turistická trasa Portášské chodníčky (Rusava-Bečka-Tesák-RajnochovicePodhradní Lhota). V zimním období jsou návštěvníkům k dispozici lyžařské areály Rusava, Tesák a Troják a také udržované běžecké trasy. Potencionál cestovního ruchu v turistické oblasti Obecně platí, že cestovní ruch, stejně jako jakákoli smysluplná lidská činnost souvisí s vnitropolitickou situací uvnitř země, na charakteru politického systému, mírou nezaměstnanosti a životní úrovní obyvatel jak v turistické oblasti, tak v celé ČR.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 303
Vysoký potencionál pro rozvoj cestovního ruchu v lokalitě Hostýnských vrchů spočívá hlavně na přírodních (klíma, flóra a fauna) a společenských faktorech (kulturně-historické památky, kulturní zařízení a kulturní akce). Dalším kritériem pro rozvoj cestovní ruchu v SO ORP je vydat se směrem venkovského cestovního ruchu a také zdravotně orientovaného cestovního ruchu, ať již jako individuální rekreace nebo ozdravné pobyty či školy v přírodě. Důležitou roli hraje také reklama, propagace, zkušenost, módnost apod.
Obecné trendy cestovního ruchu a trendy ovlivňující turistickou oblast Hostýnských vrchů Česká republika zaznamenává v posledních letech i kvalitativní změny v domácím cestovním ruchu, a to jak v oblasti turistické nabídky tak i poptávky. Tyto změny spočívají především v nových typech cestovního ruchu a v poskytování stále většího rozsahu služeb souvisejících nejen s trávením volného času a dovolených, ale také se sportem a vzděláváním. Výrazným trendem posledních let je aktivní turistika (především pobyty na horách a cykloturistika). Vývojové trendy lze charakterizovat i pro některé vybrané typy cestovního ruchu, které jsou uplatnitelné i v turistické oblasti Hostýnských vrchů Možnosti tohoto regionu nenasvědčují rozvoji masové turistiky, což odpovídá současným trendům v cestovním ruchu a především zohledněným přístupům v rámci udržitelného rozvoje. V naší turistické oblasti to mohou být uplatněny vývojové trendy jako např. ekoturistika, incentivní (poznávací) turistika. Již od druhé poloviny minulého století je u nás velmi oblíbené chataření a chalupaření v oblasti se nachází více než tisíc chat a chalup. Ekoturistika a venkovský cestovní ruch: V posledních letech je typická stagnace letních pobytů na horách, na druhou stranu se pomalu rozvíjí venkovský cestovní ruch (nikoliv pouze ve svých specifických formách jako jsou agroturistika, ekoturistika, atd.). Nicméně přírodní atraktivity a oblasti jsou stabilním prvkem nabídky a tradičním turistickým cílem hlavně domácích návštěvníků. Specifickou formou venkovského cestovního ruchu v ČR je od 60. let chataření a chalupaření, které je často spojováno s tzv. druhým bydlením. Pobyty s aktivním vyžitím: Pobyty spojující poznání s dobrodružstvím. 10 – 15 % turistů chce neobvyklé, netradiční, alternativní zážitky. Tito turisté jsou obvykle vzdělaní, dobře finančně zajištění, dospělí, zajímající se o životní prostředí, scestovalí, citliví na společenské a kulturní tradice. Destinace, které navštěvují, odpovídají požadavkům místních skupin být rozpoznán a oceněn.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 304
Incentivní cestovní ruch: Nové trendy v incentivní turistice lze charakterizovat následovně: upouští se od velice luxusních hotelů, ušetřené peníze za drahé ubytování se investují do jiných částí programů; zmenšuje se velikost skupiny; cesty s bližšími cíli nabývají na významu; velkou oblibu si získává kombinace dalšího vzdělání a incentivní cesty; životní partneři těch, kteří incentivní cestu získají, se jí účastní také; zvětšuje se orientace na střední a nižší management. V incentivní turistice mají jasnou převahu tzv. out-door-activities (aktivity prováděné v přírodě – horská turistika, lety balónem, lanové aktivity). Kongresový cestovní ruch: Kongresový cestovní ruch se řadí k nejefektivnějším typům turistiky, vyžaduje ale široký okruh služeb a aktivní přístup celého regionu. V současnosti kongresová turistika zaznamenává trend, kdy účastníci přicházejí s přáním navzájem se lépe poznat, neúčastnit se masového kongresu, ale menších jednání. Perspektivní pro tento typ cestovního ruchu budou středně velké až malé konference, sympozia, semináře, workshopy, veletrhy a dlouhodobé menší semináře v lázeňských a horských střediscích. Cestovní ruch seniorů: Cestovní ruch seniorů může posílit turistický sektor zvláště v období mezi sezónami. Profesionálové v cestovním ruchu by mohli vyvíjet programy pro seniorskou turistiku, které by kromě jiného zajišťovaly lepší bezpečnost, zdravotní služby, styk s místními komunitami, kulturní vyžití, aktivity v přírodě, strukturované společenské aktivity, adekvátní prostory k tělesnému cvičení a také pravdivé a jasné informace. Se stárnutím české populace budou senioři důležitým segmentem cestovního ruchu. Cestovní ruch mládeže: Novým trendem bude vytváření specifických produktů pro tento segment. Produkty pro tuto skupinu budou značně podléhat módním trendům, budou vyžadovat vlastní image a specifický marketing. V současnosti je mladým lidem poskytován především systém slev, což bude důležité i nadále, ale pro rozvoj tohoto segmentu cestovního ruchu nedostačující. Lázeňství: Tradiční léčebné pobyty a ozdravné kůry by měly být doplněny fitness a wellness pobyty. Neopomenutelný bude rozvoj potřebného kulturního vyžití návštěvníků. Tématické trasy: Stále vzrůstá oblíbenost turistických tras s charakteristickým obsahem. Tyto trasy využívají jak tradic, tak technických či kulturních památek. Nabízejí možnosti prezentovat další zajímavosti destinace, jako je folklór, gastronomie, sklářství, tradiční výroba i zemědělství.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 305
Mapa. č.4
Mapa č. 5
Informace potřebné ke zpracování analytické části byly čerpány mimo jiné z: Koncepce státní politiky CR v ČR na období 2014 – 2020 http://www.mmr.cz Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 306
Marketingová koncepce CR na období 2013 – 2020 http://www.czechtourism.cz Satelitní účet CR http://www.czso.cz Centrála CR Východní Morava http://www.vychodni-morava.cz Podhostýnský mikroregion http://www.podhostynsko.cz
6.1.2 Analýza nabídky cestovního ruchu v turistické oblasti KULTURNĚ HISTORICKÉ PAMÁTKY
BYSTŘICE POD HOSTÝNEM Masarykovo náměstí 137, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287113 www.mubph.cz Historie: Okolí Bystřice pod Hostýnem bylo osídleno už v pravěku. Samotné město vzniklo o mnoho století později na křižovatce obchodních cest. Nejstarší písemná zpráva pochází až z 8. ledna 1368, kdy se městečko Bystřice stává majetkem Bočka z Kunštátu, praděda krále Jiřího z Poděbrad. Boček začal stavět své sídlo pod nedalekým vrchem Tesákem. V 15. Století se sídlo bystřických pánů přesouvá do Bystřice. Roku 1447 se poprvé zmiňuje dnešní zámek. Roku 1650 koupili panství Rottalové. V polovině 19. století se zmiňují zdejší lázně. Léčily se tu nemoci dýchacího ústrojí, a to čerstvým vzduchem, tzv. jehličnatými koupelemi a žinčicí, ovčím mlékem. Rozkvět Bystřice nastal po roce 1817 díky Rukopisu královedvorskému. V souvislosti s ním ožily pouti na Sv. Hostýn. V důsledku toho přibylo i živností souvisejících s poutěmi, rozvíjí se výroba perníku, svící a voskových obětin. K největšímu rozvoji kraje došlo po roce 1861. Tehdy přišli do Bystřice němečtí průmyslníci. Michael Thonet se svým synem Augustem zde založil továrnu na ohýbaný nábytek. Svého času to byla největší továrna na ohýbaný nábytek v Evropě. Rozšíření průmyslové výroby znamenalo i velký příliv nových dělníků, nových obyvatel obce. Takže už v roce 1864 mohla být Bystřice prohlášena městem. Díky Thonetům byla také do Bystřice v roce 1882 zavedena železnice.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 307
Současnost: Město Bystřice pod Hostýnem je východiskem do rekreační oblasti Podhostýnského regionu a je jejím přirozeným kulturním a průmyslovým centrem. Jako pověřená obec 3. Stupně vykonává státní správu pro 15 okolních obcí. V Bystřici pod Hostýnem a integrovaných obcích žije trvale asi 8000 obyvatel. Dominantami města jsou kostel sv. Jiljí na hlavním Masarykově náměstí a rozsáhlý komplex bystřického zámku na druhé straně řeky. Podobu města utvářejí malebné ulice, domy s novými fasádami, město je plné zeleně. V centru se nacházejí všechny důležité instituce, úřady, banky, zdravotnická zařízení. Říčka Bystřička dělí město na dvě poloviny, a zároveň jej spojuje množstvím mostů a můstků. Protéká i největším městským parkem Zahájené, kde se nachází koupaliště, minigolf, tenisové kurty a fotbalový stadion. Město proslulo tradicí nábytkářské výroby, která zde dodnes převládá. Bystřice pod Hostýnem je obklopena přírodou, jejíž blízkost se odráží v životě celého města. Již po staletí se lidé dívají na siluetu Sv. Hostýna nad městem s láskou, vírou a nadějí. Památky a zajímavosti: Zámek Bystřice pod Hostýnem Z gotické tvrze, která je v Bystřici poprvé dokládána roku 1440, se mnoho nedochovalo. V polovině 16. Století koupil panství Přemek z Víckova, který pravděpodobně přestavěl původní tvrz na renesanční zámek. Požárem zničený zámek zdědila a v renesančním stylu nechala v roce 1616 opravit Bohunka z Víckova se svým manželem Václavem Bítovským z Bítova. Od roku 1650 patřil zámek šlechtickému rodu Rottalů. Poslední členka rodu Marie Amálie, provdaná della Rovere di Montel´Abbate, nechala přistavět v klasicistním stylu dvě křídla, která navazovala na části starého zámku. Tuto rozsáhlou přestavbu uskutečnil v letech 1765-1768 architekt František Antonín Grim. Poslední stavební úpravou byla přístavba tzv. klozetové věže v roce 1889. Z roku 1805 pochází výmalba svátečního sálu. Interiér je zdoben romantickou výmalbou s motivy egyptské krajiny. Roku 1827 připadl zámek šlechtickému rodu Loudonů, potomkům slavného generála. Prvním majitelem se stal Olivier svobodný pán z Loudonu, který se zasloužil o rozkvět zámeckého parku i celého města. V roce 1933 se Loudonové dostali do finančních potíží a zámek prodali Ministerstvu obrany, které v něm později zřídilo vojenské sklady zdravotnického materiálu. Začala degradace staveb i zámeckého parku. Od roku 1991 patří zámek městu a postupně se opravuje. V předzámčí sídlí několik odborů městského úřadu a turistické informační centrum. V přízemních prostorách hlavní budovy najdou návštěvníci stálé expozice městského muzea, v prvním poschodí se konají výstavy, koncerty vážné hudby a svatební obřady.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 308
Zámecký park Park byl považován v 19. století za jeden z nejkrásnějších na Moravě. Věhlasu dosáhl za Oliviera Loudona, který zde založil zimní zahradu, oranžerii, skleníky, v nichž pěstoval vzácné okrasné i užitkové rostliny. V parku se nachází kopie sochy generála Loudona. Od roku 1935 byly v parku i zámku umístěny vojenské sklady a park postupně ztrácel svou hodnotu a jedinečnost. V současnosti vlastní park Armáda ČR, je zde umístěno Centrum zdravotnického materiálu a pro veřejnost je park nepřístupný. Platanová alej Platanovou alej dal na nábřeží řeky Bystřičky v polovině 19. Století vysadit tehdejší majitel panství Olivier svobodný pán z Loudonu, inspirován radou rusavského evangelického faráře Daniela Slobody. Semena platanů javorolistých přivezl z Itálie. Roku 1980 byla alej vyhlášena skupinou památných stromů. Farní kostel sv. Jiljí Kostel nechal postavit hrabě František Antonín z Rottalu v roce 1744 podle projektu stavitele Tomáše Šturma. Uprostřed nad hlavním oltářem je rodový erb Jana Jakuba Leonardi della Rovere di Monte l´Abbate, který dal roku 1763 příkaz k opravám zámku i kostela. Na hlavním oltáři se nachází stříbrný obraz Panny Marie, zvaný Rottalovský, přemístěný v 18. Století ze Sv. Hostýna. U kostela je umístěna pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého a na jeho východní straně rokokový kříž. Před kostelem stojí sochy sv. Tadeáše Judy a sv. Antonína Paduánského. Kašna se sochou Panny Marie Vítězné ochrany Moravy Kamenná kašna s bronzovou vodní sochou na Masarykově náměstí je dílem akademického sochaře Daniela Trubače. Z kašny prýští tři prameny vody: pramen minulosti města poznamenaného staletím neklidu, pramen čisté bystré horské vody, z níž vznikl název města a pramen naděje a pomoci. Z těchto tří pramenů vyrůstá postava Vítězné ochrany Moravy. Dne 1. 10. 1994 byla slavnostně posvěcena olomouckým arcibiskupem Mons. Janem Graubnerem. Fontána Duha Fontána Duha v ulici Dolní otevírá od 90. Let 20. Století symbolicky vstup do centra města. Představuje podle tvůrců ideu svobody, míru a ideu života. Vodní stěna vytváří se slunečními paprsky světelné efekty a v parných dnech může posloužit jako osvěžující sprcha. Autory tohoto díla jsou akademický sochař Václav Šerák a akademická architekt Bohumil Chalupníček.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 309
Thonetova vila Thonetova vila byla postavena mezi lety 1873 – 1877 v přerovské ulici jako obytný dům pro rodinu továrníka Michaela Thoneta. Dnes je v Thonetově vile umístěna moderní prodejní expozice firmy TON, a.s., úspěšného výrobce ohýbaného nábytku v mnohém navazujícího na thonetovskou tradici. Busta Michaela Thoneta Z iniciativy Bystřického kulturního nadačního fondu byl v roce 2013 v centru města u budovy ZŠ T. G. M. odhalen pomník s bustou hlavy Michaela Thoneta a pamětním nápisem: Michael Thonet (2. 7. 1796 – 3. 3. 1871), zakladatel výroby nábytku z ohýbaného dřeva. Zasloužil se o rozvoj našeho města i celého regionu.“ Autory instalace jsou kamenosochař Jan Kozel a architekt Ladislav Pastrnek. Komenského mapa Moravy Na křižovatce ulic Hostýnská a Havlíčkova najdeme pamětní zastavení tvořené deskou s reliéfem části Komenského mapy Moravy a jeho bustou. Dílo architekta Antonína Flašara a sochaře Stanislava Mikuláštíka vzniklo v roce 1970 z iniciativy učitele, regionálního historika a místního patriota Josefa Barboříka. Bronzový originál busty je dnes umístěn v interiéru bystřické základní školy T. G. Masaryka. Repliku v exteriéru vytvořil kamenosochař Jan Kozel. Hřbitov První bystřický hřbitov se rozprostíral do počátku 16. století kolem kostela sv. Jiljí. Roku 1534 vznikl hřbitov v dnešním parku Zahájené. V letech 1760 – 1763 zde nechal farář Straka na vlastní náklady postavit hřbitovní kapli sv. Vavřince. Barokně klasicistní kapli projektoval zednický mistr Antonín Mates Slováček ze Židlochovic. Inspiroval se při tom stavbou Grimmova zámeckého paláce. Zvenčí jsou při kapli zazděny náhrobky. Tento hřbitov se využíval až do roku 1885, kdy byl založen nový hřbitov při hostýnské cestě. Loudonský hřbitov Hřbitov rodiny Loudonů založil roku 1894 u nového hřbitova Ernst svobodný pán z Loudonu. Nacházejí se zde nejen náhrobky členů rodiny Loudonů, ale také náhrobky některých jejich příbuzných a přátel. Pozoruhodnou pseudorománskou kapli vídeňského architekta Karla Mayredera vyzdobil freskami malíř Hanuš Schwaiger roku 1897. Na stěně je vyobrazena Panna Maria Svatohostýnská, u jejíchž nohou klečí jednotliví členové rodu Loudonů. Schwachova boží muka Kamenná boží muka nechal u cesty na Sv. Hostýn postavit v roce 1680 bystřický farář Tobiáš Schwach jako vděk za uchránění Sv. Hostýna před obsazením a zpustošením Turky. Obrazy na nich představují čtyři zastavení křížové cesty: Ježíš na hoře Olivetské, Ježíš bičován, Ježíš padá pod křížem a Ježíš ukřižován.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 310
Městské muzeum v Bystřici pod Hostýnem bylo znovu obnoveno k 1. lednu 2006. Původní „Krajinské muzeum“ vzniklo v roce 1933 z iniciativy sběratele Františka Táborského a nacházelo se v budově školy. Současná muzejní expozice se nachází v přízemních prostorách zámku a jsou věnovány bystřické a rajnochovské keramice z 18. a 19. Století, sochaři Oldřichu Drahotušskému a zakladateli muzea Františku Táborskému.
BLAZICE Blazice 70, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 47930292 www.blazice.cz Historie Obec je jediná tohoto jména v republice. Její jméno je odvozeno od jména Blažej, dříve se obec jmenovala Blažice. První písemná zpráva o Blazicích pochází z roku 1358. Do roku 1406 byli majitelé obce Albert a Zdeněk ze Štranberka. V průběhu 15 a 16 století obec vystřídala celou řadu majitelů. Samostatnou obcí se Blazice staly v roce 1848. V období od roku 1976 se společně s celou řadou okolních vesnic integrovaly k městu Bystřice pod Hostýnem. Počátkem roku 1993 se z právního hlediska staly opět samostatnou obcí. Památky: Farní kostel sv. Kříže
BRUSNÉ Brusné 83, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287091 www.brusne.cz Historie: První zmínka o obci je zaznamenána v roce 1358, kdy v olomouckých zemských deskách je zapsána jako majetek Oneše ze Slavkova. Obec procházela vývojem, rozrůstala se, přibývalo nejen obyvatel, ale i řemesel a činností. Obyvatelstvo Brusného z velké většiny tvořili střední a drobní rolníci, nechyběl zde Panský mlýn a pila. Žil zde i kolář, vyráběly se zde saně a samozřejmě také brusy a brousky. Kámen na ně si zdejší obyvatelé brali z kamenitého vrchu Břestek. Tato lidská činnost dala patrně i podnět k názvu obce. Obec Brusné se roku 1555 stala součástí Bystřického panství a to až do 20. století.
Památky a zajímavosti: Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 311
Dominantou obce je Panský mlýn zmiňovaná už v roce 1377. V roce 1893 byla na jeho místě postavena vodní pila. K pamětihodnostem patří kaplička a pomník obětem 1. a 2. světové války. V blízkosti obce se nachází zřícenina hradu Křídlo. Hrad vznikl ve 14. století. Hrad Křídlo je doložen v roce 1356, kdy jej Vlk z Dobrotic postoupil pánům z Kunštátu. Na přelomu 14. a 15. století jej vlastnili páni z Cimburka, později pak páni z Bořitova. Hrad zanikl zřejmě během uherských vpádů na Moravu v 70. letech 15. století. Zřícenina hradu Křídlo stojí na zalesněném návrší nad údolím říčky Rusavy. Hrad byl typem hradu s plášťovou zdí. Z hradu se dochovala část obvodové hradby, spodní část okrouhlé věže, základy hradního paláce a vstupní brány. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
CHOMÝŽ Chomýž 52, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287237 www.chomyz.cz Historie: Obec Chomýž podle pověsti stála již při vpádu Tatarů na Moravu a to v roce 1241. První doložená zmínka však pochází kolem roku 1365. V této době náležela třetina vsi panství Bystřickému, třetina k panství Holešovskému a třetina k hradu Křídlo. V roce 1365 pan Boček z Kunštátu kupuje třetinu vsi i lesy, nato ji postupuje svému bratrovi Vilémovi a ten pak odkoupil od pana Vlka z Dobrotic i hrad Křídlo. Po zničení hradu Husity v roce 1423 patřila celá obec k panství Bystřickému a od roku 1763 do roku 1845 k panství Holešovskému. Kdy tu bylo zřízeno dědičné valašské fojtství. Památky: K památkám patří sousoší Svaté Anny z roku 1742, které stojí při cestě do obce Jankovic, kamenný kříž nad obcí z roku 1762. Významní rodáci K nejvýznačnějším rodákům obce patří Msgre ThDr. et PhDr. František DVORNÍK, profesor Harwardovy univerzity ve Washingtonu, kterému byl in memoriam propůjčen řád T.G.Masaryka 3. třídy a ke stému výročí narození byla na rodném domě odhalena pamětní deska. Dalším je pak PhDr. Josef Macůrek, profesor Purkyněho univerzity v Brně, autor několika knih z historie. CHVALČOV Obřanská 145, 768 62 Chvalčov IČO: 488895
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 312
www.obec-chvalcov.cz Chvalčov se nachází na úpatí hory Svatý Hostýn, v údolí mezi trojvrším Svatým Hostýnem, Obřany a Javorníkem. Obec Chvalčov severozápadním okrajem přímo navazuje na město Bystřice pod Hostýnem. Historie: Počátky Chvalčova můžeme klást k roku 1369. Rozvoj Chvalčova nastává koncem 14. Století a souvisí se založením hradu Obřany. První písemná zmínka pochází z roku 1369, kdy Milota z Tvorkova prodal Vokovi ze Sovince zbořený hrad Obřany, tvrz Bystřici s městečkem, přilehlé vsi včetně Chvalčova. Chvalčov, tak jej dnes chápeme, vznikl 19. srpna 1951 spojením dvou částí Chvalčova a Chvalčova Lhota. Na toto spojení si všichni rychle zvykli. V polovině sedmdesátých let, v době tzv. centralizace, se stal Chvalčov místní částí Bystřice p. H. Od 1. 4. 1990 funguje Chvalčov opět jako samostatná obec. Památky a zajímavosti: Hrad Obřany Byl založen patrně někdy před rokem 1365 Bočkem z Kunštátu a Poděbrad, pradědem krále Jiřího z Poděbrad. Název Obřany hrad získal podle zaniklého rodového hradu u Brna. Boček však hrad vystavěl bez svolení moravského markraběte Jana Jindřicha, který se obrátil na bratra, císaře Karla IV., aby prosadil demolici Obřan. Karel IV. opravdu roku 1366 nařídil zboření hradu, avšak došlo patrně jen k zastavení prací na stavbě. Nedokončený hrad byl dále patrně využíván jen provizorně. V roce 1415 se po něm píše Smil z Kunštátu a Obřan, který však trvale sídlil na nedalekém hradě Chlum. Obřany byly definitivně opuštěny v době husitských válek a nahradila je nově zbudovaná tvrz v městečku Bystřice. Zřícenina hradu se nachází na 704 m vysokém kopci 5,5 km jihovýchodně od centra Bystřice pod Hostýnem a 2,5 km východně od poutního místa na Hostýně. Jedná se o druhý nejvýše položený hrad Moravy.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 313
Svatý Hostýn a jeho památky Významné mariánské poutní místo na střední Moravě, v Olomoucké arcidiecézi, ve Zlínském kraji. Horu Hostýn tvoří dva vrcholy – vyšší severní s rozhlednou a větrnou elektrárnou (736m) a západní vrchol s poutním chrámem a řeholním domem (718m). Impozantní poloha Hostýna, vévodící širokým rovinám Hané, zdaleka viditelná a charakteristická silueta hory s chrámem nejvýše položeným je na Moravě ojedinělá. Nejvýznamnější objekt je bazilika Nanebevzetí Panny Marie. Nachází se na místě prastaré, mnohokrát upravované a zvětšované kaple, jejíž základní kámen byl posvěcen r. 1721, postavil podle plánů J. Ignáce Cyraniho Tomáš Šturm. Stavba dokončena až v r. 1748, vysvěcena olomouckým biskupem Troyerem .Nařízením císaře Josefa II. chrám v r. 1787 jako přebytečný zrušen, snesena střecha s krovem a spolu s ostatními budovami odsouzen k zániku. Po mnohých prosbách povoleno opravení chrámu (1841-1845) do nynější podoby a 2. 7. 1845 ještě úplně nedokončený posvěcen rajhradským opatem Viktorem Šlosarem. Až s příchodem jezuitů (1887) nastaly důkladné opravy vnitřní i vnější včetně všech ostatních budov kolem kostela, aby se v r. 1891 mohlo přistoupit k slavnostnímu svěcení brněnským biskupem Fr. Sal. Bauerem (15. 8.). Hostýnský chrám je barokní orientovaná jednolodní stavba centrální půdorysné dispozice elipsovitého tvaru, s odsazeným segmentovým uzavřeným kněžištěm. Konkávně projmutou plochu západního průčelí pokrývá mozaika Hostýnské Madony od pražského mozaikáře Viktora Foerstra (1912). Má plochu 26 m2 a je složena z 260 tisíců specielních sklíček dovezených z Itálie. Portál se segmentovým záklenkem uzavírají masivní hlavní vstupní vrata do kostela, zhotovené v r. 1933 v Hradci Králové. Jsou ozdobeny šesti bronzovými čtvercovými poli s monogramy IHS a MARIA a čtyřmi reliéfy českých světců (sv. Václava, Vojtěcha, Ludmily a Hedviky), zhotovené brněnským sochařem Josefem Axmannem (1935). Původní přenosný hlavní oltář a otáčivý svatostánek z r. 1845, pod nímž na dřevěných podstavcích klečeli dva andělé byl přenesen do Sarkandrovky a nahrazen stabilním oltářem z pískovce, vytěženým z nedalekých Obřan. Před jeho svěcením (5. 8. 1891) byly do pěti vysekaných otvorů vloženy ostatky sv. Václava, Kateřiny, Markéty, Longina a bl.J. Sarkandra. Pod sloupovým baldachýnem z r. 1844, místo obvyklého oltářního obrazu, je přímo na stěně upevněna postava hostýnské Madony s Ježíškem, pod ní reliéf znázorňující zázračné pokoření Tatarů pod Hostýnem (obě díla Benedikta Edeleho z r. 1845). Všechny stěny kostela zdobí řada ideově i ikonograficky sestavených výjevů ze života světců i historie tohoto chrámu. Je zde namalováno kolem 900 postav a obličejů a věrně zachyceny významné události, dobové oblečení a lidové kroje.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 314
Sarkandrova kaple Jan Rottal nechal v roce 1658 postavit po stranách chrámu dvě otevřené kaple. Z nich zůstala dodnes pouze severní kaple sv. Jiljí (po levé straně chrámu), po restauraci v roce 1890 zasvěcená bl. Janu Sarkandrovi. Na stropě je vyobrazena lípa, u jejíhož kořene stojí sv. Cyril a Metoděj, kteří Slovanům vštípili strom křesťanství. Na větvích lípy jsou jako její dobré ovoce vyobrazeni sv. Ludmila, sv. Prokop, sv. Vojtěch s uherským králem sv. Štěpánem, sv. Hedvika, sv. Anežka, sv. Jan Nepomucký a sv. Jan Sarkander, jehož život zachycují malby na zdech kaple. Při velkých poutích sloužila tato kaple jako zpovědní. Klášter (budova fary) S přibývajícím počtem poutníků v době, kdy počet Družstva svatohostýnského vzrostl na 10 tisíc, čímž se navýšila i finanční hotovost, požádali zástupci Družstva majitele pozemku, barona Laudona, o povolení stavby řeholního domu a zároveň začali vyjednávat s různými řeholníky, o obsazení duchovní správy na Hostýně. Po vzájemné dohodě se začalo se stavbou kláštera na konci června 1884. Stavební práce, které trvaly dva roky, řídil bystřický stavitel Otto Zeman. Jižní křídlo kláštera začal Zeman přistavovat už v roce 1895, severní křídlo v roce 1911. Stará křížová cesta V r. 1900 zahájena stavba první venkovní klasicistní křížové cesty, jednoduché kaple I. a II. zastavení postaveny severně od Sarkandrovky, následujících osm zastavení situovaných směrem k rozhledně tvoří otevřené kamenné podstavce ukončené křížem s obrazovými reliéfy znázorňující cestu Krista na Kalvárii. Poslední čtyři obrazy jsou umístěny v kaplích různého slohu. Dnes jsou pašijové obrazy nově překryty plastovým sklem, dříve se v zimě se zakrývaly dřevěnými okenicemi. XIV. zastavení – Kladení do hrobu – je umístěno v malé rotundě u hřbitova. Plastika od R. Doležala z Olomouce. Všechny obrazy zhotovil malíř Žůrek z Bystřice. V r. 1902 se konalo svěcení dokončené křížové cesty. Jurkovičova křížová cesta V r. 1904 předložil architekt Dušan Jurkovič hotové plány na 13 kapliček nové křížové cesty nepravidelně umístěných severovýchodně od kostela po pravé straně jakoby vystupujících z lesa. Z vrcholu od chrámu osm jich klesá, XI. zastavení Ukřižování vystupuje na mohutné terase, na kterou se stoupá po řadě schodů a Křížová cesta končí u malebného hřbitůvka stávající rotundou XIV. zastavení Kladení do hrobu, která se stala pro obě křížové cesty společnou. Jurkovičem vypracovaný návrh XIV. zastavení zůstal nerealizován. Pro malířskou výzdobu vybrán Joža Úprka, který navrhl obrazy všech zastavení. Při stavbě křížové cesty se postupovalo od konce (XIII. zastavením), Úprkovy obrazy prováděla firma B. Škardy z Brna novou technikou tzv. sklomalby, která byla neodzkoušená a drsným hostýnským podmínkám nevyhovovala (mezi sklo a azbestový podklad vnikala voda, která mozaiku ničila). Proto se z Úprkových obrazů zachoval pouze jeden (Ježíš své Matce na klín položen, XIII. zast.), zbylé dva (Ježíše umírajícího na kříži a Ukřižování) byly zavčas sejmuty a převezeny Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 315
na Velehrad, aby se uchránily před úplným zničením. K další spolupráci byl potom vyzván, Jano Köhler, jemuž problematika mariánského kultu byla velmi blízká a pojí se úzce s námětem Krista Vykupitele. Své obrazy Köhler přizpůsobil realističtějšímu pojímání prováděné v pestrobarevné mozaice v neobyčejné schopnosti spolupráce s rakovnickou dílnou, jímž vypracovával jednotlivé detaily, aby vyhovovaly nejen výrazu myšlenky, ale zároveň je i přizpůsobuje nepříznivému podnebí. Na pašijových obrazech začal Köhler pracovat v r. 1912, ale křížová cesta byla ukončena I. zastavením až v r. 1933. Cesta světla Podobně jako je pro postní dobu charakteristická pobožnost křížové cesty má i doba velikonoční svou specifickou pobožnost. Je jí Cesta světla, připomínající velikonoční události od Ježíšova zmrtvýchvstání až po seslání Ducha Svatého. Čtrnáct zastavení této pobožnosti bylo požehnáno autorem myšlenky na její vybudování o. arcibiskupem Janem Graubnerem v neděli 12. září 2010. Cesta vede podél starobylého valu upraveným chodníčkem od sochy Nejsvětějšího Srdce Ježíšova až po starou křížovou cestu. Socha Božského srdce Páně Monumentální bronzová plastika pražského sochaře Čendy Vosmíka z r. 1919, podstavec z kamenické dílny Frant. Jeništy z Bystřice. Je vysoká 3m, váží 660 kg, žulový podstavec 5000 kg. Původní umístění bylo po levé straně hlavního vstupu do chrámu, kam byla socha postavena z popudu prof. Fanty z Prahy, který se domníval, že této soše přísluší významné a dominující místo, které je právě před kostelem. Na své dnešní místo, které si autor sochy vyhlédl ještě před započetím díla (v místě průlomu valu na levé straně schodiště nad Vodní kaplí) byla socha přemístěna až v r. 1931. Kristus impozantních rozměrů, podmanivého dojmu, pevného postoje s lehce skloněnou hlavou a žehnajícíma rukama. Na žulovém podstavci nápis: Já jsem cesta, pravda, život. Sochy svatých Cyrila a Metoděje Umístěné západně před kostelem na horním nároží kamenného prostranství s kuželkovou balustrádou. V r. 1864 zhotovil kroměřížský sochař Ant. Tomáš Beck na objednávku bystřického čtenářského spolku, který vedl farář Bernard Reger. Sochy vysoké 220 cm, osazeny na čtyřhranném podstavci a ukotveny na posledním peadestalu žulového schodiště. Materiál – jemnozrnný maletínský pískovec. První renovace doložena již v r. 1869, následující v r. 1910 v souvislosti s budováním schodiště. Socha svaté Anny Trochu jakoby v zapomnění stojí v blízkosti kaple sv. Jana Sarkandra a na začátku křížové cesty pískovcová socha sv. Anny s Pannou Marií v dívčí podobě. Na její čelní straně je nápis Svatá Anno, oroduj za nás a na zadní části již takřka nečitelný text Tato socha postavena nákladem Anny Majzlíkové rodem ze Sehradic L. P. 1894. Socha svatý Antonín, který káže rybám
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 316
Druhotně postavená jižně od kostela, původně stála v lese při císařské cestě pod Vodní kaplí. Autor sochy z r. 1948 je František Rada,
Socha svatého Ambrože Stojí u ambitů vedle fary. Socha patrona včelařů byla odhalena a požehnána při páté pouti včelařů v květnu 2007. Na její ztvárnění, zhotovení a instalaci se mezi včelaři konala sbírka. Vodní kaple Každé význačné poutní místo má kromě milostného obrazu také pramen zázračné uzdravující vody. Je nejen důležitým symbolem, ale i skutečným občerstvením znavených poutníků a provází jej také uzdravující pověst. Na Svatém Hostýně tryská takový pramen ze skály na západním svahu přímo pod kostelem. Podle staleté tradice vytryskl při tatarském obležení v roce 1241 při záchraně obležených křesťanů. Původní kapličku kolem upraveného vodního pramene nechal postavit Jan Rottal (1658), v roce 1700 ji bystřický farář Tomáš Požárník nechal rozšířit. V roce 1748 proběhla její velká přestavba, pod kaplí vybudováno sklepení s několika výtoky vody. Hřbitov Hostýnský horský hřbitov navržen a postaven stavitelem Ottou Zemanem tak, aby svým slohem navazoval na architekturu Jurkovičovy křížové cesty. Je umístěn pod rozhlednou ve tvaru pětiúhelníku, ohraničen stylovým dřevěným plotem z diagonálně přibíjených tyček. Vstup po širokých kamenných schodech ohraničují kuželovité sloupky a ukončují masivní pilíře, do kterých je zavěšena dvojdílná kovaná brána, zhotovená podle návrhu fr. J. Šimůnka TJ. Rozhledna s kaplí Svatého Kříže Základní kámen na nejvyšším bodu hory položil 1. 9. 1897 císař Frant. Josef I. Podle návrhu a představ P. Cibulky stavbu provedl a z velké části i financoval ing. Václav Wittner z Olomouce. Vchod na rozhlednu je ze severní strany po železném točitém schodišti až k původně otevřené vyhlídkové terase, nad níž čněla štíhlá dřevěná nadstavba ukončená věžičkou. Už v r. 1915 bylo nutné tuto nejhornější dřevěnou konstrukci z důvodu zřícení rozebrat a původní rozhlednu snížit. Dnes je rozhledna vysoká 15m.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 317
Schodiště Monumentální pískovcové schodiště s 221 stupni z nedalekého lomu na Černavě dlouhé 242m, které přetínají dvě cesty na tři nestejně dlouhé části. Nejužší stupně u Vodní kaple (5-6m), směrem nahoru se rozšiřují (7-8m). Projekt vypracoval a stavbu řídil bystřický stavitel Otto Zeman, provedeno kamenickou dílnou mistra Korábečného z Rajnochovic. Horní část schodiště kolem kostela podle návrhu architekta Sochora z Prahy provedla firma stavitele Holečka z Olomouce. Tvoří ji 29 schodišťových stupňů širokých 12,5m z tvrdé slezské žuly, kamenné zábradlí s balustrádou a terasa. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrna jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení 12. 9. 1910. V létě roku 2000 proběhla generální oprava chrámového schodiště vč. nových základů pod pískovcové balustrády a současně se provedla výměna schodišťových svítidel. Tato mimořádná investice byla z části opět hrazena obětavými dárci, jejichž jména jsou vytesána na schodišťových stupních. Kramářské boudy Snaha něco prodávat na vrcholu Hostýna poutníkům se traduje už od počátku, co zde stojí kostel a konají se poutě. Dřevěné prodejní stánky (tak jak je známe dnes podél schodiště k bazilice) byly vystavěny v roce 1904 podle návrhu Dušana Jurkoviče a jejich rozmístění mělo znázorňovat rozevřenou kytici, v jejímž centru je bazilika. Ovčárna - ubytovací hostinec Po všech zkázách na Hostýně, které byly započaty od zrušení chrámu v roce 1787, se vybudovala pouze ovčírna určená k chovu ovcí na nezalesněném vrcholu hory. V její blízkosti (od holešovské strany) se vystavěla vápenná pec na vypalování vápna, které se objevilo při průlomu valů nedaleko slavkovské cesty. Na přelomu 18. a 19. století existoval na vrcholu Starý hotel (dům čp. 58 Chvalčov) a restaurace a ubytovna Ovčárna, zřízená r. 1912 z původní ovčírny a původně označována jako Útulna (dům čp. 111 Chvalčov). Dnes tato budova slouží jako ubytovací hostinec. Památníky prvního, druhého a třetího odboje Na zadní stěně druhého zastavení Jurkovičovy křížové cesty je pamětní deska Omladiny obětem první světové války v podobě bronzového reliéfu znázorňující moravský lid adorující hostýnské Madoně od Vincence Vosmíka (1919). Větrná elektrárna Byla zprovozněna na jaře v roce 1994. Provoz elektrárny je nepřetržitý, ovládaný řídícím počítačem, který na základě informací dodávaných příslušnými čidly spouští elektrárnu, nastavuje rotor do směru větru, nastavuje lopatky dle směru větru a připojuje elektrárnu na rozvodnou síť. Dřeviny a zeleň na vrcholu Hostýna
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 318
V jubilejním roce císařova panování, roku 1908 (60. výročí), byl na vrcholu Hostýna, který byl do té doby beze stromů, vysázen háj. Říkalo se mu taky Sady Václava Zbořila. Stromy byly vysazeny před dolním koncem krámků, odtud pokračovaly k rozhledně (pojmenované podle císaře pána) a u 7. zastavení Křížové cesty mění stromořadí směr a zatáčí ke kostelu, kde i cesta končí u kaple Jana Sarkandra.
KOMÁRNO Komárno 49, 768 71 Rajnochovice IČO: 287326 www.komarno.cz Historie: První zmínka o obci pochází z roku 1272. Od počátku 17. století se obec nazývala Komárné. Držitel Komárna měl man olomouckého biskupa povinnosti především k nedalekému hradu Šaumburku. Hrad Šaumburk a řetězec manských statků kolem něho včetně Komárna měl především hlídat cestu do Polska. Roku 1589 se obec dostala do katolických rukou a později patřila k faře ve Všechovicích. Škola byla v Komárně založena roku 1827 díky iniciativě obce, aby děti měly výuku v místě. Památky: Kaple sv. Cyrilu a Metodějovi Podle kroniky zadal Františku Gahurovi projekt na uvedenou kapli Tomáš Baťa krátce před svým tragickým úmrtím 12. července 1932. Ke slavnostnímu vysvěcení budovy došlo 11. října 1936 za velké účasti lidí z Komárna a okolí, přičemž byly posvěceny i nové sochy sv. Cyrila a Metoděje, sochy Božského srdce Páně a P. Marie a nové zvony. Plastika sv. Jana Nepomuckéhoz roku 1803 byla v roce 1965 přemístěna z původního místa u domu č. p. 9 ke kapli sv. Cyrila a Metoděje.
LOUKOV Loukov 199, 768 75 Loukov IČO: 287440 www.loukov.cz
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 319
Historie: První zmínka pochází z roku 1348. Část Loukova byla před rokem 1447 majetkově scelena trvale uváděna při bystřickém panství. Žádný z drobných majitelů nepovažoval za důležité vybudovat si reprezentativnější sídlo – tvrz. Dostatečné zázemí jim poskytoval rozsáhlejší dvůr jako centrum přilehlých polností a lesa. Důležitá zmínka o dvoře pochází z roku 1489, kdy Jiřík z Loukova prodal jeho polovinu Václavovi z Bystřice. Od roku 1532 až do revoluce 1848 byl již celý Loukov v držení majitelů bystřického panství. Od roku 1976 jsou součástí obce Loukov také Libosváry, starobylá záhorská obec, o které je první písemná zmínka již z roku 1142. Další historický záznam je z roku 1293, kdy přemyslovský vévoda Mikuláš I. Opavský prodal obec do rukou Zbyslava z Bohuslavic. V dávné minulosti obcí Libosváry procházela tzv. Jantarová stezka od Středozemního moře k Baltu. Památky: Nejvýznačnější historickou stavbou Loukova je barokní kostel sv. Václava z roku 1620.
MRLÍNEK Mrlínek 54, 768 61 Bystřice pod Hostýnem www.mrlinek.cz Historie: První zmínku uvádí moravský historik Antonín Boček v roce 1301. Zmiňuje se o Alšíkovi, synu kdysi pána Alberta z Mrlínu, který si nechává stvrdit své platné dědictví. Obec Mrlínek se původně nazývala Mrlín. Podle dochovaných písemností se dá usoudit, že obec byla rozdělena na dvě části a to na Horní a Dolní Mrlín. Každá z nich měla svého majitele. Ves Horní Mrlín v roce 1385 prodal Výšel ze Závoře společně i s mlýnem Tomášovi Hrbovi ze Rži. V polovině 17. století byly ukončeny časté změny majitelů Horního Mrlína, který se v tomto období stal součástí bystřického panství. Následným sloučením obou částí Horního a Dolního Mrlína vznikla obce Mrlínek, která byla ve vlastnictví hraběte Jasna Rottala. Od roku 1827 až do třicátých let 20. století byl majitelem Mrlínku šlechtický rod Loudonů. Zajímavostí je zmínka o zemské ose, která prochází katastrem Mrlínka a která se traduje od počátku 20. století. Vznikla díky sešlosti bystřických úředníků z kanceláře barona Loudona, kteří se scházeli v letních měsících v mrlínské Bažantnici v malé jeskyni, „hovořili o životě“ a protože hledali možnost, jak příjemné místo nazvat, vznikl nápad, že místo nazvou „zemskou osou“. Dokonce byly složeny verše i popěvek na „zemskou osu“ v Mrlínku.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 320
Památky: Kaplička na okraji obce u hlavní silnice Socha Panny Marie Hostýnské
OSÍČKO Osíčko 56, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 287563 www.osicko.cz Historie: Původně se jednalo o dvě vesničky Osíčko a Příkazy, které po staletí dělil pouze začínající tok říčky Moštěnky. První zmínky obou obcí se vztahují k důležité události v dějinách obce, neboť Osíčko a sousední Příkazy nejdříve Koupil a vzápětí prodal olomoucké kapitule Zdeněk z Domažlic, a to v roce 1360. V roce 1403 byla uzavřena kupní smlouva mezi Tomášem, sousedem z Loukova a Šimkem, fojtem z Osíčka, kde se poprvé dovídáme o fojtství v Osíčku. Od poloviny 19. století patřily obě obce k soudnímu okresu Bystřice pod Hostýnem a politickému okresu Holešov. Obě obce, i když vznikly samostatně a také se samostatně vyvíjely, si byly tak blízké, že se v roce 1951 sloučily v jednu obec nesoucí jméno Osíčko. Památky: Kaple Panny Marie pomocnice Kaple Navštívení panny Marie Pískovcové kříže z 19. století Socha Panny Marie svatohostýnské a socha sv. Terezie Pamětní deska k památce Antonína Kozáka, poručíka 32. pěšího pluku italských legií, byla umístěna na budově školy.
PODHRADNÍ LHOTA Podhradní Lhota 15, 768 71 Rajnochovice IČO: 287610 www.podhradnilhota.cz Historie:
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 321
Podhradní Lhota se rozprostírá v místech, jimž před dlouhou řadou staletí vévodily dva starobylé hrady - Šaumburk (608 m. n. m.) a Nový Šaumburk (530 m. n. m.), lidově zvaný Bašta. Historie vesnice se připomíná k roku 1429. V období třicetileté války byla Podhradní Lhota vypálena a vydrancována polskými vojsky, což dokládají záznamy o zpustlém mlýně v roce 1636. Krajem procházela vojska také v dalším století, například v roce 1708, kdy uherští Kuruci a později v roce 1742 Prušáci pustošili region směrem na Valašské Meziříčí. Za protektorátu Čechy a Morava (1939-1945) obec nesla jméno Burgsdorf. Památky: Zřícenina hradu Šaumburk Zřícenina hradu Zubříč Boží muka na rozcestí pod vrchy (1861) Sošku sv. Anny s letopočtem 1818 najdeme v lokalitě Šraňky mezi obcí Podhradní Lhota a Rajnochovice Socha Dívky se džbánkem stojí v parčíku před zvonicí a je to dar O. Drahotušského rodné obci. Kaplička Sedmibolestné Panny Marie z 19. století.
RUSAVA Rusava 248, 768 45 Rusava IČO: 00287709 www.rusava.cz Historie: Podle historických pramenů je známo, že zakladatelem obce Rusavy byl hrabě Jan z Rottalu, majitel holešovského panství, který uprostřed Hostýnských vrchů na místě dříve zaniklých obcí usadil odbojné vsacké Valachy při valašském povstání v polovině 17. století. Oblastí Rusavy protéká stejnojmenný potok, podle kterého obec dostala své jméno. Název potoka zase pravděpodobně souvisí s označením místní rusé, tj. červené hlíny, která při deštích barví vodu do "rusé barvy". Poloha Rusavy, rozložené mezi samými kopci v dlouhém klikatém údolí, měla své výhody i nevýhody. Ležela stranou cest a dlouho k ní ani žádná nevedla. Díky tomu byla ovšem ubráněna nepřátelským tažením a vpádům, byla útočištěm povstalců (především ze Slovenska kolem roku 1848), odolávala civilizačním vlivům a po dlouhou dobu si ponechala svůj osobitý charakter. Hořké chuti náboženské nesnášenlivosti ovšem zakusili rusavští evangelíci od pánů z rodu Rottalů v době, kdy ještě nebyl zaveden tzv. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 322
toleranční patent (zaveden v roce 1781). Za vlády Marie Terezie bylo dvanáct Rusavjanů zajato při "tajné schůzce" na postrach všem nekatolíkům. Byli souzeni a nikdy se nevrátili ke svým rodinám.
Památky: Muzeum Obyvatelé Rusavy jsou právem hrdí na své předky hrdí a jejich nelehký život jim stále připomíná Muzeum Rusavy - Památník obce, které bylo slavnostně otevřeno 1. října 1994 a kde jsou vystaveny některé dochované projevy rusavské lidové kultury (staré nástroje, vybavení chalup, nábytek, lidové oděvy apod.), historické materiály a zmínky týkající se obce. Katolický kostel Povýšení sv. Kříže byl dokončen v roce 1787, základní kámen byl položen roku 1774. Spolu s kostelem byla postavena také katolická škola a fara a to na základě dekretů MarieTerezie. Na výzdobě kostela se podíleli prostí a věřící lidé. Před vchodem do kostela se nachází velká socha Panny Marie Lurdské, kterou věnovali manželé za navrácení zdraví. Kříž u kostela pochází z doby vysvěcení a byl pořízen ze sbírky občanů. Kostel měl původně šindelovou střechu a věž, který byl časem nahrazen plechovou krytinou. Evangelický kostel sv. Trojice Pozdně barokní kamenný kostel Českobratrské církve evangelické, jehož základní kámen byl posvěcen 23. července 1865. Jeho stavba trvala celkem sedmnáct let. V říjnu roku 1882 byl na věž kostela vytažen zvon, který spolu s křišťálovým lustrem darovala rusavská rodina Mozolů. Velkolepé stavební dílo by nevzniklo bez celé řady finančních sbírek, pomoci moravského zemského výboru nebo Spolku Gustava Adolfa z Vídně. Kašparova vila, valašská dřevěnice byla postavena v roce 1932 podle vzoru horské chaty Kohútka v Javorníkách a je objektem typickým pro tradiční lidové stavitelství Valašska. Roubenou vilu si malíř a ilustrátor Adolf Kašpar užíval pouhá dvě léta, na sklonku svého života. V minulosti sloužila k různým účelům – jako zdravotní středisko, kanceláře JZD, knihovna a muzeum obce. Po restituci byla navrácena dědicům posledního majitele. Dnes je veřejnosti nepřístupná, ale stále tvoří významnou dominantu obce. Nedílnou součástí památky je střešní krytina z dřevěného štípaného šindele, která je charakteristická pro roubené stavby. Pod střechou je nápis: "AŤ SI BYLO, JAK SI BYLO, DYCKY JAKSI BYLO, EŠČE NIGDY NIKDY NEBYLO, ABY JAKSI NEBYLO" Pomník Daniela Slobody
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 323
Pomník se nachází na místním hřbitově na hrobě národního buditele a významného přírodovědce Daniela Slobody (1809-1888).
Pomník Juliány Slobodové, rozené Jurkovičové Pomník se nachází na místním hřbitově na hrobě Juliány Slobodové (1822-1866), manželky národního buditele a přírodovědce Daniela Slobody. Do čtyřbokého kamenného podstavce je zapuštěn litinový kříž s rouškou přes břevno.
Pomník 26 občanů Rusavy Pomník je zřízen nad hrobem 26 rusavských občanů, kteří v roce 1866 zemřeli na choleru. Na čtyřbokém kamenném hranolovém podstavci se soklem je litinový kříž s květinovým věncem zavěšeným na břevně. Na podstavci je český text: "Kristus jediný prostředník oroduje za nás, Řím 8.9." Památník partyzána Slávka Londy Pískovcový památník je z roku 1947. V roce 1998 byl pro sesuv půdy přemístěn na nové prostranství z hrobu partyzána Slávka Londy. Ten byl v roce 1944 postřelen německými vojáky v lese na Rusavě a pro bezvýchodnost své situace se sám zastřelil. Památník je tvořen podstavcem a figurou partyzána ve zhruba životní velikosti v uniformě vojáka československé armády. V červnu 2014 byla na Rusavě - Klapinově odhalena a slivovicí pokřtěna dřevěná socha Portáše, strážce valašských hor. Dílo je autorem řezbáře a sochaře Josefa Biječka z Bystřice pod Hostýnem.
RAJNOCHOVICE Rajnochovice 144, 768 71 Rajnochovice IČO: 00287661 www.rajnochovice.cz
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 324
Historie: Před vznikem obce Rajnochovice se na jejím dnešním území rozkládalo několik samostatných osad. Jsou doloženy vesnice Polom, Hodonovice (pod Bílovou), Černá ves, za kostelem Kateřinice (nesouvisí s obcí na Vsetínsku), městečko Košov (zde byly dokonce i zděné domy a kostel) a další. Dnes zůstaly jen názvy místních částí. V původních osadách žili dřevaři, uhlíři (pálili dřevěné uhlí), pasekáři (chov ovcí, pěstování lnu, obilí a brambor) a šindeláři (strouhali střešní krytinu "šindel"). 1640 se narodil bača Mikuláš Rajnoch, který sloužil na kelčském biskupském panství. Po jeho smrti vydává olomoucký biskup hrabě Schrattenbach svolení, že jeho synové (6) si mohou na panských pozemcích nedaleko kostela postavit každý svůj domek a na vymezeném pozemku hospodařit. 8. květen 1721 (datum, kdy dostali synové Mikuláše Rajnocha svolení se usídlit)je pokládán za datum založeníRajnochovic.Ještě dnes je možno na hranicích katastru spatřit hranečníky s arcibiskupskými znaky. Obec se kromě význačných kapitol své historie zapsala do dějin také v době 2. světové války, kdy se stala partyzánskou oblastí a sídlem partyzánské brigády Jana Žižky z Trocnova. Památník na místním hřbitově připomíná padlé z tohoto období. Obec Rajnochovice je turisticky vysoce atraktivním centrem Hostýnských vrchů na jejíž území se nachází i nejvyšší vrcholy Kelčský Javorník (865m) a Čerňava (844m). Je to chráněné území, oblast klidu v přírodním parku Hostýnské vrchy s několika zvláště chráněnými územími. Díky velkému podílu lesů je zdejší klima srovnatelné s rakouskými Alpami (nacházeli se zde i klimatické lázně). Hlavním a nejdelším údolím protéká říčka Juhyně. Jedná se o největší obec okresu Kroměříž. Domy a chalupy jsou roztroušeny téměř po celém území, často na pasekách a samotách. V obci žije 550 ob. (k 1. 1. 2014), ovšem v létě bývá počet až trojnásobný, jen rekreačních chat a objektů je přes 700. Památky: Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny Je nejvýznamnější historickou a architektonickou památkou v Rajnochovicích, pro svou majestátnost se mu často říká „valašská katedrála“. Původní dřevěný kostelík sv. Anny stával uprostřed dnešního hřbitova. Legenda praví, že do kostelíka často putoval templářský rytíř z blízkého hradu Šaumburku, který byl při rušení řádu roku 1311 v kostele zachráněn. Za svou záchranu nechal zhotovit sousoší sv. Anny Samotřetí a žil do své smrti při kostele jako poustevník. Nad vchodem je kamenný erb kardinála Schrattenbacha a nad ním sluneční hodiny, po stranách pak sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Před kostelem je dále kamenná pieta (sedící p. Marie s Kristem na klíně) s letopočtem 1815 a kamenný kříž z roku 1737.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 325
Budova fary v Rajnochovicích Jedná se o vrcholně barokní stavbu zřejmě z první poloviny 18. století. V letech 1711 – 1716 byl v obci stavěn nový kostel Panny Marie a sv. Anny. Po dostavbě kostela byly zahájeny přípravy na stavbu nové fary a ta byla dokončena roku 1732 v barokním stylu. V druhé polovině 20. století objekt značně zchátral. Záchrana přišla z olomoucké arcidiecéze, která zde po roce 1990 zřídila ADCŽM Přístav (Arcidiecézní centrum života mládeže), středisko pro práci s animátory mládeže a ministranty. Budova, do té doby v dezolátním stavu, byla opravena a přistavěny byly i další objekty zajišťující chod zařízení. Na budově je umístěna pamětní deska z roku 1969, věnovaná botanikovi P. Františku Gogelovi, který žil v letech 1854–1922 a narodil se v sousední Podhradní Lhotě a na zdejší faře působil jako duchovní správce.
Klauza k plavení dřeva Největším bohatstvím obce vždy byly a dodnes jsou lesy. Základní otázkou byla vždy doprava dříví na místo jeho zpracování (pila). Před 200 lety nebyly vybudovány pevné cesty pro povozy. Dříví se proto z lesů nesváželo, ale plavilo. Aby se zvýšil tok vody, byly vybudovány malé přehrady, tzv. "klausy", jedna na Juhyni na Košovech směrem na TrojákTesák, druhá nad Rosošným na Rosošence na hranici přírodní rezervace Čerňava a pramenu Fons-Theodori. Vodní nádrž (tzv. klauza), která byla používána k plavení dřeva. Plavení dřeva začínalo při jarním tání při vypouštění vody z nádrže. Naposledy se údajně plavilo dřevo v Rajnochovicích 28. února 1914. Nádrž byla v nedávné době rekonstruována státním podnikem Lesy ČR. Studánka FONS THEODORI Kamenná studánka, v níž je vyryt nápis „Fons Theodori“ s letopočtem MCM (1900), pojmenovaný podle olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Pramen se těší dobré pověsti díky dobré pitné vodě.
SLAVKOV POD HOSTÝNEM Slavkov pod Hostýnem 14, 768 61 Bystřice pod Hostýnem IČO: 00287733 www.slavkov-ph.cz Historie: První dochovaná zmínka o této vsi pochází z roku 1349. V horní části byla tvrz osídlena Onešem Trdlovem a jeho matkou Bětou. Ve 13. století vpadli na vrchol Sv. Hostýna Tataři, kteří se zde dostali přes Slavkovskou louku „Stráň“. V dnešní době patří mezi chráněné
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 326
přírodní parky. Od roku 1365 patří Slavkov Bystřickému panství. Od roku 1650 až do dvacátého století byl Slavkov ve vlastnictví panství hraběte Rottala a svobodných pánů Laudonů. Dále na katastru obce ležely dva kamenolomy, ze kterých se lámal jemný pískovec, který byl opracován na brousky. Nejslavnější kámen ze Slavkovských lomů je dozajista ten, který je jedním ze základních kamenů Národního divadla v Praze. Zdejší kámen byl použit i na stavbu katedrály Sv. Václava v Olomouci. Památky: Kaplička z roku 1871 poblíž chodníku na Hostýn Zvonice postavená v roce 1833 na místě, kde stávala dřevěná zvonice z roku 1765 a stojí uprostřed obce Železný kříž z roku 1896
VÍTONICE Vítonice 82, 768 61 Bystřice pod Hostýnem www.vitonice.cz Historie: Pravěké nálezy potvrzují osídlení už v době kamenné, první zmínku nacházíme ve Zdíkově listině z roku 1141. První písemný záznam o obci pochází ze zemských desek olomouckých IV/14 z roku 1381, podle něj byla obec Vítonice v poddanství pánů ze Šternberka. V roce 1480 se Vítonice dostaly do držení roku Žerotínů, později Viléma z Perštejna. Smutné chvíle prožily Vítonice 29. září 1869, kdy velký požár zničil takřka celou ves, pokládanou do té doby za nejbohatší v kraji. Památky: Kostel sv. Cyrila a Metoděje Římskokatolický kostel byl dostavěn v roce 1889 Pískovcový kříž, zvaný Zelený z roku 1793
PŘÍRODNÍ ATRAKTIVITY Z velkoplošných chráněných území je v regionu přírodní park Hostýnské vrchy. Vyhláškou ze dne 29. 6. 1989 byla zřízena oblast klidu Hostýnské vrchy a dne 21. 4. 1995 byl zřízen přírodní park o rozloze cca 98 km². Pro krajinný ráz je typické velké zastoupení lesů a pastvin a charakteristická historická zástavba obcí valašského typu.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 327
NATURA 2000 Natura 2000 je soustava chráněných území, kterou společně vytváří členské státy Evropské unie. Je určena k ochraně nejvzácnějších a nejvíce ohrožených druhů živočichů, rostlin a nejvzácnějších přírodních stanovišť na území Evropské unie. Záměrem Natury 2000 je ochrana biologické rozmanitosti a jednotlivá území jsou navrhována podle přesně stanovených kritérií. Soustava Natura 2000 je vytvářena dvěma typy území: Ptačí oblast – zkráceně PO (ang. Special Protection Areas - SPA) Evropsky významná lokalita – zkráceně EVL (ang. Sites of Community Importance - SCI)
Ptačí oblast Hostýnské vrchy Ptačí oblast se rozkládá na území Zlínského kraje o rozloze 5 177 ha, v katastrálních územích Držková, Hošťálková, Chvalčov, Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Podhradní Lhota, Osíčko, Rajnochovice a Rusava. Byla vymezena nařízením vlády ČR od roku 2005. Cílem ochrany ptačí oblasti je zachování a obnova ekosystémů významných pro druhy ptáků např. strakapouda bělohřbetého a lejska malého a jejich biotopy v jejich přirozeném areálu rozšíření a zajištění podmínek pro zachování populací těchto druhů ve stavu příznivém z hlediska ochrany. Evropsky významné lokality Hostýnských vrchů Přírodní rezervace: Smrdutá – nachází se na prudkém jihozápadním svahu a kolem vrcholu stejnojmenné hory asi 1,5 km od Tesáku. Jde o přirozený ekosystém svahového suťového lesa, zčásti pralesovitého charakteru s karpatskou květenou v podrostu a s význačnými útvary slepencových skalisek a pseudokrasovými jeskyněmi v prudkém suťovém svahu. Je zde i stejnojmenná puklinová jeskyně dlouhá 56 m se sněhobílou sintrovou polevou podobnou květáku tzv. písolity. Kelečský Javorník 865 m n. m. - tento vrchol leží na příkrém severním úbočí nejvyššího vrcholu Hostýnských vrchů. Strmý a suťový svah je zde rozčleněn několika hluboce zaříznutými koryty potoků. Ve stromovém patře převládá javor klen, buk lesní a jasan ztepilý. Bylinný podrost je nejzápadnější výspou karpatské květeny. Z obojživelníků zde byl pozorován například mlok skvrnitý nebo skokan hnědý. Hnízdí zde strakapoud bělohřbetý, lejsek mylý, holub hřivnáč, linduška lesní a v širším okolí nepravidelně krkavec velký a čáp černý. Lokalita je opět přístupná pouze pěšky. Masív býval dříve porostlý karpatským pralesem, 1. 1. 1979 zde došlo k ekologické katastrofě souběhem nešťastných náhod. Dnes bývalé holiny zarůstají mladé a chráněné porosty, do podoby bývalého karpatského pralesa však dorostou po mnoha dalších desítkách až stovkách let.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 328
Čerňava - nalezneme ji na severovýchodním svahu vrchu Čerňava v nadmořské výšce 570 – 730 m, severozápadně od Tesáku. Je ukázkou zachovalého typického karpatského lesa pralesovitého charakteru s jednotlivými stromy až 280 let starými. Na dolním okraji rezervace na Rosošném potoce se nachází malá vodní nádrž, tzv. klauza, která v minulosti sloužila k zadržování vody pro plavení dřeva do Rajnochovic. Vyvěrá zde poměrně vydatný pramen Fons Theodori. Tesák - chráněný je zde přirozený porost jedlobučiny s charakteristickým bylinným podrostem. Jde o jeden z nejlépe zachovaných porostů tohoto typu v Hostýnských vrších. Obřany- tato rezervace zaujímá vrcholové partie izolovaného vrcholu Obřany, jeho přilehlé svahy a po rozšíření i severovýchodní až severozápadní svahy a vrchol Jeleníku, který odděluje od Obřan bezejmenný levostranný přítok Bystřičky. Vlastní vrchol Obřan je tvořen skalnatým hřebenem, který ze severu a severozápadu spadá v příkré suťové svahy. Předmětem ochrany je přirozený ekosystém suťového lesa s neporušenými autoregulačními schopnostmi, se vzácnějšími druhy bezobratlých např. vřetenatky Ranojevičovy moravské, která zde byla objevena jako na jediném místě a charakteristickou květenou. Sochová- zaujímá vrcholovou část hřebene a prudký severní až severozápadní svah stejnojmenného vrchu. Skály zde jsou povrchovým výstupem geologického podloží, kterým jsou magurské pískovce a slepence karpatského flyše. Přírodní památky: Skalka-Polomsko – nachází se 500 m severně od obce Rajnochovice. Jde o příkrou travnatou stráň s jihozápadní expozicí, zčásti zarostlou keři a s bohatou vegetací, v nichž jsou zastoupeny teplomilné a suchomilné druhy karpatských luk i druhy keřnatých strání, se sklonem asi 45 stupňů. Vyskytují se zde vrstvy pískovce a slepence s vložkami jílovců, které jako ploché skály vystupují na povrch. Stráň - nachází se asi 1 km jihovýchodně od Slavkova pod Hostýnem. Polopřirozený ekosystém jednosečných karpatských luk se sklonem 10 - 30 se solitérními lípami a skupinami borovic. Lokalita klínovitě zabíhá do zalesněného západního svahu Hostýna, má i krajinářsko-estetický význam. Pod Kozincem- leží na mírném severozápadním svahu, na úbočí kopce Kozinec, asi 1 km severozápadně od středu Chvalčova. Jedná se o typický ekosystém karpatských luk. Vyskytuje se zde celá řada zvláště chráněných druhů rostlin. Hradištěk- je to opuštěný lom s terasami s výskytem několika ohrožených druhů rostlin a živočichů. Německý- je opuštěný lom se skalním jezírkem, s chráněnými druhy obojživelníků. Na Jančích - jedná se o jednosečnou karpatskou louku obklopenou lesy. Je to lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého a dalších ohrožených druhů rostlin.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 329
Vřesoviště Bílová - má úplně jiný charakter než předchozí památky, je to jediné souvislé vřesoviště s nadměrným výskytem jalovce, vřesu a plavuně v Hostýnských vrších.
Naučné stezky: Chodník Masarykových - seznamuje s krajinou a historií Chvalčova. Na trase jsou umístěny informační tabule s popisem zajímavostí, fauny a flóry. Stezka začíná naproti domu č. 401, kde pamětní deska připomíná prázdninový pobyt rodiny profesora T. G. Masaryka v létě 1898, končí nad Schwaigrovkou. Trasa je dlouhá 5,5 km. Začíná ve výšce 340m nad mořem, končí ve výšce 510m nad mořem. Příroda Hostýnských vrchů - seznamuje s charakteristickými a významnými druhy rostlin a živočichů této oblasti. První z osmi zastavení se nachází pod křížovou cestou na Sv. Hostýně, stezka končí na Chvalčově. Délka trasy je 1,7 km. Hostýnské vrchy - přírodovědně-historická naučná stezka seznamuje se zajímavostmi centrální části Hostýnských vrchů. Začíná pod vrcholem Bukovina, vede okrajem pastvin a luk nad Rusavou, kolem přírodní rezervace Obřany na horní konec Chvalčova. Odtud pokračuje přes Německý lom, chráněná území Janče a Smrdutou, pod Tesákem a údolím Rosošného potoka kolem Čerňavy až na začátek Rajnochovic. Terén je členitý, ale necelých 17 km lze absolvovat pěšky, na kole a v zimě na běžkách. Rusavské chodníčky- stezka má sedm zastavení a přístupnou formou seznamuje návštěvníky s vývojem krajiny a přírodou okolí obce Rusava a Hostýnských vrchů, s životem původních Rusavjanů a s místní faunou a flórou. Rodinná stezka I. - Končiny, Bedlina - trasa je určená všem, kteří chtějí poznat krásné, ale takřka neznámé okolí Bystřice pod Hostýnem. Trasa je vhodná a vyzkoušená také pro pohodovou procházku s kočárkem nebo malými dětmi. Můžeme zvolit ze dvou variant. Délka trasy je 2,5 – 3,5 km. Rodinná stezka II. -Hostýn – opět nenáročná trasa určená pro pohodový výlet, je určená pro pěší a není vhodná pro kočárky. Délka trasy 3,5 km. Portášské chodníky- cílem občanského sdružení portášů v dnešní době je připomenutí slavné portášské historie na Moravě. Členové sdružení provádějí pochůzky po horách v dobových krojích a výstrojích. Na nich se potkávají s místními obyvateli a turisty, poskytují informace o historii „Portášů“. Portáši požívají ochrany veřejného činitele, protože nosí zbraň, musí absolvovat potřebný výcvik. Portášské chodníky mají několik tras po celém Valašsku, trasa č. 9 vede přes Hostýnské vrchy Rusava – Bečka – Tesák – Rajnochovice – Podhradní Lhota Skalný- je zajímavý skalními útvary z třetihorního pískovce nacházející se na vrcholovém hřbetu. Na zdejších skalách stával ve středověku hrad, ale dnes po něm nenajdeme téměř žádné stopy. Holý vrch -rozvodí 4 řek: Dřevnice, Rusavy, Bystřičky a Juhyně - zarostlý smrkovým lesem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 330
Tesák- 727 m.n.m. Název pochází pravděpodobně z "tesání dřeva" v místních lesích. Za bystřického starosty Františka Fryšáka byla prosazena nová silnice z Bystřice přes Tesák a Troják směrem ke Vsetínu. Silnice sledovala horní tok Bystřičky a Juhyně, prorazila Hostýnské vrchy a spojila tak Hanou se Vsackem, čímž rozšířila spojení Moravy se Slovenskem. Se stavbou se započalo r. 1925 a trvala 8 let. Starosta Fryšák měl rád místní kraj a při obhlídce stavby silnice objevil zapadlou paseku. Tak se zrodila myšlenka postavit zde turistickou chatu. Roku 1932 zde byla otevřena první turistická chata. PODMÍNKY PRO TURISTIKU Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem leží v malebné krajině s pestrou mozaikou polí, lesů, luk a rozptýlené zeleně, která je protkána hustou sítí značených turistických cest. Bystřice pod Hostýnem a její okolí je součástí rekreačního zázemí řady nedalekých velkých měst například Zlína, Kroměříže, Přerova, Valašského Meziříčí a dalších. Vyhledávanou místní atrakcí na Rusavě je koupaliště – Rehabilitační centrum Podhostýnského mikroregionu – s největší kolektorovou plochou pro ohřev vody v bazénu v ČR, s tobogánem, skluzavkou a řadou dalších vodních prvků. V areálu koupaliště je umístěn moderní dětský koutek s lezeckou stěnou a průlezkami, asfaltové hřiště pro míčové hry a hřiště pro plážový volejbal. Ke sportovnímu a rekreačnímu vyžití dále slouží tenisové hřiště s umělým povrchem a fotbalové hřiště. Koupaliště v Osíčku - voda je ohřívána tepelným čerpadlem na teplotu 24°C - 26°C. Koupaliště je velmi dobře dostupné veřejnou dopravou. Vzdálenost od zastávky autobusu, nebo od nádraží ČD je asi 10 minut volné chůze. Koupaliště v Bystřici pod Hostýnem leží v městském lesoparku Zahájené. V areálu venkovního koupaliště najdeme dvě dětská hřiště, minigolf, petangue a tenisový kurt. Cyklotrasa „Na kole kolem Hostýna „ Je to 20-ti kilometrový středně náročný okruh se stoupáním 566 výškových metrů. Bystřice p. H – Hostýn – Bukovina – Rusava – Brusné – Slavkov p. H. – Bystřice p. H. V Bystřici pod Hostýnem je možnost v informačním středisku zapůjčit si horská kola, na který mohou turisté poznávat krásy zdejšího okolí. Oblastí Hostýnských vrchů vede řada značených cyklotras. Koná se zde pravidelně řada závodů horských kol, jako Cyklomaraton Drásal, Rusavská 50, Bystřická 50. V Rajnochovicích již třetím rokem startuje oblíbený turisticko-běžecký závod jednotlivců a dvoučlenných týmů s názvem „Hostýnská osma“.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 331
Milovníci horolezeckým terénů zase mohou navštívit v oblasti Skalné atraktivní lezecké terény, jako je 18metrový skalní útvar Orel, 13 m vysokou skalní věž Zub nebo 10 m vysokou skálu Žába. V Rajnochovicích se nabízí neopakovatelné setkání s koňmi plemene Hafling a vyjížďky do přírody na bryčce či na koni. OSTATNÍ ATRAKTIVITY Hostýnská magistrála Je to soustava tras o délce 52 kilometrů, které jsou využívány celoročně turisty a cyklisty přes rok. S prvním sněhem pak budou upraveny na stopy pro běžkaře. Trasy jsou očíslovány, na významných místech je lemuje 25 dřevěných odpočívadel, dvě velké mapy na parkovištích Tesák a Troják a celkem 22 velkoplošných panoramatických map. Páteřní trasa magistrály je dlouhá 19,2 km, začíná na Svatém Hostýně a končí v Loučce v místě zvaném Lázy. Na sedmi místech ji kříží odbočky na vedlejší trasy na mnoho zajímavých míst. Turisté, cyklisté či běžkaři se tak dostanou například na Rusavu, Ráztoku, Tesák, Chvalčov či do Rajnochovic. Hostýnský YETTY Yetty, který má na Hostýnsku podobu bodrého bělovlasého staříka v šedém kožichu, se občas objeví na některé ze sjezdovek, kde učí děti lyžovat. Příležitostně ho potkají i běžkaři, kterým na požádání razítkuje mapy a brožury Hostýnských vrchů, nebo bývá k vidění, jak vesele mává do webkamer na trasách magistrály. S jeho osobou je spojováno několik programů během celého roku například Ticho po pěšině – Yetty radí, jaké jsou v turistické oblasti naučné stezky, poutní místa, chráněné území i ticho k rozjímání. Další z mnoha akcí je třeba „Ze sedla do sedla“ vyznačenou trasou se dojede do Rajnochovic k hostinci Ve Dvoře“ a ze sedla cyklistického se dá přesedlat do sedla koňského nebo zimní závod Hostýnský YETTY, závodu se mohou zúčastnit všichni mladí, staří, sportovci i amatéři. V době masopustu se se nad Rusavou schází u ohně s Portáši, strážci hranic. Ski Areál Rusava Je lyžařské středisko s 20-ti letou tradicí, které se nachází v centru obce Rusava nad Obecním úřadem ve výšce 410 m.n.m. V areálu jsou v provozu tři lyžařské vleky, z toho dva paralelní vleky typu KV 400 a TATRAPOMA pro dospělé o délkách 387m a 417m a jeden vlek dětský v délce 100m. Přepravní kapacita vleků je 1200 osob za hodinu. Průměrný sklon tratě je 11 stupňů. Sjezdová trať je vhodná zejména pro rodiny s dětmi a začínající lyžaře nebo snowboardaře, ale vzhledem k členitosti terénu je vhodná i pro pokročilé lyžaře. Středisko také nabízí každodenní večerní lyžování. Svah je upravován každý den sněžnou rolbou, dostatek sněhu po celou zimní sezónu zajišťuje šest sněhových děl.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 332
Ski areál Troják Leží ve stejnojmenném sedle na hranicích okresů Kroměříž, Vsetín a Zlín. Skiareál doplňují služby např. moderní půjčovnu lyžařského a snowboardového vybavení, lyžařskou a snowboardovou školu, půjčovnu dětských sněžných skútrů a další. Areál nabízí i bezbariérový přístup na sjezdovku se zázemím a možností výuky pro lidi s tělesným postižením. Celé zázemí pro sportovce a rekreanty je doplňováno stravovacími i ubytovacími kapacitami. Sjezdové tratě, kterých je pět, jsou uměle zasněžovány a jsou osvětleny. V těsné blízkosti Skiareálu je hotel Troják a Hostinec Troják s možností využití vnitřního bazénu, sauny a několika bowlingových drah. Ski areál Tesák Nachází se na hlavním silničním tahu od Bystřice pod Hostýnem, asi 7 km směr Tesák – Troják. Ski areál Tesák má 2 areály se 3 vleky, z toho jeden pro začínající lyžaře s plynulou regulací rychlosti. Areál Cvičná louka má nainstalováno umělé osvětlení pro večerní lyžování, také přístupová cesta je osvětlena. Sněžná děla s nově vybudovanou nádrží na vodu pokrývají sjezdovku umělým sněhem. V provozu je i nový bufet s posezením a nové sociální zařízení. Otevřené brány Projekt zpřístupnění významných sakrálních památek ve Zlínském kraji byl zahájen v roce 2009 a ORP Bystřice pod Hostýnem má v projektu zapojeny 2 kostely na Hostýně a v Rajnochovicích. Cílem projektu je zpřístupnění bohatého fondu církevních památek, zejména umělecky a historicky cenných kostelů. Od května do konce září jsou vybrané kostely přístupné v pravidelném návštěvnickém režimu a s kompetentními službami průvodců. Kultura a společenské akce Pořádání stávajících i nových pravidelných kulturních a společenských akcí je nutné podporovat a rozvíjet. Vhodnou propagací a marketingem mohou velmi významně podpořit návštěvnost oblasti. Zajímavé akce by se také mohli stát významnými součástmi produktových balíčku, jejichž tvorbu je rovněž potřeba iniciovat a podpořit, protože hrají strategickou úlohu v rozvoji cestovního ruchu. Přirozeným střediskem kulturního a společenského života je město Bystřice pod Hostýnem. Konají se zde např. Bystřické zámecké slavnosti, Mezinárodní folklorní festival Na Rynku, zámecké koncerty, jarmarky a další. Během celého roku probíhají poutní slavnosti na Svatém Hostýně např. Pouť včelařů, Muzikantská pouť, Tradiční orelská pouť Cyrilometodějská pěší pouť ze Svatého Hostýna na Velehrad. V ostatních obcích se kulturní a společenský život soustředí do místních kulturních domů a sokoloven, kde jsou pořádány akce místního významu, jako jsou výstavy, plesy a taneční
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 333
zábavy. Tradiční význam pro kulturní život mají také obecní knihovny, které se nacházejí ve všech obcích ORP. Návštěvnost vybraných atraktivit a objektů Statistika návštěvnosti v Bystřici pod Hostýnem ROK 2013 Celoročně je otevřeno Informační centrum, zámek, muzeum, výstavní síň a TON jsou otevřeny každoročně od dubna. Zámek byl od září do konce roku zavřený z důvodu rekonstrukce. Prohlídka zámku
380 osob
Muzeum
358 osob
Výstavy
1 823 osob
TON
743 osob
Informační centrum navštívilo 13 986 osob
ROK 2014 Data jsou za období od 1. 1. do 30. 6. 2014, přičemž opět platí , že zámek muzeum, výstavní síň a TON od veřejnosti otevřeny až od dubna. Prohlídka zámku
198 osob
Muzeum
138 osob
Výstavy
1 860 osob
TON
194 osob
Informační centrum 6 261 osob (z toho 4 Španělé, 10 anglicky mluvících, 7 Němců, 2 Italové, 14 Slováků, 8 Poláků a 3 Vietnamci) Struktura ubytovacích zařízení a jejich vytíženost Hostýnské vrchy jsou významnou chatovou oblastí, nejvíce rekreačních chat a rekreačních zařízení se nachází v katastru obce Rajnochovice, Rusava a Chvalčov. V letních měsících je zde několik desítek dětských táborů. Významné změny ubytovací základny nastaly po roce 1990, kdy se některá podniková zařízení ROH transformovala na komerční zařízení, některá zanikla a také došlo k nové výstavbě i ke kvalitativní změně v druhové skladbě ubytovacích zařízení.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 334
Ubytovací zařízení Bystřice pod Hostýnem – 2 hotely a 1 restaurace o celkové kapacitě 115 míst a cena od 390 do 900 Kč/noc, 1 apartmán o kapacitě 13 lůžek za cenu 400 Kč/noc a vila Zámeček 7 míst a cena za vilu je 2990 Kč/noc. Chvalčov Na Sv. Hostýně - 3 ubytovny o kapacitě 182 lůžek, ceny od 150 do 300 Kč / noc Ve Chvalčově 3 rekreační střediska o kapacitě 263 míst za cenu od 330 do 545 Kč/noc, dále 1 hotel o kapacitě 22 míst a cena 200-300 Kč/ noc a 1 apartmán 4 místa za cenu 250 Kč/noc Rajnochovice Tesák 3 ubytovací zařízení o kapacitě 147 míst za cenu od 200 do 600 Kč / noc Troják 1 hotel o kapacitě 55 míst za cenu 650 Kč / noc a rekreační středisko- chatky 42 míst za cenu 400 Kč/chatka/noc Rajnochovice - 2 hotely a 2 hostince o kapacitě 155 míst za cenu od 170 do 590 Kč/noc a rekreační chalupa 12 míst za cenu 2500 Kč/noc/objekt Rusava Na Rusavě je 5 penzionů o kapacitě 186 míst za cenu od 17 do 550 Kč/ noc a chat o kapacitě 107 míst a cena je od 270 do 550/ noc, 2 rekreační zařízení s kapacitou 137 míst a cena se pohybuje od 10 do 260 Kč / noc a kemp Rusava 20 Kč/noc. Podhradní Lhota Balnea centrum s kapacitou 10 míst za cenu 350 Kč/ noc Loukov Turistická ubytovna s kapacitou 30 míst a cenou 180 Kč / noc Osíčko Penzion s kapacitou 24 míst a cenou 400 Kč/ noc a pizzerie s kapacitou 10 míst a cenou 960 Kč/ pokoj/noc
Místním šetřením bylo zjištěno, že vytíženost ubytovacích zařízení se pohybuje v rozmezí 40 – 50 % za rok. Přesnější údaje nebyly zjištěny z toho důvodu, že majitelé ubytovacích zařízení mají pouze knihu hostů, žádné statistiky si nevedou.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 335
6.1.3 Charakteristika potencionálu a možnosti rozvoje MOS cestovního ruchu Infrastruktura Infrastruktura cestovního ruchu představuje souhrn organizačně-technických předpokladů pro uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu v dané destinaci a lze ji členit na základní (doprava, ubytovací a stravovací služby) a doplňkovou.
Infrastruktura dopravy Významnou součást infrastruktury cestovního ruchu představuje doprava. Bez ní by nebyl možný prostorový projev lidí v rámci cestovního ruchu. V osobní hromadné dopravě hraje rozhodující roli autobusová doprava, na níž jsou napojeny všechny obce mikroregionu. Zejména na území s malou hustotou obyvatel je ekonomicky náročné zajištění hromadné dopravy. Tyto oblasti nemají ani dostatečné služby, což ohrožuje nejen rozvoj území, ale může způsobit vysídlování a tím změnu sociální demografické struktury. Železniční doprava je v celém území značně zastaralá, s malou hustotou. Návaznost autobusové a železniční dopravy až na malé výjimky nefunguje.
Infrastrukturu zimních sportů. Hostýnské vrchy patří mezi regiony s poměrně dobrými fyzicko-geografickými předpoklady pro zimní sporty (např. Ski areál na Tesáku, Trojáku a Rusavě, běžecká trasa Hostýnská magistrála).
Infrastrukturu pro potřeby pěší turistiky (značené trasy, tematické a naučné trasy). Oblast má pro tento typ aktivity výborné podmínky, tematické i naučné stesky a trasy jsou vybaveny doprovodnou turistickou infrastrukturou, jako jsou odpočinková místa, informační tabule, vyhlídková místa atd.
Turistická infrastruktura Informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově poskytují informace a turistický servis (informace o institucích, obchodech, službách a podnikatelských subjektech - jízdní řády vlaků a autobusů - ubytování ve městě a okolí - prodej map, turistických průvodců, publikací, regionální literatury, pohlednic a známek - informace o kulturních, společenských a sportovních akcích) přímým návštěvníkům regionu a také propagují a informují potencionální návštěvníky o oblasti prostřednictvím internetu.
Společenská infrastruktura Se spolupodílí na kvalitativním vyjádření jedné ze základních funkcí obcí, která má zejména vliv pro mladé rodiny a rovněž pro návštěvníky zdejší destinace. V každé obci, v různé problematické míře a kvalitě rovněž existuje sportovní a kulturní infrastruktura, s převažujícím využití a aktivitou obyvatel spíše v rámci sportovního zařízení.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 336
Veřejná infrastruktura Významnou roli z pohledu cestovního ruchu, zejména vícedenních návštěvníků (turistů) hrají i další služby typu zdravotnictví nebo v případě potřeby i policie. Dominantní pozici zaujímá město Bystřice pod Hostýnem coby sídla školských, zdravotních a kulturních zařízení. Z místního šetření vyplývá, že zdravotnická péče přímo v obci je zajištěna jen ojediněle. Nejbližší zdravotní záchranná služba je pouze v Bystřici pod Hostýnem nebo Valašském Meziříčí. S dosahem bezpečnostních služeb je to obdobné. Pobočky České pošty jsou na Chvalčově, na Rusavě, v Rajnochovicích, v Loukově a v Bystřici pod Hostýnem, banka nebo bankomat je pouze v Bystřici pod Hostýnem. Stav telekomunikační sítě, přístup k internetu a pokrytí signálem GSM operátorů je rovněž prvkem, který ovlivňuje rozvoj cestovního ruchu v oblasti. Z údajů, které nám poskytly jednotlivé obce, vyplývá, že oblast má vcelku dobré pokrytí signálem. Lidské zdroje pro cestovní ruch odbornost Pro destinaci Bystřice pod Hostýnem a okolí představuje cestovní ruch významnou perspektivní cestu rozvoje. Význam kvality služeb neustále roste, společně s rostoucími požadavky spotřebitelů. Pro efektivní podporu a využití potenciálu jsou nutné kvalitní lidské zdroje. Nejbližší škola je Střední škola podnikatelská a vyšší odborná škola s.r.o. Cestovní ruch Kroměříži a ve Zlíně. Pozornost je třeba věnovat profesím, nepřímo spojeným s cestovním ruchem, které ale s domácími i zahraničními turisty přicházejí do styku ve specifických situacích různých forem ohrožení turisty (policisté, hasiči, členové horské služby). Marketing a management cestovního ruchu Jedním ze základních aspektů dobrého fungování cestovního ruchu jeOrganizace cestovního ruchu (OCR) nebo také destinační management. Podle definice České centrály cestovního ruchu – CzechTourism se jedná o instituci, která pomocí souboru technik, nástrojů a opatření řídí cestovní ruch v regionu za účelem dosažení jeho udržitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu, a to díky činnostem jako jsou koordinované plánování, organizace, komunikace, rozhodovací proces a regulace cestovního ruchu v regionu. Výsledkem takového procesu jsou udržitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdružení a organizací. Obecný trend v národní propagaci a marketingu cestovního ruchu stále více směřuje k víceúrovňovému partnerství veřejných institucí a soukromého sektoru, a to od místní, regionální až po státní úroveň. Nezbytný základ rozvoje sektoru cestovního ruchu je nutné vnímat v politické odpovědnosti státu a krajů i místní samosprávy. Vzhledem k omezené výši objemu finančních prostředků veřejné podpory do sektoru cestovního ruchu je proto nezbytné věnovat pozornost zejména cílům, dopadům a přínosům, kterých má být podporou dosaženo. Jde zejména o optimalizaci
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 337
toků finančních prostředků, vynakládaných na propagační a marketingové akce a jiné formy podpory rozvoje cestovního ruchu. Technologický pokrok, hlavně v informačních a rezervačních systémech, zrychluje změny a přispívá k větší flexibilitě. Cestovatelé jsou v narůstající míře schopni organizovat si své cesty sami a přáli by si cestovat více, pokud by byl nákup a výběr větší a jednodušší. Jelikož jsou technologie stále přístupnější jak na pracovištích, tak v domácnostech, vzroste počet přímých rezervací.
Subjekty důležité pro regionální spolupráci: Centrála cestovního ruchu Východní Morava Regionální rozvojová agentura Východní Moravy Město Bystřice pod Hostýnem Podhostýnský mikroregion
Charakteristika stávající meziobecní spolupráce Meziobecní spolupráce funguje prakticky ve všech evropských státech a právní úpravy zpravidla vycházejí z tradic jednotlivých států. Větší prostor pro společný rozvoj obcí vytváří snaha o vzájemnou koordinaci výkonu veřejné správy na evropské úrovni. Spolupráce obcí může být dobrovolná nebo vyžadovaná zákonem. Vzhledem k současnému trendu rozsáhlé decentralizace by v ČR měla být dodržena dobrovolnost, která ovšem nevylučuje zákonnou úpravu územního, kompetenčního a organizačního rámce. Z Francie a Rakouska by bylo vhodné převzít zásadu nezbytné finanční motivace a kontrolovatelných povinných úkolů. Pokud má dále stoupat význam územní samosprávy, musí obcím stát garantovat dostatečnou samostatnost a nezávislost z hlediska jejich existence a tedy zejména financování. Na druhou stranu je potřeba vytvořit funkční a efektivní dohled nad všemi obcemi, který pozitivně ovlivní jejich činnost a nebude mít omezující charakter. Základní nejtypičtější formou spolupráce obcí v ČR, přímo uvedenou v zákoně o obcích, jsou dobrovolné svazky obci. Obvykle vznikají pro územně ucelenou oblast, vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi a dalšími důležitými pojícími prvky. Svazek obci může společně vykonávat pouze záležitosti spadající do samostatné působnosti obci a činnosti pro ochranu a prosazovaní společných zájmů obcí. Příkladem dobré meziobecní spolupráce obcí v naší oblasti je Podhostýnský mikroregion. Jedním z prvních společných projektů bylo vybudování Rehabilitačního centra Podhostýnského mikroregionu, dalším projektem je vybudování rozhledny na Kelečském Javorníku. Oba tyto projekty jsou významné pro rozvoj cestovního ruchu v našich „Hostýnkách“. Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 338
Tab. č. 96 - Finanční analýza CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem Název obce
vnitřní obchod cestovní ruch 2141
2143
zájm.činnost a rekreace jiné 342
2013
2014
2013
2014
2013
2014
Chvalčov
0
0
51029
15000
76283
20000
Blazice
0
0
0
0
Mrlínek
0
0
0
0
Brusné
0
0
0
0
Bystřice pod Host.
0
Chomýž
0
0
0
Komárno
0
0
0
Loukov
0
0
24780
Osíčko
0
0
0
Podhradní Lhota
0
0
0
Rajnochovice
0
0
0
Rusava
0
0
0
0
0
Vítonice
0
0
0
13956
3400
3400 752143 363189
2014
0
Slavkov pod Host.
celkem
13956
701114 348189
2013
101063
3293 5170 71733 48528 2500 8450
25793 85353 48528
rok 2013 celkem rok 2014 celkem
952515
období 1. 1. 2014 - 31. 8. 2014
440910
Zdroj: vlastní šetření u jednotlivých obcí Z analýzy vyplývá, že v roce 2013 byly výdaje na cestovní ruch na jednoho obyvatele regionu 60,70 Kč, v části roku 2014 pak 28,10 Kč. Potřebná data k vytvoření finanční analýzy byly shromážděny na základě šetření v jednotlivých obcích ORP Bystřice pod Hostýnem. Obce byly požádány o zpracování údajů skutečně souvisejících s daným tématem za rok 2013 a 2014. Správní obvod ORP Bystřice pod Hostýnem má cca 15 691 obyvatel.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 339
6.1.4 SWOT ANALÝZA S – Silné stránky -
Vysoký potencionál cestovního ruchu, možnost celoroční rekreace
-
Významné poutní místo Sv. Hostýn a jeho atributy
-
Existence lyžařských sjezdovek s vleky i terénů vhodných pro běžecké lyžování
-
Uchovávání venkovských tradic
-
Existence přírodních i historických zajímavostí
-
Hustá síť značených turistických cest a cyklotras
-
Informační centrum v Bystřici pod Hostýnem
W-Slabé stránky -
Nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu
-
Nedostatečná nabídka služeb a produktů
-
Nízká spolupráce mezi jednotlivými subjekty CR a obcemi
-
Málo alternativního využití v době nepříznivého počasí
-
Špatný stav některých památek a historických objektů
-
Málo rozvinuté služby pro cykloturistiku (cyklostezky)
-
Často negativní vztah místních obyvatel k rostoucímu počtu turistů
O- příležitosti -
Propagace území ORP Bystřice pod Hostýnem na území ČR, ale i v zahraničí
-
Zřízení nových Informačních center
-
Výstavba rozhledny na Javorníku
-
Spolupráce s okolními regiony a podnikatelskými subjekty v oblasti CR
-
Rozšířit nabídku cykloturistiky, jízdy na koních, pěší turistiky, běžeckých tratí
-
Výstavba cyklostezek
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 340
-
Doplnění a zlepšení rekreační infrastruktury vybranými kvalitními zařízeními, kapacitami.
T – Ohrožení -
Nedostatek financí k investicím do oblasti CR
-
Konkurence v blízkém okolí a neschopnost na ni reagovat
-
Podceňování výrazného vlivu cestovního ruchu na rozvoj regionu
Mezi silné stránky regionu patří jistě velký přírodní potenciál, vysoká kvalita životního prostředí, rozsáhlé lesní porosty (Přírodní park Hostýnské vrchy, Přírodní rezervace např. Smrdutá, Kelčský Javorník, Tesák a Obřany, Přírodní památky např. Stráň, Pod Kozincem, Hradištěk a Skalka-Polomsko, naučné stezky např. Chodník Masarykových, Rusavské chodníčky, Portášské chodníky). Významným poutním místem je Sv. Hostýn, který se svým výjimečným duchovním rozměrem vytváří zcela bezkonkurenční nabídku, a to nejen v rámci Moravy, ale i celé České republiky. Pro milovníky zimních sportů se v naší oblasti nachází několik Ski areálů (Tesák, Troják, Rusava) a běžecké trasy (např. Hostýnská magistrála). Naše destinace nabízí spoustu kulturních a historických zajímavostí, jako jsou zříceniny středověkých hradů Křídlo, Obřany, Šaumburk, Zubříč, zámek v Bystřici pod stanem. Na Hostýně pak třeba barokní chrám zasvěcený Panně Marii, Jurkovičova křížová cesta, rozhledna a větrná elektrárna. Muzea v Bystřici pod Hostýnem a na Rusavě, valašská dřevěnice Kašparova vila na Rusavě nebo v Rajnochovicích Kostel Narození Panny Marie a sv. Anny a Klauza k plavení dřeva. Hostýnské vrchy jsou protkány spoustou turistických tras a cyklotras, sloužících pro turisty v letním i zimním období. Během roku jsou zde pořádány závody horských kol a také turisticko-běžecké závody.
Mezi slabé stránky regionu patří zcela jistě nedostatečná infrastruktura cestovního ruchu a nedostatečná nabídka služeb a produktů. Pro různé cílové skupiny chybí nabídka kompletních „balíčků“ služeb (doprava, ubytování, stravování, pobytový program). Celoroční využitelnost je poněkud omezena, vzhledem k nízké úrovni vybavenosti zábavnými centry a centry nabízející alternativní programy( např. pro případ špatného počasí). V SO ORP se nenachází žádná cyklostezka. Častým problém je i negativní vztah místních obyvatel k rostoucímu počtu turistů. Příležitosti V propagaci území SO ORP Bystřice pod Hostýnem jsou značné rezervy. Jednou z možností je vytvoření informačního balíčku, který bude obsahovat informace o lokalitě, její atraktivity Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 341
i možnosti ubytování a stravování. Do propagace mohou být zapojeni i prodavači upomínkových předmětů nebo při organizování různých slavností či jarmarků. Další možností je zřízení nových informačních center v Rajnochovicích a Rusavě a propojit on-line informační centra. Plánovaná výstavba rozhledny na Kelčském Javorníku bude také přínosem pro rozvoj cestovního ruchu, rozhledna by měla být dokončena v červnu 2015. Aby si oblast zvýšila svou návštěvnost, je třeba zavádět opatření, která by vedla ke větší oblibě a zamezila by snižování zájmu návštěvníků. Také by se měla posilovat návštěvnost v obdobích mezi hlavními sezónami. Důležité je i navázání spolupráce s okolními regiony a podnikatelskými subjekty. Vytváření vazeb nebo integrací je výhodné ve všech oblastech lidského života a cestovní ruch není výjimkou. Ohrožení Největším problémem rozvoje cestovního ruchu je nedostatek financí. ČR i EU se rozhodla v nadcházejícím období nepodporovat cestovní ruch a z finanční analýzy vyplývá, že obce v našem SO ORP přispívají na cestovní ruch jen minimálně. Vývoj destinačního managementu stagnuje, je nutné začít motivovat místní zainteresované subjekty z veřejného i soukromého sektoru ke zlepšení spolupráci při rozvoji využití potencionálu cestovního ruchu v naší turistické oblasti. 6.1.5 Souhrn výsledků analýz (analytické části) Jak vyplývá z výše uvedené analytické části a ze SWOT analýzy turistická oblast Hostýnské vrchy jsou v oblasti cestovního ruchu synonymem přírody, poskytující krásné prostředí po celý rok. Nabízí mimo přírodní zajímavosti také mnoho kulturních a historických památek, kulturních, sportovních a folkĺórních akcí. Je zde dostatečný potencionál pro venkovský cestovní ruch, aktivní pěší turistiku, cykloturistiku i ekoturistiku. Aby mohl cestovní ruch v oblasti fungovat a dále se rozvíjet, je zapotřebí kooperace a komunikace veřejných i soukromých subjektů, jak je již popsáno v komentáři ke SWOT analýze. Je třeba zlepšení monitoringu návštěvnosti destinace, propagace regionu a navázání nadregionální spolupráce. Začít hledat nové výzvy k rozvoji cestovního ruchu např. fungujícím rezervačním systémem, sestavením produktů, zkvalitněním služeb. Problémové okruhy Na základě výstupů analytické části dokumentu a individuální diskusí mezi členy fokusní skupiny byly vytvořeny 3 nejdůležitější problémové okruhy a to: Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Vzájemná spolupráce mezi subjekty státní správy, privátními subjekty a neziskovými organizacemi buď neexistuje vůbec, nebo funguje nahodile, nekoncepčně. Důsledkem toho je
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 342
například slabá provázanost rozvoje lidských zdrojů se skutečnými potřebami rozvoje cestovního ruchu nebo slabé zapojení podnikatelských subjektů, města a obcí do aktivit v oblasti cestovního ruchu. Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je tedy nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro vznik destinačního managementu.
Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu. Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra (městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován). V centru turistické oblasti jsou Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. V regionu také zcela chybí stojany s volně dostupnými informačními materiály například na významných železničních stanicích, špatně dostupné a nekoordinované je také rozmístění různých typů informačních panelů. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. Nabídka nejrůznějších informací o regionu na Internetu je v současné době velmi roztříštěná a neúplná, potenciální návštěvník se může seznámit prakticky jen s turistickou nabídkou jednotlivých měst, obcí a vybraných podnikatelských subjektů na jejích webových stránkách.
Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. Na základě místního šetření při zpracování analytické části vyplývá, že v naší turistické oblasti je nízká koordinovanost marketingových aktivit a nástrojů. To se odráží především na špatné spolupráci a provázanosti činností subjektů. Kvalitní produkty jsou často doposud nabízeny doposud izolovaně, bez návaznosti na další atraktivity a formy s potenciálem společné prezentace.
6.2. Návrhová část pro oblast cestovního ruchu 6.2.1 Struktura návrhové části Návrhová část je součástí Souhrnného dokumentu, který byl zpracován v rámci projektu "Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci správních obvodů obcí s rozšířenou působností". Byla zpracována realizačním týmem ve spolupráci se zástupci obcí SO ORP s podporou motivujících starostů.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 343
V předchozích krocích byla zpracována analytická část pro téma „cestovní ruch“, na jejímž základě byly připraveny Nástiny opatření. Návrhová část staví na všech dosud realizovaných aktivitách. Cílem návrhové části je reagovat na konkrétní potřeby území zjištěné analýzami a zároveň sloužit jako nástroj pro zefektivnění procesů v území. Pro rozvoj meziobecní spolupráce je nutné nastavit společnou vizi, dále rozpracovanou do úrovně cílů v nadefinovaných problémových oblastech v oblasti cestovního ruchu. Provedená analýza je stěžejním, nikoli však jediným vstupem pro definování návrhové části. Formulace vize byla navržena realizačním týmem jako podklad pro další diskusi zástupců dotčených obcí. Metodou brainstormingu a následnou diskusí o jednotlivých variantách byla zformulována vize meziobecní spolupráce ve správním obvodu ORP. Vize je formulována jako žádoucí budoucí stav meziobecní spolupráce. Je souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma cestovního ruchu. Na základě analytické části (zejména SWOT analýzy) a následně zpracovaných Nástinů opatření a s ohledem na definovanou vizi byly realizačním týmem navrženy problémové okruhy, které byly podrobeny ověření ve fokusních skupinách. Fokusní skupiny byly složeny ze zástupců realizačního týmu, motivujícího starosty, tematického experta MOS, podnikatele v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem z území SO ORP. Jejich odborné názory byly klíčové pro upřesnění výstupů, které vzešly z analýzy dat, a obohatily tak pohled na téma cestovní ruch. Stěžejním bodem návrhové části je definování cílů ve vymezených problémových tématech. Cíle byly podrobně popsány a byla navržena opatření k realizaci cílů. Pro sledování úrovně naplňování definovaných cílů byla nastavena sada indikátorů umožňující periodicky monitorovat pokrok při plnění cílů a případně přijímat opatření ke zlepšení žádoucího výsledku. Návrhová část Souhrnného dokumentu je strukturována standardně dle principů strategického řízení. Základní „střechou“ návrhové části je vize. Jejím formulováním je deklarováno, že území SO ORP bude usilovat o její naplnění. Následně se vize rozpadá do problémových okruhů, které budou naplňovány prostřednictvím sady několika málo cílů. Jednotná vize poskytuje celkový rámec všem subjektům zapojeným do činnosti vymezeného území. Měla by udržet společné směřování všech zapojených subjektů od nejvyšších úrovní hierarchie až po nejnižší úrovně. Umožní lépe přenášet pravomoci na výkonné pracovníky a zároveň zajistit jednotnou filosofii, pro kterou jsou dílčí činnosti vykonávány. Bez vize by chyběl jasně vyjádřený směr, kterým se chceme vydat. Vize je formulována jako budoucí stav, kterého chceme realizací strategického řízení dosáhnout. Jedná se o společnou představu, jak by měly obce v území v budoucnu spolupracovat. Respektuje přání a potřeby místních občanů.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 344
V podmínkách projektu je vize souhrnná pro spolupráci obcí v SO ORP pro všechna řešená témata, nikoli pouze pro téma cestovní ruch. Vzhledem k zaměření projektu směřuje ke všem povinným tématům a ke zvolenému volitelnému tématu. Staví na silných stránkách identifikovaných ve SWOT analýze. První verze struktury problémových okruhů byla vytvořena realizačním týmem na základě provedených analytických kroků a zpracovaných Nástinů opatření. Návrh problémových okruhů byl ověřen ve fokusních skupinách. Následně byly vytvořeny popisy cílů. Byli určeni garanti (správci) jednotlivých cílů, kteří zpracovali návrhy popisů, které byly podrobeny vnitřnímu připomínkovému řízení. Realizační tým jednotlivé cíle vzájemně porovnal, sjednotil jejich strukturu a úroveň detailnosti. Byl kladen důraz na vzájemnou provázanost cílů a jejich doplňkovost. Součástí tohoto procesu bylo také nastavení indikátorů, jimiž bude plnění cílů sledováno a hodnoceno. Grafické znázornění vztahů mezi vizí, problémovými oblastmi, cíli a indikátory je zobrazeno v následujícím obrázku. Vize Problémové okruhy Cíle
NÁVRHOVÁ ČÁST
Indikátory
Projekty, opatření,
AKČNÍ PLÁN
aktivity
Struktura problémových oblastí a cílů v tématu cestovní ruch je uvedena v níže uvedeném schématu. Obce v SO ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. SO ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v SO ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 345
Cestovní ruch
Problémová oblast 1
Problémová oblast 2
Problémová
Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu
Nedostatečnost kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a služeb v regionu.
Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.
cíl 1.1
cíl 2.1
cíl 3.1
oblast 3
cíl 3.2
Návrhová část byla zpracována ve druhém pololetí roku 2014.
6.2.2 Vize a problémové oblasti (okruhy) Obce v ORP Bystřice pod Hostýnem se aktivně zapojují do běžných i nadstavbových aktivit na všech úrovních v rámci meziobecní spolupráce. Cestami spolupráce, dotací a síťování vytvoříme ve školství prostředí, které je přátelské uvnitř i navenek. ORP Bystřice pod Hostýnem řeší problematiku OH efektivně s maximálním materiálovým a energetickým využitím KO. Servis sociálních služeb poskytovaných v ORP je uceleným komplexem aktivit a činností, které se projeví ve spokojenosti uživatelů. Oblast Podhostýnska je vyhledávanou destinací s rozmanitou nabídkou turistických aktivit, zejména pak duchovního, rekreačního a rodinného charakteru.
Slogan: „Podhostýnsko lidem“
Problémové okruhy Z provedené analýzy a z nástinů opatření volitelného tématu „Cestovní ruch“ vyplynulo několik problémových oblastí, které byly popsány ve SWOT analýze a ty pak byly navrženy realizačním týmem a ověřeny ve fokusní skupině, která byla složena ze zástupců realizačního
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 346
týmu, motivujícího starosty, tematického experta MOS, podnikatele v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem. Na základě výstupů analytické části dokumentu a diskusí mezi členy fokusní skupiny byly vytvořeny 3 nejdůležitější problémové okruhy a to: Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Nedostatečnost kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu. Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. 1. Nefunkčnost sytému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů. Na základě šetření při zpracovávání analýzy je třeba konstatovat, že v naší turistické oblasti zcela chybí destinační řízení. Přitom právě regionální úroveň se pro destinační řízení jeví jako nejefektivnější, protože umožňuje respektovat regionální specifika a současně zefektivnit náklady na řízení rozvoje cestovního ruchu. Nebylo možné dohledat Strategii Zlínského kraje pro cestovní ruch, rovněž „vzorové modely“ destinačního řízení, tzn. například nastavení vhodné právní normy, rozdělení kompetencí, formy komunikace s krajem, městem a obcemi. Vzájemná spolupráce mezi subjekty státní správy, privátními subjekty a neziskovými organizacemi buď neexistuje vůbec, nebo funguje nahodile, nekoncepčně. Důsledkem toho je například slabá provázanost rozvoje lidských zdrojů se skutečnými potřebami rozvoje cestovního ruchu nebo slabé zapojení podnikatelských subjektů, města a obcí do aktivit v oblasti cestovního ruchu. Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je tedy nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro vznik destinačního managementu. Jednou z podmínek pro vzájemnou spolupráci je vytvoření sítě partnerů – zástupců soukromého i veřejného sektoru, kteří budou odborně a finančně garantovat podporu řídícímu týmu a současně realizovat rozvojové aktivity jako např. budování doprovodné turistické infrastruktury, propagaci území, pořádání společných kulturních a sportovních akcí. 2. Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 347
Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra (městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem a na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován). V centru turistické oblasti jsou Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. V regionu také zcela chybí stojany s volně dostupnými informačními materiály například na významných železničních stanicích, špatně dostupné a nekoordinované je také rozmístění různých typů informačních panelů. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. Nabídka nejrůznějších informací o regionu na internetu je v současné době velmi roztříštěná a neúplná, potenciální návštěvník se může seznámit prakticky jen s turistickou nabídkou jednotlivých měst, obcí a vybraných podnikatelských subjektů na jejích webových stránkách. V této oblasti je třeba se zaměřit na zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a vybudování on-line propojení mezi informačními centry, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu, pravidelně zpracovávat katalog služeb, kulturních, sportovních a společenských akcí v oblasti CR, tvorbu a vydávání propagačních a informačních materiálů a účast na výstavách, veletrzích a prezentačních akcích CR v tuzemsku i zahraničí. Významnou rolí při propagaci našeho územní by bylo navázání spolupráce s některým s regionů ČR. 3. Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony. Na základě místního šetření při zpracování analytické části vyplývá, že v naší turistické oblasti je nízká koordinovanost marketingových aktivit a nástrojů. To se odráží především na špatné spolupráci a provázanosti činností subjektů. Kvalitní produkty jsou často doposud nabízeny doposud izolovaně, bez návaznosti na další atraktivity a formy s potenciálem společné prezentace. Základní podmínkou pro uplatnění produktu na trhu cestovního ruchu je, vedle odpovídající infrastruktury a očekávané úrovně nabízených služeb, především intenzivní marketing, aktivnější politika a podpora prodeje. Je třeba nových produktů šitých na míru různým požadavkům každého segmentu s ohledem na jeho zájmy a záliby. Návštěvníci přijíždějící do oblasti vykazují krátkou průměrnou dobu pobytu a tedy i nízkou útratu peněz za služby. To je důsledkem řady faktorů – klíčovou roli však sehrává nedostatečná nabídka doplňkových atrakcí a služeb, jejich vzájemná neprovázanost a neucelenost aktivit. Většina návštěvníků destinace tak navštěvuje izolované lokality bez vědomí vazeb na jiná zajímavá místa a atrakce v okolí. Při vývoji nových produktů je nezbytnou podmínkou spolupráce veřejných a podnikatelských subjektů a neziskových organizací. Důležitou roli hraje i je spolupráce s cestovními kancelářemi a agenturami, které jsou schopné produkt umístit na trhu cestovního ruchu.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 348
Nástin opatření Na základě zpracované analýzy byly definovány cíle, pro které byla následně nalezena vhodná aktivita. Realizace těchto aktivit by měla přispět k nastartování očekávaného rozvoje celého regionu v souladu se zájmy všech zainteresovaných stran.
VARIANTA – Rozhledna na Kelčském Javorníku Popis stávající situace a návrh řešení V současné době je v regionu rozpracován produkt zaměřený na specifickou formu trávení volného času - pěší turistiku. V roce 2012 vyhlásil Podhostýnský mikroregion veřejnou soutěž o vypracování návrhu „Rozhledny Kelčský Javorník“, jejímž následným vybudováním by se zvýšila celoroční turistická aktivita dotčeného území. Z 56 byl vybrán návrh Ing. Ondřeje Balážíka. V roce 2014 byla podána žádost o dotaci na vybudování rozhledny a ta byla schválena. Nyní probíhá výběrové řízení firmy na tuto stavbu, dokončena by měla být do konce června 2015. Vybudování rozhledny, je vhodná forma zvýšení atraktivity Hostýnských vrchů. Bude sloužit k uspokojení potřeb návštěvníků i místních občanů, kteří upřednostňují méně rušné prostředí. Zároveň s tímto projektem je třeba vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.
Plusy Zatraktivnění Hostýnských vrchů
Mínusy Navýšení finančních nákladů pro obce
Lepší orientace v prostoru
Finanční dopady Již realizace samotné Rozhledny je finančně náročná (9,3 mil. Kč) a z rozpočtu na ní přispívají okolní obce a město dle svých možností. Je třeba najít další možný zdroj financí na zrealizování výše zmíněného návrhu.
2. VARIANTA – Realizace kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, rozvoj komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace, spolupráce s ostatními regiony ČR Popis stávající situace a návrh řešení Na území SO ORP jsou v současné době provozována 2 turistická informační centra: městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem, s otevírací dobou od dubna do října 8 – 18 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 349
každý den, od října do dubna pak 8 – 17 pouze v pracovní dny. Druhé je na OÚ na Chvalčově, kde je rozsah poskytovaných služeb limitován a soustředěn na Svatý Hostýn, který leží v katastru Chvalčova s pracovní dobou pouze v úředních hodinách Obecního úřadu. V centru turistické oblasti jsou i Rajnochovice a Rusava, kde jsou kvalitní informace návštěvníkům zcela nebo téměř nedostupné. Chybí dostupnost relevantních informací v elektronické podobě prostřednictvím regionálních webových stránek ještě před návštěvou regionu. V léto oblasti je třeba se zaměřit na zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center, vybudování nových center ve dvou zmiňovaných obcích a vybudování on-line propojení mezi informačními centry, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu, pravidelně zpracovávat katalog služeb, kulturních, sportovních a společenských akcí v oblasti CR, tvorbu a vydávání propagačních a informačních materiálů. Oslovili jsme také region Ždánický les a Politaví k navázání vzájemné spolupráce při propagaci a prezentaci svých turistických oblastí. V případě kladného vyjádření bychom propagovali jejich region, který je zajímavý např. zámkem Slavkov, Slavkovským bojištěm, Slavkovským pivovarem, Ptačím ZOO v Boršicích nebo Ekofarmou Jalový dvůr. Naše destinace má také co nabídnout např. poutní místo Sv. Hostýn, Ski areály na Rusavě, Tesáku a Trojáku, Thonetovu vilu a zámek v Bystřici pod Hostýnem a další.
Plusy
Mínusy
Zvýšení informovanosti návštěvníků
Nedostatek finančních prostředků
Zvýšený počet návštěvníků
Nezájem zainteresovaných subjektů
Zkvalitnění propagace turistické oblasti Finanční dopady Nebude jednoduché zajistit u soukromého i veřejného subjektu potřebné finance k uskutečnění tohoto návrhu. Je třeba přesvědčit především obce a město o nutnosti rozvoje cestovního ruchu v našem regionu. 6.2.3 Popis cílů v jednotlivých oblastech Problémový okruh 1
Nefunkčnost sytému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů
Cíl 1.1.
Vytvoření fungujícího destinačního managementu Podhostýnska
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 350
Popis cíle
Pro efektivní koordinaci a kvalitní realizaci všech aktivit privátního i veřejného sektoru souvisejících s cestovním ruchem je nutné vytvoření profesního týmu, který bude základem pro řízení celého regionu a předpokladem pro Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, vznik destinačního managementu. Jednou z podmínek pro vzájemnou spolupráci je vytvoření sítě partnerů – zástupců soukromého i veřejného sektoru, kteří budou odborně a finančně garantovat podporu řídícímu týmu a současně realizovat rozvojové aktivity jako např. budování doprovodné turistické infrastruktury, propagaci území, pořádání společných kulturních a sportovních akcí
Hlavní opatření
B. 1 - Finanční opatření - navýšení finančního podílu jednotlivých obcí na rozvoj CR v SO ORP - využití nabídky dotačních titulů C. 1 – Věcné opatření - vytvoření profesního týmu - vytvoření sítě partnerů - možnost vytvoření nových pracovních míst - zkvalitnění propagace území
Název indikátoru
Počet soukromých a veřejných subjektů zapojených do projektu
k hodnocení cíle Správce cíle
Manažer Podhostýnského regionu Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů,
Problémový okruh 2
nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.
Cíl 2.1.
Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu
Popis cíle
Informační centra jsou pro návštěvníky velice důležitá, zajišťují informační servis o službách cestovního ruchu, poskytují informace o turistické destinaci, o kulturních a sportovních akcích, o turistických trasách apod. a to jak v listinné a elektronické podobě. Pro zlepšení těchto služeb je
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 351
důležité vybudování nových informačních středisek v turistických oblíbených obcích našeho ORP. Na jednání s představiteli obcí Rajnochovic a Rusavy, bylo dohodnuto, že v průběhu roku 2015 bude nově otevřeno informační středisko v obci Rajnochovice a do tří let pak i v obci Rusava. Bystřice pod Hostýnem, Rusava, Chvalčov a Slavkov pod Hostýnem jsou členy obecně prospěšné společnosti Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, kterou v roce 2007 pro tento účel založil Zlínský kraj, obec Rajnochovice zatím není. Pro rozvoj a propagaci naší turistické oblasti je důležitá rozvíjející se spolupráce s touto společností a také možnost spolupodílet se na tvorbě různorodých projektů, jak v rámci Hostýnských vrchů tak i celého zlínského kraje. Hlavní opatření
B. 1 - Finanční opatření - navýšení finančního podílu jednotlivých obcí na rozvoj CR v ORP - využití nabídky dotačních titulů C. 1 – Věcné opatření - zajištění provozuschopných nových informačních center v navrhovaných obcích - zkvalitnění informovanosti návštěvníků - možnost vytvoření nových pracovních míst - monitoring návštěvnosti destinace - rozšiřování a zkvalitňování nabídky mediálními a marketingovými aktivitami.
Název indikátorů k hodnocení cíle
Počet nově zřízených informačních center
Správce cíle
Vedoucí informačního střediska v BpH
Problémový okruh 3
Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.
Cíl 3.1.
Spolupráce s ostatními regiony ČR
Popis cíle
Jak je již uvedeno v nástinu opatření. V rámci propagace a prezentace turistické destinace probíhá jednání o vzájemné spolupráci s regionem
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 352
Ždánický les a Politaví. Tato spolupráce by mohla být velkým přínosem pro obě turistické oblasti, z nichž každá má své kouzlo. ORP Bystřice pod Hostýnem má jistě velký přírodní potenciál, vysoká kvalitu životního prostředí, přírodní park Hostýnské vrchy, přírodní rezervace a památky a v neposlední řadě také významné poutní místo Sv. Hostýn. Největším „tahákem“ turistů do regionu Ždánický les a Politaví je zase bezpochyby Slavkov u Brna, jenž je neodmyslitelně spojován s Napoleonem, slavkovské bojiště je proslaveno nejen v ČR, ale také v zahraničí. Spolupráce mezi těmito regiony by mohla začít fungovat již v následujícím roce. Hlavní opatření
B. 1 – Finanční opatření - zajištění finančních prostředků na realizaci projektu nadregionální spolupráce C. 1 – Věcná opatření - zajištění výhodných podmínek pro fungování nadregionální spolupráce
Název indikátorů k hodnocení cíle
Navázání spolupráce s ostatními regiony ČR v rámci CR
Správce cíle
Manažer PMR
Problémový okruh 3
Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.
Cíl 3.2.
Rozhledna na Kelčském Javorníku - vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.
Popis cíle
Vzhledem k tomu, že k plánované rozhledně na Kelčském Javorníku nevede žádná komunikace a v její blízkosti není možné vybudovat parkoviště, musí jít návštěvníci rozhledny několik kilometrů pěšky, bylo by jistě vhodné rozšíření klidových a odpočinkových zón pro turisty a zároveň také zlepšení značení turistických tras vedoucích kolem rozhledny. Realizace tohoto cíle by mohla proběhnout do dvou let.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 353
Hlavní opatření
C. 1 – Věcná opatření - zkvalitnění spolupráce představitelů samospráv a subjektů podnikajících v CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem - snaha o prodloužení délky pobytu a turistické sezóny v regionu - budování nových klidových a odpočinkových zón v oblasti Hostýnských vrchů - zkvalitnění značení turistických tras v destinaci - zvýšení informovanosti návštěvníků
Název indikátorů k hodnocení cíle
počet vybudování klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku
Správce cíle
Manažer Podhostýnského mikroregionu
6.2.4 Indikátory
Problémový okruh
Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů.
Číslo indikátoru
1
Název indikátoru
Zřízení destinačního managementu Podhostýnska
Měrná jednotka
ANO/NE
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
2017
2020
Plán
x
ANO
ANO
Skutečnost
NE
x
X
Popis měřítka:
Indikátor informuje o skutečnosti – reálném stavu zřízení destinačního managementu v regionu
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 354
Metodika a výpočet:
Šetření udává informaci o zřízení či nezřízení v daném roce. Výsledkem je tedy informace o zřízení dest. managementu v podobě souhlasu či nesouhlasu
Zdroj čerpání dat:
Místním šetřením na MěÚ v Bystřici pod Hostýnem
Cíl 1.1
Zapojení veřejnoprávních a soukromých subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska
Číslo indikátoru
1A
Název indikátoru
Počet zapojených subjektů
Měrná jednotka
Počet zapojených subjektů
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
2017
2020
Plán
x
10
20
Skutečnost
0
x
x
Popis měřítka:
Indikátor reflektuje skutečný počet zapojených subjektů do projektu
Metodika a výpočet:
Výpočet udává, kolik veřejnoprávních či soukromých subjektů se zapojilo do vytvoření destinačního managementu v regionu
Zdroj čerpání dat:
Šetření na Obcích ORP a blízkého okolí a MěÚ Bystřice pod Hostýnem
Problémový okruh
Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.
Číslo indikátoru
2
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 355
Název indikátoru
Návštěvnost turistického regionu
Měrná jednotka
Počet návštěvníků
Správce měřítka
Vedoucí městského informačního centra v B.p.H.
Roky
2014
2016
2020
Plán
x
20 000
30 000
Skutečnost
14 000
x
X
Popis měřítka:
Indikátor sleduje, zda se zvýšila návštěvnost regionu
Metodika a výpočet:
Šetření zjistíme, jestli se počet návštěvníků turistického regionu v daném roce narůstá.
Zdroj čerpání dat:
Městské informační centrum v Bystřici pod Hostýnem
Cíl 2.1
Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu
Číslo indikátoru
2A
Název indikátoru
Počet nově zřízených informačních center
Měrná jednotka
Počet nově zřízených informačních center
Správce měřítka
Vedoucí městského informačního centra BpH
Roky
2014
Plán
2017
2020
4
5
Skutečnost
2
Popis měřítka:
Zřízení nových informačních center v obcích, které leží ve středu turistické oblasti. Indikátor umožňuje sledovat počet informačních center, které byly nově zřízeny v ORP Bystřice pod Hostýnem.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 356
Metodika a výpočet:
Výpočet udává počet informačních center
Zdroj čerpání dat:
Šetření na MěÚ BpH – městské informační centrum BpH
Problémový okruh
Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony
Číslo indikátoru
3
Název indikátoru
Navýšení marketingových aktivit v rámci CR
Měrná jednotka
ANO/NE
Správce měřítka
Manažer PMR
Roky
2014
2017
2020
Plán
x
ANO
ANO
Skutečnost
nemonitorováno
x
X
Popis měřítka:
Indikátor informuje o tom, zda se navýšily marketingové aktivity v rámci CR v regionu .
Metodika a výpočet:
Šetření udává informaci o tom zda došlo v daném roce k navýšení marketingových aktivit či nikoliv .Výsledkem je tedy informace o navýšení či nenavýšení marketingových aktivit v našem regionu.
Zdroj čerpání dat:
Místní šetření v rámci správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem.
Cíl
Spolupráce s ostatními regiony ČR
Číslo indikátoru
3A
Název indikátoru
Navázání spolupráce s ostatními regiony ČR v rámci CR
Měrná jednotka
Počet zapojených regionů do spolupráce
Správce měřítka
Manažer PMR
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 357
Roky
2014
Plán
2017
2020
3
5
Skutečnost
0
Popis měřítka:
Indikátor poukazuje na skutečnost, že ORP Bystřice pod Hostýnem zatím nenavázalo užší spolupráci s ostatními regiony v rámci propagace regionu. Tato vzájemná spolupráce v rámci cestovního ruchu by nabízela možnost zkvalitnění informovanosti obyvatel daného regionu
Metodika a výpočet:
Indikátor sleduje, zdali byla spolupráce navázána, či nikoli. Výsledkem je tedy informace kolik regionů se zapojilo do spolupráce v rámci CR.
Zdroj čerpání dat:
Šetření v rámci ORP Bystřice pod Hostýnem
Cíl
Rozhledna na Kelčském Javorníku - vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.
Číslo indikátoru
3B
Název indikátoru
Počet vybudovaných klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku
Měrná jednotka
Počet klidových a odpočinkových zón
Správce měřítka
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Roky
2014
Plán
2017
2020
5
8
Skutečnost
0
Popis měřítka:
Zajištění vybudování ve zmiňované oblasti.
Metodika a výpočet:
Počet klidových a odpočinkových zón
klidových
a
odpočinkových
zón
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 358
Výpočet udává počet nově vybudovaných a odpočinkových zón v okolí rozhledny. Zdroj čerpání dat:
klidových
Šetření u manažera Podhostýnského mikroregionu
6.3. Pravidla pro řízení strategie 6.3.1 Systém monitorování a hodnocení realizace strategie Pro řízení strategie bude ustaven manažer strategie. Manažer zodpovídá za celkovou koordinaci všech aktivit souvisejících s jejím řízením. Je zodpovědný za to, že se schválenou strategií bude pracovat, že zodpovědné subjekty budou usilovat o její naplnění a že se bude vyhodnocovat, zda se daří přispívat k plnění stanovených cílů. Manažer strategie je výkonnou a koordinační jednotkou, ale pro výkon své činnosti potřebuje součinnost orgánů, které mohou rozhodovat. Tím je řídící skupina. Řídící skupina činí klíčová rozhodnutí při naplňování strategie, zejména týkající se jejích změn a úprav, ale také schvalování akčního plánu. Řídící skupina schvaluje vyhodnocení strategie a přijímá opatření vyplývající ze závěrů hodnocení.
Složení řídící skupiny Manažer - manažer Podhostýsnkého mikroregionu Starosta obce Loukov Starosta obce Osíčko Místostarosta obce Rajnochovice
Pro řízení strategie jsou důležití správci cílů. Správce cíle není osoba, která by měla za úkol daný cíl samostatně zrealizovat. Jeho rolí je hlídat, aby se na plnění cíle nezapomnělo. Je to osoba, která bude v území iniciovat kroky směřující k plnění cíle, bude komunikovat s ostatními subjekty v území, bude dbát nad tím, aby se do budoucích akčních plánů dostávaly konkrétní kroky, které přispějí k plnění cíle, bude kontrolovat, že do příslušného rozpočtu budou zahrnuty prostředky určené k plnění cíle. Ostatní subjekty v území však mají společnou povinnost spolu s gestorem aktivně usilovat o plnění cíle. Správce cíle také bude v následujících letech sledovat prostřednictvím indikátorů, zda je cíle dosahováno. V další budoucí spolupráci bude tuto informaci poskytovat ostatním městům a obcím a společně budou hledat další řešení k přibližování se stanovenému cíli.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 359
Správci cílů Číslo cíle
Název cíle
Správce cíle
1.1.
Zapojení veřejnoprávních a soukromých subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska
Manažer PMR
2.1
Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu
Vedoucí městského informačního centra BpH
3.1
Spolupráce s ostatními regiony ČR
Manažer PMR
3.2
Rozhledna na Kelčském Javorníku - vybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšit informovanost návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras.
Manažer Podhostýnského mikroregionu
Gestoři indikátorů jsou osoby, které zodpovídají za zjištění hodnot indikátoru v souladu se stanovenou definicí a metodikou výpočtu. Dodávají podklady příslušnému správci cíle.
Gestoři indikátorů Číslo indikátoru
Název indikátoru
Gestor indikátoru
1.
Zřízení destinačního managementu Podhostýnska
Manažer PMR
1.A
Počet zapojených subjektů
Manažer PMR
2.
Návštěvnost turistického regionu
Vedoucí městského informačního centra v B.p.H.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 360
2.A
Počet nově zřízených informačních center
Vedoucí městského informačního centra B.p.H.
3.
Navýšení marketingových aktivit v rámci CR
Manažer PMR
3.A
Navázání spolupráce s ostatními regiony ČR v rámci CR
Manažer PMR
3.B
Počet vybudovaných klidových a odpočinkových zón v okolí rozhledny na Kelčském Javorníku
Manažer PMR
Strategie bude naplňována především projekty zařazenými do každoročně schvalovaného akčního plánu (viz kapitola 3.3.3 souhrnného dokumentu). Projekty zařazené do akčního plánu by pak měly naplňovat stanovené cíle. Naplňování strategického dokumentu musí být měřeno a pravidelně vyhodnocováno. Pro jednotlivé cíle byly nastaveny indikátory a k nim nastavená metodika – tj. způsob sledování a vyhodnocování daného indikátoru. Ke každému indikátoru je také nastaven jeho správce (gestor), který je zodpovědný za sledování jeho vývoje a porovnání s cílovou hodnotou.
Tabulka uvádí hlavní zodpovědnosti v procesu implementace strategie.
Činnost v rámci implementace Koordinace aktivit
Zodpovědná osoba/subjekt
implementačních manažer strategie
Termín Průběžně
Návrh projektů do akčního správci cílů plánu
Každoročně v 1. -3. Čtvrtletí
Výběr projektů do akčního řídící skupina plánu
každoročně termínů rozpočtu
dle přípravy
Předložení akčního plánu ke manažer strategie schválení na následující rok
každoročně termínů
dle přípravy
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 361
rozpočtu Vyhodnocení předchozí rok
indikátorů
za gestoři indikátorů
každoročně Čtvrtletí
v 1.
Vyhodnocení plnění akčního manažer s využitím podkladů Každoročně v 1. -2. plánu za předchozí rok od gestorů indikátorů a Čtvrtletí správců cílů Projednání vyhodnocení řídící skupina indikátorů a plnění akčního plánu za předchozí rok
každoročně čtvrtletí
v 2.
6.3.2 Systém změn strategie V průběhu realizace Strategie může dojít k objektivní potřebě dílčí změny tj. ve formě úpravy cíle, či indikátoru. Tato potřeba může být způsobena jak vnějšími (např. rozhodnutí vlády, či EU), takvnitřními (potřeba změny vyvstane při průběžném monitorování cílů Strategie) faktory. Rozhodnutí, zda je nutné některé části Strategie upravit bude následovat každoročně po vyhodnocení indikátorů za předchozí rok a po vyhodnocení akčního plánu. Pokud se ukáže, že realizací projektů nedošlo k uspokojivému vývoji příslušného indikátoru, je nutné blíže zanalyzovat příčiny takového vývoje. Nejedná-li se o neočekávané vnější vlivy (povodeň, hospodářská krize apod.), pak může být příčina buď na straně chybně nastaveného cíle či přiřazeného indikátoru, anebo na straně nefunkčnosti projektu vzhledem ke stanovenému cíli. V obou případech je nutné, aby správce cíle navrhl opatření ke změně. Může se jednat buď o návrh vhodnějšího typu projektu do akčního plánu, nebo o přeformulování cíle. Takovou změnu je nutno důkladně prodiskutovat s dotčenými subjekty (ideálně v rámci fokusní skupiny) a následně změnu navrhnout řídící skupině. Řídící skupina rozhodne o schválení či neschválení změny.
6.3.3 Akční plán Akční plán je dokumentem, jehož cílem je upřesnit strategický plán v krátkodobém časovém horizontu. Akční plán ze strategického plánu vychází a určuje, jakými konkrétními kroky či projekty budou naplňovány příslušné cíle uvedené ve strategickém plánu. Akční plán se zpracovává vždy na následující rok. U každé aktivity musí být zřejmé, k naplnění jakého cíle přispívá. Sestavování akčního plánu musí být v souladu se strategickým plánem, ale také s připravovaným rozpočtem na následující rok. Projekty zařazené do akčního plánu musí být kryty rozpočtem nebo jiným
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 362
(externím) zdrojem financování. Pokud nebude k projektům vybraným do akčního plánu jednoznačně přiřazen zdroj financování, budou z akčního plánu vyřazeny. Proces přípravy akčního plánu je třeba vnímat jako proces dlouhodobý a opakovaný, prostupující celým kalendářním rokem. Příprava akčního plánu probíhá souběžně s přípravou rozpočtu (dobrovolného svazku obcí nebo rozpočtů jednotlivých měst a obcí). Nejprve dochází ke sběru podnětů na realizaci projektů od jednotlivých měst a obcí. Následně dochází k výběru těch aktivit, které je z věcného, časového a finančního hlediska možné realizovat v příštím roce. Nakonec dochází k přijetí rozhodnutí o přehledu konkrétních aktivit zařazených do akčního plánu pro následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje pro realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. Příklad harmonogramu procesů při přípravě, realizaci a vyhodnocení akčních plánů Rok 2015
Čtvrtletí
1.
2.
3.
Rok 2016
4.
1.
2.
3.
Rok 2017
4.
1.
2.
Rok 2018 3.
4.
1.
2.
Akční plán na r. 2016 Příprava Realizace Vyhodnocení Akční plán na r. 2017 Příprava Realizace Vyhodnocení
Akční plán může být vypracován pomocí tabulky, která obsahuje číslo cíle, ke kterému se projekt váže, název projektu, orientační rozpočet, zdroj financování, harmonogram, nositel projektu, aktuální stav připravenosti.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 363
Vzor tabulky akčního plánu Cíl
Název projektu
Náklady
Zdroj financování
Termín realizace
Nositel projektu
Připravenost
Do tabulky se uvádějí následující informace: Cíl – název a číslo cíle stanoveného ve strategii, k němuž se projekt váže Název projektu – konkrétní název projektu či aktivity, která naplňuje (spolu s dalšími) daný cíl Náklady – orientační finanční objem projektu; vzhledem k tomu, že se jedná o první hrubou verzi akčního plánu, je samozřejmé, že se ve většině případů bude jednat o odhad nákladů (stanovený expertním odhadem či na základě zkušenosti s obdobnými projekty). V dalších verzích akčního plánu budou náklady upřesňovány. Zdroj financování – snahou je co nejefektivnější hospodaření, proto je vhodné uvést vhodný zdroj financování z konkrétního dotačního zdroje (národní granty, evropské fondy apod.). V tom případě je nutné do akčního plánu uvést také podíly financování (např. 85 % dotace, 15 % rozpočet DSO). Tam, kde budou projekty již dostatečně konkrétní, je možné hledat příslušnou dotační možnost v připravovaných operačních programech Evropských strukturálních a investičních fondů. Tam, kde je od počátku zřejmé, že zdrojem financování nemůže být žádný dotační program, je vhodné do zdroje financování uvést rozpočet té organizace, která financování projektu plánuje (konkrétní obec, více obcí, dobrovolný svazek obcí). Termín realizace – jedná se o další údaj, který je v této fázi orientační a předpokládá se jeho postupné upřesňování. Pokud se jedná o víceleté projekty, je nutné uvést alespoň roky jeho realizace, vhodnější však je uvést i měsíce (zejména u akcí, které budou realizovány v rámci jednoho roku). Nositel projektu – uvádí se subjekt, který bude mít realizaci projektu na starosti. V případě DSO to většinou bude svazek obcí, v případě neformální spolupráce obcí může jít o jednu konkrétní obec, která bude mít zodpovědnost za zpracování žádosti o dotaci a její realizaci, na jejímž území se bude projekt realizovat, která bude organizovat výběrové řízení apod. Samozřejmě se počítá s aktivní účastí ostatních obcí, nositel je však tzv. lead-partnerem. Připravenost – pro doplnění informací o reálnosti projektu, přesnosti jeho rozpočtu a načasování je vhodné uvést, v jakém stavu se projekt nachází. Většinou se stručně uvádí,
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 364
zda se jedná o projekt ve fázi záměru, nebo zda již byla vytvořena studie, která jej blíže popisuje. Dalšími milníky může být zpracovaná projektová dokumentace, vydané stavební povolení či vybraný zhotovitel na základě výběrového řízení. Pokud bude cíl naplňován po dobu několika let, je možné do akčního plánu uvést také orientační zásobník projektů/aktivit (samostatná tabulka ve stejné struktuře), které nejsou financovatelné z rozpočtu příštího roku, ale s nimiž se uvažuje v dalších letech. Takový zásobník by byl pouze orientační a sloužil by jako jeden z podkladů pro sestavování akčních plánů na další roky. Je vhodný z toho důvodu, že při případných personálních změnách bude na jednom místě zaznamenáno, s čím projektový tým počítal jako s aktivitami vhodnými k realizaci za účelem dosažení cíle. Veškeré údaje by byly v tom případě orientační (harmonogram, náklady) a upřesňovaly by se při sestavování dalšího akčního plánu na následující rok. V prvním pololetí roku, který následuje po realizaci akčního plánu, by mělo dojít k jeho vyhodnocení. V rámci vyhodnocení budou posouzeny jednotlivé projekty, které byly navrženy v akčním plánu k realizaci. U zrealizovaných projektů bude posouzeno především to, zda byly udrženy náklady, které byly v akčním plánu orientačně uvedeny, a souladu skutečného harmonogramu s předpokládaným. V případě odchylek budou vyhodnoceny důvody, proč k nim došlo. Z takto učiněných vyhodnocení by měly být přijaty adekvátní závěry (např. do budoucna zpřesnit odhady nákladů, zaměřit se na kvalitu výběrových řízení s důrazem na minimalizaci víceprací, při nastavování harmonogramu brát v potaz rizika, která mohou projekt zbrzdit apod.). Zároveň je nutné znovu vyhodnotit, jak se vyvinuly hodnoty indikátorů po realizaci projektů. Tím dojdeme k dílčímu závěru, zda zrealizované projekty jsou vzhledem k vytyčeným cílům efektivní a účinné. V případě, že se hodnoty indikátorů nevyvíjejí příznivým směrem, je nutné přemýšlet o přehodnocení projektů, které jsou naplánovány k plnění cílů. U nezrealizovaných projektů je nutné analyzovat důvody, proč k realizaci nedošlo (do akčního plánu by měly vstupovat jen reálné projekty a aktivity).
6.4. Závěr a postup zpracování 6.4.1 Shrnutí Na základě provedené analýzy cestovního ruchu v SO ORP Bystřice pod Hostýnem vyplynuly 3 problémové oblasti, které byly navrženy realizačním týmem a ověřeny ve fokusní skupině, která byla složena ze zástupců realizačního týmu, tematického experta MOS, podnikatelů v CR a zástupce Informačního centra Bystřice pod Hostýnem a zástupcem Sdružení přátel Kelčského Javorníka.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 365
Problémový okruhem s názvem „Nefunkčnost systému řízení a koordinace aktivit subjektů zainteresovaných na rozvoji regionálního cestovního ruchu realizovaného profesionálním týmem, zajišťujícího rozvoj vzájemné spolupráce subjektů a implementaci jednotlivých projektů.“ je velmi důležitý, a byl u něj vytvořen cíl s názvem“ Vytvoření fungujícího destinačního managementu Podhostýnska“ Ten cíl je však „během na dlouhou trať“,pro vytvoření systému řízení a koordinace aktivit veřejnoprávních i soukromých subjektů, je třeba meziregionální spolupráce (např. zlínský kraj nebo východní Morava) a v neposlední řadě zajištění financování. Indikátorem je počet zapojených subjektů do projektu zřízení destinačního managementu Podhostýnska a správce cíle je manažer PMR. V okruhu „Nedostatek kvalitních a cílených propagačních a informačních materiálů, nutnost rozvoje komunikačních aktivit a zkvalitnění internetové prezentace turistického regionu, zajištění kvality a kvantity informačních služeb v regionu.“ byl vytvořen cíl:Zlepšení kvantity a kvality sítě informačních center a jejich služeb, zkvalitnění a rozšíření internetové prezentace regionu. Za tímto názvem se skrývá především potřeba vytvoření nových informačních center a v návaznosti pak prezentace regionu, jak již bylo blíže popsáno v kapitole 6. 2. 2. Indikátorem cíle je počet nově zřízených informačních center a správce měřítka pak vedoucí informačního centra v Bystřici pod Hostýnem. Ve třetím problémovém okruhu nazvaném „Potřeba kvalitní a efektivní marketingové aktivity cestovního ruchu v regionu a navázání spolupráce s ostatními regiony.“, byly stanoveny 2 cíle. V prvním je zdůrazněna potřeba mezi regionální spolupráce v oblasti cestovního ruchu, kdy indikátorem je navázání spolupráce s ostatními regiony cestovního ruchu v rámci ČR a jako správce měřítka je motivující starosta. V druhém pak konkrétní cílvybudování klidových a odpočinkových zón, zvýšení informovanosti návštěvníků a zkvalitnění značení turistických tras v okolí nové rozhledny na Kelčském Javorníku, která bude dokončena nejpozději v červnu 2015. Počet vybudovaných zón bude sloužit jako indikátor a správce je určen manažer dobrovolného svazku obcí Podhostýnský mikroregion. 6.4.2 Popis postupu tvorby strategie Analytická část byla zpracována dle metodiky do konce září. Fokusní skupina ve volitelné oblasti - cestovní ruch probíhala na základě individuálních konzultací během měsíce září, a hlavním tématem byly problémy a možnosti rozvoje CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem. Celkem bylo osloveno 10 osob. 2 podnikatelé v CR, starosta a místostarostka obce Chvalčov, starosta obce Loukov, zástupce Sdružení přátel Kelčského Javorníka, zástupce Informačního centra v Bystřici pod Hostýnem a realizační tým MOS. Na jednání Podhostýnského mikroregionu v září byli starostové podrobně seznámeni s postupem analýzy a s problémovými okruhy, které z ní vyplynuly ve volitelném tématu – cestovní ruch. Na základě všech konzultací byly navrženy 3 významné problémové okruhy v monitorované oblasti a upřesněny 4 konkrétní cíle, stanoveny indikátory a správci měřítek indikátorů.
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 366
7. Závěr, kontakty Cílem projektu je posílit systematickou meziobecní spolupráci v rámci správního obvodu ORP Bystřice pod Hostýnem. Pod vedením odborných týmů PMOS a za podpory motivujících starostů realizační tým zpracoval strategický souhrnný dokument, který podrobně analyzuje čtyři průřezové oblasti: předškolní výchova a základní školství, sociální služby, odpadové hospodářství a cestovní ruch, které jsou základními veřejnými službami pro občany. Dokument je zpracován ve struktuře: - Analytická část – situační analýza, legislativa, vymezení územního celku - Návrhová část – definice problémových okruhů a potřeb, stanovení měřitelných cílů prostřednictvím indikátorů, přiřazení odpovědností, návrh realizace akčního plánu Projekt se zaměřuje zejména na odstranění nedůvěry obcí ke vzájemné spolupráci. K naplnění této klíčové myšlenky slouží veškeré aktivity projektu meziobecní spolupráce. Vzájemná spolupráce pro obce je dlouhodobě prospěšná zejména z hlediska finančních úspor, zkvalitňování výkonu veřejné správy a zkvalitňování poskytování veřejných služeb. Tento výstup projektu je v budoucnu možné využít jako argumentační materiál při oficiálních i neoficiálních jednáních a potřebách rozvoje dotčeného správního obvodu. Zároveň při diskuzích zástupců obcí nad možnými variantami spolupráce až po institucionalizovanou podobu meziobení spolupráce formou specifického svazku obcí. Kontaktní osoba Mgr. Jaroslav Šlechta Ing. Antonín Zlámal Václav Smolka Antonín Pařízek Ing. Kateřina Buzková Ing. Lucie Zlámalová Ing. Markéta Burdová Jaroslava Jurčová
Pozice v PMOS
Organizace
Kontakt
Regionální koordinátor
Koordinační tým
[email protected]
Smluvní partner Motivující starosta Motivující starosta Motivující starosta/ zastupitel
Obec Loukov
[email protected]
Koordinátor meziobecní spolupráce v území SO ORP BpH Pracovník pro analýzy a strategie asistent
Obec Osíčko
[email protected] Město Bystřice pod
[email protected] Hostýnem
Realizační tým PMOS
[email protected]
Tématický expert/ cestovní ruch
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 367
8. Seznam příloh 8.1. Seznam tabulek Tab. č. 1: Základní informace o strategii ................................................................................... 8 Tab. č.2: Obce správního obvodu dle abecedního pořadí ........................................................ 10 Tab. č. 3: Relevantní významné strategické dokumenty .......................................................... 12 Tab. č. 4 : Charakteristika území ORP ..................................................................................... 14 Tab. č. 5: Demografický vývoj obyvatel v území ORP ........................................................... 15 Tab. č. 6: Stručná charakteristika školství v území ORP ......................................................... 18 Doplňující tabulka: Školství v SO ORP BpH .......................................................................... 19 Tab. č. 7: Stručná charakteristika oblasti "kultura a sport" v území ORP ............................... 20 Doplňující tabulka: Občanský vybavenost, sport, kultura ....................................................... 22 Tab. č. 8: Stručná charakteristika "zdravotnictví" veřejného i soukromého charakteru v území ORP .......................................................................................................................................... 23 Doplňující tabulka: Zdravotnictví v ORP BpH ........................................................................ 25 Tab. č.9: Ekonomická aktivita obyvatel území ORP ............................................................... 26 Tab. č. 10: Charakteristika dojíždění do škol a zaměstnání ..................................................... 27 Tab. č. 11: Charakteristika domácností .................................................................................... 27 Tab. č. 12: Charakteristika nezaměstnanosti v území ORP ..................................................... 28 Tab. č. 13: Charakteristika trhu práce v území ORP ................................................................ 29 Doplňující tabulka: Technická infrastruktura obcí v ORP BpH .............................................. 35 Tab. č. 14 : Územní a strategické plánování ............................................................................ 37 Tab. č. 15: Popis klíčových aktérů ........................................................................................... 39 Tab. č. 16: Vymezení problémových okruhů v rámci zpracování ÚP v jednotlivých obcích . 44 Tab. č.17: Definice správního obvodu z pohledu předškolního a základního vzdělání ........... 58 Tab. č. 18: Počty škol/ školských zařízení v jednotlivých obcích SO ORP BpH .................... 59 Tab. č. 19: Pracovníci ve školství SO ORP BpH ..................................................................... 60 Tab.č.20: Počet ZŠ za SO ORP BpH ....................................................................................... 65 Tab. č. 21: Počet malotřídních ZŠ v jednotlivých obcích SO ORP BpH ................................. 66
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 368
Tab. č. 22: ZŠ zřizované v SO ORP Bystřice pod Hostýnem .................................................. 67 Tab. č. 23: Součásti základních škol v jednotlivých obcích SO ORP BpH ............................. 69 Tab. č. 24: Počty tříd a žáků v ZŠ zřizovaných obcí ve školním roce 2012/2013 v SO ORP BpH .......................................................................................................................................... 70 Tab. č. 25: Počet úplných a neúplných ZŠ v ORP ................................................................... 70 Tab. č. 26: Údaje o pracovnících ZŠ zřizovaných obcemi v SO ORP BpH ............................ 71 Tab. č. 27: Ostatní pedagogičtí pracovníci škol v SO ORP BpH............................................. 72 Tab. č. 28: Počet škol a žáků na jednoho přepočteného pracovníka v SO ORP BpH ............. 72 Tab. č. 29: Počet absolventů ZŠ v SO ORP BpH .................................................................... 73 Tab. č.30: Přehled škol pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami v SO ORP BpH .... 74 Tab. č. 31: Základní údaje o základním vzdělávání ve správním obvodu (1 i 2 stupeň ZŠ) v obcích SO ORP BpH ................................................................................................................ 75 Tab. č. 32: Popis ZŠ v SO ORP BpH za školní rok 2012/2013 ............................................... 77 Tab. č. 33: Očekávaný vývoj počtu žáků ve správním obvodu v SO ORP BpH .................... 80 Tab. č. 34: Celkové počty MŠ dle zřizovatele v ORP.............................................................. 81 Tab. č. 35: Údaje o pedagogických pracovnících v MŠ v SOORP BpH ................................. 85 Tab. č. 36: Popis MŠ v SO ORP BpH ve školním roce 2012/2013 ......................................... 85 Tab. č. 37: Očekávaný vývoj počtu dětí v MŠ v SO ORP BpH............................................... 88 Tab. č. 38: Školní družiny a školní kluby v SO ORP BpH ...................................................... 90 Tab. č. 39: Údaje o pedagogických pracovnících ŠD v SO ORP BpH .................................... 92 Tab. č. 40: Počet ZUŠ podle zřizovatelů dle obcí v SO ORP BpH ......................................... 93 Tab. č. 41: Údaje o pedagogických pracovnících ZUŠ v SO ORP BpH ................................. 93 Tab. č. 42: Přehled středisek volného času podle zřizovatele v SO ORP BpH ....................... 93 Tab. č. 43: SVČ zřizované obcemi v SO ORP BpH ................................................................ 94 Tab. č. 44: Údaje o pracovnících SVČ v SO ORP BpH .......................................................... 94 Tab. č. 45: Školní jídelny zřizované obcemi v SO ORP BpH ................................................. 95 Tab. č. 46: Údaje o pracovnících ve školních jídelnách dle zřizovatelů v SO ORP BpH ....... 96 Tab. č. 47: Celkové provozní výdaje ve správním obvodu na ZŠ, MŠ a jiná zařízení zřizovaných obcemi.................................................................................................................. 97 Tab. č. 48: Finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu na přímé výdaje ve školství školám a školským zařízením zřízených obcemi v SO ORP BpH v Kč .................................. 97 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 369
Tab. č. 49: Ukazatele nákladovosti na přímé náklady ve vzdělávání v roce 2013 v SO ORP BpH .......................................................................................................................................... 98 Tab. č. 50: Financování z rozpočtového určení daní (RUD) v jednotlivých obcích SO ORP BpH v roce 2013 ...................................................................................................................... 99 Tab. č. 51: Nezbytné investiční potřeby obcí v SO ORP BpH týkající se ZŠ do roku 2023 100 Tab. č. 52: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP ......... 161 Tab. č. 53a: Počet jednotlivých typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 161 Tab. č. 53b: Zařízení sociálních služeb se sídlem působících v rámci ORP .......................... 162 Tab. č. 54: Počet jednotlivých typů sociálních služeb ........................................................... 162 Tab. č. 55: Počet jednotlivých typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytující služby pro obyvatele ORP) .................................................................................. 163 Tab. č. 56: Počet zařízení sociálních služeb dle zřizovatele .................................................. 164 Tab. č. 57: Počet sociálních služeb dle zřizovatele ................................................................ 165 Tab. č. 58: Přehled financování zařízení sociálních služeb v roce 2012 ................................ 167 Tab. č. 59: Kapacita zařízení sociálních služeb ..................................................................... 168 Tab. č. 60: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – příjmy z úhrad uživatelů a výdaje v roce 2012 ...................................................................... 169 Tab. č. 61: Terénní a ambulantní služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením – evidovaný počet neuspokojených žadatelů v roce 2012 ........................................................ 170 Tab. č. 62: Počet uživatelů (klientů) v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 .................. 170 Tab. č. 63: Počet nákladů na uživatele sociálních služeb v zařízeních sociálních služeb v roce 2012 ........................................................................................................................................ 172 Tab. č. 64: Sběrné dvory na území ORP, současný stav ........................................................ 208 Tab. č. 65 : Sběrná místa na území ORP, současný stav........................................................ 208 Tab. č. 66: Výkupny odpadů na území ORP / v blízkosti ORP, současný stav ..................... 209 Tab.č. 67: Zařízení pro nakládání s BRO na území ORP, současný stav .............................. 212 Tab. č.68: Zařízení pro nakládání s BRO v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav 212 Tab.č. 69: Spalovny a zařízení pro energetické využití odpadů mimo území ORP, současný stav ......................................................................................................................................... 213 Tab. č.70: Skládky odpadů provozované na území ORP, současný stav ............................... 214 Tab. č.71: Nejbližší skládky odpadů v blízkosti územní jednotky ORP, současný stav ........ 214 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 370
Tab. č. 72a): Produkce ostatních odpadů (dále jen OO) a produkce nebezpečných odpadů (dále jen NO) za období 2008-2012 ....................................................................................... 216 Tab. č. 72b): Celková a měrná produkce ostatních, nebezpečných a všech odpadů, jejichž původcem je obec, rok 2012 .................................................................................................. 217 Tab. č. 73: Produkce odpadů podle jednotlivých skupin Katalogu odpadů a vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady, v platném znění na území ORP za období 2008-2012 ............................................................................ 218 Tab. č.74a): Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (dále jen SKO)) za období 2008-2012 ................................................ 220 Tab. č.74b) Celková a měrná produkce komunálního a směsného komunálního odpadu, jehož původcem je obec, rok 2012 .................................................................................................. 222 Tab. č. 75a): Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................ 223 Tab. č. 75b): Celková a měrná produkce separovaného sběru odpadu, jehož původcem je obec (evidovaná a dopočtená produkce vytříděných odpadů), rok 2012 ....................................... 223 Tab. č.75c): Měrná produkce separovaného sběru odpadu ze systému organizovaného obcí, rok 2012.................................................................................................................................. 225 Tab. č. 75d): Produkce odděleného sběru využitelných komodit KO podle velikostních skupin obcí v kraji, rok 2013 ............................................................................................................. 226 Tab.č. 76: Pět hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................ 227 Tab. č. 77: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (dále jen BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................................................. 228 Tab. č.78: Celková a měrná produkce biologicky rozložitelného komunálního odpadu a odpadu kat. č. 20 02 01 - biologicky rozložitelný odpad, jehož původcem je obec, rok 2012 ................................................................................................................................................ 229 Tab. č.79: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 ...................... 230 Tab. č. 80: Nakládání s komunálními odpady (dále jen KO) a se směsným komunálním odpadem (dále jen SKO) na území ORP za období 2008-2012 ............................................. 232 Tab. č.81: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ............ 233 Tab. č.82: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (dále jen BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO) na území ORP za období 2008-2012 ................................................................................................................................................ 234 Tab. č. 83: Náklady v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem................................................. 236 Tab. č. 84: Příjmy v OH pro ORP Bystřice pod Hostýnem ................................................... 237
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 371
Tab. č. 85: Produkce ostatních odpadů (OO) a produkce nebezpečných odpadů (NO) za období 2008-2012 .................................................................................................................. 276 Tab. č. 86: Celková produkce KO na území ORP za období 2008-2012 podrobně .............. 277 Tab. č. 87: Celková produkce odpadů na území ORP (produkce KO a produkce směsného komunálního odpadu (SKO)) za období 2008-2012 .............................................................. 282 Tab. č. 88: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................... 283 Tab. č. 89: Celková produkce BRO na území ORP za období 2008-2012 podrobně ............ 284 Tab. č. 90: Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu (BRKO) na celkové produkci BRO na území ORP za období 2008-2012 ............................................................. 289 Tab.č.91: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012 ....................... 290 Tab.č. 92: Nakládání s komunálními odpady (KO) a se směsným komunálním odpadem (SKO) na území ORP za období 2008-2012 .......................................................................... 291 Tab. č. 93: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ........... 292 Tab. č. 94: Nakládání se separovaným sběrem na území ORP za období 2008-2012 ........... 293 Tab. č. 95: Nakládání s biologicky rozložitelným odpadem (BRO) a s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (BRKO) na území ORP za období 2008-2012 ........... 295 Tab. č. 96 - Finanční analýza CR v SO ORP Bystřice pod Hostýnem .................................. 339
8.2. Seznam grafů Graf č. 1: Celkový počet obyvatel správního obvodu v letech 2005 až 2012 .......................... 17 Graf č. 2: Zemědělští podnikatelé v období 2003-2012 ........................................................... 30 Graf. č. 3: Pracovníci v MŠ a ZŠ analyzovaného územního celku .......................................... 65 Graf č. 4: Počty dětí v MŠ podle zřizovatele ........................................................................... 83 Graf č. 5: Vývoj počtu dětí v MŠ od r. 2005/2006–2012/2013 ............................................. 116 Graf. č.6: Přehled dělení úplných a neúplných ZŠ a jejich zřizovatelů ................................. 117 Graf č. 7: Vývoj počtu žáků v ZŠ od r. 2005/2006– 2013/2014 ............................................ 118 Graf č. 8: Vývoj průměrného počtu pedagogických pracovníků v MŠ a ZŠ ......................... 119 Graf č. 9: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb sídlících v rámci ORP .............. 199 Graf č. 10: Počet vybraných typů zařízení sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 199 Graf č. 11: Počet vybraných typů sociálních služeb v rámci ORP ........................................ 199 Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 372
Graf č. 12: Počet vybraných typů sociálních služeb působících v rámci ORP (resp. poskytujících služby pro obyvatele ORP) .............................................................................. 200 Graf č. 13:Podíl zařízení sociálních služeb v ORP dle zřizovatele ........................................ 200 Graf č. 14: Podíl sociálních služeb v ORP dle zřizovatele..................................................... 201 Graf č. 15: Podíl příjmů z úhrad uživatelů na celkových výdajích v rámci terénních a ambulantních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením .................................... 201 Graf č. 16: Počet uživatelů (klientů) ve vybraných zařízeních sociálních služeb v roce 2012 ................................................................................................................................................ 201 Graf č. 17: Průměrné náklady na uživatele/den ambulantní, terénní a pobytové služby v rámci vybraných sociálních služeb v ORP ....................................................................................... 202 Graf č. 18: Celková produkce odpadů, produkce OO a NO na území ORP za období 2008 2012 ........................................................................................................................................ 297 Graf č. 19: Podíl KO a podíl SKO na celkové produkci odpadů na území ORP za období 2008-2012............................................................................................................................... 297 Graf č. 20: Separovaný sběr odpadů na území ORP za období 2008-2012 ........................... 298 Graf č. 21: Identifikace pěti hlavních druhů BRO na území ORP za období 2008-2012 ...... 298 Graf č. 22: Podíl množství BRKO na množství BRO na území ORP za období 2008-2012 299 Graf č. 23: Nakládání s odpady celkově na území ORP za období 2008-2012, využití a odstranění ............................................................................................................................... 299 Graf č. 24: Nakládání s KO na území ORP/ za období 2008-2012, využití a odstranění ...... 300 Graf č. 25: Materiálové využití separovaného odpadu na území ORP za období 2008-2012 300 Graf č. 26: Podíl množství BRKO na množství BRO a skládkování BRKO na území ORP za období 2008-2012 .................................................................................................................. 301
8.3. Seznam mapových podkladů Mapa č. 1 a) Vymezení území .................................................................................................. 13 Mapa č. 1b)Administrativní členění – obce ............................................................................. 14 Mapa č. 2: Územní plán SO ORP Bystřice pod Hostýnem ...................................................... 38 Mapa č. 3: Území SO ORP Bystřice pod Hostýnem s umístěním MŠ a ZŠ .......................... 117 Svazková školy – MŠ Rapotín ............................................................................................... 157 Mapa. č.4 ................................................................................................................................ 306 Mapa č. 5 ................................................................................................................................ 306
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 373
Projekt Systémová podpora rozvoje meziobecní spolupráce v ČR v rámci území správních obvodů obcí s rozšířenou působností (číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/B8.00001) 374