Strategicky významné trhy pro ČR a nástroje pro zlepšení postavení ČR na těchto trzích

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ

Hlavní specializace: Mezinárodní Obchod

Strategicky významné trhy pro ČR a nástroje pro zlepšení postavení ČR na těchto trzích (diplomová práce)

Autor: Bc. Miloš Hladík Vedoucí práce: Prof. Ing. Božena Plchová CSc.

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů. V Praze dne 17.8.2006

………………….. podpis

Poděkování

Na tomto místě bych chtěl poděkovat především Prof. Ing. Boženě Plchové CSc. za odborné vedení, rady, připomínky a pomoc při psaní této diplomové práce. Dále pak svým rodičům za jejich vytrvalou podporu během mého studia na VŠE.

2

Obsah 1

Úvod ................................................................................................................................... 4

2

Strategicky významné trhy budoucnosti ............................................................................ 7 2.1

Prioritní země ............................................................................................................. 7

2.1.1

3

Indie.................................................................................................................... 8

2.1.1.1

Sociálně-geografická charakteristika Indie .................................................... 8

2.1.1.2

Politický systém Indie .................................................................................. 15

2.1.1.3

Ekonomika Indie .......................................................................................... 19

2.1.1.4

Zahraniční obchod Indie – obecně ............................................................... 34

Analýza dosavadního vývoje zahraničního obchodu ČR s těmito trhy ........................... 38 3.1

Komoditní struktura ................................................................................................. 39

3.2

SWOT analýza indické ekonomiky.......................................................................... 41

3.2.1

Silné stránky..................................................................................................... 41

3.2.2

Slabé stránky .................................................................................................... 42

3.2.3

Příležitosti......................................................................................................... 42

3.2.4

Rizika ............................................................................................................... 43

3.3 4

Cílové hodnoty ......................................................................................................... 44

Zahraničně-obchodní politika ČR s těmito teritorii před a po vstupu ČR do EU ............ 45 Smluvní dokumenty s EU ........................................................................................ 45

4.2

Bilaterální smlouvy mezi ČR a Indií........................................................................ 46

4.3

Česko – indické bilaterální vztahy ........................................................................... 47

4.4

Členství Indie v mezinárodních organizacích .......................................................... 49

5

4.1

Nástroje k podpoře exportu ČR na tyto trhy .................................................................... 51 5.1

České proexportní instituce...................................................................................... 51

5.1.1

Česká exportní banka ....................................................................................... 51

5.1.2

Exportní a garanční pojišťovací společnost ..................................................... 53

5.1.3

CzechTrade....................................................................................................... 54

5.1.3.1 5.2

Zahraniční kancelář CzechTrade a OEÚ ZÚ ............................................... 56

Exportní příležitosti.................................................................................................. 58

6

Závěr................................................................................................................................. 61

7

Seznam tabulek a grafů .................................................................................................... 63

8

Seznam použitých zkratek................................................................................................ 64

9

Seznam použité literatury................................................................................................. 65

10

Přílohy .......................................................................................................................... 66

3

1 Úvod Ve své „Exportní strategii České republiky (dále jen ČR) pro období 2006 – 2010“ se česká vláda zaměřuje na několik vývozních teritorií, která jsou z různých důvodů považována za prioritní. Většinou se jedná o státy, se kterými má ČR dlouhodobě pasivní obchodní bilanci – z daného státu tedy dlouhodobě převažuje dovoz zboží do ČR nad vývozem českého zboží do daného státu1. Dalšími oblastmi prioritního exportního zájmu ČR jsou teritoria, která jsou z různých důvodů v určitém časovém období vhodná pro realizaci významných vývozních obchodních případů – např. země s velkým vnitřním trhem, které vykazují velkou poptávku po investičních celcích a jiných komoditách, jež mohou čeští vývozci konkurenceschopně nabídnout. Pro představu si můžeme porovnat prioritní exportní teritoria posledních dvou Exportních strategií ČR. Pro období 2002 – 20062: • ČLR, USA, Ruská federace, Itálie, Francie (teritoria, s nimiž má Česká republika výrazně negativní obchodní bilanci) • Indie, Brazílie, Egypt, Nigérie, Ukrajina (teritoria, která jsou z různých důvodů v určitém časovém období vhodná pro realizaci významných vývozních obchodních případů) • Vietnam, SRJ (teritoria, která dávají určitou reálnou možnost návaznosti komerčních dodávek na rozvojovou pomoc, poskytovanou především do jejich ekonomické sféry) • Polsko, Slovensko, Rakousko (teritoria sousedící s ČR s významným potenciálem rozšíření příhraničního obchodu) a 2006 – 20103:

1

Saldo celkové obchodní bilance je dáno rozdílem mezi hodnotou vývozu a dovozu zboží. Pro podrobnější analýzy lze sledovat jeho zbožovou či právě teritoriální strukturu. Obchodní bilance tvoří součást běžného účtu platební bilance, která vyjadřuje vnější ekonomickou rovnováhu země. 2 Koncepce proexportní politiky pro období let 2003 – 2006, str. 15, 16 3 Exportní strategii České republiky pro období 2006 – 2010, str. 25, 26

4

• Země prioritního významu: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam, • země zvláštního významu: země Evropské Unie (dále jen EU) s ohledem na jejich dominantní pozici v českém exportu (viz následující graf: Podíl EU na českém exportu zboží). Graf 1 - Podíl EU na českém exportu zboží4

Jak je z výše uvedeného výčtu zemí patrné, koncepce prioritních teritorií není příliš konzistentní. Novinkou a značným vylepšením pouhého konstatování zemí prioritního zájmu je, že v Exportní strategii ČR pro období 2006 – 2010 dochází k podrobnému rozpracování strategií prosazování obchodně-ekonomických zájmů ČR v hlavních prioritních zemích. Tyto obchodněekonomické strategie jsou zpracovány pro následující teritoria: USA a Kanada, EU, Ruská federace, Čína, Indie, země severní Afriky, země Zálivu, Brazílie, Mexiko, Argentina a Chile, Vietnam5. Účelem mé práce je právě bližší pohled na tyto strategicky významné trhy pro ČR v kontextu její proexportní politiky. Jelikož detailní rozpracování jednotlivých obchodněekonomických strategií by bylo nad rámec této diplomové práce, rozhodl jsem se detailně zaměřit pouze na Indii.

4

Exportní strategii České republiky pro období 2006 – 2010, str. 26 Více na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO); http://www.mpo.cz/cz/zahranicniobchod/koncepce-strategie/. Pro Brazílii, Mexiko, Argentinu a Chile je zpracována jedna studie.

5

5

Indie je, jak představitelé této federativní republiky rádi připomínají, největší demokracií s tržní ekonomikou na světě. Jedná se o zemi s velmi dlouhou a bohatou historií, obrovským vnitřním trhem a velkým potenciálem pro rozvoj vzájemného obchodu s ČR. Nejenže je Indie přitažlivá pro svůj ekonomický potenciál, zároveň ale nabízí velmi zajímavou paletu kulturních, historických, etnických, náboženských a jazykových zajímavostí, jež z ní činí v očích průměrného Evropana velmi pozoruhodnou a exotickou zemi. Právě tato kombinace mi byla, jakožto studentovi mezinárodního obchodu, pohnutkou k výběru tohoto tématu mé diplomové práce. Diplomovou práci rozděluji do čtyř hlavních bodů osnovy. V první části se zaměřím na vymezení významných trhů pro ČR v kontextu české proexportní politiky, dále se zaměřím na Indii samotnou a její popis. Ve druhém bodě objasním dosavadní vývoj zahraničního obchodu ČR s těmito trhy, opět se zaměřením na Indii - zde budu zkoumat statistická data vzájemného obchodu a také vymezím silné a slabé stránky indické ekonomiky pomocí SWOT analýzy 6 . Třetí část pojednává o zahraničně-obchodní politice ČR s těmito teritorii – jednotlivé mezivládní dohody a členství v mezinárodních organizacích, jež ovlivňují obchodní vztahy. V posledním bodě uvedu nástroje a organizace k podpoře exportu ČR na tyto významné trhy – opět se zaměřením na Indii.

6

SWOT analýza se využívá k vymezení silných stránek (Strenghts), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats). Název je zkratkou sestávající se z počátečních písmen anglických názvů.

6

2 Strategicky významné trhy budoucnosti Jak již bylo řečeno výše, exportní strategie ČR pro období 2006 – 2010 počítá s několika teritorii, která jsou považována za prioritní a se zvláštním významem. Podívejme se nyní podrobněji na tyto oblasti. Projekt

Působení na klíčových trzích

Gestor

MPO

Realizuje

MPO, ZÚ, CzechTrade, Česká centra

Zahájení

duben 2006

Účel





Identifikovat a průběžně aktualizovat klíčové trhy pro export a investice Zpracovat strategie a akční plány prosazování obchodně ekonomických zájmů v teritoriu








Flexibilní teritoriální priority Koordinované a jednotné strategie prosazování zájmů Růst proexportních akcí na klíčových trzích Míra plnění cílů z teritoriálních strategií a akčních plánů Růst počtu akcí a spokojenosti českých firem.

Cílový stav Měřítka

Tabulka 1 – Působení na klíčových trzích7

2.1

Prioritní země Výběr teritorií byl proveden s pomocí multikriteriálního hodnocení, přičemž jako nejdůležitější kritéria byla vzata tato: objem a struktura vzájemného obchodu, tempo růstu vzájemného obchodu, rizikovost země podle metodiky Organisation for Economic Co-operation and Development (dále jen OECD) 8 , ekonomický a obchodní potenciál teritoria. Zároveň byly zohledněny výsledky průzkumu zájmu podnikatelů ohledně prioritních teritorií. Systém teritoriálních priorit bude průběžně vyhodnocován a aktualizován jak podle obchodně-politické situace v zemi, tak i podle potřeb českých podnikatelů. Teritoriální strategie budou rovněž vycházet z oborových příležitostí. Získávání a zpracování těchto informací budou zajišťovat ZÚ a CzechTrade. Výstupem pro podnikatele bude

7

Exportní strategii České republiky pro období 2006 – 2010, str. 25 Český název zní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Jedná se o organizaci sdružující 30 ekonomicky nejvyspělejších států světa. ČR se stala členem 21.12.1995 jako první ze zemí bývalého východního bloku. Více informací o OECD na http://www.oecd.org/. 8

7

aktuální mapa obchodních příležitostí, která bude dostupná pro české podnikatele na webovém portálu BusinessInfo.cz9. Bohužel v době vypracovávání této práce ještě není tato aktuální mapa obchodních příležitostí na BusinessInfo.cz dostupná. Dle exportní strategie jsou za prioritní teritoria považovány následující země: Argentina, Brazílie, Bulharsko, Čína, Egypt, Chile, Chorvatsko, Indie, Kanada, Mexiko, Rumunsko, Rusko, Saúdská Arábie, Spojené Arabské Emiráty, Srbsko a Černá Hora, Turecko, Ukrajina, USA, Vietnam. 2.1.1 Indie

Sociálně-geografická charakteristika Indie10

2.1.1.1

2.1.1.1.1

Oficiální název státu

- česky: Indická republika - anglicky: The Republic of India 9

BusinessInfo.cz je oficiálním portálem pro podnikání a export. Jedná se o integrovaný systém informací pro podnikání a export, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR (dále jen MPO), koordinací a realizací byla pověřena Česká agentura na podporu obchodu /CzechTrade - příspěvková organizace MPO. Další partneři a aktivní poskytovatelé informací, jsou sdruženi v Radě pro rozvoj podnikatelského prostředí (dále jen RRPP). Více na http://www.businessinfo.cz/. 10 Souhrnná teritoriální informace za rok 2004 – Indie – aktualizováno k 31.12.2005, http://www.export.cz/

8

- hindsky: Bhárat Ganradžja 2.1.1.1.2

Rozloha

- celková rozloha Indie: 2.1.1.1.3

3.287.263 km2

Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva

- Podle předběžných výsledků posledního sčítání obyvatel žilo v Indii k 1.3. 2001 1,027 miliardy obyvatel. Počet obyvatel ke konci roku 2003 dosáhl podle odhadu United Nations Population Fond (dále jen UNFPA)11 čísla 1,058 miliardy. - Hustota zalidnění činí 324 obyvatel na km2 - Podíl ekonomicky činného obyvatelstva činí dle údajů z roku 1991 37.5%. 2.1.1.1.4

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

- Průměrný přírůstek obyvatelstva - cca. 1,6 % (podle odhadu UNFPA – jedná se o průměr za období 1991 až 2001), přibližně 18 milionů ročně. Průměrný věk 62 let. - Demografické složení populace dle posledního průzkumu z roku 2001: Věk

Populace v milionech

Procent z celku

0-4

110,9

13,1

5-14

196,3

23,2

15-19

91,4

10,4

20-24

81,2

9,6

25-34

128,6

15,2

35-44

93,9

11,1

45-54

68,6

8,1

55-59

26,2

3,1

60 a více

50,8

6,0

Tabulka 2 - Demografické složení podle průzkumu z roku 200112

11

Český název zní Populační fond Organizace Spojených Národů. Více o UNFPA na http://www.unfpa.org/. Souhrnná teritoriální informace za rok 2004 – Indie – aktualizováno k 31.12.2005, str. 1, http://www.export.cz/ 12

9

2.1.1.1.5

Měnová jednotka

- Indická rupie (anglicky Indian Rupee), mezinárodní zkratka INR, místní označení Rs. Dělení: 1 indická rupie = 100 paisů (Paisa), nejmenší používaná mince 50 paisa (0,5 INR) Kurz k USD, průměr za rok 2004/2005 1 USD = 44,95 INR

2.1.1.1.6

Kurz k EURO, průměr za rok 2004/05 1 EURO = 56,55 INR

Národnostní složení

- Indie je mnohonárodnostní stát. Největší je indoárijská skupina (72% - Hindustánci, Bengálci, Gudžaráthové, Paňdžábci, Uríjci, Maráthové aj.), následuje drávidská (25% - Tamilové, Telugové a Kannadové, Malajámci aj.), dále Mundové a horské skupiny v Himálaji. 2.1.1.1.7

Náboženství

Hinduismus

841 milionů obyvatel

81,9 %

Islám

120 milionů obyvatel

11,7 %

Křesťanství

31 milionů obyvatel

3,0 %

Sionismus

18 milionů obyvatel

1,7 %

Buddhismus

8 milionů obyvatel

0,8 %

Džinismus

4 miliony obyvatel

0,4 %

2.1.1.1.8

Úřední jazyk a další jazyky

- Nejdůležitějším jazykem pro národní, politickou a obchodní komunikaci je angličtina. Národním jazykem je prohlášena hindština (ovládá ji přes 30% obyvatelstva), rozšířenými jazyky jsou také bengálština a urdština. Mimo ně indická ústava uznává dalších 15 místních jazyků: ásamský, dogri, gudžarátský, kannandský, kašmírský, konkánský, malajálamský, manipurský, maráthský, oríjský,pandžábský, sanskrt, sindhský, tamilský a telugský. 2.1.1.1.9

Kastovní systém

- „Čeští obchodníci přijeli k indickému partnerovi. Po továrně je provázel manažer a šroubovákem jim ukazoval nějaký technický detail na stroji. Vtom mu šroubovák vypadl z ruky. Okamžitě 10

přiskočil dělník, šroubovák zvedl a podal ho svému šéfovi.“ 13 Toto je jedna z mnoha ukázek pradávného kastovního systému, který v Indii vychází z náboženství. Řídí se jím lidé vyznávající hinduistickou víru – tedy tři čtvrtiny indického obyvatelstva. Podle jejich víry stvořil bůh čtyři lidi a představitele stavů, z nichž se vyvinuly varny, resp. kasty14. Systém je velmi rigidní. Nelze se přesouvat mezi kastami (člověk může případně jenom klesnout). Jedná se tedy o celoživotní určení pozice ve společnosti. - Nejvýznamnější varnou jsou brahmáni. Dříve to byli kněží, kteří fungovali jako zprostředkovatelé kontaktu s bohem při obětních obratech. „V dnešní společnosti jsou brahmáni intelektuálové, právníci, lékaři, soudci a politici. Obchodníci jsou mnohdy v nižší kastě. Ovšem čtyři základní kasty jsou rozděleny na asi dva a půl tisíce skupin. Něco jiného je kasta prodejců textilu, něco jiného kasta zelinářů či průmyslníků.“15 - Další varny, kromě brahmánů jsou kšatrijové - válečníci (i panovníci), vaišové - obchodníci, zemědělci a řemeslníci, a šúdrové - ti mají sloužit ostatním kastám. Speciální skupinou lidí jsou nedotknutelní, kteří žijí vespod sociální hierarchie, mohou vykonávat pouze „nečisté“ práce a platí pro ně mnohá přísná omezení. - Dle ústavy Indické republiky z roku 1950 byly všechny varny zrovnoprávněny a jakákoliv diskriminace je zakázána. Toto opatření se ale nedokázalo zcela prosadit. Ve velkých městech se na kastovní systém moc nehledí, ale ve venkovských oblastech je tento systém stále zakořeněn.16

13

Článek „Kasty, horoskopy a vrány. Tradice a pověry patřící k indickému způsobu života“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 14 Varny a kasty (džáti) – jedná se o velmi často zaměňované pojmy. Obyvatelstvo se dělí do čtyř varn + ještě nedotknutelní, kteří jsou spodinou společnosti, protože nemají varnu. Kasty pak dělí obyvatele dle zaměstnání – kasta hrnčířů, kasta hudebníků atd. Kasty jsou tedy jednoduše řečeno podrobnější rozdělení jednotlivých varn. 15 Článek „Kasty, horoskopy a vrány. Tradice a pověry patřící k indickému způsobu života“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 16 Podíl městské populace je dle údajů z roku 2005 v Indii 28 %.

11

2.1.1.1.10

Administrativně správní členění, hlavní město a další velká města

- Indie je administrativně rozdělena na 28 svazových států, 6 svazových teritorií a teritorium hlavního města. Stát Ándhrapradéš /Andhra Pradesh/ Arunáčalpradéš /Arunachal Pradesh/ Ásám /Assam/ Bihár /Bihar/ Čhatisgarh /Chattisgarh/ Džammú a Kašmír* /Jammu&Kashmir/ Džharchand /Jharkhand/ Góa /Goa/ Gudžarát /Gujarat/ Harijána /Haryanna/ Himáčalpradéš /Himachal Pradesh/ Karnátaka /Karnataka/ Kérala /Kerala/

km2 276.814 83.743 78.438 92.238 88.118 01.384

obyv. v mil. 75,7 1,1 26,6 82,9 20,8 10,1

79.614 3.702 196.024 44.212 55.673 191.791 38.863

26,9 1,3 50,6 21,1 6,1 52,7 31,8

Madhjapradéš /Madhya Pradesh/ Maháráštra /Maharashtra/

355.328 307.690

60,4 96,7

Manípur /Manipur/ Meghalaja /Meghalaya/ Mizóram /Mizoram/ Nágáland /nagaland/ Paňdžáb /Punjab/ Rádžasthán /Rajasthan/ Sikkim Tamilnádu /Tamil Nadu/

22.327 22.429 21.081 16.579 50.362 342.239 7.096 130.058

2,4 2,3 0,9 2,0 24,3 56,4 0,5 62,1

Tripura Urísa /Orissa/ Uttarančal /Uttaranchal/ Uttarpradéš (Uttar Pradesh/ Západní Bengálsko /West Bengal/

10.486 155.707 53.330 241.081 88.752

3,2 36,7 8,5 166,1 80,2

km2 8.249

obyv. v tis. 356,2

správní středisko Port Blair

114 491

900,9 220,4

Silvassa

112 32 492

158,1 60,6 973,8

Daman Kavarattí (Karawatti/ Pondičéri /Pondicherry/

*

hlavní město Hajdarábád/Hyderabad/ Itánagar /Itanagar/ Dispur Patna Bilaspur Šrínagar, Džammú /Srinagar, Jammu/ Rančí /Ranchi/ Paňdžim /Panjim/ Gándhínagar /Gandhinagar/ Čandígarh /Chandigarh/ Simla Béngalúr /Bangalore/ Tiravanantapuram /Thiruvanthapuram/ Bhópál /Bhopal/ Mumbaí /Mumbai dříve Bombay/ Imphál /Imphal/ Šilaung /Shillong/ Aizol /Aizawl/ Kóhíma /Kohima/ Čandígarh /Chandigarh/ Džajpur /Jaipur/ Gántok /Gangtok/ Čennaí /Chennai, dříve Madras/ Agartala /Aggartala/ Buvanéšvár /Bhubaneshwar/ Dehra Dun Lakhnaú /Lucknow/ Kalkata /Kolkata, dříve Calcutta/

bez území okupovaného Pákistánem a Čínou

Svazové teritorium Andamany a Nikobary /Andaman & Nicobar Islands/ Čandígarh /Chandigarh/ Dádra a Nagarhavélí /Dadra & Nagar Haveli/ Daman a Diú /Daman & Diu Lakšadvíp Lakshadweep/ Pondičéri /Pondicherry/

12

Svazové teritorium Hlavního města Indie Dillí /Delhi/

km2 434

obyvatel 12,8 milionu

Sídla Hlavní město - Dillí /New Delhi/

12,8 milionu

Velká města - Mumbaí /Mumbai/ - Kalkata /Kolkata/ - Dillí / Delhi/ - Čennaí /Chennai/ - Haidarábád /Hyderabad/ - Bengalúr /Bangalore/ - Ahmedabád /Ahmadabad/

16.4 milionu 13,2 milionu 12,8 milionu 6,4 milionu 5,7 milionu 5,3 milionu 4,5 milionu

2.1.1.1.11

obyvatel

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

- Indie patří mezi země s nejdelší dobou, která je zapotřebí k podpisu kontraktu, a proto je nutno počítat se značně dlouhým jednáním před jeho uzavřením 17 . Jakýkoliv ústní příslib ještě neznamená definitivní ukončení jednání. V žádném případě není možno počítat s tím, že se nějaký obchod dojedná během jedné cesty nebo návštěvy veletrhu. Dohodnutý kontrakt je nutno zásadně uzavřít písemně. - Indové jsou ve svém jednání značně spontánní a chtějí se obyčejně sejít co nejdříve, případně okamžitě. Dávají přednost osobnímu kontaktu, tzn. je nutno plánovat prostředky na pravidelné cesty do Indie. Jako nejschůdnější se jeví mít místního konzultanta. - Dlouhá doba jednání je dána hlavně rozsáhlou byrokracií. Během jednání je nutno brát v úvahu, že ne každé kladné vyjádření indického partnera bude skutečně v budoucnu splněno, neboť není v mentalitě Indů odpovídat na něco „ne“. - V Indii hrají nesmírnou úlohu osobní známosti a speciálně známosti v obchodní a politické sféře. Proto je vždy lepší dostavit se na první schůzku na doporučení někoho. Jednání je 17

Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Indii, str. 10: „Dlouhá doba, potřebná k projednání kontraktu a k jeho uzavření, která se pohybuje v řádu let a nikoliv měsíců (průměrná doba k uzavření kontraktu je v Indii 425 dnů, pro srovnání v Číně je údajně 241 dnů, v Singapuru 69 dnů)“.

13

obvykle velmi srdečné, indičtí obchodníci umějí skvěle hovořit a velmi ocení, když jejich český partner projeví zájem o jejich zemi a ukáže, že o ní také něco ví. - Indové rádi dávají dárky a je nutno s tímto faktem při návštěvách počítat a zásobit se tradičními českými dárky (sklo má vždy úspěch). - Dojednávání schůzek je problémem a to i na nejvyšší úrovni v případě státních návštěv. Indové tzv. nechávají vše na poslední chvíli a není výjimkou, když přistává letadlo s důležitou návštěvou a schůzky ještě nejsou potvrzené. Je pravidlem, že během jednání se termíny u většiny schůzek budou měnit. - Oslovování je většinou formální, i když se již spontánně začíná objevovat anglo-americký způsob oslovování křestním jménem u déletrvajících kontaktů. Indický partner rád zve do rodiny, vyplatí se přinést malý dárek, i když se může stát, že se vůbec nesetkáte s manželkou. - Indie je zemí, která by se měla stát jednou ze světových mocností 21.století a je nutno mít na paměti, že indičtí obchodníci se podle toho chovají. Jsou sebevědomí, vysoce asertivní a zdůrazňují především úspěchy, kterých země dosáhla. 2.1.1.1.12

Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria18

- K cestám do Indie potřebuje český občan platný pas a vízum, které obdrží na velvyslanectví Indie v Praze (Valdštejnská ulice č. 6, kousek od stanice metra Malostranská). Získat vstupní vízum na hranicích nebo ve třetí zemi nelze. Vyřízení víza může trvat i několik týdnů. Pokud občan cestuje z Indie do dalšího státu (např. Nepálu), z něhož se bude vracet zpět, musí mít indické vízum k několikanásobnému vstupu. Z vlastní zkušenosti mohu tvrdit, že většinou jsou vydávána víza s platností půl roku s tzv. „multiple entry“ (několikanásobný vstup) a jejich vyřízení trvá pět pracovních dnů, ale dá se dojednat i kratší doba vyhotovení (např. tři dny) 18

Aktuální informace na stránkách zastupitelského úřadu (dále jen ZÚ) Dillí (http://www.mzv.cz/newdelhi) či na stránkách Indické ambasády v Praze (http://www.india.cz/).

14

- Cestování do Indie je spojeno s určitými zdravotními riziky, doporučuje se absolvovat některá očkování podle plánované délky pobytu a navštívených míst (podrobné informace poskytnou hygienické stanice). Je nutné dodržovat osobní hygienu, doporučuje se konzumovat potravu pouze dobře tepelně zpracovanou nebo takovou, kterou lze oloupat. Vodu je nejlépe pít pouze z uzavřených a pečetěných plastikových lahví. V některých oblastech Indie hrozí větší výskyt malárie a horečky dengue19, ve volné přírodě je nutné dát pozor na hady, jedovaté pavouky apod. 2.1.1.2

Politický systém Indie Indie je demokratickou federativní republikou s jednotným státním občanstvím. Jak ale vypadá její vnitrostátní politické uspořádání?

2.1.1.2.1 Historický vývoj

- Indie byla dlouhou dobu britskou kolonií s názvem Britská Indie. Politické nezávislosti dosáhla až 15.8.1947 jako Indická unie (převážná část bývalé Britské Indie a mnoho dalších závislých knížectví). Až do 26.1.1950, kdy byla vyhlášena republikánská ústava, měla Indická unie statut samostatného britského dominia. Ústava zajišťuje obvyklá demokratická práva občanů a „navíc vyhlašuje jako základní zásadu státní politiky péči o blaho lidu“ 20 . Inspirací pro indickou ústavu bylo konstituční právo britské, americké a z části i sovětské. Ovšem v duchu onoho „blaha lidu“ probíhal i politický a hospodářský vývoj Indie až do 90. let 20. století. Různé vlády, v čele např. s Indírou Gándhíovou 21 , se zhlédly v socialismu a státním intervencionismu. To znamenalo značnou izolaci Indie od mezinárodního prostředí (mezinárodní dělby práce, 19

Horečka dengue, kterou přenášejí komáři rodu adres, je nazývána také lamačem kostí, protože způsobuje velké bolesti kloubů. Dalšími příznaky jsou vysoké horečky a bolesti hlavy provázené vysokou vyčerpaností. V horších případech může způsobit vnitřní krvácení; není proti ní žádný lék ani vakcína. 20 Gelbič, Vladimír, Indie: Studie infocentra pro exportéry a investory, Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1995, str. 19 21 Manželka zesnulého indického „bojovníka“ za samostatnost Mahátmy Gándhího (1869 – 1948)

15

mezinárodního obchodu), prakticky to znemožnilo hospodářský růst a přivedlo to Indii na „práh finančního kolapsu“ 22 . Hospodářský růst sice samozřejmě existoval, ale v kontextu rychlejšího růstu populace to znamenalo, že se Indie zařadila mezi chudé rozvojové země. - Ke zlomu v hospodářské politice došlo na počátku 90. let 20. století. Přesněji v červenci 1991, kdy zbídačenému obyvatelstvu nezbývalo nic jiného, než zvolit poprvé od získání nezávislosti reformní kabinet premiéra Narasinha Ráa. Svou roli zde zřejmě sehrály i celkové změny na hospodářské a politické mapě světa. Z pozice ministra financí se o reformy zasloužil Manmohan Singh, který je přirovnáván k transformačním politikům zemí střední a východní Evropy. - Manmohan Singh během několika měsíců otevřel Indii okolnímu světu, zrušil celou řadu regulačních opatření, snížil množství dovozních cel a pustil se i do redukce velmi rozsáhlé státní byrokracie. V průběhu několika mála let se mu díky těmto nezbytným krokům podařilo postavit Indii poprvé v její novodobé historii na nohy. Hospodářský růst země se pomalu začal blížit hospodářskému růstu v Číně a do země se díky levné a anglicky mluvící pracovní síle postupně přesouvalo čím dál více významných zahraničních společností. Příliv zahraničního kapitálu a zlepšující se podnikatelské prostředí působilo na indickou ekonomiku jako živá voda. Během několika let se v zemi zrodilo množství čistě indických společností mezinárodního charakteru (konglomerát Tata, ocelářský gigant Mittal Steel) a mnoho malých soukromých firem a společností přinášejících nová pracovní místa převážně mladým Indům. Podnikatelská aktivita se samozřejmě promítla i do požadavků na vzdělání. V zemi bylo založeno mnoho nových vysokých škol a tisíce studentů se vydalo studovat na prestižní zahraniční univerzity (především do anglicky mluvící mateřské Velké Británie a do USA). Vyšší úroveň vzdělání, nízké mzdy a 22

http://www.euroekonom.cz/analyzy/z-indie.html/, 19.7.2006

16

jazyková vybavenost (angličtina) s sebou pak přinesly i další zlom v hospodářském vývoji Indie, když se na přelomu tisíciletí zařadila mezi informační velmoci. Struktura tvorby hrubého domácího produktu (dále jen HDP) a zaměstnanosti se tak posunula (na rozdíl od Číny) k SIA23, což je charakteristické pro moderní vyspělé ekonomiky Západu.

2.1.1.2.2 Vnitropolitická charakteristika

- Indie je nezávislý, sekulární stát federativního typu, s poměrně širokými pravomocemi jednotlivých států. Je založen na principu parlamentní demokracie s pluralitním systémem politických stran a nezávislé justici. Politický systém je svobodný a funkční, potýká se však s rozsáhlou korupcí. V čele státu je prezident republiky, volený oběma komorami Parlamentu na období 5 let. Parlament se skládá ze dvou komor 24 : Poslanecké sněmovny (Lok Sabha) - 545 poslanců, maximálně však 552 poslanců, kteří jsou volení přímo voliči, a Rady států (Rajya Sabha) - 245 členů, maximálně 250 členů, kteří jsou voleni volenými zástupci v Zákonodárných shromážděních. Viceprezident republiky je zároveň předsedou Rady států. V každém ze států unie je vrcholným politickým orgánem Zákonodárné shromáždění (Legislative Assembly), které schvaluje ministry států a hlavního ministra (Chief Minister). Určité pravomoci má v každém svazovém státu orgán guvernéra, jmenovaný centrální vládou. Poslední celostátní volby do 14. Poslanecké sněmovny (Lok Sabha) se konaly v termínu duben -květen 2004.  Hlava státu - Dr. Avul Pakir Jainulabdeen Abdul KALAM, prezident Indické

republiky. Zvolen dne 18. 7. 2002 na období 5 let - Bhairon Singh SHEKHAWAT, viceprezident Indické republiky. Zvolen dne 12. 8. 2002 23

SIA je zkratka vyjadřující podíl sfér ekonomiky na tvorbě HDP nebo zaměstnanosti (mohou se lišit). S = Services (služby), I = Industry (průmysl), A = Agriculture (zemědělství). 24 http://www.india.gov.in/govt/parliament.php, 15.7.2006

17

 Hlavní politické strany

- Hlavními politickými stranami jsou Indická lidová strana (Bharatiya Janata Party - BJP) a Indický národní kongres (Indian National Congress - INC):25 • BJP je konzervativní stranou pravého středu, jejíž původní politický program je založen na nacionalismu a obraně tradičních hinduistických hodnot. BJP má ve svém programu politiku liberalizace ekonomiky, privatizace a podpory zahraničních investic. Naplňování těchto cílů v době, kdy BJP byla vládní stranou, však bylo velmi pomalé. BJP je silná tradičně na severu země a především ve státech, kde se hinduistické obyvatelstvo cítí ohroženo rostoucím vlivem muslimské menšiny. Navzdory předvolebním prognózám a průzkumům veřejného mínění v posledních volbách v roce 2004 strana BJP se ziskem 138 ztratila pozici nejsilnější indické strany a ve 14. Lok Sabha je stranou opoziční. • INC je považována za stranu levého středu, která prosazuje sekulární politiku a bojuje proti náboženským, etnickým a kastovním předsudkům a privilegiím. INC je nejstarší stranou země (založena v roce 1885) a je úzce spojenou s bojem za nezávislost a s osobností Mahátmy Gándhího. Jeho tradiční voličskou základnou jsou menšiny a chudší vrstvy obyvatelstva. Návrat do postavení indické vládní strany zažila INC ve volbách do 14. Lok Sabha v roce 2004, kdy se 145 mandáty obnovila své vůdčí postavení nejsilnější strany Indie, a spolu s dalšími 68 poslanci levicových stran vytvořila vládní koalici – United Progressive Alliance (UPA). - Ostatní politické strany mají převážně regionální charakter a jejich podpora ze strany voličů je nestabilní. K takovým stranám patří např. Samajwadi Party, která získala všech 36 mandátů ve státu Uttar Pradesh, nebo Rashtriya Janata Dal s 19 mandáty 25

Souhrnná teritoriální informace za rok 2004 – Indie – aktualizováno k 31.12.2005, str. 9 - 10, http://www.export.cz/

18

pouze ve státu Bihár. Relativní největší nárůst popularity voličů však zaznamenala aliance několika levicových stran – Levice, která má ve 14. Lok Sabha celkem 62 poslanců. Po INC a BJP je Komunistická strana Indie (marxistická) (CPI(M)) se 43 poslanci třetí nejsilnější stranou ve 14. Lok Sabha. 2.1.1.3

Ekonomika Indie Jak je to ve skutečnosti s indickou ekonomikou, o které často slýcháme jako o ekonomice 21. století? Podívejme se nejprve na základní makroekonomické údaje Indie. Poté se podrobněji zaměřím na jednotlivá odvětví ekonomiky.

2.1.1.3.1

Vývoj ekonomické situace

Jak již bylo řečeno v předchozím textu, indická ekonomika byla do začátku 90. let velmi uzavřená, plná státních zásahů a do jisté míry centrálně plánovaná. Teprve v červnu 1991 zahájila nová vláda program liberalizace ekonomiky. Hlavními reformami byly „změna dosavadního režimu investic, obchodní politiky, finančního sektoru, daňového systému a hospodaření státních podniků“26. Cílem bylo snížení kapitálové náročnosti při zajištění hospodářského růstu a snížení vládních zásahů do ekonomiky. Ve vztahu k zahraničí šlo především o snížení zahraniční zadluženosti. Posléze také docházelo ke snižování bariér mezinárodního obchodu. Výsledkem reforem bylo snížení deficitu státního rozpočtu, pokles deficitu běžného účtu, vzrůst vývozu a dovozu (tedy větší zapojení Indie do světové ekonomiky) a přesun od státních investic k soukromým27. I přes všechny tyto pokroky zůstává ale Indie relativně velmi uzavřenou, státem kontrolovanou a chráněnou ekonomikou.

26

Gelbič, Vladimír, Indie: Studie infocentra pro exportéry a investory, Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1995, str. 29 27 V důsledku otevření dříve státních odvětví soukromému kapitálu.

19

2.1.1.3.2

Hlavní ekonomické ukazatele

2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 HDP v mld. USD 436 465 548 628 718 (současné ceny) HDP v mld. Rs 19573 20338 22081 23767 25666 (v cenách r. 1999 – 2000) Meziroční růst HDP 5,9 3,9 8,6 7,6 8,1 ** (v cenách r.1999 – 2000) HDP na obyvatele 354 357 403 437 N/A (v USD) míra inflace v % 5,2 4,1 3,5 4,2 5,6 ** měřeno indexem spotřebitelských cen míra 7,0 8,9 7,0 8,1 * N/A nezaměstnanosti 11,7 Úrokové sazby 6,1 6,0 6,0 6,0 6,0 Podíl ekonomických odvětví na tvorbě HDP v %: Zemědělství 24,2 23,9 24,0 23,0 N/A Průmyslová výroba, 27,3 24,1 24,5 23,8 N/A stavebnictví, energetika Služby 48,5 49,5 51,5 53,2 N/A Tabulka 3 – Základní makroekonomické ukazatele Indie (finanční rok 1.4.-31.3.)28

*

údaje jsou převzaty z celoindické studie National Sample Survey Organisation o zaměstnanosti a nezaměstnanosti a týkají se 1. poloviny roku 2004. První číslo vyjadřuje nezaměstnanost mužů ve městech, druhé nezaměstnanost žen ve městech. Obdobně byla stanovena nezaměstnanost na venkově, 9 % u mužů a 9,3 % u žen. ** předběžné údaje N/A údaje nejsou k dispozici

 HDP - Velikost HDP uvedená v prvních dvou řádcích tabulky nám toho opravdu moc neřekne. Je třeba porovnání s jinými zeměmi, abychom získali lepší představu o velikosti ekonomiky. Následující graf (Graf 2) srovnává HDP deseti největších ekonomik světa za rok 2005 (přepočteno paritou kupní síly). V tomto srovnání se Indie řadí na 4. místo za USA, Čínu a Japonsko. Dle některých předpovědí, by se Indie měla do roku 2050 posunout na 1. místo tohoto žebříčku. Důvody k tomuto 28

Zdroj: Ministerstvo financí Indie, Economic Survey 2005-2006; převzato ze Souhrnná teritoriální informace – Indie, 2005, http://www.export.cz

20

tvrzení budou rozebrány v následujících odstavcích. Ovšem HDP přepočteného na USD běžným kurzem dosahuje 700 mld. USD a řadí Indii na 11. místo na světě.

Graf 2 – HDP největších světových ekonomik (2005)29

- Růst HDP jak vyplývá z úvodní tabulky i z následujícího grafu (Graf 3 – Růst reálného HDP v Indii) dosahuje opravdu velké dynamiky. Tento ukazatel si již určitě dokáže každý lépe porovnat např. s růstem v ČR. Podíl jednotlivých odvětví na dosaženém růstu HDP ve finančním roce 2004/2005: zemědělství dosáhlo růstu pouze 0,7 % (předpoklad pro následující rok je 2,3%), průmyslová výroba zvýšila tempo růstu na 8,6 % (předpoklad je, že dosáhne 9 %), a sektor služeb zlepšil své výsledky na 9,9 % (předpoklad je 9,8 %). Nejvyšším tempem stále roste sektor služeb.

29

http://www.euroekonom.cz/grafy-html/hdp-top10-2005.html, 20.7.2006

21

Graf 3 – Růst reálného HDP v Indii30

Jak si ale stojí Indie ve srovnání s dynamikou čínské ekonomiky? Dle srovnání růstových temp v Indii a Číně v Grafu 4 je patrné, že indické HDP roste o něco pomaleji než čínské. Existuje zde ale výrazný rozdíl v kvalitě tohoto růstů. Čína vykazuje velký extenzívní růst založený na přílivu investic nadnárodních společností a rozšiřování kapacit výrobních podniků a stává se tak jenom jakousi „levnou montovnou“. Vše založeno na levné pracovní síle. Naproti tomu Indie nabízí sice také levnou pracovní sílu, ovšem v kombinaci s vyšší vzdělaností a jazykovou vybaveností. Výstižně formuloval rozdíl v růstu Číny a Indie pan Druw Sawhney 31 v rozhovoru pro magazín Hospodářských novin Exportér:32 „Uvědomte si, že Čína zahájila reformy, které ji otevřely světu, už koncem sedmdesátých let. Indie s nimi začala o dvacet let později. Navíc u nás reformy 30

http://www.euroekonom.cz/grafy-html/hdp-indie.html, 20.7.2006 Ředitel koncernu Triveni (jeden z největších výrobců cukru a malých turbín v Indii) a bývalý prezident Svazu indického průmyslu. 32 Rozhovor – Druw Sawhney: V masové výrobě laciného zboží budoucnost nevidíme, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 31

22

nepostupují tak rychle jako v Číně.“ Na doplňující otázku, proč je tomu tak, odpověděl: „To je daň demokratickým pořádkům. Naše vláda nemůže, jako ta čínská, reformy nařizovat, musí je prosazovat, získávat souhlas i ve volbách. U nás nedostávají státní podniky výhody včetně státních dotací na zahraniční expanzi a podobně. Ale to, co se zdá být z dnešního pohledu nevýhodou, se změní ve střednědobém horizontu ve výhodu. Protože demokracie, to je také právní prostředí. Demokracie vychovává svobodně myslící lidi schopné samostatného rozhodování. Z takových lidí se skládá indická střední vrstva. Nečeká na dary od státu, je schopná se postarat sama a najít si cestu k úspěchu.“

Graf 4 – Srovnání růstu HDP Indie a Číny33

- Inflace je vzhledem k rychlému růstu ekonomiky a vysokým cenám ropy přijatelná. Lze to z části samozřejmě přičíst struktuře tvorby HDP. Viz následující odstavec. - Podíly jednotlivých sfér ekonomiky na tvorbě HDP ukazují dlouhodobě na strukturu SIA. Zemědělství je sice stále 33

http://www.euroekonom.cz/grafy-html/hdp-cina-indie.html, 21.7.2006

23

zodpovědně za poměrně velkou část HDP (ve srovnání se západními ekonomikami), ale posun k posilování role služeb je zřejmý. 2.1.1.3.3

Jak se žije v Indii?

Podíl městské populace, v % Pracovní síla, v mil. Míra nezaměstnanosti, v % Podíl zaměstnaných z celkové populace, v % (15-64 let) Podíl zaměstnaných žen, v % Průměrný věk Úmrtnost novorozenců (na tisíc porodů) Roční státní výdaje na zdravotnictví, v % HDP Roční státní výdaje na osobu, v USD Gramotnost dospělých nad 15 let, v % populace Mobilních telefonů na tisíc obyvatel Uživatelé internetu na tisíc obyvatel Počet počítačů na tisíc obyvatel Počet letišť Tabulka 4 – Jak se žije v Indii

28 496 9 71 45 63 63 5 24 68 25 17 7 239

34

- Výše uvedená čísla a charakteristiky nám mohou poskytnout trochu lepší pohled na to, jak se asi v Indii žije, než pouhé posuzování velikosti HDP či jeho dynamiky. Jak je vidět, i přes existenci obrovských městských aglomerací, pouze 28 % obyvatel žije ve městech. Gramotnost dospělých nad 15 let je pouze 68 %, mobilní telefon vlastní jenom 25 lidí z tisíce, počítač pouze 7 lidí z tisíce. - Jedním z palčivých problémů však stále zůstává chudoba. Boj s chudobou je vládou považován za jeden z hlavních úkolů. Na druhé straně se vytvořila a stále roste střední třída obyvatelstva, která profitovala na ekonomických reformách v devadesátých letech. Odhaduje se, že její počet dosahuje až 400 milionů35, což představuje obrovský trh. Nicméně přesné statistiky týkající se chudoby, zaměstnanosti a nezaměstnanosti nejsou k dispozici. Plánovací komise odhaduje tyto veličiny na základě pětiletých výzkumů výdajů vzorku domácností a poslední takový průzkum 34

Článek Kasty, horoskopy a vrány. Tradice a pověry patřící k indickému způsobu života, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 35 Souhrnná teritoriální informace za rok 2005 – Indie, str. 17, http://www.export.cz/

24

se konal v letech 1999 – 2000. Pod úrovní chudoby (tj. s denním příjmem méně než 1 USD) žije 24 % obyvatelstva. Vláda má několik programů likvidace chudoby, které zahrnují zvyšování zaměstnanosti, budování obydlí pro nejchudší vrstvy, zdravotnickou výchovu, zajištění vody a elektřiny. Údaje o nezaměstnanosti jsou velmi nepřesné, neboť 93,5 % pracovní síly pracuje v neorganizovaném sektoru. Ročně je třeba vytvářet alespoň 10 mil. nových pracovních míst. 2.1.1.3.4

Charakteristika hlavních odvětví

V této části se podíváme na jednotlivé hlavní obory jednotlivých sfér ekonomiky – průmyslu, zemědělství a služeb. 2.1.1.3.4.1 Průmysl

Podíl průmyslu na tvorbě HDP se stabilně pohybuje okolo 25 %, v posledním roce dosáhl 23,8 %. Indie má značně širokou průmyslovou bázi, která je odrazem snahy o celkovou soběstačnost země po dosažení nezávislosti. Nedostatek konkurence byl však příčinou špatné kvality výrobků a hlavně její nestálosti.V souladu s liberalizací ekonomiky, která byla zahájena v roce 1991, je již většina průmyslových sektorů otevřena účasti zahraničních investorů, což přispívá ke značné expanzi výroby spotřebního zboží (automobilů, motocyklů, spotřební elektroniky, počítačových systémů a bílého zboží). Poptávka po spotřebním zboží se stále zvyšuje i přes celkově nízkou průměrnou kupní sílu obyvatelstva hlavně díky již zmiňované rozrůstající se a bohatnoucí střední třídě. Měřeno indexem průmyslové produkce, dosáhlo toto odvětví ročního růstu 8,4 % v roce 2004/2005.  Ropný průmysl a zpracování plynu Indie je prozatím relativně vysoce závislá na dovozu ropy. 75 % surové ropy musí dovážet. Kvůli rostoucím cenám „černého zlata“ se vláda snaží za každou cenu snížit závislost na dovozech. Nakupují se nejnovější technologie pro těžbu, prozkoumávají se obtížně dostupná potenciální naleziště (např. hluboko v oceánu). Dochází také k nahrazování části spotřeby fosilních paliv 25

alternativními zdroji. Nutno ještě dodat, že těžební průmysl byl uzavřen soukromému kapitálu až do počátku roku 1993.  Chemický, petrochemický a farmaceutický Toto odvětví představuje 17,6 % z celkové průmyslové výroby a 13 – 14 % z celkových vývozů. Analogicky s ropným průmyslem i zde dochází k rozsáhlé a nákladné restrukturalizaci a modernizaci s cílem zvýšení efektivnosti v důsledku rostoucích cen ropy, resp. zmírnění dopadu na životní prostředí. Farmaceutický průmysl tvoří významnou součást ekonomiky Indie. Prodeje na tuzemském trhu představují 4,5 mld. USD a vývoz další 3,8 mld. USD. Jedná se o jedno z nejmodernějších odvětví, které je schopno nabídnout většinu skupin masově vyráběných léků. Farmaceutický průmysl má velký vědecký a výzkumný potenciál, v němž spatřují příležitost i světové farmaceutické firmy.  Ocelářský průmysl V Indii je velmi vysoká poptávka po oceli. V kombinaci s obrovskou poptávkou Číny na světových trzích je ocelářský průmysl v poslední době na vzestupu. Ovšem tempo růstu domácí poptávky po oceli je vyšší nežli tempo růstu výroby a dochází tak v konečném důsledku k poklesu jeho vývozu.  Výroba cementu Indie je druhým největším světovým výrobcem cementu. V roce 2004/2005 se výroba zvýšila o 8,15 %, na 133,5 mil. MT. Tento nárůst sloužil nejen k pokrytí potřeb vzkvétajícího stavebního průmyslu, ale také ke zvýšení exportu.  Zpracování drahých kamenů a výroba šperků Jedná se o odvětví, které je exportně-importně orientované, neboť export je podmíněn dovozem surovin, které jsou zhodnoceny místní prací (pracovní místa pro vysoce kvalifikované síly) a posléze s přidanou hodnotou opět vyvezeny. V roce 2004/2005 se vývoz výrobků toho sektoru zvýšil o 29,6 %. V první polovině 26

nového finančního roku došlo již ke zvýšení o 23,9 % a pokračuje tak rychlý růst tohoto odvětví. Celkový vývoz v roce 2004/2005 představoval 13,7 mld. USD. Dobré výsledky tohoto odvětví jsou důsledkem programů na podporu realizovaných vládou prostřednictvím Rady pro podporu vývozu drahých kamenů a šperků. Indické firmy věnující se zpracování šperků, jsou pevně zapojeny do mezinárodního zpracovatelského řetězce.  Elektrotechnický průmysl a informační technologie Toto odvětví hlavně přispívá k nárůstu vývozu služeb formou business process outsourcing (dále jen BPO 36 ). Jejich podíl v rámci celého odvětví stoupl ze 38,7 % v roce 1998/1999 na 61,8 % v roce 2004/2005. Vývozy služeb tohoto odvětví se v roce 2004/2005 zvýšily o 34 % a dosáhly úrovně 17,2 mld. USD. Odhady na následující rok jsou také na úrovni 30 – 32 %. Indie si vybudovala silné mezinárodní postavení zaštítěné dobrou pověstí indických pracovníků a kvalitou jejich práce. Stala se nejpoužívanější zemí v procesu outsourcingu služeb. Rozvoj informačních technologií v Indii započal v devadesátých letech, kdy společnosti jako American Express, British Airways, General Electric či Swissair začaly zakládat své pobočky v Indii. V současnosti již mnoho světových firem poskytuje z Indie služby jako jsou péče o zákazníky, výběr pracovníků, fakturace a inkaso, administrativa a telefonické poradenství. Hlavním přínosem tohoto odvětví pro indické hospodářství je vytváření nových pracovních míst. V současnosti zde pracuje přibližně 1,5 mil. lidí a počty nových míst se rok od roku zdvojnásobují. I v případě tohoto průmyslového odvětví vláda přijala různá opatření na podporu dalšího rozvoje, z nichž nejhlavnějším bylo zrušení cel na dovozy určené k dalšímu rozvoji informačních technologií.

36

Jde o převzetí kompletního procesu externím dodavatelem. Zákazník tak nekupuje řešení určitého problému, ale přenechává zodpovědnost za určitý proces na třetí straně. Některé procesy, které si společnost doposud zabezpečovala vlastními silami, nyní nechává na plné zodpovědnosti poskytovatele outsourcingu.

27

 Textilní průmysl K 1.1. 2005 došlo ke zrušení dovozních omezení a k plnému zapojení indického textilního průmyslu do mezinárodního textilního obchodu dle pravidel WTO. Indie zatím patřičně nevyužila možnosti, které se jí zrušením kvót otevřely. Hlavním důvodem je silná konkurence čínského textilního průmyslu. Nicméně s pomocí opatření na rozvoj textilního průmyslu a racionalizací dovozních celních sazeb se výsledky textilního průmyslu zlepšují. Výroba v odvětví se v posledním roce se zvýšila o 9 %. Podobně i vývozy se zvýšily o 8 %. Indický export textilního zboží včetně rukodělných výrobků, výrobků z juty a kokosových vláken tvoří cca 20 % celkového exportu (13 mld. USD za rok 2004/2005).  Automobilový průmysl Od roku 2001 roste toto odvětví vysokým tempem více než 15 % ročně (v posledním roce 16,8 %). Liberalizace předpisů pro zahraniční investice a možnost dovozu moderních technologií umožnila tomuto odvětví vysoký nárůst výroby ze 4,2 milionu kusů vozidel v roce 1998/1999 na 8,4 miliony v roce 2004/2005 (započítána jsou kromě osobních automobilů i dvou- a třístopá vozidla a užitková vozidla). Zvýšení celkové úrovně a kvality výrobků umožnilo také rychlý růst exportu, který ročně rostl v posledních dvou letech o více než 30 % (odhad pro rok 2005/2006 je 35,9 %). 20% růst vykazuje i výroba automobilových součástek. Stále největší skupinu výrobků tvoří dvoukolová vozidla, nejvyšší růst však vykazuje skupina užitkových vozidel a osobních automobilů.  Stavebnictví Stavebnictví se podílí na tvorbě HDP 6 % a zaměstnává 3,9 % pracovní síly. Rozvoj tohoto odvětví, jak již bylo řečeno, probíhá v souvislosti se zvyšující se výrobou cementu a oceli. Vláda stanovila priority dalšího rozvoje, kterými jsou výstavba nových bytových komplexů, budování dálnic a silnic s betonovým 28

povrchem. Přes 40 % sektoru je zapojeno do vládních zakázek a přes 1 milion pracovníků se podílí na jejich realizaci. Stavebnictví hraje významnou roli v programech likvidace chudoby, neboť jedním z hlavních cílů vlády je podpora výstavby nových bytů. V souladu s vládním akčním plánem výstavby by se mělo ročně postavit 2 mil. nových bytů. Odhaduje se, že v městských oblastech žije 50 mil. lidí v podmínkách, které jsou oficiálně definovány jako slumy. Celková kvalita prováděných stavebních prací je ovšem špatná a produktivita v odvětví je velmi nízká. 2.1.1.3.4.2 Zemědělství

- Zemědělství stále dominuje indickému hospodářství. Podíl na tvorbě HDP sice pomalu klesá, ale stále představuje téměř jednu čtvrtinu (za rok 2004/2005 23 %). Zaměstnává 65 % obyvatelstva, které je na zemědělství životně závislé. Hlavním cílem zemědělství bylo a stále zůstává zajištění výživy rychle rostoucího počtu obyvatel. Indie je od poloviny sedmdesátých let soběstačná v produkci potravin, i když hektarové výnosy jsou v porovnání s mezinárodními standardy nízké. Indické zemědělství je převážně soukromé. Státní sektor se na jeho rozvoji podílí především budováním infrastruktury, různými dotacemi, pružnou daňovou politikou. Hlavním a obtížně řešitelným problémem zůstává jeho značná závislost na monzunových srážkách. „V r. 2002-03 došlo dokonce k poklesu zemědělské výroby o 7 %, což bylo dáno značným suchem a nedostatečným monzunem, který byl vystřídán vysokým růstem 9,6 % po dobrém monzunu v r. 2003-04. Předpoklad na r. 200405 je, že růst dosáhne 1,1 %.“37 - Z celkové rozlohy Indie slouží pro zemědělské účely přibližně 180 mil. ha. Z této rozlohy je využívána zhruba 5 mil. ha jako pastviny, 101 mil. ha na pěstování obilovin, 24 mil. ha na

37

Souhrnná teritoriální informace za rok 2005 – Indie, str. 21, http://www.export.cz/

29

pěstování luštěnin, 26 mil. ha na olejniny, 8 mil. ha na bavlnu a zbytek na další plodiny.38 - Mezi hlavní plodiny patří rýže, která má klíčové postavení v boji s podvýživou a chudobou. Rok 2004 byl dokonce vyhlášen rokem rýže, neboť v Asii 2 mld. lidí získává 60 – 70 % energetického příjmu z rýže a jejích výrobků. - Dalším klíčovým artiklem je čaj. Indie patří mezi největší světové vývozce (pěstuje se zde 27 % světové produkce a představuje 13 % světového obchodu čajem). Přitom velké část produkce je určena na pokrytí tuzemských potřeb, takže asi jenom čtvrtina se vyváží. Indický vývoz kávy představuje jenom asi 4 % světového obchodu, ale díky speciálním silným druhům si udržuje silné postavení na trhu. Velmi významná je i výroba cukru, ale vzhledem k obrovské domácí poptávce se musí cukr dovážet. - Živočišná výroba přispívá k tvorbě HDP 6,5 %. Patří sem produkce masa, mléka, drůbeže, vajec a mořských produktů. Bohužel zde nejsou tak dobré výsledky jako u rostlinné výroby. Je to dáno nízkou znalostí technologie živočišné výroby, nedostatečnou výživou dobytka a nemocností. 2.1.1.3.4.3 Služby

- Služby se podílejí již více než polovinou na tvorbě HDP (za rok 2004/2005 53,2 %) a jejich podíl stabilně roste. Díky kvalifikované a jazykově vybavené, ale stále relativně levné pracovní síle, jsou nejbouřlivěji se rozvíjejícím odvětvím služby v informačních technologiích, především tzv. outsourcing (tedy přemísťování některých činností do Indie), a budování telefonických center (tzv. call centres) v Indii hlavně z USA, V. Británie a Austrálie. Indie si vytvořila silnou firemní značku na globálním trhu a poskytování těchto služeb vede k dalšímu rozvoji průmyslu, informačních technologií a celého sektoru služeb. Příjmy z této činnosti narostly z roku na rok o 54 % a celkově dosáhly 3,6 mld. USD v roce 2003/2004. Z hlediska 38

Hodnoty převzaty z: Gelbič, Vladimír, Indie: Studie infocentra pro exportéry a investory, Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1995, str. 34

30

zemí, ze kterých se tyto služby do Indie přesouvají, se však jedná o velmi sporný trend, neboť tímto přesunem se likvidují pracovní místa a roste nezaměstnanost. Tento trend se tak stává již i politickou otázkou a někteří politici upozorňují, že stát by měl přijmout určité kroky v zákonodárství, které by zamezily přesunu dalších pracovních míst do Indie. - Značným zdrojem příjmů rozpočtu by mohla být oblast turistiky, ubytovacích služeb a veřejného stravování. V posledních letech navštěvuje Indii v průměru 2,5 až 2,9 mil. turistů ročně, což je daleko pod možnostmi této velké země. Podíl turistiky na HDP je 5,6 % Po poklesu počtu turistů v roce 2002, který byl důsledkem teroristického útoku na USA v září 2001, se začal počet turistů navštěvujících Indii zvyšovat. V roce 2003/2004 dosáhl výše 2,88 mil. návštěvníků, což je hluboko pod možnostmi země a zdaleka nevyužívá potenciálu nabídky historických památek a přírodních krás. Masivnímu rozvoji turistiky brání nejen celkově špatná dopravní infrastruktura země, ale na mnoha místech i nestabilní politická situace, nedostatečná hotelová síť, respektive nízká kvalita běžně dostupných hotelů, riziko onemocnění tropickými chorobami a vůbec celkové obavy turistů, že se jim v Indii může něco nepříjemného přihodit. - Další kapitolu tvoří „zdravotní turistika“. Přibližně 15 tis. zahraničních pacientů podstupuje ročně v Indii složité chirurgické zákroky. Důvodem je především cena. Např. bypass srdce stojí v Indii zhruba 6.000,- USD ve srovnání s 30.000,USD v USA.39 2.1.1.3.4.4 Infrastruktura

Infrastruktura je základním předpokladem pro dosažení ekonomického růstu. Od energie přes silniční, námořní, leteckou a železniční přepravu až po telekomunikace. Bohužel rozvoj těchto oblastí v Indii je nedostatečný v porovnání s ekonomickým růstem. Ohrožuje se tak budoucí rozvoj. V posledních dvou letech rostlo odvětví o 6,4, resp. 4,5 %, což není v porovnání 39

Souhrnná teritoriální informace za rok 2005 – Indie, str. 23, http://www.export.cz/

31

s dynamikou ekonomiky dostačující. Důsledkem jsou kolísání napětí v elektrické síti, výpadky proudu a špatná dopravní obslužnost.  Energetika

Výroba elektrické energie (rok 2004) Tepelné elektrárny Vodní a větrné elektrárny Atomové elektrárny Průměrný roční růst výroby el. energie (1992 - 2004) Průměrný roční růst HDP (1992 – 2004)

Tabulka 5 – Výroba elektrické energie (rok 2004)40

69,2 % 28,4 % 2,4 % 4,2 % 6,4 %

- Jak je vidět z posledních dvou řádků tabulky, dá se s určitým zlehčením říci, že již tak špatná energetická situace Indie se v posledních letech ještě zhoršila, neboť rozšiřování energetických zdrojů nestačilo ani na pokrytí růstu ekonomiky. Dodávky elektřiny jsou nestabilní a dochází k častým výpadkům – zvláště ve špičkách. Vláda si je problému vědoma a bude prosazovat velké projekty v této oblasti. Plánuje například skokové navýšení výrobních kapacit až o 20 000 MW stavbou pěti velkých tepelných elektráren najednou. To samozřejmě bude velkou příležitostí pro české podniky. - Velký potenciál také nabízí energie z obnovitelných zdrojů – hlavně hydroelektrárny. Doposud nevyužitý potenciál vodní energie se odhaduje na 150 000 MW. - Atomová energie je středem velkého zájmu indické vlády. Zde se také plánují velkolepé projekty, které ovšem sahají dále do budoucna. - Dále je nutné se zmínit o problému přenosu elektrické energie. Dochází zde ke ztrátám ve výši 15 – 55 %. Ne že by rozvodná síť byla v tak hrozném stavu, nebo tolik zastaralá, ale na vině jsou černé odběry elektřiny.

40

Souhrnná teritoriální informace za rok 2004 – Indie – aktualizováno k 31.12.2005, str. 21, http://www.export.cz/

32

 Telekomunikace

- Pro hospodářství jistě velmi důležité odvětví. K jeho částečné liberalizaci došlo až v roce 1999. Od té doby do roku 2005 vzrostl počet mobilních a pevných linek 5,5x. Telekomunikace jsou nejen důležitým odvětvím z hlediska rozvoje ostatních ekonomických aktivit, ale také jsou samy o sobě velmi perspektivním odvětvím. Jejich větší rozkvět ale brzdí tvrdé a přísné podmínky pro přímé zahraniční investice do tohoto oboru.

 Doprava - Železniční síť je v Indii nejrozsáhlejší na světě. Měří více než 63 tis. km, 28 % je elektrifikováno. Vláda klade velký důraz na rozvoj železniční sítě a vozového parku, neboť železnice sehrává klíčovou roli v dopravě. Rozsáhlé a nákladné rekonstrukce, modernizace a rozšiřování sítě jsou pro české podniky velkou výzvou. - Silniční doprava probíhá po 3,32 mil. km silnic. Pouze 2 % z toho ovšem představují tzv. National Highways 41 . Národní projekt rozvoje dálnic počítá se zvýšením počtu těchto dálnic a s jejich rozšířením na 4 až 6ti proudé. Zahrnuje tzv. Zlatý čtyřúhelník (spojení měst Delhi, Mumbai, Chennai, Kalkata), Severojižní a Východozápadní koridory a přípojky k přístavům. - Letecká přeprava zaznamenává obrovský rozmach v posledních letech. Za posledních 5 let narostla mezinárodní doprava o 63 %, tuzemská doprava o 64 %. Této dynamice ale neodpovídá zázemí v podobě letišť (Indie má pouze 5 mezinárodních letišť) a zajištění bezpečnosti. Nejde však o bezpečnost jako takovou, ale o zajištění radarového pokrytí celého vzdušného prostoru Indie a nedostatek navigačních center. Odvětví je do jisté míry regulováno státem, který provozuje dvě aerolinky – Air India pro mezinárodní lety a Indian Airlines pro vnitrostátní lety. - Přístavy tvoří důležitou součást dopravní infrastruktury. Indie má 7515 km pobřeží, 12 hlavních přístavů a 187 menších přístavů. Provoz v hlavních přístavech řídí centrální vláda, zatímco 41

Jedná se o hlavní spojnice mezi významnými městy.

33

v ostatních přístavech se provoz řídí nařízeními příslušných státních vlád. Přes 80 % nákladů, které procházejí indickými přístavy, tvoří tyto položky: ropa a ropné výrobky (33 %), železná ruda (18 %), zboží v kontejnerech (15 %) a uhlí (14 %). Do značné míry je zařízení v přístavech zastaralé a potřebuje renovaci. Příkladem rekonstrukce přístavu je Nizampatnam ve státě Andhra Pradesh, kterou bude zajišťovat Škodaexport. 2.1.1.4

Zahraniční obchod Indie – obecně

2.1.1.4.1

Zahraniční obchod a jeho bilance Zahraniční obchod Indie (v mil. USD)

250 000

200 000

200 929

Hodnota v mil. USD

150 000 118 238

146 288

Vývoz ( FOB ) Dovoz ( FOB )

100 980

103 364 100 000

Obchodní bilance Obrat

50 000

0

-50 000

Rok 2000/01

2001/02

2002/03

2003/04

Vývoz ( FOB )

45 452

44 703

53 774

66 285

82 150

Dovoz ( FOB )

57 912

56 277

64 464

80 003

118 779

2004/05

Obchodní bilance

-12 460

-11 574

-10 690

-13 718

-36 629

Obrat

103 364

100 980

118 238

146 288

200 929

Graf 5 – Zahraniční obchod Indie (v mil. USD)42

Jak je vidět z Grafu 5, během sledovaného období let 2000 až 2005 roste vývoz i dovoz ve FOB cenách 43 , zákonitě se tedy zvyšuje i obrat zahraničního obchodu. Nutno dodat, že kromě finančního roku 2001/2002, kdy došlo k nepatrným poklesům u všech sledovaných hodnot, jsou tempa růstu poměrně veliká. Zvláště pak u importu. Co se týká bilance zahraničního obchodu, 42

Zdroj dat: Souhrnná teritoriální informace za rok 2005 – Indie, str. 31, http://www.export.cz/ FOB (Incoterms 2000) = Free On Board (named port of shipment), česky Vyplaceně loď (ujednaný přístav nalodění). Dodací parita Incoterms 2000, která říká, že prodávající splní své povinnosti v okamžiku přechodu zboží přes zábradlí lodi v přístavu nakládky. Kupující vybírá loď a hradí námořní (říční) přepravné. Těmto podmínkám je také přizpůsobena cena. Ta se tedy liší pro každou dodací paritu v rámci Incoterms 2000.

43

34

ta je dlouhodobě záporná. Opravdu se nejedná o nějaký fenomén posledních let. Při bližším prozkoumání tabulky exportu, importu a obchodní bilance v příloze (Tabulka 1) je patrné, že od vzniku samostatné nezávislé Indické republiky byl výsledek obchodní bilance vždy negativní (jen údaje roků 1972/1973 a 1976/1977 hovoří ve prospěch převažujícího indického exportu). 2.1.1.4.2

Komoditní struktura zahraničního obchodu

Analýza komoditní struktury zahraničního obchodu patří také k důležitým rozborům. Jak je vidět z Tabulky 6, průmyslové výrobky představují téměř 3/4 na celkovém exportu v roce 2004/2005. Navíc více jak 20 % z toho tvoří strojírenské výrobky, dalších 12 % chemické a farmaceutické výrobky. Z dlouhodobějšího hlediska lze vypozorovat, že podíl strojírenských výrobků a také výrobků chemického průmyslu roste (strojírenské exportní výrobky za období 2001/2002 do 2003/2004 vzrostly z 6 939 mil. USD na 12 321 mil. USD – tedy o téměř 80 %; u chemických výrobků to bylo z 4 684 mil. USD na 7 598 mil. USD, tedy o 62 %; zatímco celkový vývoz průmyslových výrobků vzrostl z 33 792 mil. USD na 49 671 mil. USD, tedy o 47 %). To dokazuje vysokou dynamiku růstu jak v celém sektoru průmyslových výrobků (podíl zemědělských výrobků na celkovém vývozu klesá, absolutně ovšem roste), tak hlavně v pro Indii „žádoucích“ odvětvích s vysokou přidanou hodnotou. Dlouhodobá detailní tabulka komoditní struktury vývozu je v příloze jako Tabulka 2. Výrobek

Podíl na celku v %

Průmyslové výrobky: Z toho: kameny a šperky textilní výrobky strojírenské výrobky chemické a farmaceutické výrobky kůže a výrobky z kůže Zemědělské výrobky

73,7 17,1 12,1 20,6 12,1 1,9 10,5

Rudy a minerály

6,3

Ropné výrobky

8,4

Tabulka 6 – Komoditní struktura exportu (v % za rok 2004/2005)

Komoditní struktura importu za rok 2004/2005 na Tabulky 7 35

naznačuje, že 29,9% podíl na celkových dovozech mají paliva, především však ropa a ropné výrobky, dále 11,5% podíl zaujímá dovoz kapitálového zboží, 8,6 % perly a drahé kameny (následuje pak export opracovaných šperků) a chemikálie 6 % (za období 2001/2002 do 2003/2004 vzrostl dovoz ropy a ropných výrobků z 14 000 mil. USD na 20 570 mil. USD, tedy o 47 %; u kapitálového zboží byl nárůst z 5 884 mil. USD na 10 389 mil. USD, o 77 %; 54% růst u perel a drahých kamenů znamenal zvýšení hodnoty dovozů z 4 623 mil. USD na 7 129 mil. USD; dovoz chemikálií zaznamenal za dané období 950% nárůst a to skokovým zvýšením mezi roky 2002 a 2003; celkový dovoz za období 2001/2002 a 2003/2004 vzrostl o 52 % z 51 413 mil. USD na 78 149 mil. USD). Detailní rozbor importu dle komodit je v příloze jako Tabulka 3. Výrobek Paliva: Z toho: ropa a ropné výrobky uhlí Kapitálové zboží Perly, drahé kameny a polodrahokamy Elektronické výrobky Zlato a stříbro Chemikálie Jedlé oleje Rudy a kovový šrot Profesionální a optické přístroje

podíl na celku v % 29,9 27,3 2,6 11,5 8,6 8,9 10,0 6,0 2,1 2,2 1,4

Tabulka 7 – Komoditní struktura importu (v % za rok 2004/2005)

2.1.1.4.3

Teritoriální struktura zahraničního obchodu

Teritoriální struktura exportu ukazuje, do kterých zemí směřuje vývoz dané země. Tedy jak a na jakých trzích je země se svými vývozy schopna obstát. Podobně jako komoditní struktura, která naznačuje s jakými výrobky na těchto trzích obchoduje. Z tabulky teritoriální struktury exportu v % za rok 2004/2005 (Tabulka 8) lze vypozorovat, že téměř polovina indického zboží směřuje do Asie a Oceánie (47 %). Do západní Evropy, resp. Ameriky míří 24 %, resp. 20 % indického vývozu. Lze tedy shrnout, že hlavními 36

exportními odbytišti pro indické zboží jsou EU (její podíl se dlouhodobě pohybuje mezi 20 a 25 %), USA (s podílem dlouhodobě lehce pod 20 %) a země OPEC (tedy včetně Spojených Arabských Emirátů) s 15% podílem. Za povšimnutí také stojí, že v 70. a 80. letech byla východní Evropa jedním z nejdůležitějších odbytišť s podílem lehce přes 20 %. Podrobný přehled vývoje teritoriální struktury indického vývozu je uveden v příloze (Tabulka 5). Západní Evropa Z toho: země EU Z toho: V. Británie Německo Belgie Asie a Oceánie Z toho: Spojené emiráty Afrika Amerika Z toho: USA Zbývající nezařazené

24 22 4 4 3 47 9 7 20 17 2

Tabulka 8 – Teritoriální struktura exportu (v % za rok 2004/2005)

Tabulka teritoriální struktury importu za rok 2004/2005 (Tabulka 9) naznačuje, že i v dovozu zaujímá postavení hlavního obchodního partnera Asie a Oceánie s 35 %, následuje západní Evropa, resp. EU s 23 %, resp. 17 %. Americké zboží se účastní na indických dovozech dlouhodobě 6 – 8 %. Podrobný přehled vývoje teritoriální struktury indického dovozu je uveden v příloze (Tabulka 6). Západní Evropa Z toho: země EU Z toho: V. Británie Německo Belgie Asie a Oceánie Z toho: Spojené emiráty Afrika Amerika Z toho: USA

23 17 3 4 4 35 4 3 8 6

Tabulka 9 – Teritoriální struktura importu (v % za rok 2004/2005)

37

3 Analýza dosavadního vývoje zahraničního obchodu ČR s těmito trhy Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005-X

Vývoz 51 394 58 052 80 879 84 320 64 126 47 897 53 913 77 727 68 129 155 371 117 183 195 678 213 159

Dovoz 35 435 49 978 60 871 82 725 63 390 73 689 76 287 74 633 85 501 100 372 117 583 177 537 202 840

Umístění 31. 30. 25. 29. 33. 41. 38. 34. 38. 25. 35. 32. 30.

Saldo 15 959 8 074 20 008 1 595 736 -25 792 -22 374 3 094 -17 372 54 999 -400 18 141 10 319

Umístění 30. 29. 33. 29. 32. 32. 31. 35. 36. 36. 39. 34. 32.

Obrat 86 829 108 030 141 750 167 045 127 516 121 586 130 200 152 360 153 630 255 743 234 766 373 215 415 999

Umístění 30. 29. 30. 29. 34. 37. 35. 37. 37. 31. 38. 32. 31.

Tabulka 10 – Obchodní výměna ČR – Indie (v tis. USD)44

Obchodní výměna ČR - Indie (v tis. USD) 450 000 415 999 400 000 373 215 350 000

Hodnota v tis. USD

300 000 255 743

250 000

234 766

Vývoz Dovoz Saldo Obrat

200 000 153 630

167 045 150 000

152 360

141 750 127 516

108 030

100 000

121 586

130 200

86 829 50 000 0 1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005-X

-50 000 Rok

Graf 6 – Obchodní výměna ČR - Indie (v tis. USD)

Vývoj vzájemného obchodu s Indií by se dal rozdělit do dvou období, což je patrné z výše uvedeného grafu (Graf 7 - Obchodní 44

Strategie prosazování obchodně-ekonomických http://www.mpo.cz/dokument4994.html

38

zájmů

České

republiky

v Indii,

str.

5

výměna ČR – Indie, v tis. USD). Nejprve stabilní a klidný vývoj v první polovině 90. let, zakončený relativně vysoce negativním saldem v letech 1998 a 1999 (v důsledku české finanční krize z roku 1997). Zvrat ve vývoji nastal v roce 2002, kdy došlo k prudkému nárůstu českých vývozů návazně na zahájení prodejů automobilů Škoda Octavia, montovaných v závodě Škoda Auto India v Aurangabadu (stát Maharáštra), a úspěšné pokračování ve výrobě nákladních vozů Tatra v Hosuru (stát Tamil Nadu) a v Bangalore (stát Karnataka). Výrazně se tedy zvýšila dynamika vzájemného obchodu (v roce 2005 45 objem vývozu do Indie vzrostl o 37 % na 268 mil. USD, objem dovozu o 38 % na 246 mil. USD, konečně celkový obrat se zvýšil o 37,6 % na 514 mil. USD), přičemž bylo dosaženo pozitivního salda vzájemné výměny (23 mil. USD v roce 2005). 3.1

Komoditní struktura Komoditní struktura českého vývozu do Indie (rok 2004)46: Zboží Části, součásti motor. vozidel osob., nákl. a traktorů Stroje pro přípravu vláken, spřádání apod. Vozidla motorová pro dopravu nákladní Zařízení přídavná stavů, strojů na spřádání apod. Vozidla motorová pro zvláštní účely Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob Turbiny parní Textilie kordové pneumatikové Kohouty, ventily pro potrubí, kotle, vany aj. Části, součásti pro motory pístové Sedadla (ne lékařská) apod. i proměnitelná v lůžka Karosérie motor. vozidel osob., nákl. traktorů Motory pístové vznětové s vnitřním spalováním Motory píst. zážehové spalovací vratné, rotační Ložiska valivá kuličková, válečková, jehlová Hřídele převodové, převody, kola ozubená apod. Čerpadla i se zař. měřicím, zdviže na kapaliny Motory elektrické, generátory Části přístr. vysílacích, přijímacích, televizí

45 46

Objem v tis. USD 35 417 14 726 12 434 7 555 5 528 5 025 5 004 4 918 4 436 4 064 4 035 3 636 3 602 3 371 3 128 3 072 3 021 2 823 2 663

Dle aktualizovaných údajů Českého statistického úřadu pro rok 2005 Zahrnuty jsou pouze položky českého exportu, které přesáhly hodnotu 2 mil. USD

39

Odstředivky, přístroje k filtrování, čištění kapalin Perly, imitace perel, drahokamů apod. ze skla Čerpadla, vývěvy vzduchové, kompresory apod. Fenoly, fenolalkoholy Antibiotika Stavy tkalcovské Zařízení zapalovací, spouštěcí el. pro motory Uhlovodíky cyklické

2 661 2 570 2 509 2 377 2 366 2 223 2 220 2 080

Tabulka 11 – Komoditní struktura českého vývozu do Indie (rok 2004)47

Z tabulky hlavních vývozních komodit je jasné, že se jedná v převážné většině o výrobky strojírenského a automobilového průmyslu. Jde tedy o poměrně náročné výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Naznačuje to, že české podniky jsou schopné dobře obstát v mezinárodní konkurenci, neboť v tendrech na indické zakázky panuje silná celosvětová konkurence. Komoditní struktura českého dovozu z Indie (rok 2004): Zboží Příze bavlněná nad 85 % neupravená pro prodej Trouby,trubky, profily duté bezešvé ze železa, oceli Léky odměřené (ne krev, antisera, vata aj.) Média hotová nenahraná pro záznam zvuku Příze z hedvábí umělého, monofil do 67 decitex Části motorů elektr., generátorů, soustrojí apod. Sloučeniny heterocyk. s heteroatomem dusíku apod. Obuv se svrškem z usně Prádlo ložní, stolní, toaletní, kuchyňské Tabák nezpracovaný, odpad tabákový Transformátory el., měniče statické, induktory Oděvy, doplňky oděvní z usně přírodní, kompozitní Trička vrchní, tílka aj. nátělníky Kufry, aktovky, brašny, pouzdra, kazety, vaky apod. Kostýmy, šaty, sukně, kalhoty apod. dámské, dívčí Tkaniny bavlněné nad 85 % do 200 g.m-2 Ořechy kokosové, para, akužové, čerstvé, sušené Pulovry, svetry, vesty apod. výrobky Halenky, košile, halenky košilové dámské, dívčí Košile pánské, chlapecké Stroje šicí, nábytek, kryty, jehly Auta os. aj. vozidla motorová pro přepravu osob Polyacetaly, pryskyřice apod. v primár. formách

Objem v tis. USD 12 354 8 616 8 215 7 844 6 810 6 001 5 351 5 000 4 899 4 775 4 557 3 839 3 688 3 666 3 314 3 240 3 146 3 055 2 926 2 878 2 516 2 345 2 174

Tabulka 12 – Komoditní struktura českého dovozu z Indie (rok 2004)48 47

Strategie prosazování obchodně-ekonomických http://www.mpo.cz/dokument4994.html

40

zájmů

České

republiky

v Indii,

str.

7

Oproti tomu dovoz z Indie se sestává hlavně ze zemědělských produktů a výrobků textilního průmyslu. Několik položek farmaceutického, chemického, ocelářského a strojírenského průmyslu dokazuje, že i Indie má silná rozvíjející se odvětví, která jsou sto obstát v mezinárodní konkurenci. 3.2

SWOT analýza indické ekonomiky49

3.2.1 Silné stránky






















Dimenze indické ekonomiky a její potenciál; v současnosti se její HDP v přepočtu běžným kurzem blíží 700 mld. USD a je na 11. místě na světě. Měřeno PPP (paritou kupní síly) je na 4. místě ve světě, vysoká tempa růstu mezi 6 – 8 % ročně. Při tomto tempu růstu se indická ekonomika stane do r. 2050 3. největší ekonomikou na světě (po USA a Číně). Podle mínění odborníků není problémem, aby země každoroční 7% růst v příštích letech udržela, Indie je největší demokracií s tržní ekonomikou, vnitřní stabilita měny vázané na USD, která se opírá o reálné tržní prostředí, relativní politická stabilita; rostoucí politická a hospodářská síla Indie v regionu jižní a jihovýchodní Asie a mezi rozvíjejícími se ekonomikami, schopnost vytvářet s nimi účelové aliance, silný soukromý sektor, významné postavení malých a středních podniků, obrovský potenciál spotřebního trhu, současná střední třída reprezentuje více než 300 mil. obyvatel, její počet vzrůstá a životní úroveň se zvyšuje, vznik nové spotřebitelské poptávky v chudých venkovských oblastech země v souvislosti s realizací programů vlády boje s chudobou, Indie je zapojena do globálních světových struktur (např. WTO) a hraje v nich významnou roli,

48

Strategie prosazování obchodně-ekonomických http://www.mpo.cz/dokument4994.html 49 Tamtéž.

41

zájmů

České

republiky

v Indii,

str.

7






zkušenosti významných českých podniků s indickým trhem, které mají hluboké kořeny, možnost výrobní spolupráce, předávání výrob uzlů a komponentů, zadávání služeb (outsourcing, BPO), široké využívání angličtiny ve školství a administrativě, znalost angličtiny v obchodních a průmyslových kruzích, otevřenost, snadná komunikace.

3.2.2 Slabé stránky











Přetrvávající vysoká ochrana domácího trhu, průměrná výše cel je stále vysoká i přes pokrok, který Indie v posledních letech udělala, rozsáhlá byrokracie , na jejíž potírání jsou připravovány zvláštní vládní programy, značná míra korupce, váhavý postoj k privatizaci velkých státních podniků (hlavně energetika a těžký průmysl), disproporce v rozvoji jednotlivých států a regionů, přehnaný optimismus indických obchodníků při obchodních jednáních, dlouhá doba, potřebná k projednání kontraktu a k jeho uzavření, která se pohybuje v řádu let a nikoliv měsíců, omezená možnost rozvoje obchodních aktivit bez fyzické přítomnosti na indickém trhu formou kanceláře, firmy, místního zástupce apod.

3.2.3 Příležitosti












Silný státní sektor v klíčových odvětvích zájmu českých výrobců a vývozců (energetika, strojírenství), z toho vyplývající možnost lobování při státních návštěvách, rozvoj energetického sektoru, záměry na postupné odstraňování deficitu ve výrobě energie, budování nové infrastruktury a modernizace stávajících sítí (dálnice, železniční tratě, modernizace letišť, silnice ve venkovských oblastech, budování kontejnerových terminálů), rozvoj průmyslu a zvyšování jeho konkurenceschopnosti, rychle se zvyšující poptávka po spotřebním zboží, zde je 42

především nutno zdůraznit rozvoj automobilismu,


probíhající proces modernizace zastaralých strojírenských podniků (obráběcí a tvářecí stroje, textilní stroje, pletací stroje, tiskařské stroje),




nutnost zlepšování životního prostředí,




potřeba řešení městské dopravy v rychle rostoucích nových městech (např. metro v Bangalore),




budování zvláštních ekonomických zón,




podpora exportním firmám v rámci programu „Target Plus“, který umožňuje bezcelní dovozy a poskytování úvěrů, pokud firma exportuje své výrobky,




zapojení do projektů regionálního významu v návaznosti na vzrůstající míru samostatnosti hospodaření jednotlivých států,




možnost využití široké nabídky služeb a kvalitního know-how v oblasti informačních technologií.

3.2.4 Rizika




Určitá politická rizika plynoucí z vnitřní situace (teroristické skupiny operující na území Indie, např. Naxalité) a problémy se sousedními zeměmi (Pákistán, Nepál, Bangladéš),




obavy ze složitého a ne vždy plně transparentního systému zadávání státních zakázek,




některé přetrvávající překážky administrativních postupů,




aktuální možnost konkurenčních střetů, neboť indický trh svým rozsahem je výzvou pro všechny velké mezinárodní firmy,




další vývoj státních podniků, u nichž se počítá s privatizací, která se zpozdila, nejistota, kdy bude zahájena, jaká bude její forma a jaké budou důsledky pro ekonomiku,




nestejná úroveň indických států, zaostávání států jako je např. Bihár, Uttar Pradesh,




náklady na zahraniční zastoupení a riziko jejich návratnosti. 43

obchodu,

včetně

složitých

3.3

Cílové hodnoty Hlavním cílem ČR je další nárůst a optimální rozvoj českého vývozu na indický trh. Při zachování současných růstových temp by mohl obrat vzájemného obchodu vzrůst na 1 mld. USD při zachování příznivé bilance během následujících pěti let. Tento záměr potvrdil i v rozhovoru pro magazín Exportér premiér Jiří Paroubek 50 : „Na konci minulého režimu jsme měli s Indií obchodní výměnu v objemu miliardy dolarů, nyní ji máme poloviční. Na dřívější úroveň se nám snad podaří se dostat za čtyři až pět let. Tento zájem potvrdilo i společné prohlášení s indickým premiérem.“ Trochu větší optimismus ohledně vývoje vzájemného obchodu projevil indický ministr průmyslu a obchodu Kamal Nath, který prohlásil51: „Ve vztazích mezi našimi zeměmi vidím ohromný nevyužitý potenciál. Naším cílem by proto mělo být během příštích dvou let zvýšit obchodní obrat nejméně o miliardu dolarů.“ Nejde však jen o dosažení lepších hodnot vzájemného obchodu. Zájmem ČR je i vytváření vyšších forem hospodářské spolupráce, investičních činností a aktivit českých firem v terciárním sektoru. Zintenzivnění ekonomických vazeb bude také stimulovat i budoucí účelný příliv indických investic s vysokým stupněm přidané hodnoty a vysokou technologickou úrovní (např. informační technologie) do ČR. Mimo tyto čistě ekonomické a finanční parametry vzájemných vztahů dochází také k pokroku v oblasti kulturní výměny, společného boje proti chudobě (např. formou adopcí na dálku), spolupráce vlád na výměnných programech pro studenty atd.

50

Článek „Jiří Paroubek: Exportérům pomůžeme. Obchod s Indií se zvýší na miliardu dolarů“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 51 Článek „Kamal Nath: Češi jsou silní v energetice. Čekáme od vás zajímavé nabídky“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006

44

4 Zahraničně-obchodní politika ČR s těmito teritorii před a po vstupu ČR do EU ČR měla vždy dobré vztahy s Indií. Tato tradice sahá již do doby před druhou světovou válkou. V té době byl také založen nejstarší český podnik v Indii (pobočka společnosti Škoda – Škoda India Pvt. Ltd. 52 ). K dalšímu zintenzivnění vztahů přispělo indické získání nezávislosti a posléze podobnost politicko-ekonomických názorů obou vlád. Nové období vzájemných vztahů pak nastalo po rozpadu československé federace v roce 1993. Tehdy byla podepsána Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a Indické republiky, která byla založena na principu plateb ve volné měně. To bylo ale také dlouho jablkem sváru, neboť obchodní dohoda platná před tím byla založena na bázi rupiového clearingu a zůstatek nebyl až do 31.3.2006 vyrovnán. Jednalo se o 450 mil. korun, které šly do státního rozpočtu. Tím byla odstraněna překážka pro zrušení této smlouvy, jelikož odporovala acquis communitaire. V roce 1.5.2004 se stala ČR členem EU a tím se i výrazně změnila úprava vzájemných vztahů. 4.1



Smluvní dokumenty s EU Vstupem do EU se vzájemné vztahy mezi ČR a Indií řídí všemi platnými smluvními ujednáními mezi EU a Indií. Kooperační dohoda mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o partnerství a rozvoji 53 - jedná se o základní dokument mezi EU a Indií, jenž byl podepsán 20.12.1993 v Bruselu a v platnosti je od 1.8.1994. Dohoda nahradila dřívější dohodu o obchodní a ekonomické spolupráci z roku 1981. Obsahuje doložku nejvyšších výhod podle Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen GATT) a vytváří smluvní rámec pro širší spolupráci mezi EU a Indií – zvláště v obchodní a ekonomické oblasti.

52

V současné době ve vlastnictví Škody Export Praha a.s. Anglický název: Cooperation Agreement between the European Community and the Republic of India on Partnership and Development 53

45









4.2 

 

Dohoda o vědecké a technologické spolupráci mezi Evropským společenstvím a vládou Indické republiky54 - Dohoda tykající se spolupráce v oblasti technologického výzkumu. Podepsána 23.11.2001 v Dillí, v platnosti od 14.10.2002. Dohoda mezi Evropským společenstvím a Indickou republikou o celní spolupráci a vzájemné administrativní pomoci v celních záležitostech55 - podepsána v Bruselu 28.4.2004. Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Indickou republikou o třtinovém cukru56 - podepsána v Bruselu 18.7.1975, v platnosti od 18.7.1975. Námořní dohoda mezi Evropskou unií a Indií 57 - dosud ve stádiu projednávání. Bilaterální smlouvy mezi ČR a Indií58 Obchodní dohoda mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky a Protokol mezi vládou České republiky a vládou Indické republiky o likvidaci zůstatku v nekonvertibilních rupiích – podepsána 15.3.1993 v Dillí. Na jejím základě další obchod probíhá ve volně směnitelné měně (předchozí dohoda probíhala na bázi rupiového clearingu). Po vstupu ČR do EU v roce 2004 měla být zrušena, neboť odporuje acquis communitaire, a dál se měl obchod řídit ustanoveními mezi EU a Inidií. Smlouva však vydržela v platnosti v podstatě až do současnosti, jelikož obsahovala i protokol o vypořádání rupiového zůstatku ve výši 450 mil. Kč indickou stranou ve prospěch ČR. To se stalo až 31.3.2006. Dohoda mezi Českou republikou a Indickou republikou o podpoře a ochraně investic – podepsán 11.10.1996 v Praze. Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Indické

54

Anglický název: Agreement for Scientific and Technological Cooperation between European Community and the Government of the Republic of Inida 55 Anglický název: Agreement between the European Community and the Republic of India on Cystome Cooperations and Mutual Administrative Assistance in Cystome Matters 56 Anglický název: Agreement between the European Economic Community and the Republic of India on Cane Sugar 57 Anglický název: EU – India Maritime Agreement 58 Uvedeny jsou pouze relevantní (obchodně-ekonomické) dohody. Kompletní výpis uzavřených dohod na http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=4073&ido=4076&amb=29&idj=1, 10.8.2006

46

republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku – podepsána 1.10.1998 v Praze. 4.3

Česko – indické bilaterální vztahy Jako důležitý prvek ovlivňující vzájemné obchodní vztahy jsou návštěvy vrcholných představitelů obou zemí. Nejen že dochází ke zviditelnění obou zemí v médiích a vyjednávání mezistátních smluv, ale státníci také navštěvují různé konference, výstavy a organizují se setkání s místními podnikateli, kteří jsou tak informování o možnostech spolupráce s podniky druhé země. Návštěvy tak poskytují velmi účinné lobby pro tuzemské podnikatele, hlavně např. při vyjednávání armádních zakázek. To je shodou okolností jedna z velmi zajímavých příležitostí pro české exportéry. Indická armáda provozuje několik tisíc nákladních vozů značky Tatra a při nedávné návštěvě premiéra Jiřího Paroubka byla jedním z bodů jednání poptávka indické strany na dalších cca. tisíc kusů těchto vozidel – zde je nutné si uvědomit, že takováto zakázka má vždy dlouhodobé dopady v podobě servisu a pozáručních oprav. Premiér Jiří Paroubek v rozhovoru pro magazín Exportér uvedl následující: „Výměnné návštěvy v obou směrech by mohly být nyní časté. Předpokládám, že do Indie pojede letos na podzim ministr průmyslu a obchodu. V březnu to bude předseda hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Na podzim by mohli ministři kultury dojednat dohodu v této důležité oblasti. Informoval jsem indické představitele, že Češi toho o jejich kultuře vědí málo a že by bylo dobré kromě hospodářských a politických vztahů podpořit právě kulturní výměnu. Indičtí představitelé o ni projevili také zájem.“59 Následuje přehled návštěv přestavitelů ČR v Indii za roky 2005 a 200660:  Premiér Jiří Paroubek 17. - 19. 1. 2006  Prezident republiky Václav Klaus 6. - 12. 11. 2005

59

Článek „Jiří Paroubek: Exportérům pomůžeme. Obchod s Indií se zvýší na miliardu dolarů“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 60 Více na stránkách Velvyslanectví České republiky v Dillí, http://www.mzv.cz/wwwo/default.asp?ParentIDO=4073&ido=4077&amb=29&idj=1

47

 Místopředseda vlády a Šimonovský 7.-13. 2. 2005

ministr

dopravy

Milan

 Náměstek ministra zahraničí Pavel Svoboda 5.-6. 9. 2005 Za pozornost také jistě stojí Česko-indický smíšený výbor, jehož sedmé zasedání se konalo 14. – 16. června 2006 v Praze a bylo důležitým impulsem pro další rozvoj česko-indických obchodních a ekonomických vztahů. Českou delegaci na jednání vedl náměstek ministra průmyslu a obchodu M. Tlapa, indickou delegaci vedl S. N. Menon, státní sekretář pro obchod Ministerstva obchodu a průmyslu svazové vlády Indie. Jednání bylo převážně věnováno rozvoji a prohlubování bilaterálních obchodních vztahů. Česká strana zdůraznila, že Indii řadí mezi země prioritního exportního zájmu, což potvrzuje i vládou schválený materiál "Strategie prosazování obchodně ekonomických zájmů ČR v Indii". Vzájemný obchod mezi ČR a Indií v posledních letech výrazně roste. Podle statistik bylo v roce 2005 dosaženo rekordního obratu obchodní výměny ve výši 513 mil. USD, přičemž dalším pozitivem je prakticky vyrovnaná obchodní bilance s lehkým pozitivním saldem pro ČR. Obě strany si stanovily cíl dosáhnout do roku 2010 obratu 1 mld. USD. Při jednání Smíšeného výboru byla pozornost z obou stran zaměřena na další vývoj obchodní a ekonomické spolupráce, přičemž byly identifikovány oblasti spolupráce pro další období: „české podniky se na indickém trhu soustředí především na oblasti energetiky, strojírenství, infrastruktury, dopravní techniky, životního prostředí, letecké techniky, ale i široké škály spotřebního zboží. Indická strana zdůraznila zájem o uplatnění 48

netradičních výrobků a služeb na českém trhu, jako jsou informační technologie, farmaceutické výrobky, zdravotnické prostředky, stroje na zpracování potravin. Možnosti spolupráce existují rovněž v oblasti přenosu know—how, technologií, společných podniků i spolupráce na třetích trzích.“61 V současné době mají české firmy v Indii rozpracovány zakázky v hodnotě bezmála 2,3 mld. USD. Největším obchodním případem by měla být rekonstrukce a rozvoj východoindického přístavu Nizampatnam. Rámcová hodnota tohoto projektu, který zahrnuje i výstavbu elektrárny a závodu na výrobu močoviny, přesahuje l mld. USD. České firmy mají rozpracovány také významné dodávky zařízení pro tepelné a vodní elektrárny, kontrakty na export obráběcích strojů a dodávky zařízení pro modernizaci indických železnic. Obě strany se rovněž dohodly zahájit v brzké době jednání o uzavření nové bilaterální dohody o hospodářské spolupráci, která bude odrážet současnou úroveň ekonomických vztahů a podmínky členství ČR v Evropské unii. 4.4

Členství Indie v mezinárodních organizacích
Organizace spojených národů (dále jen OSN)
Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO)
Mezinárodní zdravotnická organizace (WHO)
Mezinárodní organizace práce (ILO)
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)
GATT
Konference Spojených národů pro obchod a rozvoj (UBRD)
Asijská rozvojová banka (ADB)
Ekonomická a sociální komise pro Asii a Pacifik (ESCAB)
Mezinárodní sdružení pro rozvoj (IDA)

61

Článek „7. zasedání Česko-indického smíšeného výboru“, http://www.mpo.cz/dokument18638.html, 21.6.2006

49













Mezinárodní finanční sdružení (IFC) Světová obchodní organizace (WTO) Mezinárodní měnový fond (IMF) Dohoda o preferenčním obchodu (SAPTA) Indian Ocean Rim Association for Regional Cooperation Hnutí nezávislých států Britské společenství národů (Commonwealth) G77 a G1562 Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN)63

62

Sdružení G77 (založeno 1964) má dnes již 132 členských států (původně 77) a vytváří jakousi protiváhu v rámci OSN vůči vyspělým západním zemím. Hájí společné ekonomické zájmy rozvojových zemí. Organizace G15 (založena 1989) sdružuje 17 zemí Latinské Ameriky, Afriky a Asie a zaměřuje se na kooperaci rozvojových zemí v oblasti investic, obchodu a technologií. 63 Od roku 1995 má Indie status „full dialogue partner“.

50

5 Nástroje k podpoře exportu ČR na tyto trhy Nástroje, které pomáhají či by mohly a měly pomáhat českým podnikům s prosazením na indickém trhu je celá řada. Prvotně jde o proexportně působící instituce a jejich síť tuzemských a hlavně zahraničních zastoupení, jež přispívají především k navázání obchodních kontaktů, financování a řešení problémů vzniklých při jednotlivých obchodních případech. Jde především o Českou exportní banku (dále jen ČEB), Exportní a garanční pojišťovací společnost (dále jen EGAP), obchodně-ekonomické úseky zastupitelských úřadů (dále jen OEÚ ZÚ) a zahraniční kanceláře České agentury na podporu obchodu/CzechTrade. Dalším faktorem ovlivňujícím vzájemnou výměnu jsou samozřejmě již výše uvedené vzájemné vztahy obou zemí, včetně zmiňovaných vzájemných návštěv, a směřování obchodně-ekonomických politik obou zemí jak vnitrostátními faktory (vnitropolitické uspořádání) tak vnějšími (mezinárodní dohody a členství v mezinárodních organizacích a sdružení). Tyto nástroje popíši v první části této kapitoly. Dále se zaměřím na aktuální a budoucí potenciální oblasti obchodního a exportního zájmu českých podniků. Indický trh se dynamicky rozvíjí a při tom vzniká mnoho příležitostí pro zahraniční firmy a dodavatele. ČR může stavět na dobré a dlouhé tradici vzájemných nejen obchodních vztahů. Značka „Česká republika“ či spíše „Československo“ má v Indii stále dobrý zvuk. To samozřejmě samo o sobě nic neznamená. Pokud ovšem budou české podniky nabízet konkurenceschopná řešení, nebude nic bránit dalšímu rozvoji českého exportu do Indie. 5.1

České proexportní instituce

5.1.1 Česká exportní banka

ČEB byla založena v červnu 1995 proto, aby zajišťovala financování (úvěrování) českého vývozu – a to především 51

investičních celků, staveb, strojů apod., jelikož u těchto dodávek je nutno z důvodu konkurenceschopnosti nabídky stanovovat dlouhodobé dodavatelské úvěry, které by bez pomoci asi české podniky nebyly schopné nabídnout. Ovšem nelze tak činit podle vlastní vůle, ale jak ČEB tak i EGAP jsou vázány Konsensem OECD 64 , který především stanovuje maximální dobu splácení úvěrů a minimální úrokové sazby. Ze zákona č. 58/1995 Sb. vyplývá, že stát se explicitně zaručuje za závazky ČEB. Tato státní záruka dává ČEB vysoký rating na mezinárodních finančních trzích a umožňuje mu tak získávat velmi výhodné výpůjčky (téměř stejné jako u České Národní Banky). Další pravidlo také říká, že jakákoliv vývozní akce financována u ČEB musí být povinně pojištěna u EGAP. Pro získání zvýhodněného financování musí vývoz splňovat následující podmínky:65  Zboží je vyváženo za komerčních podmínek obvyklých v daném oboru na mezinárodních trzích  Vývozce má vyrovnané závazky vůči státu  Minimálně 60 % hodnoty zboží je českého původu  Rizika exportu jsou pojištěna u EGAP  Dovozce zaplatí minimálně 15 % hodnoty obchodu ve formě platby předem nebo nejpozději platby při dodávce  Zboží je vyváženo na střednědobý nebo dlouhodobý úvěr (zpravidla minimálně 2 roky, maximálně 10 let)  Vývozcem je česká právnická nebo fyzická osoba V souvislosti s indickým trhem ČEB spolupracuje s mnohými českými firmami. „Banka jim poskytla již celou řadu financování 64

Oficiální název zní Ujednání pro oficiálně podporované exportní úvěry (Arrangement on Guidelines for Officialy Supported Export Credits) a je džentlmenskou dohodou států OECD z roku 1978. Pravidla Konsensu OECD se vztahují na státní podporu exportu a státem dotované vývozní úvěry (týkající se exportu zboží, služeb a finančních půjček) s dobou splatnosti vyšší než dva roky. Pravidla Konsensu, která jsou závazná pro členy (tzv. Participanty) Konsensu, mají zabránit zvýhodňování vývozců z různých zemí OECD tím, že stanoví horní hranici státní podpory. 65 Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, vydavatelství HZ Editio, 1999, kap. 10

52

či záruk. Příkladem jsou vystavené záruky za opravu elektrárny Ennore. Spolupracuje i při nabídce společnosti Škodaexport při kompletní výstavbě elektrárny Tenunghat formou vystavených záruk a následného financování. Částka kontraktu je 480 miliónů dolarů.“66 Často požadovanou platební podmínkou je totiž bankovní záruka. Důležitým krokem bylo uzavření smlouvy o spolupráci s partnerskou Export-Import Bank of India v Bombaji. ČEB tedy nevystupuje „pouze“ jako poskytovatel financování pro české exportéry, ale zastupuje i úlohu „… aranžéra, organizujícího financování projektů se zapojením indických a mezinárodních finančních institucí“67. ČEB však neposkytuje pouze exportní úvěry, které pomáhají vývozcům překlenout období mezi okamžikem vývozu a splacením odběratelem, nabízí totiž i předexportní úvěry. Ty umožňují financování jak samotné výroby, tak i např. přezásobení materiálem. Stejně jako EGAP i ČEB nyní posuzuje dopady exportu na životní prostředí v zemi určení. 5.1.2 Exportní a garanční pojišťovací společnost

EGAP je akciovou společností, kde 100% akcií drží stát a jeho akcionářská práva v současné době vykonávají Ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zemědělství a zahraničních věcí. EGAP vznikl v roce 1992 proto, aby pomohl tuzemským podnikům udržet krok se zahraniční konkurencí. A to tím, že společně s ČEB vytvářejí pro exportéry podmínky, které jim umožňují poskytovat odběratelům dlouhodobé dodavatelské úvěry a nabízejí možnost výhodného pojištění. Tímto se stává česká nabídka konkurenceschopnější. EGAP nabízí pojištění vývozů jak se státní podporou, tak i na 66

Článek „Způsob financování je důležitou součástí nabídky v Indii“, Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006 67 Tamtéž.

53

komerční bázi. Nás ale zajímá podpora exportu v podobě dotovaného pojištění, které EGAP poskytuje všem vývozcům českého zboží bez rozdílu jejich velikosti, právní formy a objemu pojištěného vývozu. Pojištění se vztahuje na teritoriální rizika nebo na kombinaci teritoriálních rizik a dlouhodobých komerčních rizik:68 • Teritoriální rizika – rizika nezaplacení úvěru zahraničním dlužníkem (z důvodů, které mají z hlediska obchodních partnerů povahu vyšší moci) a nezaplacení veřejnoprávním kupujícím • Komerční rizika – rizika nezaplacení z důvodu konkurzu dlužníka nebo jeho platební nevůle Předmětem činnosti EGAP je:69 • Pojišťování vývozních kontraktů proti politickým a komerčním úvěrovým rizikům včetně jejich zajištění • Zábranná činnost (prevence vzniku škod) • Úvěrování z prostředků účelových pojistných fondů • Uzavírání pojištění

zprostředkovatelských

smluv

na

sjednání

• Poskytování protizáruk z pověření státu za české dovozce v případě dovozů garantovaných státem • Na smluvním základě správa prostředků státního rozpočtu určených k podpoře vývozu • Organizačně-ekonomické poradenství 5.1.3 CzechTrade

CzechTrade vznikl 1.5.1997 a poskytuje informační, asistenční, vzdělávací a poradenské služby podporující export. Jeho poslání zní: „Jsme vládní agentura s unikátními informacemi o světových trzích a širokou sítí zahraničních a regionálních kanceláří. Nabízíme individuální řešení pro Váš úspěšný export. Využijte

68 69

Informační materiál „EGAP – partner prozíravých“ Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, vydavatelství HZ Editio, 1999, kap. 10

54

naše jméno a zkušenosti pro svou prezentaci.“70 V listopadu roku 2002 získal certifikát systému managementu jakosti ISO a to jako třetí TPO v Evropě. Více o informací o CzechTrade a jeho konkrétních službách na http://www.czechtrade.cz. V současné době má CzechTrade zřízeno 32 zahraničních kanceláří ve 29 zemích. Jedná se o následující státy: Belgie, Brazílie, Bulharsko, Kanada, Čína, Chorvatsko, Dánsko, Egypt, Francie, Německo (Hamburg, Kolín nad Rýnem), Maďarsko, Mexiko, Indie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Nizozemí, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko (Moskva, Petrohrad, Jekatěrinburg), Srbsko, Španělsko, Švédsko, Turecko, Ukrajina, Velká Británie, USA. Zahraniční kanceláře operují na zahraničním trhu a měly by doplňovat práci OEÚ ZÚ, které jsou v kompetenci Ministerstva zahraničních věcí České republiky (dále jen MZV) a MPO. Mělo by dojít i ke koordinaci činností se Správou českých center. „Na 81 zastupitelských úřadech České republiky v 69 zemích světa pracuje na obchodně ekonomických úsecích celkem 101 ekonomických diplomatů.“71 I MZV má v úmyslu zkvalitňovat a rozšiřovat síť OEÚ ZÚ – na cílových 130 pracovníků a v 70 zemích světa. Pro ilustraci neadekvátnosti zastoupení cituji následující úryvek: „Jedním z nejdůležitějších nástrojů proexportní politiky zemí EU je činnost jejich sítě obchodněekonomických zastoupení a zahraničních kanceláří speciálních proexportních agentur (obdoba naší agentury CzechTrade). Např. Francie disponuje na obchodním oddělení svého zastupitelského úřadu v ČR více než 20 pracovníky. Pro porovnání ve Francii (patří k zemím, se kterými máme výrazně negativní obchodní

70 71

http://www.czechtrade.cz http://www.mpo.cz/dokument9105.html, 15.8.2006

55

bilanci) slouží na obchodně-ekonomickém zastupitelského úřadu 3 pracovníci.“72 Rok Počet pracovníků

úseku

našeho

1998

1999

2000

2001

2002

67

76

92

103

103

Tabulka 13 - Vývoj počtu pracovníků na OEÚ73

Rok v mil. Kč

1998 37,2

1999 48,4

2000 53,8

2001 80,0

2002 91,2

Tabulka 14 - Vývoj prostředků vynaložených na financování OEÚ74

5.1.3.1

Zahraniční kancelář CzechTrade a OEÚ ZÚ Agentura CzechTrade má v Indii doposud jednu kancelář (kontakt viz dále), stejný je i počet OEÚ (ZÚ v Dillí, kontakt viz dále). V kontextu obchodně-ekonomické strategie pro Indii je však plánováno rozšíření této sítě.



Kancelář agentury CzechTrade v Bombaji
CzechTrade Bombaj Vladimír Jeništa WWW: http://www.czechtrade.org.in E-mail: [email protected]



Obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu OEÚ je součástí českého velvyslanectví v Dillí. Kontakty následují:
Velvyslanectví Dillí75 Embassy of the Czech Republic, 50-M, Niti Marg, Chanakyapuri, New Delhi-110 021, Republic of India telefonní číslo: 009111/2611 0205, 2611 0318, 2611 0382, 2688 6218, KO-26889225

72

Koncepce proexportní politiky pro období let 2003 – 2006, str. 34 http://www.mpo.cz 74 Tamtéž. 75 Dále má ČR v Indii Generální konzulát ČR v Bombaji, Honorární konzulát v Kalkatě a Honorární konzulát v Chennai. 73

56






OEÚ - Ing. Richard David – vedoucí Telefax: 009111/2688 6221 e-mail: [email protected]

Rozšíření zahraniční sítě Vzhledem k tomu, jak velkým trhem Indie je a k tomu, že byla stanovena zemí prioritního zájmu, se zdá být zastoupení ČR neadekvátní (např. v Rusku fungují tři zahraniční kanceláře CzechTrade). Proto je jedním z úkolů pro MPO, MZV a CzechTrade posílit českou přítomnost na indickém trhu. „Po projednání a schválení této Strategie posoudit v rámci MPO, CzechTrade a MZV možnosti rozšíření sítě českých subjektů v Indii. Návazně informovat podnikovou sféru o zlepšených možnostech využívání takto rozšířené zahraniční sítě.“76 Na tomto problému opravdu agentura CzechTrade pracuje a již hledá nové zaměstnance pro nové zahraniční kanceláře v Indii s předpokládaným otevřením pravděpodobně do konce roku 2006. Další kanceláře by se měly souběžně otevřít v Číně a Vietnamu. Tedy dalších dvou zemí českého exportního prioritního zájmu. Následný plán pro rozšíření stávající sítě kanceláří CzechTrade a OEÚ přijde státní rozpočet na cca 12 mil. Kč ročně. Zastoupení v Indii Dillí

Současný stav

Navrhované řešení

Mumbai

OEÚ, 1 pracovník ČR 1 místní pracovník 0

OEÚ, 2 pracovníci ČR 2 místní pracovníci OEÚ, 1 pracovník ČR 1 místní pracovník

Chennai Kalkata

Kancelář CzechTrade 0 0

Kancelář CzechTrade Kancelář CzechTrade Kancelář CzechTrade

Tabulka 15 - Rozšíření sítě zahraničních zastoupení v Indii77

76

Strategie prosazování obchodně-ekonomických http://www.mpo.cz/dokument4994.html 77 Strategie prosazování obchodně-ekonomických http://www.mpo.cz/dokument4994.html

57

zájmů

České

republiky

v Indii,

str.

41

zájmů

České

republiky

v Indii,

str.

33

5.2




Exportní příležitosti Obchodní příležitosti českých firem se nacházejí především v oborech, které jsou v Indii deficitní a kterým vláda určila priority při rozvoji: energetika: Jedná se o obor, ve kterém Indie pociťuje největší deficit a v němž by chtěla dosáhnout do r. 2030 energetické nezávislosti, především využíváním vlastním zdrojů a podstatným rozšířením výroby energie v jaderných elektrárnách. Možnosti se naskýtají ve výstavbě energetických zařízení v oblasti klasických zdrojů (tepelné, vodní elektrárny, ale i malé vodní elektrárny); modernizace stávajících elektráren, které byly dodány ještě v dobách Československa; zvláštní pozornost bude nutno věnovat jaderné energetice, jejíž podíl je zatím nízký a který se má zvýšit do roku 2030 proti současnému stavu desetinásobně; přenos a distribuce elektrické energie.




zpracování ropy a plynu: Českým podnikům se nabízejí možnosti dodávek ropovodů nebo jejich částí a zařízení na zpracování ropy a plynu.




infrastruktura:  budování nových dálnic a silnic,  dodávky zařízení pro benzínové stanice,  modernizace stávajících železničních tratí,  dodávky signalizačních zařízení na železnice,  modernizace lokomotiv,  modernizace letišť (Dillí, Mumbai) a vybudování nových mezinárodních letišť,  budování kontejnerových terminálů v přístavech,  telekomunikace.

58

Českým podnikům se nabízejí možnosti dodávek stavebních strojů, nákladních vozů, speciálních strojů na zakládání a údržbu kolejových svršků, čerpacích stojanů na dálničních benzinových pumpách, signalizačních zařízení používaných na železnici, modernizace lokomotiv, dodávky moderních radarových zařízení používaných na letištích. Do této části patří i městská infrastruktura – kolové a kolejové dopravní systémy (trolejbusy) a dodávky pro metro (v plánech je stavba nového metra v Bangalore).


průmysl:  montáž osobních a nákladních automobilů v Indii,  modernizace zařízení strojírenských podniků, které bylo dodáno z Československa,  dodávky obráběcích strojů,  dodávky strojů pro polygrafický, textilní, kožedělný a gumárenský průmysl,  chemikálie a zařízení pro chemický průmysl,  stroje a technologie na výrobu skla (dovoz hotového skla je zatížen vysokým clem),  zařízení a technologie na zpracování potravinářských výrobků,  zdravotnické přístroje a zařízení,  zařízení k těžbě surovin,  stroje a zařízení pro farmaceutický průmysl,  balicí a plnicí stroje,  kuličková ložiska,  malá letadla,  válcované trubky,  nákup sofistikovaných nemocničních zařízení, speciálně vybavení nemocničních sálů,  zpracování, pasterizace a sterilizace potravin,  technologie výroby dopravních prostředků používajících stlačený plyn,  výroba pitné vody, 59

 pomoc při zřizování učňovských center (je možno případně zvážit i jako rozvojovou pomoc).


ekologie:  myčky automobilů,  zařízení na čistění odpadních vod,  zpracování nemocničních a toxických odpadů,  zařízení pro odpadové hospodářství. V souvislosti s rozvojem městské infrastruktury je na místě mezi tyto možnosti zařadit i dopravní prostředky a výrobky pro ekologickou dopravu (trolejbusy).




cestovní ruch  potřeba nových hotelových kapacit a rozšíření a vylepšení infrastruktury v hlavním městě Dillí v souvislosti s konáním Sportovních her Commonwealthu v r. 2010 v Dillí,  veřejná doprava,  nové hotely a jejich vybavení,  ekologická zařízení (čističky vod, sběr a likvidace odpadů).

60

6 Závěr Účelem mé diplomové práce bylo poskytnout ucelený pohled na indický trh v souvislosti s příležitostmi pro české exportní podniky. Není pochyb o tom, že Indie je opravdu velkou výzvou, nejen pro tuzemské firmy. Vzhledem k velikosti vnitřního trhu; neustále se rozšiřující a bohatnoucí střední třídě; vzdělané, ale relativně levné pracovní síle; velkým státním investicím do infrastruktury, které se snaží vyhovět požadavkům opravdu silného a dlouhodobého ekonomického růstu; se české podniky musí utkat s celosvětovou konkurencí v boji o početné a lukrativní zakázky. Jak je však vidět z mého textu, již proběhlo a probíhá mnoho úspěšných česko-indických obchodních případů. Vše naznačuje tomu, že tuzemská ekonomika je schopna těžit z indického růstu a doufám, že do budoucna tomu nebude jinak. Plánované otevření nových zahraničních kanceláří CzechTrade, další vzájemné návštěvy státních představitelů (a doprovázejících zástupců podnikatelské sféry), vytváření a aktivní udržování společných odborných výborů naznačují, že snaha o rozvoj vzájemného obchodu je oboustranná a jsou velkým příslibem do budoucna. Silná konkurence mezinárodních dodavatelů však vytváří velký tlak na zajištění podmínek kontraktů, se kterými musí české firmy počítat. Nejde tedy „jen“ o samotnou podstatu zakázky (jako je např. poptávaný stroj), ale i o řadu služeb doprovázejících samotnou dodávku. Jde především o platební a dodací podmínky. Zde se již zapojují do hry i české instituce na podporu exportu. Jedná se především o CzechTrade, EGAP a ČEB. Ty mají za úkol pomoci exportérům zatraktivnit jejich nabídky a umožnit jim tak postavit se např. kapitálově silným západním podnikům a vyhovět přísným podmínkám panujícím na mezinárodních trzích.

61

V případě CzechTrade jde hlavně o poskytnutí exportního poradenství, marketingového průzkumu trhu a informování o zahraničních poptávkách, což je v podstatě nejdůležitější podmínka pro zahájení jakýchkoliv obchodních jednání. Úloha EGAP a ČEB je neméně důležitá. Právě financování exportních případů je pak rozhodující pro úspěšné dojednání obchodu a jeho realizaci. Koncepce české proexportní politiky a její instituce tak mohou sehrát významnou roli v exportu firem. Na úplný závěr nutno podotknout, že úspěch českých podniků závisí na jejich dovednostech, flexibilitě a podnikatelském umění a citu. České proexportní instituce jsou pak jen nástrojem pro usnadnění a případné umožnění jednotlivých vývozních případů. Nezbývá tedy než popřát českým firmám hodně štěstí a úspěchů při exportu do Indie!

62

7 Seznam tabulek a grafů Graf 1............ Podíl EU na českém exportu zboží .......................................str. 5 Graf 2............ HDP největších světových ekonomik (2005) .......................str. 21 Graf 3............ Růst reálného HDP v Indii....................................................str. 22 Graf 4............ Srovnání růstu HDP Indie a Číny ......................................... str. 23 Graf 5............ Obchodní bilance Indie (v mil. USD) ...................................str. 34 Graf 6............ Obchodní výměna ČR – Indie (v tis. USD) ..........................str. 38

Tabulka 1...... Působení na klíčových trzích ................................................str. 7 Tabulka 2...... Demografické složení podle průzkumu z r. 2001 .................str. 9 Tabulka 3...... Základní makroekonomické údaje Indie...............................str. 20 Tabulka 4...... Jak se žije v Indii...................................................................str. 24 Tabulka 5...... Výroba elektrické energie (rok 2004) ...................................str. 32 Tabulka 6...... Komoditní struktura exportu (v % za rok 2004/2005)..........str. 35 Tabulka 7...... Komoditní struktura importu (v % za rok 2004/2005) .........str. 36 Tabulka 8...... Teritoriální struktura exportu (v % za rok 2004/2005).........str. 37 Tabulka 9...... Teritoriální struktura importu (v % za rok 2004/2005) ........str. 37 Tabulka 10.... Obchodní výměna ČR – Indie (v tis. USD) ..........................str. 38 Tabulka 11.... Komoditní struktura českého vývozu do Indie (rok 2004)...str. 39 Tabulka 12.... Komoditní struktura českého dovozu z Indie (rok 2004) .....str. 40 Tabulka 13.... Vývoj počtu pracovníků na OEÚ..........................................str. 55 Tabulka 14.... Vývoj prostředků vynaložených na financování OEÚ .........str. 56 Tabulka 15.... Rozšíření sítě zahraničních zastoupení v Indii .....................str. 57

63

8 Seznam použitých zkratek ČR

– Česká republika

EU

– Evropská Unie

OECD

– Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj)

MPO

– Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky

MZV

- Ministerstvo zahraničních věcí České republiky

UNFPA

- United Nations Population Fond (Populační fond OSN)

ZÚ

- Zastupitelský úřad

OEÚ ZÚ

- Obchodně-ekonomický úsek zastupitelského úřadu

HDP

- Hrubý domácí produkt

BPO

- Business process outsourcing

GATT

- General Agreement on Tarrifs and Trade (Všeobecná dohoda clech a obchodu)

ČEB

- Česká exportní banka

EGAP

- Exportní a garanční pojišťovací společnost

64

9 Seznam použité literatury






Publikace: Gelbič, Vladimír, Indie: Studie infocentra pro exportéry a investory, Praha: Centrum vnějších ekonomických vztahů, 1995 Chopra, Ajai, India: Economic Reform and Growth, Occasional Paper, International Monetary Fund, 1995 Kubišta V. a kol.: Mezinárodní ekonomické vztahy, HZ Editio, 1999 Machková H., Sato A., Zamykalová M. a kol.: Mezinárodní obchod a marketing (Praktická výkladová encyklopedie), Grada Publishing, 2002 Perdikis, Nicholas, The Indian Ekonomy – Contemporary Issues, Ashgate Publishing Limited, 2000

Periodika:
Magazín Hospodářských novin Exportér – Indie, číslo 2, únor 2006







Materiály: Exportní strategii České republiky pro období 2006 – 2010 Koncepce proexportní politiky pro období let 2003 – 2006 Informační materiál „EGAP – partner prozíravých“ Souhrnná teritoriální informace za rok 2004 – Indie Souhrnná teritoriální informace za rok 2005 – Indie Strategie prosazování obchodně-ekonomických zájmů České republiky v Indii














Internetové zdroje – české: Česká agentura na podporu obchodu/CzechTrade, www.czechtrade.cz Česká exportní banka, http://www.ceb.cz Český statistický úřad, http://czso.cz Exportní a garanční pojišťovací společnost, http://www.egap.cz Indická ambasáda v Praze, http://www.india.cz Informační portál Businessinfo, http://www.businessinfo.cz Informační portál Euroekonom, http://www.euroekonom.cz Informační portál pro exportéry, http://www.export.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, http://www.mpo.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR, http://www.mzv.cz Velvyslanectví České republiky v Dillí, http://www.mzv.cz/newdelhi

Internetové zdroje – zahraniční:
Konsensus OECD, http://www.oecd.org
Ministerstvo financí Indie, http://indiabudget.nic.in
Národní stránky Indie, http://www.india.gov.in 65

10 Přílohy78 Tabulka 15............ ZAHRANIČNÍ OBCHOD INDIE ................................str. 67 Tabulka 16............ PRINCIPAL EXPORTS ...............................................str. 68 Tabulka 17............ PRINCIPAL IMPORTS................................................str. 69 Tabulka 18............ INDIA’S SHARE IN WORLD EXPORTS BY COMMODITY DIVISIONS AND GROUPS ..............str. 70 Tabulka 19............ DIRECTION OF TRADE : EXPORTS........................str. 71 Tabulka 20............ DIRECTION OF TRADE : IMPORTS ........................str. 72 Tabulka 21............ INDEX NUMBERS OF FOREIGN TRADE ...............str. 73

78

Zdroj: Ministerstvo financí Indie, http://indiabudget.nic.in/

66

Tabulka 15: ZAHRANIČNÍ OBCHOD INDIE Rok

Export (včetně reexportů) 1 2 1949-50 1016 1950-51 1269 1951-52 1490 1952-53 1212 1953-54 1114 1954-55 1233 1955-56 1275 1956-57 1259 1957-58 1171 1958-59 1219 1959-60 1343 1960-61 1346 1961-62 1381 1962-63 1437 1963-64 1659 1964-65 1701 1965-66 1693 1966-67 1628 1967-68 1586 1968-69 1788 1969-70 1866 1970-71 2031 1971-72 2153 1972-73 2550 1973-74 3209 1974-75 4174 1975-76 4665 1976-77 5753 1977-78 6316 1978-79 6978 1979-80 7947 1980-81 8486 1981-82 8704 1982-83 9107 1983-84 9449 1984-85 9878 1985-86 8904 1986-87 9745 1987-88 12089 1988-89 13970 1989-90 16612 1990-91 18143 1991-92 17865 1992-93 18537 1993-94 22238 1994-95 26330 1995-96 31797 1996-97 33470 1997-98 35006 1998-99 33218 1999-00 36822 2000-01 44560 2001-02 43827 2002-03 52719 2003-04 63843 2004-05(4 – 12)

Import

3 1292 1273 1852 1472 1279 1456 1620 1750 2160 1901 2016 2353 2281 2372 2558 2813 2944 2923 2656 2513 2089 2162 2443 2415 3759 5666 6084 5677 7031 8300 11321 15869 15174 14787 15311 14412 16067 15727 17156 19497 21219 24075 19411 21882 23306 28654 36678 39133 41484 42389 49671 50536 51413 61412 78149 53499

Bilance

Meziroční změna Export Import (procent) 5 6

4 –276 –4 24.9 –362 17.4 –260 –18.6 –166 –8.1 –223 10.7 –345 3.3 –491 –1.2 –989 –7.0 –682 4.2 –674 10.1 –1007 0.3 –900 2.6 –935 4.0 –899 15.5 –1111 2.6 –1251 –0.5 –1295 –3.9 –1071 –2.6 –726 12.7 –223 4.4 –131 8.8 –290 6.0 134 18.4 –549 25.9 –1492 30.1 –1420 11.7 77 23.3 –715 9.8 –1322 10.5 –3374 13.9 –7383 6.8 –6470 2.6 –5679 4.6 –5861 3.8 –4534 4.5 –7162 –9.9 –5982 9.4 –5067 24.1 –5526 15.6 –4607 18.9 –5932 9.2 –1546 –1.5 –3345 3.8 –1068 20.0 –2324 18.4 –4881 20.8 –5663 5.3 –6478 4.6 –9171 –5.1 –12849 10.8 –5976 21.0 –7586 –1.6 –8693 20.3 –14306 21.1 73652 –20153

67

–1.5 45.5 –20.5 –13.1 13.8 11.3 8.0 23.4 –12.0 6.0 16.7 –3.1 4.0 7.8 10.0 4.7 –0.7 –9.1 –5.4 –16.9 3.5 13.0 –1.1 55.6 50.8 7.4 –6.7 23.9 18.0 36.4 40.2 –4.4 –2.6 3.5 –5.9 11.5 –2.1 9.1 13.6 8.8 13.5 –19.4 12.7 6.5 22.9 28.0 6.7 6.0 2.2 17.2 1.7 1.7 19.4 27.3 23.4

33.6

Tabulka 16: PRINCIPAL EXPORTS Quantity : Thousand tonne Value : Rs. crore & US $ Million 2001-2002

I.

Agricultural and allied products:

2002-03

2003-04

Qty.

Rs. cr

$ milion

Qty.

Rs. cr

$ million

Qty.

Rs. cr

$ million

—

29312

6146

—

33691

6962

—

36247

7888

176.3

1095

230

184.9

994

205

188

1086

236

of which I. 1

Coffee

I. 2

Tea and mate

180.1

1719

360

184.4

1663

344

178

1637

356

I. 3

Oil cakes

278.2

2263

474

177.6

1847

382

325

3348

729

I. 4

Tobacco

97.9

808

169

100.5

1022

211

121

1096

238

I. 5

Cashew kernels

92.4

1652

346

129.4

2053

424

99.7

1700

370

I. 6

Spices

239.3

1497

314

278.0

1659

343

267.0

1544

336

1677.5

1782

374

1870.2

1814

375

1299.2

1235

269

8.2

43

9

11.7

50

10

179.6

942

205

2208.4

3174

666

4967.8

5831

1205

3412.1

4708

1025

I. 7

Sugar and molasses

I. 8

Raw cotton

I. 9

Rice

I. 10

Fish and fish preparations

—

5897

1236

—

6928

1432

—

6106

1329

I. 11

Meat and meat preparations

—

1193

250

—

1377

284

—

1714

373

I. 12

Fruits, vegetables and pulses —

1560

327

—

1692

350

—

2358

513

processed fruits and juices)

—

1236

259

—

1484

307

—

1403

305

Ores and minerals (excl. coal)

—

4736

993

—

7591

1568

—

8876

1932

57.7

56

12

33.8

41

8

—

106

23

23084.6

2034

426

57093.3

4200

868

—

5173

1126

— 161161

33792

— 198760

41070

— 228246

49671

(excl.cashew kernels, processed fruits & juices) I. 13 II.

Miscellaneous processed foods (incl.

of which II.1

Mica

II.2

Iron ore (million tonne)

III.

Manufactured goods

III. 1

Textile fabrics & manufactures

of which (excl. carpets hand-made)

—

—

—

—

43753

9041

—

44234

9626

—

14655

3073

—

16217

3351

—

15600

3395

textile materials

—

23877

5006

—

27536

5690

—

28634

6231

III. 2

Coir yarn and manufactures

—

295

62

—

355

73

—

357

78

III. 3

Jute manufactures incl.twist & yarn

—

612

128

—

907

187

—

1113

242

III. 4

Leather & leather manufactures goods & leather garments

—

9110

1910

—

8944

1848

—

9938

2163

Handicrafts (incl. carpets hand-made)

—

4406

924

—

5742

1186

—

4867

1059

III. 5.1 Gems and jewellery

—

34845

7306

—

43806

9052

—

48586

10573

III. 6

Chemicals and allied products @

—

22339

4684

—

28456

5880

—

34915

7598

III. 7

Machinery, transport & metal —

33093

6939

—

43474

8983

—

56615

12321

IV.

Mineral fuels and lubricants (incl.coal) —

10411

2183

—

13102

2707

—

17159

3734

V.

Others

—

3398

712

—

1993

412

—

2839

618

VI.

TOTAL

— 209018

43827

— 255137

52719

— 293367

63843

of which III.1.1 III.1.2

Cotton yarn,fabrics, made-ups etc. Readymade garments of all

incl.leather footwear,leather travel III. 5

of which

manufactures including iron and steel*

68

Tabulka 17: PRINCIPAL IMPORTS Quantity : Thousand tonne Value : Rs. crore & US $ Million 2001-02 Qty.

I.

I.1 II. II.1 II.2 II.3 II.3.1 II.3.2 II.3.3 II.3.4 II.4 II.5 II.5.1 II.6 II.6.1 II.6.2 II.6.3 II.6.4 II.6.5 II.7 II.8 II.9 II.9.1 II.10 II.11 III. III.1 III.2

III.3 III.4 IV. V.

2002-03

2003-04

Rs. cr

$ million

Qty.

Rs. cr

$ million

Qty.

Rs. cr

$ million

Food and live animals chiefly for N.A. N.A. food (excl. cashew raw) of which: Cereals and cereal preparations 41.3 86 Raw materials and intermediate manufactures N.A. N.A. Cashewnuts (unprocessed) 161.7 431 Crude rubber (including synthetic and reclaimed) 163.9 831 Fibres N.A. N.A. of which: Synthetic and regenerated fibres (man-made fibres) 44.0 272 Raw wool 72.7 623 Raw cotton 387.0 2054 Raw jute 79.6 96 Petroleum, oil and lubricants 85053 66769 Animal and vegetable oils and fat N.A. N.A. of which: Edible oils 4321 8 6465 Fertilizers and chemical products N.A. N.A. of which: Fertilizers and fertilizer Mfg. 6905.0 2964 Chemical elements and compounds — 2120 Dyeing, tanning and colouring material — 1132 Medicinal and pharmaceutical products — 2027 Plastic material, regenerated cellulose and artificial resins — 3215 Pulp and waste paper 1459.9 1405 Paper, paper board and manufactures thereof 1203.9 2131 Non-metallic mineral manufactures — 1049 of which: Pearls, precious and semiprecious stones, unworked or wo — 22046 Iron and steel 1479.6 3976 Non-ferrous metals — 24941 Capital goods — 28061 Manufactures of metals — 1941 Non-electrical machinery apparatus and appliances including — 15089 machine tools Electrical machinery, apparatus and appliances — 2835 Transport equipment — 5482 Others (Unclassified) N.A. N.A. TOTAL — 245200

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

N.A.

18

53.7

119

25

34

88

19

N.A. 90

N.A. 402.9

N.A. 1236

N.A. 255

N.A. 442.5

N.A. 1372

N.A. 299

174 N.A.

156.1 N.A.

883 N.A.

182 N.A.

218.7 N.A.

1290 N.A.

281 N.A.

57 131 431 20 14000 N.A.

57.4 73.6 233.8 143.2 89967.0 N.A.

364 801 1238 135 85367 N.A.

75 166 256 28 17640 N.A.

35.1 84.6 252.9 111.9 99495.0 N.A.

269 871 1570 94 94520 N.A.

58 190 342 20 20570 N.A.

1356 N.A.

4365.0 N.A.

8779 N.A.

1814 N.A.

5290.2 N.A.

11683 N.A.

2542 N.A.

622 444

6608.4 —

2625 16828

542 3477

5756.3 —

2916 21429

635 4663

237

—

1340

277

—

1601

348

425

—

2865

592

—

2958

644

674 295

— 1677.4

3784 1662

782 343

— 1758.8

4972 1880

1082 409

447 220

736.7 —

2175 —

449 —

1075.5 —

3022 —

658 —

4623 834 5230 5884 407

— 1801.3 — — —

29341 4297 27204 35837 2363

6063 888 5621 7405 488

— 2375.3 — — —

32757 6921 35866 47741 3169

7129 1506 7805 10389 690

6164

—

18451

3813

—

23911

5204

— 3214 — 9183 N.A. N.A. — 297206

664 1898 N.A. 61412

— 4008 — 14833 N.A. N.A. — 359108

872 3228 N.A. 78149

594 1150 N.A. 51413

69

Tabulka 18: INDIA’S SHARE IN WORLD EXPORTS BY COMMODITY DIVISIONS AND GROUPS (US $ million) Div. Code Sl. No. Group

Commodity Division/Group

2001 World

01 03 04 042 05 06 07 071 074 075 08 12 121 122 22 28 281 51 52 53 54 55

541

57 58 59 61 611 612 613 65 652 653 654 66 67 69 71 72 73 74 75 76 77 78 79 84

667

Meat and meat preparations 46787 Fish, crustaceans and molluscs & preparations 51283 Cereals and cereal preparations 56090 Rice 6912 Vegetables and fruits 70800 Sugar, sugar preparations and honey 16056 Coffee, tea, cocoa, spices and manufactures 25498 Coffee and coffee substitutes 8891 Tea and mate 2631 Spices 2240 Feeding stuff for animals 21927 Tobacco and tobacco manufactures 21179 Unmanufactured tobacco and refuse 5916 Manufactured tobacco 15262 Oilseeds and oleaginous fruit 15166 Metalliferous ores and metal scrap 46939 Iron ore and concentrates 9111 Organic chemicals 131164 Inorganic chemicals 34287 Dyeing, tanning and colouring materials 33033 Medicinal and pharmaceutical products 13297 Essential oils and perfume materials 47720 Soap, cleansing etc. Explosives and pyrotechnic products 1130 Artificial resins, plastic materials, 118644 cellulose esters & ethers Chemical materials and products n.e.s. 63446 Leather, leather manufactures & dressed fur skins 25277 Leather 17349 Manufactures of leather or of composition leather 6789 Fur skins, tanned or dressed etc. 1139 Textile yarn, fabrics, made-up articles 159499 Woven cotton fabrics 22318 Woven fabrics of man made fibres 28577 Woven fabrics other than of cotton or 8857 man-made fibres Pearls, precious and semi-precious stones 54046 Iron and steel 136038 Manufactures of metals n.e.s. 113753 Power-generating machinery & equipment 166149 Machinery specialized for particular industries 156076 Metal-working machinery 38466 General industrial machinery & equipment & machine parts thereof 227119 Office machinery and ADP equipment 346409 Telecommunication and sound recording and reproducing apparatus and equipment 281471 Electrical machinery, apparatus and appliances 544648 Road vehicles (including air cushion vehicles) 547369 Other transport equipment 169603 Articles of apparel and clothing accessories 199616 Other exports 1845743 Total exports 5897242

70

India

2002 India’s share (%)

World

India

India’s share (%)

250 1223 1001 673 758 386 788 233 350 206 509 123 123 0 201 588 432 1372 131 442 1348 224

0.5 2.4 1.8 9.7 1.1 2.4 3.1 2.6 13.3 9.2 2.3 0.6 2.1 0.0 1.3 1.3 4.7 1.0 0.4 1.3 10.1 0.5

46956 52921 59528 6706 73884 16490 28230 8764 2598 2494 22439 20920 5253 15666 15486 48501 9972 139003 33895 35451 15187 52917

278 1384 1643 1213 816 392 743 205 327 212 316 152 152 0 147 1225 864 1756 108 512 1760 232

0.6 2.6 2.8 18.1 1.1 2.4 2.6 2.3 12.6 8.5 1.4 0.7 2.9 0.0 0.9 2.5 8.7 1.3 0.3 1.4 11.6 0.4

7 184

0.7 0.2

1226 125959

7 224

0.6 0.2

414 864 464 400 0 5348 975 623 292

0.7 3.4 2.7 5.9 0.0 3.4 4.4 2.2 3.3

66584 25269 17095 6986 1188 166897 24521 28388 8500

448 855 507 349 0 6009 1009 760 346

0.7 3.4 3.0 5.0 0.0 3.6 4.1 2.7 4.1

6188 1333 1093 180 360 121

11.4 1.0 1.0 0.1 0.2 0.3

56027 146861 130758 168350 157912 35949

7592 2357 1193 232 409 160

13.6 1.6 0.9 0.1 0.3 0.4

96 0

0.0 0.0

239046 342805

84 0

0.0 0.0

0

0.0

290248

0

0.0

135 328 37 5496 7343 39263

0.0 0.1 0.0 2.8 0.4 0.7

554929 607614 171050 206040 1898666 6126225

168 404 113 6048 8111 46358

0.0 0.1 0.1 2.9 0.4 0.8

1960-61 OECD 425 of which: EU 232 of which: Belgium 5 France 9 Germany 20 Netherlands 9 U.K. 173 North Am 120 Canada 18 U.S.A. 103 Other OECD 65 of which: Australia 22 Japan 35 OPEC 26 of which: Iran 5 Iraq 3 Kuwait 3 Saudi Arabia 3 Eastern Eur, 45 of which: G.D.R.* 3 Romania 1 Russia@@ 29 Others LDCs** 95 of which: Africa 40 Asia 45 Latin Am. 10

129 166 10

25 14 210 305

27 10 16 15 323

25 204 99

20 18 32 14 170 235 28 207 234

282

70-71 769

350 900 36

49 58 1226 1286

123 52 97 165 1486

92 598 745

145 147 385 152 395 806 62 743 708

1447

80-81 3126

668 4665 132

* 96 5255 5465

141 44 74 419 5819

321 3039 1831

1259 766 2549@ 644 2128 5077 281 4797 3401

8951

90-91 17428

6489 43566 4228

* 56 4061 54282

1037 384 910 3760 4964

1854 8198 22223

6718 4660 8715@ 4021 10502 45509 2999 42510 10341

46120

2000-01 107238

7796 46803 4035

* 54 3807 58634

1207 986 984 3941 4859

1994 7204 24996

6632 4507 8529@ 4120 10306 43391 2789 40602 9494

45524

01-02 103120

8261 64534 5763

* 133 3407 78558

3169 1040 1213 4553 4639

2440 9021 33462

8042 5198 10195@ 5071 12081 56110 3379 52730 11789

54173

02-03 127679

9665 81010 4999

* 220 3280 95674

4219 345 1466 5162 5136

2685 7854 43971

8298 5886 11693@ 5924 13892 56306 3507 52798 10934

61816

03-04 136151

and Carribean V. Others 51 39 68 2010 14864 17410 10800 12435 VI. TOTAL 642 1535 6711 32553 203571 209018 255137 293367 @ Figures for unified Germany. Neg. Negligible * Included under F.R.G. (Item I.1.3 above) with the reunification of Germany. ** Excluding members of OPEC. @@ Refers to former USSR before 1992-93.

IV.1 IV.2 IV.3

III.1 III.2 III.3 IV.

II.1 II.2 II.3 II.4 III.

I.3.1 I.3.2 II.

I.1.1 I.1.2 I.1.3 I.1.4 I.1.5 I.2 I.2.1 I.2.2 I.3

I.1

I.

(Rs. crore)

Tabulka 19: DIRECTION OF TRADE : EXPORTS

8.0 100.0

6.3 6.9 1.6

0.5 0.2 4.5 14.8

0.8 0.5 0.5 0.5 7.0

3.5 5.5 4.1

0.8 1.4 3.1 1.3 26.9 18.7 2.7 16.0 10.1

36.2

1960-61 66.1

2.7 100.0

8.4 10.8 0.7

1.6 0.9 13.7 19.8

1.7 0.6 1.0 0.9 21.0

1.6 13.3 6.4

1.3 1.2 2.1 0.9 11.1 15.3 1.8 13.5 15.2

18.4

70-71 50.1

1.0 100.0

5.2 13.4 0.5

0.7 0.9 18.3 19.2

1.8 0.8 1.4 2.5 22.1

1.4 8.9 11.1

2.2 2.2 5.7 2.3 5.9 12.0 0.9 11.1 10.6

21.6

80-81 46.6

6.2 100.0

2.1 14.3 0.4

* 0.3 16.1 16.8

0.4 0.1 0.2 1.3 17.9

1.0 9.3 5.6

3.9 2.4 7.8@ 2.0 6.5 15.6 0.9 14.7 10.4

27.5

90-91 53.5

(Percentage share)

7.3 100.0

3.2 21.4 2.1

* Neg. 2.0 26.7

0.5 0.2 0.4 1.8 2.4

0.9 4.0 10.9

3.3 2.3 4.3@ 2.0 5.2 22.4 1.5 20.9 5.1

22.7

2000-01 52.7

8.3 100.0

3.7 22.4 1.9

* Neg. 1.8 28.1

0.6 0.5 0.5 1.9 2.3

1.0 3.4 12.0

3.2 2.2 4.1@ 2.0 4.9 20.8 1.3 19.4 4.5

21.8

01-02 49.3

4.2 100.0

3.2 25.3 2.3

* 0.1 1.3 30.8

1.2 0.4 0.5 1.8 1.8

1.0 3.5 13.1

3.2 2.0 4.0@ 2.0 4.7 22.0 1.3 20.7 4.6

21.2

02-03 50.0

4.2 100.0

3.3 27.6 1.7

* 0.1 1.1 32.6

1.4 0.1 0.5 1.8 1.8

0.9 2.7 15.0

2.8 2.0 4.0 2.0 4.7 19.2 1.2 18.0 3.7

21.1

03-04 46.4

V. VI.

IV.1 IV.2 IV.3

III.1 III.2 III.3 IV.

II.1 II.2 II.3 II.4 III.

I.3.1 I.3.2 II.

I.1.1 I.1.2 I.1.3 I.1.4 I.1.5 I.2 I.2.1 I.2.2 I.3

I.1

I.

1960-61 70-71 80-81 90-91 2000-01 01-02 OECD 875 1042 5740 23310 92092 98439 of which: EU 417 320 2639 12680 45663 46711 of which: Belgium 15 12 296 2718 13112 13177 France 21 21 280 1304 2928 4026 Germany 123 108 694 3473 8039 9672 Netherlands 11 19 215 793 1999 2225 U.K. 217 127 731 2894 14472 12224 North America 347 570 1851 5804 15588 17546 Canada 20 117 332 559 1814 2525 U.S.A. 328 453 1619 5245 13774 15021 Other OECD 80 122 932 4826 13634 16858 of which: Australia 18 37 170 1464 4855 6229 Japan 61 83 749 3245 8416 10237 OPEC 52 126 3488 7041 12385 14221 of which: Iran 30 92 1339 1018 965 1354 Iraq 2 3 753 496 32 0.2 Kuwait Neg. 6 338 363 515 351 Saudi Arabia 14 24 540 2899 2838 2219 Eastern Europe 38 220 1296 3377 2968 3320 of which: G.D.R.* 3 19 44 * * * Romania 5 17 97 50 99 231 Russia @@ 16 106 1014 2548 2365 2554 Others LDCs** 132 239 1966 7965 40347 46869 of which: Africa 63 169 205 959 3838 4624 Asia 64 54 1431 6033 33149 37414 Latin America 5 16 313 974 3360 4831 and Carribean Others 25 7 59 1505 83080 82350 TOTAL 1122 1634 12549 43198 230873 245200 @ Figures for unified Germany. Neg. – Negligible * Included under F.R.G.(Item I.1.3 above) with the reunification of Germany. @@ Refers to former USSR before 1992-93. ** Excluding members of OPEC.

(Rs. crore)

Tabulka 20: DIRECTION OF TRADE : IMPORTS

105480 297206

5292 47658 5222

* 221 2868 58172

1250 0.1 869 2443 3837

6469 8887 16950

17964 5295 11637 1867 13439 24245 2741 21505 15726

56434

02-03 112766

119604 359108

4703 61830 5504

* 330 4410 72037

1226 1 655 3390 5673

12174 12258 25905

18270 5010 13411 2461 14862 26471 3336 23136 24794

62248

03-04 135889

72

2.2 100.0

5.6 5.7 0.4

0.3 0.4 1.4 11.8

2.6 0.2 Neg. 1.3 3.4

1.6 5.4 4.6

1.4 1.9 10.9 0.9 19.4 31.0 1.8 29.2 7.1

37.1

1960-61 78.0

0.4 100.0

10.4 3.3 1.0

1.1 1.0 6.5 14.6

5.6 0.2 0.3 1.5 13.5

2.2 5.1 7.7

0.7 1.3 6.6 1.2 7.8 34.9 7.2 27.7 7.4

19.6

70-71 63.8

0.5 100.0

1.6 11.4 2.5

0.4 0.8 8.1 15.7

10.7 6.0 2.7 4.3 10.3

1.4 6.0 27.8

2.4 2.2 5.5 1.7 5.8 14.7 2.6 12.9 7.4

21.0

80-81 45.7

3.5 100.0

2.2 14.0 2.3

* 0.1 5.9 18.4

2.4 1.1 0.8 6.7 7.8

3.4 7.5 16.3

6.3 3.0 8.0 1.8 6.7 13.4 1.3 12.1 11.2

29.4

90-91 54.0

(Percentage share)

36.0 100.0

1.7 14.4 1.5

* Neg. 1.0 17.5

0.4 Neg. 0.2 1.2 1.3

2.1 3.6 5.4

5.7 1.3 3.5 0.9 6.3 6.8 0.8 6.0 5.9

19.8

2000-01 39.9

33.6 100.0

1.9 15.3 2.0

* 0.1 1.0 19.1

0.6 Neg. 0.1 0.9 1.4

2.5 4.2 5.8

5.4 1.6 3.9 0.9 5.0 7.2 1.0 6.1 6.9

19.1

01-02 40.1

35.5 100.0

1.8 16.0 1.8

* 0.1 1.0 19.6

0.4 Neg. 0.3 0.8 1.3

2.2 3.0 5.7

6.0 1.8 3.9 0.6 4.5 8.2 0.9 7.2 5.3

19.0

02-03 37.9

33.3 100.0

1.3 17.2 1.5

* 0.1 1.2 20.1

0.3 Neg. 0.2 0.9 1.6

3.4 3.4 7.2

5.1 1.4 3.7 0.7 4.1 7.4 0.9 6.4 6.9

17.3

03-04 37.8

Tabulka 21: INDEX NUMBERS OF FOREIGN TRADE (Base : 1978-79=100) Unit Value Index

Volume Index

Exports

Imports

Exports Imports

1969-70

44.0

35.2

55.7

1970-71*

45.0

35.3

1971-72*

46.0

1972-73*

Terms of trade

Year Gross

Net

Income

64.9

116.5

125.0

69.6

59.0

67.2

113.9

127.4

75.2

32.8

59.2

80.6

136.1

140.2

83.0

51.2

34.2

66.5

76.7

115.3

149.7

99.6

1973-74*

62.2

48.9

69.5

87.2

125.4

127.2

88.4

1974-75*

78.0

84.5

73.7

77.2

104.7

92.3

68.4

1975-76*

83.9

99.1

81.7

76.0

93.0

84.7

69.2

1976-77*

89.4

96.3

96.8

76.1

78.6

92.9

89.9

1977-78*

100.3

88.0

93.2

100.0

107.3

114.0

106.2

1978-79

100.0

100.0

100.0

100.0

100.0

100.0

100.0

1979-80

105.4

114.1

106.2

116.4

109.7

92.4

98.1

1980-81

108.5

134.2

108.1

137.9

127.6

80.8

87.3

1981-82

124.1

133.1

110.1

150.6

136.8

93.2

102.6

1982-83

132.0

136.3

116.7

154.6

132.4

96.8

113.0

1983-84

151.0

125.8

113.0

185.4

164.1

120.0

135.6

1984-85

169.8

161.7

120.8

156.1

129.2

105.0

126.8

1985-86

170.8

158.8

111.3

182.3

163.8

107.6

119.8

1986-87

179.4

139.4

121.3

212.3

175.0

128.6

156.0

1987-88

195.4

160.0

140.0

204.8

146.3

122.1

170.9

1988-89

232.2

185.5

152.1

224.2

147.4

125.2

190.4

1989-90

276.6

228.4

174.9

227.8

130.2

121.1

211.8

1990-91

292.5

267.7

194.1

237.7

122.5

109.3

212.2

1991-92

369.5

309.1

208.6

228.0

109.3

119.5

249.3

1992-93

421.5

331.0

222.9

282.0

126.5

127.3

283.8

1993-94

474.1

327.2

257.5

329.1

127.8

144.9

373.1

1994-95

494.6

324.6

292.7

408.3

139.5

152.4

446.0

1995-96

484.2

351.0

384.3

514.8

134.0

137.9

530.0

1996-97

504.7

399.8

411.8

511.8

124.3

126.2

519.7

1997-98

589.4

404.2

386.0

562.1

145.6

145.8

562.8

1998-99

611.7

407.8

399.2

644.2

161.4

150.0

598.8

1999-00

604.5

450.5

461.0

704.8

152.9

134.2

618.7

2000-01

624.3

487.5

571.4

697.7

122.1

128.1

732.0

2001-02

618.0

492.9

592.7

732.8

123.6

125.4

743.2

2002-03

619.6

545.6

721.6

802.4

111.2

113.6

819.7

* Converted from the original base with the help of linking factors. Notes : 1. Gross Terms of Trade implies Volume Index of Imports expressed as a percentage of Volume Index of Exports. 2. Net Terms of Trade implies Unit Value Index of Exports expressed as a percentage of Unit Value Index of Imports. 3. Income Terms of Trade implies the product of Net Terms of Trade and Volume Index of Exports expressed as a percentage.