STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BENEŠOV LISTOPAD 2011

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BENEŠOV LISTOPAD 2011

Strategický plán rozvoje města Benešov

OBSAH I OBECNÉ INFORMACE ................................................................................................. 7

OBECNÉ INFORMACE O STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ .................................... 8 II ANALYTICKÁ ČÁST ................................................................................................... 13 1 PROFIL MĚSTA A OKRESU ............................................................................... 14 1.1 HISTORICKÝ VÝVOJ MĚSTA .................................................................................. 14 1.1.1 Novodobá historie........................................................................................ 15 1.2 USPOŘÁDÁNÍ MĚSTA ............................................................................................ 16 1.3 OBYVATELSTVO .................................................................................................. 16 1.4 BYDLENÍ .............................................................................................................. 20 1.5 PŘÍRODNÍ DOMINANTY ......................................................................................... 21 1.6 KULTURNĚ-HISTORICKÉ DOMINANTY .................................................................. 21 1.7 SHRNUTÍ KAPITOLY.............................................................................................. 22 2 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA ....................................................................... 23 2.1 SILNIČNÍ DOPRAVA .............................................................................................. 23 2.2 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ......................................................................................... 24 2.3 VODNÍ DOPRAVA ................................................................................................. 24 2.4 LETECKÁ DOPRAVA ............................................................................................. 24 2.5 CYKLISTICKÁ DOPRAVA....................................................................................... 24 2.6 PĚŠÍ DOPRAVA ..................................................................................................... 24 2.7 MĚSTSKÁ HROMADNÁ DOPRAVA ......................................................................... 25 2.8 DOPRAVA V KLIDU............................................................................................... 25 2.9 SHRNUTÍ KAPITOLY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA............................................... 26 3 TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .................................................................... 28 3.1 PITNÁ VODA ......................................................................................................... 28 3.2 ODKANALIZOVÁNÍ ............................................................................................... 28 3.2.1 Projekt na intenzifikaci čistírny odpadních vod .......................................... 28 3.3 ELEKTRICKÁ ENERGIE .......................................................................................... 29 3.4 PLYN .................................................................................................................... 29 3.4.1 VVTL plynovody......................................................................................... 30 3.4.2 VTL plynovody ........................................................................................... 30 3.4.3 Místní STL plynovody................................................................................. 30 3.4.4 Místní NTL plynovody ................................................................................ 30 3.5 TEPLO .................................................................................................................. 30 3.6 TELEKOMUNIKACE .............................................................................................. 31 3.6.1 Telefonní síť ................................................................................................ 31 3.6.2 Dálkové kabely ............................................................................................ 31 3.6.3 Radioreléové spoje....................................................................................... 31

2

Strategický plán rozvoje města Benešov 3.7 PRODUKTOVODY.................................................................................................. 31 3.8 NAKLÁDÁNÍ S ODPADY ........................................................................................ 31 3.9 SHRNUTÍ KAPITOLY.............................................................................................. 31 4 EKONOMIKA, TRH PRÁCE A CESTOVNÍ RUCH ......................................... 33 4.1 HOSPODAŘENÍ MĚSTA .......................................................................................... 33 4.1.1 Majetek města .............................................................................................. 33 4.2 DOTACE ............................................................................................................... 33 4.2.1 Projekty podpořené z fondů Evropské Unie: ............................................... 33 4.3 PODNIKÁNÍ .......................................................................................................... 35 4.4 TRH PRÁCE........................................................................................................... 36 4.4.1 Největší zaměstnavatelé ve městě Benešově ............................................... 37 4.4.2 Největší zaměstnavatelé v okrese Benešov: ................................................ 38 4.5 CESTOVNÍ RUCH................................................................................................... 39 4.5.1 Přírodní atraktivity ....................................................................................... 42 4.5.2 Kulturní atraktivity ...................................................................................... 42 4.5.3 Architektonické památky ............................................................................. 42 4.5.4 Ubytovací služby ......................................................................................... 43 4.5.5 Stravovací služby ......................................................................................... 44 4.5.6 Turistické informační centrum (TIC) .......................................................... 44 4.5.6.1 Organizace působící v oblasti cestovního ruchu ...................................... 44 4.6 SHRNUTÍ KAPITOLY.............................................................................................. 45 5 SOCIÁLNÍ OBLAST, ŠKOLSTVÍ A KULTURA ............................................... 46 5.1 SOCIÁLNÍ OBLAST ................................................................................................ 46 5.1.1 Sociální služby ve školství .......................................................................... 46 5.1.2 Pobytové službě ........................................................................................... 46 Domy s PS ................................................................................................................ 46 Domov seniorů Benešov .......................................................................................... 46 Dům na půli cesty (CERPOS) .................................................................................. 47 5.1.3 Organizace pomáhající zdravotně postiženým ............................................ 47 Regionální sdružení zdravotně postižených Benešov .............................................. 47 PRAMEN, o.s. .......................................................................................................... 47 RYTMUS Benešov, o.p.s. ........................................................................................ 48 BENKON/ Benešovský klub onkologicky nemocných ........................................... 48 5.1.4 Terénní služby ............................................................................................. 48 Pečovatelská služba .................................................................................................. 48 TŘI o.s. ..................................................................................................................... 49 5.1.5 Služby pro rodinu: ....................................................................................... 49 Rodinná psychologická poradna / PhDr. Věra Tawilová, psycholog ...................... 49 Mateřská centra ........................................................................................................ 49 MC Hvězdička.......................................................................................................... 49 Hlídáček ................................................................................................................... 49 Dětské domovy: ........................................................................................................ 50 Dětský domov a školní jídelna Racek ...................................................................... 50 5.1.6 Nízkoprahové centrum................................................................................. 50

3

Strategický plán rozvoje města Benešov 5.2 ZDRAVOTNICTVÍ .................................................................................................. 50 5.3 VEŘEJNÁ POHŘEBIŠTĚ .......................................................................................... 51 5.4 ŠKOLSTVÍ............................................................................................................. 51 5.4.1 Mateřské školy ............................................................................................. 52 MŠ Bezručova "Čtyřlístek" ...................................................................................... 53 MŠ Dukelská "U kohoutka Sedmipírka".................................................................. 53 MŠ Pražského povstání "Úsměv"............................................................................. 54 MŠ Táborská "Berušky" ........................................................................................... 54 ZŠ a MŠ Benešov Na Karlově ................................................................................. 54 5.4.2 Základní školy ............................................................................................. 54 5.4.3 Střední školy a učiliště ................................................................................. 56 Střední zdravotnická škola Benešov ........................................................................ 56 Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov (pobočka Benešov) ...... 56 Gymnázium Benešov ............................................................................................... 56 Integrovaná střední škola technická Benešov .......................................................... 56 Střední odborná škola Benešov ................................................................................ 57 Střední odborné učiliště stavební, Benešov .............................................................. 57 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ..................... 57 Střední škola cestovního ruchu, Benešov, s.r.o. ....................................................... 57 5.4.4 Další školská zařízení .................................................................................. 57 5.5 KULTURA ............................................................................................................. 58 5.5.1 Divadlo ........................................................................................................ 58 5.5.2 Muzeum umění a designu ............................................................................ 59 5.5.3 Městská knihovna Benešov ......................................................................... 59 5.5.4 Kulturní centrum Karlov.............................................................................. 59 5.5.5 Kino ............................................................................................................. 60 5.5.6 Infocentrum.................................................................................................. 60 5.5.7 Městské kulturní středisko ........................................................................... 60 5.5.8 Kulturní akce ............................................................................................... 60 5.5.9 Folklorní soubor Benešáček ........................................................................ 60 5.5.10 Pěvecký sbor Benešovských učitelek .......................................................... 61 5.5.11 Sukův komorní sbor..................................................................................... 61 5.6 SPORT .................................................................................................................. 61 Sportovní zařízení města Benešov ........................................................................... 61 Klub českých turistů Benešov .................................................................................. 63 5.7 SHRNUTÍ KAPITOLY.............................................................................................. 63 6 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MĚSTA .......................... 65 6.1 PŘÍRODNÍ PODMÍNKY ........................................................................................... 65 6.1.1 Klimatické podmínky .................................................................................. 65 6.1.2 Geomorfologické podmínky ........................................................................ 66 6.1.3 Pedologické podmínky ................................................................................ 67 6.1.4 Fytogeografie a fytocenologie ..................................................................... 68 6.2 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............................................................................................. 68 6.2.1 Ochrana přírody a krajiny ............................................................................ 68 6.2.2 Územní systém ekologické stability ............................................................ 69 6.2.3 Regionální systém ÚSES ............................................................................. 69 4

Strategický plán rozvoje města Benešov 6.2.4 Lokální územní systém ekologické stability ............................................... 69 6.2.5 Krajinná ekologie......................................................................................... 70 6.3 SHRNUTÍ KAPITOLY.............................................................................................. 70 III NÁVRHOVÁ ČÁST .................................................................................................... 71 7 CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA ....................................................... 72 7.1 CELKOVÁ SWOT ANALÝZA MĚSTA ..................................................................... 74 7.2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI .............................................................. 77 7.3 STRATEGICKÁ VIZE ROZVOJE MĚSTA.................................................................... 78 7.3.1 Vize .............................................................................................................. 79 7.3.2 Globální cíl .................................................................................................. 79 7.3.3 Strategický cíl .............................................................................................. 79 7.4 PRIORITNÍ OBLASTI .............................................................................................. 79 7.4.1 Obyvatelstvo a bydlení ................................................................................ 80 7.4.2 Doprava a technická infrastruktura .............................................................. 83 7.4.3 Ekonomika a trh práce ................................................................................. 87 7.4.4 Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví .............................................. 90 7.4.5 Kultura, cestovní ruch a sport ...................................................................... 92 IV PROGRAMOVÁ ČÁST .............................................................................................. 96 8 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ ..................................... 97 8.1 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PRIORITNÍ OBLASTI OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ............. 97 8.2 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PRIORITNÍ OBLASTI DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ................................................................................................ 98 8.3 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PRIORITNÍ OBLASTI EKONOMIKA A TRH PRÁCE................ 99 8.4 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PRIORITNÍ OBLASTI ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................... 100 8.5 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PRIORITNÍ OSY KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ..... 101 V SYSTÉM PRÁCE SE SPRM VČETNĚ IMPLEMENTACE ................................. 102 9 SYSTÉM PRÁCE SE STRATEGICKÝM PLÁNEM ........................................ 103 9.1 IMPLEMENTACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ........................................................... 103 9.2 ORGANIZACE REALIZACE SPRM ....................................................................... 103 9.2.1 Činnost Komise pro realizaci strategického plánu .................................... 103 9.3 AKČNÍ PLÁN ....................................................................................................... 104 9.3.1 Návrhy projektů ......................................................................................... 104 9.3.2 Posuzování návrhů projektů ...................................................................... 105 9.3.3 Výběr projektů do Akčního plánu ............................................................. 105 9.4 REALIZACE A MONITORING PROJEKTŮ ............................................................... 106 9.5 AKTUALIZACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ............................................................. 106 9.6 PROPAGACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ................................................................. 107 ZÁVĚR ............................................................................................................................. 108 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................... 110 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK .................................................. 111 SEZNAM OBRÁZKŮ..................................................................................................... 113 5

Strategický plán rozvoje města Benešov SEZNAM GRAFŮ........................................................................................................... 114 SEZNAM TABULEK ..................................................................................................... 115 SEZNAM PŘÍLOH ......................................................................................................... 118

6


I

OBECNÉ INFORMACE

7


OBECNÉ INFORMACE O STRATEGICKÉM PLÁNOVÁNÍ „Strategický plán rozvoje Města

Benešov“

byl

zkomponován za účelem vytvoření

hlavních

určujících směrů rozvoje města. Strategický plán byl vytvořen

moderními,

obecně

uznávanými

metodami strategických měst.

SPRM

tvorby dokumentů Benešov

vychází z ekonomického, sociálního a environmentálního rozvoje území a jeho vzájemné provázanosti. Strategický dokument respektuje potřebu udržitelného rozvoje (vyvážený rozvoj území v oblasti přírodního prostředí, hospodářského rozvoje a soudržnosti společenství obyvatel daného území). Strategické plánování je dlouhodobý a otevřený proces. Ve výsledném dokumentu by mělo docházet k neustálému a pravidelnému hodnocení změn vstupních údajů i dosažených výsledků. Vytvořený dokument je nutné neustále rozporovat a aktualizovat. Vytyčeným cílem bylo vytvořit kvalitní dlouhodobý koncepční dokument.

8

Strategický plán rozvoje města Benešov Postup zpracování strategického plánu

Územní plán

Rozpočet města

SWOT

Analytická část

analýza

Programová

Návrhová část

část

(realizační část) – projektové záměry

Profil

města

Rozbory

(zpětná

Stanovení

vize,

od

globálního

cíle,

strategického

cíle,

(socioekonomická

vazba

analýza)

projektového týmu)

prioritních

oblastí,

prioritních

cílů,

specifických cílů

Implementace

–

stanovení východisek, postup naplnění Monitoring

cílů. a

aktualizace.

Obr. 1 Postup zpracování SPRM

Proces strategického plánování rozvoje města Benešova, založený na hledání shody o budoucnosti města mezi představiteli mnoha různých institucí ve městě, byl zahájen v červnu 2011. V červenci dne 20. 7. 2011 proběhla první schůzka zpracovatelů s Koordinační skupinou, na které byly stanoveny základní informace o zpracování strategického plánu a návrh na složení projektového týmu. V rámci první fáze, která trvala přibližně 2 – 3 měsíce a zabývala se analýzou místních podmínek, připravili zpracovatelé strategického plánu Analytickou část SPRM – socioekonomickou analýzu, která obsahuje základní informace o obyvatelstvu, dopravě a technické infrastruktuře, místní ekonomice a podnikatelském prostředí, cestovním ruchu, sociální oblasti, vzdělávání, kultuře a sportu ve městě, o životním prostředí města. Analytická část shrnuje údaje o městě, jeho nejbližším okolí v porovnání s údaji okresu případně ČR a analyzuje postavení města Benešova i jeho vnitřní podmínky.

9

Strategický plán rozvoje města Benešov Analytická část tvorby strategického plánu byla ukončena v srpnu. Následovalo první setkání zpracovatelů s projektovým týmem dne 8. 9. 2011, ve kterém byly konzultovány závěry z analytické části a návrh dalšího postupu prací na strategickém

plánu

a

domluveny další schůzky s jednotlivými

členy

projektového

týmu.

Důvodem

dalších

schůzek je podrobnější vhled

do

jednotlivých

oblastí působnosti členů projektového týmu. Druhá schůzka s jednotlivými členy projektového týmu a se zástupci důležitých příspěvkových organizací města proběhla dne 14. 9. 2011. Na této schůzce byly diskutovány problémy jednotlivých oblastí, jejich další směřování a návrhy na zlepšení. Třetí schůzka s jednotlivými členy projektového týmu proběhla dne 21. 9. 2011, kdy byly prodiskutovány jednotlivé oblasti a jejich problémy. V rámci těchto schůzek byl také domluven další postup práce na strategickém dokumentu. V září a říjnu 2011 zpracovatelé zapracovali veškeré materiály a podněty od projektového týmu a dalších spolupracujících osob. Na základě syntetických závěrů analytických podkladů byla vytvořena SWOT analýza města – analýza silných a slabých stránek města, příležitostí a hrozeb. Ze SWOT analýzy vychází návrhová část. V návrhové části každého rozvojového dokumentu je obsaženo rozhodování o tom, jaké problémy budou prostřednictvím strategického plánu řešeny a jaké nástroje při tom budou použity. V rámci prioritních oblastí byly vypracovány jejich SWOT analýzy, prioritní cíle a specifické cíle včetně koincidenčních matic, které znázorňují vazbu mezi SWOT analýzami konkrétních prioritních oblastí a jejich specifickými cíli. Návrhová část byla prezentována dne 2. 11. 2011 na Radě města, kde byla navržena spolupráce zpracovatelů s Řídící skupinou.

10

Strategický plán rozvoje města Benešov V Programové části byly vypracovány opatření k naplnění strategických cílů a navržen seznam relevantních možností čerpání finančních zdrojů EU. Další část je věnována Implementaci, v této kapitole jsou stanoveny východiska, postup naplnění strategických cílů, zmapování Implementace. V této kapitole je rovněž navržen systém práce se strategickým plánem. Následuje Monitorovací část, ve které je mimo monitoringu zmíněna i oblast aktualizace a propagace strategického plánu. Dne 11. 11. 2011 se uskutečnila schůzka zpracovatelů s Řídící skupinou. Na této schůzce byla prodiskutována Návrhová část, Programová část i Implementace. Řídící skupina sdělila své připomínky k celkovému strategickému dokumentu. Tyto připomínky byly zapracovány zpracovateli do strategického dokumentu. Závěrečná verze dokumentu byla předložena ke schválení Radou města Benešova dne 30. 11. 2011. Přílohou strategického dokumentu je seznam investičních záměrů navazujících na stanovená opatření. K jednotlivým investicím jsou navrženy možnosti čerpání dotačních titulů. Tab. 1 Koordinační skupina Člen koordinační skupiny Ing. Roman Tichovský Ing. Veronika Macková Vlasta Masaříková Ing. Eva Složilová

Funkce Místostarosta Referent dotace Projektový manažer Projektový manažer

Město/ firma Benešov Benešov EUNICE CONSULTING a.s. EUNICE CONSULTING a.s.

Tab. 2 Zpracovatelé SPRM Zpracovatel Bc. Michal Vrba Vlasta Masaříková Ing. Eva Složilová Ing. Helena Polčáková

Funkce Předseda představenstva Projektový manažer Projektový manažer Projektový manažer

Město/ firma EUNICE CONSULTING a.s. EUNICE CONSULTING a.s. EUNICE CONSULTING a.s. EUNICE CONSULTING a.s.

Tab. 3 Složení projektového týmu Člen projektového týmu Ing. Tomáš Heřmánek Pavel Vohralík Ing. Mgr. Iveta Turková Bc. Petra Orsáková Mgr. Josef Holoubek Marie Štěpánková

Funkce na městském úřadě Vedoucí odboru Vedoucí odboru Vedoucí odboru Referent kultury Referent kultury Referent školství

Oblast působnosti Životní prostředí Doprava Sociální oblast Kultura Kultura Školství 11

Strategický plán rozvoje města Benešov Ing. Roman Tichovský Mgr. Bc. Miluše Stibůrková Eva Dušková Ing. Veronika Macková

Místostarosta Tajemnice Vedoucí mzdového a personálního oddělení Referent dotace

Investice a správa majetku Veřejná správa Veřejná správa Veřejná správa

Tab. 4 Řídící skupina Člen Řídící skupiny Ing. Jaroslav Hlavnička Ing. Roman Tichovský Jiří Jandač Tomáš Podhola

Funkce Starosta města Benešov Místostarosta města Benešov Člen Komise pro dopravu a územní rozvoj Místostarosta města Benešov

Město/ firma Benešov Benešov Benešov Benešov

12


II

ANALYTICKÁ ČÁST

13


1

PROFIL MĚSTA A OKRESU

Město Benešov leží necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy v kraji mezi řekou Sázavou a bájnou horou Blaník. Jeho výhodná poloha na dopravních tepnách a atraktivní přírodní i kulturní prostředí jej předurčuje stát se zajímavým střediskem turistického ruchu. Mezi

nejvýznamnější

památky

města

Benešova

patří

zámek

Konopiště.

Ve městě Benešově žije 16 343 obyvatel (k 31. 12. 2010), město leží 360 metrů n. m. Benešov leží na železniční trati 220 Praha – Tábor – České Budějovice. Na západním okraji města vede silnice I/3 spojující tatáž města. Celková výměra obce je 4 684 ha. Město Benešov má rozsáhlý vlastní správní obvod, který zahrnuje místní části – sídla Buková Lhota, Vidlákova Lhota, Bedrč, Dlouhé Pole, Okrouhlice a Úročnice. Tato sídla mají až na několik málo výjimek již dnes převážně nocležný charakter a jsou územně a především pracovně spjata se svým centrem. V jeho územním vlivu se nacházejí i některá další podřízená subregionální střediska – Sázava, Votice a Týnec nad Sázavou.

1.1 Historický vývoj města V 11. století za vlády Přemyslovců probíhala kolonizace dosud neobydlených oblastí jižně od Prahy. Předchůdcem města, ležícího jižně od řeky Sázavy na významné obchodní cestě z Prahy do jižních Čech, byl opevněný dvorec na žulovém ostrohu dnes zvaném Karlov, který tu zřejmě ve 2. polovině 11. stol. založil a po sobě pojmenoval jistý Benedikt (Beneš). Ten byl pak hlavním sídlem pánů z Benešova až do roku 1318, kdy získali nedaleký hrad Konopiště a dvorec opustili. V roce 1327 získal město Benešov rod Šternberků, z jejichž erbu vznikl i pozdější znak města a poprvé se objevuje zmínka o Benešovu jako městečku. V r. 1420 město Benešov vyplenili husité, kteří vypálili zdejší minoritský klášter. V pohusitské době náležel Benešov mezi nejvýznamnější města v Čechách. Za vlády Jiřího z Poděbrad se v prostorách dnes již zaniklého minoritského kostela konaly zemské sněmy. Zmíněný panovník zde v roce 1451 jednal o smíření s katolickou Evropou s papežským legátem Eneášem Silviem Piccolominim, pozdějším papežem Piem II. V roce 1473 vystoupila na zdejším sněmu královna - vdova Johanka z Rožmitálu, aby se pokusila sjednat pro Čechy dočasný smír. V roce 1512 získal Benešov statut města, jehož jádrem bylo prostorné tržiště (dnešní Masarykovo náměstí). V roce 1627 proběhlo na Benešovsku vzbouření poddaných, 14

Strategický plán rozvoje města Benešov protestujících proti násilné rekatolizaci. Město bylo vtaženo i do třicetileté války, když zde roku 1648 bojovali Švédové. Ke kostelu svatého Jakuba a Filipa na Chvojně se váže povstání nevolníků, kde jsou pochováni zastřelení účastníci povstání nevolníků z roku 1775. V 18. stol. za Přehořovských a především za pánů z Vrtby se Benešov stal centrem kultury a vzdělanosti, k čemuž přispívala hlavně nově založená piaristická kolej. K dalšímu významnému rozvoji Benešova napomáhalo již od 1. poloviny 18. století poštovní spojení s Prahou a zejména pak dokončení železniční trati z Prahy přes Benešov do Českých Budějovic a lokální trať do Vlašimi. Od konce 19. stol. se stal majitelem zdejšího panství následník trůnu Ferdinand d´Este, který je neodmyslitelně spjat se zámkem Konopiště. Za nacistické okupace v roce 1942 byla část města násilně vystěhována kvůli zřízení rozsáhlého cvičiště SS. 1.1.1

Novodobá historie

Ve druhé polovině 40. let 20. století přetrvával zemědělský charakter města. V 50. letech 20. století byly znárodňovány drastickými donucovacími metodami zemědělské podniky a usedlosti, stejně tak i řemeslnické dílny, soukromé obchody, peněžní ústavy a činžovní domy. V poválečném období se průmyslu ve městě příliš nedařilo. Postupné zprůmyslnění oblasti nastalo po roce 1960 a důležitým odvětvím ekonomické činnosti se stal i průmysl. Největší podíl patřil strojírenské, potravinářské, kovodělné a elektrotechnické výrobě. V roce 1961 byl zahájen provoz v podniku ČKD-polovodiče a v roce 1973 pekárensko-cukrárenský kombinát. V roce 1979 byla vybudována galvanizovna Jawy a v 80. letech 20. století podnik Stavební stroje Zličín. Počet obyvatel v 50. i 60. letech 20. století stagnoval, v roce 1950 mělo 9 620 obyvatel a v roce 1968 10 171. Benešov náležel k nejzaostalejším oblastem Pražského okresu. V letech 1964-1972 bylo vybudováno ve městě první panelové sídliště. Městský areál zasáhla v 60. letech 20. století demolice špitálu a špitálního kostela a další budovy města. V 70. letech 20. století přišla radikální přestavba města. Na místě maloměstských domů vyrostla uniformní sídliště. Bylo vybudováno sídliště v ulici Pražské a Nové Pražské. V roce 1978 byl otevřen obchodní dům Hvězda. Ohrožen byl i starý židovský hřbitov, ten byl však v roce 1978 alespoň zčásti zachráněn. V Tyršově ulici byly vybudovány domy s velkorysejšími záměry až po roce 1992, ty již patří k hodnotnější zástavbě města.

15

Strategický plán rozvoje města Benešov Z Benešova pochází hodně významných osobností. Například zde žil slavný hudební skladatel Josef Suk, sochař a malíř Miloslav Chlupáč a zdejší gymnázium navštěvoval spisovatel Vladislav Vančura. Otakar Novotný, místní rodák a významný architekt, zde projektoval spořitelnu a rodinný dům.

1.2 Uspořádání města Prostorové uspořádání města je předznamenáno topografií terénu a historickým vývojem jeho zastavění. V průběhu doby se sídlo přirozeně členilo na jádrový útvar historického města a předměstí, která se postupně během doby transformovala ve vnitroměstské čtvrtě. Správní území města zahrnuje katastry Benešov (výměra 4 021,4 ha) a Úročnice (662,1 ha). Zastavěné území všech sídel zaujímá plochu cca 688,1 ha, tj. cca 14,6 % z celkové výměry správního území; na vlastní Benešov pak připadá cca 423,4 ha, tj. 9 %.

1.3 Obyvatelstvo Od roku 1850 zaznamenává jádrový městský útvar trvalý růst v počtu obyvatel a naopak dlouhodobou stagnaci nebo spíše kontinuální mírný pokles počtu obyvatel v přičleněných odloučených venkovských sídlech během posledního půlstoletí. Výjimku tvoří období mezi roky 1950 a 1960. Jádro města však může růst jen na úkor těchto sídel nebo v důsledku zvýšené migrace – např. pokrytím zvýšeného zájmu o bydlení na okraji Pražského regionu. Po realizaci 1. etapy dálnice D3 a zlepšení dostupnosti sídel (Úročnice, Buková Lhota, Vidlákova Lhota, Poměnice, Benešov) je možné očekávat další příliv obyvatel. Tab. 5 Vývoj počtu obyvatel - 1961 - 2010

Město Benešov Okres Benešov ČR (ČSÚ)

31.12.1961

31.12.1970

31.12.1980

31.12.1991

31.12.2001

31.12.2010

9 774

10 769

14 258

15 892

16 323

16 343

99 285

95 468

96 996

94 419

93 156

94 652

9 588 016

9 805 157

10 326 792

10 308 682

10 224 192

10 517 247

Od roku 1961, kdy mělo město Benešov 9 774 obyvatel, dochází k postupnému nárůstu počtu obyvatel, i když v posledních 20 letech je tento růst jen velmi pozvolný. Ze srovnání města a okresu Benešov viz Tab. 5 vyplývá, že městu neustále pozvolna narůstá počet obyvatel, 16

Strategický plán rozvoje města Benešov zatímco obyvatel okresu mírně ubývá. K největšímu nárůstu počtu obyvatel došlo mezi roky 1970 a 1980, během těchto let došlo k téměř čtyřtisícovému nárůstu obyvatel. K 31. 12. 2010 žilo ve městě Benešov 16 343 obyvatel viz Tab. 5. Tab. 6 Věkové složení obyvatel Benešova (města i okresu), kraje a ČR k 31. 12. 2010 Věkové skupiny obyvatel 0-14 15-64 65+

Počet obyvatel Benešov město Benešov okres Středočeský kraj Česká Republika (ČSÚ)

16 343 94 652 1 264 978 10 532 770

2 245 13 929 196 707 1 518 142

11 706 2 392 65 996 14 727 881 823 186 448 7 378 802 1 635 826

Index stáří

Průměrný věk

106,5 105,7 94,8 107,8

40,9 40,9 40,1 40,8

Na základě Tab. 6 můžeme říci, že věková skladba obyvatel je mírně příznivější než průměr ČR. Přesto však nelze předpokládat růst počtu obyvatel přirozenou měrou (bez přispění migrace). Ze statistických výsledků je patrné zhoršení předpokladů přirozené reprodukce; index věkového složení (0-14/65+) byl v roce 2010 = 0,94. Úbytek těchto obyvatel však bude pravděpodobně nahrazen migrací. Po dostavbě dálnice D3 se dá očekávat (vzhledem k dostupnosti Prahy), že se ještě zvýší atraktivita tohoto místa. Tab. 7 Věkové složení obyvatel 1961 - 2010

Celkem obyvatel Věk 0-14 Věk 15-64 Věk 65+ Průměrný věk Index stáří (65+/0-14)

31. 12. 1991

31. 12. 1996

31. 12. 2001

31. 12. 2006

31. 12. 2010

15 998 3 691 10 709 1 598

16 067 3 050 11 280 1 737

16 262 2 540 11 682 2 040

16 247 2 186 11 878 2 183

16 343 2 245 11 706 2 392

34,3

35,8

38,3

40,0

40,9

43,3

57,0

80,3

99,9

106,5

(ČSÚ)

Na základě Tab. 7 můžeme konstatovat, že město Benešov má posledních 19 let mírně rostoucí, spíše stagnující počet obyvatel. Během těchto 19 let došlo k nárůstu počtu obyvatel o 345. Co se týká věkového složení, lze vypozorovat pokles obyvatel ve věku 0-14 na úkor šedesáti pětiletých a starších. V roce 1991 bylo ještě více jak dvojnásobné zastoupení skupiny obyvatel ve věku 0-14 oproti lidem starším 64. V roce 2006 došlo téměř ke srovnání počtu 17

Strategický plán rozvoje města m Benešov nejmladších a nejstarších obyvatel města m Benešova. V roce 2010 se již konal obrat obr – počet šedesáti pětiletých a starších převýšil př počet nejmladších obyvatel. Počet čet lidí v produktivním věku ku kolísá kolem 70%. Do budoucna lze v procesu stárnutí populace očekávat očekávat snížení podílu ekonomicky aktivních obyvatel. Tab. 8 Obyvatelstvo podle národnosti rok 2001 (v absolutních číslech) Obyvatelstvo celkem česká moravská slovenská polská ukrajinská německá vietnamská Z toho národnost jiná (ČSÚ)

16323 15616 33 196 49 28 13 64 320

Obyvatelstvo Benešova podle národnosti v % 95,67 100 80 60 40 20

0,2

1,2

0,3

0,1

0,17

0,4

1,96

0

Graf 1 Obyvatelstvo Benešova podle národnosti 2001 Na základě Tab. 8 lze uvést, že národnost obyvatel města m Benešova v roce 2001 je z více jak 95 % česká, největší tší národnostní menšinou jsou v Benešově Slováci, dále Vietnamci, Poláci, Moravané, Ukrajinci, Němci mci a ve stejném počtu tu dvou obyvatel jsou zastoupeni Slezané a Romové.

18

Strategický plán rozvoje města m Benešov Tab. 9 Vzdělání obyvatel města ěsta a okresu Benešova 15-letých a starších 2001 v % Obyvatelstvo v %

město okres

Obyvatelstvo 15leté a starší 100% 100% v tom bez vzdělání 0,2% 0,57% podle základní vč.. neukončeného neukonč 18,6% 24,6% stupně vyučení a stř.. odborné bez mat. 34% 40,1% vzdělání úplné střední ední s maturitou 31% 24,4% vyšší odborné a nástavbové 4,7% 3,2% vysokoškolské 10,6% 6,2% nezjištěné vzdělání 0,8% 0,93% (ČSÚ)

Vzdělání obyvatel města Benešov 114 650

1454

24 bez vzdělání

2549

základní vč. neukončeného vyučení a stř. odborné bez mat. 4274 4648

úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

Graf 2 Vzdělání obyvatel města sta Benešova 2001 Největší tší zastoupení mezi obyvateli města m Benešova v roce 2001, co se týká vzdělání, vzd mají vyučení nebo středoškoláci edoškoláci bez maturitního vysvědčení vysv s téměř 34 % z celkového počtu obyvatel. Středoškolského vzdělání vzdě s maturitou dosáhlo 31 % obyvatel Benešova, Benešova což je o více než 6 % obyvatel města sta více než obyvatel okresu Benešov. Základní vzdělání vzd má 18,6 % obyvatel. Vysokoškolský diplom vlastní 10,6 % obyvatel města,, což je o 4 % více než mezi obyvateli okresu. Jak je patrné z Tab. 9, má město sto Benešov lepší vzdělanostní vzdě strukturu obyvatel než okres Benešov. Město M Benešov má procentuálně vyšší zastoupení obyvatel s úplným středním, edním, vyšším odborným a vysokoškolským vzděláním vzd láním než má okres Benešov.

19


1.4 Bydlení Nabídka bytové výstavby jak co do kvalitativních standardů, tak co do velikostní struktury bytů odpovídá celkovému vývoji v sociální a ekonomické oblasti. I při stagnaci nebo snížení absolutního počtu obyvatel však přetrvává poptávka po bytech, protože v souladu s celoevropskými trendy roste počet domácností jednotlivců, příp. neúplných domácností. V nejbližších letech se předpokládá další snížení tzv. průměrné obložnosti bytu (počtu obyvatel připadajících na jeden byt). S předpokládaným poklesem průměrného počtu obyvatel na jeden byt souvisí i snížení hustoty obyvatel v obytném území. V souvislosti s výstavbou v okrajových částech města tedy dojde ke snížení hustoty obyvatel přímo v centrální zóně a ve stávajících obytných celcích. Tab. 10 Počet a struktura domů v Benešově v roce 2001 Domy celkem

Trvale obydlené domy

Neobydlené domy s byty

z toho rodinné domy

bytové domy

Město Benešov

1 952

1 775

1 380

335

177

Okres Benešov

26 980

19 784

18 044

1 337

7 196

(ČSÚ) Z Tab. 10 lze vyčíst, že v roce 2001 bylo v Benešově skoro 2 tisíce domů, z toho trvale obydlených bylo 1 775. Skoro 78 % trvale obydlených domů jsou rodinné domy, zbytek tvoří bytové domy. Neobydlených domů bylo v roce 2001 v Benešově 177, většinu tvoří rodinné domy. Město Benešov vlastní k 3. 8. 2011 1 875 bytů, z toho je 241 bytů v Domově pro seniory. U většiny nájemních bytů je nutné udělat v následujících 10 letech menší či větší opravy. V domech vybavených výtahem je bezpodmínečně nutná jejich rekonstrukce a téměř u všech bytů je nutné vyměnit stará okna. Dále je nutné ve starších nájemních bytech vyměnit zařizovací předměty – vany, umyvadla, záchody, atd. Tab. 11 Předpoklad vývoje obyvatel a bytů v Benešově Počet obyvatel Počet trvale obydlených bytů Obyvatelé/ trvale ob. byt (ÚP)

2001 16 323 6 040 2,70

2020 18 005 7 440 2,42

2025 18 700 7 790 2,4 20

Strategický plán rozvoje města Benešov V Tabulce 11 je odhadnut vývoj počtu obyvatel, bytů a počet obyvatel na jeden byt v Benešově v roce 2020 a 2025. Předpokládá se mírný nárůst počtu obyvatel Benešova až na 18 700 v roce 2025. Odhadem vzroste počet trvale obydlených bytů města až na 7 790 v roce 2025. V souladu s celospolečenskými tendencemi se předpokládá pokles počtu obyvatel na jeden byt až na 2,4 v roce 2025.

1.5 Přírodní dominanty Vlastní zastavěné území města Benešov leží v mírně zvlněném terénu v rozmezí 330 až 400 m.n.m. V nejbližším okolí města vytvářejí horizont přírodní dominanty:

na severu Tužinka – horizont ve směru východ – západ na hladině 390 až 410 m.n.m.,

na severovýchodě Baba (396 m. n. m.), Háj (406 m. n. m.), Viničky (427 m. n. m.),

na východě Kavčín (381 m. n. m.), Šibeniční Vrch (391 m. n. m.), dále k východu Vlčí Jámy (493 m. n. m.),

na jihovýchodě Beranice (401 m. n. m.), Na Hrbech (433 m. n. m.),

na jihu Marianovice (410 m. n. m.), Brabenčík (408 m. n. m.) – Černý Les: izolované vrchy ve směru jihovýchodním (427 až 434 m. n. m.).

1.6 Kulturně-historické dominanty V dálkových pohledech na panorama města se dominantně uplatňuje zejména ostroh Karlov s kostelem sv. Mikuláše – dnes z jižních a jihozápadních pohledů narušený nevyváženou sídlištní zástavbou.

farní kostel sv. Mikuláše na Karlově – zaujímá nejvyšší polohu ve městě na výrazném ostrohu nad údolím Benešovského potoka,

torzo minoritského klášterního kostela Nanebevzetí panny Marie na Karlově – zbytky gotického závěru presbytáře kostela ze 2. čtvrtiny 14. století,

Kolej piaristů s kostelem sv. Anny – lokální dominanta hlavního městského náměstí.

V dálkových pohledech na panorama krajiny se zejména ze severu a západu uplatňuje monumentální objekt zámku Konopiště:

Zámek Konopiště – dominanta uplatňující se v dálkových pohledech; národní kulturní památka; založen asi ve druhé polovině 13. století pravděpodobně ve formě 21

Strategický plán rozvoje města Benešov francouzského kastelu (u nás mezi šlechtickými sídly neměl obdobu) s důkladným pevnostním systémem. V krajině benešovské pahorkatiny se dále uplatňují jako dominanty místní kostelíky jednotlivých vsí a lokalit:

Kostel sv. Vavřince v Okrouhlici,

Kostel sv. Jakuba na návrší nad Chvojenem.

1.7 Shrnutí kapitoly O Benešově pochází první zmínky z 11. století. V roce 1512 se stal Benešov městem. V 18. století se Benešov stal centrem kultury a vzdělanosti. Překotné období dějin zažívalo město ve 20. století. Na počátku 20. století mělo město především zemědělský charakter, v 50. letech 20. století byly znárodňovány zemědělské usedlosti a podniky, stejně jako drobné výrobny a peněžní ústavy.

V 60. a především 70. letech došlo k radikální přestavbě města – bylo

postaveno několik sídlišť a zbourán špitál a špitální kostel a další budovy města. Věková skladba obyvatel Benešova je nad průměrem ČR. V roce 2006 byl počet nejmladších (0-14 let) a nejstarších (65+ let) obyvatel Benešova vyrovnaný. V roce 2010 převážil počet pětašedesátiletých a starších nad nejmladšími, dochází tedy ke snížení podílů ekonomicky aktivních obyvatel. V důsledku toho bude potřeba posílit terénní sociální péči a kapacity ústavů sociální péče. Je nasnadě, že stárnutí obyvatel povede k poklesu ekonomické činnosti, a tím pádem i ke stagnaci regionu.

22


2

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

2.1 Silniční doprava Silniční automobilová doprava je realizována prostřednictvím silniční sítě a navazující struktury místních a účelových komunikací. Páteřní komunikační osou celého správního území je silnice I/3. Její současná trasa začíná a je vedena od dálniční křižovatky Mirošovice (21. km dálnice D1) směrem na jih do Benešova, odkud dále směřuje přes Tábor do Českých Budějovic. V současné době hodnoty zatížení v podstatě představují dosažení kapacitních mezí určených pro tento typ komunikace, což vyvolává místní dopravní zácpy. Tyto problémy bude částečně do budoucna řešit nová dálniční trasa D3, a to její I. etapa. Stavba Dálnice D3 „Středočeská" se dělí na těchto 5 úseků – 0301 Praha – Jílové u Prahy, 0302 Jílové u Prahy - Hostěradice, 0303 Hostěradice Václavice, 0304 Václavice - Voračice , 0305 Voračice - Mezno. S výstavbou dálnice D3 „Středočeská“ se začne v roce 2017 (k 1. 6. 2011). Páteřní síť komunikací ve městě Benešov tvoří 3 silnice druhé třídy, a to II/106, II/110 a II/112. Silnice II/106 v širších územních vztazích zajišťuje regionální vazby posázavského regionu ve vztazích ku Praze s velkým sezónním podílem rekreační dopravy, trasa je vedena ze Štěchovic do Benešova. Silnice II/110 v širších vazbách zajišťuje regionální vazby města Benešov a jihovýchodního sektoru středočeského regionu ve vazbě na trasu dálnice D1 k dálniční křižovatce Ostředek na 34. km D1 a dále ve směru do města Sázavy. Silnice II/112 zajišťuje vazby jihovýchodního sektoru pražského a středočeského regionu v přepravních vztazích procházejících prostorem zhruba souběžně s trasou dálnice D1. Na tyto páteřní silniční trasy navazují silnice nižší třídy – III., které zajišťují komunikační vazby na jednotlivé sektory města a městských částí. Město je ve špičkách přetížené, pomohlo by vybudovat obchvat města. Ve špatném stavu jsou v Benešově krajské silnice: III/1101 – ulice Černoleská, II/112 – ulice Červené Vršky a část ulice Čechova, II/110 – ulice Nádražní a ulice Na Chmelnici.

23


2.2 Železniční doprava Správním územím města v současné době prochází páteřní celostátní železniční trať č. 221 Praha – Benešov u Prahy a navazující trať č. 220 Praha – Benešov u Prahy – České Budějovice, které jsou zařazeny do kategorie celostátní. Ve stanici Benešov u Prahy se od hlavní trasy odpojuje trať regionálního významu č. 222 Benešov u Prahy – Trhový Štěpánov.

2.3 Vodní doprava Vodní doprava není ve městě Benešově provozována.

2.4 Letecká doprava Přímo ve správním území obce Benešov letiště neleží, avšak 5,5 km jihozápadně od města v katastru obce Nesvačily se nachází letiště Benešov. Letiště slouží k veřejným vnitrostátním letům a neveřejným mezinárodním letům. Letiště je zaměřeno na sportovní letecký provoz, letecký výcvik, vyhlídkové lety a lety aerotaxi. Předpokládá se prodloužení a zpevnění vzletové a přistávací dráhy 06/24 ze současných 750 m na délku 1 150 m.

2.5 Cyklistická doprava Okolí Benešova je protkáno následujícími cyklotrasami:

0063 Týnec nad Sázavou – Konopiště (motel),

0069 Benešov - Pravonín,

0073 Český Šternberk – Benešov,

0076 Konopiště – Votice.

Tyto cyklotrasy navazují na mezinárodní cyklotrasu (Praha – Jindřichův Hradec – Znojmo – Vídeň) sítě Greenways – zelené stezky, která má především turisticko-rekreační charakter. Přímo ve městě Benešově je ovšem pouze jedna cyklostezka kolem kasáren.

2.6 Pěší doprava Město Benešov je atraktivním územím pro pěší turistiku. Nachází se zde celá řada tras a naučných stezek pro pěší turisty. Naučné stezky v Benešově:

Historie a příroda Konopišťského parku - stezka prochází okolím zámku Konopiště, rozsáhlým areálem zámeckého přírodně krajinářského parku (národní kulturní 24

Strategický plán rozvoje města Benešov památky). Seznamuje s historií parku a jeho jednotlivými částmi. Druhá část stezky seznamuje s různorodými ekosystémy parku a jejich faunou a flórou,

Lesní stezka Ferdinanda d’Este - naučná stezka prochází lesnatou částí areálu zámeckého přírodně krajinářského parku u zámku Konopiště (národní kulturní památky) nedaleko města Benešov. Seznamuje s dobou Františka Ferdinanda d’Este, historií a současností zámeckého parku, lesem ve všech jeho podobách, myslivostí, lesním hospodařením a různorodou flórou a faunou lesa.

Dále město Benešov a okolní obce (Poříčí nad Sázavou, Čerčany, Mrač, Petroupim, Bystřice, Olbramovice, Postupice, Votice, Jankov, Popovice, zámek Konopiště, zámek Jemniště) spojuje síť tras pro pěší.

2.7 Městská hromadná doprava ČSAD Benešov a.s. má pro provoz linek městské hromadné dopravy vyčleněny dva autobusy typu Karosa B732 a nově od ledna 2009 byly na obě provozované linky nasazeny nové moderní nízkopodlažní autobusy, které splňují nejpřísnější ekologické limity pro městský provoz. V současné době jsou všechny autobusy vybaveny elektronickou pokladnou Mikroelektronika se zabudovanou čtečkou čipových karet. ČSAD Benešov, a.s. provozuje v Benešově 2 linky městské hromadné dopravy:

linku č. 205001 – trasa: Konečná stanice – Železniční stanice – Poměnice,

linku č. 205002 – trasa: Železniční stanice - Spořilov – Marianovice – Černý les.

Denně je vypravováno pouze několik spojů MHD. MHD je v provozu pouze pracovní dny. A tudíž nejsou obslouženy některé okrajové části Benešova. V zastávce Autobusové nádraží není zajištěn přestup na vlaky a autobusy od Prahy a Českých Budějovic. ČSAD Benešov a.s. provozuje i linky městské hromadné dopravy ve Vlašimi.

2.8 Doprava v klidu Problematika „dopravy v klidu“ představuje problematiku parkování a odstavování vozidel. Tato problematika má dvě polohy: a) Zajištění každodenních potřeb bydlících obyvatel města (rezidentů) b) Zvládnutí nároků a potřeb generovaných návštěvníky města (abonentů) Lokality, které slouží pro parkování a garážování rezidentů i návštěvníků města: 25


pro garážování residentů slouží dva areály řadových garáží připojených na Čechovu ulici (231 stání) a areál řadových garáží na Vlašimské ulici (66 stání) i další kapacity garáží vestavěných do podnoží bytových domů.

Pro parkování rezidentů i návštěvníků města slouží místa:

v okolí Masarykova náměstí několik lokalit (360 stání), v centrální oblasti najdete následující lokality určené pro parkování Nádražní ulici (160 stání), Červené Vršky (133 stání), Tyršovu (40 stání) a v blízkosti nemocnice (80 stání),

v centrální oblasti Pražská (215 stání), Na Bezděkově (200 stání), při ulici Nová pražská (238 stání), Vlašimská (175 stání), při ulici Čechova (134 stání), při ulici Hráského (150 stání),

u ulice Pražského povstání (236 stání) a parkování u sportovních areálů: Černoleská (150 stání), fotbalový stadion (150 stání),

zástavby u ulice Pražského povstání (236 stání) a parkování u sportovních areálů: Černoleská (150 stání), fotbalový stadion (150 stání),

Křižíkova (107 stání), Jana Nohy (63 stání), u strojíren BEST (110 stání), u mlékárny (30 stání),

hlídané parkoviště u areálu Konopiště s kapacitou 475 parkovacích míst pro osobní vozidla a 20 stání pro autobusy,

•

v areálu Táborských kasáren (100 stání).

Celková kapacita stání v těchto lokalitách je tedy asi 300 stání v areálech řadových garáží a dále asi 2 420 parkovacích míst pro potřeby bydlení a objektů vybavenosti, 310 stání pro výrobní areály.

2.9 Shrnutí kapitoly Dopravní infrastruktura Páteřní silnicí pro město Benešov je silnice I/3. Důležitými komunikacemi jsou i 3 silnice II. třídy (II/106, II/110 a II/112), jež mají charakter průtahových komunikací. Tyto silnice jsou však během dopravní špičky přeplněné, což vede k dopravním zácpám. Řešením této situace by bylo vybudování obchvatu.

26

Strategický plán rozvoje města Benešov Lepší spojení s Prahou i Českými Budějovicemi přinese dostavba dálnice D3. Město Benešov leží na důležitém železniční trase z Prahy do Českých Budějovic. Město je součástí mezinárodní cyklotrasy Praha – Jindřichův Hradec – Znojmo – Vídeň a několika místních cyklotras. Zámecký park Konopiště protínají naučné stezky pro pěší. V Benešově jsou v provozu 2 linky MHD. Stávající systém MHD je však nevyhovující, neboť je vypravováno pouze několik spojů denně. Provoz je zajišťován pouze v pracovní dny, a tudíž není obslouženo centrum spolu s okrajovými částmi Benešova. V zastávce Autobusové nádraží není zajištěn přestup na vlaky a autobusy od Prahy a Českých Budějovic. Město trpí nedostatkem parkovacích míst, přestože v červenci 2011 bylo v areálu Táborských kasáren postaveno záchytné parkoviště pro 100 aut.

27


3

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

3.1 Pitná voda Vodovodní síť včetně souvisejících zařízení je v Benešově, v Úročnici a Okrouhlici ve správě provozovatele Vodohospodářské Společnosti Benešov, s. r. o. Benešov má v současné době vybudovanou vodovodní síť, která zajišťuje zásobování pitnou vodou v převážné části města. Vodovodní síť vykazuje značné úniky a dimenze potrubí není vždy v souladu s požadavky požárního zabezpečení (zejména světlosti DN 80 v historické zástavbě). Pro zajištění hostečné akumulace vody a pro zásobování nově uvažované zástavby se počítá s výstavbou paralelního potrubí DN 400 v trase původního přivaděče „Benešov – Javorník“ a výstavbou výstupního přivaděče V3 „Benešov – Sedlčany“ navrženého v rámci VÚC okresu Benešov.

Do

budoucna se počítá s výstavbou nového veřejného vodovodu ve Vidlákově a Bukové Lhotě, jako zdroj bude sloužit současná studna na pozemku č. p. 1, jež bude prohloubena, vyčištěna a doplněna o jímací zařízení.

3.2 Odkanalizování Zájmové území tvoří katastry města Benešova a obce Úročnice. Kanalizační síť včetně souvisejících zařízení je realizována pouze v Benešově, která je ve správě provozovatele Vodohospodářské Společnosti Benešov, s.r.o. (VHS). Benešov má v současné době vybudovanou stokovou síť jednotné kanalizace, která odvádí gravitačně splaškové i dešťové odpadní vody z převážné části zástavby na městskou čistírnu odpadních vod. V případě vysokých průtoků ve stokách vlivem dešťových srážek je na několika místech nadbytečná voda oddělována pomocí odlehčovacích komor, a poté svedena přímo do Benešovského potoka. Nově se uvažuje se zřízením splaškové kanalizace v Úročnici, v Dlouhém Poli, Bukové a Vidlákově Lhotě. Město má zhotoven generel stokové sítě, který vyhodnotil stav sítě. Lze konstatovat, že stávající čistírna odpadních vod nesplňuje požadavky EU. 3.2.1

Projekt na intenzifikaci čistírny odpadních vod

Z Operačního programu Životní prostředí získalo město Benešov dotaci na projekt „Zlepšení vodohospodářské infrastruktury města Benešov“. Projekt se týká dostavby a intenzifikace městské čistírny odpadních vod, spočívající ve zkapacitnění ČOV výstavbou nových 28

Strategický plán rozvoje města Benešov usazovacích a dosazovacích nádrží biologického čištění a realizací retenční nádrže přívalových vod a ve využití moderních technologií čištění kalů na nových biologických linkách, rekonstrukce některých kanalizačních řadů, kmenových stok, odlehčovacích komor a v neposlední řadě i výstavby nových kanalizačních řadů. Doba realizace celé akce je naplánována na roky 2012 – 2014.

3.3 Elektrická energie Na západní hranici města Benešov je umístěna transformovna 110/22kV s výkonem 2x40 MVA a 1x25 MVA. Od severozápadu portál č. 1926 a od severovýchodu portál č. 1930, 1938 a 1939 prochází trasy nadřazené soustavy napájecího venkovního vedení 110kV, do rozvodny. Východně okrajově podél obce Okrouhlice do TR Římovice prochází portál č. 1938 a 1939. Jižně od Benešova směrem k lokalitě Marianovice a Radíkovice je vybudována měnírna ČD napájena 110kV vedením portál č. 1940, které obchází město východním směrem. Město je zásobeno elektrickou energií z okružní trasy venkovního vedení, ze které je provedeno pět kabelových vstupů do napájecí sítě 22kV ve městě. Jedna větev prochází po severozápadním okruhu a druhá po jihovýchodním okraji území. Z těchto napájecích vedení jsou napojeny transformační stanice 22/04kV, okrajově venkovní stanice příhradové nebo stožárové do výkonu 400kVA a kabelové svody do systému 22kV. V přičleněných sídlech správního území Benešova jsou napájecí rozvody provedeny venkovním vedením spolu s trafostanicemi též venkovního provedení – příhradové nebo sloupové. Sekundární síť i veřejné osvětlení je z větší části tvořena kabelovým vedením (pouze v okrajových částech nadzemním vedením). Kapacita distribuční sítě i sekundární sítě je dostatečná.

3.4 Plyn Město Benešov je z většiny gazifikováno středotlakou plynovodní sítí. Zemní plyn má k dispozici většina rodinných i bytových domů i průmysloví odběratelé a odběratelé z terciérní sféry. Kapacita plynárenského zařízení je dostatečná pro pokrytí současných i

29

Strategický plán rozvoje města Benešov budoucích požadavků rozvoje města. Stávající distribuční soustava disponuje rezervou cca 50%. Posílení sítě středotlakých rozvodů plynu je nutné pouze v jižní části města. 3.4.1

VVTL plynovody

VVTL plynovod č. 63 DN 700, přetlak 6,1 MPa prochází okresem Benešov od jihu k severu. Do řešeného území vstupuje u obce Boušice, kde je umístěna i stanice katodové ochrany plynovodu, anodové uzemnění a příslušné kabelové rozvody. Řešené území plynovod opouští severozápadně od obce Okrouhlice. 3.4.2

VTL plynovody

VTL plynovod č. 13, DN 500 Tábor – Praha prochází řešeným územím od jihu k severu. Tento páteřní plynovod je veden přibližně v souběhu s VVTL tranzitním plynovodem DN 700. Na něj navazují VTL plynovody procházející daným územím a zásobující město Benešov a okolní obce zemním plynem. 3.4.3

Místní STL plynovody

Na regulační stanici VTL/STL Rozvodna Benešov je napojen páteřní STL plynovodní řad DN 300. 3.4.4

Místní NTL plynovody

Jediný NTL plynovod je řad dn 160 pro rodinné domky na okraji sídliště Spořilov, nad výtopnou Spořilov. Je napojen přes RS na STL plynovod DN 50.

3.5 Teplo Ve městě Benešově je uplatněn kombinovaný způsob zásobování obyvatelstva teplem: systém CZT, kotelny, lokální vytápění. Hlavním dodavatelem tepla je soustava CZT Městská tepelná zařízení, s.r.o. Benešov, jehož zdroje tepla zásobují z výtopen Bezručova, Spořilov a Pražská, centrum města a benešovské sídliště. Společnost dále obhospodařuje předávací stanici „Na tržišti“, která je napojena na výtopnu SZZ Nemocnice Benešov.

30


3.6 Telekomunikace 3.6.1

Telefonní síť

V Benešově je telefonní síť již plně digitalizována, lokality jsou napojeny z telefonní ústředny ATU a dvou traťových rozvaděčů TR. 3.6.2

Dálkové kabely

Městem Benešov procházejí dálkové sdělovací kabely ve značném množství. 3.6.3

Radioreléové spoje

České radiokomunikace, Vodafone a.s., i Telefonica – O2 mají v daném území četné trasy rr paprsků i základnových stanic. V území je vybudován televizní převaděč – TVP Benešov. Centrálním bodem Českých radiokomunikací, z něhož vychází řada spojů, je SPD Benešov.

3.7 Produktovody Daným územím neprochází žádný ropovod. Poblíž výpadovky na Vlašim se nachází čerpací stanice pohonných látek společnosti ČEPRO, a.s.

3.8 Nakládání s odpady V Benešově je ponejvíce odpad skladován, dále pak skládkován. Technické služby s.r.o. Benešov zajišťují pro obce, města, občany a firmy komplexní služby v oblasti odpadového hospodářství, od svozu a zneškodnění komunálního odpadu, přes svoz a likvidaci tříděného odpadu (papír, sklo, plast), po svoz a zneškodnění nebezpečného odpadu (včetně elektrozařízení). Tříděné odpady je nutné dále roztřídit. Odpady se dotřiďují na dotřiďovací lince podle jejich další recyklace a odstraňují se nežádoucí příměsi. Ve městě v areálu místní nemocnice se nachází spalovna odpadů.

3.9 Shrnutí kapitoly Městem Benešov prochází vodovodní síť, avšak ta již nesplňuje některé normy pro ni určené např. nedostatečná kapacita a akumulace pitné vody. Od roku 2007 běží projekt na intenzifikaci a vylepšení čističky odpadních vod. Město je zásobeno elektrickou energií z okružní trasy venkovního vedení. Téměř celé město (obyvatelé, veřejná správa, podnikatelé) je zásobeno plynem. Benešov uplatňuje kombinovaný způsob zásobování teplem. Odpad je ve 31

Strategický plán rozvoje města Benešov městě ponejvíce skládkován. Obyvatelé města Benešova čím dál více využívají možnost separovat odpad.

32


4

EKONOMIKA, TRH PRÁCE A CESTOVNÍ RUCH

4.1 Hospodaření města Tab. 12 Hospodaření města Benešova za roky 2008 - 2011 2008 222 571 614,11 142 031 443,47 8 596 067 144 105 667,24 517 304 791,82 386 298 853,26 94 507 526,78 480 806 380,04

2009 195 065 769,26 14 095 611,19 8 943 150 217 642 346,46 435 746 876,91 327 114 450,59 88 284 204,41 415 398 655,00

2010 193 442 657,57 14 753 187,75 5 884 790 187 512 744,30 401 593 379,62 302 454 040,35 120 988 423,35 423 442 463,70

Daňové příjmy Nedaňové příjmy Kapitálové příjmy Přijaté dotace Příjmy celkem Provozní výdaje Investiční výdaje Výdaje celkem Saldo: příjmy – výdaje 36 498 411,78 20 348 221,91 -21 849 084,08 Financování Splátky půjčky na ČOV 2 421 552 2 421 552 2 421 522 Prostředky min. období 34 076 859,78 17 926 669,91 -24 270 606,08 (http://www.benesov-city.cz/upload/zieglerova-hana/zaverecny-ucet-2010.pdf) *2011 – údaje z rozpočtu města

2011* 198 700 000 11 605 000 2 060 000 245 351 000 457 716 000 326 343 000 128 951 000 455 294 000 2 422 000 2 421 522 478,00

Hospodaření města v roce 2008 skončilo přebytkem cca 36 mil. Kč viz Tab. 12. V roce 2009 byl přebytek rozpočtu okolo 20 mil. Kč a v roce 2010 byl vytvořen schodek rozpočtu (především díky nárůstu investičních výdajů o více než 30 mil. Kč oproti roku 2009), rozpočet byl překročen o více než 21 mil. Kč, schodek byl uhrazen z naspořených rezerv. Na rok 2011 byl schválen mírně přebytkový rozpočet. 4.1.1

Majetek města

Město Benešov vlastní k 31. 12. 2010 DHM ve výši 2 674 770 tis. Kč, což je o 131 900 tis. Kč více než v předešlém roce. Město má majetkové účasti ve společnostech Technické služby, Městská tepelná zařízení a ve Středočeské energetické a.s.

4.2 Dotace 4.2.1

Projekty podpořené z fondů Evropské Unie:

Od roku 2004 se město Benešov věnuje problematice finančních prostředků poskytovaných ze Strukturálních fondů Evropské Unie. 33

Strategický plán rozvoje města Benešov Prvním projektem financovaným Evropskou Unií – Společným regionálním operačním programem byl projekt „Komunitního plánování sociálních služeb v Benešově“. Projekt byl připravován od roku 2004 a ukončen v roce 2006. Následoval projekt na zlepšení dopravní infrastruktury města s názvem „Zlepšení podmínek pro pravidelné využívání cyklodopravy v Benešově“. Jeho cílem bylo vytvořit první část cyklistického koridoru ve městě. Součástí tohoto projektu bylo i vybudování nové lávky propojující město v jižní části přes mezinárodní trať ČD. Projekt byl financován z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Čechy. Projekt zaměřený na zkvalitňování veřejné správy „Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik“ byl realizován v rámci Integrovaného operačního programu vůbec jako jedním z prvních měst městem Benešovem. Díky tomuto projektu byly vytvořeny územně analytické podklady na celé území obce s rozšířenou působností. Ve spolupráci se základní školou Dukelská se v oblasti vzdělávání podařilo realizovat projekt „Informační a komunitní centrum na ZŠ Dukelská Benešov“. Projekt byl finančně podporován z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Jeho cílem bylo zvýšit kvalitu výuky provozoven víceúčelového informačního a komunitního centra, které je spojené s knihovnou a studovnou na této ZŠ. Mezi další projekty, jež budou realizovány, řadíme:

modernizaci sběrného dvora v Benešově,

obnovu dětských hřišť v katastru města,

zateplení budov vybraných škol.

Mezi největší a nejdůležitější projekty bezesporu patří „Zlepšení vodohospodářské infrastruktury města“. V rámci tohoto projektu bude intenzifikována ČOV a dostavěna stoková síť města. Mezi rozvojové projekty patří projekt „Revitalizace Táborských a Pražských kasáren“, jemuž předcházelo vydání Regulačního plánu Táborská kasárna. Areál o rozloze 25 ha město převzalo od armády v roce 2007. V budoucnu by se měla bývalá Táborská kasárna v Benešově změnit na novou městskou čtvrť s byty, rodinnými domy, parkem a sportovišti. Součástí jsou rovněž plochy pro komerční a smíšenou funkci pro drobné podnikání a služby. Předpokládaná přeměna kasáren bude trvat 20 – 25 let. 34


4.3 Podnikání Polohový potencionál a vzájemná dostupnost mezi Benešovem a centrem Pražského metropolitního regionu vytvářejí mimořádně příznivé předpoklady pro další ekonomický vývoj, stabilizaci a rozvoj nových ekonomických aktivit – zejména v prostorech s dobrou dopravní dostupností podél hlavních silničních tahů. V anketě o nejlepší město pro podnikání „Město pro byznys“ týdeníku Ekonom se město Benešov pravidelně umísťuje na předních místech. V roce 2008 obsadilo 9. místo z celé republiky, v roce 2009 obsadilo město 37. místo. V roce 2010 se město Benešov umístilo na 15. místě ankety týdeníku Ekonom „Město pro byznys“. Před Benešov se nedostalo žádné jiné město Středočeského kraje. Tab. 13 Podnikatelské subjekty v Benešově dle převažující činnosti k 31. 12. 2009 v %

Podnikatelské subjekty dle převažující činnosti Zemědělství, lesnictví, rybolov Průmysl Stavebnictví Doprava a spoje Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění Školství a zdravotnictví Ostatní veřejné, sociální a osobní služby (ČSÚ)

Procento zastoupení jednotlivých subjektů 2,1 10,6 11,9 3,5 36,5 19,4 0,3 3,4 11,9

Zastoupení podnikatelů dle sféry podnikání (primární, sekundární, terciérní) 2,1 22,5

75, 4

Celkový počet podnikatelských subjektů byl k 31. 12. 2009 ve městě Benešov 5 298 viz Graf 3. Z Tab. 13 vyplývá, že ¾ podnikatelů v Benešově působí v terciérní sféře - převažuje zejména obchod, prodej a oprava motorových vozidel, spotřební zboží a pohostinství. V sekundární sféře podniká v Benešově okolo 23 % podnikatelů, jen 2 % ze všech podnikatelů působí v primární sféře.

35

Strategický plán rozvoje města m Benešov

Zemědělství, lesnictví, rybolov

114 15

181

635

565

Průmysl

635 Stavebnictví

1030

184 Doprava a spoje

1939

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, pohostinství Ostatní obchodní služby Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

Graf 3 Podnikatelské subjekty v Benešově k 31. 12. 2009 ČSÚ

4.4 Trh práce Při podrobnější jší diferenciaci sídelní struktury širšího okruhu Benešovska bude hrát stále vyšší roli kvalita dosažitelné ekonomické základny. Vzhledem ke zvyšování efektivity zemědělské zem výroby, která byla ještě před řed patnácti lety v zázemí Benešova nejvýznamnější nejvýznam pracovní základnou, a z toho plynoucí zemědělské zem nadprodukci je třeba počítat ítat i v následujícím období se snižováním počtu tu pracovních příležitostí p v tomto sektoru. Menší sídla proto budou stále více závislá na dojížďce ce za prací do nejbližšího centra a mj. i tato skutečnost skute přispěje k dalšímu prohloubení urbanizačního urbaniza procesu. Atraktivita Benešovska, jeho polohový potenciál a dostupnost mezi Benešovem a Prahou vytvářejí mimořádně příznivé íznivé předpoklady p pro další ekonomický růst ůst aktivit. Týká se to oblastí s dobrou dopravní dostupností podél hlavních silničních silni tahů. ů. Rozhodující nabídku pracovních příležitostí ve městě ěstě poskytuje terciérní sféra. Přestože lze i ve městě Benešov sledovat sledova mírné zvýšení počtu nezaměstnaných ěstnaných od roku 2009 do dubna roku 2011 (především edevším kvůli kv ekonomické krizi), je tento nárůst ůst poměrně pom nepatrný (vzhledem k počtu nezaměstnaných ěstnaných v celé České eské republice) viz Tab. Tab 14. Rozdíl v nezaměstnanosti mezi městem stem a celou ČR je mezi 3 a 4 % v posledních 5 letech ve prospěch prosp Benešova.

36


31. 1. 2011

28. 2. 2011

31. 3. 2011

30. 4. 2011

Česká Republika (ČSÚ)

31. 12. 2010

Středočeský kraj

31. 12. 2009

Okres Benešov

31. 12. 2008

Město Benešov

31. 12. 2007

Míra nezaměstnanosti

31. 12. 2006

Tab. 14 Míra nezaměstnanosti ve městě a okrese Benešově, kraji a ČR v %

4,1

3,2

2,7

4,8

5,2

6,3

6,4

6,2

5,6

4,1

3,4

2,8

4,3

5,4

6,4

6,5

6,1

5,4

5,8

4,7

3,7

5,6

7,2

7,9

7,8

7,5

7,0

8,1

6,6

5,4

8,0

9,0

9,7

9,6

9,2

8,6

Ve městě Benešově a jeho nejbližším okolí je koncentrován značný počet zaměstnavatelů. Významným faktorem ovlivňujícím zaměstnanost ve městě a jeho okolí je blízkost hlavního města Prahy.

4.4.1

Největší zaměstnavatelé ve městě Benešově

Mezi největší zaměstnavatele města Benešova patří Nemocnice Rudolfa a Stefanie a TRW Autoelektronika. Tab. 15 Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s. Název zaměstnavatele Sídlo Předmět činnosti Počet zaměstnanců: - v roce 2009 - v roce 2010 Země zahraničního (pokud existuje)

Nemocnice Rudolfa a Stefanie, a.s. Benešov Zdravotnické zařízení patřící pod Středočeský kraj 744 769 partnera

Zaměstnavatel, na jehož zaměstnanosti se zhoršená ekonomická situace Stručná charakteristika neprojevila. Naopak dochází k navýšení zaměstnavatele včetně vývoje počtu zaměstnanců (i specializovaného za sledované období personálu) (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/bnokres1210.pdf) Tab. 16 TRW Autoelektronika, s.r.o. Název zaměstnavatele

TRW Autoelektronika, s.r.o. 37

Strategický plán rozvoje města Benešov Sídlo

Předmět činnosti

Benešov Výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení

Počet zaměstnanců: - v roce 2009 - v roce 2010

440 508

Země zahraničního partnera (pokud existuje) Německo Významný zaměstnavatel, který vyrábí Stručná charakteristika pro automobilový průmysl. Ekonomická zaměstnavatele včetně vývoje krize se již významněji neprojevuje a za sledované období došlo k mírnému nárůstu zaměstnanosti. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/bnokres1210.pdf) 4.4.2

Největší zaměstnavatelé v okrese Benešov:

V okrese Benešov patří k největším zaměstnavatelům následující společnosti:

Wrigley Confections ČR, METAZ, Sellier a Bellot.

Tab. 17 Wrigley Confections ČR, kom. spol. Název zaměstnavatele Sídlo

Wrigley Confections ČR, kom. spol. Poříčí nad Sázavou

Předmět činnosti Počet zaměstnanců: - v roce 2009 - v roce 2010

Cukrářská a cukrovinářská výroba 351 352

Země zahraničního partnera (pokud existuje) USA Stručná charakteristika zaměstnavatele včetně vývoje Lze očekávat stabilní za sledované období zaměstnanosti. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/bnokres1210.pdf)

vývoj

Tab. 18 METAZ a.s. Název zaměstnavatele Sídlo

METAZ a.s. Týnec nad Sázavou

Předmět činnosti Počet zaměstnanců: - v roce 2009

Slévárenství 297 38

Strategický plán rozvoje města Benešov - v roce 2010 222 Země zahraničního partnera (pokud existuje) Stručná charakteristika V důsledku restrukturalizace a současné zaměstnavatele včetně vývoje krize dochází ke snižování stavu za sledované období zaměstnanců. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/bnokres1210.pdf) Tab. 19 Sellier a Bellot a.s. Název zaměstnavatele Sídlo

Sellier a Bellot a.s. Vlašim

Předmět činnosti Vývoj, výroba a obchod se střelivem Počet zaměstnanců: - v roce 2009 1214 - v roce 2010 1216 Země zahraničního partnera (pokud existuje) Brazílie Stručná charakteristika Základem produkce firmy je výroba zaměstnavatele včetně vývoje střeliva. Situace v zaměstnanosti je za sledované období poměrně stabilní. (http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/stc/statistiky/rocni/bnokres1210.pdf)

4.5 Cestovní ruch Cestovní ruch je součástí terciérního sektoru. Cestování za poznáním, rekreací, sportem, kulturou, z náboženských důvodů, za účelem trávení volného času a také z pracovních důvodů se stalo pro mnoho lidí životním stylem. Cestování je jedním z nejvýraznějších ekonomických stimulů. V žebříčku lidských hodnot zaujímá cestovní ruch stále významnější postavení, protože se zvětšuje životní prostor a prodlužuje se volný čas, který lidé tráví aktivně. Město Benešov leží ve Středočeském kraji, necelých čtyřicet kilometrů jihovýchodně od Prahy. Město Benešov má dobrou geografickou polohu a je dobře dopravně dostupný. Současný Benešov představuje administrativní, výrobní, obchodní, zdravotní, školské a kulturní centrum oblasti, která má zemědělsko-průmyslový charakter a vyznačuje se zdravým a turisticky atraktivním prostředím. Rozvinutá obchodní síť je doplněna poměrně bohatou nabídkou služeb.

39

Strategický plán rozvoje města Benešov V blízkosti města se nachází několik kulturních a přírodních atraktivit, které mají svůj význam pro cestovní ruch – zámek Konopiště, Jemniště, Vrchotovy Janovice, hrad Český Šternberk, CHKO Blaník s rozhlednou. Samotné město disponuje významným historickým centrem se zbytky minoritského kláštera na Karlově, kostelem sv. Anny s piaristickou kolejí na Masarykově náměstí, kostelem sv. Mikuláše, dvěma židovskými hřbitovy, císařským salónkem a dalšími atrakcemi. Benešov má dostatečnou infrastrukturu týkající se ubytování a stravování. Město Benešov je kritizováno za nevhodné propojení města a Konopišťského parku. Městu je vytýkána i nedostatečná propagace. V rámci Plánu rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit bylo v roce 2007 provedeno dotazníkové šetření zabývající se cestovním ruchem. Toto šetření bylo zpracováno pracovníky TIC Benešov a druhé externí agenturou. První části šetření byla podrobena místní část obyvatelstva, druhá část byla zaměřena na turisty. Z části pro místní obyvatele můžeme vybrat následující skutečnosti. Nejnavštěvovanějším objektem v blízkosti Benešova je jednoznačně zámek Konopiště. Přímo v Benešově je nejvíce navštěvován minoritský klášter na Karlově. Respondenti by uvítali výstavbu lávky nebo podchodů státní silnice I/3 do konopišťského parku. Stejně tak by uvítali drážní podchod, který by spojoval vlakové a autobusové nádraží. Občané by přivítali rekonstrukci koupadel na Sladovce a také pořádání více akcí. Respondenti by zrekonstruovali divadlo Na Poště, zprovoznili další kulturní, společenské, restaurační zařízení a uvítali by výstavbu sportovišť. Nejvíce respondentům schází sportoviště, parkovací plochy a společenská zařízení. Dotazovaným nejvíce vadí nepořádek a nečistota ve městě a nevhodná dopravní infrastruktura. Respondentům vadí nedostatek parků, parčíků a travnatých ploch. Kladné hodnocení obyvatel Benešova:

nákupní možnosti včetně prodejní sítě,

péče o památky a atraktivity,

činnost turistického informačního centra.

Spíše dobré hodnocení obyvatel Benešova:

vybavení města pro sportovní aktivity,

poskytování informací o městě,

místní orientační značení (směrovky a tabule). 40

Strategický plán rozvoje města Benešov Záporné hodnocení obyvatel Benešova:

dopravní infrastruktura,

příležitost pro zábavu a společenské využití,

vybavení města atrakcemi pro děti,

péče o životní prostředí,

programy pro volný čas.

Mezi nejzajímavější odpovědi turistů patřily tyto:

Turisté do Benešova nejčastěji přicestovali automobilem.

Respondenti většinou podnikli do Benešova jednodenní výlet bez noclehu.

Většina turistů utratí za jeden den v Benešově částku do 500 Kč na osobu.

Nejčastějším důvodem návštěvy respondentů byla práce, dále návštěva příbuzných a známých nebo nákupy.

Turistika a poznání nebyly mezi uváděnými důvody návštěvy tak časté.

Velmi často používanými informačními zdroji byly TIC a propagační materiály.

Mezi nocujícími turisty bylo ubytování hodnoceno spíše kladně a stejně tak i služby pro cykloturisty. Rozsah a dostupnost ubytovacích a také stravovacích služeb byla hodnocena spíše dobře, stejně tak vybavení regionu pro sportovní aktivity, příležitosti pro zábavu nebo nákupní možnosti. Dopravní infrastruktura byla hodnocena spíše špatně, místní orientační značení spíše dobře, poskytování informací o regionu a péče o památky také spíše dobře, stejně tak nabídka pro volný čas.

V Benešově nejvíce dotazujícím schází parkovací místa, veřejná WC, vadí jim kvalita komunikací.

Benešov nabízí podle respondentů nedostatečné spektrum služeb.

41

Strategický plán rozvoje města Benešov 4.5.1

Přírodní atraktivity

Za atraktivity pokládáme takové zvláštnosti, které jsou pro danou oblast typické a zároveň jsou svým způsobem ojedinělé. Významným prvkem přírodních atraktivit jsou parky. Nejvýznamnějším parkem v blízkosti Benešova je zámecký park v areálu zámku Konopiště. Rozloha tohoto parku je 229 ha. Park je bohatý na cizokrajné i místní dřeviny. V parku se střídají luční a vodní plochy. Část parku tvoří Růžová zahrada se skleníky plnými exotických rostlin a jezírkem. Parkem vedou naučné stezky např. Lesní stezka Ferdinanda d´Este. V Benešově se nachází několik ploch s veřejnou zelení, např. v okolí Karlova. Na východě Benešova se nachází údolí Benešovského potoka, které obyvatelé využívají k rekreačním a sportovním účelům. Zahrádkářská kolonie slouží k rekreační a oddychové činnosti. 4.5.2

Kulturní atraktivity

Benešov láká turisty především díky kulturním památkám, nejvýznamnější kulturní památkou je zámek Konopiště. Hrad Konopiště byl založen jako gotická pevnost po vzoru francouzských kastelů koncem 13. století, pravděpodobně biskupem Tobiášem z Benešova. První stavební úpravy byly provedeny koncem 15. století Jiřím ze Šternberka a v 17. století Hodějovskými z Hodějova. V barokní rezidenci proměnili Konopiště v 18. století Vrtbové z Vrtby. František Ferdinand d'Este, který zakoupil zámek roku 1887, přebudoval Konopiště na velkolepé sídlo císaře. Zámek je obklopen anglickým parkem. V okolí Benešovska se nachází také jezdecké areály, golfové hřiště je možné si zahrát u Konopiště. V Bystřici na letišti mají turisté možnost rezervovat si vyhlídkové lety nebo absolvovat pilotní výcvik. V Benešově lze také navštívit muzea, např. Muzeum umění a designu, které nabízí několik expozic např. Česká malba dnes. 4.5.3

Architektonické památky

Mezi nejvýznamnější architektonické památky řadíme:

Kostel sv. Anny a piaristická kolej – představovala počátkem 18. století centrum vzdělanosti, neboť v něm sídlilo druhé mimopražské gymnázium ve středních Čechách. Barokní areál sestává z chrámu svaté Anny a jednotlivých křídel koleje uzavírajících rajský dvůr se studnou a slunečními hodinami, 42


Kostel sv. Mikuláše – pochází ze 13. století, v kostele se dochovala pozdně gotická desková malba z doby kolem roku 1500,

Zřícenina minoritského kláštera – klášter byl založen roku 1247 proboštem Tobiášem z Benešova. Několikrát byl zničen požárem a znovu obnovován. Po vypálení Švédy již nebyl obnoven.

Další památky v okolí Benešova:

hrad Zbořený Kostelec,

Památník Josefa Lady,

Mrač - zřícenina tvrze (13. stol.), tvrz (14. stol.), zřícenina zámku (18. stol.),

hrad Týnec nad Sázavou,

Kozí hřbet – zřícenina,

hrad Kožlí – zřícenina,

hrad Stará Dubá – zřícenina,

zámek Růžkovy Lhotice,

hrad Zlenice (Hláska) – zřícenina.

4.5.4

Ubytovací služby

Ubytovací služby slouží návštěvníkům pro přenocování nebo přechodné ubytování včetně uspokojení dalších potřeb např. stravováním. Ubytovací služby jsou významným předpokladem vzniku a rozvoje cestovního ruchu. V Benešově se nachází ubytovací služby nižší i vyšší kategorie viz Tab. 20. Najdeme zde jak hotely, tak penziony s ubytovnami. Tab. 20 Ubytovací zařízení v Benešově Ubytovací zařízení Hotel Atlas Bellevue hotel Karlov Hotel Benica Hotel Amber Hotel Harmony Hotel Pošta Hotel Nová myslivna S-centrum Penzion Konopiště

Adresa Tyršova 2063 Na Karlově 97 Ke Stadionu 2045 Benešov 20 Vlašimská 508 Tyršova 162 Konopiště 22 U Vodárny 2215 Konopiště 30

Kvalita zařízení *** **** *** *** *** *** ** Neuvedeno **** 43

Strategický plán rozvoje města Benešov Penzion U Bejkárny Penzion Pod Bejkárnou Ubytování Zimní stadion Ubytovna Hubert (www.posazavi.com)

Hodějovského 408 Hodějovského 408 Hráského 1913 Benešov 6

Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno Neuvedeno

Celkový počet ubytovacích zařízení je dostatečný, liší se ovšem kvalitou služeb a cenami, které mají pro rozhodování turistů velký význam. Turisté dávají přednost ubytování typu penzion ve střední cenové relaci. Celkový počet lůžek v penzionech ovšem nemůže pokrýt poptávku po tomto druhu ubytování. 4.5.5

Stravovací služby

Stravovací služby slouží k uspokojování základních potřeb účastníků cestovního ruchu během jejich přepravy a pobytu v cílovém místě. Služby v oblasti stravování vyhovují běžnému standardu. Stravovacích služeb je možno využít téměř ve všech ubytovacích zařízení. Stravovacím zařízením typu restaurace v Benešově je např. Švejkova restaurace U Zimů, Radniční sklípek, Černý kůň, Bedrock. Hospody nižší cenové kategorie jsou tato: Na Nádraží, Na Tůmovce, atd. V Benešově je i několik rychlých občerstvení a cukráren. 4.5.6

Turistické informační centrum (TIC)

TIC má za úkol podporovat cestovní ruch na regionální úrovni, v místech soustředěného cestovního ruchu a v zahraničí. TIC poskytuje informace z oblasti cestovního ruchu. Doplňkovou službou centra jsou rezervační služby. Součástí služeb TIC je i prodej informačních materiálů, map, průvodců, jízdenek, atd. Benešovské turistické informační centrum funguje jako součást příspěvkové organizace města. TIC sídlí na Malém náměstí. V termínu listopad-prosinec 2011 bude TIC přemístěno do městského nebytového prostoru na Masarykově náměstí a zároveň rozšířena nabídka služeb o ověřování listin, veřejný internet. 4.5.6.1 Organizace působící v oblasti cestovního ruchu V Benešově funguje organizace Posázaví, o.p.s., která se zabývá rozvojem cestovního ruchu v regionu. Společnost byla založena v roce 2003. Jejím účelem je poskytování obecně prospěšných služeb. Cílem společnosti je rozvoj regionu Posázaví. Těmito službami je např. rozvoj a propagace regionu Posázaví a jeho turistického potencionálu. 44


4.6 Shrnutí kapitoly Hospodaření města bylo v roce 2010 ztrátové oproti dvěma předcházejícím letům, avšak této ztráty bylo dosaženo kvůli nárůstu investičních výdajů. Navyšuje se rozdíl v rozpočtu města mezi daňovými a nedaňovými příjmy ve prospěch daňových. Nejvýznamnější projekt pro město Benešov je projekt „Revitalizace Táborských a Pražských kasáren“. Tento nevyužívaný areál bude v průběhu 20-25 let přeměněn v plnohodnotnou část města. Město Benešov se pravidelně umísťuje na předních příčkách v soutěžích o nejlepší město pro podnikatele, v roce 2010 skončilo na 15. místě z celé republiky. V Benešově působí k 31. 12. 2009 ¾ podnikatelů v terciérní sféře, zatímco v zemědělství, lesnictví a rybolovu působí jen 2,1 %, přestože dříve byla tato oblast proslulá zemědělstvím. V Benešově a okolí je mnoho významných zaměstnavatelů a i díky tomu je nezaměstnanost pod celorepublikovým průměrem. Nejlákavější atrakcí pro turisty v Benešově je zámek Konopiště. Obyvatelé Benešova si stěžují na absenci drážního podchodu mezi autobusovým a vlakovým nádražím. Návštěvníkům i obyvatelům města Benešova chybí více sportovišť, parky a travnaté plochy, parkovací plochy a veřejné toalety. Lidé dále kritizují dopravní infrastrukturu, a to především špatný stav komunikací. Informace z oblasti cestovního ruchu poskytuje Turistické informační centrum i organizace Posázaví, jež slouží turistům i občanům Benešova. TIC by mohl své služby rozšířit o internet, automat na kávu, mohl by se zapojit do programu: Cyklisté vítání. TIC aktivně spolupracuje se společností Posázaví o.p.s. a ostatními subjekty cestovního ruchu - ostatními TIC v regionu, ČCCR – Czechtourism, apod. Problémem cestovního ruchu v Benešově je nízká atraktivita nabídky pro turisty, nedostatečná propagace a uzavřenost památek veřejnosti. V rámci cestovního ruchu je třeba učinit tato opatření: zlepšit propagaci a přístupnost památek, vytvořit nové kulturní, sportovní a zážitkové programy a aktivity ve městě a v okolí. Větší podpora a propagace regionálních produktů, aktivit pro rodiny s dětmi, zpracování tematických balíčků s vícedenním programem pro návštěvníky města, regionu. V předchozích letech se Benešov pravidelně prezentoval prostřednictvím společnosti Posázaví a TIC Benešov na veletrhu Regiontour v Brně a Holiday World v Praze. V roce 2010 se veletrhu v Brně účastnila pouze společnost Posázaví o.p.s.

45


5

SOCIÁLNÍ OBLAST, ŠKOLSTVÍ A KULTURA

5.1 Sociální oblast 5.1.1

Sociální služby ve školství

Na benešovských základních školách působí (září 2011) 6 odborných asistentů pomáhajících dětem s handicapy. V Benešově funguje speciální škola s 8 třídami (2 třídy praktických středoškoláků, 3 třídy základní praktické školy a 1 třída speciálních žáků), jde zejména o děti s mentálním postižením. Dále jsou zde děti integrované do běžných základních škol. To jsou děti se smyslovým postižením, tělesným postižením či s postižením řeči.

5.1.2

Pobytové službě

Pobytové služby zabezpečují zejména domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou. V Benešově funguje jeden Domov pro seniory, čtyři Domy s pečovatelskou službou, kde je dohromady 241 bytů, a Dům na půli cesty s kapacitou deseti míst. Dále jsou v běžné bytové zástavbě 2 bezbariérové byty. V Žižkově ulici byl postaven dům se 4 bezbariérovými byty.

Domy s PS

V Benešově jsou 4 domy s pečovatelskou službou, v nichž je 241 bytů, pečovatelské služby zde poskytuje Pečovatelská služba okresu Benešov. Domy s PS jsou určeny především pro bydlení občanů, kteří z důvodu věku či z důvodu nemoci nemohou zůstat ve svém domově. Kapacita těchto domů je dostačující.

Domov seniorů Benešov

Domov seniorů vznikl ve městě Benešov v roce 1999. Jeho zřizovatelem je od 1.1.2003 Středočeský kraj. Domov pro seniory má kapacitu 100 míst. V roce 2008 byly služby domova rozšířeny o Odlehčovací službu s kapacitou 2 místa viz Tab. 21, této služby je možno využít maximálně na dobu 3 měsíců.

46

Strategický plán rozvoje města Benešov Tab. 21 Kapacita Domovu seniorů v Benešově Domov seniorů Benešov Domov seniorů Odlehčovací služba (http://www.dsbenesov.estranky.cz/)

Kapacita 100 2

Dům na půli cesty (CERPOS)

Dům na půli cesty v Benešově (CERPOS) zahájil svůj provoz 2. září 2010 a podle zájmu klientů bude postupně docházet k rozšiřování služeb v tomto zařízení včetně poradenských služeb. Jde o novou službu (v našem regionu), určenou především mladým lidem od 18 do 26 let, kteří opouštějí dětské domovy, a právě toto zařízení jim má usnadnit vstup do normálního života. Dům na půli cesty má kapacitu deseti míst.

5.1.3

Organizace pomáhající zdravotně postiženým Regionální sdružení zdravotně postižených Benešov -

Centrum pro tělesně postižené STC kraje (svaz tělesně postižených – OV Benešov)

-

Sdružení zdravotně postižených Benešov

Regionální sdružení zdravotně postižených sdružuje Centrum pro tělesně postižené STC kraje a Sdružení zdravotně postižených Benešov. Regionální sdružení zdravotně postižených Benešov poskytuje klientům obsáhlou poradenskou a odbornou péči, která jim umožňuje zůstat v přirozeném prostředí, zařadit se do společenského života. Sdružení nabízí sociálně právní poradenství, konzultace z oblasti bezbariérového životního prostředí, odbornou poradenskou činnost sluchově postiženým. Klienty sdružení jsou osoby s tělesným, sluchovým, vnitřním i mentálním postižením, senioři a matky s kočárky a to bez ohledu na věk a pohlaví.

PRAMEN, o.s.

Pramen má za cíl vyvést rodiny, ve kterých vyrůstá dítě se zdravotním postižením, ze sociální izolace, především zajistit pečujícímu rodiči alespoň několik hodin volného času týdně s pocitem, že dítě tráví čas smysluplnou činností, při které rozvíjí svoje schopnosti, zmírňuje 47

Strategický plán rozvoje města Benešov svoje handicapy a zároveň se dobře baví. Pramen umožňuje celým rodinám setkávat se, trávit společně čas, předávat si zkušenosti, apod. Pramen provozuje zájmové kroužky, cvičení, plavecký výcvik pro děti, víkendy s hippoterapií (na hippoterapii přispívá město), pobyt na horách, letní pobyty pro rodiny.

RYTMUS Benešov, o.p.s.

Rytmus nabízí lidem se znevýhodněním aktivní zapojení a seberealizaci, zejména při vzdělávání a pracovním uplatnění v běžném prostředí. Rytmus poskytuje služby sociální rehabilitace (program „Podporované zaměstnávání pro lidi v produktivním věku“, „Tranzitní program pro mladé lidi, kteří končí školní docházku“), poradenství, osobní a individuální podporu při hledání vhodného pracovního uplatnění, trénink potřebných dovedností a zvládání rizikových situací, asistenci na pracovišti. Sdružení Rytmus je určeno pro lidi se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním, zejména s mentálním postižením.

BENKON/ Benešovský klub onkologicky nemocných

Klub byl založen v roce 1998, poskytuje pomoc a psychickou podporu k aktivnímu boji s rakovinou. Klub pomáhá zlepšovat kvalitu života onkologicky nemocných žen. Klub nabízí pravidelné měsíční schůzky, rekondiční pobyty, odborné přednášky s lékaři a zdravotníky, informace o nemoci a komplexní péči, účast na akcích k prevenci rakoviny, klub vydává informační zpravodaj.

5.1.4

Terénní služby Pečovatelská služba

Pečovatelská služba okresu Benešov je příspěvková organizace města. Jejím hlavním cílem je prostřednictvím svých terénních služeb pomáhat občanům přes nepříznivé zdravotní a sociální situace setrvávat ve svých domovech. Tím pádem si lidé zachovají vazby na své přirozené prostředí, svou rodinu, přátele, zachovají si co nejdéle svůj způsob života, zvýší se tím kvalita jejich života. PS pomáhá odlehčit pečujícím rodinám v péči o svého seniora či zdravotně handicapovaného. Pečovatelská služba je poskytována v domácnostech klientů, v jejich původním bydlišti nebo v domech s PS.

48


TŘI o.s.

Občanské sdružení TŘI provozuje lůžkový hospic v Čerčanech, poskytuje hospicovou péči, vzdělává zdravotníky a provádí osvětovou činnost v oblasti poskytování paliativní péče. Sdružení poskytuje terénní zdravotně sociální služby Mobilního hospice (MHS) zaměřené na pacienty v pokročilém stádiu onemocnění a podporu jejich rodin. Vedle zdravotního týmu je pacientům k dispozici i psycholog a duchovní. 5.1.5

Služby pro rodinu: Rodinná psychologická poradna / PhDr. Věra Tawilová, psycholog

Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy působí na okrese Benešov od roku 1984. Zabezpečuje manželské a předmanželské poradenství. Poskytuje výchovnou, poradenskou a psychoterapeutickou péči manželům, rodičům a dětem při řešení jejich rodinných a manželských problémů. Služba je určena pro klienty bez omezení věku. PhDr. Tawilová je pověřena k sociálně právní ochraně – například asistované předávání dětí ke styku s druhým rodičem.

Občanská poradna Benešov

Občanská poradna Benešov poskytuje právní a sociální poradenství a rodinné a psychologické poradenství.

Mateřská centra

MC Hvězdička Mateřské centrum sídlí v budově Piaristické koleje v Benešově, mateřské centrum je určeno maminkám na mateřské dovolené, ale i jejich příbuzným. Mateřské centrum mohou navštěvovat děti, které ještě nechodí do školky. MC dále nabízí kurzy pro děti všech věkových kategorií. MC pořádá kulturní, společenské akce, semináře a besedy. Jeho služby jsou určeny dětem od narození do 7 let. Hlídáček Hlídáček poskytuje služby v oblasti hlídání dětí ve věku od 2 do 6 let. Dětem nabízí možnost výuky anglického jazyka. 49


Dětské domovy:

Dětský domov a školní jídelna Racek Dětský domov a Školní jídelna, Benešov, Racek 1, poskytuje výchovně vzdělávací, zdravotní a sociální péči dětem obou pohlaví ve věku 3 – 18 let, popřípadě do ukončení přípravy na povolání, kterým byla z nejrůznějších příčin rozhodnutím soudu nařízena ústavní výchova nebo předběžné opatření a nemohou vyrůstat ve vlastních rodinách. 5.1.6

Nízkoprahové centrum Centrum adiktologických služeb Magdaléna Benešov

Centrum adiktologických služeb Magdaléna Benešov je nízkoprahové centrum pro osoby ohrožené závislostí. Cílem tohoto centra je minimalizovat rizika spojená s užíváním drog. Centrum vyměňuje uživatelům drog injekční stříkačky. Centrum by také mělo provádět sociální prevenci, ale vzhledem k nedostatku financí tuto službu neprovádí (i když je potřeba).

5.2 Zdravotnictví Areál Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov, a.s. má kapacitu cca 440 lůžek. Zvýšení kapacity a rozšíření služeb probíhá formou intenzifikace využití plochy současně vymezeného areálu. V srpnu roku 2009 byl v areálu Nemocnice Rudolfa a Stefanie instalován babybox. Nemocnice Rudolfa a Stefanie poskytuje sociální lůžka dle §52, zákona č. 108/2006 Sb.

Dále jsou ve městě následující lékařská zařízení: Tab. 22 Lékařská zařízení ve městě Benešově k 31.12.2009 Lékařské zařízení

Počet

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

8

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé

1

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

3

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

2

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

11

Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - stomatologa

4

Samostatná ordinace praktického lékaře - gynekologa

4 50

Strategický plán rozvoje města Benešov Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře - gynekologa

1

Samostatná ordinace lékaře specialisty

25

Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty

5

Ostatní samostatná zařízení

12

Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení

4

Zařízení lékárenské péče

9

Středisko záchranné služby a rychlá zdravotnická pomoc

1

Detašované pracoviště střediska záchranné služby a rychlé zdravotnické pomoci

1

Transfusní stanice 13 (http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=5&pro_1_154=529303&cislotab=MOS+Z V01)

5.3 Veřejná pohřebiště Ve městě Benešově jsou 4 hřbitovy, tj. starý hřbitov, nový hřbitov a 2 židovské hřbitovy. Mimo to město zajišťuje správu hřbitova v Okrouhlici a na Chvojenu.

5.4 Školství Školství je velmi důležitá oblast v životě každého města. Školy zajišťují vzdělávání a výchovu dětí a mládeže a tím i růst vzdělanosti a kvality pracovní síly. Dostupnost a možnost výběru různých forem vzdělávání je jedním z rozhodujících argumentů pro rozhodování, kde chceme žít. Ve městě Benešově je 5 mateřských škol (+ 1 pobočka mateřské školy), 4 základní školy, 6 státních středních škol a 2 soukromé střední školy (a 3 samostatné školní jídelny). Střední školy v Benešově tvoří gymnázium, zdravotnická škola, integrovaná technická škola, střední odborná škola, stavební učiliště a zemědělská škola s vyšší odbornou školou a soukromá ekonomická škola a střední škola cestovního ruchu. Ve městě je i Základní umělecká škola Josefa Suka, která nabízí kroužky pro děti výtvarného, hudebního a tanečního směru. V Benešově mohou děti navštěvovat Dům dětí a mládeže – ve školním roce 2010/11 navštěvovalo 1137 zájemců 77 zájmových kroužků, v roce 2011/12 navštěvovalo 1263 zájemců 82 zájmových kroužků.

51


Mateřské školy

V Benešově je 5 mateřských škol. Kapacita těchto zařízení je naplněna, počet míst je nedostačující. MŠ jsou nuceny odmítat děti především z okolních obcí viz Tab. 24. Roční provozní náklady v MŠ se pohybují v rozmezí zhruba 45 až 65 tisíc Kč viz Tab. 25. Nejnižší roční náklady na jednoho žáka jsou v MŠ Na Karlově, lze to přičíst úsporám z rozsahu, neboť toto zařízení v sobě spojuje MŠ i ZŠ. Tab. 23 Kapacita a počet žáků MŠ na začátku roku 2009/10 Mateřské školy

Kapacita Počet žáků k 30. 9. Počet žáků k 30. 9. 2009 2010 MŠ „Čtyřlístek“ 102 101 101 MŠ „U kohoutka Sedmipírka“ 240 212 224 MŠ „Úsměv“ 100 99 96 MŠ „Berušky“ 90 90 90 ZŠ a MŠ Benešov Na Karlově 64 64 63 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství) Tab. 24 Počet nepřijatých žáků do MŠ Počet žáků nepřijatých do MŠ Škola, školské zařízení rok 2010/2011

rok 2011/2012

Mateřská škola "Čtyřlístek" Benešov, Bezručova 1948 33 Mateřská škola "Berušky" Benešov, Táborská 350 32 Mateřská škola "U kohoutka Sedmipírka" Benešov, Dukelská 1546 13 Mateřská škola "Úsměv" Benešov, Pražského povstání 1711 6 Mateřská škola Na Karlově 1534 součást ZŠ Na Karlově 372 11 Celkem 95 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

39 27 46 21 28 161

Tab. 25 Provozní náklady na jednoho žáka v MŠ Škola, školské zařízení Mateřská škola "Čtyřlístek" Benešov, Bezručova 1948 Mateřská škola "Berušky" Benešov, Táborská 350

náklady za rok náklady za rok 2009 2010 53 832

54 733

63 611

66 411

52

Strategický plán rozvoje města m Benešov Mateřská škola "U kohoutka Sedmipírka" Benešov, Dukelská 1546 Mateřská škola "Úsměv" v" Benešov, Pražského povstání 1711 Základní škola a mateřská řská škola Benešov, Na Karlově 372

56 571

53 371

55 434

54 458

45 320

46 438

(Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

Náklady na 1 žáka v MŠ v roce 2009, 2010 66 411 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0

54 733

Mateřská škola "Čtyřlístek"

53 371

Mateřská škola "Berušky"

Mateřská škola "U kohoutka Sedmipírka"

náklady za rok 2009

54 458 46 438

Mateřská škola "Úsměv"

Základní škola a mateřská škola Benešov, Na Karlově

náklady za rok 2010

Graf 4 Náklady na 1 žáka v MŠ v roce 2009, 2010

MŠ Bezručova "Čtyřlístek" Čtyřlístek"

Mateřská ská škola sídlí v Benešově, Benešov Bezručově ulici č.. 1948 nedaleko od Malého náměstí. nám V roce 1990 vznikla tato mateřská mate škola, nejprve byla trojtřídní ídní a od 1. září zá 1992 byla rozšířena ještě o jednu třídu s nižší kapacitou určenou pro integraci dětí tí s určitými urč speciálními vzdělávacími potřebami ebami a pro děti d ti s odkladem školní docházky. Kapacita MŠ "Čtyřlístek" " je 102 dětí viz Tab. 27.

MŠ Dukelská "U kohoutka Sedmipírka"

- 2 pobočky ky na ulici Dukelská 1546 a Longenova 1719 Mateřská ská škola funguje od roku 1972. V Dukelské pobočce je dětem ětem k dispozici velká zahrada. V roce 2003 byla připojena řipojena i MŠ v Longenově ulici, v létě se zde mohou děti d koupat v bazénu. Dohromady oběě pobočky pobo školy mají kapacitu 240 míst viz Tab. 27. 27 53


MŠ Pražského povstání "Úsměv"

Mateřská škola působí v Benešově od 70. let 20. století. Má 5 pavilónů, ve kterých jsou 4 třídy. Z Tab. 27 vyplývá, že je kapacita této MŠ téměř naplněna. Škola má velkou udržovanou zahradu. Škola sídlí na sídlišti na okraji Benešova. V roce 2008 proběhla rekonstrukce spojovací chodby, dětských koupelen, šaten a kuchyně. Třídy byly vybaveny novým nábytkem odpovídajícím normám EU.

MŠ Táborská "Berušky"

Je nejstarší mateřskou školou v Benešově. Tuto školu navštěvují i děti s handicapem. Kapacita školy je 90 dětí, tato kapacita byla ve školním roce 2009/10 i 2010/11 zcela naplněna viz Tab. 27. Škola prošla těmito opravami: výměna oken, nová fasáda, nová střecha, nové vybavení.

ZŠ a MŠ Benešov Na Karlově

Mateřská škola byla postavena v 70. letech. Původně se jednalo o pětitřídní školu, později byl jeden pavilon přestavěn na školní družinu. V roce 2003 se spojila mateřská škola se základní školou a vznikla Základní a mateřská škola Na Karlově 372. Z Tab. 27 vyplývá, že kapacita mateřské školy byla poslední 2 roky téměř naplněna.

5.4.2

Základní školy

V Benešově fungují 4 základní školy, z nichž jedna ZŠ slouží i jako praktická škola. Z Tab. 28 lze vyčíst, že průměrné provozní náklady na jednoho žáka za rok se pohybují kolem 50 tisíc Kč. Avšak výjimkou je Základní a Praktická škola Benešov, její náklady na jednoho žáka za rok jsou mnohem vyšší. Lze to přičíst těmto příčinám: žáci s omezením či postižením potřebují k sobě asistenta, počet žáků ve třídě ve speciální škole musí být omezen, učitelé se jim musejí věnovat individuálně. Tab. 26 Počet žáků ŽS k začátku školního roku Počet žáků ZŠ celkem k datu ZŠ Benešov, Dukelská ZŠ Benešov, Jiráskova ZŠ a MŠ Benešov, Na Karlově Základní a Praktická škola Benešov z toho počet žáků PŠ

Kapacita 900 800 540 124 14

30. 9. 2009 596 642 370 78 5

30. 9. 2010 601 676 384 67 6 54

Strategický plán rozvoje města m Benešov (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství) Tab. 27 Počet žáků 1. tříd íd na ZŠ v Benešově Benešov Počet žáků 1. tříd Školní rok 2010/11 Školní rok 2011/12 ZŠ Benešov, Dukelská 70 65 ZŠ Benešov, Jiráskova 81 92 ZŠ a MŠ Benešov, Na Karlově 55 44 Základní a Praktická škola Benešov* 2 1 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství) *Počet žáků 1. tříd jen v rámci ZŠ Tab. 28 Provozní náklady na 1 žáka/rok v Kč K Náklady za rok 2009

Náklady za rok 2010

Základní škola a mateřská ská škola Benešov, Na Karlově 372

45 320

46 438

Základní škola Benešov, Dukelská 1818

53 135

50 346

Školy, školská zařízení

Základní škola Benešov, Jiráskova 888 46 564 42 183 Základní škola a Praktická škola Benešov, Konopišťská 386 122 988 123 069 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

Náklady na 1 žáka v ZŠ v roce 2009, 2010 140 000

123 069

120 000 100 000 80 000 60 000

46 438

50 346

42 183

40 000

Náklady za rok 2009 Náklady za rok 2010

20 000 0 Základní škola Základní škola Základní škola Základní škola a mateřská Benešov Benešov a Praktická škola Benešov, škola Benešov Na Karlově

Graf 5 Náklady na 1 žáka v ZŠ v roce 2009, 2010

55


Střední školy a učiliště

V Benešově mohou žáci navštěvovat jednu ze šesti státních středních a dvou soukromých středních škol. Žáci mohou pokračovat studiem na Vyšší odborné škole zemědělské. Státní střední školy:

Střední zdravotnická škola Benešov

Tab. 29 Kapacita a naplněnost Střední zdravotnické školy k 30. 9. 2009 Počet vzdělávaných Počet žáků v denní Název školy Kapacita školy celkem formě studia Střední škola 160 111 111 (Výroční zpráva 2009/2010)

Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov (pobočka Benešov)

Tab. 30 Kapacita a naplněnost Vyšší odborné a Střední zemědělské školy k 30. 9. 2009 Kapacita Název školy školy Střední škola 400 Vyšší odborná škola 150 (Výroční zpráva za rok 2009/2010)

Počet vzdělávaných Počet žáků v denní celkem formě studia 331 331 85 85

Gymnázium Benešov

Tab. 31 Kapacita a naplněnost Gymnázia k 30. 9. 2009 Název školy

Kapacita školy

Počet vzdělávaných Počet žáků v denní celkem formě studia

Gymnázium/střední škola 600 (Výroční zpráva za rok 2009/2010)

534

534

Integrovaná střední škola technická Benešov

Tab. 32 Kapacita a naplněnost Integrované střední školy k 30. 9. 2009 Název zařízení Střední škola

Kapacita součásti Počet vzdělávaných Počet žáků v denní (cílová) celkem formě studia 650 428 428

Domov mládeže Školní jídelna (Výroční zpráva za rok 2009/2010)

100 800

50 jídelna je pronajatá

50

56


Střední odborná škola Benešov

Tab. 33 Kapacita a naplněnost Střední odborné školy k 30. 9. 2009 Název školy

Kapacita školy

Střední odborná škola (Výroční zpráva 2009/2010)

Počet vzdělávaných celkem

Počet žáků v denní formě studia

246

246

290

Střední odborné učiliště stavební, Benešov

Tab. 34 Kapacita a naplněnost Středního odborného učiliště stavebního k 30. 9. 2007 Název školy Střední škola (Výroční zpráva 2007/2008)

Kapacita školy 440

Počet vzdělávaných celkem 215

Počet žáků v denní formě studia 215

Soukromé střední školy:

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o.

Střední škola cestovního ruchu, Benešov, s.r.o.

5.4.4

Další školská zařízení Základní umělecká škola Josefa Suka

Tab. 35 Počet dětí v ZUŠ Počet dětí na začátku šk. roku k 30. 9. 2009 Počet dětí celkem 835 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

k 30. 9. 2010 818

Dům dětí a mládeže

Tab. 36 Počet dětí v Domu dětí a mládeže Počet dětí na začátku šk. roku k 30. 9. 2009 Počet dětí celkem 1 067 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

k 30. 9. 2010 1 137

Tab. 37 Provozní náklady v ZUŠ a DDM Průměrné provozní náklady na 1 dítě/ rok

Rok 2009

Rok 2010 57

Strategický plán rozvoje města Benešov Základní umělecká škola Josefa Suka Benešov, Žižkova 471 19 189 Dům dětí a mládeže Benešov, Poštovní 1668 6 368 (Materiály MÚ Benešov – Odbor financí a majetku – Školství)

19 515 5 935

5.5 Kultura Aktivity v oblasti kultury jsou ve městě Benešově dostatečně rozmanité. Kulturní vybavenost města:

dvě divadla,

Muzeum umění a designu,

Městská knihovna Benešov,

Kulturní centrum Karlov,

kino.

Návštěvníkům města lze doporučit návštěvu místního infocentra. Kulturní akce v Benešově pořádá Městské kulturní středisko, které se stará i o pronájmy kulturních sálů. Benešov se v oblasti kultury může pochlubit jak aktivitami profesionálů (především v oblasti výtvarného umění), tak i bohatě rozvinutou sférou amatérského umění (zejména sborový zpěv a divadlo). Město se také občanům i návštěvníkům prezentuje na webových stránkách – od září 2011 jsou v provozu nové webové stránky města. Benešov vydává každý měsíc celobarevný Zpravodaj, jež občany informuje o dění ve městě. Zpravodaj je bezplatně k dostání v trafikách, stojanech, knihovně a dalších místech. 5.5.1

Divadlo

Ve městě se nachází jedno celoročně přístupné divadlo – Městské divadlo Benešov a jedno sezónní divadlo – Přírodní divadlo Konopiště. Program (a další kulturní činnost) těchto divadel zajišťuje Městské kulturní středisko. Ve městě působí 3 místní divadelní amatérské spolky. Městské divadlo Benešov nabízí víceúčelový sál vhodný pro divadlo, koncerty, v omezené míře i pro plesy. V padesátých letech minulého století zde působilo profesionální oblastní divadlo. Přírodní divadlo - amfiteátr v Konopišti je svou kapacitou 5 000 míst předurčen k akcím festivalového typu, v minulosti bylo využíváno v letních měsících jako letní kino. 58


Muzeum umění a designu

Muzeum umění a designu Benešov je umístěno v budově, která byla postavena na začátku 20. století místním stavitelem Marcelem Dusilem jako hospodářská záložna. Po skončení druhé světové války se budova začala využívat jako kulturní stánek (muzeum, knihovna, osvětové středisko). V reprezentační síni, která byla nově nazvána podle benešovského malíře, hudebníka a organizátora kulturního života akad. malíře Ladislava Šímy, probíhaly výstavy a byly připravovány koncerty. Po roce 1989 získalo objekt město Benešov a založilo zde své muzeum umění, které nabízí veřejnosti hodnotné expozice české malby, plastiky, grafiky, fotografie a designu 20. století. Ve stejné budově jako Muzeum umění a designu sídlí i Muzeum Podblanicka. 5.5.3

Městská knihovna Benešov

Městská knihovna Benešov nabízí knihovnické, bibliografické, reprografické a informační služby v příjemném prostředí nově zrekonstruovaných bezbariérových prostor na Malém náměstí č.p. 1700. Knihovna se člení na tato oddělení: oddělení pro dospělé čtenáře, dětské oddělení, studovnu, audiovizuální oddělení, regionální centrum metodické pomoci knihovnám, ekonomické oddělení a turistické informační centrum pro občanské informace a cestovní ruch. Počátky české knihovny v Benešově spadají do 30. let 19. století. Oficiální činnost veřejné knihovny v Benešově byla schválena Městským zastupitelstvem v říjnu 1896, ve stejném roce byla zřízena Veřejná lidová knihovna a čítárna -

předchůdce Městské

knihovny Benešov, která započala svoji činnost 1. 1. 1997 poté, co byla k 31. 12. 1996 rozhodnutím přednosty Okresního úřadu zrušena Okresní knihovna v Benešově. 5.5.4

Kulturní centrum Karlov

Kulturní centrum Karlov nabízí pronájem sálu k rozmanitým kulturním účelům (díky své velikosti je využíván především na plesy a jiné větší akce), Kulturní centrum sídlí v ulici Na Karlově 2064. KC Karlov je nyní pronajímáno (září 2011) a funguje zde Taneční škola Salta. KC je málo využíváno i díky špatnému stavu. 59


Kino

Benešovské kino sídlí v ulici Poštovní č. 8. Benešovské kino má kapacitu 270 míst. Kino prošlo v roce 2006 rekonstrukcí, při které byly instalovány nové sedačky. Benešovské kino je v pronájmu (září 2011). V roce 2012 bude kino digitalizováno. 5.5.6

Infocentrum

Benešovské Informační centrum sídlí na Malém náměstí v budově č.p. 1700 (ve stejné budově jako Městská knihovna Benešov). 5.5.7

Městské kulturní středisko

MKS se stará o pořádání kulturních akcí v Benešově. Středisko pořádá ve městě Farmářské trhy, Vinobraní, Jarmark, Posvícení, přehlídku ochotnických divadel (v roce 2011 bylo 180. výročí). MKS se stará o pronájmy kulturních sálů. 5.5.8

Kulturní akce

Mezi nejvýznamnější kulturní událostí patří každoroční festivaly Podblanický podzim a Jaro Josefa Suka, které jsou zaměřeny na vážnou hudbu. Dalším významným hudebním festivalem zaměřeným na populární hudbu je festival Sázavafest, který se od roku 2011 koná přímo ve městě Benešov v areálu Táborských kasáren (dříve areál Malá strana, Kácov). Dalšími akcemi jsou Pivovarské slavnosti, hudební festival Folkový kvítek, Benešovský jarmark, Vinobraní, Farmářské trhy, turistické pochody Za povidlovým koláčem a Konopišťské toulky, dále divadelní představení pod záštitou Městského kulturního střediska Benešov. Nově zavedenou kulturní akcí by mělo být Posvícení a znovu by měla být obnovena tradice Masopustu. 5.5.9

Folklorní soubor Benešáček

Původní Dětský folklorní soubor Benešáček vznikl v roce 1980 na Základní škole Dukelská v Benešově pod vedením Jaroslavy Hockové, která je vedoucí souboru po celou dobu existence souboru.

60

Strategický plán rozvoje města Benešov 5.5.10 Pěvecký sbor Benešovských učitelek Sbor založila 31. srpna 1981 PaeDr. Jaroslava Modrochová společně se třinácti učitelkami. Do sboru brzy přibyly nové sboristky, jejich počet dosáhl dvaceti osmi. Sbor začal brzy vystupovat na koncertech v Benešově a okolí. Po několika letech pak přišly změny. Ze Sboru benešovských učitelek se oddělil Sukův komorní sbor a zbylé členky původního sboru pokračovaly v práci pod vedením svého nového uměleckého vedoucího a sbormistra Tomáše Pergela. Zpravidla v dubnu se sbor účastní festivalu Jaro Josefa Suka, v říjnu pak zpívá v chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze v rámci festivalu Podblanický podzim. 5.5.11 Sukův komorní sbor Sukův komorní sbor byl založen roku 1982 jako smíšený sbor. Od roku 1986 je ženským sborem, ve kterém se realizuje 20 zpěvaček. Od počátku až do roku 1994 byla uměleckou vedoucí Dr. Jaroslava Modrochová. Její nástupkyní se stala Helena Doležalová. Sbor spolupracuje se Sukovým komorním orchestrem. Sbor pravidelně koncertuje v Benešově a okolí, zúčastňuje se různých přehlídek v ČR i v zahraničí.

5.6 Sport Sportovní zařízení města Benešov Organizovaná tělovýchovná a sportovní činnost je provozována zejména v tělovýchovných jednotách a sportovních klubech. Městská sportovní zařízení Benešov tvoří sportovní komplex zařízení, jehož nemovitosti vlastní město. Jednotlivá zařízení jsou nabízena individuálním i kolektivním sportovcům – sportovním oddílům, mládeži a školám pro zabezpečení výuky. Dne 1. 9. 2011 došlo ke změně ve finanční podpoře sportovních klubů v Benešově. Do tohoto data bylo klubům umožněno zdarma užívat prostory sportovních zařízení ve vlastnictví města. Od prvního září 2011 bylo zpoplatněno užívání sportovních zařízení pro všechny externí uživatele dle ceníku schváleného Radou města. Finanční prostředky na úhradu nájemného, příp. i jiné výdaje bude možné získat z Grantového fondu města Benešov na základě žádosti o grant, kterou projedná Rada města, popř. Zastupitelstvo města Ben (u žádosti nad 50 000 Kč). 61

Strategický plán rozvoje města Benešov Fotbalový stadion a tenisové kurty jsou situovány na jihozápadě města. Zimní stadion, plavecký bazén a tenisové kurty lze navštívit na jihovýchodě města. V údolí Benešovského potoka se nachází areál městského koupaliště na Sladovce. V Dukelské ulici je otevřený venkovní bazén. V Benešově si lze zasportovat ve fitnesscentrech, na spinningu nebo si zahrát squash. Ve městě funguje i několik sportovních klubů se zaměřením na aikido, judo, basketball, florball, futsal, hokejbal, horolezectví, hokej, šachy. V bezprostředním okolí města je několik chovatelů koní, na jižním okraji města sídlí areál jezdeckého klubu a závodiště. V obytné zástavbě i na sídlištích jsou pro obyvatele k dispozici hřiště a lokální sportoviště. V areálu zámku Konopiště si lze zahrát minigolf. Město v září roku 2011 začalo s výstavbou 2 „Fit parků“ – jedná se o venkovní posilovací stroje určené pro všechny věkové kategorie (první „Fit park“ je situován u Zimního stadionu a druhý v parku areálu Domu s PS ve Villaniho ulici). Ve městě Benešově jsou tato sportovní zařízení:

zimní stadion,

fotbalový stadion s hřištěm a umělým trávníkem s osvětlením,

krytý plavecký bazén,

tenisové přetlakové haly,

otevřený bazén v ulici Dukelská,

veřejné tábořiště Nová Živohošť,

travnaté fotbalové plochy s umělým osvětlením u zimního stadionu,

skateboardové hřiště u tělocvičny Bios,

7 víceúčelových hřišť s umělými povrchy na území města,

nádrž Sladovka.

Sportovní oddíly ve městě Benešov: Basket club Benešov BC Benešov byl založen jako samostatný klub v roce 1979. BC Benešov se zaměřuje především na práci s mládeží, má družstva v ženské i mužské kategorii od přípravek až po dospělé. Na výchově a vedení hráčů se podílí více jak 30 trenérů, asistentů a organizačních pracovníků, kteří svoji práci vykonávají ve svém volném čase a bez jakéhokoliv nároku na finanční odměnu. BC Benešov, co do úspěchů a počtu členů, je největším sportovním klubem 62

Strategický plán rozvoje města Benešov v Benešově a řadí se mezi největší a nejúspěšnější kluby nejen ve Středočeském kraji, ale i v ČR. SK Šacung Benešov Jméno sportovního klubu vzniklo podle názvu osady Šacung, jež byla založena v roce 1947. Kromě práce na osadě, se místní věnovali i sportovnímu vyžití, a to především nohejbalu. V roce 1961 zde byl postaven vlastní sportovní areál. Hlavní sportovní činností klubu je nohejbal, a to jak na vrcholové úrovni (ligové družstvo), výkonnostní úrovni i rekreační úrovni. V 70. a 80. letech hrálo družstvo první ligu, poté v roce 1991 sestoupilo do druhé ligy a v roce 2000 se vrátilo do nejvyšší ligy. Klub českých turistů Benešov Klub českých turistů (KČT), největší český turistický spolek, byl založen v r. 1888 skupinou vlastenců okolo Vojty Náprstka. Postupně byly zakládány jednotlivé členské odbory. Nyní náleží KČT Benešov Středočeské oblasti KČT, která sdružuje odbory KČT z tohoto kraje. Počet členů našeho odboru se v posledních letech pohybuje okolo 115 osob. Cvičitelé a vedoucí turistiky KČT Benešov připravují pro členy odboru, členy dalších odborů KČT i pro širokou veřejnost akce zaměřené především na pěší turistiku, částečně i na cykloturistiku. Další sportovní zařízení a oddíly: Sport a Relax cetrum Benešov, SK Benešov, SK Floorball Benešov, Horolezecký oddíl Benešov, SKP judo Benešov, Volejbalový klub Benešov.

5.7 Shrnutí kapitoly V oblasti sociálních služeb v Benešově působí státní i neziskové organizace. V Benešově funguje Základní škola a Praktická škola, kterou navštěvují především mentálně handicapované děti. Pobytové služby zajišťuje pro seniory Domov seniorů s kapacitou 102 míst a také Dům na půli cesty, ten od roku 2010 nabízí své služby mladým lidem opouštějícím dětské domovy. K organizacím pomáhajícím zdravotně postiženým patří Pramen, Rytmus 63

Strategický plán rozvoje města Benešov Benešov a Benkon – sdružení pomáhající onkologicky nemocným pacientům. Terénní služby jsou poskytovány pečovatelskou službou. Ve městě funguje Nemocnice Rudolfa a Stefanie s 440 lůžky a dále ordinace praktických lékařů i specialistů. Co se týká sociální oblasti, chybí v Benešově zařízení typu azylový dům pro matky s dětmi a noclehárna pro bezdomovce. Předškolní děti mohou navštěvovat jednu z pěti mateřských škol, jejich kapacita je v posledních letech zcela naplněna. V Benešově jsou 4 základní školy. Středoškoláci navštěvují jednu z šesti státních nebo dvou soukromých středních škol, mohou dále pokračovat ve studiu na vyšší odborné škole. V Benešově lze navštívit tato kulturní zařízení: divadlo, muzeum, kino, knihovnu a kulturní centrum. Ve městě působí jedno prvoligové sportovní družstvo – družstvo nohejbalistů, a to SK Šacung Benešov.

64


6

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MĚSTA

6.1 Přírodní podmínky Příroda je v oblasti Benešovska velmi zachovalá. Rozmanitá krajina s vodními toky dává široké možnosti pro rekreaci, turistiku i návštěvy kulturních památek. V jižní části Benešovska se nachází chráněná krajinná oblast „Blaník“ o rozloze 4 000 ha. Jejím účelem je chránit typ staré kulturní zemědělské krajiny. V harmonické krajině dominují Velký a Malý Blaník. Chráněná krajinná oblast je bohatá na historické a archeologické památky. Za přírodní rezervaci je vyhlášen například Podhrázský rybník u Bystřice – největší na okrese – kde hnízdí několik desítek druhů ptáků a je též vyhledávanou zastávkou tažných ptáků. V Národní přírodní rezervace Ve Studeném, 2 km od města Sázavy, se nachází pralesovité porosty. 6.1.1

Klimatické podmínky

Podle základních klimatologických charakteristik převažuje v Benešově klimatická oblast MT10 – s dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje mezi 6 až 8ºC, odstupňována dle nadmořské výšky viz Tab. 39. Z Tab. 38 vyplývá, že průměrné roční srážky se pohybují v rozmezí 600-650 mm. V území převládá proudění západních větrů (JZ, Z, SZ), které se vyskytuje téměř polovinu roku (cca 175 dní), relativně vysoký je i podíl bezvětrných dnů (cca 62 dnů). Úroveň znečištění ovzduší v Benešově lze v rámci ČR hodnotit jako oblast se střední imisní zátěží. Nejvíce problematickou znečišťující látkou jsou prachové částice PM10, zejména kolem nejvíce dopravně zatížených komunikací. Tab. 38 Klimatické podmínky v Benešově v průběhu roku Klima/měsíce Relativní vlhkost v % Hodin slunečního svitu Srážky celkem v mm Dny se srážkami (ČSÚ)

I 88 2 20 22

II 81 3 18 19

III IV 80 71 4 6 31 35 23 18

V 67 8 58 16

VI VII VIII IX 71 73 69 79 7 8 8 5 68 67 63 41 18 22 14 16

X 83 4 31 19

XI XII 88 87 2 2 28 23 20 24

65

Strategický plán rozvoje města Benešov 40 30 20 10 0 -10

Průměrná maximální teplota

Průměrná minimální teplota

Graf 6 Průměrné maximální a minimální teploty v Benešově v průběhu roku

6.1.2

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Červenec

Srpen

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Prům. teplota/měsíce Průměrná maximální teplota Průměrná minimální teplota (ČSÚ)

Leden

Tab. 39 Prům. max. a prům. min. teplota v průběhu roku v Benešově

1 -3

3 -2

7 0

12 2

18 7

20 10

22 12

22 11

18 8

12 4

5 0

2 -1

Geomorfologické podmínky

Území se nachází v celku Benešovská pahorkatina, podcelku Dobříšská pahorkatina a okrsku Konopišťská pahorkatina, západně částečně v okrsku Netvořická vrchovina. Nadmořská výška kolísá v rozmezí 310 – 427 m. Reliéf území je mírně zvlněný; bez výrazných výškových rozdílů. V nejbližším okolí města vytvářejí horizont přírodní dominanty:

na severu Tužinka – horizont ve směru východ – západ na hladině 390 až 410 m.n.m.,

na severovýchodě Baba (396 m.n.m.); Háj (406 m.n.m.); Viničky (427 m.n.m.),

na východě Kavčín (381 m.n.m.); Šibeniční vrch (391 m.n.m.) a dále k východu Vlčí Jámy (493 m.n.m.),

na jihovýchodě Beranice (401 m.n.m); Na Hrbech (433 m.n.m.),

na jihu Marianovice (410 m.n.m.); Brabenčík (408 m.n.m.) – Černý Les: izolované vrchy ve směru jihovýchodním (427 až 434 m.n.m.),

66


na západě Šiberna – vrchol zámeckého parku (410 m.n.m.) – terén k západu klesá až do úrovně zámku (370 m.n.m.) a do úrovně Konopišťského potoka (340 m.n.m.); dále Mydlářka (367 a 387 m.n.m.) a Pomněnice (386 m.n.m.).

6.1.3

Pedologické podmínky

Na téměř celém území Benešovska (95,8%) připadá mírně teplé, mírně vlhké klima a na zbývající část (4,2%) mírně teplé, vlhké klima. Poměrně jednotvárný je půdní pokryv. Plošně naprosto převažují typické (nasycené) nebo mírně kyselé kambizemě, v menší míře pak luvizemě a hnědozemě. Na periodicky či trvale zamokřených místech kolem vodotečí a rybníků se vyskytují fluvizemě, gleje střídavě s typickými (kambickými) pseudogleji. Ostatní půdy se vyskytují jen okrajově. Oblast je z hlediska výrobního typu zařazena do bramborářské výrobní podoblasti. Z hlediska ochrany půdního fondu - I. třída ochrany se podílí necelými 4% a je zastoupena především v nivách vodotečí. Druhá třída ochrany, která dosahuje téměř 45% výměry zemědělské půdy v k.ú. Benešov, je v řešeném území výrazně zastoupena a vytváří rozsáhlé bloky v okolí města. Část zemědělských pozemků v daném území je odvodněna systematickou drenáží. Lesy v řešeném území tvoří 1 378 ha (k 31. 12. 2010), což činí 29,4 % z celkové výměry území viz Tab. 40. Les nevytváří v území plošně velké komplexy. Lesy jsou soustředěny zejména do západní části. Tab. 40 Druhy pozemků v Benešově k 31.12.2010 Druhy pozemků Orná půda (ha) Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) Ovocné sady (ha) Trvalé travní porosty (ha) Zemědělská půda (ha) Lesní půda (ha) Vodní plochy (ha)

Výměra v ha 1 729 0 0 121 35 471 2 356 1 378 84 67

Strategický plán rozvoje města Benešov Zastavěné plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

141 727

Celková výměra pozemků (ha) 4 687 (ČSÚ) Zájmové území spadá do širšího povodí Vltavy. Územím Benešovska protékají následující potoky:

Benešovský potok – lososová voda,

Konopišťský potok – kaprová voda,

Janovický potok – do povodí Janovického potoka, který je významným vodním tokem, spadá obec Úročnice a osada Chvojen; lososová voda,

Okrouhlický potok; lososová voda,

Úročnice – je pravostranným přítokem Janovického Potoka, je recipientem pro obec Úročnici.

6.1.4

Fytogeografie a fytocenologie

Dle geobotanické rekonstrukční mapy převažují v území smíšené lesy, podél Konopišťského a Benešovského potoka jsou to luhy a olšiny, ve východní části území jsou to acidofilní doubravy.

6.2 Životní prostředí Okres Benešov je region se zdravým životním prostředím, jedná se ponejvíce o zemědělskou krajinu, která není negativně ovlivněna žádnou těžkou průmyslovou výrobou ani těžební činností. Podél řek Vltavy a Sázavy jsou oblasti hojně využívány k rekreačním účelům. 6.2.1

Ochrana přírody a krajiny

Ve městě Benešově se nevyskytují žádná velkoplošná ani maloplošná zvláště chráněná území, nejsou zde ani evropsky významné lokality a ptačí oblasti soustavy NATURA 2000. Benešov vytváří podmínky pro ochranu všech přírodních hodnot v území včetně ÚSES (Územní systém ekologické stability), které v zásadě respektuje a je s nimi koordinován.

68

Strategický plán rozvoje města Benešov Výjimečné postavení má Konopišťský zámecký park. Jedná se o přírodně krajinářský park dosahující rozlohy cca 229 ha s řadou vzácných evropských dřevin. Park je součástí národní kulturní památky. 6.2.2

Územní systém ekologické stability

ÚSES představuje jeden z limitů využití území, který je třeba respektovat jako jeden z předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální úroveň systému ekologické stability (ÚSES) složeného ze skladebných částí – biocenter, biokoridorů a interakčních prvků, které jsou v krajině vymezeny na základě funkčních a prostorových kritérií. 6.2.3

Regionální systém ÚSES

Regionální územní systém ekologické stability:

Regionální biokoridor Konopišťského potoka RK 1318 (Šiberna-Sázava) + tři vložená funkční lokální biocentra:

Regionální biocentrum RBC 947 Šiberna – (včetně zámeckého parku Konopiště) zahrnuje genofondovou základnu lesních dřevin;

Regionální biokoridor RBK 1219 (Vltava – Šiberna) – propojení biocentra RBC 947 přes Chvojen a Prostřední vrch; protíná regionální biokoridor Janovického potoka RBK 1222;

Regionální biokoridor Janovického potoka RBK 1222 + tři vložená lokální biocentra.

6.2.4

Lokální územní systém ekologické stability

V severní části území je veden lokální biokoridor spojující Konopišťský potok s regionálním biokoridorem Křešického potoka. V biokoridoru jsou lesní a luční lokální biocentra. Prvky lokálního ÚSES:

„Podelhotský mlýn“,

„Konopišťský potok, Racek – Vidlákova Lhota“, 69


„Plíhalův mlýn“,

„Janovický potok – Pod Chvojenem“,

„Janovický potok – Stráně“,

„Chvojen“,

„U Bernátek“,

„U Tužinky“,

„Kozmáč“,

„Pod Hájem“,

„Na dolích“.

6.2.5

Krajinná ekologie

Převážnou část řešeného území zaujímá urbanizované území, ve zbývajících částech jsou biotopy ovlivněny člověkem. Přírodní biotopy jsou přítomny rozptýleně a maloplošně a na většině z nich je patrný vliv lidské činnosti. Přírodní biotopy většinou v krajině vytvářejí mozaiku, často vytvářejí přechodové typy k jiným biotopům, nebo se ve fragmentech vyskytují v biotopech silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem.

6.3 Shrnutí kapitoly Město Benešov není postiženo ekologickou zátěží. Ovzduší je středně imisně zatíženo. Podnebí je mírné s teplým létem a krátkou zimou. V Benešově je kvalitní půdní fond. Benešovsko je zemědělská oblast především bramborářského typu. Benešov není začleněn do žádného zvláště chráněného území, avšak má nastaven limity územního využití (ÚSES). Zvláštní postavení v ochraně krajiny má Konopišťský zámecký park se vzácnými dřevinami.

70


III NÁVRHOVÁ ČÁST

71


7

CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA

Benešov se vyznačuje mnohými charakteristickými vlastnostmi:

Benešov je regionálním územním a pracovním centrem pro vlastní správní obce a jeho územní vliv zahrnuje i subregionální střediska – Sázavu, Votice a Týnec nad Sázavou,

Benešov je součástí širší pražské aglomerace a jeho vývoj je tím silně ovlivněn,

míra nezaměstnanosti je i díky blízkosti Prahy pod celostátním průměrem,

Benešov je důležitým silničním i železničním dopravním uzlem,

nejvýznamnější památkou z hlediska turistického ruchu je zámek Konopiště.

Benešov naplňuje všechny čtyři základní funkce města – dopravní funkci, bydlení, výrobu i služby. Co se týká dopravní funkce, Benešov je důležitým silničním i železničním uzlem ležícím na spojnici mezi Prahou a Českými Budějovicemi. Největší problémy sebou přináší silniční doprava. Velkému silničnímu zatížení středu města by ulehčilo vybudování obchvatu, stejně tak i rozšíření městské hromadné dopravy a výstavba nových cyklostezek (jako alternativního způsobu cestování). K bezpečí v silničním provozu přispěje výstavba bezpečných přechodů a zpomalovacích semaforů v nejvytíženějších ulicích. K částečnému vyřešení silniční infrastruktury přispěje dostavba dálnice D3. Sídelní funkce města byla rozvíjena kontinuálně od 11. století až do počátku 20. století, kdy v 60. letech 20. století došlo k demolicím několika důležitých historických budov a do města byla násilně vsazena panelová sídliště. Město Benešov vlastní skoro 1900 bytů, mnohé z nich jsou v nevyhovujícím stavu. V bytových domech je nutné udělat rekonstrukce výtahů, výměnu oken. Ve starších bytech je potřeba vyměnit zařizovací předměty – vany, umyvadla, záchody. Výrobní funkce – Benešov byl do poloviny 20. století převážně zemědělskou oblastí, až od druhé poloviny 20. století se v Benešově začalo dařit i průmyslu, a to především strojírenství, potravinářství, kovodělnému a elektrotechnickému průmyslu. Nezaměstnanost je v Benešově dlouhodobě relativně nízká, avšak z velké části je tuto skutečnost nutné přičíst blízkosti pražské aglomerace. Benešov zajišťuje v oblasti služeb vzdělávací, zdravotní i sociální funkci. Vzdělávací funkce 72

Strategický plán rozvoje města Benešov je zprostředkovávána sítí mateřských, základních i středních škol (včetně vyššího odborného školství). Místní mateřské školy mají zcela naplněnu kapacitu. V Benešově chybí nabídka celoživotního a mimoškolního vzdělávání. Zdravotní funkce je plněna prostřednictvím Nemocnice Rudolfa a Stefanie, pohotovosti a ordinacemi lékařů s různými odbornostmi. Důležitou součástí sociálních služeb je Domov pro seniory a Dům na půli cesty. Obyvatelé města mohou využít i služeb pečovatelské služby. Benešovu chybí zařízení typu azylový dům pro matky s dětmi, noclehárna pro bezdomovce a zařízení, jež by se věnovalo protidrogové prevenci. Možností rozvoje, danou polohou Benešova, je využití blízkosti hlavního města Prahy. Společné aktivity benešovských firem s pražskými firmami, mohou přinést značné synergické efekty. Zajímavou rozvojovou příležitostí je využití prostor bývalých kasáren – areál Táborské kasárny a jiných brownfields. Po úpravě a revitalizaci areálu Táborských a Pražských kasáren, na kterou je možno získat dotace, by vznikla zóna, umožňující vybudování bytových domů, umístění podnikatelských aktivit či výstavby prostor pro vysokou školu.

73


7.1 Celková SWOT analýza města Tab. 41 Celková SWOT analýza města

Silné stránky

Přirozené spádové centrum oblasti

Místní centrum veřejné správy, kultury, sportu a společenského

Slabé stránky

Nedořešená dopravní infrastruktura města

života

Nedostatečná infrastruktura pro cyklistickou dopravu

Dopravní dostupnost

Nedostatek parkovacích míst

Podmínky pro rozvoj podnikatelské

Omezený provoz MHD

činnosti

Absence opatření zvyšující

Míra nezaměstnanosti dlouhodobě

bezpečnost účastníků silničního

pod průměrem České republiky

provozu

Zkušenosti s čerpáním dotačních

titulů

Vodovodní a stoková síť v nevyhovujícím stavu

Atraktivní cíle pro cestovní ruch

Nedostatečná kapacita MŠ

Historie (zachovaná řada památek)

Nevyhovující stav a malá

Kvalitní kulturní zařízení (knihovna,

využitelnost některých kulturních zařízení

muzeum)

Významná aktivita amatérských

rozvoj cestovního ruchu a památek

souborů

Absence infrastruktury potřebné pro

Zajímavý rekreační potenciál města

Nedostatečná propagace města

a okolí

Nevyhovující stav nájemních bytů

Velká rozmanitost sportovních

Nevyužité plochy brownfields ve

odvětví na území města

Komunitní plán sociálních služeb

Dostatečné zdroje energií pro město

Kvalitní životní prostředí ve městě

městě

Absence zařízení pro sociálně vyloučené občany

74

Strategický plán rozvoje města Benešov nezatížené těžební činností

Velmi kvalitní půdní fond

Fungující odpadové hospodářství

Příležitosti

Hrozby

Výhodná poloha na trase Praha-

Nárůst automobilové dopravy

České Budějovice

Nedostatečné financování údržby

Blízkost pražské aglomerace jako

krajských silnic

zdroje pracovních příležitostí

Odliv kvalifikované pracovní síly

Koordinace rozvojových aktivit

Nevyčerpání dotačních titulů na

spolu s okolními obcemi

Využití potenciálu místních

stávající a budoucí projekty

odborníků při řešení problematiky

skupin a jejich nedostatečná

rozvoje města

Dostavba dálnice D3

Modernizace železničního koridoru směrem na Prahu i České

Růst podílu sociálně problémových

integrace do společnosti

Zhoršování bezpečnostní situace ve městě

Stárnoucí populace města a zvyšující

Budějovice

se podíl lidí v postproduktivním

Využití dotačních titulů z fondů EU

věku

Rozvoj partnerství podnikatelského, neziskového a veřejného sektoru

Nárůst počtu obyvatel

Zapojení nestátních neziskových

Stagnace sociálních služeb způsobená poklesem účasti státu na sociální politice – ohrožení sociálních služeb pro vyloučené skupiny obyvatel

organizací do sociální péče

Intenzivní rozvoj cestovního ruchu spolu s novými trendy turistiky (cykloturistika, hippoturistika)

Zámek Konopiště jako atrakce

75

Strategický plán rozvoje města Benešov nadregionálního významu

Spolupráce subjektů cestovního ruchu – společnosti Posázaví, TIC, ostatní TIC v regionu, ČCCR – CzechTourism

Vznik vzdělávacího zařízení (případně vysoké školy) v areálu Táborských kasáren

76


7.2 Postup zpracování návrhové části Zpracování návrhové části rozvojového dokumentu představuje rozhodování o tom, jaké problémy budou prostřednictvím strategického plánu řešeny a jaké nástroje při tom budou použity. Tato část dává odpověď na to, jakým způsobem budou alokovány finanční zdroje, které bude možné využít na realizaci plánu. Strategický plán je koncipován jako střednědobý rozvojový dokument, který má formulovat rozvojové aktivity města zejména pro období let 2012 – 2017. Základní rámec dokumentu je však formulován dlouhodobě (2025). Důvodem je zohlednění dlouhodobé koncepce města při respektování

aktuálních

střednědobých

potřeb

a

rozvojových

tendencí

v kratším,

předvídatelném období. Návrhová část je rozdělena na několik úrovní (stupňů), které se navzájem obsahově liší mírou konkrétnosti (obecnosti). Pro účely Strategického plánu rozvoje města Benešov bylo stanoveno 5 základních úrovní, které tvoří „strategický skelet“ návrhové části. VIZE

GLOBÁLNÍ CÍL

STRATEGICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ

PRIORITNÍ

PRIORITNÍ

PRIORITNÍ

PRIORITNÍ

OBLAST

OBLAST

OBLAST

OBLAST

OBLAST

PRIORITNÍ CÍL

PRIORITNÍ CÍL

PRIORITNÍ CÍL

PRIORITNÍ CÍL

PRIORITNÍ CÍL

SWOT ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

SWOT ANALÝZA

SPECIFICKÉ CÍLE

SPECIFICKÉ CÍLE

SPECIFICKÉ CÍLE

SPECIFICKÉ CÍLE

SPECIFICKÉ CÍLE

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

OPATŘENÍ

Obr. 2 Postup zpracování Návrhové části SPRM 77

Strategický plán rozvoje města Benešov Vize – popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnu dosaženo a v tomto smyslu představuje zastřešující rámec celé návrhové části. Globální cíl – vychází z vize a popisuje základní vývojové tendence a směřování města. Vede k naplnění celkové vize města. Strategické cíle – vycházejí z globálního cíle a vyjadřují základní oblasti, které je potřeba řešit, aby došlo k naplnění celkového globálního cíle. Prioritní oblasti – představují klíčovou oblast s vnitřně propojeným systémem problémů a dílčích témat, jejichž řešení jako celku jsou důležitá pro naplnění vize a globálního cíle. Prioritní cíle – vycházejí z globálního cíle a popisují žádoucí stav, kterého je třeba dosáhnout v dané prioritě. Představují základní směry rozvoje klíčové oblasti. Specifické cíle – jsou problémové záměry (podoblasti) prioritního cíle, které jsou řešeny souborem opatření vedoucích k jejich naplnění. Konkrétní opatření naplňující specifické cíle budou řešeny v Programové části strategického dokumentu. Opatření – představují konkrétní úkoly/činnosti, které je třeba v krátkodobém horizontu uskutečnit, aby bylo dosaženo vytyčených cílů. Opatření mají zcela konkrétní náplň, podloženou kroky/projekty k naplnění daných opatření.

7.3 Strategická vize rozvoje města Rozvojová vize tvoří „vstupní bránu“ do Návrhové části strategického plánu. Jejím cílem je určit zásadní rozvojovou orientaci města. Vize formuluje a popisuje stav, jehož by mělo být v budoucnosti dosaženo v daném území, přičemž jednotlivé části návrhu (globální cíl, strategické cíle, prioritní oblasti, specifické cíle a konkrétní opatření) jsou prostředkem k jejímu dosažení. Ačkoliv Programová část je koncipována pro střednědobý časový horizont (na cca 6 let), při stanovení vize byl zohledněn dlouhodobější časový horizont 14 - 15 let. Důvodem je zajištění návaznosti dlouhodobé koncepce rozvoje města i po uplynutí období, pro které jsou navrženy strategické cíle a opatření tohoto strategického plánu. V rámci strategického plánu jsou výjimečně uvedena i opatření dlouhodobějšího charakteru, o kterých je nutné uvažovat již 78

Strategický plán rozvoje města Benešov v rámci střednědobého plánování. Rozvojová vize města Benešova vychází ze základních principů udržitelného rozvoje a respektuje tak potřebu sladění sociální, ekonomické i environmentální oblasti rozvoje. Zapojením širokého počtu institucí a organizací do dlouhodobého strategického rozvoje vyjadřuje společné úsilí o nalezení shody nad prioritními oblastmi rozvoje města a jejich naplňování konkrétními aktivitami a projekty. Vize byla formulována s ohledem na potřebu trvale udržitelného rozvoje a s vědomím, že jen od jasných vizí lze přejít k realizaci přínosných projektů.

7.3.1

Vize

„Město Benešov jako centrum regionu těžící ze své výhodné polohy na dopravních tepnách. Zároveň je atraktivním místem přírodního a kulturního prostředí a stává se zajímavým střediskem cestovního ruchu.“

7.3.2

Globální cíl

„Vytvářet podmínky pro kvalitní život ve městě s důrazem na rozvoj obytných a rekreačních funkcí Benešova jako ekonomického, společenského a administrativního centra regionu s využitím výhodné polohy města a turistickým potenciálem.“

7.3.3

Strategický cíl

„Benešov jako stabilní a moderní město, dbající na přírodní, kulturní a společenské tradice. Město rozvíjející se v souladu s principy trvale udržitelného rozvoje.“

7.4 Prioritní oblasti Na základě vyhodnocení analytických materiálů, stanovení vize, globálního cíle, strategických cílů a na základě vzájemných diskusí nad potřebami města bylo stanoveno pro město Benešov následujících 5 prioritních oblastí:

79

Strategický plán rozvoje města Benešov Tab. 42 Seznam prioritních oblastí Prioritní oblast 1: Obyvatelstvo a bydlení Prioritní oblast 2:

Doprava a technická infrastruktura

Prioritní oblast 3:

Ekonomika a trh práce


Školství a sociální oblast včetně zdravotnictví


Kultura, cestovní ruch a sport

Dlouhodobý rozvoj se opírá o pět základních pilířů:

rostoucí počet obyvatel a kvalitní bydlení,

funkční dopravní a technická infrastruktura,

stabilní ekonomika a trh práce,

kvalitní školství a sociální oblast včetně zdravotnictví,

udržitelný rozvoj cestovního ruchu a kultury.

Prioritní oblasti představují ucelené tematicky uzavřené celky, které jsou rozpracovány do podrobností. Prioritní oblasti jsou směřovány k naplnění globálního cíle.

7.4.1

Obyvatelstvo a bydlení

První prioritní oblast se zaměřuje na obyvatelstvo a bydlení. Ve městě Benešově dochází ke stálému růstu populace. Po dostavbě D3 se očekává další příliv obyvatel. Věkové složení obyvatel se nachází nad průměrem ČR. Důsledkem je i tvrzení, že v průběhu 10 let dochází ke stálému růstu obyvatel v poproduktivním věku a úbytek obyvatel v předproduktivním věku. Nejpočetnější zastoupení ve městě má národnost česká. V současné době přetrvává poptávka po bytech, jelikož roste počet neúplných domácností. V okrajových částech města dochází k výstavbě domů, což vede ke snížení hustoty obyvatel přímo v centrální zóně. V důsledku narůstajícího počtu seniorů by město mělo věnovat zvýšenou pozornost nabídce služeb pro tyto občany. Město Benešov by mělo veškeré své plány komunikovat se svými občany a k tomu má pomoci otevřený úřad. Úřad by měl usilovat o zavedení e-Governmentu. Zavedení e-Governmentu představuje transformaci vnitřních a vnějších vztahů veřejné správy 80

Strategický plán rozvoje města Benešov pomocí informačních a komunikačních technologií. Tato prioritní oblast v sobě zahrnuje i problematiku životního prostředí v Benešově. Ve městě je nedostatek udržované zeleně.

Prioritní cíle

Tab. 43 Prioritní cíle PO Obyvatelstvo a bydlení Přilákání mladých rodin s dětmi včetně podpory startovacích

Prioritní cíl 1

bytů Prioritní cíl 2

Aktivity města směrem k seniorům

Prioritní cíl 3

Otevřený úřad

Prioritní cíl 4

Kvalitní životní prostředí ve městě

SWOT analýza

Tab. 44 SWOT analýza PO Obyvatelstvo a bydlení

Silné stránky

Slabé stránky

Setrvávající nárůst obyvatel

Největší

počet

celorepublikovém srovnání

obyvatel

v produktivním věku

Poptávka po bytech

Výstavba nových domů v okrajové

Výstavba sportovních hřišť pro

Nízký

podíl

obyvatel

v předproduktivním věku

Stálý

růst

obyvatel

v postproduktivním věku

části města

Vyšší průměrný věk obyvatel v

seniory

Absence

systému

žádosti“

na

„registrace

webu

města

(zodpovězení na to, v jakém stavu

Zveřejňování veřejných zakázek

žádost je)

na webu města

Příležitosti

Hrozby

Výstavba nových bytů či domů pro

Pokles porodnosti

mladé lidi

Stárnoucí

Využívání zdrojů EU pro rozvoj

zvyšující

populace se

podíl

města, lidí

v 81

Strategický plán rozvoje města Benešov bydlení

postproduktivním věku

Příprava nových pozemků pro

Odchod mladých lidí z města

výstavbu

Nedostatek volných pozemků na

rodinných

domů

(inženýrské sítě)

výstavbu rodinných domů

Nízká podpora bydlení ze strany města

Specifické cíle

Tab. 45 Specifické cíle PO Obyvatelstvo a bydlení Specifický cíl 1

Podpora výstavby bytů a domů, prioritně startovacích bytů

Specifický cíl 2

Infrastruktura a volnočasové aktivity pro seniory

Specifický cíl 3

Fungující úřad využívající nejmodernější technologie

Specifický cíl 4

Udržované životní prostředí města včetně dostatku zeleně

Koincidenční matice

Fungující úřad využívající nejmodernější technologie Udržované životní prostředí města včetně dostatku zeleně

Infrastruktura a volnočasové aktivity pro seniory

Koincidenční matice - vazba SWOT analýzy na specifické cíle prioritní oblasti

Podpora výstavby bytů a domů, prioritně startovacích bytů

Tab. 46 Koincidenční matice PO Obyvatelstvo a bydlení

Silné stránky

Setrvávající nárůst obyvatel Největší počet obyvatel v produktivním věku Poptávka po bytech Výstavba nových domů v okrajové části města Výstavba sportovních hřišť pro seniory Zveřejňování veřejných zakázek na webu města

xx xx xx xx

x

xx

xx

Slabé stránky

82

Strategický plán rozvoje města Benešov Vyšší průměrný věk obyvatel v celorepublikovém srovnání Nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku Stálý růst obyvatel v postproduktivním věku Absence systému „registrace žádosti“ na webu města (zodpovězení na to, v jakém stavu žádost je)

xx x xx

xx

Příležitosti

Výstavba nových bytů či domů pro mladé lidi Využívání zdrojů EU pro rozvoj bydlení Příprava nových pozemků pro výstavbu rodinných domů (inženýrské sítě)

xx xx x xx

Hrozby

Pokles porodnosti Stárnoucí populace města, zvyšující se podíl lidí v postproduktivním věku Odchod mladých lidí z města Nedostatek volných pozemků na výstavbu rodinných domů Nízká podpora bydlení ze strany města

xx xx xx xx xx

xx - silná přímá vazba, x - středně silná vazba, nevyplněné - velmi slabá nebo žádná přímá vazba

7.4.2

Doprava a technická infrastruktura

Tato prioritní oblast se věnuje dopravní, technické infrastruktuře a životnímu prostředí. Co se týká dopravní infrastruktury, je město důležitým silničním i železničním uzlem. V oblasti dopravní infrastruktury má město Benešov několik nedostatků. Město nemá postaven obchvat. Současná kapacita komunikací vedoucí městem je nedostačující, což vede k častým dopravním zácpám a kolapsům uvnitř města. Ve městě je zcela podceněna doprava v klidu. Další negativa přináší chybějící lávka spojující město se zámkem Konopiště. Autobusové nádraží je v nevyhovujícím stavu a schází jeho propojení s vlakovým nádražím. Nejméně udržovanými silnicemi ve městě jsou krajské silnice. Důležitým milníkem pro vyřešení dopravní situace bude dostavba dálnice D3. V rámci technické infrastruktury proběhla dostavba a intenzifikace čističky odpadních vod. V nevyhovujícím stavu je stoková a vodovodní síť ve městě.

Prioritní cíle

Tab. 47 Prioritní cíle PO Doprava a technická infrastruktura Prioritní cíl 1

Koncepce dopravy spolu s řešením tranzitní dopravní sítě

Prioritní cíl 2

Optimalizovaný dopravní systém uvnitř města včetně dopravy v klidu 83

Strategický plán rozvoje města Benešov Prioritní cíl 3 Prioritní cíl 4

Upravené chodníky a dostatečná hustota cyklostezek uvnitř města Kvalitní technická infrastruktura ve všech částech města respektující životní prostředí a udržitelný způsob života

SWOT analýza:

Tab. 48 SWOT analýza – Doprava a technická infrastruktura

Silné stránky

Slabé stránky

Páteřní silniční síť okresu I/3

Velké dopravní zatížení silnice I/3

Hlavní silnice ve městě II/106,

Dopravní

II/110

a

II/112

zajišťující

přetížení

města

v dopravních špičkách

regionální vazby

Špatný stav krajských silnic

Páteřní celostátní železniční síť č.

Nedostatek parkovacích míst

MHD v provozu pouze pracovní

220

Napojení cyklotras v okolí města

dny a nedostatek spojů

na mezinárodní cyklotrasu

V převážné

části

města

Absence propojení autobusového a vlakového nádraží

vybudována vodovodní síť

Odkanalizování větší části města

Vybudována ČOV

Město je plně plynofikováno

Plně digitalizována telefonní síť

Zajištění skladování odpadu

Absence obchvatu

Chybí lávka spojující centrum města s Konopištěm

Úniky

a

poruchy

stokové

a

vodovodní sítě

Špatný stav potrubí v historické zástavbě

Příležitosti

Hrozby

Vybudování nové dálniční trasy

Zvýšení dopravní zátěže

D3

Absence oprav silničních tahů

Výstavba SV a JV obchvatu

Odsun výstavby dálnice D3 kvůli 84


Oprava špatného stavu komunikací

nedostatku

Optimalizace provozu MHD

majetkoprávnímu vypořádání

Vybudování více parkovacích míst

Neupravené naučné stezky

Vybudování stokové a vodovodní

Nedostatečné financování údržby

sítě

v osadách

-

financí

krajských silnic

vybudování

veřejného vodovodu ve Vidlákově

Snížení počtu cyklistů

a Bukové Lhotě

Neochota občanů třídit odpad

Investice

do

oprav

a

stávající

stokové a vodovodní sítě

Specifické cíle:

Tab. 49 Specifické cíle PO Doprava a technická infrastruktura Specifický cíl 1 Specifický cíl 2

Bezpečné a kvalitní komunikace ve městě Stabilizovaná automobilová doprava včetně dopravy v klidu, podpora alternativních způsobů dopravy

Specifický cíl 3

Propojená síť cyklostezek uvnitř i v okolí města

Specifický cíl 4

Fungující vodovodní a kanalizační síť města včetně ČOV


85


Propojená síť cyklostezek uvnitř i v okolí města Fungující vodovodní a kanalizační síť města včetně ČOV

Stabilizovaná automobilová doprava včetně dopravy v klidu, podpora alternativních způsobů dopravy


Bezpečné a kvalitní komunikace ve městě

Tab. 50 Koincidenční matice PO Doprava a technická infrastruktura

Silné stránky

Páteřní silniční síť okresu I/3 Hlavní silnice ve městě II/106, II/110 a II/112 zajišťující regionální vazby Páteřní celostátní železniční síť č. 220 Napojení cyklotras v okolí města na mezinárodní cyklotrasu V převážné části města vybudována vodovodní síť Odkanalizování větší části města Vybudována ČOV Město je plně plynofikováno Plně digitalizována telefonní síť Zajištění skladování odpadu

xx xx xx

xx xx xx xx xx xx xx

Slabé stránky

Velké dopravní zatížení silnice I/3 Dopravní přetížení města v dopravních špičkách Špatný stav krajských silnic Nedostatek parkovacích míst MHD v provozu pouze pracovní dny a nedostatek spojů Absence propojení autobusového a vlakového nádraží Absence obchvatu Chybí lávka spojující centrum města s Konopištěm Úniky a poruchy stokové a vodovodní sítě Špatný stav potrubí v historické zástavbě

xx xx xx xx

x x

xx

xx xx x xx xx

Příležitosti

Vybudování nové dálniční trasy D3 Výstavba SV a JV obchvatu Oprava špatného stavu komunikací Optimalizace provozu MHD Vybudování více parkovacích míst Vybudování stokové a vodovodní sítě v osadách vybudování veřejného vodovodu ve Vidlákově a Bukové Lhotě

xx xx xx xx xx xx

86

Strategický plán rozvoje města Benešov xx

Investice do oprav stávající stokové a vodovodní sítě Hrozby

Zvýšení dopravní zátěže Absence oprav silničních tahů Odsun výstavby dálnice D3 kvůli nedostatku financí a majetkoprávnímu vypořádání Neupravené naučné stezky Nedostatečné financování údržby krajských silnic Snížení počtu cyklistů Neochota občanů třídit odpad

xx xx

x

xx xx xx

xx xx


7.4.3

Ekonomika a trh práce

Hospodaření města zaznamenává od roku 2008 značný propad. Rozpočty v jednotlivých letech byly v přebytku, kromě roku 2010, kdy město vytvořilo schodek rozpočtu. Město využívá od roku 2004 v hojné míře finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie. Předpoklady pro ekonomický vývoj města jsou příznivé z hlediska polohového potenciálu a dostupnosti mezi Benešovem a hlavním městem Prahou. Vedoucí příčku mezi podnikatelskými subjekty vede terciérní sféra. Z hlediska trhu práce má Benešov výhodnou polohu podél hlavních silničních tahů. V okolí města je velká koncentrace zaměstnavatelů. Hlavním faktorem ovlivňující zaměstnanost je blízkost hlavního města ČR.

Prioritní cíle

Tab. 51 Prioritní cíle PO Ekonomika a trh práce Prioritní cíl 1 Zvýšení uplatnitelnosti obyvatelstva na trhu práce Prioritní cíl 2

Podpora tvorby nových pracovních míst ve městě

Prioritní cíl 3

Podpora malých a středních podnikatelů

SWOT analýza

87

Strategický plán rozvoje města Benešov Tab. 52 SWOT analýza PO Ekonomika a trh práce

Silné stránky

Slabé stránky

Aktivní čerpání fondů EU

Blízkost hlavního města Prahy

Pravidelné

Snižování počtu pracovních příležitostí v zemědělském sektoru

úspěchy

v soutěži

„Město pro byznys“

Absence koncepce kariérního poradenství v Benešově

Dlouhodobá

nízká

nezaměstnanost

ve

srovnání

s celorepublikovým průměrem

Koncentrace

značného

počtu

zaměstnavatelů v blízkém okolí

Příležitosti

Vytvoření míst

Hrozby

nových

ve

pracovních

městě

(zřízení

pracovními místy do hlavního

podnikatelského inkubátoru)

Rozvoj

malého

a

města

středního

podnikání

Rekvalifikační

Stálé

Zvyšování počtu nevzdělaných občanů

kurzy

pro

nezaměstnané

Migrace obyvatelstva za lepšími

využívání

dotačních

Neochota občanů pracovat

Krach podniků

Klesající daňové příjmy

programů

Využití

stávajících

ploch

brownfields pro podnikání

Specifické cíle

Tab. 53 Specifické cíle PO Ekonomika a trh práce Podpora kariérního poradenství, rekvalifikací Specifický cíl 1

88

Strategický plán rozvoje města Benešov Specifický cíl 2

Vytvoření podmínek pro nové investory

Specifický cíl 3

Využití stávajících ploch brownfields pro podnikání


Vytvoření podmínek pro nové investory

Využití stávajících ploch brownfields pro podnikání


Podpora kariérního poradenství, rekvalifikací

Tab. 54 Koincidenční matice PO Ekonomika a trh práce

xx

xx

Silné stránky

Aktivní čerpání fondů EU Blízkost hlavního města Prahy Přední příčky v soutěžích Dlouhodobá nízká nezaměstnanost ve srovnání s celorepublikovým průměrem Koncentrace značného počtu zaměstnavatelů v blízkém okolí

xx x xx

Slabé stránky

Snižování počtu pracovních příležitostí v zemědělském sektoru Absence koncepce kariérního poradenství v Benešově

xx

xx

Příležitosti

Vytvoření nových pracovních míst v obci (zřízení podnikatelského inkubátoru) Rozvoj malého a středního podnikání Rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané Stálé využívání dotačních programů

xx

xx xx xx

Hrozby

Migrace obyvatelstva za lepšími pracovními místy do hlavního města Zvyšování počtu nevzdělaných občanů Neochota občanů pracovat Krach podniků Klesající daňové příjmy

x

xx

xx x xx x


89


Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví

Co se týká školství, sociální oblasti a zdravotnictví, tak ve městě existuje stabilní síť veřejných služeb. Město Benešov má vypracován Komunitní plán sociálních služeb. Ve městě působí velká a kvalitní nemocnice - Nemocnice Rudolfa a Stefanie a.s. V oblasti školství je problémem nedostatečná kapacita mateřských škol. Mateřské školy musí děti odmítat, a to především děti z okolních obcí. V oblasti sociálních služeb chybí zařízení pro občany sociálně vyloučené - noclehárna pro bezdomovce, azylový dům pro matky s dětmi a zařízení věnující se protidrogové prevenci.

Prioritní cíl

Tab. 55 Prioritní cíle PO Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví Dostatečně kvalitní nabídka vzdělávacích zařízení s dostatečnou Prioritní cíl 1 kapacitou Prioritní cíl 2

Široká nabídka sociálních služeb a zdravotních služeb

SWOT analýza:

Tab. 56 SWOT analýza PO Školství a sociální oblast včetně zdravotnictví Silné stránky

Stabilní síť veřejných služeb

Slabé stránky

(zdravotnictví, školství)

Komunitní plán sociálních služeb

Relativně

nízká

Absence

celoživotního

a

mimoškolního vzdělávání

Velký počet občanů se vzděláním bez maturity

Volnočasové aktivity nabízené školami a dalšími organizacemi

kapacita

mateřských škol

problémovost

rizikových skupin obyvatel

Nedostatečná

Absence

noclehárny

pro

bezdomovce

Absence azylového domu pro matky s dětmi 90


Absence zařízení, které by se věnovalo protidrogové prevenci

Příležitosti

Hrozby zařízení

Příliv problémových skupin

(případně vysoké školy) v areálu

Zavření školských zařízení

Zřízení

vzdělávacího

Táborských kasáren

Zvýšení

kapacity

Nemocnice

Rudolfa a Stefanie a.s.

Rozšíření

kapacity

mateřských

škol

Specifické cíle:

Tab. 57 Specifické cíle PO Školství a sociální oblast včetně zdravotnictví Specifický cíl 1

Stabilizovaná školní zařízení s dostatečnou kapacitou

Specifický cíl 2

Široké spektrum sociálních služeb pro všechny obyvatele Benešova


Široké spektrum sociálních služeb pro všechny obyvatele Benešova

Koincidenční matice - vazba SWOT analýzy na specifické cíle prioritní oblasti Silné stránky Stabilní síť veřejných služeb (zdravotnictví, školství) Komunitní plán sociálních služeb Relativně nízká problémovost rizikových skupin obyvatel Volnočasové aktivity nabízené školami a dalšími organizacemi Slabé stránky Nedostatečná kapacita mateřských škol Absence celoživotního a mimoškolního vzdělávání

Stabilizovaná školní zařízení s dostatečnou kapacitou

Tab. 58 Koincidenční matice PO Školství a sociální oblast včetně zdravotnictví

x

xx xx xx

xx xx x 91

Strategický plán rozvoje města Benešov Volnočasové aktivity nabízené školami a dalšími organizacemi Absence azylového domu pro matky s dětmi Absence zařízení, které by se věnovalo protidrogové prevenci Příležitosti Zřízení vzdělávacího zařízení (případně vysoké školy) v areálu Táborských kasáren Zvýšení kapacity Nemocnice Rudolfa a Stefanie a.s. Rozšíření kapacity mateřských škol Hrozby Příliv problémových skupin Zavření školských zařízení

xx xx xx

xx xx xx xx xx


7.4.5

Kultura, cestovní ruch a sport

Ve městě působí množství amatérských souborů, konkrétně pěveckých sborů a ochotnické divadlo. V oblasti cestovního ruchu působí v Benešově organizace Posázaví o.p.s. a Turistické informační centrum, jehož zřizovatelem je město. Město má nedostatky v oblasti propagace památek a jejich přístupnosti. V termínu listopad-prosinec 2011 bude TIC přemístěno do prostoru na Masarykově náměstí a zároveň rozšířena nabídka služeb o ověřování listin, veřejný internet. Přilákání návštěvníků Benešova by pomohla nabídka tematických balíčků pro turisty a regionálních produktů. V nevyhovujícím stavu a málo využitelné jsou kulturní zařízení KC Karlov a Amfiteátr v areálu Konopiště.

Prioritní cíl

Tab. 59 Prioritní cíle PO Kultura, cestovní ruch a sport Dostatek kulturních zařízení, jež budou nabízet rozmanitý kulturní Prioritní cíl 1 program Prioritní cíl 2

Široká nabídka aktivit pro trávení volného času

Prioritní cíl 3

Atraktivní město pro návštěvníky

SWOT analýza:

92


Tab. 60 SWOT analýza PO Kultura, cestovní ruch a sport Silné stránky

Velká tradice amatérských

Slabé stránky

kulturních aktivit – pěvecké sbory,

balíčku s vícedenním programem

ochotnické divadlo

pro turisty

Nové přehledné webové stránky

města

Zpravodaj – celobarevný městský

Sportovní tradice – nohejbal na

Absence podpory regionálních produktů, aktivit pro rodiny s dětmi

vrcholové úrovni

Malá propagace a přístupnost památek

informační měsíčník

Absence nabídky tematických

KC Karlov – špatný stav a málo použitelný (jen na plesy, apod.)

Městské Turistické informační

Kino není digitalizováno

centrum

Amfiteátr v areálu Konopiště –

Dostatečné množství ubytovacích a

špatný stav a malé využití

stravovacích zařízení

Velké množství kulturních zařízení ve městě

Početné množství sportovních zařízení ve městě

V blízkosti mnoho kulturních a přírodních atraktivit

Příležitosti

Konopiště – největší atrakce pro

Hrozby

turisty

Využití potenciálu města z pohledu

Konkurence pražské kulturní nabídky - rozmanitější a kvalitnější

Nevyužití dotačních titulů na

cestovního ruchu ve vazbě na okolí

podporu cestovního ruchu a

a jeho atraktivity (CHKO Blaník,

volnočasových aktivit

zámek Jemniště a Vrchotovy

Zavření ubytovacích a stravovacích 93

Strategický plán rozvoje města Benešov Jenovice, hrad Český Šternberk)

Posázaví o.p.s. – organizace

Pokles návštěvnosti města

podporující cestovní ruch na

Nevyužívání sportovních a

Benešovsku

zařízení

kulturních zařízení

Čerpání prostředků z EU pro rozvoj cestovního ruchu

Pořádání více společenských akcí

Specifické cíle:

Tab. 61 Specifické cíle PO Kultura, cestovní ruch a sport Specifický cíl 1 Kvalitní stabilizovaná kulturní zařízení s rozmanitým programem Specifický cíl 2

Široká nabídka sportovních (příp. kulturních) aktivit pro místní i návštěvníky

Specifický cíl 3 Cílená propagace města, jeho zařízení včetně jeho aktivit


xx

x

Cílená propagace města, jeho zařízení včetně jeho aktivit

Široká nabídka sportovních (příp. kulturních) aktivit pro místní i návštěvníky

Koincidenční matice - vazba SWOT analýzy na specifické cíle prioritní oblasti Silné stránky Velká tradice amatérských kulturních aktivit – pěvecké sbory, ochotnické divadlo Nové přehledné webové stránky města

Kvalitní stabilizovaná kulturní zařízení s rozmanitým programem

Tab. 62 Koincidenční matice PO Kultura, cestovní ruch a sport

xx 94

Strategický plán rozvoje města Benešov Zpravodaj – celobarevný městský informační měsíčník Sportovní tradice – nohejbal na vrcholové úrovni Městské Turistické informační centrum Velké množství kulturních zařízení ve městě Početné množství sportovních zařízení ve městě V blízkosti mnoho kulturních a přírodních atraktivit Dostatečné množství ubytovacích a stravovacích zařízení Slabé stránky Absence nabídky tematických balíčku s vícedenním programem pro turisty Malá propagace a přístupnost památek Absence podpory regionálních produktů, aktivit pro rodiny s dětmi KC Karlov – špatný stav a málo použitelný (jen na plesy, apod.) Kino není digitalizováno Amfiteátr v areálu Konopiště – špatný stav a malé využití Příležitosti Konopiště – největší atrakce pro turisty Využití potenciálu města z pohledu cestovního ruchu ve vazbě na okolí a jeho atraktivity (CHKO Blaník, zámek Jemniště a Vrchotovy Jenovice, hrad Český Šternberk) Posázaví o.p.s. – organizace podporující cestovní ruch na Benešovsku Čerpání prostředků z EU pro rozvoj cestovního ruchu Pořádání více společenských akcí Hrozby Konkurence pražské kulturní nabídky - rozmanitější a kvalitnější Nevyužití dotačních titulů na podporu cestovního ruchu a volnočasových aktivit Zavření ubytovacích a stravovacích zařízení Pokles návštěvnosti města Nevyužívání sportovních a kulturních zařízení

xx xx xx

xx xx xx xx x

x

xx xx xx xx xx

x x

xx

x

xx

x

x

xx xx xx

x

x

x x x

xx xx

xx

x


95


IV PROGRAMOVÁ ČÁST

96


8

OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ STRATEGICKÝCH CÍLŮ

Programová část dokumentu navazuje na Návrhovou část. Programová část dále rozpracovává 5 prioritních oblastí a jejich prioritní cíle: Obyvatelstvo a bydlení, Doprava a technická infrastruktura, Ekonomika a trh práce, Školství a sociální oblast včetně zdravotnictví, Kultura, cestovní ruch a sport, do specifických cílů. Na specifické cíle navazují konkrétní opatření.

8.1 Opatření k naplnění prioritní oblasti Obyvatelstvo a bydlení

O Obyvatelstvo a bydlení

O1: Podpora výstavby bytů a domů, prioritně startovacích bytů

O2: Infrastruktura a volnočasové aktivity pro seniory

O1.1: Podpora fungující občanské vybavenosti

O2.1: Dostatek laviček, udržovaná zeleň a volnočasové aktivity pro seniory např. procházkové trasy

O3: Fungující úřad využívající nejmodernější technologie O3.1: Zavádění e-Governmentu na úřadě

O1.2: Podpora vzniku volných ploch pro výstavbu rodinných domů včetně výstavby startovacích bytů

O4: Udržované životní prostředí města včetně dostatku zeleně O4.1: Revitalizace městské zeleně a Benešovského potoka O4.2: Protihluková stěna O4.3: Zlepšení odpadového hospodářství (včetně vybavení Technických služeb)

O1.3: Sanace domů a bytů Obr. 3 Opatření k naplnění PO Obyvatelstvo a bydlení

97


8.2 Opatření k naplnění prioritní oblasti Doprava a technická infrastruktura

D Doprava a technická infrastruktura

D1: Bezpečné a kvalitní komunikace ve městě D1.1: Dostavba dálnice D3 D1.2: Koncepce dopravy ve městě

D2: Stabilizovaná automobilová doprava včetně dopravy v klidu, podpora alternativních způsobů dopravy

D3: Propojená síť cyklostezek uvnitř i v okolí města

D4: Fungující vodovodní a kanalizační síť města včetně ČOV

D2.1: Velký obchvat města D2.2: Optimalizace provozu MHD D2.3: Propojení vlakového a autobusového nádraží pomocí podchodu spolu s rekonstrukcí autobusového nádraží D2.4: Dopravně bezpečnostní opatření (např. zpomalovací semafory na kritických místech ve městě, včetně světelných přechodů) D2.5: Dobudování bezpečných a bezbariérových přechodů – Husovo náměstí

D3.1:Výstavba cyklostezek cyklostezka a bruslařská dráha propojující Benešov s Konopištěm podél rybníka

D4.1: Rekonstrukce stokové a vodovodní sítě

D3.2.: Výstavba cyklostezek – „Na kole kolem Konopiště“

D2.6: Lávka na Konopiště a lávka v Šímově ulici D2.7: Výstavba nových parkovacích prostor D2.8: Výstavba nových a oprava současných silnic Obr. 4 Opatření k naplnění PO Doprava a technická infrastruktura 98


8.3 Opatření k naplnění prioritní oblasti Ekonomika a trh práce

E Ekonomika a trh práce

E1: Podpora kariérního poradenství, rekvalifikací E1.1: Podpora rekvalifikace nezaměstnaných občanů prostřednictvím spolupráce s úřadem práce

E1.2: Zvyšování počítačové gramotnosti starších občanů

E2: Vytvoření podmínek pro nové investory

E3: Využití stávajících ploch brownfields pro podnikání

E2.1: Přilákání nových investorů

E3.1: Využití stávajících ploch brownfields

E2.2: Získání dotací na veřejně prospěšné práce pro občany města

E3.2: Aktivní spolupráce města s podnikateli

E2.3: Vytvoření nákupní zóny v centru města – v ulici Karla Nového a v areálu Táborské kasárny

Obr. 5 Opatření k naplnění PO Ekonomika a trh práce

99


8.4 Opatření k naplnění prioritní oblasti Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví

Š Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví

Š1: Stabilizovaná školní zařízení s dostatečnou kapacitou

Š1.1: Rozšíření kapacit stávajících předškolních zařízení, příp. vybudování nových Š1.2: Modernizovat stávající školská zařízení Š1.3: Zřízení vzdělávacího zařízení (případně vysoké školy) v areálu Táborských kasáren

Š2: Široké spektrum sociálních služeb pro všechny obyvatele Benešova Š2.1: Zaměření na protidrogovou prevenci Š2.2: Zřízení noclehárny pro bezdomovce Š2.3: Vybudování azylových domů (pro matky s dětmi a pro osoby v nepříznivé životní situaci) Š2.4: Zřízení stacionáře pro dospělé se zdravotním postižením

Obr. 6 Opatření k naplnění PO Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví

100


8.5 Opatření k naplnění prioritní osy Kultura, cestovní ruch a sport

K Kultura, cestovní ruch a sport

K1: Kvalitní stabilizovaná kulturní zařízení s rozmanitým programem

K2: Široká nabídka sportovních (příp. kulturních) aktivit pro místní i návštěvníky

K1.1: Rekonstrukce KC Karlov a Amfiteátru v areálu Konopiště

K2.1: Vytvořit nové kulturní, sportovní a zážitkové programy a aktivity ve městě a okolí

K1.2: Podpora místních kulturních zařízení K1.3: Digitalizace stávajícího kina

K2.2: Revitalizace stávajících sportovních zařízení

K3: Cílená propagace města, jeho zařízení včetně jeho aktivit K3.1: Podpora udržování památek a turistických cílů

K3.2: Větší nabídka služeb TIC včetně informačních skříněk

K2.3: Aquacentrum kombinující venkovní a vnitřní bazény

K1.4. Vybudování kulturního a sportovního areálu v Táborských kasárnách

Obr. 7 Opatření k naplnění PO Kultura, cestovní ruch a sport

101


V SYSTÉM PRÁCE SE SPRM VČETNĚ IMPLEMENTACE

102


9

SYSTÉM PRÁCE SE STRATEGICKÝM PLÁNEM

9.1 Implementace strategického plánu Implementace SPRM

Realizace SPRM

Monitoring

Aktualizace SPRM

Obr. 8 Implementace strategického plánu Implementace Strategického plánu rozvoje města Benešov zahrnuje tři skupiny aktivit – realizaci strategického plánu, monitoring průběhu jeho realizace a zpětnou vazbu resp. aktualizaci strategického plánu. O postupu realizace SPRM budou obyvatelé města i širší veřejnost pravidelně informováni. Odpovědnost za realizaci jednotlivých aktivit, vyhodnocování průběhu realizace a přijímání příslušných opatření má Zastupitelstvo města Benešova. K tomu, aby průběžně dostávalo zasvěcené a pravdivé informace o postupu realizace strategického plánu a fundované návrhy na případné změny či aktualizaci strategických záměrů, si Zastupitelstvo města Benešova vytvoří adekvátní institucionální zázemí.

9.2 Organizace realizace SPRM Řízením implementace strategického plánu je pověřena Komise pro dopravu a územní rozvoj (dále jen Komise). Členy Komise, jejího předsedu, místopředsedu a tajemníka navrhne Rada města Benešova a jmenuje Zastupitelstvo města. Členství v Komisi je čestné a bezplatné. Komise bude složena tak, aby byla reprezentativní a akceschopná. 9.2.1

Činnost Komise pro realizaci strategického plánu

Komise bude zasedat celoročně. Na závěr roku (před schválením rozpočtu města na další rok) bude Komise předkládat Souhrnnou zprávu Zastupitelstvu města Benešova, která vedle 103

Strategický plán rozvoje města Benešov bilance dosažených výsledků při realizaci strategického plánu bude obsahovat i návrhovou část – jak postupovat dále, příp. jaké změny v postupu jsou pro další rok potřebné. Úkoly Komise:

navrhování způsobu realizace navrhovaných aktivit a stanovení jejich priorit,

sledování realizace navrhovaných aktivit,

hodnocení úspěšnosti realizovaných aktivit,

navrhování způsobu propagace strategického plánu a jednotlivých realizovaných projektů,

předkládání Souhrnné zprávy Zastupitelstvu města Benešov.

9.3 Akční plán Akční plán je hlavním nástrojem realizace strategického plánu. Akční plán bude sestavován jako jednoletý klouzavý dokument, obsahující všechny aktivity, které budou realizovány v jeho období. Akční plán tvoří přílohu Souhrnné zprávy. Výchozí aktivity (projekty) jsou doloženy v příloze finálního Strategického plánu rozvoje města Benešov. Další návrhy projektů budou vznikat průběžně, zejména v rámci činnosti města a dále na popud komunitních aktivit, jako reakce na nabízené dotační tituly (kraje, státu, EU) či jinými způsoby. Aktualizovaný Akční plán jako příloha Souhrnné zprávy bude předkládán Komisí k vyjádření Radě a poté ke schválení Zastupitelstvu města. 9.3.1

Návrhy projektů

Návrhy projektů bude sbírat Komisí pověřený garant a zařadí je do Databáze projektů. Databáze projektů bude nově vytvořený dokument, který bude zpracovávat garant. Do Databáze projektů budou vloženy také projekty, které z různých důvodů nebyly realizovány v minulých letech a jsou stále aktuální. Každoročně, v dostatečném předstihu před přípravou rozpočtu města na další rok, vyzve Komise management města a jeho odborné útvary k podávání návrhů projektů do Akčního 104

Strategický plán rozvoje města Benešov plánu na další rok. Na úřední desce a dalšími vhodnými prostředky budou o možnosti podávat projekty naplňující záměry strategického plánu informováni i další potencionální nositelé projektů. Pro posouzení, zda navrhovaný projekt přispívá k realizaci záměrů strategického plánu, je třeba, aby návrh minimálně obsahoval:

název projektu,

stručný popis,

realizační výstupy,

cílové skupiny,

spolupracující instituce,

termín zahájení a ukončení projektu, termíny etap,

finanční náročnost podle etap (při vícezdrojovém financování také podle jednotlivých zdrojů financování),

komentář k projektu (uvedení dalších významných informací pro realizaci projektu).

9.3.2

Posuzování návrhů projektů

Prvotní posouzení projektu provede Komise. Pokud bude potřeba, požádá Komise předkladatele projektu o případné doplnění. Komise provede předběžné vyhodnocení vyváženosti shromážděných projektů v jednotlivých prioritních oblastech. Návrhy projektů včetně hodnocení jejich vyváženosti na daný rok bude hodnotit Komise. Komise si může vyžádat odborné posudky – od jednotlivých odborů, komisí městského úřadu, příp. externích konzultantů. 9.3.3

Výběr projektů do Akčního plánu

Za výběr projektů do Akčního plánu odpovídá Komise. Projekty budou posuzovány podle následujících kritérií:

závažnost projektu pro naplnění jednotlivých opatření,

dostupnost zdrojů financování,

časová priorita jednotlivých opatření. 105

Strategický plán rozvoje města Benešov Po schválení rozpočtu města na další rok provede Komise revizi zajištění zdrojů financování jednotlivých projektů. V případě, že některý projekt není zařazen do rozpočtu města nebo nemá jiný zdroj financování, bude z Akčního plánu vyřazen a zařazen do Databáze projektů. Pokud se v průběhu roku najdou disponibilní zdroje (dotační tituly státu, kraje, příp. úspory), bude projekt zařazen do realizace, případně zařazen do Akčního plánu na příští rok.

9.4 Realizace a monitoring projektů Monitorování je označení pro průběžné hodnocení plnění strategického plánu. Hodnotí se finanční a fyzické ukazatele, kvalita a kvantita odvedených prací, hospodářské a sociální aspekty, vliv na životní prostředí atd. Důvodem je udržování neustálého přehledu o stavu implementace. V případě potřeby se provádí operativně úpravy při realizaci jednotlivých projektů. Sledováním projektů vedoucích k naplnění globálního cíle bude pověřený garant. Garant projektů je určen Komisí. Garant je zaměstnanec městského úřadu, který shromažďuje informace o realizovaných projektech. Garant shromažďuje projekty v Databázi projektů. O realizovaných projektech podává příslušný garant zprávy Komisi alespoň dvakrát ročně. Zprávy slouží Komisi pro posouzení realizace celého strategického plánu.

9.5 Aktualizace strategického plánu Strategický plán je otevřeným dokumentem, který bude ve čtyřletých intervalech aktualizován. Mimo toto aktualizační období může být strategický plán aktualizován i při jiných významných událostech:

zásadní změny v legislativě,

zásadní změny ve státní hospodářské politice nebo municipální politice,

významné změny v podnikatelském prostředí (příchod významného investora do města, apod.).

Doporučení pro aktualizaci strategického plánu předkládá Komise, nejprve k projednání Radě města a poté Zastupitelstvu města Benešov. 106


9.6 Propagace strategického plánu O průběhu realizace strategického plánu budou občané i odborná veřejnost pravidelně informováni. K propagaci strategického plánu budou využívány následující formy propagace:

Tab. 63 Propagace SPRM Druh propagace

Příjemci propagace

Zveřejnění SPRM na internetu nejširší veřejnost Zkrácený text SPRM na webových stránkách města občané města Zveřejňování aktuálních akčních plánů na internetu, vývěskách a v místním tisku občané města Pravidelné informování o postupu realizace SPRM a jeho aktualizacích v místním tisku občané města Prezentace SPRM na odborných akcích (konferencích, veletrzích, výstavách, odborná veřejnost apod.) a investoři nejširší domácí i Reprezentativní propagační brožura o zahraniční SPRM veřejnost

Mimo tyto formy propagace strategického plánu budou využívány k prezentaci a seznamování s postupem plnění strategického plánu i jiné moderní informační prostředky.

107


ZÁVĚR „Strategický plán rozvoje města Benešov“ je výchozím komplexním střednědobým koncepčním dokumentem rozvoje města na období 2012-2017. Je výsledkem několika měsíčního procesu, založeného na vzájemné spolupráci a komunikaci místních regionálních aktérů spolu se zpracovateli strategického plánu. Výsledkem tohoto procesu je ucelený strategický dokument, založený na konsensu a přijetí všech aktérů a účastníků procesu. Dokument vytyčuje základní vize a hlavní cíle v budoucím rozvoji města. Na tyto základní směry rozvoje navazuje pět prioritních oblastí, ve kterých jsou vydefinovány prioritní a specifické cíle vedoucích k naplnění těchto prioritních oblastí. Stanovení prioritních oblastí a jejich naplnění vychází z dohodnuté vize, globálního a strategického cíle, které určují hlavní směr rozvoje města Benešova. Na jednotlivé prioritní oblasti jsou navázána jednotlivá opatření spolu s konkrétními investičními záměry. V průběhu tvorby

procesu strategického

dokumentu bylo v pěti prioritních nadefinováno

oblastech 16

prioritních cílů a 16 specifických

cílů.

K navrženým opatřením

jsou

přiřazeny

konkrétní

investiční záměry spolu s možností

čerpání

dotačních titulů (pokud u daného projektu tato možnost existuje). Zpracováním tohoto strategického dokumentu si město Benešov stanovilo hlavní směry a priority budoucího rozvoje, v horizontu šesti let, důležité pro představitele města i pro subjekty působící na jeho území. Strategický plán je živý a dynamický dokument, který by měl být pravidelně aktualizován a doplňován na základě průběžného vyhodnocování a monitoringu plnění nastavených cílů.

108

Strategický plán rozvoje města Benešov Odpovědnost za plnění „Strategického plánu rozvoje města Benešov“ nesou představitelé města a podílejí se na ní všichni zúčastnění, kteří byli do průběhu procesu tvorby strategického dokumentu zapojeni – management města, představitelé příspěvkových organizací města, úředníci města a další. Monitoring, vyhodnocení a aktualizaci plánu provádí jeho zpracovatel (město Benešov) ve spolupráci s dalšími dotčenými subjekty a institucemi dle určené periody, která se doporučuje minimálně jedenkrát ročně. Tento strategický dokument města Benešova je také jedním ze základních dokumentů města při sestavování a předkládání projektů za účelem získání finančních prostředků z tuzemských a zahraničních dotačních titulů, včetně strukturálních fondů EU.

Rovněž je výchozím

dokumentem pro tvorbu implementačních resp. Akčních plánů či programů realizace této strategie nebo specializovaných (tematických) strategií a záměrů.

109


SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Územně analytické podklady obce s rozšířenou působností Benešov – aktualizace 2010 Komunitní plán sociálních služeb Benešov Plán rozvoje cestovního ruchu a volnočasových aktivit Benešov E. Procházková: Zmizelé Čechy Benešov Interní materiály města Benešov Materiály Českého statistického úřadu

110


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK BC

basketbalový klub (club)

č.

číslo

ČCCR

Česká centrála cestovního ruchu

ČD

České dráhy

ČSAD

Československá státní automobilová doprava

ČOV

čistička odpadních vod

ČR

Česká republika

DHM

dlouhodobý hmotný majetek

EU

Evropská unie

CHKO

chráněná krajinná oblast

IOP

Integrovaný operační program

KC

kulturní centrum

KČT

Klub českých turistů

MC

mateřské centrum

MHD

městská hromadná doprava

MHS

mobilní hospic

MŠ

mateřská škola

MKS

městské kulturní středisko

OP

operační program

o.p.s.

obecně prospěšná společnost

o.s.

občanské sdružení

PO

prioritní oblast

PS

pečovatelská služba

PŠ

praktická škola 111

Strategický plán rozvoje města Benešov RBC

regionální biocentrum

RBK

regionální biokoridor

ROP

regionální operační program

SK

sportovní klub

SPRM

strategický plán rozvoje města

stol.

století

sv.

svatý

SWOT

analýza silných stránek (Strenghts), slabých stránek (Weaknesses), příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats)

TIC

turistické informační centrum

ÚP

územní plán

ÚSES

územní systém ekologické stability

VÚC

velký územní celek

VHS

vodohospodářská společnost

ZŠ

základní škola

112


SEZNAM OBRÁZKŮ OBR. 1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ SPRM .............................................................................................................. 9 OBR. 2 POSTUP ZPRACOVÁNÍ NÁVRHOVÉ ČÁSTI SPRM ......................................................................... 77 OBR. 3 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ........................................................ 97 OBR. 4 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .......................... 98 OBR. 5 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ........................................................... 99 OBR. 6 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PO ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ .. 100 OBR. 7 OPATŘENÍ K NAPLNĚNÍ PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ...................................... 101 OBR. 8 IMPLEMENTACE STRATEGICKÉHO PLÁNU ................................................................................ 103

113


SEZNAM GRAFŮ GRAF 1 OBYVATELSTVO BENEŠOVA PODLE NÁRODNOSTI 2001 ........................................................ 18 GRAF 2 VZDĚLÁNÍ OBYVATEL MĚSTA BENEŠOVA 2001 ........................................................................ 19 GRAF 3 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V BENEŠOVĚ K 31.12.2009 .......................................................... 36 GRAF 4 NÁKLADY NA 1 ŽÁKA V MŠ V ROCE 2009, 2010 .......................................................................... 53 GRAF 5 NÁKLADY NA 1 ŽÁKA V ZŠ V ROCE 2009, 2010 ........................................................................... 55 GRAF 6 PRŮMĚRNÉ MAXIMÁLNÍ A MINIMÁLNÍ TEPLOTY V BENEŠOVĚ V PRŮBĚHU ROKU ....... 66

114


SEZNAM TABULEK TAB. 1 KOORDINAČNÍ SKUPINA ................................................................................................................... 11 TAB. 2 ZPRACOVATELÉ SPRM ....................................................................................................................... 11 TAB. 3 SLOŽENÍ PROJEKTOVÉHO TÝMU .................................................................................................... 11 TAB. 4 ŘÍDÍCÍ SKUPINA ................................................................................................................................... 12 TAB. 5 VÝVOJ POČTU OBYVATEL - 1961 - 2010 .......................................................................................... 16 TAB. 6 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL BENEŠOVA (MĚSTA I OKRESU), KRAJE A ČR K 31. 12. 2010 ..................................................................................................................................................................... 17 TAB. 7 VĚKOVÉ SLOŽENÍ OBYVATEL 1961 - 2010 ..................................................................................... 17 TAB. 8 OBYVATELSTVO PODLE NÁRODNOSTI ROK 2001 ....................................................................... 18 TAB. 9 VZDĚLÁNÍ OBYVATEL MĚSTA A OKRESU BENEŠOVA .............................................................. 19 TAB. 10 POČET A STRUKTURA DOMŮ V BENEŠOVĚ V ROCE 2001 ....................................................... 20 TAB. 11 PŘEDPOKLAD VÝVOJE OBYVATEL A BYTŮ V BENEŠOVĚ ..................................................... 20 TAB. 12 HOSPODAŘENÍ MĚSTA BENEŠOVA ZA ROKY 2008 - 2011 ........................................................ 33 TAB. 13 PODNIKATELSKÉ SUBJEKTY V BENEŠOVĚ DLE PŘEVAŽUJÍCÍ ČINNOSTI K 31. 12. 2009 V %.................................................................................................................................................................. 35 TAB. 14 MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI VE MĚSTĚ A OKRESE BENEŠOVĚ, KRAJI A ČR ........................ 37 TAB. 15 NEMOCNICE RUDOLFA A STEFANIE, A.S..................................................................................... 37 TAB. 16 TRW AUTOELEKTRONIKA, S.R.O. .................................................................................................. 37 TAB. 17 WRIGLEY CONFECTIONS ČR, KOM. SPOL. ................................................................................... 38 TAB. 18 METAZ A.S. .......................................................................................................................................... 38 TAB. 19 SELLIER A BELLOT A.S..................................................................................................................... 39 TAB. 20 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V BENEŠOVĚ ........................................................................................... 43 TAB. 21 KAPACITA DOMOVU SENIORŮ V BENEŠOVĚ ............................................................................. 47 TAB. 22 LÉKAŘSKÁ ZAŘÍZENÍ VE MĚSTĚ BENEŠOVĚ K 31.12.2009 ...................................................... 50 TAB. 23 KAPACITA A POČET ŽÁKŮ MŠ NA ZAČÁTKU ROKU 2009/10 .................................................. 52 TAB. 24 POČET NEPŘIJATÝCH ŽÁKŮ DO MŠ .............................................................................................. 52 TAB. 25 PROVOZNÍ NÁKLADY NA JEDNOHO ŽÁKA V MŠ ...................................................................... 52 TAB. 26 POČET ŽÁKŮ ŽS K ZAČÁTKU ŠKOLNÍHO ROKU ........................................................................ 54 TAB. 27 POČET ŽÁKŮ 1. TŘÍD NA ZŠ V BENEŠOVĚ ................................................................................... 55 TAB. 28 PROVOZNÍ NÁKLADY NA 1 ŽÁKA/ROK V KČ ............................................................................. 55 TAB. 29 KAPACITA A NAPLNĚNOST STŘEDNÍ ZDRAVOTNICKÉ ŠKOLY K 30. 9. 2009 ...................... 56 TAB. 30 KAPACITA A NAPLNĚNOST VYŠŠÍ ODBORNÉ A STŘEDNÍ ZEMĚDĚLSKÉ ŠKOLY K 30. 9. 2009 ............................................................................................................................................................. 56 TAB. 31 KAPACITA A NAPLNĚNOST GYMNÁZIA K 30. 9. 2009 ............................................................... 56 TAB. 32 KAPACITA A NAPLNĚNOST INTEGROVANÉ STŘEDNÍ ŠKOLY K 30. 9. 2009......................... 56 TAB. 33 KAPACITA A NAPLNĚNOST STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY K 30. 9. 2009 .................................. 57 TAB. 34 KAPACITA A NAPLNĚNOST STŘEDNÍHO ODBORNÉHO UČILIŠTĚ STAVEBNÍHO K 30. 9. 2007 ............................................................................................................................................................. 57

115

Strategický plán rozvoje města Benešov TAB. 35 POČET DĚTÍ V ZUŠ............................................................................................................................. 57 TAB. 36 POČET DĚTÍ V DOMU DĚTÍ A MLÁDEŽE ...................................................................................... 57 TAB. 37 PROVOZNÍ NÁKLADY V ZUŠ A DDM ............................................................................................ 57 TAB. 38 KLIMATICKÉ PODMÍNKY V BENEŠOVĚ V PRŮBĚHU ROKU ................................................... 65 TAB. 39 PRŮM. MAX. A PRŮM. MIN. TEPLOTA V PRŮBĚHU ROKU V BENEŠOVĚ ............................. 66 TAB. 40 DRUHY POZEMKŮ V BENEŠOVĚ K 31.12.2010 ............................................................................. 67 TAB. 41 CELKOVÁ SWOT ANALÝZA MĚSTA .............................................................................................. 74 TAB. 42 SEZNAM PRIORITNÍCH OBLASTÍ ................................................................................................... 80 TAB. 43 PRIORITNÍ CÍLE PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ..................................................................... 81 TAB. 44 SWOT ANALÝZA PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ................................................................... 81 TAB. 45 SPECIFICKÉ CÍLE PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ .................................................................. 82 TAB. 46 KOINCIDENČNÍ MATICE PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ..................................................... 82 TAB. 47 PRIORITNÍ CÍLE PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ....................................... 83 TAB. 48 SWOT ANALÝZA – DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................................ 84 TAB. 49 SPECIFICKÉ CÍLE PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ..................................... 85 TAB. 50 KOINCIDENČNÍ MATICE PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ........................ 85 TAB. 51 PRIORITNÍ CÍLE PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ........................................................................ 87 TAB. 52 SWOT ANALÝZA PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ...................................................................... 88 TAB. 53 SPECIFICKÉ CÍLE PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ..................................................................... 88 TAB. 54 KOINCIDENČNÍ MATICE PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ........................................................ 89 TAB. 55 PRIORITNÍ CÍLE PO ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ................. 90 TAB. 56 SWOT ANALÝZA PO ŠKOLSTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ............ 90 TAB. 57 SPECIFICKÉ CÍLE PO ŠKOLSTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ........... 91 TAB. 58 KOINCIDENČNÍ MATICE PO ŠKOLSTVÍ A SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ91 TAB. 59 PRIORITNÍ CÍLE PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ..................................................... 92 TAB. 60 SWOT ANALÝZA PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ................................................... 93 TAB. 61 SPECIFICKÉ CÍLE PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ................................................... 94 TAB. 62 KOINCIDENČNÍ MATICE PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ...................................... 94 TAB. 63 PROPAGACE SPRM .......................................................................................................................... 107 TAB. 64 SEZNAM INV. ZÁMĚRŮ V PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ.................................................. 119 TAB. 65 SEZNAM RELEVANTNÍCH MOŽNOSTÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ V PO OBYVATELSTVO A BYDLENÍ ................................................................................................................................................. 119 TAB. 66 SEZNAM INV. ZÁMĚRŮ V PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .................... 121 TAB. 67 SEZNAM RELEVANTNÍCH MOŽNOSTÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ V PO DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA ............................................................................................................................... 123 TAB. 68 SEZNAM INV. ZÁMĚRŮ V PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE .................................................... 124 TAB. 69 SEZNAM RELEVANTNÍCH MOŽNOSTÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ V PO EKONOMIKA A TRH PRÁCE ...................................................................................................................................................... 124

116

Strategický plán rozvoje města Benešov TAB. 70 SEZNAM INV. ZÁMĚRŮ V PO ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................................................................................... 125 TAB. 71 SEZNAM RELEVANTNÍCH MOŽNOSTÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ V PO ŠKOLSTVÍ, SOCIÁLNÍ OBLAST VČETNĚ ZDRAVOTNICTVÍ ................................................................................................. 126 TAB. 72 SEZNAM INV. ZÁMĚRŮ V PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT .................................. 127 TAB. 73 SEZNAM RELEVANTNÍCH MOŽNOSTÍ ČERPÁNÍ DOTACÍ V PO KULTURA, CESTOVNÍ RUCH A SPORT ....................................................................................................................................... 127

117


SEZNAM PŘÍLOH Příloha P1: Seznam investičních záměrů

118


PŘÍLOHA P I: SEZNAM INVESTIČNÍCH ZÁMĚRŮ Seznam investičních záměrů v PO Obyvatelstvo a bydlení Tab. 64 Seznam inv. záměrů v PO Obyvatelstvo a bydlení Číslo opatření v PO

Oblast

Název akce

Nové lokality zástavby Infrastruktura Benešov - východ Sladovka, Kavčín RD Infrastruktura Benešov - sever Červené vršky

O1.2 O1.2

Infrastruktura Mariánovice - podíl

O1.2 Bytový fond města

O1.3

Rekonstrukce výtahů v BD Výměna oken BD

O1.3

Rekonstrukce bytových jader a instalací

O1.3*

Revitalizace sídlišť

O1.1 O4.3* O4.3* O4.1* O4.1* O4.1* O4.2 O4.2 O4.3*

OBYVATELSTVO A BYDLENÍ

O1.3

Podpora fungující Obnova a rekonstrukce veřejného osvětlení občanské vybavenosti Kvalitní životní Zavedení sběru bioodpadu prostředí ve městě Optimalizace sběru tříděného odpadu Revitalizace Benešovského potoka I. etapa Revitalizace Benešovského potoka II. etapa Revitalizace Benešovského potoka III. etapa Protihluková stěna Černoleská - pokračování Protihluková stěna MŠ Táborská Snížení emisí, nákup a obměna vozidel TS Benešov

O4.1*

Revitalizace městské zeleně I. etapa

O4.1*

Revitalizace městské zeleně II. etapa

O4.3*

Přístřešky odpadních nádob

O4.3*

Skládka Přibyšice III. etapa

O4.3*

Skládka Přibyšice IV. etapa

O4.1*

Revitalizace regionálního biocentra Šiberna

O4.1*

Revitalizace sídlištní zeleně Bezručova, Pražská

*Seznam relevantních možností čerpání dotací Tab. 65 Seznam relevantních možností čerpání dotací v PO Obyvatelstvo a bydlení Číslo opatření Program O4.3

OP Životní prostředí

Oblast podpory

Podoblast/ Detailní informace

Oblast podpory 4.1: Zkvalitnění nakládání s

Podoblast 4.1.1 Integrované systémy nakládání s odpady

119

Strategický plán rozvoje města Benešov odpady

O4.3


O4.3


O4.3


O4.1


O4.1


O1.3

Ministerstvo pro místní rozvoj – Program podpory bydlení

Podoblast 4.1.2 Systémy odděleného sběru, skladování a manipulace s odpady (s výjimkou podpory pro „Systémy pro Oblast podpory 4.1: separaci nebezpečných Zkvalitnění nakládání s zdravotnických odpadů“) odpady Podoblast 4.1.3 Zařízení na Oblast podpory 4.1: úpravu nebo využívání odpadů, Zkvalitnění nakládání s zejména na třídění, úpravu a odpady recyklaci odpadů Oblast podpory 4.1: Podoblast 4.1.4 Rekultivace Zkvalitnění nakládání s starých skládek a odstranění odpady nepovolených skládek Realizace prvků územních Oblast podpory 6.3: Obnova systémů ekologické stability, krajinných struktur výsadba zeleně a ochrana půdy Oblast podpory 6.5: Zakládání a revitalizace významné Podpora regenerace sídelní zeleně urbanizované krajiny Poskytování dotací obcím na regeneraci veřejného prostranství panelového sídliště o celkovém počtu nejméně 150 bytů. Dotace je poskytována až do výše 70% Podprogram regenerace rozpočtových nákladů akce, panelových sídlišť maximálně však 4 mil. Kč.

120


Seznam investičních záměrů v PO Doprava a technická infrastruktura Tab. 66 Seznam inv. záměrů v PO Doprava a technická infrastruktura

SV obchvat města Benešov I. etapa JV obchvatu města Benešov

MOTOROVÁ DOPRAVA

IV. etapa JV obchvatu města Benešov-změna trasy Silnice I/3 OK Červené Vršky Ulice K. Nového Spojovací komunikace K Pazderně Rekonstrukce komunikace Rubešova Komunikace zahrádkářská kolonie Černý Les Rekonstrukce ulice Na Bezděkově Zklidnění ulice Červené Vršky Zklidnění ulice Vlašimská Zklidnění ulice Na Chmelnici Infrastruktura Seifertova - dokončení komunikace Mosty Bedrč I-III

DOPRAVA V KLIDU

Parkovací dům Pod Brankou

PĚŠÍ DOPRAVA

D2.4 D2.3 D2.5 D1.2 D3.2* D2.4 D2.3 D2.5

Název akce

Parkovací dům Nádražní Podzemní parkoviště K. Nového Parkoviště sídliště Bezručova I Parkoviště sídliště Bezručova II Rekonstrukce parkoviště v Konopišti Parkovací systém parkoviště Táborská kasárna Parkovací systém Single-space rozšíření Lávka pro pěší do Konopiště Lávka pro pěší Šímova ulice SSZ Čechova, Vlašimská, Černoleská, Konopišťská, Červené Vršky, Hráského) Prodloužení podchodu nádraží ČD a BUS Bezbariérová trasa městem II. etapa - mobilita Koncepce dopravy

OSTATNÍ

D2.1 D2.1 D2.1 D2.8* D2.8* D2.8* D2.8* D2.8* D2.8* D2.4 D2.4 D2.4 D2.8* D2.8* D2.7 D2.7 D2.7 D2.7 D2.7 D2.7 D2.7 D2.7 D2.6 D2.6

Oblast

DOPRAVA

Číslo opatření v PO

Cyklotrasa BN-Konopiště-Chvojen-Poměnice-BN DBO Danone, zjednosměrnění Červené Vršky Rekonstrukce a revitalizace autobusového nádraží Zřízení a úpravy přechodů pro pěší (Táborská ulice, Hráského,

121

Strategický plán rozvoje města Benešov Čechova) Modernizace zastávek BUS, optimalizace MHD Intenzifikace a úpravy ČOV Kanalizace Rubešova ulice Kanalizace Červené vršky Zkapacitnění sběračů A a C, úpravy OK6 a OK2 Zkapacitnění škrtící tratě z OK1 Konopišťská, Hodějovského, Za nádražím Hodějovského, Pražská, Táborská a Husova Rekonstrukce stok - špatný stavební stav Řešení OK3 a OK 5

KANALIZAČNÍ SÍŤ, ČOV

Rekonstrukce řadu ulice Čapkova Rekonstrukce řadu ulice B.Němcové Rekonstrukce řadu ulice Vančurova Rekonstrukce řadu ulice Alšova Rekonstrukce řadu ulice Ulrichova Rekonstrukce řadu ulice Táborská kasárna - pivovar Rekonstrukce řadu ulice Žižkova - Nádražní Rekonstrukce řadu ulice Jiráskova Nádražní - Husova Rekonstrukce řadu ulice Ladova Rekonstrukce řadu ulice J.Franka - u trati ČD Rekonstrukce řadu ulice Na Karlově Rekonstrukce řadu ulice Na Karlově ke zvonici Rekonstrukce řadu ulice Pod brankou Stoka k zahradníctví u ZS Benešov ČOV a kanalizace Úročnice ČOV a kanalizace Buková a Vidlákova Lhota ČOV a kanalizace Dlouhé Pole ČOV a kanalizace Okrouhlice ČOV a kanalizace Boušice ČOV a kanalizace Pomněnice

VODOVODNÍ SÍŤ

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

D2.2* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1* D4.1*

Generel vodovodu, GIS, plán obnovy Přivaděč Javorník Benešov - rekonstrukce (podíl města) Rozšíření vodovodní sítě Sladovka Vodovod Buková a Vidlákova Lhota Vodovod Úročnice - rozšíření

122

Strategický plán rozvoje města Benešov *Seznam relevantních možností čerpání dotací Tab. 67 Seznam relevantních možností čerpání dotací v PO Doprava a technická infrastruktura Číslo opatření Program

Prioritní osa / Oblast podpory

D2.8

ROP Střední Čechy

Pr. osa č. 1: Doprava

D2.2 D3.1 D3.2


Pr. osa č. 1: Doprava

D4.1


D4.1


Oblast podpory 1.1. Snížení znečištění vod Oblast podpory 1.2. Zlepšení jakosti pitné vody

Oblast podpory / podoblast

Detailní informace Zkapacitnění a zkvalitnění dopravní infrastruktury – 1.1 Regionální dopravní silnic II. a III. třídy a místních infrastruktura komunikací Vytvoření podmínek pro intenzivnější rozvoj veřejné dopravy prostřednictvím zvýšení komfortu pro zákazníky veřejné dopravy a dále projekty zaměřené na posílení ekologických forem 1.2 Udržitelné formy dopravy včetně dopravy veřejné dopravy cyklistické Podoblast 1.1.1 Snížení znečištění z komunálních zdrojů Výstavba, rekonstrukce a (žadatel musí být vlastníkem intenzifikace centrálních ČOV, výstavba, rekonstrukce rekonstruovaných subjektů) a dostavba stokových systémů Výstavba, rekonstrukce, a Žadatel musí být intenzifikace úpraven vody a vlastníkem daného zdrojů pitné vody včetně subjektu přivaděčů a rozvodných sítí

123


Seznam investičních záměrů v PO Ekonomika a trh práce Tab. 68 Seznam inv. záměrů v PO Ekonomika a trh práce

E3.1* E3.1* E3.1* E3.1 E3.1*

Oblast

Název akce

Pražská kasárna

EKONOMIKA A TRH PRÁCE

Číslo opatření v PO

Demolice stávajících budov Infrastruktura - podíl města

Táborská kasárna

Demolice a příprava území Rekonstrukce hlavní budovy pro potřeby MÚ Infrastruktura - podíl města

*Seznam relevantních možností čerpání dotací Tab. 69 Seznam relevantních možností čerpání dotací v PO Ekonomika a trh práce Číslo opatření

E3.1

Program

OP Podnikání a inovace

Prioritní osa / Oblast podpory Detailní informace Projekt přípravy zóny, projekt regenerace zóny – přestavba Program podpory: brownfields na podnikatelský Nemovitosti objekt

124


Seznam investičních záměrů v PO Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví Tab. 70 Seznam inv. záměrů v PO Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví Číslo Oblast opatření v PO

Název akce

Zateplení a výměna oken

Š1.2*

Rekonstrukce rozvodů vody I.etapa

Š1.2

ZŠ Dukelská

Š1.2

Rekonstrukce rozvodů vody I.etapa

Š1.2

Rekonstrukce vstupního mostu a vstupu

Š1.2

ZŠ Jiráskova

Š1.2

ZŠ a MŠ Karlov

Š1.1 Š1.2

ZŠ Konopišťská

Š1.2 Š1.2

Rekonstrukce a přestavba suterénu Půdní vestavba ZŠ Karlov Rozšíření kapacity MŠ Karlov Přestavba a přístavba budovy Hodějovského Odvlhčení budovy Katušky Revitalizace zahrady

ŠJ Jiráskova

Modernizace vybavení kuchyně

Š1.2

ŠJ Dukelská

Modernizace vybavení kuchyně

Š1.1 Š1.1 Š1.1

ŠKOLSTVÍ

Š1.2

Přístavba MŠ Bezručova MŠ Bezručova Rekonstrukce systému ÚT Revitalizace zahrady MŠ

Š1.2* Š1.1

Zateplení a výměna oken MŠ Spořilov II Rozšíření kapacity MŠ

Š1.1 Š1.1

Revitalizace zahrady MŠ MŠ Táborská

Přístavba MŠ Táborská

Š1.1

Revitalizace zahrady MŠ

Š1.1

Rozšíření kapacity MŠ MŠ Dukelská Revitalizace zahrady MŠ

Š1.1 Š1.1 Š1.2* Š1.2 Š1.2 Š1.2 Š1.2

MŠ Longenova ŠJ Karlov

Venkovní úpravy MŠ (parkoviště) Zateplení a výměna oken Revitalizace zahrady MŠ Modernizace vybavení kuchyně

Rekonstrukce kotelny ZUŠ Žižkova Klimatizace podkroví ZUŠ

125

Strategický plán rozvoje města Benešov Š1.2*

Zateplení a výměna oken DDM Benešov Přístavba DDM

Š1.2 Š1.2

Revitalizace TZ Jablonná

Š1.2 Gymnázium

Š1.2

Přístavba sportovní haly SOCIÁLNÍ SLUŽBY

Š1.2 Š2.3 Š2.1 Š2.3 Š2.4 Š2.2

Rekonstrukce střechy budovy Informační středisko v podkroví severního křídla Azylový dům pro matky s dětmi Nízkoprahové centrum pro děti a mládež Azylový dům pro osoby v nepříznivé životní situaci Stacionář pro dospělé se zdravotním postižením Ubytovna pro uprchlíky či bezdomovce

*Seznam relevantních možností čerpání dotací Tab. 71 Seznam relevantních možností čerpání dotací v PO Školství, sociální oblast včetně zdravotnictví Číslo opatření

Š1.2

Program


Prioritní osa / Oblast podpory Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Detailní informace

Podoblast 3.2.1 Realizace úspor energie

126


Seznam investičních záměrů v PO Kultura, cestovní ruch a sport Tab. 72 Seznam inv. záměrů v PO Kultura, cestovní ruch a sport Číslo opatření v PO

Oblast

K1.2 K1.2 K1.2 K1.2

Název akce

Městské divadlo

MKS - divadlo Na Poště - fasáda a výměna oken

Muzeum umění

Muzeum umění - rekonstrukce střechy

KC Karlov

K1.1

Požární hlásiče EPS Odvlhčení budovy Rekonstrukce VZT hlavní sál Rekonstrukce soc. zařízení I.NP

K1.1

Rekonstrukce systému ÚT

K1.1 K1.3 K1.2

KULTURA

K1.1

K1.2

Přestavba KC Karlov Městské kino Digitalizace obrazu a zvuku Městská knihovna

Zateplení, rekonstrukce fasády a oken Klimatizace prostor MK Kompaktní regály knižního fondu

K1.2 Amfiteátr Konopiště

K1.1 K1.1

Oplocení amfiteátru Výměna laviček Rekonstrukce elektro a věř.osvětlení

K1.1 Ostatní

K3.2*

Informační skříňky - Pražská

K3.2*

Informační a kulturní centrum

K2.3* K2.2* K2.2* K2.1 K2.1 K2.1 K2.1 K2.1

Rozšíření KPB (venkovní bazén, aquacentrum)

SPORT

Revitalizace areálu koupadel Revitalizace a rekonstrukce městského stadionu Sportovní hala Gymnázium Benešov Městská sportovní hala v areálu TK Sportovní hřiště Buková a Vidlákova Lhota Sportovní hřiště Bedrč Sportovní areál Na Drahách v Úročnici

*Seznam relevantních možností čerpání dotací Tab. 73 Seznam relevantních možností čerpání dotací v PO Kultura, cestovní ruch a sport Číslo opatření

Program

Oblast podpory

Podoblast

Detailní informace

127


K2.3 K2.2

K3.2 K3.2



Pr. osa č. 2: Cestovní ruch

Pr. osa č. 2: Cestovní ruch

2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu

Projekty zaměřené na zlepšení podmínek zejména v oblasti sportovněrekreačního turismu, kulturně-poznávacího turismu a vodácké turistiky. Vedle podpory vybraných forem bude podpora směřovat také na vytvoření jednotného informačního systému a doplňkově také na budování ubytovacích zařízení ve vazbě na specifické formy turismu (např. ubytovací zařízení nebo kempy pro vodáckou turistiku).

2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje

Marketingové aktivity od tvorby propagačních materiálů, přes organizaci konferencí a seminářů až po zajištění realizace pravidelných sportovních a kulturních akcí. Podpora bude výhradně orientována na marketing „přirozených“ turistických destinací a nikoliv izolovanou propagaci jednotlivých produktů nebo turistických lokalit

128


Kontaktní údaje zpracovatele: EUNICE CONSULTING a.s. Sídlo: Belgická 642/15, 120 00 Praha 2 www.eunice.cz kancelář Zlín: Zarámí 4077, 760 01 Zlín tel. 577 615 587

129

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA BENEŠOV LISTOPAD 2011

Recommend Documents