Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3

Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko 2007 – 2013

SPOLUFINANCOVÁNO EVROPSKOU UNIÍ EVROPSKÝM ZEMĚDĚLSKÝM ORIENTAČNÍM A ZÁRUČNÍM FONDEM (EAGGF)

Pracovní verze k 6. 9. 2006

Vypracování programu je spolufinancováno z prostředků Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, podopatření typu LEADER+

1/116


Obsah 1 2

ÚVOD ........................................................................................................................ 11 PROFIL MAS LAG STRAKONICKO.................................................................... 12 2.1 Základní informace o MAS LAG Strakonicko........................................................................... 12 2.2 Sídelní struktura a demografické údaje ..................................................................................... 13 2.2.1 Sídelní struktura .................................................................................................................. 13 2.2.2 Demografie MAS LAG Strakonicko .................................................................................... 16 2.2.3 Domy a byty........................................................................................................................ 20 2.3 Historický vývoj na území MS LAG Strakonicko...................................................................... 23 2.4 Poloha, geologické poměry a klimatické podmínky ................................................................... 24 2.4.1 Poloha ................................................................................................................................. 24 2.4.2 Horniny a reliéf ................................................................................................................... 25 2.4.3 Klima území ........................................................................................................................ 25 2.4.4 Pedologie území .................................................................................................................. 27 2.4.5 Hydrologie území ................................................................................................................ 29 2.5 Infrastruktura............................................................................................................................. 30 2.5.1 Vodohospodářská infrastruktura........................................................................................... 30 2.5.2 Odpadové hospodářství........................................................................................................ 31 2.5.3 Energetická infrastruktura .................................................................................................... 33 2.5.4 Telekomunikační infrastruktura............................................................................................ 36 2.5.5 Poštovní služby.................................................................................................................... 37 2.5.6 Silniční infrastruktura .......................................................................................................... 38 2.5.7 Intenzita dopravy................................................................................................................. 41 2.5.8 Železniční infrastruktura ...................................................................................................... 44 2.5.9 Dopravní obslužnost ............................................................................................................ 45 2.5.10 Stav silniční a železniční infrastruktury ................................................................................ 47 2.6 Ekonomické prostředí a trh práce.............................................................................................. 50 2.6.1 Struktura ekonomické základny ........................................................................................... 50 2.6.2 Zaměstnanost a nezaměstnanost ........................................................................................... 58 2.6.3 Pracovní mikroregion a dojížďka za prací............................................................................. 63 2.6.4 Významné podniky.............................................................................................................. 65 2.7 Sociální a zdravotní vybavenost ................................................................................................. 65 2.7.1 Zdravotní služby a vybavenost ............................................................................................. 66 2.7.2 Sociální služby a vybavenost................................................................................................ 69 2.8 Školství a vzdělávání................................................................................................................... 71 2.8.1 Střední školy a odborná učiliště............................................................................................ 73 2.8.2 Vyšší odborné školy a Vysoké školy .................................................................................... 74 2.8.3 Rekvalifikační kurzy a akce dalšího vzdělávání .................................................................... 75 2.9 Cestovní ruch, kultura, památky a sport.................................................................................... 75 2.9.1 Cyklodoprava, pěší a vodní turistika..................................................................................... 76 2.9.2 Stravovací a ubytovací možnosti .......................................................................................... 78 2.9.3 Kultura a kulturní zařízení.................................................................................................... 79 2.9.4 Kulturní památky................................................................................................................. 82 2.9.5 Sport ................................................................................................................................... 86

2/116


2.10 Zemědělství, lesnictví a rybářství ............................................................................................... 86 2.10.1 Zemědělství ......................................................................................................................... 87 2.10.2 Lesnictví.............................................................................................................................. 90 2.10.3 Rybářství ............................................................................................................................. 93 2.11 Životní prostředí ......................................................................................................................... 93 2.11.1 Voda ................................................................................................................................... 93 2.11.2 Ovzduší ............................................................................................................................. 106 2.11.3 Ekologické zátěže.............................................................................................................. 109 2.11.4 Flora, fauna a ochrana přírody............................................................................................ 110 2.11.5 Povodně ............................................................................................................................ 112 2.12 Rozvojové možnosti na území MAS LAG Strakonicko............................................................ 113

3/116


Seznam obrázků Obrázek číslo 1: Obrázek číslo 2: Obrázek číslo 3: Obrázek číslo 4: Obrázek číslo 5: Obrázek číslo 6: Obrázek číslo 7: Obrázek číslo 8: Obrázek číslo 9: Obrázek číslo 10: Obrázek číslo 11: Obrázek číslo 12: Obrázek číslo 13: Obrázek číslo 14: Obrázek číslo 15: Obrázek číslo 16: Obrázek číslo 17: Obrázek číslo 18: Obrázek číslo 19: Obrázek číslo 20: Obrázek číslo 21: Obrázek číslo 22: Obrázek číslo 23: Obrázek číslo 24: Obrázek číslo 25: Obrázek číslo 26: Obrázek číslo 27: Obrázek číslo 28: Obrázek číslo 29: Obrázek číslo 30: Obrázek číslo 31: Obrázek číslo 32: Obrázek číslo 33: Obrázek číslo 34: Obrázek číslo 35: Obrázek číslo 36: Obrázek číslo 37: Obrázek číslo 38: Obrázek číslo 39:

Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k 31. 12. 2005 ____14 Mikroregiony na území MAS LAG Strakonicko______________________________15 Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 – grafické vyjádření 17 Vývoj počtu obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 – grafické vyjádření 18 Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období 2001 – 2005 _______________19 Vývoj průměrného věku obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 20 Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 - 2001_____________21 Vývoj domovního fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 - 2001 ___________23 Srážkový úhrn za období 2002 – 2005_____________________________________26 Struktura využití půdy – grafické vyjádření_________________________________29 Zdroje teplené energie v Jihočeském kraji _________________________________35 Mapa intenzity dopravy 2005 ___________________________________________41 Intenzita dopravy 2005 – město Strakonice_________________________________43 Intenzita dopravy 2005 – město Volyně____________________________________44 Struktura ekonomické základny dle sektorů k 31. 12. 2005_____________________50 Vývoj změny počtu zaměstnanců dle jednotlivých sektorů za období 1995 - 2001 ___52 Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k 31. 12. 2005 _____________52 Struktura ekonomické základny dle právní formy k 31. 12. 2005 ________________55 Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k 3. 3. 2001 SLDB ________________60 Registrovaná míra nezaměstnanosti v MAS LAG Strakonice za období 2000 – 2005_61 Žadatelé o práci k 31. 12. 2005 __________________________________________62 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období 2000 - 2005 ____________________63 Dojížďka a vyjížďka za prací k 3. 3. 2001 SLDB_____________________________65 Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka – grafické znázornění __72 Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko _________________91 Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko __________________________92 Ukazatel kyslíkového režimu BSK 5 v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník (2003-2005) ___________________________________________________________________95 Ukazatel kyslíkového režimu CHSKCr v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník (20032005) ______________________________________________________________96 Ukazatel kyslíkového režimu CHSKMn v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník (20032005) ______________________________________________________________97 Celkový fosfor v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník (2003-2005) _98 Nerozpuštěné látky při 105 °C v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník (2003-2005) ___________________________________________________________________99 Ukazatel kyslíkového režimu BSK5 v měrném profilu Němětice (2003-2005) ______100 Ukazatel kyslíkového režimu CHSKMn v měrném profilu Němětice (2003-2005) ___101 Ukazatel kyslíkového režimu CHSKCr v měrném profilu Němětice (2003-2005) ___101 Celkový fosfor v měrném profilu Němětice (2003-2005)______________________102 Nerozpuštěné látky při 105 °C v měrném profilu Němětice (2003-2005) _________102 Vypouštění městských odpadních vod v obcích s počtem nad 10 tisíc obyvatel za rok 2004 103 Množství vypouštěného znečištění z bilancovaných zdrojů za rok 2004 __________103 Koncentrace dusičnanů v podzemní vodě – měrný profil Strakonice a Krty – Hradce (2003-2005) __________________________________________________________________105

4/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3 Obrázek číslo 40: Obrázek číslo 41: Obrázek číslo 42: Obrázek číslo 43: Obrázek číslo 44:

Koncentrace dusitanů v podzemní vodě – měrný profil Strakonice a Krty – Hradce (2003-2005) __________________________________________________________________105 Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozónu, v roce 2004__________________________________________________________106 Hodnoty naměřeného ozonu O3 v měrném místě Kocelovice (2003 – 2005) _______107 Průměrné měsíční a maximální naměření hodnoty koncentrace SO2 v měrném místě Kocelovice (2003 – 2005) _____________________________________________________________107 Roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2004 ____________________________108

5/116


Seznam tabulek Tabulka číslo 1: Tabulka číslo 2: Tabulka číslo 3: Tabulka číslo 4: Tabulka číslo 5: Tabulka číslo 6: Tabulka číslo 7: Tabulka číslo 8: Tabulka číslo 9: Tabulka číslo 10: Tabulka číslo 11: Tabulka číslo 12: Tabulka číslo 13: Tabulka číslo 14: Tabulka číslo 15: Tabulka číslo 16: Tabulka číslo 17: Tabulka číslo 18: Tabulka číslo 19: Tabulka číslo 20: Tabulka číslo 21: Tabulka číslo 22: Tabulka číslo 23: Tabulka číslo 24: Tabulka číslo 25: Tabulka číslo 26: Tabulka číslo 27: Tabulka číslo 28: Tabulka číslo 29: Tabulka číslo 30: Tabulka číslo 31: Tabulka číslo 32: Tabulka číslo 33: Tabulka číslo 34: Tabulka číslo 35: Tabulka číslo 36:

Základní informace o městech a obcích MAS LAG Strakonicko _________________12 Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k 31. 12. 2005 ____13 Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 _____________16 Vývoj počtu obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005__________18 Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období 2001 - 2005 _______________18 Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 - 2001_____________20 Porovnání bytové výstavby za období 1981 – 1990 a 1991 – 2000_______________21 Počet dokončených bytů za období 2001 - 2005 _____________________________22 Neobydlené byty na území MAS LAG Strakonicko – SLDB 2001 ________________22 Vývoj domovního fondu za období 1970 - 2001______________________________23 Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map) 26 Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících _______________26 Struktura využití půdy v MAS LAG Strakonicko za období k 31. 12. 2005 _________28 Kapacita provozovaných skládek odpadů na území MAS LAG Strakonicko ________32 Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji – skládky odpadů_____32 Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - recyklační zařízení __32 Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji – spalovny odpadů____32 Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - biodegradační střediska 33 Přehled zařízení pro nakládání s odpady v Jihočeském kraji - jiná úprava odpadů __33 Koridory navrhované v ÚP VÚC JčK _____________________________________33 Silnice I. třídy procházející územím MAS LAG Strakonicko ____________________39 Silnice II. třídy procházejícím územím MAS LAG Strakonicko __________________39 Délka komunikací dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje_______________________________________________________________40 Počet mostů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje ___________________________________________________________________40 Počet podjezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje_______________________________________________________________40 Počet železničních přejezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje ____________________________________________________40 Rozsah základní dopravní obslužnosti území Strakonic v roce 2006 v linkové osobní dopravě – platnost od 28. 5. 2006 _______________________________________________________45 Vzdálenost důležitých míst od Strakonic ___________________________________47 Neinvestiční akce na silnicích II. třídy_____________________________________48 Neinvestiční akce na silnicích III. třídy ____________________________________48 Investiční a neinvestiční akce na silnicích II. a III. třídy - mosty ______________48 Další návrhy na opravu, rekonstrukci, či stavbu nových mostů u následujících objektů řazené bez stupně priority_____________________________________________________________49 Struktura ekonomické základny dle sektorů k 31. 12. 2005_____________________50 Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k 31. 12. 2004 _____________54 Struktura ekonomické základny dle právní formy k 31. 12. 2004 ________________57 Průměrná hrubá mzda zaměstnanců v okrese Strakonice dle oborů činnosti v letech 1995 – 2005 ___________________________________________________________________57

6/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3 Tabulka číslo 37: Tabulka číslo 38: Tabulka číslo 39: Tabulka číslo 40: Tabulka číslo 41: Tabulka číslo 42: Tabulka číslo 43: Tabulka číslo 44: Tabulka číslo 45: Tabulka číslo 46: Tabulka číslo 47: Tabulka číslo 48: Tabulka číslo 49: Tabulka číslo 50: Tabulka číslo 51: Tabulka číslo 52: Tabulka číslo 53: Tabulka číslo 54: Tabulka číslo 55: Tabulka číslo 56: Tabulka číslo 57: Tabulka číslo 58: Tabulka číslo 59: Tabulka číslo 60: Tabulka číslo 61: Tabulka číslo 62: Tabulka číslo 63: Tabulka číslo 64: Tabulka číslo 65: Tabulka číslo 66: Tabulka číslo 67: Tabulka číslo 68: Tabulka číslo 69: Tabulka číslo 70: Tabulka číslo 71: Tabulka číslo 72:

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k 3. 3. 2001 SLDB ________________59 Žadatelé o práci k 31. 12. 2005 __________________________________________61 Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období 2000 - 2005 ____________________62 Charakteristiky pracovního mikroregionu Strakonicko k 3. 3. 2001 SLDB_________64 Podniky s podstatným vlivem na zaměstnanost v MAS LAG Strakonicko k 31. 12. 2005 65 Zajištění zdravotní péče – ambulantní péče ________________________________66 Zajištění zdravotní péče – ústavní péče ____________________________________69 Zařízení a organizace sociální péče na území MAS LAG Strakonicko ____________70 Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka____________________71 Mateřské školy na území MAS LAG Strakonicko_____________________________72 Základní školy na území MAS LAG Strakonicko _____________________________73 Střední školy a odborná učiliště na území MAS LAG Strakonicko _______________74 Vyšší odborné školy a pobočky/katedry vysokých škol na území MAS LAG Strakonicko 75 Seznam rekvalifikačních kurzů a akcí dalšího vzdělávání ______________________75 Značené cyklistické trasy IV. třídy na území MAS LAG Strakonicko _____________76 Informace o sjízdnosti řeky Otavy ________________________________________78 Informace o sjízdnosti řeky Volyňky ______________________________________78 Sledované charakteristiky Muzea středního Pootaví Strakonice _________________80 Zemědělská a orná půda MAS LAG Strakonicko k 31. 12. 2005 _________________88 Méně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu (LFA oblasti) bývalých okresů Jihočeského kraje ___________________________________________________________________88 Počty hektarů zařazených do méně příznivých oblastí ________________________88 Půdní úrodnost zemědělské půdy bývalých okresů JčK v % plochy ______________89 Vývoj struktury zemědělské půdy MAS LAG Strakonicko v letech 2000 – 2004 _____90 Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko – zdrojová data ____91 Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko – zdrojová data _____________92 Seznam měrných míst jakosti povrchové vody v okrese Strakonice_______________94 Nejvýznamnější vypouštění městských odpadních vod a průmyslových odpadních vod v množství nad 500 tis. m3/rok__________________________________________________________103 Seznam měrných míst jakosti podzemní vody v okrese Strakonice ______________104 Průměrné roční hodnoty hlavních znečišťujících látek v ovzduší (měřící místa Kocelovice, Vodňany) za rok 2005___________________________________________________________108 Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší – stacionární zdroje 2004 ___________109 Seznam zvláště chráněných území a památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko ________________________________________________________111 Seznam památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko ____111 Seznam Evropsky významných lokalit v rámci systému NATURA 2000 zasahující katastrální území obcí MAS LAG Strakonicko________________________________________________112 Územně plánovací dokumentace obcí a měst MAS LAG Strakonice _____________114 Plochy s funkcí smíšenou obytnou na území MAS LAG Strakonicko_____________115 Plochy s funkcí komerční a průmyslovou na území MAS LAG Strakonicko _______115

7/116


Seznam zkratek 1. JVS AOPK BSK 5 CZT ČD ČHMÚ ČOV ČR ČSN ČSÚ EAFRD EU EVL EVVO GIS HDP CHKO CHSKCr CHSKMn IRZ JčK KP KÚ LAG LAT LFA LV MěÚ MěÚSS MF ČR MHD MMR ČR MSP MŠMT MT MV ČR MWe MWt MZ ČR MZe ČR MŽP ČR NATURA 2000

1. Jihočeská vodárenská společnost Agentura ochrany přírody a krajiny Biologická spotřeba kyslíku za 5 dní Centrální zásobování teplem České dráhy Český hydrometeorologický ústav Čistírna odpadních vod Česká republika Česká státní norma Český statistický úřad Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (The European Agricultural Fund for Rural Development) Evropská unie Evropsky významné lokality Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta Geografický informační systém Hrubý domácí produkt Chráněná krajinná oblast Chemická spotřeba kyslíku dichromanem Chemická spotřeba kyslíku manganistanem Integrovaný registr znečišťování Jihočeský kraj Rozvojové plochy pro funkci komerční a průmyslovou Krajský úřad Místní akční skupina (Local Action Group) Dolní prahová hodnota Méně příhodné oblasti (less favoured areas) Limitní hodnota Městský úřad Městský ústav sociálních služeb Strakonice Ministerstvo financí České republiky Městská hromadná doprava Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Muzeum středního Pootaví Strakonice Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Mez tolerance Ministerstvo vnitra České republiky MW vyprodukované ve formě elektrické energie MW vyprodukované ve formě tepla Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky Soustava lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů

8/116


NIPOS NL NO NP NPP NPR NRP NTL OB ONS ORP OZP PHO PM10 POV PP PR PRK PRV Q100 RERA REZZO 1-3 SFRB SFŽP SLDB SO ORP SPA SPŠ SR STL TTO TUV TZL UAT ÚHUL ÚP VÚC ÚSP UTO ÚV VaK JČ VOŠ VŠ VŠPS VTL

a přírodní stanoviště na území EU Národní informační středisko pro kulturu Nerozpustné látky Nebezpečný odpad Národní park Národní přírodní památka Národní přírodní rezervace Národní rozvojový plán ČR Nízký tlak Rozvojové plochy pro funkci smíšenou obytnou Okresní nemocnice Strakonice Obec s rozšířenou působností Osoby se zdravotním postižením Podhorské oblasti Suspendované částice frakce PM10 Program obnovy venkova Přírodní památka Přírodní rezervace Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje Program rozvoje venkova Doba opakování kulminačního procesu (roky) Regionální rozvojová agentura jižních Čech Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší - stacionární zdroje Státní fond rozvoje bydlení Státní fond životního prostředí Sčítání lidu, domů a bytů Správní obvod obce s rozšířenou působností Stupeň povodňové aktivity Střední průmyslová škola Rozvojové plochy pro funkci sportovně rekreační Střední tlak Tranzitní telefonní obvod Teplá užitková voda Tuhé znečišťující látky Horní prahová hodnota Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Územní plán velkého územního celku Ústav sociální péče Uzlový telefonní obvod Úpravna vody Vodovody a kanalizace Jižní Čechy Vyšší odborná škola Vysoká škola Výběrové šetření pracovních sil Vysoký tlak

9/116


VÚMOP VVN ZČU ZCHÚ ZKI ZPF ZTP

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Velmi vysoké napětí Západočeská univerzita Zvláště chráněné území Základní knihovní informace Zemědělský půdní fond Zdravotně tělesně postižení

10/116


1

ÚVOD

Dokument „Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko“ (dále jen analýza) byl zpracován na základě objednávky MAS LAG Strakonicko v roce 2006. Snahou této analýzy je podrobná analýza území MAS LAG Strakonicko v různých oblast socio-ekonomického vývoje. Na jejím základě budou identifikovány prioritní oblasti rozvoje, které budou, jak v souladu s Národním rozvojovým plánem a principy Leader s ohledem na osu IV EAFRD a dalších koncepčních dokumentů, tak v souladu s blížícím se novým programovacím obdobím 2007 – 2013. Zpracovatelem analýzy se stala firma Regionální rozvojová agentura jižních Čech – RERA a.s., která má se zpracováním koncepčních, analytických a rozvojových dokumentů značné zkušenosti. Zpracování analýzy proběhlo následujícím způsobem: •

dotazníkové šetření a sběr statistických dat a informací

•

konzultace s představiteli členských obcí

•

zpracování analýzy a definování rozvojových priorit: o Rozvoj zemědělství a podnikání o Životní prostředí a infrastruktura o Kvalita života o Cestovní ruch, kultura, památky

•

projednání analýzy v rámci MAS LAG Strakonicko a vypořádání připomínek

•

schválení analýzy

Při zpracování analýzy bylo dále přihlédnuto k existujícím rozvojovým dokumentům mikroregionů, které se na řešeném území nacházejí (střední Pootaví, dolní Pootaví a šumavské Podlesí), územně plánovací dokumentaci či strategickým dokumentům vyššího řádu jakými jsou Program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje (dále PRK), Národní rozvojový plán ČR (dále NRP) či Program rozvoje venkova (dále jen PRV). Na základě zpracované analýzy byla sestavena SWOT analýza území MAS LAG Strakonicko pro jednotlivé definované prioritní oblasti. Navržená SWOT analýza byla předložena k projednání a připomínkování. Po zapracování připomínek byla SWOT analýza schválena.

11/116


2

PROFIL MAS LAG STRAKONICKO

2.1

Z á kl a d ní i nf or ma c e o M A S L A G Str a ko ni c ko

MAS LAG Strakonicko se rozprostírá na většině území správního obvodu obce s rozšířenou působností Strakonice a je tvořena dvěma městy a 55 obcemi. Ekonomickým a sociálním centrem oblasti je město Strakonice, které má také statut obce s rozšířenou působností. Základní informace o MAS LAG Strakonicko jsou uvedeny v tabulce č. 1. MAS LAG Strakonicko hraje poměrně důležitou roli v oblasti rozvoje venkova a je současně jedním z členů Národní sítě rozvoje venkova. Tabulka číslo 1:

Základní informace o městech a obcích MAS LAG Strakonicko Katastrální plocha (ha)

Hustota Počet obyvatel obyvatelstva (obyv./km2) 457,78 41 016 89,60 574,06 44 781 78,01

Rozloha (km2)

MAS LAG celkem 45 778 SO ORP Strakonice 57 406 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Celková hustota obyvatelstva je 89,60 obyvatel/km2. Nejvyšší hustotu obyvatelstva má město Strakonice (670,54 obyvatel/km2), dále město Volyně (152,23 obyvatel/km2) a obec Katovice (135,48 obyvatel/km2). Naopak nejnižší hustoty obyvatelstva dosáhla obec Kuřimany (6,76 obyvatel/km2), obec Nová Ves (9,15 obyvatel/km2) a obec Únice (9,13 obyvatel/km2). O prvenství nejstarší písemné zmínky o obci se dělí obce Kalenice, Krejnice a Zvotoky datem 1045. Naopak obcí s nejmladší písemnou zmínkou je obec Nová Ves (rok 1549). Členská základna je tvořena osobami a subjekty zastupující veřejný, soukromý a neziskový sektor. Veřejný sektor – Ing. Pavel Vondrys - starosta města Strakonice, Jan Pruner - starosta města Volyně, Ing. Petr Janoch - předseda Svazku obcí středního Pootaví, Milan Blatský - předseda Svazku obcí Strakonicka, Miloslav Kinkor - předseda Svazku obcí dolního Pootaví, Jaromír Brabec - předseda Svazku obcí šumavské Podlesí, PhDr. Ivana Říhová - ředitelka Muzea středního Pootaví. Soukromý sektor: Ing. Miroslav Pavlík – Okresní AK Strakonice, Ing. Jana Janoutová – Oblastní kancelář JHK ve Strakonicích, RNDr. Ladislav Havel – podnikatel, majitel cestovní kanceláře Ciao, Ing. Václav Martan – podnikatel, STA, projektový ateliér, v.o.s., Ing. Karel Vlasák – podnikatel, Vlasák s.r.o., geodetická kancelář, Terezie Vondroušová – firma MVDr. Daněk – soukromý zemědělec. Neziskový sektor: Jaroslav Bašta – vedoucí souboru Prácheňáček, o.s., Karel Skalický – Sdružení pro obnovu Řepice a okolí, o.s., Ing. Karel Hájek – Klub českých turistů, Václav Novák – předseda rady PS, občanské sdružení, Jiřina Karasová – Otavan, o.s. pro kulturu, ekologii a vzdělávání, Miluše Tlapáková - účetnictví neziskového sektoru.

12/116


2.2 2.2.1

Sí de l ní s tr u kt ur a a de m o g r a f i c ké úd a j e Sídelní struktura

Území MAS LAG Strakonicko má, co se týče rozčlenění dle správních území, poměrně složitou strukturu. Je tvořeno samosprávným územím 2 měst a 55 obcí, které jsou dále děleny na 120 katastrálních území. Celkově se MA LAG Strakonicko rozkládá na ploše 45 778 ha. Největší území spravuje město Strakonice, nejmenší pak obec Radějovice. Výměry jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko ukazuje tabulka v příloze č. 1. Osídlení na území MAS LAG Strakonicko je poměrně nevyrovnané, což je dáno přítomností města Strakonice, které se svými více jak 23 tisící obyvateli tvoří 56,70 % obyvatelstva celé MAS LAG Strakonicko. Přes tisíc obyvatel má ještě město Volyně (3 133 obyvatel) a obec Katovice (1 298 obyvatel). Nejméně obyvatel mají obce Kuřimany (21 obyvatel) a Radějovice (35 obyvatel). Podrobné informace o hustotě obyvatelstva jsou uvedeny v příloze č. 4. Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury je v tabulce č. 2 a obrázku č. 1. Z těchto dat vyplívá, že na řešeném území nejvíce obcí spadá do nejmenších kategorií tzn. 47 obcí má méně než 500 obyvatel. Tabulka číslo 2:

Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k 31. 12. 2005

Obce s počtem obyvatel: do 99 100 - 199 200 - 499 500 - 999 1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 20 000 - 49 999 50 000 a více Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Počet obcí 14 14 19 7 2 0 1 0

13/116


Obrázek číslo 1:

Sídelní struktura dle velikostních skupin obcí a územní struktury k 31. 12. 2005 3,51%

0,00%

do 99

1,75%

100 - 199 0,00%

12,28%

200 - 499 500 - 999

24,56% 33,33%

1 000 - 4 999 5 000 - 19 999 20 000 - 49 999

24,56%

50 000 a více

Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

V přílohách č. 2 a 3 je uvedena sídelní struktura měst a obcí MAS LAG Strakonicko k 1. 3. 2001. Dle níže uvedené mapy (obrázek č. 2) je možné území MAS LAG Strakonicko rozdělit na tyto části: -

město Strakonice, které je svými místními částmi členy mikroregionů Malé Strakonicko, dolní a střední Pootaví

-

mikroregion šumavské Podlesí

-

mikroregion střední Pootaví

-

mikroregion dolní Pootaví

-

mikroregion Malé Strakonicko

14/116


Obrázek číslo 2:

Mikroregiony na území MAS LAG Strakonicko


15/116


2.2.2

Demografie MAS LAG Strakonicko

Zdrojem dat pro zpracování této podkapitoly jsou bilance zpracované Českým statistickým úřadem. Posuzované období je od roku 1996 do roku 2005 za celé administrativní obce. V případě potřeby jsou posuzována období mezi jednotlivými Sčítáními lidu, domů a bytů. K 31. 12. 2005 žilo na území MAS LAG Strakonicko 41 016 obyvatel. Demografický vývoj byl poznamenán politickými a ekonomickými změnami z počátku 90. let minulého století. V 70. a 80. letech minulého století byl demografický vývoj ovlivněn sociálními podporami v různých oblastech. To vedlo k vysoké sňatečnosti při nízkém věku snoubenců, a také k nízkému průměrnému věku matky. Po roce 1989 se situace podstatně změnila. Objevily se nové možnosti studia, možnost cestování, rozšířila se nabídka volnočasových aktivit. Polistopadové změny přinesly také negativní vlivy na zaměstnanost, sociální jistoty či finanční nároky při pořizování bytů. Toto vše se odrazilo na novém demografickém chování mladé generace. Přístup k zakládání rodin se změnil, přibyla větší míra zodpovědnosti, mladí lidé zakládají rodiny s ohledem na osamostatnění a ekonomické zabezpečení. Tento postoj vedl k neuskutečnění druhotné demografické vlny silných ročníků mladých lidí ze 70. let minulého století. Z níže uvedené tabulky č. 3, obrázku č. 3 a přílohy č. 5 A-C vyplývá, že ve zvažovaném období počet obyvatel klesal. Přirozený přírůstek obyvatelstva měst a obcí za sledované období dosáhl záporného výsledků (úbytek obyvatelstva o 902 obyvatel1). Stejně nepříznivý je přírůstek migrací, který ve zvažovaném období vykazuje úbytek obyvatel o 281 obyvatel2. V celém sledovaném období dosahoval přirozený přírůstek záporných hodnot, přičemž nejvyšší záporné hodnoty dosáhl v roce 1998 (- 201 obyvatel). Přírůstek migrací ve stejném období dosáhl kladných hodnot pouze v letech 1998, 2003 a 2005 přičemž nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 2003 (98 obyvatel) a napomohl tak dosáhnout celkovému přírůstku kladné hodnoty (74 obyvatel). Celkový přírůstek obyvatelstva se v daném období neustále snižoval, kromě roku 2003, kdy byl zaznamenán přírůstek obyvatelstva. Nejvyšší záporné hodnoty dosáhl celkový přírůstek v roce 1997 (- 196 obyvatel). Pokles obyvatelstva je způsoben především nepříznivým demografickým vývojem a dále stěhováním obyvatel do jiných částí kraje či do jiných krajů za prací. Tento pokles zachycuje tabulka č. 4, obrázek č. 4 a v příloze č. 6 A-C uvedené tabulky. Tabulka číslo 3: Rok

Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 Název obce

1996 MAS LAG celkem

Narození Zemřelí 400

460

Přirozený Přírůstek Celkový Stav přírůstek migrací přírůstek k 31. 12. 759 765 -60 -6

1

Počet zemřelých (4 569) převýšil počet narozených (3 667).

2

Počet vystěhovalých (8 401) převýšil počet přistěhovalých (8 120).

16/116


MAS LAG celkem 370 482 MAS LAG celkem 320 521 MAS LAG celkem 349 456 MAS LAG celkem 326 428 MAS LAG celkem 335 437 MAS LAG celkem 371 428 MAS LAG celkem 378 402 MAS LAG celkem 417 467 MAS LAG celkem 401 488 2005 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

727 763 806 712 879 935 835 1 042 937

-84 24 -57 -18 -81 -124 98 -75 42

Bilance obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 – grafické vyjádření Roky

150

100

74

100

50

50

0

-250

-125

2005

-45

-50 -100 -150

-181

-177

-183

-196

Přírůstek migrací

-200 -250

Roky Přirozený přírůstek

2004

2003

2002

2001

-120

-164

-150 -200

2000

1999

-100

-66

1998

-50

1997

0

1996

Počet obyvatel

-112 -201 -107 -102 -102 -57 -24 -50 -87

Počet obyvatel

Obrázek číslo 3:

643 787 749 694 798 811 933 967 979

Celkový přírůstek


17/116


Tabulka číslo 4:

Vývoj počtu obyvatel MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005

Ukazatel 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 MAS LAG 42 331 42 134 41 957 41 793 41 673 41 293 41 112 41 186 41 061 Strakonicko Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Obrázek číslo 4:

Počet obyvatel

42 500 42 000

2005 41 016

Vývoj počtu obyvatel MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 – grafické vyjádření 42 134

42 331

41 793 41 957

41 500

41 673

41 293

41 186 41 016

41 000

41 112

41 061

40 500 40 000 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Rok Počet bydlících obyvatel k 31.12. Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Stárnutí obyvatelstva MAS LAG Strakonicko se projevuje stejně jako v celé České republice (dále jen ČR). Níže uvedená tabulka č. 5 a obrázek č. 5 ukazuje vývoj indexu stáří. Tento index vyjadřuje věkovou strukturu obyvatelstva a její vývoj. Pokud je index stáří pod hodnotou 100, jedná se o příznivý vývoj věkové struktury obyvatelstva. Jak vyplývá z těchto dat, index stáří v období 2001 – 2005 stále více nabýval nepříznivých hodnot. V celém období nedocházelo k dostatečné obměně obyvatelstva přirozenou měnou. Tento trend má i nadále stoupající tendenci. Tabulka číslo 5:

Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období 2001 - 2005

Počet obyvatel v daném 2001 2002 2003 2004 2005 věku/Index stáří Počet obyvatel 60 let a více 16 242 16 472 16 894 17 094 17 280 Počet obyvatel ve věku 0-14 let 32 462 32 922 33 765 34 165 34 534 Index stáří 121,01 128,00 134,59 138,75 144,22 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

18/116


144,22 138,75

8 187 6 083

8 285 5 971

5 809

6 488 2001

7 967 6 224

128,00 121,01

8 378

134,59 7 851

9 000 8 000 7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0

2002

2003

2004

2005

150,00 145,00 140,00 135,00 130,00 125,00 120,00 115,00 110,00 105,00

Index stáří MAS LAG Strakonicko

Vývoj indexu stáří MAS LAG Strakonicko za období 2001 – 2005

Počet obyvatel MAS LAG Strakonicko

Obrázek číslo 5:

Roky Počet obyvatel 60 let a více

Počet obyvatel ve věku 0-14 let

Index stáří


S výše popsanou problematikou souvisí i průměrný věk. Vývoj průměrného věku obyvatelstva za jednotlivá města a obce MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005 zachycuje níže uvedený obrázek č. 6 a tabulka v příloze č. 7. Během tohoto období se průměrný věk postupně zvyšoval (zvýšení o 2,9 roku). V roce 2005 dosáhl průměrný věk obyvatelstva MAS LAG Strakonicko 40,2 roku. Při srovnání s průměrným věkem za okres Strakonice (40 let), vychází průměrný věk obyvatelstva MAS LAG Strakonicko nepříznivě (rozdíl 0,2 roku). Další porovnání vyznívají pro MAS LAG Strakonicko také nepříznivě – o 0,7 roku vyšší průměrný věk než krajský, o 0,4 roku vyšší než je průměrný věk celorepublikový. Mezi faktory, které se podílejí na zvyšování průměrného věku patří nízká porodnost, úbytek obyvatelstva přirozenou měnou a zvyšující se délka života.

19/116


Obrázek číslo 6:

Vývoj průměrného věku obyvatelstva MAS LAG Strakonicko za období 1996 – 2005

Průměrný věk

41,0

40,2

39,8

40,0

39,1

39,0

38,4 37,7

38,0

39,5

40,0

38,7 38,0

37,0

37,4

36,0 35,0 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Rok Průměrný věk obyvatel k 31. 12. 2005 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

2.2.3

Domy a byty

Následující tabulka č. 6 a obrázek č. 7 ukazují bytový fond měst a obcí MAS LAG Strakonicko. V jednotlivých dekádách se počet bytů, a tedy bytový fond MAS LAG Strakonicko zvyšoval. Největší nárůst byl zaznamenán v období 1970 – 1980, a to o 1 902 bytů, zatímco nejmenší nárůst byl zaznamenán v období 1991 – 2001, a to jen o 167 bytů. Výstavba bytů a domů je velmi důležitá a dostatečné vybavení v této oblasti hraje významnou roli při hospodářském růstu území. Tabulka číslo 6:

Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 - 2001 Rok

Trvale obydlené byty MAS LAG Strakonicko celkem

1970

1980

1991

2001

19801970

12 262

14 164

15 386

15 553

1 902

Přírůstek 1991- 20011980 1991 1 222

167


20/116


Obrázek číslo 7:

Vývoj bytového fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 – 2001 – grafické vyjádření 18 000 16 000 14 000 12 000 10 000

14 164

15 386

15 553

1991

2001

12 262

8 000 6 000 4 000 2 000 0 1970

1980

Trvale obydlené byty Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Poznámka: data ze SLDB 1970, 1980, 1991, 2001

Bytová výstavba obcí MAS LAG Strakonicko za období 1981 – 1990 a 1991 – 2000 je uvedena v tabulce č. 7. Jak je z ní patrné, došlo za období 1991 – 2000 k poklesu bytové výstavby (z 2 934 na 1 082) o 63,12 % oproti období 1981 – 1990. Tento pokles nebyl pouze specifikem popisované oblasti, ale projevil se i v dalších území Jihočeského kraje a celé České republiky. Tabulka číslo 7:

Porovnání bytové výstavby za období 1981 – 1990 a 1991 – 2000

Počet dokončených bytů za MAS LAG Strakonicko z toho v rodinných Období Průměrný počet za domech Celkem rok počet % 1981 - 1990 2 934 1015 34,59% 293,4 1991 - 2000 1 082 710 65,62% 108,2 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Bytová výstavba za období 2001 – 2005 je zachycena v tabulce č. 8. V tomto období byl roční přírůstek nových bytů nižší než průměrný přírůstek bytů za období 1991 – 2000, pouze v roce 2002 byl vyšší (150 bytů).

21/116


Tabulka číslo 8:

Počet dokončených bytů za období 2001 - 2005

Počet dokončených bytů za MAS LAG Strakonicko z toho v rodinných domech Rok Celkem počet % 2001 71 35 49,30% 2002 150 27 18,00% 2003 32 28 87,50% 2004 104 41 39,42% 2005 49 37 75,51% Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Při porovnání bytového fondu z hlediska jeho obydlenosti (tabulka č. 9) vychází zajímavý výsledek. Z celkového počtu 15 553 bytů je 6 999 v rodinných domech a 3 031 bytů neobydlených (19,49 % z celkového počtu bytů). Důvody pro neobydlenost bytů jsou různé – „sloužící k rekreačnímu využití“, „obydlené přechodně“ či „nezpůsobilé k bydlení“. Nejvíce bytů je neobydleno z důvodu jejich využívání pro rekreační bydlení, a to ve výši 47,21 % (9,20 % z celkového počtu bytů). O něco méně neobydlených bytů je obydleno přechodně, a to podílem 17,88 % z celkového počtu neobydlených bytů (3,48 % z celkového počtu bytů). Neobydlených bytů z hlediska nezpůsobilosti k bydlení je 9,01 % (1,76 % z celkového počtu bytů). Podíl 25,90 % připadá buď na byty neobydlené z ostatních důvodů nebo na byty u nichž nebyl důvod k neobydlenosti zjištěn (5,05 % z celkového počtu bytů). Podrobné porovnání bytového fondu za jednotlivé obce je uvedeno v příloze č. 8 A. Neobydlené byty na území MAS LAG Strakonicko – SLDB 2001

273

v%

ostatní počet

v%

počet

MAS LAG Strakonicko 15 553 6 999 44,59% 3 031 1 431 47,21% 542 17,88% celkem Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

nezpůsobilé k bydlení počet

obydlené přechodně

v%

sloužící k rekreaci počet

Neobydlené byty z toho Celkem

v%

z toho v rodinných domech počet

Celkem

Trvale obydlené byty

v%

Tabulka číslo 9:

9,01% 785 25,90%

Na území MAS LAG Strakonicko se dle SLDB 2001 nacházelo 6 077 domů. Za období 1970 – 2001 se celkový počet domů postupně snižoval (viz níže uvedená tabulka č. 10 a obrázek č. 8). Největší úbytek domů byl mezi SLDB 1980 – 1991, a to o 242 domů. Z celkového počtu domů 6 954 (SLDB 2001) bylo 6 077 domů rodinných (87,39 %). Jak ukazuje tabulka v příloze č. 8 B, pohybuje se podíl rodinných domů z celkového domovního fondu v jednotlivých městech a obcí MAS LAG Strakonicko mezi 72 % - 100 % .

22/116


Tabulka číslo 10: Vývoj domovního fondu za období 1970 - 2001 Obce

1970

1980

1991

2001 v rodinných celkem domech

MAS LAG 6 077 Strakonicko 7 463 7 301 7 059 6 954 celkem Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

87,39

1991-1980

20011991

-162

-242

-105

Vývoj domovního fondu MAS LAG Strakonicko za období 1970 - 2001

Počet domů

Obrázek číslo 8:

v%

1980-1970

7 600 7 500 7 400 7 300 7 200 7 100 7 000 6 900 6 800 6 700 6 600

7 463 7 301

Trvale obydlené domy

7 059 6 954

1970

1980

1991

2001

Rok Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Poznámka: data ze SLDB 1970, 1980, 1991, 2001

Průměrné stáří domovního fondu MAS LAG Strakonicko je 46,04 roku, přičemž v jednotlivých členských obcích se průměrné stáří domovního fondu pohybuje od 32 let do 64 let. Poměrně zajímavý je i pohled na domovní fond z hlediska neobydlenosti. Z celkového počtu neobydlených domů (2 198) je 1 395 domů využíváno k rekreaci. V příloze č. 8 B je uvedena tabulka zachycující průměrné stáří domovního fondu na území jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko.

2.3

H i s t or i c ký v ý v o j na ú ze mí M S L A G Str a ko ni c ko

Počátky osídlení se datují již do 14. století před n.l., kdy z horního Podunají přicházely přes Šumavu skupiny osídlenců s vyspělou mohylovou kulturou. Mohylové pohřbívání (tzv. mohylová kultura) zde pak zůstalo typickým znakem, i když se obyvatelstvo měnilo (bronzový jihočeský mohylový lid, lid kultury milavečské, knovízské, halštatské a později laténské (Keltové)). Keltské kmeny (5. stol. před n.l.) se přesouvaly do střední Evropy a zasáhly též až do předhůří Šumavy. Znakem jsou opět mohyly, jejichž stopy lze nalézt u Volyně a Malenic. Ve středním období se Keltové omezují převážně na Pootaví (rýžování zlata).

23/116


Po odchodu Keltů do příchodu Slovanů (5. až 6. století n.l.) byla tato oblast považována za neobydlenou. Slované sem pronikali postupně až do 10. století, jak tomu dovolovala neúrodná zalesněná krajina a to především podél řek Otavy s Ostružnou, Volyňky, Podmoklého potoka a Blanice. Hustota osídlení v 10. století se blížila hustotě současné (mohutná hradiště budovaná pro ochranu u Sousedovic, Kněží hora u Katovic, Hradec u Řepic). V centralizačním procesu se Slované v Pošumaví dostávají ke kmeni Zličanů. Rýžování zlata a život při obchodních stezkách ovlivňoval kladně život v oblasti, postupné budování a rozvoj sídel dokládají listinné prameny převážně z 11. a 12. století. Vznik jednotlivých obcí posuzovaného regionu zaznamenaly první písemné zmínky. Historický vývoj na území jednotlivých obcí je poměrně bohatý. Vzhledem k tomuto faktu je historický vývoj na území jednotlivých obcí podrobně rozveden v příloze č. 9.

2.4 2.4.1

P o l o ha , g e o l o g i c ké p o mě r y a kl i ma ti c ké p o d mí n ky Poloha

Území MAS LAG Strakonicko se rozprostírá na území obce s rozšířenou působností Strakonice. V rámci Jihočeského kraje sousedí se správním územím obcí s rozšířenou působností Písek, Blatná, Vodňany a Prachatice. Řešené území leží na okraji Jihočeského kraje a sousedí s krajem Plzeňským, v rámci něj sousedí se správním územím obce s rozšířenou působností Klatovy. Z hlediska jiných místních akčních skupin sousedí MAS LAG Strakonicko s místní akční skupinou Chance in Nature jejímiž členy jsou i obce z SO ORP Strakonice a to Hoštice, Malenice, Předslavice a Čepřovice. Dále sousedí s místní akční skupinou Vodňanská ryba a místní akční skupinou Svazek obcí Blatenska jehož členem jsou i obce ze SO ORP Strakonice Mečichov, Hlupín, Doubravice, Třebohostice, Radomyšl a Velká Turná. Strakonicko lze rozčlenit do několika regionálních podoblastí. Pro Blatensko (v severozápadní části okresu), je typické poměrně velké množství vodních ploch, které se rovnoměrně střídají s chlumy a háji v kopcovité krajině Blatenské pahorkatiny. Největším rybníkem v oblasti je rybník Labuť u Myštic (109 ha). Zajímavými přírodními úkazy jsou skalní výchozy v podobě roztroušených skupin granitových balvanů. Nejznámější je tzv. Kadovský viklan. Střední Pootaví je oblast v centrální části okresu Strakonice při řece Otavě. Pro tuto oblast jsou typická archeologická naleziště z dob rýžování zlata (dochovaly se tzv. sejpy). Centrem této oblasti je město Strakonice na soutoku Volyňky a Otavy. Oblast Volyňska a Bavorovska je součástí podhůří Šumavy. Oblast vyniká malebností krajiny, s množstvím panoramatických rozhledů do kterých se výrazně zapojují drobné objekty sakrální architektury. Oblastí protékají poměrně zachovalé přírodní toky Volyňky a Blanice. Pro tuto oblast jsou typické stavby lidové architektury (selské baroko) s rukopisem Jakuba Bursy. Za účelem ochrany

24/116


přírodních hodnot a krajinného rázu byl vyhlášen přírodní park Svobodné hory a krajinná památková zóna Libějovicko-Lomecko. Územím SO ORP Strakonice (stejně tak jako MAS LAG Strakonicko) prochází významný koridor S – J II ležící na trase silnice R 4 – I/4, která je hlavní spojnicí Jihočeského kraje s Německem. V severní část tohoto koridoru převládá smíšené obytné, komerční a průmyslové funkční využití urbanizovaného území soustředěné zejména v okolí regionálních center Strakonic a Vimperku, v jižní části koridoru na území CHKO a NP Šumava převládá sportovně rekreační využití. 2.4.2

Horniny a reliéf

Z hlediska geomorfologického členění náleží celá oblast do provincie Český masív. Severní část území Strakonicka spadá do Českomoravské subprovincie reprezentované Středočeskou pahorkatinou. Ta je zbytkem třetihorního zarovnaného povrchu s mírně zvlněným reliéfem o nadmořské výšce mezi 500 - 600 m n. m. V daném území je reprezentovaná především Blatenskou pahorkatinou resp. její částí - Horažďovickou pahorkatinou. Poměrně ploché území této pahorkatiny má nejvyšší bod Hřeben (596,5 m n. m.) těsně za hranicí posuzovaného regionu. Do jižní části území (Volyňsko) zasahuje rozsáhlé a poměrně členité území Šumavského podhůří, které je erozí vodních toků značně rozčleněné a příkré údolní svahy zde ostře kontrastují s převládajícím kopcovitým terénem. V řešeném území největší část zaujímá Bavorovská vrchovina se svým podcelkem Miloňovická pahorkatina, ta se rozkládá jihovýchodně od Strakonic a je charakteristická izolovanými vrchy přesahujícími 500 m n. m. (nejvyšší Kuřimanský 586 m n. m. a Ostrý 579 m n. m.). Širší okolí Volyně patří Volyňské vrchovině s řadou vrcholů přes 600 m n. m. (Kbil 664 m n. m. u Libětic, Kalný vrch 634 m n. m. u Strunkovic nad Volyňkou, Ostrý vrch 591 m n. m., Bretaň 651 m n. m. - jižně od Volyně). Dalším podcelkem Šumavského podhůří, které zasahuje jihozápadní část území je Vimperská vrchovina s Mladotickou na severu (Mladotický vrch 703 m n. m., Damíčský vrch 739 m n. m., Kústrý 839 m n. m.) a Vacovickou vrchovinou na jihu, která dosahuje přes 900 m n.m. Mezi oba hlavní geomorfologické celky Středočeskou pahorkatinou a Šumavským podhůřím ještě do oblasti zasahuje podél města Strakonice Českobudějovická pánev jako součást Jihočeských pánví. Nejníže položenou obcí MAS LAG Strakonicko je obce Čejetice (377 m n. m.) a nejvýše položenou obcí je obec Vacovice (706 m n. m.). V příloze č. 10 je uvedena mapa geologického položí území MAS LAG Strakonicko. 2.4.3

Klima území

Klimaticky se Strakonický region dělí na dvě oblasti. Klimatická oblast B3 v podélném pásu Horažďovice - Strakonice (mírně teplá oblast) s charakteristikou okrsku mírně teplý, mírně suchý, převážně s mírnou zimou. Ostatní území leží v okrsku B5 s charakteristikou mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový (viz tabulky č. 11 a 12 a obrázek č. 9).

25/116


Průměrná roční teplota je 6,5 °C, v období vegetace 12,5 °C. Oblast je dále charakterizována: průměrný počet letních dní v roce

30 – 40

průměrný počet ledových dní v roce

40 – 50

průměrný počet mrazových dnů

120 – 130

počet dní s teplotou nad 0°C

270

počet dní nad 5°C

210


150


65 jasných dnů

průměrný počet:

0

zamračených dnů

145

s mlhou

57

Průměrné datum prvního mrazivého dne je 1.10. a posledního mrazivého dne 1.5. Tabulka číslo 11: Průměrná teplota vzduchu v jednotlivých měsících (dle dlouhodobých klimatických map) I. II. III. IV. V. -2 -1 3 6 12 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

VI. 15

VII. 17

VIII. 17

IX. 12

X. 7

XI. 3

XII. -2

Tabulka číslo 12: Dlouhodobý průměrný úhrn srážek v mm v jednotlivých měsících I. II. III. IV. V. 30 27 30 45 70 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

VI. 85

VII. 90

VIII. 65

IX. 50

X. 45

XI. 35

XII. 35

Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550 - 600 mm, v období vegetace 400 mm. Průměrná relativní vlhkost vzduchu: •

v červenci ve 14,00 hodin: 60 %

•

v prosinci ve 14,00 hodin: 87 %

Obrázek číslo 9:

Srážkový úhrn za období 2002 – 2005

26/116


mm

250

200

150

100

50

2005

2004

2003

2002

0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 1 2 3 4 5 6 7 8 9 101112 naměřené srážky

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

2.4.4

Pedologie území

Na území okresu Strakonice, a tedy i na území MAS LAG Strakonicko, je možné nalézt různé typy půd jakými jsou hnědá půda, oglejená půda, půda glejová, podzolové půdy, oligobazické hnědé půdy, hnědé horské půdy a půdy nevyvinuté (žulové výchozy, balvaniště), hnědozem a nivní půdy. V oblasti jsou zastoupeny všechny půdní druhy. V plochých úsecích s těžším podkladem převládají pseudogleje, v místech s převahou jílu pelické. Časté jsou hydromorfní půdy v nivách a zamokřených sníženinách, tj. různé gleje i náslatě; ostrůvkovitě na větších plochách štěrkopísků jsou hnědé půdy nenasycené (oligobázické). Hnědé půdy patří k nejrozšířenějším půdním typům na území Jihočeského kraje. Nejčastějšími substráty hnědých půd jsou přemístěné zvětraliny vyvřelých a metamorfovaných hornin. Tam, kde se v půdním profilu vyskytuje zvýšený obsah vláhy, a to buď trvale nebo delší část vegetačního období, vznikají půdy s různým stupněm oglejení. Kyselé hnědé půdy se vyskytují v nižších polohách na kyselých vyvřelinách a metamorfovaných horninách. Přirozená úrodnost hnědých půd je snižována nižší biologickou aktivitou, kyselou reakcí, která brání využití živin, nedovoluje tvorbu struktury u těžších půd a podmiňuje retrogradaci fosforu. Hnědé půdy mají sníženou fyziologickou hloubku půdního profilu a ve svažitém terénu jsou silně ovlivněny vodní erozí. Podzoly vznikaly pod jehličnatými lesy a smrčinami. Pro zemědělskou výrobu jsou podzoly nevhodné, mohou se uplatňovat jako pastviny. Jako lesní půdy jsou poměrně hodně produktivní. Nivní půdy vyplňují plochá dna říčních údolí a jsou nejvíce rozšířeny v nížinách. Oglejené půdy se vyskytují v rovinatějších prvcích reliéfu a v plochých depresích pásma pahorkatin a podhůří. Půdy glejové se

27/116


vytvářejí v terénních depresích, v některých částech širokých niv a zejména v úzkých nivách s málo kolísající hladinou minerálně chudších podzemních vod. Gleje mohou sloužit jako louky (nejsou zemědělsky příliš cenné). Typy půdy nacházející se v popisované oblasti určují i využití této půdy. Strukturu využití dokumentuje níže uvedená tabulka č. 13 a graf na obrázku č. 10 (podrobný rozpis za jednotlivé obce MAS LAG Strakonicko je v příloze č. 11. Tabulka číslo 13: Struktura využití půdy v MAS LAG Strakonicko za období k 31. 12. 2005 Půda Orná půda Zemědělská půda Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy Celkem Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Rozloha (ha) 20 380 30 328 10 034 1 056 719 3 641 45 778

28/116


Obrázek číslo 10: Struktura využití půdy – grafické vyjádření 1,57% 7,95% 2,31%

21,92% 66,25%

Zemědělská půda (ha) Vodní plochy (ha) Ostatní plochy (ha)

Lesní půda (ha) Zastavěné plochy (ha)

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav

V příloze č. 12 je mapa zachycující lesní pokryv na území MAS LAG Strakonicko. 2.4.5

Hydrologie území

Řešená oblast náleží k hydrologickému povodí řeky Otavy (povodí 1-08). Ta v popisovaném regionu svádí vody z levostranných přítoků Střely a Březovského potoka a z pravé strany z Novosedelského potoka a Volyňky. Otava vzniká soutokem horských řek Vydry a Křemelné u Čeňkovy pily na Šumavě, dále teče severně a u Horažďovic mění velkým obloukem směr toku na východní. Do řešeného regionu přitéká od Horažďovic, protéká Střelskými Hošticemi, Katovicemi, Strakonicemi a za Čejeticemi opouští region, aby protekla Pískem a u Zvíkova se vlévá do Vltavy. Otava patří k tokům s kolísavým vodním stavem, který se rychle mění po srážkách. Březový potok - pramení v Brdech, teče JV směrem a do Otavy vtéká nad Katovicemi. Novosedelský potok - vyvěrá u Strašína, teče SV a do Otavy vtéká v Katovicích na říčním km 60,55. Volyňka - pramení na svazích Světlé hory, teče téměř stále na sever ke Strakonicím, kde ústí na říční km 54,65 do Otavy. Koryto řeky Otavy a Volyňky v přirozeném stavu provede l a 2 letou velkou vodu, při větších průtocích dochází k rozlivům do údolní nivy. V minulosti byla řeka upravována tak, aby se zátopy omezily. Při umisťování jakýchkoliv aktivit do inundačního území obou řek, je nutné předem vyřešit ochranu před účinky velké vody a zajistit bezpečný průtok velkých vod a průchod ledů po celé trase řeky Otavy a Volyňky.

29/116


Území SO ORP Strakonice není bohaté na rybníky. Rybniční soustavy, budované hlavně ve 13. - 16. století, jsou soustředěny zejména v kotlinách a plochých pahorkatinatých reliéfech. Rybníky lze rozdělit dle soustředěného výskytu na Blatenskou, Vodňanskou a Putimskou rybniční soustavu. V popisovaném území zbytkové části okresu existence rybníků není již tak výrazná. Ve Volyňské oblasti vzhledem k reliéfu Šumavského předhůří není žádný významný rybník. Ve Strakonické oblasti lze zaznamenat rybníky jižně od okresního města mezi obcemi Sousedovice a Mutěnicemi, kde je největší Velkohorský rybník a severně od Strakonic Horní a Dolní Řepický rybník. Mezi nejvýznamnější vodní nádrže na území MAS LAG Strakonicko patří hlavně soustava rybníků v oblasti obcí Cehnice – Čejetice – Mladějovice – Sudoměř: Škaredý, Nadveský rybník, Potočný rybník, Šilhavý, Markovec, Mlýnský rybník, Velký Cehnický rybník, Ovčácký rybník, Trnov, Starý rybník, Třetina, dále Velký Vítkovský rybník a jiné menší rybníky.

2.5

I nf r a s t r ukt ur a

Rozvoj technické infrastruktury byl ve sledovaných obcích regionu v minulých desetiletích značně zanedbáván (v souvislosti s rozvojem jen tzv. střediskových obcí). Určitý pozitivní rozvoj byl zaznamenán spíše u větších sídel, čímž došlo k dalšímu prohloubení rozdílu ve vybavenosti oproti vesnickým lokalitám. Nespornou roli na stagnaci rozvoje inženýrských sítí mělo státní vlastnictví a limitovaný způsob investičních prostředků. 2.5.1

Vodohospodářská infrastruktura

Při analyzování stavu vodohospodářské infrastruktury na území jednotlivých obcí a měst MAS LAG Strakonicko je vhodné rozdělit území na město Strakonice a ostatní obce. Vodovod Strakonice jsou zásobeny vodovodem z úpraven vody (ÚV) Pracejovice a Hajská, dále pak Vodárenskou soustavou Jižní Čechy (Římov). ÚV Pracejovice upravuje vodu z řeky Otavy a podzemní vodu z vrtů v její údolní nivě. ÚV Hajská upravuje podzemní vody z vrtů. V roce 1996 bylo město Strakonice napojeno do systému vodárenské soustavy Jižní Čechy s hlavním zdrojem vody z vodního díla Římov. Městská přenosová síť je různého stáří a různého materiálu (převažuje litinové potrubí) a je v profilech od DN 50 po DN 400. Situace v obcích ve venkovské části území MAS LAG Strakonicko je z hlediska rozvodu vody rozdílná. V zásobování pitnou vodou nejsou na území žádné větší potíže. Veřejný vodovod se nenachází v obcích Droužetice, Kváskovice, Nová Ves, Paračov, Přední Zborovice, Radějovice, Strunkovice nad Volyňkou, Únice a Záhorčice. Obce Cehnice, Čejetice, Pracejovice (přes město Strakonice), Přešťovice, Radošovice (přes město Strakonice) a Štěkeň jsou napojeny na Římovský vodovod. Zbývající obce využívají obecní nebo

30/116


soukromé studny či vrty. Napojení na vodovodní síť na řešeném území se pohybuje v rozmezí od 35 do 100 %. Ve většině případů pokrývá veřejný vodovod potřeby obyvatel obcí MAS LAG Strakonicko, jednotlivé místní části v některých případech čerpají vodu z vlastních studní. V této souvislosti je potřeba zdůraznit, že vybudování veřejných vodovodů i v těchto osadách by mělo být předmětem zájmu každé obce, protože ne ve všech případech mají studně potřebnou vydatnost a kvalitu vody. Celkovou situaci na území MAS LAG Strakonice v oblasti napojení na vodovodní síť ukazuje v příloze č. 13 uvedená tabulka. Kanalizace Kanalizační síť města Strakonice je vybudovaná jako jednotná síť o celkové délce kanalizačních stok přes 70 km. Kanalizační síť je z potrubí DN 250 až DN 1 750. Materiálem je beton, železobeton, kamenina, PVC a litina. Celá kanalizační soustava je ve správě a.s. Vodovody a kanalizace, divize Prácheňsko, středisko Strakonice. Situace v oblasti kanalizace je v jednotlivých členských obcích různá. Kanalizační řad není v obcích Mutěnice, Přechovice a Vacovice. Dešťová kanalizace je v obcích Kalenice, Strunkovice nad Volyňkou, Třešovice, Únice a Zvotoky. V obci Paračov je stav kanalizační sítě hodnocen jako nedostatečný. V ostatních obcích je kanalizace zavedena. Z hlediska napojení místních částí obcí je situace nedostačující. Investice do rozvodu kanalizační sítě jsou finančně náročné a bez dotace ze státních nebo evropských zdrojů z rozpočtu obce nepořiditelné. Mnoha případech jsou místní části obcí obydleny malým počtem obyvatel a budování kanalizační sítě se jeví jako neefektivní. Celkové napojení obyvatelstva na kanalizační síť se pohybuje v rozmezí od 30 – 100 %. V obci Třešovice je na kanalizační síť napojeno pouze 10 % obyvatel. Z celkového počtu 57 měst a obcí má čistírnu odpadních vod 15 obcí – Čestice, Čejetice, Horní Poříčí, Katovice, Miloňovice, Nišovice, Novosedly, Osek, Pracejovice, Radošovice, Strakonice, Střelské Hoštice, Štěkeň, Volenice a Volyně. V této oblasti existují určité rezervy pro další rozvoj. Tento předpoklad potvrzuje i fakt, že některé další obce připravují projekty na vybudování čistírny odpadních vod. Celkovou situaci na území MAS LAG Strakonice v oblasti napojení na kanalizační síť ukazuje v příloze č. 14 uvedená tabulka. 2.5.2

Odpadové hospodářství

V daném území převažuje zneškodňování odpadu převážně skládkováním. Svozem odpadu se na území MAS LAG Strakonicko zabývá velké množství firem (15 firem). Nejvýznamnější jsou Technické služby Strakonice a.s.

31/116


V řešeném území jsou kapacity pro zpracování organických rozpouštědel (ROS a.s.), zaolejované kapaliny (ROS a.s.) a asfalt (ZNAKON a.s. Sousedovice). Některé z těchto odpadů jsou za účelem zpracování do regionu dováženy. Technickou vybavenost území pro nakládání s odpady v kraji představují především skládky odpadů, kapacitně malá zařízení spaloven nebezpečných odpadů včetně nemocničních, kompostárny zemědělského a lesnického odpadu případně odpadu z údržby zeleně ve městech, recyklační a jiná zařízení pro úpravu odpadů (papíru, plastů, dřeva, stavební suti, biodegradaci znečištěných zemin, organických rozpouštědel a jiných). Skládkování odpadu bude i nadále nezbytnou součástí nakládání s odpady i přes výhledová legislativní omezení. Na skládky bude ukládán zbytkový odpad a jejich provozování bude rezervou pro výkyvy ve zpracování využitelných odpadů. V tabulkách č. 14 – 19 jsou uvedeny jednotlivé typy zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonicko. Tabulka číslo 14: Kapacita provozovaných skládek odpadů na území MAS LAG Strakonicko Celková kapacita (tis. m3) III 3 536 Strakonice IV 1 49 Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje, květen 2005 Skupina skládek

Okres

Počet

Volná kapacita (tis. m3) 342 33

Množství odpadu (tis. t/rok) 33 7

Předpokl. životnost (roky) 10 5

Tabulka číslo 15: Přehled zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonice – skládky odpadů Okres

Katastr

Lokalita

Provozovatel

Němčice Hněvkov TS Blatná s.r.o. Volyně Nišovice Město Volyně Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004 Strakonice

Skupina odpadů S – 00 S – 00

Celková kapacita )tis m3) 189 19

Tabulka číslo 16: Přehled zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonice recyklační zařízení Okres

Katastr

Provozovatel

Radošovice Prima, akciová společnost Sousedovice Znakon a.s. Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004 Strakonice

Odpady stavební suť betonové směsi, živice

Tabulka číslo 17: Přehled zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonice – spalovny odpadů Okres Strakonice

Katastr ST

Provozovatel Rumpold s.r.o.

Celková kapacita (t) 1 000

Opady NO i kapalné

32/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3 Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004

Tabulka číslo 18: Přehled zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonice biodegradační střediska Okres

Katastr Provozovatel Radomyšl SITA Bohemia a.s. Strakonice Vodňany Rumpold s.r.o. Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004

Odpady znečištěné zeminy znečištěné zeminy

Tabulka číslo 19: Přehled zařízení pro nakládání s odpady na území MAS LAG Strakonicko jiná úprava odpadů Okres

Katastr

Provozovatel

Odpady

Strakonice ROS a.s. kaly Strakonice ROS a.s. plasty Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004 Strakonice

Zpracování deemulgace, neutralizace úprava

V příloze č. 15 je popsán systém svozu odpadu na území MAS LAG Strakonicko. 2.5.3

Energetická infrastruktura

Energetická infrastruktura je rozdělena do tří částí – zásobování elektrickou energií, zásobování teplem a zásobování plynem. Zásobování elektrickou energií Obce analyzované oblasti jsou zásobeny elektrickou energií z napájecích zdrojů - rozvoden 110/22 kV Strakonice, Mirovice, Prachatice, Písek, Vimperk a Mydlovary s jednotným napětím v distribuční síti 22 kV. Z hlediska nadřazené energetické soustavy je to VVN 400 kV probíhající v okolí obce Řepice. Největší odběratelé (i v rámci celého okresu) ČZ Strakonice a České dráhy jsou zásobovány z vlastních rozvoden 110 kV. Rezerva ve stávající síti umožňuje i požadovaný rozvoj. Další vývoj v oblasti výroby elektrické energie počítá s využitím obnovitelných a alternativních zdrojů energie, jako jsou malé vodní elektrárny, větrné elektrárny, solární elektrárny a další zdroje s cílem využít moderních technologií ke snížení energetické náročnosti a zvýšení účinnosti. Dle konceptu územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje (květen 2005) se pro zajištění dostatečné kapacity elektrické energie plánuje na řešeném území vybudování nových vedení VVN a transformoven s rozvodnou a to v „koridorech“ uvedených v tabulce č. 20. Tabulka číslo 20: Koridory navrhované v ÚP VÚC JčK Kód E10 E21

Popis koridoru VVN 110 - krátké vedení Strakonice – sever: Přívodní vedení 110 kV pro transformovnu s rozvodnou 110/22 kV Strakonice – sever VVN 110 - Strakonice – Vimperk: Propojovací vedení 110 kV pro zvýšení spolehlivosti a

Katastrální území Řepice, Slaník, Strakonice Pěčnov, Lažiště, Bušanovice, Kosmo, Svatá Maří, Buk pod Boubínem, Předslavice,

33/116


zabezpečenosti dodávky elektrické energie v oblasti Vimperska

Žárovná, Milíkovice, Dvory u Lažišť, Pravětín, Újezdec u Tvrzic, Dachov, Trhonín, Chlumany, Šumavské Hoštice, Hoštice u Volyně, Boubská, Přechovice, Úlehle u Předslavic, Vlachovo Březí, Volyně, Nišovice, Svaryšov, Radošovice u Strakonic, Černětice, Račí u Nišovic

Transformovna s rozvodnou 110/22 kV Strakonice – Sever: Transformovna s rozvodnou 110/22 kV E28 Strakonice, Řepice Strakonice - sever, která řeší deficit elektrického výkonu v daném území Zdroj: Plán odpadového hospodářství Jihočeského kraje, červen 2004

Jediným distributorem elektrické energie na daném území je společnost E-ON, a.s. (dříve Jihočeská energetika, a.s.). E-ON, a.s. má v rámci sítě regionálních provozovatelů distribučních soustav REAS (Rozvodné energetické akciové společnosti) jednoznačně nejnižší dodávky elektřiny v ČR, neboť na jím obsluhovaném území (Jihočeský kraj a část kraje Vysočina) je malé zastoupení průmyslu, a také nejmenší hustota obyvatelstva. Největší podíl spotřeby elektrické energie představuje elektrické vytápění, následuje vaření a ohřev teplé užitkové vody (TUV), potom ostatní spotřebiče pro chlazení, mrazení, praní a osvětlení. Elektřina pro vaření se využívá více na venkově než ve městě. Elektřina pro vytápění se pak užívá především na venkově než ve městech. V průmyslu se elektřina používá pro technologické provozy a procesy a ohřev TUV. V terciárním sektoru představuje největší spotřebu elektrické energie topení, klimatizace a ohřev TUV. V dopravě se spotřeba elektrická energie projevuje spotřebou technologickou, pro vytápění a ohřev TUV. V zemědělství se elektrická energie používá především pro technické provozy a ohřev TUV. Do budoucna je vhodné realizovat opatření, která povedou ke snižování spotřeby elektrické energie úsporným využíváním elektřiny u vytápění budov, vyšší regulací, tepelnými čerpadly; používáním úsporných elektrospotřebičů v domácnostech; úsporou elektřiny při její výrobě, snížením ztrát, měřením spotřeby; vyšším využití obnovitelných zdrojů energie; účinnějšími technologickými výrobními linkami, energeticky nenáročnými technologiemi; účinnějším prosazováním zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií apod. Zásobování plynem Dodávku zemního plynu zajišťují v analyzované lokalitě výhradně Jihočeská plynárenská, a.s. České Budějovice realizovanými odbočkami z dálkového plynovodu DN 600 procházejícím okresem Strakonice. Z celkového počtu 57 měst a obcí MAS LAG Strakonicko není plynofikováno 34 obcí. Plynofikovány jsou obce Čestice, Horní Poříčí, Chrášťovice, Jinín, Katovice, Krty-Hradec, Libětice, Mnichov, Němětice, Nihošovice, Nišovice, Novosedly, Osek, Pracejovice, Přešťovice, Radošovice, Sousedovice, Strakonice, Strunkovice nad Volyňkou, Střelské Hoštice, Volenice a Volyně. U některých plynofikovaných obcí není plyn zaveden do jejich místních částí. Procento napojení obyvatel na plyn se

34/116


pohybuje v rozmezí od 30 do 70 %. V obci Nišovice je napojeno 5 % obyvatel, v obci Volenice 15 % obyvatel a v obci Mnichov 20 % obyvatel. Město Strakonice je plynem zásobováno dostatečně. Plynofikace s individuálními zdroji tepla je distribuční sítí přivedena přes regulační stanici VTL/STL ze stávající přípojky vysokotlakého plynu DN 150 PN. V příloze č. 16 uvedená tabulka zachycuje současný stav ve všech městech a obcích MAS LAG Strakonicko z hlediska vybavenosti plynofikací. Plynofikace je spojena s potřebou značného množství finančních prostředků. Problém se zavedením plynovodu se týká především malých obcí, pro které realizace představuje vysokou investici. V posledních letech klesá využívání plynu. Jednou z příčin je ztráta konkurenceschopnosti zemního plynu vůči pevným palivům. Snížení spotřeby plynu je zapříčiněno značným zvýšením cen zemního plynu. Tato skutečnost vedla k úsporám a snižování jeho spotřeby. V důsledku tohoto nepříznivého cenového vývoje dokonce přecházejí někteří maloodběratelé v domácnostech z vytápění plynem na vytápění tuhými palivy, nebo tato topná média alespoň kombinují. Tento přechod v některých případech může mít za následek vrácení dotace ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP), které byly poskytnuty obcím na plynofikaci. Podmínkou dotace je přechod určeného procenta občanů na vytápění plynem. V případě vysokých cen však tohoto určeného procenta nemusí být dosaženo. Zásobování teplem Centrální zásobování teplem (CZT) je prováděno především ve větších městech. Na řešeném území MAS LAG Strakonicko je ve městě Strakonice (Teplárna Strakonice, a.s.), kde se výroba tepla provádí spalováním převážně fosilních paliv. Teplárna Strakonice, a.s. je v rámci Jihočeského kraje třetím největším distributorem tepla. Tuto skutečnost ukazuje obrázek č. 11. Obrázek číslo 11: Zdroje teplené energie v Jihočeském kraji

35/116


6 000,0 5 000,0

[TJ]

4 000,0 3 000,0 2 000,0 1 000,0 0,0 Teplárna České Budějovice

AES Bohemia

Teplárna Jihočeské Strakonice papírny Větřní

Teplárna Tábor

Teplárna Písek

Teplárny v Jihočeském kraji

Zdroj: City Plan, spol. s r.o.

Instalovaný výkon Teplárny Strakonice, a.s. je 214 MW. Teplo je rozváděno soustavou centralizovaného zásobování teplem (středotlaká, parní). Stávající odběry jsou zajišťovány předávací stanicí typu pára – voda s teplovodním přístupem. 2.5.4

Telekomunikační infrastruktura

Pevné a mobilní připojení Hlavním poskytovatelem pevného připojení na popisovaném území je ČESKÝ TELECOM, a.s. (nyní Telefónica O2 Czech Republic, a.s.), který vlastní většinu vedení telekomunikační infrastruktury. Tuto infrastrukturu pronajímá dalším poskytovatelům, jako jsou Alcatel Czech, s.r.o., TELE2, s.r.o. a další. MAS LAG Strakonicko spadá do tranzitního telefonního obvodu (TTO) Strakonice. Ten se dále dělí na uzlové telefonní obvody (UTO) Strakonice a Volyně. Na území působí tři operátoři mobilního připojení – Eurotel Praha, spol. s r.o (nyní Telefónica O2 Czech Republic, a.s.), T-Mobile Czech Republic, a.s., a Vodafone Czech Republic, a.s. (dříve Oskar Mobil, a.s.). Největší podíl z mobilních operátorů zabírá Eurotel Praha, spol. s r.o., dále pak T-Mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone Czech Republic, a.s. Telekomunikační sítě jsou v dané oblasti zavedeny do všech obcí, veřejnou telefonní stanici nemají obce Krejnice, Nebřehovice, Radějovice a Únice. Přestože je na řešeném území dostatečné množství vysílačů, objevují se v některých oblastech lokální problémy s dosahem signálu poskytovatelů mobilních telefonních služeb. Je to především charakterem krajiny v některých částech území. Pevná telefonní linka je v jednotlivých obcích využívána různě – od 10 % do 100 % obyvatel. Zmíněný rozsah

36/116


je poměrně široký a nadále se bude vyvíjet, a to především snižováním uživatelů pevného telefonního připojení a jejich přechodem k mobilním telefonům. Důvodem je především cena za pevné připojení. Internetové připojení Z hlediska kvality internetového připojení není situace nejlepší, a to jak podle průměru České republiky, tak i podle průměru členských států EU. Tradiční připojení (Dial up a jeho formy) jsou sice možné z hlediska vybavenosti každé obce telefonní infrastrukturou, nicméně tento druh připojení neposkytuje dostatečně kvalitní možnost využití internetu. Další formy připojení (satelit, pronajatý okruh, optický kabel atd.) jsou vhodné pro šíření širokopásmového internetu a nabízejí mnohem kvalitnější připojení, avšak jejich využití není v současnosti dostupné ve všech částech MAS LAG Strakonicko. Vývoj technologií se projevuje i ve vývoji internetového připojení. Bezdrátové připojení se již stává dostupným jak z hlediska technologického, tak z hlediska finančního. Mnohdy je otázkou připojení pouze to, zda je obec ve viditelném dosahu vysílače. Do většiny obcí je již internet zaveden, převážně se jedná o bezdrátové připojení. Ve zbývajících obcích se připravuje projekt na zavedení bezdrátového připojení. V příloze č. 17 uvedená tabulka zachycuje vybavenost jednotlivých obcí MAS LAG Strakonicko telekomunikační infrastrukturou. 2.5.5

Poštovní služby

V Jihočeském kraji poskytuje poštovní služby Česká pošta, s.p., Odštěpný závod Jižní Čechy se sídlem v Českých Budějovicích. Pod něj spadají jednotky České Budějovice, Jindřichův Hradec, Strakonice, Tábor, Doprava Jižní Čechy, Přeprava Jižní Čechy a Výpočetní technika Jižní Čechy. Na řešeném území poskytuje služby jednotka Strakonice s těmito pobočkami: •

Strakonice 1 (386 01)

•

Čestice (387 19)

•


•

Kraselov (387 20)

•


•

Štěkeň (387 51)

•


•

Cehnice (387 52)

•

Volyně (387 01)

•

Katovice (387 11)

•

Střelské Hoštice (387 15)

•

Volenice (387 16)

37/116


Kromě listovních služeb ještě výše uvedené pošty poskytují také služby jako je obsluha důchodové služby, sázkové služby, inkaso rozhlasových a televizních poplatků, obchodní činnosti (drobný prodej tisku, dálničních známek, telefonních karet atd.) a v rámci sdruženého inkasa plateb obyvatelstva výběr poplatků pro různé organizace. Poštovní služby, zejména expresní, poskytují také jiné soukromé společnosti, jejich objem a rozsah je ale ve srovnání s Českou poštou minimální. 2.5.6

Silniční infrastruktura

Řešeným územím vede, dle konceptu ÚP VÚC Jihočeského kraje, koridor sever-jih II, který na trase silnice R 4 – I/4. Tato silnice je hlavní spojnicí Jihočeského kraje s Německem. Vzhledem k územním a prostorovým vztahům je významná i silnice I. třídy číslo 20. Silnice vede po severní hranici SO ORP Strakonice. Silnice I/20 je zařazena do sítě mezinárodních silnic s označením E 49. Síť silnic I. a II. třídy popisují níže uvedené tabulky č. 21 a 22. Níže uvedenou síť silniční infrastruktury ještě doplňují silnice III. třídy, převážně místního významu, a dále místní komunikace.

38/116


Tabulka číslo 21: Silnice I. třídy procházející územím MAS LAG Strakonicko Silnice

Trasa

Délka (km)

I/4

Praha (II/102) Dubenec (I/18) - Milín (I/66) - Lety (I/19) Nová Hospoda (I/20) Strakonice (I/22) Volyně - Vimperk Strážný - Německo

153,225 R 31,860

I/22

Draženov (I/26) Domažlice - Klatovy (I/27) - Strakonice (I/4) - Vodňany (I/20)

110,753

Popis Silnice je v úseku z Prahy až po Dubenec u Příbrami vybudována jako rychlostní komunikace R4 se čtyřmi jízdními pruhy. V minulosti byla v několika úsecích (přeložka Milín, přeložka Mirotice) upravena do homogenních parametrů, řada úseků však přežívá v původní trase i parametrech. Silnice I/22 je zařazena do vybrané silniční sítě České Republiky jako "základní", ale v poslední době vykazuje stále vyšší zatížení.0020Silnice vykazuje zvýšený počet dopravních závad bodového charakteru, problematickými místy jsou především průtahy sídly Katovice a Střelské Hoštice a úrovňový železniční přejezd u Horního Poříčí.

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic České republiky

Tabulka číslo 22: Silnice II. třídy procházející územím MAS LAG Strakonicko Silnice

Trasa

Domažlice – Klatovy – Horažďovice – Střelské Hoštice – Katovice – Volenice – Frymburk Blatná – Bělčice – Sedlice (odbočením z I/20) – Radomyšl II/173 – Strakonice II/138 Horažďovice-Chrášťovice-Radomyšl-Osek -přes I/4- Písek II/170 z I/4 -Nihošovice-Čestice-Vacov II/142 Volyně-Čepřovice-Bavorov-Netolice II/144 Volyně-Vlachovo Březí Zdroj: Správa a údržba silnic Jihočeského kraje II/172

Správa a údržba silnic na řešeném území je založena na třech pilířích. Silnice I. třídy jsou ve správě Ředitelství silnic a dálnic České republiky, správa České Budějovice. Silnice II. a III. třídy spravuje Správa a údržba silnic Jihočeského kraje, závod Strakonice se středisky ve Strakonicích, Blatné, Vodňanech – Újezd a Volyni. Místní komunikace jsou ve správě jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko. Níže uvedené tabulky č. 23, 24, 25 a 26 zachycují délku komunikací, počty podjezdů nadjezdů a železničních přejezdů v okrese Strakonice (včetně SO ORP Blatná a Vodňany) dle jednotlivých tříd.

39/116


Tabulka číslo 23: Délka komunikací dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje okres

dálnice délka (km)

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice 8,812 Tábor Celkem 8,812 Zdroj: Správa a údržba silnic Jihočeského kraje

I.třída délka (km) 82,858 71,338 140,26 119,86 65,253 96,864 85,641 662,074

II.třída délka (km) 284,611 189,232 347,732 155,29 228,648 166,801 266,993 1 639,31

III.třída délka (km) 715,746 432,049 697,055 455,745 391,509 541,797 585,078 3 818,98

celkem délka (km) 1 083,22 692,619 1 185,05 730,895 685,41 805,462 946,524 6 129,17

Tabulka číslo 24: Počet mostů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje okres

dálnice počet

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Celkem Zdroj: Správa a údržba silnic Jihočeského kraje

I. třída počet 43 37 47 47 26 38 47 285

II. třída počet 64 68 67 35 64 42 60 400

III. třída počet 122 67 122 72 76 94 94 647

celkem počet 229 172 236 154 166 174 201 1 332

Tabulka číslo 25: Počet podjezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje okres

dálnice počet

České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Celkem Zdroj: Správa a údržba silnic Jihočeského kraje

I. třída počet 28 3 12 5 2 4 25 79

II. třída počet 7 1 6 3 5 3 11 36

III. třída počet 10 4 5 6 1 2 9 37

celkem počet 45 8 23 14 8 9 45 152

Tabulka číslo 26: Počet železničních přejezdů dle jednotlivých tříd za okres Strakonice v porovnání s ostatními okresy Jihočeského kraje okres České Budějovice

dálnice počet

I. třída počet 2

II. třída počet 16

III. třída počet 36

celkem počet 54

40/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3 Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Celkem Zdroj: Správa a údržba silnic Jihočeského kraje

2.5.7

2 8 2 3 7 2

5 12 9 2 11 10 26

20 33 23 16 28 23 65

27 53 34 21 46 35 179

270

Intenzita dopravy

Intenzitu dopravy v řešeném území a v ČR zachycuje obrázek č. 12. Sčítání intenzity dopravy proběhlo v roce 2005 a v roce 2000. Údaje získané při těchto měřeních jsou navzájem porovnávány. Na silnicích I. třídy č. 4 a 22 došlo k zvýšení celkové intenzity dopravy o 8,24 %, resp. 14,82 %. U silnice I/4 byl v několika měřících úsecích zaznamenán pokles dopravy až o 27,42 %, na většině měřících úseků však došlo ke zvýšení intenzity dopravy v rozmezí od 2,14 % do 33,07 %. V případě silnice I/22 došlo na všech měřících úsecích k celkovému nárůstu dopravy o 14,82 %. V jednotlivých měřeních se toto navýšení pohybovalo v rozsahu od 11,23 % do 15,46 %. Obrázek číslo 12: Mapa intenzity dopravy 2005

Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic České republiky, Sčítání dopravy 2000 a 2005

V příloze č. 18 uvedená tabulka a grafy zachycují nárůst intenzity dopravy na výše uvedených silnicích.

41/116


Ve stejném období (2000 a 2005) proběhlo i měření intenzity dopravy na silnicích II. třídy č. 138, 142, 144, 170, 172 a 173. Kromě silnice II/138, kde došlo k celkovému poklesu intenzity dopravy o 10,34 %, se u ostatních silnic projevil nárůst intenzity dopravy – II/142 o 20,92 %, II/144 o 53,48 %, II/170 o 21,18 %, II/172 o 24,83 % a II/173 o 19,68 %. V příloze č. 19 uvedená tabulka a grafy zachycují nárůst intenzity na výše uvedených silnicích. Silnice I., stejně jako II. třídy, jsou značně zatíženy dopravou a to se projevuje jak na jejich technickém stavu, tak na lokálním zhoršení stavu životního prostředí a kvality života v úsecích, které vedou obydlenými oblastmi. Intenzita dopravy bude do budoucna zřejmě dále vzrůstat v přímé závislosti na vzrůstajícím počtu motorových vozidel. Počet motorových vozidel stále vrůstá, přičemž největší podíl zaujímají osobní automobily a nákladní automobily. Tento vzrůstající počet motorových vozidel se dá vysvětlit vzrůstající kupní silou obyvatelstva a také značnou koncentrací osídlení ve velkých městech. Jako kritická se dá označit intenzita dopravy ve městě Strakonice. Městem procházejí obě silnice I. třídy a dále silnice II. třídy č. 173. Obrázek č. 13 ukazuje stav intenzity dopravy na jednotlivých měřených úsecích. Červenou barvou jsou označeny úseky, kde je situace nekritičtější.

42/116


Obrázek číslo 13: Intenzita dopravy 2005 – město Strakonice


Nepříznivá situace je i ve městě Volyně (viz obrázek č. 14). Městem prochází silnice I/4, II/142 a II/144. Největší dopravní intenzita je na silnice I/4, která přímo prochází historickým náměstím, a kde intenzivní doprava, především těžká doprava, poškozuje otřesy statiku budov.

43/116


Obrázek číslo 14: Intenzita dopravy 2005 – město Volyně


2.5.8

Železniční infrastruktura

Páteřní železniční síť je na území MAS LAG Strakonicko tvořena tratěmi č. 190 a 208 (viz níže). Trať č. 190 – České Budějovice-Strakonice-Plzeň Železniční trať ČD 190 České Budějovice – Plzeň je páteřní, elektrizovanou (proudová soustava 25kV, 50Hz) a převážně jednokolejnou celostátní železniční tratí republikového a mezinárodního významu, která zajišťuje dopravní spojení krajských měst Plzeň a České Budějovice.

44/116


Trať č. 208 – Březnice-Blatná-Strakonice-Volyně-Vimperk Tato jednokolejná trať regionálního charakteru je provozována v motorové trakci. Ve Strakonicích se tato trať kříží s tratí mezi Českými Budějovicemi a Plzní a vzniká zde důležitý krajský železniční uzel. 2.5.9

Dopravní obslužnost

Základní dopravní obslužností určitého územního celku je ve smyslu ustanovení § 19a zákona o silniční dopravě (č. 111/1994 Sb.) chápáno zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především jako doprava do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání včetně dopravy zpět. Dopravní obslužnost jako celek je nutno chápat jako potřebu pokrytí všech dopravních potřeb území. Má být koncipována tak, aby jí byla naplněna potřeba veřejného zájmu a byla jedním z článků rozvoje územního celku. Zejména pro obce bez školské a zdravotnické vybavenosti a s nedostatkem pracovních příležitostí je zabezpečení dopravní obslužnosti existenční záležitostí. Při rozhovorech s jednotlivými starosty zúčastněných obcí byla úroveň dopravní obsluhy hodnocena jako nedostatečná (převážně o víkendech) a pro rozpočty obcí finančně náročná. Přepravní linky jsou podmíněny provozem školních a předškolních zařízení a směnami v rozhodujících průmyslových podnicích. Městská hromadná doprava MHD je zajišťována ČSAD STTRANS. Celkem se jedná o tři linky, a to: •

MHD č. 1: Povážská prodejna – Nádraží ČD – Sídliště – Starý Dražejov

•

MHD č. 2: Podsrp – Nádraží ČD – sídliště 1. Máje – ulice Tisová

•

MHD č. 3: Nádraží ČD – Nový Dražejov – Katovice

Celkový počet spojů je 66. V současné době se nepředpokládá prodloužení linek MHD do dalších obcí v těsném sousedství města Strakonice. Obec Pracejovice, která sousedí s Katovicemi, projevila zájem o prodloužení jedné linky MHD. Autobusová doprava Pravidelnou autobusovou dopravu v řešeném území provozuje ČSAD STTRANS. Jedná se o 37 autobusových linek, z toho 2 linky dálkové. Celkově ČSAD STTRANS zajišťuje 500 spojů. Autobusová zastávka je ve všech členských obcí MAS LAG Strakonicko. Z hlediska druhů přepravy hraje pravidelná autobusová doprava nejdůležitější roli. Níže uvedené tabulky č. 27 a 28 uvádí rozsah základní dopravní obslužnosti na území SO ORP Strakonice a dosažitelnost území. Tabulka číslo 27: Rozsah základní dopravní obslužnosti území Strakonic v roce 2006 v linkové osobní dopravě – platnost od 28. 5. 2006 Č. linky

Název linky

Počet spojů

45/116


380010 380020 380030 380040 380050 380060 380070 380080 380090 380100 380120 380130 380140 380150 380160 380170 380180 380190 380200 380210 380220 380230 380240

Strakonice,Modlešovice-Čejetice, Sedlíkovice Strakonice-Blatná Strakonice-Nová Ves, Lhota p. K. Strakonice-Vacov-Zdíkov-Stachy, Zadov Strakonice-Střelské Hoštice-Horažďovice Strakonice-Nová Ves, Lhota p. K. Strakonice-Krty-Mnichov Strakonice-Bavorov Strakonice-Štěkeň-Kestřany-Písek Strakonice-Blatná-Březnice-Příbram Strakonice-Čejetice, Mladějovice Strakonice-Drachkov-Hosl.Hod. Strakonice-Vacov, Javorník Strakonice-Volenice-Soběšice Strakonice-Strašice-Soběšice Strakonice-Doubr.-Blatná-Buzice Strakonice-Stachy-Kašp. Hory Strakonice-Sedlice-Mirotice Strakonice-Čestice-Malenice Strakonice Volenice-Zvotoky Strakonice-Rovná-Osek, Jemn.-Radom. Strakonice-Předsl., Kakovice Strakonice-Bílsko, Netonice

380250 Strakonice-Sedlice-Blatná 380260 Strakonice-Čestice-Vacov 380280 Strakonice-Písek 380570 Strakonice-Vodňany-České Budějovice Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství

6 23 12 16 10 10 14 8 1 4 18 15 7 12 16 18 7 7 37 10 18 14 12 21 13 7 21

Železniční doprava Železniční doprava je na řešeném území poskytována společností České dráhy, a.s. Z celkového počtu 57 měst a obcí MAS LAG Strakonicko je vlaková zastávka ve 14 z nich. Ve městě Strakonice se sbíhají dvě železniční tratě (č. 190 a 208). Díky své poloze jsou Strakonice krajským železničním uzlem. V příloze č. 20 A-B je uvedena tabulka zachycují dopravní obslužnost měst a obcí MAS LAG Strakonicko.

46/116


Tabulka číslo 28: Vzdálenost důležitých míst od Strakonic Výchozí místo

Cílové místo

Strakonice Hlavní město Praha Strakonice Krajské město České Budějovice Strakonice Nebližší mezinárodní letiště Praha – Ruzyně Strakonice Nejbližší hraniční přechod Strážný Strakonice Nejbližší říční přístav Praha – Radotín Zdroj: Průzkum zpracovatele

2.5.10

Vzdálenost (km)/Čas (hodiny) Auto 113/2,07 59/1,10 126/2,42 57/1,10 104/1,87

Autobus 109/1,67 59/1,42 119/2,35 59/1,67 121/3,13

Vlak 190/2,51 60/1,27 177/3,27 není spoj 177/3,00

Stav silniční a železniční infrastruktury

Hustotu silniční sítě a železniční sítě lze ohodnotit jako dostatečnou. Dostupnost území je zajištěna. Město Strakonice je silničním a železničním uzlem. Silniční infrastruktura (silnice I., II. a III. třídy) však vykazuje určité nedostatky. Problematická je i nadále narůstající intenzita dopravy jak osobní, tak nákladní. To se projevuje především na špatném technickém stavu komunikací (vyjeté koleje, výtluky), místně zhoršeném stavu životního prostředí a kvality života (hluk, prašnost, emise, zhoršená bezpečnost silničního provozu). Dalším nedostatkem je vedení průtahových silnic I. třídy centrem obou největších středisek. Dopravní závady jsou jak na komunikaci č. 22, tak i č. 4 ve Strakonicích i ve Volyni, kde tranzitní komunikace prochází přímo přes náměstí v historickém centru. Optimalizace stavu silniční infrastruktury by napomohlo dobudování rychlostní komunikace R 4. Ta je v současné době vybudována jako rychlostní pouze v úseku Praha – Příbram (Středočeský kraj). Na území Jihočeského kraje se stavějí pouze krátké úseky st. hranice – Strážný, Strážný – Houžná, případně na ní napojená silnice I/20 v úseku Písek – Nová Hospoda. V rámci Programu investiční a neinvestiční výstavby a oprav na silnicích II. a III. třídy na území Jihočeského kraje aktualizace 2006 se plánuje několik akcí investičního a neinvestičního charakteru. Tyto akce jsou zachyceny v níže uvedených tabulkách č. 29, 30, 31 a 32.

47/116


ev. č. mostů, připravenost

Počet mostů

Typ opravy

Typ poruchy

Dopravní zatížení (l)

Cena mosty (tis. Kč)

Cena silnice (tis. Kč)

Délka (km)

Šířka (m)

Staničení

Akce

Silnice

Poř. č.

Tabulka číslo 29: Neinvestiční akce na silnicích II. třídy

Volyně 0,000* celková 144frézování 2 6,8 8,245 50 707 23 000 1 280 ** 8,245 deformace 003, 011 Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Poznámka: * oprava není navržena v celé délce úseku ** částečně realizováno v letech 2002, 2003, 2004 z prostředků Jihočeského kraje nebo základního příspěvku SUS Jihočeského kraje 4

II/144

ev. č. mostů, připravenost

Počet mostů

Typ opravy

Typ poruchy

Cena silnice (tis. Kč)

Délka (km)

Šířka (m)

Staničení

Akce

Okres

Silnice

Poř. č.

Tabulka číslo 30: Neinvestiční akce na silnicích III. třídy

rekonstrukce, Černěticetrhliny, 01442vyrovnání + 3 * h. ok. 5,5 5,015 13 475 výtluky, 5,015 1A, 2, 3 PT deformace 2xAB Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Poznámka: * částečně realizováno v letech 2002, 2003, 2004 z prostředků Jihočeského kraje nebo základního příspěvku SUS Jihočeského kraje 10 III/1442 ST

12

13

17210-4 most přes Otavu, Stř.Hoštice km 6,241 1394-2 most přes Otavu u Čejetic km 5,094

Projekční připravenost

Cena (tis. Kč)

Typ opravy

Dopravní zatížení (I)

Druh nosné konstrukce

Stavební stav

Délka přemost.

Akce/název objektu/staničení

Evid. číslo objektu

Poř. č.

Tabulka číslo 31: Investiční a neinvestiční akce na silnicích II. a III. třídy - mosty

47,30 V

želbet. trám spojitý

oprava

25 000 DSP, ZDS 2005

40,00 IV

želbet. rám

oprava

11 500 DSP, ZDS 2005

48/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í

Projekční připravenost

Cena (tis. Kč)

Typ opravy

Dopravní zatížení (I)


Stavební stav

Délka přemost.

Akce/název objektu/staničení


Poř. č.

MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3

34

170-010 most za Česticemi km 8,754

13,58 V

PREFA K 73

1 090 oprava

8 000

38

170-001 most u Nemětic přes Volyňku km 0,020

31,60 V

trám spojitý želbet.

1 636 rekonstrukce

15 000

170-004 most 13,70 III / III želbet.trám 1 636 rekonstrukce Nihošovice, km ová 2,469, 170-005 most 2,70 III / III želbet.des Nihošovice, km ka 2,503 Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství

25 000

43

2,80 V 1407-4 most za cihelná klenba rekonstrukce Sudoměří km 8,744 ST 00431- most přes 28,00 V / IV zábrad. nosníky oprava 3 Volyňku, želbet. Přední Zborovice km 0,517 ST 144- most Nišovice 51,54 IV / IV I 73-27 oprava 003 Zdroj: Krajský úřad Jihočeského kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství ST

Cena (tis. Kč)

Typ opravy


Stavební stav

Délka přemost.

Akce/název objektu/stani čení


Okres

Tabulka číslo 32: Další návrhy na opravu, rekonstrukci, či stavbu nových mostů u následujících objektů řazené bez stupně priority

8 000

6 000

21 500

Místní komunikace slouží k obsluze vnitřních a přilehlých částí měst, obcí a místních částí. Z celkového počtu 466 km místních komunikací na území MAS LAG Strakonicko jich 50 – 80 % potřebuje rekonstrukci či opravu. Stav místních komunikací je v obcích a městech různý. V některých obcích jsou tyto komunikace zcela opraveny, v jiných jen některé části nebo obce nemají dostatek finančních prostředků na jejich opravu. Příčiny špatného stavu místních komunikací jsou různé – předimenzovaný provoz, nízká kvalita použitých materiálů, odkládaná údržba apod. Obzvláště u malých obcí je finanční náročnost rekonstrukcí místních komunikací velmi palčivá. Mnohdy se na rekonstrukci

49/116


shromažďují finanční prostředky několik let s tím, že se jiné investiční akce odkládají. Jistou možnost na získání finančních prostředků představuje podpora poskytovaná z evropských zdrojů. Otázkou je, zda vynaložený čas, lidské a finanční zdroje na přípravu žádosti a splnění administrativních požadavků jsou efektivní vzhledem k možné výši získané podpory. V příloze č. 21 je mapa dopravní infrastruktury na území MAS LAG Strakonicko.

2.6 2.6.1

E ko no m i c ké pr o s tř e d í a t r h pr á c e Struktura ekonomické základny

V Registru ekonomických subjektů bylo k 31. 12. 2005 evidováno 9 198 podnikatelských subjektů se sídlem na území MAS LAG Strakonicko. Současná struktura ekonomické základny MAS LAG Strakonicko je zaměřena především na terciární sektor – služby. Současná struktura ekonomické základny dle sektorů ukazuje jednoznačnou dominanci terciárního sektoru oproti primárnímu a sekundárnímu sektoru - terciární sektor je zastoupen podílem 65,85 %, sekundární 23,95 % a primární 10,20 %. Tuto skutečnost dokazuje níže uvedená tabulka č. 33 a graf na obrázku č. 15. Tabulka číslo 33: Struktura ekonomické základny dle sektorů k 31. 12. 2005 Území

Počet podnikatelských subjektů celkem

MAS LAG Strakonicko 9 198 Strakonice 5 287 Ostatní obce 3 911 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Primární sektor 938 186 752

Sekundární Terciární sektor sektor 2 203 1 155 1 048

6 057 3 946 2 111

Obrázek číslo 15: Struktura ekonomické základny dle sektorů k 31. 12. 2005 MAS LAG Strakonicko

Město Strakonice

19,23%

3,52%

10,20%

Ostatní obce

21,85% 65,85%

23,95%

Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor

74,64% Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor

53,98%

26,80%

Primární sektor Sekundární sektor Terciární sektor


Vývoj ekonomické základny byl v minulosti velmi výrazný. Vedle převažující zemědělské výroby se začala doplňovat již existující výrobní základna (strojírenský, textilní a potravinářský průmysl) o další

50/116


provozy, které na daném území měly tradici a surovinovou základnu. Dále se zde začaly umisťovat výrobní základny aniž by zde měly tradici či surovinovou základnu. V sedmdesátých letech došlo ke zrušení menších podniků a jejich spojení do větších celků. To mělo za následek omezení lokálních pracovních příležitostí a narušení vazeb mezi jednotlivými produkčními faktory. Od roku 1989 došlo k poklesu počtu zaměstnanců v primárním sektoru, a to z důvodů restrukturalizace tohoto sektoru, zániku velkých zemědělských družstev, zvýšení produktivity práce a celkovému tlaku na snižování objemu zemědělské produkce. Pokles počtu zaměstnanců v tomto sektoru je spojen se sezónním kolísáním, kdy v době setí a sklizně dochází k přechodnému zvýšení počtu zaměstnanců. Celkový dlouhodobý pokles počtu zaměstnanců v zemědělství je pomalejší vzhledem k různým podporám než by byl při zachování tržních podmínek. V rámci MAS LAG Strakonicko není zastoupení primárního sektoru rovnoměrné. Na území města Strakonice zaujímá tento sektor 3,52 %, zatímco na území ostatních obcí je tento podíl mnohem větší – 19,23 %. Důvodem je zaměření města Strakonice především na služby a průmysl než na zemědělství. V ostatních obcích bylo zemědělství hlavním zdrojem pracovních příležitostí a možností výdělku a svůj význam si pro fungování venkovských oblastí zachovalo dosud. Příloha č. 21 ukazuje vývoj počtu zaměstnanců za období 1995 – 2004. Tabulka není úplná, neboť od roku 2002 se tyto údaje sledují pouze za celý kraj. Data jsou tedy porovnávaná za období 1995 – 2001. Za toto období klesl počet zaměstnanců v sektoru zemědělství o 393 osob. Sekundární sektor je na území MAS LAG Strakonicko zastoupen hlavně průmyslem strojírenským, potravinářským a textilním. Rozvoj průmyslu se datuje od 2. poloviny 20. století, kdy byla postupně doplňována výrobní základna okresu Strakonice. Do té doby převažovala zemědělská výroba. Průmysl je soustředěný především na území města Strakonice. Z hlediska počtu subjektů zaujímá podíl sekundárního sektoru ve městě Strakonice 21,85 %. Tento podíl je vzhledem k ostatním obcím MAS LAG Strakonicko (26,80 %) menší, nicméně podniky nacházející se na území města Strakonice jsou zdrojem práce pro několik tisíc pracovníků a mají značný vliv na trh práce v okolí. Současný počet podnikatelských subjektů v sekundárním sektoru je poměrně stabilní. Jejich další rozvoj je spojen především s využíváním nových technologií, a také se zvyšováním kvalifikace jak managementu, tak pracovníků. Dalším přispěním k rozvoji ekonomické základny řešeného území je dostavba silnice I. třídy č. 4 (rychlostní komunikace R 4). Terciární sektor je na území MAS LAG Strakonicko zastoupen značně, v samotném městě Strakonice představuje podíl služeb 74,64 %, což je o cca 9 % více než podíl služeb na struktuře ekonomiky celé MAS LAG Strakonicko. Podíl terciárního sektoru na území ostatních obcí je 53,98 %. Další rozvoj ekonomiky, a to nejen na popisovaném území, ale v rámci vyšších územních struktur, bude spojen s rozvojem terciárního sektoru. Obzvláště tomu bude u strategických služeb a služeb v cestovním ruchu, které mají pro další rozvoj ekonomiky značný potenciál.

51/116


Níže uvedený obrázek č. 16 ukazuje vývoj změny počtu zaměstnanců dle jednotlivých sektorů v období 1995 – 2001, zdrojová tabulka je v příloze č. 22. Vývoj průměrného počtu zaměstnanců za jednotlivé sektory lze porovnávat jen do roku 2001. Od roku 2002 se změnila metodika sledování (nově se sleduje dle sídla firmy). Obrázek číslo 16: Vývoj změny počtu zaměstnanců dle jednotlivých sektorů za období 1995 2001 Změna počtu zaměstnanců

2 000 1 500 1 000 500 0 -500 -1 000

1996-1995

1997-1996

1998-1997

1999-1998

2000-1999

2001-2000 -290

Primární

-134

607

-487

100

-189

Sekundární

507

1 593

-757

-732

489

-78

Terciální

-64

1 205

-528

-314

-204

115


Tabulka č. 34, obrázek č. 17 a v příloze č. 23 uvedená tabulka zachycuje strukturu současné ekonomické základny z hlediska jednotlivých odvětví. Dle tohoto rozdělení největší podíl na struktuře ekonomiky zaujímá odvětví Obchod, prodej a opravy, a to 33,33 %. Dalším nejrozšířenějším odvětvím je opět odvětví z terciárního sektoru, a to Ostatní obchodní služby podílem 17,62 %. Třetím nejvíce zastoupeným odvětvím je Průmysl, a to podílem 12,52 %, následován odvětvím Stavebnictví s podílem 11,43 %. Podílem 10,20 % je zastoupeno Zemědělství, lesnictví a rybářství. Zbývající odvětví nepřekračují svým podílem hranici deseti procent – Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 7,93 %, Doprava a spoje 2,92 %, Školství a zdravotnictví 2,55 % a Veřejná správa, obrana a pen. soc. poj. 1,49 %.

Obrázek číslo 17: Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k 31. 12. 2005 MAS LAG Strakonicko

52/116


2,55%

7,93%

10,20% 12,52%

1,49% 17,62%

11,43% 33,33%

2,92%

Zemědělství, lesnictví, rybolov Stavebnictví Obchod, prod. a opr. Veřej. sp ráva, obrana, p en. soc. pojis. Ostat. veřej., social. a osobní služby

Průmysl Dop rava a spoje Ostatní obchodní služby Školství a zdravotnictví

Město Strakonice 1,71%

6,03%

19,23%

3,27% 11,51%

13,94% 12,86%

28,33% 3,12% Zemědělství, lesnictví, rybolov Stavebnictví Obchod, prod. a opr. Veřej. správa, obrana, p en. soc. pojis. Ostat. veřej., social. a osobní služby

Průmysl Doprava a spoje Ostatní obchodní služby Školství a zdravotnictví

Ostatní obce 3,18%

9,32%

3,52% 11,48% 10,37%

0,17%

22,15%

2,78% 37,03%

Zemědělství, lesnictví, rybolov Stavebnictví Obchod, prod. a opr. Veřej. sp ráva, obrana, p en. soc. p ojis. Ostat. veřej., social. a osobní služby

Průmy sl Doprava a spoje Ostatní obchodní služby Školství a zdravotnictví


Při rozdělení analyzované oblasti na město Strakonice a ostatní obce, vyvstanou určité rozdíly ve struktuře ekonomické základny. Ve městě Strakonice je nejvíce zastoupeno odvětví Obchod, prodej a opravy, a to podílem 37,03 %. Druhým nejvíce zastoupeným odvětvím jsou Ostatní obchodní služby (21,15 %), následováno Průmyslem 11,48 % a Stavebnictvím s 10,37 %. Zbývající odvětví nepřekračují

53/116


hranici deseti procent a jejich podíly jsou následující – Ostatní veřejné, soc. a osob. služby 9,32 %, Zemědělství, lesnictví a rybářství 3,52 %, Školství a zdravotnictví 3,18 %, Doprava a spoje 2,78 % a Veřejná správa, obrana, pen. soc. poj. 0,17 %. V případě ostatních obcí je situace u některých odvětví rozdílná. I zde má největší zastoupení odvětví Obchod, prodej a opravy podílem 28,33 %. Druhé největší zastoupení má Zemědělství, lesnictví a rybářství 19,23 %, následované odvětvím Průmysl (13,94 %). S podílem 12,06 % je zastoupeno odvětví Stavebnictví. Ostatní obchodní služby jsou zastoupeny podílem 11,51 %. Zbývající odvětví nepřekračují hranici 10 % v pořadí Ostatní veřej., soc. a osobní služby 6,03 %, Veřejná správa, obrana, pen. soc. poj. 3,27 %, Doprava a spoje 3,12 %, Školství a zdravotnictví 1,71 %.

Obchod, prod. a opr.

Ostatní obchodní služby

Veřej. správa, obrana, pen. soc. pojis.

Školství a zdravotnictví

Ostat. veřej., social. a osobní služby

MAS LAG Strakonicko 9 198 938 1 152 1 051 Strakonice 5 287 186 607 548 Ostatní obce 3 911 752 545 503 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Doprava a spoje

Stavebnictví

Průmysl

Zemědělství, lesnictví, rybolov

Obec

Počet podnikatelských subjektů celkem

Tabulka číslo 34: Struktura ekonomické základny dle sektorů a odvětví k 31. 12. 2004

269 147 122

3 066 1 958 1 108

1 621 1 171 450

137 9 128

235 168 67

729 493 236

Z hlediska organizační struktury se celkový počet ekonomických subjektů provádějících svou činnost na území MAS LAG Strakonicko (viz tabulka č. 35, obrázek č. 18 a tabulka v příloze č. 23) zjišťujeme, že převažující podíl (68,55 %) z celkového počtu podnikatelských subjektů tvoří soukromí podnikatelé – fyzické osoby. Z právnických osob pak jsou nejvíce zastoupeny obchodní společnosti (6,23 %) jako jsou: společnost s ručením omezeným, veřejná obchodní společnost a komanditní společnost, přičemž nejrozšířenější je společnost s ručením omezeným. Poměrně hojně zastoupenými jsou také svobodná povolání 5,70 %. Samostatně hospodařící rolníci jsou z celkového počtu podnikatelských subjektů zastoupeni podílem 5,86 %. Podílem 2,09 % je zastoupena organizační struktura zemědělský podnikatel. Zbývající právní formy nepřesahují svým podílem jedno procento v následujícím pořadí: státní organizace 0,51 %, akciové společnosti 0,41 %, družstevní organizace 0,39 %. Peněžní organizace nejsou na území MAS LAG Strakonicko zastoupeny vůbec. Podílem 10,26 % je zastoupena skupina ostatní, kde jsou zahrnuty v průzkumu nezjištěné nebo neuvedené právní formy podnikání. Počet registrovaných podnikatelských subjektů všech právních forem podnikání stále roste. Ne vždy je to způsobeno tím, že vedle již existujících podnikatelských subjektů vznikají další nové subjekty, ale také tím, že zatímco nově vzniklé subjekty jsou do registru zapisovány, nejsou z něj vyjímány subjekty, které jsou zaniklé nebo mají pozastavenou činnost.

54/116


Odvětvová struktura (viz výše uvedené obrázky a tabulka) je ovlivněna strukturou podnikatelů – fyzických osob. Ti na základě svých oprávnění podnikají především ve službách, obchodu a opravách spotřebního zboží. Poměrně vysoký počet podnikatelů vzhledem k celkovému počtu obyvatel MAS LAG Strakonicko je také trochu zavádějící. Do níže uvedené statistiky jsou zahrnuty fyzické osoby, které sice mají živnostenské oprávnění, ale na jeho základě si jen přivydělávají a nevyvíjejí soustavnou činnost. Je tedy třeba počítat s odhadem, že aktivních je 30 % podnikatelů zabývajících se podnikáním v zemědělství a 50 % podnikatelů zabývajících se činností v sekundárním a terciárním sektoru. Velké množství živnostenských listů má pozastavenou platnost. Obrázek číslo 18: Struktura ekonomické základny dle právní formy k 31. 12. 2005 MAS LAG Strakonicko

0,41%

0,51% 10,26%

6,23% 0,39%

2,09% 5,70%

0,00% 5,86% 68,55% Státní organizace Družstevní organizace Samostat. hosp. rolníci Ostatní

Akciové sp olečnosti Peněžní organizace Svobodná povolání

Obchodní společnosti Počet p odnikatelů FO Zemědělský p odnikatel

Město Strakonice 0,49%

0,45%

7,55%

0,00% 0,25%

9,51% 0,44% 6,83%

72,27%

2,21%

Státní organizace Družstevní organizace Samostat. hosp. rolníci Ostatní

Akciové společnosti Peněžní organizace Svobodná povolání

Obchodní společnosti Počet podnikatelů FO Zemědělský podnikatel

Ostatní obce

55/116


4,32%

11,28%

0,54%

0,36% 4,45% 0,00%

4,17% 10,79%

0,59%

;

63,51% Státní organizace Družstevní organizace Samostat. hosp. rolníci Ostatní

Akciové společnosti Peněžní organizace Svobodná povolání

Obchodní společnosti Počet podnikatelů FO Zemědělský podnikatel


V případě města Strakonice je zapsáno v Registru ekonomických subjektů celkem 5 287 podnikatelských subjektů, což je 57,48 % z celkového počtu podnikatelských subjektů na území MAS LAG Strakonicko. Tento fakt jen potvrzuje, že město Strakonice je ekonomickým centrem jak celé MAS LAG Strakonicko, tak i správního obvodu ORP Strakonice. Největší podíl připadá opět na podnikatele – fyzické osoby 72,27 %, což je ještě o téměř 4 % více než u hodnoty za MAS LAG Strakonicko. Druhý největší podíl připadá na obchodní společnosti mimo a.s. (s.r.o., v.o.s., k.s.), a to ve výši 7,58 % následovány svobodnými povoláními s podílem 6,83 %. Podílem 2,21 % jsou zastoupeni samostatně hospodařící rolníci. Zbývající právní formy nepřekračují hranici jednoho procenta v následujícím pořadí – státní organizace 0,49 %, akciové společnosti 0,45%, zemědělský podnikatel 0,44 %, družstevní organizace 0,25 %. Sídla peněžních organizací nejsou na území MAS LAG Strakonicko zastoupena vůbec. Zbývající podíl 9,51 % patří skupině ostatní, která zahrnuje nezjištěné nebo neuvedené právní formy podnikání. Struktura ekonomické základny u ostatních obcí vykazuje určité rozdíly oproti struktuře ve městě Strakonice. Zde jsou největším podílem zastoupeni podnikatelé – fyzické osoby (63,51 %), avšak tento podíl je o cca 9 % menší než u města Strakonice a o 5 % nižší než za celou MAS LAG Strakonicko. Další signifikantní rozdíl je u podílu, kterým jsou zastoupeni samostatně hospodařící rolníci 10,79 %, což je o cca 9 % více, než je tomu u města Strakonice a o cca 5 % více než je tomu za celou MAS LAG Strakonicko. Podobně je tomu i u zemědělských podnikatelů. V rámci ostatních obcí je tato právní forma zastoupena podílem 4,32 %, což je o cca 4 % více než je tomu u města Strakonice a o cca 2 % více než je tomu za celou MAS LAG Strakonicko. Je tomu tak proto, že v ostatních obcích jsou především zemědělsky zaměřené podniky a právní forma samostatně hospodařícího rolníka či zemědělského podnikatele je pro tuto činnost nejrozšířenější. Tento stav souvisí s rozpadem popř. redukcí velkých zemědělských družstev a s restitucemi zemědělského majetku. Ve velké míře jsou zastoupena svobodná povolání, a to podílem 4,17 %. Obchodní společnosti jsou zastoupeny podílem 4,45 %. Pro menší obce a venkovské prostředí je typické podnikání jako fyzická osoba – živnostník. Podíl zastoupení dalších právních forem je uveden v následujícím pořadí –

56/116


družstevní organizace 0,59 %, státní organizace 0,54 % a akciové společnosti 0,36 %. Peněžní organizace nejsou na území MAS LAG Strakonicko zastoupeny vůbec. Zbývající podíl 11,28 % patří skupině ostatní, která zahrnuje nezjištěné nebo neuvedené právní formy podnikání.

Počet podnikatelů FO

Samostat. hosp. rolníci

Svobodná povolání

Zemědělský podnikatel

Ostatní

MAS LAG Strakonicko 47 38 573 36 Strakonice 26 24 399 13 Ostatní obce 21 14 174 23 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Peněžní organizace

Družstevní organizace

Obchodní společnosti

Obec

Akciové společnosti

Státní organizace

Tabulka číslo 35: Struktura ekonomické základny dle právní formy k 31. 12. 2004

0 0

6 305 3 821 2 484

539 117 422

524 361 163

192 23 169

944 503 441

Vývoj průměrné mzdy je sledován za období 1995 – 2005 (viz níže uvedená tabulka č. 36). Dobrou vypovídací hodnotu má sledování vývoje průměrné mzdy dle jednotlivých odvětví. Takto byla průměrná mzda sledována až do roku 2001. Počínaje rokem 2002 je toto členění sledováno pouze za celý kraj. Za okres se sleduje pouze průměrná mzda za všechna odvětví. Za období 1995 – 2005 se průměrná mzda v okrese Strakonice zvýšila o 83,50 %, tedy o 8 781 Kč. Největší nárůst se objevil v letech 1996 o 18,81 % a 1997 o 12,23 %. V dalších letech se průměrná mzda pravidelně zvedala v rozmezí od cca 3 % do cca 9 % ročně. Grafické vyjádření vývoje mezd za jednotlivá odvětví je zachyceno v příloze č. 24. Do roku 2001, kdy se ještě sledoval vývoj průměrné mzdy za jednotlivá odvětví, zaznamenalo největší nárůst průměrné mzdy odvětví Nemovitosti o 226,89 %. Naopak nejmenší nárůst v tomto období zaznamenalo odvětví Pohostinství a ubytování, a to o 52,80 %. Nejvyšší mzdy (21 774 Kč) bylo dosaženo v odvětví Nemovitosti, nejnižší v odvětví Ostatní veřejné a sociální služby (10 567 Kč). To okres Strakonice odlišuje od vývoje mezd za Jihočeský kraj, kdy nejvyšších mezd dosahuje odvětví Peněžnictví a pojišťovnictví a nejnižších mezd dosahuje odvětví Ubytování a stravování. Část ekonomických subjektů má sídlo vykazujícího podniku mimo území kraje (především v Praze), proto mohou být skutečné mzdy pracujících v jednotlivých odvětvích v kraji mírně odlišné. Podobně jako tomu bylo u průměrného počtu zaměstnanců dle odvětví, došlo i u průměrné mzdy ke změně metodiky sledování a výpočtu. Do roku 2001 se průměrná mzda sledovala dle místa pracoviště, nově od roku 2002 se sleduje dle místa sídla firmy. Změna metodiky výpočtu tohoto ukazatele se však neprojevila tak výraznou změnou jak tomu bylo u ukazatele průměrného počtu zaměstnanců dle odvětví. Tabulka číslo 36: Průměrná hrubá mzda zaměstnanců v okrese Strakonice dle oborů činnosti v letech 1995 – 2005 Obory činnosti

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

57/116

S T R A T E G I C K Á A N A L Ý Z A Ú Z EM Í

1997

1998

1999

2000

2001

6 709

7 808

8 727

9 434

9 000

9 958

11 018

7 070

8 485

9 779

10 957

11 764

12 907

13 679

8 489

9 075

10 142

10 976

11 148

11 826

12 991

Obchod, oprava motorových vozidel

5 569

6 489

9 363

9 477

10 748

10 821

12 677

Pohostinství a ubytování

6 119

7 587

7 236

7 729

7 966

7 824

9 350

7 539

8 751

9 823

10 427

10 998

12 163

12 291

11 895

13 447

15 144

16 031

18 044

21 353

20 500

10 220

21 774

13 114

14 630

10 994

12 199

12 015

13 060

10 473

10 567

12 037

13 201

Průmysl celkem Stavebnictví

Doprava, sklad a spoje Peněžnictví a pojišťovnictví

Nemovitosti 6 661 8 371 7 295 9 245 9 730 apod. Veřejná správa, 8 099 9 853 10 747 11 158 12 538 obrana Školství 7 344 8 657 9 322 9 649 10 951 Zdravotnictví, veterinární a 7 227 9 068 9 487 9 752 11 193 sociální služby Ostatní veřejné a 3 789 4 745 7 866 9 637 10 060 sociální služby Okres 7 194 8 547 9 592 10 465 11 167 Strakonice Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

2.6.2

2002

2003

2004

2005

Údaje se v členění podle okresů nesledují, jsou k dispozici pouze do úrovně kraje

1996


1995


Obory činnosti Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov


MA S L A G S T R A K O N I CK O 2 0 0 7 – 20 1 3

13 663 14 556 15 399 15 975

Zaměstnanost a nezaměstnanost

Zaměstnanost a nezaměstnanost patří k nejsledovanějším ukazatelům při hodnocení úrovně hospodářství na úrovni Česká republika, kraj a SO ORP. Následující data byla získána výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS). Toto šetření se uskutečňuje ve vybraných domácnostech (0,7 % celkového počtu domácností), způsob zjišťování koresponduje s definicemi a doporučeními Mezinárodní organizace práce a respektuje prováděcí metodiku Eurostatu. Dle SLDB 2001 bylo na území MAS LAG Strakonicko 20 020 ekonomicky aktivních obyvatel. Při rozdělení tohoto celkového počtu na jednotlivé sektory je primární sektor zastoupen podílem 6,21 %, sekundární sektor podílem 41,81 % a terciární sektor podílem 47,04 %. Zbývajících 8,28 % zaujímá

58/116


skupina ekonomicky aktivního obyvatelstva bez zjištěného nebo uvedeného sektoru (viz tabulka č. 37 a obrázek č. 19).

Ekonom. akt. v terciárním sektoru (služ.)

Ekonomicky aktivní v nezjištěných odvětvích

Celkem 20 020 2 215 1 307 Strakonice 11 925 1 223 262 Ostatní obce 8 095 992 1 045 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Ekonom. akt. v sekund. sekt. (prům. a staveb.)

Ekonom. akt. v prim. sekt. (zeměd. ,lesn., rybolov)

Samostatně činní celkem

Obec

Ekonomicky aktivní obyvatelstvo celkem

Tabulka číslo 37: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k 3. 3. 2001 SLDB

8 806 5 243 3 563

9 907 6 420 3 487

1 043 583 460

59/116


Obrázek číslo 19: Ekonomicky aktivní obyvatelstvo dle sektorů k 3. 3. 2001 SLDB

4,95%

Ekonom. akt. v prim. sekt. (zeměd. ,lesn., rybolov)

6,21%

47,04%

Ekonom. akt. v sekund. sekt. (prům. a staveb.) 41,81%

Ekonom. akt. v terciárním sektoru (služ.) Ekonomicky aktivní v nezjištěných odvětvích


Registrovaná míra nezaměstnanosti na území MAS LAG Strakonicko v roce 2005 ve výši 7,45 % je nepatrně vyšší než nezaměstnanost za okres Strakonice (7,37 %). Za období 2000 – 2005 (viz obrázek č. 20) míra nezaměstnanosti postupně vzrůstala. V roce 2005 vzrostla oproti roku 2000 o 22,61 %. Pokud se podíváme na míru registrované nezaměstnanosti za jednotlivé obce lze zjistit, že se v nich nezaměstnanost pohybuje od 3,03 % do 21,43 %. Nejnižší míry nezaměstnanosti dosáhla obec Radějovice, nejvyšší pak obec Zvotoky (viz přílohy č. 25 A-C a 26). V roce 2004 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti. Od tohoto roku je míra nezaměstnanosti počítána tak, že v čitateli jsou uváděni pouze dosažitelní uchazeči o práci. Tedy ti, kteří nejsou dlouhodobě nemocní, ve výkonu trestu či v zahraničí a jsou schopní nastoupit do práce ihned. Změna výpočtu může vést ke snížení míry nezaměstnanosti jak celkové, tak v jednotlivých obcích, v mezním případě nebude mít na výši míry nezaměstnanosti žádný vliv.

60/116


2001

2002

2003

2004

7,45

7,63 6,72

2000

6,38

6,13

% 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00

7,77

Obrázek číslo 20: Registrovaná míra nezaměstnanosti v MAS LAG Strakonice za období 2000 – 2005

2005

Roky Míra nezaměstnanosti (%) Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

V roce 2005 bylo na území MAS LAG Strakonicko registrováno 1 570 žadatelů o místo. Z tohoto počtu bylo 56,56 % žen. Poměrně vysoký podíl tvoří žadatelé se ZTP, a to podíl ve výši 15,99 %, dále 6,18 % žadatelů o práci tvořili absolventi. Tento stav dokumentuje tabulka č. 38 a obrázek č. 21. Tabulka číslo 38: Žadatelé o práci k 31. 12. 2005 Žadatelé o Žadatelů o práci k práci k 31.12.2005 31.12.2005 ženy ZTP Celkem 1 570 888 251 Strakonice 894 496 127 Ostatní obce 676 392 124 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice Žadatelů o práci celkem k 31.12.2005

Žadatelů o práci k 31.12.2005 Absolventi 97 62 35

Volná prac. místa k 31.12.2005 274 196 78

61/116


Obrázek číslo 21: Žadatelé o práci k 31. 12. 2005 Žadatelů o práci celkem k 31.12.2005 Žadatelé o práci k 31.12.2005 - ženy

1 600 1 400

800 600

Žadatelů o práci k 31.12.2005 - ZTP Žadatelů o práci k 31.12.2005 Absolventi Volná prac. místa k 31.12.2005

888

1 000

1 570

Počet

1 200

200

251

97

274

400

0

Žadatelé Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Při rozdělení území MAS LAG Strakonicko na město Strakonice a ostatní obce dojdeme ke zjištění, že na území města bylo zaregistrováno 56,94 % žadatelů o místo z celkového počtu za MAS LAG Strakonicko (ostatní obce 43,06 % z celkového počtu). Tento fakt je dán demografickou skladbou obcí MAS LAG Strakonicko a počtem ekonomicky aktivních bydlících v jednotlivých obcích. Z celkového počtu žadatelů o práci na území města bylo 55,48 % žen. U ostatních obcí je tento poměr vyšší – 57,99 % žen. Žadatelé se ZTP byli na území města zastoupeni podílem 14,21 %, u ostatních obcí tomu bylo 18,34 %. Žadatelů absolventů bylo na území města zaregistrováno 6,94 %, u ostatních obcí 5,18 %. Celkový počet volných míst na území celé MAS LAG Strakonicko byl 274, z toho 196 volných míst na území města Strakonice (71,53 %) a 78 na území ostatních obcí (28,47 %). Město Strakonice představuje zdroj pracovních příležitostí pro převážnou část ekonomicky aktivních obyvatel. Z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce jsou již několik let nejproblémovějšími skupinami uchazečů o zaměstnání především osoby se zdravotním postižením (OZP), uchazeči s věkem 50 let a starší, ženy s malými dětmi stejně tak absolventi, mladiství a dlouhodobě nezaměstnaní. V posledních letech dochází ke zvyšování počtu nezaměstnaných ve věku 50 a více let. Tabulka č. 39 a obrázek č. 22 zachycují vývoj v počtu žadatelů o místo za období 2000 – 2005. Je z nich patrný meziročně přibývající počet uchazečů o zaměstnání s výjimkou roku 2005, kdy počet uchazečů o práci poklesl. Na tento nárůst má vliv snižování počtu zaměstnanců a vznik menšího počtu pracovních míst v porovnání s počtem rušených pracovních míst.

Tabulka číslo 39: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období 2000 - 2005 2000 2001 2002 2003

2004 celkem

2005 2005 celkem dosažitelní

62/116


Celkem 1 291 1 343 1 416 1 608 Strakonice 730 747 786 902 Ostatní obce 561 596 630 706 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

1 637 915 722

1 570 894 676

1 496 846 650

Obrázek číslo 22: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání za období 2000 - 2005

800

1 343

1 000

1 291

1 570

1 200

1 416

1 400

1 608

1 600

1 637

1 800

600 400 200 0 2000

2001

2002

2003

2004 celkem

2005 celkem

Uchazeči o zaměstnání k 31. 12.


2.6.3

Pracovní mikroregion a dojížďka za prací

Analyzované území je součástí pracovního mikroregionu Strakonice. Město Strakonice je jádrem tohoto pracovního mikroregionu stejně jako je jádrem analyzovaného území. Ostatní obce a města tvoří jeho zázemí. Kromě obcí SO ORP Strakonice byla do tohoto pracovního mikroregionu přiřazena ještě obec Frymburk. Svou plochou zabírá popisované území MAS LAG Strakonicko 78,79 % pracovního mikroregionu, bydlí v něm 90,55 % obyvatel z celkového počtu obyvatel pracovního mikroregionu a disponuje 96,04 % pracovních míst z celkového počtu míst pracovního mikroregionu (viz tabulka č. 40).

63/116


Zázemí mikroregionu

Pracovní místa v mikroregionu, subregionu

Saldo pracovní dojížďky v centru mikroregionu/ subregionu

Strakonice 581 70 45 295 MAS LAG 457,78 57 41 016 Strakonicko Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Jádro mikroregionu

v tom Počet obyvatel mikroregionu, subregionu

Počet obcí v mikroregionu, subregionu

Mikroregion, subregion

Rozloha mikroregionu, subregionu (km2 )

Tabulka číslo 40: Charakteristiky pracovního mikroregionu Strakonice k 3. 3. 2001 SLDB

23 800

21 495

20 533

2 972

23 256

17 760

19 719

-

Saldo dojížďky na území MAS LAG Strakonicko nabývá na celém území záporné hodnoty, s výjimkou města Strakonice a obcí Třešovice, Sousedovice, Radošovice a Nišovice, kde převažuje dojížďka za prací. Ve městě Strakonice jsou zasídleny poměrně velké podniky, které mají značný vliv na zaměstnanost na celém území MAS LAG Strakonicko (Dura Automotive CZ, s.r.o., ČZ a.s., ČZ Řetězy, s.r.o., Tonak a.s.), kdy pracovní příležitost je nabízena jak ekonomicky aktivním obyvatelům města Strakonice, tak z menších obcí. V uvedených obcích mají sídlo podnikatelské subjekty, které jsou lokálním zdrojem pracovních příležitostí. Z celkového počtu vyjíždějících do zaměstnání (17 763) jich 55,10 % (9 787) vyjíždí do zaměstnání v rámci obce nebo města. Jedná se o pracující, kteří se dopravují do zaměstnání v katastru obce trvalého bydliště autem či MHD mimo těch, kteří pracují doma. Zbývající podíl 41,71 % (7 401) připadá na vyjíždějící do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště – do jiných obcí, do jiné obce jiného okresu, do jiného kraje či do zahraničí. Z tohoto počtu vyjíždí do zaměstnání mimo obec trvalého bydliště denně 84,24 % (6 241) a 15,76 % (1 168) obyvatel vyjíždí do zaměstnání v jiné frekvenci. Z celkového počtu vyjíždějících do zaměstnání denně vyjíždí 92,08 % (5 747) obyvatel denně po dobu kratší než 60 minut a 7,92 % obyvatel (494) denně po dobu delší než 60 minut (viz obrázek č. 23). V příloze č. 27 je uvedena tabulka zachycující vyjížďku a dojížďku do zaměstnání u jednotlivých měst a obcí MAS LAG Strakonicko.

64/116


Obrázek číslo 23: Dojížďka a vyjížďka za prací k 3. 3. 2001 SLDB 3,19%

41,71% 55,10%

Vyjížd.do zaměst. mimo obec trv. bydl. (zjištěný směr) Vyjížd.do zaměst. v obci v rámci obce Vyjížd.do zaměst. nezjištěný směr


2.6.4

Významné podniky

Na území MAS LAG Strakonicko se nachází několik podniků, které mají vliv na zaměstnanost. Jejich jmenný seznam zachycuje níže uvedená tabulka č. 41. Níže uvedené firmy jsou největšími zaměstnavateli na území MAS LAG Strakonicko. Při jejich zániku či pozastavení činnosti by byla míra nezaměstnanosti na řešeném území podstatně ovlivněna. Není překvapením, že právě tito zaměstnavatelé s podstatným vlivem na zaměstnanost se nacházejí právě na území města Strakonice. Je to dáno jeho polohou, napojením na silniční a železniční síť a průmyslovým zázemím. Při rozdělení na sektory je zcela jasně patrná dominance sekundárního sektoru – průmysl. Jediným zástupcem terciární sféry je Okresní nemocnice Strakonice, zástupce primární sféry chybí zcela, neboť na území MAS LAG Strakonicko se nenacházejí zemědělské podniky takovéto velikosti. Tabulka číslo 41: Podniky s podstatným vlivem na zaměstnanost v MAS LAG Strakonicko k 31. 12. 2005 Počet zaměstnanců ČZ a.s. nad 500 Dura Automotive CZ, s.r.o, nad 500 Okresní nemocnice Strakonice nad 500 Tonak, a.s. nad 250 ČZ Řetězy, s.r.o. nad 250 Jednota Volyně nad 250 FEZKO a.s. nad 250 METAL PROGRES Strakonice spol. s r.o. nad 250 Zdroj: průzkum zpracovatele, Registr ekonomických subjektů Název

2.7

Sídlo provozovny Strakonice Strakonice Strakonice Strakonice Strakonice okr. Strakonice Strakonice Strakonice

Sektor Sekundární Sekundární Terciární Sekundární Sekundární Sekundární Sekundární Sekundární

S oc i á l ní a zd r a v o t ní v y b a v e no s t

65/116


2.7.1

Zdravotní služby a vybavenost

Zdravotnická zařízení je možno členit z hlediska zřizovatele na státní zdravotnická zařízení, kdy je zřizovatelem Ministerstvo zdravotnictví ČR či ostatní centrální orgány, a na nestátní zdravotnická zařízení, kdy je zřizovatelem kraj, město (obec), církev či jiná právnická nebo fyzická osoba. Síť zdravotnických zařízení v ČR doznala v důsledku rozvíjejícího se procesu privatizace od konce roku 1991 výrazných změn. Zabezpečení zdravotní péče v jednotlivých krajích ČR je členěno na ambulantní péči, nemocnice a odborné léčebné ústavy. Ambulantní péče Obsah a formy ambulantní péče jsou v současnosti zásadně ovlivňovány novými možnostmi lékařské techniky. Ačkoliv má ošetřovatelská a hospitalizační funkce nemocnic i nadále zásadní význam, dochází nejen k posunu od klinické péče k denní péči, ale také k posunu od klinické a denní péče k péči ambulantní. Ambulantní péče není pouze předstupněm případné hospitalizace v nemocnici či dalším stupněm následujícím po hospitalizaci. Moderní ambulantní péče představuje samostatný uzavřený okruh vyšetření a léčby, která je souběžná s péčí klinickou. Tento trend se projevuje ve vyšších prostorových a technických nárocích na vybavení ambulantních stanic a v nových požadavcích na variabilitu a flexibilitu jejich uspořádání. Zařízení ambulantní péče jsou členěna na primární péči, specializovanou ambulantní péči a zvláštní ambulantní péči. Tato zvláštní péče zahrnuje domácí zdravotní péči, zdravotní péči ve stacionářích, zdravotní péči poskytovanou ve zdravotnických zařízeních z jiných než zdravotních důvodů (sociální hospitalizace) a zdravotní péči v ústavech sociální péče. Zařízení ambulantní péče zahrnují ambulantní část, lůžkovou část i vlastní sociální prostředí. Poskytují především ambulantní péči kombinovanou s poskytováním péče ve vlastním sociálním prostředí klientů a lůžkovou zdravotní péči v zařízeních sociální péče a nemocnicích (sociální hospitalizace). Péče je poskytována všem indikačním a diagnostickým skupinám klientů s akutní, chronickou či dlouhodobou formou onemocnění a klientům v terminální fázi života, kteří z důvodu svého zdravotního stavu či stavu jejich vlastního sociálního prostředí nemusejí být akutně hospitalizováni. Systém zdravotní péče MAS LAG Strakonicko odpovídá sídelní struktuře popisovaného území, kdy zdravotní péče je soustřeďována do větších obcí (dojíždějící lékař) nebo měst jako jsou Volyně a Strakonice (Volyňská léčebna, s.r.o., Okresní nemocnice Strakonice a Poliklinika Strakonice). Přehled ambulantní péče na území MAS LAG Strakonicko je uvedeno v tabulce č. 42. Tabulka číslo 42:

Zajištění zdravotní péče – ambulantní péče

Obec Chrášťovice

Lékař praktický

Frekvence 1x 14 dní

66/116


Volenice praktický Volenice zubní Volenice dětský Střelské Hoštice praktický Střelské Hoštice dětský Čestice praktický Čestice zubní Volyně ortoped Volyně gynekolog Volyně 3x praktický Volyně 2x zubní Volyně rehabilitační péče Hoslovice praktický Osek praktický Kváskovice praktický Cehnice praktický Jinín praktický Paračov praktický Sousedovice praktický Kraselov praktický Katovice zubní Katovice středisko Střelské Hoštice středisko Štěkeň ambulance (zubní, praktický) Strakonice Okresní nemocnice Strakonice Strakonice Poliklinika Strakonice Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatel

1x týdně 1x týdně 2x týden 1x týdně 1x týdně 5x týdně 2x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 3x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x týdně 1x měsíčně 2x týdně 3 ordinace 1 ordinace 1 ordinace 58 odborných ambulancí 24 odborných ordinací

Ústavní zdravotnická zařízení Ústavní péče je členěna na nemocnice a odborné léčebné ústavy (léčebny pro dlouhodobě nemocné, psychiatrické léčebny, rehabilitační ústavy atd.). Páteří zdravotních a sociálních služeb MAS LAG Strakonicko je Okresní nemocnice Strakonice (ONS), která poskytuje ambulantní i lůžkové služby v těchto oborech a odbornostech zdravotní péče: vnitřní lékařství, všeobecná interna, angiologie, diabetologie, endokrinologie, gastroenterologie, hematologie, kardiologie, nefrologie, revmatologie, obezitologie, metabolismus a výživa, osteologie, hemodialýza, geriatrie, fyziatrie, balneologie a léčebná rehabilitace, hematologie, přenosné nemoci, tuberkuloza a respirační nemoci, kalmetizace, alergologie a klinická imunologie, neurologie, dětská neurologie, transfuzní služba, pediatrie, dětská nefrologie, dětská kardiologie, neonatologie, psychiatrie, léčba alkoholismu a jiných toxikomanií, klinická psychologie, sexuologie, klinická onkologie, dermatovenerologie, dětská dermatologie, korektivní dermatologie, nukleární medicina, chirurgie, dětská chirurgie, úrazová chirurgie, cévní chirurgie, plastická chirurgie, popáleninová medicina,

67/116


proctologie, sennologie, gynekologie a porodnictví, dětská gynekologie, urogynekologie, otorinolaryngologie, foniatrie, dětská otorinolaryngologie, ophtalmologie, urologie, dětská urologie, anestesiologie, resuscitace a intenzivní péče, algesiologie, klinická biochemie, lékařská mikrobiologie, lékařská parazitologie, lékařská virologie, patologická anatomie, radiodiagnostika, laboratoř alergologická, laboratoř imunologická, laboratoř toxikologická, laboratoř nukleární medicíny, laboratoř klinické cytologie, laboratoř hematologická, laboratoř patologie, laboratoř lékařské mykologie, fyzioterapie, porodní asistentka, ortoptická sestra, stomatologie - praktický lékař, stomatologie - ústní a čelistní chirurgie, stomatologie – ortodontie, doprava raněných, nemocných a rodiček, ústavní lékárna, komerční lékárna. Okresní nemocnice Strakonice se od 1. 1. 2003 stala příspěvkovou organizací Jihočeského kraje. Spádová oblast ONS je vymezena městy Sušice – Horažďovice – Lnáře – Bělčice – Mirovice – Vodňany – Bavorov – Horní Vltavice. Dalším významným zařízením ústavní zdravotní péče je léčebna pro dlouhodobě nemocné Volyňská léčebna, s.r.o. V současné době léčebna nabízí zdravotní služby rehabilitační ambulance s rentgenem s kapacitou 73 lůžek. Spádovou oblastí léčebny je celá Česká republika. Podrobnosti o zařízeních ústavní péče viz tabulka č. 43.

68/116


Tabulka číslo 43: Obec Volyně

Zajištění zdravotní péče – ústavní péče Činnost, zaměření léčebna

Počet provozoven 73 lůžek 1 10 lůžkových oddělení

Kapacita

• Interní oddělení • Chirurgické oddělení • Gynekologicko-porodnické oddělení • Neurologické oddělení Okresní nemocnice Strakonice • Dětské oddělení Strakonice • Anesteziologicko-resuscitační oddělení • Dermatovenerologické oddělení • Oddělení následné péče • Oční oddělení • Plicní oddělení, TRN Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele

2.7.2

1

Sociální služby a vybavenost

Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem sociálních služeb je: • • •

podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů

Do sociálních služeb je zahrnuto: sociální poradenství, sociálně zdravotní služby, osobní asistence, pečovatelská služba, průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba, služby rané péče, podporované bydlení, odlehčovací služby, centra denních služeb, stacionáře denní a týdenní, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, azylové domy, domy na půli cesty, chráněné bydlení, kontaktní centra, telefonická krizová intervence, krizová pomoc, nízkoprahová denní centra, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, noclehárny, služby následné péče a doléčovací, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, terapeutické komunity a terénní programy. Sociální služby na území MAS LAG Strakonicko jsou koncentrované do města Strakonice, které tak nabízí široké spektrum sociálních služeb viz tabulka č. 44. Dále je na řešeném území Domov důchodců v Sousedovicích, kde jsou jeho obyvatelé ubytováni v 17 pokojích (10 dvoulůžkových – z toho jsou 4 manželské apartmány, 6 jednolůžkových, jeden třílůžkový pro zvýšenou péči). Nabídku sociálních zařízení doplňuje Ústav sociální péče pro mentálně postiženou mládež Osek, léčebna drogově závislých Sananym v Němčicích, Dům s pečovatelskou službou a Dětský domov a speciální škola Volyně.

69/116


Tabulka číslo 44:

Zařízení a organizace sociální péče na území MAS LAG Strakonicko

Obec

Činnost, zaměření

Němčice Volyně

Sananym Dům s pečovatelskou službou

Volyně

Dětský domov a speciální škola Volyně

Osek Katovice

ÚSP pro mentálně post. mládež Osek Dům s pečovatelskou službou Domov důchodců - Dům klidného stáří Sousedovice sv. Anny Městský ústav sociálních služeb Strakonice Strakonice

Počet Cílová skupina, činnost míst 25 léčebna drogově závislých 49 senioři; ZPS děti; mentálně postižení; mládež; 40 tělesně postižení 150 mentálně postižená mládež 4 senioři 30

Zřizovatel MěÚ Volyně JčK JčK

senioři

-

sociální služby pro seniory

MěÚ Strakonice

Strakonice

Český červený kříž, ÚOS ČČK Strakonice

-

bezdomovci; děti; dobrovolnici; dospělí; chronicky nemocní; kombinovaně postižení; mládež; muži; regist. u MV tělesně postižení; vozíčkáři; zrakově postižení; ženy

Strakonice

Pečovatelská služba

-

pečovatelská služba, senioři

Strakonice

Městský ústav sociálních služeb domov důchodců

-

domov a sociální služby pro seniory

Strakonice

Oblastní charita Strakonice

-

bezdomovci; dobrovolnici; senioři; sluchově postižení; sociálně znevýhodnění; tělesně postižení

Strakonice

Domov důchodců Rybniční - MěÚSS Strakonice

-

domov a ošetřovatelství pro seniory

MěÚ Strakonice

Strakonice

ÚSP pro mentálně postižené děti, mládež a dospělé

-

stacionář pro mentálně postižené

MěÚ Strakonice

Strakonice

Český svaz žen - krajské

-

Strakonice

o.s. Prevent

-

děti; senioři; ženy; poradenství; volný čas; vzdělávání drogy; krizová intervence; poradenství; prevence; závislosti

nezisková organizace nezisková organizace

MěÚ Strakonice MěÚ Strakonice Biskupství českobudějovické

Strakonice

Centrum pro zdravotně postižené JK pracoviště Strakonice

-

dobrovolnici; chronicky nemocní; kombinovaně postižení; mentálně nezisková postižení; senioři; sluchově postižení; organizace sociálně znevýhodnění; tělesně postižení; vozíčkáři; zrakově postižení

Strakonice

HUSOT Strakonice - DUHA

-

volný čas a výchova dětí

nezisková organizace

-

psychologie; raná intervence; rodina; vady řeči; výchova; vzdělávání; děti; kombinovaně postižení; mentálně postižení; romové

JčK

Strakonice

Speciální školy Strakonice

70/116


Obec

Činnost, zaměření

Počet míst

Cílová skupina, činnost

bezdomovci; děti; dobrovolnici; dospělí; duševně nemocní; etnické menšiny; chronicky nemocní; kombinovaně postižení; mentálně postižení; mládež; muži; OS Archeus - projekt Občanská poradna nezaměstnaní; prostituti/ky; romové; Strakonice Strakonice senioři; sluchově postižení; sociálně znevýhodnění; talentovaní; tělesně postižení; uprchlíci; vozíčkáři; ZPS; ZPS / TZP; zrakově postižení; ženy; židé Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele Poznámka: ÚSP…Ústav sociální péče, MěÚSS …Městský ústav sociálních služeb Strakonice

2.8

Zřizovatel

nezisková organizace

Š ko l s tv í a v zd ě l á v á ní

Celoživotní učení je definováno jako cílevědomá neustálá vzdělávací činnost vykonávaná s cílem zlepšovat znalosti, dovednosti a kompetence. Má dvě základní součásti, a to počáteční vzdělávání (vzdělávání dětí a mládeže v zařízeních školské soustavy), na jehož kvalitě záleží, zda budou v celé populaci vytvořeny kvalitní základy pro celoživotní učení, a které je v kompetenci MŠMT společně se všemi zřizovateli škol, sociálními a dalšími partnery, a další vzdělávání (celoživotní vzdělání), kde do přímé působnosti vstupují všechny resorty, a kde musí významnou roli sehrát i zaměstnavatelé. Podle Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy v Jihočeském kraji z roku 2005 si většina středních, vyšších odborných a vysokých škol Jihočeského kraje uvědomuje výrazné zvýšení významu trvalého učení, zejména dalšího vzdělávání a jeho perspektivy. Proto se řada škol zapojuje do aktivit směřujících k vytváření nových a inovovaných vzdělávacích programů, nových forem výuky zaměřených na vzdělávání dospělých, vznikají centra celoživotního učení. Vzdělávací infrastruktura MAS LAG Strakonicko je dostačující. Trendem současné doby je ubývající počet dětí a existující školy a školky mají problémy s naplněním požadovaných stavů. V blízké budoucnosti má tento trend pokračovat, proto některá zařízení, vzhledem k nízkému počtu žáků, který je doprovázen zhoršující se rentabilitou provozu, byla zavřena. Možným řešením pro většinu menších obcí je zajištění cílených spojů (nebo školních autobusů) do obcí s fungujícím školským zařízením. Přesto i zde se nacházejí obce, kde otevření nové školy (nebo znovu uvedení do provozu) bude efektivní jak pro obec, tak pro občany obce a okolních obcí. Dle vzdělanostní struktury obyvatel MAS LAG Strakonicko (tabulka č. 45, obrázek č. 24) spadá nejvíce obyvatel do skupiny „obyvatelé vyučení“ a se „středním odborným vzděláním bez maturity“ (39 %). Maturitu má přibližně 26 % obyvatel a dokončené vysokoškolské vzdělání má 7 % obyvatel. Stupeň vzdělání vztažený na počet obyvatel v členských obcích MAS LAG Strakonicko je znázorněn v přílohách č. 28 - 33. Tabulka číslo 45: Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka

71/116


Obyvat. bez Obyvat. vyuč. Obyvat. s úpl. vzd. a se zákl. a se střed. Obec střed. vzděláním a neuk. odb. vzd. bez s maturitou vzdělán. maturity Celkem 8 075 13 548 9 112 Zdroj: SLDB 2001, data ze 3. 3. 2001

Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním 1 170

Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním 2 518

Obrázek číslo 24: Vzdělanostní struktura obyvatelstva MAS LAG Strakonicka – grafické znázornění 7,31% 3,40%

23,46%

26,47%

39,36% Obyvatelstvo bez vzdělání a se základním a neukončeným vzděláním Obyvatelstvo vyučené a se středním odborným vzd.ěláním bez maturity Obyvatelstvo s úplným středním vzděláním s maturitou Obyvatelstvo s vyšším odborným vzděláním Obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním

Zdroj: SLDB 2001, data ze 3. 3. 2001

Základní a mateřské školy Síť mateřských a základních škol je svojí hustotou a strukturou na většině území dostačující a odpovídá stávajícímu počtu obyvatel a jeho věkovému rozložení. Přirozeným spádovým centrem škol v MAS LAG Strakonicko je město Strakonice, kde je v provozu 9 mateřských škol s celkovou kapacitou 731 dětí. V současné době je kapacita mateřských škol ve Strakonicích zcela naplněna. Celkem je v řešeném území MAS LAG Strakonicko 19 mateřských škol s kapacitou cca 1100 míst (tabulka č. 46). Základní školy jsou rovnoměrně rozmístěny po území MAS LAG Strakonicko a svou kapacitou odpovídají nárokům spádové oblasti – celkem 15 škol (tabulka č. 47). Kapacita základních škol je cca 4600 míst. Na území MAS LAG Strakonicko nejsou v provozu jesle. Stav škol je různorodý, odvislý převážně od stáří budov a jejich konstrukčních systémů. Tabulka číslo 46:

Mateřské školy na území MAS LAG Strakonicko

72/116


Počet provozoven mateřská škola 40 1 mateřská škola 90 1 mateřská škola 60 1 mateřská škola 35 1 mateřská škola 30 1 mateřská škola 1 mateřská škola 25 1 mateřská škola 30 1 mateřská škola 30 1 mateřská škola 63 1 mateřská škola 731 9 1134 19 celkem Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele Poznámka: - v dotazníku neuvedená data Druh škol. zařízení

Tabulka číslo 47:

Počet míst

Sídlo Čestice Volyně Volenice Střelské Hoštice Novosedly Štěkeň Cehnice Čejetice Miloňovice Katovice Strakonice

Základní školy na území MAS LAG Strakonicko

Počet provozoven základní škola 250 1 základní škola 500 1 základní umělecká škola 1 základní škola 150 1 základní škola - 1. stupeň 60 1 základní škola - 1. stupeň 20 1 škola v přírodě 50 1 základní škola 190 1 základní škola 150 1 základní škola 250 1 základní škola 2960 5 4580 15 celkem Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele Poznámka: - v dotazníku neuvedená data Druh škol. zařízení

2.8.1

Počet míst

Sídlo Čestice Volyně Volyně Volenice Střelské Hoštice Novosedly Osek Štěkeň Cehnice Katovice Strakonice

Střední školy a odborná učiliště

Síť středních škol je zastoupena především ve velkých městech Strakonice a Volyně (viz tabulka č. 48). Studenti v regionu mohou studovat na gymnáziu a na středních školách a odborných učilištích těchto zaměření: veřejnosprávní činnost, obchodně podnikatelská činnost, sociální péče, prodavač/ka zaměření na smíšené zboží, cukrář/ka – výroba a na Státní jazykové škole jazykové kurzy angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny španělštiny, dále na Střední průmyslové škole ve Volyni obor interiérová tvorba, navrhování nábytku a dřevěné konstrukce, obor pozemní stavitelství a obor technické zařízení budov. Dále je možné studovat obor obchodně ekonomického zaměření na Euroškole

73/116


Strakonice, na SPŠ Strakonice jsou otevřené obory: obalová technika, strojírenství, technické lyceum a řízení jakosti ve strojírenství. Z výčtu výše zmíněných středních škol a učilišť vyplývá, že MAS LAG Strakonicko nabízí průměrně široké spektrum možností studia. Tabulka číslo 48:

Střední školy a odborná učiliště na území MAS LAG Strakonicko Druh škol. zařízení

Počet míst

1200 Střední odborná škola a učiliště podnikání a služeb Střední průmyslová škola Volyně 533 Státní jazyková škola Volyně Gymnázium, Strakonice VOŠ A SPŠ Strakonice 3126 Střední odborné učiliště a Odborné učiliště, Strakonice Euroškola Strakonice střední odborná škola, s.r.o. 4859 celkem Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele Poznámka: - v dotazníku neuvedená data

2.8.2

Počet provozoven 2 1 1 1 1 1 1 8

Sídlo Volyně Volyně Volyně Strakonice Strakonice Strakonice Strakonice

Vyšší odborné školy a Vysoké školy

Na území MAS LAG Strakonicko se nacházejí 2 vyšší odborné školy, 1 detašované pracoviště Technické univerzity ve Zvolenu a první ročník Západočeské Univerzity - fakulta strojní (tabulka č. 49). Vyšší odborná škola ve Strakonicích nabízí možnost studia oboru – výrobní technologie ve strojírenství. Tento obor má buď charakter tříletého denního studia nebo čtyřletého dálkového studia. Na Vyšší odborné škole ve Volyni lze studovat v tříletém denním oboru (nebo čtyřletém dálkovém oboru) Tvorba nábytku a dřevěné konstrukce. Tento studijní obor se dělí na dvě zaměření: Tvorba nábytku a navrhování interiérů a Dřevěné konstrukce. Od 1. září 2005 je na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole Volyně zřízeno Detašované pracoviště Technické univerzity ve Zvolenu, prostřednictvím něhož škola získává okamžitý přístup k nejnovějším poznatkům a technologiím v oborech zpracování dřeva a dřevostaveb. Ve Volyni je otevřen studijní program bakalářského studia Konstrukce dřevěných staveb a nábytku. Přijatí studenti absolvují první tři roky bakalářského studijního programu ve Volyni, kde je výuka průběžně realizovaná distančním způsobem s navazujícími přednáškami a konzultacemi v rozsahu jednoho týdenního soustředění ročně (vždy v lednu). Výuka probíhá i ve Zvolenu (přednášky, laboratorní cvičení, konzultace) ve stejném rozsahu jednoho týdne ročně (červen/červenec). Čtvrtý ročník studia probíhá pouze ve Zvolenu externí nebo denní formou (podle rozhodnutí studenta). Absolvent bakalářského studia může pokračovat ve dvouletém inženýrském stupni vysokoškolského studia na navazujících studijních programech na TU ve Zvolenu anebo na univerzitách v České republice resp. jinde v zahraničí.

74/116


Od akademického roku 2004/2005 je v prostorách Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy ve Strakonicích nově otevřeno odloučené pracoviště Fakulty strojní Západočeské univerzity v Plzni. Studium 1. ročníku bakalářského studijního programu Strojní inženýrství je určeno pro 40 - 50 zájemců. Studentům jsou zajištěny podmínky odpovídající výuce na základním pracovišti fakulty, kde budou po dokončení 1. ročníku dále pokračovat. Úkolem odloučeného pracoviště je vedle reakce na zvýšenou společenskou poptávku po kvalitním strojařském vzdělání i snaha o urychlení adaptace studentů na nároky vysokoškolského studia přiblížením místa studia jejich trvalému bydlišti a umožnění kontaktu mezi nimi a podniky z Jihočeského kraje. Tabulka číslo 49:

Vyšší odborné školy a pobočky/katedry vysokých škol na území MAS LAG Strakonicko Druh škol. zařízení

Počet míst

Vyšší odborná škola detašované pracoviště Technické univerzity ve Zvolenu – Dřevařská fakulta Vyšší odborná škola 180 I. ročník ZČ Univerzity Plzeň - Fakulta strojní Zdroj: města a obce MAS LAG Strakonicko, dotazníkové šetření zpracovatele Poznámka: - v dotazníku neuvedená data

2.8.3

Počet Sídlo provozoven 1 Volyně 1

Volyně

1 1

Strakonice Strakonice

Rekvalifikační kurzy a akce dalšího vzdělávání

Na území MAS LAG Strakonicko je navzdory existenci několika středních a vyšších škol slabší nabídka rekvalifikačních kurzů a akcí dalšího vzdělávání. Pořádající společností je především Euroškola Strakonice střední odborná škola, s.r.o. Převažující směry rekvalifikačních kurzů netechnického zaměření viz tabulka č. 50. Tabulka číslo 50:

Seznam rekvalifikačních kurzů a akcí dalšího vzdělávání

Termín Rozsah akce konání Doba trvání Forma akce (v hod.) (od - do) Kurz Podvojné účetnictví nestanoven 35 6 týdnů odpolední Kurz Základy práce na PC nestanoven 50 7 týdnů dopolední Kurz Základní obsluha PC nestanoven 50 10 týdnů denní Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Database Advanced Training DAT CZ Akce

2.9

Maximální počet účastníků

Výstup

8 13 8

osvědčení osvědčení osvědčení

C e s t o v ní r uc h, k ul t ur a , p a má t ky a s p or t

Cestovní ruch a rekreace je jednou z nejvýznamnějších a nejkompletnějších součástí volného času. Jejím obsahem není produkt, ale prožitek. Pobytová hodnota volné krajiny je úměrná zastoupení esteticky a psychologicky pozitivně působících krajinných prvků (především větších lesních ploch, lučních porostů, rybníků, řek a dalších specifických přírodních prvků) umocňujících výjimečnost daného krajinného celku. Pobytová hodnota krajiny koresponduje s mírou její ekologické stability a klesá v

75/116


případě, že intenzita jejího využívání překročí její možný potenciál. Popisovaná oblast MAS LAG Strakonicko je součástí širšího regionu Jižní Čechy, které jsou právě svým přírodním prostředím, dochovanými památkami, množstvím vodních toků, rybníků a údolních nádrží hojně navštěvovanou oblastí. Oblast je vhodná pro celosezónní turistické využití, s převahou sezóny letní. Vzhledem k bohaté historii se nachází na území MAS LAG Strakonicko velké množství památek. Cestovní ruch ovlivňuje rozpočty měst a obcí nejen primárním způsobem (ziskem z prodaných vstupenek atd.), ale také druhotným ovlivněním řady odvětví a sektorů, jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura nebo sport. Multiplikační efekt cestovního ruchu umožňuje zachovávat, resp. vytvářet nové pracovní příležitosti a finanční zdroje pro rozvoj území. Tento regionální rozměr cestovního ruchu je současně i stabilizačním faktorem nejen ve vztahu k místnímu obyvatelstvu, ale i ve vztahu k sociálně-kulturnímu zázemí, které cestovní ruch zprostředkovává pro další zájemce (turisty), a tak zároveň posiluje místní identitu obyvatelstva z hlediska hrdosti na místní tradice a kulturní specifika. Informační centra Na úrovni MAS LAG Strakonicko informační činnost v oblasti cestovního ruchu zastřešuje především Městské informační centrum Strakonice, dále pak Informační středisko Volyně, Informační centrum v knihovně a muzeu Střelské Hoštice a Informační centrum Katovice. 2.9.1

Cyklodoprava, pěší a vodní turistika

Vhodnou a stále více vyhledávanou formou turistiky je cykloturistika využívající stávající již značené trasy či nově vzniklé (v rozvojových plánech mnoha municipalit plánované). Jihočeské trasy jsou součástí mezinárodních cyklistických tras. V současné době prochází územím MAS LAG Strakonicko tyto cyklotrasy: 121, 1045, 1062, 1064, 1066, 1067, 1068, 1069, 1070, 1071, 1072, 1112 (podrobnosti viz tabulka č. 51). Tabulka číslo 51:

Značené cyklistické trasy IV. třídy na území MAS LAG Strakonicko

Cyklotrasa číslo

Trasa (obce MAS LAG Strakonicko na cyklotrase)

121

Smědeč - Žichovice (Víska, Nová Ves, Hoslovice, Němčice, Střídka, Doubravice u Volyně, Volyně, Nišovice) Strakonice - Písek (Strakonice, Čejetice, Sudoměř) Březnice - Strakonice (Černíkov, Droužetice, Strakonice) Lnáře - Podolí u Radomyšle (Únice, Klínovice) Strakonice - Horažďovice (Kozlov, Střelské Hoštice, Horní Poříčí, Dolní Poříčí, Katovice, Pracejovice, Strakonice) Radomyšl - Čejetice (Osek, Jemnice, Brusy, Vítkov, Štěkeň, Čejetice)

1045 1062 1064 1066 1067

Délka trasy (km) 72 27 44 27 19 15

76/116


Cyklotrasa číslo 1068 1069 1070 1071 1072 1112 Zdroj: Cykloserver

Trasa (obce MAS LAG Strakonicko na cyklotrase) Strakonice - Vacov (Strakonice, Mutěnice, Radošovice, Sousedovice, Smiradice, Mladotice, Škrobočov, Hodějov, Kraselov, Hoslovice, Nová Ves, Drážov) Horažďovice Hoslovice (Kalenice, Volenice, Tažovice, Zvotoky, Hoslovice) Mutěnice - Paračov (Mutěnice, Radošovice, Kapsova Lhota, Svaryšov, Milíkovice, Kuřimany, Paračov) Javorník - Volyně (Volyně, Zechovice, Starov, Nahořany, Krušlov, Vacovice, Chvalšovice) Čepřovice - Sudoměř (Sudoměř, Mladějovice, Cehnice, Paračov, Kváskovice, Skály) Bavorov - Volyně (Volyně)

Délka trasy (km) 26 18 15 20 17 17

77/116


Vodní turistika Krajina MAS LAG Strakonicko s řekou Otavou je ideální pro vodní turistiku. Úseky Horažďovice – Strakonice a Strakonice – Čejetice jsou sjízdné téměř za každého stavu vody a vhodné i pro méně zkušené vodáky viz tabulky č. 52 a 53. Vodní turistika má na Otavě silnou tradici a zejména v době letních prázdnin je sjezd řeky Otavy vyhledávanou zábavou. Díky tomu dobře fungují služby kolem řeky od stravování přes ubytování až po zapůjčení vodáckého vybavení. Centry vodáctví na území MAS LAG Strakonicko se tak stávají Střelské Hoštice, Horní Poříčí, Katovice, Strakonice (město Strakonice se účastní společného projektu „Otavská Plavba“ s městy Sušice, Horažďovice a Písek), Slaník, Přešťovice, Štěkeň a Čejetice. Tabulka číslo 52:

Informace o sjízdnosti řeky Otavy

Šířka koryta 7-8m

Doporučeno Rychlost pro plavby údolí, lesy raft, kajak zkušené 7 km/h údolí se otevírá raft, kajak, a mění na znalé 6 - 7 km/h 8m otevřené louky louky, ke konci 10 - 30 m otevřené začátečníky 4 - 5 km/h údolí a lesy

Úsek horní střední dolní

Okolí

Typ lodě

Sjízdnost

Vodočet Sušice 50 cm

na jaře nebo po deštích

Sušice 45 cm

většinou celoročně

Katovice 45 cm

Zdroj: Raftservis

Tabulka číslo 53: Úsek řeky horní

Šířka koryta

Okolí

3 - 5m údolí, lesy

střední dolní Zdroj: Raftservis

2.9.2

Informace o sjízdnosti řeky Volyňky

otevřená krajina

Typ lodě kajak, pálava otevřené otevřené

Doporučeno pro

Rychlost plavby

zkušené

2 hodiny

začátečníky začátečníky

2 - 3 hodiny 3 km/h (3 dny)

Sjízdnost

Vodočet

na jaře nebo po deštích

Němětice 90 cm

Stravovací a ubytovací možnosti

Důležitou podmínkou pro rozvoj cestovního ruchu v regionu je, kromě dobře zajištěné turistické infrastruktury a dostatečného množství kulturních a přírodních atraktivit lákajících návštěvníky, také odpovídající síť ubytovacích a stravovacích zařízení, kde mohou trávit volný čas jak návštěvníci regionu, tak místní obyvatelé. Z níže uvedeného přehledu významnějších ubytovacích a stravovacích zařízení na území MAS LAG Strakonicko (viz příloha č. 34 a 35) je patrné rozložení ubytovacích kapacit v řešené oblasti. Převážná část těchto zařízení je situována ve městech Strakonice a Volyně. V ostatních obcích MAS LAG Strakonicko je nabídka těchto služeb spíše malá. Typicky venkovská pohostinství, která se nacházejí v téměř každé obci MAS LAG Strakonicko jsou omezena jak šíří nabízených služeb, tak otevírací dobou.

78/116


V současné době se na území MAS LAG Strakonicko nachází přibližně 60 zařízení pro ubytování a 87 zařízení pro stravování osob. Vzhledem k nepříznivému demografickému vývoji malých obcí, výhodné centrální poloze města Strakonice a nedostatečné nabídce turistických atraktivit (vyjma přírody) není ekonomicky výhodné budovat v malých obcích MAS LAG Strakonicko ubytovací a stravovací kapacity charakteru celoročně provozovaného jednostranně zaměřeného turistického zařízení. Vývoj by tedy měl směřovat spíše k podpoře agroturistiky či hippoturistiky a s ní souvisejících služeb (budování ubytovacích zařízení soukromého typu na selských usedlostech nebo renovace již existujících objektů v menších sídlech členských obcí MAS LAG Strakonicko, ve kterých jsou pro to ideální podmínky). Tento způsob podnikání v oblasti cestovního ruchu by mohl přispět k většímu zájmu obyvatel o turistický ruch a zajištění jejich přímé angažovanosti v této oblasti. Dalším důležitým předpokladem rovnoměrně rozmístěných a ekonomicky výhodných služeb v oblasti cestovního ruchu je návaznost těchto služeb na turistické atraktivity a jejich napojení na cyklostezky, pěší naučné stezky apod. V současném globálním prostředí systémů a služeb v cestovním ruchu účelný a certifikovaný systém managementu značně přispívá k budování výrazných konkurenčních výhod. Organizovaný a dynamický sled procesů může dodat mnoho efektivního a žádaného pro přidanou hodnotu pracovní výkonnosti ve službách pro cestovní ruch. Celosvětově uznávané certifikáty zaručí vyšší konkurenceschopnost, označení zařízení chráněnou známkou a značkou kvality. 2.9.3

Kultura a kulturní zařízení

Na území MAS LAG Strakonicko se zejména v letních měsících odehrává řada hudebních, divadelních festivalů a sportovních akcí. Na území MAS LAG Strakonicko je kulturní centrum především město Strakonice, kde je největší koncentrace muzeí, galerií, divadel, kulturních středisek atd. Velkou výhodou v nabídce cestovního ruchu Strakonic je dostatečné využití těchto kulturních aktivit v ucelenějších vícedenních produktech, které lákají návštěvníky k vícedenním pobytům na území MAS LAG Strakonicko. Mezi nejznámější strakonické vícedenní akce patří: Mezinárodní dudácký festival, Skupovy Strakonice, Porta, Jamboree a další akce dále viz příloha č. 36. Pro zábavu a určitý druh kultury slouží také velký počet klubů a diskoték, kulturní nabídku pak doplňují tři kina. Mezi nejvýznamnější kulturní zařízení na území města patři: •

Muzeum středního Pootaví Strakonice (dále MSP) – stálé expozice muzea: Pravěk Strakonicka, Středověk Strakonicka, Malý rytířský sál (expozice připomíná život ve městě a okolí od poloviny 16. století do konce 18. století), Velký rytířský sál (expozice předkládá obraz společenského a kulturního života ve městě druhé poloviny 19. století), Expozice dudáctví, Expozice výroby fezů, Expozice ČZ dále viz tabulka č. 54.

79/116


•

Zámecká galerie MSP Strakonice – Prodejní galerie výtvarného a užitého umění při Muzeu středního Pootaví ve Strakonicích zahájila svou činnost v březnu 1997. Výstavní prostory se nachází v barokním zámku, postaveném v letech 1714 - 1721, který tvoří vstupní část areálu Strakonického hradu. Muzeum zde realizuje komorní autorské výstavy, včetně stálé prodejní výstavy uměleckých prací autorů z celé republiky.

Tabulka číslo 54:

Sledované charakteristiky Muzea středního Pootaví Strakonice Rok

Charakteristika

Muzeum středního Pootaví, Strakonice 9 42.-47. místo

počet stálých expozic počet návštěvníků stálých 34 037 2005 expozic počet kulturně výchovných akcí 58 49. místo pořádaných muzeem 9 41.-44. místo počet stálých expozic počet návštěvníků stálých 30 508 2004 expozic počet kulturně výchovných akcí 27 < 50. místo pořádaných muzeem 9 40.-45. místo počet stálých expozic počet návštěvníků stálých 17 804 2003 expozic počet kulturně výchovných akcí 70 36. místo pořádaných muzeem Zdroj: Národní informační středisko pro kulturu (NIPOS); umístění v rámci České republiky

V ostatních obcích MAS LAG Strakonicko jsou pro potřeby kulturního vyžití místních obyvatel bývalé sokolovny, společenské místnosti či sály v místních hostincích. Organizace akcí je většinou přímo úměrná aktivitě místních spolků (hasiči, svaz žen, myslivecké spolky, svazy zahrádkářů či rybářů, znovu se rozvíjející Sokol). Tyto spolky jsou v obcích tradiční složkou venkovské kultury s aktivní činností pro své členy i nečleny. Mezi nejvýznamnější kulturní zařízení v menších městech a obcích MAS LAG Strakonicko patří: •

Muzeum řeky Otavy Střelské Hoštice – muzeum je umístěno v prostorách místního renesančního zámku, jehož historii částečně dokumentuje. Expozice muzea ve Střelských Hošticích začíná archeologickými nálezy v okolí, pokračuje těžbou zlata, mlynářstvím, rybářstvím a vorařstvím. Další část výstavy představuje geologii, zvířata a rostliny řeky Otavy. Muzeum se zaměřuje na perlorodku, o které zde najdete podrobné informace. Výstava si všímá i více aktuálních témat, jakými jsou povodně, historie vztahu Povodí Vltavy a Českého rybářského svazu k řece.

•

Městské muzeum ve Volyni – Městské muzeum sídlí v budově bývalé tvrze ze 14. století. Návštěvníci zde mohou shlédnout expozici nejstarších dějin Volyňska "Volyňsko v pravěku",

80/116


dějiny tvrze a národopisnou expozici lidového malovaného nábytku. Součástí prohlídky jsou i krátkodobé výstavy s muzejní nebo výtvarnou tématikou. •

Muzeum selského baroka Volenice

•

Pamětní síň a regionální muzeum na zámku v Česticích

•

Muzeum v mlýně Němětice – V současné době je muzeum v přípravě, jedná se o znovu zprovozněný objekt mlýnu s Francisovou turbínou. V plánu je i vytvoření muzea potoka Peklov a podlesí.

•

Pokoj Karla Klostermanna Štěkeň – Jedná se o pokoj věnovaný Karlu Klostermannovy, který zemřel ve Štěkni. Tato místnost, přístupná na požádání, obsahuje Klostermannovy knihy (české i německé) a materiály pojednávající o jeho životě.

•

Pohádková kancelář ve Štěkni – Orazítkování vandrovní knížky symbolem „Kapra Klostermanna“ lze získat na zámku a obecním úřadě ve Štěkni.

Knihovny představují v prostředí České republiky významný fenomén, který hraje nezastupitelnou roli v rozvoji a kultivaci kulturního prostředí jak ve velkých městech, tak neméně i na venkově. Velká část veřejnosti využívá služeb knihoven pravidelně. Na území členských obcí MAS LAG Strakonicko je široká síť knihoven. Celkem je na území 37 knihoven, a to v těchto obcích a městech: Cehnice, Čejetice, Mladějovice, Čestice, Drážov, Droužetice, Dřešín, Horní Poříčí, Katovice, Kladruby, Kraselov, Krty– Hradec, Miloňovice, Mnichov, Němčice, Nihošovice, Nová Ves, Novosedly, Osek, Pracejovice, Přechovice, Přešťovice, Radošovice Rovná, Řepice, Slaník, Sousedovice, Strakonice, Strašice, Střelské Hoštice (2x), Štěchovice, Štěkeň, Úlehle, Volenice, Volyně. Nejvýznamnější knihovnou je Šmidingerova knihovna – knihovna ve Strakonicích, jedna z nejstarších knihoven v Čechách, byla založena páterem Šmidingerem roku 1843. Přes časté stěhování je knihovna umístěna v hradu již 57 let. Činnost knihovny zajišťuje cca 20 pracovníků v 10 odděleních. V roce 2005 knihovna uspořádala 165 akcí pro dospělé i pro děti. V současné době je úkolem Oddělení ZKI Šmidingerovy knihovny (oddělení základních knihovních informací) poskytování informací a přímá pomoc knihovnám zapsaným do evidence Ministerstva kultury ČR, neboť Šmidingerova knihovna je pro oblast Strakonicka pověřena výkonem regionálních funkcí. Vykonává regionální funkce pro veřejné knihovny Strakonicka v souladu se zákonem č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických informačních služeb (knihovní zákon) a s pověřením Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích k výkonu regionálních funkcí. Významnou složkou kultury na území obcí byla odedávna spolková činnost, která v mnoha případech dokázala překonat nedostatek jiných zdrojů pro rozvoj a udržení kulturních aktivit a tradic zejména v méně rozvinutých a venkovských oblastech regionu. Spolkové aktivity příznivě působí proti trendu vysidlování venkova. Obnova spolkového života v obcích a udržení lidových zvyků a tradic jsou

81/116


důležité pro vyvážený rozvoj venkovských oblastí jak v rámci MAS LAG Strakonicko, tak na úrovni kraje. Velký zájem obyvatel o spolkovou činnost dokládá existence 161 kulturních spolků. Nejčastější spolky jsou: hasiči, myslivci, zahrádkáři, rybáři, včelaři a kynologové (viz příloha č. 37). 2.9.4

Kulturní památky

Celá oblast Strakonicka se vyznačuje silnou kulturní základnou. Nabídka kulturních zajímavostí je proto na území pestrá, nejvýznamnější kulturní zajímavosti, uvedeny níže v textu, jsou rozděleny do 4 kategorií: „Hrady, zámky a tvrze“, „Církevní stavby“, „lidová architektura“ a „Městská architektura“. Podrobný přehled všech kulturních památek a zařízení na území MAS LAG Strakonicko je uveden v příloze č. 38 a 39. Hrady, zámky a tvrze •

Strakonický hrad – národní kulturní památka strakonický hrad leží na soutoku řek Otavy a Volyňky. Středověký hrad ze 13. století prošel řadou úprav a odráží tak stavební prvky několika architektonických slohů. Jeho stavební vývoj byl ukončen v letech 1714 – 1721 barokní zámeckou přístavbou. Má tři volně přístupná nádvoří. Velkou část hradu využívá Muzeum středního Pootaví, které v jedenácti sálech představuje historii kraje od pravěkého osídlení až po současnost a městská Šmidingerova knihovna a základní umělecká škola.

•

Volyně – středověká tvrz, postavená na bývalé stavbě v 13. století. Konečný vzhled představuje dvoupodlažní budovu s pravoúhlým půdorysem, střílnami a pozdně gotickým portálem. Po severní straně se dochoval úsek hradební zdi se střílnovými okénky, v severozápadním ohybu hradeb stojí šestiboká bašta – původní hranolová věž. Dnes je v tvrzi městské muzeum se stálými expozicemi (mj. expozice Volyňsko v pravěku). Historické expozice jsou doplněny krátkodobými výstavami, převážně výtvarného zaměření.

•

Čestice – raně barokní zámek ze 17. století, zčásti upraven v 17. a rozšířen v 18. století. V zámku, ve kterém sídlí obecní úřad je části budovy bylo zřízeno zajímavé regionální muzeum. K zámku náleží zámecký park a pozdně renesanční kamenná kašna z 2. poloviny 17. století.

•

Němčice – na místě pozdně renesanční tvrze byl postaven raně barokní zámek ve 2. polovině 17. století a barokní kaple sv. Jana Nepomuckého z let 1727 – 1729. Součástí zámku je park.

•

Nihošovice – na místě původní tvrze se nachází jednopatrový zámek s pozdně renesančním půlkruhovým portálem z let 1670-1675. Z původní tvrze se dochovali sklepy. Na východní straně objektu je kaple sv. Antonína Paduánského (viz církevní stavby).

•

Kladruby – zámek a postupně obnovovaný zámecký park s ohradní zdí ve tvaru čínského draka z přelomu 19. a 20. století.

82/116


•

Střelské Hoštice – zámek původně ze 2. poloviny 16. století, postavený na místě bývalé tvrze ze 14. století, obnoven roku 1928. Jedná se o dvoukřídlý dvoupatrový zámek, jehož součástí je pozdně barokní dvůr s empírovou bránou. V současné době se v budově střelskohoštického zámku nachází Muzeum řeky Otavy.

•

Cehnice – bývalá tvrz z poloviny 14. století, zachovány arkádová chodba.

•

Štěkeň – barokní zámek z poloviny 17. století a přilehlý rozlehlý přírodní park, od roku 1872 vlastníkem rod Windisschgrätzů.

•

Dobrš – tvrz jejímž nejstarším jádrem byla gotická hranolová věž postavená ve 14. století, údajně zničena za husitských válek. Renesanční přestavba tvrze se uskutečnily postupně v 16. století, poslední větší stavební zásah na tvrzi byl uskutečněn období 1690-1707. V další době tvrz pustla a dnes rytířské sídlo připomíná věž bez střechy a zbytky zřícenin.

klenby s lunetami, sgrafita a

83/116


Církevní stavby •

kostel Všech svatých ve Volyni – stavba založená ve stylu gotickém na základech z doby pozdně románském byla postupně přistavována a dokončována v letech 1505, 1685 a v 19. století.

•

kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Česticích – původně románský kostel ze 2. poloviny 13. století byl přestavěn raně goticky po roce 1250 a v letech 1819-1820 byl doplněn o sakristii s oratoří a předsíň. Z nejstarší románské fáze se dochovala věž se sdruženými okénky a západní část lodi. Raně gotický presbytář má křížovou klenbu, stěny zdobí nástěnné malby ze 3. čtvrtiny 14. století s postavami světců a proroků. Západně od obce na vrcholu Kalvárie se nachází poutní kaple křížové cesty a poustevna.

•

kostel sv. Anny u Kraselova – významný poutní kostel byl postaven v roce 1682 na vršku Chloumek mezi osadou Lhota u sv. Anny a Kraselov. Dnešní barokní kostel má památnou a starobylou sochu sv. Anny pocházející z doby kolem roku 1510. V roce 1726 byl kostel rozšířen o sakristii, kapli sv. Hedviky, oratoř a byl obklopen ambity se třemi nárožními věžemi cibulovitého tvaru a hranolovou nárožní věží.

•

kaple sv. Antonína Paduánského v Nihošovicích – na návrší zvaném Antoníček se nachází raně barokní kaple z konce 17. století. Jde o centrální stavbu ve tvaru kříže s klenutou kupolí nad středním prostorem.

•

kostel sv. Filipa a Jakuba v Katovicích – původně raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století byl renesančně přestaven v letech 1580-1587. Z této přestavby pochází věž se třemi patry slepých arkád s dvanácti postavami starozákonních proroků. V roce 1761 byla barokně upravena okna, hlavní oltář a kazatelna.

•

kostel sv. Máří Magdaleny v Řepicích – raně gotický kostel byl barokně přestaven v letech 1668-1670, náhrobky Hodějovských v presbytáři a kostnici.

•

kostel sv. Havla v Čejeticích – původně raně gotický kostel z 2. poloviny 13. století byl zbarokizován na konci 17. století. Jedná se o jednolodní kostel s hranolovou věží a pravoúhle zakončeným presbytářem sklenutým jedním polem křížové klenby, loď je plochostropá.

•

kostel Narození P. Marie v Jiníně – raně gotický kostel z 13. století, přebudovaný v 15. století a upravený v polovině 18. století. V interiéru je soška Madony z 15. století a pozdně gotická křtitelnice.

•

kostel sv. Mikuláše ve Štěkni – původně gotický kostel ze 13. století, barokně přestavěný v roce 1670, kostel byl původně zasvěcen Máří Magdaleně, za husitských válek původní kostel a fara zanikly. Jedná se o jednolodní kostel s půlkruhovým zakončeným presbytářem, s dvěma bočními kaplemi po stranách presbytáře a dvěma kaplemi po stranách lodi.

84/116


•

kostel sv. Markéty ve Strakonicích – v roce 1583 byl na ostrově na základech staršího gotického kostela z počátku 13. století vybudován rozsáhlý kostel, v němž se mohlo přijímat podobojí. Nově vzniklá hodnotná sálová renesanční stavba s gotickými prvky je sklenuta síťovou hvězdovou klenbou. Vybavení kostela je pseudogotické z roku 1984. Při rekonstrukci střechy v roce 2000 byly objeveny v kopuli dokumenty z roku 1873.

•

kostel sv. Václava ve Strakonicích – původně gotický hřbitovní kostel sv. Václava pochází z konce 13. století. Poslední úpravy, které výrazně změnily gotický ráz stavby, jsou datovány do období baroka.

•

kostel Panny Marie – na jihovýchodním okraji města Strakonice v městské části Podsrp se nachází kostel Panny Marie z 18. století, který se stal vyhledávaným poutním místem.

•

kostel sv. Prokopa ve Strakonicích – původně románský kostel s barokní přestavbou a rokokovými prvky. Jeho barokní interiér je převážně z let 1720 – 1730. Kostel byl původně zasvěcen sv. Vojtěchovi. Při stavebních úpravách byly odhaleny nástěnné malby z roku 1340.

•

kaplička Panny Marie ve Strakonicích – je ukryta západně od Podsrpu ve starší době nazývaném Sv. Marie nad pramenem vody, jíž byla připisována zázračná moc. O léčivém významu vody svědčí fakt, že pozemky u studánky s kapličkou se též nazývaly U Dobré vody. Jednoduchá výklenková kaple krytá prejzovou střechou s výraznou korunní římsou a trojúhelníkovým štítem pochází z 18. století.

•

kaplička sv. Jana Nepomuckého ve Strakonicích - Jednoduchá výklenková stavba s barokním štítem a sedlovou střechou pochází z 18. století.

Městská architektura •

Strakonice - Městských světských staveb se dochovalo méně než církevních, za zmínku stojí řada cenných městských domů s renesančními, barokními a klasicistními štíty, bývalá radnice se sgrafity podle Mikoláše Alše, secesní budova spořitelny, mariánský sloup, bývalý špitál z roku 1685 a židovský hřbitov ze 17. století ve Strakonicích.

•

Volyně - Mariánské sousoší na náměstí, budova renesanční radnice s podloubím a věží zdobená sgrafity, městské hradby, dům č.p. 150 s obrannými prvky, nejzachovalejší židovský hřbitov v Čechách.

Lidová architektura Ze dvou základních typů jihočeské lidové architektury - roubeného a zděného domu je častěji zachována zděná lidová stavba (tzv. jihočeské baroko). Na Volyňsku je dochováno a postupně obnovováno mnoho objektů tzv. „selského baroka“ převážně z autorské dílny Jakuba Bursy (zednický mistr z nedalekého Vlachova Březí) a jeho následovníků v Předslavicích, Litochovicích, Vepřovicích.

85/116


Střelskohoštická Lhota - pozoruhodný soubor lidové architektury, tvořený zejména skupinou původních kamenných stodol. Miloňovice - dům č.p. 4 - od Jakuba Bursy Strakonice - Masné krámy jsou zastřešená úzká ulička z obou dvou stran lemovaná krámky. Zachovala si svou středověkou dispozici jak půdorysnou, tak i ve výstavbě. V barokní době v počátku 18. století byl vchod do této uličky z náměstí zakryt branou. V barokním štítě z roku 1700 je v nízkém reliéfu proveden plastický výjev porážky býka. V tympanonu trojbokého štítu je řeznický lev se sekyrou. Strakonice - Papežovy domy patřily staviteli Papežovi. Náhrobní bustu na jeho hrobě na strakonickém hřbitově vytvořil národní umělec Břetislav Benda. Štít domu s typickými spirálovými volutami připomíná stavby jihočeské lidové architektury zvané selské baroko. 2.9.5

Sport

Sportovní, zájmové a volnočasové aktivity Centrem pro sportovní vyžití v MAS LAG Strakonicko je, podobně jako v oblasti kultury, město Strakonice, kde se nachází mnoho sportovních zařízení pod širým nebem i krytých sportovišť. Celkem se na území nachází 141 sportovních zařízení. Sportovní infrastruktura MAS LAG Strakonicko je tvořena převážně fotbalovými hřišti, víceúčelovými hřišti a tenisovými hřišti. Dále je v MAS LAG Strakonicko 26 zařízení pro vodní sporty. Vhodnost MAS LAG Strakonicko pro vodní sporty podtrhuje přítomnost mnoha přírodních nebo umělých koupališť pod širým nebem v celé MAS LAG Strakonicko. Přímo město Strakonice navíc nabízí krytý bazén a venkovní bazén s mnoha vodními atrakcemi. Podrobný výčet sportovních zařízení dokládá příloha č. 40. Velký zájem obyvatel MAS LAG Strakonicko o sport dokládá existence 56 sportovních spolků (30 spolků je ve městě Strakonice; příloha č. 41). Největší zastoupení spolků je v oblasti fotbalu, tenisu, hokeje, volejbalu a jezdectví.

2.10

Ze mě dě l s t v í , l e s ni c t v í a r y b á ř s t v í

Přes velmi silné průmyslové vlivy hraje důležitou roli (vzhledem k udržování rázu krajiny) na území MAS LAG Strakonicko zemědělství. Do vývoje zemědělství v minulosti výrazně zasáhla kolektivizace a družstevnictví, které mělo výrazný negativní vliv na vývoj krajiny, na druhou stranu pozitivně ovlivnilo produktivitu v zemědělské prvovýrobě a napomohlo zcelování zemědělské půdy. Družstevní velkovýroba za 40 let pevně zakotvila v hospodářském životě, a proto nebyla likvidace či transformace velkých družstev po roce 1990 vždy snadnou záležitostí. S ohledem na rozvíjející se cestovní ruch v oblasti (četné kulturní a přírodní zajímavosti, rozšiřování ubytovacích možností atd.) a životní prostředí je nutné věnovat zvýšenou péči ochraně krajiny ve správních územích jednotlivých obcí. V současné době je trendem snižování kvantity a posilování

86/116


kvality zemědělské činnosti. Dále je potřeba dbát na kvalitu a obhospodařování ploch lesů, rybníků, pastvin a dalších prvků tvořících venkovskou krajinu. V současné době se jako problém projevuje vysoký věk zemědělců – samostatně hospodařících rolníků, kteří však nemají komu předat svou činnost. Toto „následnictví“ je ohrožováno nezájmem mladých lidí podnikat v zemědělství. Mladí lidé v této činnosti nevidí perspektivu. V budoucnu může nastat stav, kdy o poměrně velké pozemky nebude mít, kdo pečovat a bude docházet k pozvolnému zanedbávání těchto pozemků a znehodnocení venkovské krajiny. Mladí lidé odcházejí do měst, kde je větší možnost pracovního uplatněni, stejně jako vyšší kvalita života. Tento trend ztráty „následovníka“ souvisí i s nepříznivým demografickým vývojem, kdy ubývá obyvatel v mladším věku a tento vývoj ještě prohlubuje výše zmíněné problémy. 2.10.1

Zemědělství

Významné je rozdělení zemědělské půdy mezi větší počet vlastníků po restitucích a privatizaci. I proto přetrvávají potíže při identifikaci a způsobu nakládání s pozemky, které je nutné řešit provedením komplexních pozemkových úprav. Vyřizování uplatněných restitučních nároků v zemědělství je, až na řešení sporných případů, téměř před ukončením. Privatizace státních statků a obdobných státních podniků hospodařících na zemědělské půdě (dále jen státních statků) je v zásadě ukončena. U státních statků byl nejrozšířenější metodou privatizace přímý prodej předem určenému nabyvateli. Z hlediska právní formy nabyvatele připadla převažující část privatizovaného státního majetku právnickým osobám. Trendem v zemědělství je splnění pravidel welfare hospodářských zvířat a zásad správné zemědělské praxe. Pro celý MAS LAG Strakonicko byla typická přítomnost velkých zemědělských areálů. Ne vždy jsou tyto areály využívány zcela. Z celkové rozlohy MAS LAG Strakonicko zaujímá zemědělská půda 66,25 %. Největší podíl zemědělské plochy (50,25 %) se nachází na katastrálním území města Strakonice. Rozložením území na město Strakonice a ostatní obce vychází, že zemědělská půda zabírá 56,72 % z celkové rozlohy města a 67,03 % z celkové rozlohy ostatních obcí. Ve městě Strakonice nehraje zemědělství příliš důležitou roli, neboť město je soustředěno spíše na průmysl a služby, které zde mají dlouholetou tradici. U obcí je situace jiná, zde zabírá zemědělská půda z celkové rozlohy podíl od 42,86 % (obec Vacovice) do 87,06 % (obec Třešovice). Z toho vyplývá, že obce jsou především zemědělsky zaměřené bez většího podílu průmyslu a služeb. Zemědělství je zde hlavním zdrojem pracovních míst, a zároveň plní funkci údržby a tvorby krajiny. Z celkové rozlohy zemědělské půdy MAS LAG Strakonicko je jako orná půda využíváno 67,20 %. Po přepočtení na celkovou rozlohu území zabírá orná půda podíl 44,52 %. Největší podíl orné půdy se nachází na katastrálním území obce Slaník (75,15 %). Z celkové plochy zemědělské půdy města Strakonice zabírá orná půda 65,27 %, u ostatních obcí je tento podíl 67,33 %. Po přepočtu na celkovou rozlohu zabírá „Orná půda“ u města Strakonice 37,02 %, u ostatních obcí 45,13 %. Při bližším pohledu

87/116


se podíl „Orné půdy“ ze „Zemědělské“ u ostatních obcí pohybuje od 9,31 % (obec Vacovice) do 75,15 % (obec Slaník). Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 55.

Zastavěné plochy (ha)

Ostatní plochy (ha)

Celkem (ha)

Celkem 20 379,53 67,20% 44,52% 30 327,73 10 033,78 Strakonice 1 284,10 65,27% 37,02% 1 967,34 601,15 Ostatní obce 19 095,44 67,33% 45,13% 28 360,38 9 432,63 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Vodní plochy (ha)

Lesní půda (ha)

Zemědělská půda (ha)

Podíl orné půdy z celkové

Podíl orné půdy ze zemědělské

Obec

Orná půda (ha)

Tabulka číslo 55: Zemědělská a orná půda MAS LAG Strakonicko k 31. 12. 2005

1 056,31 107,68 948,63

719,37 209,04 510,33

3 640,88 583,02 3 057,86

45 778,07 3 468,24 42 309,83

Z hlediska klasifikace půdy spadá oblast MAS LAG Strakonicko do skupiny půd s méně příznivými podmínkami - LFA (Less Favoured Areas). Oblasti LFA se dělí na horské oblasti, ostatní oblasti LFA a oblasti postižené specifickými překážkami. V současné době existují údaje o klasifikaci půdy do LFA pouze za bývalé okresy (tedy v součtu za SO ORP Strakonice, Blatná a Bosňany). Níže uvedená tabulka č. 56 porovnává jednotlivé okresy Jihočeského kraje.

Sklonitost nad 7° (% ZPF)

Celková výměra ZPF (ha)

Střední nadmořská výška (m)

České Budějovice 35,02 1 452 3,4 17,9 J. Hradec 29,85 719 19,3 7,9 Český Krumlov 20,62 - 589 41,4 71,4 Prachatice 23,28 - 212 37,7 8,7 Strakonice 30,87 863 3,1 Tábor 34,26 1 344 9,9 7,0 Písek 34,12 1 323 0,2 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Nepříznivé klima regionu (% ZPF)

PHO (% ZPF)

CHKO (% ZPF)

Výnosovost (Kč/ha)

Okres

Výnosovost (body)

Tabulka číslo 56: Méně příznivé podmínky pro zemědělskou výrobu (LFA oblasti) bývalých okresů Jihočeského kraje

56,4 93,0 100,0 89,7 65,8 93,0 44,5

3,9 6,8 30,2 27,2 14,3 7,0 5,4

86 492 92 147 57 847 49 857 66 853 78 795 63 894

476 517 717 781 501 476 434

Následující tabulka č. 57 již podrobněji ilustruje rozdělení oblastí LFA podle počtu hektarů a typu LFA v okresech Jihočeského kraje. Tabulka číslo 57: Počty hektarů zařazených do méně příznivých oblastí Okres České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec

H1 2 814 47 302 12 717

H2 0 769 348

O1 0 0 0

O2 36 839 9 693 44 556

O3 13 853 18 128 6 705

S1 0 0 0

S2 2 276 0 0

Celkem 55 782 75 892 64 326

88/116


Písek 1 022 0 245 32 116 13 443 0 0 Prachatice 34 385 0 0 10 170 3 057 0 0 Strakonice 4 714 2 851 0 37 607 10 484 0 0 Tábor 6 249 1 050 157 27 270 21 041 0 2 894 Celkem 109 203 5 018 402 198 251 86 711 0 5 170 Zdroj: nařízení vlády č. 505/2000 Sb. Poznámka: H1 – horská oblast 1. typu O1– ostatní méně příznivé oblasti 1. typu H2 – horská oblast 2. typu O2 – ostatní méně příznivé oblasti 2. typu S1 – oblasti se specifickými omezeními 1. typu O3 – ostatní méně příznivé oblasti 3. typu S2 – oblasti se specifickými omezeními 2. typu

46 826 47 612 55 656 58 661 404 755

Okres Strakonice disponuje v rámci Jihočeského kraje poměrně kvalitní zemědělskou půdou, ani tak většina půd na řešeném území nepredikuje dobré podmínky pro evropskou konkurenci v zemědělské výrobě. Dokládá to i porovnání půdní úrodnosti, opět pouze za bývalé okresy. Podle VÚMOP je půdní úrodnost dělena do deseti skupin (uváděny jsou jen ty, které se v kraji vyskytují; tabulka č. 58). Tabulka číslo 58: Půdní úrodnost zemědělské půdy bývalých okresů JčK v % plochy Okres České Budějovice Jindřichův Hradec Český Krumlov Prachatice Strakonice Tábor Písek

III. 16,65 11,66 2,40 4,67 14,14 25,84 23,12

IV. 2,13 1,73 0,04 0,40 3,20 0,42 3,31

V. 34,15 36,58 6,50 20,44 44,63 45,14 40,89

Skupina VI. VII. 36,61 5,39 28,07 9,26 30,84 8,66 19,75 7,05 19,42 10,51 14,23 7,56 15,64 5,83

VIII. 3,46 9,52 37,49 36,71 5,97 3,05 8,66

IX. 0,01 0,05 0,02 0,03 0,02 0,02 0,01

X. 1,61 3,12 14,05 10,95 2,11 3,73 2,53

Zdroj: VÚMOP Poznámka: III…výrazně nadprůměrně úrodné orné půdy IV…nadprůměrně úrodné orné půdy V…průměrně úrodné orné půdy a nadprůměrně produkční travní porosty VI…podprůměrně úrodné orné půdy a průměrně produkční travní porosty VII…slabě úrodné orné půdy a průměrně produkční travní porosty VIII…podprůměrně produkční travní porosty IX…slabě produkční travní porosty X…nevhodné plochy

Na území MAS LAG Strakonicko se nenacházejí žádné úrodné půdy I. a II. skupiny. Dle členění LFA patří okres Strakonice, a tedy oblast MAS LAG Strakonicko, do LFA – ostatní oblasti (48 091 ha) a z části do LFA – horské oblasti (7 565 ha). Klasická zemědělská produkce je na řešeném území perspektivní jen do určité míry, z větší části je vhodné se zaměřit na nepotravinářské zemědělské produkty. Z hlediska konkurence vzhledem k Evropě lze očekávat problémy, které je možné částečně řešit pomocí státních a evropských dotačních titulů. Výše uvedenému zařazení půd do skupin dle úrodnosti odpovídá i jejich využívání. Z hlediska rostlinné výroby se na území MAS LAG Strakonicko pěstuje řepka, obilniny, kukuřice, brambory a krmné plodiny. Vzhledem ke snahám využívat obnovitelné zdroje energie bude pravděpodobné využití

89/116


řepky především pro zpracování na ekologické oleje a bionaftu. Zvyšování osevních ploch pro pěstování řepky a její využití pro nepotravinářské účely, může vést k vytvoření nových pracovních míst v navazujícím zpracovatelském průmyslu. Živočišná výroba je v řešeném území zaměřena především na produkci mléka a hovězího masa, dále pak je zastoupen chov masných plemen skotu, drůbeže, a také chov prasat a prasnic. Chov ovcí není na území MAS LAG Strakonicko příliš rozšířen. Z hlediska konkurenceschopnosti má živočišná výroba silnější postavení. Pozitivem je nezávislost živočišné výroby na přírodních podmínkách jako je tomu v případě rostlinné výroby. Tabulka číslo 59: Vývoj struktury zemědělské půdy MAS LAG Strakonicko v letech 2000 – 2004 Rozloha půdy v ha 2000 2001 Zemědělská půda celkem 30 399 30 377 orná půda 20 534 20 475 louky a pastviny 8 868 8 906 ovocné sady 107 106 Zdroj: Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

2002 30 348 20 436 8 915 106

2003 30 340 20 416 8 927 105

2004 30 333 20 403 8 929 105

2005 30 328 20 380 8 945 104

Výše uvedená tabulka č. 59 ukazuje vývoj struktury zemědělské půdy v minulých 6 letech. Krátkodobě k příliš velkým změnám nedošlo. Dlouhodobě však dochází k poklesu ve výměře zemědělské půdy. Z hlediska vnitřní struktury dochází k poklesu výměry orné půdy a k velmi nepatrnému poklesu rozlohy luk a pastvin. Pokles rozlohy orné půdy jde převážně ve prospěch luk a pastvin. Ekologické zemědělství se jeví jako perspektivní z hlediska následující faktorů – zařazení MAS LAG Strakonicko do LFA – ostatní oblasti a horské oblasti, a tedy méně výhodné podmínky pro intenzivní zemědělské hospodaření; na trhu potravin se stále zvyšuje poptávka po biopotravinách, a to nejen ze strany EU, ale také ze strany českých spotřebitelů; v neposlední řadě platí také fakt, že ekologické zemědělství přispívá k rozvoji a údržbě venkovské krajiny a k ochraně všech složek životního prostředí. Částečná přeměna intenzivního zemědělského hospodaření na ekologické spolu se zvyšující se poptávkou po biopotravinách může vést k vytvoření nových pracovních míst. 2.10.2

Lesnictví

Při vzniku Československé republiky v roce 1918 patřilo státu zhruba 0,5 % lesů a tehdy nově vytvořené státní lesy převzaly majetek bývalých rakouských státních lesů. V roce 1945 se započalo se zestátňováním lesů, které pokračovalo až do roku 1958, kdy se stát stal vlastníkem poměrně značně rozsáhlého lesního hospodářství. Po roce 1989 započalo restituování lesů, které stále ještě pokračuje. O současné lesní hospodářství se na území MAS LAG Strakonicko starají Ministerstvo zemědělství České republiky prostřednictvím státního podniku Lesy České republiky s.p., Vojenské lesy a statky, s.p., obce a soukromí vlastníci.

90/116


Na řešeném území se nachází lesy o celkové rozloze 10 034 ha. Tyto lesy jsou zachovalé, s jednoduchou věkovou a druhovou skladbou, která je dána mnohaletým hospodařením. Lesní skladba byla silně poznamenána lesnickou činností, při níž byla nedostatečně zajištěna obnova těžených stromovin, a to buků, dubů a jedlí. Poměr mezi listnatými a jehličnatými stromy ukazuje níže uvedený graf na obrázku č. 25 a tabulka č. 60. Podle nich vychází na jehličnaté dřeviny podíl 88,16 % a na listnaté 10,81 %. Z jehličnatých porostů převládá smrková monokultura (42,75 %). Tento stav byl zaviněn v minulosti praktikovanou politikou lesního hospodářství. Následky této politiky lesního hospodářství jsou charakteristickým rysem druhové skladby lesů na celém území České republiky. Obrázek číslo 25: Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko

1,03%

88,16% 10,81%

jehličnaté celkem

listnaté celkem

holina

Zdroj: ÚHUL Brandýs nad Labem, Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Tabulka číslo 60: Struktura lesních porostů dle dřevin za MAS LAG Strakonicko – zdrojová data dřevina jehličnaté celkem smrk ztepilý jedle bělokorá borovice modřín douglaska jehličnaté ostatní listnaté celkem dub buk bříza olše lípa

porostní plocha (celé ORP) (ha) 10 448,16 5 066,31 77,90 4 790,38 439,63 65,37 8,58 1 281,26 466,54 201,12 198,72 179,32 94,18

% 88,16% 42,75% 0,66% 40,42% 3,71% 0,55% 0,07% 10,81% 3,94% 1,70% 1,68% 1,51% 0,79%

MAS LAG Strakonicko (ha) 8 846,14 4 289,49 65,95 4 055,87 372,22 55,34 7,26 1 084,80 395,00 170,28 168,25 151,82 79,74

% 88,16% 42,75% 0,66% 40,42% 3,71% 0,55% 0,07% 0,11 3,94% 1,70% 1,68% 1,51% 0,79%

91/116


topol 38,97 0,33% 33,00 0,33% jasan 28,50 0,24% 24,13 0,24% javor 24,76 0,21% 20,97 0,21% listnaté ostatní 49,15 0,41% 41,62 0,41% holina 121,72 1,03% 103,06 1,03% celkem 11 851,14 100,00% 10 034,00 100,00% Zdroj: ÚHUL Brandýs nad Labem, Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Lesy na území MAS LAG Strakonicko lze rozdělit dle kategorií následovně: •

lesy hospodářské

•

lesy ochranné

•

lesy zvláštního určení

Procentní zastoupení jednotlivých kategorií lesů ukazuje níže uvedený obrázek č. 26 a tabulka č. 61. Největší podíl zabírají lesy hospodářské 99,80 %. Tento poměr je dán jak minulým, tak současným lesním hospodařením. Na řešeném území se nenachází příliš rozsáhlé oblasti se zvláštním druhem ochrany. Obrázek číslo 26: Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko

12 000

10 014,39

10 000 8 000 6 000 4 000

11,11

8,50

2 000 0 les hospodářský

les ochranný

les zvláštního určení

Zdroj: ÚHUL Brandýs nad Labem, Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

Tabulka číslo 61: Kategorizace lesů na území MAS LAG Strakonicko – zdrojová data MAS LAG Strakonicko Kategorie

Porostní plocha (ha)

%

les hospodářský 10 014,39 99,80% les ochranný 11,11 0,11% les zvláštního určení 8,50 0,08% úhrnem 10 034,00 100,00% Zdroj: ÚHUL Brandýs nad Labem, Český statistický úřad, Krajská správa České Budějovice

92/116


Stav lesů na území MAS LAG Strakonicko je dán jejich hospodářským využíváním. Podíl listnatých dřevin sice narůstá, do budoucna se však nejvíce budou hospodářsky využívat především smrky. Zdravotní stav lesů je ohrožován především imisemi z průmyslově zaměřených oblastí MAS LAG Strakonicko, a dále pak z frekventovaných silničních úseků. Na poškozování lesních porostů se podílí námraza, vítr, ale také kůrovec a pilatka. Svou roli při poškozování porostů hraje i lesní zvěř, neboť se dosud nepodařilo nalézt vyvážený stav zvěře s ohledem na škody na lesních porostech. Lesnictví je poměrně významnou profesní kategorií, což se projevuje obzvláště v Jihočeském kraji při porovnání s celostátním podílem na tvorbě HDP. Na tvorbě přidané hodnoty má sice nízký podíl, má však především významnou funkci při tvorbě krajiny a funkci rekreační, což se pozitivně odráží na vytváření podmínek pro cestovní ruch. Do budoucna bude nutné posílit prostor pro zvyšování přidané hodnoty, a to u navazujícího zpracovatelského průmyslu. 2.10.3

Rybářství

Z celkové rozlohy MAS LAG Strakonicko náleží vodním plochám podíl 2,31 % (1 056 ha). Ve Volyňské oblasti vzhledem k reliéfu Šumavského předhůří není žádný významný rybník. Ve Strakonické oblasti lze zaznamenat rybníky jižně od města Strakonice mezi obcemi Sousedovice a Mutěnicí, kde největší je Velkohorský rybník a severně od Strakonic Horní a Dolní Řepický potok. Menší rybníky se vyskytují v okolí obce Čejetice. Na území MAS LAG Strakonicko sice slouží některé vodní plochy pro chov ryb, ale jedná se o nikterak významné chovné plochy. Chovné rybníky se nacházejí mimo územím SO ORP Strakonicko – Vodňanská a Blatenská rybničná soustava.

2.11

Ž i v o t ní pr os tř e dí

2.11.1

Voda

Povrchové vody Otava Na řece Otavě je rozmístěno celkem 9 měrných profilů, z nichž jsou 3 na území MAS LAG Strakonicko (měrný profil Střelské Hoštice, Katovice a Slaník viz tabulka č. 62). Dle hodnocení jakosti povrchových vod v období 2003 - 2004 spadá řeka Otava na horním toku (až ke Strakonicím) do I. třídy znečištění a lze ji popsat jako „mírně znečištěná voda“. Od Strakonic dále je znečištění řeky Otavy vyšší a je tak zařazena do II. třídy jakosti „znečištěná voda“. Hodnoty naměřeného znečištění v jednotlivých měrných profilech (viz obrázky č. 27 - 31) ukazují mírné výkyvy. Nejnižší znečištění vykazuje ukazatel celkový dusík, kdy všechny naměřené hodnoty splňují kritéria pro I. třídu jakosti vody, nejhorší výsledky vykazovaly hodnoty znečištění CHSKCr, kdy v určitém sledovaném období naměřené hodnoty přesahovali limitní hodnotu 60 mg/l, což povrchovou vodu řadí do V. třídy jakosti vod. Výkyvově se hodnoty znečištění patřící do V. třídy jakosti vod naměřily i pro ukazatel nerozpuštěné látky. Imisní standardy nařízení vlády č. 61/2003 Sb. byly dodrženy ve všech profilech za celé sledované období 2003

93/116


– 2005 v ukazateli BSK5. Imisní standardy pro ukazatele CHSKCr a nerozpuštěné látky byly ve sledovaném období 3 let překročeny v roce 2004. Příčinou mohou být vyšší obsahy humnových látek vyplavovaných z rašelinišť v oblasti Šumavy. Průměrnou třídou jakosti vody 1,89 v pěti základních ukazatelích se v roce 2004 Otava zařadila mezi jakostně nadprůměrné vodní toky v celém povodí Vltavy. Tabulka číslo 62: Seznam měrných míst jakosti povrchové vody v okrese Strakonice Název Tok Střelské Hoštice Otava Slaník Otava Němětice Volyňka Katovice Otava Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ)

Říční km 67,5 49,8 9 61

Hydrologické pořadí 1-08-01-111 1-08-02-050 1-08-02-041 1-08-01-125

94/116


Obrázek číslo 27: Ukazatel kyslíkového režimu BSK Katovice a Slaník (2003-2005) 9

mg/l

5

v měrných profilech Střelské Hoštice,

BS K5 S třelské Hoštice

8 7 6 5

4, 3

4

3,3 2, 9

3

2, 5 2, 2

1, 9

1

2,4

2, 1

2, 3

2, 2

2, 4

2, 6

2, 4

2, 2

1, 9

1,9

1, 7

2, 1

2

1, 7

2

1, 9

2,2 1, 9

1

1, 7

1, 5

1, 3

2

1, 5 1, 7

1, 5

1,3

1, 2

1, 7

1, 4

1, 1

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 9

2004

mg/l

2005

BS K5 Katovice

8 7 6 5 4

4

3,5

3 1,5

2,1

2 2,1

3

2,9

2,8 2,3

2 1

3,2

4

3,4 2,5

2,7

2,2

2,4

1,9 1,4

2,3

2,1

2,2

1,9

1,4

1,7

1,3

2

1,8 1

1,2

1,4

1,5

1,1

1,5

1,4

0,6

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 9

2004

mg/l

2005

BS K5 S laník

8 7

6,2

6 5 3

3

2,2

2

3,4 2,8

3,3 3,4

2,1

2,8 2,4 1,9

1

3,8

3,6

2,9 3,1

2,2

4

3,8

3,6

4

2,5

1,7

1,7 1,2

2,3

1,4

2,1

1,9

2,2

2,2 2 2,3

0,9

2 1,4

1,4

1,6

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. T řída jakosti Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

2004

2005 I. T řída jakosti III. T řída jakosti


95/116


Obrázek číslo 28: Ukazatel kyslíkového režimu CHSKCr v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník (2003-2005) 80

mg/l

CHS KCr S třelské Hoštice 74,1

70 60 50 38,2

40

27,1

30 20 7,9

10

4 8,2

7,2

9,6

6,9 11,3

10,3

9,5

15 8,6 14,7 7,2

19,3

17,7

13,8 11,6

10

17,9

20,4

14,1 10,9

6,4

7,9

10,4

10,8

4,4

14,1 12,1 13,5

11,1

7,8 7,4

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 80

2004

mg/l

2005

CHS KCr Katovice

77,3

70 60 50 40 30,9

30

26,1

25,9 19,3 12,6

11,1

10

8,1 15,7

4 10,2

8,1

7,5

17,3

19,7

10,6 7,5 9,1

9,5

17,4

17,7

20 10

9,4

12,9 12,2

9,1

14,9

12,9

10,8

16,6

9,2

4,6

8,1

14,1

9

9

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 80

2004

mg/l

2005

CHS KCr S laník

70 60

53,5

50

44,6

40 27,6

30

10

14,9

12,9 8,8 11,7 7,3

19,5

17,9

16,7

20

11,1 11,8 9,6

21,8

18,2

20,2

13,5 9,6

16,6

14,7 9,5

10,5

9,5

0

8,1 7,4

9,1

15,1

16

11,9

20,3 13,1

16

6,3

10

10,4

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. Třída jakosti IV. Třída jakosti

2004

2005 I. Třída jakosti III. Třída jakosti NV č. 61/2003 Sb.


96/116


Obrázek číslo 29: Ukazatel kyslíkového režimu CHSKMn v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice a Slaník (2003-2005) 25 mg/l

CHS KMn S třelské Hoštice

20 16

15,4

15 11,9

10,3

10

7,5 6,1

8,2

6,8 4,3

5

3,4

2,9 4,7

4,3 4,3

3,2 3,7

3

2,5 3,9

7,6

6,6

6

2,3

3

4 3,5 3,9

4,1 5,4

2,1

4,1

3,2

5

4,3

2,3

3,1

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 25

2004

mg/l

2005

CHS KMn Katovice

20 15,8 14,9 13,2

15 10,8 9

10

7,1 4,7

3,6

5

6,1

6 3,6

4,5

3,1

3,1

5,2

8,2

3,8

3,7 3,8

3,3 4,3

8,7

7,4

3,6

3,5

2,6

2,2

3,1

3,5

4,1

4

6,4 4,8

4

2

2,7

0

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 25

2004

mg/l

2005

CHS KMn S laník 22

20

15 11,8

10

12,4 8,7

7,5 6,7

5,6 3,7

5 3,4

3,4 4

3,7

5,9 4,6

4,7

4,2

8,2

7

4,6

6,8

4,8

7,6

3,8

4,3

6,1 3,8

3

3,9

3,1

4,8

4,9 3,6

2,5

4,6

4,8 2,8

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. T řída jakosti IV. Třída jakosti

2004

2005 I. T řída jakosti III. Třída jakosti


97/116


Obrázek číslo 30: Celkový fosfor v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník (20032005) mg/l

Fosfor celkový Střelské Hoštice

0,45 0,4 0,35 0,3 0,25 0,2 0,15 0 ,11

0 ,0 8

0,1 0,05

0 ,1

0,1

0 ,05 0 ,04

0 ,11

0,08 0,0 7 0,1

0 ,0 9

0 ,1 2

0 ,1 0,07

0 ,0 6 0 ,1

0 ,1 1 0 ,0 6

0 ,0 8

0 ,0 6

0 ,0 6

0 ,06 0 ,0 6

0 ,0 4

0 ,03 0 ,0 4

0,0 3

0 ,0 4

0,05

0 ,0 4

0,0 7

0 ,0 6

0 ,0 4

0 ,0 7

0 ,0 3

0 ,0 5

0 1

2 3 4

5 6 7

8 9 10 11 12 1

2 3 4

5 6 7

2003

8 9 10 11 12 1

2 3 4

5 6 7

2004

mg/l

8 9 10 11 12

2005

Fosfor celkový Katovice

0,9 0,8

0,77

0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,18

0,2 0,1

0,11 0,07

0,08

0,040,08

0,05

0

0,14

0,1

0,08 0,09

0,09

0,08

0,05 0,04

0,05

0,1

0,09 0,07

0,03

0,12 0,12 0,08 0,06 0,06

0,07 0,060,04 0,03

0,050,04 0,03 0,05 0,07

0,05

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 2003 0,45

2004

m g/l

2005

Fosfor celkový S laník

0,4 0,35 0,3 0,23

0,25 0,2

0,17

0,17

0,17

0,13

0,15

0,15

0,15 0,1

0,13 0,09 0,07 0,07

0,05

0,15 0,13

0,08

0,07

0,06

0,09 0,09

0,07 0,06

0,07 0,04

0,05

0,06

0,11

0,14

0,11

0,1

0,16

0,09 0,06

0,06

0,1

0,06

0,1

0,05

0 1 2

3

4 5

6 7

8 9 10 11 12 1 2

3

2003

4 5

6 7

8 9 10 11 12 1 2

2004

Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. T řída jakosti + Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

3

4 5

6 7

8 9 10 11 12

2005 I. T řída jakosti III. T řída jakosti


98/116


Obrázek číslo 31: Nerozpuštěné látky při 105 °C v měrných profilech Střelské Hoštice, Katovice, Slaník (2003-2005) 120

mg/l

NL při 105 °C Střelské Hoštice

100

88

80 60

48

40 20

14

17

13 2

4

5

4

4

3

4

7

9 2

3

4

2

3

3

9

4

4

3

4

3

8

8 4

2

6

5

3

4

2

3

0 1

2 3

4 5

6 7

8 9 10 11 12 1 2

3 4

5 6

2003

7 8

9 10 11 12 1 2

3

4 5

2004

mg/l

6 7

8 9 10 11 12

2005

NL při 105 °C Katovice

120 100 80 60 40

20

20

12 5

3

3

5

9

8

7 3

4

3

2

2

4

3

2

19 8

4

4

9

3

4

3

3

7

7

2

11 6

5

5

4

2

3

0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 2003

7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

2004

mg/l

2005

NL při 105 °C S laník

120 262

100 80

72

60 40 30

20

20

19 12 4

5

9 3

16

12

12 4

5

4

10 4

3

10 11

11 7

6

6

6

11 10

10 12

3

6

9

6

2

4

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

0 2003 Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. Třída jakosti IV. Třída jakosti

2004

2005 I. T řída jakosti III. Třída jakosti NV č. 61/2003 Sb.


99/116


Volyňka Řeka Volyňka je sledována v celkem 5 měrných místech, jeden se nachází na území MAS LAG Strakonicko (Němětice). Dle hodnocení jakosti povrchových vod v období 2003 - 2004 spadá řeka Volyňka na části toku až k měrnému místu Němětice do I. třídy znečištění a lze ji popsat jako „mírně znečištěná voda“. Od Němětic dále je znečištění řeky Otavy vyšší a je tak zařazena do II. třídy jakosti „znečištěná voda“. Imisní standardy nařízení vlády č. 61/2003 Sb. pro ukazatel celkový fosfor byly překročeny v letech 2003 a 2004, v roce 2005 již nedošlo k překročení limitní hodnoty 0,15 mg/l. Imisní standardy pro ukazatele BSK5, CHSKCr a nerozpuštěné látky byly výrazně překročeny jen v roce 2004. Průměrnou třídou jakosti vody 1,88 v pěti základních ukazatelích se v roce 2004 Volyňka zařadila mezi jakostně nadprůměrné vodní toky v celém povodí Vltavy. Podrobnosti o míře a typu znečištění jsou uvedena na obrázcích č. 32 – 36. Obrázek číslo 32: Ukazatel kyslíkového režimu BSK5 v měrném profilu Němětice (2003-2005) 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

m g/l

BSK5 Ně m ě tice 7,6 6 5,2

2,6

2,7

2,7

2,7

2,6 2,1

2,5 2

1,7

1

2,2

2,1 1,2

2

3

4 5

6

7

1,5

8 9 10 11 12 1

1,3

2

3

2,6

1,6

3

2003

2,3

1,7

4 5

6

7

1,7

Naměřené hodnoty v profilu mg/l

I. Třída jakosti

III. Třída jakosti

Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

2,6

2,4 1,8 2

1,9 0,9

8 9 10 11 12 1

2004

2,6

2,1

1,1

<0,5

2

3

4 5

6

7

1,5

1,5 1,2

8 9 10 11 12

2005 II. Třída jakosti


100/116


Obrázek číslo 33: Ukazatel kyslíkového režimu CHSKMn v měrném profilu Němětice (2003-2005) 25

mg/l

CHS KMn Němětice 21,3

20 15

14,9 12,1

10 5

6,5

5

5,1

5,8

3,4 3,2

2,6

3,8

3,8

3,3

2

3

4

5

6

7

8

9 10 11 12 1

2

3

2,8

3,5

4

5

6

7

8

4 4,7

3,4 2,3

2003

3,9

3,9

2,9 2

2,5

9 10 11 12 1

3,5

2,5

2

3

4

5

2004 I. T řída jakosti

Naměřené hodnoty v profilu mg/l

7,2

5,8

3,7 2,6

2,4

0 1

3,9

3,1

4,3

3,3

6

7

8

2,9

9 10 11 12

2005 II. T řída jakosti

III. T řída jakosti

IV. T řída jakosti


Obrázek číslo 34: Ukazatel kyslíkového režimu CHSKCr v měrném profilu Němětice (2003-2005) m g/l

CHS KCr Němětice

70 60

46,5

50

52,5

43,2

40 30 20 10 0

16,4 9,6 <10

12 1

10,4 14,5

8

7,5

2 3 4

17,2

16,5

20,1

13

8,5

6,9

5 6 7

9,9

9,8

8,5

11,5

8 9 10 11 1 2 3

2003 Naměřené hodnoty v profilu mg/l II. Třída jakosti IV. Třída jakosti

9,7 8,9

8,1

4 5 6

9,3

12,6

15,6

14,6 16,2

18,1

9,2

2 3 4

13,7

13,5 13,5

7,1

7 8 9 10 11 12 1

21,8

5 6 7

2004

8,3

8 9 10 11 12

2005 I. Třída jakosti III. Třída jakosti NV č. 61/2003 Sb.


101/116


Obrázek číslo 35: Celkový fosfor v měrném profilu Němětice (2003-2005) Fosfor celkový Němětice

m g/l 0,45 0,4 0,35 0,3 0,19

0,16

0,15 0,070,07

0,09 0,09

0,05

0,21

0,19

0,17

0,18

0,15 0,1

0,24

0,22

0,25 0,2

0,11

0,13

0,11

0,1

0,13

0,09

0,08

0,15

0,14

0,11

0,15

0,11 0,12

0,11

0,08

0,05

0,08

0,11

0,1 0,05

0,07

0,09

0,06

0 1 2

3 4 5 6

7 8 9 10 11 12 1 2

3 4 5 6

2003

7 8 9 10 11 12 1 2

3 4 5 6

2004

7 8 9 10 11 12

2005

Hodnota mg/l II. Třída jakosti + Nařízení vlády č. 61/2003 Sb.

I. Třída jakosti III. Třída jakosti


Obrázek číslo 36: Nerozpuštěné látky při 105 °C v měrném profilu Němětice (2003-2005) NL při 105 °C Němětice

mg/l 140

326

301

120 100 80 60 36

40

30

20

15

9

5

12

3

7

8

5

4

3

2

3

5

2

19

11

6

0 1

2

3

4

5

6

7 8

9 10 11 12 1

2 3

2003 Hodnota mg/l III. T řída jakosti

4

5

6

7

26 4

8

8

9 10 11 12 1

2004 I. T řída jakosti IV. T řída jakosti

5

2

2

7

2

3

4

8

4

5 6

6

7

4

8

6

3

3

2

9 10 11 12

2005 II. T řída jakosti NV č. 61/2003 Sb.


102/116


Zdroje znečištění Odpadní vody vypouštěné do povrchových vod je možno rozdělit na městské odpadní vody, průmyslové odpadní vody a důlní vody. Největší objem vypouštěných vod tvoří městské odpadní vody (zejména ve větších městech jsou do kanalizací pro veřejnou potřebu často odváděny odpadní vody z průmyslových provozů, podle ohlášených údajů povinnými subjekty, se jedná i o městské ČOV v Horažďovicích). Konkrétní údaje o vypouštění městských odpadních vod do řek Otava a Volyňka ukazuje tabulka č. 63 a obrázky č. 37 a 38. Tabulka číslo 63: Nejvýznamnější vypouštění městských odpadních vod a průmyslových odpadních vod v množství nad 500 tis. m3/rok Název

Vodní tok

Říční km

Rok 2003 Rok 2004

Index 04/03 (%)

VaK JČ,d.Prá Strakonice ČOV

Otava

52,7

4255,3

4594,9

110

VaK JČ,d.Prá Písek ČOV

Otava

23,4

2943,3

2923,8

100

1. JVS Sušice ČOV

Otava

88,8

1454,3

1624

110

1. JVS Horažďovice ČOV

Otava

72,5

478,7

522,2

110

1. JVS Vimperk ČOV

Volyňka

34,5

562,8

714,2

130

Volyňka

0,4

5650,9

5518,9

100

Teplárna Strakonice Zdroj: Povodí Vltavy, a.s.

Obrázek číslo 37: Vypouštění městských odpadních vod v obcích s počtem nad 10 tisíc obyvatel za rok 2004

Zdroj: Povodí Vltavy, a.s., Zpráva o hodnocení vypouštění vod do vod povrchových v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2004

Obrázek číslo 38: Množství vypouštěného znečištění z bilancovaných zdrojů za rok 2004

103/116


Zdroj: Povodí Vltavy, a.s., Zpráva o hodnocení vypouštění vod do vod povrchových v oblasti povodí Horní Vltavy za rok 2004

Podzemní vody V okrese Strakonice je sledována jakost podzemních vod ve 3 měrných místech, z nichž na území MAS LAG Strakonicko jsou 2 (Krty – Hradce a Strakonice viz tabulka č. 64). Následující grafy na obrázcích č. 39 a 40 ukazují vybrané ukazatele charakterizující stav znečištění podzemních vod a současně mezní hodnoty pro pitnou vodu. Z uvedených grafů vyplívají možné problémy s hladinou dusičnanů v podzemní vodě. Tabulka číslo 64: Seznam měrných míst jakosti podzemní vody v okrese Strakonice Lokalita Hydrogeologický rajón Krty 632 Krystalinikum v povodí Střední Vltavy Strakonice 123 Fluviální sedimenty Blanice a Otavy po Písek Krašlovice 123 Fluviální sedimenty Blanice a Otavy po Písek

Povodí 1-08-01 1-08-02 1-08-03


104/116


Obrázek číslo 39: Koncentrace dusičnanů v podzemní vodě – měrný profil Strakonice a Krty – Hradce (2003-2005) 60

mg/l

54,1

51,5

50

52

49,3

48,6

45,7

40 30 20 10 <1

<1

<1

1,4

<1

0 1

2

3

2003

4

5

6

2004

2005

Naměřené hodnoty v profilu St rakonice mg/l Naměřené hodnoty v profilu Krty - Hradce mg/l Mezná hodnota ČSN 757111 (Pit ná voda)


Obrázek číslo 40: Koncentrace dusitanů v podzemní vodě – měrný profil Strakonice a Krty – Hradce (2003-2005) m g/l 0,1 0,09 0,08 0,07 0,06 0,05 0,04 0,03 0,02 0,01 0

0,021

<0,005

<0,005

<0,005

0,013 <0,005

6

10

0,005

5

2003

9 2004

0,014

<0,005

5

<0,005

10 2005

Naměřené hodnoty v profilu St rakonice mg/l Naměřené hodnoty v profilu Krt y - Hradce mg/l Mezná hodnota ČSN 757111 (Pitná voda)


105/116


2.11.2

Ovzduší

Ovzduší v oblasti Strakonicka je možné označit za „mírně znečištěné“. Dle dělení České republiky do území se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví (bez zahrnutí ozónu) je oblast MAS LAG Strakonicko zařazena do „území s nepřekročenou limitní hodnotou a mezí tolerance“ (viz obrázek č. 41). Stav znečištění ovzduší je možné hodnotit pomocí sledovaných ukazatelů: O3, SO2, NO2 a PM10 (měřené v měrných místech Kocelovice a Vodňany – jediné místa měření stavu ovzduší v okrese Strakonice). V roce 2005 byl překročen maximální povolený počet překročení osmihodinového imisního limitu 120 μg/m3 O3 (byla naměřena hodnota vyšší než limit 34 krát; maximální naměřená hodnota byla 152,4 μg/m3). V roce 2006 došlo v této charakteristice také k překročení – 30 krát. Dále došlo ve sledovaném období 2005 - 2006 k překročení limitu v charakteristice PM10, kde byl překročen 24hodinový imisní limit 50 μg/m3 s maximálním povoleným počtem překročení 35 krát (v roce 2005 překročeno 56 krát s maximální naměřenou hodnotou 138,0 μg/m3; v roce 2006 překročeno 36 krát s maximální naměřenou hodnotou 200 μg/m3). Jednotlivé nejdůležitější měřené charakteristiky znečištění ovzduší jsou znázorněny na obrázcích č. 42 – 44, dále je pro ilustraci připojena tabulka č. 65. Obrázek číslo 41: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k limitům pro ochranu zdraví, bez zahrnutí ozónu, v roce 2004

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Poznámka: LV – limitní hodnota, MT – mez tolerance

106/116


Obrázek číslo 42: Hodnoty naměřeného ozonu O3 v měrném místě Kocelovice (2003 – 2005) 3

µg/m

160

136,4

140

130

124,5 121,2

120

110,6

119,3

117,6

111,7

110,3

110,1

113,8

100

115,2

97,5

90,6

104,4

84,8

81,4 80,3

80

68,1 69,3

68,5

69

83,3

56,5

60

63,2

60,3

54,2

50,7

40 20 0 9

10 11 12

1

2

3

4

5

6

2003

7

8

9

10 11 12

1

2

3

4

5

6

2004

7

8

9

10 11 12

2005

Měsíční průměrné hodnot y

Maxinální naměřené hodnot y


Obrázek číslo 43: Průměrné měsíční a maximální naměření hodnoty koncentrace SO2 v měrném místě Kocelovice (2003 – 2005) 3

µg/m

35

28,8

30 25

24,6 19,4

19,7

20

17,5

16,2

15 10

8,5 6,7

6,1

5

3,1

2,2

2

1,7

2,7

3,2

10

11

0 1

2 2003

3

3

4

5

1

2

3

4

2004

5

6

7

8

9

12

2005 Měsíční průměrné hodnot y

Maximální naměřené hodnoty


107/116


Obrázek číslo 44: Roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2004

Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Poznámka: LAT – dolní prahová hodnota, UAT – horní prahová hodnota, LV – limitní hodnota, MT – mez tolerance

Tabulka číslo 65:

Průměrné roční hodnoty hlavních znečišťujících látek v ovzduší (měřící místa Kocelovice, Vodňany) za rok 2005 Vodňany, Kocelovice 2005

μg/m3

SO2 CO NO2 O3 PM10 Roční naměřené hodnoty 3,7 15 64,4 30,2 Limitní hodnoty μg/m3 50 -* 40 -** 40 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Poznámka: PM10 - Suspendované částice frakce PM10 ,* maximální 8hod. průměr, ** maximální denní 8hod. klouzavý průměr

Mezi nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší na území členských obcí MAS LAG Strakonicko patří AGRO Čejetice s.r.o. - hala Sedlíkovice, AGRO Čejetice s.r.o. - hala Sudoměř, DENIOS s.r.o., DMP s.r.o. - výkrm brojlerů drůbežárna Pracejovice, Drůbež Radomyšl, s.r.o. - farma Čejetice, Metal progres Strakonice spol. s r.o., MEYSTER CZ, s.r.o. – Strakonice, Podnik živočišné výroby, a.s. - Vajax Strakonice, POŠUMAVÍ, a.s. - výkrmna brojlerů Střelské Hoštice, Společnost VOJTOVI - obchod, služby, s.r.o., Strakonická obalovna s.r.o.-obalovna živičných směsí, Teplárna Strakonice, a.s., TONAK a.s. - závod Strakonice, Zemědělské družstvo PŘEŠŤOVICE - VKK 800. Podrobnosti o typu a míře znečištění viz příloha č. 42. V příloze č. 43 jsou podniky které při své činnosti překračují právní normou stanovený limit pro některou ze 72 monitorovaných znečišťujících látek. Překročením stanovených limitů emisí do ovzduší, vody nebo půdy se podniky zařazují do Integrovaného registru znečišťování životního prostředí IRZ,

108/116


kde se tyto údaje evidují, zpracovávají a zpřístupňují veřejnosti dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů. Tabulka číslo 66:

Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší – stacionární zdroje 2004

Okres TZL SO2 NOx CO Strakonice [t/rok] [t/rok] [t/rok] [t/rok] REZZO 1 42,3 1294,9 471 274,6 REZZO 2 49 30,7 29,9 32,1 REZZO 3 402,4 510,3 151,3 1438,2 REZZO 1 - 3 493,7 1835,9 652,2 1744,9 Zdroj: Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) Poznámka: REZZO 1-3 Registry emisí zdrojů znečišťování ovzduší – stacionární zdroje

2.11.3

Ekologické zátěže

Staré ekologické zátěže jsou pozůstatky lidské činnosti s negativními dopady na životní prostředí, jako je znečištění podzemních vod, kontaminace zemin a staveb vlivem kontaminace z výrobních provozů, těžeb nerostů nebo kontaminací ze skládek nebezpečných odpadů. Důležitým nástrojem pro posuzování rizik souvisejících se znečištěním horninového prostředí (zemin, podzemní vody, půdního vzduchu), stavebních konstrukcí a skládek odpadů, obecně označovaných jako ekologické zátěže je analýza rizik. Na základě těchto analýz a monitoringu byl vytipován Seznam regionálních priorit pro odstraňování ekologických zátěží. Na katastrálním území členských obcí MAS LAG Strakonicko byly určeny v roce 2002 tyto největší staré ekologické zátěže vzniklé z výrobních provozů: Strakonice – areál ČSAD; Strakonice, závod Zbrojovka Strakonice; Strakonice, závod České impregnační dřevařské závody; DS PHM Strakonice; areál ČZ Strakonice; Strakonice, starý závod Jihočeská energetika ČB; BENZINA, čerpací stanice Strakonice – Volyňská; sklad Kovošrot Praha. V roce 2005 se v další verzi priorit pro odstraňování ekologických zátěží jsou uvedeny dvě zátěže na k.ú. členských obcí MAS LAG Strakonicko: areál ČZ Strakonice a JČDZ a.s. skládka Volary. Postupnou realizací sanačních prací a vlivem přírodních procesů (některé cizorodé látky podléhají biologické degradaci) bude míra rizika ze starých ekologických zátěží postupně klesat. Významným typem ekologických zátěží v řešeném území jsou skládky komunálních odpadů. Provedené rozbory podzemních vod v zájmovém území často odráží kontaminaci půdy, povrchové nebo podzemní vody v blízkosti skládek. Na území MAS LAG Strakonicko se nachází 11 komunálních skládek (Čejetice, Čestice, Hoslovice, Kladruby, Nišovice, Štěkeň, Vítkov u Štěkně, Strakonice – Střela, Strakonice – Jezárka, Nové Strakonice – V Holi a Únice – Hubenov) a 2 nepovolené skládky (Přešťovice a Chrášťovice). Podrobnosti o každé skládce jsou uvedeny v příloze č. 44 A-J.

109/116


2.11.4

Flora, fauna a ochrana přírody

Území MAS LAG Strakonicko je součástí, dle biogeografické členění České republiky, Hercynské podprovincie. V rámci této provincie je dále součástí tří biografických regionů 1.29 Blatenský, 1.30 Českobudějovický a 1.42 Sušický viz příloha č. 45. Zvláště chráněná území (ZCHÚ) - národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), národní přírodní památky (NPP), přírodní rezervace (PR) a přírodní památky (PP) jsou území s přísnějším režimem ochrany, který řeší konkrétní území s přesným plošným vymezením. Dle rozlohy jsou dělena na velkoplošná (NP, CHKO) a maloplošná chráněná území. Vyhlašují se individuálními zřizovacími právními předpisy a jejich ochranný režim je určován jednak základními ochrannými podmínkami zákona, jednak bližšími podmínkami ochrany. Tyto bližší podmínky ochrany jsou stanoveny ve zřizovacích předpisech a zohledňují se jimi speciální požadavky na zabezpečení objektů a jevů, jimiž je zvláštní ochrana motivována. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn (ZCHÚ), zřizuje orgán ochrany přírody obecně závazným předpisem přírodní park a stanovuje omezení využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje. V roce 2004 byla dokončena příprava lokalit soustavy Natura 2000 – ptačích oblastí (podle směrnice Rady 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků) a evropsky významných lokalit (podle směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin). V konečné fázi bylo navrženo a vyhlášeno zřízení 2 evropsky významných lokalit (EVL) zasahujících na území členských obcí MAS LAG Strakonicko (tabulka č. 69). Na území MAS LAG Strakonicko se nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. Do kategorie Národní přírodní památka spadá 1 lokalita, do kategorie Přírodní rezervace 4 oblasti a do kategorie Přírodní památka 7 lokalit (tabulka č. 67). Mapa všech chráněných území MAS LAG Strakonicko je na obrázku v příloze č. 46. Dále se na jednotlivých katastrálních územích členských obcí nachází 27 Památných stromů (jednotlivých nebo skupin). Většinou se jedná o lípu malolistou (Tilia cordata Mill.) a lípu velkolistou (Tilia platyphyllos Scop.) nebo o dub letní (Quercus robur L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.), jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.), jilm horský (Ulmus glabra Huds.) a v menší míře i jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba L.) a platan javorolistý (Platanus hispanica Mill.) dále viz tabulka č. 68.

110/116


Tabulka číslo 67:

Seznam zvláště chráněných území a Památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko

Rovná

Název

Kategorie Národní přírodní památky

Obec Rovná

Chvalšovické pastviny

Přírodní památky

Dřešín

Na opukách


Na vysokém


Pastvina u Přešťovic


Sedlina Tůně u Hajské

Přírodní památky Přírodní památky

Nišovice, Volyně Čestice Rovná, Slaník Rovná Strakonice

Bažantnice u Pracejovic Přírodní rezervace

Strakonice

Kněží hora

Přírodní rezervace

Katovice

Kuřidlo


Strakonice

Míchov


Čejetice

Ryšovy


Droužetice

Předmět ochrany Bohatá lokalita hořce jarního Svahové rašelinné a ostřicové louky s bohatou květenou Krajinářsky významné území s rozptýlenou zelení a fragmenty nelesních společenstev Opuštěná pastvina s významnou květenou Opuštěná pastvina s bohatou květenou Bohatá lokalita vstavače bledého Lokalita žebratky bahenní Lužní les, v území zachované sejpy po těžbě zlata Zbytek přirozené doubravy, archeologické naleziště Starý porost dubu a lípy na krystalickém vápenci Přirozený smíšený listnatý porost s bohatým podrostem Součást příměstských strakonických lesů s bohatou květenou krystalických vápenců

Zdroj: Agentura pro ochranu přírody a krajiny (AOPK)

Tabulka číslo 68:

Seznam památných stromů na katastrálním území obcí MAS LAG Strakonicko

Název Cehnické lípy Dračí jilm Dřešínské ořešáky Dub Břeňka Švihovského Dvojčata princezny Hedviky Francouzská lípa v Tažovicích Jírovec u fary Klen na Hvížďalce Klen u kostela sv. Jana a Pavla v Dobrši Lípa na návsi Lípa Svobody Lípa u fary Lípa u kapličky v Černěticích Lípa u sv. Ludmily Lípa u školy v přírodě Mladějovický dub Osecké duby Otavský dub Paračovská lípa

Kategorie Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy

Obec Cehnice Kladruby Dřešín Čejetice Čejetice Volenice Volyně Kalenice

Předmět ochrany Skupina stromů - lípa malolistá 2x Jilm horský Skupina stromů - ořešák černý 4x Dub letní Skupina stromů - dub letní 2x Lípa velkolistá Jírovec maďal Javor klen

Památné stromy

Drážov

Javor klen

Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy

Drážov Dřešín Drážov Volyně Volyně Volyně Čejetice Osek Strakonice Paračov

Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Dub letní Skupina stromů - dub letní 2x Dub letní Lípa malolistá

111/116


Název Podsrpenské lípy Sedlíkovická lípa Smiradická lípa Strašická lípa Štěkeňské duby

Kategorie Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy Památné stromy

Obec Strakonice Čejetice Sousedovice Strašice Štěkeň

Tažovický platan a jinan

Památné stromy

Volenice

Václavská lípa Památné stromy Strakonice Zborovické lípy (Švédské) Památné stromy Přední Zborovice Zdroj: Agentura pro ochranu přírody a krajiny (AOPK)

Tabulka číslo 69:

Předmět ochrany Skupina stromů - lípa malolistá 2x Lípa malolistá Lípa malolistá Lípa malolistá Skupina stromů - dub letní 2x Skupina stromů - jinan dvoulaločný, platan javorolistý Lípa malolistá Skupina stromů - lípa malolistá 2x

Seznam Evropsky významných lokalit v rámci systému NATURA 2000 zasahující katastrální území obcí MAS LAG Strakonicko

Kód lokality Název lokality CZ0312036

Kozlovská stráň

CZ0313122

Štěkeň

Status lokality Obec Předmět ochrany Evropsky významné Střelské Lokalita hořečku českého lokality Přírodní památka Hoštice Evropsky významné Štěkeň Lokalita tesaříka obrovského lokality Přírodní památka

Zdroj: NATURA 2000

2.11.5

Povodně

Povodně 2002 Dvě mimořádně vydatné vlny srážek ve dnech 6.8. – 7. 8. 2002 a 11. 8. – 13. 8. 2002 zasáhly postupně téměř celé povodí Vltavy a způsobily extrémní průtoky, které se nevyhnuly ani území MAS LAG Strakonicko. V těchto dnech řeka Otava a mnoho jejích přítoků překročilo hodnoty Q100. Byly zaplaveny všechna města a obce ležící u vodních toků, včetně celé infrastruktury. Na mnoha místech došlo k poškození koryt vodních toků – vznikly obrovské nátrže a velké nánosy štěrkopísku a zeminy, vyvrácené a naplavené kmeny stromů, poškozené regulace vodních toků a poškozena byla i vodní díla – jezy. Na některých místech se koryta vodních toků zcela změnila. Na řece Otavě byla nejvíce zaplavena a postižena tyto města Sušice, Horažďovice, Katovice, Strakonice a Písek. Na Volyňce došlo ke zničení regulace ve Vimperku a Volyni, obrovské nátrže a změny koryta vznikly v celém úseku toku od města Vimperk po ústí Otavy ve Strakonicích. Dále při povodni docházelo k rozsáhlé devastaci upravených i neupravených koryt drobných vodních toků. Povodně 2006 V průběhu celého zimního období 2005-2006 byly zaznamenány sněhové srážky, které vytvořily značnou zásobu vody ve sněhu. Výrazné oteplení (ve dnech 26. 3. 2006 až 5. 4. 2006) způsobilo zvýšené odtávání sněhu, které bylo na většině povodí Vltavy ještě urychleno dešťovými srážkami. Proto došlo k vzestupu vodních stavů a průtoků téměř na všech vodních tocích. V povodí Otavy nastal nárůst hladiny

112/116


již 26. 3. Tání ani srážky však nezvyšovaly průtok na Otavě před soutokem s Blanicí, vzestup na dolním toku Otavy tedy nepokračoval tak prudce. Ke kulminaci na toku Otavy došlo až 29. 3. (v profilu Písek). Na Otavě byl sestup průtoku charakteristický krátkodobým vzestupem a opětovným poklesem, vzestup ve druhé vlně však již nepřekročil limitní stav pro vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity v profilu Písek. Tato povodňová situace se výrazně nedotkla vlastního toku Otavy. S výjimkou profilu Písek a Sušice došlo pouze k ojedinělému dosažení 1. SPA. Na celém toku nikde nedošlo k vybřežení do zástavby. Došlo pouze k lokálnímu vybřežení do luk.

2.12

R o zv o j o v é m o žn o s t i na úze m í M A S L A G Str a ko ni c ko

Pro potřeby definování rozvojových ploch je nutné mít zpracovanou k tomuto účelu vhodnou dokumentaci. Touto dokumentací je územně plánovací dokumentace. Územní plánování je základním předpokladem pro obce jak zajistit vyvážený, dlouhodobě udržitelný rozvoj. Níže uvedená tabulka č. 70 zachycuje současný stav územně plánovací dokumentace za území MAS LAG Strakonicko (v příloze č. 47 je tabulka zachycující stav územně plánovací dokumentace za jednotlivé obce MAS LAG Strakonicko). Z celkového počtu 57 členských obcí MAS LAG Strakonicko jich 21 má pouze urbanistickou studii. 8 obcí nemá žádný z níže uvedených typů územně plánovací dokumentace. V ostatních případech mají obce zpracováno více typů územně plánovací dokumentace. Z proběhlých konzultací s představiteli obcí vyplývá, že si cca 25 % z nich v následujícím období nechá zpracovat územní plán obce.

113/116


Tabulka číslo 70: Územně plánovací dokumentace obcí a měst MAS LAG Strakonice Typ územně plánovací dokumentace

Počet obcí

Územní plán obce Urbanistická studie Územní plán sídelního útvaru Regulační plán obce Zdroj: Ústav územního plánování, Česká republika

21 35 6 4

Jednotlivé členské obce mají stanoveny nebo navrženy vlastní rozvojové plochy. Jedná se především o rozvojové plochy určené pro bytovou výstavbu. Tomuto stavu nahrává fakt, že obce nabízejí potenciálním zájemcům o bytovou výstavbu klidné, příjemné a zdravé prostředí bez zvýšeného hluku, emisí, prašnosti a ne příliš vysoké intenzity dopravy. To je vhodné především pro mladé rodiny s dětmi. Obzvláště pak u obcí v těsném sousedství města Strakonice se jedná o velmi silnou stránku pro přilákání mladých rodin. Dle konceptu Územního plánu velkého územní celku Jihočeského kraje jsou na řešeném území vymezeny rozvojové plochy s velkým potenciálem, jejichž využití bude mít dopad na celou oblast. Z hlediska definice se jedná o tyto typy rozvojových ploch: •

Rozvojové plochy pro funkci smíšenou obytnou (OB)

•

Rozvojové plochy pro funkci komerční a průmyslovou (KP)

•

Rozvojové plochy pro funkci sportovně rekreační (SR)

Rozvojové plochy pro funkci smíšenou obytnou (OB) V popisovaném území je navržena jedna rozvojová plocha pro funkci smíšenou obytnou nadmístního významu. Tyto plochy slouží jako plochy obytné se službami pro bydlení. Jedná se o plochu označenou jako OB 5 s celkovou výměrou 42,7 ha. Přesnější údaje jsou v níže uvedené tabulce č. 71. Pro rozvoj této lokality svědčí fakt, že město Strakonice je kulturním, sociální, ekonomickým a správním centrem řešené oblasti, a dále je navrženo jako centrum turistického ruchu. Kromě Strakonic jsou poměrně velké plochy pro smíšenou funkci obytnou navrženy i v nedalekých obcích Sousedovice, Horní Poříčí a Štěkni.

114/116


Tabulka číslo 71: Plochy s funkcí smíšenou obytnou na území MAS LAG Strakonicko Označení

OB 5

Správní oblast

Název

Strakonice

Výměra (ha)

Strakonice

42,7

Katastrální území

Strakonice

Popis hranic plochy Na V okraji Strakonic je na S od silnice I/22 plocha ohraničena ZÚ, na J údolní nivou řeky Otavy, na Z je hranice plochy vymezena 400m od sídla Nový Dražejov.

Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje

Rozvojové plochy pro funkci komerční a průmyslovou (KP) Na řešeném území se nachází celkem čtyři rozvojové plochy tohoto druhu. Tyto plochy jsou určeny pro průmyslové a podnikatelské komplexy, komerční a společenské komplexy apod. nadmístního až nadregionálního významu. Největší z těchto ploch se nachází ve Strakonicích s celkovou výměrou 67,6 ha, s označením KP 11. Bližší informace o těchto rozvojových plochách jsou níže uvedeny v tabulce č. 72. Uvedené plochy leží v koridoru sever-jih II. Tabulka číslo 72: Plochy s funkcí komerční a průmyslovou na území MAS LAG Strakonicko Název

Správní oblast

Výměra (ha)

KP 10

Přešťovice

Strakonice

18,5

Přeštovice

KP 11

Strakonice

Strakonice

67,6

Strakonice, Přední Ptákovice, Hajská

Označení

Katastrální území

KP 12

Radošovice

Strakonice

45,6

Nové Strakonice, Přední Ptákovice, Radošovice u Strakonic

KP 20

Volyně

Strakonice

21,3

Nišovice

Popis hranic plochy Plocha je vymezena S od Přešťovic mezi silnicí I/4 a vodní plochou o šířce cca 350m Plochy na V okraji Strakonic jsou situovány mezi ZÚ a železnicí a mezi železnicí a silnicí směr Hajská. Navazuje na stávající průmyslovou zónu. Plochy jsou vymezeny 0,5km V od Radošovic mezi silnicí I/4 a železnicí a mezi silnicí I/4 a el.vedením VVN a zemědělským areálem Plocha navazuje na J okraj ZÚ Volyně a je vymezena v šířce 300m až k přeložce I/4, na V je vymezena silnicí II/144, na Z stávajícím vodovodním řadem

Zdroj: Koncept ÚP VÚC Jihočeského kraje

115/116


Rozvojové plochy pro funkci sportovně rekreační (SR) Tyto plochy nejsou na řešeném území navrženy. Ačkoliv se na řešeném území nenacházejí žádné rozvojové plochy SR, bylo zde vytipováno středisko cestovního ruchu nadregionálního významu (město Strakonice), středisko cestovního ruchu regionálního významu (město Volyně) a středisko cestovního ruchu nadmístního významu (obec Štěkeň). Cestovní ruch má v řešeném území značný potenciál vzhledem k velkému množství historických a kulturních památek, pravidelnému pořádání kulturních a společenských akcí a malebné krajině vhodné pro pěší turistiky, cykloturistiku a hipoturistiku. Je vhodné nadále rozšiřovat stávající infrastrukturu cestovního ruchu, vhodných přírodních a historických atraktivit zvýšit jejich potenciál rozšířením nabídky produktů cestovního ruchu a vytvořit rozmanitou nabídku volnočasových aktivit s cílem prodloužit pobyt turistů v dané oblasti. Z hlediska zemědělské produkce se předpokládá stále větší odklon od klasické zemědělské činnosti a přechod k mimoprodukčním funkcím zemědělství, rozvoji agroturistiky a pěstování technických plodin pro zpracovatelských průmysl a energetiku. Jako vhodnými kroky pro další rozvoj řešeného území se jeví především zpracování marketingové koncepce území MAS LAG Strakonicko včetně analýzy atraktivity území pro podnikatelské aktivity i turisty. Tato analýza pomůže objasnit, zda návštěvnost řešeného území je dána spíše dobrou polohou (I/4 Praha – Strakonice – státní hranice) nebo více vlastní atraktivností území bez ohledu na geografické umístění. Na jejím základě je možno přesně definovat nejvhodnější kroky z hlediska marketingu MAS LAG Strakonicko a co nejúčinnějších investičních akcí. Dále je nutné dobudovat rychlostní komunikaci R 4, a tím zkvalitnění stávající páteřní infrastruktury, a vymístit dopravu mimo města je spojeno se zlepšením kvality života v daném území. Kvalitní a dostatečná páteřní infrastruktura je determinující pro další rozvoj území. Oblast koncepčního a strategického plánování je na daném území zanedbaná. Neexistují téměř žádné koncepce zabývající se problematikou rozvoje podnikání, cestovního ruchu, regionálním marketingem, podporou přílivu investic v řešeném území, EVVO či památkovou péčí. V současné době pracuje město Strakonice na komunitním plánu, chybí však komunitní plán řešící území celé SO ORP Strakonice. Strategické plánování je zastoupeno především strategickými rozvojovými plány mikroregionů dolní a střední Pootaví a šumavského Podlesí. V současné době je zpracováván strategický plán města Strakonice a mikroregionu Strakonicko.

116/116

Strategická analýza území MAS LAG Strakonicko

Recommend Documents