Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu
Stráň nad Huťským potokem CZ0712191
1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Stráň nad Huťským potokem Kód lokality: CZ0712191 Kód lokality v ÚSOP: 3249 Rozloha (ha): 0,8037 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2008/25/ES Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 950
1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 0,4447 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 55,3 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 2171
Kategorie PP
Název U žlíbku
Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 0,3385 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 42,1 Navrhovaná kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní památka - část Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 0,0205 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 2,6 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti NEJSOU
1.3 Územně správní příslušnost Olomoucký kraj Dotčené obce Protivanov
Dotčená katastrální území Protivanov
1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Souvrství mořského spodního karbonu (břidlice, droby, slepence). Geomorfologie: Drahanská vrchovina. Pedologie: Kambizem dystrická.
Krajinná charakteristika, reliéf: SZ orientovaná svažitá louka v mělkém údolí, cca 630 m n. m., od jihu a západu stíněná vzrostlým smrkovým lesem. Sklon louky cca 1 až 10 stupňů. Biota Hlavní část lokality tvoří svažitá louka se společenstvy svazu Violion caninae (T2.3B Podhorské a horské smilkové trávníky bez výskytu jalovce obecného Juniperus communis) s dominující smilkou tuhou (Nardus stricta) a výrazným zastoupením třezalky skvrnité (Hypericum maculatum). Vyskytuje se zde významná a poměrně bohatá populace hořečku českého (Gentianella bohemica), početnost kvetoucích rostlin meziročně značně kolísá od několika desítek až po více než 2000 kvetoucích rostlin. Z dalších významných druhů se na lokalitě vyskytuje například srpice barvířská (Serratula tinctoria) nebo čilimník nízký (Chamaecytisus supinus). Vzhledem k tomu, že předmětem ochrany je hořeček český, nebyly na lokalitě prováděny specializované zoologické průzkumy. Je zde možné předpokládat výskyt běžných druhů živočichů zemědělské krajiny a některých běžných lesních druhů, obývajících smrkové porosty. Uvedený název hořeček český (Gentianella bohemica) vychází z taxonomie a názvosloví použitého při tvorbě přílohy II směrnice č. 92/43/EHS (směrnice o stanovištích). V odborné literatuře je tento taxon uváděn jako poddruh hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox bohemica), pro jednotnost dokumentů je však v textu SDO užíván původně použitý název.
2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Druhy Název předmětu ochrany: hořeček český * Gentianella bohemica Kód předmětu ochrany: 4094 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace
Min
Max
Jednotka Kategorie Podíl populace
stálá populace
320
1300
jedinci
15 % ≥ p > 2 %
Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu
Zachovalost Izolace dobré zachování
Cílový stav předmětu ochrany: Cíleným managementem je potřeba udržet početnost populace minimálně jako v době vyhlašování EVL a umožnit rozšíření hořečku i na další části lokality. * označuje prioritní druh
2.2 Nároky předmětů ochrany Druhy Název předmětu ochrany: hořeček český * Gentianella bohemica Kód předmětu ochrany: 4094 Popis nároků předmětu ochrany: Hořeček český byl u nás dříve poměrně hojně rozšířen, zejména v jižních a jihozápadních Čechách a na Českomoravské vysočině. Rostl na pastvinách, krátkostébelných loukách, sečených vlhčích loukách a na mnoha narušovaných stanovištích (okraje cest, lomů, lesní lemy apod.). V posledních desetiletích se však jeho početnost výrazně snížila. V současné době se tak vyskytuje jen na několika desítkách lokalit, převážně na stávajících či čerstvě opuštěných pastvinách a pravidelně sečených loukách s rozvolněným zápojem drnu. Jde o dvouletý druh, který potřebuje pro úspěšné vyklíčení semen přítomnost narušených míst bez zapojeného drnu a s vhodným půdním mikroklimatem (zejména dostatek vlhkosti). Rostliny kvetou v druhém roce vývoje v období od poloviny srpna do začátku listopadu, semena dozrávají prakticky až do zámrazu. Hlavní příčinou ústupu druhu jsou změny v obhospodařování krajiny, zejména upouštění od extenzivní pastvy ovcí, koz a skotu. V případě absence pastvy dochází většinou k zahuštění bylinného porostu a populace hořečku pak poměrně rychle zanikají. Základním předpokladem úspěšné péče o lokality hořečku je tak zabránění hromadění biomasy a vytvoření podmínek pro vyklíčení druhu a přežívání semenáčků. Optimálním základním typem managementu je časně letní seč nebo pastva. Seč v období srpen až září, zejména pokud se opakuje v několika letech po sobě, má na populace hořečku prakticky zničující dopad. V mezických porostech je optimálním managementem popsaná seč v uvedených termínech, v ostatních typech porostů včetně sv. Violion caninae je lepším řešením extenzivní pastva (ovcí, koz i hovězího dobytka, méně vhodné je zřejmě využití koní) v průběhu května a června (maximálně do začátku července). Časně letní seč či pastvu je na většině lokalit vhodné či přímo žádoucí doplnit sečí či pastvou pozdně podzimní, po odkvětu a uzrání semen hořečku, což nastává nejdříve v polovině října, většinou však ještě později. Pokud z jakýchkoli důvodů nelze zajistit extenzivní pastvu (časně letní či podzimní), lze ji i v sušších typech porostů nahradit sečí, a to ve shodných termínech. V tomto případě je pak žádoucí mechanické účinky pastvy (disturbanci travinného porostu a půdního povrchu) nahradit speciálním managementem. Pro úspěšné klíčení semen a přežívání semenáčků je potřeba vytvořit prostor v travinném porostu, a to nejlépe podzimním obhospodařováním (seč, shrabání a odstranění hmoty, podzimní pastva, popř. vyvláčení nebo ruční vyhrabání železnými hráběmi) po vysemenění rostlin, tj. cca na přelomu října a listopadu (ve vyšších polohách lze i dříve). Lze také rozdělit lokalitu na třetiny a provádět podzimní seč a výhrab (případně pastvu s odstraněním nedopasků) vždy jen na určité části nebo částech. Tam, kde je to možné, je velmi vhodné použít k výhrabu
železné brány, jinde je nutné je nahradit velmi pečlivým vyhrabáním železnými hráběmi tak, aby byl výrazně narušen drn. Vzhledem k široké škále vegetačních typů a klimatických podmínek, ve kterých se druh vyskytuje, je však potřeba péči navrhovat u každého naleziště individuálně a přihlédnout k ekologickým podmínkám stanoviště v dané oblasti. Obhospodařování se též poněkud odlišuje ve velkých stabilizovaných populacích (důraz na pravidelné odstranění biomasy) a v populacích malých (důraz na vytvoření prostoru pro klíčení semen a přežívání semenáčků).
2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán
2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán
2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti V minulosti sloužila lokalita pravděpodobně jako pastvina. V 80. letech 20. století byla bez obhospodařování a v jihozápadní části v prudším svahu na místě bývalého lůmku vznikla černá skládka. Počátkem 90. let (pravděpodobně roku 1992) byla velká část lokality nevhodně zalesněna smrkem ztepilým (Picea abies) a smrkem pichlavým (Picea pungens). Už v té době však členové místních nevládních organizací lokalitu jedenkrát ročně kosili a vyhrabávali (nejčastěji v době květu hořečků, přičemž jednotlivé rostliny byly obsekávány) a v roce 2002 se podařilo vyjednat likvidaci vysazených smrků (v té době byly již cca 2 m vysoké). V první fázi byla odstraněna většina vysázených smrků na hlavní louce s výskytem hořečku a pařezy byly ručně vykopány. Ponecháno bylo několik solitérních smrků rozptýlených na louce, aby nedošlo k příliš rychlé změně stanovištních podmínek (tj. vlhkosti, oslunění). Také nebyla vykácena část vysázeného smrkového porostu v místě skládky a v ploše pod skládkou. Ponechané solitérní smrky na louce byly následně v dalších letech postupně odstraňovány. Od roku 2003 je lokalita obhospodařována dvakrát ročně (seč s výhrabem na přelomu května a června; dosečení otav a výhrab koncem října). Uvedené zásahy měly zásadní význam pro zachování stanoviště a populace hořečku, následná pravidelná péče je nezbytná k udržení příznivého stavu předmětu ochrany. Také bude nutné v nejbližší době vyřešit problém smrkových porostů stínících lokalitu. Zbytek vysazeného smrkového porostu na ploše pod skládkou postupně dorůstá a společně se vzrostlými smrky v okolí bývalé skládky a smrkovým porostem podél jižní hranice EVL po významnou část dne stíní přilehlé části hlavní hořečkové louky. Výrazně tak ovlivňují mikroklima a omezují plochu s příznivými podmínkami pro výskyt hořečku - populace hořečku tak dnes obývá jen centrální a severovýchodní část hlavní louky.
2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP U žlíbku Autor: Krátký M., Dostalík S., Dubová Z. Schválil: Krajský úřad Olomouckého kraje Datum schválení: 5. 6. 2012 Platnost od-do: 5. 6. 2012 - 31. 12. 2021
3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany Na lokalitě je nutné zajistit péči, která umožní zachovat či zlepšit podmínky pro výskyt silné populace hořečku mnohotvarého českého. Toho je možné dosáhnout zejména zajištěním pravidelného kosení lokality a každoročním narušováním drnu a odstraňováním staré biomasy. Kosení by mělo probíhat 1-2x ročně. První seč by měla proběhnout v červnu, nejlépe v jeho druhé polovině, nejpozději však do konce měsíce - pozdější sečí (v červenci) jsou už často usekány vrcholky lodyh vyrůstajících rostlin hořečku, dochází k jejich oslabení a vytvoření menšího množství květů a semen. Druhá seč by proto měla proběhnout na podzim po dozrání semen (je důležité zralost semen předem pečlivě prověřit), na méně kvalitních plochách bez výskytu hořečku pak může proběhnout už na konci léta, aby měla větší efekt na vegetaci a pomohla tak postupnému zlepšování kvality lučního porostu. Pokosená hmota musí být velmi pečlivě shrabána a odstraněna z lokality. Po druhé seči by pak mělo proběhnout každoroční narušování drnu a odstraňováním staré biomasy (v období listopad až březen). Zásah musí být poměrně radikální, je nutné narušit drn a pohledově odstranit nejméně 90 % mechorostů. Po zásahu (seč, vyvláčení či vertikutace) musí být na ošetřené ploše patrno alespoň 50 % volných ploch obnažené země, tj. země, kde bude sice řídký drn, ale kde nebude příliš nadzemní biomasy. Je nutné, aby šlo o obnaženou zem, nikoli jen odkryté starší (hnědé) vrstvy stařiny. Vhodnou alternativou k sečení je extenzivní pastva, která však musí být vhodně regulována, aby se dobytek nezdržoval na lokalitě dlouhodobě na jednom místě a aby nebyly cenné plochy příliš rozšlapány. Proto je nutné pastvu provádět jen krátkodobě, v jarním a podzimním období (květen-červen, polovina října-listopad), s vhodným počtem zvířat a se zajištěním nocování zvířat v ohradě mimo oblast výskytu hořečků. Pastvu je nutné provádět mimo období květu a zrání semen hořečku. V případě pastvy je nutné zabezpečit její celkově skutečně extenzivní charakter. Toho lze dosáhnout buď malým počtem zvířat na jednotku plochy (zhruba 0,5–1,0 velkých dobytčích jednotek/ha, tj. 0,5–1 ks dospělého skotu na 1 ha, resp. 3–5 ks ovcí či koz na 1 ha) po celou dobu pastvy, nebo větším počtem zvířat, ale v krátkých (cca týdenních, max. dvoutýdenních) periodách, oddělených zhruba dvoutýdenními časovými úseky bez pastvy, vždy však jen v celkovém časovém rozmezí uvedeném výše. První způsob lze aplikovat kdykoli, druhý způsob je vhodný zejména pro časně letní pastvu, neboť cílem je v této části sezony u lokalit se stabilizovanými populacemi hořečku především odstranění rychle rostoucí nadzemní biomasy, nikoli výrazná disturbance porostu (počet pasených zvířat je ovšem třeba stanovit podle množství biomasy, krátkodobě je možno připustit až 5 VDJ/ha). V každém případě je třeba zabezpečit, aby se zvířata během pastvy z jakýchkoli důvodů neshromažďovala na místech výskytu hořečků. Po skončení letního i podzimního cyklu pastvy nebo i během nich je nutné pokosením likvidovat nespasenou biomasu (nedopasky), včetně odstranění pokosené hmoty mimo lokalitu. Na lokalitě bude vhodné také odstranit nepůvodní vysazené smrky a sanovat černou skládku v jihozápadní části lokality. Před vlastní sanací skládky bude nutné provést průzkum uloženého materiálu a naplánovat přesněji rozsah a postup prací. V rámci sanace by měla být následně odkrytá plocha překryta vrstvou vhodné zeminy, která by vyhovovala hořečkům (půda chudá na živiny, spíše mírně kyselá). Následně po sanaci by pak měly být na těchto plochách obnoveny luční porosty vhodné pro výskyt hořečků (zalučnění původními lučními druhy, dosušování zde části sena z cenných ploch, pravidelné sečení). Solitérní smrky ponechané dosud na louce kvůli diverzifikaci světelných a vlhkostních poměrů budou nahrazeny vhodnými listnatými stromy (např. jeřáb, bříza). Sazenice budou vyzdviženy z náletu poblíž lokality a vysazeny v blízkosti smrků. Po rozrostení nových stromů a poskytnutí lokálního stínu budou pak smrky skáceny. Kromě těchto opatření v samotné EVL by bylo vhodné zajistit některá opatření i v jejím bezprostředním okolí. Prvním takovým opatřením je vytvoření nárazníkového pásma mezi loukou s výskytem hořečků a sousedícím polem. Za tím účelem by měl být zalučněn a pravidelně udržován minimálně několik metrů široký pás podél severovýchodní hranice EVL, který by chránil nejcennější plochu před působením pesticidů a hnojiv, před rozoráváním okraje louky a dalšími negativními vlivy. Zatravnění by mělo být provedeno méně produkční směsí s převahou nízkých trsnatých druhů, které umožní pozdější obohacení porostu o cílové druhy okolních smilkových trávníků např. dosušováním sena, posbíraným osivem apod. Navrhované složení travní směsi pro zatravnění: 10 % jetelovin (štírovník růžkatý) a 90 % trav, z toho 35 % výběžkatých (kostřava červená výběžkatá 15 %, psineček obecný 10 %, lipnice luční 10 %) a 55 % trsnatých (kostřava ovčí 25 %, trojštět žlutavý 15 %, tomka vonná 15 %). Při obohacování porostu o druhy ze smilkových trávníků (dosušováním sena, posbíraným osivem) by se v prvních letech neměl na pole cíleně zanášet hořeček. Pro dosušování je proto vhodné využít sena z 1. seče (červnové). Z podzimní 2. seče by měla být z hořečkové louky použita pouze biomasa z ploch, kde je hořečků méně nebo kde se nevyskytují.
Druhým opatřením v bezprostředním okolí EVL je pak minimalizace zastínění okrajových částí lokality těsně sousedícím smrkovým porostem. Za tím účelem by měl být odkácen pás stromů (smrků) podél jihovýchodní hranice EVL, což zajistí zlepšení světelných podmínek pro výskyt hořečků. Managementová opatření vychází ze schváleného záchranného programu pro hořeček český.
3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Vhodný interval Kalendář pro management
2 Kosení lehkou mechanizací Kosení Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Sečení 1-2x ročně lehkou mechanizací, úklid a odstranění pokosené hmoty (sena) z plochy. 3x za 2 roky 6, 8
1 Ruční kosení Kosení Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Sečení 1-2x ročně ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem, s pečlivým vyhrabáním a odstraněním biomasy. Podzimní seč je nutné provádět až po dozrání semen hořečků (nutné vždy zkontrolovat). Biomasa by měla být likvidována mimo EVL. Při sečení je vhodné ponechávat pro hmyz a některé druhy rostlin několik neposečených plošek, zabírajících celkově cca 1/5 plochy a mozaikovitě rozmístěných po lokalitě. Umístění nesečených plošek je nutné každoročně měnit. Pokud bude plocha pravidelně každoročně vyvláčena (rozrušování drnu bránami s odstraněním vyvláčené biomasy), je možné v některých letech časně letní seč vynechat (sečení 1-2x ročně). Vhodnou alternativou pro sečení je extenzivní pastva ovcí a koz v květnu až červnu, která by měla být doplněna podzimní sečí nebo podzimním přepasením v době od poloviny října do listopadu. Pastva je velice vhodná, je však nutné dodržet některé základní podmínky. Je nutné zajistit, aby se dobytek nezdržoval na lokalitě dlouhodobě na jednom místě a aby nebyly cenné plochy příliš rozšlapány. Proto je nutné pastvu provádět s vhodným počtem zvířat (ca 3–5 ks ovcí či koz na 1 ha při dlouhodobějším pasení nebo podle podmínek 2x-4x vyšší počet zvířat při krátkodobém, jedno- až dvoutýdenním přepasení), a zajistit nocování zvířat v ohradě mimo oblast výskytu hořečků. Také je nutné zajistit sečení nedopasků. 2x za 1 rok 1. seč - 2. polovina června, 2. seč - 2. polovina října až listopad (kosit až po dozrání semen)
Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření
3, 4 Ruční kosení Kosení Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Sečení 2x ročně ručně vedenou sekačkou nebo křovinořezem, s odstraněním biomasy. Biomasa by měla být likvidována mimo EVL. 2x za 1 rok 6, 8
1 Rozrušování drnu strojově
Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Speciální opatření na podporu druhů/stanovišť Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Opatření má zajistit narušení kompaktního drnu a odstranit starou biomasu za účelem podpory úspěšného klíčení semen a přežívání semenáčků hořečků. Je možné využít středně těžké brány nebo vertikutátor. Narušování drnu je nutné provádět až po dozrání semen hořečků a podzimním sečení. Je nutné zvolit vhodnou míru narušování, aby porosty nebyly poškozeny plošně a populace hořečku tak nebyla oslabována. Ošetřenou plochu je nutné po vyvláčení či vertikutaci ještě pečlivě vyhrabat a odstranit získanou biomasu (likvidovat mimo EVL). Po kompletním zásahu (seč, vyvláčení a vyhrabání) musí být na ošetřené ploše patrno alespoň 50 % volných ploch obnažené země, tj. země, kde bude sice drn, ale nebude příliš nadzemní biomasy. Je tedy nutné, aby šlo o obnaženou zem, nikoli starší (hnědé) vrstvy stařiny. Případně je možné přibližně 1x za 5 let použít místo strojního narušování drnu narušování ruční, kovovými hráběmi. To je nutné opět provádět až po dozrání semen hořečků a podzimním sečení a je nutné zvolit vhodnou míru zásahu, aby porosty nebyly poškozeny plošně a populace hořečku tak nebyla oslabována.
Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka
1x za 1 rok 11 - 3
Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření
1 Jiné opatření Jiné Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Smrky budou nahrazovány vhodnými listnatými dřevinami (např. jeřáby, břízy). Vybrané listnaté stromy budou vysazeny poblíž smrků a po jejich uchycení a rozrostení budou smrky odkáceny. Vysazované stromy budou vyzvednuty z náletu v blízkém okolí lokality a budou po vysazení chráněny proti okusu pletivovou ochranou. V případě špatného ujímání břízy je možné břízu vyset ze semen (nejlépe v zimě na sníh). 10 - 11
4 Odstranění odpadků či skládky Odstranění odpadu Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Na základě průzkumu bude odstraněn nevhodný materiál navezený v minulosti na černou skládku na části svahu a dotčená plocha bude pak překryta vrstvou zeminy vhodné pro tuto lokalitu a růst hořečků (živinami chudá půda, spíše mírně kyselá). 11 - 2
3, 4 Kácení stromů Péče o stromy mimo les Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Vykácení porostu přibližně 100 mladých a 50 starších stromů smrku ztepilého a odstranění biomasy. Pod mladým porostem smrku provést vyhrabání a úklid jehličnatého opadu. 11 - 2
3, 4 Zatravnění Zatravnění - regionální nebo běžná směs Gentianella bohemica (hořeček český) 4094 Zatravnění by mělo být provedeno méně produkční směsí s převahou
Kalendář pro management Poznámka
nízkých trsnatých druhů, které umožní pozdější obohacení porostu o cílové druhy okolních trávníků, např. dosušováním sena, posbíraným osivem apod. Navrhované složení travní směsi pro zatravnění – 10 % jetelovin (štírovník růžkatý) a 90 % trav, z toho 35 % výběžkatých (kostřava červená výběžkatá 15 %, psineček obecný 10 %, lipnice luční 10 %) a 55 % trsnatých (kostřava ovčí 25 %, trojštět žlutavý 15 %, tomka vonná 15 %). Při obohacování porostu o druhy ze smilkových trávníků (dosušováním sena, posbíraným osivem) by se v prvních letech neměl na pole cíleně zanášet hořeček. Pro dosušování proto využít sena z 1. seče (červnové). Z podzimní 2. seče by měla být z hořečkové louky použita pouze biomasa z ploch, kde je hořečků méně nebo kde nejsou. 6, 11
4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady BRABEC, J. (2010). Záchranný program hořečku mnohotvarého českého (Gentianella praecox subs. bohemica) v České republice. Aš. 61 s., 11 příloh. Zpráva. HÁKOVÁ, A.; KLAUDISOVÁ, A.; SÁDLO, J. et al. (2004). Zásady péče o nelesní biotopy v rámci soustavy Natura 2000. PLANETA. XII, 8, s. 1-132. 1213-3393. CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky: Habitat catalogue of the Czech Republic. 2., upr. a rozš. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 445 s. ISBN 978-80-87457-03-0. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2008). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. 1. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 163 s. ISBN 978-80-87051-38-2.
4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Správa chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví a krajské středisko Olomouc Zpracovatel: Mgr. Petr Kovařík, Ph.D. E-mail:
[email protected] Organizace: AOPK ČR, Správa CHKO Litovelské Pomoraví a KS Olomouc Zpracovatel: Mgr. Hana Kleinová E-mail:
[email protected] Datum zpracování: 29. 10. 2013
5. Seznam zkratek AOPK ČR
Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
ES
Evropský seznam
EVL
Evropsky významná lokalita
KS
krajské středisko
LHO
lesní hospodářská osnova
LHP
lesní hospodářský plán
OP ZCHÚ
ochranné pásmo zvláště chráněného území
PP
přírodní památka
SDO
Souhrn doporučených opatření
ÚSOP
Ústřední seznam ochrany přírody
VDJ
velká dobytčí jednotka
ZCHÚ
zvláště chráněné území
ZOPK
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_orientacni_mapa.pdf
6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf
6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Jine.pdf CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Koseni.pdf CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Odstraneni_odpadu.pdf CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Pece_o_stromy_mimo_les.pdf CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Specialni_opatreni_na_podporu_druhu_stanovist.pdf CZ0712191_Stran_nad_Hutskym_potokem_Zatravneni_regionalni_nebo_bezna_smes.pdf
6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště NENÍ
6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU
