Magazín pro uživatele zemního plynu | Severomoravské vydání | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
str. 2 Údržba a kontrola plynových zařízení
str. 4 Karma bezpečnost při provozu dobře známého průtokového ohřívače
2
Aktuálně
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Údržba a kontrola plynových zařízení
Zásadní vliv na hospodárnost a bezpečnost provozu plynových spotřebičů má jejich údržba. Před zahájením topného období je nezbytné provést kontrolu seřízení plynového kotle, jeho topného systému a prověření funkce regulačních a bezpečnostních přístrojů a armatur. Běžnou součástí této prohlídky je také revize plynového zařízení, jež slouží k zachování bezpečného provozu po celou dobu topné sezony. Tuto činnost je nutno svěřit servisní organizaci, přičemž vynaložené náklady se vrátí ve formě nižší spotřeby plynu. Revizí se rozumí celkové posouzení plynového zařízení, při kterém se prohlídkou, zkouškou, příp. měřením kontroluje provozní bezpečnost a spolehlivost celého zařízení, nebo jeho částí. Při revizi domovní plynové kotelny s obsluhou se kontroluje i dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revizi smí provádět pouze revizní technik s příslušným rozsahem osvědčení odborné způsobilosti vystaveným pro tuto činnost organizací státního odborného dozoru, například Institutem technické inspekce
(ITI). O výsledku revize vystaví revizní technik „Zprávu o revizi“, ve které musí být uvedeny všechny zjištěné závady s termínem jejich odstranění. Závěrem revizní zprávy musí být jednoznačně konstatováno, zda je zařízení schopno bezpečného provozu, či ne. V případě, že není, nesmí být zařízení provozováno, dokud nejsou všechny závady odstraněny a není provedena nová revize s kladným výsledkem. Majitelům bytů a rodinných domků, které slouží k jejich bydlení a bydlení jejich rodinných příslušníků, není ze zákona dána povinnost provádět revize, přesto je velmi vhodné nechat si provést pravidelné kontroly a posouzení stavu plynových zařízení odborníkem z plynařské firmy. V dalším článku na čtvrté straně tohoto čísla Žijeme na plný plyn se zaměříme na kontrolu plynového spotřebiče, který je stále ještě velmi rozšířen – na průtokový ohřívač teplé vody nebo-li lidově karmu. Redakce
Plynová zařízení jsou ve smyslu vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 21/1979 Sb., ve znění vyhlášky č.554/1990 Sb. vyhrazeným zařízením a podléhají podle vyhlášky č.85/1978 Sb. pravidelným revizím. Výjimku z tohoto nařízení mají podle vyhlášky č. 85/1978 Sb, §1, od. 3 pouze ta plynová zařízení, která jsou v osobním užívání uživatelů bytů a místností nesloužících k bydlení – zde není povinnost provádění revizí dána zákonem. Ale i tak je uživatel bytu ve smyslu zákona 458/2000 Sb. za bezpečný provoz, kontrolu a údržbu plynového zařízení plně odpovědný.
VÁŽENÍ ZÁKAZNÍCI , MILÍ ČTENÁŘI , také jste se těšili na den, kdy vyjdete ven a Vaše tváře pohladí první jarní sluníčko? Jak by ne, vždyť jsme na něj všichni celou dlouhou zimu čekali. A také na to, abychom termostaty na našem topení mohli konečně vypnout, protože o teplo našich domovů se po několik dalších měsíců postará příroda. Dovolte nám podpořit pohodu jara druhým letošním vydáním našeho časopisu. Co v něm najdete? V obsahu čísla se opět vracíme ke stále žádanému a často diskutovanému tématu bezpečnosti provozu plynových zařízení, zejména jejich údržby a kontroly, nabídneme Vám inspiraci ke stavebním úpravám a instalacím plynových zařízení a v neposlední řadě Vám představíme jedinečný projekt skupiny RWE týkající se sponzoringu českého filmu. Na regionální stránce pak najdete informace přímo z Vašeho regionu. A pokud máte chuť a čas, můžete třeba vyluštit naši křížovku a vyhrát některou z připravených cen. Máte-li nějaké dotazy či náměty, neváhejte je napsat na adresu redakce. Vaše ohlasy nám pomáhají lépe poznat a plnit potřeby Vás - našich zákazníků. Přeji Vám hodně jarního sluníčka a mnoho pohody s naším časopisem. Ing. Kateřina Zlá členka redakční rady
OBSAH Údržba a kontrola plynových zařízení str. 2 Co dělat, když skončí čas zimního topení str. 3 Karma - bezpečnost při provozu str. 4 RWE - energie českého filmu str. 5 Z regionu str. 6 Krokodýli a Rafťáci – nové pojmy v kinematografickém slovníku str. 7
Hlavní téma
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Co dělat, když skončí čas zimního topení Pokud jsme během topné sezony zjišťovali spotřebu zemního plynu a známe tepelnou ztrátu našeho obydlí, můžeme si buď sami nebo u odborníka zkontrolovat, zda spotřeba zemního plynu odpovídá klimatickým poměrům, typu a provozu kotle, a je úměrná tepelným ztrátám.
Můžeme zjistit, že spotřeba plynu je vyšší než optimální a potom lze hledat příčinu. Spotřebu zemního plynu ovlivňuje také příprava teplé vody a intenzita využívání sporáku na vaření. Pokud víte, že Váš kotel je staršího data výroby a není vybaven modulací výkonu, navíc je to atmosférický kotel s přerušovačem tahu napojený kouřovodem na komínový průduch, může Vám shora uvedená prověrka spotřeby ukázat, za jakou dobu by se Vám vyrovnala investice do soudobé technologie topného zdroje, kterou je kondenzační kotel. Pokud jste zaznamenali v topné sezoně časté zavzdušňování systému v topných tělesech v nejvyšším nadzemním podlaží, je letní období vhodné také k odstranění této nepříjemnosti. Ale vraťme se ke kondenzačnímu kotli. Je sice dražší o cca 10 až 15 tisíc korun než běžný kotel, ale jeho provoz dokáže přinést o cca 20 až 30 % nižší provozní náklady na palivo. Stavební úpravy Prověrka provozu nás může přivést k nutnosti zvýšit komínové těleso v případě, že atmosférický kotel má problémy s odkouřením a při nevhodném směru větru dochází k výronu kouřových plynů do prostoru, kde je kotel instalován. U provedení TURBO nám toto nebezpečí nehrozí. Stavební úpravy budeme potřebovat také v tom případě, že jsme se rozhodli pro podlahové vytápění v některých částech domu nebo bytu. Pro dokonalé využití výhod kondenzační technologie potřebujeme mít k dispozici nízkoteplotní topný systém. Nemusí se jednat jenom o podlahové vytápění, které takovým systémem bezpochyby je, ale i o vytápění s topnými tělesy dimenzovanými tak, že i při venkovní teplotě –15° C nám dokáží udržet obytný prostor na minimálně 20 až 22° C s teplotou topné vody 55° C na výstupu z kotle a teplotou zpětné vody maximálně 45° C. Tuto skutečnost může podpořit i dodatečná izolace stropů případně podlah a výměna původních zdvojených oken za současné výrobky, které mají nižší koeficient prostupu tepla. Můžeme si výkon našeho topného systému prověřit sami tak, že kotlový termostat přestavíme na shora
uvedených 55° C a budeme dva až tři dny sledovat teploty v obytných prostorách současně s venkovní teplotou. Z takto zjištěných hodnot se dá usoudit, zda je náš stávající topný systém vyhovující i pro nízkoteplotní provoz, případně tím zjistíme, ve kterých místnostech by bylo nutné zvětšit topnou plochu těles. U kondenzačního kotle nejsou teploty topné vody pod 60° C na závadu, naopak čím níže nám obvodový plášť našeho domu dovolí jít, tím lépe pro náš účet za plyn. Svoji výhodu má takový provoz nejen ve snížení nákladů na plyn, ale i v podstatně menším profilu odkouření. Nastavení tlaku Úpravy na topném systému při častém zavzdušňování horních těles spočívají většinou v přemístění oběhového čerpadla ze zpětné vody na výtlak, aby topný systém pracoval v přetlaku. U starších systémů byla zvyklost montovat oběhové čerpadlo na zpátečku a mezi čerpadlem a kotlem byla napojena expanzní nádoba. Potom čerpadlo pracovalo v přetlaku od svého výstupního šroubení až po napojení expanzní nádoby. Za napojením expanzní nádoby nasává sací strana čerpadla a největší snížení přetlaku v systému je na sacím šroubení čerpadla. Pokud se k této situaci přidruží malý tlak na vzduchové straně membránové expanzní nádoby, může se stát, že u nejvýše položených topných těles je provozní tlak v systému menší než atmosférický
3
a potom dochází k nasávání vzduchu do tělesa přes šroubované spoje. Tento stav se projeví tím, že při otevření odvzdušňovacího ventilku za chodu oběhového čerpadla nevytéká voda, ale je nasáván vzduch do prostoru tělesa. Správný tlak ve vzduchové části expanzní nádoby nastavíme následovně. Nejprve zjistíme statický tlak v soustavě tak, že při otevřeném odvzdušňovacím ventilku nejvýše položeného tělesa z něho právě začíná vytékat topná voda. Odvzdušňovací ventilek uzavřeme a dopustíme vodu do systému tak, aby tlak byl cca o 10 až 15 kPa nad hydrostatickým tlakem. Potom přes ventilek na vzduchové straně expanzní nádoby dofoukáme vzduchovou stranu o dalších 10 až 15 kPa nad tlak po dopouštění vody. Toto vše děláme za teploty vody v systému na hodnotě 20 až 22° C. Pro dobrý chod systému vždy před topnou sezonou zkontrolujeme tlak vzduchové i vodní strany za studena. Tímto seřízením zamezíme nejen zavzdušňování nejvyšších topných těles, ale zabráníme také vysokým hodnotám tlaku při provozní teplotě topného systému. Vzduchová strana expanzních nádob bývá z výroby natlakována na 150 kPa a to je pro topný systém v jednopodlažním objektu příliš mnoho. Po dosažení provozní teploty může tlak v systému přesahovat i 200 kPa a blížit se k otvíracímu tlaku pojistného ventilu, který může v běžných případech být buď 250 nebo 180 kPa. Z hlediska bezpečnosti provozu plynového kotle sledujeme těsnost plynové přípojky ve šroubovaných spojích a stav odkouření kotle. Pokud plynovým kotlem ohříváme i teplou vodu, kontrolujeme tyto hodnoty hlavně v letním provozu. Provozní prohlídku před každou topnou sezonou je možno doporučit nejen z hlediska bezpečnostního, ale i z hlediska provozních nákladů. Redakce
4
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Rady, tipy
Karma – bezpečnost při provozu
Dotazy čtenářů - odpovídá projektant vytápění
Ohřev teplé vody pomocí přímo topeného plynového průtokového ohřívače „tzv. karmy“ je mezi uživateli velmi rozšířený. V poslední době bylo publikováno několik případů havarijního stavu těchto zařízení, některé i s tragickými následky. Proto je v zájmu každého uživatele dodržovat základní pravidla pro bezpečný, ale také nejhospodárnější provoz karmy.
Jak se vyhnout cyklování a vychládání starého kotle, který není stavěn na nízkoteplotní provoz?
Kontrola netěsností Nejméně jednou ročně by takové zařízení mělo být prohlédnuto servisním technikem odborné plynařské firmy z hlediska těsnosti plynové přípojky a plynových armatur nutných k jeho provozu. Můžeme i sami provést kontrolu těsnosti pomocí pěnotvorného roztoku, kterým natíráme všechny šroubované spoje a sledujeme, netvoří-li se pod tímto vodním filmem bubliny signalizující únik zemního plynu. Protože plyn je odorizován látkou s výrazným zápachem, je možné zjistit jeho únik čichem. Další možnost je při delší přestávce v provozu sledovat plynoměr, i když malé množství unikajícího plynu nemusí plynoměr vůbec zaznamenat. Netěsnosti lze též vyhledávat vhodným detekčním přístrojem, kdy pomocí nasávacího zařízení (např. Universal 65) sledujeme výskyt CO v ovzduší. Únik kouřových plynů do prostoru bytu je zrádný v tom, že jedovatý oxid uhelnatý CO nezapáchá. Dolní mez výbušnosti zemního plynu se pohybuje okolo hodnoty 4,35 %. V kotelnách je používán detekční přístroj, jehož čidlo signalizuje výskyt metanu CH4 v ovzduší. Vyhledávání netěsností plamenem je přísně zakázáno. Při zjištění netěsností je třeba zkontrolovat ovzduší v místě netěsností a také v okolních prostorách, kde by se mohl unikající plyn hromadit ve sklepech, šachtách, kanálech. Při každoroční provozní prohlídce je servisním technikem prohlédnuta i teplosměnná plocha karmy a zabezpečovací zařízení - pojistka plamene a rychlouzávěr přívodu plynu. Obvykle technik vyčistí vnitřní prostor karmy od zbytků po hoření a zkontroluje její bezporuchový provoz.
Situaci by bylo možné řešit akumulační nádrží, do které by kotel delší dobu, přibližně dvakrát denně, teplo dodal, a v mezidobí by byl hlavní hořák vypnutý. Odstraní to cyklování za cenu investice do akumulační nádrže, která navíc zabere určitý prostor. Při znalosti tepelné ztráty vytápěného prostoru a roční spotřeby zemního plynu by po odečtení spotřeby na tělesa ústředního vytápění šla vyčíslit úspora vzniklá výměnou zdroje a také doba návratnosti takovéto investice. Důležitá je prognóza vývoje cen zemního plynu pro stanovení efektivity.
Dobrý odvod kouře Druhá závažná věc je dobrý stav odkouření, obzvláště u spotřebičů s přerušovačem tahu napojeným na komínový průduch. Komín by měl být opatřen chemicky odolnou těsnou vložkou a do ní napojeným těsným kouřovodem. Sami můžeme zkontrolovat zrcátkem vloženým čistícím otvorem do komínového průduchu, zda je kouřová cesta volná. Koruna komínu by měla být vyvedena 650 mm nad úroveň hřebenů okolních střech a při vzdálenosti komína více než 2,0 m od hřebene 650 mm nad takzvaný větrný úhel - čáru svažující se pod úhlem 10° z hřebene střechy směrem ke komínu. Další zjištění, které můžeme sami provést, je kontrola výronu kouřových plynů přes dolní okraj přerušovače tahu a to buď čichem nebo jemným vláknem přiloženým k okraji přerušovače tahu. Bylo by možné použít i dým z cigarety, který by měl být vtahován do odkouření a nikoliv opačně. Tahové poměry je možno doporučit k prověření nejen při různých směrech větru, ale také v letních parných dnech. Prokazatelné zjištění podtlaku v kouřovodu nám provede opět při provozní kontrole odborný technik. Ke zjištění tahu je třeba, aby komín byl prohřátý, to znamená plynový spotřebič v provozu. Tah je vlastně rozdíl hmotností teplých kouřových plynů a okolního vzduchu. Proto je také větší v zimě než v létě. Z toho důvodu se provádějí kontroly odkouření nejen v topné sezoně, ale hlavně za letního provozu, kdy jsou podmínky pro odvod kouřových plynů horší. A to je právě případ karmy, kterou provozujeme celoročně. Dostatečný přívod vzduchu Třetí důležitou podmínkou bezpečného provozu karmy je dostatečný přívod spalovacího vzduchu. Pro naši představu, pro spálení 1 m3 zemního plynu potřebujeme cca 10 m3 vzduchu. V dřívějším pojetí bezpečnostních požadavků pro provoz plynových spotřebičů byl požadován dostatečný vnitřní prostor, ve kterém byl plynový spotřebič instalován. V současnosti se posuzuje, zda je dostatečný infiltrační přívod
Václav Šolc
spalovacího vzduchu. Infiltrací je myšleno proudění vzduchu netěsnostmi spár kolem oken a dveří vzniklé rozdílnými tlakovými poměry okolního ovzduší na protilehlých stranách budovy. V dnešní době stále dokonalejších těsností těchto spár je tato kontrola nezbytná a při zjištění nedostatečné infiltrace je nutné toto řešit neuzavíratelným přiváděcím otvorem příslušného průtočného profilu. Provoz karmy je tím efektivnější, čím větší množství teplé vody je naráz ohříváno a naopak při častých malých odběrech s přestávkami je nutné znovu ohřát všechnu hmotu karmy, která v zápětí vychladne, a to se opakuje. Při takovém používání stoupá měrná spotřeba plynu na jednotku ohřáté vody a příprava teplé vody je dražší. Vše, co jsme v této úvaze uvedli, se týká hlavně spotřebičů s podtlakovým režimem a odkouřením do komína za použití přerušovače tahu. Naprosto jiná je situace u provedení TURBO, kde je spalovací prostor uzavřený od okolního prostředí. Přívod spalovacího vzduchu a odvod kouřových plynů je zajištěn ventilátorem nezávisle na tahu komínového průduchu a infiltračních netěsnostech staveb. Péče věnovaná plynovým spotřebičům se vždy vyplatí. Redakce
Z plynárenství
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Sponzorský projekt: RWE – energie českého filmu · Skupina RWE v ČR sjednotila své sponzoringové aktivity · Nový projekt na podporu českého hraného a dokumentárního filmu, filmových tvůrců, scenáristů, studentů a festivalů
V zimním čísle jsme Vás seznámili se záměrem sjednotit sponzoringové aktivity v rámci skupiny RWE v České republice. Z oblasti sportu jsme Vám představili projekt RWE - energie českého lyžování a jednu z vynikajících reprezentantek českého lyžování, boulařku Nikolu Sudovou. Nová sponzoringová strategie však pamatuje i na oblast kultury, konkrétně na podporu českého filmu. Jde o naprosto ojedinělý koncepčně řešený projekt, v rámci něhož šest regionálních distribučních společností v čele s RWE Transgas, podpoří v letech 2006 a 2007 českou kinematografii. Členové skupiny RWE v ČR plánují ročně podpořit vznik tří až pěti celovečerních hraných filmů. Ve spolupráci s TV Nova se jako koproducent budou v letošním roce podílet na uvedení nové komedie Karla Janáka Rafťáci, rodinného filmu Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli a filmové podoby románu Michala Viewegha Účastníci zájezdu. Rozhodnuto bylo také o podpoře nového filmu Matěje Mináče Anglická rapsodie, jež je dalším pokračováním vyprávění o záchraně stovek českých dětí těsně před začátkem druhé světové války sirem Nicholasem Wintonem. Příznivce dokumentární tvorby jistě potěší záměr spolupracovat také s Českou televizí při uvádění nových dokumentárních cyklů na obrazovky programů ČT 1 a ČT 2. Jen v roce 2006 bude díky podpoře skupiny RWE odvysíláno 27 televizních dokumentárních premiér. Vybrány byly nové díly Chaloupkova Kouzla Afriky,
další cestopis Na cestě či cyklus Třináctá komnata. Filmová nadace RWE & Barrandov Studio zahájila svou činnost 8. února letošního roku. Každý rok nadace vyhlásí dvě kola výběrového řízení a rozdělí mezi oceněné až 800 000 korun. Přihlásit se může vždy každý, kdo má doma hotovou synopsi, filmovou povídku či filmový scénář. Činnost nadace by měla vyplnit mezeru na českém filmovém trhu, kde je vysoká poptávka po původních scénářích a nedostatek prostředků na podporu nových autorů. Posláním nadace není jen rozdělit prostředky mezi oceněné scénáristy, ale v součinnosti s odbornými spolupracovníky nadace systematicky pomáhat dovést jednotlivé projekty až do samého finále. První kolo mělo svou uzávěrku poslední březnový den, výsledky budou slavnostně vyhlášeny na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary.
Jirka Mádl a Vojta Kotek v rafťáckých vodách
5
Na hledání nových osobností českého filmu se zaměřuje i další část projektu skupiny RWE v ČR. Jde o sponzoring FAMU, konkrétně o příspěvek do systému tzv. vnitřních grantů fakulty, jehož smyslem je podpora studentské tvorby. Projekt s názvem RWE – energie českého filmu také přispěje k popularizaci české filmové a dokumentární tvorby a zajistí prezentaci naší kinematografie v porovnání se světem. Partnerství s Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary a s Mezinárodním festivalem dokumentárních filmů Jihlava je v tomto směru logickým vyústěním konceptu, který podporuje práci českých filmových i dokumentárních tvůrců. Redakce
Obnovená Filmová nadace RWE & Barrandov Studio bude vyhlašovat každý rok dvě kola výběrového řízení na podporu české filmové tvorby
6
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Z regionu
Pomozte zachránit nosorožce V posledních desetiletích došlo k masovému a bezohlednému zabíjení desítek tisíc nosorožců pytláky, jejichž hlavní motivací je výnosný trh s nosorožčími rohy. Počty volně žijících nosorožců (s výjimkou nosorožce tuponosého) tak velmi rychle klesají a u některých druhů již přežívá jen méně než stovka kusů. V září 2005 proto Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA) vyhlásila již pátou ochranářskou kampaň pod názvem „ZACHRAŇME NOSOROŽCE“, ke které se přihlásila také většina zoologických zahrad v České republice. Cílem kampaně je rozšířit znalosti veřejnosti o způsobu života a chovu nosorožců a seznámit ji s nutností ochrany volně žijících exemplářů. Nedílnou součástí celé kampaně je také shromáždění finančních prostředků, které budou využity na podporu záchranných programů, právě pro nosorožce doposud žijící ve volné přírodě. ZOO Ostrava patří k prvním deseti evropským zoo, které se k účasti na této kampani
přihlásily. Chovu nosorožců zde věnují velkou pozornost a nosorožci právem patří k jejich chloubám. Severomoravská plynárenská, dlouhodobý partner ostravské ZOO, se v letošním roce rozhodla podpořit projekt „ZACHRAŇME NOSOROŽCE“, neboť tato obdivuhodná zvířata, stojící na pokraji vyhubení, si jistě zasluhující naši pozornost a podporu.
Svou návštěvou ZOO v Ostravě podpoříte i Vy jejich záchranu. Bližší podrobnosti o celém projektu najdete na www.zoo-ostrava.cz, v sekci ochrana přírody.
CENA ZEMNÍHO PLYNU PRO ZÁKAZNÍKY SEVEROMORAVSKÉ PLYNÁRENSKÉ, A.S. Roční odběr v pásmu nad – do MWh/rok
Cena za odebraný plyn Kč/MWh
Kapacita Kč/tis.m3/rok
Stálý měsíční plat v Kč
do 1,89
1 248,84
38,00
nad 1,89 do 9,45
1 053,15
61,00
nad 9,45 do 15
998,27
85,00
nad 15 do 20
998,27
103,00
nad 20 do 25
998,27
120,00
nad 25 do 30
998,27
138,00
nad 30 do 35
993,44
155,00
nad 35 do 40
993,44
173,00
nad 40 do 45
993,44
190,00
nad 45 do 50
993,44
208,00
nad 50 do 55
993,44
226,00
nad 55 do 63
993,44
248,00
nad 63
911,90
131 340,50
Ceny pro kategorii Domácnost, platné od 1. 4. 2006. Všechny ceny jsou uvedeny včetně daně z přidané hodnoty ve výši 19 %. 1 MWh = 1 000 kWh; 1m3 = cca 10,5 kWh
Aktuální ceny zemního plynu S účinností od 1. dubna 2006 vstoupily v platnost nové ceny zemního plynu, stanovené cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu. Změna cen zemního plynu odráží s několikaměsíčním zpožděním růst cen ropy a ropných produktů na světových trzích. Pro zákazníky Severomoravské plynárenské, a.s., v kategorii Domácnost, to představuje navýšení ceny o 1,37 %. Úplný ceník najdete na www.rwe-smp.cz. Redakce
Zajímavosti
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Krokodýli a Rafťáci – nové pojmy v kinematografickém slovníku Původní české komediální filmy slaví zasloužený comeback do našich kin.
V rámci projektu RWE – energie českého filmu se dočkala podpory i dlouho očekávaná nová česká komedie Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli. Autorka divácky mimořádně úspěšných komedií Jak vytrhnout velrybě stoličku a Jak dostat tatínka do polepšovny po letech vrátila hrdiny zpět na plátna a úspěšně zahájila distribuční pouť českými kiny. Za první čtyři dny dosáhla návštěvnosti převyšující 59 000 diváků. Takový výsledek řadí tento film na třetí místo historických tabulek premiérových víkendů mezi všemi českými filmy. Komedie rodinného typu je vděčný, avšak velmi náročný formát, jehož je Marie Poledňáková skutečným mistrem. Pro společnosti skupiny RWE v ČR se tak podporou právě tohoto filmu naskytla příležitost potěšit zákazníky - diváky filmem, který na českém filmovém trhu dlouho chyběl. Další film, jenž se těší z podpory projektu RWE – energie českého filmu, Rafťáci, kteří mají stejné hlavní postavy jako divácký hit Snowboarďáci, slibují opravdu hodně humoru a nečekaných komických situací. Již po prvním víkendu slavili obrovské úspěchy, kdy je vidělo 155 732 diváků.
Překonali tak i Tmavomodrý svět, který během prvního týdne zhlédlo 86 000 diváků, a vytvořili tak rekord v polistopadové éře české kinematografie. Podle autorů
jde ve filmu o spojení adrenalinových sportů a humoru. Děj se odehrává na divoké vodě, kam Dany s Filipem odjedou z donucení rodičů, aby se vše následně vyvinulo k všestranné spokojenosti. Kromě Vojty Kotka a Jirky Mádla se ve filmu objeví také Jiřina Jirásková, Veronika Freimannová či Milan Šteindler.
Redakce
Jirka Mádl a Vojta Kotek vyměnili snowboardy za raft v nové české komedii Rafťáci
Nový rodinný film Marie Poledňákové Jak se krotí krokodýli je jedním z těch, které se dočkaly oficiální podpory společností skupiny RWE v ČR
7
8
Magazín pro uživatele zemního plynu | ročník 3. | jaro 2006 | www.zijemenaplnyplyn.cz
Najdeš deset rozdílů?
Křížovka o ceny
Pro volný čas
Jména výherců z minulého čísla: M. Juris, Mělník; J. Libichová, Nymburk; M. Pichlová, Kutná Hora; J. Kastnerová, Čáslav; E. Limberg, Poděbrady; J. Čáslavský,Beroun 3; J. Chovančíková, Mělník; M. Král, Kolín 2; K. Nová, Hořovice; S. Šimčík, Mladá Boleslav; T. Kovaříková, Církvice; L. Hrušovská, Kralupy n. Vltavou; J. Pacáková, Velký Osek; K. Bořil, Úvaly; M. Penc, Tuchlovice; M. Miková, Mořina (okr. Beroun); V. Štefanová, Nymburk; B. Nosková, Beroun; M. Mlynář, Lysá nad Labem; H. Poživilová, Poděbrady 7; B. Fabiánová, Pardubice; V. Valušiak, Jilemnice; M. Klicnar, Hronov; B. Bittnerová, Chrudim; O. Krátký, Ústí n. Orlicí; V. Michálková, Lanškroun; M. Lisá, Jičín; J. Srncová, Moravská Třebová; L. Vinklerová, Hlinsko v Čechách; J. Nejman, Mladá Boleslav; D. Blažková, Kladno 2; K. Janusová, Turnov 2; E. Bednářová, Hronov; V. Macková, Velké Poříčí;M. Platilová, Chvaletice; J. Novotný, Hradec Králové 9; Z. David, Lázně Bohdaneč; M. Bulvová, Budislav; J. Kroc, Trutnov; A. Stará, Pardubice; J. Vozka, Jablonec nad Nisou; A. Nováková, Chomutov; D. Sloupová, Chomutov; M. Šrámková, Teplice; A. Hrdličková, Teplice; M. Durda, Liberec 4; A. Wanková, Liberec; R. Nováková, Chomutov; R. Choc, Liberec 8; A. Theuerová, Žatec; J. Salák, Teplice 1; H. Kinterová, Žatec; P. Hradecký, Děčín IV; L. Zavora, Chomutov; D. Ipserová, Ústí n. Labem; E. Čečrlová, Teplice; E. Kubalová, Most; M. Patáková, Litoměřice; S. Král, Žatec; J. Baumgartner, Ústí nad Labem 2; L. Kocián, Znojmo 2; M. Dostálová, Brno; I. Hodáčová, Třebíč; M. Hálová, Rousínov; P. Kodytková, Brno; M. Šrámková, Hradčovice; R. Vlčková, Nové Syrovice; J. Brych, Moravské Budějovice; I. Drápal, Prostějov; J. Svítil, Brno; M. Bradáčová, Třebíč; Z. Krejčí, Nové Syrovice; P. Kabelka, Zbraslav u Brna; K. Vaněk, Zlín; K. Veruzáb, Bílovice nad Svitavou; P. Severa, Brno; M. Kincl, Brno; Z. Doležal, Prostějov; F. Hartl, Prostějov; M. Pikola, Znojmo; Z. Plasová, Plzeň; M. Seidlová, Rokycany; M. Vozková, Klatovy; A. Křehký, Sokolov 1; K. Pokštefl, Klatovy 2; E. Šilpochová, Rokycany; A. Žaludová, Cheb; R. Valentová, Rokycany; D. Šebestová, Klatovy; S. Mikulica, Karlovy Vary; M. Rendlová, Plzeň; H. Zíbarová, Plzeň; S. Čerepešová, Karlovy Vary; A. Palicová, Oloví (okr. Sokolov); J. Kapic, Domažlice; J. Bastl, Horšovský Týn; F. Viták, Plzeň; Z. Mrva, Karlovy Vary; J. Eretová, Domažlice; Z. Nidlová, Cheb
Vyluštěnou tajenku zašlete do 15. 6. 2006 na adresu: Žijeme na plný plyn, Rantířovská 497, 586 05 Jihlava. Sto vylosovaných luštitelů odměníme fleecovou dekou s logem časopisu. Slosování správných odpovědí bude dne 19. 6. 2006. Soutěžící bere na vědomí a souhlasí pro případ výhry v soutěži s uveřejněním svého jména, příjmení a názvu obce bydliště v příštím vydání časopisu.
02
Žijeme na plný plyn
Magazín pro uživatele zemního plynu Vychází 3 x ročně Číslo: 2/2006 Uzávěrka čísla: 24. 3. 2006 Pro společnosti skupiny RWE v ČR vydává: Visual Agency s.r.o. Rantířovská 497, 586 05 Jihlava, IČ 25322401 Evidenční číslo: MK ČR E 15134 Redakční rada: František Kůst, JMP, Monika Čížková, RWE Transgas, Šárka Dvořáková, SČP, Kateřina Zlá, SMP, Alena Petrlíková, STP, Lenka Samková, VČP, Alena Srbová, ZČP Adresy redakce v jednotlivých regionech: Jihomoravská plynárenská, a. s., Plynárenská 499/1, 657 02 Brno Severočeská plynárenská, a. s., Panská 3354/16, 401 17 Ústí nad Labem Severomoravská plynárenská, a.s., Plynární 2748/6, 702 72 Ostrava - Moravská Ostrava Středočeská plynárenská, a. s., Novodvorská 803/82, 142 01 Praha 4 Východočeská plynárenská, a. s., Pražská 702, 500 04 Hradec Králové Západočeská plynárenská, a. s., Ed. Beneše 2439/70 - 2438/72, 304 77 Plzeň Foto: Archiv JMP, RWE Transgas, SČP, SMP, STP, VČP, ZČP; ShutterStock, Visual Agency a ZOO Dvůr Králové Tisk a distribuce: R MEDIA, spol. s r.o. Náměty, připomínky a dotazy rádi přivítáme na e-mailové adrese:
[email protected]