INFORMAČNÍ VĚDA 23. 11. druhá přednáška 19. století – proslulo rozšiřováním informací, proměnilo společnost technicky: 1. polovina století páry 2. polovina století elektřiny Hlad po informacích posunuje kupředu Ameriku. 19. století - rozšiřují se technické, průmyslové a obchodní univerzity – jsou rovnocenné humanitním oborům. Ve vědě dominuje DIFERENCIACE VĚDY – dělení na vědní obory: - Na pomezí jednoho vědního oboru vznikají další, zejména v oblasti přírodních věd (Nejprve potřebovala společnost matematiku a aritmetiku, geometrii, zeměměřičství a astronomii – vydělily se z filozofie) – v 19. století dochází k rychlému tříštění vědních oboru. Opačný proces INTEGRACE VĚDY (tedy převedení znalostí jednoho oboru do druhého – kupříkladu kosmonautika – výsledky se využívají v mnoha dalších vědních oborech) – převažuje ve 20. a 21. století. 20. století navazuje na předchozí procesy, i válečné operace vedly ke zdokonalení (nejen zbraní, ale i jiných prostředků – kupříkladu počítačů). - objev televize - lety do vesmíru - počítače Od 60. let 20. století – projevují se faktory společné vyspělým zemím obou bloků i rozvojových zemí – přibývá informačních pramenů, počtu vědců, zvyšují se výdaje na vědu a vývoj- zvyšuje se počet studentů a publikací. (rapidně
narůstá množství patentů a časopisů – stagnující křivka se rychle zvyšuje).
Paradoxně – NÁRŮST vede ke zhoršení orientace ve všech materiálech. 70. léta – nejdokonalejší přístroj u nás – ORMIG - obtížné zpracování informací (v té době u nás nebyly počítače) Informační exploze tedy vedla k informační krizi – nebyly tak dobré stroje, aby vyhledávaly informace, docházelo ke ztrátám orientace o výzkumech a výsledcích, které už byly publikovány. Byly narušeny vazby publikování. IK postihla západ, východní blok i rozvojové země. PROBLÉM MIZÍ AŽ S NÁSTUPEM NOVÝCH INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. Informační exploze – vedla také ke vzniku samostatného vědního teoretického oboru, který mapuje koloběh informací ve společnosti – INFORMAČNÍ VĚDY Prof. Cejpek: Informační věda je vědou o rozmanitých formách informace, o
informačních tocích, procesech a systémech. Chápeme ji jako vědu o
zprostředkování informací ve společnosti a o psychologických a společenských účincích těchto jevů a procesů. Příčiny a důsledky informatizace společnosti – Do 90. let minulého století se mluvilo o informatizaci. 2. VYMEZENÍ JÁDRA OBORU INFORMAČNÍ VĚDA 2.1. Potřeba teoretické informační disciplíny: - vzniká potřeba vzniku – je to pozvolný proces, který se odehrává v teoretických kruzích. V celém světě se rozbíhal podobně: - potřeba vzniká na vysokých školách - v institucích knihovnického charakteru - univerzitních pracovištích Vývoj byl odlišný: ZÁPAD – Library and inform. Scienst – z proudu velkých knihoven - Computer scienst – počítačová věda Oba směry se vyvíjejí současně VÝCHOD – Informatika (dnešní informační věda) Vznikly – OSNOVY INFORMATIKY – ruské, vedoucím týmu Michajlov, Grinanoskij a Čornyj – část svazku byla přeložena do angličtiny a citována u řady vědců v 70. létech. ČESKÁ a SLOVENSKÁ INFORMATIKA – měly dobrou úroveň Jiří Toman – nebyl přímo informatik, populizátor: jak si vést a pořádat vědeckou dokumentaci, jak s odbornými informacemi pracovat. Augustin Merta, Ivan Wiesenberger, doc. Josef Straka – Působili na Karlově univerzitě, přednášeli, teoretikové, přispívali do časopisů. Jiří Fogl – překládal hodně z angličtiny Na Slovensku působil Ing. Marek Cigánik Informácie vo vede a technike – nepůsobil na UK Tito autoři byli uznávaní i na západě. V 60. létech se více překládala literatura ze Západu (zejména Fogl). Ruská invaze v r. 1968 přibrzdila vývoj české informatiky. K dalšímu zabrždění přispěla následná normalizace v 70. létech. Řada teoretiků byla nucená odejít (prof. Cejpek odešel do Bratislavy – zákaz publikační činnosti). Program zaštítěný stranickým požehnáním byl zadán v 60. létech –
vedoucí programu byla Věra Kubátová – pokračoval krátce i v době normalizace. V roce 1972 byl projekt uzavřen, výsledky nesměly být publikovány. Užíval se název informatika – v době normalizace prosazuje Straka sociální informační vědu – sociální informatika – obor se vyvíjel do konce 80. let. Od roku 1990/1991 – informační věda Obor dnes nemá kmenový tištěný časopis. Na Slovensku vychází KNIŽNICA a INFORMÁCIE. Informační věda ve světě Kořeny oboru – není jednotný názor na to, co vývoj ovlivnilo:
Při zpětném pohledu na vznik Informační vědy zde vidíme dvě výrazné tendence, které se vzájemně ovlivňovaly:
1) Někteří teoretici kladou na první místo příspěvky amerických teoretiků: - W. BUSH. As we my Thing (Takové je moje myšlení). V roce 1945 v časopise Atlantic – popsal výhled do budoucnosti fikce od dialogu, který může být veden - DAVIS + RUSH – schéma informační vědy – napsali společnou knihu Davisovo schéma informační vědy: jádro oboru A) Teoretické disciplíny, ze kterých IV čerpá – filozofie, sociologie, psychologie, logika B) Disciplíny z informačních technik a technologie výpočetní techniky, telekomunikace C) Zkušenosti velkých institucí, informační charakter knihovny, informační instituce Všechny tři body A, B, C se protínají – průnik naznačuje, že IV si bere z mnohých disciplín a zkušeností – je multidisciplinárním oborem. Její vývoj není plně stabilizován. Tím, že čerpá z celé řady oborů, čerpá terminologii ostatních oborů a posunuje jejich význam. 2) Vývoj válečných operací ovlivnil vývoj počítačů (byly používány při výrobě atomové zbraně, pro výpočty balistických drah, při špionážní práci: dešifrace, seznamy nacistických pohlavárů) – byly napojeny na médium. Počítače informace třídily. Kvalitativní zlom: John von NEUMAN – stanovil 3 základní požadavky na počítače: a) zapamatování si b) zpracování c) dialog s obsluhou
ADVAC – první počítač. Koncepce J. von Neumana dokončena v roce 1952. Dochází k neustálému zdokonalování, širší využití – 70. a 80. léta minulého století na západě. 2.2. Tendence k obecné vědě - silný trend v 70. letech – informatika spěje k obecné vědě o informacích: 60.-70. léta INFORMATIKA 1972 – SOCIÁLNÍ INFORMATIKA 1989 – INFORMAČNÍ VĚDA 2.3. Teoretická a aplikovaná informační věda Ovlivňování VT je rozhodující a aplikovaná IV se rozvíjí v souladu s vývojem výpočetní techniky. Ovlivňuje i teoretické aspekty. 3. INFORMACE a JEJÍ ZÁKLADNÍ DRUHY 3.1. Pojem informace Dlouho unikal pozornosti filozofů. Středověcí vládci i myslitelé věděli, že je důležité mít přesné informace, ale nevedlo je to k tomu, aby se pojmem zabývali. 20. léta 20. století – objevují se náznaky v díle J. H. Sherra: dokumentace a organizace myšlení – náznaky potřeby, poznání pojmu. Na pomezí 2. svět. Války přichází N. Wiener – definuje pojem informace z hlediska potřeb kybernetiky, kterou založil. Potřeboval definovat informaci i zpětnou vazbu. Jeho nejobecnější definice: INFORMACE JE NÁZEV PRO
OBSAH TOHO, CO SI VYMĚŇUJEME S PŘIRODOU, KDYŽ SE JÍ PŘÍZPŮSOBUJEME A PŮSOBÍME NA NI SVÝM PŘIZPŮSOBOVÁNÍM.
Řada autorů po Wiesnerovi přišla s definicí z hlediska různých oborů: C. E. Shannon teoretik, logik, matematik, v době války povolán k anglickému letectvu – zabýval se možnostmi dimenzování kanálu a hodnotí informace z kvantitativního hlediska. Dokázal definici zpracovat, ale nedělal rozbor obsahu – kapacita obsahu - přenos informace Komunikátor č. 1 Zdroj od Z–K = Shannon přispěl k poznání pojmu informace,
Komunikátor č. 2 dekoduje příjemce D–P i když jednostranně.
Doposud nemáme ani jednotně uznávanou definici pojmu informace.
INFORMACE – základní druhy jsou 3 Fyzikální, bilogická a sociální
FYZIKÁLNÍ
INFORMACE BIOLOGICKÁ
NEMÁ žádné speciální Části pro příjem Přepracování a využívání
MÁ speciální části pro příjem přepracování a využívání
(nerostná příroda)
NEMÁ sémantický obsah (nedokáže hodnotit významovou hodnotu
(živá)
MÁ primitivní sémant. Obsah (schopnost živočichů zpracovat jistý druh informací –zachování jedince, rodu, schopnost čápů odletět do teplých krajin z místa kde žijí
SOCIÁLNÍ
(lidská společnost) MÁ přirozené a umělé části pro příjem, přepracování a využiv. - písmo, poč. pamět MÁ dokonalý sémant. obsah
Entropie – neurčitost Když přidáme informací Do systému- sníží se jeho Entropie NELZE oddělit od ostatních VZNIKÁ jako důsledek Vlastností hmoty, máme vnímání informací Jen nepřímý důkaz a pozorování z -
VZNIKÁ záměrným pozorováním všech tří prostředí
Fyzikální informace – nedokážeme informace v nerostné přírodě izolovatinformace přesto existují. Existuje zákonitost mezi neurčitostí (entropie) a existencí. Příklad: po náročném dni v knihovně zařazuji knihy – zvýším úroveň informačního systému. Biologická informace prochází živým organismem, reaguje – existuje přímý důkaz. Sociální informace Příklad: Komunikace delfínů – z jednoho moře do druhého, nerozuměli si plně atlantický delfín a tichomořský delfín. Příklad: Volavka šedá – pozorování volavky v ZOO – když děti krmily rybičky umělým krmivem, shlukly se ryby. Volavka se naučila krmivo nabrat do zobáku – rybařila – odpozorovala informaci – Je to, či není proces myšlení?
Jednotlivci živé přírody dokážou využít informace pro sebe, zejména pro zachování rodu. Sociálních informací je nejvíce, jsou nejrozsáhlejší, zabýváme se a zkoumáme záležitosti, které se netýkají jen zachování rodu – člověk – kulturní a sociální nádstavba. ČLOVĚK – záměrně zkoumá veškerá tajemství svého života i okolního světa, fyzikálních a biologických informací. Člověk dokázal vytvořit umělou paměť – ukládá informace, uchovává je, zpracovává je a přepracovává.
Uzlíkový systém – písmo – katalogizační lístek – paměť v počítači
Pro závěr 3. a 4. otázky – definice pojem informace v současnosti Pojem informace chápeme dnes ve třech rovinách - fenomén - proces - zboží FENOMÉN – jev – označujeme jako to, co je na člověku nezávislé (vznikne třeba blesk) Informace je nezávislá na existenci člověka, byla tu dříve než se člověk vydělil z přírody a bude i tehdy, až člověk existovat nebude. PROCES – vědomé a nevědomé Setkáváme se s nimi denně. Nevědomé – kupříkladu na ulici velké množství hluku (mozek na základě zkušeností informace filtruje, nezabývá se jimi detailně). V případě ale, že auto zaskřípe, vyjede z dráhy – je to jiný hluk, upoutá pozornost
Proces vědomí: učení, touha něco si zapamatovat. Logické řazení informací ZBOŽÍ – jako zboží zvláštního charakteru, výraz pragmatického přístupu - ocenění informací – poplácení, patenty. Poskytnutím informace ji poskytující neztrácí!!! (profesor vysvětluje učivo několika generacím, třídám… postupuje opakovaně více subjektům). 4. SOUČASNÝ STAV VÝKLADU POJMU INFORMACE 4.1. Teoretický vývoj 70.-90. léta (McHall, Dretske, Frölich, Bergström) V této otázce nastínit předchozí vývoj. O definici informace nebyl dlouho zájem. V 60. – 70. – 80. létech se pojem INFORMACE stává z hlediska filozofického důležitým pojmem – pojem informace jako filozofická kategorie.
70.-80. léta – knihovnictví – bez upřesnění pojmu se nepracuje dobře 1988 – Helsinky – sekce informace. Český zástupce byl vyslán, nešel na tuto konferenci. Závěry nebyly publikovány. Helsinská konference u nás zapadla. Výsledky nebyly konfrontovány. Celá řada teoretiků však na její závěry navazovala – zpětný pohled prof. CURRÁS První dvě teorie byly rozebírány, zástupci však nebyli přítomni. Další dvě přednesli jejich tvůrci sami. 1. teorie JOHNA McHALLA - informace z hlediska praktického využití – informace jako zboží – čím více informací je k dispozici, tím je analýza a výběr variant rozhodnutí adekvátnější. Informaci vyměňujeme, platíme, vyvíjíme úsilí, abychom některé informace získali. Pragmatický přístup rozvinul princip informačního průmyslu. Teorie byla
pozměňována, zdokonalována a to se děje dodnes.
2. teorie DRETSKE – velmi složitá teorie (kromě jiného tvrdí „Na počátku všeho byla informace, svět se jaksi dostavil později) – v článku rozebírá prof. Currás – vycházel z poznání smyslového, poznávacího, rozlišuje mezi poznáním a významem. Jestliže Shannon nepřihlížel k obsahu informace, Dretske vychází ze sémantické (jazykový význam), významové hodnoty informace. 3. teorie THOMAS FRÖLICH – přítomný na helsinské konferenci. Přednášel na odborné knihovnické škole. Parafrázoval Reného Descarta a jeho výrok MYSLÍM, TEDY JSEM. Říká: Existuji, tedy jsem. Zabývá se myšlením – komplexním procesem asimilace (přizpůsobení, splynutí) 4. teorie BERGSTRÖM Fin pracující v USA, byl na konferenci. Pečlivě zkoumal fyziologické funkce mozku. V SSSR připravovali kosmické lety, snažili se odhadnout, co to s kosmonauty v izolaci udělá – BAJKONUR – pokus – adepty zavřeli do makety kosmické lodi –
drželi je v tichu, jednou za den jim podali kusé informace – několik dní zvládli za několik měsíců se z nich staly doživotně poznamenané trosky. Mozek je tedy naprogramován na určitý počet informací – podprahový počet informací poznamenává člověka vývojově. Bergström přirovnal mozek k mlýnu,který musí promílat zrní – jinak to má velmi negativní výsledek. Jeho práce měly význam při tom, jak má zpracovávat informace počítač.
4.3.Dílo Josefa Šmajdě V současnosti se pojem INFORMACE a snahy o filozofické definování zkoumá v souvislosti se dvěma dalšími pojmy: - struktura (jak je zaznamenána) a – evoluce (vývojový stupeň)
5. SOCIÁLNÍ INFORMACE 5.1. V souvislostech se zaměřením informační vědy ČLOVĚK – poskytuje – přijímá – přetváří informace KOMUNIKUJE - člověk – člověk (skupina, instituce) - člověk – stroj (mobil, počítač, hodinky…) - člověk – živočich Při komunikaci vznikají sociální informace – mnohoznačné, není lehké je definovat. V 70. létech, v čase sociální informatiky – pokoušela se o definici celá řada vědců. 5.2. Zdroje Žatkuliakovo schéma je v něčem zastaralé, ale mapuje hlavní zdroje a naznačuje základní vztahy VNITŘNÍ (vše, co si dovede vybavit v paměti-mobilizace Soustředění) ZDROJE VNĚJŠÍ Vnitřní Z – rozum jednotlivce – energie – emoce Vnější Z – poznání – pracovní proces – společnost (to rozkreslení byste měli, milí přátelé, nalézti v zeleném Žatkuliakovi, nějak mi to na počítači nejde namalovat) 5.2. Druhy sociální informace Žatkuliak dělí na tři druhy jednoduše a logicky Konvenční – pozdrav, hovory o počasí, něco hezkého přidat k rozhovoru, z hlediska odborného ovšem tyto informace zdržují Masová – Informace odborného i vědeckého charakteru se dostávají do sdělovacích prostředků Odborné – odborné i vědecké 5.3. Vlastnosti sociálních informací KVANTIFIKOVATELNOST – komplexnost, časovost informací, využitelnost informací, úplnost informací MĚŘITELNÉ – podobně jako ve sportu, co lze měřit (atletika) – v některých sportech jde o subjektivní dojem. KVALITATIVNÍ – platnost (poměřujeme se současným stavem poznání), objektivnost, pravdivost.
