STENOZÁPIS ze 17. zasedání Zastupitelstva hl.m.prahy ze dne

STENOZÁPIS ze 17. zasedání Zastupitelstva hl.m.Prahy ze dne 29. 4. 2004 Prim.

B é m : Vážení členové zastupitelstva, dámi a pánové, vážení a milí hosté, konstatuji, že je možné zahájit 17. zasedání ZHMP. Srdečně vás na dnešním zasedání vítám. Zasedání bylo řádně svoláno, byli na něj pozváni všichni členové ZHMP. Dovolte mi, abych připomenul, že jako předchozí jednání, i dnešní průběh se přenáší na internetové stránce na adrese www.Praha-město.cz. Podle prezence je v této chvíli na zasedání přítomna nadpoloviční většina členů ZHMP. Konstatuji, že zasedání s 62 členy zastupitelstva je usnášeníschopné. Z dnešního zasedání se písemně omlouval pan mgr. Karel Fischer - přijde po 11. hodině, paní zastupitelka Reedová přijde o 15 minut později. V této chvíli nejsou v zasedací síni ZHMP přítomni zastupitelé Koželuh, Prokeš, Stádník, Vavřinec Dorazil a Vlasák. Dámy a pánové, obdrželi jste návrh pořadu jednání. Mimo tento návrh vám byl rozdán na stůl materiál, který nebyl uveden v návrhu pořadu jednání. Tento materiál projednala rada v úterý 27. dubna na svém řádném zasedání a s ohledem na jeho důležitost doporučuje, aby byl zařazen na dnešní projednání. Jedná se o tisk Z 006 - zpráva o přípravě hl. m. Prahy na čerpání fondu EU k zajištění informace o možnosti přípravy projektů v rámci jednotného programového dokumentu pro Cíl 2. Dále jste obdrželi k bodu 15 tisk Z 999 - dopis nám. Blažka a dodatek k důvodové zprávě. Do bloku informací vám byl navíc rozdán tisk Z 008-informace o realizovaných opatřeních a kontrolách provozoven, ve kterých dochází k nákupu použitého zboží nebo zboží bez dokladu nabytí, k přijímání tohoto zboží do zástavy nebo zprostředkování jeho nákupu nebo přijetí do zástavy. Dále tisk Z 011 - informace o zajištění bezpečnosti na území hl. m. Prahy po dobu konání mistrovství světa v ledním hokeji, tisk Z 015-infomrace o postupu přípravy na čerpání finančních prostředků v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3, a tisk Z 018-informace o stavu projednávání návrhů zákonů, které předložilo hl. m. Prahy Poslanecké sněmovně ČR. Na včerejším politickém grémiu jeden ze závěrů a žádostí bylo zařadit tisk týkající se intezifikace a výstavby ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově jako jeden z prvních bodů dnešního zastupitelstva za tisky pana nám. Paroubka. Přesto s ohledem na dopisy, které jsme obdrželi a které vám také byly rozdány na stůl, s ohledem na závažnost tohoto tématu a potřebu reagovat na některé ze včerejších i dnešních akutálních připomínek mě požádal pan radní Gregar, aby tento tisk byl zařazen na pořad jednání s fixním časem 11.30 h. Proto si dovolím vás požádat, abyste respektovali požadavek věcně příslušného radního. Tisk bych si dovolil zařadit za tisky pana nám. Blažka za tisk s poř. č. 16, tisk Z 989 s tím, že bude zařazen k projednání v 11.30 h. Zároveň jsem byl požádán panem nám. Bürgermeisterem o možnost vysvětlit a dotatečně stáhnout navržený tisk týkající se problematiky Kongresového centra Praha. Požádám pana nám. Bürgermeistera o stručný komentář. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Věc má spíše technickou a legislativní povahu. Důvody pro stažení s předkladatelem materiálu, místopředsedou představenstva a předsedou finančního výboru panem Štrofem a s představenstvem i s dozorčí radou KCP: nic nechceme měnit na plánu restrukturalizace úvěru, zajištění jeho splácení po dobu 10 let a vymanění se tak s cash flow okamžitých potíží KCP. Problém je v tom, že existuje zákon, který upravuje možnost veřejné podpory i subjektům na trhu stoprocentně vlastněnými obcí nebo krajem. Zákon jasně říká, že před projednáním v zastupitelstvu je třeba znát vyjádření Úřadu pro hospodářskou soutěž. Bohužel, vyjádření bude zpracováno pravděpodobně během dneška a zítřka. Není k dispozici. Určitě se k tomu vrátíme v nezměněné podobě v květnu, protože tento krok považujeme za rozumný a jsme i ve shodě s výbory. Nemůžeme ale dělat dnes krok, který je v rozporu se zákonem, byť tento zákon pravděpodobně 1. května končí, protože ho překrývá legislativa Evropské unie. Dnes jsme ale v takové situaci. Prim.

B é m : Děkuji panu nám. Bürgermeisterovi. Tisk Z 994, č. 36, je na žádost předkladatele navržen ke stažení z dnešního projednávání. Dámy a pánové, než nechám hlasovat o návrzích na doplnění programu, dovolím si obrátit pozornost na pana zastupitele Bílka a Matouše. Žádám vás, zda byste byli ochotni ověřit zápis a usnesení z dnešního zasedání. Vidím souhlasné vyjádření. Děkuji předem.

Nyní můžeme přistoupit k hlasování o návrzích na dozařazení některých tisků. Před tím si ale dovolím otevřít rozpravu. Do ní je přihlášen pan zastupitel Gragar. Dávám mu slovo. P.

G r e g a r : Chtěl jsem požádat zastupitelstvo, aby vzalo v úvahu argument, který byl přednesen pro fixní zařazení bodu na program jednání s tím, že jsou zde přítomni zástupci Pražské vodohospodářské společnosti včetně kompletní dokumentace, která byla zpracovávána v průběhu přípravy, takže zastupitelé mají možnost učinit do té doby technické dotazy na pana ing. Chytila a na pana ředitele Rezka. Prim.

B é m : Slovo má pan dr. Hvížďala.

H v í ž ď a l a : Co jste, pane primátore, navrhl, a co navrhuje pan radní, je to, co jsme se domluvili na politickém grémiu. Tam zaznělo stanovisko, že to chceme projednat v dopoledních hodinách. K tisku Z 994 jsem chtěl říci - a pan nám. Bürgermeister to v předposlední větě řekl, že musíme počítat s tím, že od 1. května bude legislativa velmi výrazně změněna. Myslím si, že neprojednáním tisku se můžeme po 1. květnu dostat do vážných potíží. Jsem rád, že je rada s těmito legislativními změnami seznámena. Myslím si, že do budoucna to může tomuto předkladovému tisku působit velké problémy a potíže. P.

P.

B é m : Další přihlášený není, diskusi k návrhu programu mohu uzavřít. Obracím se na vás s návrhem na dozařazení tisku Z 006-zpráva o přípravě hl. m. Prahy na čerpání fondů EU. Důvod, proč se rada rozhodla k zařazení na posledním řádném zasedání v úterý 27. dubna a proč se na vás obracím s žádostí, abyste souhlasili s tímto návrhem na projednáním příslušného tisku: v noci z pátku na sobotu vstoupí ČR oficiálně do EU. Jedním z nejcitlivějších a nejčastěji diskutovaných témat je otázka, do jaké míry bude ĆR a kraj Praha schopen čerpat finanční prostředky ze struturálních fondů. Jak jistě dobře víte, hl. m. Praha má pro přípravu programu a projektů čerpání ze strukturálních fondů vytvořen kompetentní odbor. Pravidelně, minimálně jednou za měsíc, se na svých řádných zasedání rada hl. m. Prahy tímto problémem zabývá. Dnes musím bohužel konstatovat, že tak, jak si myslím, že je relativně dobře připraveno hl. m. Praha na čerpání ze strukturálních fondů, nelze říci o řídících a motinorovacích orgánech. V případě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 je jím ministerstvo pro místní rozvoj, v případě Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 je ministerstvo práce a sociálních věcí. V tuto chvíli nemáme k ruce nezbytné nástroje jako je příručka pro předkladatele projektů, operační manuál, metodika pro zpracování příslušného projektu a příslušné tabulkové části s jasným výkladem, v jaké formální podobě mají být předloženy. Odpovědnost leží na bedrech řídících orgánů, v tomto případě ústředních orgánů státní správy. Musím konstatovat, že tyto materiály v ruce nemáme. Z toho důvodu se nemůžeme pustit do vypsání formální a zcela zákonné legitimní výzvy. Jsem osobně přesvědčen, a rada hl. m. Prahy mi dala za pravdu, že v této chvíli si nemůžeme dovolit žádné velké zpoždění. Proto se na vás obracíme s žádostí o schválení návrhu na vypsání aspoň předběžné výzvy. Co bude znamenat? V zásadě to, že bude facilitovat celý proces přípravy jednotlivých projektů, umožní věcnou konkrétní diskusi, negociace nad jednotlivými návrhy mezi cílovými příjemci a hl. m. Prahou, resp. kompetentními odbory hl. m. Prahy a zrychlí celý proces přípravy tak, abychom v okamžiku, kdy ministerstvo pro místní rozvoj a ministerstvo práce a sociálních věcí dostojí svým závazkům a předloží nezbytné metodické manuály pro předkladatele projektu, okamžitě mohli navázat na tento předběžný proces s formálně úplnými a věcně i de jure legitimními výzvami. V tomto ohledu se rada obrací na zastupitelstvo jednak se zprávou o přípravě hl. m. Prahy na čerpání fondů a zároveň s informací o možnosti vstoupit do tohoto procesu na úrovni předběžných výzev. Dovolím si nechat hlasovat o návrhu na zařazení tisku Z 006-zpráva o přípravě hl. m. Prahy na čerpání fondů EU a zajištění informace o možnosti přípravy projektů v rámci JDP 2. Tento tisk se navrhuje zařadit na pořad jednání za bod s poř. č. 3. Kdo souhlasí s návrhem na zařazení tisku? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 62-0-1. Návrh byl přijat.

2

Dámy a pánové, v této chvíli s konstatováním, že tisk řešící problematiku ústřední čistírny odpadních vod - jedná se o tisk Z 953, bude zařazen s fixním termínem 11.30 h, a tisk Z 994 je stažen z programu dnešního jednání na žádost předkladatele a zpracovatele, si dovolím nechat hlasovat o návrhu pořadu dnešního jednání jako celku. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 66-0-1. Návrh byl přijat. Schválili jsme pořad dnešního jednání. Obracím se na vás s návrhem na zvolení návrhového výboru ve složení: předseda ing. Zdeněk Kovářík, členové: pan mgr. Jan Choděra, zastupitel Michal Gregor, ing. Petr Jírava, mgr. Karel Fischer, pan dr. Marian Hošek a Petr Zajíček. Do diskuse je přihlášen pan dr. Hvížďala. P.

H v í ž ď a l a : Nejsem sice přihlášen, ale pan mgr. Fischer se omlouval z dnešního jednání.

Prim.

B é m : Pan mgr. Fischer přijde před 11. hodinou. Tajemníkem navrhuji paní dr. Děvěrovou, ředitelku odboru legislativního a právního. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 65-0-2. Návrh byl přijat, složení návrhové komise bylo schváleno. Můžeme přistoupit k projednání bodu podle schváleného pořadu jednání - tisk Z 959. Předkládá pan nám. Paroubek. Nám.

P a r o u b e k : Dámy a pánové, z pověření rady vám předkládám tisk Z 959 ke změně návratné finanční výpomoci poskytnuté hl. m. Praze v r. 2003 Ministerstvem financí ČR účelově určené na realizaci dopravních staveb a navazujících investic v městské infrastruktuře související s víceúčeovými halami určenými pro pořádání mistrovství světa v ledním hokeji v r. 2004 na účelovou dotaci pro hl. m. Pahu. Ministerstvo financí poskytlo po zdlouhavých jednáních hl. m. Praze v r. 2003 návratnou finanční výpomoc se splatností 5 let ve výši 740 mil. Kč účelově určenou pro Dopravní podnik, pro TSK na financování akcí autobusový terminál u stanice metra Českomoravská, rekonstrukce tramvajové trati v ul. Českomoravská a rekonstrukci komunikace Českomoravská. Vzhledem k tomu, že byla splněna podmínka stanovená ministerstvem financí a také Parlamentem ČR a mistrovství světa v ledním hokeji se v r. 2004 skutečně ve zmíněné hale koná, byla provedena změna financování ze strany ministerstva, a to z finanční výpomoci - z půjčky - na účelovou dotaci pro hl. m. Prahu. Navýšení rozpočtu vlastního hl. m. Prahy v kapitole 03-doprava o návratnou finanční výpomoc ve výši 740l mil. Kč za současnéoho navýšení kapitálových výdajů schválilo ZHMP 26. 6. 2003. Tehdy jsem podrobně vysvětloval složitý postup města v této oblasti a jsem rád, že zastupitelstvo tehdy pro to projevilo velké pochopení. Ukazuje se, že cesta, kterou jsme zvolili, cesta trpělivosti, je správná. Chci ještě dodat, že jsme v radě hl. m. Prahy dne 13. dubna schvalovali přijetí 40 mil. Kč státní dotace na tento účel. Výše státní dotace do rozvoje městské infrastruktury v souvislosti s pořádáním mistrovství světa v lední hokeji tak činí souhrnně 780 mil. Kč. Dalších 395 mil. Kč je do této infrastruktury v ulici Českomoravská a v jejím bezprostředním okolí investováno z rozpočtových zdrojů města, Dopravního podniku a TSK. Dalších 141 mil. vynaložil PVS především na překládky sítí. Souhrnně tak bylo z veřejných rozpočtů na tyto stavby související s pořádáním mistrovství světa v ledním hokeji, resp. s výstavbou víceúčelové haly ve Vysočanech, vynaložena částka 1315 mil. Kč. Státní dotace dosahuje souhrnné výše 780 mil. Kč. Prim.

B é m : Děkuji panu nám. Paroubkovi jako předkladateli tisku. Otevírám rozpravu. Nikdo není přihlášen, rozpravu mohu uzavřít. Předávám slovo návrhovému výboru.

P.

K o v á ř í k : Tisk Z 959 - návrh usnesení ve znění předloženém radou hl. m. Prahy beze změn.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Je někdo proti? Zdržel se? 59-0-0. Návrh byl přijat. Přistoupíme k projednání tisku Z 942. Předkládá pan nám. Paroubek.

3

Nám.

P a r o u b e k : Dámy a pánové, dalším materiálem, který vám předkládám k projednání, je tisk Z 942 k návrhu na úpravu rozpočtu hl. m. Prahy v kapitole 3 na r. 2004. Jedná se o navýšení rozpočtu letošního roku o částku 195960 tis. Kč určenou na dostavbu 4. provozního úseku metra C, první etapa, Nádraží Holešovice - Ládví. Navržená úprava rozpočtu města vyplývá ze smlouvy mezi hl. m. Prahou a Evropskou investiční bankou o poskytnutí druhé části úvěru na dostavbu uvedeného provozního druhého úseku metra ve výši 75 mil. eur. Tato smlouva byla podepsána v červnu 2002. S faktickým čerpáním úvěru bylo započato v loňském roce. První tranši ve výši 30 mil. Kč město čerpalo v dubnu a druhou ve výši 600 mil. Kč v červnu minulého roku. Poslední tranše o celkovém objemu 1054970 tis. Kč byla čerpána v říjnu minulého roku. Po odsouhlasení rozpočtových úprav ZHMP byly finanční prostředky obratem postoupeny Dopravnímu podniku. Na základě své žádosti město obdrželo 15. 3. t. r. od EIB čtvrtou tranši tohoto úvěru ve výši 195960 tis. Kč. Celkem částka čtyř tranší dosahuje výše po zaokrouhlení 1851 mil. Kč. Stejně jako u předchozích tranší je doba splatnosti stanovena i u tranše 195960 tis. Kč do r. 2023 s šestiletým odkladem začátku splácení. Rovněž konstrukce úrokové sazby za tento úvěr je pro město velmi výhodná na bázi priboru. Rada hl. m. Prahy svým usnesením č. 680 ze dne 20. dubna odsouhlasila naržené navýšení rozpočtu letošního roku a uložila mi předložit vám návrh úpravu rozpočtu ke schválení. Ještě bych chtěl říci, že ze 75milionového úvěru v euro zbývá dočerpat částka 8300 tis. euro, to znamená zhruba 270 mil. Kč. Jsme na samém konci čerpání a realizace trasy 4C1. Dámy a pánové, součástí materiálu jsou i základní informace týkající se výstavby této trasy metra. Pro plynulé zabezpečení realizace této významné investiční akce vám doporučuji schválit navrženou rozpočtovou úpravu letošního roku tak, aby finanční prostředky mohly být neprodleně postoupeny Dopravnímu podniku. Děkuji za pozornost. Prim.

B é m : Děkuji, pane náměstku. Otevírám rozpravu. Nikdo se nehlásí, rozpravu uzavírám. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Tisk Z 942 - návrh usnesení ve znění předloženou radou hl. m. Prahy beze změny.

Prim.

B é m : Můžeme přistoupit k hlasování. Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 61-0-1. Návrh byl přijat. Přistoupíme k projednání tisku Z 005. Slovo má pan nám. Paroubek.

Nám.

P a r o u b e k : Dámy a pánové, z pověření rady vám předkládám tisk Z 005 k návrhu na navýšení rozpočtu hl. m. Prahy v r. 2004 o účelovou neinvestiční dotaci ze Státního fondu rozvoje bydlení určenou do povodňového fondu hl. m. Prahy na opravu bytového fondu poškozeného povodněmi v r. 2002. Na základě příkazní smlouvy mezi Českou republikou zastoupenou Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a hl. m. Prahou, která byla schválena radou hl. m. Prahy 22. října 2002, podal Magistrát hl. m. Prahy žádosti o tento dotační titul ve výši 685800 tis. Kč. Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo hl. m. Praze finanční prostředky na uspokojení těchto požadavků dosud ve výši 574900 tis. Kč. Zůstalo tedy ministerstvem nepokrytých cca 110,9 mil. Kč. Jistě si vzpomenete v loňském roce touto dobou na kontroverzní mediální výstupy v této souvislosti produkované některými pracovníky ministerstva pro místní rozvoj a vzpomenete si i na pevný postoj hl. m. Prahy k této otázce. Myslím si, že se tento pevný postoj vyplatil, protože na základě nařízení vlády č. 59 z tohoto roku převzal financování Státní fond rozvoje bydlení, který dofinancoval zbývající částku 110900 tis. Kč. Navrhované rozdělení dotace z povodňového fondu hl. m. Prahy na opravu bytového fondu poškozeného povodní v r. 2002 pro městské části je v příloze v usnesení tohoto tisku. Když se podíváte na rozdělení, vidíte, že tyto částky jsou pokryty v plném rozsahu tak, jak byly požadovány. Prim.

B é m : Děkuji, pane náměstku. Otevírám rozpravu, do které je přihlášen pan zastupitel Mach.

4

Má slovo. P.

M a c h : Pane primátore, dámy a pánové, protože tato zpráva nebyla předmětem jednání finančního výboru, mám konkrétní dotaz. V důvodové zprávě se píše, že se materiál předkládá na základě telefonického sdělení ing. Jana Tykače. Táži se, zda 110 mil. již máme na účtě, nebo zdali byla podepsána s fondem bydlení konkrétní smlouva. Zdá se mi nenormální, že by se upravoval rozpočet na základě telefonického sdělení jakéhosi pána. Děkuji. Prim.

B é m : Odpoví pan nám. Paroubek.

Nám.

P a r o u b e k : Prosím ředitele FIS nebo vrchní ředitelku Javornickou. Byl jsem jist na 99 %, ale teď jsem si jist na sto procent. Peníze přišly na účet. Materiál byl zpracováván tak rychle, aby se dostal v řádných termínech na projednání do rady a zastupitelstva. Proto je tam uvedeno to, co bylo v té chvíli pravda, to znamená na základě telefonického sdělení. Prim.

B é m : Děkuji panu nám. Paroubkovi. Do rozpravy je přihlášen pan zastupitel Růžička.

R ů ž i č k a : Měl bych jeden dotaz. Z doplňujících prostředků dotace vyplývá, že do haléře byly proplaceny veškeré požadované výše dotace. Prosím o stručnou odpověď na jednoduchou otázku: jak byla požadovaná výše dotace objektivizována?

P.

H v í ž ď a l a : Vážené dámy a pánové, opakovaně na finančním výboru i na politickém grémiu jsme žádali, aby tisky finančního charakteru, které jsou podstatné, byly na finančním výboru projednány. Poslední finanční výbor probíhal včera v odpoledních hodinách bez toho, že by tento tisk, který byl dokonce rozdán zaastupitelům, byl na finančním výboru projednáván. Myslím si, že peripetie kolem něj, kdy důvodová zpráva začíná "na základě telefonického sdělení", pak tady pět minut čekáme, abychom se dozvěděli, zda sto milionů je nebo není na účtě, jsou věci, které by se neměly opakovat. Jako člen zastupitelstva a finančního výboru žádám opakovaně - když to nepomohlo jak na příslušném výboru, tak na politickém grémiu, aby všechny tyto tisky finančním výborem procházely. Vzhledem k tomu, že se jedná o částky ve stovkách milionů, aby důvodové zprávy nezačínaly tím, že někdo někomu něco telefonicky sdělí a nečekali jsme zde několik minut, až se řekne, zda daná částka je nebo není na účtě hl. m. Prahy. Prosím, aby tyto materiály byly příště pečlivě projednávány a aby k nim bylo pečlivě ze strany odboru přistupováno. P.

Prim.

B é m : Nikdo další do rozpravy přihlášen není. Dávám závěrečné slovo předkladateli.

Nám.

P a r o u b e k : K dotazu pana Růžičky. Tato záležitost byla objektivizována supervizí městských částí, přes které to prochází. Ony nejlépe znají potřeby. Dnes rozhodujeme o tom, aby jim peníze co nejrychleji přišly, aby je mohly dát těm, kteří na ně čekají. Pokud jde o pana dr. Hvížďalu, omlouvám se, formulace je neobratná. Dohlédnu na to. Přiznám se, že jsem již nečetl tisk podruhé. Kdybych si přečetl první formulaci, vyškrtl bych ji. Ve chvíli, když jsme projednávali celou věc, byla to pravda s tím, že peníze jsou na cestě. Nechtěli jsme čekat další měsíc, protože lidé čekat nechtějí. V materiálu žádný problém není. Povedlo se zajistit sto procent prostředků, které jsme požadovali. Málokdy se to rozpočtově povede. Toto bychom měli spíše ocenit. Prim.

B é m : Děkuji za závěrečné slovo. Můžeme přistoupit k hlasování. Slovo má předseda návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Tisk Z 005 - návrh usnesení ve znění předloženém radou hl. m. Prahou beze změn.

5

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 58-0-4. Návrh byl přijat. Dovolím si předat řízení jednání panu nám. Bürgermeisterovi a ujal bych se předkladu tisku Z 006. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Slovo má předkladatel tisku Z 006 pan nprimátor.

Prim.

B é m : Dámy a pánové, vážené zastupitelky a zastupitelé, dovoluji si jménem rady předložit vám na stůl informaci, kterou považuji za zásadní. Navíc si vás dovolím obtěžovat a pokusím se ukrást aspoň na chvíli vaši pozornost, abych vás seznámil s aktuálním vývojem stavu přípravy na čerpání ze struktárálních fondů. Za dva dny ČR vstoupí kdo EU. Vstup do EU pro Prahu z čistě ekonomického pohledu je mimořádně nevýhodný obchod. Je mimořádné nevýhodný obchod, protože pokud se budeme dívat pouze na tvrdá data, na čísla vycházející z hrubého domácího produktu, který ČR vygeneruje na území hl. m. Prahy a ročního poplatku, který ČR jako řádný člen EU bude platit, a maximální možnou výši prostředků, kterou z fondů EU získá, když to hodně ztrivializuji, poměr vychází na ose má dáti a dostal asi 6,5 mld. na úrovni toho, co Praha bude platit, a 1 1/2 až 1 3/4 mld. na úrovni toho, co hl. m. Praha může dostat. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dovolte, pane primátore - požádám v kuloáru lidi, kteří ani nepatří do projednávaného bodu, a přesto tam čile hovoří, aby odešli do přilehlých místností. Prosím, aby poslouchali jednání tak, aby slyšeli výzvu ke zklidnění v sále. Haló - přerušte svá kuloární jednání v místě, kde ruší projednávání tohoto bodu. Děkuji. Prim.

B é m : Kdyby se kdokoli z nás pohyboval na úrovni podnikatelského subjektu a v podnikatelském časoprostoru, tak by do této investice obtížně se zdravým rozumem mohl vstoupit. Víme nicméně, že vstup ČR do EU není možné měřit tím triviálním pohledem má dáti dal a čirou ekonomikou, a že vstup ČR do EU je třeba měřit a hodnotit z pohledu minimálně střednědobého horizontu a spíše horizontu dlouhodobého, a to pohledem zahraničně politickým, a teprve možná na druhé straně pohledem ekonomickým. Navzdory tomu, protože jako zastupitelé hl. m. Prahy neseme odpovědnost k Pražanům, kteří nás do našich funkcí zvolili, považuji za důležité udělat vše pro to, aby z možných objemů čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů hl. m. Praha vyčerpalo v konečném důsledku sto procent. Jak vypadá současná situace v oblasti možností čerpání v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2? Jak víte, tento Jednotný programový dokument byl formálně schválen. Zastupitelé hl. m. Prahy měli možnost se s ním důvěrně seznámit. Nepředpokládám, že by zde v tomto sále byl jediný zastupitel, který by Jednotný programový dokument četl celý ve svém tučném objemu a navíc jej znal do podrobna, přesto jsem přesvědčen, že všichni aspoň rámec Jednotného programového dokumentu pro Cíl 2 znáte. Nad rámec toho, co vám bylo dáno do rukou a o čem předpokládám, že v obecné rovině znáte, byl 7. 4. schválen programový dodatek, který v zásadě řeší oblast opatření a struktury JPD 2, stanovuje operační cíle, zabývá se oblastí tzv. způsobilých výdajů, definuje kritéria pro výběr projektů, indikátory pro hodnocení efektivity, monitorovací ukazatele a definuje formy podpory včetně poskytnutí případné další veřejné podpory a zabývá se problematikou vlastního hodnocení v souladu s příslušnými články danými nařízením rady. Jednotný programový dokument pro Cíl 2 - pro osvěžení vaší paměti - se zabývá dvěma klíčovými prioritami. Jednou prioritou v oblasti revitalizace a rozvoje městského prostředí a druhou prioritou v oblasti konkurenceschopnosti města. První priorita se dále dělí na tří opatření: opatření v oblasti dopravních systémů, opatření v oblasti revitalizace poškozenýchh ploch města a opatření v oblasti podpory městské veřejné infrastruktury. Druhá priorita, která se zabývá problematikou konkurenceschopnosti města, se také zabývá ve třech dílčích opatřeních oblastí možné kombinace veřejného a soukromého sektoru, tedy oblastí jakési private public partner ship, oblastí malého a středního podnikání a oblastí informačních systémů. V materiálu, který máte rozdán na stůl, a v přílohách tohoto materiálu se popisuje poměrně detailně, jaký rámec finančního čerpání pro jednotlivá opatření je možný. Zároveň

6

se zde praví poměrně významná téze, že o vlastním čerpání je nezbytné do budoucnosti vést dialog s řídícím orgánem, tedy ministerstvem pro místní rozvoj. Předpokládáme, že v konečném výsledku poté procenta podílů jednotlivých subjektů na úrovni čerpání v rámci jednotlivých opatření budou věcí, která vzejde z negociace také s ministerstvem pro místní rozvoj a bude odpovídat programovému dodatku tak, jak je popsán poměrně podrobně v důvodové zprávě. V této chvíli - naznačil jsem to při zdůvodnění, proč se na vás obracím, aby tento tisk byl zařazen na dnešní projednání - k tomu, aby mohlo dojít k výzvám, aby jednotlivé projekty mohly být řádně posuzovány a případně podpořeny, jsou nezbytné čtyři kroky: musíme mít schválen programový dodatek pro JPD 2, musíme mít v ruce příručku žadatele, musíme mít v ruce příručku administrace a operační manuál. Z těchto čtyř dokumentů máme v tuto chvíli schválen pouze konkrétní programový dodatek pro JPD 2. To je málo. Zbývající materiály nejsme schopni zpracovat sami, protože jsou věcí ministerstva pro místní rozvoj. Navzdory tomu, že to tak je, navrhujeme jít do tzv. předběžných výzev, a to s ohledem na argumenty, které jsem řekl na začátku při diskusi o návrhu programu dnešního jednání. Víme, že konečným příjemcem v rámci JPD 2 může být buď hl. m. Praha, nebo městské části, organizace hlavním městem založené či řízené, nestátní neziskové organizace, podnikající fyzické a právnické osoby, případně další instituce vzdělávací atd. Víme, že projekt musí být lokalizován na vybraném území vymezeném v rámci schváleného Jednotného programového dokumentu, Praha 1, 8, 9, 12, 14, 15, 19, 20, 21, Běchovice, Březiněves, Čakovice, Ďáblice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Klánovice, Koloděje, Libuš, Petrovice, Satalice, Štěrboholy, Vinoř, víme ale také, že se mohou dotýkat i jiných městských částí v procentním rozložení ve vztahu k těm, které jsem teď jmenoval. Víme, že dopad projektu, pokud bude realizován mimo vybrané území, musí být aspoň z 50 % na vybraném území. Víme, že projekt musí být realizován do dvou let od vytvoření závazku. S ohledem na fakt, že se jedná o program na roky 2004 - 2006, mohli byste namítnout, že nejsme pod časovým presem, protože co nevyčerpáme letos, můžeme vyčerpat příští rok nebo za dva roky. Přesto s ohledem na skutečnost, že za dva dny do EU vstupujeme, rada navrhuje, aby ZHMP souhlasilo s uveřejněním informace o možnosti přípravy projektu pro spolufinancování ze strukturálních fondů v rámci JPD 2 uvedené v příloze 2 tohoto usnesení. Zároveň se na vás obracím s tím, abyste vzali na vědomí informace o stavu přípravy, která říká, že jsme relativně slušně připraveni, ale řídící orgán úplně nikoli. Toto je JPD 2. Možná jsem měl zmínit celkový rámec pro čerpání finančních prostředků v rámci JPD 2 - 139033612, jak je uvedeno v příslušných tabulkách, s rozvrstvením v návrzích do jednotlivých let. Problematika Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 je daleko složitější. Informace je vám v dostatečné šíři nabídnuta v tisku Z 015. Zjednodušeně mohu říci, že ministerstvo práce a sociálních věcí je ještě daleko vícek pozadu než je ministerstvo pro místní rozvoj. Navíc se vyskytly v časech negociací mezi MPSV a hl. m. Prahou určité výhrady, které zpochybňovaly postavení hl. m. Prahy jako zprostředkujícího subjektu v implementační struktuaře JPD 3. Úvaha vedla k tomu, že cílovým příjemcem v naprosté většině případů nebude hl. m. Praha, ale cílové organizace. Pro nás by to znamenalo, že bychom byli vyloučeni z možnosti čerpat technickou pomoc v řádu 182 mil. Kč. To pro hl. m. Prahu nebylo přijatelné. Z toho důvodu jsme vedli negociace s ministerstvem práce a sociálních věcí. Nakonec jsme uhájili postavení zprostředkujícího subjektu. 23. ledna jsme předložili řídícímu výboru složení monitorovacího výboru pro JPD 3. Od té doby negociujeme. Předpokládám, že ať už s plnou řádnou nebo také předběžnou výzvou se obrátím na vás, zastupitele, v případě JPD 3 aspoň na úrovni informace na červnovém jednání ZHMP. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji předkladateli. Otevírám rozpravu k tomuto tisku. Přihlášen je pan Witzany.

P.

W i t z a n y : Vážený pane primátore, dámy a pánové, dovolte, abych polemizoval s vaším tvrzením, které předkládáte posluchačům, podobně jako čtenářům Listů hl. m. Prahy, podle něhož vstup do EU je pro Prahu krokem jednoznačně finančně nevýhodný. Dobře víte, že se zde dopouštíte jisté logické přesmyčky, snad proto, abyste přidal určitý střípek k euronegativické kampani ODS. Víme, že z hlediska hl. m. Prahy, jeho rozpočtového hospodaření, vstup do EU může být pouze finančně pozitivní. Jak bude pozitivní, záleží na tom, jak budeme schopni čerpat strukturální fondy, jak budeme připraveni, do jaké míry budeme splňovat dané podmínky.

7

Dobře víme, že rozpočet hl. m. Prahy bohužel není příliš úměrný hrubému domácímu produktu vyprodukovanému na území hl. m. Prahy. Dobře také víme, že příspěvek do rozpočtu EU neplyne z rozpočtů krajských nebo obecních, ale z rozpočtu státního. Z tohoto hlediska vstup do EU rozpočet hl. m. Prahy ani městských částí neredukuje, naopak, dává nám pouze možnost tyto fondy čerpat. Myslím si, že vytváření nálady, že vstup do EU má negativní finanční důsledky pro Pražany, je nepravdivým vytvářením strachu nebo negativního pocitu. Na druhou strunu doporučuji zprávu přijmout tak, jak byla předložena. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dalším přihlášeným do diskuse je pan Hošek.

P.

H o š e k : Se stejnou výhradou jako pan dr. Witzany doporučuji tento materiál přijmout. Slovně pan primátor vyjádřil určitou skepsi. Myslím si, že předložením tohoto materiálu na druhé straně vyjádřil naši schopnost a ochotu angažovat se v této věci a získat z evropských fondů dostatečné množství prostředků tak, aby se Praha rozvíjela. Domnívám se, že i pan primátor je určitě přesvědčen, že pro střednědobý a dlouhodobý vývoj Prahy určitě bude mít velice pozitivní význam. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dalším přihlášeným do diskuse je pan Moos.

P.

M o o s : Chtěl bych poděkovat za to, že rada hl. m. Prahy a vy, pane primátore, jste tento materiál připravili. Je to jistě velký příspěvek v procesu připojení se do aktivit v rámci EU. O tom, že to je akt pro Prahu i ekonomicky výhodný, odborníci nemají pochyb. Produkční funkce všech velkých městských aglomerací států, které se sdružily v rámci EU, vzrostla, někde o 15, 20 a dokonce až o 35 %. Nás tento nárůst díky synergiím, které EU i ekonomický prostor poskytuje, také čeká. Proto si myslím, že to je pro Prahu i celou naši zemi velice přínosný krok a na 1. května se těšíme. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dalším přihlášeným do diskuse je pan Gregor.

P.

G r e g o r : Omlouvám se, ale neodpustím si to. Nedomnívám se, že pan primátor kohokoli v tisku straší v souvislosti s EU. Pokud budeme vést tuto diskusi, říkám, že ODS je politickou stranou sebevědomých občanů a že nemáme nejmenší obavu ze vstupu do jakékoli evropské struktury, ale na druhou stranu jsme si vědomi a poukazujeme na určitá rizika a na naprosto objektivní nedostatky na vládní úrovni ve věci připravenosti. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dále není nikdo přihlášen. Prosím o závěrečné slovo předkladatele tohoto tisku pana primátora. Prim.

B é m : Dovolím si poděkovat všem diskutujícím. Na různé věci můžeme mít různé názory. Mým cílem a cílem rady bylo aktuálně vás informovat o průběhu přípravy na čerpání ze strukturálních fondů. Tohoto závazku jsme dostáli. Druhým naším cílem bylo nastartovat proces přípravy tak, aby cíloví příjemci ze strukturálních fondů podpory z evropských fondů byli spolu s hl. m. Prahou na vstup ČR do EU připraveni. Když se dotýkáme obecně politické debaty, do jaké míry je nebo není vstup ČR do EU na úrovni hl. m. Prahy výhodný, nemohu si dovolit nic jiného než nesouhlasit s diskutujícími panem kol. Witzanym, Hoškem a částečně s panem prof. Moosem, a musím tvrdit, že jejich soudy jsou nepravdivé. V učebnici logiky z r. 1896, která dnes má 108 let své existence, která se stala za první republiky základem pro studium na středních školách v ČR, je napsáno, že existují soudy pravdivé, soudy předpokládané a soudy nepravdivé. Co jsem na začátku řekl - netajím se tím, že je to možná malý segment významu vstupu ČR do EU pro hl. m. Prahu, ale takový, aby si Pražané zasloužili, aby věděli, segment, který se týká čistě ekonomického propočtu, kolik Praha na EU dá a kolik z ní při stoprocentní možnosti čerpání dostane. Soud, který jsem na začátku vyřkl, umím podložit čísly. Tento soud při respektu k logice a zdravému

8

rozumu je pravdivý. Naopak soud, který řekl kol. Witzany a který opakoval dr. Hošek, je nepravdivý. Dámy a pánové, hrubý domácí produkt generovaný v Praze tvoří 25 % HDP celé ČR. Ze zákona o rozpočtovém určení daní z těchto 25 % směřuje do hl. m. Prahy 7 %, tedy přibližně třetina. V praxi to znamemá, že kdyby 6,5 mld. které se vygenerují v Praze a které Praha bude muset odvést v realitě na úrovni státního příspěvku do rozpočtu EU, kdyby tuto částku neodvedla, z 6,5 mld. dostane třetinu kraj. To jsou tvrdé peníze na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Z těchto 6,2 mld. by 2,1 mld. dostalo hl. m. Praha. To nejsou žádné spekulace, to je tvrdá matematika. Z těchto 2,1 na straně jedné můžeme vygenerovat při stoprocentním čerpání 1,6 nebo 1,7. Nemůže to nikdy vyjít. Přesto konstatuji i s vědomí, že soud kol. Witzanyho je nepravdivý, že kol. Witzany má pravdu v tom, že ekonomický pohled není ten jediný, a dokonce s vámi souhlasím, že není nejdůležitější. Z tohoto pohledu si dovolím na závěr s vámi souhlasit. Středně a dlouhodobé horizonty a benefity vstupu ČR do EU pro Prahu na úrovni přílivu zahraničních investic, na úrovni vytváření takového podnikatelského prostředí, kde se zahraničním investicím bude dařit, přílivu cestovního ruchu a s ním spojených benefitů pro podnikatelské subjekty v hl. m. Praze, s velkou pravděpodobností to jsou některé z dalších argumentů, které pro Prahu z čistě ekonomického hlediska mohou být důležité. Je tady samozřejmě řada dalších zahraničně politických, o kterých jsem se také zmínil, které nepatří na pořad dnešního jednání v rámci takto zařazeného bodu. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Musím konstatovat, že máme za sebou závěrečné slovo předkladatele a tudíž již neotevřu ve smyslu jednacího řádu další diskusi. Dávám slovo předsedovi návrhového výboru. K o v á ř í k : Návrh usnesení k tisku Z 006 ve znění předloženém radou s drobnou úpravou přílohy č. 2 v jejím názvu, kde se vypustí slova "návrh znění inzerátu", protože se jedná o informaci.

P.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji předsedovi návrhového výboru. Kdo je pro takto upravené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 56-0-3. Návrh byl přijat. Prim.

B é m : Přistoupíme k projednání tisku Z 909. Předkládá pan nám. Bürgermeister.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Předkládaný tisk se týká výsledku územní analýzy pořádání letních olympijských her v r. 2016 nebo 2020. Nejprve mi dovolte, abych provedl formální částí struktury materiálu, protože je poměrně objemný. To podstatné, co se týká navrženého usnesení a dnešního závěru, je v té části, která je před přílohami důvodové zprávy. Součástí důvodové zprávy je příloha č. 1 a příloha č. 2, které jsou úplným pracovním podkladem, to znamená úplným popisem možných variant umístění hlavních olympijských aktivit v Praze. V příloze č. 2 je jejich analýza a doporučená řešení. Nejprve mi dovolte popsat, jak vznikly možné varianty, jak vznikla jejich analýza a hodnocení a proč ukazujeme prstem k severní terase, to je k území mezi Letňany a Kbely jako k území nejvhodnějšímu pro možné pořádání olympijských her. Útvar rozvoje města dostal volnou ruku k vytypování všech možných lokalit. Shodou okolností vznikly varianty, které se snadno pojmenovaly sever, jih, východ, západ, protože takové lokality Praha nabízí. Ze zpracovaných variant jasně vyplynuly dva další kroky, jednak pojmenovat sportoviště, která Praha má nebo v územním plánu má zafixována, které varianty ve svých úvahách zvažovala jako komponent ke své variantě. Sportoviště jsou rozmístěna poměrně rovnoměrně po celém území Prahy. Nazvali jsme je variantními, protože všude tyto lokace budou budoucí možné olympiádě pomáhat. Dalším důležitým aspektem byla ochrana vlastního centra, památkové rezervace, a zároveň možný kontakt olympijských sportovišť s ní, to znamená ne příliš velká vzdálenost - toto kritérium nenaplňuje rozhodně varianta jižní, tak i dopravní dostupnost v rámci schváleného územního plánu a v rámci rozhodnutých investičních aktivit hl. m. Prahy. Podotýkám, že důležitým hlediskem při vyhodnocování jsou neustále kladené otázky, zda iniciativa přistupovat k olympijským hrám Prahou způsobuje nebo nezpůsobuje nárůst

9

investičních nákladů na infrastrukturu města, protože cílem našeho dnešního hlasování je připravit podklad pro investiční a marketingovou analýzu, která bude teprve tím závažným polem pro rozhodnutí, zda touto cestou dále jít, nebo ne. Varianta jižní je příliš daleko, využívá území i na ploše Středočeského kraje. Předpokládala by natahování MHD do prostor, kam neuvažujeme jít. Varianta západní vycházela z myšlenky obnovy sletového sokolského stadionu na Strahově, obnovy myšlenky olympijského stadionu na Strahově, a zároveň v analytické části se vypořádala s tím, že tuto lokalitu pro olympijský stadion a doprovodné aktivity při pořádání olympijských her není možné dopravně obsloužit. Prosím kuloární debatéry, kterých se tento bod netýká, aby nerušili. Prim.

B é m : Pane náměstku, to je moje povinnost. Dámy a pánové, dovolím si obrátit se na všechny diskutující s prosbou, aby kuloárové debaty byly v tuto chvíli ukončeny. Kdo cokoli potřebuje na jednání zastupitelstva vyřídit, je možné tak učinit, ale v předsálí, v místním restauračním zařízení či v koridorech Magistrátního úřadu. Kdyby ani to nestačilo, nabídnu vám svou pracovnu. Prosím vás, abyste nerušili průběh jednání zastupitelstva, protože vytváříte takovou hladinu hluku, že nás z toho všechny dříve nebo později - myslím spíše dříve - začne bolet hlava. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji, pane primátore. K západní variantě. Dále tato varianta předznamenává prodloužení trasy metra A obloukem ke Zličínu. O tuto myšlenku se opírá zásobování lokality olympijské vesničky a dalších olympijských aktivit. Jednoduchou eliminační metodou zůstává varianta severní, záložní varianta východní, která nemá žádné silné výhody, ani žádné slabé stránky. Co mluví pro severní terasu. Vybudovaná infrastruktura, dopravní infrastruktura ve fázi rozhodnutí o umístění staveb zajištěného financování, ať jde o výstavbu metra, dálničního okruhu okolo Prahy nebo vnitřního dopravního okruhu. Dále je to místo, které je na přímém vizuálním kontaktu s pražskou kotlinou. Jeho velkou výhodou jsou určité možnosti řešení otázky, kam s ním. To je věčný problém všech olympijských sportovišť - co s olympijským stadionem po proběhlé olympiádě. Toto je místo, kde máme jasnou představu vybudovat veletržní areál, který by pomohl konkurovat Praze v tomto velmi atraktivním segmentu činnosti podporující turismus a rozvoj služeb v každém městě. Je to areál v sousedství s Letňany. Atribut veletržního areálu a atribut olympijských sportovišť má v mnoha funkcích spoustu společného. Nabízí se i možnost budoucího využití olympijského stadionu, nabízí se možnost budovat veletržní areál s takovou perspektivou do budoucna. To je stručné shrnutí architektonicko-urbanistické. Předkládané usnesení obrací vaši pozornost k příloze č. 2. Souhrnný materiál výsledků rozpracované územní analýzy a výstupů ekonomické a marketingové analýzy ukládá zpracovat do podzimu 2004. Konstatuje, že dnešní materiál vyhodnocení variant umístění hlavních olympijských zařízení bude podkladem pro ekonomickou a marketingovou analýzu. Závěrem mi dovolte konstatování, které možná navazuje na debatu k předchozímu bodu. Je zřejmé, že ve společné Evropě roste význam konkurenčního souboje důležitých měst jako prvek soutěživosti ne regionů, ale prvek soutěživosti, který nahradí soutěžení států, jak jsme je znali dosud. Myslím si, že Praha musí mít v této soutěži nejvyšší ambice. Rozumně sledovaný cíl a rozumně vyargumentovaný cíl bez ohledu na to, jak to dopadne, že Praha má na pořádání těch nejvýznamnějších aktivit, a mezi ně olympiáda patří, je důležitým prvkem v takové soutěži, že vyjasnit si potenciál našeho města ať ve sportovních kapacitách, ubytovacích kapacitách, ve schopnosti organizačně zajistit pobyt lidí v jednom místě je také pro nás velmi důležité, ať dopadne, jak dopadne. Zdůrazňuji, že si myslím, že všechny tyto diskuse nejsou v žádném případě plané a velmi nám pomáhají vyznat se ve struktuře a v možnostech našeho města. Technická poznámka. Ukládá radě přijmout opatření ve smyslu bodu I.2. tohoto usnesení. Prosím předsedu návrhového výboru, aby před hlasováním nezapomněl citovat tuto opravu. Děkuji za pozornost. Prim.

B é m : Děkuji předkladateli panu nám. Bürgermeisterovi za ústní důvodovou zprávu. Otevírám rozpravu k přednesenému tisku. První je přihlášena paní zastupitelka Reedová, připraví se kol. Mach.

10

P.

R e e d o v á : Požádám o případné spojení dvou příspěvků, protože se možná nevejdu do časového limitu. Ráda bych přispěla k polemice o pořádání olympijských her. Určitě nejsem odpůrcem velkých myšlenek a pořádání letních olympijských her bezesporu je velkou myšlenkou. Je to velkolepá akce, na kterou se všichni rádi podíváme. Pokud to má být plácnutí do vody nebo trapas, zejména bychom se měli zamyslet nad tím, zda si to můžeme dovolit nejen finančně, ale i organizačně. Tento materiál nám říká o tom, jaká sportoviště máme. Je to zmapování situace, určité návrhy, kde by mohla být sportoviště umístěna. Je také jasné, že některá sportoviště nám chybí, zejména pro méně běžné sporty jako je jachting. Z toho není vůbec jasné, kde by mohl být umístěn. Je také jasné, že aktivity budou rozprostřeny po celé České republice. Bude to mít tudíž obrovský dopad na bezpečnostní a organizační zajištění. Připomíná mi to situaci, jako kdybych si chtěla dostavět krásnou vilu s nádherným bazénem, už vidím svou komůrku, vidím všechno, co má být uvnitř, a přitom vůbec nevím, zda na to budu mít. Olympijské hry většinou pořádají velké státy. Jedinou výjimkou snad bylo v r. 1928 Nizozemsko. Také naši sousedé - Maďaři - ustoupili od pořádání olympijských her asi proto, že 600 mld., které měli investovat, bylo příliš velké sousto s nejistým výnosem. Přitom infrastruktura a vyspělost je určitě srovnatelná. Také chci připomenout, že už samotná kandidatura něco stojí. Londýn musel investovat asi 13 mil. liber, a kdyby uspěl, byly to další 3 mil. liber. Olympijské hry mohou být ziskové jako např. v Atlantě, ale byly tam také velké negativní dopady, jako např. kolaps dopravního systému, obrovský dopad měly bezpečnostní problémy, bylo tam prohloubení sociálních problémů, nemajetní lidé byli kvůli olympijskému zázemí a sportovištím vymístěni. Situace v Atlantě po olympijských hrách se výrazně nezměnila. Dobře si pamatuji na pořádání zasedání měnového fondu, kdy jako občané MČ Praha 4 jsme byli žádáni, abychom se po dobu konání zasedání vystěhovali. Nedovedu si představit, kam vystěhujeme Pražany v době letních olympijských her. Proto žádám, abychom znovu zvážili, zda se máme orientovat na tak velké megalomantské cíle, a místo toho se soustředit na cíle menší, které mohou být v konečném efektu stejně úspěšné a možná daleko přínosnější pro Pražany za menších nákladů, např. jako dnes probíhající mistrovství světa v ledním hokeji, které nakonec nám přineslo řadu problémů a bolest hlavy. Prim.

B é m : Pan zastupitel Mach, připraví se pan dr. Hvížďala.

P.

M a c h : Zaměřím se na ekonomickou stránku přípravy olympiády. Je jistě nezpochybnitelné, že pokud Praha dostane olympiádu, bude to výrazný ekonomický impuls. Analytici odhadují, že se tím může zvýšit výkonnost naší ekonomiky o zhruba 4 % hrubého národního důchodu, jako se to podařilo Řecku. Dnes platí, že olympiáda je nejen zábava, ale především obchod. Hospodářský přínos představují nejen investice, ale i další aktivity - prodej vstupenek, přenosová práva, reklamy atd. K takto posuzovaným hrám jistě nelze vyslovit zásadní ekonomické námitky. Jde však o podstatnou položku, a to finance, které se musí vložit do dlouhodobé přípravy a propagace města, aniž by konání olympijských her bylo jisté, tedy v době, než bude olympijská exekutiva o místě her rozhodovat. Jde o finance, které lze obchodně nazvat náklady spojené s účastní na tendru. Praha se ocitne mezi nejméně 5 velkými a bohatými městy, která budou podporována silnými národními ekonomikami. To jsou zkušenosti s výběrem olympijských měst v posledních desetiletích. To znamená, že bude mít přibližně pětinovou naději, že mezi kandidáty zvítězí, což je dvacetiprocentní návratnost vložených prostředků do různých studií, poradních týmů, možná zámořských cest, expertů, marketingu, propagace, prezentací, rautů a podobných nehmotných věcí. Není od věci úvaha, že Praha by byla první město, jehož mateřská země nemá mořské pobřeží, což je velký handicap. Novodobé olympijské hry neznají případ, že by se jachtařské soutěže konaly ve vodách jiného státu. Tím se naděje na výběr Prahy z pěti kandidátů dále snižuje podle mého soudu z 20 % na 10 %. Posuďte se mnou, zda se najde podnikatel, který by investoval do podnikatelského záměru, jehož pravděpodobná návratnost je pouze 10 %. Asi se v dnešní době nějaký podivín, nabob nebo hazardér může najít, ale do této kategorie přece

11

Praha nepatří. Proto považuji vkládané prostředky na přípravu olympiády za nezodpovědné plýtvání. Tyto peníze mohou být použity daleko účelněji pro blaho občanů, např. jako investice do infrastruktury města, novou čističku odpadních vod či výstavbu a rekonstrukce sociálního charakteru. Prim.

B é m : Pan dr. Hvížďala, připraví se kol. Kaňák.

H v í ž ď a l a : Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, myslím si, že člověk má poměrně krátký život a měl by plánovat vize, které jsou reálné a které jsou uskutečnitelné. Myslím si, že vize Praha olympijská je krásná, ale většina z nás, kdo realisticky uvažuje, ví, že je prakticky neuskutečnitelná. Jednoznačná otázka je, že na to nebudeme mít finanční prostředky. Stačí se podívat na zadluženost hl. m. Prahy a našeho státu a je evidentní, že finanční zdroje nebudou. Praha ani infrastrukturálně na to nemá, aby podobné setkání uskutečnila, a nemá na to ani kapacitně. Praha je komorní město stejně jako třeba Florencie. Myslet si, že v Praze nebo ve Florencii uskutečním olympiádu, je vize smělá, ale naprosto nerealistická. Když se podíváme na jednoduché kapacitní údaje, zjistíme, že bychom potřebovali pro pořádání her v Praze lůžka pro 400 až 500 tisíc lidí. Současná situace, kdy sečteme hotely, penziony, koleje a kempy je, že máme k dispozici 105 tisíc lůžek. Když půjdeme velmi extenzívním rozvojem v příštích 12 - 16 letech, dostaneme se maximálně na úroveň 175 - 200 tisíc lůžek. Neustále 250 - 300 tisíc lůžek bude chybět. Nedopusťme to, čeho se dopustil Brusel, když chtěl konat Expo, že vybetonoval a zničil genius loci původního krásného památkově chráněného města. Stalo se, že pouze Brusel byl jednou z mála metropolí, která později mohla přijmout bruselskou administrativu, protože genius loci tohoto místa bylo zničeno a bylo možné jej osadit pouze administrativou. Předložená analýza je velmi kvalitní. Pan náměstek Bürgermeister a paní ředitelka Kubíková odvedli kus práce. Dlouho jsem neviděl kvalitnější materiál na našich stolech. Jen bych poprosil, aby tam byla uvedena v soulad jedna věc. Hned na začátku je uvedeno - také to velmi často používám, ale myslím si, že se to do této analýzy nehodí - že Praha je schopna s úspěchem pořádat významné akce celosvětového významu, jakými bylo např. zasedání Severoatlantické aliance, Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské město kultury. Prosím, aby bylo vypuštěno zasedání Severoatlantické aliance. Pro vaši ilustraci - jednalo se o 5 tisíc lidí, jak účatníků, tak technického zázemí, kteří s touto akci měli co činit. Tato akce se konala tři dny. Když bych to srovnal s olympiádou v Sydney, zde bylo 5,5 mil. vstupenek a akce se konala 21 dní, kapacitně rozdíl je tisícinásobně větší v neprospěch zasedání NATO. Nechal bych tam zasedání Mezinárodního měnového fondu, které mělo 17 tisíc účastníků a velmi blízká bezpečnostní opatření k olympijským hrám, vypustil bych Evropské město kultury a místo toho bych tam uvedl mistrovství světa v hokeji. Je to sice menší akce, ale je sportovní a srovnatelná. Otázkou zůstává, zda olympiáda v Praze ano, či ne. V posledních týdnech se tato otázka do nekonečna probírá. Reakcí na podporu a proti zaznělo mnoho, ale jasno stále není. Rozhodnout o tom, zda se dá ucházet o pořádní letních olympijských her v r. 2016 a 2020, by nám měla pomoci tato analýza. Otázka je, zda skutečně některé z evropských velkoměst - signály jsou např. z Londýna, které chce uspořádat letní olympiádu v r. 2016, by jasně jednoznačně řeklo podle rozdělování olympijských cyklů, že bychom v následujících dvou až třech olympijských cyklech neměli šanci. Analýza je reálná, nebarví situaci na růžovo. Říká, že kdyby se olympijské hry měly uskutečnit v následujících letech, nemá smysl se do projektu vůbec pouštět. Pokud bychom uvažovali o letech 2016 a 2020 - prosím spojit dva diskusní příspěvky - znamená to připravit projekty, které za uplynulých několik desítek let zde nebyly, po stránce financování to znamená zrekonstruovat a postavit obrovská hřiště. Pouze v Sydney při úvodním ceremoniálu na základním stadionu bylo 110 tisíc sedících diváků. Náš ministánek - Sazka Aréna, s kterým jsme se potýkali sedm let, má kapacitu 18000. Je nutné k tomu připočítat výstavbu dalších stadionů, areálů a zázemí, zrekonstruovat letiště, vytvořit naprosto nový komunikační systém, vystavět desítky ubytovacích kapacit, vystavět např. i olympijskou vesnici. Pro ilustraci - v Sydney olympijská vesnice měla 96 ha a byla umístěna 20 km za městem. Přesto cesta trval pouhých 20 minut. V současné době odpovídá olympijským požadavkům pouze jediné sportoviště, a to je Sazka Aréna ve Vysočanech, kde dnes naši hokejisté chtějí zopakovat svůj úspěch a vydobýt titul mistrů světa. Analýza doporučuje, že by tato aréna mohla hostit gymnasty či finále P.

12

halových míčových soutěží. Je třeba si ale uvědomit, že za 12 - 16 let i tato hala bude potřebovat úpravy. Praha, potažmo celá republika, nemá co nabídnout a nad čím by funkcionáři Mezinárodního olympijského výboru pochvalně mohli pokyvovat hlavou, spíše naopak. Analýza přiznává, že největším nedostatkem jsou divácké kapacity. Např. pro úvodní ceremoniál a atletiku by bylo potřeba postavit hlediště minimálně pro 80000 diváků. Dnes chybí zařízení s dostatečnými ochozy pro fotbal, cyklistiku, baseball, softbal, pozemní hokej, lukostřelbu, plážový volejbal, tenis, jezdectví, střelbu, vodní slalom, kánoistiku, veslování, plavání, basketbal, volejbal a házenou, box, judo, šerm, stolní tenis, vzpírání, badminton. Takto by se dalo pokračovat i do jiných sportů. Dalším významným problémem bude, jak v Praze umístit a zároveň přemístit statisíce osob, které na hry přijedou. V době konání olympiády se bude v hlavním městě nacházet podle analýzy zhruba přes 2 mil. lidí, z toho pro téměř půl milionu bude potřeba zajistit ubytování. O kapacitě pražských hotelů, penzionů a kempů, která je pětinásobně nižší, jsem již hovořil. Olympijská vesnice má pojmout pouze 16 tisíc z nich, bydlet tam budou pouze sportovci a funkcionáři. Nejsložitějším technickým problémem je doprava a složitá dopravní situace ve městě. V Sydney se denně pohybovalo kolem 400000 návštěvníků, a k tomu 180 tisíc zaměstnanců, pracovníků zpravodajských agentur a další. Nejvyšší počet vstupenek prodaných za den byl půl milionu. Co se týká dopravního systému, 75 % se přepravovalo automobily a pouze 15 % veřejnou přepravou. Kapacitně to Praha při sebelépe vyvinutém dopravním systému nebude schopna pojmout, nehledě na to, že podle marketingových analýz, které jsem viděl ve vztahu k Athénám, se předpokládá návštěvnost 600 - 800 tisíc lidí. Nedokáži si představit, jak bychom je zde přepravovali. Analýza vytypovává i lokality, kde by mohla některá sportoviště v Praze vyrůst a uvádí jejich klady i zápory. Zmiňuje se např. o Letňanech, kde by výstavba olympijského stadionu znamenala změny územního plánu. Mohlo by se zrušit tamní sportovní letiště - nic proti tomu, ale je nutné očekávat konflikt tohoto projektu s ochránci přírody a krajiny. Tato volba znamená podle odhadu na dopravní infrastrukturu vydat "pouhých" 10 mld. Kč. Další analýzy nabízejí ve Štěrboholech na dopravní infrastrukturu 23 mld., na Strahově dokonce tři desítky miliard. Rozbor dále popisuje nároky, které olympijské hry budou mít např. při spotřebě vody, energetiky, zdravotní péče, bezpečnosti či životního prostředí. Materiál je obsáhlý. Chybí mi však pouze marketingový plán her, jehož návrh připravit šlo, a ekonomický rozbor, který však vzhledem ke své analytické podobě zahrnující nezpočet variant zřejmě obsahovat nemůže. Doufám, že se v brzké době objeví finanční záležitosti, protože budou nejdůležitější pro konání celé akce. Stačí si připomenout, že olympiáda v Sydney přišla organizátory na 90 mld. a v Athénách je výstavba sportovišť stála 60 mil. Kč. Děkuji za tento materiál, děkuji městské radě za péči k tomuto problému, ale tato 200stránková analýza mě nepřesvědčila o tom, že Praha olympijské hry uspořádat může, spíše naopak. Stanovisko, které jsem měl, se mi potvrdilo. Kapacitní, finanční i infrastruktárální možnosti města nejsou schopny připravit olympijské hry ani v r. 2016, ani v r. 2020. Děkuji za pozornost. Prim.

B é m : Do diskuse je přihlášen pan zastupitel Kaňák, připraví se pan dr. Bašný.

K a ň á k : Dámy a pánové, ve svém příspěvku se nebudu zabývat otázkou, zda olympijské hry v Praze ano, či ne a kde olympijské hry v Praze uspořádat. Budu se zabývat rozhodovacím procesem, který by měl vést k tomu, abychom byli schopni dát kvalifikovanou dopověď na to, zda Praha může nebo nemůže olympijské hry uspořádat. Jako mí předřečníci i já děkuji za zpracování tohoto materiálu, je velmi kvalitní, obsahuje mnoho informací, o kterých jsem neměl tušení, obsahuje mnoho informací a nápadů, jak rozvíjet některé lokality v Praze nejen ve vztahu k olympijským hrám, ale k pořádání jakýchkoli aktivit ať již obchodních, sportovních nebo kulturních. Obávám se, že tento materiál malinko předbíhá logickou posloupnost věcí. Pokud pan primátor hovořil o učebnici logiky, měli bychom i v záležitosti olympijských her postupovat logicky. První věc, na kterou bych se v této souvislosti zaměřil, je stanovení si komparativních výhod, nikoli komparativních výhod severní plošiny, Štěrbohol, Šeberova či Strahova, ale Prahy jako celku proti jiným městům v našem bezprostředním okolí. Pokud hovořím o bezprostředním okolí, mám na mysli Evropu. P.

13

Pane primátore, hluk je neakceptovatelný. Prim.

B é m : Dámy a pánové, prosím o klid v jednacím sále.

K a ň á k : Dámy a pánové zřejmě neslyšeli, ale i já bych poděkoval za klid. Pokud budeme hovořit o evropském prostoru, chybí mi analýza, která by říkala, která města uvažují svou kandidaturu do r. 2020 a 2024, jaké mají výhody proti Praze a jaké má Praha naopak výhody proti nim. P.

Prim.

B é m : Jako ve škole - omlouvám se. Pan kol. Vavřinec se posadí, pan kol. Kotrouš bude věnovat pozornost jednání zastupitelstva, pan prof. Moos se přemístí mimo rámec jednacího sálu.

K a ň á k : Děkuji, pane primátore. Co jsem se zatím dozvěděl je, že Praha je schopna proti jiným městům nabídnout vysoce kvalitní procházky, protože je to komorní město. Obávám se, že nabídka procházek není dostačujícím argumentem pro uspořádání olympijských her v Praze. Chybí mi komparativní analýza, zda Praha má nějakou výhodu proti Varšavě, Budapešti, Berlínu, Londýnu, Amsterodamu. Nevím, která města se budou ucházet o pořádání olympijských her, ale tato informace určitě dostupná je. Pokud bychom měli zpracovanou takovouto komparativní analýzu, zda máme výhodu proti jiným městům, pak bych se ptal, jak na tom bude Ćeská republika v r. 2016, 2020, 2024? Bude stačit růst hrubého domácího produktu, makroekonomické ukazatele typu inflace, úrokových sazeb atd. k uspořádání takovéto akce v republice? Není to jen otázka Prahy, je to otázka Česka. Olympijské hry nebudou vnímány jako olympijské hry v Praze, budou vnímány jako olympijské hry v České republice. Jsme schopni to ufinancovat? Pokud ano, potom bych přikročil k první ekonomické studii, která by nám říkala, že neznám náklady, ale mohu odhadnout na uskutečněných olympijských hrách přínos pro město, nikoli plynoucí z multiplikačních efektů, ale přínosy přímé - prodeje práv, vstupenek, ubytovacích kapacit atd. Budu vědět, kolik jsem schopen zhruba utržit za pořádání takové akce jako jsou olympijské hry. Potom bych se podíval s prostředky, které jsem schopen získat, na to, kde jsem schopen a jaká sportoviště vybudovat. Není asi problém postavit na Mostecku velké jezero pro pořádání jachtingu, není problém vybudovat několik fotbalových stadionů, není problém vybudovat velodrom a další sportoviště, problém bude to ufinancovat. Ufinancovat to můžeme ze zdrojů, které akce vydělá. Takovou analýzu jsem neviděl. Pak by přišla analýza, která je zde zmiňovaná, jakýsi svod zmapování silných a slabých stránek, možností a příležitostí a rizik projektu, a teprve potom si řeknu, zda velodrom má být 3 km od centra města, nebo 5 km od centra města. Myslím si, že v tuto chvíli umístění velodromu nebo olympijské vesnice je až dalším krokem. Děkuji za tento materiál. Obávám se ale, že nám chybí předcházející, které by ho uvedly. Potom přijde čas takovéhoto dokumentu. Dokud nemáme dokumenty, o nichž jsem hovořil, to znamená komparativní srovnání, dynamiku rozvoje ekonomiky země, pokud nemáme kvalitní svodovou analýzu, pokud nemáme zmapovány možné příjmy z takovéto akce, tento dokument je plácnutím do vody. Požádal bych kolegy, abychom se přestali populisticky vyjadřovat k tomu, zda olympiádu chceme nebo nechceme. Ani jeden z nás nemá v tuto chvíli dostatek informací k tomu, aby mohl kvalitně a kvalifikovaně říci, že je to zajímavý projekt, nebo ne a zásadně ho zavrhuje. Informace zde nezazněly. To, že zde máme dokument, který říká, kde by mohla být sportoviště, pro mne je to zmapování využitelnosti pozemků v Praze ať pro olympijské hry, nebo pro cokoli jiného. Jiný význam v tuto chvíli tento dokument pro mne nemá. Požádal bych radu, aby v případě, že bude dál uvažovat o podání přihlášky ke kandidatuře na pořádání letních olympijských her, byly zpracovány analýzy komparativních výhod proti jiným městům, analýza dynamiky ekonomického rozvoje České republiky do r. 2004, která je k dispozici na úrovni jednotlivých ministerstev a vlády a aby byla zpracována svodná analýza před tím, než budeme rozhodovat, zda olympijská vesnice bude v Letňanech nebo někde jinde. P.

Prim.

B é m : Přihlášen do diskuse je pan dr. Bašný, připraví se pan zastupitel Urban.

14

P.

B a š n ý : Vážený panem primátore, většinu toho, co jsem chtěl sdělit, řekli předřečníci, takže se vzdávám svého příspěvku. Prim. B é m : Slovo má pan kol. Witzany. P.

W i t z a n y : Dámy a pánové, v úvodu svého příspěvku bych se soustředil na návrh usnesení, které je nám předloženo v tisku Z 909. Předkládá se nám, abychom schválili závěry vyhodnocení územní analýzy pořádání letních olympijských her uvedené v příloze 2, tedy abychom jako nejvhodnější variantu z vyhodnocovaných schválili variantu severní. Vyhodnocovány byly čtyři varianty - severní, jižní, východní a západní. Dovolím si využít přirovnání kol. Reedové. Připadá mi to trochu jako kdybychom zvažovali, do kterého rohu naší zahrady umístit vysněný dům, aniž bychom zhodnotili ekonomické náklady celé stavby, zda jsme schopni dům postavit a zejména aniž bychom byli schopni zhodnotit ekonomické náklady těchto jednotlivých variant. To mi pro toto rozhodování chybí. Severní varianta je vyhodnocena jako nejvhodnější na základě určité kvalitativní analýzy. Chybí mi zde úvaha finanční. Nechci vše převádět na peníze, ale protože mi leží na srdci rozpočet hl. m. Prahy, rostoucí zadlužování, nakonec náklady státního rozpočtu, který by se na této akci podílel, myslím, že není možné zvolit jednu z variant bez finanční rozvahy, bez toho, že např. vidíme, že severní terasa je o něco dražší než jiné varianty, ale kvalitativní výhody to převáží, nebo naopak. Jestliže jsou zde určité kvalitativní výhody, je třeba je stavět proti ekonomickým výhodám a nevýhodám a tento prvek v rozhodování zde chybí. Domnívám se, že není možné vybrat jednu variantu jednoznačně jako nejlepší. Domnívám se, že bychom tuto analýzu měli vzít na vědomí. Měla by být vstupem pro ekonomickou analýzu, kde by byly aspoň v hrubých číslech posuzovány všechny. Až potom je možné rozhodnout, zda je lepší severní, východní nebo západní. Činit toto rozhodnutí bez ekonomické rozvahy je podle mého názoru nezodpovědné. Jednu obecnou myšlenku. Stojíme před velkým pokušením podat přihlášku k pořádání letních olympijských her v r. 2016 a 2020, být slavnými, že jsme tuto odvahu měli. Uvědomme si ale, že důsledky tohoto rozhodnutí ponesou příští politické generace. Dobře víme, že to nebudeme my. Proto prosím, aby naše rozhodnutí bylo vedeno zodpovědným způsobem. Prim.

B é m : Slovo má pan nám. Paroubek, připraví se pan předseda Hoffman.

Nám.

P a r o u b e k : Dámy a pánové, nechtěl jsem k tomuto bodu vystupovat, protože jsem si myslel, že celá věc je jasná, ale vidím, že není tak úplně jasná, a proto vystoupit chci. Myslím si, že v diskusi by měl někdo vystupovat i za koalici, která projevila odhodlání s takovýmto materiálem předstoupit a takovýto materiál předložit nejen zastupitelstvu, ale i veřejnosti a předložit myšlenku, která je nosná. Na rozdíl od většiny předřečníků si dovolím postavit tezi, že uspořádání olympijských her nebo jen usilování o olympijské hry v Praze bude fiskálním přínosem pro město a přínosem národohospodářským. Tady nejde jen o to, zda připlynou peníze do městské kasy nebo do státního rozpočtu, ale i o jiné efekty - o zaměstnanost, o prosperitu firem, města a celého státu. Tady jsou stavěny obavy o finanční výsledek olympijských her. Myslím, že smysl materiálu je být prvním krokem k zadání změny územního plánu sídelního útvaru. Prim.

B é m : Pane náměstsku, dovolím si vás přerušit. Dámy a pánové, to je nekonečný nešvar, který se zde minutu po minutě rozmáhá. Jednání zastupitelstva nesmí být rušeno. Žádám vás, abyste dodržovali jednací řád. Pokud někdo něco chce, ať je to novinář, zastupitel, pracovník Magistrátního úřadu, návštěvník či host, budete-li si chtít něco vyřídit, tak mimo tuto zasedací místnost. Upozorňuji ty v kuloárech - nechám vás, přátelé, vyvést mimo tuto zasedací místnost. Prosím, opusťte jednací místnost zasedání zastupitelstva. Buďme ohleduplní vůči těm, kteří materiály předkládají, v tomto případě vůči diskutujícímu panu nám. Paroubkovi. Nám.

P a r o u b e k : Měl bych jednu praktickou poznámku - jestli by se mi toto intermezzo nepočítalo do

15

limitu. Pokud jde o finanční zátěž města, nikdo z nás si nemůže myslet, že finanční zátěž ponese jen Praha. Musí být jako v jiných zemích rozložena - musí být jak na bedrech města, tak celé republiky. Olympijské hry jsou dnes pořádány výlučně na komerční bázi. Vložené finanční prostředky se musí vrátit. Kladu si otázku, zda jsou jinde schopni pokrýt výdaje spojené s olympijskými hrami, proč bychom toho nebyli schopni i my? Myslím si, že to není nijak smělá myšlenka. Olympijské hry jsou dnes kromě jiného komerční záležitostí. Myslím si, že olympijské hry, samotná myšlenka a její postupná realizace povede k tomu, že se může akcelerovat výstavba městské infrastruktury, můžeme získat prostředky do rozpočtu města pro tento účel, podobně jako jsme to získali dnes, kdy jsem předkládal materiál, který informoval, že jsme získali 780 mil. Kč na výstavbu jedné z radiálních komunikací hl. m. Prahy. Tady by se jednalo o prostředky podstatně vyšší. Pokud byla zmíněna částka 6 - 7 mld. euro, řekněme 210 mld. Kč v Athénách, chtěl bych připomenout letošní rozpočet města v oblasti investic. Ten se dostane na částku 21 mld. Kč a většina této částky půjde do infrastruktury města. To nejsou částky malé, které vynakládáme z městského rozpočtu. Nemusíme se velkých čísel bát, a nebude se jich bát i jakákoli politická reprezentace. Předpokládám, že v r. 2016 nebo 2020 nás zde bude sedět poměrně malá část. Pokud jde o výstavbu sportovišť, bude probíhat per partes jako v jiných městech, která se připravují na letní olympijskoé hry. Lze využívat sportoviště, která budou pro pořádání dílčích akcí celosvětového významu, různých mistrovství Evropy a světa, např. v atletice apod. Praha se tím stane jedním z nejprogresívnějších měst. Každá reprezentace města musí usilovat o takovéto akce. Půjde o to uživit celé odvětví cestovního ruchu, 70 tisíc lůžek v hotelích, které dnes máme, celou infrastrukturu cestovního ruchu, kterou máme. Krátce bych ještě hovořil o mezinárodních aspektech. Minulý týden jsem byl na výročním zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj v Londýně, navštívil jsem londýnskou radnici, seznámil jsem se rychle s projektem přípravy Londýna na kandidaturu pro olympijské hry v r. 2012. I tam budou budovat infrastrukturu, i když z našeho hlediska ji mají, musí ji ale modernizovat. Je to obrovský impuls pro město, stejně jako výstavba a modernizace sportovišť počínaje stadionem ve Wembley. I když nebudeme úspěšní v kandidatuře, i to se může stát, protože budeme mít těžké konkurenty - v r. 2012 kandiduje Paříž, Londýn, jeden z konkurentů určitě nebude úspěšný, umím si představit, že v r. 2020 bude jedno z těchto měst konkurovat i Praze, i to městu pomůže, pokud bude dobudovaná infrastruktura, městské okruhy, metro, které stejně do té doby chceme dobudovat, a akce jako olympijské hry toto může jen akcelerovat. Jsem překvapen, že v této věci nedosáhneme jednoty mezi koalicí a opozicí. Je to škoda. Tuto myšlenku vidím jako velmi nosnou a správnou a budu pro tento materiál hlasovat. Prim.

B é m : Slovo má pan předseda Hoffman, připraví se pan nám. Hulínský.

P.

H o f f m a n : Vážený pane primátore, patřím ke skupině snílků, kterým všichni říkají, že jejich sny jsou nesmysl. Díky tomu, že nepodlehli, můžeme dnes létat. K dnešní diskusi místních odborníků bych použil jeden citát Alberta Einsteina: Odborníci vědí velice přesně, proč něco nejde udělat, a pak přijde nějaký pitomec, který neví, že to není možné, a udělá to. Prim.

B é m : Pan nám. Hulínský, připraví se kol. Urban.

Nám.

H u l í n s k ý : Vážené kolegyně a kolegové, k tomuto bodu zaznělo spoustu moudra i spousta nemoudra, abych použil správný výraz vzhledem k rozsáhlé veřejnosti, která je dnes na jednání přítomna. Rád bych obrátil vaši pozornost k tomu, co dnes projednáváme, a to je materiál, který se jmenuje K výsledkům analýzy území k pořádání LOH. Výsledkem tohoto materiálu by mělo být schválení nebo neschválení vyhodnocení variant hlavních olympijských zařízení a závěry z vyhodnocení dle přílohy č. 2. V tuto chvíli nehovoříme o tom, zda olympijské hry tady budou nebo nebudou. Pevně věřím, že každý z vás by chtěl, aby tady byly, protože je to velký přínos pro Prahu. Přes řadu protichůdných ohlasů a názorů záměr olympijských her jednoznačně podporuji, protože pro Pražany to bude mít poměrně významný přínos, kdyby se nám to podařilo. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že k tomuto materiálu jsme přistoupili velmi zodpovědně. Chtěl bych poděkovat zpracovatelům tohoto materiálu, protože máme analýzu

16

stávajících sportovišť, sportovních zařízení, což je pro nás nesmírně cenné z hlediska poznání stávajícího stavu v této oblasti. Pořádáním olympijských her by bezpochyby došlo ke zvýšení cestovního ruchu, k zájmu turistů o Prahu, vznikly by nové pracovní příležitosti, urychlilo by se řešení složité dopravní situace. K projednávanému dokumentu k výsledku analýzy pořádání LOH o možnostech Prahy ucházet se o pořadatelství. Byl učiněn pouze první krůček k tomuto cíli, který máme, doufám, do budoucna všichni. Ke spolupráci budeme muset získat ostatní kraje, města, podporu státních orgánů a těm musíme dát jasný signál z Prahy, že bychom si to tak přáli. Myslím si, že by to bylo pro nás velmi dobře. Zaznělo tady, kde jaké sportoviště by mohlo být, co by se kde mohlo konat. Když si důkladně přečtete analýzu, zjistíte, že na řadu otázek tam odpověď je. Koncepce LOH v severním sektoru Prahy počítá s tím, že většina sportovních zařízení bude umístěna tam. Myslím si, že není problém, kde by se konal box, zápas, judo, šerm, stolní tenis, badminton. Ve víceúčelové hale by to být mohlo. Všechny bych vás rád požádal, abychom tento materiál podpořili a dali jasný signál, že víme, že kdyby olympiáda v Praze byla - děkuji dr. Hoffmanovi, protože co řekl, bylo skvělé a pravdivé po dlouhá století - pro celou Prahu by to přineslo ohromný přínos. Podpořme to a ukažme, kterou cestou chceme jít. Prim.

B é m : Hovoří pan zastupitel Urban, připraví se pan arch. Kasl.

P.

U r b a n : Vážený panem primátore, dámy a pánové, chtěl bych navázat na tézi pana dr. Hoffmana a pana Paroubka, že je dobré být snílkem i idealistou. Připojuji se k názoru, že tato myšlenka je žádoucí, vhodná, bez tézí o stavění vzdušných zámků by lidé nepostavili ani sebemenší zámeček. Překvapuje mě za poslední 1,5 roku, co zde sedím jako zastupitel, kolik času zde strávíme diskusemi ne umožňovat rozvoj města a zamýšlet se nad budoucností města, jak město zvelebovat, ale kolik kolegů zde hovoří neustále o tom, jakým způsobem věci omezovat, brzdit, komplikovat a případně zastavovat. To mi připadá v rozporu s tím, co jako zastupitelé bychom měli dělat a co je naším posláním. Rád bych se přiklonil k tezi, kterou měl kol. Witzany. Velmi si vážím této studie útvaru rozvoje města analýzy čtyř lokalit, ale tato studie je brána z pohledu územního rozvoje, územního plánování a dokumentů, které jsou v současné době k dispozici a závazné. Proto jako negativní bod hodnocení třeba je, že některá varianta by znamenala zásadní úpravu územního plánu, nebo je v rozporu se současnou strategií města apod. Domnívám se, že případné pořádání LOH je tak závažná akce pro celé město, že pokud by to bylo třeba, i tato akce by měla mít možnost zásadně se zamyslet nad komplexní strategií města a případně nad komplexním přepracováním územního plánu v dané lokalitě. Proto se domnívám, že bychom se neměli v této době vyhranit na jednu lokalitu a jednu záložní, ale všechny tyto čtyři lokality podstoupit finanční analýze realizovatelnosti a teprve na základě dalšího kroku ještě jednou posoudit, která z těchto variant by byla optimální. Vidím, že i tato myšlenka pořádání OH, veškeré infrastruktury a dopravní stavby, které jsou s tím spojené, ať už budeme vybráni tuto olympiádu pořádat - budeme konkurovat s Paříží a s Londýnem, bude to velmi těžký boj, i kdyby se olympiáda neuskutečnila, realizace přípravy a výstavby infrastruktury a dopravních zařízení s tím spojená se tím určitě urychlí, místo aby se zpomalila. Víme, že hodně dopravních a infrastrukturních staveb se posouvá z důvodu náročnosti, složitosti projednání, dokumentací, financování apod. Myšlenka pořádání OH by naopak tyto stavby urychlila a jejich realizovatelnost uspíšila. Prim.

B é m : Prosím pana arch. Kasla.

P.

K a s l : Připomenu, že podpis pod smlouvou o spolupráci mezi Prahou a Českým olympijským výborem je můj podpis z r. 2001. Tím bych se přihlásil k snílkovství a k názoru, že není opozice a pozice dělící čárou mezi zájmy rozvíjet město, budovat či realizovat a podpořit velké akce v tomto městě. Jsem rád, že pan dr. Hoffman a s ním všichni komunisté zůstanou snílky, věřím, že jim zůstane snění a že se jejich sen nikdy nebude realizovat. Na druhou stranu věřím, že Coubertinovské heslo Není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, by se v tomto případě dalo aplikovat i na přihlášku Prahy do kandidatury Prahy na olympijské hry. Můj názor

17

byl ten, že je důležité Prahu připravit pro možnost takovéto akce, vybavit ji takovou infrastrukturou, sportovní vybaveností, hotely apod., a pak případně nebýt místem pořádání her a vyhnout se čtrnáctidennímu šílenství, které by asi Prahu změnilo k nepoznání. Praha je komorním městem a není městem pro megalomanské akce. Ukázalo se to při dvou zmiňovaných summitech. K materiálu, který máme před sebou. Je to materiál, který je sám o sobě kvalitní, z hlediska územního analyzuje všechny dostupné možnosti. Bohužel, třeba zastupitelé nedostali mapičky, které jsou vylepeny vzadu. To je ale materiál, který nemůže být prvním materiálem. V tomto městě se bohužel nejdříve dělají územní plány, a pak strategické plány. Tady naopak chybí strategická studie Praha olympijská, která by zvažovala ekonomické otázky, otázku konkurence jiných měst, otázku časovou. Myslím si, že r. 2016 je špatné datum, že v tomto roce bude olympiáda někde v Asii nebo v Africe, nebude v Evropě, po r. 2012, kdy bude skoro jistě v Evropě. R. 2020 je prvním rokem, měli bychom tam mít analýzu toho, o čem hovořili předřečníci, co Praha nabídne lepšího proti Londýnu, proti Berlínu a jiným městům. Co to bude stát a kde na to vezmeme, to není otázka financí města Prahy, to je otázka především soukromých financí a garancí této země. Není to věc zastupitelstva tohoto města. To možná udělá první krok, mělo by vydat impuls, že se chce o to pokusit, ale bude to záležitost jiných zastupitelstev, jiných parlamentů a vlád. Tato studie není asi ideálním vstupním krokem. Chce-li se dnes schválit to, aby se pokračovalo v analýzách, určitě ano. Chtělo-li by se říci - na základě tohoto podejme přihlášku, pak je to podklad nedostatečný. Prim.

B é m : Dámy a pánové, také si dovolím přispět se svou trochou do mlýna. Máme krátkou paměť - řekla včera na výročním zasedání u příležitosti 50 let zrušení pomocných technických praporů předsedkyně Konfederace politických vězňů paní Kavalírová. Má pravdu, máme hrozně krátkou paměť, a hrozně krátkou paměť má podstatná část nebo dokonce většina dosud vystupujících v této diskusi. Nezbývá mi než vám tuto paměť osvěžit. Když se staví dům, staví se od základu. Nejsem architekt, ale dovedu si představit, že nejdříve vykopete nějakou jámu v zemi, posléze uděláte základy a pak začnete stavět přízemí, první patro a možná postavíte střechu, a pak se začnete bavit o interiéru domu. Tato debata, která se zde odehrává, je debatou, jaký má být interiér domu a jestli na něj vůbec budeme mít peníze. S velkou pravděpodobností všichni předřečníci - snad s výjimkou kol. Hoffmana, Urbana a možná nám. Hulínského - si neuvědomili, že jsme se vůbec nerozhodli, že budeme stavět dům. Přibližně před půl rokem toto zastupitelstvo diskutovalo o tom, zda Praha "má nebo nemá" na pořádání LOH. Tehdy jsem říkal: toto je chybně položená otázka. Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, musíme znát základní vstupní data. K tomu, abychom znali základní vstupní data, je potřeba udělat tři velké analýzy. Analýza číslo jedna je analýza území. Je vůbec v Praze územní dispozice k tomu, abychom o této smělé, snivé, megalomanské myšlence mohli uvažovat? K tomu slouží tento materiál. Tento materiál bychom měli diskutovat pouze v rámci otázky: má Praha územní dispozici pro to, aby mohla přistoupit ke kroku číslo dvě, to je ekonomická analýza? Krok číslo tři je marketingová studie. Před půl rokem toto zastupitelstvo slyšelo tyto tři věty: krok číslo jedna - uděláme územní analýzu, krok číslo dvě - uděláme ekonomickou analýzu, krok číslo tři - uděláme marketingovou analýzu. Připadám si jako v Jiříkově vidění. Na stole máme územní analýzu, která říká, že je to možné a zhruba říká, v jakých asi dispozicích, ale vy tady diskutujete o ekonomických aspektech, o marketingových aspektech. Dovádám se tady, že zastupitelé jsou fantastičtí prognostici, protože oni vědí, jak bude fungovat česká ekonomika v r. 2020. Michal Hvížďala řekl: my na to v r. 2020 mít nebudeme, kol. Kaňák říká: bylo by dobré, kdybychom se zabývali tím, jaká bude ekonomická síla ČR v r. 2020. Pan kol. Kaňák není tak dobrý prognostik jako Michal Hvížďala, který ví, že na to Česká republika mít nebude. Já si ambice, abych odpověděl, zda má pravdu Michal Hvížďala nebo pan kol. Kaňák, v této chvíli nedělám. Víte proč? Mne to ani nezajímá. Abych mohl zodpovědně seriozně diskutovat o tom, jestli vůbec chceme jít do závěrů v debatě, zda se Praha má nebo nemá ucházet o kandidaturu na LOH, potřebujeme k tomu další dvě studie. Pak teprve můžeme začít diskutovat, zda vůbec dům máme začít stavět. Omlouvám se, ale tato debata je lichá, je na špatném místě, je zbytečná, je populistická a zcela se míjí účinkem. Prosím, abyste se vrátili k tomuto textu. V průběhu následujících 4 měsíců bude zpracována ekonomická analýza a následně marketingová studie. A pak s velkou pravděpodobností v říjnu nebo v listopadu se tady sejdeme ještě jednou, a pak teprve budeme vážně diskutovat o tom, jestli do toho chceme jít, nebo ne.

18

Sdílím s vámi obavy, že náklady na pořádání LOH jsou grandiozní. Souhlasím s vámi, že Praha by měla primárně investovat do infrastruktury. Pan nám. Paroubek má pravdu, že jsou tady synergické efekty, že do infrastruktury ve vztahu k r. 2020 stejně budeme muset nainvestovat a že infrastruktura na takovouto aktivitu je možná velmi podobná infrastruktuře, kterou Praha bude muset v r. 2020 mít. Ale toto je hypotéza řečená teď primátorem Prahy. K tomu, aby to bylo více než hypotéza, aby se to mohlo stát aspoň pravděpodobným nebo dokonce pravdivým soudem ve smyslu základních elementárních učebnic logiky, potřebujeme k tomu materiály, které nám chybí. Prosím, nechte šanci odborníkům zpracovat jako dnes na stole máme územní analýzu, ještě dvě analýzy. Pak se na ně podívejme a listujme od první do poslední stránky a zpátky a říkejme: vyplatí - nevyplatí, je to snílkovství, je to megalomanský projekt, je to realistický projekt, vydělá na tom Praha, prodělá na tom Praha, půjde do toho stát, nepůjde do toho stát. Samozřejmě, že Praha do toho nemůže jít s vlastními zdroji, na to by nikdy neměla. Nikdy jsem se netajil, že můj hlavní argument pro to, abychom vůbec tyto analýzy nechávali zpracovat, je velmi prostý a pragmatický. Za posledních pět let stát nenainvestoval za doby mých předchůdců ve vedení města do pražské infrastruktury téměř nic. Ve srovnání s tím, co investuje hl. m. Praha ze svých vlastních peněz, je to zanedbatelná částka. Říkám natvrdo bez ohledu na to, kdo dnes sedí ve Strakově akademii: je to nezodpovědnost státu. Jestliže máme možnost získat jediný argument na to, abychom ze státu dostali víc a navíc to ještě potřebujeme, zasloužíme si to, protože pražská podnikatelská obec generuje 25 % hrubého domácího produktu, ze kterého nám vláda přes rozpočtové určení daní dává pouze 7 %. Zasloužíme si to, ale ještě k tomu to potřebujeme. Abychom dostali víc, musíme mít v ruce možná velké myšlenky, možná i velké výzvy a megalomanské projekty. Na druhou stranu toto zastupitelstvo musí o takto velkých výzvách jednat racionálně. Proto diskutujme jen o územních dispozicích. Tento materiál je v zásadě materiálem o čtyřech variantách, vybírá jednu, resp. dvě. Čtete-li ale pozorně, zjistíte, že to jsou varianty integrované, že rozdělení sever, jih, západ, východ je víceméně artefaktem. Michal Hvížďala měl pravdu, skutečných sportovišť je málo. Sportoviště, ať to bude severní nebo jiná varianta, stejně sportoviště existující, ať je to strahovský areál nebo Sazka Aréna nebo jiná, v případě, že se rozhodneme do kandidatury jít, stejně budeme využívat. Ve skutečnosti se jedná o varianty mimořádně integrované s jistým apelem na dispoziční zázemí pro olympijskou vesnici. To je jeden z hlavních argumentů, v čem se alternativy liší. Vůbec nejsme rozhodnuti, že budeme kandidovat na pořádání LOH. Ani nemůžeme být rozhodnuti - nemáme k tomu příslušná data. Protože jsme rozumní a konáme racionálně, data nejdříve musíme získat. Z a j í č e k : Vážené kolegyně a kolegové, přesně podle návodu panam primátora vrátím věc k projednání tohoto tisku. Zarazily mě některé detaily návrhu umístění olympijských her na sever území. Jestli se nemýlím, do území podle připravované stanice metra je smluvně zavázána nejmenovaná firma postavit do r. 2004 kamenné výstaviště. Výstaviště provizorní, které tam je, za dva roky výstavbou metra zmizí. Smlouva, jestli se nemýlím, je pořád platná. Bylo tady několikrát řečeno - přípravy změn územního plánu. Je pochopitelné, že změny územního plánu by mohly nastat teprve až požádáme o přidělení LOH, ale pokud tam bude stát cosi jiného, budeme muset rozhodnout, jak to budeme privátní firmě vykupovat, bourat a stavět místo toho olympijský stadion. Proto by mě zajímalo, jak zodpovědný odbor Magistrátu kontroluje plnění smlouvy o letnaňském výstavišti, v jakém stavu to je, kolik na tom Praha prodělává a jak se naloží s tím, kdo tuto smlouvu podle mého názoru zatím neplní. Chtěl jsem navrhnout do usnesení připomínku, že rada by měla v dohledné době předložit ekonomickou analýzu a marketingovou studii, která je jednoznačně neoddělitelnou součástí rozhodovacího procesu. Zajímaly by mě Letňany, snad mi na to někdo v budoucnu odpoví. P.

Prim.

B é m : Slovo má pan poslanec Dub, podruhé se připraví kol. Witzany. Je posledním přihlášeným, pak bych si dovolil předat závěrečné slovo předkladateli. P.

D u b : Milé kolegyně a kolegové, kdybychom vzali stanozáznamy z jiných zastupitelstev a z jiných orgánů, které rozhodovaly v jiných zemích o uspořádání olympijských her a zaměnili to za dnešní stenozáznam, asi bychom neviděli příliš velký rozdíl. Myslím, že všechna zatupitelstva konstatovala, že na to jejich město nemá, a pak se to dále štěpilo: nemáme na to a nezkusíme to a tudíž se tam olympiáda nekonala, druhý případ je - nemáme na to, zkusíme

19

to, a olympiáda se tam také nekonala, a třetí případ - nemáme na to, ale zkusíme to, zdařilo se a nakonec se tam olympiáda konala. Jiné varianty nejsou. Myslím, že se můžeme soustředit na variantu číslo tři a diskutovat o ní. Sice na to nemáme, zkusíme to ověřit a zrealizovat a možná se to zdaří. Máme k tomu dost velký důvod. Olympiáda není jen o hl. m. Praze, ale je o vnímání České republiky v zahraničí. Vnímání České republiky v zahraničí je jistě pozitivní vnímání a je českým národním zájmem. Pokud jde o český národní zájem, máme povinnost o tom přemýšlet daleko hlouběji a odpovědněji. Myslím si, že máme i povinnost zkusit toho dosáhnout. Určitě můžeme použít hesla pro naše rozhodování typu kdo vyhraje, nevyhraje. Kol. Machovi bych vzkázal z jeho oblasti blízké heslo: malý ten, kdo má malý cíl. P.

W i t z a n y : Vážený pane primátore, řekl jste, že účelem této studie je odpovědět na otázku, zda Praha má územní předpoklady pro uspořádání LOH, a teprve v dalším kroku je účelné, pokud bude tato otázka zodpovězena kladně, zadávat ekonomické analýzy. V tom s vámi souhlasím. Myslím, že tento materiál prokazuje, že Praha má územní předpoklady pro uspořádání LOH. Všichni ale vidíme, že tento materiál jde podstatně dál, a to je to, co kritizuji. Tento materiál již některé varianty preferuje, a některé varianty vylučuje. Ze čtyř jsou vyloučeny dvě - západní a jižní, preferována je severní a východní. Nemohu si pomoci, tady podle mého názoru již začínají hrát roli jisté parciální zájmy ať již podnikatelských skupin, případně reprezentace městských částí v těchto oblastech. Myslím si, že je předčasné některé varianty vylučovat. V textu je např. západní varianta ve shrnutí hodnocena velmi pozitivně, není zde uvedeno, že by byla nerealizovatelná. Je pravda, že jižní varianta je hodnocena jako ztěží realizovatelná. Považuji proto za předčasné vylučovat třeba západní variantu před provedením ekonomického porovnání variant. Varianta jde podstatně dál než k pouhému zodpovězení otázky, zda máme či nemáme územní předpoklady pro pořádání LOH. Proto doporučuji, aby byly ponechány pro další analýzu všechny varianty ve hře, případně aby byly ponechány aspoň tři, které jsou uvedeny v materiálu jako reálné a aby ekonomická a maarketingová analýza nebyla zužována pouze na jedinou alternativu. Prim.

B é m : Ještě vystoupí Marian Hošek, a poté si dovolím ukončit diskusi a poprosím o závěrečné slovo předkladatele. P.

H o š e k : Přiznám se, že jsem v diskusi nechtěl vystupovat, protože k této věci mám ambivalentní vztah. Na jednu stranu vnímám určitou skepsi kolegů, kteří vznesli spoustu oprávněných připomínek, na druhou stranu jsem cítil z vystoupení pana primátora určitou snahu rozdělit na ty, kteří souhlasí a ty, kteří mají výroky, které upozorňují na to, čeho všeho se musíme obávat při tomto ambiciozním projektu. Proto bych byl rád, kdybychom diskusi vnímali jako přínos k tomu, čemu se v dalších krocích máme vyhnout a co máme akcentovat. Byl bych rád, aby se to posunulo dále, diskuse je dobrá proto, abychom mohli pokračovat v další úvaze s podmínkou, že si musíme nechat zadní vrátka pro to, aby rozhodování nebylo nasměrováním na jedinou cestu, abychom už dnes neschvalovali uskutečnění her. Domnívám se, že toto ze všech vystoupení zaznělo a doufám, že to takto pan primátor také vnímá. Budu hlasovat pro, ale s vědomím, že všechny výhrady, které zde zazněly, budou postupně odstraňovány, nebo si nakonec řekneme, že na to nemáme z těch a těch důvodů. Prim.

B é m : Děkuji za toto téměř závěrečné slovo. Prosím o vyjádření předkladatele kol. nám. Bürgermeistera. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Pro obsáhlou diskusi i pro to, co přede mnou řekl primátor, který upozornil diskutující na obsah dnešního materiálu, budu ve svém závěrečném slovu technický a budu shrnovat jednotlivé příspěvky. Prosím, aby ti, kteří je měli, mi teď věnovali pozornost. Musím se ohradit proti jedinému, co zde bylo řečeno, že závěry a shrnutí byly vedeny nějakými parciálními zájmy místní samosprávné nebo podnikatelské lobby. Je to legrační, protože parciální zájmy působící ve městě jsou ve městě rozděleny tak homogenně, že by se vzájemně vyrušily a v rámci přípravných prací by to bylo technicky nezvládnutelné. Souhlasím se všemi připomínkami k nutnosti ekonomických a marketingových analýz.

20

Podotýkám, že dnešní materiál měl být malým krůčkem. Po projednání ve výborech to všichni víte. Ve výborech byla shoda v tom, že tento krůček je užitečný udělat jen proto, aby ekonomická a marketingová analýza se pohybovala na vydiskutovaném terénu územní analýzy. Samozřejmě, že jsme s tím na podzim mohli přijít najednou, ale měl bych tento souběh kroků za vadný. Měl bych za vadné dělat ekonomický a marketingový krok dříve než budeme mít za sebou velmi obecnou diskusi nad územními množnostmi Prahy. Dnešek je první krok, který vymezuje prostor pro zadání ekonomické a marketingové studie právě proto, abychom jednak dobře mohli vybrat zpracovatele - aby podmínky veřejné obchodní soutěže byly předvídatelné, a abychom poměrně nákladné analýzy nepouštěli do terénu, který nemá mantinely. Dnešním rozhodnutím vytyčujeme mantinely pro ekonomickou a marketingovou analýzu. Ztotožňuji se s připomínkami, že můžeme v rámci ekonomického vyhodnocení západní variantu vyčíslit, není to nákladné a je dobré to vědět. Proč byla západní varianta škrtnuta, je nemožnost obsloužit strahovský areál pro pohyb 140 tisíc lidí denně plus ochrana hostů apod. Ekonomicky stojí za to toto sledovat, abychom měli podklady. Druhá připomínka byla, že by napřed měla být stratetická úvaha ve smyslu strategického plánu. Co teď děláme, je souběh s revizí strategického plánu s úkolem, který je vydiskutován, je založen radou a nic z toho, co diskutujeme nad výzvou promýšlet, jestli Praha je schopna hostit půl milionu hostů, jestli je schopna v jeden den zajistit pohyb 140 tisíc lidí na jedno místo, nejsou nic jiného než strategické úvahy a v rámci revize územního plánu nic z těchto diskusí a úvah na výborech zde, v radě a mezi odborníky neztratíme. K navrženému usnesení. Odpovídám kol. Zajíčkovi, že úkol je založen. V bodě I. usnesení se jasně říká: souhrnný materiál výsledku rozpracované územní analýzy a výstupů ekonomické a marketingové analýzy bude zpracován na podzim 2004. Tím zastupitelstvo dává úkol a zároveň říká, že jako nejreálnější pro umístění hlavních olympijských aktivit byla vyhodnocena varianta severní. Ne že se ostatní zamítají. Proto se hlásím k úkolu v ekonomické analýze mít vyčíslenu pro svodanalýzu i západní variantu. Obsah materiálu, který neexistuje - to byly ekonomické a marketingové úvahy - byl hodně volný, ale jedno mohu slíbit. Ekonomická studie a analýza bude obsahovat srovnávací text, co město musí investovat, když bude pořádat olympiádu, a čím město musí projít ve svých investicích, ať stát pomůže či nepomůže, pokud chce zajistit svůj rozkvět a konkurenceschopnost na evropském kolbišti mezi ostatními městy a nechce se stát provinčním zapadákovem. Pokud soudím podle dnešního a současného investičního a nutného tempa, tak v r. 2014 máme za sebou 200 - 300 mld. bez diskuse nad olympiádou investic do infrastruktury. Toto vyhodnocení ekonomická studie bude bezesporu obsahovat a za tento podnět z dnešní diskuse děkuji. K samotnému tisku bylo řečeno velmi málo vět, vše bylo k podzimní debatě. Tam uděláme podstatný krok k tomu, jestli dále budeme investovat do obrazu Prahy jako města, které má olympijské ambice, nebo jestli tento marketingový tah je příliš nákladný a neschůdný. Děkuji za pozornost. Prim.

B é m : Děkuji, pane náměstku. Konstatuji, že rozprava k předloženámu tisku byla ukončena. Obracím se na předsedu návrhového výboru. K o v á ř í k : K tomuto návrhu materiálu přišel návrh usnesení, ke kterému je potřeba, aby se předkladatel vyjádřil, zda s ním souhlasí. Bylo by dobré ho promítnout. Je to návrh Witzany - Kaňák: I. Bere na vědomí 1. vyhodnocení variant umístění hlavních olympijských zařízení uvedené v příloze č. 1 a v příloze č. 2 tohoto usnesení, II. ukládá radě předložit komparativní ekonomickou a svodanalýzu jednotlivých variant. Termín 20. 9. Předpokládám, že se předkladatel neztotožňuje. P.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Jen jsem řekl, že navržené usnesení tyto cílové úkoly obsahuje, nepotřebuji to přeformulovávat. Přihlásil jsem se k tomu, že úkoly v navrženém usnesení obsaženy jsou.

K o v á ř í k : Co vidíte svítit na obrazovce, je protinávrh, o kterém je potřeba hlasovat dříve, než pokročíme dál.

P.

21

Prim.

B é m : Můžeme přistoupit k hlasování o protinávrhu. Kdo souhlasí s protinávrhem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 19-10-36. Protinávrh nebyl schválen. Můžeme hlasovat o původním návrhu. P.

K o v á ř í k : Původní návrh usnesení tisku Z 909 ve znění předloženém radou hl. m. Prahy.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 53-2-11. Návrh byl přijat. V tuto chvíli si dovolím upozornit, že jsme si schválili fixní termín pro projednání tisku s poř. č. 34, Z 953 - návrh postupu přípravy nové kapacity čištění odpadních vod pro hl. m. Prahu. Požádám o ústní důvodovou zprávu pana radního Gregara. Zároveň prosím, zda by bylo možné v ústní důvodové zprávě kondenzovat i závěry, požadavky i připomínky, které zazněly včera na jednání politického grémia. Sovo má kol. Gregar. P.

G r e g a r : Dámy a pánové, předkládaný bod k postupu přípravy nové kapacity čištění odpadních vod pro hl. m. Prahu je od r. 1985 opakující se evergreen. Jak víte, ve strategickémm plánu hl. m. Prahy byla už letitě čistírna odpadních vod vymístěna mimo území hl. m. Prahy. Ukázalo se, že tato cesta je velmi obtížně projednatelná jak v obcích, tak i s vlastníky pozemků. Původní předpoklady pro umístění ústřední čistírny odpadních vod byly tímto velmi zpochybněny. Byly zpochybněny i tím, že není schválen územní plán vyššího územně správního celku, to znamená středních Čech. Na základě tohoto zastupitelstvo změnilo a odsouhlasilo koncepci budoucího řešení kapacity ÚČOV v Praze. Podstatou této změny je zásadní rekonstrukce, resp. vybudování nové ústřední čistírny odpadních vod v lokalitě Císařský ostrov v půdorysu stávající čistírny. Na základě této změny koncepce bylo rozpracováno zadání změny územního plánu sídelního útvaru s tím, že tato změna územního plánu akcentovala v zásadě pět hlavních bodů. Jednak že potřebná čistírenská kapacita bude odpovídající požadavkům směrnice Rady Evropy 91271, že kalové hospodářství bude umístěno na současném pozemku ÚČOV v drastech, převážná část technologických objektů na Císařském ostrově bude zastřešena způsobem umožňujícím dosáhnout zvlněné krajiny, případně jiného způsobu využití odpovídajícímu soužití s čistírnou odpadních vod. Objekty umístěné na Císařském ostrově budou chráněny proti povodním na úroveň hladiny v r. 2002 a aby se do budoucna nezblokovalo a umožnilo využití schybky pod Vltavou na pravý břeh. Tato změna byla rozpracována. V rámci ní bylo mně uloženo prověřit ve spolupráci se SURM a PVS možnost umístění ústřední čistírny odpodních vod v jiné lokalitě na území hl. m. Prahy a prověřit variantní řešení kalového hospodářství. K tomu byla zpracována zastavovací studie pro lokalitu Čimice, která řešila plně podzemní variantu i s tím, že byla celá varianta zabudovaná jako možnost uvedení jednotlivých etap do provozu po sobě tak, aby mohlo dojít k odepsání technologií na čistírně Císařský ostrov. Dále byly zpracovány ke všem variantám, ať už to byl Hostín, Klecany, Čimice, ústřední čistírna odpadních vod na Císařském ostrově, oponentní posudky, které byly zadány jednak v Praze Výzkumnému ústavu vodohospodářskému, jednak technice v Brně, panu doc. Hlavníkovi, jednak na VŠCHT předsedovi Asociace pro čistírenství panu prof. Vanerovi. Tyto oponentní posudky jednoznačně konstatovaly dobré řešení kvality vodní linky na ústřední čistírně odpadních vod, konstatovaly na základě všech parametrů do toho vstupujících jistou oprávněnost názoru na umístění ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, a to jednak z hlediska realizovatelnosti z pohledu územního plánu, z pohledu projednávání vlivu na životní prostředí, napojení na stávající technické sítě, jednak i z hlediska finanční nákladnosti řešení. Technické řešení vodní linky ústřední čistírny odpadních vod je věc, která byla předmětem multikriteriální analýzy, jak jsem ji tady slíbil na podzim loňského roku. Byl uspořádán poměrně obsáhlý seminář pro všechny zastupitele na společném jednání výborů myslím životního prostředí, infrastruktury, územního plánování a hospodářského výboru, kde byly jednotlivé varianty v podrobnosti představeny včetně srovnávací analýzy, která je dnes přílohou materiálu sice ve zmenšené, leč čitelné podobě, za což se omlouvám. V původním to bylo daleko čitelnější.

22

Myslím, že všechny parametry tak, jak jsou v tabulce shrnuty - jsou to sumarizační parametry, podkladové studie jsou k dispozici, protože teprve z nich vycházela sumární agregátní čísla - nebyla vznesena námitka proti dodatečným parametrům, podle kterých by jednotlivé varianty měly být posuzovány. Co se týká variantního řešení kalového hospodářství, byla k této věci zpracována studie, která není úplně nová a není neobvyklá v rámci zemí EU a hlavních měst EU, a to byla otázka prověření možnosti energetického využití kalu a jednotlivých lokalit, které jsou pro to případně vhodné. Výsledek těchto analýz byl též projednán ve výborech. Dnes hovoříme o připuštění koncepční úvahy energetického využití kalů pro nakládání s kaly v rámci budování nové kapacity ústřední čistírny odpadních vod. Všechny studie, ktré byly zpracovány, a souhlasím s některými kolegy, u nichž, když viděli některé vizualizace, převládlo určité roztrpčení nad výsledkem těchto prací, ale berme to tak, že dnešní rozhodnutí je rozhodnutí koncepční, které připouští pro další projednávání a další vývoj otázku lokalizace, otázku technologie, otázky, které jsou s energetickým využitím kalů spojeny, otázky prověření z hlediska možností územního plánu, majetkových. Neříkáme energetické využití kalů tam či onde, říkáme energetické využití kalů jako koncepční možnost pro zpracování kalového hospodářství v hl. m. Praze. To je předmět dnešního usnesení. Co se týká varianty kalového hospodářství na drastech, je stále jedním z řešení, která budou zpracována. Víte dobře, že na ústřední čistírnu odpadních vod se bude vztahovat projednání z hlediska zákona o vlivu na životní prostředí. Předpokládáme, že budeme zkoumat jednotlivé varianty v rámci projednání tak, abychom byli schopni posléze předložit direktorátu pro životní prostředí v Bruselu, protože jeden ze zdrojů, který se předpokládá, je i fond EU, řešení, které se v danou chvíli jeví jako optimální z mnoha rozličných pohledů. I zkoumání ekonomické vhodnosti a náročnosti bude jedním z parametrů, který bude vstupovat do úvah o poskytnutí dotací ze zdrojů EU. Co se týká dalšího postupu prací, v tento moment před námi stojí poměrně krátké časové období. Obávám se, že to není ani naše vina, ale že problém byl zanedbán v minulosti vzhledem k tomu, že teď stojíme před problémem, že jestliže chceme vyhovět směrnicím EU, a dobře víte, že výstavba nové ústřední čistírny odpadních vod není voluntaristická úvaha hl. m. Prahy, ale že vyplývá z předpisů, které souvisejí s naším vstupem do EU a s prohlášením Čech citlivou oblastí, které jí připouštějí nesmírně přísné parametry pro čištění odpadních vod, toto je investice vyvolaná a pro nás velmi nepříjemná z hlediska její výše. Co se týká prostředků, budeme hledat podporu nejen u fondu EU, ale i u státu, ať už zprostředkovaně u Státního fondu životního prostředí, tak u státu jako takového. Z hlediska financování nás čeká velmi obtížná etapa, kdy budeme prokazovat lokalizaci čistírny, její technické řešení a projednání z hlediska vlivu na životní prostředí. Abychom toto mohli projednat, potřebuje PVS jako pověřený subjekt, který připravuje změnu, koncepční rozhodnutí o případném variantním řešení kalového hospodářství, které se navrhuje v usnesení variantně jako energetické využití kalu. Shrnu výsledky projednání finálních. Doplněk usnesení, který je u předsedy návrhového výboru, doporučí rozpracovat variantu likvidace kalů mimo areál rekonstruované centrální čistírny odpadních vod, což je požadavek legitimní, s kterým bylo od začátku kalkulováno. Nikde není napsáno, že čistírna v lokalitě Císařský ostrov vyhoví požadavkům posuzování vlivů na životní prostředí. Je to věc, s kterou se nadále bude pracovat. Lokalita drasty pro klasické využití kalů bude také se všemi parametry zvažována. Další doplněk usnesení by měl být uložit radě zajistit plnění úkolů vyplývajících z přílohy tohoto materiálu, což je naplnění koncepce při přípravě nového (...nesrozumitelné slovo) ústřední čistírny odpadních vod. Dámy a pánové, nezaměřil jsem se na detailní popis jednotlivých variant, protože to bylo předmětem jednak jednání výborů, jednak jednání pléna, na které byli všichni zastupitelé pozváni. Jen zde předkládám výsledek obsáhlého, rozsáhlého a dlouhodobého procesu přípravy, který kulminoval v návrh alternativního řešení koncepce kalovné koncovky na území hl. m. Prahy, případně i mimo území hl. m. Prahy, protože i to bude zvažovaná varianta. Je to pragmatické koncepční řešení, které by Praze mělo přinést standard, který Vídni, Paříži a jiným evropským městům je naprosto standardní a nikde s tím problém nevzniká. Je to spíše otázka toho, abychom prokázali nám, vám, veřejnosti, že byly zvažovány všechny varianty, které přicházely v úvahu a že finální je ta jediná, která je v tento moment za daných nákladů a v daném čase možná. Nám.

H u l í n s k ý : Děkuji za úvodní slovo. První přihlášený je pan dr. Hošek, připraví se pan dr. Polanecký.

23

P.

H o š e k : Mrzí mě ne příliš velký zájem radních o toto rozhodnutí, protože se jedná o skutečně strategické rozhodnutí, kterým stanovíme nasměrování likvidace našich odpadů v Praze na dlouhá desetiletí. Domnívám se, že nám budoucí generace tento způsob vyřešení problému budou dlouho vyčítat a určitě jednou čističku z Prahy vymístí. (P. Gregar: Omlouvám se, předseda návrhového výboru konzultoval návrh usnesení.) Jedná se o strategické rozhodnutí nejen o umístění, ale o mnoha miliardách, které do toho investujeme. Bojím se, že plánované investice budou rozsáhlejší, protože celkový materiál spoustu věcí nezohledňuje. V průběhu svého vystoupení na ně upozorním. Myslím, že se jedná o dvě věci. První věc je umístění samotné čističky a druhá věc je řešení tzv. kalové koncovky - co s kalem, který čistička vyprodukuje. V tomto smyslu je usnesení poměrně jasné. Nesouhlasím s tím, že se jedná jen o připuštění koncepční úvahy. Když si přečtu usnesení, schvalujeme koncepci jako takovou a schvalujeme ji včetně kalové koncovky, to znamená energetické zpracování - říká se tomu eufemenisticky mineralizace. Jedná se o spalování kalů. Tato technologie je tam zvýrazněna jako ta, která bude použita. Osobně nemohu souhlasit ani s jedním aspektem usnesení - jak s umístěním, tak s řešením koncovky spalování. Zdůvodním proč. K umístění na Císařském ostrově. Zdůvodňovali jsme na zastupitelstvu, proč nemůže být na Císařském ostrově čistička dlouhodobě. Schvalovali jsme to s určitou argumentací, kterou nám přinesla v r. 1997 - 98 PVS velice odborně zdůvodněnými argumenty, proč na Císařském ostrově v Trojské kotlině se všemi neduhy v okolí nemůže být trvale čistička umístěna. Bylo to ve stejných deskách, v jakých máme argumentaci dnes, možná to byli i stejní pracovníci, ale máme opačný názor, argumentaci, proč jedině na Císařskémm ostrově může být čistička. Důvěryhodnost informací už z tohoto titulu nemohu vnímat jako jednoznačně validní. Domnívám se, že tady je potřeba nezávislá analýza, která by zprostředkovala postoj, který není zaujatý provozní nebo jinou zainteresovaností. Usnesení zpochybňuje usnesení zastupitelstva Prahy 6, Prahy 7, všech občanů, kteří se o to zajímají a považují umístění čističky zde za velice nesprávné. Druhá část, které se to týká, je spalovna, o které se mluví velice skrytě. Když se bude kalová koncovka řešit energetickým zpracováním kalů, to znamená spálením, bude požadovat postavení klasické spalovny, která bude muset splňovat normy. Především se domnívám, že to nemůže projít EIA, že tento aspekt je jednoznačný. Kdybychom si to představili z ptačí perspektivy, tak tam bude malá malešická spalovna, která bude muset mít komín poměrně vysoký, který půjde nad údolí, takže tam vznikne nová dominanta továrenského typu. Nebude to typické rekreační území, ale továrna, která bude z části skryta pod zemí a z části bude vytažena nahoru velkým komínem. Položil bych několikk otázek. Kdo zpracoval tento koncept, jestli první koncept z r. 1997 nezpracovávala stejná skupina odborníků? Jakým způsobem se řeší dešťové vody? Požadují v přívalech retenční nádrže. Nikde jsem v materiálu nepostřehl, že by bylo počítáno v případě spalování na Císařském ostrově, že by se rekonstruovaly retenční nádrže, které by byly potřeba. Nám. H u l í n s k ý : Děkuji za příspěvek. Pan dr. Polanecký, připraví se pan dr. Witzany. P.

P o l a n e c k ý : Rád bych, abychom se bavili na určité úrovni. Bavme se k textu, který máme před sebou. Tento materiál zní, že schvalujeme koncepci, to je změna územního plánu. To máme na stole. Víme, že je dnes 29. dubna a 1. května vstupujeme do EU. Nemusím vysvětlovat, co to pozitivně i negativně přináší v oblasti územního plánování a vůbec v otázkách životního prostředí. Situace, která se historicky vyvíjela, se vyvíjela i proti nám i bez nás. Mám tím na mysli Středočeský kraj a vše, co předkladatel reálně popsal. Na klubu sociálně demokratickém jsme toto dlouze projednávali. Jako místopředseda klubu mohu prohlásit, že klub přijal usnesení - předložil jsem to písemně do změny usnesení jako bod 2, abychom oddělili od sebe dvě věci. Vracím se k tomu, co bylo kolem olympiády. Nejsme prognostici, nebudu bez EIA, bez rozptylové studie, bez energetického auditu prognózovat co bude nebo nebude, zda je to dobře nebo špatně. Byl bych rád, abychom odpolitizovali tuto záležitost a řešilo se to v tom směru, že město potřebuje své dopady nějak řešit. Řešení je jediné. Jedna věc je, zda zde vodní linka bude, a druhá věc je otázka spalování. Je to otázka

24

technologická. Nesouhlasím - a dal jsem to najevo na semináři, který k tomu byl: otázka spalování, jeho teplot, dioxiny, všechny věci, které je tady zbytečné rozebírat a ztrácet čas. Návrh do usnesení je ten, že oddělíme v tomto usnesení bod 1. Předsedající návrhového výboru má přesnou formulaci. Nebude spalovna na Trojském ostrově. Je zbytečné tady několik hodin rozebírat, zda čistička ano, nebo ne. Prim.

B é m : Do diskuse je přihlášen pan dr. Witzany, připraví se dr. Hvížďala a paní Sedláčková. Poté jsem obdržel písemnou přihlášku od starosty MČ Praha 6 mgr. Chalupy. Poté vystoupí pan zastupitel Horák. P.

W i t z a n y : Dámy a pánové, děkuji panu dr. Polaneckému za návrh, který je shodný s tím, co bych rád navrhl. Rád bych připomněl, že 30. října 2003 jsme schvalovali změnu územního plánu. Vzpomeňte si, jak nám tato změna byla předkládána. Bylo argumentováno tím, že město drží svou koncepci cílově vymístit čističku, pouze měníme územní plán, abychom přiotevřeli dveře případné jiné variantě s tím, že se později budeme moci svobodně rozhodnout mezi různými variantami mimo Prahu a v Praze na Císařském ostrově. Dnes jsme stavěni před hotovou věc, není jiná varianta než Císařský ostrov. Tehdy jsem upozorňoval, že přiotevření dveří může být ve skutečnosti zabouchnutí všech ostatních a vymezení této možnosti jako jediné možné. Velmi se obávám návrhu, abychom opět přiotevřeli dveře možné koncepci, která mi osobně připadá jako šílená myšlenka spalovny s kapacitou 500 tun surového kalu na Císařském ostrově. Pokud v tomto okamžiku schválíme lokalitu na Císařském ostrově, je třeba jednoznačně odmítnout možnost lokalizace spalovny v Trojském údolí a hledat jiné varianty založené na odborném a skutečně nezávislém posouzení všech pro a proti. Prim.

B é m : Pan dr. Hvížďala, připraví se kol. Sedláčková.

H v í ž ď a l a : Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, jsem rád, že v městské radě začíná být větší zájem o nejdůležitější bod tohoto volebního období. Je to neuvěřitelné, ale ze dvou členů městské rady jsou v tuto chvíli přítomni tři členové městské rady. Děkuji jim za píli a péči, kterou věnují tomuto dle mého soudu nejdůležitějšímu bodu stávajícího volebního období. Jsem rád, že pan radní tento materiál předkládá. Pokud si vzpomínám, v r. 1997 se skončily veškeré přípravy výstavby čističky odpadních vod. V minulém, ale dokonce i v předminulém volebním období se o tom přestalo hovořit. Jak je v Čechách zvykem, problém, o kterém se nehovoří, většinou neexistuje. Dnešní situace je pro všechny velmi problematická. Městská rada udělala jeden dobrý krok - snaží se v tuto chvíli v této velmi složité záležitosti nechat otevřený prostor pro řešení tohoto problému. Myslím si, že dané finanční možnosti města, kdy jsme dnes zadluženi více než 35 mld., nám znesnadňuje řešení tohoto problému, protože dle mého soudu máme jedinou lokalitu, kde lze čističku lakalizovat, to je Císařský ostrov. Pokud jsme měli možnost seznámit se s jednotlivými projekty, ať už jsme hovořili o Čimicích, Klecanech nebo o Císařském ostrovu, zhruba 15 mld. je v danou chvíli jediná alternativa řešení už z pohledu finančního. Po r. 1989 se vedla velmi ostrá diskuse v tomto zastupitelstvu, zda čistička bude umístěna za hranicemi města, zda dáváme možnost tomu, aby vznikla nová čistička odpadníchm vod, nebo zda se bude intenzifikovat stávající. Pamatuji si na obrovské množství výjezdů poslanců, kteří sjezdili mimo Ohňovou zemi většinu zajímavých čističek po světě. To byl jediný efekt, který jsme měli, takže jsme mohli posoudit velmi moderní technologie např. v Monte Carlu, ovšem na druhou stranu se zastupitelstvo ve svém rozhodnutí dále nedostalo. Od r. 1985, od kdy se výstavba čističky zvažuje, máme po 18 letech jednu z posledních možností rozhodnout. Příští zastupitelstvo by se k tomuto problému dostalo až v r. 2007, což by bylo pozdě. Překvapuje mě poměrně velký nezájem kolem tohoto bodu. Čekal jsem, že zde bude vedena rozsáhlá diskuse. Jsem velmi překvapen tím, jak tady hodnotíme, zda někdo z nás je nebo není dobrý prognostik. My jsme 70 volených zastupitelů města a každý by měl podle svého nejlepšího vědomí a svědomí říci, jak si tento základní problém města představuje řešit bez ohledu na P.

25

stavební lobby a na různé věci, kterými může být ovlivňován. Musíme dojít k nějakému rozhodnutí, protože Praha by za 7 let mohla denně platit statisícové pokuty. Myslím si, že první limit, to znamená r. 2005, kdy končí povolení pro vypouštění kalových vod, je nezbytné řešit, protože Vltava patří při svém vyústění z hlavního města mezi tři nejznečištěnější toky v zemi a v neposlední řadě budeme pod tlakem, kde sehnat částku 15 mld. Kč při výstavbě nové čističky odpadních vod. Myslím si, že by bylo potřeba stanovit odborného garanta, zřejmě pana radního, který bude jednat za hl. m. Prahu ve vztahu k evropským strukturálním fondům, protože tam bychom část finančních prostředků mohli získat. Myslím si, že projekt musíme zahájit co nejrychleji, abychom o jisté finanční prostředky už teď nezačali přicházet. Můžeme využít i to, že v zastupitelstvu je poprvé od listopadu 1989 náměstek ministra životního prostředí. Myslím si, že i v této záležitosti by nám pan náměstek mohl vyjít vstříc. Myslím si, že dnes záležitost stojí tak, abychom definovali území - je svým způsobem definováno - a pokud se týká technologických záležitostí, abychom nechali volný prostor. Myslím si, že nejsme v tuto chvíli schopni říci, co bude nejefektivnější. Byl bych pro schválení Císařského ostrova a dát městské radě, panu radnímu a všem zainteresovaným co nejvolnější prostor pro to, aby našli nejefektivnější řešení jak z hlediska životního prostředí, tak i z hlediska financí. Prim.

B é m : Slovo má paní zastupitelka Sedláčková, připraví se pan starosta Chalupa.

S e d l á č k o v á : Nechci v žádném případě hovořit o jednotlivých alternativách technologického řešení, protože se necítím k tomu po profesní stránce povolána, ale cítím se povolána k tomu, abych byla znepokojena nad tím, že není z mého pohledu dostatečný počet oponentních posudků k navrhovanému řešení. Zaskočil mě fakt, že např. Ústav pro technologii vody a prostředí VŠCHT Praha, který je schopen dát hlavnímu městu Praze významné odborníky na tuto problematiku, jak zjistíte i v materiálu, který jsem vám nechala rozdat, nebyl osloven, aby se k této tématice vyjádřil. Chci tohoto mometnu využít k tomu, že žádám radu, pana radního a zastupitelstvo, aby takovéto renomované ústavy přizvala k řešení této problematiky.

P.

Prim.

B é m : Slovo má starosta MČ Praha 6 pan mgr. Tomáš Chalupa, připraví se pan zastupitel Horák.

P.

C h a l u p a : Pane primátore, milá rado, dámy a pánové, jménem MČ Praha 6 musím konstatovat plně srozumění a pochopení pro to, že agenda ústřední čistírny odpadních vod je mimořádně významná záležitost pro budoucnost hl. m. Prahy a v tomto ohledu MČ Praha 6 nechce být někým, kdo stojí bokem, aniž by v této věci nenabídl pomocnou ruku. Musím připomenout své vystoupení na jednom z předchozích zasedáních ZHMP ještě v KCP, ve kterém jsem jménem městské části žádal, aby varianty dislokace ústřední čistírny odpadních vod byly posouzeny odborníky v jednotlivých variantách. Chtěl bych poděkovat za to, že se tak stalo, jednotlivé varianty byly zpracovány a posouzeny. V tomto ohledu lze rozumět tomu, že Císařský ostrov je z těchto variant nejvíce zmiňovanou. Musím konstatovat jménem MČ Praha 6, že velmi vítám slovo pana radního, který konstatoval, že je potřeba nadále prověřovat varianty kalového hospodářství, neboť musím konstatovat, že pro MČ Praha 6 je v materiálu popisovaná varianta, pokud by měla být umístěna na území MČ Praha 6 na Císařském ostrově bez prověřování dalších variant, nepřijatelná. Prim.

B é m : Slovo má kol. Horák, připraví se pan zastupitel Pázler.

P.

H o r á k : Vážený pane primátore, vážené kolegyně a kolegové, je naprosto bez pochyby, že umístění nové čistírny odpadních vod je pro Prahu z hlediska ekologického klíčová záležitost. Proto jsme se také touto otázkou na výboru životního prostředí zabývali opakovaně, projednávali jsme různé aspekty této záležitosti. K předloženému návrhu bych chtěl řící následující. Myslím, že většina členů výboru životního prostředí chápe umístění čistírny odpadních vod na Císařském ostrově jako opravdu velmi těžký kompromis, jako řešení, které není ideální a jako řešení, které je potřeba prověřit dle všech příslušných postupů, to znamená projednání

26

EIA. Na druhé straně je potřeba říci, že chápeme, že v tuto chvíli je to řešení patrně jediné, které v tuto chvíli lze projednat, už i proto, že ostatní varianty nejsou dopracovány do takového stavu, aby bylo možno jednoznačně říci, že ta či ona varianta by byla výhodnější. S tímto také výbor projednání ukončil a navrhl, aby v každém případě byla dopracována projektová dokumentace k variantnímu řešení. To je také součást návrhu, který chci v této věci za výbor podat, to znamená zařadit k usnesení bod II. - požaduje rozpracování projektové dokumentace variantního řešení umístění ústřední čistírny odpadních vod a k tomu zachování územní rezervy pro možnost výstavby ústřední čistírny odpadních vod mimo lokalitu Císařského ostrova. Myslím, že je to rozumné věcné řešení. Musíme si uvědomit, že každé řešení bude vyžadovat minimálně dva roky příprav. I pro jednoznačné projednání celé záležitosti v procesu EIA bude potřeba mít konkrétní jasné podklady pro toto projednání. Již z tohoto důvodu takový projektk potřebujeme. Na druhou stranu bych nevylučoval ani možnost, že během dvou let se může ukázat některá z variantních možností jako varianta schůdnější, výhodnější. Poté by byla otázka projednat opět možnost řešení jiné než řešení v lokalitě Císařského ostrova. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Přihlášen je pan Pázler.

P.

P á z l e r : Dámy a pánové, chtěl bych uvést několik poznámek. Začal bych povzdechem, že vymístění čistírny mimo Prahu např. do Klecan se jevilo jako perspektivní varianta, ale promeškali jsme tady možná trestuhodně čas. Přikláním se k tomu, že dnes čas již nemáme a musíme jednat. Jsem rád, že diskusí bylo hodně ve výborech a na společných jednáních jsem vyjadřoval názor, že jsem pro variantu umístění čistírny v Tróji. Plně se kloním k řešení kalového hospodářství, jak řekl pan dr. Polanecký. Mám dvě malé připomínky. V časovém harmonogramu se mi stále zdá čas přestavby 2017 příliš dlouhý, i když si uvědomuji, že jde o přestavbu za plného provozu. Přesto bych byl toho názoru, že pokud se budou zpracovávat zadání pro výběrová řízení, se zkrácením času bychom měli počítat. Stále jsem přesvědčen o tom, že cena 15 mld. v Tróji je příliš vysoká. Už mi to bylo ale několikrát vysvětlováno. Uváděl jsem příklad přestavby čistírny v Modřicích u Brna atd. To je spíše ale do diskuse. Prim.

B é m : Do diskuse je dále přihlášen pan zastupitel Novotný, připraví se pan dr. Hošek podruhé. P.

N o v o t n ý : Upřesním několik údajů, které se týkají možnosti Prahy čerpat z kohezního fondu EU na rekonstrukci této čistírny. Dohromady ČR na období 2004 - 2006 obdrží od EU kohezní fond, kde jsou projekty nad 300 mil., asi 14 mld. Kč. Praha patří mezi města, která nesplňují směrnici EU o čištění odpadních vod a má možnost požádat - předběžná žádost je předložena a po schválení zastupitelstvem tohoto návrhu nic nebrání tomu, aby se předložil tzv. záměr projektu, čímž se otevře prostor pro to, aby Praha reálně mohla tyto prostředky z Bruselu získat. Je pozitivní, že se přichází s co nejúspornější variantou z hlediska těch, které byly projednávány. ČR celkový závazek v oblasti městských odpadních vod má asi 75 mld. a týká se 550 obcí v ČR. Je tam velká konkurence. Platí pravidlo, že čím dřív Praha variantu řešení čistírny a její přestavby schválí, tím lépe, a co nejrychleji by měla předložit svou žádost na Státní fond životního prostředí a ministerstvo životního prostředí, aby měla šanci rychle se k prostředkům dostat. I v průběhu projednávání žádosti s Bruselem a se státní správou v ČR je prostor pro úpravu technické stránky projektu i pro hledání úspor ve finančním návrhu, jestli tam ještě nějaké jsou. Projednávání se pohybuje nejméně kolem půl roku. Projekty, které budou v Bruselu předloženy ve finální anglické verzi do konce června t. r., mají možnost na schválení ještě v tomto roce. Reálně lze předpokládat, že Praha má šanci na získání prostředků z EU pro příští rok. Prim.

B é m : Děkuji, pane náměstku. Slovo má pan dr. Hošek, připraví se pan dr. Hvížďala.

27

P.

H o š e k : Děkuji za informaci o možnostech čerpání z fondů, je zmíněno jen celkové financování. Zajímalo by nás, jakým konkrétním způsobem v procentech očekáváme účast státu a z fondu. Je to tam zmíněno, ale částky nejsou zreálněny. K poznámce ing. Pázlera, že jednáme v časové tísni. Samozřejmě, že jednáme v časové tísni, ale pamatuji mnohá rozhodnutí tohoto zastupitelstva. Většinou strategická rozhodnutí zastupitelstva se konají v tzv. časové tísni a nejsou vždycky správná. Vzpomínám si na usnesení zastupitelstva o prodeji akcií PVK. Bylo to rozhodnutí v časové tísni, bylo dáno na stůl. Byly tam podsunuty dvě smlouvy, tzv. rámcová smlouva, ze které se dnes velice obtížně dokážeme vyvázat a bude nás stát jako město několik miliard korun, protože v r. 2013 neskončí smlouva pro provozování vody a vodního hospodářství. Nepodlehněme takovéto argumentaci a požadujme kvalitní materiál, který bude obsahovat to, co požadujeme. Kdybychom chtěli tento materiál rozdělit na dvě části a oddělit od toho spalovnu, přijímali bychom sice koncepci, ve které se v každé druhé větě mluví o energetickém využití a spalování, a přesto bychom řekli, že spalovnu ne. Domnívám se, že materiál je potřeba na základě požadavku např. dr. Polaneckého zpracovat tak, abychom mohli rozhodovat o alternativách, které budou a abychom nemuseli zamítat celý koncepční materiál. Ve chvíli, kdy přijmeme koncepci jako takovou, přijímáme koncepci spalování. Pokud tento materiál předložíme v podobě, která bude schvalitelná, do příštího zastupitelstva, domnívám se, že tolik času neztratíme. Bylo by dobré ho přepracovat tak, aby odpovídal těmto požadavkům. Prim.

B é m : Slovo má pan dr. Hvížďala.

H v í ž ď a l a : Vážené dámy a pánové, mám druhé vystoupení k tomuto bodu. Myslím, že nejpodstatnější informaci řekl pan náměstek Novotný. Znamená to, že v červnu bude podána naše žádost v Bruselu na dotaci. Z toho logicky vyplývá, že dnes musíme dojít k tomu, abychom definitivně rozhodli o umístění čistírny na Císařském ostrově. To je krok číslo jedna. Potom si myslím, že následně musíme připravit změnu územního plánu, která se k tomu vztahuje. Nakonec bychom měli připravit feasibility study celého projektu. Myslím, že bychom měli učinit tyto tři základní kroky a dnes bychom měli rozhodnout o Císařském ostrově. Domnívám se, že pokud rozhodnutí necháme do května - protože jsme neměli možnost projekt do Burselu podávat, potřebujeme minimálně pět týdnů na to, aby žádost byla kvalitně zpracovaná, abychom měli udělanou i supervizi ze strany příslušného ministerstva a abychom šli s projektem, s kterým se budeme všichni identifikovat a prosazovat. Z toho důvodu se mi zdá dnešní jednání a termín schválení lokalizace na Císařské ostrov jediný možný, pokud si činíme ambice na to, že získáme peníze z evropských strukturálních fondů. P.

Prim.

B é m : Dámy a pánové, také bych navázal na pana dr. Hvížďalu a pana nám. Novotného. Je zřejmé, že 31. 12. 2010 musí být splněny emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění. Znamená to, že čistírna odpadních vod do r. 2010 do 31. 12. přinejmenším v započatých rekonstručních pracech musí být zahájena. Za druhé je zřejmé, že v letošním roce na kohezní fondy nedosáhneme, ale máme šanci na ně dosáhnout, jestliže záměr předložíme do konce června a následně v anglické mutaci do konce roku, v průběhu příštího roku a následujících let. To je dobrá vize, kterou potvrdil pan nám. Novotný. Před nedávnem jsem prohlásil, že navzdory tomu, že počítáme a budeme počítat s kohezními fondy jako s výrazným zdrojem pro financování ústřední čistírny odpadních vod, přesto si myslím, že to stačit nebude a že budeme muset hledat rozumnější a přísnější algorytmus ze strany státu. Touto cestou bych rád využil příležitosti a vstřícné slovo pana náměstka na adresu Praha - Brusel - kohezní fondy ještě převedl do algorytmu Praha - Strakova akademie, vláda ČR. Věřím, pane náměstku, že se nakonec podaří nakombinovat tyto zdroje. Praha se nemůže zříkat podílet se vlatními finančními prostředky na finančním rámci pro výstavbu ústřední čistírny odpadních vod, ale ať už to bude 15 nebo 17 mld, nepochybně na to stačit sami nebudeme a myslím, že nám na to nebudou stačit ani kohezní fondy. Nakonec bych rád poděkoval starostovi MČ Praha 6. Dovedu si představit, že by před nás mohl předstoupit s petiční akcí a podpisem tisíců obyvatel Prahy 6, potažmo MČ Praha-Suchdol a oblasti dolního Sedlce, mohl by mít občany této městské části jako rukojmí

28

v zádech a mohl by křičet na primátora nebo na radního zodpovědného za infrastrukturu, že ústřední čistírna odpadních vod je výborná a důležitá a že chápe, že musí být v nové podobě splňující standardní emisní limity, ale na druhé straně si ji udělejte jinde, ať už to budou Klecany, Čimice nebo jiná část Prahy. V tomto ohledu děkuji za vstřícné vyjádření starostovi MČ Praha 6 a velmi si ho vážím. P.

P o l a n e c k ý : Byl bych rád, abychom se poslouchali. Někteří mají jakousi vizi, kterou nemohou opustit. Poslouchejme, co kdo říká, jaké návrhy na změnu usnesení se dávají. K obavám, které zde zaznívají. Je tady ještě jeden moment, a to jsou orgány státní správy. Já jsem jedním z nich. Je to odbor výstavby, ministerstvo životního prostředí, ministerstvo pro místní rozvoj a ti všichni, kteří se účastní správního řízení, nemluvě o tom, že jsou zde i další účastníci řízení. Chtěl bych poděkovat starostovi Prahy 6. To, o čem hovoří, dobře ví, a proto jsou dány záruky a bariéry, aby nedošlo k něčemu špatnému. Prim.

B é m : Slovo má pan předseda Hoffman, poslední přihlášený do rozpravy. Dovolím si rozpravu uzavřít. P.

H o f f m a n : Velice rád bych materiál podpořil, nemám s tím tak velké problémy, ale potřeboval bych zdopovědět dvě otázky. Jednak jestli PVK je připravena dát do toho několik miliard je-li přítomen zástupce, mohl by nám to zde říci. Dále bych byl rád, kdyby nám generální ředitel PVS Rezek řekl svou vizi a představu řešení, protože bude jedním z realizátorů. Chtěl bych se ubezpečit, že do toho někdo vstoupí a že máme někoho, kdo je schopen dát tyto věci dohromady. Prim.

B é m : Stručná poznámka pana dr. Witzanyho.

P.

W i t z a n y : Na doplnění. Pan dr. Hoffman vznesl dotaz na PVK, původně jsem dotaz chtěl vznést také, ale pak jsem se odhlásil. Myslím, že by bylo na místě informovat zastupitelstvo o tom, zda byla nebo nebyla prodloužena smlouva o provozování Pražských vodovodů a kanalizací na 15 let a zda v souvislosti s tím např. PVK nepřislíbilo - zaslechl jsem, že byla prodloužena - městu několik stovek milionů nebo několik miliard výpomoci s touto investicí. Myslím, že tyto věci minimálně finančně spolu souvisí. Dobře víme, že privatizace licence mohla přinést nezanedbatelné prostředky pro tuto výstavbu. Prim.

B é m : Končím rozpravu k tisku Z 953. Žádám o závěrečné slovo předkladatele.

P.

G r e g a r : Byl vznesen požadavek na vystoupení, nevím, zda někdo z PVK je zde přítomen. Obávám se, že nikoho nevidím. K panu dr. Hoffamnovi a dr. Witzanymu: v rámci určitého prohlášení ze strany Pražských vodovodů a kanalizací na velmi aktivní spoluúčast při přípravě a posléze výstavbě nové ústřední čistírny odpadních vod, v souvislosti s tím, že budou narovnány vztahy, které byly založeny v minulém zastupitelstvu a v minulé radě, písemné prohlášení je a bylo i součástí dopisu, který obdrželo hl. m. Praha, potažmo pan primátor. O konkrétní částce diskuse zatím nebyla. Předpokládám, že to bude předmětem dalších jednání. Byl to první krok, který byl učiněn v rámci nápravy vztahů. To je má odpověď, nemohu odpovídat za subjekt, který zde není a který nereprezentuji. Pokud jde o pana ředitele Rezka, dal bych mu teď slovo. Myslím, že není třeba o tom hlasovat. Prim.

B é m : Podle jednacího řádu nikoli. Pan ředitel Rezek má slovo.

P.

R e z e k : Vážený pane primátore, dámy a pánové, jménem PVS bych rád všechny přítomné ujistil o tom, že přípravě ústřední čistírny odpadních vod Pražská vodohospodářská společnost v úzké

29

spolupráci s vedením hl. m. Prahy věnuje velkou pozornost. Byla vypracována řada studií, závěry jsou zde předloženy. Na přímý dotaz pana zastupitele Hoffmana mohu říci, že máme konkrétní představu, jak celou stavbu chceme realizovat. O tom, že celá ústřední čistírna odpadních vod se skládá ze dvou částí, které spolu úzce souvisí, není pochyb. Vodní linka že by měla být zachována na Císařském ostrově je závěr, který je. Je to jediné reálné řešení, které je možné v reálném čase realizovat. Druhá otázka je otázka kalového hospodářství. Za relativně krátkou dobu jednoho roku, kdy mám možnost vést Pražskou vodohospodářskou společnost, v technologii kalového hospodářství došlo k významnému posunu. Ještě před necelým rokem technologie energetického využití kalů byla vnímána velmi skepticky, s nedůvěrou. Tato technologie je v poslední době ve vyspělém světě používána velmi často. Je to technologie, která je dnes odzkoušena. Mohu říci, že vedení PVS je přesvědčeno, že tato technologie je technologií, která je ekologickou a umožní dodržení těch předepsaných limitů, kterými se musíme řídit. Jsou to limity, které musíme vnímat po přistoupení ČR do EU. Při mnoha setkáních, která jsme absolvovali, byla vznesena řada připomínek a úvah zejména na lhůtu výstavby, která jej patrna z přiložené analýzy, kterou jste si jistě všichni přečetli. Tento fakt i my uvažujeme s určitou nadsázkou a opatrností, která vznikla ze strany projektanta. Je pravda, že se projektantovi nemůžeme divit, neboť jdeme do výstavby nového celku za významné finanční objemy 15 mld. Kč a zároveň musíme garantovat naprostý bezporuchový provoz čistírny. Z tohoto důvodu se vyskytuje i tento časový údaj. Jsme přesvědčeni, že je nezbytné, aby při výběrovém řízení jedno z kritérií bylo kritérium celkové lhůty výstavby. Na toto kritérium budeme klást velký důraz, neboť za splnění tohoto kritéria je vázána nemalá finanční částka. Další dotazy jsme připraveni zodpovědět. Prim.

B é m : V této chvíli má závěrečné slovo předkladatel.

P.

G r e g a r : Doplněk dotazu dr. Hoffana k personálnímu zajištění. V PVS na základě rozhodnutí zastupitelstva vzniká samostatný subjekt, samostatná divize, která by měla mít v náplni práce pouze přípravu ústřední čistírny odpadních vod. Je to projekt, který zaslouží pozornost, a teď se pracuje na personálním zajištění. Personálně je to zatím zajištěno v přípravné fázi dostatečně. K panu dr. Hoškovi - energetické využití kalů, spalování, koncepční změna. Je pravda, že vyhnívání na drastech a čerpání kalů na drasty je technologie, která je dnes funkční. O žádnou koncepční změnu se tady nejedná. Nezavíráme dveře vyhnívání na drastech, konstatujeme na základě studií, že ve stávajícím půdorysu čistírny není možné při velikoti vodní linky a ostatních technologií umístit vyhnívání tak, aby se to na ostrov fyzicky vešlo. Nezavíráme cestu procesu vyhnívání a tohoto způsobu nakládání s kaly, ale v drastech, jak je to v návrhu změny úezmního plánu schváleno a jak je to dnes běžné. Argumentace, že zpracovatelé podkladů jednou argumentují, že na ostrově ano, a po druhé že na ostrově ne. Musím říci, že i závěry oponentních posudků konstatovaly s určitým povzdechem, že finálně koncepční řešení na dlouhá století dopředu by bylo vymístění do jiné lokality, ale žijeme v reálném čase a prostoru a pracujeme s reálnýmim penězi a s reálnými požadavky předpisů a norem. V tomto prostoru nemáme jinou možnost než s tímto povzdechem řešit co nejkoncepčněji to, co se na ostrově odehrát dá. Nezávislá analýza. V žádném případě se jí nebráníme. Proto jsme uspořádali oponenení řízení. Paní kol. Sedláčková zmiňovala, že jsme nevyzvali pana prof. Jeníčka. Vyzvali jsme předsedu Asociace čistírenství, jejíž je i on členem. Pan prof. Vaner, který byl naším oponentem, je předseda tohoto svazu a pracuje na stejném pracovišti jako pan prof. Jeníček. Nenapadlo nás, že by se posudky měly na jednom pacovišti komunikovat s dvěma kapacitami. Tolik na vysvětlenou. Nebráníme se tomu, ať se páni profesoři dohodnou a přinesou nám řešení společné. K nezávislé expertize. V září loňského roku proběhla v Praze velká mezinárodní čistírenská konference, která jednotlivé procesy ať už vodní linky či kalové hospodářství přesně determinovala pro tu či onu lokalitu. Bylo konstatováno, že z pohledu čistírenského, ale i z pohledu životního prostředí a zejména náběhu budoucích norem pro životní prostředí jsou obě tyto technologie srovnatelné. Co se týká Prahy 6 a továrny - stále k panu dr. Hoškovi. Nešťastná vizualizace, kterou jsem zmínil ve svém úvodním slovu, to je něco strašného. Naprosto s vámi souhlasím, že je to věc, která se tam neměla ocitnout. Nemám k tomu dále co říci. Myslím si, že při dodržení

30

urbanisticko-architektonických a technologických možností, které lokalita přináší, by se to dalo udělat i na ostrově jinak, např. podzemní varianta. Chápu postoj Prahy 6. Musím se připojit k tomu, co říkal pan primátor, a děkuji za to. Nečekal jsem, že stanovisko šestky bude tak vstřícné. Na druhou stranu jsem rád, že jsme prokázali srovnatelnými studiemi, že se v daném prostoru pohybujeme v možnostech, které máme. Ke komínu - je to problém. Přecházím k panu dr. Polaneckému. Velmi vítám pohled profesionality posuzování celého záměru. Neděláme nic jiného než jako zastupitelé a orgán, který je koncepčně metodickým vizionářským orgánem, nastavujeme možnosti technikům tak, aby přinesli optimální a nejlepší variantu, která vyhoví všem předpisům, které vyplývají nejen ze zákona o zdraví lidu z hlediska zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, ale toto bude technologie, která bude i předmětem posuzování integrovaného povolování. Předpisů, které se tady sejdou, a státní správa, která na tom bude mít účast, bude takový rozsah, a po vstupu do EU i ostatní účastníci řízení budou mít tolik možností, že se vůbec neobávám, že toto by byl projekt, který by byl předmětem nějakého "ututlání" či schovávání rozhodnutí pod pokličku. Myslím si, že projekt je velmi otevřený. Na druhou stranu musím konstatovat, že od r. 1990, kdy se v pražských zastupitelstvech pohybuji, neviděl jsem druhý takto projednávaný projekt, takto otevřeně připravovaný a takto v jednotlivých variantách průhledně srovnatelný. Pan dr. Witzany - odmítnutí Tróje jako jediné varianty. To je rozhodnutí, které závisí nejen na orgánech hl. m. Prahy, ale i na orgánech, které jsou dotčenými orgány státní správy, ostatními účastníky řízení, ať je to Praha 6 nebo kdokoli jiný. Praha 6 deklarovala svou jasnou vůli a je to vůle, která je legitimní a kterou budou asi všichni v procesu respektovat vzhledem k tomu, že je nezpochybnitelným účastníkem. Myslím si, že koncepční změna je změna otevření možnosti pro profesionální technické posuzování variant. Nezavírejme dveře variantám, zavíráme tím dveře možná řešení, které by pro Prahu mohlo být efektivnější. Kol. Hvížďala. Kdybych chtěl mít vtipnou repliku, nebyli jsme v Ohňové zemi, spalovna nepochází odtud jako námět na řešení. Ohňová země nebyla naší cílovou destinací při zkoumání možností čistírenských kapacit, nicméně souhlasím s tím, že musíme mít prostor pro nalezení pokud možná co nejefektivnějšího řešení. Prostor se nám otevírá koncepční úvahou. Paní kol. Sedláčkové jsem ke znalcům již odpověděl. Je to možná pochybení, které nás ale nenapadlo. Panu starostovi Chalupovi jsem již poděkoval. Pan kol. Horák - sledovat variantu Čimice. Ano, i na poslední stránce tohoto materiálu se stále rozpracovává varianta zachování územní rezervy na území hl. m. Prahy pro řešení, které bude v dlouhodobém horizontu přijatelnější, bude záložným řešením pro hl. m. Prahu tak, jak bylo řečeno, že příští zastupitelstvo, které o tom může rozhodovat, může rozhodovat v r. 2007, a z tohoto pohledu je to pro hlavní město pozdě. Co se týká pana ing. Pázlera - že jsme promeškali čas. Souhlasím s vámi. Nesouhlasím s tím, že jsme na tom poslední rok nepracovali. Jednání byla intenzívní. To, že se nám v Klecanech podařilo změnit názor zastupitelstva samozřejmě za cenu vzájemných kompenzací a jiných ústupků, je pravda. Co nám uteklo - je to dnes nezvratitelný fakt - je prodloužení těžby ložiska nerostných surovin, které bylo vydáno geology společnosti Skanska, která je vlastníkem lomu v Klecanech. Dnes se ocitáme v rozporu se zákonem myslím o ložiscích nerostných surovin, ale je tam o dalších dvacet let prodloužena možnost těžby. Bez součinnosti vlastníka lomu je v tento moment problém neřešitelný. Navíc není schválen územní plán vyššího územně správního celku. Na společném jednání rad hl. m. Prahy a Středočeského kraje jsme požádali středočechy, a oni náš požadavek akceptovali, aby klecanskou variantu, stejně tak čimickou, zachovali pro budoucnost jako územní rezervu ve svém územním plánu vyššího územně samosprávného celku. V tento moment není reálný další krok směrem ke Klecanům, jestliže by se nestalo něco naprosto nečekaného. Vysoká cena, dlouhý čas - zmínil se o tom pan řed. Rezek. Jsme v nějakém stupni předprojektové dokumentace, která má svou kvalitu, svou přesnost, své odhady. Jsem přesvědčen o tom, že v ceně jistá rezerva je. Víte, že v okamžiku, kdy se přehoupne páteční čarodějná noc na májové jitro, vstoupíme do EU a celý tento proces bude probíhat podle pravidel a regulí EU včetně všech výběrových řízení s tím souvisejících. Myslím si, že cenu ověříme dvěma parametry. Tím, že budeme mít kvalitní projektovou dokumentaci, což je úloha PVS, a jednak tím, že budeme provádět tendry podle mezinárodních pravidel. K časové tísni - bylo již řečeno. Všechna strategická koncepční rozhodnutí po 1. květnu letošního roku budou dále posuzována z hlediska zákona o strategické EIA, což je také nějaký proces, který si vyžaduje

31

časovou náročnost a náročnost administrativní. Čas by nám mohl dilatovat velmi nepříjemně. Pan předseda návrhového výboru obdržel zmíněné návrhy změn usnesení v písemné podobě a bude schopen je přednést. Prim.

B é m : Děkuji předkladateli za obsáhlé závěrečné slovo. Konstatuji, že byla ukončena diskuse k tisku Z 953. Než dám slovo předsedovi návrhového výboru, prosím, aby se předkladatel vyjádřil, s kterým návrhem se ztotožňuje, abychom o něm nehlasovali jako o protinávrhu. Dále konstatuji, že jsem obdržel přihlášku do diskuse od pana starosty MČ Praha-Klánovice. Týká se to problematiky lokální čistírny odpadních vod a její perspektivy. Je to problém, který se netýká projednávaného tématu, v tomto případě ústřední čistírny odpadních vod. Pane starosto, omlouvám se, ale slovo vám neudělím, ani nedám hlasovat o vaší žádosti, protože se to netýká problematiky řešení ústřední čistírny odpadních vod do budoucnosti. Prosím o slovo předsedu návrhového výboru kol. Kováříka. K o v á ř í k : Žádám předkladatele, aby mě pozorně sledoval, protože došlo k určitým změnám v návrzích. Začnu tím, co dal původně pan dr. Polanecký. Prosím o promítnutí na obrazovku. V tom, co vidíte na obrazovce, došlo ke změně, protože kol. Polanecký se dohodl s panem starostou Chalupou, že by bod II-doporučení radě se stal ukládací bod radě: ukládá zpracovat variantu likvidace kalů mimo areál rekonstruované centrální čistírny odpadních vod a předložit tuto variantu ZHMP. Úkoly radě by byly ne rozpracovat, ale zpracovat a předložit ZHMP. Budu chtít znát názor předkladatele. Pan starosta Chalupa s kol. Kousalíkovou mají druhou věc, která s tímto bodem souvisí. Pokud přijmeme tento bod, pak závorka v bodu I postrádá smysl, protože tato závorka říká, že to smí být pouze spalovna, kdežto toto řešení neříká, že to smí být pouze spalovna. Je otázka, zda o tom budeme hlasovat jednotlivě, nebo to spojit. Dále je zde návrh kol. Horáka, který chce doplnit bod, kde ZHMP žádá rozpracování projektové dokumentace variantního řešení umístění ústřední čistírny odpadních vod a zachování územních rezerv pro možnost výstavby ústřední čistírny odpadních vod mimo lokalitu Císařského ostrova. Toto se s bodem I vylučuje. Potřeboval bych vědět názor předkladatele. Dále je zde ukládací návrh kol. Sedláčkové: ZHMP ukládá radě, aby zadala zpracování nejméně dvou oponentních posudků k předložené koncepci řešení ústřední čistírny odpadních vod z hlediska technologického řešení. Jako jednoho ze zpracovatelů doporučuje Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT. Toto jsou veškeré návrhy. P.

Prim.

B é m : Prosím předkladatele, aby jednoznačně řekl, s jakou verzí se ztotožňuje. Je otázka, do jaké míry doplňující návrh pana dr. Polaneckého, se kterým se pan radní Gregar ztotožňuje, je v kontroverzi. S velkou pravděpodobností ano - se závorkou. Jestliže bychom si závorku v původním návrhu usnesení vykládali, že kalové hospodářství koncipované na energetickém využití surového směsného kalu se týká lokality Císařský ostrov, což je něco, co způsobilo v posledních dnech poměrně velkou oprávněnou pozornost veřejnosti, a takto to nebylo myšleno, tak si myslím, že závorka vypuštěna být může. Poprosím ale o slovo pan dr. Gregara. P.

G r e g a r : Jestli jsem správně z diskuse pochopil, nebyl návrh změny usnesení ze strany pana dr. Polaneckého směřován k tomu, že zavíráme dveře zkoumání možnosti energetického využití kalů, ale že varianta ostrov je z mnoha důvodů nepřijatelná pro ZHMP. K o v á ř í k : Jestli mohu jako předseda návrhového výboru: jak byl návrh upraven panem dr. Polaneckým při vypuštění závorky znamená, že se má zpracovat jiná varianta kalového hospodářství, a neříká se, že má být spalovací nebo jiná, ale že má být jiná než je ta, která je v příloze č. 1. Ta má být předložena zastupitelstvu. Nezabíjí se možnost energetického zpracování, ale hovoří o tom, že má být zpracována jiná varianta než je v tuto chvíli, čili energetické na Císařském ostrově. Pak je to v rozporu s původní závorkou, protože ta říkala pouze energetické. Toto P.

32

usnesení připouští i jiné než energetické. Prim.

B é m : Slovo má pan dr. Gregar.

P.

G r e g a r : Přiznám se, že v tento moment bych se ztotožnil s návrhem vyloučit Císařský ostrov, ale zachovat variantu energetického využití kalů. Formulaci přesně nerozumím. Nedokáži si představit, co to znamená z hlediska koncepce hl. m. Prahy, z hlediska čištění odpadních vod. Když přijmeme toto usnesení, žádná koncepce nebude. Prim.

B é m : Prosím pana dr. Polaneckého o pozornost. Kdyby usnesení v bodu I. schvalovalo koncepci řešení čištění odpadních vod atd. na Císařském ostrově - tečka, a v bodu II. ukládá zpracovat návrh likvidace kalů mimo areál rekonstruované centrální čistírny odpadních vod (včetně kalového hospodářství koncipovaného na energetickém využití surového směsného kalu a jeho celkovou mineralizací) a předložit to ZHMP - v tomto okamžiku říkáme za prvé to, že ať to bude energetické využití nebo nebude, nebude na Císařském ostrově, a zároveň říkáme, že variantu energetického využití budeme sledovat jako jednu z možných. Neříkáme tím, že nebudeme sledovat jinou. Otázka na dr. Polaneckého: je to odpovídající tomu, co jste navrhoval? Otázka na pana radního Gregara, zda by se s tímto návrhem ztotožnil. P.

P o l a n e c k ý : Je to stanovisko klubu, aby spalování nebylo na ostrově.

P.

G r e g a r : Takto jsem to pochopil a myslím, že to, co přednesl pan primátor, s tím se ztotožňuji a myslím, že je to i závěr klubu sociální demokracie. Ztotožňuji se s tím a nemám s tím problém.

Prim.

B é m : Čili: závorka - s kalovým hospodářstvím koncipovaným na energetickém využití kalového hospodářství.. K o v á ř í k : Včetně možnosti kalového hospodářství koncipovaného na energetickém využití surového směsného kalu a jeho celkovou mineralizací. Konec závorky, zbytek vypustit. Závorka začíná před slovem "včetně". Znění je na obrazovce. P.

Prim.

B é m : Toto je návrh, o kterém budeme hlasovat. Chce vstoupit pan dr. Hošek?

P.

H o š e k : Domnívám se, že, pokud budeme mít v ukládací části tuto větu, museli bychom z koncepce vyjmout kalovou koncovku řešení a říci kalová koncovka se bude řešit podle tohoto zpracování. Pokud to nevíme a schválíme koncepci, můžeme to rozpracovávat, ale také můžeme schválenou koncepci akceptovat v tom rozsahu, jak je předložena. Domnívám se, že bychom to měli vyjmout. Nebudu na tom ale trvat, pro toto hlasovat nebudu ani v této podobě. Prim.

B é m : Toto je návrh, o kterém budeme hlasovat. Prosím pana kol. Kováříka, aby nás seznámil s dalšími návrhy.

K o v á ř í k : Návrh má ještě další ukládací část radě: připravit realizaci nové kapacity čištění odpadních vod pro hl. m. Prahu v souladu s bodem I a bodem II.1 tohoto usnesení. Jinými slovy - ukládací úkol, aby rada na této koncepci pracovala s tím, že zapracuje tento ukládací bod. P.

Prim.

P.

B é m : Předkladatel se s návrhem ztotožňuje.

K o v á ř í k : Další návrh je

od

kol.

Horáka:

zastupitelstvo

33

žádá

rozpracování

projektové

dokumentace variantního řešení umístění ústřední čistírny odpadních vod a zachování územních rezerv pro možnost výstavby ústřední čistírny odpadních vod mimo lokalitu Císařského ostrova. P.

G r e g a r : Množné číslo územních rezerv bych změnil na jednotné. Za této podmínky s tím nemám problém. K o v á ř í k : Je zde návrh kol. Sedláčkové: ukládá radě hl. m. Prahy, aby zadala zpracování nejméně dvou oponentních posudků předložené koncepce řešení ústřední čistírny odpadních vod z hlediska technologického řešení. Jako jednoho zpracovatele doporučuje Ústav technologie vody a prostředí VŠCHT. P.

P.

G r e g a r : Uděláme to tak jako tak, nemuselo by to být předmětem usnesení zastupitelstva. Jestli si to ale kol. Sedláčková přeje, nemám s tím problém. Je to velmi nestandardní postup. Prim.

B é m : Apeloval bych na kol. Sedláčkovou: buďme rozumní, nikdy jsme takové doporučení neschvalovali. Kam bychom to přišli, kdybychom přímo ukládali zastupitelstvem, komu se má dávat veřejná zakázka? P.

S e d l á č k o v á : S vyndáním souhlasím.

Prim.

B é m : Budou zpracovány dva oponentní posudky. Pan kol. Gregar bude s paní kol. Sedláčkovou diskutovat o možnosti využití odborných služeb VŠCHT. K o v á ř í k : Protože se se všemi návrhy předkladatel ztotožnil, je potřeba to shrnout dohromady. I. Souhlasí s návrhem koncepce tak, jak bylo v původním návrhu usnesení s vypuštěním závorky, II.1. - vzhledem k obsahu doporučuji, aby tam bylo jako bod II.1. to, co žádal pan kol. Horák - rozpracování projektové dokumentace atd. II.2. - návrh kol. Polaneckého: ukládá zpracovat a předložit ZHMP atd. včetně dopracované závorky.

P.

Prim.

B é m : Můžeme protinávrhy na obrazovce vidět? Diskutujeme o tom už dlouho, někdo to musel do počítače napsat.

K o v á ř í k : Vzhledem k tomu, že byl požadavek od klubu Evropských demokratů na hlasování po jednotlivých bodech, nemusíme to sešívat do celého materiálu. P.

Prim.

B é m : Přistoupíme k hlasování. Prosím předsedu návrhového výboru o přečtení dílčích návrhů usnesení. K o v á ř í k : Bod I - souhlasí s návrhem koncepce řešení čistírny odpadních vod v hl. m. Praze založené na celkové přestavbě stávající ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, který je přílohou č. 1 tohoto usnesení. P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? Pan nám. Paroubek žádá o opakování hlasování. Opakujeme hlasování o tomto návrhu. (Nám. Paroubek: Na monitoru nemám nic, nevím, o čem mám hlasovat.) P.

K o v á ř í k :

34

Tento bod je v tiskové podobě, žádný problém tam není. Je to bod č. I v tiskové podobě s vypuštěním závorky. Prim.

B é m : Předpokládal bych, že tato poznámka by mohla přijít od opozice, nepředpokládám, že může přijít z řad koaličního vedení radnice. Pánové, začněte trochu přemýšlet. Vrátíme se k návrhu pana kol. Kováříka, o kterém budeme hlasovat. Prosím, aby se na monitorech objevil hlasovací seznam. Opakuji hlasování k prvnímu návrhu, který přečetl předseda návrhového výboru. Kdo je pro? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 53-1-11. Tato část usnesení byla schválena. Kol. Šteinera upzorňuji, že musí držet hlasovací zařízení nejméně tři vteřiny, jinak se neukáže výsledek hlasování na tabuli a do elektronického záznamu bude uvedeno, že kol. Šteiner nehlasoval, přestože rozumím tomu, že měl k návrhu kladný postoj. Slovo má předseda návrhového výboru. K o v á ř í k : Bod II: žádá radu hl. m. Prahy o rozpracování projektové dokumentace variantního řešení umístění ústřední čistírny odpadních vod a zachování územní rezervy pro možnost výstavby ústřední čistírny odpadních vod mimo lokalitu Císařského ostrova. S tímto návrhem se také předkladatel ztotožnil. P.

Prim.

B é m : V návrhu usnesení bylo použito slovo žádá. Prosím, abychom ctili návrh tak, jak byl předložen. Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 49-0-19. Tento návrh bylm přijat.

K o v á ř í k : Bod III.1.1. - visí na obrazovce. Ukládá radě, aby zadala zpracování nejméně dvou oponentních posudků k předložené koncepci řešení ústřední čistírny odpadních vod z hlediska technologického řešení. Také s tímto bodem se předkladatel ztotožnil. P.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 61-2-5. Návrh byl přijat.

K o v á ř í k : Bod III.2. - visí na obrazovce. Zpracovat návrh likvidace kalů mimo areál rekonstruované čistírny odpadních vod (včetně možnosti kalového hospodářství koncipovaného na energetickém využití surového směsného kalu a jeho celkovou mineralizaci) a předložit jej ZHMP. P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s touto částí usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 66-0-2. Návrh byl přijat. K o v á ř í k : Poslední ukládací bod: ukládá radě hl. m. Prahy připravit realizaci nové kapacity čištění odpadních vod pro hl. m. Prahu v souladu s body I, po opravách III.1, 2, tohoto usnesení. P.

Prim.

B é m : Budeme o tomto návrhu III.3. hlasovat. Kdo souhlasí s návrhem? Kdo nesouhlasí? Zdržel se hlasování? 54-2-8. Rozumím tomu tak, že byly zaznamenány všechny doplňující návrhy, s nimiž se předkladatel ztotožnil. Teď budeme hlasovat o návrhu usnesení jako celku. Kdo souhlasí s návrhem usnesení jako celku? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 57-2-9. Návrh byl přijat, přestože musím konstatovat, že jsem zaznamenal fascinující sociálně psychologický fenomen: opozice navrhla 4 pozměňovací návrhy, se kterými se ztotožnil předkladatel, přesto opozice nakonec hlasovala buď proti, nebo se zdržela hlasování. Jsem fascinován, ale konstatuji, že v dnešní době je možné všechno. Dámy a pánové, schválili jsme návrh usnesení k tisku Z 953. V této chvíli můžeme

35

přistoupit k tisku Z 884. Slovo má předkladatel pan nám. Bürgermeister. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dámy a pánové, předkládaný tisk se týká návrhu zadání změn 05 územního sídelního útvaru hl. m. Prahy. Prosím o klid, protože jde o poměrně důležitý tisk pro mnohé. Ti, které to nezajímá, ať nechají řádně proběhnout jednání. Omlouvám, že jsem si toto vsunul do úvodního slova. Pokud tisk projde, dojde ke schválení zadání změn. Celkem v této vlně došlo 296 žádostí, 34 bylo zamítnutí rozhodnutím státní správy, které je nepřekročitelné, 108 žádostí je připraveno v tabulce ke schválení, 61 k neschválení, 14 dopracovat, 12 skončilo tak, že bylo staženo z projednávání. Rozdílnost jednotlivých změn je v rozsahu i v hodnotě pro rozvoj území rozdílná. Do tisku byly vytaženy změny nejvýznamnější. Zvláště bych vypíchl území 250 ha ve Vysočanech. Prosím řídícího schůze, aby mi pomohl zjednat atmosféru, která umožní pokračovat v projednávání. Prim.

B é m : Prosím o klid. Žádám všechny, kteří diskutují v sále mimo kuloáry, buďte tak laskavi a respektujte zasedání zastupitelstva. P.

B ü r g e r m e i s t e r : 250 ha území ve Vysočanech, které uvolní dnešním schválením toto území ze stavební uzávěry na základě zpracované urbanistické studie, a toto území umožní vznik nové městské lokality po území, které opustil v posledních 10 letech těžký průmysl beze zbytku. Zajímavé území, které stojí za zmínku, je rozsáhlá změna v údolní nivě Berounky, která je ve shodě s připravovanou změnou územního plánu v rozsahu celého zátopového území, kterou budeme tady projednávat schválením nebo neschválením v září tohoto roku. Tento návrh prošel všemi výbory. Zdravotní a sociální výbor vyslovují požadavek, aby se plochy určené pro zdravotnictví nebo sociální služby neměnily na jiné. Myslím, že to není případ projednávaných změn. Územních rezerv pro tato zařízení máme dost. Kromě toho to bude i výsledek analýzy toho, co dosud proběhlo při projednávání předchozích čtyř změn územního plánu a budeme to mít na stole s podzimem tohoto roku. Podstatné připomínky k 7 navrhovaným změnám: rozdílný názor než ostatní výbory měl výbor životního prostředí. Vypíchnu jednu změnu, se kterou se jako předkladatel ztotožňuji. Je to změna pod poř. č. 722 a týká se 10 ha ploch. Pokud to schválíme, umožnilo by to výstavbu rodinných domků v Ďáblicích. Je to přesunutí do tabulky do přílohy č. 2, změny 772, tuším z přílohy č. 4. Je to v zápise z výboru životního prostředí. S ostatními navrhovanými změnami se jako předkladatel neztotožňuji a prosím návrhový výbor, aby nás pak provedl hlasováním. Nebudu mít podrobnější důvodovou zprávu k tomuto tisku, protože změny znáte z jednání výborů, jsou popsány v předloženém materiálu. Není ani možné komentovat 296 jednotlivých žádostí. Děkuji za pozornost. Prosím řídícího schůze, aby otevřel rozpravu. Nám.

P a r o u b e k : Vidím, že je to u mých kolegů jako valčík na odchodnou, takže jsem se dostal do řízení schůze. Prvním přihlášeným je kol. Růžička, připraví se pan arch. Kasl.

R ů ž i č k a : Myslím si, že bod je velice závažný, škoda, že je nás tady tak málo. Ve svém přednesu bych chtěl požádat o jednu změnu týkající se změny č. 596, která je v současném dokumentu zahrnuta pod přílohu č. 2 jako změna doporučená ke schválení. Navrhuji, aby byla přesunuta do části přílohy č. 3, to je doporučena k neschválení, a to z následujících důvodů. Jedná se o cca 10 ha zeleně oblasti Motola, kde je žádáno o změnu na oblast sportovního využití. Opírám se ve svém návrhu především o stanovisko ochránců přírody, kteří se kategoricky v této záležitosti vyjadřují nesouhlasně z následujících důvodů. Plochy, o které se jedná - jedná se o 10 ha, pokrývá v současné době hodnotná funkční zeleň. Jde dílem o lesy a háje a dílem o travnaté prostory s příznivě postupujícími nálety stromů a keřů. Argument, že se jedná o revitalizaci vojenského cvičiště, je argument propagační. Podstatné je to, že z pohledu obyvatel Prahy by se změnila užívací hodnota těchto ploch, P.

36

čímž by se stala z veřejné zeleně exkluzivní plocha sloužící pouze úzkému okruhu klientů. Pokus o tak rozáhlý likvidační zábor veřejné zeleně je i na naše drsné poměru poněkud zvláštní. V tomto směru bych podpořil stanovisko Českého svazu ochránců přírody a navrhuji, aby změna č. 596 nebyla zařazena v příloze doporučené ke schválení, ale naopak k neschválení. P.

K a s l : Měl jsem technickou poznámku na proces projednávání. Co se zde začalo odehrávat, je velmi nestandardní. Pojďme po přílohách, jako se to vždy dělalo. V přílohách se navrhují změny, o nichž se hlasuje, přeřazují se, a pak se to dá odhlasovat. Takto za pět minut nikdo nebude vědět, o čem se jedná. Příloha 1 bere na vědomí - o tom není třeba hlasovat, ale dále jít po přílohách. Případně se promítaly, když nebyly vzneseny námitky, šlo se dál. Myslím si, že je nás zde neusnášeníschopný počet. Prosím, pane náměstku, vyzvěte členy do sálu. Jsou to zásadní změny a projednávají se bod po bodu. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Technika projednávání je jasná. Máme předložený návrh usnesení s definovanými přílohami. Každý může v rámci diskuse přednést svůj protinávrh a vždycky protinávrh může znamenat přesunutí z jedné přílohy do jiné. Není technicky možné např. přeložit z přílohy č. 1 do přílohy č. 2. Potom ve spolupráci s návrhovým výborem a s předkladatelem projdeme snadno hlasováním. Nám.

P a r o u b e k : Dalším přihlášeným je paní Bursíková.

P.

B u r s í k o v á : Chtěla bych přednést konkrétní změnu - přeřazení změny 923 z čísla 2 do čísla 3. Pro pana předkladatele, který patrně jediný poslouchá, chtěla bych vysvětlit. Jedná se o vyhlášení veřejně prospěšné stavby rekonstrukce ulice Michelské. Ač jsem na dopravním výboru hlasovala pro, pak jsem si uvědomila, že by to mohlo mít fatální důsledky. Ulice je velice široká, dopravě nebrání. Jediné, co můžeme získat vyhlášením veřejně prospěšné stavby, je ubrání chodníků. Chodí tam velké množství dětí, jsou tam gymnázia, učiliště, školy - všichni tuto ulici musí přecházet, protože přijíždí z centra. Měla bych obavy, aby se z toho nestala tříproudá dálnice, kde potom budeme řešit smrtelné případy dětí. P.

K a s l - technicky: Prosím, abychom šli po přílohách. Jedničku vynechme, tam se hlasovat nedá. Tedy přílohu 2 - a ať se hlásí všichni, kdo mají výhrady k příloze 2. Ty se zaznamenají, odhlasují, a pak přílohu 3. Nám.

P a r o u b e k : Předkladatel to takto nechce. Beru to jako obecnou debatu, a pak se bude hlasovat o jednotlivých návrzích. Přihlásili se dále do diskuse pánové starostové Hána a Fajfr. Dalšími přihlášenými budou pánové Žďárský a Kovářík. Předpokládám, že se vystoupení týkají především městských částí. P.

H á n a : Dámy a pánové, prosím upřít vaši pozornost na přílohu č. 3, číslo změny 899. Zde je nedoporučeno a odůvodnění SURM je pro mne naprosto nepochopitelné. Na tomto místě, které kdysi v minulosti bylo proslaveno umístěním neslavně známé tržnice PETIS, jsme dlouhá léta usilovali ve spolupráci s Městskou policií, s Magistrátem, s Policíí ČR o odstranění, a když se to podařilo, přišli majitelé pozemků s bezvadným návrhem, že tam chtějí udělat lokální sportoviště, které by mělo sloužit především místním. Jako zastupitelé jsme v městské části tento bezvadný nápad vlastníka pozemku podpořili, a teď v tomto materiálu čtu zdůvodnění nedoporučení od SURMU, že je to urbanisticky nevhodný zásah do otevřené krajiny. Buď je toto zdůvodnění omyl, nebo naprostá neznalost místa. Dovolím si připomenout, že v sousedství je sběrný dvůr hl. m. Prahy, proti přes ulici se chystá k realizaci výstavba střediska záchranného integračního systému a v budoucnosti, doufám, že nedaleké, zde povede tramvajová trať. Zdůvodnění mě nadzvedlo, je nesprávné ať již z jakéhokoli důvodu. Byl bych rád, aby ZHMP zvážilo přesunutí z přílohy 3 do přílohy č. 2. Číslo změny je 899. Děkuji za pozornost.

37

Nám.

P a r o u b e k : Pan starosta Fajfr ze Šeberova.

P.

F a j f r : Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych připomenout, že v návrhu, který je za Šeberov - změna Z 0796/0,5, se jedná o území 94,5 ha, které je vytypované na území ekologické stability. Jistě v této rozvojové části není snadné vzdát se takovéhoto území, ale nakonec došlo ke shodě mezi MČ Šeberov a útvarem životního prostředí hl. m. Prahy a my tuto změnu podporujeme. Nám.

P a r o u b e k : Dalším přihlášeným je kol. Žďárský.

Ž ď á r s k ý : Vážený pane předsedající, dámy a pánové, z pověření MČ Praha 19 dávám návrh na přesunutí změny Z 0711, a to z přílohy č. 1 do přílohy č. 4, to znamená pozastavení. Jedná se o pro Prahu nezajímavých 2000 m2 Novákových zahrady. Tato zahrada byla v restituci vydána a jen díky městské části byla soudně opět převedena do majetku naší městské části. V současné době je připravováno výběrové řízení na rekonstrukci komunikace Jilemnická. Na plánku je vidět pruh, který je červeně označen. Je obestavěn rodinnými domky a my v této lokalitě chceme vybudovat v horní polovině jeden rodinný dům a zbytek obsadit z bezpečnostního hlediska výstavbou garáží. Byla o tom i anketa a občané si toto žádají. Konzultoval jsem to s předkladatelem. Návrh je předán návrhovému výboru. Další návrh MČ Praha 19 je stejného rozsahu - přesunutí z přílohy č. 1 do čísla 4. Jsme si jisti, že přesvědčíme DOSK o našem návrhu. Jedná se o starší manžele Průchovy, kteří vlastní restitučně pozemek na úrovni maltárny Knauf. Je to pruh, kde by mohlo vzniknout 10 řadových rodinných domků. Neohrožuje to v žádém případě výstavbu výstaviště. Myslím si, že se to plně začlení do krajiny. Je to náš názor a budeme se snažit ze čtyřky to dál posunout do šestek. P.

Nám.

P a r o u b e k : Hovořit bude kol. Kovářík.

K o v á ř í k : Dámy a pánové, k jedné projednávaně změně jsem chtěl říci jednu věc. Návrh kol. Růžicky ke golfu na zamítnutí je návrh sice legitimní, ale poněkud neuvážený v tom, že je rozpracovaná studie, která je z větší části připravena s příslušnými orgány státní správy. Pokud jsou pochybnosti o tom, zda studie vyjde, pokud ji budeme přesouvat, řešit přílohu č. 4, ve které by změna vyčkala dopracování a projednání studie, pokud není zájem schválit zadání již dnes, ale nezabíjet ji. Studie je v tuto chvíli před dokončením a lze očekávat, že do půl roku by dokončena být mohla. Pokud by nebyl zájem to dnes vypustit ze zadání, nezabíjet to a nechat to tak, aby studie mohla být dokončena. Bylo by nesmyslné, abychom to dnes zde zabili, a následně za půl roku to zde měli po projednání studie možná s jinými drobnými detaily znovu na stole. Pokud by nebyla vůle to schválit, doporučuji nedat do trojky, ale do přílohy č. 4. Z hlediska projednávané změny, která je ve Zličíně, jsme jako výbor životního prostředí navrhovali přesun do přílohy č. 2. Jedná se tam o část zeleně, jak to navrhoval odbor v rámci širšího území. Domnívám se, že by bylo rozumné také tuto změnu přesunout také do přílohy č. 2, nebo zda ji ponechat. Zatím to nenavrhuji, vyčkám další diskuse. Pokud nebudou vážné výhrady, doporučuji to také akceptovat. P.

Nám.

P a r o u b e k : Dalším přihlášeným je kol. Ludvík.

P.

L u d v í k : Dámy a pánové, chtěl bych podpořit kol. Kováříka, speciálně ke změně 596. Vzhledem k tomu, že toto území denně sleduji ze své kanceláře v motolské nemocnici, velmi dobře vím, i když mám k dispozici dopis, o kterém mluvil pan zastupitel Růžička, že se jedná o území značně zanedbané, kterému by jakákoli revitalizace, ať se jedná o golfové hřiště nebo o něco jiného, velmi prospěla.

38

Doporučuji nechat změnu 596 tam, kde je a pokračovat ve standardním územním řízení, které je tam započato. Nám.

P a r o u b e k : Kol. Kasl.

P.

K a s l : Myslím, že se naplňují odhady zmateného projednávání, ale nevadí. Rád bych si osvojil návrh pana starosty Hány, protože to musíme formálně udělat změna 899, Modřany, při ulici Kollárově, z přílohy 3 do přílohy 2. Rád bych podpořil zmíněné golfové hřiště, protože na cvičáku mnozí z nás bojovali a myslím, že je to ostuda této části Prahy. Nám.

P a r o u b e k : Pan kol. Ambrož.

P.

A m b r o ž : Vážené kolegyně a kolegové, golfové hřiště mohu v Praze umístit na mnoha jiných místech než v této lokalitě, např. v záplavovém území je na to místa dost. Zaujalo mě to, že jako kdyby někteří úředníci či zastupitelé i v jiných změnách měli pocit, že lesní území je třeba přeměnit na parkové, jako by parkové bylo třeba doplnit nemovitostí a aspoň částečně zastavět - viz příklad z č. 596, č. 885 v Praze 6, kde v parkové parcele je třeba postavit nemovitost - ambasádu, viz 715 - Modřany, kde kvůli jednomu rodinnému domku je třeba se dostat až na hranu lesního porostu. Proto tyto tři lokality navrhuji přeřadit do přílohy č. 3. Nám.

P a r o u b e k : Dalším přihlášeným je starosta MČ Křeslice Zápotocký. Předpokládám, že bude hovořit k některé územní změně na jeho městské části. P.

Z á p o t o c k ý : Dámy a pánové, chtěl bych mluvit ke třem změnám, ke kterým jsme dali jako městská část podnět. Tyto změny zahrnují všechny drobné změny jednotlivých vlastníků. Změna Z 0750 je zařazena v příloze 1 s nesouhlasem orgánů státní správy. Vím, že se o tom hlasovat nebude, ale jen bych chtěl podotknout, že jde o rozvoj části dolních Křeslic směrem k Jižnímu Městu. Máme tam zpracovanou rozvojovou studii, ke které se vyjádřilo ministerstvo životního prostředí. Napsalo nám: Studií předložený záměr předpokládaného rozvoje městské části Praha-Křeslice je při respektování zásad ochrany krajiny a jejích přírodních hodnot dobrým a smysluplným základem budoucího rozvoje. Myslím si, že jde o stále živý problém. Měli jsme zájem zastavět území, kudy by mohla projít ještě stále obávaná trasa nějaké kapacitní komunikace v trase JVK. Odbor životního prostředí ale dal nesouhlasné stanovisko. Další změna je Z 0758 - zástavba horní části Křeslic. Tam bylo v územním plánu poměrně nesmyslně schváleno určité vyhřeznutí rozvoje. Je tam vykousnutá část, která je naprosto nelogická. Je tam spousta majitelů, kteří v této lokalitě žádali o dílčí změny. Jako městská část jsme požádali o celkovou změnu, kde jsou navrženy ulice, možnost rozvoje sítí apod. K tomu je stanovisko SURMU, že nedoporučují ke schválení a v případě, že by se to mělo přesunout do části změn doporučených ke schválení, navrhují, aby byla zpracována souhrnná studie. Ve vyjádření bych chtěl opět citovat vyjádření SURMU: Lokalita je bez širších vazeb na dopravní obsluhu a technické vybavení. Není to pravda, naopak, lokalita je velmi dobře napojitelná na inženýrské sítě i dopravní obslužnost. Třetí změna je Z 0759. Je to poměrně rozsáhlé zalesnění horní části Křeslic směrem k Průhonicům. Mělo by to oddělit stávající hypermarkety v Česlicích a Průhonicích od uvažované zástavby v Křeslicích. Jde asi o 32 ha, kde byl navržen les. Bylo to navrženo na státních pozemcích. Byla velká naděje, že by les mohl vzniknout. Změna probíhala bez problémů. Projednáváním je schválena odborem životního prostředí, a bohužel na poslední chvíli je nesouhlasné stanovisko SURMU. Je to zařazeno do změn, které jsou nedoporučené ke schválení. Ocitoval bych stanovisko ministerstva životního prostředí k této změně. Píší: Předpokládané rozšíření zeleně a její propojení do údolí Botiče a Pitkovického potoka představuje posílení této části územního systému ekologické stability i podporu biologické

39

rozmanitosti a zachování fragmentů charakteristického rázu zemědělsky využívané příměstské krajiny. Dovolím si ocitovat stanovisko SURMU, který napsal naprosto diametrálně odlišné stanovisko od ministerstva životního prostředí. Prosím, abyste tomu věnovali pozornost. SURP nám píše, že zalesnění znamená, že svým západním cípem leží předmětná plocha v přírodním parku Botič - Milíčov, jehož koncepce by mohla být navrhovaným zásahem narušena. Je to absurdní stanovisko, jestliže chceme zalesnění. Chtěl bych poznamenat, že tyto pozemky, kde jsme chtěli les, si v minulém roce odkoupil od Pozemkového fondu jistý pan dr. Červenka. Navštívili jsme ho, jednali jsme s ním, říkali jsme, že je tam připravena změna územního plánu na zalesnění, ale bohužel pan doktor Červenka přesto to vzal. Domnívám se, že je to důvod, proč se přeřazuje tato změna do nedoporučených ke schválení. Prosím změny 0758 a 0759 přesunout z přílohy 3 do přílohy 2. Prim.

B é m : V tuto chvíli jsou poslední dva přihlášení - pan dr. Hvížďala a pan arch. Kasl.

H v í ž ď a l a : Vážené dámy a pánové, myslím, že k většině změn již názory zazněly. Přesto bych se rád vrátil ještě k jedné změně, která zde byla diskutována, a to je změna 596. Na jednu stranu musím ohlásit konflikt zájmu, protože jsem členem motolského golfového klubu, ale na druhou stranu musím říci, že rozšíření golfového hřiště na mezinárodní standard je zcela neodpovídající. Spojení této oblasti, která spojuje dvě chráněná krajinná území a lesní porosty, je nutné považovat za významné krajinné prvky. Je třeba si uvědomit, že toto území je velmi problematické vzhledem k velmi frekventovaným komunikacím i vzhledem ke krematoriu. Na jedné straně hlásím konflikt zájmů, že jsem členem daného golfového klubu, a na druhou stranu si myslím, že tato změna je příliš expanzivní a obávám se toho, že je i zbytečná. Myslím si, že velmi výrazně poškodí významné krajinné prvky v této oblasti. Mám obavu, že ztráta např. stromových porostů je v tuto chvíli pro Prahu nenahraditelná. Myslím si, že tato změna by měla být přeřazena. Myslím si, že expanze golfového hřiště není adekvátní. Souhlasím s předřečníky, kteří se k této změně negativně vyjadřovali.

P.

Prim.

B é m : Pan arch. Kasl - je to třetí vystoupení.

P.

K a s l : V prvním vystoupení jsem technicky upozorňoval na nevhodný způsob projednávání, kdy se projednávají všechny změny dohromady, nikoli po přílohách. Hlásil jsem se s dotazem ke změně 722, protože kolem této změny bylo informační dusno, jestli se má nebo nemá tato změna přeřazovat z nesouhlasů do souhlasů, jestli dohadovací řízení proběhlo tak, že by změna 722-Ďáblice byla navrhována k přeřazení. Protože se tady pohybujeme v různých číslech a v různém přeskakování, aspoň na závěr dotaz na předkladatele. Připomínám, že je čas na poslední přestávku, je 13.52 h a jednání jsme měli přerušit ve 13.30 h. Prim. B é m : Kol. Horák. P.

H o r á k : Z hlediska projednávání změny územního plánu ve výboru životního prostředí vyplynulo několik návrhů, které byly kladně projednány. Některé již tady zazněly, nebudu je opakovat. Diskutované přeřazení změny č. 722 z přílohy č. 3 do přílohy č. 2 podpořil výbor životního prostředí. Co zde ještě nezaznělo, byla změna č. 543, která byla navržena výborem k přeřazení z přílohy č. 2 do přílohy č. 3. Po diskusi s panem starostou Vodružkou z Prahy 13 je patrné, že výbor neměl veškeré informace, neboť škvárové hřiště bylo před několika lety nahrazeno výstavbou zcela nového hřiště, které leží jen o několik desítek metrů dále. Myslím si, že tato změna by byla bezpředmětná. Co by bylo potřeba ještě navrhnout, byla změna č. 764, resp. její přeřazení z přílohy č. 2 do přílohy č. 4, tedy k dopracování. Tuto změnu za výbor také předkládám. Prim.

B é m : Slovo má pan zastupitel Jančík. Tím si dovolím uzavřít rozpravu k tomuto tisku.

40

J a n č í k : Vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych poděkovat kolegům, kteří podpořili změnu 596 - golfové hřiště. Upozornil bych na to, že zastupitelstvo městské části v době, kdy schvalovalo tuto možnost, mělo na paměti to, aby neutrpěla zeleň v této části MČ Praha 5. Mělo také na paměti možnost rozvoje golfového sportu. Na rozdíl od Michala Hvížďaly nejsem ve střetu zájmů, nejsem členem golfového oddílu, a tuto změnu podporuji. Zastupitelstvo MČ požádalo o biologický průzkum. Byl zpracován celoroční biologický průzkum, ze kterého vyplynuly některé podmínky, které se potom projevily ve zpracovávané studii. Zásadním požadavkem bylo dopracování výsadby náhradní zeleně. Podle mých informací toto se zpracovává. Území je velmi zanedbané a je připraveno na rozšíření tohoto hřiště, jelikož samotný okruh je podtunelován. Je tam příprava na možnost plynulého přechodu do této části a jsou tam také vedení vysokého napětí vyšší než 50 metrů. Příprava, která tam je, evidentně počítá s možností rozšíření hřiště. Přivítali bychom jako městská část, pokud by se o tuto část Motola někdo pečlivě staral. V současností tam jsou skládky atd. P.

Prim.

B é m : Uzavřel jsem rozpravu, ale nevím, v které fázi se do ní přihlásil kol. Hošek. Máte ale ještě slovo, pane doktore. P.

H o š e k : Chtěl jsem jen formálně, protože nevím, jestli se návrhy starostů hlasují. Chtěl jsem zopakovat návrh křeslického starosty Zápotockého - přesunutí z přílohy 3 do přílohy 2 čísla 758 a 759. Prosím, aby se tyto návrhy hlasovaly tak, jak je přednesl pan starosta Zápotocký - přesunout z přílohy nedoporučeno do přílohy doporučeno. Prim.

B é m : Závěrečné slovo předkladatele nám. Bürgermeister.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : V závěrečném slovu projdu jednotlivé návrhy na změny proti předloženému materiálu. Kol. Bursíková - 923, ul. Michelská, přeřadit z dvojky do trojky. Respektuji závěry jednání výboru a myslím si, že připomínka věcná je, ale dá se řešit jinak než územním plánem. Máme ho přeregulovaný, a aby úprava ulice měla logiku, měla by se vyprojektovat. Neztotožňuji se s tím. Starosta Hána, MČ Praha 12, plus kol. Kasl - 889 z trojky do dvojky. S respektem k souhlasnému projednávání ve výborech a že jsem ani já k tomu ve výborech nediskutoval, nemohu si to osvojit. Kbelské návrhy na změny z jedničky - z tvrdého zásahu DOS do čtyřky, to znamená znovu umožnit otevření diskuse a hledat řešení, zvláště proto, že se jedná o malé pozemky v zastavěné části Kbel a žádosti přímých restituentů, s návrhy se ztotožňuji. Pan Fajfr, starosta Šeberova, jen podpořil 796. Neztotožňuji se s protinávrhem přeřadit 596 z dvojky do trojky, to je golfové hřiště, s jednoduchým zdůvodněním. Ctím výsledek diskuse hlavně výboru územního rozvoje a názor městských částí. Konzultoval jsem to i s přilehlou Prahou 13. Zdůvodním, proč jsem se v úvodním slovu u 722 ztotožnil s návrhem životního výboru přeřadit z trojky do dvojky. Je to proto, že sám jsem na výboru územního rozvoje tento problém vnesl a tudíž se cítím dost oprávněn respektovat názor životního prostředí. Má námitka pramenila z obavy o titul ochrany životního prostředí, a výbor životního prostředí a jeho stanovisko mě dostatečně přesvědčily. Ostatní návrhy kol. Ambrože - 715, 885 přeřadit z dvojky do trojky si neosvojuji. Právě tak návrh kol. Horáka 764 z dvojky do čtyřky. Myslím si, že včetně vysvětlení, proč jsem ve slově předkladatele 722 za životní prostředí zvedl, vypořádal jsem se se všemi vznesenými připomínkami a snad jsem tím ostranil obavu kol. Kasla, že projednávání všech příloh nejde zvládnout v roli předkladatele a předsedy návrhového výboru. Věřím, že kontroloval mé zápisky a sám nás provede hlasováním. Prim.

B é m : Předám slovo předsedovi návrhového výboru a budeme hlasovat per partes o jednotlivých navrhovaných změnách.

41

K o v á ř í k : Čeká nás několik hlasování, budeme postupovat od posledně podaného. To, co podávali starostové, mám zapsáno, až když si to osvojil člen zastupitelstva. Poslední vznesené návrhy dal kol. Hošek, když si osvojil návrhy pana starosty Zápotockého, Nejprve je třeba hlasovat o přesunutí změny 758 z přílohy č. 3 do přílohy č. 2. Předkladatel se neztotožňuje. P.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento protinávrh? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 8-28-24. Protinávrh nebyl schválen.

K o v á ř í k : 759 - také pan kol. Hošek si osvojil návrh pana starosty Zápotockého, Křeslice - z přílohy č. 3 do přílohy č. 2. Předkladatel se neztotožňuje. P.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento protinávrh? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 12-31-21. Protinávrh nebyl přijat. K o v á ř í k : Další návrh je návrh kol. Horáka za výbor životního prostředí - změna 764 - z přílohy č. 2 do přílohy č. 4. Předkladatel se neztotožnil.

P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto protinávrhem? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 9-21-31. Protinávrh nebyl schválen. K o v á ř í k : Protinávrhy kol. Ambrože. Nejprve změnu Předkladatel se neztotožnil. P.

č. 885 - z přílohy č. 2 do přílohy č. 3.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto protinávrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 14-30-30. Návrh nebyl schválen. K o v á ř í k : Změna 715 - návrh kol. Ambrože - z přílohy 2 do přílohy č. 3. Předkladatel se neztotožňuje.

P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto protinávrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 11-19-35. Nebylo schváleno. K o v á ř í k : Další návrh je 899 - návrh kol. Kasla - z přílohy č. 3 do přílohy č. 2. Je to osvojený návrh pana starosty Hány. Předkladatel se neztotožňuje. P.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento protinávrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 23-11-27. Nebylo přijato. K o v á ř í k : Návrh paní kol. Bursíkové - změna č. 923, Michle, z přílohy č. 2 do přílohy č. 3. Předkladatel se neztotožňuje. P.

Prim.

B é m : Kdo je pro tento protinávrh? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 15-16-34. Protinávrh nebyl schválen. K o v á ř í k : Návrh přesunout změnu 596 z přílohy č. 2 do přílohy č. 3 - je to Motol, golf, společný návrh pánů Růžičky a Ambrože. Předkladatel se neztotožňuje. P.

42

Prim.

B é m : Hlasujeme o tomto protinávrhu. Kdo je pro? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 14-22-26. Protinávrh nebyl schválen. P.

K o v á ř í k : Tím jsou vyčerpány všechny návrhy, s kterými se předkladatel neztotožnil.

Prim.

B é m : Nyní budeme hlasovat o původním návrhu. Prosím, abyste zmínil návrhy, které si předkladatel osvojil.

K o v á ř í k : Původní návrh usnesení č. 884 ve znění předloženém radou se třemi změnami, a to přesun změny č. 711 z přílohy č. 1 do přílohy č. 4, přesun změny 722 z přílohy č. 3 do přílohy č. 2 a přesun změny č. 791 z přílohy č. 1 do přílohy č. 4. P.

Prim.

B é m : S těmito změnami budeme hlasovat o celém návrhu usnesení. Kdo souhlasí s návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 54-3-9. Návrh byl schválen. V tuto chvíli si dovoluji vyhlásit 50minutovou přestávku na oběd. Sejdeme se zde v 15 hodin. (Polední přestávka) Dovolte, abych vás po polední pauze přivítal. Budeme pokračovat v projednávání tisku s poř. č. 6, Z 961-návrh zadání změny územního plánu Z 0950. Předkládá pan nám. Bürgermeister. Má slovo. P.

B ü r g e r m e i s t e r : Dámy a pánové, jak je tato změna jednoduchá obsahem, tak je velmi závažná. Část dálničního obchvatu hl. m. Prahy v úseku D1 k Běchovicům vede územím hl. m. Prahy. V územním plánu do této chvíle je jako výhled po r. 2010. Jelikož se urychluje výstavba tohoto okruhu i rozhodnutím Parlamentu o přijetí půjčky z EIB, jsme skoro povinni mít na svém území územní plán, který toto tempo přijme a tuto stavbu vstřebá. Druhým důležitým důvodem je také prostý fakt, že nekončící debaty JVK a JVD, které jsou většinou inspirací politických klání ve východní části hl. m. Prahy, tím z pohledu zastupitelstva dostanou jasnou odpověď, a sice že se připravuje stavba JVD v jasné stopě. Více k tomu nemám co dodat, než dnešním usnesením, abychom přesně věděli, k čemu diskutujeme, abychom se nedostali do časové pasti. Schvalujeme zadání změny 0950 územního plánu, jejímž cílem je v územním plánu naznačeného koridoru dálniční obchvat po r. 2001 dostat do závazné části a říci, že toto je stopa dálničního obchvatu v tomto segmentu hl. m. Prahy. Prim.

B é m : Děkuji, panu náměstku. Otevírám rozpravu, do které je přihlášen pan prof. Moos.

P.

M o o s : Chtěl bych přítomným sdělit, že výbor dopravy ZHMP se na svém zasedání 22. dubna jednomyslně rozhodl podpořit tuto úpravu a doporučujeme ji.

Prim.

B é m : Slovo má pan zastupitel Zajíček.

Z a j í č e k : Vzal jsem s potěšením na vědomí tuto změnu. Mám jeden dotaz, možná mi bude schopen pan předkladatel odpovědět. Zbývá několik set metrů po území Středočeského kraje. Sice ministerstvo pro místní rozvoj a myslím i ministerstvo dopravy se vyjádřilo, že bere změnu až k dálnici D1, ale nekoliduje to čirou náhodou s územním plánem Středočeského kraje, s jeho neschválením? P.

Prim.

B é m : Nikdo není přihlášen, uzavírám rozpravu. Dávám slovo předkladateli.

43

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Závěrečné slovo využiji k odpovědi na otázku. Středočeský kraj bude mít územní plán regionu nejdříve za dva roky. Kontroverze a jejich velký problém je jižní dálnice D3, její trasování. To je jiný uzel dálničního obchvatu. Myslím, že tady jde o problém vemi jednoduchý. Ve středních Čechách se staví, i když nemají územní plán. Tento kousek jde stavebně umístit rozhodnutím o umístění stavby, aniž bychom s tím měli velký problém. Jen nemůžeme do jejich území náš územní plán malovat, ale nevidím tam žádný problém. Kol. Kovářík doplňuje, že Říčany toto ve svém územním plánu mají, takže nejsme v rozporu s územním plánem obce, což je dost podstatné. Prim.

P.

B é m : Mohu předat slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Usnesení k tisku Z 961 ve znění předloženém hl. m. Prahou beze změny.

Prim.

B é m : Hlasujeme o tisku Z 961. Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 57-0-1. Návrh byl přijat. Dalším tiskem v pořadí je tisk Z 983. Předkládá pan nám. Bürgermeister. Nám. B ü r g e r m e i s t e r : Tento tisk se týká schválení grantů, finančních prostředků vlastníkům nemovitých kulturních památek a objektů významných z hlediska památkové péče ležících v Pražské památkové rezervaci nebo v památkových zónách. Statistický přehled. Pokud materiál schválíme, na katastrálním území Hradčany na 5 schválených žádostí a doporučených radou, schválených grantovou komisí 3,5 mil., na Malou Stranu Josefov 19 žádostí - 12,8 mil., na Staré Město 18 žádostí - 9,2 mil. Kč, 7 žádostí z Nového Města bude mít schválení 7 mil, 21 žádostí z ostatních lokalit, kde jsou památkové zóny nebo leží ještě v památkové rezervaci a nejsou na katastrálním území historického pražského města 27,4 mil. Nemá cenu, abych komentoval jednotlivé žádosti. Vždy mají velký akcent v tom, aby naše peníze pomohly vzhledu budov nebo pomohly zachránit cenné interiérové prvky. Co je důležité - všechny granty jsou zpracovány v katalogu, který z úcty k našim lesům je tady v jednom vyhotovení, ale kliknutím na webové stránky příslušného grantu je tento podklad umístěn tak, aby si každý mohl ověřit, do čeho a do jakého typu budovy nejprve komise, a pak rada, která komisi dala za pravdu, doporučuje tyto granty schválit a vlastníkům památek pomoci částkami, které jsou spíše iniciační než problém řešící, snad s výjimkou některých církevních objektů, kde si během léta významněji pomáháme a máme na to dva zdroje grantů, to jsou granty i pro církevní památky. Proč ne, některé památky nevstanou z popela poničení jen ze zdrojů z pronájmu nebytových prostor. To nemůžeme očekávat. Prahu šlechtí to, že má cenné barokní a ještě starší památky, čím dál tím více atraktivní, a lidé sem kvůli tomu jezdí. Prim.

B é m : Otevírám rozpravu, do které je přihlášen pan zastupitel Gregor.

P.

G r e g o r : S plnou vážnosti bych chtěl poděkovat odboru památkové péče za katalog památek, hlavně za to, že veškeré tyto památky budou dokumentovány na internetu, a to v podobě před vlastní rekonstrukcí a dokumentované po rekonstrukci. Vzniká zde velice pěkná základna. Odbor památkové péče velice pečlivě prochází každou nemovitost a férovým způsobem přistupuje k rozdělování. Jediná věc, která mě mrzí je, že máme jen 60 mil. Kč a nemáme třeba 100 mil. Kč, protože tyto granty, na rozdíl od ostatních, jdou na podporu cestovního ruchu a mají jednoznačně ekonomicky prorůstový charakter. Ještě jednou bych chtěl poděkovat. Prim.

B é m : Pan zastupitel Zajíček.

Z a j í č e k : Mám jeden dotaz: proč nebyla přidělena žádná částka užitečnému zpěváckému spolku Hlahol na úpravu dominantního objektu proti Mánesu?

P.

44

H v í ž ď a l a : Chtěl jsem provést jednoduchou rekapitulaci s předchozími léty, protože letos rozdělujeme pouhých 60 mil. Kč, přestože to v loňském roce bylo ve třech kolech dohromady 78 mil. 400 tis., v předešlých letech 78 mil. a rok předtím 81,5 mil. V letošním roce rozdělujeme v průměru o 20 mil. Kč méně než v letech předchozích. Chtěl jsem požádat, jestli by v tisku šlo vyznačit projekty, které jsou dlouhodobě podporovány. Vím, že činnost komise i odboru byla velmi složitá, protože vybrat ze 169 žádostí v úhrnné hodnotě kolem půl miliardy korun pouze 60 mil. Kč do projektu je velmi obtížné. Myslím, že při rozdělení finančních prostředků, když se podíváme na jednotlivé položky, je viditelné, že jsou především preferovány úpravy vnějšího vzhledu, to znamená fasády a střechy. Myslím si, že je tady poměrně velmi výrazná gesce města do cestovního ruchu, protože nejen my, ale především zahraniční návštěvníci vidí to, do čeho investujeme, na rozdíl od státu, který žalostně málo vkládá finanční prostředky do rekonstrukce památkových objektů. V minulých letech byly mnohé sliby, že tam, kam vloží obec peníze, tam přispěje stejným dílem i stát, ale neděje se tak. Vzhledem k výši rozpočtových prostředků na granty se dostává málo financí na památkově významné objekty nacházející se i mimo centrální část města. Myslím si, že do budoucna by bylo dobré toto zohlednit. Proto bych si troufl dát návrhovému výboru doporučení, abychom navýšili finanční prostředky v této oblasti o 20 mil. Kč, to znamená, abychom udrželi aspoň trend r. 2001, 2002 a 2003, kdy jsme v této oblasti rozdělovali zhruba kolem 80 mil. Proto žádám návrhový výbor, aby si poznamenal můj návrh na navýšení na rozdělení v této oblasti o 20 mil. Kč. Dal bych ke zvážení panu náměstkovi, jestli by se neměl rozšířit okruh objektů, na které lze přispívat, např. i na některé vybrané neprohlášené památkově chráněné objekty, které často z památkářského hlediska vykazují zajímavé hodnoty než mnohá prohlášení. Vzpomínáme si jistě všichni, jak obtížná byla rekonstrukce některých objektů, jak nákladná byla rekonstrukce Loosovy vily a celé řady dalších velmi výrazných pamětihodností. Z toho důvodu si myslím, že bychom měli do budoucna i vzhledem k tomu, že jsme byli evropskou kulturní metropolí, přemýšlet o rozšíření do perifernějších oblastí. Myslím, že odbor památkové péče je na takové výši, že dokáže vhodně posoudit tyto objekty a vybrat na základě velmi dobrých profesních zkušeností ty nejlepší. Myslím, že projekt je dobře zpracován, ale dávám návrh na navýšení v této oblasti o 20 mil. Kč, abychom aspoň zachovali trend z minulých let, když se nám ho nepodaří překonat. P.

Prim.

B é m : Slovo má pan zastupitel Hošek.

P.

H o š e k : Jsem dlouhodobě členem komise pro přidělování památkových grantů. Souhlasím s názorem, že se podstatně zlepšily předkládané materiály, jejich přehlednost a dokumentace. Okamžitě se to objeví na internetu. Komunikace s veřejností se výrazně zlepšila. K Hlaholu. Pokud si pamatuji, rozhodovalo se o tom, zda jim dát menší část, protože nebylo dostatek prostředků. Rozhodlo se, že pokud si podají žádost příštím rokem, mohli by dostat celý grant, aby mohli rekonstruovat celou fasádu. Nezapomnělo se na ně, spíše se to odložilo a doporučilo se do budoucna je saturovat v podstatně větší míře. Prim.

B é m : Uzavírám rozpravu a dávám závěrečné slovo předkladateli.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji za diskusní příspěvky. Na Hlahol odpověděl kol. Hošek. Navýšení o 20 mil. - takové usnesení není moc systémové přijmout, protože budeme mít někdy v červnu nebo v září příležitost diskutovat o úpravě rozpočtu a na konci roku o přípravě nového rozpočtu. Myslím si, že tato poznámka nezapadne, že je rozumné navýšit granty a rozšířit oblast možností jejich použití. Teď si s tím nevím rady, protože se pohybujeme na půdorysu schváleného rozpočtu. Systémově bychom to v tuto chvíli nezvládli. Okruh je již teď možné rozšířit o okruh památek i mimo památkovou rezervaci do památkových zón. Mám pocit, že co je v Praze cenného, je na seznamu kulturních památek. Jinak si myslím, že rozšíření grantů na cenné prvky i v případě, že neprošly touto legislativní kategorizací, rozšířit bychom to mohli, protože naši odborníci to umí kvantifikovat a

45

rozpoznat velmi objektivně. Prosím nerozšiřovat usnesení a ani ho neshazovat hlasováním, protože to podle mne systémově patří do jiného okruhu debat. Prim.

P.

B é m : Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Návrh usnesení Z 983 ve znění předloženém radou se změnou termínu 4. 5.

Prim.

B é m : Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu usnesení k tisku Z 983. Kdo souhlasí s návrhem? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 60 pro, nikdo proti, pan zastupitel Poche se zdržel hlasování. Dámy a pánové, můžeme přistoupit k projednání tisku s poř. č. 8, Z 956 - účelová investiční dotace MČ Praha-Kolovraty, rozpočet kapitoly 01. Předkládá pan nám. Bürgermeister. Prim.

B ü r g e r m e i s t e r : Pane primátore, prosím, zda bych mohl spojit slovo předkladatele k tiskům 956 a 992.

(Prim. Bém: Zcela jistě.) Děkuji. Oba tisky se týkají položek a problémů, které jsou obsaženy ve schváleném rozpočtu v mé kapitole, jak cestou investiční dotace zajistit investiční cíle, které jsou uvedeny v důvodových zprávách k tiskům, to je technické vybavenosti rozestavěné v Kolovratech na Praze 11 a na Praze 15 pokročit v programu regenerace panelových objektů a mít položky, které možná pomohou k dosažení dalších dotačních titulů z ministerstva pro místní rozvoj, a v případě MČ Praha 22 ukončit výstavbu, která začala v minulém volebním období, je skončená, musí se nejen stavebně dodělat, ale i doúčtovat a týká se vzniku centra Unřiněves na sever od výpadovky z Prahy. Podotýkám, že příprava druhé části náměstí se připravuje a má již polohu výdaje v rámci kapitoly odboru městského investora, nebo se takto rozhodně plánují další kroky. Prim.

B é m : Děkuji, pane náměstku. Oevírám rozpravu k tisku Z 956. Uzavírám rozpravu. Otevírám rozpravu k tisku Z 992. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k : Z 956 - usnesení v předloženém znění radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 61-0-0. Návrh byl přijat. Slovo má předseda návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 992 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 63-0-0. Návrh byl přijat. Tisk Z 914 - předkládá pan nám. Bürgermeister. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Tento tisk je technického charakteru. Na základě dříve uzavřených smluv a rozhodnutí se vystavěla v Ďáblicích technická infrastruktura, kanalizace, firmou Ekospol, na základě smluv sdružovacích atd., což je standardní postup při nasávání dotačních titulů od ministerstva pro místní rozvoj při zkvalitňování technické vybavenosti obcí. Teď zbývá poslední úkol, a sice zkolaudovanou stavbu převzít za symbolickou cenu 1000 Kč a zařadit ji do inventury majetku hl. m. Prahy tak, jak naše rozvodné vodárenské nebo kanalizační sítě máme v majetku.

46

Prim. B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Dávám slovom předsedovi návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 914 ve znění předloženém radou s termínem 4. 5.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 63-0-0. Návrh byl přijat. Tisk Z 929. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Tento tisk je v agendě tohoto zastupitelstva nový. Vychází ze smutné zkušenosti Lahovic s povodní, ze skutečnosti, že voda tam byla tak vysoko, a toto území řeky je natolik povodněmi řeky zatěžováno, že nejsme schopni část městské části ochránit efektivně našimi vlastními stavbami. Jistě si pamatujete na zjitřenou atmosféru v Lahovicích, když jsme jim tento fakt museli sdělit a museli jsme ho obhájit před lahovickými na jejich vlastní půdě. Řekli jsme, že pokud někdo po zkušenostech s povodní už nemá odvahu zde žít a mít zde svůj majetek, že jsme ochotni za přiměřených podmínek daných soudně znaleckým posudkem jejich majetky odkoupit a prázdné převzít. Předkládaný tisk se týká prvních osmi dojednaných kupních smluv. Pokud je schválíme, odkoupíme od 8 vlastníků 8 nemovitostí s příslušnými pozemky. To je první krok. Vzhledem k tomu, že v březnu byla definitivní uzávěrka možných žádostí, dá se očekávat, že celkový počet takových nemovitostí bude mezi 22 - 40. Uvidíme, jak proběhnou další jednání. Všechny zde předkládané odkupy se týkají objektů prázdných, většinou neopravených. Věřím, že jste to dnes dostali rozdáno, nějakým způsobem tato konstatace vypadla z předkládaného materiálu. Podstatné je, že všechny objekty vlastníci nabyli před povodní v dobré víře, že něco takového není možné. Poslední je konstatování, že v žádném případě to není developerský projekt, je to slib podané ruky lidem, kteří si neví rady se svým životem, pokud by museli zůstat v daných lokalitách a za dané situace, ve které se teď nachází realitní trh, nejsou schopni využít trhu, aby se svého majetku zbavili a mohli se svobodně rozhodnout žít jinde. Je to podaná ruka k pomoci. Věřím, že majetek budeme moci využít efektivně a znovu pro bydlení. Prim. B é m : Děkuji. Otevírám rozpravu. Přihlášen je pan zastupitel Mach. P.

M a c h : Nemám nic proti tomu, aby se tyto domy vykoupily, ale mám několik otázek, které bych chtěl k precizování podkladového materiálu. Jak jsou skutečně řešena věcná břemena? K žádosti o výmaz z katastru podle mého soudu to nestačí. Dokud výmaz nebude proveden, není to vyřešená záležitost. Druhá otázka je, proč se vykupují i pozemky? Myslím si, že pozemek může zůstat v majetku majitele, zvlášt je-li pozemek větší. Co město bude s pozemkem dělat? Proč je u některých majitelů, např. u Richterových, v odkupu zahrnuta i rekreační chata, ev. č. 1068? To není předmět sociálního problému, který vznikl. Také bych chtěl znát představu, co s vykoupenými domy bude skutečně uděláno? Pan nám. Bürgermeister řekl, že budou využity dále k bydlení. Je to divné. Doporučuji uvážit, pokud se domy nebudou bourat a bude s nimi dále manipulováno, aby bylo rozšířeno usnesení o bod II.2: při případném následném prodeji nemovitostí zájemcům, např. pro rekreační účely, postupovat formou veřejné aukce s minimální cenou podle přílohy č. 1 tohoto usnesení. Jde mi o to, aby se s domy dodatečně nespekulovalo. Prim.

B é m : Uzavírám rozpravu. Předávám slovo předkladateli.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Vstupujeme do Evropy a Evropa chápe pozemek jako nemovitost a stavbu jako něco pomíjivého. Nemá smysl kupovat nemovitosti a nedržet pozemky, nikam by to nevedlo. Peníze, jak schválila rada pravidla, vyplatíme poté, co bude učiněn vklad na katastru. S doplňujícím usnesením zásadně nesouhlasím. Mohli bychom být naopak uvrženi v podezření, že cizí nouzi využíváme ze spekulativních důvodů k levnému nákupu, abychom dobře

47

mohli prodat. Zásadně odmítám teď uvažovat o tom, že budeme obratem ruky prodávat. Jakmile objekty převezmeme, uděláme pasportizaci a určitě najdeme využití, jak tam umístit lidi, kteří potřebuje někde dočasně bydlet. Uvidíme, jak dopadne celková operace, kolik majetku v Lahovicích budeme mít, a pak můžeme v klidu během roku koncepčně dále rozhodovat. Předjímat teď naše budoucí rozhodnutí bych považoval - vzhledem k tomu, že jde o lidsky velice citlivou otázku - za nešťastné. Prim.

B é m : Předávám slovo návrhovému výboru.

K o v á ř í k : K tisku Z 929 obdržel návrhový výbor návrh na doplnění usnesení, s kterým se předkladatel neztotožnil. Byl by to bod II.2.-ukládací část radě: při případném následném prodeji nemovitostí zájemcům, např. pro rekreační účely, postupovat formou veřejné aukce s minimální cenou dle přílohy č. 1 tohoto usnesení. O tomto protinávrhu je potřeba hlasovat nejprve.

P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto protinávrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 17-10-33. Protinávrh nebyl přijat. Budeme hlasovat o původním návrhu. P.

K o v á ř í k : Původní návrh beze změny, jak byl předložen radou.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s tímto návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 51-0-12. Návrh byl přijat. Materiál Z 858. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Tento tisk je položenou otázkou, a my odpovíme buď ano, nebo ne. Uvažovaný prodej majetku někde kupujeme, někde prodáváme v zátopových územích. Zatopený objekt ve Zbraslavi - současní nájemci mají zájem o odkup. Poté, co ho projevili, vše bylo na základě schválených postupů a pravidel zásad o postupu při úplatném převodu rodinných domů a bytových domů s 1 - 3 byty včetně pozemků projednáno s výsledkem, že i rada doporučuje navržený prodej majetku na Zbraslavi realizovat dle předloženého usnesení. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 858 ve znění předloženém radou beze změn.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhemm usnesení? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 59-1-1. Návrh byl přijat. Z 958. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Tento tisk se týká svěření pozemků MČ Praha 5. Věcně se týká dvou okruhů problémů, jednak pozemků ne velké rozlohy v centrální části starého Smíchova, které více souvisí s parkem za kostelem než s vlastními komunikacemi v péči a ve vlastnictví TSK. Je předkládán zastupitelstvu poté, co po delší době diskusí dospěla TSK k shodnému názoru s MČ Praha 5. Jinak by to ani rada nemohla souhlasně projednat. Doporučuji tyto odloupnuté pozemky od parku svěřit MČ Praha 5. O park se již nyní stará ze svého rozpočtu. Druhá skupina pozemků se týká pozemkového vlastnictví, které je vhodné pro bytovou výstavbu. Máme tam roztříštěné vlastnictví, něco patří hl. m. Praze - je to na příloze 12, něco městské části Praha 5. Přijetím tohoto usnesení říkáme, že rozhodnutí o výstavbě bytového celku v této lokalitě bude v péči MČ Praha 5 a ne v péči hl. m. Prahy. I toto doporučuji, protože město má svých starostí a svých pozemků s bytovou výstavbou a s prodejem pozemků na bytovou výstavbu více než dost. Prim.

B é m :

48

Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 958 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 59-0-3. Návrh byl přijat. Tisk Z 852, pan nám. Blažek - návrh na schválení vzdání se práva převodu pozemků do vlastnictví města. Nám.

B l a ž e k : Vážené kolegyně a kolegové, předkládám návrh na schválení vzdání se práva převodu pozemků do vlastnictví hl. m. Prahy dle zákona 95/1999 Sb. Jedná se o návrh na schválení vzdání se práva převodu do vlastnictví obce u 8 pozemků. Důvody jsou tři. Buď nesplňuje podmínky pro převod podle § 5 příslušného zákona, či stojí na pozemku stavba jiného vlastníka, který je přednostní osobou oprávněnou, či je to pozemek, který leží vedle pozemku, který buď patří někomu jinému, nebo je ve spoluvlastnickém podílu. Žádný z těchto pozemků není ani velikostí, ani polohou pro město strategicky významný, a proto doporučuji vzdát se u těchto pozemků práva o převodu vlastnictví obce hl. m. Prahy. Prim.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Dávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Tisk Z 852 - návrh usnesení ve znění předloženém radou s termínem 4. 5. Jinak beze změny.

P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 55-1-2. Návrh byl přijat. Tisk Z 999. Nám.

B l a ž e k : Vážený pane primátore, vážené kolegyně a kolegové, předkládám návrh obecně závazné vyhlášky, kterou se mění vyhláška 14/2000 Sb. hl. m. Prahy o omezujících opatřeních k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku v souvislosti s žebráním. Úvodem mi dovolte ještě jednou vám sdělit svou osobní omluvu za to, že byl při množení doplněn jiný tisk důvodové zprávy. Věřím, že jste si stačili důvodovou zprávu vyměnit. Nejednalo se o tak fatální změnu, pouze o popletení seznamu lokalit, o které se tato příloha vyhlášky doplňuje. Jedná se o 6 konkrétních lokalit. Vyhláška, která na území města platí 4 roky, pomohla především v té oblasti činnosti, která byla vykonávána především v metru pomocí hudebních nástrojů, při které byly až zneužívány děti, které tím byly eliminovány. Tyto případy již nejsou. Je zřejmé, že pokutovat touto vyhláškou není jednoduché, ale je potřeba mít právní nástroj k tomu tuto činnost definovat jako nepřípustnou, nelegální a Městské policii umožnit vykazování z těchto lokalit a řešení tohoto typu. Je potřeba říci, že se tyto osoby oznamují příslušným úřadům městských částí, případně obcím, kde mají trvalé bydliště, aby mohla být provedena náprava, která třeba někomu pomůže v tíživé sociální situaci. Návrh na 6 lokalit, které jsou uvedeny, vychází ze zkušeností, z podnětů a připomínek občanů, podnikatelů, firem, které sídlí v těchto lokalitách. Nejmarkantnější je to v Pařížské ulici, v rozsahu pěší zóny Anděl v rozsahu nově budované zóny, která je v této době dokončována a která tím vážně trpí. Prim.

B é m : Otevírám rozpravu. Slovo má pan zastupitel Ambrož.

P.

A m b r o ž : Trochu mi vadí, že v důvodové zprávě píšete konkrétně počet přestupků, ale nepíšete konkrétně, jak jste osobám, které nazýváte žebráky, pomohli. Prim.

B é m :

49

Pan zastupitel Fischer. P.

F i s c h e r : Když jsme projednávali tisk na legislativně právním výboru, dotazoval jsem se na důvod, proč není možné vyhovět MČ Praha 1, aby celá zóna Praažské památkové rezervace byla zahrnuta do této vyhlášky tak, aby se podařilo žebrání vymýtit z celého centra. Budeme se spíše zamýšlet nad filozofií celého předkladu. Třeba chceme, aby nebyla celá památková zóna oproštěna od žebráků, třeba je chceme vymýtit do některé okrajové ulice. Chtěl jsem se zeptat, zda je to důvod takové regulace žebráků, nebo nebo zda je důvodem to, že bychom neobsáhli celou lokalitu strážníky, kteří by byli nuceni se věcem věnovat? Druhá otázka se týká situce na Národní třídě. Na lavičkách pod nově osazenými stromy nedochází možná jen k žebrání, ale ke shlukování se osob popíjejích pivo, ozbrojených psy. Dá se s touto situací něco dělat? Říkám to v uvozovkách - jestli se tyto osoby nedopouštějí něčeho jiného než žebrání a zda je nějaký účinný prostředek tuto lokalitu od těchto osob ochránit. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Chtěl bych na dálku obohatit diskusi v zastupitelstvu Prahy 1. Celoplošný zákaz absolutně nic neřeší. Tato regulační opatření míří proti žebrání, které je businessem a je dobře organizováno a je velmi výtěžné. Pak existuje věc, které se říká poskytnout almužnu bližnímu. To také existuje. Znemožnili bychom církvím konat tak, jak po staletí konají. Je to velmi citlivá otázka a celoplošné zákazy by tady nepomohly. V tomto smyslu není památková rezervace zónou, kde lidé nemají vidět odvrácenou stránku života. Problémem je organizovaná žebrota, často dovážená i z jiných zemí. P.

H o š e k : Líbí se mi, jak zásadně a rozhodně postupujeme vůči žebrání. Je to určitě jev, který v organizované podobě pro Prahu není vhodný. Zdá se mi ale, že při definici a nebezpečnosti jevu máme tady jiný jev, který bychom měli podle mého názoru velmi rozhodným způsobemm potírat a který nepotíráme, což je prostituce. Máme stejné prostředky, stejnou definici a v organizované podobě větší nebezpečnost než je žebrání. Tady neprojevujeme zásadní rozhodnost. Pro tento materiál hlasovat nebudu, protože se domnívám, že by měl být ve spojení s prostitucí. Jestliže budeme zásadně postupovat vůči všem jevům, zvednu hlas i proti žebrání. Takto bychom měli postupovat proti ostatním nebezpečným jevům.

R ů ž i č k a : Chtěl bych se zeptat předkladatele, jakou má představu o sankcionování, resp. vymahatelnosti nedodržování této vyhlášky? P.

P.

P á z l e r : Mám dotaz. V důvodové zprávě správě pan náměstek reaguje na jeden z požadavků, který byl vznesen, když jsme projednávali minulou vyhlášku, aby při kontrole těchto žebrajících osob policie upozornila příslušné odbory sociálního zabezpečení na tyto osoby s cílem, aby jim byla třeba nabídnuta pomoc v rámci sociálních opatření. Chtěl bych se zeptat, zda je konkrétní přehled, jestli takovýto výsledek byl nebo nebyl, nebo zda je to jen v rovině, jestli oznámení dají, ale zpětně nevíme, zda některým lidem bylo pomoženo nebo zda o to měli zájem.

P.

K o ž e l u h : Chci připomenout, že na Praze 1 existují místa, kde žebrání je zakázáno. Jako zastupitel na Praze 1 se pohybuji často a snažím se chodit pěšky a všímám si tohoto jevu. Na všech lokalitách, které jsou uvedeny v tomto seznamu, se žebrání pravidelně vyskytuje. Vše je závislé od skutečné práce a postupu městské a státní policie. Bohužel mám obavu, že ani jeden z těchto orgánů nečiní dostatečně intenzívně jak by činit měl, a pokud se toto nezmění, pak jakákoli další vyhláška prakticky nemá význam. Prim.

Nám.

B é m : Uzavírám rozpravu. Žádám o závěrečné slovo předkladatele. B l a ž e k : Ke kol. Koželuhovi. Žebrání se vyskytuje tam, kde je zakázáno, to s vámi souhlasím,

50

je to stejné jako s dopravou. Na Praze 1 se nesmí parkovat, ale neznamená to, že se tam neparkuje. Je to míra efektivity represe a opakovaných kontrol. Na druhou stranu tvrdím, že tam, kde to není upraveno, Městská policie nemá možnost proti tomu zakročit. O státní policii hovořit nechci, ta to snad neřeší vůbec. Mám s tím problém, protože se domnívám, že respektování jak zákonů, tak vyhlášek musí vyžadovat jak městská, tak státní policie. Má to řadu jiných aaspektů a konsekvencí. Městská policie opakovaně dozoruje. Je to otázka míry a intenzity. Je to nástroj, který má svůj smysl především v tom, že je to titul k tomu, aby městský strážník mohl zakročit. Co se týká této činnosti, kterou před 4 lety prováděli velmi intenzívně cizinci, dnes to není pravda. Tady odpovídám na dotaz, k čemu to slouží. Za přestupek, který páchá ten, kdo nedodržuje tuto vyhlášku, je možné orgány cizinecké policie uložit cizinci zákaz pobytu. To byl důvod, proč jsme to učinili před 4 lety, kdy docházelo k masivnímu znaužívání dětí, jak hráli na housličky, případně to byly matky s dítětem, kdy 3 - 4 hodiny se dítě nehnulo. Je otázka, zda orgány sociální péče neměly třeba zjišťovat, zda děti nejsou nadopovány nebo zda je možné, aby 3 - 5leté dítě několik hodin bylo bez ducha a leželo v náručí své matky. Tyto jevy byly tímto eliminovány. Budu chtít po Městské policii intenzívnější kontroly. Jiná věc, že je to částečně sisyfofská práce v tom smyslu, že sankce je vykázání. Jsou to především mimopražští, kteří toho využívají. Pokusím se zjistit informace z obecního úřadu Karviná a Orlová, odkud se rekrutuje řada těchto osob, jak naše podněty byly řešeny a zda příslušný městský úřad měl možnost na to reagovat a jak na to reagoval. Kol. Pázlerovi musím říci, že nemám přehled, jak bylo reagováno, ale pokusím se na základě podnětů, které byly během čtyř let odeslány, udělat nějaký závěr a získat informace. Co se týká prostituce, reaguji na pana dr. Hoška. Mám na to svůj silný názor, kterým se natajím. Je řada expertů na tuto problematiku, s dr. Witzanym se tím řadu let zabýváme. Domnívám se, že v zásadě pravdu máte, ale jestliže zákon v tuto chvíli již projednala vláda a je reálná šance, že ho projedná i sněmovna, počkal bych do projednání ve sněmovně. Pokud zákon neprojde, je legitimní upravit to cestou městské vyhlášky, ačkoli to bude opět namířeno proti těm osobám, které se touto činností zabývají a jsou cizími státními příslušníky. Je trochu sporná vymanatelnost, ale minimálně je možné vykázat osoby, které tuto činnost provádějí. Poslední připomínka k panu mgr. Fischerovi k Národní třídě. Předpokládám, že otázkou psů se budeme zabývat v interpelacích, protože určitě jsou připraveny dotazy ve směru k tomu, co bychom jako město chtěli v otázce volného pobíhání či registrace psů řešit. Jsem na diskusi připraven. Chtěl bych předodpovědět, že otázku registrace psů považuji za velmi prospěšnou, bude v zastupitelstvu ve velmi krátké době tří měsíců. Otázka volného pobíhání je daleko složitější věc, která bude trvat půl až 3/4 roku. Jestli někdo používá psy jako své "zbraně" a osoby se tam shromažďují, je to samozřejměm problém. Národní třída ve vyhlášce je již zařazena, je to otázka kontroly. Vnímám to tak, že jsem neslyšel zásadních připomínek proti. Chápu dotazy, které jsem zodpověděl z hlediska věcného, získání podkladů a informací. Předložím zastupitelstvu, jak to vypadá a jakým způsobem to bylo řešeno. Prim. B é m : Děkuji předkladateli. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 999 - přes větší diskusi usnesení beze změn ve znění předloženém radou.

Prim.

B é m : Hlasujeme o návrhu usnesení. Kdo souhlasí s návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 51-3-3. Návrh byl přijat. Tisk Z 989 - předkládá pan nám. Blažek. Nám.

B l a ž e k : Vážený pane primátore, vážené kolegyně a kolegové, předkládám návrh, který je inspirován tím, že v rámci dislokace jednotlivých obvodních ředitelství Městské policie používá Městská policie na třech městských částech objekty, které využívá výlučně pro své potřeby, a to na městských částech 11, 12 a 15. Z důvodu sjednocení vlastnických práv, vlastní správy nemovitostí a veškerých nákladů s tím spojených se předkládá po kladném projednání s městskými částmi 11, 12 a 15 návrh na jednak odsvěření těchto objektů, a současně návrh na změnu zřizovací listiny Správy služeb Městské policie. Pokud Městská policie přestane tyto objekty využívat, jestliže tam již nebude

51

umístěna, objekty se vrátí k dispozici městským částem. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Tisk Z 989 ve znění předloženém radou beze změn.

Prim.

B é m : Kdo je pro návrh usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 57-0-1. Návrh byl přijat. Z 815, předkládá paní radní Halová.

P.

H a l o v á : Vážený pane primátore, vážené kolegyně a kolegové, předkládám návrh na udělení grantů v oblasti sociálních služeb v r. 2004. Tisk je rozdělen do dvou částí. Jedná se jednak o granty nad 2 mil. Kč pro jednotlivé žadatele. Konkrétně se jedná o tři projekty ve výši 9182 tis. Kč, a pak granty do 2 milionů pro jednotlivé žadatele ve výši 49268 tis. Kč. Návrh na vyhlášení grantů hl. m. Prahy pro oblast sociální péče pro r. 2004 včetně grantových témat byl schválen usnesením rady č. 1036 ze dne 8. 7. 2003. Jednalo se o tato grantová témata, o pět cílových skupin: Senioři - podáno 40 projektů, osoby se zdravotním postižením - podáno 13 projektů, osoby ohrožené sociálním vyloučením - podáno 45 projektů, osoby bez přístřeší - podáno 10 projektů, oběti násilí - podáno 7 projektů. Celkem bylo žadateli o grant podáno 215 projektů, 173 projektům byly finanční prostředky uděleny a 42 projektům byl grant zamítnut. Návrh na rozdělení projednala grantová komise, poté byl schválen sociálním výborem a nakonec schválen radou. Projekty byly hodnoceny, posouzeny hodnotiteli z hlediska kvality, aktuálnosti a potřebnosti řešení daného projektu, reálnosti stanovených cílů, přínosu realizace projektu pro hl. m. Prahu, přiměřenosti a reálnosti požadovaných finančních prostředků. Při rozdělování finančních prostředků pro jednotlivé poskytovatele sociálních služeb vycházela grantová komise ze základních tézí sociální politiky hl. m. Prahy, která je uvedena v příloze 1 v důvodové zprávě. Tyto téze byly schváleny usnesením ZHMP č. 29/01 ze dne 26. 4. 2001. Jedná se o tyto priority: deinstitucionalizace sociální péče, zejména postupný odklon od ústavní péče směrem k péči komunitního typu, individualizace péče, přiblížení podmínek běžnému životu v domácím prostředí, druhá priorita je rozvoj systémů domácí péče homecar a souvisejících sociálně zdravotních služeb, zejména osobní asistence, aplikace léčebné rehabilitace a ergoterapie v domácím prostředí. Další prioritou je integrace handicapovaných občanů do společnosti, respektování jejich práva na rovné příležitosti a možnost volby vytváření pracovních příležitostí, v neposlední řadě získávání podrobných informací o sociálním terénu aktivním vyhledáváním lidí potřebujících pomoc. Prim.

B é m : Děkuji. Otevírám rozpravu. Přihlášen je kol. Kovářík. Má slovo.

K o v á ř í k : Mám několik dotazů. Úvodem jsem chtěl poděkovat, že došlo ke zvýšení prostředků slabozrakých a nevidomých co se týkalo projektu 105-typoservis, což byla letitá bolest tohoto města v této oblasti. Na druhou stranu mám dotaz, proč dochází k tak rapidnímu snížení finančních prostředků minimálně u čtyř velkých poskytovatelů sociálních služeb, kteří jsou dlouhodobě zavedeni a u nichž nepochybně není důvodem nekvalita jejich služeb. Mám na mysli Život 90, Naději, Speciální domov mládeže v Chotěšicích a Suireid(?) u nás na čtyřce. Jedná se o služby poskytované trvale. Chápu, že granty jsou jednorázová záležitost, ale už mnoho let se hovoří o tom, že pokud někde zavedeme službu pomocí grantových prostředků, jednorázové urychlené snížení těchto prostředků směrem dolů vede k tomu, že buď dochází k omezení služeb, nebo k velkému tlaku na ostatní ať už v místě samém, nebo na ty, kterých se to týká. U projektů 59, 117, 144, 203, 206 a ještě je tam Suireid bych chtěl vědět, co bylo důvodem k tomu, že to tak výrazně klesá proti loňským, předloňským a předcházejícím grantům. Není možné odpovědět, že je to dáno celkovou sumou finančních prostředků, protože ta neklesla. P.

52

Další otázka. Přijde mi zvláštní, že mezi hodnotiteli projektů se téměř z jedné třetiny vyskytují ti, kteří sami žádají. Býval to obrovský problém s tímtéž, pokud se to dělo v protidrogové prevenci, ale v oblasti sociální neplatí ani důvod, že těch, kteří by mohli hodnotit, je tak málo, že to musí být ti, kteří současně žádají. Připadá mi zvláštní, když 5 - 6 z nich jsou současně těmi, kteří žádají. Připadá mi to neetické a i složité pro ty, co to mají hodnotit. Nechci zpochybnit jejich práci, ale připadá mi to poněkud zvláštní systém. Ani v úvodním slovu jsem příliš nepochopil, proč máme v materiálu bez ladu a skladu přišity úvodní téze sociální politiky hl. m. Prahy, které jsme v tomto zastupitelstvu již projednávali a schvalovali. Čekal bych to tehdy, kdyby bylo zdůvodněno, kam finanční prostředky jdou. To by ale nesmělo být pravdou to, že rozdělení finančních prostředků s těmito zásadami je poněkud téměř v nulovém průniku. Nechci říci úplně v nulovém, protože nějaké dílčí stopy se tam vyhledat dají. Přijde mi zvláštní přišívat tam tyto stránky snad jen proto, aby materiál byl tlustší. Nevím, z jakého důvodu to tam je. Prosím vysvětlení, jak se to tam ocitlo. Doufám, že nemá být smyslem hodnotit, nakolik jsou naplněny tyto zásady. To bychom museli žádat materiál přepracovat. Prim. B é m : Slovo má pan zastupitel Kožeuh. P.

K o ž e l u h : Chtěl bych podpořit to, co zde řekl kol. Kovářík. Chtěl jsem ještě jednu organizací, která mě překvapila a rovněž mě překvapil přístup k ní. Jedná se o Českou unii neslyšících, oblastní organizaci Praha, která v minulém roce získala 400 tisíc z tohoto programu. Komise navrhla, aby v tomto roce získala 300 tisíc, a nakonec této organizaci nebylo přiděleno vůbec nic, což mě překvapuje. Dávala dvakrát žádost, dvakrát jí byly nějaké prostředky předslíbeny, a nakonec vyšla naprázdno. Vyjadřuji podiv nad tím, jak bylo nakládáno a dále rozhodováno. Prim.

B é m : Pan zastupitel Hvížďala.

H v í ž ď a l a : Vážený pane předsedající, dal jsem si práci s tím, že jsem porovnával granty na památkově chráněné objekty a granty v oblasti sociálních služeb. Překvapilo mě, že přestože na památkově chráněné objekty jsme v minulých třech letech vyčleňovali kolem 80 mil., letos byl pokles na 60 mil. U grantů na sociální služby je situace radikálně jiná. Znamená to, že letos rozdělujeme 58,5 mil., v minulém roce to bylo 36 mil., v předminulém roce 48800 tis. a v r. 2001 30 mil. Z 215 žádostí bylo 173 oceněno. Je překvapivé, že v některých grantových položkách - položky pro památkově chráněné objekty vidím z grantů jako jedny z nejdůležitějších, dochází ke čtvrtinovému poklesu, na druhou stranu zde vidím, že je minimálně přes 30%ní nárůst. Požádal bych o to, abychom stejně jako tomu bylo u předchozích grantů, tam měli aspoň částečnou rekapitulaci vyúčtování let předchozích a hlavně zmínění některých dlouhodobých podporovaných projektů, protože dlouhodobost u grantů by měla být viditelná, mělo by tam být vyznačení v letech. Jako to neměly památkově chráněné objekty, není to i tady. Myslím si, že je to velká chyba, když u grantů toto není uváděno. P.

Prim.

B é m : Paní zastupitelka Janíková.

P. J a n í k o v á : Vyjádřila bych se jako předsedkyně sociálního výboru. Chtěla bych uklidnit zastupitele, aby se nebáli, že organizace, které jmenovali, nedostanou požadovanou částku. Hl. m. Praha letos dostalo 87 mil. Kč ze státního rozpočtu, které na rozdíl od většiny krajů v ČR věnovaly na podporu neziskových organizací poskytujících sociální služaby. Tato část finančních prostředků z grantů je jako první platba organizacím. Měli jsme již první kolo na rozdělení státní dotace, teď budeme mít druhé kolo 10. května. Radě bude předložen materiál na dorozdělení finančních prostředků. Pražské neziskovky naopak telefonují a jsou nadšené z toho, že dostávají požadovanou finanční částku a ještě budou mít poněkud navýšenou částku, kterou nedostaly od ministerstva práce. K hodnotitelům bych se chtěla vyjádřit. Byli ve trojicích, posuzovali zásadně projekty, které se týkaly jiné cílové skupiny než jaké oni poskytují sociální služby. Nemůže tam dojít ke konfliktu zájmu, naopak tam mnozí byli rozčarováni tím, jak byly jejich projekty

53

jinými hodnotiteli hodnoceny. Poskytovatelé sociálních služeb z neziskových organizací skutečně mohou posoudit kvalitu projektu, kvalitu rozpočtu. Pokud je zajištěno, že nehodnotí své projekty, neviděla bych problém v tom, že to jsou hodnotitelé z neziskovek. Některé organizace - když posuzujete třeba Život 90, kolik dostává finančních prostředků - byla tam naopak spousta organizací, které byly dlouhodobě finančně hodně podhodnocovány. Život 90 letos dostane celkově méně finančních prostředků, ale máme spoustu organizací nesmírně moderních, které také potřebují podpořit. Chtěla bych pana zastupitele Hvížďalu ujistit, že těch 58 mil. Kč z rozpočtu města je minimum. Budeme požadovat navýšení těchto finančních prostředků. Prim.

B é m : Slovo má pan dr. Hošek.

P.

H o š e k : Snažil jsem se reagovat na pana kol. Hvížďalu. Objasňovali jsme si to, za poslední roky se částka za město nezvyšovala. Znamená to, že i v předchozích letech se dávalo rámcově kolem 56 - 68 mil. Kč ročně na tyto projekty. Částka není od posledních let rozdílná. Prim.

B é m : Pan Kovářík.

K o v á ř í k : Nemohu souhlasit s kol. Hoškem, protože v r. 2000 to byl 50 mil., čili nárůst zde je. Otázka je, zda 10 % za tři roky je dostatečný nárůst, nebo ne. Na rozdíl od jiných oblastí je to nárůst nemalý. Přiznám se, že mi nevadí hodnotitelé z řad neziskovek, naopak, ale poněkud mi vadí, když o jednoho více než třetina hodnotitelů je z těch, kteří o granty žádají. To ani nehovořím o tom, že někteří z těch, kteří jsou tam vedeni pod hlavičkou jinou než příslušné neziskové organizace, zároveň pracují v neziskové organizaci. To jsem ale nechtěl rozebírat. Jsem rád, že tady zaznělo, že peníze, které jsme získali navíc jako kraj ze státního rozpočtu, budou rozděleny. Jen mě trochu zaráží, že možná někteří informace mají, jiní je nemají, ale že informace jdou poněkud dost chaoticky. Pokud vím, např. Naděje informace ještě před 14 dny neměla a jejich 1,5milionový propad je docela složitý. Hlavně - každá nezisková organizace plánuje s určitým předtihem. Bylo by záhodno, aby se to zde příští měsíc objevilo, abychom nezaváděli mechanismus, že podle toho, odkud přijde největší řev, tam budeme přidávat. Myslím si, že lépe je udělat to jednorázově. Nemám nic proti tomu, když to půjde navíckrát, ale myslím si, že bychom se také měli dívat na to, že když někde nějakou službu dlouhodobě podporujeme, nemůžeme ji z roku na rok uříznout. Můžeme ji uříznout pouze tehdy, pokud jsme schopni zdůvodnit, v čem nesplňuje naše kritéria. Nemyslím uříznout na nulu, ale když ji uřízneme na třetinu, je to téměř totéž, protože to pak vyvolává vnější tlaky, ať už je to v kterémkoli místě. P.

Prim.

B é m : Nepochopil jsem, zda se paní radní Halová hlásí do diskuse, nebo zde se chce vyjádřit v rámci závěrečného slova. V rámci závěrečného slova. Paní radní, máte slovo. P.

H a l o v á : Paní zastupitelka Janíková řekla pravdu, kterou jsmem probírali na sociálním výboru. Veškeré projekty, které zde máte uvedeny, budou znovu hodnoceny grantovou komisí. Grantová komise již v prvním kole rozdělila 55 mil. Kč ze státního rozpočtu, které v tomto materiálu nemohou být uvedeny, protože jsme čekali, až schválí ZHMP navýšení mé kapitoly. Grantová komise, která bude zasedat 10. 5., bude rozdělovat částku 32 mil. Bude se jednat o stejné grantové projekty, které již byly podány. Rozhodně nemohu souhlasit s tím, že Naděje neměla žádné informace, protože s neziskovými organizacemi jako je Naděje, Život 90 a další jsem minimálně před měsícem osobně hovořila a přesně jsem jim řekla, jakým způsobem budou finanční prostředky rozděleny. Samozřejmě, že nemůžeme všem dát požadovaných 6 nebo 10 mil., protože požadovaných prostředků nikdy nebude dost. Toto tvrzení není přesně pravdivé. V rozdělení, které máte před sebou, vidíte, že jsme, posuzovali i podle rozdělení grantů v r. 2003. Třeba Život 90 na některé projekty ani v r. 2003 nedostal finanční prostředky. Podpořili jsme projekty, které byly hodnoceny hodnotiteli. Mohu vám zde říci na své svědomí, že grantová komise, ktrá zasedala zhruba deset hodin,

54

velice pečlivě posuzovala projekty a v mnohých případech se i odklonila od posuzovatelů. Jakékoli dojmy, že se zde jednalo o ev. střet zájmů nebo že si zhodnotitelé prosazovali své požadavky, není úplně pravda. Prim.

P.

B é m : Děkuji, paní radní. Obracím se na předsedu návrhového výboru.

K o v á ř í k : Návrh usnesení k tisku Z 815 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 56-0-1. Návrh byl přijat. Tisk Z 964 - předkládá pan radní Němec.

P. N ě m e c : Pane primátore, dámy a pánové, po dlouhé diskusi a po dlouhých přípravách zejména MČ Prahy 15 navrhuji, abychom jim pomohli a uvolnili částku 1,5 mil. na opravu a restauraci pomníku padlých v 1. světové válce. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 964 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlaasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 57-0-0. Hlásí se pan zastupitel Ambrož.

P.

A m b r o ž : Omlouvám se, ale poslední dvě hlasování jsem hlasoval ano, a je uvedeno, jako bych nehlasoval. Prim.

B é m : Prosím zaznamenat do zápisu, že pan poslanec Ambrož v hlasování o tisku Z 815 a Z 964 hlasoval ano. Podotýkám že "čudlíček" s cedulkou "ano" je třeba držet aspoň tři vteřiny. Usnesení k tisku Z 964 jsme schválili. Z 952 - návrh na změnu zřizovací listiny příspěvkové organizace Obecní dům. Předkládá pan radní Němec. N ě m e c : Dámy a pánové, panem primátore, předkládám návrh na změnu zřizovací listiny organizace Obecní dům. Je to tisk technické povahy. Je tam jedna zajímavost, že se rozšiřuje činnost na možnost pořizování, rozmnožování a nahrávání zvukových záznamů pro Obecní dům. Věřím, že jste si všichni všimli, že Obecní dům po stránce kulturní jde stále nahoru. Toto je jedna z věcí, kterou bych každému přál, aby ji mohl také dělat. P.

Prim.

B é m : To je ke smělým zítřkům Obecního domu. Otevírám rozpravu. Pan zastupitel Mach.

P.

M a c h : Mám malou připomíénku. Podle mého soudu a také podle finančních expertů docházíme k závěru, že Obecní dům neodpovídá svým charakterem příspěvkové organizaci. Zejména zde vyvstává zásadní otázka odpisu. Nejlepší forma asi je přeměnit Obecní dům na samostatný subjekt. Měl bych dotaz, zda to, co tady teď děláme - změnu zřizovací listiny, je to pravé, zda by nestálo za to zhodnotit organizaci jako celek a připravit nějaké nové organizační začlenění. Prim.

P.

B é m : Uzavírám rozpravu. Prosím o komentář pana radního Němce.

N ě m e c :

55

Pane zastupiteli, rád vám odpovím. To, na co upozorňujete, již probíhá. Existuje na to již usnesení rady, kdy se přehodnocuje stutut Obecního domu jako příspěvkové organizace, protože to, co říkáte, je naprostá pravda. Souvisí to i s daňovou optimalizací. Tento návrh s tím nesouvisí, reaguje na bezprostřední situaci, která v tuto chvíli je. Příští rok přijdu s řadou materiálů, které tuto organizaci pravděpodobně budou měnit na hospodářskou organizaci. Prim.

P.

B é m : Děkuji. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 952 - usnesení rady hl. m. Prahy beze změn.

Prim.

B é m : Kdo souhlaasí s návrhem? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 59-0-1. Návrh byl přijat. Tisk Z 946. N ě m e c : Dámy a pánové, předkládám návrh na spoluzaložení s ministerstvem kultury obecně prospěšné společnosti. Společnost by se měla jmenovat Pražský dům fotografie. Ti, kteří si pamatují historii, pamatují si, že hl. m. Praha různými způsoby Dům fotografie jako občanské sdružení v minulosti již podporovalo a podporuje. V letošním roce jsme rozhodli, že uvolníme částku 10 mil. Kč, aby se ve spolupráci s Prahou 1 tento dům zřídil. Návrh, který máte před sebou, je jedním z řady kroků, které ve prospěch této organizace byly učiněny. Smysl návrhu je ten, že se ministerstvo kultury přihlásilo, že také tento dům bude standardním způsobem každoročně v rámci svého rozpočtu podporovat. Celkově bychom se měli dočkat toho, že se Praha zařadí mezi centra Evropy, kde takovýto Dům fotografie mají.

P.

Prim.

B é m : Otevírám rozpravu. Pan zastupitel Zajíček.

Z a j í č e k : Budu podporovat tento materiál. Pouze bych chtěl vznést určitou míru pochybnosti nad věrohodností prohlášení ministerstva kultury. Setkali jsme se několikrát s tím, že ministerstvo kultury slíbilo, že se bude podílet stejnou měrou jako hl. m. Praha na spolufinancování např. na opravách církevních památek a dalších projektů, a nikdy slovo nedodrželo. Jsem pro Dům fotografie, ale obávám se, že proklamovaný příspěvek ministerstva kultury při stavu financí, který v tomto státě panuje, je pouze fiktivní. A to je ještě slabé slovo. P.

Prim.

B é m : Pan dr. Hvížďala.

H v í ž ď a l a : Projekt podporuji, myslím si, že je dobrý. Myslím si, že bychom v materiálu měli mít uvedeny základní finanční náležitosti, hrubou představu, kolik budou roční náklady na provoz s tím spojené, jaké bude personální obsazení - že bychom tam měli mít vizi toho, jak dům v personálním obsazení bude fungovat a jaké finanční náklady s jeho provozem budou spojeny. Zde je zmínka o tom, že ministerstvo kultury uplatní v návrhu státního rozpočtu částku zhruba 10 mil. Kč na celkové roční náklady a na provoz této obecně prospěšné společnosti, ale myslím si, že i my bychom měli mít vizi, jak to v příštích letech bude vypadat, ať už po personální či finanční stránce. P.

Prim. B é m : V tuto chvíli mohu rozpravu uzavřít. Předávám slovo předkladateli. N ě m e c : Nejdříve bych si dovolil odpovědět panu poslanci Zajíčkovi. Slib ministerstva kultury lze brát s jistotou, kterou nabízí tento postmoderní svět. Jistě to není. Dovolte, abych se vyjádřil jako matematik k předloženému materiálu - abychom splnili

P.

56

podmínku nutnou, a ne postačující. Co se týká finančních náležitostí, odpověděl bych kol. Hvížďalovi. V materiálu jsem se o tom schválně nezmiňoval, protože jsem na začátku svého úvodního slova zmínil, že hl. m. Praha občanské sdružení, které je jádrem tohoto domu, podporovalo. Nepředpokládám, že by finanční podpora měla být vyšší. Znamená to, že větší finanční nároky to nebudou. Tato společnost tím, že mění svůj charakter z občanského sdružení na obecně prospěšnou společnost, bude stejně žádat o granty jako v předchozím tvaru. Z tohoto hlediska jsem to nepovažoval v tomto momentu za významné. Prim.

P.

B é m : Děkuji. Předávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 946 ve znění předloženém radou hl. m. Prahy beze změn.

Prim.

B é m : Hlasujeme o návrhu usnesení. Kdo souhlasí? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 57-0-0. Návrh byl přijat. Pan kol. Slezák předkládá tisk Z 973. P.

S l e z á k : Vážené kolegyně a kolegové, předkládám tisk Z 973 k návrhu na úpravu rozpočtu běžných výdajů v kapitole 04-školství, mládež a samospráva a na rozpis závazných ukazatelů rozpočtu na r. 2004 škol a školských zařízení, jejichž zřizovatelem je hl. m. Prahy, na základě výsledků rozpočtového řízení I. Návrh na úpravu rozpočtu běžných výdajů r. 2004 v kapitole 04-školství, mládež a samospráva pro školy a školská zařízení, jejichž zřizovatelem je hl. m. Praha, je předkládán na základě usnesení rady č. 0662 ze dne 20. 4. 2004, kde bylo uloženo bod bodem III.2. předložit ZHMP návrh na úpravu rozpočtu běžných výdajů v kapitole 04 a rozpis závazných ukazatelů rozpočtu na r. 2004 škol a školských zařízení, jichž jsme zřizovatelem. Podkladem pro rozpočtové řízení se stal normativní rozpis finančních prostředků pro školy a školská zařízení hl. m. Prahy zpracovaný ve smyslu metodického doporučení ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro rozpis rozpočtu přímých výdajů na r. 2004 pro jednotlivé kraje. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zvolilo pro rozpis rozpočtu přímých výdajů pro r. 2004 metodiku tzv. agregovaných normativů. Pro podmínky chodu škol a školských zařízení v působnosti hl. m. Prahy v r. 2004 stanovil odbor školství krajské normativy. Chtěl bych jen dodat, že velice podrobně je to rozepsáno v důvodové zprávě. Pokud je nějaký dotaz, rád odpovím. Prim.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Obracím se na předsedu návrhového výboru.

K o v á ř í k : Tisk Z 973 ve znění předloženém radou s drobnou změnou termínu na 4. 5. Jinak je to beze změny.

P.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 51-0-1. Návrh byl přijat. Tisk Z 001 předkládá pan radní Šteiner. Uděluji mu slovo. P.

Š t e i n e r : Vážené kolegyně a kolegové, omlouvám svou hlasovou indispozici. Zato vám předložím tisk s nádherným téměř protekčním číslem Z 001 k návrhu na zvýšení rozpočtu vlastního hl. m. Prahy v r. 2004 o účelovou investiční dotaci ze Státního fondu dopravní infrastruktury na financování oprav a modernizace průjezdních úseků silnic a dálnic pro TSK hl. m. Prahy. Stejně jako na minulém zastupitelstvu i zde mám potěšení předložit pro hl. m. Prahu takto pozitivní tisk, kdy státní rozpočet prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury přispívá Praze na realizaci dvou významných investičních akcí na území Prahy. První z nich je rekonstrukce mostu přes Berounku v Lahovicích, částka pro letošní rok 137100 tis. Kč. Druhá akce, která by měla být letos zahájena a dokončena zhruba do 1,5 roku, je

57

mimoúrovňová křižovatka s připojením Malé a Velké Chuchle - částka pro letošní rok 123538 tis. Kč. Dále se zastupitelstvu navrhuje schválit navýšení objemu rozpočtu vlastního hl. m. Prahy o účelovou neinvestiční dotaci z rozpočtu SFDI ve výši 150 mil. Kč pro TSK hl. m. Prahy na běžnou údržbu a opravy silnic, které odpovídají na území hl. m. Prahy kategorizaci 1. až 3. třídy. Případné dotazy rád zodpovím. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Prosím předsedu návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 001 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 54-0-0. Návrh byl přijat. Tisk Z 002. P.

Š t e i n e r : I zde pokračujeme do série hezkým číslem Z 002. Konkrétně se jedná o návrh výkupu pozemků do vlastnictví hl. m. Prahy za účelem majetkoprávního vypořádání stavby rekonstrukce ulice Českomoravská. V rámci komplexní modernizace ulice Českomoravská došlo i k jejímu významnému rozšíření jižním směrem, to znamená do prostoru dřívějšího kolejiště a servisního zázemí libeňského nádraží. Za tímto účelem bylo nutno vykoupit do vlastnictví hl. m. Prahy 10823 m2 od Českých drah. Po transformaci původní státní organizace České dráhy dnes je prodávajícím subjektem Česká republika zastoupená Ministerstvem dopravy ČR. Veřejně prospěšná akce - kupujeme od státu. Bohužel, bezúplatný převod, který jsme se pokoušeli vyjednat, nám stát neumožnil. Z tohoto důvodu je nutno státu zaplatit 13683024,40 Kč. Prim.

B é m : Děkuji a otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Dávám slovo předsedovi návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 002 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 55-0-1. Návrh byl přijat. Požádám o pozornost pana kol. Klegu, kterého čeká dlouhá šňůra majetkových dispozic. Jako obvykle se budeme snažit jednotlivé skupiny předkladů shlukovat do logických celků. Netýká se to tisku Z 808. Slovo má pan radní Klega. P.

K l e g a : Vážené kolegyně a kolegové, až na několik výjimek se pokusím o velmi racionální předklad k jednotlivým tématickým blokům. K bodu 1 a 2 tohoto bloku to neplatí. V případě tisku Z 808 jde o poskytnutí účelové investiční dotace MČ Praha 6 a MČ Praha 22. V případě MČ Praha 6 se jedná o dokončení rekonstrukce objektu Ladronka, jak vyplývá ze smlouvy, která je uzavřena mezi MČ Praha 6 a hl. m. Prahou. Ve druhém případě se jedná o účelovou dotaci pro MČ Praha 22 na první etapu výkupu pozemků pro realizaci záměru výstavba centrálního náměstí. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Slovo má pan kol. Kovářík.

K o v á ř í k : Z 808 ve znění předloženém radou beze změn.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem usnesení? Je někdo proti? Zdržel se hlasování? 44-0-0. Návrh

58

byl přijat. Tisk Z 859. P.

K l e g a : Jedná se o zrušení usnesení ZHMP, a to zejména z důvodu, že společnost, pro kterou zde byl schválen úplatný převod pozemků, nesplnila své závazky, které z tohoto usnesení vyplývaly. Zároveň došlo k úplatnému převodu mezi společností, která byla původním nabyvatelem těchto pozemků, na třetí subjekt. Ani tento třetí subjekt se nepřihlásil k převzetí práv a povinností, které vyplývaly z usnesení, které zde bylo schváleno v r. 2001. Tato společnost nepřistoupila ani na návrh hl. m. Prahy, aby do doby, než vyřeší své vztahy, které vyplývají z původně uzavřených smluv, řešila vztahem nájemním. Jelikož další řešení jsme nenašli, navrhuje se zrušit toto usnesení a předat tento problém advokátní kanceláři, aby pokračovala v řešení. Prim.

P.

B é m : Otevírám rozpravu. Uzavírám rozpravu. Předávám slovo kol. Kováříkovi.

K o v á ř í k : Z 859 ve znění předloženém radou beze změny.

Prim.

B é m : Kdo souhlasí s návrhem? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 48-0-0. Návrh byl přijat. Tisků s pořadovým číslem 26 je 14. Začínáme souhrnnou důvodovou zprávou pana radního

Klegy. Předávám řízení panu nám. Bürgermeisterovi. P.

K l e g a : V prvních třech materiálech žádají vlastníci o odkoupení pozemků, které přiléhají k pozemkům, které jsou ve vlastnictví žadatelů za účelem vytvoření jednoho funkčního celku. Pokouším se o racionální předklad, vynechám některé věci, které jsou obvyklou součástí tohoto úvodního slova. V diskusi poprosím o dotazy. V dalších dvou materiálech se jedná o úplatný převod pozemků předkladatelům nejvýhodnějších nabídek v rámci vyhlášených výběrových řízení. Tisk Z 967 řeší majetkoprávní vztahy k pozemku, který je v tuto chvíli jedinou součástí dálnice D1. Tisk Z 820 řeší žádost Pražské energetiky o odprodej části pozemku, na kterém je umístěna budova trafostanice. Další tisk řeší úplatný převod pozemků předkladateli nabídky v rámci vyhlášeného výběrového řízení za účelem stavby dvojdomku. I další materiály zde řeší úplatné převody pozemků předkladatelům nabídek v rámci vyhlášených výběrových řízení. Další tisky počínaje tiskem Z 887 řeší sjednocení vlastnictví za účelem vytvoření jednoho funkčního celku a případně odstranění ekologických zátěží, které jsou podmínkou těchto úplatnýchh převodů. V tisku Z 885 se navrhuje prodej pozemku vlastníkovi sousedního pozemku za účelem stavby bytového domu s tím, že se zde navrhuje úplatný převod za podmínky, že bude kupní cena splacena ve dvou splátkách, nejpozději však do konce r. 2004. Do doby podání návrhu na vklad bude s žadatelem uzavřena nájemní smlouva. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji předkladateli. Otevírám rozpravu k tisku 886. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Dávám slovo předsedovi návrhového výboru.

P.

K o v á ř í k : Z 886 ve znění předloženém radou beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 48-0-0. Dalším tiskem je Z 869. Otevírám rozpravu. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k :

59

Z 869 beze změn. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 49-0-0. Dalším tiskem je tisk Z 816. Do rozzpravy není nikdo přihlášen. Prosím předsedu návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 816 ve znění předloženém radou beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 51-0-0. Dalším tiskem je Z 835. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k : Z 835 - malá změna, místo kontrolního termínu jen termín. Jinak beze změn.

Nám.

P.

K o v á ř í k : Z 915 beze změny.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 53-0-0. Usnesení je přijato. Dalším tiskem je Z 933. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 933 - místo kontrolního termínu pevný termín, jinak beze změny.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r :§ Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 50-0-0. Dalším tiskem je Z 915. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro takto upravené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se? 52-1-0. Dalším tiskem je Z 967. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 967 - usnesení beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 51-0-0. Dalším tiskem je Z 820. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k : Z 820 - termín 4. 5., jinak beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo souhlasí s touto úpravou s navrženým usnesením? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 52-0-0. Dalším tiskem je Z 965. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 965 - první termín 4. 5., jinak beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : S touto úpravou kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 52-0-0. Tisk Z 966. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 966 beze změny.

60

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 52-0-0. Dalším tiskem je Z 968. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

P. K o v á ř í k : Z 968 - v usnesení termín 4. 5., jinak beze změny. Nám.

P.

K o v á ř í k : Z 887 beze změn.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : S touto úpravou kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 53-0-0. Dalším tiskem je Z 887. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 51-1-0. Dalším tiskem je Z 868. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 868 beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 51-0-0. Usnesení je přijato. Tím končíme blok s pořadovým číslem 26. Prosím předkladatele, aby nás provedl zprávou blokem 27/1-6. P.

K l e g a : Zkusím to opět velmi racionálně. Vážené kolegyně a kolegové, první tři tisky řeší majetkoprávní vypořádání pozemků, které jsou již zastavěny stavbami, které jsou ve vlastnictví HMP. Jsou to komunikace. Další tři tisky řeší nabytí těchto pozemků, které jsou potřeba pro realizaci staveb, které hl. m. bude provádět. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Omlouvám se, vracíme se k tisku Z 885, poř. č. 26/14. Budeme hlasovat k tomuto usnesení. Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 43-0-0. Nyní otevírám rozpravu k tisku Z 985. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 985 - usnesení beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 49-0-0. Technická poznámka. Byl jsem upozorněn, že jsem pro některá hlasování předtím nehlasoval, ač jsem tady prokazatelně byl. Zjišťuji, že mé hlasovací zařízení poslouchá až na druhé dlouhé zmáčknutí. Bylo to asi technickým nedopatřením. Dalším tiskem je Z 997. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k : Z 997 - usnesení beze změn.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 50-0-0. Dalším tiskem je Z 962. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 962 - usnesení beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 52-0-0.

61

Dalším je tisk Z 829. Nikdo není do rozpravy přihlášen. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 828 beze změn.

Nám.

P.

K o v á ř í k : Z 830 beze změn.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 53-0-0. Dalším tiskem je Z 830. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 53-0-0. Dalším tiskem je Z 924. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 924 - usnesení beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 54-0-0. Prosím předkladatele o zprávu pro tisky pod poř. č. 28/1-7.

P.

K l e g a : Chtěl bych se zeptat, zda by nevadilo, kdybychom pro příště připravili tyto technické tisky do jednoho hlasování a přílohy, jak jsme to zavedli u majetkoprávního vypořádání pozemků pod bytovými družstvy. Je to otázka k diskusi. Další tisky jsou návrhem na bezúplatné vlastnictví pro hl. m. Prahu, a to bezúplatné z toho důvodu, že to jsou díla s soubory staveb, které budou převzaty do vlastnictví HMP a dále předány do správy jednotlivým správcům, to je PVS, ELTODO a TSK. Nám.

P.

K o v á ř í k : Z 986 - usnesení beze změn.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 52-1-0. Tisk Z 996. Nikdo se do rozpravy nehlásí. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 996 - usnesení beze změny.

Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Otevírám rozpravu k tisku Z 986. Nikdo není přihlášen. Prosím návrhový výbor.

B ü r g e r m e s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 52-0-0. Tisk Z 990. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor.

K o v á ř í k : Z 990 - usnesení beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 51-0-0. Dalším tiskem je Z 991. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru. P.

K o v á ř í k : Z 991 beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel hlasování? 52-0-0. Dalším tiskem je Z 805. Nikdo není do rozpravy přihlášen. Prosím návrhový výbor.

62

P.

K o v á ř í k : Z 805 - beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? Pro 51, zdržel se 1, nikdo

proti. Dalším tiskem je Z 908. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor. K o v á ř í k : Z 908 - je tam třeba doplnit podmínku do bodu I-schvaluje: za podmínky zřízení bezúplatného věcného břemene ve prospěch hl. m. Prahy k pozemkům - čísla pozemků jsou tam uvedena. P.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení s touto úpravou? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 53-0-0. Posledním bodem pod poř. č. 28 je Z 856. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Prosím návrhový výbor. P.

K o v á ř í k : Z 856 beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 55-0-0. Dalším tiskem je poř. č. 29, Z 890. Prosím předkladatele.

P.

K l e g a : Jedná se o tisk, který na základě schválených pravidel zde navrhuje prodej pozemků, které jsou zastavěny objekty bytových družstev postavených v rámci legislativy před r. 1991. Je to 20 tisků. V radě byly projednávány samostatně. Zde jsou předloženy ve zjednodušené podobě. Tisky, které byly v radě, zde přiloženy nejsou, jsou k dispozici v elektronické podobě, na OVO a v mé kanceláři. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Děkuji. Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Prosím předsedu návrhového výboru. P.

K o v á ř í k : Z 890 ve znění předloženém radou se změnou termínu na 4. 5., jinak beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : S touto úpravou kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 50-0-0. Dalším tiskem je Z 978. Prosím předkladatele. P.

K l e g a : Tento tisk je návrhem na změnu subjektu kupujícího, kde původně navržený HTP ČR byl vítězem soutěže a byl i předmětem a obsahem usnesení, které jsme schválili. HTP ČR požádala o změnu subjektu na sesterskou společnost HTP Pankrác, s. r. o., která se zavázala převzít veškerá práva a závazky z původně schváleného usnesení. Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Otevírám rozpravu. Do rozpravy není nikdo přihlášen. Dávám slovo návrhovému výboru.

K o v á ř í k : Pevný termín v tisku Z 978 je 4. 5., jinak beze změny.

Nám. B ü r g e r m e i s t e r : S touto úpravou kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 46-0-4. Dalším tiskem je tisk 918. Prosím předkladatele. P.

K l e g a : Jedná se o 10 tisků v jednom souhrnném předkladu. Jedná se o svěřování majetku městským

63

částem. MČ Praha 1 žádá o svěření volně přístupného dvora mezi ulicemi Spálená a M. Rettigové. Praha 3 o svěření pozemků v k. ú. Žižkov, které tvoří jeden funkční celek s bytovým domem, který již městské části svěřen je. Praha 4 o svěření zeleně v zástavbě v okolí Základní školy Jeremenkova s tím, že je převážná část pozemků v okolí jejich městské části již svěřena. Praha 5 žádá o svěření pozemků veřejné zástavby a dětského hřiště a v k. ú. Motol z důvodu sjednocení vlastnictví a správy i o pozemky, které souvisí s bytovými domy, které již svěřeny MČ Praha 5 jsou. Praha 6 žádá o svěření pozemků, které souvisí se svěřeným plaveckým areálem Petynka. Praha 12 žádá o svěření dvou pozemků v lokalitě zástavby ulic Československého exilu a K Otočce, kde ostatní pozemky již byly městské části svěřeny. Zároveň žádá o svěření pozemků, které jsou zastavěny bytovými domy, které byly již dříve privatizovány s tím, že budou vyřešeny majetkoprávně po vyřešení restitučních nároků. Praha 13 žádá o svěření izolační zeleně v k. ú. Stodůlky za účelem výstavby garáže pro Sbor dobrovolných hasičů Stodůlky. Praha-Dolní Měcholupy žádá o svěření pozemku, který bude dotčen dostavbou a rekonstrukcí již svěřeného objektu městské části za účelem zřízení dětského domova rodinného typu. Praha-Libuš žádá o svěření pozemku, který je využíván jako parkoviště úřadu městské části. Praha-Vinoř žádá o svěření přístupové cesty ke hřbitovu a komunikaci, jejichž správu tato městská část již zajišťuje. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Otevírám rozpravu. Do rozpravy se nikdo nehlásí. Dávám slovo předsedovi návrhového výboru.

K o v á ř í k : Hlásil jsem se do rozpravy, ale to nevadí. Chtěl jsem se předkladatele zeptat k pozemku Holýšovská, Jeremiášova. Není mi jasné úvodní slovo, k čemu bude pozemek sloužit? Výstavba garáží pro Sbor dobrovolných hasičů tam nesouhlasí s tím, co bylo původně koncepčně schváleno. Mělo to být o dva pozemky dál. Je-li změna v rámci nové koncepce, pak je to v pořádku. Není tam ale uvedeno, že jsme změnili koncepci. P.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Slovo má předkladatel.

P.

K l e g a : Přiznám se, že mi není známa jednotná celková koncepce, jakým způsobem MČ Praha 13 hodlá řešit parkování Sboru dobrovolných hasičů, ale jestliže to MČ Praha 13 takto sdělí, domnívám se, že bychom jí to měli věřit. Z tohoto sdělení jsme vycházeli při přípravě materiálu. Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Do diskuse není nikdo přihlášen. Slovo má předseda návrhového výboru.

K o v á ř í k : Z 918 - usnesení beze změn.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se hlasování? 53-0-2. Dalším tiskem je Z 920. Slovo má předkladatel.

P.

K l e g a : Tento tisk řeší tři žádosti městských částí o odejmutí svěřeného majetku. V případě Prahy 6 tato žádost souvisí s novým způsobem využití dětského stacionáře, který bude nadále sloužit dětskému centru Paprsek. K projednání je přikládán návrh změny zřizovací listiny této organizace, kde nadále správu a údržbu tohoto zařízení bude provádět dětské centrum Paprsek. Praha 9 žádá o odejmutí pozemků, které tvoří jeden funkční celek s areálem střední průmyslové školy zeměměřičské, jejímž zřizovatelem je hl. m. Praha.

64

V poslední části tisku MČ Praha-Štěrboholy žádá o odejmutí vodohospodářských staveb, které jsou splaškovou a dešťovou kanalizací včetně čerpací stanice. Po odsvěření majetku bude tento majetek předán do správy PVS. Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Otevírám rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se nehlásí. Dávám slovo návrhovému výboru.

K o v á ř í k : Usnesení k Z 920 beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Zdržel se? Pro 53, zdržel se 1, proti

nikdo. Než přistoupíme k tisku 954, dovolte mi, abych omluvil kol. Blažka, který musí do televize Prima kvůli včera šidícímu taxikáři u Sazka Arény. Zapomněl jsem zdůvodnit nepřítomnost primátora, který utíkal zahajovat akci Deset přistupujících měst, deset ostrovů, deset koncertů. Už jsme v oslavách k EU. Prosím předkladatele o tisk 954. P.

K l e g a : Tisk 954 je tiskem technickým. Jsou to věci, které byly schváleny v rámci rozpočtu hl. m. Prahy. Jedná se o snížení rozpočtu hl. m. Prahy a poskytnutí současně investiční dotace městským částem, jak jsou popsány v důvodové zprávě, ale zejména v příloze usnesení 1. Jedná se o sumární částku 6950 tis. pro MČ Lipence, Lochkov, Šeberov, Štěrboholy a Újezd. V důvodové zprávě jsou obsaženy důvody poskytnutí dotace a byly i předmetem projednání rozpočtu hl. m. Prahy. Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Nikdo se nehlásí do rozpravy. Prosím předsedu návrhového výboru.

K o v á ř í k : Tisk Z 954 beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 52-0-0. Poslední tisk je 857.

P.

K l e g a : Je to tisk, který navazuje na smlouvu uzavřenou v r. 1993 mezi hl. m. Prahou a MČ Ďáblice a Březiněves. Možná si pamětníci pamatují, že to bylo v období, kdy Praha akutně řešila problém skládky komunálního odpadu. Tato smlouva na to navazuje. Je v souvislosti se zákonem, který předjímá, že městské části, případně obce, na jejichž území se skládka nachází, mohou být příjemci kompenzací vlivů na životní prostředí. Kompenzace od r. 1993 nebyly měněny. Rada po projednání přistoupila k úpravám, které jsou zmíněny v tisku. Jedná se o navýšení dotace MČ Ďáblice ve výši 3,4 mil. Kč a MČ Březiněves ve výši 3,3 mil. Kč jako kompenzace za strpení skládek na svém území. Rada se s tímto předkládaným materiálem ztotožnila. Nám.

P.

B ü r g e r m e i s t e r : Do rozpravy je přihlášen pan Kovářík.

K o v á ř í k : Kdo je příjemcem poplatků za ukládání odpadků - městská část, nebo město?

P.

K l e g a : Příjemcem poplatků je město s tím, že poplatky mají rostoucí tendenci, jak je popsáno v důvodové zprávě. Město je příjemcem nepoměrně většího objemu finančních prostředků než je adekvátní poskytnutá část dotace. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Do rozpravy není nikdo dále přihlášen, dávám slovo předsedovi návrhového výboru.

65

P.

K o v á ř í k : Z 857 - usnesení beze změny.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kdo je pro navržené usnesení? Kdo je proti? Kdo se zdržel? 53-0-0. Usnesení je přijato. Pane řediteli, jsou návrhy personálních změn ve výborech ZHMP?

Řed.

T r n k a : Nebyly doručeny žádné návrhy na změny ve výborech.

Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Přecházíme k bodu 38 - dotazy, připomínky a podněty členů ZHMP. Prvním přihlášeným je kol. Jaroš. Téma - výsledky interpelací z minulých zasedání. P.

J a r o š : Pane náměstku, dámy a pánové, na minulých dvou zasedáních jsem měl zhruba 4 interpelace. Dvě směřovaly na ředitele Magistrátu, jedna na pana nám. Blažka, jedna na pana radního Šteinera. Chci všem jmenovaným poděkovat za nejen včasné, kvalifikované a srozumitelné výsledky a řešení při odpovědích, ale za přístup jednotlivých interpelovaných. Jsem naprosto spokojen s jejich odpověďmi, přestože jsem doufal v jiné závěry, a to spíše z ješitnosti nebo z detailní neznalosti. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Dalším přihlášeným je kol. Bašný - objekt Na Cihlářce, návrh využití.

P.

B a š n ý : Vážené kolegyně a kolegové, v průběhu dnešního jednání jste dostali k dispozici návrh zdravotního a sociálního výboru ZHMP na využití objektu č. p. 1977 Na Cihlářce včetně funkčně souvisejících pozemků. Je tam zdůvodněno, jak je možno využít tento objekt, který byl několikrát diskutován a kdy jsme jako zastupitelstvo zamítli návrh MČ Prahy 5 na jeho prodej. Pochopitelně následovala diskuse jak ve zdravotním, tak v sociálním výboru, jak toto tradičně zdravotně sociální zařízení využít ve prospěch hl. m. Prahy a jeho obyvatel. Z projednávání bodu v zastupitelstvu jasně vyplynulo, že MČ Praha 5 pro tento objekt nemá vlastní potřebu využití. Protože jsme iniciovali jeho zdravotnické nebo sociální využití do bodoucnosti, považovali jsme za nutné, abychom jako výbory přednesli podnět, jak tento objekt a pozemky je možno využít. Oba výbory v rámci diskuse přijaly stanovisko a usnesení, že tento objekt, aby projekt na zařízení určené pro seniory s různým stupněm rozvoje syndromu demence se zajištěnou genotopsychiatrickou péčí mohl být realizován, měl by přejít zpět do správy hl. m. Prahy, to znamená přejít z kompetencí MČ Praha 5. Pak může být tento projekt realizován způsobem, o kterém rozhodne v rámci svého politického rozhodnutí rada hl. m. Prahy. Jak je předkládán návrh, mohou toho využít stávající instituce, které v tomto objektu sídlí, ať jsou to stomatologické ordinace nebo lékárna. Všechny tyto instituce mohou být využity v rámci projektu, mohou spolu tvořit funkční celek. Záleží na radě hl. m. Prahy, jakým způsobem chce tento projekt realizovat, zda ho chce privatizovat ve směru komerčního zajištění projektu, provozovat sama, jak ohlídat využití tohoto projektu. Tento návrh nepředjímá formu a kdo má být zřizovatelem tohoto zařízení, ale sleduje cíl, aby pro populaci seniorů trpících prostým syndromem demence bylo v rámci Prahy vybudováno odpovídající zařízení, které může být modelovým zařízením pro ostatní typy těchto zařízení, kterých je v Praze velký nedostatek a poptávka po nich stále vzrůstá. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Myslím, že odpovědět lze písemně, ve spolupráci s Prahou 5. Dalším přihlášeným je kol. Hošek - Modřany, napojení na expresní okruh.

P.

H o š e k : Jsou to dvě interpelace - Modřany a silniční okruh. Napřed bych uvedl poznámku. Protože jsme minule a předminule několikrát interpelovali otázku sálu, a domnívám se, že tady několik drobných úprav nastalo, ale teď všichni cítíme, jak je tady nedýchatelno. Dopoledne je to tady jako na nádraží a odpoledne je zde nedýchatelno. Mám takové odkrvení mozku, že přemýšlím, zda jsem schopen interpelaci přednést.

66

Budu interpelovat otázku Modřan. Obrátili se na mne zastupitelé z Modřan i občané, kteří tam podepsali petici. Nastalo tam dramatické jednání ohledně propojení čtyřproudé komořanské a expresního okruhu, který je plánován. Přináší to tam poměrně silné napětí, protože tato čtyřproudá velkokapacitní komunikace by měla zasahovat do zóny, kterou lze pokládat za rekreační. Je tam několik institucí, které by to zasáhlo, např. hydrometerologický ústav, který má potíže s přístroji, které by při této velkokapacitní komunikaci mohly být nefunkční apod. Obrátilo se na nás několik zastupitelů. Byl bych rád, kdybyste při odpovědi těmto zastupitelům mohl také dát informaci mně ohledně řešení. Jedno usnesení sice mluví o urbanistické studii v této oblasti, na druhé straně usnesení, které tuto komunikaci nedoporučuje k řešení, které modřanské zastupitelstvo má, nebylo zrušeno. Je otázka, nakolik usnesení modřanského zastupitelstva je platné. Prosím, abyste se k této věci mohl vyjádřit a odpověď zaslal jak modřanským zastupitelům, tak mně. Druhou interpelaci mám ve věci městského okruhu. Zúčastnil jsem se zajímavé diskuse na Novotného Lávce, kde byly na jedné straně organizace, které se zabývají alternativním řešením dopravy v Praze, na druhé straně byli magistrátní úředníci včetně ředitele Magistrátu. Vyvstala tam otázka kapacity městského okruhu, způsobu jeho financování a pořadí ve výstavbě městského okruhu. Co se týká pořadí, je pravda, že ministerstvo dopravy změnilo prioritu ve vnějším silničním okruhu kolem Prahy, prioritou se stává jihovýchod města. V případě, že by se severní část okruhu neřešila a realizoval by se dříve městský okruh, znamealo by to, že bychom si mohli vytvořit novou severojižní magistrálu, pokud by byl tento velkokapacitní okruh realizován dříve než vnější okruh. Chci se zeptat, jak je to ošetřeno v územním plánu, abychom nerealizovali městský okruh dříve než vnější. Pokud to není, navrhuji, abyste se zabýval, jakým způsobem to ošetřit, aby nastala priorita až po vnějším okruhu realizovat městský okruh. Druhá věc je otázka kapacity okruhu. Domnívám se, že kapacita je silně plánovaná a že se zintenzivní doprava např. v Praze 6 - propojení Strahova a Pelc-Tyrolky, je to ta část, o které mluvím, a bude to mít nepříznivé dopady na místní dopravu právě v oblasti Jugoslávských partyzánů, kulaťáku, Prašného mostu. Chci se zeptat, zda lze akceptovat nějakou redukci tohoto kapacitního okruhu. Další věc je, zda máme jasno v oblasti financování, protože 20 mld. je na náš rozpočet hodně. Představy o PPP projektech jsou chimérou. Neslyšel jsem o PPP projektu, který by neměl dopad na městský rozpočet. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Druhou část interpelace odpoví kol. Šteiner, na první stručně já.

P.

Š t e i n e r : Kol. Hoškovi bych odpověděl na otázky týkající se městského okruhu. Chápu, že hovoříme zejména o úseku Strahovský tunel - Pelc Tyrolka. Nesouhlasím v tom smyslu, že PPP projekty jsou chiméra, myslím, že v řadě evropských i mimoevropských městech úspěšně fungují. To, že to není finanční perpetum mobile v tom smyslu, že někdo daruje městu peníze, to je jasné, a samozřejmě na hospodaření města i PPP projekt dopad má. To je bez jakékoli diskuse, nikdo to netají a s tímto se počítá. Pro vaši informaci. V současné době probíhá obchodní veřejná soutěž na poradce hl. m. Prahy pro přípravu finančního modelu úseku Strahovský tunel - Pelc Tyrolka. Věřím, že do několika týdnů by měla být tato veřejná obchodní soutěž uzavřena, čímž by hl. m. Praha mělo získat odborného experního poradce, který věrohodně a expertně porovná jednotlivé varianty financování včetně potenciálního modelu PPP a dá městu doporučení, jaký finanční model zvolit, což by se mělo odehrát v horizontu půl až tři čtvrtě roku, což koreluje s horizontem nabytí právní moci stavebního povolení na tyto stavby, minimálně na jejich první etapy. Věřím, že v příštím roce by realizace této části okruhu nebo některých jeho staveb mohla být zahájena. Na druhou stavbu jedná se o tunelovou stavbu. Délka výstavby bude podstatně delší než u úseku pražského okruhu Ruzyně - Suchdol a Suchdol - Březiněves, kde v jednom případě jde o tunel hloubený a jinak pouze o stavby pozemní či mosty. Tím chci také říci, že dle mého přesvědčení nehrozí předstih městského okruhu před pražským v severozápadním segmentu města. Přesto ale mohu potvrdit, že v žádném případě není v zájmu města zprovoznit městský okruh v tomto úúseku před tím, než bude zprovozněn okruh pražský. I územní plán a všechny projektové dokumenty k příslušnému úseku městského okruhu vždy počítaly a počítají s tím, že v době zprovoznění bude v provozu příslušný úsek 518 a

67

519 pražského okruhu. Tolik ke konstruktivní části, o čem hovořil dr. Hošek. K méně konstruktivní části musím říci, že opakuje argumenty Ateliéru pro životní prostředí a pana dr. Kužvarta. Mám na mysli věty o nadměrné či zbytné kapacitě městského okruhu. V územním plánu je jasně definováno, na jakou kapacitu má být městský okruh postaven. Nejsou to čísla nahodilá, jsou to čísla vycházející z detailních počítačových simulací Ústavu dopravního inženýrství a dalších institucí. Ti, kteří hovoří a dokonce píší včera na můj stůl stejně jako na stůl několika dalších kolegů tento dopis pana dr. Kužvarta a jeho Ateliéru pro životní prostředí, ti, kteří o tom hovoří a píší, nemají zájem přizpůsobit městský okruh aktuální situaci, mají zájem jediný - zdržovat výstavbu jakékoli dopravní stavby na území hl. m. Prahy z důvodů, o nichž nechci spekulovat. Možná to jsou důvody altruistické, jejich životní filozofie to je v pořádku, možná to jsou důvody i jiné. Nechci spekulovat, ale jsem bytostně přesvědčen, že důvody nejsou knstruktivní, ale destruktivní, to znamená oddalovat výstavbu jak městského okruhu, tak dalších staveb. Připomenu Strahovský tunel, u kterého na každou stavbu z celého souboru včetně např. druhého mostu přes Plzeňskou, který je nezbytný pro zprovoznění Mrázovky, se právě Ateliér pro životní prostředí odvolával naprosto nesmyslně při vědomí, že nemá šanci uspět po mnoha přechozích zamítnutích příslušných odvolání, zdržoval o mnoho měsíců výstavbu druhého mostu přes Plzeňskou, který je dopravní stavbou, která Smíchovu velmi pomůže - pouze v zájmu toho, aby ještě více oddálil zprovoznění tunelu Mrázovka. Tolik odpověď na druhou část vaší interpelace. K první části vím, že kol. Laudát má také informace ohledně sitauce na Praze 12 od pana starosty Hány. Možná po panu nám. Bürgermeisterovi i předseda dopravního výboru k tomu něco oznámí. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : K první části interpelace odpovím jednoduše a vážně. Mám již připravené stanovisko SURMU. Problém bolavý tam je, jsou tam zpracovány dvě varianty. K první části interpelace bych pokládal za serioznější odpovědět písemně, protože pro rozjitřené nálady to vyžaduje odpověď naprosto přesnou, abyste s ní mohli pracovat dál s lidmi i ve výboru. Prosím otočit se k písemnému vyřízení této části interpelace. Mám to již zpracované na stole, s paní ředitelkou a s dopravním výborem to jen potřebuji prodiskutovat, a potom bude odpověď během několika dnů vypracována a vyexpedována. Dalším dotazujícím se je kol. Kasl se dvěma interpelacemi - odtažené vraky skladování, odtahy z prostoru letiště. Druhá je postup výstavby SO v SZ sektoru HMP. P.

K a s l : Myslím, že druhou interpelaci mohu odložit, protože se týká téhož. Pan ředitel Magistrátu by měl doplnit odpověď, zda je skutečně možné, že vláda přesouvá preference sama o své vůli a nehledí na územní plán, na to, že máme v územním plánu zakotvenu návaznost nejprve silniční okruh, a pak městský okruh. Údajně byly takové dopisy mezi ministerstvem dopravy a Fondem dopravní infrastruktury zasílány. Jde o to, jestli si ministerstvo nebo fond neřeší své problémy neplnění kilometrů dálnic tím, že bude stavět tam, kde je nejmenší odpor. Zajímá nás každý kilometr kolem Prahy, ale severozápad především. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Stručně doplním. Severozápad vypadá, že ŘSD je pod kuratelou města a pravidelných koordinačních výborů, připravuje se to zodpovědně. Jak to všechno dopadne, je otázka i odvolacích procedur. To bude ještě nějakou dobu trvat. P.

K a s l : K první interpelaci, která má dvě čási. Jedna se týká nedořešení přechovávání vraků na odtahových parkovištích. Je to téma, které se tady řešilo už v r. 2001. Jde o to, že na parkovištích, která mají pronajata správci parkovišť od TSK, jsou to parkoviště, kam odtáhnou auto, když si nedáte pozor, tak tam jsou také 2 - 5 let vraky. Není vyřešena otázka, kdo za ně zaplatí, kdo je po roce odtáhne, kdo je bude řešit do prodeje. Myslím, že dnes je již zákonná možnost po roce s nimi nakládat jako s propadlým majetkem. Je to pak státní majetek. Týká se to především parkoviště, kam jsem si jel pro své odtažené auto - Kotlářka na Praze 5. Prosím, aby bylo jasně sděleno, kdy se to vyřeší. Toto parkoviště jako jedno z několika v Praze je z velké části zaplněno vraky, za které nikdo neplatí, které tam jsou zdarma, které tam jsou ekologickým nebezpečím, tečou z nich oleje, nikomu nepatří, nikdo se k nim nehlásí. Vidím pana ředitele Hroudka - je to spíše interpelace na odbor úřadu než otázka na samosprávu. Druhá poovina interpelace se týká odtahování z letiště, kde je zvláštní režim. Česká

68

Správa letišť tam má své pražské území a má domluvený odtah. Policie ČR a na zásah Policie ČR i Městská policie - teď se dostáváme k tématu, které můžeme tady řešit - odmítá informovat vlastníky odtažených vozidel o tom, kde vozidlo je. Říká, že se jí to netýká, že firma, která má smlouvu s Českou správou letišť, to dělat nemá. Zřejmě - teď jsem v oblasti spekulací - TSK prosazuje jedinou firmu. Argumenty mohou jít dokonce i tak daleko, že je zájem vytvořit novou socialistickou TSK odtahovací službu. Pak už je jen krůček k pražské taxislužbě, státní podnik, tedy obecní podnik, podobně pak můžeme mít uklízecí firmy a všechny další komunální podniky - vídeňský model. Věřím, že Městská policie by mohla fungovat v této roli, pokud státní Česká policie fungovat nechce. Je nepříjemné, když vám odtáhnou před letištěm auto a nemáte se kde zeptat, jestli vám ho ukradli nebo zda je někde na odtahovém parkovišti. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Kol. Blažka jsem omlouval, ředitel odboru se také hlásí k tomu, že musí vypracovat důkladnou písemnou odpověď. Nějaký vývoj se v posledních týdnech řešil v této problematice i v radě. Dalším přihlášeným je kol. Witzany - veřejné zakázky a smluvní vztahy s PVK.

P.

W i t z a n y : Vážené dámy a pánové, rád bych obrátil vaši poozornost k metodice, resp. k praxi zadávání veřejných zakázek. Při této příležitosti bych rád připomenul panu primátorovi, kterého zde bohužel nevidím, že již před několika měsíci jsem ho požádal o předložení informace o metodice zadávání zakázek v organizacích jako je Dopravní podnik, TSK a PVS. Dostalo se mi odpovědi, podle níž toto je do jisté míry pole neorané a že se na zajišťovaní pracuje. Od té doby jsem žádnou informaci nedostal. Zdá se mi zvláštní, že bychom zde na Magistrátu nevěděli, jakým způsobem jsou zadávány zakázky v Dopravním podniku, v TSK, a PVS. Jsem si jist, že informace zde je, a proto opakuji svůj požadavek. Pokud jde o OMI, který by se měl řídit slavnostně představovanými novelizovanými pravidly, proslýchá se, že ne vše je zcela v pořádku, že údajně některé zakázky jsou manipulovány např. prostřednictvím stanovování vah, a to až po otevření obálek. Vzhledem k tomu, že váhy nejsou zveřejňovány v Obchodním věstníku, zákon to neukládá, ale mnohé organizace, kterým jde o transparentní a průhledné zadávání veřejných zakázek, tak činí. Naše pravidla umožňují oba přístupy. Myslím si, že určité pochybnosti vzniknou vždy, a proto je třeba se podívat na konkrétní případy, abychom se ujistili, že pravidla nejsou pouhou potěmkinovskou vesnicí a že pod formálně vylepšenou fasádou zadávání veřejných zakázek neprobíhá stejně nebo hůř než v minulosti. Z toho důvodu jsem požádal pana ředitele OMI a paní mgr. Knížkovou, aby mi umožnili nahlédnout do zápisů z hodnocení některých konkrétních zakázek. Byl jsem velmi překvapen stanoviskem, podle něhož členům zastupitelstva není umožněno nahlížet do těchto zpráv. Přitom upozorňuji, že toto je výsostnou samosprávnou působností a tudíž samotné zadávání veřejných zakázek souvisí s výkonem mandátu a ze zákona zastupitelům musí být přístup k těmto informacím umožněn. Tento postoj považuji za neakceptovatelný a žádám, aby byla zjednána náprava. Dále mě znepokojila informace, podle níž se zástupci samosprávy zasedání často neúčastní, konkrétně členové rady, případně vesměs koalice. Snad proto, že se obávají, že později budou uvedeni na nějakém seznamu chybujících. Na druhé straně se dovídám od některých zástupců samosprávy např. z Prahy 7, že jsou v případu, kdy se jim nelíbí postup komise, ředitelem OMI šikanováni a je jim vyhrožováno, že se již příště práce takové komise nezúčastní. Zdá se mi, že se z tohoto důvodu Magistrát opět v této souvislosti, ale i v souvislosti s jinými věcmi, stává jakýmsi tajemným hradem v Karpetech, jako tomu bylo za minulých volebních období. Ukázal bych konkrétní příklad, v čem může být problém při vyhodnocování veřejných zakázek. Myslím si, že mechanismus dobře znáte. V Obchodním věstníku je uveřejněno pořadí hodnotících kritérií bez toho, že by byly uvedeny konkrétní váhy. Pravidla pro hodnocení nabídek konkretizují, jakým způsobem je přiřazeno bodové hodnocení podle ceny tímto vzorcem. U ostatních kritérií se pouze říká, že se boduje na škále 1 až 10. Co tento vzorec znamená? Hodnotí se na škále 1 - 10 a vyšší ceny se liší od maximálního bodového hodnocení od nejnižšího o procento, o kolik se liší od nejnižší ceny. Jestliže v tomto případě nejlepší cena je 85, horší cena je 100 ve vyjádřeném bodovém hodnocení, hodnocení dvou zakázek se liší pouze asi o jeden bod.

69

Na druhé straně u jiných kritérií je možné použít plné škály, pravidla jsou vágní, od 1 do 10, pokud použijeme u lhůty v měsících lineární přístup, dostaneme 8 a 10. Takto stanoveným bodováním dostáváme výsledek, kdy vítězí nejvyšší cena. Je to dáno tím, že aritmeticky je soutěžena pokuta a smluvní pokuta, která by měla být irelevantní, místo ceny. Obávám se, že k tomu dochází velmi často, že mechanismus, že celá metodika hodnocení zakázek ve své podstatě k této manipulaci vede, nejen že dává prostor, ale vede k tomu, že cena má ve skutečnosti velmi malou váhu. Nejen ceně je přiřazeno nízké procentuální hodnocení, ale díky velmi nízkému rozpětí mezi body nejlepší a nejhorší nabídky v cenovém vyjádření snižuje váhu cenové nabídky na úplné minimum. Proto bych poprosil, aby v této souvislosti byly prověřeny některé konkrétní soutěže, a to soutěže týkající se výstavby protipovodňových opatření, speciálně část č. 33. Chtěl jsem původně požádat o informaci, která se týkala soutěže na výstavbu trasy 4C2 v obrovském objemu, nicméně velmi vstřícný přístup pana ředitele, který mi všechny informace poskytl, mě vede k tomu, že tuto informaci dále nepožaduji. Dále bych chtěl požádat o to, abychom byli informováni o návrhu novelizace pravidel pro zadávání veřejných zakázek v souvislosti s platností nového zákona v návaznosti na vstup do EU. O toto jsme již v minuosti žádali, ale pokud vím, o žádném návrhu jsme informováni nebyli. Tolik k problematice zadávání veřejných zakázek. Ke smluvní vztahům mezi PVK a PVS. Už jsem na to upozorňoval v rámci bodu čistička. Opakovaně nám bylo slíbeno, že zastupitelstvu bude předložena komplexní informace týkající se právních rozborů ohledně nutnosti nebo nenutnosti prodloužit smlouvu o provozování vodohospodářské infrastruktury mezi hl. m. Prahou a PVK a následně zastupitelstvo nebo rada rozhodne. Žádnou takovou informaci jsme opět nedostali. Dovídáme se z tisku, minimálně z kuloárů, že rada toto prodloužení schválila. Opět zde nebyl splněn slib, který byl dán a chtěl bych vědět, proč tomu tak je. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Myslím, že na obě části interpelace je rozumné odpovědět písemně. K první části. Musím konstatovat, že příklad je hezký, je extrémní a silně demagogický, protože je sestaven, aby sloužil svému účelu. Podotýkám, že tak jako tak metodiku budeme muset opustit, nová se připravuje, rada ji ještě neprojednávala. Co je fakt a co je jednoduché si ověřit zhlédnutím výsledků všech veřejných obchodních soutěží, že na rozdíl od vašeho tvrzení v 90 % rozhodla cena. Na druhou stranu kdyby měla rozhodovat jen cena, mohli bychom dělat to co ministerstva, to jsou jednokriteriální soutěže na cenu, což by nebylo z pohledu investora praktické a racionální vynakládání nákladů. Odpověď na interpelaci zpracuje OMI analýzou všech protipovodňových soutěží, kde jasně dokáže, že se mýlíte. Že nastavená pravidla jsou jedny z možných, to dobře víte, číselné řady jsou jedny z možných, vyvíjely se během práce komisí za poslední rok a výsledky jsou přehledné, průhledné, téměř automatické. K interpelaci v části určité suverénní kvantifikace toho, jak probíhají OVS jako neprůhledné a tajemné, se ohradit musím. Je to dokazatelné a je to ve zveřejněných usaneseních rady zcela zřejmé, stačí si dát práci a čísla seřadit. OMI to udělá na základě vaší žádosti. K PVK. Myslím, že pro právní subtilnost a pro to, že rada se tím zabývala toto úterý, odpověď půjde velmi rychle a písemně. Velmi otvařeně jsme o tom informovali na tiskové knferenci a nemá cenu zakrývat naše jasná stanoviska. Podotýkáme, že uklízíme smetí, které nám nadrobilo minulé zastupitelstvo. Vy jste v něm seděl, já ne. Dalším přihlášeným je paní Reedová - řešení odtahu vozidel lékařů při výkonu návštěvní služby. P.

R e e d o v á : Vážený pane náměstku, vážené kolegyně a kolegové, obrátili se na mne zástupci praktických lékařů s žádosti o pomoc při řešení dlouhodobého problému týkajícího se odtahu jejich vozidel při výkonu návštěvní služby. Údajně se pokouší tento problém bezvýsledně řešit na půdě pražské radnice již delší dobu. Jimi navržené řešení spočívá v potvrzení skutečnosti, že jsou řádně registrovanými zdravotnickými zařízeními povinnými poskytovat přímo ze zákona pacientům návštěvní služby. Zajímalo by mě, zda tato věc byla řešena a pokud ano, s jakým výsledkem. Pokud ještě definitivní řešení není, zajímalo by mě, kdo je kompetentní tuto věc řešit a na koho se mají lékaři obrátit. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Hledám očima, jestli někdo odpoví na místě. Jestli ne, jsme odkázáni na písemnou odpověď.

70

Dalším přihlášeným je paní Božena Petrová, občan - změna územního plánu č. 720, žádost o odpověď na dopis, petice a interpelaci. Nenechám hlasovat a dávám slovo paní Petrové. P.

P e t r o v á : Dámy a pánové, zastupuji zde občanské sdružení Libeňský ostrov. Jak víte, jako před rokem, tak i dnes jsme demonstrovali před budovou Magistrátu proti hospodaření s pozemky na Libeňském ostrově. Před rokem jsme předali panu primátorovi dopis a petici občanů, ale bohužel dodnes jsme nedostali odpověď. Členové našeho občanského sdružení zhodnocují pozemek ostrova, na kterém sídlíme již od r. 1927. Magistrát tyto plochy získal bezplatně od státu a dnes se místní obyvatele snaží z ostrova dostat. Kdyby však státní orgány bezezbytku plnily své povinnosti, nemohlo by dojít k užívání pozemku bez zřízení práva trvalého užívání a tudíž by u tohoto pozemku nedošlo ani k přechodu vlastnického práva na obec. Špička Libeňského ostrova slouží již 77 let k rekreaci stovek lidí, kteří zároveň desítky let pozemek zhodnocují. Kdo zná tuto lokalitu, ví, že tyto aktivity místu prospívají, a to i s ohledem na naši péči o faunu a floru nivy Vltavy. Přitom právě přírodou se Magistrát tolik oháněl, než povolil likvidaci mokřadu, kde žila chráněná ropucha zelená. Jde o sousední Rohanský ostrov, kde byly zasypány, uřezány a zničeny desítky stromů, oploceno 6 ha a načerno vybudováno golfové hřiště. Zajímavá je skutečnost, že tento pozemek je majetkem Dopravního podniku hl. m. Prahy, kde v představenstvu jsou 4 radní, z toho 3 náměstci primátora. Přesto se zde tyto aktivity mohly vybudovat pod zástěrkou terénních úprav, bez povolení a v rozporu s platným územním plánem. Pan nám. Bürgermeister tuto nezákonnost kryje a omlouvá i na zasedání zastupitelstva - viz nezodpovězená interpelace opoziční zastupitelky paní Reedové. Vysvětluje to jako dočasnou záležitost. To znamená, že dočasně tam bylo navezeno 90 tisíc m3 zeminy a dočasně bylo oploceno 6 ha, stromy a žáby také zřejmě zahynou dočasně. Proč se musí urychleně měnit územní plán, aby zlikvidoval zahrádkáře a další organizace? Co se skrývá za těmito urychlenými kroky? Za podpory nepravdivých argumentů jsou některé aktivity zvýhodňovány na úkor jiných, bez ohledu na občany, přírodu, logiku věci i dodržování zákona. Máme zahrádky zhruba na 3,5 ha, to je asi polovina velikosti území, kde byl vybudován golf. Jsou to ale stovky ovocných stromů a keřů, které mají být zlikvidovány. Tráví zde svůj volný čas stovky našich členů, jejichž rodiny s láskou obhospodařují a zhodnocují místní pozemek. Skrývá se za tím mnoho práce, zejména po povodni. Chatky zde byly povoleny již před válkou tehdejšími úřady. Zahrádky jsou plíce města a nejlevnější lapač smogu. To vědí i ve světě a EU tyto aktivity podporuje, dokonce dotuje, ne že by je vyhazavali z města. Náš Magistrát však na úkor zadluženosti zřejmě potřebuje investovat. Úspory nejsou nutné. Tato naše aktivita udržování zeleně je léty osvědčená a děláme ji zadarmo. Přesto nás Magistrát bezdůvodně vyhání, mimo jiné též proto, že tudy povede protipovodňový val, který však naše území míjí. Proč budovat za draho veřejně prospěšnou zeleň, když je lokalita veřejně přístupná a lidé sem rádi chodí již dnes? Park by bylo vhodnější např. na místě, kde je nyní golf a plot s nápisem Zákaz vstupu. Ve sněmovně se sice připravuje zákon, který má částečně napravit nesrovnalosti a mezery v legislativě týkající se nejen zahrádkářských kolonií, ale domníváme se, že především samo vedení Magistrátu by se mělo snažit toto nedopatření napravit a ne naopak využívat. Děkuji vám za pozornost. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Na tuto interpelaci odpovím hned a jistě i písemně. Paní Reedové jsem se dnes ráno omluvil, vypadlo mi to ze systému kontroly nezodpovězených dotazů. Paní Petrová to ode mne slyšela před rokem, vy, kteří jste přišli s ní, také. Stanovisko města je pevné a jednoznačné a znáte ho. V současné době se mění územní plán v záplavových územích, celé území od protipovodňové linie k řece je aktivní zátopová oblast určená pro rozlivovou funkci řeky. Z předpisů, které z toho vyplývají a z pevného názoru vodohospodářů a odborníků v takovém území může být vzrostlá zeleň, tráva, vodní prvky, prvky pro volný čas lidí, ale v žádném případě ne ploty, stavby apod. Budeme měřit všem stejně. Situace je taková, že po schválení územního plánu bude veřejně projednán projekt přeměny celého území od Nergelliho viaduktu ke špici libeňských zálivů mezi řekou a povodńovými liniemi jako centrální městská zeleň. Jak projekt dopadne, tak se bude realizovat. Až se bude realizovat, opustí tuto plochu jak autobazary, tak v nezbytném rozsahu zahrádkářská činnost, tak golf. Všechny parciální zájmy se budou muset podřídit zájmu celoměstskému, jak schválí toto zastupitelstvo a rozhodne toto zastupitelstvo o penězích.

71

Nemám k tomu co dodat. Za rok na shledanou, uvidíte, že své slovo držíme. Dalším přihlášeným je pan Jírava. P.

J í r a v a : Dnes jsem dostal do ruky informační bulletin Magistrátu hl. m. Prahy, který je datován dokonce květnem 2004. Hned na str. 10 je seznam členů ZHMP pro volební období 2002 - 2006. U mého jména je uvedena příslušnost Strana zelených a u jména prof. ing. Petra Moose SOS. Hned na další straně je nadpis Termíny zasedání RHMP a ZHMP a přehled klubů zastupitelstva. To jsou str. 10 a 11. Možná, že takových chyb v této příručce je mnohem víc. Žádám, aby byla okamžitě uvedena na správnou míru naše politická příslušnost, aby u mého jména i u jména pana prof. Moose bylo SNK. Žádám, aby to bylo okamžitě napraveno. Možná by stálo zato příručku ještě jednou přečíst, možná podobných nedostatků je v ní víc. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Musím konstatovat, že okamžitě těžko, je to úkol panu řediteli. Kýve hlavou. Nezbývá než se omluvit za takové hloupé chyby. Bulletin je třeba rychle znovu vydat. Posledním přihlášeným je kol. Hošek, kterého jsem zřejmě k této interpelaci vyprovokoval svižnějším tvrzením, kdo nás zatáhl do problémů smlouvy o smlouvě budoucí s PVK. Podotýkám, že to bylo zastupitelstvo jednající v krizovém režimu hl. m. Prahy v době těsně po opadnutí velké vody. P.

H o š e k : Vyjádřil jste se, že současná rada se vypořádává se smetím starého zastupitelstva. Rád bych věděl, jaké je to smetí a budu požadovat, abychom toto smetí označili a abychom se nějakým způsobem dopracovali k tomu, kdo toto smetí zapříčinil. Jedná se skutečně o odprodej akcií PVK, když jsme schvalovali odprodej 34 % akcií PVH ve prospěch Veoliy. Bylo to v září r. 2002. Na stůl nám byl dán materiál o prodeji těchto akcií jako velice výhodný a zároveň tam byla podsunuta tzv. rámcová smlouva o smlouvě budoucí. Menšinově jsme odmítli tento materiál projednávat, materiál se ale přesto projednával. Odmítli jsme, protože jsme pochopili, že tato smlouva má své chyby. Díky této smlouvě jsme odmítli materiál schválit. Přesto byl schválen většinou. Správně označujete, že je to smetí, možná je to ještě s vykřičníkem. Tato smlouva umožňuje našemu partnerovi, aby smlouvu o provozování hospodaření s vodou neměl jen do r. 2013, jak to dostal od Fondu národního majetku, ale dalších 15 let. Díky tomu přijdeme o možnost vypsat nové řízení a získat miliarady korun k tomu, abychom měli např. na čističku. Domnívám se, že je to velký prohřešek minulého zastupitelstva. Proto vás, pane náměstsku, žádám, abyste prošetřil, kdo předkládal tento materiál, s jakým výsledkem hlasování to bylo, kdo pro to hlasoval a kdo za to ponese aspoň politickou odpovědnost. Domnívám se, že mnoho lidí, kteří pro to hlasovali a také to předkládali, sedí nejen v tomto zatupitelstvu, ale také v této radě. Prosím, abyste na příští zastupitelstvo dal konkrétní materiál o tom, jak probíhal předklad, kdo ho předkládal, jakým způsobem byl schválen a kdo ponese odpovědnost. Nám.

B ü r g e r m e i s t e r : Myslím, že jsme se k tomuto tématu přihlásili k písemné odpovědi. S tímto konstatováním a s prázdným stolem dalších přihlášených k tomuto bodu končím bod 38 a končím dnešní dubnové jednání ZHMP. Děkuji všem za pozornost a soustředěné jednání.

72