St ední pr myslová škola strojní a elektrotechnická a Vyšší odborná škola Masarykova 3 ,460 01 LIBEREC
[email protected]
Vypracoval: Ji í Hauzer T ída: S1b Zdroje Knihy, noviny, Internet, na erpané v domosti
V Liberci 19.05.2001
1
Obsah
Obsah
2
1. ást - Referát z filmu "Zachra te vojína Ryana"
3
2. ást - Období filmu 1939 - 1945 ve sv t "2. sv tová válka"
4
3. ást - Vývoj v období 1938 - 1945 u nás "Pr b h 2. sv tové války v SR"
5
4. ást - Zajímavost z filmu "Messerschmitt Bf - 109"
6
5. ást - Zhodnocení filmu "Zachra te vojína Ryana"
7
2
Zachra te vojína Ryana Film „Zachra te vojína Ryana“ se odehrává na konci druhé sv tové války na pláži Omaha v severní Normandii, bezprost edn po vylod ní spojeneckých vojsk. Tyto vojska utrp la zna né ztráty, jak na životech, tak i na technice. Na ministerstvu války USA objevuje písa ka t i dopisy, obsahující zprávy o úmrtí t í bratr Ryanových. Tyto dopisy, mají být odeslány a má je dostat neš astná matka. Doty ná písa ka o této skute nosti okamžit informuje své nad ízené a ti rozhodnou, že tvrtý (poslední) syn má být odvolán z Normandie a poslán dom . Problém je v tom, že nikdo po ádn neví, kde se tvrtý syn (vojín Ryan) práv nachází.Tak za ala zvláštní mise, pod vedením kapitána Millera(Toma Hankse) , který si s sebou bere šest svých lidí a desátníka Uptona, p ekladatele a kartografa a vydávají se najít Jamese Ryana z Iowy a odeslat ho do USA. Jednotka po strastiplných bojích kone n nalézá hledaného vojáka, který se nachází u malé jednotky st ežící strategický most. Ryan je vyzván kapitánem Millerem k návratu z fronty, z d vod úmrtí jeho bratr . Tento se však vrátit odmítá, neb tvrdí, že jeho silná a state ná matka to pochopí a cht la by to také tak. Že by cht la, aby tu z stal a bránil se svým oddílem most proti N mc m, již se mají chvíli co chvíli objevit. Zde dochází ke klí ovému rozhodnutí; kapitán Miller se svojí jednotkou tu z stávají také, aby v tém beznad jném souboji vypomohli. Pokud by náhodou zvít zili (tzn. ubránili most a nemuseli ho odpálit), znamenalo by to, že se s nimi Ryan vrátí dom . Poté se již rozbíhá boj o most, který ídí kapitán Miller. Projevují se zde povahové rysy voják . Situaci nezvládá desátník Upton, který si neplní svoji úlohu v boji a tím zp sobuje smrt svých spolubojovník . N me tí vojáci obsazují most, je smrteln zasažen kapitán Miller a již v bezvýchodné situaci p ilétají letadla spojenc a donutí protivníka k ústupu. Vojín Ryan v záv ru kle í nad umírajícím Millerem a p edstavuje si, jak ten state ný Miller p ekonával nástrahy, jen aby tu službu mohl vykonat. Poté se d j filmu posunuje o padesát let pozd ji, kdy Ryan se slzami v o ích u hrobu padlého kapitána Millera íká manželce „Zasloužil jsem si to? Žil jsem dob e? Manželka zpátky k Ryanovi: „Samoz ejm , že ano.“
3
Druhá sv tová válka (l939 – l945) Druhá sv tová válka byla nejv tším ozbrojeným konfliktem v lidských d jinách. Vznikla v d sledku prudkého zost ení rozpor mezi nerovnom rn se rozvíjejícími kapitalistickými zem mi. První období druhé sv tové války za alo 1. zá í 1939 p epadením Polska hitlerovským N meckem. Velká Británie a Francie, které se zavázaly poskytnout Polsku vojenskou a materiální pomoc, vyhlásily 3. zá í N mecku válku. Sv j slib však nesplnily a ponechaly svého spojence napospas fašistickými vojsky. Nedostate n vyzbrojená polská armáda nebyla schopna odolat drtivému náporu hitlerovských vojsk. Polsko bylo nakonec poraženo. V dubnu 1940 p epadla n mecká vojska Dánsko a Norsko. O m síc pozd ji za alo západní tažení. Francie a Velká Británie se staly bezprost edním cílem. Francie a s ní i Holandsko, Belgie a Lucembursko byly poraženy. N mecko tedy zahajuje p ípravy k invazi proti Velké Británii.. Její p edehrou byla letecká bitva o Británii, ve které však N mecko neusp lo. Na ja e 1941 N mecko spole n s Itálií obsazuje ecko a Jugoslávii. 22. ervna 1941 N mecko p epadává Sov tský svaz. Fašistická vojska využila momentu p ekvapení a po áte ní po etní i materiální p evahy a pronikla v prvních týdnech a m sících hluboko do sov tského vnitrozemí. V t chto kritických okamžicích se však pln projevila síla sov tského státu. Všeobecný útok nakonec uvázl p ed Leningradem, Moskvou, Voron ží a Rostovem na Donu. Plán, který p edpokládal, že do po átku zimy 1941 n mecká vojska vít zn ukon í východní tažení na linii Archangelsk-Astracha , se za al hroutit. Sov tsko-n mecká fronta, kde se odehrávaly gigantické bitvy, byla rozhodující frontou druhé sv tové války. 7.12.1941 napadá Japonsko americkou základnu Pearl Harbor . Tímto inem vstupuje do války USA.Od jara 1942 ovládají Japonci zna nou ást Tichomo í, Indonesie, Malajsie a Barmy.Obrat ve válce byla bitva u souostroví Midway, kde obdrželo japonské lo stva zna nou porážku. Na p elomu roku 1941 a 1942 dobyla Sov tská armáda prvního velkého vít zství v bitv u Moskvy. Fašistická vojska v ní byla poražena a ustoupila na západ.V ervnu 1942 se mezi Donem a Volhou strhla nejv tší bitva v d jinách – bitva u Stalingradu, kde byla n mecká vojska poražena. V lét 1943 se Hitler pokusil vrátit nep íznivý vývoj na sov tsko-n mecké front útokem v kurském výb žku. Bitva u Kurska však skon ila další velkou porážkou N mecka a jeho ozbrojených sil, které definitivn vy erpaly všechny možnosti p ejít do útoku ve strategickém m ítku. V ervenci za alo vylod ní spojeneckých vojsk na Sicílii a v Jižní Itálii. Zde byla svržena fašistická diktatura B. Mussoliniho. V Tichomo í v bojích o ostrov Guadalcanal je poraženo japonské vojsko a jsou postupn vytla ovány z Tichomo í. Hlavní události ur ující výsledek celé války probíhaly i v záv re né etap na sov tsko-n mecké front . Sov tská armáda prolomila blokádu Leningradu, trvající plných 900 dní, osvobodila Ukrajinu, Krym, B lorusko a pronikla do p edh í Karpat, odkud se jí otevírala cesta na Balkán, do eskoslovenska a Polska. Do konce roku 1944 byly obnoveny hranice Sov tského svazu po celé délce od Barentsova až k ernému mo i.V téže dob vypuklo na Slovensku Slovenské národní povstání. V ervnu 1944 se britská a americká vojska vylo ují v Normandii, kde byla kone n otev ena druhá fronta v západní Evrop . Spojenecká vojska stabilizovala situaci a na ja e 1945 již pronikala v širokých proudech do nitra N mecka.V únoru 1945 se v Jalt na Krymu sešla konference šéf vlád SSSR, USA a Velké Británie. Zabývala se hlavními problémy záv re né fáze války a povále ného uspo ádání Evropy a sv ta. 2.5. 1945 padá Berlín. 7.5. je podepsána v Remeši kapitulace n meckých vojsk. V lét 1945 odmítá Japonsko podepsat kapitulaci, proto 6. a 9. srpna jsou svrženy atomové bomby na Nagasaki a Hirošimu. 2.zá í je podepsána japonská kapitulace.
4
Pr b h 2. sv tové války v SR Na cest k válce p edstavovala u nás Mnichovská konference o s. otázce, která za ala 29.9.1938 z ú asti p edstavitel N mecka (A. Hitler), Itálie (B. Mussolini), Velké Británie (A.N.Chemberlain) a Francie (E. Daladier). s. vláda nebyla p izvána. Bez našeho v domí bylo odtrženo s. pohrani í a p ipojeno k n mecké íši. Pro prezidenta 4eskoslovenské republiky Edvarda Beneše a vládu Jana Syrového p edstavovala v podstat rozsudek, proti kterému se nebylo kam odvolat. Prezident a lenové vlády se nakonec pod ídili neúprosnému nátlaku, nebo se velmi obávali d sledk prohrané války. K N mecku byly p ipojeny pohrani ní oblasti eských zemí. Polsko získalo T šínsko a území na Orav a Spiši a Ma arsko jižní ást Slovenska a tehdejší Podkarpadské Rusi. 5.10. odstupuje z ú adu Edvard Beneš odjíždí do anglického a pozd ji do amerického exilu. Novým prezidentem oklešt ného eskoslovenska je zvolen 30.11.1938 Emil Hácha. 13. b ezna 1939 byl pozván p edstavitel slovenského státu J. Tisa do Berlína k Hitlerovi. Ten požadoval okamžité odtržení Slovenska od eských zemí pod hrozbou p enechání k Ma arsku. Následující den je vyhlášen samostatný slovenský stát.V ranních hodinách 16.3. 1939 za ala okupace ech a Moravy n meckou armádou. Hitler vydal následující den výnos o z ízení protektorátu ech a Moravy a o dva dny pozd ji byl jmenován K. von Neauratha protektorem a K. H. Franka státním tajemníkem. N mecký okupa ní režim se p edevším opíral o armádu a zbran SS a p edevším o tajnou státní policii – gestapo. Kone ným cílem nacist byla germanizace eského obyvatelstva a prostoru. P ední osobnosti íše po ítali, že „rasov vhodná“ ást ech bude pon m ena a ostatní m li být bu vysídleni, nebo vyhubeni. Zna n odlišný vývoj prod lala Slovenská republika. Politický a spole enský život v zemi ovládala Hlinkova slovenská lu ová strana. Pom ry v zemi se za aly m nit po roce 1941, kde n mci zat žovali slovenský stát do války na úkor N mecka. První spontánní projevy nesouhlasu s okupací eských zemí N meckem p edstavovalo strhávání fašistických symbol a vyhlášek, zp v národních písní atd. V zá í 1941 byl do Prahy vyslán zástupce íšského protektora R. Heydrich. P íslušníci skupiny Anthropoid byly vysláni z Londýna do protektorátu s úkolem vykonat atentát na R.Heydricha. ech Jan Kubiš a slovák Jozef Gab ík jej uskute nily 27.5. 1942 v Praze – Libni. Akce vyvolala velký ohlas a pozvedla prestiž eskoslovenska. Nacisté však t žce zasáhli domácí odbojové hnutí. Na území ech a Moravy bylo vyhlášeno stanné právo a další tvrdá perzeku ní opat ení. V dob Heydrichiády se provedlo 1800 rozsudk smrti, tisíce lidí zat eno a vyhlazeny Lidice a Ležáky. R. Heydrich podlehl svému zran ní 4. 6. 1942. Pachatele atentátu byly obklí eni 18.6. nacisty v kostele Karla Boromejského v Praze. Po hrdinném odporu se zast elili. Na p elomu 1942-43 v tšina ech chápala, že nastal rozhodující zlom ve válce. V protektorát se však snažili eskou ve ejnost stup ovaným terorem p esv d it o opaku. V 1943 se vládnoucí režim na Slovensku dostával stále do hlubší krize a vnit ní izolace. Všestrann ho vy erpávala ú ast ve válce již prohrávajícího N mecka. Proto vypuklo na Slovensku 29. 8. 1944 národní povstání, jedno z nejv tších ozbrojených protifašistických vystoupení. Jeho centrem Bánská Bystrica. Od po átku se dostávalo po moci od SSN a áste n i ze západu. I po zatla ení do hor pokra ovali slovenští povstalci v boji proti N mc m. V listopadu 1944-45 s pomocí Slovenských partyzán obsazuje rudá armáda Slovensko. V dubnu 1945 pronikly Americké jednotky generála Pattona do západních ech a zastavují se na demarka ní linii. V kv tnu 1945 na území ech a Moravy vypuklo kv tnové povstání eského lidu. Za alo to v P erov a 5. 5. za alo povstání v Praze. 6. a 8. kv tna pomohla povstalc m Ruská osvobozenecká armáda.
5
Messerschmitt Bf-109 V polovin t icátých let bylo zbrojení hlavním n meckým impulzem pro rychlý pokrok v konstrukci stíhacích i bombardovacích letadel pro Luftwaffe. Willy Messerschmitt byl tehdy s projektem Bf-108 již dosti daleko,a proto se ješt p ed vzletem tohoto letounu mohl v novat vývoji jednomístného stíhacího stroje s ozna ením Messerschmitt Bf-109. Ten se spolu s prototypy Arado Ar 80,Focke-Wulf Fw 159 a Heinkel He 112 z astnil výb rového ízení,v jehož rámci byly pro další vývoj vybrány Bf-109 a He-112. Messerschmitt Bf-109 byl spolu s letpounem Spitfire první moderní stíha kou v Evrop , která zm nila taktiku vedení bojové innosti stíha . Prototyp Bf-109,který poprvé vzlétl 28.kv tna 1935,m l motor Rolls-Royce Kestrel o výkonu 518 kW (695k),druhý prototyp už byl vybaven motorem Junkers Juno 210A o výkonu 455 kW (610k) pro n jž byl navržen.Stroje ov ovací série se vzájemn lišily výzbrojí.První t i dostaly ozna ení Bf-109A,ostatní sloužily jako prototypy verze Bf-109B. Podobn jako n které další n mecké typy m l i Bf-109 k est ohn m ve špan lské ob anské válce,kde od léta 1937 sloužil u Legie Kondor.Do zá í 1938 bylo vyrobeno tém 600 stroj .O rok pozd ji,když za ala 2. sv. válka,m la Luftwaffe ve výzbroji více než 1 000 letoun Bf 109.Po pádu Francie však nebyla snaha výrobu dále zvyšovat a produkce se ustálila na 156 strojích m sí n .Do r. 1941 se na výrob Bf 109 podílely jen firmy Messerschmitt,Erla a WNF,p esto v r. 1942 dosáhl po et stroj vyrobených u spole nosti Messerschmitt skoro 2 700 a v r. 1943 k nim ješt p ibylo zhruba dalších 600 letoun vyrobených v Ma arsku.P es rozsáhlá bombardování spojeneckým letectvem dosáhla b hem r. 1944 produkce Bf 109 v N mecku tém 14 000 letoun .Neexistují sice p esné údaje,celkový po et vyrobených stroj se však odhaduje na 35 000.Tím se tento typ adí na druhé místo a p ed ním je pouze ada Iljušin Il-2 a Il-10,u které se uvádí 42 330 vyrobených letoun .Bf 109 se z astnily útoku na Polsko,jenž znamenal za átek 2. sv. války.D ležitou roli sehrály také ve všech pozd jších operacích stíhacích jednotek Luftwaffe.K poslední velké akci,na níž se podílelo 120 letadel,vzlétly 7.dubna 1945.Krom dodávek pro Luftwaffe prodala firma Messerschmitt stroje Bf 109 rovn ž do Bulharska, Finska,Japonska,Jugoslávie, Ma arska, Rumunska, na Slovensko, do Sov tského Svazu, Špan lska a Švýcarska.
TECHNICKÉ ÚDAJE: Bf 109jednomotorový jednomístný samonosný stíhací dolnoplošník POHONNÁ JEDNOTKA: pístový motor Daimler-Benz DB 605AM se vst ikováním vody nebo metanolu o výkonu 1 342 kW MAXL.RYCHLOST: 621 km/h DOSTUP: 11 750 m DOLET: 720 km HMOTNOST: prázdná 2 673 kg ; max.vzletová 3 150 kg VÝZBROJ: dva kulomety MG 131 ráže 13 mm a t i kanony MG 151 ráže 20 mm
6
Zhodnocení filmu „Zachra te vojína Ryana“ Film Zachra te vojína Ryana je jedním z posledních film s vále nou tématikou, který se odehrává v poslední ásti 2.sv tové války, v dob , kdy spojenci otevírají druhou frontu . Vylod ním amerických a britských vojsk v ervnu 1944 v Normandii byla kone n otev ena druhá fronta v západní Evrop . Za t chto okolností m lo otev ení fronty v západní Evrop velký význam, nebo urychlilo porážku hitlerovského N mecka a p iblížilo konec války v Evrop . Dílo ukazuje na hr zy vále né mašinerie. Za íná a kon í na h bitov , kdy již zestárlý vojín Ryan p emýšlí nad hrobem kapitána Millera, který za n ho v podstat položil život. Kulisou k tomuto je ticho, které je klí em k pochopení a uzav ení celého d je. Další ást již ukazuje vylod ní spojenc v Normandii, kdy tv rce filmu ukazuje nep ipravenost spojeneckých jednotek Všude kolem smrt, krev, ev a bol, prost dezorientace. Spojenci, i p es hrubé ztráty, zaujímají pon kud lepší pozice. Ona to tenkrát v Normandii jist nebyla žádná legrace. Následuje spouš v podob písa ky na ministerstvu války,která objevuje t i dopisy, obsahující zprávy o úmrtí t í syn (bratr ), dopisy, jež mají být v ten samý den odeslány - a v ten samý den je má dostat neš astná matka.Tato ást filmu se mi zdá dosti neskute ná, neb velitelství nezajiš ovalo ani základní podmínky pro boj spojenc p i vylod ní. D j celého filmu ale nespo ívá jenom v rozst ílení co nejv tšího po tu nep átel. D ležitou roli zde hraje p íb h, hledaného vojína Ryana. Spielberg v tomto snímku bravurn zvládá ohromit diváka nap tím, ne ekanými zvraty, mezi tím vším pak panuje realita bojových scén. Jednotlivé st ety se p iost ují, kone né boje ve m st slibují akci až do poslední chvíle. A záv r? Jak už to tak ve válce bývá, lidé umírají, bohužel, mezi nimi i ti, kte í si smrt nezaslouží. Zachra te vojína Ryana je ukázkou dob e ud laného vále ného snímku, ke kterému se jist budete rádi vracet. Ryan si to opravdu zaslouží. Tento film je zpracován odlišným zp sobem , než jiné vále né filmy Ruské výroby. Zde je dán v tší d raz na konkrétního lov ka na rozdíl od Rus , kte í pojímají v c více ideologicky.
7
