Střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Chrudim č.j. 1712/08
ŠKOLNÍ ŘÁD V souladu s § 28 a a § 30 Zákona č. 561/2004 Sb. – Zákon o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (Školský zákon) v platném znění, Zákoníkem práce a souvisejícími vyhláškami vydávám Školní řád pro Střední školu zemědělskou Chrudim Účel školního řádu 1. Školní řád určuje pravidla chování a jednání žáků tak, aby byli aktivně zainteresováni při vytváření příznivých podmínek pro vyučování. Je v souladu s Listinou základních práv a svobod. 2. Žák se dobrovolným rozhodnutím ke studiu na škole současně zavazuje k dodržování všech ustanovení školního řádu. 3. Školní řád upravuje podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců ve škole nebo školském zařízení a podrobnosti o pravidlech vzájemných vztahů s pedagogickými pracovníky. 4. Školní řád upravuje provoz a vnitřní režim školy nebo školského zařízení. 5. Školní řád upravuje podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí. 6. Školní řád upravuje podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků. 7. Školní řád obsahuje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků.
Článek I. Podrobnosti k výkonu práv a povinností žáků a jejich zákonných zástupců Práva žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků (§ 21 Zák. č. 561/04 Sb.) 1. Žáci mají právo a) na vzdělávání a školské služby podle tohoto zákona, b) na informace o průběhu a výsledcích svého vzdělávání, c) volit a být voleni do školské rady, jsou-li zletilí, d) zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se zabývat stanovisky a vyjádřeními těchto samosprávných orgánů, e) vyjadřovat se ke všem rozhodnutím týkajícím se podstatných záležitostí jejich vzdělávání, přičemž jejich vyjádřením musí být věnována pozornost odpovídající jejich věku a stupni vývoje, f) na informace a poradenskou pomoc školy nebo školského poradenského zařízení v záležitostech týkajících se vzdělávání podle tohoto zákona. 2. Práva uvedená v odst. 1 s výjimkou písmen a) a d) mají také zákonní zástupci nezletilých žáků. 3. Na informace podle odst. 1 písm. b) mají v případě zletilých žáků právo také jejich rodiče, popřípadě osoby, které vůči zletilým žákům plní vyživovací povinnost. 4. Na vzdělávání v souladu s § 16 a § 17 Zák. č. 561/04 Sb., mají právo žáci se speciálními vzdělávacími potřebami a žáci nadaní. 5. Ostatní práva - právo na ochranu před fyzickým nebo psychickým násilím, před sociálně patologickými jevy a nedbalým zacházením, - na vyjádření vlastního názoru slušným a zdvořilým způsobem, - má právo vznést námitku třídnímu učiteli, v závažnějších případech řediteli školy, má-li pochybnosti o spravedlivém postupu členů pedagogického sboru či rozhodnutí pedagogické rady, - domluvit si konzultace s vyučujícím a vyžádat si pomoc vyučujícího v případě, že neporozuměl učivu nebo potřebuje doplnit své znalosti, - na objektivní zhodnocení svých vědomostí a dovedností, které vyučující ihned po zkoušení oznámí žákům, - na informace o výsledcích písemných zkoušek, nejpozději do 14 dnů od jejich napsání, kompozice a slohové práce do l měsíce od napsání, - na vytvoření těchto podmínek v průběhu studia: • k činorodé školní práci prostřednictvím kolektivního a jednotného působení všech členů pedagogického sboru • ke zvládnutí vědomostí a dovedností vyplývajících z učebních plánů • k rozvoji vlastní iniciativy v rámci školy • pro prohlubování zájmů a zapojení do společenského dění mimo školu, pokud nebude narušovat jeho školní práci • pro využívání všech výhod spojených se studiem na škole bez rozdílu mezi jednotlivci
2
Povinnosti žáků a zákonných zástupců nezletilých žáků (§ 22 Zák. č. 561/04 Sb.) 1. Žáci jsou povinni a) řádně a včas docházet do školy nebo školského zařízení podle stanoveného rozvrhu hodin a řádně se vzdělávat, b) zúčastňovat se vyučování všech povinných, volitelných a zvolených nepovinných předmětů, rozvrhové, individuální a prázdninové praxe, c) být 5 minut před zahájením vyučování na svém místě a mít připraveny pomůcky na výuku, (později smějí do vyučování přicházet jen žáci dojíždějící, kteří mají povolení ředitele školy a o této skutečnosti je proveden záznam v třídní knize), d) dodržovat školní a vnitřní řád, předpisy a pokyny školy a školského zařízení k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, e) plnit povinnosti pořádkové služby dle náplně uvedené v příloze č. 1 Školního řádu f) plnit pokyny pedagogických pracovníků škol a školských zařízení vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem, g) bezodkladně hlásit každý úraz, ke kterému došlo při vyučování vyučujícímu, třídnímu učiteli, nebo jinému pedagogickému pracovníkovi školy, h) podrobit se dechové zkoušce při podezření na požití alkoholu, u nezletilých žáků po souhlasu jejich zákonného zástupce. 2. Zletilí žáci jsou dále povinni a) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, b) dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem – dále bod 4, c) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích (podklady pro školní matriku …). 3. Zákonní zástupci nezletilých žáků jsou povinni a) zajistit, aby žák docházel řádně do školy nebo školského zařízení, b) na vyzvání ředitele školy nebo školského zařízení se osobně zúčastnit projednání závažných otázek týkajících se vzdělávání žáka, c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání, d) dokládat důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem, e) oznamovat škole a školskému zařízení údaje podle § 28 odst. 2 a 3 další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka a změny v těchto údajích. 4. Zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka je povinen doložit důvody nepřítomnosti žáka ve vyučování nejpozději do 3 kalendářních dnů od počátku jeho nepřítomnosti (§ 67 Zák. č. 561/2004 Sb.) písemně, telefonicky nebo e-mailem třídnímu učiteli, případně sekretariátu školy. Podmínkou toho, aby třídní učitel omluvil nepřítomnost žáka ve vyučování, je doložení omluvenky podepsané vychovatelem, zástupcem nezletilého žáka nebo zletilým žákem. V případě nepřítomnosti delší než 2 dny nebo při nepřítomnosti kratší než 2 dny ze zdravotních důvodů musí být nepřítomnost žáka doložena lékařským potvrzením.
3
Pokud bude v průběhu pololetí zameškáno více než 50 vyučovacích hodin, omlouvá zákonný zástupce nezletilého žáka a zletilý žák absenci vždy lékařským potvrzením nebo jiným úředním dokumentem. V případě vykonávání individuální odborné praxe je zákonný zástupce nezletilého žáka a zletilý žák povinen svou nepřítomnost na praxi hlásit denně do 8 hodin vedoucímu učiteli praxe a ŘMV. Infekční onemocnění v rodině hlásí žák, nebo zákonný zástupce nezletilého žáka neprodleně řediteli školy. Po příchodu do školy, nejpozději do 3 dnů, předloží žák třídnímu učiteli omluvenku od zákonného zástupce, nebo vlastní u zletilých žáků, lékařské potvrzení, popřípadě jiné potvrzení o důvodu nepřítomnosti žáka ve škole. Jinak bude absence považována za neomluvenou. 5. Ostatní povinnosti Nemůže-li se nezletilý žák zúčastnit vyučování, požádá zákonný zástupce žáka třídního učitele o uvolnění z vyučování, je-li ubytován v DM, uvědomí též vychovatele. Zletilý žák se může omlouvat samostatně a postupuje obdobně jako zákonný zástupce. Odhlašování obědů po dobu žákovi nepřítomnosti je plně v kompetenci žáka, nebo jeho zákonného zástupce. Žák je povinen sdělit písemně řediteli školy, že hodlá studium přerušit, nebo studia zanechat. Je-li žák nezletilý, je nutný souhlas zákonného zástupce žáka. Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy bylo řediteli školy doručeno sdělení o zanechání studia. Jestliže absence žáka přesáhne v jednotlivých předmětech za pololetí 50 % odučených hodin nebo 100 hodin za pololetí celkem, může být žák na návrh vyučujícího komisionálně přezkoušen z příslušných předmětů dle rozhodnutí ředitele školy. Žák je povinen přicházet do školy vhodně a čistě upraven, převlékat se a přezouvat se v šatnách. V prostorách budovy školy se pohybuje žák přezut v domácí obuvi. Ve sportovní obuvi či jiné obuvi, kromě domácí, je pohyb v budově školy zakázán. Pokud ze zdravotních důvodů je žák nucen používat jinou než domácí obuv, bude tato obuv viditelně označena jako obuv pro přezouvání. Podle pokynů vyučujících praktického vyučování a tělesné výchovy musí být vybaven odpovídajícím pracovním oděvem, cvičebním úborem, včetně vhodné obuvi, případně dalšími pomůckami. Do odborných učeben a tělocvičny vstupují žáci po vyzvání vyučujícího, při předmětových cvičeních a praxích se shromažďují na místech určených vyučujícím. Žák je povinen udržovat své místo v učebně, na pracovišti a v šatně v pořádku a čistotě, na těchto místech přechovávat jen předměty potřebné k vyučování. Žák je povinen šetrně používat veškerá školní zařízení a chránit je před poškozením. Žák je povinen uhradit, eventuálně opravit škody způsobené jeho osobní nekázní. Žák je povinen dbát zásad bezpečnosti práce a požární ochrany v souladu s obsahem proškolení o možných rizicích.
4
Na základě písemné žádosti zletilého žáka, nebo zákonného zástupce nezletilého žáka může v odůvodněných případech uvolnit žáka na 1 vyučovací hodinu vyučující daného předmětu, na 1 den třídní učitel a na více dní ředitel školy. Odchod z vyučování oznámí žák svému třídnímu učiteli, zastupujícímu třídnímu učiteli nebo vedení školy. Týdenní žákovská třídní služba (určená třídním učitelem) odpovídá po celou dobu za udržování pořádku ve třídě, přičemž se řídí vyjmenovanými povinnostmi, které jsou přílohou školního řádu. 6. Chování žáků Žák se zavazuje k - respektování zásad demokracie a humanismu, - osvojování znalostí a dovedností stanovenými učebními osnovami, k získávání návyku samovzdělávání a k co nejlepší přípravě na své budoucí uplatnění v odborné praxi, - plnění příkazů a respektování pokynů všech pedagogických pracovníků a ostatních zaměstnanců školy a školního statku, - slušnému vystupování vůči všem osobám a spolužákům, - ochraně zdraví a bezpečnosti vlastní i svých spolužáků, - ochraně majetku vlastního i svých spolužáků a zaměstnanců školy, - úsilí o zachování a upevnění dobrého jména školy. 7. Žáci nesmějí - bez svolení pedagogického pracovníka opouštět areál školy v době výuky, která je stanovena rozvrhem hodin, - v prostorách školy a před vchodem do areálu školy, domova mládeže, školního statku a při všech činnostech organizovaných školou kouřit, požívat alkoholické nápoje, drogy, omamné látky, návykové látky ani jiné škodlivé látky a nesmějí je zde ani přechovávat, - v rámci prevence sociálně patologických jevů nesmějí žáci vykazovat jakékoliv projevy šikanování, vandalismu a jiné formy násilného chování, jakož i xenofobii, rasismus, intoleranci a antisemitismus, - ohrožovat bezpečnost svoji ani svých spolužáků neukázněným chováním o přestávkách a při přesunech v rámci výuky, - vědomě poškozovat své zdraví, zdraví spolužáků a zaměstnanců školského zařízení, - vyrušovat při vyučování a zabývat se činnostmi, které nejsou předmětem vyučování, - při ověřování znalostí vyučujícími postupovat nečestnými způsoby a používat nedovolených pomůcek ve svůj prospěch, ani ve prospěch svých spolužáků, - nosit do školy bez závažných důvodů vyšší peněžní částky, cenné předměty ani jiné věci rozptylující pozornost žáků nebo ohrožující život a zdraví všech osob, - přivlastňovat si cokoliv z majetku školního i jiného ani vytvářet podobné příležitosti pro ostatní osoby, - používat při vyučování mobilní telefony, walkmany, MP3 přehrávače a jinou techniku (mobilní telefony vypnou a uloží do tašky, zakazuje se jakákoliv manipulace během výuky), - navštěvovat místnost s nápojovým automatem mimo přestávky a mimo volné hodiny.
5
8. Rodiče žáků Mají právo informovat se na chování a prospěch svého žáka u vyučujících a třídních učitelů na pravidelných schůzkách sdružení rodičů nebo po předchozí domluvě i v jinou dobu. Není dovoleno narušovat v této souvislosti vyučování. Mají právo vznášet připomínky a podněty k práci školy u vyučujících nebo u ředitele školy. Článek II. Provoz a vnitřní režim školy Provoz a vnitřní režim školy se řídí § 26, 65, 96 Zák. č. 561/2004 Sb., a § 3 vyhl. č. 10/2005 Sb. a § 11 – 17 vyhl. č. 13/2005 Sb. 1. Režim dne Provoz týkající se aktivit určených žákům :
7.00
-
15.15 hodin
Začátek vyučování:
8.00 hodin
Ukončení vyučování:
15.15 hodin
Vyučovací hodina:
45 minut teoretická výuka a učební praxe 60 minut odborná praxe
Zařazování velkých prověrek a testů: čtvrtletní písemné práce Přestávky:
Jsou stanoveny rozvrhem hodin. Hlavní přestávka mezi 2. a 3. vyučovací hodinou je 15 minut. Přestávka na oběd u 1. a 2. ročníků 11.30 – 12.00 hodin u 3. a 4. ročníků 12.20 – 12.50 hodin Pobyt venku: Žáci mají možnost pohybu v celém areálu školy.
Počet hodin Výuka probíhá vždy jednu vyučovací hodinu (45 min.), po které následuje vždy přestávka stanovená rozvrhem hodin. Počet hodin v jednom sledu v rámci pevné výuky je max. 8 hodin. Režim práce s počítačem Výuka probíhá ve dvou učebnách výpočetní techniky. Výuka trvá jednu vyučovací hodinu. Žáci jsou děleni ve třídě na skupiny.
6
Režim praktického vyučování Začátek praktického vyučování v areálu školy i na ŠS Vestec je v čase stanoveném rozvrhem hodin a ukončení v čase stanoveném rozvrhem hodin. V jednom sledu jsou zařazeny max. dvě vyučovací hodiny, po kterých následuje 15 min. přestávka. Na stálých pracovištích, kde probíhá výuka praxe, je kompletní sociální zařízení a možnost očisty. Na pracovní vyučování žáci používají své vlastní ochranné pracovní pomůcky, které odpovídají požadavku bezpečnosti práce, na určité práce poskytuje speciální ochranné pracovní pomůcky školní statek nebo jiný podnik – zajištěno smluvně. 2. Režim stravování včetně pitného režimu Stravování Stravování probíhá ve vlastním stravovacím zařízení. Vydávání stravy od 11.00 do 14.00 hodin. Doplňkové občerstvení při teoretickém vyučování si obstarávají žáci z vlastních zdrojů. Při výuce praktického vyučování se žáci stravují v jídelně až po výuce (tj. po 6. vyuč. hodině). Doplňkové občerstvení při praktickém vyučování probíhá o přestávkách z vlastních zdrojů žáků. Doba vymezená pro konzumaci oběda:
1. a 2. ročníky 3. a 4. ročníky
11.30 – 12.00 hod. 12.20 – 12.50 hod.
Režim stravování pro mimoškolní strávníky je řešen ve dvou etapách: I. 11.00 – 11.30 hod. II. 12.00 – 12.20 hod. Pitný režim Je zajištěn ve formě doplňkového občerstvení v hlavní budově formou nápojového automatu. Sortiment nápojů odpovídá vyhlášce a předpisům pro školy vydané OHS. Žáci mají možnost nákupu před zahájením vyučování, o každé přestávce a po vyučování. Zakoupené nápoje nesmí vynášet mimo vyhrazenou místnost. 3. Režim pohybové výchovy Je realizován v samostatné tělocvičně, dále ve cvičebnách DM - posilovna, cvičebna pro aerobic, místnost pro stolní tenis. Dále pohybová výchova probíhá na venkovním sportovišti. V jednotlivých ročnících jsou 2 hodiny týdně TEV. Harmonogram hodin TEV odpovídá platným osnovám daného předmětu. Výuka plavání a bruslení je časově problematická z důvodu velké vzdálenosti těchto areálů od školy. Kompenzační cvičení v hodinách ani neřízené pohybové aktivity o přestávkách nejsou realizovány. Všechna zařízení na pohybovou aktivitu jsou v mimoškolním čase využívána jak školou, tak i DM v různých sportovních kroužcích.
7
Článek III. Podmínky zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků a jejich ochrany před sociálně patologickými jevy a před projevy diskriminace, nepřátelství nebo násilí 1. V souladu s § 29 Zák. č. 561/04 Sb. škola při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb přihlíží k základním fyziologickým potřebám žáků a vytváří podmínky pro jejich zdravý vývoj a předchází vzniku sociálně patologických jevů. 2. Škola zajišťuje bezpečnost a ochranu zdraví žáků při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech, při poskytování školských služeb, poskytuje žákům nezbytné informace k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. 3. Úrazy žáků – úrazem žáků je úraz, který se stal žákům při vzdělávání nebo s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb. Jedná se tedy zejména o úrazy žáků na vycházkách, výletech, zájezdech, putováních, exkurzích, při koupání, při výuce plavání a lyžařském výcviku, sportovních a turistických kurzech, zahraničních výletech, při účasti na soutěžích a přehlídkách. Úrazem žáků není úraz, který se žákům stane na cestě do školy a zpět, nebo na cestě na místo nebo cestou zpět, jež bylo určeno jako shromaždiště mimo prostory školy při akcích konaných mimo školu. 4. Škola vede evidenci úrazů žáků, k nimž došlo při činnostech v odst. 2, vyhotovuje a zasílá záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. 5. V souladu s § 1, vyhl. 64/05 Sb. eviduje škola všechny úrazy žáků, ke kterým došlo při činnostech uvedených v § 29, odst. 2 zákona, a to nejpozději do 24 hodin od okamžiku, kdy se škola nebo školské zařízení o úrazu dozví. 6. V souladu s § 2, vyhl. 64/05 Sb. vyhotovuje škola nebo školské zařízení záznam o úrazu, jde-li o a) úraz, jehož důsledkem byla nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení, b) smrtelný úraz; smrtelným úrazem se pro účely vyhlášky rozumí takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky žák zemřel nejpozději do 1 roku od vzniku úrazu. Na žádost zákonného zástupce žáka, nebo zletilého žáka škola bezodkladně vyhotoví záznam i o úrazu, který není uveden v bodech a) a b). Škola vyhotoví o úrazu, který nezpůsobí nepřítomnost žáka ve škole nebo školském zařízení, záznam, pokud je pravděpodobné, že žákovi bude poskytnuta náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění způsobené úrazem. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu předá škola zletilému žákovi, v případě nezletilého žáka jeho zákonnému zástupci. 7. Škola v oblasti prevence sociálně patologických jevů zabezpečuje v souladu s metodickým pokynem MŠMT č.j. 14514/2000-51 tyto oblasti prevence: - drogová závislost, alkoholismus a kouření - kriminalita a delikvence - virtuální drogy (počítače, video) - patologické hráčství (gamblerství) - záškoláctví - šikanování, vandalismus a jiné formy násilného chování - xenofobie, rasismus, intolerance a antisemitismus V případě výskytu výše uvedených jevů informuje pedagogický pracovník i zaměstnanec školy a školního statku vždy třídního učitele, který ve spolupráci s protidrogovým preventistou řeší problém spolu s vedením školy. U žáků bude situace vždy projednána s rodiči, zákonnými zástupci.
8
8. Seznámení s pracovními riziky Žáci jsou seznámeni se základními otázkami BOZP a PO platnými ve škole, s riziky zpracovanými jako identifikace nebezpečí v návaznosti na bezpečnostní opatření jako prevence školních úrazů. Poučení celé třídy provádí příslušní učitelé vždy na začátku školního roku v první vyučovací hodině příslušného předmětu (chemie, biologie, tělesná výchova, praxe). Třídní učitelé provádí poučení žáků vždy před odchodem na prázdniny, před odbornou exkurzí a akcemi pořádanými školou nebo akcemi, kterých se žáci v rámci výuky účastní. O poučení je vždy veden písemný záznam. 9. Povinnosti žáků k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví Žáci jsou povinni chránit životy a zdraví své a svých spolužáků, a proto musí dodržovat obecná pravidla bezpečného chování ve škole a ve výuce, pravidla protipožární prevence a dále pravidla bezpečné práce pro konkrétní pracovní činnosti, se kterými jsou v praktické výuce i ve cvičeních odborných předmětů a v tělesné výchově seznamováni. Žáci jsou povinni dodržovat provozní řády laboratoří, specializovaných učeben a tělocvičny. Žáci jsou povinni dbát na praxích zásad BOZP, se kterými jsou seznámeni příslušnými vyučujícími nebo pověřenými provozními pracovníky. Žákům není dovoleno manipulovat jakýmkoliv elektrickým nebo plynovým zařízením v prostorách školy i mimo ni bez souhlasu pedagogického pracovníka.
Článek IV. Podmínky zacházení s majetkem školy nebo školského zařízení ze strany žáků Žáci jsou povinni spravovat a hospodárně využívat svěřený majetek – didaktické pomůcky, pro plnění učebních osnov vzdělávacích programů. Správou a hospodárností svěřeného majetku školy se rozumí jeho udržování, zachování, případně rozvíjení hodnoty, ochrana před jeho zničením, poškozením, odcizením, zneužitím. Prokazatelnými neoprávněnými zásahy vedoucími k poškození svěřeného majetku uplatní škola právo na náhradu škod vůči žákům, kteří tuto škodu způsobili. Žák, popřípadě jeho zákonný zástupce, je povinen nahradit prokázané škody způsobené na inventáři a zařízení školy nebo organizace, kde byla vykonávána činnost související se školní výukou.
9
Článek V.
Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Hodnocení výsledků vzdělávání žáků za příslušné období je prováděno podle § 69 Zák. č. 561/2004 Sb. Předměty, z nichž je žák hodnocen, stanovuje akreditovaný vzdělávací program. Formy hodnocení jsou stanoveny § 3, 4, 5, 6 a 10 vyhl. č. 13/2005 Sb. O středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení (§ 3 vyhlášky č. 13/2005 Sb) 1. Výsledky vzdělávání žáka v jednotlivých povinných a nepovinných předmětech stanovených školním vzdělávacím programem se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: a) 1 výborný b) 2 chvalitebný c) 3 dobrý d) 4 dostatečný e) 5 nedostatečný 2. V denní formě vzdělávání se chování žáka hodnotí stupni hodnocení: a) 1 velmi dobré b) 2 uspokojivé c) 3 neuspokojivé 3. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) 4. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré. 5. Žák prospěl, není-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. 6. Žák neprospěl, je-li klasifikace nebo slovní hodnocení po převodu do klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný. Podrobnosti hodnocení výsledků vzdělávání žáků (§ 4 vyhlášky č. 13/2005 Sb.) Podrobnosti hodnocení vycházejí z požadavků rámcových a školních vzdělávacích programů a obsahují vždy: a) zásady průběžného hodnocení a hodnocení výsledků vzdělávání na vysvědčení, b) kritéria stupňů prospěchu, c) průběh a způsob hodnocení ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího programu, d) podrobnosti o komisionálních zkouškách.
10
Zásady hodnocení výsledků vzdělávání Obecné Během studia na SŠZ a VOŠ Chrudim jsou hodnoceny výsledky studia v jednotlivých předmětech a chování žáků. Výsledky studia jsou vyjádřeny známkou udělenou na konci klasifikačního období. Ve škole se používá klasifikace číselně vyjádřenými stupni. Nároky na žáky vyplývají z profilu absolventa obsaženého v osnovách oboru vzdělávání. V rámci činnosti předmětových komisí školy jsou požadavky sjednocovány tak, aby bylo dosaženo vyrovnaného průběhu vyučovacího procesu a nároků na žáky v jednotlivých třídách ročníků. Chování žáka během studia v jednotlivých klasifikačních obdobích je vyjádřeno známkou z chování. Hodnocení studijních výsledků a chování je u každého žáka nutno zásadně oddělit. Známka z předmětu nevyjadřuje chování žáka v příslušných vyučovacích hodinách, známka z chování nereaguje na prospěch. Kriteria stupňů prospěchu Hodnocení a klasifikace ve vyučovacích předmětech Klasifikace prospěchu se dělí na průběžnou a celkovou. Při hodnocení průběžném je vhodné rozlišovat ještě klasifikaci zásadního významu a klasifikaci doplňující, rozdíl mezi oběma je však do značné míry věcí osobního posouzení vyučujícího. Průběžná klasifikace a) Pro hodnocení ve všech předmětech platí tyto zásady: - vyučující jasně vymezí své požadavky na žáky, a ty pak důsledně dodržuje, - žáci jsou hodnoceni soustavně během celého klasifikačního období, o klasifikaci vede vyučující evidenci, - při ústním zkoušení vyvolává vyučující žáky tak, aby počet zkoušení byl pokud možno rovnoměrný, - při písemném prověřování dbá vyučující na to, aby se prověřování znalostí účastnilo co nejvíc žáků ze třídy a aby prověrky byly rovnoměrně rozloženy, - hodnotí se nejen znalost faktografie, ale též stupeň porozumění obsahu, schopnost aplikace, a to i v mezipředmětových vztazích. Pokud není pro jednotlivé předměty stanoveno jinak, je vyučující povinen během pololetí hodnotit každého žáka známkou nejméně dvakrát, a to za výkony, jež umožní hlouběji poznat žákovy kvality (klasifikace zásadního významu). Za takové hodnocení se považuje např.: - osnovami předepsaná písemná práce (kompozice) nebo jiná písemná práce obdobného rozsahu, - ústní zkoušení, jež se dotkne hlouběji zadaného problému a umožní poznat schopnost žáka řešit problém a vyvozovat souvislosti, - slohové práce, diktáty, mluvnická cvičení s všestrannějším zaměřením apod. Podle povahy předmětu je vhodné klasifikovat průběžně i jednotlivé dílčí výkony a oceňovat známkami i aktivitu při plnění zadaných úkolů. Tato klasifikace má charakter doplňující, a nemůže nahradit výše uvedené hodnocení zásadního významu.
11
V předmětech, kde vychází hodnocení ze splnění limitů výkonnosti daných osnovami, se přihlédne i k tomu, jak pohybově méně nadaný žák dává najevo aktivitu při zapojování do činnosti. V jednohodinovém předmětu stanoví vyučující na počátku školního roku kritéria pro hodnocení, v nichž podstatnou roli bude hrát zájem o obsah předmětu a aktivita v hodinách. Požadavek dvou známek za pololetí není nutno dodržet. Po absolvování týdenní individuální odborné praxe bude žák omlouván ze znalostí látky probírané v době jeho nepřítomnosti ve škole po dobu tří vyučovacích dnů. b) Písemné zkoušky (kompozice) Písemné zkoušky musí být rovnoměrně rozloženy na celé klasifikační období, aby žáci nepsali během jednoho dne více než jednu písemnou práci, u níž se předpokládá doba vypracování nejméně 45 minut. Třídní učitel koordinuje průběh prověřování znalostí žáků v různých předmětech tak, aby nedošlo k značné kumulaci dalších písemných prací v jednom dnu, případně aby rozsáhlejší opakování látky v různých předmětech byla rovnoměrně rozložena na delší období. Celková činnost bude koordinována na pravidelných poradách třídních učitelů. c) Konzultační hodiny Žáci mají možnost konzultovat látku s vyučujícími v konzultačních hodinách, které se uskutečňují v čase mimo pravidelné vyučování. Vyučující tuto konzultaci poskytne na předběžné vyžádání. Dále se žáci mohou radit s výchovným poradcem a s drogovým preventistou školy, jenž je zároveň poradcem pro potírání projevů šikanování. Jména obou poradců jsou zveřejněna na počátku školního roku. d) Klasifikace prospěchu Klasifikace z jednotlivých vyučovacích předmětů je prováděna vyučujícím v příslušném předmětu prostřednictvím zkoušek ústních, písemných, grafických, praktických a pohybových v klasifikačních obdobích (1. a 2. pololetí), přičemž jsou uplatňovány tyto stupně hodnocení: 1 – výborný 2 - chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný Stupeň 1 – výborný Žák v plném rozsahu ovládá požadovanou látku, požadované činnosti intelektuální i motorické vykonává rychle, přesně a správně. Projevuje samostatnost, pohotovost a logičnost myšlení. Úkoly plní samostatně, výsledky řešení dovede zobecňovat. Vyjadřování má přesné a plynulé. Jeho grafické a praktické práce jsou po stránce obsahové i formální bez závad. Stupeň 2 – chvalitebný Žák látku v podstatě ovládá a požadované činnosti vykonává správně. Uvažuje logicky správně, ale ne vždy přesně. Při práci se dopouští jen nepodstatných chyb. Vyjadřuje se věcně správně, ale s menší přesností a pohotovostí. Jeho písemné, grafické a praktické práce mají jen drobné nedostatky.
12
Stupeň 3 – dobrý Žák látku v zásadě ovládá. Při uplatňování poznatků postupuje podle učitelových návodů, neboť samostatné postupy mu činí obtíže. Vyjadřuje se s menší jistotou, v ostatních projevech se vyskytují častější chyby. Stupeň 4 – dostatečný Žák má ve znalostech závažnější mezery. Není zpravidla schopen samostatně plnit i jednodušší úkoly. Obtížně zvládá nové učivo, neboť myšlení je nesamostatné. Vyjadřování a plněné úkoly mají v obsahu i vnějším projevu větší nedostatky. Při zvládání učiva vyžaduje značnou pomoc učitele. Stupeň 5 – nedostatečný Žák má v osvojení látky velmi značné a závažné mezery. Není zpravidla schopen plnit ani jednoduché úkoly. Při řešení úkolů nedokáže postupovat ani s pomocí učitele. Nedokáže zvládnout novou látku a jeho veškeré projevy mají závažné nedostatky. Hodnocení a klasifikace chování žáků Požadavky na chování žáků jsou uvedeny ve školním řádu. Udělení výchovných opatření navrhuje pedagogický pracovník školy. Udělení snížené známky z chování je projednáno na pololetní nebo závěrečné pedagogické poradě. Pochvaly a ocenění Pochvaly a ocenění je vhodné udělit za mimořádné výkony, za výrazná zlepšení ve studiu a v jiných závažných aktivitách u těch žáků, u nichž může být odměna dobrou motivací k pokračování ve snaze o zlepšení. Pochvala a ocenění třídního učitele musí být formálně odlišena od běžného kladného hodnocení, aby bylo zřejmé, že je záležitostí do jisté míry mimořádnou. Výchovná opatření (§ 10 vyhlášky č. 13/2005 Sb.) 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při poruše povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a) napomenutí třídního učitele b) napomenutí učitele odborného výcviku c) důtku třídního učitele d) důtku učitele odborného výcviku e) důtku ředitele školy f) podmínečné vyloučení g) vyloučení žáka ze školy 13
Při posuzování závažnosti přestupku se berou v úvahu především tyto skutečnosti: - narušování průběhu vyučování neukázněným chováním včetně soustavných pozdních příchodů do školy, - podvody při vyučování především při písemných zkouškách, - neomluvená absence a podvody při omlouvání, - záměrné poškozování majetku školy nebo spolužáků, - krádež majetku školy nebo spolužáků, - hrubé a násilné jednání vůči spolužákům, případně vůči vyučujícím, zvláště šikanování spolužáků, úmyslné ohrožování zdraví, - veřejné projevování rasové, národnostní a jiné nenávisti, - porušování zákazu kouření, požívání alkoholu a drog a ostatních omamných látek, - distribuování zakázaných látek ve škole, - další přestupky proti školnímu řádu. Z výchovných důvodů je vhodné, aby udělené tresty na sebe navazovaly, není však nutné vyčerpat všechny uvedené tresty, jestliže si závažnost přestupku vyžaduje udělení trestu vyššího. Nejvyšší formy trestu (podmínečné vyloučení a vyloučení ze studia) jsou chápány jako tresty výjimečné, uděluje je ředitel školy po zvláště podrobném projednání v pedagogické radě za hrubé porušení kázně. Při projednání se přihlédne ke všem individuálním okolnostem, jež jsou škole známy, rozhodujícím stanoviskem je ohled na budoucí vývoj osobnosti žáka. Za hrubé porušení kázně se považuje: - porušení zákazu požívání alkoholu, drog a ostatních omamných látek v areálu školy, školního statku a při akcích organizovaných školou, - distribuce zakázaných látek v areálu školy, školního statku a při akcích organizovaných školou - hrubé a násilné jednání vůči spolužákům, případně vůči vyučujícím nebo jiným zaměstnancům školy a školního statku, zvláště šikanování spolužáků, úmyslné ohrožování zdraví, - krádež majetku školy, spolužáků nebo zaměstnanců školy a školního statku, - veřejné projevování rasové, národnostní a jiné nenávisti Trest podmínečného vyloučení je možno udělit nejvýše na dobu jednoho kalendářního roku, doba podmínky musí být jasně stanovena. Kromě snížené známky z chování se výchovná opatření udělují s co nejmenším časovým odstupem od přestupku, ale vždy po dostatečném objasnění celé záležitosti. Výchovná opatření udělená školou se týkají výlučně přestupků, k nimž došlo během vyučování v prostorách školy nebo při mimoškolních akcích (odborná praxe, sportovní akce, exkurze a ostatní akce organizované školou). Vedení školy rozhodne, které případy nevhodného chování žáků je třeba oznámit orgánům činným v trestním řízení. Chování žáka se klasifikuje těmito stupni: 1 – velmi dobré 2 – uspokojivé 3 – neuspokojivé
14
4. Pravidla pro udělování pochval a jiných ocenění a ukládání napomenutí a důtek jsou součástí školního řádu. 5. Třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí uložení důtky řediteli školy. 6. Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel odborného výcviku neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí či důtky a jejich důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. U zletilého žáka se oznámení posílá na vědomí rodičům. 7. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Informace o výsledcích studia Vyučující podávají zákonným zástupcům informace při třídních schůzkách sdružení rodičů, které jsou svolávány pravidelně 2x ročně, v listopadu a v dubnu po čtvrtletních poradách, případně podle potřeby při mimořádných třídních schůzkách, které organizuje třídní učitel na základě žádostí zákonných zástupců nebo i na základě vlastního rozhodnutí. Dále mohou zákonní zástupci získat informace individuální návštěvou školy, schůzku s vyučujícím lze dohodnout kdykoliv. Otázku, komu lze informace o prospěchu a chování poskytnout, řeší řád školy. Individuální vzdělávací plán (§ 5 vyhlášky č. 13/2005 Sb.) 1. V individuálním vzdělávacím plánu povoleném z jiných závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. 2. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán podepsaný ředitelem školy, žákem a zákonným zástupcem nezletilého žáka se stává součástí osobní dokumentace žáka. Komisionální zkouška (§ 6 vyhlášky č. 13/2005 Sb.) a klasifikační zkouška 1. Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a) při zkoušce z předmětů, které stanoví školní vzdělávací program b) koná-li opravné zkoušky c) požádá-li zletilý žák, nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho komisionální přezkoušení z důvodu pochybností o správnosti hodnocení 2. Klasifikační zkoušku koná žák v těchto případech: a) pokud jeho absence dosáhne 100 hodin celkem za pololetí a vyučující příslušného předmětu bude požadovat klasifikační zkoušku b) pokud jeho absence dosáhne 50 % absence v předmětu a vyučující příslušného předmětu bude požadovat klasifikační zkoušku
15
Klasifikační zkoušku vykonává žák před třídou nebo před nejméně tříčlennou komisí, jejimiž členy jsou třídní učitel, učitel příslušného předmětu a další učitel stejného nebo příbuzného předmětu. Klasifikační zkoušku může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. 3. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. 4. Komise pro komisionální zkoušky je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. Komisionální zkouška je neveřejná. 5. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka podle odst. 1 písm. c) může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. 6. Komisionální zkoušku podle odst. 1 písm. b) a c) může žák konat v jednom dni nejvýše jednu. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků dle § 69 Zák. č. 561/2004 Sb., odst. 4 - 10 1. Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí příslušného ročníku prospěl ze všech povinných a volitelných předmětů stanovených učebním plánem, s výjimkou předmětů, z nichž se žák nehodnotí. A absolvoval předepsaný počet dnů odborné prázdninové praxe. 2. Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. 3. Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. Žák navštěvuje nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 4. Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných a volitelných předmětů nebo žák, který neprospěl na konci prvního pololetí nejvýše ze 2 povinných a volitelných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. Termín stanoví ředitel školy, nejpozději do konce příslušného školního roku. 5. Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně, nebo se k jejímu konání nedostaví bez omluvy ze závažných důvodů, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky, nejpozději do konce září následujícího školního roku.
16
6. Má-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhé pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti, nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem, nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. 7. V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle odst. 9 na jiné střední škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.
Závěrečná ustanovení: Tento školní řád ruší školní řád ze dne: 1.1.2007, č.j. 1408/06
Projednáno na pedagogické radě dne: 12.11.2008 Schválen Školskou radou střední školy dne : 14. 11. 2008
Školní řád nabývá platnosti dnem 18. 11. 2008
Ing. Stanislav Valášek ředitel SŠZ a VOŠ Chrudim
17
