Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP)

Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno (zřizovatel: Jihomoravský kraj, Brno, Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82)

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP) MALÍŘSTVÍ

Kód a název oboru: 82-41-M/01 Užitá malba Zaměření:

Malířství

Stupeň vzdělání:

střední vzdělání s maturitní zkouškou

Délka a forma studia:

4 roky denního studia

Typ školy:

státní škola

Ředitel:

ak. mal. Pavel Luffer

Kontakty:

Mgr. Radovan Zach (zástupce ředitele)

telefon: 543 421 360

fax:

e-mail: [email protected]

www: http://www.ssudbrno.cz

Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010

543 421 363

Obsah 1. Profil absolventa........................................................................................................... 3 1.2. Uplatnění absolventa ............................................................................................... 3 1.3. Výsledky vzdělávání.................................................................................................. 3 1.4. Způsob ukončení vzdělání........................................................................................ 5 2. Charakteristika ŠVP.................................................................................................... 6 2.2. Nezbytné podmínky pro přijetí ke vzdělávání....................................................... 6 2.3. Zdravotní způsobilost............................................................................................... 6 2.4. Pojetí a cíle ŠVP........................................................................................................ 6 2.5. Metody a formy výuky.............................................................................................. 8 2.6. Charakteristika obsahových složek......................................................................... 8 2.7. Začlenění průřezových témat................................................................................. 10 2.8. Organizace výuky.................................................................................................... 13 2.8.1. Projektová výuka................................................................................................. 13 2.8.2. Odborná praxe..................................................................................................... 16 2.8.3. Další vzdělávací aktivity...................................................................................... 16 2.8.4. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP............ 17 2.9.1 Hodnocení žáků a diagnostika............................................................................. 17 2.9.2 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.................... 17 2.9.3 Zabezpečení žáků mimořádně nadaných........................................................... 18 3. Učební plán, přehled využití týdnů ve školním roce............................................... 19 ČESKÝ JAZYK A LITERATURA............................................................................... 21 ANGLICKÝ JAZYK .................................................................................................... 32 NĚMECKÝ JAZYK ..................................................................................................... 52 OBČANSKÝ ZÁKLAD................................................................................................. 64 DĚJINY VÝTVARNÉ KULTURY............................................................................... 75 FYZIKA.......................................................................................................................... 88 CHEMIE......................................................................................................................... 91 EKOLOGIE................................................................................................................... 94 MATEMATIKA............................................................................................................. 97 TĚLESNÁ VÝCHOVA................................................................................................ 103 INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE.......................................... 108 EKONOMIKA............................................................................................................. 115 DĚJINY MODERNÍHO UMĚNÍ............................................................................... 120 FIGURÁLNÍ KRESLENÍ........................................................................................... 123 NAVRHOVÁNÍ............................................................................................................ 131 PRAKTICKÁ CVIČENÍ ............................................................................................ 137 PÍSMO.......................................................................................................................... 143 POČÍTAČOVÁ GRAFIKA......................................................................................... 145 TECHNOLOGIE......................................................................................................... 148 VÝTVARNÁ PŘÍPRAVA............................................................................................ 154 ZÁKLADY FOTOGRAFIE........................................................................................ 159 5. Podmínky realizace ŠVP.......................................................................................... 161 5.1. Materiální podmínky školy.................................................................................. 161 5.2. Personální podmínky školy.................................................................................. 162 5.3. Organizační podmínky......................................................................................... 162 5.4. Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví.................................................. 163 6. Autorský kolektiv..................................................................................................... 165

Úvod

1. Profil absolventa 1.1. Identifikační údaje Kód a název oboru:

82-41-M/01 Užitá malba

Zaměření:

Malířství





Typ školy:

státní škola

Ředitel:


Kontakty:


telefon: 543 421 360

fax:



Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010

543 421 363

1.2. Uplatnění absolventa Absolvent ŠVP Užitá malba je vybaven kombinací výtvarných a praktických dovedností se širokým uplatněním v praxi. Je připraven uplatnit se zejména v tvůrčí a realizační činnosti v interiéru, architektuře, reklamě, dále v samostatné tvůrčí práci, případně v činnostech předpokládajících estetické cítění (např. v galeriích, vzdělávacích a kulturních zařízeních). Po ukončení studia a úspěšném vykonání maturitní zkoušky je absolvent připraven i ke studiu na vysokých školách a na vyšších odborných školách v oblasti výtvarných umění (zejména malířství, kresba, grafika, restaurátorství), ale i příbuzných oborů, na pedagogických fakultách a na teorii umění.

1.3. Výsledky vzdělávání Absolvent je vzděláván tak, aby: • získal vědomosti a dovednosti, které mu umožní uplatnit se na trhu práce a které mu usnadní rozhodování o další vzdělávací cestě (zejména na fakultách zaměřujících se na studium malířství a příbuzných oborů); • porozuměl významu vzdělání pro svoji úspěšnou kariéru a chápal nutnost celoživotního vzdělávání a učení; • si osvojil dovednosti potřebné pro další studium, tj. metody vlastního učení a práci s infor mačními a komunikačními technologiemi; • byl schopen pohotově se rozhodovat a pracovat samostatně i v týmu;

3

Úvod

• se zasazoval o udržitelnost života na Zemi a o udržitelný rozvoj jako integraci envi romentálních, ekonomických, technologických a sociálních přístupů k problematice ochrany životního prostředí. V profilující oblasti odborného vzdělání absolvent: • používá správnou odbornou terminologii; • využívá znalosti o historickém vývoji a současných trendech výtvarné kultury a výtvarných umění • chápe postupy výtvarné tvorby a dokáže je aplikovat ve své činnosti; • umí hledat a využívat inspirační zdroje v celé šíři prožívané skutečnost i v historii výtvarných umění, zejména malířství, ovládá využívání variačního principu a metody praktikovaných řešení; • dokáže využívat výtvarné a výrazové možnosti materiálů a realizačních technologických postupů; • uplatňuje při tvorbě výtvarného návrhu technologická a ekonomická hlediska jeho realizace, dokáže připravit efektivní způsoby realizace; • dokáže samostatně analyzovat zadaný úkol; • pracuje s nezbytnou technickou dokumentací; • rozhoduje správně o použití materiálů, nástrojů a pomůcek (zná způsoby jejich použití a údržby) a odpovídajících technických a technologických postupech; • ovládá základní ekonomické činnosti ve vztahu k předpokládanému profesnímu uplatnění Absolvent je veden k tomu, aby: • získal vlastní výtvarný názor; • uměl prosazovat netradiční myšlenky a metody práce a obhájit zvolené řešení; • uměl vhodně prezentovat svou práci v závislosti na konkrétní situaci (jednání se zákazníkem, výběrové řízení, výstava, další formy prezentace apod.); • aktivně využíval všech dostupných zdrojů pro získání informací v oblasti volné i užité tvorby • měl komplexní přehled o druzích používaných materiálů, hospodárně a ekologicky s nimi zacházel, uměl posuzovat jejich vlastnosti a rozhodovat o jejich volbě z hlediska jejich obsahových i výrazových vlastností a výsledného vyznění realizace; • ovládal tradiční i nové technologické postupy, byl otevřen k jejich inovacím, dokázal zvolit a obhájit nejvhodnější postup realizace výtvarného návrhu, průběžně hodnotil dosažené výsledky i další vyjadřovací možnosti; • usiloval o dokonalé provedení práce v souladu s výtvarným záměrem a vysokými nároky na úroveň řemeslného zpracování, • sledoval vývoj vyjadřovacích prostředků i jejich vztah k tradici, možnosti nových technologií a technologických postupů.

4

Úvod

V oblasti obecných vědomostí, dovedností a postojů se absolvent vyznačuje: • spolehlivou znalostí českého jazyka a schopností jeho kultivovaného užívání ve všech ko munikačních situacích, včetně vyjadřování o odborné problematice; • znalostí světového jazyka na úrovni běžné komunikace a dovedností číst s porozuměním a s pomocí slovníků jednoduché odborné nebo populárně odborné texty; • osvojením poznatků z matematiky a přírodních věd a principů vědeckého myšlení; • schopností aktivně využívat prostředky informačních a komunikačních technologií pro osobní, studijní i pracovní úkoly; • schopností orientovat se na trhu práce a vhodně komunikovat s potenciálními zaměstnavateli; • pochopením principů fungování demokratické společnosti; • schopností aplikovat zásady péče o zdraví a správné životosprávy v osobním životě, aktivně usilovat o zdokonalení své tělesné zdatnosti. Absolvent je veden k tomu, aby: • jednal odpovědně, samostatně a aktivně nejen ve vlastním zájmu, ale i pro zájem veřejný; • dbal na dodržování zákonů a pravidel chování; • ctil život jako nejvyšší hodnotu; • vystupoval proti nesnášenlivosti, xenofobii a diskriminaci; • aktivně se zajímal o společenské a kulturní dění u nás i ve světě i o veřejné záležitosti lokálního charakteru; • byl hrdý na tradice a hodnoty svého národa, chápal a znal jeho minulost i současnost v evropském i světovém kontextu; • uměl myslet kriticky – dokázal posoudit věrohodnost informací, nenechával se manipulovat, tvořil si vlastní úsudek a byl schopen diskuse; • dbal o dobré jméno firmy a usiloval o dosažení nejvyšší kvality své práce, výrobků a služeb.

1.4. Způsob ukončení vzdělání Maturitní zkouška se skládá ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Společná část maturitní zkoušky se skládá ze 2–3 zkoušek, a to zkoušky z českého jazyka a literatury, zkoušky z cizího jazyka a z volitelné zkoušky. (v závislosti na platné ligislativě) Zkouška z českého jazyka a zkouška z cizího jazyka se skládá z písemné části a ústní části. Alternativní matematika se koná písemně. Profilová část maturitní zkoušky se skládá ze 3 povinných zkoušek, a to z vypracování praktické zkoušky a její obhajobou před zkušební maturitní komisí, zkoušky z dějin výtvarné kultury a zkoušky z technologie. Žák má možnost volit ze 2 nepovinných zkoušek dle zaměření oboru vzdělání.

5

Úvod

2. Charakteristika ŠVP 2. 1. Identifikační údaje Kód a název oboru:


Zaměření:

Malířství





Typ školy:

státní škola

Ředitel:


Kontakty:


telefon: 543 421 360

fax:



Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010

543 421 363

2.2. Nezbytné podmínky pro přijetí ke vzdělávání ŠVP Užitá malba je určen pro žáky a další uchazeče, kteří splnili povinnou školní docházku a podmínky přijímacího řízení. Přijímací řízení se skládá z těchto částí: • talentová zkouška – praktické výtvarné úkoly, hodnocení domácích prací • pokračování přijímacího řízení – písemný test studijních předpokladů, pohovor, hodnocení prospěchu. Škola nabízí možnost studia i žákům se specifickými vývojovými poruchami učení lehčího stupně (dyslexie, dysgrafie, apod.). V těchto případech je nezbytné doložit potvrzení školského poradenského zařízení.

2.3. Zdravotní způsobilost Pro tento obor vzdělání se nevyžaduje lékařské potvrzení o způsobilosti.

2.4. Pojetí a cíle ŠVP Záměrem vzdělání v oboru Užitá malba je připravit žáky na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský i pracovní život v podmínkách měnícího se světa. Vzdělání směřuje k tomu, aby si žáci vytvořili, případně posílili občanské, klíčové a odborné kompetence. Občanské kompetence Občanské kompetence vyjadřují kvality občana demokratické společnosti. Jsou posilovány především v oblasti společenskovědního vzdělávání, jejich utváření však významně napomáhá působení třídního učitele, výchovného poradce, poradce pro sociální a patologické jevy a také

6

Úvod

demokratické klima školy otevřené rodičům žáků, odborné praxi i širší občanské komunitě v místě bydliště. Klíčové kompetence Vedle vědomostí a dovedností zahrnuje komplex klíčových, tedy obecně použitelných a přenosných kompetencí také postoje, návyky a způsoby jednání. Osvojují se při výuce různého obsahu učiva po celou dobu vzdělávání a prolínají v různé míře do všech předmětů – odborných i všeobecných. Jejich rozvíjení je záležitostí celého pedagogického kolektivu Přispívají: • ke zvýšení schopnosti absolventa přijímat nové podněty a adaptovat se na změny v oboru, na měnící se pracovní podmínky i změny v občanské společnosti, • k dalšímu – celoživotnímu vzdělávání, a tím k dlouhodobému uplatnění na trhu práce. Vzhledem ke specifičnosti oboru Užitá malba a uplatnění absolventa v praxi či při studiu na vysoké škole je třeba posilovat tyto kompetence: • komunikativní – schopnost absolventa vyjadřovat se přiměřeně k účelu jednání a komuni kační situaci v projevech mluvených i psaných, odborně i všeobecně zaměřených, aktivně a kultivovaně diskutovat, vhodně při tom reagovat na partnera, číst s porozuměním, zpracovávat a využívat získané informace v jednoduchých textech i různých odborných publikacích; • personální a sociální – usilovat o svůj další rozvoj, stanovit si reálné cíle, využívat zprostředkovaných zkušeností při učení, spolupracovat, podílet se na týmové práci na různých úrovních, nést zodpovědnost za dané úkoly; • řešit problémy – rozeznat problém, navrhnout a zvažovat cesty k řešení, vyhodnotit a ověřit správnost, zvolit vhodné prostředky a způsoby řešení, využívat již nabytých zkušeností a vědomostí; • kompetence k práci s informacemi a využívání prostředků informačních a komunikačních technologií – při vyhledávání a zpracovávání informací zvolit vhodné zdroje i postupy, tzn. umět vybrat, kriticky zhodnotit a interpretovat je, používat počítač a jeho periferie, pracovat se soubory, textovým editorem, programy pro vizualizaci dané zakázky a databází (s běžným základním a aplikačním vybavením), komunikovat elektronickou poštou, informace získávat pomocí internetu; • kompetence estetické – volit adekvátní umělecko-technické postupy a aplikovat je při řešení praktických i obecných úloh, odhadovat výsledky a ověřovat jejich správnost, na základě dílčích návrhů sestavit celé řešení praktického úkolu, vytvářet esteticky vyvážené celky, vzdělávat se a seznamovat s moderními uměleckými trendy současnosti i čerpat z historie umění; • k pracovnímu uplatnění – orientovat se na trhu práce a zajistit si zakázky. Odborné kompetence Odborné kompetence se odvíjejí od kvalifikačních požadavků na výkon povolání a vyjadřují způsobilost absolventa k pracovní činnosti. Tvoří je soubor odborných vědomostí a dovedností, postojů a hodnot požadovaných u absolventa ŠVP Užitá malba. Tyto kompetence jsou posilovány především v teoretické i praktické výuce odborných předmětů a v průběhu odborné praxe.

7

Úvod

Vzhledem ke specifičnosti oboru Užitá malba a uplatnění absolventa v praxi či při studiu na vysoké škole je třeba posilovat tyto kompetence: • aplikovat znalosti z navrhování a dalších odborných předmětů při realizaci zakázek; • znát a respektovat technologické procesy v polygrafickém procesu; • řídit a vykonávat obchodně podnikatelské aktivity v oblasti navrhování a výroby tiskovin; • usilovat o nejvyšší kvalitu své práce, výrobků nebo služeb; • jednat ekonomicky a v souladu se strategií trvale udržitelného rozvoje; • dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a požární ochranu.

2.5. Metody a formy výuky Vzdělávací formy pro obor Užitá malba zahrnují frontální, individuální, skupinové, týmové a projektové vyučování. Mezi stěžejní metody školní výuky využívané v rámci teoretického a praktického vyučování na škole patří podle pramene poznání metody slovní, názorné a praktické a dle samotné struktury vyučovacího procesu metody motivační, fixační a diagnostické. Využíváme také metody autodidaktické, tzn. učíme žáky technikám samostatného učení a práce. K tomuto účelu je na naší škole zřízeno speciální středisko informací, které zahrnuje knihovnu beletrie a odbornou knihovnu. Připojení k internetu se běžně využívá při výuce a je dostupné stále. Ve výuce všeobecně vzdělávacích předmětů kladou vyučující důraz také na řízené rozhovory, diskuse a besedy s žáky. Praktické části odborného vzdělávání se soustředí na metody činnostního vyučování, ve kterém žáci také získávají poznatky na základě vlastního samostatného pozorování a vzdělávání. V oblasti projektového vyučování se uplatňují zejména problémové metody, situační neboli případové metody, inscenační a brainstormingové metody. Důležité je optimální zapojení a využití všech žáků včetně těch se specifickými vývojovými poruchami učení (SVPU). S těmito žáky se na škole pracuje v souladu s platnými metodickými předpisy. Cílem těchto metod je zaujmout žáky, podnítit jejich aktivitu a angažovanost, vzájemnou spolupráci, usnadnit procesy učení, poskytnout prostor pro individuální tvořivost, rozvíjet u žáků jejich samostatnost a vlastní zodpovědnost, komunikativní, personální a interpersonální kompetence, které jim usnadní rozhodování v pracovně lidských problémech. Projektová výuka dále umožní našim žákům induktivními, deduktivními a analogickými postupy hledat fakta, odhalovat vztahy mezi poznatky různých vyučovacích předmětů a získávat nové poznatky v rámci průřezových témat.

2.6. Charakteristika obsahových složek Jazykové vzdělávání Jazykové vzdělávání je zaměřeno především na rozvoj komunikativních dovedností žáků, učí je kultivovaně se vyjadřovat ústně i písemně v českém jazyce, efektivně pracovat s textem jako zdrojem informací (rozvíjí čtenářskou gramotnost) a literaturou jako formativním prostředkem pro další uměleckou činnost. Cílem vzdělávání v cizím jazyce je umožnit žákům řešit běžné každodenní životní situace v cizojazyčném prostředí. Dává jim také možnost komunikovat v cizím jazyce i v odborné oblasti v rámci jejich zaměření. Dobrá znalost cizího jazyka umožňuje absolventům studium na vysokých školách v České republice i v zahraničí a zároveň napomáhá k lepšímu uplatnění na trhu práce.

8

Úvod

Vzdělávání se realizuje především v předmětech český jazyk a literatura, anglický jazyk, v případě zájmu i německý jazyk. Společenskovědní a ekonomické vzdělávání Tato oblast je zaměřena na kladné ovlivňování hodnotové orientace žáků a usiluje o to, aby byli žáci připraveni na aktivní občanský život i na řešení různých životních situací v osobním životě. Obsahem je učivo vycházející z těchto disciplin: historie, politologie, sociologie, filozofie, právo, ekonomie a etika. Vzdělávání se realizuje především v předmětech občanský základ, dějiny výt varné kultury a ekonomika. Přírodovědné vzdělávání Přírodovědné vzdělávání vede k osvojení důležitých pojmů, veličin a zákonitostí z přírodních věd. Tyto znalosti jsou nutné k pochopení dějů, které probíhají v živé i neživé přírodě, a žáci si na jejich základě formují kladný vztah k přírodě a životnímu prostředí. Cílem přírodovědného vzdělávání je naučit žáky využívat poznatky přírodních věd v profesním i každodenním životě tak, aby vnímali okolní svět, kladli si otázky, které se jich aktuálně týkají, a hledali na ně na důkazech založené odpovědi, na jejichž základě si vytvoří svůj vlastní názor. Přírodovědné vzdělávání zahrnuje učivo z předmětů fyzika, chemie a ekologie. Matematické vzdělávání Cílem matematického vzdělávání je podpora všeobecného i odborného vzdělávání, které žáci využijí v různých životních situacích (v osobním životě, v dalším vzdělávání, v zaměstnání, ve volném čase). Vzdělávání povede ke zvýšenému zájmu o matematiku a její aplikace tak, aby žáci uměli používat získané vědomosti a dovednosti při řešení běžných situací a k tomuto řešení využívat odbornou literaturu, počítač, internet. Cíle vzdělávání jsou směřovány do předmětu matematika, získané poznatky a jejich aplikace žáci využijí i v dalších předmětech (chemie, fyzika, technické kreslení). Vzdělávání pro zdraví Vzdělávání pro zdraví je zaměřeno na podporu fyzického a psychického zdraví žáků, na vytváření pozitivního vztahu k vlastnímu zdraví a na rozvoj fyzické zdatnosti a volních vlastností žáků. Cílem je vybavit žáky znalostmi a dovednostmi potřebnými pro vlastní tělesný rozvoj, učit je vyrovnávat jednostrannou pracovní zátěž a nedostatek pohybu. Důraz se klade na to, aby žáci získali kladný vztah k pohybovým a sportovním aktivitám a aby chápali jejich význam pro zdraví. Tato oblast se realizuje v předmětu tělesná výchova, formou sportovních kurzů a dalších sportovních aktivit organizovaných školou. Vzdělávání pro zdraví zahrnuje také učivo týkající se péče o zdraví. Žáci se učí rozumět tomu, jak na jejich zdraví působí výživa, životospráva, stres a další faktory prostředí. Důraz se klade na výchovu proti závislostem, zejména na alkoholu, tabákových výrobcích, drogách, proti médii vnucovanému ideálu tělesné krásy a na výchovu k odpovědnému přístupu k sexu. Tato oblast se realizuje v předmětech ekologie a občanský základ. Malba a ostatní odborné obsahové okruhy Obsahový okruh malířství v návaznosti na učivo uměleckohistorické a výtvarné přípravy, společně s učivem pracovní a technologické přípravy poskytuje znalosti o historických i současných trendech v oblasti výtvarné tvorby, zejména malířství. Učí žáky odpovídajícímu přístupu k řešení v užité i volné tvorbě. Vede je k získání vlastního výtvarného názoru, učí je vyhledávat a využívat

9

Úvod

inspirační zdroje a aplikovat metody řešení problémů. Učí žáky využívat výtvarné a výrazové možnosti materiálů a realizačních technologických postupů. Během studia získávají základní vědomosti a dovednosti pro tvorbu vlastních výtvarných návrhů, při respektování obsahových, výtvarných, technologických a ekonomických hledisek realizace. Žáci jsou vedeni k samostatnosti při analýze zadaných úkolů, používání osvědčených i individuálních postupů při řešení problémů a ke schopnosti obhájit zvolené řešení. Jsou vedeni k tomu, aby usilovali o odpovídající provedení práce v souladu s výtvarným záměrem a vysokými nároky na úroveň výsledného zpracování. Učí se pracovat v souladu s bezpečnostními předpisy z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Učivo rozvíjí u žáků kreativitu, přehled o historických i soudobých možností vyjadřovacích prostředků, technologií, materiálů a postupů a dále je motivuje k využívání dostupných zdrojů pro získávání informací v oblasti výtvarných umění.

2.7. Začlenění průřezových témat Průřezové téma představuje významnou oblast vzdělávání, která prostupuje celým vzdělávacím programem a ve které se odráží i celkové klima školy. V ŠVP Užitá malba jsou zařazena čtyři průřezová témata: Občan v demokratické společnosti Výchova k demokratickému občanství prostupuje celým ŠVP i děním ve škole, protože jejím základním cílem je pozitivně působit na postoje a hodnotovou orientaci mládeže. Předpokladem úspěšnosti je jednotné působení všech pracovníků školy na žáky, protože každý pracovník školy se svým osobním postojem či reakcí na konkrétní problémy a situace podílí na výsledku procesu a spoluvytváří celkové klima školy. Za priority při naplňování průřezového tématu Občan v demokratické společnosti považujeme: • informovanost a kritické myšlení, • aktivní toleranci, • slušnost, zdvořilost, • sledování nejen osobních, ale i veřejných zájmů – účast na životě společnosti, • ochranu hodnot. Jsou zařazeny do vhodných tematických celků všech předmětů ve všech ročnících včetně praxe, budou součástí jednání v rámci třídnických hodin i studentské rady, dále součástí akcí organizovaných metodikem prevence sociálně-patologických jevů, výchovným poradcem i akcí mimo školu. Stanovená témata vzdělávání pro výchovu k občanství, což jsou • osobnostní a sociální výchova, jednání, komunikace, • společnost, její struktura, kultura, náboženství, • historický vývoj společnosti ( především 19. a 20. stol.), • stát, politika, politický systém, současný svět, • morální výchova, praktická etika, • právní výchova, Budou je realizovat především předměty občanský základ, dějiny výtvarné kultury, ekonomika,

10

Úvod

český jazyk a literatura a cizí jazyky. Nový prvek vzdělávání – mediální výchova (výchova k orientaci v masových médiích a kritickému přístupu) bude realizován jako součást vyučování českého jazyka a literatury, občanského základu a anglického jazyka. Pro realizaci úkolů vyplývajících z tématu využijeme všech vhodných, především aktivizujících metod a forem, např. diskuse, řízený rozhovor na aktuální témata a řešení modelových situací, písemné slohové práce (etické a morální okruhy, prosperita, hodnotová orientace), plánované exkurze (např. odborné exkurze v tuzemsku i zahraničí), besedy a setkání (se zástupci státní správy a samosprávy, vysokých škol a podniků), účast žáků na výstavách a kulturních akcích (výtvarné expozice, plenéry). k posílení hodnotového žebříčku přispívá nabídka představení v brněnských divadlech i nabídka filmových cyklů pro středoškoláky. Vyhodnocení výsledků odborné praxe zohlední např. i samostatnost, iniciativnost, schopnost řešit problémy. Při dnech otevřených dveří prezentují žáci školu, jsou aktivní, učí se jednat s dospělými. Tyto akce přispívají i k rozvoji klíčových kompetencí. K podpoře výchovy k demokracii a demokratickému občanství využijeme v 1. a 2. ročnících projektové vyučování. Člověk a svět práce Základním cílem průřezového tématu Člověk a svět práce je příprava takového absolventa, který má nejen určitý odborný profil, ale který se díky němu dokáže úspěšně prosadit na trhu práce i v životě. Žáky vedeme k zodpovědnosti za vlastní život, motivujeme je k aktivnímu pracovnímu životu s důrazem na význam vzdělání. Orientujeme je ve světě práce jako celku a seznamujeme je s alternativami možnosti uplatnění po absolvování studovaného oboru. Přínosem jsou i kontakty se zaměstnavateli z praxe, jako například majiteli, ekonomy nebo poradci firem. Žáky učíme vyhledávat informace o vzdělávání, nabídce a profesních příležitostech, písemně i verbálně formulovat svá očekávání a své priority. Učivo průřezového tématu Člověk a svět práce je začleněno v těchto předmětech: ekonomika, občanský základ, český jazyk a literatura, ekologie, navrhování, praktická cvičení. Nedílnou součástí je i spolupráce žáků, učitelů a výchovného poradce. Ten zejména pomáhá vyhodnotit získané informace a na jejich základě se odpovědně rozhodnout. Pro tuto oblast vzdělávání mají významnou roli projektové úkoly, které žáci řeší v pracovních týmech. Odborná praxe žáků v reálných podmínkách, realizace zakázek ve škole, exkurze v zaměstnavatelských organizacích, které jsou typické pro příslušnou oblast uplatnění absolventů, kariérové poradenství výchovného poradce a spolupráce s Úřadem práce pomohou při vstupu na trh práce a při uplatnění pracovních práv. Člověk a životní prostředí Průřezové téma Člověk a životní prostředí přispívá k tomu, aby naši absolventi uměli poznávat svět a lépe mu rozuměli (rozuměli přírodním zákonům, přírodním jevům a procesům, uvědomovali si odpovědnost člověka za uchování přírodního prostředí, orientovali se v globálních problémech lidstva, chápali zásady trvale udržitelného rozvoje a aktivně přispívali k jejich uplatňování, kladli si otázky týkající se existence a života člověka a organismů žijících na naší planetě, diskutovali o nich a zaujímali k nim vlastní postoj, hodnotili sociální chování, své i druhých lidí, osvojovali si technologické metody a pracovní postupy šetrné k životnímu prostředí), zapojovali se do ochrany a zlepšování životního prostředí, uměli pracovat s informacemi, jednali hospodárně a dbali na bezpečnost práce a ochranu zdraví při práci. Téma Člověk a životní prostředí integruje poznatky a dovednosti začleněné v různých předmětech.

11

Úvod

Jedná se především o předměty ekologie, chemie, občanský základ, výtvarná příprava, navrhování a technologie. Mimo to se o environmentálních problémech diskutuje i v ostatních předmětech v návaznosti na probírané učivo. Mezi hlavní obsahové okruhy tématu Člověk a životní prostředí patří základní biologické poznatky, základy obecné ekologie, ekologie člověka, životní prostředí člověka, ochrana přírody, prostředí a krajiny a ekologické aspekty pracovní činnosti. Environmentální výchova je rovněž aplikovaná dalšími aktivitami, jako je snaha o separaci odpadů a účast v různých ekologicky zaměřených výtvarných projektech. Cílem tématu Člověk a životní prostředí je vychovat jedince, který je schopen svou činností přispívat k zlepšení životního prostředí a jednat v zásadách trvale udržitelného rozvoje. Informační a komunikační technologie Průřezové téma Informační a komunikační technologie (IKT) ve vzdělávacím procesu prostupuje všemi vzdělávacími předměty, které využívají prostředků IKT pro svoji činnost. Využívání nových technologií podmiňuje budoucí úspěšnou integraci žáků do společnosti a jejich uplatnění na trhu práce. Základním cílem vzdělávání je praktické a efektivní využívání prostředků IKT v běžném životě a ve studiu. Prioritami ve vzdělávacím procesu IKT jsou: • schopnost pracovat s počítačem, • schopnost používat běžné aplikace, • schopnost učit se používat nové i odborné aplikace, • komunikace e-mailovou poštou, • schopnost získávat informace na internetu, • schopnost pracovat s informacemi, • schopnost prezentování a publikování svých názorů a výsledků na internetu. Výše uvedené kompetence žáci získávají výukou samotného předmětu informační a komunikační technologie. Jednotlivé složky IKT rozvíjejí znalosti v oblasti hardwarového a softwarového vybavení moderních počítačů. Po absolvování tohoto předmětu jsou žáci schopni využívat textové editory pro písemný styk s okolním světem, vytvářet tabulky a grafy v tabulkových procesorech, vytvářet obrázky, pracovat s fotografiemi a videem, tvořit prezentace a publikovat na webových stránkách. Žáci zvládají internetovou komunikaci, umějí se orientovat na webových stránkách, využívají komunikační programy a ovládají práci s poštou. Všechny výše uvedené kompetence umožňují integrální začlenění do společnosti, poskytují nezbytná východiska pro práci v ostatních předmětech – zpracování dat, vyhodnocení výsledků, vyhledávání informací na internetu, zjišťování alternativních forem řešení určitých problémů. Výuka IKT orientuje žáky na samostatnou práci, rozvíjí jejich logické myšlení, orientuje je na práci s novými technologiemi a vytváří u nich pozitivní vztah k učení. Ve výuce IKT využijeme také aktivizujících metod výuky (problémová metoda, vypracovávání projektů, využití didaktických her). Schopnost využívat IKT představuje důležitou součást dnes již základních kompetencí všech pracovníků bez ohledu na obor činnosti, kterou daný jedinec vykonává. Z tohoto důvodu je výuka IKT interdisciplinární záležitostí prostupující všeobecně vzdělávacími i odbornými předměty. Ve všeobecně vzdělávacích předmětech výuka IKT vhodně doplňuje klasickou formu výuky o nadstavbovou část (vyhledávání informací o umělcích, o událostech ve světě, zpracovávání poznatků, využívání multimediálních výukových programů pro výuku cizích jazyků, komunikace

12

Úvod

s uměleckými školami apod.). V přírodovědných a odborných předmětech poskytuje IKT nejen nezbytné znalosti a dovednosti pro zpracovávání vizualizací návrhů, klauzurních a maturitních prací, ale také umožňuje získávat informace a tvořivě pracovat s informacemi z nejrozmanitějších oblastí umění a výtvarné tvorby. Na základě těchto poznatků jsou žáci schopni efektivně pracovat s moderní technikou, a tím jsou i lépe připraveni na svou profesní dráhu.

2.8. Organizace výuky Výuka žáků probíhá jednak v kmenových učebnách (běžné frontální vyučování), jednak v učebnách odborných ( učebna dějin výtvarné kultury, počítačové učebny, kmenové učebny – ateliéry v rámci oboru, tělocvična). Pro výuku jazyků, IKT, tělesné výchovy a v odborných předmětech se žáci dělí do skupin podle oborů a dalších kritérií. Klasická výuka je doplněna projektovou výukou, odbornou praxí a dalšími vzdělávacími aktivitami.

2.8.1. Projektová výuka Projektová výuka je postavena na tvorbě žákovských projektů. Tyto projekty vychází z teoretických a praktických znalostí žáků s cílem dále je rozvíjet a umět je uplatnit při samostatné a kolektivní práci. Projekty jsou koncipovány tak, aby byly přínosné pro budoucí občanský život (učí žáky komunikovat, spolupracovat, vyjádřit své poznatky a myšlenky) a pracovní uplatnění žáků (žáci zejména kreativně zpracovávají odborná témata související s jejich oborem). Projekty rovněž prohlubují znalosti práce žáků s informačními a komunikačními technologiemi. Zadávané projekty vycházejí ze zadání odborných výukových úkolů, zadání klauzurních prací. Název projektu:

Odborná exkurze Charakteristika projektu: Projekt zasahuje do průřezových témat „Člověk a životní prostředí“ a „Občan v demokratické společnosti“ Prolíná také předměty: technologie, navrhování, občanská nauka, základy ekologie. Rozvíjí schopnost komunikace, kompetence řešit problémové situace a nacházet nové přístupy k řešení problému, umožňuje společný prožitek a vzájemnou zodpovědnost. Základem projektu je týmová spolupráce, tvořivé řešení problému, vedení a motivace účastníků. Pomáhá žákům ke stmelení kolektivu, objevování přirozených rolí a svého místa ve skupině, posílení sebedůvěry a předcházení společensky nežádoucím jevům – zejména šikaně. Součástí projektu je i historicko-poznávací cíl navštíveného sektoru. Počet zúčastněných žáků: Projekt je určen pro obor: Užitá malba Ročník: 1 a 3 Počet zúčastněných žáku: cca 40

13

Úvod

Realizace cílů klíčových dovedností : ── vlastní aktivity a kreativita žáků ── využití informačních technologií a práce s informacemi ── řešení problému a problémových situací ── návaznost na ostatní předměty: technologie, občanská nauka, navrhování Osnova činností vykonávaných v rámci projektu Průběžná osnova činností : ── žáci utvoří pracovní tým a navrhnou trasu exkurze ── žáci si rozdělí činnosti spojené s přípravou exkurze ── připraví časový harmonogram ── vyhledají kontakty a vhodné informační zdroje ── vyberou konkrétní informace dostupné z veřejných zdrojů (otevírací doby historických a kulturních památek, ubytovací kapacity, dopravní možnosti, ...) ── navrhnou časovou realizaci akce, včetně ekonomických propočtů ── rozdělí si úkoly během realizace (kameraman, fotograf, novinář, sběratel, ...) ── realizují akci „odborná exkurze“ ── vypracují souhrnnou zprávu o průběhu ── vyhodnotí získané poznatky a dovednosti ── navrhnou vhodné formy prezentace projektu ── zhodnotí projekt jako celek Časové a organizační zajištění projektu: září: stanovení rozsahu učiva, určení cílů projektu a vytvoření pracovní skupiny

– seznámí se s výsledky předchozích ročníků

říjen–duben: stanovení trasy exkurze, podniky, historické a kulturní památky, ubytování, doprava červen:

sumarizace výsledku (foto, videa, vzorky, katalogy,...) publikování výsledku a hodnocení projektu.

Formy práce žáků: ── týmová práce ── individuální zpracování dílčích úkolů ── skupinové diskuse ── konzultace s pedagogy Formy a metody práce užívané v projektu: ── týmový návrh obsahu a cíle projektu ── individuální zpracování aktivit

14

Úvod

── týmový způsob publikace a hodnocení projektu ── sběr informací z veřejných zdrojů ── neveřejné zpracování podkladů do dílčích návrhů a závěrů ── výběr získaných poznatků ke zveřejnění Hodnocení práce žáků: Hodnocení práce jednotlivců v projektovém týmu probíhá kolektivně v diskusi, formou sebehodnocení. Sebehodnocení probíhá v rámci skupiny. Hodnocení je rozděleno na průběžné a konečné. Průběžné hodnocení je prováděno vyučujícím po každém úkolu, který je dokončen. Důraz je kladen na zpětnou vazbu. Závěrečná známka z projektu – je nezbytnou součástí hodnocení žáka Klasifikace : Bude použita slovní klasifikace. Klasifikace bude součásti běžného hodnocení. Název projektu:

Poznávací zájezd Vzdělávací program: Určen pro všechny obory v rámci předmětů Dějiny výtvarné kultury a Moderní umění Ročníky: 2. – Praha 3. – Itálie 4. – Paříž, Vídeň Realizace cílů klíčových dovedností: ── vlastní aktivity a kreativita žáků při přípravě zájezdu ── komunikativní dovednosti v cizím jazyce (u zahraničních exkurzí) ── využití informační technologie a práce s informacemi ── řešení problémů a problémových akcí ── průřezové téma: dějiny výtvarné kultury, anglický/německý jazyk Průběžná osnova činností: ── žáci utvoří pracovní tým, diskutují obsah projektu (v návaznosti na cílová města určí nejvýznamnější architektonické, sochařské a malířské památky) ── žáci si rozdělí činnosti a odpovědnosti spojené s přípravou, realizací a hodnocením projektu ── uspořádají přehled vhodných informačních zdrojů ── vyberou konkrétní informace dostupné z veřejných zdrojů (internet, otevírací doby galerií, muzeí a jednotlivých stavebních památek) ── navrhnou časové realizace akce, včetně ekonomických propočtů ── po realizaci exkurze vypracují souhrnnou zprávu, vyhodnotí získané poznatky a dovednosti, navrhnou vhodné formy prezentace projektu

15

Úvod

Formy a metody práce užívané v projektu ── týmový návrh obsahu a cílů projektu ── individuální zpracování aktivit ── týmový uzpůsob publikace a hodnocení projektu ── sběr informací z veřejných zdrojů, schopnost rozpoznat kvalitní zdroje ── výběr získaných poznatků ke zveřejnění Hodnocení práce žáků v projektu – učitel – vedoucí projektu zhodnotí podle celkového výstupu a organizace projektu podíl jednotlivých účastníků projektu

2.8.2. Odborná praxe Pro žáky oboru Užitá malba organizuje škola povinnou týdenní praxi v celkové délce 2 týdnů (během studia). Vztahy mezi školou a organizací, v níž je praxe uskutečněna je zajištěna Smlouvou o spolupráci při zabezpečení provozní praxe. Smlouvu předloží škola a poskytuje ji organizaci k odsouhlasení a podpisu. O průběhu praxe si vedou žáci záznamy. Zde dokumentují průběh praxe, výčet vlastních činností a ostatní podstatné skutečnosti s kterými se seznámili. Na základě těchto záznamů žáci vypracují zprávu a odevzdají v elektronické podobě do sedmi dnů po ukončení praxe. Výsledky praxe jsou hodnoceny v rámci odborných předmětů. Praxe je rozdělena do dvou týdenních bloků, ve druhém a třetím ročníku studia.

2.8.3. Další vzdělávací aktivity Výstavy: účast na výstavách studentských prací. Výstavy klauzurních a maturitních prací v rámci pravidelných dnů otevřených dveří na škole. Kariérové poradenství: úřad práce, veletrh VŠ Gaudeamus, dny otevřených dveří VŠ, besedy s akademickými funkcionáři a zástupci podniků. Exkurze: umělecko-historická exkurze Praha. Odborná exkurze je pravidelně pořádána pro 1. a 3. ročník. Kulturní akce: pravidelné návštěvy výstav, vzdělávacích programů zaměřených na umění, filmová a divadelní představení probíhají v rámci výuky i mimo ni. Prezentační akce: žáci prezentují školu na veletrzích vzdělávání, na dnech otevřených dveří naší školy Prevence sociálních a patologických jevů: účast na besedách a přednáškách (témata přednášek se přizpůsobují požadavkům školy, případně samotných studentů), testy sociálního klimatu třídy a školy. Sportovní aktivity: v rámci ŠVP mají žáci možnost zúčastnit se v prvním ročníku lyžařského výchovně vzdělávacího zájezdu (LVVZ), škola pořádá turnaje v různých sportovních disciplínách, k dispozici žákům je posilovna, pingpongové stoly Zahraniční poznávací zájezdy: Itálie – 3.ročník, Paříž – 4.ročník, vícedenní zájezdy za architekturou, uměním a kulturou

16

Úvod

2.8.4. Charakteristika spolupráce se sociálními partnery při realizaci ŠVP Obor Užitá malba na SŠUD v Brně předpokládá v rámci odborné praxe žáků oboru spolupráci s galeriemi, muzei, vzdělávacími a kulturními institucemi, s místními úřady. V rámci města Brna půjde zejména o Moravskou galerii v Brně, Dům umění města Brna, Moravské zemské muzeum, Muzeum města Brna, Kulturní a informační centrum města Brna, soukromé galerie (např. Galerie Ars, Wannieck gallery) a dále např. o knihovny a divadla. V těchto institucích půjde zejména o podílení se na organizaci, propagaci a realizaci výstav a projektů a aktivní účast na animačních programech (zprostředkování výstav). Dalším okruhem spolupráce by měla být praxe v propagačních studiích, dílnách a ateliérech restaurátorů, konzervátorů a umělců (zejména malířů, jevištních výtvarníků, ilustrátorů, fotografů apod), případně architektů. K okruhu dalších případných aktivit může patřit také účast (asistenství) na vzdělávacích a alternativně vzdělávacích projektech ve školství a mimoškolních aktivitách (uměleckovýchovná činnost, kulturněvýchovná činnost, ekologická výchova, tvorba prostředí atp.). V této části půjde o spolupráci se vzdělávacími institucemi, zejména mimoškolními (např. Lipka, Rozmarýnek atd.). Realizaci odborné praxe dané RVP oboru vyžaduje aktivní zapojení žáků při její přípravě, zejména v konkrétním kontaktu s profesními odborníky, odb. pracovišti a institucemi, zejména v místě bydliště a v místě školy.

2.9.1 Hodnocení žáků a diagnostika Hodnocení žáků na SŠUD Brno se řídí platným klasifikačním řádem se kterým jsou seznámeni žáci i pedagogičtí pracovníci. Diagnostika je součástí odborného vzdělání a vzdělávání pedagogů školy a je průběžně používána při metodách výuky i k hodnocení výsledků vzdělávání.

2.9.2 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žákem se speciálními vzdělávacími potřebami je osoba: • se zdravotním postižením (tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, souběžné postižení více vadami, autismus a vývojové poruchy učení nebo chování) • se zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc nebo lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení a chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání) • se sociálním znevýhodněním, jež je způsobeno: • rodinným prostředím s nízkým sociálně kulturním postavením • ohrožením sociálně patologickými jevy • postavením azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zohledňováni v rámci výuky odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů. Tyto případy jsou projednány na základě doporučení PPP na pedagogické poradě a ve spolupráci s rodiči žáků a výchovným poradcem jsou jim vytvářeny podmínky podle individuálních potřeb. Výchovný poradce si vede evidenci těchto žáků, spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou a informuje průběžně o případných změnách jejich stavu. Budova školy vzhledem k vertikálnímu členění a neexistenci výtahu není příliš vhodná pro žáky pohybově postižené, ale plně umožňuje vzdělávání žáků s lehčími formami tělesného postižení. Podle potřeby je těmto žákům možno udělit individuální vzdělávací plán s možností upravených zkoušek a přizpůsobit tak výuku lépe jejich možnostem.

17

Úvod

Dále může škola v práci s těmito žáky nabídnout: • další vzdělávání učitelů v oblasti metodiky práce s žáky především s poruchami dyslexie, dysgrafie, dysortografie, LMD a jinými druhy psychického i fyzického postižení • citlivý a taktní přístup ze strany všech pedagogických pracovníků • v mimořádných případech individuální vzdělávací plán • individuální přístup (konzultace, volba specifických metod práce, respektování individuality a potřeb žáka) • možnost vypracování písemných prací na počítači V případě výuky žáků se sociálním znevýhodněním: • těmto žákům je možno poskytnout na základě žádosti schválené ředitelem školy půjčení učebnic ze školní knihovny a případně zapůjčit také výtvarné potřeby. Dále mohou obdržet příspěvek na vzdělávací akce poskytnutý z Občanského sdružení ŠUŘKA • žákům – cizincům je v případě jejich jazykového znevýhodnění věnována individuální péče, kterou koordinuje třídní učitel ve spolupráci s výchovným poradcem

2.9.3 Zabezpečení žáků mimořádně nadaných Na SŠUD Brno jsou téměř výhradně žáci mimořádně výtvarně nadaní, kteří prošli sítem talentové zkoušky. V průběhu výuky na škole se talent těchto žáků dále trvale rozvíjí. V rámci vzdělávání je kladen důraz na: • prosazování individuálního přístupu k těmto žákům • využívání možnosti individuálních konzultací • poskytování možnosti zahraničních stáží • pokud se jedná o žáky, kteří již ukončili vzdělávání na jiné střední škole, tak je jim uznáno předchozí dosažené vzdělání a navštěvují pouze odborné předměty Pro mimořádně nadané v ostatních oblastech vzdělávání umožňuje škola tyto možnosti dalšího rozvoje: • rychlejší postup v rámci předmětu (pro daný předmět bude vypracován individuální vzdělávací plán – nutné doporučení PPP) • umožnění vzdělávání dle vlastního tempa, rozšíření učiva, změna jeho náročnosti a zajímavosti • povolení vyšší absence ve vybraných vyučovacích předmětech při řádném splnění všech studijních povinností • možnosti účasti v olympiádách, SOČ a dalších soutěžích • nabídka povinně volitelných předmětů již v nižším ročníku • v případě nutnosti pomoc při začleňování do kolektivu třídy • spolupráce mezi učiteli, kteří žáka vyučují a jejich další vzdělávání v metodice práce s těmito žáky

18

Úvod

3. Učební plán, přehled využití týdnů ve školním roce Kód a název oboru:


Zaměření: Malířství Stupeň vzdělání: střední vzdělání s maturitní zkouškou Délka a forma studia:


Typ školy:

státní škola

Ředitel:


Kontakty:


telefon: 543 421 360

fax:



Platnost ŠVP:

od 1. 9. 2010

Kategorie a názvy vyučovacích předmětů

543 421 363

Počet týdenních vyučovacích hodin 1. ročník

2.ročník

3.ročník

4.ročník

Celkem

Český jazyk a literatura

3

3

3

3

12

Anglický jazyk (Německý jazyk)

3

3

3

4

13

Občanský základ

0

1

2

1

4

Fyzika

2

0

0

0

2

Chemie

2

0

0

0

2

Ekologie

0

1

0

0

1

Matematika

2

2

0

0

4

Tělesná výchova

2

2

2

2

8

Informační a komunikační technologie

2

2

0

0

4

Ekonomika

0

0

1

2

3

Dějiny výtvarné kultury

2

3

3

3

11

Výtvarná příprava

6

7

0

0

13

Písmo

0

2

0

0

2

Počítačová grafika

0

0

2

0

2

Základy fotografie

0

2

0

0

2

Technologie

2

2

2

2

8

Navrhování

0

0

8

8

16

Základní vyučovací předměty

Odborné předměty

19

Úvod Praktická cvičení

6

6

8

8

28

Figurální kreslení

2

3

3

3

11

Dějiny moderního umění

0

0

2

0

2

Animace

0

0

0

2*

2*

Matematika

0

0

0

2*

2*


0

0

0

2*

2*

Týdenní počet hodin

34

39

39

38

150

Volitelné předměty

* Z nabízených volitelných předmětů si žák vybírá na konci třetího ročníku jeden podle svého maturitního zaměření a tento pak studuje ve čtvrtém ročníku.

Přehled využití týdnů ve školním roce (září–červen) Pro obor Užitá malba Činnost

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

Vyučování dle rozpisu učiva

32

32

32

28

Lyžařský výcvikový kurz

1

-

-

-

Odborná praxe

-

1

1

-

Exkurze, plenér

-

1

1

1

Maturitní zkouška

-

-

-

3

Časová rezerva

7

6

6

4

Celkem týdnů

40

40

40

37

Poznámky k učebnímu plánu: Do ŠVP je zařazena praxe ve 2. a 3. ročníku. Praxe se vykonává ve firmě dle výběru žáka nebo vedoucího oboru. V případě velkých problémů se zajištěním je možno ji vykonávat soustředěnou odbornou prací ve škole. Časová rezerva v jednotlivých ročnících viz tabulka. V 1. ročníku je zařazen v rámci tělesné výchovy lyžařský výcvikový kurz v trvání jednoho týdne. Ve 2. ročníku je zařazena výtvarná práce v plenéru v trvání jednoho týdne. Ve 3. a 4. ročníku se koná zahraniční exkurze v rámci předmětu dějiny výtvarné kultury. Ve čtvrtém ročníku si žák vybírá seminář z nabídky volitelných předmětů dle svého maturitního zaměření. Žáci mají v odborných předmětech převážně bloky soustředěné výtvarné práce, pokud to vyžaduje zaměření předmětu při dodržení zákonných předpisů.

20


Učební osnova předmětu ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

Délka a forma vzdělávání: 4 roky, denní forma Celkový počet hodin týdně za celou dobu vzdělávání: 12 Platnost: od 1. 9. 2015

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Český jazyk a literatura je základem všeobecného vzdělávání, neboť rozvíjí většinu schopností a dovedností, které žákům umožňují zvládat ostatní vyučovací předměty. Předmět český jazyk přispívá ke kultivaci mluvní a psané podoby jazyka žáků a vede je ke správnému užívání gramatických pravidel. Obecným cílem předmětu je, aby žáci pochopili význam smyslu kultivované komunikace a rozvíjeli svoji komunikační kompetenci v profesním i osobním životě, dokázali obhájit svoje názory. Žák v průběhu studia rozvíjí schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně, slohově vhodně a pohotově v projevech ústních i písemných. Literární výchova je předmětem všeobecně vzdělávacím s výraznou esteticko-výchovnou funkcí, která tak propojuje slovesnou kulturu s ostatními druhy umění. V průběhu studia žák získává základní přehled o vývoji české a světové literatury, dokáže interpretovat umělecký text na pozadí historických a společenských souvislostí. Porozumění vybraným literárním dílům přispívá také k utváření názorů, postojů, vkusu a mravního profilu žáka, celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život a přispívá k výchově ke čtenářství. Charakteristika učiva: Vzdělávací obsah předmětu má komplexní charakter, ale pro přehlednost je ve čtyřech ročnících výuka rozdělena na literární výchovu a jazykovou, komunikační a slohovou výchovu. Ve všech složkách předmětu se žák postupně učí pracovat s náročnými texty odbornými i uměleckými, poznává bohatství mateřského jazyka a předmět se stává i prostředkem esteticko-výchovného působení. V českém jazyce je v prvním a ve druhém ročníku kladen důraz především na zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností; práci s textem, získávání informací a vedení ke kritickému čtení pak převažuje ve třetím a čtvrtém ročníku. Po celou dobu studia je věnována maximální pozornost komunikační a slohové výchově, která vede k vytvoření, získání a upevnění vhodných komunikačních strategií a stylistických dovedností. Český jazyk a literatura má úzkou mezipředmětovou vazbu na občanskou výchovu a dějiny výtvarné kultury; učivo z lingvistiky je dále využito i při výuce cizích jazyků.

21


Směřování výuky v oblasti citů, postojů, hodnot a preferencí: Vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci: ── měli pozitivní vztah k mateřskému jazyku; ── vyjadřovali se vždy uvážlivě vzhledem k situaci, lidem a k účelu projevu; ── svým projevem neuráželi jiné lidí a byli kriticky tolerantní; ── chápali význam kultury osobního projevu pro společenské a pracovní uplatnění; ── aktivně získávali a kriticky hodnotili informace z různých zdrojů a dokázali je vhodně a citlivě využívat. Strategie výuky Výuka má být motivující, má vzbuzovat zájem o předmět, proto škola bude alternativně zařazovat multimediální výukové programy a různé aktivizující metody. Přesto základní metodou zůstává práce žáků s verbálním textem, která teoreticky i prakticky prohlubuje jazykové znalosti a kultivuje metodou psané i mluvené komunikace jazykový projev žáka. Vedle tradičních metod budou využívány také rozhovory na aktuální témata, diskuse, sebehodnocení, testy. Literárněestetické cítění bude kultivováno návštěvou filmových a divadelních představení, výstav a exkurzí do nejrůznějších kulturních institucí (knihoven, galerií a muzeí). Žáci se specifickými poruchami učení budou zohledňovány dle individuálních potřeb a platné směrnice MŠMT. Hodnocení výsledků žáků Vychází z platného klasifikačního řádu, hodnocení je podle platné klasifikační stupnice a provádí se v kombinaci s ústním hodnocením i sebehodnocením. V českém jazyce se hodnotí zejména schopnost žáka aplikovat gramatická pravidla včetně pravidel ortografických v projevech mluvených a psaných, dále pak stylistická obratnost a kultivovanost jeho projevu. V literární výchově bude kladen důraz na schopnost žáků nacházet v uměleckých dílech estetické hodnoty, porozumět sdělení obsaženému v uměleckých dílech i ve snaze je interpretovat a především pak celkový zájem žáků o čtenářství. Způsobem hodnocení budou běžné učitelské didaktické testy, slohová cvičení (ústní i písemná), kritické čtení včetně následné aplikace. Častá bude práce s texty různého obsahu s důrazem na porozumění. Výsledná známka bude mít motivační charakter, proto nebude stanovena aritmetickým průměrem, ale při hodnocení se bude přihlížet k aktivitě žáka v hodině, plnění povinností a jeho snaze se v předmětu zlepšovat. Žáci budou - dle možností - zapojováni do soutěží a projektů, nejlepší práce budou pravidelně zveřejňovány. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a aplikaci průřezových témat Český jazyk a literatura rozvíjí především kompetenci k učení, snaží se dosáhnout toho, aby žáci měli pozitivní vztah k učení a vzdělávání a tvořivě uplatňovali různé způsoby práce s textem; byli čtenářsky gramotní. Měli by též s porozuměním poslouchat mluvené projevy a umět si pořizovat poznámky. V komunikativní kompetenci je důraz kladem na to, aby se vyjadřovali přiměřeně účelu jednání a své myšlenky a postoje srozumitelně a souvisle formulovali. Všechny tyto získané kompetence směřují k lepšímu pracovnímu uplatnění.

22


Uplatnění průřezových témat: ── občan v demokratické společnosti (dovedou se orientovat v mediálních obsazích, kriticky je hodnotí, ale i respektují názory druhých); ── člověk a svět práce (identifikuje a formuluje vlastní priority, dokáže pracovat s informacemi a prokáže solidní verbální komunikaci při důležitých jednáních); ── informační a komunikační technologie (písemná i verbální sebeprezentace při vstupu na trh práce, sestavování žádosti o zaměstnání a odpovědí na inzeráty, psaní profesních životopisů, průvodních dopisů, jednání s potenciálními zaměstnavateli, přijímací pohovory…).

23


Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 1. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodin Výsledky vzdělávání a kompetence

Tematické celky

Žák: ── samostatně zjišťuje potřebné informace z potřebných zdrojů; ── používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů; ── rozlišuje spisovný jazyk; ── vysvětlí pojem jazyk a řeč; ── objasní vztah myšlení a jazyka; ── volí prostředky adekvátní komunikační situaci; ── řídí se zásadami správné výslovnosti; ── na samostatných mluvních cvičeních prakticky dokáže znalost zásad správné výslovnosti; ── vhodně využívá zvukové prostředky řeči; ── prokáže na písemném projevu znalost zásad českého pravopisu; ── pracuje s normativními příručkami českého jazyka, především se slovníky a s PČP; ── ovládá rozvrstvení slovní zásoby, používá vhodně jazykové prostředky spisovné a nespisovné; ── nahradí běžné cizí slovo českým ekvivalentem; ── v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich slohotvorného rozvrstvení a v závislosti na komunikační situaci; ── pořizuje z textu výpisky a výtah, dělá si krátké poznámky z mluveného projevu, dokáže sestavit osnovu; ── sestaví jednoduché útvary - inzerát, pozvánku, zprávu, oznámení, prosté vypravování, jednoduchý popis, osobní dopis; ── přednese krátký připravený projev; ── rozpozná nevhodné užívání parazitních výrazů;

JAZYK A KOMUNIKACE Informatická výchova ── knihovny a jejich služby ── noviny, časopisy a jiná periodika, internet ── techniky a druhy čtení Řeč a jazyk ── charakteristika češtiny ── jazyk a řeč, jazyková komunikace ── jazyková kultura ── kultura mluveného projevu Zvuková stránka jazyka ── systém českých hlásek ── zvukové prostředky a ortoepické normy Grafická stránka jazyka ── opakování znalostí ze ZŠ ── procvičování českého pravopisu Nauka o slovní zásobě ── pojmenování a slovo ── významové vztahy mezi slovy ── vrstvy slovní zásoby

── ── ── ── ── ── ──

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA jazykové styly a slohotvorné činitele (subjektivní a objektivní) parajazykové a mimojazykové dorozumívání zvládání komunikační situace slohové rozvrstvení jazykových prostředků slohové postupy a útvary prostěsdělovací funkční styl základy řečnického funkčního stylu

24

Hodinová dotace 32

32


LITERATURA, ESTETICKÉ ── rozliší umělecký text od neuměleckého; VZDĚLÁVÁNÍ ── popíše specifické prostředky básnického Základy literární vědy jazyka; ── rozeznává základní žánry a uvede jejich ── literatura a její funkce příklady; ── jazykové, kompoziční, tematické prostředky výstavby literárního díla ── teoretické znalosti aplikuje při rozboru přečtených děl různých autorů; ── základní literární druhy a žánry ── vystihne charakteristické znaky různých Počátky psané literatury literárních textů a pozná rozdíly mezi Vývoj mimoevropských literatur nimi; Antická literatura ── vysvětlí odlišnosti v chápání literární Literatura ve středověku tvorby ve starověku, středověku Renesance a humanismus a v počátcích novověku; Baroko ── charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás; Klasicismus, osvícenství, preromantismus ── zařadí typická díla do uměleckých směrů a období; jejich text s dopomocí interpretuje; ── vyjádří s pomocí vlastní prožitky z recepce daných uměleckých děl;

25

32


2. ročník 3 hodiny týdně; celkem 96 hodin Výsledky vzdělávání a kompetence

Žák:

── orientuje se v tvaroslovném systému, zvládá třídění slov na slovní druhy; ── objasní mluvnické kategorie; ── odliší spisovné a nespisovné výrazy; ── užívá českou normu skloňování jmen i časování sloves, vysvětlí hlavní výjimky; ── najde poučení ve vhodných příručkách; ── žák prokáže na samostatném písemném projevu znalost zásad českého pravopisu; ── samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a dalšími příručkami; ── objasní rozdíl v používání spisovných a nespisovných výrazů; ── vymezí vrstvy jazyka vyznačující se nějakým specifickým příznakem; ── v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich slohového rozvrstvení, podle jejich funkce a ve vztahu k dané situaci, kontextu a adresátovi; ── uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel; ── sestaví základní projevy administrativního stylu; ── vyhotoví svůj životopis ve strukturované i nestrukturované formě; ── vytvoří jednoduchý popis prostý i odborný; ── vyhotoví návod, menu, posudek; ── vhodně používá a vytváří jednotlivé slohové postupy a základní útvary; ── samostatně vytvoří mluvní cvičení na předem zadané téma; ── umí dodržovat zdvořilost v jazykovém projevu při diskusi i normy společenského chování;

Tematické celky JAZYK A KOMUNIKACE Tvarosloví ── druhy slov ── mluvnické kategorie jmen ── mluvnické kategorie sloves ── slovní druhy ohebné a jejich tvary ── slovní druhy neohebné Grafická stránka jazyka ── hlavní principy českého pravopisu Nauka o slovní zásobě a tvoření slov ── změny a vývojové tendence ve slovní zásobě ── tvoření slov a obohacování slovní zásoby

── ── ──

── ── ── ── ── ──

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA komunikační strategie (strategie kooperační a zdvořilostní) administrativní funkční styl základní druhy administrativních písemností (inzerát a odpověď na něj, zápis z porady, pracovní hodnocení, žádost, životopis) postup popisný popis (odborný, popis postavy), popis pracovního postupu - návod charakteristika, posudek řečnický funkční styl umělecký funkční styl

26

Počet hodin 32

32


── rozliší umělecký text od neuměleckého; ── popíše specifické prostředky básnického jazyka daných období; ── zařadí typická díla do jednotlivých uměleckých směrů a příslušných historických období; ── vystihne charakteristické znaky různých literárních textů a pozná rozdíly mezi nimi; ── charakterizuje základní období literárního vývoje ve světě i u nás; ── rozeznává základní žánry a uvede jejich příklady při interpretaci děl;

LITERATURA, ESTETICKÉ VZDĚLÁVÁNÍ České národní obrození Romantismus Realismus a naturalismus Májovci Ruchovci a lumírovci Realismus a naturalismus Moderní umělecké směry 2. poloviny 19. století

27

32



Tematické celky

Žák: ── ovládá základy větné stavby; ── odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby v psaném i mluveném projevu; ── orientuje se ve výstavbě textu; ── uplatňuje znalosti ze skladby při logickém vyjadřování; ── prokáže znalost zásad českého pravopisu; ── argumentuje za pomoci normativních příruček českého jazyka;

JAZYK A KOMUNIKACE Skladba ── výpověď a věta ── větná stavba ── větné členy ── věta jednoduchá a souvětí ── nedostatky ve stavbě výpovědi Grafická stránka jazyka ── složitější jevy českého pravopisu (prohlubování znalostí)

── volí vhodné prostředky odborné terminologie, vysvětlí je, vyjadřuje se věcně správně; ── efektivně a samostatně používá různé informační zdroje - slovníky, encyklopedie, internet ── odborně se vyjadřuje o jevech svého oboru v základních útvarech odborného stylu (popis, výklad, návod); ── zaznamenává s pomocí bibliografické údaje; ── pořizuje z odborného textu výpisky a výtah; ── vypracuje anotaci; ── vysvětlí rozdíl mezi psanou a mluvenou publicistikou, zvláštnosti publicistických žánrů; ── zjišťuje potřebné informace z dostupných zdrojů, dokáže si je vybírat a přistupovat k nim kriticky; ── sestaví jednoduché zpravodajské a propagační útvary (zprávu, reportáž, pozvánku) ── má přehled o denním tisku a tisku své zájmové oblasti; ── vhodně argumentuje a obhajuje svá stanoviska; ── samostatně pořizuje poznámky z přednášek a jiných veřejných projevů; ── odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně je využívá v souladu s komunikační strategií;

── ── ── ── ── ── ── ──

── ── ── ──

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA odborný funkční styl základní vlastnosti odborného textu, principy jeho výstavby teoreticky odborné a prakticky odborné komunikáty mluvené i psané stylizace příruček, návodů práce s odborným textem publicistický funkční styl zpravodajské žánry, žánry psané a mluvené publicistiky reklama slohová charakteristika výrazových prostředků zvukových, grafických, lexikálních, morfologických a slovotvorných řečnický funkční styl prohloubení znalostí z oblasti rétoriky, komunikační strategie - adresnost, ohled na partnera monolog a dialog - využití v textu, druhy literárního dialogu

28

Počet hodin 32

32


── vystihne podstatné rysy základních period vývoje české a světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele; ── s pomocí vyhledává informace o vývoji české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; ── text daného období interpretuje a debatuje o něm; ── konkrétní literární díla klasifikuje podle základních druhů a žánrů; ── při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie;

LITERATURA, ESTETICKÁ VÝCHOVA Moderní umělecké směry 2. poloviny 19. století Česká literatura na přelomu 19. a 20. století Světová literatura v letech 1900 – 1914 Česká literatura v letech 1914 – 1938 Světová literatura v letech 1914 – 1939 Druhá světová válka a její obraz v literatuře

29

32



Žák:

── využívá znalostí zásad českého pravopisu ve svých projevech; ── bezpečně odhaluje a opravuje jazykové nedostatky a chyby; ── vysvětlí zákonitosti vývoje češtiny; ── orientuje se v soustavě evropských jazyků; ── používá adekvátní slovní zásobu včetně příslušné odborné terminologie; ── má přehled o slohových postupech uměleckého stylu a orientuje se v nich; ── vyjádří vlastními slovy obsahu textu i jeho částí a dokáže je interpretovat; ── používá klíčová slova při vyhledávání informačních pramenů; ── má přehled o knihovnách a jejich službách; ── samostatně zaznamenává bibliografické údaje ── vytvoří text, ve kterém se dokáže zamyslet nad předloženým problémem a dojde k obecnějším závěrům; ── samostatně se vyjadřuje jasně, věcně správně a srozumitelně; ── využívá emocionální stránky mluveného slova, vyjadřuje postoje negativní i pozitivní ── zvládá základní komunikační strategie, vysvětlí funkce komunikátů (apel, přesvědčování, argumentace, kontakt…); ── ovládá techniku mluveného slova, vytvoří vhodné otázky a správně na ně formuluje odpověď;

Tematické celky

Počet hodin

JAZYK A KOMUNIKACE Grafická stránka jazyka ── opakování složitějších jevů českého pravopisu Národní jazyk a jeho útvary ── historický vývoj češtiny, přehled vývoje naší jazykovědy ── vývojové tendence českého jazyka ── příbuzenství jazyků, postavení češtiny mezi ostatními evropskými jazyky

28

KOMUNIKAČNÍ A SLOHOVÁ VÝCHOVA umělecký funkční styl jazykové, kompoziční a tematické prostředky literárního díla techniky a druhy čtení (s důrazem na čtení studijní), orientace v textu, jeho rozbor z hlediska sémantiky, kompozice a stylu literatura faktu a umělecká literatura zpětná reprodukce textu, jeho transformace do jiné podoby intertextualita úvaha, esej (práce s texty, vytváření samostatných úvahových textů) řečnický funkční styl samostatná řečnická vystoupení – připravená i nepřipravená druhy řečnických projevů, uspořádání řeči, stylizace a podání projevu asertivní přístup v komunikaci

28

── ── ──

── ── ── ── ── ── ── ──

30


── vystihne podstatné rysy základních period vývoje české a světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele; ── zhodnotí význam autora daného období pro dobu, v níž tvořil i pro další generace; ── samostatně vyhledává informace o vývoji české a světové literatury v kulturních a historických souvislostech; ── text daného období interpretuje a debatuje o něm; ── při rozboru textu uplatňuje znalosti z literární teorie, informace samostatně vyhledává; ── orientuje se v nabídce kulturních institucí.

LITERATURA, ESTETICKÁ VÝCHOVA ── Druhá světová válka a její obraz v literatuře ── Česká literatura v letech 1945–1958 ── Světová literatura v letech 1945–1989 ── Česká literatura v letech 1958–1989 ── Náhled do současné literatury ── Kulturní instituce v ČR a především v brněnském regionu

31

28

Anglický jazyk

Učební osnova předmětu ANGLICKÝ JAZYK Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Vyučování cizím jazykům je nedílnou součástí všeobecného vzdělávání, doplňuje a prohlubuje systém jazykového vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty. Výuka cizího jazyka systematicky rozvíjí všeobecné a komunikativní kompetence žáka a vede ho ke schopnosti přirozeně reagovat, aktivně se účastnit témat běžné každodenní komunikace a rozšiřovat si společenský a kulturní rozhled. Všeobecné kompetence zahrnují základní znalosti obecných, kulturních, zeměpisných, hospodářských a společensko-politických reálií anglicky mluvících zemí, a to i v porovnání s reáliemi České republiky. Výuka cizího jazyka si klade dvojí cíl: komunikativní a výchovně-vzdělávací, který je realizován i v jiných předmětech. Absolvent dosáhne minimálně referenční úrovně B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky (The Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, Assessment). Požadovaná vstupní úroveň znalostí je A2, tzn. základní úroveň znalostí. Charakteristika učiva: Obsahem efektivní výuky je návazné a systematické rozvíjení a prohlubování znalostí, řečových dovedností ze základní školy. Rozvíjeny jsou následující oblasti: slovní zásoba, řečové dovednosti, gramatické struktury jazyka, tematické okruhy, reálie a poznatky o cizojazyčných zemích, porozumění vyslechnutému projevu a čtenému textu a písemný projev. Vyučující přizpůsobuje vyučovací metody a prostředky vstupním jazykovým znalostem žáka a jeho profesnímu zaměření. Učivo je koncipováno tak, aby žáci dovedli komunikovat v různých situacích každodenního osobního nebo veřejného života v projevech mluvených i psaných na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky. Výběru učiva odpovídá i výběr tematických okruhů v každém ročníku, které žákům umožňují získávat informace o světě, zejména o zemích, ve kterých je anglický jazyk úředním jazykem. Obsah tematických okruhů umožňuje žákům chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí. Vzhledem k zaměření školy je do učební osnovy zařazena terminologie jednotlivých výtvarných oborů a témata jako dějiny výtvarné kultury, historický vývoj arch. slohů, ekologie apod. Pojetí výuky: Ve výuce předmětu Anglický jazyk jsou používány metody expoziční, dialogické, diskusní, dramatické, fixační, diagnostické (písemné testy) a autodidaktické (prostřednictvím multi mediálních výukových programů). Výuka je realizována formou frontálního, skupinového, týmového, individuálního a projektového vyučování. Žák se naučí volit strategii čtení, rozumět textu, pochopit téma a hlavní myšlenky, vyhledat detailní a specifické informace, postihnout logickou strukturu textu, odhadnout významy neznámých výrazů, používat slovníky a vyhledat informace v anglickém jazyce na internetu. Žák pravidelně pracuje s překladem a v rámci sebehodnocení s Evropským jazykovým portfoliem.

32

Anglický jazyk

Hodnocení výsledků: Žáci jsou diagnostikováni písemně a ústně. Písemné zkoušky sestávají z didaktických testů, čtvrtletních souborných písemných prací, které zahrnují obvyklé jazykové kompetence, čtení a poslech s porozuměním, a strukturovaných písemných prací. Ústní zkoušení zahrnuje samostatný ústní projev a jazykovou interakci. Krátké testy (slovní zásoba, gramatické jevy apod.) jsou zařazovány dle potřeby. Žáci jsou dále hodnoceni za krátké prezentace (v rozsahu asi 10 minut), které se týkají různorodých témat a zpracování projektů. Strukturované písemné práce jsou hodnoceny na základě samostatných kritérií, jako je adekvátnost, věcná správnost, dodržení tématu a stylu, rozsah, logická uspořádanost a srozumitelnost myšlenek. u ústního zkoušení se hodnotí dodržení tématu, rozsah, srozumitelnost, přesnost, intonace, výslovnost, plynulost projevu apod. V souladu s požadavky Rady Evropy na rozvoj žákovy autonomie a přípravu na celoživotní učení, je do hodnocení výsledků v anglickém jazyce zařazeno i sebehodnocení s využitím Evropského jazykového portfolia (The European Language Portfolio), které je oficiálním evropským dokladem o tom, jak žáci ovládají cizí jazyk, skládající ze tří navzájem propojených částí: Jazykového pasu (Language Passport), Jazykového životopisu (Language Biography) a Osobní sbírky jazykových dokladů a prací (Dossier). Smyslem Evropského jazykového portfolia je více žákům zprůhlednit proces učení, umožnit jim rozvinout schopnost sebereflexe tak, aby přijali větší zodpovědnost za výsledky svého učení. Evropské jazykové portfolio vede žáky k tomu, aby shromažďovali dokumenty o své komunikativní kompetenci (certifikáty mezinárodních zkoušek, výsledky projektové práce, referáty, zprávy, formální dopisy apod.), aby se učili sami sebe hodnotit podle jednotlivých evropských měřítek vytvořených Radou Evropy ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Evropské jazykové portfolio žákům poslouží při vstupu na vysokou školu, při hledání zaměstnání nebo při jednání se zahraničními institucemi. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Stěžejní klíčové kompetence žáka jsou v anglickém jazyce rozvíjeny v rámci tematických okruhů, které se soustřeďují na oblasti každodenního života, na vztah člověka ke svému okolí, k přírodě, ke společnosti a kultuře a umění. Do výuky jsou průběžně začleňována průřezová témata a tematické okruhy související s uměleckým zaměřením školy. V rámci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti jsou obsahem tematických okruhů mezigenerační problémy, rasismus, bezdomovectví, interkulturní rozdíly, multikulturalismus, tolerance a problematika mladé generace (závislosti, rizikové skupiny atd.). Průřezové téma Člověk a životní prostředí je zahrnuto v tematickém okruhu prostředí a výtvarná kultura, umění a estetika, a ekologie. Průřezové téma Člověk a svět práce je realizováno v učivu školství, vzdělání, plánování budoucnosti a volba povolání. Průřezové téma Člověk a zdraví je probíráno v učivu zdraví a nemoc, lidské tělo a péče o něj.

33

Anglický jazyk

2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva – začátečníci 1. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── vytvoří jednoduché věty s pomocí slovesa „být“ a „mít“

Mluvnice 1. Sloveso „být“ a „mít“

4

── rozliší a používá osobní, přivlastňovací, tázací a ukazovací zájmena

2. Zájmena ── osobní ── přivlastňovací ── tázací ── ukazovací zájmena

4

── vyjádří, že něco někomu patří ── rozumí rozdílu mezi přivlastňováním pomocí přivlastňovacího s a of ── rozliší přivlastňovací pád podstatných jmen v množném a jednotném čísle

3. Přivlastňování ── přivlastňování pomocí přivlastňovacího s ── přivlastňování pomocí of

5

── rozliší množné a jednotné číslo podstatných jmen ── rozumí pravidelnému a nepravidelnému tvoření množného čísla podstatných jmen

4. Množné číslo podstatných jmen ── pravidelné množné číslo ── nepravidelné množné číslo

3

── rozliší nutnost použití určitého a neurčitého členu ── správně používá základní fráze, ve kterých se před podstatným jménem nepoužívá člen

5. Členy ── člen neurčitý ── člen určitý ── bezčlennost

6

── ── ── ──

používá přítomný prostý čas správně tvoří otázku a zápor používá –s ve třetí osobě zeptá se na základní osobní údaje a na podobné otázky odpoví ── krátce souvisle pohovoří o opakujících se denních činnostech ── používá frekvenční příslovce ── vyjádří oznamovací a rozkazovací slovesný způsob

6. Přítomný čas ── tvoření přítomného času, třetí osoba jednotného čísla ── otázky v přítomném čase prostém ── zápor v přítomném čase prostém ── pravidla pravopisu při přidávání koncovky –s ve třetí osobě jednotného čísla ── frekvenční příslovce ── rozkazovací způsob ── krátká odpověď

8

── používá vazbu „there is“ „there are“ při popisu obrázku ── vytvoří otázku a zápor

7. vazba “there is” / ”there are”

3

34

Počet hodin

Anglický jazyk

── vytvoří věty v přítomném čase průběhovém ── odliší přítomný čas průběhový a přítomný čas prostý ── popíše, co právě teď dělá

8. přítomný čas průběhový ── tvoření přítomného času průběhového ── otázka v přítomném čase průběhovém ── zápor přítomného času průběhového ── pravidla pravopisu při přidávání koncovky –ing ── krátká odpověď

7

── používá modální slovesa ── zeptá se spolužáků, co umí, musí ── správně používá slovesa „must“ a „have to“

9. Modální slovesa ── sloveso „moci“ / „nemoci“ ── sloveso „muset“ (have to x must)

3

── dokáže stupňovat přídavná jména a srovnávat

10. Stupňování přídavných jmen

3

── vyjádří svá přání ── rozliší rozdíl mezi „like“ a „would like“

11. Vyjádření „rád bych“ / „chtěl bych“

2

── používá věty v minulém čase ── stručně popíše, co dělal včera, minulý rok ── zeptá se spolužáka, co dělal včera, minulý týden…

12. Minulý čas ── minulý čas sloves „být“ a „moci“, ── minulý čas pravidelných sloves – kladné věty ── minulý čas nepravidelných sloves ── zápor a otázka v minulém čase

6

── ── ── ──

představí stručně sebe a svého spolužáka rozumí jednoduchým otázkám tvoří jednoduché otázky napíše email, ve kterém se představí

Tématické okruhy: Představení se ── představení sebe ── představení spolužáka ── jednoduché interview

4

── ── ── ──

popíše svůj běžný den a víkend tvoří otázky v přítomné prostém čase používá vhodnou slovní zásobu vytvoří jednoduchý dotazník, ve kterém zjistí, jak často jeho spolužáci vykonávají určitou činnost

Denní činnosti ── popis běžného dne ── popis víkendu

5

Rodina ── popis rodiny ── co kdo dělá ── co kdo dělá v tomto okamžiku

5

── používá slovní zásobu k tématu rodina ── popíše členy rodiny (charakter, vzhled) ── tvoří věty v přítomném prostém a přítomném průběhovém čase ── napíše kamarádovi a popíše svoji rodinu

35

Anglický jazyk

Sport a koníčky

5

── popíše předložený obrázek ── vymyslí příběh skrytý za obrázkem ── správně používá vazbu „there is“, „there are“

Popis obrázku ── využití vazby there is, there are ── předložky místa

5

── dokáže se zeptat na cestu a sám cestu vysvětlit ── napíše dopis, ve kterém vysvětlí, jak se dostat na konkrétní místo

Popis cesty ── dotaz na cestu ── popis cesty ── popis budov ve městě

3

── dokáže vytvořit delší souvislý text popisující rodné město, vede se spolužákem rozhovor na téma „rodné město“ ── vyjádří, co se mu líbí a nelíbí, co by změnil ── rozumí obsahu turistického prospektu ── vytvoří vlastní prospekt nebo jednoduchou web stránku

Rodné město

5

── pohovoří se spolužáky o svých posledních prázdninách ── napíše dopis, ve kterém poděkuje rodině za ubytování a přípravu prázdninového programu ── napíše email cestovní kanceláři a zeptá se na vybraný zájezd

Prázdniny ── popis posledních prázdnin

4

── jednoduchým způsobem ústně popíše život slavné osobnosti ── napíše o významných událostech a úspěších významné osobnosti ── zeptá se na důležité okamžiky v životě významné osobnosti

Můj oblíbený umělec ── životopis

4

── správně tvoří otázku ── dokáže reagovat na běžné žádosti a sám požádat o běžné věci

Žádost

2

── ── ── ── ──

využívá tématickou slovní zásobu pohovoří o svých zálibách popíše svůj vztah ke sportu popíše svůj životní styl vytvoří jednoduchý dotazník

36

Anglický jazyk

2. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── se orientuje v počitatelnosti podstatných jmen a jejich individualizaci pomocí běžných partitiv ── správně používá členy ── vyjádří množství

Mluvnice 1. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména – rozlišení počitatelnosti a nepočitatelnosti podstatných jmen ── určitý a neurčitý člen ── vyjádření „nějaký“, „několik“, „něco“

── tvoří věty v předpřítomném čase ── ví, kdy tento čas použít ── rozumí rozdílu mezi minulým časem a předpřítomným časem a přítomným časem a předpřítomným časem

2. předpřítomný čas ── tvoření předpřítomného času ── použití předpřítomného času ── otázka a zápor ── krátká odpověď

8

── dokáže rozlišit rozdíl mezi vazbou „to be going to“ a „will“ ── mluví o svých plánech do budoucna ── správně používá přítomný čas po časových spojkách

3. Budoucnost ── použití vazby „to be going to“ ── použití budoucnosti s will ── časové spojky ── krátká odpověď

8

── vytvoří příslovce z přídavného jména ── správně používá příslovce a přídavná jména ── vytvoří větu se správným slovosledem ── dokáže vytvořit přídavná jména ze jmen podstatných

4. Přídavná jména a příslovce ── tvoření příslovcí z přídavných jmen ── různé způsoby tvoření přídavných jmen ── postavení příslovcí ve větě

8

── dokáže správně spojovat dvě po sobě jdoucí slovesa ── správně používá infinitiv k překladu vedlejších vět účelových

5. Gerundium a infinitiv ── slovesa následovaná slovesem v infinitivu ── slovesa následovaná gerundiem ── infinitiv bez to ── vedlejší věty s aby ── přídavné jméno + infinitiv

4

── vytvoří a správně používá minulý čas průběhový ── odliší čas průběhový od času prostého

6. Minulý čas průběhový ── tvoření minulého času průběhového ── použití minulého času průběhového ── rozdíl mezi minulým prostým a minulým průběhovým časem ── krátká odpověď

8

37

Počet hodin 8

Anglický jazyk

── odliší otázku podmětnou a předmětnou správně tyto otázky používá ── vytvoří otázku s předložkou na konci věty ── v konverzaci používá krátké otázky s předložkou (who with)

7. Podmětné a předmětné otázky

8

Tématické okruhy: ── přiřadí názvy běžného jídla a pití k jejich vyobrazení ── ze slyšeného rozhovoru rozpozná, jaké jídlo mluvčí doma mají ── v čteném reklamním inzerátu na jídlo vyhledá specifické informace ── rozumí hlavní myšlence čteného textu o britském národním jídle a vyhledá v něm konkrétní informace ── v slyšeném popisu národních jídel rozpozná, k jakým národům patří ── rozumí obsahu krátkého čteného popisu různých restaurací ── sdělí, co měl k jídlu ── zeptá se na množství, řekne, kolik čeho je ── objedná si jídlo a pití v kavárně nebo prodejně rychlého občerstvení ── reaguje na reklamní inzerát restaurace a rezervuje si v ní příležitostní oslavu ── popíše typickou českou kuchyni a řekne, kterou kuchyni preferuje ── zeptá se kamaráda, co rád jí a na stejnou otázku odpoví

1. Jídlo a vaření

8

── rozumí názvům jednotlivých obchodů a umí ── popsat, co se ve kterém obchodě prodává ── sepíše nákupní seznam ── dokáže nakoupit ── z poslechu několika konverzací určí, ve kterém obchodě se kdo nachází ── rozumí obsahu dialogu zákazníka s prodavačem

2. Nákupy

6

38

Anglický jazyk

3. Cestování

8

── popíše svého nejlepšího přítele ── zeptá se spolužáka na jeho nejlepšího přítele ── napíše krátký text, ve kterém popíše svého přítele, jak se seznámili a co mají společné

4. Můj nejlepší přítel

6

── popíše umělecké dílo ── používá odbornou terminologii

5. Popis obrazu

4

── převypráví příběh ── vymyslí a napíše příběh ── ústně vytvoří příběh na základě fotografií

6. Příběh

4

── vyjmenuje části lidského těla, soustavy a základní vnitřní orgány; ── diskutuje o významu a ochraně lidského zdraví

7. Péče o zdraví, zdraví životní styl

4

── popíše dům, byt a zahradu ── diskutuje o problematice bydlení, výhodách a nevýhodách bydlení ve městě a na venkově ── charakterizuje různé typy obchodů, jejich přednosti a nevýhody a umí popsat způsoby nakupování

8. Bydlení ── typy domů, popis domu, bytu a zahrady ── typy bydlení ── výhody a nevýhody bydlení ve městě a na venkově

4

── ── ── ── ── ── ── ── ──

popíše svoji poslední cestu vyjádří svůj vztah k cestování naplánuje prázdninovou cestu rozumí obsahu složitějšího prospektu cestovní kanceláře zeptá se kamaráda, jak jezdí do školy a sám na podobnou otázku odpoví správně používá názvy jednotlivých dopravních prostředků napíše dopis, ve kterém pozve kamaráda k návštěvě svého města vyhotoví brožuru o České republice pro cizince zeptá se kamaráda na jeho zkušenosti s cestováním

39

Anglický jazyk


Učivo

Žák ── tvoří, rozliší a používá přítomný prostý a přítomný průběhový čas ── rozliší a používá významová, pomocná, pravidelná a nepravidelná slovesa, slovesa nepoužívaná v průběhových časech ── vytvoří a používá trpný rod v příslušném čase

Mluvnice 1. Přítomné časy ── rozdíl mezi přítomným prostým a přítomným průběhovým časem ── slovesa, která nemohou být používána v průběhovém čase ── trpný rod

8

── používá minulé časy ── dokáže správně použít průběhový a prostý minulý čas ── rozlišuje rozdíly u sloves, u nichž použití průběhového času změní význam (have, think, atd) ── vytvoří a používá trpný rod v příslušném čase

2. Minulé časy ── použití minulého času prostého a průběhového ── slovesa, u nich použití průběhové formy mění význam slovesa ── trpný rod minulý

8

── zopakuje si počitatelnost a nepočitatelnost podstatných jmen ── správně používá členy

3. Počitatelná a nepočitatelná podstatná jména

6

── tvoří přídavná jména odvozováním od jmen podstatných ── porovnává a srovnává přídavná jména

4. Přídavná jména ── stupňování přídavných jmen ── porovnávání ── tvoření ── postavení příslovcí ve větě

8

── tvoří a používá předpřítomný čas ── správně používá fráze „have gone“ a „ have been“ ── vytvoří a používá trpný rod v příslušném čase

5. Předpřítomný čas ── použití ── rozdíl mezi „gone“ a „been“ ── trpný rod

8

── odliší čtyři možné způsoby vytváření budoucnosti a dokáže tyto způsoby správně použít ── používá správně přítomný čas po časových spojkách ── rozlišuje význam „if“ a „when“ ── vytvoří a používá trpný rod v příslušném čase

6. Budoucnost ── will ── to be going to ── přítomný prostý pro vyjádření budoucnosti ── přítomný čas průběhový pro vyjádření budoucnosti ── časové spojky ── trpný rod ── krátká odpověď

10

40

Počet hodin

Anglický jazyk

── vytvoří a používá první dva typy podmínkových vět

7. Podmínkové věty ── „zero“ conditional – přítomná podmínka ── „first“ conditional – budoucí podmínka rozdíl mezi when a if

6

── odvodí a používá tázací dovětky

8. Tázací dovětky: ── I am ..., aren´t I?, You must ..., mustn´t you, Nobody knows, do they

4

── jasně vyjádří svůj souhlas a nesouhlas

9. Vyjádření českého “já také, já také ne”

2

Tématické okruhy: ── zeptá se na názor

1. Vyjádření názoru

2

── popíše charakter a vzhled osoby

2. Popis osoby

4

── napíše pozvánku, ústně pozve, reaguje na pozvání

3. Pozvání

2

── požádá o radu, stručně poradí

4. Rada

2

── se orientuje v historii, geografii, společensko-politické, ekonomické a kulturní charakteristice příslušných zemí včetně jejich vzájemného porovnání

5. Reálie ── Česká republika ── Velká Británie ── USA ── Canada ── Austrálie

14

── používá odbornou slovní zásobu, dokáže vymezit základní rysy jednotlivých epoch, vyhledá a použije fakta o významných osobnostech výtvarného umění

6. Odborná témata ── umělecké styly ── významný umělci ── odborná slovní zásoba

12

41

Anglický jazyk


Učivo

Počet hodin

Žák ── vytvoří a používá různé typy podmínkových vět

Mluvnice 1. Podmínkové věty ── podmínka přítomná ── podmínka budoucí ── podmínka reálná ── podmínka nereálná ── I wish, if only

10

── odlišuje význam modálních sloves ── dokáže použít minulý infinitiv s modálním slovesem (pouze pokročilejší žáci)

2. Modální slovesa ── must x mustn‘t ── can x can‘t ── have to ── could, should, would

10

── tvoří a používá trpný rod a vazby s ním spojené

3. Trpný rod ── tvoření a použití trpného rodu (opakování z třetího ročníku) ── vazby „to be said to“, „to be supposed to“ ── vazba „have st. done“

10

── tvoří a používá předpřítomný průběhový čas ── rozlišuje mezi předpřítomným časem průběhovým a prostým ── rozlišuje čas předpřítomný průběhový a přítomný

4. Předpřítomný čas prostý a průběhový ── tvoření a používání předpřítomného času průběhového ── krátká odpověď

8

── chápe význam předminulého času pro dynamičtější vypravování ── tvoří a používá předminulý čas

5. Předminulý čas ── tvorba a použití předminulého času ── krátká odpověď

8

── dokáže převádět řeč nepřímou na řeč přímou ── používá souslednost časů

6. Nepřímá řeč

10

── dokáže převádět přímou otázku do otázky nepřímé a používat ji v běžné konverzaci

7. Nepřímá otázka

4

Tématické okruhy: ── používá odbornou slovní zásobu, dokáže vymezit základní rysy jednotlivých epoch, vyhledá a použije fakta o významných osobnostech výtvarného umění

1. Odborná témata ── umělecké styly ── významný umělci ── odborná slovní zásoba

20

── upevní si probranou gramatiku, odstraní případné nedostatky

Opakování látky za celé čtyři roky

32

42

Anglický jazyk

2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva – pokročilí 1. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── si produktivně osvojí učivo vymezené v oblasti tvarosloví i větné skladby anglického jazyka a používá osvojené vědomosti a dovednosti v mluvené i písemné podobě ── tvoří, rozliší a používá přítomný prostý, přítomný průběhový, minulý prostý a předpřítomný prostý čas ── rozezná slovesa, která netvoří průběhové časy, a správně je používá ── vyjadřuje budoucnost pomocí will a vazby going to, rozlišuje rozdíl mezi nimi

Mluvnice 1. Slovesné časy: ── přítomný prostý a přítomný průběhový ── slovesa, která netvoří průběhové časy (tzv. stavová) ── minulý prostý ── předpřítomný prostý ── vyjadřování budoucnosti (pomocí will a going to)

16

── rozliší a používá slovesa pomocná i plnovýznamová, slovesa pravidelná a nepravidelná ── rozliší a používá slovesa, která netvoří průběhové časy, tzv. Stavová ── rozliší a používá základní tzv. frázová slovesa (multipart verbs)

2. Slovesa: ── pomocná do, have, be ── slovesa plnovýznamová ── pravidelná a nepravidelná ── tzv. stavová, tedy slovesa která netvoří průběhové časy ── tzv. frázová slovesa

8

── rozliší a používá podstatná jména počitatelná i nepočitatelná ── používá člen určitý, neurčitý i tzv. nulový člen ── rozliší a používá přivlastňovací pád v jednotném i množném čísle ── odvozuje podstatná jména od sloves či přídavných jmen

3. Podstatná jména: ── počitatelná a nepočitatelná ── člen určitý, člen neurčitý, nepřítomnost členu ── přivlastňovací pád ── tvorba podstatných jmen odvozováním od jiných slovních druhů (sloves, přídavných jmen atd.)

8

── dokáže stupňovat přídavná jména ── dokáže tvořit přídavná jména odvozením od podstatných jmen

4. Přídavná jména ── pravidelné a nepravidelné stupňování ── tvorba přídavných jmen odvozováním od podstatných jmen

8

── rozliší a používá zájmena osobní, ukazovací, přivlastňovací i samostatná přivlastňovací, tázací i neurčitá, včetně zájmen enough a too

5. Zájmena ── ukazovací, tázací ── samostatná přivlastňovací ── neurčitá (some, any, no, many much a lot of, a few, a little) ── výrazy enough a too

8

43

Počet hodin

Anglický jazyk

Žák ── rozliší a používá základní a řadové číslovky ── vyjadřuje správně datumy a letopočty ── je schopen vyjádřit denní čas

6. Číslovky ── základní ── řadové ── datumy a letopočty ── denní čas

3

── rozliší a používá příslovce místa, času a frekvence, klade je na správné místo ve větě

7. Příslovce ── místa ── času ── frekvence

4

── rozlišuje a používá jednotlivé spojky

8. Spojky ── slučovací and, or ── odporovací but, however ── přípustkové although

2

── rozlišuje a vyjadřuje zjišťovací a doplňovací otázky ── rozlišuje podmětné a předmětné otázky

9. Otázky ── zjišťovací ── doplňovací ── podmětná

4

── rozliší a vyjadřuje zápor v přísudkové části věty i zápor u podstatných jmen

10. Zápor ── u přísudku ── u podmětu či předmětu

3

── rozliší a používá vztažné věty a vztažná zájmena

11. Věty ── vztažné a vztažná zájmena which, who a that

2

Tématické okruhy ── je schopen se představit a podat informace o sobě i o své rodině ── podá informace o tom, jak využívá volný čas on, jeho přátele i rodinní příslušníci ── diskutuje o různých problémech týkající vztahů mezi sourozenci, popřípadě mezi rodiči a dětmi

1. Osobní charakteristika: ── jméno, datum a místo narození, bydliště ── rodina a rodinné vztahy ── volný čas a jeho využití

6

── vyjmenuje různé druhy sportů a je schopen je charakterizovat

2. Sport a hry: ── druhy sportů ── sporty v anglicky mluvících zemích oznámení, vypravování a popis v umělecké literatuře, výklad

6

── popíše místo, typ krajiny, dům či byt ── diskutuje o výhodách a nevýhodách bydlení ve městě a na venkově

3. Život ve městě a na venkově: ── bydlení ── dům, byt, zahrada ── krajina, město, venkov

6

44

Anglický jazyk

── charakterizuje různé typy obchodů ── je schopen zeptat se na cenu, velikost, jinou barvu výrobku atd.

4. Nakupování, druhy obchodů: ── druhy obchodů a zboží ── nakupování

6

── rozlišuje a popisuje jednotlivé žánry ── popisuje zážitek z filmu ── vyjadřuje vlastní názor na kvalitu filmu a herecké výkony

5. Film ── filmové žánry ── hodnocení filmu

6

45

Anglický jazyk

2. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodiny Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── si produktivně osvojí učivo vymezené v oblasti tvarosloví i větné skladby anglického jazyka a používá osvojené vědomosti a dovednosti v mluvené i písemné podobě ── rozliší, tvoří a používá čas minulý průběhový i čas předminulý minulý prostý a předpřítomný prostý čas ── rozeznává a používá vazbu used to ── rozeznává a používá vyjadřování naplánované budoucnosti pomocí přítomného průběhového času

Mluvnice

Pčet hodin 10

1. Slovesné časy: ── předminulý ── minulý průběhový ── vazba used to ── vyjadřování budoucnosti (pomocí přítomného průběhového)

── rozliší, tvoří a používá slovesa v trpném rodě v těchto slovesných časech: přítomný prostý, minulý prostý, předpřítomný prostý

2. Slovesný rod: ── trpný v přítomném prostém ── trpný v minulém prostém ── trpný v předpřítomném prostém

8

── rozliší, tvoří a používá modální slovesa a jejich opisy ── rozliší, tvoří a používá slovesa vyžadující infinitiv či gerundium, slovesa vyžadující infinitiv bez to ── rozliší a používá tzv. frázová slovesa ── rozliší, tvoří a používá slovesa změny stavu

3. Slovesa: ── modální a jejich opisné tvary ── slovesa vyžadující infinitiv s to a bez to ── slovesa vyžadující gerundium ── slovesa vyžadující infinitiv ── tzv. frázová slovesa ── slovesa změny stavu (get angry)

10

── rozeznává a používá přídavná jména s jejich předložkovými vazbami ── rozeznává a používá antonyma vytvořená pomocí předpon vyjadřující zápor ── rozlišuje a používá přídavná jména odvozená od jiných slovních druhů

4. Přídavná jména ── předložkové vazby (responsible for, bored with…) ── tvorba přídavných jmen odvozováním od ostatních slovních druhů ── druhy předpon tvořící antonymum

8

── dokáže stupňovat příslovce ── používá příslovce způsobu na správném místě ve větě ── dokáže tvořit a používat příslovce odvozením od přídavných jmen

5. Příslovce ── stupňování příslovcí ── způsobu ── odvozování příslovcí od přídavných jmen ── odchylky ve významu (hard/hardly)

10

46

Anglický jazyk

── rozliší a používá předložky místní i časové ── rozliší a používá předložkové vazby u sloves i přídavných jmen

6. Předložky ── místní, časové ── předložkové vazby

8

── rozliší, tvoří a používá věty účelové ── rozliší, tvoří a používá věty podmínkové vztahující se k budoucnosti a k přítomnosti ── rozliší, tvoří a používá věty přací

7. Věty ── účelové ── časové ── podmínkové ── přací

14

── rozliší, tvoří a používá nepřímou řeč

8. Nepřímá řeč Tématické okruhy:

── rozeznává účel elektronických přístrojů a pomůcek ── popíše jejich používání ── diskutuje o jejich přínosu pro život člověka

1. Přístroje a pomůcky v každodenním životě: ── mobilní telefony ── druhy elektronických přístrojů a pomůcek ── jejich využití ── jejich přínos pro život člověka

3

── vyjmenuje různé druhy svátků a tradic u nás i v jiných zemích ── pozve a přijme či odmítne pozvání ── domluví si schůzku ── poskytne radu

2. Svátky a společenský život: ── příklady svátků a tradic v jiných zemích ── pozvání na společenskou akci ── domluvení schůzky ── poskytnutí rady

6

── vyjmenuje a popíše hlavní globální problémy ── vyjádří svůj názor na tyto problémy a jejich možné řešení ── vyjádří svůj názor na tvorbu životního prostředí a diskutuje o různých možnostech ochrany životního prostředí

3. Globální otázky: ── druhy globálních problémů ve světě ── ekologie ── živelné pohromy ── vyjádření názoru

7

── vyjmenuje a popíše základní druhy trestních činů ── oznámí a popíše trestný čin ── je schopen zeptat se na cenu, velikost, jinou barvu výrobku atd.

4. Zločin: ── druhy trestných činů ── detektivní příběh ── počítačové trestné činy ── oznámení o trestném činu ── vyprávění, popis činu

6

── rozlišuje a popisuje jednotlivé žánry ── orientuje se v jednotlivých odděleních knihkupectví či knihoven ── charakterizuje prozaické dílo a vyjadřuje názor na kvalitu prozaického díla

5. Knihy a čtení ── druhy žánrů a stylů psaní ── knihkupectví a jeho oddělení ── recenze na oblíbenou knihu

6

47

Anglický jazyk


Učivo

Počet hodin

Žák ── si produktivně osvojí učivo vymezené v oblasti tvarosloví i větné skladby anglického jazyka a používá osvojené vědomosti a dovednosti v mluvené i písemné podobě ── tvoří, rozliší a používá předpřítomný čas průběhový

Mluvnice 1. Slovesné časy: ── předpřítomný průběhový

6

── rozliší a používá tzv. frázová slovesa ── rozliší a používá slovesa se dvěma předměty

2. Slovesa: ── frázová slovesa ── slovesa se dvěma předměty

10

── rozliší, tvoří a používá slovesa v trpném rodě v těchto slovesných časech: přítomný čas průběhový, budoucí prostý ── rozliší, tvoří a používá trpný rod u modálních sloves

3. Slovesný rod: ── trpný v přítomném průběhovém čase ── trpný v budoucím čase prostém ── trpný rod modálních sloves

10

── rozliší a používá neurčitá a reciproční zájmena

4. Zájmena ── other, another, the other ── all, both, either, neither ── each other

8

── dokáže vyjádřit „já také, já také ne“

5. Vyjádření „já také, já také ne“

3

── rozliší, tvoří a používá věty přípustkové a věty podmínkové, které se vztahují k minulosti

6. Věty ── přípustkové ── podmínkové vztahující se k minulosti

8

── rozliší a používá vztažné věty

7. Vztažné věty vypustitelné a nevypustitelné

1

Tématické okruhy: ── popíše kvalitu a vzhled oblečení, popíše základní módní trendy ── vyjádří svůj názor na medializaci ── vyjádří svůj názor na sledování lidí v zájmu veřejnosti

1. Oblečení a móda, zájmy veřejnosti: ── druhy oblečení ── módní trendy ── medializace filmových hvězd

10

── popíše událost či oslavu ── diskutuje o smyslu oslav významných událostí

2. Významné události, svátky: ── druhy sportů ── sporty v anglicky mluvících zemích ── oznámení, vypravování a popis v umělecké literatuře, výklad

10

48

Anglický jazyk

── charakterizuje druhy povolání a vyjádří svůj názor na nejzajímavější povolání ── popíše pracovní náplň ── napíše žádost o práci ── diskutuje o výhodách a nevýhodách práce v zahraničí

3. Povolání, práce: ── druhy povolání ── pracovní náplň ── práce v zahraničí ── volba povolání

10

── pojmenuje části těla a běžná zranění ── popíše nemoci, příznaky i způsob léčby ── postihne hlavní myšlenku naučného článku o obezitě a dietě a vyhledá i specifické informace ── postihne hlavní myšlenku a hlavní body článku o zlepšování paměti ── zeptá se na zranění

4. Části těla, nemoci, zdravý životní styl: ── části těla a orgány ── nemoci, příznaky a způsob léčby ── zranění ── paměť ── životní styl

10

── pojmenuje přístroje výpočetní techniky ── vyjádří názor na stav životního prostředí ── formuluje předpověď vývoje techniky a lidstva

5. Výpočetní technika, technika a lidstvo ── výpočetní technika ── životní prostředí

10

49

Anglický jazyk


Učivo

Počet hodin

Žák ── si produktivně osvojí učivo vymezené v oblasti tvarosloví i větné skladby anglického jazyka a používá osvojené vědomosti a dovednosti v mluvené i písemné podobě ── rozliší, tvoří a používá budoucí čas průběhový, předbudoucí čas prostý a předbudoucí čas průběhový

Mluvnice 1. Slovesné časy: ── budoucí průběhový ── předbudoucí prostý ── předbudoucí průběhový

12

── rozliší, tvoří a používá modální slovesa s minulým infinitivem ── rozliší, tvoří a používá frázová slovesa

2. Slovesa: ── modální s minulým infinitivem ── tzv. frázová slovesa

12

── rozliší, tvoří a používá účelová souvětí s různými podměty ── rozliší, tvoří a používá věty zvolací

3. Věty: ── účelové (s různým podmětem) ── zvolací

6

── rozliší, tvoří a používá přechodníky přítomné i minulé

4. Přechodník: ── přítomný ── minulý

5

── rozliší a používá vazbu „nechat si něco udělat“ ── zeptá se spolužáka, zda si někdy nechal něco udělat

5. Vazba „nechat si něco udělat

3

Tématické okruhy: ── vypráví o seznámení a o schůzce ── vyjádří svůj názor na vztahy přes internet a diskutuje o výhodách a nevýhodách komunikace přes internet ── představí se a zjistí o někom podrobnější informace ── reaguje na pozvání

1. Schůzky a vztahy ── seznamování ── vztahy přes internet ── pozvání

12

── popíše podle obrázku situaci obvyklou při cestování ── charakterizuje výhody a nevýhody jednotlivých druhů cestování ── zeptá se spolužáka na jeho ideální dovolenou

2. Cestování a doprava: ── dovolená ── výlety a exkurze ── dopravní prostředky ── nákup jízdenek a letenek

12

50

Anglický jazyk

── popíše různé vztahy k penězům a majetku ── vyjádří svůj názor na firemní reklamu ve škole ── obhajuje svoje stanovisko ── vypráví o pomyslné události, například výhře, ztrátě ── vypráví, jak si nechal někdy něco udělat

3. Peníze, platby, služby ── vztah k penězům ── reklama pro mladé lidi ── výhry, ztráty

10

── pojmenuje běžné typy výtvarného a divadelního umění ── popíše umělecké obrazy a vyjádří svůj názor na ně ── popíše umělecké představení a vyjádří svůj názor na ně ── diskutuje i píše na téma vliv umění na naše životy

4. Výtvarné a divadelní umění, umělci ── umělci a umělecké činnosti ── umělecké předměty ── umělecké představení ── vztah k umění ── nadání

20

── vyjmenuje a popíše architektonické styly a jejich hlavní znaky ── vyjmenuje konkrétní příklady památek a staveb postavených v jednotlivých architektonických stylech, a to v České republice i v zahraničí ── popíše život a dílo nejoblíbenějšího výtvarného umělce či architekta

5. Umění a architektura: ── architektonické styly a jejich hlavní znaky ── významní výtvarní umělci a architekti jednotlivých epoch ── vztah člověka k umění dříve a dnes

20

51

Německý jazyk

Učební osnova předmětu NĚMECKÝ JAZYK Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Vyučování cizím jazykům je nedílnou součástí všeobecného vzdělávání, doplňuje a prohlubuje systém jazykového vzdělávání, které je propojeno s dalšími vyučovacími předměty. Výuka cizího jazyka systematicky rozvíjí všeobecné a komunikativní kompetence žáka a vede ho ke schopnosti přirozeně reagovat, aktivně se účastnit témat běžné každodenní komunikace a rozšiřovat si společenský a kulturní rozhled. Všeobecné kompetence zahrnují základní znalosti obecných, kulturních, zeměpisných, hospodářských a společensko-politických reálií německy mluvících zemí, a to i v porovnání s reáliemi České republiky. Výuka cizího jazyka si klade dvojí cíl: komunikativní a výchovně-vzdělávací, který je realizován i v jiných předmětech. Absolvent dosáhne minimálně referenční úrovně B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Požadovaná vstupní úroveň znalostí je A2, tzn. základní úroveň znalostí. Charakteristika učiva: Obsahem efektivní výuky je návazné a systematické rozvíjení a prohlubování znalostí, řečových dovedností ze základní školy. Rozvíjeny jsou následující oblasti: slovní zásoba, řečové dovednosti, gramatické struktury jazyka, tematické okruhy, reálie a poznatky o cizojazyčných zemích, porozumění vyslechnutému projevu a čtenému textu a písemný projev. Vyučující přizpůsobuje vyučovací metody a prostředky vstupním jazykovým znalostem žáka a jeho profesnímu zaměření. Učivo je koncipováno tak, aby žáci dovedli komunikovat v různých situacích každodenního osobního nebo veřejného života v projevech mluvených i psaných na všeobecná i odborná témata; volit adekvátní komunikační strategie a jazykové prostředky. Výběru učiva odpovídá i výběr tematických okruhů v každém ročníku, které žákům umožňují získávat informace o světě, zejména o zemích, ve kterých je německý jazyk úředním jazykem. Obsah tematických okruhů umožňuje žákům chápat a respektovat tradice, zvyky a odlišné sociální a kulturní hodnoty jiných národů a jazykových oblastí. Vzhledem k zaměření školy je do učební osnovy zařazena terminologie jednotlivých výtvarných oborů a témata jako dějiny výtvarné kultury, historický vývoj arch. slohů, ekologie apod. Pojetí výuky: Ve výuce předmětu Německý jazyk jsou používány metody expoziční, dialogické, diskusní, dramatické, fixační, diagnostické (písemné testy) a autodidaktické (prostřednictvím multi mediálních výukových programů). Výuka je realizována formou frontálního, skupinového, týmového, individuálního a projektového vyučování. Žák se naučí volit strategii čtení, rozumět textu, pochopit téma a hlavní myšlenky, vyhledat detailní a specifické informace, postihnout logickou strukturu textu, odhadnout významy neznámých výrazů, používat slovníky a vyhledat informace v německém jazyce na internetu. Žák pravidelně pracuje s překladem a v rámci sebehodnocení s Evropským jazykovým portfoliem.

52

Německý jazyk

Hodnocení výsledků: Žáci jsou diagnostikováni písemně a ústně. Písemné zkoušky sestávají z didaktických testů, čtvrtletních souborných písemných prací, které zahrnují obvyklé jazykové kompetence, čtení a poslech s porozuměním, a strukturovaných písemných prací. Ústní zkoušení zahrnuje samostatný ústní projev a jazykovou interakci. Krátké testy (slovní zásoba, gramatické jevy apod.) jsou zařazovány dle potřeby. Žáci jsou dále hodnoceni za krátké prezentace (v rozsahu asi 10 minut), které se týkají různorodých témat a zpracování projektů. Strukturované písemné práce jsou hodnoceny na základě samostatných kritérií, jako je adekvátnost, věcná správnost, dodržení tématu a stylu, rozsah, logická uspořádanost a srozumitelnost myšlenek. u ústního zkoušení se hodnotí dodržení tématu, rozsah, srozumitelnost, přesnost, intonace, výslovnost, plynulost projevu apod. V souladu s požadavky Rady Evropy na rozvoj žákovy autonomie a přípravu na celoživotní učení, je do hodnocení výsledků v německém jazyce zařazeno i sebehodnocení s využitím Evropského jazykového portfolia, které je oficiálním evropským dokladem o tom, jak žáci ovládají cizí jazyk. Smyslem Evropského jazykového portfolia je více žákům zprůhlednit proces učení, umožnit jim rozvinout schopnost sebereflexe tak, aby přijali větší zodpovědnost za výsledky svého učení. Evropské jazykové portfolio vede žáky k tomu, aby shromažďovali dokumenty o své komunikativní kompetenci (certifikáty mezinárodních zkoušek, výsledky projektové práce, referáty, zprávy, formální dopisy apod.), aby se učili sami sebe hodnotit podle jednotlivých evropských měřítek vytvořených Radou Evropy ve Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Evropské jazykové portfolio žákům poslouží při vstupu na vysokou školu, při hledání zaměstnání nebo při jednání se zahraničními institucemi. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Stěžejní klíčové kompetence žáka jsou v německém jazyce rozvíjeny v rámci tematických okruhů, které se soustřeďují na oblasti každodenního života, na vztah člověka ke svému okolí, k přírodě, ke společnosti a kultuře a umění. Do výuky jsou průběžně začleňována průřezová témata a tematické okruhy související s uměleckým zaměřením školy. V rámci průřezového tématu Občan v demokratické společnosti jsou obsahem tematických okruhů mezigenerační problémy, rasismus, bezdomovectví, interkulturní rozdíly, multikulturalismus, tolerance a problematika mladé generace (závislosti, rizikové skupiny atd.). Průřezové téma Člověk a životní prostředí je zahrnuto v tematickém okruhu prostředí a výtvarná kultura, umění a estetika, a ekologie. Průřezové téma Člověk a svět práce je realizováno v učivu školství, vzdělání, plánování budoucnosti a volba povolání. Průřezové téma Člověk a zdraví je probíráno v učivu zdraví a nemoc, lidské tělo a péče o něj.

53

Německý jazyk

2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 1. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodiny Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── zvládá učivo v rámci tvarosloví: základní pravidla užití členů, tvoří plurál, zvládá časování sloves v přítomném čase a perfektu, používá správně zájmena a číslovky, tvoří zápor a užívá neurčitý podmět;

Mluvnice Podstatná jména: ── používání a skloňování členu určitého a neurčitého ── slabá podstatná jména ── skloňování podstatného jména v jednotném a množném čísle ── podstatná jména bez členu ── složená podstatná jména – zásady tvorby slov

15

Slovesa: 1. časování – přítomný čas ── slabá, silná, způsobová, pomocná 2. časování – perfektum ── slabá, silná, způsobová, pomocná ── rozkazovací způsob

15

Zájmena: ── osobní (1.část) ── tázací ── přivlastňovací (německé „svůj“) ── ukazovací „einer“, „keiner“, „welcher“

5

Číslovky: ── základní ── vyjádření času

2

Zápor: ── nicht ── kein ── nicht mehr, kein mehr

4

Neurčitý podmět „man“ a „es“:

2

54

Počet hodin

Německý jazyk

── zvládá pravidla větné skladby německého jazyka a aplikuje svoje vědomosti a dovednosti v praktickém použití jazyka, vytvoří otázku

Stavba německé věty: Slovosled věty jednoduché Oznamovací: ── přímý slovosled ── věta se zdůrazněným větným členem Tázací: ── zjišťovací otázka ── doplňovací otázka Příslovce: ── místa, času a způsobu Spojky: ── souřadicí (hlavní věty) Otázka: ── zjišťovací a doplňovací ── postavení odlučitelných, neodlučitelných předpon, příčestí minulého a infinitivu závislého na způsobovém slovese.

12

Obohacení slovní zásoby: ── skládání ── odvozování : ── odlučitelné předpony ── neodlučitelné předpony

3

Tématické okruhy: ── vyjádří vlastní názor v rámci rodinných vztahů; ── diskutuje o různých problémech týkajících se např. mezigeneračních problémů

Osobní charakteristika: ── osobní údaje – jméno, datum a místo narození, bydliště a rodinný stav ── jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, pozdravy, loučení, vyjádření žádosti, prosby, pozvání

4

── vyjmenuje různé typy jídel; ── popíše jejich složení a přípravu, vyjmenuje základní přísady a koření, srovná zvláštnosti stolování a stravování v jednotlivých zemích

Jídlo a pití: ── správné stravovací návyky ── zdravý způsob života a zdravá výživa ── zdravá a nezdravá jídla ── v restauraci: výběr jídla, objednávání, placení, komunikace s číšníkem

6

── správně formuluje své názory a postoje k danému tématu

Volný čas a práce: ── náplň volného času ── aktivity mladých lidí a starší generace ── pracovní den

7

55

Německý jazyk

── popíše dům, resp. byt a zahradu; ── diskutuje o problematice bydlení, jeho výhodách a nevýhodách ve městě či na venkově

Bydlení: ── typy domů, popis domu a jeho okolí ── typy bydlení – výhody a nevýhody bydlení ve městě a na venkově

7

── objedná se u lékaře, požádá o časový termín na prohlídku

Péče o zdraví: ── lidské tělo ── tělesné a psychické stavy, nemoci ── návštěva u lékaře (objednání, prohlídka, léčení)

7

── vysvětlí hlavní uměleckohistorické pojmy, správně určí časové období a popíše základní charakteristiku období a stavebních slohů, uvede příklady (památek, staveb apod.)

Kultura a umění ── základní terminologie (architektura, malířství, sochařství), dějiny umění (pravěk, starověk, antika, středověk, románský sloh, gotika)

7

56

Německý jazyk

2. ročník: 3 hodiny týdně, celkem 96 hodiny Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── zvládá učivo v rámci tvarosloví: naučí se používat podstatná jména zeměpisná, stupňovat přídavná jména a zpodstatnělá přídavná jména, používá správně zájmena a řadové číslovky, u sloves využívá perfektum i préteritum;

Mluvnice Podstatná jména: ── názvy zemí

── v rámci větné skladby německého jazyka užívá správně předložky a spojky, využívá částice a aplikuje svoje vědomosti a dovednosti v praktickém použití jazyka

Počet hodin 1

Přídavná jména: ── stupňování přídavných jmen a příslovcí v přísudku ── skloňování přídavných jmen ── srovnávání ── zpodstatnělá přídavná jména a příčestí

10

Zájmena: ── osobní zájmena (2.část) ── tázací zájmeno welcher, was für ein ── zájmena dieser, mancher, jeder, alle

4

Číslovky: ── řadové

1

Slovesa: ── perfektum a préteritum silných a slabých sloves ── minulé děje ── préteritum způsobových sloves a slovesa wissen ── slovesa stellen, stehen, legen, liegen, lassen

10

Předložky: ── předložka in ve spojení se 3.p nebo 4.p, příslovečné určení místa ── předložky in a an v časových údajích, příslovečné určení času ── další předložky u časových údajů ── předložky in a nach u zeměpisných jmen ── předložky s 3. nebo 4.pádem ── předložky s 3.pádem ── předložky s 4.pádem

5

Spojky a spojovací slova: ── pořádek slov v souvětí podřadném a souřadném

2

Částice: ── sogar, einfach, ja ── vyjádření míry ── odvozování: odlučitelné předpony neodlučitelné předpony

2

57

Německý jazyk

Tématické okruhy: ── je schopen informovat o událostech a činnostech; ── vypráví o tom, co se stalo, dopoví příběh, vyjádří požadavek, prosbu; ── zvládne jazykovými prostředky popsat cestu, požádat o vysvětlení cesty; ── formuluje výhody a nevýhody života ve městě a na venkově ── popíše nejznámější pamětihodnosti města, je seznámen s historií rozděleného Berlína a se současností hlavního města Německa; ── vyjádří svá přání a představy, bez potíží nakoupí a zvládne jazykové situace s tím spojené; ── popíše vzhled člověka; ── vyjádří subjektivní dojem, souhlas, opačný názor, pochybnost; ── vyjmenuje různé druhy oblečení a doplňků včetně jejich použití; ── charakterizuje běžná zaměstnání, vyjádří svou představu budoucího povolání; ── pohovoří o systému vzdělávání; ── je schopen napsat žádost o místo a svůj strukturovaný životopis; ── dokáže přiměřeně reagovat při přijímacím pohovoru; ── vyjmenuje různé druhy dopravních prostředků; ── osvětlí výhody a nevýhody cestování; ── popíše přípravu cesty, rezervaci ubytování v hotelu; ── orientuje se ve městě, na nádraží, letišti. ── vysvětlí hlavní uměleckohistorické pojmy, správně určí časové období a popíše základní charakteristiku období a stavebních slohů, uvede příklady.

Osobní charakteristika: ── osobní údaje – jméno, datum a místo narození, bydliště a rodinný stav, ── jazykové funkce: obraty při zahájení a ukončení rozhovoru, pozdravy, loučení, vyjádření žádosti, prosby, pozvání

4

Jídlo a pití: ── správné stravovací návyky ── zdravý způsob života a zdravá výživa ── zdravá a nezdravá jídla ── v restauraci: výběr jídla, objednávání, placení, komunikace s číšníkem

5

Volný čas a práce: ── náplň volného času ── aktivity mladých lidí a starší generace ── pracovní den

5

Bydlení: ── typy domů, popis domu a jeho okolí ── typy bydlení - výhody a nevýhody bydlení ve městě a na venkově

5

Péče o zdraví: ── lidské tělo ── tělesné a psychické stavy, nemoci ── návštěva u lékaře (objednání, prohlídka, léčení)

8

Kultura a umění ── základní terminologie (architektura, malířství, sochařství), dějiny umění (pravěk, starověk, antika, středověk, románský sloh, gotika) Tématické okruhy: Činnosti všedního dne

4

Orientace ve městě, služby, popis cesty: ── centrum města ── periferie, předměstí ── cesta na nádraží, k hotelu

3

58

Německý jazyk

Berlín: ── postavení Berlína jako hlavního města ── pamětihodnosti ── historický význam města

3

Nakupování: ── druhy obchodů a zboží ── nakupování

3

Vzhled a popis člověka, charakterové vlastnosti, názorové postoje

3

Oblékání, móda: ── typy oblečení ── doplňky

3

Školství, studium, volba povolání, hledání zaměstnání: ── systém vzdělávání v České republice ── studium na střední průmyslové škole chemické (vybavení školy, obory studia, předměty)

4

Struktura osobního a úředního dopisu: ── žádost o místo ── přijímací pohovor ── inzerát ── životopis

4

Cestování, dovolená: ── význam a cíle cestování, příprava cesty ── výhody a nevýhody cestování ── způsoby cestování a dopravní prostředky ── orientace v neznámém prostředí ── cestovní agentury

5

Kultura a umění: ── renesance, baroko, rokoko

6

59

Německý jazyk


Učivo

Žák ── zvládá učivo v rámci tvarosloví: umí skloňovat přídavná jména a neurčité číslovky, zvládá předložkové vazby sloves, ovládá konjunktiv préterita a trpný rod, naučí se používat závislý infinitiv a zájmenná příslovce;

Mluvnice Přídavná jména: ── skloňování stupňovaných přídavných jmen

4

Číslovky: ── neurčité číslovky (wenige, einige, manche, mehrere, viele, ein paar)

3

Slovesa: ── slovesné předložkové vazby ── slovesné bezpředložkové vazby se 4 pádem ── zvratná slovesa se zvratným zájmenem ve 4.pádě ── préteritum slabých a silných sloves ── konjunktiv préterita pomocných a způsobových sloves ── opisný tvar s würde ── trpný rod významových sloves a jeho užití (přítomný čas a préteritum) ── použití slovesa werden ── infinitiv slovesa: infinitiv s zu, infinitiv prostý

20

Příslovce: ── zájmenná příslovce ── vyjádření času ── použití příslovcí označujících intenzitu (besonders, furchtbar, recht, ziemlich, sehr)

9

Větná skladba, vedlejší věty: ── srovnávací (als, wie) ── se spojkou dass a jejich krácení ── časové (wenn, als) ── vztažné

14

Tematické okruhy: Sdělovací prostředky, formy zábavy: ── využití volného času

8

── co se týče větné skladby německého jazyka, zvládá nejen věty jednoduché ale i souvětí se správným slovosledem;

60

Počet hodin

Německý jazyk

── vysvětlí hlavní uměleckohistorické pojmy, správně určí časové období a popíše základní charakteristiku období a stavebních slohů, uvede příklady

Kultura a umění: ── 19. století, klasicismus, secese

11

── popíše rodinné vztahy charakterizuje hlavní problémy manželského soužití, popíše mezigenerační vztahy;

Rodina a mezilidské vztahy: ── partnerské vztahy ── problémy v manželství ── vztah rodiče a děti ── výchova dříve a nyní

7

── popíše různé druhy počasí; ── charakterizuje roční období; ── charakterizuje pojetí a úkoly ekologie; popíše základní ekologické problémy (znečištění vzduchu, vody, půdy); ── diskutuje opatření a formy ochrany životního prostředí;

Člověk a životní prostředí: ── typy krajiny ── počasí ── ochrana životního prostředí ── ekologie

10

── charakterizuje různé sporty, zařazuje je do skupin; ── popisuje pravidla vybraných sportovních her; ── orientuje se v historii i současnosti Olympijských her;

Sport: ── hlavní druhy sportu ── Olympijské hry a jejich myšlenka ── význam sportu pro zdraví

4

── se orientuje v historii, geografii; ── zvládne společensko-politickou a ekonomickou charakteristiku.

Reálie – SRN: ── rozdělení SRN na spolkové země ── postavení SRN v EU

6

61

Německý jazyk


Učivo

Počet hodin

Žák ── zvládá učivo v rámci tvarosloví: používá aktivně všechny osvojené jevy; ── v rámci větné skladby německého jazyka umí tvořit věty účelové, využívá podvojné spojky a předložky s 2. a 3. pádem, aktivně používá předložkové vazby a časové spojky, aplikuje svoje vědomosti a dovednosti v praktickém použití jazyka;

Mluvnice Věty účelové: ── spojka damit ── vazba infinitivu s zu

12

Podvojné spojky: ── entweder – oder ── weder – noch ── zwar – aber ── nicht nur – sondern auch ── sowohl – als auch

6

Předložky (doplnění): ── předložky s 2. a 3.pádem

6

Vyjádření času: ── pomocí předložek (bei, nach, während, zwischen, bis, seit) ── bez předložek

10

Předložkové vazby: ── přídavná jména s předložkovými vazbami ── podstatná jména s předložkovými vazbami ── slovesa s předložkovými vazbami

12

Časové věty: ── spojka bevor

9

Tematické okruhy: ── se orientuje v terminologii v daných oblastech (umění, architektura, styly); ── vyjmenuje významné umělce včetně jejich zařazení do příslušného období;

Kulturní život: ── umění ── hudba ── divadlo a film

12

── formuluje základní společenské problémy, jejich příčiny a možnosti jejich řešení; ── formuluje rovněž vlastní názory na danou problematiku;

Člověk a společnost: ── společenské problémy (kriminalita, rasismus, bezdomovectví a závislosti)

12

── charakterizuje vánoce, velikonoce; ── popisuje charakter hlavních státních svátků; ── dokáže porovnat hlavní svátky v ČR a německy mluvících zemích.

Svátky a zvyky: ── druhy svátků (vánoce, velikonoce, státní svátky) ── zvyky, obyčeje a tradice spojené se svátky ── svátky v německy mluvících zemích

13

62

Německý jazyk

── se orientuje v historii, geografii; ── zvládne společensko-politické a ekonomické charakteristiky jednotlivých zemí; ── umí jejich vzájemné porovnání;.

Rakousko, Švýcarsko: ── hlavní města obou zemí ── srovnání spolkových zemí a kantonů ── význam a postavení obou zemí ve sjednocené Evropě

10

── se orientuje v historii, geografii.

ČR, Praha, Brno: ── stručná charakteristika země ── srovnání postavení Prahy a Brna ── pamětihodnosti obou měst ── postavení a úloha ČR v EU

8

── vysvětlí hlavní uměleckohistorické pojmy, správně určí časové období a popíše základní charakteristiku období a stavebních slohů, uvede příklady.

Kultura a umění: ── moderna, modernismus, postmodernismus

2

63

Občanský základ

Učební osnova předmětu OBČANSKÝ ZÁKLAD Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Obecným cílem předmětu je připravit žáky školy na aktivní společenský život v demokratické společnosti. Předmět rozvíjí a rozšiřuje poznatky zejména v oblastech psychologie, sociologie, politologie, práva, filozofie a etiky. Zaměřuje se na reflexi společenské skutečnosti a utváření vlastní identity, s přihlédnutím k osobnostní vyspělosti žáků. Žáci jsou směřováni k tomu, aby dokázali získané poznatky a dovednosti z těchto oblastí využít v praktickém životě, jednat odpovědně a aktivně v zájmu vlastním, ale i v zájmu celé společnosti. Obsah učiva i interakce s učitelem a spolužáky vede ke kritickému myšlení a k seznámení s odlišnými názory tak, aby se žáci mohli co nejlépe orientovat v současném světě. Učí se kriticky hodnotit získané informace a věcně, pojmově a formálně správně formulovat své názory na sociální, politické a etické otázky a náležitě je podložit argumenty v debatě s partnery. Zároveň předmět využívá historického vědomí, které si žáci osvojili v dějinách kulturní výchovy a nadále získané vědomosti prohlubuje. Tím, jak žáci postupně poznávají sami sebe, svoji osobnost a vlastní psychiku, rozvíjí se jejich empatie i přirozená úcta k osobnosti druhých a vytváří si vlastní hierarchii hodnot. V neposlední řadě by měli žáci porozumět důležitým pojmům, se kterými se běžně setkávají v médiích. Charakteristika učiva: Žáci během studia získávají základní vědomosti v oblasti psychologie a sociologie (druhý ročník) politologie a práva (třetí ročník) a filozofie (čtvrtý ročník). Žáci si osvojují základní terminologii vědních oborů a na konkrétních příkladech si ověřují získané vědomosti z těchto společenských věd. V rámci psychologie jsou žáci vedeni k pochopení sebe sama jako jedinečné osobnosti a uvědomění si všech aspektů osobnosti i zvláštností jednotlivých vývojových etap. Poznávají různé způsoby učení, zdravý životní styl, zabývají se prevencí stresu i nemoci. Cílem studia sociologie je poznání různých sociálních skupin, vztahů v nich, učí se respektovat kulturní odlišnost a uvědomují si nebezpečí xenofobie, stereotypu a předsudků. Obsažena je rovněž problematika sociálně patologických jevů a problémů spjatých s procesem globalizace včetně tématu masové komunikace. Pozornost je věnována též religionistice. V rámci politologie se žáci seznamují s tématikou státu, získávají informace o fungování demokratického politického systému České republiky a o možnostech participace občanů, učí se komunikaci s úřady. Chápou roli mezinárodních organizací a znají roli České republiky v mezinárodních organizacích. Věnují se problematice ideologií a problematice lidských práv. Okruh věnovaný problematice práva poskytuje žákům základní orientaci v právním systému České republiky s důrazem na praktickou stránku. V rámci filosofie žáci poznávají základní filozofické a etické problémy a různé způsoby jejich řešení v rámci různých filozofických škol od antiky až po současnost.

64

Občanský základ

Vedle vědomostí získaných v předmětu dějiny výtvarné kultury, využívá výuka i výsledků vzdělávání v ekologii (ekologické problémy), matematika (jednoduché výpočty, práce s grafy a tabulkami, v informační technologii (práce s internetem a power pointem) a cizích jazyků (mezinárodně používané výrazy a vědomosti osvojené během konverzačních hodin). Ve 4. ročníku si žák, který bude maturovat z předmětu OBČANSKÝ ZÁKLAD, zvolí další dvouhodinový seminář, kde se bude opakovat a dále rozšiřovat probrané učivo. Pojetí výuky: Vyučující využívá různé vyučovací strategie – frontální výuku, práci ve dvojicích, ve skupinách, samostatnou práci, práci s textem, diskuzi, kooperativní výuku, techniku „učíme se navzájem“ a projektové vyučování. Žáci jsou zejména vedeni k tomu, aby poznatky získané v předmětu občanský základ byli schopni aplikovat v ostatních předmětech a především ve svém vlastním životě – i po absolvování školy. Své poznatky a názory žáci prezentují formou rozhovoru a referátů. Učí se věcné argumentaci, obhajují své mínění, ale také srozumitelně formulují dotazy a připomínky. Součástí výuky je práce s médii jako zdroji informací. Výuka je doplňována dokumentárními filmy, besedami a přednáškami Do výuky jsou organicky začleňována průřezová témata: Občan v demokratické společnosti, Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie . Hodnocení výsledků: Učitel při hodnocení žáků postupuje dle platného školního klasifikačního řádu. Hodnocení zahrnuje individuální přístup, využívá klasifikační stupnici, slovní hodnocení i sebehodnocení. Vyučující žáky klasifikuje průběžně během celého školního roku. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Předmět žáky seznamuje s efektivními metodami učení, zpracováním informací a různými formami práce. Žáci jsou vedeni k promyšlené organizaci času při jednotlivých činnostech v celé hodině, v průběhu dne i v průběhu života. Ustálenou strukturou hodin a důrazem na systematické opakování poznatků učíme žáky pravidelnosti. (Kompetence k řešení problémů) Žákům jsou nabízeny různé strategie k řešení úkolů podobného typu a jsou povzbuzováni ke kreativnímu přístupu k řešení problémů. Žáci jsou seznámeni s různými formami komunikace, včetně uvědomění se jejích kladů, záporů a vhodnosti použití v různých situacích. Komunikaci se učí během skupinové práce při plnění zadání různých úkolů a během diskuze, kdy jsou po žácích vyžadovány přesné a srozumitelné formulace vlastních názorů. Během brainstormingu se žáci učí zásadě, že žádný nápad není méněcenný a může být užitečný. Žák se učí poznávat vlastní slabé i silné stránky, chápe důležitost sebevzdělávání, přebírá zodpovědnost za vlastní chování a učí se kooperaci. Žák chápe svá práva a povinnosti a učí se aktivnímu zapojení se do občanské společnosti.

65

Občanský základ

2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 2. ročník: 1 hodina týdně, celkem 32 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── zná společná pravidla ── uplatňuje společensky vhodné způsoby komunikace v sociální skupině ── zná metody hodnocení a sebehodnocení

Psychologie 1. Úvod do předmětu

2

── stručně popíše historický vývoj psychologie jako vědy ── uvědomuje si, jak se mění pohled na člověka v dějinách

2. Historický vývoj a současná psychologie: ── psychologické směry a osobnosti

2

── ── ── ──

3. Úvod do psychologie: ── disciplíny psychologie ── metody výzkumu ── tělo a duše ── chování a prožívání ── vědomí a nevědomí

2

── seznámí se a pochopí biologickou podmíněnost prožívání a chování ── umí vysvětlit funkce nervové soustavy

4. Fyziologické mechanismy činností: ── žlázy s vnitřní sekrecí, nervový systém, ── receptory a efektory ── CNS ── reflexy

2

── vyloží, jak člověk vnímá, prožívá a poznává skutečnost, sebe i druhé lidi, co může jeho vnímání a poznávání ovlivňovat ── zná problematiku smyslových klamů

5. Čití a vnímání: ── čití, počitek ── nímání, vjem ── smyslové orgány ── adaptace, kompenzace, výběrovost vnímání, ── smyslové klamy

2

── vysvětlí mechanismus vzniku představy ── popíše rozdíly mezi jednotlivými představami

6. Představy ── paměťové, fantazijní představy ── asociace ── halucinace a iluze

2

── uvědomí si spojitost mezi řečí a myšlením ── dokáže rozlišit jednotlivé myšlenkové operace v procesu myšlení

7. Myšlení, myšlenkové operace a řeč

2

klasifikuje obsah společenských věd vysvětlí význam psychologie charakterizuje metody psychologie objasní pojmy prožívání, chování, jednání, vědomí a nevědomí

66

Počet hodin

Občanský základ ── rozdělí paměť z různých hledisek ── popíše význam opakování v procesu učení se

8. Paměť ── krátkodobá, dlouhodobá ── druhy paměti podle analyzátorů (zraková, sluchová, čichová, pohybová) ── záměrná, bezděčná ── mechanická, logická ── paměťový proces

4

── uvědomí si úlohu pozornosti seznámí se s mechanismem fungování pozornosti

9. Pozornost ── výběrovost pozornosti ── bezděčná, záměrná ── orientačně pátrací ── stálost a přenášení pozornosti ── koncentrace ── roztržitost

2

── pochopí význam překonávání překážek ── uvědomuje si vliv potřeb na jednání člověka ── popíše, co je součástí zaměřenosti jednotlivce ── porovná vlastní potřeby z hlediska jejich důležitosti ── chápe vliv potřeb na lidské chování ── objasní, proč se lidé odlišují v projevech chování

10. Vůle, zaměřenost ── volní proces ── volní vlastnosti osobnosti ── potřeby

2

── seznámí se s příčinou rozdílů v živosti prožívání a chování ── diagnostikuje vlastní teperamentový typ ── posoudí vlastní schopnosti ── získané poznatky může využít v dalším profesním rozvoji

11. Emoce a temperament ── city, emoce, afekt, nálada ── vznik citů Temperament a schopnosti ── typy ── síla, vyrovnanost, život, stabilita, labilita ── schopnosti a vlohy ── nadání, talent, genialita ── vědomosti, dovednosti ── tvořivost

2

── uvědomí si složitost přesného vymezení pojmu inteligence ── chápe rozdíl mezi jednotlivými druhy inteligence ── uvědomuje si možná nebezpečí inteligenčních testů a faktory ovlivňující testy IQ

12. Inteligence ── typy inteligence ── inteligenční testy

2

67

Občanský základ ── vysvětlí vztah mezi charakterem a temperamentem

13. Charakter ── charakteristika ── vytrvalost, odolnost ── sebekontrola, sebehodnocení ── svědomí ── morálka, mravní normy

2

── ovládá „umění učit se“, porovná různé metody učení a jejich účinnost ── rozpozná různé druhy únavy a umí účinně relaxovat ── uplatňuje zásady duševní hygieny, orientuje se ve své osobnosti, potřebách a emocích ── objasní jednotu tělesného i psychického zdraví ── popíše vhodné způsoby, jak se vyrovnávat s frustrací a stresem

14. Učení a únava

2

15. Psychohygiena a náročné životní situace

2

68

Občanský základ

3. ročník: 2 hodina týdně, celkem 64 hodin ── Výsledky vzdělávání

Učivo

── Žák ── charakterizuje předmět politologie ── zná význačné představitele politologie, umí stručně charakterizovat jejich koncepce

Politologie 1. Úvod do předmětu politologie

1

── vysvětlí rozdíl mezi národností a státním občanstvím ── vymezí pojem státu ── na příkladech vysvětlí fungování různých typů státu

2. Stát ── funkce státu ── státní občanství a národnost

1

── klasifikuje lidská práva ── zařadí konkrétní příklady lidských práv do příslušného okruhu ── umí vysvětlit vývoj a potřebnost definování lidských práv ── na příkladech vysvětlí porušování lidských práv ── ví, na které organizace se obrátit v případě podezření na porušování lidských práv ── zná české i mezinárodní organizace zabývající se ochranou lidských práv

3. Lidská práva ── vývoj lidských práv ── klasifikace lidských práv ── organizace na ochranu lidských práv

2

── vysvětlí význam Ústavy pro fungování státu ── charakterizuje obsah Ústavy ČR ── zařadí konkrétní příklady lidských práv do příslušného okruhu Listiny

4. Právní základy státu ── Ústavy ── Ústava ČR ── Listina základních práv a svobod

2

── charakterizuje činnost Parlamentu ČR ── vysvětlí pojem zákonodárné iniciativy ── vyloží schéma legislativního procesu

5. Moc zákonodárná

2

── objasní činnost vlády a chápe roli prezidenta ČR

6. Moc výkonná

2

── vysvětlí fungování soudního systému ČR ── ví, na který soud se obrátit s konkrétním případem

7. Moc soudní

2

── charakterizuje činnost samosprávy a státní správy ── zná svá občanská práva a povinnosti ── umí jednat s úřady

8. Samospráva

3

69

Počet hodin

Občanský základ ── vysvětlí význam voleb pro demokratickou společnost ── charakterizuje priority levicových a pravicových stran, uvede konkrétní příklady těchto stran v ČR ── vysvětlí klady a zápory poměrného a většinového systému

9. Volby

3

── vysvětlí význam mezinárodní spolupráce ── popíše roli ČR v mezinárodních organizacích ── stručně vysvětlí historii vzniku EU, NATO a OSN ── popíše strukturu těchto třech organizací ── na konkrétních případech vysvětlí funkci těchto organizací

Mezinárodní vztahy ── Význam mezinárodních organizací ── ČR a mezinárodní organizace (EU, OSN, NATO a další mezinárodní organizace)

1 7

── na konkrétních případech charakterizuje znaky jednotlivých ideologií ── stručně vysvětlí okolnosti vzniku a vývoj jednotlivých ideologií ── uvědomuje si nebezpečnost extrémních postojů ── orientuje se v situaci ohledně extrémistických hnutí v ČR ── zná příklady extremismu v zemích EU

Ideologie ── pojem ideologie ── charakteristika jednotlivých ideologií ── demokracie (liberalismus, konzervatismus) ── feminismus ── anarchismus ── environmentalismus ── nacismus ── fašismus ── komunismus ── extrémistická hnutí v ČR

3

70

Občanský základ ── stručně charakterizuje vývoj státu za Sámovy říše, Velké Moravy, Přemyslovců, ── doby reformace a husitských válek i v době vlády Habsburků ── umí popsat historické souvislosti vzniku ČR ── zná příčiny nástupu nacismu v Německu ── charakterizuje situaci ČSR po světové ekonomické krizi ── analyzuje situaci po Mnichovské dohodě a umí popsat příčiny, které vedly k podepsání této dohody ── charakterizuje druhou republiku ── popíše situaci po okupaci ČR ── zná situaci ČR během druhé světové války ── popíše příčiny a důsledky odsunu německého a maďarského obyvatelstva z pohraničí ── analyzuje příčiny nástupu komunismu ── charakterizuje dobu od roku 1948 až 1989 s důrazem na analýzu politických procesů, roku 1968 a normalizace ── vysvětlí příčiny rozpadu komunistického bloku ── orientuje se v nejdůležitějších událostech po roce 1989

Vývoj české státnosti ── Sámova říše ── Velká Morava ── Přemyslovci ── Husitství ── Habsburkové ── Vznik ČSR ── ČR za druhé světové války ── Odsun sudetských Němců ── Nástup komunismu ── Komunismus ── ČR po roce 1989

── zná problematiku patologických jevů a navrhne možnosti jejich prevence a řešení ── ví, na která poradenská centra se může obrátit ── charakterizuje proces globalizace ── umí zvážit klady a zápory globalizace ── umí vysvětlit příčiny globálních problémů i nastínit možnosti jejich řešení ── umí zacházet s informacemi získanými z prostředků masové komunikace ── vysvětlí nejdůležitější právní pojmy

Problémy soudobé společnosti ── sociálně patologické jevy ── globalizace, globální problémy ── masová komunikace

10

── rozliší občanské a trestní soudní řízení ── umí prakticky použít poznatky z oblasti občanského, rodinného a trestního práva ── na příkladech odliší trestný čin a přestupek ── orientuje se v problematice autorského práva ── charakterizuje druhy trestů v ČR

Občan a právo ── základní právní pojmy ── občanské a trestní soudní řízení ── základy občanského a rodinného práva ── přestupky a trestné činy ── autorské právo ── tresty v ČR

12

71

13

Občanský základ

4. ročník: 1 hodina týdně, celkem 28 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── objasní podstatu filozofického tázání, porovná východiska filozofie a vědy k uchopení skutečnosti a člověka ── získá základní informace o filozofii a jejích disciplínách ── zhodnotí význam vědeckého poznání seznámí se základními filozofickými disciplínami a umí přiřadit texty k těmto disciplinám

1. Úvod do filozofie

1

── porovná východiska mýtu, umění a filozofie k uchopení skutečnosti a člověka. Interpretuje různé texty ── aplikuje estetické názory na dějiny umění ── seznámí se s významnými antickými školami a filozofy a jejich pojetí světa ── eticky a věcně argumentuje v diskuzi ── uvážlivě a kriticky přistupuje k argumentům druhých ── zaujme stanovisko k etickému relativismu ── interpretuje text podobenství o jeskyni ── zaujme stanovisko k Platónově politologii, vysvětlí podobnost Platónova státu a totalitního systému ── seznámí se základními pojmy formální logiky ── pojmenuje rozdíly mezi Platónovou a Aristotelovou filozofií ── zhodnotí význam obou filozofů ── chápe vliv helénistické etiky na vznik křesťanské filozofie ── rozliší hlavní filozofické směry starověku

2. Antická filozofie ── Počátky antické filozofie ── Kosmologie ── Antropologický obrat (sófisté, Sókratés) ── Platón ── Aristoteles ── Helénismus

8

── seznámí se s vznikem a počátky křesťanské filozofie ── uvědomí si význam vzniku univerzit na rozvoj středověké vzdělanosti ── hlouběji analyzuje filozofické texty ── umí vystihnout hlavní myšlenku textu ── uvědomí si vlastní preference ve vztahu rozum-víra ── charakterizuje filozofické problémy patristiky a scholastiky ── popíše obrat v myšlení scholastické filozofie ── identifikuje projevy náboženské nesnášenlivosti

3. Středověká filozofie a vznik univerzit ── Gnosticismus, manichejci ── Patirstika (Augustinus) ── Scholastika (dogmata, Abelard, Akvinský)

4

72

Počet hodin

Občanský základ ── sumarizuje dosavadní poznatky o humanismu a renesanci ── zhodnotí význam vědeckého poznání, techniky a nových technologií pro praktický život ── uvede klíčové představitele filozofie humanismu a renesance ── otázek ve starověku, středověku a renesanci ── rozliší různé přístupy k politickému uspořádání společnosti

4. Humanismus a renesance ── Machiavelli ── Grotius ── Hobbes ── Bruno ── Bacon

3

── porovná přístup renesanční a barokní filozofie ── charakterizuje filozofii významných představitelů baroka

4. Baroko ── Descartes ── Spinoza ── Liebnitz

2

── dokáže vlastními slovy vyložit základní teze racionalismu ── chápe význam Velké francouzské revoluce a jejích idejí, uvědomuje si nebezpečí fanatismu ── popíše přínos osvícenenské filozofie ── seznámí se s dílem I. Kanta ── posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce ── uvědomí si význam Kantova kategorického imperativu ── zaujme stanovisko k estetickým kritériím

5. Osvícenství ── Anglie (Locke, Berkley, Hume) ── Francie (Voltaire, encyklopedisté, ── Rousseau) ── Německo – Kant

3

── zhodnotí význam vědeckého poznání a nových technologií pro praktický život ── vysvětlí možná rizika zneužití nových technologií ── vysvětlí vztah Hegelovy a Hérakleitovy filozofie ── vysvětlí pojem dialektiky ── popíše Hegelovo pojetí člověka a společnosti a jeho teorii pána a raba ── porovná Marxův a Hegelův přístup k postavení jednotlivce ve společnosti a vliv Hegelovy filozofie na marxistické pojetí třídního boje ── seznámí se s filozofií voluntarilismu ── posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem ── argumentuje a zaujme vlastní stanovisko k otázkám etiky a svědomí jednotlivce na základě Kierkergaardových textů ── porovná filozofii Schopenhauera a Nietzscheho

6. Filosofie 19.století ── Fichte ── Schelling ── Hegel ── Pozitivismus ── Marx ── Voluntarismus (Schopenhauer, Kierkegaard, Nietzsche)

2

73

Občanský základ ── stručně popíše základní směry 20. století ── dokáže popsat jejich vztah k filozofiím starším ── eticky a věcně argumentuje v diskuzi

7. Hlavní filosofické směry 20. století ── Filozofie života ── Pragmatismus ── Fenomenologie ── Existence ── Novopozitivismus

── uvědomí si smysl plurality filozofických přístupů ke skutečnost

8. Postmoderna

── rozliší hlavní směry české filozofie a její klíčové představitele

9. Česká filozofie

2

── seznámí se základními pojmy etiky ── posuzuje lidské jednání z hlediska etických norem a svědomí jednotlivce ── uvědomí si význam etických otázek ── věcně argumentuje v diskuzích o důležitých etických problémech současnosti ── formuluje své vlastní etické principy pro praktický život a budoucí povolání

10. Etika, mravnost, morálka, praktická etika

1

74

2


Učební osnova předmětu DĚJINY VÝTVARNÉ KULTURY Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Cílem vyučovacího procesu předmětu je kultivovat historické vědomí o vývoji společnosti od jejího vzniku až po současnost na návaznosti na poznání doby a významných osobností dějin výtvarného umění. Žáci mají získat základní přehled o historických, výtvarných a estetických tendencích historie i současnosti, osvojí si soubor poznatků z filozofie umění, teorie umění a inspirace tvorby v dobových souvislostech historických, náboženských a filozofických i zeměpisných. Jsou vedeni k možnosti nalézat inspirační zdroje, citový a estetický prožitek v umělecké tvorbě minulosti, pro formování vlastního názoru a vlastní tvůrčí činnosti. Charakteristika učiva: Učivo je zaměřeno na získání ucelené umělecko historické orientace v souvislosti s profilem absolventa. Obsahem vyučovacího předmětu jsou kulturně historické souvislosti vzniku a vývoje architektury, výtvarného umění a uměleckého řemesla od pravěku po současnost. Hlavním cílem je představit významné osobnosti jednotlivých období a jednotlivých oborů a jejich díla, která ovlivnila vývoj evropského i celosvětového kulturního dění. Pojetí výuky: Těžištěm vzdělání je poznání specifiky jazyka a charakteru děl výtvarné kultury různých období, výběr tvůrců a jejich děl se omezuje na nejdůležitější a nejtypičtější. Vstupem do každého tématu je přehled historie a historických souvislostí dané doby. Výuka je chronologicky uspořádána do jednotlivých epoch, důležitou součástí je i nalézání souvislostí další inspirace daným obdobím a pochopení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými epochami. Základním metodologickým východiskem je rovnoměrné propojení teoretického výkladu s konkrétní obrazovou dokumentací, neoddělitelnou součástí výuky jsou exkurze a návštěvy stálých sbírek umění a výstav. Vyučovací předmět má výrazně interdisciplinární charakter – přesahy se uplatňují zejména směrem k literatuře, dějepisu, filozofii, zeměpisu aj. Hodnocení výsledků: V předmětu se hodnotí hloubka porozumění danému tématu dějin kultury, schopnost pracovat se zdroji informací a také porozumění a rozpoznání klíčových děl daného období. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Cílovými kompetencemi rozumíme: ── znalost a porozumění významným historickým procesům, vztahům, faktům a pojmům ── schopnost používat postupy obvyklé v dějepisu a dějinách výtvarné kultury (pracovat s textem i reprodukcemi významných uměleckých děl) ── schopnost získat učením nové znalosti v oboru ── vyučovací předmět souvisí s jinými předměty, především se společenskovědním vzděláním, technologií, navrhováním a výtvarnou přípravou, při přípravě prezentací se znalostí počítačových programů

75


── získávat historické informace z hmotných pozůstatků minulosti, z děl výtvarného umění a z různých druhů písemných pramenů ── analyzovat historickou a výtvarnou skutečnost a odhalovat jejich vzájemné souvislosti. Žák/žákyně ── zná terminologii oboru a dovede ji používat ── dovede využít informace získané v odborném textu ── porovná umělecká díla podle různých kritérií, dovede pracovat s obrazovým materiálem, rozpozná typická díla daného období ── rozumí vztahu mezi stupněm vývoje společnosti a uměním v návaznosti na historické okolnosti a náboženskou víru či filozofii, případně nové objevy a politickou situaci doby.

76


2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 64 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák: ── rozpozná jednotlivé obory výtvarného umění – architekturu, sochařství, malířství, umělecké řemeslo ── určí základní dělení jednotlivých oborů podle funkce, práce s materiálem ── orientuje se v základních námětech (ornamentální, figurální) ── orientuje se v základních termínech (realistický, iluzivní, naturalistický, expresivní; sloh, vývojové etapy slohů; námět, forma, obsah uměleckého díla aj.) ── jmenuje a lokalizuje světové, evropské a místní umělecké a muzejní sbírky

Obecný úvod do nového předmětu

── ovládá periodizaci pravěku ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, vývoji náboženských představ a umění ── rozezná charakteristické znaky megalitických staveb, časově a místně je zařadí, určí jejich typy a jejich funkci ── rozezná charakteristické znaky pravěkých nástrojů, nářadí a ozdob, určí jejich materiál ── určí pravěká naleziště ve světě i v České republice, jmenuje významné nálezy a zařadí je časově

Výtvarné umění pravěku

6

── ovládá periodizaci vývoje jednotlivých kultur v oblasti ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, náboženských představ a umění ── lokalizuje významná kulturní centra ── rozezná charakteristické znaky architektury (zikkurat, palác), sochařství a uměleckého řemesla ── určí významná naleziště ── orientuje se v základních námětech, materiálech a technikách umění Mezopotámie ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami umění Mezopotámie

Výtvarné umění starověku Mezopotámie

6

77

Počet hodin

Dějiny výtvarné kultury ── pochopí vývoj egyptologie jako vědy ── ovládá periodizaci vývoje jednotlivých říší ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, náboženských představ a umění ── lokalizuje významná kulturní centra ── rozezná charakteristické znaky architektury (chrám, mastaba, pyramida, skalní hroby), sochařství, malířství a uměleckého řemesla ── určí významná naleziště ── orientuje se v základních námětech, materiálech a technikách egyptského umění, včetně způsobu zobrazení figury v egyptském umění a rozpoznání změny v období školy el-amarnské ── jmenuje a lokalizuje významné památky a umělecké a muzejní sbírky disponující památkami egyptského umění

Egypt

6

── ovládá periodizaci vývoje obou území ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, náboženských představ a umění ── rozezná charakteristické znaky architektury, sochařství a užitého umění ── určí významná naleziště

Indie, Čína

6

── ovládá periodizaci vývoje v oblasti ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, náboženských představ a umění ── lokalizuje významná kulturní centra ── identifikuje charakteristické znaky sochařství, malířství a uměleckého řemesla v dané oblasti ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách ── porovná charakteristické znaky krétské a mykénské kultury ── jmenuje a lokalizuje významné památky a významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami oblasti

Egejská oblast, Kréta

6

78

Dějiny výtvarné kultury ── ovládá periodizaci jednotlivých vývojových období řeckých dějin, ovládá historické souvislostí, které tvoří rámec jednotlivých období ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, myšlení a umění ── lokalizuje významná centra ── orientuje se v řecké mytologii ── rozezná projevy jednotlivých typů architektury, jejich tvary a články ── orientuje se ve vývoji řeckého sochařství ── rozpozná díla a přínos významných osobností řeckého umění ── porovná charakteristické znaky řeckého a egyptského umění ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami řeckého umění ── ovládá základní periodizaci vývoje v oblasti ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, myšlení a umění ── lokalizuje významné památky

Řecko

12

── identifikuje charakteristické znaky etruské architektury (nekropolis, chrám, technické stavby; užití klenby valené), sochařství, malířství a uměleckého řemesla ── rozpozná význam etruského umění pro formování umění antického Říma

Etruské umění

6

── ovládá periodizaci jednotlivých vývojových období římských dějin (království, republika, císařství) ── porozumí vztahu vývoje životních podmínek společnosti, myšlení a umění ── lokalizuje významná kulturní centra ── identifikuje charakteristické znaky římské architektury (stavby světské a ideové) ── identifikuje charakteristické znaky a významné projevy římského sochařství a malířství ── porovná charakteristické znaky řeckého a římského umění ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami římského umění

Umění antického Říma

16

79



Učivo

Žák ── časové rozliší základní období křesťanské antiky ── rozezná ideové rozdíly mezi pohanstvím a křesťanstvím ── orientuje se v základních historických událostech a jejich souvislostech ── orientuje se v základních křesťanských symbolech ── rozezná charakteristické znaky a projevy raně křesťanské architektury (bazilika, centrála) ── rozezná charakteristické znaky a projevy raně křesťanského umění v Ravenně ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách raně křesťanského umění ── porovná charakteristické znaky římského antického a raně křesťanského umění

Výtvarné umění raného středověku Křesťanské antické umění

15

── orientuje se v časovém vymezení raného středověku v Evropě ── orientuje se v základních historických událostech a jejich souvislostech v Evropě i na našem území ── lokalizuje významná kulturní centra raně středověké Evropy ── rozezná charakteristické znaky a projevy umění doby v jednotlivých lokalitách (Irsko, karolínská a otonská renesance, Velká Morava) ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky raně středověkého umění a jeho projevy v architektuře, sochařství a malířství ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách umění raného středověku

Umění raně středověké Evropy

21

── orientuje se v časovém i lokálním vymezení románského umění ── postihne funkci románského umění pro upevňování křesťanství ── určí typické náměty vycházející z Bible ── orientuje se v historických událostech a jejich souvislostech v Evropě i na našem území ── lokalizuje významná centra románského umění s pochopením místních odlišností umělecké tvorby různých stavitelských škol

Výtvarné umění středověku Románské umění

30

80

Počet hodin

Dějiny výtvarné kultury ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy románského umění v architektuře, sochařství a malířství ── porovná charakteristické znaky a projevy románského umění v jednotlivých lokalitách, pozná nejvýznamnější památky dané lokality ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách románského umění ── zná vývoj románského umění na našem území, významné památky ── jmenuje a lokalizuje významné památky i umělecké a muzejní sbírky disponující památkami románského umění ── orientuje se v časovém i lokálním vymezení gotického umění včetně periodizace ── orientuje se v historických událostech a jejich souvislostech v Evropě i na našem území ── orientuje se v kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra gotického umění ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy gotického umění v architektuře, sochařsví, malířství a uměleckém řemesle ── rozliší znaky a projevy profánního a sakrálního gotického umění ── porovná charakteristické znaky a projevy gotického umění v jednotlivých lokalitách ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách gotického umění ── zná dílo a přínos významných osobností doby (Giotto, Andrea Pisano, Mistr Theodorik, Petr Parléř aj.) ── zná vývoj gotického umění na našem území, specifikuje jeho projevy ── porovná charakteristické znaky gotického a románského umění ── jmenuje a lokalizuje významné památky i významné sbírky disponující památkami gotického umění

Gotické umění

81

30



Učivo

Žák ── orientuje se v časovém i lokálním vymezení renesančního umění včetně periodizace ── orientuje se v historických událostech a jejich souvislostech v Evropě i na našem území ── orientuje se v kulturních souvislostech doby ── posoudí změny životního stylu v návaznosti na humanismus ── lokalizuje významná kulturní centra renesančního umění a manýrismu ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy renesančního umění a manýrismu v architektuře, sochařství, malířství a uměleckém řemesle ── porovná charakteristické znaky a projevy renesančního umění v jednotlivých lokalitách (Itálie, zaalpské země) ── pochopí odlišnosti renesanční (Itálie) a pozdně gotické tvorby (Nizozemí) ── porovná charakteristické znaky a projevy renesančního umění raného, vrcholného a pozdního období včetně individuálního přístupu v dílech výrazných osobností renesance ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách renesančního umění ── posoudí dílo a přínos významných osobností renesančního umění ── zná vývoj renesančního umění na našem území, specifikuje jeho charakteristické rysy ── rozliší znaky a projevy profánního a sakrálního renesančního umění ── porovná charakteristické znaky renesančního a gotického umění

Výtvarné umění novověku Renesanční umění

20

── orientuje se v časovém i lokálním vymezení barokního umění včetně periodizace ── orientuje se v historických událostech doby baroka a jejich souvislostech v Evropě i na našem území ── orientuje se v kulturních a náboženských souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra barokního umění

Barokní umění

20

82

Počet hodin

Dějiny výtvarné kultury ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy barokního umění v architektuře, sochařství, malířství a uměleckém řemesel ── porovná charakteristické znaky a projevy barokního umění v jednotlivých lokalitách (katolické – protestantské země) ── porovná charakteristické znaky a projevy barokního umění a individuální přístupy a rozdíly v díle různých osobností umění ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách barokního umění ── rozliší znaky a projevy profánního a sakrálního barokního umění ── porovná baroko a rokoko ── zná vývoj barokního umění na našem území, specifikuje jeho projev (architektura, sochařství, malířství, lidové baroko) ── jmenuje a lokalizuje významné památky i umělecké a muzejní sbírky ── orientuje se v časovém i lokálním vymezení umění klasicismu ── orientuje se v historických událostech doby klasicismu a jejich souvislostech ve světě i na našem území ── orientuje se v kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra umění klasicismu ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy umění klasicismu v architektuře, sochařství a malířství ── porovná charakteristické znaky a projevy umění klasicismu i individuální přístupy v dílech výrazných osobností ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách umění klasicismu (empír) ── posoudí dílo a přínos významných osobností umění klasicismu ── charakterizuje odlišnosti rokokového malířství a malířství klasicismu ── zná vývoj klasicismu na našem území, specifikuje jeho projevy ── jmenuje a lokalizuje významné památky a díla i významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami umění klasicismu

Umění 18. a 19. století Klasicismus

83

20

Dějiny výtvarné kultury ── orientuje se v časovém i lokálním vymezení romantismu ── orientuje se v historických událostech doby a jejich souvislostech ve světě i na našem území ── charakterizuje romantismus jako životní postoj ── orientuje se v kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra romantismu ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy romantismu v architektuře, sochařství a malířství ── porovná charakteristické znaky a projevy romantismu v jednotlivých lokalitách ── porovná charakteristické znaky a projevy romantismu a individuální přístupy v dílech výrazných osobností ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách romantismu ── zná vývoj romantismu na našem území, specifikuje jeho projevy ── odliší klasicismus, romantismus, realismus ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami romantismu

Romantismus

18

── orientuje se v časovém vymezení realismu ── orientuje se v historických a kulturních souvislostech ── identifikuje východiska realismu ── lokalizuje významná centra francouzského realismu ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy realismu v sochařství a malířství ── charakterizuje architekturu 2. pol. 19. stol. ── Porovná charakteristické znaky a projevy realismu a individuální přístupy a v dílech výrazných osobností ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách realismu ── posoudí dílo a přínos významných osobností realismu ── odliší realismus a naturalismus ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami francouzského realismu

Realismus

18

84



Učivo

Žák/žákyně: ── orientuje se v časovém vymezení doby ── orientuje se v kulturních souvislostech ── identifikuje východiska impresionismu ── posoudí význam impresionismu pro další vývoj umění ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy impresionismu ── rozezná charakteristické znaky díla E. Maneta, posoudí jeho vliv na další vývoj umění ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách impresionismu ── lokalizuje významná kulturní centra impresionismu ── posoudí dílo a přínos osobností impresionismu ve Francii a u nás ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké sbírky disponující památkami autorů této doby

Impresionismus

14

── orientuje se v historických a kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra postimpresionismu ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy postimpresionismu ── porovná charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách postimpresionismus ── posoudí význam postimpresionismu pro další vývoj umění ── posoudí dílo a přínos významných osobností postimpresionismu ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami postimpresionismu

Postimpresionismus

14

85

Počet hodin

Dějiny výtvarné kultury ── orientuje se v historických a kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra architektury průmyslové revoluce a historizujících slohů ── posoudí nové možnosti architektury ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy historizujících slohů ── porovná charakteristické znaky a individuální přístupy u výrazných projevů architektury průmyslové revoluce a historizujících slohů ── porovná charakteristické rysy a projevy výchozího slohu a příslušného historizujícího slohu ── jmenuje a lokalizuje významné projevy architektury průmyslové revoluce a historizujících slohů ── posoudí význam vzniku památkové péče

Architektura průmyslové revoluce, historizující slohy

14

── orientuje se v historických a kulturních souvislostech událostí 19. století ── lokalizuje významná kulturní centra důležitá pro umění 19. století ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy stěžejních uměleckých směrů 19. století v našich zemích v architektuře, sochařství a malířství ── porovná charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných představitelů ── posoudí dílo a přínos významných osobností uměleckých směrů 19. století v našich zemích ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami umění 19. století v našich zemích

Umění 19. století v našich zemích

14

86

Dějiny výtvarné kultury ── orientuje se v historických a kulturních souvislostech doby ── lokalizuje významná kulturní centra symbolismu a secese ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy symbolismu a secese v architektuře, sochařství, malířství a uměleckém řemesle ── porovná charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností symbolismu a secese ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách symbolismu a secese ── posoudí dílo a přínos významných osobností symbolismu a secese ── posoudí význam symbolismu a secese pro další vývoj umění ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami symbolismu a secese

Symbolismus a secese

14

── orientuje se v historických a kulturních souvislostech událostí první poloviny 20. století ── lokalizuje významná kulturní centra ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky individualistické moderny, Bauhausu, funkcionalismu a mezinárodního stylu v architektuře ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy expresionismu, kubismu, futurismu, konstruktivismu, dadaismu a surrealismu v sochařství ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projev fauvismu, expresionismu, kubismu, futurismu, geometrické abstrakce, orfismu, dadaismu a surrealismu v malířství ── porovná charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností reprezentujících jednotlivé umělecké směry ── porovná charakteristické znaky a projevy jednotlivých směrů a jejich ztvárnění v dílech výrazných představitelů jednotlivých směrů ── posoudí dílo a přínos významných osobností umění první poloviny 20. století ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami uměleckých směrů první poloviny 20. století

Umění 20. století Umění první poloviny 20. století v Evropě a USA

14

87

Fyzika

Učební osnova předmětu FYZIKA Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Fyzikální vzdělávání umožňuje žákům pochopit podstatu fyzikálních jevů a procesů, lépe přijímat a využívat nové technické objevy.Cílem vyučování předmětu v netechnických oborech středních škol je poskytnout fyzikální vzdělání pro praktický život. Naučit žáky využívat přírodovědných poznatků v profesním i občanském životě, klást si otázky o okolním světě a vyhledávat k ním odpovědi založené na důkazech. Charakteristika učiva: Obsah předmětu je rozdělen do šesti okruhů. První okruh mechanika se zabývá pohyby těles, základními zákony mechaniky a mechanikou tekutin. Druhý okruh termika se zabývá základními poznatky termiky, částicovou stavbou látek, vlastnostmi pevných látek a kapalin a skupenstvím látek. Třetí okruh elektřina a magnetismus se zabývá elektrickým nábojem a proudem, magnetickým polem, stejnosměrným a střídavým proudem. Čtvrtý okruh vlnění a optika pojednává o mechanickém kmitání a vlnění, o světle a jeho šíření a zobrazování zrcadlem a čočkami.Pátý okruh fyzika atomu se zabývá modelem atomu, radioaktivitou, jadernou energií a jejím využitím. Šestý okruh vesmír seznámí žáky se Sluncem a planetami a jejich pohyby. Výuka předmětu úzce navazuje na předmět matematika, žáci poznávají význam matematických nástrojů a postupů pro efektivní řešení problémů a úloh. Pojetí výuky: Pojetí a charakter výuky fyziky vyžaduje, aby vyučující část časové dotace věnoval výkladu. Pro rozvoj vědomostí a dovedností je nezbytné, aby výklad byl doplňován výpočty příkladů vycházejících z konkrétních situací. Při řešení úloh žáci spolupracují a hodnotí společně správnost výsledku. Výuka je doplněna vhodnými referáty, při jejichž přípravě žáci využívají prostředky informačních a komunikačních technologií. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu školy, využívá klasifikační stupnici, slovní hodnocení nebo jejich kombinace. Do hodnocení se zahrnuje i kvalita a přednes vypracovaného referátu. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Ve vyučování je velká pozornost věnována přesnému a jasnému formulování myšlenek žáků na základě osvojené odborné terminologie. Žáci se učí logicky uvažovat, správně chápat společenskou roli fyziky a její úzkou souvislost s ostatními přírodovědnými obory. Předmět rozvíjí kompetenci aplikovat základní matematické postupy při řešení výpočtů, kompetenci využívat prostředky informačních a komunikačních technologií při zpracování úloh a projektů. Při probírání učiva se realizuje průřezové téma Člověk a životní prostředí a průřezové téma Informační a komunikační technologie.

88

Fyzika


Učivo

Žák ── rozliší druhy pohybů a řeší jednoduché úlohy na pohyb hmotného bodu ── určí síly,které působí na tělesa, popíše jaký druh pohybu tyto síly vyvolají ── určí mechanickou práci a energii při pohybu tělesa působením stálé síly ── vysvětlí na příkladech platnost zákona zachování mechanické energie ── určí výslednici sil působících na těleso ── aplikuje Pascalův a Archimédův zákon při řešení úloh

1. Mechanika ── pohyby přímočaré, pohyb rovnoměrný po kružnici, oblouková míra ── Newtonovy pohybové zákony, síly v přírodě, gravitace ── mechanická práce, výkon, energie ── tlakové síly a tlak v tekutinách

22

── vysvětlí význam teplotní roztažnosti látek v přírodě a v technické praxi ── popíše rozdíl mezi teplem a teplotou ── řeší úlohy na převody jednotek teploty ── popíše přeměny skupenství látek a jejich význam v přírodě a v technické praxi

2. Termika ── teplota, teplotní roztažnost látek ── termodynamická teplotní stupnice ── teplo a práce ── struktura pevných látek a kapalin, přeměny skupenství

13

── popíše elektrické pole z hlediska jeho působení na bodový elektrický náboj ── řeší úlohy s elektrickými obvody s použitím Ohmova zákona ── určí magnetickou sílu v magnetickém poli vodiče s proudem

3. Elektřina a magnetismus ── elektrický náboj tělesa ── elektrický proud v látkách, zákony elektrického proudu ── magnetické pole, magnetické pole elektrického proudu ── vznik střídavého proudu

9

── rozliší základní druhy mechanického vlnění a popíše jejich šíření ── charakterizuje základní vlastnosti zvuku ── chápe negativní vliv hluku a zná způsoby ochrany sluchu ── charakterizuje světlo, jeho vlnovou délku a rychlosti v různých prostředích ── řeší úlohy na odraz a lom světla ── řeší úlohy na zobrazení zrcadly a čočkami ── vysvětlí optickou funkci oka a korekci jeho vad ── popíše význam různých druhů elektromagnetického záření

4. Vlnění a optika ── mechanické kmitání a vlnění ── zvukové vlnění ── světlo a jeho šíření ── zrcadla a čočky, oko ── druhy elektromagnetického záření, rentgenové záření

14

89

Počet hodin

Fyzika ── popíše strukturu elektronového obalu atomu z hlediska energie elektronu ── popíše stavbu atomového jádra a charakterizuje základní nukleony ── vysvětlí podstatu radioaktivity a popíše ── způsoby ochrany před jaderným zářením

5. Fyzika atomu ── model atomu,laser ── nukleony, radioaktivita, jaderné záření ── jaderná energie a její využití

4

── charakterizuje Slunce jako hvězdu ── popíše objekty ve sluneční soustavě zná příklady základních typů hvězd

6. Vesmír ── slunce, planety a jejich pohyb, komety ── hvězdy a galaxie

2

90

Chemie

Učební osnova předmětu CHEMIE Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: V předmětu chemie se žákům otevírá možnost dozvědět se informace o významu i perspektivách obecné, anorganické a organické chemie. Cílem vyučování předmětu u nechemicky zaměřených oborů na středních školách je poskytnutí chemického vzdělání v omezeném rozsahu na úrovni potřebné pro běžný život.Výuka směřuje k praktickému zvládnutí chemických výpočtů, názvosloví anorganických i organických sloučenin. Je nutné porozumět pojmům vztahujícím se ke stavbě atomu, chemické vazbě a periodické soustavě prvků. Chemie tvoří základ pro další odborné vzdělávání v předmětu technologie jednotlivých studijních oborů. Charakteristika učiva: Učivo je zařazeno do prvního studijního ročníku. Žáci se věnují obecné, anorganické, orgnické chemii a základům biochemie. Seznámí se s chemickými zákony a veličinami, s vlastnostmi a reakcemi prvků a sloučenin. Zabývají se systematickým členěním organických látek, názvoslovím,vlastnostmi a reaktivitou uhlovodíků a jejich derivátů. Výuka předmětu vyžaduje základní znalosti chemického názvosloví. Znalosti a dovednosti z předmětu matematiky (výpočty příkladů) a fyziky (převody jednotek). Pojetí výuky: Výuka je tvořena výkladovou částí, kterou představuje výklad učitele do složitější problematiky či k systemizaci poznatků nebo vysvětlování učiva. Následuje metoda rozhovoru s využíváním problémových otázek. Při každém způsobu výuky lze použít práci s učebním textem i periodickou tabulku. Vedle slovních metod jsou využívány i metody názorně demonstrační (film, video, DVD). K procvičení a zopakování učiva lze využít i didaktické hry. Žáci se snaží pracovat samostatně i ve skupinách, kde musí využívat informace získané z odborných textů a internetu. Tyto poznatky obhajují ve formě referátu nebo prezentace před třídou. Probranou látku procvičují v domácích úkolech. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu. Využívá klasifikační stupnici a slovní hodnocení. Znalosti žáků jsou ověřovány písemnými testy nebo slovním zkoušením po každé probrané kapitole. Při hodnocení je zohledněn i individuální přístup žáka k předmětu a vypracování prezentace. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Výuka vede žáky ke správnému použití terminologie, názvů, vzorců a rovnic.Žáci aplikují získané poznatky do ostatních učebních předmětů. Při probírání konkrétních příkladů anorganických i organických sloučenin se realizuje průřezové téma Člověk a životní prostředí (nebezpečné látky, toxicita). Při zpracování prezentace se realizuje průřezové téma Informační a komunikační technologie.

91

Chemie


Učivo

Žák ── vysvětlí význam chemických poznatků

1. Úvod do chemie, obsah předmětu

2

── rozliší typ soustavy, vymezí pojem prvek a sloučenina

2. Chemické látky ── vlastnosti, složení, struktura ── chemické soustavy ── disperzní soustavy a roztoky

2

── vysvětlí význam protonového a nukleonového čísla, objasní pojmy ── prvek, nuklid, izotop

3. Základní charakteristiky látek ── protonové, nukleonové číslo ── izotopy ── atom, molekula

4

── klasifikuje prvky period. Soustavy ── určí počet valenčních elektronů

4. Periodická soustava prvků ── valenční elektrony ── vztahy a zákonitosti v periodické soustavě

4

── objasní principy vazeb

5. Chemická vazba ── kovalentní ── iontová ── kovová

4

── používá názvy a značky prvků a sloučenin

6. Názvosloví anorganických sloučenin ── oxidační číslo, binární sloučeniny,kyseliny ── ionty, soli, hydroxidy

6

── určí typ reakce a stechiometrické koeficienty ── definuje oxidaci a redukci

7. Chemický děj ── chem. reakce,termochemie, ── rychlost reakcí ── proteolytické a oxidačně redukční reakce

4

── popíše fyzikální a chem. vlastnosti nepřechodných a přechodných prvků a jejich využití

8. Charakteristika nepřechodných prvků ── vodík a voda ── prvky nekovové nepřechodné ── prvky kovové nepřechodné ── významné přechodné prvky

14

── zhodnotí význam uhlíku ── zapíše org. Sloučeninu ── klasifikuje org. reakce

9. Vlastnosti sloučenin uhlíku ── úvod do org. Chemie ── uhlík, typy vazeb, typy vzorců ── chem. reakce

4

10. Rozdělení organických sloučenin

2

92

Počet hodin

Chemie ── pojmenuje skupiny uhlovodíků a jejich derivátů ── popíše praktické použití a vlastnosti vybraných uhlovodíků, vysvětlí jejich působení na životní prostředí ── toxické účinky arsenů

11. Uhlovodíky ── definice alkanů, alkenů, alkinů a arenů

6

── charakterizuje tyto látky ── popíše jejich vlastnosti ── objasní toxické působení

12. Deriváty uhlovodíků ── halogenderiváty ── nitroderiváty ── hydroxideriváty ── aminy, alkoholy, fenoly

6

── charakterizuje biogenní prvky a jejich sloučeniny ── popíše nejdůležitější přírodní látky ── objasní biochemické děje

13. Přírodní látky ── lipidy,cukry, bílkoviny, ── biokatalyzátory, léčiva, pesticidy

6

93

Ekologie

Učební osnova předmětu EKOLOGIE Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Cílem základů ekologie je doplnit nezbytné základní ekologické poznatky, ze kterých bude vycházet ekologická výchova a vzdělání v dalších odborných předmětech. Doplnit základní biologické znalosti, protože biologie není v učebních osnovách. Předmět vychází z průřezového tématu Člověk a životní prostředí, jehož cílem je poskytnout komplexní pohled na vztah člověka a prostředí. Charakteristika učiva: V ekologii se žáci nejprve seznámí se základními pojmy. Ujasní si představu o výskytu chemických látek v přírodě. Seznámí se s pojmy biosféra, biotop, biodiverzita, zdroje potravy. V dalším celku se žáci dozví o vztazích mezi člověkem a životním prostředím.Budou seznámeni s hlavními problémy znečištění zemských sfér, tedy ovzduší, vody a půdy. Další kapitola je věnována obnovitelným a neobnovitelným zdrojům energie a surovin. Dále se žáci budou zabývat druhy odpadů, jejich problematikou a nakládání s nimi. Poslední celky jsou věnovány ochraně přírody a krajiny. Předmět rozvíjí i znalosti získané v ostatních předmětech. Fyzika (jaderná energie), občanský základ (globální problémy světa), chemie (nakládání s nebezpečnými látkami a odpady). Znalosti získané v tomto předmětu žáci dále rozvíjí v předmětu technologie jednotlivých oborů. Pojetí výuky: Výuka je realizována výkladem učiva, jeho opakováním a procvičováním, dále samostatným vyhledáváním a zpracováním informací v rámci referátů a prezentací. Jsou voleny i exkurze se zaměřením na jednotlivá témata. V předmětu se aplikuje a využívá metoda problémové výuky rozvíjející logické myšlení. Předmět vytváří hlavní základ pro realizaci průřezového tématu Člověk a životní prostředí. Hodnocení výsledků: Vědomosti žáků jsou hodnoceny podle výsledků písemných testů platnou stupnicí klasifikačního řádu. Dále je hodnocena prezentace žáka a referáty. Při hodnocení prezentace je kladen důraz i na vlastní obhajobu práce a schopnost argumentační diskuse. Přínos předmětu k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Předmět rozvíjí komunikativní kompetence, kompetence řešit problémy, kompetence k práci s informacemi. Žáci se učí logicky uvažovat, správně chápat společenskou roli ekologie a její úzkou souvislost s ostatními přírodovědnými obory. Rozvíjí odborné kompetence a aplikují je do znalostí jak nakládat s materiály, energiemi, odpady, vodou a jinými látkami a to ekonomicky s ohledem na životní prostředí. Předmět pomáhá realizovat průřezové téma Člověk a životní prostředí, Člověk a svět práce a průřezové téma Občan v demokratické společnosti.

94

Ekologie


Učivo

── ── ── ──

1. Základní ekologické pojmy ── biosféra, biotop, biodiverzita ── koloběh látek v přírodě ── biodegradace ── biotransformace ── typy krajiny

2

── vysvětlí způsoby výživy ── charakterizuje dopady činnosti člověka na prostředí

2. Člověk a prostředí ── způsoby výživy ── potrava ── vztahy mezi člověkem a prostředím ── globální problémy životního prostředí

3

── zhodnotí vliv klimatických podmínek ── charakterizuje znečištění atmosféry

3. Ovzduší ── složení a funkce atmosféry ── znečištění atmosféry ── způsoby snížení emisí

3

── charakterizuje typy vod a jejich znečištění ── vysvětlí samočisticí schopnost vody

4. Voda ── složení a druhy vody ── koloběh vody ── znečištění ── samočisticí schopnost

3

── popíše složení půdy ── charakterizuje znečištění ── navrhne způsoby ochrany

5. Půda ── složení a význam ── poškozování ── vliv zemědělství ── ochrana

3

── dokáže navrhnout řešení energetických a surovinových problémů

6. Zdroje energie a surovin ── neobnovitelné a obnovitelné zdroje ── energ. a surovinové problémy

3

── orientuje se ve způsobech zpracování odpadů

7. Odpady ── druhy odpadů ── recyklace

3

── má přehled o právních, informačních a ekonomických nástrojích společnosti na ochranu přírody

8. Ochrana přírody a krajiny ── chráněná území ── právní normy

3

── zdůvodní odpovědnost každého člověka vůči přírodě

9. Zásady udržitelného rozvoje ── ekonomický rozvoj ── změna životního stylu ── přínos jednotlivce na ochranu životního prostředí

3

Žák vysvětlí základní pojmy charakterizuje typy krajiny ovládá koloběh zákl. látek

95

Počet hodin

Ekologie ── vyjmenuje typy ekosystémů a jejich základní znaky

10. Druhy ekosystémů na naší planetě ── jednotlivé typy ── hlavní zástupci ── znaky ohrožení

3

── zpracuje poznatky z exkurze

11. Exkurze do chráněného území ── důležitost biotopu ── znaky ohrožených druhů

3

96

Matematika

Učební osnova předmětu MATEMATIKA Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Obecným cílem matematického vzdělávání v uměleckém školství je výchova člověka, který bude umět používat matematiku v různých životních situacích (v odborné složce vzdělávání, v dalším studiu, v osobním životě, budoucím zaměstnání, volném čase apod.) Matematika rozvíjí především logické myšlení, ale také paměť. Napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, vede ke srozumitelné a věcné argumentaci. Učí pamatovat si pouze nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Neméně významným aspektem je rozvoj geometrické představivosti jak v rovině, tak v prostoru. Během studia žáci získají základní informace školské matematiky. Důraz je kladen na souvislost mezi jednotlivými matematickými oblastmi, přírodovědnými obory, ale hlavně na využití matematiky v běžném životě. Charakteristika učiva: Výuka předmětu je rozložena do dvou ročníků po dvou vyučovacích hodinách týdně. Žáci se učí užívat správně matematické pojmy, numericky počítat a užívat proměnnou, odhadovat výsledek výpočtu, upravovat výrazy s čísly a proměnnými, pracovat s rovinnými a prostorovými útvary, využívat geometrickou představivost, řešit lineární rovnice a nerovnice, kvadratické rovnice v oboru reálných čísel, sestrojit grafy funkcí a použít je ke čtení jejich vlastností, řešit jednoduché exponenciální a logaritmické rovnice, posloupnosti, užít geometrické posloupnosti ve finanční matematice a procentového počtu při jednoduchém úrokování a počítání daní. Součástí výuky je vymezení a řešení problému, nalezení vhodné metody řešení a diskuze o výsledku. Od prvního ročníku výuka směřuje ke čtení a porozumění matematického textu a přesnému vyjádření matematické symboliky a terminologie. V hodinách matematiky žáci využívají rýsovací potřeby a kalkulátory. Matematické vzdělávání směřuje k tomu, aby žáci získávali pozitivní postoj k matematice, zájem o ni a její aplikace, motivaci k celoživotnímu vzdělávání, důvěru ve vlastní schopnosti a preciznost při práci. Pojetí výuky: Výuka je prováděna formou výkladu. Žáci výklad doplňují svými předcházejícími poznatky a poznatky ze základní školy. Samostatně odvozují s pomocí učitele některé vztahy. Zadané úkoly provádí vždy jeden žák na tabuli s tím, že ostatní jeho činnost doplňují, hledají kolektivně chyby a snaží se je odstranit. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu, využívá klasifikační stupnici i slovní hodnocení. Hodnocení probíhá během celého školního roku. k hodnocení slouží písemné práce i ústní zkoušení. Důsledně je dodržován individuální přístup k žákům. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Ve výuce matematiky je důležité působení na výchovu charakterových a volních vlastností žáků. Žákům ukazujeme matematiku jako odraz reálného světa, neustále zdůrazňujeme, že matematika není v žádném případě samoúčelná věda odtržená od praxe, ale naopak věda vycházející z praxe a pro praxi nezbytná. z výchovného hlediska lze označit matematiku za jeden z významných

97

Matematika

prostředků k formování charakteru a morálního profilu mladého člověka. Matematika učí přesně definovat pojmy, podmínky práce a platnosti jejich výsledů, zavádí spolehlivý pracovní řád, učí rozeznávat podstatné od nepodstatného, odvozovat ze známých poznatků logickými úvahami poznatky nové, vede ke kritickému hodnocení vstupních předpokladů i závěrečných výsledků. Matematika má výborné příležitosti přesvědčivě ukazovat mladému člověku, že kontrola každé jeho činnosti by měla být jedním ze základních zájmů. Žák si musí zvyknout na aparát formální logiky, který je účinnou pomocí nejen v matematice, ale i v některých odborných disciplinách. Při probírání učiva se realizuje průřezové téma Člověk a svět práce.

98

Matematika


Učivo

Žák ── seznámí se s číselnými obory, přirozená čísla, celá čísla, racionální čísla ── provádí číselné operace v číselných oborech ── užívá pojmu převrácené číslo a opačné číslo ── znázorní číslo na číselné ose ── provádí praktické úlohy na procenta a užívá trojčlenku ── určí absolutní hodnotu reálného čísla a chápe její geometrický význam ── zapisuje a znázorňuje intervaly,určuje jejich průnik a sjednocení ── užívá druhé a třetí mocniny a odmocniny ── provádí operace s mocninami a odmocninami

1. Operace s reálnými čísly ── číselné obory ── absolutní hodnota reálného čísla ── intervaly jako číselné množiny ── mocniny a odmocniny ── základy finanční matematiky

19

── provádí operace s mnohočleny, lomenými výrazy,výrazy obsahující mocniny a odmocniny ── rozloží mnohočlen na součin užitím vzorců a vytýkáním

2. Algebraické výrazy ── algebraický výraz ── mnohočleny ── lomené výrazy ── výrazy s mocninami a odmocninami

7

── dokáže řešit lineární rovnice o jedné neznámé ── vyjádřit neznámou ze vzorce ── řešit soustavy lineárních rovnic o dvou neznámých ── řešit lineární rovnice s jednou neznámou ── užít lineární rovnice při řešení slovní úlohy

3. Lineární rovnice a nerovnice ── lineární funkce ── lineární rovnice a nerovnice ── slovní úlohy

12

── užívat pojmu úhel,stupňová míra,oblouková míra ── definovat goniometrické funkce v pravoúhlém trojúhelníku ── užít Pythagorovu větu k řešení pravoúhlého trojúhelníku a v praktickém životě ── užití Euklidových vět k sestrojení odmocniny ── užít goniometrické funkce k řešení pravoúhlého trojúhelníku a v příkladech z praxe

4. Goniometrické funkce ostrého úhlu a věta Pythagorova ── definice goniometrických funkcí v pravoúhlém trojúhelníku ── grafy goniometrických funkcí ── oblouková míra ── Pythagorova věta ── Eukleidovy věty ── řešení pravoúhlého trojúhelníku

6

99

Počet hodin

Matematika ── řeší úplné i neúplné kvadratické rovnice v oboru reálných čísel ── užívá řešení kvadratických rovnic ve slovních úlohách a úlohách z praxe ── užívá vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice

5. Kvadratické rovnice ── kvadratická funkce ── úplné a neúplné kvadratické rovnice ── vztahy mezi kořeny a koeficienty kvadratické rovnice ── slovní úlohy

10

── ── ── ──

6. Planimetrie ── základní planimetrické pojmy ── rovinné útvary ── obvody a obsahy trojúhelníku, pravidelných čtyřúhelníků , pravidelných mnohoúhelníků, kruhu

8

7. Písemné práce

2

používá pojmy bod, přímka, rovina určí objekty v trojúhelníku aplikuje poznatky o trojúhelnících rozlišuje základní druhy čtyřúhelníků a pravidelných mnohoúhelníků ── (obvod,obsah,velikost výšky,poznatky o těžnicích a těžišti) ── užívá poznatky o čtyřúhelníku,mno hoúhelníku (obvod,obsah,kružnice vepsaná,opsaná) ── správně užívá základní pojmy týkající se kružnice a kruhu

100

Matematika


Učivo

Žák ── charakterizuje jednotlivá tělesa ── vypočítá objem a povrch krychle, kvádru, hranolu, jehlanu, rotačního válce, rotačního kužele, koule, ── využívá poznatků o tělesech v praktických úlohách

1. Stereometrie ── tělesa jejich povrchy a objemy

14

── znázorní exponenciální a logaritmické funkce ── umí číst vlastnosti exponenciální a logaritmické funkce z jejich grafů ── užívá logaritmu a jeho vlastností ── řeší jednoduché exponenciální a logaritmické ── rovnice ── používá poznatky o exponenciálních a logaritmických funkcích při řešení reálných problémů

2. Exponenciální a logaritmické funkce ── exponenciální a logaritmická funkce ── funkce navzájem inverzní ── definiční obor a obor hodnot ── exponenciální a logaritmické funkce ── exponenciální a logaritmické rovnice

12

── popisuje a určuje shodná zobrazení (středová souměrnost, osová souměrnost, posunutí, otočení) ── užívá vlastností shodných zobrazení ── aplikuje poznatky o shodnosti a podobnosti v úlohách konstrukční geometrie

3. Geometrická zobrazení ── osová,středová souměrnost ── posunutí ── otočení

12

── určuje aritmetickou posloupnost a chápe význam diference ── užívá základní vzorce pro aritmetickou posloupnost ── určuje geometrickou posloupnost a chápe význam kvocientu ── užívá základní vzorce pro geometrickou posloupnost ── využívá poznatků o posloupnostech při řešení problémů v reálných situacích

4. Posloupnosti ── aritmetická posloupnost ── geometrická posloupnost ── finanční matematika

10

── řeší praktické úlohy užitím trigonometrie obecného ── trojúhelníku

5. Trigonometrie obecného trojúhelníku ── sinová věta ── kosinová věta

6

── ovládá jednoduché úrokování ── spoření ── splácení úvěrů

6. Úvod do finanční matematiky ── jednoduché úrokování ── spoření a splácení úvěrů

4

101

Počet hodin

Matematika ── čte, vyhodnotí a sestaví tabulky, diagramy a grafy se statistickými údaji

7. Statistika ── statistický soubor ── absolutní a relativní četnost ── variační rozpětí

4

8. Písemné práce

2

102

Tělesná výchova

Učební osnova předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Hlavním cílem tělesné výchovy je přispívat k všestrannému harmonickému tělesnému rozvoji žáků. Rozvojem pohybových schopností, dovedností a návyků upevňovat zdraví a utvářet tělesnou kulturu žáka. Rozvíjet estetické cítění a kompenzovat negativní vlivy současného života. Naučit se využívat pohybové aktivity v celoživotním denním režimu a tím orientovat žáka ke zdravému způsobu života. Charakteristika učiva: Učivo lze rozdělit na základní a prohlubující s ohledem na pohybové schopnosti žáků v dané skupině. Dále je členěno do tematických celků: bezpečnost a hygiena v tělesné výchově, kondiční, kompenzační a relaxační cvičení, základy sportovní gymnastiky, cvičení s hudbou, atletika, sportovní a pohybové hry. Dále jsou v některých ročnících zahrnuty sporty vyžadující zvláštní klimatické nebo prostorové podmínky. Patří sem lyžování, snowboarding, plavání, bruslení a turistika. Žáci jsou v průběhu výuky seznamováni se základy první pomoci a s chováním za mimořádných situací jako jsou požár, záplavy a ekologické havárie. Pojetí výuky: Při uplatňování nových metod a forem výuky usilujeme o zvyšování tělesné kondice, obratnosti, síly a vytrvalosti. Často zařazujeme hry, závody a soutěže a cvičení s hudbou. Výchovné působení prolíná celým vyučovacím procesem. V hodinách zohledňujeme rozdíly mezi děvčaty a chlapci. u žáků se zaměřujeme na schopnost samostatného řešení pohybových dovedností, pružné reakce na změnu podmínek a důraz je kladen na spolupráci a vzájemnou pomoc. Požadované výkony musí být úměrné fyzickému vývoji žáků. Učitel dbá na dodržování hygienických zásad před i po skončení cvičení. Žáci používají účelný cvičební úbor. Cvičební úbor užívá při vedení tělesné výchovy i učitel. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu školy, využívá klasifikační stupnici, slovní hodnocení a jejich kombinace. Do hodnocení zařazujeme úroveň pohybových dovedností a významný je také celkový přístup žáků k pohybovým aktivitám a jejich snahu dosáhnout co nejlepších výkonů v rámci jejich možných fyziognomických předpokladů. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Výuka rozvíjí tělesné dovednosti vhodné ke sportu, fyzické práci a dalším činnostem. Žáci se učí využívat tělesná cvičení k regeneraci tělesných a duševních sil vzhledem k jejich dalšímu životu a pracovnímu uplatnění. Na této úrovni se uplatňuje průřezové téma Člověk a svět práce. Během LVVZ a turistických akcí se využívá průřezové téma Člověk a životní prostředí. Dodržováním herních pravidel se posilují klíčové kompetence sociální. V těchto herních činnostech se realizuje průřezové téma Člověk v demokratické společnosti.

103

Tělesná výchova


Učivo

Žák ── dokáže nastoupit do útvaru ── dokáže se adaptovat na aerobní i anaerobní zátěž ── využívá pohybové činnosti pro celkovou pohybovou přípravu a zvyšování tělesné zdatnosti

1. Tělesná cvičení ── pořadová ── anaerobní ── aerobní ── rychlostně silová ── vytrvalostní ── relaxační a protahovací ── testování zdatnosti ── cvičení v posilovně

6

── zvládá základní skoky ── dokáže kotoul vpřed, vzad, do roznožení ── předvede stoj na rukou s dopomocí ── zvládá roznožku přes kozu ── vyšplhá na laně ── umí výmyk na hrazdě

2. Sportovní gymnastika ── akrobacie ── přeskok ── šplh ── cvičení na kruzích ── hrazda

8

── dokáže skloubit pohyb s hudbou ── dokáže se aktivně bránit při napadení

3. Rytmická gymnastika, úpoly ── poskoky ── úkroky ── sestavy ── pády, základy sebeobrany

4

── umí nízký start ── je schopen uběhnout danou trať v určeném čase ── splní nejnižší dané limity

4. Atletika ── krátké běhy ── vytrvalostní běhy ── skoky ── vrh koulí

8

── zvládne přihrávku, dribling, dvojtakt, ── ovládá pravidla her ── rozliší nesportovní chování

5. Sportovní hry ── košíková ── odbíjená ── sálová kopaná ── florbal

32

── zvládá adaptaci na vodu ── zná jeden plavecký způsob ── zná zásady pomoci tonoucímu

6. Plavání ── plavecký styl prsa ── pomoc tonoucímu ── startovní skok

4

── ovládá techniku oblouků ── dodržuje bezpečnost při jízdě na svahu i vlecích

7. Lyžování (snowboarding) ── základní oblouky ── zastavení ── jízda na vleku ── bezpečnost při jízdě

mimo výuku týden průběžně

── dokáže zvolit sportovní vybavení ── uplatňuje zásady bezpečnosti a pomoci při pohybových aktivitách

8. Teoretické poznatky ── bezpečnost v TEV ── základní pravidla hygieny ── první pomoc ── mimořádné události

2

104

Počet hodin

Tělesná výchova


Učivo

Žák ── dodržuje hygienické návyky

1. Teoretické poznatky

Počet hodin 3

── ── ── ──

dokáže vést 10-ti minutové cvičení zná zásady první pomoci ovládá kompenzační cvičení je schopen aerobního i anaerobního zatěžování organismu

2. Tělesná cvičení ── kardiocvičení ── rychlostně silová ── kondiční ── vytrvalostní ── protahovací

── ── ── ──

zvládá vazby cviků dokáže kotoulové řady zvládne skrčku přes kozu umí po výmyku navázat přešvih

3. Sportovní gymnastika ── akrobacie ── přeskok ── hrazda

8

── zvládá jednoduché vazby kroků při hudbě

4. Aerobní cvičení

4

── zvládne 12-ti minutový běh na výkon

5. Atletika ── sprint ── vytrvalostní běh ── skoky

8

── zná základní herní systémy a umí je použít ve hře ── ovládá herní pravidla

6. Sportovní hry ── odbíjená ── košíková ── sálová kopaná ── florbal

21

── zná pohybové návyky pro danou hru

7. Drobné hry ── badminton ── stolní tenis ── ringo ── vybíjená

10

── zvládá práci paží i nohou ── umí pracovat s dechem

8. Plavání ── plavecký styl kraul a prsa ── startovní skok ── plavání pod vodou

6

── ovládá odraz z celé plochy brusle

9. Bruslení ── jízda vpřed i vzad ── přešlapování

4

105

průběžně

Tělesná výchova


Učivo

Žák ── dodržuje hygienické návyky ── uplatňuje zásady bezpečnosti ── rozvíjí tělesnou zdatnost ── ovládá první pomoc ── umí vysvětlit činnost za mimořádných událostí

1. Teoretické poznatky

── je schopen vést 15-ti minutové cvičení

2. Tělesná cvičení ── kardiocvičení ── kondiční ── rychlostně vytrvalostní ── protahovací

Průběžně

── zvládá zadané gymnastické sestavy ── ovládá roznožku a skrčku

3. Sportovní gymnastika ── akrobacie ── přeskok ── hrazda

8

── předvede krátkou vlastní sestavu ── dokáže racionálně zvyšovat svou tělesnou kondici

4. Cvičení s hudbou, úpoly, posilování

8

── uběhne krátký i vytrvalostní běh v určeném čase

5. Atletika ── krátký běh ── vytrvalostní běh ── skoky ── vrh koulí

8

── ovládá běžné herní systémy a umí je používat při hře ── ovládá pravidla hry

6. Sportovní hry ── košíková ── odbíjená ── sálová kopaná ── florbal

24

── ovládá běžné herní systémy a umí je používat při hře ── ovládá pravidla hry

7. Drobné hry ── badminton ── stolní tenis ── vybíjená

10

── spolehlivě ovládá jízdu ── je schopen slalomové jízdy

8. Bruslení ── jízda vpřed a vzad ── přešlapování

4

106

Počet hodin 2

Tělesná výchova

4. ročník:2 hodiny týdně, celkem 56 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── dodržuje hygienické návyky ── uplatňuje zásady bezpečnosti ── ovládá první pomoc

Teoretické poznatky

── je schopen vést 15-ti minutové cvičení

Tělesná cvičení ── kardiocvičení ── kondiční ── rychlostně vytrvalostní ── protahovací

Žáci si v tomto ročníku vyberou každé pololetí hru, kterou rozvíjí na úrovni sportovního tréninku. Dívky si na místo hry mohou zvolit v jednom pololetí cvičení s hudbou. ── ovládá základní i složitější herní kombinace a systémy ── zná pravidla hry a umí rozhodovat sportovní zápas ── dokáže zorganizovat turnaj ── ── umí navázat jednotlivé krokové variace ── zvládne si připravit vlastní skladbu a předvést ji

Sportovní hry ── košíková ── odbíjená ── sálová kopaná ── florbal ── ── ── ── Cvičení s hudbou – dívky

107

Počet hodin 2

Průběžně

54

Informační a komunikční technologie

Učební osnova předmětu INFORMAČNÍ A KOMUNIKAČNÍ TECHNOLOGIE Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Předmět informační a komunikační technologie připravuje žáky k tomu, aby byli schopni pracovat s prostředky ICT a efektivně je využívali jak v průběhu přípravy v jiných předmětech, tak v dalším vzdělávání i výkonu povolání, ale i v soukromém a občanském životě. Žáci si v rámci předmětu upevní představu o výpočetní technice jako takové, naučí se pracovat s běžným základním a aplikačním programovým vybavením, vyhledávat a zpracovávat informace, komunikovat pomocí Internetu, ale i pracovat s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií. Přestože většina žáků přicházejících ze základní školy již na určité úrovni prostředky ICT ovládat umí, jsou jejich znalosti a dovednosti velmi nevyrovnané. Úkolem prvního ročníku je sjednotit rozdílnou počáteční úroveň znalostí a dovedností žáků. Cílem je, aby se pro žáka stal počítač běžným pracovním nástrojem, napomáhajícím řešení úkolů souvisejících se studiem i budoucí praxí. Charakteristika učiva: Učivo v tomto předmětu obsahuje poměrně široký rozsah z oblasti ICT, je rozděleno do celků tak, jak bude výuka probíhat v jednotlivých ročnících. V prvním ročníku jsou zařazena témata, jejichž zvládnutí je předpokladem pro další studium tohoto předmětu. Zároveň je dán prostor sjednocení úrovně žáků, která při nástupu na střední školu bývá rozdílná. Jedná se o tematické celky, zaměřené na souborový systém, síťové prostředí a způsoby práce v tomto prostředí, což je nezbytným předpokladem pro zvládnutí dalších celků. Dále je to oblast internetu a komunikace, zdůrazněna je nutnost posuzování relevantnosti vyhledaných informací a zásady bezpečného komunikování na internetu. Obsahově rozsáhlým celkem je ovládání kancelářského balíku software na úrovni poučeného uživatele, jehož výstupem jsou dokumenty požadované úrovně a informační hodnoty. (Textový procesor, tabulkový procesor, tvorba prezentací, zásady publikování na internetu). Některé z tematických celků jsou stěžejní pro efektivní práci s ICT a výsledky vzdělávání jsou aplikovány průběžně v dalších ročnících. K některým tematickým celkům se postupně vrací v dalších ročnících. Druhý ročník je tematicky zaměřen na vektorovou i rastrovou počítačovou grafiku, která je pro kmenové obory významným celkem a realizace výtvarných řešení se v současné době bez podpory počítačové grafiky převážně neobejde. Ve čtvrtém ročníku je předmět IKT zařazen jako volitelný. Je vhodnou alternativou k volbě maturity z IKT. Obsahově se vrací ke všem tématům předchozích ročníků formou komplexních úloh nebo týmové práce. Pojetí výuky: Vyučovací předmět informační a komunikační technologie (IKT) má všeobecně vzdělávací charakter. Předmět nahrazuje vyučovací předmět počítačová grafika a je zařazen do všech oborů 1. a 2. ročníku na SŠUD. Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně výpočetní techniky. Těžiště výuky spočívá v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Ve výuce se klade důraz na samostatnou práci, řešení komplexních úloh, vhodné je uplatňovat projektový přístup

108


(typ komplexní praktické úlohy, umožňující aplikaci širokého spektra dovedností žáka; projekt je zpravidla týmovou prací). Třída se při výuce dělí na skupiny tak, aby na každé pracovní stanici pracoval jeden žák. Z důvodu faktické provázanosti témat se budou jednotlivé tematické celky neustále prolínat a jejich výuka bude mnohdy probíhat v několika cyklech tak, aby žáci k náročnějším tématům přešli teprve po zvládnutí základů. Některé tematické celky tak budou během studia zařazeny několikrát, ovšem vždy na vyšší úrovni a s vyšší náročností. Další učivo lze zařadit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být specifika oboru, podpora výuky v jiných vyučovacích předmětech, změny na trhu práce a vývoj v oblasti informačních a komunikačních technologií. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků se skládá z hodnocení praktických činností (cca 90%) – řešení úloh a také z hodnocení testů, které jsou zaměřeny na základní pojmy z ICT. Celkové hodnocení je pak vyjádřeno klasifikační stupnicí. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: V oblasti klíčových kompetencí nalezne předmět IKT uplatnění v mnoha směrech: Informační a komunikační technologie – využití prostředků informačních a komunikačních technologií, efektivní práce s informacemi Komunikativní kompetence – zpracování textů, jazyková a typografická správnost dokumentů, formulace myšlenek, způsob prezentování své práce a nápadů, dodržování etiky při komunikaci Řešení problémů – porozumění problému, hledání možností řešení, volba informačních zdrojů Personální kompetence – efektivní postupy práce, používání již ověřených postupů Sociální kompetence – práce v týmu, odpovědnost za plnění úkolů

109

Informační a komunikční technologie 2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 1. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 64 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── rozumí základním pojmům z oboru ICT, chápe vztah mezi HW a SW ── zná blokové schéma počítače, význam jednotlivých bloků a základní komponenty a periferní zařízení ── samostatně používá počítač a jeho periferie (obsluhuje je, detekuje chyby, vyměňuje spotřební materiál)

1. Základy ICT ── výpočetní systém, HW, SW a periferie ── software – základní a aplikační programové vybavení počítače ── periferie – vstupní a výstupní zařízení

── je si vědom možností a výhod, ale i rizik (zabezpečení dat před zneužitím, ochrana dat před zničením, porušování autorských práv) spojených s používáním ICT ── aplikuje výše uvedené – zejména aktivně využívá prostředky zabezpečení dat před zneužitím a ochrany dat před zničením ── orientuje se v operačním systému – pochopil strukturu adresářů a souborů, strukturu dat a možnosti jejich uložení a zálohování

── aktuální operační systém – charakteristika, prostředí, funkce a základní vlastnosti ── zabezpečení dat před zneužitím (šifrování, kódování, přístupová práva, hesla) ── autorská práva – právo v oblasti duševní a průmyslové vlastnictví software, ochrana osobních údajů

── na základní úrovni se orientuje v firemních nabídkách počítačových sestav a umí posoudit jejich parametry

── počítač – komponenty, jejich funkce, význam základních parametrů, poměr výkon – cena ── další druhy počítačů, jejich platformy, využití v praxi

── rozumí systému složek a orientuje se v něm, ovládá operace se soubory a složkami (vyhledání, kopírování, přesouvání, mazání, změna atributů, případně editace souborů) ── rozpozná běžné typy souborů podle přípon a umí s nimi pracovat

── operační systémy počítačů, verze, využitelnost v rámci aplikačního software

── vybírá a používá vhodné programové vybavení pro řešení konkrétních úkolů

── komprimace dat ── soubory (textové, audio, video, webové…) ── prohlížeče (browsery)

110

Počet hodin 10

Informační a komunikční technologie Žák ── pracuje s prostředky správy síťového operačního systému, umí na uživatelské úrovni operační systém konfigurovat a nastavit ── zná komponenty potřebné pro zřízení počítačové sítě ── využívá základní prostředky počítačové sítě ── chápe specifika práce v síti (včetně rizik)

2. Počítačové sítě ── funkce, struktura, ovládání, nastavení a přizpůsobení prostředí operačního systému (administrace a uživatelské účty) ke zřízení počítačové sítě ── síťové komponenty a prvky ── dělení sítí podle umístění (LAN, WAN) a jejich parametry ── dělení sítí podle způsobu zapojení (Peer To Peer, Client-Server) a jejich použití v praxi ── způsoby připojení k počítačové síti

10

── používá Internet jako základní otevřený informační zdroj a využívá jeho přenosové a komunikační schopnosti ── volí vhodné informační zdroje k vyhledání požadovaných informací, ovládá jejich vyhledání včetně filtrování ── orientuje se v získaných informacích, třídí je, analyzuje, vyhodnocuje, ověřuje jejich relevantnost, provádí výběr, zaznamenává a uchovává textové, grafické a multimediální informace způsobem umožňujícím jejich další využití ── umí vytvořit jednoduchou webovou stránku a umístit ji na Internet ── pracuje běžně s prvky on-line komunikace (e-maily a jejich přílohy, chat, messenger, konference, diskuse, ICQ) ── zná a dodržuje běžná typografická pravidla a konvence

3. Internet, komunikace ── historie, vznik, vývoj a struktura Internetu ── přenosové protokoly, domény, adresace ── internetové prohlížeče ── informace, informační zdroje a práce s informacemi ── vyhledávání informací na Internetu ── WWW – principy, tvorba jednoduché stránky ── vystavení vlastních dat na Internetu ── elektronické pošta ── on-line komunikace (chat, messenger, telefonie, videokonference, FTP…)

16

── používá na uživatelské úrovni textový procesor pro tvorbu a úpravu strukturovaných textových dokumentů ── vkládá do textu objekty jiných aplikací ── používá textový procesor pro tvorbu jednoduchých multimediálních souborů (text + zvuk + video), který uloží ve formátu vhodném pro použití na Internet ── exportuje a importuje data mezi základními a běžně používanými formáty

4. Aplikační software – textový procesor ── psaní textu na počítači – typografická pravidla, kontrola pravopisu ── editace napsaného textu, přesun, kopírování, mazání, vyhledávání, nahrazování ── formátování textu, písmo, odstavce, styly, odrážky, číslování, odkazy ── šablony, jejich využití a tvorba ── vkládání dalších objektů do textu ── tabulky ── hromadná korespondence, formuláře ── export a import dat, propojení s dalšími aplikacemi a Internetem

12

111

Informační a komunikční technologie ── porozuměl funkci a principům tabulkového procesoru, používá na uživatelské úrovni tabulkový procesor, vkládá do tabulek data různých typů a upravuje jejich formát ── tvoří vzorce, používá funkce (včetně tvorby vlastních) ── graficky prezentuje data z tabulek – tvoří grafy, připravuje výstupy pro tisk ── exportuje a importuje data mezi základními a běžně používanými formáty

5. Aplikační software – tabulkový procesor ── principy a oblasti použití tabulkových procesorů ── struktura tabulek a typy dat ── vzorce, absolutní a relativní odkazy, vlastní a vestavěné funkce, vyhledávání, třídění, filtrování ── tvorba a tisk tabulek, grafů ── export a import dat, spolupráce a propojení s dalšími aplikacemi a s Internetem

6

── porozuměl základním principům správné prezentace, používá nástroje pro tvorbu prezentací na základní uživatelské úrovni ── vkládá do prezentace objekty z jiných aplikací ── exportuje prezentace do jiných formátů vhodných pro vystavení na Internet

6. Aplikační software – prezentace ── principy úspěšné prezentace ── nástroje pro tvorbu prezentace ── příprava podkladů pro prezentaci, maketa ── vkládání objektů do prezentace, formátování snímků, animace ── řazení snímků, přechody mezi snímky, časování, komentáře ── export prezentace

10

112

Informační a komunikční technologie 2. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 64 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── porozuměl principům dělení počítačové grafiky, zná barevné režimy

1. Úvod do počítačové grafiky ── rastrová a vektorová grafika, barevné režimy, DPI

2

── zná běžné typy grafických formátů, umí zvolit správné formáty grafických dat a vybírá vhodné nástroje pro práci s nimi

── konverze mezi grafickými formáty (různé typy, změna počtu barev, ztrátovost grafické informace)

2

── pochopil grafické prostředí programu, rozmístění ikon, palet, lišt, nápověd, na uživatelské úrovni zvládá transformace objektů a práci s textem ── pracuje s programem na vybraném cvičení ── využívá poznatků z Technického kreslení a aplikuje je do vektorového systému ── samostatně pracuje na klauzuře podle zadání na oddělení

2. Vektorová grafika – Corel Draw ── grafické prostředí programu, nástroje kreslení, nástroje pro transformování objektů, nástroje pro práci s textem ── jednoduchá cvičení - logo, vizitka, obal CD ── technická dokumentace výrobku (návaznost na předměty Technické kreslení a Konstrukce) ── projektová práce podle zadání ve Výtvarné přípravě – klauzura

28

── rozumí grafickému prostředí programu, rozmístění ikon, palet, lišt, nápověd, na uživatelské úrovni zvládá editaci rastrových dat, práci ve více vrstvách a umí vkládat texty do obrazu ── ovládá editační nástroje, vhodně upravuje „chyby“ v rastrových datech pomocí retušování ── samostatně si vytváří textury – materiály potřebné pro 3D modely – a doplňuje je odlesky a efekty ── samostatně pracuje na klauzuře podle zadání na oddělení

3. Rastrová grafika – Photoshop ── grafické prostředí programu, nástroje editace, nástroje pro práci s vrstvami, nástroje pro práci s textem ── editace rastrových dat, změna velikosti, ořez, změna barevného režimu, retuš ── tvorba textur, odlesků a efektů (návaznost na předmět 3D modelování) ── projektová práce podle zadání ve Výtvarné přípravě – klauzura

32

113

Počet hodin


4. ročník (volitelně): 2 hodiny týdně, celkem 56 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── zopakuje si základní pojmy, orientuje se v počítačové síti, zdokonalí se v práci s Internetem, pomocí komunikačních nástrojů řeší další studium nebo prozkoumá trh práce

1. Opakování IKT z 1. ročníku ── základy ICT ── počítačové sítě ── Internet, komunikace ── aplikační software

20

── z výše získaných dat vytvoří samostatně prezentaci, v textovém editoru napíše životopis ── samostatně navrhne a zpracuje vlastní portfolio ── samostatně pracuje na klauzuře podle zadání na oddělení

2. Opakování IKT z 2. ročníku ── Corel Draw – praktické procvičení ── Photoshop – praktické procvičení ── projektová práce podle zadání v navrhování – klauzura

36

114

Počet hodin

Ekonomika

Učební osnova předmětu EKONOMIKA Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Výuka tohoto předmětu vede žáky k rozvíjení schopnosti ekonomicky myslet, předává žákům vědomosti o tržní ekonomice, podnikání fyzických i právnických osob, zaměstnanosti a mzdách, podnikových činnostech, daňové soustavě, finančním trhu, národním hospodářství i hospodářství EU. Učí žáky využívat různé zdroje informací, třídit je a využívat k doplnění znalostí a k vypracovávání samostatných úkolů, jejich vyhodnocení a k vytváření vlastního úsudku. Učí žáky základním ekonomickým dovednostem, které následně mohou využít v praxi, učí je efektivně hospodařit s vlastními i podnikovými penězi, posoudit efektivní hospodaření a jednat v souladu s etikou podnikání. Vzdělávání v tomto předmětu směřuje k tomu, aby žáci prakticky aplikovali získané teoretické poznatky v soukromém životě i ve vlastním podnikání, sledovali průběžně ekonomické dění v národním hospodářství, v Evropské unii a světové ekonomice a posoudili dopady tohoto dění na národní ekonomiku. Charakteristika učiva: Předmět ekonomika je koncipován jako povinný předmět a je zařazen do 3. a 4. ročníku v rozsahu 1 hodiny týdně ve 3. ročníku a 2 hodiny týdně ve 4. ročníku. Učivo je rozděleno do šesti okruhů: První okruh se zabývá základními pojmy a principy nutnými k pochopení fungování tržní ekonomiky. Druhý okruh se zabývá podnikáním z hlediska právních forem, se zvláštním zřetelem na zahájení a ukončení podnikání. Třetí okruh se zabývá podnikem v průběhu jeho činnosti z účetního hlediska, z hlediska řízení, marketingu a práva. Čtvrtý okruh se zabývá problematikou mezd a zákonných odvodů Správě sociálního zabezpečení, zdravotním pojišťovnám a finančnímu úřadu. Pátý okruh je zaměřen na problematiku daní, vedení daňové evidence, platební styk, finanční trhy a propočty úvěrů. Šestý okruh se zabývá makroekonomickými ukazateli národního hospodářství a státním hospodářstvím v souvislosti s členstvím ČR v EU.

115

Ekonomika

Pojetí výuky: V hodinách ekonomiky, bude jako základní metoda využíván výklad, který bude doplňován konkrétními příklady z praxe. Dalšími metodami budou cvičení, skupinová práce, diskuse k vybraným tématům a část věnovaná praktické aplikaci získaných poznatků formou výpočtů a zpracování ekonomické a daňové dokumentace. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků vychází z platného klasifikačního řádu školy a využívá klasifikační stupnici. Do hodnocení se zahrnuje práce na praktických aplikacích poznatků v průběhu celého roku a průběžné hodnocené písemné práce. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Ekonomika zasahuje do téměř všech klíčových kompetencí, nejsilněji však do Kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám. Žáci jsou vedeni k praktickému uplatňování svých osobních a odborných předpokladů pro úspěšné uplatnění ve světě práce, pro budování a rozvoj své profesní kariéry. Dále zasahuje předmět velkou měrou do Kompetencí k řešení problémů, neboť podnikání je založeno na plánování postupů a následném řešení problémů. Podstatné jsou rovněž dovednosti k týmové práce. Podnikatel se neobejde ani bez kompetencí obsažených v tématu Matematické kompetence, kde jsou obsaženy dovednosti týkající se logických a matematických postupů. V průběhu výuky jsou realizována průřezová témata Občan v demokratické společnosti a Člověk a svět práce.

116

Ekonomika


Učivo

Žák: ── používá a aplikuje základní ekonomické pojmy; ── na příkladu popíše fungování tržního mechanismu; ── posoudí vliv ceny na nabídku a poptávku; ── vyjádří formou grafu určení rovnovážné ceny; ── stanoví cenu jako součet nákladů, zisku a DPH a vysvětlí, jak se cena liší podle zákazníků, místa a období; ── rozpozná běžné cenové triky a klamavé nabídky;

1 Podstata fungování tržní ekonomiky ── potřeby, statky, služby, spotřeba, životní úroveň ── výroba, výrobní faktory, hospodářský ── proces ── trh, tržní subjekty, nabídka, poptávka, ── zboží, cena

10

── vysvětlí význam ukazatelů vývoje ── národního hospodářství ve vztahu k oboru; ── objasní příčiny a druhy nezaměstnanosti; ── vysvětlí podstatu inflace a její důsledky na ── finanční situaci obyvatel a na příkladu ── ukáže jak se bránit jejím nepříznivým ── důsledkům; ── srovná úlohu velkých a malých podniků ── v ekonomice státu; ── na příkladech vysvětlí příjmy a výdaje ── státního rozpočtu; ── chápe důležitost evropské integrace; ── zhodnotí ekonomický dopad členství v EU.

2 Národní hospodářství a EU ── struktura národního hospodářství ── činitelé ovlivňující úroveň národního ── hospodářství ── hrubý domácí produkt ── nezaměstnanost ── inflace ── platební bilance ── státní rozpočet ── Evropská unie

22

117

Počet hodin

Ekonomika


Učivo

Žák ── posoudí vhodné formy podnikání pro obor; ── vytvoří podnikatelský záměr a zakladatelský rozpočet; ── orientuje se v právních formách podnikání a dovede charakterizovat jejich základní znaky; ── orientuje se ve způsobech ukončení ── podnikání; ── na příkladu popíše základní povinnosti podnikatele vůči státu;

1 Podnikání ── podnikání, právní formy ── podnikatelský záměr ── podnikání podle obchodního zákoníku ── podnikání v rámci EU

12

── rozlišuje jednotlivé druhy majetku; ── orientuje se v účetní evidenci majetku ── rozliší jednotlivé druhy nákladů a výnosů; ── řeší jednoduché výpočty výsledku hospodaření; ── řeší jednoduché kalkulace ceny; ── na příkladech vysvětlí a vzájemně porovná druhy odpovědnosti za škody ze strany zaměstnance a zaměstnavatele; ── na příkladu ukáže použití nástrojů ── marketingu v oboru; ── charakterizuje části procesu řízení a jejich funkci;

2 Podnik, majetek podniku a hospodaření podniku ── struktura majetku, dlouhodobý majetek, ── oběžný majetek ── náklady, výnosy, výsledek ── hospodaření podniku ── druhy škod a možnosti předcházení škodám ── odpovědnost zaměstnance a odpovědnost zaměstnavatele ── marketing ── management

14

── orientuje se v zákonné úpravě mezd a provádí mzdové výpočty, zákonné odvody; ── vypočte sociální a zdravotní pojištění;

3 Mzdy, zákonné odvody ── mzdová soustava, složky mzdy, mzdové předpisy ── daně z příjmů ── systém sociálního a zdravotního zabezpečení

10

118

Počet hodin

Ekonomika ── orientuje se v soustavě daní, v registraci k daním; ── dovede vyhotovit daňové přiznání; ── rozliší princip přímých a nepřímých daní; ── vede daňovou evidence pro plátce i neplátce DPH; ── charakterizuje finanční trh a jeho jednotlivé subjekty; ── charakterizuje peníze a jednotlivé cenné papíry; ── používá nejběžnější platební nástroje, ── smění peníze podle kursovní lístku; ── orientuje se v produktech pojišťovacího trhu, vybere nejvýhodnější pojistný produkt s ohledem na své potřeby; ── vysvětlí způsoby stanovení úrokových ── sazeb a rozdíl mezi úrokovou sazbou a RPSN;

4 Daňová soustava a finanční trh ── přímé a nepřímé daně ── daňová evidence ── peníze, platební styk v národní a zahraniční měně, finanční trh, cenné papíry ── úroková míra

119

20


Učební osnova předmětu DĚJINY MODERNÍHO UMĚNÍ Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Poznání doby, výtvarných směrů a kultury, s důrazem na významné osobnosti výtvarného umění od druhé poloviny 20. století po současnost. Úkolem cyklu přednášek je umožnit studentům získat přehled o uměleckých směrech, tendencích, hnutích a hlavních představitelích světového umění druhé poloviny 20. století s důrazem na širší kulturně společenský kontext.Usnadnit studentům orientaci zejména v nepřehledné deltě současného umění. Žáci zde mohou načerpat zdroje a inspirace pro citový a estetický prožitek, pro formování vlastního názoru i vlastní tvůrčí činnost výtvarné přípravy v jednotlivých oborech. Charakteristika učiva: Učivo je zaměřeno na získání ucelené orientace vývoje výtvarného umění a kultury v souvislosti s profilem absolventa. Obsahem vyučovacího předmětu jsou kulturně historické souvislosti vzniku a vývoje architektury, výtvarného umění a designu od druhé poloviny 20. století po současnost. Hlavním cílem je představit významné osobnosti jednotlivých období a jednotlivých oborů a jejich díla, která ovlivnila vývoj celosvětového kulturního dění. Seznámit absolventy s určujícími tendencemi současného umění v centrech i regionech. Pojetí výuky: Těžištěm vzdělání je poznání specifiky jazyka a charakteru děl výtvarné kultury, výběr tvůrců a jejich děl se omezuje na nejdůležitější a nejtypičtější. Vstupem do každého tématu je přehled historie a historických souvislostí dané doby. Výuka je chronologicky uspořádána, ale v některých případech je učivo srovnáváno na základě průřezového tématu. Důležitou součástí je i nalézání a pochopení vzájemných souvislostí mezi jednotlivými uměleckými směry a tendencemi. Základním metodologickým východiskem je rovnoměrné propojení teoretického výkladu s konkrétní obrazovou dokumentací, včetně zvuku a videoukázek, neoddělitelnou součástí výuky jsou exkurze a návštěvy stálých sbírek umění a výstav. Vyučovací předmět má výrazně interdisciplinární charakter – přesahy se uplatňují zejména směrem k ostatním pro výtvarné umění důležitým oborům, filmu, divadlu, hudbě, literatuře a soudobé filosofii. Hodnocení výsledků: V předmětu se hodnotí hloubka porozumění danému tématu dějin kultury, schopnost pracovat se zdroji informací a také porozumění a rozpoznání klíčových děl daného období a uměleckých směrů. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Cílovými kompetencemi rozumíme: ── znalost a porozumění významným historickým procesům, vztahům, faktům a pojmům ── schopnost používat postupy obvyklé v dějepisu a dějinách výtvarné kultury (pracovat s textem i reprodukcemi významných uměleckých děl) ── schopnost získat učením nové znalosti v oboru

120


── vyučovací předmět souvisí s jinými předměty, především se společenskovědním vzděláním, technologií, navrhováním a výtvarnou přípravou, při přípravě prezentací se znalostí počítačových programů ── analyzovat historickou a výtvarnou skutečnost a odhalovat jejich vzájemné souvislosti. Žák: ── zná terminologii oboru a dovede ji používat ── porovná umělecká díla podle různých kritérií, dovede pracovat s obrazovým materiálem, rozpozná signifikantní díla daného období a směrů ── dovede využít informace získané v odborném textu ── rozumí vztahu mezi společností a uměním v návaznosti na historické okolnosti a kulturní rámec dané doby.

121

Dějiny moderního umění 2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 3. ročník: 2 hodiny týdně, celkem 64 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── orientuje se v historických a kulturních souvislostech událostí druhé poloviny 20. století ── rozliší pojmy modernismus a postmodernismus ── lokalizuje významná kulturní centra ── identifikuje a rozezná charakteristické znaky a projevy abstraktního expresionismu, tašismu, informelu, konceptualismu, minimalismu, socialistického realismu, op-artu, pop-artu, kinetického umění, umění akce, land artu, body artu v malířství a sochařství a umění nových médií ── porovná charakteristické znaky, projevy a individuální přístupy v dílech výrazných osobností reprezentujících jednotlivé umělecké směry ── orientuje se v námětech, materiálech a technikách jednotlivých směrů a jejich představitelů ── porovná charakteristické znaky a projevy jednotlivých směrů a jejich ztvárnění v dílech jejich výrazných představitelů ── posoudí dílo a přínos významných osobností umění druhé poloviny 20. století ── rozpozná typické znaky postmoderní architektury, sochařství a malířství a designu ── jmenuje a lokalizuje významné umělecké a muzejní sbírky disponující památkami uměleckých směrů druhé poloviny 20. století

1) Poválečné umění v USA (abstraktní expresionismus a Newyorská škola) 2) Poválečné umění v Evropě (Informel, gestická malba, Kobra, Noví realisté…) socialistický realismus 3) Pop art a Minimal art Beat culture, kultura 60. let 4) Konceptuální umění Arte povera, Fluxus, umění instalace 5) Body art, akce, performance a videoart, Land art, radikální realismus 6) Postmoderní modus, Noví divocí, Transavantgarda, Návraty, remake, citace, apropriace… 7) Strategie současnosti, umění na velkých světových přehlídkách, centra a regiony

122

Počet hodin 10

9

9 9

9

9

9


Učební osnova předmětu

FIGURÁLNÍ KRESLENÍ Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Osvojení si kreslířských zručností a postupů, které vedou k úspěšnému a efektivnímu zvládnutí kresby člověka. Objektem studia je lidská figura, její konstrukce-stavba, proporce, antropometrie, anatomie a fyziologie prostřednictvím různých druhů kresby. Zobrazování figury jako trojrozměrného prvku na dvojrozměrnou plochu, rozvíjí pozorovací a analytické schopnosti, imaginaci a estetické cítění. Očekávaná je následná schopnost správné aplikace získaných způsobilostí v zobrazování člověka při zachycení prvotních nápadů formou skic a ve finálních kresebných návrzích. Analytické schopnosti osvojené prostřednictvím kresby rozvíjí dovednosti v oblasti obrazového zjednodušení a stylizace předmětné skutečnosti. Charakteristika učiva: Výuka předmětu figurální kreslení v oboru Užitá malba probíhá v prvním ročníku dvě vyučovací hodiny týdně a ve druhém, třetím a čtvrtém ročníku tři vyučovací hodiny týdně. Žáci si osvojí znalosti z oblasti hygieny kresby (lateralita, odstup, atd.), znalosti předmětného zobrazování, prostřednictvím cvičných studií figury. Využívají techniky kresby linkou (konturová, liniová) a techniky tónových kreseb (pozitivní, negativní, kombinovaná, lavírovaná). V pohybových kresebných cvičeních a v „časovělimitovaných“ kresbách si následně osvojují rychlý záznam a jeho principy. Náplní učiva je kresba podle sádrových odlitků – hlava, trup, ruka, noha, dále kresba lebky, následně kresba hlavy podle živého modelu, studijní kresba aktu, kostýmové studie a studie postav vsazených do reálného prostoru. Žáci poznají výrazové materiály pro kresbu: přírodní uhel, umělý uhel, grafitová tužka, černé křídy, rudka, sépiová křída, fix, tuš a perokresba, tuš a kresba štětcem, atd. Obeznámí se s jejich vlastnostmi a způsobem práce s nimi. Osvojí si teoretické vědomosti a odbornou terminologii, kterou využijí při zdůvodnění svých východisek tvorby a obhajobě prací v procesu studia a především v praxi. Pojetí výuky Po vymezení problematiky je výuka ve vyučovacích hodinách založena na praktickém procvičování se v kresbě, a řešení konkrétních úkolů, aplikovaných metodu postupných kroků od „jednoduchšího“ ke „složitějšímu“. Jejich zvládnutí, se přizpůsobuje časová dotace i volba adekvátního kresebného materiálu. Po zvládnutí relativně poddajnějších prostředků (přírodní uhel), lze volit po delší předběžné průpravě i obtížnější (pero, štětěc a tuš – lavírovaná kresba). Důraz je kladen na pečlivé pozorování předlohy-modelu a na preciznost v následném přenášení odpozorovaných informací do kreseb, zejména s delší časovou dotací. U kreseb s časovým limitem rovněž platí princip pečlivého pozorování, no zároveň je v nich kladen důraz na schopnost rychle analyzovat co je pro figuru v konkrétním gestu a pohybu charakteristické a tyto znaky pohotově zaznamenat. Pozitivem pohybových kreseb je dále uvolňování rukopisu. Cvičení rovněž vedou ke kultivaci kresebného projevu a zvyšování estetické úrovně kreseb.

123


Vhodné jsou ukázky mistrovské kresby čerpaných z dějin výtvarného umění, reprodukovaných v odborné literatuře, a to nejlépe ty, které řeší obdobnou problematiku. Ve výuce sehrává důležitou roly kresebná demonstrace pedagoga, jednak u definování úkolu a zejména při individuálních korekturách práce žáka v hodině i korekturách prací domácích. Přístup pedagoga a způsob komunikace musí respektovat individualitu žáka. Při rozboru prací je žák veden ke schopnostem samostatné analýzy vlastní kresby i kresby kolegů, schopnostem kompetentní diskuse a logického zdůvodnění případných poznámek a námitek. Hodnocení výsledků: Je důležitým momentem, který rovněž napomáhá kvalitativnímu růstu zručností a mentálních schopností žáka. Pro pochopení důvodů k udělení konkrétní známky z klasifikační stupnice platného klasifikačního řádu je proto nevyhnutné slovní hodnocení. Jeho prostřednictvím lze poukázat na kvality prezentované kresby a rovněž upozornit na případné nedostatky či chyby. Vzhledem k tomu, že hodnocení je pevnou součástí struktury každé vyučovací lekce, si žáci poměrně brzy osvojí aparát kritérií, prostřednictvím kterých lze nahlížet na vytvořené práce a záhy se i oni sami, v řízené diskusi, zapojují do slovního hodnocení. Tento moment taktéž vede ke kultivaci slovního projevu a rozvoji rétorických schopností žáků. Výsledná známka je v plné kompetenci pedagoga. Odráží kvalitu odvedené práce i snažení se jednotlivce a jeho individuální pokrok. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Výuka figurálního kreslení je nedílnou součástí výtvarného uměleckého vzdělávání už po celá staletí. „Pevná ruka a jisté oko“ je historicky potvrzenou a nevyhnutelnou zásadou, zahrnující v sobě celou řadu schopností a zručností, které profilují absolventa střední umělecké školy s výtvarným zaměřením. Figurální kreslení reflektuje reálný svět. Umožňuje zkoumat tento svět prostřednictvím kresby a vnímat ho jako prostor, který lze ovlivňovat vnášením estetických prvků či přímo esteticky utvářet. Všechny tyto vstupy však musí být především v oblasti designu jako užitého druhu umění, postaveny na pevných a racionálních základech. Pro osvojení si těchto základů je figurální kreslení vhodnou platformou. Figurální kreslení rovněž vede k rozvoji koncentrace a trpělivosti i dalších mentálních schopnosti, prostřednictvím kterých poznává žák sám sebe a je schopen sebereflexe. Díky konfrontaci s odlišnými způsoby kresby, se kterými v hodinách přijde žák do kontaktu, vznikají nové podněty pro jeho individuální rozvoj. Odlišné metody zobrazování (rukopis či přednes), nebo jiný způsob řešení úkolu, následná diskuse nad problémem a argumentace jsou důležitými impulsy, které vedou žáka k toleranci a schopnosti empatie. Figurální kreslení je tedy předmětem rozvíjejícím individuální schopnosti. Žák poznává svět kolem sebe, umí ho správně analyzovat a aplikovat do něj svoje představy. Při probírání učiva se realizuje průřezové téma Člověk a svět práce. Doporučená literatura pro předmět figurální kreslení: Bammes, Gottfried: Der nackte Mensch, Verlag der Kunst, Dresden, 1982 Hogarth, Burne: Dynamic Anatomy, Watson-Guptill, New York, 1990 Barcsay, Jeno: Anatomie artistique l‘homme, Vincent, Fréal & Cie, Paris, 1960 Zrzavý, Josef: Anatomie pro výtvarníky, Avicenum, Praha, 1977

124



Učivo

Žák ── seznámí se způsoby ohýbání papíru a s bezpečností práce při jeho řezání ── správně umístí plochu pro zobrazení předlohy na podložku ── osvojí si práci na malířském stojanu. ── vzhledem ke své lateralitě správně natočí stojan ── umí eliminovat optické deformace (efekt „rybího oka“) vhodným odstupem od předlohy ── chápe důležitost kontroly kresby odstupem od obrazové plochy ── s ohledem na velikost obrazové plochy a zatónování podložky se obeznámí s volbou adekvátního materiálu

Hygiena kresby ── řezání papíru ── vztah mezi formátem papíru a podložky ── volba adekvátního materiálu ── lateralita a natočení stojanu ── odstup od modelu a odstup od obrazové plochy

2

── poznává antické kánony, jejich zákonitosti a využívá je ve vlastní kresbě při zobrazování hlavy ── kresbu na obrazovou plochu komponuje podle uhlu pohledu na předlohu ── pří konstruování hlavy a jejich proporcí umí využít poměřování jednotlivých částí vůči sobě i částí vůči celku ── chápe tvar obličejových formací, jejich mechaniku a velikost vůči celku ── chápe prostorové možnosti liniové kresby ── vnímá možnost modelace objemu na dvojrozměrné ploše prostřednictvím tónové kresby ── materiály pro kresbu: přírodní a umělý uhel, rudka

Kresba podle sádrových odlitků: ── antická hlava ── kánon ── kompozice ── způsob konstrukce ── vizování ── obličejové formace ── liniová a tónová kresba ── uvolňovací cvičení – pohybové kresby

6

── ovládá základní terminologii z anatomie lebky a hlavy ── chápe vztah mezi morfologií lebky a hlavy ── vnímá tvar a proporce jednotlivých částí lebky a lebky jako celku ── věnuje je rychlému kresebnému záznamu ── studuje tvar končetin: ruka ── materiály pro kresbu: přírodní uhel, bistrkřída, grafitová tužka

Kostra hlavy: kresba lebky ── morfologie ── proporce ── kresebná konstrukce ── plastický význam částí lebky pro kresbu hlavy

6

125

Počet hodin

Figurální kreslení ── vnímá odlišnosti v proporcích a ve tvarech předlohy od antických kánonů ── rozumí terminologii lineární perspektivy aplikuje perspektivu do kresby a chápe zkratky v závislosti od uhlu pohledu ── upevňuje zručnosti ve studijní kresbě ── rozvíjí správné vnímání proporčních vztahů v obličeji a hlavě v časově limitovaném kresebném záznamu ── studuje tvar končetin: noha ── materiály pro kresbu: přírodní uhel, grafitová tužka

Kresba podle sádrových odlitků: renesanční hlava ── individualizmus ── hlava a perspektivní zkratky ── studijní a časově limitovaná kresba ── uvolňovací cvičení – pohybové kresby

10

── samostatná práce

Pololetní práce

6

── upevňuje schopnosti v kompozici na obrazovou plochu s ohledem na úhel pohledu. ── umí zachytit inkarnát portrétovaného ── studuje tvar a plastiku krku ── materiály pro kresbu: přírodní uhel, grafitová tužka, rudka, fix

Hlava – studie podle živého modelu ── úhel pohledu a kompozice ── kresebné materiály – jejich odlišnosti ── uvolňovací cvičení – pohybové kresby

10

── chápe rozdíl mezi negativním způsobem kreslení a negativem ── vhodně kombinuje pozitivní a negativní způsob kresby (uhel, rudka, grafitová tužka)

Hlava – kombinovaná a negativní kresba ── pozitivní, negativní a kombinovaná kresba

6

── aplikuje principy lineární perspektivy a rozumí změnám proporčních vztahů mezi obličejovými formacemi ── poznává principy vzdušné perspektivy

Zkratky ── kresba hlavy z podhledu a nadhledu ── líniová a tónová kresba

6

── správně zobrazuje různé sklony hlavy, krku, ramen a rukou ── vidí rozdíl mezi tónem inkarnátu a drapérií kostýmu ── rozumí struktuře drapérie vzhledem ke tvarům těla ── materiály pro kresbu: přírodní uhel, grafitová tužka,fix

Poprsí a studie končetin ── hlava a posazení k trupu ── vztah hlava - krk - ramena ── kostýmové studie ── předloha a prostor v předloze

6

── samostatná práce

Závěrečná práce

6

126



Učivo

Žák ── získá znalost o historickém kontextu a významu zobrazení figury ── pochopí význam symetrie, jako přírodního řádu ── uvědomí si důležitost kresby jako součinnosti rozumu a citu

Význam studie aktu ── odkaz antického ideálu ── historicky významná díla ── jednotlivých epoch

9

── získá znalost základních kánonů a jejich významu v konstrukci figury ── chápe význam proporčních vztahů v univerzálním chápání rozdílů mužská, ženská, dětská figura ── umí těchto poznatků užít při vlastní kresbě ── pochopí význam proporčních vztahů v navazujících výtvarných oborech :malba, socha, fotografie, design,architektura…

Kánon a jeho užití ── konstrukce figury s použitím ── kánonu: bez modelu a s živým modelem

30

── samostatně pracuje na pololetní práci

Pololetní práce

9

── uvědomuje si význam stanoviště ── figury a jeho vliv na její prostorové uspřádání ── ovládá konstrukci figury poměrový způsobem, rozkladem do bloků a perspektivní zkratkou ── chápe jednotlivé anatomické projevy, vliv tenze a uvolnění těla ── ovládá základní anatomickou terminologii

Sedící figura ── výběr kompozice ── vliv a působení tvaru stanoviště na uspořádání figury ── vliv perspektivního pohledu anatomie

21

── uvědomuje si vliv perspektivy a ovládá její konstrukci ── využívá antropometrii ── umí komponovat ve vztahu ke zvolenému formátu ── uvědomuje si vliv kontaktu těla se základnou

Ležící figura ── kompozice ── půdorysné rozvržení figury ── perspektiva figury v ploše

18

── samostatně pracuje na závěrečné práci


9

127

Počet hodin



Učivo

Žák ── zná historickou souvislost a vývoj užití harmonického postoje ── rozumí fyziognomickým projevům těla při kontrapostu ── chápe význam těžiště a umí si ho definovat

Kontrapost ── fyziognomie kontrapostu ── význam těžiště

6

── dovede konstruovat figuru v kontrapostu ── je schopen zachytit figuru v podhledových a nadhledových studiích ── uvědomuje si změny těžiště při pohybu rukou, aplikuje tyto znalosti vlastní kresbou ── zná základní anatomické uspořádání a jeho projevy účinkem kontrapostu

Stojící figura ── konstrukce figury v závislosti na těžišti ── anatomie kostry a svalů – vliv pohybu ── vliv pohybu rukou na těžiště

33


Pololetní práce

9

── zná základní lidské typy, uvědomuje si jejich vliv na charakter zobrazovaného modelu ── těchto znalostí je schopen vyžít vlastní kresbou k podtržení charakteru zobrazovaného modelu ── rozumí změnám těla v závislosti na věku modelu

Typologie ── přehled jednotlivých typů ── změny figury v závislosti na věku

18

── chápe zákonitosti harmonického a dějového kompozičního řešení ── umí vyzdvihnout charakter konkrétního modelu ── je schopen zvolit si vhodný kresebný prostředek s důrazem na přesvědčivé vyznění námětu

Kompozice dvou figur ── význam prostorových vztahů a kompozičního uspořádání ── zdůraznění rozdílného charakteru modelů ── význam dějovosti

21

── samostatně pracuje na závěrečné práci


9

128

Počet hodin



Učivo

Žák ── upevnění si dovednosti v kresbě již známými kresebnými prostředky ── pochopí význam stylizace, jako prostředku vlastního uvažování a specifického vyjádření ── osvojí si techniky prostředků se širokou kresebnou stopou ── umí použít kresby vznikle stylizací k následnému grafickému vyjádření

Opakování (stojící figura) ── kresba stojící figury ── kresba štětcem ── redukce a stylizace

9

── dovede kresbou znázornit zdroj a směr nasvícení figury ── uvědomuje si charakteristiky umělého a přirozeného nasvícení ── je schopen účinkem světla podchytit výrazové a charakterové prvky modelu, dovede podchytit význam prostoru účinkem světla ── je schopen zpaměti zachytit figuru a její nasvícení

Figura a světlo ── vliv světla na výraz figury ── modelace figury účinkem světla ── techniky nasvícení

12

── zná historický význam pojetí drapérie ── uvědomuje si modelaci a řasení ── drapérie při pohybu figury, umí je znázornit kresbou ── dovede vyzdvihnout dramatičnost a atmosféru výjevu správným užitím drapérie ── ovládá materiálové a texturní znázornění

Figura a drapérie ── kresba částečně zahalené figury ── charakter drapérie vlivem pohybu těla ── historická souvislost ── zobrazení materie a textury

9

── dovede zachytit opírající se figuru a pochopit její těžiště ── uvědomuje si význam činnosti na pohyb figury, je schopen jejího znázornění ── uvědomuje si proporční vztah figury objektu - předmětu ── chápe význam atributu

Figura a objekt (předmět) ── figura s atributem ── opírající se figura, figura jezdce ── figura při sportu

15


Pololetní práce

9

── uvědomuje si význam v prostoru ve vztahu k figuře ── umí správně perspektivně umístit figuru ── chápe význam figury – antropometrie jako základního měřítka, zvládá jeho uplatnění v kresbě a vlastní výtvarné specializaci

Figura a prostor ── význam měřítka a prostoru ── figura a architektura

15

129

Počet hodin

Figurální kreslení ── zná historii a zvládá konstrukci ── umí tento princip aplikovat v proporčním vztahu kreslené kompozice a vlastní výtvarné specializaci

Význam zlatého řezu ── historická souvislost ── kompozice definovaná proporčním vztahem

6

── uvědomuje si význam barvy v celkovém vyznění motivu ── chápe emotivní účinek barvy ve vztahu k figuře ── dovede užít kresebný prostředek v souvislosti s empirickou perspektivou ── je schopen následného použití barevné kresby v další grafické tvorbě

Figura a barva ── barva a atmosféra motivu ── empirická perspektiva

9

130

Navrhování

Učební osnova předmětu NAVRHOVÁNÍ Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Navrhování je hlavní předmět studijního oboru. Připravuje žáky k tomu, aby byli schopni samostatné návrhové tvorby v oboru Malba. Rozvíjí vlastní tvůrčí aktivitu žáků a vede k jasné formulaci výtvarné myšlenky vzhledem ke zpracovávanému tématu, k možnostem materiálů a zvoleným technologiím. Žák získá znalosti a dovednosti, které bude schopen využívat v samostatné, případně i kolektivní práci. Charakteristika učiva: Učivo obsažené v tomto předmětu má především praktický charakter, v žácích je však podporována i schopnost teoretické přípravy a zasazení problematiky do kontextu starého, moderního i současného malířství. Navazuje na předměty Výtvarná příprava, Praktické cvičení, Základy počítačové grafiky, Základy fotografování, Technologie, Dějiny výtvarné kultury, Figurální kreslení a Písmo. Rozvíjí tradiční řemeslné schopnosti i individuální tvůrčí dispozice. Metodický systém výuky naučí žáka postupovat od zadání tématu, a formulování vlastního záměru k jeho úspěšnému individuálnímu řešení. Ve třetím ročníku se zvyšuje podíl individuálních přístupů k řešení zadávaných témat i jejich časové proporcionalitě. Je sledována rovnováha mezi úkoly studijní povahy, samostatných projektů a zadání povahy veřejné zakázky. Ve čtvrtém ročníku se zvyšuje podíl individuálních projektů (studijní, reprodukční i kreativní povahy) a větší důraz je kladen na samostatnost a soustavnou individuální přípravu. Pojetí výuky: Výuka probíhá od získání teoretických vědomostí k vlastní návrhové činnosti, kdy učitel je individuálním konzultantem každého žáka. Žák je veden k tvůrčímu přístupu k zadanému úkolu, samostatnosti při práci, k v rozvíjení vlastních myšlenek, ale zároveň k zodpovědnosti a pečlivosti při provádění výsledného řešení. Pozornost je soustředěna na rozvoj talentu žáka a jeho výtvarné invence. V závěru každého klasifikačního období je zařazena tzv. klauzurní práce, která shrnuje učivo za příslušné období. Žák ji zpracovává samostatně v dané časové dotaci a je hodnocena odbornou komisí. Konkrétní téma práce je dáno tak, aby umožňovalo srovnání s ostatními obory na škole. Výuka vrcholí zpracováním maturitní práce na konci 4. ročníku, která sestává z realizace a obhajoby písemné i ústní. Žák dále předkládá portfolio vlastní práce. Hodnocení výsledků: Oblasti hodnocení žáků jsou: Odbornost ── aktivní přístup k problematice, její kontext, vyhledání souvisejících materiálů, osobní zaujatost ── skicování, studie, variantní možnosti řešení ── způsob provedení, vhodnost vyjadřovacích prostředků a jejich zvládnutí, kompoziční řešení,

131

Navrhování

── vhodnost materiálů a technologických postupů ── vlastní přínos a nápaditost při řešení úkolu Kvalita práce ── vhodnost řešení vzhledem k tématu a typu talentu Přínos k rozvoji klíčových kompetencí Hodnocení je prováděno podle školního klasifikačního řádu, doplněného slovním hodnocením, sebehodnocením a hodnocením kolektivem. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Žáci jsou vedeni k tomu, aby : 1. měli vhodnou míru sebevědomí, odpovědnosti a schopnosti vlastního úsudku 2. vážili si duchovních a materiálních hodnot, kvalitního životního prostředí a snažili se ho chránit a zachovat pro budoucí generace 3. vytvořili demokratické klima v kolektivu i ve vztahu k učiteli 4. byli schopni věcné diskuse o problému 5. efektivně pracovali s informacemi Základem je výchova k vlastnímu výtvarnému názoru žáků, který je předpokladem tvorby v oblasti malby případně příbuzných technik na úrovni přiměřené jejich vzdělání. Cílem je dosažení takové úrovně klíčových kompetencí, které žákovi poskytnou vědomosti a dovednosti pro výtvarné vyjadřování. Nezbytné je rozvíjet osobní talentové předpoklady, elementární ovládání vyjadřovacích prostředků a odpovídající přístup ke konkrétním úkolům a tématům. Díky uplatňování individuálního přístupu pedagoga k žákům pomocí diferencovaného zadávání úloh jsou žáci usměrňováni od komplexního rozboru úkolu ke schopnosti samostatného řešení, jeho vysvětlení a obhájení.

132

Navrhování

2. Rozpis výsledků vzdělávání a učiva 3. ročník: 8 hodin týdně, celkem hodin 256 Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── orientuje se v problematice zadávaných témat, je schopen jejich rozvíjení a srovnání různých (historických) řešení ── průběžně připravuje podkladové materiály pro zadaná témata, písemně je reflektuje a konzultuje ── soustavně skicuje, vede si „malířský deník“ ── používá vhodnou terminologii ve vztahu k technologickým postupům i výtvarnému vyjadřování

Seznámení s předmětem a plánovanými tématy, zadání dlouhodobých témat, příprava a postupné formulování individuálních témat, konzultace domácích prací

8

── připraví varianty kompozic na dané, případně vlastní téma ── je schopen použít odpovídající vyjadřovací prostředky vzhledem k dané technice

Návrhy na štukolustro (možnost prostorových řešení – těžítko apod.)

8

── zvládne elementární vyjádření forem, proporčních, prostorových a barevných vztahů viděného

Zátiší, studie předmětu

8

── vystihne charakteristiku stavby prostřednictvím barevnosti, kompozice atp.

Dům, významná stavba

24

── průběžně připravuje kresebné i malířské podklady (kompozice a jejich části) ── skicuje situace ze skutečnosti, inspiruje se příklady z dějin malířství a pod.

Figurální kompozice (Variantně nebo individuálně malířská, příp.kresebná interpretace výtvarného díla obrazu, novinového výstřižku a pod. Citace, kopie, parafráze, redukce a pod.)

16

── průběžně připravuje skici ── vytvoří obsahové i výtvarné variantní řešení návrhů od skic po definitivní návrhy v měřítku ── využívá různých technologických a materiálových postupů (šablona, počítačová manipulace, počítačové začlenění…), vhodně je adjustuje pro prezentaci, respektuje možnosti prostředí z hlediska výtvarného, materiálového a technologického

Návrhy do veřejného prostoru

16

── dovede využít vlastností techniky, respektovat a vysvětlit její charakter a specifika

Návrh na enkaustiku na dané téma (aplikace kompozic z předchozích úkolů nebo samostatné téma – např. materiálová transkripce výtvarného díla)

8

133

Počet hodin

Navrhování ── sleduje stavbu lidské figury, dynamiku jejich proporčních, prostorových, barevných a světlostních vztahů

Malířská studie lidské figury

16

── samostatně zpracovává klauzurní práci

Klauzurní práce

16

── po konzultaci zvolí téma a navrhne projekt výstavy

Hodnocení, kompletace prací, návštěva výstav, prohlídka katalogů a další odborné literatury, promítání tématických celků, příprava osobních portfolií, projekt výstavy na konkrétní téma…

16

── průběžně vyhledává předlohy v odborné literatuře a na výstavách, připravuje malířské a kresebné skici

Malířská interpretace výtvarného díla (obrazu), novinového výstřižku a pod. Citace, kopie, parafráze, redukce a pod., recyklace vybraného malířského stylu...

32

── vybere vhodné předlohy, pomocí odborné literatury a prostřednictvím studií zvolí odpovídající výtvarný a technologický postup

Návrh na imitaci historické malby

8

── tvůrčím způsobem řeší varianty kompozičních řešení, dbá na odpovídající způsob realizace

Kompozice „abstraktních“ forem, geometrická kompozice

16

── vystihne charakteristiku předlohy, proporční a prostorové vztahy

Studie (barokní) sochy

16

── průběžně výtvarně reflektuje různé možnosti intervence, navrhne a v měřítku realizuje vybraný návrh, který digitálně začlení do vybraného prostředí

Individuální intervence do veřejného prostoru, návrh a podle možností i realizace nebo počítačová manipulace (výkladní skříň, poutač, vývěsní štít, billboard, alternativní intervence, návrh výprava, divadelní scény)

16

── sleduje reálné proporce, prostorové, světlostní a barevné vztahy, má na zřeteli jasný kompoziční záměr, vztah celku a detailu, figury a prostředí, všímá si překvapivých setkání forem ve vztahu k obsahu možných obrazů (nízký horizont, tlačenice v tramvaji, konfigurace apod.)

Studie architektury (interiér, exteriér), krajiny nebo krajinného fragmentu, vztah prostředí a (lidské) figury

16


Klauzurní práce Hodnocení, návštěva výstavy, kompletace prací, katalogy, portfolia, zadání okruhu témat pro prázdniny…

16

134

Navrhování

4. ročník: 8 hodin týdně, celkem hodin 224 Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── formuluje a předkládá záměry vlastních projektů, orientuje se v jejich problematice, je schopen reagovat na usměrňující podněty ── průběžně připravuje a předkládá přípravné materiály a výsledky své samostatné práce i práce na zadaných tématech ── soustavně kreslí, vede si „malířský deník“ ── používá odbornou terminologii ── prezentuje domácí práce ── připravuje výběr prací pro konzultace na VŠ ── průběžně doplňuje portfolio

Seznámení s předmětem a plánovanými tématy, zadání dlouhodobých témat, příprava a postupné formulování individuálních témat na půdorysu předchozí práce, konzultace domácích prací

8

── připraví varianty kompozic na vlastní téma, případně na úkoly, které je usměrňují. Zvládá odpovídající postupy a vyjadřovací prostředky v širokém spektru zejména malířských, případně kresebných a kombinovaných technik

Individuální úkoly

24

── orientuje se v problematice tématu, reflektuje jeho historické i soudobé kontexty

Kompozice na konkrétní téma

24

── Průběžně vyhledává předlohy v odborné literatuře a na výstavách, připravuje malířské a kresebné skici, reflektuje soudobé interpretační přístupy napříč médii

Malířská, příp. kresebná interpretace výtvarného díla, novinového výstřižku a pod.

16

── tvůrčím způsobem reaguje na zadání, propojuje možnosti zpracování s předchozí zkušeností a integruje do nich inovační prvky i celou koncepci

Krátká „cvičení“ na nejrůznější témata (viz přijímací zkoušky na VŠ)

8

── zvolí téma, navrhne projekt výstavy, výběr autorů (případně konkrétních obrazů), navrhne prostor (galerii)

Návrh výstavy na zvolené téma

16

── sleduje stavbu lidské figury, dynamiku jejich proporčních, prostorových, barevných a světlostních vztahů, psychologické aspekty „portrétovaného“, vztah k prostředí ateliéru

Malířská studie lidské figury

16

135

Počet hodin

Navrhování ── samostatně zpracovává klauzurní práci

Hodnocení klauzurní práce, kompletace prací, doplnění portfolií

16

── přizpůsobí vyjadřovací prostředky možnostem techniky

Návrhy na mozaiku

16

── přizpůsobí vyjadřovací prostředky charakteru techniky

Návrhy na vitraj

16

── aktivně se podílí na formulování témat a přístupu k nim, využívá různé vyjadřovací prostředky podle povahy tématu a výtvarného záměru, snaží se o rozšíření jejich spektra

Individuální i společné úkoly na konkrétní témata

8

── zvolí literární dílo a vhodnou techniku a vyjadřovací prostředky, udržuje kontinuitu předchozí práce

Ilustrace

24

── aktivně obstarává a připravuje materiály a pomůcky pro realizaci maturitní práce, vytváří přípravné skici a studie

Příprava odborné maturity

16

── samostatně zpracovává odbornou maturitu

Odborná maturita

16

136

Praktická cvičení

Učební osnova předmětu PRAKTICKÁ CVIČENÍ Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Naučit žáky orientovat se v materiálech a surovinách vhodných pro užití v malířských technologických postupech. Osvojit si základní principy v jednotlivých technikách kresby a malby a tyto dále rozvíjet. Znát a správně používat názvosloví týkající se média malby. Žáky seznámit s technologickými postupy a vést je k získávání praktických znalostí a zkušeností v daných technikách. Jednoduše a účelně tyto zkušenosti aplikovat v samostatné výtvarné činnosti. Prohlubovat a upevňovat v nich potřebu samostatných výtvarných aktivit a objevovat nové pohledy a přístupy k řešení. Směřovat žáky k samostatné činnosti, ale zároveň je učit pracovat v týmu. Charakteristika učiva: Žáci v praktických cvičeních nabývají základní dovednosti v technikách kresby a malby. Získávají znalosti o výtvarných vyjadřovacích prostředcích. Orientují se v materiálech, v nichž se studie provádějí i v materiálech a technikách, s nimiž tyto studie realizují. Silný důraz je kladen na získávání vlastního výtvarného názoru a rozvoje invenčních schopností, které umožňují studujícím samostatnou, jejich věku odpovídající výtvarně technickou činnost. Děje se tak prostřednictvím konfrontace výtvarných záměrů s jejich prováděním v daných technikách a materiálech. V praktických cvičeních je velmi důležité využití vědomostí, které žáci získali v teoretických předmětech, a to zejména v technologii. Pojetí výuky: Výuka praktického cvičení je členěna do tématických plánů a rozvržena do hodinové dotace jednotlivých tématických celků. Organizace vyučování je dána odborně praktickým charakterem učiva. V praktickém cvičení se využívá instruktáže, ukázky výtvarných děl souvisejících s danou problematikou, návštěvou aktualně zaměřených výstav apod. Hlavním výstupem je samostatná realizace konkrétní umělecko-řemeslné činnosti. Časový sled učiva je volen tak, aby žák nabýval potřebných dovedností k vytvoření zadaného úkolu. Veškeré další činosti spojené s aktivitami ateliéru spolu velice úzce souvisí (plenér, veřejné realizace). Žáci získávají manuální dovednosti a prohlubují si všeobecné a odborné znalosti, získané v teoretickém vyučování a učí se je užívat v praxi. Žák je veden k tomu, aby dokázal aplikovat teoretické vědomosti v zadaných praktických úkolech. Vyučující usměrňuje a pomáhá v řešení různých nápadů a inovací. Individalně pracuje s každým žákem a navrhuje možnosti vedoucí k uspěšnému dokončení realizace. Žák dodržuje technologický postup stanovený učitelem. Rozvíjí systematicky své praktické dovednosti, které jsou předpokladem pro další působení ve výtvarné praxi. Je také veden ke kooperaci při realizaci společných ateliérových projektů nebo veřejných realizací. Podle osobních talentových předpokladů a zájmů je veden jednak k samostatnému tvůrčímu řešení daných úkolů, jednak k rozvíjení reprodukčních a řemeslných schopností. Upevňuje základní dovednosti a návyky k dodržování zásad hygieny práce a všech zásad souvisejících s ekologií ve vazbě na vyučovaný předmět.

137


Praktická cvičení úzce navazují na předměty technologie a navrhování. Hodnocení výsledků: Důležitým faktorem praktické výuky je slovní hodnocení v průběhu práce. To vede k pochopení důvodu udělení výsledné známky. Tento moment je důležitým prostředkem k rozvoji vztahu a komunikace mezi žákem a učitelem. Ve výuce praktického cvičení je úzká vazba na vědomosti získané v odborných i některých všeobecně vzdělávacích předmětech, jako je technologie, navrhování, dějiny výtvarné kultury apod. Vzhledem k celkovému pojetí výuky a s ohledem na profil absolventa, volí učitel odpovídající metodu hodnocení ale i rozsah osvojených vědomostí a dovedností, které bude hodnotit. Důležitou částí hodnocení žáka je i sebehodnocení. Metodu hodnocení v praktickém výcviku můžeme rozdělit na hodnocení průběžné, které má značný výchovný význam a hodnocení souhrnné. Oblastí hodnocení žáků jsou: 1) Odbornost ── způsob uplatnění teorie a nabitých praktických zkušeností a schopnost aplikace při realizaci zadaného výtvarného úkolu, dodržování pracovního postupu 2) Kvalita práce ── dopracovanost, úplnost, preciznost, dodržení technologických postupů a celkový dojem výsledné výtvarné činnosti 3) Hospodaření s materiálem a efektivní využití časové dotace k provedení úkolu 4) Organizace pracovního místa, dodržování zásad BOZP a hygieny na pracovišti, celková péče o pracovní prostředí Hodnocení žáků je prováděno podle standardního školního klasifikačního řádu. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Cílem vzdělávání v tomto předmětu je dosažení takové úrovně klíčových kompetencí, které vedou k přijímání odpovědnosti za vlastní práci, dostatku sebevědomí a možnosti sebereflexe v kritickém zhodnocení vlastních výsledků. Žáci se též učí řešit problémové situace, definovat, analyzovat a zvažovat možnosti jejich řešení. Stanovovat a dodržovat efektivní postupy při samotné realizaci a tyto dovednosti využívat v praxi. Jsou vedeni k tomu, aby si vážili duchovních a materiálních hodnot, kvalitního životního prostředí a snažili se ho chránit.

138



Učivo

Žák ── rozumí dílenskému řádu ── zná zásady bezpečnosti práce, požární ochrany ,první pomoci

Organizace cvičení, dílenský řád. ── bezpečnost práce a zásady první pomoci.

── seznámí se se záklády kresby, s kresebnými prostředky

Základy kresby ── příprava podložek pro kresbu

── umí si připravit papír pro kresbu, orientuje se v jednotlivých druzích papíru, různých tlouštěk, povrchu, barvy, rozměru

Druhy papírů, napínání a příprava papíru pro kresbu

18

── Zvládá elementární prostorová cvičení (podhled, nadhled, boční pohledy). Dovede pomocí lineární kresby vyjádřit prostorovost a jednotlivé vztahy mezi předměty

Kresebná cvičení (interpretace), kresba uhlem a tužkou ── frotáže ── kolorovaná kresba

28

── orientuje se ve studijích předmětů lavírováním ── dokáže kombinovat techniku kresby (malby) s pastelem

Kresebná cvičení, perokresba, kresba štětcem, ── lavírovaná kresba ── kombinovaná kresba - kresba (malba) pastelem

24


Klauzurní práce

12

── dokáže zvolit a vhodně si upravit papír různé tloušťky, povrchu a barvy. ── zná a umí aplikovat vhodnou izolační vrstvu pro zvolený materiál

Příprava podkladu pod malbu ── pojidla ── základy izolace pod malbu ── barevné spektrum – jednoduchá cvičení

12

── seznámí se s přípravou barev a se základy malby krycími barvami

Pigmenty a příprava barev ── základy malby

12

── zvládá a dokáže použít jednotlivé malířské techniky. Při barevných cvičeních si také uvědomuje míchání barev, odstíny barvy teplé a studené, barevné kontrasty

Jednoduché malířské techniky, jejich kombinace a možnosti využití ── linkování, šumrování, valečkování ── tupování, fixírování za použití šablon ── otisky

24

── zná možnosti a techniku malby na skle (proškrabávání, vrstvení, lazůrování, zlacení)

Malba na skle ── možnosti malby temperovými nebo olejovými barvami na skleněné podložce

24

── prakticky procvičuje základy techniky akvarelové malby v plenéru

Základy akvarelové malby

24


Klauzurní práce

12

139

Počet hodin 2


2. ročník: 6 hodin týdně, celkem 192 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── porozumí základnímu rozdělení grafických technik, jejich princip a užití

Grafické techniky – úvod do grafických technik

6

── pochopí princip hlubotiskové techniky ── technologicky zvládne přípravnou fázi desky ── umí připravit hlubotiskovou barvu ── zvládne nastavení tlaku hlubotiskového lisu a samostatný technologický proces tisku

Suchá jehla ── příprava kresebných podkladů ── příprava zinkové desky (úprava povrchu desky, fasety) ── přenos kresebného podkladu na desku ── tisk

36

── pochopí princip hlubotiskové techniky ── technologicky zvládne přípravnou fázi desky včetně nakrytování desky a přenosu kresebného podkladu na desku ── respektuje bezpečnost práce při leptání desky kyselinou dusičnou ── umí aplikovat totožný princip tisku jako u suché jehly

Lept ── příprava kresebných podkladů ── příprava zinkové (měděné) desky (úprava desky, fasety) ── přenos kresebného podkladu na desku ── krytování desky ── leptání ── tisk

42

── pochopí princip techniky a její širší užití zvládne technologii přípravy síta pro tisk a následný tisk ── umí tiskový soutisk barev a jeho aplikaci na různé materiálové povrchy

Sítotisk ── příprava kresebných podkladů ── příprava síta ── osvit kresby na síto (vymývání síta, retuš) ── Tisk

36

── má základní orientaci v knihařském řemesle ── seznámí se s funkcí knihy a jejím základním členěním ── projeví logické myšlení a pracovní disciplínu při jednotlivých pracovních úkonech ── projeví řemeslnou zdatnost

Knihařské práce ── vytvoření jednoduché pasparty ── vytvoření hluboké pasparty ── vytvoření matrice a patrice pro reliéfní tisk ── rozbor knihy (knižní blok, titulní list, frontispis, patitul, předsádka…) ── vytvoření jednoduché knihy (knižní blok, vazba, zavěšení knižního bloku do vazby knihy…)

36

── zná autora použité předloh pro kopii a jeho dílo ── pochopí technický proces přípravy kresebného podkladu pro kopii ── je schopen vytvořit kresebnou kopii

Kopie ── podle předlohy vytvořit zvětšenou kopii (kresba úhlem na papír)

36

140

Počet hodin

Praktická cvičení 3. ročník: 8 hodin týdně, celkem 256 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── na základě vlastního výtvarného návrhu žák vytvoří objekt nebo malbu na panelu technikou štukolustro. Seznámí se s možnostmi a výtvarného využití této techniky

Štukolustro ── seznámení se s materiálem, postupem práce (jednoduché objekty). ── zhotovení objektu nebo závěsného sádrového dílce jako samostatného prvku nebo součást sestavy.

56

── zná technologický postup malby. Postupně získává jistotu k využítí specifických možnosti enkaustiky. Umí si vhodně zvolit a upravit podložku pro malbu s použitím vosku

Enkaustika ── příprava podložky a podkladu, vytvoření návrhu, realizace – malba voskem na pevné podložce

32


Klauzurní práce

16

── při praktikování jednotlivých temperových technik se seznámí s rozdílnými způsoby, výrazem a charakterem malby aplikované na odlišné podložky

Temperová malba ── způsoby malby podle jednotlivých druhů pojidel - kaseinová, vosková, vaječná, klihová, celulozová, škrobová tempera

40

── seznámí se s technikou malby alla prima a postupně projde fázemi vrstvené malby prostřednictvím interpretace zvoleného výtvarného díla ( příprava podkladu, podmalba, barevné vrstvy )

Olejomalba ── malba alla prima a základy vrstvené malby na plátně nebo pevné podložce

32

── zná možnosti kvašové malby a její použití v praxi

Kvaš – základy malby

24

── seznámí se s technikou vitrájí. Objasní si rozsah možnosti aplikace této techniky v archytektuře. Prakticky zrealizuje část z vitrájové kompozice

Vitraj ── studie, příprava kartonu, malba na skle (základní postupy, současné trendy), technika provedení vitráže

40


Klauzurní práce

16

141

Počet hodin


4. ročník: 8 hodin týdně, celkem 224 hodin Výsledky vzdělávání

Učivo

Žák ── dokáže přenést vybraný námět prostřednictvím kresebných prostředků na upravenou papírovou podložku

Kresba (kopie, parafráze, citace) ── Příprava podložek a podkladu

32

── seznámí se s technikou nanášení barevných lazurních vrstev v olejomalbě a závěrečných dokončovacích retuší

Olejomalba ── malba ve vrstvách – lazury

16

── v různých malířských technikách prohlubuje a rozvíjí své výtvarné schopnosti. Samostatně vytváří tematicky zaměřené celky a prohlubuje svůj výtvarný názor

Příprava na VŠ a další profesní rozvoj (různé malířské techniky a jejich kombinace, kopie, parafráze, citace a další podle individuálních potřeb), adjustace a zpracování portfolia

40

── zná a rozvíjí možnosti v malbě akrylovými barvami

Malba akrylovými barvami

32


Klauzurní práce

16

── kombinuje techniku malby disperzními barvami s možností dotvářet malbu dalšími stříkacími technikami nanášení barvy.

Malba disperzními barvami na různých podkladech včetně různých kombinací spray, airbrush

32

── umí vytvořit podle svého návrhu v kontextu s charakterem techniky mozaikový panel

Mozaika ── zhotovení panelu negativním způsobem (základy a postup techniky)

32

── umí si připravit podložku se základním nátěrem. Nanést vrchní vrstvy. Přenést lineární kresbu návrhu na podložku. A za použití vhodných nástrojů proškrabáváním vytvořit škrabanou malbu

Škrabaná malba ── realizace podle historické předlohy

24

── samostatně zpracovává maturitní práci

Praktická část maturitní zkoušky ── podle zadání maturitního úkolu.

142

Počet hodin

Písmo

Učební osnova předmětu PÍSMO Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Vyučování předmětu písmo vede žáky k osvojení a získání výtvarných předpokladů a dovedností k rozvoji schopností v oblasti vlastní tvorby, především užité. Žáci dokáží užívat písmo a principy typografie v návaznosti na současnou podobu i historický vývoj oboru. Dokáží zhodnotit a analyzovat podněty a jevy z oblasti vizuální komunikace a kultivovaně využívat získané znalosti. Očekávaná je následná schopnost správné aplikace získaných znalostí. Charakteristika učiva: Výuka předmětu písmo na oboru Užitá malba probíhá ve druhém ročníku. Jedná se o teoretickopraktickou výuku. Žáci se seznámí s historií a vývojem písma, materiály, psacími nástroji i s programy pro práci s písmem vhodnými z oblasti informačních technologií. Poznají estetickou a dorozumívací hodnotu písma, seznámí je s klasifikací písma a jeho vhodného využití. Žák dokáže v praktický činnostech tvořivě zpracovat úkoly z oblasti výtvarné typografie, používá vhodné nástroje a výrazové prostředky pro realizaci výtvarných záměrů. Osvojí si teoretické vědomosti a odbornou terminologii, kterou využije při zdůvodnění svých východisek tvorby a obhajobě prací v procesu studia a především v budoucí praxi. Pojetí výuky: Výuka je členěna do tematických celků a rozvržena do hodinové dotace jednotlivých tematických celků. Organizace výuky je dána praktickým charakterem učiva v návaznosti na ostatní výtvarné disciplíny. K její realizaci lze využít nejrůznějších pedagogických metod s dodržením pedagogických zásad výuky. Žák je veden k tomu, aby dokázal aplikovat teoretické vědomosti v zadaných praktických úkolech. Výuka navazuje na předměty výtvarná příprava a informační a komunikační technologie. Hodnocení výsledků: S ohledem na strategii výuky v předmětu se hodnotí praktické schopnosti a dovedností (čistota a kvalita provedení zadaného úkolu) a dále je také důležité hodnocení teoretických vědomostí a poznatků získaných během výuky. Hodnocení je prováděno formou samostatných prací na základě klasifikačního řádu školy včetně sebehodnocení a kolektivního hodnocení. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Cílem vzdělání v předmětu písmo je dosažení takové úrovně klíčových kompetencí, které poskytují žákovi přiměřené dovednosti, schopnosti a vědomosti pro výtvarné vyjadřování formou klasických prostředků i prostředků informačních a komunikačních technologií. Žák porozumí problému, hledá možnost řešení formou efektivních postupů, je zodpovědný za plnění úkolu. Je schopen věcně diskutovat o problému a efektivně pracovat s informacemi. Při výuce učiva se realizuje průřezové téma Člověk a svět práce a Informační a komunikační technologie.

143

Písmo


Učivo

Žák ── dokáže popsat vznik a vývoj písma ── má přehled o vývoji písma (hieroglyfy, cyrilice, latinka)

Historie – vznik a vývoj písma

4

── čára, rytmus, síla, sklon ── chápe kresbu písmového znaku ── zná názvosloví (verzály, mínusky, účaří, dotažnice, serif, dřík, …)

Písmo – znak

8

── písmová osnova, typometrický systém, měření písma ── orientuje se v klasifikaci písma, typech písma, a rodinách písem ── dokáže rozlišit písma podle jeho řezu

Tiskové písmo

8

── dokáže pracovat s kompozicí tiskové plochy ── řeší úkoly na téma plocha a barva, černá a bílá, rytmus

Základy typografické úpravy

8

── dokáže vhodně používat písmo, slovo, řádek, sloupec

Typografické prvky

6

── dokáže zpracovat písmovou značku

Značka, logotyp

6

── zná pravidla sazby ── zakreslí sazební obrazec ── předepíše úpravu textu

Písmo a typografie

6

── navrhne a připraví ukázku osobní nebo společenské tiskoviny (vizitka, pozvánka)

Akcidenční (příležitostní) tiskoviny

8

── zvládne připravit podklady ── zvolí vhodný typ písma, k danému projektu (typ, velikost, barva, …) ── zvolí vhodnou kompozici písma a obrazového materiálu

Návrh plakátu

10

144

Počet hodin


Učební osnova předmětu POČÍTAČOVÁ GRAFIKA Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Předmět počítačová grafika připravuje žáky k práci v grafických aplikacích. Učí žáky využívat tyto programy efektivně jak v rámci studia, tak ve výkonu budoucího povolání. Žáci si v rámci předmětu hlouběji osvojí programy zaměřené na vektorovou i bitmapovou grafiku. Žák je schopen těchto programů využívat k artikulaci a vizualizaci svých výtvarných nápadů. Učí se využívat neustále se rozšiřující možnosti grafických editorů a zároveň chápat limity těchto technologií v tvůrčí práci. Charakter učiva: Učivo obsažené v tomto předmětu má především praktický charakter. Ve třetím ročníku se žáci seznamují s řadou aplikací pro editaci vektorové grafiky a rastrové grafiky. Pojetí výuky: Vyučovací předmět počítačová grafika je zařazen do 3. ročníku SŠUD. Stěžejní formou výuky je cvičení v odborné učebně umožňující každému studentu individuální a samostatnou práci na PC. Těžiště výuky spočívá v provádění praktických úkolů. Je-li použita metoda výkladu, je vhodné, aby ihned následovalo praktické procvičení vyloženého učiva. Ve výuce se klade důraz jak na technické provedení probíraného učiva, tak na grafickou úroveň výstupních cvičení. Předmět počítačová grafika se skládá z více tématických celků (v závislosti na probíraném programu) opakovaně řazených do celého studia, vždy však na vyšší úrovni a s větší náročností. Hodnocení výsledků: Hodnocení žáků se skládá z hodnocení praktických činností – technická zručnost v obsluze grafického editoru, schopnost samostatné práce, rychlost zpracování úkolů. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí V oblasti klíčových kompetencí rozvíjí tento předmět následující kompetence: Kompetence k učení ── žák využívá ke svému učení různé informační zdroje včetně zkušeností svých i jiných lidí. ── žák dokáže sledovat a hodnotit pokrok v dosahování dílčích cílů svého učení, žák dokáže přijímat hodnocení výsledků svého učení od jiných lidí Personální kompetence ── žák dokáže přijímat a odpovědně plnit svěřené úkoly Přínos k rozvoji odborných kompetencí ── žák při své práci uplatňuje vlastní výtvarný názor, výtvarně vnímá, myslí a samostatně se vyjadřuje. ── žák samostatně vyhledává inspirační zdroje. ── žák ovládá nové postupy a techniky, sleduje vývoj nových trendů a postupů.

145



Učivo

Žák ── dokáže obsluhovat grafický editor na pokročilé úrovni ── vybírá vhodné nástroje a zná možnosti grafického programu ── získané znalosti a dovednosti dokáže aplikovat v předmětu Navrhování

Vektorová grafika - Adobe Ilustrator ── funkce Vektorizace ── definování uživatelských vzorků ── definování uživatelské barevné palety ── pokročilá editace textu ── vytváření grafů ── funkce Prolnutí objektů ── filtry a efekty Ilustratoru ── kreslení 3D objektů ── import bitmapy do dokumentu ── přidání tiskových značek do dokumentu

18

── dokáže obsluhovat grafický editor na pokročilé úrovni ── vybírá vhodné nástroje a zná možnosti grafického programu ── získané znalosti a dovednosti dokáže aplikovat v předmětu Navrhování

Rastrová grafika – Adobe Photoshop 1 ── nástroj Text ── nástroj ztmavení, zesvětlení, sytost a rozmazání ── korekce barev a manipulace s barvami ── úrovně ── pokročilá úprava selekce ── nástroj kapátko ── funkce Mapovat na přechod ── retušovací nástroje (retušovací štětec, razítko, záplata) ── filtry rozostření ── efekty vrstvy, Výplňě vrstvy ── filtry ── cesty ── histogram ── export vektoru do bitmapy ── barevné kanály ── barevné režimy, stupně šedé ── příprava výstupu pro sítotisk – tisk z barevných kanálů

24

146

Počet hodin

Počítačová grafika Žák ── dokáže suvereně obsluhovat grafický editor na velmi pokročilé úrovni ── získané znalosti a dovednosti dokáže aplikovat v předmětu Navrhování

Rastrová grafika – Adobe Photoshop 2 ── definování uživatelských akcí ── definování uživatelské palety barev ── dávkové zpracování souborů ── generování archu miniatur ── komentování obrazového dokumentu ── skenování perokreseb ── patterns – definování uživatelského vzorku ── bezstrátový převod barevného obrazu do černobílé škály ── možnosti ukládání pro web PNG, JPG, GIF

147

22

Technologie

Učební osnova předmětu TECHNOLOGIE Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Úlohou předmětu technologie je poskytnout žákům potřebné znalosti o materiálech používaných v oblasti užité malby. Obsahuje soubor vědomostí, dovedností a pojmů vztahujících se k celkové problematice současné malby. Žáci se teoreticky i prakticky učí volit a používat vhodné materiály, v souladu s technologickými postupy. Žák si dokáže na základě získaných informací vytvořit a následně obhájit svůj výtvarný záměr. Charakteristika učiva: Učivo v tomto předmětu zahrnuje metody zpracování materiálů vhodných k vzniku výtvarného díla. Žáci se postupně seznamují s druhy, vlastnostmi a možnostmi využítí jednotlivých materiálú ve výtvarné praxi. Studenti si rovněž osvojí znalosti nářadí a pomůcek a jejich způsob používání. Žáci se seznámí s jednotlivými druhy malířských technik. Velká pozornost je soustředěna na zasazeni technologických postupů do „starého“ i moderního malířství. Získají vědomosti o surovinách a používaných materiálech. Vlastní technologická problematika je úzce provázána s novými materiály používanými v současné malbě. Předmět rozvíjí schopnost aplikovat získané vědomosti a dovednosti v praktické činnosti. Učivo směřuje k rozvíjení technického a výtvarného myšlení žáků. Pojetí výuky: Ve výuce se zachovávají nejdůležitější pedagogické zásady a nejčastěji užívané metody, ukázky výtvarných děl souvisejících s danou problematikou, výklad, instruktáž, exkurze, návštěvy výstav. Výuka technologie je členěna do jednotlivých oddílů tématického plánu. Je založena na znalosti odborných termínů probíraného oboru, vysvětlení dané látky na základě znalostí získaných v teoretických předmětech a snahou o samostatnou aplikaci těchto poznatků do výtvarné praxe. Ve výuce jsou používány všechny dostupné názorné pomůcky, které má škola a vyučující k dispozici a příklady technických řešení se kterými se žáci běžně setkávají kolem sebe. Výklad využívá praktické informace, běžná je i samostatná práce žáků ve skupinách, při hledání nových poznatků za použití demonstračních pomůcek, využití audiovizuální techniky, internetu a dostupné technické literatury. Během výuky se studující zároveň poučí o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví, o protipožární ochraně a prevenci pracovních úrazů. Žáci se po teoretické části eventuálně zúčastňují exkurzí na odborná pracoviště se zaměřením vztahujícím se k tématům výuky. Žák je veden k tomu, aby dokázal aplikovat teoretické vědomosti v zadaných praktických úkolech, aby mohl inovovat běžné technologické postupy a současně s tím si uvědomovat zvláštnosti, změny materiálu během zpracování.

148

Technologie

Hodnocení výsledků: Klasifikaci provádí vyučující daného předmětu. Při stanovení výsledné známky vychází z podkladů, které získává v průběhu celého klasifikačního období tj. ── ústním zkoušením, které je prováděno zásadně před kolektivem třídy, přičemž učitel vždy oznámí žákovi známku ze zkoušení ── dalšími druhy zkoušek (písemné, grafické, praktické), termín orientačních písemných prací oznamuje učitel alespoň 2 dny předem. ── soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování ── hodnocením výsledků činností žáka (aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, tematické referáty apod.); Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Cílem vzdělávání v technologii je dosažení takové úrovně klíčových kompetencí, které umožní žákům aplikovat získané teoretické znalosti v dílenské praxi a dalších praktických úkolech se kterými se mohou ve svém budoucím profesním životě setkat. Učitel klade důraz na individuální přístup k žákům a tím rozvíjí jejich osobní schopnosti a posouvá jejich limity – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel používá nejrůznější učební pomůcky i audiovizuální techniku Učitel vede žáky k vyhledávání a třídění informací a ke kritickému posuzování jejich hodnověrnosti –, kompetence komunikativní a praktické Učitel rozvíjí žákuv smysl pro povinnost zadáváním a kontrolou práce v hodině i domácí přípravy na výuku, nabízí žákům možnosti kriticky zhodnotit výsledky svého studia i u svých spolužáků – kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální. Učitel vede žáky k pochopení problémů, k vyhledávání a ověřování vhodných řešení, k jejich kritickému zhodnocení.

149

Technologie


Učivo

Žák ── zná hlavní zásady bezpečnosti práce

Zásady bezpečnosti a hygieny při práci

2

── seznámí se s hlavními pojmy v malířské technologii

Základní pojmy v technologii

2

── umí rozdělit a charakterizovat podložky pro malbu, jejich možnosti a způsob použití

Podložky pod malbu a jejich rozdělení

2

── umí popsat výrobu papíru, vlastnosti, hlavní druhy, vlastní historii a využití ve výtvarné praxi

Papírové materiály – výroba, hlavní druhy papíru,vlastnosti, práce s papírem, jeho využití

6

── umí vysvětlit princip chemické stavby dřeva a její základní stavební prvek celulózu. Dokáže popsat přípravu dřevěných desek pod malbu

Dřevo – složení, vlastnosti, využití, příprava dřevěných desek pod malbu

2

── zná druhy tkanin i způsob napínání a úpravy plátna pro malbu závěsných obrazů

Textil – druhy tkanin, vlastnosti, možnosti využití, příprava plátna jako podložky pod malbu

8

── dokáže charakterizovat podložky ze skla, kovu a kamene

Sklo, kov, kámen – jejich vlastnosti, složení a možnosti využití

8

── zná pomůcky a nářadí a jejich použití v malířských technikách

Technické pomůcky malířů

8

── umí popsat vlastnostnosti a způsob využití anorganických pojidel

Anorganická pojidla – sádra , vápno, cement, vodní sklo, silikát, disperze

18

── zná možnosti využití organických pojidel a umí uvést jednotlivé příklady

Organická pojidla – živočišná , rostlinná, celulozová, olejová

8

── dokáže popsat vlastnosti pryskyřičných pojidel. Zná druhy fermeží a jejich použití i rozdělení voskových pojidel

Ostatní druhy pojidel – fermeže, pryskyřice (recentni, fosilní, umělé), vosky

── umí objasnit princip barevného vnímání a působení barvy, popsat rozdělení barev, barevné kontrasty i symboliku barev

Nauka o barvě ── barevné vnímání ── barva a její působení ── míchání barev ── barevné kontrasty

── zná a používá odbornou terminologii pro popis rozpouštědel a ředidel, jejich rozdělení a způsoby použití

Rozpouštědla a ředidla – všeobecná charakteristika, rozdělení, hořlavost, jedovatost, využití

150

Počet hodin

Technologie


Učivo

Žák ── dokáže popsat jednotlivé pigmenty, jejich použití i způsob výroby ── umí definovat jejich charakteristické vlastnosti ── zná postup při malbě celulozovými a živočišnými klihy ── dokáže definovat a charakterizovat jednotlivé grafické techniky, jejich vývoj a rozdělení, způsob tisku i použití tiskařských materiálů

Rozdělení pigmentů, způsoby jejich použití ── anorganické, organické, kovové, všeobecná charakteristika, stálost, krycí mohutnost Malby s celulozovými a živočišnými klihy Grafické techniky ── vývoj a charakteristika grafických technik ── tisk z výšky ── tisk z hloubky ── tisk z plochy ── ostatní grafické techniky Kresba ── rozdělení kresebných prostředků, možnosti a použití Pastel ── vývoj a princip techniky, postupy

── zná rozdělení kresebných prostředků, jejich vývoj v historickém kontextu a způsob použití ── zná základní principy techniky malby pastelem (suchou i mokrou metodou) ── dokáže ilustrovat některé přednosti pastelové malby Akvarel ── dokáže popsat techniku akvarelu i její historický vývoj, používaný podkladový ── princip techniky, podložky, pojidla, technika malby, fixování a uchovávání materiál a malířské nástroje akvarelu ── dokáže charakterizovat techniku malby Kvaš ── technika malby, pigmenty a pojidla, kvašem použití materiálů Tempera ── umí vyjmenovat základní druhy ── význam a historický vývoj techniky, temperových technik příprava temperových barev, příprava ── dokáže popsat přípravu podkladů emulzí, způsob malby i emulzí, postup malby i vzájemné odlišnosti působení barev

151

Počet hodin 12

4 14

4

6

8

6

10

Technologie


Učivo

Žák ── umí objasnit princip techniky štukolustro i její historický vývoj, zná různé způsoby aplikace v interiéru, dokáže popsat jednotlivé technologické fáze při samotné realizaci

Štukolustro ── možnosti použití techniky v minulosti i v současnosti, způsoby provedení ── lité štukolustro ── žehlené štukolustro ── malované štukolustro

10

── se orientuje v problematice n ástěnné malby, způsobu provedení i charakteru techniky fresco

Freska ── historický vývoj ── příprava podkladů ── technika malby

8

── zná a dokáže popsat „pozitivní i negativní“ postup práce a způsob zpracování různých materiálů vhodných pro mozaiku

Mozaika

6

── umí přiblížit a popsat techniku sgrafito i její využití v archytektůře

Sgrafito

6

── dokáže vysvětlit postup malby nanášením pigmentů pojených voskem.

Enkaustika

8

── zná a umí popsat způsob malby na bázi akrylátových pojidel. Umí popsat využití různých prostředku a medii v technologickém procesu malby. Dokáže zařadit dobu vzniku akrylátové malby a současné možnosti

Akryl

12

── umí popsat historický vývoj techniky, její hlavní představitelé, jednotlivé postupy malby i přípravu podkladů

Olejomalba

12

── chápe a rozumí problematice malby na sklo

Malba na sklo

2

152

Počet hodin

Technologie


Učivo

Žák ── umí charakterizovat techniku vitrají i její zařazení v pruběhu dějin výtvarné kultůry, zná jednotlivé fáze při výrobě vitraje

Vitraj ── historie a současné trendy, podstata techniky

10

── dokáže vysvětlit jednotlivé technologické kroky při procesu vypalované malby na sklo. Popsat techniky nanášení směsí oxidů kovu a tavidel na povrch skla a jejich následnou fixaci výpalem

Vypalovaná malba na sklo ── pomůcky a postup, technika malby

6

── specifikuje a charakterizuje jednotlivé restaurátorské postupy

Technologie malířských restaurátorských prací

6

── umí uvést příklady ze současné monumentální nástěnné malby a vysvětlit použité technologické postupy, techniku nanášení barev, úpravu podkladů

Současná nástěnná malba

10

── dokáže popsat netradiční malířské techniky, jako např. asambláž, koláž, rezerváž. Charakterizovat principy použití různých materiálů i významné představitele v dané technice

Netradiční malířské techniky

8

── zná a dokáže se orientovat v problematice adjustace a instalace výtvarných děl

Adjustace a instalace

2

Souhrné opakování

14

153

Počet hodin


Učební osnova předmětu VÝTVARNÁ PŘÍPRAVA Studijní obor: 85-41-M/01 Užitá malba

Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Výtvarná příprava je hlavní předmět oboru Užitá malba prvním a druhém ročníku. Ve vyšších ročnících na ni navazuje předmět Navrhování. Cílem výuky je osvojit si základy malby a kresby převážně podle reality (zátiší). Žák se učí správným návykům, které bude při výuce kresby a malby potřebovat. Například postavení stojanu, napínání papíru, vizování. Při výuce malby je kladen důraz na míchání barev, na sledování barevných a světlostních vztahů mezi předměty, pozadím a podložkou. Při výuce se žák učí základům perspektivy, které dokáže uplatnit v daném úkolu. Učí se pracovat ve skupině, vyjádřit se ke své práci a obhájit ji. Navštěvuje galerie, získává povědomí o historické, moderní a současné malbě. Charakteristika učiva: Výtvarná příprava je v prvním ročníku propojena s předmětem pracovní cvičení a technologie. Žák praktické zkušenosti využívá ve výtvarné přípravě. Učí se vhodným kombinacím teplých a studených barev, prostředkům jak nejlépe vyjádřit iluzi prostoru, hovoří o své práci, utváří a tříbí vlastní názor. Výtvarná příprava v druhém ročníku staví na základech získaných v ročníku prvním. Klade důraz na vystižení materiálů malovaného objektu, vyjádření prostoru, barevnosti, kompozice, proporcí..., ale také na samotnou techniku malby. Žácí rovněž pracují v plenéru, učí se základům a možnostem malby a kresby krajiny. Pojetí výuky: Žáci si v úvodu výuky (případně v Pracovním cvičení) napnou, případně našepsují podložky (papíry). Pokud jsou hodiny výuky rozděleny do dvou bloků, žáci buď dvě hodiny dané zátiší kreslí a v další části malují, pokud si zátiší už volí sami (týká se druhého ročníku), nosí zároveň kresby a různé kompozice zátiší už jako domácí úkol. Po zahájení výuky a zadání úkolu žáci pracují, v rozmezí dou hodin podle počtu žáků učitel konzultuje domácí úkoly a postupně koriguje rozpracovaný úkol. Po zkontrolování a oznámkování domácích úkolů zadá hned další úkol na příští týden. Ve druhém ročníku je na přípravu a domácí úkoly kladen ještě větší důraz, žáci si postupně přivykají na potřebu samostatné přípravy. Jsou vedeni k soustředěné práci, tvůrčí uvolněnosti, ke schopnosti barevné nadsázky apod., ke vzájemné profesní komunikaci. Hodnocení výsledků: Žák je celkově hodnocen nejen na základě úkolů, které namaluje během výuky, domácích prací, podle toho jak je zvládl jednotlivé aspekty práce (barva a barevné vztahy, světlostní vztahy, proporce), ale současně také, jak je schopen se poučit z předešlých chyb a postupně rozvíjet vlastní talentové předpoklady. Přínos k rozvoji klíčových kompetencí a průřezových témat: Žák se učí utvářet si vlastní názor, spolupracovat v kolektivu, vnímat nejrůznějších dannosti skutečnosti, včetně souvislostí kulturních, společenských, ekologických a pod..

154



Učivo

Žák ── se seznámí se studenty na oboru, s pedagogy, s učebnami kde se bude pohybovat, se školou. Zapíše si technologické rady učitele, ukáže se jak je žák schopen konverzace. Prokáže se, jestli žák navštěvuje výstavy, galerie.. Domácími úkoly žák prokáže zájem o malbu.

Uvodní hodina ── orientace po oddělení informace o výuce v předmětu, Seznámení s galeriemi, knihovnami, divadly v Brně. Domácí práce z prázdnin. ── Návštěva galerie.

18

── ví proč a jak si správně postavit stojan, zná a dokáže vysvětlit základní pravidla vizování, perspektivy, učí se je použít v praxi a učí se základům geometrie v kresbě.

Správné postavení stojanu, pravidla vizování, základy perspektivy, geometrické zátiší. ── postavení stojanu, prostorové a poměrové vizování, perspektiva geometrické zátiší, kresba přírodním úhlem, tužkou.

24

── umí napnout papír a připravit si podklad. Umí rozděli teplé a studené barvy – perspektiva barev. ── ví jak se správně postupuje při výstavbě obrazu, používá už vizování a perspektivy, uvádí do praxe teoretické rady a zbavuje se postupně špatných návyků, např: práce jen s malými štětci. Je veden , aby pracoval po celém formátu. Zná základní terminologii malby. Pracuje a míchá barvy, vše uvádí do praxe.

Napnutí papíru, příprava podkladu, ── rozdělení barev na teplé a studené, míchání barev, základní vysvětlení výstavby malby, podmalba... ── Ukázka napínání papíru, příprava podkladu, propojení malby s předmětem technologie, upozornění na časté chyby při malbě, názorné ukázky z knih (průřez katalogů umělců) základní termíny co je podmalba, lazura, kompozice...

24

── ví, co je kompozice a dokáže na zadaný úkol umístit dané zátiší . ── snaží se dané zátiší malovat ve světlech stínech

Kompozice, světlo a stín ── umístění do formátu, jak si hrát s formátem, jaké máme možnosti umístění, zlatý řez, centrální kompozice, ukázka z knih. ── úkoly na umístění do formátu, vztah světla a stínu, omezení linií - jen plochy

24

── samostatně pracuje na klauzurní práci

Klauzurní práce

12

── kreslí studijní kresby látek, maluje, kombinuje lazuzy a pastozní malbu

Draperie ── snaží se vystihnout materiál, kresba malba

24

155

Počet hodin

Výtvarná příprava ── ví jak používat akvarelové barvy, lazury, zkouší si doma z okna malovat a kreslit skici a nosí ke konzultacím, následně vyráží do plenéru a uvádí v praxi. Ukáže se, jak je žák schopný si vybrat i sám zajímavou kompozici, jak se umí dívat kolem sebe.

Perspektiva v plenéru, kresba a akvarel ── základní vysvětlení a uvedení do praxe rozdíl mezi akvarelem a kvašem a lavírováním. ── Malby v plenéru, v krajině, ve městě (Zelný trh)

18

── představí danou osobnost, referát s obrázky, referát bude pokračovat, žák se vyjádří k vybrané osobě, dokáže formulovat svoje myšlenky a stát si za svým názorem. Diskuze o umění, co je umění a co je kýč.., žák si utváří názor a tříbí komunikaci

Návštěva galerií starého a současného umění ── referát na danou osobnost , diskuze o výstavě, prohlídka odborných knih k dané výstavě

18

── bude sledovat tvorbu vybraného umělce, např. Aantonína Střížka, pokusí se postavit svoje vlastní zátiší

Tématické zátiší připomínající nějaké období, umělce

18


Klauzurní práce

12

156



Učivo

Žák ── si zopakuje co už zná a na tom staví , opustí, co je pro něj jistota malby, a pracuje na technice, ve které si je nejméně jistý. Rozvíjí malířskou velkorysost. ── podle reálného detailu je schopen vytvořit iluzi velkého prostoru.

Malířské studie, prostorová výstavba, opakování míchání barev, zvětšování částí předmětů, zátiší, kompozice. ── úkol najít si “kouteček“ , např. Klíčovou dírku a podle ní namalovat “jeskyni“.

49

── už si automaticky postaví sám zátiší, které ho bude zajímat, tvarově barevně, dokáže vystihnout materiál, udělat plno skic, z kterých vybereme společně. Pracuje průběžně, jak doma na podobném zátiší, tak i ve škole. Snaží se zátiší malovat různými způsoby, opouštět jistoty, které v malbě zná a experimentovat, v lazuře, světle, stínu, hustotě barvy.

Malba zátiší, které si student sám zvolí a postaví, úkol je poskládat si kompozici z pěti předmětů, které budou ležet, stát, viset na látce

42

── se zamýšlí nad tím, co všechno může být zátiším. Hledá různé zdroje inspirace, v knížkách, na různých místech, v divadlech, obchodech, přemýšlí a vnímá prostředí okolo sebe. Maluje různé prostory a zátiší, kouty, kombinuje malbu s kresbou. Vyjadřuje se výtvarnými prostředky, které ovládá, přichází s invencí a kreativitou.

Malba zátiší, postavení a pověšení různých věcí, které spolu nesouvisí, (např. trubka, jidlo, vysavač), různé kouty, zvětšujeme formát.

35

── samotně zpracovává zadané téma

Klauzurní práce

14

── umí vyjádit charater a strukturu materiálu

Interiér, exteriér ── prostor, barva, modelace

14

── umí používat a kombinovat malbu s kresbou , s fotkou , zátiší posune, např, ze života hmyzu...záleží na kreativitě žáka

na dané téma zvolí kompozici ── úkol vychází z reality, kterou student posune, např. “živé zátiší“, věci mají končetiny, pomocí koláže, ukázky Arcimboldo, Švankmajer, Kintera,...

21

── úkol, který navazuje na předešlý, rozvíjí kreativitu žáka, učitel ho směruje, žák je schopný už si vytvářet svoje vlastní kompozice, dokáže se i odkázat na umělce, který podobnou věc použil ve své tvorbě, odůvodní proč si vybral právě tuto kompozici a proč tyto předměty.

── posunuté předměty, pořád vychází z reality ── předměty posunem do nezvyklého prostředí nebo zvětšením získají jiné významy.

15

157

Počet hodin

Výtvarná příprava ── žák cely týden tráví v plenéru v kolektivu a maluje krajinu, je schopen základní výstavbě, plány malba akvarel, tempera

Plenér

20


Klauzurní práce

14

158

Základy fotografie

Učební osnova předmětu ZÁKLADY FOTOGRAFIE Studijní obor: 82-41-M/01 Užitá malba

1. Pojetí vyučovacího předmětu Obecný cíl: Základy fotografie je volitelný předmět pro všechny obory mimo obor fotografie. Cílem je ovládnout funkce fotografického přístroje, základy práce se světlem v ateliéru a exteriéru. Fotografické úkoly mají rovinu technickou i výtvarnou. Jde o docílení technicky kvalitní fotografie a úpravy snímku na PC, která slouží pro dokumentaci cvičení oboru. Studenti se seznámí se základními stylizačními prvky při vzniku snímku. Základem je tvůrčí ovládnutí možností práce s fotografickým přístrojem a standardní výstup obrazového materiálu. Charakteristika učiva: Učivo v tomto předmětu má teoretický i praktický charakter. Praktická a teoretická složka se realizuje na základě těchto aspektů: ── funkce fotografického přístroje a příslušenství. Citlivost, rozlišení, expozice ── objektivy, ohnisko, clonové číslo a hloubka ostrosti ── abstrahující a stylizační studie od realistických po znakové ── světlo – bodové rozptýlené, protisvětlo v interiéru a exteriéru ── studie směřující k výtvarnému a dokumentačnímu řešení s technikou a materiály souvisejícími s oborem Podstatné je propojovat tyto aspekty vyváženě, pravidelně a v přístupu k řešení úloh postupovat od dílčích výtvarných prvků ke zkoumání jejich vzájemných vztahů. Rovněž podstatné je dbát na upevňování mezipředmětových vztahů zvláště vůči Praktickému cvičení a technologii. Pojetí výuky: Žák je veden k zvládnutí základních funkcí fotografického přístroje. Kromě technicky kvalitních výsledků i k tvůrčímu přístupu k zadanému úkolu, k samostatnosti při práci a kreativitě řešení. Výuka je skupinová a demonstrační. Učitel pomáhá a dbá na správné pracovní návyky. Žák si musí být vědom systematičnosti práce, musí být schopen analyzovat a rozpoznat hodnotu tvůrčího i technického řešení a najít optimální výsledek. Učivo je včleněno do druhého ročníku. Žák se podílí na dokumentaci prací vzniklých na oboru a vytváří si fotografický materiál pro vlastní portfolio. Hodnocení výsledků: Oblasti hodnocení žáků jsou: 1. ovládnutí funkcí fotografického přístroje 2. zvládnutí výtvarných vyjadřovacích postupů 3. výtvarnost projevu 4. nápaditost při řešení úkolů 5. hledání nových metod, neobvyklost řešení 6. preciznost při práci s materiálem /např. maketa knihy/ 7. aktivita, soustředěnost 159

Základy fotografie


Učivo

Žák ── dokáže rozpoznat a zařadit jednotlivé fáze vývoje fotografie z hlediska technologií vzniku obrazu, je seznámen s bezpečností práce na oddělení fotografie

Stručný vývoj a historie fotografie, bezpečnost práce.

2

── chápe konstrukci a základní funkce fotografického přístroje, příslušenství a osvojí si ovládání

Fotografický přístroj a jeho funkce. Příslušenství fotografických přístrojů a jejich použití.

2

── chápe v jednoduché formě záznam fotografického obrazu jak v analogové tak digitální technice, umí určit správně expozici a zvládá základní technické aspekty vzniku fotografického snímku

Fotografický záznam. Praktické využití fotografické techniky. Exponometrie, programové vybavení fotografických přístrojů.

4

── umí základy práce s digitálním obrazem při zpracování na PC ── a zvládá zpracování černobílého obrazu při chemickém zpracování ── v laboratoři

Základy zpracování digitálního fotografického obrazu. Základy zpracování analogového fotografického obrazu.

8

── dokáže pracovat jak s umělým osvětlením v ateliéru, tak pro svoji práci využívat přírodního osvětlení

Práce s různými druhy osvětlení.

4

── umí reprodukovat plošnou předlohu, vhodně ji nasvítit a zvolit správnou fotografickou techniku

Fotografování plošných předloh, reprodukce.

6

── umí nasvítit a postavit trojrozměrný předmět tak, aby fotograficky definoval jeho tvar

Fotografování trojrozměrných předmětů, interiér, exteriér.

6

── dokáže fotografickou technikou zachytit pohybovou scénu při využití fotografických vyjadřovacích prostředků (pohybová neostrost atd.)

Základy pohybové fotografie.

4

── účelem je fotografická dokumentace práce oddělení, průběžná práce na vlastním portfóliu, úkolem předmětu je vytvářet fotografické podklady pro vlastní tvorbu na oddělení a napomáhat při realizaci úkolů, kde fotografie může být primární nebo sekundární složkou daného společného úkolu

V průběhu celého roku průběžná dokumentace prací oddělení, vytváření si vlastního portfolia a práce na průnikových tématech oboru z hlediska využití fotografického záznamu.

28

160

Počet hodin

Závěr

5. Podmínky realizace ŠVP 5.1. Materiální podmínky školy Škola sídlí v samostatné šestipodlažní budově. V podzemním podlaží jsou umístěny nábytkářské dílny, výměníková stanice, některé provozní místnosti, sádrovna a posilovna. V prvním nadzemním podlaží (přízemí) je odborná počítačová učebna, designérská dílna, knihovna, jídelna školy s bufetem, byt školníka a tělocvična s kabinetem. Ve druhém nadzemním podlaží (1. patře) je umístěn sekretariát a místnosti ředitelství školy, učebny průmyslového designu, designu interiéru a kabinety vyučujících. Také je zde sborovna školy s kopírkou a síťovou tiskárnou. Ve třetím nadzemním podlaží (2. patře) jsou učebny a kabinety oborů užité malby, grafického designu a ilustrace včetně grafických dílen, odborné počítačové učebny a tiskařské dílny. Ve čtvrtém nadzemním podlaží (3. patře) jsou umístěny učebny a kabinety oborů výstavnictví a fotografie včetně ateliérů a počítačových učeben. Dále je zde kabinet všeobecně-vzdělávacích předmětů. V pátém nadzemním podlaží (4. patře) se nachází učebny všeobecně-vzdělávacích předmětů, odborné učebny dějin umění, kabinety, aula využívaná pro výuku figurálního kreslení a archiv školy. Na chodbách ve všech patrech se prezentují výtvarné práce jednotlivých oborů vzdělání. Vstup do školní budovy je zajištěn bezpečnostním čipovým systémem, na tomto systému funguje i provoz jídelny včetně možnosti objednávání jídel prostřednictvím internetu. Všechny učebny jsou vybaveny potřebným nábytkem, v některých je umístěna audiovizuální technika (televize, počítače, datové projektory). Kabinety učitelů jsou standardně doplněny počítači s připojením k tiskárnám, které jsou využívány pro přípravu výuky i pro komunikaci se žáky a rodiči. Odborné učebny jsou zařízeny stroji a nástroji nutnými pro výtvarnou i řemeslnou činnost v rámci vyučování. Žáci se seznamují se základy moderních i tradičních výtvarných technik, pracují s výukovými programy i výukovým software pro virtuální modelování i digitální úpravu fotografií. Žáci i pedagogové využívají informace prostřednictvím internetu, který je zajišťován v dostatečné kvalitě a intenzitě připojením optickým kabelem. V rámci oborů, případně na chodbách jsou skříňky žáků pro uložení jejich výtvarných potřeb a osobních věcí. Učebny IKT jsou osazeny počítači propojenými v síti. Pro připojení na internet se využívá server (OS Linux). Informace o škole jsou pravidelně aktualizovány na webových stránkách. Pro informovanost rodičů o prospěchu žáků se konají pravidelné konzultace. Tělocvična školy s palubovým povrchem je rozšířena o předsálí. Předsálí tělocvičny je rovněž využíváno jako šatna. Je zde umístěn stůl pro stolní tenis. Tělocvična je průběžně vybavována standardním cvičebním nářadím. V jarním a letním období lze k výuce využívat rovněž školní dvůr s asfaltovým povrchem. Součástí tělocvičny jsou sprchy a nářaďovna.

161

Závěr

5.2. Personální podmínky školy Všeobecně-vzdělávací i odbornou výuku na škole zajišťuje cca 35 pedagogických pracovníků. Všichni vyučující mají potřebnou pedagogickou i odbornou způsobilost pro předměty, kterým vyučují. V čele střední školy stojí ředitel a zástupce (pro pedagogickou a organizační oblast). Své znalosti si pedagogové dále rozšiřují, prohlubují a inovují účastí na akcích v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Důležitým sepětím školy s oblastí praxe je tvůrčí činnost výtvarníků a odborných pedagogů v rámci své vlastní výtvarné činnosti. K tomu se snaží vedení školy vytvořit podmínky v koordinaci této činnosti s výukou. Na škole funguje výchovný poradce, metodik prevence sociálně-patologických jevů, poradce pro specifické vývojové poruchy učení (SVPU) a koordinátor ekologické výchovy. O provoz odborných učeben, učeben, jídelny a technického chodu školy se stará 11 nepe dagogických pracovníků.

5.3. Organizační podmínky –– –– –– –– –– –– –– –– ––

–– –– ––

studium je denní výuka začíná v 8,00 hod. a končí v 17,15 hod., odborné předměty probíhají ve vícehodinových blocích delší přestávka je jedna (po 2. vyučovací hodině, čas oběda je vyhrazen v rámci rozvrhu hodin) odborná praxe probíhá v souladu s ŠVP osvěta, výchova a vzdělávání v oblasti životního prostředí a výchovy ke se uskutečňují besedami, přednáškami a exkurzemi ochrana životního prostředí je zařazena do průřezového tématu Člověk a životní prostředí znalosti a dovednosti související s uplatněním žáků ve světě práce probíhají ve spolupráci s firmami, vysokými školami a odbornou praxí, dále exkurzemi a přednáškami efektivní využívání výpočetní techniky při vzdělávání, v osobním i pracovním životě se žáci naučí při výuce výpočetní techniky a práci s výtvarnými počítačovými programy (průřezové téma IKT) na výuku školy navazují výstavy, účast v soutěžích, projekty zadávané v jednotlivých předmětech a prezentace školy na veletrzích vzdělávání a na základních uměleckých školách ochrana člověka za mimořádných situací je probírána v rámci výuky tělesné výchovy a pravidelně probíhají nácviky požárního poplachu žákům se specifickými vývojovými poruchami jsou tyto poruchy zohledněny ve výuce jazyků, případně ostatních předmětů na základě potvrzení z pedagogicko-psychologické poradny

162

Závěr

5.4. Podmínky bezpečnosti práce a ochrany zdraví při vzdělávacích činnostech Škola usiluje nejen o získání vysoké úrovně znalostí, ale i prohlubování vlastností osobnosti, k jakým patří smysl pro pořádek, uvědomělé dodržování bezpečnostních zásad, hygienických a zdravotních požadavků. Škola dodržuje podmínky bezpečnosti ochrany zdraví osob při vzdělávání a při činnostech, které přímo se vzděláváním souvisí, popřípadě při jiných činnostech, dle platných právních předpisů. Zajišťuje nezávadný stav objektů, technických a ochranných zařízení a jejich údržbu pravidelnou technickou kontrolou a revizí. Revize se provádí u všech zákonem předepsaných zařízení: elektrické přístroje, elektrická zařízení, hromosvody, komíny, plynová zařízení, kotelna, hasicí přístroje a hydranty, tělocvičná nářadí. Ve škole jsou vytvořeny a dodržovány zvláštní pracovní podmínky mladistvých, které stanovují právní předpisy ke zvýšení ochrany jejich zdraví. Nebezpečné předměty a části využívaných prostor jsou označeny v souladu s příslušnými normami. Na začátku roku, před každými prázdninami a před každou další činností, jichž se žáci účastní při výuce nebo v přímé souvislosti s ní (zejména při odborné výuce a odborné praxi), jsou žáci prokazatelně upozorňováni nebo instruováni o možném ohrožení zdraví a bezpečnosti. Žáci jsou seznámeni se školním řádem, zásadami bezpečného chování, případně s ustanoveními konkrétních právních norem k zajištění BOZP. Pravidelně dvakrát během školního roku probíhá požární cvičení. Na počátku každého školního roku se provádí BOZP a PO všech zaměstnanců školy. Každé tři roky se zaměstnanci podrobují preventivní lékařské prohlídce. Škola zlepšuje pracovní prostředí podle hygienických předpisů. Třídy se naplňují do počtu 30 žáků, v odůvodněných případech je možný i vyšší počet, maximálně však 33. Odborné vyučování se uskutečňuje ve škole, třídy se dělí na skupiny. Počet skupin a počet žáků ve skupině je určen podle podmínek školy a charakteru vyučování, v odborných učebnách nepřesahuje počet 10 žáků. V dílnách se důsledně dbá na nutnost používání pracovního oděvu, ochranných brýlí, případně dalších ochranných pomůcek a dodržování řádu dílen. Škola eviduje a registruje školní úrazy a jejich odškodňování, sleduje školní úrazovost. Ve škole je dodržován soulad časové náročnosti vzdělávání podle ŠVP s počtem povinných vyučovacích hodin stanovených v rámcovém vzdělávacím programu, který respektuje fyziologické a psychické potřeby žáků, podmínky a obsah vzdělávání. Škola zabezpečuje ochranu žáků před násilím, šikanou a jinými společensky negativními jevy. Usiluje o vytvoření prostředí a podmínek podporujících zdraví ve smyslu národního programu Zdraví pro 21. století.

163

Kód a název RVP:

Škola: Malířství


Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno

ŠVP

5

týdenních

416

160

celkový

RVP

Název ŠVP

13

Počet vyučovacích hodin za studium


Vyučovací předmět

celkový

Anglický jazyk, Německý jazyk

Minimální počet vyučovacích hodin za studium

160

Vzdělávací oblasti a obsahové okruhy týdenních

320

Jazykové vzdělávání: 5

64 64 32

10

128

Český jazyk

2 2 1

256

Cizí jazyky: AJ, NJ

4

128 64

8

96

128

4 2

Matematika

4

Občanský základ Dějiny výtvarné kultury

Tělesná výchova

3

160

128

Informační a komunikační technologie

6

5

256

Ekonomika

Společenskovědní vzdělávání

4

128


128

8

96

4

Matematické vzdělávání 4

160

Přírodovědné vzdělávání

Vzdělávání pro zdraví 3

Fyzika Chemie Ekologie

Vzdělávání v ICT

5

192

Ekonomické vzdělávání

288 416 64 64

Estetické vzdělávání

9 13 2 2

64 256 64

576

2 8 2

64

516 896 352

18

256

Počítačová grafika Technologie Základy fotografie

2

16 28 11

Uměleckohistorická a výtvarná příprava

1184

Volitelné předměty

Navrhování Praktická cvičení Figurální kreslení

37

8

1440

Dějiny výtvarné kultury Výtvarná příprava Písmo Dějiny moderního umění

Technologická příprava

Návrhová a realizační tvorba

45

2 týdny

Disponibilní hodiny

Odborná praxe

4 týdny

4768

4736 2 týdny

Kurzy

149

148

Odborná praxe

0 týdnů

Celkem

Kurzy

Závěr

6. Autorský kolektiv Koordinátor tvorby ŠVP:

Mgr. Radovan Zach

Vedoucí autorského kolektivu:

akad. malíř Pavel Luffer

Jednotlivé části ŠVP zpracovali: Mgr. Blanka Učenová Mgr. Jaroslava Študentová Mgr. Marcela Zelinková Mgr. Romana Haluzová Mgr. Olga Kanýzová PaedDr. Zdeňka Kalousová Ing. Bedřich Hlavoň PhDr. Jana Pavlíčková Dana Chatrná Pavel Adamec akad. malíř Pavel Buchta akad. malíř Petr Vesely MgA. Věra Chovancová Vilém Kalod MgA. Ján Lastomirský Mgr. Radovan Zach Externí spolupracovníci:

Mgr. Martin Kučera

Jazyková revize:

Mgr. Blanka Učenová

Technické zpracování:

Mgr. Michal Žižka

165

Střední škola umění a designu, stylu a módy a Vyšší odborná škola Brno ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM (ŠVP)

Recommend Documents