1
Střednědobý plán výzkumné činnosti Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na období 2016 – 2019
Střednědobý plán výzkumné činnosti Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (dále IKSP) na období 2016 – 2019 respektuje základní priority resortu v oblasti kriminální a trestní politiky (kriminální politikou zde rozumíme všechna opatření proti zločinnosti a následně rovněž používaným užším pojmem trestní politika ta opatření, která využívají trestní právo a jeho uplatňování v rámci působnosti organizací resortu).
Hlavní směry a výzkumné úkoly Střednědobého plánu výzkumné činnosti IKSP na období 2016 – 2019 vycházejí z platného Statutu Institutu, který ukládá jako hlavní cíl činnosti IKSP přispívat výzkumnou, teoretickou, analytickou, publikační a další činností k tvorbě kvalitní legislativy a k formulování trestní politiky zaměřené na účinnější kontrolu kriminality. V zásadě se v činnosti IKSP jedná o tzv. aplikovaný výzkum, tj. výzkum orientovaný na řešení specifikovaných problémů s cílem získat poznatky, které by měly přispívat k jejich konkrétnímu řešení. Předpokládá se další posílení tzv. evaluačních výzkumů, zaměřených na vyhodnocování účinků uplatňování přijatých norem a opatření v oblasti kriminální politiky, jak pokud jde o represi, tak prevenci. Plán na období 2016 – 2019 kontinuálně navazuje na Střednědobý plán na období let 2012 – 2015 a na Koncepci rozvoje Institutu pro kriminologii a sociální prevenci na léta 2010 – 2015, která byla v platnosti jako základní dokument pro poskytování institucionální podpory na rozvoj výzkumných organizací a byla akceptována Ministerstvem spravedlnosti jako zřizovatelem a Ministerstvem vnitra jako poskytovatelem těchto prostředků.
Hlavní obsahové směry výzkumu jsou stanoveny tak, aby výzkumná práce IKSP byla orientována na praktické potřeby resortu spravedlnosti jako zřizovatele a hlavního uživatele výsledků výzkumné činnosti, tj. aby byl IKSP schopen přinášet validní a aktuální výzkumné poznatky využitelné při řešení úkolů resortu v oblasti trestní politiky. K tomu považujeme za nutné, aby v rámci každého z hlavních obsahových směrů výzkumu byly zformulovány výzkumné projekty, které by ve střednědobé perspektivě průběžně zkoumaly vymezená hlavní témata týkající se aplikace trestní politiky a k nim vytvářely, resp. udržovaly stabilní a kvalitní poznatkovou základnu.
2
Současně je nutné počítat s určitou kapacitou pro řešení jednak doplňujících dílčích výzkumných úkolů, které mohou v průběhu čtyřletého období vzniknout, jednak pro zpracovávání krátkodobých ad hoc zadání a analýz podle aktuálních požadavků Ministerstva spravedlnosti, případně jiných institucí (vlády ČR, Republikového výboru pro prevenci kriminality apod.).
Plán vychází z potřeb hlavních uživatelů výsledků IKSP, kterými jsou kromě Ministerstva spravedlnosti zejména organizace a instituce resortu spravedlnosti, konkrétně Vězeňská služba, Probační a mediační služba, soudy a státní zastupitelství, Justiční akademie. Při realizaci projektů se také předpokládá těsná spolupráce s těmito a dalšími složkami resortu, jako např. s Rejstříkem trestů. Plán také reaguje na tzv. výzkumné potřeby, které byly pro účely Programu bezpečnostního výzkumu zformulovány Ministerstvem spravedlnosti ČR, a současně bere v úvahu hlavní principy připravované Koncepce rozvoje českého vězeňství. Výzkumné úkoly týkající se oblasti vězeňství jsou uvedeny s ohledem na disponibilní kapacitu výzkumu za situace, kdy samostatné pracoviště penologického výzkumu zatím nebylo zřízeno. Plán počítá i s úkoly, zasahujícími do oblasti výzkumu, které jsou Ministerstvu spravedlnosti ukládány v různých dokumentech, zejména usneseních vlády ČR, a to do té míry, do jaké jsou v současné době tyto úkoly již známy. Současně je třeba upozornit na problém, že dokumenty připravované různými resorty pro vládu, které někdy obsahují i úkoly pro resort spravedlnosti včetně výzkumných, nejsou často ve stadiu přípravy s naším resortem dostatečně konzultovány a ne vždy se podaří problematicky formulované úkoly včas upravit v rámci připomínkového řízení, z čehož pak vznikají problémy, zejména pokud jde o reálnou obsahovou i časovou splnitelnost těchto úkolů. V návrhu plánu jsou tyto, zatím známé, úkoly vyčleněny samostatně. Naopak se předpokládá, že relevantní výzkumné úkoly IKSP, resp. resortu spravedlnosti, budou v souladu s připravovanou Strategií prevence kriminality na léta 2016-2020 (kde se zástupci MS podílejí na její přípravě prostřednictvím Republikového výboru pro prevenci kriminality a která má být ke konci roku 2015 schválena usnesením vlády ČR) začleněny do Akčního plánu prevence kriminality na léta 2016 až 2020. Tento plán bude obsahovat konkrétní úkoly k naplňování cílů Strategie a má být předložen vládě ČR do 31. května 2016. Při přípravě plánu byly vzaty v úvahu nejen náměty na výzkumné úkoly vznesené uživateli z okruhu resortu spravedlnosti, ale v rámci kapacity také podněty, formulované např.
3
Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra ČR a zástupci akademické obce. K těmto podnětům je třeba přihlédnout, neboť k okruhu uživatelů výsledků výzkumu náleží také meziresortní Republikový výbor pro prevenci kriminality a jeho prostřednictvím orgány a instituce podílející se na realizaci Strategie prevence kriminality, resort Ministerstva vnitra, zejména orgány a útvary Policie ČR a Policejní akademie ČR, resort práce a sociálních věcí, resort školství a mládeže, dále poradní orgány vlády ČR jako např. Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky a také vysoké školy v rámci výuky a další instituce.
Střednědobý plán je veden snahou účelně a účinně využít odbornou kapacitu IKSP. Musí ovšem vycházet ze současné situace, kdy kromě IKSP neexistuje žádná další státní ani nestátní výzkumná organizace či instituce, která by se soustavně zabývala kriminologickým výzkumem v oblastech zájmu resortu spravedlnosti. Vzhledem k tomu nadále platí, že rozsah námětů, ale i potřeb a problémů, které by mohly a měly být výzkumně pokryty, přesahuje disponibilní kapacitu IKSP. Návrh plánu byl projednán Vědeckou radou IKSP1 a připomínky členů Vědecké rady byly vesměs zapracovány.
1
Vědecká rada IKSP pracuje ve složení prof. JUDr. Jan Musil, prof. JUDr. Oto Novotný, prof. JUDr. Helena Válková, prof.JUDr. Vladimír Kratochvíl, prof. JUDr. Václav Pavlíček, JUDr. Michal Illner, doc.JUDr. Ivana Zoubková, doc.PhDr. Gabriela Lubelcová, JUDr. Miroslav Růžička, JUDr. Stanislav Rizman.
4
Na základě těchto východisek jsou základní obsahové směry výzkumu v letech 20162019 zaměřeny na: A. Systematické získávání a vytváření poznatků potřebných pro naplňování střednědobých cílů kriminální politiky v ČR, zejména pokud jde o snižování recidivy odsouzených, dále o stabilizaci trestní legislativy, zlepšení její funkční provázanosti a vymahatelnosti práva. Výzkum se v tomto směru zaměří zejména na uplatňování a účinnost vybraných institutů trestního práva hmotného a procesního, resocializačních a preventivních postupů a opatření. Dále se výzkum zaměří na vybrané základní otázky penologické a penitenciární povahy jako je efektivita výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a možnosti omezování počtu uvězněných osob. B. Sledování a analýzu vývojových trendů kriminality, s ní souvisejících sociálně patologických jevů a podmiňujících kriminogenních faktorů, na které je třeba v trestní politice reagovat. C. Výzkum vybraných forem trestné činnosti představujících významnou sociální zátěž pro společnost z hlediska závažnosti (společenské škodlivosti) trestné činnosti nebo častého výskytu, včetně nově se objevujících nebo sílících forem kriminality. D. Výzkum charakteristik vybraných skupin pachatelů trestné činnosti a výzkum obětí kriminality se zaměřením na ochranu společnosti i jednotlivců, na zacházení s vybranými slupinami pachatelů, na zjišťování latence a na pomoc obětem. Výzkumné úkoly jsou uvedeny pouze výčtově s uvedením pracovního názvu, předpokládanou dobou řešení, která může být při zpracování konkrétních projektů dle situace ještě upřesněna, a velmi stručnou anotací jejich zaměření. U většiny úkolů se počítá nejen s publikací závěrečných zpráv, ale i s publikací průběžných výsledků pro využití poznatků v praxi. Odborná úroveň projektů a průběh jejich řešení budou pravidelně hodnoceny interní Oponentní radou IKSP a externí Vědeckou radou IKSP. Při řešení úkolů se počítá podle potřeb a možností IKSP také se spoluprací s externími specialisty. O výsledcích výzkumné práce bude Ministerstvo spravedlnosti pravidelně informováno formou ročních zpráv o stavu plnění výzkumných úkolů. Pro odbornou a širší veřejnost jsou výsledky v podobě závěrečných publikací zpřístupňovány na webových stránkách IKSP2 v plném znění.
2
www.kriminologie.cz
5
Obsahové směry a z nich vycházející výzkumné úkoly A. Vytváření poznatkové základny potřebné pro naplňování střednědobých cílů kriminální politiky v ČR, zejména pokud jde o snižování recidivy odsouzených, dále o stabilizaci trestní legislativy, zlepšení její funkční provázanosti a vymahatelnosti práva. Výzkum se zaměří zejména na uplatňování a účinnost vybraných institutů trestního práva hmotného a procesního, resocializačních a preventivních postupů a opatření, dále na vybrané základní otázky penologické a penitenciární povahy jako je efektivita výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody a možnosti omezování počtu uvězněných osob. 1. Účinnost probace na snižování úrovně recidivy pachatelů trestné činnosti Výzkum byl zařazen do výzkumného plánu na základě úspěšně získané veřejné zakázky Ministerstva vnitra ČR v rámci Programu bezpečnostního výzkumu. Zaměří se na komplexní identifikaci recidivních či desistentních faktorů, zjištění jejich významu v rámci probace a na možnosti uplatnění těchto poznatků do praxe. První fáze výzkumu bude probíhat v souladu s veřejnou zakázkou v letech 2015-2016, získané poznatky budou následně využity pro hlubší zkoumání možností i podmínek vedoucích ke zvýšení účinnosti probačního dohledu (2015-2019). 2. Příčiny a podmínky primární trestní recidivy mladistvých Výzkum se zaměří na problémy limitující účinnost uplatňování zákona o soudnictví nad mládeží (zákon č. 218/2003 Sb.), který stanoví, že již první provinění mladistvého pachatele má být impulsem k uplatnění opatření, které účinně přispějí (mimo jiné) k tomu, aby se mladý člověk nadále páchání protiprávních činů zdržel. Nízký věk pachatele při první registrované trestné činnosti je obecně považován za silný prediktor následné kriminální kariéry. Proto se výzkum zaměří na analýzu konkrétních důvodů následného prvního selhání (první recidivy) u mladistvých, vůči kterým byla na základě zákona 218/2003 Sb. aplikována opatření či postupy včetně uplatnění restorativních přístupů (2016-2019). 3. Zprávy probačních úředníků jako podklad pro efektivní ukládání alternativních trestů Snížení rizika recidivy je strategickým cílem, o jehož splnění Probační a mediační služba dlouhodobě usiluje vlastní odbornou činností. Tento cíl se snaží Probační a mediační
6
služba naplnit mimo jiné i prostřednictvím součinnosti se soudem při ukládání alternativních trestů (zejména trestu OPP a TDV). Tato činnost, která ústí ve vypracování zprávy pro soud, totiž směřuje ke zjištění důležitých okolností pro uložení tohoto trestu nebo povinnosti, tj. aktuálních bytových a sociálních poměrů pachatele a dalších okolností, které mají na případné uložení alternativního trestu podstatný vliv. Šetření probačních úředníků může vést k lepší vykonatelnosti trestů a k menšímu počtu přeměn na náhradní trest, snížení recidivy. Cílem výzkumu je tyto skutečnosti ověřit (2018-2019). 4. Zaměstnání jako faktor desistance Jedná se o evaluační výzkum, který proběhne v letech 2015-2016 ve spolupráci s PMS a Rubikon centrem. Je zaměřen na pachatele trestné činnosti, kteří se zúčastnili projektu organizace Rubikon centrum, v jehož rámci Rubikon poskytuje služby pracovního i dluhového poradenství, stejně jako zprostředkování zaměstnání lidem se záznamem v rejstříku trestů. Konkrétně bude zkoumána role pracovního uplatnění v jejich dalším (ne)páchání trestné činnosti, včetně popisu charakteristik pachatelů v souladu s kriminologickými poznatky a teoriemi o vývoji kriminální kariéry a vlivu významných životních událostí na její ukončení (2015-2017). 5. Rodinné skupinové konference Rodinné skupinové konference představují jednu z technik restorativní justice, kterou lze uplatnit (zejména) při řešení trestné činnosti dětí a mládeže. Probační a mediační služba připravila v rámci projektu „Na správnou cestu“ program, který na základě vytvořené metodiky čerpající ze zahraničních zkušeností ověřuje využití rodinných konferencí v našem justičním systému (na několika vybraných střediscích služby). Výzkum ověří účinnost tohoto programu, a to jak z hlediska následné recidivy pachatelů, tak uspokojení potřeb účastníků konferencí (2018-2019) 6. Vyhodnocení procesu spuštění elektronického monitorovacího systému (EMS) v ČR Výzkum bude zaměřen na využití jeho kapacity, nastavení spolupráce zainteresovaných subjektů atd. a fungování v období po spuštění (první výsledky fungování systému, jeho silné a slabé stránky). Cílem je vyhodnotit proces spuštění EMS v ČR, identifikovat slabá místa EMS, navrhnout opatření k jejich odstranění a posoudit možnosti dalšího smysluplného rozšiřování využití EMS v ČR (2017-2019). Předpokladem řešení výzkumu je, že EMS bude skutečně zaveden a spuštěn, a to nejpozději v r. 2017 (2018-2019).
7
7. Ověřování účinnosti trestní politiky ve vazbě na trendy vývoje, počtu a struktury vězeňské populace Výzkum byl zařazen do výzkumného plánu na základě úspěšně získané veřejné zakázky Ministerstva vnitra ČR v roce 2015 v rámci Programu bezpečnostního výzkumu. Mezi základní kritéria hodnocení účinnosti jednotlivých trestních sankcí patří recidiva. Znamená to, že informace o případné další trestné činnosti je významným měřítkem úspěchu či selhání jednotlivých intervencí justičního systému. V České republice neexistuje jednotně nastavený systém sledování a vyhodnocování recidivy odsouzených osob a data o recidivě tudíž nedávají dokonalý obraz o tomto fenoménu u nás. Výzkum bude analyzovat dosavadní stav sledování recidivy u nás, vyhodnotí současný stav sledování recidivy a navrhne nový systém, který by umožňoval systematicky a dlouhodobě sledovat data o recidivě (2015-2016).
B. Sledování a analýza vývojových trendů kriminality, s ní souvisejících sociálně patologických jevů a podmiňujících kriminogenních faktorů, na něž je třeba v trestní politice reagovat. 1. Zpracovávání každoročního analytického přehledu vývoje registrované kriminality. Přehled vychází z policejních, justičních a vězeňských statistik a je doplněn o analýzu vybraných druhů a oblastí kriminality. Předmětem výzkumu bude vždy stav kriminality v roce předchozím a porovnání s delšími (cca desetiletými) časovými řadami statistických údajů rezortních statistik Ministerstva spravedlnosti ČR a Ministerstva vnitra ČR (konkrétně Policie ČR). Základem každoroční analýzy bude zhodnocení stavu a změn v úrovni kriminality v ČR obecně, změn struktury a intenzity kriminality včetně změn teritoriálních, pohybů stavu a skladby známých pachatelů (2016 – 2019). 2. Příprava a zpracování dat pro European Sourcebook of Crime and Criminal Justice Statistics. Tato činnost probíhá celoevropsky v gesci EU. Při přípravě zprávy jsou shromažďována a shrnuta data o kriminalitě, justici, policii a dalších oblastech za evropské státy vždy v pětiletých cyklech. Sběr dat pro nadcházející cyklus proběhne v roce 2016 a následovat bude jejich zpracování, kompletace, verifikace, analýza a komentáře atd. IKSP plní roli národního korespondenta.
8
3. Prezentace kriminality a jejího trestání v médiích. Výzkum bude zaměřen na zobrazování kriminality a jejího trestání v televizním zpravodajství se zvláštním důrazem na mediální obraz alternativních trestů a na děti a mladistvé jako specifickou skupinu aktérů (pachatelů i obětí trestné činnosti). Vzhledem k tomu, že většina laické veřejnosti získává informace o kriminalitě, její regulaci a jejím sankcionování právě z masových médií, může analýza prezentace kriminality a jejího trestání v médiích přispět k relevantnímu vysvětlení dynamiky a příčin obav z kriminality, punitivního naladění ve společnosti, laického přístupu k trestání a k trestní politice a může také pomoci interpretovat míru důvěry veřejnosti v systém trestní justice (2016-2019).
C. Výzkum vybraných forem trestné činnosti představujících významnou zátěž pro společnost z hlediska závažnosti (společenské škodlivosti) trestné činnosti nebo rozšířeného výskytu, včetně nově se objevujících nebo sílících forem kriminality, analýza jejich charakteru, vývoje a kriminogenních faktorů, účinnosti dosavadních opatření. 1. Kriminologická analýza hate crime (trestných činů, motivovaných rasovou, národnostní či obdobnou záští). Výzkum se primárně zaměří na sociálně – psychologické profilování pachatelů této kriminality, neboť výzkumů takto zaměřených je v ČR minimum. Vyplyne skladba trestných činů a jejich druhovost (především násilné versus „propagační“ trestné činy); typologie pachatelů; jejich osobnostní a sociální profil. Na základě toho je možné zvažovat různé preventivní a reedukační strategie. Výzkum lze začlenit do širšího kontextu možných souvislostí s radikalizací postojů a názorů části společnosti, např. v souvislosti s migrací apod. (2016-2019). 2. Identifikace a posouzení druhů a trendů kriminality páchané prostřednictvím Internetu (cyber crime), případně dalších sociálních sítí. Formy kriminality, páchané s využitím Internetu, případně sociálních sítí, nejsou dosud z kriminologického hlediska u nás soustavně sledovány a dostatečně popsány. Cílem výzkumu proto je popsat zjistitelný stav a formy trestné činnosti páchané prostřednictvím Internetu a ověřit hypotézu o přesunu části kriminality do virtuálního prostoru (20172019).
9
3. Možnosti měření sekundární drogové kriminality. Bude podán do programu bezpečnostního výzkumu. Jedná se o výzkum kriminality páchané v důsledku užívání omamných a psychotropních látek. Výzkum bude zaměřen na získání podrobných informací o souvislostech užívání drog s kriminalitou a na identifikaci charakteristik trestné činnosti pachatelů, na základě čehož budou doporučeny postupy a metody, jak lze míru sekundární drogové kriminality odhadovat přesněji než dosud. Primární drogovou kriminalitu lze identifikovat podle uvedených skutkových podstat, rozsah kriminality sekundární je nicméně velmi nejasný. Výzkum tohoto komplikovaného vztahu a identifikace charakteristických vzorců pro různé druhy uživatelů napomůže formulaci efektivnějších opatření nejen v oblasti trestní politiky ale i prevence, čímž přispěje k úspoře společenských nákladů (2017-2019). 4. Organizovaný zločin na území České republiky. Jde o kontinuální každoroční sledování změn v pojetí organizovaného zločinu v České republice, které pravidelně probíhá formou expertních šetření. Předpokládá se rovněž zkoumání změn v základních charakteristikách skupin, zaměření jejich činností a sledování rizikových faktorů s možným zaměřením na vlivy migrace, projevy korupce, násilí, obchodování s lidmi a následná formulace návrhů opatření (2016-2017).
D. Výzkum charakteristik vybraných skupin pachatelů trestné činnosti a výzkum obětí kriminality se zaměřením na ochranu společnosti i jednotlivců, na zacházení s vybranými skupinami pachatelů, na zjišťování latence a na pomoc obětem. 1. Výzkum obětí trestné činnosti zaměřený na zkušenosti obyvatel České republiky s vybranými druhy deliktů ve sledovaném období. Jedná se o periodicky opakovaný výzkum, jehož primárním cílem je zjištění míry primární viktimizace obyvatel sledovanými trestnými činy a získání komplementárního zdroje informací o rozsahu kriminality v České republice včetně její latentní části. Sekundárním cílem je získání podrobnějších informací souvisejících s prožitou viktimizací (např. oznámení resp. Důvody neoznámení incidentu policii, obavy ze sekundární viktimizace) jakož i dalších názorů a postojů obyvatel na otázky spojené s problematikou kriminality (strach z kriminality, hodnocení práce orgánů činných v trestním řízení a dalších subjektů vystupujících v rámci trestního řízení) (2016-2019). Součást Akčního plánu prevence kriminality na léta 2016-2020, úkol č. 30
10
2. Zacházení s uživateli drog ve vězení. Výzkum bude zaměřen na možnosti „protidrogového“ působení na osoby v prostředí VTOS a na opatření k omezení míry užívání (nelegálních) drog mezi vězněnými osobami, dále na stav a vývoj drogové scény v českých věznicích za účelem zhodnocení stávajících opatření, identifikace nedostatků v českém systému zacházení s uživateli drog ve věznicích, a navržení doporučení k jejich odstranění či zmírnění (2016-2019). 3. Kriminální historie a recidiva pachatelů závažných deliktů - recidiva nebezpečných pachatelů. Výzkum bude zaměřen na kriminální historii pachatelů závažných trestných činů (zločinů zvlášť závažných a ostatních) a jejich recidivy, obecné i druhové, jakož i speciální. Jedním z cílů bude i ověření možnosti využití predikčního instrumentu na základě sebraných empirických dat u velkého souboru (cca 700 osob) a také získání nových kriminologických poznatků o kriminální historii pachatelů závažných trestných činů v ČR (2016 – 2019). 4. Ochranné léčení a zabezpečovací detence jako nástroje ochrany společnosti před nebezpečnými pachateli. Bude podán do programu bezpečnostního výzkumu. Výzkum bude zaměřen na právní úpravu a praktickou realizaci institutů ochranného léčení a zabezpečovací detence jako opatření na ochranu společnosti před nebezpečnými pachateli. Cílem bude získat kriminologické poznatky o osobách, kterým jsou tato opatření v ČR ukládána, o povaze/zaměření jejich kriminálního jednání, zejména o jejich recidivě či nebezpečnosti. Výzkum přinese také poznatky o využívání těchto institutů (zhodnocení aktuálního stavu) a srovnání obou typů ochranných opatření. Shromážděné poznatky budou sloužit k formulaci doporučení v oblasti ukládání a výkonu obou opatření, jakož i v oblasti evidence a kontroly jejich aplikace (2017 – 2019). 5. Senioři – oběti i pachatelé trestné činnosti. Výzkum bude zaměřen na osoby v důchodovém věku, které se staly oběťmi či pachateli trestné činnosti s cílem zjištění příčin kriminality této věkové skupiny, resp. kriminality proti ní. U tohoto úkolu je možná návaznost na úkoly vyplývající z usnesení vlády ČR č. 218/2015, ukládající mj. provést výzkum o důvodech exekucí vůči seniorům a realizovat výzkum o seniorském abúzu (2016-2019).
