Stavební vývoj vesnice Sedlce u Vysokého Mýta

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA FILOZOFICKÁ KATEDRA HISTORICKÝCH VĚD

Stavební vývoj vesnice Sedlce u Vysokého Mýta Diplomová práce

AUTOR PRÁCE: Bc. Zuzana Vařeková VEDOUCÍ PRÁCE: prof. Ing. Arch. Jiří Škabrada, CSc.

2010

UNIVERSITY OF PARDUBICE FACULTY OF PHILOSOPHY DEPARTMENT OF HISTORICAL STUDIES

The Development of the Architecture of Sedlec near Vysoké Mýto Diploma paper

AUTHOR: Bc. Zuzana Vařeková SUPERVISOR: prof. Ing. Arch. Jiří Škabrada, CSc.

2010

Prohlašuji,

že jsem tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré literární prameny a informace, které jsem v práci využila, jsou uvedeny v seznamu použité literatury.

Byl jsem seznámena s tím, že se na moji práci vztahují práva a povinnosti vyplývající ze zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon, zejména se skutečností, že Univerzita Pardubice má právo na uzavření licenční smlouvy o užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona, a s tím, že pokud dojde k užití této práce mnou nebo bude poskytnuta licence o užití jinému subjektu, je Univerzita Pardubice oprávněna ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložila, a to podle okolností až do jejich skutečné výše.

Souhlasím s prezenčním zpřístupněním své práce v Univerzitní knihovně.

V Pardubicích dne ……………..

………………….. Zuzana Vařeková

Poděkování

Těmito krátkými řádky bych chtěla poděkovat panu prof. Ing. Arch. Jiřímu Škabradovi, CSc. za odborné rady a připomínky, které tuto práci neustále posouvaly kupředu. Poděkování patří taktéž PhDr. Radimu Urbánkovi za jeho cenné podněty. Největší díl poděkování patří obyvatelům Sedleckým, kteří mě pustili do svých domovů a umožnili studium jejich domů. Bez jejich zájmu a vstřícnosti by tato práce nikdy nevznikla. Také bych neměla zapomenou na své přátele, kteří mi byli dobrými pomocníky a nakonec bych chtěla poděkovat rodičům, kteří mi umožnili studium.

Anotace Tématem diplomové práce je Stavební vývoj Sedlce u Vysokého Mýta. Stavebním vývojem této lokality se doposud nikdo nezabýval. Práce je rozdělena do několika kapitol. Po krátkém úvodu následuje kapitola Literatura, prameny a metoda, s podrobný popisem podkladů pro průzkum a způsob průzkumu samotného. Kapitola Střípky z dějin Sedlce shrnuje některé historické události z dějiny vesnice, které souvisí se stavebním vývojem. Další kapitola Vývoj zástavby a půdorysu vesnice popisuje sídelní vývoj a strukturu vesnice. Hlavním jádrem této práce je kapitola Stavební vývoj Sedlce a následující kapitola Příspěvky ke stavebním konstrukcím a materiálům, které shrnují a zobecňují zjištěné informace z terénního průzkumu. Těžiště práce a průzkumu ovšem leží v nejobsáhlejší kapitole, v Katalogu objektů, kde jsou sepsány veškeré objekty dle čísel popisných. Zde je každý dům popsán s uvedením přibližného stáří a s vyhodnocením v grafické části. Práce je doplněna historickými mapami, rozsáhlými fotografickým přílohami, doplněné v některých případech terénními náčrty a půdorysy.

Klíčová slova: Vysokomýtsko – Sedlec - stavební vývoj – stavebně historický průzkum – vesnice – lidová architektura

Annotation The subjekt of this diploma paper is The development of the architecture in the community Sedlec near Vysoké Mýto in the east bohemia. Nobody has already dealt with this thema. The paper is opened by a short introduction. The folowing chapter Literature, sources and method with description basis and method of survey itself. For purposes of the paper we used mainly field survey and historical maps. Next chapter Fragmets of history of Sedlec is summarised some of the moments of Sedlec´s history, which is connection with architecture development of the village. Object of the folowing chapter is called The development of the settlement and is digested contents ot this thema. The important part of this paper is contained in chapter Development of the architecture and Story to historical construction and material, wich is generalized and obtained informations from field survey. The main part of this paper is foccused on surveying the houses in a chapter The catalogue of the houses. Each of house has own chapter which discusses the architectural analysis of the buildings which is based on a detailed identification and description of the architectural - constructional components. The summary of the old – age particular houses and listed evaluations is folowing with graphic interpretation. The paper contains historical maps, extensive photo documentation and in some case with primitive plans.

Key words:

Vysokomýtsko – Sedlec - the development of architecture - architectural and historical survey – the village – rustic architecture

Obsah 1 Úvod .................................................................................................................................... 12 2 Literatura, prameny a metoda.............................................................................................. 13 2.1 Literatura .................................................................................................................... 13 2.2 Prameny...................................................................................................................... 14 2.3 Metoda........................................................................................................................ 18 3 Střípky z dějin vesnice .......................................................................................................... 22 4 Vývoj zástavby a půdorysu vesnice .................................................................................... 26 5 Stavební vývoj..................................................................................................................... 30 5.1 Výstavba do začátku devatenáctého století ................................................................ 30 5.2 První polovina devatenáctého století.......................................................................... 31 5.3 Padesátá léta devatenáctého století............................................................................. 33 5.4 Druhá polovina devatenáctého století ........................................................................ 35 5.5 Dvacáté století ............................................................................................................ 36 6 Příspěvky k historickým konstrukcím a materiálům........................................................... 37 6.1 Usedlosti a domy........................................................................................................ 37 6.2 Svislé konstrukce........................................................................................................ 38 6.2.1 Zdivo ................................................................................................................... 38 6.1.2 Dřevěné konstrukce............................................................................................. 38 6.1.3 Povrchové úpravy stěn ........................................................................................ 39 6.3 Střechy........................................................................................................................ 40 6.3.1 Krovy.................................................................................................................. 40 6.3.2 Krytina................................................................................................................. 41 6.4 Vodorovné konstrukce ............................................................................................... 41 6.4.1 Klenby ................................................................................................................. 41 6.4.2 Dřevěné stropy .................................................................................................... 42 6.4.3 Podlahy................................................................................................................ 43 6.5 Otvorové prvky .......................................................................................................... 43 6.5.1 Okna .................................................................................................................... 43 6.5.2 Dveře a vrata ....................................................................................................... 44 7 Katalog objektů ................................................................................................................... 46 Čp. 1 ......................................................................................................................... 46 Čp. 2 ......................................................................................................................... 47

Čp. 3 ......................................................................................................................... 47 Čp. 4 ......................................................................................................................... 49 Čp. 5 ......................................................................................................................... 50 Čp. 6 ......................................................................................................................... 54 Čp. 7 ......................................................................................................................... 59 Čp. 8 ......................................................................................................................... 60 Čp. 9 ......................................................................................................................... 62 Čp. 10 ....................................................................................................................... 63 Čp. 11 ....................................................................................................................... 65 Čp. 12 ....................................................................................................................... 65 Čp. 13 ....................................................................................................................... 66 Čp. 14 ....................................................................................................................... 69 Čp. 15 ....................................................................................................................... 78 Čp. 16 ....................................................................................................................... 80 Čp. 17 ....................................................................................................................... 82 Čp. 18 ....................................................................................................................... 83 Čp. 19 ....................................................................................................................... 83 Čp 20 ........................................................................................................................ 84 Čp. 21 ....................................................................................................................... 86 Čp. 22 ....................................................................................................................... 87 Čp. 23 ....................................................................................................................... 88 Čp. 24 ....................................................................................................................... 89 Čp. 25 ....................................................................................................................... 91 Čp. 26 ....................................................................................................................... 91 Čp. 27 ....................................................................................................................... 93 Čp. 28 ....................................................................................................................... 93 Čp. 29 ....................................................................................................................... 94 Čp. 30 ....................................................................................................................... 96 Čp. 31 ....................................................................................................................... 96 Čp. 32 ....................................................................................................................... 98 Čp. 33 ....................................................................................................................... 99 Čp. 34 ..................................................................................................................... 101 Čp. 35 ..................................................................................................................... 102 Čp. 36 ..................................................................................................................... 103 Čp. 37 ..................................................................................................................... 104 Čp. 38 ..................................................................................................................... 106 Čp. 39 ..................................................................................................................... 109 Čp. 40 ..................................................................................................................... 110 Čp. 41 ..................................................................................................................... 111 Čp. 42 ..................................................................................................................... 112 Čp. 43 ..................................................................................................................... 114 Čp. 44 ..................................................................................................................... 116 Čp. 45 ..................................................................................................................... 117 Čp. 46 ..................................................................................................................... 118 Čp. 47 ..................................................................................................................... 119 Čp. 48 ..................................................................................................................... 121 Čp. 49 ..................................................................................................................... 124 Čp. 50 ..................................................................................................................... 125 Čp. 51 ..................................................................................................................... 126 Čp. 52 ..................................................................................................................... 126

Čp. 53 ..................................................................................................................... 129 Čp. 54 ..................................................................................................................... 130 Čp. 55 ..................................................................................................................... 132 Čp. 56 ..................................................................................................................... 133 Čp. 57 ..................................................................................................................... 134 Čp. 58 ..................................................................................................................... 134 Čp. 59 ..................................................................................................................... 136 Čp. 60 ..................................................................................................................... 138 Čp. 61 ..................................................................................................................... 140 Čp. 62 ..................................................................................................................... 140 Čp. 63 ..................................................................................................................... 141 Čp. 64 ..................................................................................................................... 142 Čp. 65 ..................................................................................................................... 143 Čp. 66 ..................................................................................................................... 145 Čp. 67 ..................................................................................................................... 145 Čp. 68 ..................................................................................................................... 147 Čp. 69 ..................................................................................................................... 148 Čp. 70 ..................................................................................................................... 151 Čp. 71 ..................................................................................................................... 153 Čp. 72 ..................................................................................................................... 153 Čp. 73 ..................................................................................................................... 154 Čp. 74 ..................................................................................................................... 155 Čp. 75 ..................................................................................................................... 156 Čp. 76 ..................................................................................................................... 156 Čp. 77 ..................................................................................................................... 157 Čp. 78 ..................................................................................................................... 157 Čp. 79 ..................................................................................................................... 158 8 Závěrem............................................................................................................................. 159 9 Soupis pramenů ................................................................................................................. 160 10 Soupis literatury ............................................................................................................... 162 11 Sumary .............................................................................................................................. 165 12 Soupis příloh ..................................................................................................................... 167 13 Přílohy ............................................................................................................................... 168

1 Úvod Důvodů k sepsání této práce můžeme najít několik, avšak nejdůležitějším z nich je vřelý vztah k lidovému stavitelství. Lidové stavby vnímáme jako krásná architektonická díla. Malebné domy, drobné stavení, rozsáhlé statky jsou rozesety v krajině a působí jako její neoddělitelná součást. Vyzařuje z nich zvláštní atmosféra minulé doby. Jsou všude kolem nás, staly se součástí našeho života a jsou pro nás důležité. Domy uchovávají svědectví o našich dějinách, dovednostech a znalostech tehdejších lidí, o jejich způsobu života a života společnosti. Avšak v posledních padesáti letech mnoho staveb zmizelo, bylo necitlivě přestavěno, ztratilo svou duši. Proto stále důrazněji vyvstává potřeba dokumentace těchto jednotlivých staveb a celých sídel. Ale dům, usedlost, není pouze stavba, fenomén z hlediska stavební historie, či umělecko-historický. Dům měl a dodnes má polyfunkční využití. Jeho dnešní podoba a specifická atmosféra je výsledkem dlouhého hospodářského, sociálního a kulturního vývoje. V rámci toho nelze opomíjet hospodářské dějiny jako takové a s tím svázaný vývoj vesnic, stavební vývoj. To vše dohromady mělo a dodnes má vliv na vzhled, umístění a celkového pojetí jednotlivých staveb a urbanistických celků. Neméně důležité pro vývoj domů jsou příběhy samotných majitelů a jejich rodin. Jsou to oni, kdo domy stavěli, obývali, upravovali a podepsali se výrazně do jeho vzhledu a uspořádání. Diplomová práce Stavební vývoj Sedlce se již dle svého názvu vymezila „pouze“ na dokumentaci a průzkum staveb ve vesnici, s doplněním sídelního1 vývoje a stručných dějin vesnice. Samotné diplomové práci předcházelo studium souvisejících předmětů a témat, dlouhodobá terénní práce a dokumentace, což vše vyústilo k sepsání Stavebního vývoje Sedlce. Práce se snaží přispět k poznání celkového stavebního vývoje vesnice a k vývoji jednotlivých objektů. Této práci předcházela práce bakalářská Sídlení vývoj Sedlce, která mapovala historický vývoj zástavby vesnice. Proč právě Sedlec? Jedná se o jednu z významných lokalit dochovaného patrového zděného domu. Vesnice leží ve východních Čechách, na západ od Vysokého Mýta, v území historicky velmi aktivním. Sedlec, tak trochu opomíjená vesnice stranou od hlavních komunikačních tras, si díky tomu a díky lidem, kteří její hodnoty vnímali, uchovala svůj hodnotný 1

ráz

a

charakteristický

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007.

- 12 -

historický

výraz.

2 Literatura, prameny a metoda

Pramenů pro poznání historického a stavebního vývoje vesnice je nepřeberné množství a záleží na badateli, z jakého úhlu chce danou vesnici studovat. V úvodu jsme si vymezili předmět bádání, a tedy zbývá vymezit okruh literatury, pramenů a metodu. Předmětem našeho zájmu je stavební vývoj vesnice Sedlec a pro něj se použitelný okruh pramenů významně ztenčil, o dostupné literatuře ani nemluvě.

2.1 Literatura V rámci obecného stavebního vývoje vesnice existuje poměrně bohatá literatura, ze které bylo při studiu čerpáno. Jedná se o práce obecného charakteru, vztahující se k tématu lidového stavitelství, stavební historie, regionálních dějin aj.2 Největší podíl na obsahu a struktuře této práce měl průzkum vesnice Loubí v severních Čechách, Zděná klasicistní přestavba vesnice Loubí po požáru roku 1843 od kolektivu významných autorů Martin Ebel, Jiří Škabrada, Petr Dostál.3 Co se týče literatury vztahující se přímo k Sedlci, je situace zcela opačná, neboť použitelné literatury je minimum. Jednotlivé zmínky o vesnici jsou uvedeny v knize Dřevo, hlína, opuka. od významného regionálního badatele Radimem Urbánkem, který se touto oblastí dlouhodobě zabýval.4 Další zmínkou v literatuře o vesnici je stručná kapitola v knize Augustina Andrleho, Města a obce Vysokomýtska, ovšem jedná se pouze o útržky informacích v některých případech chybně uvedené.5

2

Použitá literatura je uvedena v seznamu literatury na závěru této práce. Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA – Petr DOSTÁL. Zděná klasicistní přestavba vesnice Loubí po požáru roku 1843. Průzkumy památek.1997, č. 1, str. 63-92. 4 URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004. ISBN 80-239-4008-2. K tomu také dále: URBÁNEK, Radim. Kovárny na Vysokomýtsku. Pomezí Čech, Moravy a Slezska. 2005, sv. 6, str. 146-174. URBÁNEK, Radim. Sedlecká zastavení. Chatař, Chalupář. 2006, č. 8, str. 16. 5 Informace v uvedené knize ANDRLE, Augustin. Města a obce Vysokomýtska. Vysoké Mýto, 2007. ISBN 97880-902996-2-7 vztahující se k vesnici Sedlec nejsou ověřitelné, chybí poznámkový aparát a v některých případech jsou podané informace zcela chybné v uvedených počtech domů k daným letopočtům. Srov. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 11-21. Dále recenze k celé knize: David VÍCH – Radim URBÁNEK. Augustin Andrle, Města a obce Vysokomýtska. Orlické hory a Podorlicko. 2007, roč. 14, str. 426-430. ISSN 0475-0640. 3

- 13 -

Hlavní prací, ze které tato diplomová práce vychází, je bakalářská práce Sídelní vývoj vesnice Sedlce v 17.-19. století,6 kde jsou shrnuty zásadní dostupné mapové a písemné prameny. Její kapitola nazvaná Katalog domů se stala jedním, ale zdaleka ne jediným, ze základních bodů této práce. V uvedené kapitole má každý dům svůj odstavec se stručnou historií dle předem stanovených pramenů. První a zásadní informací je zrekonstruovaný první okruh číslování z roku 1771, ve vesnici dosud dochovaný. Číslem popisným, zkráceně čp., byly toho roku nadepsány všechny samostatně stojící obytné domy, které se v dané obci nalézaly. Pro sídelní vývoj vesnice byla tato reforma ještě závažnější tím, že některé vesnice nebyly později přečíslovány.7 Dochovaný okruh prvního číslování lze považovat za věrohodnou informaci o sídelním stavu vesnice v roce 1771. Další popisná čísla byla přidělována postupně, vždy při novém vysazení dalších objektů.8 Dalšími informacemi o objektech vycházejí z Josefínského katastru, Stabilního katastru a jeho pozdějších reambulací. Uvedené informace byly použity a znovu podrobeny kritice vzhledem k nově zjištěným skutečnostem, dále přepracovány a využity v této práci.

2.2 Prameny V oblasti pramenné základny je informacích podstatně více. Jak bylo zmíněno výše, nové kritice byly podrobeny katastry, které jsou základní kostrou pro sledování sídelního i stavebního

vývoje.

Katastry

představují

soupisy

držitelů

a

jejich

majetku,

zřizované pro daňové účely. Ač budovány za zcela jiným účelem, jsou pro studium sídelního a stavebního vývoje neocenitelným zdrojem informací.9 Nejstarší katastr Berní rula byl vytvořen roku 1654. Jeho vznik byl podmíněn snahou ustálit hospodářské poměry po Třicetileté válce (1616-1648). Obce jsou sepsány dle příslušnosti k panstvím se soupisem držitelů jednotlivých usedlostí uvedených s rozlohou plochy polností a počtem kusů domácích zvířat.

10

Držitelé byli rozděleni podle výměry11

svého pozemku do tří kategorií: sedláci, chalupníci a zahrádkáři.12 Pro zevrubný přehled údajů o jednotlivých obcích byla vydána dvousvazková souhrnná edice s názvem Berní rula 6

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str.51. ISBN 80-7203-082-5. 8 ŠKABRADA, Jiří. Tamtéž. str. 51. 9 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 3. 10 V tabulce jsou předepsány krávy, jalovice, ovce a svině. Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13. 11 Výměra usedlostí byla udávaná v korcích. Korec je staročeská plošná míra ( i dutá) a představuje 1/2 jitra, to jest 0,2877 ha. 12 Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13. 7

- 14 -

Popis Čech r. 1654.13 Berní rula platila až do sepsání dalšího katastru,14 a tím byl Tereziánský katastr, který vstoupil v platnost roku 1748. Přiznávací fase byla v Sedlci sepsána roku 1714.15 Pro Tereziánský katastr byla publikována souhrnná třísvazková edice. První dva svazky pojednávají o rustikálu a třetí svazek je věnován dominikálu. Usedlosti v uvedené vsi jsou děleny podle rozlohy do šesti kategorií.16 Tyto dva významné prameny, Berní rula a Tereziánský katastr, byly při stavebním i sídelním vývoji minimálně využity. Usedlosti v uvedených katastrech nejsou ještě identifikovatelné bez využití další pramenné základny, pozemkových knih. Pozemkové knihy umožňují podrobné sledování sídelního vývoje vesnic zpravidla od konce Třicetileté války. V případě Sedlce dochované od roku 1580, ale badatelsky je přístupná pouze část a pro svou torzovitost informací jsou pozemkové knihy i přes svoje nenahraditelné postavení v práci vynechány. 17 Josefský katastr byl prvním katastrem, který spojoval dominikál i rustikál. Základní jednotkou se stala oproti předchozím katastrům katastrální obec dále dělená na hony. Veškeré parcely dostaly topografická čísla a soupis do sebe vstřebal i čísla popisná přidělená roku 1771. Každý vzniklý katastr se snažil odstranit nedostatky předchozího a na začátku devatenáctého století bylo rozhodnuto18 o vzniku nového, Stabilního katastru (SK). Základem celého katastru měly být i podrobné mapy. Mapování SK bylo provedeno na základě trigonometrické sítě v jednotném způsobu měření 1 : 288019. Katastr zavedl definici

13

Po 2. světové válce se začaly postupně vydávat edice Berní ruly, ale došlo k vydání pouze některých krajů. Chrudimský kraj, do kterého spadala obec Sedlec, publikován nebyl. DOSKOČIL, Karel. Berní rula 2-1. Popis Čech r. 1654. Praha, 1953. 14 Protože ale poměry nevyhovovaly, byla provedena Revisitace Berní ruly roku 1684, která v Sedlci neproběhla, a tak berní rula platila až do roku 1748. MAŠEK, František. Pozemkový katastr. Praha, 1948, str. 9, 10. NA Praha, Revisitace Berní ruly, Chrudimsko, sv. 13, inv.č. 13. 15 Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181. Je zde uveden soupis stávajících majitelů s rozlohou svých polností. 16 Uvedeny jsou zde podrobněji v některých případech další informace o místních poměrech, řemeslnících či stavbách, které mohou poodhalit něco ze života v příslušných vesnicích. V případě Sedlce zde není uveden žádná informace. CHALUPA, Aleš (ed.). Tereziánský katastr český. svazek 1. Praha, 1964. 17 Pozemkové knihy jsou uloženy v částečně SOA Zámrsk, zde badatelsky přístupné, avšak osmnácté století bylo delimitováno do Soka Ústí nad Orlicí z technicko-provozních důvodů nepřístupné. Bez návaznosti na osmnácté století nelze propojit stávající usedlosti s usedlostmi uvedenými v pozemkových knihách. Prozatím nelze zjistit přesnou sídlení strukturu vesnice ve středověku, a tedy případný středověký původ usedlostí se můžeme pouze domnívat. 18 Jeho základy byly položeny patentem rakouského císaře Františka I. roku 1817 o dani pozemkové a vyměření půdy. František MAŠEK, Pozemkový katastr, Praha 1948, str. 173. 19 tj. 1 palec (0,0263 m) odpovídal 40 rakouským sáhů 1 sáh = 1,896 m. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53. ISBN 80-7203-082-5.

- 15 -

pozemkové parcely20 a číselnou řadu stavebních parcel. Výsledky měly být zakreslovány do indikační skici, čísla pozemkových parcel červeně, stavební parcely černými čísly. Jednotlivé objekty byly na mapách barevně odlišeny. Dříve uznávané pravidlo, že dřevěné stavby byly zakreslovány žlutou barvou a zděné světlým karmínem, se ukazuje jako ne zcela pravdivé.21 Spíše bylo k volbě barvy přistoupeno dle požární závadnosti, či nezávadnosti objektu.22 Pokud roubená stavba měla zděné topeniště a komín, roubenou konstrukci pokrytou hliněnou mazanicí případně se šindelovou střechou, bylo nutné ji odlišit od dřevěné stavby se slaměnou střechou a dřevohliněným komínem. Z tohoto důvodu je věrohodnější žlutá barva,23 kde se můžeme pravděpodobněji spolehnout, že uvedená stavba byla dřevěná. U červené barvy se můžeme pouze domnívat. Do indikační skici byla později zanesena reambulace, v případě Sedlce v roce 1855.24 Další mapy byly již výsledkem kancelářské práce.25 Jedná se o Originální mapy SK, kam byla překreslena celá reambulance, v případě Sedlce proběhly dvě, první 1855 a druhá 1886. A dále se jedná o Císařské otisky (CO) z roku 1839. Kolorované otisky, do kterých nebyly zakreslovány pozdější změny, a proto mají mimořádný význam v rámci studia dějiny staveb. Katastrální mapy SK byly velmi přesné, což potvrdilo i to, že se používaly dále po reambulaci Stabilního katastru roku 186926 a prakticky se z nich vychází až do dnešní doby27. Pro dějiny Sedlce máme k dispozici několik paré map SK Indikační skica (IS),28 Císařský otisk (CO),29 Originální mapy SK30 a reambulovanou mapu z roku 1886.31 Dále tzv. knihovní mapu pozemkoknižní agendy převzatou od okresních soudů, do které se zaznamenávaly změny do roku 1940.32 Její hlavní přínos je, že jednotlivé stavební změny byly překreslovány jedna přes druhou a při srovnávání jednotlivých map lze dojít k dílčím 20

Sousedící parcely jsou různé, pokud byl jiný vlastník či byly jiného druhu. EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004, str. 7. ISBN: 80-86596-62-1. 21 Srov. EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004, str. 7. ISBN: 80-86596-62-1. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53. ISBN 80-7203-082-5. 22 EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. Dějiny staveb. 2004, str. 9. ISBN: 80-8659662-1. 23 ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53. ISBN 80-7203-082-5. 24 Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 25 EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. Dějiny staveb. 2004, str. 10. ISBN: 80-8659662-1. 26 František MAŠEK, Pozemkový katastr, Praha 1948, str. 16. Dana ŠMERDOVÁ, Výtahy z rozvrhů katastrálních měření Čech zv. Modré aršky, 1879, 1882 , Praha 1977, str. 2. 27 Z měřičského operátu stabilního katastru je dodnes odvozena většina platných katastrálních na území České republiky cca 70% území dnešního státu. DRÁPELA,M. Multimediální učebnice Dějin kartografie, [online], [cit.16.6.2007], dostupné na http://www.geogr.muni.cz/ucebnice/dejiny/, kapitola 3.6.7. 28 Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 29 Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a/6/C6787. 30 Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a5/C6787. 31 SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344. 32 Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2.

- 16 -

závěrům o stavebním vývoji objektů. Poslední užité mapové podklady jsou katastrální mapy z roku 195333 a 1980.34 Uvedené katastry a mapové podklady přestavují pouze část pramenů k poznání vývoje vesnických usedlostí. Dalším jistě pozoruhodným druhem pramenem by mohla být původní plánová dokumentace.35 Prozatím stavební plány pro vesnici Sedlec nebyly i přes snahu nalezeny.36 Jistě zajímavé informace jsou uloženy i ve fondu Archiv obce Sedlce, bohužel prozatím také badatelsky nepřístupném. Částečně

byly informace čerpány ze Sčítacích operátů od roku 1869 – 1910.37

Pro stavební vývoj vesnice to je jistě netradiční pramen, ale lze zněj vyčíst použitelné informace. Řada vesnic, Sedlec nevyjímaje, vlastnila obecní kroniku. Místní kronika bohužel není k nalezení, ale dochoval se z ní alespoň šestnácti stránkový elaborát výpisků v rukopisné podobě, s kusými informacemi z rozmezí let 1832 - 1926.38 Informace v nich jsou hodnověrné, prověřované jinými prameny. Rukopis výpisků je uložen v soukromé sbírce u obecního kronikáře, pana Jiřího Táborského. Další zajímavý pramen, využitelný pro dějiny Sedlce, jsou školní kroniky. Ty jsou vedené od založení školy, roku 1876. Knihy byly ovšem využit pouze v minimální míře, protože se nevztahují přímo k vymezenému tématu. Kroniky jsou také uloženy v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Nejvýznamnějším pramenem pro práci byly domy samotné, hmotné trojrozměrné prameny, které ukrývají řadu informací. Pokud se člověk naučí rozpoznávat jejich znaky a užité konstrukce, lze v nich číst jako v otevřené knize. Stavby byly posuzovány a konfrontovány

dle

abecedy

historických

33

konstrukcí

knihy

Jiřího

Škabrady,

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, D6/7, Pardubický kraj 0-6. Katastrální úřad Ústí nad Orlicí, oddělení dokumentace, XIX-17-14, 15. 35 Původní plánová dokumentace je jedinečným pramenem poznání. Viz. Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA. Původní plánová dokumentace lidové architektury. Praha, 1996. ISBN 80-01-01518-1. ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archivů II. Zámrsk, 1995. ISBN neuvedeno; ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archivů I. Pardubice, 1990. ISBN 80-900006-0-6. 36 Fondů, ve kterých by mohly být uloženy je několik. Jedná se o Fond Obce Sedlce – badatelsky nepřístupný. Byl vznesen dotaz na archiv Soka Ústí nad Orlicí, zda jsou zde plány uloženy, ale odpověď byla negativní. Dalším fondem je Okresní úřad Vysokého Mýta, odpověď Soka taktéž negativní. Dalším potenciálním fondem je Berní úřad Vysoké Mýto, který je ovšem z technicko – provozních důvodů také nepřístupný. 37 Jedná se o materiály sloužící ke sčítání lidu prováděné každé desetiletí. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282. 38 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 34

- 17 -

Základy historických konstrukcí, a Lidové architektury s přihlédnutím k regionální práci Radima Urbánka, Dřevo, hlína, opuka.

2.3 Metoda Práce Stavební vývoj Sedlce vychází z několika podkladů. Zásadní prací pro způsob zpracování a techniku terénní práce je již několikrát zmiňovaná práce kolektivu autorů Ebel, Škabrada, Dostál, Zděná klasicistní přestavba vesnice Loubí po požáru roku 1843.39 Samotný způsob průzkumů vesnic obecně vychází z metody pro zpracování urbanistického stavebně – historického průzkumu historických sídel s vyhodnocovacími mapy 1:1000. Tato metodika je stručně popsána ve Stavebně historických průzkumech od Františka Kašičky.

40

Dále bylo

přihlédnuto ke knize Jiřího Škabrady, Lidová architektura, která se ve svém úvodu krátce zabývá písmennými prameny.41 Výzkum Sedlce probíhal v několika krocích. V úvodní fáze práce vycházela z vyselektování informací z písemných pramenů a dostupné literatury. Hlavními písemnými prameny se v průběhu výzkumu staly veškeré mapové podklady Stabilního katastru. Ty byly vybrány pro svou relativní přesnost a hodnověrnost. Jejich upřednostnění se vyvinulo také pro nepřístupnost dalších

písemných pramenů, pozemkových knih. Samotný průzkum

spočíval především v terénní činnosti, při které došlo postupně k prohlídce všech přístupných objektů ve vesnici, k jejich popisu a fotodokumentaci. Průběžně během této dokumentace byly získané údaje vyhodnocovány. Struktura písmenné podoby práce se vyvinula postupně v rámci průběhu samotného průzkumu. Práce je členěna na jednotlivé kapitoly, dle svého obsahu a logické posloupnosti informací předávané čtenáři. Po stanovení tématu bádání v úvodu, následuje kapitola „Literatura, prameny a metoda“, kde je obšírněji podáno o výchozích podkladech pro průzkum a způsob průzkumu jako takového. Kapitola „Střípky z dějin Sedlce“ pouze okrajově upozorňuje na některé historické momenty z dějiny vesnice, které by si jistě zasloužily mnohem větší prostor, a ten zůstává otázkou možných dalších průzkumů. Následuje kapitola „Vývoj zástavby a půdorysu vesnice“, shrnující poznatky o sídelním vývoji intravilánu přebrané a znovu přepracované z bakalářské práce Sídelní vývoj Sedlce.

39

Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA – Petr DOSTÁL. Průzkumy památek.1997, č. 1, str. 63-92. KAŠIČKA, František. Stavebně historický průzkum. Praha, 2002, str. 17-24. ISBN 80-01-02498-9. 41 ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 47-54. ISBN 80-7203-082-5. 40

- 18 -

Základní a zásadní kapitolou této práce je „Stavební vývoj Sedlce“ a následující kapitola „Příspěvky ke stavebním konstrukcím a materiálům“, které shrnují a zobecňují zjištěné informace z terénního průzkumu. Těžiště práce ovšem

leží

v nejobsáhlejší

kapitole v

„Katalogu

objektů“.

Struktura katalogu jednotlivých domů se opět vytvářela postupně a částečně byla přebrána ze struktury průzkumu vesnice Loubí.42 Snahou je provést čtenáře jasnou a pochopitelnou formou shromážděnými informacemi o jednotlivých objektech. Katalog je složen z jednotlivých objektů; domů a usedlostí, které jsou řazeny vzestupně dle čísel popisných. Každé číslo popisné představuje dům nebo usedlost. Pro určité zjednodušení a přehlednost termín dům označuje jeden podélný objekt a usedlost obytný dům s připojeným dalším hospodářským křídlem. Termínu usedlost je používáno v tomto případě napříč historickýma sociálními kategoriemi. Označuje selské usedlosti a také drobné usedlosti v sociální kategorií domkářů a chalupníků, kde zpravidla došlo v průběhu minulosti ke zvětšení, přidáním hospodářského křídla do tvaru zmenšeniny bohatých usedlostí. Prourčité zjednodušení a zkrácení textu je používáno v případě usedlosti pouze slovo usedlost, ne areál usedlosti, což je označením správnějším, protože v řadě případů zahrnuje více staveb a dvůr. Protože pro stavební vývoj zástavby je sociální kategorie jistým předpokladem pro samotný vývoj domu a užitých konstrukcí, je v úvodním odstavci tato informace uvedena.43 Dále odstavec popisuje stručnou a základní charakteristiku stávající situace, kterou je umístění domu, či usedlosti, jejich orientaci, počet objektů, a také uvádí číslo stavební parcely z uživatelských důvod pro rychlejší orientaci v historických mapách. Následuje odstavec označený jako Prameny, který byl částečně přebrán z práce Sídlení vývoje Sedlce v 17.-19. století a následně přepracován dle stávajících požadavků a nově zjištěných skutečností. Zde jsou uvedeny letopočty vztahující se k jednotlivým druhům pramenů a jejich stručná charakteristika. 177144 Provedeno první číslování domů, čp. byly nadepsány všechny obytné domy, které se v vesnici nalézaly.

42

Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA – Petr Dostál. Zděná klasicistní přestavba vesnice Loubí po požáru roku 1843. In: Průzkumy památek, I/1997. str. 63-92. 43 Sociální struktura pro období první poloviny devatenáctého století je zachycena v několika písemných pramenech. Jedná se o sčítání lidu 1830 – 1833, dále soupis SK k roku 1839 a soupis při reambulanci 1855. Kategorie sedláků a půlsedláků, popř. čtvrt sedláků se v těchto pramenech mění, a usedlosti jsou pokaždé kategorizovány jinak. Proto byl vybrán jeden pramen, podle kterého je užíváno sociálních kategorií v této práci. Jedná se sociální strukturu zachycenou SK k roku 1839. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. 44 Konskripční komise obcházely zemi v letech 1770-1771. Ale v roce 1770 byla očíslována převážně pouze Praha. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 51, 52. ISBN 80-7203-082-5.

- 19 -

178845 Rok zapsání vesnice do Josefínského katastru, kde jsou sepsáni držitelé domů již s čísly popisným. Bližší charakteristikou uvedených objektů byla informace, zda se jednalo o dům s „jeho zahrádkou“ nebo dům bez zahrádky. 183946 Sepsán Stabilní katastr pro vesnici Sedlec, objektům přidělena čísla stavebních parcel a zanesena do mapy císařského otisku (CO) a indikační skici (IS) 185547 Provedena první reambulce, změny zaneseny do indikační skici (IS) 188648 Provedena druhá reambulace, dochovaná mapa je nekolorovaná, bez čísel stavebních parcel a čísel popisných. 194049 27. dubna 1940 se přestaly zakreslovat změny do knihovní mapy. 2009, 2010

změny provedené v mezidobí na objektech dle terénního průzkumu,

který probíhal souvisle v letech 2009 a 2010.

Následující odstavec obsahuje Popis objektu. Stavba je hmotným pramenem, slouží jako kniha, ve které lze číst a vyhledávat. Míra podrobnosti a rozsáhlosti popisu jednotlivých objektů byla dána několika faktory. Nejdůležitějším z nich byla samotná přístupnost objektu. I přes snahu nebyly během průzkum všechny stavby navštíveny. Popis těchto objektů je velmi stručný a týká se hlavně poznatků, které lze vyčíst z vnějšího vzhledu. Dále záleželo na celkové přístupnosti daného objektu a zájmu majitelů ukázat i nejskrytější zákoutí domu. Neméně důležitá byla autenticita a vypovídající schopnost staveb. Pokud je dům „odstrojen“, lze v něm mnohem lépe číst oproti domům, které jsou trvale obývané a udržované. Těžko lze majitele požádat o sejmutí omítky ze stěny pokud pojmeme podezření, že by mohlo být pod ní dodatečně zazděný otvor. Během průzkumu (léto 2008-2010) se podařilo zdokumentovat detailněji dva obytné domy v usedlosti čp. 6 a 14, které procházely stavebními úpravami, a dům čp. 70, který je již několik let opuštěný a chátrá. Jedná o objekty, které byly v druhé polovině dvacátého století velmi řídce obydlené (dožívali staří majitelé), nedoznaly zásadních stavebních úprav a dochovaly se v autentické podobě. Tyto tři stavby jsou v určitých ohledech výraznými představiteli stavebního vývoje vesnice.

45

Národní archiv Praha, Josefínský katastr, ivn.č.1357, kart. 560. Národní archiv Praha, Stabilní katastr, inv.č. 3724, sign. 40. Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 47 Národní archiv Praha, Stabilní katastr, inv.č. 3724, sign. 406. SOA Zámrsk, VS Rychmburk III, inv.č. 411, č.m. 333-339. 48 SOA Zámrsk, VS Rychmburk III, inv.č. 412, č.m. 340-344. 49 Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. 46

- 20 -

Dům v usedlosti čp. 14. je novostavbou z druhé poloviny čtyřicátých let devatenáctého století. Objekt byl vystavěn sedm let před velkou vlnou požárů v 50. letech 19. století, které prošly vesnicí a přispěly tak velkou měrou k jejímu přezdívání a k přijetí nových stavebních vlivů. Dům v usedlosti čp. 6. je domem s několika stavebními fázemi podchycenými od konce osmnáctého století. Dům čp. 70 je autentickým představitelem „popožárové“ domkářské zástavby po roce 1852. Následuje odstavec Shrnutí stavebního vývoje, jehož záměrem je určit přibližné stáří stávajícího objektu. Je zde využito i případných dalších nashromážděných informací, které nejsou uvedeny ve výše uvedeném odstavci Prameny. Doplněné mapou v příloze stanovující dle legendy stáří jednotlivých objektů. Architektonické a památkové hodnocení staveb se snaží postihnout základní hodnoty příslušných domů a usedlostí v rámci nadprůměrného významu celkové zástavby vesnice.

O hodnotě předmětných domů a usedlostí by se dalo napsat mnohem více.

Ovšem vzhledem k rozsahu daným strukturou práce to je omezeno pouze na základní fakta, tedy rušící dům, neutrální dům, hmotově hodnotný dům, hodnotný dům a velmi hodnotný dům. Doplněno v příloze mapou architektonického a památkového hodnocení. Přílohy tvoří nepostradatelnou a neoddělitelnou součást katalogu. Přílohy jsou tvořeny historickými mapami a fotodokumentací jednotlivých domů. Vybrané fotografie jsou pouze malým zlomkem z celé nashromážděné databáze fotek, pořízených během průzkumu. Při jejich výběru byl kladen důraz na dokumentační hodnotu. V řadě případů jsou fotografie doplněny jednoduchým terénním náčrtem půdorysu domu, který slouží k jednodušší orientaci v popisovaném domě. Náčrt je proveden pouze schematicky bez měřítka a zachycuje pouze základní informace o dispozici vybraných domů a stropní konstrukce. U dvou případů obytných domů bylo provedeno v rámci této práce zaměření, které je taktéž součástí příloh. Uživatelsky vhodnějším přístupem by bylo vždy za katalogovou položku daného čísla popisného připojit příslušnou přílohu, ale dle vnitřních předpisů Katedry historických věd Univerzity Pardubice jsou přílohy připojeny až za souvislý text. Průzkum stavebního vývoje vesnice je vyhodnocen grafické části. Na mapě jsou jednotlivé objekty na základě výsledků průzkumu analyzovány a v úrovni přízemí časově označeny dle ustálené barevné legendy. V půdorysech jednotlivých objektů se stanovuje především slohové hodnocení obvodových zdí a dispoziční dělení domu. Prostory místností jsou označeny dle datovatelných stropních konstrukcí. Pokud jsou pod domy starší, či mladší sklepy, je vložen k půdorysu domu kroužek vyplněný příslušnou barvou. Pokud se jedná

- 21 -

o sklep, u kterého je stáří pouze předpokládáno, je kroužek prázdný.50 U domů, které nebyly během průzkumu navštíveny, jsou baravně odlišené pouze obvodové stěny a vnitřek domu zůstává bílý. Průzkum je také doplněn druhou mapou, která označuje jednotlivé domy dle jejich hodnoty a míry dochovanosti, tzv. architektonické a památkové hodnocení. Na mapě téhož měřítka jsou dle legendy objekty klasifikovány.

3 Střípky z dějin vesnice Sepsání dějin obce není záměrem této práce. Avšak ani stavební vývoj zástavby nelze studovat bez vazby na další obory; dějiny místa, lidí, krajiny. Dům je polokulturní fenomén, a proto nemůžeme alespoň stručně opomenout dějiny vesnice, které měly a mají vliv na vzhled a umístění staveb. Během shromažďování informací o vesnici se postupně začaly objevovat různé střípky z dějin obce, informace převážně z devatenáctého století. Podrobnost jednotlivých útržků je dána přístupností pramenné základny, která je silně omezena, jak bylo uvedeno v kapitole o pramenech a literatuře. Místní úrodná půda a přístup k vodě lákal obyvatele od pravěku, což nám dokládají četné archeologické nálezy.51 Obec Sedlec52 vystřídala v průběhu své historie několik držitelů. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325.53 Roku 1410 se objevuje zapsána v Deskách dvorských jako „villa Sedlce“54. Roku 1431 byla obec rozdělena mezi dvě panství

50

KAŠIČKA, František. Stavebně historický průzkum. Praha, 2002, str. 17-24. ISBN 80-01-02498-9. Na k.ú. obce byly nalezeny pozůstatky lužické, slezko-platěnické a laténské kultury, doby hradištní a středověké. Lokalita je značena kromě názvu Sedlec i jako Vraclav 3a, 3b, 3c, 3d, 7a, 7b a 7d, protože k. ú. Vraclav zasahuje ze severu prakticky až k intravilánu obce Sedlce. Více o této problematice lze nalézt v odborných článcích. VÍCH, David. Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2007. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. V tisku. VÍCH, David. Eneolitické nálezy z českomoravského pomezí. Pravěk NŘ. 2001, roč. 11, str. 61-89. VÍCH, David. Neolitické osídlení Litomyšlska a Vysokomýtska. Pomezi Čech a Moravy. 2002. roč. 5, str. 7-78. VÍCH, David. Nález laténského skleněného náramku na Vysokomýtsku. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 28. str. 183-185. VÍCH, David. Laténské nálezy na českomoravském pomezí. Pravěk NŘ. 2003, roč. 13, str. 309 -350. 52 Nejstarší podoba tohoto názvu byla Sedlce a vznikla ze základu slova Sedlo. Od nepřímých pádů slova Sedlce byl utvořeno nové podstatné jméno Sedlec. A. PROFOUS – J. SVOBODA. Místní jména v Čechách IV. Praha, 1957, str. 23. 53 Antonín PROFOUS-Jan SVOBODA, Místní jména v Čechách, IV., Praha 1957, str. 22. Občas se objevuje název Sedlice, rozepsáno ve VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 9. 54 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 22. 51

- 22 -

a její jižní část obce55 připadla k

panství Vysoké Mýto.56

Toto rozdělení se udrželo

až do zániku patrimoniální správy. K roku 1547 byla obec zaevidována v Deskách dvorských jako majetek panství Košumberk,57 kam patřila i po většinu sedmnáctého století.58 Na konci sedmnáctého století, přesněji roku 1690, byl Sedlec spolu s dalšími sedmi vesnicemi59 separován a přičleněn ke statku Roubovice. Poté na žádost Jaroslava hraběte z Capace marquis de Fofrano bylo těchto separovaných osm vsí roku 1722 připojeno k panství Chroustovice.60 Zde vesnice zůstala majetkem panství až do zániku patrimoniální správy. Roku 1826 došlo ke spojení Chroustovického panství se statkem Košumberk a Rychmburk. Toto uspořádání se rozpadlo až se zánikem feudálního zřízení. Od roku 1850 byl Sedlec samostatnou obcí, která spadala pod soudní a politický okres Vysoké Mýto. Potud obecné dějiny. A nyní díky dochovaným písemným pramenům61 ve vesnici můžeme přejít k malým dějinám obce, zaměřených dle dostupných pramenů pouze na devatenácté století. Roku 1832 byl postaven na návsi kamenný kříž tehdejším rychtářem Janem Doudlebským, o dva roky později byla zřízena dubová obecní pokladna a roku 1836 zřízena pamětní obecní kniha dalším rychtářem Václavem Holým. Sedlec byl převážně zemědělskou vesnicí bez „průmyslové výroby“, 62 jediné živnosti zaznamenané ve čtyřicátých letech byly jeden kovář (čp. 58)63 a 2 hostinští.64 V druhé polovině devatenáctého století je zaznamenaný

55

Počet těchto domů stoupal v průběhu staletí. V Berní rule byli pod Vysokým Mýtem evidováni dva sedláci V polovině devatenáctého století to již bylo jedenáct čísel popisných. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 11-22. 56 ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Vysoké Mýto. Královské věnné město v Čechách. Olomouc 1848, str. 60. Dále také Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 57 ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Vysoké Mýto. Královské věnné město v Čechách. Olomouc 1848, str. 22.;Statek Košumberk patřil Slavatům z Chlumu a Košumberka od roku 1372 do roku 1656, kdy přešel sňatkem do rodu Hysrle z Chodů. V letech 1684 - 1773 patřilo panství jezuitům a poté do roku 1807 k náboženskému fondu. Kol.pracovníků II.oddělení. Velkostatek Rychmburk-Chroustovice-Košumberk. Zámrsk, 1962, str.3-4 58 NA Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13, fol. 225-226. DOSKOČIL, Karel. Berní rula 2-1. Popis Čech r. 1654. Praha, 1953, str. 276. 59 Jednalo se o vesnice Ložice, Jenšovice, Martenice, Mentov, Mravín a Popovec. 60 DOSKOČIL, Karel. Berní rula 2-1. Popis Čech r. 1654. Praha, 1953, str. 276. Panství Chroustovice se poprvé připomíná jako majetek Petra z Chroustovic k roku 1349. Pak se zde střídali různí držitelé. V pobělohorských konfiskacích byly odňaty Štěpánu Gerštorfovi z Gerštorfu, ale i pak se zde opět střídali různí majitelé. Roku 1663 koupil Chroustovické panství František Karel Libštejnský z Kolovrat, po jehož smrti získali panství Kinští, kteří jej pak prodali roku 1823 společně s Rychmburkem Karlu Alexandru Thurn-Taxisovi. Kol. pracovníků II.oddělení. Velkostatek Rychmburk-Chroustovice-Košumbek, Zámrsk, 1962, str. 3-4 61 Dochované písemné prameny jsou Školní kroniky, uložené v soukromé sbírce Jiřího Táborského. A dále Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 62 Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. 63 V duplikátu SK nebyla živnost přiřazena ke konkrétním objektů, či lidem. Kovárna v čp. 58 byla zaznamenána roku 1824 v soupise duší. SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Soupis duší k vybírání osobních daní 1824-1826, inv.č. 5503, č.kn. 1785. 64 Zřejmě čp. 59 a je otázkou, ve kterém domě sídlila druhá uváděná druhá hospoda. V duplikátu SK není blíže uvedeno. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625.

- 23 -

počet a rozmanitost různých řemeslných živností mnohem pestřejší. Ve vesnici jsou zachyceni kramáři, cestáři, truhláři, kolaři a další.65 Padesátá léta devatenáctého století se svými událostmi podstatně podepsala do změn ve vesnici. První významná změna proběhla v roce 1850, kdy byly zrušeny vrchnostenské úřady. Toho roku proběhla v Sedlci první volba obecního představitelstva. Zvolen byl Josef Boháček, dále Josef Adamec prvním radním a Jan Strašák druhým radním. O rok později byly vztyčeny titulární cedulce na sloupech. Pomyslným symbolem padesátých let se stal oheň. Ten radikálně zasáhl do života vesnice a sérií požárů se její vzhled zcela proměnil. (roky 1852, 1854, 1856, dvakrát 1857, 1858). Roku 1852, 13. února, o půl sedmé večer vyšlehl oheň ze stodoly čp. 38. Silný vítr napomohl ohni k rozšíření po celé východní a severovýchodní části vesnice. Během půl hodiny bylo 26 čísel popisných v plamenech.66 Shořela téměř celá domkářská zástavba a také několik velkých usedlostí. Po požáru byly domy stavěny jako zděné na svých původních parcelách. Vzhledem k velké tlačenici v domkářské zástavbě severovýchodně u návsi a nedostatku prostoru k znovupostavení domů, bylo několik čísel popisných přeneseno na nové parcely s novou zástavbou na okraji vesnice, v severním ulicovém výběžku směrem podél staré cesty do Vraclavy. Tyto objekty tak prodloužily a urbanisticky dotvořily ulicový výběžek. Jednalo se o čp. 12, 27, 28, 30 a 35 a nově přibylo i další čp. 70.67 „Roku 1854, 10. dubna, o půl deváté večer vyšlehl požár ze stodoly čp. 11, v kterémžto 7 čísel padlo.“68 Jednalo se o čp. 9, 10, 11, 13, 59, 49, 69, špýchar u čp. 14. Další požár na sebe nenechal dlouho čekat a 4. října odpolende roku 1856 vyhořelo 6 čísel. Oheň vyšel ze stavení čp. 20 a dále poničil čp. 21, 22, 47, 51, 18. Roku 1857 hořelo ve vesnici hned dvakrát. 3. května shořely hospodářské objekty u čp. 52 a 54 a 21. května čp. 3, 4, 5, 8 a střecha u čp. 2. Poslední požár v tomto desetiletí byl požár roku 1858, kdy při bouřce uhodilo do stodoly u čp. 6 a shořelo celé stavení, dále čp. 7 a 43.69 Tato zničující série požárů přetvořila vzhled celé vesnice. Další požáry již nikdy nedosáhly tohoto rozsahu. Roku 1871 vyhořelo čp. 61, roku 1876 shořela dřevěná stodola u čp. 7 a čp. 50, roku 1887 stodola a stáje při čp. 2. Ještě téhož roku byl založen sbor 65

Všechny živnosti jsou zachycené ve sčítacích operátech od roku 1869 - 1910. Viz soupis pramenů. Vyhořeli čp. 12, 15, 16, 17, 18, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 35, 36, 37, 38, 39, 41, 42, 48, 58. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 67 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského., Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 68 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 69 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 66

- 24 -

dobrovolných hasičů a přivezena nová stříkačka. Kůlna pro stříkačku byla postavena v jižní části roku 1901.70 Sbor hasičů, který je činný ve vesnici dodnes, si později postavil novou hasičárnu v roce 1972 na místě zbouraného statku čp. 11. Dalším ve vesnici

byl

v poslední

třetině

devatenáctého

století

spolkem ochotnický

působícím spolek,

který svá představení hrál v hostinci čp. 55 V průběhu devatenáctého století řada okolních vesnic zřídila vlastní školu a Sedlec nebyl výjimkou. První zmínka o škole v Sedlci pochází z vraclavské kroniky, která prý uvádí, že zde byla pokoutní škola v 18. století, kde vyučoval jistý sedlák Adamec. Ten vykládal tak působivě, že i některá vraclavská dítka do sedlecké školy docházela.71 Poté byla vesnice přiškolena ke škole vraclavské, a to se udrželo až hluboko do devatenáctého století. Úroveň cest pro každodenní putování malých školáků nebyla valná. Roku 1873 šli sedlečtí žáci do školy ve Vraclavi naposledy a toho roku byla založena místní škola. Po prázdninách nastoupili děti do školy v Sedlci, prozatím umístěné v čp. 7, který za tímto účelem propůjčila Kateřina Boháčková. Byla zřízena jednotřídní škola, která zde sídlila po tři roky, než byla postavena nová školní budova. Ta se slavnostně otvírala roku 1876 a učilo se zde 86 let. Na počátku dvacátého století vesnice vzkvétala. Žil zde nejvyšší počet obyvatel za celou její historii.72 Na začátku století k roku 1903 máme ve vesnici zachyceny různorodé činnosti a živnosti kramářství, kovářství, řemenářství, řeznictví s hostinstvím, truhlářství, krejčířství a další dvě hospody.73Došlo i na modernizaci. Roku 1908 bylo zajištěno osvětlení obce petrolejovými svítilnami a elektrické osvětlení na sebe nenechalo dlouho čekat, bylo vybudováno v roce 1924. Jistě významnou osobou ve vesnici v jejím kulturním vyžití byl na přelomu století kapelník Josef Ježek z domu čp. 32 a jeho kapela. Okrašlovací spolek zveleboval vesnici, byl založen park u školy, roku 1912 odhalen Riegrův pomník a později v roce1926 pomník padlým z 1.světové války. První polovina dvacátého století neskončila pro obyvatele pozitivně. Přišel rok 1950 a s ním vystěhovávání a přesidlování majitelů řady usedlostí. Samosprávu obec ztrácí v roce 196474, kdy byla připojena k Vraclavi, jejíž součástí je dodnes.

70

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského. Školní rok 1932 – 33, str. 41 – 42. 72 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 71. 73 Úplný adresář královského věnného města Vysokého Mýta. Vysoké Mýto, 1903. Hospody v čp. 13 Loskotovi, čp. 55 Šotnerovi, čp. 59 Mimrovi, kovář čp. 58 Krouman, 74 Informace pochází od pana starosty Vraclavi Oldřicha Koblížka, informace o tom na obecním úřadě Vraclavi nejsou. Archiv obce Sedlec je v Soka UO nezpracován. 71

- 25 -

4 Vývoj zástavby a půdorysu vesnice75 Důležitou podmínkou k osídlení jakéhokoliv území je snadný přístup k vodě a kvalitní půda. Zdejší úrodná sprašová půda a voda přilákala obyvatele již v období pravěku. Na území Sedlce pramení potok Zbraň,76 který dále teče severozápadním směrem a vlévá se do řeky Loučné jako její levý přítok. Řeka Loučná sloužila v pravěku jako komunikační tepna.77 Řada usedlostí a domů je vybavena vlastní studnu. Na území byly zachyceny mapami, tj. v období pol. 18. století do dnes, celkově tři vodní plochy. Jedna zůstala dodnes na jižním konci vesnice tzv. „Zadní louže“78, další přibyla v severní části „Dolní žaboch“79 Zbylé dvě plochy zachycené prvními vojenskými mapami a Stabilním katastrem byly postupně pohlceny rozrůstající se zástavbou.80 Pozůstatkem středověkého vývoje vesnice je půdorys její návesního jádra. Dnešní tvar vesnice, který je pozměněn věky, nezapadá do žádného z ideálních schématů.81 Pro sídelní, ale i stavební vývoj vesnice je podstatné si uvědomit, že vesnice byla od roku 1433 rozdělena mezi dvě panství,82 což se podepsalo na tvaru, vzhled a rozložení usedlostí ve vesnici. Bohatší vrstva sedláků byla se svými statky rozložena jednak tradičně kolem návsi a pro druhý díl vesnice stály usedlosti v jižní části vesnice a vytvářely tzv. „ulicovku“. Původní náves byla pravděpodobně obdélníkového tvaru,83 v jejíž severozápadní části se v pozdější době rozvinula silná domkářská zástavba. O středověké podobě sídelní struktury se můžeme pouze domnívat. Přes nedostupnost pozemkových

knih

nelze

prozatím

přesně

identifikovat

jednotlivé

usedlosti.84

Potvrzený středověký původ usedlosti je zatím pouze v jednom případě u čp. 15. Zde byl

75

Částečně převzato a přepracováno z VAŘEKOVÁ, Z. Sídelní vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007. str. 11 – 22. 76 Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. Příloha V. Dnes se používá názvu Sedlecký potok. Terénní průzkum 10. 5. 2007 77 Roman ANÝŽ, Markéta KONČELOVÁ, Richard THÉR, Radomír TICHÝ a kol., Pravěké osídlení krajiny východních Čech. Živá archeologie (Re)konstrukce a experiment v archeologii. 2006, č. 7, str. 25-31. 78 Místní název. 79 Místní název. 80 Druhý je zachycen jen v polovině devatenáctého století na mapách SK a nacházel se na pozemku domu čp. 7. čtvrtá „louže“ zachycena opět už v druhé polovině osmnáctého století na sedlecké návsi a zůstal tam do sedmdesátých let devatenáctého století, kdy se na jeho místě vystavěla škola. 81 Viz ŠKABRADA, Jiří. Lidové stavby. Praha, 2003, str. 55 – 64. 82 Více viz kapitola Střípky z dějiny Sedlce. 83 Podle Berní ruly zde mělo být deset sedláků, tyto statky mohly odpovídat statkům kolem návsi. Dva sedláci náležící k panství VM sídlili na jižnějším cípu intravilánu. 84 Pozemkové knihy jsou přístupné pouze z části.

- 26 -

při stavebních úpravách ve sklepě objeven část zahloubené objektu středověkého původu ovšem bez přesného určení účelu.85 Prvním písemným pramenem podstatným pro sídelní vývoj je tedy Berní rula,86 která zaznamenává dvanáct sedláků a jedno stavení zvané Sušikovské, zpustlé během Třicetileté války,87dále dva zahradníky a dva chalupníky. Z dvanácti sedláků dva patří k panství Vysokého Mýta a jejich usedlosti se nacházejí v jižní ulicovce. Pokud se podíváme do Tereziánského katastru,88 zjistíme, že se mnoho nezměnilo. Ve vesnici je celkově uvedeno osmnáct hospodářů a dva domy bez pozemku.89 Pod panstvím Chroustovice je zaznamenáno třináct hospodářů, kteří jsou totožní se statky zaznamenanými v Berní rule.90. V druhém dílu vesnice patřící panství Vysoké Mýto, přibyli tři nový hospodáři, celkově patřilo Vysokému Mýtu pět usedlostí, pravděpodobně se jednalo o dnešní čp. 1, 2, 3, 4, 5. 91 Nárůst domkářských stavení, který je obecně charakteristický pro 18. století, je v Sedlci patrný až při rekonstrukci prvního dodnes dochovaného okruhu číslování z roku 1771,92 kdy bylo přiděleno zřejmě 43 prvních čísel.93 Domkářská zástavba zřetelná v severovýchodní části návesního jádra byla potvrzená Josefským katastrem z roku 1788, který zaznamenal 50 domů. 94. Z těchto padesáti domů jich sedm95 patřilo k panství Vysoké Mýto. Živou stavební činností prošel Sedlec mezi lety 1788 – 1824, kdy bylo přistaveno sedmnáct nových domů a celkový počet stoupl na 68 domů a jeden objekt bez čísla popisného. Ten stál na severním okraji zástavby a byl charakterizován jako hospodářský objekt.

96

Stabilní katastr je jedinečným zdrojem informací, protože máme k písemnému

85

VÍCH, David. Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2007. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. V tisku. 86 Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13, fol. 225-226, 699. 87 „pustý letem za války“ Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13, fol. 225-226. 88 Vesnice Sedlec není uveden v Revizitaci Berní ruly provedené roku 1684. Národní archiv Praha, Revisitace Berní ruly, Chrudimsko, sv. 13, inv.č. 13. 89 „W tej wesnicy jsou také Wysoke Megtta poddani Lidi osedly, magy na obzy 2 chalupy wystaweni.“ Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181, fol. 117 - 118. 90 Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181, fol. 112 - 122. 91 V Josefínském katastru jsou uvedena čísla popisná patřící Vysokému Mýtu. Jedná se o čp. 1, 2, 3, 4, 5, 37, 50. V Tereziánském katastru jsou uvedeny pro panství Vysoké Mýto usedlosti s určitou rozlohou polností. V případě čp. 37 a 50 se jedná o drobné domkářské domy. NA JK, Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Vysoké Mýto, inv.č. 1166, sv. 379. 92 Okruh prvního číslování je podrobně popsán v práci. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídelní vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 17-18. 93 Mohlo jích být i o jeden až dva méně. 94 V Josefínském katastru je zaznamenáno 17 zcela bez zahrádky, tyto domy jsou rozesety ve výše zmiňované domkářské zástavbě. Národní archiv Praha, Josefínský katastr, ivn.č.1357, kart. 560. 95 Domy čp. 1-5, 37, 50. Národní archiv Praha, Josefínský katastr, ivn.č.1357, kart. 560. 96 Národní archiv Praha, Stabilní katastr, inv.č. 3724, sign. 406.

- 27 -

operátu k dispozici i první mapy. Dále zachycuje sociální diferenciaci vesnice, která zřetelně navazuje na středověké rozložení usedlostí. Z uvedených informací je patrné, že Sedlcem proběhl v poslední čtvrtině osmnáctého a první čtvrtině devatenáctého čilý pohyb, při kterém se radikálně proměnila i struktura sociální skladby a velkou část stavení na vesnici obsazovali domkáři. Bohaté statky jsou zachyceny v jižní a západní části vesnice kolem návsi.97 Převažující domkářská zástavba, profilující se již v předchozích období v severovýchodní části návesního jádra, pokračuje mladším severním výběžkem směrem k vesnici Vraclavi. Ke konci čtyřicátých let, mezi lety 1848-1850 přibyla na jižním cípu další usedlost s čp. 69. Před dalším významným obdobím ve vývoji sídlení zástavby je důležité se zmínit o půdorysu zástavby. Vesnice v roce 1771 měla uzavřenou náves ze severovýchodní strany již hustě zastavěnou domy sociálně slabších obyvatel a krátkou ulici směrem k severu opět s domkářskými stavbami. Zástavba se v pozdějších letech rozšiřovala směrem na sever k lesu a opačném konci vesnice směrem k jihu po obou stranách silnice do Vysokého Mýta. Severní ulicovka, protahující významně směrem k Vraclavi, byla a je nazývána Doly.98 Jedná se o úzký pruh země, vylámaný do opukového podloží.99 Jižní ulicovka, díl patřící panství Vysoké Mýto, nenavazovala na náves a netradičně se zde objevují větší usedlosti v pozdějších období. Padesátá léta devatenáctého století zastihla rozvíjející se vesnici, z velké části zřejmě se dřevěnou zástavbou,100 a podepsala se výrazně na vzhledu zástavby. Vesnice prošla v padesátých letech pěti velkými požáry (léta 1852, 1854, 1856, 1857, 1858),101 z nichž nejvíce do struktury sídlení zástavby zasáhl největší požár vesnice z roku 1852. Dne 13.února o půl sedmé večer vyšlehl ze stodoly čp. 38 oheň, který byl větrem hnán do vsi tak, že v půl hodině bylo 26 čísel popisných v jednom plameni.102 Plameny silně zasáhly domkářskou „tlačenici“ pod návsí a zde zřejmě většina domů zcela shořela. Při opětovné výstavbě bylo pět domů zřejmě z nedostatečného prostoru přesunuto na nové místo, na konec severního 97

Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. Sedláci čp. 11, 14, 15, 16, 38 ½ sedláci čp. 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 10, 13, 56, 58, 67 Zahradníci čp. 17, 39, 52, 53, 54, Chalupníci čp. 1, 9, 23, 48, 49, 55, 65, 68, 69 Domkáři čp. 12, 18–22, 24-36, 40-47, 50, 51, 57-64, 66 98 Tento název uveden jako ulice v arší sčítacích operátů u uvedených čp. 75 a 76. S tímto názvem jsem se ale již setkali v Duplikátu stavebního katastru, kde byl Obecní les položen do oblasti „v Dolích“. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282 99 Lom je zachycený pouze na mapě 1886 na samém konci zástavby. Při pozorování terénu ve vesnici, v její severní části je zřejmé, že tento pruh je zaříznutý do terénu a vzniknul vylámáním opuky. 100 Viz kapitola Stavební vývoj vesnice. 101 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského 102 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského

- 28 -

ulicového výběžku. Jednalo se o čp. 12, 27, 28, 30 a 35.103 Následně byl postaven nově za nimi i dům čp. 70. Posledním objektem postaveným v roce 1853104 byl obecní dům na konci severního domkářské „ulicovky“, na samé hranici lesa. Požár roku 1854 se do sídelní struktury výrazněji nezapsal, byly postiženy usedlosti na západní straně návsi. Veškeré tyto změny byly zachyceny druhým stavebním protokolem sepsaným o šestnáct let později, tedy roku 1855 a mapou IS. Další změny zástavby jsou zachyceny druhou reambulací z roku 1886. Následující požár z roku 1857 se prohnal mezi statky v jižní části vesnice, poškozeny byly usedlosti čp. 2, 3, zcela shořely usedlosti čp. 4, 5, 8 a při nové výstavbě proběhly půdorysné změny. Čp. 8 bylo nově vystavěno na zcela nové parcele, na opačné straně silnice směrem do Domoradic. Při požáru z roku 1858 uhodil blesk do stodoly čp. 6 a zničil celou usedlost čp. 6, dům čp. 43 a usedlost čp. 7, která byla následně nově vystavěna. Původní usedlost č.p. 7 stála u okraje návsi a nově se otočila na opačnou stranu směrem k silnici vedoucí do Vysokého Mýta105. Pozdější požáry již nebyly nikdy tak zničující pro zástavbu vesnice. Sídelní vývoj vesnice po rychlém rozvoji na přelomu osmnáctého a devatenáctého století se v druhé polovině devatenáctého století zbrzdil. Mezi lety 1853 – 1886 byly přistavěny tři domy, čp. 71, škola čp. 72 a čp. 73 - výměnek k usedlosti čp. 67. Posledními domy postavenými před koncem devatenáctého století jsou č.p. 74, 75 a 76,

106

přistavěny k roku 1894.107 Domy byly postaveny v Dolech, na konci severního ulicového výběžku, v místě bývalého kamenného lomu.108 Pokud shrneme celkový počet domů na konci dlouhého devatenáctého století, stálo ve vesnice Sedlec sedmdesát šest čísel popisných. V první polovině dvacátého století se vývoj téměř zastavil. Byly přistavěny pouze tři stavby a nejvyššího počtu dosáhla obec roku 1950, kdy celkový počet stoupl na sedmdesát devět domů.109 Poté nastává období stagnace a destrukcí, charakteristické pro druhou polovinu dvacátého století. Sedm velkých statků bylo během začátku padesátých let zabráno JZD a jejich obyvatelé byli vystěhováni.110 Celkově bylo zbořeno během tohoto období jedenáct domů.111 Řada domů a usedlostí byla upravena v duchu oprav druhé poloviny

103

. Uvedeno, že domy byly zbourány. V době psaní bakalářské práce nebyly známé výpisky z obecní kroniky. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského 105 Tento dům stojí na bývalé vodní ploše zaznamenané na CO a IS. SOA Zámrsk, VS Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344. Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 106 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 107 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídelní vývoj Sedlce 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 21, 22. 108 SOA Zámrsk, VS Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344. 109 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídelní vývoj Sedlce 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 71. 110 Čp. 2, 11, 14, 15, 16, 38, 52, 67 a 73. 111 Čp. 2, 3, 11, 18, 25, 34, 51, 57, 62, 71, 75. 104

- 29 -

dvacátého století, ale část domů byla zachráněna zdejšími majiteli, či chataři. Stále je několik objektů ohroženo (bez využití hodnotná usedlost čp. 52, dům čp. 70). Jednotlivé domy, usedlosti, zástavba vesnice, ale celý její život je v současné době konfrontován se změnou životního stylu a postupným vylidňováním vesnice.112 S tím se obecně venkov musí vyrovnat. Je otázkou, jakým směrem se bude další vývoj ubírat, ale záleží to pouze na nás.

5 Stavební vývoj 5.1 Výstavba do začátku devatenáctého století O stavební činnosti a vývoji tohoto období víme velmi málo, protože starší fáze byla povětšinou překryta pozdější stavební činností zděného devatenáctého století. Z tradiční dřevěné výstavby vesnice toho zbylo velmi málo. Určitou představu, ovšem dosti útržkovitou, si můžeme udělat dle dochovaných konstrukcí zabalených v pozdějších úpravách, doplněnou fotografickými materiály z počátku dvacátého století. Jako starší typ domu vystupuje bývalé čp. 11, zachycené na fotografii z počátku století.113 Jednalo o dům s roubeným předním dílem, zděnou patrovou síní a zadními komorami. Dnes se můžeme již pouze domnívat, zda se jednalo o dům pozdně středověkého původu s dochovanou jizbou, nebo pravděpodobněji o mladší fázi domu již se světnicí a s nízkým prostorem nad ní, který dorovnával patrové komory a síň. Dům byl zbořen v roce 1972. Dalším reliktem starší zástavby je skrytý strop nad prvním dílem v domě čp. 10. Dům je dnes přízemní a zděný s mladým výrazem, ale dle prvního pohledu na dům jsou patrné určité zvláštní proporce s nezvykle vysokým první dílem. V bývalé světnici je uchován dřevěný strop ve výšce 3,4 m. Strop zřejmě staršího původu je skrytý sníženým podhledem a z důvodu své nepřístupnosti ho prozatím nelze ověřit. Představitelem dřevěné domkářské stavby je dům čp. 47 s roubenou světnicí a jedním hraněným trámem, nesoucí omazaný záklop. Světnice by mohla pocházet z doby výstavby, tj. mezi lety 1771 – 1788, ale spolehlivě by to mohla ověřit dendrochronologie. Další části

112 113

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídelní vývoj Sedlce 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 71. Fotografie ve vlastnictví pana Jiřího Táborského.

- 30 -

dřevěných konstrukcí, pocházejících ze starší zástavby, mohou být dosud ukryté v řadě stojících domů. Tak jako tomu je v domě čp. 48 a 36 a do druhé poloviny dvacátého století taktéž čp. 22. Cenným pramenem pro poznání starší zástavby jsou i o mnoho mladší mapy SK, kde jsou od sebe barevně odlišeny stavby požárně závadné a nezávadné.114 Na mapě uvedené dva domy čp. 11 a 47 jsou značeny červeně, tedy požárně nezávadné a oba s dřevěnou světnicí. Při pohledu na mapu SK roku 1839 si povšimneme usedlosti čp. 6, která je jako jediná ve vesnici vyznačena dvoubarevně, přední díl žlutě a zadní červeně. Toto rozdělení domu může mnohé napovědět. Dům čp. 6 díky provedené dendrochronologii, která určila rok smýcení dřeva použitých vazných trámů na léta 1780 – 1781, ještě spadá do staršího období. Jednalo se o dům s roubeným předním dílem a zadním dílem zděným. Dům byl vybaven světnicí s polopatrem, které vyrovnávalo výšku zadních zřejmě patrových komor.115 V poslední třetině osmnáctého století vyrostla v Sedlci na sever od návsi silná domkářská zástavba, která zřejmě byla z velké části taktéž dřevěná. Na volbě použitého materiálu k výstavbě domu se jistě podepsaly i požární řády a předpisy, které se od poloviny osmnáctého století vydávaly a uplatňovaly.116

5.2 První polovina devatenáctého století Počátek tohoto období v Sedlci je charakteristický zvýšenou domkářskou výstavbou, která byla ukončena nejpozději na konci dvacátých let. Mezi lety 1788 – 1827 se přistavělo šestnáct čísle popisných, čp. 51 - 66, roku 1828 přibyla usedlost čp. 67, poté čp. 68 a roku 1848 čp. 69.117 O stavebním charakteru domů víme o něco více něž v předcházejícím období, ale většina byla opět překryta pozdější stavební činností, v období po polovině devatenáctého století a úpravami v druhé polovině dvacátého století.

114

Více k tomu EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. In: Dějiny staveb, 2004. ISBN: 80-86596-62-1.str. 7. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 53. ISBN 80-7203-082-5. 115 Tento typ domu je dochován v sousední vesnici Vraclavi, čp. 49 dům s datací 1657 vyrytou na stropním průvlaku. URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 42. ISBN 80-239-4008-2. 116 EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007, str. 31-100. ISBN 978-80-86905-21-1. 117 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 31 -

Stavební produkci této doby jistě ovlivnilo nařízení o zákazu dřevěných staveb z roku 1816.118 Domy po tomto zákazu byly zřejmě stavěny jako zděné se sedlovou střechou. Dochovaný domem, představitelem domkářské výstavby, je čp. 63 postavené na počátku devatenáctého století. Jedná se o zděný dům z opuky, zadní stěna světnice je z nepálených cihel, se sedlovou střechou a s mladším krovem. Dispozice domu je pětidílná s trojdílným jádrem, komorového typu, uspořádaný jednotraktově. Dodnes zde ztůstala dochovaná niková kuchyně. Prostory byly vybaveny dřevěnými stropy ve všech dílech, původní dochované ve světnici a síni, s jedním trámem omítnutým vrstvou hliněné mazanice. Dalším domem tohoto období je bývalé čp. 40, zachycené na fotografii z roku 1914.119 Objekt čp. 40 původně stával v okruhu prvního číslování pod návsí a roku 1819 byl nově vystavěn na jižním konci vesnice. Přesný rok znovu výstavby a přenesení čísla popisného, rok 1819, se dozvídáme z dochovaného textu na fotografii uložené ve sbírkách Regionálního muzea Vysokého Mýta: „Pochválen Pan Ježíš Kristus. Tato chalupa je vystavěna s pomocí Pána Boha nákladem Jana Pitry. Mistr Josef Štěnička v roku 1819 den 28. máje.“120 V muzeu nebylo zřejmé, o který dům se jedná. Vzhledem k nově shromážděným informacím o sídelním vývoji víme, že text patří domu čp. 40.121 Jedná se o omítaný122 přízemní dům se sedlovou střechou, krytou došky a lemovanou šindelem. Ke konstrukci stěn nelze říci nic bližšího. Dřevěný trojúhelníkový štít nahoře s kuklou je rozdělen na dvě pole klasovitě deštěná, spodní větší část pouze bedněná s přelištováním. Dům byl na mapě SK značen červeně. Třetím představitelem objektu, který spadá do samého závěru, je usedlost čp. 14, přesněji dům v usedlosti. Patrový zděný dům byl vystavěn v druhé polovině čtyřicátých let devatenáctého století. Jedná se již o vyspělý typ klasicistního patrového zděného domu z opuky, který zřejmě nastartoval celkovou pozdější změnu vzhledu vesnice. Dům přebral typické rysy klasicistního výrazu stavby, tj. lichoběžníkový štít s valbičkou, plackové klenby v přízemí, trojdílný půdorys s vydělenou černou kuchyní, ještě stavěn s tradiční sestavou pece a kamen. Jistou zvláštností domu je na svou dobu nestandardní strop ve světnici, který nesplňoval tehdejší požární přepisy. Jedná se o trámový strop s třemi příčnými trámy 118

EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007. ISBN 978-80-86905-21-1. Regionální muzeum Vysoké Mýto, inv.č. 22D-12762. 120 Radim URBÁNEK. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 26. ISBN 80-239-4008-2. 121 Uvedeno, že tento nápis zdobil záklopovou desku neznámého domu v Sedlci Radim URBÁNEK. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 26. ISBN 80239-4008-2. Dle sídelního vývoje vesnice a písemných pramenů se soupisem držitelů jednotlivých objektů k roku 1824 je zřejmé, že v žádném domě nově přistavěným na začátku devatenáctého století Pitra nežil, pouze v čp. 40. A tedy jiný dům, než čp. 40 to být nemůže. SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Soupis duší k vybírání osobních daní 1824-1826, inv.č. 5503, č.kn. 1785. 122 Konstrukci stěn nelze z dochované fotografie identifikovat. 119

- 32 -

a záklopem z povalů, který zřejmě nebyl omázán na svou dobu nařizovanou nespalnou vrstvou.123 Pro toto období si můžeme i z písemných pramenů a literatury udělat jakýsi obrázek o vzhledu vesnice. Dle A.V.Šembery byly domy v obcích Vysokomýtských z kamene nebo dřeva vystavěné, omítané a pokryté šindelem nebo došky, novější pokryté křidlicemi.124 V roce 1846 byl proveden zápis o vzhledu domů v Sedlci uvedený ve SK, „ zemní, z kamene vystavěny, šindelovou nebo slaměnou střechou kryté a postaveny se středním vstupem. Proti požáru bylo 21 stavení pojištěno“125 Tato stručná informace může sloužit jako podklad pro skutečnost, že patrové domy s plnohodnotným patrem nad celým přízemím se v Sedlci před polovinou devatenáctého století vyskytovaly v minimálním množství. Co přesně mínil autor pojištěním domů proti požáru, není prozatím zřejmé. V CO mapě SK bylo jako požárně nezávadné označeno červenou barovou 44 domů a usedlostí.

5.3 Padesátá léta devatenáctého století Padesátá léta devatenáctého století byla pro Sedlec velmi dramatickým obdobím. Vesnice v šesti letech prošla celkově pěti požáry (1852, 1854, dvakrát v roce 1856, 1858), které změnily výraz a vzhled vesnice k nepoznání. Téměř celá Sedlec během padesátých letech devatenáctého století vyhořela postupnými požáry, a tak tvůrcem dnešního hodnotného vzhledu území byl do jisté míry oheň, neboť jednotlivé požáry urychlily přezdívací fázi vesnice a šíření klasicismu. Je pravděpodobné, že některé vlivy klasicismu zasáhly území vesnice dříve než v polovině devatenáctého století. Vzhledem ke specifické situaci Sedlce s četnými požáry v 50. letech nelze tuto myšlenku potvrdit ani vyvrátit. Požár roku 1852, který začal v usedlosti čp. 38 a zničil 26 domů, převážně v domkářské tlačenici pod návsí. Po požáru byly domy stavěny jako zděné. Hlavní surovinou byla opuka, dále se používaly nepálené cihly. Pálené cihly byl užívány hlavně k vyzdění kleneb. Po požáru bylo několik čísel popisných přeneseno na nově vzniklé objekty na okraji vesnice, v severním ulicovém výběžku. Tyto objekty prodloužily a urbanisticky dotvořily severní ulicový výběžek. Jednalo se o čp. 12, 27, 28, 30 a 35 a nově přibylo i další čp. 70. Tyto domy domkářů byly stavěny jako novostavby. Domy vycházely ve své dispozici 123

Nařizovaná nespalnost stropů přišla se stavebím řádem z roku 1833. EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007, str. 158,159. ISBN 978-80-86905-21-1. 124 Otázkou zůstává, zda autor míní břidlici, kterou bychom pod tímto názvem očekávali, nebo pálené tašky. Srov. EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007, str. 134. ISBN 978-80-86905-21-1. 125 Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625.

- 33 -

z trojdílného jádra v levé orientaci, se zápražím otočeným od komunikace, tedy od veřejného prostoru směrem na severovýchod. Orientace zápraží vzhledem ke světovým stranám není výhodná, ale byla dána polohou stavby. Z hlediska komunikačních vztahů a určité intimity, kterou poskytuje a vytváří zápraží domu, by bylo nevhodné orientovat zápraží přímo do veřejné cesty, a tak jejich orientace a umístění v terénu je logickým důsledkem směsice různých vztahů. Při pohledu na půdorysy domů, vidíme, že se vždy jedná o dvojice stejných typů. Čp 30 a 27 úhlový typ, čp. 28 a 35 podélný dům s přístavkem a čp. 12 a 70 pouze podélný dům. Do dnešních dnů se nejautentičtěji dochoval dům čp. 70. Ostatní domy čp. 12, 27, 28, 30, 35 byly upraveny převážně v druhé polovině dvacátého století a ve většině případů „vykuchány“ na obvodové zdivo. Dům čp. 70 je zděný z opuky a nepálených cihel, se sedlovou střechou původně s valbičkou. Síň klenutá plackou, kuchyně a komora valenou klenbou, světnice s trámovým stopem s omítaným záklopem. Dům je v pokročilé době sporákové revoluce postaven tradičně s nepřímým vytápěním z nikové kuchyně umístěné v síni. Domy domkářské zástavby, které byly vystaveny na svých původních parcelách, byly zděné, převážně přízemní se sedlovými střechami, s klenutými prostory a dřevěnými trámovými stropy. Dochází i k výstavbě zděných patrových domkářských usedlostí (čp. 24, 32, 33), které jsou vybavené klenutými prostorami v přízemí a sníženým komorovým prvním patrem (odchodná výška necelé 2 metry). Čp. 24 je představitelem dvoudílného patrového domu. Další požáry zasáhly velké usedlosti na jihu vesnice a domkářskou zástavbu severně od návsi (1854, 1856) Patrové zděné usedlosti, typické pro dnešní charakter vesnice, čp. 4, 5, 7, 8, zřejmě spolu s 52 a 54 jsou stavěny v období po požárech. Domy jsou stavěny jako patrové, zděné z opuky, z pálených i nepálených cihel. Prostory v přízemí jsou, či byly klenuté plackovými klenbami pozdního segmentového tvaru (i ve světnici čp. 5, 20, 54), stropy v nových stavbách byly trámové opatřené omítanými podhledy. Domy jsou tradiční dispozice s trojdílným jádrem a černou či nikovou kuchyní, převážně komorové dispozice (chlévní zachycena pouze u čp. 5). Ústředním srdcem každého domu bylo otopné zařízení. Při poohlédnutí po jeho celkovém vývoji, zjistíme, že se ocitáme v revoluční době poloviny devatenáctého století, kdy nastupují do vesnického prostředí sporáky.126 V případě domů stavěných kolem poloviny devatenáctého století, je zde užito stále ještě staršího typu, tedy nepřímého vytápění z černé kuchyně. Krovy byly prováděny jako hambalkové, 126

ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003, str. 37, 38. ISBN 80-7203-082-5. ŠTĚPÁN, Luděk. Chalupy, zemědělské a technické stavby lidu na Chrudimsku. Pardubice, 1987, str. 17, 18. ISBN není.

- 34 -

u větších domů s dvojicí stojatých stolic a vzpěr, u menších domů tvořené pouze hambalky a krokvemi s podélným ztužujícím prvkem nad zápražím. Ale máme zde výjimku, dům v usedlosti čp. 6, který byl po požáru roku 1858 z typově staršího domu, přechodného stupně polopatrového domu, upraven nadezdívkou na plnohodnotný patrový dům. Jako jeho krov, ač nad patrovým a relativně dlouhým domem, byl užit nejjednodušší hambalkový systém tvořen hambalky a krokvemi se specifickým zavětrováním pomocí vodorovného ztužujícího prvku a zavětrovací latě v prvním poli mezi krokvemi. Typickou stavbou usedlostí jsou velké zděné stodoly, uzavírající zadní část dvora. Stodoly jsou v tomto období stavěny z lomové přitesávané opuky s hambalkovým krovem, v pozdějším období Rankovým typem krovu (po roce 1857 čp. 5, 6, 8, 54). Dvory byly uzavírány ohradními zdmi z opuky, s klenutou bránou půleliptického tvaru a klenutou brankou u velkých usedlostí (např. čp. 3, 5, 10 14, 15, 16, 38, aj.), ale i u domkářských usedlostí (čp. 32, 47)127 Díky požárům do vesnice vstoupil klasicismus v plné své síle a podepsal se na vzhledu jednotlivých domů a na celkovém výrazu vesnice. Nové období s sebou přineslo změny v používání

materiálů,

vzhledu

architektonických principů. Vesnice je územím s

128

staveb,

konstrukčních

postupech

a

uplatňování

Zděné patrové domy v Sedlci dosahují vysokých kvalit.

dochovanou hodnotnou zástavbou patrových zděných domů,

k nimž jako menší sourozenci intaktně náleží domkářské domy, vše pocházející převážně z relativně krátkého období několika desetiletí.

5.4 Druhá polovina devatenáctého století Stavební produkce značně zpomalila a začala přebírat rysy nového směru, a tím byl historismus. Domy se nadále stavějí jako zděné z opuky, vybavené segmentovým cihelnými klenbami, ojediněle segmentovými klenbami do zděných pasů, velmi často segmentovými klenbami do traverz, již bez černých kuchyní ale s tahovým komínem (čp. 72, 73, výměnek při čp. 69 dnes nově 75). Stávající černé kuchyně jsou upravovány na tahový provoz. Nejjednodušším způsobem bylo podezdění tahového komína v prostoru dymníku. Pece jsou 127

Lze to přisoudit i protipožárnímu předpisu, který zakazoval dřevěné ploty. EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007, str. 148. ISBN 978-80-86905-21-1. 128 Klasicismus se šíří v celém území Moravy a Čech. Každý region má svá specifika a charakter. Srov. MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha, 1980. Josef VAŘEKA – Václav FROLEC. Lidová architektura. Encyklopedie. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1204-8. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003. ISBN 80-7203-082-5. Vesnické stavitelství 1. poloviny 19. století. Dokumentace, průzkum a památková péče. Praha 2008. ISBN 978-80-87104-45-3. aj.

- 35 -

odsouvány na chodbu pod otevřené ústí komína (čp. 13, 32, 42) Celkový vzhled průčelí domů odkazuje k historizujícím tvarům. (čp. 73, 72) Přestavitelem nového směru historismu byla škola (dnes novodobě upravena), která stojí na návsi v místě bývalé „louže“. Škola svým hmotovým ztvárněním vyvolává dojem spíše kostelíka než tradiční vesnické školy. Patrová stavba byla stavěna v sedmdesátých letech devatenáctého století, zděná z opuky, s cihelnými segmentovými klenbami ve sklepě a přízemí, trámovými stropy v patře a již vaznicovým typem krovu. Fasáda byla řešena výrazně v novogotickém duchu Osobitým reprezentantem tohoto období je také bývalý výměnek čp. 73, který je intaktně dochovaný včetně původních okenních výplní a dlažby v síni. Historizující vzhled přebraly i hospodářské stavby při čp. 14.

5.5 Dvacáté století Stavební a sídelní vývoj zástavby se téměř zastavil. Dochází pouze k přestavbám a úpravám domů (přístavba hospody k čp. 13, přestavba čp. 40 a 64). Domy jsou stavěny jako zděné z cihel, se sedlovými střechami a vaznicovými krovy, klenby ve sklepních prostorách segmentové do traverz. Fasády objektů jsou postavené na charakteristickém kontrastu hladké a hrubé omítky (kůlna pro hasičskou stříkačku z roku1901, čp. 64, odstraněná fasáda čp. 75) Dochází k úpravě původně zřejmě klenutých bran na sloupové zděné z cihel (např. čp. 4, 13, 22, 40), dále ke zvětšování stodol (např. čp. 67, 69) a nové výstavbě stodol (čp. 40 po požáru čp. 7). Druhá polovina dvacátého století je obdobím největšího úpadku a destrukcí ve vývoji všech vesnic obecně, Sedlce nevyjímaje. Stavební vývoj byl téměř zastaven. Celkově bylo zbořeno jedenáct domů.129 Řada domů a usedlostí byla upravena v duchu oprav druhé poloviny dvacátého století. Odstranění původních konstrukcí a nahrazení novodobými se týkalo převážně dispozic objektů, stropních konstrukcí, okenních otvorů, původních fasád a dále řady vnitřních prvků. Domy těmto úpravami ztratily velkou část svého duše. Na druhou stranu se podařilo řadu objektů díky citlivým opravám zachránit.

129

Čp. 2, 3, 11, 18, 25, 34, 51, 57, 62, 71, 75.

- 36 -

6 Příspěvky k historickým konstrukcím a materiálům Tato kapitola shrnuje některé informace získané během terénní dokumentace. Jedná se o určité upozornění a zobecnění používaní konstrukcí a materiálů ve vesnici Sedlec. Toto shrnutí je pouze informativního charakteru a nemusí mít obecnou platnost.

6.1 Usedlosti a domy Tvar usedlostí je jedním z charakteristických rysů regionů na našem území. Varianty typu usedlosti byly také podřízeny terénní situaci, orientaci vzhledem ke světovým stranám umístěním v zástavbě a sociálním vztahů. V Sedlci se setkáváme s několika typy uspořádání objektů v usedlosti. Nejrozšířenějším typem, vyskytujícím se převážně u usedlostí s patrovými domy, je trojstranný typ, v průčelí uzavřený bránou a brankou. Patrový dům je umístěn kolmo k návsi nebo komunikaci, paralelně stojí sýpka nebo výměnek a dvůr uzavírá zpravidla průjezdná stodola. (čp. 3, 4, 5, 15, 16, mladší usedlosti 52, 54) Malé usedlosti domkářů často přebíraly toto uspořádání, takže mají podobný charakter (čp. 1, 67, 68, 69). Také se zde uplatňují čtyřstranné usedlosti u bohatších statků. (čp. 6, 14, 38). Dalším hojně užívaným typem je usedlost dvojstranná, užívaná jednak bohatými statky (čp. 9, 10, 11, 13), ale hlavně drobnými usedlostmi domkářů a chalupníků. V této sociální kategorii se stala dvojstranná usedlost specifickým typem, nazývaná háková usedlost (čp. 19, 20, 21, 22, 24, 27, 26, 29, 32, 33, 34, 36, 41, 42, 43), ojediněle použita u bohatší usedlosti (čp. 56). Jak bylo výše řečeno, určité regiony jsou specifické svým tvarem usedlostí. Oproti tomu půdorys domů je s určitými výjimkami na celém území stejný. Jedná se o půdorys podélného domu s trojdílným jádrem. Téměř všechny domy v Sedlci toto pravidlo dodržují, kromě dvou patrových domů domkářů, čp. 19 a 24. Zde je užito dvoudílného uspořádání s komorami v patře. Toto řešení bylo jistě dáno nedostatkem prostoru na parcele. První díl domu tvoří světnice, druhý díl síň s černou, či nikovou kuchyní a třetí díl komora, či chlév. Dle funkce třetího dílu se určuje typ domu: komorový, chlévní, či smíšený. V Sedlci převažuje komorový typ, ale opět se najdou výjimky. Ty představuje dům čp. 5 a výměnky čp. 73 a 75, kde je užito chlévního typu. Domy jsou dle své velikosti a uspořádání buď jednotraktové, či dvoutraktové.

- 37 -

6.2 Svislé konstrukce 6.2.1 Zdivo Ke zdění byly v Sedlci využívány pálené i nepálené cihly, ale ponejvíce lomová opuka. Ta se stala téměř výhradním materiálem pro stavbu domu. Lomová opuka, pocházející z místních lomů (v Dolích a směrem na Vinary), byla stavěná výhradně na hliněnou maltu. Charakter místního kamene má velký podíl na výrazu celé vesnice a okolí. Opuka byla využívána jako zdivo obvodových stěn domů ještě na začátku dvacátého století,130 poté její místo zaujímají pálené cihly. Opuka je

hornina, jeden z nejvýznamějších stavebních

a sochařských kamenů v Čechách. Název opuka je označení hornin křídového stáří, které mají teplou hnědožlutou, béžovou, šedou až šedomodrou barvu. Jedná se o horniny variabilního složení, a tím i rozdílných vlastností.131 Dalším výrazným stavebním materiálem jsou nepálené cihly, vepřovice. Vepřovice nalezneme v řadě domů, použité ve stěnách (čp. 22, 36, 63, 70), vnitřních příčkách v patrových domech (čp. 5, 7, 24, 52, 56 aj.) a v černých kuchyních (např. čp. 63, 70). U domů domkářů jsou ve větší míře užité v nikových kuchyních a světnicích, u velkých statků převážně v patrových sýpkách a podkroví (čp. 5, 10). Z těchto kusých informací lze konstatovat, že nepálené cihly jsou používané napříč sociálním spektrem. Jejich nástup by mohl souviset se stavebními a protipožárními předpisy, vydávanými od poloviny osmnáctého století.132 Avšak hlína, která jako stavební materiál zažívá v poslední době svou renesanci, má řadu příznivých vlastností, pro které se stala využívanou surovinou. Pálené cihly jsou zpočátku využívány při zdění plackových kleneb, armatur oken, záklenků otvorů a říms (cihlové tvarovky). Vznik první průmyslové cihelny v blízké Hrušové spadá do období 70. let 19. století,133 a tak zůstává otázkou, kde bylo velké množství cihel při stavební obnově v padesátých letech devatenáctého století vyráběno.

6.1.2 Dřevěné konstrukce Roubení je tradiční konstrukcí historických staveb jak obytných, tak i hospodářských. Roubené stěny se v Sedlci dochovaly v minimální míře. Jediný dům s roubenou světnicí 130

Při přestavbě čp. 6 Petr KOTLÍK – Jiří ŠRÁMEK – Jiří KAŠE. Opuka. Praha, 2000, str. 7. ISBN 80-902668-5-1. 132 SYROVÁ, Zuzana. Hliněné konstrukce z nepálené hlíny v ČR. In. Jíly v tradičním stavitelství. Sborník ze semináře STOP. Praha, 2001, str. 22. 133 URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004. ISBN 80-239-4008-2 str. 17. 131

- 38 -

je dnes čp. 47. Jedná se o hraněné trámy v nároží svázané na rybinu. Další roubené stěny jsou zachovány částečně v čp. 36 a 48. Za zmínku stojí i informace, že poslední dřevěná stodola u čp. 7 shořela roku 1876134 a byla datována na stropním trámu rokem 1716. Dalším užitým typem dřevěné konstrukce je tzv. drážková konstrukce - dva svislé, či vodorovné prvky s polodrážkou, do které se zasouvají výplně, např. štípané půlkulány nebo prkna. Užití této konstrukce zcela převažuje v podkroví, kde zpravidla nad předním dílem vymezuje komoru od zbytku půdy a bývala opatřena hliněnou mazanicí (čp. 37, 38, 47, 48, 58, aj.) Výjimku tvoří sýpka nad průjezdem v čp. 65, která je celá stavěná drážkovou konstrukcí.

6.1.3 Povrchové úpravy stěn Nejstarší povrchovou úpravou je opatření stěn hliněnou mazanicí. Hlína je opět lokálním materiálem obecně užívaným ve stavebnictví až do poloviny dvacátého století.135 Místní hlína, spraš, je velmi kvalitní surovinou, zde nazývána „červenice“ dle své načervenalé barvy. Využívala se jednak k pokrytí roubených stěn, kde se roubení pobilo dřevěnými kolíčky, přes které byla natažená hliněná mazanice, ale také na zdivo z opuky, nepálených i pálených cihel. Řada zděných domů byla v Sedlci původně opatřena hliněnou omítkou (čp. 7, 33 aj.).136 Hliněná omítka byla opatřována vápennou ličkou. Dodnes zůstala zachována u některých domů převážně na dvorních bočních stranách, kde byla hlína kryta přesahem zápraží (čp. 3, 6, 14, 22, 24, 37, 57, 65, 69, 70). Uvedené domy své průčelí, které se otáčelo do veřejného prostoru, opatřily vápennou omítkou. Vápenná omítka byla užita hlavně u domů, jejichž průčelí bylo zdobeno štukovou výzdobou. Objekty stavěné na přelomu století byly již od počátku omítnuty vápennou omítkou (čp. 6, 64, 75 a hasičárna). Omítky, vápenné i hliněné, byly opatřeny vápennými nátěry různé barevnosti, převažující bylo celoplošné bílení vápnem, jak dokládají staré fotografie Sedlce z počátku dvacátého století. Ale během devatenáctého století se uplatňovala i řada jiných barev, především okr (čp. 14, 6), šmolka (čp. 70) a další (čp. 6). Je třeba na tomto místě zdůraznit, že zejména opukové stěny se vždy opatřovaly omítkami, které kryly a zároveň chránily zdivo před povětrnostními vlivy. Tato úprava je velmi dobře patrná na starých fotografiích. Dnes hojně užívaná úprava stěn jejich otlučení 134

Jednalo se o obdélnou stavbu na mapě SK žlutě značenou. Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a/6/C6787. 135 SYROVÁ, Zuzana. Hliněné konstrukce z nepálené hlíny v ČR. In. Jíly v tradičním stavitelství. Sborník ze semináře STOP. Praha, 2001, str. 22. 136 Informace sdělené většinou majiteli objektů, které domy v minulosti přestavovali.

- 39 -

na holý kámen je druhotná, ahistorická a především v dlouhodobém hledisku nepříznivá pro samotný kámen.

6.3 Střechy 6.3.1 Krovy Převažující soustavou v Sedlci jsou hambalkové krovy. U většiny menších domů seuplatnily hambalkové krovy tvořené pouze krokvemi a hambalky s různým systémem zavětrování.

V několika

málo

případech

je

užito

pouze

hambalků

a

krokví,

zavětrování je řešeno latěmi (čp. 3, 37, hospodářské objekty čp. 14). Zajímavým typem krovu z hlediska celkového vývoje je soustava pocházející z období okolo poloviny devatenáctého století,

období

přelomového,

kdy

začínají

pomalu

nastupovat

nové

soustavy.

Jedná se o hambalkový krov s podélným ztužujícím prvkem nad zápražím (čp. 6, 22, 24, 33, 47, 48, 67). Krov tvořený pouze hambalky a krokvemi, doplněn zavětrovacím podélným vodorovným prvkem. Typově se jedná o směsici dvou známých systémů. Jedním je vnější zavětrování pomocí šikmých latí, které jsou ovšem menších průřezu než ostatní prvky krovu. Druhým způsobem je užití vaznic ze šikmých stolic s podélným ztužujícím vaznicemi, kde vaznice je mohutnější dimenze nežli zavětrovací lať. V klasicistních usedlostech je na obytných domech užito hambalkové sestavy s dvěma stojatými stolicemi zpevněnými vzpěrami (čp. 13, 15, 38, 52), či bez nich (čp. 5, 14). Na pomezí mezi hambalkovými krovy a nástupem vaznicových soustav leží tzv. Ránkův krov,137 již bez hambalků pouze s rozpěrou mezi šikmými sloupky a zavětrováním řešeným pásky ze šikmých sloupků do vaznic. V Sedlci bylo jeho užití výhradně spojeno se stodolami (stodola čp. 5 – po roce 1857, čp. 6- 1870, čp. 8 1857, čp. 54) Vaznicový typ krovu se v Sedlci objevuje v poslední třetině devatenáctého století. Zřejmě první stavbou, u které byl použit, je škola čp. 72. Zde se jedná o vaznicový krov se dvěma stojatými stolicemi a rozpěrou (stejný typ čp. 43). Dalším datovanou soustavou je krov nad domem čp. 19, který pochází z roku 1898/1899.138 Krov s půdní nástavbou se soustavou vzpěr zpevněnou kleštinami. Objevují se další varianty krovů vaznicového typu, s nůžkovými vzpěrami čp. 53 a 60, se ztužující soustavou se šikmými sloupky čp. 64, stodola čp. 31, 60 a další typy. Jistou směsicí zvyklostí hambalkových a vaznicových soustav 137 138

ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007, str. 233. ISBN 80-7203-548-7. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 40 -

s půdní nástavbou jsou krovy u domu čp. 45 a chléva při čp. 64. Jedná se opět o směsici dvou známých systémů, zřejmě z období po roce 1900. Krov vychází ze dvou soustav vaznicové s půdní nástavbou se šikmými sloupky zpevňované kleštinami, ale netradičně je užito hambalků mezi krokvemi. Jistým „veselým případem“ mezi krovy je krov z roku 1936 nad kočárnou v usedlosti čp. 6. Jedná se o vaznicový krov, kde jsou vaznice podepřené pouze ve štítových stranách vždy dvojicí sloupků.

6.3.2 Krytina Původní krytinou domů a usedlostí byla lehká spalná krytina. Tu máme doloženou zápisem uvedeným v duplikátu SK z roku 1846 o vzhledu domů ve vesnici: „Domy zemní, z kamene vystavěny, šindelovou nebo slaměnou střechou kryté…“139 Prozatím jedinou fotografií, která zachytila tento typ, je fotografie domu čp. 40 z roku 1914140 s doškovou krytinu s šindelovým lemem. Stávající krytinou charakteristickou pro stavby je pálená taška, která se dočkala masového používání díky blízkým cihelnám v Hrušové a Vysokém Mýtě v 70. a 80. letech 19. století141 a protipožárním předpisům.142

6.4 Vodorovné konstrukce 6.4.1 Klenby Nejobvyklejším typem klenby užívané ve sklepech, zadních komorách a chlévech je valená půlkruhového tvaru, či pozdějších půlelipsovitých tvarů. Zajímavostí u valených kleneb je řešení vstupu u prostor pocházejících z období kolem poloviny devatenáctého století, který v tomto případě může sloužit jako přibližný chronologický prvek. Vstup do prostoru uzavřeného valenou klenbovou je řešen jednou pětibokou výsečí, která není nad vstupem, ale je přisazená k podélné stěně. Tímto umístěním je vytvořen prostor po otevření dveří, které nijak nekoliduje se zaklenutím. Tento typ je

užitý v několika

případech v období padesátých let devatenáctého století (sklepy čp. 6, 43, komora 43, chlév 32) 139

Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. Regionální muzeum Vysoké Mýto, inv.č. 22D-12762. 141 URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 24. ISBN 80-239-4008-2. 142 EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007. ISBN 978-80-86905-21-1. 140

- 41 -

Nejpozději při stavební obnově v padesátých letech proniká do celého přízemí patrových domů i domkářských objektů placková klenba plochého segmentového tvaru, výjimkou není ani zaklenutí světnice (čp. 5, 20, 54). Souběžně je stále užívaná valená klenba, která je odsunuta do méně veřejně přístupných prostor (sklepy; zadní komory a černé kuchyně u domkářů čp. 32, 70, chlévy čp. 19, 32, 33, 42, 43, 6). U bohatých statků a domů je placky užíváno ve většině prostor v přízemí, u chlévů, komor a síní. (čp. 5, 7, 14, 38, 52, 54, kovář čp. 58). U domkářů se zpravidla užívala pouze v síni (čp. 20, 70), případně v zadní komoře (čp. 47). Placková klenba, která uzavírá různé prostory napříč sociálním spektrem, se stala jedním ze symbolů klasicistního období a charakteristickým rysem domů i hospodářských prostor v Sedlci. V druhé polovině devatenáctého století nastupuje do vesnice segmentová klenba užitá v síních (čp. 15, 72), komorách (čp. 8, 13, 52) a sklepech (čp. 70, 72, 73, 75). Převážně v hospodářských prostorech se začíná užívat ojediněle segmentové klenba dozděného pasu (čp. 8, 73 z roku 1880) a masově segmentová klenba do traverz. Poslední jmenovaný klenební systém je znám převážně v chlévních prostorách (např. čp. 5, 15, 38, 73) a později i ve sklepech (čp. 13, 49). V domě čp. 52 je tato klenba netradičně použita i ve světnici a světničce. Vysvětlením by mohlo být, že v době výstavby patrového domu mezi lety 1855-1886 se jednalo o novinku mezi stropními systémy. Poslední užití tohoto konstrukčního systému klenby je v Sedlci zachyceno k roku 1926 ve sklepě čp. 13.

6.4.2 Dřevěné stropy Nejstarším známým typem stropu je povalový strop vynášený jedním stropním trámem, tento typ je považován za archaickou konstrukci.143 Zřejmě nejstarším dochovaným stropem v Sedlci by mohl být skrytý strop v čp. 10, který zde mohl zůstat z původní roubené světnice domu. V Sedlci je užito stropu s jedním stropním trámem ve dvou případech a v obou se jedná o relativně mladé povedení, pocházející z 18. a 19. století. Pravděpodobně starší strop je v roubené světnici čp. 47 z konce 18. století, jeden hraněný příčný trám charakteristickým okosením a výběhy s povalovým záklopem, dle tehdejších protipožárních předpisů opatřený hliněnou omazávkou. Druhý strop je umístěn ve zděném domě čp. 63 z počátku devatenáctého století. Opět je užito jednoho příčného okoseného trámu se záklopem omazaným silnou vrstvou hliněné mazanice a s dochovanou šestilaločnou ružicí ve středu trámu, umístěnou ve třech kružnicích.

143

ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007.ISBN 80-7203-548-7.

- 42 -

Užití povalové, či tyčového záklopu v Sedlci neskončilo pouze ve starším období, ale pokračovalo i nadále v devatenáctém století (světnice čp. 14, 75 mezi lety 1855 – 1886, chlévy čp. 64, 67). Později nastupují záklopové stropy se dvěmi trámy a třemi trámy se záklopem ze štípaných půlkulánů (čp. 43, 57), či prken nasraz (čp. 14, 38) vše omítané. V patrových domech je vždy v horních komorách užíváno trámových stropů. Pěknou ukázkou trámového stropu je čp. 52 v komoře nad světnicí se záklopem z překládaných prken opatřených ozdobným okosením s výběhy.

6.4.3 Podlahy Nejstarším typem podlahy byla hliněná podlaha z dusané hlíny. V obytných prostorech domů se dochovala v pouze v jednom případě u čp. 32 v zadní komoře (často ve sklepech). Poté následují ve světnicích podlahy z prken na polštářích s obvyklým vydlážděním v prostoru pece (čp. 15, 47, 63, 70, 75) popřípadě lemované po obvodu tesanou opukou144 (čp. 14, 52). Kamennou dlažbou byly vybavené převážně kuchyně (čp. 14) a síně (čp. 14, 58, 63, 73) dle požárních předpisů.145 Rozšíření cihelných dlaždic užívaných ve chlévech (čp. 5, 14, 15, 38, 67) a v podkrovích (čp. 5, 14) souvisí s požárními a stavebními předpisy a se zakládáním cihelen na Vysokomýtsku od 70. let 19. století.146 Převažujícími tvary jsou čtvercové, či obdélníkové; šestihrané nalezeny pouze druhotně v čp. 6.

6.5 Otvorové prvky 6.5.1 Okna Okna jsou prvkem, na který jsou kladeny vysoké uživatelské nároky a nebývají vyrobeny z vysoce trvanlivých materiálů. Proto jsou okna na objektech často měněna a dochovaná původní okna můžeme považovat za velmi významnou a historickou konstrukci domu. Vzhledem k vývoji v Sedlci, kdy téměř celá vesnice pochází z devatenáctého století a spíše z poloviny tohoto století, se zde nemohly dochovat starší typy. Domy v Sedlci byly kolem poloviny devatenáctého století osazeny dřevěnými dvojitými okny, převážně 144

Ve venkovských světnicích se u stěn běžně ponechávaly pruhy s prodyšnou dlažbou, z důvodu styku podlahy se zemí a možnému prostupu zemní vlhkosti a její odvětrávání. ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007, str. 145. ISBN 80-7203-548-7. 145 EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007, str. 31 – 100. ISBN 978-80-86905-21-1. 146 URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 32. ISBN 80-239-4008-2.

- 43 -

šestitabulkovými. V několik případech je zachyceno užití osmitabulkových oken ve světnici (čp. 4, 16, 32, 33, vnitřní křídla čp. 37). Okna byla nejprve zasklívána bez tmelu, skla vsazována do drážky ve dřevě, a instalována s vnějšími kovanými závěsy (okna v patře čp. 14, vnitřní okna čp. 37, podkrovní okno čp. 58). Později přichází zasklívání za pomocí tmelu a nový způsob zavěšování, pomocí zapuštěných vnitřních závěsů s bambulkovým ukončením, typickým pro druhou polovinu devatenáctého století (vnější křídla čp. 4, 5, 13, 73, 77 aj.). Také jsou užívaná šestitabulková okna se segmentovým nadpražím (čp. 50 – dle dochované fotografie, 73). Na začátku dvacátého století přichází do vesnice nový typ, a tím jsou trojkřídlá okna se členěním do T. (vnější křídla čp. 37, dále čp. 43, 50, 58 aj.)

6.5.2 Dveře a vrata To samé, co bylo zmíněno u oken platí i u dveří, pouze s tím rozdílem, že životnost dveří je vyšší než okenních výplní. Užité dveře v Sedlci můžeme dle konstrukce rozdělit do dvou typů, na svlakové a mladší rámové. Svlakové dveře jsou používány převážně ke vstupům do hospodářských prostor, komor a sklepů. Rámové dveře jsou spíše využívané jako vnitřní dveře (např. čp. 5, 14, 15, 37). Ukázkou výplní z devatenáctého století, odkazující se svým vzhledem ještě k barokním tradicím, jsou dvoukřídlové svlakové dveře s nadsvětlíkem z vnější strany pobité šikmo kladenými prkny v čp. 13. Podobný typ, ovšem bez nadsvětlíku a pobitý prkny kosočtverečnou skladbou, je použit u dveří do chléva (čp. 69, u čp. 5 dle dochované fotografie z počátku dvacátého století). Další rozdělení dveřních výplní se obecně udává dle zavěšení. Téměř všechny dveře svlakové konstrukce jsou v Sedlci zavěšené na vodorovných kovaných závěsech ukončených listem, dveře dále opatřené plochým krabicovým zámkem, vše odkazující k druhé polovině devatenáctého století. Pouze jedny dveře svým charakterem odpovídají staršímu období, zřejmě osmnáctému století. Jedná se o svlakové dveře volně položené v domě čp. 6. Dveře jsou zavěšovány pomocí vodorovných kovaných pásů se zámkem s otevřenou mechanikou. Svislé závěsy, esovitě prohnuté, jsou užity pouze ve dvou případech u interiérových dveří čp. 6 a 14. Co se týče staršího typu zámku s otevřenou mechanikou bez kliky, je osazen zřejmě druhotně na vnitřních dveřích vždy do podkroví u čp. 6, 13, 47. Mladší typ konstrukce, rámové dveře jsou zavěšované převážně za pomocí vnitřních zapuštěných závěsů, popř. na závěsech křížového typu. (čp. 5, 14 15).

- 44 -

Hodnotné dveře jsou dochované ve vstupních klenutých brankách u usedlostí čp. 16 a 52. V případě čp. 16 se jedná o klasicistní výplně,147 v horním poli s motivem poloslunce. Branka u čp. 52 je vyplněna dveřmi svlakové konstrukce pobité na lícové straně prkny. V horní polovině jsou kladené do poloslucového tvaru, v dolní části dělené do dvou polí se šikmým kladením. Dveře

svým provedení odkazují rovněž k vesnickému pojetí

klasicismu. Vrata typická pro brány usedlostí a hospodářských staveb v případě Sedlce nejsou zdobena, propojují pouze funkčnost s jednoduchým vzhledem, převážně řešena jako svisle bedněná případně s přelištováním.

147

Konstrukce je zřejmě rámová, nelze ověřit z rubové strany, protože usedlost byla během průzkumu trvale nepřístupná.

- 45 -

7 Katalog objektů

Čp. 1 Drobná usedlost chalupníka stojí na jižním konci vesnice, na východní straně komunikace, mezi čp. 34 a 65, st.p.č. 35. Jedná se o úhlový dvůr. Dům je okapové orientace, se zápražím otočeným na východ. Na dům navazují chlévy a stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 1

1788

dům se zahrádkou, patřící k panství Vysoké Mýto

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení, značené žlutě

1855

beze změn

1886

provedeny stavební úpravy, dům přezděn, či znovu vystavěn, značen červeně na knihovní mapě.

1940

dřevěná stavba na jižní straně dvora přestavěna

2007

provedeny stavební úpravy uvnitř domu, odstraněna jižní a zadní hospodářská stavba

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem, nasazenou na probíhající deskové římse. Střech je kryta pálenými taškami. Průčelí domu je jednoosé, osazené trojdílným oknem. Štít je lichoběžníkový, dvouosý, dřevohliněné konstrukce (drážková). Dvorní strana a zadní podélná strana jsou tříosé. Dispozice domu je čtyřdílná v pravé orientaci, uspořádána jednotraktově. Dům byl upraven v padesátých letech dvacátého století. Do domu se vstupuje do třetího dílu z obou podélných stran. Místnosti v domě jsou plochostropé, černá kuchyně byla odstraněna a komín v druhém dílu podezděn. Do sklepa se vstupuje ze třetího dílu, je umístěn pod čtvrtým dílem a uzavřen valenou klenbou z opuky. Hambalkový krov domu je tvořen pouze krokvemi a hambalky. Kolmé zděné hospodářské křídlo tvoří klenuté chlévy ,uzavřené čtyřmi poli plackových kleneb do pasů. Navazuje zděná cihelná stodola. Shrnutí stavebního vývoje:

- 46 -

Dům a chlévy pochází z období po polovině devatenáctého století, což potvrzují mapové podklady a použité konstrukce (chlévy, krov). Cihelná stodola pochází z dvacátého století.148 Architektonické a památkové hodnocení: Dům nevhodně upraven v druhé polovině dvacátého století, avšak důležitý svou hmotou pro zástavbu vesnice. Hodnotné zachovalé chlévy.

Čp. 2 Bytový dům na jižní části vesnice, na západní straně komunikace vedoucí do Domoradic, st.p.č. 127. Bytovka byla vystavěna na konci sedmdesátých let dvacátého století na místě bývalého usedlosti. Bývalá usedlost byla zachycena prvním okruhem číslování. V JK označen jako dům se zahrádkou, patřící k panství Vysokého Mýta. Na mapě SK roku 1839 byl zachycen trojstranný dvůr se štítově orientovaným domem, paralelně stál menší objekt (zřejmě hospodářský, či výměnek), oba značené červeně, a dvůr uzavírala stodola značená žlutě, st.p.č. 40. Roku 1857 při požáru v této části vesnice shořel na obytném stavení „kryt“. Roku 1887 vyhořely stáje a stodola149 a následně byly provedeny stavební úpravy, vytvořen trojboký dvůr.150 Dle dochované fotografie byl dům patrový se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem. Hospodářské objekty postavené po roce 1887 byly zděné z opuky.151

Čp. 3 Bývalá usedlost na jižním okraji vesnice, při silnici směrem do Vysokého Mýta a Domoradic, mezi čp. 2 a 4, st.p.č. 41. Dnes zůstává pouze část ohradní zdi s klenutou

148

Stodola zaznamenaná na mapě Sk označená jako „spalná“ byla odstraněna roku 1890.Na jejím místě byla vystavěna kolna, kterou odstranili majitelé v sedmdesátých letech dvacátého století. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Informace sdělené majitelem panem Pitrou dne 21.5.2010. 149 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 150 Na originálních mapách SK nezachyceno, zakreslovalo se zřejmě pouze do oku 1886. Zachyceno na knihovní mapě. Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. 151 Dle vzpomínek obyvatel Sedlce.

- 47 -

bránou a zděná štítově orientovaná sýpka. V zadní části parcely stojí nový rodinný dům z roku 1992. Prameny : 1771

dům obdržel čp. 3

1788

dům se zahrádkou, patřící k panství Vysoké Mýto

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, červeně značený obytný dům a dva žluté hospodářské objekty, stodola a sýpka

1855

beze změn

1886

v mezidobí sýpka zbourána, vystavěna nová menší, značena červeně; stodola postavena také nově, značená červeně

1940

beze změn

2010

v mezidobí obytný dům zbourán, postaven nový rodinný domek, zůstala stát pouze sýpka

Popis: Jednalo o trojstranný dvůr se štítově orientovaným patrovým roubeným domem, paralelně stojící sýpkou a zadní část dvora uzavírala stodola. Obytný dům byl zbořen v osmdesátých letech dvacátého století. Dle dochovaných fotografií152 se jednalo o patrový dům s roubeným předním dílem. Sýpka je patrová, zděná153 se sedlovou střechou, s valbičkou nad čelním štítem. Střecha kryta pálenými taškami. Čelní štítová strana sýpky je dvouosá v přízemí i patře, s obdélnými větracími otvory, štít lichoběžníkový se sestavou dvou obdélných otvorů a horního kruhového otvoru. Na průčelí ve štítu je zbytek vápenné omítky - část hladkého lisénového rámu a hrubé omítky, na jižní straně sýpky zbytky hliněných omítek. Podélná dvorní strana je čtyřosá. V pravé části severní stěny se nachází dva vstupní otvory, jeden do prostoru sklepa,154 druh155 do sýpky. Sklep umístěný pod sýpkou je uzavřen valenou klenbou.

152

Fotografie z 80. let 20. století publikována v knize Luděk ŠTĚPÁN – Magda KŘIVANOVÁ. Lidové stavitelství. Hradec Králové, 2001, str. 13. ISBN 80-86472-04-3. Usedlost je k roku 1857 uvedena jako poškozena požárem. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. – výpisky. 153 Sýpka je zděna z opuky na hliněnou maltu. Zdivo je v různém stádium zvětrávání. Některé kameny jsou zbarveny do červena, což je jasnou indikací požáru. (zadní a dvorní stěna, rub čelního štítu). Petr KOTLÍK – Jiří ŠRÁMEK – Jiří KAŠE. Opuka. Praha, 2000, str. 74. ISBN 80-902668-5-1. Na objektu dochází ke statickým defektům. Západní stěna chodby vedoucí do sklepa je staticky narušena a silně vyboulena do prostoru chodby. Jejím tlakem popraskaly kamenné stupnice schodů. 154 Vstupní dveře do sklepa jsou dřevěné, svlakové konstrukce zavěšené na vodorovných kovaných pásech ukončené listem

- 48 -

Přízemí je uzavřeno trámovým stropem s prkenným záklopem na pero a drážku, který zároveň tvoří podlahu prvního patra, stěny opatřeny hliněnou omítkou s vápenným nátěrem bílé barvy. Po kamenných schodech vystoupáme do prvního patra. Stropní trámy s prkenným záklopem na sraz tvoří zároveň vazné trámy krovu.156 Na obvodových stěnách je provedena mladší nadezdívka, vysoká cca 20 cm. Hambalkový krov je tvořen pouze krokvemi a hambalky. Shrnutí stavebního vývoje: Bez podrobnějšího vyobrazení nelze o stáří domu říci s jistotou nic určitého. Sýpka pochází z výstavby po požáru roku 1857, kdy shořelo celé stavení. Vystavěna mezi lety 1857 –1886 a zachycena mapu z roku 1886. 157. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotná stavba místního významu,158 zachovávající původní uliční čáru.

Čp. 4 Usedlost půlsedláka leží v jižní části vesnice, při komunikaci do Domoradic, mezi čp. 5 a 3, st.p.č.42. Jedná se o úhlový dvůr, uzavřený směrem ke komunikaci ohradní zdí se sloupovou bránou a klenutou brankou. Patrový dům je štítově orientovaný, se zápražím na jih, s navazujícími přízemním hospodářským objektem. Areál uzavírala zděná stodola, ze které zbylo torzo obvodových stěn. Usedlost byla během průzkumu trvale nepřístupná. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 4

1788

dům se zahrádkou, patřící k panství Vysoké Mýto

1839

na mapě SK jsou zaznamenány dva objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, značené červeně

1855

beze změn

155

Dveře jsou na vnější straně oplechované. Konstrukce dveří je svlaková, zavěšená na vodorovných psech ukončené listem. 156 V první patře je patrné poškození požárem, dva vazné trámy očouzené, očouzené hliněná vymazávka v okenní špaletě. 157 SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344. Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. Dle stop požáru uvnitř objektu lze soudit, že zděná sýpka prošla ve své minulosti ještě jedním požárem. Jehož pozůstatky lze nalézt na kamenném zdivu (západní štítová stěna, severní stěna, rubová stěna čelního štítu), ale i v prostoru sýpky. 158 Sýpka byla v polovině devadesátých let navržena na prohlášení za kulturní památku, dodnes nevyřízeno.

- 49 -

1886

v mezidobí obytný dům s navazujícími chlévy přestavěn a zvětšen; stodola znovu vystavěna a zvětšena

1940

beze změn

2010

v mezidobí stodola v zadní části dvora odstraněna159

Popis: Patrový zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem. Krytina z pálených tašek. Průčelí členěno dvěma vodorovnými římsami (korunní o deskovém základě). Průčelí domu je trojosé s původními okenními otvory (v přízemí dvojitá, osmitabulková okna se segmentovým nadpražím osazené v líci zdiva s bambulkovými závěsy; v patře okna mladšího data, T členění). Štít domu lichoběžníkový s dvěma okenními otvory, zděný z cihel. V průčelí na fasádě jsou zbytky výzdoby; na úrovni prvního patra po obou krajích iluzivní armování provedené v omítce. Dvorní strana je čtyřosá v přízemí, v patře pětiosá s dřevěnou pavlačí nad vstupem do domu. Předpokládaná dispozice domu by měla být trojdílná v pravé orientaci, zřejmě dvoutraktová. Na dům navazuje přízemní zděné hospodářské křídlo chlévů se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Areál dvora je uzavřen torzem stodoly, stávající zděné obvodové zdivo je z opuky se svislými větracími štěrbinami. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn po požáru roku 1856, což potvrzují mapové a písemné prameny a jeho celkový vzhled. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná usedlost, u které lze předpokládat dochovanou dispozici a vnitřní konstrukce s množství původních prvků.

Čp. 5 Usedlost půlsedláka se rozkládá v jižní části vesnice, při komunikaci do Domoradic, mezi čp. 4 a 64, st.p.č.43. Jedná se o trojstrannou usedlost uzavřenou ohradní zdí s klenutou bránou a brankou směrem ke komunikaci.160 Obytný dům je štítově orientovaný, se zápražím na jih, s navazujícím přízemním hospodářským křídlem. Paralelně s domem stojí hospodářské

159 160

Stodola shořela ve dvacátém století. Informace od místních obyvatel, pan Krouman čp. 58. V prostoru před bránou se nachází studna, ze které se nosila v minulosti voda do okolních sedmi domů.

- 50 -

objekty, „přilepené“ na zadní stranu obytného domu čp. 4. Zadní části dvora uzavírá zděná stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 5

1788

dům se zahrádkou, patřící k panství Vysoké Mýto

1839

na mapě SK jsou zaznamenány dva objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení, dům značen červeně, druhý objekt žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vystavěn nový dům s dvěma přístavbami směrem do dvora na obou koncích domu; dřevěný objekt zbourán, postavena nová stodola

1940

na jižní straně dvora přistavěny hospodářské objekty beze změn

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí161 domu je trojosé s částečně původními okenními otvory.162 Patro je odděleno úzkou profilovanou římsou. Štít domu je lichoběžníkový, se s dvěma okenními otvory, mezi kterými se nachází půlválcová nika bez výplně. Dvorní strana je čtyřoká, s dvěma pavlačemi v prvním patře nad vstupem do domu a chléva. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, uspořádána dvoutraktově, chlévního typu. Dveřmi vstoupíme do střední části domu, do síně, která je zaklenuta plackovou klenbou segmentového tvaru. Ze síně vedou dveře do světnice, bývalé černé kuchyně, schody do prvního patra a dveře do maštale. V zadní část chodby je umístěna černá kuchyně,163 zaklenuta plackovou klenbou segmentového tvaru. V zadní stěně je osazeno původní okno s vnitřními okenicemi.164 Kolmý půlpas vynáší otevřené ústí komína, které je dodatečně

161

Dle informace majitelů je na armatuře vytesána datace v místě dnešního čísla popisného, 5. Již si nepamatují přesně co zde bylo uvedeno, buď 17.. nebo 18… Dnes je to skryto pod novou omítkou. Informace ze dne 14.11.2009. 162 Dvojitá dvoukřídlová okna dovnitř a ven otevíravá, členěna do šesti tabulek. Vnitřní křídla jsou zavěšena na oválných venkovních kovaných závěsech. Venkovní křídla byla v nedávné minulosti vyměněna za nová stejného členění. Původní vnější křídla byla zavěšena na zapuštěných bambulkových závěsech, tato křídla se ještě v době průzkumu, 14.11.2009, nacházela složená v bývalém prasečáku. 163 Dveře do černé kuchyně jsou dřevěné, rámové konstrukce, se segmentovým nadpražím, zavěšené na bambulkových závěsech. 164 Dvojité dřevěné okno členěné do šesti tabulek s větracím okénkem, se zavírání za pomocí horních a spodních kliček, zavěšené na zapuštěných bambulkových závěsech.

- 51 -

podezděno.165 Prostor pod dymníkem byl osazen otopnými zařízeními, pecí166, udírnou a kotlem

na

vaření

povidel.

Z černé

kuchyně

vedou

dveře167

do

sklepa

a do komory,„spižírny“.168 Přední díl domu je rozdělen na světnici (2 a 1 okno) a světničku (1 a 1 okno169), oba prostory zaklenuté samostatnými plackovými klenbami segmentového tvaru. Do světnice vstupujeme původními dřevěnými dveřmi.170 Světnice je od světničky oddělena zdí, která byla v jedné třetině otevřena a vynášena pasem tvaru zploštělé půlelipsy (dnes dodatečně zazděno úzkou příčkou). Do světničky byla původně vsazena pec, obsluhována z černé kuchyně. Třetí díl domu, maštal, je zaklenut třemi poli plackových kleneb171 se dvěma vynášejícími pasy o tvaru půlelipsy, s železnými kotevními táhly umístěnými v pasech. Prostor konírny je v zadní části zhruba v jedné čtvrtině dodatečně rozdělen cihelnou příčkou. Vzniklý prostor byl využit jako spižírna a komůrka pro kočího. Sklep je umístěn pod světnicí, zaklenutý valenou klenbou. Do prvního patra se vystupuje po dřevěných schodech, které se zalamují do středu prostoru domu, do síně. Dispozice je čtyřdílná, v prvním a druhém dílu dvoutraktový, třetí a čtvrtý díl jednotraktový. Strop druhého dílu (síň a vedlejší pokoj) je trámový se třemi příčnými trámy s omítaným podhledem. Při východní stěně, dělící síň a světnici v čele domu, prochází těleso komína. 172. V čele domu jsou dvě obytné světnice rozdělené příčkou.173 Strop je v obou místnostech trámový s omítaným podhledem, s pěti příčnými pohledovými trámy s tradičním okosením a výběhy.

165

Dle půdorysu se hloubka dymníku pohybuje kolem 50 cm. Nově dozděný tahový komín navazuje na dymník v prvním patře. 166 Od majitelky paní Dvořákové víme, že zde pamatuje pec umístěnou přímo v černé kuchyni, ale její babička ještě používala pec, která byla vsunutá do světničky a obsluhovala se z zadu, z prostoru černé kuchyně (cca konec devatenáctého století) 167 Dveře jsou svlakové konstrukce s vodorovnými kovanými závěsy ukončených listem, osazené plochým krabicovým zámkem. 168 Zde v minulosti spával čeledín. Dle informací paní Dvořákové.. 169 V zadní podélné stěně je osazeno okno, úzké čtyřtabulkové okno se zapuštěnými závěsy z dvacátého století. 170 Vstupní dveře ze síně jsou dřevěné rámové konstrukce dělené do čtyř svislých polí a zavěšené na křížových závěsech. 171 Klenba má kosočtverečnou skladbu ložných spar, vzniklou vyzdíváním z koutů. 172 V prostoru pokoje v druhém dílu je ve stěně pod omítkou patrné zubovité stoupání zdiva směrem k tělesu komína. Jedná se o zřetelný pozůstatek dymníku, které stoupalo do výše 165 cm od dnešní úrovně podlahy prvního patra a jeho poslední relikt je patrný na samotné tělese komína ze strany síně, kde v této výšce je zřetelný odskok zdiva. Tělese dymníku bylo sneseno v padesátých letech dvacátého století. Informace sdělená dne 14.11.2009. 173 Osazené dřevěné dveře jsou rámové, v horní polovině členěny šesti skleněnými tabulkami, osazeny krabicovým zámkem, mosaznou klikou a klíčovým štítkem, z první třetiny dvacátého století.

- 52 -

Třetí díl tvoří úzká komora s původními vstupními svlakovými dveřmi.174 Konstrukce stropu je nesena jedním hraněným trámem s okosením se záklopem z tyčoviny. Čtvrtý díl, přístupný pouze z venkovní pavlače, sloužil jako seník. Krov domu je hambalkový, se dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků a vzpěrou, jdoucí z vazného trámu do sloupku.175 Podlaha je tvořena cihelnou dlažbou. Prostor podkroví je rozdělen cihelnými příčkami na boční a čelní komory, které sloužily jako sýpky.176 Zadní štítová zeď je vyzděna z nepálených cihel. Hospodářské objekty Na obytný dům navazují přízemní zděné chlévy, zastřešené sedlovou střechou s pálenou krytinou. Krov je vaznicový, s dvojicí stojatých stolic; zápraží tvořeno „plandavými“ konci krokví ozdobně řezanými. Půdní cihelná nástavba je doplněna větracími vyzdívkami z cihlové mřížoviny. Prostor kravína je zaklenut segmentovou cihelnou klenbou do ocelových I profilů. Navazující prasečák je uzavřen téměř plochou segmentovou klenbou z cihel do ocelových I profilů. Stěny jsou do cca dvou metrů z opuky a nad tím jsou stěny vyzděny z cihel. Stodola, po straně s kolnou, je zděná, trojdílná s průjezdným mlatem a dvěma pernami, zastřešena sedlovou střechou s pálenými taškami, s konstrukcí krovu Rankova typu. Větrací otvory jsou zde řešené svislými štěrbinami.177 V severovýchodním rohu stodoly, na konci zápraží, jsou umístěny dva suché záchody.178 Hospodářské přístavky na jižní hranici areálu dvora, jsou „přilepené“ na zadní stranu sousedního domu čp. 4. Objekty jsou zděné z cihel, zastřešeny pultovou střechou na východní straně s valbou, s vaznicovým krovem. Prostor ve východní části je zastropen třemi trámy s okosením a se záklopem z tyčoviny. Druhá část sloužila jako kočárna. Dále navazovaly chlévy,v minulosti již odstraněny. Shrnutí stavebního vývoje:

174

Vstupní dveře jsou svlakové konstrukce, zavěšené na vodorovných kovaných závěsech ukončených listem, s plochým krabicovým zámkem s železnou klikou. 175 Na prvním sloupku je podepsán tužkou jeden z majitelů usedlosti: „Stanik Rozlivka 19 .../VII 13“ 176 Potvrzují zápisy na sloupcích krovové konstrukce a na dveřích vedoucí do boční komory s nápisem: „oves“. 177 KAŇKA, Miroslav. K zevjněšku zděných stodol v Čechách. Zprávy památkové péče. 2008, roč. 68, č. 3, str. 201- 208. 178 Záchod přístupný ze zápraží byl určen pro majitele statku a jeho rodinu a druhý záchod, přístupný z chlévů sloužil čeledi a služebnictvu.

- 53 -

Dům pochází z období po roce 1857, což potvrzují mapové a písmenné prameny a konstrukční prvky. 21. května roku 1857 podlehlo čp. 5, za ním stojící čp. 8 a další čtyři stavení požáru.179. Kravín byl vystavěn pravděpodobně těsně po roce 1886180, čemuž by odpovídala klenební konstrukce i mapové podklady. Prasečák by měl dle typu klenby, která je již téměř maximálně zploštělá, mladší objektem. Stávající stodolu lze datovat do doby po požáru, v rozmezí let 1857– 1886.181 Stodola, původně dřevěná, zachycená mapou SK, shořela roku 1857 a byla vystavěna nově jako zděná Architektonické a památkové hodnocení: Areál usedlost čp. 5 je velmi hodnotným objektem, s řadou dochovaných prvků. Obytný

dům

a

hospodářské

objekty

zachovány

téměř

bez

pozdějších

úpravy.

Čp. 5 spoluvytváří uliční čáru urbanisticky a pohledově hodnotné „jižní ulicovky“, tvořené patrovými statky (narušené od jihu nevhodnou dostavbou bytového domu čp. 2 a ustoupením domu čp.3 z uliční čáry).

Čp. 6 Usedlost stojí na jižním konci návsi za bývalou školou, mezi čp. 43 a 9, st.p.č. 29. Jedná se o čtyřstranný dvůr, k návsi uzavřenou pilířovou bránou. Dům okapově orientovaný vzhledem k návsi se zápražím na jih. Kolmo na dům navazuje hospodářské křídlo s chlévy. Na jižní hranici areálu dvora stojí zděná stodola. Západní hranice pozemku je ohrazena rozpadající se opukovou zdí, s pilířovou kočárnou, severně umístěna studna. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 65

1788

dům se zahrádkou

179

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. V katastrální mapě z roku 1886 ještě stavba nebyla zaznamenaná. Dle sčítacích operátů z roku 1890 majitel usedlosti Josef Rozlivka vlastní deset krav, dvě kobyly, čtyři prasata a čtyřicet jedna kusů drůbeže. Krávy v takovém počtu již musel někde ustájit a lze tedy předpokládat, že kravín je v závěru devatenáctého století již stojí. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141, nefol. 181 Stodola statku čp. 6 se stejným typem krovu je datována díky zachovalému nápisu na vazném trámu do roku 1870. 180

- 54 -

1839

na mapě SK jsou zaznamenány čtyři objekty; dům a hospodářské stavení, tři objekty značeny žlutě, dům je rozdělen, polovina značena žlutě a druhá polovina červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny rozsáhlé stavební úpravy, celý areál přestavěn, nově zděno z opuky, přestavěn dům, chlévy a stodola

1940

v mezidobí provedeny úpravy na domě – zkrácen, zbourán dřevěný objekt na západní straně dvora

2010

provedena demolice domu

Popis: Patrový zděný dům z opuky se sedlovou střechou nad zadním štítem s polovalbou. Dům krytý pálenou taškou. Přední průčelí domu je dvouosé v přízemí i patře, patro odděleno průběžnou římsou o deskovém základě. V úrovni přízemí, po pravé straně, je svislá stavební spára v opukovém zdivu. Štít je trojúhelníkový, s dvěma okenními otvory. Štít je do poloviny zděný z opuky, na úrovni nadpraží okenních otvorů pokračují cihly. Zadní podélná strana směřující k návsi je vodorovně rozdělena vodorovnou římsou o deskovém základě, oddělující přízemí a patro. Stěna je rozdělen v polovině délky svislou spárou na dvě poloviny. Zdivo v přední části je poškozené požárem, opuka je zčervenalá. V zadní části nejsou viditelné stopy po požáru. Nad římsou v druhé části zdi je vyvedeno železné táhlo, které zpevňuje stěnu (viz dále, propojuje přizdívku se starší stěnou) Zadní strana je dvojosá, přední osa osazena novodobým oknem ustoupeným za líc, dále následuje dodatečně zazděný okenní otvor čtvercového tvaru. Druhá osa je v zadní části stavby, jedná se o starší šestitabulkové okno osazené v lící zdiva, zavěšené na bambulkových závěsech. Zadní průčelí je jednoosé, v přízemí s dvojitým šestitabulkovým oknem zavěšených na bambulkových závěsech, v patře s úzkým štěrbinovým okenním otvorem. Štít je lichoběžníkový, dřevěný, svisle bedněný s přelištováním. Celou výškou zdiva cca 60 cm od zadní podélné strany domu prochází svislá stavební spára, oddělující pozdější přizdívku ke stávající stěně. Nad štěrbinovým oknem je zdivo rozděleno další spárou, vodorovnou, procházející celou šířku zdi. Zdivo, pod touto spárou a nad ní, je odlišného způsobu zdění a opracování. Na koruně spodního zdiva po okrajích obou stran vystupuje čelo zazděného dřevěného trámu. To se opakuje na korunně mladšího zdiva. V obou případech se jedná o umístěné pozednice.

- 55 -

Dvorní strana domu je jednoosá. V této ose je umístěn vstup do sklepa, nad ním dvojité šestitabulkové okno, vše v úrovni přízemí. Před touto osou je svislá stavební spára jdoucí výškou přízemím, v prvním patře je omítka a nelze určit, zda spára pokračuje. Kolmo na dům směrem do dvora je zděné hospodářské křídlo domu s chlévy. Do domu se vstupuje přes toto křídlo, které je v první části upraveno pro potřeby domu. Vstoupíme do plochostropé místnosti, ze které se vstupuje do dvou místností v samotném domě, při vnější stěně domu prohází zděné těleso komína. V zadní části místnosti je umístěna spíž a schodiště do podkroví, kterým se prochází do prvního patra domu. Dispozice domu je dvoudílná, jednotraktová. Dům již není vybaven černou kuchyní a není zde, vlivem všech přestaveb, ani její náznak. První místnost je plochostropá (1, 2 a 1 okno), šířka obvodových zdí je 90 cm. Vstupní dveře jsou rámové konstrukce, zavěšené na svislých esovitých závěsech. Dalšími dveřmi lze projít do druhé místnosti, s dveřmi rámové konstrukce, se zasklením v horní třetině a zavěšené na bambulkových závěsech, se zapuštěným zámkem s mosaznou klikou. Druhá místnost je plochostropá (1 a 1 okno), šířka severní zdi je 140 cm, východní a jižní 80cm. Dům je podsklepen a vybaven dvěma sklepy. Sklepy jsou různé výškové úrovně, rozdíl činní cca 60 cm. První sklep je přístupný ze zápraží a umístěn pod první místnosti. Jedná se o prostor uzavřený valnou klenbou z opuky. Vstup ze zápraží je řešen různými cihlovými dozdívkami, zřejmě se jedná o druhotné umístění vstupu. V prostoru sklepa je na západní straně ve spodní části zdi dodatečná dozdívka, dále je při východní straně přistavěno opukové těleso podpírající klenbu. V tomto prostoru je totiž dodatečně vylámaný vstup, tudy vede spojovací chodba do druhého sklepa. Chodba je dodatečně182 vyhloubena v jílu. Druhý sklepa je umístěn pod druhou místností a je uzavřen stlačenou valenou klenbou, s jednou pětibokou výsečí. Původní vstup do druhého sklepa je umístěn v jihovýchodním rohu. Pětiboká výseč je přiložena k boční stěně sklepa, není tradičně nad vchodem. Do druhého sklepa se původně vcházelo z prostoru spíže ve vstupní místnosti. Po schodech vystoupíme do podkroví hospodářského křídla a dveřním otvorem v obvodové stěně domu projdeme do prvního patra domu. Prostor je uzavřen trámovým stropem, neseným příčnými trámy a prkenným záklopem položeným shora. Trámy tvoří zároveň vazné trámy krovu. Prostor byl v přední části dělen lehkou dřevohliněnou příčkou, po které zůstal negativ na stropu. Přední část sloužila jako obytná (2 a 1 okno). Jednoduchý prkenný záklop „vylepšen“ podílně kladenými prkny s přelištováním. Zadní část fungovala 182

Tato chodba prokopána prý při úpravách na začátku dvacátého století. Informace od majitele domu pana Poslušného, sděleno 9.11.2009.

- 56 -

jako komora a zůstala zde dochovaná truhla moučnice. Na zadní podélné stěně jsou ve přední části zazděné dva konce dřevěných trámů š.23 v.30 cm, první ve vzdálenosti 190 cm od západního rohu místnosti, druhý následuje po 180 cm od prvního směrem k východu. V zadní části, komoře, na zadní podélné zdi a zadní štítové stěně je odskok zdiva. Na koruně spodního starší zdi je vyzděna užší mladší nadezdívka. Krov domu je jednoduché hambalkové soustavy, tvořen krokvemi a hambalky s zavětrováním na zápražní straně domu. Zavětrování je tvořeno vodorovným ztužujícím prvkem a zavětrovací latí umístěnou pouze v posledních dvou polích mezi krokvemi. Plné vazby jsou označeny tesařskými značkami, římskými číslicemi. První vazba je označena VIII, poté souvislá řada, která končí poslední vazbou XV.

Zjištěné poznatky během demolice domu Při demolici zdiva v prvním patře bylo obnažena zazděná pozednice položená pod zazděnými trámy, pravděpodobně vaznými, ve zadní podélné stěně. V rámci průzkumu byla provedena dendrochronologie, která určila stáří dřeva. Dřevo pozednice ze stávajícího krovu bylo smýceno v roce 1857/1858, dřevo ze zazděného trámu v roce 1780/1781.183

Chlévy Kolmé zděné hospodářské křídlo je zastřešeno sedlovou střechou. První chlév je uzavřen kamennou valenou klenbou s jednou pětibokou výsečí nad oknem. Vrcholnice klenby je rovnoběžná s podélnou stranou domu. Prostor dodatečně rozdělen úzkou příčkou. Druhý rozsáhlejší chlév uzavřen kamennou valenou klenbou stlačeného tvaru, třetí chlév opět s valenou kamennou klenbou půlkruhového tvaru. Ve zdi vytesán letopočet 1858.

Stodola Zděná trojdílná stodola se čtvrtým průjezdným dílem, krov tvořen Rankovým typem krovu. Na vazném trámu krovu byly při průzkumu nalezeny dvě datace. První a straší nápis je napsaný slabě bílou křídou: „1870 Pitra“. Druhá datace byla napsaná silně černou barvou „J.Š. 1926“. Pravděpodobně datace nějaké opravy a jejího provádějícího majitele, pana Šťastného.

Kočárna

183

Dendrochronologické měření bylo provedeno ing. Tomášem Kynclem dne 9.6.2010. viz příloha

- 57 -

Při západní hranici stojí drobná zděná stavba z opuky, která sloužila jako kočárna. Je zastřešena sedlovou střechou krytou pálenými taškami, bobrovkami. Krovová konstrukce je vaznicová, s hřebenovou a dvěma středními vaznicemi, podepřenými pouze stojkami ve štítových stěnách. Na hřebenové vaznici je napsána datace černou barvou: „1936. X FR P.T“ Po její severní straně se nachází studna.

Shrnutí stavebního vývoje: Dům je složen z několika časově odlišných stavebních fází. Nejstarší část domu je zabalena do pozdějších stavebních úprav objektu. Za nejstarší část lze pravděpodobně prohlásit zadní část zdiva, která je vymezena spárami. Jedná se o zdivo v zadní části podélné stěny, dále zadní štítové průčelí se štěrbinovým oknem a dvorní podélnou stěnu. S jistou pravděpodobností můžeme k tomuto zdivu přisoudit i zbytek dvou zazděných vazných trámů, jejichž dřevo bylo káceno v letech 1780/1781. V tomto případě by se jednalo o dům předcházející vývojové fáze patrového domu. Dům byl zachycen na mapě SK složený ze dvou materiálově odlišných částí. Dům vlastnil zadní zděnou zřejmě patrovou část komor, která vyrovnávala přední díl roubené jizby, či světnice s polopatrem. První sklep, který je zřejmě starší, patřil k této fázi domu. Dům byl částečně poškozen požárem roku 1858. Poté došlo ke zvýšení, přesněji najezdění, a vztyčení nového hambalkového krovu s vodorovným ztužujícím prvkem. Dále došlo k přizdění 60 cm přizdívky ke zadní polovině zadní podélné stěny, která byla zpevněna a propojena se starší zdí kovaným ztužujícím táhlem a osazení šestitabulkových oken s bambulkovými závěsy. Dům stále zachoval svůj celý podélný půdorys. Můžeme se domnívat, že v zadní části domu byl vyhlouben druhý sklep s pětibokou výsečí přiloženou k boční stěně. Tento systém řešení vstupu je v Sedlci použit častěji ve spojení s přestavbami v polovině devatenáctého století. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století došlo k dalšímu požáru, který zničil přední část domu. Dům již nebyl obnoven v celé své délce a zkrácen. To potvrzují svislé stavební spáry na úrovni přízemí v průčelí a dvorní straně domu. Krov zůstal zachován, a to tedy vysvětluje tesařské značení, které začíná VIII vazbou, prvních sedm vazeb bylo odstraněno. Chlévy, jak potvrzuje datace a mapové podklady, byly vystavěny zcela nově v roce 1858 po požáru. Stodola zničena stejný požárem byla dokončena až v roce 1870, jak upozorňuje uvedená datace na vazném trámu.

- 58 -

Čp. 7 Usedlost půlsedláka při silnici do Domoradic, mezi čp. 50 a 8, st.p.č. 80. Jedná se o dvojstranný dvůr, zavřený ohradní zdí se sloupovou bránou a brankou. Patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím směřujícím na severozápad. Na dům navazuje přízemní objekt chléva a areál dvora uzavírá stodola. Prameny: 1771

dům stojící na jižním okraji návsi obdržel čp. 7, st.p.3O

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, charakterizované obytné a hospodářské stavení, značené žlutě,

1855

beze změn

1886

v mezidobí stavení zcela zmizelo z mapy, čp. 7 je přiřazeno novostavbě na stavební parcele č. 80

1940

v mezidobí je zde vystavěna požární zbrojnice

na st.p.č. 84,

na st.p.č. 80 provedeny stavební úpravy, přistavěna stodola 2007

beze změn

Popis: Zděný patrový dům184 se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse, na předním štítě polovalba. Střecha kryta taškovou krytinou. Patro je odděleno úzkou profilovanou římsou. Stávající průčelí je dvouosé, s novodobými okenními otvory, Štít lichoběžníkový s jedním novodobým otvorem. Dle staré fotografie bylo původní průčelí trojosé a ve štítě dva okenní otvory. 185 Dispozice domu vychází z trojdílného jádra v pravé orientaci, řešené převážně dvoutraktově (první a druhý díl), komorového typu. Dům přebudován v sedmdesátých letech dvacátého století, původně klenuté místnosti186 v přízemí dnes plochostropé. První patro taktéž upravené při přestavbě. Krov byl v době průzkumu nepřístupný. Sklep je umístěn pod komorou, uzavřený valenou kamennou klenbou.

184

V letech 1873 –1876 zde bývala škola, budovu propůjčila majitelka usedlosti paní Boháčková. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 185 Fotografie z počátku dvacátého století zaznamenává vzhled objektu před přestavbou. Původní okna jsou dvojitá, dvoukřídlová, šestitabulková, dovnitř a ven otevíravá osazena v lící stavby. 186 Dle informací sdělených majitelem domu, který přestavbu prováděl, byly všechny místnosti v přízemí, tedy světnice, světnička, černá kuchyně, síň a komora klenuté klenbou „z rohu do rohu“, tj. plackovou klenbou. Sděleno dne 6.5. 2010.

- 59 -

Navazující zděné chlévy jsou přízemní se sedlovou střechou s pálenou krytinou. První chlév, původně maštal, je uzavřen dvěma poli plackové klenby s pasem pozdního půleliptického tvaru, druhý chlév je vybaven cihelnou podlahou a uzavřen třemi poli segmentové klenby do ocelových profilů. Stodola je zděná z cihel, pětidílná, průjezdná, se dvěma mlaty, se sedlovou střechou krytou pálenými taškami. Shrnutí stavebního vývoje: Stávající patrový dům pochází z období výstavby po požáru z roku 1858. V tomto roce shořelo původní stavení čp. 7, které stálo na jižním konci návsi mezi čp. 6 a 9, jak nám zaznamenává mapa SK. Z této usedlosti zbyla pouze roubená stodola na st.p.č. 31, která shořela roku 1876.187 Ve školské kronice bylo zaznamenáno, že tato dřevěná stodola pocházela z roku 1716. Stávající stodola byla vystavěna v roce 1909 jako zděná z cihel.188 Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotná usedlost poznamenána úpravami ze sedmdesátých let dvacátého století.

Čp. 8 Usedlost půlsedláka při komunikaci do Domoradic, mezi čp. 7 a 55, st.p.č. 79. Jedná se o trojstranný dvůr zavřený ohradní zdí se sloupovou bránou a brankou. Patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím směřujícím na západ. Na dům navazuje přízemní objekt chléva, paralelně s domem stojí další hospodářská stavba s chlévem, seníkem a dvůr uzavírá stodola. Prameny: 1771

dům čp. 8 stál někde u okraje návsi mezi domy čp. 7 a 9

1788

dům bez zahrádky, stavba jako obytné stavení nejpozději před rokem 1839 zanikla, protože čp. 8 obdržela novostavba za čp. 5

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty,obytný dům značen červeně a hospodářské objekty žlutě

1855

beze změn

187

Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 188 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 60 -

1886

v mezidobí radikálně přestaveno, stavební parcela zrušena, vystavěna novostavba čp. 8 na protější straně silnice na st.p.č. 79

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, propojen obytný a hospodářský objekt, přistaven nový obdélníkový objekt při okraji komunikace

2007

provedeny stavební úpravy

Popis: Zděný patrový dům se sedlovou střechou, nad předním štítem a s polovalbou. Střecha kryta taškovou krytinou. Dům upraven v šedesátých letech dvacátého století, přistavěna veranda, omítnut břizolitovou omítkou a osazen novými výplněmi otvorů. Stávající průčelí je dvouosé. Dle fotografie z roku 1958 bylo původní průčelí dvojosé,189 horizontálně členěno dvěma deskovými římsami, štít lichoběžníkový se dvěma okenními otvory, mezi kterými byla válcová nika. Dispozice domu vychází z trojdílného jádra v pravé orientaci, řešené převážně dvoutraktově (první a druhý díl), komorové dispozice. Místnosti upraveny při přestavbě. Světnice

a

světnička,

dnes

plochostropé,

byly

zaklenuté

segmentovou

klenbou.

Síň je uzavřena plackovou klenbou a zadní komora segmentovou klenbou. První patro upravené při přestavbě. Krov byl v době průzkumu nepřístupný. Sklep je umístěn pod světnicí, uzavřený valenou kamennou klenbou. Navazující zděné chlévy jsou přízemní, se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Původně klenuté prostory, uzavřené segmentovými poli do ocelových profilů, jsou dnes plochostropé. Stodola je zděná, pětidílná, průjezdná, se dvěma mlaty, se sedlovou střechou krytou pálenými taškami a s krovem Rankova typu. Shrnutí stavebního vývoje: Stávající patrový dům pochází z období výstavby po požáru z roku 1857.190 V tomto roce shořelo původní stavení čp. 8 umístěné za čp. 5, což zaznamenává reambulovaná mapa z roku 1886, poté byla usedlost vystavena nově. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotná usedlost, poznamenána úpravami ze šedesátých let dvacátého století (exteriér a interiér)

189

Fotografie z 1958 poskytnutá majitelem domu zaznamenává vzhled objektu před přestavbou. Původní okna jsou dvojitá, trojkřídlová s dvěma otevíravými křídly a ventilačkou členěnou dvěma příčlemi. 190 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 61 -

Čp. 9 Usedlost chalupníka stojí v západní návesní frontě, mezi čp. 10 a 6, st.p.č. 49. Jedná se o úhlový dvůr. Přízemní obytný dům je štítově orientován směrem k návsi, se zápražím na jih. Na dům navazuje kolna a areál uzavírá stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 9

1788

dům se zahrádkou

1839

mapa SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné a hospodářské stavení, značen červeně

1855

v mezidobí postavena stodola v zadní části dvora

1886

v mezidobí zbourán objekt vedle obytné stavby

1940

v mezidobí povedeny úpravy v přední části obytného objektu

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Zděný přízemní nepodsklepený dům se sedlovou střechou, krytina z pálených tašek. Průčelí domu je trojosé, štít trojúhelníkový se dvěma otvory. Dům je omítnut břizolitovou omítkou, okenní otvory s novodobými výplněmi. Dispozice domu je šestidílná, s trojdílným jádrem v pravé orientaci, převážně jednotraktová, komorového typu. Vstupní síň je klenutá třemi poli segmentové klenby do ocelových I profilů. Prvním díl, světnice (2 a 1okno) se světničkou, je plochostropý. Třetí díl je uzavřen segmentovou klenbou do ocelových I profilů. Čtvrtý a pátý díl sloužily jako chlévy - pátý díl zaklenutý plackovou klenbou. Šestý díl vytváří úzký prostor, dřevník se stropem, tvořený pouze povalovým záklopem. Krov domu je hambalkový s dvojicí stojatých stolic. Zděná stodola z opuky je trojdílná, s jedním mlatem a dvěma pernami, podsklepená, krov hambalkový s dvojicí stojatých stolic, krytina pálené tašky. Jedno pole východní zdi stodoly je vyplněno dřevohliněnou konstrukcí ze štípaných půlkulánů, omotaných povřísly a omazaných hliněnou omazávkou. Vstup do sklepa je umístěn při severní zdi. Sklep je obdélný, zaklenutý třemi poli segmentových kleneb, dělených dvojicí zděných pasů. Při severozápadní straně stodoly stojí zděná kolna. Stavební vývoj: Vzhledem k shromážděným informacím nelze určit přesné stáří obytného domu, na uvedených mapových podkladech není zakreslovaná žádná změna. Lze předpokládat, že obvodové zdivo pochází z období před rokem 1839. V poslední třetině devatenáctého

- 62 -

století byl druhý a třetí díl domu nově zaklenut. Další stavební úpravy proběhly postupně v druhé polovině dvacátého století (přestropení prvního dílu, úprava fasády, novodobá okna). Usedlost byla roku 1854 postižena požárem. Po požáru byla nově k domu přistavěna zděná obdélná stodola. Hmota domu zřejmě pochází taktéž z této doby, použitý krov odpovídá polovině devatenáctého století. Vzhledem k malému množství informací nelze vyloučit, že obvodové zdi budou starší, z období vzniku usedlosti. Architektonické a památkové hodnocení. Neutrální dům hmotově dotvářející prostředí vesnice s hodnotným vnitřními prvky.

Čp. 10 Usedlost půlsedláka stojí v západní návesní frontě, mezi čp. 9 a čp.13, st.p.č. 50. Jedná se o dvoustranný dvůr. Přízemní zděný dům je štítově orientován směrem k návsi, se zápražím na jih, v zadní části dvora stojí zbylé torzo zděné stodoly. Prameny: 1771

dům obdržel čp.10

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány dva objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, dům značen červeně, stodola žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přestavěna zadní, původně dřevěná, hospodářská stavba na zděnou

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, jejichž výsledkem bylo propojení obytné stavby s hospodářským objektem

1940

beze změn

2007

ve mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný nepodsklepený dům se sedlovou střechou. Střecha je kryta novodobou plechovou krytinou, dům částečně omítnutý břizolitovou omítkou. Průčelí domu je dvouosé s novodobými okenními otvory a výplněmi, štít trojúhelníkový. Severní podélná stěna bez omítky, s patrnými stavebními úpravami. Na úrovni prvního dílu je zřetelná stavební spára. Dále následují různé zazdívky oken. Dům je celý zděný z opuky. Přední štítová strana je mladší, zdivo je smíšené z opuky a z cihel.

- 63 -

Při pohledu na proporce domu je na první pohled patrné, že jeho první díl je převýšený a naznačuje cosi ze svého vnitřku. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, přeřešena v druhé polovině dvacátého století a dále novodobě upravena. Nad dnešním prvním a druhým dílem je proveden dvojitý strop, snížený novodobý podhled a nad ním trámový strop se dvěma příčnými trámy s prkenným záklopem ve výšce od podlahy 3,40 metrů. Zřejmě by se mohlo jednat o nejstarší strop dochovaný v Sedlci, který zůstal na svém místě ze starší stavební fáze domu. Strop je z horní strany uzavřen další, zřejmě trámovou konstrukcí zaklopenou štípanými půlpovaly, prostor mezi těmito vodorovnými konstrukcemi je zhruba 35 cm.191 Můžeme se domnívat, že nejvyšší konstrukce je mladší úpravou, která mohla ulehčit starému stropu. Vazné trámy krovu jsou položeny na vysoké opukové nadezdívce. Krov je novodobý, vyměněn v minulých letech, zůstaly pouze vazné trámy. Při výměně krovu byla majitelem nalezena datace na trámu, rok 1857.192 Na obytný dům navazoval díl chlévů, který byl v minulosti odstraněn. Jednalo se o přízemní podélnou zděnou stavbu se sedlovou střechou. Podkroví sloužilo jako sýpka. Z prostoru podkroví byl průchod do sousední hospodářské stavby čp. 11.193 Zděná stodola z opuky, kryta sedlovou střechou z pálených tašek uzavírala areál dvora. Dnes zůstalo pouze torzo zdí.194 Na stodole byla vyrytá datace v kameni, rok 1850. Shrnutí stavebního vývoje: Obvodové zdivo domu pochází zřejmě z devatenáctého století, jeho stáří by mohlo souviset s uvedenou datací 1857 v krovu (přední štítová stěna mladší). Dům prošel během svého vývoje zřejmě postupným přezdíváním, kdy ze staršího domu zřejmě s roubeným předním dílem zůstal skrytý strop. Stodola byla vystavěna v roce 1850, což dokládají mapové podklady i uvedená datace. Architektonické a památkové hodnocení: Na první pohled neutrální a nenápadný dům, který ve svých rovných a mladších stěnách uchovává starší konstrukce. Z hlediska vývoje vesnického domu je tento dům hodnotnou stavbou.

191

Informace sdělená majitelem objektu, panem Pávem dne 20.3.2010. Střecha i s krovem byla kompletně rekonstruována před několika lety. Informace od majitele objektu, pana Páva, dne 20.3.2010. 193 V druhé polovině devatenáctého století vlastní čp. 10, 11, 13 stejný majitel, pan Zavřel. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282. 194 Stodola se při vichřici před třemi lety zřítila, sděleno majitelem objektu panem Pávem. 192

- 64 -

Čp. 11 Usedlost sedláka stávala na západním okraji návsi, mezi čp. 10 a 13, st.p.č.. 51. Usedlost byla zbořena v roce 1972, kdy na jejím místě byla vystavěna nová hasičská zbrojnice a číslo popisné přeneseno na novostavbu na st.p.č. 107, tzv. „šumperák“. Vzhled zbořeného domu dokumentuje pravděpodobně pouze jedna dochovaná fotografie z počátku dvacátého století. Ta zachytila dům smíšené konstrukce, přední díl dřevěný, zbylé části zděné, se sedlovou střechou nad předním dílem, s polovalbou krytou pálenou krytinou. Díly zadních komor a síně byly dvoupatrové, první díl pravděpodobně jednopatrový. V první díle lze uvažovat o dymné jizbě, či o mladší světnici s nízkým prostorem nad ní, který vyrovnával výškový rozdíl. Dům byl hodnotnou stavbou, jedním z vývojových fází patrového domu.

Čp. 12 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 28 a 70,st.p.č. 74. Dům popsán pouze dle vnějšího vzhledu, půdorysně dle mapových podkladů odpovídá čp. 70. Prameny: 1771

dům obdržel čp.12, st.p.č. 53

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán obytný objekt, značený červeně

1855

dům nově vystavěn na severním okraji vesnice na nové st.p.č. 72

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přistavěna zadní přístavba k objetu, půdorys domu získal tvar L

2007

provedeny stavební úpravy, půdorysně nezměněn

Popis : Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Dům stojí v okapové orientaci ke komunikaci, se zápražím orientovaným na sever. Průčelí jednoosé, štít trojúhelníkový. Dům upraven v druhé polovině dvacátého století. Omítnut novodobou omítkou, osazen novodobými trojdílnými okny, dále úpravy uvnitř domu. Dispozice domu je zřejmě čtyřdílná s trojdílným jádrem v levé orientace

- 65 -

Shrnutí stavebního vývoje: Stávající dům pochází z výstavby po požáru roku 1852, mezi lety 1852-1855. 195 Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který hmotově dotváří hodnotné území vesnice, upraven v duchu druhé poloviny dvacátého století (okna, fasády).

Čp. 13 Usedlost půlsedláka stojí na rohu západní návesní fronty, mezi čp. 15 a hasičskou zbrojnicí (bývalé čp. 11), st.p.č. 52. Jedná se o dvojboký dvůr uzavřený k návsi cihelnou sloupovou bránou a brankou. Zděný patrový dům je štítově orientovaný směrem k návsi, se zápražím na jih. Dvůr v zadní části uzavírala stodola, dnes pouze část obvodových zdí. K čelní štítové stěně domu je přistaven přízemní zděný přístavek, bývalá hospoda. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 13

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zachyceny dva objekty, obytný dům s předzahrádkou značen červeně a stodola značená žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, zkráceno obytné stavení; hospodářský objekt zvětšen a vystaven jako zděný

1886

byl přistaven hospodářský objekt navazující na obytný dům

1940

v mezidobí přistavena přístavba k přední štítové stěně

2009

k čelní štítové stěně přistavěn zděný přístavek, ze stodoly zbyly pouze obvodové zdi,

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, s polovalbou nad předním štítem. Střecha kryta pálenou krytinou. V netypické poloze při čelní zdi patrového domu je vyzděno mohutné těleso cihelného tahového komína.196 K průčelí přistavěna přízemní zděná přístavba z cihel, s valbovou střechou přisazenou k průčelí. Dvorní strana je šestiosá, s pavlačí nad vstupem do chléva. 195

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 20, 36. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 196 S charakteristickým ukončení stejné profilace jako sloupy venkovní brány.

- 66 -

Dispozice domu je pětidílná s trojdílným jádrem v pravé orientaci, uspořádán převážně jednotraktově, komorového typu. Dnes se do domu vchází středním vstupem z obou podélných stran, ze dvora původními dvoukřídlými dveřmi nad světlíkem197. Z komunikace jsou dveře novodobé. Síně je zaklenuta segmentovou klenbou. Při stěně světnice je umístěno těleso pece, 198 dále těleso schodiště do podkroví a pod ním je sestup do sklepa.199 První díl domu je dvoutraktový, místnosti s rozdílnou výškou, jižní vyšší s omítaným podhledem, severní místnost s nižší trámovou konstrukcí a omítaným záklopem.200 Touto místností se vchází do zděného přístavku, hospody, která je plochostropá s původními okny.201 Třetí díl domu, komora, je zaklenuta valenou klenbou, v místnosti osazena dvě okna v obou podélných stranách domu.202 Čtvrtý díl domu je dvoutraktový a sloužil jako výměnek. Místnosti jsou přístupné ze zápraží domu i z komory. Celý prostor je zaklenut dvěma poli plackových kleneb s půlelipsovým pasem(ve směru podélné osy domu).203 V jižním rohu místnosti je vyzděno těleso tahové komína. Okna osazené opět v obou podélných stěnách domu.204 Pátý díl domu tvoří chlév, obdélný prostor zaklenutý segmentovou klenbou. Vstupní dveře jsou vsazeny dodatečně do původní trámové zárubně, ve které zůstaly čtyři kované háky a uchycení dveřních křídel.205 197

Dveře jsou svlakové konstrukce zavěšené na vodorovných kovaných pásech ukončené listem. Z lícové strany jsou pobité prkny, která vytvářejí dojem rámové konstrukce se šikmo kladenou výplní. Dveře jsou osazené plochým krabicovým zámkem s oválnou klikou z lícové strany a z rubové oválnou klikou s přehnutým koncem. 198 Těleso pece je postaveno podél stěny oddělující síň od světnice. Pec je stavěna z cihel. Její ústí je obráceno směrem ke vstupním dveřím do světnice a opatřeno plechovými dvířky. Kouř z pece odváděly tři sopouchy v jejím stropě, které jsou vyvedené nad ústím pece. Sopouchy jsou z keramických válcových tvarovek. Kouř z nich volně stoupal směrem do komína umístěným nad pecí. Nadstřešní část komína byla v minulosti snesena. 199 Vstupní dveře do sklepa jsou dřevěné svlakové konstrukce zavěšené na kovaných vodorovných pásech ukončené listem, s plochým krabicovým zámkem s kovanou oválnou klikou. 200 Osazené okno v zadní podélné zdi je špaletové, dělené poutcem na spodní dovnitř otvíravá křídla, v kombinaci 2+1, a dvě horní křídla výklopná. Křídla jsou zavěšena na segmentově ukončených zapuštěných závěsech z počátku dvacátého století. 201 Osazená okna na přístavku hospody směřují do všech tří stran. V průčelí se jedná o šestidílné špaletové okno členěné vodorovným poutce zhruba v horní třetině výšky na šest samostatných křídel. Okna osazená do bočních stran (do dvora a směrem ke komunikaci) jsou trojkřídlá, členěna do T s horní výklopkou. Výklopka je dále rozčleněna třemi svislými příčlemi. Všechna tři okna mají na vnitřních křídlech ve spodní části členění příčlemi do tvaru T. 202 V obou případech se jedná o dřevěná, dvojitá, šestitabulková okna se segmentovým nadpraží, zasklená za pomocí tmelu a zavěšená na venkovních oválných závěsech. Okno do dvora je osazeno v lící stavby. Okno v severozápadní zdi je ustoupeno za líc stavby. 203 Vsazené dveře jsou rámové konstrukce osazené v zárubni s profilovanou prkennou obložkou zavěšené na zapuštěných závěsech se segmentovým ukončením. Dveře jsou opatřené zapuštěným zámkem s mosazným klíčovým štítkem s konci tvaru oslího hřbetu a profilovanou kovovou klikou. 204 Osazené okno směrem do dvora je dřevěné, dvojité, šestitabulková se segmentovým nadpraží, zasklené za pomocí tmelu a zavěšená na venkovních kovaných oválných závěsech. V druhé místnosti je osazeno novější špaletové trojdílné okno. 205 Dveře jsou dvoukřídlé rámové konstrukce s zasklením v horní polovině, zavěšené na bambulkových zapuštěných závěsech. Osazený zámek je zapuštěný s mosazným štítkem a klikou ukončenou kuličkou, z počátku dvacátého století.

- 67 -

První sklep je umístěn pod světnicí, plochostropý, upraven v roce 1941.206 Na něj navazuje druhý sklep, umístěný pod přístavkem hospody. Stěny jsou zděné z opuky a je zaklenut cihelnou segmentovou klenbou do ocelových I profilů.207 Patro domu208 je trojdílné, dispozice neodpovídá přízemí. Prostory byly určeny pouze jako skladovací.209 Strop celého patra je tvořen příčnými trámy s jednoduchým záklopem, kladeným na sraz, okna osazena pouze v prvním dílu po obou podélných stranách domu.210 Druhý díl tvoří prostorná komora s typickými obdélnými větracími otvory. Třetí díl je seník, umístěný nad chlévem a přístupný pouze z venku, z pavlače. Podkroví domu je přístupné pouze z pavlače. Krov domu je hambalkový, se dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků a s dvojicí vzpěr. Vazné trámy jsou použity pouze v plných vazbách (systém výměny a kráčat). Na dům byly v dalších letech napojeny přízemní chlévy, které byly ve dvacátém století upraveny.211

Areál dvora byl v zadní části uzavřen zděnou stodolou, dnes pouze torzo

obvodových stěn. Shrnutí stavebního vývoje : „Dne 10.4. roku 1854 v půl deváté večer vyšlehl oheň ze stodoly čp. 11 a s ním padlo 7 čísel popisných“212, mezi nimi i čp. 13. Shořela dřevěná stodola a z velké části i obytný dům, což potvrzují mapové podklady a užité konstrukce, plackové klenby, krovová konstrukce. Další úprava následovala zhruba v poslední třetině devatenáctého století, jednalo se o přeřešení síně s novým segmentovým klenutím a odsunutí tělesa pece.213

206

Informace sdělená majitelem objektu, panem Entrychem dne 20.1.2010. Zhruba dvacet centimetrů pod klenbou je na východní a západní zdi náběh na segmentovou opukovou klenbu. Pravděpodobně se jedná o změnu stavebního plánu. Zřejmě původně plánovaná klenba nemohla být realizovány, protože by zasahovala do vstupního otvoru do sklepa, a proto od ní bylo po při stavbě opuštěno a místnost byla zaklenuta stávající klenbou. 208 Dveře vedoucí na schodiště do prvního patra jsou svlakové, zavěšené na dvou vodorovných kovaných pásech ukončené listem a osazené starším typem zámku s otevřenou mechanikou bez kliky. 209 Dům nikdy nebyl veden jako patrový, protože by majitelé museli platit větší daně z nemovitosti. Informace sdělená majiteli domu, dne 20.1.2010. 210 Okna jsou osazena jedno do dvora a dvě ke komunikaci. Okna jsou dřevěná, jednoduchá, členěna do šesti tabulek, dovnitř otevíravá, se zapuštěnými bambulkovými závěsy. 211 Chlévy byly přistavěné postupně po požáru nejpozději v šedesátých letech. K roku 1869 vlastní majitelé 1 kobylu a hříbě, 2 krávy a tele a jednoho vola, které musí někde ustájit. Chlévy navazující na dům byly zachyceny mapou k roku 1886. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31, nefol. SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344. 212 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. V duplikátu SK uvedeno u čp. 13 „brantstellen“, lze se domnívat, že velká část předchozího domu shořela. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. 213 ŠTĚPÁN, Luděk. Chalupy, zemědělské a technické stavby lidu na Chrudimsku. Pardubice, 1987, str. 17. 207

- 68 -

Další výraznou stavební fází byly dvacátá léta dvacátého století, kdy roku 1926 byla na místo předzahrádky postavena přístavba hospody.214 Za své musela při této přestavbě vzít klenutá brána, která byla nahrazena na tu dobu moderní sloupovou bránou z lícových cihel. Při této přestavbě byl nově vyzděn v netypické pozici další komín při štítové stěně obytného domu, který sloužil pro potřeby hospody. Pod hospodou byl nově vyhlouben sklep. Stodola, ze které zbyly části obvodových stěn, pocházela z výstavby po požáru roku 1854. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi

hodnotný

areál

usedlosti

s řadou

dochovaných

autentických

prvků

z devatenáctého století.

Čp. 14 Usedlost sedláka stojí při komunikaci vycházející z návsi západním směrem, mezi čp. 15 a čp. 11, st.p.č. 68. Jedná o trojstranný dvůr; patrový dům štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na západ. Paralelně k domu stojí hospodářské objekty o půdorysu tvaru L. Rovnoběžně s domem stála kolna, propojená se zděnou kočárnou. Ta je orientována kolmo na dům. V zadní části dvora stála zděná stodola, ze které zůstaly pouze obvodové stěny. Dvůr byl uzavřen ohradní zdí, dnes je dochována pouze část ohradní zdi s jednou klenutou bránou a brankou pro pěší. Obytný dům byl v průběhu terénního průzkumu mezi lety 2008 – 2010 opravován. Díky probíhajícím stavebním činnostem byla odhalena velká část stavebních konstrukcí, která napomohla přesnějšímu pochopení vývoje objektu. Prameny: 214

Dle písemných pramenů víme, že zde bývala hospoda spolehlivě zachycena sčítacími operáty od roku 1880, ale s určitou pravděpodobností mohla býval hospoda již dříve. 214 V duplikátu SK se roku 1846 píše o dvou hospodských působící v Sedlci. Bohužel není zde uveden nic bližšího a nelze je tudíž přesně tyto zařízení umístit. Ve sčítacím operátu k roku 1880 je zaznamenán majitelka Marie Flašner s kramářskou živností. O deset let později oku 1890 a roku 1900 vlastní stavení Ferdinad Klumpar, který provozuje spolu s rodinou kramářskou a hospodskou živnost, jako vedlejší činnost je obstarání polního hospodářství. Od Ferdinanda Klumpara koupil hospodářství Jan Zavřel, vlastník sousedních čp. 10, 11, který pronajal Josefu Loskotovi, kterému ho posléze v roce 1913 prodal. Jeho rodina drží usedlost do dnešních dnů. Informace sdělená majitelem domu při terénním průzkum dne 12. 12. 2009. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282, nefol.

- 69 -

1771

dům obdržel čp. 14

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány

tři objekty, charakterizovány jako

obytné a hospodářské stavení, dva značené červeně a třetí žlutě stojící u okraje silnice 1855

v mezidobí obytný dům i hospodářský objekt radikálně přestavěny, vystavěný zcela nový objekt, zaznačen červeně; dřevěný špýchar zůstává

1886

v mezidobí stavby propojeny; dřevěná stavba u okraje komunikace vystavěna nově jako zděná

1940

přistavěn nový hospodářský komplex půdorysu L

2009

stodola a chlévy zbourány, zachován obytný dům a hospodářské objekty na západní straně dvora

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, s polovalbou nad předním štítem nasazenou na deskové římse. Střecha kryta eternitovými šablonami. Průčelí domu je trojosé se zbytky štukové výzdoby, patro oddělenou úzkou profilovanou římsou. Na nároží části iluzivní armatury provedené v omítce, v přízemí mezi okny dva pilastry spojené obloučkovým vodorovným zdobným motivem. Štít domu je lichoběžníkový s dvěma okenními otvory, mezi kterými je půlválcová nika. Nad nikou je umístěn zdobný štukový prvek polosluncového tvaru s obloučkovou základnou, po pravé straně niky zachován štukový prvek tvaru slunce. Dvorní strana (jihozápadní) je pětiosá v přízemí i prvním patře. Okenní otvory jsou obdélné

s tesanými

opukovými

parapety.

Okenní

otvor

třetího

dílu

v

přízemí

je bez vylehčovacího záklenku a zřejmě dodatečně vylámán ve zdivu. Na zadní štítovou stěnu navazoval přízemní objekt chlévů, který byl komunikačně propojen s domem. Jsou zde umístěny dva dveřní otvory, jeden zazděný, jeden vedoucí do druhé komory ve třetím díle. Druhý je dodatečně zazděný se záklenkem z opuky, který by vedl do první komory třetího dílu. Tento dveřní otvor se ve zdivu v komoře neprojevuje. Přes celou délku zadního průčelí jsou dva zasekané žlaby po plackové klenbě segmentového tvaru. Zadní podélná stěna je obrácena do úzkého prostoru mezi parcelami, k špýcharu sousední usedlosti čp. 15, s minimem otvorů. Na úrovni druhého dílu prvního patra je dveřní

- 70 -

otvor se dvěma vysunutými trámy, vynášející záchod.

215

Na úrovni třetího dílu se nacházejí

v patře i v přízemí obdélné okenní otvory do komor. Dispozice

domu

je

trojdílná

v pravé

orientaci,

komorového

typu,

uspořádán dvoutraktově celé své délce. Přízemí Vstupní síň téměř čtvercového tvaru je zaklenuta plackovou klenbou, vyskládanou z cihel z rohu a vybavena kamennou podlahou z opukových desek. Ze síně se vstupuje do světnice, do vydělené černé kuchyně, po schodech do prvního patra a do komor třetího dílu. Při stěně prvního dílu se klene ve spodní části vylehčovací oblouk, pod kterým prochází chodba do sklepa. Ve stěně při černé kuchyni je dodatečně zazděný otvor lahvovitého tvaru, pravděpodobně po keramické troubě.216 Černá kuchyně byla uzavřena valenou klenbou z opuky217 a vybavena podlahou z nepravidelných opukových desek.218 Ve vstupní stěně jsou umístěné dva dveřní otvory, jeden vstupní a druhý do sklepa, umístěného pod světnicí. Po pravé straně vstupu se při opravách objektu vylomil dodatečně zazděný otvor ve zdivu. Jednalo se o otopné zařízení, keramickou troubu.219 Otevřené ústí komína vynášel půlelipsový cihelný pas. Kuchyňská nika byla relativně plochá, 60 cm hluboká. Vlivem dlouhodobých statických defektů se na podzim roku 2009 cihelný pas zřítil, a tak se ukázal skrytý prostor. Vysoký dymník, klenoucí se přes výšku celého patra, byl při přechodu na tahový provoz zazděn nepálenými cihlami a podezděno těleso komína. Ve stěně rozdělující kuchyň a světnici, byl umístěn přes celou její šíři kamenný vylehčovací oblouk, který roznášel tlak stěny a ulehčoval pod ním osazeným otopným zařízením. V rohu kuchyňské niky bylo podezděno cihlové těleso tahového komína, využíváno jako udírna, v patě umístěna nádoba na vodu.220 V zadní stěně tělesa komína, ve zdi rozdělující kuchyň a světnici, je dodatečně zazděný otvor po předchozím otopném zařízení, po kamnech. Ty byly umístěny ve světnici a obsluhovány z černé kuchyně.

215

Dle informací sdělených paní Klustroňovou, která bydlela v domě do 70. let 20. století, dne 14.5.2010. Zbytky vrstev vápenného nátěru zabíhají pod dodatečně vsazené zdivo. Zazdívka je provedena z cihel a pálených tašek.To že se jedná o keramickou pec je patrné ze zadní strany, kde jsou vidět oblé rohy otvoru. Ze strany od kuchyně se pod touto pecí topilo. Informace zjištěné od PhDr. Radima Urbánka. 217 Klenba již byla ve velmi špatné statickém stavu a během zimy 2008/2009 se propadla úplně. 218 Pod podlahou před tělesem pece byly nalezeny stopy přepálené mazanice a očouzená hlína. 219 Na spodní podestě se topilo ohněm a ten ohříval troubu nad ním. V otvoru je ponechán negativ této trouby s oblými rohy, do které se nakládalo ze síně. (viz siň). To, že se jedná o ještě o keramickou troubu a ne již plechovou prozrazují oblé rohy. 220 Kulatý otvor o hloubce 44. 216

- 71 -

V kuchyňské nice je podesta z opuky (30 cm široká), na které sedí nakládací strana tělesa pece, vyzděna z cihel s tradiční sestavou otvorů, nakládací otvor a nad ním sestava tří kouřových otvorů. Přesouváme se k zadní podélné zdi. Ve výšce podesty je ve stěně dodatečně zazděný okenní otvor221, projevující se pouze ve vnitřní líci zdi, které zabíhá pod těleso pece. Zazdívka je tvořena opukou, záklenek z cihel. Ve výšce 150 cm vedle vylehčovacího pasu kuchyňské niky je další dodatečně zazděný okenní otvor, umístěný ve vnějším líci zdi. Vnitřní špaleta je z opukového zdiva. Na pravé straně je do špalety

zakousnuto cihelné zdivo půlelipsového pasu, vynášející

dymník. Pod tímto okenním otvorem je umístěna půlválcovitá nika, dodatečně vylámána do opukového zdiva, vyzděna z cihel a sloužila k vaření povidel.222 V druhé polovině zdi je odkládací nika zaklenutá segmentovým záklenkem. Přesouváme se k severozápadní stěně oddělující kuchyň od komory. V severním rohu je ve spodní části zdi vyzděn z opukového zdiva na celou šíři stěny oblouk segmentového tvaru. Zadní líc byl dodatečně zazděn (ze strany komory) směsí opuky a cihel. V levé části stěny je umístěn dveřní otvor vedoucí do komory, bez výplně. Světnice v prvním dílu domu (3 a 2 okna)223 byla v jihovýchodním rohu doplněná světničkou. Podlaha v místnosti byla prkenná na polštářích, podél stěny byly položeny tesané opukové dlaždice o rozměrech cca 30 x 30 cm. Prkenná podlaha byla při opravě odstraněna. V prostoru bývalého topeniště se při terénních úpravách objevila část kamenné podesty obdélníkového tvaru, o rozměrech 320 cm x 225 cm x 36 cm, vyskládaná z velkých neopracovaných kamenů, která zabíhá pod stěnu oddělující černou kuchyni od světnice. Zajímavé je zde konstrukční propojení klenby sklepa s touto podestou. Rub klenby sklepa vystupuje pod původní prkennou podlahou ve světnici. Kamenná podesta se opírá o klenbu sklepa, která pod ni zabíhá. Z konstrukčního hlediska se jedná o elegantní a jednoduché řešení, kdy se dva prvky navzájem o sebe zapírají, a tak si vypomáhají vynášet otopná tělesa umístěné na podestě. Stěny světnice byly omítané hliněnou omítkou a zděné z velké části z pálených cihel. Spodní dvě řady okolo celé místnosti jsou z opuky. Zadní podélná stěna ve světnici je ve spodní části vyzděna z opuky a vrchní část z cihel. (opukové zdivo do výšky 210 cm a poté stupňovitě klesá a pokračuje ve výšce 140 cm od podlahy zhruba do tří pěti délky 221

Výška okénka je 49 cm k patě záklenku, umístěno cca 70 cm od stávající podlahy. Informace od paní Kustroňové. 223 Nedochovaly se původní výplně otvorů, pouze v průčelí domu byla ponechána dvě okenní křídla v dodatečně zazděném otvoru. Jedná se o jedno křídlo dřevěného šestitabulkové okno zasklené tmelem. 222

- 72 -

stěny) V opukovém zdivu, při severním rohu ve výšce 140 cm, byl dodatečně zazděn otvor, pravděpodobně odkládací nika o rozměrech 48x37 cm. Stěna oddělující černou kuchyni od světnice je smíšeného zdiva(opuka, pálené a nepálené cihly, ojediněle bobrovky) a není stavebně svázána ve svém SV rohu s podélnou stěnou, která probíhá. Ve stěně je vyzděný opukový vylehčovací oblouk, klenoucí se zhruba přes dvě třetiny délky zdi. 224Na zdi jsou čitelné dva otvory po otopných zařízeních, dodatečně zazděný otvor o rozměrech 38x45 cm s cihlovým záklenkem,a dále dodatečně prolomený v opukovém zdivu otvor cca 20 cm od stropu. Strop místnosti byl trámový s omítaným podhledem, nesen třemi příčnými trámy. Po sejmutí malty se objevil povalový záklop225 Stropní trámy s výběhy a okosením reagují na oddělení světnice a světničky. Povaly ve světnici jsou o průměru cca 20 cm, avšak ve světničce jsou subtilnější a poškozenější.226 Povaly i stropní trámy jsou téměř v celém prostoru místnosti očerněné. Dle provedeného rozboru se jednalo o klihový nátěr s organickým barvivem, identifikován karmín.227 Komora přístupná ze síně, je uzavřena segmentovou cihelnou klenbou s jedním okenním otvorem směrem do dvora, bez výplně. Druhá komora, oddělena příčkou z pálených a nepálených cihel, je přístupná z černé kuchyně a z první komory, a je uzavřena valenou klenbou půlkruhového tvaru z opuky s jednou pětibokou výsečí nad vstupem z kuchyně. V zadní štítové stěně je vylámán mladší vstupní otvor do chlévních prostor, dnes dodatečně zazděn. Dům je podsklepen, sklep umístěn pod světnicí se vstupem z černé kuchyně při stěně třetího dílu. Kamenné schody se pravoúhle zalamují, navazuje chodba zaklenuta segmentovou klenbou z opuky. Sklep je obdélného tvaru, zaklenut mírně stlačenou valenou klenbou s jednou pětibokou výsečí nad odkládacím výklenkem. První patro Prostor prvního patra je trojdílný, řešený převážně dvoutraktově. Dřevěné schodiště se zalamuje do střední části síně. Prostor schodiště je uzavřen segmentovou cihelnou klenbou, výstup ze schodiště byl zaklenut mírně stoupavou plackovou cihelnou klenbou, která se propadla. Na konci schodiště jsou umístěné dvoukřídlové dveře, rámové konstrukce. 224

Touto stěnou probíhal prostup otopných zařízeních, které byly obsluhovány ze zadu, z černé kuchyně. Pro jednodušší postup stavby si stavitelé pomohli tím, že nejprve skrz stěnu vyzdily oblouk o půleliptické profilu z opuky, který vynášel stěnu a ulehčoval pod ním osazeným zařízením. 225 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Dokumentace světnice čp. 14. Operativní průzkum a dokumentace. Pardubice, 2009. 226 Míra poškození povalů, či spíše již tyčoviny ve světničce souvisí s typem provozu v této části, neboť poslední majitelé, zde měli umístěnou koupelnu. Vysoký stupeň vlhkosti se jistě podepsal na jejich současném stavu. 227 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Dokumentace světnice čp. 14. Operativní průzkum a dokumentace. Pardubice, 2009.

- 73 -

Křídla jsou členěná do dvou svislých polí, zavěšené na zapuštěných bambulkových závěsech s původní vrchní a spodní zástrčí. Prostor síně prvního patra byl členěn dřevohliněnou příčkou228 na síň, komoru nad kuchyní a chodbu vedoucí na visutý záchod. Celý prostor prvního patra je uzavřen trámovým stropem s příčnými trámy a jednoduchým deskovým záklopem kladeným na sraz. Stropnice zároveň tvoří vazné trámy krovové konstrukce. Při stěně, oddělující první a druhý díl, je vyzděn z opuky blok, kterým prochází dymník. Původními dveřmi229 vstoupíme do prvního dílu, který je rozdělen lehkou dřevohliněnou příčkou230 trámové konstrukce na dvě části s opět s dochovanými dveřmi.231 Prkenná podlaha na polštářích probíhala do obou místností. Zde se dochovaly okenní výplně. V průčelí domu byla umístěna tři špaletová dvoukřídlová dále nečleněná okna, dovnitř otevíravá, zavěšená na bambulkových závěsech, osazená v líci stavby s mosaznou osmibokou historizující klikou, ukončenou po obou stranách kličkou. Do dvora byl osazen starší typ oken,

232

dvojitá, dvoukřídlová, šestitabulková, dovnitř a ven otevíravá okna

se segmentovým záklenkem, zavěšena na oválných venkovních kovaných závěsech. Manipulaci s oknem zajišťují kovaná držátka a kličky. Zasklení je u některých tabulek ještě provedeno suchým způsobem bez tmelu. Zadní komora sloužila jako sýpková. Okenní otvor směrem do dvora je proveden jako slepé okno s malý obdélný otvorem, osazeným mříží, pásy spojené nýtem. Okenní otvor vedoucí na opačnou stranu objektu, v zadní podélné zdi, je obdélného tvaru s mříží, pásy spojené nýtem. Krov Do prostoru podkroví se vstupuje ze síně dveřmi svlakové konstrukce. Konstrukce krovu je hambalková, s jednou úrovní a s dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků. Trámy jsou

spojované čepovými spoji, jištěné dřevěnými kolíky. V přední části krovu

na hambalcích 1.,3. a 5. od přední štítové stěny, jsou vždy dva dlaby, pravděpodobně po nějaké závěsné konstrukci na sušení. Podlaha podkroví je z cihlových dlaždic. Pod cihlovou podlahou je dřevěná podlaha z prken, spojovaných na drážku a pero. Prostor je rozdělen dřevohliněnou příčkou rámové konstrukce, vyplněné tyčovinou omotanou povřísly a omazané hliněnou omazávkou. V přední části podkroví, nad prvním 228

Otisk po příčce je zachován na stropě místnosti. Dveře jsou rámové konstrukce, zavěšené na svislých esovitě prohnutých kovaných závěsech. 230 Příčka je vyvěšena na trámu položeným na podlaze v podkroví. 231 Dveře do světničky jsou trámové konstrukce, zavěšené na kovaných závěsech křížového typu. 232 Okna inspirována nádražní architekturou jsou zajímavou kombinací starých a nových prvků.(cihelná armatura, segmentové nadpraží x venkovní kované závěsy, suché zasklení) 229

- 74 -

dílem, leží trám se zakotvenými železnými táhly, který vyvěšuje dřevohliněnou příčku v prvním dílu prvního patra.

Kočárna Zděný objekt z opuky krytý sedlovou střechou s pálenou krytinou. Střecha kočárny je propojena s kolnou. Čelní štít s jedním obdélným otvorem byl původně lichoběžníkový, později dozděn cihlami. Stavba je napříč ztužena kovovými táhly, jejichž ukončení je vyvedeno na vnější stranu stavby a vytváří ozdobný prvek na fasádě. Na podélné straně směrem ke komunikaci se zachovalo torzo výzdoby fasády, část fabionové korunní římsy a kousek pilastru. Barva vystouplé části je okrová a základní plochy bílá. Vstup segmentově klenutý je řešen z dvorní strany. Přízemí je uzavřeno cihelnou segmentovou klenbou. Krov hambalkový s jednou úrovní hambalků. Trámy jsou druhotně použité, zachovány různé tesařské značky. V jižní podélné stěně jsou ve zdivu patrné dvě stavební fáze. Spodní část zdiva do úrovně prvního patra je starší s dochovanými kapsami pro ukotvení trámů. Mladší zdivo je nadezděno.

Kolna Kolna stojící při západní hranici areálu dvora. Zděná stavba s polopatrem je kryta sedlovou střechou z pálených tašek. Konstrukce polopatra nad vjezdem je hrázděná s cihelnou výplní s větrací mřížovinou. Krov kolny je hambalkový s jednou úrovní hambalků. Trámy jsou ručně tesané, spojované čepovými spoji a jištěné dřevěnými kolíky. Řada trámů je druhotně použita. K vnitřní straně zadní stěny je přizděna opuková plenta z pečlivě tesaného kamene - pohledová zhruba do tří pětin výšky zdi kolny s cihelnými nadezdívkami,a s kovanými pásy sloužícími k uložení trámu. V jihozápadním rohu patrná stavební spára.

Ohradní zeď Dvůr byl uzavřen opukovou ohradní zdí (dnes pouze torzo), která byla kryta pálenými taškami. Zeď byla rozčleněna slepými okny. Na jihovýchodní hranici dvora se nacházely původě dvě klenuté brány, ale zůstala stát pouze jedna. Brána je klenutá o tvaru půlelipsy, v její armatuře je vyryt letopočet 1856. Při domě zůstává branka pro pěší s půlkruhovým klenutím.

- 75 -

Shrnutí stavebního vývoje: Dendrochronologie určila stáří dřevěných konstrukcí obytného domu. Dřevo pro konstrukci povalového stropu a krovu bylo smýceno převážně v 1844/45.233 Před námi stojí „novostavba“ z druhé poloviny čtyřicátých let devatenáctého století, což potvrzují i mapové podklady a použité konstrukce. Lze se domnívat, že parcela usedlosti patřila ke středověké zástavbě vesnice. Dům pravděpodobně „sedí“ na svém dochovaném místě od založení usedlosti. Umístění totiž představuje výhodnou polohu vhledem ke světovým stranám a komunikačním vztahům ve dvoře a okolí. Charakteristiku zástavby nám poprvé zaznamenává až mapa SK z roku 1839, která zachycuje tři objekty. Obytným domem byl červeně značený objekt, zaznamenaný ve stejné pozici jako dnešní dům, u komunikace stálo dřevěné stavení „komůrka“ 234 a dvůr uzavírala nespalná stodola. V mezidobí 1839 – 1855 byl obytný dům a stodola radikálně přestaveny, vystavěny zcela nově a zaznačené červeně do IS. Sklep domu, který obvykle bývá nejstarší částí objektů, je v tomto případě nově vyhlouben při výstavbě stávajícího domu, čemuž odpovídá i tvar sklepní klenby.235 Ústředním srdce domu je vždy otopného zařízení. Po starší zástavbě zůstal pravděpodobně část dymníku se zazděným přisvětlovacím okénkem. Tato část je „zabalena“ do úprav z doby výstavby a pozdějších. Otopné zařízení domu ze čtyřicátých let devatenáctého století se skládalo z tradiční sestavy otopných zařízení, pece a kamen, což dokládá dodatečně zazděný otvor s nepřímým vytápěním z kuchyně a šířka podesty 320 cm. Postupem doby, jak se měnilo používání kuchyně a styl vytápění, byly dodatečně zazdívány otvory po dřívějších zařízeních. Nejprve byl zazděn otvor po kamnech, podezděn tahový komín a ze světnice byl dodatečně prolomen otvor vedoucí do komína pro trubku od sporáku. Domem tak proběhla „sporáková revoluce“, 236. která navrátila vaření zpět do světnice. Období poloviny devatenáctého století ilustrují otvorové prvky domu. Za původní okna lze považovat šestitabulková okna se segmentovým nadpražím v patře, s oválným kováním a zasklením „na sucho“. V objektu byly prováděny mladší stavební úpravy ke konci devatenáctého století. První komora přízemí byla nově zaklenuta segmentovou klenbou a upravena pravděpodobně 233

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Dokumentace světnice čp. 14. Operativní průzkum a dokumentace. Pardubice, 2009. Pouze jeden vzorek byl mladšího data, výměna, jejíž smýcení je datováno do roku 1839/1840. Vzhledem k malé velikosti tohoto prvku cca 142 cm se může jednat o druhotně použitý prvek. 234 Jedná se o místní název pro špýchar. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 235 ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007.ISBN 80-7203-548-7. 236 ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003. ISBN 80-7203-082-5.

- 76 -

na obytnou místnost, soudě ze zvětšení okenního otvoru. V domě byly prováděny další drobné úpravy,např. výměna oken v prvním patře v průčelí domu z první třetiny dvacátého století.

Kolna a kočárna Hospodářské objekty na západní hranici dvora pocházejí z konce devatenáctého, či z počátku dvacátého století. Před těmito objekty zde stálo hospodářské křídlo. Lze předpokládat, že starší zdivo v jižní zdi kočárny pochází ještě z tohoto objektu.

Zbořené objekty areálu usedlosti: Špýchar, dřevěné stavení, zaznamenané SK k roku 1839, shořel při požáru roku 1854.

237

Na jeho místě byl postaven nově zděný špýchar, který stál do osmdesátých let

dvacátého století. Ohradní zeď byla dokončena v roce 1856, na čemž se pravděpodobně podílelo i protipožární hledisko.238 Na obytný dům navazoval přízemní díl chlévů. Z druhé komory v přízemí se vstupovalo řezárny, přípravny krmiva, která byla sklenuta cihelnou plackovou klenbou,239 po které zůstal na zadním průčelí domu zasekaný žlab se zbytky cihel. Značně zploštělý tvar odpovídá době přestavby objektu, mezi lety 1839 -1855240. Na řezárnu navazovaly samotné chlévy. Jednalo se o klenuté prostory s plackovými klenbami, svedenými do sloupu. Podlaha chlévů byla cihelná s odtokovými kanálky. Před prostorem chlévu bývalo hnojiště. Zadní část areálu dvora uzavírala zděná průjezdná stodola. Stodola byla zaznamenána k roku 1839 a byla v mezidobí přestavěna.241 Nově vystavená byla jako zděná z opuky. V pravé části byl pod stodolou umístěn prostorný klenutý sklep s cihelnou, pravděpodobně plackovou klenbou s rubem vystupujícím do prostoru stodoly.242 Po zboření stodoly se nezachoval vstup do prostoru sklepa a není tedy zřejmé, kde přesně se dnes nachází a v jakém je dnes stavu.

Architektonické a památkové hodnocení Výrazný areál usedlosti utvářející postatu vzhledu vesnice a její celkový ráz. Jedná se o velmi hodnotné stavby s řadou autentických detailů a prvků.

237

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Požár, při kterém shořel špýchar roku 1854, přeskočil ze sousední usedlosti čp. 13. 239 Informace od paní Kustroňové. 240 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 43. 241 Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. 242 Dle informací paní Kustroňové. 238

- 77 -

Čp. 15 Usedlost sedláka stojí v severozápadním rohu návsi, mezi čp. 14 a 16, st.p.č. 67. Jedná se o trojstranný dvůr uzavřený ke komunikaci bránou s rovným překladem a klenutou brankou. Dům je štítové orientace se zápražím na západ, navazuje cihlová kolna se seníky, paralelně stojí chlévy a areál uzavírá zděná stodola. K ní připojeno torzo dalšího hospodářského objektu, prasečáku. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 15

1788

dům se zahrádkou

1839

zachyceny tři objekty, dům a paralelní objekt značeny červeně, stodola žlutě

1855

v mezidobí vystavěna nově stodola jako zděná

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy na domě, paralelním objektu, který byl prodloužen přístavbou ke stodole, přesněji zachyceno na originální mapě SK, či knihovní mapě

1940

v mezidobí přistavěn hospodářský objekt za stodolou a kolna navazující na dům

2010

v mezidobí odstraněna část hospodářského objektu při západní hranici dvora a přístavby za stodolou

Popis: Patrový dům se sedlovou střechou nasazenou na římse o deskovém základu, s valbičkou nad předním štítem. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí je trojosé děleno úzkou římsou, okenní otvory se segmentovými záklenky a výplněmi osazenými v líci zdiva. Štít domu je trojúhelníkový se dvěma okenními otvory. Dispozice domu je čtyřdílná s trojdílným jádrem v pravé orientaci, uspořádáno převážně jednotraktově, komorového typu. Vstupní síň je uzavřena segmentovou klenbou, v zadní části je umístěno schodiště do patra a pod ním schodiště do sklepa. Dům již není vybaven černou kuchyní a je upraven na tahový provoz s komínem umístěným ve stěně mezi druhým a prvním dílem, pouze na úrovni prvního patra.243 První díl domu je dvoutraktový, světnice (2 a 1 okno) a světnička (1 okno). Světnice vybavena trámovým stropem se třemi příčnými trámy a omítaným záklopem. Trámy jsou tradičně okoseny s výběhy. Tyto výběhy se nacházejí nezvykle v těsné

243

Informace sdělená majitelkou domu, paní Dvořákovou dne 7.11.2008.

- 78 -

blízkosti stěny, což může poukazovat na přezdění objektu.244 Světnička upravena v pozdější době jako plochostropá. Zadní komora je uzavřena segmentovou klenbou. Zde byla v poslední čtvrtině devatenáctého století umístěna pec a kouř odváděn sopouchem nad klenbou síně do komína. Sklep umístěný pod prvním dílem, pod světničkou, je uzavřený klenbou o tvaru stlačené půlelipsy. Vstupní šíje, která je „pokřivená“, je zřejmě starší. V sklepě byla při stavebních úpravách objevena část zahloubeného objektu středověkého původu. 245 Čtvrtý díl domu, přístupný ze zápraží, tvoří maštal uzavřená dvěma poli plackové klenby rozdělené půlelipsový pasem, ve kterém je umístěno kovové táhlo. První patro domu je trojdílné, odpovídající přízemí. Strop v prvním patře je trámový, s příčnými trámy a omítaným záklopem. Místnosti jsou vybavené dochovanými rámovými dveřmi s bambulkovými a křížovými závěsy. Krov domu je hambalkový, se dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků. Místy jsou zdvojené krokve, které by mohly pocházet ze staršího domu. Na dům navazuje zděná patrová stavba z cihel se sedlovou střechou. Přízemí sloužilo a slouží jako kolna, v patře jsou umístěné seníky. Užitý krov je již vaznicové soustavy s podpůrnou soustavou šikmých sloupků zpevňovaných kleštinami. Paralelně s domem stojí patrový zděný hospodářský objekt se sedlovou střechou. Použité zdivo je ze dvou materiálů, zadní podélná strana je opuková, dvorní podélná strana a zadní štíty jsou cihelné. Přední průčelí bez otvorů pouze s jedním obdélným větrací otvorem. Štít trojúhelníkový se dvěma okenními otvory. Dvorní strana je sedmiosá s pavlačí v druhé ose. Krov vaznicový, zpevněný párem kleštin se zkráceným věšadlem a vzpěrami, uspořádaný jako vazník. Dispozice je trojdílná. Velká část přízemních prostor byla upravena jako chlévy a uzavřena pro ně typickou klenbou, segmentovou do ocelových traverz. Objekt je podsklepený, sklep umístěn pod druhým dílem. Vstup do sklepa je uzavřen segmentovou cihelnou klenbou. Samotný sklep je zaklenut valenou kamennou klenbou půlkruhového tvaru. Stodola je zděná se sedlovou střechou krytou pálenými taškami, čtyřdílná s dvěmi průjezdnými mlaty a hambalkovým krovem se dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků. Zdivo stodoly je z části opukové, z části cihelné, postupně přezdívané. V zadním severním nároží jsou v kameni vyryté dva letopočty. Nižší kámen je zřejmě

244

Tradičním zvykem je, aby byl výběh umístěn cca 4 cm od stěny místnosti. VÍCH, David. Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2007. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. V tisku.

245

- 79 -

druhotně užitý s letopočtem 1844 obrácený vzhůru nohama. Druhý, umístěný výše ,s letopočtem 1896. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl postupně přestavován v mezidobí 1855-1886, což potvrzují mapové podklady a konstrukce. Dle těchto užitých konstrukcí lze předpokládat, že se jednalo zhruba o šedesátá a sedmdesátá léta devatenáctého století. Hospodářský objekt s chlévy prošel také postupným vývojem. Sklep a zadní opuková stěna pochází z původního objektu zachyceného k roku 1839, v následujícím mezidobí byla stavba prodloužena. Na začátku dvacátého století byl objekt upraven. Přestavba spočívala ve změněně velikosti, byly provedeny cihelné přezdění zdí, nový krov a upraven tvar střechy. Stodola dle mapových podkladů byla přestavěna v mezidobí 1839 – 1855 jako zděná s hambalkový krovem se dvěma stojatými stolicemi. V mladším období procházela různým přezdíváním. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná usedlost s řadou dochovaných autentických prvků.

Čp. 16 Usedlost sedláka stojí v severozápadní návesní frontě, mezi čp. 15 a 17, st.p.č. 66. Jedná se o dvojstranný dvůr uzavřený ke komunikaci, s klenutou bránou a brankou. Dům štítové orientace se zápražím na západ, navazuje přízemní hospodářský objekt, paralelně s domem stojí objekt špýcharu. Usedlost byla v době průzkumu nepřístupná. Prameny: 1771

dům obdržel č.p. 16

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány dva objekty, dům a špýchar značené červeně a v zadní části stodola značená žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, stodola postavena nově jako zděná

1886

v mezidobí upraven špýchar

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy na hospodářském objektu na západní straně dvora, objekt přestavěn

- 80 -

2010

v mezidobí zbořena stodola

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou nasazenou na římse o deskovém základu, s valbičkou nad předním a zadním štítem. Střecha je kryta eternitovými šablonami. Průčelí je trojosé se zmenšovanými okenními otvory. Výplně jsou šestitabulkové osazené v líci zdiva. Patro odděleno úzkou deskovou římsou. Štít domu je trojúhelníkový, se dvěma okenními otvory

a s půlválcovou nikou uprostřed. Nadpraží oken ve štítu je doplněno

půlkruhovou dřevěnou deskou s dřevěným sluncovým motivem, což sloužilo jako podklad pro štukovou výzdobu. Dvorní strana je čtyřosá, nad vstupními dveřmi zůstaly ve zdivu odřezané trámy po pavlači. Dispozice domu bude pravděpodobně trojdílná v pravé orientaci, uspořádána převážně dvoutraktově, komorového typu. Objekt špýcharu je zděný, patrový, se sedlovou střechou s valbičkou nad předním štítem nasazenou na deskové římse. Průčelí je dvouosé v patře, patro odděleno deskovou římsou. Okenní otvory jsou opět zmenšeny. Dvorní strana je trojosá. Dům je podélně stažen železnými táhly, jejichž konce jsou vytaženy na fasádu. Dispozice objektu je trojdílná, každý díl přízemí má vlastní vstup. První díl je uzavřený cihelnou segmentovou klenbou, v druhém dílu je umístěno schodiště do sklepa a do patra. Třetí díl je zcela bez stropních konstrukcí. Sklep je umístěn pod prvním dílem a uzavřen valenou klenbou půlkruhového tvaru. V první a druhý díl v patře uzavřen trámovým stropem se záklopem z kulánů s omítaným podhledem. Ve vnitřní stěně mezi prvním a druhým dílen je umístěn tahový komín. Krov objektu je hambalkový, tvořený krokvemi a hambalky. Zavětrováním je řešeno vodorovným podélným prvkem, doplněný zavětrovací latí v prvním poli mezi krokvemi. Areál dvora uzavírala zděná stodola, zachycená na starých fotografií, která byla v minulosti odstraněna. Shrnutí stavebního vývoje Dům svým tvarem a výrazem odpovídá okolním patrovým domům, které pochází z období

kolem

poloviny

devatenáctého

století.

Vzhledem

k malému

množství

nashromážděných podkladů nelze určit jeho stáří. Objekt špýcharu pochází z přestavby v mezidobí 1855-1886, což potvrzují mapové i užité konstrukce. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná usedlost, prohlášena za kulturní památku.

- 81 -

Čp. 17 Usedlost zahradníka stojí v severozápadní frontě návsi, mezi čp. 16 a 24, st.p.č. 65. Jedná se o patrový dům štítově orientovaný k návsi, se zápražím směrem na jihozápad. Na dům navazuje přízemní hospodářský objekt. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 17

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány čtyři objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, dva značené žlutě, jeden červeně, jeden nevybarven

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, stavby přestavěny a zaznačeny červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2009

v mezidobí provedeny stavební úpravy na domě a chlévech, odstraněna stodola

Popis: Patrový zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s polovalbou nad předním štítem. Střecha kryta pálenou krytinou. Průčelí jednoosé, původně dvojosé,246 štít lichoběžníkový. Dům prošel přestavbou v padesátých a šedesátých letech dvacátého století.247 Omítnut břizolitovou omítkou, osazen trojdílnými okny, upravena vnitřní dispozice. Dispozice domu je trojdílná, avšak upravena při přestavbě. Všechny místnosti jsou plochostropé.

Původním

prostorem

zůstal

pouze

sklep,

umístěný

pod

světnicí,

který je uzavřen segmentovou cihelnou klenbou. Krov byl vyměněn při opravě střechy v nedávné době. Na dům navazuje přízemní zděné hospodářské křídlo, původně klenuté chlévy, dnes plochostropé. Vzadu byl dvůr uzavřen zděnou stodolou z opuky, která shořela v druhé polovině dvacátého století. Pod stodolou byl umístěn sklep.248 Shrnutí stavebního vývoje:

246

Okna odstraněná při přestavbě v padesátých letech byla dvojitá trojkřídlová do tvaru T. Informace sdělená majitelkou domu paní Dvořákovou, dne 23.5.2010. 247 Informace sdělená majitelkou objektu paní Dvořákovou den 23.5.2010. 248 Vstup do sklepa byl objeven v květnu roku 2010 a v létě ho majitelé plánují vykopat. Informace sdělená dne 21.5.2010.

- 82 -

Obvodové zdivo domu a chlévů pochází z výstavby v padesátých letech devatenáctého století, což potvrzují mapové a písemné prameny. Při velkém požáru vesnice v roce 1852 byl dům poškozen a vystavěn nově. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotný dům, který byl zcela „vykuchán“ v druhé polovině dvacátého století.

Čp. 18 Dům domkáře stával mezi čp. 48 a 51, st.p.č. 16. Dům zachycen již prvním okruhem číslování , poškozen požárem roku 1852 a 1856.249 Domem byla dle dochované fotografie z počátku dvacátého století přízemní zděná stavba se sedlovou střechou. Byl zbořen po roce 1980.

Čp. 19 Drobná usedlost domkáře leží severně od návsi, v klínu dvou cest do Vraclavi, mezi čp. 48 a 21, st.p.č. 11. Jedná se o úhlový dvůr, který stojí v terénním zlomu. Zděný patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na sever a s kolmým zděným patrovým hospodářským křídlem. Stodola stojí za domem a chlévy. Prameny: 1771

dům obdržel čp.19

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značený červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný dům přestavěn, přistavěno kolmé hospodářské křídlo

1940 249

v mezidobí vztyčen nový krov

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 83 -

2007

zachován bez větších stavebních úprav

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí domu je trojosé, s novými okenními výplněmi, patro odděleno úzkou profilovanou deskovou římsou. Štít domu je trojúhelníkový se dvěma okenními otvory. Dvorní strana je trojosá, s dřevěnou pavlačí nad vstupem. Dispozice domu je dvoudílná v levé orientaci a je dána terénními podmínkami. Dveřmi vstoupíme do síně. V zadní části se nacházela niková černá kuchyně (vstup pod komín upraven). Strop v síni je trámový, nesen podélnými trámy s opraveným záklopem z prken.250 V čele domu se nachází světnice (2 a 1 okno) a světnička s opraveným trámovým stropem. Ze síně vedou schody do prvního patra, odtud vstup na pavlač, kterou se prochází do zadní stodoly. V čele domu jsou dvě místnosti. Strop v obou je trámový se záklopem z překládaných prken. Dveřní výplně jsou původní.251 Krov je vaznicový, s dvojicí vzpěr a párových kleštin. Kolmé zděné patrové hospodářské křídlo je tvořeno v přízemí dvěma chlévy, uzavřené valenou opukovou klenbou a seníky v patře.Zděná stodola stojí na terénní hraně ve výškové úrovni podkroví domu. Shrnutí stavebního vývoje: Patrový dům pochází z období po polovině devatenáctého století. Roku 1898 shořel původní krov a vztyčen nový, vaznicového typu. Architektonické a památkové hodnocení. Hodnotná usedlost, která byla citlivě opravena.

Čp 20 Drobná usedlost domkáře severně od návsi u komunikace směrem do Vraclavi, mezi čp. 19 a 21, st.p.č.13. Jedná se o úhlový dvůr oddělený od komunikace ohradní zdí. Obytný dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na severozápad. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 20

250

Původně kulánky omazané hlínou. Sděleno majitelem objektu panem Vlnařem, dne 20.3.2010. Dřevěné rámové konstrukce dělená do čtyř svislých polí, osazené plochým krabicovým zámkem, zavěšení na závěsech křížového typu

251

- 84 -

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vybudována přístavba k domu a půdorys domu změněn do tvaru L

2010

provedeny stavební úpravy, nová konstrukce střechy

Popis: Zděný přízemní dům se sedlovou střechou s valbičkou, nasazenou na deskové římse. Krytina novodobá. Průčelí domu je dvouosé, štít je lichoběžníkový se dvěma obdélnými okenními otvory, okenní výplně novodobé.252 Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, v celé délce jednotraktová, komorového typu. Středními dveřmi vstoupíme do síně. Strop je v podélné ose rozdělen půlelipsovým pasem na dvě části, Zadní část s nikovou kuchyní přisazenou k prvnímu dílu je zaklenuta obdélnou plackovou klenbou segmentového tvaru. Kolmý půl pas vynáší otevřené ústí komína. Strop přední části síně je rozdělen příčným pasem na dvě části. Jednu tvoří čtvercová placková klenba a druhou trámový strop se záklopem z tyčoviny, omazaný silnou vrstvou hlíny. Světnice (2 a 1 okno) je zaklenuta jednou plackovou klenbou segmentového tvaru. Třetí díl tvoří komora. Podlaha třetího dílu je umístěna zhruba o jeden metr výš než podlaha síně a světnice. To je dáno terénní situací a umístěním sklepu pod komorou. Strop v komoře je nesen dvěma příčnými trámy se záklopem z tyčoviny, silně omazaný hlínou. Vchod do sklepa je umístěn v síni. Nízký obdélný prostor zaklenutý segmentovou cihelnou klenbou. Krov domu je zcela novodobý. Kolmé zděné hospodářské křídlo se sedlovou střechou tvoří chlév a stodola. Chlév uzavřený valenou klenbou půlkruhového tvaru, stodola je dvoudílná. Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází z období po roce 1856, což potvrzují mapové a písemné podklady a použité konstrukce. Objekt zachycený na mapě SK roku 1839 označený žlutě, pravděpodobně z velké části podlehl požáru roku 1856 a byl vystavěn nově. (odpovídající typ kleneb) Architektonické a památkové hodnocení:

252

Původní výplně ve světnici byly špaletové, členění do T.

- 85 -

Hodnotný dům s cennými původními konstrukcemi. Jeho výraz byl trochu narušen novým typem střechy s krytinou pro Sedlec zcela netypickou (černé pálené čtvercové tašky).

Čp. 21 Dům domkáře severně od návsi u komunikace mezi čp. 20 a 22, st.p.č.14. Jedná se o úhlový dvůr. Přízemní dům je štítově orientovaný vzhledem ke komunikaci, se zápražím na severozápad. Během průzkumu dům nebyl přístupný. Prameny: 1771

dům obdržel čp.21

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vybudována přístavba k severní straně domu

1940

beze změn

2010

beze změn

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse. Střešní krytina je tašková. Průčelí domu je dvouosé s novými okny respektujícími původní vzhled výplní,253 štít domu trojúhelníkový se dvěma obdélnými otvory osazenými novodobými výplněmi. Dispozice domu je zřejmě čtyřdílná, s trojdílným jádrem v pravé orientaci uspořádána jednotraktově. Shrnutí stavebního vývoje: Lze se domnívat, že dům pochází z období po požáru roku 1856. Ale přesné stáří nelze určit bez průzkumu vnitřních prostor. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům spoluvytvářející jeden z cenných pohledů na souvislou domkářskou zástavbu.

253

Dvojitá, šestitabulková okna, dovnitř a ven otevíravá, se segmentovým nadpražím.

- 86 -

Čp. 22 Drobná usedlost domkáře severně od návsi u komunikace mezi čp. 21 a 47, st.p.č.15. Jedná se o úhlový dvůr oddělený od komunikace cihelnou ohradní zdí. Obytný dům je štítově orientovaný vzhledem ke komunikace se zápražím na severozápad. Prameny: 1771

dům obdržel čp.22

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

objekt přestavěn

1940

beze změn

2009

v mezidobí provedena vnitřní přestavba objektu, hmota domu beze změn

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse, s valbičkou nad předním štítem. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí domu je dvojosé, štít domu je lichoběžníkový se dvěma okenními otvory s půlkruhovým ukončením. Okenní výplně jsou novodobé, provedené jako kopie starších výplní.254 Dispozice domu je čtyřdílná v pravé orientaci, komorového typu, převážně jednotraktová. Vnitřní dispozice domu prošla úpravou v druhé polovině dvacátého století. Všechny prostory jsou plochostropé. Příčky oddělující veškeré vnitřní prostory v obytném domě jsou novodobé. Objekt procházel roku 2009/2010 opravou. Dveřmi vstoupíme do třetího dílu, dnešní vstupní síně. V zadní části je vydělena koupelna a spíž, ze které vede žebřík do prostoru sklepa. V druhém díle je umístěn tahový komín při příčce v oddělující světnici. Světnice v čele domu (2 a 1 okno), plochostropá, byla v době průzkumu255 zbavena omítek. Obvodové stěny jsou vyzděny ze smíšeného zdiva, opuky a nepálených cihel. V obou podélných stěnách se odkryly dvojice dodatečně zazděných

254

Starší výplně jsou zachycené na fotografiích. Okna byla dřevěná, jednoduchá, dvoukřídlová, členěna do šesti tabulek, zavěšená na venkovních oválných kovaných závěsech. Nad otevíravými křídly byl vsazen pěvný rám půlkruhového tvar dělený paprsčitě dvěma příčlemi. Fotoarchiv autorky. 255 Leden 2010.

- 87 -

otvorů po předchozím trámovém stropu a v zadní podélné zdi po tělesu pece.256 Vzhledem k poměru vzdáleností otvory indikují vnitřní dispoziční úpravu. Sklep je umístěn pod čtvrtým dílem,257 klenutý prostor s elipsovým tvarem klenebního čela. Hambalkový krov je tvořen krokvemi a hambalky zpevněné podélným ztužujícím prvkem na straně nad zápražím. V podkroví nad světnicí je vydělena komůrka, stěny jsou trámové konstrukce s výplní ze štípaných půlkulánů. Stodola je zděná, dvojdílná s průjezdným mlatem, s krovem stejného typu jako na domě, hambalkový zpevněný vaznicí. Shrnutí stavebního vývoje: Dům podlehl požáru roku 1856.258 Lze se domnívat, že dnešní dům pochází z období po požáru, což potvrzují mapové prameny a užité konstrukce. V druhé polovině dvacátého století byl dům vnitřně přeřešen (změna dispozice, nové příčky, tvrdé stropy). Původní dispozice domu nebyla odlišná od jiných domů v Sedlci a v tradičním lidovým stavitelství se jednalo o dům s trojdílným jádrem.259 Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotný dům se stodolou i přes provedenou nevhodnou úpravu v druhé polovině dvacátého století. Umístěním a vnějším vzhledem vytváří spolu s dalšími objekty čp. 20, 21 a 47 pohledově a urbanisticky velice cennou ulicovou zástavbu.

Čp. 23 Drobná usedlost chalupníka severně od návsi, mezi čp. 24 a 47, st.p.č. 19. Jedná se o trojboký

dvůr uzavřený ke komunikaci cihelnou průjezdnou stavbou. Dům je štítově

orientovaný se zápražím na jihovýchod. Areál dvora byl během průzkumu nepřístupný. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 23

256

Vzdálenosti mezi čelní štítovou stěnou a dodatečně zazděnými otvory a vzdáleností mezi dvojicí otvorů je přibližně podobná. Naproti tomu vnitřní příčka se nachází velmi blízko druhé dvojici otvorů a poukazuje na vnitřní přestavbu dispozice prostoru 257 Při pohledu na vstupní prostor do sklepa je zřetelně vidět dodatečná cihlová zazdívka prostoru, vstupní schodiště zřetelně pokračoval za touto cihlovou zazdívkou. 258 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 259 Vstup do domu se nacházel pravděpodobně někde v místě dnešního trojdílného okna v druhém dílu. Světnice umístěná v prvním dílu byla větší, což indikují vzdálenosti mezi zazdívkami po trámech nesoucí strop v místnosti. V zadní části síně byla kuchyňská nika a naproti se nalézal vstup do sklepa umístěný pod zadním třetím dílem. Třetí díl byla komora. Kolmý hospodářský prostor obsahoval chlév, přístupný z prostoru zápraží, zhruba v místě dnešního osazeného okna.

- 88 -

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zachyceny tři objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, značeny žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy zřejmě hospodářského objektu, přistavěn malý, samostatně stojící čtvercový objekt; vše je značeno červeně

1940

provedeny rozsáhlé stavební úpravy, přistavěny hospodářské cihlové objekty tvaru L u silnice, vznikl čtyřboký dvůr

2010

beze změn

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s dozděnou polovalbou nad předním štítem. Krytina je tašková. Průčelí dvouosé, štít dnes trojúhelníkový, původně lichoběžníkový dozděn cihlami, s dvěmi okenními otvory s půlkruhovým ukončení, mezi nimi zazděná válcová nika. Střecha z pálených tašek, okenné otvory osazené mladými výplněmi z dvacátého století. Na zadní podélné stěně je umístěná svislá stavební spára zhruba v polovině stavby, kameny zčervenalé požárem. Spára poukazuje zřejmě na postupné přezdívání domu. Dispozice domu je zřejmě trojdílná, či čtyřdílná v levé orientaci. Shrnutí stavebního vývoje: Vzhledem k malému množství shromážděných informací nelze určit přené stáří domu, ale lze předpokládat, že vzhledem k svému výrazu pochází z přestaveb po polovině devatenáctého století. Není vyloučeno, že dům obsahuje starší jádro. Cihelná přístavba pochází z první poloviny dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotný dům s hospodářskými objekty.

Čp. 24 Usedlost domkáře spoluvytváří severní roh návsi a stojí mezi čp.23 a 25, st.p.č. 64. Jedná se o trojboký dvůr uzavřený ohradní zdí, s klenutou bránou segmentového tvaru a brankou pro pěší. Patrový dům je štítově orientovaný směrem k návsi, se zápražím na sever.

- 89 -

Na dům navazuje křídlo s chlévy a další kolmé křídlo se stodolou. Paralelně s domem stojí hospodářské křídlo s kolnou. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 24

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zachyceny dva objekty, charakterizovány jako obytné stavení, jeden značen červeně a jeden žlutě

1855

v mezidobí zbourán červeně značený objekt

1886

v mezidobí provedeny rozsáhlé stavební úpravy, vystavěn nový dům tvaru L

1940

v mezidobí přistavěno severní hospodářské křídlo

2010

v mezidobí na obytném objektu provedeny stavební úpravy

Popis: Zděný patrový dům se sedlovou střechou, s polovalbou nad čelním štítem. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí domu je dvouosé. Střecha kryta pálenou taškou, dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen novodobými otvory. Objekt prošel rozsáhlou úpravou v osmdesátých letech dvacátého století.260 Dispozice domu je dvoudílná v pravé orientaci, první díl jednotraktový a druhý dvoutraktový. Stropy v domě a v navazující hospodářské části jsou ploché, novodobé. Středními dveřmi vstoupíme do síně. Zadní část sloužila jako černá kuchyně, zaklenutá segmentovou klenbou oddělené od síně pasem. V čele domu je světnice (2 a 1 okno). Do sklepa se vstupuje z černé kuchyně a je umístěn pod hospodářským objektem, navazujícím na patrový dům. Sklep je zaklenutý valenou klenbou půlkruhového tvaru. Patro domu je dvoudílné, odpovídající přízemí, původně snížená výška cca 2 metry. V zadní části síně je vydělena malá komůrka, kterou prochází těleso dymníku.261 Krov domu je hambalkový s podélným ztužujícím prvkem nad zápražím. Na dům navazuje přízemní podélný hospodářský objekt se sedlovou střechou s pálenou krytinou a dvěma díly chlévů, dnes plochostropé.262 Krov je stejného typu jako na patrovém domě, hambalkový s podélným zavětrovacím prvkem. Zadní stranu dvora uzavírá zděné hospodářské křídlo s bývalým chlévem a stodolou, zastřešeno sedlovou střechou s pálenou krytinou. Krov je opět hambalkový s podélným

260

Informace sdělená majitelem domu panem Richterem, dne 20.3.2010. Původně stěna oddělující síň a komůrky byla vyzděna z nepálených cihel. Informace od majitele domu. 262 Obě místnosti byly klenuté valenými klenbami z opuky. Informace sdělená majitelem domu. 261

- 90 -

zavětrovacím prvkem nad zápražím. Prostor chlévů byl upraven na obytné místnosti, dnes plochostropé, původně uzavřen cihelnou segmentovou klenbou do ocelových I profilů. Stodola je trojdílná, s mlatem a dvěma mělkými pernami. Severozápadní stranu dvora uzavírá mladší cihelné křídlo hospodářské části, se sedlovou střechou s pálenou krytinou a s vaznicovým krovem. Shrnutí stavebního vývoje: Patrový dům s chlévy a stodolou pochází z přestavby mezi lety 1855 – 1886, ale nevhodně upraven v osmdesátých letech dvacátého století.263. Nejmladší stavbou v usedlosti

je

severozápadní

cihelné

hospodářské

křídlo

s vaznicovým

krovem,

které je zachyceno mapovými podklady k roku 1940. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotná usedlost, nevhodně upravena v osmdesátých letech (odstranění původních konstrukcí, fasády).

Čp. 25 Původní dům domkáře čp. 25 stával pod východní stranou návsi, mezi čp. 24 a 58, st.p.č. 63. Dům byl již zachycen prvním okruhem číslování, v JK zapsán jako dům se zahrádkou. Na mapě SK zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně.264 Dům shořel roku 1852 a nově vystavěn, podélného půdorysu, okapové orientace, se zápražím na severovýchod.265. Dům sloužil na začátku století jako kramářství.266 Byl zbourán mezi lety 1953 a 1980.

Čp. 26 Drobná usedlost domkáře stojí severovýchodně od návsi v tzv. domkářské zástavbě, mezi čp. 24 a 29, st.p.č. 62. Jedná se o úhlový dvůr. Přízemní dům je štítově orientovaný k

263

Dle informací majitele objektu, který prováděl v osmdesátých letech dvacátého století vnitřní přestavbu domu. 264 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 25. 265 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 266 Ve vesnici nám jako Janečkův, nebo Klumparův dům dle posledních majitelů. Na začátku století zde zachyceno kramářství provozující panem Ferdinandem Klumparem. Úplný adresář královského věnného města Vysokého Mýta. Vysoké Mýto, 1903, str. 93, 94.

- 91 -

procházející cestě, se zápražím na jihovýchod, Na dům navazuje kolmé křídlo stodoly. Dům nebyl navštíven během průzkumu. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 26

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značené červeně

1855

v mezidobí dům přestavěn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, k půdorysu domu navázána obdélníková přístavba stodoly

1940

v mezidobí přistavena zděná veranda

2010

v mezidobí

provedeny

vnitřní

stavební

úpravy,

nový

krov,

upravena stodola Popis: Přízemní

zděný

dům

z opuky

se

sedlovou

střechou,

s pálenou

krytinou.

Průčelí jednoosé, s čtyřdílným oknem, štít trojúhelníkový s trojdílným oknem. Dům omítnut břizolitovou omítkou. Dispozice domu bude zřejmě čtyřdílná, s trojdílným jádrem v levé orientaci. Zřejmě došlo k otočení vstupní strany do domu, což by potvrzovala nadstřešní část komínu, která „vylézá“ nad dnešní vstupní stranou, ale dle mapy CO, IS bylo vstupní průčelí na opačnou stranu. Před vstupem do domu zděná cihlová veranda. Zděná stodola se sedlovou střechou s pálenou krytinou je dvoudílná, s průjezdným mlatem. Zdivo ve spodní části z opuky je nadstavěno cihlami. Shrnutí stavebního vývoje: Obvodové zdi domu pocházejí zřejmě z období po požáru roku 1852, což potvrzují mapové a písemné prameny. V dalších letech byla přistavěna zděná stodola z opuky. Dům byl na začátku padesátých let dvacátého století upraven, odstraněny vnitřní konstrukce (stropy, pec na chodbě) Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům s vnitřními novodobými úpravami, po kterých zůstalo pouze obvodové zdivo. Dům hmotově hodnotný pro danou část území.

- 92 -

Čp. 27 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 30 a 35, st.p.č.76. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 27 v severovýchodní části vesnice, st.p.č. 59

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytný dům, značen červeně

1855

v mezidobí dům shořel a nově vystavěn na okraji vesnice při staré cestě vedoucí do Vraclavi; značený červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy, půdorys zachován

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Dům stojí v okapové orientaci podél komunikace, se zápražím směrem na sever, tedy obrácený od veřejného prostoru. Průčelí domu je dvouosé, štít trojúhelníkový s jedním otvorem, krov novodobý vaznicový.

Dům v nedávné době úpraven (nový krov, střešní krytina,

fasáda a otvorové prvky) Shrnutí stavebního vývoje: Stávající dům pochází z výstavby po požáru roku 1852, mezi lety 1852-1855,

267

s novodobými zásahy. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který svou hmotou zapadá do severního ulicového výběžku domkářské zástavby a ponechává si půdorysné řešení domu z doby jeho vzniku.

Čp. 28 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 12 a 35, st.p.č.75. Dům nebyl navštíven během průzkumu. 267

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 20, 36. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 93 -

Prameny: 1771

dům obdržel čp. 28, st.p.č. 61

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zachyceno jedno obytné stavení, nekolorováno

1855

v mezidobí dům shořel a nově vystavěn na okraji vesnice při staré cestě vedoucí do Vraclavi; značen červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis : Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou taškou. Dům stojí v okapové orientaci ke komunikaci se zápražím na sever, otočeným od komunikace. Průčelí domu je jednoosé, štít trojúhelníkový s jedním otvorem. Krov domu připomíná již nádražní architekturu, tedy vaznicový typ. Dispozice domu je zřejmě čtyřdílná s trojdílným jádrem v levé orientaci. Dům byl výrazně upraven v druhé polovině dvacátého století (vnitřní konstrukce, fasády, okna ) Shrnutí stavebního vývoje: Stávající dům pochází z výstavby po požáru roku 1852, mezi lety 1852-1855,

268

s novodobými zásahy. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům svou hmotou zapadá do severního ulicového výběžku domkářské zástavby a ponechává si půdorysné řešení domu z doby jeho vzniku. Objekt je upraven v duchu druhé poloviny dvacátého století .

Čp. 29 Drobná usedlost domkáře stojí v severovýchodní části vesnice pod návsí v tzv. domkářské zástavbě, mezi čp. 26 a 39, st.p.č. 58. Jedná se o úhlový dvůr otevřený směrem ke komunikaci vedoucí z návsi. Přízemní dům je okapové orientace, se zápražím na severovýchod, kolmo navazuje zděné hospodářské křídlo. Prameny: 268

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 20, 36. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 94 -

1771

dům obdržel čp. 29

1788

obecní pastouška

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

dům vystavěn nově, označen jako obytné a hospodářské stavení

1886

přistaveno kolmé hospodářské křídlo

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, půdorys nezměněn

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, krytou pálenou krytinou. Průčelí domu dvojosé s trojkřídlými T výplněmi z dvacátého století, štít trojúhelníkový, dvojosý. Členění fasády je založeno na charakteristickém kontrastu hladké a hrubší strukturální omítky, která působí tmavším dojmem.269 Dispozice domu je trojdílná v levé orientaci, převážně jednotraktová, komorového typu. Síň je plochostropá s tvrdým stropem. Dům již nemá černou kuchyni, byl v minulosti přebudován na tahový provoz. Komín umístěn v tradiční poloze ve stěně mezi světnicí a síňí. Naproti komínu je umístěn vstup do sklepa. Světnice (2 a 1 okno) je uzavřena trámovým stropem s omítaným podhledem. Konstrukce je nesena dvěma příčnými trámy. Třetí díl je dvoutraktový, obě místnosti plochostropé, s novými tvrdými stropy. Sklep je umístěn pod třetím dílem, relativně úzký prostor uzavřený valenou klenbou půlkruhového tvaru. Kolmé hospodářské křídlo je zděné z cihel se sedlovou střechou s pálenou krytinou, jeho zápraží tvořeno plandavými konci krokví poukazuje na vaznicový typ krovu. Zde byl umístěný chlév a stodola. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl postaven po požáru roku 1852, což potvrzují mapové a písemné prameny i celková hmota domu. Zůstaly zachovány obvodové zdi a dispozice domu, vnitřní prostory upraveny ve dvacátém století. Sklep by mohl pocházet ještě ze staršího období před požárem. Hospodářské křídlo dle konstrukcí spíše odpovídá až přelomu devatenáctého a dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům hmotově dotvářející hodnotné území vesnice.

269

Toto pojetí vzhledu omítky je typické pro první třetinu dvacátého století. Věra KÚČOVÁ – Pavel BUREŠ. Principy péče o lidové stavby. Praha, 1999, str. 53 ISBN 80-86234-07-X.

- 95 -

Čp. 30 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 27 a 61, st.p.č.77. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 30, st.p.č. 60

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značený červeně

1855

v mezidobí dům shořel a nově vystavěn na okraji vesnice při staré cestě vedoucí do Vraclavi; zaznamenán červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2007

provedeny stavební úpravy, půdorys nezměněn

Popis a stručný vývoj: Jedná se o zděný dům se sedlovou střechou, původně s valbičkou nad předním štítem. Střecha je kryta pálenou taškou. Dům stojí v okapové orientaci, se zápražím orientovaným na sever, obráceným od komunikace. Dispozice domu je zřejmě čtyřdílná, v levé orientaci. Dům byl výrazně upraven v druhé polovině dvacátého století - vnitřní konstrukce, fasáda; a v nedávné době vztyčen nový krov a osazena nová okna. Shrnutí stavebního vývoje: Stávající dům pochází z výstavby po požáru roku 1852, mezi lety 1852-1855,

270

s novodobými zásahy. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům svou hmotou zapadá do severního ulicového výběžku domkářské zástavby a ponechává si půdorysné řešení domu z doby jeho vzniku, s novodobými zásahy.

Čp. 31 Drobná usedlost domkáře stojí severovýchodně od návsi v tzv. domkářské zástavbě, mezi čp. 24 a 32, st.p.č. 20. Jedná se o trojstranný dvůr o půdorysu T. Přízemní dům je štítově 270

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 20, 36. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 96 -

orientován k cestě, se zápražím na sever. Jedno křídlo tvořil chlév a stodola a druhé je taktéž hospodářské. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 31

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům přestavěn a zaznamenán červeně

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, postavena přístavba k jižní straně domu

1940

přistaveno severní hospodářské křídlo

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s pálenou krytinou. Průčelí domu jednoosé s novodobým trojdílným oknem, původně dvojosé.271 Štít domu trojúhelníkový, dvojosý. Dispozice domu je trojdílná levé orientace, komorového typu, jednotraktová v celé délce. Vstup do domu je dnes umístěn ze dvora, ze severní podélné strany. Původně se vcházelo z opačné strany, jižní, na což upozorňuje těleso komína, které „vylézá“ na netypické straně. Dnešním vstupem vstoupíme do prostoru bývalé nikové kuchyně, umístěné v síni. Vstup pod dymník je dodatečně zazděn. Stropní konstrukce v celém domě, tj. světnice, síň, komora, jsou trámové, nesené příčnými okosenými trámy, s překládaným záklopem (ve světnici tři trámy).272 Sklep je umístěn pod třetím dílem, uzavřený valenou klenbou z opuky, s pětibokou výsečí při vstupu. Původní vstup byl řešen ze zadní části síně dřevěným poklopem, dnes z chlévů. Krov je nepřístupný, dle tvaru střechy se jedná o hambalkový s velkým rozponem krokví. Na dům navazuje boční severní hospodářské křídlo s chlévy a stodolou, zděné z cihel, se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Bývalé chlévy jsou uzavřeny segmentovou klenbou do ocelových traverz. Stodola je dvoudílná, s jedním mlatem a pernou, s vaznicovým typem krovu, s podpůrnou soustavou tvořenou šikmými sloupky.

271

Předchozí okna byla dvojitá trojkřídlová, členěna do T. Informace sdělená majitelem domu panem Reitrem dne 28.5.2010. 272 Na stropní trámy je uchycen sádrokartonový podhled.

- 97 -

Jižní hospodářské křídlo nebylo přístupné. Shrnutí stavebního vývoje: Stávající dům pochází z období po požáru 1852,

273

což potvrzují mapové i písemné

prameny. Jižní hospodářské křídlo je dle mapových podkladů starší, nežli severní. Severní hospodářské křídlo pochází dle užitých konstrukcí z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům s hodnotnými vnitřními konstrukcemi (dochovaná kuchyňská nika, stropy, krov), nevhodně upraven novodobými zásahy.

Čp. 32 Usedlost domkáře leží v údolí potoka severovýchodně pod návsí, mezi čp. 31 a 33, st.p.č. 21. Jedná se o dvojstranný, úhlový dvůr uzavřený k veřejnému prostoru kolmým křídlem s klenutou bránou a stodolou. Patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na sever, navazují přízemními chlévy. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 32

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt okapové orientace, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům nově vystavěn ve štítové orientaci, značen červeně

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy na objektu stodoly

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy (okna, fasáda)

Popis: Patrový zděný dům z opuky se sedlovou střechou s valbičkou nad předním štítem. Střecha kryta pálenou taškou. Dům omítnut škrábanou omítkou. Průčelí domu je jednoosé v přízemí i patře, osazeno novodobým trojdílným oknem. Štít lichoběžníkový, dvojosý. Dle 273

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 98 -

fotografie z počátku dvacátého století bylo průčelí děleno dvěma horizontálními římsami o deskovém základu; bylo dvouosé, v přízemí s osmitabulkovými, v patře s šestitabulkovými okny. Výzdoba byla řešena iluzivní armaturou po stranách a plochými šambránami kolem oken. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, řešena převážně dvoutraktově, komorového typu. Vstupní síň je uzavřena valenou klenbou, se dvěma pětibokými výsečemi nad vstupem do světnice a komory a s vestavěnou pecí při stěně světnice. Dům byl původně vybaven černou kuchyní. Při pozdějších úpravách byla pec odsunuta ze svého původního místa ve světnici na chodbu, pod otevřené ústí komína. Prostor černé kuchyně je přeřešen, dnes plochostropý. Světnice (původně 2 a 1 okno, dnes 1 a 1) je zastropena trámovou konstrukcí s prkenným omítaným záklopem, nesená dvěma příčnými trámy. Zadní komora s hliněnou podlahou plní funkci sklepa a je uzavřena valenou kamennou klenbou. Dispozice prvního patra odpovídá přízemí, trojdílné, řešené jednotraktově. Stropy v celém patře jsou tvořeny trámovou konstrukcí, nesenou příčnými trámy s omítaným prkenným záklopem. Zadní komora sloužila původně jako sýpka. Krov objektu je hambalkový, tvořen pouze krokvemi a hambalky. Na dům navazuje hospodářská část s chlévem, který je valeně klenutý s jednou pětibokou výsečí nad vstupem. Kolmé křídlo navazující na první díl domu je zděné, se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Skládá se z klenuté brány s podstájí a dvoudílné zděné stodoly z opuky. Hambalkový krov je stejného typu jako na domě, tvořen pouze krokvemi a hambalky. Shrnutí stavebního vývoje: Dům, chlév a stodola je novostavbou po roce 1852, kdy původní dům čp. 32 podlehl požáru.274 Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná usedlost s cennými původními konstrukcemi, která je v průčelí nevhodně upravena novodobými okny a omítkou.

Čp. 33 Usedlost domkáře stojí v severovýchodním prostoru pod návsí v údolní nivě potoka, mezi čp. 32 a 36, st.p.č. 22. Jedná se o úhlový dvůr s patrový domem, štítově orientovaný 274

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 99 -

ke komunikaci, se zápražím na jih. Zadní část domu je zahloubena do terénu, kolmo navazuje hospodářská křídlo. Prameny 1771

dům obdržel čp. 33

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán dům, značen žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům shořel a vystavěn nově jako zděný, značen červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2007

v mezidobí stavební úpravy, půdorys obytného domu nezměněn

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, s krytinou z pálených tašek. Průčelí je jednoosé, štít trojúhelníkový. Dům prošel stavebními úpravami z osmdesátých letech dvacátého století,275, omítnut břizolitovou omítkou, osazen novodobými trojdílnými okny. Co se týče původního vzhledu průčelí, lze využít fotografií z počátku dvacátého století.276 Průčelí bylo původně dvouosé v přízemí i patře. Okna byla osazena v líci objektu, v přízemí dvojitá, dvoukřídlová osmitabulková, v patře šestitabulková. Štít domu byl lichoběžníkový se dvěma okenními otvory, mezi kterými se nacházela půlválcová nika. Fasáda domu byla horizontálně členěna dvěma římsami, mezi přízemím a prvním patrem jednoduchá desková římsa, mezi patrem a štítem byla výraznější desková římsa. Přízemí domu si zachovává trojdílnou dispozici v levé orientaci, komorového typu. Síň a světnice jsou plochostropé. Původně byla světnice vybavena dřevěnou podlahou a trámovým stropem se záklopem ze štípaných půlkulánů, omazaných hliněnou mazanicí. Síň byla uzavřena jednou plackovou klenbou. V její zadní části se nacházela niková kuchyně. Klenuté zůstaly zadní komory, jsou zahloubeny do terénu, uzavřené valenou klenbou půlkruhovém tvaru. Prostor prvního patra byl dispozičně přeřešen při přestavbě. Jedná se o plochostropé místnosti s novodobými tvrdými stropy. První patro původně mělo nižší podchodnou výšku, necelé dva metry. Dispozice kopírovala uspořádání v přízemí – v čele domu světnice, síň, komora. Strop v patře byl nesen trámy, se záklopem ze štípaných půlkulánů, omazaný

275

Stavební úpravy prováděl současný majitel objektu pan Táborský. Díky tomu, jsem se dozvěděli mnohé detaily a informace z předchozích stavebních konstrukcí a vzhledu objektu. Informace sdělené dne 23.1.2010. 276 Fotografie jsou ve vlastnictví p. Táborského.

- 100 -

hliněnou mazanicí. Zadní komora sloužila jako sýpková a strop byl trámový neomítaný, se záklopem z tyčoviny. Podél celého prvního patra vedla dřevěná pavlač. Krov nad obytným domem je jednoduchý hambalkový, pouze systém krokví a hambalků, zpevněný jedním vodorovným zavětrovacím prvkem na dvorní straně domu. Kolmo na obytný dům je připojena zděná hospodářská část domu, přeřešená v druhé polovině dvacátého století. Původně zde byl umístěn chlév a stodola.277. Krov nad kolmým hospodářským přístavkem je mladší, vaznicový, zpevněný šikmými sloupky ve směru krokví a párovými kleštinami. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn v padesátých letech devatenáctého století, při stavebním ruchu po požáru roku 1852, 278 což potvrzují mapové podklady a zjištěné informace o konstrukcích domu. V osmdesátých letech prošel radikální vnitřní přestavbou, která ponechala pouze původní obvodové zdivo, krov a komory v přízemí. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotný dům, které dotváří prostředí vesnice. I když byl upraven dobovými zásahy

z osmdesátých

let

dvacátého

století

(odstranění

vnitřních

konstrukcí,

osazení trojdílnými okny, omítnutí nevhodnou omítkou) nenarušuje prostředí a spoluvytváří hmotový výraz vesnice.

Čp. 34 Stávající čp. 34 stojí v jižním ulicovém výběžku, mezi čp. 1 a 40 a je novostavbou ze sedmdesátých let dvacátého století. Jedná se o štítově orientovaný patrový dům. Původní dům domkáře čp. 34 stál v severovýchodní části vesnice pod návsí, mezi čp. 33 a 36, st.p.č. 23, od roku 1855 vedena jako st.p.č. 24 Prameny:

277

Lze takto usuzovat z tradiční zástavby ve vesnici. Dle písemných pramenů vlastnili majitelé domu v druhé polovině devatenáctého století zvířata a obhospodařovali polní hospodářství. Z těchto informací je zřejmě, že majitelé museli mít zvířata někde ustájené. (1869 3 krávy, 1 prase, 1880 to samé, 1890 1 kráva a 1 koza , dílna zámečníka, polí hospodářství) SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282. 278 Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. .

- 101 -

1771

dům obdržel číslo popisné čp. 34

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zachycen jeden objekt, žlutě značené obytné stavení

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům shořel a postaven nově jako zděný

1886

beze změn

1940

beze změn

1980

mezidobí dům zbourán, čp. 34 obdržel nový dům s st.p.č. 117, který byl postaven na jižním konci vsi, u silnice směřující do Vysokého Mýta

Popis279 a shrnutí vývoje původního čp. 34: Jednalo se o dům stojící v části s jasně dominující domkářskou zástavbou. Přízemní zděný dům se sedlovou střechou nasazenou na římse s polovalbou nad předním štítem. Střech kryta taškovou krytinou. Dům byl obdélného půdorysu, štítově orientovaný vzhledem ke komunikaci. Zápraží domu (trámové) bylo orientováno na jih. Průčelí domu v přízemí bylo dvouosé, osazeno dvojitými okny v líci stavby, lichoběžníkový štít s jedním otvorem se segmentovým ukončením. Fasáda průčelí byla členěna v omítce kombinací hladkých pruhů a strukturální plochy. Dům pocházel z padesátých let devatenáctého století, což potvrzují mapové podklady. Roku 1852 podlehl velkému požáru280 a vystavěn nově.281 Stavba byla odstraněna v osmdesátých letech dvacátého století a číslo popisné přeneseno na novostavbu na jižním konci vesnice.

Čp. 35 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 27 a 28, st.p. č. .1. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 35, st.p.č. 24

279

Dle dochované fotografie poskytnuté panem Táborským. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 281 Ve větších rozměrech něž původní, spojena st.p.č. 23 a č. 24 a značen červeně. Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. 280

- 102 -

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

v mezidobí dům shořel, nově vystavěn u staré cesty vedoucí do Vraclavi, značen červeně

1886

beze změn

1940

beze změn

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis a stručný vývoj: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, s pálenou krytinou. Průčelí jednoosé, štít trojúhelníkový. Dům stojí v okapové orientaci ke komunikaci, se zápražím orientovaným na severovýchod, otočeným od cesty. Dispozice domu je zřejmě čtyř,či pětidílná s trojdílným jádrem v levé orientaci. Dům byl výrazně upraven v druhé polovině dvacátého století (vnitřní konstrukce, okna). Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn po roce 1852,282 po požáru jako novostavba na nové parcele v severní ulicovce. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům hmotově dotvářející domkářskou zástavbu severního ulicového výběžku. Objekt nevhodně upraven v duchu druhé poloviny dvacátého století.

Čp. 36 Drobná usedlost domkáře stojí východně od návsi v domkářské zástavbě, mezi čp. 33 a 37, st.p.č. 25. Dvůr je hákového typu s domem štítové orientace se zápražím směrem na jih, kolmo navazuje hospodářské křídlo. Prameny: 1771

dům obdržel č.p. 36

1788

dům bez zahrádky

282

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 21, 36. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 103 -

1839

na mapě SK je zachycen jeden objekt, dům, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

dům značen červeně

1886

beze změn

1940

v mezidobí dům upraven

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou. Krytina novodobá tašková. Světnice a síň jsou zděny z cihel, komora z opuky. Průčelí domu je dvouosé, štít trojúhelníkový se dvěma okenními otvory. Dvorní strana dvojosá, nad vstupními dveřmi zůstal dřevěný trám. Dům prošel v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí. Dispozice domu je trojdílná v levé orientaci, komorového typu, uspořádána zřejmě jednotraktově. Stropy v celém domě jsou trámové s omítanými podhledy, v současné době opatřené sádrokartonovými deskami. Sklep je umístěn pod světnicí, se vstupem ze zápraží. Jedná se o dva prostory uzavřené valenou klenbou z opuky, vrchlíky v mladším období přezděny z cihel. Vedle vstupu je v kameni vyryt letopočet 1812. Kolmo na třetí díl navazuje hospodářské křídlo, které je přízemní, zděné z opuky, se sedlovou

střechou.

Jedná

se

o

dva

prostory,

které

byly

původně

klenuté,

ale při rekonstrukci byly klenby odstraněny. Shrnutí stavebního vývoje: Vzhledem k malému množství informací nelze určit přesné stáří uvedených konstrukcí. Dům procházel v minulosti postupným přezdíváním. Stáří sklepa je určeno letopočtem rok 1812, který se zřejmě vztahu je i k hmotě domu. Dům byl dále upravován po požáru roku 1852, světnice a síň přezděna na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům.

Čp. 37 Drobná usedlost domkáře stojí na vyvýšeném východním okraji zástavby, mezi čp. 36 a 38, st.p.č. 15. Jedná se o úhlový dvůr umístěný ve stoupajícím terénu směrem k polím.

- 104 -

Dům je štítově orientován směrem k návsi, se zápražím směrem na severozápad, kolmo na dům navazuje chlév a stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 35

1788

dům se zahrádkou, patřící VM

1839

na mapě SK je zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

dům přestavěn, značen červeně

1886

beze změn

1940

dům nezakreslen

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům krytý sedlovou střechou, nasazenou na římse o deskovém základě. Střecha kryta pálenými taškami. Průčelí je dvouosé. Štít domu je trojúhelníkový s dvěma okenními otvory a půlválcovou nikou. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, jednotraktová, komorového typu. Vstupními dveřmi vstoupíme do střední části domu, do síně, která je rozdělena na dvě části. První část síně je úzká a dlouhá, zaklenuta valenou kamennou klenbou stlačeného tvaru. V zadní části síně je umístěna niková kuchyně, oddělená pasem od síně a přiložená netradičně k třetímu dílu domu. Bývalé ústí komína je vynášeno dalším kolmým půlkruhově klenutým pasem, v minulosti upraveno na tahový provoz podezděním tahového komína.283 Zbylý prostor kuchyňské části je uzavřen segmentovou klenbou. Naproti topeništi se nachází vstup284 do sklepa,s trámovou zárubní a segmentovým nadpražím. Sklep umístěn pod světnicí a uzavřen valenou klenbou. V čele domu je plochostropá světnice (2 a 1 okno) s původními okenními výplněmi.285 Po levé straně vstupních dveří286 do světnice vstupuje zděné těleso, kryjící

283

Prostor pod půlkruhovou nikou je hluboký 80 cm, a tedy mohl sloužit k vaření. Pec vsunutá do třetího dílu byla odstraněna. Po pravé straně zůstal zbytek kruhového otvoru po kamnovci, či kotli na povidla. 284 Dveře jsou dřevěné, svlakové konstrukce se zavíráním na kovanou petlici. 285 Okna do průčelí jsou dřevěná dvojitá různého stáří. Vnitřní okenní rámy představuje dvoukřídlové osmitabulkové okno zavěšené na vnitřních kovaných závěsech s tradičním suchým zasklení. Vnější okenní rám osazený dodatečně je „moderního“ členění do T, dvě křídla ven otevíravá zavěšená na zapuštěných závěsech z dvacátého století, s výklopným křídlem v horní části okna. Ze světnice do dvora vede menší okenní otvor s jednoduchým šestitabulkovým oknem dovnitř otevíravým, které je osazeno zhruba v jedné třetině v okenního otvoru. Profilované okno je zavěšeno na vnitřních kovaných závěsech a zavírá se pomocí dvou držátek a kliček s tradičním suchým zasklení – bez tmelu – kdy jsou tabulky skla zasazovány do dřeva.

- 105 -

schodiště do sklepa. Zadní světnice je plochostropá místnost s novodobým oknem.287 Je umístěna výš něž první a druhý díl domu. Sem bylo otočeno topeniště z černé kuchyně a pec. Hambalkový krov domu má nejjednodušší systém, pouze krokve a hambalky. Kolmé zděné hospodářské křídlo bylo rozčleněno na chlév a stodolu, otevřené do krovu. Krov je hambalkový. V podélných zdech je po obou stranách patrná stavební spára.288 Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází z období po požáru roku 1852, což podporují mapové i písemné prameny. Nelze vyloučit dochované starší části stěn. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotný dům s řadou dochovaných autentických prvků. Svou hodnotu si uchoval i přes úpravy v druhé polovině dvacátého století.

Čp. 38 Usedlost sedláka se nachází jihovýchodním směrem od dnešní návsi, na vyvýšeném břehu mezi čp. 37 a 53, st.p.č. 26. Původně čtyřstranný areál uzavřený ohradní zdí s klenutou bránou segmentového tvaru, dnes zůstal stát obytný dům a část chlévů. Dům v usedlosti je štítově orientovaný směrem k návsi, se zápražím na jih Prameny: 1771

dům obdržel čp. 38

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány čtyři objekty, charakterizován jako obytné a hospodářské stavení, chlévy, výměnek, stodola značeny červeně a dům žlutě

1855

v mezidobí provedeny rozsáhlé stavební úpravy, usedlost shořela a vystavěna nově

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přistavěny další chlévy

286

Dřevěné jednokřídlové dveře rámové konstrukce zavěšené na zapuštěných závěsech se žaludovým ukončením, s plochým krabicovým zámkem, umístěné v trámové zárubni s nasazeným profilovaným prkenným obložením. 287 Okno v místnosti je novodobé trojdílné okno z druhé poloviny dvacátého století. 288 Tato spára vede v místě osazených dřevěných dveří a je patrná i v provedení krovu. Krov na přistavěnou částí stodoly je již ze subtilnějších trámů a zcela jiného provedení opracování.

- 106 -

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy, zachován pouze obytný dům

Popis: Patrový zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na výrazné římse s deskovým základem.289 Střecha kryta betonovými taškami. Průčelí domu je trojosé, patro je odděleno jednoduchou deskovou římsou. Okna jsou již novodobá, tvarově reagující na starší okna. 290 Štít domu členěn dvěma okny s půlválcovou nikou, byl původně lichoběžníkový, ale dozděn cihlami do trojúhelníkového tvaru. Zadní průčelí je dvouosé, štít opět původně lichoběžníkový dozděn cihlami. Na úrovni půdního prostoru jsou dva kruhové otvory, mezi nimiž je zazděn dřevěný trámek, který se nepromítá do prostoru podkroví. Jeho účel byl pravděpodobně svázán s výstavbou domu a jeho využitím jako součást dřevěného lešení. Dispozice domu je trojdílná, dvoutraktová, komorového typu. Dveřmi vstoupíme do střední části domu, do síně, zaklenuté plackovou klenbou. Ze síně vedou dveře do světnice, do černé kuchyně, do komory, dveře do bývalého chléva a schody do prvního patra. V zadní části je černá kuchyně, dnes plochostropá, upravena na tahový provoz. V jihozápadním rohu místnosti je podezděn tahový komín. Z kuchyně se vchází do jedné zadní komory a do sklepa, umístěného pod třetím dílem domu. Sklep je obdélného tvaru, zaklenut valenou klenbou z opuky. V čele domu je umístěna světnice (2 a 1 okno) a světnička, odděleny příčkou. Strop s omítaným podhledem v obou místnostech nesou dva příčné hraněné trámy. Záklop je tvořen prkny kladenými na sraz a omítanými na rákos. Mezi stropem nad světnicí , světničkou a trámy nesoucími prkennou podlahu světnice prvního patra, se nachází vzduchová mezera cca tři čtvrtě metru291. Třetí díl domu tvoří dvě komory, obě zaklenuté plackovými klenbami segmentového tvaru. Po dřevěných schodech vystoupáme do síně v prvním patře. Patro je řešeno převážně jednotraktově, v prvním dílu dvoutraktově. Trámový strop celého prvního patra je nesen příčnými hraněnými trámy a prkenným záklopem, omítaným na rákos. Stropní trámy tvoří zároveň vazné trámy krovu. Síň byla v minulosti osvětlena jedním oknem, které se nacházelo v jižní stěně v místě dnešního vstupu na pavlač, která je novodobá. V čele domu je dvojice 289

Korunní římsa z cihlových tvarovek a tesané opuky. Původní okna byla dvojitá, šestitabulková. Informace sdělené majiteli domu manželi Urválkovými, dne 24.11.2009. 291 Informace poskytnutá majiteli objektu, manželi Urválkovými. Jeden z možných výkladů tohoto výškového rozdílu je reakce na rozdílnou výšku terénu, na kterém dům stojí. Výškového rozdílu terénu mohla využívat i předchozí stavba. Před zděnou stavbou se zde nacházel dřevěný objekt, který mohl být stavěn středověkým způsobem a vlastnit dymnou jizbu. Výškový rozdíl by zde byl výhodný, kdy světnice by měřil cca 3 a více metrů na výšku, ale zadní komory by měly normální výšku a při zastřešování by se nemusely překonávat výškové rozdíly jednotlivých místností. 290

- 107 -

obytných místností s prkennou podlahou, nesenou trámovou konstrukcí. V třetím díle se nachází komora. Ze síně vystoupáme po schodech do půdního prostoru. Krov domu je hambalkový, se dvěma stojatými stolicemi pod konci hambalků a vzpěrou jdoucí z vazného trámu do sloupku. V přední části podkroví, nad světnicí, byl vydělen prostor sýpky dřevo-hliněnou příčkou trámové konstrukce Chlévy Ze síně v přízemí se vstupovalo292 přímo do maštale, která tvořila kolmé křídlo k obytnému domu. Přízemní zděný objekt, zastřešený sedlovou střechou, byl zbořen. Jednalo se o prostory s cihlovou podlahou,293 klenuté třemi poli cihelných plackových kleneb, oddělené pasy. Na maštal navazovala další hospodářská stavba, kravín, z něhož zůstala do dnešní doby stát pouze část. Zděný přízemní kravín z opuky se sedlovou střechou s pálenou krytinou,294 Prostor je zaklenut segmentovou klenbou do ocelových I profilů.295 Výměnek296 Na mapě SK k roku 1839 se nachází v západní části areálu dvora podélný červeně značený objekt, který prošel po požáru 1852 stavebními úpravami. Tento objekt stál ještě v osmdesátých letech.297 Do dnešních dnů z něj zbyla pouze stopa půdorysu objektu v zemi a dále dva okenní otvory vedoucí směrem k přístupové cestě z návsi v ohradní zdi areálu dvora. Shrnutí stavebního vývoje: Dům je novostavbu pocházející z padesátých let devatenáctého století, což potvrzují písemné prameny a konstrukční prvky objektu.

292

Vstupní dveře jsou rámové konstrukce, dělené do čtyř svislých polí, s křížovými závěsy, zavěšené na dvoudílných hácích, osazené v trámové zárubni. 293 Některé cihly na sobě nesou označení značkou F M. 294 Na severním štítu objektu kravína je patrná stavební spára šikmo v celé výšce štítu, která odděluje zdivo dvou fází s patrným rozdílem použitého zdiva a způsobu zdění. Většina štítu, zdivo na pravé straně, je zděna z větších tesaných kamenů. Druhá, znatelně užší část je ze zcela odlišného zdiva, drobnějších kamenů. Tato spára ukazuje na „přilepení“ nového hospodářského objektu, kravína, na starší maštal, která náležela větší část štítu. 295 Zde umístěna kamenná studna, která dnes i v minulosti zásobovala usedlost vodou. 296 O tom, že ke obytnému domu a hospodářským objektů patřil i výměnek nás informují prameny sčítacích operátů, které byly zpracovávány jako podklady pro sčítání obyvatel v druhé polovině devatenáctého století a dále ve dvacátém století. Tyto materiály zaznamenávají výminkáře k roku 1880. In: SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76, nefol. K roku 1890 jsou zde zaznamenány dvě bytové jednotky. In: SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141, nefol. A K roku 1910 je ve sčítacím archu napsánu, že pod čp. 38 je ještě jedno stavení sloužící k obývání. In: SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282, nefol. 297 Katastrální úřad Ústí nad Orlicí, oddělení dokumentace, XIX-17-14, 15.

- 108 -

Co se týče maštale, byla zaznamenána roku 1839 jako nespalná a v roce 1855 nepřekreslena na mapě IS. Oproti tomu je kravín jistě mladší stavbou, potvrzenou mapovými podklady a klenební konstrukcí. Stavba není ještě zaznamenána mapou IS, zachycuje ho až mapa z roku 1886. Kravín je zaklenut na svou dobu moderní segmentovou klenbou do ocelových I profilů, která v této době progresivně nastupuje převážně do hospodářských objektů. Zadní část areálu dvora uzavírala stodola. Roku 1852 odtud vyšlehl zničující požár, který strávil dvůr usedlosti a velkou část vesnice.298 Po požáru byla stodola přestavěna. Dle knihovní mapy, byla tato stodola v období mezi lety 1886 – 1940 zbořena a znovu postavena na vedlejší pozemkové parcele (p.č.29).

Zbořena

byla v poslední čtvrtině

dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný areál, z kterého dnes stojí pouze obytný dům a část chlévů. Dům a ohrazený areál usedlosti je důležitý z hlediska širších urbanistických vztahů v rámci celé vesnice.

Čp. 39 Dům zahradníka leží v prostoru pod návsí, na východ mezi čp. 6 a 38, st.p.č. 26. Jedná se o dům s navazujícím hospodářským křídlem, se zápražím směrem na západ. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 39

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, značeny žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí dům a stodola přestavěny, značeny červeně

1940

v mezidobí přistavěn další díl k hospodářskému křídlu

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný dům zbořen a nově vystavěn, odstraněna stodola,

Popis:

298

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 109 -

Patrový dům se sedlovou střechou, krytou pálenými taškami. Objekt je novostavbou osmdesátých let na místě zbořeného domu. Dle dochované fotografie můžeme zjistit podobu původního čp. 39. Jednalo se o přízemní objekt se sedlovou střechou, s valbičkou, s pálenou krytinou nasazenou na římse. Průčelí bylo dvouosé, členěné v omítce. Na stávající dům navazuje přízemní hospodářské křídlo, je zděné z opuky, se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Shrnutí stavebního vývoje: ¨ Dům je novostavbou z osmdesátých let dvacátého století. Zděné hospodářské křídlo pochází z přestavby mezi lety 1855 – 1886, s pozdější mladší přístavbou. Architektonické a památkové zhodnocení: Neutrální dům.

Čp. 40 Usedlost domkáře leží na jižním konci vesnice při komunikaci vedoucí do Domoradic, mezi čp. 1 a 73, st.p.č. 36. Jedná se o trojstranný dvůr, v předu uzavřený ohradní zdí se sloupovou bránou. Dům je patrový, štítově orientovaný ke komunikaci se zápražím na severozápad, paralelně stojí hospodářský objekt a areál uzavírá stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 40, v té době pravděpodobně stál v domkářské zástavbě na okraji návsi mezi čp. 39 a 41, ale nejpozději před rokem 1839 zbourán a čp. 40 bylo přeneseno na nový dům na pozemku na jižním konci vesnice

1788

dům bez zahrádky299

1839

na mapě SK je již v jižním části vesnice zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny rozsáhlé stavební úpravy, obytný dům nově vystavěn, přistavěny hospodářské objekty, značené červeně

299

K tomuto roku stojí dům ještě na svém původním místě, neboť byl v JK zapsán v pořadí mezi domy čp. 39 a 40. Je pravděpodobné, že komise sepisující JK obcházela domy popořadě, tak jak stály, což dokládá případ domu čp. 49, který byl zapsán mezi čp 10 a 11.

- 110 -

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný dům zvýšen o patro, upravena vnitřní dispozice

Popis: Patrový dům, zděný z cihel, s valbovou střechou s pálenou krytinou. Průčelí domu je dvojosé v přízemí a patře, opatřen novodobými velkoformátovými okny. Druhou osu patra tvoří lodžie. Dům opatřen škrábanou omítkou. Dům přestavěn v roce 1984.300 Vnitřní prostory domu upraveny při přestavbě. Dům je podsklepen v přední části domu, dva prostory uzavřené segmentovou cihelnou klenbou do ocelových traverz. Z počátku dvacátého století se dochovala fotografie, která zachycuje část průčelí domu před přestavbou.301 Jedná se o dům se sedlovou střechou a trojúhelníkovým štítem. Průčelí bylo trojosé, děleno vodorovně úzkou profilovanou římsou, okenní otvory ozdobené profilovanou šambránou s iluzivním klenákem, po stranách iluzivní armování. Dvůr uzavírá zděná stodola z cihel, pětidílná s dvěmi průjezdnými mlaty. Shrnutí stavebního vývoje: Stávající usedlost byla vystavěna po roce 1914. K tomuto roku existuje fotografie, která zachytila předchozí objekt čp. 40.302 Dům byl vystavěný v roce 1819 jako přízemní, se sedlovou střechou, s doškovou krytinou. Mezi lety 1855-1886 byla povedena přístavba na zápraží303. Zřejmě nedlouho po pořízení fotografie z roku 1914 byl dům odstraněn a vystavěn nově jako zděný patrový, se sedlovou střechou. Tento dům byl v roce 1984 upraven. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální usedlost s nevhodně upraveným domem v druhé polovině dvacátého století (okenní otvory, lodžie v bývalé štítové stěně).

Čp. 41 Drobná usedlost domkáře na východní straně návsi, mezi domy čp. 58 a 42, st. p. č. 57. Jedná se o úhlový dvůr s přízemním domem, uzavřeno ohradní zdí. Dům je štítově 300

Informace sdělená majitelkou domu, den 5.6.2010. Fotografie ve vlastnictví místního kronikáře pana Táborského. 302 Fotografie uložená ve sbírkách muzea Vysoké Mýto, ale bez uvedení čísla popisného. Do současnosti nebylo známé, kde tento dům stála a co se jednalo za objekt. Vysvětlení je podán v kapitole Stavební vývoje Sedlce. Regionální muzeum Vysoké Mýto, inv.č. 22D-12762. URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 18. ISBN 80-239-4008-2 303 V knize Radima Urbánka je upozornění na použitou konstrukci u přístavby na zápraží. Je zde užita rámová konstrukce „vzhůru nohama“ s výplní z cihel. Zřejmě se jedná o druhotné použití rámu, při dodatečném přizdění. URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004, str. 18. ISBN 80-239-4008-2. 301

- 111 -

orientovaným směrem k návsi, se zápražím na severozápad. Zadní část domu zřejmě patrová, která využívá umístění domu na terénní hraně. Dům v době průzkumu nepřístupný. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 41

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

nezaznamenány stavební úpravy

1886

dům zcela přestavěn, nový půdorys do L

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny vnitřní stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na fabionové římse, s polovalbou nad předním štítem. Střešní krytina z pálených tašek. Průčelí domu je dvojosé s novodobými okenními výplněmi, štít lichoběžníkový, s dvěma okenními otvory. Zadní průčelí děleno podlomením, zdivo s malým otvorem a jedním proraženým novodobým okenním otvorem, štít trojúhelníkový, dřevěný, bedněný s přelištováním a dvěma srdíčkovými otvory. Vrcholový trojúhelník zřejmě dodatečně vyplněn vodorovně kladenými prkny a původní štít lichoběžníkového tvaru. Dispozice domu bude jistě s trojdílným jádrem v pravé orientaci, uspořádána jednotraktově. Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází z přestavby po polovině devatenáctého století, ale určeno pouze na základě vnějšího vzhledu a mapových podkladů. Dům byl poničen požárem roku 1852, ale přestavba zachycena až druhou reambulací roku 1886. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům zejména svým vnějším vzhledem a umístěním v rámci vesnice.

Čp. 42 Drobná usedlost domkáře na východní straně návsi, mezi domy čp. 41 a 42, st. p. č. 56. Jedná se o úhlový dvůr s přízemním domem, štítově orientovaným směrem k návsi, se

- 112 -

zápražím na severozápad. Hospodářské křídlo je patrové, které využívá umístění domu na terénní hraně. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 42

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě

1855

beze změn

1886

provedeny stavební úpravy, dům zaznamenán červeně na knihovní mapě

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Zděný přízemní dům se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse. Střecha kryta pálenou taškou. Průčelí domu bylo dvojosé,304 dnes jeden velký novodobý okenní otvor, štít trojúhelníkový. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, komorového typu, převážně dvoutraktová. Strop v síni je nesen jedním příčným trámem, s omítaným záklopem z kulánů. V zadní části síně je vydělená černá kuchyně, zaklenuta valenou klenbou. Pod ústím komína byla umístěna chlebová pec, do níž se přikládalo ze síně. Je zde umístěn vstup do sklepa. Ve světnici (2 a 1 okno) je trámový strop nesen dvěma příčnými trámy s omítaným záklopem. Strop třetího dílu, který je dvoutraktový, je nesen jedním příčným trámem s omítaným záklopem. Sklep je umístěn pod třetím dílem, uzavřený valenou klenbou s jednou pětibokou výsečí. Krov domu je hambalkový. Kolmé hospodářské křídlo je patrové. Přízemní prostory jsou na úrovni suterénu, jedná se o dva chlévy, první s valenou kamennou klenbou, druhý chlév se dvěma poli segmentové klenby do ocelového profilu. Patro s trámovým stropem s omítaným záklopem sloužilo jako sýpka, původně přístupná z dřevěné pavlače, která byla odstraněna. Shrnutí stavebního vývoje: Při velkém požáru vesnice roku 1852 usedlost poškozena požárem,305 ale půdorysně zůstává téměř nezměněna. Architektonické a památkové hodnocení:

304 Jednalo se o dřevěná dvojitá okna, vnitřní okno šestitabulkové, vnější trojkřídlové s T členěním. Dle informace majitelky domu paní Pravcovou dne 25.4.2010. 305 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 113 -

Drobná usedlost spoluvytváří s čp. 41 a 43 svou hmotou východní návesní frontu. Hodnotný dům s hospodářským křídlem byl poznamenán úpravami v druhé polovině dvacátého století (výplně otvorů, odstranění pavlače).

Čp. 43 Drobná usedlost domkáře stojí ve východní frontě na návsi, mezi čp. 42 a 6, st.p.č. 55. Jedná se o úhlový dvůr. Dům je štítově orientován směrem k návsi, zápraží směřuje na severozápad. V zadní části pravoúhle navazuje chlév a stodola. Prameny: 1771

dům obdržel čp. 43

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům zcela přestavěn

2007

provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, nasazenou na římse. Střecha kryta taškovou krytinou. Průčelí domu je v přízemí trojosé (2+1), v trojúhelníkovém štítu dvojosé s novodobými okenními výplněmi.

306

Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci,

komorového typu, uspořádána dvoutraktově v celé délce. Proti pravidlům tradičního lidového stavitelství působí cihelný komín, který „vylézá“ na vstupní straně domu.307 (viz níže) Vstupní síň je plochostropá. Dům fungoval na nepřímý provoz vytápění ze síně. V zadní části při zdi oddělující síň od světnice vynáší klenutý půlpas bývalý dymník a v jeho pravém rohu je při mladší úpravě podezděn tahový komín. V zadní stěně síně novodobý otvor vedoucí do další místnosti v druhém traktu. V čele domu je světnice (2 a 1 okno) a světnička, zeď oddělující obě místnosti je stejného rozměru jako obvodové zdi domu. Strop ve světnici je nesen dvěma příčnými 306

Okenní výplně, které předcházely stávajícím plastovým, byly dřevěné se segmentovým záklenkem. Informace sdělená majitele objektu, panem Nechvátalem dne 24.10.2009. 307 Komín zde na netradiční straně domu. ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003. ISBN 80-7203082-5.

- 114 -

trámy s jednoduchým okosením s výběhy. Záklop stropu tvoří štípané půlkulány, z rubu opatřené silnou vrstvou mazanice. Stop ve světničce je mladší, rovný tvrdý strop. Třetí díl domu, komora, je uzavřena valenou klenbou z opuky, s půlkruhovým tvarem klenebního čela. Po levé straně stávajících vstupních dveří je pětiboká klenební výseč, která umožňuje otevírání dveří. Zadní místnost v druhém traktu je mladší s plochým stropem. Dům má dva samostatné sklepy. Vstupy do obou jsou umístěny v síni. První sklep je pod světnicí, obdélný prostor zaklenutý valenou klenbou z opuky. Druhý sklep je umístěn pod druhým traktem, obdélná místnost s plochým stropem. Krov je vaznicový, se stojatou stolicí a rozpěrou mezi středními vaznicemi. Z prostoru podkroví lze sledovat rub čelního štítu, zděný z opuky na hliněnou maltu. V jeho pravé části po stranách stávajícího okna, jsou patrné dva dodatečně zazděné otvory, zdánlivě vyosené nad první trakt domu. Zhruba středem štítu vede šikmá spára, která rozděluje tento štít na dvě poloviny, které se od sebe liší použitým druhem opukového zdiva. Kolmo na trojdílný dům v jeho zadní části navazuje hospodářská část domu, tvořena chlévem a stodolou. Mezi chlévem a komorou se nachází zhruba 1,5 metru široký prostor, celý vyplněný hlínou. Chlév zaklenut valenou klenbou z opuky. Stodola je zděná, s jedním mlatem. Na stodolu byl v minulosti „přilepen“ cihelný suchý záchod. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn nově po velkém požáru z roku 1858, což potvrzují mapové, písemné prameny a užité konstrukce. V domě lze identifikovat a jednoduše oddělit tuto fázi výstavby od pozdější stavební činnosti. Na konci padesátých let devatenáctého století, po požáru 1858, byl vystavěn štítově orientovaný úhlový dvůr k návsi. Jednalo se o podélný dům s trojdílným jádrem, v celé své délce jednotraktový,308 s valeně klenutými prostory (chlév, komora, sklep). Zápraží je orientovano ne zcela výhodným směrem, na sever, ale orientace byla patrně dána majetkovými a terénními vztahy, neboť dům stojí v těsném sousedství rolnické usedlosti.309 Nově vystavěné topeniště bylo vybudováno stále na nepřímý způsob vytápění ze síně. Dnešní podezděný komín v jeho pravém rohu je mladší tahovou úpravou. V průběhu na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl dům rozšířen přístavbou druhého traktu, světničky a navazující zadní místnosti na jižní straně domu, což dokládají

308

Zeď mezi světnicí a dnešní světničkou byla původně obvodovou zdí, má stejnou sílu jako obvodové zdi starší části domu. Vstup do světničky byl druhotně prolomen po jejím přistavěním. 309 Zápraží v tomto případě by bylo nevhodné orientovat na sice výhodnější jižní stranu, ale kde v těsné blízkosti stojí usedlost čp. 6, která je dle historického vývoje starším objektem něž námi zkoumané stavení čp. 43.

- 115 -

mapové podklady310 a použité konstrukce. Tímto rozšířením s navazujícím zvětšením hřebene střechy se komín dostává na netradiční, vchodovou stranu domu. Architektonické a památkové hodnocení: Usedlost čp. 43 spolu s čp. 41 a 42 vytváří východní návesní frontu. Objekt vhodným způsobem dotváří východní roh návsi a volný přechod na jižní stranu návsi, kterou v celé své délce uzavírá usedlost čp. 6. Hodnotný dům byl v nedávné době nevhodně upraven nově osazeným plastovými okny.

Čp. 44 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku při staré cestě do Vraclavi, v části zvané Doly mezi čp. 63 a 66, st.p.č. 5. Při průzkumu vesnice se nepodařilo dům navštívit, ale lze využít jednoduchý půdorys objektu.311 Prameny: 1771

objekt nebyl zachycen prvním okruhem číslování

1788

dům bez zahrádky

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

beze změn

2007

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný312 dům se sedlovou střechou. Dům s taškovou krytinou. Dům stojí v okapové orientaci podél komunikace, se zápražím na západ otevřeným k cestě (částečně zastavěno). Průčelí je dvouosé, dům osazen novodobými trojdílnými okny, z druhé poloviny dvacátého století. Dům omítnutý břizolitovou fasádou. Dispozice domu je čtyřdílná v pravé orientaci, jednotraktová, komorové dispozice. Místnosti jsou plochostropé, omítané. Sklep je

310

Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2., Částečně bylo využito informacích uvedených při prodeji objektu na internetu. Zdroj informací k tomuto objektu byl inzerát o prodeji nemovitosti uvedený na internetu. http://www.bydleni-360.cz/detail/38cc06b7c9 cit. Dne: 1.6.2009 312 Inzerát uvádí, že konstrukce je smíšená, není zde uvedenou konkrétně, jakou konstrukci popisují. Viz. http://www.bydleni-360.cz/detail/38cc06b7c9 cit. Dne: 1.6.2009 311

- 116 -

kamenný z opuky, zaklenutý valenou klenbou s půlkruhovým tvarem klenebního čela..313 Čtvrtý díl fungoval jako chlév.314 Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází zřejmě ze sedmdesátých let osmnáctého století. Bez podrobnějšího průzkumu nelze zjistit zda se něco z toho období dochovalo. Zřejmě se bude jednat o část zdiva. V dvacátém století byla k domu, k jeho zadní podélné zdi, přistavěna koupelna a kotelna Největší úpravy byly provedeny v druhé polovině dvacátého století (okna, fasáda, odstranění stropních konstrukcí, zbudování přístavků). Památkové a architektonické hodnocení: Neutrální dům svým vzhledem dotvářející území domkářské zástavby

severního

ulicového výběžku. Dům byl zásadně vzhledově upraven v druhé polovině dvacátého století.

Čp. 45 Dům domkáře stojí v severní části vesnice na západní straně komunikace do Vraclavi, mezi domy čp. 19 a 46, st.p.č. 8. Dům je okapové orientace, se zápražím na severovýchod. Prameny: 1771

dům nebyl zachycen okruhem prvního číslování

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy na domě

1940

v mezidobí zřejmě vztyčen nový krov, přistavěna veranda

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní dům se sedlovou střechou, zdivo v přízemí opukové, nadezdívka cihelná. Krytina tašková. Průčelí je jednoosé, štít trojúhelníkový s jedním okenním otvorem. Dům omítnut břizolitovou omítkou, osazen novodobými trojdílnými okny. Před středním vstupem 313

Dle fotografie uvedené v inzerátu o prodeji nemovitosti. . http://www.bydleni-360.cz/detail/38cc06b7c9 cit. Dne: 1.6.2009 314 Roku 1869 zde bydlí Tejnora Josef, obuvník tovaryš, se svou sestrou a vlastní dvě krávy. Ty musely být někde ustájené. Vzhledem k tomu, že půdorys domu se mění až v druhé polovině devatenáctého století lze, vzhledem k tradičnímu uspořádání domů v lidovém stavitelství, s jistotou prohlásit, že čtvrtý díl sloužil v minulosti jako chlév. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31, nefol.

- 117 -

přistavěna zděná cihelná veranda. Dispozice domu je pětidílná, s trojdílným jádrem v levé orientaci, jednotraktová, komorového typu. Dům už nemá černou kuchyni, vybaven dvěma tahovými komíny, jeden ve stěně mezi světnicí a síní, druhý mezi síní a komorou. Čtvrtý díl fungoval jako chlév, zachovaná část valené kamenné klenby. Pátý díl sloužil jako stodola. Krov celého domu je mladší, vaznicový typ. Shrnutí stavebního vývoje: Obvodové zdivo pochází zřejmě z přestavby mezi lety 1855-1886. Dům upravován na přelomu devatenáctého a dvacátého století (krov, nadezdívka, tahový provoz), další úpravy v druhé polovině dvacátého století (veranda, omítka, okna). Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který hmotově dotváří hodnotné území vesnice.

Čp. 46 Dům domkáře stojí na severním konci vesnice, mezi čp. 45 a 60, st.p.č.7. Jedná se o dvoustranný dvůr s patrovým domem okapové orientace, se zápražím na východ, dále navazuje hospodářské křídlo, kolmo samostatně stojí zděný přízemní objekt. Prameny: 1771

dům nebyl zachycen prvním okruhem číslování

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

přistavěn kolmý objekt k severní okapové straně domu

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přistavěn stávající dům k východní štítové straně fungující jako obchod a Kulhánkovo pekařství, odstraněna kolmá přístavba z mezidobí 1855-1886

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, objekt upraven jako patrový

Popis: Zděný patrový dům se sedlovou střechou, krytina tašková. Dům je okapové orientace vzhledem ke komunikaci, průčelí je dvouosé. Dům byl upraven v 70. letech 20. století.315

315

Informace sdělená majitelkou domu, paní Dolanskou dne 22.5.2010.

- 118 -

Dispozice domu je dvoudílná. První díl je plochostropý a sloužil jako obchod. Druhý díl je uzavřen třemi poli segmentové klenby do ocelových profilů, bývala zde umístěna pekárenská pec316 a vstup do prvního patra. Navazuje zděné hospodářské křídlo z opuky se sedlovou střechou. Dispozice objektu je dvoudílná. K zadní štítové stěně přistavěna mladší cihlová přístavba. První díl je plochostropý, s novodobým schodištěm do prvního patra, vše upraveno v 70. letech 20. století. Druhý díl uzavřen třemi poli segmentové klenby do ocelových profilů. Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází z výstavby z první poloviny dvacátého století, dále upraven zvýšením o patro v 70. letech 20. století. Z původního domu, zachyceného mapou SK roku 1839, zřejmě zůstala pouze část opukového zdiva obvodových zdí v hospodářském křídle, jak potvrzují mapové podklady. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům.

Čp. 47 Drobná usedlost domkáře na východní straně komunikace vybíhající severně z návsi, mezi čp. 22 a 23, st.p.č. 18. Objekt stojí na vyvýšeném břehu nad úrovní cesty. Jedná se o úhlový dvůr u komunikace, uzavřen ohradní zdí se sloupovou bránou a klenutou brankou pro pěší. Dům je štítově orientován se zápražím na jih, navazuje chlév a stodola. Prameny: 1771

objekt není zachycen prvním okruhem číslování

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, zachycené přesněji knihovní mapou

2007

beze změn

Popis:

316

Informace sdělená majitelkou domu, paní Dolanskou dne 22.5.2010.

- 119 -

Přízemní dům je složený ze dvou materiálově odlišných částí, se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem. Střecha s pálenou krytinou. První díl je roubený,317 zbytek domu zděný z opuky. Průčelí domu je dvouosé v přízemí i ve štítě. Štít domu, usazený na římsovém trámu, je svisle bedněný, krytý lištami. Osazená okna jsou novodobá. Při obou podélných stranách světnice je podstávka spojovaná čepovými spoji. Dispozice domu je trojdílná v levé orientaci, jednotraktová, komorového typu. Na třetí díl domu je kolmo připojena bývalá hospodářská část, zděný chlév a za ním následuje stodola Dochovanými vstupními dveřmi318 vejdeme do plochostropé síně. V zadní části je umístěna kuchyňská nika, přiložená ke stěně světnice a otevřena do síně půlkruhovým pasem, na jejíž klenbě bylo otevřené ústí komína. Dnes je upravena na tahový provoz s podezděným komínem v rohu.

Zbytek prostoru zaklenut segmentovou klenbou.

Naproti ústí do komína se nachází vstup do sklepa.319 Světnice, téměř čtvercová, se stropem tvořeným jedním příčným hraněným trámem s okosením a výběhy, s omítaným záklopem. Pod omítkou se nachází povalový záklop,320 z rubové strany opatřen protipožární vrstvou mazanice. Zadní komora je uzavřena plackovou klenbou se segmentovým tvarem čel. Po levé straně vstupních dveří321 vystupuje do prostoru vyzděné těleso, pod kterým prochází schody do sklepa. Sklep umístěný pod komorou je zaklenutý valenou opukovou klenbou. Do prostoru podkroví se vstupuje ze zápraží po dřevěných schodech žebříkovitého typu. Krov je jednoduchý hambalkový, tvořen hambalky a krokvemi, ztužené vodorovným podélným prvkem. Nad světnicí je vestavěna komůrka.322 Konstrukce stěn je dřěvohliněná, typu drážkové konstrukce - dřevěné štípané půlkulány omazané silnou vrstvou hlíny usazené ve vodorovném trámu. Kolmo na třetí díl navazuje zděný chlév, dnes dvě plochostropé místnosti, upravené v druhé polovině dvacátého století. Stodola je zděná, dvoudílná s jedním mlatem a pernou, krov hambalkový s podélným ztužujícím prvkem. 317

Při stavebních úpravách bylo zjištěno, že roubení je složeno z trámů sroubených v nároží na rybinu. Roubení bylo pokryté vrstvou hliněné mazanice,317 na které bylo naneseno několik vrstev nátěrů převážně bílé barvy. Dle dostupných fotografiích z průběhu rekonstrukce víme, že roubení bylo dožilé a majitelé přistoupili k nahrazení spodní části zdivem. 318 Vstupní dveře jsou rámové konstrukce se zasklením v horní třetině, osazené novodobým zámkem a klikou, dle zapuštěných závěsů pochází z dvacátého století. 319 Dveře jsou dvoukřídlové osazené v trámové zárubni, zavěšené na vodorovných kovaných závěsech ukončených listem. 320 Z informací z přestavby, p. Škop. 321 Dveře vedoucí do zadní komory jsou svlakové konstrukce, osazené trámové zárubni. 322 Vstupní dveře do komůrky jsou svlakové, zavěšené na kovaných vodorovných pásech ukončených listem. Osazený zámek je staršího typu. Jedná se o zámek bez kliky s odkrytou mechanikou na podkladním plechu s ukončením tvaru listu. Klíčový štítek je oválný.

- 120 -

Shrnutí stavebního vývoje Lze se domnívat, že roubená část domu pochází z doby výstavby, z poslední třetiny osmnáctého století. 323 Zbylá část domu pochází dle užití pozdní plackové klenby, typu krovu a tvaru štítu z konce padesátých let 19. století. To podporují i písemné prameny, protože roku 1856 podlehla usedlost alespoň částečně požáru.324 Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotný dům, poslední ve vesnici s roubenou konstrukcí světnice, představující původně převažující dřevěnou zástavbu vesnice.

Čp. 48 Drobná usedlost chalupníka stojí severně od návsi, mezi čp. 17 a 19, st.p.č. 17. Jedná se o volnou variantu trojbokého dvora, stojící na terénní hraně. Dům je okapové orientace s zápražím na východ, otevřeným ke komunikaci. Jižní boční křídlo tvoří patrový objekt, v přízemí s kovárnou a druhé severní křídlo stodola s kolnou. Prameny: 1771

dům není zaznamenán prvním okruhem číslován.

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden členěný objekt, charakterizován jako obytné a hospodářské stavení, značen žlutě

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, objekt zvětšen a přestavěn, značen červeně

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, hospodářský objekt na jihu přestavěn

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy uvnitř objektu

Popis:

323

V roce 1771 je ve vesnici pravděpodobně kolem 43 čísel popisných. K roku 1788 je v JK uvedeno 50 čísel popisných. Konci osmnáctého století by mohla odpovídat konstrukce prvního dílu, tedy roubené světnice. Styl roubení na rybinu a povalový stropu s jedním hraněným trámem. Naproti tomu vzhledem k pravděpodobnému tradicionalismu v okolí je možné, že dřevěné konstrukce pocházejí i z popožárové výstavby. Spolehlivě by určilo stáří dřeva roubení a konstrukce stropu provedení dendrochronologického měření. 324 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromém vlastnictví pana Jiřího Táborského.

- 121 -

Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem. Krytina z pálených tašek. Průčelí dvouosé, štít lichoběžníkoví se dvěma okenními otvory, mezi nimiž je umístěna půlválcová nika. Dvorní průčelí je šestiosé, dům s novodobými výplněmi.325 Dispozice je pětidílná

s trojdílným

jádrem

v pravé

orientaci,

uspořádána

převážně

dvoutraktově (první díl jednotraktový), komorového typu. Dveřmi vstoupíme do střední části domu, do síně, která je plochostropá. V zadní části síně oddělené pasem půlelipsového tvaru bývala černá kuchyně. Kuchyně je zaklenuta valenou klenbou, stoupající směrem do otevřeného ústí komína. Bývalé ústí komína upraveno, odstraněn vynášející pas. Rubová strana kuchyně v prostoru krovu je opatřena silnou vrstvou hliněné mazanice a obložena vepřovicemi - protipožární úprava. Z bývalé kuchyně vede vchod do sklepa, umístěného pod třetím dílem a do druhého traktu zadní části domu, spojovací chodby, která propojuje čtvrtý a pátý díl chlévů se stodolou a jádrem domu. Prostorná světnice (2 a 1 a 1 okno) v čele domu je zastropena trámovou konstrukcí s příčnými trámy, s omítaným pohledem.326 Ze světnice vedou dveře do výměnku v jižním hospodářském křídle. Třetí díl domu, bývalá komora, je plochostropá, upravená novodobě. Části východní zdi ve třetím díle je roubené konstrukce s hliněnou vymazávkou a trámy na sobě nesou stopy požáru.327 Spojovací plochostropou chodbou lze projít do čtvrtého a pátého dílu, které sloužily jako chlévy. Chlévy jsou umístěné o cca 50 cm níže než chodba a trojdílné jádro domu. Chlévy byly přístupné i ze zápraží, vstupy v místě dnešních oken. Oba prostory jsou zaklenuty valenou klenbou z opuky, s jednou pětibokou výsečí nad vchodem ze zápraží. Sklep je umístěn pod třetím dílem. Kamenné schody vedou do nevelkého, valeně klenutého prostoru. K tomu na jižní straně přiléhá valeně klenutý výklenek o hloubce 130 cm, umístěný již pod síní. Krov domu je hambalkový, tvořen krokvemi a hambalky s podélným ztužujícím prvkem na dvorní straně domu. Nad světnicí je vydělena komůrka dřevohliněnou trámovou konstrukcí. Do prostoru podkroví nad klenbou kuchyně vstupuje obdélné těleso vyzděné z nepálených cihel, ze kterého vyúsťuje mohutné těleso bývalého dymníku, nadezděné komínovým tělesem z pálených cihel.

325

Osazena nová okna, která jsou kopií původních dochovaných oken, tzn. špaletová, šestitabulková. Současný majitel pan Táborský při opravě tohoto stavení staré dožilé trámy vyměnil za nové. Konstrukce záklopu není známá. Původní starý trám byl ponechán ve výměnku při jeho severní stěně. Informace sdělená dne. 18.12.2009 327 Informace sdělené majitelem ze dne 18.12.2009. 326

- 122 -

Severní hospodářské křídlo tvoří stodola. Stavba je zděná z opuky, se sedlovou střechou a s hambalkovým krovem.

Jižní hospodářský objekt, kovárna s výměnkem K jihovýchodnímu nároží domu je přistavěn zděný patrový objekt okapové orientace, se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Patrovost je dána využitím stávajícího terénního zlomu.

Stavba

sloužila

jako

výrobní

v přízemí,

kovárna,

a

v patře

k bydlení.

Umístění kovárny je z venku patrné pro výrazný přesah asymetrické sedlové střechy na její okapové straně směrem k silnici. Jedná se o řešení venkovního prostoru pro kování koní.328 Prostor samotné kovářské dílny je uzavřen plackovými klenbami, zděných do pasů. V pase jsou umístěna železná kovaná táhla. Klenební sestava je složena ze čtyř polí, kdy dvě pole plackové klenby obdélného půdorysu se segmentovým tvarem klenebních čel uzavírají většinu prostoru dílny. Zbývající úzký prostor při západní zdi je řešen jedním polem plackové klenby, do druhé pole byl vložen dymník nad kovářskou výhní. V zadní stěně naproti dveřím je vytesán letopočet v rámečku, rok 1869. Obytný prostor v patře, výměnek, je přístupný pouze ze světnice. Jedná se o jednu místnost (2 okna) s trámovým stropem,329 s omítaným záklopem. Při západní stěně stavby procházelo těleso dymníku vedoucí z kovárny, v minulosti odstraněno. Shrnutí stavebního vývoje: Dům a hospodářské objekty pochází z období po požáru v roce 1852, což potvrzují mapové, písemné prameny a použité konstrukce. Současná kovárna byla zřejmě dokončena v uvedeném roce 1869,330 což potvrzují i použité stavební konstrukce.331V domě zůstala starší konstrukce z předchozího objektu, který shořel při uvedeném požáru, tj. zbytek roubení, a těchto částí zde může být skryto více. 328

URBÁNEK, Radim. Kovárny na Vysokomýtsku. Pomezí Čech, Moravy a Slezska. 2005, sv. 6, str. 146-174. Na Vysokomýtsku není toto řešení krytí prostoru pro kování koní ojedinělé, ale dochovalo se i u kováren čp. 4 v Opočně (poměrně mělce) a čp. 26 v Radhošti. Urbánek, R. Tamtéž. s. 171. 329 Trám umístěný u severní stěny místnosti je ponechaný původní a druhý umístěný mezi okny je novodobý. 330 Objekt stávající kovárny byl v uvedeném článku URBÁNEK, Radim. Kovárny na Vysokomýtsku. Pomezí Čech, Moravy a Slezska. 2005, sv. 6, str. 155. časově ztotožněn s objektem zaznamenaným na mapě SK k roku 1839. Dle mapových podkladů, reambulanční mapy z roku 1886 a Knihovní mapy 1940 je evidentní, že objekt zaznamenaný na mapě SK 1839 prošel přestavbou mezi lety 1855 – 1886. potvrzuje i nalezená datace, rok 1869. Užité plackové klenby pozdní klasicistní období potvrzují svým zploštělým segmentovým tvarem a osazení železných táhel do vyzděných pas. 331 Železné vodorovné kované táhlo se usazovalo do dělících pasů při vyzdívání pozdně klasicistní plackové klenby. Z technického hlediska výstavby těchto kleneb není možné toto táhlo umístit do dělícího pasu dodatečně. Také profil plackových kleneb napovídá o jejich relativně pozdním užití. J. ŠKABRADA. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007. s. 136,7. Podobný typ klenby s táhlem usazeným v dělícím pasu mezi klenebními poli plackové klenby užitý v chlévním prostoru vesnické usedlosti čp. 4 v Trstenici u Litomyšle z doby kolem poloviny 19.století.

- 123 -

Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům, hodnotná technická stavba.

Čp. 49 Dům chalupníka stojí při silnici vycházející z návsi směrem do Domoradic, mezi 56 a 68, st.p.č. 47. Stavba okapové orientace se zděnou verandou a garáží, se zápražím na východ. Objekt nebyl při průzkumu navštíven. Prameny: 1771

objet nebyl zachycen prvním okruhem číslování

1788

dům se zahrádkou

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt podélného půdorysu, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům shořel a zcela přestavěn do půdorysu L

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přistavěn další objekt o půdorysu L napojený na obytný dům

1980

v mezidobí provedeny stavební úpravy, objekt pravděpodobně zcela odstraněn a vystavěn nový dům podélného půdorysu.

2010

beze změn

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou eternitovými šablonami. Dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen velkoformátovými okny. Dle mapových podkladů je dům novostavbou z období mezi lety 1953 a 1980. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který navazuje na původní orientaci zástavby zachycenou mapou SK roku 1839.

- 124 -

Čp. 50 Drobná usedlost domkáře leží u komunikace směrem na Domoradice, mezi čp. 59 a 7, st.p.č. 32. Jedná se o volně trojstranný dvůr uzavřený ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. Upravený patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na jih. Kolmo na třetí díl je připojeno hospodářské křídlo. V okapové orientaci u silnice stojí drobný hospodářský objekt. Prameny: 1771

dům nebyl zachycen prvním okruhem číslování

1788

dům se zahrádkou, patřící k panství Vysoké Mýto

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům shořel a nově postaven úhlový dvůr s domem štítově orientovaným ke komunikaci

1940

v mezidobí přistavěn čtvercový objekt u silnice

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, které změnily vzhled domu

Popis: Zděný patrový dům se zlomenou a srovnanou střešní rovinou, na obou okapových stranách, krytou plechem. Dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen novodobými okny. Průčelí v přízemí dvouosé. Původní vzhled průčelí můžeme konfrontovat s dochovanou fotografií, jednalo se o přízemní dům se sedlovou střechou s pálenou krytinou, nasazenou na deskové římse s původními okenními otvory vsazené v líci objektu.332 Dispozice domu vychází z trojdílného jádra v levé orientaci, komorového typu, ale upraveno v druhé polovině dvacátého století. Místnosti plochostropé. Sklep zůstal původní, umístěn pod třetím dílem, uzavřený valenou kamennou klenbou půlelipsového tvaru. Hospodářské křídlo se skládá z chléva, dnes plochostropý, a stodoly – zděná, dvoudílná, s jedním mlatem a pernou. Samostatně stojící objekt u silnice je přízemní zděný, se sedlovou střechou krytou pálenými taškami a sloužil jako prodejna řeznictví ve dvacátém století.333 Shrnutí stavebního vývoje:

332

Dřevěná dvojitá, dvoukřídlová okna s nevýrazným segmentovým tvarem, členěná do šesti tabulek, dovnitř a ven otevíraná. 333 Informace sdělená majitelkou objektu, paní Benešovou dne 6.5.2010.

- 125 -

Dům zachycený na mapě SK byla podélná stavba okapové orientace, která podlehla požáru roku 1876.334 Stávající dům, respektive jeho obvodové zdi a hospodářské křídlo, pochází z přestavby v druhé polovině sedmdesátých let devatenáctého století. Stavba prošla velkou stavební úpravou v druhé polovině dvacátého století, která se výrazně promítla do celkového vzhledu. (upraven na patrový, nové výplně otvorů, změněny velikosti okenních otvorů, pozměněna vnitřní dispozice, odstraněny původní stropy) Architektonické a památkové hodnocení: Dům prošel nevhodnou úpravou, která poznamenala jeho vzhled.

Čp. 51 Dům stojí samostatně při cestě na Vinary, mezi čp. 77 a novostavbou, st.p.č. 94. Dům pochází z druhé poloviny dvacátého století. Původní dům domkáře čp. 51 stával severně od návsi, v klínu staré a nové cesty na Vraclav, st. p.č. 12. Dům nebyl zapsán v Josefském katastru roku 1788. Na mapě SK zachycen jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen žlutě.335 Dům shořel roku 1856 a nově vystavěn jako nový, podélného půdorysu, okapové orientace se zápražím na východ a s předzahrádkou.336 Dle dochované fotografie se jednalo o přízemní dům se sedlovou střechou a bedněným štítem. Dům byl zbourán v druhé polovině dvacátého století.

Čp. 52 Usedlost zahradníka leží na jižním konci vesnice při komunikaci do Domoradic, mezi čp. 78 a 54, st.p.č. 39. Jednalo se o trojstranný dvůr uzavřen ohradní zdí s klenutou bránou půlelipsového tvaru a půlkruhovou brankou pro pěší. Patrový dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na jih, navazují přízemní chlévy, zadní stranu dvora uzavírala stodola, ze které zůstalo stát pouze torzo zdí. Prameny: 1788

objekt nebyl zachycen JK

334

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 5. 336 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. 335

- 126 -

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty; charakterizovány jako obytný a

hospodářské stavení, dům a chlévy značeny červeně,

stodola v zadní části dvora žlutě 1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný dům i hospodářské objekty radikálně přestavěny

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, postaven výměnek k severní straně domu (zbořen na konci padesátých let a nově vystavěn jako čp. 78) a přistavěny další hospodářské objekty v areálu dvora

2010

hospodářské objekty zbourány, obytný dům neobydlen a chátrá

Popis. Patrový zděný dům se sedlovou střechou, s polovalbou nad oběma štíty. Střecha kryta pálenou taškou. Průčelí domu vodorovně členěno korunní bohatě profilovanou deskovou římsou a jednoduchou deskovou římsou oddělující patro a přízemí. Průčelí domu je trojosé se zbytky štukové výzdoby. Přízemí téměř bez omítek, zachovány pouze rovné profilované římsy nad okny. První patro rámováno lisénovými rámy s vertikálními prvky s vpadlinami mezi okny a pod nimi. Okenní otvory bez výplní (původně osazené v lící stavby) jsou vybavené tesanými opukovými parapety. Štít je lichoběžníkový, lemovaný jednoduchým lisenovým rámem, trojosý s půlválcovou nikou mezi dvěma okny s půlkruhovými záklenky. Štít v minulosti nadezděn cihlami cca o 80 cm. Dvorní strana domu je trojosá s hliněnou omítkou s vápenným nátěrem (několik vrstev barev, bílá, světle modrá). Nad vstupními dveřmi bývala pavlač, po které zbyly dřevěné trámy s ozdobně profilovanými konci. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientace, komorového typu, uspořádána dvoutraktově. Vstupní síň téměř čtvercového půdorysu je uzavřena plackovou klenbou segmentového tvaru s pasem. Navazuje úzká plackovou klenba, která je ve vrcholu přerušena schodištěm do prvního patra. Na protější straně je patrná vpadlina po vytrhání klenby. Při stěně třetího dílu je vestavěno schodiště do prvního patra a pod ním je umístěno schodiště do sklepa. Dům již nemá černou kuchyní. Do prostoru síně je pod ústí komína vestavěno těleso chlebová pece.337 Zadní část síně tvoří chodbový trakt uzavřený plochou plackovou klenbou. První díl domu je rozdělen na světnici (2 a 1 okno) a světničku. Obě místnosti jsou

337

Lze předpokládat, že tato přestavba proběhla spolu s celkovou reorganizací a vnitřními úpravami objektu, jako je přestavba světnice a světničky a vestavění nových kleneb, a zřízení spojovací chodby v druhém dílu v zadní části mezi světničkou a zadní komorou. Cca 80. léta devatenáctého století.

- 127 -

uzavřeny segmentovou klenbou do ocelových I profilů, se štukovým zrcadlem.338 Obě jsou dále vybaveny původní prkennou podlahou, po stranách obloženou tesanými opukovými dlaždicemi. V západní stěně oddělující síň a světnici je pod omítkou patrný dodatečně zazděný otvor se segmentovým záklenkem, pravděpodobně odkládací nika na nádobí. Výplně okenních otvorů jsou mladší, pocházejí ze dvacátého století, osazena za líc stavby.339 Zadní komora uzavřená segmentovou klenbou byla původně jednotraktová, dnes dodatečně rozdělena úzkou příčkou. Sklep je umístěn pod třetím dílem se vstupem ze druhého dílu. Jedná se o obdélný prostor zaklenutý valenou klenbou z opuky. První patro je trojdílné, odpovídající přízemí. Stropní trámy v celém patře zároveň slouží jako vazné trámy krovu. Síň je jednotraková, strop tvořen dvěma příčnými trámy s jednoduchým záklopem ve velmi špatném stavu (trvalé zatékání), ve dvorní podélné straně umístěn vstup na bývalou pavlač. Při stěně prvního dílu prochází těleso komína. V zadní podélné stěně je vylámán vstup do opukového zdiva a dodatečně zazděn (průchod do bývalého výměnku) V čele domu jsou dvě místnosti rozdělené cihlovou příčkou, s pohledovým trámovým stropem,

neseným

čtyřmi

okosenými

příčnými

trámy

s překládaným

zákopem,

jednotlivá prkna okosena s výběhy. Zadní komora byla nepřístupná, vstup ze síně zazděn. Podkroví domu také nepřístupné. Skrze díru ve stropě vidíme část konstrukce krovu. Jedná se o hambalkový krov, se dvěma stojatými stolicemi a vzpěrou mezi sloupkem a vazným trámem. Na dům navazuje přízemní zděný objekt chlévů se sedlovou střechou s pálenou krytinou, ovšem zcela nepřístupný. Jedná se o klenutý prostor, jak můžeme vyčíst z konců táhel ukotvených na fasádě. V prostoru dvora stála řada hospodářských objektů. Většina byla zbořena ke konci dvacátého století, zbyly pouze vnější zdi, které vytvářejí ohraničený areál dvora. Shrnutí stavebního vývoje: Usedlost na této parcele byla vystavěna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.340 Patrový dům pochází z doby přestavby mezi lety 1855 – 1886, což potvrzují mapové podklady, užité konstrukce a celkový vzhled domu. Architektonické a památkové hodnocení:

338

Tato klenba nese neoficiální označení „chlévní“, protože se nejčastěji používala ve chlévech. Proč ji majitelé užili ve světnici, nevíme, můžeme se pouze domnívat, že se jednalo o „čerstvou novinku“. 339 Čtyřkřídlá špaletová okna tvaru latinského kříže s pevným poutcem, dovnitř otevíravá. 340 VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 69.

- 128 -

Velmi hodnotný dům dochovaný beze velkých změn z doby výstavby s vymezeným původním rozsahem dvora. Dům je v havarijním stavu.

Čp. 53 Usedlost zahradníka leží na východním okraji vesnice, za čp. 39, st.p.č. 28. Jedná se o trojstranný dvůr uzavřený ohradní zdí. Patrový dům je štítově orientovaný k cestě, se zápražím na jihovýchod, kolmé křídlo tvoří chlévy a stodola stojí paralelně s domem. Prameny: 1788

dům nebyl zapsán v JK

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, dva objekty značeny žlutě, jeden červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přestavěn obytný dům i hospodářské objekty, přistavěn jeden drobný hospodářský objekt, vše značeno červeně

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy, zbourán objekt při ohradní zdi postavený roku 1886, odstraněna část chlévů

Popis: Patrový zděný dům z opuky, se sedlovou střechou, s pálenou krytinou. Průčelí domu je dvouosé,341

osazené

novodobými

velkoformátovými

okny,

štít

trojúhelníkový.

Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, jednotraktová. Místnosti jsou plochostropé, s novodobými tvrdými stropy. Dům byl upraven v druhé polovině dvacátého století (okna, omítka). Sklep se vstupem ze síně je zachován bez úprav. Jedná se o prostor pod třetím dílem, uzavřený valenou kamennou klenbou půlelipsového tvaru se dvěma pětibokými výsečemi. Krov byl v době průzkumu nepřístupný, avšak zřejmě typ vaznicového krovu. Kolmé zděné křídlo se sedlovou střechou s pálenou krytinou fungovalo jako dva chlévy, oba uzavřeny čtyřmi poli segmentových cihelných kleneb do ocelových I profilů.

341

Před představbou v druhé polovině dvacátého století bylo průčelí dvouosé, v přízemí s mladšími trojkřídlými okny typu T, horní křídlo členěno dvěma příčlemi. Okna v patře byla šestitabulková. Informace sdělená majitelkou objektu paní Pavkovou dne 21.5.2010.

- 129 -

Samostatně stojí zděná stodola se sedlovou střechou krytou pálenou krytinou. Obvodové zdivo je opukové, štíty vyzděné z cihel. Stodola je čtyřdílná, se dvěma průjezdnými mlaty a dvěma pernami, krov vaznicový, s vrcholovou vaznicí podepřenou párem nůžkových vzpěr, které jsou zpevněny jednou kleštinou. Shrnutí stavebního vývoje: Obvodové zdivo domu, chlévů a stodoly pochází z období 1855-1886. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století byl vztyčen nový krov stodoly a nově zaklenuty chlévy. Další stavební etapa, druhá polovina dvacátého století, se vepsala do konstrukcí v domě (dispozice, okna, vodorovné konstrukce krov). Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotná usedlost s nevhodnými stavebními zásahy na domě.

Čp. 54 Usedlost zahrádkáře na jižním konci vesnice, za čp. 52, st.p.č. 38. Jedná se o čtyřboký areál uzavřený ke komunikaci klenutou bránou. Usedlost je tvořena patrovým domu, navazují přízemní chlévy. Paralelně s domem stojí objekt výměnku s navazujícími hospodářskými prostorami a kolnou. Dvůr je uzavřen stodolou. Během průzkumu navštíveny pouze některé objekty areálu dvora. Prameny: 1788

dům nebyl zachycen v JK

1839

na mapě SK jsou zaznamenány tři objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení, obytný dům značen červeně a dva hospodářské objekty značeny žlutě

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přestavěn obytný dům a hospodářské objekty, vše značeno červeně

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, přístavba k obytnému domu

2010

hmoty usedlosti beze změn

Popis: Patrový zděný dům z opuky se sedlovou střechou, s valbičkou nad předním štítem, zadní štít přezděn z cihel. Střecha je kryta pálenou taškou. K domu kolmo k prvnímu dílu

- 130 -

přistaven přízemní cihelný přístavek se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Průčelí domu je vodorovně děleno korunní profilovanou římsou o deskovém základě a jednoduchou deskovou římsou, oddělující patro a přízemí. Průčelí domu je dvouosé, zbaveno omítek. Štít je trojúhelníkový, s dvěma okenními otvory s půlkruhovým nadpražím, uprostřed umístěna půlválcová nika. Původní tvar štítu byl zřejmě dle opukového zdiva lichoběžníkový. Nad uvedenými otvory je zřejmě mladší cihelné zdivo a v něm vyzděn půlkruhový větrací otvor. Dvorní strana trojosá, opatřena hliněnou omítkou, v úrovni první osy přístavek. Jeho průčelí je otočeno do dvora, v přízemí jednoosé, štít trojúhelníkový se dvěma úzkými otvory. Dispozice domu je trojdílná, převážně jednotraktová. Síň klenutá dvěma poli plackových kleneb, dělených pasem zploštělého tvaru. Vzadu vydělena černá kuchyně, uzavřená valenou klenbou, dymník již zcela zazděn. Z černé kuchyně vedou schody do sklepa. Světnice v čele domu je uzavřena dvěma poli plackových kleneb s jedním přízedním pasem. Klenby jsou dále děleny pasem zploštělého půlelipsového tvaru, který je ve svém středu podepřen zděným sloupem. Zadní komora uzavřena jednou plackovou klenbou se segmentovým tvarem klenebních čel. Krov a patro domu nebyly přístupné. Dle zprohýbané střešní roviny je jistě použit hambalkový typ krovu. Cihelný přístavek připojený k prvnímu dílu domu sloužil jako světnička, byl přístupný pouze ze světnice. Okenní otvory směřují na všechny tři strany (ke komunikaci dnes dodatečně zazděno). Místnost je uzavřena trámovým stropem s omítaným záklopem. Přízemní chlévy navazují na dům, jsou zděné z opuky se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Původně se jednalo o klenuté prostory, klenby v minulosti odstraněny. Paralelně s domem stojí objekt, zřejmě špýchar či výměnek. Stavba je přízemní zděná z opuky, se sedlovou střechou, krytá taškovou krytinou. Průčelí je dvojosé, štít trojúhelníkový se třemi úzkými vysokými okenními otvory, nad nimiž je půlelipsová římsa. Nad římsou umístěn půlkruhový větrací otvor. Prostory jsou již bez stropních konstrukcí a nepřístupné. Navazuje další zděný objekt se sedlovou střechou. Zde jsou umístěny chlévy, vybavené cihelnými segmentovými klenbami do ocelových profilů a dále pokračuje kolna. Areál uzavírá velká zděné stodola se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Stodola je trojdílná s průjezdným mlatem a s dvěma pernami, použitý krov Rankova typu. Větrací otvory jsou řešeny svislými štěrbinami směrem do dvora, ve štítu mladší cihelná mřížovina. Shrnutí stavebního vývoje Areál dvora byl budován v mezidobí 1855 – 1886, což potvrzují mapové podklady a užité

konstrukce.

Patrový

dům

se

svým - 131 -

uspořádáním

a

celkovým

vzhledem

(mimo dodatečné úpravy štítu) odkazuje ještě ke klasicistnímu období, paralelní hospodářský objekt již k období historismu. Hmota stodoly odpovídá výstavbě v uvedeném mezidobí. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná usedlost s řadou cenných detailů a konstrukcí.

Čp. 55 Usedlost chalupníka leží na jižním konci vesnice, mezi čp. 8 a 65, st.p.č. 33. Jedná se o dvoustranný dvůr s ohradní zdí se sloupovou bránou. Dům je okapové orientace vzhledem ke komunikaci. Dům nebyl během průzkumu navštíven. Prameny: 1788

usedlost nebyla zachycena

1839

na mapě SK je zaznamenán dům štítové orientace, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, k domu postavena přístavba

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vznikl dvoustranný dvůr, dům nově okapové orientace

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy domu

Popis: Zděný patrový dům s valbovou střechou krytou pálenými taškami. Vstupní průčelí je čtyřosé. Objekt výrazně upraven v druhé polovině dvacátého století, přeřešeny okenní otvory, fasáda a vnitřní konstrukce. Původní vzhled nám dokumentuje fotografie z počátku 20. století, vstupní průčelí je šestiosé. Osazená okna v líci stavby jsou osmitabulková a nad nimi rovná nadokenní římsa. Vstup je tvořen profilovaným portálem se segmentovým nadpražím. Objekt sloužil v minulosti jako hospoda, v prvním patře byl umístěn sál. Dispozice domu upravena v druhé polovině dvacátého století. Sklep z části zasypán.342 Shrnutí stavebního vývoje: Dům přestavěn ke konci devatenáctého století. Z této přestavby zbyly úpravami v druhé polovině dvacátého století obvodové zdi. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální 342

usedlost,

která

doplňuje

Informace poskytnutá obyvatelem objektu, dne 6.5.2010.

- 132 -

hmotové

uspořádání

vesnice.

Čp. 56 Usedlost půlsedlák leží samostatně na západ od návsi při komunikaci směrem na Vinary, st.p.č. 69. Jedná se o dvojbokou usedlost uzavřenou v průčelí ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. Patrový dům v usedlosti je štítově orientován směrem k návsi, se zápražím na jih, dvůr uzavírá stodola. Prameny: 1788

objekt nebyl zachycen

1839

na mapě SK jsou zachyceny dva objekty, charakterizovány jako obytné a hospodářské stavení, značeny červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný a hospodářský objekt přestavěn

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Zděný patrový dům z opuky se sedlovou střechou, s pálenou taškou. Průčelí domu je dvouosé, štít lichoběžníkový s valbičkou. Omítka je novodobá. Okna na domě pocházejí z druhé poloviny dvacátého století. Dům prošel stavebními úpravami v 50. a 80. letech 20. století. Vnitřní dispozice vychází z trojdílného jádra v pravé orientaci. Na dům navazuje podélná přízemní stavba chlévů, zadní část areálu uzavírá stodola. U vstupní brány je pod omítkou na ohradní zdi je vyrytý letopočet 1868. Stavební vývoj: Usedlost byla založena na přelomu 18. a 19. století343 Usedlost prošla mezi lety 1855 – 1886 stavební činností a dům, s chlévy a stodolou pochází z této doby, což potvrzují mapové podklady, hmota domu a datace vyrytá na ohradní zdi. Architektonické a památkové hodnocení: Samostatně stojící areál usedlosti je výrazným krajinotvorným prvkem na okraji vesnice. Celková hmota areálu s patrovým domem spoluvytváří hodnotné území vesnice.

343

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 18-19.

- 133 -

Čp. 57 Dnes je číslo popisné přeneseno na bývalé hospodářské křídlo domu čp. 58. Původní dům domkáře čp. 57 stával na začátku ulicového výběžku, zvaného V Dolích, mezi čp. 66 a 62, st.p.č. 9. Na začátku devatenáctého století sloužil jako obecní dům.344 Dům byl poprvé zachycen mapou SK z roku 1839 jako obytné stavení, značené žlutě. Mezi lety 18551886 byl dům přestavěn a značen červeně.345 Jednalo se o přízemní dům okapové orientace, se sedlovou střechou. Dům byl zbořen v osmdesátých letech dvacátého století.

Čp. 58 Drobná usedlost domkáře na východním straně návsi mezi čp. 25 a 41, st.p.č. 54. Jedná se o úhlový typ dvora, který v minulosti fungoval jako kovárna.346 Ve štítové orientaci k návsi stojí obytný dům v čele se světnicí. Kolmo na první díl domu je postavena bývalá hospodářská část. Zápraží domu je orientováno na severozápad. Prameny: 1788

dům nebyl evidován v Josefském katastru

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům zvětšen a zastavěna i část st.p.č. 53

1886

beze změn

1940

v mezidobí vybudován přístavek k jižní straně domu

2010

beze změn

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, zvalbenou nad prvním dílem domu, nasazenou na římse o deskovém základu. Střešní krytina je tašková. Průčelí domu je

344

SOA Zámrsk, Soupis obyvatel 1830-33, inv.č. 5467, č. kn. 1749. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 54. 346 Kovárna zachycena poprvé ve sčítání lidů roku 1830 kovárna zde fungovala do padesátých let dvacátého století. Sděleno posledním kovářem a majitelem objektu pane Stanislavem Kroumanem. SOA Sčítání lidu 1830 – 1833, inv.č. 5467, č.kn. 1749. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282. 345

- 134 -

jednoosé s novodobým trojdílným oknem.347 Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, komorového typu, řešeno jednotraktově v celé délce. Vstupní síň je vybavena dlažbou z kamenných desek a uzavřená dvěma poli plackových kleneb, rozdělených pasem půleliptického tvaru. Přední část zaklenutá plackovou klenbou s přízedními pasy u kratších čel klenby. Použití přízemních pasů u plackové klenby může naznačovat hypoteticky starší obvodové zdivo, ale vzhledem k souvislému omítnutí nelze spolehlivě zjistit, zda se jedná o zamýšlenou nebo dodatečně vkládanou konstrukci. V zadní části síně, při stěně světnice pod ústím do komína je umístěna pec. Zbylá část zadního prostoru síně je zaklenuta obdélnou plackovou klenbou. Světnice348 v čele domu je zastropena trámovou konstrukcí se dvěma příčnými trámy s omítaným podhledem. Záklop je tvořen štípanými půlkulány, z rubové strany omazány silnou vrstvou mazanice.349 Zadní komora350 (1 a 1 okno, 1 okno zazděné) je uzavřena plackovou klenbou s půleliptickým tvarem klenebních čel, okna z počátku dvacátého století.351 K zadní podélné stěně přistavěn obdélný zděný přístavek přístupný ze síně.352 Sklep umístěný pod komorou, tvoří obdélná místnost klenutá valenou klenbou z opuky. Hambalkový

krov

má

nejjednodušší

systém,

pouze

krokve

a

hambalky.

Nad zadní komorou se nachází sýpka.353 V zadním štítu je okenní otvor osazen původním jednoduchým oknem se suchým sklením 354 a s provlékanou mříží. Kolmo na světnici navazuje bývalé hospodářské křídlo usedlosti, které bylo v druhé polovině dvacátého století přestavěno na obytný dům a označeno jako čp. 57.355 Zde se původně nacházela kovárna, za ní následoval chlév a poté stodola. Kovárna byla 347

Průčelí původně dvouosé, s okny ve třetím dílu domu. Dvojité trojkřídlé okno s výklopnou horní částí jež měla segmentový tvar. Informace sdělená Stanislavem Kroumanem, majitele domu, dne 18.12.2009. 348 Do světnice v čele domu se vstupuje dřevěnými rámovým dveřmi osazenými v trámové zárubni s prkennou profilovanou obložkou. Dveře jsou zavěšené na bambulkových závěsech a opatřené zapuštěným zámkem s mosaznou klikou polygonálního profilu ukončené kuličkou a klíčového štítku s odsazenými oblými konci. Dveře byly osazeny ve třicátých letech dvacátého století. Informace panem Kroumanem, který dveře osazoval. 349 Informace sdělená Stanislavem Kroumanem, majitele domu, dne 18.12.2009. 350 Třetí díl domu sloužil v první polovině dvacátého století jako kuchyně. 351 V severní straně je umístěno dvojité špaletová trojkřídlé okno s horní výklopkou jištěnou kličkou. Druhý okenní otvor je v jižní stěně, jedná se o malé jednoduché okno jištěné kličkou, se segmentovým záklenkem, členěné dřevěnými subtilnímu příčlemi do T. 352 Do přístavku se vstupuje rámovými dřevěnými dveřmi se zasklením v horní polovině dveří. Dveře jsou zavěšené na bambulkových závěsech s plochým krabicový zámkem. Okenní otvor je vyplněn dřevěným jednoduchým šestitabulkovým dvojkřídlým oknem jištěné kličkami, zavěšené na oválných plechových závěsech. 353 Její konstrukce je dřevohliněná, štípané půlkulány omazané hliněnou omítkou s vápenným nátěrem Hliněná omítka je natažená na kovaných železných hřebících, tzv. šindelácích a na dřevěných kolíčcích. 354 Okno je dřevěné, dvoukřídlové čtyřtabulkové okna, zavěšené na kovaných oválných závěsech na dvoudílných hácích. Zasklení je řešeno jako suché, bez tmelu. 355 Čp. 57 stálo v severní části vesnice, patřilo bratrovi po demolici přejato. Informace sdělená majitelem domu panem Kroumanem dne 18.12.2009.

- 135 -

klenutá cihelnými plackovými klenbami „podobnými jako jsou v obytném domě a otevřená k návsi arkádami“356 Za ní následoval klenutý chlév s valenou klenbou z opuky a zděná stodola. Veškeré konstrukce byly odstraněny. Zůstala pouze zadní východní podélná stěna z tohoto objektu, zděná z opuky. Shrnutí stavebního vývoje: Při velkém požáru vesnice roku 1852 padl i tento dům za oběť ohni, poté znovupostaven357 Padesátým letům devatenáctého století odpovídají zploštělé tvary klenebních konstrukcí, které jsou celkem spolehlivým zdrojem datování. Obdélný přístavek na jižní straně domu byl přistavěn před první světovou válkou.358 Architektonické a památkové hodnocení Obytná dům čp. 58 je hodnotnou stavbou z padesátých let devatenáctého století. Nevhodným způsobem bylo upraveno hospodářské křídlo.

Čp. 59 Drobná usedlost domkáře stojí v západní části vesnice za čp. 9 při komunikaci směrem do Domoradic, vedle čp. 55, st.p.č. 48. Jedná se o volně trojstranný dvůr. Dům je okapové orientace vzhledem ke komunikaci, se zápražím na východ, kolmé křídlo tvoří průjezd s chlévy. Paralelně s domem stojí drobné hospodářské přístavby. Prameny: 1788

dům nebyl zaznamenán v JK

1839

na mapě SK jsou zachyceny dva objekty, charakterizovány jako obytné stavení, dům okapové orientace a drobná čtvercová stavba v zadní části dvora, značené červeně

1855

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům zvětšen, zapsán jako obytné a hospodářské stavení

1886

v mezidobí postaveny dva kolmé hospodářské objekty na obou koncích domu

356

Informace od majitele a posledního kováře v této dílně, pana Stanislava Kroumana sdělená dne 18.12.2009. Jeho děda Josef Krouman koupil kovárnu v roce 1890. K tomuto roku je již zaznamenaný ve sčítacích operátech čp. 58. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141. 357 V soupisu uvedeno: „brantstellen“, tedy znovupostavení popožáru a nově zabral i část st.p.č. 53 po shořelém sousedním domu čp. 12. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. 358 Informace sdělená majitelem objektu panem Kroumanem, dne 18.12.2009.

- 136 -

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy v domě, odstraněno jedno kolmé hospodářské křídlo

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, posazenou na průběžné římse o deskovém základu, s valbičkami nad oběma štíty. Střecha kryta pálenou krytinou. Podélné vstupní průčelí je šestiosé se středním vstupem. Nad dveřmi zbytek portálu s nápise Jan Mimra Hosetinec.359 Jižní štítové průčelí je trojosé, štít lichoběžníkový s dvěma okny a válcovou nikou uprostřed. K severní štítové stěně je přistavěn zděný přístavek z opuky, s přisazenou střechou ke stěně domu, částečně valbovou. Dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen novodobými výplněmi otvorů. Dispozice domu je čtyřdílná převážně jednotraktová, podřízená provozu v objektu, dům sloužil jako hospoda a obchod. Vstoupíme do plochostropé síně, ze které vedou dveře do sálu, umístěného v prvním dílu domu, a naproti tomu je vstup do dvou bývalých „logálů“, umístěných ve třetím díle domu. Vzhled hospodského sálu pochází z roku 1934. Jedná se o velký obdélný prostor (3 a 3 okna ) s vysokým stropem. Nad vstupem do sálu, částečně nad stropem síně je umístěna galerie pro muzikanty. Strop sálu je pokryt malbami z třicátých let, čtvero ročních období, sokolským znakem a nástropní malbou stylizující můzy. V místnosti jsou dochovaná válcová kamna z třicátých let. Bývalé logály jsou

plochostropé.

Čtvrtý díl

domu

sloužil

jako

obchod.

Původně se jednalo o dvoutraktový díl. V západní traktu byl umístěn provoz obchodu a východní trakt sloužil jako kuchyně pro hospodu. Tento díl pošel úpravou v padesátých letech dvacátého století, kdy byl scelen a vybaven tvrdým betonovým stropem. Na dům navazuje zděný přístavek, který sloužil jako komůrka. Dům je podsklepen velkými sklepními prostory, které sloužily k provozu hospody. Vstup do sklepa je umístěn ze síně. Jedná se o velký prostor uzavřený valenou klenbou z opuky, s pětibokou výsečí nad vstupem. Další dva prostory jsou vyhloubeny v jílu. Krov nad domem je hambalkový, se dvěma úrovněmi hambalků a dvěma stojatými stolicemi se vzpěrou z vazného trámu a rozpěrou mezi sloupky.

359

Hospoda je zde zachycena v roce 1869 let devatenáctého století, ale lze předpokládat, že zde fungovala už od padesátých let, kdy dům vlastní Jan Mimra, který nechal své jméno nadepsat nad vstup do domu. Není vyloučeno, že zde hospoda bývala již pře tímto rokem. Protože k roku 1846 je v písemných pramenech uvedeno, že v Sedlci jsou dva hostinští. Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31.

- 137 -

Kolmé hospodářské křídlo, průjezd a chlév, je zděné z opouky a zastřešené sedlovou střechou s pálenou krytinou. K východní štítové stěně je přistavěna cihelná přístavba nového chléva. Krov je hambalkový, tvořen pouze krokvemi a hambalky. Tzv. „starý“ chlév byl vybaven trámovým stopem. V mladší cihlové přístavbě byl chlév uzavřen taktéž trámovým stropem. Východní stranu dvora tvoří mladé hospodářské přístřešky, stavěné z cihel s pultovou střechou. Na jižní straně dvora je umístěna studna, hluboká 24 metrů, ve které je vytesán letopočet 186.., poslední číslo špatně čitelné.360 Shrnutí stavebního vývoje: Objekt čp. 59 podlehl roku 1854 požáru a byl nově vystavěn. Stávající dům pochází z období výstavby po požáru, upraven v pozdějším období - hospodský sál z třicátých let, čtvrtý díl v padesátých letech. Hospodářské křídlo bylo vystavěno až po roce 1855. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotná usedlost s cennými úpravami z třicátých let, nevhodně pozměněna v padesátých letech dvacátého století (okna, čtvrtý díl)

Čp. 60 Drobná usedlost domkáře leží severně od návsi při místním potoku Zbraň, mezi čp. 61 a 46, st.p.č. 3. Jedná se o dvoustranný dvůr. Dům je okapové orientace vzhledem k terénní hraně, stodola stojí paralelně s domem. Prameny: 1788

dům nebyl zachycen

1838

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy na obytném domě a přistavěn hospodářský objekt

2010

odstraněna část hospodářského objektu

Popis: 360

Informace sdělená majitelem domu, panem Novákem, dne 26.5.2010.

- 138 -

Přízemní zděný dům se sedlovou střechou nasazenou na vysoké půdní nadezdívce, která vytváří dojem patra. Střešní krytina je z pálených tašek. Zdivo domu je smíšené, v přízemí se jedná o opuku, půdní nástavba je z cihel. Průčelí domu, s pozůstatky původního členění a s výzdobou na úrovni půdní nástavby, je jednoosé v přízemí (upravenou a vsazeno trojdílné okno), v podkroví dvouosé s původními otvory, nad nimi další kruhový větrací otvor. Štít je trojúhelníkový. Dispozice domu je čtyřdílná s trojdílným jádrem v levé orientaci, uspořádána jednotraktově, chlévního typu. Vstupní síň je do poloviny klenuta segmentovou klenbou a v zadní části umístěno novodobé schodiště do podkroví. Dům již nemá černou kuchyni, byl upraven na tahový provoz,komín umístěný ve stěně rozdělující světnici a síň. Světnice je upravená, plochostropá. Třetí a čtvrtý díl (chlév) jsou zaklenuty segmentovou klenbou do ocelových traverz. Krov domu je vaznicový, ztužující soustava nůžkových vzpěr podpírající vrcholovou vaznici zpevněnou dvěma stojatými stolicemi, dosedající na vazný trám za vzpěrou, propojené kleštinou a podpírající pozednici Zděná stodola z cihel je trojdílná s jedním mlatem a vaznicovým krovem. Podpůrnou soustavu tvoří šikmé sloupky (méně šikmé nežli krokve), zpevněné dvěma stojatými stolicemi dosedající na vazný trám za šikmými sloupky a podpírající pomocnou vaznici, propojené s šikmými sloupky jednou kleštinou. Stavební vývoj: Přízemní obvodové zdivo pravděpodobně pochází z doby výstavby domu, z počátku devatenáctého století.361 Na přelomu devatenáctého a dvacátého století prošel dům velkou přestavbou (nový krov a střecha s půdní nadezdívkou, odstranění černé kuchyně a přechod na tahový provoz, segmentové klenby do ocelových traverz). Také byly přistaveny kolmé hospodářské objekty, které navazovaly na dům a uzavíraly trojboký dvůr. Dům prošel další úpravou v druhé polovině dvacátého století (schodiště, světnice, okenní otvory). Chlévy byly odstraněny v osmdesátých letech dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný vesnický dům s postupným vývojem a zachovanou štukovou výzdobou.

361

Díky informacím z tzv. Eichlerovi sbírky se vím, že toho roku 1827 je ve vesnici 66 domů. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 73.

- 139 -

Čp. 61 Dům domkáře stojí v severním ulicové výběžku směrem k Vraclavi, mezi čp. 63 a 30, st. p. č. 2. Dům je štítově orientován směrem k místnímu potoku, se zápražím na jihovýchod. Prameny: 1788

dům nebyl zachycen JK

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

beze změn

1940

beze změn

2010

v mezidobí

provedeny stavební

úpravy,

dům

zcela přestavěn,

z původního objektu nezůstalo téměř nic. Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Dům omítnut břizolitovou omítkou, osazen novodobými okenními otvory. Dům prošel velkou vnitřní přestavbou v osmdesátých letech, kdy byly veškeré původní konstrukce odstraněny. Shrnutí stavebního vývoje: Dům čp. 61 byl vystavěn na začátku devatenáctého století (v roce 1827 již stojí),362 ale v druhé polovině dvacátého století zbaven většiny původních konstrukcí. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který svou hmotou doplňuje hodnotné území vesnice.

Čp. 62 Bývalý dům domkáře čp. 62 stával na severním konci vesnice na výrazném terénním zlomu, mezi čp. 19 a 45, st.p.č. 10. Dům byl poprvé zachycen mapou SK v roce 1839, charakterizován jako obytné stavení a značen žlutě. Dům byl odstraněn v druhé polovině dvacátého století. Jednalo se o částečně patrový objekt se sedlovou střechou a dřevěnou pavlačí, se zápražím směrem na sever. Patrovost byla zřejmě dána umístěním v terénní hraně, lze předpokládat, že přízemí pod prvním dílem sloužilo jako sklepní, či chlévní prostory. 362

Toho roku bylo v Sedlci zachyceno 66 čísel popisných. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007.

- 140 -

Čp. 63 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku, mezi čp. 44 a 61, st.p.č. 4. Dům je okapové orientace, se zápražím otevřeným ke komunikaci směrem na západ. Prameny: 1788

dům nebyl zapsán v JK

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dle terénního průzkumu

1940

v mezidobí dle terénního průzkumu proveden nový krov

2010

v mezidobí vyměněna okna, nová omítka

Popis: Přízemní zděný363 dům se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Průčelí domu je jednoosé, štít trojúhelníkový, vstupní strana čtyřosá. Dům je omítnut novodobou omítkou a osazen novodobými výplněmi otvorů. Dispozice domu je pětidílná s trojdílným jádrem pravé orientace, komorového typu, uspořádána jednotraktově. Střední vstupem vejdeme do síně, jejíž strop je tvořen trámovou konstrukcí s jedním podélným trámem (již mladší) a povalovým, či kulánkovým záklopem s hliněnou omazávkou. V zadní části síně je přiložena ke stěně světnice niková kuchyně (převážně z nepálených cihel), otevřena do síně půlkruhovým pasem vynášejícím otevřené ústí do komína. Před vynášecím pasem je umístěn poklop se vstupem do sklepa. Světnice (původně 2 a 1 okno) je zastropena trámovou konstrukcí s jedním příčným trámem, opatřeným tradičním okosením s výběhy, s uprostřed dochovanou šestilaločnou ružicí uzavřenou ve třech kružnicích. Vstupní otvor do zadní komory je klenutý elipsového tvaru. Komora je vybavena jedním novodobým oknem a trámovým stropem se třemi podélnými trámy a překládaným prkenným záklopem, vše bez okosení: Jedná se zřejmě o pozdější úpravu. Sklep je umístěn pod komorou, uzavřen opukovou valenou klenbou. Čtvrtý díl sloužil jako chlév, stropní konstrukce nedochována. Pátý díl tvoří zděná stodůlka otevřena do krovu. Krov domu je mladší, vaznicový, se dvěmi stojatými stolicemi a rozpěrou mezi sloupky.

363

Zadní stěna (zbylé stěny skryté pod omítkou) světnice je vyzděna z nepálených cihel, těch je užito i ve nikové kuchyni; zbylá část domu z opuky.

- 141 -

Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn na začátku devatenáctého století (v roce 1827 již stojí).364 Původní krov domu byl vyměněn ke konci devatenáctého století. V druhé polovině dvacátého století došlo k výměně otvorových výplní domu. Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotný dům s autenticky dochovanou černou kuchyní a stropními konstrukcemi.

Čp. 64 Drobná usedlost domkáře v jižní části vesnice na západní straně komunikace do Domoradic, mezi čp. 68 a 5, st.p.č. 45. Jedná se o úhlový dvůr uzavřený ohradní zdí se sloupovou bránou. Přízemní dům je štítově orientován ke komunikaci, se zápražím na jih. Navazuje chlév, dvůr uzavírá stodola. Prameny: 1788

dům nebyl zapsán v JK

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vybudována přístavba ke stodole

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vystavěn obytný dům

2010

beze změn

Popis: Přízemní dům zděný z cihel se sedlovou střechou, s pálenou krytinou. Dům je omítnutý vápennou omítkou, založenou na charakteristickém kontrastu hladké a strukturální omítky, která působí tmavší.365 Průčelí je trojosé s původními okny366 v přízemí, štít trojúhelníkový se dvěma otvory. Dvorní strana dvouosá. Stropy v objektu jsou trámové.367 364

Toho roku bylo v Sedlci zachyceno 66 čísel popisných. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 71. 365 Toto pojetí vzhledu omítky je typické pro první třetinu dvacátého století. Věra KÚČOVÁ – Pavel BUREŠ. Principy péče o lidové stavby. Praha, 1999, str. 53 ISBN 80-86234-07-X. 366 Dřevěná dvojitá trojkřídlová okna do T, dovnitř a ven otevíravé se zapuštěnými závěsy z dvacátého století. 367 Informace sdělená majitelem objektu panem Kárníkem dne 21.5.2010.

- 142 -

Krov domu je vaznicový, podpůrnou soustavu tvoří šikmé sloupky (méně šikmé nežli krokve), zpevněné dvěma stojatými stolicemi dosedající na vazný trám za šikmými sloupky a podpírající pomocnou vaznici, propojené s šikmými sloupky jednou kleštinou. Na dům navazuje zděný objekt chléva se sedlovou střechou, zdivo převážně opukové. Chlév vybaven cihelnou podlahou a trámovým stropem s povalovým záklopem. Stodola je částečně

zděná

z cihel,

se

sedlovou

střechou

s pálenou

krytinou,

dvoudílná s průjezdným mlatem, s hambalkovým krovem tvořeným pouze krokvemi a hambalky. Shrnutí stavebního vývoje: Dům byl vystavěn na počátku dvacátého století. Chlév a stodola jsou starší, zřejmě totožné s objekty zachycenými na mapě SK. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům s hospodářskými objekty.

Čp. 65 Drobná usedlost chalupníka na jižním konci vesnice při cestě do Domoradic, mezi čp. 55 a 1, st.p.č. 34. Jedná se o trojstranný dvůr uzavřený ke komunikaci ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. Přízemní dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím směrem na severozápad, na dům navazuje hospodářské křídlo s kolmou stodolou, třetí křídlo je umístěno nad vjezdem do dvora- dřevěná sýpka. Prameny: 1788

nebyl zachycen Josefínským katastrem

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, dům přestavěn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy v přední části domu

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis:

- 143 -

Přízemní zděný368 dům s valbovou střechou s pálenou krytinou, nasazenou na deskové římse. Průčelí je dvojosé s mladšími okenními výplněmi.369 Dvorní strana je sedmiosá. Dispozice domu je čtyřdílná s trojdílný jádrem v pravé orientaci, uspořádáno jednotraktově, komorového typu. Vstupní síň je plochostropá, dům nemá černou kuchyni a je vybaven tahovým komínem umístěným ve stěně mezi světnicí a síní. Vstup do sklepa ze síně je umístěn při stěně třetího dílu. Světnice (2 a 2 okna) je plochostropá s novodobým sádrokartonovým podhledem,

pod

kterým

zůstal

dřevěný

strop

omazaný

hliněnou

omazávkou.

Světnice je vybavena dřevěnou prkennou podlahou, přímo položenou na hliněném podkladu. Třetí díl, komora, je plochostropá, vybavená dalším tahovým komínem. Dům vlastní dva sklepy, jeden je umístěn pod třetím dílem se vstupem ze síně a druhý pod prvním dílem se vstupem ze zápraží (nepřístupný). První sklep pod komorou je kamenný, uzavřen valenou klenbou elipsového tvaru. Čtvrtý díl tvoří chlév přístupný ze zápraží, uzavřený plochým stropem, ocelové profily zaklopené heraklitovými deskami. Hambalkový krov nad většinou domu je tvořen pouze krokvemi a hambalky. První díl domu a kolmá dřevěná sýpka má krov vaznicový tvořený dvěma stolicemi s rozpěrou mezi sloupky. Stodola byla zděná z cihel, trojdílná, s průjezdným mlatem, se sedlovou střechou na jedné straně zvalbenou s pálenou krytinou. Stodola odstraněna v nedávné době. Nad vjezdem do dvora je umístěna dřevěná sýpka s pavlačí, přístupná po dřevěných žebříkovitých schodech ze zápraží. Sýpka je dvoudílná, dřevěné drážkové konstrukce ze štípaných půlkulánu a prken s hliněnou omazávkou, krov nad sýpkou vaznicový, stejného typu jako nad prvním dílem domu. Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází převážně z přestavby provedené v druhé polovině devatenáctého století, zachycené mapou v roce 1886. Další stavební etapa následovala ke konci devatenáctého století, kdy byla přistavena dřevěná sýpka. Dům prošel dalšími úpravami v dvacátém století (ploché tvrdé stropy aj.) Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům s pro Sedlec netypickou, o to unikátnější dřevěnou sýpkou, umístěnou nad vjezdem do dvora.

368 369

Dům je zděný ze smíšeného zdiva, převážně z opuky ale mladší části je užito cihel, dvorní stěna chléva.. Trojkřídlová dvojitá okna z počátku dvacátého století.

- 144 -

Čp. 66 Dům domkáře stojí v severním ulicovém výběžku, mezi čp. 44 a 19, st.p.č. 6. Dům je okapové orientace, se zápražím otevřeným ke komunikace, směrem na západ. Dům nebyl během průzkumu navštíven. Prameny: 1788

dům nebyl zapsán v JK

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

beze změn

1886

beze změn

1940

beze změn

2010

v mezidobí provedeny stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, s polovalbou nad předním štítem. Střešní krytina je tašková. Průčelí domu jednoosé s novodobými okenními výplněmi. Dispozice domu je zřejmě čtyřdílná či pětidílná, s trojdílným jádrem pravé orientace, komorového typu, uspořádána jednotraktově. Dle měkce zvlněné střechy lze usuzovat, že krov domu je hambalkový Shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází zřejmě z počátku devatenáctého století (roku 1827 již stojí),370 což potvrzují písemné i mapové prameny. Architektonické a památkové zhodnocení: Neutrální dům dotvářející hmotově hodnotné území vesnice, s možností dochovaných autentických vnitřních prvků.

Čp. 67 Usedlost půlsedláka na jižním konci vesnice při cestě na Domoradice ,mezi čp. 73 a 75, st.p.č. 37. Jedná se o volně trojstranný dvůr, uzavřený ohradní zdí se sloupovou bránou a klenutou brankou. V západním rohu parcely leží výměnek (čp. 73). Patrový dům je štítově 370

Roku 1827 v Sedlci stálo 66 čísel popisných. V roce 1830 je čísle popisných již 67. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 31.

- 145 -

orientovaný ke komunikaci, se zápražím směrem na severozápad, na který navazuje přízemní objekt chlévů. Zadní část dvora uzavírá stodola s kolnou. Prameny: 1788

dům nebyl zaznamenán

1839

na mapě SK jsou zaznamenány dva objekty, charakterizované jako obytné a hospodářské stavení, značené červeně

1855

beze změn

1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy na stodole, které se promítly do změny půdorysu; dále provedeny stavební úpravy na obytném domě

1940

v mezidobí upravena stodola a přistavěno kolmé hospodářské křídlo

2010

v mezidobí provedeny úpravy domu

Popis: Zděný patrový dům se sedlovou střechou, nad předním štítě s polovalbou, s dochovanou římsou o deskovém základě na zadní podélné straně domu. Krytina je tašková. Dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen novodobými okenními otvory (trojdílná okna). Dnešní dispozice domu vychází z trojdílného jádra v pravé orientaci, řešené převážně jednotraktově (druhý díl dvoutraktový), ale přebudováno v druhé polovině dvacátého století. Krov je původní hambalkový, tvořen krokvemi a hambalky a vodorovným ztužujícím prvkem na straně nad zápražím. Na dům navazuje přízemní zděný chlév se sedlovou střechou s pálenou krytinou. Strop je tvořen příčnými trámy se záklopem, ze subtilních povalů. Stodola je zděná, pětidílná se dvěma mlaty, se sedlovou střechou krytou pálenými taškami. Základ zdiva je z opuky, trojdílné jádro stodoly se štěrbinovými větracími průduchy, které je nadestavěnou a rozšířeno zdivem cihelným. Na stodolu navazuje kolmé cihelné hospodářské křídlo. Shrnutí stavebního vývoje: Usedlost čp. 67 byla pravděpodobně vystavěna v roce 1828371 a roku 1839 zachycena na mapě SK, která zaznamenává dva objekty značené červeně, obytný dům a stodolu. Dům je na všech mapových podkladech téměř beze půdorysných změn, zůstává tedy otázkou, zda již v době výstavby se jednalo o patrový zděný dům. Dle shromážděných informací tuto otázku nelze zodpovědět.

371

Roku 1827 v Sedlci stálo 66 čísel popisných. V roce 1830 je čísle popisných již 67. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 31.

- 146 -

Jádro stodoly pochází z přestavby v letech 1855 - 1886, v první polovině dvacátého století rozšířena o dva díly, mlat a pernu, a zvýšena. Ke stodole přistavěno kolmé hospodářské křídlo. Architektonické a památkové hodnocení : Hmotově hodnotný areál usedlosti, ale obytný dům poznamenán novodobými úpravami z druhé poloviny dvacátého století

Čp. 68 Drobná usedlost zahradníka při komunikaci na Domoradice, mezi čp. 49 a 64, st.p.č. 46. Jedná se o trojboký dvůr uzavřený v předu ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. Dům je štítově orientovaný ke komunikaci, se zápražím na jih, paralelně stojí výměnek s chlévy a vzadu stodola. Prameny: 1788

dům nebyl zapsán v JK

1839

na mapě SK je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1855

v mezidobí

provedeny

stavební

úpravy,

postavena

přístavba

k hospodářskému křídlu 1886

v mezidobí provedeny stavební úpravy, obytný dům přestavěn

1940

přistaven paralelní objekt výměnku

2010

provedeny vnitřní stavební úpravy

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, nasazenou na římse o deskovém základu. Krytina z pálených tašek. Průčelí jednoosé, štít je dvojosý. Dům omítnut břizolitovou omítkou a osazen novodobými okny.372 Dispozice domu je čtyřdílná s trojdílným jádrem v pravé orientaci, jednotraktová, komorového typu. Vstupuje se do třetího dílu, v zadní části byla umístěna kuchyňská nika, s otevřeným ústím do komína vynášeným pasem.373 Všechny místnosti jsou s tvrdými plochými stropy, 372

Velkoforrmátová plastová okna. Původní okna byla tabulková. Informace sdělená majitelkou domu paní Květou Horákovou, dne 6.5.2010. 373 Informace sdělená paní Kvetou Horákovou, dne 6.5.2010.

- 147 -

upravené v druhé polovině dvacátého století. V čele domu jsou dva díly obytných místností. Zadní komora byla původně klenutá segmentovou klenbou do ocelového I profilu. Stodola je zděná trojdílná, s jedním mlatem, s hambalkovým krovem – pouze krokve a hambalky. Přízemní cihelný výměnek se sedlovou střechou s pálenou krytinou, je omítnut břizolitovou omítkou. Jeho průčelí je jednoosé s původním oknem.374 Shrnutí stavebního vývoje: Číslo popisné bylo vystavěno mezi lety 1836 – 1848,375 roku 1854 byl postižen požárem.376 Dům se stodolou pochází z přestavby mezi lety 1855 – 1886. Dům vnitřně upraven v druhé polovině dvacátého století. Výměnek přistaven na počátku dvacátého století. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotná usedlost poznamenána novodobými úpravami.

Čp. 69 Drobná uselost stojí na jižním konci vesnice, při silnici směrem na Vysoké Mýto a Domoradice, za čp. 67, původně st.p.č. 70, později 71. Jedná se o trojstranný dvůr uzavřený směrem ke komunikaci sloupovou bránou. Přízemní dům se zápražím na severozápad je štítově orientovaný ke komunikaci, paralelně stojí výměnek a areál je uzavřen stodolou. Prameny: 1839

na mapě SK není plocha dosud zastavěna

1855

na IS jsou zaznamenány dva objekty, dům s navazujícími chlévy a stodola, značené červeně

1886

v mezidobí přistavěn výměnek, značen červeně

1940

beze změn, v mezidobí provedeno přečíslování ,vedeno jako st.p.č. 71

2010

provedeny vnitřní stavební úpravy

Popis:

374

Jednoduché, dvoukřídlové, šestitabulkové okno s větracím okénkem zavěšené na zapuštěných závěsech z dvacátého století. 375 V obecní kronice uvedeno, že č. 67 vystavěnou 1828, čp. 69 roku 1848. Dle sčítání obyvatel mezi lety 18301833 uvedené čp. nebylo zaznamenáno. Roku 1827 v Sedlci stálo 66 čísel popisných. V roce 1830 je čísle popisných již 67. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 31. 376 Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 148 -

Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou, nasazenou na fabionové římse. Krytina z pálených tašek. Průčelí je jednoosé v přízemí i v podkroví, s novodobými okny.377 Štít domu je trojúhelníkový. K dispozici máme kreslený obraz objektu z roku 1947,378 na kterém je zachyceno původní průčelí s dvojicí šestidílných oken v přízemí i v podkroví a ohradní zeď s klenutou bránou. Dispozice domu je trojdílná v pravé orientaci, ovšem upravena v druhé polovině dvacátého století při přestavbě. Místnosti domu jsou plochostropé, s novodobými tvrdými stropy, původně byly klenuté a v zadním rohu síně při stěně světnice byla umístěna pec.379 Sklep je umístěn pod třetím dílem domu, přístupný po schodech ze síně. Jedná se o obdélný prostor, zaklenutý valenou opukovou klenbou tvaru zploštělé elipsy. Na dům navazují zděné chlévní prostory s původními vstupními dveřmi.380 Stropy uvnitř jsou dřevěné, trámové. Objekt stodoly uzavírá celou zadní stranu areálu dvora. Jedná se o zděnou stavbu krytou sedlovou střechou, s pálenou taškou srdcovkou. Stodola je pětidílná, s dvěma mlaty a třemi pernami. Na zdivu stodoly jsou patrné dvě fáze výstavby, na kamenné zdivo je nastavěno cihlové zdivo. Krov stodoly je vaznicový, s podpůrnou soustavou šikmých vzpěr s pojovaných párovými kleštinami.

Výměnek čp. 75 Přízemní zděný dům se sedlovou střechou s pálenu krytinou, nasazenou na římse o deskovém základu. Zdivo v úrovni přízemí je opukové, na úrovni podkroví cihelné. Objekt byl omítnut vápennou omítkou, založenou na charakteristickém kontrastu hladké a strukturální omítky, která působí tmavším dojmem.381 Průčelí domu je dvojosé v přízemí i v podkroví. Výplně otvorů jsou novodobé.382 Vstup do domu není umístěn ze dvora, ale z vnější strany. Dispozice domu je

trojdílná v pravé orientaci, chlévního typu, uspořádána

jednotraktově. Vstupní síň je zastropena trámovou konstrukcí se třemi podélnými trámy s novodobým podhledem. Konstrukce stropu je stejná v třetím díle domu, v bývalé konírně. Dům již byl stavěn bez černé kuchyně, vybaven byl od počátku tahovým komínem, 377

Trojdílná okna z druhé poloviny dvacátého století. Obraz ve vlastnictví majitelky objektu paní Pávové, foceno dne 20.3.2010. 379 Informace sdělená majitelkou domu paní Pávovou, dne 20.3.2010. 380 Dveře do chlévu jsou dřevěné, svlakové s kovanou petlicí zavěšené na vodorovných závěsech ukončené listem. Z lícové strany jsou pobité prkny s kosočtverečnou skladbou. 381 Toto pojetí vzhledu omítky je typické pro první třetinu dvacátého století. Věra KÚČOVÁ – Pavel BUREŠ. Principy péče o lidové stavby. Praha, 1999, str. 53 ISBN 80-86234-07-X. 382 Výplně otvorů byly vyměněny před rokem. Předchozí okno v průčelí bylo trojdílné, ve štítu byla dvě jednoduchá okna dvojkřídlová s členěním do latinského kříže. 378

- 149 -

umístěným ve stěně mezi síní a světnicí. V čele domu je umístěna světnice (2 okna) s trámovým stropem. Strop je nesen jedním příčným trámem s omítaným podhledem. Záklop stropu je z kuláčů o průměru cca 10 – 15 cm. Sklep je umístěn pod světnicí a přístupný padacími dveřmi v podlaze ze síně, uzavřený s segmentovou klenbou. Krov domu je vaznicový, stejného typu jako na stodole. Stavební vývoj: Areál usedlosti byl vystavěn mezi lety 1848 – 1850

383

v jižním cípu vesnice, v části

zvané Zadní dvory. Na mapě IS jsou zaznamenanými objekty - obytný dům a stodola. Obvodové zdivo, sklep a chlévy jsou dochovány z doby výstavby, tedy poloviny devatenáctého století, což dokládají i mapové prameny. Novodobé úpravy, přeřešení vnitřního prostoru, zřízení novodobých plochých stropů a osazení jiných výplní otvorových prvků pochází z druhé poloviny dvacátého století. Stodola vystavěná zároveň s obytným domem, přestavěna v první polovině dvacátého století. Výměnek (dnešní čp. 75) vystavěn mezi lety 1869 a 1886384 v paralelní pozici k obytnému domu. Objekt výměnku byl v první polovině dvacátého století upraven, zřejmě zároveň s úpravou stodoly. Nadstavěno nové cihlové zdivo, vztyčen vaznicový krov a objekt omítnut vápennou omítkou, postavenou na kontrastu hladké a strukturální části. Architektonické a památkové hodnocení: Hmotově hodnotný areál usedlosti. Obytný dům prošel vnitřními úpravami v druhé polovině dvacátého století.

383

Dle dostupných pramenů lze víme, že roku 1848 stálo v Sedlci 68 čísel popisný, kdežto o dva roky déle, tedy v roce 1850 bylo ve vesnici o dvě čísla více, 71 čísle popisných. Roku 1827 v Sedlci stálo 66 čísel popisných. V roce 1830 je čísle popisných již 67. VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007, str. 73. 384 K roku 1869 jsou ve sčítacích operátech zaznamenáni obyvatelé daného čísla popisného. Jedná se o rodinu držitele Václava Pitry jeho choť Magdaléna, s dcerou Annou a jednou služkou Kristýnou Beneš. Lze se domnívat, že byl výměnek vystavěn až v následujících letech. V následujícím sčítacím operátu k roku 1880 se dcera Anna vdala a rodina se rozrostla o pět dětí. Kromě rodičů Pitrových do usedlosti přibyli i rodiče ženicha Telecovi. Rázem tu máme dva páry výměnkářů a objekt výminku byl zcela jistě nutností. K roku 1886 je již zachycen mapou. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31, nefol. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76, nefol. SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344.

- 150 -

Čp. 70 Dům domkáře se nachází na konci severního ulicového výběžku vedoucího k Vraclavi, v části zvané Doly, za čp. 12, st. p. č. 71, později 73. Dům je umístěn na terénním zlomu mezi cestou a místním potokem Zbraň, okapové orientace, se zápražím od silnice směrem na sever. Prameny: 1839

na mapě SK parcela není dosud zastavěna

1855

na IS je zaznamenán jeden objekt, charakterizován jako obytné stavení, značen červeně

1886

beze změn

1940

v mezidobí provedeny stavební úpravy, vybudovány dva přístavky k domu, provedeno přečíslování, dále vedena jako st.p.č. 73

2010

dům dochován s drobnými úpravami převážně v hospodářské části

Popis: Jedná se o přízemní zděný převážně z opuky, se sedlovou střechou, nasazenou na deskové římse. Krytina z pálených tašek. V průčelí je osazeno jedno čtyřdílné okno z druhé poloviny dvacátého století. Štít domu je trojúhelníkový, původně byl lichoběžníkový s dvěma okenními otvory, dnes bez výplně. Dispozice domu je čtyřdílná s trojdílným jádrem v levé orientaci, komorové dispozice, řešen jednotraktově. Na čtvrtý díl byl kolmo přistaven objekt, ze kterého zbyly pouze obvodové zdi Původními dveřmi385 vstoupíme do síně, která je čtvercová, uzavřena plackovou klenbou se segmentovým tvarem klenebních čel. V zadní části síně je umístěna niková kuchyně, přiložena ke stěně světnice. Kolmý půlpas vynáší ústí komína, které je dodatečně podezděno. Tato část síně je uzavřena samostatnou valenou klenbou.386 Konstrukční vyřešení přechodu bez pasu mezi valenou a plackovou klenbou je vyřešeno vzájemným zapřením klenebních čel do sebe. V čele domu je světnice387 s trámovým stropem, neseným dvěma příčnými trámy s omítaným podhledem. Místnost je vybavena původní prkennou podlahou,

385

Vstupní dveře do domu umístěné v jednoduché trámové zárubni s proskleným nadsvětlíkem jsou jednokřídlové, svlakové konstrukce, zavěšené na dvou vodorovných pásových kovaných závěsech ukončených listem, zámek chybí. 386 Klenba je z nepálených cihel. 387 Vstupní dveře do světnice jsou rámové konstrukce opatřeny plochým krabicovým zámkem s jednoduchou klikou, zavěšené na svislých závěsech křížového typu uchycených na dvou dvoudílných hácích.

- 151 -

doplněnou v přední části cihelnou dlažbou. Třetí díl, komora s jedním oknem směrem do dvora,388 je zaklenuta omítanou valenou klenbou tvaru mírně stlačeného půlkruhu. Sklep je umístěn pod komorou, se vstupem ze síně, prostor sklepa je uzavřen cihelnou segmentovou klenbou. Čtvrtý díl je bez stropu, otevřen do krovu. V jižní podélné zdi jsou umístěné dva dodatečně zazděné otvory, oddělené stavební spárou. První otvor, blíže ke komoře, je evidentně starší. Jedná se o malé obdélné okno v opukovém zdivu s vyzděnou špaletou. Druhý okenní otvor je větší, čtvercový, s rovným cihlovým překladem v cihlovém zdivu. Hambalkový krov domu má nejjednodušší systém, pouze s krokvemi a hambalky.389 K podélnému domu je kolmo přistavěna obdélná zděná stavba, pravděpodobně výměnek, ze kterého zbyly pouze obvodové zdi.390 Vstup byl z ulice a průčelí směřovalo na severovýchod. Stavební vývoj: Jádro domu pochází zřejmě z roku 1853, což potvrzují mapové i hmotné prameny. Dům byl vystavěn jako poslední dům na konci ulicového výběžku směřujícího k severu, který vznikl novou domkářskou výstavbou po požáru v jádru vesnice roku 1852. Původně se jednalo se o čtyřdílný obytný dům,391 kdy čtvrtý díl byl tvořen chlévem.392 V originální mapě SK jsou znamenány dvě obdélné přístavby. Jedna postavená kolmo na čtvrtý díl domu, který dnes již nestojí, a druhá připojená k severní straně domu. V případě druhé stavby se jedná se o stávající torzo se zachovalými obvodovými zdmi. Architektonické a památkové hodnocení: Hodnotný dům představující zajímavý a autentický příklad stavby své doby, výstavby po velkém požáru roku 1852. Na rozdíl od trvale obývaných a přestavěných domů

388

Okno vedoucí na zápraží je dřevěné, dvojité, dvoukřídlové se členěním do tvaru latinského kříže, dovnitř a ven otvíravé s pomocí mosazné kličky. 389 Lze rozlišit dvě různé stavební fáze v krovu. Trámy před uvedenou stavební spárou jsou spojované čepovými spoji jištěné dřevěnými kolíky. Za uvedenou stavební spárou jsou použité vazné trámy viditelně subtilnější – spíše se jedná o tyčovinu, mladší. Pozednice uložená na koruně zdiva třetího dílu domu těsně za úrovní stavební spáry končí. Dále pokračuje, bez napojení, jiná subtilnější pozednice, která je uložena na cihelné nadezdívce na opukové koruně zdiva. 390 V jižní stěně se nachází zbytek trámové zárubně po dveřích. Ve severní stěně jsou dva okenní otvory s výplněmi s částí okenních křídel. Jednalo se o dřevěná dvojitá okna, členěná do čtyř tabulek se závěsy z dvacátého století. 391 O existenci čtvrtého dílu napovídá výše zmiňovaná stavební spára v jižní podélné zdi objektu, která rozděluje uvedenou prostoru na starší část úzkým starším typem okenního otvoru, náležící k obytnému domu a mladší část zastoupenou čtvercovým okem s rovným cihlovým překladem a také mladším krovem. 392 Díky informacím zjištěných ze sčítacích operátů víme, že rodina Kušičkových držící dům od jeho výstavby vlastnila roku 1869 2 krávy, které musel a někde ustájit. SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31, nefol.

- 152 -

„popožárové“ zástavby zůstal zachován v hmotě,v materiálové struktuře a v dispozici až do dnešních dnů.

Čp. 71 Bývalý obecní dům stával na severním konci vesnice jako poslední dům ulicové zástavby. Byl vystavěn v roce 1853.393 Jednalo se o přízemní dům se sedlovou střechou, který byl zbourán v roce 1952.

Čp. 72 Objekt byl postaven jako škola. Stavba stojí uprostřed jižní poloviny návsi, na místě bývalé louže, st.p.č. 78. Zděná stavba je štítově orientovaná ke komunikaci procházející severní stranou návsi. Prameny: 1855

na mapě IS nebyla zachycena

1876394

vystavěna škola

1886

objekt zaznamenán, na knihovní mapě značen červeně

1940

beze změn

2010

upravena v „akci Z“, dnes slouží jako tělocvična

Popis: Patrová zděná stavba se sedlovou střechou a věžičkou. Střecha s plechovou krytinou. Průčelí je trojosé, rozděleno vystupujícím rizalitem. Podélná vstupní strana je čtyřosá. Budova prošla radikální přestavbou v „akci Z“ v druhé polovině dvacátého století, omítnuta břizolitovou omítkou, okenní výplně novodobé. Díky dochovaným fotografiím můžeme konfrontovat starý vzhled se stávajícím. Původní výraz školy se nesl v novogotickém duchu. Fasáda byla horizontálně členěna římsami o deskovém základě, dvě probíhající římsy mezi prvním a druhým patrem a hlavní korunní římsa se štukovou obloučkovou výzdobou. 393

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského. Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského. 394

- 153 -

Rivalit v předním průčelí byl ve spodní polovině členěn v omítce na pásy. Okna v přízemí byla osmitabulková, se segmentovým záklenkem a segmentovou římsou, v patře osmitabulková, osazená v lící stavby. Dispozice přízemí je dvojdílná. První díl trojtraktový uzavřen třemi poli segmentové klenby. Druhý díl, původně byt učitele, dnes plochostropý, byl upraven na obchod při přestavbě budovy. Ve středním rizalitu je umístěno schodiště do sklepa, nad ním opukové schodiště do prvního patra a navazující dřevěné schodiště do krovu. Sklep je rozdělen na dvě místnosti, uzavřené segmentovými klenbami. První patro dnes tvoří jeden velký plochostropý prostor. Zde byly původně umístěné dvě třídy, kabinet učitele a záchody. Krov budovy je již vaznicový, se dvěma stojatými stolicemi, s rozpěrou mezi sloupky a vzpěrou jdoucí z vazného trámu do sloupku. Shrnutí stavebního vývoje: Škola byla vystavěna na návsi roku 1876. Pozdější nevhodné úpravy proběhly v druhé polovině dvacátého století v rámci akce Z. Architektonické a památkové hodnocení Hmotově hodnotná stavba ve vztahu k vývoji zástavby a historii vesnice. Původní pojetí stavby vyvolává na první dojem spíše představu kostela, než tradiční vesnické školy. Škola prošla nevhodnou úpravou v druhé polovině dvacátého století, kdy byla zbavena z velké části své hodnoty a autenticity. Přesto zůstává hmotově výrazným a důležitým prvkem utvářejícím celkový vzhled návsi.

Čp. 73 Drobná usedlost představuje výměnek usedlosti čp. 67 a stojí na jižním konci vesnice při cestě na Domoradice , mezi domy čp. 67 a 40, st. p. č. 81. Jedná se o úhlový dvůr uzavřený v čele ohradní zdí s klenutou bránou a brankou. Dům je štítově orientován vzhledem ke komunikaci, se zápražím směrem na jih. Prameny: 1855

objekt nezaznamenán

1886

objekt zachycen, na knihovní mapě značen červeně

1940

beze změn

2010

beze změn

- 154 -

Popis: Přízemní zděný dům z opuky se sedlovou střechou s pálenou krytinou, nasazenou na deskové římse. Průčelí domu je v přízemí dvojosé s původními dvojitými okny.395 Štít domu je trojúhelníkový se třemi úzkými půlkruhovými okny, nad kterými je umístěno půlkruhové větrací okénko. Dispozice domu je trojdílná v levé orientaci, jednotraktová, chlévního typu. Vstupní síň je uzavřená segmentovou klenbou a dosud vybavena dlažbou z kamenných desek. Dům již neměl černou kuchyni – vybaven byl od počátku tahovým komínem, umístěným ve stěně mezi síní a světnicí. V síni při stěně u třetího dílu je vestavěno obedněné těleso, schodiště do podkroví a pod nim je sestup do sklepa. Světnice domu (2 a 1 okno) je zastropena trámovou konstrukcí se dvěma příčnými trámy, s omítnutým záklopem. Třetí díl, chlév, je zaklenutý dvěma poli segmentových kleneb do vyzděného pasu. Sklep, umístěný pod síní, tvoří obdélná místnost zaklenutá segmentovou klenbou. Hambalkový krov má nejjednodušší systém, pouze s krokvemi a hambalky. V kolmém hospodářském křídlu jsou dva chlévní prostory. První menší, zaklenutý segmentovou klenbou, druhý větší, klenutý třemi poli segmentových kleneb do ocelových I profilů. Shrnutí stavebního vývoje: Roku 1880 bylo povoleno majiteli usedlosti čp. 67 Josefu Pitrovi, postavit si dům s hospodářským stavením na své zahradě.396 Novému domku, výměnku, bylo přiděleno čp. 73. Dům je zachycen v mapových podkladech poprvé při reambulaci 1886 a zakreslen ve stávajících proporcích. Použité konstrukce a výrazové prvky průčelí objektu odpovídají době výstavby, tj. počátku osmdesátých let devatenáctého století Architektonické a památkové hodnocení: Velmi hodnotná drobná výminkářská usedlost s velkou řadou dochovaných autentický prvků,téměř bez pozdějších úprav z roku 1880.

Čp. 74 Dům stojí na severním konci vesnice, mezi čp. 79 a 76, st.p.č.82. Jedná se o úhlový dvůr se štítově orientovaným domem, se zápražím na jihovýchod. Dům nebyl během průzkumu navštíven. 395

Okna jsou dřevěná, dvojitá, členěna do šesti tabulek, dovnitř a ven otevíravá, zavěšena na zapuštěných bambulkových závěsech, osazena již mírně za lícem zdi. 396 Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského.

- 155 -

Prameny: 1886

dům nebyl zachycen mapou

1900

dům čp. 74 zachycen ve Sčítání lidu z roku 1900

1940

zaznamenán dům a mladší boční křídlo, vše značené červeně

2010

provedeny stavební úpravy (okna, fasáda)

Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou s pálenou krytinou je osazen okny z druhé poloviny dvacátého století a omítnut břizolitovou omítkou. Dispozice domu bude zřejmě vycházet z trojdílného jádra v pravé orientaci, uspořádáno jednotraktově. K zadní podélné stěně přistavěna zděná světnička z cihel. Stručné shrnutí stavebního vývoje: Dům pochází z období mezi lety 1886 – 1894, což podporují mapové podklady. Architektonické a památkové hodnocení: Neutrální dům, který hmotově doplňuje hodnotné území vesnice.

Čp. 75 Bývalé čp. 75 (dnes označení výměnku usedlosti čp. 69) byla drobná usedlost stojící na severním konci návsi, mezi čp. 74 a 76, st.p.č. 86. Drobná usedlost byla postavena mezi lety 1890 – 1900.397 Jednalo se o trojboký dvůr s přízemním štítově orientovaným domem, s hospodářským křídlem a stodolou. Objekty byly odstraněny mezi lety 1953 - 1980 a část parcely byla připojena k čp. 76.

Čp. 76 Drobná usedlost je posledním domem na severním konci vesnice, za čp. 74, st.p.č. 87. Jedná se o trojboký dvůr se štítově orientovaným dome, se zápražím na jihovýchod. Prameny: 1886

dům nezachycen na parcele, zaznamenán kamenný lom

1894

dům byl poprvé zachycen v kronice, zaznamenán poprvé na knihovní mapě

397

Dům poprvé zachycen k roku 1894. Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 156 -

1940

štítově orientovaný obdélný dům

2010

provedena

přestavba,

připojena

část

parcely

po

sousedním

čp. 75, přistavěny boční křídla Popis: Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou krytinou, se zápražím na jihovýchod,

osazen

novodobými

výplněmi.

Vnitřní

konstrukce

novodobé,

místnosti s tvrdými plochými stropy.398 Shrnutí stavebního vývoje: Dům by výrazně upraven v druhé polovině dvacátého století, z původního domu postaveného k roku 1894 zůstaly obvodové zdi. Architektonické a památkové hodnocení: Jedná se o neutrální stavení hmotově doplňující hodnotné území vesnice.

Čp. 77 Přízemní zděný dům stojí na západním konci vesnice, mezi čp. 11 a 51, st.p.č. 90. Přízemní zděný dům štítově orientovaný ke komunikaci, se sedlovou střechou a s valbičkou.. Dům poprvé zachycen k roku 1940.399 Neutrální objekt.

Čp. 78 Zděný dům stojí na jižním konci vesnice, mezi čp. 52 a 2, st.p.č. 88. Přízemní zděný dům se sedlovou střechou, krytou pálenou krytinou, se středním vstupem a patrovou světnicí nad prvním dílem. Dům byl vystavěn na přelomu padesátých a šedesátých let dvacátého století, na místě bývalého výměnku, který patřil k čp. 52. 400 Neutrální objekt.

398

Informace sdělená majitelem objektu panem Páskem dne 26.3.2010. Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. 400 Informace sdělená majitelkou objektu Helenou Bálkovou. To potvrzují zazděné vstupní otvory v zadní podélné zdi čp. 52 v patře i přízemí a i mapové podklady. Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. 399

- 157 -

Čp. 79 Přízemní zděný dům stojí v severním ulicovém výběžku, před čp. 74, st.p.č. 92. Drobný přízemní dům se sedlovou střechou a s pálenou krytinou byl vystavěn mezi lety 1940 a 1953.401 Neutrální objekt.

401

Nezachycen an knihovní mapě, ale až na katastrální mapě roku 1953. Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2. Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, D6/7, Pardubický kraj 0-6.

- 158 -

8 Závěrem

Úplným závěrem bych chtěla poděkovat obyvatelům Sedleckým, kteří mi otevřeli dveře svých domovů a já mohla jednotlivé stavby studovat. Bez jejich vstřícného přístupu by tato práce nikdy nemohla vzniknout. Za to bych jim chtěla na oplátku věnovala tuto práci. Její snahou je provést čtenáře stručnou historií a vývojem domů a celé vesnice až do dnešního stavu. Poznáním historického a stavebního vývoje domů a vesnice je prvním krokem k pochopení jejich hodnot. Tato práce se snaží upozornit na mimořádnou hodnotu a kvalitu zdejší zástavby. Tím nepřímo napomoci k její zachování. Lidové stavitelství je jiné než dnešní soudobá tvorba. To je také jeden z důvodů, proč si ji ceníme, proč k nám stále promlouvá, proč z ní vyzařuje jistá nepopsatelná atmosféra. Tato duše domů a jejich výraz se zachová pouze v případě, že k nim přistupujeme s pokorou a respektujeme jejich konstrukce. Význam a cpecifičnost místních domů tkví v jejich samotné podstatě a vzniku. Sedlec byl navržen k prohlášení za vesnickou památkovou zóny, ale nebyl prohlášen. Vyhlašování chráněných území má zabránit zániku kulturních a historických hodnot daného území. V té době nebyla známa celková hodnota území. Při dokumentaci jednotlivých domů v Sedlci se ukázalo, že přístup majitelů a obyvatel vesnice se od dob socialistických přestaveb proměnil. V druhé polovině dvacátého století se domy radikálně přestavovaly, historické konstrukce, jakými jsou klenby, okna, dveře aj., byly hromadně nahrazovány „moderními“ trojdílnými okny, tvrdými stropy a břizolitovou omítkou. Nyní se snad zdá, že tato doba již odchází. Poté k uchování zřejmých hodnot ve vesnici by nebylo nutné vyhlašovat chráněné území, ale je potřeba rozšiřovat povědomí o specifičnosti a hodnotě místa. Díky zapálenosti několika lidí, kteří mají k vesnici vřelý vztah a uvědomují si její hodnoty, se některé domy podařilo uchovat a zachránit. To je potvrzeno citlivými opravami domů a obnovou řady usedlostí. Vřele doufám, že předchozí destruktivní období, které se obecně do vzhledu a fungování našich vesnic nejvíce podepsalo, je definitivně pryč. Závěrem přeji mnoho sil, nadšení a zdaru obyvatelům Sedleckým.

- 159 -

9 Soupis pramenů •

Národní archiv Praha, Berní rula, Chrudimsko sv. 13, inv.č. 13.

•

Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Vysoké Mýto, inv.č.1166, sv. 379.

•

Národní archiv Praha, Tereziánský katastr, panství Chroustovické, inv.č. 1181.

•

Národní archiv Praha, Josefínský katastr, ivn.č.1357, kart. 560.

•

Národní archiv Praha, Stabilní katastr, inv.č. 3724, sign. 406.

•

Národní archiv Praha, Duplikát Stabilního katastru, ivn.č. 1385, kart. 625.

•

SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Soupis duší k vybírání osobních daní 1824-1826, inv.č. 5503, č.kn. 1785.

• SOA Zámrsk, VS Rychmburk, Soupis duší k vybírání osobních daní 1827-1828, inv.č. 5504, č.kn. 1786. •

SOA Zámrsk, Soupis obyvatel 1830-33, inv.č. 5467, č. kn. 1749.

•

SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1869, inv.č. 68, kart.č. 31.

•

SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1880, inv.č. 167, kart.č. 76.

•

SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1890, inv.č. 275, kart.č. 141.

•

SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1900, inv.č. 386, kart.č. 213.

•

SokA UO, Okresní úřad Vysoké Mýto, Sčítání lidu 1910, inv.č. 496, kart.č. 282.

•

Školní kroniky. V soukromé sbírce Jiřího Táborského.

•

Terénní průzkum v období 2008 - 2010.

Mapy •

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a/6/C6787.

•

Národní archiv Praha, Indikační skica, inv.č. 3724, sign. Chr 4.

•

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a/13/C6787.

•

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, B2/a5/C6787. mapa Originál

•

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Praha, D6/7, Pardubický kraj 0-6.

•

Národní archiv Praha, Staré katastrální mapy řada A 1837-1890 (1942), Sedlec, inv.č. 1740, 2-2.

•

SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č. 411, č.m. 333-339.

•

SOA Zámrsk, Velkostatek Rychmburk III, inv.č.412, č.m. 340-344.

- 160 -

Fotografie •

Regionální muzeum Vysoké Mýto, inv.č. 22D-12762.

•

Staré fotografie v soukromé sbírce Jiřího Táborského.

- 161 -

10 Soupis literatury •

ANDRLE, Augustin. Města a obce Vysokomýtska. Vysoké Mýto, 2007. ISBN 978-80902996-2-7

•

DOSKOČIL, Karel. Berní rula 2-1. Popis Čech r. 1654. Praha, 1953.

•

EBEL, Martin. Dějiny českého stavebního práva. Praha, 2007. ISBN 978-80-8690521-1.

•

Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA. Původní plánová dokumentace lidové architektury. Praha, 1996. ISBN 80-01-01518-1. skripta ČVUT

•

CHALUPA, Aleš (ed.). Tereziánský katastr český. svazek 1. Praha, 1964.

•

Jíly v tradičním stavitelství. Sborník semináře STOP. Praha, 2001. ISBN neuvedeno.

•

KAŠIČKA, František. Stavebně historický průzkum. Praha, 2002. ISBN 80-01-024989.

•

Petr KOTLÍK – Jiří ŠRÁMEK – Jiří KAŠE. Opuka. Praha, 2000. ISBN 80-902668-51.

•

Věra KÚČOVÁ – Pavel BUREŠ. Principy péče o lidové stavby. Praha, 1999. ISBN 80-86234-07-X.

•

Kol. autorů SURPMO. Koterov – SHP. Praha, 1979.

•

Kol.pracovníků

II.oddělení.

Velkostatek

Rychmburk-Chroustovice-Košumberk.

Zámrsk, 1962. •

KAŠIČKA, František. Stavebně historický průzkum. Praha, 2002, str. 17-24. ISBN 8001-02498-9.

•

LANGER, Jiří. Co mohou prozradit lidové stavby. Rožnov pod Radhoštěm, 1997. ISBN 80-238-1007-3.

•

MACEK, Petr. Standartní nedestruktivní stavebně – historický průzkum. Praha, 2001. ISBN 80-86234-22-3.

•

MAŠEK, František. Pozemkový katastr. Praha, 1948.

•

MENCL, Václav. Lidová architektura v Československu. Praha, 1980.

•

PETRÁŇ, Josef. Příběh Ouběnic. Praha, 2001. ISBN 80-7106-469-6.

•

PROFOUS – J. SVOBODA. Místní jména v Čechách IV. Praha, 1957.

•

ŠEMBERA, Alois Vojtěch. Vysoké Mýto. Královské věnné město v Čechách. Olomouc 1848.

- 162 -

•

ŠKABRADA, Jiří. Konstrukce historických staveb. Praha, 2007.ISBN 80-7203-548-7.

•

ŠKABRADA, Jiří. Lidová architektura. Praha, 2003. ISBN 80-7203-082-5.

•

ŠTĚPÁN, Luděk. Chalupy, zemědělské a technické stavby lidu na Chrudimsku. Pardubice, 1987. ISBN není.

•

ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství Chrudimska. Hradec Králové, 1987. ISBN není.

•

Luděk ŠTĚPÁN – Josef VAŘEKA.. Klíč od domova. Lidové stavby ve východních Čechách. Hradec Králové, 1991. ISBN 80-7031-660-8.

•

Luděk ŠTĚPÁN – Magda KŘIVANOVÁ. Lidové stavitelství. Hradec Králové, 2001. ISBN 80-86472-04-3.

•

ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archivů I. Pardubice, 1990. ISBN 80-900006-0-6.

•

ŠTĚPÁN, Luděk. Lidové stavitelství ve stavebních plánech a mapách východočeských archivů II. Zámrsk, 1995. ISBN neuvedeno

•

Luděk ŠTĚPÁN – Magda KŘIVANOVÁ. Lidové stavitelství. Hradec Králové, 2001. ISBN 80-86472-04-3.

•

Luděk ŠTĚPÁN – Josef VAŘEKA. Klíč od domova. Hradec Králové, 1991. ISBN 80-7031-660-8.

•

URBÁNEK, Radim. Dřevo, hlína, opuka. Lidové stavitelství na Vysokomýtsku. Regionální muzeum Vysoké Mýto, 2004. ISBN 80-239-4008-2.

•

Úplný adresář královského věnného města Vysokého Mýta. Vysoké Mýto, 1903.

•

Josef VAŘEKA – Václav FROLEC. Lidová architektura. Encyklopedie. Praha, 2007. ISBN 978-80-247-1204-8.

•

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Sídlení vývoj Sedlce v 17.-19. století. Pardubice, 2007. (bakalářská práce)

•

VAŘEKOVÁ, Zuzana. Dokumentace světnice čp. 14. Operativní průzkum a dokumentace. Pardubice, 2009. (nepublikováno)

•

Vesnické stavitelství 1. poloviny 19. století. Dokumentace, průzkum a památková péče. Praha 2008. ISBN 978-80-87104-45-3.

•

Výpisky z obecní kroniky Sedlce od 1832 – 1926. Rukopis v soukromé sbírce pana Jiřího Táborského.

- 163 -

Články •

EBEL, Martin. Stabilní katastr a jeho využití pro dějiny staveb. Dějiny staveb. 2004. ISBN: 80-86596-62-1.

•

Martin EBEL – Jiří ŠKABRADA – Petr DOSTÁL. Zděná klasicistní přestavba vesnice Loubí po požáru roku 1843. Průzkumy památek.1997, č. 1, str. 63-92.

•

KAŇKA, Miroslav. K zevjněšku zděných stodol v Čechách. Zprávy památkové péče. 2008, roč. 68, č. 3, str. 201- 208.

•

URBÁNEK, Radim. Kovárny na Vysokomýtsku. Pomezí Čech, Moravy a Slezska. 2005, sv. 6, str. 146-174.

•

URBÁNEK, Radim. Sedlecká zastavení. Chatař, Chalupář. 2006, č. 8, str. 16.

•

David VÍCH – Radim URBÁNEK. Augustin Andrle, Města a obce Vysokomýtska. Orlické hory a Podorlicko. 2007, roč. 14, str. 426-430. ISSN 0475-0640.

•

VÍCH, David. Přehled archeologických akcí Regionálního muzea ve Vysokém Mýtě v roce 2007. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. V tisku.

•

VÍCH, David. Eneolitické nálezy z českomoravského pomezí. Pravěk NŘ. 2001, roč. 11, str. 61-89.

•

VÍCH, David. Neolitické osídlení Litomyšlska a Vysokomýtska. Pomezi Čech a Moravy. 2002, roč. 5,str. 7-78.

•

VÍCH, David. Nález laténského skleněného náramku na Vysokomýtsku. Zpravodaj muzea v Hradci Králové. 28. str. 183-185.

•

VÍCH, David. Laténské nálezy na českomoravském pomezí, Pravěk NŘ. 2003, roč. 13, str. 309 -350.

•

Roman ANÝŽ - Markéta KONČELOVÁ - Richard THÉR - Radomír TICHÝ. Pravěké osídlení krajiny východních Čech. Živá archeologie (Re)konstrukce a experiment v archeologii. 2006, roč. 7, str. 25-31.

- 164 -

11 Sumary The diploma paper is focused on The development of architekture in the settelment in the comunity Sedlec near Vysoké Mýto. The object of this work is to explain the development of the architecture nad partucilar houses. Paper would like to help with contribution to the documentation of one of many villages in the Czech region Ústí nad Orlicí, which stayed unnoticed so far. For these purposes we used mainly the land registers, especially Josefínský register from 1788 and Stabilní registr from 1839, and historical maps. We had to search in written and map basis. We compared these materials to be able to restore the primary house – building. The main point is on field survey particular houses. The paper is divided to seven chapters. The first one is the introduction. The second chapter is opened sizable discussion about archive fonds, litarature and method of the survey. In the second one there is mentioned the short history of Sedlec. Folllowed by outline of the settlement development. The village called Sedlec decays on 415 ha and is situated in the eastern Bohemia, off about four kilometers to the west from Vysoké Mýto. The houses are located at mildly waved lanscape. The first written note about Sedlec comes from 1325. In 1431 the village was divided in two parts, one of them belonged to the dominium Vysoké Mýto, where it stayed until the expiration of feudality. The second part of the village belonged

to manor

Košumberk in the16th and 17th century, then it had been for thirty years under the control of farm-house Roubovice. In 1722 it was added to manor Chroustovice, where it stayed until the feudality expiration. From 1850 to 1964 Sedlec had autonomy and became one of the tree parts of the village Vraclav. This state has been continuing until today. Twelve farmers, two gardeners and two cottagers were living here in the middle of the17th centrury. After almost one hundred years eighteen householders and two houses without piece of land were registered here. At the end of eighteen century the number of houses were risen and in the Josefín registr were recorded fifty houses. In thiertes the 19th century were standing sixty-eight houses. The building boom, which started in the second half of the 18th century, ended in the middle of the 19th century. During the second half of the 19th century were built „only“ five houses. The main part of the paper is focussed on the developmetn of the architecture in the settelment. Current visage of the settelment originated from the several fire in the fifties of the

- 165 -

19th century. In this time there were five fire which change visage og the houses. The most of them were originated from this period. These houses were built from local stone, opuka. Sedlec is village with extant storey houses. These houses were built in classicsm period and style. Local architecture affected the surrounding countryside and rustic structuring. Its value is very important, especially for the regional development. The traditional rustic houses face up to many problems. The biggest one is whether people will start to protect these signs of our evolution or not. This diploma paper should be helpful to understand the development of the house-building in one small village.

- 166 -

12 Soupis příloh Příloha č. 1 - Císařský otisk mapy Stabilního katastru z roku 1839 Příloha č. 2 - Indikační skica mapy Stabilního katastru z roku 1855 Příloha č. 3 – Reambulance mapy z roku 1886 Příloha č. 4 – Originální mapy Stabilního katastru Příloha č. 5 – Knihovní mapa uzavřená 27. dubna z roku 1940 Příloha č. 6 – Katastrální mapa z roku 1953 Příloha č. 7 – Katastrální mapa z roku 1980 Příloha č. 8 – Grafické vyhodnocení zástavby Příloha č. 9 – Památkové hodnocení zástavby Příloha č. 10 – Některé současné pohledy na zástavbu Příloha č. 11 – Fotografická dokumentace domů řazena vzestupně dle čísel popisných

- 167 -

13 Přílohy

- 168 -

Příloha č. 1 – Císařský otisk mapy Stabilního katastru z roku 1839

- 168 -

Příloha č. 2 Indikační skica mapy Stabilního katastru z roku 1855

- 169 -

Příloha č. 3 – Reambulovaná mapa z roku 1886

- 170 -

Příloha č. 4 – Originální mapy Stabilního katastru

- 171 -

Příloha č. 5 – Knihovní mapa uzavřená 27. dubna 1940

- 172 -

Příloha č. 6 – Katastrální mapa z roku 1953

- 173 -

Příloha č. 7 – Katastrální mapa z roku 1980

- 174 -

Příloha č. 8 - Pohledy na zástavbu ve vesnici

1) Pohled na jádro vesnice ze západu

2) Pohled na čp. 13, 15 a 16

3) Pohled z návsi směrem na východ vlevo čp. 31 v popředí vzadu čp. 38 vpravo kříž dům popředí čp. 41, vzadu čp. 38

4) Pohled na čp. 32 a 33

5) Pohled na domkářskou zástavbu zleva čp. 47, 22, 21, 20

6)Pohled na jih, na zástavbu kolem komunikace směrem na Domoradice

- 175 -

Čp. 1 1) Celkový pohled na dům od jihu

2) Pohled na zadní průčelí

Čp. 2 1) Pohled na novodobou zástavbu na parcele v kontextu svého okolí

2) Na fotografii z počátku dvacátého století za kapelou vykukuje zděný štít čp. 2, zachycena usedlost čp. 3 roubený dům s patrovou sýpkou.

- 176 -

Čp. 3 1) Pohled na sýpku s klenutou bránou

2) Pohled na čelní stěnu sklepa pod sýpkou

3) Pohled do prostoru prvního patra

4) Opuka poškozená požárem na rubu čelního štítu

Čp. 4 1) Pohled na dům od jihu

2) Pohled na průčelí domu

- 177 -

čp. 5 1) Pohled na dům od jihu

2) Zachycení tvar plackové klenby ve světnici

3) Placková klenba ve světničce, která je otevřená do světnice půlelipsovým pasem

4) Tvar klenebního čela valené sklepní klenby v příčce (dodatečně dozděno)

5) Venkovní kovaný závěs na vnitřním okenním křídle, profilace příčlí ve světnici

6) Kosočtverečná skladba pozdní plackové klenby v maštali

- 178 -

7) Dvorní strana chlévního křídla

8) „Chlévní“ klenba v kravíně

9) Pohled na stodolu a kolnu

10) Rankův krov ve stodole

11) Dvorní strana domu

12) Fotografie z roku 19051 zde dvora usedlosti

1

Fotografie je ve vlastnictví rodiny Dvořákových.

- 179 -

13) Překreslené zaměření usedlosti dle plánu v měřítku 1:2002

Čp. 6 1) Pohled na dům ze západu

2

2) Pohled na přední průčelí domu

Zaměření usedlosti bylo poskytnuto majiteli čp. 5, manželi Dvořákovými.

- 180 -

3) Spára na zadní podélná straně

4) Pohled na dům a chlévy ze dvora, z jihu

5) Zadní průčelí domu

6) Pohled na zdivo zadního průčelí, po stranách umístěné konce pozednic

7) Pohled na zadní podélnou stěnu v patře, 8) Pohled na zazděné konce trámů v zadní vlevo vystupující zazděný trám podélné stěně

- 181 -

9) Pohled k zadnímu štítu, zachycený hambalkový krov

10) Pohled k zadní stěně chléva, zachycená pětiboká výseč

11) Pohled k zadní stěně druhého chléva °12) Pohled k zadní stěně třetího chléva zachycen tvar valené klenby zachycen tvar valené klenby, detail datace

13) První sklep, pohled ke vstupní straně 14) Druhý sklep pohled ke vstupní straně

- 182 -

15) Pohled na stodolu ze severu

16) Ránkův krov ve stodole

17) Datace na vazném trámu krovu stodoly

18) Krov nad kočárnou

19) Pohled na prázdný prostor po přední části domu

20) Starší a mladší pozednice odhalené při demolici domu

- 183 -

21) Pohled na jihovýchodní nároží domu v patře; spodní starší zdivo je poškozené požárem 1858, mladší nadezdívka ze stejného roku 22) Svlakové dveře zřejmě z osmnáctého století, detail kování a zámku

23) Překreslené zaměření přízemí a patra domu

- 184 -

Čp. 7 1) Pohled na dům od jihu

2) Placková klenba s půlelipsovým pasem v maštali

Čp. 8 1) Průčelí domu

2) Fotografie průčelí z roku 19583 (fotografie stranově obrácená, po levé straně čp. 55)

Čp. 9 1) Pohled na průčelí domu z návsi

3

2) Placková klenba v pátém dílu

Fotografie je ve vlastnictví majitele čp. 8.

- 185 -

3) Jednoduchý terénní náčrt půdorys domu

Čp. 10 1) Pohled na dům ze severu

2) Severní podélná strana

čp. 11 1) Bývalý dům čp. 11

2) Roubená světnice domu s odstávkou s patrovou síní

- 186 -

Čp. 12 1) Pohled na dům

Čp. 13 1) Pohled na dům ze severu

2) Dvorní strana domu

3) Sklep se segmentovou klenbou do ocelových profilů s náběhem ve opukové zdi pro segmentovou klenbu

4) Valená klenba v zadní komoře

- 187 -

5) Klenební čelo plackové klenby zděné do pasu v bývalém výměnku

6) Hambalkový krov s dvěmi stojatými stolicemi a dvojicí vzpěr

7) Vstupní dveře do domu, svlakové konstrukce 8) Starší typ zámku osazená na pobité na líci s prkny šikmo kladenými dveřích na půdu

13) Jednoduchý půdorys přízemí a patra, bez měřítka

- 188 -

Čp. 14 1) Pohled na usedlost z návsi

2) Štuková výzdoba štítu

3) Dvorní strana domu

4) Zadní průčelí domu

- 189 -

5) Valená klenba ve sklepě

7) Trámový strop ve světnici

6) Placková klenba v síni

8) Vylehčovací pas nesoucí otevřené ústí komína (stav 2009)

9) Pohled do „útrob“ kuchyně (podesta s tělesem pece nad nimi vylehčovací oblouk ve zdivu, dále negativ po snížení dymníku nepálenými cihlami a dymník)

10) Půlkruhově valená opuková klenba v zadní komoře

- 190 -

11) Rubová strana dveří v prvním patře v prvním dílu s detailem závěsů

12) Rubová strana dveří v první patře v dílu s detailem závěsů

13) Krov

14) Dřevohliněná příčka v podkroví

15) Zaměření půdorysu přízemí, prvního patra a sklepa

- 191 -

16) Kočárna, pohled ze dvora

17) Segmentová klenba v přízemí

18) Kolna, pohled ze dvora

19) Hambalkový krov objektů

Čp. 15 1) Pohled na průčelí usedlosti

2) Sklep pod prvním dílem domu

- 192 -

3) Segmentová klenba v síni

4) Trámový strop ve světnici, detail okosení trámu při zdi

5) Pohled na špýchar ze severu

6) Krov nad špýcharem

7) Pohled na čelní stěnu sklepa pod špýcharem 8) Pohled na stodolu od jihu

- 193 -

9) Krov ve stodole podepřená ocel. traverzou

10) Jednoduchý náčrt půdorysu domu

Čp. 16 1) Pohled na průčelí usedlosti od jihu

2) Pohled na dvorní stranu špýcharu

Čp. 17 1) Pohled na dům z návsi

- 194 -

čp. 18 1) Dochovaná fotografie objektu4

Čp. 19 1) Pohled na dům

4

2) Pohled na čelní stěnu chléva, zachycen tvar valené klenby

Fotografie ve vlastnictví pana Táborského. Období pořízení snímku není známo.

- 195 -

čp. 20 1) Pohled na dům od severu

2) Placková klenba ve světnici

3) Trámový strop v zadní komoře

4) Segmentová klenba ve sklepě

5) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

6) Pohled na průčelí domu (rok 2008)

- 196 -

Čp. 21 1) Pohled na průčelí domu

Čp. 22 1) Pohled na dům od severu

2) Pohled k čelní stěně sklepa od vstupu - zachycený tvar valené klenby

3) Severní stěna světnice s dodatečně 3) Hambalkový krov s vodorovným zazděními otvory po trámech (zdivo vepřovice) ztužujícím prvkem

- 197 -

čp. 23 1) Pohled na dům v usedlosti

2) Severní opuková stěna poznamenaná požárem, uprostřed svislá spára a zazděný dveřní otvor

Čp. 24 1) Pohled na patrový dům v usedlost z návsi

2) Pohled k čelní stěně sklepa od vstupu – zachycený tvar valené klenby

3) Hambalkový krov ve stodole s vodorovný ztužujícím prvkem

4) Část klenby v kuchyni

- 198 -

Čp. 26

čp. 27

1) Pohled na dům z jihovýchodu

1) Pohled na dům z jihu

Čp. 28

čp. 29

1) Pohled na dům z jihu

1) Pohled na dům ze severu

Čp. 30

čp. 31

1) Pohled na dům z jihu

1) Pohled na dům ze západu

- 199 -

2) Valená klenba s pětibokou výsečí umožňující vstup netradičně nad boční stranou

3) Vaznicový krov ve stodole

čp. 32 1) Pohled na dům ze západu

2) Valená klenba v síni s pětibokými výsečemi nad vstupy do světnice a zadní komory

3) Pohled k boční stěně komory od vstupu vstuputvar valené opukové klenby

4) Pohled k čelní stěně chléva od - tvar valené opukové klenby

(pouze polovina klenebního čela, místnost dělena příčkou)

- 200 -

5) Netradiční řešení vstupu do prostoru pod valenou klenbou pětibokou výsečí přiloženou k boční stěně

6) Fotografie z počátku dvacátého století zachycující čp. 32, 33, 34

7) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

Čp. 33 1) Pohled na dům ze západu

2) Pohled ke vstupní stěně od vstupu zachycený tvar valené klenby v chlévě

- 201 -

3) Hambalkový krov s podélným ztužujícím prvkem a mladšími zásahy

4) Fotografie průčelí v 1. pol. 20.stol.

Čp. 34

čp. 35

1) Fotografie z 80. let 20.století

1) Pohled na dům od jihu

Čp. 36 1) Pohled na dům ze západu

2) Pohled na čelní stranu sklepa se zachyceným tvarem klenby

- 202 -

Čp. 37 1) Pohled na dům od západu

2) Dvůr domu

3) Valená klenba v síni s vstupními dveřmi do domu a světnice

4) Niková kuchyně při třetím dílu

5) Žaludové závěsy dveří do světnice s profilovanou obložkou s motivem oblounu

6) Pohled k čelní stěně sklepa od vstupu - zachycený tvar valené opukové klenby

- 203 -

7) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

Čp. 38 1) Celkový pohled na usedlost od jihu

2) Přední průčelí domu

3) Zadní průčelí domu

3) Pohled k čelní stěně sklepa od vstupu - zachycený tvar valené opukové klenby

- 204 -

5) Placková klenba v síni

6) Pozdní tvar plackové klenby v zadní komoře

7) Stojatá stolice se vzpěrou v hambalkovém domem s zbytkem příčky drážkové konstrukce

krovu nad

8) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

Čp. 39 1) Pohled na dům ze severozápadu, v popředí stodola čp. 26, při povodních 1953

2) Novostavba s novou střechou

z osmdesátých

let

- 205 -

Čp. 40 1) Bývalé čp. 40 postavené roku 18195

2) Dům z první poloviny dvacátého století

3) Dnešní podoba domu pohled na průčelí

5

4) Segmentová klenba do traverz ve sklepě

Regionální muzeum Vysoké Mýto, inv.č. 22D-1276.

- 206 -

Čp. 41 1) Pohled na průčelí domu z návsi, z jihozápadu

2) Pohled z návsi na směrem SV kamenný kříž, čp. 41, 42

Čp. 42 1) Pohled na domu ze západu

2) Valená klenba ve slepě s jednou pětibokou výsečí nad odkládací nikou

3) Pohled na čelní stěnu od vstupu chléva – zachycený tvar valené klenby

4) Segmentová klenba do traverz v chlévě

- 207 -

5) Jednoduchý terénní půdorys domu a chlévů v přízemí patrového hospodářského křídla

Čp. 43 1) Celkový pohled na dům z jihozápadu

2) Pohled na průčelí domu vedle čp. 6

2) Pohled na vstupní stranu sklepa s tvarem valené klenby, při straně pětiboká výseč

3) Pohled na zadní stěnu komory od vstupu s tvarem valené klenby

- 208 -

4) Stojatý stolice vaznicového krovu s rozpěrou 5) Pohled na zadní stranu chléva od mezi hambalky vstupu s tvarem valené klenby

5) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

Čp. 44 1) Pohled na dům od jihu

- 209 -

Čp. 45 1) Pohled na dům

2) Zbytek chlévní klenby

Čp. 46 1) Pohled na dům z východu

2) Fotografie z 1. pol. 20. století – Kulhánkovo pekařství

Čp. 47 1) Pohled na dům z jihu

2) Boční, dvorní strana roubené světnice

- 210 -

3) Pohled k zadní straně sklepa od vstupu zachycený tvar valené klenby

4) Niková kuchyně v síně

zadní části

5) Světnice s jedním stropním trámem, foceno od vstupu

6) Zadní stana komory, foceno do vstupu, zachycen tvar plackové klenby

7) Starší typ zámku bez kliky, ovládané pouze klíčem umístěný na dveřích v podkrovní komoře

8) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

- 211 -

Čp.48 1) Pohled na kovárnu, z jihovýchodu dále dům 2) se stodolou a kolnou

Dvorní

strana

domu

3) Světnice, pohled od vstupu

4) Část pasu dělící černou kuchyni od síně, tvar valené klenby v čk

5) Pohled na boční stranu chléva s valenou klenbou a pětibokou výsečí nad bývalým ze vstupem zápraží

6) Pohled na čelní stěnu ve sklepě od vstupu

- 212 -

7) Pohled do kovárny od vstupu

8) Výměnek nad kovárnou

9) Hambalkový krov nad domem; prostupující 10) Jednoduchý terénní půdorys domu a těleso dymníku vzadu vydělené komůrka kovárny – přízemí a patro propojené s nad světnicí domem

Čp. 50 1) Pohled na dům

6

2) Fotografie průčelí z 1. pol. 20. století6

Fotografie ve vlastnictví pana Jiřího Táborského.

- 213 -

Čp. 51 1) Zachyceno část průčelí domu kolem poloviny 20. století7

Čp. 52 1) Pohled na průčelí domu

2) Detaily štukové výzdoby průčelí

3) Detail výzdoby pod oknem

4) Klasicistní dveře v brance zdi

7

Fotofraie ve vlastnictví pana Jiřího Táborského.

- 214 -

5) Pohled ze dvora na dům a chlévy z jihu

6) Dvorní strana domu

7) Placková klenba dělená pasem v síni pohled 8) Pohled od vstupu, vestavěné těleso směrem ke světnici pece a schodiště do prvního patra

9) Segmentová klenba ve světnici o ocelových 10) Segmentová klenba ve světničce profilů se štukovým zrcadlem, pohled ke vstupu do ocelových profilů, pohled od vstupu

- 215 -

11) Segmentová klenba v komoře v předních komorách v patře

13) Detail okosení záklopového prkna

15) Pohled valené klenby

k čelní

12) Trámový stop s překládaným záklopem

14) Pohled ze dvora na klenutou bránu, branku a dodatečně zazděný vstup z bývalé kočárny

straně

klepa,

zachycený

tvar

- 216 -

16) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

Čp. 53 1) Pohled na usedlost z severozápadu

2) Kolmé křídlo chlévů

3) Pohled ke vstupní straně sklepa s výsečí nad vstupem

4) Pohled na stodolu

- 217 -

5) Vaznicový krov nad stodolou, pohled na plnou vazbu

Čp. 54 1) Pohled na usedlost od jihu

2) Průčelí domu

3) Výměnek usedlosti

4) Zadní stodola

- 218 -

5) Pohled na plackovou klenbu ve světnici s půlelipsovým pasem se sloupem

6)

Dvorní

podélná

strana

domu

7) Rankův krov ve stodola

8) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu

Čp. 55 1) Pohled na dům

- 219 -

čp. 56 1) Pohled na dům v usedlosti

2) Pohled na čelní stěnu sklepa od vstupu se zachyceným tvarem valené klenby

Čp. 58 1) Pohled na hospodářské křídlo domu připojené k prvnímu dílu domu

2) Placková klenba v síni pohled na pohled na dveře do světnice

3) Vestavěné těleso pece v síni

4) Pohled do světnice od vstupu

- 220 -

5)Pohled na tvar plackové klenby v komoře valené klenby

6) Pohled na stěnu ve sklepě s tvarem

7) Dřevohliněná komora v podkoroví, hambalkový krov

8) Okenní křídlo na suché zasklení venkovní kovaný závěs

Čp. 59 1) Pohled na štítové průčelí domu z jihu

2) Pohled na zadní průčelí ze západu

- 221 -

3) Fotografie z 1. pol. 20 století

4) Portál nad vstupe s nápisem „Jan Mimra Hosetinec“

5) Hospodský sál s výmalbou z roku 1934, po stranách malby čtvero ročních období, sokolský znak a velká stropní malby můz

- 222 -

6) Pohled od vstupu do sklepa na čelní stěnu, pětiboká výseč nad vstupem

7) Další sklepní prostory vyhloubené , v jílu

8) Kro s dvěma úrovněmi hambalků, spodní podepřené dvojicí stojatých stolic se vzpěrou a rozpěrou mezi sloupky

Čp. 60 1) Pohled na dům od jihovýchodu

2) Vaznicový krov s nůžkovými vzpěrami

3) Vaznicový krov stodoly

- 223 -

Čp. 61

čp. 62

1) Pohled na dvorní stranu domu z jihu

1)

Fotografie

z 1.pol.20.století

zachycující část štítového průčelí domu

čp. 63 1) Pohled na zápraží domu od jihovýchodu

2) Půlkruhový vstup ze zápraží do

bývalého chléva

3) Světnice - strop vynášený jedním příčným trámem, s dochovanou kružítkovou ružicí

- 224 -

5) Niková kuchyně v zadní části síně s jedním podélným trámem (druhotný)

6) Pohled na strop v síni od vstupu

7) Pohled na čelní stěnu sklepa od vstupu

8) Vaznicový krov domu

Čp. 64 9) Jednoduchý terénní náčrt půdorysu domu

1) Pohled na dům od jihu

- 225 -

- 226 -

Čp. 65 1) Pohled na dům od jihu

3) Zápraží domu

2) Sýpka nad průjezdem

4) Hambalkový krov nad domem, vaznicový na prvním díle a nad sýpkou

Čp. 66 1) Pohled na dům od jihovýchodu

- 227 -

- 228 -

Čp. 67 1) Pohled na průčelí domu z jihu

2) Pohled na čelní stranu sklepa bývalá vstupní část, přeřešeno při přestavbě

3) Zděná pětidílná stodola, uprostřed trojdílné 4)

Trámový

strop

s povalovým

opukové jádro z přestavby mezi lety 1855-1886 záklopem v chlévě

Čp. 68 1) Pohled na drobnou usedlost od jihu

2) Průčelí domu

- 229 -

- 230 -

3) Pohled na čelní stěnu sklepa

Čp. 69 1) Pohled na usedlost od jihozápadu (vlevo výměnek, vpravo dům)

2) Obrázek průčelí domu zachycený v roce 1948,

3) Pohled na čelní stěnu sklepa,

dům se klenutou bránou, vpravo obecní váha

od vstupu

- 231 -

- 232 -

4) Dveře do chléva, svlakové konstrukce pobité 5) Vaznicový krov nad výměnkem na lícové straně prkny kosočtverečné skladby

Čp. 70 1) Pohled na dům z jihu

2) Cihelná placková klenba v síni

3) Zapření plackové klenby v síni do valené

4)Podezděný vstup pod otevřené ústí

klenby v černé kuchyni (přechod bez pasu)

komína

- 233 -

- 234 -

5) Segmentová klenba ve sklepě

6) Pohled na boční stěnu komory

7) Jednoduchý půdorys

Čp. 72 - škola 1) Fotografie z počátku dvacátého století8

8

2) Pohled na školu od severozápadu

Školní kronika 1876 - , str. 1.

- 235 -

3) tvar segmentové klenby v přízemí

4) Pohled na stěnu ve sklepě se segmentovou klenbou

5) Stojatá stolice vaznicového krovu s rozpěrou 5) Dochované původní rámové dveře mezi sloupky

s plochým krabicovým zámkem

Čp. 73

- 236 -

1) Pohled na dům od západu

2) Trámový strop ve světnici s dvěma příčnými trámy

3) Negativ cihelné segmentové klenby do

4) Pohled na čelní stěnu sklepa

zděného pasu chlévě, ve třetím díle domu

Čp. 74 5) Jednoduchý terénní půdorys domu

1) Pohled na dům ze severozápadu

- 237 -

bývalé čp. 75 1) Dochovaná fotografie bez uvedené roku zachycuje stodolu9

2) Zachyceno čp. 76, vzadu 75 z 2.pol. 20. století10

Čp. 76

čp.

1) Pohled na dům z jihovýchodu

1) Pohled na dům ze jihu

9

77

Fotografie ve vlastnictví pana Jiřího Táborského. Fotografie ve vlastnictví pana Jiřího Táborského.

10

- 238 -

Čp. 78

čp. 79

1) Pohled na dům z východu

1) Pohled na dům z jihovýchodu

- 239 -