STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE

STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE

1 2014

PŘÍLOHA INFORMACÍ PRO ORGÁNY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

INFORMACE O VYDANÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH, ČLÁNCÍCH A PUBLIKACÍCH SBÍRKA ZÁKONŮ 2013 Částka 141 – čís. 357 Vyhláška o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška). Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 141 – čís. 358 Vyhláška o poskytování údajů z katastru nemovitostí. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 141 – čís. 359 Vyhláška o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 143 – čís. 366 Nařízení vlády o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím. Nařízení jakožto prováděcí právní předpis k novému občanskému zákoníku upravuje (mj.) části nemovité věci, které jsou společné, a podrobnosti o činnostech týkajících se správy domu a pozemku. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 144 – čís. 368 Sdělení Českého úřadu zeměměřického a katastrálního – Seznam katastrálních pracovišť katastrálních úřadů, jejich názvy, sídla a územní obvody, ve kterých vykonávají působnost příslušného katastrálního úřadu k 1. 1. 2014. Částka 161 – čís. 414 Vyhláška o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci). Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 173 – čís. 441 Vyhláška k provedení zákona o oceňování majetku (oceňovací vyhláška). Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 443 Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 444 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Kleneč a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní památka se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálním území Kleneč. Orientační grafické zná-

zornění území národní přírodní památky a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat nebo provádět změny dokončených staveb nebo změny staveb před jejich dokončením nebo umísťovat stavby či zařízení, upravovat povrch pozemních komunikací jiným než stanoveným způsobem a měnit vodní režim pozemků v národní přírodní památce lze jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 445 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Bořeň a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Liběšice u Želenic, Chouč a Bílina-Újezd. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v této národní přírodní rezervaci povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat nebo provádět geologické práce, upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 446 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Kladské rašeliny a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Karlovarského kraje, v katastrálních územích Mariánské Lázně, Prameny, Lázně Kynžvart a Vranov u Rovné. Orientační grafické znázornění národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Podle stanovených bližších ochranných podmínek lze jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody v národní přírodní rezervaci povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití a povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do území. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 447 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Králický Sněžník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Pardubického kraje v katastrálních územích Horní Morava a Velká Morava a na území Olomouckého kraje v katastrálních územích Sklené u Malé Moravy, Stříbrnice. Ochranné pásmo národní přírodní rezervace se rozkládá na území Pardubického kraje v katastrálních územích Horní Morava a Velká Morava, na území Olomouckého kraje v katastrálních územích Sklené u Malé Moravy, Hynčice pod Sušinou, Chrastice a Stříbrnice. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 3 k této vyhlášce. Obdobně 1

STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — PŘÍLOHA ČASOPISU URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ — ROČNÍK XVII — ČÍSLO 1/2014

jako u výše uvedených národních přírodních rezervací je i zde dovoleno jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, povolovat nebo provádět geologické práce spojené se zásahem do území a upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 448 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Lovoš a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálních územích Lhotka nad Labem a Oparno. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Vyhláška stanoví, že jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobu jejich využití nebo upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 449 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Milešovka a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá na území Ústeckého kraje, v katastrálním území Milešov u Lovosic. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Podle stanovených bližších ochranných podmínek lze v národní přírodní rezervaci jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobu jejich využití nebo upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 450 Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Špraněk a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Národní přírodní rezervace se rozkládá ne území Olomouckého kraje, v katastrálních územích Březina, Kadeřín a Vojtěchov u Konice. Orientační grafické znázornění území národní přírodní rezervace a jejího ochranného pásma je uvedeno v příloze č. 2 k této vyhlášce. Jen se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody lze v národní přírodní rezervaci povolovat nebo provádět změny druhů pozemků nebo způsobů jejich využití, upravovat povrch pozemních komunikací s použitím jiného než místního přírodního materiálu stejného geologického původu, povolovat a provádět zásahy do koryta vodního toku, nejde-li o stavby. Účinnost od 1. 1. 2014. Částka 175 – čís. 451 Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 6/1991 Sb., o zřízení státních přírodních rezervací Borek u Velhartic, Čtyři Palice, Králický Sněžník, Rejvíz, V rašelinách a jejich ochranných pásem a o zřízení státních přírodních rezervací Bukové kopce, Kokšín, Lopata, Lípa, Třímanské skály, Habrová seč, Žákova hora, Praděd, Suchý vrch a Jelení bučina, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost od 1. 1. 2014.

SBÍRKA PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY

Částka 11/2013 – čís. 14 Nařízení o zřízení přírodní rezervace Šance včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Přírodní rezervace se rozkládá na jihu území hlavního města Prahy, v katastrálních územích Točná, Komořany a Zbraslav. Orientační grafické znázornění území přírodní rezervace a ochranného pásma je obsaženo v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany lze na území přírodní rezervace provádět terénní úpravy, které by mohly ovlivnit vodní režim, a provádět změny druhu pozemku. Účinnost od 1. 12. 2013. Částka 13/2013 – čís. 16 Nařízení o zřízení přírodní památky Milíčovský les a rybníky včetně ochranného pásma a stanovení jejích bližších ochranných podmínek. Přírodní památka se rozkládá v katastrálním území Újezd (respektive v území městské části Praha-Újezd). Orientační grafické znázornění území přírodní památky a ochranného pásma je obsaženo v příloze č. 3 k tomuto nařízení. Na území přírodní památky lze výslovně jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody povolovat a umísťovat nové stavby, provádět terénní úpravy a změny druhu pozemku. Účinnost od 15. 12. 2013.

VĚSTNÍK VLÁDY PRO ORGÁNY KRAJŮ A ORGÁNY OBCÍ

Částka 1/2014 Věcný rejstřík – Seznam opatření uveřejněných ve Věstníku vlády pro orgány krajů a obcí v roce 2013

BULLETIN STAVEBNÍ PRÁVO Z obsahu čísla 1/2013 • JUDr. Josef Vedral, Ph.D.: Přezkum oprávnění provést stavbu na základě certifikátu autorizovaného inspektora • JUDr. Miroslav Hegenbart: Změna pravomocného územního rozhodnutí o umístění stavby • JUDr. Josef Vedral, Ph.D.: Souhlasy podle stavebního zákona jako nezákonné zásahy? • Ing. arch. Václav Vondrášek: Za jakých podmínek není třeba stavební povolení nebo ohlášení • Dotazy a odpovědi v rubrice „Ptejte se, odpovíme“ (JUDr. Zdeňka Vobrátilová) Z obsahu čísla 2/2013 • JUDr. Jakub Handrlica, Ph.D.: Omezení vlastnických práv k nemovitostem v energetickém zákoně ve vztahu k postupům podle stavebního zákona • JUDr. Josef Vedral, Ph.D.: Přezkum souhlasů stavebních úřadů po novele stavebního zákona • JUDr. Jaroslav Krecht: Vodní stavby a nový občanský zákoník • JUDr. Jaroslava Nietscheová: Není stavba jako stavba • JUDr. Zdeňka Vobrátilová: Souhlas sousedů k ohlašovaným stavebním záměrům

2 STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE — PŘÍLOHA ČASOPISU URBANISMUS A ÚZEMNÍ ROZVOJ — ROČNÍK XVII — ČÍSLO 1/2014

Z obsahu čísla 3/2013 • JUDr. Jaroslav Krecht: Vodní díla a stavební zákon • JUDr. Ing. Josef Staša, CSc.: O umísťování staveb v nezastavěném území • Dotazy a odpovědi v rubrice „Ptejte se, odpovíme“ (JUDr. Zdeňka Vobrátilová) Z obsahu čísla 4/2013 • prof. JUDr. Petr Průcha: Ještě k certifikátu autorizovaného inspektora • stav. Jiří Doležal: K dokumentacím podle stavebního zákona po jeho „velké“ novele • Mgr. Jana Machačková: Tepelná čerpadla – povolovací režimy podle stavebního zákona • JUDr. Josef Vedral, Ph.D.: Několik poznámek k dozoru podle stavebního zákona v souvislosti s obecnou úpravou kontroly • Dotazy a odpovědi v rubrice „Ptejte se, odpovíme“ (JUDr. Zdeňka Vobrátilová)

PRÁVNÍ ROZHLEDY Číslo 1/2014 JUDr. Lukáš Potěšil, Ph.D.: Tzv. rekodifikační novela správního řádu a podpůrce při jednání se správním orgánem. Článek podle autorova úvodu pojednává o otázkách objevujících se v souvislosti s novelou správního řádu reagující na změny přinášené rekodifikací soukromého práva (zákon č. 303/2013 Sb.), přičemž se snaží nabídnout možná řešení, respektive přiblížit jednotlivé konkrétní změny, k nimž od 1. 1. 2014 dochází ve správním řádu a které je třeba v praxi správních orgánů zohlednit.

PRÁVNÍ RÁDCE Číslo 12/2013 JUDr. Daniela Šustrová: Jak se promění katastr po 1. lednu 2014 Článek je věnován mj. problematice „neznámého vlastníka“, ovlivněné změnami spojenými s rekodifikací soukromého práva.


posuzováním podkladů k územnímu souhlasu a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se ke stavbám nebo zařízením v bodech 3, 4 a 5

posuzováním projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3 (viz strana 3 tohoto materiálu)

U ohlašovaných staveb podle zvláštního posuzováním dokumentace stavby nebo právního předpisu se státní požární dozor zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) vykonává bodech 4 až 9 stavebního zákona a) u podzemních staveb, jejichž zastavěná 2 plocha nepřesahuje 300 m a hloubka 3 m, b) u staveb, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a výška 10 m a staveb hal o zastavěné ploše do 1000 m2 a výšce do 15 m, pokud budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a budou povolovány jako stavby dočasné na dobu nejdéle 3 let, c) u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí, d) u udržovacích prací na stavbě, pokud mohou negativně ovlivnit požární bezpečnost, e) u změny v užívání stavby, pro kterou je podle zvláštního právního předpisu třeba souhlas nebo rozhodnutí stavebního úřadu.

posuzováním podkladů pro vydání územního rozhodnutí

posuzováním územního a regulačního plánu

§ 103 stavebního zákona


4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov 5. podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřicí, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov 6. vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov 7. rozvody tepelné energie a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov 8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky 9. stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla

b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d) c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m – pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1, pokud mají charakter budov pro bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob j) udržovací práce na stavbě neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí

§ 79; § 96 stavebního zákona § 31 zákona o požární ochraně

§ 53; § 68 stavebního zákona

Pozn. II.

posuzováním územně plánovací dokumentace

3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona 4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3 5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení

Pozn. I.

§ 31 zákona o požární ochraně

Státní požární dozor se vykonává:

Stav od 1. 1. 2013

a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně b) posuzováním prováděným v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb, u kterých je vykonáván státní požární dozor

Stav do 31. 12. 2012

VÝKON STÁTNÍHO POŽÁRNÍHO DOZORU

z pohledu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění zákona č. 350/2012 Sb. (informace Odboru stavebního řádu MMR)

§ 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně

4



5

schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím

Výsledkem posuzování podkladů, dokumentace a ověřování splnění stanovených požadavků podle odstavce 1 písm. b) a c) je závazné stanovisko nebo stanovisko vyžadované zvláštním právním předpisem.3d)

O provedené kontrole podle odstavce 1 písm. a) a g) vyhotoví orgán vykonávající státní požární dozor zápis, ve kterém uvede výsledky kontroly. Do zápisu se uvedou i opatření a lhůty k odstranění zjištěných závad. Výsledky kontroly a uložená opatření musí být projednány s pověřeným pracovníkem ministerstva a jiného státního orgánu, se statutárním orgánem právnické osoby nebo s podnikající fyzickou osobou nebo jejím odpovědným zástupcem, kteří jsou povinni podat písemnou zprávu o odstranění závad ve stanovené lhůtě.

ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření

kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)]

zjišťováním příčin vzniku požárů

3d) § 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (2) Orgány územního plánování a stavební úřady postupují ve vzájemné součinnosti s dotčenými orgány chránícími veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány vydávají: a) závazná stanoviska pro rozhodnutí a pro jiné úkony stavebního úřadu nebo úkony autorizovaného inspektora podle tohoto zákona, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, b) stanoviska, která nejsou samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jejichž obsah je závazný pro politiku územního rozvoje a pro opatření obecné povahy podle tohoto zákona. § 26 odst. 2 písm. b) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně: Hasičský záchranný sbor kraje vykonává státní požární dozor a je dotčeným orgánem státní správy na úseku požární ochrany

§ 65 odst. 1 písm. b) až d) (1) Jednotkami požární ochrany jsou b) jednotka hasičského záchranného sboru podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří vykonávají činnost v této jednotce jako své zaměstnání (dále jen „zaměstnanec podniku“), c) jednotka sboru dobrovolných hasičů obce, která je složena z fyzických osob, které nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání, d) jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku, která je složena ze zaměstnanců právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, kteří nevykonávají činnost v této jednotce požární ochrany jako své zaměstnání.

§ 6a stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany s ohledem na požární nebezpečí provozované činnosti zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

li)

§ 31 odst. 4 a § 26 zákona o požární ochraně; § 4 stavebního zákona

§ 31 odst. 2 zákona o požární ochraně

§ 65 zákona o požární ochaně

§ 6 zákona o požární ochaně

§ 118 a § 137 stavebního zákona



posuzováním výrobků, které nejsou výrobky stanovenými podle zvláštních právních předpisů,1i) z hlediska jejich požární bezpečnosti a posuzováním funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení (§ 6a)

3. dokumentace stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona, 4. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b), c), d), g), j) a k) stavebního zákona, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, 5. projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3, pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení,

§ 31 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb. taxativně stanovuje stavby, u nichž se státní požární dozor nevykonává

§ 119 – § 122 stavebního zákona

posuzováním dokumentace staveb uvedených v bodech 3, 4 a 5, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k povolení výjimky

posuzováním dokumentace ke změně v užívání stavby

posuzováním projektové dokumentace stavby, která vyžaduje stavební povolení, kromě staveb uvedených v § 31 odst. 3 (viz strana 3 tohoto materiálu), pokud byly převedeny z režimu ohlášení do režimu stavebního povolení

ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek

posuzováním dokumentace k povolení změny stavby před jejím dokončením a posuzováním dokumentace k řízení o změně v užívání stavby, k nařízení nezbytných úprav, k nařízení zabezpečovacích prací, k řízení o zjednání nápravy a k povolení výjimky v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštních právních předpisů

posuzováním projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení

6




§ 103 stavebnmího zákona

Pozn. II.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR listopad 2013

a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci do 150 m2 celkové zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím d) stavby do 50 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m, pokud nebudou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2 f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1, pokud nemají charakter budov pro bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b)

b) u staveb vyžadujících ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a), d) až i) stavebního zákona, s výjimkou staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, majících charakter budov pro bydlení a ubytování nebo administrativních budov určených souborně pro více než 50 osob, a staveb podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny

c) u udržovacích prací, stavebních úprav, nezbytných úprav, zabezpečovacích prací a výjimek u staveb uvedených v písmenech a) a b) (viz ustanovení odstavců výše)

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení 2. stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv) 3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m2 a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m 10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní 11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m3 určené výhradně pro odběr plynné fáze 12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m3 a do výšky 3 m 13. nádrže na vodu do 100 m3 obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla 14. oplocení 15. reklamní a informační zařízení 16. výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně 17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí

Pozn. I.

a) u staveb nebo zařízení nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle § 103 stavebního zákona, s výjimkou staveb nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 9 stavebního zákona

Stav od 1. 1. 2013 Státní požární dozor se nevykonává:

Státní požární dozor podle odstavce 1 písm. b) a c) se nevykonává u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení.

Stav do 31. 12. 2012

BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ STAVEB

Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2013 (informace Odboru stavebního řádu MMR) Dne 18. listopadu 2009 nabyla účinnost vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Od roku 2010 byla ve Stavebně správní praxi zveřejněna řada příspěvků k problematice bezbariérového užívání staveb, přičemž některé příspěvky obsahovaly více témat. Celkem jde o 51 příspěvků a 72 témat. Odbor stavebního řádu MMR každoročně zpracovává přehled těchto příspěvků a témat, který umožňuje zpětně a pohodlně vyhledávat informace. První přehled byl zveřejněn dodatečně, resp. první dva přehledy byly zveřejněny ve Stavebně správní praxi č. 2/2012 a třetí v čísle 1/2013. Aktuální přehled za rok 2013 je zde: Číslo 1/2013 • Přehled příspěvků a témat k problematice bezbariérového užívání staveb za rok 2012 • Nová norma ČSN ISO 3864-1 Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek a bezpečnostního značení • Protiskluzové vlastnosti povrchu pochozích ploch • Odjezdy spojů veřejné dopravy – aktivace hlasového výstupu Číslo 2/2013 • Stanoviska k dotazům z praxe 1. Sloupky dopravního značení – vizuální kontrast 2. Železniční přejezdy na komunikaci bez chodníku – úpravy pro nevidomé 3. Tramvajová trať – přecházení 4. Budova pro veřejnou dopravu – přístup po bezbariérové rampě versus železniční nástupiště – přístup po komunikaci pro chodce 5. Komunikace pro chodce – šířka 6. Nástupiště veřejné dopravy – přístup přes vozovku Číslo 3/2013 • Novela TSI PRM • Nová norma ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny • Výlet bez bariér • Přehled konzultačních středisek NIPI ČR Číslo 4/2013 • Přístup od koridoru/přechodu k nástupišti – sklon • Dálniční SOS hlásky a odpočívky Číslo 5/2013 • Bytový dům – vstup • Dvě vyhrazená stání se společnou manipulační plochou – šířka Číslo 6/2013 • Seznam ČSN k vyhlášce č. 398/2009 Sb., aktualizace září 2013 Archiv Stavebně správní praxe v digitální podobě je k dispozici na internetovém portálu Ústavu územního rozvoje, tedy na URL adrese http://www.uur.cz pod odkazem Publikační činnost a knihovna a dále pod odkazem časopis Urbanismus a územní rozvoj.

Nová předběžná norma ČSN P ISO 21542 (Přístupnost budov) (informace Odboru stavebního řádu MMR) V říjnu 2013 byla vydána nová předběžná česká technická norma ČSN P ISO 21542 (73 4001) Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí. Tato předběžná česká technická norma je modifikovanou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011. Překlad byl zajištěn Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Má stejný status jako oficiální verze. Mezinárodní norma má působnost napříč všemi kontinenty a komplexně pojednává o přístupnosti budov. Jde o mimořádně rozsáhlou normu; česká verze má téměř 150 stran, obsahuje 42 číslovaných kapitol a 5 informativních příloh. Většina kapitol se ještě dělí na jednotlivé články. Přehled kapitol je na konci tohoto příspěvku. Zpracovatelé této normy jsou doc. Ing. arch. Milan Hanák, CSc., IČ 13831933 a Ing. Renata Zdařilová, Ph.D., IČ 74892410. Na Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví tuto normu administruje Ing. Dženita Sagdati. E-mailová adresa je [email protected]; telefonní číslo je 221 802 145. Podle národní předmluvy platí následující upozornění na používání této normy. Tato předběžná česká technická norma je určena k ověření. Případné připomínky k obsahu normy přijímá Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Odbor technické normalizace. Předpokládá se, že technické komise CENu postupně zahájí proces převzetí ISO 21542 do soustavy norem EN, jejíž převzetí do soustavy ČSN bude závazné s ohledem na povinnosti ČR vyplývající z členství v CENu. Doporučuje se postupovat podle této předběžné normy přiměřeně. Revize původních ČSN, zpracované po vydání této ČSN P 73 4001, budou postupně zohledňovat vydanou ISO 21542:2011. Předpokládá se, že do 31. 12. 2018 bude ukončen proces zajišťování souladu norem. V České republice ohledně problematiky požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. Jednotlivé články zmíněné předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů. Pro problematiku požární bezpečnosti staveb v České republice platí soubor norem ČSN 73 08XX. Články týkající se požární bezpečnosti staveb byly z původního textu ISO 21542:2011 vynechány a příslušný text byl vždy nahrazen odkazem na soubor norem ČSN 73 08XX. Z toho pro praxi vyplývá, že tuto předběžnou technickou normu je vhodné používat ke studiu podmínek z mezinárodního prostředí. U předběžných technických norem nemusí být při jejich vydání zajištěn soulad s ostatními normami. Použitím postupů podle této normy nelze prokazovat splnění stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek ani požadavků


na bezbariérové užívání staveb. Norma neobsahuje žádné normové hodnoty. Cílem této předběžné technické normy je podnítit další diskusi v široké odborné veřejnosti k dané problematice, aby se při revizi ISO 21542, popř. v procesu převzetí této normy jako EN ISO uplatnily kvalifikované připomínky za Českou republiku. Podle předmětu normy tato mezinárodní norma obsahuje řadu požadavků a doporučení pro mnoho prvků konstrukcí, sestav, zařízení a domovního vybavení, které vytvářejí stavbu. Tyto požadavky ovlivňují konstrukční hlediska přístupů do budov, provoz v budovách, opuštění budovy za běžných okolností a evakuaci v případě nouze. Je též připojena informativní příloha, která se týká řešení přístupnosti v budovách. Tato mezinárodní norma obsahuje ustanovení, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v přímé souvislosti s přístupem do budovy nebo ke skupině staveb od hranice pozemku nebo i uvnitř takovéto skupiny na společném pozemku. Norma se však netýká prvků vnějšího prostředí, jako je veřejné prostranství, které je provozně nezávislé a bez vztahu k některé budově; stejně tak se norma netýká objektů pro bydlení, které nemají společná zařízení a domovní vybavení pro dva nebo více bytů. Z toho vyplývá, že tato norma obsahuje podmínky pro budovy, jejich prostory a přístupy k nim. Naopak norma neobsahuje požadavky na veřejná prostranství bez přímého vztahu k těmto budovám a je zřejmé, že neobsahuje ani požadavky na veřejné pozemní komunikace. Přehled kapitol: Předmluva Úvod 1 Předmět normy 2 Citované dokumenty 3 Termíny a definice 4 Všeobecná hlediska navrhování 5 Přístupy ke stavbám 6 Vyhrazené parkoviště 7 Přístup do staveb 8 Bezbariérové rampy 9 Ochranná zábradlí 10 Vstupy do budov a únikové východy 11 Horizontální komunikace 12 Vertikální komunikace 13 Schodiště 14 Madla 15 Výtahy 16 Svislé a šikmé zdvihací plošiny 17 Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky 18 Dveře a okna 19 Recepční prostory, přepážky a výdeje lístků 20 Šatna 21 Hlediště, koncertní a sportovní haly 22 Konferenční a zasedací místnosti 23 Vyhrazená místa v prostorech pro shromažďování 24 Hostinská zařízení 25 Terasy, lodžie a balkony

26 Hygienická zařízení 27 Bezbariérové pokoje ve stavbách občanského vybavení 28 Kuchyně 29 Skladovací prostory 30 Zařízení pro vodicí a asistenční psy 31 Podlahy a stěny 32 Akustické prostředí 33 Osvětlení 34 Požární výstražné systémy, signalizace a informace 35 Vizuální kontrast 36 Ovládací prvky 37 Vybavení nábytkem 38 Požární bezpečnost, ochrana a všeobecná evakuace 39 Orientace a informace 40 Nápisy a značky 41 Grafické symboly 42 Správa a údržba budov Příloha A (informativní) Hmatové prvky pochozích ploch Příloha B (informativní) Lidské schopnosti a související hlediska návrhu Příloha C (informativní) Manipulační prostory u dveří Příloha D (informativní) Požární bezpečnost a asistovaná evakuace všech osob Příloha E (informativní) Správa a údržba budov Bibliografie Komunikace pro chodce versus schodiště (informace Odboru stavebního řádu MMR) I. Komunikace pro chodce Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen „bezbariérová vyhláška“) v bodu 1.0.1 přílohy č. 2 stanoví: „1.0.1. Komunikace pro chodce jsou chodníky, stezky, pruhy a pásy pro chodce, včetně ostatních pochozích ploch jako jsou náměstí, obytné a pěší zóny.“. V tomto ustanovení schodiště výslovně uvedena nejsou a ani je nelze podřadit pod žádný zde použitý pojem. Z toho vyplývá, že na schodiště se tento bod nevztahuje. II. Schodiště Pro schodiště platí samostatný bod 2 Schodiště a vyrovnávací stupně v příloze č. 1 k bezbariérové vyhlášce. III. Praxe Z uživatelského hlediska jde o to, že schodiště nepoužívají osoby na vozíku, nejezdí po něm dětské kočárky a nevidomé osoby zde používají jinou techniku bílé hole, proto je nutné nahlížet odlišně na rovinný povrch a na schodiště.

Přílohu Stavebně správní praxe sestavila Ing. arch. Marcela Smolová MMR


STAVEBNĚ SPRÁVNÍ PRAXE

Recommend Documents