STAV A VÝVOJ SLOZEK ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ

¡ STAV A VÝVOJ SLOZEK ¡ ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ STATE AND DEVELOPMENT OF THE ENVIRONMENTAL COMPARTMENTS

OVZDUŠÍ AIR

VODA

WATER

KRAJINA

LANDSCAPE

ODPADY WASTE

HLUK

NOISE

Vybrané informační zdroje (publikace, internet) / Selected information sources (publications, internet) Magistrát hl. m. Prahy (MHMP): www.praha-mesto.cz • Publikace Ročenka Praha – životní prostředí (tato publikace, vyd. od r. 1990, el. verze: www.praha-mesto.cz/zp, envis.praha-mesto.cz). • CD-ROM Praha – životní prostředí (6 vydání od r. 1997, aktuální CD-ROM Praha ŽP 6 /2005/, el. verze ročenek a jiných publikací). • Atlas ŽP v Praze: www.premis.cz/atlaszp, resp. www.wmap.cz/atlaszp. • PREMIS, Pražský ekologický monitorovací a informační systém (ovzduší, hydrologie, varování, meteorologie, radiační monitoring): www.premis.cz. • Informační stránky hl. m. Prahy – ENVIS, Informační servis o životním prostředí v Praze: www.praha-mesto.cz, rubrika Město – Životní prostředí, také www. praha-mesto.cz/zp, resp. envis.praha-mesto.cz. Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR): www.env.cz • Publikace: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (akt. vydání: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2004), Statistická ročenka ŽP ČR – česko-angl. verze, akt. vydání: Statistická ročenka ŽP ČR 2005 (za rok 2004 a předchozí roky), Stav ŽP v jednotlivých krajích České republiky (akt. vyd. – stav za rok 2004, vyd. 2005) – dřive Stav životního prostředí v oblastech působnosti územních odborů MŽP a v hl. m. Praze). • Portál informací o životním prostředí (brána k informacím o životním prostředí): Metainformační systém MŽP a Indikátory životního prostředí on-line: mis.env.cz, indikatory.env.cz. Český statistický úřad (ČSÚ): www.czso.cz • Publikace: Informace o životním prostředí v České republice (akt. vydání: za období 1999–2004, vyd. 2005), Produkce, využití a odstranění odpadů v roce (akt. vydání: za rok 2004, vyd. 2005). • Informace k tématům Životní prostředí, zemědělství – odkazy na úvodní stránce: www.czso.cz. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ): www.chmi.cz • Publikace: Znečištění ovzduší na území České republiky – Ročenka (akt. vydání Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004 – Ročenka (vyd. 2005): Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech – Tabelární přehled (akt. vydání: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2004, vyd. 2005): el. verze na stránkách Úseku ochrany čistoty ovzduší – www.chmi.cz/uoco/oco_main.html. • Publikace: Hydrologická ročenka (akt. vydání Hydrologická ročenka 2004, vyd. 2005), Jakost povrchových a podzemních vod v ČR (posl. vydání Jakost povrchových a podzemních vod v ČR 2001, vyd. prosinec 2002 na CD-ROM, novější údaje (od r. 2002) pouze na internetu (část Hydrologie – Jakost vody). • Ovzduší – Aktuální stav kvality ovzduší (Automatizovaný imisní monitoring AIM) – Seznam stanic AIM, Měření AIM (odkaz Praha): www.chmi.cz/uoco/act/aim/aregion/aim_region.html. • Ovzduší – Informace o znečištění ovzduší v ČR – Znečištění ovzduší v datech (tabelární ročenky), Zdroje znečišťování: www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html, www.chmi.cz/uoco/data/emise/gnavemise.html. • Ovzduší – Vývoj znečištění ovzduší – Emisní bilance České republiky (mapy, tabulky, grafy), Znečištění ovzduší na území České republiky – Ročenka (mapy, tabulky, grafy), Vyhodnocení znečištění: www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html, www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html, www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/hodn.html. • Voda – Režimové informace – Kvantitativní údaje povrchových vod, kvantitativní údaje podzemních vod (informace ze státní sítě pozorovacích objektů podzemních vod), údaje o jakosti povrchových a podzemních vod (informace ze státní sítě profilů jakosti povrchových vod a státní sítě jakosti podzemních vod), údaje a informace měřené a pozorované v experimentálních povodích: www.chmi.cz/hydro/nshydro.html. • Voda – Operativní informace – Stavy vody na tocích ČR: www.chmi.cz/hydro/SRCZ04.html. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR): www.aopk.cz • Publikace: Chráněná území ĆR, svazek XII. Praha. Vyd. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2005. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. (VÚV T.G.M.): www.vuv.cz. • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M.: heis.vuv.cz. • Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) na stránkách Centra pro hospodaření s odpady (CeHO): ceho.vuv.cz. Přehled informačních zdrojů na internetu je uveden též v kapitole D9.

B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1 OVZDUŠÍ

B1 AIR

B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA

B1.1 METEOROLOGY AND CLIMATIC CONDITIONS

Vyhodnocení meteorologických prvků za rok 2004

Evaluation of meteorological elements in 2004 The year 2004 was above average with yearly average temperature +8.6 °C measured at the Station Prague - Ruzyně, which showed variation +0.1 °C above the normal temperature range of the period 1961–1990. The highest positive variations from the normal average temperature (+2.6 °C and +2.1 °C) were recorded in February and August, respectively. The highest daily temperature on the Prague territory of +34.2 °C was recorded at the Station Prague Libuš on 24 August and the lowest daily temperature of –23.1 °C was measured at the Station Prague Kbely on 24 January. The highest average daily temperature of +27.1 °C was measured at the Station Prague - Karlov on 12 August. The lowest average daily temperature of –15.2 °C was recorded at the Station Prague - Uhřiněves on 24 January. The long-term absolute extreme daily temperature maximums of the Klementinum Series (measured continuously since 1775) were exceeded on 5 through 7 February, 17 and 18 March, and 24 October. Absolute temperature minimum was not exceeded in Klementinum that year. The total rainfall amount in 2004 was within normal at the Prague stations. In moths April and December it was below normal. Values found in month January were high above normal, and in months June and November were above normal. The total rainfall of 491.5 mm was recorded at the Station Prague - Ruzyně. The highest daily rainfall amount of 46.6 mm on the Prague Territory was recorded at the Station Prague - Ruzyně on 2 June. At the Station Prague - Suchdol the highest monthly rainfall amount of 113.2 mm was recorded in June and also the maximum yearly rainfall amount of 547.0 mm on the Prague territory was recorded there in 2004. On the contrary, the station the Station Prague - Klementinum recorded the yearly minimum rainfall amount of 394.2 mm. In the year 2004 the yearly wind speed average was within the long-term normal average. Only February was windy above normal. Maximum momentary gust -1 of 42.4 m.s was recorded at the Station Prague Karlov on 7 February. The total yearly sunshine duration was also within normal in 2004, with a small positive variations recorded in January, April, and September. The average yearly cloud cover in Prague was within the normal average. The number of storms was deep below average at majority of Prague meteorological stations, maximum (19 times) occurred at the stations Prague -

Rok 2004 byl teplotně nadnormální s průměrnou roční teplotou 8,6 °C naměřenou na stanici Praha Ruzyně s odchylkou +0,7 °C od teplotního normálu let 1961–1990. Největší kladnou odchylku od normálu měl měsíc únor (+2,6 °C) a srpen (+2,1 °C). Nejvyšší denní maximum na území Prahy +34,2 °C naměřila 12. srpna stanice Praha - Libuš, nejnižší denní minimum –23,1 °C naměřili 24. ledna na stanici Praha - Kbely. Nejvyšší průměrná denní teplota +27,1 °C byla naměřena 12. srpna v Praze Karlově. Nejnižší průměrná denní teplota –15,2 °C byla naměřena 24. ledna v Praze - Uhříněvsi. Dlouhodobé absolutní extrémy denních teplotních maxim v klementinské řadě (měření od r. 1775) byly překonány ve dnech 4. až 7. února, 17. a 18. března a 24. října 2004. Absolutní minima v Klementinu nebyla v tomto roce překonána. Roční úhrn srážek 2004 byl na pražských stanicích v normálu. Podnormální byl měsíc duben a prosinec. Silně nad normálem byl měsíc leden, nadnormální byly měsíce červen a listopad. Roční srážkový úhrn v Praze - Ruzyni byl 491,5 mm. Nejvyšší denní srážkový úhrn 46,6 mm byl v oblasti Prahy naměřen 2. června na stanici Praha - Ruzyně. Na stanici Praha - Suchdol byl naměřen v červnu nejvyšší měsíční srážkový úhrn 113,2 mm a také největší roční srážkový úhrn 547 mm v pražské oblasti v roce 2004. Naproti tomu nejméně srážek za rok napadlo v Praze - Klementinu 394,2 mm. Průměrná rychlost větru v roce 2004 byla v Praze v normálu. Pouze měsíc únor byl nadnormálně -1 větrný. Maximální okamžitý náraz větru 42,4 m.s byl zaznamenán v Praze - Karlově 7. února. Roční suma slunečního svitu byla také v normálu s menší kladnou odchylkou v měsíci lednu, dubnu a září. Průměrná roční oblačnost v Praze byla normální. Bouřková činnost na většině pražských stanicích byla silně podprůměrná, nejčastěji 19x za rok se vyskytla na stanicích Praha - Kbely a Praha - Komořany. Nejčastěji se vyskytlo krupobití v roce 2004 v Praze - Ruzyni (2). Padesát dva dny se sněhovou pokrývkou na stanici Praha - Ruzyně představují 93 % dlouhodobého normálu. Maximální výška sněhu v oblasti Prahy 26 cm v roce 2004 byla naměřená 7. února na stanici Praha - Uhříněves. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

45

PRAHA – Životní prostředí 2005

PRAGUE – Environment 2005

B1 OVZDUŠÍ / AIR Kbely and Prague - Komořany. In 2004 in Prague hailstorms occurred most frequently (2 times) at the Station Prague - Ruzyně. Fifty-two days with snow cover at the Station Prague - Ruzyně represents 93 % of the long-term normal average. The maximum snow cover height of 26 cm was measured on 7 February at the Station Prague - Uhříněves in 2004. A detailed account of selected meteorological elements as measured at the Station Prague - Ruzyně, including their comparison with the thirty-year normal 1961–1990, is depicted in graphics bellow. To make the charts easier to understand, the method of ten-day moving average was employed in most cases (incl. the 4 previous, the day of measurement, and 5 subsequent days). The rainfall chart shows cumulative values starting at the beginning of the year. Monthly values are given in Table below.

Podrobný průběh vybraných meteorologických prvků na stanici Praha - Ruzyně a jejich srovnání s třicetiletým normálem 1961–1990 je znázorněn graficky. Pro větší přehlednost grafů je použita metoda klouzavých průměrů, kdy ke každému dni je přiřazena hodnota vzniklá aritmetickým průměrem čtyř předcházejících dnů, daného dne a pěti následujících dnů. U srážek je na grafu vynesen ke každému dni úhrn srážek od začátku roku po daný den. Měsíční hodnoty jsou uvedeny v tabulce.

Tab. B1.1.1

Srovnání průměrných měsíčních hodnot vybraných meteorologických prvků v roce 2004 s třicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Comparison of average monthly values of selected meteorological elements in 2004 with the thirty-year normal average at the Station Prague - Ruzyně 1

2

3

4

5

6

7

8

T 04 –3,4 1,8 3,6 9,5 11,9 15,8 17,7 19,1 T 61–90 –2,4 –0,8 3,0 7,7 12,7 15,9 17,5 17,0 Rozdíl / Difference –1,0 2,6 0,6 1,8 –0,8 –0,1 0,2 2,1 SSV 04 64,0 69,6 128,4 200,8 208,1 212,5 246,0 242,4 SSV 61–90 50,0 73,6 124,7 167,6 214,0 218,6 226,7 212,3 % normálu / % of long- 128,0 95,0 103,0 120,0 97,0 97,0 109,0 114,0 term normal average SRA 04 46,6 20,5 33,5 17,1 47,7 107,2 49,4 54,0 SRA 61–90 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 % normálu / % of long- 198,0 89,0 119,0 45,0 62,0 148,0 75,0 78,0 term normal average O 04 8,0 8,6 7,3 6,1 7,1 7,2 6,5 6,0 O 61–90 7,6 7,3 6,8 6,3 6,1 6,1 5,9 5,6 % normálu / % of long- 106,0 119,0 108,0 97,0 116,0 117,0 111,0 107,0 term normal average F 04 4,4 5,8 5,0 4,0 3,7 3,7 3,7 3,9 F 61–90 4,7 4,6 4,9 4,7 4,2 4,1 3,9 3,6 % normálu / % of long- 93,0 125,0 102,0 86,0 88,0 90,0 94,0 107,0 term normal average T

11

12

3,7 2,9 0,8 53,2 53,6 99,0

0,0 –0,6 0,6 36,5 46,7 78,0

Rok Year 8,6 7,9 0,7 1 797,3 1 669,6 108,0

21,9 46,6 30,5 31,9 72,0 146,0

13,4 25,3 53,0

491,5 526,6 93,0

5,5 7,3 8,1 8,6 5,9 6,2 7,6 7,7 94,0 119,0 106,0 112,0

7,2 6,6 109,0

9

10

14,0 9,5 13,3 8,3 0,7 1,2 197,8 138,0 161,0 120,8 123,0 114,0 33,6 40,4 83,0

4,0 3,9 103,0

3,5 4,8 4,0 4,8 86,0 101,0

3,9 4,9 79,0

4,2 4,4 96,0

průměrná měsíční a roční teplota vzduchu [°C] average monthly and yearly air temperature [°C]

SSV měsíční a roční úhrn trvání slunečního svitu [h] monthly and yearly sunshine duration [h] SRA měsíční a roční úhrn srážek [mm] monthly and yearly total rainfall [mm] O

průměrná měsíční a roční oblačnost v desetinách pokrytí oblohy average monthly and yearly cloud cover in tenths of sky

F

průměrná měsíční a roční rychlost větru [m.s ] -1 average monthly and yearly wind speed [m.s ]

PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

-1

Zdroj / Source: ČHMÚ

46

Magistrát hl. m. Prahy

Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.1.1 Prùmìrné denní hodnoty vybraných meteorologických prvkù v roce 2004 a jejich srovnání s tøicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Daily values of selected meteorological variables in 2004 compared with the thirty-year long-term average at the Station Prague - Ruzynì a) Teplota vzduchu / Air temperature

b) Sluneèní svit / Sunshine 12

30 25

10

20

hodiny / hours

15

°C

10 5 0 –5 T 2004 T MAX 1961–1990 T MIN 1961–1990

–10 –15 –20

I.

II. III. IV.

V.

8 6 4 2 0

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

SSV 2004 SSV 1961–1990 I.

II. III. IV.

c) Srázky ¡ / Rainfall desetiny pokrytí oblohy / tenths of cover

sSRA 2004 sSRA 1961–1990

mm

400 300 200 100 0

I.

II. III. IV.

V.


d) Oblaènost / Cloud cover

600 500

V.


10 O 2004 O 1961–1990

9 8 7 6 5 4 3 2

I.

II. III. IV.

V.


e) Rychlost vìtru / Wind speed 9 F 2004 F 1961–1990

8 7

m.s-1

6 5 4 3 2 1

I.

II. III. IV.

V.


a, b, d, e – desetidenní klouzavé prùmìry / ten-day moving averages c – kumulativní hodnoty / cumulative values

Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

47

Zdroj / Source: ÈHMÚ

¡ PRAHA – Zivotní prostøedí 2005 PRAGUE – Environment 2005

B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1.2 EMISE (ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ)

B1.2 EMISSIONS (AIR POLLUTION SOURCES)

B1.2.1 Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší

B1.2.1 Categorisation of air pollution sources

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích REZZO 1–3, čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (REZZO 4).

Sources generating atmospheric pollutants are monitored nation-wide within the so-called Air Pollution Sources Register (the corresponding Czech acronym is REZZO). Sources are classified into respective categories depending on the level of their effects on air quality. Stationary air pollution sources are registered in the databases of REZZO 1–3, the fourth category (REZZO 4) includes mobile sources.

Tab. B1.2.1

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Categorization of air pollution sources

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Stationary air pollution sources REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným REZZO 1 – large sources combustion processes with výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie. heat-generating capacity above 5 MW and very significant technologies. REZZO 2 – střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW REZZO 2 – medium sourcescombustion processes with a významné technologie. heat-generating capacity 0,2–5 MW and significant technologies. REZZO 3 – malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, REZZO 3 – small sources combustion processes with lokální vytápění, méně významné technologie. heat-generating capacity under 0,2 MW and less significant technologies. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Mobile sources REZZO 4 – doprava. REZZO 4 – transportation. REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší / Air Pollution Sources Register Dle § 13 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. Pursuant to Section 13 (1) of the Act No. 86/2002 Code on air pollution control.

B1.2.2 Stationary air pollution sources

B1.2.2 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

B1.2.2.1 Number of sources

B1.2.2.1 Počet zdrojů

The number of extremely large and large pollution sources (category REZZO 1) is based on data of the Summary Operation Register, verified by the Czech Environmental Inspection (ČIŽP). Such emission sources are distributed unevenly across the territory of Prague. The step up increase in between the years 1985 and 1992 was mostly caused by the construction of block heating stations on new Prague housing estates. The increase in the number of sources in 2002 was due to changes to the classification of sources to respective categories according to executive regulations of the Act No. 86/2002 Code, on air pollution control, in which originally mid-sized sources were reclassified to belong to the category of large sources (in the City of Prague these first of all are dry cleaning facilities). On the other hand, the decrease in the number of large pollution sources in 1998 to 2002 is a result of the implementation of the largest cogeneration project in the whole Europe – the interconnection of heating systems of Mělník and Prague.

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v r. 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha. PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

48


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR This system supplies heat to majority of buildings on the right riverbank in the Capital City. The gradual development of the system enabled stand-alone sources and local heating rooms with combustion of heavy oil or coal were decommissioned. In recent years, an important change to more environmentally friendly situation in the Capital City happened in the Jižní Město District as well, where in total 33 block heating stations were connected to the system Mělník Prague and were retrofitted to heat exchange stations. In the areas of Krč and Modřany where 6 existing gas-fired block boiler units and in the area Lhotka Libuš were converted into exchange stations and the block boiler unit Modřany was decommissioned (the boiler unit Krč was transferred from year-round operation to the regime of peak consumption support). In the course of 2004 the heat network the natural gas-fired steam boiler unit Invalidovna was connected to the heating systems of Mělník and Prague and the boiler unit Invalidovna was decommissioned.

Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V průběhu roku 2004 byla na soustavu Mělník - Praha ještě napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena. Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny, čistírny oděvů apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen).

Tab. B1.2.2

The number of mid-sized sources (category REZZO 2) is based on data collected by the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP). The total number of sources has been stagnating in recent years. The highest numbers of mid-sized sources are located in older buildings in the City centre. A relatively high number of sources in the class “Others including technologies” comprises either technological sources with no fuel combustion (petrol stations, printing houses, painting shops, dry cleaning facilities, etc.), and boiler units under reconstruction. Small pollution sources (category REZZO 3) are not registered individually (only selected types of boiler units).

Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1995–2004 Number of registered air pollution sources in Prague, 1995–2004

Kategorie 1995 REZZO 1 – zvláště 254 velké a velké zdroje, celkem REZZO 2 – střední 2 718 zdroje celkem tuhá paliva 839 kapalná paliva 148 plynná paliva 1 172 ostatní vč. 559 technologií

1996 249

1997 237

1998 231

1999 221

2000 201

2001 177

2002 237

2003 242

2004 Category 240 REZZO 1 – large sources, total

2 753

2 880

2 868

2 923

3 006

3 027

2 866

2 974

695 155 1 537 366

500 127 1 769 484

384 109 1 931 444

280 86 2 110 447

202 81 2 259 464

176 76 2 291 484

131 59 2 310 366

117 50 2 321 486

3 055 REZZO 2 – medium sources, total 105 Solid fuels 48 Liquid fuels 2 406 Gaseous fuels 496 Others incl. technol. sources

Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

B1.2.2.2 Emise

B1.2.2.2 Emissions

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhelnatý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily

The quantity of emissions from stationary pollution sources (Categories REZZO 1–3) is nationwide monitored for fundamental pollutants as follows: particulate matter, sulphur dioxide (SO2), nitrogen oxides (NOx), carbon monoxide (CO),


49



B1 OVZDUŠÍ / AIR původně sledované emise CxHy) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH3 a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

volatile organic compounds (VOCs – replaced the originally monitored emissions of CxHy), ammonia (NH3), and certain other selected pollutants as heavy metals (HMs) and persistent organic pollutants (POPs). Territorial balances are as usual developed only for fundamental pollutants while territorial distribution of NH3 emissions and VOCs emissions from small sources and in households can be merely estimated.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v r. 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.

The amount of emissions from large and mid-sized pollution sources was determined using the data of the REZZO 1 and REZZO 2 registers. Data on the small pollution sources of REZZO 3 were determined by model calculations employing updated figures from the census carried out in 2001. These data have been continuously updated in co-operation with major fuel and energy suppliers (Prague Gas Utility Company, Prague Energy Utility Company (PRE), and Prague Heat Utility Company). The quantity of pollutants emissions furthermore depends on heat consumption and therefore it is influenced by weather conditions in respective heating periods. The usage of new methodology for the calculations of REZZO 3 sources, employing data from the 2001 census, is the reason why small sources emissions demonstrate a relatively significant annual drop in between years 2001 and 2002.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

The tables and charts document the long-term emission reduction in particulate matter, sulphur dioxide, and nitrogen oxides from stationary sources. This favourable trend results partly from the decrease in fuel consumption (higher utilisation of heat from the heat supply mains Mělník - Prague, heat savings at end consumers, decrease in industrial production output after 1990, etc.), and partly from the change in fired fuel structure (replacing solid fuels by gaseous fuels) and efficient operations (reconstruction and modernisation of boilers). Furthermore, other reason is the pressure of economic and legislative measures aimed at emission reduction from these sources. In 2003 the largest stationary emission source located on the territory of the City of Prague was the Prague Heat Utility Company – the Malešice Co-Generation Plant. Its dominant share in total emissions has been maintained despite the fact that two low-rank coal boilers were retrofitted to be able to burn a high quality, low-sulphur hard coal in 1997–1999, including the installation of new electric precipitators and a covered fuel stock and so the volume of SO2 emissions as well as particulate matter emissions were substantially reduced.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2004 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO2 a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

Due to high stacks of large emission sources (REZZO 1) their contribution to air pollution is manifested over much larger territory than that of mid-sized sources and small ones, which exert pollution load to their very surroundings. The main

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

50


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s. Tab. B1.2.3

Rok Year

1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

share of emissions is accounted, apart from the Radotín Cement Plant, Malešice Incineration Facility, and several industrial sources generating smaller emission volume, to the plants of the Prague Heat Utility Company.

Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze -1 v letech 1975–2004 [t.rok ] Emissions of selected principal pollutants generated by stationary sources in Prague -1 in the 1975–2004 period [t.year ] Kategorie zdrojů / Category Střední a malé zdroje Mid-sized and small sources tuhé látky SO2 NOx Particulate matter 13 500 15 500 3 900 9 481 12 304 1 473 10 123 14 900 3 252 15 149 21 006 7 318 15 038 17 690 2 935 14 690 20 128 3 557 9 229 11 809 2 241 9 422 11 978 2 269 5 571 7 661 2 194 3 830 5 020 1 693 2 513 3 266 1 576 1 462 2 057 1 406 1 263 1 694 1 399 1 242 1 626 1 419 1 134 1 411 1 284 536 584 849 600 620 920 596 707 874

Velké zdroje Large sources tuhé látky Particulate matter 17 920 19 152 15 009 5 862 5 571 3 776 4 086 1 870 1 723 2 402 1 165 236 306 182 247 128 107 195

SO2

NOx

44 600 48 402 51 207 24 361 21 424 21 484 21 179 18 344 17 061 10 488 7 295 3 613 1 897 1 291 1 595 1 223 1 248 1 787

11 900 15 950 16 043 8 855 9 367 9 586 7 331 5 536 5 342 3 582 3 196 2 312 2 830 2 601 2 814 2 397 2 163 2 788

Stacionární zdroje celkem Stationary sources total tuhé látky SO2 NOx Particulate matter 31 420 60 100 15 800 28 633 60 706 17 423 25 132 66 107 19 295 21 011 45 367 16 173 20 609 39 114 12 302 18 466 41 612 13 143 13 314 32 988 9 572 11 292 30 322 7 805 7 294 24 722 7 536 6 233 15 508 5 275 3 678 10 561 4 771 1 699 5 670 3 718 1 569 3 591 4 229 1 424 2 916 4 019 1 381 3 006 4 098 663 1 807 3 247 707 1 868 3 083 791 2 493 3 662 Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. B1.2.4

Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2004 Emissions of principal pollutants (total and share in %) generated by stationary sources, Prague 2004

Kategorie Category Velké zdroje Large sources Střední zdroje Mid-sized sources Malé zdroje Small sources Celkem / Total

Tuhé látky Particulate matter t.rok-1 % t.year-1 194,9 24,6

SO2 t.rok-1 t.year-1

NOx

NH3

CO

%

t.rok-1 t.year-1

t.rok-1 t.year-1

%

1 788,5

71,7

2 787,6

76,1

753,4

23,9

0,6

1,9

%

t.rok-1 t.year-1

%

239,9

30,3

135,6

5,4

362,6

9,9

557,8

17,7

0,0

0,0

355,9

45,1

571,2

22,9

511,7

14,0

1 837,5

58,4

30,0

98,1

790,7

100,0

2 495,3

100,0

3 661,9

100,0

3 148,7

100,0

30,6

100,0



51



B1 OVZDUŠÍ / AIR Tab. B1.2.5

Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2004 Comparison of total specific emissions generated by stationary sources, Prague – Czech Republic, 2004 Rozloha Area

Oblast Region

[km2]

Praha / Prague ČR / Czech Republic

496 78 864

Tuhé látky Particulate mater t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 1,59 0,62

SO2

NOx

CO

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 5,03 2,80

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 7,38 2,02

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 6,35 3,38


Tab. B1.2.6

Nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), Praha, 2004 Major large air pollution sources (REZZO 1), Prague, 2004 Zdroj Source

PT, a. s. teplárna Malešice PHU Co., Co-Generation Plant Malešice ČMC, a. s., cementárna Radotín Cement Plant Radotín Pražské služby, a. s. Spalovna Malešice Prague Services, Malešice Incineration Facility PT, a. s. teplárna Michle PHU Co., Co-Generation Plant Michle PT, a. s. teplárna Veleslavín PHU Co., Co-Generation Plant Veleslavín TEDOM, s. r. o. – kogenerační teplárna areál Daewo – Avia Co-Generation Plant TEDOM, s. r. o., at the Daewo – Avia premises PT, a. s. teplárna Holešovice PHU Co., Co-Generation Plant Holešovice PKV – UČOV Troja PSW Co. – WWTP City of Prag in Bubeneč Mitas, a. s. PT, a. s. teplárna Juliska PHU Co., Co-Generation Plant Juliska OMNICON – ÚVN Praha Central Military Hospital Walter, a. s. KOMTERM, a. s. – Strahovský stadion Siemens Kolejová vozidla, s. r. o. – Praha - Zličín Siemens Rail Vehicles at Prague - Zličín Česká správa letišť, s. p. Czech Administration of Airports FTN SERVIS, s. r. o. – Kotelna Fakultní Thomayerovy nemocnice Boiler Unit of the University Thomayer’s Hospital

Výška komína Stack height

160; 95

Tuhé látky Particulate matter t.rok-1 t.year-1 64,8

67; 67; 58 + další

57,0

19,1

1 019,0

177

5,4

0,4

186,5

140

31,7

58,6

50,0

77

0,5

0,2

42,2

18; 18; 7 + další

1,5

16,1

25,2

100; 70

0,6

0,1

38,0

20; 7

0,2

2,0

31,0

63; 5; 3 + další 38

3,9 0,3

0,1 0,2

24,7 22,3

60; 20

0,1

0,1

15,4

118; 26; 14 + další 16 35; 20; 17 + další

0,3 0,1 0,8

0,0 0,0 0,0

14,6 11,0 10,1

34; 18; 16 + další

0,2

0,1

10,6

51; 28

0,1

0,1

10,6

[m]

SO2

NOx

t.rok-1 t.year-1 1 679,0

t.rok-1 t.year-1 962,0

Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP

B1.2.2.3 Spotřeba paliv

B1.2.2.3 Fuel consumption

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v na3 turálních jednotkách (tuny, tis.m ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data.

For the purpose of the comparison of fuel consumption in stationary sources of REZZO 1 and 2 the consumption of fuels in physical units (tons, 3 1,000 m ) was converted, using appropriate calorific values, to the consumption of heat contained


52


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR in the fuel (expressed in TJ). There are no input data on small sources of REZZO 3. The development trend of fuel consumption structure, i.e. increase in gaseous fuels at the expense of solid fuels, results from the changes in the boilers used. The total heat consumption from fuel in the monitored years was also influenced by various weather conditions, higher efficiency of the natural gas combustion, and by the utilisation of heat from the heat supply mains Mělník - Prague. The total decrease in fuel consumption has also been influenced by lower energy consumption by end customers, lower output of production, change in customers’ behaviour adequate to the environmental development, social conditions etc., both in companies and in households. In recent years the largest share of the decrease in fuel consumption in stationary sources on the territory of Prague went to the account of the retrofitting and reconnecting of 33 block boiler units in Jižní Město and connecting of Krč (incl. the area of Novodvorská) and 6 block boiler units in the area Lhotka - Libuš and the heating plant Modřany to the heat mains Mělník - Prague. The stepwise increase in solid fuel consumption in 1999 is the consequence of the completed retrofitting of boilers of the Co-Generation Plant Malešice. The slightly increasing consumption of solid fuels in the last three years was caused by the increasing volume of municipal waste incinerated in the Malešice Incineration Facility and the increased hard coal consumption of the Co-Generation Plant Malešice.

Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami, vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor. Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Mírně se zvyšující spotřeba tuhých paliv v posledních třech letech je zapříčiněna vzrůstajícím objemem spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a zvýšenou spotřebou černého uhlí v Malešické teplárně.

Tab. B1.2.7

Spotřeba paliv [TJ] Fuel consumption [TJ]

Kategorie Spotřeba paliv celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje TN EMĚ Praha

1997 42 730 27 251

1998 37 277 23 561

1999 37 864 24 164

2000 34 589 21 675

2001 37 590 22 111

2002 36 808 21 560

2003 36 318 20 079

9 308

7 733

7 906

6 693

8 300

8 250

8 219

6 171

5 983

5 794

6 221

7 179

6 997

8 020

Tuhá paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje Kapalná paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje Plynná paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje

7 850 6 343

5 558 4 708

7 592 7 030

6 545 6 188

7 842 7 511

8 262 7 960

7 685 7 350

1 506

850

562

357

331

302

335

1 495 1 076

1 273 996

1 319 1 073

739 544

789 597

569 407

1 012 860

419

277

246

195

192

162

151

27 214 19 831

24 464 17 858

23 160 16 062

21 084 14 943

21 780 14 003

20 980 13 193

19 602 11 869

7 383

6 606

7 098

6 141

7 777

7 786

7 733

2004 Category 36 267 Fuel consumption, total 20 613 REZZO 1 – large sources 8 298 REZZO 2 – medium sources 7 356 Heat pipeline Mělník - Prague 8 463 Solid fuels 8 213 REZZO 1 – large sources 250 REZZO 2 – medium sources 418 Liquid fuels 271 REZZO 1 – large sources 147 REZZO 2 – medium sources 20 030 Gaseous fuels 12 129 REZZO 1 – large sources 7 901 REZZO 2 – medium sources

Zdroj / Source: ČHMÚ, IMIP, MHMP Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

53



l

l

ll

l

l l ll

¡ prostøedí 2005 PRAHA – Zivotní

PRAGUE – Envlronment 2005

l

ll

l

54

l l

l l

l

l l l l l l ll ll l ll ll l ll l

l l l ll l ll l l l l l l l l l l l l l lll l ll ll ll l l l lll l l l l ll l lll ll l l l l ll l l ll l l l ll l lll l l ll l l l l l l l l l l ll ll ll l l l ll l l l l l l l l l l l lll ll l l l ll l l l l l ll l l ll l l l l l l l l l l ll l ll l l l l l l l llll l l l lll l l l l l l l ll l ll l l lll l l ll l l l l l l ll l l l ll l l l l l l l ll l l ll l l l l l l

l

l

l

l

l

l

l

l

l

Zdroj / Source: ÈHMÚ, Èl P, MHMP

REZZO 2 – technologie REZZO 2 – technology sources

REZZO 2 – spalovací procesy REZZO 2 – combustion processes l

l

REZZO 1 – technologie REZZO 1 – technology sources

REZZO 1 – spalovací procesy REZZO 1 – combustion processes

l

CO

NOx

tuhé látky particulate matter SO 2

l

ll l l l l l ll l l Juliska l ¡ ll l l Prazská teplárenská, a.s. l l l l l l l ll l l l l l l l l ll l l l ll l l l l a kanalizace, a.s. - ÚÈOV l ¡ Prazské vodovody l l l l l l l ll l l l l l l l teplárna Daewo - Avia l l - kogeneraèní lTEDOM s.r.o. l l ll l l l l l l ll l l l l l l l l l l l l l l l l l llll l ll lPrazská ll l ¡ l teplárenská, a.s. Holešovice l Èeská správa letišt s.p ll l l l lll lll l l l l l l l l ll ll l l l l l l l l l l l l l l l l l l ll l l l l l l l l l ll l l ll l ll l l l l l l l l l l l l l l l l l ll l llll ll ll l l l l l ll ll l l l l llllll l l l l l l l l l ll ll lll lll l l l l l l lll l ll ll l l l lll l l l l l l l ll l l l l l ll l l ¡ l l l Prazská teplárenská, a.s. lVeleslavín l ll l l l l l l l l l l l l ll l ll l l l l l ll ll l ll ll l l l ll llll l lll l ll l ll l l ll l l ll ll ll lll l ll l l l l l l llll l l ll l l l l l lll l l l l l l l l l l l l l l l l ll l l l l l ll l lll l ll l l l llll l l l l l l ll ll lllll l ll l l ll l l l l l l l l ll lll l ll l ll l l l l lll l lll l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l llll l l ll l l l l ll lll l ll lll ¡ Prazská teplárenská, a.s. Malešice l ll l l lll l ll ll l l l l llll l l l ll l l l l l l l l l ll ll l l lllll lll l l l l l ll l l l l l l ll l l l l l l l l l ll l l l l l l l ll ll l l l ll l l l l l l l l l ll lll l l l l l l l ll lll l ll l l l l ll lllll l l l l lll l l l lll l l l l l l l l l l l l l l l l ll l l l ll l l l l l l l l l l l l l l l l llll l l l l ll ll ll l lll l lll ll l l l l l l l l l l ll l l l l l l lll l l l l l l l l l l l l l l l l ll l l l ll l l l ll l l l l l l ll l ll l l l l ll l ll l l l l l l l l l l l ll l l l l l l l l l ll l l l l l l l l l ll l l l l l l l llPraha l l l l l l l l l OMNICON - ÚVN l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l lll l l ll l lll l l l lllll l l l l l l l l l l l l l l ll l l l l l l ll l l ll l l l l l l l l l l l ll l l ll l ll ll l l l l ll l l l l l l l ll l l l l ll l l l l l l lll l l l l ll l l l l l l l l l l ll l l l lll l l l l l l ll l l l l l l l ll l l l l l ll ll ll l ll¡ l l sluzby, l lll l l l ¡ l l l l l l l a.s., závodl14, Spalovna Malešice l ll l l l l l l l ll l Prazské l l ll l l l l l ll l l l l l ll l ll l l l l l l l l l l l l ll l ll l l l l l l l l l ll ll l lll l l l l l ll l ll l l l l l l lKOMTERM, l l l l l l l l l l ll l l l l ll l l l l l l l l l l l ll l l ll l l lll l l ll l l l lll l l l ll l lll l l ll l l l a.s. Strahovský stadion ll l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l lll l l l ll lll l l l l l l ll l l l l l l l l l l l ll l l l l ll l lll lllll ll ll llllll l l l ll l l l l l l l l l ll l lll l l l ll l l l l l l ll l l lll lll l l l l ll l l ll ll l l l ll l l l l l l l ll l l l l l l l l ll l l ll l l l l l l ll ll l lll l l ll ll l l ll lll lll ll l l ll l ll l l l llll l ll l l l l l l ll l ll ll l l ll l l lll ll l lll llll ll ll l l l ll l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l llll l ll l l l llll ll l l ll ll l l ll l ll l l ll ll l l ll l l l ll l ll l l l l ll ll l lll ll l l l l l l lll l l l l l l l l l l l l l l l l l ll ll l l l l l lll l l l l l ll ll l l ll ll ll l l l l l l ll l ll l llll l lll llll l l ll l ll l l ll l lllll ll l l l llllll l ll l l ll l ll ll l l l lll l llllll l l l ll ll l l ll l l l l l l l ll l lll l l ll l l l l ll l ll lll l l l ll l ll l l l l l l l SiemensllKolejová vozidlals.r.o. ll l l l l l l l l l l l llll l ll l l l l l l l l l l l ll l l l lll l l l Walterla.s.lll lll l ll l l ll l l l ll ll l l l l l l l l l l l l l l l ll ll l l l l ll l l lll l l l l l l l l l l l l ll l l l l l l ll ll ll l ll l l ll l ll l ll l ll MITAS a.s. Výrobní l l l l l l l l l závod Praha l l l l l ll ll l l l ll l l l ll l l ll l l ll ll ll l lllllll l l l l ll l l l l l l l l l l l ll l l l ll l l l l ll l l l l l ll l l la.s. Michle l l l ¡ l l Prazská teplárenská, ll l l l l l l l ll l l l l l l l l l ll l l l l l l ll l l l ll l l ll ll l l l l l l l l l ll ll l l l ll l l FTN SERVIS s.r.o. Kotelna Fakultní Thomayerovy nemocnice ll l l l ll l l l l l l l ll l l l l l l ll ll ll l ll l ll l l l l l l l ll l ll l l l ll l l l l lll l l l l l l l ll l l ll cement a.s., provozovna Radotín ll Èeskomoravský l l l

Obr. B1.2.1 Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2004 Major stationary air pollution sources, Prague, 2004

B1 OVZDUŠÍ / AlR

Maglstrát hl. m. Prahy

Prague Clty Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.2 Emise zneèišt ujících látek ze stacionárních zdrojù (REZZO 1–3), Praha, 2004 Emissions of pollutants generated by stationary sources (REZZO 1–3), Prague, 2004

malé zdroje / small sources REZZO 3 støední zdroje / mid-sized sources REZZO 2 velké zdroje / large sources REZZO 1

4 000 3 500

t.rok -1 / t.year -1

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 tuhé látky particulate matter

SO 2

NO x

CO

NH 3

Zdroj / Source: ÈHMÚ, MHMP, ÈSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Obr. B1.2.3 Celkové a mìrné emise ze stacionárních zdrojù, Praha, 1984–2004 Total and specific emissions generated by stationary sources, Prague, 1984–2004

SO2

120

50

tuhé látky particulate matter

100

-2

60

NOX

40

80

30

60

20

40

10

20

0 1984

1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

celkové emise [t.rok-1.km ] -2 total emissions [t.year -1.km ]

140

-1

mìrné emise [tis. t.rok ] -1 specific emissions [kt.year ]

70

0 2004

¡ MHMP Zdroj / Source: ÈHMÚ, ÈIZP,

Obr. B1.2.4 Vývoj spotøeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1994–2004 Fuel consumption trend in REZZO 1 and 2 boiler units, Prague, 1994–2004 60 000

TN EMÌ - Praha HP Mìlník - Prague

kapalná paliva liquid fuels

50 000

plynná paliva gaseous fuels

tuhá paliva solid fuels

TJ

40 000 30 000 20 000 10 000 0 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

Zdroj / Source: ÈHMÚ, MHMP, ÈSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý


55


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.2.3 Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)

B1.2.3 Mobile air pollution sources (REZZO 4 – transport)

Vstupní údaje pro výpočty emisí

Input data for emission calculations

Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Vyhodnocení emisní bilance automobilové dopravy je prováděno pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci projektu ATEM – Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy. Výpočet emisí z dopravy je prováděn pro:

At present the automotive traffic is the most important source of air pollution on the territory of Prague. The emission balance of automotive traffic has been carried out within the regular two-year cycles of the ATEM project “Model air quality assessment on the territory of the City of Prague”. Traffic emissions were calculated for: • line sources (sections of roads); • crossroads; • special sources (bus depots, public transport system terminals and pump stations). The major source of pollutants emissions from the automotive traffic is urban roads – line sources. The determination of the line sources network is given by the traffic census, which is carried out by the Institute of Transportation Engineering of the City of Prague (ÚDI). In the last period the ÚDI census was expanded for certain roads and the network of line sources employed for model calculations in appropriate manner. Furthermore new roads – a section of the ring road Zlíchov–Radlická Street were added. For the calculations of traffic emissions the methodology, developed by the Institute of Chemical Technology, Prague and ATEM – Studio of Ecological Modelling within the Project sponsored by the Ministry of the Environment of the Czech Republic in 2000–2002, was employed. The emission model, developed on the basis of the methodology, enables, in the emission calculations, to take into account effects of respective factors (type of vehicle, composition of traffic flow, speed, slope, etc.) by means of a system of mutually interrelated equations. The model is designed for a wide spectrum of emission calculations within the extent from a detailed modelling of respective subjects (garages, parking facilities, bus terminals and depots) through areas of medium size (City parts, larger transport structures), down to vast territories of cities or regions. The methodology employed was under the name of MEFA-02 published in October 2002 as a binding methodology of the Ministry of the Environment of the Czech Republic pursuant to the Annex No. 9 to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002. Similarly as in the previous phase the traffic emissions calculations included also increased emissions generated at the cold start of vehicle engine. In the travelling on the first approx. 5 km after the vehicle start-up there is increased production of emissions compared to the standard operation thereof. Therefore taking the contribution from cold starts into

• liniové zdroje (silniční úseky), • křižovatky, • speciální zdroje (terminály MHD, autobusová nádraží, čerpací stanice PHM). Hlavním zdrojem emisí znečišťujících látek z automobilové dopravy jsou městské komunikace – liniové zdroje. Vymezení sítě liniových zdrojů je dáno rozsahem sčítání dopravy, které provádí Ústav dopravního inženýrství Praha (ÚDI). V posledním období bylo sčítání ÚDI rozšířeno o některé komunikace, odpovídajícím způsobem byla tedy doplněna i síť liniových zdrojů pro modelové výpočty. Dále byl do hodnocení doplněn nově vybudovaný úsek městského okruhu Zlíchov– Radlická. Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR v období 2000–2002. Emisní model, zpracovaný na základě této metodiky, umožňuje zohlednit při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Model je navržen pro široké spektrum emisních výpočtů v rozsahu od detailního modelování jednotlivých objektů (garáže, parkoviště, autobusová nádraží) přes oblasti středního rozsahu (část města, větší dopravní stavby) až po rozsáhlá území měst nebo regionů. Použitá metodika byla pod názvem MEFA-02 publikována v říjnu 2002 jako závazná metodika MŽP ČR podle Přílohy č. 9 Nařízení vlády ČR č. 350/2002 Sb. Obdobně jako v předchozí etapě byly ve výpočtu emisí z dopravy zahrnuty i zvýšené emise vznikající v důsledku studených startů automobilů. Prvních cca 5 km po startu vozidla se studeným motorem dochází v porovnání s normálním provozem ke zvýšené produkci emisí. Zohlednění PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

56


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR příspěvku ze studených startů je proto významné při hodnocení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy ve městech, kde jsou automobily často využívány k poměrně krátkým jízdám.

account is significant in emission assessment and immission load from automotive traffic in cities where automobiles are often used for relatively short trips.

V rámci Aktualizace A5 – 2004 bylo poprvé provedeno vyhodnocení množství prachových částic zvířených projíždějícími automobily – tzv. sekundární prašnost z automobilové dopravy. Výpočet emisí byl proveden pro částice o velikosti do 10 mm – tzv. částice PM10. Z použité metodiky vyplývá, že množství zvířených částic výrazně narůstá s hmotností vozidla, což se odráží ve výrazně vyšší prašnosti na komunikacích s vysokou intenzitou těžké nákladní dopravy.

Within the Update A5 – 2004 the evaluation of the amount of stirred up suspended particulates generated by the passing vehicles – so-called secondary dust from automotive traffic was carried out for the first time ever. The emission calculation was carried out for particles up to 10 mm in size, so-called fraction PM10. It follows from the methodology employed that the amount of stirred-up particles increases substantially with growing vehicle weight which is reflected in significantly higher dust on roads where there is high intensity of heavy cargo traffic.

Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro následující znečišťující látky: částice PM10, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý, celkové uhlovodíky a benzen. Základní informace o poloze jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší a velikosti jejich emise zobrazuje obrázek.

On the basis of input data given calculations were carried out on the traffic emission production for the following pollutants: emissions of solids fraction PM10, sulphur dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, sum of hydrocarbons, and benzene. Basic information on the locations of respective pollution sources and sizes of their emissions can be found in the Figure below.

Emisní bilance pro jednotlivé skupiny zdrojů (liniové zdroje, tunely, křižovatky a speciální zdroje) shrnují tabulky a graf.

Tab. B1.2.8

Emission balances of respective groups of sources (line sources, tunnels, crossroads, and special sources) are summarised in Tables and Figures below.

-1

Emise z dopravy na území Prahy [t.rok ] -1 Traffic emissions on the Prague territory [t.year ]

Osobní automobily Passenger cars Lehké nákladní automobily Light trucks and vans Těžké nákladní automobily Heavy trucks and lorries Autobusy Buses Liniové zdroje celkem Line sources in total Tunely Tunnels Křižovatky Crossroads Čerpací stanice PHM Pump and refueling stations Nádraží a terminály BUS Bus stations and terminals Celkem / Total

SO2

NOx

CO

CxHy

4 383,0

83,0

9 831,0

31 655,0

16 785,0

577,0

10,0

950,0

737,0

162,0

2,0

5 824,0

19,0

5 990,0

3 186,0

651,0

10,0

2 495,0

16,0

2 050,0

1 101,0

270,0

4,0

13 279,0

128,0

18 821,0

36 679,0

17 868,0

812,0

6,0

1,0

95,0

332,0

144,0

6,0

9,0

5,0

362,0

2 925,0

179,0

8,0

1,0

0,2

25,0

40,0

9,0

0,9

3,0

0,1

27,0

18,0

4,0

0,1

13 298,0

134,3

19 330,0

39 994,0

18 204,0

827,0

* včetně sekundární prašnosti Including the secondary dust generation


Benzen Benzene 796,0

PM10*

Zdroj / Source: ATEM

57




Podíl jednotlivých skupin zdrojů na celkových emisích z dopravy v Praze [%] Shares of respective groups of sources on total traffic emission in Prague [%]

Osobní automobily Passenger cars Lehké nákladní automobily Light trucks and vans Těžké nákladní automobily Heavy trucks and lorries Autobusy / Buses Liniové zdroje celkem Line sources in total Tunely / Tunnels Křižovatky / Crossroads Čerpací stanice PHM Pump and refueling stations Nádraží a terminály BUS Bus stations and terminals Celkem / Total

Benzen Benzene 96,4

PM10

SO2

NOx

CO

CxHy

33,0

62,5

50,9

79,2

92,2

4,3

7,2

4,9

1,8

0,9

0,3

43,8

14,2

31,0

8,0

3,6

1,2

18,8 99,9

11,8 95,7

10,6 97,4

2,8 91,8

1,5 98,2

0,5 98,4

0,0 0,1 0,0

0,5 3,5 0,2

0,5 1,9 0,1

0,8 7,3 0,1

0,7 1,0 0,1

0,7 0,8 0,1

0,0

0,1

0,1

0,0

0,0

0,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0

100,0 Zdroj / Source: ATEM

Výsledky výpočtů emisí z dopravy na území Prahy ukazují:

Results of emission calculations on the territory of Prague demonstrate that:

• že na celkových emisích PM10 z dopravy se rozhodujícím způsobem podílí tzv. sekundární prašnost (přes 90 %). Množství zvířeného prachu roste s hmotností projíždějících vozidel, což se odráží ve vysokém podílu těžkých nákladních aut a autobusů na celkových emisích, • že automobilová doprava produkuje poměrně malou část z celkových emisí oxidu siřičitého -1 v Praze (pouze 133 t.rok ), rozhodující podíl emisí mají u této látky stacionární zdroje, • že celkové množství emisí oxidů dusíku produkovaných automobilovou dopravou činí více -1 než 19 kt.rok , doprava je tak obdobně jako v předešlých letech rozhodujícím zdrojem emisí NOx v Praze. Na produkci emisí NOx se podílejí cca z 1/2 osobní automobily, těžké nákladní automobily tvoří 31 % celkových emisí, • že u oxidu uhelnatého jsou hlavním producentem emisí osobní automobily (79 %); tento fakt je způsoben zejména zvýšenou produkcí CO při studených startech. Poměrně významný podíl (přes 7 %) emisí je tvořeno v prostoru křižovatek, což je způsobeno velkým nárůstem produkce CO při zhoršených jízdních režimech, • že emise uhlovodíků a zejména benzenu jsou produkovány v podstatně větší míře při spalování benzínu než nafty, což se projevuje vysokým zastoupením osobních aut. Celková produkce emisí CxHy z dopravy dosahuje více než -1 18 kt.rok , z toho těkavé organické látky tvoří -1 cca 17 kt.rok .

• the total traffic emissions of PM10 are by the decisive portion caused by so-called secondary dust (over 90 %) The amount of stirred-up dust increases with the increasing weight of passing vehicles, which is reflected in the high share of heavy trucks, lorries, and buses on the total emissions; • automotive transport produces a relatively small portion of the total emission of sulphur dioxide -1 in Prague (merely 133 t.year ), the overwhelming part of this pollutant emissions goes to stationary sources; • the total amount of emissions of nitrogen oxides produced by automotive transport accounts for -1 over 19 kt.year , this way transport is the major source of NOx emissions in Prague as the previous years. Passenger cars contribute by approximately one half to the to NOx emissions, heavy trucks create 31 % of the total emissions; • concerning carbon monoxide passenger cars are the major producer thereof (79 %). This fact is caused namely by the increased CO production at cold engine starts. A relatively important share of the emissions (over 7 %) is formed in the area of crossroads due to the high increase in the CO production under adverse regimes of ride; • Hydrocarbon emissions, namely benzene ones, are produced at significantly higher level in petrol combustion than in diesel fuel combustion, which is demonstrated in a high share of passenger cars. The total emissions of CxHy from transport reaches -1 over 18 kt.year , out of that volatile organic -1 compounds account for approx. 17 kt.year .


58


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.5 Benzen – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 2002, 2004 Benzene – course of average yearly concentration, 2002, 2004

2002

2004



59


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.6 NO2 – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 2002, 2004 NO 2 – course of average yearly concentration, 2002, 2004

2002

2004

Zdroj / Source: ATEM ¡ PRAHA – Zivotní prostøedí 2005 PRAGUE – Environment 2005

60


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.7 Oxid dusièitý – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 1994, 2004 Nitrogen dioxide – course of average yearly concentration, 1994, 2004

1994

2004



61


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.8 Oxid siøièitý – vývoj prùmìrných roèních koncentrací, 1994, 2004 Sulphur dioxide – course of average yearly concentration, 1994, 2004

1994

2004

Zdroj / Source: ATEM ¡ PRAHA – Zivotní prostøedí 2005 PRAGUE – Environment 2005

62


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1.3 IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

B1.3 IMMISSIONS – AIR QUALITY

B1.3.1 Hodnocení kvality ovzduší

B1.3.1 Air quality assessment

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak především porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, jakožto úrovněmi, které by dle legislativy v ochraně ovzduší neměly být od zákonem stanoveného data nadále překračovány. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší, ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb. a č. 180/2005 Sb. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. Česká legislativa reflektuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/ES o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/ES (pro SO2, NO2 a NOx, prašný aerosol a olovo), 2000/69/ES (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/ES (pro ozon a jeho prekursory) a 2004/107/ES (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky).

The level of air pollution is in objective manner determined by means of monitoring of pollutants concentrations in the ground-level strata of atmosphere within the network of measuring stations. The evaluation of ambient air quality first of all compares the determined immission levels with appropriate immission limit values, or potentially acceptable frequency of exceedances of those limit values as the levels, which according to the legislation on air pollution control should not have been further exceeded since the date as stipulated by law. The basic legal standard regulating the air quality assessment is the Act No. 86/2002 Code on air pollution control and amending certain other acts, as amended by the Acts No. 521/2002 Code, No. 92/2004 Code, No. 186/2004 Code, No. 695/2004 Code, and No. 180/2005 Code. Details are established by the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code establishing immission limit values and conditions of and method for monitoring, assessment, and control of air quality, in the wording of the Order of the Government of the Czech Republic No. 60/2004 Code. The Czech legislation fully reflects requirements of the European Union as defined in directives on ambient air quality, that is the Framework Directive 96/62/EC, the Directive on assessment of air quality control 1999/30/EC (for SO2, NO2, and NOx, suspended particulate matter and lead), Directive 2000/69/EC (for benzene and carbon monoxide), Directive 2002/3/EC (for ozone and its precursors), and the Directive 2004/107/EC (for arsenic, mercury, nickel, and polyaromatic hydrocarbons).

Tato kapitola prezentuje hodnocení kvality ovzduší v roce 2004 podle požadavků české legislativy. Přehled limitních úrovní a mezí tolerance pro ochranu zdraví, horních a dolních mezí pro posuzování dle nařízení vlády uvádí tabulka.


This chapter presents air quality assessment in 2004 according to the Czech legislation requirements. The overview of limit values and limits of tolerance for health protection, upper and bottom assessment thresholds pursuant to the Order of the Government are given in Table below.

63




Limitní hodnoty pro ochranu zdraví, ekosystémů a vegetace podle nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší – limitní hodnoty pro ochranu zdraví The limit values for the protection of health, ecosystems and vegetation pursuant to the Regulation of the Government setting the air pollution limit values, conditions and the way of air quality monitoring, assessment, evaluation and management – Limit values for health protection

Doba Složka průměrování Component Averaging time SO2

1 hod 1 hour 24 hod 24 hours

PM10

NO2

Pb CO C6H6 O3

Cd As Ni Hg BaP NH3

kalendářní rok calendar year 24 hod 24 hours kalendářní rok calendar year 1 hod 1 hour

Mez pro posuzování Mez tolerance Limitní hodnota Assessment threshold [µg.m-3] pro r. 2004 Limit value Margin of tolerance Horní Dolní [µg.m-3] for 2003 Upper Lower LV [µg.m-3] UAT LAT MT 350, 30 – – max. 24x za rok max. 24x/year 125, – 75, 50, max. 3x za rok max. 3x za rok max. 3x za rok max. 3x/year max. 3x per year max. 3x per year 50 – – – 50 max. 35x za rok max. 35x/year 40 200, max. 18x za rok max. 18x/year 40

kalendářní rok calendar year kalendářní rok 0,5 calendar year maximální 10 000 8hod. průměr max. 8-hour average kalendářní rok 5 calendar year maximální denní 120, 8hod. klouzavý 25x* v průměru průměr za 3 roky max. daily 8-hour 25x* in a 3-year moving average average kalendářní rok 0,005 calendar year kalendářní rok 0,006 calendar year kalendářní rok 0,02 calendar year kalendářní rok 0,050 calendar year kalendářní rok 0,001 calendar year 24 hod 100 24 hours

5 1,6 60 12

Termín dosažení LV Date for achieving LV 1. 1. 2005 1. 1. 2005 2002

30, 20, max. 7x za rok max. 7x za rok max. 7x per year max. 7x per year 14 10

1. 1. 2005

140, 100, max. 18x za rok max. 18x za rok max. 18x/year max. 18x/year 32 26

1. 1. 2010

1. 1. 2005

1. 1. 2010

0,1

0,35

0,25

1. 1. 2005

1 700

7 000

5 000

1. 1. 2005

3,75

3,5

2

1. 1. 2010

–

120**

–

1. 1. 2010

0,001

0,003

0,002

1. 1. 2005

0,0045

0,0036

0,0024

1. 1. 2010

0,012

0,014

0,01

1. 1. 2010

–

0,045

0,035

1. 1. 2010

0,006

0,0005

0,00025

1. 1. 2010

20

14

8

1. 1. 2005

* V případě ozonu se tato úroveň nazývá cílový imisní limit. For ozone this level is called ‘target air pollution limit value‘. ** Tuto úroveň pro ozon nazývá nařízení dlouhodobý imisní cíl. ‘Long-term air pollution target’ according to the Regulation.


64


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.2 Staniční síť sledování kvality ovzduší

B1.3.2 Network of stations for air quality monitoring

B1.3.2.1 Přehled monitorovacích stanic

B1.3.2.1 Overview of monitoring stations

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní bázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky. Vedle údajů ze staničních sítí ČHMÚ přispívá do imisní báze ISKO již řadu let několik dalších organizací podílejících se rozhodujícím způsobem na sledování znečištění ovzduší v České republice.

The ground-level pollution of air was assessed based on the data archived in the ground-level concentrations of pollutants database of the Air Quality Information System of the Czech Republic (ISKO). In addition to the data from the Czech Hydrometeorological Institute station network, several other organisations that play an important role in the air pollution monitoring in the Czech Republic have also been contributing to the ISKO database for a number of years.

V tabulce jsou uvedeny stanice měřicí na území hl. m. Prahy, které přispívaly v roce 2004 svými údaji do imisní databáze ISKO. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna každoročně. Tabulka uvádí pro danou stanici vedle provozující organizace měřené veličiny a metody měření.

The Table below gives measuring stations on the territory of the City of Prague, which in 2004 contributed with their measurement data to the immission database of the ISKO. The station registration update including the update of types of measurements at the registered stations is carried out every year. The Table also provides the operator, measured quantities, and measuring methods for given stations.

Rozložení stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2004 a zastoupení monitorujících organizací vystihuje obrázek.

The distribution of air pollution measuring stations on the territory of the City of Prague in 2004 and shares of monitoring organisations are depicted in Figure below. Tab. B1.3.2

Obvod District Praha 1 Praha 1 Praha 2 Praha 2 Praha 2 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 4 Praha 5 Praha 5

Přehled měřicích míst v Praze (stav 2004) Overview of measuring points in Prague (state of 2004)

Lokalita, měřicí program; vlastník Measuring point, programme, owner nám. Republiky AMS, ČHMÚ Národní muzeum komb., ZÚ Riegrovy sady AMS, ČHMÚ Legerova AMS, ČHMÚ Legerova man., ČHMÚ Braník AMS, ČHMÚ Libuš AMS, ČHMÚ Libuš PD, ČHMÚ Libuš man., ČHMÚ Libuš PAH, ČHMÚ Libuš PAH, ČHMÚ

AREPA 771 AMUZK 1137 ARIEA 772 ALEGA 1483 ALEGM 1554 ABRAA 773 ALIBA 774 ALIBD 1547 ALIBM 693 ALIBH 1515 ALIBP 1536

T/U/C

Libuš VOC, ČHMÚ Libuš TK-PM10, ČHMÚ Mlynářka AMS, ČHMÚ Smíchov AMS, ČHMÚ

ALIBP 1561 ALIB0 1564 AMLYA 775 ASMIA 1459

KlasifiKMPL kace ID Classification


SO2

NO2

UVFL CHLM

T/U/RC

–

SPM

PM10

PM2,5

–

RADIO

–

TLAM GRV GRV

–

NO

NOx

O3

CO

CHLM CHLM UVABS IRABS –

–

VOC

PAH

–

–

–

IRABS

–

–

BTX

TK

GCH– VOC – AAS

B/U/NR UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

T/U/RC

–

CHLM

–

–

–

CHLM CHLM

–

IRABS

–

–

–

T/U/RC

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

GCHVOC –

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

T/U/R

UVFL CHLM

–

RADIO

B/S/R

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM UVABS IRABS

B/S/R B/S/R

– IC

–

–

GUAJA

–

–

–

GRV

GRV

CHLM CHLM

–

–

–

–

PD

–

GCHFID –

–

–

–

–

–

–

–

–

–

GCH-MS

–

–

B/S/R

–

–

–

–

–

–

–

–

B/S/R

–

–

–

–

–

–

–

–

B/S/R

–

–

–

–

–

–

–

–

B/S/R

–

–

–

–

–

–

–

GRV

T/U/RC UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM

T/U/RC UVFL CHLM

–

RADIO

65

–

–

–

–

GCH– FID – – PUF-GCH – ICPQUARTZMS GCH – GCH– – – VOC – – – – ICPMS IRABS – – – –

CHLM CHLM UVABS IRABS

GCHFID

–



B1 OVZDUŠÍ / AIR Lokalita, měřicí program; Obvod vlastník District Measuring point, programme, owner Praha 5 Smíchov PD, ČHMÚ Praha 5 Smíchov PAH, ČHMÚ Praha 5 Smíchov PAH, ČHMÚ Praha 5 Praha 5 Praha 5 Praha 6 Praha 6 Praha 6 Praha 6 Praha 8 Praha 8 Praha 8 Praha 9 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10 Praha 10

Stodůlky AMS, ČHMÚ Svornosti komb., ZÚ Řeporyje komb., ZÚ Santinka AMS, ČHMÚ Veleslavín AMS, ČHMÚ Suchdol AMS, ČHMÚ Alžírská komb., ZÚ Kobylisy AMS, ČHMÚ Karlín AMS, ČHMÚ Sokolovská komb., ZÚ Vysočany AMS, ČHMÚ Počernická AMS, ČHMÚ Vršovice AMS, ČHMÚ Šrobárova komb., ZÚ Jasmínová komb., ZÚ Uhříněves komb., ZÚ

KlasifiKMPL kace ID Classification ASMID T/U/RC 1548 ASMIH T/U/RC 1516 ASMIP T/U/RC 1535 ASTOA 1520 ASVOK 437 ARERK 629 ASANA 776 AVELA 777 ASUCA 1528 AALZK 441 AKOBA 779 AKALA 1519 ASOKK 446 AVYNA 1521 APOCA 804 AVRSA 805 ASROK 457 AJASK 1476 AUHRK 610

B/U/R T/U/IR

SO2

NO2

SPM

PM10

PM2,5

NO

NOx

O3

CO

–

–

–

–

–

–

–

–

–

PD

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

RADIO

–

UVFL CHLM

PAH

BTX

TK

–

–

–

–

GCH-MS

–

–

–

–

–

–

–

–

PUF-GCH QUARTZGCH –

–

–

TLAM GRV GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

B/S/RA WGAE TLAM GRV GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

B/U/R

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

B/S/R

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

–

–

B/S/R

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

T/U/R

–

CLHM CLHM UVABS

VOC

–

TLAM GRV GRV

–

–

B/S/R

UVFL CHLM

–

RADIO

T/U/C

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM

T/U/R

–

TLAM GRV

–

–

–

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

T/U/CR UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM UVABS IRABS

–

–

–

–

T/U/R

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

T/U/R

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

B/U/RC WGAE TLAM GRV GRV T/U/RI WGAE TLAM GRV

–

–

–

–

–

IRABS GCH- GCH-MS VOC IRABS – –

T/S/I

–

–

–

–

–

IRABS

–

TLAM GRV

GRV

–

TLAM

–

–

–

–

AAS

–

AAS

–

AAS

Měřicí program / Measuring programme AMS – automatizovaný měřicí program / automated measuring programme komb. – kombinované měření / combined measurement man. – manuální měřicí program / manual measuring programme TK – měření těžkých kovů / measuring of heavy metals PAU – měření PAU / measuring of PAHs PD – pasivní dosimetr / passive sampler Přehled názvů metod měření znečišťujících látek / Measurement techniques applied for the pollutant determination AAS – atomová absorpční spektrometrie / atomic absorption spectrometry CHLM – chemiluminiscence / chemiluminescence CLM – coulometrie / coulometry GCH-MS – plynová chromatografie s hmotnostní detekcí (pro PAH) / gas chromatography – mass spectroscopy (for PAH) GCH-VOC – plynová chromatografie – těkavé org. látky / gas chromatography – volatile org. compounds GCH-FID – plynová chromatografie s fotoionozační detekcí / gas chromatography – photo-ionization detection GCH-VOC – plynová chromatografie – těkavé org. látky / gas chromatography – volatile org. compounds GUAJA – guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda – spektrofotometrie / guajacol (modif. Jakobs-Hochheiser) method – spectrophotometry GRV – gravimetrie / gravimetry IC – iontová chromatografie / ion chromatography ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou / inductively coupled plasma – mass spectrometry IRABS – IR korel. absorpční spektrometrie / IR correl. absorption spectrometry RADIO – radiometrie – absorpce beta záření / radiometry – beta ray absorption TLAM – triethanolaminová metoda – spektrofotometrie / triethanolamine spectrophotometry UVABS – ultrafialová absorpce / UV-absorption UVFL – ultrafialová fluorescence / UV-fluorescence WGAE – spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) / spectrophotometry with TCM and fuchsin (West-Gaeke method)


66


Prague City Hall

Obr. B1.3.1 Stanièní sít sledování kvality ovzduší, Praha, 2004 Network of air quality monitoring stations, Prague, 2004


Prague City Hall


Zdravotní ústav kombinovaná Health Institute combined

ÈHMÚ PD / CHMI PD

ÈHMÚ VOC / CHMI VOC

ÈHMÚ PAH / CHMI PAH

ÈHMÚ PM10 / CHMI PM10

ÈHMÚ manuální / CHMI manual

ÈHMÚ AMS / CHMI AMS

B1 OVZDUŠÍ / AIR

67



B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.2.2 Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

B1.3.2.2 Air quality assessment in Prague based on limit values for human health protection

Hodnocení je především dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

The assessment is first of all documented in tables giving stations where the highest immission values were detected as required by legislation for the respective pollutants. Shade highlights in the tables shall mean the following:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV). Exceedance of the margin of tolerance (LV + MT), or of the limit value LV (in cases without the margin of tolerance). Překročení imisního limitu (LV). Exceedance of the limit value (LV). Hodnota je pod imisním limitem. The measured value is below the limit value. Zkratky v tabulkách mají následující význam / Abbreviations in the tables: KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě / code of the measuring programme at the given locality pLV – počet překročení LV / number of LV exceedances pLV + MT – počet překročení LV + MT / number of LV + MT exceedances hot spot – dopravně silně zatížené měřicí místo umístěné přímo u vozovky / measuring point with heavy traffic load located right at a road pavement

Klasifikace stanic podle EoI Exchange of Information (EoI) station classification Typ stanice / Type of the station Typ oblasti / Type of the area Charakteristika oblasti Characteristics of the area

T – dopravní / traffic, I – průmyslová / industrial, B – pozaďová / background U – městská / urban, S – předměstská / suburban, R – venkovská / rural R – obytná / residential, C – obchodní / commercial, I – průmyslová / industrial, A – zemědělská / agricultural, N – přírodní / natural, RC – obytná-obchodní / residential-commercial, CI – obchodní-průmyslová / commercial-industrial, IR – průmyslová-obytná / industrial-residential, RCI – obytná-obchodní-průmyslová / residential-commercial-industrial, AN – zemědělská-přírodní / agricultural-natural

Tato klasifikace stanic vychází z Rozhodnutí Rady 97/101/ES o výměně informací (EoI) a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší EUROAIRNET. Požadavky plynoucí z Rozhodnutí Rady 97/101/ES jsou závazné pro členské země EU. Další informace ohledně klasifikace stanic uvádí ročenka ČHMÚ „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004“. This station classification is based on the Council Decision 97/101/EC on exchange of information (EoI) and criteria for the European Network of Air Quality EUROAIRNET. Requirements following from the Council Decision 97/101/EC are binding for the EU Member States. Further information on station classification can be found in the CHMI Yearbook “Air pollution on the territory of the Czech Republic in 2004”.

V roce 2004 byla již v provozu specializovaná stanice Praha 2 - Legerova, označená jako dopravní hot spot. Toto měřící místo je výhradně orientované na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Tato stanice splňuje kritéria umístění vzorkovacích zařízení orientovaných na dopravu dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek, max. 5 m od okraje silnice).

In 2004 the specialised station of Prague 2 - Legerova, marked as the traffic hot spot, was under operation. This measuring point is exclusively focused on traffic and the following immission load. The stations complies with criteria for the location of sampling facilities focused on traffic pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code (at least 25 m from the edge of a large crossing and 5 m from the road edge as maximum).

Oxid siřičitý

Sulphur dioxide

Z mapových diagramů je patrné zlepšení kvality ovzduší v důsledku výrazného poklesu koncentrací oxidu siřičitého v letech 1994 a 1997 na všech stanicích. Strmý klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou trval do roku 1999. Od roku 2000 do roku 2002 pokračoval mírný pokles ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Po zakolísání

It can be seen from the map diagrams that there is a significant improvement in air quality due to the substantial drop in the sulphur dioxide concentration over the years 1994 to 1997 at every measuring station. The rapid decreasing trend in air pollution with this pollutant lasted till 1999. From 2000 to 2002 a moderate decrease in air pollution with


68


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR sulphur dioxide followed. Following a fluctuation in 2003 the descending trend in the air pollution with this compound in Prague continued in 2004. In 2004 there was no exceedance of any immission limit value established by the new legislation at any of the stations. The highest yearly concentra-3 tion at the AMSs fell around 6 µg.m . The highest 24-hour concentration of SO2 measured at the -3 AIM stations were around 50 µg.m . So all immission values for sulphur dioxide fell deep below the immission limit value.

v roce 2003 pokračoval v roce 2004 v Praze klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. V roce 2004 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených novou legislativou na žádné stanici. Nejvyšší roční koncentrace se na AMS pohybovaly -3 kolem 6 µg.m , nejvyšší denní koncentrace byly -3 zaznamenány na stanicích AIM okolo 50 µg.m . Všechny imisní hodnoty pro oxid siřičitý ležely hluboko pod imisním limitem.

Tab. B1.3.3

Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého th Stations with the highest values of the 25 and the maximum hourly concentration of SO2

KMPL

Lokalita Locality

ID

AVELA ARIEA AKOBA AVRSA ASMIA AMLYA AREPA ALIBA ABRAA APOCA* ASANA* AVYNA* ASUCA* ASTOA* AKALA*

P6 - Veleslavín P2 - Riegrovy sady P8 - Kobylisy P10 - Vršovice P5 - Smíchov P5 - Mlynářka P1 - nám. Republiky P4 - Libuš P4 - Braník P10 - Počernická P6 - Santinka P9 - Vysočany P6 - Suchdol P5 - Stodůlky P8 - Karlín

777 772 779 805 1459 775 771 774 773 804 776 1521 1528 1520 1519

Max. hodinová koncentrace 25. nejvyšší hodinová koncentrace Metoda měření concentration 25th highest hourly concentration Measur. method pLV pLV + MT Max. hourly [µg.m-3] [µg.m-3] UVFL 0 0 47,4 60,7 UVFL 0 0 43,9 77,8 UVFL 0 0 43,7 54,6 UVFL 0 0 43,0 61,6 UVFL 0 0 39,9 52,2 UVFL 0 0 38,3 55,4 UVFL 0 0 37,0 51,7 UVFL 0 0 36,5 45,5 UVFL 0 0 33,6 57,7 UVFL 0 0 54,1 67,1 UVFL 0 0 52,6 61,4 UVFL 0 0 37,5 84,7 UVFL 0 0 23,2 36,0 UVFL 0 0 21,3 44,5 UVFL 0 0 20,2 34,4

* nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru The yearly average was determined on the basis of insufficient number of measurements.

Tab. B1.3.4

AVELA AKOBA ASMIA AVRSA ARIEA AREPA AMLYA ALIBA ABRAA AJASK ASROK ARERK* APOCA* ASANA* AVYNA* ASTOA* ASUCA* AKALA*

Stanice s nejvyššími hodnotami 4. a maximální denní koncentrace oxidu siřičitého th Stations with the highest values of the 4 and the maximum 24-hour concentration of SO2 Lokalita Locality

KMPL

P6 - Veleslavín P8 - Kobylisy P5 - Smíchov P10 - Vršovice P2 - Riegrovy sady P1 - nám. Republiky P5 - Mlynářka P4 - Libuš P4 - Braník P10 - Jasmínová P10 - Šrobárova P5 - Řeporyje P10 - Počernická P6 - Santinka P9 - Vysočany P5 - Stodůlky P6 - Suchdol P8 - Karlín

ID

Metoda měření Measur. method

pLV

777 779 1459 805 772 771 775 774 773 1476 457 629 804 776 1521 1520 1528 1519

UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL WGAE WGAE WGAE UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 3 0 0 0 0 0 0

Max. 24h koncentrace 4. nejvyšší 24h koncentrace Max. 24-hour concentration 4th highest 24-hour concentration -3 [µg.m ] [µg.m-3] 50,3 35,7 45,2 32,1 38,6 30,1 39,1 30,1 37,6 29,4 36,0 27,7 36,7 26,2 35,6 24,5 29,0 19,4 30,0 16,0 22,0 15,0 156,0 123,0 56,1 42,6 52,2 37,8 38,2 18,4 21,5 15,9 18,6 14,1 17,0 11,5




69





KMPL AVELA AREPA ARIEA ASMIA AMLYA AVRSA AKOBA ABRAA ALIBA ASROK AJASK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací pro oxid siřičitý Stations with the highest values of annual average concentrations of SO2 Lokalita Locality

P6 - Veleslavín P1 - nám. Republiky P2 - Riegrovy sady P5 - Smíchov P5 - Mlynářka P10 - Vršovice P8 - Kobylisy P4 - Braník P4 - Libuš P10 - Šrobárova P10 - Jasmínová

ID

Metoda měření Measuring method

777 771 772 1459 775 805 779 773 774 457 1476

UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL WGAE WGAE

Roční koncentrace Annual concentration [µg.m-3] 6,5 6,1 5,7 5,7 5,4 5,2 5,1 4,8 4,5 3,1 2,3 Zdroj / Source: ČHMÚ

Suspendované částice frakce PM10

Suspended particulate matter, fraction PM10

Z grafu je patrný podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi do roku 1999 jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a došlo na většině stanic k postupnému vzrůstajícímu trendu, který byl v roce 2004 přerušen a koncentrace mírně poklesly. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10, zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.

It can be seen from the graph that there was a similar decreasing trend in air pollution with suspended particulate matter till 1999 as in the case of sulphur dioxide. After 2000 the development was stopped and a gradually increasing tendency, which was proven in 2003, has appeared at majority of the stations. Air pollution with suspended particulate matter, fraction PM10 has remained one of the major issues of the providing for air quality pursuant to requirements and terms of the new legislation. The immission limit value of the 24-hour concentration of PM10 increased by the margin of tolerance was exceeded over 35 times at seven AMSs in Prague in 2004.

Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 zvýšený o mez tolerance byl v roce 2004 překročen více než 35x na 7 AMS v Praze.

The yearly immission limit of PM10 was exceeded only at the AMS Prague - Smíchov, where also registered exceedance of the immission limit value increased by the margin of tolerance thereof. The measurements at the AMS Prague - Legerova (hot spot) fell close below the limit.

Roční imisní limit PM10 byl překročen pouze na AMS Praha - Smíchov, kde došlo i k překročení meze tolerance. Těsně pod limitem zůstala AMS Praha - Legerova (hot spot). Obrázek ukazuje chody 24hod. koncentrací na stanicích v roce 2004, kde došlo k překročení imisního limitu včetně meze tolerance. Největší počet překročení imisního limitu a meze tolerance -3 55 µg.m (144x) byl zaznamenán na AMS Praha 5 Smíchov. Druhý největší počet tohoto překročení (78x) vykazovala AMS Praha 2 - Legerova.


The figure shows the course of 24-hour concentration at the stations in 2004 where the immission limit value, including the margin of tolerance, was exceeded. The highest number of exceedances of -3 the value of 55 µg.m (144 times) was registered at the AMS Prague 5 - Smíchov. The second highest number of the exceedances (78 times) was found at the AMS Prague 2 - Legerova.

70


Prague City Hall


Stanice s nejvyššími hodnotami 36. a maximální denní koncentrace PM10 th Stations with the highest values of the 36 and the maximum daily concentration of PM10

KMPL

Lokalita Locality

ID

ASMIA ALEGM ABRAA AKOBA AVRSA AMLYA ARERK ALIBA AREPA AVELA ASROK ARIEA* AKALA* AVYNA* APOCA* ASANA* ASTOA* ASUCA* AMUZK*

P5 - Smíchov P2 - Legerova (hot spot) P4 - Braník P8 - Kobylisy P10 - Vršovice P5 - Mlynářka P5 - Řeporyje P4 - Libuš P1 - nám. Republiky P6 - Veleslavín P10 - Šrobárova P2 - Riegrovy sady P8 - Karlín P9 - Vysočany P10 - Počernická P6 - Santinka P5 - Stodůlky P6 - Suchdol P1 - Národní muzeum

1459 1554 773 779 805 775 629 774 771 777 457 772 1519 1521 804 776 1520 1528 1137

Metoda měření Max. 24h koncentrace 36. nejvyšší 24h koncentrace Measuring pLV pLV + MT Max. 24-hour concentration 36th highest 24-hour concentration -3 method [µg.m ] [µg.m-3] RADIO 170 144 272,5 102,5 GRV 93 78 209,8 72,6 RADIO 71 55 242,0 63,4 RADIO 55 48 212,6 61,9 RADIO 48 40 156,7 56,5 RADIO 48 37 233,9 55,4 GRV 46 35 240,0 55,0 RADIO 41 33 199,3 53,3 RADIO 47 28 221,3 52,2 RADIO 40 28 226,6 51,2 GRV 1 1 62,0 24,0 RADIO 47 38 235,6 58,3 RADIO 36 28 100,8 50,8 RADIO 35 28 126,4 47,9 RADIO 32 24 243,3 48,9 RADIO 23 19 229,9 41,8 RADIO 8 5 73,8 33,7 RADIO 8 4 86,8 22,2 GRV 2 2 74,0 30,0


Tab. B1.3.7

ASMIA ALEGM ABRAA AKOBA AMLYA AREPA AVRSA AVELA ALIBA ARERK ASROK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 Stations with the highest values of the annual average concentration of PM10 Lokalita Locality

KMPL


P5 - Smíchov P2 - Legerova (hot spot) P4 - Braník P8 - Kobylisy P5 - Mlynářka P1 - nám. Republiky P10 - Vršovice P6 - Veleslavín P4 - Libuš P5 - Řeporyje P10 - Šrobárova

ID


1459 1554 773 779 775 771 805 777 774 629 457

RADIO GRV RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO GRV GRV

Roční koncentrace Annual concentration [µg.m-3] 58,0 39,9 37,6 37,0 35,2 35,1 34,3 32,1 31,2 28,8 15,2 Zdroj / Source: ČHMÚ

Oxid dusičitý

Nitrogen dioxide

Z mapových diagramů je patrný na většině stanic mírně klesající trend do roku 2000 a naopak mírně vzrůstající trend po tomto roce. V roce 2003 došlo v Praze k výraznějšímu zvýšení koncentrací oxidu dusičitého. V roce 2004 byl naopak zaznamenán, téměř na všech vybraných stanicích, mírný pokles koncentrací NO2 proti předchozímu roku.

Map diagrams demonstrate a slightly decreasing trend since 2000 at the majority of stations and, on the contrary, a slightly increasing trend after this year. In 2003 a more pronounced increase in the nitrogen dioxide concentration occurred in Prague. In 2004, by contrast, almost at all selected stations a slight decrease in the NO2 concentration was recorded against the previous year values.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 10 stanic, které dosáhly platný roční průměr, došlo k překročení


The yearly immission limit value of nitrogen dioxide was mostly exceeded at localities of intensive traffic. Out of the total number of ten stations, where the valid yearly average was attained, the yearly

71



B1 OVZDUŠÍ / AIR -3

-3

immission limit value of 40 µg.m was exceeded at three stations as follows: Square of the Republic in Prague 1, Legerova in Prague 2, and Smíchov in Prague 5. The exceedance of the yearly immission limit value was recorded merely at the heavily traffic loaded AMS Prague 2 - Legerova (hot spot). This station has been demonstrating very high number of exceedances of the immission limit value of the hourly concentration of nitrogen dioxide in 212 cases and the limit plus the margin of tolerance value in 18 cases, which is maximum tolerable number of exceedances per year. The station measuring results provided proof of the serious issue of the City of Prague with traffic taken through the City centre.

ročního imisního limitu 40 µg.m na 3 stanicích: Legerova v Praze 2, Smíchov v Praze 5 a nám. Republiky v Praze 1. Mez tolerance byla překročena pouze na dopravně orientované stanici Praha 2 - Legerova (hot spot). Tato stanice vykazuje velmi vysoký počet překročení imisního limitu hodinové koncentrace oxidu dusičitého 212x a s mezí tolerance 18x, což přestavuje maximální tolerovaný počet překročení za rok. Výsledky této stanice dokládají velký problém hlavního města Prahy s dopravou vedenou středem města.

Tab. B1.3.8

Stanice s nejvyššími hodnotami 19. a maximální hodinové koncentrace NO2 th Stations with the highest values of the 19 and the maximum hourly concentration of NO2

KMPL

Lokalita Lokality

ID

ALEGA AMLYA ASMIA AVELA ABRAA AREPA ARIEA ALIBA AKOBA AVRSA APOCA* ASANA* AKALA* AVYNA* ASTOA* ASUCA*

P2 - Legerova (hot spot) P5 - Mlynářka P5 - Smíchov P6 - Veleslavín P4 - Braník P1 - nám. Republiky P2 - Riegrovy sady P4 - Libuš P8 - Kobylisy P10 - Vršovice P10 - Počernická P6 - Santinka P8 - Karlín P9 - Vysočany P5 - Stodůlky P6 - Suchdol

1483 775 1459 777 773 771 772 774 779 805 804 776 1519 1521 1520 1528

Metoda měření Max. 1h koncentrace 19. nejvyšší 1h koncentrace Measuring pLV pLV + MT Max. hourly concentration 19th highest hourly concentration -3 method [µg.m ] [µg.m-3] CHLM 212 18 308,4 260,0 CHLM 0 0 155,3 132,8 CHLM 0 0 163,7 120,1 CHLM 0 0 136,0 115,9 CHLM 0 0 144,3 115,0 CHLM 0 0 129,3 113,6 CHLM 0 0 133,5 110,0 CHLM 0 0 135,2 109,2 CHLM 0 0 136,0 104,6 CHLM 0 0 115,2 91,6 CHLM 0 0 186,7 116,5 CHLM 0 0 120,5 108,5 CHLM 0 0 168,4 103,0 CHLM 0 0 130,3 97,2 CHLM 0 0 107,6 82,1 CHLM 0 0 95,1 75,8


Tab. B1.3.9

KMPL ALEGA AREPA ASMIA AMLYA ABRAA AVRSA ARIEA AVELA AKOBA ALIBA


Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2 Stations with the highest values of the annual average concentration of NO2 Lokalita Locality P2 - Legerova (hot spot) P1 - nám. Republiky P5 - Smíchov P5 - Mlynářka P4 - Braník P10 - Vršovice P2 - Riegrovy sady P6 - Veleslavín P8 - Kobylisy P4 - Libuš

ID


1483 771 1459 775 773 805 772 777 779 774

CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM

Roční koncentrace Annual concentration [µg.m-3] 76,0 41,4 41,4 39,7 39,3 32,9 32,6 28,5 28,2 24,3 Zdroj / Source: ČHMÚ


72


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Olovo

Lead

Na většině stanic je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou, který byl potvrzen i v roce 2004 na všech stanicích v Praze. Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava – užívání olovnatých benzinů. Dalším zdrojem, který není v Praze významně zastoupen, jsou vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv a metalurgie neželezných kovů. Z celkového počtu 8 stanic, které dosáhly v roce 2004 platného ročního průměru, nedošlo na žádné stanici k překročení stanoveného imisního limitu. Nejvyšší koncentrace byla naměřena na sta-3 nici Praha 8 - Sokolovská (24,4 ng.m ), avšak i zde ležela hluboko pod dolní mezí pro posuzování.

The descending trend in air pollution with this pollutant has been seen at the majority of stations was proven in 2004 at all stations in Prague. In the past the source of lead pollution in air was mainly transport – the use of leaded petrol. Other source, which has not been represented in Prague at a significant level, is high-temperature processes, first of all the fossil fuel combustion and non-ferrous metal smelting. Out of the total number of eight stations, where the valid yearly average was reached in 2004, the established immission limit value was not exceeded at any of them. The highest concentration of lead was measured at the station Prague 8 -3 Sokolovská (24.4 ng.m ), even there it fell deep below the bottom limit for assessment.

Tab. B1.3.10

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší Stations with the highest values of annual average concentrations of lead in the ambient air Lokalita Locality

KMPL ASOKK ARERK AJASK ASVOK ALIB0 AMUZK AUHRK ASROK

P8 - Sokolovská P5 - Řeporyje P10 - Jasmínová P5 - Svornosti P4 - Libuš P1 - Národní muzeum P10 - Uhříněves P10 - Šrobárova

ID


446 629 1476 437 1564 1137 610 457

AAS AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS

Roční koncentrace Annual concentration [ng.m-3] 24,4 17,9 14,3 14,1 12,9 10,5 9,5 6,5 Zdroj / Source: ČHMÚ

Oxid uhelnatý

Carbon monoxide

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

The anthropogenic source of air pollution with carbon monoxide is processes, in which incomplete combustion of fossil fuel may occur. These are mostly transport followed with stationary sources, especially house fireplaces. In 2003 carbon monoxide was measured at in total twelve stations in Prague. The immission limit value of carbon monoxide was exceeded at the Station Prague 8 - Sokolovská and then at the Stations Prague 5 - Svornosti where the immission limit value including the margin of tolerance was exceeded. In every case these were stations operated by the Public Health Service. The AMS station of the CHMI measured concentrations significantly lower, which fell below the bottom limit for the assessment excluding the traffic measuring Station Prague 2 - Legerova. The carbon monoxide monitoring requires, due to the repeatedly exceeded limit values and margin of tolerance at the aforementioned PHS Stations in Prague, to make the system more extensive, to provide for measurement accuracy, and namely to provide for the respective data measured by respective organisations, contributing to the ISKO, to be comparable.

V roce 2004 měřilo v Praze CO celkem 7 stanic, které splnily požadavky minimálního počtu verifikovaných dat. K překročení imisního limitu nedošlo ani na jedné z těchto pražských stanic. Na všech stanicích s výjimkou dopravně orientované stanice hot spot Praha 2 - Legerova byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování. Maximální denní 8hod. klouzavý průměr překro-3 čil hodnotu 10 000 µg.m na stanicích Praha 5 Řeporyje a Praha 5 - Svornosti. Ani jedna z těchto stanic však nesplnila požadavek na 90 % minimálního počtu verifikovaných dat dle přílohy č. 5 nařízení vlády č. 350/2002 Sb. Imisní limit tedy dle požadavků nařízení překročen nebyl. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

73




KMPL ALEGA AMUZK AJASK ASMIA AMLYA ALIBA AREPA ARERK* ASVOK* AUHRK* AALZK* AVYNA*

Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého Stations with the highest values of the maximum daily 8-hour moving average concentration of CO Lokalita Locality

P2 - Legerova (hot spot) P1 - Národní muzeum P10 - Jasmínová P5 - Smíchov P5 - Mlynářka P4 - Libuš P1 - nám. Republiky P5 - Řeporyje P5 - Svornosti P10 - Uhříněves P6 - Alžírská P9 - Vysočany

ID


1483 1137 1476 1459 775 774 771 629 437 610 441 1521

IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS


Max. 8hod. koncentrace Max. 8-hour concentration [µg.m-3] 5 163,4 4 612,5 4 150,0 3 090,6 3 081,6 2 603,6 2 546,7 11 172,5 10 078,1 4 726,6 2 418,0 2 357,8 Zdroj / Source: ČHMÚ

Benzen

Benzene

S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky, neboť mají často velmi významný negativní vliv na lidské zdraví. Právě benzen je pro lidský organismus karcinogenní.

As the road traffic intensity increases the importance of the monitoring of air pollution with aromatic hydrocarbons also increases. The reason is the hydrocarbons have very often significantly adverse effects on human health. It is just benzene, which is carcinogenic to human organism.

Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemikálií.

The decisive source of aromatic hydrocarbons, namely benzene and its alkyl derivatives, emissions into air is especially exhaust gases from petrol combusting motor vehicles. Other important source of these emissions is the loss through evaporation at handling, storage, and distribution of petrol. Emissions from mobile sources represent approx. 85% of total emissions of aromatic hydrocarbons while the major portion goes to exhaust gas emissions. It is estimated hat the remaining 15 % emissions originates from stationary emission sources where the greatest portion is generated from processes producing aromatic hydrocarbons and processes in which these compounds are employed for the production of other chemicals. The data demonstrates that the benzene content in petrol is around 1.5 % while diesel fuel contains a relatively negligible concentration of benzene. Benzene contained in exhaust gases is first of all the benzene originally contained in fuel, which has not been incinerated. Other contribution to the benzene emissions from exhaust gases is benzene generated from non-benzene aromatic hydrocarbons contained in fuel (70–80 % benzene contained in emissions). Partially, the benzene in exhaust gases is also generated from non-aromatic hydrocarbons.

Data ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků.


74


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR In 2004 three stations measured benzene. Neither of them recorded the exceedance of the immission limit value thereof. The highest values of the benzene concentration were measured at the station Prague 2 Legerova where the yearly average exceeded the upper limit of assessment.

V Praze byl v roce 2004 benzen sledován na 3 stanicích. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na stanici Praha 10 - Šrobárova, kde roční průměr překročil horní mez pro posuzování. Tab. B1.3.12

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu v ovzduší Stations with the highest values of the annual average concentration of benzene in ambient air Lokalita Locality

KMPL ASROK ASMID ALIBD

P10 - Šrobárova P5 - Smíchov P4 - Libuš

ID


457 1548 1547

GCH-VOC PD PD

Roční koncentrace Annual concentration [ng.m-3] 4,1 2,0 1,6 Zdroj / Source: ČHMÚ

Přízemní ozon

Ground-level ozone

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Troposférický ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

In ground-level strata of atmosphere ozone (tropospheric ozone) is formed due to effects of sunshine through a complex system of chemical reactions, namely in between nitrogen oxides (nitrogen dioxide), volatile organic compounds (namely hydrocarbons), and other components of atmosphere. Tropospheric ozone is referred to as a secondary pollutant because it is not emitted primarily from anthropogenic sources of air pollution. A certain stagnation in air pollution with this pollutant has been seen from map diagrams in the latest years at the Prague stations except for the year 2003 when an increase in pollution with it occurred due to effects of a long spell of high temperature and high values of sunshine.

Z mapových diagramů byla v posledních letech na pražských stanicích patrná určitá stagnace ve znečištění ovzduší tuto látkou s výjimkou roku 2003, kdy vlivem dlouhodobých vysokých teplot a vysokých hodnot slunečního záření došlo k nárůstu znečištění.

The target immission limit value is defined the way the maximum daily 8-hour ring average may not -3 exceed the value of 120 µg.m more than 25 times on average within three years. Out of five stations, where ground-level ozone was measured, the immission limit value was exceeded at three stations as follows: Prague 6 - Veleslavín, Prague 8 - Kobylisy, and Prague 4 - Libuš. If it is impossible to evaluate average values over three years on the basis of a arranged set of annual data the minimum year data necessary for the control of the fulfilling of the target immission limit value is 1 year (pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code). This was the case of the station Prague 9 - Vysočany, at which the minimum number of verified data were not achieved in 2004. When evaluating average over 2 years (2002 -3 and 2003) the value of 120 µg.m was exceeded 37.5 times, on average, per year and that means the target limit value was not exceeded.

Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí pře-3 kročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m v průměru za 3 roky. Z 5 stanic, kde se měřil přízemní ozon, byl imisní limit překročen na 3 stanicích – Praha 8 - Kobylisy, Praha 4 - Libuš a Praha 6 Veleslavín. Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 roky na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílového imisního limitu je 1 rok (dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). Toto je případ stanice Praha 9 - Vysočany, která nedosáhla pro rok 2004 minimálního počtu verifikovaných dat. Při hodnocení průměru za 2 roky (2002 a 2003) ale došlo k překročení hodnoty -3 120 µg.m v průměru 37,5krát za rok a cílový imisní limit tedy byl překročen. Pokud nad rámec požadavků národní legislativy hodnotíme samostatně kalendářní rok 2004, lze Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

If the calendar year 2004 is separately evaluated, beyond the requirements of the national legislation,

75



B1 OVZDUŠÍ / AIR vyvodit, že z důvodu spíše chladnějšího období duben–září 2004 (v tomto období koncentrace přízemního ozonu dosahují každoročně maximálních hodnot) byly koncentrace ozonu v tomto roce významně nižší. V kalendářním roce 2004 -3 počet překročení hodnoty 120 µg.m nebyl na žádné stanici v Praze vyšší než povolených 25. Nižší koncentrace ozonu potvrzuje i fakt, že ani jedinou hodinu v roce nebyl překročen zvláštní imisní limit pro ozon a nebylo tudíž třeba vyhlašovat žádný smogové signál pro upozornění popř. varování veřejnosti. Tab. B1.3.13

it can be deduced that for the reasons of rather cold period April–September 2004 (in this period the ground-level concentration reaches maximum values every year) the ozone concentration values were significantly lower in that year. In the calendar year 2004 the number of exceedances of the value of -3 120 µg.m was not over permitted 25 times at any of the Prague’s stations. The lower ozone concentration also confirms the fact that the special immission -3 limit value (180 µg.m ) was not exceeded for any hour in the year and so no smog signal for warning of the public had to be given.

Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu Stations with the highest values of the maximum daily 8-hour moving average concentration of ozone

KMPL

Lokalita Locality

ID

AKOBA AVYCA ALIBA AVELA ASMIA AREPA

P8 - Kobylisy P9 - Vysočany P4 - Libuš P6 - Veleslavín P5 - Smíchov P1 - nám. Republiky

779 780 774 777 1459 771

Měřicí program Measuring programme AMS AMS AMS AMS AMS AMS

Klasifikace Classification B/S/R I/U/ICR B/S/R B/S/R T/U/RC T/U/C

n

ppLVn 2002–2004

MAX8h-n 2002–2004 [µg.m-3]

MAXx-n 2002–2004 [µg.m-3]

x

3 2 3 3 3 3

39,7 37,5 35,0 26,7 5,0 4,7

187,6 174,2 182,8 172,3 145,9 138,9

128,4 126,6 126,8 121,2 99,9 98,8

76 51 76 76 76 76

Platné roky Valid years 2002; 3; 4 2002; 3 2002; 3; 4 2002; 3; 4 2002; 3; 4 2002; 3; 4

Poznámka / Note: n – počet platných let pro výpočet / number of valid years for the calculation th x – x-tá max. denní 8hod. koncentrace / x max. daily 8-hour concentration ppLVn – průměrný počet překročení LV za n platných let / average number of LV exceedances for n valid years MAX8h-n – nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest max. daily 8-hour concentration for n valid years th MAXx-n – nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest x max. daily 8-hour concentration for n valid years Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.14

KMPL AKOBA ALIBA AREPA ASMIA ASTOA ASUCA AVELA AVYCA AVYNA

-3

Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m ) za rok na vybraných stanicích AIM, 1992–2004 -3 The number of hours of the ozone information threshold exceedance (180 µg.m ) per year at selected AIM stations, 1992–2004

Stanice Station P8 - Kobylisy P4 - Libuš P1 - nám. Republiky P5 - Smíchov P5 - Stodůlky P6 - Suchdol P6 - Veleslavín P9 - Vysočany P9 - Vysočany

1992 37

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

1 2 0

17 13 4

0 0 0

4 12 1 0

0 0 0 0

0 0 0 0

20 22 0 0

0 0

8 9

0 0

10 11

0 0

0 0

11 7

0 0 0 0 0 0 0

22 159

125 37

32 0

0 0 0

4

175

38

0 1

0

Poznámka: Tučně jsou uvedeny údaje pro stanici/rok, kde byla splněna podmínka pro výpočet platného ročního aritmetického průměru, tj. počet denních průměrů za rok > 240 a zároveň největší souvislý výpadek měření < 40 dní. Note: Bold figures show data for the station/year which fulfilled the condition for the calculation for the valid annual arithmetic average, i.e. the number of daily averages per year > 240 and the longest continuous shut-down of the measurement < 40 days at the same time. Zdroj / Source: ČHMÚ


76


Prague City Hall


KMPL

Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na předměstských stanicích Stations with the highest AOT40 values of ozone at suburban stations

Lokalita Locality

ALIBA P4 - Libuš AVELA P6 - Veleslavín AKOBA P8 - Kobylisy

ID 774 777 779

Měřicí program Measuring programme AMS AMS AMS

Metoda měření Measuring method UVABS UVABS UVABS

Klasifikace Classification

n

AOT40* [µg.m-3.h]

EKO

B/S/R B/S/R B/S/R

5 5 5

15 858,9 15 239,3 14 307,9

– – –

Platné roky Valid years 2000; 1; 2; 3; 4 2000; 1; 2; 3; 4 2000; 1; 2; 3; 4

Poznámka / Note: n – počet let pro výpočet (kdy byl platný roční průměr) / number of years for the calculation (with the valid annual average) * průměr za n let / average for n years Zdroj / Source: ČHMÚ

Nikl

Nickel

Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho percentuální zastoupení nižší. Antropogenním zdrojem je, tak jako u jiných těžkých kovů, především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné. Mezi další emisní zdroje lze řadit spalování odpadu.

Nickel is the fifth most abundant element found in the Earth core, although its percentage representation in the Earth crust is lower. Its anthropogenic source is first of all, as in the case of other heavy metals, the fossil fuel combustion (heavy fuel oil combustion), and iron production. These sources do not play an important role in Prague. Other sources also include waste incineration. In 2004 nickel was measured at four stations in Prague, where the valid yearly average was attained. The immission limit value was exceeded at none of them. The highest yearly average in the whole the Czech Republic was measured at the Station -3 Prague 10 - Šrobárova (5 ng.m ), yet even there the yearly average fell deeply below the bottom limit for the assessment.

Nikl byl v roce 2004 měřen na 4 stanicích v Praze, které dosáhly platného ročního průměru. Ani na jedné z nich imisní limit nebyl překročen. Nejvyšší roční průměr z celé ČR byl naměřen v Praze -3 na stanici Praha 10 - Šrobárova (5 ng.m ), avšak i zde hodnota ležela hluboko pod dolní mezí pro posuzování. Tab. B1.3.16

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší Stations with the highest values of the annual average concentration of nickel in ambient air Lokalita Locality

KMPL ASROK ASVOK ARERK ALIB0

P10 - Šrobárova P5 - Svornosti P5 - Řeporyje P4 - Libuš

ID


457 437 629 1564

AAS AAS AAS ICP-MS

Roční koncentrace Annual concentration [ng.m-3] 5,0 2,2 1,3 1,0 Zdroj / Source: ČHMÚ

Kadmium

Cadmium

Antropogenním zdrojem kadmia v ovzduší jsou vysokoteplotní procesy, zejména spalování fosilních paliv (především uhlí) obsahujících jako příměsi sloučeniny kadmia, spalovny, dále metalurgie neželezných kovů, sklářství a výroba cementu.

The anthropogenic source of cadmium in air is high-temperature processes, especially fossil fuel (namely coal) combustion, which includes cadmium compounds as impurities, incineration plants, then smelting of non-ferrous metals, glass production, and cement manufacturing. At majority of stations there is the visible descending trend in air pollution with this compound. In 2004 there was no exceedance of the immission limit value registered at any of the eight stations in Prague,

Na většině stanic je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. V roce 2004 nedošlo k překročení imisního limitu na žádné z 8 stanic, které sledovaly koncentrace kadmia v pražském Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

77



B1 OVZDUŠÍ / AIR which monitored the cadmium concentration Prague’s air. The highest yearly average was recorded -3 at the station Prague 10 - Jasmínova (1.8 ng.m ), yet even there the average value was below the bottom limit of assessment.

ovzduší. Nejvyšší roční průměr byl zaznamenán -3 na stanici Praha 10 - Jasmínova (1,8 ng.m ), avšak i zde ležel pod dolní mezí pro posuzování.

Tab. B1.3.17

KMPL AJASK ASOKK AUHRK ALIB0 ARERK AMUZK ASVOK ASROK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší Stations with the highest values of the annual average concentration of cadmium in ambient air Lokalita Locality P10 - Jasmínová P8 - Sokolovská P10 - Uhříněves P4 - Libuš P5 - Řeporyje P1 - Národní muzeum P5 - Svornosti P10 - Šrobárova

ID


1476 446 610 1564 629 1137 437 457

AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS AAS


Arsen

Arsenic

Původ antropogenního znečištění arsenem je až z 87 % spalování fosilních paliv, především uhlí, které obsahuje stopové příměsi sloučenin arsenu.

The anthropogenic pollution with arsenic comes up to 87 % from fossil fuel combustion, namely coal, which contains traces of arsenic compounds.

Mapový diagram ukazuje, že koncentrace arsenu v ovzduší měly výrazně sestupný trend do roku 1998, po tomto roce nastala stagnace a hodnoty koncentrací leží pod imisním limitem.

The map diagram shows that the arsenic concentration in air had significantly descending tendency till 1998, since then it has been stagnating and the concentration values fall deeply below the immission limit value.

Z celkového počtu 8 stanic s platným ročním průměrem, nebyl v roce 2004 imisní limit překročen na žádné stanici v Praze. Nejvyšší roční koncentrace naměřená v Praze ležela v intervalu ohraničeném -3 dolní a horní mezí pro posuzování (2,7 ng.m – stanice Praha 5 - Řeporyje).

Out of the total number of eight stations with the valid yearly average the immission limit value was not exceeded at any of the stations in Prague in 2004. The highest value of the yearly concentration measured in Prague fell within the range in between the bottom and upper assessment limits -3 (2.7 ng.m – station Prague 5 - Řeporyje).

Tab. B1.3.18

KMPL ARERK ASVOK ASOKK ALIB0 AJASK AMUZK AUHRK ASROK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arsenu v ovzduší Stations with the highest values of the annual average concentration of arsenic in ambient air Lokalita Locality P5 - Řeporyje P5 - Svornosti P8 - Sokolovská P4 - Libuš P10 - Jasmínová P1 - Národní muzeum P10 - Uhříněves P10 - Šrobárova

ID


629 437 446 1564 1476 1137 610 457

AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS AAS



78


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Benzo(a)pyren

Benzo(a)pyrene

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren. U benzo(a)pyrenu stejně jako u některých dalších polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polycyklických aromatických uhlovodíků, jejichž je benzo(a)pyren hlavním představitelem, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory spalující naftu.

One of the toxicologically most serious pollutants is benzo(a)pyrene. The reason why its is introduced into atmosphere is the same as for other polyaromatic hydrocarbons (PAHs), which benzo(a)pyrene is the major representative thereof, either incomplete combustion of fossil fuels in stationary and mobile sources, but also certain technologies as the coke and iron production. The stationary sources are mostly represented by house fireplaces. Among mobile sources, first of all, diesel engines are the primary source. In 2004 two stations monitored benzo(a)pyrene as follows: Prague 10 - Šrobárova and Prague 4 Libuš, where the valid yearly average was attained. -3 The immission limit value of 1 ng.m was exceeded at station Prague 10 - Šrobárova.

V roce 2004 byl benzo(a)pyren sledován na 2 stanicích, které dosáhly platného ročního průměru: Praha 10 - Šrobárova a Praha 4 - Libuš. Imisní -3 limit 1 ng.m byl překročen na stanici Praha 10 Šrobárova. Tab. B1.3.19

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu Stations with the highest values of the annual average concentration of benzo(a)pyrene Lokalita Locality

KMPL ASROK ALIBP

P10 - Šrobárova P4 - Libuš

ID


457 1536

GCH-MS PUF+QUARTZ

Roční koncentrace Annual concentration [ng.m-3] 1,6 0,8 Zdroj / Source: ČHMÚ


79



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.2 Ètvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a roèní prùmìrné koncentrace oxidu siøièitého v letech 1992–2004 4 th highest 24-hour concentration and yearly average concentration of sulphur dioxide in 1992–2004 LV 24h

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

LV roèní prùmìr annual average nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment


1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obr. B1.3.3 Tøicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roèní prùmìrné koncentrace PM10 v letech 1996–2004 36 th highest 24-hour concentration and yearly average concentration of PM10 in 1996–2004 LV 24h LV roèní prùmìr annual average

nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment > LV+MT



80


Prague City Hall

Obr. B1.3.4 Stanice pøekraèující LV + MT pro 24hod. koncentrace PM10 v roce 2004 Stations where 24-hour concentration of PM10 exceeded the LV + MT in 2004


B1 OVZDUŠÍ / AIR


Prague City Hall

81



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.5 Devatenáctá nejvyšší hodinová koncentrace a roèní prùmìrné koncentrace NO 2 v letech 1992–2004 19 th highest hourly concentration and yearly average concentration of nitrogen dioxide in 1992–2004 LV 1h

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

LV roèní prùmìr annual average nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment



82


Prague City Hall

Obr. B1.3.6 Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi NO 2 v roce 2004 Stations with the highest measured hourly concentration of nitrogen dioxide in 2004


B1 OVZDUŠÍ / AIR


Prague City Hall

83



B1 OVZDUŠÍ / AIR

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obr. B1.3.7 Roèní prùmìrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1992–2004 Yearly average concentration of lead in the ambient air in 1992–2004

nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment


Obr. B1.3.8 Maximální 8hod. klouzavé prùmìrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1994–2004 na vybraných stanicích Maximum 8-hour moving average concentration of carbon monoxide in 1994–2004 at selected stations

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

LV max. 8h denní klouzavý prùmìr max. 8-h daily running average


*

Nesplòuje pozadavek minimálního ¡ poètu verifikovaných dat Does not meet requirement of minimum number of verified data



84


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.9 Roèní prùmìrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1999–2004 Annual average concentration of benzene in the ambient air in 1999–2004

1999 2000 2001 2002 2003 2004

LV roèní prùmìr annual average




85


Obr. B1.3.10 Stanice s nejvyššími hodnotami CO a benzenu v roce 2004 Stations with the highest measured values of the concentrations of carbon monoxide and benzene in 2004


B1 OVZDUŠÍ / AIR



86


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.11 Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého prùmìru koncentrací ozonu v prùmìru za 3 roky v letech 1993–2004 26 th highest values of maximum 8-hour moving average of ozone LV max. 8h denní concentration (three-year average) in 1993–2004 klouzavý prùmìr 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

max. 8-h daily running average

nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment > LV


Obr. B1.3.12 Roèní prùmìrné koncentrace niklu v ovzduší v letech 1996–2004 Yearly average concentrations of nickel in the ambient air in 1996–2004

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004





87


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.13 Roèní prùmìrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech 1992–2004 Yearly average concentrations of cadmium in the ambient air in 1992–2004

1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004




1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obr. B1.3.14 Roèní prùmìrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2004 Yearly average concentrations of arsenic in the ambient air in 1996–2004 LV roèní prùmìr annual average




88


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Obr. B1.3.15 Roèní prùmìrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2004 Yearly average concentrations of benzo(a)pyrene in the ambient air in 1997–2004 LV roèní prùmìr annual average




89


B1 OVZDUŠÍ / AIR The following graphs characterise the development in average immission characteristics at Prague stations in 1981–2004. The upper graphs characterise the development in immission concentrations of SO2, NO2, and suspended particulate matter, fraction PM10 in accordance with the valid immission limit values. The bottom graphs, which follow to the several-year-long evaluation of air pollution based on immission limit values of pollutants no longer valid and given in the Measure of the FCE of 1 October 1991 to the Act No. 309/91 Code on air pollution control against pollutants in the full wording of the Act No. 211/94 Code, are given here in order to maintain continuity with the evaluations carried out in previous years. Furthermore, the development in hourly, daily, and yearly immission characteristics of SO2 is demonstrated in the period of 1982–2004. Since 1988 the overall decreasing tendency in air pollution with sulphur dioxide can be observed. This decrease has been especially pronounced after 1996. In 2004 this trend was confirmed. Next figure presents the long-term development in daily and yearly characteristics for NO2 and NOx. The significant decrease in the average of the yearly average concentration of NO2 after 1991 has not proceeded further and conditions were rather stagnant. In the last years there has been a gradual and moderate increase in the NO2 pollution, which has been observed in 2003 as well. In 2004, on the contrary to the previous year, a slight reduction in the pollution with NO2 was recorded, which was more significant than that in the case of NOx. Furthermore, the long-term development in PM10 and SPM is plotted in figure below. The significant drop after 1987 and a slight decrease after 1993 in the average of the yearly averages of PM10 have been interrupted by a small increase in a couple of the last years, which was confirmed in 2003, too. A similar increase was observed in the average th of the 36 maximum daily concentration values of PM10. In 2004 the aforementioned trend was stopped and, on the contrary, a slight decrease in PM10 and SPM occurred.

Následující grafy charakterizují vývoj průměrných imisních charakteristik pro pražské stanice v letech 1981–2004. Horní grafy charakterizují vývoj imisních koncentrací SO2, NO2 a frakce PM10 v souladu s platnými imisními limity. Pro zachování kontinuity s hodnocením v předchozích letech jsou uvedeny i spodní grafy, které navazují na několikaleté hodnocení stavu znečištění ovzduší, které se opírá o dnes již neplatné imisní limity pro znečišťující látky uvedené v Opatření FVŽP ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/91 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami, v úplném znění zákona č. 211/94 Sb. Dále je ukázán vývoj hodinových, denních a ročních imisních charakteristik SO2 za období 1982–2004. Od roku 1988 lze pozorovat celkově klesající trend ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým. Tento pokles je zvláště výrazný po roce 1996. V roce 2004 byl uvedený trend potvrzen. Další obrázek předkládá dlouhodobý vývoj denních a ročních charakteristik pro NO2 a NOx. Výrazný pokles průměru ročních průměrů pro NO2 po roce 1991 dále nepostupoval a situace spíše stagnovala. V posledních letech dochází postupně k mírnému nárůstu znečištění NO2, který byl pozorován i v roce 2003. V roce 2004 bylo proti předchozímu roku naopak zaznamenáno mírné snížení znečištění NO2, které bylo výraznější v případě NOx. Dále je na obrázku zhodnocen dlouhodobý vývoj pro PM10 a SPM. Významný pokles po roce 1987 a mírnější pokles po roce 1993 pro průměr ročních průměrů PM10 je v posledních několika letech přerušen drobným nárůstem, který byl potvrzen i v roce 2003. Obdobný nárůst je pozorován i u průměru z 36. maximálních denních hodnot pro PM10. V roce 2004 byl uvedený trend zastaven a došlo naopak k mírnému snížení PM10 a SPM.


90


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.16a Celoroèní hodnocení imisních charakteristik za období 1981–2004 Yearly assessment of immission characteristic of the period 1981–2004 roèní prùmìr annual average LV

koncentrace / concentration [µg.m-3]

900 800 700

4. nejvyšší 24h koncentrace 4th highest 24-h concentration LV

25. nejvyšší hodinová koncentrace 25th highest hourly concentration LV

SO2

600 500 400 300 200 100

200 180

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1994

1993

1995

36. nejvyšší 24h koncentrace 36th highest 24-h concentration 36. nejvyšší 24h koncentrace 36th highest 24-h concentration LV

160 140 120 100 80 60 40 20

roèní prùmìr annual average LV

NO2

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

0

250 koncentrace / concentration [µg.m-3]

roèní prùmìr annual average roèní prùmìr annual average LV

SPMx0,8:

PM10

1981


PM10:

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

19. nejvyšší 1h koncentrace 19th highest hourly concentration LV

200 150

100 50

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

0



91


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.16b Celoroèní hodnocení imisních charakteristik za období 1981–2004 Yearly assessment of immission characteristic of the period 1981–2004 SO2 – oxid siøièitý / sulphur dioxide 95% kvantil 95 th percentile

roèní prùmìr annual average

250 200 150 100 50


400

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

1981

0

SPM – prašný aerosol / suspended particulate matter SPM:


95% kvantil 95 th percentile

PM10x1,25:


95% kvantil 95 th percentile

350 300 250 200 150 100 50

2003

2004 2004

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

2003

300

1982

1981

0


2004


300

NO x – oxidy dusíku / nitrogen oxides 95% kvantil 95 th percentile


250 200 150 100 50

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

1985

1984

1983

1982

0



92


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.3 Atmosférická depozice, kvalita srážek

B1.3.3 Atmospheric depositions, rainwater quality

Atmosférická depozice ve velkoměstském prostředí nepatří mezi nejvíce toxické složky. Přesto však „kyselý déšť“ a znečištění srážkových vod negativně ovlivňují povrchové a podzemní vody, stavební materiály, komunikace a další složky a tím také zhoršují kvalitu životního prostředí obyvatelstva. Vedle mokré depozice se v městském prostředí uplatňuje i suchá depozice tvořená sedimentací velkých částic atmosférického prachu a impakcí znečišťujících ovzduší.

Atmospheric deposition (both wet deposition and dry one) does not rank among the most toxic components of an urban environment. Despite “acid rain” and rainwater pollution have adverse impacts on the quality of surface water and groundwater, building materials, roads and other objects, thus deteriorating the quality of the population environment as well. In urban areas, in addition to the wet deposition also dry deposition generated by the sedimentation of large particles of airborne dust makes an important contribution.

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích. Na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha - Libuš se sleduje pouze mokrá atmosférická depozice, zatímco na stanici Praha - Podbaba, provozované Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV TGM), jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně.

In Prague, atmospheric deposition has been systematically monitored at two stations. The one in Prague - Libuš is operated by the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ) and monitors wet atmospheric deposition only while that in Prague Podbaba is run by the T. G. Masaryk Water Research Institute (VÚV TGM) and monitors the total of both wet and dry depositions.

Hlavní složkou srážek jsou sulfáty a nitráty, jejichž obsah determinuje kyselost srážkových vod. V Praze je pH srážek vyšší než v dalších oblastech České republiky, protože alkalická složka prašnosti v pražském ovzduší neutralizuje kyselost srážek. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. Ze srovnání hodnot mokré a celkové depozice vyplývá, že celková depozice je 2–3krát vyšší než mokrá depozice pro většinu komponent a zvláště pro prvky pocházející z půdy.

Sulphates and nitrates constitute the principal components in precipitation, and their content determines the acidity of rainwater. The precipitation pH value in Prague is higher than that in other regions of the Czech Republic because the acidity of rainwater is neutralised by the alkaline component of suspended particulate matter in the Prague air. Atmospheric depositions of sulphur and nitrogen in the territory of Prague exceed the average values for the Czech Republic. It follows from the comparison of the wet and the total deposition values, that the latter is 2 to 3 times higher than the former for most components, especially for the elements originating from soil.

Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let.


The measured results confirm sulphate concentrations in rainwater have been dropping, which in turn results in the total sulphur deposition being reduced to approximately a half of that of the late 1980s.

93




Kvalita srážek a atmosférické depozice, 2004 Quality of precipitation and atmospheric deposition in 2004

Lokalita Locality Veličina Quantity Srážkový úhrn Total rainfall Vodivost Conductivity pH H3O** Fluoridy Fluorides Chloridy Chlorides Dusičnany Nitrates Sírany Sulphates Sodík Sodium Draslík Potassium Amoniak Ammonia Hořčík Magnesium Vápník Calcium Mangan Manganese Zinek Zinc Železo Iron Hliník Aluminium Olovo Lead Kadmium Cadmium Nikl Nickel

Jednotky Unit mm µS.cm-1 mg.m-2

mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 µg.l-1 mg.m-2 µg.l-1 mg.m-2 mg.l-1 g.m-2 mg.l-1 g.m-2 µg.l-1 mg.m-2 µg.l-1 mg.m-2 µg.l-1 mg.m-2

LIBUŠ, Praha 4, ČHMÚ *kvalita srážek / rainwater quality mokrá depozice / wet deposition vážený průměr minimum maximum weighted average 459,996*** 13,000 76,200

PODBABA, Praha 6, VÚV TGM *kvalita srážek / rainwater quality mokrá depozice / wet deposition vážený průměr minimum maximum weighted average 491,496*** 13,400 107,200

19,523

10,940

31,010

39,080

18,300

119,100

5,293 2,343 0,032 0,015 0,436 0,201 2,688 1,236 1,869 0,860 0,215 0,099 0,137 0,063 0,949 0,437 0,060 0,028 0,346 0,159

5,210

5,340

5,420

7,000

0,003

0,064

0,050

0,050

0,119

1,823

1,350

8,760

1,390

5,271

1,120

9,300

1,000

2,862

1,560

10,500

0,073

1,170

0,221

4,370

0,027

0,281

0,063

1,530

0,278

1,745

0,590

5,860

0,023

0,136

0,124

1,810

0,129

0,811

5,984 0,510 0,050 0,025 3,439 1,690 2,688 1,321 3,243 1,594 0,821 0,404 0,559 0,275 1,847 0,908 0,298 0,146 3,223 1,584 32,274 15,863 174,154 85,596 0,238 0,117 0,121 0,059 7,048 3,464 0,220 0,108 3,503 1,722

1,670

18,900

11,000

120,000

27,200

710,000

0,022

1,150

0,040

0,775

2,000

43,900

0,200

0,600

0,500

14,400

* průměr koncentrace vážený podle srážkového úhrnu / average concentration weighted by total precipitation ** depozice vodíkových iontů / deposition of hydrogen ions *** roční srážkový úhrn / yearly total precipitation Zdroj / Source: ČHMÚ, VÚV TGM


94


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.17 Kvalita srázkových vod na stanicích Libuš a Podbaba, 1988–2004 ¡ Quality of rainwater as observed at the Libuš and Podbaba Stations, 1988–2004 Mìsíèní srázkový úhrn ¡ Monthly precipitation amount 80

mm

Podbaba

Libuš

70 60 50 40 30 20 10 0

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

µS.cm

-1

Vodivost / Conductivity 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

pH

6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

SO4 20,00

-1

15,00

mg.l

mg.l

-1

NO 3 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

10,00 5,00 0,00

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

K 2,500

-1

2,000

mg.l

mg.l

-1

Fe 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000

1,500 1,000 0,500 0,000

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

Libuš

88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04

Podbaba Zdroj / Source: ÈHMÚ, VÚV TGM


95


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.4 Prašný spad

B1.3.4 Dust fallout

Orientační, avšak známou charakteristikou znečištění ovzduší v Praze, je hodnota prašného spadu měřená Hygienickou službou pomocí informativní sedimentační metody, kdy odběrová nádoba je po dobu 1 měsíce exponována prašným spadem a získaný vzorek je gravimetricky vyhodnocen.

Dust fallout is a rather informative but wellrecognised indicator of air pollution in Prague. It is measured by the Public Health Service using an estimate settling method where a collecting vessel is placed outdoor and exposed to dust for one month and collected samples are evaluated by means of gravimetry.

Roční průměrná hodnota prašného spadu v síti -2 cca 45 stanovišť se pohybuje od 1,33 g.m do více -2 než 14,0 g.m za měsíc. Lokální maxima jsou pravděpodobně ovlivněna stavební a průmyslovou činností, provozem lokálních emisních zdrojů, dopravou a sekundární prašností.

Yearly average value of dust fallout in the network of approx. 45 localities is within the range from -2 -2 1.33 g.m per month to over 14.0 g.m per month. Local maximums are probably due to nearby construction and industrial activities, operations of local pollution sources, traffic, and secondary dust burden.

Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce -2 -1 2004 činila 4,38 g.m .měsíc . Limitní hodnota -2 -1 12,5 g.m .měsíc byla překročena celkem v 4,4 % měřených případů. Z časového průběhu je zřejmé, že se celkově hladina prašného spadu na území Prahy od r. 1985 významně snížila.

-2

The average dust fallout in 2004 was 4.38 g.m -2 per month. The limit of 12.5 g.m per month was exceeded in 4.4 % of cases under observation. It follows from the fallout time course that the overall level of dust fallout in Prague has been reduced considerably since 1985.

B1.3.5 Těžké kovy

B1.3.5 Heavy metals

Prašný aerosol s vysokým obsahem toxických komponent, např. těžkých kovů a organických látek, patří mezi základní složky znečišťující velkoměstské ovzduší.

Suspended particulate matter high in toxic components, such as heavy metals or organic compounds, belongs to the principal pollutants contaminating the urban air.

Uvedené výsledky měření jsou převzaty z několika institucí a některé odchylky mohou být způsobeny odlišnými metodami nebo nahodilou kontaminací. Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány. V průběhu 90. let došlo k výraznému snížení koncentrací olova v pražském ovzduší důsledkem snížení obsahu olova v benzinu a výrazného zvýšení podílu aut s katalyzátory.

The data presented here has been provided by several institutions and some variations may be attributable to different methodologies or random contamination. Limit values of heavy metals have not been exceeded in Prague. In the 1990s the lead concentration in Prague air was substantially reduced as a result of the reduction of the lead content in petrol and also much larger share of cars equipped with catalytic converters.

Tab. B1.3.21

Kód Lokalita Code Locality 036 061 109 041 060 154 457 094 1476

Alžírská Muzeum Řeporyje Sokolovská Svornosti Uhříněves Šrobárova Libuš Jasmínová

-3

Těžké kovy v prašném aerosolu, 2004 [ng.m ] -3 Heavy metals in airborne particulate matter, 2004 [ng.m ]

Počet měření Org. Number of measurements 10 H 26 H 26 H 25 H 26 H 26 H 26 Z 138 M 26 H

As

Cd

Cr

Cu

prům. prům. prům. max. max. max. aver. aver. aver. 2,150 1,096 2,715 2,072 2,154 0,965 0,590 1,850 1,128

7,900 2,900 8,300 6,600 14,000 2,200 2,970 32,399 5,300

0,870 0,273 0,362 0,832 0,335 0,458 0,228 0,359 1,768

2,300 2,700 0,400 2,346 0,600 2,873 4,600 11,172 0,700 6,281 1,800 7,012 0,440 6,615 1,757 13,800 3,546

5,600 3,900 6,300 23,600 9,500 39,400 10,000

Mn

prům. aver.

max.

43,000 18,115 9,038 198,920 55,077 47,846

134,000 44,000 24,000 395,000 96,000 236,000

prům. aver.

7,120 7,915 4,846 43,752 16,848 8,738 7,278 7,710 31,227 8,411 7,400 99,077 368,000 8,127

max. 9,900 12,000 7,400 102,200 23,600 37,300 11,470 35,687 17,400

Ni

Pb

Zn

prům. prům. max. max. aver. aver.

prům. aver.

max.

1,400 2,000 14,000 26,000 86,100 164,000 2,000 9,000 10,462 19,000 49,308 151,000 1,320 3,000 17,962 37,000 48,846 101,000 24,480 46,000 223,120 713,000 2,160 4,000 14,077 29,000 65,192 175,000 9,462 15,000 123,654 506,000 5,037 8,020 6,552 14,660 0,973 4,102 13,035 65,261 14,269 32,000 336,846 1021,000

Zdroj / Source: ZÚ Praha (H), SZÚ (Z), ČHMÚ (M)


96


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.18 Prašný spad, Praha, 2004 Dust fallout, Prague, 2004

prašný spad dust fallout -2

-1

g.m .mìs. -2 -1 g.m .month 30

0180 0160 0270 0360

0290

0280

0380

0300 0410

0470 0520 0580

0601 0602

0610

0620

0420

0430 1390

0530

0630

1070 0710

1100 0780

0730

0790 0870

1160 1170 1182 1181 1183

0920

0740

0810 0820 0892

0930

0900 1580

1190

1210

1250 1260

Zdroj / Source: ZÚ Praha

70

30

60

25

50

20

40

15

30

10

20

5

10

0

0

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1991

prašný spad dust fallout

1992

1990

1989

1988

1987

1986

1985

%

35

1984

g.m-2.mìs.-1 g.m -2.month -1

Obr. B1.3.19 Prašný spad, 1984–2004 Dust fallout, 1984–2004

podíl mìøení pøes limit [%] above the limit [%] Zdroj / Source: ZÚ Praha


97


B1 OVZDUŠÍ / AIR -3

Obr. B1.3.20 Prùmìrné roèní koncentrace kovù v prašném aerosolu, 2004 [ng.m ] Average yearly concentrations of metals in suspended -3 particulate matter, 2004 [ng.m ] 340 Ni Pb Zn

036

041

060

061

457

1476

109

154

As*100 Cr*100 Cd*100

1 200

094

Zdroj / Source: ZÚ Praha, SZÚ, ÈHMÚ

Obr. B1.3.21 Koncentrace olova v prašném aerosolu ve vybraných lokalitách, -3 1985–2004 [ng.m ] Lead concentrations in suspended particulate matter at selected localities, 1985–2004 [ng.m-3] 300 1985

250

1990 1995

200

2000 2001 2002

150

2003 2004

100

50

0 Alzírská ¡

Svornosti Sokolovská

Libuš Muzeum

Jasmínová Øeporyje

Šrobárova Uhøínìves

Zdroj / Source: ZÚ Praha, SZÚ, ÈHMÚ, PUDIS


98


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.6 Organické látky

B1.3.6 Organic compounds

B1.3.6.1 Monitoring těkavých organických látek, Praha - Libuš

B1.3.6.1 Monitoring of volatile organic compounds at the Station Libuš, Prague

Monitoring těkavých organických látek (TOL) v ovzduší

Monitoring of volatile organic compounds (VOCs) in air

Mezi těkavé organické látky řadíme zejména těkavé uhlovodíky, které při určité intenzitě slunečního záření, teplotě, relativní vlhkosti ovzduší a dalších faktorů indukují v přízemní vrstvě atmosféry fotochemický proces, jehož reakčním produktem je ozon. Kinetiku tohoto chemického procesu významně ovlivňuje koncentrace TOL v ovzduší. Přízemní ozón má negativní vliv na lidské zdraví, zejména na dýchací cesty, proto se v členských státech Evropské unie věnuje zvýšená pozornost TOL v atmosféře.

Volatile organic compounds includes namely volatile hydrocarbons, which at a certain level of intensity of sunshine, temperature, relative humidity and other factors induce a photochemical process in the ground-level strata of atmosphere, which reaction product is ozone. This chemical process kinetics significantly affects the concentration of VOCs in air. Ground-level ozone has adverse effects on human health, especially on respiratory system, and therefore the Member States of the European Union have paid increased attention to VOCs in atmosphere.

V roce 1994 byl zahájen pravidelný monitoring TOL v ovzduší na observatoři Praha - Libuš. Odběry se provádí dvakrát týdně po celý rok vždy v pondělí a čtvrtek ve 14 hodin SEČ. Vzorky jsou odebírány do speciálních kanystrů po dobu 3 minut. Ihned po odběru následuje analýza na plynovém chromatografu. Za rok je provedeno přes 100 analýz ovzduší k získání ročního průměru. Výsledky analýz jednotlivých uhlovodíků jsou uloženy v databázi laboratoře organické analýzy ČHMU a jsou součásti komplexní databáze ČHMÚ a ročenky ČHMÚ.

In 1994 the regular monitoring of VOCs in air was launched at the CHMI Monitoring Station Prague Libuš. Sampling is carried out twice a week year round on every Monday and Thursday at 14.00 CET. The sampling is carried out for the period of 3 minutes into special sampling canisters. Samples are analysed by gas chromatography immediately following ot sampling. There are over a hundred analyses of air carried out per year to acquire the yearly average. Results of the respective hydrocarbon concentrations are stored in the database of the CHMI Laboratory of Organic Analysis and form a part of the complete CHMI database and the CHMI Yearbook.

Komentář k grafu: Graf reprezentuje celoroční průběh koncentrací vybraných uhlovodíků. Z grafu je zřejmé, že koncentrace etanu a benzenu dosahují maxima v zimních měsících, kdežto isopren kulminuje v létě. V letním období dochází k rozkladu terpenoidních sloučenin ze zelených rostlin a jedním z produktů je též isopren, čímž lze vysvětlit vzrůst koncentrace isoprenu ve srovnání s ostatními měsíci. V zimě je jeho koncentrace téměř zanedbatelná. Koncentrace etanu a benzenu závisí na směru proudění větru a rozptylových podmínkách. Proto v zimě, kdy je větší výskyt inverzí, prudce vzrůstá koncentrace těchto uhlovodíků a naopak klesá v letním období, aniž by docházelo k významnějším změnám a fluktuacím.


The graph represents the year round development in concentration of selected hydrocarbons. It is clear from the graph that the ethane concentration and the benzene concentration reach their respective maximums in winter months, while the isoprene concentration culminates in summer. In the summer season terpenoid compounds contained in green plants get decomposed when isoprene is one of the decomposition products, which can elucidate the isoprene concentration increase compared to other months. In winter its concentration is almost negligible. The ethane concentration and the benzene concentration depend on wind direction and dispersion conditions. Therefore in winter, when temperature inversion conditions occur more frequently, concentrations of these hydrocarbons abruptly increases and, on the contrary, they drop in the summer season without any significant changes and fluctuations.

99



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.22

Průběh koncentrací vybraných TOL za rok 2004 The development of selected VOCs in 2004

10 000 9 000

Etan / Ethane Isopren / Isoprene

koncentrace [ppT] concentration [ppT]

8 000

Benzen / Benzene

7 000 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000

2-XII.

20-XII.

15-XI.

11-X.

28-X.

23-IX.

6-IX.

19-VIII.

2-VIII.

29-VI.

15-VII.

10-VI.

13-V.

24-V.

6-V.

26-IV.

16-IV.

8-IV.

29-III.

11-III.

5-II.

23-II.

19-I.

0

1-I.

1 000


B1.3.7 Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce

B1.3.7 Air pollution measurements using a passive sorption method

Podobně jako v minulých letech probíhalo na území Prahy i v roce 2004 celoroční měření průměrných koncentrací oxidu siřičitého a oxidu dusičitého metodou pasivní sorpce (SVÚOM, a. s., PRAGOCHEMA, s. r. o.). Jednoduchá metoda je založena na samovolné sorpci těchto plynů do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Toto měření nevyžaduje žádný zdroj energie a z principu vyplývá, že probíhá nepřetržitě. Hodnoty uvedené v tabulkách jsou získány cca třicetidenními expozicemi, vyjadřují tedy přímo průměrné měsíční koncentrace.

Like in previous years in 2004 year-round measurements of average concentrations of sulphur dioxide and nitrogen dioxide using a passive sorption method were conducted in Prague (SVÚOM, a. s. and PRAGOCHEMA, s. r. o.). This simple method is based on the spontaneous sorption of the gaseous substances mentioned above onto suitable adsorbents and in a subsequent laboratory analysis. The measurements do not require any source of power and are, due to their principle, of continuous nature. Values given in tables were obtained at approx. 30-day exposure and therefore they show directly average monthly concentrations. The measuring station allocation depends primarily on requirements of the parties ordering (local and district authorities, government institutions). Therefore the stations are often located in the vicinity of kindergartens and elementary schools, or potentially near protected historical monuments.

Rozložení stanic je dáno především požadavky objednatelů (místní a obvodní úřady, státní instituce). Proto jsou stanice často umístěny v blízkosti mateřských a základních škol, případně památkově chráněných objektů. Tab. B1.3.22

Č. No. 001 P 7 100 P 9 101 243 342 343 344

P 10 P5 P 14 P 14 P 14

Průměrné měsíční koncentrace SO2 v roce 2004 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema Average monthly concentrations of SO2 in 2004 measured by the passive adsorption method using passive samplers type SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace SO2 [µg.m-3] v r. 2004 Monthly average concentration of SO2 [µg.m-3] in respective months of 2004 Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX Locality U Měšť. pivovaru 10,4 8,5 7,9 6,8 4,3 3,9 4,6 4,8 7,0 areál VÚ Běchovice 12,2 7,7 8,1 7,4 7,0 4,0 7,1 4,7 12,9 premises of the Res. Inst. Běchovice Pragochema Uhříněves 7,8 5,5 9,5 4,7 5,7 3,8 2,8 3,3 3,4 Radotín 8,8 8,9 6,1 2,7 5,4 3,2 13,3 5,8 4,5 MŠ Vybíralova 968 13,6 9,2 8,0 6,7 6,6 9,4 4,1 2,9 2,9 MŠ Doležalova 105 13,7 9,0 6,8 4,6 6,7 8,3 2,1 3,2 MŠ Chvaletická 917 10,2 10,0 8,8 3,9 8,6 7,6 2,4 3,6


100

Průměr Average 7,0 9,2 8,2 6,9 9,9 12,9 10,9 8,7

X

XI

XII

3,8 4,8 5,3 6,7 4,4

5,4 6,6 10,7 4,6 4,6

4,7 8,9 7,8 7,1 5,6

5,0 6,6 7,3 6,6 6,3


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR

Č. No. 347 P 14 355 P 11 356 P 11 365 366 368 369 370 371 372 384 397 399 407 408 409 501

P9 P9 P 14 P 14 P 14 P 14 P 13 P 13 P9 P 13 P 13 P 13 P 14 P1

502 P 1

Měsíční průměrné koncentrace SO2 [µg.m-3] v r. 2004 Monthly average concentration of SO2 [µg.m-3] in respective months of 2004 Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX Locality MŠ Vlčkova 1067 13,9 11,9 8,2 4,5 8,0 9,5 5,9 4,1 4,5 ul. K Dubu / K Dubu Street 12,2 9,2 6,9 7,3 6,9 4,8 4,4 5,2 4,5 úřad MČ P 11 12,9 9,2 7,7 6,9 5,8 7,0 4,4 3,8 6,2 Local Authority Prague 11 Letňany, Malkovského 9,5 8,2 8,0 4,6 5,8 7,7 3,2 2,1 3,6 Letňany, Bukovecká 10,7 8,2 6,2 4,9 5,8 6,6 5,0 3,6 4,1 Hostavice 7,9 7,2 3,7 5,9 3,8 2,8 4,1 zahrád. kolonie / garden colony 12,3 9,8 9,3 6,5 7,1 8,3 4,4 3,8 4,5 vodárna / Water Plant Za Horou 10,8 8,6 10,0 6,3 5,6 9,0 4,0 4,9 4,0 MŠ Jahodnice 11,6 9,3 10,4 6,8 6,1 4,5 5,5 4,4 5,6 ZŠ Brdičkova 9,9 8,6 3,6 4,2 5,0 4,9 1,4 1,5 4,2 ZŠ Kuncova 8,3 9,9 5,8 6,8 4,5 9,0 2,0 1,7 4,0 ZŠ Hloubětínská 600 10,7 9,5 8,6 5,4 5,8 4,3 4,5 4,4 3,4 Malá Ohrada 11,0 10,3 5,9 7,6 4,1 6,9 2,2 2,4 3,5 ZŠ Trávníčkova 12,0 8,6 5,8 4,6 5,7 7,6 2,6 2,8 4,1 ZŠ Mezi školami 8,5 9,3 3,8 3,5 6,9 7,1 2,5 2,2 3,2 ZŠ Bří Venclíků 13,1 8,7 8,7 6,4 6,1 4,1 5,2 4,1 3,7 Karlův most, Malostranská věž 10,1 9,0 6,0 5,7 3,5 7,6 3,8 12,4 Charles Bridge, Lesser Town Tower Národní Muzeum / National Museum 9,9 6,6 6,6 5,7 5,7 4,0 4,0 4,0

Notes: MŠ = kindergarten, ZŠ = elementary school

Tab. B1.3.23

Č. No. 001 P 7 100 P 9 101 243 342 343 344 347 355 356

P 10 P5 P 14 P 14 P 14 P 14 P 11 P 11

365 366 368 369 370 371 372 384 397 399 407 408 409 501

P9 P9 P 14 P 14 P 14 P 14 P 13 P 13 P9 P 13 P 13 P 13 P 14 P1

502 P 1

XI

7,6 5,4 6,5

6,5 5,9 8,0

3,4 6,4 4,5 6,3 6,1 5,2 4,4 4,3 5,8 3,5 4,1 3,3 6,3 11,2

Průměr Average 8,4 7,8 6,3 6,6 7,0 7,1

XII

3,6 4,6 4,6 4,9 5,3 5,8 5,5 5,2 6,4 8,8 7,7 8,2 7,6 11,4 5,7 9,7 4,2 7,0 5,0 10,7 3,9 11,0 4,2 7,5 6,9 8,2 9,1 7,4

4,0 10,7

9,9

5,4 5,9 5,1 6,9 7,0 7,1 5,6 6,0 6,1 6,1 6,1 5,2 6,8 7,8 6,5

Zdroj / Source: SVÚOM, a. s., Pragochema, s. r. o.

Průměrné měsíční koncentrace NO2 v roce 2004 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema Average monthly concentrations of NO2 in 2004 measured by the passive adsorption method using passive samplers type SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace NO2 [µg.m-3] v r. 2004 Monthly average concentration of NO2 [µg.m-3] in respective months of 2004 Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX Locality U Měšt. pivovaru 36 25 24 21 23 19 20 24 25 areál VÚ Běchovice 51 34 34 33 29 26 25 31 37 premises of the Res. Inst. Běchovice Pragochema Uhříněves 39 35 41 38 39 43 37 38 38 Radotín 43 38 42 42 36 46 33 47 42 MŠ Vybíralova 968 39 32 27 29 35 35 33 34 36 MŠ Doležalova 105 41 33 26 29 31 37 28 35 MŠ Chvaletická 917 41 33 31 32 37 39 30 39 MŠ Vlčkova 1067 41 33 35 34 38 38 30 36 35 ul. K Dubu / K Dubu Street 43 34 36 34 49 52 39 46 47 úřad MČ ul. Vidimova 39 23 22 23 23 28 27 22 36 Local Authority Prague 11 Letňany Malkovského 40 28 34 32 29 34 31 34 34 Letňany Bukovecká 39 28 30 29 36 37 30 33 40 Hostavice 30 30 27 32 27 33 36 zahrád. kolonie / garden colony 41 33 35 36 36 36 31 39 37 vodárna / Water Plant Za Horou 54 48 52 48 53 62 55 57 54 MŠ Jahodnice 44 35 34 32 30 34 30 36 37 ZŠ Brdičkova 27 30 27 25 24 30 23 22 33 ZŠ Kuncova 29 33 25 23 25 33 21 21 31 ZŠ Hloubětínská 600 44 39 26 33 37 45 38 41 43 Malá Ohrada 29 30 27 25 26 30 21 21 31 ZŠ Trávníčkova 30 31 27 25 27 32 25 25 34 ZŠ Mezi Školami 30 35 25 22 26 31 20 19 29 ZŠ Bří Venclíků 45 41 41 36 41 44 38 39 42 Karlův most, Malostranská věž 33 35 33 30 25 26 33 36 Charles Bridge, Lesser Town Tower Národní Muzeum / National Museum 46 45 45 38 38 29 29 43

Notes: MŠ = kindergarten, ZŠ = elementary school


X

X

XI

25 42

28 38

Průměr Average 26 24,7 42 35,0

38 48 34 37 37 39 40 25

33 44 29 29 30 31 37 32

31 40 31 33 32 32 39 24

37,6 41,7 32,8 32,6 34,6 35,2 41,3 27,0

34 36 31 34 45 37 33 31 41 31 34 29 39 35

27 28 30 27 38 30 35 33 33 32 32 34 33 40

30 32 32 32 43 36 29 31 36 29 31 31 36 36

32,2 33,1 30,7 34,7 50,7 34,5 28,1 28,1 37,9 27,5 29,5 27,3 39,6 32,9

43

49

42

40,4

XII


101



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.23

Síť měřicích stanic, metoda pasivní sorpce The network of monitoring stations, passive sorption method

365 366 409 397 344 347

1 501

369 343 370 368 371

502 384 408 372 407 399

342

100

355 356

101

243


B1.4 HODNOCENÍ PROVOZU SMOGOVÝCH REGULAČNÍCH SYSTÉMŮ NA ÚZEMÍ PRAHY V ROCE 2004

B1.4 EVALUATION OF THE OPERATION OF SMOG CONTROL SYSTEMS ON THE PRAGUE’S TERRITORY IN 2004

Měsíce leden a únor 2004 byly z hlediska teplot výrazně rozdílné. Zatímco v lednu byla průměrná měsíční teplota v České republice –3,9 °C s odchylkou od normálu –1,1 °C, v únoru byla průměrná měsíční teplota 0,4 °C s odchylkou +1,5 °C. Měsíce listopad a prosinec byly oba teplotně slabě nadnormální, listopad s průměrnou měsíční teplotou 3,2 °C a odchylkou od normálu +0,5°C a prosinec s průměrnou měsíční teplotou –0,8 °C a odchylkou od normálu +0,2 °C. Příčinou teplotně nadnormálního února 2004 bylo vytvoření řídící anticyklony 1035 hPa nad Středozemním mořem, po jejímž severním okraji v období od 1. do 8. února 2004 proudil nad naše území teplý vzduch od jihozápadu a podle měření meteorologické stanice Praha - Libuš byly překračovány dlouhodobé normály o 8 až 13 °C. Kladné odchylky od dlouhodobého normálu skončily 11. února, kdy na přední straně další tlakové výše pronikl nad naše území od severu studený vzduch. Úhrn srážek v lednu, únoru a listopadu byl výrazně nadnormální a odchylka od normálu se pohybovala mezi 130–171 %. Srážkově významně podnormální byl prosinec s měsíčním úhrnem 24 mm, což představuje pouze 49 % normálu.

January and February 2004 were significantly different concerning temperature. While in January average monthly temperature in the Czech Republic was –3.9 °C with the deviation from long-term normal –1.1 °C, in February average monthly temperature was 0.4 °C with deviation +1.5 °C. Months November and December were both slightly above the normal, November with average monthly temperature 3.2 °C and deviation +0.5 °C and December with average monthly temperature –0.8 °C and deviation from normal +0.2 °C. The reason for February 2004 above average concerning temperature was the creation of anticyclone of 1,035 hPa above the Mediterranean Sea along which northern rim warm air flew on the Czech Republic territory from South-West in the period from 1 to 8 February and according to measurements of the meteorological station Prague - Libuš the long-term normal were exceeded by 8 to 13 °C. Positive deviations from the long-term normal ended on 11 February when cold air reached over the Czech Republic territory on the front side of next anticyclone from the North. Total rainfall in January, February, and November 2004 was substantially above average and deviation from the normal fell in between 130 and 171 %. December 2004 was substantially below average concerning total rainfall with monthly average rainfall of 24 mm, which is mere 49 % of the normal. In January 2004 anticyclone situations occurred at 45% cases, in months of February, November,

V lednu 2004 se anticyklonální situace vyskytovaly ve 45 % případů, v měsících únor, listopad PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

102


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR a prosinec 2004 pokrývaly 57–63 % období. Nejdelší období trvání anticyklonálního rázu počasí v délce 13 dní se vyskytlo v době 4.–16. 12. 2004. Od 4. do 7. 12. 2004 tlaková výše 1025 hPa se středem nad Britskými ostrovy zasahovala do střední, později do východní Evropy a naše území zasahovaly rozpadající se jižní okraje studených front. Mezi 8. a 16. 12. 2004 střed anticyklony s hodnotou pohybující se mezi 1030–1035 hPa postupoval přes Čechy, Slovensko a Karpaty nad Rakousko, kde se udržoval od 11. do 14. 12. 2004, v následujících dvou dnech se přemístil nad Ukrajinu a Karpaty. Dne 16. 12. pronikla do střední Evropy studená fronta a ukončila anticyklonální ráz počasí. Po celé období postupovaly frontální poruchy severní cestou přes Britské ostrovy nad Skandinávii do oblasti Uralu, později Barentsova moře. Přestože zejména anticyklonální meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, umožňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ve sledovaném období k vytvoření smogové situace a k vyhlášení signálů smogového varovného regulačního systému na území Prahy nedošlo. Ve dnech 20. až 22. 12. 2004 naše území ovlivňovala oblast vyššího tlaku vzduchu a na celém území ČR, včetně hlavního města, byly naměřeny vysoké koncentrace suspendovaných částic PM10. -3

Koncentrace oxidu dusičitého vyšší než 200 µg.m se vyskytly ve 25 dnech na dopravní stanici v Praze v Legerově ulici celkem ve 121 hodinách, což představuje 3,7 % sledovaného období. Dne 15. 2. 2005 v 8:00 UTC dosáhla maximální hodinová kon-3 centrace na stanici Legerova 349 µg.m . Ve většině případů koncentrace znečišťujících látek rychle poklesly a podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny. Optimální meteorologické podmínky pro tvorbu troposférického ozonu, který je typickou sekundární znečišťující látkou, vznikající složitými chemickými reakcemi z tzv. prekurzorů, představuji intenzivní slunečního záření, vysoká teplota vzduchu a bezvětří nebo malé rychlosti větru. Takovéto podmínky se vyskytují při anticyklonálních situacích v teplém období roku. V létě roku 2004, mezi 1. 4. až 30. 9., výrazně převažovaly cyklonální situace, které se vyskytovaly v 69 % případů. Nejvíce anticyklonálních situací se vyskytlo v září, kdy pokrývaly 43 % doby, v dubnu 40 %, v červnu 37 % a v srpnu 32 %, nejméně, pouze 13 % případů s anticyklonálním počasím bylo v červenci. Nejčastěji se vyskytovaly antiMagistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

and December 2004 they lasted over 57–63 % of the time. The longest spell of anticyclone weather of 13 days happened in 4 to 16 December 2004. From 4 to 7 December 2004 anticyclone of 1,025 hPa, having the centre above the British Isles, covered Central Europe and later on also Eastern Europe, the Czech Republic territory was affected by southern rims of dissipating cold fronts. In between 8 and 16 December 2004 the centre of anticyclone, having value in between 1,030 and 1,035 hPa, advanced across Bohemia, Slovakia and the Carpathians above Austria where the centre remained from 11 to 14 December 2004 and in the two next days moved above Ukraine and the Carpathians. On 16 December 2004 a cold front moved into Central Europe and ended the anticyclone feature of weather. For the whole period frontal disturbances advanced through the north path across the British Isles and Scandinavia into the area of the Ural, and the Barents Sea later on. Although namely anticyclone meteorological situations, when adverse dispersion conditions were observed, enabled concentrations of pollutants to be increased, no smog conditions were formed and therefore no signal of the Smog Warning and Control System was given on the Prague’s territory in the period monitored. On 20 to 22 December 2004 the Czech Republic territory was under effects of anticyclone and on the whole the Czech Republic territory, including the capital city, high concentration of suspended particulates, fraction PM10 were measured. The nitrogen dioxide concentration exceeding -3 200 µg.m occurred in 25 days at the Traffic Measuring Stations Prague - Legerova in total, of 121 hours, which means 3.7 % of the period monitored. On 15 February 2005 at 8.00 UTC the maximum hourly concentration of nitrogen dioxide at the -3 Station Legerova reached the value of 349 µg.m . In most cases concentrations of pollutants rapidly decreased and conditions for the giving of SVRS (Smog Warning and Control System in Prague) signals were not met. Optimum meteorological conditions fro the formation of tropospheric ozone, which is a typical secondary pollutant formed in complex chemical reactions from so-called precursors, are intensive sunshine, high air temperature, and calm or low wind speed. Such conditions occur under anticyclone situations in the warm season of the year. In summer 2004, in between 1 April and 30 September, cyclone situations vastly prevailed which occurred in 69 % of cases. The highest number of anticyclone situations occurred in September when they covered 43 % of time, in April 40 %, in June 37 %, and in August 32 %, and the lowest number, mere 13 %

103



B1 OVZDUŠÍ / AIR cyklonální situace s délkou nepřetržitého trvání 1–3 dny. Období v délce od 7–10 dní se vyskytlo třikrát, a to v červnu, v srpnu a v září. Na meteorologické stanici Praha - Libuš byla maximální denní teplota 34,2 °C naměřena dne 12. srpna 2004. Z rozboru výskytu povětrnostních situací vyplývá, že v období 1. 4.–30. 9. 2004 byly povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu málo příznivé. Na území Prahy nebyl v uvedeném období na žádné z monitorovacích stanic překročen zvláštní -3 limit 180 µg.m a nebylo tudíž nutno vyhlašovat žádný signál ve smogovém varovném systému. První případ se zvýšenými koncentracemi troposférického ozonu se vyskytl 12. 8. 2004. V nevýrazné oblasti vyššího tlaku vzduchu se nad střední Evropou rozpadala slabá okluzní fronta. Na přední straně tlakové níže 1000 hPa se středem nad Biskajským zálivem vrcholil do střední Evropy příliv teplého vzduchu od jihozápadu. Studená fronta nad západní Evropou postupovala k východu a v nočních hodinách přecházela přes naše území. Dopoledne 12. 8. 2004 bylo skoro jasno, odpoledne polojasno, v noci oblačno až zataženo s bouřkami a přeháňkami. Odpolední maximální teploty vystoupily v Čechách na 30–34 °C, na Moravě -1 28–32 °C. Vítr byl slabý do 3 m.s , dopoledne jižních, odpoledne východních směrů. V noci vítr -1 zesílil na 4–7 m.s a stočil se na západní. Na převážné části území byly v nočních hodinách srážkové úhrny 10–20 mm, ve východních Čechách až 40 mm. Od 7. 8. 2004 byl na většině měřících stanic v ČR zaznamenán pozvolný vzestup koncentrací tropo-3 sférického ozonu z hodnot kolem 120 µg.m až k maximálním hodnotám, dosaženým dne 12. 8. 2004, kdy byla v Litoměřicích zjištěna -3 hodinová koncentrace 197 µg.m . Maximální koncentrace ozonu na území Prahy byly v tomto dni výrazně nižší, na stanici Veleslavín bylo změ-3 -3 řeno 167 µg.m , další nejvyšší hodnota 162 µg.m byla zjištěna na jihozápadním okraji Prahy na nově zřízené monitorovací stanici Stodůlky. Následující den, po přechodu studené fronty, došlo na celém území ČR k výraznému poklesu koncentrací -3 troposférického ozonu na hodnoty 70–90 µg.m . Druhý případ výskytu zvýšených koncentrací ozonu nastal až na počátku září 2004. Počasí ve střední Evropě bylo pod vlivem hřebene vyššího tlaku vzduchu, táhnoucího se z Azorských ostrovů přes západní a střední Evropu do oblasti BarentPRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

cases of anticyclone weather were in July. Anticyclone situations with the duration of 1 to 3 days were the most frequently occurring. The period lasting form 7 to 10 days occurred three times in June, August, and September. At the Meteorological Station Prague - Libuš they measured maximum daily temperature of 34.2 °C on 12 August 2004. It follows from the analysis of weather situations that in the period from 1 April through 30 September 2004 weather situation was a little in favour of tropospheric ozone formation. On the Prague’s territory at none of the monitoring stations any exceedance -3 of the special limit value of 180 µg.m was detected in the period mentioned and thus there was not need to given any signal of the Smog Warning and Control System. The first case of the increased tropospheric ozone concentration occurred on 12 August 2004. in the insignificant area of higher air pressure a weak occluded front was dissipating above Central Europe. On the front side of cyclone of 1,000 hPa with the centre above the Biscay Bay the inflow of warm air into Central Europe from South-West was culminating. The cold front above Western Europe advanced eastward and in the night passed across the Czech Republic territory. In the morning of 12 August 2004 it was almost clear sky, in the afternoon half-sky cloud cover, in the night cloudy to overcast with storms and showers. Afternoon maximum temperature in Bohemia increased to 30 to 34 °C, in Moravia to 28 to 32 °C. Wind was -1 weak with speed up to 3 m.s , in the morning from the south directions and afternoon from east ones. -1 In the night wind built-up to speed 4 to 7 m.s and changed to west directions. On the dominating part of the territory total rainfall was 10 to 20 mm in the night, in East Bohemia up to 40 mm. Since 7 August 2004 majority of the measuring stations in the Czech Republic recorded gradual increase in the tropospheric ozone concentration from -3 values of around 120 µg.m up to maximum values attained on 12 August 2004 when the hourly ozone -3 concentration of 197 µg.m was observed in Litoměřice. On this day the maximum ozone concentration on the Prague’s territory was substantially lower, -3 the station Veleslavín measured 167 µg.m , and the -3 next highest value of 162 µg.m was found at the south- west rim of Prague at the newly established monitoring station Stodůlky. On the next day, following the cold front passage, the tropospheric ozone concentration significantly dropped across the whole the -3 Czech Republic territory to value of 70 to 90 µg.m . The second case of occurrence of the increased ozone concentration happened at the beginning of September 2004. Weather in Europe was under effects of a wedge of high pressure running from the Azores

104


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.4.1 Prùmìrné hodinové koncentrace NO2 na stanici Legerova, 1. 1.–29. 2. 2004 Average hourly nitrogen oxide concentrations at the station Legerova, 1. 1.–29. 2. 2004 350

koncentrace [µg.m-3] concentration [µg.m-3]

300 250 200 150 100 50 0

1. 1.

8. 1.

15. 1.

22. 1.

29. 1. datum date

5. 2.

12. 2.

19. 2.

26. 2.


Obr. B1.4.2 Prùmìrné hodinové koncentrace NO 2 na stanici Legerova, 1. 11.–31. 12. 2004 Average hourly nitrogen oxide concentrations at the station Legerova, 1. 11.–31. 12. 2004 350

koncentrace [µg.m-3] concentration [µg.m-3]

300 250 200 150 100 50 0 1. 11.

8. 11.

15. 11.

22. 11.

29. 11. 6. 12. datum date

13. 12.

20. 12.

27. 12.



105


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.4.3 Hodinové prùmìry koncentrace ozonu na monitorovacích stanicích v Praze v prùbìhu ozonové epizody 3.–5. 9. 2004 Hourly average ozone concentration at the monitoring stations in Prague during the ozone spell on 3.–5. 9. 2004 datum date 3. 9. 2004

180

4. 9. 2004

5. 9. 2004 Libuš Stodùlky Smíchov Veleslavín Vysoèany Kobylisy

160

koncentrace [µg.m-3 ] concentration [µg.m-3]

140 120 100 80 60 40 20 0

6

12

18

24

6

12

èas time

18

24

6

12

18

24


Obr. B1.4.4 Prùbìh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních úhrnù srázek ¡ na stanici Praha - Libuš. Výskyt koncentrací ozonu nad 180 µg.m-3 na území Èeské republiky, 1. 4. 2004–30. 9. 2004 Course of maximum daily temperatures, their normal and daily total precipitation at Prague - Libuš station. Occurrence of ozone concentrations exceeding 180 µg.m-3 on the territory of the Czech Republic, 1. 4. 2004–30. 9. 2004 40

40 maximální teplota / maximum temperature normál / normal (1971–2000) ozon nad / ozone above 180 µg.m-3 ¡ / atmospheric precipitation atmosférické srázky

datum date


106

30.09.04

23.09.04

16.09.04

09.09.04

02.09.04

26.08.04

19.08.04

12.08.04

05.08.04

29.07.04

22.07.04

15.07.04

08.07.04

01.07.04

0

24.06.04

0

17.06.04

5

10.06.04

5

03.06.04

10

27.05.04

10

20.05.04

15

13.05.04

15

06.05.04

20

29.04.04

20

22.04.04

25

15.04.04

25

08.04.04

30

atmosférické srázky ¡ [mm] atmospheric precipitation [mm]

35

30

01.04.04

maximální teplota vzduchu [°C] maximum air temperature [°C]

35



Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR sova moře, kde se při zemi nacházel střed tlakové výše 1030 hPa. Na přední straně tohoto hřebene proudil nad severovýchodní část Moravy od severu chladný vzduch. V Čechách a na jižní Moravě se přechodně udržovala advekce teplého vzduchu na přední straně tlakové níže 990 hPa se středem nad Islandem. Po celý den 4. 9. 2004 bylo skoro jasno s maximálními teplotami 24–28 °C. Převládal vítr -1 severních směrů 2–5 m.s . Koncentrace troposférického ozonu od 31. 8. do 4. 9. 2004 na celém území ČR pozvolna stoupaly -3 -3 z hodnot kolem 100 µg.m až na 194 µg.m na stanici Plzeň - Vinice dne 4. 9. 2004. Hodnoty pře-3 vyšující nebo blížící se 180 µg.m byly téhož dne naměřeny ještě na dalších stanicích na území České republiky. V Praze v tento den na žádné ze stanic maximální hodnota koncentrace ozonu nepřekro-3 čila 170 µg.m . Následující den 5. 9. 2004 poklesly koncentrace troposférického ozonu v Čechách na -3 -3 90–130 µg.m , na Moravě až na 70–110 µg.m .

through Western and Central Europe into the area of the Barents Sea, where there was surface centre of anticyclone of 1,030 hPa. Along the front side of the wedge cold air flew from the North over the northeastern part of Moravia. In Bohemia and South Moravia there was a temporary advection of warm air on the front side of cyclone of 990 hPa having the centre above Iceland. On 4 September 2004 there was almost clear sky with maximum temperature 24–28 °C for the whole day. North winds prevailed -1 with speed 2–5 m.s . In the period from 31 August to 4 September 2004 the tropospheric ozone concentration on the whole territory of the Czech Republic slowly increased -3 -3 from the value around 100 µg.m up to 194 µg.m at the station Plzeň - Vinice on 4 September 2004. -3 Values nearing are exceeding 180 µg.m were also measured on that day at other stations on the Czech Republic territory. On that day in Prague at none of the stations the maximum ozone concentration exceeded -3 170 µg.m . On the next day of 5 September 2004 values of the tropospheric ozone concentration in -3 Bohemia dropped to 90–130 µg.m , and in Moravia -3 to 70–110 µg.m .

B1.5 OVZDUŠÍ – DALŠÍ ČINNOSTI A PROJEKTY

B1.5 AIR – OTHER ACTIVITIES AND PROJECTS

B1.5.1 Modelování kvality ovzduší

B1.5.1 Air quality modelling

B1.5.1.1 Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Projekt ATEM

B1.5.1.1 Model-based evaluation of air quality on the territory of the City of Prague – Project of ATEM

Projekt „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (projekt ATEM) probíhá již od roku 1992. V roce 1994 byla dokončena tzv. základní úroveň projektu, následně byla emisní a imisní situace v Praze aktualizována vždy ve dvouletých cyklech. Výstupy těchto hodnocení jsou pravidelně užívány pro potřeby orgánů města a městských částí nebo pro aktuální hodnocení vlivu všech předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší.

The Project “Model-Based Assessment of Air Quality on the Territory of the City of Prague” (the Project of ATEM) has been running since 1992. In 1994 the so-called basic level of the Project was completed, and then the emission and immission conditions in Prague have been assessed on regular basis in twoyear period. Outputs of these assessments are regularly used for the purposes of authorities of the City and/or City Districts or for up-to-date assessment of effects of all assumed changes on a respective area on air quality. In the course of 2004 the emission balance of all pollution sources was completely updated on the basis of the most up-to-date background materials (2003) and subsequently new calculations of the immission conditions for the whole Prague were carried out. The Update A5 – 2004 follows the previous stages of the model evaluation, it includes methods of calculations developed and verified in the period 2000 to 2004. The objective of continuous updates of the Project is either to provide regular information on development of air quality

V průběhu roku 2004 byla na základě nejaktuálnějších dostupných podkladů (2003) kompletně aktualizována emisní bilance všech zdrojů znečištění a následně byly provedeny nové výpočty imisní situace pro celou Prahu. Aktualizace A5 – 2004 navazuje na předchozí etapy modelového hodnocení, zahrnuje metody výpočtů vyvinuté a ověřené v období 2000–2004. Cílem průběžných aktualizací projektu je jednak podávat pravidelné informace o vývoji kvality ovzduší na území města Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

107



B1 OVZDUŠÍ / AIR a současně poskytovat podklady pro hodnocení změn v území pomocí variantních modelových výpočtů (VMV). Tímto způsobem umožňuje systém ATEM propojení aktuálních informací o emisní bilanci zdrojů znečištění i celkovém imisním zatížení území (tzv. imisní pozadí) s účinnými nástroji pro vyhodnocení dopadů investičních a koncepčních záměrů i nápravných opatření na kvalitu ovzduší.

on the City territory and simultaneously to provide background materials for the assessment of changes on the territory by means of variant model calculations (VMVs). This way the system of ATEM enables to interconnect updated information on emission balance of air pollution sources as well as the total immission load of the territory (so-called immission background) with effective instruments for assessment of impacts of conceptual investment plans and rectification measures on air quality.

Jako modelové znečišťující látky byly v Aktualizaci A5 – 2004 hodnoceny suspendované částice frakce PM10, oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Významné je zejména zařazení částic PM10, které byly hodnoceny v této etapě poprvé. Na imisním zatížení PM10 má významný podíl sekundární prašnost (zvířený prach), jejíž vyhodnocení nelze provést pomocí standardních modelových nástrojů. V roce 2003 byl proto v rámci samostatného projektu MHMP vypracován metodický postup pro hodnocení sekundární prašnosti, který umožnil plnohodnotně zahrnout částice PM10 do modelového hodnocení kvality ovzduší.

The Update A5 – 2004 assessed suspended particulates fraction PM10, sulphur dioxide, nitrogen dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, and benzene as model pollutants. Namely the including of suspended particulates PM10, which were assessed in this stage for the first time, is important. Secondary generated dust (stirred-up dust) has a significant share of the immission load with the fraction PM10, which assessment cannot be carried out by means of standard model instruments. Therefore in 2003 a method was developed within a separated project of the Prague City Hall, for the assessment of secondary dust, which enabled to include suspended particulates PM10 in full into the model assessment of air quality.

Vyhodnocení imisní situace v Praze je provedeno v rozsáhlém souboru 8647 referenčních bodů, v pravidelné trojúhelníkové síti s roztečí 250 m. Referenční bod (RB) představuje místo v území, ve kterém jsou vypočteny charakteristiky znečištění ovzduší pro jednotlivé druhy znečišťujících látek. Kromě základních imisních hodnot (průměrné roční a maximální hodinové hodnoty) jsou ve všech bodech vyhodnoceny podíly bodových zdrojů, plošných zdrojů, dopravy a dálkového přenosu znečištění i další podrobné výstupy sloužící k detailním analýzám jednotlivých lokalit.

The assessment of the Prague immission conditions has been carried out on a vast set of 8,647 reference points within a regular triangular network with interval 250 metres. The reference point represents a location on the territory, in which characteristics of pollution are calculated for respective pollutants. Besides basic immission values (average yearly and maximum hourly values) share of point and areal sources, transport and long-range transfer of pollution are assessed in every point along with other detailed outcomes serving for detail analyses of respective localities.

Celkově byly v rámci Aktualizace A5 – 2004 vyhodnoceny vstupní údaje pro 7641 bodových, plošných a liniových zdrojů znečišťování ovzduší, které jsou v projektu ATEM rozděleny do 4 skupin: 1. Bodové zdroje • 621 velkých stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (komínů) na území hl. m. Prahy (REZZO 1), • 147 středních zdrojů (REZZO 2). 2. Plošné zdroje • 2167 plošných zdrojů – čtverců 500 × 500 m, do nichž jsou agregovány emise z těchto zdrojů: – střední zdroje REZZO 2 nezařazené mezi bodové zdroje, – evidované zdroje (kotelny) REZZO 3, PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

Within the Update A5 – 2004 input data were assessed in total for 7,641 point, areal, and line air pollution sources, which are in the Project of ATEM subdivided into four groups as follows: 1. Point sources • 621 large stationary air pollution sources (chimneys) on the territory of Prague (REZZO 2); • 147 mid-sized air pollution sources (REZZO 2). 2. Areal sources • 2,167 areal sources – squares 500 x 500 m, into which emissions are aggregated from sources given here below: – mid-sized sources of REZZO 2 not classified as point sources; – registered sources (boiler units) of REZZO 3; – heating of residential buildings (local fireplaces); – areal consumption of paints and solvents.

108


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR – vytápění obytné zástavby (lokální topeniště), – plošná spotřeba nátěrových hmot a rozpouštědel. 3. Automobilová doprava • 4059 liniových úseků na území Prahy (automobilová doprava), • 426 významných křižovatek, • 211 speciálních zdrojů (terminály MHD, autobusová nádraží, mimoúrovňové křižovatky, čerpací stanice PHM), • 10 portálů a výduchů z tunelů (Strahovský, Letenský, Zlíchovský a Těšnovský tunel). 4. Transfery • dálkový přenos znečištění ze zdrojů znečištění ovzduší mimo území hl. m. Prahy (včetně zahraničních). Veškeré vstupní údaje i výsledky modelových výpočtů byly zpracovány v geografickém informačním systému (GIS). V rámci projektu ATEM je GIS považován za hlavní nástroj, který umožňuje zpracování, shromažďování, ověřování a archivaci dat s možností následného propojení do dalších informačních systémů města. Pomocí GIS může zpracovatel i uživatel např. sledovat a hodnotit zdroje znečištění i stav kvality ovzduší v dané lokalitě, určit oblasti, kde může docházet k překračování imisních limitů, získávat údaje pro posouzení dlouhodobých dopadů znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel apod. Zkušenosti s dosavadním využitím projektu ATEM prokázaly, že nejvýznamnější praktickou aplikací projektu jsou tzv. variantní modelové výpočty (VMV). Variantní modelové výpočty poskytují uživatelům základní podklad pro rozhodování v oblasti ochrany ovzduší. Umožňují hledat z více variant optimální a účinná řešení, jejichž budoucí přínos lze v předstihu objektivně posoudit. V následujícím přehledu jsou uvedeny nejčastěji se vyskytující úlohy: • vyhodnocení účinnosti nápravných opatření – např. instalace odlučovačů v technologických provozech, aplikace vodouředitelných barev místo barev ředitelných rozpouštědly, výstavba silničních obchvatů, zvyšování plynulosti dopravy apod., • vyhodnocení očekávaného vlivu nových investic na kvalitu ovzduší, stanovení kritérií pro jejich výstavbu z hlediska imisního zatížení obyvatel, • posouzení vlivů urbanistického rozvoje území na kvalitu ovzduší, Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

3. Automotive transport • 4,059 line sections on the Prague’s territory (automotive transport); • 426 important crossings; • 211 special sources (terminals of the Public City Transport, bus depots, grade-separated crossings, pump stations); • 10 portals and vents of tunnels (Strahovský, Letenský, Zlíchovský, and Těšnovský Tunnels). 4. Long-range transfers • long-range transfer of pollution from sources located outside of the Prague’s territory (including sources abroad). All input data and results of model calculations were processed in a geographic information system (GIUS). GIS is considered to be the main tool in the Project of ATEM, which enables processing, collecting, verifying, and archiving of data with the option for subsequent connection into other information systems of the City. The developers and users can, by means of GIS, for instance monitor and assess pollution sources and air quality on a given locality, determine areas, where immission limit values may be exceeded, acquire data for the assessment long-term impacts of polluted air on population health, etc. Experience with the current use of the Project of ATEM has proven that the most important practical application of the Project is so-called variant model calculations (VMVs). The alternative model calculations provide users with background material for decision making on air pollution control. They enable to make search for optimum and effective solutions, which future benefit can be assessed in objective manner in advance, from among multiple alternatives. The overview here below gives the most frequently occurring tasks: • evaluation of effectiveness of rectification measures – for example, installation of precipitators in technology units, application of water-based paints replacing solvent-based ones, construction of road bypasses, increasing of smooth running of traffic flow, etc.; • evaluation of the expected impacts of new investment plans on air quality, determining of criteria for their construction concerning the population immission load; • impact assessment of urban development on a given territory on air quality; • impact assessment of investment, urban development, and conceptual plans in the stage of project preparation (for example, heat pipeline network across the territory, change in fuels used, construction of roads, support to the public city transport, etc.);

109



B1 OVZDUŠÍ / AIR • posouzení dopadů investičních, urbanistických a koncepčních záměrů v etapě projektové přípravy (např. teplofikace území, změny palivové základny, výstavba komunikací, podpora MHD apod.), • vyhodnocení efektivnosti prostředků vynakládaných na zlepšení kvality ovzduší. Výsledky modelových výpočtů Výsledky modelových výpočtů podávají podrobné informace o současném stavu kvality ovzduší z pohledu šesti znečišťujících látek: oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, oxidů dusíku, oxidu uhelnatého, benzenu a suspendovaných částic PM10. Stejně jako v předchozích letech je u oxidu siřičitého možné i v Aktualizaci 2005 sledovat zlepšování imisní situace oxidu siřičitého. Vypočtené koncentrace se na většině území Prahy dlouhodobě -3 pohybují pod úrovní 10 µg.m a nepřesahují tedy 1/5 imisního limitu. • rozložení pole koncentrací SO2 je dáno zejména počtem domů vytápěných tuhými palivy v jednotlivých částech města, • nejvyšší hodnoty lze očekávat v centru města (Nové Město, Vršovice, Žižkov a Vinohrady) a dále v některých okrajových částech (Radotín, Řeporyje, Suchdol a Letňany). Ve všech zmiňovaných lokalitách se koncentrace pohybují -3 -3 v rozpětí 10 µg.m –15 µg.m , • na většině území Prahy (s výjimkou centrální části a několika okrajových částí) se hodnoty -3 pohybují pod hranicí 6 µg.m . Hlavní podíl na imisní zátěži oxidu dusičitého má automobilová doprava, která je dominantním zdrojem oxidů dusíku na území Prahy (více než 80 % celkových emisí), naopak význam bodových a plošných zdrojů (průmysl a vytápění) se dlouhodobě průběžně snižuje. Podle výsledků emisní bilance došlo v posledních dvou letech k nárůstu emisí z automobilové dopravy a to především na hlavních kapacitních komunikacích. Imisní limit s mezí tolerance je u průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého pro rok 2004 -3 stanoven ve výši 52 µg.m . Podle výsledků modelových výpočtů je imisní limit překročen především v následujících lokalitách: • okolí ulice K Barrandovu, Barrandovského mostu a navazujícího úseku Jižní spojky, • Jižní spojka v úseku Sulická–Záběhlická, • střed města od magistrály přes ulice Ječná a Žitná a Karlovo náměstí až k ul. Lidická na Smíchově, PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

• evaluation of cost effectiveness for resources spent on air quality improvements.

Results of model calculations Results of the model calculations give detailed information on the current state of air quality concerning six pollutants as follows: suspended particulates fraction PM10, sulphur dioxide, nitrogen dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, and benzene. As in the previous years, in the case of sulphur dioxide improvements in immission conditions of sulphur dioxide can be tracked in the Update 2005. The calculated concentration on the majority of the Prague’s territory has been for a long time -3 below the level of 10 µg.m and therefore it does not exceed 1/5 of the immission limit value. • the SO2 concentration field distribution is determined namely by the number of houses with solid fuel fired heating systems in respective City Districts; • the highest values can be expected in the downtown (Nové Město, Vršovice, Žižkov, and Vinohrady) and furthermore in certain peripheral neighbourhoods (Radotín, Řeporyje, Suchdol, and Letňany). In all aforementioned localities the -3 concentrations fells within the range 10 µg.m -3 and 15 µg.m ; • on the majority of the Prague’s territory (except for the central part and a couple of peripheral neighbourhoods) concentration values are below -3 the limit of 6 µg.m for a long time. It is the automotive traffic with its major share in the immission load with nitrogen oxide, which is the dominant source of nitrogen oxides on the Prague’s territory (over 80 % of total emissions), by contrast, the importance of point and areal sources (industrial and heating sources) has been diminishing for a long time. According to the results of emission balance emissions from automotive traffic have increased recently, especially on the main, high-capacity roads. The immission limit value with margin of tolerance was for the nitrogen oxide average yearly concentra-3 tion for the year 2004 established at 52 µg.m . According to results of model calculations the immission limit value was exceeded namely in localities as follows: • sourroundings of Street K Barrandovu, Barrandov Bridge, and following section of the South Connection; • the South Connection section from Street Sulická– Street Záběhlická; • the City downtown from the North-South Highway through Street Ječná and Street Žitná and Charles Square to Street Lidická in Smíchov;

110


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR • křižovatka Radlická × Plzeňská na Smíchově (u vyústění Strahovského tunelu), • okolí magistrály a navazujících komunikací na Žižkově a v Karlíně (křižovatka Bulhar, Seifertova a Husitská ul., Těšnovský tunel, nábřeží L. Svobody, Hlávkův most), • nejbližší okolí cementárny v Radotíně, • několik dalších samostatných bodů u silně dopravně zatížených křižovatek nebo komunikací (Svatovítská × M. Horákové, Argentinská a další). -3

Koncentrace v rozmezí 40–60 µg.m byly vypočteny jednak podél celého úseku Jižní spojky od Barrandovského mostu po křížení s ulicí 5. května a dále pak v centrální oblasti, tvořené územím Nového Města a přilehlými částmi Smíchova, Nuslí, Vinohrad, Žižkova, Karlína a Holešovic. Zvýšené hodnoty maximálních hodinových koncentrací oxidu dusičitého lze očekávat zejména podél hlavních komunikací a v blízkém okolí nejvýznamnějších bodových zdrojů. Překročení -3 imisního limitu 280 µg.m bylo vypočteno zejména v okolí Jižní spojky a Barandovského mostu, dále pak v centrální části města (podél severojižní magistrály, ulice Milady Horákové a ulice Plzeňská), v prostoru křížení Jižní spojky a Průmyslové a také v okolí cementárny Radotín. Oxidy dusíku, jako suma koncentrací oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, mají v současné době zaveden limit pouze pro ochranu přírodních eko-3 systémů, a to pro roční průměr ve výši 30 µg.m . Pro ochranu zdraví byl zaveden imisní limit pouze pro koncentrace NO2. Na území hl. m. Prahy zasahuje v jihozápadní části města Chráněná krajinná oblast Český kras. Část území Prahy, na které platí imisní limit pro ochranu ekosystémů, má rozlohu cca 335 ha a zasahuje na území Zadní Kopaniny a Radotína. Prostorové rozložení imisních pásem NOx je obdobné jako v případě průměrných ročních koncentrací oxidu dusičitého: • nejvyšší koncentrace byly vypočteny v blízkosti Barrandovského mostu a Jižní spojky; v okolí těchto komunikací lze očekávat hodnoty přes -3 150 µg.m , • téměř v celé centrální části města byly vypočteny -3 koncentrace přes 50 µg.m , • na území CHKO Český Kras, které zasahuje do Prahy, se koncentrace podle výsledků modelo-3 vých výpočtů pohybují v rozmezí 20–75 µg.m v závislosti na vzdálenosti od cementárny Radotín. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

• crossing Street Radlická × Street Plzeňská in Smíchov (near the outlet of the Strahov Tunnel); • surroundings of the North-South Highway and the following roads in Žižkov and in Karlín (crossing Bulhar, Street Seifertova and Street Husitská, Těšnov Tunnel, L. Svoboda Embankment, Hlávka’s Bridge); • the nearest surroundings of the Cement Plant Radotín; • Several other separate spots near crossings or roads with heavy traffic (Street Svatovítská × Street M. Horákové, Street Argentinská, and others). -3 The concentration within the range 40 and 60 µg.m was calculated either along the whole section of the South Connection from the Barrandov Bridge to the crossing with Street 5. května, and furthermore in the downtown area encompassing areas of Nové Město and adjacent parts of Smíchov, Nusle, Vinohrady, Žižkov, Karlín, and Holešovice. Increased values of the nitrogen oxide maximum hourly concentration can be expected namely along main roads and in the close vicinity of the most important point sources. The exceedance of the -3 immission limit value of 280 µg.m was calculated especially in surroundings of the South Connection and the Barrandov Bridge, furthermore in the downtown section of the City (along the North-South Highway, Street Milady Horákové and Street Plzeňská), in the area of crossings of the South Connection and Street Průmyslová and also in surroundings of the Cement Plant Radotín. Nitrogen oxides, as a sum of the concentrations of nitrous oxide and nitrogen oxide, has at present established limit only for protection of nature ecosystems as the yearly average concentration at -3 30 µg.m . For health protection the immission limit value was introduced for the NO2 concentration only. The territory of Prague is in its south-western part covered the Protected Landscape Area of Bohemian Carst. The part of the Prague’s territory, on which the immission limit value for protection of ecosystems is effective, has area of approx. 225 hectares and spreads over areas of Zadní Kopanina and Radotín. The spatial distribution of the NOx immission zones is similar to that of the nitrogen oxide average yearly concentration. • The highest concentration was calculated in the vicinity of the Barrandov Bridge and the South Connection; in the vicinity of these communications -3 the concentration values exceeding 150 µg.m can be expected; • almost over the whole City downtown the con-3 centration values over 50 µg.m were calculated; • On the territory of the PLA Bohemian Carst, which projects onto the Prague’s territory, the concentration values fall, according to calcula-3 tions, within 20 and 75 µg.m depending on the distance from the Cement Plant Radotín.

111



B1 OVZDUŠÍ / AIR Oxid uhelnatý je jedna z nejběžnějších znečišťujících látek v ovzduší, která vzniká při spalování uhlíkatých materiálů. Charakteristické jsou pro něj také vysoké hodnoty tzv. přírodního pozadí, tj. úrovně koncentrací CO vzniklých bez působení antropogenních zdrojů znečišťování: • na většině území (s výjimkou centrální části města) -3 se koncentrace pohybují pod hranicí 600 µg.m , • nejvyšší hodnoty lze očekávat na území Nového Města a přilehlých částí Vinohrad, Žižkova, Karlína, Holešovic a Smíchova; v těchto oblastech -3 přesahují koncentrace hranici 800 µg.m , • v okolí křižovatek dochází k lokálnímu, prostorově omezenému výskytu vyšších průměrných ročních koncentrací CO; to je způsobeno zvýšenou emisí CO z automobilů při popojíždění a akceleraci při průjezdu jednotlivými křižovatkami. Imisní pole benzenu, respektive jeho prostorové rozložení je nejvíce ovlivněno dopravou a lokálním vytápěním na tuhá paliva. Vliv automobilové dopravy se však u benzenu projevuje poněkud odlišným způsobem než např. u oxidu dusičitého. Charakteristický je nárůst koncentrací směrem do centra a nižší hodnoty podél kapacitních okružních silnic. To je způsobeno tím, že emise benzenu jsou vyšší na úsecích s nízkou rychlostí a zhoršenou plynulostí dopravy, u organických látek mají (v porovnání s NOx) mnohem větší vliv studené starty, které působí nejvíce v husté obytné zástavbě a nejméně na okružních silnicích. Na emisích benzenu se také jen velmi málo podílejí těžké nákladní automobily, které naopak silně přispívají k nárůstu emisí NOx. Podíl těžké nákladní dopravy je přitom největší na kapacitních trasách a nejmenší v centru, kde je tato kategorie vozidel regulována. Imisní limit pro roční koncentrace ben-3 zenu byl pro rok 2004 stanoven na 8,75 µg.m : -3

• nejvyšší koncentrace (přes 6 µg.m ) lze podle výsledků modelových výpočtů očekávat v centrální části města v okolí magistrály u křižovatek Muzeum a I. P. Pavlova a dále podél ulic Ječná -3 a Žitná; koncentrace přes 5 µg.m byly vypočteny v širším okolí této oblasti a dále u magistrály mezi Seifertovou a Křižíkovou a na nábřeží L. Svobody při výjezdu z Těšnovského tunelu, -3 • hodnoty mezi 3 a 5 µg.m je možné očekávat prakticky v celém centru města, tj. podél magistrály od Pankráce až do Holešovic, od Karlova náměstí přes Anděl až k vjezdu do Strahovského PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

Carbon monoxide is one of the most common air pollutants, which is formed in combustion of carbonaceous materials. It is characteristic for high values of so-called natural background, that means the level of CO concentrations created within any anthropogenic source of pollution: • on the majority of territory (except for the City downtown part) the concentration fell below the -3 limit of 600 µg.m ; • the highest values can be expected on the territory of neighbourhoods of Nové Město and adjacent parts of Vinohrady, Žižkov, Karlín, Holešovice, and Smíchov; • higher values of the carbon monoxide yearly average concentration occur in the local, spatially limited vicinity of crossings; this is caused by increased CO emissions from automobiles in the stop-and-run mode and during acceleration when passing respective crossings. The immission field of benzene, or its spatial distribution, respectively, is mostly affected by transport and solid fuel-fired local heating systems. The influence of automotive traffic is, however, in benzene represented in a different manner from nitrogen oxide, for instance. It is characteristic for increasing concentration towards the City centre and lower value can be found along high-capacity ring roads. This is due to the fact benzene emissions are higher on low-speed sections and worse smoothness of traffic flow; for organic compounds (compared to NOx) cold starts are more important, which are most frequent in dense residential development and lest frequent on ring roads. Heavy lorries and trucks also contribute just at very low share to benzene emissions, which on the contrary have high contribution to the increased NOx emissions. The share of heavy cargo traffic is the highest on the highcapacity routes and the least one in the City centre where access of this-category vehicles is controlled. The immission limit value for the benzene yearly concentration for the yer 2004 was determined -3 at 8.75 µg.m : -3

• the highest concentration (over 6 µg.m ) can be, according to results of model calculations, expected in the City downtown in the vicinity of the NorthSouth Highway at the crossings Muzeum and I. P. Pavlova and further more along Street Ječná and Street Žitná; the concentration values over -3 5 µg.m were calculated in a broader surroundings of this area and further near the North-South Highway in between Street Seifertova and Street Křižíkova and on the L. Svoboda Embankment at the outlet of the Těšnov Tunnel; -3 • values in between 3 and 5 µg.m can be expected in virtually all City downtown, that means along the North-South Highway from Pankrác to Hole-

112


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR tunelu, podél nábřežních komunikací, v okolí ulic Milady Horákové, Svatovítská, Chotkova, Veletržní a Korunovační, u Barrandovského mostu a v blízkosti několika dalších silně zatížených -3 křižovatek; koncentrace přesahující 2 µg.m pak byly vypočteny v celé širší oblasti centra, • na okrajích města byly vypočteny koncentrace -3 benzenu mezi 0,5 a 1,5 µg.m , se zvýšenými hodnotami v oblastech s vyšším podílem tuhých paliv (Suchdol, Radotín, Řeporyje a další). Znečištění ovzduší jemnými suspendovanými částicemi frakce PM10 je možné v současné době považovat za jeden z nejvýznamnějších problémů ochrany ovzduší v Praze. Jak již bylo uvedeno, úroveň koncentrací suspendovaných částic závisí nejen na emisích ze spalovacích a technologických zdrojů v zájmovém území a přenosu z okolních oblastí, ale také na množství prachu zvířeného větrem, dopravou, při výstavbě apod. – jedná se o tzv. sekundární prašnost. U významných zdrojů sekundární prašnosti mohou být koncentrace PM10 podstatně vyšší, než udávají klasické modelové výpočty. Z tohoto důvodu byl v roce 2003 vypracován metodický projekt, zaměřený na posouzení vlivu sekundární prašnosti a stanovení celkové úrovně imisní zátěže částic PM10 na území Prahy. Navržený metodický postup pak byl využit i v Aktualizaci A5 – 2004: • na většině zástavby hlavního města se kon-3 centrace PM10 pohybují mezi 30 a 50 µg.m , • nejvyšší vypočtené hodnoty průměrných ročních koncentrací suspendovaných částic frakce PM10 -3 dosahují více než 60 µg.m a byly vypočteny podél nejvíce dopravně zatížených komunikací (Barrandovský most, Jižní spojka mezi Vídeňskou a Záběhlickou, Brněnská na Chodově, křižovatka Jižní spojky se Záběhlickou a Průmyslovou), -3 • obdobné koncentrace PM10 (nad 60 µg.m ) se vyskytují také na plochách, kde se vysoké dopravní zatížení spojuje se zvýšenou úrovní sekundární prašnosti (areály nákupních center na Zličíně u Pražského okruhu, průmyslové areály u Jižní spojky a Průmyslové ulice, okolí Argentinské ul. v Holešovicích), -3 • hodnoty v rozmezí 40–50 µg.m je možné očekávat v podstatné části městského centra (Nové Město, Nusle, Vršovice, Vinohrady, Žižkov, Karlín) a mimo centrum v okolí hlavních dopravních tahů (Pražský okruh, K Barrandovu, Jižní spojka, Štěrboholská spojka, Východní Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

šovice, from Charles Squarer through Anděl to the inlet of the Strahov Tunnel, along the embankment roads, in surroundings of Streets Milady Horákové, Svatovítská, Chotkova, Veletržní, and Korunovační, near the Barrandov bridge and in the vicinity of several other crossings with heavy traffic load; the concentration values -3 exceeding 2 µg.m were calculated in the broader area of downtown; • on the City suburbs the benzene concentration -3 values calculated fell in between 0.5 and 1.5 µg.m while increased values occurred in areas with higher share of solid fuel fired heating systems (Suchdol, Radotín, Řeporyje, and others). At present, the air pollution with fine suspended particulates of PM10 fraction can be considered as one of the most important issues of air pollution control in Prague. As was already given the level of the suspended particulates concentration depends not only on emissions from combustion and technology sources on the territory concerned and long-range transfer from surrounding areas, yet also on the amount of dust stirred-up by wind, traffic, at construction activities, etc. (so-called secondary dust). For significant sources of of secondary dust the PM10 concentration may be much higher than the value acquired through model calculations. For these reasons a methodological project was developed in 2003 focused on the assessment of secondary dust effects and determination of the overall immission load with suspended particulates PM10 on the Prague’s territory. The methodology developed was then applied for the Update A5 – 2004: • on the majority of the developed area of the City the PM10 concentration values fell in between -3 30 and 50 µg.m ; • the highest calculated values of yearly average concentration of suspended particulates, fraction -3 PM10 reach over 60 µg.m and were calculated mostly along the most traffic loaded communications (Barrandovský Bridge, South Connection along the section between the Street Vídeňská and Street Záběhlická, Street Brněnská on Chodov, crossing of the South Connection and Street Záběhlická and Street Průmyslová); • similar concentration of suspended particulates, -3 fraction PM10 (over 60 µg.m ) also occur on areas where high traffic load is combined with increased level of secondary dust (premises of shopping centres in Zličín near the Prague Ring Road, industrial premises near the South Connection and Street Průmyslová, surrounidngs of Street Argentinská in Holešovice); -3 • values within the range of 40 and 50 µg.m can be expected on the substantial part of the City downtown (Nové Město, Nusle, Vršovice, Vino-

113



B1 OVZDUŠÍ / AIR hrady, Žižkov, and Karlín) and outside the downtown in surroundings of major transport routes (Prague Ring Road, K Barrandovu, South Connection, Štěrboholy Connection, East Connection, North-South Highway, streets: Kbelská, Cínovecká, Argentinská, Milady Horákové, Modřanská, Kolbenova, Plzeňská, and others); on majority of these areas values exceeding the immission limit value -3 for the year 2004 (41,6 µg.m ) were calculated.

spojka, magistrála, Kbelská, Cínovecká, Argentinská, Milady Horákové, Modřanská, Kolbenova, Plzeňská a další); na většině těchto ploch byly vypočteny hodnoty překračující imisní limit -3 pro rok 2004 (41,6 µg.m ).

B1.5.2 Vybrané činnosti Magistrátu hl. m. Prahy

B1.5.2 Selected activities of the Prague City Hall

B1.5.2.1 Poplatky za znečišťování ovzduší

B1.5.2.1 Air pollution charges

V souladu s kompetencemi podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, vykonával v roce 2005 Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy poplatkovou agendu velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší jakož i poplatkovou agendu středních zdrojů znečišťování ovzduší.

In compliance with responsibilities established in the Act No. 86/2002 Code on air pollution control the Department of the Environment of the Prague City Hall kept the registration and issued decisions of charges both for large and extra large air pollution sources as well as for mid-sized ones in 2005.

V rámci poplatkové agendy středních zdrojů znečišťování ovzduší bylo podchyceno ke konci roku 2005 celkem 3184 zdrojů této kategorie, z toho 2746 spalovacích a 438 tzv. technologických, jako jsou např. čerpací stanice pohonných hmot, lakovny, tiskárny apod. Za emise škodlivin do ovzduší byly provozovatelům středních zdrojů v roce 2005 předepsány poplatky v celkové výši 1 650 000 Kč. V rámci poplatkové agendy velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší bylo evidováno ke konci roku 2005 celkem 517 zdrojů, z toho 259 spalovacích a 258 technologických. Za emise škodlivin do ovzduší byly provozovatelům velkých a zvláště velkých zdrojů v roce 2005 předepsány poplatky v celkové výši 5 930 000 Kč.

Tab. B1.5.1

Within the agenda of charges for air pollution from mid-sized stationary air pollution sources, there were 3,184 mid-sized stationary air pollution sources, out of that 2,746 combustion installations and 438 so-called technology installations, as, for instance, pump stations, paint shops, printing houses, etc., registered by the end of the year 2005. Charges for air pollutants emissions to the operators of mid-sized air pollution sources in 2005 totalled the amount of CZK 1,650,000. Within the agenda of charges for air pollution from extra large and large stationary air pollution sources, there were 517 sources registered by the end of the year 2005, out of that number 259 were combustion installations and 258 were technology installations. Charges for air pollutants emissions to the operators of extra large and large stationary air pollution sources in 2005 totalled the amount of approx. CZK 5,930,000.

Zdroje znečišťování ovzduší v poplatkové agendě MHMP, údaje k 31. 12. 2005 Air pollution sources subject to charges of the Prague City Hall, data of 31 December 2005

Kotelny Boiler units Technologie Technology units Celkem Total

Počet středních zdrojů Number of mid-sized sources 2 746

Počet velkých a zvláště velkých zdrojů Number of extra large and large sources 259

438

258

3 184

517 Zdroj / Source: MHMP


114


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.5.2.2 Programy snižování emisí a imisí na území hl. m. Prahy

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi nejvíce problematické oblasti v České republice. Dlouhodobě jsou zde překračovány imisní limity, které vyjadřují nejvýše přípustné hodnoty úrovně znečištění ovzduší z hlediska vlivů na zdraví obyvatel. Na základě provedených analýz je nutno konstatovat, že podstatnějšího zlepšení kvality ovzduší a dosažení všech platných limitů nebude možné dosáhnout bez přijetí souboru nápravných opatření. Vzhledem k dosavadnímu vývoji je nutno tato opatření začít aplikovat co nejdříve a v co nejširším rozsahu. Prioritním zdrojem znečišťování ovzduší, na který je nutno se při realizaci těchto opatření zaměřit, je automobilová doprava; v poslední době však znovu výrazně narůstá i význam emisí z lokálních spalovacích zdrojů (domácí topeniště). Prioritní znečišťující látkou jsou pak tzv. suspendované prachové částice. Pro zajištění koncepčního řešení ochrany ovzduší byly v Praze připraveny dva strategické dokumenty: Integrovaný krajský program snižování emisí znečišťujících látek a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. K těmto programům, které jsou požadovány zákonem o ochraně ovzduší, byla dále zpracována specializovaná nadstavba, označená jako „Konkrétní opatření“. Jedná se o podrobné rozpracování 25 opatření ke zlepšení kvality ovzduší, která jsou vázána přímo na konkrétní skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, resp. na jednotlivé okruhy činností na území města. Opatření jsou zaměřena zejména do oblasti dopravy (16 opatření), která je dominantním zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší. Následně proběhlo projednání „Konkrétních opatření“ v rámci ad hoc ustaveného Řídícího výboru, a to zejména za účelem výběru opatření vhodných k realizaci v nejbližším období. Jako podklady pro Řídící výbor byly v průběhu roku 2005 vypracovány dva doplňující materiály: • vyhodnocení přínosů a nákladů vybraných opatření, • vyhodnocení přínosů provozu vybudovaných částí městského okruhu. Vyhodnocení přínosů a nákladů

Prague City Hall

The City of Prague belongs to the most troublesome fields in the Czech Republic concerning air pollution. The immission limits, which gives the highest acceptable values of air pollution level concerning effects on population health, have been in the City exceeded over a long-term. It must be stated, on the basis of analyses carried out, that any substantial improvement in air quality and meeting of all valid limit values will not be able to be achieved without adopting a set of rectification measures. Because of the development so far it is necessary to begin with the application of these measures as soon as possible and at the extent as large as possible. The highest priority air pollution source, which the implementation of these measures shall be focused on, is automotive transport; however recently the importance of emissions from local combustion installations (household fireplaces) has been growing significantly. the so-called suspended particulate matter is the highest priority pollutant then. Two strategic documents of the “Integrated Regional Plan for the Pollutants Emissions Reduction” and the “Integrated Regional Plan for Air Quality Improvement on the Territory of the City of Prague“ were developed in order to provide for the conceptual air pollution control. Furthermore to these programmes, which are required by the act on air pollution control, a specialised document of upper structure was developed and is called “Concrete Measures”. This is a detailed development of 25 measures leading to improved air quality, which are directly bound to concrete groups of air pollution sources or to respective groups of activities on the City territory. The measures are concentrated namely on the field of transport (16 measures), which is the dominant source of air pollutants emissions. Subsequently, there was a discussion on the “Concrete Measures” within the framework of ad hoc established Steering Committee especially for the purpose of the selection of measures suitable for implementation in the nearest time. In the course of 2005 two additional documents were developed as background materials for the Steering Committee as follows: • cost benefit analysis of selected measures; • assessment of benefits of operations of the built parts of the City ring road.

Cost benefit analysis

Tento podklad obsahuje porovnání přínosů jednotlivých opatření ke zlepšení kvality ovzduší ve vztahu k nákladům, které bude nutno na jejich Magistrát hl. m. Prahy

B1.5.2.2 Programmes for the emission and immission reduction on the territory of the City of Prague

This background material contains comparison of benefits of respective measures for the air quality improvement against costs, which shall be spent

115



B1 OVZDUŠÍ / AIR realizaci vynaložit. Jeho zpracování je popsáno v následujících bodech:

on their implementation. The document development is described under following points:

• Po projednání se zadavatelem bylo pro další * vyhodnocení vybráno 21 opatření a k některým opatřením byla doplněna dílčí „podopatření“ (u opatření č. 13 – snižování podílu orné půdy, č. 10 – autobusy na vodíkový pohon, č. 20 – předcházení návratu tuhých paliv). • Jako klíčové reprezentativní polutanty, které je možné považovat za rozhodující z hlediska dosažení stanovených cílů v ochraně ovzduší, byly identifikovány jemné částice PM10 a oxid dusičitý. • Ke stanovení přínosů byly v maximální možné míře využívány modelové emisní a imisní výpočty. U každého opatření byl proveden odhad snížení koncentrací obou látek jednak v „lokálním měřítku“ (přímo v místě působení), jednak z hlediska „celopražského průměrného přínosu“. Veškeré hodnoty byly vyjádřeny jako rozpětí změn koncentrací. Střední hodnoty těchto rozpětí byly přepočteny váhovými koeficienty pro vyjádření celkového přínosu každého opatření. • Každé opatření je z hlediska praktické realizace rozděleno do více úkolů („podopatření“). Pro každý tento úkol byly odhadnuty jednorázové (převážně investiční) a každoroční (provozní) náklady. Obdobně jako u stanovení přínosů byly všechny hodnoty uvažovány v určitém rozpětí. Střední hodnoty za všechny úkoly byly sečteny a byly vyčísleny celkové odhadované náklady za každé opatření. • Následně byl vypočten informativní ukazatel: „celkové náklady na prvních 5 let realizace opatření“, které byly vypočteny jako 1× investiční + 5× provozní výdaje. Jedná se o odhad celkové částky, kterou bude nutné vynaložit na realizaci opatření v období let 2006–2010 (časový horizont 2010 je považován za základní z hlediska programů podle zákona o ochraně ovzduší). Na základě těchto hodnot byla opatření rozdělena na „nízkonákladová“ a „vysokonákladová“, přičemž za nízkonákladová jsou považována opatření s celkovými náklady v nejbližších 5 letech do 20 mil. Kč. • U investic byl dále proveden odhad jejich životnosti a všechny investiční údaje byly přepočteny na jednotnou srovnávací základnu – 1 rok životnosti.

• 21 measures were selected, in negotiations with * the party ordering, for further assessment and some of the measures were supplemented with partial “sub-measures” (to the measure No. 13 – reduction of the share of arable land, No. 10 – buses for hydrogen drive, No. 20 – prevention to the return of the use of solid fuel). • Fine suspended particulate matter, fraction PM10 and nitrogen oxide were determined as crucial representative pollutants, which can be considered governing for the achievement of established objectives of air pollution control. • Model calculations of emissions and immissions found their maximum use in the determination of benefits. For every measure assessment of the reduction of concentration of both the compounds was carried out either on “local scale” (right on the spot of their effects), either concerning “average benefit to the whole Prague”. All values were expressed as a range of change in concentration. Average values of these ranges were converted by means of weight coefficients to express the overall benefit of each of the measures. • Every measure is, concerning its practical implementation, subdivided into multiple tasks (submeasures). For each of these tasks one time costs (mostly investment costs) and every year costs (operating costs) were estimated. Similarly as for the determination of benefits all values were taken into account within a certain range. Average values of all tasks were summed and totla estimated costs were calculated for each of the measures. • Then an informative indicator was calculated: “total costs for the first five years of the measure implementation”, which were calculated as 1 times investments plus 5 times operating costs. This is an estimate of the total amount, which shall be spent on the measure implementation in the period 2006–2010 (time horizon of 2010 is considered the basic one concerning programmes pursuant to the act on air pollution control). On the basis of these values the measures were classified as “low-cost measures” and “high-cost measures”, while such measures are considered low-cost ones which total costs in the nearest five years will be up to CZK 20 million. • Furthermore, assessment of lifetime of investments was carried out and all investment data were recalculated to one comparative basis – one year of lifetime.

*

*

Do dalšího hodnocení nebyla zahrnuta 4 opatření, která nespadají pod samostatnou působnost hl. m. Prahy.


116

Four measures were not included into further evaluation, which do not fall into independent competence of the Prague City Hall.


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR • Při vzájemném porovnání navržených opatření bylo nutné zohlednit skutečnost, že vztah mezi vynaloženými náklady a dosaženými přínosy nelze posuzovat jako lineární. Vzhledem k požadovanému rozsahu zlepšení kvality ovzduší je nezbytné zaměřit se prioritně na opatření s rozhodujícím efektem. Proto byl ve spolupráci s pracovníky Vysoké školy ekonomické zvolen ekonometrický model, který stanovuje tzv. relativní efektivnosti navržených opatření v závislosti na nákladech. Kombinace, která po dosazení do modelu dává při daných nákladech nejvyšší přínosy, je považována za nejvíce efektivní, ostatní mají nižší efektivnost. Výsledkem řešení je pak relativní určení hodnot efektivnosti v %, kdy nejvíce efektivnímu opatření je přiřazena hodnota 100 %, ostatní opatření mají hodnoty nižší v odpovídajícím poměru (viz tabulka).

Tab. B1.5.2

• When the measures proposed were compared with each other it was necessary to take into account the fact that the relation in between costs spent and benefits achieved may not be assessed as a linear function. Because of the required extent of air quality improvement it is necessary to concentrate primarily to measures which effects are decisive. Therefore an econometric model was chosen, in cooperation with employees of the Czech University of Economy, Prague, which determines so-called relative effectiveness of the measures proposed depending on their costs. Such combination of measures, which gives the highest benefits at given costs in the model, is considered the most effective one, others are of lower effectiveness. The solution results is then the relative determination of effectiveness values in percentage when the most effective measure shall be assigned the value 100 % and other measures shall have lower values at corresponding ratios (see Table).

Vyhodnocení efektivnosti opatření – souhrnný přehled Assessment of measure effectiveness – summary overview

Vysokonákladová opatření / High-cost measures č. Název opatření No. Name of the measure 1 Výstavba kapacitní komunikační sítě Construction of high-capacity network of communications 5 Podpora kvality v hromadné dopravě Support to high-quality public transport 12 Omezování emisí prachových částic z dopravy Reduction of suspended particulate emission from transport 13 Omezování prašnosti cílenou výsadbou zeleně Reduction of dust generation by means of aimed greenery plantation 10 Omezování emisí z autobusů MHD a dalších vozidel města Reduction of emissions from City public transport buses and other vehicles of the City 3 Podpora záchytných parkovišť P + R Support to parking lots of the Park-and-Ride system 11 Komplexní podpora využití alternativních paliv v aut. dopravě Complete support to the use of alternative fuel in automotive transport 15 Zřizování pěších zón a ostatních druhů zklidněných komunikací Establishing of pedestrian zones and other types of calmed communications 18 Podpora přeměn topných systémů Support to conversion of heating systems 16 Podpora cyklistické dopravy Support to bicycle transport


117

Relativní efektivnost Relative effectiveness 100 % 67 % 44 % 29 % 23 % 8% 8% 7% 5% 2%



B1 OVZDUŠÍ / AIR Nízkonákladová opatření / Low-cost measures č. Název opatření No. Name of the measure 2 Parkovací politika v centru města a v lokálních centrech* Parking policy in the City downtown and in local centres* 8 Operativní kontrola emisních parametrů vozidel Operating control of emission parameters of vehicles 6 Omezení vjezdu těžkých nákladních automobilů do části města Restricted access of heavy vehicles to a part of the City 7 Omezování zdrojů a cílů automobilové dopravy Reduction of departing locations and destinations of automotive traffic 22 Územní plánování Land-use planning 20 Omezování prašnosti z plošných zdrojů Reduction of the dust generation from areal sources 23 Územní rozhodování Land-use decision making 9 Časová organizace zásobování Time schemes for supply deliveries 4 Organizační opatření pro preferenci MHD Organisational measures preferring the City public transport 24 Program informování veřejnosti a osvěty obyvatelstva Programme for public information and population education and awareness 25 Podmínky pro veřejné zakázky Conditions of tenders

Relativní efektivnost Relative effectiveness

63 % 57 % 31 % 20 % 16 % 8% 8% 7% 6% 5%

* Vzhledem k tomu, že v modelu je použito logaritmických rovnic, nelze hodnotit opatření ze zápornými náklady, což je případ opatření č. 2 „Parkovací politika“. Jelikož však jsou u tohoto opatření očekávány přínosy ke kvalitě ovzduší i ekonomické zisky, bylo opatření č. 2 přímo hodnoceno jako nejvíce efektivní. Because the model employs logarithmic equations any measure cannot be evaluated in negative costs, which is the case of the measure No. 2 “Parking policy”. Yet benefits to air quality as well as economic benefits are expected from this measure the measure No. 2 was assessed directly as the most effective.

Výsledné pořadí jednotlivých opatření z hlediska jejich efektivnosti je možné považovat za výchozí podklad pro doporučení k jejich realizaci.

The resulting order of respective measures from the point of view of their effectiveness can be considered the basic background material to be used for recommending their implementation.

Vyhodnocení městského okruhu

Evaluation of the City ring road

Cílem druhé podkladové studie bylo zhodnotit vliv dosud vybudované části Městského okruhu (MO) na kvalitu ovzduší na území města. Je zřejmé, že MO, obdobně jako každá komunikace, představuje nový zdroj znečištění ovzduší v řešeném území. Současně však odvádí dopravu z jiných komunikací, a tím přispívá ke snížení imisní zátěže v jejich okolí. Hlavním úkolem této studie bylo tedy porovnat oba tyto vlivy a objektivně zhodnotit výsledný efekt provozu Městského okruhu:

The objective of the second background study was to assess the effects of the so-far built part of the City Ring Road (CRR) on the air quality on the City territory. It s clear that the CRR, similarly as nay communication, represent a new source of air pollution on the territory concerned. At the same time its diverts traffic from other communications and this way contributes to the reduction of the immission load in their vicinity. The study major objective was therefore to compare both these effects and assess, in objective manner, the resulting influence of operation of the City Ring Road: • The assessment results show that due to the start of operation of a part of the CRR air quality has been improved on a vast part of the City. The most important reduction of the immission load was calculated in the vicinity of Street K Barrandovu near Barrandovský Bridge, in surroundings of crossroad Anděl, and along the streets from Smíchov to Strahov.

• Výsledky hodnocení ukazují, že vlivem zprovoznění části MO došlo na velké části města ke zlepšení kvality ovzduší. Nejvýznamnější snížení imisní zátěže bylo vypočteno v okolí ulice K Barrandovu v blízkosti Barrandovského mostu, v okolí křižovatky Anděl a podél ulic vedoucích ze Smíchova na Strahov.


118


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR • Zlepšení plynulosti dopravy na mnoha komunikacích vyústilo v plošné snížení imisní zátěže v celém centru a na východě města. • Naproti tomu nárůst imisní zátěže vlivem provozu MO byl vypočten zejména na navazujících úsecích k posuzovanému úseku MO (Patočkova, Radlická, Strakonická, Jižní spojka). • Na základě údajů o rozložení obyvatelstva na území Prahy byla provedena analýza počtu obyvatel, kteří žijí v jednotlivých pásmech koncentrací znečišťujících látek. Z této analýzy vyplynulo, že provoz posuzovaného úseku MO přinesl zlepšení kvality ovzduší pro podstatně větší počet obyvatel, než u kolika došlo k nárůstu imisní zátěže. Na základě výsledků emisního a imisního vyhodnocení lze tedy konstatovat, že provoz MO v úseku Zlíchov–Malovanka představuje jednoznačně přínos pro kvalitu ovzduší na území Prahy. Nejvýraznější zlepšení imisní situace vlivem provozu MO bylo vypočteno v prostoru Barrandova a rovněž v centru města. Naopak k nárůstu koncentrací vlivem MO došlo především podél jeho trasy a také v okolí Jižní spojky.

• The improved smoothness of traffic flow on many communications resulted in areal reduction of the immission load in the whole City centre and in the East part of the city. • On the contrary, the increase in immission load due to the traffic on the CRR was calculated namely on the connected sections to the section of the CRR assessed (streets of Patočkova, Radlická, Strakonická, and South Connection). • On the basis of data of population distribution on the territory of Prague the analysis of the number of inhabitants, which live in respective concentration zones of pollutants. This analysis demonstrated that the traffic operation on the CRR section assessed brought air quality improvement to substantially higher number of inhabitants than is the number of those which suffered the increased immission load. It can be stated, on the basis of results of the emission and immission assessment, that the traffic operation on the CRR section Zlíchov–Malovanka represents unambiguously benefit to air quality on the territory of Prague. The most significant improvement in the immission conditions due to the traffic on the CRR was calculated to be in the area of Barrandov and also in the City downtown. By contrast, the increased concentrations due to the CRR influence occurred, first of all, along its route and also in surroundings of South Connection.

B1.5.2.3 Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů na území hl. m. Prahy

B1.5.2.3 The Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion on the City territory

Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů na území hl. m. Prahy probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či uživatele bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a obnovitelné zdroje energie. Program je příznivě hodnocen veřejností a má pozitivní ohlas i v zahraničí.

The Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion on the territory of the City has been running since 1994. The objective of subsidies provided is to motivate owners or users of apartments to convert their original heating systems (namely the solid fuel fired) into environmentally friendly fuels and renewable sources of energy. The Programme has been accepted by the public in very positive manner and also received highly positive response from abroad.

Přehled dosavadního průběhu Programu je zpracován v tabulkách a grafu.


The Programme development and results are given in Tables and depicted in the graph below.

119



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.5.1 120

Vyplacené dotace a počet bytů, 1994–2004 Subsidies paid and the number of apartments, 1994–2004 12 000

11 069 dotace / subsidies 7 840

80

8 000 5 641

60

6 000

5 071

40

4 000 2 158

2 607

20

1 675 0

10 000

byty / apartments

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

788

2001

počet bytů number of apartments

dotace [mil. Kč] subsidies [mil. CZK]

100

2 000 604 2002

457 2003

340 2004

0

Zdroj / Source: OIM MHMP

Tab. B1.5.3

Celkový přehled podaných žádostí o dotace na přeměny topných systémů, 1994–2004 Complete overview of submitted applications for subsidies to the conversion of heating systems in 1994–2004 Počty žádostí v jednotlivých letech Number of applications in respective year

Bytové jednotky Apartments Průměrná Počet Max. na Rok Vyplacená výše dotace 1 byt. jednotku bytových Year Evidováno Duplicitní Zamítnuto Vyplaceno částka Average subsidy jednotek Max. amount Registered Duplicities Rejected Granted Amount paid per apartment Number per apartment [Kč / CZK] [Kč / CZK] of apartments [Kč/byt / CZK/ap.] 1994 6 335 54 3 095 3 186 108 220 940 20 000 11 069 9 777 1995 7 036 2 899 575 3 562 83 238 513 25 000 7 840 10 617 1996 2 398 325 381 1 692 55 657 126 25 000 5 071 10 976 1997 2 404 276 151 1 977 59 528 854 20 000 5 641 10 553 1998 1 144 7 155 982 25 997 010 15 000 2 607 9 972 1999 956 1 111 844 21 554 464 15 000 2 158 9 988 2000 769 4 37 728 17 415 627 15 000 1 675 10 397 2001 429 5 28 396 8 693 928 15 000 788 11 033 2002 251 0 11 240 5 837 606 15 000 604 9 664 2003 225 0 18 207 5 040 345 15 000 457 11 029 2004 140 0 17 123 3 659 870 15 000 340 10 764 Celkem 22 087 3 571 4 579 13 937 394 844 283 – 38 250 10 434 Total Zdroj / Source: OIM MHMP

Průměrná výše dotace na 1 bytovou jednotku (BJ), vyplývající z tabulky, závisí především na tom, zda byla přeměna provedena v rodinných domech a individuálně vytápěných BJ nebo v bytových domech s vyšším počtem BJ vytápěných centrální kotelnou. Centrální vytápění se jeví jako efektivnější z důvodu menšího podílu výkonu jednotlivých BJ než je tomu u vytápění individuálního. PRAHA – Životní prostředí 2005 PRAGUE – Environment 2005

The average amount of the subsidy per apartment following from the Table above depends mostly on if the conversion was carried out in family houses and apartments with stand-alone heating system or in tenement houses having more apartments heated by means of a central boiler room. The central heating system appears as more effective for less portion of power per individual apartment than in the case of stand-alone heating system.

120


Prague City Hall


Přehled podílu jednotlivých kategorií vytápění bytových jednotek (BJ) za dosavadní dobu realizace Programu, 1994–2004 The overview of changes in shares of respective heating categories of apartments (ap.) over the period of the Programme implementation, 1994–2004

Druh vytápění Type of heating CZT / DCH Plyn + elektřina + alt. zdroje Gas + electricity + alter. sources Pevná paliva / Solid fuels Celkem / Total

Počet BJ Počet BJ před Počet BJ Podíl BJ přeměněných s dotací zahájením programu Share v letech 1994–2004 současný stav, 2004 dotací, 1991 Number of ap. of ap. Number of ap. Number of ap. before [%] converted using sub- current status, 2004 the Programme, 1991 sidies in 1994–2004 164 679 33,44 % 2 879 167 558 160 113 32,51 % 35 371 195 484 167 716 492 508

34,05 % 100,00 %

CZT – centrální zdroj tepla / DCH – central heating unit (source)

Z výše uvedeného přehledu mimo jiné vyplývá, že s přispěním Programu byl v letech 1994–2004 snížen podíl bytových jednotek vytápěných pevnými palivy o cca 22 % (ze 168 tisíc na 130 tisíc BJ). Výsledný podíl bytů vytápěných zcela nebo částečně pevnými palivy poklesl z 34 % v roce 1991 na 26 % v závěru roku 2004. Jejich celkový podíl je ve skutečnosti nižší, protože statistika nezachycuje ty přeměny topných systémů, na které nebyly poskytnuty dotace v rámci tohoto programu.

0 38 250

129 466 492 508

Podíl BJ Share of ap. [%] 34,02 % 39,69 % 26,29 % 100,00 %

Zdroj / Source: OIM MHMP

The overview above demonstrates, inter alia, that the Programme subsidies in 1994–2004 helped to the reduce the number of apartment units heated using solid fuels by approx. 22 % (from 168,000 to 130,000 apartments). The resulting share of apartments heated in full or in part by means of solid fuel fired systems dropped from 34 % in 1991 to mere 26 % at the end of 2004. The total share of such apartments is, in fact, lower because the statistics do not include the cases of the heating system conversion, which received no subsidy from the Programme.

V průběhu let 1994–2004 byla s příspěvkem hl. m. Prahy provedena přeměna topných zdrojů z tuhých nebo kapalných na ekologicky přijatelnější zdroj (centrální zdroj tepla, zemní plyn, elektřinu nebo obnovitelné zdroje) v 38 250 bytech, což představuje cca 8 % z celkového počtu bytů na území hl. m. Prahy (dle stavu k roku 1991).

In 1994–2004 the City of Prague contributed to the conversion of solid or liquid fuel-fired heating systems into more environmentally sound heat sources (central heating, natural gas, electricity, or renewable sources) in 38,250 apartments, which represents approx. 8 % of the total number of apartments on the Prague territory (according to the Census 1991).

Negativní vliv stacionární energetiky na životní prostředí v Praze se za posledních deset let významně snížil, emise znečišťujících látek poklesly tři- až desetkrát.

The adverse environmental effects of stationary energy sources in Prague has been significantly reduced over the last decade, pollutants emissions have dropped from three to ten times.

Na přetrvávajícím vysokém znečištění ovzduší v Praze má rozhodující podíl především doprava, která produkuje cca 80–90 % celkových emisí kritických znečišťujících látek (NOx, CxHy, CO).

The persistent high air pollution in Prague has been caused, to the greatest extent, by traffic, which has been producing approx. 80–90 % of total emissions of critical pollutants (NOx, CxHy, CO).

Poměrně vysoký podíl malých zdrojů na emisích CO je zapříčiněn především předimenzováním výkonu kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu. Významný vliv má stacionární energetika na emisích tuhých látek – 52 %. Na emisích oxidů síry se stacionární energetika podílí 95 %, nicméně emise síry již nepředstavují z hlediska zatížení ovzduší kritický problém. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

The relatively high percentage of small sources in the CO emissions is mostly due to oversized power output of boilers installed in family houses and their mode of operation when only a fraction of the installed output is utilised. The stationary energy sources have important effects on solid emissions – 52 %. The sulphur oxides emissions from stationary energy sources account for 95 % of the total amount thereof nevertheless sulphur emissions do not pose a critical issue concerning air pollution.

121



B1 OVZDUŠÍ / AIR Nejproblematičtější z hlediska ochrany životního prostředí je nadlimitní imisní zatížení oxidy dusíku – především v okolí zatížených dopravních tahů a obecně ve středu města. Na celkových emisích oxidů dusíku na území hl. m. Prahy se podílí doprava z 82 % a nízkoemitující malé plošné zdroje znečištění REZZO 3 celkem 4 %. Plošné lokální zdroje včetně lokálního spalování zemního plynu a tuhých paliv se podílejí na imisním zatížení oxidem dusíku v nadlimitně zatížené oblasti středu města v rozsahu cca 5–50 %. Závěrem je možno konstatovat, že Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší nemalou měrou podílí na poklesu emisí znečišťujících látek.


The most troublesome concerning environmental protection is the immission limit values exceeding load with nitrogen oxides – namely in the surroundings of frequented traffic routes and in the downtown, in general. Of the total nitrogen oxides emissions on the Prague territory 82 % go to traffic and 4 % go to low-level emission small area sources of REZZO 3. Local area sources, including the local combustion of natural gas and solid fuel contribute to the nitrogen oxides immission load within the range form 5 to 50 % in the downtown with limitexceeding immission pollution. Finally, it may be stated the Programme of subsidies of the City of Prague to conversion of heating systems, along with other programmes for healthier air, has contributed, in not a small extent, to the reduction in pollutants emissions.

122


Prague City Hall

STAV A VÝVOJ SLOZEK ZIVOTNÍHO PROSTØEDÍ

Recommend Documents