STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ

STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ STATE AND DEVELOPMENT OF THE ENVIRONMENTAL COMPARTMENTS

OVZDUŠÍ AIR

VODA

WATER

KRAJINA

LANDSCAPE

ODPADY WASTE

HLUK

NOISE

Vybrané informační zdroje (publikace, internet) / Selected information sources (publications, internet) Magistrát hl. m. Prahy (MHMP): magistrat.praha-mesto.cz, www.praha-mesto.cz • Publikace Ročenka Praha – životní prostředí (tato publikace, vyd. od r. 1990, el. verze: www.praha-mesto.cz/zp, envis.praha-mesto.cz). • CD-ROM Praha – životní prostředí (6 vydání od r. 1997, aktuální CD-ROM Praha ŽP 6 /2005/, el. verze ročenek a jiných publikací). • Atlas ŽP v Praze: www.premis.cz/atlaszp, resp. www.wmap.cz/atlaszp. • PREMIS, Pražský ekologický monitorovací a informační systém (ovzduší, hydrologie, varování, meteorologie, radiační monitoring): www.premis.cz. • Informační stránky hl. m. Prahy – ENVIS, Informační servis o životním prostředí v Praze: envis.praha-mesto.cz, resp. www.praha-mesto.cz/zp. Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP ČR): www.env.cz CENIA, česká informační agentura životního prostředí: www.cenia.cz • Publikace: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce (akt. vydání: Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005), Statistická ročenka ŽP ČR – česko-angl. verze, akt. vydání: Statistická ročenka ŽP ČR 2006 (za rok 2005 a předchozí roky), Stav ŽP v jednotlivých krajích České republiky (akt. vyd. – stav za rok 2005, vyd. 2006). • Portál životního prostředí ČR (FAKTA a DATA) – portal.cenia.cz; Metainformační systém MŽP a Indikátory životního prostředí on-line: mis.env.cz, indikatory.env.cz. Český statistický úřad (ČSÚ): www.czso.cz • Publikace: Informace o životním prostředí v České republice (akt. vydání: za období 2000–2005, vyd. 2006), Produkce, využití a odstranění odpadů v roce (akt. vydání: za rok 2005, vyd. 2006). • Informace k tématům Životní prostředí, zemědělství – odkazy na úvodní stránce: www.czso.cz. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ): www.chmi.cz • Publikace: Znečištění ovzduší na území České republiky – Ročenka (akt. vydání Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2005 – Ročenka (vyd. 2006); Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech – Tabelární přehled (akt. vydání: Znečištění ovzduší a atmosférická depozice v datech, Česká republika 2005, vyd. 2006); el. verze na stránkách Úseku ochrany čistoty ovzduší – www.chmi.cz/uoco/oco_main.html. • Publikace: Hydrologická ročenka (akt. vydání: Hydrologická ročenka 2005, vyd. 2006), Jakost povrchových a podzemních vod v ČR (posl. vydání: Jakost povrchových a podzemních vod v ČR 2001, vyd. prosinec 2002 na CD-ROM, novější údaje (od roku 2002) pouze na internetu (část Hydrologie – Jakost vody). • Ovzduší – Aktuální stav kvality ovzduší (Automatizovaný imisní monitoring AIM) – Seznam stanic AIM, Měření AIM (odkaz Praha) – www.chmi.cz/uoco/act/aim/aregion/aim_region.html. • Ovzduší – Informace o znečištění ovzduší v ČR – Znečištění ovzduší v datech (tabelární ročenky), Zdroje znečišťování: www.chmi.cz/uoco/isko/tab_roc/tab_roc.html, www.chmi.cz/uoco/data/emise/gnavemise.html. • Ovzduší – Vývoj znečištění ovzduší – Emisní bilance České republiky (mapy, tabulky, grafy), Znečištění ovzduší na území České republiky – Ročenka (mapy, tabulky, grafy), Vyhodnocení znečištění: www.chmi.cz/uoco/emise/embil/emise.html, www.chmi.cz/uoco/isko/groc/groc.html, www.chmi.cz/uoco/isko/projekt/hodn.html. • Voda – Režimové informace – Kvantitativní údaje povrchových vod, kvantitativní údaje podzemních vod (informace ze státní sítě pozorovacích objektů podzemních vod), údaje o jakosti povrchových a podzemních vod (informace ze státní sítě profilů jakosti povrchových vod a státní sítě jakosti podzemních vod), údaje a informace měřené a pozorované v experimentálních povodích: www.chmi.cz/hydro/nshydro.html. • Voda – Operativní informace – Stavy vody na tocích ČR: www.chmi.cz/hydro/SRCZ04.html. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR): www.aopk.cz • Publikace: Chráněná území ČR, svazek XII. Praha. Vyd. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, 2005. Výzkumný ústav vodohospodářský T.G.M. (VÚV TGM): www.vuv.cz • Hydroekologický informační systém VÚV T.G.M.: heis.vuv.cz. • Informační systém odpadového hospodářství (ISOH) na stránkách Centra pro hospodaření s odpady (CeHO): ceho.vuv.cz. Přehled informačních zdrojů na internetu je uveden též v kapitole D9. You can find the overview of selected information sources in chapter D9 as well.

B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1 OVZDUŠÍ

B1 AIR

B1.1 METEOROLOGIE A KLIMA

B1.1 METEOROLOGY AND CLIMATIC CONDITIONS

Vyhodnocení meteorologických prvků z pražských stanic za rok 2005

Evaluation of meteorological elements in 2005 in Prague’s stations

Rok 2005 byl teplotně nadnormální s průměrnou roční teplotou 8,6 °C naměřenou na stanici Praha - Ruzyně s odchylkou +0,7 °C od teplotního normálu let 1961–1990. Největší kladnou odchylku od normálu měl měsíc leden (+3,2 °C) a duben (+2,4 °C), největší zápornou odchylku únor (–2,3 °C). Nejvyšší denní maximum na území Prahy +36,7 °C naměřila 29. července stanice Praha - Karlov, nejnižší denní minimum –15,1 °C naměřili 3. března na stanici Praha - Ruzyně. Nejvyšší průměrná denní teplota +30,3 °C byla naměřena 29. července v Praze - Klementinu. Nejnižší průměrná denní teplota –9,8 °C byla naměřena 28. února v Praze - Ruzyni. Dlouhodobé absolutní extrémy denních teplotních maxim v klementinské řadě (měření od roku 1775) byly překonány ve dnech 8. ledna, 2., 28. až 30. května a 28. až 29. července. Absolutní minima v Klementinu nebyla v tomto roce překonána.

The year 2005 was above average with yearly average temperature +8.6 °C measured at the Station Prague - Ruzyně, which showed variation +0.7 °C above the normal temperature range of the period 1961–1990. The highest positive variations from the normal average temperature (+3.2 °C and +2.4 °C) were recorded in January and April, respectively; the highest negative variation from the normal average temperature (–2.3 °C) was recorded in February. The highest daily temperature on the Prague territory of +36.7 °C was recorded at the Station Prague - Karlov on 29 July and the lowest daily temperature of –23.1 °C was measured at the Station Prague - Ruzyně on 4 March. The highest average daily temperature of +30.3 °C was measured at the Station Prague - Klementinum on 29 July. The lowest average daily temperature of –9.8 °C was recorded at the Station Prague - Ruzyně on 28 February. The long-term absolute extreme daily temperature maximums of the Klementinum Series (measured continuously since 1775) were exceeded on 8 January, 2, 28, and 30 May, and on 28 and 29 July. Absolute temperature minimum was not exceeded in Klementinum that year. The total rainfall amount in 2005 was within normal at the Prague stations. In months March, April, October, and November it was below normal. Values found in July were high above normal, and the month February was above normal. The total rainfall of 498.5 mm was recorded at the Station Prague Ruzyně. The highest daily rainfall amount of 45.2 mm on the Prague territory was recorded at the Station Prague - Zadní Kopanina on 5 July and at the same station the highest monthly rainfall amount of 161.6 mm was recorded in June as well. The maximum yearly rainfall amount in 2005 of 577.0 mm on the Prague territory was recorded in Břevnov. On the contrary, the station the Station Prague Karlov recorded the yearly minimum rainfall amount of 437.6 mm. In the year 2005 the yearly wind speed average was within the long-term normal average. The most windy month was January with average wind -1 speed of 5.9 m.s . Maximum momentary gust of -1 33.9 m.s was recorded at the Station Prague Karlov on 30 May. The total yearly sunshine duration was also within normal in 2005, with positive variations recorded in January and October, and negative variations in November and December.

Úhrn srážek v roce 2005 byl na pražských stanicích v normálu. Podnormální byly měsíce březen, duben, říjen a listopad. Silně nad normálem byl měsíc červenec, nadnormální byl ještě únor. Roční srážkový úhrn v Praze - Ruzyni byl 498,5 mm. Nejvyšší denní srážkový úhrn 45,2 mm byl v oblasti Prahy naměřen 5. července na stanici Praha - Zadní Kopanina, na této stanici byl v červenci také naměřen nejvyšší měsíční úhrn 161,6 mm. Největší roční srážkový úhrn 577 mm byl naměřen v Břevnově, naproti tomu nejméně srážek za rok napadlo na Karlově 437,6 mm. Průměrná rychlost větru v roce 2005 byla v Praze v normálu. Největrnější měsíc byl leden s prů-1 měrnou rychlostí 5,9 m.s . Maximální okamžitý -1 náraz větru 33,9 m.s byl zaznamenán v Praze Karlově 30. května. Roční suma slunečního svitu byla také v normálu s kladnou odchylkou v měsíci lednu a říjnu a zápornou v listopadu a prosinci. Průměrná roční oblačnost v Praze byla normální. Nejvíce dní s bouřkou (31) bylo na stanici Praha Ruzyně. Rok 2005 byl v Praze poměrně bohatý na výskyt krupobití. Nejčastěji bylo zaznamenáno na stanicích Karlov a Ruzyně (3x), nejvíce stanic zaznamenalo kroupy 30. května (pět stanic). Šedesát pět dní se sněhovou pokrývkou na stanici Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

45

PRAHA – Životní prostředí 2006

PRAGUE – Environment 2006

B1 OVZDUŠÍ / AIR The average yearly cloud cover in Prague was within the normal average. The number of days with storms (31) occurred at the station Prague Ruzyně. The year 2005 in Prague was relatively rich in the occurrence of hailstorms. The hailstorms were recorded most frequently (3 times) at stations at the Station Prague - Karlov and Prague - Ruzyně; the highest number of stations (five) recorded hailstorm on 30 May. Sixty-five days with snow cover at the Station Prague - Ruzyně represents 113 % of the long-term normal average. The maximum snow cover height of 26 cm was measured on 12 March at the Station Prague Břevnov in 2005. A detailed account of selected meteorological elements as measured at the Station Prague Ruzyně, including their comparison with the thirtyyear normal 1961–1990, is depicted in graphics bellow. To make the charts easier to understand, the method of ten-day moving average was employed in most cases (incl. the 4 previous, the day of measurement, and 5 subsequent days). The rainfall chart shows cumulative values starting at the beginning of the year. Monthly values are given in Table below.

Praha - Ruzyně představuje 113 % dlouhodobého normálu. Maximální výška sněhu v oblasti Prahy 26 cm v roce 2005 byla naměřená 12. března na stanici Praha - Břevnov. Podrobný průběh vybraných meteorologických prvků na stanici Praha - Ruzyně a jejich srovnání s třicetiletým normálem 1961–1990 je znázorněn graficky. Pro větší přehlednost grafů je použita metoda klouzavých průměrů, kdy ke každému dni je přiřazena hodnota vzniklá aritmetickým průměrem čtyř předcházejících dnů, daného dne a pěti následujících dnů. U srážek je na grafu vynesen ke každému dni úhrn srážek od začátku roku po daný den. Měsíční hodnoty jsou uvedeny v tabulce.

Tab. B1.1.1

Srovnání průměrných měsíčních hodnot vybraných meteorologických prvků v roce 2005 s třicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Comparison of average monthly values of selected meteorological elements in 2005 with the thirty-year normal average at the Station Prague - Ruzyně 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

T 05 0,8 –3,1 2,0 10,1 14,0 16,5 18,5 16,6 15,0 9,9 2,6 –0,4 T 61–90 –2,4 –0,8 3,0 7,7 12,7 15,9 17,5 17,0 13,3 8,3 2,9 –0,6 Rozdíl / Difference 3,2 –2,3 –1,0 2,4 1,3 0,6 1,0 –0,4 1,7 1,6 –0,3 0,2 SSV 05 67,4 62,8 146,4 200,9 263,2 258,0 235,2 193,7 195,8 157,8 21,1 27,6 SSV 61–90 50,0 73,6 124,7 167,6 214,0 218,6 226,7 212,3 161,0 120,8 53,6 46,7 % normálu / % of long- 135,0 85,0 117,0 120,0 123,0 118,0 104,0 91,0 122,0 131,0 39,0 59,0 term normal average SRA 05 29,1 38,4 11,2 13,8 82,6 65,2 124,9 55,1 29,4 10,9 11,2 26,7 SRA 61–90 23,6 23,1 28,1 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40,4 30,5 31,9 25,3 % normálu / % of long- 124,0 167,0 40,0 36,0 107,0 90,0 189,0 79,0 73,0 36,0 35,0 105,0 term normal average O 05 7,4 7,5 7,0 6,0 6,4 6,3 6,8 6,5 5,2 5,2 8,6 8,7 O 61–90 7,6 7,3 6,8 6,3 6,1 6,1 5,9 5,6 5,9 6,2 7,6 7,7 % normálu / % of long- 97,0 103,0 104,0 96,0 105,0 103,0 115,0 116,0 89,0 85,0 113,0 114,0 term normal average F 05 5,9 4,5 4,2 3,4 3,4 3,5 3,7 3,6 3,2 3,5 3,3 4,6 F 61–90 4,7 4,6 4,9 4,7 4,2 4,1 3,9 3,6 3,9 4,0 4,8 4,9 % normálu / % of long- 126,0 96,0 86,0 73,0 81,0 84,0 93,0 100,0 83,0 87,0 68,0 93,0 term normal average T

průměrná měsíční a roční teplota vzduchu [°C] average monthly and yearly air temperature [°C]

SSV měsíční a roční úhrn trvání slunečního svitu [h] monthly and yearly sunshine [h]


498,5 526,6 95,0 6,8 6,6 103,0 3,9 4,4 89,0

O průměrná měsíční a roční oblačnost v desetinách pokrytí oblohy average monthly and yearly cloud cover in tenths of sky F

-1

průměrná měsíční a roční rychlost větru [m.s ] -1 average monthly and yearly wind speed [m.s ]

SRA měsíční a roční úhrn srážek [mm] monthly and yearly total rainfall [mm]


Rok Year 8,6 7,9 0,7 1 829,9 1 669,6 110,0

Zdroj / Source: ČHMÚ

46

Magistrát hl. m. Prahy

Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.1.1 Prùmìrné denní hodnoty vybraných meteorologických prvkù v roce 2005 a jejich srovnání s tøicetiletým normálem v Praze - Ruzyni Daily values of selected meteorological variables in 2005 compared with the thirty-year long-term average at the Station Prague - Ruzynì a) Teplota vzduchu / Air temperature

b) Sluneèní svit / Sunshine 12

30 25

10

20 hodiny / hours

15

°C

10 5 0 –5 T 2005 T MAX 1961–1990 T MIN 1961–1990

–10 –15

8 6 4 2

SSV 2005 SSV 1961–1990

0

–20 I.

II. III. IV.

V.

VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.

I.

II. III. IV.

c) Srážky / Rainfall desetiny pokrytí oblohy / tenths of cover

sSRA 2005 sSRA 1961–1990

mm

400 300 200 100 0 I.

II. III. IV.

V.


d) Oblaènost / Cloud cover

600 500

V.

10 O 2005 O 1961–1990

9 8 7 6 5 4 3 2


I.

II. III. IV.

V.


e) Rychlost vìtru / Wind speed 9 F 2005 F 1961–1990

8 7

m.s-1

6 5 4 3 2 1

I.

II. III. IV.

V.


a, b, d, e – desetidenní klouzavé prùmìry / ten-day moving averages c – kumulativní hodnoty / cumulative values

Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

47

Zdroj / Source: ÈHMÚ

PRAHA – Životní prostøedí 2006 PRAGUE – Environment 2006

B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1.2 EMISE (ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ)

B1.2 EMISSIONS (AIR POLLUTION SOURCES)

B1.2.1 Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší

B1.2.1 Categorisation of air pollution sources

Zdroje emitující do ovzduší znečišťující látky jsou celostátně sledovány v rámci tzv. Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Zdroje jsou členěny do jednotlivých kategorií podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší. Stacionární zdroje znečišťování ovzduší jsou vedeny v databázích REZZO 1–3, čtvrtá kategorie zahrnuje mobilní zdroje (REZZO 4).

Sources generating atmospheric pollutants are monitored nation-wide within the so-called the Air Pollution Sources Register (the corresponding Czech acronym is REZZO). Sources are classified into respective categories depending on the level of their effects on air quality. Stationary air pollution sources are registered in the databases of REZZO 1–3, the fourth category (REZZO 4) includes mobile sources.

Tab. B1.2.1

Kategorizace zdrojů znečišťování ovzduší Categorisation of air pollution sources

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Stationary air pollution sources REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje, spalování s tepelným REZZO 1 – extremely large and large sources combustion výkonem nad 5 MW a zvlášť významné technologie. processes with heat-generating capacity above 5 MW and very significant technologies. REZZO 2 – střední zdroje, spalování s výkonem 0,2–5 MW REZZO 2 – mid-sized sources combustion processes a významné technologie. with heat-generating capacity 0.2–5 MW and significant technologies. REZZO 3 – malé zdroje, spalování s výkonem do 0,2 MW, REZZO 3 – small sources combustion processes with lokální vytápění, méně významné technologie. heat-generating capacity under 0.2 MW and less significant technologies. Mobilní zdroje znečišťování ovzduší Mobile air pollution sources REZZO 4 – doprava. REZZO 4 – transportation. REZZO – Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší / Air Pollution Sources Register Dle § 13 odst. 1 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. / Pursuant to Section 13 paragraph 1 of the Act No. 86/2002 Code.

B1.2.2 Stationary air pollution sources

B1.2.2 Stacionární zdroje znečišťování ovzduší

B1.2.2.1 Number of sources

B1.2.2.1 Počet zdrojů

The number of extremely large and large pollution sources (category REZZO 1) is based on data of the Summary Operation Register verified by the Czech Environmental Inspection (ČIŽP). Such emission sources are distributed unevenly across the territory of Prague. The step up increase in the number of sources in between the years 1985 and 1992 was mostly caused by the construction of block heating stations at new Prague housing estates. The increase in the number of sources in 2002 was due to changes to the classification of sources to respective categories according to executive regulations of the Act No. 86/2002 Code, on air pollution control, in which originally mid-sized sources were reclassified to belong to the category of large sources (in the City of Prague these are, first of all, dry cleaning facilities). On the other hand, the decrease in the number of large pollution sources in 1998 to 2002 is a result of the implementation of the largest co-generation project in the whole Europe – the interconnection of heating systems of Mělník and Prague.

Počet zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování ovzduší (kategorie REZZO 1) vychází z údajů Souhrnné provozní evidence, ověřované Českou inspekcí životního prostředí (ČIŽP). Rozmístění velkých zdrojů emisí na území hl. m. Prahy je nerovnoměrné. Skokový nárůst počtu zdrojů mezi lety 1985 a 1992 je zapříčiněn především výstavbou blokových kotelen na nových pražských sídlištích. Nárůst počtu zdrojů v roce 2002 je dán změnami v zařazování zdrojů do jednotlivých kategorií podle prováděcích předpisů k zákonu č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, kdy do kategorie velkých zdrojů přešly některé původně střední zdroje (v hl. m. Praze se jedná především o čistírny oděvů). Naopak pokles počtu velkých zdrojů v letech 1998–2001 je důsledkem realizace nejrozsáhlejšího teplárenského projektu s kogenerační výrobou v celé Evropě – propojení teplárenské soustavy Mělník - Praha. PRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

48


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR This system supplies heat to majority of buildings on the right riverbank in the Capital City. The gradual development of the system enabled stand-alone sources and local heating rooms with combustion of heavy oil or coal were decommissioned. In recent years, an important change to more environmentally friendly situation in the Capital City happened mostly in the Jižní Město District where in total 33 block heating stations were connected to the system Mělník - Prague and were retrofitted to heat exchange stations. In the areas of Krč and Modřany where 6 existing gas-fired block boiler units and in the area Lhotka - Libuš were converted into exchange stations and the block boiler unit Modřany was decommissioned (the boiler unit Krč was transferred from year-round operation to the regime of peak consumption support source). In 2004 the heat distribution network of the Invalidovna Boiler Unit was connected top the Mělník - Prague pipeline and the boiler unit was decommissioned. Tin the course of 2005 the area supplied by the boiler units of Horní Počernice 1 a Horní Počernice 3 was also connected to the Prague Heat Supply System. The number of mid-sized sources (category REZZO 2) is based on data collected by the Department of the Environment of the Prague City Hall (OOP MHMP). The total number of mid-sized air pollution sources has been stagnating in recent years. The highest number of mid-sized sources is located in older buildings in the City centre. A relatively high number of heating stations and heating rooms in the class “Others, including technologies” comprises either technological sources with no fuel combustion (petrol stations, printing houses, painting shops, etc.), either boiler units under reconstruction. Small air pollution sources (category REZZO 3) are not registered individually (only selected types of boiler units).

Prostřednictvím této soustavy je zásobována většina objektů v pravobřežní části hlavního města. Postupný rozvoj soustavy umožnil odstavení samostatných zdrojů a lokálních kotelen spalujících mazut nebo uhlí. K významné změně v oblasti ekologizace hlavního města došlo v posledních letech především na Jižním Městě, kde bylo přepojeno na soustavu Mělník - Praha celkem 33 blokových kotelen, které byly přestavěny na výměníkové stanice a v oblasti Krče a Modřan, kde bylo přestavěno 6 stávajících blokových plynových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš na předávací stanice a výtopna Modřany byla odstavena z provozu (výtopna Krč přešla z celoročního provozu do režimu špičkového zdroje). V roce 2004 byla na soustavu Mělník - Praha napojena tepelná síť výtopny Invalidovna a tato výtopna byla zrušena. V průběhu roku 2005 byla na Pražskou teplárenskou soustavu přepojena oblast kotelen Horní Počernice 1 a Horní Počernice 3. Počet REZZO 2 vychází z údajů Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy (OOP MHMP). Celkové množství středních zdrojů znečišťování ovzduší REZZO 2 v posledních letech stagnuje. Největší počet středních zdrojů se nachází ve starší zástavbě v centru města. Poměrně velký podíl zdrojů v kategorii „Ostatní vč. technologie“ tvoří jednak technologické zdroje, které palivo nespalují (čerpací stanice PHM, tiskárny, lakovny apod.), jednak kotelny v rekonstrukci. Malé zdroje (REZZO 3) nejsou individuálně registrovány (pouze některé typy kotelen). Tab. B1.2.2

Evidovaný počet zdrojů znečišťování ovzduší v Praze, 1995–2005 Number of registered air pollution sources in Prague, 1995–2005

Kategorie 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 REZZO 1 – zvláště 254 249 237 231 221 201 177 237 242 240 246 velké a velké zdroje, celkem REZZO 2 – střední 2 718 2 753 2 880 2 868 2 923 3 006 3 027 2 866 2 974 3 055 3 098 zdroje celkem tuhá paliva 839 695 500 384 280 202 176 131 117 105 78 kapalná paliva 148 155 127 109 86 81 76 59 50 48 46 plynná paliva 1 172 1 537 1 769 1 931 2 110 2 259 2 291 2 310 2 321 2 406 2 528 ostatní vč. 559 366 484 444 447 464 484 366 486 496 446 technologie

Category REZZO 1 – extremely large and large sources, total REZZO 2 – mid-sized sources, total Solid fuels Liquid fuels Gaseous fuels Others incl. technol. sources

Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

B1.2.2.2 Emise

B1.2.2.2 Emissions

Množství emisí ze stacionárních zdrojů (kategorie REZZO 1–3) je celostátně sledováno u základních znečišťujících látek: tuhé znečišťující látky, oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), oxid uhel-

The quantity of emissions from stationary pollution sources (Categories REZZO 1–3) is nationwide monitored for fundamental pollutants as follows: particulate matter, sulphur dioxide (SO2),


49



B1 OVZDUŠÍ / AIR natý (CO), těkavé organické látky (VOC – nahradily původně sledované emise CxHy) a amoniak (NH3) a u dalších vybraných škodlivin, jako jsou těžké kovy a persistentní organické látky. Územní bilance jsou zpravidla zpracovávány pouze pro základní znečišťující látky s tím, že územní rozdělení emisí NH3 a emisí VOC z použití rozpouštědel u malých zdrojů a v domácnostech lze pouze odhadovat.

nitrogen oxides (NOx), carbon monoxide (CO), volatile organic compounds (VOCs – replaced the originally monitored emissions of CxHy), ammonia (NH3), and certain other selected pollutants as heavy metals (HMs) and persistent organic pollutants (POPs). Territorial balances are, as usual, developed only for fundamental pollutants while territorial distribution of NH3 emissions and VOCs emissions from the solvents usage in small sources and in households can be merely estimated.

Množství emisí pro velké a střední zdroje bylo stanoveno s využitím registrů REZZO 1 a REZZO 2. Údaje za malé zdroje REZZO 3 byly získány modelovým výpočtem s využitím aktualizovaných údajů ze sčítání lidu, domů a bytů (SLDB) provedeného v roce 2001. Tyto údaje jsou průběžně aktualizovány ve spolupráci s hlavními dodavateli paliv a energií (Pražská plynárenská, a. s., PRE, a. s., Pražská teplárenská, a. s.). Množství emisí znečišťujících látek závisí mj. na potřebě tepla, a tím na množství spáleného paliva, a je proto ovlivněno klimatickými podmínkami topných období v jednotlivých letech. Uplatnění nové metodiky výpočtu pro zdroje REZZO 3, využívající údaje ze SLDB z roku 2001, zapříčiňuje poměrně významný meziroční pokles emisí malých zdrojů mezi roky 2001 a 2002.

The amount of emissions from large and mid-sized pollution sources was determined using the data of the REZZO 1 and REZZO 2 registers. Data on the small pollution sources of REZZO 3 were determined by model calculations employing updated figures from the census carried out in 2001. These data have been continuously updated in co-operation with major fuel and energy suppliers (Prague Gas Utility Company, Prague Energy Utility Company, and Prague Heat Utility Company). The quantity of pollutants emissions furthermore depends on heat consumption and therefore it is influenced by weather conditions in heating periods of respective years. The application of new methodology for the calculations of REZZO 3 sources, employing data from the census 2001, is the reason why small sources emissions demonstrate a relatively significant annual drop in emissions in between 2001 and 2002.

Tabulky a grafy dokumentují trvalý dlouhodobý pokles emisí tuhých látek, oxidu siřičitého i oxidů dusíku ze stacionárních zdrojů. Tento příznivý vývoj je důsledkem jednak snižováním spotřeby paliv (nárůst využití tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha, úspory ve spotřebě tepelné energie u odběratelů, snížení objemu průmyslové výroby po roce 1990 apod.), jednak vlivem změny skladby spalovaných paliv (nahrazování tuhých paliv plynnými palivy) a účinností provozu (rekonstrukce a modernizace kotelního fondu). Významnou příčinou je i tlak ekonomicko - legislativních opatření na snižování emisí z těchto zdrojů.

The tables and charts document the long-term emission reduction in particulate matter, sulphur dioxide, and nitrogen oxides from stationary sources. This favourable trend results partly from the decrease in fuel consumption (higher utilisation of heat from the heat supply pipeline Mělník - Prague, heat savings at end consumers, decrease in industrial production output after 1990, etc.), and partly from the change in fired fuel structure (replacing solid fuels by gaseous fuels) and efficient operations (reconstruction and modernisation of boilers). Furthermore, other important reason is the pressure of economic and legislative measures aimed at the emission reduction from these sources.

Největším stacionárním zdrojem emisí na území hl. m. Prahy byla v roce 2005 Pražská teplárenská, a. s. – teplárna Malešice. Dominantní podíl na celkových emisích si teplárna Malešice udržuje i přesto, že zde v letech 1997–1999 proběhla rekonstrukce dvou hnědouhelných kotlů na spalování kvalitního nízkosirného černého uhlí včetně instalace nových elektroodlučovačů popílku a kryté skládky paliva, a množství emisí SO2 a tuhých látek tím výrazně pokleslo.

In 2005 the largest stationary emission source located on the territory of the City of Prague was the Prague Heat Utility Company – the Malešice Co-Generation Plant. Its dominant share in total emissions has been maintained despite the fact that two low-rank coal boilers were retrofitted to be able to burn a high quality, low-sulphur hard coal in 1997–1999, including the installation of new electric precipitators and a covered fuel stock and so the volume of SO2 emissions as well as particulate matter emissions were substantially reduced.

Vzhledem k tomu, že významné velké zdroje emisí (REZZO 1) mají vysoké komíny, projevuje

Due to high smoke stacks of large emission sources (REZZO 1) their contribution to air pollution is

PRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

50


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR manifested over much larger territory than that of mid-sized sources and small ones, which exert pollution load to their very surroundings. The main share of emissions is accounted, apart from the Radotín Cement Plant and the Malešice Incineration Plant, and several industrial sources generating smaller emission volume, to the plants of the Prague Heat Utility Company.

se jejich podíl na znečištění ovzduší na mnohem větším území, než je tomu u středních a malých zdrojů, které zatěžují bezprostřední okolí. Hlavní podíl emisí znečišťujících látek připadá, kromě cementárny Radotín, Spalovny Malešice a několika průmyslových zdrojů s menšími emisemi, převážně na provozy Pražské teplárenské, a. s. Tab. B1.2.3

Rok Year

1975 1980 1985 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Emise vybraných základních znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů v Praze -1 v letech 1975–2005 [t.rok ] Emissions of selected principal pollutants generated by stationary sources in Prague -1 in the period of 1975–2005 [t.year ] Velké zdroje Large sources

tuhé látky Particulate matter 17 920 19 152 15 009 5 862 5 571 3 776 4 086 1 870 1 723 2 402 1 165 236 306 182 247 128 107 195 95

SO2

NOx

44 600 48 402 51 207 24 361 21 424 21 484 21 179 18 344 17 061 10 488 7 295 3 613 1 897 1 291 1 595 1 223 1 248 1 789 1 771

11 900 15 950 16 043 8 855 9 367 9 586 7 331 5 536 5 342 3 582 3 196 2 312 2 830 2 601 2 814 2 397 2 163 2 788 2 697

Kategorie zdrojů / Category Střední a malé zdroje Mid-sized and small sources tuhé látky SO2 NOx Particulate matter 13 500 15 500 3 900 9 481 12 304 1 473 10 123 14 900 3 252 15 149 21 006 7 318 15 038 17 690 2 935 14 690 20 128 3 557 9 229 11 809 2 241 9 422 11 978 2 269 5 571 7 661 2 194 3 830 5 020 1 693 2 513 3 266 1 576 1 462 2 057 1 406 1 263 1 694 1 399 1 242 1 626 1 419 1 134 1 411 1 284 536 584 849 600 620 920 596 707 874 448 682 746

Stacionární zdroje celkem Stationary sources total tuhé látky SO2 NOx Particulate matter 31 420 60 100 15 800 28 633 60 706 17 423 25 132 66 107 19 295 21 011 45 367 16 173 20 609 39 114 12 302 18 466 41 612 13 143 13 314 32 988 9 572 11 292 30 322 7 805 7 294 24 722 7 536 6 233 15 508 5 275 3 678 10 561 4 771 1 699 5 670 3 718 1 569 3 591 4 229 1 424 2 916 4 019 1 381 3 006 4 098 663 1 807 3 247 707 1 868 3 083 791 2 495 3 662 543 2 454 3 443 Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP, MHMP

Tab. B1.2.4

Emise základních znečišťujících látek (celkové a podíl v %) ze stacionárních zdrojů, Praha, 2005 Emissions of principal pollutants (total amount and share in %) generated by stationary sources, Prague 2005

Kategorie Category Velké zdroje Large sources Střední zdroje Mid-sized sources Malé zdroje Small sources Celkem / Total

Tuhé látky Particulate matter t.rok-1 % t.year-1 95,5 18,0

SO2 t.rok-1 t.year-1 1 771,1

NOx

72,0

t.rok-1 t.year-1 2 696,8

%

NH3

CO

78,0

t.rok-1 t.year-1 562,7

20,0

t.rok-1 t.year-1 0,6

%

%

% 1,0

56,4

10,0

44,3

2,0

172,5

5,0

205,7

7,0

20,1

47,0

391,1

72,0

638,1

26,0

573,6

17,0

2 071,6

73,0

21,8

51,0

543,0

100,0

2 453,5

100,0

3 442,9

100,0

2 840,0

100,0

42,5

100,0



51



B1 OVZDUŠÍ / AIR Tab. B1.2.5

Porovnání celkových plošných měrných emisí ze stacionárních zdrojů, Praha – ČR, 2005 Comparison of total specific emissions generated by stationary sources, Prague – Czech Republic, 2005 Rozloha Area

Oblast Region

[km2]

Praha / Prague ČR / Czech Republic

496 78 864

Tuhé látky Particulate mater t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 1,09 0,61

SO2

NOx

CO

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 4,95 2,86

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 6,94 1,99

t.rok-1.km-2 t.year-1.km-2 5,73 3,60


Tab. B1.2.6

Nejvýznamnější velké zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 1), Praha, 2005 Major large air pollution sources (REZZO 1), Prague, 2005 Zdroj Source

PT, a. s. teplárna Malešice PHU Co., Co-Generation Plant Malešice Cementárna závod Králův Dvůr – Radotín, provozovna Radotín Cement Plant Králův Dvůr – Radotín, operating unit Radotín Pražské služby, a. s. Spalovna Malešice Prague Services, Incineration Plant Malešice PVK, a. s. – UČOV Bubeneč PVK Co. – WWTP City of Prague in Bubeneč PT, a. s. teplárna Holešovice PHU Co., Co-Generation Plant Holešovice PT, a. s. teplárna Veleslavín PHU Co., Co-Generation Plant Veleslavín PT, a. s. teplárna Michle PHU Co., Heating Plant Michle PT, a. s. teplárna Juliska PHU Co., Co-Generation Plant Juliska TEDOM, s. r. o. – kogenerační teplárna areál Daewo – Avia TEDOM Ltd., co-generation plant at the premises of Daewo – Avia Co. Mitas, a. s. OMNICON – ÚVN Praha OMNICON – Central Military Hospital Česká správa letišť, s. p Czech Administration of Airports, g. c.

Výška komína Smoke stack height

160; 95

Tuhé látky Particulate matter t.rok-1 t.year-1 41,38

67; 67; 58 + další

46,56

19,09

1 115,74

177

6,36

1,87

182,71

20; 7

0,03

1,75

41,54

100; 70

0,61

0,29

40,07

77

0,47

0,22

40,00

140

3,76

21,23

25,76

38

0,30

0,15

22,77

18; 18; 7 + další

2,30

0,69

18,02

63; 5; 3 + další 60; 20

6,48 0,11

0,12 0,05

15,62 15,20

34; 18; 16 + další

0,16

0,08

10,63

m

SO2

NOx

t.rok-1 t.year-1 1 698,09

t.rok-1 t.year-1 832,29

Zdroj / Source: ČHMÚ, ČIŽP

B1.2.2.3 Spotřeba paliv

B1.2.2.3 Fuel consumption

Pro porovnání spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích REZZO 1 a 2 byla spotřeba paliv v na3 turálních jednotkách (tuny, tis. m ) přepočtena pomocí výhřevnosti na spotřebu tepla v palivu (TJ). Pro malé zdroje REZZO 3 chybějí vstupní data. Trend vývoje skladby spotřeby paliv, tj. nárůst spotřeby plynných paliv na úkor paliv pevných, je odrazem změn v kotelním fondu. Celková spotřeba tepla v palivu ve sledovaných letech je ovlivňována i rozdílnými klimatickými podmínkami,

For the purpose of the comparison of fuel consumption in stationary sources of REZZO 1 and 2 the consumption of fuels in physical units (tonnes, 3 1,000 m ) was converted, using appropriate calorific values, to the consumption of heat contained in the fuel (expressed in TJ). There are no input data on small sources of REZZO 3. The development trend of the fuel consumption structure, i.e. increase in gaseous fuel consumption at the expense of solid fuel one, results from the changes in the boilers used. The total heat consumption from fuel in the monitored


52


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR years was also influenced by various weather conditions, higher efficiency of the natural gas combustion, and by the utilisation of heat from the heat supply pipeline Mělník - Prague. The total decrease in fuel consumption has also been influenced by lower energy consumption by end customers, lower output of production, change in customers’ behaviour adequate to the environmental development, social conditions, and so on, both in companies and in households.

vyšší účinností spalování zemního plynu a odběrem tepla z tepelného napaječe Mělník - Praha. K celkovému poklesu spotřeby paliv přispívají i značné úspory ve spotřebě energie u odběratelů, snížení objemů výroby, změna chování odběratelů adekvátní vývoji prostředí, sociálních podmínek apod., přičemž na úsporách se podílejí podnikatelský i bytový sektor. Největší podíl na snížení spotřeby paliv ve stacionárních zdrojích na území hl. m. Prahy v posledních letech mělo přepojení 33 blokových kotelen na Jižním Městě a napojení Krče (vč. oblastí Novodvorská) a 6-ti blokových kotelen v oblasti Lhotka - Libuš a výtopny Modřany na tepelný napaječ Mělník - Praha. Skokový nárůst spotřeby tuhých paliv v roce 1999 je důsledek ukončení rekonstrukce kotlů v Malešické teplárně. Kolísání spotřeby tuhých paliv v posledních letech závisí na objemu spáleného komunálního odpadu ve Spalovně Malešice a spotřebě černého uhlí v Malešické teplárně.

Tab. B1.2.7

In recent years the largest share of the decrease in fuel consumption in stationary sources on the territory of Prague went to the account of the retrofitting and reconnecting of 33 block boiler units at Jižní Město and connecting of Krč (incl. the area of Novodvorská) and 6 block boiler units in the area Lhotka - Libuš and the heating plant Modřany to the heat pipeline Mělník - Prague. The stepwise increase in solid fuel consumption in 1999 is the consequence of the completed retrofitting of boilers of the Heating Plant Malešice. The fluctuating consumption of solid fuels in the last years has been caused by the volume of municipal waste incinerated in the Incineration Plant Malešice and the hard coal consumption of the Heating Plant Malešice.

Spotřeba paliv [TJ] Fuel consumption [TJ]

Kategorie Spotřeba paliv celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje TN EMĚ Praha

1998 37 277 23 561

1999 37 864 24 164

2000 34 589 21 675

2001 37 590 22 111

2002 36 808 21 560

2003 36 318 20 079

2004 36 267 20 613

7 733

7 906

6 693

8 300

8 250

8 219

8 298

5 983

5 794

6 221

7 179

6 997

8 020

7 356

Tuhá paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje Kapalná paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje Plynná paliva celkem REZZO 1 – velké zdroje REZZO 2 – střední zdroje

5 558 4 708

7 592 7 030

6 545 6 188

7 842 7 511

8 262 7 960

7 685 7 350

8 463 8 213

850

562

357

331

302

335

250

1 273 996

1 319 1 073

739 544

789 597

569 407

1 012 860

418 271

277

246

195

192

162

151

147

24 464 17 858

23 160 16 062

21 084 14 943

21 780 14 003

20 980 13 193

19 602 11 869

20 030 12 129

6 606

7 098

6 141

7 777

7 786

7 733

7 901

2005 Category 35 670 Fuel consumption, total 19 951 REZZO 1 – large sources 8 043 REZZO 2 – mid-sized sources 7 676 Heat pipeline Mělník - Prague 8 181 Solid fuels 8 029 REZZO 1 – large sources 152 REZZO 2 – mid-sized sources 232 Liquid fuels 95 REZZO 1 – large sources 137 REZZO 2 – mid-sized sources 19 581 Gaseous fuels 11 827 REZZO 1 – large sources 7 754 REZZO 2 – mid-sized sources

Zdroj / Source: ČHMÚ, IMIP, MHMP


53



•

Pražské vodovody a kanalizace, a.s. - ÚÈOV

•• •• • • •

•

PRAGUE – Envlronment 2006

PRAHA – Životní prostøedí 2006

54

OMNICON - ÚVN Praha

••

•

Pražská teplárenská, a.s. Michle

MITAS, a.s. - výrobní závod Praha

REZZO 1 – combustlon processes

VOC

CO

NOx

tuhé látky partlculate matter SO 2

Zdroj / Source: ÈHMÚ, ÈlŽP, MHMP

REZZO 2 – technologle REZZO 2 – technology sources

REZZO 2 – spalovací procesy REZZO 2 – combustlon processes l

l

REZZO 1 – technologle REZZO 1 – technology sources

l

l REZZO 1 – spalovací procesy

Pražské služby, a.s., závod 14, spalovna Malešice

Pražská teplárenská, a.s. Malešice

Pražská teplárenská, a.s. Holešovice

Závod Králùv Dvùr - Radotín, provozovna Radotín

Pražská teplárenská, a.s. Veleslavín

Èeská správa letiš, s.p.

•• • • • •• • • • • • ••• • •• • •• • • • •• •• •• • • • • ••• •• • •••• • • • • • • • • • •• •• • • • • • •• • • • • • • • • • • • • • ••• • • ••• • • • • • •• •• •• •• • • • • •• • • •• • • • •• • • • • • ••••••• • • • • • • • • • • • • •• • • • • • • • • •• • •• • •

Pražská teplárenská, a.s. Juliska

TEDOM, s.r.o. - kogeneraèní teplárna Daewo - Avia

Obr. B1.2.1 Významné stacionární zdroje emisí, Praha, 2005 Major stationary air pollution sources, Prague, 2005

B1 OVZDUŠÍ / AlR

Maglstrát hl. m. Prahy

Prague Clty Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.2.2 Emise zneèišujících látek ze stacionárních zdrojù (REZZO 1–3), Praha, 2005 Emissions of pollutants generated by stationary sources (REZZO 1–3), Prague, 2005

malé zdroje / small sources REZZO 3 støední zdroje / mid-sized sources REZZO 2 velké zdroje / large sources REZZO 1

3 500

t.rok -1 / t.year -1

3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0 tuhé látky particulate matter

SO 2

NO x

CO

NH 3

Zdroj / Source: ÈHMÚ, MHMP, ÈSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý

Obr. B1.2.3 Celkové a mìrné emise ze stacionárních zdrojù, Praha, 1984–2005 Total and specific emissions generated by stationary sources, Prague, 1984–2005

120

-1

60

SO2

50

100

tuhé látky particulate matter

40

80

NOX

30

60

20

40

10

20

0 1984

celkové emise [tis. t.rok ] total emissions [thous. t.year-1]

140

-1

mìrné emise [t.rok .km-2] specific emissions [t.year-1.km-2]

70

0 1986

1988

1990

1992

1994

1996

1998

2000

2002

2004

Zdroj / Source: ÈHMÚ, ÈIŽP, MHMP

Obr. B1.2.4 Vývoj spotøeby paliv v kotelnách REZZO 1 a 2, Praha, 1995–2005 The trend in fuel consumption of REZZO 1 and 2 boiler units, Prague, 1995–2005 60 000

TN EMÌ - Praha HP Mìlník - Prague

kapalná paliva liquid fuels

50 000

plynná paliva gaseous fuels

tuhá paliva solid fuels

TJ

40 000 30 000 20 000 10 000 0 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

Zdroj / Source: ÈHMÚ, MHMP, ÈSÚ, PT, a. s., PP, a. s., O. Hrubý


55


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.2.3 Mobilní zdroje znečišťování ovzduší (REZZO 4 – doprava)

B1.2.3 Mobile air pollution sources (REZZO 4 – transport)

Vstupní údaje pro výpočet emisí

Input data for emission calculations

Automobilová doprava představuje v současné době nejvýznamnější zdroj znečištění ovzduší na území Prahy. Výpočty emisí z dopravy byly provedeny v rámci pravidelné aktualizace projektu „Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“.

At present the automotive traffic is the most important source of air pollution on the territory of Prague. The emission balance of automotive traffic has been carried out within the regular updating of the ATEM project “Model air quality assessment on the territory of the City of Prague”. The basic background materials for the emission balance calculations are results of the traffic census, which was carried out by the Institute of Transportation Engineering of the City of Prague (ÚDI Praha) in 2005. Within the ATEM Project the groups of sources are assessed as follows:

Základním podkladem pro výpočty emisní bilance jsou výsledky sčítání dopravy, které prováděl Ústav dopravního inženýrství Praha v roce 2005. V rámci projektu ATEM jsou hodnoceny následující skupiny zdrojů:

• Line sources – the network of urban roads. Each source corresponds to a one straight section of road, which is homogeneous concerning all its calculation parameters (traffic intensity and composition of traffic flow, longitudinal slope of the road, speed and flow of the traffic flow, etc.). The set of line sources includes all sections, for which data from traffic census are available. In the last period the traffic census was expanded for certain roads and the network of line sources employed for model calculations was added in appropriate manner. The most important road, which was added into the calculations against to the previous phase is the new section of the bypassing City Ring Road Radlická Street– Strahovský Tunnel. In total the emission calculations were carried out for 4,178 line sources (out of that 34 lines located in tunnels). • Portals and tunnel ventilation exhausts – in cases where line sections are taken in tunnels emissions from these sections are modelled by means of portals (entrances) of the tunnels and exhausts of ventilation shafts. On the territory of Prague there were five important tunnels for road traffic as follows: Strahovský, Letenský, Těšnovský, Zlíchovský, and the tunnel Mrázovka, which is a part of the South-west section of the City Ring Road, opened in August 2004. • Crossroads – in the case of grade-separated crossings it means mostly emission generated either in idling and slow motion of vehicles before a common crossing and namely during the acceleration of vehicles leaving the crossing. In these phases the emission production is substantially higher then if the vehicle goes fluently through the section given. Furthermore, emission calculations were carried out from vehicle movement on ramps of grade-separated crossings. The emission balance of crossings included in total 480 crossings, out of that

• Liniové zdroje – síť městských komunikací. Každý zdroj odpovídá jednomu přímému silničnímu úseku, který je homogenní z hlediska všech výpočetních parametrů (intenzita a skladba dopravy, podélný sklon komunikace, rychlost a plynulost dopravního proudu atd.). Do sestavy liniových zdrojů jsou zahrnuty všechny úseky, pro které jsou k dispozici údaje ze sčítání dopravy. V posledním období bylo sčítání dopravy rozšířeno o některé komunikace, odpovídajícím způsobem byla tedy doplněna i síť liniových zdrojů pro modelové výpočty. Nejvýznamnější komunikací, která byla oproti předchozí etapě doplněna do modelových výpočtů, je nový úsek Městského okruhu Radlická–Strahovský tunel. Celkem byly emisní výpočty provedeny pro 4178 liniových zdrojů (z toho 34 linií v tunelech). • Portály a výdechy tunelů – v případech, kdy jsou liniové úseky vedeny v tunelech, jsou emise z těchto úseků modelovány pomocí portálů (vjezdů) tunelů a výdechů větracích šachet. Na území hl. m. se v roce 2005 nacházelo 5 významných tunelů pro silniční dopravu: Strahovský, Letenský, Těšnovský, Zlíchovský a v srpnu 2004 otevřený tunel Mrázovka, který je součástí jihozápadní části Městského okruhu. • Křižovatky – v případě úrovňových křižovatek se jedná zejména o emise vznikající jednak při stání a popojíždění vozidel před úrovňovou křižovatkou a zejména při akceleraci automobilů, které křižovatku opouštějí. V těchto fázích je produkce emisí podstatně vyšší, než když vozidlo daný úsek plynule projíždí. Dále byly provedeny výpočty emisí z pohybů aut po rampách mimoúrovňových křižovatek. Do výpočtů emisní bilance křižovatek bylo zahrnuto celPRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

56


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR number 426 were common ones and 54 were grade-separated crossings. • Special sources – stationary area sources, in which emission production is related to transport (bus depots, public transport system terminals and pump stations, in total 158 sources). Newly, on the basis of the developed project “Assessment of impacts of important parkings and garages on air quality in Prague”, emissions for 355 parking areas (164 garages and 191 parkings) with appropriate characteristics and having capacity over 50 parking lots.

kem 480 křižovatek, z toho 426 úrovňových a 54 mimoúrovňových. • Speciální zdroje – stacionární plošné zdroje, u kterých dochází k produkcí emisí v souvislosti s dopravou (autobusová nádraží, terminály MHD a čerpací stanice pohonných hmot, celkem 158 zdrojů); nově jsou na základě zpracovaného projektu „Vyhodnocení vlivů významných parkovišť a garáží na kvalitu ovzduší v Praze“ zohledněny emise z 355 parkovacích ploch (164 garáží a 191 parkovišť) s odpovídající charakteristikou a s kapacitou nad 50 stání.

For the calculations of traffic emissions the methodology, developed by the Institute of Chemical Technology, Prague and ATEM – Studio of Ecological Modelling within the Project sponsored by the Ministry of the Environment of the Czech Republic in 2000–2002, was employed, which enables to assess a wide spectrum of inorganic as well as organic compounds or their groups. The emission model MEFA 06, developed on the basis of the methodology, enables, in the emission calculations, to take into account effects of respective factors (type of vehicle, composition of traffic flow, speed, slope, etc.) by means of a system of mutually interrelated equations. The methodology employed was published by the Ministry of the Environment of the Czech Republic as the calculation procedure for the traffic emissions assessment. When carrying out emission calculations the composition of fleet characteristic to the City of Prague was taken into account.

Pro výpočty emisí z automobilové dopravy byla použita metodika, kterou vyvinula Vysoká škola chemicko-technologická a Ateliér ekologických modelů v rámci projektu MŽP ČR a která dovoluje hodnotit širokou škálu anorganických a organických látek či jejich skupin. Emisní model MEFA 06, zpracovaný na základě této metodiky, zohledňuje při výpočtech emisí působení jednotlivých faktorů (typ vozidla, skladba dopravního proudu, rychlost, sklon apod.) pomocí soustavy vzájemně provázaných rovnic. Metodika byla publikována MŽP ČR jako výpočetní postup pro hodnocení emisí z dopravy. Při výpočtu emisí bylo zohledněno složení vozového parku charakteristické pro hl. m. Prahu. Obdobně jako v předchozí etapě byly při výpočtu emisí z dopravy zahrnuty i zvýšené emise vznikající v důsledku studených startů automobilů. Prvních cca 5 km po startu vozidla se studeným motorem dochází v porovnání s normálním provozem ke zvýšené produkci emisí. Zohlednění příspěvku ze studených startů je proto významné při hodnocení emisní a imisní zátěže z automobilové dopravy ve městech, kde jsou automobily často využívány k poměrně krátkým jízdám. Význam tzv. víceemisí ze studených startů vozidel v rámci celkových koncentrací znečišťujících látek se bude v různých částech města lišit, a to především podle rozložení komunikační sítě a charakteru území. Např. na kapacitních komunikacích je možné očekávat relativně nízkou úroveň podílu víceemisí, zatímco v husté obytné zástavbě jejich podíl pravděpodobně významně poroste.

Similarly as in the previous phase the traffic emissions calculations included also increased emissions generated at the cold start of vehicle engine. In the travelling on the first approx. 5 km after the vehicle start-up there is increased production of emissions compared to the standard operation thereof. Therefore taking the contribution from cold starts into account is significant in emission assessment and immission load from automotive traffic in cities where automobiles are often used for relatively short trips. The importance of so-called extra-emissions from vehicle cold starts within the total concentration of pollutants will be different in various parts of the City, first of all depending on the road network distribution and the territory characteristics. For instance on high-capacity roads a relatively low share of extraemissions can be expected while in dense residential housing their share is likely to grow significantly. On the basis of input data given calculations were carried out on the traffic emission production for the following pollutants and their groups: PM10, sulphur dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, and hydrocarbons. The emission balance for respective groups of sources (line sources, tunnels, crossroads, and special sources) are summarised in the Figures and Table below.

Na základě uvedených vstupních dat byly provedeny výpočty produkce emisí z dopravy pro následující znečišťující látky a jejich skupiny: PM10, oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky. Emisní bilance pro jednotlivé skupiny zdrojů (liniové zdroje, tunely, křižovatky a speciální zdroje) shrnují tabulka a obrázky. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

57



B1 OVZDUŠÍ / AIR -1

Tab. B1.2.8

Emise z dopravy na území Prahy [t.rok ] -1 Traffic emissions on the Prague territory [t.year ] PM10

Liniové zdroje celkem Line sources in total z toho / out of that: Osobní automobily Passenger cars Lehké nákladní automobily Light trucks and vans Těžké nákladní automobily Heavy trucks and lorries Autobusy Buses Tunely Tunnels Křižovatky Crossroads Nádraží a terminály BUS Bus stations and terminals Čerpací stanice PHM Pump and refueling stations Parkovací plochy Parking areas Celkem / Total

13 836,5*

oxid siřičitý sulphur dioxide 88,2

oxidy dusíku oxid uhelnatý nitrogen oxides carbon monoxide 16 202,9 32 577,1

uhlovodíky hydrocarbons 17 912,8

4 033,8

61,6

7 970,2

27 835,9

16 732,8

592,2

5,6

881,7

682,2

153,6

5 739,3

12,3

5 571,1

3 044,9

733,4

3 471,2

8,6

1 779,9

1 014,1

293,0

5,7

0,8

128,6

269,5

134,0

6,2

4,2

302,5

2 495,4

166,5

3,1

0,1

28,9

15,3

4,2

0,4

0,1

10,9

17,8

7,7

5,7

0,4

84,3

95,5

59,9

13 893,7

93,7

16 758,0

35 470,7

18 285,1

* včetně sekundární prašnosti Including the secondary dust generation

Zdroj / Source: ATEM

-1

Obr. B1.2.5

Zastoupení jednotlivých emisních kategorií vozidel, 2005 [t.rok ] -1 Shares of respective emission categories of vehicles, 2005 [t.year ] Ostatní dopravní zdroje Other sources of transport Liniové zdroje – autobusy Line sources – buses

40 000

Liniové zdroje – těžké nákladní automobily Line sources – heavy trucks Liniové zdroje – lehké nákladní automobily Line sources – light trucks

35 000 30 000

-1

t.rok / t.year

-1

Liniové zdroje – osobní automobily Line sources – passenger cars

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 0

PM 10

NO x

CO

Cx H y



58


Prague City Hall

Prague City Hall


Zlièín

59

Lipence

Zbraslav

Praha 16

Lochkov

Slivenec

Praha 17

Øeporyje

Praha 13

Nebušice

Praha 6

Pøední Kopanina

Velká Chuchle

Praha 5

Lysolaje

Praha 1

Praha 12

Suchdol

Libuš

Praha 4

Praha 15

Dolní Mìcholupy

Køeslice

Petrovice

Újezd u Prùhonic

Praha 14

Praha 19

Èakovice

Štìrboholy

Praha 18

Praha 9

Praha 11

Šeberov

Praha 10

Praha 3

Kunratice

Praha 8

Praha 2

Praha 7

Troja

Dolní Chabry

Bøezinìves

Nedvìzí

Královice

Kolodìje

Kolovraty

Praha 22

Dubeè

Benice

Praha 20

Bìchovice

Dolní Poèernice

Satalice

Vinoø

Obr. B1.2.6 Produkce emisí oxidù dusíku z liniových zdrojù, Praha, 2005 Production of nitrogen oxide emissions from line sources, Prague, 2005

Praha 21

Klánovice

-1

-1


výdech tunelù / tunnel ventilation exhausts portál / portal tunel / tunnel

Èerpací stanice PHM / Petrol stations < 0,1 0,1–0,2 (NO – t.rok-1) x 0,2–0,4 -1 0,4–0,6 (NOx – t.year ) > 0,6

Autobusová nádraží / Bus stations < 0,5 0,5–1,0 (NO – t.rok-1) x 1,0–1,5 -1 1,5–2,0 (NOx – t.year ) > 2,0

< 0,1 0,1–0,5 0,5–1,0 1,0–2,0 > 2,0

Køižovatky (NOx – t.rok ) Crossroads (NOx – t.year -1)

<5 5–10 10–20 20–50 > 50

-1

Liniové zdroje (NO x – t.rok .km ) Line sources (NOx – t.year -1.km-1)

B1 OVZDUŠÍ / AIR



B1 OVZDUŠÍ / AIR

B1.3 IMISE – KVALITA OVZDUŠÍ

B1.3 IMMISSIONS – AIR QUALITY

B1.3.1 Hodnocení kvality ovzduší

B1.3.1 Air quality assessment

Míra znečištění ovzduší je objektivně zjišťována monitorováním koncentrací znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry sítí měřicích stanic. Při hodnocení kvality ovzduší jsou pak především porovnávány zjištěné imisní úrovně s příslušnými imisními limity, případně s přípustnými četnostmi překročení těchto limitů, jakožto úrovněmi, které by dle legislativy v ochraně ovzduší neměly být od zákonem stanoveného data nadále překračovány. Základní právní normou upravující hodnocení kvality ovzduší je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění zákonů č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb a č. 385/2005 Sb. Podrobnosti pak dále specifikuje nařízení vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, ve znění nařízení vlády č. 60/2004 Sb. a č. 429/2005 Sb. Česká legislativa plně reflektuje požadavky Evropské unie stanovené směrnicemi pro kvalitu venkovního ovzduší, tedy rámcovou směrnicí 96/62/EC o hodnocení a řízení kvality ovzduší a navazujícími dceřinými směrnicemi 1999/30/EC (pro SO2, NO2 a NOx, prašný aerosol a olovo), 2000/69/EC (pro benzen a oxid uhelnatý), 2002/3/EC (pro ozon a jeho prekursory) a 2004/107/EC (pro arsen, kadmium, rtuť, nikl a polycyklické aromatické uhlovodíky).

The level of air pollution is in objective manner determined by means of monitoring of pollutants concentrations in the ground-level strata of atmosphere within the network of measuring stations. The evaluation of ambient air quality first of all compares the determined immission levels with appropriate immission limit values, or potentially acceptable frequency of exceedances of those limit values as the levels, which according to the legislation on air pollution control should not have been further exceeded since the date as stipulated by law. The fundamental legal regulation regulating air quality assessment is the Act No. 86/2002 Code on air pollution control and amending certain other acts (act on air pollution control), later on amended by Acts No. 521/2002 Code, No. 92/2004 Code, No. 186/2004 Code, No. 695/2004 Code, No. 180/2005 Code and No. 350/2002 Code establishing immission limit values and conditions of and method for monitoring, assessment, and control of air quality, were adopted in the wording of the Order of the Government of the Czech Republic No. 60/2004 Code and No. 429/2005 Code. The Czech legislation fully reflects requirements of the European Union as defined in directives on ambient air quality, that means The Framework Air Directive 96/62/EC (for SO2, NO2, and NOx, particulate matter, and lead), 2000/69/EC (for benzene and carbon monoxide), 2002/3/EC (for ozone and its precursors), and 2004/107/EC (for arsenic, cadmium, mercury, nickel, and polyaromatic hydrocarbons).

Tato kapitola prezentuje hodnocení kvality ovzduší v roce 2005 podle požadavků české legislativy. Přehled limitních úrovní a mezí tolerance pro ochranu zdraví, horních a dolních mezí pro posuzování dle nařízení vlády uvádí tabulka.


This chapter presents air quality assessment in 2005 according to the Czech legislation requirements. The overview of limit values and limits of tolerance for health protection, upper and bottom assessment thresholds pursuant to the Order of the Government are given in Table below.

60


Prague City Hall


Limitní hodnoty pro ochranu zdraví, ekosystémů a vegetace podle nařízení vlády České republiky, kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší – Imisní limity a meze tolerance pro ochranu zdraví lidí The limit values for the protection of health, ecosystems, and vegetation pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic setting the immission limit values, conditions and the method of air quality monitoring, assessment, evaluation and control of air pollution – Limit values for health protection

Imisní limity / Air pollution limit values Mez pro posuzování Assessment threshold [µg.m-3]

Znečišťující Doba průměrování látka Averaging time Pollutant SO2

Benzen Benzene

1 hodina 1 hour

–

–

24 hodin 24 hours

50 max. 3x za rok max. 3 times/year 20 max. 7x za rok max. 7 times/year 10

kalendářní rok calendar year 1 hodina 1 hour

NO2

CO

Horní / Upper UAT

24 hodin 24 hours

PM10

Pb

Dolní / Lower LAT

kalendářní rok calendar year kalendářní rok calendar year maximální denní 8h klouzavý průměr max. daily 8-h moving average kalendářní rok calendar year

Hodnota imisního limitu Immission limit value [µg.m-3] LV

350 max. 24x za rok max. 24 times/year 75 125 max. 3x za rok max. 3x za rok max. 3 times/year max. 3 times/year 30 50 max. 35x za rok max. 7x za rok max. 7 times/year max. 35 times/year 14 40

100 140 200 max. 18x za rok max. 18x za rok max. 18x za rok max. 18 times/year max. 18 times/year max. 18 times/year 26 32 40

Mez tolerance Termín (pro r. 2005) dosažení LV Margin Date of tolerance on which (for 2005) LV shall be [µg.m-3] attained MT – – –

–

–

–

–

–

50

1. 1. 2010

10

1. 1. 2010

0,25

0,35

0,5

–

–

5 000

7 000

10 000

–

–

2

3,5

5

5

1. 1. 2010

-3

Pro částice PM2,5 je v nově navrhované směrnici EU navržen limit pro roční průměr 25 µg.m . -3 For particulates PM2.5 the new draft of EU directive sets the limit for annual average 25 µg.m .

Cílové limity a dlouhodobé imisní cíle Target air pollution limit values and long-term target air pollution values Znečišťující látka Pollutant O3

Cd As Ni BaP

Doba průměrování Averaging time maximální denní 8h klouzavý průměr max. daily 8-h moving average kalendářní rok calendar year kalendářní rok calendar year kalendářní rok calendar year kalendářní rok calendar year

Mez pro posuzování Assessment threshold [µg.m-3] Dolní / Lower Horní / Upper LAT UAT – 120*

Termín dosažení Hodnota cílového limitu imisního limitu Target air pollution limit value Date on which -3 LV shall be [µg.m ] attained LV 1. 1. 2010 120, 25x v průměru za 3 roky 25 times in 3-year average

0,002

0,003

0,005

31. 12. 2012

0,0024

0,0036

0,006

31. 12. 2012

0,010

0,014

0,020

31. 12. 2012

0,0004

0,0006

0,001

31. 12. 2012

* Tuto úroveň pro ozon nazývá nařízení dlouhodobý imisní cíl. For ozone this value is in the order of the Government called the long-term target air pollution limit value.


61



B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.2 Staniční síť sledování kvality ovzduší

B1.3.2 Network of stations for air quality monitoring

B1.3.2.1 Přehled monitorovacích stanic

B1.3.2.1 Overview of monitoring stations

Hodnocení imisní situace se opírá o data archivovaná v imisní databázi Informačního systému kvality ovzduší (ISKO) České republiky. V tabulce jsou uvedeny stanice měřicí na území hl. m. Prahy, které přispívaly v roce 2005 svými údaji do imisní databáze ISKO. Aktualizace registrace stanic včetně aktualizace druhu měření na registrovaných stanicích je prováděna každoročně. Tabulka uvádí pro danou stanici vedle provozující organizace měřené veličiny a metody měření.

The ground-level air pollution assessment is based on the data archived in the ground-level concentrations of pollutants database of the Air Quality Information System of the Czech Republic (ISKO). The Table below gives measuring stations on the territory of the City of Prague, which in 2005 contributed with their measurement data to the immission database of the ISKO. The station registration update, including the update of types of measurements at the registered stations, is carried out every year. The Table also provides the operator, measured quantities, and measuring methods for given stations.

Rozložení stanic měřicích znečištění ovzduší na území hl. m. Prahy v roce 2005 a zastoupení monitorujících organizací vystihuje obrázek.

Tab. B1.3.2

Obvod District Praha 1 Praha 1 Praha 2 Praha 2

Praha 4 Praha 4

Praha 5 Praha 5

Praha 5

The distribution of air pollution measuring stations on the territory of the City of Prague in 2005 and shares of monitoring organisations are depicted in Figure below.

Přehled měřicích míst v Praze, 2005 Overview of measuring points in Prague, 2005

KMPL Klasifi- měřicí kace program Classifi- Measuring cation programme nám. Republiky T/U/C AREPA ČHMÚ AMS Národní muzeum T/U/RC AMUZK ZÚ komb. Riegrovy sady B/U/NR ARIEA ČHMÚ AMS Legerova T/U/RC ALEGA ČHMÚ AMS ALEGM man. Braník T/U/R ABRAA ČHMÚ AMS Libuš B/S/R ALIBA ČHMÚ AMS ALIBD PD ALIBM man. ALIBH PAH ALIBP PAH ALIBV VOC ALIB0 TK-PM10 ALIB5 TK-PM2.5 Mlynářka T/U/RC AMLYA ČHMÚ AMS Smíchov T/U/RC ASMIA ČHMÚ AMS ASMID PD ASMIM man. ASMIH PAH ASMIP PAH Stodůlky B/U/R ASTOA ČHMÚ AMS Lokalita, vlastník Measuring point, owner


SO2

NO2

UVFL CHLM –

SPM

PM10

PM2,5

–

RADIO

–

GRV

–

–

RADIO

–

TLAM GRV

UVFL CHLM

NO

NOX

O3

CO

CHLM CHLM UVABS IRABS –

–

VOC

PAH

–

–

BTX

TK

GCH– VOC – AAS

–

IRABS

–

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

CHLM CHLM

–

IRABS

–

–

–

–

–

–

–

GCHVOC –

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

CHLM

–

–

–

–

–

–

GRV

–

UVFL CHLM

–

RADIO

–

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM UVABS IRABS

–

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

–

–

–

PD

–

GCHFID –

IC

GUAJA

–

GRV

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

GRV

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM

UVFL CHLM

–

RADIO

–

–

–

GCH-MS GCH– FID – – QUARTZ– – PUF – GCH– – – VOC – – – – ICPMS – – – – ICPMS IRABS – – – –

–

–

–

–

–

–

–

–

–

PD

–

GCHFID –

–

–

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

RADIO

–

–

–

QUARTZPUF QUARTZPUF –

–

–

UVFL CHLM

62

CHLM CHLM UVABS IRABS

CLHM CLHM UVABS

–

–

– –


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obvod District

Lokalita, vlastník Measuring point, owner

Praha 5 Svornosti ZÚ

Praha 5 Řeporyje ZÚ Praha 6 Veleslavín ČHMÚ Praha 6 Suchdol ČHMÚ Praha 6 Alžírská ZÚ Praha 8 Kobylisy ČHMÚ Praha 8 Karlín ČHMÚ Praha 8 Sokolovská ZÚ Praha 9 Vysočany ČHMÚ Praha 10 Průmyslová ČHMÚ Praha 10 Vršovice ČHMÚ Praha 10 Šrobárova ZÚ Praha 10 Jasmínová ZÚ Praha 10 Uhříněves ZÚ

KMPL Klasifi- měřicí kace program Classifi- Measuring cation programme T/U/IR ASVOK komb. ASVOT TK-SPM ASVO0 TK-PM10 B/S/RA ARERK komb. B/S/R AVELA AMS B/S/R ASUCA AMS T/U/R AALZK komb. B/S/R AKOBA AMS T/U/C AKALA AMS T/U/R ASOKK komb. T/U/CR AVYNA AMS I/U/IC APRUA AMS T/U/R AVRSA AMS B/U/RC ASROK komb. T/U/RI AJASK komb. T/S/I AUHRK komb.

SO2

–

NO2

SPM

PM10

PM2,5

NO

NOX

O3

CO

VOC

PAH

BTX

TK

TLAM GRV

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

AAS

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

AAS

–

TLAM

–

GRV

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

–

–

TLAM

–

GRV

–

IRABS

–

–

–

AAS

UVFL CHLM

–

RADIO

–

–

–

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

–

IRABS

–

–

–

AAS

–

–

TLAM GRV

–

–

–

–

CHLM CHLM UVABS

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO RADIO CHLM CHLM UVABS IRABS

–

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

UVFL CHLM

–

RADIO

–

CHLM CHLM

–

–

–

–

–

–

WGAE TLAM

–

GRV

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

–

WGAE TLAM GRV –

TLAM GRV

–

AAS

–

IRABS GCH- GCH-MS VOC IRABS – –

–

AAS

–

IRABS

–

AAS

–

–

ČHMÚ – Český hydrometeorologický ústav / Czech Hydrometeorological Institute ZÚ – Zdravotní ústav / National Institute of Public Health KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě / Code of the measuring programme at the given locality Měřicí program / Measuring programme AMS – automatizovaný měřicí program / automated measuring programme komb. – kombinované měření / combined measurement man. – manuální měřicí program / manual measuring programme TK – měření těžkých kovů / measuring of heavy metals PAU – měření PAU / measuring of PAHs PD – pasivní dosimetr / passive dosimetry Přehled názvů metod měření znečišťujících látek / Overview of measurement methods applied for the pollutant measurements AAS – atomová absorpční spektrometrie / atomic absorption spectrometry CHLM – chemoluminiscence / chemiluminescence CLM – coulometrie / coulometry GCH-MS – plynová chromatografie s hmotnostním spektrometrem (pro PAU) / combined gas chromatography – mass spectroscopy (for PAHs) GCH-VOC – plynová chromatografie – těkavé org. látky / gas chromatography – volatile org. compounds GCH-FID – plynová chromatografie s plameno-ionozačním detektorem / gas chromatography with flame-ionizing detector QUARTZ-PUF – QUARTZ+PUF-GCH GUAJA – guajakolová (modif. Jakobs-Hochheiserova) metoda – spektrofotometrie / spectrophotometry – guajacol (modif. Jakobs-Hochheiser) method GRV – gravimetrie / gravimetry IC – iontová chromatografie / ion chromatography ICP-MS – hmotnostní spektrometrie s indukčně vázanou plazmou / inductively coupled plasma – mass spectrometry IRABS – IR korel. absorpční spektrometrie / IR correl. absorption spectrometry RADIO – radiometrie - absorpce beta záření / radiometry – beta ray absorption TLAM – triethanolaminová metoda – spektrofotometrie / spectrophotometry – triethanolamine method UVABS – ultrafialová absorpce / UV absorption UVFL – ultrafialová fluorescence / UV fluorescence WGAE – spektrofotometrie s TCM a fuchsinem (West-Gaekova) / spectrophotometry with TCM and fuchsin (West-Gaeke method) PD – pasivní dosimetr / passive dosimetry


63



Obr. B1.3.1 Stanièní sí sledování kvality ovzduší, Praha, 2005 Network of air quality monitoring stations, Prague, 2005


PRAHA – Životní prostøedí 2006 Zdroj / Source: ÈHMÚ

ÈHMÚ AMS / CHMI AMS ÈHMÚ manuální / CHMI manual ÈHMÚ TK v PM10 / CHMI HM in PM10 ÈHMÚ TK v PM2,5 / CHMI HM in PM2.5 ÈHMÚ PAH / CHMI PAH ÈHMÚ VOC / CHMI VOC ÈHMÚ PD / CHMI PD Zdravotní ústav kombinovaná / Health Institute combined Zdravotní ústav TK v PM10 / Health Institute HM in PM10 Zdravotní ústav TK v TSP / Health Institute HM in TSP

B1 OVZDUŠÍ / AIR

64


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.2.2 Kvalita ovzduší v hl. m. Praze vzhledem k limitům pro ochranu zdraví

B1.3.2.2 Air quality assessment in Prague based on limit values for human health protection

Hodnocení je především dokumentováno tabulkami uvádějícími stanice s nejvyššími hodnotami imisních charakteristik požadovaných legislativou pro uvedené znečišťující látky. Stínování v tabulkách označuje:

The assessment is first of all documented in tables giving stations where the highest immission values were detected as required by legislation for the respective pollutants. Shade highlights in the tables shall mean the following:

Překročení meze tolerance (LV + MT), případně imisního limitu v případech bez meze tolerance (LV). Exceedance of the margin of tolerance (LV + MT), or of the limit value LV (in cases without the margin of tolerance). Překročení imisního limitu (LV). Exceedance of the limit value (LV). Hodnota je pod imisním limitem. The measured value is below the limit value. Zkratky v tabulkách mají následující význam / Abbreviations in the tables: KMPL – kód měřicího programu v dané lokalitě / code of the measuring programme at the given locality pLV – počet překročení LV / number of LV exceedances pLV + MT – počet překročení LV + MT / number of LV + MT exceedances hot spot – dopravně silně zatížené měřicí místo umístěné přímo u vozovky / measuring location with heavy traffic load placed right at the road pavement

Klasifikace stanic podle EoI Classification of Stations pursuant to the Exchange of Information/EoI Typ stanice / Type of the station Typ oblasti / Type of the area Charakteristika oblasti Characteristics of the area

T – dopravní / traffic, I – průmyslová / industrial, B – pozaďová / background U – městská / urban, S – předměstská / suburban, R – venkovská / rural R – obytná / residential, C – obchodní / commercial, I – průmyslová / industrial, A – zemědělská / agricultural, N – přírodní / natural, RC – obytná-obchodní / residential-commercial, CI – obchodní-průmyslová / commercial-industrial, IR – průmyslová-obytná / industrial-residential, RCI – obytná-obchodní-průmyslová / residential-commercial-industrial, AN – zemědělská-přírodní / agricultural-natural

Tato klasifikace stanic vychází z Rozhodnutí Rady 97/101/ES o výměně informací (EoI) a kritérií pro Evropskou síť kvality ovzduší EUROAIRNET. Požadavky plynoucí z Rozhodnutí Rady 97/101/ES jsou závazné pro členské země EU. Další informace ohledně klasifikace stanic uvádí ročenka ČHMÚ „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2004“. This classification of stations is based on the Council Decisions 97/101/EC on exchange of information (EoI) and criteria for the European network of air quality of EUROAIRNET. Requirements following from the Council Decision 97/101/EC are legally binding for the EU Member States. Further information on the classification of stations is given in the Yearbook of the CHMI “Air pollution on the Czech Republic territory in 2004”.

Stations marked as traffic hot spot are focused exclusively on traffic and on the following immission load. These stations comply with criteria for the location of sampling facilities focused on traffic pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code (at least 25 metres from the edge of large crossroads and maximum 5 metres from the road edge).

Stanice značené jako dopravní hot spot jsou orientované výhradně na dopravu a z toho vyplývající imisní zatížení. Tyto stanice splňují kritéria umístění vzorkovacích zařízení orientovaných na dopravu dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb. (alespoň 25 m od kraje velkých křižovatek, max. 5 m od okraje silnice). Oxid siřičitý

Sulphur dioxide

Z mapových diagramů je patrné zlepšení kvality ovzduší v důsledku výrazného poklesu koncentrací oxidu siřičitého do roku 1999 na všech stanicích, je zřejmý strmý klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. Od roku 2000 do roku 2002 pokračoval mírný pokles ve znečištění ovzduší oxidem siřičitým, po zakolísání v roce 2003 pokračoval od roku 2004 v Praze klesající trend, Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

It can be seen from map diagrams that there is a significant improvement in air quality due to the substantial drop in the sulphur dioxide concentration till 1999; the rapid decreasing trend in air pollution with this pollutant is obvious. From 2000 to 2002 a moderate decrease in air pollution with sulphur dioxide followed, then in 2003 there was

65



B1 OVZDUŠÍ / AIR a fluctuation and since 2004 the decreasing trend, which was confirmed in 2005, continued in Prague, except for the hourly SO2 concentration taken in absolute value. In 2005 there was no exceedance of any immission limit value established by the new legislation at any of the stations. The highest yearly concentration at the AMSs was recorded at the newly established -3 AMS Prague 10 - Průmyslová (8.5 µg.m ). The highest 24-hour concentration and hourly concentration of SO2 were measured at the same AMS -3 -3 (50 µg.m and 296 µg.m , respectively). Except this hourly SO2 concentration, which falls close to the immission limit value, all other values fell deep below the immission limit. For the sake of clarity there is Table of yearly average SO2 concentrations of included here below.

který byl v roce 2005 potvrzen, kromě hodinových koncentrací v absolutních hodnotách. V roce 2005 nedošlo k překročení imisních limitů stanovených legislativou na žádné stanici. Nejvyšší roční koncentrace oxidu siřičitého byla zaznamenána na nově zavedené AMS Praha 10 -3 Průmyslová (8,5 µg.m ), nejvyšší denní i hodinová koncentrace byla naměřena rovněž na této AMS -3 -3 (50 µg.m , resp. 296 µg.m ). Kromě této hodinové koncentrace oxidu siřičitého, která se blíží imisnímu limitu, ležely všechny ostatní hodnoty hluboko pod limitem. Pro názornost je zařazena i tabulka ročních průměrných koncentrací SO2. Tab. B1.3.3

Stanice s nejvyššími hodnotami 25. a maximální hodinové koncentrace oxidu siřičitého th Stations with the highest values of the 25 and maximum hourly concentration of SO2

Max. hodinová koncentrace 25. nejvyšší hodinová koncentrace Klasifikace Metoda měření concentration 25th highest hourly concentration Classification Measuring method pLV Max. hourly [µg.m-3] [µg.m-3] APRUA P10 - Průmyslová I/U/IC UVFL 0 295,9 55,1 AKOBA P8 - Kobylisy B/S/R UVFL 0 193,3 29,6 ARIEA P2 - Riegrovy sady B/U/NR UVFL 0 164,0 38,9 ASUCA P6 - Suchdol B/S/R UVFL 0 156,1 41,0 AVELA P6 - Veleslavín B/S/R UVFL 0 108,1 38,1 AVRSA P10 - Vršovice T/U/R UVFL 0 82,0 34,9 AREPA P1 - nám. Republiky T/U/C UVFL 0 75,4 38,1 ASMIA P5 - Smíchov T/U/RC UVFL 0 71,9 35,4 AKALA P8 - Karlín T/U/C UVFL 0 64,7 33,8 ASTOA P5 - Stodůlky B/U/R UVFL 0 62,0 33,6 ALIBA P4 - Libuš B/S/R UVFL 0 60,5 30,9 ABRAA P4 - Braník T/U/R UVFL 0 58,9 30,6 AMLYA P5 - Mlynářka T/U/RC UVFL 0 58,1 32,0 AVYNA P9 - Vysočany T/U/CR UVFL 0 47,9 32,0 Lokalita Locality

KMPL


Tab. B1.3.4

Stanice s nejvyššími hodnotami 4. a maximální denní koncentrace oxidu siřičitého th Stations with the highest values of the 4 and maximum 24-hour concentration of SO2

KMPL

Lokalita Locality

APRUA ASUCA ARIEA ABRAA AVELA AREPA ASMIA ALIBA AKOBA ASTOA AVRSA AVYNA AKALA AMLYA ASROK AJASK

P10 - Průmyslová P6 - Suchdol P2 - Riegrovy sady P4 - Braník P6 - Veleslavín P1 - nám. Republiky P5 - Smíchov P4 - Libuš P8 - Kobylisy P5 - Stodůlky P10 - Vršovice P9 - Vysočany P8 - Karlín P5 - Mlynářka P10 - Šrobárova P10 - Jasmínová

Klasifikace Metoda měření Classification Measuring method pLV I/U/IC B/S/R B/U/NR T/U/R B/S/R T/U/C T/U/RC B/S/R B/S/R B/U/R T/U/R T/U/CR T/U/C T/U/RC B/U/RC T/U/RI

UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL WGAE WGAE

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Max. 24h koncentrace Max. 24-h concentration [µg.m-3] 50,1 35,9 34,6 32,5 31,5 31,5 30,6 30,6 28,9 28,7 28,2 25,8 24,8 23,8 22,0 7,0

4. nejvyšší 24h koncentrace 4th highest 24-h concentration [µg.m-3] 32,9 33,5 26,6 23,6 27,8 27,2 24,8 26,1 24,3 25,3 21,9 24,2 24,2 21,4 18,0 5,0

kurzívou: nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru (ASROK) Data in italics: Insufficient number of measurements for the determination of the yearly average (ASROK).


66

Zdroj / Source: ČHMÚ Magistrát hl. m. Prahy

Prague City Hall


Lokalita Locality

KMPL APRUA ASUCA ASTOA AVELA AVRSA ASMIA AREPA ARIEA AMLYA ABRAA AKALA AVYNA AKOBA ALIBA

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací pro oxid siřičitý Stations with the highest values of annual average concentration of SO2

P10 - Průmyslová P6 - Suchdol P5 - Stodůlky P6 - Veleslavín P10 - Vršovice P5 - Smíchov P1 - nám. Republiky P2 - Riegrovy sady P5 - Mlynářka P4 - Braník P8 - Karlín P9 - Vysočany P8 - Kobylisy P4 - Libuš

Klasifikace Classification

Metoda měření Measuring method

I/U/IC B/S/R B/U/R B/S/R T/U/R T/U/RC T/U/C B/U/NR T/U/RC T/U/R T/U/C T/U/CR B/S/R B/S/R

UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL UVFL

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3] 8,5 7,1 6,9 6,2 6,0 5,7 5,6 5,5 5,5 5,3 5,3 5,2 5,2 4,5 Zdroj / Source: ČHMÚ

Suspended particulate matter, fractions PM10 and PM2.5

Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 Z grafu je patrný podobný klesající trend ve znečištění ovzduší suspendovanými částicemi PM10 do roku 1999 stejně jako v případě oxidu siřičitého. Po roce 2000 byl tento vývoj zastaven a na většině stanic došlo k postupnému vzrůstajícímu trendu koncentrací, který se po zakolísání v roce 2004, znovu projevil v roce 2005, a to zejména v 24hodinových koncentracích. Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi frakce PM10 zůstává jedním z hlavních problémů zajištění kvality ovzduší dle požadavků a termínů nové legislativy.

It can be seen from the graph that there was a similar decreasing trend in air pollution with suspended particulate matter PM10 till 1999 as in the case of sulphur dioxide. After 2000 the development was stopped and a gradually increasing tendency, which was proven again in 2005, after a fluctuation in 2004, has appeared namely in 24-hour concentration values. Air pollution with suspended particulate matter, fraction PM10 has remained one of the major issues of the providing for air quality pursuant to requirements and dates of the new legislation. The immission limit value of the 24-hour concentration of PM10 was exceeded over 35 times at twelve CHMI AMSs in Prague in 2005 and at one manually operated station at the PHI in Prague 10.

Imisní limit 24hodinové koncentrace PM10 byl v roce 2005 překročen více než 35x na 12 AMS ČHMÚ a jedné manuální stanici ZÚ v Praze. Roční imisní limit PM10 byl překročen pouze na -3 AMS Praha 2 - Legerova (45 µg.m ). Blízko pod limitem zůstaly AMS Praha 8 - Karlín a Praha 9 -3 Vysočany (obě 38 µg.m ).

The yearly immission limit of PM10 was exceeded -3 at the AMS Prague 2 - Legerova (45 µg.m ). The AMS Prague 8 - Karlín and Prague 9 - Vysočany -3 (38 µg.m at each of them) were also close below the limit value.

Obrázek ukazuje chody 24hod. koncentrací na stanicích v roce 2005. Největší počet překro-3 čení imisního limitu 50 µg.m (101x) byl zaznamenán na AMS Praha 2 - Legerova. Druhý největší počet překročení (88x) vykazovala AMS Praha 8 - Karlín.

The figure shows the course of 24-hour concentration values at the stations in 2005. The highest number of exceedances of the value of -3 50 µg.m (101 times) was registered at the AMS Prague 8 - Karlín. For the year 2005 there is table of stations with highest values of yearly average concentration of suspended particulate matters, the fine fraction PM2.5. The exceedance of the proposed immission limit of the yearly average concentration of -3 25 µg.m was registered at the AMS Prague 5 Smíchov. Values recorded at the AMS Prague 9 Vysočany and Prague 4 - Libuš fell tight below the proposed immission limit value.

Za rok 2005 je poprvé zařazena i tabulka stanic s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací suspendovaných částic jemné frakce PM2,5. K překročení navrhovaného imisního limitu pro -3 roční průměrnou koncentraci 25 µg.m došlo na AMS Praha 5 - Smíchov. Těsně pod navrhovaným imisním limitem zůstaly AMS Praha 9 - Vysočany a Praha 4 - Libuš. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

67




Stanice s nejvyššími hodnotami 36. a maximální denní koncentrace PM10 th Stations with the highest values of the 36 and maximum daily concentration of PM10

měření Klasifikace Metoda Measuring Classification method ALEGM P2 - Legerova (hot spot) T/U/RC GRV AKALA P8 - Karlín T/U/C RADIO AVYNA P9 - Vysočany T/U/CR RADIO ARIEA P2 - Riegrovy sady B/U/NR RADIO AMLYA P5 - Mlynářka T/U/RC RADIO AVELA P6 - Veleslavín B/S/R RADIO AREPA P1 - nám. Republiky T/U/C RADIO ARERK P5 - Řeporyje B/S/RA GRV ASMIA P5 - Smíchov T/U/RC RADIO ALIBA P4 - Libuš B/S/R RADIO APRUA P10 - Průmyslová I/U/IC RADIO AKOBA P8 - Kobylisy B/S/R RADIO AVRSA P10 - Vršovice T/U/R RADIO AMUZK P1 - Národní muzeum T/U/RC GRV ASTOA P5 - Stodůlky B/U/R RADIO AALZK P6 - Alžírská T/U/R GRV ASUCA P6 - Suchdol B/S/R RADIO ABRAA P4 - Braník T/U/R RADIO ASROK P10 - Šrobárova B/U/RC GRV KMPL

Lokalita Locality

pLV 101 88 78 69 68 65 62 56 56 48 42 41 39 32 27 33 24 17 0

Max. 24h koncentrace Max. 24-h concentration [µg.m-3] 159,3 124,9 146,0 107,0 118,4 123,4 107,3 166,0 99,9 134,8 91,3 150,0 101,8 99,0 88,9 100,0 80,0 122,8 50,0

36. nejvyšší 24h koncentrace 36th highest 24-h concentration [µg.m-3] 75,6 68,3 68,1 61,8 64,4 63,8 57,2 59,0 59,3 53,8 52,3 52,1 51,0 50,0 47,5 46,0 41,3 39,4 24,0

kurzívou: nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru (AALZK, ASUCA, ABRAA) Data in italics: Insufficient number of measurements for the determination of the yearly average (AALZK, ASUCA, ABRAA). Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.7

KMPL ALEGM AKALA AVYNA AVELA AMLYA AREPA ARIEA APRUA ASMIA AKOBA ARERK ALIBA AMUZK AVRSA ASTOA ASROK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM10 Stations with the highest values of the yearly average concentration of PM10 Lokalita Locality P2 - Legerova (hot spot) P8 - Karlín P9 - Vysočany P6 - Veleslavín P5 - Mlynářka P1 - nám. Republiky P2 - Riegrovy sady P10 - Průmyslová P5 - Smíchov P8 - Kobylisy P5 - Řeporyje P4 - Libuš P1 - Národní muzeum P10 - Vršovice P5 - Stodůlky P10 - Šrobárova



T/U/RC T/U/C T/U/CR B/S/R T/U/RC T/U/C B/U/NR I/U/IC T/U/RC B/S/R B/S/RA B/S/R T/U/RC T/U/R B/U/R B/U/RC

GRV RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO RADIO GRV RADIO GRV RADIO RADIO GRV

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3] 44,7 38,1 38,0 36,4 35,1 34,6 33,5 32,3 32,2 32,0 31,2 31,0 29,5 27,9 25,8 15,5 Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.8

KMPL ASMIM AVYNA ALIBA AMLYA

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací PM2,5 Stations with the highest values of yearly average concentration of PM2.5 Lokalita Locality P5 - Smíchov P9 - Vysočany P4 - Libuš P5 - Mlynářka



T/U/RC T/U/CR B/S/R T/U/RC

GRV RADIO RADIO RADIO

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3] 30,5 24,9 24,6 23,2 Zdroj / Source: ČHMÚ


68


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Oxid dusičitý

Nitrogen dioxide

Z mapových diagramů je na většině stanic patrný mírně klesající trend do roku 2000 a naopak mírně vzrůstající trend v dalších letech. V roce 2003 došlo v Praze k výraznějšímu zvýšení koncentrací oxidu dusičitého. Po mírném poklesu v roce 2004, koncentrace této znečišťující látky v roce 2005 mírně vzrostly. Tento vzestup se projevil zejména na některých dopravních stanicích.

Map diagrams demonstrate a slightly decreasing trend till 2000 at the majority of stations and, on the contrary, a slightly increasing trend after this year. In 2003 a more pronounced increase in the nitrogen dioxide concentration occurred in Prague. After a moderate drop in 2004 this pollutant concentration slightly increased in 2005. This increase was shown especially at some of the traffic measuring stations.

K překročení ročního imisního limitu oxidu dusičitého dochází převážně na dopravně exponovaných lokalitách. Z celkového počtu 20 stanic, které dosáhly platný roční průměr v roce 2005, došlo k překročení ročního imisního limitu včetně -3 meze tolerance (50 µg.m ) na 4 stanicích: Svornosti v Praze 5, Legerova v Praze 2, Sokolovská v Praze 8 a Jasmínová v Praze 10.

The yearly immission limit value of nitrogen dioxide was mostly exceeded at localities of intensive traffic burden. Out of the total number of twenty stations, where the valid yearly average was attained in 2005, the yearly immission limit value of, including the -3 margin of tolerance, (50 µg.m ) was exceeded at four stations as follows: Svornosti in Prague 5, Legerova in Prague 2, Sokolovská in Prague 8, and Jasmínová in Prague 10.

Překročení hodinového imisního limitu včetně -3 meze tolerance (250 µg.m ) bylo zaznamenáno pouze na dopravně orientované stanici Praha 2 Legerova (hot spot). Tato stanice vykazuje za rok 2005 velmi vysoký počet překročení imisního limitu hodinové koncentrace oxidu dusičitého – 174x, s mezí tolerance 36x, což přesahuje tolerovaný počet překročení za rok. Výsledky měření této stanice dokládají velký problém hlavního města Prahy s dopravou vedenou středem města.

Tab. B1.3.9

The hourly immission limit value of nitrogen dioxide, -3 including the margin of tolerance, (250 µg.m ) was exceeded solely at the traffic monitoring focused station Prague 2 - Legerova (hot spot). The station revealed in 2005 very high number of exceedances of the hourly immission limit of the nitrogen dioxide concentration – 174 times, and also with the margin of tolerance at 36 times, which is the tolerated number of exceedances per year. Results obtained in measurements at this station produce evidence of the great trouble of the City of Prague caused by traffic taken through its downtown.

Stanice s nejvyššími hodnotami 19. a maximální hodinové koncentrace NO2 th Stations with the highest values of the 19 and the maximum hourly concentration of NO2

KMPL

Lokalita Locality


ALEGA ASMIA AMLYA APRUA AKALA AREPA ASTOA ASUCA AVRSA AVELA ALIBA ARIEA ABRAA AVYNA AKOBA

P2 - Legerova (hot spot) P5 - Smíchov P5 - Mlynářka P10 - Průmyslová P8 - Karlín P1 - nám. Republiky P5 - Stodůlky P6 - Suchdol P10 - Vršovice P6 - Veleslavín P4 - Libuš P2 - Riegrovy sady P4 - Braník P9 - Vysočany P8 - Kobylisy

T/U/RC T/U/RC T/U/RC I/U/IC T/U/C T/U/C B/U/R B/S/R T/U/R B/S/R B/S/R B/U/NR T/U/R T/U/CR B/S/R

Metoda měření Measuring method CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM

pLV

pLV + MT

174 2 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

36 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Max. 1h koncentrace Max. hourly concentration [µg.m-3] 348,9 266,3 218,3 207,0 164,5 145,0 140,0 138,9 138,7 134,5 133,7 132,9 132,4 132,2 128,0

19. nejvyšší 1h koncentrace 19th highest hourly concentration [µg.m-3] 262,8 153,6 124,7 167,2 132,6 125,3 122,8 101,0 122,2 115,0 99,9 111,9 122,4 117,1 98,5 Zdroj / Source: ČHMÚ


69



B1 OVZDUŠÍ / AIR Tab. B1.3.10 KMPL ASVOK ALEGA ASOKK AJASK AKALA ASMIA AREPA AUHRK AVYNA ARERK ABRAA APRUA AVRSA AMLYA ARIEA AVELA ASTOA AKOBA ALIBA ASUCA

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací NO2 Stations with the highest values of the yearly average concentration of NO2

Lokalita Locality P5 - Svornosti P2 - Legerova (hot spot) P8 - Sokolovská P10 - Jasmínová P8 - Karlín P5 - Smíchov P1 - nám. Republiky P10 - Uhříněves P9 - Vysočany P5 - Řeporyje P4 - Braník P10 - Průmyslová P10 - Vršovice P5 - Mlynářka P2 - Riegrovy sady P6 - Veleslavín P5 - Stodůlky P8 - Kobylisy P4 - Libuš P6 - Suchdol

Klasifikace Classification T/U/IR T/U/RC T/U/R T/U/RI T/U/C T/U/RC T/U/C T/S/I T/U/CR B/S/RA T/U/R I/U/IC T/U/R T/U/RC B/U/NR B/S/R B/U/R B/S/R B/S/R B/S/R

Metoda měření Measuring method TLAM CHLM TLAM TLAM CHLM CHLM CHLM TLAM CHLM TLAM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM CHLM

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3] 75,6 75,3 72,5 52,8 47,9 46,2 44,7 43,0 42,3 41,5 41,1 39,7 38,5 38,2 34,0 29,7 28,9 27,7 25,8 24,6 Zdroj / Source: ČHMÚ

Olovo

Lead

Na téměř všech stanicích v Praze je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou, který byl potvrzen i v roce 2005 (pouze na stanici Praha 10 - Jasmínova došlo k mírnému nárůstu ročního průměru). Zdrojem znečištění ovzduší olovem byla v minulosti především doprava – užívání olovnatých benzinů. Dalším zdrojem, který není v Praze významně zastoupen, jsou vysokoteplotní procesy, především spalování fosilních paliv a metalurgie neželezných kovů.

The descending trend in air pollution with this pollutant that had been seen at almost all stations was confirmed in 2005 as well. (Only at the station Prague 10 - Jasmínová a slight increase of the yearly average was recorded.). In the past the source of lead pollution in air was mainly transport – the use of leaded petrol. Other source, which has not been represented in Prague at a significant level, is high-temperature processes, first of all, the fossil fuel combustion and non-ferrous metal smelting.

Na žádné z lokalit, které dosáhly v roce 2005 platného ročního průměru, nedošlo k překročení stanoveného imisního limitu. Nejvyšší koncentrace byla stejně jako v roce 2004 naměřena na sta-3 nici Praha 8 - Sokolovská (24,7 ng.m ), avšak i tato hodnota je hluboko pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

The established immission limit value was not exceeded at any of localities, which in 2005 reached the valid yearly average The highest concentration was, the same way as in 2004, measured at the Station Prague 8 - Sokolovská -3 (24.7 ng.m ), yet even this value is deep below air quality assessment limits.

Tab. B1.3.11

KMPL ASVOT ASOKK ARERK ASVO0 AMUZK AALZK ALIB0 AJASK AUHRK ASROK

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací olova v ovzduší Stations with the highest values of the yearly average concentration of lead in ambient air

Lokalita Locality P5 - Svornosti P8 - Sokolovská P5 - Řeporyje P5 - Svornosti P1 - Národní muzeum P6 - Alžírská P4 - Libuš P10 - Jasmínová P10 - Uhříněves P10 - Šrobárova

Klasifikace Classification T/U/IR T/U/R B/S/RA T/U/IR T/U/RC T/U/R B/S/R T/U/RI T/S/I B/U/RC

Metoda měření Measuring method AAS AAS AAS AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS

Roční koncentrace Yearly concentration [ng.m-3] 25,9 24,7 21,4 16,2 15,5 13,8 13,7 13,5 13,0 8,5 Zdroj / Source: ČHMÚ


70


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Oxid uhelnatý

Carbon monoxide

Antropogenním zdrojem znečištění ovzduší oxidem uhelnatým jsou procesy, kdy může docházet k nedokonalému spalování fosilních paliv. Je to především doprava a dále stacionární zdroje, zejména domácí topeniště.

The anthropogenic source of air pollution with carbon monoxide is processes, in which incomplete combustion of fossil fuel may occur. These are mostly transport followed with stationary sources, especially house fireplaces. In 2005 carbon monoxide was measured at in total eleven localities in Prague where the requirement for minimum number of verified data was complied with. The immission limit value of carbon monoxide was not exceeded at any of the Prague’s stations. At all AMS stations the maximum daily 8-hour moving average measured was below the air quality assessment limit. The highest concentrations were measured at the locality of the Station -3 Prague 10 - Uhříněves (4,476 µg.m ).

V roce 2005 měřilo v Praze CO celkem 11 lokalit, které splnily požadavky minimálního počtu verifikovaných dat. K překročení imisního limitu nedošlo ani na jedné z těchto pražských stanic, na všech stanicích byl naměřen maximální denní 8hodinový klouzavý průměr pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na lokalitě Praha 10 - Uhříněves -3 (4476 µg.m ). Tab. B1.3.12

Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého Stations with the highest values of the maximum daily 8-hour moving average concentration of CO

KMPL AUHR ARER ALEG AALZ ASVO ASOK AJAS AMLY ASMI AVYN AREP AMUZ ALIB

Lokalita Locality



P10 - Uhříněves P5 - Řeporyje P2 - Legerova (hot spot) P6 - Alžírská P5 - Svornosti P8 - Sokolovská P10 - Jasmínová P5 - Mlynářka P5 - Smíchov P9 - Vysočany P1 - nám. Republiky P1 - Národní muzeum P4 - Libuš

T/S/I B/S/RA T/U/RC T/U/R T/U/IR T/U/R T/U/RI T/U/RC T/U/RC T/U/CR T/U/C T/U/RC B/S/R

IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS IRABS

Max. 8hod. koncentrace Max. 8-h concentration [µg.m-3] 3 812,5 3 762,8 3 706,1 3 224,5 3 134,6 2 720,6 2 640,6 2 407,0 2 343,2 1 900,3 1 842,6 1 818,9 1 567,8

kurzívou: nedostatečný počet měření pro stanovení ročního průměru (AALZK, ASOKK) Data in italics: Insufficient number of measurements for the determination of the yearly average (AALZK, ASOKK). Zdroj / Source: ČHMÚ

Benzen

Benzene

S rostoucí intenzitou automobilové dopravy roste význam sledování znečištění ovzduší aromatickými uhlovodíky, neboť mají často velmi významný negativní vliv na lidské zdraví. Právě benzen je pro lidský organismus karcinogenní.

As the road traffic intensity increases the importance of the monitoring of air pollution with aromatic hydrocarbons also increases because they have very often adverse effects on human health. And it is right benzene which is carcinogenic to the human organism.

Rozhodujícím zdrojem atmosférických emisí aromatických uhlovodíků – zejména benzenu a jeho alkyl derivátů – jsou především výfukové plyny benzinových motorových vozidel. Dalším významným zdrojem emisí těchto uhlovodíků jsou ztráty vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Emise z mobilních zdrojů představuje cca 85 % celkových emisí aromatických uhlovodíků, přičemž převládající část připadá na Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

The decisive source of aromatic hydrocarbons, namely benzene and its alkyl derivatives, emissions into air is especially exhaust gases from petrol combusting motor vehicles. Other important source of these emissions is the loss through evaporation at handling, storage, and distribution of petrol. Emissions from mobile sources represent approx. 85 % of total emissions of aromatic hydrocarbons while the major portion goes to exhaust gas emissions.

71



B1 OVZDUŠÍ / AIR It is estimated hat the remaining 15 % emissions originates from stationary emission sources where the greatest portion is generated from processes producing aromatic hydrocarbons and processes, in which these compounds are employed for the production of other chemicals.

emise z výfukových plynů. Odhaduje se, že zbývajících 15 % emisí pochází ze stacionárních zdrojů emisí, přičemž rozhodující podíl připadá na procesy produkující aromatické uhlovodíky a procesy, kde se tyto sloučeniny používají k výrobě dalších chemikálií.

The data demonstrates that the benzene content in petrol is around 1.5 % while diesel fuel contains a relatively negligible concentration of benzene. Benzene contained in exhaust gases is first of all the benzene contained in fuel which has not been incinerated. Other contribution to the benzene emissions from exhaust gases is benzene generated from non-benzene aromatic hydrocarbons contained in fuel (70–80 % benzene contained in emissions). Partially, the benzene in exhaust gases is also generated from non-aromatic hydrocarbons.

Data ukazují, že obsah benzenu v benzinu je kolem 1,5 %, zatímco paliva dieselových motorů obsahují relativně zanedbatelné koncentrace benzenu. Benzen obsažený ve výfukových plynech je především nespálený benzen z paliva. Dalším příspěvkem emisí benzenu z výfukových plynů je benzen vzniklý z nebenzenových aromatických uhlovodíků obsažených v palivu (70–80 % benzenu v emisích). Částečně je benzen ve výfukových plynech tvořen také z nearomatických uhlovodíků.

In 2005 in Prague benzene was monitored at two localities, which met the requirement for the minimum number of data for the yearly average concentration calculation. The immission limit value was not exceeded at either of these stations. The highest concentration values, as in the 2004 year were measured at the station Prague 10 - Šrobárova -3 where the yearly average concentration (3.3 µg.m ) fell in between the upper and bottom limit values for air quality assessment.

V Praze byl v roce 2005 benzen sledován na 2 lokalitách, které splnily požadavky minimálního počtu dat pro výpočet ročního průměru. Ani na jedné z nich nebyl překročen imisní limit. Nejvyšší koncentrace byly, stejně jako v roce 2004, naměřeny na stanici Praha 10 - Šrobárova, kde -3 se roční průměr (3,3 µg.m ) nacházel mezi horní a dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Tab. B1.3.13

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzenu v ovzduší Stations with the highest values of yearly average concentration of benzene in ambient air Lokalita Locality

KMPL ASROK ASMIA ALIBD

P10 - Šrobárova P5 - Smíchov P4 - Libuš



B/U/RC T/U/RC B/S/R

GCH-VOC GCH-PID PD

Roční koncentrace Yearly concentration [µg.m-3] 3,3 1,7 1,1 Zdroj / Source: ČHMÚ

Přízemní ozon

Ground-level ozone

V přízemních vrstvách atmosféry vzniká ozon (troposférický ozon) za účinku slunečního záření komplikovanou soustavou chemických reakcí zejména mezi oxidy dusíku (oxidem dusičitým), těkavými organickými látkami (zejména uhlovodíky) a dalšími složkami atmosféry. Troposférický ozon je označován za sekundární znečišťující látku, protože není významně primárně emitován z antropogenních zdrojů znečišťování ovzduší.

In ground-level strata of atmosphere ozone (tropospheric ozone) is formed due to effects of sunshine through a complex system of chemical reactions, namely in between nitrogen oxides (nitrogen dioxide), volatile organic compounds (namely hydrocarbons), and other components of atmosphere. Tropospheric ozone is referred to as a secondary pollutant because it is not emitted primarily from anthropogenic sources of air pollution. The target immission limit value is defined that maximum daily 8-hour moving average concentration must not exceed more than twenty-five times the -3 value of 120 µg.m von average over three years. Out of nine stations, where ground-level ozone was measured, the immission limit value was exceeded

Cílový imisní limit je definován tak, že maximální denní osmihodinový klouzavý průměr nesmí -3 překročit více než 25krát hodnotu 120 µg.m v průměru za 3 roky. Z 9 stanic, kde se měřil přízemní ozon, byl imisní limit překročen na 6 staniPRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

72


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR at six stations as follows: Prague 9 - Vysočany (marked as AVYNA), Prague 4 - Libuš, Prague 6 Suchdol, Prague 8 - Kobylisy, Prague 6 - Veleslavín, and Prague 4 - Stodůlky. The target immission limit value must be, pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code, as amended by the following regulations, met by 1 January 2010. If the average values for three years cannot be evaluated on the basis of the complete arranged set of yearly data, then the minimum yearly data for the checking of the target immission limit value is one year (pursuant to the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code, as amended by the following regulations).

cích: Praha 9 - Vysočany (na lokalitě AVYCA probíhalo měření do konce roku 2003, poté byla měřicí stanice přemístěna na novou lokalitu Praha 9 Vysočany pod označením AVYNA), Praha 4 - Libuš, Praha 6 - Suchdol, Praha 8 - Kobylisy, Praha 6 Veleslavín a Praha 5 - Stodůlky. Cílový imisní limit musí být podle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, splněn do 1. 1. 2010. Pokud nelze vyhodnotit průměrné hodnoty za 3 roky na základě úplného uspořádaného souboru ročních dat, minimální roční údaj nutný pro kontrolu splnění cílového imisního limitu je 1 rok (dle nařízení vlády č. 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

If the calendar year 2005 is assessed beyond the national legal requirements then the number of -3 exceedances of the value of 120 µg.m was higher than the allowed twenty-five at three localities, in total, as follows: Prague 4 - Libuš, Prague 6 Suchdol, and Prague 4 - Stodůlky. Table below demonstrates exceedances of the special immission -3 limit value (180 µg.m ) for ozone. This limit value was exceeded in May 2005 at the station Prague 4 Libuš for four hours, and in July 2005 at the station Prague 6 - Suchdol for one hour.

Pokud nad rámec požadavků národní legislativy hodnotíme samostatně kalendářní rok 2005, počet -3 překročení hodnoty 120 µg.m byl vyšší než povolených 25 celkem na 3 lokalitách: Praha 6 Suchdol, Praha 4 - Libuš a Praha 5 - Stodůlky. Tabulka ukazuje překročení zvláštního imisního -3 limitu pro ozon (hodinové koncentrace 180 µg.m ). K překročení tohoto limitu v roce 2005 došlo v květnu na stanici Praha 4 - Libuš po dobu 4 hodin a 1 hodinu v červenci na stanici Praha 6 - Suchdol.

Although the ozone concentration limit is exceed on 99 % of the Czech Republic territory, a significant portion of the Prague territory falls in the sub-limit ozone concentration due to high traffic intensity, because traffic emissions in the vicinity of transport roads degrade the high zone concentration (mostly in reactions with NO).

Ačkoliv je ozon překračován na 99 % území ČR, značná část území Prahy se nalézá v oblasti podlimitních koncentrací ozonu z důvodu vysokého dopravního zatížení, neboť emise z dopravy v blízkosti dopravních tepen odbourávají vysoké koncentrace ozonu (převážně reakce s NO). Tab. B1.3.14

Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních denních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací ozonu Stations with the highest values of the maximum daily 8-hour moving average concentrations of ozone

Měřicí program Klasifikace Classification Measuring programme AVYCA P9 - Vysočany I/U/ICR UVABS ALIBA P4 - Libuš B/S/R UVABS ASUCA P6 - Suchdol B/S/R UVABS AKOBA P8 - Kobylisy B/S/R UVABS AVELA P6 - Veleslavín B/S/R UVABS ASTOA P5 - Stodůlky B/U/R UVABS ASMIA P5 - Smíchov T/U/RC UVABS AVYNA P9 - Vysočany T/U/CR UVABS AREPA P1 - nám. Republiky T/U/C UVABS KMPL

Lokalita Locality

n

ppLVn 2003–2005

MAX8h-n 2003–2005 [µg.m-3]

MAXx-n 2003–2005 [µg.m-3]

x

Platné roky Valid years

3 1 3 3 1 3 1 3

50,0 43,0 40,0 38,3 29,7 28,0 6,0 5,0 3,7

174,2 184,3 168,3 187,6 172,3 161,0 145,9 141,5 138,9

135,2 129,8 125,8 128,1 123,1 121,8 99,8 98,2 97,7

25 76 26 76 76 26 76 26 76

2003 2003–5 2005 2003–5 2003–5 2005 2003–5 2005 2003–5

Poznámka / Note: n – počet platných let pro výpočet / number of valid years for the calculation th x – x-tá max. denní 8hod. koncentrace / x max. daily 8-hour concentration ppLVn – průměrný počet překročení LV za n platných let / average number of LV exceedances for n valid years MAX8h-n – nejvyšší max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest max. daily 8-hour concentration for n valid years th MAXx-n – nejvyšší x-tá max. denní 8hod. koncentrace za n platných let / the highest x max. daily 8-hour concentration for n valid years Zdroj / Source: ČHMÚ


73




-3

Počty hodin překročení zvláštního imisního limitu pro ozon (180 µg.m ) za rok na vybraných stanicích AIM, 1992–2005 -3 Number of hours of the ozone information threshold exceedance (180 µg.m ) per year at selected AIM stations, 1992–2005

Stanice Station AKOBA P8 - Kobylisy ALIBA P4 - Libuš AREPA P1 - nám. Republiky ASMIA P5 - Smíchov ASTOA P5 - Stodůlky ASUCA P6 - Suchdol AVELA P6 - Veleslavín AVYCA P9 - Vysočany AVYNA P9 - Vysočany KMPL

Vlastník 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Owner ČHMÚ 0 1 17 0 4 0 0 20 0 0 ČHMÚ 37 22 125 32 0 2 13 0 12 0 0 22 0 4 ČHMÚ 0 0 1 159 37 0 4 0 0 0 0 0 0 ČHMÚ 0 0 0 0 0 0 ČHMÚ 0 0 ČHMÚ 0 1 ČHMÚ 0 0 8 0 10 0 0 11 0 0 ČHMÚ 4 175 38 1 0 9 0 11 0 0 7 ČHMÚ 0 0

Poznámka: Tučně jsou uvedeny údaje pro stanici/rok, kde byla splněna podmínka pro výpočet platného ročního aritmetického průměru, tj. počet denních průměrů za rok > 240 a zároveň největší souvislý výpadek měření < 40 dní. Note: Bold figures show data for the station/year with the fulfilled condition for the calculation for the valid annual arithmetic average, i.e. the number of daily averages per year > 240 and the longest continuous measurement shut-down < 40 days. Zdroj / Source: ČHMÚ

Tab. B1.3.16 KMPL ALIBA AVELA AKOBA ASMIA AREPA

Stanice s nejvyššími hodnotami AOT40 ozonu na předměstských stanicích Stations with the highest AOT40 values of ozone measured at suburban stations

Lokalita Locality P4 - Libuš P6 - Veleslavín P8 - Kobylisy P5 - Smíchov P1 - nám. Republiky

Klasifikace Classification B/S/R B/S/R B/S/R T/U/RC T/U/C

Metoda měření Measuring method UVABS UVABS UVABS UVABS UVABS

n 5 5 5 5 5

AOT40* [µg.m-3.h] 17 284,3 15 028,8 14 220,3 6 490,6 5 569,5

Platné roky Valid years 2001–5 2001–5 2001–5 2001–5 2001–5

Poznámka / Note: n – počet let pro výpočet (kdy byl platný roční průměr) / number of years for the calculation (with the valid yearly average) * průměr za n let / average for n years Zdroj / Source: ČHMÚ

Nikl

Nickel

Nikl je pátý nejhojnější prvek zemského jádra, i když v zemské kůře je jeho percentuální zastoupení nižší. Antropogenním zdrojem je, tak jako u jiných těžkých kovů, především spalování fosilních paliv (spalování těžkých topných olejů) a výroba železa. Tyto zdroje nejsou v Praze významné. Mezi další emisní zdroje lze řadit spalování odpadu.

Nickel is the fifth most abundant element found in the Earth core, although its percentage representation in the Earth crust is lower. Its anthropogenic source is, first of all, as in the case of other heavy metals, the fossil fuel combustion (heavy fuel oil combustion), and iron production. These sources do not play an important role in Prague. Other sources include waste incineration. In 2005 nickel was measured at six localities in Prague, where valid yearly average concentration was reached. The immission limit value was not exceeded at any of them. The highest yearly average concentration was measured at the Station Prague 10 - Šrobá-3 rova (3.6 µg.m ), yet even there the value fell deeply below the bottom limit for the air quality assessment.

Nikl byl v roce 2005 měřen na 6 lokalitách v Praze, které dosáhly platného ročního průměru. Ani na jedné z nich imisní limit nebyl překročen. Nejvyšší roční průměr byl naměřen na stanici Praha 10 - Šro-3 bárova (3,6 µg.m ), avšak i zde hodnota ležela hluboko pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší. Tab. B1.3.17 KMPL ASROK ASVO0 AALZK AMUZK ARERK ALIB0

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací niklu v ovzduší Stations with the highest values of yearly average concentration of nickel in ambient air

Lokalita Locality P10 - Šrobárova P5 - Svornosti P6 - Alžírská P1 - Národní muzeum P5 - Řeporyje P4 - Libuš

Klasifikace Classification B/U/RC T/U/IR T/U/R T/U/RC B/S/RA B/S/R

Metoda měření Measuring method AAS AAS AAS AAS AAS ICP-MS

Roční koncentrace Yeary concentration [ng.m-3] 3,6 2,1 1,7 1,5 1,1 1,0 Zdroj / Source: ČHMÚ


74


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Kadmium

Cadmium

Antropogenním zdrojem kadmia v ovzduší jsou vysokoteplotní procesy, zejména spalování fosilních paliv (především uhlí) obsahujících jako příměsi sloučeniny kadmia, spalovny, dále metalurgie neželezných kovů, sklářství a výroba cementu.

The anthropogenic source of cadmium in air is high-temperature processes, especially fossil fuel (namely coal) combustion, which includes cadmium compounds as impurities, incineration plants, then smelting of non-ferrous metals, glass production, and cement manufacturing. At majority of stations there is the visible descending trend in air pollution with this compound. In 2005 there was no exceedance of the immission limit value registered at any of the localities where the cadmium concentration was monitored in Prague. Compared to the previous year there was a slight decrease of the yearly average concentration was recorded at four stations, at two localities there was a slight increase, and at two localities the same yearly average values were measured. The highest yearly average concentration was recorded at the station Prague 5 -3 Svornosti (1.0 ng.m ), yet this value is below the bottom limit of air quality assessment.

Na většině stanic je patrný klesající trend ve znečištění ovzduší touto látkou. V roce 2005 nedošlo k překročení imisního limitu na žádné z lokalit, které sledovaly koncentrace kadmia v pražském ovzduší. V porovnání s předchozím rokem došlo k mírnému poklesu ročního průměru na 4 lokalitách, na dvou lokalitách došlo k mírnému nárůstu a 2 lokality naměřily stejný roční průměr. Nejvyšší roční průměr byl zaznamenán na stanici -3 Praha 5 - Svornosti (1,0 ng.m ), avšak hodnota je pod dolní mezí pro posuzování kvality ovzduší.

Tab. B1.3.18

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší Stations with the highest values of the yearly average concentration of cadmium in ambient air

KMPL ASVOT ASOKK ARERK AJASK AALZK AMUZK ALIB0 ASVO0 AUHRK ASROK

Lokalita Locality P5 - Svornosti P8 - Sokolovská P5 - Řeporyje P10 - Jasmínová P6 - Alžírská P1 - Národní muzeum P4 - Libuš P5 - Svornosti P10 - Uhříněves P10 - Šrobárova



T/U/IR T/U/R B/S/RA T/U/RI T/U/R T/U/RC B/S/R T/U/IR T/S/I B/U/RC

AAS AAS AAS AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS


Arsen

Arsenic

Původ antropogenního znečištění arsenem je až z 87 % spalování fosilních paliv, především uhlí, které obsahuje stopové příměsi sloučenin arsenu.

The anthropogenic pollution with arsenic comes up to 87 % from fossil fuel combustion, namely coal, which contains traces of arsenic compounds. The map diagram shows that the arsenic concentration in air had significantly descending tendency till 1998, since then it has been stagnating and the concentration values fall deeply below the immission limit value. Compared to the previous year there was a slight increase in the yearly average concentration at six localities (at two localities the conditions were similar to those in the last year).

Mapový diagram ukazuje, že koncentrace arsenu v ovzduší měly výrazně sestupný trend do roku 1998, po tomto roce nastala stagnace a hodnoty koncentrací leží pod imisním limitem. V porovnání s předchozím rokem došlo na 6 lokalitách k mírnému nárůstu ročního průměru (na 2 lokalitách byla situace obdobná jako v loňském roce).

In Prague at no of the localities with the valid yearly average concentration the target immission limit was not exceeded in 2005. The highest yearly -3 average concentration was 3.5 ng.m measured at the station Prague 5 - Řeporyje fell close below the upper limit for air quality assessment.

V Praze na žádné z lokalit s platným ročním průměrem nebyl v roce 2005 překročen cílový imisní -3 limit. Nejvyšší roční průměr 3,5 ng.m naměřený na stanici Praha 5 - Řeporyje se nacházel těsně pod horní mezí pro posuzování. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

75




Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací arsenu v ovzduší Stations with the highest values of yearly average concentration of arsenic in ambient air Lokalita Locality

KMPL ARERK ASOKK ASVOT ALIB0 ASVO0 AMUZK AALZK AUHRK AJASK ASROK

P5 - Řeporyje P8 - Sokolovská P5 - Svornosti P4 - Libuš P5 - Svornosti P1 - Národní muzeum P6 - Alžírská P10 - Uhříněves P10 - Jasmínová P10 - Šrobárova



B/S/RA T/U/R T/U/IR B/S/R T/U/IR T/U/RC T/U/R T/S/I T/U/RI B/U/RC

AAS AAS AAS ICP-MS AAS AAS AAS AAS AAS AAS


Benzo(a)pyren

Benzo[a]pyrene

Jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek je benzo(a)pyren. U benzo(a)pyrenu stejně jako u některých dalších polyaromatických uhlovodíků (PAH) jsou prokázány karcinogenní účinky na lidský organismus. Příčinou jeho vnosu do ovzduší, stejně jako ostatních polyaromatických uhlovodíků, je jednak nedokonalé spalovaní fosilních paliv jak ve stacionárních tak i mobilních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Ze stacionárních zdrojů jsou to především domácí topeniště. Z mobilních zdrojů jsou to zejména vznětové motory spalující naftu.

One of the toxicologically most serious pollutants is benzo[a]pyrene. The reason why its is introduced into atmosphere is the same as for other polyaromatic hydrocarbons (PAHs), which benzo[a]pyrene is the major representative thereof, either incomplete combustion of fossil fuels in stationary and mobile sources, but also certain technologies as the coke and iron production. The stationary sources are mostly represented by household fireplaces. Among mobile sources, first of all, diesel engines are the primary source. In 2005 three stations monitored benzo[a]pyrene where the valid yearly average was attained as follows: Prague 10 - Šrobárova, Prague 4 - Libuš, and Prague 5 - Smíchov. At each of these stations -3 the immission limit value of 1 ng.m was exceeded. Because of its serious impacts on human health (see above) this situation is alarming. The Order of the Government of the Czech Republic No. 429/2005 Code amending the Order of the Government of the Czech Republic No. 350/2002 Code, cancelled margins of tolerance for benzo[a]pyrene and the immission limit value was changed into the target immission limit value (in accordance with EU regulations). This target limit value must be complied with by 31 December 2012.

V roce 2005 byl benzo(a)pyren sledován na 3 lokalitách, které dosáhly platného ročního průměru: Praha 10 - Šrobárova, Praha 5 - Smíchov, Praha 4 Libuš. Na všech těchto stanicích byl cílový imisní -3 limit 1 µg.m překročen. Vzhledem k jeho vážným dopadům na lidské zdraví (viz výše) je to situace poněkud alarmující. Nařízení vlády č. 429/2005 Sb., které novelizovalo nařízení vlády č. 350/2002 Sb., zrušilo meze tolerance pro benzo(a)pyren a imisní limit změnilo na cílový (v souladu se směrnicemi EU). Tento cílový limit musí být splněn do 31. 12. 2012. Tab. B1.3.20

Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu Stations with the highest values of the yearly average concentration of benzo[a]pyrene Lokalita Locality

KMPL ASROK ASMIP ALIBP

P10 - Šrobárova P5 - Smíchov P4 - Libuš



B/U/RC T/U/RC B/S/R

GCH-MS QUARTZ + PUF QUARTZ + PUF

Roční koncentrace Yearly concentration [ng.m-3] 1,9 1,3 1,2 Zdroj / Source: ČHMÚ


76


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.2 Ètvrtá nejvyšší 24hod. koncentrace a maximální hodinová koncentrace oxidu siøièitého v letech 1996–2005 4 th highest 24-hour concentration and maximum hourly concentration LV 1h of sulphur dioxide in 1996–2005

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

LV 24h

nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment


Obr. B1.3.3 Tøicátášestá nejvyšší 24hod. koncentrace a roèní prùmìrné koncentrace PM10 v letech 1996–2005 36 th highest 24-hour concentration and yearly average concentration of PM10 in 1996–2005 LV 24h 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

LV roèní prùmìr annual average

nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment > LV



77


Obr. B1.3.4 Stanice pøekraèující LV + MT pro 24hod. koncentrace PM10 v roce 2005 Stations where 24-hour concentration of PM10 exceeded the LV + MT in 2005


B1 OVZDUŠÍ / AIR



78


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.5 Devatenáctá nejvyšší hodinová koncentrace a roèní prùmìrné koncentrace NO 2 v letech 1996–2005 19 th highest hourly concentration and yearly average concentration LV 1h of NO 2 in 1996–2005

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005


nedostateèný poèet dat pro roèní hodnocení insufficient data for annual assessment > LV+MT

Obr. B1.3.6 Pole roèní koncentrace NO2 (3D zobrazení), aglomerace Praha, 2005 Field of the yearly concentration of NO2 (3-D image), Prague agglomeration, 2005 koncentrace [µg.m-3] concentration [µg.m-3]

£ 26 26–32 32–40 40–50 > 50

£ LAT (LAT,UAT> (UAT,LV> (LV,LV+MT> > LV+MT



79


Obr. B1.3.7 Stanice s nejvyššími hodinovými koncentracemi NO2 v roce 2005 Stations with the highest hourly concentration of NO 2 in 2005


B1 OVZDUŠÍ / AIR



80


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Obr. B1.3.8 Roèní prùmìrné koncentrace olova v ovzduší v letech 1996–2005 The yearly average concentration of lead in ambient air in 1996–2005



Obr. B1.3.9 Maximální 8hod. klouzavé prùmìrné koncentrace oxidu uhelnatého v letech 1996–2005 na vybraných stanicích The maximum daily 8-hour moving average concentration of CO LV max. 8h denní in 1996–2005 at selected stations

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

klouzavý prùmìr max. 8-h daily running average




81


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.10 Roèní prùmìrné koncentrace benzenu v ovzduší v letech 1999–2005 The yearly average concentration of benzene in ambient air in 1999–2005

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005





82


Obr. B1.3.11 Stanice s nejvyššími hodnotami CO a benzenu v roce 2005 Stations with the highest concentrations of CO and benzene, respectively in 2005


B1 OVZDUŠÍ / AIR

Prague City Hall


83



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.12 Dvacátéšesté nejvyšší hodnoty maximálního 8hod. klouzavého prùmìru koncentrací ozonu v prùmìru za 3 roky v letech 1996–2005 26 th highest values of the maximum 8-hour moving average of the ozone LV max. 8h denní concentration (three-year average) in 1996–2005 klouzavý prùmìr

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

max. 8-h daily running average



Obr. B1.3.13 Roèní prùmìrné koncentrace niklu v ovzduší v letech 1996–2005 The yearly average concentration of nickel in ambient air in 1996–2005

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005





84


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.14 Roèní prùmìrné koncentrace kadmia v ovzduší v letech 1996–2005 The yearly average concentration of cadmium in ambient air LV roèní prùmìr in 1996–2005

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

annual average



Obr. B1.3.15 Roèní prùmìrné koncentrace arsenu v ovzduší v letech 1996–2005 The yearly average concentration of arsenic in ambient air in 1996–2005

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005





85


B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.16 Roèní prùmìrné koncentrace benzo(a)pyrenu v ovzduší v letech 1997–2005 The yearly average concentration of benzo[a]pyrene in ambient air in 1997–2005 LV roèní prùmìr 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

annual average



Obr. B1.3.17 Pole roèní koncentrace benzo(a)pyrenu (3D zobrazení), aglomerace Praha, 2005 The field of the yearly concentration of benzo[a]pyrene (3-D image), koncentrace [ng.m-3] Prague agglomeration, 2005

concentration [ng.m-3]

£ 0,4 0,4–0,6 0,6–1,0 1,0–2,0 > 2,0

£ LAT (LAT,UAT> (UAT,LV> (LV,2> >2



86


B1 OVZDUŠÍ / AIR Následující obrázek předkládá trendy ročních imisních charakteristik SO2, PM10 a NO2 za období 1996–2005 pro aglomeraci Praha. Do roku 1999 je patrný výrazný klesající trend ve znečištění ovzduší SO2 a PM10, v případě NO2 se jedná pouze o mírný pokles. V roce 2001 byl dosavadní klesající trend zastaven a došlo naopak k mírnému vzestupu koncentrací SO2 a NO2 a k výraznému zvýšení znečištění PM10. V roce 2004 došlo naopak ke snížení znečištění ve všech sledovaných znečišťujících látkách.

The following graphs characterise the trends in yearly immission characteristics of SO2, PM10, and NO2 in the period of 1996–2005 in the Prague agglomeration. Till 1999 the significant decreasing trend in air pollution with SO2 and PM10 is clear, in the case of NO2 the decrease was only moderate. In 20001 the still descending trend was stopped and on the contrary a there was a slight increase in the concentration of SO2 a NO2 and substantial increase in the PM10 pollution. In 2004, then pollution was reduced in all pollutant monitored.

Příčinou zmíněného poklesu v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 bylo ovšem vysoké znečištění v roce 2003 vzhledem k extrémně nepříznivým meteorologickým podmínkám (extrémně suchý rok). V roce 2005 se v případě PM10 a NO2 trend obrací a nastává mírný vzestup. Na tento vzestup znečištění má vliv více faktorů. Překračování limitů souvisí především se značným dopravním zatížením a zejména s tím, že nejzatíženější komunikace vedou přímo středem města.

The reason for the aforementioned drop in 2004, compared to the conditions in 2003, was the high level of pollution in 2003 due to extremely adverse weather conditions (that year was extremely dry). In 2005 the trend is reversed in the case of PM10 and NO2 and a moderate increase occurred. This increase is caused by multiple factors. The exceedances of limit values are first of all related to substantial traffic load and mostly with the fact the roads of heaviest traffic load run right through the downtown.

Dále se i v Praze na znečištění podílela nepříznivá meteorologická situace na začátku roku 2005 a delší topná sezona. Výsledky naměřených koncentrací PM10, NO2 a benzo(a)pyrenu jsou podnětem k řešení zcela nevyhovující dopravní situace v aglomeraci Praha, kde je nadlimitními koncentracemi zatížena značná část populace.


Furthermore, the adverse weather conditions at the beginning of 2005 and prolonged heating season also contributed to pollution in Prague. Results of the measured concentrations of PM10, NO2, and benzo[a]pyrene provides impulse for the solution of the entirely unsatisfactory traffic conditions in the Prague agglomeration where a significant portion of population suffers from limit-exceeding concentrations of pollutants.

87



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.18 Trendy charakteristik SO2, PM10 a NO2 v Praze, 1996–2005 Trends in SO2, PM10 and NO2 characteristics in Prague, 1996–2005 roèní prùmìr annual average

SO2

LV

4. nejvyšší 24h koncentrace 4th highest 24-h concentration

koncentrace / concentration [µg.m-3]

160 140 120 100 80 60 40 20 0 1996

1997

1998

1999

120 koncentrace / concentration [µg.m-3]

2001

roèní prùmìr annual average LV

PM10

2002

2003

2004

2005

36. nejvyšší 24h koncentrace 36th highest 24-h concentration

LV

100 80 60 40 20 0 1996

1997

1998

NO2 koncentrace / concentration [µg.m-3]

2000

1999

2000

roèní prùmìr annual average

2001

2002

2003

2004

19. nejvyšší 1h koncentrace 19th highest hourly concentration

2005

LV

140 120 100 80 60 40 20 0 1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005



88


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.3 Atmosférická depozice, kvalita srážek

B1.3.3 Atmospheric depositions, rainwater quality

Atmosférická depozice ve velkoměstském prostředí nepatří mezi nejvíce toxické složky. Přesto však „kyselý déšť“ a znečištění srážkových vod negativně ovlivňují povrchové a podzemní vody, stavební materiály, komunikace a další složky a tím také zhoršují kvalitu životního prostředí obyvatelstva. Vedle mokré depozice se v městském prostředí uplatňuje i suchá depozice tvořená sedimentací velkých částic atmosférického prachu a impakcí znečišťujících ovzduší.

Atmospheric deposition (both wet deposition and dry one) does not rank among the most toxic components of an urban environment. Despite “acid rain” and rainwater pollution have adverse impacts on the quality of surface water and groundwater, building materials, roads and other objects, thus deteriorating the quality of the population environment as well. In urban areas, in addition to the wet deposition also dry deposition generated by the sedimentation of large particles of airborne dust makes an important contribution.

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích. Na stanici Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Praha - Libuš se sleduje pouze mokrá atmosférická depozice, zatímco na stanici Praha - Podbaba, provozované Výzkumným ústavem vodohospodářským (VÚV TGM), jsou sledovány mokrá i suchá depozice společně.

In Prague, atmospheric deposition has been systematically monitored at two stations. The one in Prague - Libuš is operated by the Czech Hydrometeorological Institute (ČHMÚ) and monitors wet atmospheric deposition only while that in Prague Podbaba is run by the T. G. Masaryk Water Research Institute (VÚV TGM) and monitors the total of both wet and dry depositions.

Hlavní složkou srážek jsou sulfáty a nitráty, jejichž obsah determinuje kyselost srážkových vod. V Praze je pH srážek vyšší než v dalších oblastech České republiky, protože alkalická složka prašnosti v pražském ovzduší neutralizuje kyselost srážek. Atmosférická depozice síry a dusíku na území Prahy je vyšší než je průměrná depozice na území České republiky. Ze srovnání hodnot mokré a celkové depozice vyplývá, že celková depozice je 2–3krát vyšší než mokrá depozice pro většinu komponent a zvláště pro prvky pocházející z půdy.

Sulphates and nitrates constitute the principal components in precipitation, and their content determines the acidity of rainwater. The precipitation pH value in Prague is higher than that in other regions of the Czech Republic because the acidity of rainwater is neutralised by the alkaline component of suspended particulate matter in the Prague air. Atmospheric depositions of sulphur and nitrogen in the territory of Prague exceed the average values for the Czech Republic. It follows from the comparison of the wet and the total deposition values, that the latter is 2 to 3 times higher than the former for most components, especially for the elements originating from soil.

Naměřené výsledky potvrzují pokles koncentrací síranů ve srážkách a s tím související pokles depozice síry až na polovinu ve srovnání s koncem osmdesátých let.


The measured results confirm sulphate concentrations in rainwater have been dropping, which in turn results in the total sulphur deposition being reduced to approximately a half of that of the late 1980s.

89




Kvalita srážek a atmosférické depozice, 2005 Quality of precipitation and atmospheric deposition in 2005

Lokalita / Locality

LIBUŠ, Praha 4, ČHMÚ PODBABA, Praha 6, VÚV TGM vážený průměr vážený průměr weighted minimum maximum weighted minimum maximum Veličina Jednotky average average Quantity Unit *kvalita srážek / rainwater quality *kvalita srážek / rainwater quality mokrá depozice / wet deposition mokrá + suchá depozice / wet + dry deposition Srážkový úhrn mm 475,404*** 9,600 135,200 568,500*** 10,100 131,300 Total rainfall Vodivost µS.cm-1 20,708 14,610 46,350 34,313 19,500 146,500 Conductivity pH 5,302 5,260 5,370 5,506 4,630 7,100 -2 H3O** mg.m 2,372 1,773 Fluoridy mg.l-1 0,020 0,003 0,093 0,049 0,013 0,181 Fluorides g.m-2 0,010 0,028 Chloridy mg.l-1 0,331 0,068 1,168 2,760 1,510 10,800 Chlorides -2 g.m 0,157 1,569 Dusičnany mg.l-1 2,307 1,485 4,581 2,550 1,380 12,800 Nitrates g.m-2 1,097 1,450 Sírany mg.l-1 1,861 1,033 3,455 3,292 1,650 22,000 Sulphates -2 g.m 0,885 1,872 Sodík mg.l-1 0,167 0,026 0,520 0,915 0,108 4,000 Sodium g.m-2 0,079 0,520 Draslík mg.l-1 0,071 0,027 0,104 0,351 0,131 3,210 Potassium -2 g.m 0,034 0,200 Amoniak mg.l-1 0,848 0,330 1,413 1,403 0,510 6,640 Ammonia g.m-2 0,403 0,798 Hořčík mg.l-1 0,038 0,022 0,104 0,197 0,089 1,140 Magnesium g.m-2 0,018 0,112 Vápník mg.l-1 0,362 0,238 1,520 2,308 1,100 14,600 Calcium g.m-2 0,172 1,312 *kvalita srážek / rainwater quality *kvalita srážek / rainwater quality Veličina Jednotky Quantity Unit mokrá + suchá depozice / wet + dry deposition mokrá + suchá depozice / wet + dry deposition Mangan µg.l-1 10,309 3,910 55,190 16,106 5,000 87,100 Manganese mg.m-2 4,901 9,156 Zinek µg.l-1 34,356 19,630 132,730 48,652 24,100 140,000 Zinc mg.m-2 16,333 27,659 Železo mg.l-1 0,087 0,036 0,394 0,213 0,020 1,250 Iron g.m-2 0,041 0,121 Hliník mg.l-1 0,112 0,040 0,816 Aluminium g.m-2 0,064 Olovo µg.l-1 2,471 1,360 7,680 5,560 2,000 17,900 Lead mg.m-2 1,175 3,161 Kadmium µg.l-1 0,095 0,040 0,260 0,201 0,200 0,237 Cadmium mg.m-2 0,045 0,114 Nikl µg.l-1 6,749 0,300 15,070 0,874 0,500 4,010 Nickel mg.m-2 3,209 0,497 Meď µg.l-1 7,091 2,840 21,500 Copper mg.m-2 4,031 Chrom µg.l-1 0,645 0,500 2,200 Chromium -2 mg.m 0,367 * průměr koncentrace vážený podle srážkového úhrnu / average concentration weighted by total precipitation ** depozice vodíkových iontů / deposition of hydrogen ions *** roční srážkový úhrn / yearly total precipitation Zdroj / Source: ČHMÚ, VÚV TGM


90


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.19 Kvalita srážkových vod na stanicích Libuš a Podbaba, 1989–2005 Quality of rainwater as observed at the Libuš and Podbaba Stations, 1989–2005 Mìsíèní srážkový úhrn Monthly precipitation amount 80

mm

Podbaba

Libuš

70 60 50 40 30 20 10 0

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

pH

µS.cm

-1

Vodivost / Conductivity 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

6,00 5,50 5,00 4,50 4,00 3,50 3,00

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

SO4 20,00

-1

15,00 mg.l

mg.l

-1

NO 3 9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0

10,00 5,00 0,00

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

K 2,500

-1

2,000 mg.l

mg.l

-1

Fe 0,900 0,800 0,700 0,600 0,500 0,400 0,300 0,200 0,100 0,000

1,500 1,000 0,500 0,000

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

Libuš

89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 00 01 02 03 04 05

Podbaba Zdroj / Source: ÈHMÚ, VÚV TGM


91


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.4 Prašný spad

B1.3.4 Dust fallout

Orientační, avšak známou charakteristikou znečištění ovzduší v Praze, je hodnota prašného spadu měřená Hygienickou službou pomocí informativní sedimentační metody, kdy odběrová nádoba je po dobu 1 měsíce exponována prašným spadem a získaný vzorek je gravimetricky vyhodnocen.

Dust fallout is a rather informative but wellrecognised indicator of air pollution in Prague. It is measured by the Public Health Service using an estimate settling method where a collecting vessel is placed outdoor and exposed to dust for one month and collected samples are evaluated by means of gravimetry.

Roční průměrná hodnota prašného spadu v síti -2 cca 44 stanovišť se pohybuje od 0,77 g.m do -2 15,27 g.m za měsíc. Lokální maxima jsou pravděpodobně ovlivněna stavební a průmyslovou činností, provozem lokálních emisních zdrojů, dopravou a sekundární prašností.

Yearly average value of dust fallout in the network of approx. 44 localities is within the range from -2 -2 0.77 g.m per month to 15.27 g.m per month. Local maximums are probably due to nearby construction and industrial activities, operations of local pollution sources, traffic, and secondary dust burden.

Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce -2 -1 2005 činila 4,01 g.m .měsíc . Limitní hodnota -2 -1 12,5 g.m .měsíc byla překročena celkem v 4,9 % měřených případů. Z časového průběhu je zřejmé, že se celkově hladina prašného spadu na území Prahy od roku 1985 významně snížila.

-2

The average dust fallout in 2005 was 4.01 g.m -2 per month. The limit of 12.5 g.m per month was exceeded in 4.9 % of cases under observation. It follows from the fallout time course that the overall level of dust fallout in Prague has been reduced considerably since 1985.

B1.3.5 Těžké kovy

B1.3.5 Heavy metals

Prašný aerosol s vysokým obsahem toxických komponent, např. těžkých kovů a organických látek, patří mezi základní složky znečišťující velkoměstské ovzduší.

Suspended particulate matter high in toxic components, such as heavy metals or organic compounds, belongs to the principal pollutants contaminating the urban air.

Uvedené výsledky měření jsou převzaty z několika institucí a některé odchylky mohou být způsobeny odlišnými metodami nebo nahodilou kontaminací. Imisní limity pro těžké kovy nejsou na území Prahy překračovány. V průběhu 90. let došlo k výraznému snížení koncentrací olova v pražském ovzduší důsledkem snížení obsahu olova v benzinu a výrazného zvýšení podílu aut s katalyzátory.

The data presented here has been provided by several institutions and some variations may be attributable to different methodologies or random contamination. Limit values of heavy metals have not been exceeded in Prague. In the 1990s the lead concentration in Prague air was substantially reduced as a result of the reduction of the lead content in petrol and also much larger share of cars equipped with catalytic converters.

Tab. B1.3.22

Kód Lokalita Code Locality 036 041 060 061 094 109 154 457 1476

Alžírská Sokolovská Svornosti Muzeum Libuš Řeporyje Uhříněves Šrobárova Jasmínová

-3

Těžké kovy v prašném aerosolu, 2005 [ng.m ] -3 Heavy metals in airborne particulate matter, 2005 [ng.m ]

Počet měření Org. Number of measurements H 26 H 26 H 25 H 26 M 174 H 25 H 26 Z 26 H 26

As

Cd

Cr

prům. prům. prům. max. max. aver. aver. aver. 1,523 2,612 1,692 1,658 1,796 3,516 1,104 0,768 1,104

3,600 5,000 5,100 3,600 9,220 8,800 3,200 2,010 2,700

0,373 0,550 0,344 0,365 0,357 0,428 0,315 0,287 0,381

1,100 1,400 1,100 1,100 2,931 1,100 0,700 1,440 1,500

Cu max.

prům. aver.

Mn max.

prům. aver.

3,612 10,400 7,850 17,000 6,750 14,785 28,100 151,900 302,100 50,496 6,452 24,800 40,576 71,000 15,920 3,427 9,600 15,673 44,400 9,973 8,347 27,240 8,194 7,776 101,200 6,660 15,000 7,228 8,662 82,400 40,369 267,000 11,742 9,226 18,300 6,060 4,619 8,600 46,031 91,400 7,238

max. 18,200 92,100 37,200 36,400 28,780 45,400 62,000 12,523 15,800

Ni prům. max. aver. 1,700 6,577 2,136 1,492 1,000 1,104 1,331 3,572 1,438

12,000 15,800 12,800 2,800 4,610 2,100 2,100 6,300 2,900

Pb

Zn

prům. aver.

max.

13,781 24,650 16,208 15,550 13,652 21,452 12,973 8,467 13,442

34,900 49,000 39,800 53,100 70,210 54,500 36,800 18,400 35,900

prům. aver.

max.

48,527 200,642 79,316 51,023

120,100 546,200 224,000 156,000

55,384 127,100 134,535 705,000 398,573 2108,100

Zdroj / Source: ZÚ Praha (H), SZÚ (Z), ČHMÚ (M)


92


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR

Obr. B1.3.20 Prašný spad, Praha, 2005 Dust fallout, Prague, 2005

prašný spad dust fallout -2

-1

g.m .mìs. -2 -1 g.m .month 16

0180 0160 0270 0290

0280

0360

0300 0410

0420

0470

0430

0520

1390 0530

0580

0601 0602

0610

0620

0630

1070 0710

1100

0730 0740

0780

0790 0810 0870

1160 0920

0820 0892

0900 1580

0930

1170 1190 1182 1181 1183 1210

1250 1260

Zdroj / Source: ZÚ Praha

70

30

60

25

50

20

40

15

30

10

20

5

10

0

0

prašný spad dust fallout

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

%

35

1985

g.m-2.mìs.-1 g.m -2.month -1

Obr. B1.3.21 Prašný spad, 1985–2005 Dust fallout, 1985–2005

podíl mìøení pøes limit [%] above the limit [%] Zdroj / Source: ZÚ Praha


93


B1 OVZDUŠÍ / AIR -3

Obr. B1.3.22 Prùmìrné roèní koncentrace kovù v prašném aerosolu, 2005 [ng.m ] Average yearly concentrations of metals in suspended -3 particulate matter, 2005 [ng.m ] 400 Ni Pb Zn

036

041 061

060

457

1476

109

154

As*100 Cr*100 Cd*100

1 500

094

Zdroj / Source: ZÚ Praha, SZÚ, ÈHMÚ

Obr. B1.3.23 Koncentrace olova v prašném aerosolu ve vybraných lokalitách, -3 1990–2005 [ng.m ] Lead concentrations in suspended particulate matter at selected localities, 1990–2005 [ng.m-3] 300

1990

250

1995 2000

200

2001 2002 150

2003 2004 2005

100

50

0 Alžírská

Svornosti Sokolovská

Libuš Muzeum

Jasmínová Øeporyje

Šrobárova Uhøínìves

Zdroj / Source: ZÚ Praha, SZÚ, ÈHMÚ, PUDIS


94


B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.3.6 Organické látky

B1.3.6 Organic compounds

B1.3.6.1 Monitoring těkavých organických látek (TOL) v ovzduší

B1.3.6.1 Monitoring of volatile organic compounds (VOCs) in air

Mezi těkavé organické látky řadíme zejména těkavé organické uhlovodíky, které při určité intenzitě slunečního záření, teplotě, relativní vlhkosti ovzduší a dalších faktorů indukují v přízemní vrstvě atmosféry fotochemický proces, jehož reakčním produktem je ozon. Kinetiku tohoto chemického procesu významně ovlivňuje koncentrace TOL v ovzduší. Přízemní ozón má negativní vliv na lidské zdraví, zejména na dýchací cesty, proto se v členských státech evropské unie věnuje zvýšená pozornost TOL v atmosféře.

The volatile organic compounds first of all include volatile organic hydrocarbons, which at certain sunshine intensity, temperature, relative humidity in air, and other factors may induce, in the groundlevel strata of atmosphere, photochemical process yielding ozone as a reaction product. The chemical process kinetics is significantly affected by the concentration of airborne VOCs. The ground-level ozone has adverse effects on human health, namely on respiratory system, and therefore the Member States of the European Union has been paing a great attention to the presence of VOCs in air.

V roce 1994 byl zahájen pravidelný monitoring TOL v ovzduší na observatoři Praha - Libuš. Odběry se provádějí dvakrát týdně po celý rok vždy v pondělí a čtvrtek ve 14 hodin SEČ. Vzorky jsou odebírány do speciálních kanystrů po dobu 3 minut. Ihned po odběru následuje analýza na plynovém chromatografu. Za rok je provedeno přes 100 analýz ovzduší k získání ročního průměru. Výsledky analýz jednotlivých uhlovodíků jsou uloženy v databázi laboratoře organické analýzy ČHMU a jsou součásti komplexní databáze ČHMÚ a ročenky ČHMÚ.

In 1994 the regular monitoring of airborne VOCs was started at the CHMI Monitoring Station Prague - Libuš. The sampling there is carried out twice a week all-year-round always on Modays and Thuesdays at 14:00 CET. Samples are collected into special containers for the period of three minutes. Immediately after the sampling they are analysed by a gas chromatograph. In a year there are over 100 air-composition analyses carried out in order to obtain the yearly average one. Results of analyses for respective hydrocarbons are stored in a database of the CHMI Laboratory of Organic Analysis and form a part of the complete CHMI database and the CHMI Yearbook.

Komentář ke grafům: Graf reprezentuje celoroční průběh koncentrací vybraných uhlovodíků. Z grafu je zřejmé, že koncentrace těkavých organických látek dosahují maxima v zimních měsících, kdy je zvýšený výskyt inverzních situací. V letním období naopak koncentrace klesají, s výjimkou isoprenu, který vzniká rozkladem terpenoidních sloučenin v listech a jehličí. V zimě je jeho koncentrace téměř zanedbatelná. Koncentrace všech TOL významně závisí na směru proudění větru a rozptylových podmínkách. Z grafů je též patrné, že koncentrace vybraných uhlovodíků spolu korespondují – snížení nebo zvýšení koncentrací se projeví v celé skupině vybraných uhlovodíků (alkany, alkeny, aromáty atd.).


Comments on the graphs: The graph represent the year-round course of the concentration of selected hydrocarbons. It is clear from the graphs that the concentration of VOCs reaches its maximum in winter months when inversion conditions are frequent in occurrence. In summer season, on the contrary, the concentration drops, except for isoprene, which is formed in the decomposition of terpenoid compounds in foliage and needles. In winter the isoprene concentration is almost negligible. The concentration of every VOC is substantially depending on wind direction and dispersion conditions. It is also seen from the graphs that the concentrations of selected hydrocarbons mutually correspond – decrease or increase of the concentration always happen in the whole group of selected hydrocarbons (alkanes, alkenes, aromatic hydrocarbons, etc.) at the same time.

95



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.24a

Koncentrace vybraných alifatických uhlovodíků Concentrations of selected aliphatic hydrocarbons

10,0

koncentrace [µg.m-3 ] concentration [µg.m-3 ]

9,0

Toluen / Toluene Benzen / Benzene O - xylen / O - xylene

8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0

26-XII.

15-XII.

24-XI. 5-XII.

3-XI. 14-XI.

24-X.

3-X.

13-X.

22-IX.

1-IX. 12-IX.

22-VIII.

1-VIII.

11-VIII.

21-VII.

30-VI.

11-VII.

9-VI.

20-VI.

30-V.

9-V.

19-V.

28-IV.

18-IV.

28-III. 7-IV.

7-III.

17-III.

14-II. 24-II.

24-I. 3-II.

0,0

3-I. 13-I.

1,0


Obr. B1.3.24b

Koncentrace vybraných aromatických uhlovodíků Concentrations of selected aromatic hydrocarbons

10,0 Etan / Ethane Eten / Ethene Propan / Propane


9,0 8,0 7,0 6,0 5,0 4,0 3,0 2,0

15-XII. 26-XII.

5-XII.

24-XI.

3-XI. 14-XI.

13-X. 24-X.

3-X.

22-IX.

1-IX. 12-IX.

22-VIII.

11-VIII.

21-VII. 1-VIII.

30-VI.

11-VII.

20-VI.

9-VI.

30-V.

19-V.

9-V.

28-IV.

18-IV.

7-IV.

28-III.

7-III.

17-III.

14-II. 24-II.

24-I. 3-II.

0,0

3-I. 13-I.

1,0


B1.3.7 Měření znečištění ovzduší metodou pasivní sorpce

B1.3.7 Air pollution measurements using a passive sorption method

Podobně jako v minulých letech probíhalo na území Prahy i v roce 2005 celoroční měření průměrných koncentrací oxidu siřičitého a oxidu dusičitého metodou pasivní sorpce (SVÚOM, a. s., PRAGOCHEMA, s. r. o.). Jednoduchá metoda je založena na samovolné sorpci těchto plynů do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Toto měření nevyžaduje žádný zdroj energie a z principu vyplývá, že probíhá nepřetržitě. Hodnoty uvedené v tabulkách jsou získány cca třicetidenními expozicemi, vyjadřují tedy přímo průměrné měsíční koncentrace.

Like in previous years in 2005 year-round measurements of average concentrations of sulphur dioxide and nitrogen dioxide using a passive sorption method were conducted in Prague (SVÚOM, a. s. and PRAGOCHEMA, s. r. o.). This simple method is based on the spontaneous sorption of the gaseous substances mentioned above onto suitable adsorbents and in a subsequent laboratory analysis. The measurements do not require any source of power and are, due to their principle, of continuous nature. Values given in tables were obtained at approx. 30-day exposure and therefore they show directly average monthly concentrations. The measuring station allocation depends primarily on requirements of the parties ordering (local and district authorities, government institutions). Therefore the stations are often located in the vicinity of kindergartens and elementary schools, or potentially near protected historical monuments.

Rozložení stanic je dáno především požadavky objednatelů (místní a obvodní úřady, státní instituce). Proto jsou stanice často umístěny v blízkosti mateřských a základních škol, případně památkově chráněných objektů. PRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

96


Prague City Hall


Č. No. 001 101 243 342 343 344 347 355 356

P7 P 10 P5 P 14 P 14 P 14 P 14 P 11 P 11

365 366 368 369 371 397 409

P9 P9 P 14 P 14 P 14 P9 P 14

Průměrné měsíční koncentrace SO2 v roce 2005 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema Average monthly concentrations of SO2 in 2005 measured by the passive adsorption method using passive samplers type SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace SO2 [µg.m-3] v roce 2005 Monthly average concentration of SO2 [µg.m-3] in respective months of 2005 Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX Locality U Měšt. Pivovaru 10,6 17,7 11,8 8,9 7,5 6,7 5,7 4,8 4,5 Pragochema 9,0 13,1 9,0 4,7 3,0 3,8 3,8 4,3 6,5 Radotín 6,3 11,4 10,8 5,4 4,6 2,5 2,9 3,6 5,1 MŠ Vybíralova 968 7,2 12,1 13,7 5,4 5,0 2,5 3,9 3,0 5,8 MŠ Doležalova 105 7,0 10,2 9,8 5,3 4,7 2,5 3,3 4,2 4,7 MŠ Chvaletická 917 3,9 10,8 8,8 6,9 3,7 2,5 2,6 2,9 5,3 MŠ Vlčkova 1067 6,7 11,3 11,0 7,5 3,9 1,8 3,2 3,2 4,7 ul K Dubu / K Dubu Street 8,4 15,5 14,0 11,3 7,4 7,2 9,5 11,9 8,2 úřad MČ P 11 ul. Vidimova 9,9 16,6 15,4 11,2 7,6 7,9 11,9 12,7 3,8 Local Authority Prague 11 Malkovského 4,6 8,4 6,9 5,4 3,9 2,1 3,3 3,3 5,3 Bukovecká 4,0 7,9 7,1 5,1 3,9 2,2 3,0 3,2 5,2 Hostavice 5,2 9,7 8,3 5,3 4,1 1,6 3,6 2,6 4,0 zahrád. Kolonie / garden colony 5,2 12,4 10,3 4,8 3,6 2,8 3,3 2,7 5,6 MŠ Jahodnice 10,3 13,3 11,2 5,7 4,1 3,0 4,6 3,3 5,3 ZŠ Hloubětínská 600 5,9 13,3 10,1 5,1 3,8 3,1 3,6 4,0 4,1 ZŠ Bří Venclíků 9,0 13,7 9,2 6,1 3,7 3,4 3,3 4,1 4,7

Notes: MŠ = kindergarten, ZŠ = elementary school

Tab. B1.3.24

Č. No. 001 101 243 342 343 344 347 355 356

P7 P 10 P5 P 14 P 14 P 14 P 14 P 11 P 11

365 366 368 369 371 397 409

P9 P9 P 14 P 14 P 14 P9 P 14

X

XI

5,1 2,8 2,4 3,0 2,5 5,0 2,1 3,3 4,6

5,1 3,9 3,8 4,4 4,5 4,7 4,9 5,4 6,6

5,1 5,6 7,9 7,1 6,0 7,0 6,5 6,4 8,9

Průměr Average 7,8 5,8 5,6 6,1 5,4 5,3 5,6 9,0 9,8

1,7 2,2 2,2 1,6 2,8 4,5 4,1

4,5 3,2 3,4 5,4 4,8 3,4 4,6

6,8 6,4 7,4 6,8 8,1 6,7 5,8

4,7 4,5 4,8 5,4 6,4 5,6 6,0

Zdroj / Source: SVÚOM, a. s., Pragochema, s. r. o.

Průměrné měsíční koncentrace NO2 v roce 2005 měřené metodou pasivních vzorkovačů typu SVÚOM – Pragochema Average monthly concentrations of NO2 in 2005 measured by the passive adsorption method using passive samplers type SVÚOM – Pragochema

Měsíční průměrné koncentrace NO2 [µg.m-3] v roce 2005 Monthly average concentration of NO2 [µg.m-3] in respective months of 2005 Lokalita I II III IV V VI VII VIII IX X Locality U Měšt. Pivovaru 38 47 42 38 33 35 31 27 29 Pragochema 32 44 44 47 42 34 32 39 38 42 Radotín 44 51 49 50 49 42 43 48 42 46 MŠ Vybíralova 968 30 38 38 39 31 29 30 34 36 39 MŠ Doležalova 105 31 39 35 34 33 26 31 31 32 24 MŠ Chvaletická 917 24 39 37 37 33 31 32 31 36 36 MŠ Vlčkova 1067 36 44 42 44 36 31 32 33 37 34 ul K Dubu / K Dubu Street 37 41 43 43 48 47 54 50 52 52 úřad MČ P 11 ul. Vidimova 23 29 25 25 27 29 30 30 29 39 Local Authority Prague 11 Malkovského 30 36 36 37 34 31 33 32 36 34 Bukovecká 31 37 38 36 31 30 31 33 37 34 Hostavice 32 37 39 33 36 27 30 30 30 33 zahrád. kolonie / garden colony 31 40 35 40 32 30 33 34 37 35 MŠ Jahodnice 33 45 39 39 35 33 32 35 37 36 ZŠ Hloubětínská 600 41 46 41 50 37 38 33 40 37 37 ZŠ Bří Venclíků 38 46 48 42 40 38 31 41 38 36

Notes: MŠ = kindergarten, ZŠ = elementary school


XII

XI

XII

29 38 36 35 33 47 37 48 29

29 38 36 34 35 35 36 45 25

Průměr Average 34,3 39,2 44,7 34,3 31,9 34,8 36,9 46,6 28,3

36 37 38 32 35 39 38

32 33 32 35 36 41 40

33,9 33,9 33,1 34,5 36,2 39,9 39,8


97



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.3.25

Síť měřicích stanic, metoda pasivní sorpce The network of monitoring stations, passive sorption method

365 366 409 397 344 347

1

369

343 368 371

342

355 356

101

243


B1.4 HODNOCENÍ PROVOZU SMOGOVÝCH REGULAČNÍCH SYSTÉMŮ NA ÚZEMÍ ČESKÉ REPUBLIKY V ROCE 2005

B1.4 EVALUATION OF THE SMOG WARNING AND CONTROL SYSTEMS ON THE TERRITORY OF THE CZECH REPUBLIC IN 2005

Měsíce leden a únor 2005 byly teplotně značně rozdílné. Zatímco v lednu byla průměrná měsíční teplota v České republice –0,4 °C s odchylkou +2,4 °C, v únoru byla průměrná měsíční teplota –3,7 °C s odchylkou –2,6 °C. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly z dlouhodobého hlediska teplotně vyrovnané. Průměrná měsíční teplota v České republice v listopadu byla 2,1 °C s odchylkou –0,4 °C, v prosinci –1,1 °C s odchylkou –0,4 °C. Srážkově byly leden a únor 2005 výrazně nadnormální s měsíčními úhrny 69 a 64 mm, což představuje 165 a 170 % dlouhodobého normálu. Měsíce listopad a prosinec 2005 byly srážkově výrazně rozdílné. Zatímco v listopadu 2005 byl srážkový měsíční úhrn 33 mm, což je 67 % dlouhodobého normálu, v prosinci 2005 byl srážkový měsíční úhrn 70 mm, což je 152 % dlouhodobého normálu.

January and February 2005 were quite different concerning temperature. While in January average monthly temperature in the Czech Republic was –0.4 °C with deviation +2.4 °C, in February average monthly temperature was –3.7 °C with deviation –2.6 °C. November and December 2005 were equal in terms of long-term temperature average. Average monthly temperature in the Czech Republic in November was 2.1 °C with deviation –0.4 °C. In December –1.1 °C with deviation –0.4 °C. Concerning precipitation January and February 2005 were substantially above normal with monthly total rainfall of 69 and 64 mm, which represent 165 % and 170 % of the long-term average normal. November and December 2005 were significantly different in precipitation. While in November 2005 the total rainfall was 33 mm, which is 67 % of the long-term normal average, in December 2005 the total rainfall was 70 mm, which is 152 % of long-term normal average.

Anticyklonální situace se v období leden–únor a listopad–prosinec 2005 vyskytovaly v 23 % případů a jejich četnost pro uvedené měsíce byla vcelku rovnoměrná a pohybovala se mezi 6–9 případy měsíčně. Příčinou extrémně vysokých teplot v první polovině měsíce ledna 2005 byla výrazná zonální cirkulace v ovzduší, související s hřebenem vysokého tlaku, jenž po větší část ledna a února zasahoval nad střední Evropu. Naše území PRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

The anticyclone conditions occurred in 203 % of cases in the period January–February and November–December 2005 and their frequency in the aforementioned months was overall levelled and fell in between 6 and 9 cases per month. The reason of extremely high temperatures in the first half of January 2005 was the dominant zone circulation in air related to the ridge of high pressure which projected over the Central Europe

98


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR with the largest portion of January and February. Thus the Czech Republic territory was under the influence of warm sections of cyclones and southern edges of fronts, which were moving along the northern edge of the aforementioned ridge. Maximum daily temperature on 8 January at the Station Prague - Libuš reached 14.0 °C and was 12.9 °C above the long-term average. Colder weather occurred in the period in between 23 January and 30 January 2005 when minimum temperature at the Station Prague - Libuš dropped to –8.7°C and in between 4 February–9 February 2005 when minimum temperature was –12.7 °C on 7 February 2005.

tak bylo pod vlivem teplých sektorů cyklon a jižních okrajů frontálních poruch, které se po severním okraji zmíněného hřebenu přesunovaly k východu. Maximální denní teplota dne 8. 1. na stanici Praha - Libuš vystoupila na 14,0 °C a byla 12,9 °C nad dlouholetým průměrem. Chladnější období se vyskytlo v období mezi 23. 1.–30. 1. 2005, kdy 27. 1. 2005 minimální teplota na stanici Praha - Libuš poklesla na –8,7 °C a mezi 4. 2.–9. 2. 2005, kdy 7. 2. 2005 minimální teplota poklesla na –12,7 °C. Přestože meteorologické situace, kdy byly zaznamenány nepříznivé rozptylové podmínky, potenciálně podmiňovaly zvyšování koncentrací znečišťujících látek, ke vzniku smogové situace a k vyhlášení žádných signálů nedošlo. Na stanici Praha - Legerova v měsících leden a únor 2005 v 7 dnech po dobu 3–7 hodin byly naměřeny -3 koncentrace oxidu dusičitého nad 250 µg.m -3 s nejvyšší hodnotou 349 µg.m . K ojedinělým překročením docházelo převážně jen na jedné stanici a koncentrace znečišťujících látek v krátkém čase vždy poklesly a tím podmínky pro vyhlášení signálů SVRS nebyly splněny. Změny hodinových průměrů koncentrace oxidu dusičitého na monitorovací stanici Legerova v období od 1. 1. 2005 do 28. 2. 2005 jsou znázorněny na obrázku.

Although there were meteorological conditions with adverse dispersion conditions potentially threatening of increased concentration of pollutants no smog conditions developed and therefore no smog warning signal was given. At the Station Prague - Legerova in January and February 2005 and for seven days for the period of 3 to 7 hours the nitrogen oxide concentration measured was above -3 -3 250 µg.m with the highest value of 349 µg.m . Unique exceedance occurred mostly at merely one station and pollutants’ concentration always dropped within a short period of time and thus conditions for giving the signals of the SWRS were not met. Changes in hourly average concentration of nitrogen oxide at the monitoring Station Prague - Legerova in the period from 1 January 2005 to 28 February 2005 are demonstrated on Figure.

Z hlediska maximálních denních teplot na stanici Praha - Libuš bylo teplé období roku od 1. 4. do 30. 9. 2005 mírně nadnormální s odchylkou od normálu +1,1 °C, ale výrazně teplotně rozkolísané. Teplotní odchylky od normálu se pohybovaly v intervalu od +12,6 °C do –11,3 °C, s největší četností v první části sledovaného období. Teploty vystoupily nad 30 °C v 9 dnech a nejvyšší hodnota 36,5 °C byla naměřena dne 29. 7. 2005.

Concerning maximum daily temperature at the Station Prague - Libuš the warm spell of the year from 1 April to 30 September 2005 was slightly above average with the deviation +1.1 °C from the long-term normal average, yet with significantly fluctuating temperature. Temperature deviations from the normal fell within the range +12.6 °C and –11.3 °C, while the highest frequency was in the first part of the period monitored. Temperature reached values above 30 °C on nine days and the highest value of 36.5 °C was measured on 29 July 2005.

Z hlediska výskytu zvýšených koncentrací lze konstatovat, že povětrnostní podmínky pro vznik troposférického ozonu nebyly sice významně příznivé, přesto se vyskytly ve dvou dnech kon-3 centrace přesahující hodnotu 200 µg.m . Nepřerušená doba překročení zvláštního imisního limitu v trvání 4 hodin a déle byla zaznamenána 29. 5. 2005 na stanici Praha - Libuš v délce trvání -3 4 hodiny a s maximální hodnotou 214 µg.m .

It can be stated, concerning the occurrence of increased concentration, that weather conditions were not significantly in favour of the generation of tropospheric ozone yet on two days the concentra-3 tion exceeding the value of 200 µg.m . The continuous period of the special immission limit value exceedance for 4 hours and longer was recorded on 29 may 2005 at the Station Prague - Libuš lasting for 4 hours with maximum concentration -3 value of 214 µg.m .

Dne 28. 5. 2005 se střed tlakové výše 1020 hPa nacházel nad Ukrajinou, příští den nad Slovenskem a střed tlakové níže 1000 hPa nad Irskem, další den nad západní Evropou. Mezi těmito útvary proudil nad naše území od jihu teplý vzduch. V obou dnech 28. i 29. 5. převládalo v ČR Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

On 28 May 2005 the centre of cyclone 1,020 hPa was located above Ukraine, on the next day above Slovakia and the centre of anticyclone 1,000 hPa was above Ireland and on the next day above Western Europe. Warm air was flowing in between

99



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.4.1 Prùmìrné hodinové koncentrace NO2 na stanici Praha 2 - Legerova, 1. 1.–28. 2. 2005 Average hourly NO2 concentration at the Station Prague 2 - Legerova, 1. 1.–28. 2. 2005 400 350


300 250 200 150 100 50 0

1. 1.

8. 1.

15. 1.

22. 1.

29. 1.

5. 2.

12. 2.

19. 2.

26. 2.

datum date Zdroj / Source: ÈHMÚ

Obr. B1.4.2 Prùbìh maximálních denních teplot vzduchu, jejich normálu a denních úhrnù srážek na stanici Praha - Libuš. Výskyt koncentrací ozonu nad 180 µg.m-3 na území Èeské republiky, 1. 4. 2005–30. 9. 2005 Maximum daily air temperature, its normal, and daily total rainfall at the Station Prague - Libuš. Occurrence of the ozone concentration exceeding 180 µg.m-3 on the territory of the Czech Republic, 1. 4. 2005–30. 9. 2005 40

40 maximální teplota / maximum temperature normál / normal (1971–2000) ozon nad / ozone above 180 µg.m-3 atmosférické srážky / atmospheric precipitation

datum date


100

30.09.05

23.09.05

16.09.05

09.09.05

02.09.05

26.08.05

19.08.05

12.08.05

05.08.05

29.07.05

22.07.05

15.07.05

08.07.05

01.07.05

0 24.06.05

0 17.06.05

5

10.06.05

5

03.06.05

10

27.05.05

10

20.05.05

15

13.05.05

15

06.05.05

20

29.04.05

20

22.04.05

25

15.04.05

25

08.04.05

30

atmosférické srážky [mm] atmospheric precipitation [mm]

35

30

01.04.05

maximální teplota vzduchu [°C] maximum air temperature [°C]

35



B1 OVZDUŠÍ / AIR Obr. B1.4.3

Hodinové průměry koncentrace ozonu na monitorovacích stanicích v Praze v průběhu ozonové epizody 3.–5. 9. 2005 Hourly average ozone concentration at the monitoring stations in Prague during the ozone spell on 3.–5. 9. 2005 datum / date

koncentrace [µg.m-3 ] concentration [µg.m-3]

250

25. 5. 2005

26. 5. 2005

27. 5. 2005

28. 5. 2005

29. 5. 2005

30. 5. 2005

200 150

100 50 0

6 12 18 24 6 12 18 24 6 12 18 24 6 12 18 24 6 12 18 24 6 12 18 24 čas / time


Obr. B1.4.4

Odchylka denních teplot vzduchu od normálu, 2005 Deviation of daily air temperature from long-term average, 2005

10

°C

5 0 –5 –10 17. 2. 2005

8. 4. 2005

28. 5. 2005

17. 7. 2005

5. 9. 2005

25. 10. 2005 Zdroj / Source: ČHMÚ

převážně jasno, maximální odpoledními teploty vystoupily 28. 5. 2005 na 28–32 °C, následující -1 den na 29–34 °C. Vítr o rychlosti do 4 m.s vanul na počátku z jihovýchodních, později přechodně i ze severních směrů. Dne 30. 5. 2005 přecházela v poledních hodinách přes Čechy, odpoledne a v noci přes Moravu a Slezsko studená fronta, doprovázená v západních Čechách slabými, nad ostatním územím mírnými až silnými přeháňkami, ve kterých spadlo místy až 39 mm srážek. Před studenou frontou vanul slabý vítr jižních směrů, za frontou mírný vítr severozápadních směrů. Za studenou frontou se výrazně ochladilo a 31. 5. 2005 se odpolední maximální teploty pohybovaly pouze v rozmezí 15–19 °C. Magistrát hl. m. Prahy Prague City Hall

these tow formations to our country territory from the South. On both the days of 28 and 29 May 2006 weather was predominantly clear sky, maximum afternoon temperature was 28–32 °C on 28 May -1, and 29–34 °C. Wind, at speed up to 4 m.s blew initially from south-eastern directions and later from northern ones. On 30 May 2005 cold front was passing, at noon through Bohemia, and in the afternoon and night through Moravia a Silesia, accompanied with weak in West Bohemia, and moderate to heavy showers on the rest of the territory, in which total rainfall accounted locally even 39 mm. Before the cold front weak wind of southern directions was blowing, after the front then moderate wind of north-western directions. After the cold front there was considerable temperature drop

101



B1 OVZDUŠÍ / AIR Od 25. 5. 2005 se postupně koncentrace troposférického ozonu zvyšovaly z počáteční hodnoty -3 kolem 130 µg.m a dne 29. 5. 2005 dosáhly -3 v Praze - Libuši 214 µg.m . Na Libuši byl překročen zvláštní imisní limit nepřetržitě po dobu 4 hodin v době od 13:00 do 17:00 LSEČ. Následující den maximální koncentrace ozonu mírně -3 přesáhla hodnotu 150 µg.m . V rámci smogového a varovného regulačního systému byla využita možnost vydat informaci pro veřejnost v případě, že byl předpovězen vznik smogové situace. Informace s platností pro celé území ČR byla vydána na dny 28.–29. 7. 2005 a 1.–2. 9. 2005. V prvním případě se prognóza vyplnila a smogová situace nastala, v druhém případě maximální koncentrace dosáhly pouze -3 167 µg.m a k překročení zvláštního imisního limitu nedošlo. Časový předstih při vydání informace pro veřejnost, který se získá využitím ustanovení regulačního řádu o možnosti vydat ji už v případě predikované smogové situace, bez čekání na překročení imisního limitu, vyvažuje nevyhnutelné riziko „falešného poplachu“. Preferování tohoto přístupu je navíc umožněno skutečností, že na vydání této informace nenavazují žádná organizačně náročná opatření s ekonomickými dopady.

and on 31 May 2005 afternoon maximum temperature fall within the mere range of 15 and 19 °C. Since 25 May 2005 the tropospheric ozone concentration was gradually increased from the initial -3 value of around 130 µg.m and on 29 May 2005 -3 the concentration reached 214 µg.m at Prague Libuš. The special limit value was exceeded at Prague - Libuš for the period of 4 hours from 13:00 to 17:00 SCET. On the next day the maximum ozone concentration slightly exceeded the -3 value of 150 µg.m . The option for giving information to the public, within the Smog Warning and Control System, for the case of forecast formation of smog conditions. This information valid for the entire territory of the Czech Republic was given for 28 to 29 July 2005 and 1 to 2 September 2005. In the former the prognosis came true and smog conditions occurred, in the latter the maximum concentration reached -3 merely 167 µg.m and therefore the special immission limit value was not exceeded. The time advance for the issuing of information to the public, which is acquired by the application of the Smog Control Rules provision on the potential issuing as early as in the case of predicted smog conditions without waiting for the immission limit value exceedance, makes a counterbalance of the unavoidable hazard of “false alarm”. The preference of this approach is, moreover, enabled by the fact that the issuing of the information is not bound to any organisationally demanding measures with economic impacts.

B1.5 OVZDUŠÍ – DALŠÍ ČINNOSTI A PROJEKTY

B1.5 AIR – OTHER ACTIVITIES AND PROJECTS

B1.5.1 Modelování kvality ovzduší

B1.5.1 Air quality modelling

B1.5.1.1 Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy – Projekt ATEM

B1.5.1.1 Model-based evaluation of air quality on the territory of the City of Prague – Project of ATEM

„Modelové hodnocení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“ (projekt ATEM) probíhá v Praze od roku 1992. V roce 1994 byla dokončena tzv. základní úroveň projektu, následně byla emisní a imisní situace v Praze hodnocena pravidelně ve dvouletých cyklech v rámci tzv. aktualizací. Výstupy těchto hodnocení jsou pravidelně prezentovány na stránkách http://www.wmap.cz/atlaszp/ a jsou využívány pro potřeby orgánů města a městských částí či pro hodnocení vlivu všech předpokládaných změn v území na kvalitu ovzduší.

The Project “Model-Based Assessment of Air Quality on the Territory of the City of Prague” (the Project of ATEM) has been running in Prague since 1992. In 1994 the so-called basic level of the Project was completed, then the emission and immission conditions in Prague have been assessed on regular basis in two-year periods within the framework of so-called regular biennial updates. Outputs of these assessments are regularly used for purposes of the City and City Districts authorities or for assessment of effects of all assumed changes on a respective area on air quality.


102


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR V posledním období byly práce na projektu ATEM zaměřeny zejména na tyto činnosti:

In the last period works on the Project of ATEM were concentrated primarily on the following activities:

• příprava nové Aktualizace A6 – 2006 • variantní modelové výpočty • metodické projekty a vývoj nových výpočetních postupů.

• preparations of the new Update A6 – 2006; • alternative model calculations; • methodological projects and the development of novel procedures of calculations.

Aktualizace A6 – 2006 navazuje na předchozí etapy modelového hodnocení. Při hodnocení stavu kvality ovzduší byly v plné míře využity nové výpočetní postupy, vyvinuté v předcházející etapě. Jedná se zejména o nový model pro stanovení emisí z dopravy MEFA-06, zohlednění emisí ze studených startů zaparkovaných vozidel, hodnocení vlivu tzv. sekundární prašnosti, modelování průběhu koncentrací organických látek a oxidu dusičitého a další. Obdobně jako v Aktualizaci 2002 jsou posuzovány suspendované částice PM10, oxid siřičitý, oxid dusičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a benzen. Modelové výpočty byly dokončeny v prosinci 2006 a jejich výsledky budou prezentovány v příštím čísle této ročenky.

Zkušenosti s dosavadním využitím projektu ATEM jednoznačně prokázaly, že nejvýznamnější praktickou aplikací projektu jsou variantní modelové výpočty. Zejména ve spojení s pravidelnými aktualizacemi představují variantní výpočty účinný nástroj pro vyhodnocování dopadů investičních a koncepčních záměrů i nápravných opatření na kvalitu ovzduší. Z významných koncepčních záměrů, posuzovaných v uplynulém období, lze uvést zejména řadu hodnocení opatření ke zlepšení kvality ovzduší z hlediska jejich očekávaných přínosů. Tyto výpočty byly použity jako podklad pro vypracování „Programu ke zlepšení kvality ovzduší na území hl. m. Prahy“. Nejvýznamnější z těchto hodnocení byla samostatná studie k plánované výstavbě městského okruhu, která prokázala, že stavba představuje jednoznačně přínos pro kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel Prahy. Mezi koncepční záměry lze zařadit také např. hodnocení vlivů různých variant energetického zásobování na kvalitu ovzduší v tzv. územních celcích (Hlubočepy, Jinonice - Radlice), urbanistické studie (Masarykovo nádraží, Západní město, Štěrboholy, Dolní Počernice) a další. Jako příklady posuzovaných investičních záměrů v posledním roce lze uvést např. variantní hodno-

Prague City Hall

The model calculations shall be finished in December 2006 and their results shall be presented in the next volume of this Yearbook.

Alternative model calculations

Variantní modelové výpočty


Update A6 – 2006 follows the previous stages of the model evaluation. For the air quality assessment the new calculation methods, developed in the previous stage, were fully employed. These are namely the new model for the determination of traffic emissions (MEFA-06), taking into account emissions from cold starts of parked vehicles, assessment of secondary dust effects, modelling of the organic compounds and nitrogen dioxide concentration development, and others. Similarly as in the Update A4 – 2002, the Update A6 – 2006 assessed suspended particulates PM10, sulphur dioxide, nitrogen dioxide, nitrogen oxides, carbon monoxide, and benzene.

Experience with the so-far use of the Project of ATEM has proven clearly that the most practical application of the Project is the alternative model calculations. These alternative calculations, namely accompanied with regular updates, represent an effective tool for the evaluation of impacts of investments and conceptual plans as well as remedial measures for air quality. Of the assessments of important investment plans, carried out in the last period, especially numerous assessments of measures for air quality improvement concerning their expected benefits can be presented here. These calculations were used as background materials for the development of the “Programme for air quality improvement on the territory of the City of Prague”. The most important one of these assessments was a separate study for the planned construction of the City Ring Road, which has proven, that the construction represents unambiguously a benefit to air quality and health to the Prague’s population. The conceptual intentions can also include for example, impact assessments of various alternatives of energy supply on air quality on so-called territorial units (Hlubočepy, Jinonice - Radlice), town-planning studies (Masaryk’s Station, Western City, Štěrboholy, Dolní Počernice), and others. As examples of assessed investment plans in the last year the following can be given: alternative assessment of Břevnov Radial Road, commercial

103



B1 OVZDUŠÍ / AIR cení Břevnovské radiály, obchodní a administrativní centra na Florenci, na Vinohradech, v Michli, v Modřanech, v Holešovicích, jakož i větší počet kotelen, garáží, čerpacích stanic apod., poměrně častým úkolem je také hodnocení vlivů prašnosti ze stavební činnosti. Pravidelně jsou také využívány tzv. imisní analýzy – rozbory údajů o imisní situaci v konkrétní lokalitě.

and office centres at Florenc, Vinohrady, Michle, Modřany, and in Holešovice, as well as a larger number of boiler rooms, garages, and pump stations, etc. The relatively frequent task is the assessment of effects of dust generated by construction activities. Immission analyses, analyses of data on immission conditions at the concrete locality, are also often in use.

Značná pozornost byla věnována také aplikaci nových metodických postupů, které byly vypracovány v předchozím období v návaznosti na novou legislativu, a jejich uvedení do běžné praxe při modelových výpočtech. Jedná se zejména o vývoj nového emisního modelu MEFA-06, který v sobě zahrnuje emisní faktory z metodiky MEFA-02, značně však rozšiřuje praktické možnosti prováděných výpočtů. Jednotlivé metodiky jsou také průběžně optimalizovány na základě praktických zkušeností.

In the last period higher attention was focused on the application of novel methodological procedures, which were developed in the previous period following the new legislation, and to their introduction into common practise in model calculations. These are namely the development of the new emission model MEFA-06, which includes emission factors from the methodology MEFA-02 yet substantially expands practical potential of the calculations performed. Respective methodologies were further optimised on the basis of practical experience.

Jako samostatný podkladový materiál pro zpracování Aktualizace A6 – 2006 byla vypracována studie „Vyhodnocení vlivů významných parkovišť a garáží na kvalitu ovzduší v Praze“. Cílem tohoto projektu bylo doplnit do sestavy hodnocených zdrojů hromadné garáže a parkoviště, které jsou budovány především u větších obchodních a komerčních center. Tyto zdroje dosud nebyly v celoplošném modelování zahrnuty, přitom bylo zřejmé, že řada z nich má významný vliv na kvalitu ovzduší v dotčených lokalitách.

As a separate background material for the development of the Update A6 – 2006 the study “Assessment of effects of important parkings and garages on air quality in Prague” was developed. The project objective was to add mass garages and parkings, which are built mostly at larger trade and commercial centres, into the set of sources assessed. These sources had not been so far included into the whole area assessment although it was clear that a number of them have important effects on air quality in localities concerned.

V rámci úkolu byly zajištěny údaje o více než 700 garážích a parkovištích. Podstatnou část z nich však tvoří veřejné parkovací plochy malého rozsahu či pronajaté části veřejných komunikací. Předkládaný projekt byl zaměřen především na parkování u objektů, které tvoří zdroj a cíl automobilové dopravy, tj. u prodejen, komerčních center, administrativních budov, hotelů apod. Pro další hodnocení proto bylo vybráno 355 těchto ploch (164 garáží a 191 parkovišť) s odpovídající charakteristikou a s kapacitou nad 50 stání. Pro vybrané objekty byly zpracovány veškeré údaje potřebné pro emisní a imisní výpočty. Zpracované výstupy pak byly ověřeny pomocí imisních výpočtů pro dvě charakteristické oblasti s významným zastoupením velkých parkovišť (Zličín) a podzemních garáží (Smíchov).


In the framework of this task data on over 700 garages and parking lots were collected. Yet the essential proportion of them is public parking areas of small surface area, or rented parts of public communications. The project presented was concentrated mostly on parking at premises, which form the source and destination of automotive traffic, that means at shops, commercial centres, office buildings, hotels, and so on. Therefore 355 of such areas (164 garages and 191 parkings) having appropriate characteristics and capacity over 50 parking lots were selected for further assessment. All data necessary for the emission and immission calculations were processed for the selected premises. The processed outputs were then verified by means of immission calculations for two characteristic areas with a significant proportion of large parkings (Zličín) and underground garages (Smíchov).

104


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.5.2 Vybrané činnosti Magistrátu hl. m. Prahy

B1.5.2 Selected activities of the Prague City Hall

B1.5.2.1 Poplatky za znečišťování ovzduší

B1.5.2.1 Air pollution charges

V souladu s kompetencemi podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, vykonával v roce 2006 Odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy poplatkovou agendu velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší jakož i poplatkovou agendu středních zdrojů znečišťování ovzduší.

In compliance with responsibilities as set in the Act No. 86/2002 Code on air pollution control, in wording of the following regulations, the Department of Environment of the Prague City Hall kept the registration and issued decisions of charges both for large and extra large air pollution sources as well as for mid-sized ones in 2006.

V rámci poplatkové agendy středních zdrojů znečišťování ovzduší bylo podchyceno ke konci roku 2006 celkem 3426 zdrojů této kategorie, z toho 2839 spalovacích a 587 tzv. technologických, jako jsou např. čerpací stanice pohonných hmot, lakovny, tiskárny apod.

Within the agenda of charges for air pollution from mid-sized stationary air pollution sources, there were 3,426 mid-sized stationary air pollution sources, out of that 2,839 combustion installations and 587 so-called technology installations, as, for instance, pump stations, paint shops, printing houses, etc., registered by the end 2006.

V rámci poplatkové agendy velkých a zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší bylo evidováno ke 31. 12. 2006 celkem 286 zdrojů, z toho 155 spalovacích a 131 technologických.

Within the agenda of charges for air pollution from extra large and large stationary air pollution sources, there were 286 sources registered by 31 December 2006, out of that number 155 were combustion installations and 131 were technology installations.

Počátkem roku 2006 došlo ke změně metodiky registrace zvláště velkých, velkých a středních zdrojů znečišťování ovzduší. Předchozí způsob evidence zdrojů měl za následek fakt, že evidence zvláště velkých a velkých zdrojů obsahovala i střední zdroje znečišťování ovzduší, pokud tyto byly součástí areálů, ve kterých se nacházely zvláště velké nebo velké zdroje a podle toho byly prioritně kategorizovány. Uvedenou změnou metodiky došlo k tomu, že jsou nyní zdroje kategorizovány jednotlivě podle své skutečné kategorie a nikoli skupinově podle kategorie největšího zdroje v areálu. Výsledkem je snížení počtu evidovaných zvláště velkých a velkých zdrojů a odpovídající zvýšení počtu zdrojů středních ve srovnání s počty vykazovanými v předchozích letech. Za emise škodlivin do ovzduší byly provozovatelům zvláště velkých zdrojů, velkých a středních zdrojů k 31. 12. 2006 předepsány poplatky v celkové výši 6 347 900 Kč. Tab. B1.5.1

At the beginning of 2006 the registration methodology for extra large and, large and mid-sized air pollution sources was modified. The previous method of the source registration resulted in the fact that the registration of extra large and large sources included also mid-sized air pollution sources if they were a part of premises, on which there were some extra large or large sources and based on this they were classified to appropriate category. The aforementioned modification to methodology caused that now sources are classified individually depending on their actual category and not in groups per the category of the largest source existing on the premises. This resulted in the reduction of the number of registered extra large and large air pollution sources and equivalent increase in the number of mid-sized sources compared to the numbers registered in previous years. Charges for air pollutants emissions to the operators of extra large, large, and mid-sized stationary air pollution sources by 31 December 2006 totalled the amount of CZK 6,347,900.

Zdroje znečišťování ovzduší v poplatkové agendě MHMP, údaje k 31. 12. 2006 Air pollution sources subject to charges of the Prague City Hall, data of 31 December 2006

Kotelny / Boiler units Technologie / Technology units Celkem / Total

Počet středních zdrojů Number of mid-sized sources 2 839 587 3 426

Počet velkých a zvláště velkých zdrojů Number of extra large and large sources 155 131 286 Zdroj / Source: OOP MHMP


105



B1 OVZDUŠÍ / AIR B1.5.2.2 Program snižování emisí a zlepšení kvality na území hl. m. Prahy

B1.5.2.2 Programmes for the emission and immission reduction on the territory of the City of Prague

Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi nejvíce problematické oblasti v České republice. Jsou zde dlouhodobě překračovány imisní limity, které vyjadřují nejvýše přípustné hodnoty úrovně znečištění ovzduší z hlediska vlivů na zdraví obyvatel. Z výsledků provedených analýz vyplývá, že podstatnějšího zlepšení kvality ovzduší a dosažení platných limitů nebude možné dosáhnout bez přijetí souboru nápravných opatření, především v oblasti automobilové dopravy. Prioritním zdrojem znečišťování ovzduší, na který se bude nutno při realizaci těchto opatření zaměřit, je automobilová doprava. V poslední době však znovu výrazně narůstá i význam emisí z malých lokálních topenišť.

The City of Prague belongs, in terms of air pollution, to most troublesome areas in the Czech Republic. Immission limit values, which express the highest acceptable values of air pollution concerning effects on population health, have been exceeded here for a long time. Results of the analyses carried out revealed that any essential improvement in air quality and attaining of the valid limit values will not be possible without adopting a set of remedial measures, first of all, in the area of automotive transport. The priority air pollution source, which attention must be concentrated on the implementation of these measures, is automotive transport. Yet recently the importance of emissions from small local fire places has regained its position as well. In order to provide for the conceptual solution of air pollution control over the Prague’s territory two fundamental strategic documents were developed: the Regional Plan for the Pollutants Emissions Reduction and Regional Plan for Air Quality Improvement. The documents’ development was based on the document of the “Long-Term Concept of Air Pollution Control on the Territory of the City of Prague”, which included a vast analysis of the state and expected development on air pollution control in Prague, causes of the current troubles, and namely the overview of the instruments applicable in the Prague’s air pollution control. In the next phase 25 concrete measures were determined and further worked out, which relate directly to concrete groups of air pollution sources and respective areas of activities on the City territory, respectively. Sixteen of these measures are focused on transport, which the dominant air pollution source in Prague. For the purpose of selection of measures appropriate for the implementation in the nearest period a Steering Committee was set up comprising of representatives of the Prague City Council and institutions of public administration. Then numerous analyses and assessments, of which the largest ones were the “Cost and benefit assessment of the measures proposed” and the “model assessment of City ring road on air quality and population health”, were developed as background materials for the Steering Committee. The final summary document was named the “Integrated Regional Plan for the Pollutants Emissions Reduction and Air Quality Improvement on the Territory of the City of Prague Agglomeration“ and was approved by the decision of the Prague City Council No. 1461 of 12 September 2006. The programme should become the initial document for the performing of public administration at the level of the whole City as well as respective City

Pro zajištění koncepčního řešení ochrany ovzduší na území Prahy byly vypracovány dva základní strategické dokumenty: krajský program snižování emisí znečišťujících látek a krajský program ke zlepšení kvality ovzduší. Zpracování programů vycházelo z dokumentu „Dlouhodobý záměr ochrany ovzduší v hlavním městě Praze“, který obsahoval rozsáhlou analýzu stavu a očekávaného vývoje kvality ovzduší, příčin dosavadních problémů a zejména přehled využitelných nástrojů v ochraně ovzduší Prahy. V další etapě bylo vytipováno a podrobně rozpracováno 25 konkrétních opatření, která jsou vázána přímo na konkrétní skupiny zdrojů znečišťování ovzduší, resp. na jednotlivé okruhy činností na území města. Šestnáct z těchto opatření je zaměřeno na oblast dopravy, která je dominantním zdrojem znečištění ovzduší v Praze. Za účelem výběru opatření vhodných k realizaci v nejbližším období byl ustaven Řídící výbor, složený ze zástupců Rady hlavního města a orgánů státní správy. Jako podklad pro Řídící výbor pak bylo zpracováno množství dalších analýz a hodnocení, z nichž nejrozsáhlejší byly „Vyhodnocení nákladů a přínosů navržených opatření“ a „Modelové hodnocení vlivů městského okruhu na kvalitu ovzduší a zdraví obyvatel“. Výsledný souhrnný dokument byl pod názvem „Integrovaný krajský program snižování emisí a zlepšení kvality ovzduší na území aglomerace Hlavní město Praha“ schválen usnesením Rady HMP č. 1461 dne 12. 9. 2006. Program by se měl stát výchozím dokumentem pro výkon veřejné správy na úrovni celého města i jednotliPRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

106


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR vých částí nejen v oblasti ochrany ovzduší, ale také při územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich změn, při posuzování záměrů, které mohou výrazně ovlivnit čistotu ovzduší, rozvojových koncepcí a programů. Jeho základním cílem je splnění povinností, které jsou hl. m. Praze uloženy platnou českou a evropskou legislativou, tj. snížení celkové produkce emisí pod úroveň krajských emisních stropů a dosažení hodnot imisních limitů na celém území Prahy.

Districts not only for air pollution control yet also for land-use planning, land-use decision making, and permitting of constructions, or modifications to them, for the assessment of plans, which can substantially affect clean air, development concepts and programmes. Its fundamental objective is to comply with obligations, which are imposed on the City of Prague by he valid Czech and European legislation, that means the reduction of the total emission production below the level of the regional emission ceilings and attaining the values of immission limits on the whole territory of Prague.

B1.5.2.3 Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů

B1.5.2.3 The Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion

Informace o vyhodnocení „Programu dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů na území hl. m. Prahy“ v letech 1994–2005

Information on the evaluation of the Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion on the City territory in 1994–2005

Program dotací hl. m. Prahy na přeměny topných systémů na území hl. m. Prahy probíhá od roku 1994. Cílem poskytovaných dotací je motivační působení na vlastníky či nájemce bytů k přeměně původních topných systémů (zejména na tuhá paliva) na ekologická topná média a využití obnovitelných zdrojů energie. Program je příznivě hodnocen veřejností a je pozitivně hodnocen i rámci EU.

The Programme of subsidies of the City of Prague for heating systems conversion on the territory of the City has been running since 1994. The objective of subsidies provided is to motivate owners or users of apartments to convert their original heating systems (namely the solid fuel fired) into using environmentally friendly fuels and renewable sources of energy. The Programme has been accepted by the public in very positive manner and also received highly positive response from among the European Union.

Tab. B1.5.2

Celkový přehled podaných žádostí o dotace na přeměny topných systémů, 1994–2005 Complete overview of submitted applications for subsidies to the conversion of heating systems in 1994–2005

Rok Year 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Celkem / Total

Počty žádostí v jednotlivých letech Number of applications in respective year Evidováno Registered

Vyplaceno Granted

Vyplacená částka Amount paid [Kč / CZK]

6 335 7 036 2 398 2 404 1 144 956 769 429 251 225 140 150 22 237

3 186 3 562 1 692 1 977 982 844 728 396 240 207 123 140 14 077

108 220 940 83 238 513 55 657 126 59 528 854 25 997 010 21 554 464 17 415 627 8 693 928 5 837 606 5 040 345 3 659 870 3 361 000 398 205 283

Byty Apartments Průměrná výše dotace Počet bytů Average subsidy Number per apartment of apartments [Kč/byt / CZK/ap.] 11 069 9 777 7 840 10 617 5 071 10 976 5 641 10 553 2 607 9 972 2 158 9 988 1 675 10 397 788 11 033 604 9 664 457 11 029 340 10 764 286 11 752 38 536 10 544 Zdroj / Source: OOP MHMP


107



B1 OVZDUŠÍ / AIR V roce 2006 došlo ke změně názvu programu na „Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů a využití obnovitelných zdrojů energie na území hl. m. Prahy“ a zároveň došlo k výrazné změně pravidel ve prospěch obnovitelných zdrojů energie. Nově lze získat dotaci při použití obnovitelných zdrojů energie v případě novostaveb a v případě instalace solárních kolektorů i na ohřev TV. Průměrná výše dotace na jeden byt, v jednotlivých letech, závisí především na tom, zda byla přeměna provedena v rodinných domech a individuálně vytápěných bytech nebo v bytových domech s vyšším počtem bytů vytápěných centrální kotelnou. Centrální vytápění se jeví jako ekonomicky efektivnější z důvodu menšího podílu výkonu jednotlivých BJ než je tomu u vytápění individuálního. Tab. B1.5.3

In 2006 the programme name was changed into the “Programme of Subsidies of the City of Prague for the heating systems conversion and the use of renewable energy sources the City territory” and, at the same time, its rules were modified the way they now essentially prefer renewable energy sources. Now a subsidy can be acquired if renewable energy sources are employed in newly built constructions and if solar collectors for warm water heating are installed. The average amount of the subsidy per an apartment, in respective years, depends mostly on if the conversion was carried out in family houses and apartments with stand-alone heating system, or in tenement houses having higher number of apartments heated by means of a central boiler room. The central heating system appears as more economically effective for less proportion of power per individual apartment unit than in the case of stand-alone heating system.

Přehled podílu jednotlivých kategorií vytápění bytů za dosavadní dobu realizace Programu, 1994–2005 The overview of changes in shares of respective heating categories of apartments (ap.) over the period of the Programme implementation, 1994–2005

Druh vytápění Type of heating CZT / DCH Plyn + elektřina + alt. zdroje Gas + electricity + alter. sources Pevná paliva / Solid fuels Celkem / Total

Počet BJ Počet BJ před Počet BJ Podíl BJ přeměněných s dotací zahájením programu Share v letech 1994–2005 současný stav, 2005 dotací, 1991 of ap. Number of ap. Number of ap. Number of ap. before [%] converted using sub- current status, 2005 the Programme, 1991 sidies in 1994–2005 164 679 33,44 % 2 879 167 558 160 113 32,51 % 35 657 195 770 167 716 492 508

34,05 % 100,00 %

0 38 536

129 180 492 508

Podíl BJ Share of ap. [%] 34,02 % 39,69 % 26,29 % 100,00 %

Zdroj / Source: OOP MHMP

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že s přispěním Programu byl v letech 1994–2005 snížen podíl bytů vytápěných pevnými palivy o cca 22 % (ze 168 tisíc na 130 tisíc). Výsledný podíl bytů vytápěných zcela nebo částečně pevnými palivy poklesl z 34 % v roce 1991 na 26 % v závěru roku 2005. Jejich celkový podíl je ve skutečnosti nižší, protože statistika nezachycuje ty přeměny topných systémů, na které nebyly poskytnuty dotace v rámci tohoto programu. V průběhu let 1994–2005 byla s příspěvkem hl. m. Prahy provedena přeměna topných zdrojů z tuhých nebo kapalných na ekologicky přijatelnější zdroj (centrální zdroj tepla, zemní plyn, elektřinu nebo obnovitelné zdroje) v 38 536 bytech, což představuje cca 8 % z celkového počtu bytů na území hl. m. Prahy (dle stavu k roku 1991). PRAHA – Životní prostředí 2006 PRAGUE – Environment 2006

It follows from the overview above, that the Programme subsidies in 1994–2005 helped to the reduce the number of apartment units heated using solid fuels by approx. 22 % (from 168,000 to 130,000 apartments). The resulting share of apartments heated in full or in part by means of solid-fuel-fired systems dropped from 34 % in 1991 to mere 26 % at the end of 2005. The total share of such apartments is, in fact, lower because the statistics do not include the cases of the heating system conversion, which received no subsidy from the Programme. In the course of 1994–2005 the City of Prague contributed to the conversion of solid or liquid fuel-fired heating systems into more environmentally sound heat sources (central heating, natural gas, electricity, or renewable sources) in 38,536 apartments, which represents approx. 8 % of the total number of apartments on the Prague territory (according to the Census 1991).

108


Prague City Hall

B1 OVZDUŠÍ / AIR Negativní vliv stacionární energetiky na životní prostředí v Praze se za posledních deset let významně snížil, emise jednotlivých znečišťujících látek poklesly tři- až desetkrát.

The adverse environmental effects of stationary energy sources in Prague has been significantly reduced over the last decade, pollutants emissions dropped from three to ten times, respectively.

Na přetrvávajícím vysokém znečištění ovzduší v Praze má rozhodující podíl především doprava, která produkuje cca 80–90 % celkových emisí kritických znečišťujících látek (NOx, CxHy, CO).

The persistent high air pollution in Prague has been caused, to the greatest extent, by traffic, which has been producing approx. 80–90 % of total emissions of critical pollutants (NOx, CxHy, CO).

Poměrně vysoký podíl malých zdrojů na emisích CO je zapříčiněn především předimenzováním výkonu kotlů v rodinných domcích a jejich provozováním při využití zlomku instalovaného výkonu. Významný vliv má stacionární energetika na emisích tuhých látek – 52 %. Na emisích oxidů síry se stacionární energetika podílí 95 %, nicméně emise síry již nepředstavují z hlediska zatížení ovzduší kritický problém.

The relatively high percentage of small sources in the CO emissions is mostly due to oversized power output of boilers installed in family houses and their mode of operation when only a fraction of the installed output is utilised. The stationary energy sources have important share on solid emissions – 52 %. The sulphur oxides emissions from stationary energy sources account for 95 % of the total amount thereof, nevertheless, sulphur emissions do not pose a critical issue concerning air pollution.

Nejproblematičtější z hlediska ochrany životního prostředí je nadlimitní imisní zatížení oxidy dusíku – především v okolí zatížených dopravních tahů a obecně ve středu města. Na celkových emisích oxidů dusíku na území hl. m. Prahy se podílí doprava z 82 % a nízkoemitující malé plošné zdroje znečištění REZZO 3 celkem 4 %. Plošné lokální zdroje včetně lokálního spalování zemního plynu a tuhých paliv se podílejí na imisním zatížení oxidem dusíku v nadlimitně zatížené oblasti středu města v rozsahu cca 5–50 %.

The most troublesome, concerning environmental protection, is the immission limit values exceeding load with nitrogen oxides – namely in the surroundings of frequented traffic routes and in the downtown, in general. Of the total nitrogen oxides emissions on the Prague territory 82 % go to traffic and 4 % go to low-level emission small area sources of REZZO 3 category. Local area sources, including the local combustion of natural gas and solid fuel contribute to the nitrogen oxides immission load within the range from 5 to 50 % in the downtown, which suffers from limit-exceeding immission pollution.

Závěrem je možno konstatovat, že Program dotací hl. m. Prahy na přeměnu topných systémů se vedle ostatních programů na ozdravění ovzduší v celkovém efektu podílí na poklesu emisí znečišťujících látek, přestože počet dotovaných přeměn má v posledních letech klesající tendenci.

Concluding it may be stated the Programme of subsidies of the City of Prague to conversion of heating systems, along with other programmes for healthier air, has contributed to the reduction in pollutants emissions although the number of subsidised conversion events has been descending in last years.


109



STAV A VÝVOJ SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTØEDÍ

Recommend Documents