Statutární město Brno, Dominikánské nám. 3, Brno MMB Odbor územního plánování a rozvoje, Kounicova 67, Brno

GENEREL PĚŠÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA NNáávvrrhh

Urbanismus Architektura Design Studio spol.s r.o. září 2010

Generel pěší dopravy na území m.Brna Návrh

Objednatel :

Statutární město Brno, Dominikánské nám. 3, 601 67 Brno MMB Odbor územního plánování a rozvoje, Kounicova 67, 601 67 Brno

Zpracovatel :

UAD Studio spol.s r.o., Mošnova 3 , 615 00 Brno Ing.arch.Miloš Kabela Ing.arch.Antonín Hladík Ing.arch.Eva Brunnerová Ing.arch.Jiří Palacký

Spolupráce.

ADOS, Alternativní dopravní studio ing.Adolf Jebavý ing.Eva Pokorná ing.Milena Antonovičová

UAD STUDIO spol. s r.o.

2


TEXTOVÁ ČÁST Obsah:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Zadání a cíle ...................................................................................................................... 5 Úloha generelu.................................................................................................................... 5 Podklady ........................................................................................................................... 6 Pěší mobilita ..................................................................................................................... 7 Specifické vlastnosti pěší dopravy ............................................................................................ 7 Koexistence pěší a cyklistické dopravy ...................................................................................... 8 Postup zpracování návrhu generelu pěší dopravy ...................................................................... 11 Doplnění průzkumů a rozborů, trasy oblastního významu ............................................................. 11 Koncepce pěší dopravy ....................................................................................................... 12 9.1 Návrh sítě tras celoměstského významu (systém hlavních pěších tras) .................................... 12 9.1.1 Radiály ................................................................................................................. 13 9.1.2 Tangenty............................................................................................................... 13 9.1.3 Říční koridory ......................................................................................................... 14 9.1.4 Páteřní trasy přestavbových území v centrální části města................................................. 14 9.2 Struktura hlavních pěších tras ........................................................................................ 15 9.2.1 Cíle a potenciál (atraktivita) tras .................................................................................. 15 9.2.2 Charakteristika tras podle účelu cesty (trasy společenské, rekreační, přepravní) ..................... 16 9.3 Parametry hlavních pěších tras ...................................................................................... 18 9.4 Širší vztahy ............................................................................................................... 19 9.5 Zásady bezbariérového řešení ....................................................................................... 20 10. Trasy celoměstského významu .......................................................................................... 25 10.1 Vybrané pěší trasy , scénáře vybraných tras ...................................................................... 26 10.2 Ostatní pěší trasy ....................................................................................................... 59 10.3 Ostatní pěší trasy, radiály a obchodní ulice v centrální části města .......................................... 68 10.4 Páteřní trasy přestavbových území v centrální části města .................................................... 74 11. Posouzení vybraných tras z hlediska bezbariérového uţívání ................................................... 75 12. Propagace pěší dopravy, chůze jako prostředek poznání města ............................................... 89 13. Závěr zpracovatele, doporučení dalšího postupu .................................................................... 89 14. Doklady ....................................................................................................................... 92 15. Ostatní pěší trasy, fotodokumentace ................................................................................. 104


3


VÝKRESY 1. PŘEHLED TRAS

1:25000

2. ČLENĚNÍ TRAS

1:25000

3. SCÉNÁŘE VYBRANÝCH TRAS

1:5000

3A Kounicova / Veveří – Hradecká – Technická – Medlánecké kopce 3B Cejl – Tkalcovská – Bubeníčkova – Stará osada – Vinohrady – Pod Hády – Velká Klajdovka 3C Wilsonův les – nám.Míru – Kraví hora – Hrnčířská (var.Šumavská) – Ponava, sportovní areál – odvaly nad arboretem – Bieblova – Lesná – Lesná, Majdalenky – Soběšice 3D Svitavské nábřeţí (Tkalcovská) – Cacovice – Obřany, Mlýnské nábřeţí – Bílovice, po pravém břehu 3E Renneská – Dolní Heršpice, IKEA 3F Komín – Letná – Údolí oddechu – Vrbovec - Ţebětín 3G Kamenná – Červený kopec –Pisárecké stráně – Kamenice – Netroufalky – Čertík 3H Slatina / Černovice – Černovická terasa (Ekologický park) – Černovický hájek – Holásecká jezera – Chrlice 3J Starý Lískovec, Mikuláškovo nám.,. – Ostopovice/Moravany k východisku turistické trasy KČT na Bobravu X Chrlice – Rebešovice – Rajhrad 4. TRASY CELOMĚSTSKÉHO A OBLASTNÍHO VÝZNAMU

1:25000

5. HLAVNÍ CÍLE PĚŠÍ DOPRAVY

1:25000


4


1. ZADÁNÍ A CÍLE Veřejná prostranství – náměstí, ulice, trţiště, veřejná zeleň a parky jsou základním společným společenským prostorem, který utváří charakter města i jeho jednotlivých částí. Jejich hlavní uţivatel – občan jako pěšák je však rozvojem motorizace, ale i cyklistické dopravy z těchto prostorů postupně vytěsňován. Cílem generelu pěší dopravy je vytvořit podmínky pro kvalitní a svobodný pobyt a pohyb pěších na veřejných prostranstvích vytvořit bezpečné a logické trasy, cesty a stezky pro pěší, které by propojily důleţité uzly města včetně jeho napojení na přírodní rekreační zázemí a byly koordinovány s trasami a zařízeními ostatních druhů dopravy. Generel prověří vedení stávajících a navrhne moţnosti vedení nových pěších tras na území města Brna v zastavěném a nezastavěném území, vytipuje základní uzly i neprostupné či nepřekročitelné bariéry (přírodní i technické) a navrhne způsob jejich překročení (překonání). Promyšleně navrţená síť pěších tras propojujících kvalitní pobytová veřejná prostranství a atraktivní rekreační lokality můţe pak obyvatele města motivovat k efektivnějšímu vyuţívání zastavěného území a příměstské krajiny, coţ v důsledku povede k omezení jízd autem za krátkodobou rekreací a zlepšení ţivotního prostředí ve městě. Generel pěší dopravy bude slouţit jako územní podklad pro projekty revitalizace a tvorby jednotlivých veřejných prostranství v zastavěném i rozvojovém území města a ochranu a rozvoj pěších tras v jeho přírodním zázemí. Pro propagaci a rozvoj pěší dopravy pak bude součástí generelu vytvoření programu „Brněnský chodec“ – mapy pěších tras s vyznačením vzdáleností jednotlivých uzlů v minutách chůze (4-5km/hod.) včetně propagování výhod a pozitiv pěší dopravy. Předpokládaný přínos projektu: Podklad pro propagaci a prosazování změny dělby dopravní práce ve prospěch pěší dopravy. Stanovení koncepce ochrany a budování hlavních pěších tras a koridorů, které efektivně propojí důleţité a atraktivní cíle. Ochrana, obnovení či návrh prostupnosti a průchodnosti zastavěného i nezastavěného území Navrţení obecných zásad dopravně organizačních opatření pro zajištění bezpečného pohybu pěších v koordinaci s ostatními druhy dopravy a ve vazbě na cyklistické trasy se smíšeným provozem pěších a cyklistů či terminály MHD a IDS. Vyhodnocení priorit realizace.

2. ÚLOHA GENERELU Generel pěší dopravy stanoví zásady řešení pěší dopravy jako sloţky dopravního systému města v jeho úplnosti s vazbami uvnitř i vně města s cílem zvýšit podíl pěších v dělbě dopravní práce. Generel pěší dopravy spolu s Generelem cyklistické dopravy a Generelem veřejné hromadné dopravy budou tvořit pilíř trvale udrţitelné mobility v městě Brně. Předpokládá se, ţe generely pěší a cyklistické dopravy vyústí do „akčních plánů městské mobility“, které - budou vyjádřením politické podpory „měkké mobilitě“ - určí priority - zajistí územní podmínky - zajistí finanční prostředky pro realizaci Generel neřeší pěší dopravu na území historického jádra města. Navazuje na pěší zónu historického jádra podrobně zpracovanou a schválenou v Územním plánu zóny MPR – IN AD, 1998, a aktualizované dopravního řešení MPR zpracované – PK OSSENDORF, 2008. Územní plán města Se záměrem vytvářet podmínky pro pěší dopravu Územní plán města vymezil: Plochy místních komunikací a veřejných prostranství ve výkresech urbanistického řešení (1:25000) a Plánu vyuţití ploch (1:5000). Zahrnují nedopravní funkce veřejných prostranství a vytváření podmínek pro pěší dopravu. Pro tyto plochy nebyly stanoveny regulativy přípustného vyuţití. UAD STUDIO spol. s r.o.

5


Nový územní plán a změny Územního plánu města Brna jiţ postupují podle Vyhlášky č. 501/2006 Sb., O obecných poţadavcích na vyuţívání území, která v § 3, odst.(5) uvádí: „Obecným poţadavkem na vymezování ploch je vytvářet a chránit bezpečně přístupná veřejná prostranství 1) v zastavěném území a v zastavitelných plochách, chránit stávající cesty umoţňující bezpečný průchod krajinou a vytvářet nové cesty, je-li to nezbytné“. Plochy veřejných prostranství pak specifikuje v § 7 jako plochy s rozdílným způsobem vyuţití. V jejich definici se odvolává na Zákon o obcích č.128/2000 Sb., který v § 34 uvádí: „Veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, trţiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné kaţdému bez omezení, tedy slouţící obecnému uţívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.“ Městské třídy jsou trasy pro automobilovou dopravu, které současně s dopravní funkcí sběrné komunikace plní funkci významného veřejného prostranství s občanskou vybaveností. Městské třídy spolu s historickým jádrem jsou vyznačeny jako území s intenzivním pěším provozem ve výkresu Koncepce cyklistické dopravy (1:25000). Územní studie V oblasti zadávání ÚPD a ÚPP bude generel podkladem pro koordinaci pěší dopravy v rámci města i ve vztahu k regionu. Přispěje k zajištění pěší prostupnosti území, zachování zaţitých spojení a vytvoření hlavní sítě tras celoměstského významu. Stanoví poţadavky na prostupnost zastavěného území, poţadavky na prostupnost zastavitelných ploch, napojení přestavbových území v centrální části města a na propojení do krajiny. To vše s důrazem na bezpečnost, přímost a atraktivitu tras a hygienu prostředí. Je zřejmé, ţe nositeli takových tras budou společensky významná uliční prostranství, náměstí, parky, liniová zeleň podél tras a zejména rekreační krajina v zázemí města. V koordinaci s cyklistickou dopravou umoţní efektivní vyuţití atraktivních říčních koridorů.

3. PODKLADY Objednatel předal ÚPD a ÚPP na 14 CD bez vyhodnocení pouţitelnosti (včetně podkladů neplatných, zastaralých a netýkajících se tématu). Vybrané podklady byly pouţity k upřesnění návrhu hlavní sítě pěších tras (tras celoměstského významu) v rozsahu jednotlivých řešených území. Přínosem byly zejména ÚPP zabývající se celým městem a jeho systémy: Územní plán města Brna 1994 (stav 2009) Územní plán města Brna, Průzkumy a rozbory – Arch.Design, 2004 Cyklistické trasy a stezky – ADOS, 2005 Pasport veřejně přístupných účelových cest, stezek a pěšin mimo zastavěné území (Ing.Škvařilová, 2005) Generel zeleně Města Brna, stromořadí Turistické mapy KČT okolí Brna, vydání 2002-2007 Územní plán zóny MPR – IN AD, 1998 MPR – aktualizace dopravního řešení– PK OSSENDORF, 2008 Cyklistická stezka Renneská – Vomáčkova (DSP, Sil.projekt 12/2009) Regulace centrálního území dotčeného přestavbou ŢUB – ArchDesign, 2005 ÚS Lokalita Hněvkovského – ArchDesign, 2008 ÚS Brno-Chrlice – ERA, 2007 ÚS Maloměřice –Pod Hády – ERA, 2007 DUS propojení Lesná-Soběšice – Ing.Šerek, 2006 Studie Cacovického ostrova – Ageris, 2006 Studie Nádraţní-Benešova-Divadelní ulice – RAW, 2004 Ţabovřeské louky – ERA, 2006 DUS NMT – PK Ossendorf, 2003 US Brněnská okruţní třída a nové městské parky – a)atelier Brno, b)IN AD, 2005 US Severní svah Špilberku – RAW, 2004 US rekreační zona Svratecké údolí – ERA, 2004 Silnice I/42, VMO Ţabovřeská – PK Ossendorf GOmB 09 2009 VODNI TOKY ÚS ulice Rybníček Černovická terasa – Ekologická dílna Brno + ERA, 2008 ÚS propojení pro pěší cyklisty Netroufalky Riviéra přes Čertík - ADOS 2008


6


Dělba dopravní práce Brno 2006 (BKOM) Mobilitätsverhalten der Grazer Wohnbevölkerung 2008 (internetové stránky města Graz, Rakousko) Rešerše článků souvisejících s pěší dopravou a veřejnými prostranstvími (viz.dále) Katastr nemovitostí 2009 Katastr nemovitostí 2009, polygony kultur Výškopis města vyhlazené vrstevnice Výřez DTMB 2009 ÚAP Brno 2008 (ERA) Letecké snímkování Brna, ortofoto, 2007 – 2008 (OMI MMB) Letecké snímkování Mapy.cz z internetu

4. PĚŠÍ MOBILITA Mobilita spojená s rozvojem měst a s rozvojem individuální automobilové dopravy nám dala větší svobodu pohybu a rozšířila ţivotní prostor. Stále větší část z našeho volného času trávíme na cestě mezi bydlištěm (školou), pracovištěm a dalšími aktivitami všedního dne. Rostou náklady na dopravu, v centru města obtíţně hledáme místo na parkování. Rodina se míjí, narušují se rodinné vztahy. Začínáme si uvědomovat luxus pěší docházky a potřebu dostupné veřejné hromadné dopravy. Společenské postavení a ţivotní styl přitom stále reprezentuje rodinný dům za městem a garáţ pro dvě auta. Ke změně hodnot chybí dostatek příkladů úspěšné přestavby města. Chybí nabídka městských forem bydlení s veřejnou vybaveností a kvalitním veřejným prostranstvím. Podmínky pro individuální automobilovou dopravu se budou ve městech dále zhoršovat: propustnost komunikací, obtíţné parkování, regulace vjezdu do centrální zóny, zpoplatnění odstavování vozidel na veřejné komunikaci. Ceny pohonných hmot a limitované dotace na provoz veřejné hromadné dopravy budou zdraţovat ceny jízdného. Prodlouţí se intervaly mezi spoji. Do popředí zájmu se dostanou otázky ţivotního prostředí a zdravého ţivotního stylu. Sedavé zaměstnání a naplněný denní program nás budou motivovat vyuţít kaţdou příleţitost k pohybu, tedy i běţné přepravní vztahy. Na krátkou vzdálenost to bude chůze, na střední to můţe být jízdní kolo. Tento vývoj je třeba předvídat a pro chodce plánovitě připravit prostorové podmínky co do kvantity jim vyhrazeného prostoru i kvality veřejných prostranství. Trendy indikuje srovnání dělby dopravní práce Brna a srovnatelných měst v Rakousku a Německu. Zatímco u nás činí podíl pěších cest 8,1% z celkového počtu dopravních vztahů (na kole 2,8%), v referenčním rakouském Grazu je to 18,8% (na kole 16,1%). Podrobněji viz.Průzkumy a rozbory.

5. SPECIFICKÉ VLASTNOSTI PĚŠÍ DOPRAVY Chůze je člověku nejpřirozenější způsob dopravy. Ještě v nedávné minulosti ţili lidé okruhu pěší docházky, která jim postačovala k obstarání základních ţivotních potřeb, je pomalá a fyzicky namáhavá, tyto vlastnosti, charakteristické pro malou dopravní výkonnost, rostou se vzdáleností pěší cesty, umoţňuje nám udrţovat si tělesnou kondici, je pohybovou aktivitou vhodnou pro všechny věkové kategorie, umoţňuje nám vnímat podněty, získávat záţitky, dává nám pocit volnosti, jsme nezávislí na dopravním proudu a jízdních řádech, můţeme se zastavit, otočit, vrátit... Chůze je nenáročná na dopravní cestu. Pěší cesty nevyţadují nákladné stavební řešení, ani náklady na organizaci a řízení pěší dopravy, ani plochy pro zastavení, parkování a odstavování dopravních prostředků. Průchodnost pěší trasy není závislá na dopravní situaci. Stačí, aby trasa splňovala základní kvalitativní parametry a chodci přálo počasí. Pro zavedení pěší trasy však nepostačí realizace samotné cesty se základními parametry (bezpečnost, přímost a environmentální kvalita prostředí). Chodce je potřeba motivovat nabídkou jedinečných vlastností - atraktivit trasy, které mohou kompenzovat pomalost a namáhavost chůze. Současně bude zapotřebí nepřetrţitá osvěta, která bude připomínat, ţe chůze je pohybová aktivita neodlučitelná od zdravého ţivotního stylu.


7


Z hlediska fyzické namáhavosti a zejména z důvodu časové dostupnosti cílů v průběhu pracovního týdne je reálné usilovat o zvýšení docházky (podílu pěší dopravy) do vzdálenosti odpovídající 15 minutám chůze. Při průměrné rychlosti 3 – 5 km/h to můţe činit 750 – 1250 m. Ze zásady 15 minut vychází návrh hlavní sítě pěších tras, zejména společenských tras (radiál) v centrální části města a tangent zkracujících cesty dopravními prostředky přes dopravně přetíţený střed města. Chodec je nejpomalejší a nejzranitelnější účastník provozu na pozemních komunikacích Nejpomalejší a nejzranitelnější účastník provozu si zasluhuje chráněný prostor, kde se bude cítit bezpečně. Mezi chodci je natolik početná skupina osob s omezenou mobilitou (včetně dětí a seniorů), ţe jakékoliv omezení svobody pohybu nebo ukládání povinnosti, ţe „nesmějí ohrozit“ rychle se pohybující cyklisty je alibistické. Platí to především pro zatíţené úseky rekreačních tras, kde se mísí sportovní jízda cyklistů a bruslařů s vycházkovým tempem chodců.

6. KOEXISTENCE PĚŠÍ A CYKLISTICKÉ DOPRAVY Pěší a cyklistická doprava je tradičně spojována nejenom v sousloví označujícím „měkkou“ mobilitu, ale i do společných tras. Vytvořit podmínky pro ţádoucí nárůst „měkké“ mobility v omezeném prostoru uliční sítě města znamená nedopustit, aby chodci a cyklisté byli vytlačeni do společného koridoru na okraji dopravního prostoru. Pro cyklisty to můţe být sice bezpečnější, pro handicapovaného chodce to však znamená absolutní ztrátu jediného bezpečného místa na ulici. Tento přístup vytváří nová kolizní místa, kde se vzájemně ohroţují nejslabší účastníci dopravy. Z pohledu pěší dopravy je třeba maximálně podpořit snahu cyklistů o bezpečné místo v hlavním dopravním prostoru. Specifika pohybu chodce a cyklisty Vliv rozdílné rychlosti chodce a cyklisty na vnímání trasy Rozdíl rychlosti chodce a cyklisty má podstatný vliv na vnímání podnětů. Zatímco cyklista projede narušeným prostředím, chodec se takovému vyhne. Ne všechny stezky pro pěší a cyklisty navrţené jako součást sítě cyklistických tras budou součástí hlavních tras pěší dopravy. Rychlost pohybu chodce a cyklisty, hlediska bezpečnosti provozu Intenzivní provoz cyklistů na společných stezkách je pro chodce nebezpečný. Zejména na rovných rekreačních trasách s kvalitním povrchem, oblíbených osobami se sníţenou mobilitou a rodinami s malými dětmi, se cyklista pohybuje podstatně vyšší rychlostí neţ relaxující chodec. Rozdíl vzájemné rychlosti roste rovněţ na úsecích s delším a prudším klesáním. Opatření ke zvýšení bezpečnosti v místech intenzivního provozu pěších a cyklistů: - souběţné pásy vyhrazené pro pěší a cyklisty, - zálivy pro pěší v nepřehledných úsecích, - pěší odpočívky v místech zajímavých zastavení, - uplatnění ochranných prvků ve struktuře povrchu trasy, - v případě tras po obou březích vodních toků upřednostnění jednoho břehu pro pěší, - šířkové zvýhodnění upřednostňovaného způsobu pohybu - v úsecích s prudším a delším klesáním povolit na společné trase pouze jednosměrný pohyb cyklistů směrem do kopce, sjíţdějící cyklisty oddělit do samostatné trasy, pěší získá bezpečnost a cyklista poţitek z delšího sjezdu, - instalace informačních tabulí se zásadami ohleduplného chování. Generel cyklistické dopravy navrhuje část sítě na společných stezkách pro pěší a cyklisty. Při navrhování technických a organizační opatření na těchto stezkách je třeba vycházet z výše uvedených principů. Návrhy cyklotras tedy bude třeba posuzovat i z hlediska ochrany chodců. Zásady ohleduplného chování uţivatelů tras pro pěší a cyklisty (stezek pro pěší a cyklisty) Lze očekávat, ţe při omezených finančních zdrojích a demokraticky prováděné podpoře „měkké mobility“ bude převaţovat výstavba stezek umoţňujících společný provoz pěších, cyklistů i bruslařů. Při větším počtu kvalitních stezek dojde k rozptylu provozu. Přesto budou některé atraktivní, zejména rekreační, úseky hodně zatíţené. Deklaraci o vzájemné ohleduplnosti ukrytou v textu vyhlášky bude nutno převést do konkrétních zásad a tyto umístit na tabulích podél stezek, spolu s jejich značením. Slušnost je součástí kultury. Nechť je tedy dodrţování zásad ohleduplného chování ponecháno na vzájemné kontrole účastníků provozu na těchto komunikacích. Zásady se budou týkat i majitelů psů. Chodec vedoucí psa je citován ve Vyhlášce č.361/2000 Sb., §2 jako účastník provozu na pozemních komunikacích.


8


Pravidla ohleduplného chování na společné stezce pro pěší a cyklisty využívané in-line bruslaři 1. Ohled na ostatní účastníky provozu cyklostezky – účastník se musí neustále chovat tak, aby neohroţoval, nebo nepoškozoval někoho jiného. 2. Směr pohybu – všichni účastníci provozu cyklostezky jsou povinni se pohybovat po pravém okraji a vţdy za sebou! Pouze při sníţeném provozu je moţné se pohybovat ve dvojicích vedle sebe. 3. Pouţívání bezpečnostních pomůcek – všichni účastníci, kteří vyuţívají cyklostezku ke sportovním aktivitám jsou povinni pouţívat helmu a dalších ochranných pomůcek dle uváţení. 4. Zvládnutí rychlosti a způsobu jízdy - účastník musí jezdit s přiměřeným odstupem a s ohledem na vzdálenost, na kterou vidí. Svou rychlost a svůj způsob jízdy musí přizpůsobit svému umění tak, aby neohroţoval ostatní účastníky provozu cyklostezky. 5. Zákaz alkoholu - účastníci pod vlivem alkoholických nápojů, jsou povinni opustit provoz cyklostezky. 6. Předjíţdění – předjíţdět se můţe vţdy pouze zleva! Je nutné poskytnout předjíţděnému dostatek prostoru, aby nebyl ohroţen. Je moţné upozornit předjíţděného zvoláním: „zleva“. 7. Vjíţdění a rozjíţdění – kaţdý účastník, který chce vjet na cyklostezku, nebo se chce po zastavení opět rozjet, se musí rozhlédnout kolem sebe a přesvědčit se, ţe to můţe učinit bez nebezpečí pro sebe a ostatní. 8. Zastavení – kaţdý účastník se musí vyhýbat tomu, aby se zbytečně na cyklostezce zdrţoval a omezoval tak plynulý provoz cyklostezky. V případě pádu, či zranění musí místo uvolnit co nejrychleji. 9. Chování při úrazech – při úrazech je kaţdý účastník provozu cyklostezky povinen poskytnout první pomoc a přivolat v případě nutnosti záchranou sluţbu. 10. Povinnost prokázání se – Kaţdý účastník, nebo svědek, ať odpovědný nebo ne, je povinen v případě úrazu prokázat své osobní údaje. Pěší a cyklisté v dopravním prostoru Uţívání společného dopravního prostoru a společných tras je upraveno vyhláškou. č.361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích a vyhláškou č.30/2001 Sb., kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích (dopravní značení). Ulice, místní komunikace (klasické upořádání chodníky v přidruţeném dopravním prostoru) Koncepce cyklistické dopravy v návaznosti na připravované změny v legislativě vytváří podmínky pro bezpečný pohyb cyklistů v hlavním dopravním prostoru místní komunikace. Chodci jiţ nebudou tolik omezováni a ohroţováni zabíráním chodníků pro cyklotrasy. Cyklistům bude v daleko větší míře zajištěn prostor pro rychlejší a bezpečný pohyb s pravidly jednoznačně stanovenými dopravním značením. Přes uvedené tendece související se změnami v legislativě není moţné počítat s úplným vymístěním cyklistů z přidruţeného prostoru. Obytná zóna Provoz řídí Vyhláška č.361/2000 Sb. §39. Pěší zóna Provoz řídí Vyhláška č.361/2000 Sb. §39 s moţností pouţití značky „zákaz vjezdu cyklistů“ na vybrané úseky pěší zóny s moţností časového omezení. Parky Veřejná prostranství s pobytovou a rekreační funkcí. Nejsou komunikační prostorem. Pohyb cyklistů bude moţný pouze po vyhrazených trasách, s výjimkou pro nejmenší děti s doprovodem. Náměstí Dle charakteru prostranství bude provoz cyklistů řízen jako v parku, nebo v pěší zóně. Chodníky Chodec musí uţívat především chodníku nebo stezky pro chodce. Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích neţ chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce uţívat, pokud není v zákoně stanoveno jinak. Týká se to jak cyklistů, tak především motorových vozidel, zejména parkujících. Stezky pro pěší a cyklisty Ve Vyhlášce č.361/2000 Sb., §4 jsou uvedeny povinnosti účastníků provozu na pozemních komunikacích (chodců a cyklistů), v §5 pak povinnosti řidičů (cyklistů). Na společných trasách se pohyb cyklistů řídí povinnostmi řidiče (jízda vpravo..), pohyb chodců §53 (povinnost pouţívat oddělený pruh pro chodce – je-li vyznačen). Chodec se tedy můţe na společných trasách pohybovat svobodně, s cyklisty se nesmí vzájemně „ohroţovat“ a nesmí být „ohroţen“ jinými chodci pouţívajícími sportovní náčiní (lyţaři a bruslaři).


9


Bruslaři jsou podle §2 vyhlášky č.361/2000 Sb. zařazeni mezi chodce a sdílí jejich práva i povinnosti. §53,odst.8, který upřesňuje práva a povinnosti chodců uvádí „Osoba pohybující se na lyţích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce“. Specifický pohyb bruslaře zabírá širokou stopu. Manévrovací schopnost méně zkušeného bruslaře je značně omezená s ohledem na dosahovanou rychlost a absenci účinné brzdy. S ohledem na masový rozvoj „in line“ bruslení a přednostní ochranu chodců je na zváţení, zda pohyb bruslařů neumoţnit pouze na stezkách s provozem cyklistů. Nebude-li toho dosaţeno změnou vyhlášky je moţno provoz bruslařů na chodnících a stezkách pro chodce omezit úpravou povrchu. Vyhláška č.30/2001 Sb. K provedení pravidel provozu na pozemních komunikacích…… "Stezka pro chodce a cyklisty" (C 9a), která přikazuje chodcům a cyklistům uţít v daném směru takto označeného společného pruhu nebo stezky; chodci a cyklisté se nesmějí navzájem ohrozit; ……… "Stezka pro chodce a cyklisty" (C 10a), která přikazuje chodcům a cyklistům uţít v daném směru vyznačeného samostatného pruhu nebo stezky a označuje jejich situování; chodci a cyklisté smějí sousedního pruhu uţít jen při obcházení nebo objíţdění překáţky; ……… Vyhláška č.361/2000 Sb. O provozu na pozemních komunikacích §2 a) účastník provozu na pozemních komunikacích je kaţdý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích d) řidič je účastník provozu na pozemních komunikacích, který řídí motorové nebo nemotorové vozidlo ……….. j) chodec je i osoba, která tlačí nebo táhne sáňky, dětský kočárek, vozík pro invalidy nebo ruční vozík o celkové šířce nepřevyšující 600 mm, pohybuje se na lyţích nebo kolečkových bruslích anebo pomocí ručního nebo motorového vozíku pro invalidy, vede jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm3, psa a podobně, l) nesmět ohrozit znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nevzniklo ţádné nebezpečí, m) nesmět omezit znamená povinnost řidiče počínat si tak, aby jinému účastníku provozu na pozemních komunikacích nijak nepřekáţel, §4 Povinnosti účastníka provozu na pozemních komunikacích a) chovat se ohleduplní a ukáznění, aby svým jednáním neohroţoval ţivot, zdraví nebo majetek jiných osob ani svùj vlastní, aby nepoškozoval ţivotní prostředí ani neohroţoval ţivot zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace,1) povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu, §39 Provoz v obytné a pěší zóně (3) V obytné a pěší zóně smějí chodci uţívat pozemní komunikaci v celé její šířce, přičemţ se na ně nevztahuje §53. Hry dětí na pozemní komunikaci jsou dovoleny jen v obytné zóně. (4) Do pěší zóny je povolen vjezd jen vozidlům vyznačeným ve spodní části dopravní značky podle odstavce 2. (5) V obytné zóně a pěší zóně smí řidič jet rychlostí nejvýše 20 km/h. Přitom musí dbát zvýšené ohleduplnosti vůči chodcům, které nesmí ohrozit; v případě nutnosti musí zastavit vozidlo. ………. (7) V obytné zóně a pěší zóně musí chodci umoţnit vozidlům jízdu. To platí i pro děti hrající si v obytné zóně. §53 Chůze (1) Chodec musí uţívat především chodníku nebo stezky pro chodce. …….. (2) Jiní účastníci provozu na pozemních komunikacích neţ chodci nesmějí chodníku nebo stezky pro chodce uţívat, pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak. (3) Kde není chodník nebo je-li neschůdný, chodí se po levé krajnici, a kde není krajnice nebo je-li neschůdná, chodí se co nejblíţe při levém okraji vozovky. .. (4) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu jedoucího po stezce. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je chodec povinen uţít pouze pruh vyznačený pro chodce. Pruh vyznačený pro cyklisty můţe chodec uţít pouze při obcházení, vcházení a vycházení ze stezky pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit cyklisty jedoucí v pruhu vyznačeném pro cyklisty. (7) Osoba vedoucí jízdní kolo nebo moped smí uţít chodníku, jen neohrozí-li ostatní chodce; jinak musí uţít pravé krajnice nebo pravého okraje vozovky. (8) Osoba pohybující se na lyţích, kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení nesmí na chodníku nebo na stezce pro chodce ohrozit ostatní chodce.


10


§54 (1) Je-li blíţe neţ 50 m křiţovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod vyznačený dopravní značkou "Přechod pro chodce", "Podchod nebo nadchod", musí chodec přecházet jen na těchto místech. Na přechodu pro chodce se chodí vpravo……… §57 Jízda na jízdním kole 2) ……….Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběţka. (5) Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce. ……….. §58 (2) Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně. Vyhláška č.104/1997 Sb. K provedení zákona o pozemních komunikacích §3 odst.(4) Místními komunikacemi IV. třídy jsou samostatné chodníky, stezky pro pěší, cyklistické stezky, cesty v chatových oblastech, podchody, lávky, schody, pěšiny, zklidněné komunikace, obytné a pěší zóny apod.

7. POSTUP ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU GENERELU PĚŠÍ DOPRAVY Zpracování návrhu Generelu pěší dopravy probíhalo ve třech krocích: - Doplnění průzkumů a rozborů - Návrh sítě pěších tras celoměstského významu (hlavní pěší trasy) - Návrh vybraných pěších tras, priority pro akční plán městské mobility Postup byl předmětem jednání na výrobních výborech, kde byl odsouhlasen rozsah sítě a výběr tras, které byly podrobně rozpracovány do „scénářů“ tras.

8. DOPLNĚNÍ PRŮZKUMŮ A ROZBORŮ, TRASY OBLASTNÍHO VÝZNAMU Mapy průzkumů a rozborů (dále P+R) zpracované ve spolupráci pověřenými zástupci jednotlivých městských částí byly s ţádostí o ověření a doplnění rozeslány prostřednictvím internetu na městské části k rukám pověřených pracovníků. Na výzvu odpovědělo 5 městských částí. Zapracovány byly připomínky městských části: Královo Pole Maloměřice Řečkovice – Mokrá Hora Komín Městská část Nový Lískovec sdělila, ţe nemá připomínky. P+R mapující hlavní pěší trasy, problémy a záměry rozvoje byly podrobně projednány s jednotlivými urbanisty městských sektorů i specialisty objednatele a doplněny o jejich připomínky. Mapy P+R doplněné o připomínky městských částí a pořizovatele byly podkladem pro zpracování návrhu generelu. Mapy P+R doplněné připomínkami městských částí a pořizovatele představují oblastní pěší síť městských částí s návrhy na její doplnění. Trasy celoměstského a oblastního významu jsou znázorněny ve stejnojmenném výkresu 1:25000 návrhu Generelu pěší dopravy.


11


9. KONCEPCE PĚŠÍ DOPRAVY Koncepce pěší dopravy na území města Brna vychází z radiální urbanistické struktury města. Trasy jsou rozděleny podle převaţujícího účelu cest a dopravního významu. Reflektují hlavní cíle dopravních cest celoměstského významu a skutečnost, ţe východiskem a cílem cca 80% přepravních vztahů jsou plochy bydlení. Urbanistická struktura města Brno má radiální urbanistickou strukturu, kterou charakterizují radiální komunikace zaústěné do okruhu okolo historického jádra a krajinné průniky (zelené klíny) do zastavěného území města. Krajinné průniky tvoří zalesněné hřbety v severní a západní části města přerušené toky Svratky, Ponávky a Svitavy. Urbanistický rozvoj probíhal ve směru uličních radiál, převáţně bývalých císařských silnic, z nichţ nejvýraznější je osa Lidická – Štefánikova – Palackého – Kuřímská směřující na sever města. Rozvoj města na jih do zemědělské krajiny v úvalu okolo soutoku Svratky a Svitavy byl retardován bariérou ţelezničních tratí a později i dálnicí a přísnou ochranou ZPF. Okolo Svitavy vyrostla průmyslová zóna s dělnickou čtvrtí. Kompaktní zástavba s převahou bydlení se vůči historickému jádru rozvíjela asymetricky do severního a západního sektoru města.

9.1 NÁVRH SÍTĚ TRAS CELOMĚSTSKÉHO VÝZNAMU (SYSTÉM HLAVNÍCH PĚŠÍCH TRAS) Nosnou kostru tras celoměstského významu tvoří -

frekventované společenské a rekreační trasy, které jsou natolik atraktivní, ţe jsou samy cílem cest (cest za nákupy, společenskými kontakty, rekreací v přírodě nebo zeleni), nebo je rádi pouţíváme, abychom si zpříjemnili čas přepravy

-

trasy (spojení, průchody), které z důvodu polohy nemají alternativu

Měřítkem celoměstského významu je atraktivita trasy jako cíle nebo spojení pro obyvatele z větší části města. Propojením tras celoměstského významu je vytvořena síť (systém) hlavních pěších tras. V rámci sítě vznikají nová spojení. Trasy a jejich úseky tak dostávají nový význam. Z celoměstské sítě bylo vybráno 9 tras – priorit, které byly navrţeny pro přednostní zařazení do plánovací přípravy dopravních staveb celoměstského významu (akčního plánu městské mobility). Tyto trasy byly rozpracovány do výkresů „scénářů“, které představují zásady řešení i odůvodnění jejich významu nejen pro dopravní systém města, ale i pro kvalitu veřejných prostranství a rekreaci obyvatel. Celoměstská síť pěších tras zahrnuje trasy: Stávající Zpevněné Chodníky Stezky pro chodce Stezky pro pěší a cyklisty Pěší zóny Obytné zóny Účelové komunikace veřejně přístupné Zpevněné a nezpevněné Polní cesty Lesní cesty Pěšiny (vyšlapané cesty) Navrţené V komunikacích a trasách převzatých z ÚPD a ÚPP (např. trasy v komunikacích v přestavbových územích centrální zóny) Převzaté z projektové dokumentace (např. stezka pro pěší a cyklisty po pravém břehu Svratky v Horních Heršpicích) Průchody a spojovací cesty


12


9.1.1 RADIÁLY Obchodní ulice a městské třídy Centrální zónu tvoří prstenec kompaktní zástavby okolo historického jádra, která je tvořena uliční strukturou s domovními bloky. Docházková vzdálenost za vybaveností historického jádra je cca 15 min.. Přirozenými kolektory pěší dopravy jsou obchodní ulice a městské třídy, které postupně vznikly v radiálních trasách starých zemských cest.. Docházka 15 min. je uváděna jako indikátor dostupnosti veřejných prostranství a jiných sluţeb ve „Společných evropských indikátorech udrţitelného rozvoje“ (ECI). Generel pěší dopravy navrhuje revitalizaci tradičních radiál jako kolektorů pěší dopravy v centrální zóně města, v rámci které je třeba zejména: -

zajistit dostatečnou šířku a průchodnost chodníků,

-

zlepšit kvalitu prostředí, omezit negativní vlivy z tranzitní dopravy,

-

vytvářet podmínky pro regeneraci obchodní sítě, vyuţít k tomu doposud nezastavěné proluky a k přestavbě způsobilý stavební fond, umoţnit krátkodobé parkování pro zákazníky,

-

zlepšit pobytovou kvalitu veřejných prostranství, rozvíjet tradiční urbanistické hodnoty a městské formy zástavby.

V měřítku Brna jedinečná osa Lidická – Štefánikova - Palackého – Kuřimská (zaloţená jako císařská silnice západně od původní cesty) má jiţ nyní charakter obchodní třídy, leţí však ve své severní části jiţ za hranici 15 min. docházky do historického jádra města. Lze očekávat, ţe v souvislosti s přestavbou jiţ zbouraných kasáren a prodlouţení ulice Šumavské dojde k dalšímu prodlouţení aţ na hranici spádové oblasti centra Králova Pole. Zelené radiály Území vně centrální zóny, leţící mezi souvislou blokovou zástavbou okolo radiál, bylo vyplněno pozdější zástavbou, s převáţně samostatně stojícími domy a vysokým podílem zeleně (sídliště Lesná, Ţabovřesky, Masarykova čtvrť), která navazuje na krajinné průniky do zastavěného území města (zelené klíny). Generel pěší dopravy navrhuje vyuţít zelené klíny a navazující rozvolněnou zástavbu s vysokým podílem zeleně pro rekreační radiály spojující centrální zónu města s jeho krajinným zázemím. Pěší dostupnost přírodních rekreačních ploch bude významnou komparativní výhodou Brna a je proto třeba chránit např. krajinný charakter v klínu Medláneckého letiště a Medláneckých kopců.

9.1.2 TANGENTY V radiálním dopravním systému města se v současnosti realizují tangenciální cesty prostředky individuální i hromadné dopravy přes přetíţený střed města. Tangenciální pěší trasy (tangenciální zkratky) nabízejí přímé spojení nezávislé na dopravní situaci v centru města. V severní a západní části města přecházejí přes nezastavěné horizonty navrţené pro parkové úpravy a rekreaci. Větší fyzickou náročnost můţeme povaţovat za potřebnou dávku pohybové aktivity pro udrţení tělesné kondice. Nezastavěné vyvýšeniny jsou jiţ dnes cílem denní rekreace s vyhlídkou na město a okolí. Ve smyslu tohoto předpokladu jsou navrţeny tangenciální trasy: -

„C“ úsek nám.Míru – Kraví hora – Hrnčířská – Bieblova – Lesná,

-

„13“ Kohoutova – Tomkovo nám. – Svitava,

-

„14“ Maloměřice – Pod Hády – Líšeň,

-

„18“ Ţidenice – Černovice - Komárov

Tangenciální trasa Kníničky – Medlánky – Řečkovice - Soběšice – Bílovice, je v jednotlivých úsecích velmi oblíbená. Má výrazně turistický charakter díky své okrajové poloze i převýšení. Nástupy do blízkých rekreačních ploch a hlavní tangenciální vztahy v Řečkovicích a v Králově Poli jsou nesporné a jsou zakresleny ve výkresu členění ploch a zejména v průzkumových mapách městských částí, které zahrnují oblastní pěší síť.


13


9.1.3 ŘÍČNÍ KORIDORY Svratka a Svitava vytváří přírodní koridory pro tangenciální trasy v západní a východní části města, které, spolu s výše uvedenými tangentami, uzavírají pěší polygon na obvodu souvislé zástavby okolo historického jádra. Rovinný charakter říční nivy umoţní realizovat pěší trasy na principu „zelených stezek“. Trasy podél Svratky a Svitavy spojují cíle rekreačních cest na severu města, rekreační oblast Brněnské přehrady a údolí Svitavy, se soutokem a rekreačním areálem Olympia Park. Zatímco Svratka je tradiční rekreační zónou města (Brněnská přehrada, Káčata, Kamenný mlýn, Riviéra), Svitava byla hnací silou průmyslové zóny města. Generel pěší dopravy navrhuje : -

dokončit a propojit rekreační trasy podél celé délky toku Svratky a Svitavy na území města,

-

realizovat opatření, která zamezí střetům chodců s ostatními účastníky provozu,

-

v nejvíce frekventovaných úsecích vést trasu po obou březích řeky,

-

pokud pěší trasa vede po obou březích řeky diverzifikovat charakter trasa zajistit, aby na jednom z břehů byla zklidněná pěší trasa chráněná před střety s ostatními účastníky provozu,

-

k diverzifikaci tras vyuţít navrţená protipovodňová opatření, zejména moţnosti vedení trasy v prostoru říční bermy,

-

vytvářet podmínky pro zvýšení rekreační hodnoty pěší trasy podél Svitavy, v návaznosti na přestavbu průmyslových ploch rekonstruovat nábřeţí Svitavy, souběţně s protipovodňovými opatřeními obnovit břehovou zeleň Svitavy, odstranit nepouţívané úseky vlečkového systému, rozvíjet uzlové plochy s vysokým podílem zeleně (Cacovice, přestavba nábřeţí Zbrojovky, Tkalcovská – Pastrnkova, soubor Zderad, Černovice – Řehořova, Ráječek)

Kontinuita rekreační trasy podél Ponávky je narušena mimoúrovňovou křiţovatkou při ústí tunelů Dobrovského, stavebním dvorem na ul.Myslínově a Lachemou v Řečkovicích. Trasa je součástí hlavní sítě cyklistických tras. Bude přístupná i pro pěší, ale do hlavní sítě pěších tras není zahrnuta. Bude součástí oblastní pěší sítě Řečkovic a Králova Pole s napojením na turistické trasy KČT.

9.1.4 PÁTEŘNÍ TRASY PŘESTAVBOVÝCH ÚZEMÍ V CENTRÁLNÍ ČÁSTI MĚSTA Trasy v budoucích přestavbových územích s doposud nezaloţenou urbanistickou strukturou. Východní část centrální zóny města, Nová městská třída Hustě zastavěná tovární a dělnická čtvrť ve východní části centrální zóny města je postiţena krachem nosných průmyslových podniků a koncentrací slabších sociálních vrstev obyvatel. Území je navrţené územním plánem města k přestavbě na polyfunkční zónu centrálního charakteru, která bude vyuţívat vazby na historické jádro. Urbanistickou a dopravní osou bude Nová městská třída. Z Nové městské třídy odbočuje pěší trasa, která povede v koridoru současné ţelezniční tratě Brno hl.nádraţí – Ţidenice, která bude zrušena při přestavbě ţelezničního uzlu. Jiţní část centrální zóny města, území dotčené přestavbou ţelezničního uzlu Brno. Pěší trasy navrţené v jiţní části centrální zóny města jsou v koridorech převzatých z Regulace centrálního území dotčeného přestavbou ŢUB (ArchDesign, 2005). Přestavba jiţní části centra byla zahájena Galerií Vaňkovka a obchodně – administrativním komplexem Trinity. Ulice Bulvár bude tvořit kompoziční a dopravní osu od nového nádraţí do historického jádra města. Charakter tohoto prestiţního veřejného prostoru se bude vymezovat vůči Galerii Vaňkovka. S Vaňkovkou se podělí o lidský potenciál, který bude měřítkem atraktivity trasy. Další postup výstavby bude závislý na přestavbě ŢUB Západní část centrální zóny města, průraz Hybešova


14


Průraz Hybešovy ulice do Mendlova nám. je pozůstatkem velkorysé koncepce Veletrţní třídy. Jeho realizace závisí zejména na dopravním řešení Mendlova nám. a významu nových čtvrtí v jiţní části centra Brna. Generel pěší dopravy navrhuje zajistit propojení historického jádra s páteřními trasami přestavbových území v centrální zóně města. Je proto třeba zpracovat územní studii, která: -

prověří aktuální stav zástavby a záměry v koridorech navrţených pro spojení historického jádra a přestavbových území,

-

upřesní polohu, parametry chráněných koridorů a regulaci v místech napojení na stávající nebo budoucí výstavbu,

-

prověří moţnosti doplňkových tras, které zlepší dostupnost přestavbových území do doby, neţ bude odstraněno kolejiště dnešního nádraţí, tj. zlepší pěší dostupnost nezávisle na postupu přestavby ŢUB.

9.2 STRUKTURA HLAVNÍCH PĚŠÍCH TRAS Trasy celoměstského významu jsou rozděleny podle účelu a cíle cesty. Generel pěší dopravy navrhuje tomuto účelu a cíli cesty odpovídající vybavení trasy. Současně odkrývá potenciál, který je k dispozici pro posílení atraktivity trasy. Všechny trasy hlavní sítě budou mít základní – povinné zabezpečení a vybavení (standard hlavních pěších tras). Nadstandardní vybavení budou mít zastavení a úseky s nejvyšší intenzitou pěší dopravy nebo s vysokou společenskou, nebo rekreační kvalitou (viz. scénáře vybraných tras).

9.2.1 CÍLE A POTENCIÁL (ATRAKTIVITA) TRAS Potenciál pěší trasy je moţno chápat jako souhrn záţitků a atrakcí (potenciálních cílů), které nám trasa cestou nabízí, pokud tyto záţitky nejsou samy o sobě cílem naší cesty. Cíle a potenciál tras, jejich zobrazení ve výkresech Výkres č.2: Členění tras historické jádro, pěší zóna: městská subcentra historická centra původních sídel zastávky VHD konečné zastávky tramvajové MHD východiska značených tras KČT vyhlídky významné cíle rekreační zeleně Výkres č.3: Scénáře vybraných tras Společenské cíle a atraktivity: společensko kulturní společensko komerční rekreačně sportovní městská zeleň a parky Přírodní cíle a atraktivity: chráněná území, přírodní památky, rezervace a parky, významné krajinné prvky stromy, stromořadí a památné stromy


15


skalní útvary studánka, pramen vyhlídky Výkres č.5: Hlavní cíle pěší dopravy Cíle sportovně rekreační: sportoviště: sportovní areály, hřiště, zimní stadiony, kluziště plavecké bazény: koupaliště, kryté bazény jízdárny automotodrom sportovní letiště Cíle kulturně společenské: divadla kina společenské sály hvězdárna a planetárium galerie, muzea knihovny církevní stavby Úřady a soudy: úřady státní, krajské, městské a městských částí soudy a zastupitelství Obchodní centra Areály vysokých škol a kolejí Nemocnice Zvláštní plochy (ZOO, BVV) Uzly a terminály VHD Vyhlídky Významné cíle rekreační zeleně Městská subcentra (s vyznačením docházky 1000/500m) Historická centra původních sídel (s vyznačením docházky 1000/500m) Významné parky a parková zeleně (s vyznačením docházky 1000/500m)

9.2.2 CHARAKTERISTIKA TRAS PODLE ÚČELU CESTY (TRASY SPOLEČENSKÉ, REKREAČNÍ, PŘEPRAVNÍ) Charakter trasy je předurčen účelem vyuţití území. Současně je odrazem krajinných a urbánních hodnot prostředí a stavu ţivotního prostředí. Lze očekávat, ţe některé z tras celoměstské sítě, které byly označeny jako přepravní právě z důvodu narušené kvality prostředí, budou postupně konvergovat (společně se svým okolím) na trasy společenské nebo rekreační. TRASY SPOLEČENSKÉ Jejich atraktivita je zaloţena na urbánních kvalitách veřejných prostranství: Městské třídy a obchodní ulice jsou vyhledávaným cílem cest za společenskými kontakty a nákupy. Současně slouţí jako kolektory pěší dopravy. Rozvíjely se postupně, transformací jednotlivých úseků významných dopravních radiál.


16


Pasáţe a obchodní galerie - kryté průchody vnitrobloky nebo celé kryté obchodní ulice, často s patrem – galerií, jsou součástí polyfunkčních nebo nákupních komplexů, podléhají jejich obchodní strategii a provoznímu řádu. Současně vytváří významná spojení v pěší síti. Galerie Vaňkovka nahrazuje část tradiční obchodní radiály směrem na jih od historického jádra. Lidský potenciál je manipulovatelný a vyčerpatelný. Velká nákupní centra a obchodní galerie umí vytvořit iluzi městských prostranství. Pokud současně s novými nákupními centry uvnitř města, nejsou řešeny a realizovány pěší vazby na tradiční městskou strukturu, hrozí riziko, ţe hlavní pěší proud bude přesměrován a tradiční městské prostory (ulice, náměstí) zůstanou nevyuţity a jejich atraktivita bude znehodnocena. Páteřní komunikace přestavbových území v centrální zóně (budoucí městské třídy) Bulvár Nová Městská třída Průraz Hybešova Společenské trasy oblastního (čtvrťového významu) jsou zakresleny ve výkresu č.4.Trasy celoměstského a oblastního významu a ve výkresu Průzkumy a rozbory. Jsou to: - Páteřní komunikace městských částí (původních obcí) s obchodní vybaveností, převáţně v pokračování radiál z centrální zóny, zejména: Královo Pole, Palackého, Ţabovřesky, Horova – Minská, Ţidenice, Táborská, Husovice, Dukelská - Centra satelitních obcí, sídlišť TRASY REKREAČNÍ Jsou cílem relaxačních a kondičních vycházek. Jejich atraktivita je zaloţena na krajinných a přírodních hodnotách, nebo na městské zeleni. Na okraji města navazují na značené turistické trasy. Mezi rekreačními trasami jsou typologicky nejvýraznější: tradiční vycházkové trasy zelené radiály zelené stezky „greenways“ nástupy do rekreačních ploch Tradiční vycházkové trasy jsou převáţně v tradičních rekreačních lokalitách, mají po celé délce kvalitní povrch i zázemí v příměstských lesích a jsou dobře dostupné individuální i hromadnou dopravou. Jsou to např. trasy okolo Brněnské přehrady, Údolím Říčky, Údolím oddechu, ale i po trase plynovodu z Kohoutovic na Holednou. Zelené radiály je moţno charakterizovat jako trasy z hloubi města zelenými klíny do krajinného zázemí města. Na hranici centrální zóny navazují na společenské radiály. Jejich nástupní úseky vedou přes obytné čtvrtě s rozvolněnou zástavbou a s vysokým podílem zeleně. Na principech zelených radiál jsou navrţeny koncové úseky tras A, B, C. Zelené stezky jsou komfortní poříční trasy. Vyznačují se minimálním převýšením, realizované jsou jako stezky pro pěší a cyklisty. Vyuţívají zeleň a atraktivitu vodních toků. Na principu zelených stezek jsou navrţeny stezky podél Svratky a Svitavy. Nástupy do rekreačních ploch, nejsou v pravém smyslu rekreační trasy, většinou ani nemají kvalitu rekreačních cest. Musí překonávat dopravní bariéry, jsou často nepřímé a obtíţně schůdné. V Brně to jsou přístupy do největších parků v nejhustěji zastavěném území, centrální zóny. Generel pěší dopravy navrhuje řešit přednostně nástupy: Do parku Kraví Hoře z ul.Jana Uhra (lávku), Do parku na Špilberku z Obilného trhu, Do parku Luţánky - řízený přechod z ul Burešovy - upravit nároţí Lidická - Pionýrská Na odvaly nad arboretem (navrţená parková úprava navazující na sanované hliniště za NC Královo Pole) od Boby Centra a plaveckého stadionu.


17


Luţánky jsou od obytných čtvrtí odděleny frekventovanou Lidickou a Drobného, park na Kraví Hoře je oddělen frekventovanou ul.Úvoz a navíc je na odvrácené straně od centra (na straně vilové čtvrti) a konečně park na Špilberku není od Obilného Trhu přístupný vůbec! Nástupní trasy jsou vyznačeny ve výkresu č.2 Členění tras a v P+R. Úvahami o propojení města s jeho jedinečným krajinným zázemím se tradičně zabývají krajináři a architekti. Například, nad průnikem „zelených radiál“ do středu města, druhovou skladbou jejich doprovodné zeleně a návazností na krajinné typy v okolí města se zamýšleli architekti Chlup a Kyselka v článku “Dopravujeme se pěšky“, který publikoval časopis Architekt č.15 ze srpna 1962. TRASY PŘEPRAVNÍ (SPOJOVACÍ) Dle účelu cesty převaţuje relace bydliště – pracoviště. Charakteristická je četnost a pravidelnost cest. Chodec preferuje kvalitativní parametry přepravní trasy. Mezi trasy přepravní jsou zařazeny úseky (průchody a nejkratší spojení), které nemají v území alternativu a rovněţ trasy (úseky) procházející narušeným územím, které nemá kvalitu nezbytnou pro společenské a rekreační trasy. Generel jmenuje předpoklady a urbanistický potenciál, které umoţní, aby trasy konvergovaly ke společenským, nebo rekreační trasám.

9.3 PARAMETRY HLAVNÍCH PĚŠÍCH TRAS Základní kvalitativní parametry pěší trasy Kvalitu pěších komunikací je moţno posuzovat podle základních parametrů: Bezpečnost provozu Subjektivní pocit bezpečnosti Přímost Výškový profil, náročnost, Technická kvalita (šířka, povrch…) Bezbariérovost Kvalita prostředí (exhalace, hluk)) Napojení na VHD Vybavenost (lavičky, přístřešky, veřejné osvětlení, nádoby na odpadky …) Orientace, značení Atraktivita a jedinečnost Hlavní společenské a rekreační trasy se vyznačují atraktivitou a jedinečností, která motivuje k cílovým cestám i k tranzitu. Standard hlavních pěších tras (společenských, rekreačních, přepravních) Generel pěší dopravy navrhuje vybudovat siť hlavních pěších tras (celoměstského významu) v jednotném standardu, který bude zahrnovat : -

mimoúrovňové nebo řízené kříţení s nadřazenými dopravními systémy

-

vyznačené přechody na kříţení se všemi pozemními komunikacemi

-

trasa vedena mimo hlavní dopravní prostor silnice nebo místní komunikace (funkční skupiny b,c)

-

zpevněný povrch a odvodnění

-

jednotné značení a informace o trase

-

nádoby na odpadky

Standardní vybavení rekreačních pěších tras bude navíc zahrnovat : -

lavičky


18


-

přístřešky informační tabule o trase a okolí

Atraktivní úseky s vysokou pobytovou kvalitou si zasluhují nadstandardní vybavení. Jsou vyznačeny ve výkresech Scénáře vybraných tras.

Vybavení rekreačních tras budovaných na principu „zelených stezek“, převáţně jako stezky pro pěší a cyklisty, bude splňovat poţadavky ČSN 736110 a další nadstandardní poţadavky: zelené zázemí v doprovodné zeleni se stromy zpevněný bezprašný povrch šířka min.3 m, umoţňující pojezd údrţby bezbariérová trasa dle vyhl.č.398/2009 sb. napojení na VHD ve východisku, po cestě a v cíli trasy informační tabule o trase a okolí odpočívky, kondiční koutky, dětské koutky lavičky přístřešky nádoby na odpadky moţnosti parkování moţnosti občerstvení na stezkách pro pěší a cyklisty: odpočívky a klidové úseky vyhrazené pro chodce tabule se zásadami ohleduplného chování účastníků provozu na společných stezkách v místech prudších sklonů trasy oddělený pruh pro sjíţdějící cyklisty

Moţnosti pro zkvalitnění a oţivení trasy se týkají zejména: plnění základních parametrů trasy kvality veřejných prostranství kulturních a historických hodnot krajiny a přírodních hodnot urbanistického potenciálu, dostavby, přestavby, revitalizace…

9.4 ŠIRŠÍ VZTAHY Napojení na značené turistické trasy KČT Rekreační trasy zpravidla navazují na značené turistické trasy Klubu českých turistů (KČT). Společné úseky budou mít standard hlavních (rekreačních) pěších tras. Napojení hlavní sítě pěších tras na značené turistické trasy Klubu českých turistů (KČT) bylo konzultováno se zástupcem KČT ing.Pernicou. Byly prověřeny moţnosti zpřístupnění rekreačního potenciálu v jihovýchodním, jiţním a jihozápadním sektoru města s propojením na stávající nebo nově navrţené turistické trasy. V jihovýchodním sektoru to bylo Slavkovské bojiště. Mohyla Míru je dostupná turistickými trasami vedoucími ze Šlapanic, nebo z Rohlenky do Sokolnic. Trasa ve směru Tuřany – Dvorska – Mohyla Míru nemá rekreační potenciál širšího významu a není ani pro KČT dostatečně atraktivní. V jiţním sektoru města je potenciálním cílem Rajhradský klášter. Trasa „J“ Černovice / Slatina – Chrlice je navrţena s moţností pokračovat jako značená turistická trasa do Rajhradu (viz.trasa „X“). KČT zde zvaţuje moţnost zakončení jedné větve „Svatojakubské cesty“, evropské sítě poutních tras. Trasa „X“ má společné úseky s cyklistickou trasou „Jantarová stezka“. V jihozápadním sektoru je nedoceněným cílem pěších cest přírodní park Bobrava zahrnující údolí říčky Bobravy a lesnatý terén okolní pahorkatiny. Pro zpřístupnění oblasti je navrţena západní větev pěší trasy „K“ Mikuláškovo nám. – Ostopovice. Od autobusové zastávky na začátku Ostopovic při ulici Krátká můţe pokračovat značená turistická trasa k jedinečné vyhlídce na Urbanův kopec a dále do střelických lesů. Východní větev pěší trasy „K“ Mikuláškovo nám. –


19


Moravany má lepší napojení na rekreační zeleň v sídlišti Bohunice – Starý Lískovec, končí však na začátku Moravan, bez moţnosti pokračovat přímou trasou mimo obec. Napojení na značené turistické trasy KČT je ve výkresu č.2 Členění tras. Nově navrţené rekreační trasy do jihozápadního a jiţního sektoru města jsou zahrnuty do vybraných tras hlavní sítě a rozpracovány ve výkresech Scénáře vybraných tras.

Moţnosti napojení na místní síť pěších cest jsou zřejmé z ÚPP „Pasport veřejně přístupných účelových cest, stezek a pěšin mimo zastavěné území“ (Ing.Škvařilová, 2005). Síť pasportu je zobrazena v mapách průzkumů a rozborů.

9.5 ZÁSADY BEZBARIÉROVÉHO ŘEŠENÍ Vybrané trasy z generelu pěších cest byly posouzeny i z hlediska moţnosti bezbariérového uţívání. Tento pojem uvádí nový stavební zákon č. 183/2006 Sb. jako jeden z obecných poţadavků na výstavbu, čímţ respektuje zejména Směrnici Rady 96/68/EHS. Bezbariérově řešené prostředí musí v maximální míře umoţňovat bezpečné a samostatné uţívání všem – i uţivatelům, kteří v důsledku svého věku, postiţení či omezení (fyzické, smyslové, pohybové a/nebo kognitivní různorodosti) mají na prostředí specifické nároky. Do této skupiny patří jak lidé s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postiţením/omezením, tak i část běţné populace: senioři, těhotné ţeny, rodiče s dětmi v kočárku, malé děti atd. Jejich počet se pohybuje kolem 30% a i letmým průzkumem lze zjistit, ţe jsou významnými a častými uţivateli pěších tras. Poţadavky na bezbariérově řešené prostředí tj. prostředí stanovuje vyhláška MMR č. 398/2009 Sb. o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb (platná od 11/2009) a další navazující předpisy. Pro veřejně přístupná prostranství je tato legislativa závazná a je nutno se jí řídit jak při novostavbách, tak u změn dokončených staveb a změn v uţívání staveb, pokud to závaţné územně technické nebo stavebně technické důvody nevylučují. Vyhláška č. 398/2009 Sb. navazuje na dříve platné předpisy v této oblasti (vyhl. č. 369/2001 Sb., vyhl. č. 174/1994 Sb.) – z toho plyne, ţe úpravy prováděné minimálně za posledních 16 let by měly mít alespoň základní prvky bezbariérovosti. Jak se však ukázalo při terénních průzkumech vybraných tras, poţadavky na bezbariérové uţívání (a tudíţ i platná legislativa) nejsou dodrţovány, stále vznikají stavby, které jsou z hlediska uţivatelů diskutabilní, obtíţně pouţitelné, chybné či dokonce nebezpečné. Důvodem této situace jsou zejména nedořešené kompetence (pro oblast bezbariérovosti neexistuje dotčený orgán, projektové dokumentace obsahují z hlediska bezbariérového řešení chyby, stavební úřady nejsou schopny posoudit správnost předloţeného návrhu z hlediska bezbariérového uţívání). Dále neexistují odborné materiály, které by problematiku bezbariérové přístupnosti detailně objasňovaly a přinášely návod na řešení sloţitějších situací popř. na řešení městského prostředí jako celku. S problematikou přístupnosti prostředí nejsou dostatečně seznámeni správci komunikací, zeleně, ani stavební firmy a to opět v praxi přináší problémy. Při posuzování jednotlivých tras bylo nutno přihlédnout k jejich poloze – na pěší trasu v uličním koridoru/náměstí/parku či zelené ploše v zastavěném území jsou logicky kladeny jiné poţadavky neţ na pěší trasu rekreační na okraji či mimo zastavěné území – i kdyţ vyhl. č. 398/2009 Sb., tuto situaci aţ na jednu zmínku neřeší. Na rekreačních pěších trasách budou, na základě navazujících studií, vyčleněny úseky, které splňují principy tzv. zelených stezek (Greenways) a tedy i základní prvky bezbariérovosti dle platné legislativy. Obecně je ovšem lépe k celé problematice rekreačních pěších tras přistupovat tak, jak se děje např. ve Švédsku: uţivatel má k dispozici poměrně přesný popis trasy (povrchy, sklony, vybavení atd.) a na základě svých zkušeností, schopností, zdravotního stavu, kompenzačních pomůcek atd. se sám můţe rozhodnout, zda je pro něho trasa vhodná či nikoliv. Generel pěších cest z hlediska bezbariérového uţívání navazuje na Generel bezbariérových tras, dopravy a přístupnosti objektů v centru města Brna (vyprac. Ing. Ludmila Grošofová, Projektová kancelář Stráţek, 11/2009). Navazující popř. souběţné trasy: generel pěších cest/ generel bezbariérových tras - trasa A / fialová (trasa F), oranţová (trasa G) - trasa B / zelená (trasa D) - trasa 19/ ţlutá (trasa C), černá (trasa I) Při průzkumu vybraných tras bylo z hlediska bezbariérové přístupnosti posuzováno několik základních kritérií. Nejdůleţitější z nich jsou zapracovány v grafické části generelu (zejm. kolizní místa-bariéry ve smyslu vyhl. č. 398/09 Sb., stoupání tras větší neţ 8,3 %, poţadavky na úpravu povrchu nebo rozšíření trasy popř. poţadavky na doplnění stavebních objektů, zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů). Grafická část kaţdé trasy je doplněna podrobnou textovou částí, která k jednotlivým úsekům trasy doplňuje další důleţité informace a návrhy řešení.


20


Podrobné poţadavky na bezbariérové řešení stanovuje výše zmíněná vyhláška č. 398/2009 Sb., která se v některých bodech přílohy č.2 (Technické poţadavky zabezpečující bezbariérové uţívání pozemních komunikací a veřejného prostranství) odkazuje na příslušné normové hodnoty. Jedná se konkrétně o ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (1/2006) ve znění změny Z1 z 2/2010 a ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště – Část 1: Navrhování zastávek (5/2007). Kritéria hodnocení bezbariérovosti: 1. Pochozí komunikace (chodníky, pochozí plochy, schodiště, cyklostezky,..): Poţadavky legislativy/výběr: POCHOZÍ KOMUNIKACE A PLOCHY: - chodníky, nástupiště veřejné dopravy, úrovňové i mimoúrovňové přechody, chodníky v sadech i parcích a ostatní pochozí plochy musí umoţňovat samostatný, bezpečný, snadný a plynulý pohyb osobám s omezenou schopností pohybu nebo orientace a jejich míjení s ostatními chodci - povrch pochozích ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu - výškové rozdíly nesmí být vyšší neţ 20 mm - celková šířka komunikace pro chodce musí být min. 1,5 m - podélný sklon musí být nejvýše v poměru 1:12 (8,33%), příčný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0%) - na úsecích s podélným sklonem větším neţ 1:20 (5,0%) a delších neţ 200 m, musí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1,5 m. Jejich sklon smí být pouze v jednom směru, nejvýše 1:50 (2,0%). - zvýšené chodníky musí být od vozovky odděleny obrubníky výšky 80 – 200 mm - pochozí komunikace musí mít logicky navazující vodicí linie (přirozené nebo umělé), které slouţí k orientaci osob nevidomých a slabozrakých - podél vodící linie musí být vţdy zachován volný průchozí prostor šířky min. 1,5 m, do kterého se neumisťují ţádné překáţky - přerušení přirozené vodící linie v délce větší neţ 8 m musí být doplněno vodící linií umělou - mimo zastavěné území obce můţe v odůvodněných případech vodící linii tvořit samotný okraj komunikace bez obrubníku směrem k vegetaci - místa, která jsou pro osoby se zrakovým postiţením trvale nepřístupná nebo nebezpečná, musí být označena varovným pásem SCHODIŠTĚ: - sklon schodišťového ramene nesmí být větší neţ 28° a výška schodišťového nebo vyrovnávacího stupně větší neţ 160 mm - schodišťová ramena a vyrovnávací stupně musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat nejméně o 150 mm první a poslední stupeň - madlo musí být odsazeno od svislé konstrukce nejméně o 60 mm. Tvar madla musí umoţnit uchopení rukou shora a jeho pevné sevření. - stupnice nástupního a výstupního stupně kaţdého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích schodů musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí - schodiště vybíhající do prostoru musí mít pevnou zábranu či zaráţku umístěnou tak, aby bylo zabráněno vstupu zrakově postiţených osob do prostoru s niţší výškou neţ 2,2 m PŘEKÁŢKY: - překáţky na komunikacích pro chodce (telefonní automaty, lavičky, prodejní pulty, výlohy, informační nebo reklamní zařízení, stromy,..) musí být osazeny tak, aby byl zachován průchozí prostor podél přirozené vodicí linie šířky nejméně 1,5 m, u technického vybavení komunikací lze v odůvodněných případech průchozí prostor místně zúţit aţ na 0,9 m. - nad komunikacemi pro chodce mohou být v prostoru ve výšce 0,25 aţ 2,2 m nad povrchem umístěny pouze pevné části stavby, které vystupují z obrysu stěn nejvíce 100 mm - předměty, stavby pro reklamu a informační nebo reklamní zařízení, letní zahrádky a jiné konstrukce musí mít ve výši 100 aţ 250 mm nad pochozí plochou pevnou zaráţku pro bílou hůl a ve výši 1,1 m pevnou ochranu sledující půdorysný průmět překáţky. Takto musí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami nesahajícími aţ k zemi, výkopy a staveniště. CYKLOSTEZKY: - na rozhraní mezi pásem pro chodce a pásem pro cyklisty nebo in-line brusle s výškovým rozdílem menším neţ 80 mm musí být zřízen hmatný pás, který je součástí bezpečnostního odstupu Hodnoceno: - existence chodníku či vymezeného chráněného prostoru pro chodce


21


- dostatečná průchozí šířka chodníku - podélné a příčné sklony chodníku/pochozí plochy - povrch chodníku/pochozí plochy, nerovnosti - existence a návaznost vodících linií - existence míst pro přecházení a přechodů (viz níţe) - kontrastní označení schodů, osazení zábradlí - překáţky a jejich označení - řešení cyklostezek (oddělené pásy, bezpečnost chodců) Opakující se chyby: - omezená průchozí šířka chodníku (reklamními cedule, restaurační zahrádky, nevhodně umístěné sloupy veřejného osvětlení, stromové mísy…) - nerovný povrch dlaţby, chybějící dlaţdice, zvlněný asfaltový povrch, překopy asfaltu,.. - výškové rozdíly větší neţ 20 mm (přechody/místa pro přecházení bez sníţených nájezdů) - neexistující vodící linie, jejich přerušení na délku větší neţ 8 m - chybějící varovné pásy na místech úrovňového vstupu do nebezpečného/pojíţděného prostoru (např. kříţení chodníku s účelovou komunikací, výjezdem z hromadné garáţe) - chybějící kontrastní označení schodišť, madla neumoţňující bezpečné uchopení - neoddělené pásy na stezkách pro chodce a cyklisty Poznámky: - neexistuje závazná legislativa/směrnice pro hodnocení bezbariérového uţívání pěších cest v přírodě (posouzení povrchu, sklonů,… ) - vzhledem k intenzivnímu sportovnímu vyuţívání stezek pro chodce a cyklisty, na kterých nejsou vyhrazené pásy pro chodce, nejsou tyto stezky z hlediska bezbariérového uţívání bezpečné

2. Vybavenost tras Poţadavky legislativy/výběr: MOBILIÁŘ - umístění a zabezpečení městského mobiliáře, staveb pro reklamu, informačních a reklamních zařízení, předzahrádek restaurací, prodejních stánků, venkovních pultů a obdobných konstrukcí musí respektovat přirozený pohyb chodců a nesmí zasahovat do průchozího prostoru. - mobiliář musí umoţňovat bezbariérové uţívání (tj. lavičky musí mít boční opory, automaty jednoduché logické ovládání, informace musí být v zorném úhlu osoby sedící na vozíku, informační stojany musí být pouţitelné i pro osoby nevidomé neslyšící, ..) - ovládací prvky (např. u automatu na jízdenky, telefonního automatu, otvor poštovní schránky) musí být ve výšce 0,6 aţ 1,2 m ve vzdálenosti nejméně 0,5 m od boční pevné překáţky. Volná manipulační plocha před těmito prvky musí být rozměrů minim. 1,0 x 1,2 m (při otočení min.1,5 m) PARKOVÁNÍ: - na všech vyznačených odstavných a parkovacích plochách musí být vyhrazena stání pro vozidla přepravující osoby těţce pohybově postiţené v počtu dle platné legislativy - u staveb pro obchod, sluţby a zdravotnictví musí být vyhrazena stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku - vyhrazená stání musí mít šířku nejméně 3,5 m, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1,2 m. Dvě sousedící stání mohou vyuţívat jednu manipulační plochu. V případech vyhrazeného podélného stání při chodníku musí být délka stání nejméně 7,0 m. Vyhrazená stání musí být umístěna nejblíţe vůči vchodu/východu z příslušné stavby nebo výtahu, od vyhrazených stání musí být zajištěn přímý bezbariérový přístup na komunikaci pro chodce - vyhrazené stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %), musí být označena svislým a vodorovným dopravním značením Hodnoceno: - existence mobiliáře, moţnost bezbariérového uţívání - povrch parkoviště, vyznačení vyhrazených parkovacích míst Opakující se chyby: - mobiliář zasahuje do průchozího prostoru - mobiliář neumoţňuje bezbariérové uţívání (zejm. informační panely, zvýšené předzahrádky, prodejní stánky,…) - chybějící či chybně vyznačené vyhrazené parkovací stání - z vyhrazeného parkovacího stání chybí bezbariérový přístup na chodník


22


Poznámky: - na vhodných místech tras je třeba doplnit lavičky s bočními opěrami (moţnost opření při usedání/vstávání) - pro část uţivatelů (zejm. pro osoby s omezenou pohyblivostí) je při uţívání pěších tras velmi omezující, ţe v podstatě nikde mimo centrum neexistují veřejně přístupná bezbariérová WC 3. Přechody pro chodce a místa pro přecházení, koridory pro přecházení tramvajového pásu Poţadavky legislativy/výběr: - přechody pro chodce a místa pro přecházení, koridory pro přecházení tramvajového pásu musí mít obrubník sníţený na max. 20 mm, navazující šikmé plochy pro chodce smí mít podélný sklon max. 1:8 (12,5 %) - přechody pro chodce a místa pro přecházení se vybavují signálními a varovnými pásy, popřípadě vodicím pásem přechodu, u míst pro přecházení se signální pás odsadí o 0,3 -0,5 m od varovného pásu - signální pásy označující místo odbočení z vodicí linie k orientačně důleţitému místu, zejména určují přístup k přechodu pro chodce - varovné pásy ohraničují místo, které je pro osoby se zrakovým postiţením trvale nepřístupné nebo nebezpečné, např. rozhraní mezi chodníkem a vozovkou v místě sníţeného obrubníku, okraj nástupiště tramvajové zastávky s pojíţděným mysem, místo se zákazem vstupu, sestupný schod zapuštěný do chodníku,.. - signální a varovné pásy musí mít nezaměnitelnou strukturu a charakter povrchu odlišující se od okolí; musí být vnímatelné bílou holí, nášlapem a musí být vizuálně kontrastní oproti okolní dlaţbě. Materiály na signální a varovné pásy musí odpovídat poţadavkům platné legislativy. - přechody vybavené světelnou signalizací musí být vybaveny téţ akustickou signalizací - koridory pro přecházení tramvajového pásu se vybavují varovnými a signálními pásy odsazenými o 0,3 m od varovných pásů Hodnoceno: - sníţení obrubníku na max. 20 mm, šikmá plocha ve sklonu max. 12,5 % - povrch přejíţděné komunikace (nerovnosti, koleje,…) - hmatové úpravy (varovné, signální pásy, vodící pás přechodu), návaznost signálních pásů na vodící linie - logická návaznost úprav na obou stranách přechodu popř. v prostoru celé křiţovatky Opakující se chyby: - 99% všech hodnocených přechodů, míst pro přecházení a koridorů pro přecházení tramvajového pásu na trasách je řešeno chybně (úpravy pro bezbariérové uţívání nejsou provedeny, jsou provedeny pouze částečně nebo jsou provedeny s hrubými chybami). Konkrétně se jedná zejména o chybějící nebo chybně provedené sníţení chodníku a chybějící nebo chybně provedené hmatové úpravy. V textové části je u jednotlivých tras upozorněno pouze na zásadní chyby na důleţitých křiţovatkách. Poznámky: - pro moţnost samostatného a bezpečného uţívání přechodů pro chodce a míst pro přecházení je naprosto zásadní správné technické a materiálové řešení hmatových úprav, které lidem s postiţením/omezením zraku přinášejí důleţité informace a jednoznačně definují jak hranu nebezpečného prostoru, tak případnou přednost před vozidly. Chyby v realizovaném řešení mohou znamenat, ţe se uţivatel dostane do ţivotu nebezpečné situace. Detailní posouzení stavu hmatových úprav popř. návrhy na odstranění chyb na jednotlivých křiţovatkách přesahují svým objemem práce rozsah tohoto generelu 4. Nástupiště veřejné hromadné dopravy Poţadavky legislativy/výběr: - nástupiště veřejné dopravy musí umoţňovat bezbariérové uţívání, přístup na nástupiště přes vozovku musí být po přechodu pro chodce - nástupiště a nástupní ostrůvky musí mít rovný a zpevněný povrch, upravený proti skluzu - nástupiště autobusů a trolejbusů musí mít výšku 200 mm, doporučuje se pouţití bezbariérového zastávkového obrubníku - nástupiště tramvají musí mít výšku odpovídající pouţitému vozovému parku tak, aby byl zajištěn bezbariérový přístup - nástupiště autobusů, trolejbusů a tramvají se vybavují vodicí linií a signálním pásem. Signální pás označuje místo odbočení z vodicí linie k místu nástupu do prvních dveří vozidel veřejné dopravy, resp. k označníku zastávky. Na nástupních ostrůvcích se směrem k místu pro přecházení a na okraji nástupiště tramvajové zastávky se zvýšeným pojíţděným mysem se zřizuje také varovný pás - hranice bezpečnostního odstupu na nástupišti (0,5 m od nástupní hrany) musí být označena vizuálně kontrastním pruhem Hodnocené prvky:


23


- zajištění bezbariérového přístupu k nástupnímu místu/ostrůvku (sklonové poměry, vodící linie) - bezbariérové úpravy na ploše zastávky (hmatové a vizuální úpravy, vodící linie,..) Opakující se chyby: - 99% všech hodnocených zastávek na trasách je řešeno chybně (úpravy nejsou provedeny, jsou provedeny pouze částečně nebo jsou provedeny s hrubými chybami), - nástup do vozidla je z úrovně vozovky (nelze pouţít rampu v nízkopodlaţním vozidle, pro chodící osoby s omezenou pohyblivostí velký výškový rozdíl k prvnímu schodu ve vozidle) - chybějící úpravy pro bezbariérové uţívání na nástupních ostrůvcích (chybí šikmé nájezdy, hmatové úpravy, vodící linie,…) - chybné označení hranice bezpečnostního odstupu při nástupní hraně (chybějící označení nebo označení hmatnou dlaţbou)

Zásady bezbariérového řešení - shrnutí Jak bylo jiţ v úvodu konstatováno, bezbariérově řešené prostředí musí umoţňovat bezpečné a samostatné uţívání všem uţivatelům. U stávajících tras jsou změny k lepšímu z hlediska bezbariérového uţívání většinou obtíţné – nastávají pouze v situacích, kdy určité místo/úsek přestává technicky vyhovovat nebo je pro uţivatele nebezpečné. U nových/rekonstruovaných tras jak v zastavěném tak i nezastavěném území je dána povinnost poţadavky na bezbariérové uţívání zajistit. Po průzkumu tras vedoucích v podstatě na území celého Brna lze konstatovat, ţe ani u novostaveb ani u nově prováděných rekonstrukcí nejsou poţadavky legislativy často dodrţovány, i kdyţ tomu nebrání ţádné důvody. Při stavebních úpravách na trasách v zastavěném území by měla být snaha o maximální respektování poţadavků na bezbariérové uţívání – tyto trasy jsou intenzivně vyuţívány, nové úpravy budou slouţit minimálně dalších 10-15 let a současně vzhledem k postupnému stárnutí populace bude zákonitě tlak na vytváření a moţnost uţívání vhodně řešeného (ne-bariérového) prostředí narůstat. Při úpravách tras mimo zastavěné území je vţdy třeba při návrhu zváţit polohu trasy, okolní terén, atraktivitu cílů, případnou návaznost na další bezbariérové trasy atd. U všech tras je třeba pouţívat vhodně osazený a vhodně řešený mobiliář včetně veřejně přístupných bezbariérových WC a dostatečného mnoţství laviček. Závaţný problém, který vyţaduje detailnější řešení, je postupný nárůst smíšených stezek pro pěší a cyklisty bez oddělených pruhů pro jednotlivé skupiny uţivatelů. Tyto stezky jsou postupně budovány zejména v území s malými sklony, mají kvalitní zpevněný povrch a proto jsou potenciálně vhodné pro bezbariérové uţívání. Vzhledem k intenzivnímu sportovnímu vyuţívání je však nelze povaţovat z hlediska bezbariérového uţívání za bezpečné. V místech, kde je to moţné, by měly být vybudovány oddělené pásy pro pěší a cyklisty, na těchto stezkách by měla být nastavena zvýšená ochrana chodců jako nezranitelnějších uţivatelů a průběţně by měla probíhat jak osvěta tak kontrola chování chodců i cyklistů ze strany policie. Posouzení vybraných tras z hlediska bezbariérového uţívání je v kapitole 12.


24


10. TRASY CELOMĚSTSKÉHO VÝZNAMU PŘEHLED TRAS Vybrané pěší trasy A Kounicova / Veveří – Hradecká – Technická – Medlánecké kopce B Cejl – Tkalcovská – Bubeníčkova – Stará osada – Vinohrady – Pod Hády – Velká Klajdovka C Wilsonův les – nám.Míru – Kraví hora – Hrnčířská (var.Šumavská) – Ponava, sportovní areál – odvaly nad arboretem – Bieblova – Lesná – Lesná, Majdalenky – Soběšice D Svitavské nábřeţí (Tkalcovská) – Cacovice – Obřany, Mlýnské nábřeţí – Bílovice, po pravém břehu E Renneská – Dolní Heršpice, IKEA F Komín – Letná – Údolí oddechu – Vrbovec - Ţebětín G Kamenná – Červený kopec – Pisárecké stráně – Kamenice – Netroufalky – Čertík H Slatina / Černovice – Černovická terasa (Ekologický park) – Černovický hájek – Holásecká jezera – Chrlice J Starý Lískovec, Mikuláškovo nám.,. – Ostopovice/Moravany k východisku turistické trasy KČT na Bobravu Ostatní trasy 1 Purkyňova – Komín – Chochola – Údolí oddechu – mini ZOO (u Baltisbergerovy zatáčky) 2 Kohoutovice – Holedná (po trase plynovodu) 3 Bystrc přístaviště – Rakovec – Kozí horka (po pravém břehu přehrady) 4 Bystrc přístaviště – Sokolské koupaliště – Osada (po levém břehu přehrady) 5 Bystrc přístaviště - podél Svratky po soutok se Svitavou 6 Komín – Medlánecké kopce 7 Podél Svitavy od Tkalcovské po soutok se Svratkou 8 Obilní trh – Špilberk – lávka Úvoz – Pisárky, konečná tramvaje – Myslivna 9 Mendlovo nám. – Veletrţní – Hlinky 10 Vídeňka – Vinohrady – Kamenice – Nový Lískovec, Petra Křivky – Myslivna 11 Netroufalky – Mikuláškovo nám. 12 Koliště – třída kpt.Jaroše – Luţánky – sportovní areál Ponava 13 Kohoutova – Tomkovo nám. – Svitava 14 Cacovice – lávka přes nádraţí Maloměřice – Pod Hády – sídliště Líšeň 15 Velká Klajdovka – lom Hády 16 Mariánské údolí - údolí Říčky 17 Vinohrady, Pálavské náměstí – Bílá Hora 18 Ţidenice, Ţidovský hřbitov – Černovice, Cornovova – Fáměrovo nám. – Svitava – Komárov, Mariánské náměstí – Svratka 19 Benešova – Nádraţní - Bulvár Ostatní trasy, radiály a obchodní ulice v centrální části okolo historického jádra 20 Pekařská 21 Údolní 22 Lidická - Štefánikova 23 Milady Horákové 24 Křenová 25 Podchod pod nádraţím - Obchodní Galerie Vaňkovka – Zvonařka 26 Nové sady – Renneská -Jihlavská Páteřní trasy území s nezaloţenou urbanistickou strukturou (přestavbových území v centrální zóně města) 27 Nová městská třída 28 Bulvár 29 Nová Rosická 30 Hybešova – průraz na Mendlovo náměstí 31 Po zrušeném ţelezničním tělese – Filipínského – Stará osada 32 Po zrušeném ţelezničním tělese – Nádraţní - Svratka Navazující turistické stezky X Chrlice – Rebešovice – Rajhrad


25


10.1 VYBRANÉ PĚŠÍ TRASY , SCÉNÁŘE VYBRANÝCH TRAS

Ke zvýšení podílu pěší dopravy v dělbě dopravní práce nepostačí splnění základních kvalitativních parametrů pěší trasy. Konkurence dopravních prostředků, pomalost a namáhavost chůze vyţaduje upoutat a udrţet pozornost chodce. Scénáře vybraných tras se proto zabývají nejenom základními parametry tras, ale současně hledáním podnětů, které mohou chodce motivovat. V souladu s urbanistickou koncepcí příslušné části města uvádí zásady revitalizace veřejných prostranství zaměřené na podporu pěší dopravy. Z celoměstské sítě bylo vybráno 9 tras, které mají přednostní význam pro oţivení a rozvoj pěší dopravy a současně mohou poslouţit jako názorný příklad pro ukázku obecných problémů typově rozdílných pěších tras. Tyto trasy byly rozpracovány do výkresů „Scénáře vybraných tras“. Při výběru tras bylo zváţeno zda se jedná o: - trasy územích urbanisticky stabilních, - trasy v koridorech vyţadujících komplexní přístup k revitalizaci veřejných prostranství (trasy v koridorech kde je plánována rekonstrukce komunikace), - trasy a průchody vyţadujících ochranu před zastavěním, - trasy, které zlepší dostupnost rekreačního zázemí města, - spojení potřebná pro transformaci města, zejména jeho centrální zóny - frekventované ale stavebně nezajištěné trasy - trasy, které pomohou odkrýt urbánní a krajinné hodnoty města - úseky kde nenáročné stavební úpravy přispějí ke zvýšení pěší mobility Výběr byl konzultován s urbanisty městských sektorů a specialisty OÚPR MMB a projednán na výrobních výborech. V závěrečné kapitole jsou na 9 vybraných trasách definovány úseky, které patří zařadit mezi podporované projekty a priority dopravních staveb města („akčního plánu městské mobility“). K prioritám náleţí také ostatní historické radiály, městské třídy a obchodní ulice v centrální části města: Pekařská, Údolní, Lidická - Štefánikova, Milady Horákové, Křenová, Nové Sady – Renneská. Charakteristika a specifické zásady jejich revitalizace jsou v textové části. Vybrané pěší trasy představují priority a současně jsou podklady pro: -

ukázku potenciálu pěších dopravy v dopravním systému města, zadání dopravně – urbanistických studií tras, zpracování projektové dokumentace a zjištění územních podmínek , zajištění finančních prostředků pro realizaci.

Pro vybrané pěší trasy jsou zpracované výkresy scénářů tras, v textové části pak popisy, charakteristiky a fotodokumentace.


26


Trasa A: KOUNICOVA / VEVEŘÍ – HRADECKÁ – TECHNICKÁ – MEDLÁNECKÉ KOPCE Radiála spojující rezidenční zónu s intenzivní bytovou zástavbou s centrem města a jeho rekreačním zázemím. Vyuţívá krajinný klín Medláneckého letiště a otevřený charakter sídliště Ţabovřesky pro pokračování radiálních pěších tras, městských tříd, z centrální zóny města.. Úsek Kounicova / Veveří Obě souběţné ulice mají společenský charakter. Veveří sleduje původní zemskou stezku k hradu Veveří a dále do Tišnova. Střední část je součástí reprezentativní obytné čtvrti zaloţené koncem 19.století, která se rozvinula zejména na její západní straně. Je završena velkorysým secesním souborem staveb Konečného náměstí a komplexem budov České techniky (dnes Stavební fakulty VUT). Kounicova se formovala později, společně se zástavbou klínu mezi oběma historickými radiálami Lidickou (Velkou Novou Ulicí) a Veveří (Malou Novou Ulicí). Soustředí významné veřejné budovy a na východní straně vymezuje čtvrť s velmi intenzivní zástavbou bytových bloků realizovaných převáţně v období první republiky. Po Smetanovu mají obě trasy charakter obchodních ulic. Jejich atraktivitu podporuje mnoţství středních a vysokých škol, které vyţivují společenský ţivot soustředěný zejména při ulicích Slovákova a Smetanova. Veveří je zaústěná do nedokončeného „Akademického náměstí“ a jako ul.Minská a Horova pokračuje do Ţabovřesk. Kounicova končí v obytném souboru Tábor, kde na ni navazuje radiála Jana Babáka. Potenciál rozvoje pěší dopravy: - oţivení uliční obchodní sítě, kultivace uličního parteru, podpora krátkodobého parkování - dostavba bloku Veveří – Pekárenská – Kounicova polyfunkčním objektem s bydlením a s pasáţí, prodejna potravin s rozšířeným sortimentem, obchodní galerie a související parkovací kapacity podpoří revitalizaci uliční obchodní sítě - zpřístupnění a přestavba vnitrobloku Veveří – Slovákova – Kounicova, alternativní klidové prostory v centrální části města - nabídk vybavenosti zaměřená na vysoký počet docházejících studentů - revitalizace prostoru „Mezírka“, sjednocení parteru, chodníky, zeleň, parkování - humanizace přestupního uzlu Veveří - Kotlářská, doplnění vybavení pro cestující, zapojení botanické zahrady do uličního interiéru (alespoň pohledově), informace, lavičky, - rekonstrukce sportovního a společenského centra Stadion, včetně předprostoru a parkování - rekonstrukce Björnsonova sadu -

Definovat prostor Akademického náměstí a jeho vztahy k nejbliţšímu okolí, zejména : - k Björnsonovu sadu, chodník na východní straně Akademického náměstí, parkoviště před FS VUT – pedistráda Bulínova - k administrativnímu centru Šumavská - Kounicova, propojení na terasy - k zástavbě, která vymezí severní část budoucího náměstí (její účel, objem…) - k budoucímu přestupnímu uzlu MHD s podpovrchovou zastávkou tramvajové rychlodráhy - k parku na Kraví hoře, konírny a výběh koní jsou v regulačním plánu Kraví hory (r.1998) zachovány a návrh regulačního plánu Akademického náměstí (r.2003) to neřeší - k moţnostem řešení parkování

-

Rekonstrukce ul. Pod kaštany, sníţení počtu jízdních pruhů, doplnění zeleně a parkování. Šířkové parametry ul. Pod kaštany a Hradecké po mimoúrovňovou křiţovatku s VMO jsou poplatné překonané dopravní koncepci. Jsou v rozporu se současným řešením ochrany centrální zóny před nadměrnou dopravou.

Úsek Hradecká Úsek má spojovací charakter. Trasa přechází do volné zástavby sídliště s dostatkem vzrostlé zeleně. Měřítko převáţně 4 podlaţní zástavby poskytuje příjemné prostředí pro pěší. Vedení trasy je vázáno na přechody přes VMO a ul.Královopolskou. Úsek má 2 varianty řešení se společným přechodem přes VMO : varianta 1: přímou trasou podél protihlukového valu varianta 2: vnitřkem sídliště k zastávce MHD Potenciál pro zlepšení podmínek pro pěší dopravu: - Dořešit napojení ul.Korejské na křiţovatku Tábor – Pod kaštany – Hradecká. Pozůstatek provozovny, částečně zbourané při výstavbě Hradecké, brání přehlednému napojení ul.Korejské.


27


Ulice Korejská a její pokračování ul.Přívrat byly navrţeny jako páteřní komunikace sídliště Ţabovřesky. Spojují sídlištní centra občanské vybavenosti nám.Svornosti a Makovského náměstí. Vzhledem k diagonální poloze jsou přirozeným přímým spojením ve směru Komín. Úsek Technická – Medlánecké kopce Úsek má rekreační charakter. Hřebenová trasa s odbočkami k vyhlídkovým bodům (Vodojem, Palackého vrch, Medlánecké kopce) se vyhýbá prudším stoupáním. Stadion VUT, stepní porost Medláneckých kopců a zejména pláň sportovního letiště jsou atraktivní zastavení na cestě do přírodního parku Baba. Pod Medláneckými kopci navazuje na značené cesty KČT. Nástup je moţný rovněţ z tramvajové zastávky Purkyňova lávkou přes Hradeckou. Pod Palackého vrchem odbočuje rekreační trasa Komín – Chochola – Letná (Údolí oddechu). Z konce trasy na ul.Turistické je moţno pokračovat okolo letiště a dále ve směrech Bystrc, Přehrada – Sokolské koupaliště, Baba, nebo se vrátit do Medlánek. Potenciál pro zlepšení podmínek pro pěší dopravu: - hřebenovou část - cílový úsek vybavit větším počtem laviček a přístřešky, zpřístupnit nové průhledy, vyhlídky vybavit panoramatickými mapami, - upravit a vybavit nástupní prostor do hřebenové části, společný s nástupem na tribuny atletického stadionu (od konečné autobusu „Palackého vrch“) Medlánecký kopec Nabízí jedinečnou vyhlídku na Brno i do lesnaté krajiny severozápadně od města. Vrchol kopce je travnatý, ale na všech stranách je lemován vyrůstajícím náletem akátů, který začíná znemoţňovat výhled. Místo je intenzívně navštěvováno zejména studenty bydlícími na kolejích a rodiči s dětmi, kterým zejména v zimě slouţí k nenáročnému provozování zimních sportů. Zajímavé je i sledování provozu na sportovním letišti. Vzhledem k tomu, ţe větší část kopce je přírodní památka, je nutné rekreační vyuţití s ochranou přírody.


28


1

2

3

4

5

6

7


8

29


9

10

12

11


30


Trasa B: CEJL – TKALCOVSKÁ – BUBENÍČKOVA – STARÁ OSADA – VINOHRADY – POD HÁDY – VELKÁ KLAJDOVKA Radiála spojuje centrum města, posvitavskou průmyslovou zónu a přiléhající zástavbu původně dělnických čtvrtí s dopravním uzlem IDS na Staré osadě. Ve východní části má rekreační charakter. Prochází zelenými svahy Vinohrad, dotýká se sídliště Vinohrady a přes plánované rekreační plochy Pod Hády pokračuje na Velkou Klajdovku, která je východiskem turistických tras do oblasti Moravského krasu. Úsek Cejl – Tkalcovská Ulicová zástavba Cejlu (Dolního Cejlu) vznikla podél cesty z Brna do Zábrdovic. Jiţ v 17.stol. byl Cejl velkým předměstím, jehoţ zástavba sahala aţ do Zábrdovic. Koncem 18. stol. byla zaloţena první továrna na sukno a současně se začala rozrůstat pavlačová zástavba činţovních domů pro ubytování dělnictva. V roce 1815 existovalo na Cejlu 7 větších továren. Vnitrobloky se dále zahušťovaly pavlačovými domy, coţ vedlo v polovině 19.stol. k neúnosnému přehuštění tohoto dělnického a továrního předměstí. Později byly vytyčeny příčné ulice Körnerova a Soudní a zastavěny moderními činţovními domy. S charakterem dělnické čtvrti korespondují dochované objekty chudobince (Cejl 68), tělocvičny (později trţnice a kina) a káznice (Cejl 71, později sirotčince, robotárny a soudu), kterou nyní převzalo město se záměrem zřídit zde „Kreativní centrum“ na podporu začínajících umělců a kreativních řemesel. V současné době dominuje v průhledu na Zábrdovice obchodní centrum Interspar. Na severní straně Cejlu je smíšená zástavba bydlení s provozovnami ve vnitroblocích, na jiţní straně převaţuje průmyslová zástavba, která se postupně transformuje na nevýrobní provozy. Uliční fronta je souvislá, vícepodlaţní, v přízemí převaţuje obchodní parter. Na jiţní straně, mezi ul.Vlhkou a Körnerovou, je souvislá zástavba přerušena budovou bývalého Kovopodniku, která je orientována ve směru plánovaného průrazu pro „Novou městskou třídu“. Významná zastavení a potenciál pro oţivení trasy: - kříţení s „Novou městskou třídou“, která bude urbanistickou osou přestavby východní části centrální zóny města (tj. těţištěm vybavenosti celoměstského významu), s tím související revitalizace a přestavba území mezi Cejlem a Francouzskou a mezi Cejlem a Křenovou), - dostavba a vyuţití parteru nároţí Koliště – Cejl, - napojení na nadchod přes Koliště v prodlouţení ul.Orlí, - propojení na revitalizaci Svitavského náhonu, variantní trasa přes Radlas, - napojení na svitavskou pěší trasu, - ochrana, rekonstrukce a revitalizace staveb a charakteru proletářské čtvrti z éry Moravského Manchesteru (průmyslové objekty, pavlačáky, bývalé kino Radost, bývalý soud, Včela..), mix prorůstající administrativy a revitalizovaného levného bydlení, - vytvoření kreativního centra v budově bývalého soudu (Cejl, Soudní, Bratislavská) - doplnění zeleně, zejména ve střední části Cejlu rozšířeného na cca 26m, - dostavba proluk s veřejnými průchody do vnitrobloků, revitalizace a přestavby vnitrobloků Úsek Tkalcovská – Bubeníčkova – Stará Osada Spojovací úsek pokračuje od Intersparu lávkou přes Svitavu do Bubeníčkovy a k dopravnímu uzlu IDS Stará Osada – Koperníkova. Po trase jsou cíle: zábrdovické koupaliště, vojenská nemocnice, Kaufland a obchody v Bubeníčkově. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - obnova stromořadí a parčíku na Tkalcovské, - rekonstrukce nábřeţí Svitavy, hřiště na Pastrnkově a rozšíření veřejné zeleně na levém břehu Svitavy - dokončení přestavby bloku Bubeníčkova – Koperníkova, doplnění obchodního parteru, a revitalizace Bubeníčkovy jako obchodní ulice, - urbanistické dořešení Staré osady, uzavření prostoru ze strany Bubeníčkovy, - napojení na přestavbové území Zbrojovky - zapojení ţelezniční stanice Ţidenice do uzlu IDS Stará Osada, posun zastávky k Bubeníčkově Úsek Stará Osada – Vinohrady – Velká Klajdovka Rekreační úsek s pestrou nabídkou zastavení zakončený na Velké Klajdovce, která je východiskem turistických cest. Potenciál pro kvalitativní zlepšení, výstavbu nebo územní růst mají následující zastavení: - příchod ke hřbitovu od terminálu MHD na Staré osadě, rekonstrukce prostoru před hřbitovem - zahrádky jako územní rezerva pro rozšíření veřejné zeleně,


31


-

vyhlídka na Pálavském náměstí, pěší trasa na Bílou horu park Akátky, navrhovaný rekreační areál „Pod Hády“, kříţení s pěší trasou Maloměřice – Líšeň vyhlídka na Velké Klajdovce, vyhlídkový okruh a naučná stezka lomem Hády

1

2

3

4

5

6


32


7

8

9

10

11

12


33


Trasa C: WILSONŮV LES – NÁM.MÍRU – KRAVÍ HORA – HRNČÍŘSKÁ (var.ŠUMAVSKÁ) – PONAVA, sportovní areál – Odvaly nad arboretem – BIEBLOVA – LESNÁ – LESNÁ, Majdalenky – SOBĚŠICE Tangenta po severním okraji širší centrální zóny města. Spojuje vycházkové trasy k blízkým cílům denní rekreace s intenzivním bydlením a občanskou vybaveností celoměstského významu. Na západě je ukončena na trase č.5 podél Svratky s rezervou pro pokračování na Juranku a kohoutovické lesy. Východní konec navazuje na turistické trasy v Soběšicích. Náročnější výškový profil je kompenzován přímostí trasy a vyhlídkami na město a jeho okolí. Díky přímosti a atraktivitě nabízí významnou alternativu radiálním cestám dopravními prostředky přes centrální zónu. Současně zlepší dostupnost potenciálních cílů denní rekreace pro obyvatele nejhustěji zastavěné části města. Úsek Wilsonův les – Nám.Míru – Kraví hora Trasa stoupá po severním svahu Wilsonova lesa, pokračuje přes nám. Míru a park na západním svahu Kraví hory ke hvězdárně. Na nám. Míru se nachází minimální vybavenost pro převáţně vilovou zástavbu Jiráskovy čtvrtě. Cíle celoměstského významu jsou koupaliště s krytým bazénem a Hvězdárna a planetárium Brno í) (s novou interaktivní přírodovědnou expozicí). Překrytí VMO - ul.Ţabovřeské umoţní propojení na pěší trasu podél Svratky, do rekreačního areálu Ţabovřeské louky, na Juranku a kohoutovické lesy. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - zelené přemostění VMO Ţabovřeská, napojení na trasu č.5 podél Svratky a na rekonstruované pěší cesty ve Wilsonově lese - nové vyuţití lávky přes bývalý lyţařský svah, např.jako vyhlídkové terasy - dostavba nám.Míru polyfunkčním domem s obchody a občanskou vybaveností Úsek Kraví hora – Hrnčířská – Ponava, sportovní areál – odvaly nad arboretem Kraví hora a odvaly nad arboretem jsou potenciální cíle denní rekreace pro obyvatele hustě zastavěné centrální zóny města. Plocha pro plánovaný park na vrcholu a východním svahu Kraví hory je zabraná provizorními objekty a zahrádkami. Odvaly bývalé cihelny leţí ladem, arboretum univerzity J.G. Mendla je veřejnosti nepřístupné. Další cíle celoměstského významu s potenciálem pro dostavbu občanské vybavenosti jsou v oblasti tzv. Akademického náměstí při ul. Veveří, při ul.Sportovní a Štefánkově. Varianta Šumavská je vedena prodlouţením Šumavské přes novou výstavbu na ploše bývalých kasáren. V ÚPmB jsou odvaly nad arboretem vyznačeny jako zeleň městská - park (ZP). Dostupnost odvalů od Rybníčku a Luţánek se zhoršila uzavřením pěší cesty za Boby centrem. Nové moţnosti se otevřely od nákupního centra TESCO. V areálu nákupního centra bylo sanováno hliniště bývalé cihelny a vybudována pěší cesta od zastávky autobusu. Součástí sanace hliniště byl projekt sadových úprav, který respektoval návaznost na parkovou úpravu odvalů. Nové moţnosti nabídne i průraz ulice Šumavské, který se napojí do nedávno dokončené křiţovatky před plaveckým stadionem. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - rozšíření a vybavení parku na Kraví Hoře - dostavba tzv. Akademického nám. včetně přestupního uzlu MHD, prostorové a funkční vymezení náměstí - dostavba administrativního centra Šumavská a jeho napojení na terasy kancelářských budov při Kounicově - rekonstrukce Björnsonova sadu - zachování průchodů do nového parku na Kraví hoře okolo jízdárny TJ Moravan, přestavba a změna vyuţití areálu TJ Moravan s důrazem na kultivované řešení nástupu do parku příchodu ke gymnáziu M.Lercha - rekonstrukce ul.Rybníček (územní studie r.2009) - potenciální území přestavby „Ponava city“ - realizace rekreačního zařízení pro veřejnost mezi Boby centrem a Plaveckým stadionem za Luţánkami - znovuotevření původní pěší cesty na odvaly mezi tenisovou halou za Boby centrem a rozvojovou plochou plaveckého stadionu - novostavba na ploše bývalého zimního stadiónu navrţená v kontextu s významem a tradicí sportovního areálu "Za Luţánkami", včetně zachování veřejného kluziště - rekonstrukce pěšího prostranství - nástupního prostoru pro nový fotbalový stadion - úprava "malého náměstí" před Billou, kultivace malého trţiště, doplnění laviček a mobiliáře - kancelářský objekt spol. Sekyra – potenciální dostavba na polyfunkční komplex - přestavba zrušených Jaselských kasáren na smíšenou plochu bydlení


34


-

prodlouţení ul.Šumavské do Sportovní přestavba bývalých ÚP závodů

Úsek Odvaly nad arboretem - Bieblova – Lesná Odvaly nad arboretem jsou přirozeným cílem vycházek pro obyvatele Černých polí. Úsek Bieblova – nám.SNP – Janouškova prochází obytnou zónou. S odvaly je spojen podchodem pod tř.gen.Píky a s Lesnou nadchodem nad VMO a ţel.tratí. Spád za nákupy je do supermarketů v Lesné. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - parková úprava odvalů nad arboretem, vyhlídka, rekreační louka - rekreační sport v plochách nad arboretem - zpřístupnění arboreta veřejnosti - rekonstrukce ulice Bieblovy, úprava parkování, doplnění zeleně, v podstatě slepá ulice má předpoklady pro obytnou ulici Úsek Lesná - Lesná, Majdalenky Rekreační úsek vedoucí roklí - centrálním parkem, variantně po jejím obvodu kvalitní vzrostlou sídlištní zelení (stalý, mírnější sklon). Koncovými body úseku jsou centrum občanské vybavenosti při ul.Okruţní (supermarket, poliklinika, krytý bazén..) a supermarket při konečné MHD Majdalenky. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - dostavba čtvrťového centra Lesná - Okruţní Úsek Lesná, Majdalenky – Soběšice Rekreační úsek vede lesem po soustavě cest vyšlapaných za dobu existence sídliště. V důsledku pojíţdění koňmi je soustava postupně rozšiřována do lesního porostu. Trasa končí u odbočky na Panskou Líchu, kde je východisko turistických cest a zastávka autobusu. Pokračování k rozhledně Strom je po silnici. Součástí studie rekonstrukce silnice z Lesné do Soběšic je cyklistická stezka. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - dostavba čtvrťového centra Lesná – Majdalenky - dokončení parteru v návaznosti na dostavbu bydlení Lesná - Majdalenky - realizovat stezku pro pěší a cyklisty Lesná – Soběšice, v návrhu řešit ochranu pěších, zamezit devastaci cest koňmi


35


1

2

3

4

5

6

7

8


36


9

10

11

12


37


13

14

15

16

17


38


18

19

20


39


Trasa D: SVITAVSKÉ NÁBŘEŢÍ.(TKALCOVSKÁ) – CACOVICE – OBŘANY, MLÝNSKÉ NÁBŘEŢÍ –BÍLOVICE, po pravém břehu Rekreační trasa, vedená zčásti zastavěným územím, převáţně v souběhu s cyklostezkou, vyuţívá přírodního prostředí břehu Svitavy, spojuje urbanizované plochy se zázemím bílovických lesů. Vyuţívána pro denní i týdenní rekreaci obyvatel. Vzhledem ke smíšenému provozu cyklistů, bruslařů a pěších je ţádoucí alespoň některé úseky trasy vést paralelně tak, aby byl pěším umoţněn bezkolizní pohyb. Úsek Tkalcovská – Svitavské nábřeţí – Baarovo nábř. - Maloměřice most (ul.Dolnopolní) Spojovací úsek Interspar - Zábrdovický most, dále jiţ rekreační charakter trasy aţ k Maloměřickému mostu. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - odstranění nefunkčních ţelezničních vleček - vybudování lávky na trase Interspar – Pastrnkova - rekonstrukce zeleně Tkalcovská - variantní vedení pěších po levém břehu řeky, rekonstrukce Svitavského nábřeţí a hřiště Pastrnkova - rekonstrukce zeleně v ústí Husitské - vymístění provozoven v úseku Dačického - Gargulákova a vedení trasy po břehu řeky - revitalizace území bývalé Zbrojovky spojená s rozšířením zeleně podél řeky a protaţením pěší trasy po levém břehu Svitavy. - oţivení ploch zeleně Dolnopolní/Valchařská (památník M.Tyrše) Úsek Maloměřice most (ul. Dolnopolní) – Cacovice - Obřany most (ul.Fryčajova) Rekreační trasa v klidném přírodním prostředí s nabídkou aktivit na Cacovickém ostrově Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - stavební úprava cesty k Cacovickému ostrovu - revitalizace zeleně a dovybavení v úseku Říční - Olší - přemostění Svitavy, vedení paralelní cesty pro pěší, - nabídka sportovních aktivit na Cacovickém ostrově, Úsek Obřany most (ul.Fryčajova) – Mlýnské nábřeţí – Bílovice, po pravém břehu Levý břeh Svitavy s novým asfaltovým povrchem hojně vyuţíván cyklisty a bruslaři. Zvýšený provoz hlavně o víkendech. Z tohoto důvodu se jeví vyuţití pravého břehu pouze pro pěší dopravu jako velmi ţádoucí. Spojovací charakter trasy po lávku ke konečné tramvaje (východiště turistických tras a naučné stezky Hády a údolí Říčky), dále rekreační cesta mezi zahrádkami a posléze v přirozené zeleni podél břehu Svitavy. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - stavební úprava spojovacího úseku, organizace dopravy - bývalý lom - vhodné pro odpočívku a instalaci sejmutého klasicistního portálu ţelezničního tunelu, příchod k přírodní památce Obřanská stráň - vybudování lávky přes Svitavu u ţelezničního mostu (zaokruhování cesty, směr Těsnohlídkovo údolí, Ressselova hájenka, zřícenina Obřanského hrádku…) - obnovení původní stopy cesty podél Svitavy (výš nad hladinou řeky) - stavební zajištění cesty přes skalku (nastoupání cesty, ocelové rošty) na hranici města Brna a Bílovic


40


1

2

3

4

5

6


41


7

8

9

10

11

12


42


Trasa E: RENNESKÁ – DOLNÍ HERŠPICE, IKEA Trasa vede po pravém břehu Svratky souběţně s dnešní frekventovanou stezkou pro pěší a cyklisty po levém břehu. Na trasu F je zpracována dokumentace pro stavební povolení, která navrhuje vybudovat, podobně jako na levém břehu, stezku pro pěší a cyklisty v parametrech místní komunikace funkční skupiny D2. Záměrem je zřejmě odlehčit přetíţené trase na levém břehu. Při realizaci trasy v navrţené podobě vznikne okruh, který nepochybně přiláká další cyklisty a bruslaře, jejichţ provoz bude ještě více ohroţovat chodce. Navrhované řešení vyuţívá říční bermy mezi hrází protipovodňové ochrany (PPO) a řekou (Generel odvodnění města Brna, část Vodní toky, Pöyry 2009) pro odpoutání chodníku vyhrazeného pro pěší od stezky pro pěší a cyklisty. Ochrana pěších a zejména spoluobčanů se sníţenou mobilitou a schopností orientace je dostatečným důvodem pro revizi navrţené stezky pro pěší a cyklisty a doplnění úseků vyhrazených pro chodce. S ohledem na souběh tras po obou stranách řeky a jejich zaokruhování mosty a lávkami je třeba řešit trasy společně. Probíhající výstavba sportovišť mezi řekou a ul.Hněvkovského předurčuje levý břeh ke sportovně rekreačnímu vyuţití. Pravý břeh má jedinečné předpoklady pro rozvinutí klidové zóny s uplatněním vodního prvku a pohledů na dominanty města. Úsek Renneská – Kšírova Pravý břeh mezi Renneskou a ţelezničním mostem má PPO zajištěnu kamennou navigací. Profiluje se jako promenáda s významnými stavbami občanské vybavenosti (soud, hotel..) a výhledem na dominanty města. Levý břeh mezi ţelezničním mostem a novým osobním nádraţím ţel.dopravy bude chráněn hrází PPO s říční bermou. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení pěší trasy: - nadstandardní vybavení promenády před soudem a hotelem, vyuţití pohledů na dominanty města Další potenciál souvisí výstavbou nové čtvrti Trnitá, výstavbou osobního nádraţí ţel. dopravy a uvolněním ţelezničních ploch: - vyuţití historického ţelezničního mostu, části tzv.Negreliho viaduktu - pěší trasa směr ul. Nádraţní, po tělese zrušené ţeleznice - park na tělese zrušené ţeleznice - promenádní úsek po nábřeţí nové čtvrti Trnitá s nadstandardním vybavením městským mobiliářem - komunikace Nová Rosická s pěší trasou "Nové osobní nádraţí - Morávka" - obchody a vybavenost před novým nádraţím - nové osobní nádraţí ţel. dopravy s terminálem VHD - sportovní areál "Nová Vodařská" Úsek Kšírova – Sokolova Trasa má zázemí v rekreačních plochách po obou stranách řeky, v plochách se sportovně rekreačními aktivitami na levém břehu a klidovou zónou na pravém břehu. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení pěší trasy: Pravý břeh - moţnosti ztvárnění hrází PPO, moţnosti vyuţití pro odpočívky a vyhlídky na panorama dominant města - rekreační louka v říční bermě - stezka vyhrazená pro pěší souběţná se stezkou pro pěší a cyklisty, - předpoklady pro rozvinutí klidové zóny, zapojení vodního prvku (laguny), nadstandardní vybavení „velké odpočívky“, relaxace v klidném prostředí - lávka spojující klidovou zónu s aktivní zónou na levém břehu Levý břeh - výhledové napojení na pěší trasu po tělese přerovské ţelezniční tratě, směr Svitava, Černovice - zóna sportovně rekreačních aktivit Úsek Sokolova - IKEA Poříční koridor se zuţuje, prochází výrobní zónou a pod dálnicí. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení pěší trasy: - předpoklady pro rozšíření komerčních ploch, případně pro výstavbu významných sportovních zařízení (městský stadion) severozápadně od dálniční křiţovatky Brno – jih - opětovné otevření přístupu do NC Avion od lávky přes Svratku (ul.Vomáčkovy)


43


1

2

3

4


44


5

6

7

8

9

10

11

12


45


Trasa F KOMÍN – LETNÁ – ÚDOLÍ ODECHU – VRBOVEC – ŢEBĚTÍN Rekreační trasa vede podél Svratky a potoka Vrbovce do Ţebětína, kde navazuje na značené turistické trasy do Podkomorských lesů. Vyhýbá se zastavěnému území a souběhu s rušnými dopravními trasami. Úsek Komín – Letná Je méně pohodlnou, ale krajinářsky zajímavou alternativou ke stezce pro pěší a cyklisty vyznačené po chodníku podél frekventované komunikace. V sevřeném údolí mezi Holednou a Chocholou odklání pěší trasu na pravý břeh řeky, dále od negativních vlivů z dopravy. Stavební zajištění trasy bude potřeba v místech obnaţeného skalnatého břehu. Budou pouţity lehké ocelové konstrukce, které nenaruší břeh (např.ocelové rošty, řetězové úchyty apod.). Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - „Káčata“ – zachování atmosféry starých loděnic - romantický, srázný břeh s cestou blízko vody, průchod je nutno zajistit lehkou ocelovou konstrukcí - zastavení na palouku pod skálou ve střední části úseku vybavit posezením Úsek Údolí oddechu Tradiční vycházková trasa v poslední době vyuţívaná zejména obyvateli sídliště. Je tradiční přístupovou cestou na Holednou a do Kohoutovických lesů. U vstupu do údolí jsou pozůstatky chatové osady z období před dokončením Brněnské přehrady, která se místy mění v bydlení. Přírodně rekreační charakter narušilo sídliště a vedení VVN. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - zbytky romantiky staré chatové osady - cesta podél oplocení obory Holedná, moţnost pozorovat zvěř navyklou chodit k oplocení - úsek je vybaven lavičkami, moţnost občerstvení na zahrádce penzionu - naučná stezka - moţnost pokračování oborou Holedná po zpevněných cestách do Jundrova, k mini ZOO a MHD u Baltisbergerovy zatáčky, nebo přejít na trasu č.2 po plynovodu do Kohoutovic Úsek Vrbovec – Ţebětín Před vstupem do obory se trasa odpojuje od hlavní cesty, pokračuje podél Vrbovce a podchází pod tělesem tzv. Německé dálnice. Za „dálnicí“ upoutá rozlehlá louka, která spolu s architekturou nových domů potlačí vnímání sídliště. Dále proti proudu se údolí svírá, cesta se mění v pěšinu, přechází na pravou stranu potoka, prochází lesním porostem přírodní památky Pekárna a vyústí u jízdárny Eliot. Od Eliotu cesta pokračuje k Ţebětínskému rybníku, kde navazuje na turistickou trasu do Podkomorských lesů. Úsek Vrbovec – Ţebětín si nejspíš zachová turistický charakter, nicméně nabízí zajímavé spojení do Podkomorských lesů. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - rekreační louka v nivě při ul.Šťouračova - vyznačení odboček k zastávkám MHD do sídliště Bytrsc - vyznačení naučné stezky přírodní památkou „Pekárna“ - vybudování lávky přes Vrbovec a zpevnění trasy ve středním úseku, zejména ve stoupání před jízdárnou Eliot


46


1

2

3

4

5

6


47


7

8

9

10

11

12


48


Trasa G: KAMENNÁ – ČERVENÝ KOPEC – PISÁRECKÉ STRÁNĚ – KAMENICE - NETROUFALKY – ČERTÍK Rekreační trasa zpřístupní jedinečné vyhlídky na pisáreckých stráních nad Svratkou. V návaznosti na trasu č.5 (podél Svratky) a č.10 (Vídeňka - .Vinohrady – Kamenice) je moţno volit okruţní trasy různé délky a obtíţnosti. Trasa vede místy v souběhu se značenou turistickou trasou a s naučnou stezkou. Trasa by měla napomoci zpřístupnit rekreační potenciál pisáreckých strání pro obyvatele sídliště Bohunice – Starý Lískovec. Jeho většímu vyuţití brání zatím neprostupná bariéra areálů fakultní nemocnice a věznice. Úsek Kamenná – Červený kopec Proletářským chodníčkem a uličkou Kamenné čtvrtě k ulici Červený kopec s vyhlídkou na větší část dřívější dělnické kolonie na dně vytěţeného lomu. Moţnost návratu nebo pokračování po trase č.10, případně pouţití MHD. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - zpevnění chodníku do Kamenné kolonie - zajištění vyhlídky nad Kamennou kolonií a vybavení informačním panelem - pokračování do rozvojových ploch v bývalé Kohnově cihelně Úsek Červený kopec – pisárecké stráně – Kamenice Přes rekreační louku nad Kamennou kolonií vede chodník ke skalnímu srázu na vrchol Červeného kopce s vyhlídkami do údolí Svratky a na panorama města. Trasa se vrací na ul.Vinohrady a pokračuje do ul.Kamenice. Zde je moţno sejít k řece a pokračovat, nebo se vrátit po trase č.5. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - zpevnění úseků narušených vodní erozí, zajištění vyhlídky na Červeném kopci a vybavení lavičkou s orientačním panelem - propojení na Bohunice přes Kejbaly a vyhlídku nad bývalým hliništěm cihelny u ul.Kamenice (viz.US Kejbaly) - rekonstrukce ul.Vinohrady jako významného lokálního spojení kampusu MU s centrem města - pro pěší zachovat přímou trasu včetně napojení na ul.Kamenice Úsek Kamenice - Netroufalky Trasa vede po chodníku okolo kampusu MU ke konečné autobusů u domova zdravotních sester a k vyhlídce Netroufalky. Vyhlídka je nad mírně se svaţující loukou, která se nabízí k rekreačnímu vyuţití. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - zhodnocení rekreačního potenciálu louky pod vyhlídkou Netroufalky - propojení na trasu č.11 Netroufalky – Mikuláškovo nám. - respektování krajinných hodnot při výstavbě ubytoven kampusu MU a zavedení tramvaje Úsek Netroufalky – Čertík Trasa má turistický charakter. Vede do údolí k pramenu Čertík, kde se napojuje na zpevněnou cestu od Nového Lískovce na Riviéru. Je vyznačena ve dvou variantách. V posledním úseku okolo pramene prudce klesá a vyţaduje stavební zabezpečení. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - průchod přes areál Riviéra k zastávkám MHD na ul.Bauerova - zabezpečení trasy okolo pramene Čertík


49


1

2

3

4


50


5

6

7

8

9


51


10

11


52


Trasa H: SLATINA / ČERNOVICE – ČERNOVICKÁ TERASA (Ekologický park) – ČERNOVICKÝ HÁJEK – HOLÁSECKÁ JEZERA – CHRLICE Vycházková rekreační trasa, sleduje propojení obytného území Černovic a Slatiny na jih města do přírodního zázemí. Jde především nezastavěným územím a opěrné body tvoří přírodní hodnoty v krajině, které slouţí jako oáza klidu a relaxace v hlučné městské krajině. Úsek Varianta Černovice – Ekologický park Napojení obytného území průchodem od Psychiatrické léčebny do svahu směrem ke komunikaci Černovická, podjezdem. Na Černovickou terasu Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - četné vyhlídky na město - VKP pískovcová stěna - VKP Černovická pískovna Úsek Var.Tilhonova – Řipská – Švédské valy Výhradně spojovací úsek mezi obytnou zástavbou ve Slatině a vstupem do rekreačního území, bez atraktivit. Část po ul. Vlárské má pevně definovaný uliční prostor mezi bytovými domy, pokračování v rozvolněném prostoru průmyslových podniků na Řipské, dále po nově vybudované komunikaci Švédské valy s oboustranným chodníkem a veřejným osvětlením. Úsek Švédské valy – Ekologický park Černovická terasa - území se značným potenciálem rekreačního vyuţití, výrazný prvek v městské krajině. Prioritou je maximální zpřístupnění lokality pro rekreační vyuţití a otevření tohoto exponovaného prostoru obyvatelům města. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - rekultivace území se sanací skládek - zaloţení vegetačních prvků do nově modelovaného terénu - vybudování rekreačních a sportovních aktivit (cyklotrial, lezecké stěny, golfový areál, zábavní centrum, kite-boarding, ekopark, ukázky těţby štěrku… Úsek Ekologický park – Černovický hájek - Kaštanová Trasa vedená po ul. Vinohradské okolo výrobních podniků má spojovací charakter. Pohyb pěších po ul.Vinohradské v současné době obtíţný – absence chodníku, provoz osobních i nákladních aut. Bariera - podjezd pod ţelezniční tratí, nevyhovující z hlediska jakékoli dopravy, pohyb pěších po silnici podél Černovického hájku. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - rekonstrukce ţelezničního podjezdu na ul. Vinohradská - organizace provozu podél přírodní rezervace Černovický hájek (poslední část luţního lesa v Brně) - přírodní památka Rájecká tůň - chystaná naučná stezka - definování prostupu podél paty D1 za Makro a navrhovanou zelení ke Svitavě - výhled na brněnské dominanty z jihu (od Makra) - definování stopy z Popelovy mezi zahrádkami k Černovickému potoku a podél něj na Kaštanovou Úsek Kaštanová – Holásecká jezera Výhradně rekreační úsek v nezastavěném území. Za zahrádkami začíná přírodní památka Holásecká jezera - systém vodních ploch s břehovými porosty a mokřadní vegetací). Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - Balbínův pramen - artézská studna v dřevěném altánu vedle umělého jezírka - přírodní památka Holásecká jezera, zkvalitnění cesty - vytvoření další vodní plochy pro rekreační účely s odpovídajícím zázemím


53


-

kříţení s cyklistickou stezkou vedoucí k soutoku Svitavy a Svratky (VKP Stará řeka - část starého neudrţovaného ramene řeky Svratky s břehovými porosty) nebo do Holásek (parkoviště, posezení a drobné herní prvky pro děti)

Úsek Holásecká jezera – Splavisko – Chrlice Pokračování trasy od Holáseckých jezer na jih a propojení na VKP Splavisko, Otevřená zemědělsky vyuţívaná krajina se vzrostlou vegetací okolo vodních prvků. Ukončení trasy v Chrlicích na Chrlickém náměstí (zastávka VHD, občerstvení, parkoviště) nebo variantně u hráze Splavisek (vybavení) Potenciál pro zkvalitnění a oţivení úseku: - definování průchodu od Holáseckých jezer ke Splaviskům tak, aby cesta nebyla závislá na momentálním obdělání zemědělské půdy (vedení cesty podél lesíka a přemostění vodoteče) - VKP Splavisko (zbytek starého řečiště Svitavy) Vytvoření další vodní plochy k rekreačním účelům

NAVAZUJÍCÍ TURISTICKÉ STEZKY X Chrlice – Rebešovice – Rajhrad Turistická stezka navazuje na vyústění trasy na Chrlickém náměstí, prochází zastavěným územím Chrlic okolo nádraţí a míří po ulici Rebešovické mimo obec podél Dvorského potoka. Prochází otevřenou zemědělsky obdělávanou krajinou, dotýká se obce Rebešovice a po levém břehu řeky Svratky míří do Rajhradu (Benediktinský klášter, Památník písemnictví)

1

2

3

4


54


5

6

7

8

9

10

11

12


55


Trasa J: STARÝ LÍSKOVEC, MIKULÁŠKOVO NÁM. – OSTOPOVICE / MORAVANY k východisku turistické trasy KČT na Bobravu Oblast na jihozápad od Brna má nevyuţitý rekreační potenciál v lesnaté krajině Bobravské Vrchoviny a údolí říčky Bobravy. Tento potenciál je od sídliště Bohunice – Starý Lískovec oddělen dopravním koridorem, který představuje pro chodce fyzickou a zejména psychickou bariéru. Trasa K, rozdělená do dvou větví s rozdílným charakterem, hledá optimální cestu k východisku turistických tras. Větev Mikuláškovo nám. – Ostopovice Nejkratší spojení k místu, které má atributy východiska turistických cest. Místo je u křiţovatky na kraji Ostopovic, u zastávky autobusu v orientačně přehledné poloze. Poměrně rychle lze odtud vystoupat (po cca 700m) k vyhlídce na nedokončené německé dálnici, kde se nabízí další moţnosti pro pokračování turistické trasy. K východisku turistických cest je od Mikuláškova nám. cca 2 km cesty, která nenabízí nic, co by podpořilo rekreační význam trasy. Od ul.Kosmonautů po křiţovatku Klobásova – Jemelkova má trasa dvě varianty, sídlištěm, nebo přes starou obec. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - opatření pro bezpečnost chodců na křiţovatce ulic Jemelkova / Kroupova / U hřiště - odstranění bariér v oblasti zvýšeného pohybu osob se sníţenou mobilitou, při ul.Kosmonautů jsou bezbariérové domy a domovy s pečovatelskou sluţbou Větev Mikuláškovo nám. – Moravany Tato větev má opačný charakter neţ Ostopovická. Od Mikuláškova nám. prochází zeleným koridorem mezi Bohunicemi a Starým Lískovcem, který se skládá z dnešního parku při ul.Osové a ploch pod ul.Elišky Přemyslovny, navrţených v územním plánu města pro rekreační městskou zeleň, parky a sportoviště. Koridor dálnice a ţeleznice kříţí v místě, kde jsou obě trasy v poměrně úzkém souběhu. V mírném stoupání pokračuje otevřenou zemědělskou krajinou k vyhlídce na severním okraji Moravan. Větev splňuje základní poţadavky na rekreační trasu, nenabízí však přijatelné východisko pro značenou turistickou trasu do oblasti Bobravské Vrchoviny a údolí říčky Bobravy. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - instalace světelné signalizace na křiţovatce ul.Osová a Elišky Přemyslovny - vyuţití ploch pod ul. Elišky Přemyslovny pro rekreační městskou zeleň, parky a sportoviště - vybudování ţelezniční zastávky a terminálu VHD - protihluková opatřeni na dálnici D1 - přístřešek, lavička a panel s panoramatem města na vyhlídce na konci trasy u Moravan


56


1

2

3

4

5

6


57


7

8

9

10


58


10.2 OSTATNÍ PĚŠÍ TRASY

Trasa 1: PURKYŇOVA – KOMÍN – CHOCHOLA -– ÚDOLÍ ODDECHU – MINI ZOO (u Baltisbergerovy zatáčky) Tangenciální trasa vede z Králova Pole od zastávky Purkyňova do Bystrce (Údolí oddechu) a dále po západním úpatí kohoutovických kopců. U vodárny pod Palackého vrchem se odděluje od trasy A, prochází ţlíbkem mezi Palackého vrchem a medláneckými kopci, přechází medláneckou pláň a po zalesněném úbočí Chocholy sestupuje k lávce do Údolí oddechu. Úsek vedoucí údolím potoka Vrbovce a z části také oborou Holedná je vyhledávaným cílem vycházek i přesto, ţe paneláky sídliště Bystrc stojí těsně na hraně údolí a narušují přírodní charakter. Trasa je nenáročná, po zpevněné cestě (vedoucí k ohrazenému jezírku v Údolí oddechu) dojdeme k mini ZOO s divokými prasaty. Hned u ní je zastávka VHD a parkoviště. Kouzlo trasy je v její pestrosti a dostupnosti z obytných čtvrtí v severozápadní části města. Trasa nabízí výhledy na město a současně do krajinného klínu s travnatou plání a lesy. Prochází zalesněnými stráněmi, okolo letiště i komorním údolím s nivou potoka Vrbovec. Přímo na trase je zastávka tramvaje Kamenolom a konečná trolejbusu v sídlišti Komín.

Trasa 2: KOHOUTOVICE – HOLEDNÁ (po trase plynovodu) Holedná - výrazný kopec Kohoutovických lesů, tvoří klidovou a rekreační zónu obyvatel města. Oblast je dobře přístupná MHD, prochází jí několik turistických značek. Nejčastějším východiskem na tuto trasu je zastávka Kohoutovická hájenka, od níţ pokračuje cesta kolem kohoutovického sídliště. Od zastavěných ploch lze brankou projít do obory. Pohodlnou širokou cestu nabízí travnatý průsek „Plyňák“ táhnoucí se po hřebeni z Kohoutovic, který posléze sklesá do Údolí oddechu. V jeho blízkosti, kousek pod vrcholem Holedné, se nachází menší hřiště s brankami a přístřeškem (dříve „Březová bouda“). V oboře jsou roztroušené hraniční kameny, ty při turistických stezkách jsou označené informačními cedulkami. Zalesněný vrchol Holedné neumoţňuje výhled. K oţivení trasy by přispělo postavit na Holedné jednoduchou rozhlednu, která by vyznačila cíl trasy.

Trasa 3: BYSTRC PŘÍSTAVIŠTĚ – RAKOVEC – KOZÍ HORKA (po pravém břehu přehrady) Vycházková trasa k pláţím na pravém břehu končí na konci Kozí horky před loděnicí, která zabírá břeh od silnice aţ k vodě. Od zastávky MHD „Bystrc-Přístaviště“ dojdeme po ulici Přístavní k parkovišti pod hotelem Santon. Cesta je lemovaná stavbami převáţně provizorního charakteru, různými bufety a stánky. Trasa odbočuje k loděnici DPMB a pokračuje kolem minigolfového hřiště na „Špici“ před Rakovcem, která je oblíbeným místem pro koupání nejen díky velkým pláţím, dobrému přístupu k vodě a mírnému klesání dna, ale zejména díky pěší dostupnosti od MHD a sídliště. Chodník pokračuje po hrázi, souběţně s komunikací, na pravý břeh, který je zčásti vyhrazen pro loděnice tělovýchovných jednot Námořního jachtingu a Lodních sportů. Další oblíbená lokalita na pravém břehu přehrady je Kozí horka. Travnatá pláţ s výborným přístupem k vodě je ideální místo ke koupání. Na pláţi je půjčovna loděk, stanice záchranné sluţby a úsek pro děti a neplavce. Pro motorová vozidla platí zákaz vjezdu, parkoviště jsou na opačné straně komunikace vedoucí podél pláţe. Komunikace od tramvajové zastávky k hlavnímu přístavišti je nástupním prostorem přehrady a východiskem pěších tras na pravý i levý břeh. Stav tohoto veřejného prostranství, které je v podstatě hlavní promenádou na molo „brněnského moře“ neodpovídá významu Brněnské přehrady pro Brno. Ostudné úrovni jarmarečních bud a parteru dominuje v průhledu na vodní hladinu nepochopitelný monument ve tvaru kotvy. Na pravém břehu nejvíce chybí cyklistická stezka. Na rozdíl od levého břehu je po komunikaci vedena průjezdná doprava, která cyklisty vytlačuje na pěší cesty procházející přes pláţe a rekreační louky, coţ má za následek výskyt kolizních situací a sníţení pohody pěších návštěvníků. Přes mnoţství návštěvníků není okolí přehrady vybaveno informační infrastrukturou (informační kancelář, infocentrum, kiosek apod.) ani dostatečným počtem WC. Nedostatečná je kapacita parkovišť, v sezóně parkující auta omezují pohyb chodců.


59


Trasa 4: BYSTRC PŘÍSTAVIŠTĚ – SOKOLSKÉ KOUPALIŠTĚ – OSADA (po levém břehu přehrady) Tradiční zakončení vycházkové trasy k pláţím na levém břehu je na Osadě „U Šuláka“, kde je několik zařízení nabízejících občerstvení a stravování. Kvalitní zpevněná cesta vede dál po levém břehu a nakonec se mění ve stezku turistického charakteru. Napravo od parkoviště u hlavního přístaviště pokračuje silnice kolem Panské horky aţ k hrázi. Je odtud pěkný pohled na údolí pod přehradou. Ve svazích po stranách hráze vedou schody, kterými lze sestoupit dolů do údolí. Pod hrází leţí menší vodní elektrárna a přírodní památka Skalky u přehrady Na druhém břehu silnice pokračuje kolem památníku směrem k Sokolskému koupališti. Sokolské koupaliště má tradici především jako sportovní centrum a dnes zde najdete jeden z největších a nejkrásnějších areálů pro pláţový volejbal v České republice. Pláţe jsou spíše travnaté a většinou ne tak plné jako jinde na přehradě. Ve sportovním areálu je k dispozici občerstvení i sociální zařízení. Návštěvníci s vlastním vozem mohou vyuţít blízké parkoviště Osada - převáţná část této lokality je zakryta lesem. Nachází se zde velká chatová oblast s mnoţstvím penzionů a restaurací. K nejznámějším patřila výletní restaurace Osada, známá jako hospoda U Šuláka (v současné době hotel s restaurací).

Trasa 5: BYSTRC PŘÍSTAVIŠTĚ - PODÉL SVRATKY PO SOUTOK SE SVITAVOU Trasa se skládá z úseků převáţně rekreačního charakteru, z nichţ většina vede po dnešní stezce pro pěší a cyklisty. Některé úseky jsou součástí vybraných tras, které jsou popsány samostatně. Trasa č.5 je nejvýznamnější a nejdelší pěší trasou. Je to dáno koncovými cílovými body, krajinným a přírodním zázemím i převáţně obytným charakterem území podél toku řeky. Na rozdíl od Svitavy byla Svratka i v minulosti součástí rekreační zóny města. K rekreaci a vodním sportům slouţily vody zadrţované jezy v Pisárkách na Riviéře a na Kamenném mlýně a v Komíně. Dřívější rekreační lokality sice pozbyly významu, vtiskly však území charakter. Trasa podél řeky je rovinná s výjimkou krátkého úseku ve stráni pod Červeným kopcem. Úsek Bystrc přístaviště – Údolí oddechu Úsek má spojovací charakter. Prochází nejkratší trasou, souběţně s cyklistickou stezkou, přes starou Bystrc. Potenciál pro oţivení trasy: dostavba NC Javor, propojení na trasu č.1. Úsek Údolí oddechu - Komín Klíčový úsek pro průchodnost a rekreační kvalitu trasy. Souběh s vybranou trasou G. V Komíně se napojuje na trasu č.6. Úsek Komín – Veslařská, most Úsek po levém břehu s přírodním zázemím v břehové zeleni, v kvalitním ţivotním prostředí. Vede po vyznačené stezce pro pěší a cyklisty. Potenciál pro oţivení trasy: rekreační vyuţití Komínských a Ţabovřeských luk, přemostění VMO s propojením na trasu C, územní rezerva pro odbočení na Juranku Úsek Veslařská, most – Pisárecká Spojovací úsek po pravém břehu prochází zúţeným údolím. Odpoutává se od řeky a vede po vyznačené stezce pro pěší a cyklisty, převáţně v ul.Veslařské. Napojuje se na trasu č.8 v ul.Pisárecké. Úsek je a bude zasaţen hlukem a exhalacemi z VMO. Úsek Pisárecká, most – Vídeňská Úsek vede po pravém břehu a prochází parkem okolo pavilonu Anthropos. Má jedinečné přírodní zázemí v lesích na pisáreckých stráních. Ţivotní prostředí je částečně narušeno dopravou z praţské radiály a blízkého VMO. Trasa vede po stezce pro pěší a cyklisty. Významným cílem je koupaliště Riviéra přístupné po lávce přes řeku. Z trasy lze odbočit do Nového Lískovce a ke kampusu MU. Na trase končí i začíná trasa H, zařazená mezi sledované trasy. Potenciál pro oţivení trasy:


60


-

přestavba atletického stadionu za pavilonem Anthropos průchod přes areál Riviéry k zastávkám autobusu na ul.Bauerově propojení na trasu H

Citelným zásahem do přírodního zázemí a ţivotního prostředí bude výstavba tunelů VMO pod Červeným kopcem. Úsek Vídeňská - Renneská Trasa vede po pravém břehu po stezce pro pěší a cyklisty. Řeka je zde regulována kamennou navigací. Břehovou zeleň a přírodní zázemí nahrazuje pás doprovodné zeleně a upravené volné plochy v areálu nemocnice a školy. Úsek je vyuţíván k procházkám, je vybaven lavičkami a veřejným osvětlením. V ul.Renneské navazuje na trasu č.25. Kvalita prostředí je narušena dopravou na ul.Poříčí. Úsek Renneská - IKEA Úsek je zařazen mezi sledované trasy a jako trasa F je předmětem samostatného řešení. Úsek IKEA – soutok Trasa vede po pravém břehu po stezce pro pěší a cyklisty. Má přírodní zázemí v břehové zeleni a kvalitní ţivotní prostředí. Díky rovinnému profilu a volnému prostoru v říční nivě je oblíbená cyklisty a bruslaři. Významným cílem je nákupní centrum Olympia Brno, zejména venkovní zábavní park s mnoţstvím atrakcí. Trasa nemá alternativu na levém břehu. Je třeba počítat s intenzivním smíšeným provozem pěších, cyklistů a bruslařů. Potenciál pro oţivení trasy: - nadále poroste nákupní centrum Olympia Brno a jeho zábavní sektor - v souvislosti s realizací protipovodňových opatření budou uvolněny plochy pro rekreační zeleň na pravém břehu - rostoucí provoz bude vyţadovat výstavbu cesty vyhrazené pro pěší

Trasa 6: KOMÍN – MEDLÁNECKÉ KOPCE Trasa vede od MHD na medláneckou pláň. Začíná u zastávky tramvaje Svratecká, kde navazuje na trasu č.5 podél Svratky. Pokračuje po ul.Hlavní, přes sídliště a napojuje se do tradiční vycházkové cesty po úpatí Palackého vrchu a posléze do trasy č.1. Pokračovat je moţno po trase č.1, nebo dále po úpatí Medláneckých kopců po neznačené cestě

Trasa 7: PODÉL SVITAVY OD TKALCOVSKÉ PO SOUTOK SE SVRATKOU Úsek Tkalcovská - Černovická Trasa vede po pravém břehu. Od ul.Tkalcovské aţ po Černovickou prochází průmyslovou zónou podél vlečky. Řeka je v poměrně hlubokém zářezu, koryto je regulované, téměř bez břehové zeleně. Od Śmeralových závodů po Černovickou vede po nové stezce pro pěší a cyklisty. Absence zeleného zázemí a minimum doprovodné zeleně předurčují, ţe trasa bude vyuţívaná převáţně blízkým okolím a to zejména cyklisty a bruslaři. Na ul.Tkalcovské navazuje na trasu B, na Černovické na trasu č.18. Potenciál pro oţivení trasy: - upravit regulaci (například jako součást PPO) a vybudovat úseky vyhrazené pro pěší na sníţené bermě blíţe hladiny - vysázet doprovodnou zeleň a umoţnit růst břehového porostu - konverzí průmyslových areálů zlepšit ţivotní prostředí, zejména omezit exhalace ze sléváren a chemických provozů Přednostně zajistit řízené přechody na kříţení s nadřazeným komunikačním systémem, zejména na VMO na ul.Hladíkova. Úsek Černovická - soutok Má podobný charakter jako předchozí úsek, včetně trasování po stezce pro pěší a cyklisty. Jen vlivy z průmyslové zóny mohou v budoucnosti nahradit vlivy z dopravy. Potenciál pro oţivení trasy:


61


-

upravit regulaci (například jako součást PPO) a vybudovat úseky vyhrazené pro pěší na sníţené bermě blíţe hladiny vysázet doprovodnou zeleň a umoţnit růst břehového porostu rekreační vyuţití území mezi řekou a Černovickým hájkem, dle ÚPmB převaţují plochy pro městskou a krajinnou rekreační zeleň propojení na trasu J moţnost propojení na trasu F po uvolněném tělese přerovské ţeleznice nadále poroste nákupní centrum Olympia Brno a jeho zábavní sektor

Trasa 8: OBILNÍ TRH - ŠPILBERK – lávka ÚVOZ – PISÁRKY, konečná tramvaje - MYSLIVNA Trasa navazuje na dlouhodobé snahy o propojení Obilného trhu s parkem na Špilberku a vybudování pěší lávky přes Úvoz. Umoţní spojení obytné čtvrti Veveří – Úvoz se Špilberkem a současně celé severozápadní části centra města s Pisárkami tj. s místy, která jsou vnímána jako tradiční rekreační zóny brňanů. Trasa vede převáţně po svazích nad městem, nabízí jedinečné vyhlídky a není dotčena negativními vlivy z dopravy. Má doprovodnou zeleň a zázemí v rozsáhlém parku na Špilberku i v cílové oblasti kohoutovických lesů. Významný rekreační potenciál představují parky navrhované v ÚPmB na svazích Ţlutého kopce. Úsek Obilní trh - Špilberk – lávka Úvoz V podstatě se jedná o okruţní trasu po svazích Špilberku, která má hlavní přístupy od Obilného trhu, ul. Husovy a z navrhované lávky přes Úvoz. Vyhlídka ze Špilberku Pohled prakticky na celé Brno a okolí. Běţně přístupné vyhlídky jsou na okruţní cestě po severní straně, na terase u vstupu do západního křídla a na jiţní baště. Na těchto místech - zejména na S a SZ - jsou vyhlídky omezené vzrostlými stromy pod hradbami. Potenciál pro oţivení trasy: - předpokladem je urbanisticky a architektonicky zvládnuté propojení parku na Obilném trhu s parkem na Špilberku včetně napojení na osu, kterou představuje ul Jiráskova - dokončení rekonstrukce parku Špilberk včetně obnovy stravovacích zařízení Úsek lávka Úvoz – Pisárky, konečná tramvaje Trasu bude moţno vytyčit teprve v návaznosti na realizaci urbanistických záměrů na svazích Ţlutého kopce. Bez lávky přes Úvoz (např.s napojením do Tomešovy, Trýbovy nebo do Mendlova nám.) pozbývá trasa č.8 smysl a rozpadá se na dvě samostatné trasy spočívající na silných cílových (východiskových) bodech: na okruţní trasu po svazích Špilberku a na tradiční trasu Pisárky, konečná tramvaje – Myslivna. Úsek nabízí alternativu pro návštěvníky výstaviště i studenty MU jak dojít do historického jádra a vyhnout se Mendlovu nám. a Pekařské Potenciál pro oţivení trasy: - parky navrhované v ÚPmB na svazích Ţlutého kopce. - blízký pivovar a klášter - propojení na Mendlovo nám., Vaňkovo nám. a hlavní vstup výstaviště Úsek Pisárky, konečná tramvaje - Myslivna Tradiční rekreační trasa do kohoutovických lesů. Navazuje na trasy č.5 a 10. Vyhlídka z terasy restaurace Myslivna Z terasy restaurace Myslivna je výhled do Pisárecké kotliny s výstavištěm, na Stránice, Ţlutý kopec, Špilberk a Petrov. K vyhlídce vede pěší cesta z Pisárek, spojení je rovněţ autobusy MHD i auty, které mají u restaurace a hotelu parkoviště. Potenciál pro oţivení trasy: - Návrhové plochy pro rekreační zařízení a rekreační zeleň na ploše zrušených vodárenských nádrţí u ul.Pisárecké a na ploše atletického stadionu za Anthroposem.


62


Trasa 9: MENDLOVO NÁM. – VELETRŢNÍ – HLINKY J.G.Mendel a Brněnské veletrhy patří k několika pojmům s nimiţ si cizinci mohou ztotoţnit Brno. Skličující obraz města a jeho obyvatel vytane v mysli vystavovatele, který se rozhodne pro procházku z výstaviště do hotelu ve středu města. Ulice Veletrţní včetně Mendlova náměstí představuje torzo z urbanisticky a architektonicky nezvládnuté myšlenky „Veletrţní třídy“. Pro chodce je odpudivou alternativou k salónní ulici Hlinky, navíc umocněnou ohavností fasád zateplených paneláků. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - Starobrněnský klášter, pivovar, zámeček Mistrovských, hlavní vstup na výstaviště a dominující Špilberk jsou předpoklady pro vytvoření reprezentativních veřejných prostranství přívětivých pro chodce. - Zanedbanost a architektonická kvalita některých budov umoţňují jejich zbourání a nahrazení novostavbou - Kulminace dopravních problémů na Úvoze a Mendlově náměstí povede ke zjednodušení dopravního řešení a urychlí jeho realizaci - Sníţení počtu navrţených „komunikačních průrazů“ a jiných dopravních děr do stávající zástavby vytvoří podmínky pro řešení veřejných prostranství a pěší dopravy Víte kolik „komunikačních průrazů“ je navrţeno v ÚPmB na Mendlově náměstí?

Trasa 10: VÍDEŇKA – VINOHRADY – KAMENICE – NOVÝ LÍSKOVEC, PETRA KŘIVKY – MYSLIVNA Trasa je nejkratším spojením z rychle rostoucího kampusu MU směrem do centra města. Od ulice Vídeňské je moţno pokračovat na Mendlovo nám. a po Pekařské, nebo přímější trasou po Polní a Nových Sadech. V opačném směru zajišťuje pěší spojení do sídliště Nový Lískovec a do kohoutovických lesů. Od ulice Petra Křivky stoupá rekreační úsek trasy po ul.Travní na vyhlídku k přírodní rezervaci s unikátní kolonií konikleců. Pokračovat je moţno do sídliště Kohoutovice, nebo k restauraci Myslivna, kde se spojuje s trasou č.8 vedoucí do Pisárek. Úsek Vídeňka – Vinohrady Zajišťuje především přepravní vztahy mezi kampusem MU a centrální zónou města. Propojení na trasu H. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - výstavba v lokalitě Kejbaly (viz.US Kejbaly) - rekonstrukce ul.Vinohrady včetně zavedení doplňkové MHD - vyuţití územního potenciálu bývalé Kohnovy cihelny - přímost pěšího spojení Vinohrady - Kamenice Úsek Kamenice – Petra Křivky Urbanistická a pěší páteř spojující vlastní areál MU, nákupní centrum Kampus square a sídliště Nový Lískovec. Napojení trasy č.11 Netroufalky - Mikuláškovo nám. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - dostavba kampusu MU - výstavba sportovního zařízení celoměstského významu při ul.Kamenice - zavedení tramvaje Úsek Petra Křivky – Myslivna Rekreační úsek s napojením na trasu č.8. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - dostavba bydlení v území nad ul.Petra Křivky

Trasa 11: NETROUFALKY – MIKULÁŠKOVO NÁM. Spojení v současné době neexistuje. Příčka je navrţená mezi trasou č.10 a pěší trasou vedoucí středem sídliště Bohunice – Starý Lískovec (pokračováním trasy č.25). Vede v prodlouţení ul.Netroufalky na Mikuláškovo nám. do východiska trasy K.


63


Přímé a bezpečné pěší spojení zajistí pouze podjezd pod Jihlavskou. Vyţaduje to nejen pokračující výstavba kampusu MU se související občanskou vybaveností, ale zejména spojení sídliště s oblíbeným cílem rekreačních cest, s pisáreckými stráněmi a s koupalištěm Riviéra navštěvovaným zejména dětmi. Současný „dálniční“ způsob napojení ul.Bitešské na Jihlavskou neumoţňuje zřídit přechod pro pěší. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - propojení sídliště se zónou kampusu MU podjezdem s podchodem - plochu mezi Jihlavskou, Osovou a Labskou, která je v docházkové vzdálenosti ze sídliště, rozvíjet jako společenské a obchodní centrum Bohunic a Starého Lískovce - dořešení funkce a formy Mikuláškova nám., parkové úpravy, obnova a dostavba a domů

Trasa 12: KOLIŠTĚ - tř.kpt.JAROŠE - LUŢÁNKY - SPORTOVNÍ AREÁL PONAVA Promenádní trasa prochází parky na hradebním okruhu, pokračuje v ose reprezentativní čtvrtě nájemních domů z konce 19.století (dříve nazývané Luţánky) do městského parku a dále do sportovního a rekreačního areálu příznačně rovněţ nazývaného „Sportovní areál Za Luţánkami“. Území jímţ trasa prochází mění svoji původní funkcí. Dříve mohutné parky jsou průhledné, dopravou odříznuté od obytných čtvrtí a zasaţené hlukem a exhalacemi. Výstavní obytná čtvrť se mění na kanceláře. Sportovní areály v cíli trasy spojené s historií a úspěchy brněnského sportu jsou opuštěny nebo jiţ zbourány. Úsek Koliště Parky na hradebním okruhu dávno ztratily původní rekreační a společenskou funkci jako oblíbený cíl nedělních procházek. Nevratně se na tom podepsala změna zejména ţivotního stylu, ztráta téměř poloviny jeho původní velikosti a automobilizace. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - odvedení části dopravy z Koliště na tzv.Novou městskou třídu, která bude součástí ochranného systému centra města před nadměrnou dopravou - dořešení nároţí Milady Horákové – Koliště, vybudování přímého pěšího propojení do tř.kpt.Jaroše - v rámci rekonstrukce prostoru před Janáčkovým divadlem posílit význam spojení tř.kpt.Jaroše – Rooseveltova – Běhounská - napojení na trasu E (Benešova – Nádraţní - Bulvár ) a ve výhledu na trasu č.31(parky na zrušeném ţelezničním tělese) Úsek tř.kpt.Jaroše Slepá ulice s impozantními rozměry městské třídy a promenádní alejí uprostřed je vyuţita jako parkoviště. Dříve rezidenční čtvrť velkoryse zaloţená koncem 19.století se mění na kanceláře. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - ve vnitroblocích a okolních ulicích omezit výstavbu, která můţe vyuţívat tř.kpt.Jaroše jako parkoviště, nebo narušovat souvislost ulice průjezdy - omezit růst kancelářské plochy - omezit úbytek bydlení - rekonstruovat střední promenádu, zvýšit ochranu chodců a vyřešit přímé napojení do Luţánek (přejezdy aut přes prahy po celé délce včetně ul.Luţánecké) Úsek Luţánky - sportovní areál Ponava Na západní straně ul.Sportovní je obnovené stromořadí. Trasa končí na ul.Rybníček u přechodu k Boby centru. Podmínky pro zkvalitnění a oţivení trasy: - zachování „Sportovního areálu Za Luţánkami“, rekonstrukce a nová výstavba sportovišť - vyuţití návrhových ploch ÚPmB pro dostavbu sportovišť (např.u plaveckého bazénu) - nová polyfunkční výstavba v návrhových plochách mezi ul.Sportovní a Rybníček - propojení do návrhových ploch parků a rekreační zeleně na odvalech nad Arboretem, napojení na trasu C

Trasa 13: KOHOUTOVA – TOMKOVO NÁM. – SVITAVA Spojovací trasa vyuţívá dopravně zklidněné plochy nad Cacovickým tunelem pro propojení tras C a J. Je alternativou k rekreačnímu pokračování trasy C. Potenciál pro zkvalitnění trasy je v řešení dopravní situace na Tomkově nám. v souvislosti s výstavbou VMO.


64


Trasa 14: CACOVICE – lávka přes nádraţí MALOMĚŘICE – POD HÁDY – SÍDLIŠTĚ LÍŠEŇ Tangenciální trasa spojuje Maloměřice s Líšní přes planinu pod Hády. Vede přes pěší lávku nad Maloměřickým nádraţím. Je zkratkou a jedinou alternativou k trase podél dopravně zatíţených ulic Svatoplukovy a Rokytovy. Zakončení je moţné buď do uliční sítě v sídlišti Líšeň, nebo pokračováním trasou v koridoru VVN k zastávkám MHD a k podchodu do areálu Zetor. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - vyuţití návrhových ploch ÚPmB mezi sídlišti Vinohrady a Líšeň pro rekreační zařízení a rekreační zeleň - dokončení a nové vyuţití rozestavěného areálu Ergon - propojení na trasu D a B

Trasa 15: VELKÁ KLAJDOVKA – LOM HÁDY Široké etáţe, které zůstaly po ukončení těţby, jedinečná vyhlídka na město, dochovaná stepní společenství na těţbou nedotčených svazích, zázemí v CHKO Moravský kras a blízkost tradičního východiska vycházek restaurace Velká Klajdovka tvoří potenciál pro rekreační vyuţití lomu Hády. Vlastníkem rozhodujících ploch je ČSOP. Pro zkvalitnění a oţivení vycházkové trasy je potřeba její vytyčení, bezpečnostní zajištění, vybavení mobiliářem a informačními panely. Pro zaokruhování trasy se nabízí komunikace, po níţ byl kámen odváţen do drtičů v severní části lomu. Komunikace dnes prochází oploceným areálem a není průjezdná Území je snadno přístupné pro veřejnost jak autem s moţností parkování u restaurace na Velké Klajdovce, tak pěšky od stanic autobusů či z konečné stanice tramvaje Líšeň. Lesy na vrcholu Hádů a vedlejšího kopce Šumbery byly vyhlášeny národní přírodní rezervací Hádecká planinka. Výrazné brněnské dominanty Hády a jeho lomová stěna vytváří nepřehlédnutelnou kulisu při jakémkoliv pohledu východním směrem. Stále dochází k postupné rekultivaci celého areálu lomu pomocí různých ekologických projektů. V nejbliţším okolí lomu byly nově vyhlášeny přírodní památky Velká Klajdovka a Kavky

Trasa 16: MARIÁNSKÉ ÚDOLÍ - ÚDOLÍ ŘÍČKY Mariánské údolí patří k nejnavštěvovanějším místům pro pasivní i aktivní odpočinek Brňanů. Nachází se na východním okraji Brna, u městské části Líšeň. Jedná se o část údolí s potokem Říčka, na němţ se nachází 5 údolních nádrţí. Údolí je obklopené hustými lesy a propojené udrţovanými cestami. Je vhodným výchozím bodem pro pěší turistiku, cyklistiku a inline bruslení. K atrakcím patří parkur jezdeckého areálu a dětský zábavní park. Návštěvníkům je k dispozici i restaurace a stánky s občerstvením, z nichţ nejznámější je Kadlecův mlýn a Muchova bouda. Veškeré cesty kolem Říčky jsou téměř v rovině. Cesty po obou stranách údolí severním směrem aţ téměř k dalšímu mlýnu jsou široké, mají ţivičný povrch, jsou v dobrém technickém stavu.Téměř na kaţdé křiţovatce cest jsou informační tabule nebo rozcestníky.

Trasa 17: VINOHRADY, PÁLAVSKÉ NÁM – BÍLÁ HORA Vyhlídková trasa po zeleném horizontu. Začíná na vyhlídkové terase Pálavského náměstí, pokračuje po ul.Věstonické a po Šedově klesá k ul.Líšeňské. Po krátkém souběhu s komunikací pokračuje parkem k vyhlídce na vrcholu Bílé hory. Procházku můţeme ukončit na konečné tramvaje v Juliánově. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - svahy nad Ţidenicemi jsou potenciální plochou pro rozšíření parku z Akátek - přizpůsobení rovného úseku podél ul.Věstonické pro pohyb seniorů (na ul.Věstonické je velký domov seniorů), vybudování menších vyhlídek, jejich vybavení lavičkami a přístřešky, zřízení veřejných WC na Pálavském nám. - vybudování bezpečného přechodu přes ul.Líšeňskou - napojení na trasu B


65


Trasa 18: ŢIDENICE, ŢIDOVSKÝ HŘBITOV – ČERNOVICE, CORNOVOVA – FÁMĚROVO NÁM. – SVITAVA – KOMÁROV, MARIÁNSKÉ NÁMĚSTÍ – SVRATKA Trasa řeší spojení Ţidenic do Černovic a Komárova. Je napojena na rekreační trasy J (Černovická terasa – Chrlice), F (podél Svratky) a jiţní vycházkový úsek trasy č.7 podél Svitavy. Vyuţívá dnešní bezpečná kříţení s hlavními dopravními trasami a všechny moţnosti jak se vyhnout souběhu se zatíţenými komunikacemi. Za dopravně zklidněné je moţno povaţovat zejména úseky za psychiatrickou léčebnou a přes Faměrovo náměstí. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - výstavba souborů bydlení na svazích Černovické terasy včetně sadových úprav a vyhlídky na město - napojení na trasu J Černovická terasa – Chrlice - převedení trasy do koridoru zeleně v návrhových plochách ZO a ZR ÚPmB severně od Starých Černovic navazujících na parkové úpravy okolo prameníku artézké vody u ul.Mírové - napojení na trasu č.7 podél Svitavy - dopravní zklidnění úseku okolo Mariánského nám. v Komárově v souvislosti s výstavbou tunelu na VMO - napojení na trasu F podél Svratky

Trasa 19: BENEŠOVA – NÁDRAŢNÍ – BULVÁR Ul.Benešova a Nádraţní byly zaloţeny jako součást velkorysé koncepce okruţní třídy po zbourání městského opevnění v polovině 19.stol. Reprezentativní budovy uzavřely stavební bloky na straně historického jádra, na vnější straně se rozvinula kolejiště a nádraţí ţelezničních společností. Hlavním cílem na trase je Hlavní nádraţí a navazující přestupní uzel MHD. Na významu nabyla stanoviště dálkových a speciálních linek autobusové dopravy na ploše bývalého autobusového nádraţí před hotelem Grand. Benešova a Nádraţní jsou významným kolektorem, který rozvádí pěší dopravu do historického jádra a do radiál vně bývalého hradebního prstence. Hlavními vstupy do historického jádra jsou ulice Orlí, Josefská a zejména Masarykova. Hlavními vstupy do vnější centrální zóny města jsou podchod pod mostem do Křenové a podchod pod nádraţím, na který navazuje pěší trasa do obchodní Galerie Vaňkovka a k autobusovému nádraţí Zvonařka (č.24). Výhledové řešení předpokládá, ţe po ukončení provozu na vlakovém nádraţí bude terasa bývalého kolejiště vyuţita jako pedistráda a propojení do vnější centrální zóny města provedeno nadchody nad zatíţenými okruţními komunikacemi. Koridory pro nadchody do zóny Trnitá jsou navrţeny v dokumentaci, která řeší regulaci centrálního území dotčené přestavbou ŢUB. Koridory pro pěší spojení do východní části centrální zóny s přestavbovým územím okolo Nové Městské Třídy jsou zakresleny v Regulačním plánu MPR. Není však v povědomí jejich význam, snad proto, ţe jsou interpretovány jen jako rezervy pro výhledové pěší trasy. Úsek Benešova Poslední proluky na této straně historického jádra jsou zastaveny. Ze strany Koliště bylo zahájeno vymisťování ţelezničních zařízení. Význam prostoru a jeho připravenost k přestavbě si zasluhuje podrobnější územní studii, která by potvrdila, ţe park vymezený v Regulačním plánu MPR, umoţní vytvoření ţivého veřejného prostranství a propojení do rozvojových ploch za Kolištěm. Je na zváţení, zda by nebylo efektivnější zastavět část terasy nad frekventovaným Kolištěm a vytvořit předpolí pro přestavbu bloku mezi Kolištěm a Vlhkou. Benešova by získala zelenou pedistrádu, atraktivní parter a jednoznačně definovaný prostor (šířkou bloku Kapitolu včetně ulic Divadelní a Za Divadlem). Úsek Nádraţní Prostor před odbavovací budovou Hlavního nádraţí a poštou je ze strany historického jádra vymezen metropolitní zástavbou městských bloků. Nevábné jsou boční průhledy od Masarykovy, které otvírají pohled na ţelezniční periferii s provozními objekty a sklady, jimţ na východě dominují průmyslové objekty a těţbou devastované Hády. Bariérou pro chodce jsou zábradlí před vstupem do odbavovací haly nádraţí, které brání přecházení mezi chodníky a nástupišti i samotný podchod, který není vybaven eskalátory. Prostor před 4. a 5. nástupištěm Hlavního nádraţí charakterizuje na jedné straně terasa ul.Bašty přecházející v terasy pod Petrovem, na druhé straně plot zakrývající dráţní boudy a uprostřed úhor seřaďovacího kolejiště tramvají. Defilé tramvajových kolejí končí na křiţovatce Nové Sady – Hybešova. Zde je zárodek náměstí pod Horou sv.Petra s parterem tvarovaným dle tramvajové smyčky. Uprostřed parkové úpravy zvící výběhu psů je místo po odstraněném památníku Třetího Odboje.


66


Pro vytvoření pěších vazeb mezi historickým jádrem a rozvojovými plochami centra města je potřeba: - Zajistit ochranu pěších koridorů do rozvojových ploch ve východní části centrální zóny města - Přednostně, bez ohledu na přestavbu ţelezničního uzlu a přesun nádraţí, zajistit kultivovaný vstup do budoucího prestiţního veřejného prostoru v nové čtvrti Trnitá (Bulváru) Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy je podrobně popsán ve výkresu 3/E1(scénáři trasy).


67


10.3 OSTATNÍ PĚŠÍ TRASY, RADIÁLY A OBCHODNÍ ULICE V CENTRÁLNÍ ČÁSTI MĚSTA

Obchodní radiály v centrální části města mají řadu problémů, které jsou společné s velikostně a kulturně podobnými městy ve střední Evropě. Souvisí to zejména s automobilovou dopravou a změnou ţivotního stylu jejich obyvatel. Historické jádro Brna se v průběhu 20.století transformovalo na obchodní a administrativně správní centrum. Části ulic podél starých cest směřujících do města se postupně změnily v obchodní ulice, jejichţ význam stoupal s novými obytnými čtvrtěmi v jejich zázemí. Historické radiály se staly přirozenými kolektory pěších cest a veškeré dopravy do centra města. Urbanistický potenciál těchto veřejných prostranství vyuţitelný pro renesanci pěší dopravy je zřejmý z dobových fotografií z konce 19. a začátku 20. století. V současné době tyto radiály ztrácí schopnost plnit svoji dopravní i obchodně společenskou funkci. Dopravní systémy, dříve integrované ve společném dopravním prostoru, nárokují vyhrazené pruhy. Dopravní prostor se rozšiřuje na úkor chodníků, ulice ztrácí pobytovou kvalitu. Zanedbaný uliční interiér a stavební fond, hluk a exhalace z nadměrné dopravy, nedostatek parkovacích stání i konkurence nákupních center jsou hlavními příčinami úpadku klasické obchodní ulice. Druhořadé obchody, zastavárny a herny přináší ztrátu atraktivity. Spolu s úbytkem bydlení i ztrátu sociální kontroly a pocitu bezpečnosti. Historické radiály tak ztrácí původní význam důleţitých společenských pěších tras. V komfortu a nabídce nemůţe „rostlý“ útvar obchodní ulice konkurovat nákupním centrům s propracovanou marketingovou strategií. Aranţovaná scéna nákupních center však nenahradí autentickou atmosféru ulice, která odráţí historii města a ţivot jeho obyvatel. Uliční prostor se vytvářel v době kdy se přeprava uskutečňovala převáţně pěšky nebo koňmo. V současné době se o tento omezený prostor dělí chodci s cyklisty, individuální automobilovou dopravou a se systémy městské hromadné dopravy. Prostor vyţaduje doprava v klidu, zásobování a zajištění přijatelného ţivotního prostředí pro bydlení, obchody a ostatní aktivity v území. Má-li obchodní ulice ţít a současně slouţit dopravě, je nezbytné, aby všichni uţivatelé byli ochotni k ústupkům v zájmu koexistence. Zkušenosti z realizací potvrzují, ţe potlačení některé ze sloţek vytvářejících ţivou „uliční atmosféru“ se negativně projeví ve fungování celku. V zájmu fungování celku je třeba přijmout myšlenku, ţe ve stísněných prostorových podmínkách budou přednostně omezeny šířkové profily pro automobilovou dopravu a teprve po vyčerpání všech moţností bude moţno zváţit zúţení pásu pro chodce. Přínosem pro bezpečnost chodců je nová koncepce cyklistické dopravy, která dává přednost vedení cyklistických tras ve vyhrazeném pruhu v hlavním dopravním prostoru komunikace. Hlavním problémem obchodních ulic v centrální části města je automobilová doprava: - rozšiřování vozovek, zejména o řadící pruhy před křiţovatkami, - zabírání nebo protiprávní vyuţívání zelených pásů a chodníků pro parkování, - hluk a exhalace poškozující ţivotní prostředí, automobily obsazené většinou jen řidičem popojíţdějí v dopravních zácpách nebo hledají místo na parkování, - parkování zaměstnanců a návštěvníků zabírá parkovací kapacitu pro obyvatele, - parkování se rozšiřuje do okolních vnitrobloků, převáţně na úkor zelených ploch, - počet aut a dopravních zařízení narušuje vnímání městských prostorů a architektury staveb. Přes všechny problémy spojené s nárůstem automobilizace je náš ţivotní styl natolik spjatý s automobilem, ţe důsledné omezení automobilové dopravy nebo parkování (například vyhrazení části profilu pro preferovanou dopravu, nebo zrušení podélných parkovacích stání) můţe přispět k úpadku obchodní ulice. Můţe se promítnout do trţeb a posléze do skladby a kvality obchodní sítě. Základní sortiment obstaráme levněji, kdyţ uděláme týdenní nákup v supermarketu, pro oblečení zajedeme do obchodní galerie a ostatní koupíme ve specializovaných velkoprodejnách nebo na internetu. V uliční síti si obstaráváme jakýsi zbytek. Obchody blízkého zásobování a večerky převaţují tam, kde je vysoká hustota obyvatel a tedy i koncentrace pěších zákazníků. Expanze obchodních řetězců se v současné fázi zaměřila i na tyto „méně výnosné zákazníky“. Tesco a Billa začínají rozvíjet síť menších obchodních jednotek, které lze integrovat nejen do novostaveb, ale i do stávající zástavby. Lze očekávat, ţe nová strategie řetězců sníţí ceny základního sortimentu a přinese oţivení do uliční obchodní sítě. Uţší nabídka řetězců by měla vytvořit příleţitost pro specializované obchody. Mezi nejnehodovějšími úseky s účastí chodců na území města Brna patří následující úseky na obchodních radiálách v centrální části města:


68


dle dlouhodobého sledování BKOM Křenová (Vlhká – Špitálka) Lidická (Antonínská – Luţánecká) dle šetření CDV z r.2009 Cejl (Körnerova – Soudní) Cejl (Tkalcovská) Nové Sady (Křiţovatka Hybešova) Nové Sady (u haly Rondo) Veveří (Konečného nám.) Společně s obecnými, výše popsanými problémy, mají brněnské radiály a obchodní ulice své specifické problémy, které pramení z historických souvislostí jejich vzniku a polohy na území města. Některé problémy a pěší potenciál charakterově rozdílných tras byly blíţe popsány ve scénářích vybraných tras A (Kounicova / Veveří ….) a B (Cejl….). Trasa 20: PEKAŘSKÁ Nejstarší radiála a obchodní ulice spojovala opevněné město s osadou a klášterem na Starém Brně. Boční průchody se schodišti spojují ul.Pekařskou s Pellicovou, Leitnerovou a Studánkou a zajišťují přístup do parků na Špilberku a do spodní části Denisových sadů. Trasa navazuje na pěší zónu v historickém jádru města. Začíná na reprezentativní ul.Husově a Šilingrově nám. V horní části je zástavba sevřená, na jiţní straně ulice je sníţený chodník, na severní straně mají domy dvorní trakty. Převaţuje zástavba bytovými domy, část bytů se přeměnila na kanceláře. Obchody jsou po obou stranách ulice. V r.2009 byla dokončena rekonstrukce vozovky a chodníků. Tramvajový pás byl vyhrazen pro MHD, zrušeno bylo veškeré parkování. Dle sdělení do tisku obchodníci a provozovatelé sluţeb zaznamenali úbytek zákazníků. Stav obchodní sítě bude potřeba sledovat a s odstupem času vyhodnotit. S ohledem na nenahraditelnost Pekařské pro spojení historického jádra se Starým Brnem se případné změny v obchodním parteru nemusí projevit ve sníţení pěší frekvence. V kontextu důleţitosti této pěší trasy k výstavišti i jejího významu pro vnímání města však budou jakékoli změny v kvalitě obchodního parteru velmi citelné. Ve spodní části zabírá jiţní stranu ulice nemocnice U svaté Anny. Proluky na severní straně byly po r.1990 doplněny bytovými domy s obchody. Zbouraný dům na nároţí mezi Pekařskou a Anenskou nebyl obnoven. Nahradil ho parčík, který nebrání pohledu na Petrov. Na Starém Brně ústí trasa do beztvarého a pro chodce, s výjimkou severní části podél Starobrněnského kláštera a pivovaru, nepřátelského prostoru. Pokračuje pak směrem k výstavišti, viz. trasa č.9.

Trasa 21: ÚDOLNÍ Ulice Údolní sleduje stopu původní cesty do Ţabovřesk. Uliční čáry byly vytyčeny v souvislosti s regulací nové městské čtvrtě Veveří a zastavěny do roku 1918. Bloková zástavba končí na ulici Bratří Čapků. Dále pokračuje zástavba vilové čtvrti. Údolní ulice vytváří jiţní stranu parku na Obilním trhu. Souvislá zástavba je přerušena samostatně stojící budovou Úřadu ombudsmana a areálem fakultní porodnice. Obchodní parter se nerozvinul. Snad i vlivem zaústění do monumentálního prostoru Joštovy třídy, území spáduje více k významnější ul.Veveří, která je hlouběji v centrální zástavbě města. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - rekonstrukce parku na severním svahu Špilberku s propojením na Obilní trh a Jiráskovu - blízkost vysokých škol, fakulty elektrotechnické VUT na Údolní ul., filosofické fakulty MU na Arne Nováka, fakulty lékařské a sociálních studií na Joštově a Komenského nám. - zvaţované přemístění fakultní porodnice a přestavba areálu - vhodné vyuţití zahrad vnitrobloků na svahu Špilberku - rekonstrukce západní části Joštovy


69


Trasa 22: LIDICKÁ – ŠTEFÁNIKOVA Lidická, dříve Velká Nová Ulice vznikla po zaloţení města na nejdůleţitější cestě z Brna na sever. Po válečných zničeních byla obnovována a zahušťována. Od počátku ji charakterizovala neobvyklá šířka a jak dokládá její původní jméno, vznikla pravděpodobně jednorázovou lokací. Z původní trasy, která směřovala do dnešní Staňkovy ulice a dále do Králova Pole, se později, zhruba na úrovni dnešní Cihlářské, odklonila do nové císařské silnice. Od 80.let 19.stol. vznikaly západně i východně od Velké Nové Ulice reprezentativní obytné čtvrti činţovních domů později zvané Veveří a Luţánky. Po josefínských reformách přešla dříve jezuitská klášterní zahrada do majetku města a po vzoru vídeňské Augarten byla přeměněna v první brněnský park. „Úsek ulice od Moravského náměstí po Luţánky se od počátku 20.století změnil v nejreprezentativnější a jedinou skutečnou městskou třídu na území brněnských předměstí“ (Karel Kuča: „Brno, vývoj města, předměstí a připojených vesnic“). Vývoj ulice byl ukončen v období první republiky, kdy byla postavena budova dnešního Divadla Bratří Mrštíků, budova hasičského záchranného sboru a pasáţ hotelu Slovan, která zlikvidovala dělnickou kolonii na území dnešní ulice Mezírka. Po roce 1945 probíhala nová výstavba na asanacích. Dokončení hudební scény Divadla Bratří Mrštíků s průchodem do tř.kpt.Jaroše se příznivě promítlo do obchodního parteru v Lidické, kde vznikly nové kavárny s příjemným posezením. Na západní straně Lidické a Štefánikovy jsou, zejména ve dvorních traktech, pozůstatky z průmyslové zóny, která zde byla ještě na přelomu století. Posledním reliktem je opuštěný etáţový objekt výrobního druţstva Snaha, které zaniklo po roce 1990. Pro chodce je atraktivnější západní strana, kde je obchodní parter celistvý a odkud vede nejkratší cesta přes monumentální, leč v daném kontextu pro chodce „mrtvý“, prostor Moravského náměstí do pěší zóny v historickém jádru. Po ul.Smetanovu byl na západní straně rekonstruován chodník a obnoveno stromořadí. Prostranství v ústí Cihlářské, uvolněné novostavbou nároţní budovy, je znehodnoceno rampou do parkoviště v podzemí. Nepříjemný je chodník na východní straně, který je od Divadla Bratří Mrštíků cca po Smetanovu pod úrovní vozovky a je kříţen průjezdy do vnitrobloku. Nové budovy na místě asanací srovnaly výšku zástavby. . Kvalitou vyniká palácová architektura rekonstruované správní budovy E.ON umocněná večerním osvětlením. Městská třída s obchody po obou stranách pokračuje v úseku mezi Kotlářskou a Hrnčířskou, který dříve soustředil obchodní vybavenosti pro okolní obytné čtvrtě. Přes některé pozitivní počiny jako je rekonstruovaný objekt sladovny ve vnitrobloku Hoppova – Kotlářská – Štefánikova, obchodní dům „Meta“, soukromá klinika, hudební klub Stará Pekárna nebo „kruhový dům“ na Hrnčířské zde došlo k největšímu úbytku obchodů a nárůstu počtu heren. V interiéru ulice se to projevuje slepými výklady a zvýšenou koncentrací asociálních spoluobčanů. Tento stav nekoresponduje s „dobrou adresou“ okolních čtvrtí ani nepřispívá k pocitu bezpečnosti. Na cca 300 m dlouhém úseku mezi Kotlářskou a Hrnčířskou je 9 heren. Objevují se i polyfunkční zařízení sdruţující hernu se zastavárnou a sekáčem, nebo „luxusní second hand“. Neklamnou známkou nové „kvality“ je počet šlapek, stopujících mezi Šumavskou a Smetanovu. Dříve mléčný bar, prodejna potravin, prodejna elektro, řezník, drogerie – dnes herna, herna, zastavárna, herna, herna. Ţe by za takovou morální devastací stála pouze pokleslá historie „Flédy“? Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - Dořešení Moravského nám., místo vypuštěného bazénu nabídnout chodci záchytný bod, který upoutá pozornost a převede ho přes hluchý prostor (skulpturu, nástup do podpovrchové stanice??) -

Změnit nájezd do podzemního parkoviště na rohu Antonínské a Cihlářské, uvolnit prostor pro pěší.

-

Dořešit nástup do Luţánek u nároţí Lidické a Luţánecké, obnovit zeleň v uličním klínu

-

Revitalizovat prostor mezi Smetanovou a Kotlářskou, rekonstruovat a nově vyuţít opuštěnou výrobní budovu druţstva Snaha na rohu Burešovy.

-

Na křiţovatce Burešova – Lidická zřídit řízený přechod pro bezpečný příchod do Luţánek.

-

Pro revitalizaci vyuţít i potenciál vnitrobloků, ostatní budovy bývalého druţstva Snaha ve vnitrobloku Lidická – Burešova – Cihlářská, nádvoří za budovou realitní kanceláře Real Spektrum ve vnitrobloku Lidická – Kotlářská – Bayerova – Burešova.

-

Pro veřejnost zpřístupnit a revitalizovat část Luţánek u přetíţené křiţovatky a přestupního uzlu MHD Lidická – Kotlářská (dnes transformovna E.ON, tenisové kurty, hospodářský dvůr Zeleně města Brna). Pozoruhodný je kontrast


70


mezi velkorysým nástupem do Luţánek ze strany od historického jádra a stísněným přístupem od Kotlářské, v jejímţ okolí je čtvrť s nevyšší hustotou obyvatel. -

Výstavba polyfunkčního komplexu na ploše bývalých Jaselských kasáren přispěje k podstatnému prodlouţení atraktivní pěší trasy. K aktivaci celé císařské silnice aţ po centrum Králova Pole bude zbývat revitalizace úseků podél výstrojního skladu armády a veterinární fakulty.

Trasa 23: MILADY HORÁKOVÉ Původně nazývaná ul. Na Hrázi pokračovala do Francouzské a Zábrdovic. Průraz do Merhautovy byl realizován po roce 1945 v souvislosti s výstavbou dětské nemocnice. Nesouvislý obchodní parter je po obou stranách ulice aţ po ulici Příkop. Na jiţní straně jsou tři proluky (na obou nároţích a uprostřed uliční řady), jejichţ zastavění by mělo přispět k větší atraktivitě pěšího parteru. Zástavba je kvalitní, ale chodník, zejména na jiţní straně, velmi úzký. Podél chodníku je nepříjemný silný provoz, k odbočeni do nám.28.října a ul.Drobného, kudy vede nájezd na ul.Sportovní a silnici I/43 ve směru na Svitavy. U Traubovy se mění charakter ulice a pěší trasa se dělí na směr do Černých Polí a Zábrdovic. Ke kultivaci ulice přispěla nepochybně výstavba IBC centra na ul.Příkop, které má navíc samostatné pěší napojení lávkou přes Koliště. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - Realizace tzv.Nové Městské Třídy, východně od ul.Příkop (cca mezi ul.Příční a Starou), která bude urbanistickou osou přestavby východní části centra města a současně převezme část cílové a zdrojové dopravy z centrální oblasti, napojení na trasu č.23 (Novou Městskou Třídu) - Dostavba proluk, zejména nároţí M.Horákové – Koliště s napojením na trasu č.12.

Trasa 24: KŘENOVÁ Pěší trasa navazuje na trasu „E“ Benešova – Nádraţní a na trasu č.7 podél Svitavy. Ulice Křenová leţí na historické cestě na Olomouc, později císařské silnici. Do první světové války sváděla boj o svůj charakter mezi reprezentativní obytnou zástavbou a rozvojem průmyslu, který později vyplnil vnitrobloky, zabránil dokončit příčná propojení ulic (Koţeluţská) a izoloval ostrovy bydlení uprostřed průmyslu (Stavební, Podnásepní). Souvislejší zástavba reprezentativního charakteru se zachovala na začátku ulice, mezi Kolištěm a Vlhkou, okolo Špitálky, Štěpánské a secesního kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie, kde vytváří malé náměstí a na „Masném růţku“. V ústí ul. Vlhké je zástavba přerušena nyní jiţ zaklenutým tokem Podávky. Průmysl zde proniká do ulice, úsek charakterizují holé štíty domů a provizorní objekty. Začátek pěší trasy je odpudivý. Podchod pod ţeleznicí nedává pocit bezpečí a ústí do pro chodce deprimující křiţovatky s Kolištěm. Při rekonstrukci křiţovatky byly necitlivě zúţeny chodníky na úkor řadících pruhů křiţovatky. Řidiči ale raději volí rychlejší průjezd přes Dornych a VMO neţ Křenovou a Olomouckou, která se na VMO připojí o kus dál. Chodec nakonec vděčně přivítá provizorní objekty s pitoreskním pubem, které zaplňují místo rezervované pro křiţovatku s „Novou Městskou Třídou“, která má tvořit základ pro přestavbu východní části centra města. Správní budova Brněnských papíren na nároţí s Čechyňskou vybočuje z uliční fronty a výškou zaostává za „novější“ předválečnou zástavbou. Přínosem pro kvalitu a oţivení ulice je nejnovější výstavba, obytný soubor „Zderad“ a polyfunkční objekt v proluce poblíţ Koţeluţské. Obchodní parter je po obou stranách ulice. Moţnosti jeho rozšíření jsou vestavbou do stávajících domů, nebo v dostavbě proluk. Váţným narušením kvality ulice a kontinuity obchodního parteru je budova společnosti Technické sitě Brno umístěná nad výstupem z kolektoru v proluce mezi Kolištěm a Vlhkou. Účelem, výškou ani polohou nekoresponduje s okolní zástavbou. Navíc je ohrazena plotem. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - pokračující transformace velkých průmyslových závodů na menší výrobní jednotky a útlum výroby znečišťující ţivotní prostředí -

snesení, nebo úprava ţelezničního mostu na začátku Křenové, přemístění nádraţí a zrušení ţelezniční tratě

-

realizace tzv.Nové Městské Třídy, která bude křiţovat Křenovou cca v místě ulice Vlhké, Nová Městská Třída bude urbanistickou osou přestavby východní části centra města


71


-

vyuţití potenciálu a kvalit stávající zástavby, která na přelomu minulého století zahájila přestavbu Křenové na reprezentativní čtvrť, ale později ustoupila rozvoji průmyslu

-

rozvoj bydlení v návaznosti na obytný soubor Zderad a na pokračování trasy do Černovic, napojení na pěší trasu č.7 podél Svitavy

-

propojení uliční sítě přes areál dnešních Šmeralových závodů

-

realizace přestupního uzlu VHD a posun ţelezniční zastávky na Olomoucké u ABB

-

vyuţití potenciálu urbanisticko kompoziční kvality ulice Křenové, ve směru do města průhled na Petrof, ve směru od Koliště průhled na kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie

-

úprava křiţovatky Koliště – Křenová, rozšířeni chodníku před Kovomatem, zrušení jednoho z jízdních pruhů na vjezdu do Křenové (pokles poptávky po průjezdu Křenovou)

-

zkulturnění podchodu pod ţelezničním mostem, očištění kamenné části, dláţdění, zdůraznění prvků (detailů) původní litinové konstrukce, osvětlení....

Trasa 25: PODCHOD POD NÁDRAŢÍM - OBCHODNÍ GALERIE VAŇKOVKA – Zvonařka V současné době je pěší páteří hlavního směru rozvoje centra města na jih od dnešního vlakového nádraţí. Končí na ústředním autobusovém nádraţí, budoucím cílem je nové osobní nádraţí s přestupním uzlem VHD. Podchod pod nádraţím Podchod pod nádraţím zajišťuje v současné době jediné přímé spojení mezi historickým jádrem, přestupním uzlem VHD na ul.Nádraţní a rozvojovými plochami jiţně od dnešního nádraţí. Navazuje na pěší trasu E Benešova – Nádraţní. Po dokončení nového nádraţí v „odsunuté“ poloze bude dnešní nádraţí zrušeno a podchod bude nahrazen lávkou na terasu před OD TESCO. Podchod vyniká prostředím chodci aţ nepřátelským: nástup z historického jádra je z budovy poničené poţárem, nepřehledný prostor hlavní haly je navíc zabrán stánky prodejců, absence bezbariérových řešení, schody k zastávkám, dodatečné vestavby a nakonec vyjdeme do asijské trţnice. Podobný je úsek pod terasou OD TESCO k přechodu přes ul.Úzkou, přičemţ stav chodníku na nároţí Úzké je ostudnou vizitkou města! .Naštěstí existuje i moţnost projít tudy i po terase a pak po lávce přes Úzkou. Obchodní Galerie Vaňkovka Obchodní galerie je městskou formou nákupního centra. Krytá pěší ulice s galerií nabízí 130 jednotek obchodů, sluţeb a stravovacích zařízení. Přitahuje širokou nabídkou, moţností parkování a pořádáním nejrůznějších akcí. Chod je řízen managementem, který pečuje o optimální skladbu pronájemců, kvalitu obchodů a propagaci galerie. V současné době je tato cca 300m dlouhá soukromá ulice pěší a společenskou osou nové čtvrtě Trnitá. Trasa pokračuje k autobusovému nádraţí po lávce přes Opuštěnou. Kvalitu celé trasy výrazně ovlivní řešení následujícícho úseku - mezi ulicí Opuštěnou a prostorem před novým nádraţím. Pro vytvoření uličního rastru nové městské čtvrti nabídla Galerie Vaňkovka příčnou pasáţ Plotní – Trnitá, převáţně ale holé zdi a „komerční stín“. Rozsáhlá a obchodně úspěšná stavba, vyuţila moţnosti prvního investora. Zaujala dominantní postavení jak z hlediska komerčního, tak územního, které ovlivní směřování rozvoje celé městské čtvrtě. Scénáře moţného vývoje hlavní pěší trasy v nové čtvrti Trnitá: -

Výstavba naváţe na úspěšnou obchodní galerii a v jejím pokračování bude soustředit ještě větší prodejní plochu a lépe vybavené společné prostory (podobně jak se Galerie Vaňkovka vypořádala s OD TESCO). Výstavba bude probíhat rychle. Vyvolá skokový nárůst v nabídce parkovací kapacity, na který nemusí reagovat přestavba komunikační sítě a rozvoj MHD.

-

Bude snaha odstranit největší handicap území – dnešní podchod - a otevřít nový přímější a přitaţlivější (obchody vybavený) průchod přes stávající nádraţí. Investorům bude nabídnut vstup do prestiţního veřejného prostoru v nové


72


čtvrti Trnitá (Bulváru). Prostor bude vybaven infrastrukturou a rozvíjen jako hlavní urbanistická osa zaloţená na vnímání interiéru města jeho dominant. Zaloţení reprezentativního prostoru výstavbou dopravní a technické infrastruktury bude řešeno přednostně, bez ohledu na přestavbu ţelezničního uzlu a přesun nádraţí. (viz.trasa E Benešova – Nádraţní – Bulvár). Uspořádání reprezentativního prostoru, napojení na Nádraţní ulici a koexistence s obchodní galerií budou prověřeny v územní studii. -

Záměr na rekonstrukci OD TESCO a přestavbu terasy na pasáţ s galerií zkrátí a zkultivuje hluchý prostor mezi podchodem a Vaňkovkou a přispěje k synergickému působení Vaňkovky, Teska a historického jádra. Tato vzájemně prospěšná koexistence se vyuţívá k oţivení tradičních center měst upadajících v důsledku konkurence periferních nákupních center.

Trasa 26: NOVÉ SADY – RENNESKÁ – JIHLAVSKÁ Díky přímému vedení má trasa převáţně přepravní význam. V budoucnu se bude pravděpodobně profilovat do tří úseků: do městské třídy (Nové Sady), do obytné ulice (Renneská) a do rekreační trasy (od Renneské po sídliště). Urbanistický vývoj Ulice Renneská vznikla ve 30.letech minulého století prodlouţením Nových Sadů jako výpadová komunikace, která zkrátila výjezd ve směru na Vídeň a Jihlavu. V souvislosti s dokončením tramvajové tratě do sídliště Bohunice – Starý Lískovec v r.1994 byla uslepena a proměněna v pěší zónu. Zrušeno bylo i její pokračování, ulice Krematorní byla nahrazena cestou pro pěší. Nákladové nádraţí a sklady nepřidaly Novým Sadům na prestiţi. Koncem 19.stol. se zastavila výstavba činţovních domů. Pokračovala aţ po roce 1960, nakonec byla postavena Hala Rondo. Renneská byla postupně od svého dokončení zastavována bytovými domy. Výstavbu ukončily paneláky a centrum základní vybavenosti Union při ul.Vídeňské. Nové Sady Východní strana Nových Sadů je součástí území dotčeného přestavbou ţelezničního uzlu. Předpokládá se výstavba reprezentativní čtvrti s převahou bydlení a přeměna Nových Sadů na městskou třídu. Významným cílem bude víceúčelová Hala Rondo. Renneská – Jihlavská Na konci dopravně zklidněné Renneské kříţí pěší trasa ul. Vídeňskou na řízených přechodech u Intersparu nebo centra Union. Pak pokračuje po stezce pro pěší a cyklisty ke krematoriu, kde přechází ul.Jihlavskou a pokračuje do sídliště. Ústřední hřbitov je významným cílem, zejména v době svátku zesnulých a vánoc. Šířkou nestačí chodník mezi vstupem na hřbitov a zastávkou tramvaje Krematorium při ul.Jihlavské, kde navíc chybí jakékoliv vybavení (přístřešek, lavičky) Komerční zóna „Morávka“ Z Nových Sadů a Renneské je hlavní příchod do komerční zóny „Morávka“ na východní straně od ul.Heršpické. Podél Svratky byl ponechán prostor na reprezentační nábřeţí a příchod k justičnímu paláci, administrativnímu centru a budoucímu hotelu. Za mostem přes Svratku se trasa napojuje na rekreační trasu F a trasu č.5. Pěší obsluha zóny okolo ul.Heršpické je příkladem ignorance urbanismu v dopravním plánování. Napojení a přístup do rozvojových ploch po obou stranách komunikace byly řešeny dodatečně, podél komunikace nebyly vybudovány chodníky a místy ani ponecháno místo na jejich dodatečné pořízení. Potenciál pro zkvalitnění a oţivení trasy: - dořešení napojení na ul.Nádraţní viz. trasa E - výstavba reprezentativní čtvrti „Malá Amerika“ a přeměna Nových Sadů na městskou třídu. - napojení komerční zóny „Morávka“, administrativnímu centra a vyšší občanské vybavenosti na nábřeţí Svratky - zajištění bezpečnosti chodců na stezce pro pěší a cyklisty ve stoupání ke krematoriu oddělení cyklistické stezky, nebo alespoň klesajícího směru - vybavení nebezpečného přechodu u Krematoria světelným řízením - napojení na rekreační trasu F po pravém břehu Svratky


73


10.4 PÁTEŘNÍ TRASY PŘESTAVBOVÝCH ÚZEMÍ V CENTRÁLNÍ ČÁSTI MĚSTA Trasy v budoucích přestavbových územích s doposud nezaloţenou urbanistickou strukturou jsou souhrnně popsány v kapitole Koncepce pěší dopravy. 27 28 29 30 31 32

Nová městská třída Bulvár – Nová Rosická Hybešova – průraz na Mendlovo nám po zrušeném ţel.tělese – Filipínského – Stará Osada po zrušeném ţel.tělese –Nádraţní – Svratka


74


11. POSOUZENÍ VYBRANÝCH TRAS Z HLEDISKA BEZBARIÉROVÉHO UŢÍVÁNÍ

V textové části jsou jednotlivé trasy rozděleny na logické úseky (zejména s ohledem na charakter povrchu a okolí – např. chodník v zastavěné části, nezpevněná cesta mimo zastavěné území). Kaţdý úsek trasy je krátce popsán (CHARAKTERISTIKA) a následně je navrţeno řešení na odstranění problémů bezbariérového uţívání (NÁVRH OPATŘENÍ). Návrhy se pohybují v obecné rovině v kategoriích: - úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy - úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně náročné objekty (lávky, podchody…) - úsek vyţaduje komplexní řešení (popř. ve výhledu bude území/trasa komplexně řešena) - doposud neexistující úsek, přístupnost včetně moţnosti bezbariérového uţívání je třeba prověřit studií U některých úseků, které překonávají větší výškové rozdíly (např. z Vinohrad na Hády), lze předpokládat, ţe ani po úpravě úsek trasy nebude plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání (tj. i kdyţ bude povrch rovný a zpevněný, bude s největší pravděpodobností překročen povolený sklon 8,3 %). Pokud je na trase problematické místo z hlediska bezbariérového uţívání, je řešeno jako OBJEKT (opět popis stavu a NÁVRH OPATŘENÍ). Některé úseky či objekty jsou z hlediska bezbariérového uţívání natolik problematické, ţe jsou definovány jako KOLIZNÍ BOD BARIÉRY (doplněno označením trasy a číslem, např. A1, A2). Jedná se zejména o neexistující bezbariérové přístupy do podchodů pod komunikacemi, úseky tvořené úzkými lesními stezkami atd. Součástí popisů jednotlivých úseků jsou i informace o nejbliţších zastávkách tramvaje, autobusu a trolejbusu (VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA) a moţnosti parkování včetně existence vyhrazených parkovacích míst (PARKOVÁNÍ). V textu je zmíněna i případná varianta bezbariérového přístupu k významným bodům úseku z jiného směru (ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI). Na závěr některých úseků jdou POZNÁMKY - doplňující informace např. o kříţení s jinou vybranou trasou, o zvýšeném riziku kolize chodců a cyklistů v daném úseku atd.

A

KOUNICOVA / VEVEŘÍ – HRADECKÁ – TECHNICKÁ – MEDLÁNECKÉ KOPCE

CHARAKTERISTIKA: trasa vedena v první části převáţně v rovině v zastavěné části města (od centra přes ţabovřeské sídliště), v druhé části terénem s převýšením přes Palackého vrch a Medlánecké kopce k letišti. Úseky v zastavěném území vedeny po stávajících chodnících, úseky mimo zastavěné území vedeny po stávajících nezpevněných cestách s výraznou erozí, místně po vyšlapaných stezkách. U některých úseků zejm. v oblasti Medláneckých kopců a Palackého vrchu lze předpokládat, ţe ani po úpravě nebudou plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání – zejm. z hlediska sklonu. Úsek Ţerotínovo nám.- Tábor, ul. Veveří TRASA: vedena po oboustranných chodnících podél pojíţděné komunikace. Na Ţerotínově nám. chybí propojení vodících linií, na dalších přechodech a místech pro přecházení chybí úpravy pro bezbariérové uţívání nebo jsou provedeny s chybami (např. nově realizované úpravy na Konečného nám.). Na ul. Bulínova (propojení mezi právnickou fakultou a ul. Pod kaštany) místo chodníku pouze úzká prošlapaná stezka (lze pouţít průchod přes parkoviště). Propojení s rovnoběţným úsekem trasy vedeným po ul. Kounicova řadou spojovacích ulic. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová a trolejbusová zastávka Česká (v rekonstrukci), tramvajové zastávky Grohova a Konečného nám. PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa na Ţerotínově nám., na parkovišti Zahradníkova a Veveří POZN.: - na křiţovatce Veveří/Hrnčířská kříţení s trasou C - ve výhledu příprava rekonstrukce ul. Veveří. Úsek Ţerotínovo nám.- Tábor, ul. Kounicova TRASA: vedena po oboustranných chodnících podél pojíţděné komunikace. Na přechodech a místech pro přecházení na trase chybí úpravy pro bezbariérové uţívání, nebo jsou provedeny s chybami. Na prostranství před Univerzitou obrany a Magistrátem města Brna chybí vodící linie, pro osoby nevidomé je prostor velmi nepřehledný. UAD STUDIO spol. s r.o.

75


NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová a trolejbusová zastávka Česká (v rekonstrukci) a Klusáčkova, trolejbusové zastávky Smetanova a Sušilova, tramvajová zastávka Nerudova PARKOVÁNÍ: ul. Kounicova u České spořitelny, parkoviště ul. Šumavská POZN.: na křiţovatce Kounicova/Hrnčířská kříţení s trasou C Úsek Tábor –Technická - Purkyňova TRASA: vedena převáţně po starších asfaltových chodnících v sídlišti, úpravy pro bezbariérové uţívání většinou chybí. Přes magistrálu na ul. Ţabovřeská budována mimoúrovňová lávka. Převáţná část trasy v rovině, výraznější stoupání pouze na konci trasy od ul. Královopolské směrem k areálu VUT (stoupání i na variantě trasy po levé straně areálu u ul. Královopolské). Přes Královopolskou ul. v rámci celkové rekonstrukce navrţena mimoúrovňová lávka (ve výstavbě). NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy OBJEKTY: Podchod pod ul. Hradecká/Tábor KOLIZNÍ BOD BARIÉRY A1 - podchod na ul. Tábor pod ul. Hradeckou k ZŠ. Po rekonstrukci - na obou stranách chybí bezbariérové nájezdy a další prvky pro bezbariérové uţívání. K ZŠ ze strany ţabovřeského sídliště neexistuje ţádný jiný bezbariérový přístup NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavebně náročné úpravy Podchod pod ul. Hradecká /Voroněţská – Tererova KOLIZNÍ BOD BARIÉRY A2 - podchod spojující ţabovřeské sídliště a ul. Tererovu, která vede k nejbliţší tramvajové zastávce. Podchod po celkové rekonstrukci, ze strany sídliště vyhovující šikmé nájezdy, ze strany ul. Tererova pouze betonové nájezdy ve sklonu schodů, pro uţivatele včetně rodičů s kočárky nebezpečné aţ nepouţitelné – tj. hrubé porušení poţadavků na bezbariérovou přístupnost. NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavebně náročné úpravy Lávka k areálu VUT KOLIZNÍ BOD BARIÉRY A3 - mimoúrovňová lávka nad ul. Hradeckou. Nájezdy na lávku z obou stran vysoce překračují povolenou hodnotu 8,3 %, pochozí plocha má značně nerovný povrch. Zásadní chyby z hlediska bezbariérového uţívání. NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavebně náročné úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Tererova (na přístupu od zastávky Kolizní bod bariéry A2), autobusové zastávky Záhřebská, Horská, Technická, tramvajová zastávka Červinkova (na přístupu od zastávky Kolizní bod bariéry A3) PARKOVÁNÍ: parkoviště Voroněţská, Záhřebská, Technická, Purkyňova Úsek Technická – sportovní areál VUT (pěší trasa rekreační) TRASA: od ul. Technická trasa stoupá po ul. U vodárny - málo pojíţděná asfaltová komunikace, chodníky bez úprav pro bezbariérové uţívání NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Palackého vrch a Technická PARKOVÁNÍ: ul. Technická, zpevněná plocha na konečné autobusu Palackého vrch Úsek sportovní areál VUT - Medlánky (pěší trasa rekreační) TRASA: od sportovního areálu VUT široká panelová cesta s většími mezerami. Dále je trasa vedena po příjezdové cestě k zahrádkářské kolonii s asfaltovým povrchem (časté překopy a výmoly), která postupně přechází do široké štěrkové a následně hlinitokamenité cesty. U rozcestníku turistických značek Medlánecké kopce-sedlo cesta přechází do úzké nezpevněné stezky s erozními rýhami, v nebezpečném sklonu větším neţ 8,3 % překonává terénní sníţeninu - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY A4 Trasa dále pokračuje po částečně zpevněné široké cestě (asfalt, štěrkopísek, výmoly) aţ k ul. Turistická. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy, vzhledem ke sklonu terénu zejm. v Kolizním bodě A4 nelze předpokládat, ţe po úpravách bude trasa v celé délce odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Palackého vrch a Medlánky PARKOVÁNÍ: na konečné autobusu Palackého vrch, ul. Turistická (u letiště)


76


B

CEJL – TKALCOVSKÁ – BUBENÍČKOVA – STARÁ OSADA – VINOHRADY – POD HÁDY – VELKÁ KLAJDOVKA

CHARAKTERISTIKA: trasa z centra postupně stoupá aţ na okraj velkého komplexu příměstských lesů na Velké Klajdovce (východiště turistických značek). Úseky v zastavěném území vedeny po stávajících chodnících, úseky mimo zastavěné území vedeny buď po stávajících nezpevněných cestách s výraznou erozí nebo cesty dosud neexistují – vzhledem k velkému sklonu terénu nelze předpokládat, ţe nově realizované úseky budou plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové řešení (týká se úseku Stará osada/Vinohrady a úseku Vinohrady/Velká Klajdovka). Z hlediska bezbariérové uţívání lze spíše předpokládat vyuţití některých částí trasy v kombinaci s navazujícími bezbariérovými trasami např. podél řeky Svitavy nebo na Hádecké planince. Úsek Rooseveltova ul.- Stará osada TRASA: vedena po chodnících podél komunikace NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (správné řešení hmatových úprav u přechodů a míst pro přecházení, na ulici Cejl doplnění hmatových úprav u vjezdů na hromadná parkoviště ve vnitroblocích popř. dořešení vstupů do provozoven ) OBJEKTY: Lávka přes Svitavu u Intersparu - zajišťuje propojení prostranství před nákupním centrem s chodníky na druhém břehu řeky NÁVRH OPATŘENÍ: místo vyţaduje stavební úpravy pro moţnost bezbariérového uţívání (dořešení napojení stávající lávky na chodníky a trasy podél řeky, přechod nefunkčních ţelezničních vleček a náhonu). Variantou je výstavba nové bezbariérové lávky mezi krytou galerií podél Intersparu a ul.Pastrnkovou včetně parkových úprav okolo Svitavského náhonu a ul. Pastrnkovy. POZN: návaznost na bezbariérové trasy vedené podél řeky Svitavy, zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: - přestupní zastávka tramvají Malinovského náměstí (před Mahenovým divadlem nástup z úrovně vozovky, pro moţnost bezbariérového uţívání nutná stavební úprava - zvýšení nástupní části chodníku) - terminál Stará Osada/tramvaje, trolejbusy, autobusy (nutnost dořešení bezbariérového uţívání včetně přechodu přes tramvajovou trať) PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa na ul. Tkalcovská u Intersparu, Stará osada, vyhrazená parkovací místa u budovy Úřadu městské části Brno-Ţidenice na ul. Hrabalova Úsek Stará Osada – Vinohrady ul. Věstonická (pěší trasa rekreační) TRASA: na ul. Balbínova vedena po chodnících podél komunikace místně ve sklonu větším neţ 8,3 %, navazující větší část úseku vedena po nezpevněné hlinitokamenité cestě, převáţně ve sklonu větším neţ 8,3 %, na cestě hluboké erozní rýhy KOLIZNÍ BOD BARIÉRY B1 Poţadavkům na bezbariérové uţívání nevyhovuje ani variantní trasa z ul. Balbínové na ul. Věstonickou. NÁVRH OPATŘENÍ: bezbariérové řešení je moţné pouze v rámci celkového řešení svahů pod Vinohrady, vzhledem ke sklonu terénu bezbariérové řešení v navrţené trase není moţné VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky trolejbusu/autobusu Mutěnická, Pálavské náměstí PARKOVÁNÍ: parkoviště ul. Věstonická, Pálavské náměstí - vyhrazená parkovací místa Úsek Vinohrady ul. Věstonická – ul. Ţarošická (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po chodnících v sídlišti popř. po jeho okraji, stejně jako variantní trasa po ul. Vlčnovská (přechod ul. Ţarošická po mimoúrovňové bezbariérové lávce) NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy (dořešení přechodů pro chodce a míst pro přecházení, úpravy povrchu) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky trolejbusu/autobusu Pálavské náměstí, Prušánecká PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa na Pálavském náměstí, ul. Prušánecká Úsek přes navrhovaný rekreační areál Pod Hády (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena přes neudrţovanou lokalitu kolem bývalé odkalovací nádrţe, přístup od ul. Ţarošické po úzké pěšině ve sklonu větším neţ 8,3 %, v areálu částečně asfaltové cesty .


77


Varianta přístupu od ul. Vlčnovská: podél ul. Ţarošická chodník, dále opět pouze úzká pěšina ve sklonu větším neţ 8,3 %. NÁVRH OPATŘENÍ: bezbariérové řešení je moţné pouze v rámci celkového řešení rekreačního areálu. Pokud bude vhodně vyřešen přístup, má areál vzhledem k poměrně rovnému terénu velký potenciál z hlediska bezbariérového uţívání. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová a trolejbusová zastávka Prušánecká, autobusová zastávka Strnadova PARKOVÁNÍ: chybí, lze předpokládat výstavbu parkoviště s vyhrazenými místy v rámci nového rekreačního areálu Pod Hády Úsek rekreační areál Pod Hády – Velká Klajdovka (pěší trasa rekreační) TRASA: úzké prošlapané pěšiny, prakticky v celé délce ve sklonu výrazně větším neţ 8,3 % - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY B2 NÁVRH OPATŘENÍ: doposud neexistující úsek, spojení včetně moţnosti bezbariérového uţívání je třeba prověřit územní studií. Vzhledem ke sklonu terénu nelze předpokládat, ţe navrţená trasa bude plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávka autobusu Velká Klajdovka PARKOVÁNÍ: u hotelu Velká Klajdovka POZN: návaznost na trasy na Hádecké planince, některé vhodné pro bezbariérové uţívání

C

WILSONŮV LES – NÁM.MÍRU – KRAVÍ HORA – HRNČÍŘSKÁ (VAR.ŠUMAVSKÁ) – PONAVA, SPORTOVNÍ AREÁL – ODVALY NAD ARBORETEM – BIEBLOVA – LESNÁ – LESNÁ, MAJDALENKY – SOBĚŠICE

CHARAKTERISTIKA: trasa vede zastavěným i nezastavěným územím, několikrát překonává velký výškový rozdíl. Úseky v zastavěném území jsou vedeny po stávajících chodnících, úseky mimo zastavěné území jsou vedeny po stávajících nezpevněných cestách, místy s výraznou erozí. Vzhledem k velkému sklonu převáţné většiny úseků mimo zastavěné území lze předpokládat, ţe ani po úpravě nebudou plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání (týká se úseku ve Wilsonově lese, přístupových tras ke hvězdárně z Nám. Míru i směrem od ul. Veveří, úseku přes odvaly nad arboretem a úseku z Lesné na Panskou Líchu). Z hlediska bezbariérové uţívání lze předpokládat vyuţití spíše některých částí trasy. Úsek Pisárky/most přes Svratku u tenisových kurtů –Havlíčkova ul. (pěší trasa rekreační) TRASA: v údolí Svratky by měla trasa navazovat na nový mimoúrovňový přechod pro pěší nad silničním a tramvajovým tělesem/přechod je ve fázi projektové přípravy. Navazující úsek v dolní části Wilsonova lesa v současnosti neexistuje, uvaţuje se o systému pozvolna stoupajících cest. Ve střední a horní partii Wilsonova lesa je vyuţito stávajících širokých pochozích komunikací. Ve střední části povrch cest hlinitokamenitý, hutněný, bez větší eroze (funkční propustky a kamenné ţlábky pro svádění vody), od můstku přes bývalou sjezdovku k ul. Havlíčkova asfaltový povrch. Nebezpečná místa doplněná zábradlím, v části trasy zvýšené obrubníky s vodící funkcí. Vzhledem ke sklonu terénu trasa v delších úsecích vedena ve sklonu větším neţ 8,3 % - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY C1. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení (zpevnění povrchu, úpravy zeleně, osvětlení,atd.), vzhledem ke sklonu terénu nelze předpokládat, ţe trasa bude plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI po stavební úpravě lze vyuţít stávající systém širokých cest z ul. Jana Nečase (areál Rosnička) na ul. Havlíčkovu. Trasování po úbočí kopce zajišťuje mírnější stoupání, stále však zůstávají úseky vedené ve sklonu větším neţ 8,3 %. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Veslařská, tramvajová zastávka Náměstí Míru PARKOVÁNÍ: v ulicích na začátku a konci úseku POZN: návaznost na bezbariérové trasy kolem řeky Svratky Úsek Havlíčkova ul. - Náměstí Míru TRASA: vedena po chodnících v souběhu s komunikací NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (úprava povrchu chodníků, doplnění a úprava hmatových úprav na přechodech a místech pro přecházení, ..) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Náměstí Míru (nutné stavební úpravy pro moţnost bezbariérového uţívání včetně dořešení přechodu přes tramvajový pás a komunikaci směrem k obytné zástavbě) PARKOVÁNÍ: parkoviště na Náměstí Míru Náměstí Míru – Hvězdárna (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po asfaltových cestách v parku, převáţně ve sklonu větším neţ 8,3 %


78


NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (oprava povrchu parkových cest, modernizace mobiliáře, popř. vybudování WC pro veřejnost) ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: Hvězdárna je dostupná po stávajících méně svaţitých cestách v parku nebo po místní asfaltové komunikaci okolo plaveckého bazénu VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávka tramvaje Náměstí Míru PARKOVÁNÍ: parkoviště na Náměstí míru, vyhrazená parkovací místa u plaveckého bazénu Úsek Hvězdárna – Ţiţkova (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po stávající komunikaci mezi zahrádkami ve sklonu větším neţ 8,3 %, starší asfalt s četnými výmoly KOLIZNÍ BOD BARIÉRY C2 NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení (zpevnění povrchu, úprava zeleně, osvětlení), vzhledem ke sklonu terénu lze předpokládat, ţe ani po úpravách nebude trasa plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání (moţnost alternativního vedení trasy v menším sklonu při komplexním řešení celého území) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávka tramvaje Rybkova PARKOVÁNÍ: u gymnázia na ul. Ţiţkova Úsek Ţiţkova – Sportovní TRASA: vedena po chodnících v souběhu s komunikací NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (dořešení hmatových úprav u vjezdů na hromadná parkoviště, hmatný pás u vedení vyhrazeného pruhu pro cyklisty na chodníku ul. Hrnčířská, zajištění dostatečného průchozího prostoru ul. Rybníček) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajové zastávky Rybkova a Hrnčířská, trolejbusová zastávka Botanická, autobusová zastávka Sportovní PARKOVÁNÍ: ul. Veveří - vyhrazené parkovací místo na parkovišti u Björnsenova sadu, ul. Hrnčířská – parkoviště u fakulty informatiky Úsek Boby centrum – třída generála Píky (pěší trasa rekreační) TRASA: převáţná část vedena ve sklonu větším neţ 8,3 % po úzké prošlapané pěšině - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY C3 NÁVRH OPATŘENÍ: doposud neexistující úsek, přístupnost včetně moţnosti bezbariérového uţívání je třeba prověřit studií, moţnost vyuţití zpevněné komunikace přes arboretum MZLU. Vzhledem ke konfiguraci terénu nelze zaručit, ţe navrţená trasa bude plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání OBJEKTY: Pochozí plochy u Boby centra - pochozí a pojíţděné plochy ve stejné úrovni, prostor je pro osoby nevidomé a slabozraké velmi nepřehledný a nebezpečný NÁVRH OPATŘENÍ: nutné komplexní řešení celého prostoru, oddělení úrovňových pochozích a pojíţděných ploch, dořešení logického vedení a návaznosti vodících línií VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Sportovní, tramvajová zastávka Bieblova PARKOVÁNÍ: ul. Sportovní - u Boby centra, parkovací plochy třída Generály Píky ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: - moţný přístup k trase od nákupního centra Královo Pole (autobusová zastávka NC Královo Pole, moţnost parkování). Přístupová trasa vedena po široké zvolna stoupající cestě z hutněné šotoliny, která po úpravě můţe vyhovovat poţadavkům na bezbariérové uţívání (zpevnění povrchu, dořešení nástupu od nákupního centra), chybí však napojení na chodník u tř. generála Píky. Úsek Třída generála Píky – Halasovo náměstí TRASA: vede v sídlišti po chodnících v souběhu s komunikací NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (úprava povrchu chodníků, doplnění a úprava hmatových úprav na přechodech a místech pro přecházení, oddělení pochozích a pojíţděných ploch, logická návaznost vodících línií,...) OBJEKTY: Podchod silnice a tramvajového koridoru na třídě gen. Píky


79


- kříţení trasy s významnou dopravní tepnou, u podchodu chybí oboustranně bezbariérové přístupy - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY C4 NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavebně náročné úpravy Přechod přes koleje u tramvajové zastávky Bieblova - velmi nerovný úrovňový přechod přes tramvajovou trať (střechovitý sklon mezi jednotlivými kolejnicemi) NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavebně náročné úpravy (předláţdění a výšková úprava ) Lávka přes ul. Porgesova a ţelezniční trať - stávající lávka přes významnou dopravní tepnu, není zajištěn bezbariérový přístup k ţelezniční zastávce Brno – Lesná, chybné detaily z hlediska bezbariérového uţívání NÁVRH OPATŘENÍ: vyţaduje jednotlivé, stavebně náročné úpravy POZN: bezbariérový přístup na ţelezniční nástupiště zajištěn z ul. Okruţní VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajové zastávky Bieblova a Halasovo náměstí, autobusová zastávka Poliklinika Lesná, vlaková zastávka Brno-Lesná PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa před nákupním centrem Lídl na ul. Okruţní a na Halasově náměstí Úsek Halasovo náměstí – Okruţní (pěší trasa rekreační) TRASA: krátký úsek na začátku od ul. Nezvalova k tramvajové zastávce ve sklonu větším neţ 8,3 %, dále trasa vede převáţně po zpevněných cestách v lesoparku, na konci lesoparku stoupání ve sklonu větším neţ 8,3 %. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (opravy povrchu pochozí komunikace, doplnění mobiliáře, infocedule,…). Vzhledem ke sklonu terénu není moţné, aby trasa v celé délce plně odpovídala poţadavkům na bezbariérové uţívání – alternativně moţno vyuţít boční méně svaţité cesty v lesoparku nebo na okraji sídliště VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Lesná-Čertova rokle, přestupní autobusová zastávka LesnáHaškova PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa před nákupním centrem Billa na ul. Okruţní a na Halasově náměstí Úsek Okruţní – Dusíkova (pěší trasa rekreační) TRASA: je vedena po okraji sídliště po nerovných částečně zpevněných chodnících. Kolem areálu nadace Maják vede pouze úzká pěšina, místně ve sklonu větším neţ 8,3 %. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy včetně dořešení úzkého průchodu kolem areálu Maják VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: přestupní autobusová zastávka Lesná-Haškova PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací stání u nákupního centra Billa Úsek Dusíkova – Soběšice/zastávka Panská Lícha (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena v převáţné části příměstským lesem po nezpevněné hlinitopísčité cestě, místně podélné sklony větší neţ 8,3 % a příčné sklony větší neţ 2%. Hluboké erozní rýhy, podmáčené úseky, místy obnaţené kořeny - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY C5. Zvýšené riziko kolize s cyklisty. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení . Vzhledem k velkému výškovému rozdílu nelze předpokládat, ţe navrţená trasa bude plně odpovídat poţadavkům na bezbariérové uţívání. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky autobusu U rozvodny a Panská Lícha PARKOVÁNÍ: nezpevněná parkovací plocha u autobusové zastávky Panská Lícha

D

SVITAVSKÉ NÁBŘEŢÍ (TKALCOVSKÁ) – CACOVICE – OBŘANY, MLÝNSKÉ NÁBŘEŢÍ – BÍLOVICE, PO PRAVÉM BŘEHU

CHARAKTERISTIKA: trasa vedoucí v celé délce podél řeky Svitavy, převáţně mimo pojíţděné komunikace, po menších stavebních úpravách vhodná pro bezbariérové uţívání. Mimo závěrečný úsek od Makovského lávky do Bílovic (trasa vedena po pravé straně řeky) je po celé trase zvýšené riziko kolize s cyklisty (souběh s cyklotrasou č. 5 tzv. Jantarovou stezkou, která je součástí mezinárodního tahu Krakow – Wien). U Intersparu na ul. Tkalcovská navazuje dále směrem po proudu řeky aţ do Komárova stezka pro pěší a cyklisty s moţností bezbariérového uţívání.


80


Úsek Interspar – Zábrdovický most TRASA: vedena po široké asfaltové obsluţné komunikaci na pravém břehu řeky, variantně po úzké pěšině po levém břehu NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy pro moţnost bezbariérového uţívání -nutno vyřešit přístup od Intersparu/zastávky VHD tj. dořešit přechod nefunkčních ţelezničních vleček a náhonu. Variantní vedení trasy po levém břehu vyţaduje stavební úpravy – rozšíření a zpevnění povrchu cesty popř. vybudování nové lávky přes Svitavu. OBJEKTY: Pochozí plochy u Intersparu - od Intersparu popř. zastávky tramvaje vede k široké komunikaci na pravém břehu řeky pouze vyšlapaná stezka, problematicky kříţící nefunkční ţelezniční vlečky a náhon - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY D1 NÁVRH OPATŘENÍ: místo vyţaduje stavební úpravy, které zajistí bezbariérový přístup od Intersparu na trasu vedoucí po pravém břehu VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka ul. Tkalcovská, tramvajová a autobusová zastávka Vojenská nemocnice PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací stání na velkém parkovišti u nákupního centra Interspar Úsek Zábrdovický most - most Gargulákova (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po pravém břehu po vyznačené asfaltové stezce pro pěší a cyklisty, v celém úseku zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů NÁVRH OPATŘENÍ: na Svitavském nábřeţí oddělit pěší a cyklistický provoz (lze vzhledem k minimálnímu provozu na souběţné místní komunikaci) popř. v souvislosti s přestavbou areálu bývalé Zbrojovky zváţit moţnost vedení stezky pro chodce po levém břehu řeky VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová a autobusová zastávka Vojenská nemocnice PARKOVÁNÍ: Svitavské nábřeţí Úsek most Gargulákova – Maloměřický most (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po pravém břehu Svitavy na Sportovním nábřeţí po široké hlinitokamenité nezpevněné cestě, pak přechází po lávce pro pěší na levou stranu řeky (na lávce strmé nájezdy ve sklonu schodů, nevhodné pro bezbariérové uţívání). Na ul. Dolnopolní je moţnost pouţít úzkou pěšinu na břehu řeky, málo pojíţděnou komunikaci nebo úzký chodník (nevyhovující úpravy pro bezbariérové uţívání). Variantou k úseku na Sportovním nábřeţí (nevyhovující povrch) je moţnost vyuţití druhé strany řeky (Baarovo nábřeţí) zde je trasa vedena po málo pojíţděné komunikaci popř. po chodníku. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé stavebně nenáročné úpravy, v případě poţadavku na bezbariérové uţívání lávky pro pěší mezi Sportovním a Baarovým nábřeţím nutno dořešit nájezdy ve sklonu dle legislativy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky tramvají Náměstí republiky, Maloměřický most PARKOVÁNÍ: ul. Dolnopolní, ul. Vrbí Úsek Maloměřický most - Obřanský most (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po levém břehu řeky, nejprve po širší šotolinové cestě, od maloměřického jezu po úzké pěšině těsně u břehu (místně kořeny, podmáčené úseky, při vyšší vodě zaplavované). U Cacovického ostrova se předpokládá vyuţití nové lávky a trasa bude dále vedena po nové cestě na ostrově (projekt revitalizace Cacovického ostrova v realizaci). Variantou zůstává vedení trasy po levém břehu – ul. Olší s přechodem na Cacovický ostrov po stávající úzké lávce (oprava v rámci projektu revitalizace Cacovického ostrova). Od lávky přes náhon u sportovního areálu vede trasa po široké nezpevněné cestě po pravém břehu, místně výmoly. NÁVRH OPATŘENÍ: od maloměřického jezu k Cacovickému ostrovu vyţaduje úsek komplexní řešení (zpevnění, rozšíření cesty, popř. návrh jiného vedení trasy). Od konce Cacovického ostrova k Obřanskému mostu úsek vyţaduje stavební úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávka tramvaje Maloměřický most, autobusová a tramvajová zastávka Obřanský most PARKOVÁNÍ: nezpevněná parkovací plocha na konečné tramvaje ul. Obřanská Úsek Obřanský most – Makovského lávka TRASA: vedena po Mlýnském nábřeţí po místní komunikaci s nevyhovujícími či chybějícími chodníky. Makovského lávka slouţí k alternativnímu přístupu od konečné tramvaje, pro bezbariérové uţívání plně vyhovuje.


81


NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová a tramvajová zastávka Obřanský most, tramvajová zastávka ObřanyBabická PARKOVÁNÍ:¨nezpevněná parkovací plocha na konečné tramvaje ul. Obřanská Úsek Makovského lávka – Bílovice (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po pravém břehu řeky (Mlýnské nábřeţí) po místní komunikaci s nevyhovujícími či chybějícími chodníky, pak po přístupové asfaltové cestě mezi zahrádkami, s četnými výmoly. Od podchodu pod ţeleznicí cesta nezpevněná, s většími výmoly, postupně přechází v úzkou vyšlapanou pěšinu těsně u břehu, která je při vyšším stavu vody zaplavována. Na konci úseku pěšina překonává skalnatý výběţek, který prudce spadá do vody - cesta podél řeky zde neexistuje KOLIZNÍ BOD BARIÉRY D2 NÁVRH OPATŘENÍ: úsek od Makovského lávky k podchodu pod ţeleznicí vyţaduje stavební úpravy, zbylá část trasy vyţaduje komplexní řešení, v rámci kterého bude posouzena moţnost bezbariérového uţívání. ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: Cílový trasy – Bílovice - jsou alternativně dostupné po levém břehu řeky, kde vede v celé délce asfaltová komunikace. Zpočátku se jedná o místní komunikaci s chodníky, od konce zastavěného území pak o stezku pro pěší a cyklisty s vyznačenými společnými pruhy pro pohyb pěších a cyklistů v obou směrech. V celém úseku je vzhledem k velké koncentraci uţivatelů zvýšené riziko kolize chodců s cyklisty či jezdci na in-linech ( jedná se o část cyklotrasy č. 5, viz. výše) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová a tramvajová zastávka Obřanský most, tramvajová zastávka ObřanyBabická PARKOVÁNÍ: nezpevněná parkovací plocha na konečné tramvaje ul. Obřanská

E

RENNESKÁ – DOLNÍ HERŠPICE, IKEA

CHARAKTERISTIKA: pěší trasa rekreační, v celé délce vedena podél řeky Svratky, vzhledem k minimálnímu sklonu terénu velký potenciál pro bezbariérové uţívání. Na levém břehu řeky je trasa vedena po stávající smíšené stezce pro chodce a cyklisty, na které nejsou vyznačené oddělené pásy pro jednotlivé uţivatele. Na pravém břehu trasa v celé délce neexistuje, pouze části vedené po zpevněných či nezpevněných cestách - připravuje se projekt vedení smíšené stezky pro pěší a cyklisty v celé délce i na tomto břehu (tj. bude vytvořen okruhu). Na levém břehu v celé délce navrţené trasy vedena cyklotrasa č.1 (významná mezinárodní trasa/součást systému Eurovelo č.4 a páteřní trasa městského systému cyklostezek, na kterou se v Komárově dále zleva připojuje cyklotrasa č. 5 tzv. Jantarová stezka), u nákupního centra AVION napojení těchto tras na cyklostezku Brno-Vídeň. Vzhledem k intenzivnímu sportovnímu vyuţívání cyklotrasy na levém břehu (cyklisté, jezdci na in-line bruslích atd.) nelze tuto trasu v celé délce povaţovat z hlediska bezbariérového uţívání za bezpečnou. NÁVRH OPATŘENÍ PRO CELOU TRASU: smíšené stezky pro chodce a cyklisty by měly být uţ ve stádiu návrhu posuzovány i z hlediska bezbariérového uţívání (tj. zajištění bezpečného uţívání pro všechny uţivatele – rodiny s malými dětmi, seniory, osoby nevidomé a slabozraké, uţivatele s vozíky, berlemi a dalšími pomůckami) a v maximální míře by mělo být zajištěno oddělení jednotlivých skupin uţivatelů. Z hlediska bezbariérového uţívání bude třeba detailně celou trasu na obou březích posoudit a dle místních podmínek navrhnout varianty řešení a vedení tras, které budou bezpečnější pro všechny uţivatele. Úsek Heršpická – Heršpický most levý břeh (pěší trasa rekreační) TRASA: od lávky pro pěší přes Svratku z ul. Opuštěná na Štýřické nábřeţí vedena trasa po stávající asfaltové stezce pro pěší a cyklisty. V některých úsecích jednostranné či oboustranné zábradlí bez vodící zaráţky. V místě mimoúrovňového kříţení se ţelezniční tratí zúţení stezky, neosvětlený průchod. V celém úseku zvýšené riziko kolize chodců s cyklisty a in-line bruslaři. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy, současně je třeba dle místních podmínek navrhnout varianty tras, které budou bezpečnější pro všechny uţivatele Úsek Heršpická – Heršpický most pravý břeh (pěší trasa rekreační) TRASA: krátký počáteční úsek stávající asfaltová stezka pro pěší a cyklisty, mimoúrovňové kříţení s ul. Heršpická (podchod s poměrně strmými šikmými nájezdy – moţno vyuţít i úrovňový přechod se světelnou signalizací). Dále je trasa vedena po široké v převáţné části nezpevněné rozjeţděné cestě s výmoly - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY E1


82


V místě souběhu s vyznačenou cyklotrasou zvýšené riziko kolize chodců s cyklisty a in-line bruslaři. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení, do kterého je třeba zapracovat podmínky pro moţnost bezpečného bezbariérového uţívání VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajové zastávky Křídlovicka a Komárov, autobusové zastávky Holandská, Komárov, Kšírova PARKOVÁNÍ: Spielberk park, vyhrazená parkovací stání u nákupního centra Hornbach Úsek Heršpický most - NC AVION levý břeh (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po stávající asfaltové stezce pro pěší a cyklisty. V některých úsecích jednostranné či oboustranné zábradlí bez vodící zaráţky. Neosvětlené mimoúrovňové kříţení se ţelezniční tratí. Chybí bezbariérové úpravy na kříţení stezky a pozemních komunikací (i v navazujícím areálu cyklistiky – lokalita Hněvkovského) a bezpečný přístup k autobusové zastávce u NC AVION. V celém úseku zvýšené riziko kolize chodců s cyklisty a in-line bruslaři. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy, současně je třeba dle místních podmínek navrhnout varianty tras, které budou bezpečnější pro všechny uţivatele Úsek Heršpický most - NC AVION pravý břeh (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena zpočátku po chodníku a asfaltové místní komunikaci na Dufkově nábřeţí, na kterou navazují zpevněné areálové komunikace aţ k ul. Sokolova. Dále trasa v podstatě neexistuje, v současnosti jsou zde pouze nenavazující vyšlapané stezky - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY E2 NÁVRH OPATŘENÍ: na Dufkově nábřeţí úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy, dále pak úsek vyţaduje komplexní řešení, do kterého je třeba zapracovat podmínky pro moţnost bezpečného bezbariérového uţívání ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: miniZOO Jiţanský dvorek alternativně dostupné po asfaltové komunikaci ul. K nábřeţí VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Komárov, Kšírova, Hněvkovského, Avion shopping park, IKEA PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací stání sportovní areál Hněvkovského a Avion shopping park

F

KOMÍN – LETNÁ – ÚDOLÍ ODDECHU – VRBOVEC – ŢEBĚTÍN

CHARAKTERISTIKA: celá trasa je koncipována jako rekreační a je navrţena převáţně po cestách mimo zastavěné území. Trasa vede nejprve po pravém břehu řeky Svratky, od Letenské lávky pak pomalou stoupá údolím potoka Vrbovec aţ do Ţebětína. Problematické z hlediska bezbariérového uţívání jsou zejména skály na břehu a některá místa v údolí Vrbovce, kde je trasa vedena po úzké stezce na úbočí kopce. Úsek Kníničská ul.- Letenská lávka (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena od tramvajové zastávky Svratecká po asfaltové komunikaci po lávce přes Svratku. Na levém břehu řeky kříţení s poměrně frekventovanou cyklostezkou, částečně je cyklisty vyuţíván i most - zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů. Následuje úsek vedený po široké hlinitoštěrkové cestě s výmoly mezi zahrádkami. Převáţná část úseku je pak vedena po nezpevněné lesní cestě proměnlivé šířky po pravém břehu řeky. Mezi zahrádkami u Letenské lávky je trasa opět vedena po úzké vyšlapané pěšině. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení OBJEKTY: Skály na pravém břehu Svratky - na cca 3 místech stráň na pravém břehu končí skálou, která prudce spadá do vody, Tato místa je nutné obejít po úzké stezce s prudkým stoupáním, pouze při nízkém stavu vody lze vyuţít nepříliš bezpečnou úzkou kamenitou stezku těsně podél vody - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY F1 NÁVRH OPATŘENÍ: místa vyţadují jednotlivé, stavebně náročné objekty (např. roštové lávky), moţnost bezbariérového uţívání vyplyne aţ z konkrétního řešení VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky tramvaje Svratecká a Kamenolom PARKOVÁNÍ: zpevněná plocha u lávky v Komíně ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: od lávky v Komíně je veden k Letenské lávce v Bystrci asfaltový chodník po levém břehu Svratky. Chodník vede podél frekventované komunikace, v celém úseku zvýšené riziko kolize chodců a cyklistů. POZN: v Komíně návaznost na bezbariérové stezky po pravém i levém břehu Svratky


83


Úsek Letenská lávka - odbočka na Šemberovu ul. km 3,9 (pěší trasa rekreační) TRASA: mírně stoupá po široké asfaltové komunikaci, která cca v km 3,0 přechází v panelovou komunikaci, místně s velkými mezerami. V celém úseku riziko kolize chodců a cyklistů. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy trasy OBJEKTY: Rošt před mostem pod Starou dálnicí - cca 5 m dlouhý rošt z velkých trubek kulatého průřezu, mezery ve směru chůze cca 5 cm. Problematické jak pro osoby na vozíku, tak pro uţivatele s berlemi či chodítky - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY F2 NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje stavební úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Kamenolom, autobusové zastávky Černého a Štouračova PARKOVÁNÍ: nezpevněná plocha cca v km 2,1 ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: po široké nezpevněné cestě z ul. Šemberova POZN: - v km 2,9 vstup do obory, kde dále vede široká asfaltová mírně stoupající cesta - za mostem pod Starou dálnicí moţnost odbočit vlevo po panelové cestě na Starou dálnici nebo doprava po široké nezpevněné cestě na ul. Štouračova - v km 3,9 široká nezpevněná cesta stoupající na ul. Šemberova Úsek odbočka na Šemberovu ul. km 3,9 – km 5,9 KOLIZNÍ BOD BARIÉRY F3 TRASA: vede po úzké lesní vyšlapané pěšině, místy podmáčené či s kořeny Před jízdárnou Eliot/Vrbovecký mlýn stezka stoupá ve sklonu větším neţ 8,3 % a následně prudce klesá k jízdárně Eliot. Tento úsek je vzhledem k charakteru cesty a sklonovým poměrům pro bezbariérové uţívání zcela nevhodný. Od jízdárny trasa mírně stoupá po úzké vyšlapané místy podmáčené stezce s výmoly podél místní bezejmenné vodoteče. V tomto úseku je zvýšené riziko kolize chodců a jezdců na koni NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení, vzhledem ke sklonu terénu nelze ani po úpravách předpokládat moţnost bezbariérového uţívání v celé délce VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Kamechy a Drdy PARKOVÁNÍ: jízdárna Eliot ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: asfaltová mírně klesající účelová komunikace z ul. Kohoutovická k jízdárně Eliot Úsek km 5,9 - Hostislavova ul./Ţebětín TRASA: vede po široké asfaltové mírně stoupající cestě NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Drdy PARKOVÁNÍ: jízdárna Eliot

G

KAMENNÁ – ČERVENÝ KOPEC –PISÁRECKÉ STRÁNĚ – KAMENICE – NETROUFALKY – ČERTÍK

CHARAKTERISTIKA: trasa propojuje vyhlídky na Brno, které se nacházejí na hraně strmých svahů na pravém břehu Svratky. Vzhledem k překonávání velkých výškových rozdílů a vedení trasy po úzkých stezkách na svazích není trasa mimo krátké úseky vhodná pro bezbariérové uţívání. Úsek Kamenná – Kamenná Čtvrť (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena nejprve po pojíţděné asfaltové komunikaci bez chodníku s velmi prudkým stoupáním (po celé délce betonová zídka s madly) a následně po úzké hlinitokamenité stezce za zahrádkami, místy hluboké erozní rýhy. V celém úseku sklon výrazně větší neţ 8,3 % - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY G1 NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy popř. komplexní řešení (zpevnění povrchu a řešení odtoku dešťových vod). Vzhledem ke sklonu terénu nebude ani po úpravě bezbariérové uţívání moţné VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Nemocnice Milosrdných bratří, autobusová zastávka Červený kopec PARKOVÁNÍ: Táborského nábřeţí, Kamenná čtvrť


84


POZN: na začátku úseku návaznost na bezbariérovou trasu po pravém břehu Svratky Úsek ul. Kamenná Čtvrť – Červený kopec (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena po místní asfaltové komunikaci, částečně s chodníky. Úsek vhodný pro bezbariérové uţívání – vyhlídky na Kamennou kolonii a na Brno. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (doplnění chodníků a úprav pro bezbariérové uţívání). VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Červený kopec PARKOVÁNÍ: zpevněné parkoviště na ul. Červený kopec u odbočky obsluţné komunikace k zahrádkám Úsek Červený kopec – ul. Vinohrady (pěší trasa rekreační) TRASA: vedena zpočátku po široké nezpevněné hlinitokamenité cestě (obsluţné komunikaci k zahrádkám), dále pak lesem po úzké stezce se stoupáním větším neţ 8,3 %. Od nejvyššího bodu pak trasa klesá ve sklonu větším neţ 8,3 % po široké nezpevněné obsluţné komunikaci s erozními rýhami k ul. Vinohrady - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY G2 NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy (zejm. zpevnění povrchu a řešení odtoku dešťových vod), vzhledem ke sklonu terénu nebude ani po úpravě bezbariérové uţívání moţné VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Červený kopec PARKOVÁNÍ: nezpevněná parkovací plocha na kraji lesa u obsluţné komunikace na ul. Vinohrady Úsek ul. Vinohrady – ul. Kamenice – ul. Netroufalky (pěší trasa rekreační) TRASA: na ul. Vinohrady vede po obsluţné asfaltové komunikaci ve sklonu větším neţ 8,3 %, průchod k ul. Kamenice je moţný pouze po úzké strmé prošlapané stezce ve sklonu větším neţ 8,3 % - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY G3 Podél ul. Kamenice vede jednostranný chodník bez přechodů pro chodce popř. míst pro přecházení. Trasa pak odbočuje v prudkém spádu větším neţ 8,3% k nově vybudované asfaltové komunikaci s jednostranným chodníkem, vedoucí směrem k ul. Netroufalky. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy, bezbariérové uţívání je moţné pouze v části nově vybudované asfaltové komunikace směrem k ul. Netroufalky VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Kamenice, Univerzitní kampus/sever PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa ul. Netroufalky POZN.: v místě odbočení trasy k ul. Netroufalky začátek stezky pro pěší a cyklisty podél ul. Kamenice směrem k Univerzitnímu kampusu, vyznačené oddělené pásy pro pěší a cyklisty, vhodné pro bezbariérové uţívání Úsek ul. Netroufalky – pramen Čertík (pěší trasa rekreační) TRASA: vede nejprve po široké travnaté cestě na kraji pole, dále po široké hlinité lesní cestě, která postupně přechází v úzkou lesní pěšinu. Od palouku s ohništěm úzká lesní pěšina strmě klesá k pramenu Čertík - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY G4 Prudké klesání je i na druhé variantě cesty lesem. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy, vzhledem ke sklonu terénu není ani po úpravě bezbariérové uţívání moţné VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Univerzitní kampus/sever a Kluchova PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa ul. Netroufalky POZN: kolem Čertíku vede asfaltová stezka z Nového Lískovce do údolí Svratky směrem k lávce na Riviéru, sklon stezky je větší neţ 8,3 %. V údolí stezka navazuje na bezbariérovou trasu po pravém břehu Svratky.

H

SLATINA / ČERNOVICE – ČERNOVICKÁ TERASA (EKOLOGICKÝ PARK) – ČERNOVICKÝ HÁJEK – HOLÁSECKÁ JEZERA – CHRLICE

CHARAKTERISTIKA: trasa vede z Černovické terasy prudce dolů a pak údolní nivou k Holáseckým jezerům a Splavisku. Mimo počáteční úsek je trasa vedena většinou po nezpevněných komunikacích či vyšlapaných stezkách. Z hlediska bezbariérové uţívání lze předpokládat vyuţití pouze některých úseků v kombinaci s navazujícími bezbariérovými trasami k soutoku. Úsek Tilhonova ul. – Průmyslová ul. TRASA: vedena mezi bytovými domy a průmyslovými areály, místně chybí chodníky (v části ul. Vlárská chodník pouze jednostraný, ul. Řípská bez chodníku)


85


NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy (doplnění úprav pro bezbariérové uţívání, na ul. Řípská alespoň jednostranný chodník ) VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky autobusu Hviezdoslavova, Švédské Valy PARKOVÁNÍ: velká parkoviště u průmyslových areálů Švédské Valy Úsek přes navrhovaný Ekopark/Černovická pískovna (pěší trasa rekreační) TRASA: v prostoru cihelny stávající vyjeţděné a prošlapané nezpevněné stezky NÁVRH OPATŘENÍ: bezbariérové uţívání bude řešeno v rámci návrhu rekreačního areálu. Vzhledem k poměrně rovnému terénu má areál velký potenciál z hlediska bezbariérového uţívání. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusová zastávka Švédské Valy PARKOVÁNÍ: předpokl. parkoviště s vyhrazenými místy v rámci areálu Ekoparku ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: uvaţovaný přístup k Ekoparku od psychiatrické léčebny v Černovicích - vzhledem k úsekům s velkým sklonem nelze předpokládat moţnost bezbariérového uţívání Úsek Ekopark – Kaštanová ul. (pěší trasa rekreační) KOLIZNÍ BOD BARIÉRY H1 TRASA: od uvaţovaného areálu Ekoparku k ulici Vinohradská vede široká cesta ve sklonu větším neţ 8,3 %, dále trasa vedena po komunikaci bez chodníku (ul. Vinohradská) včetně průchodu pod ţelezničním tělesem (podchod pod tratí v nepřehledném úseku mezi dvěma zatáčkami, vzhledem k chybějícímu chodníku pro chodce velmi nebezpečné). Následuje úsek částečně vedený po pojíţděných nezpevněných cestách mezi zahrádkami, částečně trasa chybí. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení, vzhledem k velkému sklonu terénu k ul. Vinohradské nelze předpokládat, ţe tento úsek bude odpovídat poţadavkům na bezbariérové řešení VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky Staré Černovice a Popelova PARKOVÁNÍ: areály ul. Kaštanová ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: uvaţovaný přístup od Makra (vyhrazená parkovací stání) - v případě realizace potenciál pro bezbariérové uţívání Úsek Kaštanová ul. - Chrlice (pěší trasa rekreační) KOLIZNÍ BOD BARIÉRY H2 TRASA: vedena nejprve po pojíţděné cestě mezi zahrádkami, pak po úzké stezce kolem potoka a Holáseckých jezírek stezka tu vede těsně kolem břehu, s mnoţstvím vegetace a kořenů. Po kříţení s cyklostezkou od soutoku Svratky a Svitavy část trasy zcela chybí, následuje širší polní nezpevněná cesta aţ k VKP Splavisko NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení, vzhledem k minimálnímu sklonu potenciál k bezbariérovému uţívání VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: autobusové zastávky ul. Popelova a Zámecká PARKOVÁNÍ: Holásky ul. U potoka (nové parkoviště s vyhrazeným parkovacím stáním, lavičkami a s herními prvky pro děti), nezpevněná parkovací plocha u Holáseckého jezera, nezpevněná parkovací plocha u NPR Splavisko ALTERNATIVY DOSTUPNOSTI: - po cyklostezce od soutoku Svratky a Svitavy: asfaltový povrch, zvýšené riziko kolize s cyklisty - po cyklostezce od parkoviště na okraji Holásek, ul. U potoka: asfaltový povrch, zvýšené riziko kolize s cyklisty - po úzké vyšlapané pěšině od parkoviště na Chrlickém náměstí, pro moţnost bezbariérového uţívání nutné stavební úpravy

J

STARÝ LÍSKOVEC, MIKULÁŠKOVO NÁM. – OSTOPOVICE / MORAVANY K VÝCHODISKU TURISTICKÉ TRASY KČT NA BOBRAVU

CHARAKTERISTIKA: trasa spojující dvě východiště značených turistických cest (Ostopovice, Moravany) s přestupním terminálem VHD Osová. Trasa vedena převáţně po chodnících či zpevněných komunikacích, místně ve sklonu větším neţ 8,3 %. Úsek Osová - Ostopovice TRASA: v sídlišti vedena po starších asfaltových oboustranných chodnících podél komunikace, místně chybí úpravy pro bezbariérové uţívání (šikmé nájezdy, hmatové úpravy). Na trase na ul. Kosmonautů 17 a 19 se nachází dva tzv. bezbariérové domy (s byty zvláštního určení, velká koncentrace osob na vozíku).


86


Mezi zastavěným územím Starého Lískovce a Ostopovic podél komunikace po celé délce asfaltový jednostranný chodník šířky cca 1,2 m, bez vodící línie, místně zábradlí bez dolní zaráţky. Komunikace s chodníkem mimoúrovňově kříţí dálnici D1. V Ostopovicích navazuje chodník s nepříliš kvalitní dlaţbou. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy trasy. VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky tramvaje, trolejbusu, autobusu Osová (zastávka tramvaje Osová oboustranně po rekonstrukci, chyby z hlediska bezbariérového uţívání), zastávka autobusu Ostopovice-Branky. Zastávka speciální nízkopodlaţní autobusové linky ul. Kosmonautů. PARKOVÁNÍ: velká parkoviště v sídlišti (ul.Valašská, Karpatská, U pošty, Kosmonautů) POZN: vzhledem k situování bezbariérových domů v sídlišti Starý Lískovec by měla být tato lokalita řešena komplexně s ohledem na poţadavky na bezbariérové uţívání (základní trasy a cílové body) Úsek Osová - Podsedky (pěší trasa rekreační) TRASA: od ul. Osová trasa vede po úzké vyšlapané stezce v travnaté ploše mezi silnicí a sídlištěm ve sklonu větším neţ 8,3 % - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY J1 Navazující úsek kolem sportovního areálu veden po širokém asfaltovém chodníku, chybí vodící línie. Od ul. Elišky Přemyslovny k ul. Dvořiště opět úzká prošlapaná stezka, dále aţ k ul. Podsedky širší postupně se zuţující nezpevněná komunikace, podél místní vodoteče Leskavy jiţ jen úzká vyšlapaná stezka - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY J2. Variantně lze v dolní části úseku pouţít chodníky/málo pojíţděné komunikace ul. Dvořiště, Vyhlídalova, Za kovárnou/Podsedky. NÁVRH OPATŘENÍ: mimo chodník kolem sportovního areálu u ul. Osová úsek vyţaduje komplexní řešení VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky tramvaje, trolejbusu, autobusu Osová, autobusové zastávky Kosmonautů, Vyhlídalova PARKOVÁNÍ: vyhrazené parkovací stání ul. Dvořiště, parkoviště ul. Kosmonautů, Podsedky Úsek Podsedky – Moravany (pěší trasa rekreační): TRASA: vedena v celé délce po málo pojíţděné asfaltové komunikaci – ul.Bohunická cesta, místně stoupání větší neţ 8,3 %. Na začátku úseku úrovňové kříţení s ţelezniční tratí (pouze akustická signalizace, bez závor a hmatných úprav – není bezpečné z hlediska bezbariérového uţívání) – dále mimoúrovňové kříţení s dálnicí D1. NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy - zejm. dořešení úprav na nechráněném ţelezničním přejezdu VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: zastávky autobusu Vyhlídalova, Moravany PARKOVÁNÍ: ul. Podsedky, Moravany POZN: na okraji Moravan navazuje na trasu úzký asfaltový chodník, který mírně klesá aţ k nákupnímu centru Futurum

19

BENEŠOVA – NÁDRAŢNÍ – BULVÁR

CHARAKTERISTIKA: trasa kolem části historického centra města, propojující důleţité přestupní uzly VHD a ţeleznici s návazností na plánovaný městský Bulvár. Celý úsek leţí prakticky v rovině, z hlediska bezbariérového uţívání však chybí návaznost na výškovou úroveň ul. Novobranské a úroveň podchodu směrem k obchodnímu domu Tesco (ze kterého je dále moţnost přístupu k podchodu pod nádraţím a následně přístup k jednotlivým nástupištím). Z hlediska osob s omezenou pohyblivostí jsou nebezpečné zejména přechody přes tramvajovou trať vydláţděné nerovnou kamennou dlaţbou a chybějící sníţené nájezdy na chodníky, z hlediska osob nevidomých a slabozrakých jsou extrémně nebezpečné zejména dlouhé přechody přes koleje, chybějící hmatové úpravy a vodící línie na nástupištích atd. V celém prostoru chybí jednotný informační a orientační systém. Mezi začátkem a koncem úseku neexistuje trasa, která by plně vyhovovala poţadavkům na bezbariérové uţívání. Úsek Divadelní - Masarykova TRASA: vedena po chodnících podél pojíţděné komunikace s tramvajovou tratí. Na některých místech chybí sníţené nájezdy na přechodech (např. ve směru od budovy Magistrátu města Brna směrem k autobusovému nádraţí), hmatové úpravy na přechodech buď neexistují nebo jsou realizovány chybně ( např. spojovací ulice mezi Benešovou a Novobranskou). Problémem je dlouhodobá nefunkčnost venkovního výtahu v rohovém domě na ul. Benešova, který zajišťoval přístup na úroveň ul. Novobranské a do podchodu směrem k obchodnímu domu Tesco.


87


NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje komplexní řešení, vzhledem k důleţitosti celého úseku je třeba důsledně dodrţovat poţadavky na bezbariérové uţívání staveb. U navrhované lávky přes ul. Koliště je třeba vhodně vyřešit překonání výškového rozdílu mezi ulicemi Orlí a Vlhká. OBJEKTY: Tramvajová zastávka Malinovského nám. na ul. Benešova - chybí bezbariérový přístup na tramvajovou zastávku včetně hmatových úprav jak od ul. Orlí, tak z protější strany (autobusové nádraţí, bezbariérový přístup k budově Magistrátu města Brna) - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY 19/1 NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje komplexní řešení Autobusové nádraţí ul. Benešova - chybí úpravy pro bezbariérové uţívání celého prostoru autobusového nádraţí (bezbariérové přechody, hmatové úpravy, navazující vodící línie,..). Chybně jsou řešeny i nově realizované úpravy. NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje komplexní řešení Tramvajová, autobusová a trolejbusová zastávka Hlavní nádraţí/ostrůvek u viaduktu - přechody na ostrůvek řešeny chybně (chybí nájezdy i hmatové úpravy), na nástupištích chybí úpravy pro bezbariérové uţívání. Chodník ve sklonu směrem do podchodu pod nádraţím je řešen ve sklonu větším neţ 8,3 %, madla po bocích neumoţňují pevné a bezpečné uchopení - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY 19/2 NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje komplexní řešení Tramvajová zastávka Hlavní nádraţí - z hlediska všech uţivatelů je velmi nebezpečné úrovňové umístění nástupišť na tramvajové zastávce mezi dvě pojíţděné komunikace. Dlouhý přechod bez hmatových úprav a světelné signalizace. Na ploše nástupišť chybí vodící linie a hmatové úpravy včetně vizuálního označení nebezpečného prostoru u hrany nástupiště. Schodiště do podchodu nemají kontrastní označení stupnic, madla po bocích neumoţňují pevné a bezpečné uchopení. Bezbariérový přístup do podchodu z plochy nástupišť není moţný a je zejména pro uţivatele na vozíku velmi komplikovaný - KOLIZNÍ BOD BARIÉRY 19/3. NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje komplexní řešení VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: - tramvajová zastávka Malinovského nám., tramvajové, autobusové a trolejbusové zastávky Hlavní nádraţí PARKOVÁNÍ: vyhrazená parkovací místa u Magistrátu města Brna, u VZP na ul. Benešova, na parkovišti u autobusového nádraţí, u hlavního vchodu do nádraţní haly. Na novém parkovišti naproti Grandhotelu vyhrazená parkovací místa chybí. Vzhledem k důleţitosti dopravního uzlu se počet vyhrazených míst jeví jako nedostatečný. Úsek Masarykova – plánovaný Bulvár TRASA: vedena po chodnících podél pojíţděné komunikace s tramvajovou tratí. Místo pro přecházení přes ulici Masarykova ve velkém příčném sklonu (dáno sklonem ul. Masarykova), navíc je kříţení s tramvajovou tratí vydláţděné nerovnou kamennou dlaţbou. Navazující část chodníku kolem Čedoku opět s nevyhovujícími sklony (dáno výškovým rozdílem s ul. Bašty). Na chodníku před poštou chybí nájezdy a hmatové úpravy pro moţnost bezbariérového uţívání. V prostoru křiţovatky Nádraţní/Kopečná/Hybešova hrubé chyby z hlediska poţadavků na bezbariérové uţívání (zejm. hmatové úpravy). NÁVRH OPATŘENÍ: úsek vyţaduje stavební úpravy. Pokud bude realizován pojízdný chodník na viadukt nad ul. Hybešova, nutno navrhnout i variantu pro bezbariérové uţívání OBJEKTY: Tramvajová zastávka Nové sady - zajištěn bezbariérový přístup na jednotlivá nástupiště, hmatové úpravy na přechodu provedeny chybně, na nástupištích zcela chybí NÁVRH OPATŘENÍ: objekt vyţaduje jednotlivé, stavebně nenáročné úpravy VEŘEJNÁ HROMADNÁ DOPRAVA: tramvajová zastávka Hlavní nádraţí a Nové sady PARKOVÁNÍ: vyhrazené parkovací místo u 6. nástupiště, vzhledem k důleţitosti dopravního uzlu nepostačuje


88


12. PROPAGACE PĚŠÍ DOPRAVY, CHŮZE JAKO PROSTŘEDEK POZNÁNÍ MĚSTA

Adresátem informačních a osvětových kampaní na podporu pěší dopravy jsou obyvatelé města. V městě se orientujeme pomocí všeobecné znalosti centra a dopravního systému, ale zejména podrobnou znalostí okruhu bydliště, případně pracoviště a oblíbené rekreační lokality. Docházkový okruh je individuální, často svázán návyky, k jejichţ překonání jsme dosti konzervativní. Změna našeho chování nezávisí ani tak na informovanosti jako na praktické zkušenosti, kterou přinese nová realita, zejména: Revitalizace stávajících veřejných prostranství, ulic, náměstí a parků, Přestavba města, výstavba nových ulic, obchodních tříd a parků, Realizace opatření usnadňujících a zpříjemňujících pěší pohyb, zřizování nových průchodů, zkratek, bezpečných přechodů přes rušné komunikace, dopravní zklidnění ulic, apod. Významnou roli v podpoře pěší mobility hraje zdravotní osvěta propagující zdravý ţivotní styl a chůzi jako univerzální kondiční aktivitu a informační kampaně na ochranu ţivotního prostředí. Výstavba pěších rekreačních tras je prostředek, který pomůţe přenést návyky z rekreační pohybové aktivity do běţného ţivota. Informace o trasách a značení pěších tras Jednotné značení a informace o trasách hlavní sítě patří ke standardům navrţeným Generelem pěší dopravy. Základní informace o ulicích a jejich historii jsou důleţitým poznáním i pro obyvatele města. Poznání minulosti pomáhá vytvářet vztah k určité trase a její obliba pak motivuje k pěšímu pohybu. Informace o trasách a značení pěších tras zaměřené na návštěvníky města patří do oblasti turistického ruchu. Trasy spojují zajímavosti města a jeho historické památky. Soustředí se v oblasti centra města a jeho historického jádra. Tématicky jsou zaměřené na běţné turisty, všeobecně poznávací vycházkové okruhy po městě a jeho památkách, skupiny návštěvníků přijíţdějících za vybranými tématy, které jsou pro město jedinečné, „archi stezky“ po funkcionalistické architektuře apod. Zvláštní péči si zasluhují vystavovatelé a návštěvníci Výstaviště Brněnských veletrhů. Trasa od Výstaviště do historického jádra přes ostudnou ulici Veletrţní a Mendlovo náměstí je pro mnohé jedinou příleţitostí k poznání města a kultury jeho obyvatel.

13. ZÁVĚR ZPRACOVATELE, DOPORUČENÍ DALŠÍHO POSTUPU Pokračovat v revitalizaci historických radiál, obchodních ulic a obchodních tříd, v centrální zóně města. Zadat studie revitalizace doposud neřešených historických radiál: -

Zlepšit kvalitu prostředí, omezit negativní vlivy z tranzitní dopravy,

-

vytvářet podmínky pro regeneraci obchodní sítě, vyuţít k tomu doposud nezastavěné proluky a k přestavbě způsobilý stavební fond, umoţnit krátkodobé parkování pro zákazníky,

-

revitalizovat pobytovou kvalitu veřejných prostranství, rozvíjet tradiční urbanistické hodnoty a městské formy zástavby

-

zajistit dostatečnou šířku a průchodnost chodníků.

Jako samostatný problém kultivace veřejných prostranství a vnímání obrazu města řešit pokračování pěší trasy z Pekařské k Výstavišti. Zajistit profesionální řízení systematické revitalizace interiéru města i jeho následné správy a údrţby. Péči o tradiční radiály obchodní ulice zadat profesionálním managerům s pověřením vytvořit atraktivní obchodní adresu a všestranné podmínky


89


pro rozvoj obchodní sítě. Iniciovat vznik sdruţení zainteresovaných obchodníků a majitelů domů. Management obchodních ulic zapojit do územně plánovací a projektové přípravy revitalizace obchodních radiál. Zajistit pěší propojení historického jádra s páteřními trasami přestavbových území v centrální zóně města. Zadat územní studii ul.Benešova a Nádraţní, která: -

prověří aktuální stav zástavby a záměry v koridorech navrţených pro spojení historického jádra a přestavbových území,

-

upřesní polohu, parametry chráněných koridorů a regulaci v místech napojení na stávající nebo budoucí výstavbu,

-

prověří moţnosti doplňkových tras, které zlepší dostupnost přestavbových území do doby, neţ bude odstraněno kolejiště dnešního nádraţí, bude operativně řešit jejich pěší dostupnost nezávisle na postupu přestavby ŢUB.

Vyuţít krajinné průniky do zastavěného území města (zelené klíny) a navazující rozvolněnou zástavbu s vysokým podílem zeleně pro rekreační radiály spojující centrální zónu města s jeho krajinným zázemím. -

Na trase A (Veveří / Kounicova – Hradecká – Technická – Medlánecké kopce) zadat studii „humanizace“ ulice Pod Kaštany a pěšího propojení do sídliště Ţabovřesky. Dnešní stav je pozůstatkem překonaných dopravních koncepcí.

-

Na trase B (Cejl – Stará Osada – Velká Klajdovka) zadat studii pěší trasy mezi Starou Osadou a Pálavským náměstím.

Hledat pěší alternativy k radiálním cestám dopravními prostředky přes centrum města. Nabídnout tangenciální pěší trasy (tangenciální zkratky) po obvodu souvisle zastavěného území. -

Na trase C (Wilsonův les - Hrnčířská / Šumavská) – Lesná – Soběšice) zadat studii úseku mezi ul.Sportovní (sportovním areálem Ponava) a ul.Bieblova.

Rovinný terén říčních koridorů Svratky a Svitavy vyuţít pro tangenciální trasy navrţené na principu „zelených stezek“ (komunikace funkční třídy D, stezky pro pěší a cyklisty). Propojit jednotlivé rekreační úseky podél Svratky v souvislou rekreační trasu od přehrady aţ po soutok se Svitavou. V návaznosti na konverzi Posvitavské průmyslové zóny a revitalizaci nábřeţí Svitavy prodlouţit rekreační trasu z Obřanského údolí do centrální části města. -

Na trase D (Svitavské nábřeţí – Cacovice – Obřany, Mlýnské nábřeţí – Bílovice) realizovat úsek po pravém břehu Svitavy mezi Obřany a Bílovicemi jako úsek s vyloučeným průjezdem cyklistů.

-

Trasu E (Renneská – Dolní Heršpice, IKEA) navrţenou po pravém břehu Svratky jako cyklistická stezka (DSP Cyklistická stezka Renneská – Vomáčkova, Sil.projekt 12/2009) doplnit o chráněné pěší úseky a odpočívky.

-

Na trase F (Komín, Letná – Údolí oddechu – Vrbovec – Ţebětín) zadat studii úseku Komín, Letná – Údolí oddechu po pravém břehu Svratky jako úsek s vyloučeným průjezdem cyklistů.

-

Propojit rekreační trasy podél toku Svratky a Svitavy na území města,

-

Na „zelených stezkách“ podél řek realizovat opatření, která zamezí střetům chodců s ostatními účastníky provozu,

-

V nejvíce frekventovaných úsecích vést trasu po obou březích řeky,

-

V případech, kdy pěší trasa vede po obou březích řeky diverzifikovat charakter tras, zajistit, aby na jednom z břehů byla zklidněná trasa chráněná před střety s ostatními účastníky provozu,

-

K diverzifikaci tras vyuţít navrţená protipovodňová opatření, zejména moţnosti vedení trasy v prostoru říční bermy,

-

Vytvářet podmínky pro zvýšení rekreační hodnoty pěší trasy podél Svitavy: v návaznosti na přestavbu průmyslových ploch rekonstruovat nábřeţí Svitavy, souběţně s protipovodňovými opatřeními obnovit břehovou zeleň Svitavy, odstranit nepouţívané úseky vlečkového systému, rozvíjet uzlové plochy s vysokým podílem zeleně (Cacovice, přestavba nábřeţí Zbrojovky, Tkalcovská – Pastrnkova, soubor Zderad, Černovice – Řehořova, Ráječek)


90


Zpřístupnit rekreační potenciál jihozápadního a jihovýchodního sektoru města. Pokračování pěších tras do brněnského regionu řešit ve spolupráci s Klubem českých turistů (KČT) a s podporou partnerů sdruţených v projektu Místního akčního plánu (Local Action Plan), který se uskutečnil v letech 2008-2010 jako součást evropského projektu zabývajícího se spoluprací města s jeho zázemím. -

Zpřístupnit vyhlídky na Červeném kopci a Pisáreckých stráních. Na trase G (Kamenná – Červený kopec - Kamenice – Netroufalky – Čertík ) zadat studie úseku Kamenná – Červený kopec – Kamenice a úseku Netroufalky – Čertík.

-

Pro obyvatele Bohunic a Starého Lískovce zpřístupnit rekreační potenciál Bobravské vrchoviny a Přírodního parku Bobrava. Vyznačit a zabezpečit trasu J (větev Starý Lískovec – Ostopovice) k východisku značené turistické cesty KČT v Ostopovicích.

-

Zadat studii trasy H (Slatina / Černovice – Černovická terasa – Černovický hájek – Holásecká jezera – Chrlice), která propojí rekultivace na Černovické terase (záměr Ekologického parku) s Holáseckými jezery a dále s navrhovanými rekreačními plochami v Chrlicích a parkem volného času při Olympii a naváţe na plánovanou turistickou trasu KČT k Rajhradskému klášteru.

Zpřístupnit rekreační potenciál centrální zóny města. Zajistit bezpečný přístup klidovými koridory do stávajících i plánovaných rekreačních ploch v z rezidenční části centrální zóny, zejména : Do parku na Kraví Hoře z ul.Jana Uhra (lávka), Do parku na Špilberku z Obilního trhu, Do parku Luţánky - řízený přechod z ul Burešovy, úprava Luţánek u křiţovatky Lidická – Pionýrská, Na odvaly nad arboretem. Trasy celoměstského významu zapracovat do územně plánovací dokumentace. Generel pěší dopravy povaţovat za otevřený dokument. Průběţně doplňovat nové podněty a trasy vyplývající z obnovy města a jeho urbanistického rozvoje. V návaznosti na postup realizace a značení pěších tras informovat veřejnost o nabídce značených pěších tras celoměstské sítě. Stezky pro pěší a cyklisty, které jsou součástí sítě pěších a cyklistických tras navrţených generelem pěší nebo cyklistické dopravy opatřit tabulemi s pravidly ohleduplného chování účastníků provozu (chodců, cyklistů, bruslařů, ale i chodců doprovázených psy).


91


14. DOKLADY

Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 3.6..2010 Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 1.7.2010 Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 2.9.2010 Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 29.9.2010

Dopis starostům MČ se ţádostí o spolupráci na Průzkumech a rozborech Dopis pověřeným osobám na MČ se ţádostí o doplnění Průzkumů a rozborů


92


GENEREL PĚŠÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA NÁVRH Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 3.6..2010 Přítomní: Přílohy:

Dle prezenční listiny Prezenční listina

Zpracovatel - informoval o připomínkách městských částí k průzkumům a rozborům. Své připomínky na doplnění průzkumů a rozborů poslalo 5 MČ. Připomínky byly zapracovány do rozborové mapy. - předložil koncept pěších tras celoměstského významu zakreslený do podkladu s urban. strukturou ÚPmB. Vybrané stávající trasy jsou doplněny o návrhové trasy a o rezervy (v území s doposud nejasnou koncepcí transformace nebo urb.rozvoje). Podle charakteru jsou trasy rozděleny na rekreační, společenské a spojovací (přepravní). Rekreační trasy reflektují východiska značených turistických cest ve vztahu k VHD. Výběrovým kritériem tras celoměstského významu byla důležitost spojení, jeho začlenění do systému v rámci města, plnění kvalitativních požadavků (bezpečnost, hygiena prostředí, přímost, vazba na VHD, vybavení….) ale zejména atraktivita a jedinečnost. Atraktivní trasy jsou propojeny do radiál a tangent tak, aby byla zvýšena přitažlivost a konkurenceschopnost pěší dopravy. Závěry: Zpracovatel bude pokračovat na předloženém konceptu. Pro charakteristické skupiny tras budou vypracovány obecné zásady (požadavky) řešení s cílem zajistit jejich atraktivitu a účinnost. Pro vybrané trasy budou zpracovány „scénáře“ (aplikované zásady), t.j. obecné zásady budou aplikovány na konkrétní trasy a doplněny o schémata tras. Sektoráři OÚPR dostanou od ref.dopravy průzkumové mapy MČ. Zpracovatel projedná koncept pěších tras jednotlivě s každým sektorářem a dohodne pro které trasy vypracuje „scénář“. Budou to trasy v území s vyřešenou urbanistickou koncepcí, zejména: - trasy v dopravních koridorech (veř.prostranstvích) připravovaných pro rekonstrukci, - trasy a průchody v koridorech vyžadujících ochranu před zastavěním, - spojení potřebná pro revitalizaci upadajících částí města, - trasy používané, pro dopravu nebo rekreaci významné ale stavebně nezajištěné zkratky a trasy apod. Na příštím výrobním výboru bude předloženo vzorové řešení „scénáře“ trasy. Na celoměstských trasách budou vyznačeny odbočky (umístěné koridory, orientační směry) pro napojení záměrů rozvoje nebo restrukturalizace města. Zpracovatel předá koncept pěších tras celoměstského významu zástupci KČT. Budou koordinovány návaznosti na turistické trasy a možnosti vyznačení nových tras v na jihu města.

Zapsal: ing.arch.Miloš Kabela


93



94


GENEREL PĚŠÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA NÁVRH Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 1.7.2010 Přítomní: Přílohy:


Zpracovatel předložil - koncept pěších tras celoměstského významu doplněný podle připomínek ze sektorů OÚPR. Trasy jsou rozděleny na rekreační, společenské a spojovací. Výběrovým kritériem rekreačních a společenských tras je, že trasa je cestou a současně cílem celoměstského významu. Vybrané trasy jsou propojeny do systému spojovacími trasami. Význam tras určuje důležitost spojení, začlenění do systému města, ale zejména atraktivita a jedinečnost. - výběr tras pro něž zpracuje „scénáře“ (aplikované zásady), ve výkresech trasy. - vzorové „scénáře“ - výkresy tras: Kounicova / Veveří – Hradecká – Technická – Medlánecké kopce Benešova – Nádražní – bulvár Bulvár Závěry: - Pro trasy celoměstského významu bude zpracována základní charakteristika (uzlové body, hlavní atraktivity, kolize…) a stanoven potenciál jehož rozvojem lze posílit význam trasy. Základní charakteristika (zásady řešení aktivní trasy) budou podkladem pro ÚPP/ÚPD a projektové řešení trasy. - Pro vybrané trasy budou vypracovány výkresy „scénáře“ (aplikované zásady). - Objednatel odsouhlasil podobu a podrobnost výkresů scénářů tras (základní měřítko 1:5000)

Příští výrobní výbor bude ve 2.polovině srpna.



95



96


GENEREL PĚŠÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA NÁVRH Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 2.9.2010 Přítomní: Dle prezenční listiny Přílohy: Prezenční listina Zpracovatel předloţil rozpracované scénáře (situace 1:5000/2500) 10ti vybraných tras, na nichţ jsou aplikovány obecné poţadavky na řešení základní sítě pěších tras. Výběr byl proveden s ohledem na aktuální potřebu revitalizace veřejných prostranství, zlepšení dostupnosti rekreačního zázemí města, ochranu zaţitých a vytváření nových atraktivních pěších spojení a přínos stavebních úprav na dílčích úsecích trasy (jednoduché zajištění schůdnosti) pro zvýšení podílu pěší dopravy. Jedná se o tyto vybrané trasy:. A: Kounicova / Veveří – Hradecká – Technická – Medlánecké kopce B: Cejl – Tkalcovská – Bubeníčkova – Stará Osada – Vinohrady – Pod Hády (plánovaný rekreační areál) – Velká Klajdovka C: Wilsonův Les – nám.Míru – Kraví hora – Hrnčířská (var.Šumavská) – Ponava (sportovní areál) – odvaly nad arboretem – Bieblova – Lesná – Soběšice D: Svitavské nábř.(Tkalcovská)– Cacovice – Obřany – Bílovice E: Benešova – Nádraţní –Bulvár F: Renneská – Dolní Heršpice Ikea G: Komín – Letná – Údolí oddechu – Vrbovec – Ţebětín H: Kamenná – Červený kopec – vyhlídky nad Pisáreckými stráněmi – Netroufalky – Čertík J: Černovice (Slatina) – Černovická terasa (ekologický park) – Černovický hájek – Holásecká jezera – Chrlice (k východisku turistické trasy na Rajhrad) K: St.Lískovec, Mikuláškovo nám. – Moravany / Ostopovice (k východisku turistické trasy na Bobravu) 10 vybraných tras základní sítě má předpoklady převzít významnou roli v pěších dopravě. Nejlépe vystihují motivační i omezující faktory pěšího pohybu a naléhavost problémů pěší dopravy. Reprezentativní výběr byl proveden po konzultaci se sektoráři OÚPR a bez připomínek předloţen na předchozím výrobním výboru. Ing.Antonovičová informovala o problémech bezbariérového uţívání a na příkladu trasy B předvedla hodnocení bezbariérovosti. Závěry: Pořizovatel vzal na vědomí rozsah výkresové části návrhu generelu a způsob jejího zpracování. Schéma základní sítě pěších tras bude podkladem pro zpracování mapy pěší dostupnosti hlavních cílů. Mapa pěší dostupnosti bude jedním z dílčích výstupů generelu. Z hlediska bezbariérového uţívání budou trasy rozděleny do úseků, které budou posouzeny ve 3 úrovních jako: - úseky potencionálně bezbariérové, vyţadující drobné stavební úpravy, - úseky podmínečně vhodné, vyţadující celkovou rekonstrukci, nebo jako součás novostaveb, které budou posuzovány dle vyhlášky - úseky, které nelze řešit bezbariérově, cíl bude dosaţitelný alternativní cestou (dopravním prostředkem) Na trase „C“ bude doplněna lávka navrţená přes ul.Sportovní. V textu bude definován standard pro základní síť „městských“ pěší tras, tj. minimální poţadavky na povrch, kříţení s hlavními dopravními trasami a vybavení tras (lavičky, odpad.koše, přístřešky, značení a informace). Zakončení trasy „J“ v Chrlicích umoţní nástup na evropskou „Svatojakubskou cestu“, kterou vyznačí KČT. Zapsal: ing.arch.Miloš Kabela


97



98



99


GENEREL PĚŠÍ DOPRAVY NA ÚZEMÍ MĚSTA BRNA NÁVRH Záznam z výrobního výboru návrhové části dne 29.9.2010 Přítomní: Přílohy:


Zpracovatel předložil návrh generelu v kompletním rozsahu příloh textové a výkresové části (Přehled tras, Členění tras, Hlavní cíle pěší dopravy a 10 Scénářů vybraných trasy). Bylo dohodnuto: Do výkresu Členění tras doplnit jádra původních obcí (centra městských částí) a označení Lužánek. Do výkresu pěší dostupnosti doplnit docházkovou vzdálenost 1000m od historického jádra,, od jader původních obcí a parků. K návrhu přiložit Průzkumové mapy městských částí doplněné o připomínky MČ. Průzkumové mapy městských částí obsahují hlavní pěší trasy jednotlivých MČ včetně rozboru problematiky pěší dopravy. Do návrhu zapracovat požadavek na označení hlavní sítě pěších tras ukazateli. Trasu Benešova – Nádražní zařadit mezi „ostatní pěší trasy“ a nepřikládat výkres scénáře.



100



101



102



103


15. OSTATNÍ PĚŠÍ TRASY, FOTODOKUMENTACE

1 2 7 9 11 12 19

Ostatní trasy Purkyňova – Komín – Chochola – Údolí oddechu – mini ZOO (u Baltisbergerovy zatáčky) Kohoutovice – Holedná (po trase plynovodu) Podél Svitavy od Tkalcovské po soutok se Svratkou Mendlovo nám. – Veletrţní – Hlinky Netroufalky – Mikuláškovo nám. Koliště – třída kpt.Jaroše – Luţánky – sportovní areál Ponava Benešova – Nádraţní - Bulvár

20 21 22 23 24 25 26

Ostatní trasy, radiály a obchodní ulice v centrální části okolo historického jádra Pekařská Údolní Lidická - Štefánikova Milady Horákové Křenová Podchod pod nádraţím - Obchodní galerie Vaňkovka – Zvonařka Nové sady – Renneská -Jihlavská


104


Purkyňova – Komín – Chochola -– Údolí oddechu – mini ZOO (u Baltisbergerovy zatáčky)


105



106


Podél Svitavy od Tkalcovské po soutok se Svratkou


107


Mendlovo náměstí – Veletržní – Hlinky


108


Netroufalky – Mikuláškovo nám.


109


Koliště - tř.kpt.Jaroše - Lužánky - sportovní areál Ponava


110


Benešova – Nádražní – Bulvár


111


Pekařská


112


Údolní


113


Lidická - Štefánikova


114


Milady Horákové


115


Křenová


116


Podchod pod nádražím-Obchodní galerie Vaňkovka – Zvonařka


117


Nové sady - Renneská


118

Statutární město Brno, Dominikánské nám. 3, Brno MMB Odbor územního plánování a rozvoje, Kounicova 67, Brno

Recommend Documents