Seznam příloh Příloha č. 1 :
Statut rozkladové komise ministra vnitra
Příloha č. 2 :
Statut rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací
Příloha č. 3 :
Jednací řád rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací
Příloha č. 4 :
Jednací řád rozkladové komise České národní banky
Příloha č. 5 :
Uznesenie Vlády Slovenskej republiky č. 1211 zo 6. novembra 2002 k návrhu zásad vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií
Příloha č. 1 : Statut rozkladové komise ministra vnitra
Příloha č. 1 k PMV č. 2/2013
Statut rozkladové komise ministra vnitra Čl. 1 Charakter a účel zřízení rozkladové komise ministra vnitra Rozkladová komise ministra vnitra (dále jen „komise“) je odborným poradním orgánem ministra vnitra pro přípravu návrhů rozhodnutí (vyřízení) v případech, kdy podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „správní řád“) rozhoduje ministr vnitra o rozkladu podanému proti prvostupňovému rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo“) a o podnětech k přezkoumání pravomocných rozhodnutí ministerstva v přezkumném řízení. Čl. 2 Předmět činnosti komise Komise posuzuje a) rozklady podané proti prvostupňovým rozhodnutím ministerstva, b) podněty k přezkoumání pravomocných rozhodnutí ministerstva v přezkumném řízení, c) opatření proti nečinnosti v působnosti ministra vnitra s výjimkou odboru azylové a migrační politiky a odboru správního. Čl. 3 Opatření k zajištění činnosti komise (1) Materiály k projednání předkládá komisi útvar ministerstva, proti jehož rozhodnutí byl podán rozklad nebo proti jehož pravomocnému rozhodnutí směřuje podnět k přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení (dále jen „útvar“). Útvar je povinen připojit k materiálu předkládací zprávu, jejímž obsahem je právní rozbor případu a stanovisko útvaru. Právní rozbor a stanovisko podepisuje ředitel útvaru nebo jeho pověřený zástupce. (2) Útvar je povinen rozklad (podnět) včetně spisu právního rozboru a svého stanoviska předložit komisi bez zbytečných průtahů, nejpozději však do deseti dnů od doručení
rozkladu (podnětu) ministerstvu. Materiál předkládá útvar prostřednictvím odboru všeobecné správy. (3) Útvar je povinen na požádání předsedy komise předložený materiál doplnit, a to ve lhůtě stanovené předsedou komise. Není-li lhůta stanovena, útvar doplní materiál do deseti dnů ode dne, kdy jej k doplnění obdržel. (4) Ředitel útvaru nebo jiný jím pověřený zástupce útvaru je povinen na výzvu předsedy komise zúčastnit se projednání případu, který komisi útvar předložil, a poskytnout komisi k případu potřebné vysvětlení. (5) Komise doporučuje ministrovi vnitra způsob vyřízení projednávaného případu svým usnesením nebo usnesením svého senátu. (6) Usnesení, vedle návrhu způsobu vyřízení, obsahuje odkaz na příslušné ustanovení právního předpisu, podle něhož bude věc vyřizována, doporučení, jakými skutečnostmi tento postup odůvodnit, a výsledek hlasování členů komise. Ministr vnitra je s usnesením komise nebo senátu komise seznamován v rámci předkládaného spisového materiálu a zároveň v informaci, se kterou se mu předkládá každý jednotlivý případ k rozhodnutí. Čl. 4 Administrativní zajištění činnosti komise (1) Činnost komise organizačně a administrativně zajišťuje odbor všeobecné správy ministerstva prostřednictvím tajemníka komise, který je zaměstnancem odboru všeobecné správy. (2) Odbor všeobecné správy a) vede evidenci došlých rozkladů a podnětů k přezkoumání pravomocných rozhodnutí v přezkumném řízení, b) připravuje ze spisového materiálu předloženého příslušným útvarem podklady pro jednání komise, na základě kterých komise posuzuje jednotlivé případy a doporučuje způsob a formu jejich vyřízení, c) umožňuje osobám oprávněným podle § 38 správního řádu nahlížet do příslušného spisového materiálu a účastníkům řízení nebo jejich zástupcům realizovat jejich právo vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí a ke způsobu jejich zjištění, případně navrhovat jejich doplnění, d) vyhotovuje zápis z jednání komise, a to nejpozději do pěti dnů po jednání komise, e) připravuje pro ministra vnitra ke každému jednotlivému případu informaci v souladu s usnesením komise a návrh rozhodnutí (vyřízení věci), f) zajišťuje podle pokynu ministra vnitra, případně i ve spolupráci s útvarem, doplnění spisového materiálu, g) zajišťuje doručení stejnopisu rozhodnutí ministra vnitra a vrácení podkladového materiálu (předcházející spisový materiál) útvaru, h) ukládá písemnosti týkající se jednání komise nebo senátu komise a originál rozhodnutí (vyřízení) ministra vnitra,
i) plní další úkoly související s činností komise nebo senátů komise uložené ministrem vnitra nebo předsedou komise. Čl. 5 Členství v komisi (1) Členství v komisi vzniká jmenováním ministrem vnitra, jde-li o osobu, která není zaměstnancem ministerstva, se souhlasem příslušného ministra nebo vedoucího zaměstnance. Členové komise jsou jmenováni z řad odborníků z oboru práva. (2) Členství v komisi je nezastupitelné. Většina členů komise musí být, v zájmu objektivity posuzovaných případů, odborníky z oboru práva, kteří nejsou zaměstnanci ministerstva. (3) Členství v komisi končí a) odvoláním, b) vzdáním se členství, c) úmrtím člena. (4) Předseda komise je jmenován ministrem vnitra ze zaměstnanců zařazených v ministerstvu. Je jím zpravidla ředitel útvaru, do jehož předmětu činnosti podle organizačního řádu ministerstva náleží zabezpečování činnosti komise. (5) Tajemník komise je jmenován předsedou komise ze zaměstnanců zařazených v ministerstvu. Tajemník komise může být zároveň jejím členem.
(Zdroj: Na základě žádosti dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.)
Příloha č. 2 : Statut rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací
Příloha č. 1 k PMV č. 49/2006
Statut rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací Čl. 1 Charakter a účel zřízení rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací Rozkladová komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací(dále jen „rozkladová komise“) je poradním orgánem ministra vnitra na dobu pěti let v případech, kdy podle zvláštního zákona rozhoduje ministr vnitra1 o rozkladu2 podaném proti prvoinstančnímu rozhodnutí Ministerstva vnitra (dále jen „ministerstvo"). Čl. 2 Předmět činnosti rozkladové komise Rozkladová komise posuzuje rozklady podané proti prvoinstančním rozhodnutím ministerstva vydaným podle zvláštního zákona3 v bezpečnostním řízení4, v němž ministerstvo rozhoduje o žádosti fyzické osoby a o zrušení platnosti osvědčení fyzické osoby u příslušníků Policie České republiky (dále jen „policie“) vybraných v zájmu plnění závažných úkolů policie ministrem vnitra. V těchto případech má ministerstvo postavení Národního bezpečnostního úřadu a ministr vnitra postavení ředitele tohoto úřadu. Rozkladová komise předkládá ministru vnitra návrhy na způsob vyřízení rozkladu.
1
1) § 141 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
2
2) § 125 zákona č. 412/2005 Sb.
3
3) Zákon č. 412/2005 Sb.
4
4) Část čtvrtá zákona č. 412/2005 Sb.
Čl. 3 Členství v rozkladové komisi (1) Členství v rozkladové komisi vzniká jmenováním ministrem vnitra; jde-li o osobu, která není zaměstnancem ministerstva, se souhlasem příslušného ministra nebo vedoucího zaměstnance. (2) Členství v rozkladové komisi je nezastupitelné. (3) Rozkladová komise má sedm členů; většina členů jsou zaměstnanci státu se zařazením v jiných orgánech státu než v ministerstvu. (4) Členství v rozkladové komisi končí podle zvláštního právního předpisu5. (5) O vyloučení z řízení6 člena rozkladové komise projednávaného rozkladu u konkrétního případu rozhoduje předseda rozkladové komise. (6) Členu rozkladové komise nepřísluší za činnost v rozkladové komisi podle zvláštního právního předpisu7 odměna a není mu poskytována náhrada cestovních výdajů. Čl. 4 Opatření k zajištění činnosti rozkladové komise (1) Materiály k projednání jednotlivých případů předkládá rozkladové komisi bezpečnostní odbor. Bezpečnostní odbor je povinen připojit k materiálu stanovisko a bezpečnostní svazek8. Stanovisko podepisuje ředitel bezpečnostního odboru nebo jím pověřený zástupce. (2) Ředitel bezpečnostního odboru nebo jím pověřený zástupce je povinen se zúčastnit na výzvu předsedy rozkladové komise projednání případu, který rozkladové komisi bezpečnostní odbor předložil, a poskytnout rozkladové komisi k případu potřebné vysvětlení. Čl. 5 Předseda rozkladové komise (1) Předsedu rozkladové komise jmenuje ministr vnitra z členů rozkladové komise, a to vždy na dobu jednoho kalendářního roku. Předseda rozkladové komise vede jednání rozkladové komise, odpovídá ministru vnitra za její činnost a předkládá ministru vnitra návrhy rozkladové komise na vyřízení projednávané věci. (2) Předsedu rozkladové komise zastupuje v době jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jím pověřený člen rozkladové komise. (Zdroj: Na základě žádosti dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.) 5
5) § 130 odst. 4 zákona č. 412/2005 Sb.
6
6) § 90 zákona č. 412/2005 Sb.
7
7) § 130 odst. 5 zákona č. 412/2005.
8
8) § 124 zákona č. 412/2005 Sb.
Příloha č. 3 : Jednací řád rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací
Příloha č. 2 k PMV č. 49/2006
Jednací řád rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací Čl. 1 Jednání rozkladové komise (1) Jednání rozkladové komise ministra vnitra v oblasti ochrany utajovaných informací (dále jen „rozkladová komise“) se koná podle potřeby, zpravidla dvakrát za měsíc. Rozkladová komise zasedá nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne jejího svolání předsedou komise k řešení konkrétního rozkladu. (2) Rozkladová komise není oprávněna provádět dotazování nebo doplňování bezpečnostního řízení, je však oprávněna návrhy na doplnění bezpečnostního řízení a dokazování ministru vnitra doporučit. (3) Jednání rozkladové komise je neveřejné9, rozkladová komise doporučuje ministru vnitra způsob vyřízení projednávaného případu svým usnesením10. (4) Jednání rozkladové komise se jako přizvaná osoba může se souhlasem předsedy rozkladové komise zúčastnit i pověřený pracovník bezpečnostního odboru, který zajišťuje kontakt s rozkladovou komisí v rámci administrativního zajištění její činnosti. Čl. 2 Průběh jednání a závěry (1) Rozkladová komise je způsobilá jednat a přijímat usnesení, je-li přítomna nadpoloviční většina jejích členů. (2) Rozkladová komise přijímá ke každému projednávanému rozkladu usnesení, které je doporučením pro rozhodnutí ministra vnitra o rozkladu.
9
1) § 89 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
10
2) § 130 odst. 2 zákona č. 412/2005 Sb.
(3) Usnesení rozkladové komise se přijímá na základě hlasování. Právo hlasovat má každý člen rozkladové komise. (4) Hlasování se řídí abecedním pořadím členů rozkladové komise, předseda rozkladové komise nebo v případě jeho nepřítomnosti člen rozkladové komise pověřený jejím řízením hlasuje jako poslední. (5) Usnesení rozkladové komise písemně vyhotoví předsedou rozkladové komise pověřený člen rozkladové komise v jednom výtisku. Usnesení podepisuje každý z přítomných členů rozkladové komise. (6) Usnesení vedle návrhu způsobu vyřízení ve věci obsahuje odkaz na příslušné ustanovení právního předpisu, podle něhož se navrhuje věc vyřídit, a doporučení, jakými skutečnostmi tento postup odůvodnit. (7) Z jednání rozkladové komise se rovněž vyhotovuje písemný zápis v jednom výtisku, který obsahuje a) místo a datum jednání, b) označení předmětu jednání s jeho číslem jednacím, c) obsah jednání, d) průběh a výsledky hlasování o doporučení včetně kontroly usnášeníschopnosti rozkladové komise, e) doporučení rozkladové komise k projednávané věci, f) prezenční listinu. (8) Vyhotovený zápis předkládá předseda rozkladové komise ministru vnitra k rozhodnutí ve věci. Ministr vnitra je se zápisem rozkladové komise seznamován v informaci, kterou mu předseda rozkladové komise předkládá každý jednotlivý případ k rozhodnutí. (9) Výpis ze zápisu rozkladové komise obsahující údaje uvedené v odst. 7 písmeno a) a e) zasílá pověřený člen rozkladové komise nejpozději do pěti pracovních dnů členům rozkladové komise a řediteli bezpečnostního odboru. Čl. 3 Administrativní zajištění činnosti rozkladové komise (1) Činnost rozkladové komise organizačně a administrativně zajišťuje bezpečnostní odbor prostřednictvím oddělení personální bezpečnosti a lustrací. (2) Bezpečnostní odbor a) vede evidenci došlých rozkladů, b) připravuje podklady pro jednání rozkladové komise, na základě kterých rozkladová komise posuzuje jednotlivé případy,
c) umožňuje účastníku řízení nebo jeho zástupci,11 realizovat jejich právo nahlížet do bezpečnostního svazku a činit si z něj výpisy,12 d) zajišťuje podle pokynu ministra vnitra případné doplnění spisového materiálu, e) přebírá zpět podklady z jednání rozkladové komise a zajišťuje doručení stejnopisu rozhodnutí ministra vnitra účastníku řízení, f) ukládá dokumenty týkající se jednání rozkladové komise a originál rozhodnutí ministra vnitra s vyznačením právní moci do bezpečnostního svazku, g) zabezpečuje pro činnost rozkladové komise prostory v objektu Ministerstva vnitra – Letná, h) plní další úkoly související s činností rozkladové komise uložené ministrem vnitra nebo předsedou rozkladové komise.
(Zdroj: Na základě žádosti dle zákona č.106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.)
11
3) § 89 odst. 6 zákona č. 412/2005 Sb.
12
4) § 89 odst. 7 zákona č. 412/2005 Sb.
Příloha č. 4 : Jednací řád rozkladové komise České národní banky Jednací řád rozkladové komise České národní banky po změně č. 1 Článek 1 Předmět úpravy 1) Tento jednací řád upravuje v souladu s § 134 odst. 5 a § 152 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), a článku 30 odst. 3 Pokynů č. 65 ze dne 17. května 2007 o správním řízení v České národní bance působnost, složení, jmenování a způsob jednání rozkladové komise České národní banky (dále jen "komise"). 2) Komise je poradní orgán bankovní rady pro přípravu návrhů rozhodnutí bankovní rady České národní banky (dále jen „bankovní rada“) vydávaných ve správním řízení. 3) Členové komise jsou jmenováni bankovní radou podle § 152 odst. 3 správního řádu a článku 32 odst. 1 Organizačního řádu České národní banky, schváleného bankovní radou dne 11. června 2009, ve znění pozdějších změn. 4) Komise jedná jako kolegiální orgán ve smyslu § 134 správního řádu. 5) Usneseními komise není bankovní rada vázána. Článek 2 Působnost komise Komise projednává a) rozklady proti rozhodnutím České národní banky (dále jen „ČNB“), vydaným v prvním stupni, b) opožděné nebo nepřípustné rozklady z hlediska, zda nejsou dány předpoklady pro přezkoumání rozhodnutí v přezkumném řízení, pro obnovu řízení nebo pro vydání nového rozhodnutí, c) podněty k zahájení přezkumného řízení, d) rozhodnutí soudu, kterým bylo rozhodnutí o rozkladu zrušeno a vráceno ČNB k dalšímu řízení, e) návrhy, vyjádření či právní stanoviska k právním problémům, rozhodne-li se tak bankovní rada nebo požádá-li o to ředitel sekce kancelář nebo ředitel odboru legislativního a právního (dále jen „rozklady“).
Článek 3 Složení komise 1) Komise se skládá z předsedy komise, předsedů senátů a dalších členů komise. 2) Komise jedná a přijímá usnesení v devítičlenných senátech (dále jen „senát“). Jednání senátu se v případech stanovených tímto jednacím řádem mohou účastnit rovněž další přizvaní členové komise. 3) Členové komise, kteří nejsou zařazeni do konkrétního senátu, se účastní jednání senátu na základě přizvání tajemníkem rozkladové komise (dále jen „tajemník“) v těch případech, kde je třeba využít jejich odbornou specializaci nebo je jejich účast nezbytná pro zajištění usnášeníschopnosti senátu. Článek 4 Členství v komisi 1) Předsedu komise, předsedy senátů a další členy komise jmenuje a odvolává bankovní rada z řad odborníků teorie i praxe obchodního, finančního, správního či evropského práva nebo souvisejících odvětví právní, ekonomické nebo jiné vědy. Bankovní rada rozhoduje rovněž o zařazení člena komise do senátu a popřípadě též o stanovení působnosti jednotlivých senátů. 2) Předseda komise, předsedové senátů a další členové komise, kteří jsou zařazeni do konkrétního senátu, jsou odborníci, kteří nejsou zaměstnanci ČNB. 3) Členství v komisi vzniká na základě jmenování dnem uvedeným ve jmenování. 4) Členství v komisi zaniká a) odvoláním bankovní radou, b) uplynutím doby, na kterou byl člen jmenován, c) doručením oznámení o vzdání se členství v komisi tajemníkovi, nebo d) dnem vzniku pracovního poměru osob uvedených v odstavci 2 k ČNB. 5) Návrh na jmenování nebo odvolání předsedy komise, předsedy senátu nebo dalšího člena komise zpracovává odbor legislativní a právní sekce kancelář (dále jen „OLP“). Článek 5 Podjatost člena komise 1) Z projednávání rozkladu je vyloučen člen komise, o němž lze důvodně předpokládat, že má s ohledem na svůj poměr k věci, k účastníkovi řízení nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku řízení, pro který lze pochybovat o jeho nepodjatosti nebo jestliže se účastnil řízení v téže věci na prvním stupni. Tím nejsou dotčena omezení podle jiných právních předpisů, pokud se na příslušného člena komise vztahují. 2) O námitce podjatosti vznesené podle § 14 odst. 2 správního řádu rozhoduje usnesením senát jako celek, hlasovat však nemůže ten jeho člen, proti němuž námitka směřuje.
3) Vyloučení člena komise a jeho důvod se uvede v zápisu z jednání. Článek 6 Činnost člena komise 1) Člen komise a) vykonává svoji činnost nezávisle, nestranně a s odbornou péčí, b) vyjadřuje se k rozkladům projednávaným komisí, činí návrhy, vznáší připomínky a přispívá k tomu, aby průběh jednání a usnesení schválená komisí byla v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, c) působí na základě rozhodnutí předsedy senátu jako zpravodaj k projednávanému rozkladu, d) má právo, aby mu byl poskytnut k nahlédnutí úplný správní spis, jehož se projednávaný rozklad týká, e) má právo na zaznamenání svého názoru, který je odlišný od usnesení senátu do záznamu z jednání, f) oznámí neprodleně tajemníkovi skutečnosti nasvědčující jeho podjatosti, g) omluví tajemníkovi před jednáním senátu, jehož je členem nebo na jehož jednání byl přizván, svojí neúčast, h) nemůže-li se zúčastnit jednání senátu, jehož je členem nebo na jehož jednání byl přizván, je oprávněn sdělit písemně svoje stanovisko k projednávaným rozkladům; stanovisko předá tajemníkovi před zahájením jednání příslušného senátu a tajemník s ním členy tohoto senátu seznámí, i) je povinen zachovávat mlčenlivost13 o skutečnostech, se kterými se seznámil v souvislosti s členstvím v komisi, a to i po skončení jeho členství v komisi, j) nesmí zneužít informace o skutečnostech, které se dozvěděl v souvislosti s členstvím v komisi, a to ani po skončení jeho členství v komisi. 2) Předseda komise a předsedové senátů mají, mimo práva a povinnosti uvedené v odstavci 1, další práva a povinnosti stanovené tímto jednacím řádem. Článek 7 Tajemník 1) Tajemník, kterého určuje bankovní rada z řad zaměstnanců OLP14, a) zajišťuje činnost komise a jejích jednotlivých senátů, b) navrhuje řediteli OLP po projednání se členy senátu vhodné termíny pro jednání senátů, 13 14
1) § 50 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance
2) Čl. 32 odst. 1 Organizačního řádu České národní banky, schváleného bankovní radou dne 11. června 2009, ve znění pozdějších změn
c) zajišťuje materiály pro jednání senátu a jejich doručení před jeho jednáním, d) zúčastňuje se jednání senátu, e) pořizuje z jednání senátu zápis z jednání, záznam z jednání, protokol o hlasování a audiozáznam, popřípadě další dokumenty, f) seznamuje členy senátu se stanoviskem podle článku 6 odst. 1 písm. h), g) v dohodnutím rozsahu informuje členy komise o rozhodnutích bankovní rady o rozkladech, popřípadě rozhodnutích správního soudu týkajících se rozhodnutí bankovní rady o rozkladech, 2) Tajemníka v jeho nepřítomnosti zastupuje a jeho úkoly vykonává zaměstnanec OLP pověřený ředitelem OLP. Článek 8 Příprava jednání a administrativa komise 1) Na jednání senátu zve ředitel OLP jeho členy, zaměstnance ČNB, kteří se podíleli na přijetí napadeného rozhodnutí v prvním stupni, zaměstnance OLP, který zpracovává návrh rozhodnutí bankovní rady o rozkladu, a popřípadě další osoby. Pozvánka na jednání, která musí obsahovat datum, čas, místo a předpokládaný program jednání, se doručuje zpravidla šest pracovních dní před jednáním senátu. 2) Současně s pozvánkou na jednání se členům senátu komise doručuje kopie: a) napadeného rozhodnutí ČNB a k němu podaného rozkladu, b) stanoviska správního orgánu prvního stupně15 k rozkladu, c) dalších podkladů, podstatných pro posouzení rozkladu. 3) Považuje-li to člen komise za potřebné, navrhne tajemníkovi, aby byl pozván k vyjádření na jednání senátu účastník řízení nebo jeho zástupce, případně i další osoby, které mohou přispět k objasnění projednávaného rozkladu. O možnost vyjádřit se na jednání senátu může požádat i sám účastník řízení nebo jeho zástupce, případně i další osoby, a to žádostí zaslanou tajemníkovi nejméně jeden týden před jednáním. Tajemník projedná návrh na pozvání účastníka řízení nebo jeho zástupce, případně i dalších osob, nebo jeho žádost o možnost vyjádřit se na jednání senátu s předsedou senátu. Bude-li předseda senátu s tímto návrhem nebo žádostí souhlasit, tajemník zajistí jeho pozvání. 4) Považuje-li to předseda senátu za vhodné, může pověřit člena komise funkcí zpravodaje. Pověřený člen může odmítnout funkci zpravodaje pouze ze závažných důvodů, zejména nemůže-li být na jednání senátu rozkladové komise přítomen. 5) Považuje-li člen komise podkladový materiál k projednávanému rozkladu za neúplný nebo vykazující vady, může tajemníkovi před jednáním senátu navrhnout, aby byl podkladový materiál pro jednání senátu doplněn o další podklady pořízené v řízení na prvním stupni. 6) Administrativní záležitosti spojené s činností komise, včetně uložení dokumentace a audiozáznamu, zabezpečuje OLP. 15
3) Čl. 1 písm. b) Pokynů č. 65 ze dne 17. května 2007 o správním řízení v České národní bance
Článek 9 Jednání senátu komise 1) Komise jedná a přijímá usnesení ve třech senátech, které se pravidelně (jeden ze senátů zpravidla vždy po třech týdnech) scházejí v termínech stanovených ředitelem OLP na návrh tajemníka po projednání se členy senátu. 2) Senát je způsobilý se usnášet, je-li přítomno alespoň pět jeho členů, popř. dalších přizvaných členů komise. Usnesení senátu je přijato nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, resp. člena senátu, který jej zastupuje. Usnesení obsahuje návrh senátu bankovní radě, jak o rozkladu rozhodnout. 3) Je-li ohrožena usnášeníschopnost senátu, může tajemník vedle osob podle článku 3 odst. 3 přizvat na jeho jednání člena, popř. členy jiného senátu tak, aby byla zajištěna usnášeníschopnost senátu k projednání rozkladu. Takto přizvané osoby jsou považovány za přítomné členy podle odstavce 2 věty druhé. 4) Souhlasí-li většina přítomných členů senátu, může se ve výjimečných a odůvodněných případech, zejména hrozí-li nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí, člen senátu účastnit jeho jednání a hlasovat též prostřednictvím zařízení pro komunikaci na dálku (fax, telefon, e-mail apod.). Je přitom považován za přítomného člena podle odstavce 2 věty druhé. 5) Není-li nebo přestane-li být senát usnášeníschopný, bude po dohodě s předsedou senátu svoláno v náhradním termínu nové jednání senátu. 6) Jednání senátu řídí předseda senátu. Předsedu senátu v nepřítomnosti zastupuje a jeho úkoly týkající se daného jednání vykonává člen senátu, na kterém se senát na návrh předsedy senátu, popřípadě tajemníka, usnese. 7) Jednání senátu se mohou vedle osob pozvaných podle článku 8 odst. 1 a 3 účastnit také členové bankovní rady nebo jejich asistenti, ředitel sekce kancelář, ředitel OLP, popřípadě se souhlasem předsedy senátu i další zaměstnanci ČNB, kteří mohou přispět k objasnění rozkladu. Je-li projednáváno rozhodnutí vydané pobočkou ČNB, mohou se účastnit jednání senátu rovněž zaměstnanci sekce řízení rizik a podpory obchodů. 8) V úvodu jednání se k projednávanému rozkladu zpravidla vyjádří správní orgán prvního stupně, který shrne skutkový a právní stav věci a zodpoví dotazy vznesené členy senátu. Poté následuje diskuse členů senátu. 9) Při závěrečné poradě a hlasování senátu mohou být přítomni pouze členové senátu, popřípadě osoby, které jsou považovány za přítomné členy podle odstavce 2 věty druhé, a tajemník nebo zaměstnanec OLP, který ho zastupuje (článek 7 odst. 2). Článek 10 Projednání rozkladu „per rollam“ 1) V případě, že není nezbytná osobní účast členů komise ani dalších osob na jednání senátu a je rozkladem napadeno rozhodnutí procesního charakteru, nebo se jedná o rozklad opožděný či nepřípustný, anebo jde o jiný výjimečný případ (zejména hrozí-li
nedodržení zákonných lhůt pro vydání rozhodnutí), je možné projednat rozklad a přijmout k němu usnesení bez osobní přítomnosti členů senátu „per rollam“. 2) Tento způsob projednání rozkladu není přípustný, pokud s ním do dvou pracovních dnů od doručení oznámení podle odstavce 3 vyjádří nesouhlas kterýkoli ze členů senátu. 3) Místo pozvánky podle článku 8 odst. 1 zasílá tajemník v listinné nebo elektronické podobě oznámení o projednání rozkladu „per rollam“ spolu s podklady podle článku 8 odst. 2. Ustanovení článku 8 odst. 4 zde platí obdobně. 4) Pro usnášeníschopnost senátu platí ustanovení článku 9 odst. 2 obdobně s tím, že za přítomné členy jsou považováni členové senátu, popř. členové komise přizvaní podle článku 3 odst. 3. 5) V oznámení o projednání rozkladu „per rollam“ podle odstavce 3 musí být uveden termín, ve kterém mají členové senátu, resp. členové komise přizvaní podle článku 3 odst. 3, sdělit tajemníkovi písemně, faxem, e-mailem nebo telefonem své stanovisko k rozkladu s jednoznačným vyjádřením svého návrhu pro bankovní radu. Není-li návrh z tohoto stanoviska jednoznačný, má se za to, že se člen senátu, resp. člen komise přizvaný podle článku 3 odst. 3, hlasování zdržel. Výsledek hlasování a návrh pro bankovní radu vyhodnotí tajemník po projednání s předsedou senátu. Poté o něm informuje ostatní členy senátu, resp. členy komise přizvané podle článku 3 odst. 3. 6) O projednání rozkladu „per rollam“ pořídí tajemník zápis z jednání a protokol o hlasování podle článku 11. Článek 11 Dokumenty z jednání a audiozáznam 1) O každém projednávaném rozkladu, nejedná-li se o projednání „per rollam“, pořídí tajemník komise zápis z jednání, záznam z jednání, protokol o hlasování a audiozáznam. 2) Zápis z jednání obsahuje: a) datum jednání senátu, b) jména členů senátu včetně dalších přizvaných členů komise přítomných při jednání, jména omluvených členů senátu, jména členů senátu vyloučených z projednávání a důvod jejich vyloučení, c) označení projednávaného rozkladu, d) usnesení senátu k projednávanému rozkladu s návrhem pro bankovní radu, e) jméno a podpis tajemníka, který zápis provedl, f) jméno a podpis předsedy senátu, který zápis svým podpisem schválil. 3) Zápis z jednání je součástí správního spisu a za podmínek stanovených v § 38 správního řádu, popřípadě zvláštních právních předpisech, je možné do něj nahlížet. 4) Vedle zápisu z jednání pořizuje tajemník záznam z jednání, který obsahuje kromě náležitostí zápisu z jednání podle odstavce 2 rovněž věcné a právní odůvodnění návrhu senátu pro bankovní radu, popřípadě též názor, který je odlišný od usnesení senátu
podle článku 6 odst. 1 písm. e). Tento záznam z jednání slouží výlučně jako interní podklad pro rozhodnutí bankovní rady o rozkladu a není, stejně jako protokol o hlasování16, součástí veřejné části správního spisu. 5) Tajemník zajistí, aby zápis z jednání a záznam z jednání byl vyhotoven a předán předsedovi senátu ke schválení nejpozději do pěti pracovních dnů po jednání senátu. 6) Zápis z jednání i záznam z jednání se zpracovává ve čtyřech vyhotoveních. Jedno vyhotovení obdrží předseda senátu, jedno správní orgán prvního stupně, který vydal napadené rozhodnutí, a dvě vyhotovení se ukládají v OLP. Ostatní členové komise obdrží kopii záznamu z jednání v elektronické podobě. 7) Protokol o hlasování se zpracovává ve dvou vyhotoveních, které se ukládají v OLP, a podepisují ho členové senátu včetně dalších přizvaných členů komise přítomných při jednání a tajemník. 8) Audiozáznam, který má charakter technické pomůcky pro pořízení záznamu z jednání, uchovává OLP do doby právní moci rozhodnutí o rozkladu. Ze závěrečné porady a hlasování senátu se audiozáznam nepořizuje. Audiozáznam lze zapůjčit pouze členům komise, členům bankovní rady nebo jejich asistentům, řediteli sekce kancelář, řediteli OLP, zaměstnanci ČNB, který se podílel na přijetí napadeného rozhodnutí v prvním stupni, zaměstnanci OLP, který zpracovává návrh rozhodnutí bankovní rady o rozkladu, popřípadě se souhlasem předsedy senátu i dalšímu zaměstnanci ČNB, je-li to nezbytné k plnění jejich pracovních úkolů. Článek 12 Lhůty pro rozhodnutí bankovní rady 1) Lhůty pro projednávání rozkladu se řídí zákonem a zvláštním vnitřním předpisem ČNB. 2) Zpracování návrhu rozhodnutí bankovní rady o rozkladu a souvisejícího materiálu pro jednání bankovní rady se řídí zvláštním vnitřním předpisem ČNB17. Článek 13 Přechodné ustanovení 1) Tento jednací řád nahrazuje jednací řád rozkladové komise ze dne 30. prosince2002, včetně jeho změny č. 1 ze dne 28. července 2003. 2) Dnem účinnosti tohoto jednacího řádu se dosavadní předseda komise, předsedové senátů a další členové komise považují za předsedu komise, předsedy senátů a další členy komise podle tohoto jednacího řádu. Nedotčeno zůstává rovněž dosavadní zařazení členů komise do senátů, které jsou senáty podle tohoto jednacího řádu. Článek 14 16
4) § 14 odst. 3 správního řádu
17
5) Pokyny č. 65 ze dne 17. května 2007 o správním řízení v České národní bance
Účinnost Tento jednací řád nabývá účinnosti dnem 1. srpna 2007. Předseda rozkladové komise prof. JUDr. Jan Dědič
OBSAH Článek 1 : Předmět úpravy ………………………………………….
str. 1
Článek 2 : Působnost komise ………………………………………..
str. 1
Článek 3 : Složení komise …………………………………………… str. 1 Článek 4 : Členství v komisi ………………………………………… str. 2 Článek 5 : Podjatost člena komise .………………………………….
str. 2
Článek 6 : Činnost člena komise …………………………………….
str. 2
Článek 7 : Tajemník komise ………………….……………………... str. 3 Článek 8 : Příprava jednání a administrativa komise ...……………...
str. 4
Článek 9 : Jednání senátu komise …………………………………… str. 4 Článek 10 : Projednání rozkladu „per rollam“.………………………..
str. 5
Článek 11 : Dokumenty z jednání a audiozáznam……………………
str. 6
Článek 12 : Lhůty a rozhodnutí bankovní rady .…………………….
str. 7
Článek 13 : Přechodné ustanovení…………………....……………….. str. 7 Článek 14 : Účinnost …………………………………………………… str. 7
(Zdroj: https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/o_cnb/bankovni_rada/poradni_organy_br/ rozkladova_komise/rozkladova_komise_jednaci_rad.pdf)
Příloha č. 5 : Uznesenie Vlády Slovenskej republiky č. 1211 zo 6. novembra 2002 k návrhu zásad vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií
UZNESENIE VLÁDY SLOVENSKEJ REPUBLIKY
č. 1211 zo 6. novembra 2002 k návrhu zásad vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií Číslo materiálu:
7591/2002
Predkladateľ:
minister vnútra
Vláda A.
schvaľuje A.1.
B.
zásady vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií uvedených v prílohe tohto uznesenia;
ukladá ministrom predsedom ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR B.1.
postupovať pri zriaďovaní osobitných (rozkladových) komisií podľa zásad vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií,
B.2.
vydať rokovacie poriadky osobitných (rozkladových) komisií upravené podľa zásad vlády SR na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií
do 31. decembra 2002.
Vykonajú:
ministri predsedovia ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR
Príloha k uzneseniu vlády SR číslo 1211/2002 _________________ Zásady vlády Slovenskej republiky na zriaďovanie a činnosť osobitných (rozkladových) komisií Čl. I Všeobecné ustanovenia (1) Osobitnú (rozkladovú) komisiu (ďalej len “komisia”) zriaďuje minister, predseda, vedúci a riaditeľ iného ústredného orgánu štátnej správy Slovenskej republiky (ďalej len “minister”) ako svoj stály odborný poradný orgán na prípravu návrhov rozhodnutí ministra o rozkladoch podaných v správnom konaní vo veciach, o ktorých rozhodlo ministerstvo alebo iný ústredný orgán štátnej správy (ďalej len “ministerstvo”). (2) Návrh pripravený komisiou je podkladom pre rozhodnutie ministra. Prerokovanie veci v komisii pred rozhodnutím ministra je povinné vo veciach podľa čl. III písm. a). (3) Komisiu ustanovuje minister podľa § 61 ods. 2 zákona č. 71/1967 Zb. o správnom konaní (správny poriadok). Popri stálej komisii možno zriadiť aj komisiu ad hoc, na ktorú sa ustanovenia článkov II až IV vzťahujú rovnako. Čl. II Zloženie komisie (1) Komisia sa skladá z predsedu, podpredsedu a ďalších členov, ktorých vymenúva a odvoláva minister. Počet členov komisie musí tvoriť nepárne číslo, najmenej však päť členov. Tajomník komisie nie je členom komisie. (2) Členov komisie vymenúva minister spomedzi odborníkov právnej teórie a praxe. Minister môže vymenovať za členov komisie aj iných odborníkov z oblastí patriacich do pôsobnosti ministerstva. Člen komisie nemôže byť zamestnancom na útvare ministerstva, ktorého rozhodnutia komisia preskúmava. Počet členov komisie, ktorí sú zamestnancami ministerstva, nesmie prekročiť počet externých členov komisie.
(3) Predseda komisie a tajomník komisie sú vždy zamestnancami ministerstva. (4) Administratívne a organizačné práce spojené s činnosťou komisie zabezpečuje spravidla právny útvar ministerstva. (5) Členstvo v komisii je nezastupiteľné, viazané na osobu. (6) Členovia komisie a tajomník komisie sú povinní zachovávať mlčanlivosť o skutočnostiach, o ktorých sa dozvedeli v súvislosti s rokovaním komisie a s členstvom v komisii. Túto povinnosť majú aj po skončení členstva a činnosti v komisii. (7) Členom komisie, ktorí nie sú zamestnancami ministerstva, patrí za prácu v komisii odmena. Odmenu poskytuje ministerstvo na základe uzatvorenej dohody o vykonaní práce podľa § 226 Zákonníka práce. Čl. III Úlohy komisie Komisia vykonáva pri príprave návrhov rozhodnutí ministra najmä túto činnosť a) odborne posudzuje z hľadiska materiálnej a formálnej správnosti 1. rozklady účastníkov správneho konania proti prvostupňovým rozhodnutiam ministerstva (§ 61 ods. 1 zákona č. 71/1967 Zb.), pokiaľ im nevyhovelo ministerstvo samo, ak osobitný zákon neustanovuje inak, 2. rozklady proti rozhodnutiam ministerstva o proteste prokurátora (§ 69 ods. 4 cit. zákona), 3. rozklady proti rozhodnutiam ministerstva, ktorými sa zrušuje alebo mení právoplatné rozhodnutie nižších orgánov mimo odvolacieho konania (§ 68 ods. 2 cit. zákona), 4. rozklady proti rozhodnutiam ministerstva, ktorými sa rozhodlo o obnove konania (§ 63 ods. 5 cit. zákona), 5. rozklady proti rozhodnutiam ministerstva, ktorými sa po obnove konania znovu rozhodlo vo veci (§ 64 ods. 4 cit. zákona), 6. protesty prokurátora podané proti právoplatným rozhodnutiam ministerstva (§ 69 ods. 2 cit. zákona), ak ministerstvo protestu prokurátora v plnom rozsahu nevyhovie, 7. protesty prokurátora podané proti právoplatným rozhodnutiam ministra, 8. podnety na preskúmanie právoplatného rozhodnutia ministerstva mimo odvolacieho konania (§ 65 ods. 1 cit. zákona), 9. podnety na preskúmanie právoplatného rozhodnutia ministra mimo odvolacieho konania, b) ďalej môže odborne posudzovať 1. žiadosti jednotlivých útvarov ministerstva o predĺženie lehoty určenej na rozhodnutie vo veci (§ 49 ods. 2 cit. zákona), 2. podnety na opatrenia proti nečinnosti jednotlivých útvarov ministerstva v správnom konaní (§ 50 cit. zákona), c) pripravuje po odbornom posúdení predložených podaní vo veciach uvedených v písmenách a) a b) podklady a stanoviská pre rozhodnutie ministra; pritom dbá, aby
podklady a stanoviská pre rozhodnutie boli predsedom komisie včas predložené ministrovi. Čl. IV Rokovanie komisie (1) Predseda komisie zvoláva komisiu podľa potreby, vedie rokovania komisie, zodpovedá ministrovi za celkovú činnosť komisie a predkladá mu komisiou prijaté a vypracované podklady a návrhy rozhodnutí a stanovísk vo veciach uvedených v čl. III. (2) Predsedu komisie počas jeho neprítomnosti zastupuje ním určený podpredseda komisie. (3) Komisia je spôsobilá uznášať sa, ak je prítomná nadpolovičná väčšina jej členov. Na prijatie uznesenia je potrebný súhlas nadpolovičnej väčšiny prítomných členov komisie. (4) Zasadnutie komisie vedie predseda komisie, podpredseda komisie alebo predsedom poverený člen komisie. Komisia môže prizvať na rokovanie komisie aj odborníkov, ktorí sa môžu kvalifikovane vyjadriť k predmetu rokovania komisie. (5) V prípade rovnosti hlasov členov komisie rozhoduje hlas predsedu komisie. (6) Rokovanie komisie je neverejné. Ak je predmetom rokovania komisie rozklad proti rozhodnutiu o proteste prokurátora, komisia povinne prizýva na rokovanie prokurátora. (7) Člen komisie je vylúčený z prejednávania veci, ak so zreteľom na jeho pomer k veci, k účastníkom konania alebo k ich zástupcom možno mať pochybnosť o jeho nepredpojatosti. (8) Komisia rokuje na základe kompletného spisového materiálu vo veci. Spisový materiál predkladá tajomníkovi komisie útvar ministerstva, ktorý rozhodol v prvom stupni, alebo ktorý je vecne príslušný, spolu so svojím stanoviskom k podanému rozkladu alebo k protestu prokurátora. (9) Písomné vyhotovenie návrhu rozhodnutia ministra zabezpečuje na základe návrhu komisie predseda komisie. (10) O rokovaní komisie sa vyhotoví zápisnica, ktorú podpíšu všetci členovia komisie prítomní na rokovaní, tajomník komisie, prípadne aj prizvané osoby, ak žiadajú, aby ich stanovisko bolo zaznamenané v zápisnici. Zápisnica a spisová dokumentácia súvisiaca s rokovaním komisie sa uloží u tajomníka komisie.
(Zdroj: http://www.rokovania.sk/File.aspx/ViewDocumentHtml/Uznesenie-3110?prefixFile=u_)
