Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
STÁTNÍ PODPORA KULTURY The State Support for Culture Bakalářská práce
Vedoucí práce: doc. JUDr. Petr MRKÝVKA, Ph.D.
Autor: Pavla PRINCLÍKOVÁ
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra ekonomie Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
PRINCLÍKOVÁ Pavla
Obor:
Evropská hospodářská, správní a kulturní studia
Název tématu:
STÁTNÍ PODPORA KULTURY The State Support for Culture
Zásady pro vypracování Problémová oblast, cíl práce, postup a použité metody: Cílem práce je vyhodnotit úroveň státní podpory kultury z hlediska právní regulace a ekonomie.Základní problémy: - povaha kultury jako statku - veřejný zájem a kultura kulturní politika vlády z obecného pohledu - státní ingerence do kultury - kategorie kulturních institucí, kriterium zřizovatele a finanční krytí - kultura ve státním rozpočtu - kultura v účelovém financování státních fondů - právní jistoty při financování kultury (kultura a mandatorní výdaje) - programy podpory kultury - úvahy de lege ferenda Pro zpracování tématu se doporučuje vyuţití metody analýzy a komparace. Při zpracování budou dodrţeny veškeré formální náleţitosti kladené na daný typ kvalifikačních prací na ESF s přihlédnutím ke specifickým nárokům vyplývajícím z mezifakultního studia. Studentka se vyzývá k řádnému dodrţování citačních norem. Průběh zpracování: XI.2012 - návrh projektu práce, zdroje XII.2012 - získávání a postupné zpracování podkladů XII.2012 - II.2013 - naplnění projektu práce III.2013 - předloţení konceptu 14 dnů před odevzdáním práce do ISu předloţení čistopisu
Rozsah grafických prací:
Rozsah práce bez příloh: stran
Seznam literatury:
(Předpoklad cca 10 tabulek a grafů) 35 – 40
odborné
Literatura bude upřesňována na konzultacích. Předpokládá se, ţe studentka si literaturu vyhledá sama, případně s pomocí vedoucího práce. Při psaní textu práce je nezbytné dodrţovat mluvnická pravidla. V textu je třeba průběţně citovat pouţité prameny (odkazy pod čarou) všude tam, kde jsou přebírány informace či názory z jiných zdrojů (vzor: např. časopis Právník).
Vedoucí bakalářské práce:
Datum zadání bakalářské práce:
JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D.
28. 11. 2012
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2012
………………………………………… děkan
J m éno a pří j m ení aut ora: Náz ev di pl om ové práce: Náz ev prác e v an gl i čt i ně: Kat edra: Vedoucí di pl om ové práce: R ok obhaj ob y:
Pavla Princlíková Státní podpora kultury The State Support for Culture ekonomie doc. JUDr. Petr Mrkývka, Ph.D. 2013
Anotace Bakalářské práce na téma „Státní podpora kultury“ se věnuje financování a podpoře kultury ze strany státu. V úvodní části je definován pojem kultury, povaha kultury jako ekonomického statku a veřejné sluţby. Dále je vysvětlena kulturní politika obecně a aktuální kulturní politika Ministerstva kultury ČR. Stručně je nastíněn vývoj odvětví kultury v ČR. V hlavní části práce je představeno státní financování kultury, tedy prostřednictvím státního rozpočtu – kapitoly 334 Ministerstvo kultury, a poté financování z mimorozpočtových fondů – Státní fond kultury a Státní fond kinematografie. Na konci práce jsou navrţeny způsoby, kde získat nové zdroje pro financování kultury.
Annotation The Bachelor thesis called „The State Support for Culture“ deals with financing and support from the state. The introductory part defines the term of the culture, the culture as an economic good and a public service. Next the cultural policy and actual document of cultural policy of the Ministry of culture are explained. Also there is outlined the brief history of the cultural sector. The main part of thesis presents the state financing of culture, which means the financing via state budget – charter 334 Ministry of culture, then the financing via extrabudgetory funds – the State fund of culture and the State fund of cinematography. At the end of thesis there are suggested new sources of the financing of culture.
Klíčová slova Kultura, kulturní politika, Ministerstvo kultury, státní rozpočet, Státní fond kultury, Státní fond kinematografie
Keywords Culture, cultural policy, Ministry of culture, state budget, State fund of culture, State fund of cinematography
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Státní podpora kultury“ vypracovala samostatně pod vedením JUDr. Petra Mrkývky, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
Na tomto místě bych ráda poděkovala svému vedoucímu práce, doc. JUDr. Petru Mrkývkovi, Ph.D., za odborné vedení práce, a dále své rodině a přítelovi za trpělivost, oporu a pomoc, kterou mi poskytli při psaní této práce.
Obsah Úvod ...........................................................................................................................................8 1 Pojem kultura a její definice .................................................................................................9 1.1 Kultura jako statek ..........................................................................................................10 1.2 Kultura jako veřejná sluţba ............................................................................................11 2 Kulturní politika České republiky .....................................................................................13 2.1 Kulturní politika obecně .................................................................................................13 2.2 Vývoj kultury v České republice ....................................................................................15 2.3 Vývoj kulturní politiky v České republice ......................................................................16 2.4 Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014 ....................................................18 2.5 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 ...............................................19 3 Státní podpora kultury v České republice .........................................................................21 3.1 Finanční zdroje pro kulturu.............................................................................................21 3.2 Organizační struktura podpory kultury z veřejného sektoru ..........................................22 3.3 Ministerstvo kultury ČR .................................................................................................24 3.4 Mimorozpočtové fondy...................................................................................................29 3.4.1 Státní fond kultury České republiky ........................................................................29 3.4.2 Státní fond kinematografie.......................................................................................35 3.5 Ostatní druhy státní podpory kultury ..............................................................................42 4. Nové zdroje financování kultury .......................................................................................43 Závěr ........................................................................................................................................45 Seznam pouţitých zdrojů ..........................................................................................................47 Seznam tabulek .........................................................................................................................53 Seznam grafů ............................................................................................................................53 Seznam obrázků ........................................................................................................................53 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................53 Seznam příloh ...........................................................................................................................54
Úvod Kultura je důleţitou součástí ţivota kaţdého jedince. S kulturou se v ţivotě setkáváme, ať uţ chceme nebo ne. Z nejširšího pohledu se jedná o vše, co dělá z člověka lidskou bytost, o nezbytnou podmínku lidského bytí, kterou od člověka nelze oddělit. Kulturou je jazyk, zvyky a tradice, jídelní návyky, náboţenství, dějiny, bydlení, vše, co spojuje členy určité společnosti a zároveň ji odlišuje od jiné. Dnes si pod pojmem kultura většina lidí představí především umění, literaturu, hudbu, divadlo. Kulturu je potřeba chránit, ale také podporovat. Přináší s sebou mnoho pozitiv, plní výchovnou a vzdělávací funkci, pomáhá rozvíjet osobnost jedince, národní hrdost, je vhodnou náplní volného času, čímţ zabraňuje rozvoji neţádoucích společenských jevů. Má ale také ekonomický význam, neboť kulturní sektor poskytuje pracovní místa, a to nejen v odvětví kultury, a přináší s sebou i multiplikační efekty. Na kulturu se ovšem často stále nahlíţí jako na neproduktivní sektor, který je silně podceňován. S tím souvisí i nezájem na její podpoře. V poslední době se naštěstí tento postoj začíná měnit. I přes to patří Česká republika k zemím s nejmenšími výdaji z veřejných rozpočtů na kulturu v Evropě a stále se nedaří podíl těchto výdajů zvýšit. Ve své bakalářské práci si kladu za cíl popsat současný stav podpory kultury v České republice ze strany státu a zamyslet se nad tím, jak financování kultury zlepšit. První kapitola se věnuje pojmu kultury a nalezení její definice. Objasním v ní také povahu kultury jako statku, neboť tato vlastnost je důleţité kritérium pro rozhodnutí o způsobu financování kultury. Kulturu přiblíţím také jako veřejnou sluţbu, čímţ bude zdůrazněna potřeba její podpory z veřejných zdrojů. Druhá kapitola pojednává o kulturní politice. Kulturní politika je velmi důleţitým kritériem, od kterého se odvíjí financování kultury. Vyjadřuje totiţ postoj vlády ke kultuře, je vytyčením cílů, které se mají v kultuře dosáhnout. Protoţe na její formování, a tím i na fungování odvětví kultury, má vliv, jaká vláda je zrovna u moci, stručně nastíním, jak se v České republice vyvíjel sektor kultury a také kulturní politika. Česká kultura totiţ po roce 1989 prošla podobně jako všechny sféry společenského ţivota velmi zásadní změnou. Třetí kapitola pak obsahuje deskripci samotné státní podpory kultury. Stát podporuje kulturu prostřednictvím státního rozpočtu, konkrétně prostřednictvím kapitoly 334 – Ministerstvo kultury. Jako alternativní zdroje financování byly zřízeny také dva mimorozpočtové fondy, a to Státní fond kultury, jehoţ funkcí je podpora všech oblastí kultury mimo kinematografie, a Státní fond kinematografie, jehoţ cílem je podpora kinematografie. V této kapitole tedy ukáţu, jakými způsoby a v jaké výši tyto subjekty kulturu podporují a financují. V poslední kapitole se pak pokusím nalézt způsob, jak zvýšit finanční zdroje pro kulturu a splnit tak dlouholeté sliby vlád na zvýšení podílu výdajů na kulturu na 1% státního rozpočtu. Jako zajímavé řešení se mi jeví daňová asignace, proto se zaměřím na její výhody a nevýhody a jaké by mohla mít pro odvětví kultury přínosy.
8
1 Pojem kultura a její definice Jednotně definovat kulturu není snadné, jde o pojem mnohoznačný, neboť existují různá pojetí kultury. Ovšem můţeme nalézt určité společné rysy jednotlivých pojetí, a to chápání kultury jako souhrnu materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi od počátků existence.1 Významným pojetím je pojetí antropologické, v jehoţ rámci je moţné kulturu chápat v širším a uţším smyslu. Nejširší chápání kultury představuje všechny činnosti, kterými se člověk v průběhu existence odlišil od přírody.2 Jde o „proces kulturní emancipace jedince i celé lidské společnosti“, tedy o vše, co z lidí činí „bytosti specificky lidské, myslící, kritické i eticky angažované.“3 Pro účely této práce je ovšem podstatnější uţší chápání kultury, které má k ekonomickému a právnímu hledisku blíţe. Uţším chápáním kultury se rozumí kultura jako „zvláštní sféra společenského života, ve které probíhají určité procesy a činnosti, vznikají specifické produkty.“4 Pokud bychom přece jen chtěli nalézt jasnou definici kultury, pak asi nejvýznamnější definici kultury přináší Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu v dokumentu Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě, podle které „musí být kultura uvažována jako soubor distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních i citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu, a dále zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení.“5 Pro české prostředí má podstatný význam definice, kterou zformulovalo Ministerstvo kultury ve svém nejdůleţitějším dokumentu, kterým je Kulturní politika. V této definici jsou obsaţeny i funkce a význam kultury nejen pro jednotlivce, ale i pro Českou republiku: „Kultura je významným faktorem život občanské společnosti, který podstatnou měrou napomáhá její integraci jako celku. Přispívá k rozvoji intelektuální, emocionální i morální úrovně každého občana a plní v tomto smyslu výchovně vzdělávací, socializační, enkulturační, významné kreativní a hodnototvorné funkce. Kultura je prostředkem přenosu informací mezi generacemi a utváří základní identitu jedince. Propojuje Českou republiku s vnějším světem, zároveň ji však z něj vyděluje; charakterizuje ji v porovnání s ostatními státy.“6 Jak vyplývá z definice Ministerstva kultury, kultura má podstatný význam na utváření duchovních hodnot společnosti, přispívá ke vzdělanosti obyvatelstva, ale i k podporování národní hrdosti a sebeuvědomění jedinců a uvědomění si jejich sounáleţitosti k určité společnosti. „Pomáhá formulovat myšlenky a názory, reflektuje společenské a estetické KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií: (organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002. s. 7. 1
BAČUVČÍK, R. Kultura jako faktor volného času: nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010. 1. vyd. Zlín : Verbum, 2011. s. 9. 2
3
HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. s. 5.
4
ŠKARABELOVÁ, S. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 10.
Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě. [online]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CLT/diversity/pdf/declaration_cultural_diversity_cs.pdf (cit. 19. 2. 2013). 5
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 29. (cit. 19. 2. 2013). 6
9
fenomény a poskytuje prostor pro vyjádření individuálních postojů.“7 Kultura ale plní i další funkce, pomáhá překonávat sociální rozdíly, stejně tak vytváří smysluplnou náplň volného času, která zvyšuje ţivotní úroveň, a slouţí jako prevence proti kriminalitě a dalším negativním a sociálně patologickým jevům.8 V neposlední řadě tvoří kultura kulturní dědictví země, které dokládá její historický vývoj, ale také slouţí jako odkaz a kulturní bohatství budoucím generacím.
1.1 Kultura jako statek Z uvedeného uţšího pojetí chápání kultury vyplývá, ţe jde o zvláštní sféru společenského ţivota, ve které vznikají specifické produkty, které jsou svou povahou statky. Vlastnostmi těchto statků jsou vzácnost a uţitná hodnota.9 U hodnoty pak platí, ţe je velmi náročné ji kvantifikovat, neboť pro různé spotřebitele mají kulturní statky různou hodnotu a nelze ji tak objektivně stanovit, coţ můţe v důsledku vést k přeceňování či podceňování některých statků, navíc se hodnota těchto statků můţe měnit i v čase. Kultura v nejširším chápání je sice smíšený veřejný statek, ale i přes to v oblasti kulturní produkce vznikají všechny typy statků známé z teorie veřejné ekonomie.10 Uplatňuje se tedy klasické dělení na čistě veřejné statky, smíšené veřejné statky a statky soukromé. Zvláštní kategorií jsou statky poručnické. Příkladem čistě veřejných statků11 v kultuře jsou např. domy ve vlastnictví obce či státu, které mají historickou a kulturní hodnotu12 nebo výstavy, koncerty či jiné kulturní akce s volným vstupem, takţe je můţe navštívit kdokoli. Smíšené veřejné kulturní statky13 se vyznačují tím, ţe jsou částečně financovány z veřejných zdrojů, jejich příkladem je např. návštěva kulturní akce, jejíţ vstupné je z veřejných zdrojů dotováno. Soukromými statky jsou takové statky, které si spotřebitel financuje sám, jde např. o zakoupení uměleckého díla. Poručnické statky jsou specifickým typem statků, u kterých má stát zájem na jejich poskytování, ale z jiných neţ ekonomických důvodů, můţe jít o důvody politické, kulturní či jiné a příkladem takového statku je např. podíl původní hudby na vysílání v masmédiích.14 Jak vyplývá z výše uvedeného, v kultuře se vyskytuje velké mnoţství veřejných statků, jejichţ zabezpečování patří k úkolům veřejného sektoru, navíc kulturní činnosti s sebou nesou pozitivní externality, takţe je „v zájmu všech úrovní veřejné správy vytvářet co Koncepce kulturní politiky Hlavního města Prahy. Magistrát Hlavního města Prahy, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://kultura.praha.eu/public/21/96/bf/1198318_175607_KONCEPCE_KP_HMP.pdf. s. 6. (cit. 20. 2. 2013). 7
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 29. (cit. 19. 2. 2013). 8
9
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 297.
10
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 298.
Čistě veřejné statky jsou statky kolektivní spotřeby, jejichţ základními znaky jsou nedělitelnost spotřeby, nevylučitelnost ze spotřeby a nulové mezní náklady na spotřebu kaţdého dalšího jedince. Spotřebovávání jedním jedincem tak nezamezuje ve spotřebě jinému. Omezení spotřeby je často nemoţné, nebo moţné jen s příliš vysokými náklady. Ovšem při nadměrné spotřebě můţe dojít ke sníţení kvality statku pro všechny. Srov. PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 27. 11
12
Kaţdý si tak můţe prohlédnout a obdivovat např. jejich fasádu.
Jde také o statky kolektivní spotřeby, ale v jejich případě je jejich kvantita dělitelná, takţe je moţné určit podíl jednotlivce na spotřebě, kvalita dělitelná není. Jejich spotřeba můţe mít podobu automatickou (v oblasti kultury je to např. péče o kulturní památky), nebo fakultativní (např. vyuţívání rozhlasu a televize). Srov. PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 27 – 28, s. 298. 13
14
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 298.
10
nejlepší podmínky pro realizaci kulturních činností.“15 I přes to se o způsobu financování kultury, zda z veřejných či soukromých zdrojů, vedou diskuse. Argumenty pro financování kulturních statků z veřejných zdrojů jsou:
trh vyuţívá kulturní statky zejména k dosaţení zisku, nerespektuje jejich vnitřní hodnotu, trh nedokáţe zabezpečit neziskovou produkci těchto statků v kaţdé době a v kaţdém místě v dostatečném objemu a kvalitě, spotřeba většiny kulturních statků přináší pozitivní externality, takţe je ve veřejném zájmu produkci a spotřebu těchto statků podporovat.16,17
Argumenty pro financování kulturních statků ze soukromých zdrojů jsou:
díky soukromému financování nemůţe dojít k nadspotřebě kulturního statku, neboť zde působí regulační účinek podílu jedince na ceně statku, díky tomu nedojde ani k efektu přetíţení, při financování z veřejných zdrojů je sníţena moţnost svobodné volby při výběru kulturních statků, navíc tento způsob vede k uniformitě v jejich produkci a spotřebě, při veřejném financování hrozí nebezpečí ztráty odpovědnosti jedince za sebe sama, neboť ten se vzdává do určité míry vlastního rozhodování, v případě soukromého financování nevzniká nebezpečí z neefektivnosti z důvodu neoprávněného zařazení statků do veřejného sektoru.18,19
1.2 Kultura jako veřejná služba Podpora financování z veřejných zdrojů je dána také tím, ţe na kulturu se v České republice nahlíţí jako na veřejnou sluţbu. Co je povaţováno za veřejné sluţby, určuje veřejná volba. Veřejnými sluţbami jsou pak sluţby, které zajišťuje orgán veřejné správy, a to takovým způsobem, aby byly uspokojeny společenské potřeby občanů. Jedná se o takové statky, na jejichţ poskytování má stát veřejný zájem. Mezi takové statky patří např. statky z oblasti sociální, zdravotnictví, vzdělávání, ţivotního prostředí či právě kultury. Z ekonomického pohledu jsou základními prvky tvořícími systém kultury kulturní procesy, instituce a produkty, respektive sluţby. Kulturní sluţba je tak z ekonomického pohledu „specifickým produktem, který je výstupem specifického procesu, jenž probíhá zpravidla ve specializovaných kulturních institucích.“20 V současné době neexistuje v ČR jednotný zákon, který by upravoval veřejné sluţby komplexně. V roce 2002 přijala vláda usnesení, kterým schválila věcný záměr zákona o standardizaci vybraných veřejných sluţeb, na jehoţ základě se pak měly novelizovat zákony 15
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 297.
HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejná podpora neziskovým kulturním a mediálním činnostem – ano, či ne? Finance a úvěr, 3/1996 [online]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/185_199603bh.pdf (cit. 25. 2. 2013). 16
17
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 299.
HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejná podpora neziskovým kulturním a mediálním činnostem – ano, či ne? Finance a úvěr, 3/1996 [online]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/185_199603bh.pdf (cit. 25. 2. 2013). 18
19
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 299 – 300.
20
HYÁNEK, V. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 104.
11
v oblastech, kterých se navrţené standardy týkaly.21 V příloze k tomuto věcnému záměru je stanoven výčet veřejných sluţeb spadajících pod resort MK, který čítá 88 sluţeb, přibliţně 23% z celkového počtu sluţeb.22 Definici veřejných kulturních sluţeb můţeme najít v zákoně č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury, kde jsou veřejné kulturní sluţby vymezeny jako sluţby spočívající ve zpřístupňování umělecké tvorby a kulturního dědictví veřejnosti a v získávání, zpracování, ochraně, uchování a zpřístupňování informací, které slouţí k uspokojování kulturních, kulturně výchovných nebo kulturně vzdělávacích potřeb veřejnosti.23 Ještě dříve byly v oblasti kultury veřejné sluţby vymezeny v zákoně č. 257/2001 Sb., knihovním zákoně.24
21
Usnesení vlády ČR č. 164 ze dne 20. února 2002.
22
HYÁNEK, V. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 105.
23
§ 2 zákona č. 203/2006 Sb.
24
Veřejné knihovnické a informační sluţby definuje § 4 zákona č. 257/2001 Sb.
12
2 Kulturní politika České republiky Na formování podoby kultury v jednotlivých zemích má velký vliv vláda, která přijímá kulturní politiku dané země. Vláda si vytyčí určité priority, které shledává důleţitými z hlediska podpory, a na základě těchto priorit pak určí cíle, kterých chce dosáhnout, a opatření, kterými tyto cíle splní. „Smyslem kulturní politiky je rozvíjet svobodný, bohatý, pestrý a zajímavý kulturní život všech občanů republiky a přispívat tak i do kulturní pokladnice lidstva.“25 Hlavními cíly kulturní politiky jsou podle Ministerstva kultury České republiky (dále jen „MK ČR“)
garantovat ochranu svobody tvorby umělců a tvůrců a vytvářet podmínky pro vyuţívání této svobody, vytvářet podmínky pro realizaci kulturních aktivit občanů zejména na základě občanského sdruţování, vytvářet podmínky pro decentralizaci rozhodování v celém kulturním systému a přenášení rozhodovacích procesů mimo ingerenci státní správy („umělci rozhodují sami o sobě“), garantovat rovnost přístupu občanů ke kulturnímu bohatství a usnadňovat tento přístup znevýhodněným společenským skupinám, garantovat ochranu kulturního dědictví a podporovat péči o ně, garantovat svobodný přístup občanů k informacím, podporovat výměnu informací uvnitř systému kultury, mezi systémem kultury a vnějším prostředím bez ohledu na jazykové a administrativní hranice, podporovat výchovu a osvětu v systému tvorby i uţívání kulturních statků, brzdit negativní vlivy komercializace kultury.26
V České republice sice v současnosti existuje ucelený dokument kulturní politiky MK ČR, ale význam a podpora kultury vyplývá i z jiných strategických národních dokumentů, jako ze Strategického rámce udrţitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 – 2013, Strategie regionálního rozvoje České republiky aj. Postupně jsou schvalovány také koncepce v jednotlivých oblastech kultury.27 Kulturní politiky jsou přijímány i na úrovni krajů a měst.
2.1 Kulturní politika obecně Kulturní politikou se rozumí „určitý záměr v oblasti kultury, jakási obecná představa toho, jakou roli má v kultuře plnit stát, jaké priority vymezuje v odvětví kultury.“28 Důleţitým 25
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 296.
Kulturní politika. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2001[online]. Dostupné z: http://www.nulk.cz/files/kestazeni/kulturni_politika.pdf. s. 5. (cit. 2. 3. 2013). 26
Např. Koncepce památkové péče v České republice na léta 2011 – 2016, Koncepce účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v ČR na léta 2011 aţ 2015, Koncepce účinnější péče o movité kulturní dědictví v České republice na léta 2010 aţ 2014, Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011 – 2015. 27
28
ŠKARABELOVÁ, S. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 17.
13
dokumentem na mezinárodní úrovni týkající se kulturní politiky je Mexická deklarace o kulturních politikách přijatá dne 6. srpna 1982 Světovou konferencí o kulturních politikách.29 Tento dokument stanovuje základní principy kulturních politik. Dalším počinem v této oblasti byla Mezivládní konference o kulturních politikách pro rozvoj konaná ve Stockholmu v roce 1998, ze které vzešel Akční plán. Také Evropská unie přijala vlastní kulturní politiku.30 Kulturní politiky mohou být na jednu stranu prováděny otevřeně, řízeny konkrétními institucemi, ale na druhou stranu nemusí být definovány vůbec, přičemţ to neznamená, ţe v nich neexistují principy a cíle, které mají být prováděny, nebo neexistují instituce, které mají jejich provádění na starost.31 Na formování kulturní politiky má vliv mnoho faktorů. V historii těmito faktory byly nejrůznější zdroje, od filosofie či náboţenství přes běţné tradice aţ po praxe ve společnosti. „Každá společnost v jakékoli době se zabývala a zabývá otázkou, jakou kulturu chce rozvíjet, jak může vyjadřovat své touhy a obavy, jak hodlá prosazovat a oslavovat hodnoty, které vyznává.“32 Dnes podobu kulturní politiky ovlivňuje především postoj jejich tvůrců. Faktory, které vytvářejí vnitřní podmínky pro rozvoj kultury a na základě kterých získá kultura určitou podobu, je moţné rozlišit na faktory dlouhodobějšího rázu a vlivy současného společenského ţivota.33 Jejich přehled ukazuje následující tabulka.
Tabulka 1: Faktory ovlivňující kulturní politiku Pojetí kultury
Vztah tvůrců ke kultuře
Vnitřní faktory krátkodobé
politické klima politický program a cíle vlády hospodářská situace země
dlouhodobé
kulturní úroveň obyvatelstva rozvinutost kulturních zájmů a potřeb síla kulturní tradice dané země model kulturní politiky státu
Vnější faktory
globální politická situace příslušnost země do určitého kulturního regionu
Kolektivní potřeby obyvatelstva Pramen: HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. s. 60.
Stát kulturní politiku realizuje na základě určitých nástrojů, které se dají rozdělit podle oblasti, ve které působí. První skupinou jsou nástroje legislativní, tedy právní předpisy týkající se oblasti kultury, ale i obecné právní předpisy, které se k této oblasti nějakým 29
Dostupné z: http://portal.unesco.org/culture/en/files/12762/11295421661mexico_en.pdf/mexico_en.pdf (cit. 2. 3. 2013).
Kulturní politika. Evropský parlament [online]. Dostupné z: http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/policies/culture/article_7317_cs.htm (cit. 2. 3. 2013). 30
31
SMOLÍKOVÁ, M. Management umění. 1. vyd. Praha : Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008. s. 21.
32
SMOLÍKOVÁ, M. Management umění. 1. vyd. Praha : Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008. s. 21.
33
HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. s. 59.
14
způsobem vztahují. Dalším typem jsou nástroje ekonomické, které jsou odvozeny od příslušných veřejných rozpočtů, případně soukromých sponzorů.34 Státní podpora je pak realizovaná přímo či nepřímo. Hlavním zajišťovatelem institucionálního zabezpečení kulturních činností je Ministerstvo kultury, které se dále dělí na jednotlivé odbory. Hlavními řídícími nástroji jsou státní kulturní instituce, odbory kultury krajů, měst a obcí. Poslední skupinou jsou nástroje metodické, neboť osvětovým a metodickým způsobem lze motivovat kulturní chování subjektů nezávislých na orgánech státní správy.35
2.2 Vývoj kultury v České republice Odvětví kultury a kulturní politika prošly v moderní historii ČR velmi zásadními změnami. Mezníkem v jejich vývoji byl především rok 1989, který přinesl velmi zásadní změny ve všech oblastech společenského ţivota. Do počátku 90. let byla kultura státním monopolem. Státní zřizování této sféry započalo po roce 1945 „vyhlášením závazných estetických pravidel a ideologickým podchycením umělců v profesních organizacích.“36 Kultura tedy byla státu podřízena finančně, ale i ideologicky. Vedle státem řízené a schvalované kultury ovšem existovala i kultura alternativní, neoficiální. Takovýto způsob fungování s sebou ovšem nesl mnoho negativ. Veškerá produkce kulturních statků byla podřízena ideologii a politice, jakýkoli efektivní rozvoj v duchu funkcí kultury byl nemoţný díky státnímu monopolu nejen vlastnickému, ale i rozhodovacímu, strnulosti státního managementu. Navíc zde chyběla motivace kulturních institucí k rozvoji, efektivnímu chování a lepším hospodářským výsledkům, protoţe kultura byla zařazena do nevýrobní sféry. 37 Zásadní změnu ve fungování kulturního sektoru přinesl rok 1989. Po listopadu 1989 „prošlo umění dramatickým vývojem transformace celé společnosti provázeným odstátňováním, privatizací, transformací a rušením uměleckých organizací a v podstatě spontánním utvářením nové infrastruktury prostřednictvím občanských sdružení a podnikatelských záměrů v novém právním rámci. Bez náhrady byly zrušeny funkce monopolních subjektů a regulační mechanismy, které do roku 1989 zajišťovaly finanční zdroje pro reinvestice i financování projektů.“38 Do popředí se v této době dostala především záchrana kulturního dědictví. Velmi důleţitou změnou v duchu vymaňování se ideologickému podřízení kultury bylo zrušení federálních a národních tvůrčích svazů, ve kterých se do té doby museli sdruţovat umělci, pokud chtěli působit v profesionální sféře. Došlo k transformaci i jiných subjektů, které do té doby uvnitř kultury fungovaly. Tak byly např. tehdejší kulturní fondy zákonem změněny na nadace. Významnou roli hrálo také přijetí zákona č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů, který umoţnil vznik kulturních a uměleckých sdruţení. Dále byl vytvořen systém státní podpory v podobě grantových programů MK ČR. 34
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 300.
Kulturní politika. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2001 [online]. Dostupné z: http://www.nulk.cz/files/kestazeni/kulturni_politika.pdf. s. 5. (cit. 2. 3. 2013). 35
36
BARANČICOVÁ, S. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění – Divadelní ústav, 2009. s. 18.
37
ŠKARABELOVÁ, S. NESHYBOVÁ, J. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 24.
38
BARANČICOVÁ, S. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění – Divadelní ústav, 2009. s. 57.
15
V roce 1992 vznikly dva mimorozpočtové fondy – Státní fond kultury a Státní fond ČR na podporu a rozvoj kinematografie39, které v oblasti kultury působí dodnes. Důleţitým zdrojem pro financování se v 90. letech také staly zahraniční subjekty, po vstupu ČR do Evropské unie se otevřela moţnost čerpání financí z programů poskytovaných EU. Velmi významný posun nastal u zřizovatelů kulturních organizací, neboť po roce 1989 stát převedl většinu z nich na obce. V souvislosti s reformou veřejné správy po roce 2000 se staly významným poskytovatelem kulturních sluţeb i kraje. Výše uvedené se dá shrnout tak, ţe „od prosince 1989 se česká kultura a umění pohybuje v prostoru demokracie a svobody jako základního předpokladu tvorby.“40 Kultura přestala být zajišťována jen veřejnými subjekty, ale prostor dostal i soukromý sektor a nestátní neziskové organizace. Tím, kdo rozhoduje o produkci, spotřebě a financování, ale i o rozsahu a charakteru kulturních sluţeb, se stala kulturní veřejnost prostřednictvím veřejné volby v rámci veřejné správy. I v umění se tak začala uplatňovat zásada, ţe suverénem v oblasti kultury není ani stát, ani kulturní a umělecké instituce, ale jednotlivec, kterému jsou kulturní statky určeny.41
2.3 Vývoj kulturní politiky v České republice „Dokumenty kulturně politické povahy byly po roce 1989 koncipovány téměř každým z ministrů kultury. Některé měly podobu základních principů a programových tezí, jiné dospěly až do podoby střednědobého plánu podpory kultury.“42 V polistopadovém období se kulturní politika netěšila příliš velkému zájmu a mnohými (včetně tehdejších ministrů kultury) byla vnímána jako komunistický nástroj na řízení kultury.43 Vzniklo několik koncepčních materiálů, které se oblasti kultury věnovaly, a pro něţ je shodný posun od modelu, kdy stát zajišťoval veškerou činnost v této oblasti, k minimální účasti státu v kultuře a přesouvání těchto úkolů na samosprávu a soukromý sektor. Podíl státního rozpočtu na financování kultury se měl sniţovat a financování mělo být uskutečňováno prostřednictvím vícezdrojového systému, kde se měly na financování vedle příspěvků ze státních fondů významnou měrou podílet i nestátní neziskové organizace, samospráva či soukromý sektor.44 Prvním významným dokumentem a podkladem pozdější kulturní politiky, který byl zpracován v roce 1996 pro potřeby MK ČR, byla tzv. Bílá kniha, kterou po sobě zanechal ministr kultury Pavel Tigrid. Jednalo se o „studii, která zahrnovala jednak popsání vztahu
39
Od 1. 1. 2013 Státní fond kinematografie.
40
BARANČICOVÁ, S. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění – Divadelní ústav, 2009. s. 65.
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 15. (cit. 2. 3. 2013). 41
kultury
ČR,
Praha,
2006
[online].
Dostupné
z:
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 53. (cit. 2. 3. 2013). 42
KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií: (organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002. s. 12. 43
Usnesení vlády ČR č. 259 ze dne 8. 4. 1992 (Zpráva o stavu kulturních aktivit a zajištění kulturních sluţeb obyvatelstvu u nás), Kultura a stát ve svobodné společnosti (koncepce MK ČR, 1991), Ministerstvo kultury v roce 1993 (koncepce MK ČR, 1993). Srov. HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. s. 100 - 105. 44
16
státu ke kultuře a příklady kulturních politik evropských zemí, tak také návrh na inovaci grantového systému MK.“45 Ovšem první kulturní politikou se stala Strategie účinnější státní podpory kultury schválená usnesením vlády ČR č. 401 ze dne 28. dubna 1999. O dva roky později schválila vláda usnesením č. 40 ze dne 10. ledna 2001 aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury, ze které vzešel dokument Kulturní politika: Funkce kultury, hlavní cíle a nástroje kulturní politiky (na období 2001 – 2005). Hlavními tématy tehdejší kulturní politiky byla reforma veřejné správy a vstup České republiky do Evropské unie.46 V roce 2005 byla schválená Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013, která rozpracovává předešlý dokument.47 V současné době je aktuální kulturní politikou dokument Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014 schválená vládou Mirka Topolánka usnesením č. 1452 ze dne 19. listopadu 2008. Ke Státní kulturní politice byl přijat také Plán implementace Státní kulturní politiky.48 Nejnovějším dokumentem v oblasti kulturní politiky je Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 – 2014 s výhledem na roky 2015 – 2020.49 Předkládací zpráva k tomuto dokumentu předpokládá zpracování nové kulturní politiky na období let 2015 – 2020.50 Velmi důleţitým faktorem ovlivňujícím přijetí a podobu kulturní politiky je postoj vlády, je pro to důleţité tento postoj znát. Jak bylo výše uvedeno, současná kulturní politika vzešla z vlády Mirka Topolánka. Tato vláda ve svém programovém prohlášení z roku 2007 uvedla, ţe „považuje kulturu za určující součást naší národní identity. Vnímá ji jako duchovní základ, který zvyšuje kvalitu života a podílí se na tvorbě respektovaných hodnot. Národní kultura a podpora její prezentace v kontextu mezinárodní spolupráce je jedinečnou příležitostí uplatnit svébytné národní hodnoty na mapě evropské a světové kultury.“51 Dále se v prohlášení uvádělo, ţe vláda prosadí zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu pro ministerstvo kultury postupně aţ na 1% státního rozpočtu. Tento poţadavek obsahovala jiţ Bílá kniha, ve skutečnosti se však této výše nikdy dosáhnout nepovedlo. 52 Současná vláda jiţ kulturu chápe i jako ekonomický potenciál.53
PETROVÁ, P. Country profile – Czech Republic. In COUNCIL OF EUROPE/ERICARTS. Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. 13th edition, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/profiles-download.php?pcid=1130 s. 2. (cit. 2. 3. 2013). 45
PETROVÁ, P. Country profile – Czech Republic. In COUNCIL OF EUROPE/ERICARTS. Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. 13th edition, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/profiles-download.php?pcid=1130 s. 3. (cit. 2. 3. 2013). 46
47
Usnesení vlády ČR č. 676 ze dne 31. 5. 2006.
48
Schválený usnesením vlády ČR č. 1031 ze dne 17. srpna 2009. Plán byl aktualizován usnesením vlády ČR č. 823 ze dne 9. listopadu 2011.
49
Schváleno usnesením vlády ČR č. 7 ze dne 9. ledna 2013.
Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 – 2014 s výhledem na roky 2015 – 2020. Ministerstvo kultury ČR, 2013. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/aktualizace--statni-kulturni-politiky-na-leta-2013--2014-s-vyhledem-na-roky-2015--2020-163804/. (cit. 2. 3. 2013). 50
Programové prohlášení vlády Mirka Topolánka II [online]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulychvlad/prehled-vlad-cr/1993-2010-cr/mirek-topolanek-2/Programove-prohlaseni-vlady_1.pdf (cit. 2. 3. 2013). 51
52
NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011. s. 35.
„Vláda chápe kulturní potenciál České republiky jako významný rozvojový faktor celé společnosti. … chápe kulturu, a od ní odvozené kulturní statky a služby, jako kulturní kapitál, jehož hospodářský potenciál nebyl dosud plně pochopen a využit.“ (Programové prohlášení vlády Petra Nečase [online]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezite-dokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf [cit. 2. 3. 3013]). 53
17
2.4 Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014 Protoţe kulturní politika vymezuje postoj státu ke kultuře a její podpoře, je vhodné přiblíţit aktuální kulturní politiku ČR. MK ČR definuje Státní kulturní politiku jako dokument, který „vymezí strategické cíle, úkoly a opatření v souvislosti s aktuálními postoji ke kultuře jako významnému sektoru hospodářského života, v podpoře rozvoje kreativity a inovace, a v roli kultury jako fenoménu mezinárodní spolupráce.“54 Jde o strategický dokument na období pěti let, který vymezuje základní cíle a z nich pak vycházející úkoly a opatření. Součástí dokumentu jsou i podkladová studie, která mimo jiné vyhodnocuje současný stav v odvětví kultury, dosavadní programy a koncepce a obsahuje také SWOT analýzu. Východiskem pro stanovení cílů a úkolů je vize Státní kulturní politiky, která je obecným a srozumitelným vyjádřením ţádoucího stavu a smyslu kultury, role, jakou by pro společnost kultura v příštích letech měla hrát.55 Podstatné principy obsaţené ve vizi jsou následující:
kultura je povaţována za sektor, který má potenciál v následujících letech sehrát zásadní roli v rozvoji české společnosti, o který lze opřít ekonomický, environmentální i sociální rozvoj státu, ČR můţe díky své geografické poloze a tradice vyuţít kontaktu evropských a světových kulturních vlivů, otevřenost a přístupnost prostoru pro kulturní tvorbu a vyuţití kulturních hodnot vytvořených v minulosti, stanovení úkolu státu, krajů a obcí a jejich institucí nejen jako podpory kultury jako takové, ale i její propojení s jinými oblastmi společnost a zpřístupnění jejích hodnot k vyuţití v ostatních oblastech lidských aktivit, výše uvedené jsou principy, na kterých lze stavět základy budoucí konkurenceschopnosti země.
Na základě vize a těchto principů jsou pak naformulovány čtyři strategické cíle, které vychází z ekonomické, sociální a občanské roviny sektoru kultury.56 První cíl se týká ekonomické a společenské dimenze. Jde o vyuţití přínosů umění a kulturního dědictví a s ním spojené kreativity pro zvýšení konkurenceschopnosti ostatních oborů a činností. Druhým cílem je oblast občanské dimenze – rozvoje osobnosti, kterých chce zvýraznit roli kultury v individuálním profesním a osobnostním růstu občanů, zejména pro rozvoj tvořivosti, kultivaci demokratických hodnot a individuálních postojů a pro posilování odpovědnosti ze zděděné i vytvářené hodnoty. Role státu, krajů a obcí při podpoře zachování a tvorby kulturních hodnot tvoří cíl třetí a jeho snahou je poskytovat přímou i nepřímou podporu uchování existujících kulturních hodnot a nakládání s nimi, stejně jako tvorbě hodnot nových. Čtvrtý a poslední cíl se týká role státu při tvorbě pravidel, tedy vytváření transparentního a
Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statnikulturni-politika-na-leta-2009-2014-4892/ (cit. 2. 3. 2013). 54
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 10. (cit. 17. 3. 2013). 55
Předkládací zpráva ke Státní kulturní politice. Ministerstvo kultury ČR, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturnipolitika/statni-kulturni-politika-na-leta-2009-2014-4892/ (cit. 17. 3. 2013). 56
18
nediskriminačního prostředí pro kulturní aktivity a jejich podporu z úrovně státu, krajů a obcí.57 Tyto čtyři cíle jsou v dokumentu dále ještě podrobněji vysvětleny. Prostředkem realizace cílů jsou konkrétní úkoly a opatření, které jsou v dokumentu podle jednotlivých cílů uspořádány a „jsou uváděny spolu se stručným objasněním a nároky na koordinaci a kooperaci s ostatními institucemi veřejné správy.“58 Zásadním předpokladem pro proveditelnost opatření je podle předkládací zprávy jiţ zmiňovaný závazek vlády obsaţený v jejím programovém prohlášení59, a to zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu na podporu kultury na 1% státního rozpočtu. Konkrétní úkoly jsou uvedeny v Příloze č. 1.
2.5 Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013 Koncepce účinnější podpory umění je zpracována jako střednědobý materiál, který doplňuje jiţ existující koncepce v jednotlivých oblastech kultury. Byla schválena usnesením vlády č. 676 ze dne 31. května 2006, které obsahuje mimo jiné závazek ministra kultury zpracovat a předloţit vládě závěrečnou zprávu o plnění Koncepce a návrh její aktualizace do 31. března 2014. Na přípravě Koncepce se podílela široká odborná veřejnost, z jejíchţ podkladů MK ČR při sestavování dokumentu vycházelo. Podle MK ČR není kultura z veřejných financí dostatečně financována, navíc tato podpora není vţdy efektivně a optimálně poskytována. Proto si Koncepce klade za cíl „odstranit tento nedostatek tím, že předkládá návrh nových i aktualizovaných metodických postupů, které umožní věnovat oblasti umění větší pozornost a formou důsledného programového financování zefektivní vynakládání veřejných prostředků na tuto oblast.“60 Koncepce shrnuje opatření přijatá v oblasti umění, rozpracovává jejich realizaci, určuje odpovědnost za plnění jednotlivých úkolů, stanovuje nástroje podpory. Obsahuje základní vývojové tendence v kultuře od 90. let, část materiálu je tvořena také SWOT analýzou, kde jsou pojmenovány slabé a silné stránky kultury, příleţitosti a hrozby. V Koncepci najdeme také přehled vyhlašovaných dotačních programů na podporu kultury a jejich zhodnocení. Na rozdíl od Státní kulturní politiky je součástí Koncepce také vyčíslení nákladů potřebných k dosaţení stanovených úkolů. Umění je v Koncepci pojímáno jako součást trvale udrţitelného rozvoje a podmínek stability společnosti, významný ekonomický faktor, důleţitý nástroj zahraniční politiky státu a indikátor kvality demokracie a občanské společnosti.61 „Předmětem Koncepce je podpora tvůrčí umělecké činnosti, získávání, zpracovávání, uchovávání a prezentace umění a jeho
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 11. (cit. 17. 3. 2013). 57
PETROVÁ, P. Country profile – Czech Republic. In COUNCIL OF EUROPE/ERICARTS. Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. 13th edition, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/profiles-download.php?pcid=1130 s. 4. (17. 3. 2013). 58
Závazek obsaţený v programovém prohlášení vlády, která byla u moci v době, kdy byla Statní kulturní politika přijata, tedy vlády Mirka Topolánka v roce 2007. 59
60
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 11. (cit. 19. 4. 2013). 61
kultury
ČR,
Praha,
2006
[online].
Dostupné
z:
SMOLÍKOVÁ, M. Management umění. 1. vyd. Praha : Vysoká škola uměleckoprůmyslová, 2008. s. 26.
19
zpřístupňování občanům v České republice i v zahraničí a mezinárodní spolupráce v oblasti umění.“62 Na základě vymezeného předmětu pak jednotlivá opatření Koncepce směřují k:
posílení role umělce ve společnosti, posílení prezentace českého umění v zahraničí a mezinárodní spolupráce, zachování a rozvoji umělecké různorodosti s důrazem na podporu kreativity a s ohledem na vyvaţování vlivů konzumní společnosti, zajištění dostupnosti umění pro občana (rovný přístup), posilování infrastruktury včetně investiční podpory kulturních institucí.63
Konkrétní úkoly jsou vymezeny v Příloze č. 2.
62
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 59. (cit. 19. 4. 2013).
kultury
ČR,
Praha,
2006
[online].
Dostupné
z:
63
kultury
ČR,
Praha,
2006
[online].
Dostupné
z:
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 59. (cit. 19. 4. 2013).
20
3 Státní podpora kultury v České republice Systém financování kultury předpokládá kulturní politika v ČR jako vícezdrojový. I přes to, ţe kulturní organizace jsou nejčastěji příspěvkovými organizacemi zřizovanými MK, kraji či obcemi64, podílí se na kulturním ţivotě i další subjekty, nejen subjekty veřejného sektoru, financování tedy zajišťuje také soukromý sektor a kulturní instituce získávají prostředky i z vlastních zdrojů. Podpora z veřejných rozpočtů plyne ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly 334 – Ministerstvo kultury, a dále z rozpočtů krajů a obcí. Okrajově jsou také finanční prostředky poskytovány i z jiných kapitol státního rozpočtu. Tato práce se zabývá podporou kultury ze strany státu, proto se dále nebudu věnovat poskytování prostředků ze soukromého sektoru, ovšem ani financování z rozpočtů krajů a obcí. Sice se jedná o veřejné rozpočty, ovšem jak vyplývá z Ústavy ČR, územní samosprávné celky mají vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.65 K oddělení rozpočtů státu a územně samosprávných celků došlo reformou veřejné správy. Kraje a obce jsou významnými zřizovateli kulturních institucí, tuto činnost však vykonávají v rámci samostatné působnosti.66 Dále se tedy zaměřím zejména na podporu z kapitoly 334 – Ministerstvo kultury a státní fondy, tedy Státní fond kultury a Státní fond kinematografie, nakonec i na nepřímé formy podpory.
3.1 Finanční zdroje pro kulturu Pro lepší orientaci se dají finanční zdroje rozdělit podle několika kritérií. Podle právní povahy subjektu se finanční zdroje rozlišují na veřejné a soukromé, přičemţ dominantní postavení mají v oblasti kultury veřejné. Podle lokalizace zdroje se zdroje rozdělují na centrální a regionální s tím, ţe se financování stále více posouvá směrem k občanům, tedy do krajů a obcí. Posledním kritériem pro dělení je způsob, jakým jsou příslušné zdroje podpory produkovány. Dle tohoto dělení se zdroje dělí na přímé a nepřímé. Zdroje přímé veřejné podpory můţeme dále rozdělit na prostředky ze zdrojů nezávislých na rozpočtovém procesu a zdroje získané od ziskových subjektů ve formě daní a přerozdělené směrem k subjektům podporovaným formou různých dotací a příspěvků z veřejných rozpočtů. Mezi nezávislé zdroje přímé podpory se řadí zejména příjmy z vlastní činnosti, daně a poplatky (např. koncesionářské poplatky za televizní a rozhlasový příjem), příspěvky od nadací, nadačních fondů, dary a sponzoring, příjmy z loterií a sázek či veřejných sbírek a další. Naproti tomu zdroje nepřímé veřejné podpory jsou tvořeny především daňovou soustavou, neboť zahrnují daňové úlevy pro neziskové organizace, které produkují kulturní
64
PEKOVÁ, J. Veřejný sektor – řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. s. 302.
65
čl. 101 odst. 3 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky.
§ 35 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ 66
21
statky, daňové úlevy a zproštění daní pro dárce nebo různé sociální podpory poskytované umělcům.
3.2 Organizační struktura podpory kultury z veřejného sektoru Povaha zřizovatele kulturních institucí je základním kritériem, od kterého se odvíjí způsob financování dané instituce. Institucionální zabezpečení je v ČR uskutečňováno nejrůznějšími ekonomickými subjekty, nejčastěji ovšem příspěvkovými organizacemi s úzkým finančním napojením na soustavu veřejných rozpočtů, ale i jinými neziskovými organizacemi a také soukromým sektorem. Organizační struktura je uskutečňována „ve třech základních liniích vládní úrovně, která je poskytovatelem takových služeb, o které soukromý sektor nemá zájem nebo tam, kde by docházelo k tržnímu selhání.“67 Těmito úrovněmi jsou Ministerstvo kultury, které působí v oblasti státní správy a je zřizovatelem příspěvkových organizací, a dále kraje a města v oblasti samosprávy, které jsou zřizovateli krajských a městských kulturních organizací.
KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií: (organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002. s. 7. 67
22
Obrázek 1: Schéma organizační struktury kultury
Pramen: PETROVÁ, P. Country profile – Czech Republic. In COUNCIL OF EUROPE/ERICARTS. Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. 13 th edition, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/profiles-download.php?pcid=1130 s. 7 (17. 3. 2013).
23
3.3 Ministerstvo kultury ČR MK ČR je jedním z ústředních správních orgánů České republiky a jako takovému mu přináleţí určité úkoly při zabezpečování a poskytování sluţeb ve veřejném zájmu. MK ČR je zřizováno zákonem č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy68, přičemţ v § 8 je stanovena jeho působnost. MK ČR je tedy ústředním orgánem státní správy
pro umění, kulturně výchovnou činnost, kulturní památky, pro věci církví a náboţenských společností, pro věci tisku, včetně vydávání neperiodického tisku a jiných informačních prostředků, pro rozhlasové a televizní vysílání, pro provádění autorského zákona, pro výrobu a obchod v oblasti kultury.
MK ČR v rámci své působnosti plní úkoly, které jsou mu stanoveny zákonem a jinými obecně závaznými právními předpisy či pro něj vyplývají z členství v Evropské unii a dalších mezinárodních organizacích, přičemţ ve veškeré činnosti se řídí ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády. Další zásady jeho činnosti jsou stanoveny v zákoně č. 2/1969 Sb.69 Pro tuto práci jsou důleţité aktivity MK ČR v rámci podpory umění, kulturních aktivit a péče o kulturní dědictví. MK ČR tuto podporu realizuje prostřednictvím poskytování dotací a příspěvků z kapitoly 334 státního rozpočtu a zároveň zřizuje 29 příspěvkových organizací národního nebo mezinárodního významu.70 Reformou veřejné správy byl nastolen trend, kterým se přenáší odpovědnost za podporu kultury především na územně samosprávné celky. I přes to, ţe obce jsou z hlediska objemu financí největšími podporovateli kultury a jejich příspěvky spolu s příspěvky krajů tvoří většinu příspěvků poskytovaných z veřejných rozpočtů71, je MK ČR stále důleţitým zdrojem financí v kultuře. MK ČR získává příjmy ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly 334. Jak jiţ bylo uvedeno výše, vlády ve svých programových prohlášeních slibují prosazení zvýšení podílu výdajů státního rozpočtu pro ministerstvo kultury postupně aţ na 1% státního rozpočtu. Vzhledem k počtu obyvatel a velikosti území je ČR počtem divadelních budov, diváků, premiér a představení evropským standardem.72 Co se týče financování kultury ze státního rozpočtu uţ nikoli. „Ve většině evropských zemí se výdaje na kulturu pohybují kolem 0,7 % HDP a 1 % státního rozpočtu.“73 Srovnání výdajů státního rozpočtu na kulturu středoevropských a východoevropských zemí obsahuje Příloha č. 3. 68
§ 1 bod 4 zákona č. 2/1969 Sb.
69
§§ 20 – 28 zákona č. 2/1969 Sb.
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturni-politika-fresh.pdf. s. 30. (cit. 15. 4. 2013). 70
V roce 2010 se územně samosprávné celky podílely na financování kultury přibliţně 72% prostředků z veřejných rozpočtů, podíl státního rozpočtu činil 28%. (Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001 – 2010. NIPOS, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.niposmk.cz/?p=10342 [cit. 15. 4. 2013]). 72 NEKOLNÝ, B. Kulturní rozpočty v Evropě. Revue politika, 9/2005 [online]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/599/kulturnirozpocty-v-evrope (cit. 20. 4. 2013). 71
NEKOLNÝ, B. Kulturní rozpočty v Evropě. Revue politika, 9/2005 [online]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/599/kulturnirozpocty-v-evrope (cit. 20. 4. 2013). 73
24
V České republice podíl MK ČR na výdajích státního rozpočtu zmiňovaného 1% nikdy nedosáhl, jak dokládá následující tabulka. Podíl výdajů kapitoly 334, tedy kapitoly Ministerstva kultury, se pohybuje okolo 0,7% výdajů státního rozpočtu. Pouze dvakrát, a to v roce 1999 a 2000, tento podíl přesáhl hranici 0,8%, coţ je ale do slibovaného jednoho procenta stále daleko. Navíc podíl kapitoly 334 není zcela vypovídající, neboť kapitola 334 v sobě zahrnuje také nikoli zanedbatelnou podporu církvím a náboţenským společnostem. Po odečtení této částky pak výdaje na kulturu ze státního rozpočtu činí přibliţně 0,6%, přičemţ není neobvyklé ani vzácné, pokud se výdaje pohybují pod touto hranicí. Celkově výdaje na kulturu stagnují, protoţe i přes zvyšující se objem těchto výdajů se zvyšují i celkové výdaje státního rozpočtu. Tabulka 2: Výdaje státního rozpočtu na kulturu 1998 - 2013 (mld. Kč)
1998
1999
Celkové výdaje 566,74 596,91 státního rozpočtu z toho výdaje kap. 4,40 5,24 334 Podíl výdajů kap. 0,77% 0,87% 334 ve státním rozpočtu Podíl výdajů na 0,65% 0,77% kulturu* *tj. bez církví a náboţenských společností (mld. Kč)
2006
2007
2000
2001
2002
2003
2004
2005
632,27
693,92
750,68
808,72
862,89
922,80
5,37
4,76
4,81
6,23
6,55
6,50
0,85%
0,69%
0,64%
0,77%
0,75%
0,70%
0,72%
0,55%
0,51%
0,62%
0,61%
0,56%
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Celkové výdaje 1020,64 1040,78 1107,31 1152,10 1184,90 1155,52 1152,39 1180,77 státního rozpočtu z toho výdaje kap. 7,10 8,30 7,94 7,84 7,71 7,86 8,50 8,89 334 Podíl výdajů kap. 0,70% 0,76% 0,72% 0,68% 0,65% 0,68% 0,74% 0,75% 334 ve státním rozpočtu Podíl výdajů na 0,53% 0,61% 0,57% 0,55% 0,53% 0,56% 0,61% kulturu* Pramen: vlastní zpracování na základě Výročních zpráv MK ČR, zákona č. 504/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 a Sborníku statí o kultuře v letech 2004 - 200974
MK ČR musí při sestavování kaţdoročního rozpočtu nejprve vzít v úvahu mandatorní výdaje, které musí zabezpečit. Těmi jsou:
osobní náklady příspěvkových organizací Ministerstva kultury, úřadu, církví a náboţenských společností, výdaje na výzkum a vývoj, věcné výdaje příspěvkových organizací Ministerstva kultury, úřadu, církví a náboţenských společností, výdaje na reprodukci majetku – programové financování ISPROFIN.75
Výroční zprávy Ministerstva kultury ČR 2009 – 2012. Ministerstvo http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm. Sborník statí o kultuře v letech 2004-2009. 1. vyd. Praha: Ministerstvo kultury, 2009. s. 164. 74
kultury
ČR
[online].
Dostupné
z:
25
Jedním ze způsobů podpory kultury ze strany MK ČR je zřizování příspěvkových organizací v oblasti divadel, uměleckých souborů, muzeí a galerií, knihoven, péče o audiovizuální archiválie, památkové péče a ostatních záleţitostí kultury76, kterými zajišťuje poskytování veřejných kulturních sluţeb. Přehled PO je v Příloze č. 4. PO jsou „klíčovým nástrojem státní kulturní politiky financované ze specifické rozpočtové položky určené pro tyto organizace. Jejich výhradní postavení není dáno pouze jedinečným majetkem, který představuje zejména sbírky, fondy, archivy a reprezentativní budovy a se kterým tyto organizace hospodaří, ale i způsobem řízení a financování.“77 Pravomoc MK ČR zřizovat PO je dána zákonem č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury. 78 Hospodaření PO je pak upraveno v zákoně č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.79 Statutárním orgánem PO je ředitel jmenovaný ministrem kultury. Roční výši příspěvků na činnost všech PO určuje MK ČR, přičemţ do jejich dramaturgie téměř nezasahuje a pouze malou část finančních prostředků váţe na konkrétní činnosti, na kterých má stát zásadní zájem.80 Existuje názor, ţe PO blokují účast jiných typů právnických osob na uţití zdrojů určených na financování kultury.81 Tento názor ovšem není zcela přesný, jak dokládá následující tabulka. Podíl příspěvků PO na výdajích MK ČR na kulturu činí necelých 60%. Je nutné si uvědomit, ţe PO zřizované MK ČR jsou mimořádného významu a v oblasti umění plní klíčové role, neboť jde o organizace zaměřené na dlouhodobé a kontinuální odborné zpracování, uchování, prezentaci a zpřístupňování kulturního dědictví a důleţitých kulturních hodnot. Příloha č. 5 obsahuje srovnání příspěvků PO podle odvětví kultury.
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 12. (cit. 27. 4. 2013). 75
kultury
ČR,
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2012. Ministerstvo http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/mkcr_vz2012_1.pdf (cit. 27. 4. 2013). 76
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 35. (cit. 27. 4. 2013). 77
kultury
ČR,
Praha, kultury
Praha,
2006 ČR
2006
[online]. [online].
[online].
Dostupné Dostupné
Dostupné
z: z:
z:
§ 3 odst. 1 zákona č. 203/2006 Sb.: „Ministerstvo může pro potřeby podpory kultury a k zajištění poskytování veřejných kulturních služeb zřídit státní příspěvkovou organizaci.“ 78
79
§ 53 a násl. zákona č. 218/2000 Sb.
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf. s. 35. (cit. 27. 4. 2013). 80
81
kultury
ČR,
Praha,
2006
[online].
NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011. s. 33.
26
Dostupné
z:
Tabulka 3: Podíl příspěvků PO na celkových výdajích MK ČR na kulturu 2001 - 2009 (v mld. Kč)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkové výdaje MK 4,76 4,81 6,23 6,55 6,50 7,10 8,30 7,94 ČR na kulturu Příspěvky 2,77 2,71 3,28 3,44 3,45 3,72 4,09 4,42 PO Podíl příspěvků na 58,24% 56,27% 52,68% 52,49% 53,13% 52,47% 49,24% 55,67% celkových výdajích Pramen: NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011. s. 34.
2009 7,84
4,69
59,79%
Velmi důleţitým druhem podpory ze státních financí jsou programy vyhlašované MK ČR a poskytování dotací. Dotace MK ČR poskytuje na základě zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.82 Dále jsou dotace poskytovány v souladu s Hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím83 a Zásadami vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy84 a interními předpisy MK ČR. Ţádosti o dotace se podávají na předepsaných formulářích MK ČR. Ţadatel musí k ţádosti přiloţit popis a rozpočet projektu, na který má být dotace poskytnuta, a kopie vyţadovaných identifikačních dokladů. Ţádosti pak posuzuje komise sloţená z odborníků pro danou oblast v souladu s interními předpisy85, která hodnotí především obsahové a formální zpracování projektu, přínos pro obor, přínos z hlediska zachování a rozvíjení umělecké různorodosti, záběr působnosti z geografického hlediska, reálnost projektu včetně přiměřenosti nákladů, schopnost ţadatele projekt realizovat, schopnost zajistit vícezdrojové financování, účelnost a oprávněnost pouţití dotace MK ČR v předchozím období.86 Dotace fyzickým osobám, obchodním společnostem a druţstvům jsou poskytovány nejvýše do 50% nákladů na projekt, ostatním subjektům pak nejvýše 70% nákladů, maximálně však do výše vykázané ztráty na projekt.87 Podrobnější pravidla stanovující vstupní kritéria, okruh ţadatelů, tematické okruhy, podmínky a výše udělení dotace, náleţitosti ţádosti a další stanovuje MK ČR jednotlivě pro konkrétní programy. Grantové programy MK ČR zpočátku vyhlašovalo pouze pro občanská sdruţení a prostřednictvím tzv. ostatních příspěvků i pro obce a okresy. Od roku 1996 bylo moţné poskytovat dotace i jiným fyzickým a právnickým osobám, které poskytovaly sluţby v oblasti Např. § 7 odst. 1 písm. f) „Ze státního rozpočtu se hradí dotace právnickým osobám, které jsou založeny nebo zřízeny k poskytování zdravotních, kulturních, vzdělávacích a sociálních služeb a k poskytování sociálně-právní ochrany dětí, a fyzickým osobám, které takové služby nebo sociálně-právní ochranu dětí poskytují, a to výhradně na tyto účely.“ Financování programů a poskytování dotací je pak upraveno v § 12 a násl. zákona č. 218/2000 Sb. 82
Pro rok 2013 schválené usnesením vlády ČR č. 410 ze dne 13. června 2012. V Příloze je vymezeno 15 oblastí, z nichţ jedna je kultura. Dokument je dostupný z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C46B53639DB0236EC1257A21004303E5/$FILE/410%20p%C5%99%C3%ADlo ha%20w120613a.0410.pdf (cit. 26. 4. 2013). 83
Schváleno usnesením vlády ČR č. 1333 ze dne 3. listopadu 2008. Dokument je dostupný z: http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/22AE7ADE48C55BF8C1257553002951A5/$FILE/1333%20p%C5%99%C3%ADloha %20w080113a.1333.pdf (cit. 26. 4. 2013). 84
Zásady pro poskytování dotací. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/profesionalni-umeni/granty-adotace/zasady-pro-poskytovani-dotaci-7269/ (cit. 26. 4. 2013). 85
86
NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011.
87
NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011.
27
kultury, díky změně rozpočtových pravidel.88 V současné době MK ČR vyhlašuje několik desítek programů a dotačních titulů ve všech oblastech kultury. Následující tabulka ukazuje výši finanční podpory přidělené MK ČR v roce 2012. Tabulka 4: Výše finanční podpory na jednotlivé dotační programy v roce 2012 Typ podpory Kulturní služby, podpora živého umění Program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symf. orchestrů a pěv. sborů Kulturní aktivity Program podpory významných a mimořádných kulturních akcí Veřejné informační sluţby knihoven Záchrana a obnova kulturních památek
Výše finanční podpory (v tis. Kč) 536 736,98 61 727,00 220 094,87 194 132,09 60 783,02 527 245,54
Program záchrany architektonického dědictví
130 757,03
Havárie střech památek
58 932,78
Program restaurování movitých kulturních památek
6 478,00
Program regenerace městských památ. rezervací a městských památ. zón Péče o vesnické památ. rezervace a zóny a krajinné památ. zóny
137 078,99 10 939,00
Program podpory pro památky UNESCO
Podpora obnovy kulturních památek prostřednictvím obcí s rozšířenou působností
141 748,61
Integrovaný systém ochrany movitého kulturního dědictví
34 312,03
Podpora kultury národnostních menšin
6 999,11
30 619,75
Podpora kulturních aktivit národnostních menšin
7 299,00
Podpora projektů integrace příslušníků romské komunity
1 391,75
Podpora rozšiřování a přijímání informací v jazycích nár. menšin Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálních kulturních zařízeni Podpora filmové produkce
21 929,00 30 042,36 336 912,20
Pramen: Výroční zpráva ministerstva kultury ČR za rok 2012. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/vyrocni-zprava-ministerstva-kultury-za-rok-2012-173660/
MK ČR podporuje umělce také udělováním Státních cen a Cen Ministerstva kultury stanovených nařízením vlády č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury. Ministerstvo můţe udělovat Státní cenu za literaturu, Státní cenu za překladatelské dílo, Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění a architektury, Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti kinematografie a audiovize, Cenu Ministerstva kultury za památkovou péči, Cenu Ministerstva kultury za přínos k rozvoji české kultury, Cenu Ministerstva kultury v oborech zájmových uměleckých aktivit, Cenu Knihovna roku, Cenu za nejkrásnější českou knihu roku, Cenu Gloria musaealis, Cenu Ministerstva kultury Designér roku, Cenu Ministerstva kultury na Bienále grafického designu Brno, Cenu Ministerstva kultury – cena hranému filmu zemí Visegrádu, titul "Nositel tradice lidových 88
NEKOLNÝ, B. Studie současného stavu podpory umění. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011.
28
řemesel" a medaili Artis bohemiae amicis. Mezi nejvýznamnější a nejprestiţnější patří Státní cena za literaturu a překladatelské dílo a Cena Ministerstva kultury za přínos v oblasti divadla, hudby, výtvarného umění, architektury, kinematografie a audiovize, které se udělují kaţdoročně. Podpora nespočívá pouze v docenění přínosu pro kulturu či její oblast oceněného, ale také v udělení finanční částky aţ do výše 300 000 Kč v závislosti na uděleném ocenění.89
3.4 Mimorozpočtové fondy Fondy se rozumí „subjekty sloužící k finančnímu zabezpečení předem určených úkolů, k čemuž využívají zvláště vyčleněných prostředků s cílem zajistit dlouhodobou stabilitu určitých výdajů státu vázaných určitými příjmy.“90 Fondy jsou zřizovány zákonem a zakládány za účelem určitého účelového financování specifické oblasti veřejného sektoru, pro zajištění dlouhodobé stability některých výdajů státu s vazbou na určité příjmy či vytvoření alternativy k případnému dotačnímu přidělování finančních prostředků.91 Prostředky, které fondy poskytují, jsou poskytovány na netrţních principech. V České republice byly pro finanční podporu kultury a kinematografie zřízeny zákonem dva fondy, a to:
Státní fond kultury České republiky (zákon č. 239/1992 Sb.) Státní fond kinematografie (zákon č. 496/2012 Sb.)
Cílem zřízení těchto fondů v roce 199292 bylo zajištění finanční podpory kultury nad rámec prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu a realizace vícezdrojového systému financování. Záměrem byla podpora kulturních projektů (místo financování kulturních institucí), oddělení rozhodování o podpoře od výkonu státní správy nebo vyuţití principu fondového hospodaření (meziroční převoditelnost prostředků)93 k dlouhodobější podpoře vybraných projektů.94 „Fondy nemají – vzhledem k zákonné úpravě – redistribuční charakter. Mají spíše charakter finančních institucí, působící jako záruční, garanční kapitál pro oblast kultury, resp. kinematografie.“95 Fondy mají povinnost předkládat prostřednictvím ministerstva financí vládě rozpočet, který má vláda oprávnění schválit či změnit a poté ho společně s návrhem státního rozpočtu předkládá Poslanecké sněmovně. 3.4.1 Státní fond kultury České republiky Státní fond kultury (dále jen „SFK“) byl zřízen zákonem č. 239/1992 Sb. s účinností od 1. července 1992 pro účely podpory všech oblastí kultury mimo kinematografie. SFK je Mimo ocenění Artis Bohemiae amicis, kdy ocenění tvoří diplom a kovová medaile včetně etue. Srov. § 27 odst. 4 nařízení vlády č. 5/2003 Sb. 89
90
JÁNOŠÍKOVÁ, P. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. s. 139.
91
BAKEŠ, M. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha : C. H. Beck, 2012. s. 118.
V roce 1992 byl zákonem č. 241/1992 Sb. byl zřízen Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie, který byl k 1. 1. 2013 zrušen a nahrazen Státním fondem kinematografie. 92
93
§ 11 zákona č. 239/1992 Sb. „Zůstatek finančních prostředků Fondu se převádí do následujícího kalendářního roku.“
94
Sborník statí o kultuře v České republice po roce 1989. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury České republiky, 1999. s. 157.
95
REKTOŘÍK, Jaroslav. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2., akt. vyd. Praha : Ekopress, 2007. s. 149.
29
právnickou osobou, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Je spravován MK ČR a v jeho čele stojí ministr kultury, který odpovídá za hospodaření s prostředky fondu. Pro rozhodování o způsobu a výši čerpání prostředků ze SFK se ustanovuje Rada Fondu. Rada je také orgánem, který posuzuje zásadní otázky tvorby a uţití prostředků fondu, posuzuje návrh ročního rozpočtu příjmů a výdajů a návrh závěrečného účtu, rozhoduje o ţádostech o poskytnutí prostředků fondu a schvaluje účetní závěrku. Členy Rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna, které je Rada odpovědna. Návrhy na členy Rady podává ministr kultury z významných osobností kultury a peněţnictví po projednání s profesními organizacemi a sdruţeními tvůrců a pracovníků působících v oblasti kultury.96 SFK poskytuje prostředky na konkrétní kulturní projekty, kterými jsou:
podpora vzniku, realizace a uvádění umělecky hodnotných děl, ediční počiny v oblasti neperiodických i periodických publikací, získávání, obnovu a udrţování kulturních památek a sbírkových předmětů, výstavní a přednášková činnost, propagace české kultury v zahraničí, pořádání kulturních festivalů, přehlídek a obdobných kulturních akcí, podpora kulturních projektů slouţících k uchování a rozvíjení kultury národnostních menšin v České republice, podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit, ochrana, údrţba a doplňování knihovního fondu.97
Tyto prostředky jsou poskytovány ve formě účelové dotace, půjčky, návratné finanční výpomoci, nebo SFK můţe peněţnímu ústavu poskytnout záruku za úvěr nebo za půjčku poskytnuté ţadateli na uvedené projekty, ovšem prostředky nelze v ţádném případě poskytnout ke krytí ztráty z činnosti ţadatelů. Na poskytnutí prostředků SFK není právní nárok. Ţadateli mohou být pouze fyzické osoby či právnické osoby s trvalým pobytem nebo sídlem na území ČR. Ţádosti se podávají písemně MK ČR. V ţádosti musí ţadatel uvést, o jaký projekt se jedná, tedy jej označit a blíţe specifikovat, dále předpokládanou výši nákladů, údaj o případné zahraniční účasti, poţadovanou formu podpory a její výši, případně označení pohledávky, o jejíţ zajištění ţádá. Ţadatel má také povinnost zároveň uhradit náklady spojené s posouzením ţádosti na účet SFK. Orgánem, který rozhoduje o poskytnutí podpory, je Rada. Pokud Rada vydá souhlasné rozhodnutí98, uzavře se ţadatelem do 30 dnů od doručení rozhodnutí smlouvu o výši a podmínkách poskytnutí prostředků SFK. Případně můţe Rada také stanovit podíl SFK na příjmech plynoucích z podpořeného projektu. Ţadatel má povinnost pouţít prostředky výhradně ke stanovenému účelu, v případě, ţe tuto povinnost poruší, je stanovena sankce ve formě pokuty, která je specifikována ve smlouvě a můţe být aţ do výše poskytnutých prostředků. Tím není dotčena povinnost vrátit SFK poskytnutí prostředky.
Podrobnější organizace Rady a její činnosti jsou stanoveny ve statutu Státního fondu kultury České republiky schváleným usnesením č. 118 ze dne 17. prosince 1992. Jednání Rady se řídí Jednacím řádem Rady Státního fondu kultury České republiky. 96
97
§ 8 zákona č. 239/1992 Sb. Jedná se o taxativní, tedy konečný výčet kulturních projektů, na které lze poskytnout prostředky ze SFK.
98
Náleţitosti rozhodnutí jsou stanoveny v § 10 zákona č. 239/1992 Sb.
30
Finančními zdroji, se kterými SFK hospodaří a ze kterých můţe poskytovat podporu na kulturní projekty, jsou:
výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob v kultuře s výjimkou filmového průmyslu, výnosy z cenných papírů nabytých SFK od jiných subjektů, úvěry od právnických osob, úroky z návratných finančních výpomocí a půjček, poskytnutých SFK ţadatelům, a úroky z prostředků SFK uloţených v bance, splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých SFK ţadatelům, smluvní pokuty placené ţadateli v případech, ve kterých prostředky SFK nebyly pouţity podle stanovených podmínek, dary a dědictví pro SFK, výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných SFK, sjednané podíly na příjmech z projektů, na které byly poskytnuty prostředky SFK, 50 % podíly z výnosů nájmu předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření MK ČR, výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příleţitostních tisků, vydávaných MK ČR, dotace ze státního rozpočtu, další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy.99
V roce 2012 podpořil SFK 260 kulturních projektů v celkové částce 20 090 tis. Kč. V roce 2013100 zatím stihl SFK přiznat dotaci 77 projektům v částce 5 546 tis. Kč. Výše podpory jednotlivých projektů přiznaná v průběhu těchto let závisí na finanční náročnosti projektů a pohybuje se v rozmezí 25 tis. Kč aţ 265 tis. Kč. Přehled rozsahu podpořených projektů od roku 2002 uvádí následující tabulka.
99
§ 7 zákona č. 239/1992 Sb.
100
Stav ke dni 31. 3. 2013.
31
Tabulka 5: Rozsah podpory ze Státního fondu kultury Počet podpořených projektů 2002
Celková výše podpory (v tis. Kč)
87
5 475
1
101
30
2004
0
102
0
2005
111
10 000
2006
122
10 410
2007
0
103
0
2008
0
104
0
2009
0105
0
2010
0
106
0
2011
0
107
0
2012
260
20 090
2013 (do 31. 3. 2013)
77
5 546
2003
Pramen: vlastní zpracování na základě výročních zpráv MK ČR
Jak je vidět z výše uvedené tabulky, SFK po několik let neplnil hlavní účel, pro který byl zřízen, tedy alternativní podpora kulturních projektů namísto financování ze státního rozpočtu. Hlavními příčinami, proč SFK nefungoval řádně, byl scházející orgán s pravomocemi rozhodovat o poskytování dotací, neboť ten nebyl zvolen, a v neposlední řadě také nedostatečné zdroje. Zdroje stanovené v zákoně se ukázaly na začátku fungování SFK jako nedostatečné, nereálné nebo obtíţně mobilizovatelné.108 Z tohoto důvodu se MK ČR rozhodlo získat rychlý příjem hraním loterie. V roce 1994 byla tedy zahájena on-line loterie Česká lotynka. Loterii bylo ovšem nutno z důvodů komerční neúspěšnosti po roce ukončit. Důvodem byly nízké úrovně trţeb, které nepostačovaly na pokrytí provozních nákladů, ale ani na splátky úvěru, který byl poskytnut Komerční bankou na realizaci loterie. Do zástavy byly dány dům U Černé Matky Boţí a dům U Hybernů, kterých byl SFK správcem, proto Ministerstvo financí poskytlo SFK dotaci 222, 5 mil. Kč ze státního rozpočtu.109 Od té doby musí SFK odvádět 50% podílů z výnosů nájmů „Vzhledem k nedostatečným zdrojům příjmů nebyla vyhlášena žádná uzávěrka pro podání žádostí o podporu z prostředků Fondu, v roce 2003 proběhlo pouze vyplacení poslední dotace ve výši 30 tis. Kč z uzávěrky roku 2001.“ (Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2003. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm [cit. 15. 4. 2013]). 101
V roce 2004 byla vyhlášena uzávěrka ţádostí (do 31. 10. 2004) o podporu z prostředků SFK, která byla ţadatelů m vyplacena v roce 2005. 102
V roce 2007 neměl SFK ustanovenou novou Radu a nemohl tak vykonávat svou hlavní činnost, tedy poskytování dotací, o nichţ rozhoduje právě Rada. 103
V roce 2008 stále nebyla ustanovena nová Rada a kvůli nedostatečné alokaci zdrojů na plnění hlavního účelu, byl zpracován návrh zákona o zrušení SFK. 104
MK ČR sice upustilo od záměru zrušit SFK, ale opět chyběl orgán, který má oprávnění o poskytování podpory rozhodovat, proto SFK ţádné dotace neposkytl. 105
106
Ani v roce 2010 se nepodařilo zvolit Radu.
107
Rada byla zvolena v prosinci roku 2011.
108
Sborník statí o kultuře v České republice po roce 1989. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury České republiky, 1999. s. 157.
BENEDIKTOVÁ, J. Státní fond kultury má na kahánku. Česká televize, http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/36691-statni-fond-kultury-ma-na-kahanku/ (cit. 15. 4. 2013). 109
32
2008
[online].
Dostupné
z:
předmětů kulturní hodnoty a movitých a nemovitých kulturních památek, ke kterým vykonává právo hospodaření, do státního rozpočtu. V následujících letech byla činnost SFK zaměřena na prodej majetku, který byl pořízen k provozování loterie a na vypořádávání pohledávek a závazků. V roce 1995 v návaznosti na výše popsané události odstoupila Rada. Návrh na volbu Rady nové nebyl podán, neboť SFK se dostal do kritické finanční situace a neměl k dispozici ţádné prostředky, o jejichţ poskytnutí na podporu kulturních aktivit by mohla Rada rozhodovat.110 O několik let později se MK ČR k získávání prostředků z loterie vrátilo, ovšem opět neúspěšně. Tentokrát se jednalo o loterii EuroLotto provozovanou společností EuroLotto, a. s. V důsledku komerční neúspěšnosti bylo provozování loterie ukončeno a na společnost byl prohlášen konkurz. I přes to provozování loterie úspěchy přineslo, neboť díky výnosům z číselných a stíracích losů mohl SFK v roce 2002 poprvé ve své historii podpořit kulturní projekty.111 V následujícím roce SFK ţádné dotace z důvodu nedostatečných zdrojů neposkytl, kromě jedné, která ovšem nebyla vyplacena v přecházejícím roce. V roce 2004 mohl SFK vyhlásit podruhé uzávěrku ţádostí o podporu, neboť mu byl poskytnut dar ve výši 20 000 tis. Kč. MK ČR rozhodlo, ţe polovina z částky bude rozdělena v roce 2005, druhá pak v roce následujícím. O dotace se projevil velký zájem, do konce uzávěrky v roce 2004 bylo podáno „223 žádostí o poskytnutí finančních prostředků v celkovém objemu 71 080 tis. Kč, tj. objem požadavků přesahoval disponibilní částku k rozdělení o 61 mil. Kč.“112 V roce 2005 a 2006 tak SFK rozdělil 20 410 tis. Kč. V letech 2007 – 2011 SFK bohuţel přestal plnit svou funkci. Hlavním důvodem byl chybějící orgán, který by rozhodoval o poskytování dotací, neboť nová Rada nebyla po skončení funkčního období113 členů ustanovena. Neexistence Rady a především zákonná úprava, která SFK neumoţňovala dostatečný příjem zdrojů, aby mohl plnit svou základní funkci, vedla k tomu, ţe v roce 2008 byl MK ČR připraven návrh zákona o zrušení SFK. Tento zákon byl schválen vládou114 a dostal se na jaře 2009 k projednání Poslaneckou sněmovnou. MK ČR tento návrh zákona posléze z projednávání v Poslanecké sněmovně stáhlo, neboť „v období krácení prostředků ze státního rozpočtu na kulturu u většiny grantových programů v důsledku finanční krize mohou i omezené prostředky v řádu desetitisíců nebo statisíců pomoci realizovat řadu hodnotných kulturních projektů.“115 Odhadovalo se, ţe SFK by mohl ročně hospodařit s částkou 6 mil. Kč. SFK sice zůstal zachován, ale aţ do prosince 2011 se nepodařilo zvolit nové členy Rady. V roce 2011 měl SFK k dispozici prostředky ve výši 54 mil. Kč (část prostředků bylo ovšem nutno pouţít na výdaje spojené s provozem SFK, se správou nemovitostí apod.). V roce 2012 tak SFK mohl rozdělit podporu v historicky nejvyšší částce, téměř 21 mil. Kč. SFK v přidělování dotací 110
Sborník statí o kultuře v České republice po roce 1989. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury České republiky, 1999. s. 158.
111
Sborník statí o kultuře v letech 1998-2003. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury, 2004. s. 95
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2004. http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm (cit. 15. 4. 2013). 112
113
2003 – 2006.
114
Usnesení vlády ČR č. 839 ze dne 9 července 2008.
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2009. http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm (cit. 15. 4. 2013). 115
Ministerstvo
kultury
ČR
[online].
Dostupné
z:
Ministerstvo
kultury
ČR
[online].
Dostupné
z:
33
neustal a během prvních tří měsíců letošního roku podpořil 77 projektů. Nezbývá neţ doufat, ţe po neslavných začátcích bude SFK disponovat dostatečnými prostředky a plnit svůj hlavní účel tak jako v loňském roce. Téměř po celou dobu existence měl SFK k dispozici pouze minimální zdroje příjmů. Ty byly tvořeny příjmem z pronájmu nemovitostí v majetku státu, které mu byly svěřeny do správy. Jedná se o dům U Hybernů, dům U Černé Matky Boţí, přičemţ příjmy z jejich pronájmu po odpočtu vynaloţených nákladů odvádí do státního rozpočtu116 na základě rozhodnutí o řešení ukončení loterie Česká lotynka, a od roku 2004 také o Národní dům v Praze 2 – Vinohradech. Další zdroje tvořily 50% podíly z příjmů z pronájmu kulturních památek od MK ČR, či příjmy dle autorského zákona – příjmy z tzv. odúmrtí117 a příjmy z úroků z běţného účtu. V roce 2002 byl také u ČNB zřízen zvláštní účet za účelem shromáţdění prostředků na záchranu kulturních památek a muzejních sbírek poškozených důsledkem záplav a povodní prostřednictvím veřejné sbírky. Datum ukončení bylo stanoveno na rok 2005, ale účet byl zrušen jiţ v červnu 2004, neboť od ledna roku 2003 na něj nebyl připsán ţádný dar.118 Z tohoto účtu bylo rozděleno 1 010 tis. Kč. Fond nikdy nečerpal dotace ze státního rozpočtu ani z fondů Evropské unie. V roce 2011 došlo přijetím zákona č. 302/2011 Sb. k rozšíření příjmů o výnos z reklam vysílaných na ČT 2.119 Následující graf zobrazuje srovnání příjmů a výdajů SFK v letech 2002 – 2012. Prudký nárůst příjmů v roce 2004 byl způsoben mimořádnou dotací ze státního rozpočtu. S tím souvisí i skok ve výdajích, protoţe SFK tak v následujících dvou letech mohl tyto prostředky rozdělit na dotacích.
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2012. http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm (cit. 16. 4. 2014). 116
Ministerstvo
kultury
ČR
[online].
Dostupné
z:
§ 26 odst. 2 zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon. „Zdědí-li majetková práva stát nebo státu majetková práva připadnou, vykonává je svým jménem Státní fond kultury České republiky, a pokud jde o díla audiovizuální, Státní fond kinematografie. Příjmy z výkonu majetkových práv státu vykonávaných těmito státními fondy jsou příjmy těchto státních fondů.“ 117
118
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2004.
§ 11 odst. 3 zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi. „Česká televize čtvrtletně převádí výnos z reklam vysílaných na programu ČT 2 Státnímu fondu kultury České republiky, a to vždy nejpozději do konce následujícího kalendářního čtvrtletí za předchozí kalendářní čtvrtletí.“ 119
34
Graf 1: Příjmy a výdaje Státního fondu kultury 2002 - 2012 (v tis. Kč) 45 000 40 000 35 000 30 000 25 000
Příjmy
20 000
Výdaje
15 000 10 000 5 000 0 2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
Pramen: vlastní zpracování na základě Výročních zpráv MK ČR 120
3.4.2 Státní fond kinematografie Zákonem č. 496/2012 Sb., o audiovizi, došlo ke zřízení Státního fondu kinematografie (dále jen „SFKin“) s účinností od 1. 1. 2013. Tímto zákonem zanikl původní Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (dále jen „SFPRČK“), který byl zřízen zákonem č. 241/1992 Sb., a SFKin se stal jeho právním nástupcem.121 Přijetí nového zákona se povedlo aţ 18. prosince 2012 přehlasováním prezidentského veta, čímţ byla uzavřena dlouholetá snaha MK ČR o novou úpravu audiovize.122 Nový zákon přinesl mnoho změn, „které slibují transparentnější rozdělování finančních prostředků SFKin, rozhodování na základě dlouhodobé koncepce, lepší administrativní zajištění SFKin ať už ve zřízení funkce ředitele fondu či zřízení kanceláře fondu, lepší kontrolní mechanismy anebo propojení programu podpory filmového průmyslu (pobídek) se SFKin.“123 Hlavní změnou nové úpravy je vznik SFKin, který je vyjmut z organizační struktury MK ČR a stává se samostatným úřadem.124 Pod SFKin se převádí z MK ČR správa Programu podpory filmového průmyslu. Zřizuje se nový orgán, Výbor Fondu, který má především kontrolní funkci, zavádí se nové finanční Výroční zprávy Ministerstva kultury ČR. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocnizpravy/default.htm (cit. 2. 5. 2013). 120
§ 58 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb. „Fond je právním nástupcem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie. Dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se Fond stává příslušným hospodařit s veškerým majetkem České republiky, s nímž byl v uvedeném dni příslušný hospodařit Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, a přecházejí na něj jeho závazky. Týmž dnem vstupuje Fond do všech práv a povinností z právních vztahů, jejichž účastníkem byl Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie.“ 121
Legislativa v oblasti kinematografie byla hodnocena jako nevyhovující uţ na konci 90. let a uţ v roce 1999 se začalo s přípravou nového zákona o audiovizi. Ten byl však nebyl Poslaneckou sněmovnou přijat. 122
Přehlasování prezidentského veta Zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prehlasovani-prezidentskeho-veta-zakona-o-audiovizualnichdilech-a-podpore-kinematografie-a-o-zmene-nekterych-zakonu-zakon-o-audiovizi-160519/tmplid-228 (cit. 24. 4. 2013). 123
124
Protoţe je SFKin samostatným subjektem, má na rozdíl od SFK (který je pod správou MK ČR) vlastní zaměstnance.
35
zdroje SFKin a také se zvyšuje počet dotačních okruhů a zcela se mění způsob rozhodování o projektech. SFKin se sídlem v Praze je podle § 9 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb. státním fondem, který je příslušný hospodařit s majetkem ČR. Zapisuje se do obchodního rejstříku. Patří do působnosti MK ČR, které je jeho nadřízeným orgánem. Podrobnosti o činnosti, vnitřní organizaci, hospodaření a poskytování podpor kinematografie a poskytování filmových pobídek stanoví Statut.125 Úkoly SFKin jsou zejména:
výkon správy audiovizuálních poplatků, poplatku z vysílání reklamy a správních poplatků podle zákona o audiovizi, vedení evidence v oblasti audiovize, poskytování podpory kinematografie, výkon majetkových autorských práv a majetkových práv výkonných umělců, které připadnou státu podle jiného právního předpisu, výkon práv výrobce audiovizuálních děl, která na jeho právního předchůdce přešla podle jiného právního předpisu, a práv výrobce zvukově obrazového záznamu, která mu náleţí podle jiného právního předpisu, přidělování koprodukčního statutu podle Úmluvy nebo jiné mezinárodní smlouvy o filmové koprodukci, poskytování filmové pobídky, výkon činnosti stanovené jinými právními předpisy.126
Orgány SFKin jsou Ředitel, Rada a Dozorčí Výbor. Ředitel SFKin je jmenován a odvoláván ministrem kultury, stojí v čele SFKin, je jeho statutárním orgánem a zaměstnancem. Ředitel odpovídá za hospodaření s prostředky SFKin, mezi jeho pravomoci patří např. výkon rozhodnutí Rady o podpoře kinematografie nebo rozhodování o filmových pobídkách. Členové Rady jsou voleni a odvoláváni Poslaneckou sněmovnou na návrh ministra z řad uznávaných a zkušených osobností v oblasti kinematografie.127 Mezi úkoly Rady patří stanovování koncepce a strategie podpory kinematografie, stanovování a zveřejňování kritéria hodnocení projektů na základě politiky podpory filmové tvorby, rozhodování o formě podpory kinematografie, podpoře projektů a její výši. Výbor dohlíţí na to, zda prostředky tvořící podporu kinematografie byly vyuţity v souladu s účelem, který je uveden v rozhodnutí o poskytnutí podpory, v případě zjištění pochybení o tom vyrozumí Ředitele, kterému předloţí i podklady, aby mohl zahájit šetření, a vykonává dohled i nad plněním jiných úkolů a činností SFKin. Členové jsou také voleni a odvoláváni ministrem kultury, ovšem jsou voleni z řad zástupců jednotlivých poplatníků poplatků z vysílání reklamy a správních poplatků podle zákona o audiovizi, a to na návrh takovýchto poplatníků. Externím orgánem SFKin jsou obsahoví a ekonomičtí experti, kteří jsou navrţeni profesními organizacemi pro kaţdý jednotlivý dotační okruh. Z těchto expertů je pak Kanceláří SFKin vytvořen veřejný seznam, ze kterého se pak losem vybírají experti, kteří vytvoří expertní 125
Statut Státního fondu kinematografie, respektive část „Filmové pobídky“ byl schválen usnesením vlády ČR č. 140 ze dne 27. 2. 2013.
126
§ 10 odst. 1 zákona č. 496/2012 Sb.
Kandidáty ministrovi navrhují občanská sdruţení, obecně prospěšné společnosti a zájmová sdruţení právnických osob působící v oblasti kinematografie, střední a vyšší odborné školy filmového změření a vysoké školy filmového zaměření, s výjimkou kolektivních správců autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským. 127
36
analýzy. Úkolem expertních analýz je vytvořit kvalifikovaný podklad pro odborné posouzení obsahu a ekonomické stránky projektu, jehoţ podpora je předmětem ţádosti o podporu kinematografie, přičemţ analýzy slouţí jako podklad pro rozhodnutí Rady. SFkin vymezuje v § 31 zákona č. 496/2012 Sb. dotační okruhy, na jejichţ realizaci je moţné poskytnout podporu následovně:
vývoj českého kinematografického díla, výroba českého kinematografického díla, distribuce kinematografického díla, projekt v oblasti technického rozvoje a modernizace kinematografie, propagace českého kinematografického díla, publikační činnost v oblasti kinematografie a činnost v oblasti filmové vědy, zachování a zpřístupňování národního filmového dědictví, vzdělávání a výchova v oblasti kinematografie, filmový festival a přehlídka v oblasti kinematografie, ochrana práv ke kinematografickým dílům a jejich záznamům.128
Prostředky ze zdrojů SFKin jsou poskytovány ve formě dotací nebo dotací s podílem na zisku, v tom případě se prostředky poskytují jako nenávratné s tím, ţe ve smlouvě je sjednáno zvláštní ustanovení o podílu SFKin na zisku z projektu. Výzvy k podávání ţádostí o podporu na jednotlivé dotační okruhy vyhlašuje Kancelář po projednání v Radě alespoň čtyřikrát do roka. Ţádosti se podávají výhradně elektronickou formou prostřednictvím elektronické aplikace evidence. Ţadatelé musí splňovat podmínky stanovené v § 39 odst. 1 zákona č. 496/2012 Sb., zejména být evidovaný v evidenci v oblasti audiovize, být bezúhonný, nebýt v insolvenci či likvidaci a být bez nedoplatků ať uţ na daních či pojistném aj. O podpoře kinematografie rozhoduje Rada, přičemţ není vázána ţadatelem upřednostňovanou formou podpory kinematografie, pokud ţadatel nepoţadoval pouze konkrétní formu podpory kinematografie, ani poţadovanou výší podpory. Rada při posuzování ţádosti přihlíţí k expertním analýzám a posuzuje kritéria stanovená v § 35 odst. 2 zákona č. 496/2012 Sb. Na podporu není právní nárok a proti rozhodnutí Rady se nelze odvolat. Veškeré ţádosti a k nim se váţící expertní analýzy a rozhodnutí Rady musí být uveřejněny způsobem umoţňujícím dálkový přístup. Prostředky poskytnuté na podporu kinematografie lze pouţít výhradně k účelu stanovenému v rozhodnutí o podpoře, přičemţ příjemce podpory je povinen SFKin předloţit ke kontrole závěrečné vyúčtování poskytnutých finančních prostředků.
128
Srov. § 9 odst. 1 zákona č. 241/1992 Sb.:
„ Prostředky Fondu lze poskytnout na tyto projekty: a) tvorbu českého kinematografického díla, b) výrobu českého kinematografického díla, c) distribuci hodnotného kinematografického díla, d) propagaci české kinematografie, e) technický rozvoj a modernizaci české kinematografie, f) výrobu, distribuci a propagaci kinematografických děl národnostních a etnických menšin, žijících na území České republiky.“
37
SFKin hospodaří s poměrně vyššími zdroji neţ SFK a také rozděluje na jednotlivé projekty nesrovnatelně vyšší dotace (přesahující i 10 mil. Kč), coţ je dáno především skutečností, ţe filmová výroba a filmový průmysl jsou charakteristické velmi vysokou finanční náročností. V roce 2012 SFKin podpořil 212 projektů, mezi které rozdělil finanční prostředky v celkové částce 163 626, 019 tis. Kč. Celkem bylo podáno 320 ţádostí, SFKin tedy vyhověl 66,25% ţadatelů. Nejvíce podaných ţádostí a zároveň nejvíce podpořených projektů bylo v dotačním okruhu výroba kinematografického díla (64,84%), přičemţ podle typu projektu bylo podpořeno nejvíce celovečerních hraných filmů (58,12%). Podrobný přehled ukazuje Příloha č. 6. Tabulka 6: Rozsah podpory ze Státního fondu kinematografie Počet podpořených projektů
Celková výše podpory (v tis. Kč)129
2002
80
77 180
2003
73
71 990
2004
97
80 910
2005
81
69 800
2006
86
111 913,52
2007
177
216 665
2008
165
307 261,95
2009
191
279 950,5
2010
157
224 778
2011
154
212 645
2012
212
163 626,019
Pramen: vlastní zpracování na základě výročních zpráv MK ČR a Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie a filmového průmyslu
Finančními zdroji SFKin jsou:
poplatek z vysílání reklamy, audiovizuální poplatky, správní poplatky podle zákona o audiovizi, příjem ze sjednaných podílů SFKin na zisku z podpořených projektů, příjmy z nakládání s majetkem České republiky, se kterým je SFkin příslušný hospodařit, úroky z prostředků SFKin uloţených v bance, příjmy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, příjmy z veřejných sbírek a loterií pořádaných ve prospěch SFKin a podpory kinematografie, příjmy z vyuţití kinematografických děl, pokud byla na SFKin převedena,
Jedná se o výši přiznaných dotací v daném roce, nikoli vyplacených. To je dáno tím, ţe SFKin neposkytuje často standardní jednoleté granty, ale podporuje i dlouhodobější (víceleté) projekty, jejichţ financování je rozloţeno do delšího období a probíhá formou splátek. 129
38
příjmy za uţití kinematografických děl, u nichţ SFKin vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě jiného právního předpisu, a u nichţ se SFKin povaţuje za výrobce, příjmy z cenných papírů nabytých SFKin od jiných osob, dary, dědictví a odkazy pro SFKin, odvody za porušení rozpočtové kázně včetně penále, dotace ze státního rozpočtu, dotace ze státního rozpočtu účelově určená na filmové pobídky, další zdroje stanovené jinými právními předpisy.130,131
I přes to, ţe SFKin přináleţí ze zákona široká škála příjmů, zdaleka ne všechny jsou funkční. Hlavními příjmy SFKin byly příjmy z obchodního vyuţití filmů, ke kterým SFKin vykonává autorská práva výrobce. Jedná se o filmy vyrobené ve Filmovém studiu Barrandov a Filmovém studiu Gottwaldov, resp. Zlín132, v rozmezí od 1. 1. 1965 aţ 31. 12. 1991.133 Správu těchto děl zajišťuje na základě smlouvy134 společnost Ateliéry Bonton Zlín, a. s. Největší příjmy plynou z prodeje licencí televizním společnostem, ovšem vzhledem k menšímu zájmu ze strany televizních společností příjmy slábnou. Ovšem toto obchodování má svá specifika. Filmy se prodávají v balících na několik let dopředu, přičemţ prostředky za ně jsou SFKin vypláceny ve splátkách, takţe poslední splátka můţe být SFKin vyplacena i několik let před vypršením licence. 15% z příjmů SFKin odvádí Ateliérům Bonton Zlín, a. s. jako odměnu za obchodování a přibliţně 21% vyplatí na autorských podílech. 135 I přes to, ţe příjmy z tohoto zdroje jsou vysoké, v budoucnu budou vykazovat klesající tendenci. Je to způsobeno jednak výše zmiňovaným slábnoucím zájmem ze strany hlavních odběratelů, ale 130
§ 24 zákona č. 496/2012 Sb.
131
Srov. § 7 zákona č. 241/1992 Sb.:
„Finančními zdroji Fondu jsou: a) výnosy z majetkových účastí České republiky na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, b) výnosy z cenných papírů nabytých Fondem od jiných subjektů, c) úvěry od právnických osob, d) úroky z návratných finančních výpomocí a z půjček poskytnutých Fondem žadatelům, a úroky z prostředků Fondu uložených v bance, e) splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých Fondem žadatelům, f) smluvní pokuty placené žadateli v případech, ve kterých prostředky Fondu nebyly použity podle stanovených podmínek, g) dary a dědictví pro Fond, h) výnosy z veřejných sbírek a loterií organizovaných fondem, i) sjednané podíly na příjmech z kinematografických děl, na které byly poskytnuty prostředky fondu, j) dotace ze státního rozpočtu, k) příplatek k ceně vstupného, l) příjmy z využití filmových děl, pokud byly na Fond převedeny, m) příjmy za užití kinematografických děl, u nichž Fond vykonává autorská práva výrobce, která na něj přešla na základě zvláštního zákona, n) další zdroje stanovené zvláštními právními předpisy.“ § 14 zákona č. 273/1993 Sb. „Státní organizace Filmové studio Barrandov – Copyright a Filmové studio Zlín – Copyright, které vykonávají autorská práva výrobce kinematografických děl, se slučují dnem účinnosti tohoto zákona s Fondem; na Fond jako na právního nástupce přecházejí jejich práva a závazky z majetkových a jiných vztahů, včetně práv a závazků na úseku duševního vlastnictví.“ 132
§ 106 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb. „Za výrobce zvukově obrazového záznamu audiovizuálních děl zveřejněných v době od 1. 1. 1965 do 31. 12. 1991, k nimž podle zvláštních právních předpisů vykonává práva autorská Státní fond kinematografie, se považuje tento fond.“ 133
134
Smlouva na dobu určitou do 31. 12. 2013. V současné době nemá jiţ společnost ABZ, a. s. oprávnění poskytovat další licence.
Koncepce podpory a rozvoje kinematografie a filmového průmyslu 2011 – 2016. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/koncepce-podpory-a-rozvoje-ceske-kinematografie-a-filmoveho-prumyslu2011---2016-79977/. s. 13 (cit. 24. 4. 2013). 135
39
také tím, ţe od roku 2015 začne docházet k postupnému sniţování počtu filmů ve vlastnictví SKFin a to z důvodu zániku práv k těmto filmům po uplynutí 50 let od jejich zveřejnění.136 Dalším stabilním příjmem byl příplatek k ceně vstupného, který činil po celou dobu existence (1992 – 2012) SFPRČK 1 Kč.137 S novelou, která přinesla vznik SFKin, nastala i změna ve výši „korunového příplatku“. Ten jiţ není nadále stanoven jako pevná částka, ale jako sazba. Ke konstrukci příplatku jako pevné částky se objevovaly kritické názory, neboť příplatek nebyl úměrný ceně představení a proto nebyl povaţován za spravedlivý. Cílem nové úpravy tak bylo zavést spravedlivější systém, kdy by návštěvníci představení s niţším vstupným byli zatíţeni méně neţ návštěvníci představení se vstupným vyšším.138 Nově je sazba poplatku stanovena na 1% z kinematografického představení. Základem poplatku je cena vstupného bez poplatku z kinematografického představení, která je placena za zpřístupnění kinematografického díla veřejnosti. Plátce poplatku, kterým je pořadatel představení, zahrne poplatek z kinematografického představení do ceny vstupného. V roce 2012 činil příjem z korunového příplatku více neţ 10,5 mil. Kč. Dalšími příjmy pochází z hromadné správy autorských práv podle autorského zákona, příjmy z výnosů dříve podpořených děl, příjmy z úroků z peněţních prostředků uloţených na běţném a termínovaném vkladu, sankční platby za porušení závazků vůči SFKin či poplatky spojené s podáváním ţádostí o podporu. SFKin má také příjem z nájmu budov, ke kterým má příslušnost hospodaření.139 SFKin dále vlastní jednu akcii společnosti Barrandov Televizní Studio, a. s., o jmenovité hodnotě 8 tis. Kč, a jednu akcii společnosti Barrandov Film Studio, taktéţ o jmenovité hodnotě 8 tis. Kč. Časově omezeným, ale vysokým zdrojem příjmu byl příjem z výnosů za prodej vysílací času pro reklamu na České televizi ve výši 12,5 mil. Kč měsíčně, ovšem pouze do konce kalendářního měsíce, v němţ došlo k přechodu na zemské digitální vysílání. Takto získané finanční prostředky činily v roce 2008 574 565 tis. Kč a v roce následujícím 571 760 tis. Kč.140 SFKin na rozdíl od SFK obdrţel také dotace ze státního rozpočtu. V roce 2007 obdrţel mimořádnou dotaci ve výši 100 mil. Kč, v roce 2008 také 100 mil. Kč a v roce 2012 ve výši 50,33 mil. Kč. Následující graf zobrazuje srovnání příjmů a výdajů SFKin v letech 2002 – 2012. Mimořádně velké příjmy v roce 2008 byly způsobeny dotací ze státního rozpočtu a také velkými příjmy z televizních reklam odvysílaných v České televizi. Na straně výdajů mimo poskytnuté podpory figurují především výdaje na dosaţení příjmů, na správu a činnost SFKin.
§ 73 zákona č. 121/2000 Sb. „Majetková práva výkonného umělce trvají 50 let od vytvoření výkonu. Je-li však v této době zveřejněn záznam tohoto výkonu, zanikají práva výkonného umělce až za 50 let od takového zveřejnění.“ 136
§ 8 zákona č. 241/1992 Sb. „Účastník veřejné produkce kinematografického díla se vstupným zaplatí k ceně vstupného příplatek ve výši 1 Kčs.“ 137
Koncepce podpory a rozvoje kinematografie a filmového průmyslu 2011 – 2016. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/koncepce-podpory-a-rozvoje-ceske-kinematografie-a-filmoveho-prumyslu2011---2016-79977/. s. 13 (cit. 24. 4. 2013). 138
139
Jedná se o budovy včetně pozemků v ulici Lumiérů č. 181/41 v Praze 5.
Koncepce podpory a rozvoje kinematografie a filmového průmyslu 2011 – 2016. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/koncepce-podpory-a-rozvoje-ceske-kinematografie-a-filmoveho-prumyslu2011---2016-79977/. s. 13 (cit. 24. 4. 2013). 140
40
Graf 2: Příjmy a výdaje Státního fondu kinematografie 2002 - 2012 (v tis. Kč) 500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000
Příjmy
200 000
Výdaje
150 000 100 000 50 000 0 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pramen: vlastní zpracování na základě Výročních zpráv MK ČR141
Výroční zprávy Ministerstva kultury ČR 2002 – 2012. http://www.mkcr.cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/default.htm (cit. 2. 5. 2013). 141
Ministerstvo
kultury
ČR
[online].
Dostupné
z:
41
3.5 Ostatní druhy státní podpory kultury Doposud jsem se věnovala přímým zdrojům veřejné podpory, ale stát kulturu podporuje také nepřímo. Právní systém ČR umoţňuje několik dalších variant podpory kultury mimo dotací ze státního rozpočtu.142 Jedná se o různé daňové úlevy či sociální podpory, ovšem s tím, ţe ţádný speciální ucelený systém daňových výhod pro oblast kultury neexistuje. „Nepřímé formy podpory umění mohou mít za cíl nejen podpořit umění, ale také podpořit přístup širších vrstev obyvatelstva k umění.“143 Mezi konkrétní zvýhodnění patří zvýhodnění v oblasti daní z příjmů, daně z nemovitostí, daně z přidané hodnoty, daně darovací a dědické. Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o dani z příjmů, umoţňuje fyzickým osobám odečtení hodnoty daru, který poskytly na financování kultury, ze svého základu pro výpočet daně, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze ovšem odečíst nanejvýš 10% ze základu daně.144 Právnické osoby si mohou odečíst nejvýše 5% ze základu daně. Toto opatření má za cíl podporu dárcovství. Od daně jsou dále osvobozeny dary fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních sluţeb. Zákon navíc obsahuje i další zvýhodnění z oblasti kultury, a to osvobození od daně z příjmů za ocenění získaná v oblasti kultury a zvýhodnění odpisů technického zhodnocení kulturních památek. Vlastníci staveb slouţících muzeím a galeriím, státním archivům a knihovnám a staveb památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou MF ČR a MK ČR, nebo pozemků tvořítcích jeden funkční celek s těmito stavbami jsou osvobozeni od daně z nemovitostí. Od této daně jsou osvobozeni i vlastníci staveb kulturních památek po provedení stavební úpravy, a to na dobu 8 let, přičemţ tato lhůta začne běţet rokem následujícím po vydání kolaudačního souhlasu.145 Od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně jsou podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, osvobozeny kraje, obce, právnické osoby zřízené zákonem, právnické osoby zřízené MK ČR nebo právnické osoby, která nebyly zaloţeny nebo zřízeny za účelem podnikání při poskytování kulturních sluţeb. Od této daně je také osvobozen dovoz sbírkových a uměleckých předmětů vzdělávací, vědecké nebo kulturní povahy, které nejsou určeny k prodeji a které jsou bezúplatně dováţeny muzei či galeriemi. Poskytnutí oprávnění ke vstupu do muzeí a jiných kulturních zařízení podléhá sníţené sazbě daně z přidané hodnoty. Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, osvobozuje od daně dědické a darovací bezúplatné nabytí majetku právnickou osobou, která byla zaloţena či zřízena za účelem zabezpečování činnosti v oblasti kultury.
Komparace systémů finanční podpory kultury v ČR s vybranými vyspělými státy. Projektová a rozvojová agentura, a. s., 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Komparace-systemu-financni-podpory-kultury-v-CR-svybranymi-vyspelymi-stat.pdf. s. 9 (cit. 17. 4. 2013). 142
143
ŠKARABELOVÁ, S. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. s. 37.
144
§ 15 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb.
145
Zákon č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitostí.
42
4. Nové zdroje financování kultury V současné době jsou nevýznamnějšími zdroji státní podpory kapitola 334 – Ministerstvo kultury státního rozpočtu, ale podporu přináší i různá daňová zvýhodnění. Vlády jiţ téměř dvě desetiletí slibují zvýšení podílu výdajů na kulturu ze státního rozpočtu na 1%. Tento slib se jim však nedaří dodrţet. Nejjednodušším řešením je prostě vyčlenit na kulturu více peněz. To by ovšem znamenalo tyto peníze odebrat z jiné kapitoly a to by se jistě dotyčným kapitolám nelíbilo, navíc ty samy jistě také pociťují nedostatek zdrojů. Proto je třeba finance na kulturu získat z jiných zdrojů neţ z ostatních kapitol. Jedním ze způsobů, jak zvýšit podporu kulturních institucí, by mohla být změna daňové legislativy, kterou by došlo k větší motivaci občanů podporovat neziskový sektor a v něm působící kulturní instituce. Dnes existují daňová zvýhodnění u různých druhů daní, ať uţ u daně z příjmů, daně z nemovitostí či daně darovací a dědické. Vhodným řešením, jak posílit financování v kultuře, by bylo zvýšení hranice maximálního odpočtu daně při poskytování darů na kulturní účely. Další moţností by mohlo být zavedení slev na dani pro poplatníky daně z příjmů, kteří by prokázali výdaje na kulturu. Uvedené změny by s sebou ovšem přinesly i negativní vedlejší účinky. Dalšími daňovými zvýhodněními či jejich prohloubením by došlo ke sníţení příjmů státního rozpočtu. Zmenšení prostředků státního rozpočtu by s sebou přineslo také menší příjmy kapitoly 334, pokud by se tento rozdíl nepovedlo nahradit jinak, coţ by v důsledku nejspíše vedlo k omezení dotací na kulturní účely. Otázkou také je, zda by tyto změny vůbec prošly, neboť předpokládám, ţe podobných změn by se dovolávaly i ostatní resorty. Jako zajímavou moţnost zvýšení zdrojů v kultuře shledávám daňové asignace. Daňová asignace znamená „možnost daňového poplatníka poukázat určité procento svých daní (většinou 1 – 2 %) konkrétní neziskové organizaci.“146 Otázka daňových asignací byla jiţ v minulosti v ČR ţivě diskutována, avšak nakonec nebyl věcný záměr zákona o daňových asignacích vládou v roce 2005 schválen.147 Daňové asignace fungují např. na Slovensku, v Maďarsku, Litvě, Polsku, Španělsku či Itálii.148 Odpůrcům vadí především fakt, ţe asignace odporuje daňové teorii a principu daně jako neúčelné a neekvivalentní platby.149 V praxi tedy asignace fungují tak, ţe poplatník 1 % ze svých daní, které by plynuly do státního rozpočtu, adresuje konkrétní neziskové organizaci. Finanční tok neprobíhá z účtu poplatníka, ale nezisková organizace by peníze dostala od finančního úřadu. Nezisková organizace tak nemůţe zjistit jména konkrétních dárců a nemůţe s konkrétním dárcem začít budovat vztah individuálního dárcovství, které také tvoří důleţitý zdroj příjmů. Aby organizace získala prostředky plynoucí z asignací, musela by být poplatníkům známá, znamenalo by to pro ni tedy zvýšené náklady na její zviditelnění. Z toho vyplývá, ţe většina prostředků by nejspíše plynula do známých či velkých neziskových organizací, zatímco pro 146
RAKUŠANOVÁ, P. Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2007. s. 48.
Návrh postupu pro zvýšení efektivity finanční podpory kultury v ČR. Projektová a rozvojová agentura, a. s. 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Navrh-postupu.pdf s. 28 (cit. 9. 5. 2014). 147
Komu pošlete své daně?. IHNED.cz, 2008 [online]. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/c1-18594090-komu-poslete-sve-dane (cit. 9. 5. 2014). 149 „Daň je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Je to platba neúčelová a neekvivalentní.“ (KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. akt. vyd. Praha : ASPI, 2006. s. 16.) 148
43
menší regionální organizace by přínos asignací byl nízký. Jako řešení tohoto problému by se nabízelo poukazování prostředků nikoli konkrétní neziskové organizaci, ale pouze určením oblasti, kterou chce poplatník podpořit, tedy např. oblasti kultury. Prostředky by pak plynuly do rozpočtů jednotlivých ministerstev, které by je mohly přerozdělovat ve formě dotací organizacím působícím v jejich oblasti. Zavedení daňových asignací s sebou ovšem můţe přinášet i rizika. Stejně jako v případě rozšíření škály či prohloubení daňových zvýhodnění by státní rozpočet přišel poukazováním procentem z daní konkrétním subjektům o příjem, coţ by mohlo opět vést ke sníţení objemu prostředků, které by MK ČR mohlo rozdělit v dotačních řízeních. Další hrozbou by také mohlo být zrušení daňových zvýhodnění pro individuální dárce. Nepochybně by zavedení daňových asignací znamenalo i zvýšení administrativních nákladů na zajištění fungování systému. Problém se sníţením příjmů státního rozpočtu by také mohl být vyřešen poukazováním části daní nikoli konkrétním organizacím, ale určité oblasti. V tom případě by tato část daní zůstala příjmem státního rozpočtu, ale daňoví poplatníci by určovali, do kterého resortu jejich prostředky poplynou. Tento stav by na druhou stranu byl komplikací při sestavování státního rozpočtu, neboť by nebylo jasné, jak velká část daní bude směřovat do jakého resortu. Lhůta pro podání daňových přiznání je sice 1. dubna, ale za určitých okolností150 se tato lhůta prodluţuje o další tři měsíce, tedy aţ do 1. července. Návrh státního rozpočtu předkládá vláda Poslanecké sněmovně tři měsíce před začátkem rozpočtového roku. Doba mezi návrhem zákona o státním rozpočtu a podáním daňových přiznání je tak velmi krátká, přičemţ by se v ní musely stihnout úkony spojené se správou daní a také sestavení státního rozpočtu s přihlédnutím k rozdělení prostředků na základě daňových asignací. To by bylo nejspíše nereálné, řešením, které mě v tomto případě napadá, by byla asignace části daní ne na nadcházející rozpočtový rok, ale aţ na další.151 Daňové asignace s sebou přinášejí i mnoho pozitiv, plní především motivační funkci. Přináší zvýšení důvěry obyvatel k daňovému systému.152 Obyvatelům tento systém přináší moţnost se alespoň částečně přímo podílet na přerozdělování peněz státního rozpočtu, na rozhodování o tom, na co se jejich finance pouţijí. I přes jistá rizika shledám systém daňových asignací zajímavým řešením nedostatku finančních prostředků, který by při správném nastavení ani nemusel vést k výpadku příjmů státního rozpočtu. Vhodnější se mi zdá nastavení podpory určitých oblastí, nikoli konkrétních subjektů. Dle mého názoru by této moţnosti v ČR vyuţilo mnoho občanů, neboť úspěšnost systému roste s nedůvěrou obyvatel v přerozdělovací proces.153 Daňové asignace by tak mohly přinést nové zdroje na podporu kultury.
Případy, kdy daňové přiznání zpracovává poradce (tedy daňový poradce nebo advokát). Např. poplatníci by v jejich letošním daňovém přiznání asignovali část daní, přičemţ prostředky by se zohlednily aţ při sestavování rozpočtu na rok 2015. 150 151
Návrh postupu pro zvýšení efektivity finanční podpory kultury v ČR. Projektová a rozvojová agentura, a. s. 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Navrh-postupu.pdf s. 28 (cit. 9. 5. 2014). 152
Návrh postupu pro zvýšení efektivity finanční podpory kultury v ČR. Projektová a rozvojová agentura, a. s. 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Navrh-postupu.pdf s. 28 (cit. 9. 5. 2014). 153
44
Závěr Tématem mé práce byla státní podpora kultury. Kultura je důleţitou součástí kaţdodenního ţivota, která plní mnoho pozitivních funkcí. Z tohoto důvodu je třeba ji chránit a také podporovat. V první kapitole jsem kulturu definovala a charakterizovala ji jako ekonomický statek. Na kulturu lze nahlíţet několika způsoby, přičemţ širší pojetí chápe kulturu jako vše, čím se člověk odlišuje od přírody a od ostatních společností, v uţším pojetí pak jiţ jde o zvláštní sféru společenského ţivota, ve které probíhají specifické procesy a vznikají specifické produkty. Také jsem se zaměřila na vymezení kultury jako veřejné sluţby, neboť podpora kultury ze strany státu je dána především tím, ţe stát má na jejím zajišťování veřejný zájem. Ve druhé kapitole jsem se zabývala kulturní politikou. Na formování podoby kultury v dané zemi má totiţ vliv vláda, která přijímá kulturní politiku, ve které vyjadřuje své postoje ke kultuře a cíle, kterých chce v této oblasti dosáhnout. V současné době je v České republice platná Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014, přičemţ byla schválena i její Aktualizace na léta 2013 – 2014 s výhledem na roky 2015 – 2020, která předpokládá zpracování nové kulturní politiky na období 2015 – 2020. V této kapitole jsem dále stručné přiblíţila vývoj odvětví kultury a především jeho změny po roce 1989 a také vývoj kulturní politiky ČR po roce 1989. Detailněji jsem se pak zaměřila právě na zmiňovanou Státní kulturní politiku a koncepční materiál Koncepce účinnější podpory umění na léta 2007 – 2013. Třetí kapitola obsahuje především deskripci způsobů, jakými stát kulturu financuje a podporuje. Systém financování kultury je v ČR vícezdrojový a na financování se tak podílí nejen veřejné rozpočty, ale i neziskový a soukromý sektor. Tématem této práce je ovšem podpora ze strany státu, proto jsem se dále financováním z neziskového ani soukromého sektoru nezabývala. Nevěnovala jsem se ani financování z rozpočtů krajů a obcí, i kdyţ se jedná o veřejné rozpočty, ovšem reformou veřejné správy došlo k oddělení těchto rozpočtů od státního rozpočtu, proto jsem se věnovala pouze podpoře prostřednictvím státního rozpočtu, tedy převáţně prostřednictvím kapitoly 334 – Ministerstva kultury. Ústředním orgánem státní správy pro podporu kultury je tedy MK ČR, které tuto podporu realizuje prostřednictvím poskytování dotací a příspěvků a dále zřizuje 29 příspěvkových organizací mimořádného významu, které v oblasti umění plní klíčové role. I přes to, ţe jiţ od poloviny devadesátých let se objevuje poţadavek a příslib zvýšení podílů kapitoly 334 na výdajích státního rozpočtu na 1%, coţ je evropským standardem, ale v ČR se stále této výše nepodařilo dosáhnout. Podíl MK ČR na státním rozpočtu se pohybuje kolem 0,7%, po odečtení výdajů na církve a náboţenské společnosti se čistý podíl výdajů na kulturu pohybuje okolo 0,5 – 0,6%, coţ shledávám jako velmi málo. Jako alternativní zdroje financování byly zřízeny také dva mimorozpočtové fondy, a to Státní fond kultury a Státní fond kinematografie. Bohuţel především SFK po většinu doby své existence svou hlavní funkci neplnil, a to především díky nedostatku zdrojů a neschopnosti zvolit orgán, který má pravomoc o přidělování dotací rozhodovat. To vedlo aţ k záměru SFK zrušit, k čemuţ nakonec nedošlo a SFK tak v loňském roce po dlouhé době opět mohl rozdělit dotace. SFKin působí jako jediný alternativní zdroj pro podporu kinematografie, který svůj účel, pro který byl zřízen sice plní lépe, i tak jsou ovšem jeho zdroje nedostatečné. Uvedené způsoby jsou přímou podporou kultury, vedle ní 45
ovšem existuje podpora nepřímá. Ta je tvořena nejrůznějšími daňovými zvýhodněními a sociálními podporami pro umělce, přičemţ mezi nejpodstatnější patří moţnost fyzických a právnických osob odečtení hodnoty daru, které poskytly na financování kultury, ze základu pro výpočet daně. Další daňová zvýhodnění můţeme nalézt v oblasti daně darovací a dědické, daně z nemovitostí či daně z přidané hodnoty. Poslední kapitola se zabývá úvahami de lege ferenda. Vycházela jsem při nich zejména z kapitoly předcházející, tedy ze způsobů, jakými je kultura podporována v současné době. Jednou z moţností, jak zvýšit příjmy kulturních institucí, by mohlo být prohloubení či rozšíření daňových zvýhodnění, především motivace osob k individuálnímu dárcovství prostřednictvím zvýšení hranice maximálního odpočtu hodnoty daru. Velmi zajímavými pak shledávám daňové asignace, tedy adresování části (většinou jde o 1 – 2%) daní poplatníkem konkrétní organizaci či konkrétní oblasti. Odpůrcům asignací vadí především fakt, ţe narušují princip daně jako platby neúčelné a neekvivalentní. Na druhou stranu svou povahou zvyšují důvěru poplatníků v daňový systém, neboť ti mohou na základě svých preferencí částečně ovlivnit přerozdělovací proces. Asignace s sebou sice přináší určitá rizika, ale mohou se také stát zajímavým zdrojem příjmů kulturních institucí.
46
Seznam použitých zdrojů Monografie [1]
BAČUVČÍK, R. Kultura jako faktor volného času: nákupní chování na trzích vybraných volnočasových aktivit 2010. 1. vyd. Zlín : Verbum, 2011. 116 s. ISBN 97880-87500-11-8
[2]
BAKEŠ, M. Finanční právo. 6. upr. vyd. Praha : C. H. Beck, 2012. 549 s. ISBN 97880-7400-440-7
[3]
HAMERNÍKOVÁ, B. Kultura a masmédia v tržních podmínkách. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1995. 207 s. ISBN 80-7079-857-2
[4]
HYÁNEK, V., PROUZOVÁ Z., ŠKARABELOVÁ, S. Neziskové organizace ve veřejných službách. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 293 s. ISBN 978-80210-4423-4
[5]
JÁNOŠÍKOVÁ, P., MRKÝVKA P., TOMAŢIČ, I.. Finanční a daňové právo. Plzeň : Aleš Čeněk, 2009. 525 s. ISBN 978-80-7380-155-7
[6]
KRBOVÁ, J. Vybrané obory kultury a masmédií: (organizace, právní prostředí a financování). 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2002. 139 s. ISBN 80-2450287-9
[7]
KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. Praha : ASPI, 2006. 279 s. ISBN 80-7357205-2
[8]
PEKOVÁ, J., PILNÝ, J., JETMAR, M. Veřejný sektor - řízení a financování. 1. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2012. 485 s. ISBN 978-80-7357-936-4
[9]
RAKUŠANOVÁ, P., STAŠKOVÁ, B. Organizovaná občanská společnost v České republice. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2007, 116 s. ISBN 978-80-8694622-1
[10]
REKTOŘÍK, J. Ekonomika a řízení odvětví veřejného sektoru. 2. akt. vyd. Praha : Ekopress, 2007. 309 s. ISBN 978-80-86929-29-3
[11]
SMOLÍKOVÁ, M. Management umění. 1. vyd. Praha uměleckoprůmyslová, 2008. 167 s. ISBN 978-80-8686-324-5
[12]
ŠKARABELOVÁ, Simona a Jarmila NESHYBOVÁ. Ekonomika kultury a masmédií. 1. vyd. Brno : Masarykova univerzita, 2007. 210 s. ISBN 978-80-210-4267-4
:
Vysoká
škola
Sborníky [13]
BARANČICOVÁ, S. Studie současného stavu podpory umění I. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2009. 215 s. ISBN 978-80-7008-235-5
[14]
NEKOLNÝ, B., ŢÁKOVÁ, E. Studie současného stavu podpory umění II. 1. vyd. Praha : Institut umění - Divadelní ústav, 2011. 223 s. ISBN 978-80-7008-266-9
47
[15]
PETROVÁ, P. Country profile – Czech Republic. In COUNCIL OF EUROPE/ERICARTS. Compendium of Cultural Policies and Trends in Europe. 13th edition, 2012 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/profilesdownload.php?pcid=1130
[16]
Sborník statí o kultuře v České republice po roce 1989. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury České republiky, 1999. 214 s. ISBN 80-86310-02-7
[17]
Sborník statí o kultuře v letech 1998-2003. 1. vyd. Praha : Ministerstvo kultury, 2004. 276 s. ISBN 80-7068-180-2
[18]
Sborník statí o kultuře v letech 2004-2009. 1. vyd. Praha: Ministerstvo kultury, 2009, 283 s. ISBN 978-80-86310-88-6
Články [19]
BENEDIKTOVÁ, J. Státní fond kultury má na kahánku. Česká televize, 2008 [online]. Dostupné z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/36691-statni-fond-kultury-mana-kahanku/
[20]
HAMERNÍKOVÁ, B. Veřejná podpora neziskovým kulturním a mediálním činnostem – ano, či ne? Finance a úvěr, 3/1996 [online]. Dostupné z: http://journal.fsv.cuni.cz/storage/185_199603bh.pdf. ISSN 0015-1920
[21]
Komu pošlete své daně?. IHNED.cz, 2008 [online]. http://byznys.ihned.cz/c1-18594090-komu-poslete-sve-dane
[22]
NEKOLNÝ, B. Kulturní rozpočty v Evropě. Revue politika, 9/2005 [online]. Dostupné z: http://www.revuepolitika.cz/clanky/599/kulturni-rozpocty-v-evrope. ISSN 18038468
Dostupné
z:
Právní předpisy [23]
Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů
[24]
Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ve znění pozdějších předpisů
[25]
Zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţování občanů
[26]
Zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi ve znění pozdějších předpisů
[27]
Zákon č. 239/1992 Sb., o Státním fondu kultury České republiky ve znění pozdějších předpisů
[28]
Zákon č. 241/1992 Sb., o Státním fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie
[29]
Zákon č. 338/1992 Sb., zákon o dani z nemovitostí ve znění pozdějších předpisů
[30]
Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí ve znění pozdějších předpisů
[31]
Zákon č. 586/1992 Sb., zákon o dani z příjmů ve znění pozdějších předpisů
48
[32]
Zákon č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl ve znění pozdějších předpisů
[33]
Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon ve znění pozdějších předpisů
[34]
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích ve znění pozdějších předpisů
[35]
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech ve znění pozdějších předpisů
[36]
Zákon č. 257/2001 Sb., knihovní zákon ve znění pozdějších předpisů
[37]
Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů
[38]
Zákon č. 203/2006 Sb., o některých druzích podpory kultury ve znění pozdějších předpisů
[39]
Zákon č. 496/2012 Sb., o audiovizi ve znění pozdějších předpisů
[40]
Zákon č. 503/2012 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2013 ve znění pozdějších předpisů
[41]
Nařízení vlády ČR č. 5/2003 Sb., o oceněních v oblasti kultury, udělovaných Ministerstvem kultury ve znění pozdějších předpisů
Dokumenty vlády, ústředních orgánů státní správy a územně samosprávných celků [42]
Aktualizace Státní kulturní politiky na léta 2013 – 2014 s výhledem na roky 2015 – 2020. Ministerstvo kultury ČR, 2013. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturnipolitika/aktualizace--statni-kulturni-politiky-na-leta-2013--2014-s-vyhledem-na-roky2015--2020-163804/
[43]
Hlavní oblasti státní dotační politiky vůči nestátním neziskovým organizacím pro rok 2013. Vláda ČR, 2012 [online]. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/C46B53639DB0236EC125 7A21004303E5/$FILE/410%20p%C5%99%C3%ADloha%20w120613a.0410.pdf
[44]
Koncepce podpory a rozvoje kinematografie a filmového průmyslu 2011 – 2016. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/media-a-audiovize/kinematografie/koncepce-podpory-arozvoje-ceske-kinematografie-a-filmoveho-prumyslu-2011---2016-79977/
[45]
Koncepce účinnější podpory umění 2007 – 2013. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2006 [online]. Dostupné z: http://host.divadlo.cz/koncepceumeni/finBrozura-cz.pdf
[46]
Kulturní politika. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2001[online]. Dostupné z: http://www.nulk.cz/files/kestazeni/kulturni_politika.pdf Koncepce kulturní politiky Hlavního města Prahy. Magistrát Hlavního města Prahy, Praha, 2010 [online]. Dostupné z: http://kultura.praha.eu/public/21/96/bf/1198318_175607_KONCEPCE_KP_HMP.pdf
[47]
[48]
Státní kulturní politika České republiky 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR, Praha, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/kulturnipolitika-fresh.pdf
49
[49]
Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy. Vláda ČR, 2008 [online]. Dostupné z:http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/22AE7ADE48C55BF8C12575 53002951A5/$FILE/1333%20p%C5%99%C3%ADloha%20w080113a.1333.pdf
[50]
Usnesení vlády ČR č. 401 ze dne 28. dubna 1999 ke Strategii účinnější státní podpory kultury Usnesení vlády ČR č. 40 ze dne 10. ledna 2001 o aktualizaci Strategie účinnější státní podpory kultury (kulturní politiky) Usnesení vlády ČR č. 164 ze dne 20. února 2002 k návrhu věcného záměru zákona o standardizaci vybraných veřejných sluţeb Usnesení vlády ČR č. 676 ze dne 31. května 2006 o Koncepci účinnější podpory umění na léta 2007 - 2013 Usnesení vlády ČR č. 839 ze dne 9 července 2008 k návrhu zákona o zrušení Státního fondu kultury České republiky Usnesení vlády ČR č. 1452 ze dne 19. listopadu 2008 o Státní kulturní politice na léta 2009 - 2014 Usnesení vlády ČR č. 1031 ze dne 17. srpna 2009 o Plánu implementace Státní kulturní politiky na léta 2009 - 2014 Usnesení vlády ČR č. 823 ze dne 9. listopadu 2011 o aktualizaci Plánu implementace Státní kulturní politiky na léta 2009 - 2014
[51] [52] [53] [54] [55] [56] [57] [58]
Usnesení vlády ČR č. 7 ze dne 9. ledna 2013 o aktualizaci Státní kulturní politiky na léta 2009 – 2014 s výhledem na léta 2015 – 2020
Výroční zprávy Ministerstva kultury ČR [59]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2002. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=171
[60]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2003. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=172
[61]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2004. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=173
[62]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2005. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1080
[63]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2006. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=1661
[64]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2007. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/scripts/detail.php?id=2662
[65]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2008. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/vyrocnizprava-za-rok-2008-15297/
[66]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2009. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/ministerstvo/vyrocni-zpravy/vyrocnizprava-ministerstva-kultury-za-rok-2009-64071/
50
[67]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2010. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/Vyrocnizprava-MKCR-2010.pdf
[68]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2011. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/Vyrocnizprava-Ministerstva-kultury-za-rok-2011.pdf
[69]
Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2012. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocnizpravy/mkcr_vz2012_1.pdf
Studie a analýzy [70]
Financing the Arts and Culture in the Eutopean Union. Evropský parlament, Brusel, 2006 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/files/134/en/Financing_the_Arts_and_Culture_in_ the_EU.pdf
[71]
Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001 – 2010. NIPOS, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?p=10342
[72]
Komparace systémů finanční podpory kultury v ČR s vybranými vyspělými státy. Projektová a rozvojová agentura, a. s., 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Studie-a-analyzy/Komparace-systemufinancni-podpory-kultury-v-CR-s-vybranymi-vyspelymi-stat.pdf
[73]
Návrh postupu pro zvýšení efektivity finanční podpory kultury v ČR. Projektová a rozvojová agentura, a. s. 2008 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/kulturni-politika/Navrh-postupu.pdf
Ostatní internetové zdroje [74]
Kulturní politika. Evropský parlament [online]. Dostupné z: http://circa.europa.eu/irc/opoce/fact_sheets/info/data/policies/culture/article_7317_cs.h tm
[75]
Mexická deklarace o kulturních politikáh. UNESCO, 1982 [online]. Dostupné z: http://portal.unesco.org/culture/en/files/12762/11295421661mexico_en.pdf/mexico_en .pdf
[76]
Programové prohlášení vlády Petra Nečase http://www.vlada.cz/assets/media-centrum/dulezitedokumenty/Programove_prohlaseni_vlady.pdf
[77]
Programové prohlášení vlády Mirka Topolánka II [online]. Dostupné http://www.vlada.cz/assets/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/prehled-vladcr/1993-2010-cr/mirek-topolanek-2/Programove-prohlaseni-vlady_1.pdf
[78]
Předkládací zpráva ke Státní kulturní politice. Ministerstvo kultury ČR, 2009 [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta2009-2014-4892/
[online].
Dostupné
z:
z:
51
[79]
Přehlasování prezidentského veta Zákona o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů (zákon o audiovizi) [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prehlasovani-prezidentskeho-vetazakona-o-audiovizualnich-dilech-a-podpore-kinematografie-a-o-zmene-nekterychzakonu-zakon-o-audiovizi-160519/tmplid-228
[80]
Státní kulturní politika na léta 2009 – 2014. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-politika/statni-kulturni-politika-na-leta2009-2014-4892/
[81]
Všeobecná deklarace UNESCO o kulturní diversitě [online]. Dostupné z: http://www.unesco.org/new/fileadmin/MULTIMEDIA/HQ/CLT/diversity/pdf/declarat ion_cultural_diversity_cs.pdf
[82]
Zásady pro poskytování dotací. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/cz/profesionalni-umeni/granty-a-dotace/zasady-pro-poskytovanidotaci-7269/
52
Seznam tabulek Tabulka 1: Faktory ovlivňující kulturní politiku ......................................................................14 Tabulka 2: Výdaje státního rozpočtu na kulturu 1998 - 2013 ..................................................25 Tabulka 3: Podíl příspěvků PO na celkových výdajích MK ČR na kulturu 2001 - 2009 ........27 Tabulka 4: Výše finanční podpory na jednotlivé dotační programy v roce 2012.....................28 Tabulka 5: Rozsah podpory ze Státního fondu kultury ............................................................32 Tabulka 6: Rozsah podpory ze Státního fondu kinematografie ................................................38
Seznam grafů Graf 1: Příjmy a výdaje Státního fondu kultury 2002 - 2012 (v tis. Kč) ..................................35 Graf 2: Příjmy a výdaje Státního fondu kinematografie 2002 - 2012 (v tis. Kč) ...................411
Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma organizační struktury kultury ...................................................................23
Seznam použitých zkratek MK ČR
Ministerstvo kultury České republiky
PO
příspěvková organizace
SFK
Státní fond kultury
SFKin
Státní fond kinematografie
SFPRČK
Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie
53
Seznam příloh Příloha 1: Úkoly a opatření Státní kulturní politiky ................................................................. 55 Příloha 2: Úkoly stanovené v Koncepci účinnější podpory umění 2007 - 2013 ...................... 57 Příloha 3: Výdaje státního rozpočtu na kulturu středoevropských a východoevropských zemí (v %) ......................................................................................................................................... 59 Příloha 4: Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury ČR ................................ 60 Příloha 5: Příspěvky PO zřizovaným MK ČR podle odvětví kultury ...................................... 61 Příloha 6: Celkový počet projednaných ţádostí Státním fondem kinematografie podle okruhu a podle typu projektu ................................................................................................................ 62
54
Příloha 1: Úkoly a opatření Státní kulturní politiky CÍL 1 – EKONOMICKÁ A SPOLEČENSKÁ DIMENZE Program zmapování a analýzy potřeb umění, kulturních a kreativních průmyslů v ČR a transfer mezinárodních zkušeností Vyuţití metody otevřené koordinace pro účinnější prosazení ochrany kulturních hodnot a rozvoje kulturní rozmanitosti v koncepčních materiálech krajů a obcí Program vyhodnocování přínosů kultury pro jiné obory včetně evaluace ekonomické Zavedení kritéria „přínos pro kreativitu a inovaci“ v podpůrných programech Ministerstva kultury Systém vyuţívání potenciálu nemovitých kulturních památek pro intenzivnější poskytování kulturních sluţeb a sluţeb pro cestovní ruch s vyšší přidanou hodnotou Podpora rozvoje autorskoprávního systému, který bude v souladu s mezinárodními a komunitárními závazky zaloţen na vyváţenosti mezi legitimními zájmy nositelů práva, nejrůznějších uţivatelů předmětů autorskoprávní ochrany včetně podnikatelských subjektů i široké veřejnosti Pilotní projekty Public Private Partnership Efektivnější vyuţití zbytného státního majetku Posílení role kultury v politice vnějších vztahů a prosazování hospodářských zájmů v zahraničí Umění a kultura na Světové výstavě EXPO 2010 Zlepšení přístupu kulturních statků a sluţeb ze zahraničí na tuzemský trh Vyuţití pozice českého filmu ve světě a moţnosti koprodukce k rozšíření kulturní spolupráce Uměleckou tvorbou napomoci řešit environmentální problematiky CÍL 2 – OBČANSKÁ DIMENZE – ROZVOJ OSOBNOSTI Mechanismus evaluace nabídky veřejných kulturních sluţeb Podpora mezinárodní i regionální mobility jednotlivých aktérů v oblasti kultury Vytváření mechanismů podpory trhu se současným výtvarným uměním Posílení výuky znalostí o kultuře a kulturních dovedností ve vzdělávacích zařízeních Podpora projektů usnadňujících přístup znevýhodněných občanů a minorit ke kulturním sluţbám Posílení dobrovolnických aktivit při ochraně, propagaci a péči o kulturní dědictví Zvyšování povědomí veřejnosti a všech zainteresovaných subjektů o právech chráněných autorským zákonem Zvýšení počtu zahraničních studentů na českých vysokých školách v uměleckých a kulturních oborech Podpora systému celoţivotního vzdělávání pracovníků v oblasti kultury CÍL 3 – ROLE STÁTU, KRAJŮ A OBCÍ PŘI PODPOŘE ZACHOVÁNÍ A TVORBY KULTURNÍCH HODNOT Vyšší motivace vlastníků památek ke kontinuální péči o památkový fond Program na podporu uchování drobných památek v krajině Podpora akviziční činnosti muzeí, galerií, knihoven a Národního filmového archivu
Podpora lepšího materiálního, prostorového a technického zázemí muzeí, galerií a knihoven Program podpory modernizace kulturní infrastruktury pro účely poskytování moderních kulturních sluţeb s vyšší přidanou hodnotou Digitalizace kulturního obsahu Vytváření podmínek pro trvalé uchování a zpřístupnění digitálních dokumentů jako důleţité sloţky kulturního dědictví Podpory vybraných projektů z programu IOP a součinnosti s kraji při realizaci ROP Podpora tvorby kinematografických děl Projekty kooperativního a dlouhodobého financování Rozvoj mimorozpočtových zdrojů na podporu kultury Posilování motivace k soukromé podpoře kultury
CÍL 4 – ROLE STÁTU PŘI TVORBĚ PRAVIDEL Návrh nového památkového zákona Péče o nemateriální kulturní dědictví Navracení nelegálně vyvezených kulturních statků v rámci EU a aplikace směrnice č. 7/93/EHS Návrh nového zákona o kinematografii Aplikace pravidel EU pro audiovizuální tvorbu a pluralitu médií Vytvoření krajských koordinačních orgánů pro lepší vyuţití památkového fondu Vyšší podíl veřejnosti na činnosti veřejnoprávních institucí v kultuře Transformace kulturních institucí Zlepšení odměňování zaměstnanců v kultuře Nová úprava podmínek pro fungování neziskových organizací v kultuře
Příloha 2: Úkoly stanovené v Koncepci účinnější podpory umění 2007 - 2013 A – POSÍLENÍ ROLE UMĚNÍ VE SPOLEČNOSTI Zpracovat metodiku kooperativního financování Dopracovat obecnou metodiku dotačních programů včetně způsobů vyhodnocování jejich účinnosti. Posílit a optimalizovat dotační programy Optimalizace naplňování mimorozpočtových zdrojů Posilování finančních zdrojů pro výzkumné práce v oblasti umění na úroveň srovnatelnou s ostatními společenskovědními obory, větší zapojení subjektů neakademického typu a fyzických osob, které se vedle biograficko-encyklopedické práce budou věnovat i interpretaci a odborné reflexi umění a jeho sociálněekonomickým aspektům Vytvoření koncepce umění a vzdělávání zaměřené na podporu projektů uţití současného umění v rámci vzdělávacího systému, vzdělávání prostřednictvím umění mimo vzdělávací systém, zejména v rámci divadel, galerií, knihoven, uměleckých center apod., podporu kulturních dovedností jak praktických, tak teoretických Podpora vzniku a provozu informačních databází Zajištění statisticko-ekonomických dat s vyšší vypovídací hodnotou Zmapovat potenciál kulturního průmyslu v ČR v návaznosti na umění, s cílem najít moţnosti a způsoby, jak zvýšit produktivitu, export a konkurenceschopnost kulturního průmyslu Zřízení Rady pro umění, která bude poradním, iniciačním a koordinačním orgánem ministra kultury Podpora médií zaměřených na uměleckou tvorbu a její reflexi, a to především zajištěním informačního a finančního zázemí Spolupracovat na vypracování metodických pokynů na podporu profesionální achitektonické práce a její integrace do veřejného ţivota B – ZACHOVÁNÍ A ROZVOJ UMĚLECKÉ RŮZNORODOSTI S DŮRAZEM NA PODPORU KREATIVITY A S OHLEDEM NA VYVAŢOVÁNÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ KONZUMNÍ SPOLEČNOSTI Vyhlášení dotačního programu pro prezentaci soudobé výtvarné i architektonické tvorby v galeriích, muzeích a výstavních síních Zpracování a implementace ucelené strategie podpory audiovize Vyhlášení programu tvůrčích a studijních stipendií pro umělce a odborné pracovníky na realizaci uměleckých projektů v oblasti literatury, divadla, tance, hudby, výtvarného umění a architektury, filmu a pro kritickou reflexi těchto oblastí Podpora dalšího vzdělávání umělců, uměleckých manaţerů, administrátorů a animátorů prostřednictvím grantového řízení Podpora uchovávání a zpřístupňování uměleckých děl Optimalizace programu Podpora akviziční činnosti muzeí a galerií zřizovaných Ministerstvem kultury, na léta 2004 aţ 2008, Aktualizace programu na léta 2009 – 2013
C - ZAJIŠTĚNÍ DOSTUPNOSTI UMĚNÍ PRO OBČANA (ROVNÝ PŘÍSTUP) Rozšířit a implementovat kritéria pro posuzování dostupnosti umění pro občana na celoroční výstavní činnost v rámci nového dotačního programu Zapojení uměleckých projektů při začleňování cizinců do společnosti Vytvoření metodiky řízení a způsobu evaluace činnosti stávajících uměleckých příspěvkových organizací MK Analýza poskytování kulturních sluţeb v oblasti umění prostřednictvím organizací zřizovaných státem D - POSILOVÁNÍ INFRASTRUKTURY VČETNĚ INVESTIČNÍ PODPORY KULTURNÍCH INSTITUCÍ Zmapování stavu a podmínek stávajících kulturních a uměleckých organizací, vytvoření kritérií posuzování projektů investičního charakteru Podpora nových činností neziskových organizací, které doplní mezery ve stávající infrastruktuře poskytování sluţeb v oblasti umění a jeho specifických oborů, a to na praktické i teoretické úrovni. E - POSÍLENÍ PREZENTACE ČESKÉHO UMĚNÍ V ZAHRANIČÍ A MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE Koordinace a transparentní příprava a realizace prezentace českého umění na reprezentativních mezinárodních projektech typů bienále, velkých mezinárodních festivalech, veletrzích apod. Posílení a optimalizace grantového řízení pro projekty přijímané ze zahraničí, vysílané do zahraničí, projekty podporované programy EU s důrazem na posílení kvalitní prezentace českého umění v zahraničí. Vytvoření podpůrného programu zaměřeného na iniciaci a navazování nové mezinárodní spolupráce Podpora účasti národních sekcí na práci mezinárodních nevládních organizací v oblasti umění Šíření povědomí a informací o českém umění prostřednictvím českých umělců, teoretiků, manaţerů, pedagogů, stáţistů, novinářů, lektorů českého jazyka, překladatelů apod. působících v zahraničí krátkodobě, dlouhodobě i trvale
Příloha 3: Výdaje státního rozpočtu na kulturu středoevropských a východoevropských zemí (v %)
Pramen: Financing the Arts and Culture in the Eutopean Union
154
Financing the Arts and Culture in the Eutopean Union. Evropský parlament, Brusel, 2006 [online]. Dostupné z: http://www.culturalpolicies.net/web/files/134/en/Financing_the_Arts_and_Culture_in_the_EU.pdf (cit. 21. 4. 2013). 154
Příloha 4: Příspěvkové organizace zřizované Ministerstvem kultury ČR Památky Národní památkový ústav Muzea Národní muzeum Národní technické muzeum Památník národního písemnictví Moravské zemské muzeum Muzeum umění Olomouc Uměleckoprůmyslové museum v Praze Technické muzeum v Brně Slezské zemské muzeum Husitské muzeum v Táboře Muzeum romské kultury v Brně Valašské muzeum v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm Muzeum Jana Amose Komenského v Uherském Brodě Muzeum skla a biţuterie v Jablonci nad Nisou Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi Památník Lidice Památník Terezín Galerie Národní galerie v Praze Moravská galerie v Brně Knihovny Národní knihovna ČR Moravská zemská knihovna v Brně Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana Divadlo a hudba Národní divadlo Institut umění – Divadelní ústav Česká filharmonie Praţský filharmonický sbor Ostatní Národní filmový archiv Národní informační a poradenské středisko pro kulturu Národní ústav lidové kultury
Příloha 5: Příspěvky PO zřizovaným MK ČR podle odvětví kultury
PO podle odvětví Galerie Muzea Knihovny Památková péče Divadla Umělecké soubory Ostatní záležitosti kultury Celkem
2010 471 394 885 227 420 952 960 168 616 439 101 472 145 482 3 601 135
Pramen: Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001 – 2010155
Financování kultury z veřejných rozpočtů 2001 – 2010. NIPOS, 2010 [online]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?p=10342 (cit. 30. 4. 2013). 155
Příloha 6: Celkový počet projednaných žádostí Státním fondem kinematografie podle okruhu a podle typu projektu
Celkový počet projednaných žádostí podle okruhu v roce 2012 Žádostí dle okruhu Tvorba Výroba Distribuce Propagace Technický rozvoj
Celkem podaných žádostí 32 112 24 68 84 320
Z toho počet podpořených žádostí 22 77 13 44 56 212
Výše podpory (v tis. Kč) 4 400 106 100,019 3 466 24 360 25 300 163 626, 019
% z celkem rozdělených peněz 2,69% 64,84% 2,12% 14,89% 15,46% 100,00%
Pramen: Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2012. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/mkcr_vz2012_1.pdf
Celkový počet projednaných žádostí podle typu projektu v roce 2012 Žádostí dle typu projektu Dokument Animovaný film Festivaly Celovečerní hraný film Krátký film Technický rozvoj Ostatní
Celkem podaných žádostí 66 7 40 102 1 84 20 320
Z toho podpořených žádostí 47 4 21 67 1 56 16 212
Výše podpory (v tis. Kč)
% z celkem rozdělených peněz
14 866 5 080,01 15 700 95 100,018 200 25 300 7 380 163 626,019
9,09% 3,10% 9,60% 58,12% 0,12% 15,46% 4,51% 100,00%
Pramen: Výroční zpráva Ministerstva kultury ČR za rok 2012. Ministerstvo kultury ČR [online]. Dostupné z: http://www.mkcr.cz/assets/ministerstvo/vyrocni-zpravy/mkcr_vz2012_1.pdf