Stát, občan a ochrana životního prostředí (Seminární práce do základů společenských věd)
Vedoucí semináře: Vlasta Žabenská
Ctibor Brančík leden – duben 2006
Prohlášení Prohlašuji, že jsem seminární práci „Stát, občan a ochrana životního prostředí“, vypracoval samostatně s použitím uvedených zdrojů.
Obsah 1. Úvod.................................................................................................................................................5 2. Historie ochrany životního prostředí................................................................................................5 2.1 Počátky ochrany přírody............................................................................................................5 2.2 První zákon na ochranu přírody.................................................................................................5 2.3 Počátky mezinárodní ochrany přírody.......................................................................................6 3. Dnešní úprava ochrany ŽP v ČR......................................................................................................7 3.1 Základní prameny......................................................................................................................7 3.1.1 Zákon o životním prostředí................................................................................................7 3.1.2 Zákon o právu na informace o životním prostředí.............................................................7 3.1.3 Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí..................................................................7 3.1.4 Další zákony.......................................................................................................................8 3.2 Stát při nakládání s ŽP a jeho ochraně.......................................................................................9 3.2.1 Zásady SPŽP......................................................................................................................9 3.2.2 Aktuální problémy.............................................................................................................9 3.2.3 Významné mezinárodní smlouvy týkající se životního prostředí a něž ČR přistoupila. .10 3.2.4 Evropská úmluva o krajině...............................................................................................10 3.2.5 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)..............................................10 3.2.6 Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS)...................................10 3.2.7 Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD).......................................................................11 3.2.8 Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva).....................................................................................................11 3.2.9 Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva).....................................................................................11 3.2.10 Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES).....................................................................................................................................11 3.2.11 Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva).....11 3.2.12 Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe....................................................................................................12 3.2.13 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu........................................12 4. Státní organizace činné v oblasti ŽP...............................................................................................13 4.1 Ministerstvo životního prostředí..............................................................................................13 4.2 Česká informační agentura životního prostředí - Cenia..........................................................13 4.3 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR...................................................................................14 4.4 Česká energetická agentura......................................................................................................15 4.5 Státní fond životního prostředí České republiky.....................................................................15 4.6 Česká inspekce životního prostředí.........................................................................................15 4.7 Další státní orgány...................................................................................................................16 5. Další organizace zabývající se ŽP..................................................................................................17 5.1 Agentura Koniklec...................................................................................................................17 5.2 Arnika......................................................................................................................................18 5.3 AREAviva - Sdružení pro ekologii a zemědělství...................................................................18 5.4 Greenpeace...............................................................................................................................19 5.4.1 Ve světě............................................................................................................................19 5.4.2 V České republice............................................................................................................19 5.5 Český svaz ochránců přírody...................................................................................................19 5.6 Daphne.....................................................................................................................................20 5.7 Děti Země................................................................................................................................20 5.8 Hnutí Brontosaurus..................................................................................................................20 5.9 Hnutí Duha...............................................................................................................................21 5.10 Jihočeské matky.....................................................................................................................21
5.11 Sdružení TEREZA.................................................................................................................21 5.12 Společnost pro zvířata............................................................................................................22 5.13 Ústav pro ekopolitiku.............................................................................................................22 5.14 Nadace partnerství.................................................................................................................23 5.15 Nadace Sluníčko....................................................................................................................23 5.16 Regionální enviromentální centrum pro střední a východní Evropu.....................................23 5.17 Nesehnutí...............................................................................................................................24 5.18 Ekologický právní servis........................................................................................................24 6. Možnosti občana a občanských iniciativ při rozhodování o ŽP.....................................................25 7. Příklady působení rozličných subjektů...........................................................................................25 7.1 Ekologický právní servis a kauza Novomlýnských nádrží......................................................25 7.2 Nesehnutí a problematika hypermarketů.................................................................................26 7.3 Animal Liberation Front a osvobozování zvířat od útlaku......................................................27 8. Závěrem..........................................................................................................................................27 9. Resumé...........................................................................................................................................28 10. Použité zdroje...............................................................................................................................28 10.1 Internetové stránky a e-knihy.................................................................................................28 10.2 Přednášky...............................................................................................................................28 10.3 CD-ROMy..............................................................................................................................29 10.4 Literatura................................................................................................................................29
1. Úvod Problematika životního prostředí je pro mne důvěrně známá. Již nějaký ten čas jsem členem Hnutí Brontosaurus, které je nejstarší organizací s enviromentálním zaměřením u nás, tudíž bylo téma mé seminární práce nasnadě. Rozhodl jsem se, že prozkoumám, jaké především právní a institucionální zakotvení ochrany přírody u nás, neboť zákony a byrokracie nás provází každý život a jakákoli vědomost navíc se v tomto ohledu může hodit.
2. Historie ochrany životního prostředí 2.1 Počátky ochrany přírody V přírodě žil člověk odjakživa. Byl je a bude součástí všech procesů, které v ní probíhají. Čím více však rostl intelekt jedinců lidského pokolení a zlepšovaly se jejich schopnosti, tím více si lidé začali uvědomovat, že mají moc v přírodě ledacos změnit. Nicméně ruku v ruce s tím zjišťovali, že nemůže být vždy po jejich vůli nebo dokonce konání lidí je špatné a příroda vše vrací i s úroky. V takových situacích docházelo také k úvahám o navrácení a zachování přirozeného stavu přírody – její ochraně. Za první snahy o ochranu přírody lze označit zřizování obor pro divokou zvěř. V takovýchto areálech, které byly ustavovány již od 13. století bohatými šlechtici, byl silně omezený režim vstupu a hospodaření. Například v okolí Netolic byly dokonce vystěhovány při zakládání obory celé vesnice. Zvěř chovaná v oborách potřebovala zachování přirozeného prostředí s vysokou biodiverzitou, a tak díky oborám zůstaly zachovány velké, relativně neporušené části přírody až do pozdního novověku (např. Křivoklátsko). Ochrana přírody se zrodila na začátku 19. století jako snaha zabránit plošné exploataci přírodních zdrojů. Původní funkcí ochrany přírody byla konzervace relativně poškozených částí přírody formou vyhlašování striktních rezervací, s vyloučením hospodaření a často i přístupu člověka. Kvůli přetrvávajícímu rozparcelování půdy na panská území byly takovéto areály vyhlašovány především šlechtou1. Ve dvacátém století přebral postupně garanci nad ochranou přírody stát. Ten pokračoval ve vyhlašování dalších rezervací i větších chráněných území. V meziválečném období nebyla u nás ochrana přírody nijak právně kodifikována a patronaci nad ní převzali vyškolení odborníci, tzv. konzervátoři, jejichž prací bylo vyhledávat cenná území (na základě vlastní zkušenosti nebo existujících biologických průzkumů) a vyhlašovat je jako rezervace.
2.2 První zákon na ochranu přírody V roce 1956 byl schválen první zákon na ochranu přírody (40/1956 Sb.). Zákon byl velice stručný a místy spíš deklarativní. Postihoval spíše prosté občany, než velké podniky, což bylo dáno tím, že omezování průmyslu a zemědělství nebylo v zájmu tehdejšího režimu (dokonce se otevřeně mluvilo o boji s přírodou). Zákon definoval kategorie chráněných území (územní ochrana): • • • • • •
1
národní park - platí dodnes chráněná krajinná oblast - platí dodnes státní přírodní rezervace - tato kategorie již neexistuje chráněný přírodní výtvor - tato kategorie již neexistuje chráněný park a zahrada - tato kategorie již neexistuje chráněná studijní plocha - tato kategorie již neexistuje
Nejstarší rezervace v ČR: Žofínský prales - vyhlášen 1838 na panství Buquoyů, Hojná voda - vyhlášena 1838 na panství Buquoyů, Boubínský prales - vyhlášen 1858 na panství Schwarzenbergů
4
Dále zákon obsahoval seznam chráněných druhů rostlin a živočichů (u nichž bylo zakázáno rušení, lov, sběr, narušování jejich prostředí) - druhová ochrana. Zvláštní kategorií byly částečně chráněné druhy rostlin, což byly takové druhy, u nichž bylo možné sbírat nadzemní části, např. bledule jarní (Leucojum vernum) nebo prvosenka jarní (Primula veris).
2.3 Počátky mezinárodní ochrany přírody V 70. letech se začal náhled na ochranu přírody celosvětově měnit. Z problému lokálního se postupně stával problém globální, jak jednotlivé škodlivé vlivy člověka postupně překračovaly hranice států a jak některé organismy začínaly rychle mizet. Dále se ochrana přírody z ochrany konzervační (zákaz vstupu a hospodaření) začala měnit na aktivní (řízené hospodaření, omezený vstup za účelem výzkumu a poučení laické veřejnosti). Důvodem této změny byl např. zánik lokalit četných orchidejí v lučních rezervacích, kdy po zamezení dosavadního hospodaření - kosení či pastva (na němž byly orchideje závislé) započala sukcese a orchideje zmizely. Ochrana přírody také více začala záviset na iniciativě každého jednotlivce. Tito lidé se sdružovali do nevládních organizací a podíleli se na výsadbě stromů, na záchranných programech na ochranu druhů. Začali také reagovat na projekty, které by mohly nějak ochranu přírody ohrozit (především nová výstavba). Změna nenastávala všude na světě naráz, v zemích s komunistickým režimem byla pomalejší, mj. proto, že zde nemohly legálně fungovat nevládní organizace. V ČSSR existoval jen Český svaz ochránců přírody a Hnutí Brontosaurus. Ani tyto organizace však nemohly fungovat bez napojení na komunistický režim. Např. v Polsku se silné snahy o preferenci konzervační ochrany před aktivní ochranou objevovaly ještě v 90. letech.
5
3. Dnešní úprava ochrany ŽP v ČR 3.1 Základní prameny 3.1.1 Zákon o životním prostředí
Základním pramenem práva upravujícího ochranu ŽP je u nás Zákon o životním prostředí (17/92 Sb.). §1 Účel zákona Zákon vymezuje základní pojmy a stanoví základní zásady ochrany životního prostředí a povinnosti právnických a fyzických osob při ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a při využívání přírodních zdrojů; vychází přitom z principu trvale udržitelného rozvoje.1 Dále formuluje pro účely zákona biologické pojmy, jako je ekosystém, biodiverzita apod., určuje rozsah ochrany, povinnosti fyzických a právnických osob při ochraně přírody a stanovuje sankce při neplnění těchto povinností. Na tento zákon navazují další normy. 3.1.2 Zákon o právu na informace o životním prostředí
Zákon o právu na informace o životním prostředí (123/98 Sb.). Účel zákona je definován v §1: "(1) Tento zákon upravuje v souladu s právem Evropských společenství zabezpečení práva na přístup k informacím o životním prostředí a na včasné a úplné informace o životním prostředí. Na vytvoření podmínek pro výkon tohoto práva a podporu aktivního zpřístupňování informací o životním prostředí ze strany povinných subjektů stanoví: a) podmínky výkonu práva na včasné a úplné informace o životním prostředí, jimiž disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, b) přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí, kterými disponují povinné subjekty podle tohoto zákona nebo které jsou k dispozici pro tyto subjekty, c) základní podmínky a lhůty pro zpřístupňování informací a důvody, pro které mohou povinné subjekty podle tohoto zákona odepřít zpřístupnění informace, d) aktivní zpřístupňování informací o životním prostředí a podporu používání zařízení umožňující dálkový přístup, e) vzdělávání, výchovu a osvětu v oblasti ochrany životního prostředí. (2) Zpřístupňování údajů získaných pro statistické účely a zpřístupňování statistických informací se řídí zvláštním zákonem.“ 3.1.3 Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí
A zákon o posuzování vlivů na životní prostředí (100/2001 Sb.), který dle HLAVY I., §1: „(1) Zákon v souladu s právem Evropských společenství1) upravuje posuzování vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví (dále jen "posuzování vlivů na životní prostředí") a postup fyzických osob, právnických osob, správních úřadů a územních samosprávných celků (obcí a krajů) při tomto posuzování. (2) Posuzování vlivů na životní prostředí podléhají v tomto zákoně vymezené záměry a koncepce, 1 Pokud nebude uvedeno jinak jsou citace ze zákonů převzaty z jejich znění na stránkách Ministerstva životního prostředí ČR: http://www.env.cz/
6
jejichž provedení by mohlo závažně ovlivnit životní prostředí. (3) Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů,1a) a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů.“ 3.1.4 Další zákony
Další zákony týkající se ochrany a využití ŽP jsou:1 ●
44/88 Sb. Zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) a jeho prováděcí předpisy
●
388/91 Sb. Zákon o státním fondu životního prostředí ČR
●
114/92 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny
●
246/92 Sb. Zákon na ochranu zvířat proti týrání
●
16/97 Sb. Zákon o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona ČNR č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů
●
115/2000 Sb. Zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy
●
158/2000 Sb. Zákon o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů
●
406/2000 Sb. Zákon o hospodaření energií
●
185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů
●
254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
●
477/2001 Sb. Zákon o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech)
●
76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci)
●
86/2002 Sb. Zákon o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší)
●
100/2004 Sb. Zákon o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy)
●
695/2004 Sb. Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů
●
180/2005 Sb. Zákon o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)
Jak lze vidět, legislativa ochrany ŽP je rozsáhlá a pokrývá celé portfolio lidské činnosti, kterou kontroluje a omezuje, aby nemohlo docházet k nežádoucím zásahům. Zákony jsou doplněny celou řadou vyhlášek MŽP. Nejvýznamnější z nich je zřejmě vyhláška 395/1992, která doplňuje zákon o ŽP. Tato vyhláška vytváří podporu k monitorování stavu přírody s přihlédnutím k určování vzácných nebo ohrožených lokalit a jejich následnému určování jako chráněná území. Je základním pramenem pro stanovování ohrožených a kriticky ohrožených druhů chráněných v těchto 1 http://www.env.cz
7
kategoriích zákonem. Zároveň zavádí ústřední seznam ochrany přírody s evidencí všech chráněných území a památných stromů. Samozřejmě že při vzájemném ovlivňování zákonů a celkové provázanosti legislativního systému bychom mohli prohlásit, že téměř každý zákon se určitým způsobem stanovené problematiky dotýká.
3.2 Stát při nakládání s ŽP a jeho ochraně Dokument, jenž definuje ambice státu na poli ŽP se jmenuje Státní politika životního prostředí 1 vydaný Ministerstvem životního prostředí. Stanovuje cíle státní politiky v aktuálním rozmezí období od roku 2004 do roku 2010. 3.2.1 Zásady SPŽP
Zásadami SPŽP je především zvyšování povědomí veřejnosti o minulosti, stavu a budoucím vývoji ŽP u nás, osvětlování globálních vztahů a výchova k tvorbě vztahu občana k ŽP. K tomuto působení byly identifikovány cílové skupiny („major groups“), kterých se tyto problémy nejvíce týkají a na něž bude také nejintenzivněji působeno. Naplnění této zásady, má za cíl zapojit veřejnost šířeji do problematiky ŽP a to i v otázkách rozhodování podle principů referenda a procesů SEA2 a EIA3. Další velmi podstatnou zásadou je udržitelná spotřeba a hospodaření se zdroji, kde stát bere na svá bedra roli garanta snížení spotřeby neobnovitelných zdrojů a jejich nahrazení obnovitelnými alternativami. Princip předběžné opatrnosti přichází ke slovu tehdy, když neexistují relevantní nebo ověřené vědecké poznatky o daném problému. V duchu faktu, že těžší je odstraňovat následky než provádět prevenci, je nasazování nových postupů a technologií takto posuzováno. V případě konkrétních havárií, ale i dlouhodobého negativního působení je uplatňována zásada „znečišťovatel platí“. Jedná se především o soustavu daní na neekologické technologie, kterou je v plánu zavést, a ekonomického zvýhodňování šetrných přístupů ve výrobě a spotřebě. Díky možnostem zneužití však přichází nutnost vyžadování přímé zodpovědnosti a dbát o efektivní využívání veřejných prostředků. Díky tomu, že ŽP se promítá do všech aspektů lidské činnosti, je SPŽP průřezovou politikou, která zasahuje do všech ostatních resortů a ovlivňuje jejich programy. 3.2.2 Aktuální problémy
SPŽP popisuje veškeré aktuální problémy jak globálního, tak místního ŽP, které známe z běžného života a médií, jako např. globální oteplování, chemické znečištění ovzduší, vod a půdy, úbytek druhů, mizení přirozených biotopů, využívání energií a paliv, odpadové hospodářství aj. SPŽP je takto dle problémů členěna na jednotlivé oblasti, kde popisuje konkrétní problémy a tvoří most mezi mezinárodními úmluvami a smlouvami, k nimž ČR přistoupila, směrnicemi EU a platnou legislativou ČR. V kapitole „Ochrana přírody“ jde především o navázání současného ochranného systému v ČR na soustavu Natura 2000. Další dvě části, věnované udržitelnému rozvoji a kvalitě života se týkají nakládání se zdroji jako např. povrchovými vodami a ovzduším nebo půdou a jejich znečištěním chemickými látkami, ale také např. hlukem, který jak se ukazuje stává se významnou znečišťující komoditou. Poslední stať se zabývá již zmíněnými globálními problémy, zejména přeshraničnímu přenosu znečištění a poškozování ozonové vrstvy. SPŽP se snaží vymezit časová období potřebná k naplnění mezinárodních smluv a úmluv, popisuje jaké limity tyto normy mají a podává zprávu o tom, jak dalece je ČR úspěšná v jejich plnění. 1 Dále jen SPŽP 2 Strategické hodnocení vlivů na ŽP, http://www.ceu.cz/ 3 Posuzování vlivů na ŽP, http://obcan.ecn.cz/
8
Cíle aktualizované SPŽP vycházejí ze Zprávy o životním prostředí České republiky v roce 2002, 6. akčního programu Evropských společenství pro životní prostředí, Environmentální strategie OECD pro první dekádu 21. století, Strategie Evropské unie pro udržitelný rozvoj a dalších dokumentů národní a mezinárodní úrovně. Zároveň byly stanoveny v souladu s potřebou návaznosti na předcházející SPŽP. Dokument se také dále strukturuje na jednotlivé sektorové politiky, kde pomocí meziresortní komunikace koordinuje postupy ostatních ministerstev a dalších subjektů k naplnění SPŽP. Nástroje k uplatnění SPŽP obsahují celé spektrum opatření, jenž mají vést k realizování SPŽP. Jde o informovanost veřejnosti, tvorbu nových legislativních předpisů, ekonomické zvýhodnění šetrných energií a znevýhodnění takových, jenž životní prostředí znehodnocují. Stranou nezůstává ani podpora vědy a výzkumu nebo mezinárodní spolupráce nutná k řešení globálních problémů. 3.2.3 Významné mezinárodní smlouvy týkající se životního prostředí a něž ČR přistoupila
Česká republika přistoupila na celou řadu mezinárodních smluv o životním prostředí. Většina těchto dohod je dvojstranných, především s různými státy Evropské unie, USA a příležitostně dalšími zeměmi z jiných regionů. Dvojstranné dohody se zaměřují na konkrétní druhy spolupráce v určitých sektorech, smlouvy s obchodním zaměřením, pomoc při řešení dlouhodobých problémů s ŽP a také na spolupráci v době přírodních katastrof. Smluv, které byly podepsány více státy je ovšem také značné množství a jejich význam je v globálním měřítku značný. Ty nejvýznamnější jsou vypsány v následujícím výčtu:1 3.2.4 Evropská úmluva o krajině
Byla iniciována Radou Evropy. Jde o smlouvu, která má za cíl pomoci Evropským státům koordinovat vzájemnou spolupráci na poli ochrany a zachování krajiny. Jde o složitý proces od sledování krajiny, omezování škodlivých vlivů až po osvětu a vychovávání nových odborníků.2 3.2.5 Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva)
„Úmluva o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (dále jen Aarhuská úmluva) byla podepsána dne 25. června 1998 na 4. ministerské konferenci Evropské hospodářské komise OSN (dále EHK OSN) ”Životní prostředí pro Evropu” v dánském Aarhusu. K dnešnímu dni Aarhuskou úmluvu podepsalo 39 zemí a Evropská unie, ratifikační proces již ukončilo 34 zemí a Evropská unie (17. února 2005). Úmluva vstoupila v platnost 30. září 2001. Pro Českou republiku vstoupila Úmluva plně v platnost 4. října 2004 (viz Sbírka mezinárodních smluv, částka 53/2004, Sdělení MZV č. 124/2004 Sb.m.s.)... ...Aarhuská úmluva je v mezinárodním kontextu považována za jeden z nejvýznamnějších dokumentů této doby - je charakterizována jako kvalitativní předěl v komunikaci mezi státní správou a občany, jako nástroj k prohloubení demokracie a k prosazení lidských práv a svobod. Z tohoto důvodu je Aarhuské úmluvě a její ratifikaci věnována mimořádná pozornost jak v EHK OSN, tak v dalších mezinárodních organizacích. Pečlivě je sledována i nestátními neziskovými organizacemi, které se od počátku účastní jednání a práce v orgánech Úmluvy.“ 3.2.6 Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů (EUROBATS)
„Dohoda o ochraně populací evropských netopýrů je významnou mezinárodní dohodou, která byla sjednána na základě Úmluvy o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů. Sjednání 1 Výčet zpracován dle dokumentu http://www.env.cz/zzp05/e2.htm, ve kterém lze najít další vícestranné mezinárodní smlouvy 2 Citace shrnutí obsahů mezinárodních smluv převzaty z internetových stránek MŽP ČR: http://www.env.cz
9
dohody bylo vyvoláno skutečností, že stav evropských netopýrů je z hlediska jejich ochrany nepříznivý. Netopýři jsou ohroženi ničením jejich přirozeného prostředí, narušováním jejich letních i zimních úkrytů a také používáním některých pesticidů. Základní povinností smluvních stran je proto ochrana netopýrů a jejich přírodních stanovišť. Kromě toho musí smluvní strany zakázat úmyslné chytání, držbu nebo zabíjení netopýrů, podporovat vědecký výzkum netopýrů pro účely jejich ochrany a nahrazovat používání pesticidů, které jsou toxické pro netopýry, bezpečnějšími alternativami. V současné době má dohoda 29 smluvních stran.“ 3.2.7 Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD)
„Úmluva o biologické rozmanitosti je rámcovou úmluvou, která sleduje tři hlavní cíle: ochranu biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů. Úmluva byla sjednána v Rio de Janeiru v roce 1992 a v současné době má 188 smluvních stran. Jedná se o globální smlouvu, která zahrnuje ochranu různých složek živé přírody v jejich vzájemné interakci a principy jejich využívání.“ 3.2.8 Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva)
„Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známá spíše pod názvem "Ramsarská úmluva", byla sjednána v íránském městě Ramsar v roce 1971. V současné době má úmluva 138 smluvních stran... ...Ramsarská úmluva je první mezinárodní úmluvou zaměřenou na ochranu a rozumné využívání přírodních zdrojů a jednou z mála úmluv chránících určitý typ biotopů. Prostřednictvím úmluvy je zajišťována celosvětová ochrana všech typů mokřadů... ...Každá smluvní strana je mj. povinna zařadit alespoň jeden mokřad do "Seznamu mokřadů mezinárodního významu". V současné době je na tomto seznamu vedeno 1369 mokřadů o celkové rozloze 119,6 mil. hektarů.“ 3.2.9 Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva)
„Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť, známá pod pojmem "Bernská úmluva" byla sjednána v roce 1979 v Bernu. Cílem úmluvy je ochrana volně žijících živočichů, planě rostoucích rostlin a jejich stanovišť, se zvláštním důrazem na ohrožené a zranitelné druhy, včetně zranitelných a ohrožených druhů stěhovavých. V současné době má úmluva 45 smluvních stran.“ 3.2.10 Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin (CITES)
„Úmluva o mezinárodním obchodě s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin byla sjednána v roce 1973 ve Washingtonu. Jejím cílem je ochrana ohrožených druhů živočichů a rostlin, živých i mrtvých exemplářů a jejich rozpoznatelných částí i výrobků z nich. V současné době má úmluva 164 smluvních stran.“ 3.2.11 Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonnská úmluva)
„Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů, známá pod pojmem "Bonnská úmluva" byla sjednána v roce 1979 v Bonnu. Jejím cílem je ochrana stěhovavých druhů ptáků, savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst k odpočinku na migračních cestách. 10
V současné době má úmluva 84 smluvních stran.“ 3.2.12 Úmluva OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe
„Úmluva OSN o desertifikaci byla sjednána v Paříži v roce 1994. Hlavním cílem úmluvy je boj s desertifikací a odstraňování následků sucha v zemích postižených velkým suchem a rozšiřováním pouští, zvláště v Africe, prostřednictvím efektivních opatření na všech úrovních a za mezinárodní spolupráce. Úmluva má napomoci ke zlepšení obnovy, ochrany a udržitelného využívání půdy a vodních zdrojů přispět k zachování biologické rozmanitosti. V současné době má úmluva 191 smluvních stran.“ 3.2.13 Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu
„Kjótský protokol k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu byl přijat na Třetí konferenci smluvních stran (COP-3) v Kjótu v ranních hodinách 11.12.1997. Jeho přijetí znamená významný pokrok v jednání k Rámcové úmluvě. Do 30.5.2002 protokol podepsalo 84 států Úmluvy a ratifikovalo jej 74 států ze států Dodatku I 19 (Rakousko, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Japonsko, Lucembursko, Holandsko, Norsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko, Slovensko, Švédsko, Velká Británie). Celkové emise ratifikujících států jsou 35,8 %. Česká republika jej podepsala 23.11.1998 na základě Usnesení vlády č.669 ze dne 12.10.1998 a ratifikovala jej 25.10.2001. Protokol je zaměřen na stanovení kvantitativních redukčních emisních cílů smluvních států a způsoby jejich dosažení. Kromě preambule obsahuje 28 článků a dva dodatky. Státům Dodatku I ukládá, aby do prvního kontrolního období (2008-2012) snížily jednotlivě nebo společně emise skleníkových plynů nejméně o 5,2% v porovnání se stavem v roce 1990.“1 Zde nastíněný přehled tedy poukazuje na ty nejdůležitější smlouvy největšího mezinárodního významu. Veškeré znění mezinárodních smluv lze nalézt na internetových stránkách ministerstva zahraničí nebo ministerstva životního prostředí.
1 http://www.chmi.cz/cc/kjotprot.html
11
4. Státní organizace činné v oblasti ŽP 4.1 Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo životního prostředí ČR je vrcholnou institucí v ČR, která se zabývá životním prostředím. „Ministerstvo životního prostředí (MŽP ČR) bylo zřízeno 19. prosince 1989 zákonem ČNR č. 173/1989 Sb. k 1. lednu 1990 jako ústřední orgán státní správy a orgán vrchního dozoru ve věcech životního prostředí... ...K zabezpečení a kontrolní činnosti Vlády České republiky MŽP ČR koordinuje ve věcech ŽP postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky... Přehled ministrů životního prostředí ČR: ●
1. 1. 1990 – 24. 1. 1991 Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. (OF, pozd.ODS)
●
20. 2. 1991 – 2. 7. 1992 Ing. Ivan Dejmal (ODA)
●
2. 7. 1992 – 4. 7. 1996 Ing. František Benda (KDS, pozd. ODS)
●
4. 7. 1996 – 20. 2. 1998 Ing. Jiří Skalický (ODA)
●
27. 2. - 22. 7. 1998 RNDr. Martin Bursík (KDU-ČSL)
●
22. 7. 1998 – 17. 7. 2002 RNDr. Miloš Kužvart (ČSSD)
●
17. 7. 2002 – RNDr. Libor Ambrozek (KDU-ČSL)“
MŽP ČR a ostatní ministerstva zřizují další instituce, které mají za úkol monitorovat ŽP, zprostředkovávat informace občanům a podporovat aktivity spojené s ochranou ŽP. Následující seznam pokrývá z valné většiny především instituce zakládané MŽP ČR:1
4.2 Česká informační agentura životního prostředí - Cenia „Základní účel příspěvkové organizace CENIA je syntetický výzkum v oblasti ekologie a péče o životní prostředí a odborná podpora výkonu státní správy zejména v oblasti integrované prevence. Předmět činnosti organizace je: ●
provozovat a dotvářet jednotný informační systém o životním prostředí včetně validování primárních dat a sestavování informačních syntéz,
●
formulovat možnosti aktivního ovlivňování životního prostředí ve směru strategie trvale udržitelného žití,
●
rozvíjet a ověřovat metodiku plánování územního rozvoje a postupy revitalizace krajiny,
●
rozvíjet a ověřovat metodiku identifikace a hodnocení ekologických rizik,
●
sledovat vývoj a účinnost legislativy a dalších nástrojů ekologické politiky a navrhovat opatření v této oblasti,
●
provádět výzkum v oblasti ekologických technologií,
●
zabezpečovat funkce agentury a funkce odborně způsobilé osoby podle zákona o integrované prevenci,
●
vést integrovaný registr znečišťování,
●
zabezpečovat podle zákona o integrované prevenci podklady:
1 Sestaveno na základě informací ze serveru http://www.ekolink.cz
12
●
pro výkon státní správy,
●
pro systém výměny informací o nejlepších dostupných technikách,
●
pro metodickou činnost,
●
pro kontrolu,
●
pro plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím,
●
vykonávat obchodní činnost zaměřenou na ekologicky šetrné výrobky, případně služby,
●
posuzovat výrobky a služby z hlediska jejich ekologických parametrů,
●
vykonávat propagační činnost odpovídající předmětu činnosti,
●
zabezpečovat projednávání českých technických norem týkajících se ochrany životního prostředí podle § 6 písm. f) zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
●
zabezpečovat v rámci předmětu činnosti vypracování prognóz, variantních scénářů a návrhů opatření, jako podkladů pro rozhodování ministerstva.
Základními formami výstupů jsou prognózy, variantní scénáře a návrhy opatření zpracované jako podklady pro spolehlivé rozhodování.“
4.3 Agentura ochrany přírody a krajiny ČR „Agentura ochrany přírody a krajiny ČR je odbornou institucí státní ochrany přírody, zajišťující metodickou, dokumentační, informační, výchovně-vzdělávací, vědeckovýzkumnou a poradenskou činnost v oblasti péče o přírodu a krajinu. V roce 1995 ji Ministerstvo životního prostředí zřídilo jako jednu ze dvou nástupnických organizací Českého ústavu ochrany přírody (ČÚOP). AOPK ČR je organizační složkou státu. AOPK ČR má ústředí a speciální odborné útvary v Praze, speciální odborné útvary v detašovaném pracovišti v Brně, a dále střediska v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Ústí n/L, Pardubicích, Havlíčkově Brodě, Brně, Olomouci a Ostravě a konečně správy všech dvanácti zpřístupněných jeskyní. Náplň činnosti: ●
vedení ústředního seznamu ochrany přírody a centrální dokumentace ochrany přírody,
●
vedení Fondu pozemků ve zvláště chráněných územích,
●
vydávání stanovisek a expertních posudků pro orgány státní správy a pro ostatní právnické a fyzické osoby,
●
zajišťování inventarizačních průzkumů a plánů péče o chráněná území,
●
odborná, vědeckovýzkumná a znalecká činnost a šíření informací v oblasti ochrany přírody,
●
shromažďování podkladů a koordinace krajinotvorných programů, zejména programu péče o krajinu, programu revitalizace říčních systémů a programu obnovy vesnice,
●
uskutečňování opatření k ochraně přírody, krajiny a přírodního dědictví,
●
mezinárodní spolupráce v ochraně přírody včetně funkce výkonu vědeckého orgánu CITES (Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijící fauny a planě rostoucí flóry),
●
zajišťování péče o zpřístupněné jeskyně“1
1 http://www.nature.cz
13
4.4 Česká energetická agentura „Česká energetická agentura je zřízena na základě rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu č. 290/1995, jako příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu. Hospodaření České energetické agentury se řídí zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Řídícím orgánem České energetické agentury je Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavní činností České energetické agentury je iniciovat a podporovat aktivity fyzických a právnických osob vedoucí k úsporám energie, s cílem trvalého snižování energetické náročnosti české ekonomiky a podpory vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, včetně rozvoje podnikání v oblasti energetické efektivnosti. Cílem činnosti agentury jsou úspory primárních energetických surovin a snižování dopadů jejich využití na životní prostředí prostřednictvím zvyšování efektivity při výrobě, přenosu a spotřebě energie.“1
4.5 Státní fond životního prostředí České republiky „Státní fond životního prostředí České republiky (dále jen Fond) je specificky zaměřenou institucí, která je významným finančním zdrojem pro podporu realizace opatření k ochraně a zlepšování stavu životního prostředí v jeho jednotlivých složkách. Je jedním ze základních ekonomických nástrojů k plnění závazků vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochraně životního prostředí, členství v Evropské unie a k uskutečňování Státní politiky životního prostředí... ...Fond byl zřízen a jeho činnost je legislativně upravena zákonem č. 388/1991 Sb., na který navazují prováděcí předpisy - Statut Fondu, Jednací řád Rady Fondu, Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků z Fondu a Přílohy Směrnice, které upravují podmínky pro poskytování podpory pro příslušné období.2
4.6 Česká inspekce životního prostředí „ČIŽP je odborný orgán státní správy, který je pověřen dozorem nad respektováním zákonných norem v oblasti životního prostředí. Dohlíží rovněž na dodržování závazných rozhodnutí správních orgánů v oblasti životního prostředí. Česká inspekce životního prostředí byla zřízena v roce 1991 zákonem ČNR č. 282/1991 Sb. a je samostatnou rozpočtovou organizací podřízenou Ministerstvu životního prostředí ČR. ČIŽP mimo jiné zjišťuje nedostatky, popřípadě škody vzniklé na životním prostředí, jejich příčiny a původce, ukládá opatření k odstranění a nápravě zjištěných nedostatků, omezuje nebo zastavuje škodlivou činnost právnických nebo fyzických osob, ukládá právnickým a fyzickým osobám pokuty za prokázané porušení stanovených povinností v oblasti životního prostředí a provádí kontrolu uložených opatření. Podílí se rovněž na řešení havárií, zejména v ochraně vod. Svou činnost vykonává v pěti oblastech: ochrana ovzduší, ochrana vod, odpadové hospodářství, ochrana přírody a ochrana lesa. Těmto oblastem odpovídá i organizační členění celé inspekce i jednotlivých krajských inspektorátů na jednotlivá oddělení. ČIŽP přijala postupně do okruhu své působnosti další oblasti: ochrana ozónové vrstvy Země, dohled nad nakládáním s chemickými látkami, prevence havárií, problematika obalů a geneticky modifikovaných organismů. Hlavní náplní činnosti ČIŽP jsou kontroly, šetření a revize na konkrétních místech. Porušování platné legislativy v oblasti životního prostředí řeší ČIŽP zpravidla ve správních řízeních. Ta mají povahu sankční, kdy ČIŽP danému subjektu vyměří příslušnou pokutu, nebo nápravnou, kdy nařídí provedení nutných opatření k nápravě nebo v krajním případě zakáže další 1 http://www.ceacr.cz 2 http://www.sfzp.cz/cs/informace-o-fondu/uloha-sfzp-cr/
14
činnost, která vede k poškozování životního prostředí.“1
4.7 Další státní orgány Kromě institucí zřízených ministerstvem, existují také další státní organizace, jejichž zaměření na ŽP není mnohdy přímé, ale svojí činností se problematiky dotýkají. Jsou to jednak jednotlivá další ministerstva a jejich organizace, které tato zřizují podobně jako Ministerstvo ŽP ČR. Tedy zejména Ministerstvo dopravy ČR, Ministerstvo zemědělství ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Dalšími jsou orgány státní samosprávy. Krajská samospráva má v pravomoci zřídit v rámci úřadu odbory, které se zabývají konkrétní problematikou. Proto bývá zřízen i odbor životního prostředí, který mívá na starosti jednotlivé místní problémy v kraji a agendu finanční podpory projektů v dané oblasti.2 Odbory životního prostředí bývají zřízeny také ve větších obcích. Jejich pravomoce jsou vesměs podobného rázu jako u krajských ekvivalentů. Dalšími jsou správy chráněných území, tedy národních parků a chráněných krajinných oblastí. Správce jmenuje Ministerstvo ŽP.
1 http://www.cizp.cz 2 Zákon 129/200 Sb., „Zákon o krajích“ ve znění pozdějších úprav
15
5. Další organizace zabývající se ŽP Zájem a činnost v oblasti ŽP se však samozřejmě netýká pouze státní sféry. Jelikož jde o problematiku, která by se neobešla bez solidního vědeckého základu, existuje i u nás, stejně jako v celém světě rozsáhlá akademická obec spolu s množstvím ústavů, které se danými problémy zabývají. Snad u každé přírodovědecké fakulty na některé z univerzit působí řada kateder, jejichž předmětem zájmu je ekologie a mají co nabídnout v oblasti ochrany ŽP. Ústavy může zastupovat například velmi známý Český hydrometeorologický ústav a řada dalších. Životní prostředí je oblastí vysoké angažovanosti občanského a neziskového sektoru. Zejména v devadesátých letech u nás po vzoru západních zemí vzniklo množství nestátních iniciativ, přestože již od sedmdesátých let u nás vyvíjejí činnost dvě naše nejstarší, problematikou ŽP se zabývající, organizace. Jde o Hnutí Brontosaurus (založeno 1974) a Český svaz ochránců přírody, který je o pět let mladší. Při onom polistopadovém rozkvětu vznikly samozřejmě z velké většiny a iniciativy regionálního charakteru, které reagovaly na momentální problémy lokálního rázu. Vytvořilo se však silné zázemí celostátně působících sdružení a společností, které začaly promlouvat do dosud monopolně státem určované politiky. Samozřejmě na sebe také nenechaly čekat pobočky nejznámějších mezinárodních organizací. Forma takovýchto sdružení může být různá. Nejčastější je podoba občanského sdružení, lze se však také setkat s oběcně prospěšnými společnostmi nebo příspěvkovými organizacemi, které se tak spíše mají připočítávat ke státním organizacím, je-li jejich zřizovatelem například krajský úřad. Neopomenutelným typem je také nadační činnost. Následující seznam zahrnuje nejdůležitější a nejznámější organizace.1
5.1 Agentura Koniklec Agentura Koniklec je nestátní nezisková organizace - občanské sdružení pro lidská práva a životní prostředí. Byla založena 24. 3. 1992. Posláním organizace je uskutečňovat projekty v oblasti ochrany životního prostředí, zabývat se udržitelným rozvojem na místní a regionální úrovni, informovat veřejnost a provádět veřejnou osvětu v oblasti udržitelného rozvoje, ochrany přírody a krajiny a životního prostředí a zabývat se environmentální výchovou dětí a mládeže. Agentura Koniklec je kromě Ceny ministra životního prostředí ČR (1996) držitelem ceny japonské nadace „The Sasakawa Peace Foundation“ O nejlepší ekologické projekty roku (1997), Ceny Britské rady za projekt místních Agend 21 v Českém krasu a Ceny Ford Motor Company na obnovu životního prostředí a kulturního dědictví (2001). V roce 2002 obdržela Správa CHKO Český kras, která je hlavním partnerem místní Agendy 21 v Českém krasu, 3. cenu v soutěži pro veřejnou správu „O lidech s lidmi“ za společný projekt strategického plánování udržitelného rozvoje v širším regionu Českého krasu. Agentura Koniklec je řízena Radou ve složení Ing. Michael Kulík, Mgr. Michael Pondělíček, Miroslav Lupač a Ing. Jaromír Tříska. Ředitelem a statutárním zástupcem Agentury Koniklec je od roku 1996 Miroslav Lupač. Agentura Koniklec má v současné době 4 stálé pracovníky a řadu dlouhodobých externích spolupracovníků. Agentura Koniklec velmi úzce spolupracuje s ostatními nestátními neziskovými organizacemi, například se Sdružením pro ekologickou výchovu Tereza, Českým svazem ochránců přírody, Regionálním environmentálním centrem ČR, Ústavem pro ekopolitiku, sdružením Arnika a dalšími.2
1 Sestaveno na základě internetového seznamu serveru http://www.ekolink.cz 2 http://www.koniklec.cz
16
5.2 Arnika „Arnika je ekologické sdružení občanů, které vzniklo 29. září 2001. Toto sdružení založila skupina lidí, kteří opustili Děti Země z důvodu odlišných představ o budoucí činnosti a struktuře této organizace. Činnost je zaměřena na tři programy: ●
Ochrana přírody
●
Toxické látky a odpady
●
Centrum pro podporu občanů
Arnika je celostátní organizace s centrální kanceláří a místně či tématicky definovanými samostatnými pobočkami. Arnika usiluje o širokou členskou základnu - rádi do svých řad přijmeme každého, kdo má chuť zapojit se do ochrany životního prostředí - ať už jako dobrovolník, člen nebo přispěvatel - sympatizant. Významnou roli v činnosti hraje i mezinárodní a přeshraniční spolupráce. Arnika je v České republice členem Zeleného kruhu a Informačního centra neziskových organizací (ICN). Z iniciativy Arniky vznikla v Děčíně Koalice neziskových organizací pro cyklistiku a pěší dopravu. Na mezinárodní úrovni koordinuje evropskou skupinu celosvětové sítě za snížení toxických látek v životním prostředí - IPEN (International POPs Elimination Network) a je zástupcem České republiky v koalici Health Care Without Harm - (HCWH). ARNIKA je dále členem Aliance pro zachování Labe v Čechách a Sasku a připravuje společné projekty s Grűne Liga, ERN (European Rivers Network) a dalšími.“1
5.3 AREAviva - Sdružení pro ekologii a zemědělství „Organizace AREA viva byla založena v roce 2001 za účelem podpory trvale udržitelných forem zemědělství, rozvoje venkova a propagace ekologického zemědělství v České republice. Od roku 2002 je členem mezinárodního systémů výměny dobrovolníků na ekologických farmách WWOOF (World Wide Opportunities on Organic Farms) se sídlem ve Velké Británii. Od roku 2003 organizace začala aktivně působit také na poli mezinárodní rozvojové pomoci do oblastí venkova rozvojových zemí. Sdružení je právnickou osobou podle českého práva - dobrovolným nevládním neziskovým občanským sdružením, vzniklým podle zákona 83/1990 Sb. o sdružování občanů v platném znění. Cíle sdružení: ● ● ● ● ● ●
Propagace a podpora ekologického zemědělství a biopotravin Podpora utváření kulturní krajiny a péče o ní Přispívání k ochraně životního prostředí a obnově venkova Podpora utváření občanské společnosti sbližováním města a venkova Vzdělávání široké veřejnosti na téma ekologické zemědělství, ekologie a venkov Rozvojové aktivity týkající se zemědělství a venkova v rozvojových zemích
Formy činnosti sdružení: • • • • • • •
Pořádání vzdělávacích a výukových programů pro žáky základních škol Organizace exkurzí na ekologické farmy pro širokou veřejnost Vydávání letáků a publikací zaměřených na ekologické zemědělství, bioprodukty, udržení kulturní krajiny a rozvoj venkova Organizování kampaní a osvětových akcí na podporu ekologického zemědělství Podpora dobrovolnictví na ekologických farmách Vydávání letáků a publikací zaměřených na rozvoj venkova a zemědělství v rozvojových zemích Organizování seminářů o rozvojové pomoci pro veřejnost
1 http://www.arnika.cz
17
•
Spolupráce se zahraničními neziskovými organizacemi podobného zaměření“1
5.4 Greenpeace „Cílem Greenpeace je zajistit možnost zachování života na Zemi v celé jeho rozmanitosti. Greenpeace usiluje o záchranu biodiverzity v celé její šíři, chce pomoci zabránit znečišťování atmosféry, odvrátit hrozbu globálních klimatických změn a zničení ozónové vrstvy, zabránit znečišťování a zneužívání světových oceánů, souše a sladkovodních zdrojů. Usiluje o odvrácení jaderné hrozby a propaguje mír, světové odzbrojení a myšlenku nenásilí. Greenpeace se zavázalo jednat na principu nenásilí, politické nezávislosti a napříč hranicemi států. Odhaluje hrozby pro životní prostředí a usiluje o hledání možných řešení těchto hrozeb. V tomto úsilí nemá žádných trvalých spojenců ani nepřátel. Greenpeace vede kampaně proti největším znečišťovatelům a upozorňuje na globální ekologické problémy.“ 5.4.1 Ve světě
Greenpeace má dnes více než 2,5 milionu členů a pobočky a kanceláře v 39. zemích světa. Organizace není spojena s žádnou politickou stranou a zabývá se výlučně ochranou přírody a životního prostředí. Jakkoliv je Greenpeace známé zejména svými přímými akcemi, zastává bezvýhradně a za všech okolností princip nenásilí. Pobočky Greenpeace v jednotlivých zemích se podílejí na velkých mezinárodních kampaních a zároveň se soustřeďují na místní problémy. Mezinárodní kampaně a flotila lodí Greenpeace jsou koordinovány ústředím Greenpeace International, které má sídlo v Amsterdamu. Aby si organizace uchovala svou nezávislost, nepřijímá peníze od vlád ani průmyslu. Finanční prostředky Greenpeace pocházejí od jednotlivých členů a z prodeje drobných reklamních předmětů, jako jsou trička a kalendáře. 5.4.2 V České republice
Zdejší pobočka Greenpeace byla založena v roce 1992 a od té doby jsme vedli mimo jiné kampaně za záchranu Libkovic, proti dostavbě Temelína, za vyčištění Labe, proti toxickým hračkám z PVC, za rozvoj solární energie (fotovoltaiky) a proti uvolňování geneticky manipulovaných organismů (GMO) do životního prostředí. Příležitostně se podílíme též na velkých mezinárodních kampaních Greenpeace, jako jsou například protesty proti testům atomových zbraní nebo ochrana pralesů a velryb. Chceme v České republice nadchnout pro svoji práci tolik příznivců, abychom v budoucnu byli zcela finančně nezávislí na naší mateřské organizaci Greenpeace International.2
5.5 Český svaz ochránců přírody „Český svaz ochránců přírody (ČSOP) je největší nevládní organizací v České republice sdružující zájemce o ochranu přírody a životní prostředí. V současné době má téměř 10000 členů. V řadách ČSOP naleznete profesionální odborníky, zkušené dobrovolníky i ty, kdo prostě jen mají rádi přírodu. ČSOP úzce spolupracuje s orgány státní správy, s místními samosprávami, školami i s dalšími nevládními organizacemi. Český svaz ochránců přírody se snaží působit na občany v duchu odpovědnosti za přírodu a životní prostředí . Vede své členy k úctě a lásce ke všemu živému a jedinečnému . Chápe přírodu jako soubor všech živých organismů včetně člověka, jejich prostředí a vztahů mezi nimi navzájem. V tomto vztahu uznává rovné právo mezi člověkem a přírodou . ČSOP je členem IUCN (Světového svazu ochrany přírody), Eurosite (sdružení evropských organizací, zaměřených na ochranu přírody) a zakládajícím členem Českého národního komitétu 1 http://areaviva.ecn.cz 2 http://www.greenpeace.cz
18
UNEP (Programu OSN pro životní prostředí).“1
5.6 Daphne Daphne ČR - Institut aplikované ekologie zakládá svou činnost na odborných znalostech ekologie. Rozsáhlý potenciál znalostí, dat a metod výzkumu, který nabízí vegetační ekologie, krajinná ekologie a příbuzné vědy, se organizace snaží přenášet do praxe. Pokouší se tak stát prostředníkem mezi akademickou sférou, orgány státní správy a samosprávy, a koncovým uživatelem - veřejností a zemědělcem.2
5.7 Děti Země „Děti Země za svůj vznik považují setkání asi 60 lidí z celé ČR dne 28. září 1989 v Kulturním středisku Delta v Praze 6. Při další schůzce 27. října 1989 byl tento záměr potvrzen, takže následně došlo k transformaci tehdejší pražské 75. ZO ČSOP "Bořena" v novou ekologickou organizaci Děti Země, do níž se ihned přihlásilo kolem 60 lidí. Hlavními zakládajícími osobnostmi byli do září 1990 zejména členové Prozatímní rady Dětí Země Jindřich Petrlík z Prahy (předseda Dětí Země v letech 1993 až 2001), Jiří Macas z Bíliny a Ivo Šilhavý z Prahy a dále Tomáš Fajkus z Prahy a Miroslav Patrik z Brna (předseda Dětí Země v letech 1990 až 1993). Oficiální registrace občanského sdružení Děti Země byla na Ministerstvu vnitra ČR provedena 9. dubna 1990. Veřejnost se poprvé o existenci Dětí Země dověděla již v sobotu 18. listopadu 1989 z deníku Svobodné slovo. Činnost Dětí Země se nejprve soustředila do těchto kampaní: záchrana ozonové vrstvy, doprava, znečištění ovzduší, problematické stavební projekty a přírodovědný výzkum radovesického údolí. V letech 1990 až 1991 vydávají občasník COE-bulletin, od ledna 1993 pravidelně pro své členy měsíčník Akce Dětí Země a v letech 1992 až 2000 dvouměsíčník Alternativa - (časopis pro ekologii a jiné cesty. Dosud vydaly několik brožur a knih a řadu monotematických publikací k různým kampaním... ...Děti Země působí prostřednictvím poboček zaměřených místně a klubů zaměřených tematicky (např. Klub ochrany dravců a sov, klub Za záchranu Polabí apod.). Jejich činnost, kterou představují desítky kampaní a projektů, je soustředěna do tří velkých programů: Doprava, Příroda a Věc veřejná.“3
5.8 Hnutí Brontosaurus „"Brontosaurus to nepřežil, protože přerostl své možnosti" Pod tímto heslem a pod hlavičkou SSM, za výrazného přispění mnoha mladých pracovníků ústavu krajinné ekologie ČSAV a redakce Mladého světa, s logem Vladimíra Jiránka se v lednu 1974 zrodila "Akce Brontosaurus". Tento rok byl vyhášen na konferenci OSN ve Stockholmu Rokem Životního prostředí. Akce Brontosaurus byla připravena jako jednoroční, ale spontánní odezva si vynutila pokračování. Změnila se na časově neomezený program výchovy k ekologickému myšlení a jednání. Začali vyrůstat organizátoři, tvořila se metodika akcí, vznikala jednotlivá centra. Už v roce 1974 se pod hlavičkou Brontosaura konaly pobytové víkendové a prázdninové akce v terénu. V roce 1978 probíhaly první tábory pro mládež na pomoc přírodě - Prázdniny s Brontosaurem, což je dodnes jedna z hlavních brontosauřích činností. Vzniklo hnutí Brontosaurus. V lednu 1990 proběhla 1. konference Hnutí Brontosaurus, na níž vznikla samostatná organizace. Během několika dalších let probíhala uvnitř HB diskuse o dalším fungování organizace, která vyústila v rozdělení HB na dvě nezávislé organizace, Hnutí Brontosaurus a Asociaci Brontosaura. Rok 1999 byl pro Hnutí Brontosaurus rokem slavnostním. Čtvrtstoletí své existence jsme oslavili 1 http://www.csop.cz 2 http://www.daphne.cz 3 http://www.detizeme.cz
19
Dortem pro Brontosaura na podzim na hradě v Boskovicích. Ve stejném roce jsme převzali z rukou RNDr. Miloše Kužvarta Cenu ministra životního prostředí za dlouhodoobou práci v oblasti ekologické výchovy a péče o životní prostředí.“1
5.9 Hnutí Duha „Hnutí DUHA se v několika programech dlouhodobě věnuje vybraným klíčovým ekologickým oblastem: energetice, lesům, těžbě nerostných surovin, zemědělství či odpadům. Program se vždy uceleně zabývá příslušným sektorem se zvláštním důrazem na hlavní témata, jež jej po ekologické stránce ovlivňují. Třeba v případě energetiky sem patří toliko zákony i státní programy podporující čistou energii, výstavba Temelína a liberalizace trhu s elektřinou. Navrhujeme a prosazujeme především systémová opatření, jako je reforma poplatků z těžby nerostů, obalový zákon, nová legislativa ovlivňující výsadbu lesů či narovnání cen v energetice. Vedle toho se věnujeme rovněž obecným tématům zelené politiky, jako je ekologická daňová reforma či instituce odpovědné za ochranu životního prostředí. Hnutí DUHA pracuje na místní, celostátní i mezinárodní úrovni. Jednáme s úřady i politiky, připravujeme a prosazujeme legislativní návrhy, připomínkujeme návrhy vládních, působíme na spotřebitele a průmysl, vydáváme studie i menší analýzy, spolupracujeme s experty, zajišťujeme právní kroky, spolupracujeme s obcemi.“2
5.10 Jihočeské matky „Sdružení Jihočeské matky vzniklo nejprve jako volné neformální sdružení lidí v jižních Čechách, z nichž mnozí se již před rokem 1989 zajímali o ochranu přírody a krajiny. V období změn kolem roku 1989 spojila tyto lidi myšlenka společných aktivit za zachování přírodních a kulturních hodnot jihočeské krajiny. Převážnou část aktivistů v té době tvořily ženy. Proto také v roce 1992, kdy bylo sdružení zaregistrováno u Ministerstva vnitra, převážil při výběru názvu organizace návrh „Jihočeské matky“. V rámci prováděných změn stanov jsme umožnily čestné členství ve Sdružení i mužům. Sdružení sídlí v Českých Budějovicích. Činnost sdružení byla nejprve omezena na organizování veřejných vystoupeni - demonstrací v době výročí katastrofy v Černobylu. V roce 1993 už sdružení organizovalo velkou demonstraci v Českých Budějovicích a účastnilo se velké demonstrace před Úřadem vlády v Praze (před rozhodováním Klausovy vlády o dostavbě Temelína). V tomto období byla řada lidí v regionu nadšena myšlenkou, že by stavba elektrárny Temelín mohla být zastavena. Po schválení dostavby v roce 1993 se řada věcí změnila, většina lidí, kteří před tím vyjádřili nesouhlas s elektrárnou Temelín, rezignovala na veřejný odpor. Za této situace vyvstala otázka, co dál. Na jedné straně rezignace společnosti a s tím spojené otázky, zda má ještě smysl něco podnikat, na straně druhé výzva - pokusit se ještě věci změnit, přiblížit veřejnosti odvrácenou tvář jaderné energetiky. Sdružení začalo fungovat velkoryseji. Vytvořili jsme databázi členek a příznivců, kteří měli zájem o pravidelné zasíláni informaci, začali k nám na naše pozvání přijíždět zahraniční odborníci, kteří vystoupili na tiskových konferencích, překládaly se zahraniční studie, pořádaly se zájezdy za alternativními zdroji energie, semináře a výstavy. V této době začalo sdruženi fungovat již zhruba ve stejné struktuře a se stejnou náplni, jakou má doposud.3
5.11 Sdružení TEREZA „Sdružení TEREZA je nevládní nezisková organizace (občanské sdružení) s celostátní působností. 1 http://www.brontosaurus.cz 2 http://www.hnutiduha.cz 3 http://www.jihoceskematky.cz
20
"Sdružení TEREZA pomáhá dětem a mládeži vytvářet zdravé prostředí pro život a stát se zodpovědnými a aktivními členy občanské společnosti. V souladu s naším posláním se již od roku 1991 věnujeme: ●
Spolupráci s mateřskými, základními a středními školami
● ● ● ● ●
Tvorbě a koordinaci školních projektů Dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků Přípravě a vedení výukových programů Tvorbě rozličných výukových materiálů Pořádání akcí pro veřejnost“1
5.12 Společnost pro zvířata „Společnost pro zvířata je nevládní, nezisková organizace - občanské sdružení, jehož cílem je informovat veřejnost o problémech z oblasti ochrany zvířat a vést tak lidskou společnost k lepším vztahům a přístupu ke zvířatům. Při současném stavu světa a společnosti, rozdělené do mnoha tříd, kast, skupin (ať už přirozenými nebo sociálními vlivy), si uvědomujeme, že změna systému a setrvačných způsobů života není a nebude rychlá. Domníváme se proto, že nejúčinnějším způsobem jak dospět podstatné a trvalé změny je výchova jak dětí, tak již “zformované” dospělé části společnosti. Cesta, jak tohoto stavu dosáhnout, je dle našeho názoru změna celkového životního postoje a stylu jednotlivce a následně potom širší veřejnosti – přemýšlením nad souvislostmi a přijetím zdravé skromnosti a tolerance.“2
5.13 Ústav pro ekopolitiku „Ústav pro ekopolitiku, o.p.s. byl založen v roce 1992 jako nadace, od roku 1998 funguje jako obecně prospěšná společnost. ÚEP vznikl v podmínkách jedné z nejvíce znečištěných zemí v Evropě, s velmi nízkým obecným povědomím o problémech životního prostředí a s naprostým nedostatkem koncepčního přístupu v ochraně životního prostředí. Od počátku své existence pracoval jako organizace zaměřující se na utváření politik podporujících udržitelný rozvoj a zdravé životní prostředí, s ambicemi ovlivňovat dokumenty celostátního významu a to vše s cílem měnit stávající nepříznivé trendy v této oblasti. Zaměření projektů ÚEP se utvářelo a utváří ve spojitosti s hospodářským a sociálním vývojem a odráží aktuální společenské jevy příznačné pro naší zemi, v souvislosti s evropskými integračními procesy odráží stále více i ty, týkající se Evropského společenství, a v neposlední řadě i problémy globálního charakteru. V současnosti ÚEP rozvíjí tři hlavní programové oblasti: ●
Politika udržitelného rozvoje
●
Nástroje prosazování udržitelného rozvoje
●
Právo životního prostředí
Pod tyto programy spadají jednotlivé projekty ÚEP Přizpůsobování programů a projektů aktuálním trendům a trvalé utváření a rozšiřování vlastního odborného zázemí učinily z Ústavu pro ekopolitiku uznávanou organizaci typu „think-tank“.“3
1 http://tereza.ecn.cz 2 http://www.spolecnostprozvirata.cz 3 http://www.ekopolitika.cz
21
5.14 Nadace partnerství „Nadace Partnerství je nejvýznamnější česká nadace podporující ekologické projekty ve všech regionech České republiky. Společně s pěti sesterskými nadacemi v Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku je součástí konsorcia Environmental Partnership. Od svého vzniku v roce 1991 podpořila formou nadačních příspěvků ve výši přes 150 miliónů korun už na 1700 projektů nevládních neziskových organizací a obecních úřadů. Nadace je příjemcem příspěvku do nadačního jmění z Nadačního investičního fondu. Od roku 2004 se Nadace Partnerství sloučila s Nadačním fondem Josefa a Petry Vavrouškových. Posláním Nadace Partnerství je pomáhat nevládním organizacím, obcím a dalším partnerům v péči o životní prostředí, stimulovat trvale udržitelný rozvoj, mezisektorovou spolupráci a účast občanů na věcech veřejných. Nadace Partnerství dosahuje svých cílů udělováním grantů, organizováním stáží, školení, seminářů a jiných vzdělávacích modulů, vydáváním publikací, aktivním propojováním obdobných projektů doma i v zahraničí, zprostředkováváním informací a kontaktů z oblasti životního prostředí a trvale udržitelného rozvoje i vlastními programy.“1
5.15 Nadace Sluníčko „Nadace Sluníčko byla založena v r.1991 na podporu činnosti tehdy vznikajících nevládních organizací zabývajících se problémy znečištění ovzduší, ochranou přírody, úsporami energie, využitím obnovitelných zdrojů energie a pod. Financována byla a stále je převážně z prostředků pocházejících ze Švédska (The Swedish NGO Secretariat on Acid Rain). Do r.1992 sídlila nadace v Praze a od listopadu 1992 sídlí v Českých Budějovicích. V letech 1996 a 1997 a po část roku 1998 byl součástí nadace "Program energetických úspor" vedený ing. Petrem Hlobilem, který se zaměřoval na informační a koordinační činnost zaměřenou na nevládní organizace, mezinárodní spolupráci a další programy.“2
5.16 Regionální enviromentální centrum pro střední a východní Evropu „REC je nestranická nezávislá mezinárodní organizace, která byla zřízena v roce 1990 vládou Maďarska, USA a Komisí Evropské Unie. Jejím posláním je přispívat k řešení problémů životního prostředí v zemích střední a východní Evropy. Organizace působí v 17 zemích střední a východní Evropy, kde má zřízeny své kanceláře (Albánie, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko a Černá Hora, Kosovo, Turecko). Mezi současné dárce REC patří Evropská komise, vláda Spojených států, Japonska, Rakouska , Kanady, Chorvatska, Dánska, Finska, Francie, Německa, Maďarska, Holandska, Norska, Slovenska, Švýcarska a Spojeného království a dalších nadnárodních (mezivládních) a soukromých institucí. ●
Informační, organizační a poradenská pomoc při vytváření a realizaci projektů v oblasti životního prostředí
●
SEA - proces posuzování vlivů strategických dokumentů a koncepcí na životní prostředí
●
Zapojování veřejnosti do rozhodovacích procesů
●
Řízení projektového cyklu - školení v Project Cycle Management a metodě LogFrame3)
1 http://www.nadacepartnerstvi.cz 2 http://slunicko.ecn.cz 3 Logický rámec (Logframe) je nástroj pro zpodrobnění návrhu projektu, který usnadňuje prezentaci a komunikaci náročných a nákladných projektů. Zdroj: www.logframe.cz
22
●
Efektivní komunikace v ochraně přírody
●
Implementace Aarhurské smlouvy
●
Indikátory udržitelného rozvoje
●
Grantová činnost v oblasti životního prostředí
●
Podíl na realizaci mezinárodních projektů REC HQ1“2
5.17 Nesehnutí „Nezávislé sociálně ekologické hnutí (NESEHNUTÍ) vzniklo na podzim 1997 v Brně s cílem aktivně napomoci řešení problémů v oblasti ochrany lidských práv, životního prostředí a práv zvířat. Politické strany, státní orgány či masová média často různé sociální a ekologické problémy ponechávají bez povšimnutí, ať už jde o témata lokální, celostátní nebo globální. Ve své práci se orientuje na odhalování příčin problémů. Vedle řešení konkrétních lokálních problémů se snaží propagovat i principy společenské změny založené na decentralizaci a samosprávě - tedy přiblížení rozhodovacího procesu těm, jichž se rozhodnutí bezprostředně dotýkají.“ Aktivity sahají od vydávání a šíření informačních materiálů přes pořádání benefičních koncertů, organizování přednášek, výstav, vedení seminářů až po veřejná vystoupení jako happeningy, demonstrace, nenásilné blokády apod. V současnosti má místní skupiny v Brně, Boskovicích, Olomouci, Příbrami a Trutnově ve kterých je dohromady okolo padesátky aktivistů. NESEHNUTÍ je financováno především pomocí grantů od českých a mezinárodních nadací, z menší části také z darů našich sympatizantů.“3
5.18 Ekologický právní servis „Ekologický právní servis je nevládní, nekomerční a nepolitická organizace právníků a studentů práv, hájící práva občanů a životního prostředí v České republice právní cestou, ovlivňující připravovanou legislativu, právnickou komunitu a studenty práv směrem k ochraně veřejných zájmů, zejména životního prostředí a lidských práv. Ekologický právní servis se snaží dosáhnout demokratického, spravedlivého a otevřeného rozhodování státních orgánů, lepšího přístup občanů k soudům při právní ochraně veřejných zájmů, snadného a rychlého přístupu občanů k informacím, prospěšnosti nové legislativy pro občany a ne pro úzké zájmové lobby, vyššího právní vědomí veřejnosti, zapojení studentů právnických fakult do obecně prospěšných aktivit, otevření diskuse o palčivých tématech právní ochrany veřejných zájmů, jejich postupného řešení.“4
1 2 3 4
Sídlo REC v Szentendre v Maďarsku http://www.reccr.cz http://www.nesehnuti.cz http://www.eps.cz
23
6. Možnosti občana a občanských iniciativ při rozhodování o ŽP Cest je celá řada a nejsou nevyužívány. Existuje mnoho zákonných možností, jak zasáhnout do procesů, které rozhodují o našem okolí. Jednak jde o právo zúčastněných subjektů ovlivňovat řízení státní správy v rámci nově přijatých procedur SEA a EIA, které se u nás staly platnými v průběhu vstupování ČR do Evropské unie a umožňují účast občanů při posuzování vlivů na ŽP. Tyto nástroje jsou ukotveny v zákoně 100/2001 Sb. ve znění pozdějších úprav. Ten definuje postup při posuzování vlivů na ŽP při záměrech, které hrozí při své realizaci ohrožením ŽP. Standardní cesta při posuzování vlivů, vede skrze orgány státní správy (MŽP ČR) a samosprávy. §23 však v odstavci 9 zmiňuje také: „(9) Místně příslušná jednotka občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, jejímž předmětem činnosti je ochrana veřejných zájmů chráněných podle zvláštních právních předpisů,11) (dále jen „občanské sdružení“) nebo obec dotčená záměrem se stává účastníkem navazujících řízení podle zvláštních právních předpisů, 1a) pokud a) podala ve lhůtách stanovených tímto zákonem písemné vyjádření k oznámení, dokumentaci nebo posudku, b) příslušný úřad ve svém stanovisku podle § 10 odst. 1 uvedl, že toto vyjádření zcela nebo zčásti do svého stanoviska zahrnul, a c) správní úřad rozhodující v navazujícím řízení nerozhodl, že veřejné zájmy, které občanské sdružení hájí, nejsou v navazujícím řízení dotčeny.“ Tudíž zde existuje možnost pro ovlivnění řízení i ze strany veřejného sektoru. Co se týče samotných vlivů, které jsou dle zákona povinně posuzovány, jsou rozděleny podle závažnosti na dvě kategorie, ve kterých probíhá odlišný proces posuzování. Jedná se zejména o stavby průmyslových podniků, infrastruktury nebo například odlesňování rozsáhlého charakteru. Zohledňován je při tomto procesu zejména výchozí stav ŽP, přičemž velmi významně ztěžuje celý proces zadavateli výskyt vzácných druhů nebo biotopů v ovlivněné lokalitě. Ze zákona také plyne povinnost zadavatele hradit veškeré náklady spojené s procesem posuzování vlivu záměru na ŽP.
7. Příklady působení rozličných subjektů 7.1 Ekologický právní servis a kauza Novomlýnských nádrží Vodní dílo Nové Mlýny postavené ještě v době totalitního zřízení na řece Dyji je klasickým případem toho, jak byl v minulosti místo mozku užíván spíše beton. V dnešní době je již smysl díla diskutabilní, neboť původní účel, poskytování vody pro závlahový systém polí vzal s rozvojem nových technologií za své, role rekreačního areálu je díky špatné kvalitě vody vyloučena a protipovodňová opatření lze dnes řešit také poněkud jinak. O energetickém využití nádrže v podstatě nemůže být ani řeč. Nicméně alespoň jednu novou funkci pro krajinu přehradní systém získal. Zejména v okolí střední nádrže se vytvořila plocha, kde se rozvinula četná mokřadní společenstva, která začala být v souladu s Ramsarskou úmluvou také chráněna. Tato situace nakonec vedla k tomu, že se ministerstvo životního prostředí rozhodlo vybudovat na vodní ploše dvojici ostrovů, které měly pomoci dalšímu rozvoji mokřadů. Součástí tohoto projektu bylo také snížení hladiny vody v přehradě. „V souvislosti s tím byla vypracována obsáhlá studie společností Löw a spol., z níž jednoznačně vyplynulo, že hladina na střední nádrži může být snížena na kótu 169, 50 m n. m., aniž by došlo k ohrožení vodohospodářských zájmů (např. zachování průtoku vody a pod.). Správnost závěrů této studie prověřila dlouholetá praxe.“1 1 http://www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=nove-mlyny
24
Nicméně společnost Povodí Moravy, a.s., která měla celou stavbu ostrovů technicky na starosti a vyinkasovala za tuto činnost částku 50 milionů korun. Zároveň však po dokončení stavby ihned opět zvýšila hladinu na stanovenou výši 169,50 m n. m., čímž oba ostrovy zatopila a pod hladinou se ocitlo 50 ha lužního lesa. Proti sobě skřížili meče ministerstvo životního prostředí a ministrstvo zemědělství spolupracující s Povodím Moravy, a.s. a do celé věci se vložil také veřejný ochránce práv. Ekologický právní servis napadl u Vrchního soudu v Praze rozhodnutí ministra zemědělství. Zároveň se EPS účastnil řízení u referátu životního prostředí na Okú Břeclav, které se týkalo hospodaření na středním a dolním toku řeky Dyje. Okresní úřad pak zrušil dříve zahájené jednání o omezení činnosti, čímž si vysloužil od EPS stížnost pro nečinnost prvoinstančního orgánu u MŽP. Ministerstvo však celou věc dodnes nevyřešilo, namísto toho pověřilo Českou inspekci životního prostředí k tomu, aby stanovilo výšku hladiny na 169,50 m n. m. Inspekce se dodnes snaží na Povodí Moravy, a.s. Toto vymáhat. „Celý spor o výšku hladiny se odehrává na pozadí boje ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství o kompetence ve vodním hospodářství, které nakonec vyústily prohrou ministerstva životního prostředí, když nový vodní zákon z roku 2001 určil jako vrchní orgán státní správy ve vodním hospodářství ministerstvo zemědělství. Před účinností tohoto zákona však situace zdaleka nebyla tak jednoznačná. V roce 2000, tedy v době existence starého vodního zákona se kompetenční otázkou zabýval i Ústavní soud. Ten určil jako vrchní orgán státní správy ve vodním hospodářství ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zemědělství však názor Ústavního soudu v kauze Nový Mlýnů nerespektovalo, a přestože nebyl příslušný rozhodovat ve sporu o výšku hladiny potvrdil všechna rozhodnutí Okresního úřadu v Břeclavi, který spolupracoval s Povodím Moravy, a. s.“1 EPS tak sehrál roli účastníka některých řízení, stejně tak svými dalšími právními zásahy měl snahu se cestou práva domoci rozhodnutí pravomocných institucí. Bohužel v tomto případě jak vidět jde o případ arogance úřednické moci, neboť ani rozhodnutím Ústavního soudu se ministerstvo zemědělství a Povodí Moravy, a.s. nechtějí podřídit.
7.2 Nesehnutí a problematika hypermarketů Mohutný rozvoj prodejních velkořetězců na území ČR se velmi brzy dostal pod drobnohled nevládních organizací. Nesehnutí organizuje již řadu let několik ucelených kampaní, z nichž jedna se věnuje i tomuto problému. Mezi hlavní aktivity v rámci kampaně patří především šíření informací. To se děje jednak prostřednictvím internetových stránek www.hyper.cz, informačních letáků a putovní výstavy „Zasotřeno na hypermarkety“, která obsahuje fotografie z míst, kde byly nákupní centra zbudována. Neméně důležitou je však také veřejná aktivita a přímá účast v řízeních, které se věnují stavbám hypermarketů. Na příkladu nejnovější kauzy nové nákupní zóny v Brně Ivanovicích lze vidět, jaký postup je proveden. Po schválení provedení takového záměru zastupitelstvem je vypsáno stavební řízení, ve kterém má právo se vyjádřit každý subjekt jím dotčený. Proto Nesehnutí vypracovalo vyjádření2 k záměru, kde bylo požadováno především zpřesnění a zkompletování technické dokumentace projektu, která byla předložena s mylnými údaji, aby nedošlo ke konfliktu s ustanoveními zákona 100/2000 Sb., který jasně definuje plánovanou stavbu jako nutnou k posuzování v procesu EIA o vlivu na životní prostředí. Tato nevládní organizace tak splnila úlohu hlídače ze strany veřejnosti. Silou právnické osoby zasáhla do rozběhnutého řízení, aby upozornila na nedostatky, kterých se dopustil předkladatel záměru.
1 http://www.eps.cz/php/index.php?cat=prip&art=nove-mlyny 2 http://hyper.cz/cz/kauzy/HMI/HMI_vyjadreni.doc
25
7.3 Animal Liberation Front a osvobozování zvířat od útlaku ALF, neboli Fronta za osvobozavání zvířat je živelným hnutím, které počalo svoji existenci ve Velké británii. „ALF protestuje hlavně proti zbytečnému zabíjení zvířat, prodeji a konzumaci masa, kupování a nošení kožešin, proti pokusům na zvířatech - hlavně proti mučení živých zvířat (odborně nazývaném vivisekce) a sabotuje myslivecké hony. Hlavním cílem ALF je zachránit tolik životů, kolik je jen možné a už teď a pro vždy skončit s týráním a zabíjením zvířat ve prospěch obrovských společností a institucí. ALF se zásadně vyhýbá jakémukoliv ublížení člověku či zvířeti, právě naopak, z lásky k životu a štěstí cítících bytostí - lidí i zvířat - podstupují aktivisté ALF obrovské osobní riziko při tajných akcích zachraňujících životy mučených zvířat. Při ALF pracuje i její pátrací a výzvědná jednotka, která vniká do laboratoří pro získání fotografických a filmových svědectví, je předvojem ALF. Tato organizace se nazývá ALIU Animal Liberation Investigation Unit - Vyšetřovací Jednotka Osvobození Zvířat. Žel žijeme v době, kde hromadné a zbytečné násilí na tvorech nám příbuzných je státem dovolováno a dokonce podporováno a instituce živící se zneužíváním a smrtí zvířat jsou pod ochranou rukou svého finančního kapitálu. Na druhou stranu ti, kteří se staví na stranu ochrany života radikálnější formou jsou pronásledováni a stíháni. Proto jsou akce ALF ilegální a aktivisté pracují anonymně ve skupinách a nebo individuálně každý sám. Nemají žádnou ústřední organizační ani jinou stálou adresu. Za své akce, kterými už zachránili desetitisíce zvířat před ukrutným mučením a zdlouhavou a bolestivou smrtí, je v současnosti vězněno více než 200 aktivistů ALF, kteří byli chyceni a následně odsouzeni. Další stovky alfistů byly odsouzeni k vysokým pokutám. Existuje také podporná organizace ALF - ALF Supporters Group, která shání a shromažďuje informace o nejrůznějších experimentech se zvířaty, o obchodování s kožešinami, o průmyslovém chovu hospodářských zvířat atd. Vydává informační letáky a časopis, kde obhajuje a vysvětluje Aktivity ALF, zveřejňuje adresy aktivistů vězněných za osvobozování zvířat a nabádá k morální podpoře vězněných aktivistů psaním dopisů.“1 Konkrétní akce u nás, za kterou ALF stojí je zřejmě vypuštění zvířat z kožešinové farmy ve Vítějevsi, ke kteréžto a kci se organizace přihlásila dopisem. 2 Po vypuštění desítek norků amerických z klecí se tato zvířata dostala do okolí. Jako nepůvodní, velmi nenáročný druh je norek americký v našich ekosystémech velmi úspěšný. Sice ne vlivem této akce, ale již dlouhodobě je u nás (také v důsledku rušení velkochovů z minulosti) přemnožen a jeho vysoké stavy mají negativní dopady na naši přírodu. Díky své rychlé reprodukci je schopen v krátkém čase zaplavit velké území. Organizace jako je ALF vědomě porušují zákon v boji za své ideály a způsobují tak škodu soukromým subjektům. Efekt takovýchto akcí bývá často rozporuplný neboť aktivity v jakékoli oblasti, tím více okolo životního prostředí je nutné vyvíjet i spolu s odbornou znalostí problémů, což obvykle u takovýchto forem činnosti schází.
8. Závěrem Sestavením této práce jsem sledoval především postihnout sám pro sebe složitý svět právních předpisů, které se týkají jen jedné oblasti našeho každodenního života. Zjistil jsem, že je to opravdu složitá soustava, ve které navíc dochází velmi často k pnutí, neboť tlaky zájmových skupin na životní prostředí jsou značné. Naštěstí však zákon pamatuje velkou měrou na to, aby byl obyčejný člověk chráněn svévolí. Bohužel však dochází k jevu, kdy je nastavená soustava již přespříliš složitá a přestává být efektivní. Přestože v mnohých případech by šlo bez problémů aplikovat známé zásady triviálnějšího občanského práva, je nutné pamatovat na nadřazené předpisy, které však spíše 1 http://www.differentlife.cz/alf.htm 2 http://www.ohz.cz/Aktivity/alf.htm
26
komplikují v menších případech celé projednání sporů, které však na druhou stranu mohou někdy přerůst v nekončící tahanice. Velikou měrou se také podílejí na těchto problémech nevyjasněné majetkové a kompetenční vztahy. Bohužel v případě životního prostředí hraje svoji roli i čas, které leckdy při zpomalených procedurách způsobuje, že snahy o nápravu nakonec stejně vyjdou v niveč a nenávratné škody se stejně projeví. Útěchou tak může být jen to, že příroda je fenomén tak mocný, že si dokáže se vším nakonec stejně poradit, ať je na papíře zákon jaký chce. Pouze to trvá poněkud dýl, než je jeden lidský život schopen přestát.
9. Resumé Vypracováním této práce jsem sledoval především rozšíření vlastního povědomí o stavu českého právního řádu ve vztahu k životnímu prostředí a ucelení znalostí o subjektech ať již státních nebo veřejně – soukromých, které se problematice věnují, což se mi povedlo. Informací k tématu je kolem nás dnes velmi mnoho a není problém sehnat i detailní zprávy o jednotlivých případech. Informovanost o ŽP má ambice se stát jednou z důležitých veličin našeho života, neboť se zdá, že v budoucnu poroste nejen tlak na využití přírodních zdrojů, ale také snaha o kvalitnější život, a přestože nemusí být tyto snahy vždy proti sobě, je dobré sledovat, kdo co staví za našimi humny. My aim in working on this seminar was to become more familiar with the state of the czech law conected to enviroment and to complete my knowledge of the subjects, whether goverment or private – public, which have their point of view on such problems, which of my effort was successful. Information about this topic are very common and it is no problem to get even detailed reports about particular cases. Informedness about environment has its ambitions to become very important part of our lifes, because it seems that in the future the pressure on exploitation of the natural resources will rise as like as the the tendency on improving the quality of peoples life, which are not necessarily against each other, but still it is better to know, what is being bulit behind our homes.
10. Použité zdroje 10.1 Internetové stránky a e-knihy http://cs.wikipedia.org/wiki/Ochrana_p%C5%99%C3%ADrody http://www.eps.cz http://www.hnutiduha.cz http://www.detizeme.cz http://www.svobodazvirat.cz http://www.hnutibrontosaurus.cz http://www.env.cz http://www.ekolink.cz http://www.ecn.cz http://www.neziskovky.cz http://libinst.cz/etexts/urbanova_fme.pdf http://libinst.cz/etexts/ZP/urbanova_transparentnost.pdf
10.2 Přednášky Re-thinking green, Alternatives to Enviromental bureaucracy (audio záznam přednášky) http://gfx.libinst.cz/libinst/180406_higgs.mp3 27
10.3 CD-ROMy EPIS – Ekonomicko právní informační systém, České Budějovice 2005
10.4 Literatura Státní politika životního prostředí, Praha 2004
28