STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

STAN NOVINY

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z

ESKÝ ŘEDOČ

ST

Mají krajské dotace obcím smysl? / str. 2-3

echy nad zlato / str. 3-4

Motivace, jaká motivace? / str. 5-6

KRAJ vydán

20 í .1/

14

Nová radnice v Kralupech nad Vltavou / str. 10-11

Stovky milion na výstavbu základních kol? Snad u brzy z velkých m st do men ích sídel v jejich okolí. Do tohoto dota ního programu bylo vlo eno 300 milion K , co není mnoho, ale ur it je to lep í ne v bec nic. Tuto úpravu státního rozpo tu posléze schválila i Poslanecká sn movna jako celek.

Za nu trochu odleh en : d íve ne jsem v budov Poslanecké sn movny dokázala najít cestu t eba do jídelny (co je, jak jist víte z tisku, docela d le ité místo), u jsem zasáhla do podoby státního rozpo tu na leto ní rok. Tak rychle se události po mém íjnovém zvolení do dolní komory Parlamentu odvíjely, nebo mi to tak alespo p i lo. A v em spo íval m j zásah? Na jednání rozpo tového výboru, jeho jsem lenkou, byl schválen m j pozm ovací návrh, kterým se z izuje dota ní program na výstavbu základních kol v lokalitách posti ených d sledky suburbanizace tedy p esunu obyvatelstva ST EDO ESKÝ KRAJ

Pravidla dota ního programu se v sou asnosti p ipravují na úrovni ministerstva. Podle posledních zpráv by se ástka, která bude jeho prost ednictvím rozd lena, mohla je t navý it a máme i p íslib pokra ování programu v dal ích dvou letech, ale to bych opravdu nerada zak ikla. Spole n s V kem Michalikem, který se tomuto tématu dlouhodob intenzivn v nuje, dohlédneme na to, aby se dota ní program za rozumných podmínek rozeb hl co nejd íve. V ad obcí není za p t minut dvanáct, ale p t minut po dvanácté

Ing. V ra Ková ová Poslankyn Parlamentu R krajská p edsedkyn STAN mobil: 605 984 253 e-mail: [email protected] /1

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

ČESKÝ

O STŘED

KRAJ

Mají krajské dotace obcím smysl? V zá í lo ského roku St edo eský kraj vyhlásil po ro ní p estávce dal í výzvu k podávání ádostí o dotace ze st edo eských fond . P edev ím obce, ale také ada neziskových organizací i spolk , v pr b hu prosince podaly 3 216 ádostí v celkovém objemu 2,385 miliardy K . V roce 2011 to bylo 3 469 ádostí o celkovém objemu 3,024 miliardy. Zatímco p ed dv ma lety bylo z rozpo tu kraje vy len no na fondy 731 milion K , pro leto ní rok to je 255 milion K . Znamená to, e v pr m ru bude uspokojena ka dá desátá ádost. Ale to neplatí pro v echny fondy. Nejh je na tom fond ivotního prost edí, kde poptávka (786 milion K ) p evy uje nabídku (40 milion K ) tém 20x. Hned za ním jsou volno asové aktivity, kde je p evis poptávky 16x vy í ne je nabídka. U Fondu rozvoje obcí a m st to je více ne desetinásobek, podobná situace je u Fondu kultury a obnovy památek. Nejv t í ance na úsp ch je v cestovním ruchu, pom r nabídky a poptávky je mén ne 1:2. P ibli n ka dá druhá ádost by mohla usp t u hasi nebo u humanitárního fondu. Zklamaných adatel bude tentokrát opravdu mnoho. Má to smysl? Vyhla ovat výzvy na které reaguje více ne 3000 ádostí, ale usp je sotva desetina? Má smysl vyvolávat v adatelích nad ji, e by mohli usp t? Ka dý, kdo n jakou korunu dostane si jist odpoví, e ano. Ale poj me se nad tím spole n zamyslet. Odkud kraj ty peníze vezme a jakým zp sobem je rozd luje? Kraje, podobn jako obce, se mají starat o jim sv ené ve ejné slu by. Pat í sem pé e o krajské silnice, zaji t ní ve ejné dopravy, st ední kolství, krajské nemocnice, domovy d chodc apod. Nikde není e eno, e kraj má ást jemu sv ených ve ejných prost edk ur ených na zaji t ní t chto slu eb rozdat mezi obce. Nikde samoz ejm také není e eno, e to ud lat nesmí. Chápal bych to za situace, kdy kraj zajistí co zajistit má, má p ebytkový rozpo et a rozhodne se své p ebytky transparentn rozd lit do území. Tady se v ak d je n co 2/

zcela jiného. St edo eský kraj je velmi zadlu ený a není schopen v pat i né kvalit zajistit to, co by zajistit m l. Prost edky v nované na údr bu silnic jsou na historicky nejni ích sumách a silnice podle toho vypadají. Oproti n kterým jiným kraj m ve St edo eském kraji obce významn p ispívají na zaji t ní ve ejné dopravy (tedy kraji odevzdají ást svých pen z, o které pak ádají v dota ních titulech). St ední koly a sociální ústavy p i ly o v echny své rezervy. Nutn pot ebují peníze na moderní vybavení, opravy budov atd. Tak e kraj rozdá obcím stamilióny v dota ních titulech, které pak scházejí p i zaji t ní krajských ve ejných slu eb. Domnívám se, e p edev ím poté, co se výrazn zlep ily p íjmy malých obcí p ímo z rozpo tového ur ení daní, nejsou krajské dotace obcím nutné. Podívejme se je t na zp sob jejich p id lování. Poslední dotace p id lované v roce 2012 byly p id lovány zcela netransparentním zp sobem, bez jasn p edem stanovených kritérií a bez jakékoli p ezkoumatelnosti rozhodnutí o p id lení t chto prost edk . Jednoduché matematické vyhodnocení dotací p id lených ve FROMu ukázalo, e hodnotitelé pravd podobn p id lovali body podle p edem stanovených seznam . B né hodnocení podle obecných kritérií by nikdy nemohlo vést k takovému rozlo ení bodového hodnocení ádostí, jaké vze lo z posledního hodnocení ve FROMu. Z t chto d vod jsem na zastupitelstvu p edlo il návrh, aby se hodnotící komise skládaly ze v ech len p íslu ného výboru zastupitelstva a p edev ím, aby ka dá komise p ed hodnocením zve ejnila kritéria, podle kterých budou ádosti hodnoceny, aby byl zaji t n transparentní pr b h hodnocení ádostí a p edev ím, aby byl p ezkoumatelný. Tento návrh byl vládnoucí koalicí SSD a KS M zamítnut. Obávám se, zda je sou asné vedení kraje p ipraveno zajistit transparentní, férové a p ezkoumatelné hodnocení jednotlivých ádostí. V ka dém p ípad to bude dobrý test toho, jak dalekou cestu St edo eský kraj u el od doby vládnutí hejtmana Ratha. pokra ování na str. 3

SÍLA E RANC TOLE AKCE ST VISLO NEZÁ

w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z

Mají krajské dotace obcím smysl? pokra ování ze str. 2

P.S. Jako ob an a krajský zastupitel jsem proti tomu, aby St edo eský kraj na úkor kvality pln ní svých povinností vyhla oval vlastní dota ní programy, kdy na n nemá zdroje. Jako starosta obce, jsem v ak n kolik ádostí podepsal, jeliko v roli starosty jsem povinován svým ob an m d lat v e pro rozvoj obce. Nicmén p i v ech hlasováních o krajských dotacích nepodléhám tomuto konfliktu zájm a v dy hlasuji proti z izování

krajských fond , proto e jsou na úkor krajských ve ejných slu eb. Ing. V slav Michalik, CSc. starosta obce Dolní B e any a p edseda klubu krajských zastupitel mobil: 602 352 387 e-mail: [email protected]

echy nad zlato

Pro sv j p ísp vek jsem pou il p ízna ný název ob anského sdru ení, které vzniklo v roce 1996 jako iniciativa proti agresivnímu pr zkumu a t b zlata v na í republice. V dob vzniku ob anského sdru ení echy nad zlato byl e en aktuální problém pr zkumu a t by zlata v Mokrsku spole ností Rio Tino Zinc. Díky tehdej ímu odporu ve ejnosti byla nesmyslná a nebezpe ná t ba zlata zastavena. D jiny se opakují a na Ministerstvu ivotního prost edí p istála v roce 2012 na st l ministru Chalupovi ádost o povolení pro pr zkum výhradních lo isek zlata Mokrsko, Mokrsko východ a Prost ední Lhota - elina spole nosti Astur Bohemia s.r.o. Tato mladá a neznámá spole nost se základním jm ním 200 tis. K chce kyanidem vylouhovat tisíce tun horniny a zamo it obrovské území arsenem. Hrozí kontaminace podzemních vod, po kození stability ekosystému, pr nik chemikálií do Vltavy s katastrofálním dopadem na ryby. ST EDO ESKÝ KRAJ

Následná rekultivace území bude pravd podobn dra í, ne p ípadný zisk z t by (90 % zisku nále í t a m, 10 % státu). Pan Chalupa tuto ádost paradoxn nezamítl, by je stále v platnosti zákaz t it suroviny pomocí kyanidového lou ení. Na pomoc p isp chal ministr pr myslu a obchodu Kuba a objevil se dokument Surovinová politika R, na který navá e novelizace Horního zákona. Oba dokumenty na t stí je t nebyly schváleny, ale dozvíme se z nich, kolik e miliard korun nám zahálí pod zemí. A s tím je pot eba n co ud lat! To je p eci logické! Podotýkám, e uvedené ástky v Surovinové politice R jsou velmi diskutabilní a istý zisk pro eskou republiku zna n nejistý. M l jsem mo nost pracovat v minulém volebním období ve výboru ivotního prost edí St edo eského kraje. e ili jsme tam nesmyslné návrhy t by b idlicových plyn hydraulickým t pením na Berounsku. pokra ování na str. 4

/3

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

ČESKÝ

O STŘED

KRAJ

echy nad zlato pokra ování ze str. 3

Zde bylo dokonce vystaveno povolení M P i p es zamítavé stanovisko výboru P kraje a zna ný odpor dot ených obcí. Povolení pr zkumu a vyu ití erného uhlí zplynováním (tedy zapálením pod zemí v zabydlené oblasti...) na M lnicku a u Slaného se domáhá t a ská rma Wildhorse Energy. Svého cht jí dosáhnout i právní cestou a dokonce vyhro ují arbitrá í, kdy jim nebude vyhov no! Na e republika má dostatek schopných a zku ených horník a in enýr . Není proto jediný d vod nechat cizí, asto zámo ské spole nosti rabovat na e nerostné bohatství. Vyvstává otázka. Jsme je t v bec pány ve své vlasti? Kdo a odkud rozhoduje o tom, kde a v jakém prost edí bude ít na e a následující generace? Dovolíme skupince mocných, aby p ipustila dal í drancování na í zem ? Nemám rád, kdy n kdo na n co ehrá a nemá vlastní

e ení. Myslím, e východiskem a správnou cestou p i nakládání s na í zemí je posílení pravomocí municipalit. Má-li se t it, stav t megastavby, ukládat jaderný odpad, m nit krajinný ráz a podobn na území n které obce, musí to být jednozna n v naprostém souladu s v lí místních ob an , kte í jsou vlastníky p dy a nemovitostí v dot ené oblasti. Zisk spole ností (a státních ú edník ) nesmí být nad azen zájm m na í zem a jejích ob an . Oslovení poslanci a senáto i hnutí Starostové a nezávislí jsou p ipraveni navrhnout a podpo it takovou právní normu, která zvý í pravomoci místních samospráv (t eba i s právem veta) v t chto o ehavých a pro na e ob any ivotn d le itých otázkách. Je nezbytné vyvolat na toto téma ve ejnou diskuzi. Petr t pánek starosta Petrovice mobil: 724 184 851 e-mail: [email protected]

Nový ob anský zákoník významn m ní eské soukromé právo Nový ob anský zákoník (NOZ), který je ú inný od 1. ledna 2014, podstatným zp sobem m ní eské soukromé právo. Je daleko obsáhlej í ne p edchozí zákoník a pou ívá novou terminologii. O tom, jaké dopady bude mít ve vztahu k ob anskoprávnímu postavení obcí, se hovo ilo 20. února v Sázav . Seminá e na téma NOZ, který po ádalo m sto Sázava, se zú astnilo 46 zástupc samosprávy a ú edník z m stských a obecních ú ad z Posázaví. Nový ob anský zákoník slou il n kolik zákon , které obce ve své praxi pou ívají. Je proto nezbytn nutné se s ním seznámit, speciáln s ástmi, které se dotýkají na í práce. Zcela zásadní je nap íklad zákon o obchodních korporacích, proto e mnozí jsme ve statutárních orgánech r zných rem a tam zm na zákona p iná í novou 4/

odpov dnost len orgán ve vztahu k hospoda ení spole nosti, ekl sázavský starosta Petr ibrava. Hodnotit, jaké dopady bude mít NOV na b ný ivot, je zatím p ed asné. Podle právních názor toti bude trvat osm a deset let, ne se nová legislativa ujme, uvedl starosta Uhlí ských Janovic Ji í Buchta. P edpokládá proto, e n které spory skon í u soud , a ne se vy e í, m e to trvat i n kolik let. Starostka Chocerad Eva Bubnová upozornila, e nový zákoník podstatn m ní podmínky uzavírání nájemních a kupních smluv. Bude nutné tomu smlouvy p izp sobit, konstatovala. Ve keré konání z pohledu nového ob anského zákoníku je jiné, ne bylo dosud. pokra ování na str. 5



Nový ob anský zákoník významn m ní eské soukromé právo pokra ování ze str. 4

alespo základní kolení, na které by pak navázaly dal í p edná ky zam ené u na konkrétní oblasti. Nový zákoník nahradil normu z roku 1964, která byla mnohokrát novelizována. To zap í inilo jeden z nejv t ích nedostatk starého zákoníku: rozt í t nost úpravy ob anskoprávních vztah v n kolika r zných právních p edpisech. lov k tak p i e ení své zále itosti musel sledovat nejen ob anský zákoník, ale také nap íklad zákon o rodin , obchodní zákoník i dal í právní p edpisy. Nový kodex úpravu sjednocuje, a to za cenu své obsáhlosti má 3081 paragraf . Podrobnosti jsou na http://obcansky zakonik.justice.cz.

Není to klasická novela zákona, ale n co úpln jiného. Na zm nu koncepce soukromého práva by se proto podle mého názoru m li v ichni p ipravit, ekl JUDr. Libor ihák, který seminá v Sázav vedl. Doporu il v em

Petr ibrava starosta Sázava mobil: 602 373 105 e-mail: [email protected]

Motivace, jaká motivace? Starostové jist znají to motiva ní ustanovení v zákon o rozpo tovém ur ení daní (RUD), podle kterého obec dostane 30 % z dan z p íjmu ze samostatné výd le né innosti fyzických osob, které mají na jejím území trvalé bydli t . Podle zám ru autor tohoto zákona m lo t ch 30 % motivovat obce, aby lákaly podnikatele, aby pro n vytvá ely to správné podnikatelské prost edí. Jen e se to n jak zvrtlo.

dohody skoro nevyplatí, proto e na té dani se vybere ím dál mí . Podle údaj da ové správy se v posledních 4 letech vyvíjelo její inkaso takto: 2010

7,99 mld.

2011

2,94 mld.

2012

3,26 mld.

2013

2,68 mld.

Za starých as se s tímto ustanovením zajímav k e ovalo. Zm nit trvalé bydli t není ádný velký problém. Tak se ob as podnikatel dohodl starostou, e se k n mu trvale p ihlásí a obec mu za to bude n jak vracet t eba polovinu daní, které z n j bude mít.

Za t i roky na t etinu. ím je to zp sobeno? P edev ím zvý ením výdajových pau ál pro ivnostníky, které jim podstatn sní ilo da ový základ. Dále p em nou podnikatel z fyzických osob na právnické, zakládají se eseró ka. Z nich obce dostávají podíl na dani z p íjmu právnických osob, ale ne podle místa bydli t nebo sídla.

Kde jsou ty doby. Dnes u se takové gentlemanské

pokra ování na str. 6

ST EDO ESKÝ KRAJ

/5

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

ČESKÝ

O STŘED

KRAJ

Motivace, jaká motivace? pokra ování ze str. 5

A pak je tu jeden vliv, o kterém se moc neví: je to jedno velmi nebezpe né ustanovení zákona o RUD, které m e n které obce p ipravit o hodn pen z. Výnos z té motiva ní dan m e toti být i hodn velký, záporný. Jak je to mo né? P e t me si, jak p esn zní § 4 odst. 1 písm. g zákona o RUD. Podle n j obce dostávají 30 % z výnosu záloh na da z p íjm fyzických osob, které mají na území obce bydli t ke dni jejich splatnosti, a výnosu dan (vyrovnání a dodate n p iznaná nebo dodate n vym ená da ) z p íjm fyzických osob, které m ly na území obce bydli t k poslednímu dni zda ovacího období, k n mu se da ová povinnost vztahuje, s výjimkou dan vybírané srá kou podle zvlá tní sazby a s výjimkou dan (záloh na da ) z p íjm ze závislé innosti a z funk ních po itk srá ených a odvád ných plátcem dan . Bydli t m se pro ú ely tohoto zákona rozumí místo trvalého pobytu fyzické osoby, Jinými slovy: Kdy OSV ve va í obci platí zálohy na da , jde z nich 30 % obci. To m e být zajímavé, je-li ta OSV t eba advokát nebo doktor, takových ale není moc. ivnostníci zálohy platí málokdy. A po zálohách je tady da ové p iznání fyzických osob. To m e podat ka dý nejen osoby samostatn výd le n inné, ale i zam stnanci; a samoz ejm ti na zálohách nep isp li své obci nic. Zam stnanci podávají p iznání nap íklad kdy mají více zdroj p íjmu (dv a více zam stnání nebo vedle zam stnání dal í p íjmy nap . z pronájmu, z autorské innosti apod.). No a velmi asto se stává, e v p iznání vyjde, e má poplatník p eplatek a nan ní ú ad mu bude vracet. Jeho zálohy ly asi z jedné tvrtiny do v eobecných sdílených daní pro obce a kraje, ze t í tvrtin státu, jeho obec z nich m la ádov jednu miliontinu, ale z vratky z vyú tování da ového p iznání - jeho obec zaplatí 30 %. Máte-li v obci bohatého mana era nebo podnikatele, který v p iznání uplatní odpo et na man elku, 6/

na sponzorské dary, na hypotéky a na ivotní poji t ní, d lejte co m ete, abyste ho z obce vystrnadili, jinak vás na daních bude stát statisíce. Nap íklad pro ná Ond ejov to loni znamenalo minus 330 000 K sebrali nám ty peníze z DPH, te se s nimi handrkuji o p esné vyú tování a od vodn ní a mo ná se o to budeme soudit. A sly el jsem o obci, která takhle p i la prakticky o ve keré da ové výnosy za celý rok. Je jasné, e toto není ta správná motivace k tomu, aby obec p itahovala podnikatele. Co se s tím dá d lat? U skoro dva roky na tento problém upozor uji na e poslance, v minulém volebním období se s tím ale ned lo nic a to mi vadilo. Práv kv li tomu jsem p ed rokem slo il lenství v celostátním výboru STANu. V tomto volebním období to snad bude lep í. Na e poslankyn V ra Ková ová o tom zorganizovala jednání, Petr Gazdík mi také ekl, e o tom bude jednat. V ím, e to nakonec dopadne dob e a tato motivace se napraví. Existuje n kolik mo ných zp sob a zatím mi jako nejjednodu í p ipadá ten, podle kterého by se v zákon o RUD zru ilo on ch 30 % (§ 4 odst. 1 písm. g) a místo toho by se obce motivovaly navý ením slo ky, která se ur uje podle po tu zam stnanc (§ 4 odst. 1 písm. i) z dne ních 1,5 % na n jaké podstatn vy í procento. Ono toti vytvo it pracovní místa v obci je podstatn t í, a taky záslu n j í, ne jen domluvit se s podnikatelem, aby formáln zm nil své místo trvalého pobytu. Ov em jak to nakonec dopadne, to je t uvidíme.

RNDr. Martin Machá ek, CSc. starosta obce Ond ejov mobil: 606 349 385 e-mail: [email protected]



Co jsou d tské skupiny? I kdy je pojem d tské skupiny v poslední dob pom rn frekventovaný, jeho význam zná zatím asi jen málokdo. Vysv tlování je tak zcela namíst . Tedy stru n : jde o zp sob, jak umo nit pé i o p ed kolní d ti v situaci, kdy nesta í kapacita mate ských kol, ani by bylo t eba vynakládat velké peníze na budování nových kolek, které se po skon ení baby-boomu zase vyprázdní. D tské skupiny jsou na p li cesty mezi hlídáním na ich ratolestí u soused a jejich umíst ním do mate ské koly. Návrh zákona o d tských skupinách p ipravilo MPSV u v minulém volebním období. Sn movna ho ale bohu el p ed svým srpnovým rozpu t ním nestihla projednat a schválit. Na za átku leto ního roku poslala návrh do dolní komory Rusnokova vláda, za sv j jej pova uje i kabinet sou asný, a tak o n m budeme jednat snad ji na b eznové sch zi. Pro je pot eba tento návrh podpo it? Ur it u proto, e si ned lá na rozdíl od p ípadného budování nových kolek velké nároky na ve ejné rozpo ty. Prost d tské skupiny jsou ekonomicky výhodné e ení t eba i pro malé obce. A nepochybn i proto, e podmínky, za nich d tské skupiny mohou fungovat, nejsou tak náro né jako práv v p ípad mate ských kol. O d ti ale p itom bude v dy dob e

ST EDO ESKÝ KRAJ

postaráno osobou mající ur itou speciální kvali kaci. D tské skupiny bude moci z ídit prakticky kdokoliv obecn prosp né spole nosti, církevní právnické osoby, obce a kraje, nadace, ale i vysoké koly. Nej ast j ím z izovatelem d tských skupin by ale m l být zam stnavatel rodi e. Ten si navíc výdaje na provoz takového za ízení bude moci uplatnit jako da ov uznatelné náklady. Za pé i o dít v d tské skupin rodi e platit mohou, ale nemusí, zále í na okolnostech. D le ité ale je, e pokud u platit budou, zaplatí jen skute né náklady. D tské skupiny se toti nemají provozovat za ú elem dosa ení zisku. Vládní návrh tak jako asi ka dý návrh není dokonalý a my ho v pr b hu jeho projednání ve výborech nebo ve druhém tení budeme vylep ovat. Mezi poskytovateli nap . nejsou uvedeny spolky (d ív j í ob anská sdru ení), co ur it není dob e. Proto u te pracujeme na p íslu ném pozm ovacím návrhu. Jedno je ale jisté: základní my lenka vládní p edlohy je velmi u ite ná a d tské skupiny prost jsou dobrým nápadem. Ing. V ra Ková ová Poslankyn Parlamentu R krajská p edsedkyn STAN mobil: 605 984 253 e-mail: [email protected]

/7

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

ČESKÝ

O STŘED

KRAJ

Seminá o d tských skupinách p ilákal stovku náv t vník V úterý 4. b ezna se v Poslanecké sn movn uskute nil seminá v novaný problematice d tských skupin, r zným formám pé e o d ti a zam stnanosti eských matek. Mezi panelisty bylo hned n kolik poslanky , ale také lidé z komunální nebo akademické sféry. K návrhu zákona o poskytování slu by pé e o dít v d tské skupin p i la diskutovat rovn ministryn práce a sociálních v cí Michaela Marksová Tominová. Není p ehán ním, e návrh zákona o d tské skupin , který má v brzké dob projednávat Poslanecká sn movna, si získal podporu p evá né v t iny

8/

p ítomných, by díky konstruktivní a pestré diskuzi víme, e nepostrádá ur ité kosmetické vady na kráse. Ty ale bude mo né velmi snadno odstranit v dal ích fázích legislativního procesu. Kdy v e dob e dopadne, mohl by zákon nabýt ú innosti u na podzim leto ního roku.

Ing. V ra Ková ová Poslankyn Parlamentu R krajská p edsedkyn STAN mobil: 605 984 253 e-mail: [email protected]



Nová radnice v Kralupech nad Vltavou Tém ka dé m sto se py ní svou radni ní budovou. Obvzlá t ve m stech historických pat ila budova, ve které sídlí správa m sta, mezi stavby a objekty nejvýstavn j í. V dy ukazovala bohatství a d le itost m sta a ob ané i radní na ní byli hrdi. Zárove byla i m ítkem a ukazatelem dobré a zodpov dné správy m sta to podle toho, jak byla udr ována a vyzdobena. Kralupy nad Vltavou, bohu el, nejsou historickým m stem. Vznikly vlastn slou ením n kolika obcí a budova komunální správy jim v dy chyb la. B hem necelých dvou století se rychta, radnice a posléze národní výbor p esouvaly z malého domku na návsi, p es m anský d m, a po pronájem kancelá í v hotelu a ubytovn . M stský ú ad tak sídlil do lo ského roku ve t ech objektech, z nich pouze jeden byl v majetku m sta. Po revoluci v roce 1989 byla výstavba nové radnice v centu m sta snem v ech kralupských zastupitelstev. M sto postupn skoupilo skomírající malé pr myslové podniky v centru m sta mlýn, pivovar, strojírenský závod i starý hotel s obchodním domem. Dále si p ipravilo projekt p estavby centra m sta a hlavn et ilo si nan ní prost edky na realizaci svého snu. V devadesátých letech Kralupy nad Vltavou získaly akcie veliké chemi ky, le ící v jeho katastru, akcie dob e prodaly a utr ené peníze ulo ily do n kolika bankovních dom s výhodným úro ením. Usnesením zastupitelstva pak byly tyto nan ní prost edky ur eny výhradn na p estavby v centru m sta a také o jejich pou ití mohlo rozhodovat práv pouze zastupitelstvo m sta.

Obchodní d m Máj

ST EDO ESKÝ KRAJ

Zatím se plány i objekty, ze kterých m la vzniknout nová radnice, operativn m nily. Nakonec byla k p estavb ur ena budova obchodního domu Máj ze sedmdesátých let, le ící p ímo v centru Kralup u novogotického kostela, která nebyla vyu ita a pot ebovala generální opravu. B hem posledních n kolika let prob hla architektonická sout na podobu radnice, následn výb rové ízení na zhotovitele stavby a na ja e roku 2012 se zapo alo se stavebními pracemi na budov obchodního domu.

Kralupská radnice

P estavba pokra ovala pom rn rychle, i kdy ji nakrátko zabrzdily povodn v ervnu 2013. 22. prosince 2013 byla nová budova radnice slavnostn otev ena, vysv cena a p edstavena ob an m m sta i jeho okolí Dnem otev ených dve í. P es váno ní a novoro ní svátky pak prob hlo bleskové p est hování ú ednictva a v ech agend s m stem souvisejících a 6. ledna tohoto roku se zapo alo v nové budov ú adovat. Nová a esteticky p kná budova je tedy dnes fakticky nejmodern j ím m stským ú adem v na í republice. Ob ané v ní najdou v echny slu by, které pot ebují a které m sto zárove i sídlo ORP m e poskytnout. Zastupitelstvo pak m e být hrdo na to, e nechalo vytvo it moderní dominantu m sta tak, jak radnice bý va l y a zá rove m s to významn nezadlu ilo. Petr Hole ek, starosta m sta Kralupy nad Vltavou mobil: 777 798 184 e-mail: [email protected] /9

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

ČESKÝ

O STŘED

KRAJ

U Hulic vyroste nový turistický cíl Vodní d m i skalkou z typické místní horniny hadce. Tímto areálem bude náv t vníky provázet nau ná stezka.

P í tí rok bude v t sné blízkosti vodní nádr e elivka otev eno moderní náv t vnické st edisko s interaktivní expozicí na téma vody. Expozice bude koncipována tak, aby náv t vníky u ila prost ednictvím neobvyklých zá itk a zajímavých pozorování, její sou ástí bude n kolik akvárií, z výstavní sín povede pr hled rovnou do expozi ní nádr e, kterým budou náv t vníci moci pozorovat vodní rostliny a ryby, jakoby se skute n dívali na dno elivky. D le itou roli budou v rámci expozice hrát zvuky, názorné pom cky, které budou náv t vníci sami ovládat, v atriu Vodního domu budou pom cky pro hrátky s vodou, které d tem i dosp lým umo ní prozkoumat si její fyzikální vlastnosti. Jednou stránkou expozice bude voda jako ivotní prost edí malých vodních organism , které pouhým okem nevidíme, vodních zví at a rostlin. Dal í ást se bude týkat kolob hu vody v p írod a vody jako nezbytné podmínky ivota, prezentována bude i historie vodní nádr e elivka, která poskytuje pitnou vodu Praze i desítkám dal ích m st a obcí. Prohlídka bude pokra ovat i v exteriéru vlastní budovu náv t vnického centra bude obklopovat asi hektarový venkovní areál s expozi ní nádr í, mok adem 10 /

Vodní d m bude upoutávat pozornost ji zven í svým výjime ným architektonickým pojetím. Jeho výsledná podoba vze la z architektonické sout e, vyhlá ené eským svazem ochránc p írody. Autorem návrhu, který byl vybrán pro realizaci, je architektonický ateliér AND a tento návrh získal v 9. ro níku sout e eský energetický a ekologický projekt roku 2010 cenu eské komory autorizovaných in enýr a technik . Jedná se o minimalistickou budovu s obkladem z místních p írodních materiál , áste n zapu t nou do terénu a nenaru ující tedy okolní volnou krajinu. Její provoz bude nízkoenergetický. Své slu by chce Vodní d m poskytovat v em typ m náv t vník - od individuálních turist , p es d ti ze kol a kolek, kterým bude nabízet výukové programy,

po rmy, které si mohou prostory pronajmout pro své akce. Investorem a budoucím provozovatelem náv t vnického st ediska Vodní d m je eský svaz ochránc p írody Vla im, který za al na projektu náv t vnického st ediska pracovat ji v roce 2008. pokra ování na str. 11



U Hulic vyroste nový turistický cíl Vodní d m pokra ování ze str. 10

V echny p edpoklady ke stavb územní rozhodnutí i stavební povolení - ji byly získány, v sou asné dob probíhá výb rové ízení na dodavatele stavby a expozice. Stav t by se m lo za ít v polovin roku a Vodní d m by m l být otev en ve ejnosti v roce 2015. Celkové náklady iní p ibli n 60 milion K . Projekt je z p evá né ásti nancován z Evropského fondu pro regionální rozvoj Opera ního programu ivotní

prost edí, partnery projektu jsou VEOLIA VODA ESKÁ REPUBLIKA, a.s. a Povodí Vltavy, státní podnik.

Mgr. Tereza Ptá ková mobil:775 068 884 e-mail: [email protected] Mgr. Martin Hujer starosta Zru nad Sázavou Mobil: 725021532 E-mail: [email protected]

Sázava má nový m stský ú ad a plánuje dal í investice Vy í komfort pro obyvatele, náv t vníky i ú edníky nabízí nová radnice v Sázav . Bezbariérové prostory m stského ú adu vznikly rekonstrukcí ásti budovy bývalého domu slu eb na nám stí Voskovce a Wericha. Jsou v nich kancelá e pro 22 zam stnanc zaji ujících samosprávu a státní správu ve m st . Díky novým prostorám jsou ve keré hlavní innosti a odbory m stského ú adu v jedné budov . Výjimkou je jen m stská policie, která se p est huje do p vodní budovy m stského ú adu ve kolské ulici, kterou budou strá níci zárove hlídat. Pro tento m stský objekt musíme najít nové vyu ití, proto e zastupitelé jeho prodej odmítli. Z ejm ho vyu ijeme pro volno asové aktivity obyvatel, ekl starosta Petr ibrava. Projekt nové radnice v budov bývalého domu slu eb v Sázav vznikl p ed deseti lety v díln architekta Zde ka ilky. Jeho p vodní verze v ak byla podle Petra ibravy z nan ního hlediska nereálná. Rekonstrukce m la stát kolem 60 milion korun, to jsou náklady na úrovni ro ního rozpo tu m sta. P edpokládalo se, e na obou k ídlech ST EDO ESKÝ KRAJ

budovy vzniknou nástavby a konferen ní sál m l stát na pilí ích nad nám stím Voskovce a Wericha. Nechali jsme proto projekt upravit, ale odhadované náklady 39 milion korun byly také nad na e nan ní mo nosti, popsal Petr ibrava. e ením se nakonec ukázalo p est hování knihovny z domu slu eb do kulturního domu na p estavbu prostor pro knihovnu m sto získalo prost ednictvím spole nosti Posázaví o.p.s. dotaci ze Strategického plánu Leader. T etí verze projektu mohla být realizována bez nástaveb a vyu ily se dispozice druhého nadzemního podla í o plo e asi 640 metr tvere ních. pokra ování na str. 12

/ 11

ST EDO ESKÝ KRAJ Tajemnice St edo eské krajské organizace a tajemnice klubu zastupitel Eva leichertová / e-mail: [email protected] / telefon: +420 603 961 566 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / I : 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail: [email protected] / telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 editelka hlavní kancelá e: Veronika Vendlová / telefon: +420 777 326 333

Jak se stát p íznivcem hnutí Starostové a nezávislí? P ipojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulá naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas. O p ijetí registrovaného p íznivce rozhoduje krajský výbor.

www.starostove-nezavisli.cz

http://twitter.com/STANcz

www.facebook.com/starostove

Sázava má nový m stský ú ad a plánuje dal í investice pokra ování ze str. 11

P vodní odhadované náklady byly 20,5 milionu korun, sout í se cena sní ila na 15,7 milionu korun. Zaplatili jsme je z vlastních zdroj , dodal Petr ibrava. Spokojen s podobou nové radnice je i architekt Zden k ilka. Ka dé stav ní je kompromis. Zále í na tom, na co klient a investor dosáhne. První moje p edstava byla v t í, po ítala s nástavbou a p ístavbou, ale kone né e ení je ú asné, nádherné, ekl. P ipomn l také okolnosti vzniku nám stí Voskovce a Wericha, na kterém objekt stojí. Nová Sázava toti tehdy nám stí nem la, byly tu jen ulice sm ující ke sklárn . Nápad bývalého starosty vybudovat u domu slu eb nám stí m l adu odp rc , nyní se ale ukázalo, e to bylo správné rozhodnutí, dodal Zden k ilka. 12 /

Radnice u podle Petra ibravy plánuje dal í investice. Je t letos zahájí rekonstrukci h bitova u sv. Anny, která bude stát asi 3,3 milionu korun a m sto na ni získalo dotaci ze Strategického plánu LEADER. P ipravuje také opravu komunikace v Revolu ní ulici, co je obslu ná komunikace za továrnou, která slou í zejména nákladní doprav . Sou ástí je rekonstrukce de ové kanalizace a celkové náklady projektu jsou kolem t í milion korun. Chystá se také rekonstrukce kolské ulice, která je hlavní p íjezdovou komunikací do m sta. Bude to v etn p elo ky sítí, úpravy chodník , parkovacích ploch a roz í ení komunikace. V rámci p ípravy projektu jsme si nechali ud lat dopravní pr zkum a zjistili jsme, e te na podzim ulicí denn projede 3 800 dopravních prost edk , v lét , kdy jsou tady chalupá i, jich musí být mnohem víc, dodal starosta. Náklady na realizaci projektu jsou asi 13 milion korun a m sto na ni po ádalo o dotaci z Regionálního opera ního programu.

Petr ibrava, starosta Sázava Mobil: 602373105 E-mail: [email protected]

STAN NOVINY

STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ w w w. s t a ro s t o v e - n e z a v i s l i . c z

BRIKA

TNÍ RU Á T S O EL

Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? / str. 2

Starostové: první rok na kraji / str. 5-6

20 í .1/

C

vydán

Komunální volby krok za krokem I. / str. 6-7

Pozvánka na VI. sn m / str. 8

14

Pro (znovu) kandidovat aneb Malé zamy lení nad rolí komunální politiky Struktura politické reprezentace má tvar klasické pyramidy: nejvíce lidí se jí ka dodenn v nuje na té nejni í úrovni, na obecních a m stských ú adech, ale nejd le it j í a nejsledovan j í rozhodnutí iní n kolik desítek lidí na pomyslné pi ce (kte í, jak ov em víme, nedosahují v dy práv pi kových kvalit). Co se tý e zájmu o práci v politice, n kdy se zdá, jako by se ta pomyslná pyramida trochu p evracela. Nejsnáze se v dy hledají zájemci o místa na kandidátkách do parlamentních voleb. P esv d it n koho o smysluplnosti práce pro obec bývá naopak n kdy dost obtí né. O to více si vá ím v ech, kdo asto i opakovan úsp n kandidují v komunálních volbách a pracují dennodenn pro své obce. Kdo e í v echno, co zam stnává i politiky naho e: nezam stnanost, dopravní obslu nost, infrastrukturu, romskou problematiku, vzd lání, zdravotní pé i, podporu kultury Jen s mnohem men ími lidskými i finan ními zdroji. Sám vím, jak je to n kdy t ké. Ale také v téhle armád obecních zastupitel , starost a místostarost vidím obrovskou nad ji pro budoucnost. Obroda politické kultury toti nep ijde shora. Nezachrání to ádný politický mesiá , a u se jmenuje Bárta, Babi nebo Okamura. Zm nu musejí p inést a p iná ejí - politici, kterým lidé vidí do talí e . Jestli e usp jí jako komunální politici a starostové, je to vysoká záruka jejich CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014

schopností a také morální integrity, díky které snáze odolají známým nástrahám politiky krajské nebo parlamentní. Hnutí Starostové a nezávislí vsadilo práv na takové lidi. Na Vás. I p esto, e n kte í zástupci na eho hnutí v etn mne jsou poslanci parlamentu, co nám pomáhá prosazovat ivotn d le ité zájmy obcí, jako je RUD, regulace hazardu a odvody z n j, udr itelnost regionálního kolství, zachování po t atd., t i t na eho zájmu je stále v regionech a obcích. P edev ím proto, e obec, spolu s rodinou, má být první instancí pomoci a podpory; teprve kdy rodina a obec své mo nosti vy erpají, a zasahuje stát. Ten ov em musí rodinám a obcím dát dostate nou volnost, prost edky a kompetence, aby ú inn pomáhat mohly, dokud jsou problémy malé a e itelné. P eji Vám hodn sil a t stí p i e ení problém malých i t ch v t ích.

Petr Gazdík /1

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

BRIKA

RU TÁTNÍ CELOS

Jak kandidovat v komunálních volbách 2014? V srpnu 2014 budou podávány k registraci tisíce kandidátních listin pro komunální volby. Voli i budou op t rozhodovat o tom, kdo bude spravovat na e obce a m sta na dal í ty i roky. Je brzy se na tyto volby p ipravovat ji dnes? Ne, jist e ne. Ka dý ob an m e kandidovat ve volbách do místního zastupitelstva a podílet se na správ svého m sta / obce. Hnutí Starostové a nezávislí proto soustavn zve ob any k aktivní ú asti ve volbách, na správ na ich region . P ivádíme do komunální politiky nové tvá e, podporujeme ty osv d ené a zku ené. Ji dnes se na nás obracíte s mnoha dotazy ohledn p ipravovaných voleb. Proto jsme pro vás p ipravili n kolik u ite ných rad a informací, které by nem ly ujít va í pozornosti. Hnutí Starostové a nezávislí poskytne v komunálních volbách svým len m a registrovaným p íznivc m podporu: poradenskou a organiza ní (rovn právní poradnu pro volby) propaga ní a grafickou finan ní p ísp vky na zabezpe ení voleb Rozsah podpory se odvíjí od prost edk , které získáváme podle zákona na na i innost. Hnutí v ak plánuje

vynalo it na komunální volby v leto ním roce ástku kolem 5 mil. K , které budou slou it na zabezpe ení vý e uvedených inností. Konkrétní rozpo et hnutí bude p ipraven v ervnu a je odvislý i od výsledku voleb do Evropského parlamentu. V íme, e spolupráce a podpora bude p ínosná a pom e dobré v ci. Cht l bych rovn v echny leny a registrované p íznivce s právem delegáta sn mu pozvat na VI. celorepublikový volební sn m hnutí Starostové a nezávislí dne 28. b ezna 2014 v Pr honicích u Prahy (hotel Floret). Na na em sn mu budeme nejen volit vedení hnutí na dal í t i roky, ale té diskutovat o komunálních a evropských volbách a s nimi souvisejícími tématy, v nich hnutí chce prezentovat své programové sm ování.

T íme se na setkání s Vámi.

Stanislav Pol ák místop edseda hnutí

Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 1 Hodláme kandidovat v obecních volbách v íjnu 2014. Musíme sbírat pod petici podpisy ob an ? NE, hnutí Starostové a nezávislí m e podepsat vámi sestavenou kandidátku. Nebudete tak pot ebovat podpisy ob an pod petici, abyste mohli kandidovat. 2 M eme si zvolit, jaký chceme název na í kandidátky v obecních volbách, kdy budeme kandidovat s razítkem hnutí Starostové a nezávislí? ANO, zákon umo uje, abyste si jako sdru ení nezávislých kandidát a politického hnutí zvolili sv j název kandidátky, která pak bude tímto názvem ozna ena i na volebním lístku. Je tedy mo né, aby se kandidátka, podepsaná hnutím pokra ování na str. 3 Starostové a nezávislí, nazývala nap . Za obec krásn j í , Sportovci a v ela i atd. 2/

CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014



Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 2

3 Musíme být leny hnutí Starostové a nezávislí, abychom mohli v obecních volbách kandidovat? NE, hnutí není zalo eno na lenském principu. M ete kandidovat jako nestraníci nebo jako p íznivci hnutí. Tímto z stává p íznivec nezávislou osobou bez politické p íslu nosti a toto nestranictví pak m e mít vyzna eno rovn na kandidátní listin . 4 Mohu se stát je t

lenem hnutí Starostové a nezávislí?

V sou asné dob se ka dý, kdo souhlasí s programovým sm ováním hnutí, m e stát registrovaným p íznivcem, o p ihlá ce rozhoduje krajský výbor starost . Posta uje vyplnit jednoduchý formulá registrovaného p íznivce. lenství v hnutí je zpravidla ud lováno po 2 letech, kdy se zájemce o lenství stal registrovaným p íznivcem. 5 Mohou být na kandidátce, kterou zast e í hnutí Starostové a nezávislí, uvedeni i lenové jiných stran? ANO, stanovy umo ují i tuto mo nost. Sestavení kandidátky je odpov dností lidí v míst . D razn se v ak ádá neumís ovat na kandidátky leny KS M i jiných extremistických stran. 6 M eme u nás postavit více kandidátek? Mohou být postaveny samostatné kandidátky, jedna Nezávislí pro obec , podepsaná hnutím Starostové a nezávislí, a druhá nap íklad jiným hnutím? ANO, je to pouze na va í strategii, jakou zvolíte pro volby. Obecn platí, e je dobré, pokud si voli m e vybírat z v t ího mno ství kandidát . V p ípad zájmu jsme schopni zprost edkovat zast e ení dal ích kandidátek ve va em m st i obci, pokud se rozhodnete spole n s dal ími zájemci podat vícero kandidátek. Je rovn mo né, aby v míst byla postavena kandidátka Nezávislých kandidát podepsaná hnutím Starost a nezávislých a vedle ní i dal í kandidátka nezávislých kandidát . Hnutí vám m e pomoci podepsat kandidátku dal ím partnerským subjektem. V ka dém p ípad v ak je t eba tento spole ný p edvolební postup dohodnout v daném míst . 7 U nás v míst bude kandidátku sestavovat i TOP 09. Musíme sestavit jednu spole nou kandidátku? NE, m ete sestavit vlastní kandidátku nezávislých. Mohou tak kandidovat dv i více kandidátek paraleln . Je v ak nezbytné o volební strategii jednat s t mito dal ími partnery (TOP 09 i jinými nezávislými uskupeními). 8 Kdo mi podepí e kandidátní listinu pro obecní (m stské) volby a musí ji n kdo schvalovat? Na místní úrovni kandidátní listinu nikdo neschvaluje. Je tedy na starostovi i místním koordinátorovi v p ípad , jak si sestaví kandidátní listinu. Snahou hnutí je p ivést do komunální politiky co nejvíce ob an . O kvalit jednotlivých kandidát rozhodnou ob ané ve volbách, kte í nejlépe v míst své kandidáty znají. Proto hnutí neprovádí ádné lustrace i schvalování místních kandidátek. Sestavenou kandidátku podepí í v kraji zmocn ní p edstavitelé hnutí. pokra ování na str. 4


/3

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

BRIKA

RU TÁTNÍ CELOS

Deset nej ast j ích otázek ke komunálním volbám 2014 pokra ování ze str. 3

9 Jakou konkrétní pomoc pro komunální volby od hnutí získám? Hnutí uhradí slu by gra cké agentury, která p ipraví vzory jednoduchých tiskovin pro obce a m sta. Do t chto vzor si snadno budete moci vepsat svoje texty, vlo it své obrázky (p jde o p ipravené tiskoviny ve známých formátech Word - doc, Adobe - pdf). Dále bude hnutí hradit odm ny vy len ným pracovník m (gra k m) za poskytování technické pomoci a organizaci kampan (p i problémech s p ípravou a tiskem místních plakát a tiskovin). Hnutí z izuje tým odborník (právník, organiza ní mana er, tiskový mluv í a politolog) pro pomoc v e ení zvlá tních a naléhavých situací ve volební kampani. Pen ní p ísp vky budou distribuovány podle po adavk krajských organizací v limitech schválených celostátními orgány. Dal í formy podpory budou záviset od rozpo tu hnutí, který bude sestaven po parlamentních volbách. 10 Jak bude zaji t no, e za hnutí Starost a nezávislých nebudou kandidovat v r zných koutech na í zem pochybní kandidáti? Hnutí p ipraví text hodnotového Patera, s nimi budou v ichni kandidáti seznámeni a po ádáni o souhlas s ním. Chceme tím zajistit, e v ichni kandidáti budou mít jistotu základních hodnot, které vyznávají v ichni kandidáti nominovaných hnutím. Tím se hnutí chce odli it od jiných stran, které razítka pro volby dávají komukoli. Text Patera schválí celostátní sn m hnutí v b eznu 2014.

Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 Pro komunální volby p edev ím v obcích a men ích m stech doporu ujeme u ít formy kandidátky Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí (A) anebo samostatnou kandidátku hnutí Starostové a nezávislí (B). Takté je mo no sestavit koali ní kandidátku hnutí Starostové a nezávislí a jiné strany (TOP 09 aj.) - (C). Podrobné vzory budeme zve ej ovat p ed komunálními volbami. Za obec krásn j í (A) - název

Sdru ení nezávislých kandidát a hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky

Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit libovolný název takové kandidátní listiny na kandidátku lze umístit nezávislé kandidáty z ad ob an obce na kandidátce mohou kandidovat i lenové jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete

Nevýhody zákon po aduje, aby alespo jeden kandidát byl uveden za hnutí Starostové a nezávislí, to v ak neznamená, e by musel být lenem hnutí, m e být rovn nezávislý , av ak navr en na kandidátku hnutím Starostové a nezávislí pokra ování na str. 5

4/




Formy kandidátních listin pro komunální volby 2014 pokra ování ze str. 4

Starostové a nezávislí (B) - název

hnutí Starostové a nezávislí - forma kandidátky

Výhody

Nevýhody

net eba shán t podpisy ob an pod petici jednoduchá forma (net eba d lit kandidáty na bez politické p íslu nosti, nezávislé kandidáty ) na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete

Za obec krásn j í (C) - název

jisté omezení p edstavuje nemo nost volby jiného názvu kandidátky (ta se pak musí v dy jmenovat Starostové a nezávislí )

koalice hnutí Starostové a nezávislí a nap íklad strany TOP 09 - forma kandidátky

Výhody net eba shán t podpisy ob an pod petici lze zvolit název volební strany na kandidátku lze umístit jak nestraníky, tak i leny jiných stran, pokud se tak v míst dohodnete

Nevýhody je t eba nechat podepsat kandidátku od zmocn ných p edstavitel obou ( i více) stran slo it j í forma (pot eba rozd lit kandidáty mezi ob strany) kandidátka je slo ena na politické struktu e

Starostové: první rok na kraji Do vedení Libereckého kraje jsme jako politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj (SLK) p i li s cílem prosadit i na regionální úrovni otev enou a slu nou politiku vst ícnou k obyvatel m, obcím a m st m, neziskovému i podnikatelskému sektoru. První rok byl z na eho pohledu rokem otevírání kraje ve ejnosti. Zve ej ování smluv, objednávek a faktur, rozklikávací rozpo et, transparentní ú et, zve ej ování v ech podklad pro jednání zastupitelstva a jeho on-line p enosy umo ují obyvatel m mít své CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014

zastupitele a výdaje kraje pod ve ejnou kontrolou. Zru ili jsme rozdávání pen z nechvaln známé jako porcování medv da , zavedli pravidla dota ního fondu stejná pro v echny adatele. V hospoda ení kraje jsme hledali rozumná úsporná opat ení tak, aby se neomezily slu by obyvatel m kraje, které zaji ujeme. Otev ené a férové sout ení ve ejných zakázek p ineslo za rok 2013 úspory ve vý i více ne 60 milion korun. Mohli jsme tak zahájit adu investic ... pokra ování na str. 6

/5

S

T

A

R

O

S

T

O

V

É

A

N

E

Z

Á

V

I

S

L

Í

BRIKA

RU TÁTNÍ CELOS

Starostové: první rok na kraji pokra ování ze str. 5

... a oprav krajského majetku investovali jsme do nemocnic, silnic, kol, domov d chodc celkem 433 milión korun. Hodn úsilí a ka dodenní práce jsme v novali zaji t ní pen z na dokon ení oprav silnic zni ených povodní v roce 2010. Úsp chem je, e vláda R v ervenci 2013 poskytla kraji na tento ú el 547 milion korun, a to pouze s 15% vlastní spoluú astí z rozpo tu kraje. I tak budou povodn 2010 pro kraj a jeho rozpo et je t v letech 2014 a 2015 znamenat celkem 587 milion korun ve výdajích. Spole n s navý ením splátek dluh z minulých období to proto budou pro hospoda ení kraje obtí né roky. N které problémy se ale p ece jen e í pomaleji, ne jsme o ekávali. Nastavení systému ízení a d sledné kontroly klí ových výdaj krajských organizací nebo zavedení spole ných nákup je teprve na za átku. Zatím také nedo lo k definitivnímu rozhodnutí o budoucnosti údr by rozsáhlé sít krajských silnic II. a III. t ídy, prodlu uje se i definitivní rozhodnutí o významné

dlouhodobé zakázce na autobusovou dopravu v kraji. Po zku enostech z komunální politiky na men ím m st i z opozice v krajském zastupitelstvu musím íct, e jsem neustále srovnával. V obcích a m stech se problémy podle mého názoru e í mnohem otev en ji a zodpov dn ji ne v krajském m ítku. Kdy jsem v minulém volebním období za il, e míra neschopnosti n kterých krajských politik p esahovala snesitelnou mez, byla to pro m i moje kolegy z SLK jasná výzva: Pokusíme se v ci d lat jinak. Pova uji proto anga má starost v krajské politice za logické pokra ování komunální politiky.

Martin P ta p edseda SLK, hejtman Libereckého kraje, starosta m sta Hrádek nad Nisou v letech 2002-2012

Komunální volby krok za krokem I. Poslední komunální volby se uskute nily v roce 2010 a ty dal í se nezadr iteln blí í, prob hnou p ibli n za p l roku. P i této p íle itosti je jist vhodné nahlédnout do zákona o volbách do zastupitelstev obcí a osv it si n která základní pravidla, jimi se volby do jediného orgánu obce, který zná na e Ústava, ídí. S nejd le it j ími normami se seznámíme v lánku, do jeho prvního dílu se práv za ítáte. Za n me nejobecn ji: volby do obecních zastupitelstev se konají ve lh t po ínající t icátým dnem p ed uplynutím ty letého funk ního období p edchozího 6/

zastupitelstva a kon ící dnem jeho uplynutí. K tomu dojde v polovin íjna p í tího roku. Volby (a p edev ím jejich termín) p itom vyhla uje prezident republiky, a to nejpozd ji 90 dn p ed jejich konáním. Krátce poté kon í p íle itost p edchozího zastupitelstva významn ovlivnit podobu voleb: nejpozd ji do 85 dn p ede dnem voleb toti m e stanovit po et len zastupitelstva p í tího (tato pravomoc vyplývá ze zákona o obcích) a eventuáln také stanovit po et volebních obvod a jejich hranice. pokra ování na str. 7




Komunální volby krok za krokem I. pokra ování ze str. 6

P itom platí, e seznam vytvo ených volebních obvod , jejich popis, po ty len zastupitelstva obce, kte í mají být v jednotlivých volebních obvodech voleni, ale také pot ebný po et podpis pro nezávislého kandidáta a sdru ení nezávislých kandidát zve ejní starosta do 2 dn po vytvo ení volebních obvod na ú ední desce, pop ípad i zp sobem v míst obvyklým. S íslem 85 se v zákon o volbách setkáme p inejmen ím je t jednou, a to v ustanovení, podle n ho pov ený obecní ú ad zve ejní na ú ední desce, pop ípad zp sobem v míst obvyklým, nejpozd ji 85 dn p ede dnem voleb seznam obecních ú ad v obcích, kde jsou z ízeny alespo dva odbory, kterým se podávají kandidátní listiny p ímo, a seznam obcí, ze kterých se kandidátní listiny podávají p íslu nému pov enému obecnímu ú adu (hovo it budeme dále o registra ním ú adu). D le ité je, e práv registra nímu ú adu se nejpozd ji do 16.00 hodin 66 dn p ede dnem voleb podávají kandidátní listiny. P edlo ené kandidátní listiny registra ní ú ad následn ve lh t od 66 do 60 dn p ede dnem voleb p ezkoumá. Nemá-li kandidátní listina pot ebné nále itosti, vyzve registra ní ú ad písemn prost ednictvím zmocn nce volební stranu nebo nezávislého kandidáta (ano, v komunálních volbách m e kandidovat jednotlivec i zcela samostatn ) nejpozd ji 58 dn p ede dnem voleb, aby závady odstranil. Pokud volební strana do 53 dn p ede dnem voleb závady neodstraní, rozhodne registra ní ú ad ve lh t do 48 dn p ede dnem voleb o krtnutí kandidáta. Nedostatky ale m e mít i celá kandidátní listina v té e lh t proto m e registra ní ú ad rozhodnout nejen o její registraci, ale p ípadn také o jejím odmítnutí, nespl uje-li nále itosti podle zákona.

postup registra ního ú adu nále itým a svá práva se rozhodnou bránit soudní cestou, p ichází v úvahu registrace i na základ rozhodnutí soudu, nejpozd ji v ak 20 dn p ede dnem voleb. Je nabíledni, e registrace je d le itým aktem mj. je podmínkou pro vyti t ní hlasovacích lístk . I kandidát, který úsp n absolvoval celou dosavadní proceduru, m e z nejr zn j ích d vod pocítit pot ebu svého pasivního volebního práva nevyu ít. A zákon mu k tomu dává p íle itost, kdy ustanovuje, e kandidát se m e do 48 hodin p ed zahájením voleb své kandidatury písemn vzdát. P itom platí, e u kandidátních listin podaných politickými stranami, politickými hnutími nebo jejich koalicemi m e do 48 hodin p ed zahájením voleb písemn odvolat kandidaturu kandidáta té zmocn nec. Zákon nicmén nemyslí jen na kandidáty, ale také na voli e. Ka dý z voli si m e v ú edních hodinách na obecním ú ad ov it, zda je zapsán v seznamu; v této souvislosti m e po adovat dopln ní údaj nebo provedení oprav. Obecní ú ad je povinen do 48 hodin adateli vyhov t nebo mu v této lh t písemn sd lit d vody, pro ádosti vyhov t nelze. Seznam voli se uzavírá dva dny p ede dnem voleb v 16.00. A pak ji p ichází s nap tím o ekávaný den voleb. Lí ení klí ových pravidel ovládajících d ní následující po zapo etí hlasování se budeme v novat v p í tím ísle. Mgr. Jan Bartoni ka

V p ípad , e volební strana i kandidát neshledají CELOSTÁTNÍ RUBRIKA / vydání . 1 / 2014

/7

POZVÁNKA na VI. sn m politického hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ Pátek 28. b ezna 2014, od 10:00 hotel FLORET PRAHA - Pr honice, Kv tnové nám. 391 Navr ený program Sn mu 1 2 3 4 5

6 7

8

9 10 11

P ivítání ú astník a pozvaných host , schválení navr eného programu a jednacího ádu (10:00 10:10) Zpráva o innosti a hospoda ení za rok 2013 (10:10 10.:25) Vystoupení pozvaných host (10:25 11:00) Výsledky reformy financování samospráv RUD (11:00 11:30) Komunální volby 2014 zásadové patero, program pro komunální volby, informa ní portál Chci kandidovat (11:30 - 12:15) Volba celostátního p edsedy hnutí (12:15 - 12:30) Volební blok A: volba místop edsed hnutí (12:30 13:00) P estávka: ob d (13.00 14.00) Tisková konference: 13.30 Volební blok B: volba len p edsednictva, volených len Celostátního výboru, volba dozor í rady a revizního smír ího výboru (14:00 15:00) Volby do Evropského parlamentu v koalici s TOP 09, program pro volby do EP (15:00 15:45) Zpráva rozhodcovského a smír ího výboru a dozor í rady (15:45 15:50) Záv re ná usnesení Sn mu (15:50 - 16:00), vyhotovení zápis , ukon ení sn mu

POKYNY K Ú ASTI NA SN MU / Registrace ú astník od 9:00. Mapka ní e. VI. Sn m hnutí je v nován shrnutí innosti za rok 2013, dále pak shrnutí reformy RUD s pozitivním dopadem na financování samospráv, volbám do Evropského parlamentu a nejvíce pak komunálním volbám v roce 2014. Sn m rovn zvolí své vedení pro dal í t íleté období. Pozváni na Sn m byli zástupci r zných demokratických stran a uskupení, významné osobnosti ve ejného ivota a dále pak p edsednictvo TOP 09. Ukon ení jednání se o ekává kolem 16:00.

Ú astnický poplatek 300,- K se platí p i p íjezdu na Sn m, zahrnuje ob d a ob erstvení. Hotel FLORET ( www.floret.cz ) se nachází v Praze Pr honicích, Kv tnové nám. 391, exit . 6 z D1 (viz mapka).

Ú astnit se Sn mu je oprávn n ten, komu takové právo ur ují stanovy hnutí (delegáti sn mu ze stanov) anebo zvolení delegáti krajských sn m . Ka dý delegát Sn mu obdr í nejpozd ji týden p ed konáním Sn mu na svoji emailovou adresu dokumenty projednávané na Sn mu. Kontakt na organizátorku Sn mu: Veronika Vendlová, editelka hlavní kancelá e hnutí, 777 326 333, [email protected] 8/


STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ

Recommend Documents