Staroměstský orloj Petr Ponížil Fakulta technologická UTB ve Zlíně 1,2
Uherské Hradiště 14. 6. 2016
Historie vznik ●
Staroměstský orloj nebo také Pražský orloj
●
středověké astronomické hodiny
●
umístěn na jižní straně věže Staroměstské radnice
●
poprvé doložen 9. října 1410.
●
●
3
nejstarší je mechanický hodinový stroj a astronomický číselník, které vytvořil roku 1410 hodinář Mikuláš z Kadaně podle návrhu Mistra Jana Šindela (Jan Ondřejův, zvaný Šindel, také Joannes de Praga), rektora pražské univerzity. dlouho se mylně věřilo, že orloj vytvořil v roce 1490 hodinář Jan Růže (zvaný také mistr Hanuš).
1743
Historie Jan Táborský z Klokotské Hory ●
●
●
●
●
●
4
1519 – Praha - posluchač astronomických výkladů univerzitního mistra Pavla z Příbramě 1551/2 – péče o Pražský orloj, znovu sestavil a doplnil za pomoci hodináře Daniela Skřivana. zavedl samočinné otáčení desek, dal celý orloj pozlatit. 1556 - správa orloje odebrána, jeho neopatrností vznikl požár 1560 - po smrti Václava Tobiáše mu byl znovu svěřen orloj 1570 – Spráwa o orloji Pražském
Historie Antonín Strnad ●
●
●
5
v 18. století byl v kritickém stavu a pražský magistrát uvažoval o prodeji orloje do starého železa. o záchranu se zasloužil Antonín Strnad, rektor univerzity. 1787 až 1791 byl opraven hodinářem Šimonem Landspergerem.
Historie moderní doba ●
1865 - 1866 – velká oprava
●
přidána soška kohouta.
●
●
6
nová kalendářní deska od Josefa Mánesa 1945 požár
Apoštolové vznik ●
● ●
●
●
7
nemají žádný význam pro astronomické, časoměrné nebo kalendářní funkce orloje není známo, kdy se objevili Jan Táborský v (1570) uvádí, že na orloji nejsou figury, které by sloužily jen k pobavení prostého lidu jako nějaké „tatrmanovské“ divadlo. Bohuslav Balbín (1670): „na orloji nejsou zbytečné a směšné světské figurky jako na jiných hodinách, kterým se chlapci, nerozumné děti a sedláci obdivují .. takovéto titěrnosti a umělé hříčky hodinám na ceně nepřidají“ určitě byly figurky na orloji po rekonstrukci 1. 1. 1866
1793
Apoštolové seznam levé okno Jakub Ondřej Juda Tadeáš Tomáš Jan Evangelista Barnabáš ● ● ●
●
8,9
pravé okno Petr Matěj Filip Pavel Šimon Bartoloměj
chybí evangelista Matouš a jeden z Jakubů. místo Jidáše je podle Skutků Matěj přebývá Pavel a Barnabáš Původní sochy se pohybovaly (Petr zvedl pravici, Pavel přikývl hlavou a Tomáš hlavou zavrtěl.
Astroláb základní deska ●
●
●
● ● ● ●
10,11
Základem viditelné části orloje je nepohyblivý velký kruh s barevným pozadím o průměru 2,6 metru. Horní jasně modrá plocha je obloha nad horizontem. Černá a oranžová plocha je část oblohy pod obzorem. AVRORA (svítání), ORTVS (východ Slunce), OCCASVS (západ Slunce) CREPVSCVLVM (soumrak).
Astroláb globus V modrém středovém kruhu je vyobrazen glóbus. Středová hlavní osa ciferníku prochází právě Prahou. Slunce odpovídá skutečné poloze vzhledem k Zemi.
12
Astroláb běžný (německý) čas ●
●
●
●
●
13
zlaté římské číslice na okraji modrého kruhu tvoří ciferník běžného 24hodinového dne pozlacená ručka zde ukazuje sluneční čas. polední dvanáctka stojí na vrcholu v jasně modrém poli, půlnoční dvanáctka dole v černém poli. orloj seřízen tak, že neukazuje místní sluneční čas, ale občanský středoevropský čas, který odpovídá 15. stupni východní délky. Proti místnímu času se předchází o 2 minuty a 18 sekund.
Astroláb
přirozený (babylonský) čas ●
●
●
●
14
zakřivené zlaté čáry rozdělují modrou plochu ciferníku na 12 částí označují „přirozené“ či „babylonské“ hodiny, odpovídají 1/12 času mezi východem a západem Slunce. ne během roku. symbol Slunce (zlaté sluníčko), které se po ručce slunečního času v průběhu roku posouvá, tak ukazuje „přirozený“ čas.
Astroláb
staročeský (italský) čas ●
●
●
●
15
čtyřiadvacetník je po staročeském (také italském) způsobu rozdělen na 24 hodin po obvodu označen arabskými číslicemi gotického tvaru na samostatném vnějším mezikruží. hodiny ukazuje zlatá ruka na čtyřiadvaceníku, čtyřiadvaceník se během roku natáčí. staročeský den začínal západem Slunce (jako dodnes například v židovské liturgii). staročeský čas udává počet hodin, které uplynuly od posledního západu Slunce.
Astroláb hvězdný čas - zvěrokruh ● ● ●
●
●
●
zlatá hvězdička představuje jarní bod ukazuje hvězdný čas. na ručce hvězdného času je upevněn excentrický kruh se znameními zvěrokruhu. ručka hvězdného času oběhne ciferník za 23 hodin 56 minut a 4 sekundy. symbol Slunce se posouvá po ručce, pohybuje se po obvodu zvěrokruhu a ukazuje aktuální znamení. úsek každého znamení je paprsky na obvodu zvířetníku rozdělen na 6 částí - přibližné odečítání kalendářního data..
16,17,18
Astroláb Měsíc ●
měsíc obíhá po ciferníku v tropickém cyklu 27 dní, 7 hodin, 43 minut a 5 sekund. Vedle posuvu po ručce je skrytým mechanismem v měsíční kouli znázorňována i fáze měsíce, tedy světlá a tmavá polokoule. Co vyčteme o Měsíci z přiloženého obrázku?
19
Kalendářní deska ● ● ●
● ●
●
kalendářní deska od Josefa Mánesa 1865. alegorie měsíců s venkovskou tematikou. menší obrázky představují znamení zvěrokruhu. ve středu je středověký znak Prahy. na okraji kruhu je kalendárium se jmény 365 světců a svátků. nedělní písmena A až G se cyklicky opakují. V každém roce platí určité „nedělní písmeno“ Cisioján - text je složen ze slabik jmen světců.
20,21,22,23,24
Hodinový stroj hlavní stroj ●
● ●
●
●
25,26
Hlavní stroj, vede pomocí soukolí astrolábu tři ukazatele na astronomickém ciferníku. Sluneční kolo se otočí za jeden den (sluneční), má 366 zubů. Kolo ekliptiky má zubů 365, otočí se také jednou za den (hvězdný), jde tedy nepatrně rychleji a rozdíl jednoho zubu způsobí, že diference oběhů mezi Sluncem a zvířetníkem za rok je jeden den. Měsíční kolo má 379 zubů. Měsíc na obloze má svůj vlastní cyklus a ten je vztažen k oběhu kolem Země, kdy se vystřídají všechny jeho fáze, což je cca 29,1 dne. Všechna tři kovaná hlavní kola mají stejný průměr, 116 cm s 1,2 cm vysokými předkovanými a pilovanými zuby s trojúhelníkovým profilem
Hodinový stroj čtyřiadvacetník ●
Čtyřiadvacetník je vnější pohyblivý ciferník astrolábu.
●
Nejdříve se natáčel ručně.
●
27
1490 (Mistr Hanuš) klikový převod mezi kalendářním kolem a čtyřiadvacetníkem. Střední odchylka je 4 minuty, maximální 11 minut koncem února.
●
1865 (Daněk) – tři kola s kuželovým ozubením
●
1957 (F. Kadeřávek, E. Procházka a Z. Horský) – nelineární vačka.
Hodinový stroj fáze Měsíce
●
●
●
28
na většině orlojů je zobrazení fází samostatným ukazatelem mechanizmus vznikl při opravě v roce 1659 koule o průměru 130 mm
Test zadání
29
1) Kolik je hodin (středoevropského času)? 2) Kolik je hodin přirozeného (babylonského) času? 3) Kolik je hodin (staročeského času)? 4) V kolik hodin zapadne Slunce? 5) Před kolika hodinami vyšlo Slunce? 6) Jakou fázi má Měsíc? 7) Je Měsíc nad obzorem? 8) Který je měsíc? 9) Ve kterém znamení je Slunce?
Test výsledky 1) 2) 3) 4) 5) 6) 7) 8) 9)
29
Kolik je hodin (středoevropského času)? 16:15 Kolik je hodin přirozeného (babylonského) času? 10 Kolik je hodin (staročeského času)? 21 V kolik hodin zapadne Slunce? 19:15 Před kolika hodinami vyšlo Slunce? 11h 30m Jakou fázi má Měsíc? 4 dny před úplňkem/ 3 dny po 1. čtvrti Je Měsíc nad obzorem? právě vychází Který je měsíc? srpen Ve kterém znamení je Slunce? lev
Konec
