ABSTRAKT ABSTRACT. UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky,

!!"

UTB ve ZlínČ, Fakulta aplikované informatiky, 2009

4

ABSTRAKT

Webcasting se stává jedním z velmi oblíbených eLearningových nástrojĤ. V diplomové práci je zpracována metodologie tvorby videomateriálĤ s možností synchronizace s dalšími rich médii. Teoretická þást je doplnČna o þást praktickou, obsahující popis SMIL technologie a WVC :: ONE systému. Ukázka webcastingových materiálĤ vytvoĜených pomocí zmínČných technologií je na pĜiloženém DVD-ROM.

Klíþová slova: streaming, eLearning, webcasting, Ĝídicí systém pro uþení = LMS, SMIL, distanþní vzdČlávání, informaþní a komunikaþní technologie, efektivnost vzdČlávání, open university, virtuální mobilita studentĤ

ABSTRACT

Webcasting is becoming a very popular tool of eLearning. Narrative description and theoretical introduction of webcasting is presented in this masters´thesis. The main focus of this thesis is to introduce applications of video materials used in eLearning and its possible combinations with other rich medias. Theoretical part is followed by practical applications with a detailed description of SMIL technology and WVC :: ONE system. An example of the webcasting material created by the above mentioned technology may be find on the enclosed DVD-ROM.

Keywords: streaming, eLearning, webcasting, learning management system, SMIL, distance education, information and communication technology, effectiveness of learning process, open university, student virtual mobility


5

MOTTO:

„Proto budiž uþitelĤm zlatým pravidlem, aby všecko bylo pĜedvádČno smyslĤm, kolika možno. Tudíž vČci viditelné zraku, slyšitelné sluchu, vonné þichu, chutnatelné chuti a hmatatelné hmatu; a mĤže-li nČco býti vnímáno najednou více smysly, budiž to pĜedvádČno více smyslĤm.“

J. A. Komenský, Velká didaktika (Didactica Magna)

PODċKOVÁNÍ:

DČkuji všem, kteĜí mi jakýmkoliv zpĤsobem pomohli dokonþit tuto diplomovou práci, pĜedevším Ing. Pavlovi Navrátilovi, Ph.D. za odborné a motivující vedení.


6

Prohlašuji, že •

•

•

• •

•

•

beru na vČdomí, že odevzdáním diplomové práce souhlasím se zveĜejnČním své práce podle zákona þ. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o zmČnČ a doplnČní dalších zákonĤ (zákon o vysokých školách), ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, bez ohledu na výsledek obhajoby; beru na vČdomí, že diplomová práce bude uložena v elektronické podobČ v univerzitním informaþním systému dostupná k prezenþnímu nahlédnutí, že jeden výtisk diplomové práce bude uložen v pĜíruþní knihovnČ Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve ZlínČ a jeden výtisk bude uložen u vedoucího práce; byl jsem seznámen s tím, že na moji diplomovou práci se plnČ vztahuje zákon þ. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (autorský zákon) ve znČní pozdČjších právních pĜedpisĤ, zejm. § 35 odst. 3; beru na vČdomí, že podle § 60 odst. 1 autorského zákona má UTB ve ZlínČ právo na uzavĜení licenþní smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona; beru na vČdomí, že podle § 60 odst. 2 a 3 autorského zákona mohu užít své dílo – diplomovou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s pĜedchozím písemným souhlasem Univerzity Tomáše Bati ve ZlínČ, která je oprávnČna v takovém pĜípadČ ode mne požadovat pĜimČĜený pĜíspČvek na úhradu nákladĤ, které byly Univerzitou Tomáše Bati ve ZlínČ na vytvoĜení díla vynaloženy (až do jejich skuteþné výše); beru na vČdomí, že pokud bylo k vypracování diplomové práce využito softwaru poskytnutého Univerzitou Tomáše Bati ve ZlínČ nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným úþelĤm (tedy pouze k nekomerþnímu využití), nelze výsledky diplomové práce využít ke komerþním úþelĤm; beru na vČdomí, že pokud je výstupem diplomové práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za souþást práce rovnČž i zdrojové kódy, popĜ. soubory, ze kterých se projekt skládá. Neodevzdání této souþásti mĤže být dĤvodem k neobhájení práce.

Prohlašuji, že jsem na diplomové práci pracoval samostatnČ a použitou literaturu jsem citoval. V pĜípadČ publikace výsledkĤ budu uveden jako spoluautor.

Ve ZlínČ, 20. kvČtna 2009

……………………. Podpis diplomanta


7

OBSAH

ÚVOD .................................................................................................................................. 11 I. TEORETICKÁ ýÁST ................................................................................................... 13 1

VYSVċTLENÍ POJMģ ........................................................................................... 14

2

DIDAKTICKÉ POJETÍ ELEARNINGU A WEBCASTINGU ........................... 20

3

OBLAST APLIKACE WEBCASTINGOVÝCH SYSTÉMģ .............................. 25

4

VYTYýENÍ A FORMULACE PROBLÉMģ, CÍLE PRÁCE ............................. 28

5

STANOVENÍ HYPOTÉZ ........................................................................................ 31

II. PRAKTICKÁ ýÁST .................................................................................................... 32 6

ěEŠENÍ PROBLÉMU ............................................................................................. 33

6.1 PLÁNOVÁNÍ OBSAHU .......................................................................................... 34 6.2 PěÍBċH ..................................................................................................................... 35 6.3 ODLIŠNOSTI STREAMINGU............................................................................... 35 6.3.1 PODPģRNÝ TEXT................................................................................................... 36 6.3.2 PLÁNOVAý ........................................................................................................... 37 6.3.3 ROZHODNUTÍ K DOSAŽENÍ ZÁMċRU ...................................................................... 37 6.3.4 SEKVENýNÍ KLIPY................................................................................................. 38 6.4 NATÁýENÍ VIDEA PRO STREAMING .............................................................. 38 6.4.1 KOMPOZICE .......................................................................................................... 39 6.4.2 ýASOVÁNÍ ............................................................................................................ 39 6.4.3 POHYB .................................................................................................................. 39 6.5 PěÍPRAVA NATÁýENÍ ......................................................................................... 39 6.5.1 ŽIVÉ VYSÍLÁNÍ...................................................................................................... 40 6.5.2 MÍSTO .................................................................................................................. 40 6.5.3 NATÁýENÍ OBJEKTU ............................................................................................. 40 6.5.4 NATÁýENÍ VIDEA PRO STREAMING........................................................................ 40 6.5.5 TIPY PRO NATÁýENÍ.............................................................................................. 41 6.6 PěEDNÁŠEJÍCÍ ...................................................................................................... 42 6.6.1 NATÁýENÍ S ŽIVÝM PUBLIKEM.............................................................................. 42 6.6.2 NATÁýENÍ VE STUDIU ........................................................................................... 42 6.6.3 TIPY PRO PREZENTUJÍCÍHO.................................................................................... 43

UTB ve ZlínČ, Fakulta aplikované informatiky, 2009 7

8

POTěEBNÉ VYBAVENÍ ........................................................................................ 44

7.1 VIDEOKAMERA ..................................................................................................... 44 7.1.1 ANALOGOVÁ VIDEOKAMERA ................................................................................ 44 7.1.2 DIGITÁLNÍ VIDEOKAMERA .................................................................................... 45 7.2 STATIV ..................................................................................................................... 50 7.3 MIKROFON ............................................................................................................. 51 7.3.1 BċŽNÉ TYPY MIKROFONģ ..................................................................................... 51 7.4 NASVÍCENÍ SCÉNY ............................................................................................... 52 8

DIGITALIZACE – IMPORT VIDEA .................................................................... 54

8.1 POTěEBNÝ HARDWARE..................................................................................... 54 8.1.1 IMPORT Z DIGITÁLNÍHO ZAěÍZENÍ ......................................................................... 55 8.1.2 DIGITALIZACE Z ANALOGOVÉHO ZAěÍZENÍ ........................................................... 57 8.2 SOFTWARE ............................................................................................................. 58 8.2.1 SOFTWARE PRO ZACHYTÁVÁNÍ – DIGITALIZACI VIDEA .......................................... 58 8.3 ALTERNATIVA K FILMOVÁNÍ .......................................................................... 58 8.3.1 EXISTUJÍCÍ ZDROJE VIDEO MATERIÁLU ................................................................. 59 8.3.2 AUDIO NAHRÁVKY ............................................................................................... 64 8.3.3 SOFTWARE PRO ZACHYCENÍ OBRAZOVKY ............................................................. 65 8.3.4 ADOBE FLASH ...................................................................................................... 68 9

ÚPRAVA – EDITACE MATERIÁLU ................................................................... 70

9.1 CO JE TO EDITACE? ............................................................................................ 70 9.2 JAK VYROBIT KVALITNÍ KLIP ........................................................................ 70 9.3 TIPY PRO EDITACI VIDEA PRO STREAMING .............................................. 71 9.3.1 ULOŽENÍ ORIGINÁLU ............................................................................................ 71 9.3.2 EDITACE VIDEA .................................................................................................... 72 9.4 SOFTWARE PRO EDITACI VIDEA .................................................................... 73 9.5 ÚPRAVA AUDIO MATERIÁLģ ........................................................................... 77 10

KÓDOVÁNÍ A PěEHRÁVAýE............................................................................. 78

10.1KÓDOVÁNÍ.............................................................................................................. 78 10.2KÓDOVÁNÍ A KOMPRESE .................................................................................. 79 10.3UKLÁDÁNÍ VE VHODNÉM FORMÁTU ............................................................ 80 10.4VHODNÝ SOFTWARE PRO POSLUCHAýE .................................................... 80 10.5HLAVNÍ PěEHRÁVAýE ....................................................................................... 81


9

10.5.1 REALNETWORKS .................................................................................................. 81 10.5.2 WINDOWS MEDIA ................................................................................................. 82 10.5.3 APPLE QUICKTIME ............................................................................................... 82 10.6VHODNÝ PěEHRÁVAý ........................................................................................ 83 10.6.1 WINDOWS MEDIA ................................................................................................. 83 10.6.2 REAL MEDIA ........................................................................................................ 83 10.6.3 APPLE QUICKTIME ............................................................................................... 84 10.6.4 KOMPATABILITA PěEHRÁVAýģ ............................................................................ 84 11

PRÁCE SE STREAMOVANÝMI MÉDII ............................................................. 86

11.1POTěEBNÝ HARDWARE..................................................................................... 86 11.2POTěEBNÝ SOFTWARE ...................................................................................... 86 11.2.1 SERVER OD REALNETWORKS ............................................................................... 87 11.2.2 MICROSOFT WINDOWS MEDIA SERVER ................................................................ 87 11.2.3 APPLE QUICKTIME STREAMING SERVER .............................................................. 88 11.2.4 RYCHLOSTI PěIPOJENÍ........................................................................................... 88 11.2.5 NÁZVOSLOVÍ RYCHLOSTI PěIPOJENÍ ..................................................................... 89 12

PREZENTACE MATERIÁLģ ............................................................................... 91

12.1VLOŽENÍ STREAMINGOVÉHO VIDEA DO HTML ....................................... 91 12.2SMIL TECHNOLOGIE .......................................................................................... 92 13

WVC .......................................................................................................................... 93

13.1SYSTÉM Z POHLEDU UŽIVATELE................................................................... 93 13.1.1 SPUŠTċNÍ KURZU .................................................................................................. 95 13.1.2 PěEHRÁVÁNÍ KURZU ............................................................................................ 96 13.1.3 POZNÁMKOVÝ BLOK A CHAT ................................................................................ 97 13.2VYTVOěENÍ KURZU ............................................................................................ 98 13.2.1 PLNċNÍ KURZU...................................................................................................... 98 13.2.2 VYTVOěENÍ ýASOVÝCH STOP ............................................................................... 99 13.2.3 SYNCHRONIZACE S RICH MÉDIEM ....................................................................... 100 13.2.4 ZVEěEJNċNÍ KURZU A DALŠÍ NASTAVENÍ ............................................................ 101 13.3PRAKTICKÁ UKÁZKA V SYSTÉMU WVC .................................................... 102 14

SMIL ........................................................................................................................ 103

14.1POPIS SMIL SOUBORU A JEHO VYTVÁěENÍ ............................................. 103 14.2VYTVÁěENÍ MATERIÁLģ V PROSTěEDÍ LIMSEE2 ................................. 108


10

14.3SMIL Z POHLEDU POSLUCHAýE................................................................... 111 14.4DALŠÍ MOŽNOSTI ............................................................................................... 111 14.4.1 HTML + TIME .................................................................................................. 111 14.4.2 BUDOUCNOST JAZYKA SMIL.............................................................................. 112 15

DISKUSE ................................................................................................................ 113

15.1HYPOTÉZA H1 ..................................................................................................... 113 15.2HYPOTÉZA H2 ..................................................................................................... 117 15.3HYPOTÉZA H3 ..................................................................................................... 118 16

ZÁVċR .................................................................................................................... 122

ZÁVċR V ANGLIýTINċ ............................................................................................... 123 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................ 124 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLģ A ZKRATEK ................................................... 128 SEZNAM OBRÁZKģ ..................................................................................................... 133 SEZNAM TABULEK ...................................................................................................... 135 SEZNAM PěÍLOH.......................................................................................................... 136 PěÍLOHA P II: DVD-ROM S PRAKTICKOU UKÁZKOU ...................................... 138


11

ÚVOD Velký nárĤst a rozvoj výpoþetní techniky je pro dnešní dobu jistČ velkým pĜínosem. Dnes je naprosto bČžné využívat pĜi práci výpoþetní techniku a další média. Tento trend prostupuje i do vzdČlávání, které se snaží reagovat na potĜeby dnešní doby a tím se odlišuje od standardĤ známých z minulých desetiletí. Do popĜedí se dostává distanþní forma vzdČlávání, která vznikla jako reakce na potĜeby a nároky dnešních studentĤ v návaznosti na požadavky spoleþnosti. ZamČĜuje se pĜevážnČ na jedince, kteĜí mají potĜebu se dále vzdČlávat, ale nemohou se úþastnit prezenþní formy studia. Jedná se o velmi efektivní, flexibilní a variabilní model, který se mĤže pĜizpĤsobit po organizaþní a obsahové stránce potĜebám studentĤ. V distanþním vzdČlávání se použivají tradiþní zdroje informací jako napĜíklad uþebnice a rĤzné tištČné materiály, ale také interaktivní zdroje informací, které tak vytváĜejí novou formu vzdČlávání zvanou eLearning. Na trhu najdeme celou Ĝadu výukových programĤ urþených pro podporu vzdČlávání. Mnoho pedagogĤ však cítí, že na trhu stále není pĜesnČ to, co by vystihlo jejich pohled a pojetí pĜedmČtu a potĜebují vlastní obsah takovýchto materiálĤ. Zde se vytváĜí velký prostor pro eLearningové portály, které nabízejí nepĜeberné množství možností, ale ne každý ví, jak postupovat pĜi jejich návrhu a výrobČ. Tato práce se zamČĜuje na eLearning, konkrétnČ možnosti webcastingových systémĤ, které v sobČ ukrývají velký potenciál a mohou se stát velkým hráþem na poli distanþního vzdČlávání a podpory vzdČlávání obecnČ. Obsahem práce je tvorba webcastingových materiálĤ s využitím moderních technologií. Teoretická þást je doplnČna o þást praktickou, v které provedu srovnání dvou technologií pĜístupu k webcastingovým materiálĤm a jejich synchronizace s dalšími rich médii. ObČ technologie budou doplnČny krátkou ukázkou, aby þtenáĜ získal ucelené informace. V rámci teoretické þásti jsou uvedeny základní souvislosti, zejména mezi pojmy eLearning, webcasting, uþební pomĤcka, didaktická technika, distanþní vzdČlávání, atd. Dále se práce v teoretické þásti vČnuje odlišnostem streamingu od klasického pĜístupu k videomateriálĤm. Práce také informuje o potĜebném vybavení pro vytváĜení vlastních materiálĤ a jejich sledování. Poskytuje rady pro natáþení, tipy pro prezentujícího, postup digitalizace a editace materiálĤ. Informuje o závislosti mezi kódováním, vhodným streamingovým serverem a pĜehrávaþi.


12

Práce je urþena zájemcĤm o streaming, webcasting, možnosti eLearningu a slouží také jako návod, þi doporuþení, jak moderní technologie zapojit do vzdČlávání – pĜevážnČ distanþního. Používaná terminologie je pĜehlednČ vysvČtlena. Díky tomu nalezne tato práce své uplatnČní nejen v rukách poþítaþového nadšence, ale i pedagogickým pracovníkĤm, pĜípadnČ studentĤm pĜiblíží celou problematiku webcastingu. Po nastudování a osvojení technik v absolventské práci uvedených budou schopni vytváĜet vlastní webcastingové materiály na vysoké úrovni. Souþástí práce je také DVD-ROM obsahující praktickou ukázku webcastingových materiálĤ vytvoĜených v souladu s touto diplomovou prací.


I. TEORETICKÁ ýÁST

13


1

14

VYSVċTLENÍ POJMģ

Tato diplomová práce se zabývá tvorbou webcastingových materiálĤ s využitím moderních technologií a jejich uplatnČní pĜi vzdČlávání. „Webcasting je vysílání na Internetu“1. Sám autor citátu však tuto definici považuje za pĜíliš obecnou a k jeho tvrzení se pĜipojuje další Ĝada odborníkĤ z oblasti eLearningu. Lze ji upĜesnit následovnČ. Webcasting je obecnČ vykládán jako poskytování živého vysílání video nebo audio poĜadĤ prostĜednictvím streamingové technologie. Streaming je metoda šíĜení video a audio materiálĤ Internetem. Ve svém poþátku byla podporována firmou RealNetworks a pozdČji se pĜidaly Microsoft a firma Apple. V souþasné dobČ se vČnuje streamingové technologii velké množství firem a institucí. Rychlý rozvoj zaznamenal streaming díky použité technologii. Video þi audio soubor zĤstává stále na serveru a pĜed jeho sledováním ho není tĜeba stahovat do poþítaþe. Streaming v pĜekladu znamená proudování, což vystihuje jeho podstatu. PĜi pĜehrávání je poþáteþní þást materiálu zkopírována ze serveru do bufferu – pamČti poþítaþe – a s krátkým zpoždČním je zapoþato pĜehrávání. V té dobČ ze serveru do bufferu putují další data a soubor se postupnČ stahuje a zároveĖ pĜehrává. Rozlišují se dva druhy streamingu – Live streaming, neboli živé vysílání, a Video on demand – takzvané video na požádání. Streaming poskytuje stabilní metodu pĜenosu dat mezi serverem a poþítaþem. Server reguluje tok dat podle zatížení a možností pĜipojení. Z pohledu posluchaþe je tak webcasting obdobou rozhlasového pĜípadnČ i televizního vysílání, neboĢ se jedná o urþitý "tok" informací, ve kterém posluchaþ nemĤže sám pĜímo interaktivnČ volit sled prvkĤ. PĜi zapojení dalších interaktivních prvkĤ se z webcastingových materiálĤ stává silný hráþ na poli eLearningového vzdČlávání. eLearning, fenomén dnešní doby, je ve 4. vydání pedagogického slovníku z roku 2003 definován jako anglický ekvivalent „elektronického uþení/vzdČlávání“ a oznaþuje rĤzné

1

druhy

poþítaþem

podporovaného

uþení,

zpravidla

s využitím

NOVÁK, Milan. Voxcafe.cz [online]. 2009. 2009 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: < http://www.voxcafe.cz/clanky/webcasting/kdyz-se-rekne-webcasting.html>. ISSN 1802-2804.

moderních


15

technologických prostĜedkĤ, pĜedevším CD-ROM. Tato definice je zastaralá a od dnešního pojetí eLearningu se velmi vzdaluje.2 „eLearning je vzdČlávací proces využívající informaþní a komunikaþní technologie k tvorbČ kurzĤ, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k Ĝízení studia.“3 Pojetí eLearningu není dosud ustálené a odborníci se nemohou dohodnout ani na definici základních pojmĤ. Podle této definice mĤžeme všechny video a audio materiály oznaþit za eLearningové. Ani v názvosloví nejsou striktnČ položené meze – e-Learning, eLearning þi e-learning, je mnoho možností, jak toto slovo psát. I pĜes nejednotnost definice není v dnešní dobČ takto široké pojetí eLearningu moc používané. Od moderních výukových materiálĤ se oþekává více než od klasické audio kazety, kterou nČkdo musí ve studiu nahrát, další firma vyrobí odhadovaný poþet kopií, následnČ se musí zajistit odbyt a také doprava až k uživateli. Lepší je pĜiklonit se k definici obsahující modernČjší prvky a vyšší interaktivnost než pouhou video þi audio kazetu. „eLearning je forma vzdČlávání využívající multimediální prvky – prezentace a texty s odkazy, animované sekvence, video snímky, sdílené pracovní plochy, komunikace s lektorem a spolužáky, testy, elektronické modely procesĤ, atd. v systému pro Ĝízení studia“4. Tato definice zahrnuje moderní pojetí eLearningu, využívající autorské systémy pro Ĝízení studia, které v sobČ integrují nejrĤznČjší on-line nástroje pro komunikaci a správu studia (evidence, diskusní fórum, chat, nástČnka …) a zároveĖ zde student mĤže nalézt výukové materiály v on-line þi offline podobČ. TČchto systémĤ je v dnešní dobČ celá Ĝada, nČkteré jsou postavené a provozované v rámci akademické sféry – eAMOS, WVC :: ONE (autorský systém provozovaný na Jihoþeské univerzitČ), Moodle (Univerzita Tomáše Bati ve ZlínČ, Karlova univerzita), Telmae, Virtuální univerzita (provozovaná na Ostravské univerzitČ), portál sdružení CESNET a spousta dalších. Z komerþní sféry stojí za zmínku projekty eDoceo a Microsoft Class Server provozované na území ýR. Ze zahraniþních produktĤ, s velkou

2

PRģCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, JiĜí. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha : Nakladatelství Portál, 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 3 WAGNER, Jan. ELearning [online]. 24.1.2007. Wikipedia.org, 2009 [cit. 2009-02-17]. Dostupný z WWW: . . 4 ELearning [online]. 24.1.2007. Wikipedia.org, 2009 [cit. 2009-02-13]. Dostupný z WWW: . .


16

oblibou používané u uživatelĤ po celém svČtČ, pĜipomeĖme TotalLMS od SumTotal Systems, Saba Learning od Saba, þi Plateau 4 LMS od Plateau Systems. V souvislosti s eLearningem se setkáváme s tĜemi základními typy produktĤ. Základním stavebním prvkem eLearningu, stejnČ jako celého vzdČlávání, je jeho obsah. Pod pojmem eLearningový obsah si lze pĜedstavit jakýkoliv elektronický dokument. Pro zvýšení úþinnosti výuky se obsah þasto prezentuje v rámci elektronického kurzu, což je elektronický program, využívající rĤzné výukové strategie a podporující standardy eLearningu umožĖující jeho integraci do Ĝídícího systému pro poskytování zpČtné vazby zúþastnČným (lektor, student, manažer …). Obsah distribuovaný na CD þi DVD, pĜístupný z firemní sítČ, Internetu nebo intranetu by již mohli studenti studovat bez jakýchkoliv dalších

systémĤ.

Tento

zpĤsob

dodání

obsahu

studentĤm

skonþí

s

vysokou

pravdČpodobností neúspČchem, jelikož zde chybí klíþový prvek vzdČlávání, což je komunikace a spolupráce zúþastnČných. Proto existují produkty souhrnnČ nazývané Ĝídicí systémy (LMS).5 Neboli systémy pro Ĝízení studia zmínČné výše, které tuto komunikaci a zpČtnou vazbu zprostĜedkovávají. LMS dále Ĝeší úkoly jako jsou distribuce obsahu, automatizace, Ĝízení a vyhodnocování vzdČlávacího procesu, reporting, Ĝízení kompetencí, sledování financí atd. Konkrétní LMS, pocházející od rĤzných výrobcĤ, se mohou velmi lišit v poskytované funkcionalitČ. MĤžeme zde nalézt vše, od jednoduchých spouštČþĤ elektronických kurzĤ až po komplexní systémy zabezpeþující celý proces výuky. Od kvalitního LMS oþekáváme: • Ĝízení a evidenci všech typĤ výuky od elektronických asynchronních kurzĤ pĜes virtuální uþebny až po klasickou výuku v uþebnách • centrální katalog všech vzdČlávacích akcí (elektronické kurzy, virtuální tĜídy, videokonference, uþebny, externí výuka), registraþní procesy, správu zdrojĤ a financí s tím spojenou • modelování organizace a kompetencí, evidování dosažených individuálních dovedností

5

Kontis. Kontis e-Learning: Souþásti e-learning [online]. [2005] [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: .


17

• zpĜístupĖování vzdČlávacích akcí, sledování aktivit jednotlivých uživatelĤ od souhrnĤ po detaily, reportování všech typĤ výukových aktivit spoleþnČ i jednotlivČ • bohatou sadu synchronních a asynchronních komunikaþních kanálĤ mezi studenty, lektory a manažery vzdČlávání, prostĜedky pro zachytávání, výmČnu a sdílení informací a znalostí • automatizaci vzdČlávacího procesu, schopnost spolupráce s dalšími systémy

ZjednodušenČ lze Ĝíci, že se LMS zamČĜuje na kompetence, vzdČlávací aktivity a jejich distribuci k posluchaþĤm.6 Obsah je vytváĜen ve vývojových systémech, které lze rozdČlit na LMS a vývojové nástroje. Mezi nejznámČjší profesionální a þasto používané vývojové nástroje patĜí ToolBook II od SunTotal Systems a Authorware od Adobe, dĜíve spoleþnosti Macromedia. V eLearningu se vČtšinou jedná o specializované programy pĜímo zamČĜené na tvorbu elektronických

kurzĤ

podporujících

aplikaci

výukových

strategií,

zpČtnovazební

interaktivní prvky a standardy eLearningu pro integraci do LMS.7

Jaké jsou hlavní pĜínosy eLearningu: • Snížení nákladĤ na klasické vzdČlávání. PĜedevším se jedná o náklady na zajištČní studijních materiálĤ, plat lektora, pronájem vhodných prostor a další. V pĜípadČ eLearningu jsou tyto náklady sníženy na minimum. • ýasovČ nezávislé a individuální studium. Je pouze na studentovi, kdy se bude vzdČlávat, sám si volí vhodnou dobu podle svých aktuálních potĜeb. Volí rychlost uþení, typ a formu kurzu, kdykoliv si mĤže látku zopakovat a ovČĜit si svoje získané znalosti nČkterým ze zpČtnovazebních kanálĤ v rámci LMS studia. • ZajištČní vysoké úrovnČ pĜedávaných znalostí a jejich udržování.

6

Kontis. Kontis e-Learning: Souþásti e-learning [online]. [2005] [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 7 Kontis. Kontis e-Learning: Souþásti e-learning [online]. [2005] [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: < http://www.elearn.cz/uvod_soucasti_ridici.asp?menu=elearning&submenu=soucasti&subsubmenu=ridici >.


18

• V rámci hodnocení je neopomenutelným faktorem lektor, který tuto þinnost vykonává. Hodnocení nemusí být vždy objektivní a jeho závČry nemusí vždy pĜesnČ korespondovat s úrovní znalostí studenta. V eLearningu je každý student hodnocen podle stejných a pĜedem známých pravidel. PĜi kvalitnČ pĜipravených materiálech dává eLearning studentovi možnost okamžité zpČtné vazby a informaci o jeho výsledcích.8 Tato práce se vČnuje tvorbČ webcastingových materiálĤ a zamČĜuje se na metodologii tvorby videomateriálĤ s možností jejich synchronizace (uvádČní v þasový soulad) s rich médii. Termín rich média popisuje širokou škálĤ digitálních interaktivních médií, která mohou být poskytována prostĜednictvím Internetu þi firemní sítČ do www stránky. Základní charakteristikou rich médií je dynamický pohyb. Ten se mĤže vyskytovat v prĤbČhu þasu podle nastavených pravidel nebo v pĜímé odpovČdi na interakci uživatele. Rich média jsou reprezentována kombinací napĜ.: • animací Macromedia Flash • obrázkĤ • zvukĤ • textĤ9

eLearning je nejþastČji používaný v konjunkci s dalšími typy výuky jako je napĜ. instruktorem (vyuþujícím) vedený trénink. VzdČlávání vČtšinou probíhá kombinovanou formou ve spojení více výukových metod s cílem integrovat výuku do každodenního pracovního života. Používání více metod zprostĜedkování výuky pro dosažení cílového efektu se nazývá blended learning.

8

LMS eDoceo >> co je to e-learning [online]. [2005] [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: . 9 NOVÁK, Milan. Voxcafe.cz [online]. 2009. 2009 [cit. 2009-02-12]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-2804.


19

Blended learning se rozlišuje na dva základní typy výuky, které se vzájemnČ kombinují. • Synchronní výuka probíhá v reálném þase, v kterém všichni úþastníci souþasnČ pĜijímají pĜedávané zkušenosti a mohou navzájem reagovat. PatĜí sem napĜíklad výuka v uþebnČ, kdy všichni úþastníci vþetnČ lektora jsou ve stejném þase a místČ, þi virtuální tĜídy, kde se mohou úþastníci v jednom þase pomocí synchronních technologií setkat a reagovat, aþkoliv jsou v rĤzných lokalitách. • Asynchronní výuka mĤže být aplikována v rĤzných þasech na jednotlivé studenty, kteĜí si mohou volit tempo a zpĤsob pĜijímání informací, avšak nemohou navzájem reagovat v reálném þase. PatĜí sem napĜíklad tištČné manuály a knihy, audio/video, þi elektronické výukové kurzy.10

10

Kontis. Kontis e-Learning: Souþásti e-learning [online]. [2005] [cit. 2009-03-13]. Dostupný z WWW: < http://www.elearn.cz/uvod_coje_blended.asp?menu=elearning&submenu=coje&subsubmenu=blended >.


2

20

DIDAKTICKÉ POJETÍ ELEARNINGU A WEBCASTINGU

Z didaktického hlediska lze eLearning chápat jako multimediální podporu vzdČlávácího procesu, která je úzce spojena s moderními komunikaþními a informaþními technologiemi sloužícímu pro zkvalitnČní vzdČlávání. eLearning mĤžeme rozdČlit dle nČkolika zpĤsobĤ. Mezi nejpĜehlednČjší a pedagogicky nejsrozumitelnČjší patĜí základní rozdČlení na online a offline vzdČlávání. Offline podoba eLearningu nevyžaduje pĜipojení poþítaþe do sítČ. Uþební materiály jsou distribuovány pĜevážnČ na pamČĢových médiích (CD, DVD, pamČĢová karta, flash disk ...). Offline podoba eLearningu se již dle nČkterých definic nepovažuje za správnou a mnoho autorĤ již offline výuku z definice eLearningu vypouští. Online výuka, jak název již sám napovídá, vyžaduje pĜipojení poþítaþe do místní sítČ, pĜípadnČ do sítČ Internet. Distribuce uþebních materiálĤ probíhá výhradnČ prostĜednictvím síĢových prostĜedkĤ. Online výuka se dále dČlí na synchronní a asynchronní formu. • Synchronní výuka vyžaduje neustále pĜipojení k místní síti a nebo síti Internet. Výuka se pĜevážnČ uskuteþĖuje v tzv. virtuální tĜídČ. Studenti komunikují s tutorem v reálném þase, ale vČtšinou pomocí nČkterých z komunikaþních programĤ (chat, Skype, MSN, ...), tzn. tutor není fyzicky pĜítomen. Tento zpĤsob výuky probíhá vždy v pĜedem dohodnutém termínu. • Asynchronní výuka oproti tomu nevyžaduje pĜedem dohodnuté termíny a je þasovČ a prostorovČ nezávislá. Studenti komunikují s tutorem pouze prostĜednictvím diskusního fóra, emailem nebo nČkterým z dalších zpĤsobĤ v rozdílném þase. Studenti využívají pĜedem dohodnutý zpĤsob komunikace nejen s tutorem, ale i mezi sebou. Tato forma je þasovČ flexibilnČjší, ale vyžaduje vysokou motivaci ze strany studentĤ.


21

Obrázek 2.1 – rozdČlení elektronického vzdČlávání

Tématem práce je tvorba webcastingových systému s využitím moderních technologií. Z didaktického hlediska jsou webcastingové systémy založeny pĜevážnČ na obrazovém pĜedávání informací prostĜednictvím video materiálĤ, zvukových materiálĤ a dalších doprovodných médií. Z obecného hlediska plní stejnou funkci audiovizuální prostĜedky, spadající do velké skupiny didaktických prostĜedkĤ. „Pojmem didaktický prostĜedek lze v širokém pojetí oznaþit vše, co napomáhá k dosažení cílĤ vyuþovacího procesu, pĜípadnČ z tČchto cílĤ vychází a je jimi urþováno.“11 V definici jsou zahrnuty vyuþovací metody a formy, didaktické zásady, uþební pomĤcky, potĜeby ... ale též obsah nebo cíl výuky, komunikaþní prostĜedky používané uþitelem a studentem, jejich vČdomosti a znalosti. J. MaĖák v roce 2003 navrhl ve své publikaci omezovat didaktické prostĜedky pouze na takové prostĜedky a jevy, které jsou materiální povahy.12

11

RAMBOUSEK, Vladimír. Technické výukové prostĜedky : Pracovní materiály I.. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n. p. Praha 1, 1990. 150 s. 12 CHUDÝ, Štefan, KAŠPÁRKOVÁ, Svatava. Didaktická propedeutika. 2. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve ZlínČ, 2007. 106 s. ISBN 978-80-7318-552-7.


22

Materiální didaktické prostĜedky slouží uþitelĤm a žákĤm k zabezpeþení názornosti a praktiþnosti ve výchovnČ-vzdČlávácím procesu, které pĤsobí spolu s obsahem, metodami a formami a napomáhají k dosažení cílĤ výchovnČ-vzdČlávácího procesu. Mezi základní didaktické prostĜedky patĜí uþební pomĤcky a didaktická technika. V pedagogickém slovníku vydaném v roce 2003 jsou uvedeny tyto definice pojmĤ. • Uþební pomĤcka – Tradiþní oznaþení pro objekty a pĜedmČty, zprostĜedkující nebo napodobující realitu, napomáhající vČtší názornosti nebo usnadĖující výuku, napĜ. pĜírodniny, obrazy, schémata, symboly, modely. Souþasná nabídka uþebních pomĤcek zahrnuje širokou škálu auditivních , vizuálních, obrazových a technických pomĤcek, které jsou souþástí vyuþování. • Didaktická technika – Souborné oznaþení technických zaĜízení užívaných pro výukové úþely. Didaktickou technikou se rozumí buć jen pĜístroje, nebo i jejich programy. Obvykle se rozlišuje didaktická technika tradiþní (diaprojektor, zpČtný projektor, filmový projektor aj.) a moderní (poþítaþ s didaktickým programem, jazyková laboratoĜ, multimediální výukový systém aj.)13

Uþební pomĤcky, které mají jednoznaþný vztah k webcastingovým systémĤm, se od didaktické techniky odlišují pĜevážnČ tČsností vztahu k obsahu výuky a dále také mírou své významnosti ve vyuþovacím procesu. Uþební pomĤcky pĤsobí svými didaktickými funkcemi pĜímo na posluchaþe, narozdíl od technických prostĜedkĤ, kde pĤsobení je pĜevážnČ nepĜímé. Do vyuþovacího procesu mĤže zasahovat neomezené množství uþebních pomĤcek, které dČlíme do rĤzných kategorií. PĜíkladem dČlení mĤže být:

Dle míry pedagogizace lze rozdČlit uþební pomĤcky na: • Originální pĜedmČty – pĜírodniny, výtvory þlovČka, jako napĜíklad nástroje, stroje, nákresy, atd. • Pedagogizované pomĤcky – uþebnice, modely, audiovizuální programy, atd.

13 PRģCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, JiĜí. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.


23

Z hlediska pĤsobení na smysly þlovČka mĤžeme uþební pomĤcky dČlit na: • Auditivní – pĤsobící na sluchové receptory • Vizuální – pĤsobící na zrakové receptory • Audiovizuální – pĤsobící souþasnČ na sluchové a zrakové receptory14

Obrázek 2.2 – Audiovizuální prostĜedky

Z pohledu webcastingu jsou nejdĤležitČjší oblastí uþební pomĤcky pĤsobící prostĜednictvím sluchu a zraku – tzn audiovizuální pomĤcky. Tento pojem v sobČ zahrnuje pomĤcky, které pĤsobí na více smyslĤ studenta – zrak a sluch. Mezi tuto skupinu pomĤcek mĤžeme zahrnout napĜíklad film, televizní poĜad, audiovizuální program poskytovaný prostĜednictvím poþítaþe. Audiovizuální pomĤcky s pĜíslušnou didaktickou technikou

14

HLAVATÝ, Josef. Didaktická technika pro uþitele. 1. vyd. Praha : Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, 2002. 119 s. ISBN 80-7080-479-3.


24

vytváĜejí druh technických výukových prostĜedkĤ oznaþovaný jako audiovizuální prostĜedky.15 V rámci uvedené kategorie mĤžeme zaĜadit i webcastingové systémy. VČtšina didaktických prostĜedkĤ má polyfunkþní charakter, þímž mĤže zároveĖ pĜispívat k dosažení rĤzných cílĤ. Z hlediska zvyšování efektivity vyuþování se audiovizuální prostĜedky neposuzují osamocenČ od ostatních forem a metod vyuþování, ale ve vzájemném propojení. Tím vznikají multimediálnČ integrované systémy didaktických prostĜedkĤ, pĤsobící na více smyslĤ souþasnČ a tím se vzájemnČ podporují a doplĖují pĜi dosahování stanovených cílĤ.16

Obrázek 2.3 – multikanálové prostĜedky

15

RAMBOUSEK, Vladimír. Technické výukové prostĜedky : Pracovní materiály I.. 1. vyd. Praha : Státní pedagogické nakladatelství, n. p. Praha 1, 1990. 150 s. 16 TěEBIŠOVSKÝ, J. V. Audiovizuálné prostriedky v teórii a praxi. 1. Vyd. Bratislava : SPN, 1980. S. 21.


3

25

OBLAST APLIKACE WEBCASTINGOVÝCH SYSTÉMģ VzdČlávání zažívá v posledních letech velké promČny zpĤsobené zejména zmČnou

v sociální a ekonomické oblasti lidského života. Mnoho tČchto zmČn vede v dnešních dnech k zásadním otázkám o pojetí a podstatČ vyuþovacího procesu a také o jeho dalším smČĜováním. PotĜeba individualizace je v dnešní uspČchané dobČ viditelná již u studentĤ denního studia. Spoleþnost pĜechází od pouhého vyuþování a klasického procesu uþení v rámci uznávaných organizací k vČtší individualitČ, reflektivnímu uþení odrážejícímu reálný život s praxi – od uþení prezenþního k uþení distanþnímu, resp. k eLearningu.17

V pedagogickém slovníku vydaném v roce 2003 jsou uvedeny tyto definice pojmĤ: • „Prezenþní studium – dĜíve termín „denní studium“ nahrazen podle zákona þíslo 111/1998 Sb. Základní forma studia na vysokých a stĜedních školách podle schválených uþebních plánĤ, spoþívající v pravidelné (na stĜedních školách každodenní) docházce do školy, kde studující jsou v kontaktu s vyuþujícími“18 • „Kombinované studium – Na vysokých a stĜedních školách spojování denního studia a distanþního studia. Zákon þ. 111/1998 Sb. rozeznává tyto formy vysokoškolského studia: studium prezenþní, studium distanþní a jeho kombinace“19 • „Distanþní vzdČlávání – forma studia zprostĜedkovaného médii (telefon, rozhlas, televize, poþítaþ, zvl. Internet a elektronická pošta aj.). Je založno na samostatném studiu úþastníkĤ, Ĝízeném specializovanou institucí, bez prezenþního kontaktu studujících s vyuþujícími. Výuku úþastníkĤ zajišĢují speciálnČ pĜipravené uþební materiály (výukové balíþky) a jiné metody studijní podpory a hodnocení, umožĖující

individuální

pĜístup

(komentáĜe

a

podpora

lektorĤ,

tutorĤ

a konzultantĤ). Formy distanþního vzdČlávání se využívají v systému otevĜené

17

NOVÁK, Milan. Využití webcastingových systémĤ ve vzdČlávání. Praha, 2007. 211 s. Univerzita Karlova v Praze, Pedagogické fakulta, Katedra informaþních technologií a technické výchovy. Vedoucí dizertþní práce JiĜí Rambousek. 18 PRģCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, JiĜí. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8. 19 PRģCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, JiĜí. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.


26

univerzity a také v kombinovaném studiu, jež se dnes þasto uplatĖuje na þeských vysokých školách. V ýR pĤsobí od roku 1995 Národní centrum distanþního vzdČlávání pĜi Centru pro studium vysokého školství v Praze“20

V rámci prezenþí výuky se omezuje využití webcastingových materiálĤ pouze na její podporu (zejména na základních a stĜedních školách, které jsou orientovány þistČ na prezenþní - face to face techniku výuky). Velký potenciál nabízí pĜi snaze zaþlenit do bČžných kolektivĤ jedince s odlišnými potĜebami vzdČlávání. NapĜíklad studenty s poruchami uþení, handicapované jedince, velmi talentované studenty, kde je potĜeba hledat více individuální Ĝešení a cestu pro dosažení didaktických cílĤ. Webcastingové systémy tak lze využít pro pĜedávání doplĖkových informací studentĤm, pro jejich samostudium, studentské diskuze, Ĝešení projektĤ v rámci týmĤ apod. V oblasti prezenþního studia na vysoké škole najde webcasting širší uplatnČní. Webcastingové systémy mohou napĜíklad plnČ nahradit klasické pĜednášky buć v online podobČ, pĜípadnČ jako video on demand (z archivu) a tím umožnit pedagogĤm vČnovat se plnČ individuálním potĜebám studentĤm. Omezí se také konzultaþní hodiny, jelikož studenti mají vždy pĜístup k pĜednáškám a mohou si veškeré dĤležité informace samostatnČ dohledat. V rámci webcastingových systému a všech LMS mohou studenti také využívat dalších výhod, jako jsou diskuzní fóra, chat s kolegy, chat s pedagogem, IP telefonii, nástČnku, atd. SamozĜejmČ funce uvedené v pĜedchozí þásti zĤstávají platné i v tomto modelu. Jak již bylo uvedeno, webcastingové systémy naleznou své uplatnČní zejména na stĜedních a vysokých školách, ale i v postgraduálním vzdČlávání, rekvalifikaþních kurzech, managerských kurzech, atd. Vhodnost webcastingových systému pro distanþní vzdČlávání vyplývá již ze samotného popisu jeho funcí a vlastností, které, jak je patrné, je do jisté míry opakem studia prezenþního. „Distanþní studium v maximální možné míĜe využívá pro vzdČlávací proces multimediálních prostĜedkĤ a informaþních technologií. Studující jsou pĜevážnČ

20

PRģCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška, MAREŠ, JiĜí. Pedagogický slovník. 4. aktualiz. vyd. Praha : Portál, s.r.o., 2003. 322 s. ISBN 80-7178-772-8.


27

nebo zcela fyzicky oddČleni od vzdČlávací instituce, která jejich studium Ĝídí a podporuje.“21 Dnes je možné považovat za prokázané, že kombinované formy vzdČlávání jsou vzhledem k možnostem, které nabízejí, vhodnČjší než metody tradiþní. Velice vhodným nástrojem souþasné doby se jeví Blended learning, ve smyslu smíšeného þi kombinovaného vzdČlávání, které se užívá k popisu klasické pĜímé výuky v kombinaci s eLearningem a individulním studiem. NejþastČjší variantou je kombinace osobního kontaktu s vyuþujícím a eLearningu (synchronní, asynchronní, LMS studia, webcasting, diskuze, chat ...). Vzniká tak velice efektivní studium reagující na požadavky dnešní doby.

21

ZLÁMALOVÁ, H. Principy distanþní vzdČlávací technologie a možnosti jejího využití v pedagogické praxi na technických vysokých školách. Centrum distanþního vzdČlávání. 2002. Dostupný z WWW: .


4

28

VYTYýENÍ A FORMULACE PROBLÉMģ, CÍLE PRÁCE

Již dlouhá léta se snaží vČtšina firem a vzdČlávacích institucí o zapojení video a audio materiálĤ do svých semináĜĤ, pĜednášek, školení þi do bČžné výuky. DĤvody jsou více než pochopitelné. Audio kazeta þi CD obsahující doprovodná cviþení k anglické uþebnici dodají potĜebnou zpČtnou vazbu a lektor nemusí celou hodinu pouze vykládat pĜed tabulí. StejnČ tak videokazety o nemoci AIDS a drogových závislostech, které každý žák základní školy jistČ nČkolikrát vidČl, jsou pro nČ pĜíjemnou zmČnou. Na firemní úrovni jsou to školící videokazety, pĜípadnČ záznamy již probČhlých pĜenášek. Bohužel velkou nevýhodou tČchto materiálĤ je vysoká výrobní cena a také obtíže s doruþováním.

Vzhledem k uvedenému se nabízejí následující otázky: 1. Jsou zpĤsoby prezentace z let minulých stále ještČ zajímavé pro posluchaþe? 2. Existuje modernČjší a efektivnČjší zpĤsob doruþení studijních materiálĤ posluchaþĤm? 3. Jsou webcastingové nástroje vhodné pro distanþní vzdČlávání?

S rozvojem moderních informaþních a komunikaþních technologií se stále více do popĜedí dostává digitální podoba tČchto materiálĤ. PĜi bezproblémovém pĜehrávání videa na poþítaþi musí být k dispozici veškerá data a to ve správném poĜadí a bez pĜerušení. Pokud opomineme distribuci materiálĤ na nosiþích CD a DVD, bylo až donedávna zapotĜebí stažení videa jako celku do poþítaþe pĜed zaþátkem pĜehrávání. To bylo zvláštČ u vČtších videí a pomalejšího pĜipojení þasovČ nároþné a mnohdy i nemožné. I pĜes rozvoj vysokorychlostního Internetu v ýeské republice není situace zatím taková, aby si každý zájemce o eLearningové materiály umístČné na serveru mohl napĜ. 4-6 hodin stahovat pĜednášku do svého poþítaþe a potom zjistit, že v ní nenajde to, co zrovna potĜebuje. V dnešní uspČchané dobČ je potĜeba mít informace nadosah a v reálném þase. Z hlediska uþitele a studenta je v dnešní dobČ výzvou pro akademiky využití nových technologií zpĤsobem, který je vhodný a citlivý k potĜebám studentĤ a jejich studijnímu rámci. Rychlý rozvoj informaþních a komunikaþních technologií umožĖuje pedagogĤm zapojit více interaktivních zdrojĤ do svého portfólia a obohatit tím svou výuku.


29

Z krátkého dotazníku vyplĖovaném studenty Pedagogické fakulty Jihoþeské univerzity v roce 2006 vyplynulo, že sami, jako budoucí uþitelé, by uvítali zapojení moderních technologií do výuky. Jednalo se pĜedevším o dataprojektor, elektronické ukazovátko þi poþítaþ. Sami studenti mČli pĜehled o eLearningových nástrojích, využívaných v rámci Jihoþeské univerzity, zvláštČ o LMS studiu eAMOS. Pokud vyĜadím z výsledkĤ dotazníku studenty výpoþetní techniky, kteĜí by již vzhledem ke svému studiu mČli využívat LMS studio eAMOS a mít alespoĖ základní pĜehled o dalších eLearninových nástrojích, byl i autorský systém WVC :: ONE, urþený pro správu webcastingových kurzĤ, v podvČdomí urþitého procenta studentĤ. Stejný dotazník byl pĜedložen studentĤm Pedagogické fakulty Jihoþeské univerzity i v roce 2008, tzn. s odstupem 2 let. Již pĜi vyhodnocování dotazníku v roce 2006 byly nČkteré otázky oznaþeny jako nepĜesné a tČžko uchopitelné (z pohledu vyhodnocování), ale pro pĜesnost a nezkreslení výsledkĤ byly otázky zachovány v nezmČnČné formČ. Dotazování probČhlo opČt na PF JU a také z nČho byli vylouþeni studenti prvních roþníkĤ a studenti výpoþetní techniky. Z výsledkĤ je patrné jisté zlepšení znalostí a hlavnČ používání moderní techniky ve vyuþování, které ale stále neodráží situaci dnešní doby a hlavnČ potĜeby studentĤ na moderní vzdČlávání. PĜi vytváĜení webcastingových materiálĤ jako podpory výuky je nutné si uvČdomit, kdo a odkud bude tyto materiály sledovat. Pokud bude webcastingový materiál využíván pouze v rámci akademické nebo firemní sítČ, pĜípadnČ uživateli s vysokorychlostním pĜipojením, mĤže být použita nejvyšší kvalita i v pĜípadČ, že video bude zobrazeno v malém oknČ. Takto vytvoĜený webcastingový materiál mĤže nahradit stávající video kazety a nabídnout velkou výhodu v podobČ flexibility a distribuce. NicménČ pokud bude vytvoĜené video využíváno napĜíklad i pro distanþní vzdČlávání, musí se pĜizpĤsobit kvalita videa napĜíklad i pro uživatele pomalejšího ISDN, GPRS, … pĜipojení. V opaþném pĜípadČ mĤže být pĜehrávání videa trhané, rozmazané nebo úplnČ zamrzne, pĜestože zvuk bez problémĤ pobČží dále. I pĜes výše uvedená omezení má webcasting velkou budoucnost. Podpora vysokorychlostního Internetu v ýR stoupá a vČtšina materiálĤ se v pĜípadČ potĜeby mĤže distribuovat také na CD þi DVD. Cílem této práce je nastínit, jak správnČ pĜipravit, vytvoĜit, upravit a také distribuovat webcastingové materiály jak pro použití ve firemní, tak soukromé sféĜe. Velký dĤraz bude kladen na pĜípravu materiálĤ vhodných pro distanþní vzdČlávání a podporu


30

výuky. V praktické þásti se práce zamČĜí na seznámení s autorským systémem WVC :: ONE,

provozovaným

na

Pedagogické

fakultČ

Jihoþeské

univerzity,

a univerzálnČjší technologii SMIL. Souþástí budou také praktické ukázky webcastingového materiálu vytvoĜeného pomocí obou technologií.


5

31

STANOVENÍ HYPOTÉZ

Na základČ vytyþených cílĤ práce a nastolení problémových otázek jsou stanoveny následující hypotézy, které slouží k upĜesnČní zámČru práce a pĜímo korespondují s problémovými otázkami.

H1: V dnešní dobČ je nezbytné zapojení moderních technologií do výuky.

H2: Streaming je vhodná technologie pro doruþování audio a video materiálĤ v místní síti nebo síti Internet.

H3: Webcastingové systémy jsou perspektivním didaktickým prostĜedkem vhodným pro distanþní vzdČlávání.


II.

PRAKTICKÁ ýÁST

32


6

33

ěEŠENÍ PROBLÉMU

V dnešní dobČ, pro kterou je charakteristický rychlý rozvoj informaþní a komunikaþní techniky, se pĜednášející již neobejde bez podpĤrných prostĜedkĤ, které dotváĜejí jeho výstup a poskytují doplĖující informace. Zapojení moderních technologií jako data projektoru, elektronické tabule þi ukazovátka se stává standardem dnešních dnĤ. Pomocí poþítaþĤ a vhodného softwarového vybavení se simulují rĤzné fyzikální pokusy, chemické reakce, þi erupce na Slunci. Moderní technologie jdou ale dále a nabízejí stále více. Pomocí již zmínČných technologií se zapojují prvky interakce, zpČtné vazby, podpory, sdílení informací atd. Výuka se tím stává efektivnČjší a samozĜejmČ také pĜitažlivČjší. VytvoĜeným webcastingovým materiálem mohou být pĜednášky þi školení vhodnČ doplnČné, pĜípadnČ se mohou stát základem pro kvalitní eLearningové materiály. V kombinaci s LMS studiem se z eLearningového materiálu stává opora napĜíklad pro distanþní vzdČlávání nebo pro firemní samostudium. Po vytvoĜení eLearnigového materiálu: • se nezvyšují náklady na školení þi výuku studentĤ nad rámec vašich pĜedstav • vzdČlávání dostává nádech moderní doby a tím se stává pĜitažlivČjší a zajímavČjší pro posluchaþe. • posluchaþi nejsou závislí na místČ, þase a ani rychlosti ostatních studentĤ • v rámci LMS studií mohou studenti mezi sebou komunikovat a sdílet potĜebné znalosti a zkušenosti • materiály jsou studentĤm vždy a všude dostupné, posluchaþi mohou studovat vlastním tempem a vždy, kdy o to projeví zájem

VytvoĜení webcastinových materiálĤ pĜináší také urþitou konkurenþní výhodu nad ostatními, i když postupem þasu se streamingové video a webcastingové materiály jako celek dostanou do popĜedí a stanou se bČžným standardem. V zahraniþí se již objevuje velké množství vzdČlávacích projektĤ založených právČ na webcastingových materiálech. Existuje i velké množství virtuálních univerzit, postavených pĜevážnČ na webcastingových materiálech a eLearningu obecnČ. Stejný trend již zapoþal i v ýeské republice, ale zatím pouze v omezené formČ jako podpora distanþního vzdČlávání. K získání akreditace


34

virutální univerzity vede stále dlouhá cesta, která je závislá spíše na akceptovatelnosti a zrovnoprávnČní distanþního – eLearningového – vzdČlávání akreditaþní komisí MŠMT. To nijak neomezuje možnosti webcastingu a jeho rozvoje. V následujících kapitolách budou popsány základní principy a postupy pĜi tvorbČ webcastingových materiálĤ.

6.1 Plánování obsahu PĜí pĜípravČ eLearningového materiálu je velmi dĤležitou fází správné naplánování obsahu. Musíme se rozhodnout, zda použít již natoþené video (staré kazety, koupený materiál …), nebo jestli si natoþíme materiály vlastní. Další sekce se zamČĜuje na plánování a natáþení nových video materiálĤ. Je tĜeba dobĜe zvážit, zda použít stávající video, napĜ. z videokazety. To, co dobĜe vypadá na klasických videokazetách, vČtšinou není vhodné pro webcastingový materiál. Plánování obsahu je opravdu jednou z nejdĤležitČjších þástí pĜípavy webcastingového materiálu a zabere pĜibližnČ stejnČ þasu jako samotné natáþení a následná úprava videa.

Obrázek 6.1 – Grafické znázornČní závislosti jednotlivých složek na þase


35

6.2 PĜíbČh O video streamingu si každý myslí, že je pouze popisný. StejnČ jako v bČžném filmu a televizi v nČm ale jde o vyprávČní pĜíbČhu.22 Po celou dobu plánování se stále ujišĢujme, že natáþíme všechny vČci potĜebné k pochopení tématu, z pedagogického hlediska, že naše materiály pomohou dosáhnout požadovaných cílĤ vzdČlávání a studentĤm dosáhnout požadovaných výsledkĤ. Je zapotĜebí natoþit velké množství zábČrĤ, které po sestĜíhání vytvoĜí ucelený a kompletní pĜíbČh. V bČžném filmu a televizi je úprava materiálĤ velice dĤležitým a nároþným úkolem. VyprávČný pĜíbČh a jeho zpĤsob podání musí být natolik pĜitažlivý, aby udržel pozornost divákĤ po celou dobu. Navíc za tČch více než padesát let, co existuje televize a filmy, se stalo obecenstvo nároþnČjší. Diváci si dávají zábČry do souvislostí. NapĜíklad, když vidíme zábČr psa stojícího venku a dívajícího se vzhĤru a ihned následovaný zábČrem stromu filmovaného zdola, spojíme si, že pes se dívá na strom, i pĜestože pes a strom nejsou ukázáni spolu na jednom zábČru.23

6.3 Odlišnosti streamingu Takže v þem je webcastingový materiál jiný? Mezi hlavní rozdíl klasického filmu a webcastingového materiálu je v použití doplĖkových materiálĤ. Webcastingové video je možné synchronizovat s jinými rich médii, jako napĜíklad www stránky, fotky, obrázky, prezentace v Powerpointu, flash animace, testy a diskuze – všechny zdroje poté mohou doplnit video þi audio materiály o potĜebné informace, zamČĜit se na dĤležité prvky nebo rozšíĜit obzory posluchaþe þi diváka. Za druhé, webcastinová media kladou ménČ dĤrazu na souvislost pĜíbČhu. I když zábČry jsou þasto editovány dohromady, aby tvoĜily ucelený blok, streamingové klipy mají tendenci být krátké, trvají nanejvýš pár minut. Z velké þásti je to zpĤsobené pozorností diváka. V literatuĜe se uvádí, že pozornost se dá udržet na

22 HORNHILL, Sally, et al. Video Streaming: a guide for educational development. Asensio Mireia. first edition. Manchester, UK : The JISC Click and Go Video Project, ISD, UMIST, PO Box 88, Manchester, M60 1QD, 2002. 80 s. Dostupný z WWW: <www.clickandgovideo.ac.uk>.ISBN 0 9543804-0-1. 23 HORNHILL, Sally, et al. Video Streaming: a guide for educational development. Asensio Mireia. first edition. Manchester, UK : The JISC Click and Go Video Project, ISD, UMIST, PO Box 88, Manchester, M60 1QD, 2002. 80 s. Dostupný z WWW: <www.clickandgovideo.ac.uk>.ISBN 0 9543804-0-1.


36

vysoké úrovni po dobu maximálnČ tĜiceti minut.24 PĜi sledování poþítaþové obrazovky je doba, po kterou se je posluchaþ schopen soustĜedit, ještČ nižší. Struþnost a krátkost také pomáhá upotĜebitelnosti a navigaci studenta, od kterého se oþekává interakce s materiálem jako napĜíklad: sledování, pĜeskakování mezi þástmi, posunutí vpĜed a vzad, pausa a jiné funkce. Z tohoto dĤvodu je delší video rozdČleno na menší þásti. Vzhledem k uvedenému je potĜeba na každý klip nahlížet jako na samostatný celek, který mĤže být sledován odČlenČ pĜípadnČ v jiném poĜadí, než byl pĤvodní zámČr autora. Dalším dĤvodem proþ spoléhat na krátké klipy, je fakt, že i ti nejvíce zkušení herci pravidelnČ zapomenou nebo popletou slova a musí se s natáþením zaþít znovu. Krátké sekvence také usnadní natáþení a následnou editaci. Požadavek na struþnost materiálĤ ale nesmí být na úkor jejich kvality a pĜedání požadovaných informací. 6.3.1

PodpĤrný text Ve vzdČlávání platí, že i pĜi použití vizuálního média jako je video, je velký dĤraz

kladen na text. Mluvené slovo vždy dominovalo a vČtšina pĜednášejících si myslí, že v této oblasti vše hravČ zvládne. Opak je pravdou – pĜed kamerou nervozita stoupá a i zbČhlý profesionál, který pĜednáší v pĜeplnČné aule již tĜicet let, mĤže najednou znervóznČt. Z tohoto dĤvodu a mnoha dalších je vhodné vytvoĜit podpĤrný text. Text mĤže být vyvinut jako skriptum, obsahující texty, popis místa natáþení, zapojení podpĤrných prostĜedkĤ, apod. PodpĤrný text mĤže výbornČ posloužit i posluchaþĤm. Pro uživatele s pomalejším pĜipojením mĤže být podpĤrný text dobrým vodítkem v pĜípadČ poklesu kvality videa, pĜípadnČ jeho úplného zamrznutí, kdy kvalita zvuku je vČtšinou udržena. Dalším dĤvodem proþ vytvoĜit podpĤrný text mohou být lidé s oþními vadami – mohou mít problém vidČt rich media používaná v rámci LMS studia. PodpĤrný text mĤže být také použit jako základ textové alternativy k vytvoĜeným webcastingovým materiálĤm. Pokud je podpĤrný text zpracován peþlivČ a již s tímto zámČrem, vzniká tím také velice hodnotný eLearningový, pĜípadnČ tištČný materiál (skriptum). Z hlediska moderátora podpĤrný text dodává sebejistotu novým pĜednášejícím, i když zkušení Ĝeþníci dávají pĜednost spontánnímu

KěIVKA, Vladimír. Diplom z ciziny: on-line. Týden : VzdČlávní ve vlastních rukou. 2008, þ. 6, s. 72/II-73/III. Redakþní pĜíloha þasopisu Týden.

24


37

projevu a improvizaci. PĜi použití podpĤrného textu pĜednášejícím lze narazit na nevýhodu v podobČ þtení textu z obrazovky. Je potĜeba urþitého cviku, aby vše vypadalo pĜirozenČ. NČkteré situace jako napĜíklad interview, rozhovor, diskuze nad tématem, pĜípadnČ dobĜe známé téma podpĤrný text nepotĜebují. Interview je obzvláštČ jednoduchá a efektivní metoda pro streaming a jeho použitím lze docílit velice kvalitního materiálu. Posluchaþi se zobrazí seznam otázek k danému tématu a po kliknutí na vybranou otázku dotazovaný odpoví. Odborníci znalí problematiky vČtšinou nepotĜebují v takových chvílích využívat podpĤrného textu a jejich odpovČdi tak jsou velice pĜirozené, þímž celý materiál získává na své pĜitažlivosti. ýlenČní na jednotlivé otázky také zachovává základní pravidla vhodného videa pro streaming a tím je délka jednotlivých klipĤ. 6.3.2

Plánovaþ Jako pomĤcka mĤže sloužit plánovaþ. Pokud klip bude použit jako þást

integrovaného uþebního prostĜedí, pak bude velmi užiteþné vytvoĜit si poznámky, jaké jiné komponenty, grafiky a interakce budou potĜeba. Pokud je tĜeba natoþit hodnČ videa bČhem jediného dne, napĜíklad pokud jsme si pĤjþili kameru na krátký þas, tak se mĤže hodit seznam zábČrĤ. 6.3.3

Rozhodnutí k dosažení zámČru PĜi rozhodování, které ze zábČrĤ použít, je nutné se vrátit k plánĤm a cílĤm

projektu. Je potĜeba se znovu zamyslet a ujasnit si, k þemu budou natoþené materiály sloužit. Pozornost bychom mČli zamČĜit pĜevážnČ na zábČry, které nejlépe poslouží k dosažení výukových cílĤ. Následující otázky by nám mČli pomoci pĜi rozhodování: • Jakou konkrétní informaci nebo sdČlení by mČl zábČr mít? (základní bod našeho vzdČlávacího plánu) • Jak pomĤže tento zábČr dosáhnout pĜedpokládaného zámČru – výukového cíle? • Je zábČr zamČĜen pouze na hlavní informaci, nebo obsahuje i rozptylující informace, které by mohly pĤsobit negativnČ? • Je možné ze zábČru získat pĜedstavu o obsahu celého materiálu, nebo to bude uvedeno na jiném místČ? • Bude zábČr sluþitelný s ostatními materiály a plány?

UTB ve ZlínČ, Fakulta aplikované informatiky, 2009 6.3.4

38

Sekvenþní klipy NČkteré zábČry budou pravdČpodobnČ spojeny s jinými k vytvoĜení klipĤ, trvajících

nČkolik sekund až minut, a pokrývajících uþitou þást problematiky. Jak již bylo uvedeno v pĜedchozích kapitolách, je nutné, aby každý klip mČl svĤj vlastní pĜíbČh a tvoĜil samostatný celek (klipy mohou být sledovány jednotlivČ, pĜípadnČ v opaþném poĜadí, než bylo autorem zamýšleno). Tímto se opČt vracíme k tradiþním metodám a technikám editace známých z klasických filmĤ. V dnešní dobČ vychází velké množství publikací, které se vČnují úpravČ videa. HodnČ þinné je v této oblasti vydavatelství Computer Press, a.s. se svými bestsellery: • Natáþíme a upravujeme video na poþítaþi (JiĜí Matoušek, OndĜej Jirásek, 2007)25 • Jak na poþítaþ – Digitální video (Radek Bábíþek, 2006)26

Další nepĜeberné množství návodĤ, doporuþení a tipĤ je volnČ dostupné na Internetu, vytvoĜené jak profesionály v oboru, tak laickou veĜejností, která se chce podČlit o své zkušenosti. Nejlepším zpĤsobem, jak se vše nauþit, je skrz experimentování a skrze pozorování televizních profesionálĤ, zvláštČ u nauþných programĤ jako jsou dokumenty a televizní zprávy.

6.4 Natáþení videa pro streaming Rozhodnutí, jak natoþit plánovaný obsah, záleží na nČm samotném a na tom, jak bude toto video použito. Zde je nČkolik tipĤ, nad kterými je dobré se pĜed zaþátkem natáþení zamyslet, ale klíþem k úspČchu je jako vždy peþlivé plánování.

25

MATOUŠEK, JiĜí, JIRÁSEK, OndĜej. Natáþíme a upravujeme video na poþítaþi . 3. aktualiz. vyd. Brno : Computer Press, 2007. 224 s. ISBN 80-251-0830-9. 26 BÁBÍýEK, Radek. Jak na poþítaþ Digitální video. 1. vyd. Brno : Computer Press, 2006. 90 s. ISBN 80-251-0830-9.


6.4.1

39

Kompozice Typická cesta, kterou profesionálové dosáhnou rovnováhy v zábČru, je, že si rozdČlí

hlavní prvky scény napĜíklad tak, že horizont nebo výška oþí natáþené osoby je v souladu s rovinami, které rozdČlují naši scénu na tĜetiny. To je dĤvod, proþ jsou televizní reportéĜi a dotazovaní lidé stojící pĜed kamerou ukazováni mimo stĜed zábČru. Rozdíl je také v tom, jestli jsou zábČry toþené z dálky, používané napĜíklad u zasazení do prostĜedí nebo kontextu, nebo jsou zabírána ramena a hlava (pĜi rozhovoru lidí), nebo detailní zábČr napĜíklad pĜi použití laboratorních nástrojĤ. Pokusme se použít rĤzné úhly pohledu kamery a rĤzné výšky, ale vyhnČme se technikám, které odvádí pozornost od prvotního vzdČlávacího úmyslu. MČjme na pamČti, že obrazy používané pro streaming jsou relativnČ malé, takže kompozice videa bude možná sledována jako þást kompozice vČtšího celku (napĜ. stránky). Toto nás mĤže povzbudit k použití jednodušších zábČrĤ. 6.4.2

ýasování ZábČry se uchovávají v co nejkratší podobČ, opravdu jen tak dlouhé, aby pohodlnČ

sdČlily požadovanou zprávu. Je potĜeba se vyhýbat statickým zábČrĤm trvajícím více než pár sekund. Pro pĜenesení pĜes dlouhotrvající þásti, které by byly delší než klip, pĜíkladem mĤže být upeþení koláþe v poĜadu o vaĜení, používají profesionálové trik, kterému se Ĝíká odĜezávání (cut-aways). Ukáží koláþ jdoucí do trouby, poté zábČr na kuchaĜe nebo na kuchyĖ a následnČ, jak se koláþ vyndavá z trouby. PĜi použití tohoto triku je tĜeba se ujistit, že je cut-aways zahrnuto do seznamu zábČrĤ. 6.4.3

Pohyb Pokud se natáþený hýbe, musí se udržet po celou sekvenci vždy stejný smČr pohybu

až do sekvence následující.

6.5 PĜíprava natáþení PĜed natáþením musí být naprosto jasný cíl. Natáþení je tĜeba ĜádnČ naplánovat, protože nemusí být druhá možnost k zachycení našeho pĜedmČtu. Pokud se nČco nezdaĜí, mĤže to vyplýtvat spoustu þasu, þi práci úplnČ zhatit.


40

Živé vysílání PĜi živém vysílání je kladen velký dĤraz na kvalitní pĜípravu. Je vhodné

pĜednášejícího pĜedem seznámit s dalším použitím natoþených materiálĤ. Zda budou rich média souþástí zábČru, pĜípadnČ synchronizována v rámci LMS studia nebo distribuována jinou formou. PĜednášející na základČ informací má možnost upravit svou prezentaci a neodkazovat gesty napĜíklad na projekþní plátno, které v rámci LMS systému bude umístČno na druhé stranČ. Toto doporuþení samozĜejmČ platí i pro video on demand. Živé vysílání má však i své specifické požadavky. Prvním a nejdĤležitČjším je zajištČní posluchaþĤ – dostateþnČ s pĜedstihem a pomocí správných komunikaþních kanálĤ upozornit na plánované vysílání. Další dĤležitou þástí je kontrola vybavení a otestování pĜenosu ještČ pĜed ostrým spuštČním. Požadavek na rychlé pĜipojení k Internetu je samozĜejmostí. Pro video na požádání se aplikují stejné postupy s tím, že natoþené materiály mohou být ještČ pĜed odvysíláním editovány a pĜípadnČ doplnČny. 6.5.2

Místo Vždy je výhodné si prohlédnout lokaci pro námČt pĜed natáþením a tak se

obeznámit s místem a pĜípadnČ si promyslet, jaké další vybavení bude potĜeba, napĜ. osvČtlení, prodlužovací kabely, atd., aby zĤstal þas pro plánování rĤzných zábČrĤ v pĜedstihu a aby bylo možno experimentovat s rĤznými variantami. 6.5.3

Natáþení objektu I pĜes sebelepší plánování je potĜeba poþítat s pĜípadnými problémy, obzvláštČ pĜi

práci s živým publikem. MČjme na mysli, že vždy, pokud nČkoho natáþíme, mČl by nám dát písemný souhlas. To mĤže být komplikované, pokud se jedná o velké publikum. Jednoduchá rada – natáþet pouze pĜednášejícího a publiku vysvČtlit, že nebude v žádném ze zábČrĤ. 6.5.4

Natáþení videa pro streaming Natáþení videa urþeného pro streaming vyžaduje odlišné pĜístupy k filmování.

Z dĤvodĤ maximální pĜenosové rychlosti, dostupnosti a kvalitČ vysokorychlostního Internetu, je stále potĜeba video komprimovat do takové podoby, která bude posluchaþĤm


41

nejvíce vyhovovat V opaþném pĜípadČ se mĤže stát, že lidé s pomalejším pĜipojením uvidí pouze malé okénko s videem nebo pĜehrávané video bude trhané. Nabízí se nČkolik tipĤ, jak tento problém vyĜešit u vČtšiny natáþených témat. Jejich hlavním úkolem je pomoci s optimalizací natáþení s pĜihlédnutím ke kompresi a pĜehrávání pĜes Internet. VČtšina rad vychází z názoru, že kvalita videa a audia pĜi streamingu bude horší než kvalita zobrazená na displeji kamery. Tyto rady se nevztahují na použití již existujících materiálĤ. Proto kdykoliv je to možné, používejme zábČry, které byly vytvoĜeny speciálnČ pro streaming, takže každý zábČr je optimalizovaný pro co možná nejlepší výsledek. 6.5.5

Tipy pro natáþení PĜi pĜípravČ streamingového materiálu je nutné poþítat s kompromisem mezi

kvalitou videa a rychlostí pĜipojení. KvalitnČjší streamingové video vyžaduje rychlejší pĜipojení. Následující rady pomohou udržet potĜebnou kvalitu videa a pĜimČĜenou velikost souboru. • Nehýbat s kamerou – použít stativ, nebo improvizovat tak, aby se kamera nehýbala. Držení kamery v rukou vypadá sice dobĜe, ale pro streaming je výsledné video nepoužitelné. • Pohybovat co nejménČ kamerou, vyhnout se naklánČní kamery a pĜibližování. Pohyb pouze zpomalí streaming. • SoustĜedit se na pĜednášejícího a vynechat co nejvíce zbyteþného pozadí. • Být ve stĜehu, kdyby se uvadČþ pohnul mimo zábČr. • Doporuþeno je vČtšinou osvČtlení zpĜedu, protože tím se sníží poþet stínĤ. Avšak kreativní boþní osvČtlení, vídané þasto pĜi interview, je také velmi efektivní. • Dbát na kvalitu zvuku pĜi nahrávání. Pokud je pĜístup k mixážnímu pultu a externím mikrofonĤm, lze poupravit intenzitu zvuku a zapojit nČkolik mikrofonĤ pĜímo pĜi nahrávání audia.


42

6.6 PĜednášející PĜed vlastním natáþením je vhodné se blíže seznámit s pĜednášejícím a upozornit ho na nČkterá úskalí streamingového videa. VČtšinou je pouze jeden pokus k natoþení zábČru a napĜíklad pĜi pĜednášce pĜed publikem je skoro nemožné žádat o opakování nepovedeného zábČru. 6.6.1

Natáþení s živým publikem PĜi vytváĜení zábČrĤ pĜednášejícího pĜed živým publikem je vhodné se informovat

o jeho návycích a vystupování. Pokud je známo jeho chování, lze si místnost náležitČ upravit. Idelání pro streaming je, pokud se pĜednášející nehýbe, þi jen minimálnČ. Lze toho docílit použitím rĤzných pĜekážek, které pomohou pĜednášejícího udžet na požadovaném místČ v zábČru kamery. Nejvíce osvČdþenou metodou je posadit pĜednášejícího na židli, pĜípadnČ za katedru. NároþnČjším Ĝešením na pĜípravu je zahrazení prostoru pro pĜednášejícího nábytkem, který nebude na zábČrech viditelný, ale spolehlivČ pĜednášejícího udrží na požadovaném místČ. Dataprojektor, pĜípadnČ jiná prezentaþní technika, se nezabírá. VyzaĜované svČtlo mĤže ovlivnit nastavení expozice na kameĜe a tím celý zábČr pokazit. RušivČ mĤže take pĤsobit odkazování pĜednášejícího na projekci. PĜi následné synchronizaci s rich médii se mĤže stát, že pĜednášející ukazuje na jednu stranu a obrázky jsou na stranČ druhé. Na místČ je vhodné shromáždit extra cut-away materiál, který pak mĤže být použit pĜi editaci videa. Nejlepší je naplánovat celé video v pĜed-produkþní fázi a pĜedem vČdČt, které jiné zábČry budou ještČ potĜeba, napĜíklad zábČry pozorného publika – s jejich svolením a pokud nČjací jsou. 6.6.2

Natáþení ve studiu Dobrou alternativou k natáþení pĜed živým publikem je natáþení ve studiu. KromČ

pĜedností, jako lepší oþní kontakt a nerušené prostĜedí, získáme i produkþní výhody: napĜíklad opČtovné natoþení chybného zábČru, lehþí nastavení osvČtlení, kvalitnČjší audio záznam a snazší „ovládání“ prezentujícího. Mnozí uþitelé ovšem mají problém prezentovat, pokud se nemohou hýbat, nebo jim chybí publikum, které je jinak pobízí. Pokud postavíme jinak zkušeného pĜednášejícího do role herce ve studiu, mĤže pĜed


43

kamerou ztuhnout. Na rozdíl od hercĤ nejsou pĜednášející zvyklí þíst skripta do kamery. Jednou z cest, kterou se to dá obejít, je použití vytisknutých souhrnných bodĤ nebo bodĤ zobrazených na monitoru umístČných tČsnČ pod kamerou. To dává pĜednášejícímu vČtší volnost projevu, ale vyžaduje to i vČtší praxi. Nelze oþekávat, že to pĤjde hned napoprvé. Z vČtšiny lidí nikdy nebudou filmové hvČzdy, ale i jedno odpoledne procviþování pĜed kamerou a experimentování s tónem a stylem našeho výstupu mĤže výraznČ zlepšit výkon a napomoci sebevČdomí. 6.6.3

Tipy pro prezentujícího

• Barva košile musí být odlišná od barvy obleku – napĜíklad pĜi užití þerné košile a þerného saka dojde k splynutí barev. Základním pravidlem je nosit obleþení rĤzných jednoduchých barev. • Vyvarujme se nošení vzorĤ – napĜíklad pruhy, kostiþkové kravaty. Detaily zvyšují velikost souboru a vČtšinou se stejnČ ztratí. Moc svČtlé barvy jako je bílá apod. mohou pĜesvítit a zkreslit obraz. • Stát klidnČ, nehýbat se. Zapomenout na zvyk chodit sem a tam, opĜít se o stĤl, sednout si nebo alespoĖ omezit pohyb na šíĜi pódia. Jestli je pohyb nutný, zastavit se, aby se obraz mohl doostĜit. • Stát pĜed jednoduchým pozadím, vyvarovat se projekce v naší blízkosti. Možná bude potĜeba pĜemístit nábytek, poþítaþ … Pokud je pozadí zábČru plné nepotĜebných vČcí jako zásuvky, zaĜízení atd., vezmeme v potaz povČšení pĜehozu – plátno látky bude staþit. • Snažit se udržet oþní kontakt s kamerou. Je tČžké, brát webové publikum na vČdomí stejnČ jako publikum živé, a tak udržet jejich pozornost. NČkteĜí prezentující dČlají extra zábČr pro kameru, aby pĜivítali své virtuální diváky. • Proþíst si skripta nČkolikrát pĜed natáþením. PĜi nejistotČ radČji použít osnovu (souhrnné body) než skripta. Tím docílíme pĜirozenČjšího oþního kontaktu a také náš hlas bude znít více pĜirozenČ.


7

44

POTěEBNÉ VYBAVENÍ

Základní vybavení, které je nutné pro natoþení videa vhodného pro streaming patĜí:

• videokamera • stativ • mikrofon • svČtla • zachytávací video karta • poþítaþ • vhodný software • streaming server

7.1 Videokamera PĜi nákupu videokamery je dĤležité porozumČt odlišnostem v nabízených formátech tak, aby vyhovovala plánovaným potĜebám. Videokamery rozlišujeme podle typu použité technologie na pĜístroje analogové a digitální. 7.1.1

Analogová videokamera Analogové videokamery se dČlí podle použitého systému do dvou vzájemnČ

nekompatabilních skupin. Prvním z nich, pochází z vývojových dílen spoleþnosti Sony, je systém 8mm. Jedná se o základní analogový formát a nabízí stejnou kvalitu záznamu jako VHS. Mezi pĜednosti tohoto formátu patĜí pĜíznivá cena videokamer i kazet, velké množství manuálních ovladaþĤ a kreativních režimĤ. Slabinou jsou však objemné a nepraktické kamery. Vylepšená verze Hi8 nabízí proti 8mm dvakrát vyšší kvalitu záznamu a zvuk v FM stereo. Druhý systém VHS-C tČží ze své kompatibility s VHS, respektive S-VHS, díky níž lze malé kazety s pomocí adaptéru pĜehrát i na klasických VHS (S-VHS) videorekordérech.


45

Jeho inovovaná verze S-VHS-C pĜinesla oddČlení jasové a barvonosné složky a nabízí podobnČ jako Hi8 dvakrát vyšší kvalitu záznamu než u formátu 8mm a zvukovou kvalitu FM stereo.27 V souþasné dobČ nejsou tyto kamery na trhu již bČžnČ k dostání. Stále se zlepšující kvalita záznamu, snažší editace a klesající ceny jsou hlavními pĜednostmi digitálních záznamových zaĜízení. 7.1.2

Digitální videokamera Digitální kamery jsou standardem dnešní doby. Data se na rozdíl od analogových

pĜístrojĤ ukládají v digitální podobČ a tím se minimalizuje (pĜípadnČ zabrání) ztrátČ kvality pĜi pĜevádČní do poþítaþe. Nástup digitálních formátĤ zpĤsobil v oblasti domácího videa skuteþné zemČtĜesení. Nejen výrazným zvýšením kvality záznamu, ale také celou Ĝadou dalších funkcí a možností videokamer. Mezi nČ patĜí nejen široká škála digitálních funkcí nebo možnost pĜenášet záznam do poþítaþe a snadno ho editovat, ale také režim DSC (Digital Still Camera). DSC umožĖuje použít videokameru jako digitální fotoaparát a poĜizovat statické obrázky. V souþasné dobČ kvalita snímkĤ u levnČjších zaĜízení se velmi vzdaluje od možností a rozlišení souþasných digitálních fotoaparátĤ. PrávČ rozlišení snímacího prvku je základním parametrem pro kvalitu záznamu. Mezi rozlišením, kvalitou záznamu, ale i cenou panuje pĜímá úmČra. Se zvyšujícím se rozlišením stoupá kvalita i cena a naopak.28 Souþasná nabídka trhu je velice rozmanitá. Základním rozlišením se stává jeden megapixel, ale stále se dají zakoupit i videokamery s nižším rozlišením. Dalším dĤležitým parametrem, který je potĜeba zohlednit pĜi výbČru videokamery jsou vstupy a výstupy. Pokud máme napĜíklad nČjaké zkušenosti s analogovými kamerami a svĤj videoarchiv na analogových páskách, je vhodné zvolit model, který je vybaven analogovým vstupem, díky nČmuž lze snadno zdigitalizovat existující nahrávky. KromČ

27 ŠKOPEK, Pavel. Toužíte po nové videokameĜe? Poradíme vám, jak ji vybrat [online]. Technet.cz, c1999-2009 , 30.3.2005 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: . 28 ŠKOPEK, Pavel. Toužíte po nové videokameĜe? Poradíme vám, jak ji vybrat [online]. Technet.cz, c1999-2009 , 30.3.2005 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW:


46

AV vstupĤ bývá standardní výbavou u digitálních videokamer poþítaþové rozhraní USB nebo FireWire a slot na pamČĢovou kartu pro uložení digitálních fotografií.29

Mezi hlavní formáty používané v digitálních videokamerách patĜí: • MiniDV – formát používaný v bČžnČ dostupných digitálních kamerách, nabízejících nejvyšší kvalitu záznamu. Malá velikost a cenovČ dostupné kamery napomohou k perfektnímu výsledku. Tyto kamery lze rozdČlit na levnČjší a ménČ kvalitní skupinu, využívající k záznamu pouze 1 þip CCD, a na variantu obsahující 3 þipy CCD, þímž stoupá kvalita záznamu, ale také cena zaĜízení. Jedno þipové Ĝešení lze v souþasné dobČ zakoupit již od 3 000 Kþ, cena tĜí þipových kamer zaþíná na 5 000 Kþ. Profesionální miniDV kamery lze zakoupit v rozmení 80 000 – 300 000 Kþ. Tyto kamery již poskytují Full HD kvalitu záznamu a disponují výmČnnými objektivy.

Obrázek 7.1 – amatérská 1 þipová MiniDV kamera Canon

29 ŠKOPEK, Pavel. Toužíte po nové videokameĜe? Poradíme vám, jak ji vybrat [online]. Technet.cz, c1999-2009 , 30.3.2005 [cit. 2009-02-18]. Dostupný z WWW: .


47

Obrázek 7.2 – profesionální kamera Canon XL2 s výmČnnými objektivy

• Digital 8 – Nejstarší digitální formát od spoleþností Sony nabízející obrazovou kvalitu o 25% vyšší než u analogového formátu Hi8. Zvuková kvalita dosahuje úrovnČ záznamu na CD. Videokamery používají stejnČ cenovČ dostupné kazety jako Hi8 a nČkteré modely umožĖují pĜehrávat i pĜímo starší kazety ve formátu 8mm a Hi8 a nČkteré videokamery umožĖují digitalizovat záznamy z formátĤ 8mm a Hi8.30 Tento formát je již v dnešní dobČ témČĜ nepoužívaný, pĜevážnČ vzhledem k vČtším rozmČrĤm kamery a kvalitČ záznamu, což má za následek pĜíznivČjší ceny pĜístrojĤ než MiniDV. Kamery s touto technologií nejsou již v souþasné dobČ na trhu. Ceny bazarových kamer využívajících tuto technologii se pohybují kolem 1 000 – 5 000 Kþ. • MicroMV – Spoleþnost Sony uvedla v minulosti na trh formát MicroMV dosahující stejné kvality záznamu jako MiniDV, s kazetou o 70% menší, odpovídající velikosti krabiþek od sirek.

30

ŠKOPEK, Pavel. Dobrá videokamera nemusí být drahá [online]. Technet.cz, c1999-2009 . 25.5.2005 [cit. 2009-0312]. Dostupný z WWW: .


48

• DVD – Tento typ patĜí mezi bezpáskové kamery, které neukládají záznam na kazetu, ale na jiné pamČĢové médium. DVD kamery nabízejí stejnou kvalitu záznamu, s jakou se setkáváme u DVD, ale nahrávají disky o prĤmČru 8 cm. Díky tomu je možné disky rovnou pĜehrávat na stolních DVD pĜehrávaþích a dalších kompatibilních DVD zaĜízeních a to bez pĜipojené kamery. PĜi pĜehrávání máme okamžitý pĜístup k miniaturním oknĤm se scénami a k zaznamenaným videoklipĤm podobnČ jako u kapitol na DVD discích. • HDD – bezpáskový formát kamery využívající miniaturní harddisk k ukládání záznamu.

Tento

druh

záznamu

je

spoleþnČ

s Flash

kamerami

jedním

z nejoblíbenČjších. Dále se mohou dČlit dle použitého formátu záznamu. Nižší modely využívají MPEG4 formát a vyšší modely využívají k ukládání dat kvalitnČjší formát MPEG2. HDD kamery bývají také doplnČny o multimediální funkce, kterými jsou napĜíklad záznamík, MP3 pĜehrávaþ, úložištČ dat. Tento formát má velkou budoucnost a postupnČ vytlaþuje miniDV kamery z domácností. Velkou výhodou oproti miniDV kamer je snadná editace záznamĤ, která se dá provádČĢ buć pĜímo ve videokameĜe, pĜípadnČ po pĜipojení k PC, a také velikost úložištČ. Na miniDV kazetu se vejde 1 hodina záznamu. HDD kamery jsou vybaveny pevným diskem, který nabízí nesrovnatelnČ vČtší kapacitu. HDD se pohybují od 20GB do 160GB poskytující od 10 do 40 hodin záznamu v závislosti na použitém kódování. HDD a Flash kamera se po pĜijojení k PC chová jako vymČnitelný disk a jednotlivé klipy jsou zde pĜehlednČ zobrazeny. Vzhledem k používané kompresi je tento formát videokamer nevhodný pro profesionální použití. Ceny videokamer s HDD záznamem se pohybují od 8 000 do 30 000 korun. • Flash – další varianta bezpáskových videokamer. Zde je záznam ukládán na integrovanou flash pamČt doplnČnou o slot na pamČĢové karty. Souþasná technologie využívá maximálnČ 16GB SDHC flash karet, které ve srovnání s 120GB HDD nenabízejí tak dlouhý záznam dat, ale velikost a hmotnost flash videokamer je až pĜekvapující.


49

Obrázek 7.3 – Flash kamera Toshiba Camileo S10 s 128MB a SDHC slotem

• Webové kamery – jsou posledním typem kamer použitelných pro streaming. ZjednodušenČ Ĝeþeno, webkamera je vlastnČ jednoduchý digitální fotoaparát s velmi špatnou optikou. PodobnČ jako digitální fotoaparát pracuje webkamera s plošným svČtlocitlivým senzorem. Ten je tvoĜen velkým množstvím miniaturních svČtlocitlivých bunČk, na kterých se pĜi dopadu svČtla generuje elektrický náboj. Webkamery vČtšinou využívají tzv. CMOS (Complementary Metal Oxide Semiconductor) þip. Naopak digitální fotoaparáty (a videokamery) nejþastČji snímají obraz pomocí þipu CCD (charge coupled device). CMOS je starší technologií než CCD a pro webové kamery byl tento systém vybrán pĜedevším kvĤli nízkým výrobním nákladĤm a nižší spotĜebČ energie. Hlavním nedostatkem levnČjších þipĤ CMOS je však vyšší úroveĖ náhodného šumu ve srovnání s CCD þidly. DĤležitým parametrem každé kamery je rozlišení. Tento údaj se odvozuje od poþtu svČtlocitlivých diod umístČných na þipu. Pro webkamery jsou nejbČžnČjší rozlišení 352x288 a 640x480 (307200 pixelĤ). Vyšší rozlišení dnešních webkamer je výsledkem interpolace (napĜ. 1280 x 960) obrazu. Vyšší rozlišení pĜináší kvalitnČjší obraz, vyšší datový tok a s tím související nároky na hardware.31 Webové kamery se pohybují v cenové relaci od 300 Kþ do 3 000 Kþ.

31

BROŽ, Josef. Srovnání Webových kamer: Logitech vs Creative Labs [online]. Czech Computer, 2006 [cit. 2009-0312]. Dostupný z WWW: .


50

Obrázek 7.4 – webcamera logitech pro 5000

7.2 Stativ Stativ je šikovným nástrojem pro zredukování nežádoucích pohybĤ kamery a tím i zkvalitnČní výsledného videa. PĜi koupi stativu je rozhodující jeho možnost natáþení a celková stabilita. Stativy se pohybují v cenové relaci od 500 Kþ do nČkolika tisíc korun.

Obrázek 7.5 – Stativ s elektrickým ovládáním od spoleþnosti SONY


51

7.3 Mikrofon PĜevážná vČtšina kamer disponuje integrovaným mikrofonem. Jejich kvalita, zvláštČ u levnČších modelĤ, však nedostaþuje potĜebám kvalitního záznamu. Integrovaný mikrofon mĤže být využit v klidných prostĜedích a pĜi natáþení na malou vzdálenost. Dražší pĜístroje urþené pro profesionální použití disponují kvalitnČjším mikrofonem schopným potlaþit okolní šum a tím dosáhnout vyšší kvality záznamu. Pro opravdu kvalitní záznam je vždy vhodné použít externí mikrofon, zvláštČ pĜi natáþení ve veĜejných prostorách, pĜednáškových sálech, apod. VýbČr mikrofonu mĤže být znaþnČ komplikovaný a bude záležet na tom, co pĜesnČ chceme natáþet. Pokud potĜebujeme více než jeden mikrofon, musíme poþítat také s mixážním pultem, na kterém zkombinujeme dva nebo více audio vstupĤ do jednoho. 7.3.1

BČžné typy mikrofonĤ

• Mikrofon na kameĜe – kromČ webkamer je vČtšina modelĤ vybavena nejen vestavČným mikrofonem, ale i konektorem pro pĜipojení externího mikrofonu. • Klopový mikrofon – pĜipojení probíhá pomocí kabelu (což není moc praktické), pĜípadnČ využívá rádiového signálu. • Ruþní mikrofon – pĜipojení je stejné jako u klopového mikrofonu. • Prostorové mikrofony • Head mikrofon

Obrázek 7.6 – bezdrátový ruþní a head mikrofon


52

Velmi užiteþné je pĜipojení sluchátek sloužících ke kontrole hlasitosti zvuku. Používané audio materiály by mČly být v co nejvyšší kvalitČ – 16 bitová hloubka.

7.4 Nasvícení scény PĜestože se moderní kamery docela dobĜe vyrovnávají se špatným svČtlem, je peþlivé nasvícení scény zárukou vyšší kvality streamingového videa. To co pĜipadá v poĜádku lidskému oku nebo na LCD displeji, se mĤže jevit tmavé na monitoru. Následnou editací materiálĤ je možné zvýšit kvalitu záznamu, ale mnohem více se doporuþuje extra osvČtlení. VýbČr svČtel závisí pĜevážnČ na pĜedmČtu a místČ natáþení. Základním Ĝešením mĤže být svČtlo umístČné do „lyží“ na horní stranČ kamery, kterými jsou vybaveny pĜevážnČ modely stĜední a vyšší tĜídy. Zde je dĤležité brát v úvahu, že tento druh pĜipojení využívá také napĜíklad pĜídavný mikrofon þi jiné doplĖkové zaĜízení. Pokud svČtla smČĜují pĜímo na objekt filmování, je dĤležité ho nepĜesvítit. Externí svČtla pro dosažení rozmanitého osvČtlení mohou být poĜízena i za 4 000 Kþ a ménČ. Použitím svČtla zpĜedu a z každé strany dosáhneme požadovaného jasu a zredukují se stíny.

Obrázek 7.7 – pĜídavné osvČtlení ImageWest s výkonem 150W a extérní baterií

Stíny jsou nežádoucí nejen z estetického hlediska, ale mohou nám také pĜinést práci navíc a snižují kvalitu streamingového videa. Pokud jsou vzniklé stíny pĜíliš ostré, je vhodné je zjemnit, napĜíklad odrazem svČtla od zdi. Profesionálové ke stejnému efektu


53

využívají napĜíklad osvČtlovací deštník. Deštník se pĜipevní ke stojanu a svČtlo pak mĤže svítit skrz nebo odrážet zjemnČné svČtlo. Studiové deštníky mají vČtšinou zlatou, stĜíbrnou nebo bílou barvu. Každá z barev poté vytváĜí jiné svČtlo, napĜ. zlaté svČtlo vytváĜí teplý odstín.

Obrázek 7.8 – osvČtlovací kit


8

54

DIGITALIZACE – IMPORT VIDEA

Níže uvedený návod mĤže pomoci natoþené materiály pĜenést do poþítaþe a zde je upravit tak, aby vznikl požadovaný streamingový materiál. Po natoþení veškerého materiálu, který si pĜejeme použít, ho bude potĜeba pĜenést do poþítaþe. Toto se nazývá capturing, þesky zachytávání, import nebo digitalizace. Poté co jsou materiály uložené v našem poþítaþi, lze s nimi zaþít pracovat. Další fází je editace. V té lze stĜíhat, mixovat a upravovat audio a video záznamy dle potĜeb. Po dokonþení editace se vytvoĜené klipy pĜevedou do vhodného formátu pro streaming (napĜíklad .rm, .wmv, .mov). NČkteré z bČžnČ dostupných programĤ umožĖují obČ tyto fáze najednou. VytvoĜený klip se musí uložit na streamingový server.

Obrázek 8.1 – vznik streamingového materiálu

8.1 PotĜebný hardware Streaming vyžaduje dostateþnČ výkonný poþítaþ. Pro práci s videem bude zapotĜebí výkonný procesor a dostatek operaþní pamČti. Konfigurace poþítaþe je také závislá na použitém editaþním softwaru a jeho nárocích. ZjednodušenČ se dá Ĝici, že vhodným poþítaþem je vždy TOP na aktuálním trhu. ýím rychlejší procesor, více operaþní pamČti a kvalitnČjší grafická karta, tím snadnČjší a rychlejší bude práce import, editace, kódování, export a samozĜejmČ také sledování webcastingového materiálu. PĜed koupí nového PC,


55

notebooku, pĜípadnČ videokamery je vždy vhodné provČĜit dostupná rozhraní, pĜes které spolu budou zaĜízení komunikovat. NejþastČji se jedná o USB a FireWire. 8.1.1

Import z digitálního zaĜízení Pokud je importováno video þi audio z digitálního zaĜízení jako napĜíklad MiniDV

kamery, je potĜeba pouze FireWire rozhraní v poþítaþi. Karty s tímto rozhraním nejsou drahé a jsou bČžnČ k dostání. Tyto karty umožĖují pĜímý pĜenos dat do poþítaþe bez ztráty kvality. Nespornou výhodou tohoto typu karet je schopnost Live streamingu ve Windows 2000/XP nebo OS X. Jelikož zdroj videa (kamera) a cíl (poþítaþ) jsou již v digitální podobČ, není potĜeba žádného pĜevádČcího hardwaru a nedochází ke ztrátČ kvality. Takovéto Ĝešení není nákladné a þásteþnČ kompenzuje vyšší poĜizovací náklady pĜi zakoupení kamery.

Obrázek 8.2 – interní PCI Expres a PCI FireWire karta

Obrázek 8.3 – konektory FireWire kabelu


56

V pĜípadČ použití HDD þi Flash kamer slouží k importu do PC pĜevážnČ USB rozhraní, pĜípadnČ þteþka pamČĢových karet. U tČchto typĤ videokamer probíhá import velice jednoduše. Kamera se po pĜipojení zobrazí jako výmČnitelný disk a lze s ní pracovat jako se standardním pamČĢovým zaĜízením (flash disk, pamČĢová karta). Jednotlivé klipy jsou zde standardnČ zobrazeny a staþí je pouze kopírovat na požadované místo do PC.

Obrázek 8.4 – Mini USB kabel

Obrázek 8.5 – USB þteþka nejpoužívanČjších typĤ pamČĢových karet


57

Digitalizace z analogového zaĜízení Digitalizace z analogového zaĜízení mĤže vyjít dráž. Proces pĜevodu z analogového

zdroje do digitální podoby vyžaduje nároþnČjší vybavení než pĜi použití digitálního záznamu. MomentálnČ jsou populární zachytávací video karty pro analogový signál od firmy Pinnacle. Tyto karty obsahují nejþastČji kompozitní (CINCH a S-Video) vstupy a výstupy. Díky tČmto vstupĤm mĤžeme pĜipojit skoro jakékoliv analogové zaĜízení. Cenová relace tČchto karet je od 2 500 Kþ do 5 000 Kþ.

Obrázek 8.6 – interní PCI video karta s možností zachytávání – digitalizace videa

Obrázek 8.7 – externí USB video karta s možností zachytávání – digitalizace videa


58

8.2 Software PĜed výbČrem editaþního programu je nutné se ujistit, že používaný PC splĖuje požadované nároky a operaþní systém je s programem kompatabilní. Video soubory v plné nekomprimované kvalitČ potĜebují velkou þást místa na pevném disku. Z tohoto dĤvodu je vhodné používat operaþní systém založený na platformČ NT jako napĜíklad Windows Vista/XP/NT/2000, který umožĖuje, aby velikost souborĤ dosáhla i nČkolika TB (terabyte). Starší operaþní systémy, napĜíklad Microsoft Windows 95/98/ME, jsou limitovány maximální velikostí jednoho souboru na 4GB. PĜi nekomprimované kvalitČ videa mĤžeme tohoto omezení dosáhnout již po desítí minutách. Uživatelé MacintoshĤ s OS X a vyšší nebudou mít problémy s limitovanou velikostí souborĤ. 8.2.1

Software pro zachytávání – digitalizaci videa VČtšina programĤ se schopností zachytávání – digitalizace videa je volnČ dostupná

na Internetu, pĜípadnČ za poplatek. NČkteré kamery dokonce distribuují vlastní software již s kamerou. VČtšina programĤ digitalizuje video buć do *.mov nebo *.avi formátu. Z tČchto formátĤ se dá následnČ vyexportovat streamingové video. Mezi velmi oblíbené programy, zvládající veškeré výše popsané funkce, patĜí Adobe Premiere, Pinnacle Studio, Sony Vegas Video, apod. VČtšina programĤ je k dostání pro PC a Macintosh a umožĖují buć digitalizaci ve formátu Microsoft AVI, nebo Apple MOV a editaci v plné kvalitČ. Následný pĜevod do streamingových formátĤ Microsoft .wmv a nebo RealMedia .rm umožĖují všechny výše uvedené programy. Pro základní práci postaþí také Windows Movie Maker, který je souþástí operaþního systému Microsoft Windows (Vista/XP/NT/2000) umožĖující digitalizaci, základní úpravu a následný export do formátu .wmv.

8.3 Alternativa k filmování Tato práce se zamČĜuje pĜevážnČ na natáþení video materiálĤ vhodných pro streaming – video on demand, pĜípadnČ na živé streaming vysílání. Nabízejí se však také alternativní možnosti, které mohou být použity. Jedná se pĜedevším o: • již existující video materiál • audio nahrávky


59

• software pro zachycení obrazovky • Adobe Flash (dĜíve Macromedia Flash) 8.3.1

Existující zdroje video materiálu Používání existujícího videa, napĜíklad z VHS kazety, znaþnČ usnadĖuje vytváĜení

webcastingových materálĤ. UšetĜí se tím sice sposuta þasu a energie, ale nikdy nebude mít autor plnou kontrolu nad jeho obsahem. PĜí vytváĜení klasických filmĤ není myšleno na webcasting

a

odlišnosti

vyžadující

streamingové

video.

Z tohoto

dĤvodu

je

nepravdČpodobné, že materiály dosáhnou optimálních výsledkĤ po kompresi dat. PĜi rozhodnutí použít materiál natoþený tĜetí osobou, je tĜeba myslet na autorská práva. I pĜes problémy zde uvedené, mĤže být použití již existujícího materiálu stále výhodné. PĜevedení VHS nahrávky do digitálního formátu je celkem jednoduché a nabízejí se hned 2 možnosti provedení. • K prvnímu zpĤsobu bude zapotĜebí digitální videokamera, která bude slouží jako prostĜedník mezi VHS kazetou a poþítaþem.

Obrázek 8.8 – propojení videa s poþítaþem pomocí digitální videokamery


60

• Druhý zpĤsob nepotĜebuje digitální videokameru, ale stĜihovou (televizní) kartu v poþítaþi s potĜebnými vstupy.

Obrázek 8.9 – propojení videa s poþítaþem pomocí video karty

Vždy je potĜebné najít správné konektory, které poté staþí jednoduchým zpĤsobem propojit.

NejpoužívanČjší konektory: • SCART – je 21 pinový konektor nejþastČji používaný na propojení televizoru a videa, DVD pĜehrávaþe, satelitního pĜijímaþe, herní konzole, projektoru atd. SCART konektor pĜenáší video a audio signál. SCART umožĖuje pĜenášet více audio a video formátĤ. Pokud vstupní formát neodpovídá oþekávanému formátu na konci druhém, mĤže to zpĤsobit problémy.

Obrázek 8.10 – SCART konektor


61

• Euro AV SCART – redukce, obsahující SCART kabel na stranČ jedné a kompozitní CINCH výstupy na stranČ druhé. Tento kabel – redukce – je bČžnČ k dostání v obchodech s audio-vizuální technikou.

Obrázek 8.11 – Euro AV SCART redukce

• Komponentní kabel – CINCH je základní konektor používaný k propojení audio a video pĜístrojĤ. Pro propojení kvalitním, tzv. komponentním signálem (YPbPr), se používá kabel, jehož koncovky mají barvu þervenou, modrou, zelenou. Tím je pĜenášen kvalitní signál obsahující oddČlenou jasovou a dvČ barvonosné složky.32

Obrázek 8.12 – konektory komponentního cinch kabelu

32 PUK, Jaromír. Jak dobĜe propojit televizor a DVD - AVmania.cz [online]. [2007] [cit. 2009-04-19]. Dostupný z WWW: .


62

• HDMI – konektor pro rozhraní pĜenášející nekomprimovaný obrazovový a zvukový signál v digitálním formátu. Konektor ve verzi A má 19 pinĤ a je zpČtnČ kompatabilní se single link DVI. NovČjší verze B má 29 pinĤ a je schopen pĜenášet video ve vysokém rozlišení. HDMI verze B je zpČtnČ kompatabilní s dual link DVI. HDMI poskytuje nejvyšší možnou kvalitu obrazového signálu. V souþasné dobČ se jedná o nejþastČji používané rozhraní k propojení DVD, A/V Recieveru, LCD þi plasma televizorĤ. Pro pĜenosná zaĜízení využívající záznam v digitální kvalitČ byl vytvoĜen HDMI typ C – mini konektor, který je pĜes redukci zpČtnČ kompatabilní s verzí HDMI A. Kabely se pohybují v cenové relaci od 100 Kþ za nejlevnČjší Ĝešení. Kabely urþené pro profesionální použití, þi pro opravdové fanoušky kvalitního video a audio pĜenosu mohou dosahovat až nČkolika tisíc korun.

Obrázek 8.13 – HDMI konektor

• Kompozitní kabel – CINCH je nejjednodušším typem analogového propojení. Tento kabel používá jediný vodiþ pro pĜenos obrazového signálu. Luminance a barvonosná složka signálu jsou smíchány a pĜenášeny najednou. Toto je nejménČ kvalitní spojení, protože spojuje dva signály do jednoho kabelu, pĜesto je bČžnČ používaný. Žlutý kabel obvykle pĜenáší obrazovou stopu záznamu. ýervený kabel pĜenáší pravý zvukový kanál a bílý kabel pĜenáší levý audio kanál. Pokud je zde pouze jeden, nejþastČji þerné barvy, jedná se o mono kvalitu zvuku. Kompozitní kabely jsou nejþastČji používané pro pĜenos analogového signálu, þi pro jeho digitalizování napĜíklad pomocí stĜihové (televizní) karty. Kvalita videa zde není


63

tak dobrá jako napĜíklad u HDMI kabelu, komponentního kabelu, SCART – SCART propojení, þi S-Video kabelu, o kterém pojednává následující odstavec.

Obrázek 8.14 – CINCH konektory používané v kompozitním kabelu

• S-Video – poskytuje nejvyšší možnou kvalitu obrazu pĜi analogovém pĜenosu. Tento kabel separátnČ pĜenáší luminanci a barvonosnou složku po zvlášních vodiþích. Jednotlivé separátní vodiþe jsou uvnitĜ jediného spoleþného kabelu. S-Video pĜenáší pouze video signál, tudíž kompozitní CINCH pro audio jsou stále potĜebné pro pĜenos audio signálu.

Obrázek 8.15 – konektory S-Video kabelu Po pĜipojení videopĜehrávaþe a zasunutí kazety je nutné najít poþáteþní bod klipu, z kterého se zaþne digitalizovat. PĜi použití systému video – kamera – poþítaþ je nutné umístit kazetu i do videokamery. Pokud jste se rozhodli pro pĜímé propojení


64

videorekordéru a poþítaþe, spusĢte si potĜebný software pro digitalizaci záznamu. Následuje již jen spuštČní video záznamu na pĜehrávaþi a nahrávání v poþítaþi. Pokud používáte k digitalizaci kameru, musíte jí samozĜejmČ uvést také do chodu. Doporuþuji provést nČkolik testĤ, jelikož se nemusí vše povést na první pokus. 8.3.2

Audio nahrávky I pĜes zamČĜení práce na tvorbu video materiálĤ je audio stopa nedílnou souþástí

klipu a je jednou z nejdĤležitČjších þástí v komunikaci. Posluchaþi þasto odvrací pozornost od samotného videa a poslouchají pouze zvukové stopy, jelikož vykonávají úplnČ jiné þinnosti. Již dĜíve bylo uvedeno, že pouhá „mluvící hlava“ mĤže být pro posluchaþe s pomalým Internetem vhodnČjším Ĝešením a také je možné omezit pĜednášku pouze na audio klip, pĜípadnČ audio klip doplnČný o rich médium. VytvoĜení kvalitního audio záznamu vyžaduje rozsáhlé profesionální vybavení, ale pro potĜeby streamingového materiálu bude vČtšinou postaþující i mikrofon umístČný na kameĜe,

pĜípadnČ

nČjaký

extra

mikrofon,

zmínČný

v pĜedchozích

kapitolách.

Synchronizovaný audio materiál s rich médiem mĤže být vhodným kompromisem pro stydlivé pĜednášející. StejnČ jako u videa i audio má nČkolik formátu, které jsou vhodné pro streaming. Firmy RealNetworks a Microsoft používají svoje vlastní formáty. • RealAudio s pĜíponou .ra • Windows Media Audio s pĜíponou .wma

Pro porovnaní, Microsoft Windows Media Audio je kvalitnČjší audio formát umožĖující vČtší kompresy dat pĜi zachování kvality. PĜi datovém toku 64 Kbps poskytuje WMA stále CD kvalitu záznamu. Pro dosážení stejné kvality se musí u RealMedia použít 96 – 128 Kbps. Oba zmínČné formáty jsou speciálnČ pĜipravené pro streaming, ale najdou i využití napĜíklad pĜi archivaci hudby v poþítaþích, pĜípadnČ pro pĜehrávání v pĜenosných pĜehrávaþích. I pĜesto je stále MP3 nejznámČjším a nejpoužívanČjším formátem pro uložení digitálních audio stop. I tento formát mĤže být použit pro streaming, ale toto Ĝešení se nedoporuþuje. Na rozdíl od Windows Media Audio a RealAudio nepodporuje MP3 kolísání rychlostí v závislosti na vytížení a kvalitČ pĜipojení. To umožĖuje pĜi streamování


65

snížit dle potĜeby kvalitu audia napĜíklad ze 64 Kbps na pouhých 36 Kbps, pokud to vyžaduje rychlost pĜipojení. Sníží se pouze kvalita pĜehrávaného audia, ale pĜenos se nezastaví. Formát MP3 byl pĜedevším vyroben pro uložení audio stop vysoké kvality do malého souboru. Zdaleka nejlepším formátem pro uchovávání audio materiálĤ v digitální podobČ je MPEG-2AAC (Advanced Audio Coding). Tento formát umožĖuje velmi vysokou kvalitu záznamu (zahrnující surround sound schopnost) pĜi nízké rychlosti, jejíž optimum je 63 Kbps. Tento formát se napĜíklad používá pro DVD video a také MPEG-4. 8.3.3

Software pro zachycení obrazovky Software pro zachycení obrazovky je vhodným nástrojem pro prezentaci nového

softwaru, pĜípadnČ školení nových uživatelĤ, end-user podporu, atd. Toto Ĝešení poskytuje dynamickou, vizuální on-line pomĤcku a zároveĖ kreativní dokumentaci. Princip tohoto Ĝešení je jednoduchý, speciální software zachytí vše, co se dČje na monitoru, pokroþilejší Ĝešení dovoluje také vizuálnČ znázornit kliknutí myší, a tím zabránit jeho pĜehlédnutí. Jediné potĜebné vybavení je poþítaþ a vhodný software.

PĜíklady použití softwaru pro zachycení obrazovky: • tvorba školícího materiálu, osvojení znalostí v urþitém typu softwaru • zpracování manuálu zajímavou formou • podpora help-desk center, jak pro operátory, tak pro uživatele • sledování aktivity na poþítaþi, kontrola procesĤ • doplnČní video þi audio prezentace, napĜíklad pro CAD design aplikace, lékaĜské dokumentace a specializované webové stránky • vytvoĜení dokumentace – uchování a archivace aktivit desktopu • porady – záznam, sdílení a archivování obsahu konference • CAD a simulace – záznam a sdílení animací, CAD designĤ a vysvČtlivky

PĜi použití zachytávacího softwaru je nutno zvážit nČkolik vČcí, aby bylo dosaženo optimálního nahrávání. NapĜíklad velikost plochy, kterou se snažíte zachytit, ovlivní poþet snímkĤ za sekundu, pĜi které klip bude pĜehráván. Vyšší nároky jsou zde také kladeny na


66

poþítaþové vybavení, které musí vykonávat více funkcí najednou – pĜedevším obsluhovat program, který bude prezentován, a také zachytávací software.

Obrázek 8.16 – FRAPS – software pro zachycení obrazovky, dialogové okno

Existuje velké množství volnČ dostupného software, zvládající zachycení obrazovky. KromČ FRAPS (obrázek 8.16) je velmi používaným také VirtualDub, SimplyCapture, Wink. Na trhu je nepĜeberné množství softwaru umožĖujícího výše popsané úkoly, ale vČtšina z nich vytváĜí Microsoft AVI soubory vhodné pro místní pĜehrávání, nikoliv pro streaming. Po kompresi AVI souborĤ se pravdČpodobnČ zmenší okno pĜehrávaþe, þi se vypustí nČkteré detaily. To mĤže mít za následek znehodnocení materiálĤ, jelikož student možná nerozezná dĤležité detaily na obrazovce.


67

Obrázek 8.17 – CamStudio – freeware s exportem videa do libovolného formátu

Tipy pro zachycení obrazu: V pĜípadČ malého poþtu snímkĤ za sekundu se mohou zdát pohyby myši pomalé þi trhané. StejnČ tak aplikace bČžící na pozadí mohou vše ještČ zpomalit. Doporuþený operaþní systém pro práci se softwarem pro zachycení obrazovky je Microsoft Windows XP nebo Vista pĜípadnČ MAC OS X, jelikož lépe zvládají obsluhovat nČkolik úkolĤ najednou. Poþet snímkĤ za vteĜinu také zvýší vypnutí hardwarové akcelerace grafické karty, které je dostupné pouze s Microsoft Windows 2000, XP a Vista.

Zde jsou další rady pro zlepšení výsledné nahrávky: • nastavit hloubku barvy na 256 • snížit rozlišení nahrávané obrazovky • vypnout všechny nepotĜebné aplikace v pozadí • pokud možno použít rychlejší poþítaþ


68

Adobe Flash Adobe Flash, dĜíve Macromedia Flash je velice populární pro kreslení a vytváĜení

animací, používaný grafiky pro webové prezentace, animace apod. MĤže být použit jako úþinný nástroj pro vytvoĜení dynamické, interakþní webové prezentace. V rámci animace mĤže být integrován jak film, tak prezentace v jednom souboru. Pro vytvoĜení filmu pomocí Adobe Flash je potĜebný výkonný poþítaþ a Adobe Flash Software. Flash pracuje na principu progresivního stahování stejnČ jako streamingové soubory, ale nepotĜebuje ke své þinnosti speciální server. VytvoĜené animace jsou ve formátu swf (Shock Wave Flash) a uživatel pro jejich prohlížení potĜebuje mít nainstalovaný na svém PC Flash Media Player browser plug-in. Stále þastČji se setkáváme i s exportem Flash animací do RealMedia nebo QuickTime formátĤ. VČtšina moderních prohlížeþĤ je již distribuována s Flash Player a pokud ne, je dostupný zdarma pro stažení na Internetu. V souþasné dobČ jsou na vzestupu streamované varianty swf souborĤ – FLV, které lze vytvoĜit exportem z Adobe Flash Encoder. Tyto soubory se používají spíše pro streamování multimédií, napĜíklad z youtube, ale v rámci webcastingových systémĤ zatím nenašly své uplatnČní.

KromČ Flash Playeru mĤže být Flash exportován do Ĝady dalších formátĤ: • spustitelný .exe soubor – není vyžadován pĜehrávaþ, ale velikost souboru je vČtší • obrázky – .gif, .jpg, .png • HTML – umístí prezentaci do webové stránky pro sledování v prohlížeþi • Quick Time – jednou z pĜedností Flash animací je jejich snadné umístČní do Quick Time videa. Výsledný film se dá vytvoĜit vþetnČ tlaþítek, pomocí kterých mĤže být libovolnČ ovládán. Od verze Quick Time Player 5 nebo novČjší. • RealOne Player – Adobe Flash je podporovaný pĜehrávaþem RealOne player, ale novČjší verze Flash obsahující ActionScript od verze Flash 4 musí použít RealSystem Server 8 nebo novČjší. • FLV soubory – jednoduchá obdoba swf formátu, kterou umí Adobe Flash jednoduše streamovat.


Obrázek 8.18 – náhled prostĜedí Adobe Flash CS3

69


9

70

ÚPRAVA – EDITACE MATERIÁLU

Po poĜízení všech zábČrĤ a jejich importu do poþítaþe bude pravdČpodobnČ nutné zábČry upravit. V nČkterých pĜípadech postaþí základní operace, jako je odstranČní zaþátku a konce nahrávky. ýastČji však bude potĜeba složitČjší a þasovČ nároþnČjší práce se zábČry. NČkdy bude potĜeba odstranit celé scény, þi zmČnit jejich poĜadí, nebo dokonce zkombinovat úryvky z rĤzných zdrojĤ. V této þásti práce je popsán software a techniky, kterými mĤže být video upraveno do podoby vhodné pro streaming.

9.1 Co je to editace? Editace je proces pozmČĖování, zkracování nebo spojování audio nebo video sekvencí k vytvoĜení vhodného záznamu þi požadovaného pĜíbČhu. Nezpracovaný videozáznam je záznam, který se získá pĜímo z kamery. Tento záznam obvykle obsahuje nepoužitelné þásti, napĜíklad chyby prezentujícího, místa, kde se kamera tĜese, scény které nakonec nebudou použity, apod. Editace videa umožĖuje získat z nezpracovaného záznamu to zajímavé. ŽivČ vysílané streamingové video již z jeho podstaty nemĤže být pĜedem upravováno, ale mĤže být v reálném þase synchronizováno s jinými médii.

9.2 Jak vyrobit kvalitní klip V této práci byly již dĜíve zmínČny tipy, jak vytvoĜit jednotlivé zábČry. Televizní diváci jsou zvyklí, že jejich pozornost udržují rychlé zmČny a þetné stĜihy. Velmi þasto jsou zaĜazovány další dĤležité zábČry, zatímco prezentující stále hovoĜí. NicménČ tyto rychlé zmČny nejsou ve vzdČlávání vždy žádoucí, neboĢ video je promítáno v kontextu ostatních zdrojĤ informací a vzdČlávacích aktivit. StejnČ tak z hlediska streamingové technologie tyto rychlé zmČny, stĜihy a prolínání mohou znehodnotit kvalitu materiálĤ. VzdČlávací video mĤže být zajímavé a pĤsobivé peþlivou editací. Navzdory omezeným zdrojĤm mĤže být vzdČlávacího cíle dosaženo použitím podpĤrných materiálĤ jako jsou doplĖkové klipy,


71

zastavené zábČry, synchronizace s rich médii, þi spoleþnČ s celou interakþní šíĜí nabízenou Internetem napĜíklad v rámci LMS studia.

9.3 Tipy pro editaci videa pro streaming Editace videa On Demand urþeného pro streaming by mČla být co nejmenší. Aby pĜi exportu – kódování nemusel program dČlat pĜíliš mnoho práce, je tĜeba dČlat jen jednoduché úpravy. Zde je nČkolik praktických tipĤ k optimalizaci streamingového videa: 9.3.1

Uložení originálu Prvním krokem je vytvoĜení zálohy videa v nekompromované podobČ, kdyby bylo

v budoucnu nutné se k nČmu vrátit. Existuje mnoho rĤzných formátĤ vysoké kvality, které jsou vhodné k uchování videa. Volba vhodného formátu je již jen na autorovi videa a oblíbenosti nČkterého z uvedených formátĤ: • Nekomprimovaný AVI – formát firmy Microsoft poskytující výbornou reprodukci digitálního videa a zvuku. Nevýhodou je velký objem dat – vyžaduje znaþné množství místa na disku, 15GB na každou hodinu záznamu. • Nekomprimovaný MOV – formát firmy Apple, poskytující výbornou reprodukci digitálního videa a zvuku. Podpora pouze jediného pĜehrávaþe – Apple Quick Time znaþnČ omezuje jeho rozšiĜování. • MPEG-1 – výhodou je malý objem dat, kompatibilní s vČtšinou poþítaþových systémĤ. Nevýhodou je nízká kvalita reprodukce v porovnání s ostatními formáty. • MPEG-2 – tento formát poskytuje velmi kvalitní reprodukci používanou na DVD discích. Na 1 hodinu záznamu pĜi nejvyšším datovém toku spotĜebuje 9GB. Není vhodný pro další úpravu. • MPEG-4 – tento formát je nejlepší z uvedených. V závislosti na datovém toku (150Kbps

–

15000Kbps)

dokáže

vytvoĜit

stejnČ

kvalitní

záznam

jako

nekomprimovaný AVI pĜi mnohem menší velikosti souboru. Také audio mĤže být komprimováno s nízkou, pĜípadnČ žádnou ztrátou kvality. Nevýhodou je mnoho standardĤ MPEG-4, napĜíklad od Apple (Quick Time 6) a také spousta rĤzných open source DivX.


72

Všechny výše uvedené formáty mohou být exportovány ze standardnČ dostupných programĤ, napĜíklad Adobe Premiere, Pinnacle Studio, Sony Vegas Video, atd. Ukazuje se, že nejlepším z uvedených formátĤ je MPEG-4, který následnČ lze upravit za použití vhodného programového vybavení. 9.3.2

Editace videa Editace materiálĤ probíhá ve zvoleném programu. Programy obsahují standardní

funkce dostupné napĜíþ všemi výrobci, které jsou doplnČny o nepĜeberné množství funkcí doplĖkových. PĜi editaci videa vhodného pro streaming si uživatel vystaþí se základními operacemi, které jsou: • OĜez filmu – Pomocí vhodného programu se odstraní nevyužitá místa obrazovky, video bude použitelné s vČtšinou kodekĤ. DĤležité jsou rozmČry výsledného videa, které by mČlo zachovávat doporuþený pomČr 4:3, pĜípadnČ 16:9 v pĜedpokládaném maximálním rozlišení. • Zredukování velikosti snímku – PĜi ukládání projektu je potĜeba zvážit streamingový výstup. NČkteré programy upraví automaticky velikost obrazu vhodného pro streaming. ýím nižší rychlost pĜipojení, tím menší velikost výstupního filmu. PĜi použití jednoduššího balíþku, jako RealNetwork Producer, je potĜeba upravit velikost snímku manuálnČ. • Prolínání – Klasické amatérské video byly tradiþnČ natáþené s využitím prolínání, což je metoda kladení rĤzných vrstev do obrazu, za použití rĤzných prolnutí a pĜechodĤ. Streamingové video nepotĜebuje prolínání. • Nepoužívat pĜíliš mnoho speciálních efektĤ – Programy pro úpravu videa obvykle nabízí mnoho efektĤ pro video i audio. Mnoho jich je stejnČ esteticky pochybných a všechny vytváĜí pĜi kódování práci navíc. VČtšina programĤ na úpravu nabízí jednoduché stmívání a roztmívání, které mohou fungovat jako pĜechod, pokud je to nezbytné, napĜ. ukázat uplynutí þasu mezi zábČry. • Nechat klipy krátké – Jak již bylo zmínČno dĜíve, klipy na Internetu by mČly být krátké, aby udržely divákovu pozornost a usnadnily orientaci. Neexistuje žádná pevnČ daná délka, vše záleží na obsahu vytváĜeného klipu.


73

• Vyvážení þerné a bílé. V nČkterých profesionálních programech mohou být rozptýlené pixely v odstínech þerné zmČnČny do jednotné þerné nebo pixely v odstínech bílé do jednotné bílé. To pomĤže omezit rozsah nezbytné komprese, aniž by to bylo pĜíliš viditelné. Dalším zpĤsobem je úprava gamma korekce, což zmČní vyvážení bílých a þerných oblastí bez pĜílišného ovlivnČní celkového jasu. • OdstranČní zvukĤ v pozadí, jako je hudba nebo hovor. PĜevážná þást divákĤ bude používat pouze poþítaþové mono reproduktory. Proto jsou zvuky v pozadí nevhodné a vždy se doporuþuje kontrola audio výstupu v mono kvalitČ. • OdstranČní šumu – Je dobré bČhem editace použít filtr k odstranČní zbyteþných ruchĤ. • Zesílení audio signálu. Podle toho, jak dĤležitý je zvuk a jak dobĜe byl nahrán, mĤže být vhodné použití filtru k zesílení zvuku.

9.4 Software pro editaci videa K úpravČ video materiálĤ musí být v poþítaþi nainstalován vhodný software pro editaci. Na Internetu se dá najít velké množství volnČ dostupných programĤ nabízejících mnoho funkcí, na nároþnČjší a profesionálnČjší editaci bude vhodnČjší nČjaký propracovanČjší komerþní software. Výrobci televizních a stĜihových karet dodávají editaþní software jako souþást svých produktĤ. VČtšinou se jedná o oĜezané verze profesionálních programĤ, které jsou pro streaming a základní editaci naprosto dostaþující. PĜíkladem by mohly být výrobky spoleþnosti Pinnacle. Následuje pĜehled dostupných a mezi uživateli oblíbených programĤ, jak volnČ šiĜitelných, tak komerþních, vhodých pro digitální editaci videa.

• Adobe Premiere Elements – v souþasné dobČ dostupné s verzí 7. Aplikace Adobe Premiere Elements 7 je vhodný nástroj pro vytváĜení vlastních filmĤ a klipĤ. Adobe Premiere Elements si poradí s nejpoužívanČjšími formáty jak na vstupu, tak na výstupu. Nechybí podpora pĜímého uploadu na server YouTube, který je zvláštČ vhodný pro vyzkoušení možností a funkcí streamingu, jelikož jeho využívání je bezplatné. Souþasná cena za 1 licenci je 2 000 Kþ bez DPH. Školní multilicence stojí od 1 000 Kþ bez DPH. Firma AdobČ na trh pĜichází i s profesionální verzí


74

tohoto produktu vydávanou pod názvem Adobe Premiere Pro v souþasné verzi CS4. Tento program není nejvhodnČjší pro zaþáteþníky v oblasti úpravy videa, ale pokroþilému uživateli má opravdu co nabídnout. Adobe Premiere Pro pracuje s libovolným formátem na vstupu i výstupu a obsahuje nepĜeberné množství doplĖkových funkcí a filtrĤ. NapĜíklad nástroj pro primární i sekundární korekci barev pro sladČní zábČrĤ, zmČnu barev a opravu chyb expozice. Dále je možné upravit jasy, stĜední tóny i stíny v jednotlivých klipech, sekvencích i v celém projektu …33

Obrázek 9.1 – Adobe Premiere Pro CS4

Cena tohoto profesionálního produktu se pohybuje okolo 25 000 Kþ bez DPH za základní verzi. Je však možné ho zakoupit v nČkterém z balíþkĤ, které jsou urþeny pro profesionální použití napĜíklad v grafických a filmových studiích. S vhodým balíþkem se dají ušetĜit na nákupu software spoleþnosti Adobe velké peníze.

33

Adobe Systems Incorporated. Adobe - Premiere Elements 7 [online]. 2009 [cit. 2009-03-30]. Dostupný z WWW: .


75

Program Adobe Premiere Pro je integrován do balíþku obsahujícím veškeré nejpoužívanČjší softwarové produkty této spoleþnosti, mezi které patĜí InDesign, Photoshop, Illustrator, Acrobat Pro, Flash, Dreamweaver, Fireworks, Afrer Effectes a spousta dalších doplĖkových programĤ. Cena tohoto balíþku zaþíná na 55 000 Kþ bez DPH. Pokud by produkty byly kupovány samostatnČ, cena by se vyšplhala pĜes 200 000 Kþ. Toto Ĝešení je ale opravdu uþené spíše jen pro profesionální použití. Pro úpravu stramingového videa postaþí Adobe Premiere Elements

• Microsoft Windows Media Encoder – je volnČ šiĜitelný nástroj, který kóduje jak živé, tak nahrané audio, video do Windows Media Format pro Live Streaming i pro Video On Demand. Má však jen omezené možnosti úprav, jako je úprava zvuku nebo barev a pĜidávání autorských detailĤ. Tento program není urþen pro editaci videa, ale je velice šikovným a jednoduchým nástrojem pro live streaming.

Obrázek 9.2 – Windows Media Encoder – náhled prostĜedí

• Pinnacle Studio 12 – NejnovČjší verze programu pro zpracování videa od spoleþnosti Pinnacle. Studio 12 je dodáváno ve 3 základních balíþkách, které jsou odlišeny pĜevážnČ množstvím integrovaných efektĤ a doplĖkĤ a podporovanými formáty na vstupu a výstupu. K novinkám ve verzi 12 patĜí podpora exportu videa na YouTube þi export do formátu 3GP používaným na mobilních telefonech.


76

V základní verzi není obsažena podpora formátĤ s vysokým rozlišením, 5-kanálový výstup zvuku Dolby Digital, použití dvou video stop, klíþování a nČkteré další funkce. Ty lze nalézt v nČkterém z vyšších balíþkĤ, které jsou dostupné od 1 900 Kþ bez DPH. Tento software je uþen pĜedevším pro zaþáteþníky, pĜípadnČ základní úpravu videa. Pro vytváĜení videa je ve své Plus a Ultimate verzi naprosto dostaþující, neboĢ obsahuje více než 100 pĜechodových efektĤ, automatickou stabilizaci obrazu, automatickou úpravu barev, odstranČní šumu a mnoho dalších funkcí. Editace mĤže probíhat ve dvou video stopách s možností klíþování a tvorby obrazu v obraze.

• Sony Vegas Video – v aktuální verzi 9 – je jedním z konkurentĤ programĤ Pinnacle Studio a Adobe Premiere. StejnČ jako oba pĜedchozí programy je dostupný ve více verzích – pro domácí použití a také pro nároþné uživatele, vyžadující speciální funkce a formáty. Sony Vegas i pĜes své kvality není v ýR pĜíliž rozšíĜen. MĤže za to pĜevážnČ absence þeské lokalizace a jeho nestandardní ovládání, na keré si je potĜeba delší þas zvykat. Ve své základní verzi však poskytuje více možností než Pinnacle Studio (4 þasové, více podporovaných formátĤ). Jeho základní verze je dostupná za 2 300 Kþ bez DPH.

Obrázek 9.3 – Sony Vegas – náhled prostĜedí


77

9.5 Úprava audio materiálĤ VČtšina z popsaných programĤ k editaci videa je schopna editovat také audio stopy. Je bČžné, že se bČhem editace nahrávka rozdČlí na audio a video kanál, poté lze s nimi pracovat synchronnČ, nebo se audio a video úplnČ oddČlí a jsou použity zvlášĢ. Pokud se pracuje jen s audio stopou, lze od sebe audio a video stopu úplnČ oddČlit, celou video stopu odstranit a dále pracovat jen s audiem. Existují i balíþky programĤ jen pro editaci audia, na Internetu se nachází také celá Ĝada jiných volnČ šiĜitelných, shareware a levných alternativ.


78

10 KÓDOVÁNÍ A PěEHRÁVAýE

Jakmile je nahrávka hotová, vþetnČ všech potĜebných úprav, je naþase vyrobit koneþný formát vhodný pro streaming.

10.1 Kódování VytváĜí-li se Video On Demand, je dĤležité optimalizovat soubor vzhledem k rychlosti pĜipojení divákĤ. Vzhledem k rozvoji vysokorychlostního pĜipojení v ýR se bČžnČ neoptimalizují webcastingové materiály pro rychlost dial-up a ISDN pĜipojení. Je však nutné si uvČdomit, kdo a odkud bude vytvoĜené materiály sledovat. V rámci akademické þi firemní LAN sítČ mohou být materiály distribuovány ve velmi vysoké kvalitČ, která by byla dostupná pouze nČkterým posluchaþum pĜistupujícím pĜes Internet. NejefektivnČjším Ĝešením je vytvoĜit soubor umožĖující streamování rĤznými rychlostmi (SureStream v RealMedia a Intelligent Streaming ve Windows Media).

Obrázek 10.1 – rozdíl mezi streamováním jednou rychlostí a použitím streaming media serveru (SureStream, Intelligent Streaming)


79

To umožĖuje sledovat totéž video v rámci rychlé podnikové þi akademické sítČ, tak i mimo ni. Soubory vytvoĜené pouze pro jeden datový tok mohou být streamovány pouze v této rychlosti, pĜípadnČ staženy z webového serveru do poþítaþe, zatímco materiály upravené ke streamování s rĤzným datovým tokem, mohou být distribuovány jen za použití streaming media serveru. Streaming media server je specificky navržen k urþení rychlosti pĜipojení, vybrání optimální rychlosti streamovaného videa a jeho následnou optimalizaci v závislosti na pĜípadném kolísání linky. K optimalizaci je nutné video kódovat do pĜíslušného formátu. Na kódování se nahlíží ze dvou hledisek – prvním z nich je komprese pro distribuci pĜes web a druhým uložení ve vhodném formátu.

To, jak video kódovat, závisí pĜevážnČ na následujících dvou otázkách: • Jaký pĜehrávaþ bude pĜevážnČ používán pro sledování materiálĤ? • Jaké internetové pĜipojení bude použito?

10.2 Kódování a komprese Komprese je dĤležitou fází pĜípravy webcastingových materiálĤ. Pokud je soubor pĜíliš velký, kvalita obrazu nebo zvuku bude špatná, pokud se na nČj vĤbec pĤjde dívat. PrĤmČrná velikost digitálního videa je 4MB na 1 sekundu formátu AVI. Jen nČkolik málo poþítaþĤ zvládne tolik megabytĤ za sekundu. PrĤmČrný uživatel, který doma používá 56K modem, mĤže pĜijímat jen 34Kbps (asi 4KB) za sekundu. Komprese má tedy zmenšit velikost videa a audia, aby bylo lépe dostupné uživatelĤm.

• Velikost okna – Základním prvkem komprese pĜi vytváĜení webcastingových materiálĤ je zmČna velikosti okna. Na rozdíl od klasických video materiálĤ, kde se snažíme o zachování vysoké kvality záznamu, je potĜeba výslednou velikost a tím i kvalitu webcastingového materiálu pĜijatelnČ upravit. Velmi zĜídka je na Internetu video se stejnou velikostí okna, jak bylo natoþeno. Zmenšením velikosti okna se zmenší množství dat videa a tím i velikost souboru. Proto také videa urþená pro pomalejší pĜipojení mají obvykle menší velikost okna než videa urþená pro


80

broadband, þi pĜehrávání ve vnitĜní síti LAN. VČtšina moderních editaþních programĤ nabízí pĜeddefinované velikosti oken pro rĤzné rychlosti, které se nastavují pĜi kódování video souboru. • Kodeky – Další metodou komprese používanou pĜi kódování je výbČr vhodného video a audio kodeku. Kodeky obecnČ fungují tak, že odstraní zbyteþná obrazová a zvuková data a tím zmenší množství odeslaných dat.

10.3 Ukládání ve vhodném formátu Proces kódování konþí uložením souboru ve zvoleném formátu. RĤzné multimediální architektury nabízí rĤzné vlastnosti, možnosti a uchovávají data v rĤzných formátech. QuickTime, RealVideo a Windows Media jsou pĜíklady architektur pro streamovaná média. Jak RealNetworks SureStream, tak Windows Media Intelligent Streaming nabízí možnost jedenkrát kódovat pro rĤznou rychlost pĜipojení, s použitím rĤzných datových tokĤ. Tím se docílí alternativy k jednotlivému kódování pro každou rychlost pĜipojení. Server automaticky zvolí vhodnou rychlost pro uživatele a upravuje bČhem celého pĜenosu rychlost pĜehrávání vzhledem k vytížení serveru a rychlosti linky. Pro využití tČchto možností je potĜeba mít nainstalován správný pĜehrávaþ.

10.4 Vhodný software pro posluchaþe V souþasnosti jsou hlavními formáty pro streaming RealMedia od RealNetworks, Windows Media od Microsoft a QuickTime od Apple. Každý má jak výhody, tak i nevýhody, o kterých bude pojednáno níže. PĜi volbČ streamingového formátu je nutné zvážit nČkolik hledisek. Mezi hlavní z nich patĜí urþení skupiny, která bude vytvoĜené materiály sledovat, zda jim bude zvolený formát vyhovovat. V nČkteré z následujících þástí bude uvedeno srovnání pĜehrávaþĤ s uvedením nČkterých výhod a nevýhod používání jednotlivých pĜehrávaþĤ.


81

10.5 Hlavní pĜehrávaþe Hlavní výrobci Ĝešení vhodných pro streaming, RealNetworks, Microsoft i Apple, využívájí své vlastní formáty pro kódování a samozĜejmČ také pĜehrávaþe. V ideálním svČtČ by se dalo pĜedpokládat, že jedním pĜehrávaþem pĤjde pĜehrát cokoliv. Obsah vytvoĜený kodérem od jedné spoleþnosti se dá obvykle pĜehrát jen pĜehrávaþem od téže spoleþnosti. MĤže se také vyskytnout inkompatibilita mezi verzí pĜehrávaþe a obsahu. NapĜíklad se mĤže stát, že obsah kódovaný v poslední verzi od urþité spoleþnosti, nepĤjde pĜehrát ve starší verzi pĜehrávaþe. Tento problém se objevuje u verzí RealOne Player a Windows Media Player. Opravdu je tudíž dĤležité zvolit správný kodér a následnČ pĜehrávaþ podle potĜeb posluchaþĤ. Jak bude ukázáno dále, volba pĜehrávaþe mĤže mít velký vliv na zážitek studentĤ ze sledování materiálu. Každý pĜehrávaþ má své výhody. NaneštČstí neexistuje jediná nejlepší volba. Vše závisí na cenČ, materiálu samotném, pĜipojení posluchaþĤ a na tom, jak bude materiál umístČn. 10.5.1 RealNetworks Produkty RealNetworks jsou plnČ kompatibilní se SMIL (Synchronised Multimedia Integration Language) technologií a jsou vytvoĜeny tak, aby pĜehrávaþ byl schopen integrovat dohromady rĤzné druhy obsahu. Výhodou je velká univerzálnost tohoto Ĝešení. Bez ohledu na operaþní systém, který divák používá, obsah bude v pĜehrávaþi vypadat stále stejnČ. Nevýhodou je, že obsah je limitován kompatibilitou souborĤ RealOne – nový RealPlayer. Jisté komplikace pĜináší i synchronizace s dalšími rich médii, napĜíklad prezentace v Microsoft Powerpoint. Prezentace musí být napĜed uložena jako série GIF, pĜípadnČ JPG souborĤ, které jdou následnČ vložit jako souþást videa. RealNetworks nedávno vydali další verzi platformy Helix. Helix je nový systém pro distribuci médií od RealNetworks. Helix Producer nejen kóduje nahrávku do formátu RealMedia, ale umí také vytvoĜit synchronizovanou multimediální prezentaci, která se dá pĜehrát v RealOne pĜehrávaþi. Helix umí také zachytit a vysílat pĜímo z FireWire zdroje, což udrží vysokou kvalitu a jednoduché pĜipojení zaĜízení. Více datových tokĤ je samozĜejmostí. StejnČ tak podpora Live Broadcastingu.


82

10.5.2 Windows Media Na druhé stranČ stojí Windows Media Player, který je navržen tak, aby mohl být zaþlenČn a ovládán jinými prvky, jako jsou HTML stránka nebo java, pĜípadnČ VBScript pĜíkazy. Hlavní výhodou tohoto pĜístupu je možnost kontrolovat a spojovat všechny kompatibilní zdroje médií. To se znaþnČ rozšíĜí tím, že vČtšina prohlížeþĤ podporuje plugin moduly, což poskytuje další možnosti a kompatibilitu. SamozĜejmČ existuje i druhá stránka. Jak je již zvykem u produktĤ firmy Microsoft, je i toto Ĝešení navrženo a optimalizováno pro práci výhradnČ s produkty této firmy. Použtí jiných operaþních systému þi prohlížeþĤ je tak znaþnČ omezeno. Windows Media Encoder 9 je volnČ šiĜitelný nástroj, který umí konvertovat živé vysílání nebo již vytvoĜené audio a video do formátu Windows Media jak pro živé vysílání, tak Video On Demand. 10.5.3 Apple QuickTime Apple QuickTime stojí na pomezí již zmínČných dvou pĜehrávaþĤ. UmožĖuje využívání technologie SMIL a mĤže být také kontrolován externČ, pokud je integrován do webové stránky. I pĜes zkombinování výhod konkurenþních Ĝešení nedošlo stále k masovému rozšíĜení tohoto formátu mimo platformu Macintosh. Na rozdíl od Windows Media a RealMedia je QuickTime ve verzi Pro, umožĖující také kódování pro streaming, již zpoplatnČn. Nabízí však za tento poplatek širší možnosti než pĜedchozí dva. QuickTime Pro také poskytuje možnost jednoduché editace, základní efekty a importexport mnoha druhĤ medií. Pro živé streamování vyrobil Apple volnČ šiĜitelný kódovací software. Ten je však dostupný pouze na platformách Macintosh. Hlavním pozitivem QuickTime je jeho kompatibilita s velkým množství prohlížeþĤ, mĤže být používán v domovském prostĜedí Macintosh nebo na poþítaþích s Microsoft Windows.


83

10.6 Vhodný pĜehrávaþ

10.6.1 Windows Media Mezi hlavní výhody patĜí: • VolnČ šiĜitelný software – všechny aplikace pro práci s videem vyvinuté firmou Microsoft jsou volnČ dostupné a nejsou omezené v použití • Dobrá schopnost integrace – možnost integrovat do HTML a podpora Visual Basic • Kódovací software obsahuje wizzard pro lepší ovládání • CelkovČ vysoká kvalita audia a video od 128Kbps a výše

Mezi nevýhody patĜí: • Nízká kvalita audia pĜi streamování videomateriálĤ v nízkém datovém toku (pĜi použití modemu) • Optimalizace pouze na Microsoft Internet Explorer pĜi integrování do HTML kódu • Streamovaná media se dají sledovat pouze na poþítaþích s Microsoft Windows a Macintosh • Nutný plug-in pro kompatibilitu s Netscape • Nutný Microsoft Windows Server k uložení streamovaných medií 10.6.2 Real Media Mezi hlavní výhody patĜí: • NejrozšíĜenČjší formát pro streamování • Helix Server umí streamovat všechny tĜi nejþastČjší formáty – Windows Media, QuickTime, RealVideo • Výborná kvalita pĜi streamování za použití modemu • Podpora SMIL


84

Mezi nevýhody patĜí: • Cena za rozšíĜené možnosti kódování – profesionální verze není nejlevnČjší • Nízká rychlost kódování 10.6.3 Apple QuickTime Mezi hlavní výhody patĜí: • ExtrémnČ dobrá kvalita reprodukce videa u rychlého pĜipojení k Internetu (1000Kbps+) • Zvládá pĜehrát široké spektrum formátĤ • Podpora SMIL • Podpora 360º panoramat a 3D objektĤ

Mezi nevýhody patĜí: • Nutné koupit balíþek – napĜ. QuickTime Pro, Adobe Premium k vytvoĜení Apple MOV souboru v PC systémech • Nízká kvalita pĜi real-time streamování rychlostí pod 1000Kbps 10.6.4 Kompatabilita pĜehrávaþĤ Windows Media Player • Kompatibilní se všemi operaþními systémy Microsoft Windows, Mac OS 8.1/9x, Mac OSX, Pocket PC, Solaris, Casio Palm, Compaq Palm • Podporuje tyto formáty – ASF, WMV, WMA, WAV, AVI, MPEG-1, MPEG-2, MP3, MPEG-4 • Kompatibilní s prohlížeþi Internet Explorer 5.0 a výše, Netscape4 a výše, produkty Mozilla • Dostupný volnČ ke stažení na www.windowsmedia.com


85

Real Player • Kompatibilní se všemi operaþními systémy Microsoft Windows, Linux, Mac OSX, Pocket PC, Solaris • Podporuje formáty – RM, RA, RealPix, RealText, MPEG-1, MPEG-2, MPEG-4 • Kompatibilní s prohlížeþi Internet Explorer, Netscape, produkty Mozilla, Opera, prohlížeþe dostupné v OS Linux • Dostupný volnČ ke stažení na www.real.com, možno zakoupit verzi Plus

Apple QuickTime • Kompatibilní se všemi operaþními systémy Microsoft Windows a Macintosh • Podporuje tyto formáty – MOV, MPEG-1, MPEG-3, AVI, SMIL a další • Kompatibilní s prohlížeþi Internet Explorer, Netscape, produkty Mozilla • Dostupný volnČ ke stažení na www.apple.com/quicktime, možno zakoupit verzi Pro


86

11 PRÁCE SE STREAMOVANÝMI MÉDII

Pokud jsou materiály ve zvoleném formátu již pĜipraveny, bude potĜeba je umístit na server, odkud budou pĜístupné posluchaþĤm. BČžné servery uchovávají a posílají audio a video soubory klasickým zpĤsobem, kdy je potĜeba stáhnout celý soubor do poþítaþe posluchaþe a až pozdČji mĤže být pĜehráván. NČkteré pĜehrávaþe, napĜíklad Windows Media Player umí simulovat streamování, neboli zaþít pĜehrávat þásteþnČ stažený soubor. To je pĜijatelný zpĤsob, jak zaþít s testováním streamovaných medií. Opravdový streaming ale vyžaduje streamovací server.

11.1 PotĜebný hardware Hardwarová konfigurace serveru je hodnČ variabilní a v podstatČ je závislá na finanþních prostĜedcích, které jsou na server vyþlenČny. Bez ohledu na zvolený formát souborĤ vyžaduje obecnČ streamovací server následující minimální konfiguraci: • 1GHz+ procesor • 1GB+ operaþní pamČti RAM • Velká kapacita HDD. Nabízí se mnoho možností, ale vždy se doporuþuje použít systém RAID. Hlavním dĤvodem je možnost zrcadlit disky a tím docílit rychlého zálohování v rámci serveru. • Vysokorychlostní pĜipojení k síti

11.2 PotĜebný software Všechny hlavní streamovací formáty nabízejí vlastní software pro server, který ovládá pĜístup k materiálĤm a distribuci. Ten musí bČžet na serveru spoleþnČ s vhodnČ vybraným operaþním systémem, napĜ. Linux, Microsoft Windows Server.


87

11.2.1 Server od RealNetworks Software pro streamingový server od firmy RealNetworks bČhem let prošel velkým vývojem, stále se zlepšoval a nyní je velmi stabilní, rychlý a uživatelsky pĜívČtivý. Nabízí kompletní vzdálené ovládání a úroveĖ jeho zabezpeþení je velmi vysoká. Podporuje: • Microsoft Windows NT/2K/XP/Vista/NET • Jakýkoliv Linux • FreeBSD • Solaris

Helix Universal Server, jenž nahradil RealSystem Server podporuje všechny tĜi hlavní streamovací formáty: Windows Media, QuickTime, ale také MPEG-1, MPEG-2, MP3 a MPEG-4. Na webových stránkách spoleþnosti je ke stažení basic verze Helix Universal Server, fungující po dobu 12 mČsícĤ a limitována na 2 pĜístupy ke streamovanému videu. Tato verze umožĖuje vyzkoušení a testování tohoto systému na vlastním serveru a je pro tyto úþely dostaþující. Helix Server, aktuálnČ ve verzi 12 je schopný streamovat do všech pĜístrojĤ schopných pĜehrávat média, vþetnČ palmtopĤ a mobilních telefonĤ. Jak RealNetworks SureStream, tak Windows Media Inteligent Streaming nabízí vícerychlostní kódování. Tato schopnost spoþívá v kódování pouze jednoho soubor tak, že mĤže být streamován klientĤm rĤznými rychlostmi podle jejich pĜipojení. Server pĜi navázání spojení automaticky vybere nejlepší kódování vhodné pro klientovo pĜipojení. Když se spojení zaþne ucpávat, server sníží rychlost na nižší datový tok. Jakmile ucpání pomine, server vrátí rychlost zpČt. 11.2.2 Microsoft Windows Media Server Nabídka a politika konkurenþního produktu Microsoft Windows Media Server je trochu odlišná. Na rozdíl od RealNetworks, Media Server není samostatný produkt, ale je souþástí Windows 2000/2003/2008/NET Server. Pokud už máte v provozu jeden z tČchto serverĤ, cena za implementaci služby bude minimální, stejnČ jako þas s tím strávený. Media Server je kompatabilní a tudíž funkþní vždy jen na Windows Server. Mezi hlavní


88

výhody je schopnost streamovat z jednoho serveru více než 3 000 uživatelĤ, aniž by byl problém s licencí. Windows Media Server je podobnČ jako RealNetwork rychlý a efektivní. 11.2.3 Apple QuickTime Streaming Server QuickTime Streaming Server je urþený pouze pro poþítaþe Macintosh. Pro nČ nabízí širokou kompatibilitu se streamovanými soubory vþetnČ standardních MOV, MP3, MPEG-4 a Shockwave Flash, a to pro více než 4 000 uživatelĤ na jeden server. Hlavní výhodou QuickTime je kvalita záznamu. NejvČtší filmové spoleþnosti napĜíklad publikují na Internetu upoutávky na filmy pouze v tomto formátu kvĤli vysoké kvalitČ pĜehrávání. Apple také zdarma dodává server založený na PERL jazyce s názvem Darwin vhodný pro následující operaþní systémy: • Red Har Linux 7.1 • Solaris 8 (SPARC) • Windows NT Server 4.0/Windows 2000/2003 Server

Darwin není pĜíliš uživatelsky pĜívČtivý. Jelikož je založen na scriptech, všechna nastavení se musí dČlat z textových dokumentĤ a jejich nastavování v jazyce PERL by mČl provádČt zkušený administrátor. NicménČ stejnČ jako QuickTime, nabízí Darwin širokou kompatibilitu se streamovanými soubory a mĤže streamovat k více než 2 000 uživatelĤ. PĜi nízkých pĜenosových rychlostech se však Apple QuickTime nevyrovná Windows Media nebo RealMedia. PĜi 512Kbps a ménČ vypadají a znČjí obČ další možnosti mnohem lépe než QuickTime, ale pĜi rychlosti pĜipojení 1 000Kbps a více QuickTime zaruþuje nejvyšší kvalitu. To je možné díky konstrukci kodeku a zamýšlené cílové skupinČ divákĤ. 11.2.4 Rychlosti pĜipojení DĤležitým faktorem ovlivĖujícím streamování a kvalitu streamingu je rychlost a kapacita sítČ. Server by mČl mít kvalitní vysokorychlostní pĜipojení do Internetu, aby byl schopen se vypoĜádat se všemi požadavky a nároky na nČj kladenými. V opaþném pĜípadČ nebude pĜenos streamovaného materiálu kvalitní, posluchaþ se setká s materiály v nízké


89

kvalitČ, která mĤže být doprovázena trhaným obrazen, nekvalitním zvukem, pĜípadnČ spojení mezi serverem a posluchaþem nemusí být vĤbec navázáno. Dalším dĤležitým faktorem je také rychlost posluchaþĤ a s ní spojená optimalizace materiálĤ. PĜi vytváĜení webcastingových materiálĤ je nutné brát v úvahu možnosti posluchaþĤ a úþel jejich použití. Materiály musí být kódovány tak, aby vyhovovaly cílové skupinČ divákĤ a rychlosti pĜipojení. Následující tabulka porovnává rychlosti pĜipojení a typické rychlosti, kterých skuteþnČ dosahuje. Tabulka je opravdu jen informativní, jelikož rychlost linky mĤže kolísat v závislostech na rĤzných podmínkách. NapĜíklad v dobČ, kdy je Internet zahlcen, mĤže být tČžké sledovat jakékoliv webcastingové materiály.

Tabulka 11.1 – maximální x typická rychlost pĜipojení

11.2.5 Názvosloví rychlosti pĜipojení V terminologii zabývající se rychlostí pĜipojení se dá narazit na spoustu výrazĤ, které stojí za vysvČtlení.

• Broadband – vysokorychlostní pĜipojení k Internetu, které nemá pĜesnČ definovanou pĜíchozí rychlost. V dokumentu ministerstva Informatiky Národní politika pro vysokorychlostní pĜístup – broadband strategie se uvádí: „Pro rok 2005 považuje


90

schválený dokument za minimální hranici vysokorychlostního pĜístupu nominální rychlost 256 kilobitĤ za sekundu.“34 V souþasné dobČ je rozvoj vysokorychlostního Internetu v ýeské republice na velmi dobré úrovni a limit 256 Kb, jako dolní hranice pro broadband, je veĜejností vnímán jako nedostaþující. Stále se zvyšující tlak ze strany veĜejnosti na rychlost Internetu, technické možnosti operátorĤ a konkurenþní boj zvyšuje neustále rychlosti pĜipojení. Minimální nabídka velkých kabelových spoleþností, které svádČjí konkurenþní boj, napĜíklad na území Prahy vzrostla bČhem posledních dvou let na pČtinásobek. Základní nabídka je nyní na 10 Mbit/s. • ISDN (ISDN2e) – Integrovaný Systém Digitální SítČ (Integrated services Digital Network) je sada standardĤ pro digitální vysílání pomocí bČžných telefonních linek. DĜíve byla urþena pĜedevším pro firemní použití, dnes ale tento zpĤsob pĜipojení k Internetu již není skoro využívaný a postupnČ je vytlaþován z trhu lepší nabídkou založené na jiné technologii. • DSL – digitální úþastnická linka (Digital Subscriber Line) je broadband technologie pĜes bČžné telefonní linky. xDSL zastupuje rĤzné formy DSL jako ADSL, SDSL a VDSL, v ýeské republice je veĜejností používán pĜevážnČ ADSL formát, který nabízí stabilní a rychlé broadband pĜipojení za pĜijatelnou cenu. SDSL využívá spíše firemní klientela, která ocení symetrické pĜipojení, tzn. stejnou rychlost pro upload a download. • LAN – místní síĢ (Local Area Network) je síĢ, která spojuje poþítaþe v malé oblasti, þasto jen v jedné budovČ þi areálu.

Ministerstvo informatiky ýR. Ministerstvo informatiky ýR: Národní politika pro vysokorychlostní pĜístup - broadband strategie [online]. 2005 [cit. 2007-03-24]. Dostupný z WWW: . 34


91

12 PREZENTACE MATERIÁLģ

Jakmile jsou webcastingové materiály vytvoĜené, upravené a pĜipravené na serveru, je potĜeba rozhodnout, jakým zpĤsobem budou prezentovány posluchaþĤm. Pokud pĜednášející využíval dataprojektor, þi psal na tabuli doplĖující informace, je vhodné i tyto informace pĜedat posluchaþĤm. Nabízí se dvČ základní Ĝešení, jak integrovat doplĖkové informace k vytvoĜenému webcastingovému materiálu a ucelenČ je pĜedat posluchaþĤm. PĜi plánování a vytváĜení webcastingových materiálĤ je potĜeba mít již promyšlený i zpĤsob prezentace tČchto materiálĤ smČrem k posluchaþĤm. V tomto kroku je rozhodování o zpĤsobu prezentace do znaþné míry již limitováno použitým formátem streamingového videa a výbČrem streamingového serveru.

12.1 Vložení streamingového videa do HTML Jedná se o jednodušší metodu, jak synchronizovat video materiály s dalšími rich médii. V souþasné dobČ existuje na trhu velké množství nástrojĤ, které toto umožĖují. Jedním z hojnČ používaných je Microsoft Producer for Powerpoint. Windows media player sám o sobČ neobsahuje funkci, pomocí které by mohl být synchronizován s doplĖkovými materiály. Tento volnČ šiĜitelný software umožĖuje synchronizovat video s prezentacemi z Microsoft Powerpointu, HTML stránkami, obrázky, dalšími audio a video materiály. Tento nástroj umí spoustu užiteþných funkcí, bohužel k jeho použití musejí být na poþítaþi nainstalovány také Windows XP/Vista a nejnovČjší verze Microsoft Office. Toto omezení by do jisté míry mohlo nČkteré uživatele odradit. Další variantou by mohl být software od spoleþnosti RealNetworks, dodávaný se softwarem pro server Helix. Jeho volnČ šiĜitelná verze je omezena na maximálnČ 15 minut streamingového videa. Další zajímavou variantou je použití nČkterého LMS studia, zvládajícího administrativu spojenou s webcastingovým materiály. Jedním z nich je i Web Video Couse – WVC :: ONE, autorský systém provozovaný na Jihoþeské univerzitČ.


92

12.2 SMIL technologie SMIL – Synchronised Multimedia Integration Language – umožĖuje tvorbu multimediálních prezentací, které mohou obsahovat video, audio, obrázky anebo text. SMIL byl vytvoĜen konsorciem W3C a vychází z jazyka XML. SMIL tudíž pracuje s již hotovými multimediálními objekty, které umí integrovat do dokumentĤ, urþuje jejich polohu, vymezuje jejich þas zobrazení a nahrazení za jiný, pĜevážnČ v HTML a XML. SMIL se nadále rozvijí pĜedevším díky dvČma oblíbeným pĜehrávaþĤm – Real One Playeru a Apple Quick Time Playeru. Podpora SMILu u tČchto pĜehrávaþĤ umožĖuje vytváĜet a následnČ streamovat webcastingové materiály synchronizované napĜíklad s obrázky, pĜepisy textĤ, prezentací z Powerpointu.

Vlastnosti a funkce jazyka SMIL lze shrnout do nČkolika bodĤ: • pĜesný popis vizuální podoby prezentace • pĜesné umístČní objektĤ • velikost vkládaných objektĤ • zmČny prezentace v þase • hyperodkazy a parametrizace prezentace (umožĖují uživateli reagovat na objekty zapínat, vypínat - simulují ovládací prvky pĜehrávaþe) • testování podmínek - SMIL disponuje vČtvením (switch), které umožĖuje rozlišit spoustu vlastností prohlížeþe - rychlost pĜipojení, systémový jazyk, velikost obrazovky a další35

35

GRIMMICH, Šimon. SMIL - jazyk pro multimediální prezentace -- XML -- Vývoj aplikací [online]. 2004 [cit. 200904-16]. Dostupný z WWW: .


93

13 WVC

Server WVC :: ONE poskytuje webcastingové kurzy, které jsou urþeny pro studium na všech typech vysokých škol. Poskytuje webcastingové kurzy, které je možné v rámci systému synchronizovat s dalšími rich médii jako jsou prezentace z Powerpointu, FLASH animace, obrázky a texty. Jeho využití je pomČrnČ flexibilní. Celý systém byl spuštČn v roce 2002, od té doby v systému WVC :: ONE byly provedeny radikální inovace. Týkají se možnosti univerzální synchronizace. Tím se míní podpora dvou nejpoužívanČjších formátĤ: Real Media a Windows Media. Eliminuje se tak nutnost nainstalování jediného pĜehrávaþe, kterým byl do roku 2005 Real Player. PĜibyla také možnost komunikace pomocí chatu, který je u každého kurzu, a možnost poznámek pomocí online poznámkového bloku. Jednotlivé kurzy je možné distribuovat také v offline podobČ na CD/DVD nosiþích. Studenti tak nemusí být pĜipojeni k Internetu a mohou webcastingové pĜednášky sledovat doma v offline podobČ. Každé CD/DVD obsahuje tzv. komunikaþní centrum, které se nemusí instalovat a umožĖuje procházení kurzĤ, testování potĜebného pĜehrávaþe a pĜipojení na server do systému WVC :: ONE. Systém WVC :: ONE, který vznikl jako autorský systém na Jihoþeské univerzitČ v ýeských BudČjovicích, je po domluvČ pĜístupný i jiným akademickým institucím.

13.1 Systém z pohledu uživatele Systém WVC :: ONE je uživatelsky velmi pĜívČtivý. Po otevĜení stránek na adrese http://wvc.pf.jcu.cz se zobrazí úvodní stránka systému.


94

Obrázek 13.1 – Úvodní stránka systému WVC :: ONE

Zde je pomocí pĜehledného menu možné pĜistoupit k požadovaným materiálĤm. • home – odkazuje na úvodní stránku systému • o serveru – zde jsou uvádČny základní informace o systému • help – pĜístup k nápovČdČ • kontakt – kontaktní informace na správce systému • news – aktuální zmČny v systému + archiv již dĜíve zobrazených • výukový systém eAMOS – odkaz do LMS studia v rámci Jihoþeské univerzity • vyhledávání – jedná se o pomČrnČ unikátní vyhledávací systém, který umožĖuje nalézt podle klíþových slov nebo doprovodných médií konkrétní sekvenci. Po kliknutí na odkaz nalezeného výrazu bude zobrazen výukový materiál od konkrétního þasového úseku. • seznam oborĤ – Po kliknutí na tento odkaz se v pravé þásti zobrazí hlavní nabídkové menu. PĜi rozbalení nabídky se zobrazí kategorie oborĤ, do kterých jsou nabízené kurzy zaĜazeny. Po výbČru kategorie je jíž vidČt seznam dostupných kurzĤ.


95

Obrázek 13.2 – WVC – kategorie kurzĤ

13.1.1 SpuštČní kurzu Po kliknutí na název kurzu se zobrazí nové okno prohlížeþe. V tomto oknČ se již bude pĜehrávat samotný webcastingový materiál. V levé þásti obrazovky je uveden seznam kapitol vþetnČ jejich þástí. Po kliknutí na vybranou kapitolu, pĜípadnČ þást kapitoly zapoþne samotné pĜehrávání.


96

Obrázek 13.3 – WVC – seznam kapitol

13.1.2 PĜehrávání kurzu Po kliknutí na zvolenou kapitolu, þi její þást se zmČní obsah levé þásti okna. Již zde nebude zobrazen seznam kapitol, ale bude zde okno pĜehrávaþe, v kterém pobČží vybraný webcastingový materiál.

Obrázek 13.4 – WVC – Algoritmy a datové struktury


97

Pravá þást okna je urþena na doplĖkový rich materiál, který se bude zobrazovat synchronnČ s probíraným tématem. Následující obrázek byl vytvoĜen v kurzu Algoritmy a datové struktury, kde video je synchronizováno s prezentací z Powerpointu. Pro návrat na seznam kapitol slouží tlaþítko ÚVOD umístČné pod oknem pĜehrávaþe. 13.1.3 Poznámkový blok a chat Dva velice šikovné nástroje jsou pĜístupné po kliknutí na ikony umístČné v pravém horním rohu okna prohlížeþe. Jedná se o ikonu spouštČjící chat, v kterém je možné komunikovat on-line v rámci zobrazeného kurzu, a také poznámkový on-line blok s možností uložení do textového souboru.

Obrázek 13.5 – WVC – chat

Obrázek 13.6 – WVC – poznákový blok


98

13.2 VytvoĜení kurzu K vytvoĜení nového kurzu v LMS WVC :: ONE jsou zapotĜebí administrátorská práva. Tato práva umožĖují vytvoĜení nového kurzu, jeho editaci þi odstranČní. Administrátorská práva pĜidČluje pouze správce systému a bude nutné ho kontaktovat. Vstup do administrátorské þásti systému se stejnČ jako do klientské þásti provádí pĜes webový prohlížeþ na adrese http://wvc.pf.jcu.cz. V další fázi je nutné vybrat obor, v rámci kterého bude nový kurz vytvoĜen a do kterého je pĜidČlen administrátorský pĜístup. Dále staþí kliknout na ikonku ADMIN a již se zobrazí pĜihlašovací dialog. Po zadání uživatelského jména a hesla bude umožnČn pĜístup do administrátorské þásti systému. V rámci této obrazovky je možné spravovat již vytvoĜené kurzy, pĜípadnČ vytvoĜit kurz nový. Po zadání jména kurzu a varianty publikování staþí kliknout na tlaþítko odeslat a kurz je založen. Doporuþuji použít variantu publikování UNI_MEDIA, která umožĖuje použít video jak ve formátu Windows Media, tak Real Media. NovČ vytvoĜený kurz se zobrazí v menu pod položkou Vaše materiály.

Obrázek 13.7 – WVC – založení nového kurzu

13.2.1 PlnČní kurzu PlnČní kurzu zaþíná po kliknutí na stejnČ pojmenovanou ikonu. Zobrazí se další okno, v kterém se již vytváĜejí samotné kapitoly, na které je kurz rozdČlen.


99

Zde je možné také již vytvoĜené kapitoly pĜejmenovat þi vymazat. PĜi zakládání nové kapitoly je vždy dĤležité rozhodnout o jejím umístČní – zda bude vložena na zaþátek, pĜípadnČ na konec. Z tohoto místa probíhá také plnČní jednotlivých kapitol. Po kliknutí na ikonu plnČní se zobrazí nové okno prohlížeþe, v kterém již dochází k importování videa buć ve formátu .rmv pĜípadnČ .wmv, a také k vlastní synchronizaci s dalšími rich médii. I zde je práce natolik pĜehledná a intuitivní, že nahrání souborĤ v požadovaném formátu by nemČl být problém. Je možné, že díky nastavení nČkterých vlastností serveru nebude možné nahrávat pĜes webové rozhraní objemná videa a bude potĜeba požádat administrátora serveru o jejich umístČní do kurzu. Pokud jsou videa v kurzu již umístČná, je možné zahájit synchronizaci.

Obrázek 13.8 – WVC – okno plnČní a synchronizace 13.2.2 VytvoĜení þasových stop Po vložení video souboru se objeví ikona zvoleného média v pravém horním rohu. PĜi kliknutí se zobrazí nahrané video a synchronizace mĤže zaþít. V pravé þásti okna se pomocí tlaþítka Add time generují þasové stopy, ke kterým se dá následnČ pĜiĜadit vhodné rich médium.


100

Obrázek 13.9 – WVC – þasové stopy

13.2.3 Synchronizace s rich médiem Po vytvoĜení þasových stop – úsekĤ, po kterých se zobrazuje vložené rich médium, je potĜeba pĜidat požadované materiály. Po kliknutí na INSERT / EDIT u vybraného þasového úseku se zobrazí nové okno s editorem. V nČm je možné psát text, vkládat tabulky, obrázky, flash animace þi použít prezentace z Powerpointu. Vše probíhá v pĜíjemném a pĜehledném prostĜedí, tudíž by nemČl být s vkládáním rich média, pĜípadnČ s psaním a formátováním textu žádný problém. Po pĜipravení obsahu, napĜíklad vložením obrázku, jak je ukázáno níže, staþí kliknout na :: ULOŽIT :: a systém vše sám obstará. Je zde také znovu uveden þas, bČhem kterého bude tento obsah zobrazen. Zde je možné provést korekci uvedeného þasu.


101

Obrázek 13.10 – WVC – okno se synchronizovaným materiálem

Po dokonþení synchronizace v rámci jedné kapitoly je nutné kliknout na Generate events file – tím se zapíší þasové úseky a k nim synchronizované materiály. Dále se postupuje obdobnČ, dokud není celý kurz vytvoĜen. 13.2.4 ZveĜejnČní kurzu a další nastavení Po pĜihlášení má administrátor kurzu možnost mČnit urþitá nastavení. Po kliknutí na ikonu Nastavení, které dostupné u požadovaného kurzu: • mČnit jeho název • pĜidat odkaz na externí stránky • aktivovat materiál – dokud není provedena aktivace, kurz není posluchaþĤm nabízen • zmČnit podkategorii – doporuþuji toto nastavení nemČnit • zmČnit typ publikování – opČt doporuþuji zachovat uni_media • zmČnit pĜístupnost materiálu – buć volný, pĜípadnČ po pĜihlášení do systému • pĜidat anotaci materiálu – zadat klíþová slova napĜíklad pro vyhledávání • vstoupit do statistiky pĜístupĤ k materiálĤm


102

13.3 Praktická ukázka v systému WVC V rámci práce byla vytvoĜena praktická ukázka v systému Web Video Course, umístČná na DVD-ROM a pĜiložena k tištČným verzím práce.


103

14 SMIL Jazyk SMIL byl vytvoĜen pro potĜeby prezentace mutlimediálního obsahu. SMIL v dnešní dobČ nelze integrovat obvyklou cestou do stávajících prohlížeþĤ. Po vložení þásti kódu ohraniþeným elmenty <smil> do HTML se nedá poþítat s odpovídajícím výsledkem. Existují specializované programy, které toto umČjí vyĜešit, ale pĤvodní vize SMIL, tak jak je definována ve standardu konzorcia W3C, je odlišná. Dokumenty SMIL jsou nejþastČji integrovány do webové stránky jako odkaz, který se následnČ zobrazí v externím pĜehrávaþi. V souþasné dobČ pĜicházejí v úvahu 2 prolížeþe s podporou SMIL, které se dají použít – QuickTime a RealPlayer. Jejich výhody a nevýhody byly již zmínČny v minulých kapitolách. PĜevážnČ nízká kvalita pĜi menším datovém toku vede v souþasné dobČ k omezení na praktické používání pĜehrávaþe a formátĤ spoleþnosti Real Networks.

14.1 Popis SMIL souboru a jeho vytváĜení SMIL je postaven na syntaktickém základu jazyka XML. Jak je vidČt na následující ukázce jednoduchého SMIL souboru, jeho vytvoĜení a editace již vyžaduje alespoĖ základní znalosti XML souborĤ.


104

Obrázek 14.1 – ukázka jednoduchého SMIL souboru

KoĜenovým elementem je prvek <smil>. Vlastní dokument se dále dČlí do dvou þástí: • Hlaviþka dokumentu - Hlaviþka obsahuje nastavení celého dokumentu a další obecné informace. V hlaviþce se nastavuje pozadí, rozmČry a pozice jednotlivých prvkĤ. Její souþástí mohou být další elementy. • TČlo dokumentu - Tato þást slouží k popisu vkládaných médií (img, audio, video, text)36

36

GRIMMICH, Šimon. SMIL - jazyk pro multimediální prezentace -- XML -- Vývoj aplikací [online]. 2004 [cit. 200904-16]. Dostupný z WWW: < http://interval.cz/clanky/smil-zakladni-elementy-a-konstrukce/>.


105

Dalšími dĤležitými prvky jsou , který definuje velikost okna pro výslednou prezentaci. Dále specifikuje jednotlivé oblasti pro komponenty prezentace. Tagy a

ABSTRAKT ABSTRACT. UTB ve Zlín, Fakulta aplikované informatiky,

Recommend Documents