STANOVENÍ CHOVNÉ HODNOTY DAŇČÍ ZVĚŘE V PODMÍNKÁCH OBORY RADĚJOV

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav ochrany lesů a myslivosti

STANOVENÍ CHOVNÉ HODNOTY DAŇČÍ ZVĚŘE V PODMÍNKÁCH OBORY RADĚJOV Diplomová práce

2011/2012

Arnošt Buček

Mendelova univerzita v Brně

Lesnická a dřevařská fakulta

Ústav ochrany lesů a myslivosti

2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Autor práce:

Bc. Arnošt Buček

Studijní program:

Lesní inženýrství

Obor:

Lesní inženýrství

Název tématu:

Stanovení chovné hodnoty daňčí zvěře v podmínkách obory Radějov

Rozsah práce:

50 stran

1. Zpracovat literární rešerši na dané téma. 2. Cílem práce je vyhodnocení vývoje stavů daňčí zvěře v oboře Radějov a stanovení chovné hodnoty místní populace. 3. Na základě kraniometrických měření samičí a mladé zvěře (kategorie daněla a daňče) a bodových hodnot trofejové zvěře sestavit chovatelská kritéria pro posouzení chovnosti, resp. správnosti lovu z pohledu potřeb zvyšování kvality zvěře. Dos populací relevantního 4. provedeného Dle výsledků navrhnout opatření pro praxi ve smyslu hospodaření daňčísouboru zvěře brát údaje o ulovené zvěři za období minimálně tří let. Věk zvěře bude posouzen na základě celkového opotřebení chrupu na základě předem vytvořené vzorové řady, sestavené prostřednictvím určení věku metodou dle Mitchela. Seznam odborné literatury: 1. KLIMENT, J. Využití laboratorních metod pro určení věku daňka skvrnitého. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2006. 2. KOUTNÝ, L. Vyhodnocení úrovně chovu mufloní a daňčí zvěře v oboře Hukvaldy. Diplomová práce. Brno: MZLU v Brně, 2006. 3. WOLF, R. -- KLUSÁK, K. -- HROMAS, J. Rukověť chovu a lovu dančí zvěře. 1. vyd. Písek: Matice, 2000. 199 s. ISBN 80-86271-05-6. 4. Husák, F., Wolf, R., Lochman, J., 1986:Daněk/sika/jelenec. SZN Praha, 320 s. 5. Klusák, K., 2002: Hodnocení loveckých trofejí zvěře z celého světa. Suczess s.r.o, Velké Meziříčí. 155 s. 6. Marvan, F. a kol., 2003: Morfologie hospodářských zvířat. ČZU Praha. 303 s.

Datum zadání diplomové práce:

prosinec 2010

Termín odevzdání diplomové práce: duben 2012 Bc. Arnošt Buček

Ing. Jan Dvořák, Ph.D.

Autor práce

Vedoucí práce

doc. Dr. Ing. Libor Jankovský

doc. Dr. Ing. Petr Horáček

Vedoucí ústavu

Děkan LDF MENDELU

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Stanovení chovné hodnoty daňčí zvěře v podmínkách obory Radějov zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: ........................................ podpis studenta

Poděkování Mé poděkování patří Ing. Janu Dvořákovi, Ph.D. za cenné rady a ochotu při spolupráci na této diplomové práci. Dále bych chtěl poděkovat všem ostatním, kteří se nemalou měrou podíleli svými názory a připomínkami vedoucími ke konečnému zpracování této diplomové práce. Autor práce

Abstrakt Diplomová práce na téma „Stanovení chovné hodnoty daňčí zvěře v podmínkách obory Radějov“ popisuje intenzivní chov zvěře v Radějovské oboře. Jejím úkolem je charakterizovat chov daňčí zvěře v oboře Radějov, vyhodnotit chovatelské výsledky a především stanovit na základě konkrétních zjištění chovatelská kritéria a opatření, která budou mít za cíl zlepšení selekčních zásahů do populace daňčí zvěře. Pro sestavení chovatelských kritérií byly zpracovány a vyhodnoceny data o ulovené zvěři v Radějovské oboře z let 2008-2011. Výstupem práce je přehled chovatelských kritérií vztažených k věku zvěře tak, aby pro personál byly vodítkem, pomocí kterého mohou postupovat při provádění praktického průběrného odlovu zvěře případně při jeho zpětném vyhodnocování. Cílem oborních chovů je mít především silnou, zdravou a trofejově vyspělou zvěř. Věřím, že moje práce bude pro personál obory jedním z prostředků k jeho dosažení. Klíčová slova: chov zvěře, obora, obornictví, zvěř

Abstract The thesis entitled “Assessment of breeding value of fallow deer within the deer game park Radějov” describes intensive game management in the deer game park Radějov. It is a study of fallow deer management in the park and evaluates the results of the current system which is used. The main objective of the thesis is to set breeding criteria and measures, using data from hunted dear in the park from 2008 to 2011, which aim to improve selective culling of fallow deer. The output of this assessment is an overview of breeding criteria related to the age of deer. This forms the basis of a set of guidelines which will support personnel involved in deer management to undertake and evaluate their own breeding and culling systems. The primary objective of deer game parks is to keep strong, healthy and quality trophy deer. We believe that this thesis will be a key tool for deer game park managers to achieve this objective. Key words: game management, game park, game park management, game

Obsah 1 2 3 4

Úvod ...................................................................................................................... 8 Cíl práce ............................................................................................................... 9 Vymezení pojmů ................................................................................................ 10 Literární přehled ............................................................................................... 11 4.1 Chov zvěře........................................................................................................... 11 4.2 Chov zvěře v oborách na území ČR v historii..................................................... 11 4.3 Chov zvěře v oborách na území ČR v současnosti ............................................. 13 4.4 Chov daňčí zvěře na území ČR ........................................................................... 14 4.4.1 Daněk evropský (Dama dama) ................................................................. 16 4.4.2 Posuzování kvality daňčí zvěře................................................................. 18 4.4.3 Zásady selekce daňčí zvěře ....................................................................... 19 4.4.4 Metody určování věku ulovené daňčí zvěře ............................................. 27

5

Metodika ............................................................................................................ 29 5.1 Chov daňčí zvěře na Radějovsku ........................................................................ 29 5.2 Historie obory ...................................................................................................... 30 5.3 Popis obory Radějov ........................................................................................... 35 5.3.1 Přírodní podmínky .................................................................................... 39 5.3.2 Kvalita chované zvěře ............................................................................... 44 5.4 Metodika vlastní práce ........................................................................................ 46 5.4.1 Hodnocení dančích trofejí ......................................................................... 47 5.4.2 Kraniometrická měření holé zvěře ............................................................ 51 5.4.3 Určování věku ulovené zvěře ................................................................... 51 5.4.4 Využití dat mysliveckého výkaznictví, evidence a plánování .................. 52

6

Výsledky ............................................................................................................. 53 6.1 Vyhodnocení odlovu daňčí zvěře ........................................................................ 53 6.2 Stanovení chovatelských kritérií a návrh opatření .............................................. 60

7 Diskuse................................................................................................................ 62 8 Závěr ................................................................................................................... 64 Resumé ........................................................................................................................... 65 9 Seznam pramenů ............................................................................................... 66 10 Seznam obrázků ................................................................................................ 69 11 Seznam grafů ..................................................................................................... 70 12 Seznam tabulek .................................................................................................. 71 13 Přílohy ................................................................................................................ 72 13.1 Seznam fotografií ................................................................................................ 77

1 Úvod Chov zvěře je soustavná cílevědomá činnost, která má za cíl zlepšovat a udržovat kvalitu populací druhů zvířat, která jsou taxativně vyjmenovaná v zákoně o myslivosti. Kvalita chované zvěře je ovlivněna především jejími zděděnými genetickými vlastnostmi, dále potravními, krytovými a klidovými možnostmi prostředí, ve kterém žije. Vzhledem k absenci přirozených predátorů spárkaté zvěře v našich přírodních podmínkách, jsou chovatelské selekční zásahy vedeny především s cílem udržování sociální a početní struktury stavů zvěře. Chov zvěře v oborách má na našem území mnohasetletou tradici. Smysl dnešních oborních chovů je chápán v širším kontextu. Zvěř, která je součástí přírodního bohatství, je zároveň součástí krajiny ve které žije, proto nemůže být chována na její úkor a naopak. Dříve byla zvěř v oborách chována především kvůli snadnějšímu lovu velkého množství zvěře a jako živá zásoba zvěřiny v dobách, kdy ve volné přírodě docházelo k jejímu úbytku. V dnešní době jsou důvody jejího chovu především zachování jejího genofondu, produkce kvalitních trofejí a zvěřiny a především prezentace majitele. K dosažení dobrých chovatelských výsledků v oborách jsou nezbytnými podmínkami kvalitní genofond zvěře v chovu, vhodné přírodní podmínky, dostatečná úživnost a hlavně zkušený a obětavý personál. Právě personál obor je tím článkem, který pro selekci zvěře potřebuje nástroj, jímž by mohl vyhodnocovat své zásahy do populace chované zvěře. Sebereflexí vlastních opatření v populaci může zlepšit kvalitu svých zásahů a tím docílit lepších chovatelských výsledků.

8

2 Cíl práce Cílem této diplomové práce je sestavit soubor chovatelských kritérií a opatření, která budou stanovena na základě exaktně získaných a popsaných dat v konkrétní oboře tak, aby mohlo být dosahováno kvalifikovaného vyhodnocování a určování chovné hodnoty jednotlivých kusů zvěře daňka evropského. Tím pádem dojde ke zlepšení souboru selekčních chovatelských zásahů v dané populaci. Výsledkem budou fundovanější zásahy mysliveckého personálu ať už v kategorii samčí zvěře u doprovodů loveckých hostů, nebo v kategorii odlovu zvěře holé. V konečném důsledku by tedy mělo dojít ke zlepšení genetické i chovatelské hodnoty daňčí zvěře ve zkoumaném území.

9

3 Vymezení pojmů Zvěř – savci a ptáci taxativně uvedení v zákonu o myslivosti (Rakušan, a další, 1992). Zvěř holá – samičí zvěř a mláďata jelenovitých zvěře, kterým dosud neroste paroží (Rakušan, a další, 1992). Chov zvěře – záměrná lidská činnost, směřující k rozvoji a zušlechtění některého druhu zvěře a psů, tkvící u volně žijící zvěře v péči o dobré životní podmínky, odstraňování jedinců nevhodných (průběrný odstřel), dodržování správného poměru pohlaví a věkových tříd i početního stavu a prevence chorob zvěře (Rakušan, a další, 1992). Obora – souvislé honební pozemky, trvale a dokonale oplocené, aby chovaná zvěř nemohla volně vybíhat (Rakušan, a další, 1992). Úživnost honitby – schopnost uživit určitý počet býložravců, proto je její měřítkem rostlinný kryt. Lze ji zvyšovat zaváděním hodnotnějších krmiv, hnojením, melioracemi střídáním kultur, vhodnou pěstební technikou (Rakušan, a další, 1992). Spárkatá zvěř – označení pro lovné sudokopytníky odvozené od rohového útvaru, spárku na končetinách této zvěře. Dělí se na zvěř parohatou (jelen, sika, daněk, los, jelenec a srnec) a rohatou (kamzík, muflon a koza bezoárová) a černou (prase divoké) (Rakušan, a další, 1992).

10

4 Literární přehled 4.1 Chov zvěře Chov je záměrná lidská činnost směřující k rozvoji a zušlechtění některého druhu zvěře. U volně žijící zvěře tkví v péči o dobré životní podmínky, odstraňování jedinců nevhodných (průběrný odstřel), dodržování správného poměru pohlaví a věkových tříd i početního stavu a prevence chorob zvěře (Rakušan, a další, 1992). Kvalita chovu je výsledkem nejen dobrých přírodních podmínek a vhodného genetického založení, ale především odpovědné práce a vysoké odborné vyspělosti našich chovatelů (Lochman, 1979).

4.2 Chov zvěře v oborách na území ČR v historii Obory patří k nejstarším mysliveckým zařízením, a tak lze mnohé z nich považovat za cenný doklad o dobách dávno minulých i o historii, která je s nimi spojena. První obory nebyly zřízeny na našem území, ale na jihu Evropy ve starém Římě. Staří Římané totiž chovali různé druhy zvěře v ohradách. Zajímavostí je, že zvěř byla stejně jako v současné právní úpravě považována za věc ničí (res nullius). Na naše území se povědomí o oborních chovech zvěře dostalo jednak z literatury a jednak díky křížovým výpravám (Wolf, a další, 1976). Naše nejstarší známá obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. století Nacházela se v blízkosti obce Ovenec, což je na území dnešní Prahy Letné. Říkalo se jí Královská obora, lidově Stromovka. Obora byla vlastně důkazem hospodářského vzestupu, byla stálou zásobárnou živé zvěře, které již ve volné přírodě začínalo ubývat a skýtala možnost pohodlnějšího lovu (Andreska, a další, 1993). Velký vliv na vznik obor v našich podmínkách měl zejména spis boloňského senátora Petra de Crescencius, který se k nám dostal asi ve 14. stol. V tomto spise byl obsažen také návod k založení obory (Wolf, a další, 1976). Lov přestával být volný a začal se postupně stávat výsadou panovníka a šlechty. Časem také docházelo k jeho zákonné kodifikaci jako práva věcného (dominikálu). S růstem počtu obyvatel, se začala zmenšovat neobydlená plocha a začal se zvyšovat podíl zemědělské půdy. Tyto změny se začaly projevovat také na početních stavech zvěře – zejména na úbytku spárkaté zvěře a přírůstku zvěře drobné. Následkem tohoto vývoje

11

docházelo ke kodifikaci předpisů k ochraně zvěře a omezení lovu, a to především u zvěře spárkaté. Obory se tak stávaly také zdrojem zvěře pro zazvěřování. Například za vlády císaře Rudolfa II. bylo v roce 1601 nařízeno vypustit přemnožené daňky do volnosti (Andreska, a další, 1993). Z počátku vznikaly obory zejména z podnětu panovníka na jeho komorních statcích, kde rád pobýval, ale od 15. století u nás začaly být obory zakládány zejména na pozemcích šlechty. Od samého počátku se však nejednalo o pouhé oplocené lesní části, nýbrž o prostory sloužící k chovu a lovu zvěře, a stávaly se také významnými estetickými prvky krajiny. V tomto období představovaly obory hlavně umělý výtvor, spojující panské sídlo, jeho park a okolní prostředí. Od 15., ale zejména od 19. Století, měly obory také svůj význam při zavádění nových druhů spárkaté zvěře na našem území. Zejména od období baroka představovaly obory svým způsobem také umělecká díla. Staly se inspirací pro různé umělecké obory výtvarného a slovesného umění. O obornictví se zmiňuje v 16. století ve svém díle Daniel Adam z Veleslavína. Obora čili zvířecí zahrada je podle něj „ohrazené uzavřené místo, v němž se všeliká zvěř chová a pase“. (Wolf, a další, 1976). Jak vypadalo české obornictví, a především jeho rozsah v 17. století, literárně zpracoval také Bohuslav Balbín (1621-1688) v desetisvazkovém spise mapujícím historické rozmanitosti Království českého (Miscellanea historica regni Bohemiae, 1679). Neopominul zde zmínit ani tři pražské obory, v Bubenči pod Pražským hradem, druhá ve Hvězdě a třetí v hradních ovocných zahradách. Obornictví se také promítlo do místních názvů, jmen měst a obcí či jejich částí. Už v tomto období byly obory v českých zemích na vysoké úrovní a čeští oborníci byli zváni do zahraničí (Sedláčková, 2002). Velký vliv na vývoj obornictví na našem území měl také Řád o myslivosti, který byl vydán rámci tereziánské reformy za doby panování Josefa II. v roce 1786, a platil pro všechny součásti rakouského soustátí. Obsahoval definici myslivosti jako chovu a práva lovu volně žijících zvířat. Právo myslivosti bylo považováno za právo státu, který jej realizoval prostřednictvím vlády a státní moci. Zatímco z počátku obory sloužily zejména k chovu zvěře jelení a později i daňčí, v 18. století se začaly v hojném počtu stavět také pro zvěř černou, která se v té době nesměla chovat ve volnosti. V 19. století u nás začala být vysazována také zvěř mufloní. Oborních chovů bylo v našich zemích velice mnoho, vznikaly a zanikaly podle možnosti jejich majitelů je udržovat (Andreska, a další, 1993).

12

V průběhu 18. a 19. století dochází také k racionalizaci v myslivosti, začíná se klást důraz na kvalitu zvěře spočívající zejména v její tělesné mohutnosti (váze), také v její trofejové kvalitě a konečně ve 20. století i v péči o její zdravotní stav. V tomto období se hlavním motivem pro zakládání obor stávají nadměrné škody způsobované zejména spárkatou zvěří ve volnu (Wolf, a další, 1976). Od 19. století se objevuje další významná funkce obor, a to jejich přínos pro rozvoj rurálního prostoru. V oboře Hukvaldy při stavbě ohradní zdi v letech 1846-47 byli zaměstnáni poddaní z okolních vsí, kterým tak bylo tímto způsobem umožněno získat v oněch nuzných letech alespoň nejnutnější obživu. Obory v českých zemích byly vždy na vysoké úrovni. V době pobělohorské byli čeští oborníci zváni do zahraničí, aby zde aplikovali své poznatky v umění propojení estetiky prostředí s lovem zvěře. V současnosti má Česká republika světové prvenství v počtu obor na celkovou rozlohu svého území (Sedláčková, 2002).

4.3 Chov zvěře v oborách na území ČR v současnosti V současnosti je v ČR uznáno celkem 190 obor. Z tohoto počtu je 137 obhospodařováno ve vlastní režii a 53 obor je pronajatých. Většina obor je vlastních, menší část tvoří obory společenstevní. Hlavním druhem chované zvěře je zvěř daňčí (138 obor) a dále zvěř jelení (40 obor). Od 60. let 20. století dochází k pozvolnému nárůstu honební plochy obor v ČR. V roce 2010 činila plocha honebních pozemků obor 46 755 ha (MZe, 2009-2011).

50 40 30 20 10 0 19 66 19 68 19 70 19 72 19 74 19 76 19 78 19 80 19 82 19 84 19 86 19 88 19 90 19 92 19 94 19 96 19 98 20 00 20 02 20 04 20 06

honební plocha obor (v tisících ha)

Celková honební plocha obor na území ČR v letech 1966 - 2006

roky

Obrázek 1- Celková honební plocha obor na území ČR v letech 1966-2006 (Novotná, 2008)

Přestože dochází k mírnému nárůstu honební plochy, průměrná plocha obor klesá. Je to způsobeno zejména tím, že vznikají především obory s menší rozlohou. Největší obora v ČR (Soutok) má rozlohu 4232 ha a nejmenší 1 ha (Jezbořice). Současný zákon

13

o myslivosti 449/2001 Sb. umožňuje vznik nových obor s minimální výměrou 50 ha. Tomu neodpovídá 45 % obor v ČR. Průměrná rozloha obor v roce 2010 byla 246,08 ha (ÚHÚL).

Počet zvěře (v tisících ks)

Normované stavy zvěře v oborách v ČR v letech 1976 - 2006

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

jelen lesní daněk muflon prase jelen sika

Roky

Obrázek 2 - Normované stavy zvěře v oborách v ČR v letech 1976-2006 (Novotná, 2008)

4.4 Chov daňčí zvěře na území ČR První písemné zmínky o chovu daňka na území ČR se datují do roku 1465. Daněk byl zmíněn v souvislosti se soupisem statků olomouckého biskupství jako lovná zvěř. Jako adaptabilní zvěř žijící v tlupách byl chován především v oborách. Rozšiřovat do volných honiteb se začal především v druhé polovině minulého století, ať už v souvislosti s rušením některých obor nebo vysazováním na nové lokality. V současné době jsou normované stavy daňka v ČR 15 476 ks z toho v oborách 8 934 ks, na celkové ploše 341 858 ha. V oborách se nachází 58 % normovaných stavů daňčí zvěře v ČR. V roce 2010 byl celkový odlov v ČR 14 116 ks z toho v oborách 3 416 ks (MZe, 2009-2011).

14

Vývoj JKS a odlovu daňčí zvěře na území ČR 1966-2010 30 000

20 000 JKS daňčí zvěře

15 000

Odlov daňčí zvěře

10 000 5 000 2008

2005

2002

1999

1996

1993

1990

1987

1984

1981

1978

1975

1972

1969

0 1966

Počet ks

25 000

Roky Graf č. I – Vývoj JKS a odlovu daňčí zvěře na území ČR 1966-2010

Podíl na odlovu daňčí zvěře ve volnosti a v oborách 2001-2010 30% Obory Volnost 70%

Graf č. II – Podíl na odlovu daňčí zvěře ve volnosti a v oborách 2001-2010

15

4.4.1 Daněk evropský (Dama dama) Podkmen:

obratlovci – Vertebrata

Třída:

savci – Mammalia

Podtřída:

živorodí – Theria

Nadřád:

placentálové – Placentalia

Řád:

sudokopytníci – Artiodactyla

Podřád:

přežvýkavci – Ruminantia

Čeleď:

jelenovití – Cervidae

Rod:

daněk – Dama

Druh:

daněk evropský – Dama dama

(Jelínek, a další, 1996). Dospělý daněk dosahuje výšky v kohoutku 90 až 105 cm, daněla 75 až 90 cm, délka těla u daňka do 155 cm, daněly 130 cm, délka kelky u daňka do 20 cm, daněly do 18 cm, délka slechu u daňka do 15 cm, u daněly do 14 cm. Dospělí daňci dosahují hmotnosti 50 až 90 kg, v průměru do 70 kg, daněly 35 až 50 kg (vyvržené kusy bez hlavy). V literárních pramenech většinou není uvedeno, zda jde o zvěř vyvrženou, s hlavou nebo bez hlavy. Uvedené znaky jsou odvislé od poměrů geografických, klimatických, potravních, klidových a genetických. Dospělí daňci mají letní osrstění tvořené pouze krycí srstí, jsou to kratší tenké pesíky. Zimní osrstění je tvořeno hustou, mírně zvlněnou podsadou krytou delšími hrubšími pesíky. V okolí svíráku jsou hmatové vousy. Daňčata mají prvotní (juvenilní) osrstění od narození do podzimního přebarvování podobné podsadě dospělé zvěře, zbarvení je rezavě hnědé s bílými skvrnami. Standardní zbarvení daňka v letní srsti je rezavohnědé, spodní část těla od spodní čelisti přes spodní část krku po břicho, vnitřní strany předních běhů a kýt, obřitek a spodní strana kelky jsou bílé. Bílé skvrny jsou jednak ve dvou podélných řadách kolem tmavého hřbetního pruhu a v nepravidelných řadách zaujímají asi dvě třetiny těla od hřbetu k břišní krajině. Obřitek je smetanově bílý černě lemovaný, kelka je svrchu tmavě šedá až černá, lemovaná spodní bělavou srstí. Zimní zbarvení srsti je na hřbetě a bocích tmavošedé až skoro černé, někteří jedinci jsou

16

tmavší, jiní světlejší, někdy s náznakem bílé skvrnitosti (ta v zimním osrstění zpravidla mizí). Spodina těla a vnitřní strany běhů jsou světlé až bílé. Daněk není příliš vytrvalý běžec. Mladá zvěř často při přechodu z chůze do běhu hopsá jako kozy (odráží se všemi čtyřmi běhy najednou). Daněk v říji rochá, daněly i daňčata se ozývají daleko slyšitelným hlasem, který je podobný hrdelnímu hlubokému zajíkavému pískání. Ze smyslů má daňčí zvěř nejlépe vyvinutý čich, který jí umožňuje včas rozpoznat nebezpečí, vyhledávat potravu, má značný význam v říji a v sociálních vztazích mezi jedinci daňčí populace. Téměř stejně má vyvinutý sluch, poměrně výrazné boltce umožňují směrovou orientaci ke zdroji zvuku. Nejslabším smyslem je zrak, avšak výborně zaznamenává sebemenší pohyb (Wolf, a další, 2000). Našim klimatickým podmínkám se daňčí zvěř velmi dobře přizpůsobila a mimo vysokohorské polohy a zamokřená místa se jí daří téměř všude. Nejlépe však jí vyhovují podmínky, jaké byly v její původní vlasti (Středomoří a jihozápadní Asie): řídké listnaté lesy střídající se s volnými plochami, na kterých se může pastvit. V čistých jehličnatých lesích nenachází dostatek potravy a je nucena vycházet do polí, kde pak působí značné škody na polních kulturách. Na jaře spásá rašící vegetaci, v létě dává přednost lupenatým složkám rostlin, s oblibou přijímá obilí v době mléčné zralosti i dozrálé. Na podzim intenzivně sbírá semena a plody dřevin, keřů i travin a bylin. V zimě okusuje letorosty keřů a dřevin a zbytky suché vegetace. Je aktivní i přes den, ráda se sluní na loukách a pasekách. Dančí patří mezi zvěř žijící v tlupách. Jejich složení se mění v průběhu roku. Po říji se obě pohlaví od sebe oddělí a vytvoří samostatné tlupy, které bývají mnohem početnější, než tlupy jelení zvěře. Samotářsky žijí pouze přestárlé nebo nemocné kusy. Daňčí říje začíná počátkem října a ve druhé polovině října vrcholí, mnohdy se protáhne až do listopadu. Probíhá na oblíbených říjištích, obvykle na volném prostranství nebo ve starých prořídlých porostech. Daňci se v říji ozývají chraptivým rocháním. Na říjišti shromažďuje daněk kolem sebe 6 až 12 daněl, které jsou doprovázeny daňčaty. Často dochází mezi silnými lopatáči k urputným soubojům o tlupy daněl. Daněk se během říje nekaliští, vyhrabává však mělké doliny, kde se chladí. Daněla je těžká 31 až 32 týdnů. Klade převážně v červnu jedno, někdy i dvě daňčata. Daněla po dobu asi jednoho měsíce intenzívně kojí. Pak se daňčata začínají pastvit, stále jsou však přikrmována mateřským mlékem. Kojení ustává v době říje, ale po říji se obnoví. Pohlavní dospělost se u obou pohlaví dostavuje ve druhém

17

kalendářním roce. Trvalý chrup o 32 zubech je vyvinut ve věku 2,5 roku (Vach, a další, 1997).

4.4.2 Posuzování kvality daňčí zvěře Kvalitu každého druhu zvěře je možno posuzovat podle znaků konstitučních vázaných dlouhodobě na genetické založení zvěře a také podle znaků kondičních vyjadřujících okamžitý výživný a zdravotní stav zvěře. Kondiční znaky (hmotnost zvěře a její zdravotní stav) jsou obvykle odrazem kvality životního prostředí, v němž zvěř chováme (tj. úživností, krytových a klidových příležitostí) a myslivecké péče o zvěř. Dobrým mysliveckým hospodařením můžeme pozitivně ovlivnit některé vnější přírodní vlivy, jako jsou úživnost v průběhu roku, stejně i krytové možnosti. Ovšem možnosti klidové odvíjející se nejvíce od počtu návštěvníků honiteb jako jsou rekreanti, turisté, sportovci, vůdci psů, houbaři, sběrači plodů, u těch není možnost je vždy vyvážit zvýšenou mysliveckou ochranou zvěře. Dlouhodobě kladně působící vnější činitelé mohou kladně přispět ke zvýšení konstituční kvality zvěře projevující se ve stavbě a rozměrech kostry a také v kvalitě trofejí. Netřeba připomínat, že negativně působící vlivy vyznívají právě opačně. U samčí zvěře jsou trofeje odrazem působení všech uvedených (či neuvedených) vlivů, pokud ovšem je také její hodnocení odvozeno od významnosti měřených hodnot, které charakterizují biologické a morfologické zákonitosti růstu trofeje (Wolf, a další, 2000). U zvěře holé jsou nástroje k posuzování kvality omezeny pouze na znaky kondiční a konstituční nikoli trofejové. Mezi nejčastěji používané konstituční znaky u zvěře holé patří znaky kraniometrické, zejména délka spodní čelisti u znaků kondičních se jedná především o hmotnost zvěře a její zdravotní stav, případně chování, u matek je to také stav a velikost mláďat.

Hodnocení daňčích trofejí Snaha o vzájemné porovnávání trofejí a jejich objektivní hodnocení vyvolala ve třicátých letech tohoto století vznik několika metod hodnocení daňčích trofejí (Husák, a další, 1986).

18

V současné době nejpoužívanější metodou k hodnocení daňčích trofejí je metoda CIC. Bodové hodnocení daňčích trofejí podle metody CIC není právě jednoduché avšak právě proto, že je postaveno na morfologii růstu daňčího paroží, má vypovídací schopnost i o chovu této zvěře (Klusák, 2002). Tab. I – Hranice pro udělení medailí u daňků dle metody CIC

Hranice pro udělení medailí dle metody CIC 160,00 - 169,99

bronzová

170,00 - 179,99

stříbrná

180,00 +

zlatá

Hodnocení konstitučních znaků zvěře holé Vzhledem k absenci trofeje, jako výrazného konstitučního znaku pohlavního dimorfismu, je pro potřeby srovnávání jednotlivých kusů zvěře holé hodnocení jiných konstitučních znaků. Jedním ze způsobů hodnocení konstituce zvěře, je kraniometrie. Jedná se o vědu, která se zabývá měřením různých části lebky. Jedním z nejčastěji používaných rozměrů sloužících ke srovnání se používá délka spodní čelisti (mandibuly). Celková délka spodní čelisti se měří jako vzdálenost od předního okraje spodní čelisti u 1. řezáku k úhlovému výběžku (vrcholu oblouku) dolní čelisti (Husák, a další, 1986)Viz obr č. 3. Lebeční rozměry jsou úměrné ostatním tělesným rozměrům a do značné míry korespondují i s tělesnou hmotností (Husák, a další, 1986).

4.4.3 Zásady selekce daňčí zvěře Spárkatá zvěř byla v průběhu svého vývoje vždy vystavena selekčnímu tlaku, ke kterému patří klima, především extrémní klimatické výkyvy, choroby a živočišní nepřátelé, zejména velké šelmy. Pak se zvěř stala předmětem zájmu člověka, nejprve jako objekt lovu a později, když se podařilo některé druhy velké zvěře vyhubit a ostatní zvěře citelně ubylo, i předmětem chovu. Myslivecká péče umožnila zvěři přežít klimatické výkyvy, spojené obvykle s nedostatkem potravy. Vliv chorob se podařilo omezit prevencí a za vydatné pomoci veterinární medicíny. Tam, kde člověk

19

z mysliveckých důvodů vysazoval daňka, vyřadil i selektivní působení velkých šelem tím, že postavil mezi šelmy a chovanou zvěř překážku, nebo šelmy postupně vyhubil. Z toho vyplývá, že potlačil-li člověk přirozené selekční činitele, musel v zájmu existence zvěře převzít jejich funkci. A to se mu vždy nepodařilo zcela dokonale. Nejde totiž pouze o to kolik lovit, ale hlavně o to co lovit a co ponechat k dalšímu chovu, neboli jak kvalitativně naplnit plán chovu a lovu, který udává pouze kvantitativní ukazatele. Přitom je nutné využít poznatky vědy a výzkumu a za pomoci zkušeností úspěšných chovatelů daňčí zvěře jim dát prakticky použitelnou formu. Základem každé selekce je negativní výběr, jímž se z chovu odstraňují jedinci nekvalitní a podprůměrní, nevhodní nebo škodliví pro další chov. Negativní výběr je teda hlavní zásadou selekce, vhodnou pro všechny typy honiteb. K selekci patří průběrný odstřel, ale lze k ní využít i odchyt. Pozitivní

výběr,

spočívající

v maximálním

chovatelském

využití

a

podpoře

nejkvalitnějších jedinců, předpokládá znát pokud možno jejich původ a zejména vždy a za všech okolností tyto jedince poznat, a to u volně žijící zvěře není jednoduché. Pozitivní výběr jako převládající metodu selekce lze u daňčí zvěře využít prakticky jen v malých, přehledných oborách a je přitom nutné pracovat se značkovanou zvěří (Husák, a další, 1986).

Selekce daňčat Daňčata jsou kladena převážně v polovině června a jejich tělesný vývin u obou pohlaví je nejintenzivnější do konce listopadu. Daňčata po celou tuto dobu a dále až do konce ledna (část daňčat ještě i v únoru) sají mateřské mléko. Přírůstek hmotnosti se téměř zastavuje zhruba od poloviny prosince až do dubna příštího roku. Z hlediska tělesného vývoje každého kusu je nejdůležitější první fáze tělesného vývinu, to je od narození do začátku zimy. Doba lovu daňčat ve volných honitbách je od 16. 8. do konce prosince. S ohledem na tělesný vývin daňčat, kdy za září a říjen daňče zvýší svou hmotnost přibližně o 4-5 kg, vyjádřeno v hmotnosti vyvrženého kusu bez hlavy, je vhodné provádět odstřel daňčat až po říji tedy od poloviny listopadu do konce roku. V oborách může odstřel daňčat pokračovat ještě v lednu, případně v únoru.

20

Identifikace daňčat je poměrně snadná. Daňčata určujeme podle velikosti jejich těla, tvaru hlavy a chování. Velikostně srovnáváme daňče s danělou. Od druhé poloviny listopadu je kvalitní daňče jen o málo menší než jeho matka, při čemž daněčci jsou zpravidla silnější než daněčky. Hlava daňčete z profilu je poměrně krátká, jakoby kulatější ve srovnání s danělou a má typický dětský výraz. Daňčatům v zimní srsti můžeme pozorovat, zvláště na krku, dlouhé osinaté ochlupení. Pohlaví lze určit dosti dobře již od září, kdy u daněčků je dobře patrný střapec. Daňčata se drží při svých matkách, ať je to při pastvě nebo při přesunu tlupy, kdy daňče těsně sleduje svou matku. Danělka, loňská dcera daněly jde zpravidla za daňčetem, svým o rok mladším sourozencem. Koncem listopadu a v prosinci se daněčkům začínají vyvíjet pučnice, a to se projevuje na tvaru hlavy. Při pohledu zepředu se jeví hlava daněčka nad očními oblouky širší a robustnější oproti daněčce, jejíž hlava je štíhlejší a subtilnější. Pozorným a častým pozorováním daňčat v této době, a ověřováním pohlaví podle střapce, se myslivec může celkem dobře vycvičit v identifikaci pohlaví daňčete podle tvaru hlavy. Odstřelem bychom ročně měli vyřadit téměř 40 % daňčat. Pro doplňování kmenového stavu daněl, které jsou nutné pro zajištění reprodukce kmenového stavu zvěře, nám postačí polovina ze samičích daňčat ročního přírůstku. Jestliže máme splnit požadavek správného průběrného odstřelu, to je odlovit méně kvalitní zvěř dříve, než se nám začne uplatňovat v reprodukci, je nutné silně zasáhnout především v samičích daňčatech. To je vhodné i z hlediska praktického provedení odstřelu, neboť je mnohem jednodušší, snadnější a přesnější identifikovat průběrné daňče než průběrnou danělku. Proto odlovíme celou polovinu samičích daňčat; to znamená, že výběrem zasáhneme nejen všechna podprůměrná samičí daňčata, nýbrž i dost velkou část průměrných. Tento silný zásah je opodstatněn též faktem, že tělesný růst u samičí zvěře probíhá hlavně do stáří jeden a půl roku a potom se vlivem první gravidity značně zpomaluje. Další nezanedbatelnou skutečností je to, že se samičí zvěř dostává do reprodukce zpravidla o 4 roky dříve než samčí zvěř, a proto musíme provést selekci samičí zvěře mnohem rychleji a důsledněji než u zvěře samčí. Selekce samčích daňčat – daněčků má pak poloviční intenzitu oproti daněčkám, takže z nich odlovíme zhruba jednu čtvrtinu a bude se jednat hlavně o tělesně podprůměrné kusy, které neskýtají naději na dobrý další vývin jak v parožení tak tělesné kondici. Hlavním účelem průběrného odstřelu

21

daňčat je tedy dát základy k vychování kvalitních, silných daněl, neboť u nich je pak dán předpoklad produkce silných daňčat a tím zvyšování kvality celého kmenového stavu daňčí zvěře (Wolf, a další, 2000).

Selekce daněl Jestliže je průběrný odstřel samičích daňčat správný, máme pak jednodušší práci při průběrném odstřelu danělek. Z celkového odlovu dospělé samičí zvěře připadá na danělky jedna čtvrtina. Časově je nejlépe volit odlov danělek na začátek doby lovu daňčí zvěře, tedy na měsíc září, a měl by být splněn do začátku říje. V září dokážeme dobře identifikovat danělku a to podle velikosti, tvaru těla, tvaru hlavy a chování. V této době je rozdíl ve velikosti mezi daňčetem a danělkou markantní. Danělka má zhruba o 50 % vyšší hmotnost než daňče, zatímco rozdíl vůči daněle je pouze cca 20 %. Oproti daněle má danělka štíhlejší trup, takže se zdá jakoby na vyšších bězích, nemá tak vyvinuté předhrudí, hlava danělky při bočním pohledu je kratší a štíhlejší, při pohledu zepředu je mulec užší u danělky než u daněly. V bederní části je danělka vyšší než v kohoutku, což je zřejmé především při pohledu z boku. Při pohledu zezadu u vodící daněly vidíme dobře vemínko. Pokud se týká chování, pak mimo období kladení daňčat, tedy v červnu a první polovině července, zřídka vidíme danělku osamělou. Zpravidla se zdržuje s danělou a jejím daňčetem. Závislost danělky na daněle je zřejmá ať je to při pastvě, odpočinku, nebo při přesunu tlupy holé zvěře, stále se zdržuje poblíž své matky. To nám dobře umožňuje porovnat velikost danělky k daněle a posouzení její chovné hodnoty. Danělky, které jsou podstatně slabší než daněly, určujeme k odstřelu (Klusák, 1985). Průběrným odstřelem samičích daňčat a danělek byla provedena v hlavní části selekce kmenového stavu samičí daňčí zvěře. Průběrný odstřel daněl se soustřeďuje na nemocné daněly a daněly, které vodí velmi slabá daňčata. Počet takových daněl nebývá příliš vysoký. Odlov dospělých daněl se pak soustřeďuje na staré daněly, které splnily již svou úlohu v reprodukci kmenového stavu a jejichž chovná hodnota vlivem vysokého věku klesá. Přesnější určení věku dospělých daněl bývá velmi obtížné (Klusák, 1985). Pro posouzení, zda se jedná o starou či přestárlou danělu musíme brát v úvahu více znaků a svůj odhad věku si ověřovat následně po ulovení podle metody opotřebení chrupu. Staré daněly mívají prověšené břicho, vpadlé boky relativně tenčí, suchý krk

22

a suchou, vrásčitou hlavu. Hlava na suchém krku se zdá být velká a poměrně dlouhá. Při čelním pohledu bývají někdy kolem světel nápadné „brýle“, které vytváří proužek bíle prokvetlé srsti. Přebarvování nemocných a přestárlých kusů začíná později, dlouho se protahuje a srst bývá matnější, bez lesku a ne tak pěkně uhlazená a přilehlá jako u mladších a zdravých kusů. Dalším znakem nemocných a přestárlých kusů bývá vyhublost, jež se výrazně projevuje především na vystupujících kyčelních kloubech, obratlových trnech a žebrech. Toto je dobře patrné především v letní srsti. Vysoký věk daněl se někdy negativně projevuje i na kvalitě jejich daňčat. Při podprůměrném daňčeti odlovujeme i jeho matku. Zásadně však odstřelíme nejdříve daňče a pak teprve danělu. Tak je to správné jak z hlediska myslivecké etiky, tak z hlediska hospodářského. Osiřelé daňče bývá v zimě u krmelišť odbíjeno ostatní zvěří, a to se nepříznivě projevuje na jeho tělesném vývinu. Jestliže při odstřelu zůstane daňče po ráně v ohni, aniž daněla zpozorovala lovce, zůstává daněla zpravidla stát a pro pohotového střelce bývá dostatek času, aby druhou ránou ulovil i danělu. Jestliže daněla přece jen odběhne, vrací se obvykle k daňčeti do půl hodiny. Když lovec v klidu vyčká, může pak úspěšně dokončit lov. Pokud daněla vodí silné daňče, považujeme ji vždy za chovnou bez ohledu na její věk. U nevodících daněl se snažíme podle již uvedených kritérií odhadnout jejich věk a chovnou hodnotu a pak buď volíme odstřel, nebo je ponecháváme. Identifikace vodící daněly je nejpřesnější podle vyvinutého vemínka, které je patrné při pohledu zezadu. Poměrně vzácně se setkáme s opožděnou říjí u některých daněl. Jedná se o ojedinělé daněly, které nezabřezly v normální říji a to se pak u nich opakuje v cyklech 24-26 dnů a to se může dít opakovaně, i několikrát, až do zabřeznutí. Tak se může stát, že zjistíme říjnou danělu v listopadu, prosinci nebo dokonce i v lednu. Daněk je schopen v této době danělu oplodnit a projevují se pak u něho všechny příznaky říje včetně rochání. Kladení daňčete z opožděné říje je též pozdní a podle doby oplodnění spadá do července až září. Tato opožděná daňčata nemají valnou chovatelskou hodnotu pro značně opožděný vývin, a proto je lovíme i s jejich matikami. Pokud zjistíme danělu v opožděné říji, odstřelíme ji hned (Wolf, a další, 2000).

23

Selekce u daňků Pro lepší management chovu z hlediska věkové a početní struktury u daňků, dochází k rozdělení na zvěř mladou – I. věková třída (2-3 roky), dospívající – II. věková třída (4-6 let) a dospělou – III. věková třída (7 a více let) (Wolf, a další, 2000). Ve druhém roce života daněk obvykle nasazuje své první paroží, které má tvar špiček. Není přitom důležité, zda jsou to třeba jen paličky nebo krátké špičky. Výška špiček není na rozdíl od jelenů a srnce měřítkem chovnosti. Špičky bývají často ulomeny. Hlavním selekčním kritériem u daňků ve druhém roce života je tělesná vyspělost, která je předpokladem vývinu dostatečně silných pučnic. Paroží by mělo být na bázi výrazně rozšířené. Rozšíření je jediným viditelným náznakem silných pučnic. (Klusák, 1985) považuje za nejnadějnější špičáky s hruškovitým rozšířením báze nebo kónicky se rozšiřující spodní části parohu. Nadějní špičáci by měli mít tělesnou hmotnost nad 46 kg (po vyvržení s hlavou) a příčinou šířku pučnic nad 20 cm. Podle (Klusák, 1985) by měla být délka špiček více než 14 cm. Za průběrné se považují špičáci nápadně slabšího tělesného vzrůstu, vážící po vyvržení s hlavou méně než 30 kg (živí méně než 42 kg), s šířkou (tloušťkou) pučnice menší než 2 cm a špičáci se značnou nesouměrností v rozšíření bazální části špice. Málo vyvinuté špičky předčasně parožících daňčích paličkáčů nejsou důvodem k jejich odstřelu. Naopak tělesná hmotnost a rozměry je předurčují k ponechání v dalším chovu jako velmi nadějné. Rovněž daňci s předčasně nasazeným, zpravidla již členěným, ale jinak nekvalitním parožím by měli být jako velmi nadějní ponecháni v chovu. Ani dvojparožení v tomto věkovém stupni není důvodem k průběrnému odstřelu. Rozměry pučnic a tělesná hmotnost se udávají jako měřítko, které lze použít až následně, jako kontrolu chovatelské správnosti odstřelu. U daňků ve třetím roce a starších si začínáme více všímat paroží jako hlavního kritéria průběrného odstřelu. Jejich rozpoznání nečiní větší potíže s výjimkou možné záměny za předčasně parožící daňky ve druhém roce života s druhým, již členěným parožím. Tříletí špičáci se u daňků v našich podmínkách nevyskytují. Vařečkáři by měli být těžištěm průběrného odstřelu nejen daňků I. věkové třídy, ale daňků vůbec. Vysoká proměnlivost všech parožních znaků umožňuje z chovu vyřadit jedince špatně založené pro další parožení. Jako průběrné je třeba lovit vařečkáře nedostatečného tělesného vzrůstu, vážící po vyvržení s hlavou méně než 26 kg (živí váží méně než 52 kg),

24

s lodyhami kratšími než 35 cm (40 cm maximální délky), všechny šesteráky, osmeráky a vařečkáře s šířkou vařečky pod 6 cm, s krátkou, vysoko nasazenou vařečkou, s nápadně úzkou rozlohou, se špatně vyvinutými (pod 6 cm délky) nebo chybějícími očníky a opěráky, s výrazně rozdílnými délkami nebo sílou lodyh, popř. s různě deformovaným parožím. Ulomené lodyhy a troudovité okraje vařeček nejsou vadou. Z chovu se v tomto věku vyřazují i daňci s dvojparožením. Podle zjištění (Klusák, 1985) je u daňků ve třetím roce života dvojparožení často spojeno s jinou vadou např. chudozubostí, nedostatečně vyvinutou ledvinou apod. Při posuzování délky paroží daňků je možno vyjít ze skutečnosti, že délka hlavy živého daňka je kolkem 30 cm (při pohledu z profilu). Třetí paroží daňků je lopatka. Měla by mít již uzavřenou dlaň a krajkování alespoň se čtyřmi prsty. Průběrný odstřel je třeba zaměřit na daňky, jejichž tělesná hmotnost po vyvržení s hlavou nedosahuje 48 kg. Dalšími důvody průběrného odstřelu jsou délka lodyh pod 45 cm (do 50 cm maximální délky) nevyvinuté nebo jednostranně vyvinuté lopatky, zobanovité konce jedné nebo obou lopatek, abnormálně vysoko nasazené krátké lopatky (pod 15 cm délky), lopatky klínovitého nebo kruhovitého tvaru. Dále jsou to velmi úzké lopatky (do 5 cm jejich maximální šířky), chybějící nebo nedostatečně vyvinuté očníky a opěráky, nesouměrné lodyhy a úzká rozloha. (Klusák, 2002) považuje za další důvod odstřelu již v tomto věkovém stupni hluboce rozeklané lopatky. Tím se mu podařilo podstatně omezit výskyt rozeklaných lopat u dalších ročníků daňků. Není proto třeba příliš uvažovat nad tím, zda se v dalších letech zářez v lopatě zacelí či nikoliv. Pěti až šestiletí daňci, na rozdíl od daňků o rok mladších se již velmi obtížně odhadují. Jsou ještě součástí II. věkové třídy a dokončují tělesný růst. Tomu odpovídá i vývin paroží, které získává na síle. Vyspělí daňci těchto ročníků bývají mnohdy považování za starší a jsou předčasně loveni. Lopaty daňků se začínají vytáčet horními předními okraji dovnitř, takže při pohledu zepředu jsou vidět vnější plochy horní části lopat, od pátého paroží by měla lopata nadějných daňků zaujímat více než polovinu délky lodyh. Při posuzování se zaměřujeme na tvar, velikost a souměrnost daňčích lopat. Ideálním tvarem je obdélníková lopata s bohatým krajkováním. Za nežádoucí typy lopat, které se při nasazování dalších ročníků paroží obvykle opakují, je nutno považovat lopaty krátké (pod 27 cm délky, vysoko nasazené, okrouhlého nebo klínovitého tvaru, lopaty velmi 25

úzké s šířkou pod 12 cm nebo v horní části sbíhavé. Dále lopaty silně rozeklané či lopaty tvaru klepet a lopaty výrazně nesouměrné (rozdílně široké nebo nestejně dlouhé). V této souvislosti je nutné zdůraznit, že se u daňků s určitou nesouměrností paroží setkáváme velmi často. Téměř vždy je jedna lopata plnější a o něco větší. Máme proto na mysli jen opravdu výraznou nesouměrnost, kde každá lopata budí dojem, že pochází z jiného daňka. Někdy ve spodní části vyrůstají abnormálně vyvinuté jeden nebo dva palce, které se obvykle dále člení. Lopaty takového paroží jsou poměrně krátké a v horní části se většinou zužují. Vzniká zajímavá trofej, avšak její nositel do dalšího chovu rovněž nepatří. Daňci ve II. věkové třídě (ve čtvrtém až šestém roce života) by měli být spolu s vařečkáři loveni na začátku doby lovu, tj. již v září před říjí. Ve třetí věkové třídě se zpočátku dokončuje vývin paroží, mezi osmým až desátým rokem parožení kulminuje a od jedenáctého až dvanáctého roku je označujeme za zpáteční. O průběrném odstřelu lze v této věkové kategorii hovořit ještě u daňků prvních dvou ročníků, to znamená v sedmém a osmém roce života, a pak až u zpátečních daňků. Průběrný odstřel by měl být již minimální, protože z III. věkové třídy, které prošla sítem průběrného odstřelu, pocházejí s ohledem na svoji vyspělost a vysoké sociální postavení i hlavní daňci v říji, a ti se nejvíce uplatňují při další reprodukci. Kritéria průběrného odstřelu pro daňky III. věkové třídy jsou v podstatě stejná, jako pro daňky v pátém až šestém roce života. Sleduje se především tvar, symetrie a rozloha lopat. Daňky na vrcholu parožení nazýváme lovnými a měli by být jako cíl chovu zdrojem nejsilnějších trofejí. Lovní daňci mají mít prakticky všichni trofeje s hodnotami nad 160 bodů CIC, tedy hodnotami pro udělení některé z medailí na celostátní a mezinárodních výstavách. Paroží zpátečních daňků slouží k identifikaci těchto jedinců ve stavu, k jeho rozměrům a tvaru se již nepřihlíží. Hlavním kritériem je věk a potřeba uvolnit v chovu místo mladším nadějným jedincům. Přitom pojem přestárlý jedinec je termínem chovatelským a nevystihuje zcela fyzické stáří daňčí zvěře, které je vyšší (Husák, a další, 1986).

26

4.4.4 Metody určování věku ulovené daňčí zvěře Pro správné posouzení chovatelské hodnoty ulovené daňčí zvěře je důležité nejen zhodnocení konkrétní trofeje, nebo např. změření délky spodní čelisti u zvěře holé, ale také jejich vztažení k věku konkrétního jedinci, který těchto hodnot dosáhl. Proto je nezbytné co nejpřesnější určení věku. Nejznámější metody k určování věku ulovené daňčí zvěře: 

Budenzova – metoda založena na obrusu třetího sloupku poslední trojdílné stoličky



Eidmannova – metoda sleduje na podélném řezu počet náhradních vrstev dentinu (zuboviny) ukládané v řezácích, jedna z přesnějších metod spíše pro laboratorní použití, vrstvy u daňčí zvěře hůře čitelné



Mitchellova – vylepšení metody Eidmannovi, jedná se o počítání náhradních vrstev u nejstaršího zubu – první stoličky (M1) – jedna z nejpřesnějších metod, vyžaduje technické vybavení, vhodná spíše pro laboratorní použití, popř. ověřování věku konkrétních jedinců



Biegrova – všímá si s postupným opotřebením řezáků měnícího se úhlu s dolní čelistí



Srůsty lebečních švů – postupné kostnatění (osifikace) lebečních švů, pouze orientační metoda



Výška a síla pučnic – s postupujícím věkem se u daňků zvyšuje síla a snižuje výška u pučnic – spíše orientační metoda



Opotřebení chrupu – nejrozšířenější metoda užívaná k určení věku ulovené zvěře

Při posuzování věku ulovené zvěře se nejčastěji orientujeme především podle vývinu a opotřebení chrupu. Pouze jako pomocné (přibližné) znaky jsou srůsty kostí klínových, znatelnost lebečních švů a u daňků vzájemný poměr výšky a síly pučnic. Lovená daňčata mají ještě mléčný chrup, koncem doby lovu jim dorůstá první molár (čtvrtá stolička jako zub trvalý), u vyspělejších jedinců začíná výměna prvních řezáků. Špičáci a danělky (ve věku kolem 1,5 roku) mají ještě všechny premoláry (přední stoličky) mléčné, z nichž třetí v pořadí je ve spodní čelisti (na rozdíl od trvalých) trojdílná. Zpravidla všechny řezáky a špičáky mají vyměněné a vyrostlé jsou první dva moláry (čtvrtá a pátá stolička jako zuby trvalé) a za nimi se začínají prořezávat třetí

27

moláry (šestá trvalá stolička). Vařečkáři a daněly mají ve věku 1,5 roku úplný trvalý chrup: třetí stolička (P3) je ve spodní čelisti dvoudílná a šestá stolička (M3) je trojdílná, bez známek obroušení. Do tohoto věku lze tedy určit věk ulovených kusů přesně. Pro určení věku starší zvěře je nutné si sestavit vzorník chrupu z místní populace zvěře, protože v každé oblasti může být vývoj opotřebení chrupu daný místními podmínkami mírně odlišný (Kolář, 2002).

28

5 Metodika 5.1 Chov daňčí zvěře na Radějovsku Historie chovu dančí zvěře na Radějovsku v oblasti dnešní obory se datuje do počátku roku 1960, kdy byli vypuštěni do volnosti 2 daňci špičáci a 3 danělky. Zvěř pocházela původem z obory Březka, Veltrusy a z Lesní správy Lány. V dalším období po létu 1960 byly pozorovány pouze 3 danělky a tak tomu bylo i po celý rok 1961. V letech 1962–1968 tehdejší Lesní závod Strážnice zakoupil dalších 13 ks daňčí zvěře. Na slovenské straně, která s oborou bezprostředně sousedí, bylo vypuštěno během roku 1980 20 ks daňčí zvěře, původem z LZ Židlochovice, polesí Bulhary, lesnický úsek Mikulov. V roce 1983 bylo v režijní honitbě Radějov evidováno při jarním sčítání daňčí zvěře 61 kusů, daňčí zvěř se vyskytovala i v okolních honitbách a na slovenské straně. Oficiální odlov byl zahájen v režijní honitbě Radějov v listopadu 1967 odlovem daňka, lov holé zvěře započal od roku 1970. V roce 1984 byl uloven v této honitbě daněk v bodové hodnotě 199,44 CIC. Příznivé klimatické podmínky, dobrá úživnost honitby, vhodnost pro chov daňčí zvěře a rostoucí kmenové stavy byly hlavními důvody, které vedly k myšlence zřízení obory jako mysliveckého zařízení Jihomoravských státních lesů. Předběžný návrh vybudování obory byl vypracován v roce 1981 a předán tehdejšímu MLVH k posouzení. Po souhlasu MLVH posuzoval tento návrh VÚLHM Jíloviště-Strnady (ing. Kusák a ing. Lochman) a navrhovaná oblast byla pro oborní chov daňčí zvěře doporučena dle návrhu v plném rozsahu. Po souhlasném stanovisku orgánu státní správy zpracovaly Jihomoravské státní lesy v červnu 1984 investiční záměr, rozpočet celkových nákladů byl 8,98 mil. Kč. V roce 1984 započalo oplocování státních, městských i soukromých pozemků obory, které skončilo 1988. Těsně před dokončením oplocení byla vyhlášena přírodní rezervace Kútky, u kterého je důvodem ochrany rostlinné společenstvo bělokarpatských luk na jižním svahu kóty Veselka a kolem horní části potoka Mandát, který se nachází 4,5 km jihovýchodně od obce Radějov. Kolaudační rozhodnutí a tím i povolení k užívání obory bylo MNV Strážnice vydáno dne 1. 2. 1989. Zvěř chovaná v oboře byla daňčí a srnčí.

29

5.2 Historie obory Oborní plot byl skutečně dokončen v září roku 1988, jako součást stavby bylo definováno 19,9 km oplocení z drátěného pletiva o výšce 2,8 m, velikost oka 8x8 cm z pozinkovaného drátu o průměru 2,8 mm, betonové sloupky (4650 ks), oplocení aklimatizační obůrky (9,75 ha), 6 sklepů, 8 krmelišť, 30 krytých kazatelen, 1 sklad sena Unimont, 2 napajedla pro zvěře (umělé rybníky). Součástí obory se stal areál rekreačního zařízení Pusté s kapacitou 20 lůžek ve třech samostatných částech budov. V lokalitě Mandát koupil Lesní závod Strážnice loveckou srubovou chatu od MS Strážnice s kapacitou dvou lůžek, která slouží při individuálních lovech. V průběhu přípravné části schválení obory byl prováděn myslivecký průzkum, jehož výsledkem však bylo pouze začlenění lesních porostů dle stanovené hranice oborních honebních pozemků za účelem změny kategorizace lesa a vypracovaná mapa mysliveckých zařízení. V dalších letech byla budována nová zařízení a upravována některá stávající. Byl dobudován druhý sklad Unimont, velkokapacitní krmelce, posedy a kazatelny, napajedla, slaniska, krytá koryta, sklepy, krmeliště pro černou zvěř. Rekonstruovány byly velkokapacitní krmelce k lepšímu přístupu zvěře, k podávání krmiva a technologie samospádu krmiva do koryt, výměna lepenek střech kazatelen za oplechování, rekonstrukce kuchyně a sociálního zařízení Pusté. Rozsáhlou akcí bylo přeložení oborního plotu, které vyplynulo z požadavku zákona o státní hranici. Bylo překládáno 660 m oborního plotu nákladem 250 tis. Kč. Vývoj hospodaření v počátcích obory je poznamenán skutečností, že získané dostupné informace o počtu daňčí zvěře uzavřené v roce 1988 v oboře se diametrálně liší a to od 80 do 350 kusů. Ze zkušeností personálu se dá předpokládat, že k 31. 3. 1989 se jarní kmenové stavy pohybovaly kolem 120 ks. Statistické hlášení z tohoto roku uvádí 59 kusů. Rozhodnutí o uznání obory, vydané Okresním národním výborem v Hodoníně dne 28. 6. 1989 chov zvěře odborně ani časově neřeší, pouze se ve svém záměru odkazuje na přílohu, kterou je provozní řád obory Radějov, zpracovaný JMSL Brno. Provozní řád hovoří o kmenových stavech 700 ks, z toho daňků 300, daněl 266 a daňčat 134, roční přírůstek při koeficientu 0,8 činí 212 kusů a k odlovu 67 daňků, stejný počet daněl a 78 daňčat. V roce 1990 došlo na LZ Strážnice k výměně většiny odpovědných pracovníků a údaje se v průběhu jednoho roku výrazně lišily. V roce 1990 jsou kmenové stavy uváděny ve výši 200 ks, což se obecně více blíží skutečnosti než kmenové stavy roku předcházejícího. Po uznání obory veškeré hospodaření řídil výhradně LZ Strážnice 30

a údaje jsou k dispozici až od roku 1991. Hospodaření bylo až do konce roku 1992 v režii LČR, s.p., LZ Strážnice. V roce 1993 byla obora pronajata společnosti Moraviaagriturist s.r.o., ve které měl podíl LZ Strážnice. Od roku 1997 byla obora pronajata Odštěpnému závodu Strážnice, a.s. Foresta, který do obory přivezl daňčí zvěř z Maďarska a v oboře myslivecky hospodařil až do r. 2002. Od počátku roku 2003 získala nájem honitby „Obora Radějov“ firma Hamé, a.s. Babice. Společnost Hamé, a.s. od počátku doby nájmu v oboře hodně investovala, ať už se to týká změny způsobu předkládání krmiv, budování mysliveckých zařízení, oprav investičního majetku sloužícího mysliveckému provozu apod. Nejzásadnější investicí byla elektrifikace zázemí obory a to jak areálu hájenky Pusté, tak skladu krmiv a dílen na Salaši. Společnost Hamé, a.s. si dala za cíl produkci kvalitní trofejové zvěře. Jedním z prvních kroků nájemce bylo u daňčí zvěře zlepšit poměr pohlaví, který se na začátku nájemního období pohyboval okolo 1:4-5. Dalším krokem bylo v letech 2003-2005 oživení krve chované daňčí zvěře v počtu 37 ks dančí zvěře, z vyhlášených chovu daňčí zvěře v Maďarsku Guth Lábod. Dále byl zaveden nový druh zvěře a to jelení, která byla vypuštěna do obory v letech 2004 a 2005 v počtu 29 ks, původem z maďarského Lábodu. S cílem zvýšení úživnosti obory bylo firmou Hamé, a.s. v průběhu nájemního období vysazeno cca 2000 ks plodonosných dřevin. Dále byla provedena rekonstrukce oplocení 7 mysliveckých políček. Za účelem snížení škod zvěří je nájemcem ročně ochráněno 1000 ks kosterního porostu mladých a dospívajících smrčin a dále výstavba 1,5 km oplocení kultur. Společností Hamé, a.s. bylo zavedeno krmení jadrnými krmivy rozmetadlem průmyslových hnojiv na zem, dále přikrmování automatickými krmítky. Do té doby se v oboře zvěř přikrmovala na 8 krmných místech, po zavedení krmení rozmetadlem byl počet krmných míst rozšířen na 35. Počet slanisek byl zvýšen na 80 ks. V roce 2005 Hamé, a.s. zažádalo obec s rozšířenou působností Veselí nad Moravou o omezení vstupu do obory v období kladení mláďat a v období říje. Smyslem opatření bylo snížit pohyb lidí po lese, aby měla zvěř větší klid. Opatření se setkalo s obrovskou vlnou odporu místních obyvatel, zejména Radějova a Strážnice. Neuváženým jednáním myslivecké stráže a nerozvážným vykazováním návštěvníku obory se obora silně negativně medializovala, čemuž napomáhá také její v té době již bývalý zhrzený oborník.

31

V roce 2007 začaly první výraznější střety se správou CHKO Bílé Karpaty, která si stěžovala na zvýšené stavy zvěře. Dle tvrzení SCHKO zvěř poškozuje květenu v rezervaci Kútky v srdci obory, což ale botanici neumí doložit, protože nemají na loukách srovnávací plochy, kde zvěř má a nemá přístup. V roce 2008 se společnost Hamé, a.s. přejmenovala na Leoš Novotný, a.s. V roce 2009 bylo při kontrolním sčítání 27. 1. 2009 zjištěno téměř 2,5 násobné překročení normovaných stavů daňčí zvěře. Je to jediný rok, kdy v lese vzniknou poměrně rozsáhlé škody zvěří. Společnost Leoš Novotný, a.s. je pod hrozbou vypovězení nájemní smlouvy přinucena snížit stavy zvěře během následujících 2 měsíců o 600 ks, zvěře což je vzhledem k období nouze nešťastné období, což je opět negativně medializováno televizí i tiskem. Panuje silné podezření, že velká část zvěře se dostává do obory ze Slovenska přes oborní plot, kde v honitbě Raková-Chropov se nachází v řádech tisíců NJKS. V roce 2009 byla zcela nově zrekonstruována lovecká chata Krokev v oboře. V roce 2010 směnil vlastník společnosti Ing. Leoš Novotný své soukromé lesy za státní les v oboře (cca 1070 ha) a stává se tím pádem držitelem honitby. Vedení obory podalo v roce 2011 žádost o zpracování nového LHP, který více zohlední potřeby intenzivního chovu. Nachází společnou řeč s obcí Radějov, podává žádost na vybudování naučné stezky, budování dalších rybníků v oboře, výsadbu ploch s plodonosnými dřevinami, dochází k rozsáhlým opravám lesních cest, oborního plotu a mysliveckých zařízení obory. V průběhu roku 2011 je vybudována přezimovací obůrka pro zvěř, čímž se výrazně omezují škody ohryzem na lesních porostech způsobované zejména zvěří jelení. V roce 2011 začíná rozsáhlá rekonstrukce zázemí obory na hájence Pusté, kde se buduje ubytování pro správce obory a pro majitele společnosti Leoš Novotný, a.s.

32

Jarní kmenové stavy daňčí zvěře a její odlov od založení obory 1989-2011 800 700

počet ks

600 500 400 JKS

300

Odlov

200 100 0 roky

Graf č. III – JKS a odlov od založení obory 1989-2011

33

Tab. II – Jarní kmenové stavy a odlov daňčí zvěře v oboře Radějov 1989-2011

Rok 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Jarní kmenové stavy a odlov daňčí zvěře v oboře Radějov v letech 1989 až 2011 Jarní kmenové stavy Odlov zvěře Celkem Daněk Daněla Daňče Daněk Daněla Daňče 22 15 22 59 5 1 10 60 80 60 200 12 8 4 74 130 110 314 13 18 23 86 149 71 306 13 25 54 105 190 115 410 15 29 40 110 220 100 430 19 50 60 138 268 139 545 28 50 90 183 270 145 598 40 50 90 205 295 161 661 29 86 96 202 326 145 673 42 86 100 192 310 140 642 53 130 93 180 200 130 510 31 47 52 185 210 140 535 41 76 48 120 220 90 430 43 46 65 118 170 122 401 21 45 25 101 120 114 335 32 35 74 105 182 103 390 33 51 72 148 215 117 480 40 52 97 178 190 115 480 67 77 70 184 205 115 504 94 327 326 308 256 131 695 104 183 167 190 160 90 440 70 95 89 170 105 55 330 44 56 47

34

Celkem 16 24 54 92 84 129 168 180 211 228 276 130 165 154 101 141 156 189 214 750 454 254 147

5.3 Popis obory Radějov Obora Radějov se nachází v jihozápadní části CHKO Bílých Karpat (vyhlášeno 3. 8. 1980). V současné době má obora výměru 1564,84 ha, s níž se řadí k největším oborám v ČR. Celková délka oborního plotu je 19,9 km, který z 1/3 tvoří státní hranici se Slovenskem. Nadmořská výška se pohybuje od 240 do 583 m n. m. Tab. III – Druhy pozemků v oboře Radějov (Buček, 2010).

Druhy pozemků v oboře Radějov Lesní

Louky a

Políčka a

Vodní

Cesty a ostatní

Celkové

porosty

pastviny

plochy kaštanů

plochy

plochy

výměry

191,70 ha

64,63 ha

1,49 ha

39,66 ha

1564,84 ha

12,25 %

4,15 %

0,1 %

2,50 %

100 %

1267,36 ha 81 %

Lesní porosty Louky a pastviny Políčka a plochy kaštanů Vodní plochy Cesty a ostatní plochy

Graf č. IV - Druhy pozemků v oboře Radějov (Buček, 2010).

35

Tab. IV – Majitelé honebních pozemků v oboře Radějov

Majitelé honebních pozemků v oboře Radějov Majitel pozemků Manželé Novotní

Rozloha majetku (ha)

Procento majetku z celkové plochy obory

1075,98

64,76 %

297,16

18,37 %

Drobní vlastníci

191,70

12,13 %

Celkem

1564,84

100,00 %

Město Strážnice, obec Radějov

Pozemky v oboře Radějov má v držení více majitelů. Největší podíl mají držitelé honitby manželé Ing. Leoš a Bohumila Novotní. Oboru má v nájmu a fakticky ji obhospodařuje po stránce jak myslivecké tak po lesnické (na pozemcích manželů Novotných) firma Leoš Novotný, a.s. Ostatní vlastníci lesa si spravují les ve vlastní režii. Luční porosty obhospodařuje nájemce honitby na své náklady. Hlavními druhy chované zvěře jsou daňčí a jelení. Jelení zvěř byla v oboře vysazena až v roce 2004. Okrajově je v oboře chována zvěř srnčí a černá. Od doby schválení obory se celkem již 3x snížily normované stavy zvěře z původních 700 ks daňčí zvěře a 40 ks srnčí. Dále byla při zřízení obory schválena pastva 3 ks dobytka na 1 ha luk, která posledních cca 15 let neprobíhá. V současné době jsou normované stavy 200 ks daňčí zvěře, 110 ks zvěře jelení, 20 ks srnčí zvěře a 20 ks zvěře černé.

Myslivecká zařízení Od počátku chovu daňčí zvěře na Radějovsku byla i na území dnešní obory budována různá myslivecká zařízení, z nichž některá své poslání plní dodnes. Při založení obory bylo založeno celkem 21 políček pro zvěř a asi 15 okusových ploch. Okusové plochy byly časem zrušeny a zalesněny, stejný osud potkalo také jedno z políček v k. ú. Strážnice. Při jejich zakládání došlo za účelem odstranění pařezů z původních porostů ke stržení horní humusové vrstvy, čímž došlo k silnému snížení kvality políček. S tímto problémem se téměř všechna políčka potýkají dodnes. Půda na políčkách nemá vhodné fyzikální vlastnosti. Je zde také vyšší deficit živin. (Pluhař, 2008). Zčásti je eliminován přihnojováním. V současné době se v oboře nachází 20 políček pro zvěř 36

o celkové rozloze 42,11 ha. Na políčkách je pěstována jetelotravní směs, oves, řepa, brambory, čirok, vikev, žito, řepka, kukuřice, pohanka atd. Políčka však nejsou obdělávána systémově. Za účelem krmení zvěře bylo při budování obory postaveno 8 velkokapacitních krmelců se zásobníky na krmivo jadrné a objemové. Dále je objemové krmivo předkládáno do 4 jeslí, a 4 oborohů. Jadrné krmivo je předkládáno do 4 koryt a také pomocí automatických sudů na zem. Pro daňčata a srnčí zvěř bylo zbudováno 11 oplůtků, kde je předkládáno jadrné a objemové krmivo. Senáž se předkládá v zimním období do 15 velkých koryt a na 4 stoly. Ke skladování krmiv v oboře slouží 3 sila o celkovém objemu 60 t a velkokapacitní seník pro uskladnění cca 400 q sena. Ke skladování dužnatých krmiv bylo zbudováno 9 zemních sklepů. V období nouze, v případě dlouhé sněhové pokrývky, kdy zvěř bere seno, je předkládáno na zem rovnoměrně po oboře na cca 30 místech v okolí krmných zařízení. Minerální lizy jsou předkládány na cca 80 místech. Seno, které je předkládáno zvěři, je nakupováno od okolních zemědělských družstev mimo oboru a je skladováno ve velkém zastřešeném přístřešku v oboře. Seno se skladuje v balících, které jsou svázány provazy, ty se při předkládání sena zvěři odstraňují. Při zřízení obory bylo také založeno 10 ploch s plodonosnými dřevinami o celkové rozloze 10,48 ha. Na všech plochách byly vysázeny jírovce, které se již nacházejí v plodonosném věku, a tak slouží k přikrmování zvěře vhodným jadrným krmivem. Ve vegetačním období slouží zvěři jírovcové plochy jako zdroj objemového krmiva ve formě travin a bylin, které se na těchto plochách nacházejí. K pozorování a lovu zvěře je zbudováno 20 posedů a 60 krytých kazatelen. Rozmístění pozorovacích a krmných zařízení navazuje především na cestní síť popřípadě lovecké chodníky, z důvodu lepší dopravní dostupnosti a omezování jízd po nezpevněných lesních cestách. V oboře jsou 2 odchytová zařízení na černou zvěř a 1 odchytové zařízení na ostatní spárkatou zvěř. Velikost přezimovací obůrky je cca 10 ha. V oboře se také nacházejí 2 rybníky a 12 napajedel. Vodní plochy zaujímají v současnosti plochu 1,49 ha. V plánu je vybudování soustavy rybníků v místech dnešních mokřadů.

37

Péče o zvěř Zvěř je přikrmována celoročně všemi druhy krmiva, a to krmivem jadrným, objemovým, dužnatým a minerálním. Jejich zastoupení se mění během průběhu roku a momentálních potřeb zvěře (zejména se jedná o období parožení, výživy plodu, vytvoření zásob před zimou). Nejčastěji předkládanými krmivy byly v posledních letech: kukuřice, hrách, bob, granule, oves, otruby, řepa, mrkev, seno, senáž, letnina, a minerální lizy. Do minerálních lizů byl dříve přidáván prostředek Minfos, ten se ale přestal vyrábět, takže byl nahrazen minerálním přídavkem Preminem Maxi. Zvěř je krmena každý den, zakrmení celé obory trvá průměrně 6 hodin. Seno i minerální lizy jsou zvěři k dispozici formou ad libitum. Jadrné krmivo se předkládá do koryt a také pomocí krmných sudů na zem na 30 krmných místech. Dříve bylo používáno i rozmetání krmiva rozmetadlem průmyslových hnojiv, z ekonomických důvodů ale bylo od této metody upuštěno. Dužnaté krmivo je předkládáno od podzimu do konce března na panely před sklepy. V roce 2008 bylo v oboře vysazeno cca 0,5 ha okusových ploch vrby trojmužné (Salix triandra L.). Bohužel, ale tato výsadba byla nedostatečně ochráněna, takže byla zvěří zcela zničena. V Oboře pracují celkem 4 stálí zaměstnanci, během roku jsou zaměstnáváni i dočasní, kterých bývá až 10. Sběru shozů se zúčastňují všichni zaměstnanci obory a bývají využíváni i externisti (cca 50 osob). V době shazování paroží probíhá sběr shozů prakticky každý den. Sčítání zvěře v oboře probíhá každoročně na jaře z posedů v termínu stanoveném orgánem státní správy myslivosti, z nějž se pak vychází pro výpočet plánu chovu a lovu zvěře. Zvěř je lovena výhradně individuálním způsobem lovu. Trofejovou zvěř loví pouze lovečtí hosté, případně oborník provádí pouze sanitární odlov u trofejové zvěře. Průběrný lov holé dnes zajišťuje především oborník případně ostatní personál obory. Při lovu jsou používáni celkem 2 lovecky upotřebitelní psi, 1 jezevčík a 1 bavorský barvář, kteří slouží především k dosledu postřelené spárkaté zvěře. K práci v oboře jsou využívána 2 terénní auta, 2 traktory a terénní čtyřkolka.

38

V rámci

veterinární

péče

uživatel

obory

spolupracuje

s několika

veterináři.

Koprologická vyšetření provádí veterinář jednou za čtvrtletí. Zvěřina z ulovené zvěře je prodávána především společnosti Venison CZ s.r.o., nebo je umožněno, aby byla zvěřina odkoupena účastníky lovu.

5.3.1 Přírodní podmínky Klimatická charakteristika území Obora náleží dle Quittovy klasifikace do klimatické oblasti MT5 – mírně teplá, jedná se o oblast pahorkatinného typu, dle Köppenovy klasifikace do oblasti Cfb - podtyp podnebí listnatých lesů mírného pásma. Nejbližší klimatologická stanice: Strážnice na Moravě (indikativ B1STRZ01, nadmořská výška 176 m n. m.) Nejbližší fenologická stanice: Radějov (indikativ B1RADE31, nadmořská výška 275 m n. m.), Strážnice na Moravě Nejbližší srážkoměrná stanice: Radějov (indikativ B1RADE01, nadmořská výška 240 m n. m.) (Quitt, 1975).

39

Tab. V – Charakteristika podnebí v oboře Radějov

Charakteristika

hodnota

Průměrná roční teplota

7,2 °C

Počet letních dnů

30 - 40

Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C

140 - 160

Počet mrazivých dnů

130 - 140

Počet ledových dnů

40 - 50

Průměrná teplota v lednu

-4 - -5 °C

Průměrná teplota v červenci

16 - 17 °C

Průměrná teplota v dubnu a v říjnu

6 - 7 °C

Průměrný počet dnů se srážkami více jak 1 mm

100 - 120

Průměrný úhrn srážek v zimním období

250 - 300 mm

Průměrný úhrn srážek za vegetační období

350 - 450 mm

Jednodenní absolutní maximum srážek

61 - 80 mm

Dvoudenní absolutní maximum srážek

101 - 120 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

60 – 100

Průměrné datum prvního sněhu

31. 10. – 10. 11.

Průměrné datum posledního sněhu

10. 4. – 31. 4.

Průměrná roční rychlost větru na většině území

3 – 4 m*s-1

Průměrná roční rychlost větru na exponovaných stanovištích

4 – 5 m*s-1

Průměrné datum počátku kvetení Prunus avium Průměrné datum vzcházení pšenice ozimní

15. 4. – 20. 4. 5. 10.

Geologická a pedologická charakteristika území Území obory patří pod Bělokarpatskou stratigrafickou jednotku (představovanou nivnickým (paleocén-spodní eocén) a svodnickým (paleocén-svrchní křída) souvrstvím) s flyšovým střídáním jílovců a drobových pískovců, která je tvořena sedimenty třetihorního magurského flyše. Převažujícími půdními typy v oboře jsou hnědé lesní přírodní půdy a hnědé půdy zemědělsky zkulturněných horských oblastí. Jedná se o půdní druhy středně těžké, písčitohlinité, hlinité až jílovitohlinité s rozličnou směsí skeletu. Půdní pokryv tvoří kambizem typická doprovázená kambizemí pseudoglejovou.

40

Plocha obory se dle výškové členitosti reliéfu řadí do vrchovin členitých 200300 m n. m. a do hornatin 300-600 m n. m (Havlíček, a další, 2001). Geologické začlenění: IXC-2A-C IX – Vnější západní Karpaty IXC – Slovensko-moravské Karpaty IXC-2 – Bílé Karpaty IXC-2A – Žalostinská pahorkatina IXC-2A-3 – Radějovská vrchovina Radějovská vrchovina – okrsek v jihovýchodní části Žalostinské vrchoviny. Jedná se o členitou vrchovinu (200–300 m) a hornatinu (300–600 m) o celkové rozloze 53,94 km2, která je tvořena převážně bělokarpatským flyšem. (Havlíček, a další, 2001) V oboře jsou dle LHP zastoupeny tyto lesní typy: 3H (58,14 %), 3B (12,50 %), 3D (5,20 %), 2H (17,48 %), 2B (6,68 %).

Hydrologická charakteristika území Území náleží do regionu povrchových vod II.A-5-d. Oblast vodnatosti je II. : málo vodnatá (průtok je 3-6 l/s*km). Nejvodnatějším měsícem je zde březen. Stupeň rozkolísanosti odtoku je na většině území vyrovnaný (q 100/q 355 d = 0-250), v exponovaných částech je stupeň rozkolísaností odtoku velmi silný (q 100/q 355 d = 2501 a více). Retenční schopnost území je A - velmi malá (0-10) a malá (11-20). Koeficient odtoku je d – dosti vysoký odtok (0,31 – 0,45) Průměrná intenzita potencionální eroze je na většině území malá (proudění vody je 0,51-1,00 mm/rok), na některých exponovaných stanovištích je však až velká (1,015,00 mm/rok).

41

Voda je z obory odváděna potoky Mandát a Vrbovka, které pramení v horních částech obory. Tyto vodní toky se vlévají mimo oboru do řeky Radějovka. V oboře se nalézá velké množství pramenišť, které ale během období sucha vodu postupně ztrácejí. V oboře se nacházejí 3 rybníky a jiné vodní plochy o celkové rozloze 1,49 ha.

Vegetace a živočišstvo V oboře byly zmapovány následující biotopy: K3 (Vysoké mezofilní a xerofilní křoviny), L2.2A (Údolní jasanovo-olšové luhy), L3.3B (Karpatské dubohabřiny), L4 (Suťové lesy), L5.1 (Květnaté bučiny), L6.4 (Středoevropské bazifilní teplomilné doubravy), T1.1 (Mezofilní ovsíkové louky), T1.3 (Poháňkové pastviny), T3.4C (Širokolisté suché trávníky s význačným výskytem vstavačovitých a bez jalovce), T3.4D (Širokolisté suché trávníky bez význačného výskytu vstavačovitých a bez jalovce), X1 (Urbanizovaná území), X2 (Intenzivně obhospodařované pole), X3 (Extenzivně obhospodařovaná pole), X5 (Intenzivně obhospodařované louky), X9A (Lesní kultury s nepůvodními dřevinami), X11 (Paseky s nitrofilní vegetací), V1F (Makrofytní vegetace přirozeně eutrofních a mezotrofních stojatých vod) a mozaikovité biotopy. (Seják, a další, 2003). Vegetační stupně podle Zlatníka zastoupené v oboře jsou: 3. dubobukový a 4. bukový. Z geobotanického hlediska se na území nacházejí: květnaté bučiny podvazu EuFagenion, bikové bučiny svazu Luzulo-Fagion, společenstva svazu Carpinion, luhy a olšiny. Dle systému ÚSES se v oboře nalézá regionální biocentrum a neregionální biokoridor. Území spadá dle Culka do biogeografického regionu 3.3 a 3.6 (Culek, a další, 1996). Na území obory se setkávají fytogeografická oblast termofytika (fytochorion Bílé Karpaty stepní) a mezofytika (fytochorion Bílé Karpaty lesní). Živočišná složka odpovídá zvířeně listnatých lesů mírného pásma. V oboře jsou rozmístěny ptačí budky, které nejsou evidovány, ani kontrolovány. Zejména rezervace je hnízdištěm řady druhů ptáků, vázaných na luční biotop. Z větších ptáků jsou zde zastoupeni výr velký (Bubo bubo), holub doupňák (Columba oenas), čáp černý (Ciconia

42

nigra), datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major). Tito ptáci v oboře nejspíše hnízdí, není ale přesně určeno kde. Dalšími pozorovanými chráněnými živočichy v oboře jsou mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a čolek obecný (Triturus vulgaris). Z bezobratlých živočichů se lze často setkat se zástupci čeledi Carabidae, roháčem velkým (Lucanus cervus) a z motýlů je častý např. perleťovec stříbropásek (Argynnis paphia), vyskytuje se zde vzácný batolec červený (Apatura ilia), batolec duhový (Apatura iris), bělopásek jednořadý (Limenitis reducta) a bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla), několik vzácných druhů píďalek. Z ostatního teplomilného hmyzu zde žije cikáda chlumní (Cicadetta montana), kudlanka nábožná (Mantis religiosa), škvor malý (Labia minor), mravenec Camponotus vagus a další. V lesním porostu na okraji rezervace byl zjištěn cvrček lesní (Nemobius sylvestris), který dosahuje východní hranice rozšíření zde, v Bílých a Malých Karpatech. Lesy v oboře jsou všechny řazeny do kategorie lesů zvláštního určení a to rozhodnutím MLVH pod č. j. 18201/ORLH/101/ODV/86 ze dne 4. 6. 1986. Lesy náležejí do přírodní lesní oblasti 38 – Bílé Karpaty a Vizovické vrchy. Tab. VI – Zastoupení jednotlivých druhů dřevin v oboře Radějov (Buček, 2010)

Zastoupení jednotlivých druhů dřevin v oboře Radějov Dřevina (zkratka) Bonita Střední věk % Celkem

SM

BO

JD

MD

DB

BK

HB

JV

JS

LP

3,2

3,0

3,0

2,0

4,2

2,6

3,7

3,3

2,1

3,3

61

66

28

73

80

59

62

55

61

64

23,3

6,2

0,5

6,3

25,6

14,3

10,7

3,3

2,8

7,0

Jehličnaté 36,3 %

Listnaté 63,7 %

Hospodaření v lese se provádí podle platného LHP, včetně domýcení přestárlých porostů. V současné době probíhá schvalování nového LHP, které více zohledňuje potřeby intenzivního chovu zvěře. Po roční holině je k obnově doporučen hlavně dub, v menší míře buk (max. však do výše 20 %), u jehličnanů pak jedle. Smrk je k obnově povolen pouze u obnovovaných smrkových kultur a to do max. výše 30 %. 43

Vyloučeny jsou dřeviny, které trpí škodami zvěří (ohryz, okus, loupání, vytloukání) tj. javor, lípa, jasan apod. Z hlediska poškození zvěří jsou problematické zejména smrkové porosty založené během minulých 30 let, které právě nedostatkem jiné vhodné dřevnaté potravy trpí ohryzem. V oboře je upřednostňována celoplošná ochrana porostů před škodami zvěří. V současnosti je evidováno 258,77 ha oplocených porostů, což je 16,54 % z celkové výměry obory.

5.3.2 Kvalita chované zvěře Původ zvěře Kvalita chované zvěře závisí na jejím původu a také na konkrétních podmínkách prostředí, které je zvěře poskytnuto. Daňčí zvěř, která je v oblasti nepůvodní, zde byla vysazena v 60 letech min. století, takže její původ je snadno dokladovatelný. Základem oborního chovu se stala zvěř, která se nacházela na území dnešní obory v době, kdy došlo k jejímu uzavření. Původní daňčí zvěř pocházela z kvalitních chovů obor Březka, Veltrusy a z Lesní správy Lány. Na slovenské straně, která s oborou bezprostředně sousedí, bylo během roku 1980 vypuštěno celkem 20 ks daňčí zvěře, původem z LZ Židlochovice, polesí Bulhary, lesnický úsek Mikulov. Další dančí zvěř byla dovezena až v roce 1995 a 1996, firmou Foresta a.s. bylo do obory zakoupeno 7 ks daňčí zvěře od firmy Zeman a.s. z chovu importované maďarské zvěře. Poslední oživování krve dančí zvěří proběhlo v roce 2004 a 2005. Firma Hamé, a.s. Babice zakoupila 37 ks dančí zvěře ze světoznámé oblasti chovu dančí zvěře z Guthu. Jelení zvěř se na území dnešní obory vyskytovala ještě do počátku 80. let. Později byl její chov zrušen. K obnově chovu jelení zvěře v oboře Radějov došlo v roce 2004 kdy po schválení orgánem státní správy myslivosti a krajskou veterinární správou došlo k vypuštění 13 ks jelení zvěře z Maďarské oblasti chovu – Lábod. K poslednímu vypuštění jelení zvěře došlo v roce 2005 v počtu 16 ks také z oblasti chovu jelení zvěře Lábodu.

44

Trofejová hodnota zvěře Prvním daňkem v medailové bodové hodnotě uloveným na území dnešní obory byl v roce 1982 daněk ohodnocený 170,92 body CIC. Nejsilnější daněk ulovený na území dnešní obory před jejím založením byl uloven v roce 1984 Borisem Jandou, daněk měl 199,44 bodů CIC. Nejsilnější daněk ulovený v historii obory pochází z roku 2010 a dosažená bodová hodnota je 213,28 bodů CIC viz Foto č. 1. Shozy, jako obraz kvality chovu zvěře, jsou sbírány každoročně personálem obory. Dále se sběrem shozů vypomáhá až 50 externistů. Úspěšnost sběru dančích i jeleních je pouze kolem cca 50 %. Způsobuje to fakt, že obora se nachází poblíž chatové a rekreační oblasti a dochází zde k častým krádežím shozů. Prokazování zásahů do výkonu práva myslivosti neoprávněným sběrem paroží je velice problematické. Nejsilnější dančí shozy nalezené v oboře Radějov mají bodovou hodnotu kolem 210 bodů CIC viz Foto č. 2.

45

Tab. VII – Dosažené medailové trofeje v Radějovské oboře

Dosažené medailové trofeje daňků v Radějovské oboře (1989-2011) Rok

Počet medailových trofejí

1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

0 0 1 1 1 3 2 2 0 3 8 5 0 0 4 2 1 2 8 12 13 27 9

Průměrná bodová hodnota CIC medailových trofejí daňků

182,3 169 164,6 161,84 167,99 163,6 0 174,54 168,42 167,81 0 0 173,99 182,76 189,24 168,58 173,14 169,07 179,91 179,88 174,1

Nejsilnější trofej

počet ulovených daňků

0 0 182,3 169 164,6 162,62 172,97 167,17 0 181,7 176,01 172,46 0 0 185,51 185,05 189,24 170,12 185,3 191,96 193,19 213,28 190,1

5 12 13 13 15 19 28 40 29 42 53 31 41 43 21 32 33 40 67 94 104 70 44

5.4 Metodika vlastní práce Pro stanovení chovné hodnoty daňčí zvěře, jsem vycházel z předpokladu, že cílem chovu zvěře v oborách je mít silnou a zdravou zvěř (Buček, 2010), kdy samci dosahují maximální bodové hodnoty což je jako druhotný pohlavní znak odrazem kvality chovu zvěře. Obojí je také odrazem péče o zvěř a kvality prostředí, ve kterém žije. Proto jsou v populaci selektováni jedinci nevhodní do chovu, čímž se kvalita populace zvyšuje. Pro stanovení chovné hodnoty se u daňčí zvěře posuzuje zdravotní stav, kondice,

46

hmotnost, u samčí zvěře se kromě kondice a zdravotního stavu používá také kvalita paroží. Paroží je také do jisté míry odrazem kvality jedince.

5.4.1 Hodnocení dančích trofejí U samčí zvěře jsem pro stanovení chovatelských kritérií využil hodnocení trofejí metodou CIC vztažené k věku ulovených daňků. Pro měření dle metody CIC jsem použil ocelové pásmo s přesností měření 1 mm a pro zjišťování hmotnosti paroží digitální váhu s přesností měření 0,01 kg a křídu. Celkem bylo pro stanovení chovatelských kritérií ohodnoceno 132 ks daňčích trofejí ulovených v letech 2008-2011. Změřené hodnoty jsem zapsal do hodnotitelské tabulky. Následující popis byl převzat z publikace (Wolf, a další, 2000). Délka lodyh – měří se od spodního okraje růže až po nejvyšší bod uzavřené lopaty. Za uzavřenou lopatu se považuje jen ta část lopaty, kde šířka lopaty je větší než polovina největší měřené šířky lopaty – to platí především u lopatovitých výběžků v horní části lopaty. Při měření délky lodyh se pásmo nasadí na spodní okraj růže, úhel mezi růží a lodyhou se volně přepne a vede se plynule po vnější straně lodyhy až po nejvyšší bod uzavřené lopaty. Délka očníku – se měří od horního okraje růže po spodní straně očníku až po jeho hrot. Délka lopaty – se měří po vnější straně lopaty od místa, kde se lodyha začíná rozšiřovat v lopatu, až k nejvyššímu bodu uzavřené lopaty. Pro přesné stanovení místa, kde se lodyha začíná rozšiřovat v lopatu platí: 

Je to ono místo směrem k lopatě od místa měření horního obvodu, kde je obvod o 1 cm větší než měřený horní obvod lodyhy



V případech kdy horní obvod je větší než 130 % měřeného spodní obvodu lodyhy (případy nízko nasazené lopaty) je to místo, kde se protíná myšlená osa opěráku s osou lodyhy.



Při vedení pásma se pásmo nesmí vzdálit od předního okraje lopaty více než je nejkratší vzdálenost mezi nejvyšším bodem uzavřené lopaty a předním okrajem lopaty.

47

Šířka lopaty – se měří jako obvod na nejširším místě lopaty kolmo k jejímu přednímu okraji bez zřetele na krajkování a krajkovité výrůstky. Polovina takto měřeného obvodu je hodnota šířky lopaty. Obvod růže – se měří pásmem těsně přiloženým k obvodu růže s přepnutím všech rýh. Spodní obvod lodyhy – se měří na nejslabším místě mezi očníkem a opěrákem. Chybíli očník, měří se na nejslabším místě mezi růží a opěrákem, chybí-li opěrák, měří se na nejslabším místě mezi očníkem a lopatou a tato hodnota pak platí jak pro spodní, tak pro horní obvod lodyhy. Horní obvod lodyhy – se měří na nejslabším místě mezi opěrákem a lopatou. Je-li hodnota horního obvodu lodyhy menší než 130 % měřeného spodního obvodu, započítává se celá, je-li větší, započítává se pouze 130 % hodnoty spodního obvodu. Čistá hmotnost paroží – rozumí se hmotnost trofeje s krátce seříznutou lebkou s nosní kostí vážená nejdříve 3 měsíce po ulovení. Při celé lebce bez spodní čelisti se sráží 0,25 kg, při lebce, od níž byly odříznuty jen horní řady zubů a příslušná část lebky, se sráží 0,10 kg. V případech, kdy z komerčních důvodů je nutno provést hodnocení trofeje dříve než 3 měsíce po ulovení, je nutné dát přiměřenou srážku na vlhkost. U čerstvé preparované, avšak oschlé trofeje se sráží minimálně 10 %. Barva – Světle žlutá nebo uměle barvená

0 bodů

Šedá nebo středně hnědá

1 bod

Hnědá až černá

2 body

Krajkování – do krajkování se počítají pouze výrůstky, které jsou dlouhé 2 cm a delší. body na jedné lopatě

na obou

máločetné, krátké krajkování

0

0

krajkování na 1/3 lopaty

1

2

krajkování na 2/3 lopaty

2

4

krajkování po celém zadním okraji lopaty, vč. palce

3

6

48

Vyspělost, pravidelnost a tvar paroží – maximálně 5 bodů, z čehož se mohou dát za vyspělost (mohutnost) až 3 body, za ušlechtilý tvar a pravidelnost až 2 body. Jako pomůcku pro udělení bodů za vyspělost je možno do určité míry brát zjištěnou čistou hmotnost trofeje, a to tak, že trofeji o hmotnosti 2,75-3,00 kg přisoudíme 3,01-3,25 kg 3,26 kg a více

1 bod 2 body 3 body

Nedostatečná rozloha – rozloha se měří kolmo na podélnou osu lebky jako vnitřní vzdálenost průsečíků linií měření délky a šířky lopat. Není-li spojnice těchto dvou bodů kolmá na podélnou osu lebky, je z každého bodu kolmo měřeno na vnitřní stranu protilehlé lopaty a za rozlohu se považuje větší vzdálenost. Srážky na nedostatečnou rozlohu pod 85 % průměrné délky lodyh pod 80 % průměrné délky lodyh pod 75 % průměrné délky lodyh pod 70 % průměrné délky lodyh pod 65 % průměrné délky lodyh pod 60 % průměrné délky lodyh

1 bod 2 body 3 body 4 body 5 bodů 6 bodů

Vady lopat – nežádoucí tvary lopat body na jedné lopatě

na obou

kapří, káro nebo trojúhelníková

1-3

2-6

rozeklaná lopata

2-4

4-8

vícenásobně rozeklaná lopata

3-5

6-10

šavlovitá lopata

4-5

8-10

Vady okrajů lopat – za nežádoucí okraje lopat se považují zcela hladké nebo troudovité zadní okraje a za to se udělují srážkové body 0-2 body. Nesouměrnosti a nepravidelnosti – za nesouměrnosti a nepravidelnosti se považují: a) nestejné postavení lodyh, b) výrazně nestejná délka lodyh, c) větší rozdíly v délkách očníků a opěráků. Za tyto nepravidelnosti a nesouměrnosti je možno udělit 0-6 srážkových bodů. 49

Obrázek 3 – Způsob hodnocení daňčího paroží (Wolf, 2000).

50

5.4.2 Kraniometrická měření holé zvěře Pro posouzení chovnosti ulovené zvěře holé a stanovení chovatelských kritérií jsem provedl měření délek spodních čelistí (mandibula) u holé zvěře ulovené v letech 20092011 a vztáhl jsem je k jejímu věku. Celkem jsem provedl měření 109 ks spodních čelistí daněl a 56 ks čelistí daňčat. Věk jsem určil pomocí vzorníku opotřebení chrupu, jež jsem sestavil z ulovených kusů a ověřil pomocí Mitchellovy metody. U změřených čelistí se jednalo o jedince ve stáří od půl roku do 8 let. Celkovou délku spodních čelistí jsem měřil jako vzdálenost od předního okraje spodní čelisti u prvního řezáku až po obloukovitý výběžek na opačné straně spodní čelisti viz Foto č. 3. Měření jsem prováděl pomocí posuvného měřítka. Spodní čelist jsem umístil mezi ramena posuvného měřítka, kdy se jedno rameno dotýkalo přední části čelisti u prvního řezáku a druhé se opíralo o obloukovitý výběžek spodní čelisti. Měření bylo prováděno s přesností na jednu desetinu milimetru. Naměřené hodnoty jsem zapisoval na spodní čelisti. Tyto hodnoty jsem později zpracoval pomocí tabulkového programu MS Excel tak, abych je dále mohl využít ke statistickému zpracování.

5.4.3 Určování věku ulovené zvěře Pro posouzení věku jsem z čelistí ulovených daňků a daněl sestavil 2 řady čelistí dle vývoje opotřebení chrupu. Z řad jsem vytvořil vzorník chrupu dle jeho opotřebení po jednotlivých letech a dle pohlaví. Tento okulárně vytvořený vzorník věku ulovených daňků a daněl dle opotřebení chrupu jsem ověřil pomocí Mitchellovi metody. Pro kontrolu určení věku jsem použil Mitchellovu metodu počítání vrstev náhradního cementu na příčném řezu moláru M1. Stoličky z jednotlivých čelistí jsem vysekal pomocí zubní vrtačky a dláta na dřevěné podložce. Stoličku jsem uchopil do kleští a provedl řez diamantovým kotoučem o síle 0,25 mm. Molár jsem přeřízl kolmo k ose čelisti tak, že rovina procházela mezi oběma kořeny středem. Poté jsem obě řezné plochy očistil vlhkým hadříkem, aby byly vrstvy cementu čitelnější. Odečet vrstev jsem provedl pod mikroskopem při zvětšení 20×. Při odhadu věku podle ročních vrstev uloženého zubního cementu v M1 jsem vycházel ze zkušeností s touto metodou u daňčí zvěře, kdy počet vrstev vyjadřuje počet roků věku (Kliment, 2006).

51

5.4.4 Využití dat mysliveckého výkaznictví, evidence a plánování Data z mysliveckého výkaznictví a statistiky z let 1989 až 2011 byly částečně v elektronické i písemné podobě. Pro zpracování dat jsem vše převedl pomocí MS Excel do tabulek. Využil jsem data zejména z tiskopisů MYSL – 1 – 01 roční výkaz o honitbě, evidence mysliveckého hospodaření v honitbě, kterou vede uživatel honitby, hlášení o odlovu zvěře orgánu státní správy myslivosti a evidence vedené mysliveckým hospodářem. V těchto výkazech a přehledech jsou veškeré statistické údaje o ulovené zvěři, jejím věku a hmotnosti, jarních kmenových stavech apod.

52

6 Výsledky 6.1 Vyhodnocení odlovu daňčí zvěře Odlov dančí zvěře probíhá dle zjištění v oboře Radějov nejintenzivněji od září do prosince, viz tab. VIII, graf č. VII. U daňků je vrchol odlovu v měsíci říjnu, je to z důvodu probíhající daňčí říje, kdy je lov s lovci relativně nejsnadnější a pro lovce díky rochajícím daňkům a velkému pohybu zvěře během dne nejzajímavější. U daněl je nejvyšší odlov v měsíci listopadu a u daňčat v prosinci. Většina plánu lovu se plní do konce prosince, tak aby zbylá zvěř měla klid. Slabá zvěř, kterou se nepodařilo během sezóny ulovit, se v minimálních počtech loví ještě v lednu a únoru. Během měsíců června až srpna se loví téměř výhradně slabší danělky, protože je dostatek času pro posouzení jejich chovné hodnoty a nízkým odstřelem v létě není stresována ostatní zvěř. Tab. VIII – Odlov daňčí zvěře v průběhu roku (2009-2011)

Odlov daňčí zvěře v průběhu roku (2009-2011) Měsíc 1 2 3 4 5 Daněk ks 14 6 4 6 4 % 6,39 2,74 1,83 2,74 1,83 Daněla ks 4 1 1 % 1,2 0,3 0,3 Daňče ks 6 6 3 % 1,98 1,98 0,99

6 7 8 9 10 11 0 1 5 49 79 41 0 0,46 2,28 22,37 36,07 18,72

4 8 9 12 1,2 2,41 2,71 3,61 0 0 0 0 0 0 0 0

1 0,3 0 0

3 47 136 106 0,9 14,16 40,96 31,93 1 33 99 155 0,33 10,89 32,67 51,16

Odlov daňčí zvěře v průběhu roku 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

daněk

20,00%

daněla

10,00%

daňče

0,00%

Graf č. V – Odlov daňčí zvěře v průběhu roku

53

12 10 4,57

Vyhodnocení odlovu daňka V letech 2008-2011 bylo uloveno celkem 305 ks daňků. Z toho počtu bylo ohodnoceno 115 ks daňčích trofejí. Z celkového počtu bylo v I. věkové třídě uloveno 163 ks tj. 53,44 % ve II. věkové třídě 74 ks tj. 24,26 % a ve III. věkové třídě 68 ks tj. 22,30 %. V první věkové třídě byli loveni pouze daňci - 3-letí, špičáci nejsou v oboře loveni prakticky vůbec. Celkově bylo uloveno 163 daňků první věkové třídy, hodnoceno bylo 12 daňků, lovení daňci dosahovali průměrné bodové hodnoty 107,11 bodů CIC. Ve druhé věkové třídě bylo uloveno 74 daňků, ohodnoceno 59. 4 – letých daňků bylo uloveno 31 daňků u hodnocených daňků byla průměrná hodnota 135,42 bodů CIC. Pětiletých daňků bylo uloveno 31 při průměrné bodové hodnotě hodnocených daňků 151,07 bodů CIC. 8,70 % pětiletých daňků dosáhlo medailových hodnot z toho 100 % bronzové medaile. Šestiletých daňků bylo uloveno 12 při průměrné bodové hodnotě hodnocených 160,90 bodů CIC. Celkem 54,55 % daňků šestiletých dosáhlo medailové hodnoty, 83,33 % šestiletých medailových daňků bylo ohodnoceno bronzovou a 16,67 % stříbrnou medailí. Daňků ve III. věkové třídě bylo uloveno celkem 68, hodnoceno 61, z tohoto počtu bylo ohodnoceno medailovou bodovou hodnotou 85,24 % ulovených daňků. Sedmiletých daňků bylo uloveno 16 ks. Průměrná bodová hodnota hodnocených sedmiletých daňků činila 173,18 bodů CIC. Ze sedmiletých daňků bylo ohodnoceno medailovou bodovou hodnotou celkem 100 % daňků. Ze sedmiletých medailových daňků bylo ohodnoceno bronzovou medailí 50 % stříbrnou 42,86 % a 14,29 % zlatou. Osmiletých daňků bylo uloveno 18 ks. Průměrná bodová hodnota hodnocených osmiletých daňků činila 181,91 bodů CIC. Z osmiletých daňků bylo ohodnoceno medailovou bodovou hodnotou celkem 100 % daňků. Z osmiletých medailových daňků bylo ohodnoceno bronzovou medailí 6,67 % stříbrnou 26,67 % procent a zlatou 66,67 %. Devítiletých daňků bylo uloveno 13 ks. Průměrná bodová hodnota hodnocených devítiletých daňků činila 187,91 bodů CIC. Z devítiletých daňků bylo ohodnoceno medailovou bodovou hodnotou celkem 100 % daňků. Z devítiletých medailových daňků bylo ohodnoceno bronzovou medailí 7,69 % stříbrnou 15,38 % a zlatou 76,92 %. Daňků starších devíti let daňků bylo uloveno 21 ks. Průměrná bodová hodnota hodnocených daňků starších devíti let činila 160,35 bodů CIC. Z těchto daňků bylo ohodnoceno medailovou bodovou hodnotou celkem 52,63 % daňků. Z toho medailových daňků bylo ohodnoceno bronzovou medailí 50 % stříbrnou 50 %. Nejvyšších průměrných bodových hodnot dosahovali daňci devítiletí, tzn., že trofejového vrcholu v Radějovské oboře dosahuje daněk ve svých devíti letech. Potom se již bodová hodnota snižuje, jak dokládá graf č. VI. 54

Tab. IX – Statistika daněk (2008-2011)

Statistika daněk 2008-2011 věk Průměrná bodová hodnota dle CIC Nejnižší bodová hodnota Nejvyšší bodová hodnota Počet ks ulovených % daňků Počet ks hodnocených % daňků Počet daňků v ks medailové bodové hodnotě % Bronzová ks medaile 160,00 % - 169,99 Stříbrná ks medaile 170,00 % - 179,99 ks Zlatá medaile 180,00 + %

220

3

4

5

6

7

8

9

9+

107,11 135,42 151,07 160,90 173,18 181,91 187,91 160,35 93,42

120,28 141,09 147,85 163,83 166,69 160,67 123,15

126,21 144,41 165,24 180,05 191,96 193,19 213,28 179,09 163

31

31

12

16

18

13

21

53,44

10,16

10,16

3,93

5,25

5,90

4,26

6,89

12

25

23

11

14

15

13

19

7,36

80,65

74,19

91,67

87,50

83,33

100,00

90,48

2

6

14

15

13

10

8,70

54,55

2

5

7

1

1

5

100,00

83,33

50,00

6,67

7,69

50,00

0

6

4

2

5

0,00

42,86

26,67

15,38

50,00

1 16,67

2 14,29

10 66,67

10 76,92

0 0,00

100,00 100,00 100,00

52,63

Vývoj bodové hodnoty s věkem lovených daňků

Bodová hodnota CIC

200 180 160

Průměrná bodová hodnota

140

nejvyšší bodová hodnota

120 100 80 3

4

5

6

7

8

9

9+

Graf č. VI – Vývoj bodové hodnoty u lovených daňků

55

Vyhodnocení odlovu daněl V průběhu let 2009-2011 bylo odloveno celkově 334 kusů daněl. Z toho počtu bylo od roku 2009-2011 změřeno celkem 110 ks spodních čelistí daněl, které byly náhodně vybrány. Ze zjištěných údajů je možné konstatovat, že délka čelisti u daněl se s jejich rostoucím věkem zvětšuje. V přiloženém grafu je patrný postupný vývoj délky spodních čelistí s rostoucím věkem u daněl. Ze zjištěných měření a z přiloženého grafu je možné konstatovat, že největší přírůstek v délce spodní čelisti je do věku 3 let. Délka čelisti roste do věku cca 7 let. Tab. X – Délka čelistí ulovených daněl (2009-2011)

Délka čelistí ulovených daněl (2009-2011) Věk (roky)

2

3

4

5

6

7

8

8+

Průměrná délka čelisti (mm)

180,31

190,72

195,28

196,53

197,96

198,65

199,65

199,98

Rozpětí (mm)

172,30186,50

176,50197,20

189,80- 184,30- 191,20- 193,80- 191,50- 196,40201,10 204,50 204,40 204,50 205,40 202,10

n

16

27

14

19

12

12

6

Vývoj délky čelisti u daněl 2007-2011 205,00

délka čelisti (mm)

200,00 195,00 190,00 185,00 180,00 175,00 170,00 2

3

4

5

6

7

věk (roky)

Graf č. VII – Vývoj délky spodní čelisti

56

8

8+

4

U průměrné hmotnosti lovených daněl (veškeré data o hmotnosti jsou zjišťováná u ulovené zvěře, vyvržené, bez hlavy a běhů) jsem zjistil, že jejich hmotnost se od věku 2 let, kdy dosahuje 27,81 kg, zvyšuje, až do věku cca 8 let kdy dosahuje průměrná hmotnost 35,80 kg, potom klesá. Největší přírůstky v hmotnosti jsou do 3 let, potom se přírůstek hmotnosti snižuje a celková délka kulminuje v 8 letech viz tab. XI, graf. č. VIII. Tab. XI – Hmotnost ulovených daněl (2009-2011)

Hmotnost ulovených daněl (2009-2011) Věk (roky)

2

3

4

5

6

7

8

8+

Průměrná hmotnost (kg)

27,81

30,57

32,71

32,68

33,45

35,71

35,80

32,75

Rozpětí n

25-32 16

25-34 27

29-37 14

26-38 19

29-38 12

30-41 12

32-43 6

25-39 4

Vývoj hmotnosti daněl 2009-2011 38,00

hmotnost v kg

36,00 34,00 32,00 30,00

Vývoj hmotnosti daněl

28,00

křivka trendu

26,00 24,00 2

3

4

5

6

7

8

8+

věk (roky)

Graf č. VIII – Vývoj hmotnosti lovených daněl

Vyhodnocení odlovu daňčat V průběhu let 2009-2011 bylo odloveno celkem 303 kusů daňčat. Z tohoto počtu bylo od roku 2009-2011 změřeno náhodným výběrem celkem 56 ks spodních čelistí u daňčat. Ze zjištěných údajů o hmotnosti mohu konstatovat, že průměrná hmotnost lovených daňčat dosahuje v měsíci září 14,82 kg. Postupně se zvyšuje až do prosince

57

tempem téměř 2 kg za měsíc, kdy průměrná hmotnost lovených daňčat dosahovala 21,38 kg. Potom průměrná hmotnost klesá. Tab. XII – Hmotnost ulovených daňčat

Hmotnost ulovených daňčat (2009-2011) Měsíc

Září

Říjen

Listopad

Prosinec

Leden

Únor

Průměrná hmotnost (kg)

14,82

17,36

19,29

21,35

16,80

15,00

Rozpětí n

11-17 11

13-22 33

10-27 92

6-28 135

14-23 5

13-18 3

Vývoj hmotnosti daňčat (2009-2011) 23,00 21,00

hmotnost (kg)

19,00 17,00 15,00 13,00 11,00 9,00 7,00 5,00 září

říjen

listopad

prosinec

leden

únor

měsíce

Graf č. IX – Vývoj hmotnosti lovených daňčat

Tab. XIII – Délka čelistí ulovených daňčat

Délka čelistí ulovených daňčat (2009-2011) Měsíc

Říjen

Listopad

Prosinec

Průměrná délka čelisti (mm)

149,56

151,34

153,45

142,40-154,40 10

132,00-164,00 29

129,00-169,90 17

Rozpětí n

58

Vývoj délky spodních čelistí daňčat 154,00 Délka čelisti (mm)

153,00 152,00 151,00 150,00 149,00 148,00 147,00 146,00 říjen

listopad

prosinec

Měsíce

Graf č. X – Vývoj délky spodní čelisti u daňčat

Statistické vyhodnocení závislosti délky spodní čelisti na hmotnosti ulovené holé daňčí zvěře Na základě zjištěných dat u ulovené holé zvěře jsem se zabýval korelací mezi hmotností, která je jedním z obecně uznávaných chovatelských kritérií, a délkou spodní čelisti. Pro zjištění vzájemné závislosti jsem použil metodu regresní analýzy v modulu Analýza v programu MS Excel viz Tab. XIV. Tab. XIV – Regresní analýza

Regresní analýza Párový korelační koeficient

0,929175

Hodnota párového korelačního koeficientu je 0,929175. Tento může nabývat maximální hodnoty 1, což značí absolutní závislost. V tomto případě lze tedy konstatovat, že se jedná o velmi silnou závislost - je tedy možné prohlásit, že délka spodní čelisti je závislá na hmotnosti kusu. Tab. XV – Test významnosti korelačního koeficientu

Test významnosti korelačního koeficientu Testové kritérium Kritická hodnota

37,96968 1,971217

59

Pro ověření této hypotézy byl proveden ještě test významnosti párového korelačního koeficientu viz tab. XV, vypočtené testové kritérium je několikanásobně vyšší než kritická hodnota a znamená to tedy, že korelace je skutečně statisticky významná.

Trend závislosti hmotnosti na délce spodní čelisti u daňčí zvěře holé 45

Hmotnost (kg)

40 35 30 25

Křivka trendu

20 15 10 5 120,00

140,00

160,00

180,00

200,00

220,00

Délka čelisti (mm)

Graf č. XI – Trend závislosti délky spodní čelisti na hmotnosti

6.2 Stanovení chovatelských kritérií a návrh opatření Na základě analýzy mnou zjištěných údajů na konkrétním příkladu v oboře Radějov jsem sestavil přehled chovatelských kritérií pro daňčí zvěř v dané lokalitě. Chovatelská kritéria jsou uvedena v tabulce č. XVI. Základem uplatnění kritérií je zkušený personál, který dobře odhadne věk ve vztahu k bodové hodnotě u daňků. U holé zvěře je nezbytné nejen odhad věku u daněl, ale také dobrý odhad hmotnosti zvěře, nejlépe srovnáním v tlupě, jež je základním kamenem uplatnění chovatelských kritérií u holé zvěře. Zvěř, která dosahuje nižších hodnot, než jsou daná chovatelská kritéria, je v chovu nežádoucí. Zvěř, která tyto hodnoty převyšuje je považována za chovnou, čili v chovu žádoucí a měla by se ponechat. Chovatelská kritéria jsou sestavena pouze do věku devíti let u daňků a osmi let u daněl, z toho důvodu, že na základě zjištěných údajů vyplývá, že daňci dosahují svého vrcholu v devíti letech a daněly mají nejlepší kondici v osmi letech. Z toho dovozuji, že by starší jedinci měli být z chovu vyřazeni, aby uvolnili

60

místo mladším. Tímto není dotčeno chovatelské pravidlo obecné, které u daněl doporučuje řídit se především dle kondice jejího daňčete. Vzhledem k nízkým výsledkům průměrných bodových hodnot lovených tříletých daňků, je potřeba začít lovit slabé daňky dvouleté, což se v současné době neděje, protože jejich zašetřováním se dostávají nekvalitní daňci do vyšších ročníků, jelikož v tak velké oboře se ne vždy podaří tyto daňky později všechny včas odlovit. Tím bude zjednodušený průběrný odlov II. věkové třídy, kdy do ní nebude přecházet z I. věkové třídy tolik průběrných daňků a zvýší se tím pravděpodobnost, že se nebudou podílet na reprodukci. Pro lepší rozložení odlovu v čase a tím vytvoření možností pro lepší chovatelské zhodnocení lovené zvěře považuji na základě zpracovaného grafu č. V za nezbytné ulovit většinu danělek již v průběhu července a srpna. Vzhledem k tomu, že je zvěř v letní srsti, tak se mnohem lépe posuzuje věk a celkový stav zvěře. Navíc rozložením do těchto měsíců se průběrný odlov daněl nekumuluje do posledních dvou měsíců v roce, kdy může personál z časových důvodů s cílem co nejdříve splnit plán lovu chybovat. Tab. XVI – Chovatelská kritéria pro daňčí zvěř Obora Radějov

Chovatelská kritéria pro daňčí zvěř Obora Radějov Věk Rok Měsíc 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Daněk X bodových hod. CIC věk (roky) X X 107,11 135,42 151,07 160,90 173,18 181,91 187,91 X X X

X hmotnost (kg)

Daněla X délka čelisti (mm)

Daňče X hmotnost X délka čelisti (kg) (mm) uloveno uloveno věk (roky) v měsíci v měsíci

věk (roky) x

x

16,80

x

27,81 30,57 32,71 32,68 33,45 35,71 35,80

180,31 190,72 195,28 196,53 197,96 198,65 199,65

15,00

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

14,82

x

x

x

x

x

x

x

17,36 19,29 21,35

149,56 151,34 153,45

61

7 Diskuse Ve velmi krátké době 3 let, se mi pro zpracování diplomové práce na téma „Stanovení chovné hodnoty daňčí zvěře v podmínkách obory Radějov“ podařilo sehnat relativně dostatečný soubor dat, který je pro řádnou vypovídací hodnotu nezbytný. Bylo to především díky tomu, že po kontrolním sčítání v Radějovské oboře provedeném v mysliveckém roce 2008, kdy byl nasčítán téměř 2,5 násobek normovaných jarních kmenových stavů daňčí zvěře ke konci mysliveckého roku, došlo v následujících letech k významnému snižování stavů daňčí zvěře v oboře, které navázalo na dokončení procesu normování zvěře jelení. Proces normování jelení zvěře v oboře proběhl snížením NJKS u zvěře daňčí ze 490 ks na 200 ks v průběhu let 2010-2015 a postupným navyšování stavů zvěře jelení až na 110 ks jelení zvěře. Pro stanovení chovatelských kritérií jsem použil obdobnou metodiku, tak jako použil ve své diplomové práci pro daňčí zvěř (Koutný, 2006) v oboře Hukvaldy. Umožňuje mi to srovnávat výsledky prací mezi s sebou. Zajímavý je poznatek, že přestože ve své práci Koutný uvádí jako průměrnou bodovou hodnotu CIC zejména mladších daňků vyšší, než vyšla průměrná bodová hodnota v mém případě, tak se tento rozdíl ve vyšším věku u daňků stírá. Dalším zajímavým údajem je průměrná velikost spodní čelisti u lovených daněl, která je dle publikovaných měření v oboře Hukvaldy větší než v Radějovské oboře, naproti tomu v Radějovské oboře je významně větší průměrná hmotnost jak lovených daněl, tak lovených daňčat. Po podrobném prostudování dat z měření obory Hukvaldy je to způsobeno jednotlivými extrémy měření, které nebyly zohledněny. Bohužel se v práci o Hukvaldské oboře autor příliš nezmiňuje o způsobu předkládání a druhu krmiv což by mohl být jeden z důvodu těchto rozdílů. Za významný přínos mé práce považuji sestavení vývojových řad opotřebení chrupu u zvěře jak samčí tak samičí zvěře a jejich ověření pomocí Mitchellové metody. Přestože v intenzivních chovech zvěře je čitelnost vrstviček náhradního dentinu díky intenzivnímu krmení zvěře obtížná, stále se jedná o jednu z nepřesnějších metod určování věku ulovené zvěře. Jedním z nejdůležitějších okamžiků při hodnocení kvality chovu a hlavně hodnocení odborné úrovně selekce je vyhodnocení vlastních selekčních zásahů do populace. Nestačí pouze hodnotit trofeje, nebo měřit čelisti a vážit ulovenou zvěř, důležité je vztáhnout tyto hodnoty k jejímu věku, aby tím získaly vypovídací hodnotu. 62

U daňků jsem na základě svých měření bodových hodnot zjistil, že vrcholu dosahují daňci v oboře Radějov ve svých devíti letech a potom jejích bodová hodnota rychle klesá. Toto odpovídá zjištěním Koutného (2006) v oboře Hukvaldy i Husáka (1986). Wolf uvádí, že daněk kulminuje v 8-10 letech (Wolf, a další, 2000). Optimální je tedy lovit daňka v devíti letech. Při doprovodech loveckých hostů bych se přikláněl, že v některých případech po zvážení doprovodem může být žádoucí ulovit i daňka osmiletého, z důvodu menší ztráty bodové hodnoty ulovením osmiletého daňka po semenném roce, kdy měl lepší podmínky pro parožení, než propásnout jeho vrchol v devíti letech a ulovit ho až jako již zpátečnického daňka desetiletého. Toto ovšem záleží na zkušenostech personálu. Při rozdělení daňků do věkových tříd jsem narazil na problém, že veškeré prameny, literatura i orgány státní správy stále rozdělují v první věkové třídě daňky na dvou až tří leté. Dle platné prováděcí vyhlášky k zákonu o myslivosti je v současné době první věková třída u daňka 1-3 roky. Dřívější rozdělení bylo sice neopodstatněné, kdy u 1,5 roku starého daňka se uváděl věk 2 roky, ale je všude zažité a na málokterém hodnocení a výstavě se můžeme setkat s užíváním platného rozdělení. Pro názornost a možnost srovnání s jinými pracemi uvádím ve všech tabulkách a přehledech věk podle rozdělení starého a zmiňuji se o něm v diskusi, aby toto mohlo být zohledněno. U zvěře holé, zejména u daněl viz graf č. VIII. se může na první pohled zdát zavádějící významný pokles průměrné hmotnosti lovených od věku 4-7 let. Naopak tento propad je dle mého názoru způsoben ponecháním silných daněl v chovu což potvrzuje odlov starých daněl, které dosahují hmotnosti nejvyšší. Významný pokles průměrné hmotnosti daňčat dle grafu č. IX přikládám nedostatečnému počtu měření z měsíců září, leden a únor. V září, na začátku lovecké sezóny, se loví především daňci, aby odlovem holé zvěře nedocházelo k narušení průběhu říje, po říji je lov holé naopak velmi intenzivní, aby zvěř měla co nejdříve klid a plán lovu byl splněn co nejdříve, pouze lov několika posledních kusů je ponechán na leden a únor, takže dle mého předpokladu pokles hmotnosti v měsících leden a únor není ve skutečnosti tak markantní. Tady je velmi důležité do budoucna zvážit odlov danělek v letních měsících, kdy má personál dostatek času a prostoru pro řádné provedení selekce u holé zvěře.

63

8 Závěr Cílem mé diplomové práce bylo vyhodnocení vývoje stavů daňčí zvěře v oboře Radějov, stanovení chovatelských kritérií a navržení opatření. Hodnocení kvality chovu zvěře jsem posuzoval dle chovatelských výsledků, počtu dosažených medailových trofejí a jejich hodnoty. Chovatelská kritéria průběrného odstřelu u daňků, jsem sestavil na základě hodnocení vývoje bodových hodnot vztažených k věku ulovených daňků v oboře Radějov. U zvěře holé jsem chovatelská kritéria stanovil dle hmotnosti lovené zvěře a jako další kritérium pro následné hodnocení správnosti odlovu jsem stanovil délku dolní čelisti, a to jak u daněl, tak u daňčat, vztažené k věku ulovené zvěře. Ze zjištěných hodnot jsem potvrdil přímou lineární korelaci mezi hmotností a konstitučním znakem – délkou dolní čelisti. Věk ulovené zvěře jsem určoval pomocí vzorníku postupného opotřebení chrupu, který jsem pro toto vyhodnocování vytvořil a také ověřil pomocí Mitchellovi metody. Z mých výsledků je patrné, že u daňků je kladen důraz především na průběrný odlov daňků I. věkové třídy v mém případě pouze na daňky tříleté. Daňci dle mých zjištění v oboře Radějov dosahují svého trofejového vrcholu v devíti letech, potom jejich bodová hodnota klesá. U zvěře holé je největší důraz kladen na odlov mladé a přestárlé zvěře. Největší hmotnosti dosahují daněly ve věku 8 let, potom jejich hmotnost klesá. Kraniometrickým měřením, prováděným u holé zvěře jsem zjistil, že nejintenzivnější růst dolní čelisti probíhá do 3 let. Čelist přirůstá do věku 7 let. Na základě výsledků, ke kterým jsem během zpracování diplomové práce dospěl, jsem sestavil přehled chovatelských kritérií a opatření, jež budou pomocným vodítkem při prováděné selekci u daňčí zvěře. Stanou se pomůckou personálu obory nejen pro zpětné vyhodnocování kvality chovatelského zásahu, a to jak pro odlov jak trofejové, tak holé daňčí zvěře, ale především budou jedním z kritérií pro praktické provádění selekce u daňčí zvěře. Ze zjištěných výsledků vyplývá, že chov daňčí zvěře v Radějovské oboře je na dobré úrovni. V chovu jsou ponecháváni jedinci, u nichž je předpoklad, že svou kvalitou zabezpečí vznik další generace, která bude mít ty nejlepší předpoklady k tomu, aby chov zvěře zůstal na minimálně stejné úrovni, nebo se zlepšoval. Dokladem správné péče jsou chovatelské výsledky včetně trofeje daňka v bodové hodnotě 213,28 bodů CIC uloveného v roce 2010. Zjištěnými výsledky a jejich interpretací, na jejichž základě jsem stanovil chovatelská kritéria a opatření, jsem splnil cíl diplomové práce.

64

Resumé The objective of our thesis was to assess the state of fallow deer within the deer game park Radějov and to set breeding criteria and measures. For the assessment we used game management results, a number of medal trophies and medal values. We set breeding criteria for selective culling, using an assessment of points which were awarded based on the age of hunted fallow deer. For hinds and calves we used the weight of hunted deer and the length of the lower jaw to establish the correlation with the age of the animal. We confirmed from obtained values a direct linear correlation between the weight and the length of lower jaw. The age of hunted deer was assessed thanks to the samples verified by the Mitchell´s method. Our results show that the selective cull mainly focused on fallow deer of the first age class, especially those at the age of three. Fallow deer within the game park reach the peak at the age of nine, then the value declines. Regarding hinds and calves, the focus is given on the cull of young or older game. Hinds reach their maximum weight at the age of eight, then their weight declines. Thanks to craniometric measurements for hinds and calves, we found that the lower jaw grows most intensively until the age of three. The jaw grows until the age of seven. We set an overview of breeding criteria on the basis of our findings. This forms the basis of a set of guidelines which will support the personnel involved in deer management to undertake and evaluate their own breeding and culling systems. We found that the game management in the deer game park Radějov is good. We keep deer expected to ensure future populations which would be at the same or better level. The quality of the current system has been emphasised trough the awarding of a trophy for fallow deer hunted in 2010 which was awarded 213, 28 points CIC.

65

9 Seznam pramenů ANDRESKA, J. a ANDRESKOVÁ, E. 1993. Tisíc let myslivosti. Vimperk : Tina, 1993. ISBN 80-85618-12-5. BUČEK, A. 2010. Chov zvěře v oboře Radějov. bakalářská práce. Brno : Bakalářská práce na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP Ing. Jan Dvořák, Ph.D., 2010. CULEK, M. a kol. 1996. Biogeografické členění ČR. Praha : Enigma, 1996. ISBN 8085368803. HAVLÍČEK, P., a další. 2001. Geologické mapování na listech Strážnice a Mlýnky. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2001. [Online] 2001. [Citace: 13. duben 2012.] www.geology.cz/zpravy/.../zpravy-o-vyzkumech-2001-str-033-036. HUSÁK, F., WOLF, R. a LOCHMAN, J. 1986. Daněk/sika/jelenec. Praha : SZN, 1986. JELÍNEK, J. a ZICHÁČEK, V. 1996. Biologie pro střední školy gymnazijního typu. Olomouc : FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80-86002-01-2. KLIMENT, J. 2006. Využití laboratorních metod pro určení věku daňka skvrnitého. Brno : Diplomová práce na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP Ing. Jan Dvořák, Ph.D., 2006. KLUSÁK, K. 2002. Hodnocení loveckých trofejí zvěře z celého světa. Velké Meziříčí : Suczess s.r.o, 2002. KLUSÁK, K. 1985. Průběrný odstřel daňčí zvěře. Praha : Institut výchovy a vzdělávání MZVž ČSR, 1985. KOLÁŘ, Z. 2002. Odhad věku hlavních druhů spárkaté zvěře. Praha : Jiří Flégl VEGA, 2002. ISBN 80-900754-8-7. Kolektiv autorů. 1995. Lesnický naučný slovník. Praha : MZe v Agrospoji Praha, 1995. Sv. II. díl. ISBN 80-7084-131-1. Kolektiv autorů. 1994. Lesnický naučný slovník . Praha : MZe v Agrospoji Praha, 1994. Sv. I. ISBN 80-7084-111-71.. Kolektiv. 1999. Monitoring vybraných přirozených společenstev a populací rostlinných indikátorů v České republice. Praha : Příroda 14. AOPK Praha., 1999. Sv. V. KOUTNÝ, L. 2006. Vyhodnocení úrovně chovu mufloní a daňčí zvěře v oboře Hukvaldy. diplomová práce. Brno, Česká republika : Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP Ing. Jan Dvořák, Ph.D, 2006.

66

KRATOCHVÍLOVÁ, J. 2003. Krajinářské řešení lesních obor. Diplomová práce . Brno, Česká republika : Zahradnická fakulta Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Vedoucí DP Alena Salašová, 2003. LIBOSVÁR, F. 1998. Studie úživnosti obory. Odborná studie. 1998. LOCHMAN, J., KOTRLÝ, A. a HROMAS, J. 1979. Dutorohá zvěř. Praha : SZN, 1979. LOCHMAN, Josef. 1979. Posuzování věku živé a ulovené zvěře užitkové. Praha : SZN, 1979. VACH, M. a kol. 1997. Myslivost, . Uhlířské Janovice : Silvestris, 1997. MARŤAN, P. 2009. Změna normovaných a minimálních stavů spárkaté zvěře v oboře Radějov. odborná studie. 2009. MARVAN, F. a kol. 2003. Morfologie hospodářských zvířat. Praha : ČZU, 2003. MZe. 2009-2011. eAGRI LESY. [Online] 2009-2011. [Citace: 13. duben 2012.] http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/myslivost/statistika/. NOVOTNÁ, J. 2008. Návrh optimálního uspořádání obory jako místa v krajině. Diplomová práce. Brno, Česká republika : Lesnická a dřevařská fakulta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP doc. Ing. Jiří Kamler, Ph.D, 2008. PLUHAŘ, P. 2008. Rozbor trofnosti mysliveckých políček v Radějovské oboře. odborná studie. 2008. QUITT, E. 1975. Klimatické oblasti ČSR, 1 : 500000. Brno : GÚ ČSAV Brno, 1975. RAKUŠAN, Ctirad a kol. 1992. Myslivecký slovník naučný. Praha : Zemědělské nakladatelství Brázda, 1992. ISBN 80-209-0212-0. SEDLÁČKOVÁ, L. 2002. Zámecké obory - součást kulturní krajiny. In Hájek, T. Tvář naší země, Krajina jako kulturní prostor. Lomnice nad Popelkou : Studio JB, 2002. ISBN 80-86512-14-2. SEJÁK, J. a DEJMAL,I. 2003. Hodnocení a oceňování biotopů ČR. fzp.ujep.cz. [Online] 2003. [Citace: 13. duben 2012.] http://fzp.ujep.cz/Projekty/VAV-610-501/HodnoceniBiotopuCR.pdf. ŠÍMA, J. 2009. Vyhodnocení potravní nabídky pro zvěř v oboře Soutok v průběhu vegetačního období. , . Brno : Diplomová práce na Lesnické a dřevařské fakultě Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně vedoucí DP Ing. Martin Ernst, Ph.D., 2009. ÚHÚL. ÚHÚL Brandýs nad Labem. www.uhul.cz. [Online] [Citace: 13. duben 2012.] http://www.uhul.cz/zelenazprava/2010/zz2010.pdf. VACH, M. a kol. 1997. Myslivost. Uhlířské Janovice : Silvestris, 1997. 67

VESELÝ, A. 1961. Podnebí ČSSR – tabulky,. Praha : Hydrometeorologický ústav, 1961. WOLF, R. a kol. 2000. Rukověť chovu a lovu daňčí zvěře. Písek : Matice lesnická, 2000. ISBN 80-86271-05-6.. WOLF, R., a další. 1976. Naše obory. Praha : SZN, 1976. www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-myslivosti. Zákon o myslivosti. pracepropravniky. [Online] [Citace: 13. duben 2012.] http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakon-o-myslivosti. ZABLOUDIL, F. 2007. Posouzení vlivu chované zvěře na životní prostředí v oboře Radějov . místo neznámé : odborná studie, 2007.

68

10 Seznam obrázků OBRÁZEK 1 - CELKOVÁ HONEBNÍ PLOCHA OBOR NA ÚZEMÍ ČR V LETECH 1966-2006 (NOVOTNÁ, 2006). . 13 OBRÁZEK 2 - NORMOVANÉ STAVY ZVĚŘE V OBORÁCH V ČR V LETECH 1976-2006 (NOVOTNÁ, 2006). ..... 14 OBRÁZEK 3 – ZPŮSOB HODNOCENÍ DAŇČÍHO PAROŽÍ (WOLF, 2000). ......................................................... 50

69

11 Seznam grafů GRAF Č. I – VÝVOJ JKS A ODLOVU DAŇČÍ ZVĚŘE NA ÚZEMÍ ČR 1966-2010 ............................................... 15 GRAF Č. II – PODÍL NA ODLOVU DAŇČÍ ZVĚŘE VE VOLNOSTI A V OBORÁCH 2001-2010.............................. 15 GRAF Č. III – JKS A ODLOV OD ZALOŽENÍ OBORY 1989-2011 .................................................................... 33 GRAF Č. IV - DRUHY POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV (BUČEK, 2010). .......................................................... 35 GRAF Č. V – ODLOV DAŇČÍ ZVĚŘE V PRŮBĚHU ROKU ................................................................................. 53 GRAF Č. VI – VÝVOJ BODOVÉ HODNOTY U LOVENÝCH DAŇKŮ................................................................... 55 GRAF Č. VII – VÝVOJ DÉLKY SPODNÍ ČELISTI ............................................................................................. 56 GRAF Č. VIII – VÝVOJ HMOTNOSTI LOVENÝCH DANĚL ............................................................................... 57 GRAF Č. IX – VÝVOJ HMOTNOSTI LOVENÝCH DAŇČAT ............................................................................... 58 GRAF Č. X – VÝVOJ DÉLKY SPODNÍ ČELISTI U DAŇČAT .............................................................................. 59 GRAF Č. XI – TREND ZÁVISLOSTI DÉLKY SPODNÍ ČELISTI NA HMOTNOSTI................................................... 60

70

12 Seznam tabulek TAB. I – HRANICE PRO UDĚLENÍ MEDAILÍ U DAŇKŮ DLE METODY CIC ....................................................... 19 TAB. II – JARNÍ KMENOVÉ STAVY A ODLOV DAŇČÍ ZVĚŘE V OBOŘE RADĚJOV 1989-2011 ......................... 34 TAB. III – DRUHY POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV (BUČEK, 2010). ............................................................... 35 TAB. IV – MAJITELÉ HONEBNÍCH POZEMKŮ V OBOŘE RADĚJOV ................................................................. 36 TAB. V – CHARAKTERISTIKA PODNEBÍ V OBOŘE RADĚJOV......................................................................... 40 TAB. VI – ZASTOUPENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ DŘEVIN V OBOŘE RADĚJOV (BUČEK, 2010) ...................... 43 TAB. VII – DOSAŽENÉ MEDAILOVÉ TROFEJE V RADĚJOVSKÉ OBOŘE .......................................................... 46 TAB. VIII – ODLOV DAŇČÍ ZVĚŘE V PRŮBĚHU ROKU (2009-2011) .............................................................. 53 TAB. IX – STATISTIKA DANĚK (2008-2011) ............................................................................................... 55 TAB. X – DÉLKA ČELISTÍ ULOVENÝCH DANĚL (2009-2011) ....................................................................... 56 TAB. XI – HMOTNOST ULOVENÝCH DANĚL (2009-2011) ............................................................................ 57 TAB. XII – HMOTNOST ULOVENÝCH DAŇČAT ............................................................................................. 58 TAB. XIII – DÉLKA ČELISTÍ ULOVENÝCH DAŇČAT ...................................................................................... 58 TAB. XIV – REGRESNÍ ANALÝZA ................................................................................................................ 59 TAB. XVI – TEST VÝZNAMNOSTI KORELAČNÍHO KOEFICIENTU ................................................................... 59 TAB. XVII – CHOVATELSKÁ KRITÉRIA PRO DAŇČÍ ZVĚŘ OBORA RADĚJOV ................................................ 61

71

13 Přílohy Pokud není v celé práci uvedeno u fotografií jinak, foto autor

Foto č. 1 – Nejsilnější daněk obory Radějov ulovený v roce 2010 – 213,28 bodů CIC

Foto č. 2 – Nejsilnější daňčí shoz nalezený v roce 2009 – cca 211 bodů CIC

72

Foto č. 3 – Způsob měření dolní čelisti

Foto č. 4 – Spodní čelist daňče – 4 měsíců

Foto č. 5 – Spodní čelist daňče – 5 měsíců

Foto č. 6 – Spodní čelist daňče – 6 měsíců

73

Foto č. 7 – Spodní čelist daněla 2 – letá

Foto č. 8 – Spodní čelist daněla 3 - letá

Foto č. 9 – Spodní čelist daněla 4 - letá

Foto č. 10 – Spodní čelist daněla 5 - letá

Foto č. 11 – Spodní čelist daněla 6 - letá

Foto č. 12 – Spodní čelist daněla 7 – letá

74

Foto č. 13 – Spodní čelist daněla 8 – letá

Foto č. 14 – Spodní čelist daněk 3 - letý

Foto č. 15 – Spodní čelist daněk 4 - letý

Foto č. 16 – Spodní čelist daněk 5 - letý

Foto č. 17 – Spodní čelist daněk 6 - letý

Foto č. 18 – Spodní čelist daněk 7 - letý

75

Foto č. 19 – Spodní čelist daněk 8 - letý

Foto č. 20 – Spodní čelist daněk 9 - letý

76

13.1 Seznam fotografií FOTO Č. 1 – NEJSILNĚJŠÍ DANĚK OBORY RADĚJOV ULOVENÝ V ROCE 2010 – 213,28 BODŮ CIC ................. 72 FOTO Č. 2 – NEJSILNĚJŠÍ DAŇČÍ SHOZ NALEZENÝ V ROCE 2009 – CCA 211 BODŮ CIC ................................. 72 FOTO Č. 3 – ZPŮSOB MĚŘENÍ DOLNÍ ČELISTI ................................................................................................ 73 FOTO Č. 4 – SPODNÍ ČELIST DAŇČE – 4 MĚSÍCŮ ........................................................................................... 73 FOTO Č. 5 – SPODNÍ ČELIST DAŇČE – 5 MĚSÍCŮ ........................................................................................... 73 FOTO Č. 6 – SPODNÍ ČELIST DAŇČE – 6 MĚSÍCŮ ........................................................................................... 73 FOTO Č. 7 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 2 – LETÁ ............................................................................................. 74 FOTO Č. 8 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 3 - LETÁ ............................................................................................. 74 FOTO Č. 9 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 4 - LETÁ ............................................................................................. 74 FOTO Č. 10 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 5 - LETÁ ........................................................................................... 74 FOTO Č. 11 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 6 - LETÁ ........................................................................................... 74 FOTO Č. 12 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 7 – LETÁ ........................................................................................... 74 FOTO Č. 13 – SPODNÍ ČELIST DANĚLA 8 – LETÁ ........................................................................................... 75 FOTO Č. 14 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 3 - LETÝ ............................................................................................. 75 FOTO Č. 15 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 4 - LETÝ ............................................................................................. 75 FOTO Č. 16 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 5 - LETÝ ............................................................................................. 75 FOTO Č. 17 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 6 - LETÝ ............................................................................................. 75 FOTO Č. 18 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 7 - LETÝ ............................................................................................. 75 FOTO Č. 19 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 8 - LETÝ ............................................................................................. 76 FOTO Č. 20 – SPODNÍ ČELIST DANĚK 9 - LETÝ ............................................................................................. 76

77