1 Standardy pro provádění a hodnocení CT vyšetření I. Úvod CT (výpočetní tomografie) je zavedená radiodiagnostická metoda použitelná v diagnostice široké škály chorob i pro řízení intervenčních terapeutických výkonů. CT vystavuje pacienta významné expozici ionizujícího záření. CT vyšetření musí být prováděno pouze pod dohledem zkušeného radiologa, na požadavek indikujícího klinického lékaře. II. Indikace a kontraindikace - Indikace jsou blíže specifikovány ve standardech pro CT vyšetření jednotlivých částí těla. - Kontraindikace nativního vyšetření neexistuje. - Kontraindikace postkontrastního vyšetření (rozuměno s aplikací kontrastní látky intravenózně) viz standard týkající se podání kontrastní látky intravenózně. III. Příprava pacienta 1. Antialergická příprava - pacient přichází nalačno (lační alespoň 4 hodiny), stejnou dobu nekouří. - premedikace: antialergická příprava antialergikem (Dithiaden tbl., 1 tbl. večer, 1 tbl. ráno před vyšetřením, popř. 1 amp. Dithiadenu i.m. před vyšetřením, případně lze použít jiný antialergický lék). Pokud pacient nemá tuto premedikaci a je třeba podat i.v. kontrastní látku, lze před aplikací kontrastní látky podat do i.v. kanyly 100 mg Hydrocortizonu. 2. Příprava trávicí trubice při CT břicha a pánve, event. jiná speciální příprava jsou uvedeny v oddílu VI. tohoto dokumentu. Za přípravu před vyšetřením CT je odpovědný indikující lékař. Nepřipravený pacient nebude vyšetřen. IV. Intravenózní aplikace kontrastní látky Zavedení i.v. kanyly - zavedení intravenózní kanyly pouze pokud předpokládáme postkontrastní vyšetření. Po desinfekci kůže intravenózně se zavede kanyla vhodného kalibru, v případě špatného i.v. přístupu se použije kanyla o menším průměru, kanyla se napojí na sterilní krátký infúzní set naplněný fysiologickým roztokem a kanylu propláchneme. U hospitalizovaných pacientů může být kanyla zavedena již na oddělení. Intravenózní kanylu zavádí
2 střední odborný personál, pokud k tomuto výkonu má schválení vedoucího lékaře či lékař řídící vyšetření. Aplikace a nakládání s RTG kontrastními látkami zpracováno zvláštním standardem. Obecně se kontrastní látka aplikuje do periferní žíly předem zavedenou kanylou či jehlou – viz výše, buď z ruky či automatickou pumpou. Kontrastní látku „z ruky“ aplikuje lékař nebo pověřený laborant či sestra. Infúzní pumpu obsluhuje odborný střední zdravotnický personál. Těsně před aplikací se hrdlo ampule napiluje a odlomí, kontrastní látka se nasaje do sterilních injekčních stříkaček (objem 20 ml, celkově množství obecně 60 až 120 ml, v individuálních případech i více či méně) nebo do zásobníku infúzní pumpy (100-200ml), poté se látka bezprostředně aplikuje i.v. přes krátký infúzní set a zavedenou i.v. kanylu. Po skončení vyšetření je kanyla opět propláchnuta fyziologickým roztokem a odstraněna. Vpich je ošetřen tamponem a přelepen. Pacient si místo vpichu komprimuje. Odstranění kanyly se neuskuteční v případě hospitalizovaných pacientů, kteří již s kanylou přicházeli k vyšetření, nebo u pacientů, u nich se projevily nežádoucí účinky v jakékoliv míře. V. Kvalifikace personálu Výkon provádějící lékař je kvalifikovaný atestovaný radiolog s minimálně prvou atestací, vyšetření může provádět i lékař absolvent či lékař bez atestace z radiologie - avšak pod dohledem atestovaného radiologa. Kvalifikace laborantů a sester je též odpovídající – tedy všichni mají ukončené adekvátní vzdělání a praxi (viz standard AOP.6.3.). Personál je obeznámen s pravidly s podmínkami podávání kontrastních látek intravaskulárně a se zásadami první pomoci v případě vzniku alergické reakce. Laborant je odpovědný za přípravu pacienta na samotné vyšetření a za přípravu materiálu /není sám odpovědný za přípravu před vyšetřením, za které je odpovědné indikující oddělení/. VI. Specifikace jednotlivých vyšetření Indikující lékař je povinen odebrat adekvátní anamnézu, zejména údaje týkající se alergických reakcí a alergií na jodové substance, a údaje týkající se potenciální gravidity. Stejný lékař též provede a ručí za premedikaci. Indikující lékař je též povinen poučit pacienta o přípravě (antialergická příprava, popřípadě zdali je nutné vyprázdnění střev a omezení meteorismu…). Pokud se výkon provádí statimově, je pacient vyšetřen bez přípravy. Lékař indikující a lékař vyšetření provádějící si opakovaně ověří, zdali neexistují kontraindikace provedení výkonu. Pokud je třeba, je zajištěn intravenózní přístup. Lékař provádějící vyšetření či osoba jím pověřená podají kontrastní látku. Pacient je během
3 vyšetření sledován. Osoba sledující pacienta rozezná známky alergické reakce, ihned uvědomí vyšetřujícího lékaře a jsou podniknuta antialergická opatření, v případě potřeby je kontaktováno ARO. Scanování probíhá dle pro jednotlivá vyšetření zavedených postupů, jak je uvedeno dále. Pokud vyšetření proběhlo bez incidentů, může být odstraněn intravenózní přístup (ponechá se, pokud je pacient hospitalizován a příslušné oddělení to požaduje) a buď setrvá cca 15 minut v čekárně a poté odejde, nebo je odvezen na oddělení. Uvedené výkony se provádějí na CT zařízení (v současné době singlespiral přístroj, Siemens), které odpovídá svými parametry zákonným požadavkům a jeho kvalita je periodicky sledována (standard AOP.6.5.). Zobrazování se řídí obecnými principy (ALARA). CT vyšetření mozku Indikace: akutní kraniocerebrální trauma, podezření na krvácení intrakraniálně, akutní CMP, podezření na zánětlivé či tumorozní onemocnění mozku, jeho obalů nebo skeletu lebky, časné i pozdní kontroly po neurochirurgické operaci, diagnostika vaskulárních lézí – AV malformací, aneurysmat apod., kongenitálních lézí, hydrocefalu, kontrolní vyšetření u ventrikulárních shuntů. CT mozku je indikováno po doporučení odborným lékařem též u pacientů s různým neurologickým či psychiatrickým onemocněním. Příprava pacienta: - antialergická příprava – viz obecné standardy CT vyšetření. Vlastní CT vyšetření mozku: Vyšetření je řízeno erudovaným lékařem, který zvolí vhodnou přípravu a vhodný protokol vyšetření, ten může být dle diagnostické rozvahy modifikován. Poloha pacienta: vleže na zádech, výjimečně jinak. 1. Nativní vyšetření od baze lební po vertex, provádí se většinou sekvenční technikou (jednotlivé scany šíře do 5mm v oblasti baze a zadní jámy lební a do10mm supratentoriálně). V odůvodněných případech lze vyšetřovat i spirální technikou. 2. Postkontrastní vyšetření je vyšetření po i.v. aplikací kontrastní látky, která je aplikována v souladu s obecnými standardy CT vyšetření, v množství obvykle 60 – 80 ml, u dětí do 15 let v množství 1 ml/kg tělesné hmotnosti, aplikace je obvykle provedena z ruky, scanování se obvykle zahajuje cca 60 s od aplikace /parenchymatosní fáze/, avšak ani zpoždění větší v tomto případě není na závadu.
4 3. Získané transverzální řezy lze transformovat resp. rekonstruovat pomocí MPR do dalších rovin nebo 3D rekonstrukce. Rekonstrukce se neprovádí se u každého vyšetření. Volba správného okna zajišťuje dobré zobrazení měkotkáňových struktur a tuku, okno je možné automaticky měnit na „kostní“ okno k zobrazení kostních struktur. Okna je možné podle potřeby upravovat k dobrému zobrazení dané oblasti. 4. Základní technické parametry používané při zobrazení mozku na našem současném CT přístroji – single spiral ( při výměně přístroje na multi-slice budou parametry jiné): - šíře vrstvy: 3 –10 mm, odstup vrstev shodný s jejich šíří - rotace rentgenky – 1,5 s dle aktuální potřeby a možností lze technické parametry modifikovat. 5. U CT cisternografie indikované k průkazu likvorey se provádí vyšetření scany šíře 1-5 mm většinou v poloze vleže na břiše – koronárně po předchozí aplikaci kontrastní látky intrathekálně. Musí se jednat o neionickou kontrastní látkou vhodnou k intrathekálnímu podání, její aplikace je ošetřena ve standardech pro provádění perimyelografie. CT vyšetření břicha a malé pánve Indikace: 1. Bolesti břicha a bolesti v malé pánvi nejasného původu. 2. Zobrazení expanzivních tumorózních procesů břicha a malé pánve, kolekcí tekutiny a zánětlivých procesů. 3. Zobrazení cévních struktur, popřípadě náhrad cévních struktur a jejich okolí. 4. Zobrazení traumatických změn parenchymových orgánů i skeletu. 5. Zobrazení kongenitálních odchylek. 6. Zobrazení, resp. zaměření před případným intervenčním zákrokem diagnostickým či terapeutickým. Příprava pacienta: 1. antialergická příprava – viz obecné standardy CT vyšetření 2. příprava trávicí trubice: - pacient obvykle pije kontrastní látku k dobrému zobrazení trávicí trubice. Nejčastěji ředěnou jodovou kontrastní látku popř. baryovou kontrastní látku upravenou pro CT účely. Před vyšetřením břicha resp. jater, pankreatu a ledvin se 1 ampule Telebrixu 300 rozmíchá v 0,5-1 litru pitné vody, směs pacient pije průběžně 20 až 60min, poslední doušek pacient dopíjí před vstupem na vyšetřovnu. Před vyšetřením tenkého střeva a jeho okolí se 2 ampule Telebrixu 300 rozmíchají ve 1-2 litrech pitné vody a směs pacient popíjí frakcionovaně, tedy po doušcích, 1-2 hodiny.
5 Kontrastní látku lze aplikovat i NGS u pacientů neschopných polykat enterální sondou. Před vyšetřením malé pánve pacient pije 2 ampule Telebrixu 300 rozmíchané ve 1-2 litrech pitné vody, frakcionovaně po dobu 3 hodin. - příprava před vyšetřením žaludku a u některých dalších indikací dle rozhodnutí lékaře probíhá pouze pitnou vodou. Pacient vypije 1 až 3 litry vody těsně před vyšetřením. V mimořádných případech lze použít přípravu obyčejnou pitnou vodou i před vyšetřením břicha. Existují případy vyšetření bez aplikace kontrastní látky (pozitivní či negativní) per os – pacienti v těžkém stavu (ARO pacienti) či pacienti s obstrukcí střev. - zavedení rektální rourky s aplikací vody per rectum – pouze u vyšetření rektosigmatu, aplikujeme množství, které je pro pacienta snesitelné. Provádí střední odborný zdravotní personál. - aplikace tamponu namočeného ve vodné jodové kontrastní látce vaginálně, pouze u omezených indikací (některé gynekologické dg). Výkon provádí střední odborný personál. Vlastní CT vyšetření břicha a malé pánve: Vyšetření je řízeno erudovaným lékařem, který zvolí vhodnou přípravu a vhodný protokol vyšetření, ten může být dle diagnostické rozvahy modifikován. Poloha pacienta: vleže na zádech, výjimečně též poloha na břiše či na boku. 1. Nativní vyšetření dané oblasti. Typické vyšetření břicha je v rozsahu horního okraje bránice po bifurkaci aorty, vyšetření malé pánve od bifurkace aorty po symfýzu. Prosté nativní vyšetření rozuměno s aplikací kontrastní látky per os většinou při vyšetření orgánů dutiny břišní a malé pánve nestačí a proto doplňujeme postkontrastní vyšetření s aplikací vhodné kontrastní látky intravenózně. 2. Postkontrastní vyšetření: je vyšetření s i.v. aplikací kontrastní látky provedené v souladu s obecnými postupy, kontrastní látka je aplikována z ruky nebo aplikační pumpou (rychlost 1 - 4 ml/s) s časovým zpožděním závislým na dané vyšetřovací oblasti (např. fázové vyšetření jater s aplikací rychlostí 2 ml/s zpoždění 25 – 30 s – arteriální fáze, 70 s portální fáze, s odstupem několika minut venosní a pozdní venosní fáze atd.). 3. Nativní i postkontrastní vyšetření se provádí v nádechu se zadržením dechu. Získané transverzální řezy lze transformovat resp. rekonstruovat pomocí MPR do dalších rovin nebo lze provést 3D rekonstrukce. Rekonstrukce se obligatorně neprovádí se u každého vyšetření. Volba správného okna zajišťuje dobré zobrazení měkotkáňových struktur a tuku, okno je možné automaticky měnit na „kostní“ okno k zobrazení kostních struktur. Okna je možné podle potřeby upravovat k dobrému zobrazení dané oblasti. 4. Základní technické parametry používané při zobrazení břicha a malé pánve na našem současném CT přístroji – single spiral ( při výměně přístroje na multi-slice budou parametry zcela jiné).
6 - šíře vrstvy: 3 -10mm. - PITCH: 1-2 - inkrement : 60-80% šíře vrstvy - rotace rentgenky - 1s dle aktuální potřeby a možností lze technické parametry modifikovat. CT vyšetření hrudníku Indikace: Cílem CT hrudníku je demonstrovat absenci či přítomnost a charakter onemocnění, postihujícího hrudní struktury, většinou je komplementárním vyšetřením k RTG hrudníku. 1. Zhodnocení (ozřejmení) patologického nálezu, zjištěného na prostém RTG snímku hrudníku. 2. Vyšetření pacientů s klinickým podezřením na onemocnění hrudníku a negativním RTG. 3. Staging a sledování (re-staging) plicních a jiných primárních či sekundárních malignit v oblasti hrudníku. 4. Zjištění (zhodnocení) hrudního (plicního) postižení při prokázaném onemocnění jiné oblasti či orgánu, které je často sdruženo s patologickými projevy v oblasti hrudníku. 5. Vyšetření při podezření na cévní a jiné (vrozené či získané) anomálie v hrudní oblasti. 6. Vyšetření a sledování rozsahu onemocnění plicního parenchymu a dolních dýchacích cest. 7. Vyšetření při traumatu. 8. Posouzení CT-naváděných bioptických a diapeutických (zejm. drenážních) výkonů. Příprava pacienta: 1. antialergická příprava – viz obecné standardy CT vyšetření 2. příprava pacienta napojeného na respirátoru - dovoluje-li to situace a přístrojové vybavení, které má k dispozici tým RZS či specialistů z jiného pracoviště, je vhodné při akvizici dat během (obvykle spirálního) scanování provést umělou apnoi u relaxovaného pacienta, pokud toto opatření nezpůsobí zhoršení stavu (oxygenace, arytmie), a to za účelem minimalizace pohybových artefaktů. Vlastní CT vyšetření hrudníku: Vyšetření je řízeno erudovaným lékařem, který zvolí vhodnou přípravu a vhodný protokol vyšetření, ten může být dle diagnostické rozvahy modifikován. Poloha pacienta: vleže na zádech, výjimečně též na břiše či na boku.
7 1. Nativní vyšetření dané oblasti. Typické vyšetření hrudníku je v rozsahu od horní apertury po dorsální kostofrenické recessy, FOV je přizpůsobeno největší šíři hrudníku, tedy obvykle ve výši bránic. Je-li patologický proces předběžně lokalizován (např. do oblasti mediastina), lze přizpůsobit kraniokaudální rozsah a FOV uvedenému regionu. Patologický nález však nesmí zasahovat mimo hranice zobrazení. 2. Postkontrastní vyšetření: je vyšetření s i.v. aplikací kontrastní látky, která je aplikována z ruky nebo aplikační pumpou (rychlost 1,5 - 4 ml/s) s časovým zpožděním závislým na dané vyšetřovací oblasti: pro zobrazení cévních struktur je optimální doba peaku denzity k.l. v oblasti aorty, pro opacifikaci patologických expanzí, uzlin apod. je ideální zpoždění při dosažení kapilární fáze nástřiku – okolo 60 sec. Použití pumpy je v současné době rezervováno zejména pro zobrazení cévních struktur. 3. Nativní i postkontrastní vyšetření se provádí, pokud to lze, v nádechu se zadržením dechu. Získané transverzální řezy lze transformovat resp. rekonstruovat pomocí MPR do dalších rovin nebo lze provést 3D rekonstrukce. Rekonstrukce se neprovádějí u každého vyšetření. Volba správného okna zajišťuje dobré zobrazení jednak měkotkáňových struktur a tuku, dále pak plicního parenchymu a dýchacích cest (široké „plicní“ okno s centrem v oblasti záporných hodnot HU). Je možné použít i double-window, spíše k rychlému simultánnímu vyhledání patologie, neboť toto zobrazení není vhodné pro hodnocení detailů (skrývá změny na rozhraní měkkých tkání a vzdušného plicního parenchymu). 4. Vyšetření plic s vysokým rozlišením – viz příslušný samostatný vyšetřovací postup. 5. Základní technické parametry používané při zobrazení hrudníku na našem současném CT přístroji – single spiral ( při výměně přístroje na multi-slice budou parametry zcela jiné). - šíře vrstvy: 3 – 5 mm - PITCH: 1-2 - inkrement : 60-100% šíře vrstvy - rotace rentgenky -1s dle aktuální potřeby a možností lze technické parametry modifikovat. CT vyšetření extrakaniálních struktur hlavy a krku Indikace: CT hlavy a krku se provádí za účelem vyhodnocení rozličných onemocnění, zahrnujících struktury této oblasti. Je třeba jej provádět na základě odůvodněného lékařského požadavku s minimální radiační dávkou pro ještě optimální zobrazení. Mezi indikace patří zejména: 1. Kongenitální anomálie 2. Benigní a maligní neoplazie
8 3. Infekce a zánětlivá onemocnění 4. Trauma 5. Cévní malformace 6. Vyšetření hmatných lézí 7. Sledování po chirurgických zákrocích nebo jiných formách terapie (radioterapie, CHT) Příprava pacienta: 1. antialergická příprava – viz obecné standardy CT vyšetření 2. pacienta poučíme (v případě vyšetření, cíleného na laryngofarynx), aby se vyvaroval polykání během akvizice dat Vlastní CT vyšetření hlavy a krku: Vyšetření je řízeno erudovaným lékařem, který zvolí vhodnou přípravu a vhodný protokol vyšetření, ten může být dle diagnostické rozvahy modifikován. Poloha pacienta: vleže na zádech. Vyšetřujeme-li paranasální dutiny a skalní kost, je alternativně nebo doplňkově indikováno vyšetření v poloze na břiše s hyperextenzí hlavy, opřené o bradu. Totéž platí u orbit, zejména při vyšetření k posouzení spodiny a mediální stěny očnice. 1. Nativní vyšetření dané oblasti. Rozsah vyšetření má být přizpůsoben patologickým změnám, které musejí být zahrnuty v kraniokaudálním rozmezí. FOV je přizpůsobeno tak, aby zobrazovalo zcela zájmovou oblast, ale využilo celou plochu zobrazení kvůli některým značně diskrétním strukturám. 2. HRCT skalní kosti (středouší a labyrintu) – vyšetřuje se pouze nativně v poloze na zádech a na břiše. 3. Postkontrastní vyšetření: je vyšetření s i.v. aplikací kontrastní látky, která je aplikována z ruky nebo aplikační pumpou (rychlost 1-3 ml/s) s časovým zpožděním, při němž dojde k dosažení kapilární fáze nástřiku, výjimečně časněji. V současné době používáme v této oblasti téměř výhradně aplikaci „z ruky“, kterou provádí lékař nebo pověřený laborant či sestra. 4. Nativní i postkontrastní vyšetření se provádí s omezením polykání během scanování. Získané transverzální řezy lze transformovat resp. rekonstruovat pomocí MPR do dalších rovin nebo lze provést 3D rekonstrukce. Rekonstrukce se neprovádějí u každého vyšetření. Volba správného okna zajišťuje dobré zobrazení jednak měkotkáňových struktur a tuku, dále pak skeletu – (kostní okno). 5. Vyšetření plic s vysokým rozlišením – viz příslušný samostatný standard. 6. Základní technické parametry používané při zobrazení krku na našem současném CT přístroji – single spiral ( při výměně přístroje na multi-slice budou parametry zcela jiné). - šíře vrstvy: 3-5 mm
9 - PITCH: 1-2 - inkrement : 60-100% šíře vrstvy - rotace rentgenky –1 s dle aktuální potřeby a možností lze technické parametry modifikovat. speciální vyšetření: - paranasální dutiny: koronární a/nebo axiální rovina, šíře vrstvy 2 mm, posun 24 mm, rotace 2s - orbity: axiální a/nebo koronární rovina, šíře vrstvy 2-3 mm, posun 2-5 mm - skalní kost: axiální a koronární rovina, šíře vrstvy 1 mm, posun 1 mm algoritmus rekonstrukce u 1-2 mm šíře vrstvy je vždy kostní (s vysokým prostorovým rozlišením). CT vyšetření páteře Indikace: trauma, akutní či starší, podezření na degenerativní onemocnění páteře, především intervertebrálních disků, stenoza páteřního kanálu, vrozené malformace páteře, přetrvávající obtíže po operaci páteře (FBSS), dále tumorozní či zánětlivé postižení páteře. CT je indikováno také jako následné vyšetření po perimyelografii. Příprava pacienta: většinou se nevyžaduje žádná, pouze pokud se předpokládá i.v. aplikace kontrastní látky: viz obecné standardy CT vyšetření Vlastní CT vyšetření páteře: Vyšetření je řízeno erudovaným lékařem, který zvolí vhodnou přípravu a vhodný protokol vyšetření, ten může být dle diagnostické rozvahy modifikován. Poloha pacienta: vleže na zádech, výjimečně i jinak. 1. Nativní vyšetření se provádí v rozsahu indikované části páteře – běžně 2-3 segmenty. Sklon vrstev většinou podle uložení IV plotének. Vyšetření lze provést sekvenční technikou jednotlivými scany, nebo spirálně – vhodnější po aplikaci kontrastní látky. Šíře vrstvy max. 4mm, u C páteř max. 3 mm. 2. Postkontrastní vyšetření je vyšetření po i.v. aplikací kontrastní látky, která je aplikována většinou z ruky nebo automatickým, injektorem. U CT páteře se provádí zcela výjimečně dle rozhodnutí lékaře. 3. Získané transverzální řezy lze transformovat resp. rekonstruovat pomocí MPR do dalších rovin nebo lze provést 3D rekonstrukce. Rekonstrukce se neprovádí se u každého vyšetření. Volba správného okna zajišťuje dobré zobrazení měkotkáňových struktur a tuku, okno je možné automaticky měnit na „kostní“ okno k zobrazení kostních struktur. Okna je možné podle potřeby upravovat k dobrému zobrazení dané oblasti.
10 4. Základní technické parametry používané při zobrazení páteře našem současném CT přístroji – single spiral ( při výměně přístroje na multi-slice budou parametry jiné). Sekvenční technika: - šíře vrstvy: 2-4mm, odstup vrstev shodný s jejich šíří - rotace rentgenky –1,5 s Spirální technika: - šíře vrstvy 1 – 3 mm, - pitch 1 – 2 - rekonstrukční inkrement 50-80% šíře vrstvy - rotace rentgenky 1,5 s dle aktuální potřeby a možností lze technické parametry modifikovat. 5. U CT myelografie jde o vyšetření po předchozí aplikaci kontrastní látky intrathekálně. Musí se jednat o neionickou kontrastní látkou vhodnou k intrathekálnímu podání, její aplikace je ošetřena ve standardech pro provádění perimyelografie. VII. Komplikace a jejich prevence Komplikace: 1. nativní vyšetření: nemá komplikace v bezprostřední souvislosti se samotným vyšetřením 2. postkontrastní (po i.v. aplikaci) vyšetření: komplikace související s podáním kontrastní látky – viz standard týkající se intravaskulárního podání kontrastních látek. 3. komplikace zavedení kanyly (bolestivost, hematom, tromboflebitida). Prevence komplikací: 1. správná antialergická příprava (viz. výše) a zajištění i.v. přístupu po celou dobu vyšetření (ponechání kanyly), aby kdykoliv mohla být použita při případné komplikaci 2. vybavení vyšetřovny antialergickými medikamenty a základní anesteziologickou výbavou 3. vyšetření rizikových pacientů pod dohledem anesteziologa 4. kontinuální anesteziologicko-resuscitační služba dostupná telefonicky v areálu nemocnice. 5. pacient po skončení postkontrastního vyšetření ještě setrvá 15 minut v čekárně před CT vyšetřovnou, aby v případě později nastoupivších komplikací byl v dosahu lékařské péče. 6. správné ošetření intravenózní kanyly.
11 VIII. Dokumentace Po provedení výše uvedených vyšetření je vyhotovena zpráva obsahující všechny náležitosti dle obecných pravidel. Pokud se vyskytnou komplikace, jsou náležitě zmíněny jak v radiologické zprávě, tak v dokumentaci pacienta. Dodatek: Výše uvedené standardy nejsou striktními pravidly, spíše snahou o definici optimální praxe, která by měla ve svém důsledku vést ke zkvalitnění péče. Lékař a spolupracující personál může existující standardy modifikovat v závislosti na individuálním pacientovi, momentální situaci a dostupnosti zdrojů. Přísné plnění výše uvedených pokynů nemůže zaručit ve všech případech optimální výsledek. Odchylka od výše uvedených bodů neznamená pochybení v lékařské péči či postup non lege artis.
