STAŽENO z

Ročenka ČKLOP

8

Ochrana proti hluku

8.1

Úvod

Požadavky na ochranu proti hluku, který se šíří do budovy z exteriéru, vyplývají z přípustných hlukových limitů v chráněných místnostech uvnitř stavby a venkovní hladiny hluku v blízkosti obvodového pláště v exteriéru. Vnitřní přípustné hodnoty LA eq, T jsou stanoveny Nařízením vlády č.148/2006 Sb. [1] v závislosti na: • způsobu využití místnosti, • denní době, • charakteru hluku (letecký, pozemní doprava). Hladinu hluku v exteriéru LA eq, 2m lze stanovit: • měřením ekvivalentní hladiny akustického tlaku v referenčním bodě ve vzdálenosti 1 - 2 m před fasádou objektu, • výpočtem z intenzity dopravy na blízkých komunikacích některou z vhodných metod (Hluk+, CADNA, aj.), • odečtem z hlukové mapy. Vzhledem k charakteru přenosu hluku do interiéru přes obvodový plášť nelze jednoduše odvodit požadavek přímým odečtením hladin hluku v exteriéru a v interiéru. V soustavě evropských norem EN dosud neexistuje jednotný dokument, který by bylo možno pro stanovení požadavku na neprůzvučnost obvodového pláště použít. V jednotlivých zemích EU se používají více nebo méně podobné postupy, které zjednodušují návrh obvodového pláště pomocí výše uvedených veličin tak, aby byly splněny hlukové limity stanovené dokumentem platným v dané zemi. Dosud neexistuje v zemích EU jednotná norma, která by umožnila stanovení požadavku na neprůzvučnost obvodového pláště jednodušším způsobem.

8.2

Norma ČSN 73 0532

V ČR se při návrhu zvukově izolačních vlastností obvodového pláště postupuje podle ČSN 73 0532 [2]. Tato norma je normou „určenou“, což znamená, že má velmi podobný statut, jako norma harmonizovaná. V současné době se připravuje revize této normy, která kromě jiného zpřesní i postup návrhu obvodových plášťů. ČSN 73 0532 v současně platném znění stanoví požadavky na neprůzvučnost vnitřních dělicích prvků, tzn. stěn a stropních konstrukcí, které oddělují jednotlivé druhy prostorů (viz tabulka č. 1 uvedené normy). Požadavky se liší podle charakteru objektu (bytový dům, provozovny, školy, apod.) a podle typu dělicího prvku (např. bytová příčka, mezibytová stěna, apod.). Jsou stanoveny požadavky na váženou vzduchovou neprůzvučnost R´w, případně normalizovanou zvukovou izolaci DnT w a na váženou hladinu normalizovaného kročejového zvuku L´nw (kročejovou neprůzvučnost). Označení čárkou představuje hodnoty ve stavebních podmínkách, tj. hodnoty obsahující i přenos zvuku vedlejšími cestami, zatímco stejné symboly bez čárky jsou hodnoty laboratorní s vyloučením vlivu vedlejších cest. V další části (Tabulka č.8.2) norma stanoví požadavky na neprůzvučnost obvodových plášťů. Požadovaná neprůzvučnost závisí na hladině hluku v exteriéru a na charakteru chráněné místnosti. Hodnoty platí pro celý obvodový plášť, tj. pro plnou část fasády včetně okna.

STAŽENO z www.cklop.cz www.cklop.cz

75

Ročenka ČKLOP

Jestliže zvolíme prvek s neprůzvučností podle tabulky, bude s vysokou pravděpodobností zajištěno dosažení vyhovující hladiny hluku v chráněné místnosti. Pro prostory, které se používají ve dne i v noci se vychází z hodnoty hluku (den nebo noc), která vede k přísnějšímu požadavku na neprůzvučnost. Tabulka č.8.1

- Požadavky na neprůzvučnost obvodového pláště

Požadovaná neprůzvučnost obvodového pláště Rwp v dB Ekvivalentní hladina akustického tlaku 2 m před fasádou LA eq, 2m v dB Noc Den

≤40 ≤50

41 - 45 51 - 55

46 - 50 56 - 60

51 - 55 61 - 65

56 - 60 66 - 70

61 - 65 71 - 75

66 - 70 76 - 80

1. Lůžkové pokoje, speciální vyšetřovny, operační sály ve zdravotnických zařízeních 30

30

33

38

43

48

-

2. Obytné místnosti bytů, pokoje v ubytovacích zařízeních, pobytové místnosti dětských zařízení, přednáškové síně, výukové prostory, čítárny, lékařské ordinace 30

30

30

33

38

43

48

33

38

43

3. Společenské a jednací místnosti, kanceláře a pracovny 30

30

Fasádní plášť se velmi často skládá z plné a prosklené části. Hodnota požadované neprůzvučnosti se potom interpretuje v souladu s Tabulkou č.8.2. Tabulka č.8.2

- Odvození požadavku na neprůzvučnost okna

Je-li plocha okna částí plochy obvodového pláště o velikosti

Požadavek na neprůzvučnost okna Rw

> 50 %

je roven požadavku Rwp dle Tabulky č.8.1

35 % až 50 %

Rwp - 3 dB

< 35 %

Rwp - 5 dB

Snížené požadavky na neprůzvučnost oken, které vyplývají z podílu plochy okna na celkové ploše obvodové konstrukce v místnosti, se uplatní pouze tehdy, jestliže hodnota neprůzvučnosti plné části obvodového pláště je nejméně o 10 dB vyšší než neprůzvučnost okna. Je-li rozdíl neprůzvučnosti plné části a okna menší než 10 dB, stanoví se výsledná hodnota výpočtem podle vztahů z odst. 8.4.

STAŽENO z www.cklop.cz 76

Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

8.3

Příklad

Hladina akustického tlaku v exteriéru 2 m před fasádou

ve dne LA eq, 2 m = 68 dB v noci LA eq, 2 m = 54 dB

Chráněná místnost učebna (výukový prostor) - rozhodující je hladina ve dne. Z tabulky č. 1 odečteme požadavek na neprůzvučnost celého fasádního dílce: Rwp = 38 dB Jestliže se ve fasádě bude vyskytovat okno, jehož plocha tvoří 37% z celkové plochy fasády (při pohledu z místnosti), použijeme korekci podle tabulky č.8.2. Požadavek na neprůzvučnost okna je: Rwpo = 38 - 3 = 35 dB

8.4

Obvodový plášť s oknem

Nejčastěji se obvodový plášť o ploše S skládá ze dvou částí S1 s neprůzvučností Rw1 a S2 s neprůzvučností Rw2, jak např. znázorňuje obrázek č.8.1. Obrázek č.8.1 - Složený fasádní prvek

S2

Rw2

S1

Rw1

Výsledná neprůzvučnost se stanoví ze vztahu

Význam použitých symbolů je zřejmý z obrázku. Jestliže se složený prvek skládá z více částí s rozdílnou neprůzvučností, použije se pro výpočet výše uvedený vzorec v obecném tvaru:

kde

Rw Si S = ∑ Si Rwi n ...

je výsledná neprůzvučnost složeného prvku v dB, plocha i-té dílčí složky v m2, celková plocha složeného prvku v m2, neprůzvučnost i-té složky v dB, počet dílčích složek složeného prvku.


77

Ročenka ČKLOP

8.5

Výběr vhodných konstrukcí obvodového pláště

Plné části lehkých obvodových plášťů jsou vícevrstvé konstrukce, jejichž neprůzvučnost nelze s dostatečnou přesností stanovit výpočtem. Nejčastěji se vychází z údajů, které poskytuje výrobce. Přednostně se vychází z výsledků laboratorních zkoušek provedených akreditovanou zkušební laboratoří postupem podle ČSN EN ISO 140-3 [3]. Neprůzvučnost oken lze s vysokou přesností stanovit rovněž laboratorním měřením. V současné době již většina výrobců udává neprůzvučnost okna jako výsledek laboratorní zkoušky. Pouze u oken s nižší neprůzvučností Rw ≤ 38 dB lze stanovit neprůzvučnost postupem podle ČSN EN 14351-1, příl. B [4]. Hodnoty zvukové izolace oken s neprůzvučností Rw ≥ 39 dB nebo Rw + Ctr ≥ 35 dB musí být stanoveny zkouškou podle [3]. Zvukově izolační vlastnosti samotných izolačních skel (IGU) je možné přibližně stanovit také podle ČSN EN 12758 [5]. Pro stanovení neprůzvučnosti okna podle podle ČSN EN 14351-1 se vychází z neprůzvučnosti samotného izolačního skla (IGU). S využitím tabulky č.8.3 v závislosti na typu okna a použitém těsnění se odečte neprůzvučnost okna. Tabulka č.8.3

IGU Rw [dB]

- Neprůzvučnost oken

Jednoduchá okna

a

Jednoduchá, posuvná okna

b

Okno Rw [dB]

Počet požadovaných těsnění d

Okno Rw [dB]

Počet požadovaných těsnění d

27

30

1

25

1

28

31

1

26

1

29

32

1

27

1

30

33

1

28

1

32

34

1

29

1

34

35

1

29

1

36

36

2

30

1

38

37

2

Nepoužije se / Zkouška


40

38

2



a

Zkouška podle EN ISO 140-3 (referenční metoda) nebo generické údaje podle EN 12758 nebo EN 12354-3.

b

Pevná a otevíravá jednoduchá okna (sklápěcí, posuvná, kyvná, otočná) splňující třídu průvzdušnosti 3, viz 4.14.

c

Jednoduchá, posuvná okna splňující třídu průvzdušnosti 2, viz 4.14.

d

Jen otevíravá okna.


c

Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

8.6

Souhrn vlivů na neprůzvučnost u LOP

8.6.1

Faktory ovlivňující neprůzvučnost oken

Neprůzvučnost okna je ovlivněna třemi faktory. Je to: • neprůzvučnost zasklení, • neprůzvučnost rámu („rám“ jako složený detail rám + křídlo u okenních konstrukcí a sloupek + izolátor + přítlačná a krycí lišta u fasádních konstrukcí, vše samozřejmě včetně všech těsnění a doplňujících prvků), • neprůzvučnost spar. Optimální řešení spočívá ve vyrovnaných hodnotách jednotlivých faktorů. Jestliže neprůzvučnost některé z uvedených složek je výrazně nižší, dojde ke znehodnocení zvukově izolačních vlastností zbývajících a tím k poklesu neprůzvučnosti celého okna. 8.6.1.1 Neprůzvučnost zasklení Zvukově izolační vlastnosti zasklení pro nejčastěji používaný typ zasklení - izolační dvojskla - závisí na tloušťce skel a na šířce vzduchové mezery. Následující graf umožňuje stanovit neprůzvučnost dvojskla pro nevrstvená skla. Celková tloušťka skla je součet tlouštěk jednotlivých tabulí. Dvojskla obsahující jedno nebo obě skla vrstvená mají neprůzvučnost vyšší. Konkrétní hodnota závisí na vlastnostech fólie nebo vrstvy. Přesná hodnota se určí laboratorním měřením. Uvedený graf má obecnější platnost a lze jej použít i k přibližnému stanovení neprůzvučnosti dvojitých oken s větší tloušťkou vzduchové mezery. Obrázek č.8.2

- Neprůzvučnost dvojskel a dvojitého zasklení


79

Ročenka ČKLOP

Z hlediska zasklení lze zvukovou izolaci zlepšit následujícími způsoby: • zvětšením hmotnosti skla, • konstrukcí s nesouměrným uspořádáním vícevrstvých izolačních skel, • užitím vrstev z litých pryskyřic, • zvětšením vzdálenosti jednotlivých tabulí v zasklení až na 70 mm (u složených oken).

8.6.2

Neprůzvučnost rámu

U běžných oken dosahuje plocha rámu v průměru 30% celkové plochy okna. To znamená, že neprůzvučnost rámu výrazně ovlivní výslednou hodnotu celého okna. U plastových, hliníkových a ocelových oken je neprůzvučnost závislá na hmotnosti rámu, množství komor, vlastností výztuh a tloušťce stěn. U současně vyráběných oken se neprůzvučnost rámu pohybuje v rozmezí od 36 dB do 46 dB, přičemž horní hranice se dosáhne u rámů s vhodnou výplní. Přesnou hodnotu neprůzvučnosti rámu nelze jednoduše zjistit měřením. Je možné použít pouze výpočet z naměřených hodnot pro celé okno a samotné dvojsklo.

8.6.3

Neprůzvučnost spar

Neprůzvučnost spár v samotné konstrukci je výrazně ovlivněna jejich těsností. Těsnost je dominantním faktorem, který může značně znehodnotit jinak akusticky dobrou otvorovou výplň nebo jinou dělicí konstrukci. Kromě těsnicího profilu má na akustické vlastnosti vliv také šířka spáry a její tvar a povrch. Spára mezi rámem a křídlem musí být bezpodmínečně těsná po celém obvodu. Z tohoto hlediska se vyžaduje spolehlivá funkce kování a jeho trvalé seřízení a stabilita. U oken s nižší neprůzvučností (Rw < 36 dB) obvykle stačí jednostupňové těsnění, okna s vyšší neprůzvučností vyžadují těsnění ve dvou stupních. Neprůzvučnost okna je ovlivněna rovněž montážní spárou, tj. spárou mezi rámem a stavební konstrukcí (plnou částí obvodového pláště). Montážní spáry se těsní těsnicími provazci nebo těsnicími hmotami. V případě nízkých neprůzvučností lze použít běžné montážní pěny. Je-li požadována vyšší neprůzvučnost doporučují se těsnicí provazce z plastů nebo lépe z vláknitých materiálů s vysokým odporem proti proudění vzduchu překryté z vnějšku na obou stranách těsnicí hmotou. Těsnicí hmotu tvoří obvykle tmel s nízkým modulem pružnosti. Vhodné jsou silikonové tmely třídy 3 s dobrou přilnavostí ke konkrétním povrchům stavební konstrukce. V poslední době je k dispozici řada speciálních těsnicích systémů, které zahrnují výplňový materiál pro vnitřek spáry i vhodné krycí vrsvy ve formě fólií, z nichž vniřní je paronepropustná a vnější má nízký difúzní odpor. Tyto systémy jsou jako celek ověřovány i z hlediska stavební akustiky. Při jejich aplikaci platí zásada, že pro otvorovou výplň s požadovanou neprůzvučností je třeba zvolit těsnicí systém se spárovou neprůzvučností o 5 až 10 dB vyšší, než má navržená otvorová výplň. Důvodem je zvýšená intenzita zvuku na hranách a v rozích stavebních konstrukcí. Bude-li spárová neprůzvučnost těsnícího systému stejná, jako je neprůzvučnost okna, potom se výsledná hodnota značně sníží. S ohledem na dosažení dobré hodnoty neprůzvučnosti konstrukce má velký význam kvalita pečlivého řemeslného zpracování při její montáži a při jejím osazení do stavebního prvku. Snaha o zlepšení hodnot neprůzvučnosti použitím lepších skel a prvků rámu bude bezpředmětná, pokud v konstrukci vzniknou netěsné spáry, které významnou měrou ovlivní izolaci proti hluku šířenému vzduchem - například spáry u pokosových styků a rovných spojů, mezi okenním křídlem a rámem, anebo mezi rámem a napojením na stavební objekt.

8.6.4

Faktory ovlivňující neprůzvučnost plných prvků

Otvorové výplně ve fasádě a s nimi související spáry jsou z hlediska neprůzvučnosti kritické, neboť v průběhu užívání jsou mnohem více vystaveny případným změnám vlastností a s tím související ztrátě těsnosti. Zákonitým důsledkem je zhoršení zvukově izolačních vlastností.


Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

Kromě provedení výše uvedených montážních spár je nutné zajistit dokonalou těsnost i ve stycích mezi panely. Tyto záležitosti jsou systémově řešeny v rámci vývoje obvodového pláště a výsledné zvukově izolační parametry se laboratorně ověřují včetně vlivu typických styků konstrukcí. V souladu s normou ČSN EN 13830 [6] výrobce stanoví měřením neprůzvučnost lehkého obvodového pláště v rámci počáteční zkoušky typu a v technické dokumentaci deklaruje tuto hodnotu. Neprůzvučnost udávaná výrobcem se obvykle vztahuje na plášť včetně vlivu poměrné délky spáry/styku. Zvýšenou pozornost v případě lehkých obvodových plášťů je třeba věnovat zejména procesu montáže, kdy může dojít v důsledku technologické nekázně k porušení těsnosti a tím i k poklesu neprůzvučnosti. Ve srovnání s klasickými konstrukcemi je u lehkých obvodových plášťů tento problém mnohem pravděpodobnější.

8.7

Různé zdroje hluku a faktory přizpůsobení

Postup návrhu a hodnocení neprůzvučnosti obvodových plášťů, jak je uveden v předchozích odstavcích vyplývá ze současně platné normy ČSN 730532. Tato norma je v revizi, která se částečně dotkne i postupu návrhu obvodového pláště. Kromě jiného se v revidované normě více uplatní i aplikace tzv. faktorů přizpůsobení, které se již delší dobu uvádějí jako součást výsledků měření neprůzvučnosti. Jedná se o veličiny C a Ctr zavedené normou ČSN EN 717-1[7]. Faktory přizpůsobení charakterizují neprůzvučnost obvodového pláště vzhledem k hlukům u nichž je dominantní určitý druh hluku, jehož frekvenční složení se odlišuje od ostatních hluků. Přehled použití těchto faktorů je zřejmý z Tabulky č.8.4. Tabulka č.8.4

- Faktory přizpůsobení a jejich aplikace

Zdroj hluku

Vhodný faktor přizpůsobení

Činnosti v bytě (hovor, hudba, rozhlas, televize) Dětské hry Kolejová doprava - střední a vysoké rychlosti Dálková silniční doprava > 80 km/hod Tryskové letadlo, malá vzdálenost Provozovny emitující hluk středních a vyšších kmitočtů

C

Městský dopravní hluk Kolejová doprava - nízké rychlosti Vrtulové letadlo Tryskové letadlo, velká vzdálenost Disko hudba Provozovny emitující hluk nízkých a středních kmitočtů

Ctr

Oba dva faktory se přičítají k naměřené hodnotě vážené neprůzvučnosti Rw a tím ji korigují v závislosti na tvaru hlukového spektra určitého zdroje. Jelikož se jedná o záporná čísla, jde vždy o snížení hodnoty naměřené neprůzvučnosti. Jinými slovy standardní normativní požadavek na neprůzvučnost dle ČSN 73 0532 se tím vlastně zvýší. Ve většině případů je faktor C = - 1 dB, faktor Ctr dosahuje např. pro okna v průměru hodnoty -3 dB až -4 dB. Přesná hodnota pro okna, fasády a jiné prvky se stanoví výpočtem z výsledků laboratorních měření. Výsledek se udává ve tvaru např. Rw (C,Ctr) = 43 (-1, -4).


81

Ročenka ČKLOP

8.8. Vliv LOP na boční přenos zvuku - vodorovně, svisle Přenos hluku mezi místnostmi probíhá přímou cestou 1 (Dd) přes dělicí prvek - příčku nebo strop, který odděluje chráněnou místnost od místnosti zdroje hluku. Kromě přímé cesty se uplatňuje i přenos cestami vedlejšími, který výslednou zvukovou izolaci negativně ovlivní. V lehkých konstrukčních systémech nebo v objektech s lehkým obvodovým pláštěm se negativně uplatní přenos boční cestou označovanou č. 2 nebo také Ff (viz obrázek č.8.3) a dále cestou přes netěsnosti č. 5, jejíž negativní vliv nabývá na významu právě u montovaných konstrukčních systémů. V důsledku přenosu vedlejšími cestami obvykle narůstá rozdíl mezi hodnotou laboratorní neprůzvučnosti Rw a hodnotou pro stejný prvek měřenou na stavbě R´w. U klasických objektů v souladu s ČSN 73 0532 tento rozdíl přibližně dosahuje hodnoty 2 dB. U lehkých konstrukčních systémů a v některých případech i u objektů s lehkým obvodovým pláštěm může dosáhnout diference mezi laboratorní a stavební hodnotou 5 dB a více. Obrázek č.8.3 - Vedlejší cesty přenosu zvuku

1 ... přímá cesta (Dd) přes dělicí prvek 2 ... boční cesta (Ff) přes obvodový plášť 5 ... přenos zvuku netěsnostmi Neprůzvučnost přímé cesty odpovídá přibližně hodnotě Rw, stanovené v laboratorních podmínkách. Neprůzvučnost jednotlivých vedlejších cest nelze na stavbě jednoduše stanovit. Při měření ve stavebních podmínkách se stanoví neprůzvučnost, odpovídající přenosu zvuku všemi cestami dohromady, označovaná jako stavební neprůzvučnost R´w. Pro minimalizaci přenosu boční cestou 2 (Ff) je žádoucí, aby boční ohraničující konstrukce, v tomto případě obvodový plášť, zejména jeho vnitřní složka neprobíhal souvisle bez přerušení mezi oběma sousedními místnostmi. Výhodný je jakýkoliv mechanický spoj, styk nebo těsněná spára. Tím dojde ke zvýšení útlumu strukturálního zvuku ve styku konstrukcí a v důsledku toho k potlačení přenosu boční cestou. Výsledek se projeví ve vyšší hodnotě stavební neprůzvučnosti dělicího prvku mezi místnostmi (příčky nebo stropu). Jak již bylo uvedeno u montovaných konstrukcí je kritickým faktorem z hlediska neprůzvučnosti těsnost. Ve schematickém Obrázku č.8.3 jsou případné netěsnosti zahrnuty do cesty 5. U lehkých obvodových plášťů může vzniknout netěsnost dělicího prvku mezi chráněnými místnostmi při svislém přenosu ve styku obvodového pláště se stropní konstrukcí. Tento závadný detail může mít příčinu buď v nevhodném řešení, nebo v sedání stavby po dokončení. Podobný problém může nastat i při přenosu zvuku ve vodorovném směru. V obou případech se projeví negativní vliv snížením neprůzvučnosti u vnitřních dělicích prvků.


Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

8.9

Orientační tabulka pro hrubé stanovení neprůzvučnosti oken

Pro hrubý odhad neprůzvučnosti oken lze použít následující tabulku, která vychází z bývalé německé normy DIN 4109. Přesně je možno neprůzvučnost určit zkouškou, jejímž výsledkem je vážená neprůzvučnost Rw (C,Ctr). V orientační tabulce není zohledněno provedení napojovací spáry, kterou je nutno požadované hodnotě náležitě přizpůsobit. Tabulka č.8.6

a

- Zvukově izolované konstrukce pevných zasklení a oken a dveří v provedení otevíravém, sklopném a otevíravě-sklopném, orientační hodnoty Rw

b

c Požadavky na konstrukční provedení různých druhů oken

řádek

Jednoduchá okna Zasklená 1 tabulí Izolační dvojskla

Rw (dB)

1

25

2

3

4

30

32

35

Složená okna s 2 jednoduchými skleněnými tabulemi

Složená okna s 1 jednoduchou tabulí a 1 tabulí izolačního dvojskla

Konstrukční charakteristika

zasklení:

Dvojité

celková tloušťka skla

≥ 6mm

≥ 6mm

žádná

meziprostor mezi tabulemi

≥ 8mm

žádný

žádný

hodnota Rw zasklení

≥ 27dB

-

-

těsnění drážky:

jednoduché obvodové



zasklení:

Dvojité


≥ 6mm

≥ 6mm

Žádná


≥ 12mm

≥ 30mm

≥ 30mm


≥ 30dB

-

-





zasklení:

Dvojité


≥ 8mm

≥ 8mm

≥ 4mm + 4/12/4


≥ 12mm

≥ 30mm

≥ 30mm


≥ 32dB

-

-



≥ 8mm

≥ 6mm + 4/12/4

≥ 40mm

≥ 40mm



zasklení:

Dvojité


≥ 10mm


≥ 16mm


≥ 35dB

-

-


vulkanizovaný rám

vulkanizovaný rám

vulkanizovaný rám


83

Ročenka ČKLOP

5

6

7

8

9

8.10

37

40

42

45

≥48

zasklení: celková tloušťka skla

-

≥ 10mm

≥ 6mm + 4/12/4


-

≥ 40mm

≥ 40mm


≥ 37dB

-

-


vulkanizovaný rám

vulkanizovaný rám

vulkanizovaný rám


-

≥ 14mm

≥ 8mm + 6/12/4


-

≥ 50mm

≥ 50mm


≥ 42dB

-

-


vulkanizovaný rám

2 obvodová těsnění



-

≥ 16mm

≥ 8mm + 8/12/4


-

≥ 50mm

≥ 50mm


≥ 45dB

-

-


vulkanizovaný rám




-

≥ 18mm

≥ 8mm + 8/12/4


-

≥ 60mm

≥ 60mm


-

-

-


-

2 obvodová těsnění a vulkanizovaný rám

2 obvodová těsnění a vulkanizovaný rám

zasklení:

zasklení:

zasklení:

Hrubé stanovení není možné a v zásadě je třeba použít výsledků z průkazných zkoušek

Provedení konstrukčního spoje a utěsnění konstrukcí se zvýšenou neprůzvučností • Při volbě těsnícího systému je třeba vedle požadované zvukové izolace zohlednit též kritéria pro působení vnější a vnitřní vlhkosti i kritéria pro pohyby. • Znázorněné profily pro napojení omítky nejsou pro hlukovou izolaci relevantní. • Obdobná těsnicí opatření lze navrhnout v případě napojení do izolačních omítek, izolací fasád a ostění. • Vhodnost těsnicích materiálů, jejich kompatibilitu s ostatními materiály použitými ve spoji jakož i technologické předpisy pro jejich zpracování je třeba posoudit individuálně pro jednotlivé případy použití.


Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

Obrázek č.8.4 - Příklady provedení konstrukčního spoje v závislosti na požadované neprůzvučnosti

Případ A: rovné napojení na ostění

Uvnitř

Při vnitřním a vnějším utěsnění spáry s použitím vhodných těsnících hmot a těsnících provazců je tento druh spáry možné použít pro celkovou neprůzvučnost do hodnot

Vně

Rw > 40dB

Případ B: napojení prostorové

Uvnitř


Vně

Rw > 40dB

Případ C: vnitřní napojení do dvouvrstvého zdiva

Uvnitř


Vně

Rw > 40dB


85

Ročenka ČKLOP

Případ D: lehká předsazená izolace - konstrukce zárubně

Uvnitř


Vně

Rw > 40dB Pro stejné a vyšší hodnoty neprůzvučnosti je vhodná kombinace napojovacích fólií v kombinaci s vhodnými lepidly a izolačními hmotami. Popis doporučených napojení je uveden výše a také v kapitole „Napojení na stavební objekt“.

8.11

Ovlivnění neprůzvučnosti působením vybavovacích prvků - žaluzií a rolet, parapetů a ventilátorů

8.11.1

Všeobecně

Některé prvky, které doplňují funkci stavebního otvoru a které jsou doplňkovým vybavením oken, jako například vestavěné roletové schránky, ventilační či jiné okenní panely, mohou mít na předpokládanou a oknem poskytovanou zvukovou izolaci velmi podstatný vliv. Tato skutečnost zůstává - např. u renovací starých budov - velmi často nezohledněna, což nutně vede ke zhoršení celkové zvukové izolace stavby. Tento stav, kdy je celková zvuková izolace hodnocena jako nedostatečná, je mylně přisuzován izolaci okna.

8.11.2

Panely

Lehké vícevrstvé ohebné desky sendvičové stavby s jádrem z papírových voštin, pěnový polystyren a polyuretanová tvrzená pěna mezi tenkými deskami z oceli či hliníkového plechu, desky z tvrzených vláken a vlákno-cementové desky mají obecně pouze odhadovanou hodnotu vážené neprůzvučnosti Rw v rozmezí 20 až 30 dB. Ke zlepšení akustické izolace dvouvrstvých konstrukcí může dojít uplatněním následujících opatření: • provedení velké a navzájem rozdílné hmotnosti obou vrstev, • použití izolačního materiálu s nízkou dynamickou tuhostí, např. minerální vlny, • bodové a pružné spojení vrstev s rámovou konstrukcí.


Vydáno 11/2008

Ročenka ČKLOP

8.11.3

Rolety a roletové schránky

Roletové schránky mohou být provedeny buď jako část okenní konstrukce, nebo jako součást zdiva. Roletové schránky mohou být osazeny jako prefabrikované výrobky či bývají zhotovovány na stavbě zazděním nebo zabetonováním. Roletové schránky, které jsou na trhu běžně dostupné a na kterých nejsou provedeny žádné zvláštní technické úpravy pro zlepšení neprůzvučnosti, zpravidla nevyhovují z hlediska předepsaných hodnot protihlukové ochrany. Vliv rolet na zvýšení neprůzvučnosti otvorové výplně je zcela zanedbatelný. Opatření pro zlepšení neprůzvučnosti zahrnují zejména: • technické provedení akusticky izolované roletové schránky, • montáž žaluziových částí z venkovní strany před rámem zastínění, resp. před okenní překladem s co možná největší vzdáleností roletového tělesa a zasklení (≥100 mm), • zavěšení roletového tělesa na ocelových pružinách, které při spuštěné roletě umožňují přitisknutí posledních roletových pásků k vnější přepážce a tím i vnější uzavření roletové schránky.

8.11.4

Ventilační zařízení a prvky

Účelné a správné větrání vnitřních prostor s okny se zvýšenou neprůzvučností je možné pouze prostřednictvím samostatných ventilačních zařízení. Průmyslově jsou pro tento účel vyráběny speciální zařízení, které se buď osadí do okna, nebo je lze provozovat jako samostatné ventilační jednotky. Ventilační zařízení musí v uzavřeném stavu zcela těsnit a musí vykazovat dostatečnou tepelnou izolaci. Hluk vznikající z provozu zařízení s mechanickým pohonem musí dosahovat co nejnižších hodnot. Je třeba mít na zřeteli též možnost dobrého čištění a snadné údržby ventilačního zařízení.

8.12

Použitá literatura

[1] [2]

Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. ČSN 73 0532 Akustika - Ochrana proti hluku v budovách a souvisící akustické vlastnosti stavebních výrobků - Požadavky ČSN EN ISO 140-3 Měření zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách - Část 3: Laboratorní měření vzduchové neprůzvučnosti stavebních konstrukcí ČSN EN 14351-1 Okna a dveře - Norma výrobku, funkční vlastnosti - Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti ČSN EN 12758 Sklo ve stavebnictví - Zasklení a vzduchová neprůzvučnost - Popisy výrobků a stanovení vlastností ČSN EN 13830 Lehké obvodové pláště - Norma výrobku ČSN EN ISO 717-1 Akustika - Hodnocení zvukové izolace stavebních konstrukcí a v budovách Část 1: Vzduchová neprůzvučnost

[3] [4] [5] [6] [7]


87

STAŽENO z

Recommend Documents