JANÁČKOVA AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V BRNĚ Divadelní fakulta Ateliér divadelního manažerství a jevištní technologie Divadelní manažerství
Stadion, o. s. – nové brněnské kulturní centrum Bakalářská práce
Autor práce: Eva Kašpárková Vedoucí práce: MgA. Hana Krejčí, Ph.D. Oponent práce: doc. Jan Kolegar
Brno 2011
Bibliografický záznam KAŠPÁRKOVÁ, kulturní
centrum
Eva .
Stadion,
[Stagione,
o.
Theatre
s.
–
nové
Operation,
brněnské
Independet
Theatre Groups]. Brno: Janáčkova aka demie múzických uměn í v Brně,
Divadelní
f akulta,
Ateliér
divadelního
manažerství
a jevištní technologie/divadelní manažerství, rok. 2011 76 s. Vedoucí diplomové práce MgA. Hana Krejčí Ph.D.
Anotace Diplomová práce se zabývá divadelním provozem Stadionu, nového brněnského multikulturního centra, které vzniklo v záři roku 2010. Smyslem tohoto centra je vytvořit vhodné podmínky pro tvorbu nezávislých brněnských divadelních souborů. Účelem práce je zmapovat provozní prostředí organizace, popsat její hlavní dramaturgický záměr a posoudit, zda se původní záměr daří plnit. Práce reflektuje: naplňování původní myšlenky a cílů organizace,
popis
i
případných
záporů
a
současné rizik,
situace, uvádí
organizačních
možné
rizikové
kladů faktory
a potenciální doporučení.
Annotation The
diploma
thesis
deals
with
the
theatre
operation
of Stadion, a new multicultural centre, which was established in September 2010. The purpose of this centre is to create good conditions for productions of independent theatre groups in Brno. The objective of the thesis is to map operating conditions of this organization, describe the main dramaturgical plan and evaluate, if expected results are met. This work reflects the following: meeting original expectations and targets of the organization,
describing
the
current
situation,
analyzing
strengths
and
weaknesses of the management, and mentioning possible risk factors and potential recommendations.
Klíčová slova multikulturní centrum, divadelní provoz, občanské sdružení, nezávislá umělecká tvorba .
Keywords multicultural centre , theatre operation , civic association, independent arts .
Prohlášení Prohlašuji, samostatně
a
že
jsem
použila
jen
předkládanou uvedené
práci
prameny
zpracovala a
literaturu.
Současně dávám svolení k tomu, aby tato diplomová práce byla umístěna v Knihovně JAMU a používána ke studijním účelům. V Brně, dne 19. května 2011
Eva Kašpárková
Poděkování Na
tomto
místě
bych
ráda
poděkoval a
Hance
Krejčí
a Blance Chládkové za projevenou trpělivost a soustavnou podporu.
Řediteli
potřebných
Stadionu
informací
za přínosné konzultace.
a
Tomáši Kadlecovi
zástupcům
za
participujících
poskytnut í souborů
PŘEDMLUVA Ve městě Brně nalezneme velké množství různých druhů divadel je
a
rovněž
zřizovatelem
mnoho
typů
celkem
čtyř
divadelních
souborů.
divadelních
M ěsto
příspěvkových
organizací: Národního divadla Brno, Městské ho divadla Brno, Centra experimentálního divadla a Loutkové ho divadla Radost. V Brně však existuje nespočet dalších souborů, které v oblasti divadla aktivně a pravidelně působ í. Tyto umělecké skupiny většinou
působí
se
omezuje
ve
zmíněných
bez
na
vlastního
prezentaci
prostoru v
rámci
organizacích, kulturních
a
jejich
činnost
pronájmu
prostor
domech,
klubech aj.
Princip takového provozu pro tyto divadelní soubory není zcela ideální a prostor určený výhradně pro tvorbu a prezentaci těchto malých divadel v Brně až do září roku 2010 výrazně chyběl. Za účelem zajištění a poskytnutí takového prostoru vzniklo občanské
sdružení
Stadion,
o.
s.,
které
je
v současnosti
provozovatelem multikulturního centra téhož jména na Kounicově ulici. Na první pohled se Stadion podobá institucím, které mají v České republice dlouhodobou tradici a v Brně se těší hojnému zastoupení, a sice kulturním domům typu: Rubín, Semilasso, Musilka, Dělnický dům aj. Avšak myšlenka, která vedla k jeho vzniku a cíle, které si jeho zástupci stanovují, jsou mnohem ambicióznější. Stadion nemá být pouze kulturním domem či stagionou, tedy pouze prostorem pro interpretaci různých druhů umění (často
mimobrněnských
umělců).
Má
být
zázemím,
které
je denně k dispozici nezávislým umělcům tak, aby zde jednotlivé projekty mohly přímo vznikat a spolupracující soubory se tak nadále rozvíjet. V ideálním případě má Stadion, o. s. poskytnout prostor rozličným formám a oborům v oblasti umění s využitím všech svých současných pr ostorů.
OBS AH ÚVOD ................................................................................... 1 1. TEORETICKÁ ČÁST. .......................................................... 2 2. OD PŮVODNÍ MYŠLENKY K RE ALIZACI ............................. 7 3. POTŘEBA VZNIKU CENTRA ............................................... 9 4. FORMY RE ALIZACE ........................................................ 11 4. 1. DISPOZICE BUDOVY .................................................... 11 4. 2. PROSTORY DIVADELNÍHO SÁLU .................................. 11 4. 3. KAVÁRNA A NAHRÁVACÍ STUDIO ................................. 13 4. 4. PROGRAMOVÉ VIZE .................................................... 14 4. 4 . 1. PR O D U KC E S DR UŽ EN Í . ..........................................................
15
4. 4 . 2. V ED L EJ ŠÍ PR O G R A MO V É LI NI E . .............................................
15
4. 4 . 3. P ART I CI P UJ Í C Í SO UB O R Y. ......................................................
18
4. 4 . 4. HO ST É HL A V NÍ HO P RO G R A M U. ..............................................
23
4. 5. SJEDNOCENÍ PROGRAMOVÉ KONCEPCE .................... 23 4. 6. PARADOX UKONČENÍ ČIN NOSTÍ ABSOLUTNÍHO DIVADLA ............................................................................. 24 5. ORG ANIZACE A ORG ANIZAČNÍ STRUKTURA. .................. 26 5. 1. JEDNOTLIVÉ FUNKCE ................................................. 27 5. 2. JEDNOTLIVÉ PRAVOMOCE .......................................... 27 5. 3. POZICE ŘEDIT ELE ....................................................... 28 5. 4. ROZVOJ A BUDOVÁNÍ ORGANIZAČNÍ STRUKTURY ....... 29 6. FINANCOV ÁNÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ .................................. 30 6. 1. SOUČASNÁ FINANČNÍ BILANCE ................................... 30 6. 2. ZÍSKÁVÁNÍ FINAČNÍ PODPORY .................................... 31 6. 3. POTENCIÁLNÍ ZDROJE FINANČNÍ PODPORY ................ 32 7. MARKETING A PROP AG ACE ........................................... 34 7. 1. SOUČASNÉ PROPAGAČNÍ PROSTŘEDKY A SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY ............................................................................ 35 7. 2. ZPĚTNÁ VAZBA - NÁVŠTĚVNOST ................................. 37 7. 3. VLASTNÍ PRODUKT A KONKURENCE ........................... 39 8. NAPLŇOV ÁNÍ CÍLE Z POHLEDU PARTICIPUJÍCÍCH SOUBORŮ .......................................................................... 41
9. ZHODNOCENÍ PRVNÍHO ROKU FUNGOV ÁNÍ .................... 45 ZÁVĚR ................................................................................ 49 POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE .......................................... 50 SEZNAM ILUSTRACÍ ........................................................... 53 SEZNAM TABULEK ............................................................. 54 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................ 55
PŘEDMLUVA Ve městě Brně nalezneme velké mnoţství různých druhů divadel je
a
rovněţ
zřizovatelem
mnoho
typů
celkem
čtyř
divadelních
souborů.
divadelních
M ěsto
příspěvkových
organizací: Národního divadla Brno, Městské ho divadla Brno, Centra experimentálního divadla a Loutkové ho divadla Radost. V Brně však existuje nespočet dalších souborů, které v oblasti divadla aktivně a pravidelně působ í. Tyto umělecké skupiny většinou
působí
se
omezuje
ve
zmíněných
bez
na
vlastního
prezentaci
prostoru v
rámci
organizacích, kulturních
a
jejich
činnost
pronájmu
prostor
domech,
klubech aj.
Princip takového provozu pro tyto divadelní soubory není zcela ideální a prostor určený výhradně pro tvorbu a prezentaci těchto malých divadel v Brně aţ do září roku 2010 výrazně chyběl. Za účelem zajištění a poskytnutí takového prostoru vzniklo občanské
sdruţení
Stadion,
o.
s.,
které
je
v současnosti
provozovatelem multikulturního centra téhoţ jména na Kounicově ulici. Na první pohled se Stadion podobá institucím, které mají v České republice dlouhodobou tradici a v Brně se těší hojnému zastoupení, a sice kulturním domům typu: Rubín, Semilasso, Musilka, Dělnický dům aj. Avšak myšlenka, která vedla k jeho vzniku a cíle, které si jeho zástupci stanovují, jsou mnohem ambicióznější. Stadion nemá být pouze kulturním domem či stagionou, tedy pouze prostorem pro interpretaci různých druhů umění (často
mimobrněnských
umělců).
Má
být
zázemím,
které
je denně k dispozici nezávislým umělcům tak, aby zde jednotlivé projekty mohly přímo vznikat a spolupracující soubory se tak nadále rozvíjet. V ideálním případě má Stadion, o. s. poskytnout prostor rozličným formám a oborům v oblasti umění s vyuţitím všech svých současných pr ostorů. 1
ÚVOD Původní myšlenka občanského sdruţení Stadion , přesněji její realizace, je v brněnském měřítku ojedinělá. Provoz takového centra je velice náročnou činností nejen po stránce organizační, ale a
zejména principu
finanční.
jeho
Vzhledem
fungování
bude
k charakteru zajímavé
organizace
mapovat,
jakým
způsobem se vedení St adionu daří vlastní cíle plnit. Cílem této práce je zmapovat provozní prostředí Stadionu a ukázat zda a za jakých okolností je myšlenka a koncepce centra ţivotaschopná. Otázkou je, jakým způsobem je moţné tuto organizaci řídit, jak jsou nastaveny pravomoci, pravidla komunikace a další vztahy uvnitř organizace, případně je
moţné
pro
její
provoz
najít
vyhovující
a
zda
aplikovatelný
manaţerský model. A v neposlední řadě – na základě popisu fungování
organizace,
jeho
dramaturgie,
finančního
řízení
a marketingu – zjistit, zda je vedení Stadionu skutečně schopno dlouhodobě plnit své cíle a poskytnout nezávislým umělcům výhodné podmínky pro jejich u měleckou tvorbu. V rámci hypotézy má práce poukázat na to, zda f ormulace konkrétní provozní vize napomůţe ke snadnějšímu vytvoření efektivní
taktiky,
vedoucí
ke
zvýšení
provozní
kapacity
a následně ke kvalitnějšímu dosahování posl ání občanského sdruţení.
2
1. TEORETICKÁ ČÁST DIVADELNÍ PROVOZ Divadelní
provoz
je
organizace
umělecké
činnosti.
S ohledem na zaměření organizace a charakter svých činností, stanovuje kaţdá instituce vlastní, specificky členěnou strukturu divadelního ekonomické
provozu.
Organizace
moţnosti,
rovněţ
přizpůsobuje
zohledňuje
počet
vlastní
zaměst nanců
a následné přerozdělení jednotlivých kompetencí. STAGIONA, DIVADLO STAGIONOVÉHO TYPU 1 Pojem stagiona představuje především budovu či sál, který nedisponuje vlastním stálým uměleckým souborem. Stagionu řídí zpravidla výrazně uţší provozní tým, neţ tomu bývá v běţných kamenných hostující
divadlech.
soubory.
Ve
Programovou své
podstatě
náplň je
stagiony
stagiona
tvoří
prostorem
určeným k prezentaci, nikoliv však k tvorbě. MANAGEMENT DIVADLA, MANAŽERSKÉ FUNKCE Slovo management pochází z anglického to manage = řídit. Význam tohoto slova chápeme jako vedení, ovládání a řízení. Management je ve své podstatě soubor metod, které vedou k úspěšnému
dosaţení
předem
stanovených
cílů.
Divadelní
management vyţaduje znalost a správné provádění celé řady činností. K těmto činnostem je potřeba ovládat zejména znalosti v oblastech psychologie, sociologie, ekonomiky, práva, výpočetní a komunikační techniky a medií. Pouze odpovědné vykonávání
1
St a d io n, o . s . ne l ze c há p at j ak o s ta g i on u v u ve d en ém s m ys l u s l o v a, ne b oť org a n i zac e pů v o d n í t v or b u um o ţň uj e . So u č as n ě s e vš ak j ed ná o t yp o v ě nej b l i ţš í f or m u d i v a de l ní or g an i za c e.
3
jednotlivých manaţerských funkcí následně vede k úspěšnému dosaţení předem stan ovených cílů. Manaţerské funkce:
plánování,
organizování,
řízení,
vedení,
kontrola,
rozhodování.
Plánování Plánování či předvídání p ředstavuje startovací pozici pro všechny následující fáze a funkce provozní organizace. Znamená zhodnocení vlastní výchozí pozice, zhodnocení silných i slabých stránek, obsahuje stanovení vlastních cílů a nastavení priorit a hledání prostředků k jejich
efektivní realizaci. Neopomíjí
případná rizika , informuje se o aktuálním stavu konkurenčního prostředí
a
hledá
alternativní
cesty
k
dosahování
cílů
při
překonávání souvisejících překáţek. Výstupem plánování je tzv. plán, který představuje soubor všech záv azných současných postupů
a
rozhodnutí
(v
divadle
f unkce
důleţitá
např.
marketingový
či dramaturgický plán). Organizování Organizování
je
především
k
utváření
vhodného prostředí pro úspěšnou kolektivní spolupráci. Jedná se
o
metodu
organizační
přerozdělování
struktury
a
práce,
následné
budování
koordinace
a
rozvoj
jednotlivých
činností. Ří zení Funkce řízení zahrnuje rů zné postupy, metody a techniky.. Důleţitou součástí řízení je komunikace, s čímţ úzce souvisí i shromaţďování dat a informační systémy. Za metody řízení 4
povaţujeme
ekonomiku,
informatiku,
logistiku,
marketing,
personalistiku a mnohé další. Vedení V
návaznosti
vedení
ve
na
smyslu
plnění
předchozích
ovlivňování
či
funkcí,
usměrňování.
chápeme Společně
s řízením představuje jednu z ne jtěţších manaţerských funkcí, neboť je zaloţena především na umění správné komunikace. Představuje pozitivní vliv manaţerů na jednotlivé členy týmu či
zaměstnance.
činnost
Prostřednictvím
jednotlivců
motivace
k úspěšnému
manaţer
směřuje
naplňování firemních
cílů.
Důleţitý je rozvoj hlavního potenciálu, který představuje myšlení, nápady,
znalosti,
zkušenosti
a
schopnosti
vlastních
zaměstnanců.
Kontrola Podstatou této manaţerské funkce je hodnocení vykonané práce
s
ohledem
na
dosahování
stanovených
cílů.
Jedná
se o monitoring v rámci dodrţování původního plánu v zájmu dalšího rozvoje organizace. Cílem je především získání zpětné vazby,
analýza
p roblémů
a
případné
nastolení
řešení
či souvisejících sankcí. Ro zhodování Funkce funkcemi a
rozhodování činnostmi.
se
Značí
prolíná schopnost
všemi
manaţerskými
manaţera
f lexibilně
reagovat na nastalou situaci a vybrat nejvhodnější variant u řešení s ohledem na určená kritéria.
MARKETING Pojem marketing je odvozen z anglického market = trh. Jedná se o strategickou koncepci, jejímţ úkolem je oboustranné uspokojení potřeb a zájmů zákazníků i prodávajících na trhu. Marketing je činnost, která je vykonávaná na základě rozhodnutí 5
vedení organizace. Představuje úsilí o konkurenceschopnost a je koncepcí podnikání orientovanou na zákazníka a na trh. V současnosti
se
stává
marketing
důleţitou
součástí
moderního divadelního provozu. Význam marketing v divadelním umění má však svá vlastní specifika – hlavním produktem divadla je posk ytovaná sluţba – záţitek např. ve formě divadelní inscenace. H lavním cílem zde nutně musí být kvalita díla, která je velmi úzce ovlivněna jeho cenou, propagací a distribucí. V případě, ţe má d ivadlo marketingový úsek, dle Jana Dvořáka „marketingový úsek v divadle vykonává vše, co souvisí s nástroji marketingu - mj.: 1.
Určuje
cíle
a
plán
dalšího
postupu
aţ
po
kontrolní
mechanismy. 2.
Definuje
charakter
divadla,
jeho
jedinečnost
osobitost,
a případně přispívá k vyhraněnosti. 3. Poznává, analyzuje a vyhodnocuje trh (prostředí, konkurenci, nasycenost,
poptávku,
trendy),
zkoumá
své
obecenstvo
a definuje cílové skupiny obecenstva, hledá způsoby jak diváka získat, udrţet a rozvíjet s ním vztahy. 4. Zkoumá vlastní produkt a jeho hodnotu, optimálně stanovuje cenu produktu a způsoby jeho distribuce. 5.
Zabezpečuje
propagaci
(komunikace
s
cílem
relations
formy
upozornit
na hodnoty produktu). 6.
Rozvíjí
komunikace,
aktivity včetně
public
přípravy
sc énářů
-
mimojevištní
propagační
kampaně
marketing,
databáze
k nové premiéře (run for the opening act). 7.
Uplatňuje
přímý
marketing -
direkt
marketing. 8. Rozvíjí fundraising (jednání s partnery, sponzory ad.) a další podnikatelské a obchodní činnosti divadla (m erchandising) ad.
6
Marketingovou činnost můţe v divadle menší a střední velikosti vykonávat pouze jediný člověk, avšak za předpokladu součinnosti s ostatními pracovníky divadla.“ (Dvořák, 2004, s. 117)
7
2. OD PŮVODNÍ MYŠLENKY K REALIZACI Občanské sdruţení Stadion bylo zaregistrováno 16.
září
2010 a vzniklo jako záštita pro provozování umělecké tvorby v širším slova smyslu. V čele sdruţení stojí nynější ředitel multikulturního centra pan Tomáš Kadlec (viz. Příloha A). Myšlenka o potřebnosti budování prostoru tohoto typu se
zrodila
jiţ
v roce
2007,
kdy
Kadlec
působil
jako
člen
Absolutního divadla. Velmi záhy začal pracovat na společných projektech se členy bývalého Divadla v 7 a půl a posléze se společně s reţisérem Matějem T. Růţičkou podílel i na vzniku inscenace Solaris v divadle BURANTEATR. Všechny tři zmíněné soubory patřily v té době do skupiny brněnských divadel bez stálého souboru. Ačkoliv BURANTEATR dvě sezóny (2008/2009 a
2009/2010)
působil
v
prostorách
KNIHY
DOBROVSKÝ,
v červnu 2010 moţnost dalšího tamního působení ztratil . Díky tomuto faktu přišel o příleţitost na pravidelné působení nejen BURANTEATR, ale i další divadla, která v KNIHY DOBROSKÝ účinkovala (Divadelní studio Dialog II, Studio Aldente, Di vadelní soubor
TAK
JO
aj.).
Především
budoucnost
divadla
BURANTEATR byla v té době velmi nejistá, neboť se v Brně nedařilo najít ţádný jiný prostor vhodný pro další působení. Zejména o
provozování
díky
tomuto
popudu
multi kulturního
centra
začala získávat
myšlenka konkrétnější
podobu. Volba konkrétní budovy nebyla sloţitá, neboť kromě Kabinetu múz se v současné době v Brně nenachází jiný vhodný objekt, kde by bylo moţné okamţitě zahájit provoz. Tomáš Kadlec tedy jiţ na jaře roku 2010 zaháj il sérii jednání s cílem získat k dispozici prostor bývalého sokolského kina, později nahrávacího studia Československého rozhlasu, v památkově chráněné funkcionalistické budově na ul. Kounicova 22 (Obrázek č. 1). Zde od roku 1995 působila nahrávací a prod ukční firma G – Studio. Se zástupci TJ SOKOL BRNO I a firmy G – Studio se
následně
podařilo
úspěšně 8
vyjednat
podmínky
dalšího
fungování a jiţ v následující divadelní sezóně 2010/2011 mohl být zahájen provoz nového multikulturního centra Stadion. Obrázek č. 1 Budova Stadionu
Z dr oj : i- d i v a dl o .c z. W ww. i - d i v ad l o.c z [o n l in e] . 2 0 10 [c it . 2 0 1 1 - 0 5- 1 9] . B ur a n te atr . D os t up n é z W W W :
.
Přáním Tomáše Kadlece je, aby na Stadion bylo nahlíţeno jako na prostor pro tvorbu originálních autorských projektů, které nemají
příleţitost
tvořit
jiţ
existující
brněnské
příspěvkové
organizace. Tato divadla vnímá jako jiţ značně vyprofilovaná a touţí tedy po prostoru pro aktuální nezávislou uměleckou tvorbu. Sám koncepci Stadionu vnímá spíše jako novodobý manifest či odboj, který si klade
za cíl umoţnit
umělcům
vykonávat jejich činnost jako právoplatně uznávané řemeslo. „V rámci zachování tradice byl obje ktu ponechán původní název
Stadion,
neboť
název
je
tímto
vyjádřením
sportovní
solidarity těm, kteří s nadšením a minimálními prostředky tvoří nevšední podívanou.“ (www.stadec.cz, 2011)
9
3. POTŘEBA VZNIKU CENTRA Brno, druhé největší město v České republice, má velmi vysoký kulturní potenciál. Ţije zde více neţ 400.000 obyvatel a v rámci univerzitní obce se zde pohybuje bezmála 70.000 studentů. Brno je nepochybně hlavním kulturním centrem Moravy a současně městem s druhou nejhustší sítí divadel v České republice.
Kromě
divadel
s charakterem
příspěvkových
organizací zřizovaných městem, funguje v Brně přibliţně devět dalších
divadelních
scén,
kolem
jedenácti
profesionálních
souborů charakteru nevládních neziskovýc h organizací a velký počet amatérských divadel. Vedení Stadionu vychází z předpokladu, ţe město Brno dlouhodobě trpí absencí prostoru pro nezávislá divadla. Své tvrzení
dokládá
příklady
soub orů,
jako
jsou
např.
Divadlo
v 7 a půl, BURANTEATR, Feste, Ensemble Opera Diversa, TD Maximvs, Malé divadlo kjógenu a m nohých dalších. Tyto soubory při
prezentaci
vlastní
tvorby
hostují
po
klubech
a
malých
divadelních scénách, často však za velice nejistých a nestálých podmínek. Statutární m ěsto Brno v současnosti není zřizovatelem ţádné
instituce ,
která
umoţňovala
by
prezentaci
tvorby
brněnských nezávislých umělců . Koncepce kultury v působnosti města Brna pro rok 2003 uvádí, ţe bude klást důraz na rozvoj spolupráce a společné prezentace
výjimečných
s oboustranným Jako
jeden
divadelních
a
hudebních
vyuţitím stávajících prostorových
z krátkodobých
cílů
je
posléze
projektů, moţností.
uvedena
snaha
o vytvoření městského klubu , kde by mohla být celoročně provozována nabídka ne jrůznějších hudebních ţánrů a dalších produkcí alternativní kultury. Ačkoliv se v současnosti jedná o krátkodobý cíl jiţ 8 let starý, městu Brnu se jej doposud nepodařilo naplnit.
10
Občanské druţení Stadion z těchto důvodů a na základě shodné
původní
myšlenky
tuto
potřebu
začal
nezávisle
realizovat. Cílem sdruţení tedy je utvářet otevřený multikulturní prostor, ve kterém všichni jmenovaní (a další nejmenovaní) budou moci prezentovat svou tvorbu pravidelně a za přijatelných (tudíţ nekomerčních) podmínek . Největší objem financí Magistrátu města Brna je v kulturní sféře poskytován zřízeným příspěvkovým organizacím (více neţ půl miliardy korun ročně) a podpora neziskových organizací je mnohdy zanedbatelná (pro rok 2010 bylo v rámci všech ţádostí přerozd ěleno necelých třináct miliónu korun ). Je tedy zřejmé, ţe zásadním rizikem v dlouhodobém měřítku můţe být nedostatek
zdrojů
pro
získání
finančních
prostředků
a je otázkou, zda je vůbec moţné, aby centrum mohlo fungovat a naplňovat své c íle bez významnějšího podílu a spolupráce města Brna.
11
4. FORMY REALIZACE 4.1.
DISPOZICE BUDOVY
Prostory, které má občanské sdruţení v nájmu, zahrnují: vstupní foyer, prostor pro pokladnu a její technické zázemí v přízemí, v mezipatře pak diváckou šatnu s moţností dalšího prostoru pro technické zázemí či kancelářské prostory, v prvním patře
druhé
foyer
(vyuţívané
v současnosti
jako
kavárna),
divadelní sál se zázemím pro herecký soubor a skladování kulis, dabingové
studio,
sociální
zařízení
v zákulisí
i
ve
foyer
a skladovací prostory, ve druhém patře se pak nachází další kancelářské prostory. Všechny
zmíněné
prostory
jsou
v současno sti
plně
vyuţívány vedením Stadionu a participujícími soubory.
4.2.
PROSTORY DIVADELNÍHO SÁLU
Jako divadelní sál slouţí Stadionu prostor, který se nachází v prvním patře budovy. Ačkoliv od počátku disponuje poměrně velkou rozlohou
(přibliţně 440 m 2 ), nejedná se o klasický
multifunkční divadelní sál (Obrázky č. 2). Prvotně byl sál určen spíše
k produkcím
koncertního
typu.
V samotném
základu
k tomuto účelu slouţila kaskádovitá podlaha a kukátkové jeviště o rozměrech 9 x 12 m . Zdi sálu tvořilo dřevěné ob loţení světlé barvy, která pro divadelní tvorbu není příliš vhodná. Kapacita toho sálu koncertního typu byla přibliţně 200 míst. Vzhledem
k charakteru
inscenací,
které
na
Stadion
přenesly participující soubory, bylo nutné dispozice sálu upravit. Tyto inscenace byly vytvářeny pro komornější prostory a mnohdy na jeviště arénového typu. Na podzim roku 2010 tedy proběhla rekonstrukce, při které byla část podlahy vyrovnána, a obklady stěn sálu byly natřeny ţádoucí černou barvou. Tato proměna 12
umoţnila vznik dvou základních modelů scén pro prezentované produkce. V současnosti je tedy hostujícím souborům k dispozici malá scéna o rozměrech 11 x 14 m (s moţností variabilního umístění hlediště a jeviště a kapacitou cca 60 diváků ) a velká scéna,
která
dispozičně
odpoví dá
původnímu
prostoru.
Jednotlivé soubory vyuţívají oba modely scén, které jsou takto dostačující,
případně
pak
vyuţívají
další
moţnosti
sálu
a jednotlivá představení prezentují ve vlastním modelu jeviště či hlediště. V současnosti provozovat
jak
tedy
sá l
představení
svou
variabilitou
komorního
rázu
či
umoţňuje prostorové
experiment y, tak i velkokapacitní taneční a hudební festivaly. Nevýhodou prostoru , kterou se bohuţel doposud nepodařilo vyřešit, je bariérový přístup do sálu. Obrázek č. 2 Divadelní sál
Zdr oj : St a d io n , o .s . W ww.s t ad ec .c z [ on l i n e] . 2 0 11 [c it . 2 0 11 - 0 5 - 19 ]. No
t ot o? Fo t o! .
Do s tu p né
z
WWW:
c at a lo g .p h p?c at e g _i d = 3 >.
Z
d
r
13
< ht t p: // ww w.s ta d ec .c z/ ga l l er y/
KAVÁRNA A NAHRÁVACÍ STUDIO
4.3.
Kromě divadelního sálu a prostorů pro technické zázemí, disponuje budova nahrávacím studiem a kavárnou. Nahrávací
studio
je
v současnosti
nadále
především
aktivitou produkční firmy G – Studio, která měla prostory v nájmu před
vznikem
různorodých Nahrávací
Stadionu. nahrávek
studio
nyní
Firma a
studio
hudební
funguje
vyuţívá
k pořizování
vydavatelské
spíše
odděleně,
činnosti. sdruţení
společnosti studio pravidelně pronajímá. V prvním patře budovy je (tentokráte jiţ pod hlavičkou Stadionu)
provozována
nově
vzniklá
kavárna
Šalingrad.
Provozem kavárny Stadion navazuje na tradici, kterou v tomto prostoru započa la dříve fungující umělecká kavárna Melodie. Kavárna Šalingrad (Obrázek č. 3) je otevřena denně od 16:00 všem návštěvníkům. Během a po představení slouţí současně jako klasický divadelní bar či klub. Kavárna je provozována především s důrazem na mladého diváka a zřetelem na početnou brněnskou studentskou obec. Hlavním smyslem je vz nik prostoru pro vzájemná setkávání, kdy Stadion nabízí veřejnosti moţnost chvil
strávených
v kavárně
s volně
přístupnou
knihovnou
a internetem. Nejen v divadelním sálu, ale i v kavárně probíhá pravidelně řada kulturních akcí (např.: Kejkle u pi ána, Taneční improvizace
k nedělní
kávě),
které
koncepci Stadionu.
14
dotváří
dramaturgickou
Obrázek č. 3 Kavárna Šalingrad
Zdroj: Stadion, o.s. W ww.stadec.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-19].
No
toto?Foto!.
Dostupné
z
WWW :
.
4.4.
PROGRAMOVÉ VIZE
V kontextu brněnské kulturní obce se Stadion povaţuje za
scénu
alternativní,
ve
smyslu
alternativy
k divadlům
se stálými soubory. Vedení je přesvědčeno, ţe svým divákům dokáţe poskytnout pestrou škálu nejrůznějších uměleckých ţánrů a forem v podání různorodých umělců. Rovněţ se povaţuje za scénu experimentální, neboť se pokouší hledat nové způsoby k vytvoření základny pro vzájemnou pomoc a toleranci mezi programově různě vyprofilovanými soubory. Prakticky je velkým a ambiciózním pokusem o oţivení nezávislé scény v Brně. Prostor je primárně určen uměleckým formám scénickým – divadelní, pohybové, taneční a ţiv ě provozované hudební tvorbě.
15
PRODUKCE SDRUŢENÍ
4.4.1.
Kromě stávajících projektů jednotlivých subjektů, poskytuje Stadion prostor a zázemí pro vznik nových počinů: doposud např. EXPRES NA ZÁP AD / THE SUNSET LIMITED Cormaca McCarthyho
či
Manţelské
vraţdění
Érica
–
Emmanuela
Schmitta. Oboje v reţii Hany Mikoláškové a v přímé produkci sdruţení, stejně jako další premiéry jednotlivých působících souborů (BURANTEATR, Feste, aj.) .
Pravidelný
večerní
program pro dospělého diváka doplňují v menších intervalech dopolední a víkendová představení věnovaná dětem (nově vznik pohádky Jak Tobiášek a Klárka našli kamaráda). V současnosti je v produkci sdruţení rovněţ připravován hudební festival, který se uskuteční v druhé polovině června tohoto roku a inscenace Modlitba za Kateřinu Horow itzovou, která se tak stane poslední premiérou sezóny.
4.4.2.
VEDLEJŠÍ PROGRAMOVÉ LINIE
FILMOVÝ KLUB A VZDĚLÁV ACÍ ČINNOST Stadion nabízí své prostory i organizacím zajišťujícím vzdělávací a výchovné kurzy. Vedení usiluje o pravidelný provoz
nočního
filmového
klubu.
V
této
spojitosti
a ve spolupráci s Ústavem filmu a audiovizuální kultury při Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně proběhla doposud
jedna
dvoudenní
přednáška
věnovaná
nezávislému a studentskému čes kému filmu. O další moţné spolupráci se jedná. Současný
pravidelný
provoz
filmového
klubu
je rovněţ vhodným způsobem k rozšíření vyuţití potenciálu prostoru.
16
FACTORY FASHION MARKET (FFM) V rámci vedlejší programové linie je v prostorách Stadionu na
úspěšně
festivalu
prezentována
Factory
Fashion
i
nezávislá
Market.
móda
Tento
projekt
se poprvé uskutečnil v červnu 2010, v objektu Zbrojovky Brno.
Další
navazující
části
se
posléze
přesunuly
na Stadion. FFM se koná několikrát do roka, vţdy během jednoho víkendu a to v divadelním sále Stadionu.
PROJEKT DIV ADELNÍ OZDRAVOVNA Dramaturgická linie „divadelní ozdravovna“ má být částečnou
kompenzací
nevýhody
v podobě
bariérového
přístupu do divadelního sálu. Po dohodě s participujícími soubory měla být některá z jejich představení vţdy jednou měsíčně prezentována v rámci návštěv dětských domovů, ústavů pro zdravotně postiţené a nemocnic. Intenzivní komunikaci a pravideln ou spolupráci s některým z těchto ústavů
se
však
vedení
Stadionu
doposud
nepodařilo
navázat. Ozdravovna tedy zůstává jedním z hlavních cílů programové koncepce pro sezónu 2011/1012, kdy jejímu uskutečnění bude věnováno více času a pozornosti.
PODPOR A
CH AR I TATIVNÍCH
PROJEKTŮ
A
PO DPO R A
INICI ATI V
V letošním roce nabídlo sdruţení pomoc i několika charitativním projektům (např. Pomozte dětem), kdy byl vedením
Stadionu
pro
účely
projektů
poskytnut
zcela
zdarma prostor divadelního sálu. Zástupci stadionu podpo rují také řadu občanských iniciativ
(př.
Brno
blokuje)
souvisejících akcí.
17
a
aktivně
se
účastní
VÝSTAVNÍ ČINNOST Ve
foyer
divadla
probíhají
krátkodobé
výstavy
rozličných brněnských výtvarníků či fotografů. Cílem této myšlenky
je
představit
především
tvorbu
studentů
brněnských uměleckých škol (SŠUD, FaVU, VUT, ateliéru scénografie při DIFA JAMU).
Doposud zde bylo moţné
zhlédnout např. prodejní výstavu fotografií Kamila Saliby s názvem Butterfly AFFECT, jejíţ zahájení bylo provázeno s tanečním představením brněnské skupiny Oorphane. Dále také výstavu obrazů s názvem ZLATO A RYBÍ KSICHTY malíře Karla Gregora či výstavu nejnovějších děl Lubomíra Stejskala.
KONCERTY Pravidelné koncerty realizované v divadelním sále tvoří
základ
hudební
uskutečněných
akcí
dramaturgické můţeme
li nie.
jmenovat
Z jiţ
koncerty
nekomerčního rázu: př. Pavel Fajt, Ondřej Smeykal a Miloš Dvořáček (Didgeridoo & Drums), stejně jako akce rázu komerčního:
př.
Xavier
Baumaxa
a
Hnědé
smyčce,
mako!mako, Xindl X, aj. Přímo v prostoru kavárny Šalingrad je pak dáván prostor hudebním různé
akcím komornějšího typu,
improvizační
večery
či
vystupující kapely Gentle Irony Trio.
18
koncerty
jako jsou pravidelně
PARTICIPUJÍCÍ SOUBORY
4.4.3.
Se sdruţením v současnosti pravidelně spolupracují tyto soubory a projekty:
BURANTE ATR, BURANTEATR
je
nezávislým
profesionálním
divadelním souborem sídlícím v Brně s jiţ poměrně širokým okruhem
stálých
spolupracovníků
především
z
řad
nedávných absolventů a studentů Divadelní fakulty JAMU. Hlavní
záměr
BURANTEATRu
je
soustředěn
k herecké práci, jsou voleny takové texty, které ve svých postavách nabízejí moţnost mnohovrstevnatého, ţánrově nejednoznačného
hereckého
ztvárnění
postav,
které
provokují tvořivou činnost herců a jejich výrazný osobn í vklad do společné práce.
FESTE, Feste je nezávislé profesionální divadlo, které vzniklo roku
2006
v Brně.
Svou
dramaturgií
se
zaměřuje
na společenská a politická témata a usiluje tak o rozvoj otevřené občanské společnosti. Ve vlastní autor ské tvorbě se
opírá
se
o
výzkumy
a
odborné
rešerše
daných
společenských témat. Při inscenování hledá vţdy novou cestu
ke
specifickému
divadelnímu
ztvárnění
(dokumentární, pohybové, cross -over, činoherní divadlo, improvizace).
19
FACKA, Divadlo Facka vzniklo v roce 1995 jako amatérský soubor pod vedením Sergeje Sanţi. Od roku 2001 se Facka profesionalizuje, především díky hostování herců z divadla Husa na Provázku, Mahenova divadla, Divadla v 7 a půl. Do roku 2006 divadlo působilo na stál é scéně divadla V 7 a půl, od roku 2006 opět bez stálé scény, jako zájezdové, ale jiţ profesionální divadlo. Specifikem divadla Facka jsou nonverbální pohybová plenérová představení s cirkusovými dovednostmi jako je chůdařství, ţonglování, balancování na kouli, chůze po laně apod.
OORPHANE, Projekt Oorphane je ve svých různorodých proměnách téměř
nepostiţitelný.
Má
proměnlivý
Twar,
dokáţe
se vznášet jako Ikaros nebo zářit v tlumených barvách Lightspottingu. Někdy na sebe bere po dobu tanečního představení,
jindy
se
vám
představí
jako
vizuální
performance, fotografická výstava nebo prostý text. Někdy je dostatečně sebevědomý, aby naplnil celou Narcisternu, jindy křehčí neţ slepená Motýlí křídla. Oorphane
je
tu
ale
především
proto,
aby
se prostřednictvím nejrůznějších uměleckých prostředků neustále znova a znova vyvíjel, bral na sebe nové formy a vyjadřoval se k současnému světu.
20
KOULE, Divadlo
Koule
je
divadelní
společnost,
ve
které
působí členové Městského di vadla Brno, Divadla v 7 a půl, HaDivadla aj. Divadlo
se
prezentuje
především
prostřednictvím
hořké konverzační komedie Podnebí, která se odehrává ve zvláštním meziprostoru a mezičase, kde se setkávají osoby a osudy, které by se jinak potkat nemohly, n apř. Jeţíš Kristus, Adolf Hitler, kanibal Čikatov, ţena, která byla muţem atp. Plány a vize divadla jsou vcelku prosté a logické. Přeţít.
Hrát
(víceméně)
Podnebí. původní
Bavit kusy
lidi
a
sebe.
poskládané
z
Tvořit
nové
nepůvodních
myšlenek, neboť vše ji ţ bylo řečeno.
COMEDY EXPRES, COMEDY
EXPRESS
je
improvizační
skeč
show
zaloţená na řadě nápaditých a originálních her a scének. Účinkující herci neznají dopředu jejich konkrétní zadání a musí proto v průběhu večera pohotově reagovat. Vše je v rychlém tempu podřízeno co největšímu počtu gagů a zábavě.
G – STUDIO, G-Studio je produkční firma zabývající se produkcí především vlastních divadelně hudebních projektů a podílí se rovněţ na výrobě kompaktních disků ve vlastní produkci (např. V iva Musical Live) či CD k muzikálům Městského divadla Brno jako např. W est Side Story, Babylon aj. Firma G – Studio měla v nájmu prostory nynějšího Stadionu
od
roku
1999. 21
Prostor nesl jméno
G -Studio
Centrum a dal vzniknout především řadě muzikálových představení.
ALDENTE, Studio Aldente je umělecké uskupení, které se zabývá tvorbou
divadelních
inscenací
(Divadlo
Aldente)
a organizováním tanečních kurzů pro veřejnost (Taneční studio Aldente). Společným rysem inscenací, které vznikají na půdě Divadla
Aldente,
je
především
syntetičnost.
Jedná
se o propojení tance (pohyb), zpěvu (hlas) a hudby (zvuky) s herectvím (slovem, příběhem). Vše vzniká aţ na jevišti, bez a
pomocí
techniky,
reprodukované
hudby.
velkole pé Divadlo
scénografie
pracuje
jednak
s autorskými texty (např. inscenace Na hlídce u třešňového piána
či
pohádka
Rozárčina
postýlka),
jednak
s
jiţ
existujícími dramaty či literárními texty (např. Nezvalova Manon Lescaut či antická tragedie Octavia).
DIV ADELNÍ STUDIO DI ALOG II, Divadelní studio Dialog působí jiţ třináctým rokem na brněnské amatérské scéně. Jeho snahou je udrţet tradici syntetického divadla sloţeného z hereckých výkonů, zpěvu a tance.
ODJINUD, ODJINUD
je
nezávislý
divadelní
projekt
(divadlo
Odjinud), který nemá být divadlem ve smyslu ustavení pevného
divadelního
souboru
či
divadelní
budovy.
Záměrem tohoto projektu je zastřešit proces realizace díla 22
(většinou divadelního pře dstavení, ale i jiných projektů) a to ve smyslu autorském (idea, scénář, reţie, herci atd.) tak i produkčním (kde, za ko lik, kde na to vzít, pro koho).
SEMTAMFÓR, Divadlo SemTamFór, o. s. vzniklo v roce 2002. Jako autorské divadlo bylo ovlivněno au tory Suchým a Šlitrem, odtud vznikl i samotný název divadla. Ten mimo jiné charakterizuje i jeho dramaturgický koncept a převáţně komediální
repertoár.
V
současné
době
působí
jako
zájezdové divadlo s poloprofesionálním souborem.
PRÁDELNA aj.
Domácím
souborem
a
hlavním
partnerem
Stadionu
je divadlo BURANTEATR. Tento soubor zde působí za podmínek fixního měsíčního nájmu, za který získává k dispozici přednostní právo na výběr deseti termínů v měsíci pro prezentaci vlastních představení, a
moţnost
dále
vlastní
zkoušení
kancelářské
jednotlivých
prostory,
premiérových
sklad
kulis
inscenací.
Představení divadla BURANTEATR tedy kaţdý měsíc utváří velkou
část
hlavního
programu
a
jsou
základem
celkové
dramaturgické koncepce. Podmínky pro působení dalších souborů jsou nastaveny pro kaţdé divadlo zcela individuálně a jsou velmi flexibilní. Stadion poskytuje vlastní prostory vţdy buď za jednorázový poplatek na večer, nebo za 50 % trţby z daného představení. Soubory jako např. Feste, Aldente či Divadelní Studio DIALOG II figurují na programu zpravidla třikrát měsíčně a ostatní soubory většinou zaujímají jeden či dva večery v rámci měsíčního programu. Zbylé večery v rámci programu vyplňují hudební produkce – zpravidla třikrát do měsíce. 23
HOSTÉ HLAVNÍHO PROGRAMU
4.4.4.
Stadion, o. s. svým divákům rovněţ nabízí zajímavou moţnost počiny.
setkání
s výraznými
Dramaturgicky
se
mimobrněnskými
zaměřuje
uměleckými
především
na
projekty
z praţské La Fabriky (La Putyka aj.), tvorbu souborů Divadlo Continuo, olomoucké Tramtárie, zl ínské Malé scény a mnohých dalších. La Fabrika a Divadlo Continuo jiţ v letošní sezóně měly v rámci programu výsadní pozici čestných hostujících souborů. Vedení Stadionu vnímá tyto subjekty jako značně originální, výjimečné a inspirující, proto veli ce usilovalo o jejich umístění do rámci hlavního programu. Projekt La Putyka se brněnskému publiku následně prezentoval v říjnu 2010 a představení Obět Divadla
Continuo
veškeré
v únoru
náklady
prostřednictvím vyuţití
roku 2011. Stadion,
spojené
s
vlastních
o.
jejich
finančních
s.
hradil
prezentací
zdrojů ,
přičemţ
v rámci
hlavního
si ponechal trţby za jednotlivá představení. Tento
typ
projektů,
jenţ
tvoří
hosty
programu, znamená pro Stadion zpravidla větší finanční zátěţ neţ je tomu u jiných souborů. Trţba za jednotlivá představení většinou
nepokryje
náklady
spojené
s jejich
uvedením
a produkce se pro Stadion v ten okamţik bohuţel stává spíše ztrátovou.
4.5.
SJEDNOCENÍ PROGRAMOVÉ KONCEPCE
Průvodní
ideou
a
součástí
dramaturgie
bylo
propojit
uměleckou programovou linku a sjednotit tak koncepci Stadionu směrem k veřejnosti. Jednotlivé soubory se měly aktivně zapojit do veškerého kulturního dění na Stadionu a jednotící myšlenku v této souvislosti převzít. Přes veškeré snahy vedení tato idea nebyla zcela naplněna a programová jednota tak působí spíše
24
roztříštěně. Z tohoto důvodu vzniká ve spolupráci se s tudenty Filosofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (obor Di vadelní věda) nově stabilní tým. Jeho charakter se bude profilovat během příprav inscenace Modlitba za Kateřinu Horowit zovou a jeho hlavním úkolem v nadcházející sezóně bude jednotlivá kulturní dění v rámci Stadionu více propojovat. V současnosti jsou tedy studenti účastni jakého si konkurzu či zkušební době, aby jim vzápětí (po úspěšném splnění úkolu) mohly být nabídnuty jednotlivé funkce v rámci organizační struktury. Zatímco letošní sezóna se nesla zejména v duchu hesla „Otevřít všem a všemu !“ v následujícím roce chce vedení v tomto ohledu působit přísněji v duchu „Přines nápad, nebo peníze! “ Tímto chce vedení zejména zvýšit zájem participujících souborů o další dění v prostorách Stadionu, a současně tak podpořit i další (programový a finanční) rozvoj organizace.
4.6. PARADOX UKONČENÍ ABSOLUTNÍHO DIVADLA
ČINNOSTI
Jedním z participujících souborů Stadionu bylo i Absolutní divadlo, jedno z divadel brněnské amatérské scény. Ačkoliv j eho osud byl velice podobný osudům dříve zmíněných divadelních souborů a Absolutní divadlo rovněţ aţ prostřednictvím Stadionu našlo prostor k pravidelnému působení, v únoru roku 2011 tento soubor prakticky zanikl. Přesněji divadlo tímto přestalo realizovat představení pro širokou veřejnost a nadále se věnuje výhradně agenturní činnosti. Na příkladu Absolutního divadla se tak ukazuje moţné naplnění
původních
z předpokladu,
ţe
obav
Tomáše
poskytnutím
Kadlece.
prostoru
Ty
pro
vycházely pravidelnou
prezentaci souborům, kteří neuváděly vlastní představní takto intenzivně,
paradoxně
velmi
znesnadní 25
jejich
související
provozní fungování. Lze očekávat, ţe pro divadla můţe být v budoucnu velmi obtíţné zajistit při produkci třech či více večerů v měsíci vţdy dostatečný počet diváků a uspokojivě pestrý repertoár. Ţádny
jiný
z participujících
souborů
osud
Absol utního
divadla zatím nenapodobi l. Otázkou však zůstává, zda budou jednotlivá divadla menšího rázu schopna být natolik produktivní, aby byl za těchto podmínek jejich provoz udrţitelný.
26
5. ORGANIZACE A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA V rámci organizační struktury Stadionu je nutné zmínit tři důleţité
subjekty:
nahrávací
studio,
kavárnu
Šalingrad
a občanské sdruţení Stadion. Jak jiţ bylo zmíněno v kapitole 4. 3., nahrávací studio zde funguje nadále jako odkaz produkční firmy G – studio. Firma v prostorách
Stadionu ponechala k uţívání vlastní technické
vybavení prostoru, přičemţ je nadále majitelem i veškerého vybavení nahrávacího studia. Provoz studia tedy není přímou aktivitou sdruţení a funguje (na základě dohody mezi sdruţením a G – studiem) odděleně od aktivit Stadionu. Kavárna Šalingrad má v provozní struktuře také výsadní postavení, neboť v rámci fungování Stadionu představuje nový subjekt. Tento subjekt je soukromou aktivitou Tomáše Kadlece (v
tomto
případě
provozovanou
na
osob a základ
samostatně
výdělečně
ţivnostenského
listu.
činná) Kavárna
ve stávajících prostorách funguje na základě smlouvy uzavřené se sdruţením Stadion, o.s., jemuţ následně převádí i vlastní zisk (více v kapitole 6 ). Veškeré zbývající aktivity v rámci prostoru organizačně zajišťuje
občanské
sdruţení
Stadion.
Ve
svých
stanovách
(Příloha A) má sdruţení moţnost spolupráce s výše jmenovanými a
jinými
typy
subjektů
definovanou.
Dle
názoru
předsedy
sdruţení a ředitele Stadionu neexistuje v současnosti ţádná jiná vhodná právní forma, na základě které by prostor mohl takto fungovat.
27
JEDNOTLIVÉ FUNKCE
5.1.
Ředitelem
Stadionu
je
Tomáš
Kadlec,
ten
v rámci
organizační struktury zastává ještě řadu dalších funkcí (pozice ředitele
dále
společně
popsána
s Kadlecem
v kapitole figuruje
5.1.3).
rámci
V
dalších
deset
struktury
zaměstnanců
na postech: správce prostoru a asistent ředitele; dramaturg a
programový
šéf;
technik
a
light
–
designer;
producent
hudebních akcí; grafik a designer; manaţer propagace; šatnář a technik; vedoucí předprodeje, provozní kavárny a uklízečka (rýsující se schéma organizační struktury představuje Příloha B) . Všechny tyto f unkce jsou vykonávané na základě uz avření dohody o provedení práce, přičemţ nejvíce vytíţeným je správce prostoru. Ten je denně k dispozici všem participujícím souborům, má na starosti provozní chod celé budovy, vykonává dozor nad běţným denním provozem, odpovídá za jednotlivé přestavby v rámci uţívání divadelního sálu a j e pravou rukou ředitele Stadionu.
JEDNOTLIVÉ PRAVOMOCE
5.2.
Dramaturgyní a programovou vedoucí Stadionu je reţisérka Hana Mikolášková. Z podstaty své funkce se tak podílí na tvorbě dramaturgické a programové koncepce celé budovy, přičemţ v rámci současného m odelu je i reţisérkou inscenací z produkce sdruţení. Funkce odbornou
technika
technickou
a
light
–
designera
supervizi
zde
jednotlivých
představuje představení
z produkce sdruţení či přímé vykonávání činnosti osvětlovače. Produkční práce je kromě ředitel e vykonávána ještě dalšími dvěma
zaměstnanci,
(odpovědnost
za
zvlášť
veškeré
je
oddělena
hudební
28
akce
hudební –
od
produkce plánování
aţ po realizaci) a propagace (distribuce měsíčních programů, rozesílání tiskových zpráv atd.). Vedoucí
předprodeje
je
odpovědná
za
denní
provoz
centrální poklady, a sice v pondělí aţ pátek vţdy od 11:00 do 17:00. Moţnost předprodeje je zde nabídnuta a slouţí všem participujícím souborům. Provozní kavárny v rámci organizační struktury Stadionu představuje
především
osobu
odpovědnou
za
koordinaci
jednotlivých denních směn (otevírací doba je kaţdý den od 16:00 do 24:00). Činnosti vykonávané vedoucí kavárny přímo podléhají řediteli, který nese za kavárnu odpovědnost a v rámci jejího provozu disponuje nejvyšší pravomocí.
5.3.
POZICE ŘEDITELE
Tomáš Kadlec zastává kromě postu ředitele také funkci, která by v rámci tradiční struktury byla vnímána jako tajemník souboru. Vytváří denní i měsíční ferman budovy a spravuje tak veškeré termíny a časy v rámci celkového programu. V současné situaci je osoba ředitele Stadionu v rámci struktury zcela klíčovou a nejobtíţněji nahraditelnou osobou s
nejvyššími
kompetencemi
a
pravomocemi.
Ředitel
je zodpovědný za strategické plánování, tvorbu programové koncepce, provozní chod organizace, je rozhodujícím orgánem při
volbě
jednotlivých
spolupracovníků
a
především
nese
odpovědnost za získávání finančních prostředků a následné za hospodaření s nimi.
29
A
5.4. ROZVOJ STRUKTURY
BUDOVÁNÍ
ORGANIZAČNÍ
Ostatní pracovníci Stadionu jsou dobrovolníci či praktikanti zejména z řad studentů. Jak jiţ bylo zmíněno, v nové sezóně se struktura rozšíří o nový tým a tedy další posty. Ty se vyprofilují na základě právě probíhajících
příprav
proje ktu
Modlitba
za
Kateřinu
Horowitzovou. Současně tříčlenný
také
z řad
fundraisingový
spolupracovníků
tým,
jehoţ
Stadionu
úkolem
bude
vzniká
získávání
finanční podpory pro provoz organizace. Současná organizační struktura se utváří a vyvíjí spíše procesně. Její model nevznikl na základě ţádné propracovanější a předem stanovené koncepce ani modelu převzatého z jiné kulturní instituce podobného typu. Teprve nyní začíná vedení Stadionu na struktuře a rozdělení pravomocí více koncepčně pracovat a současně tak postupně vytvářet stabiln í personální obsazení. V rámci struktury chce Stadion dát příleţitost pro uplatnění
především
mladých
invenčních
a
perspektivních
pracovníků. Aktuální finanční situace však současně nedovoluje moţnost posílení moţného finančního ohodnocení, coţ proces do jisté míry komplikuje.
30
6. FINANCOVÁNÍ A FINANČNÍ ŘÍZENÍ 6.1.
SOUČASNÁ FINANČNÍ BILANCE
Roční
provozní
náklady
Stadionu
pro
stávající
i
pro
následující sezónu se pohybují kolem dvou a půl miliónů korun. Stadion si své současné prostory divadelního sálu, zázemí a kavárny pronajímá od Sokola Brno I za částku 50 000 Kč měsíčně. Celkem 12 000 Kč z této částky představují zálohy na
Celková
energie.
částka
doplatků
za
energie
je
však
ve skutečnosti výrazně vyšší, zpravidla aţ trojnásobná. Výše částky se odvíjí od nepříliš dobrého sta vu, ve kterém se budova nachází. Příčinou tohoto navýšení je zejména náročné vytápění prostoru, především v zimních měsících. Prostory k vytápění jsou velmi rozsáhlé, přičemţ budova je současně vybavena velice starými a nedostatečně těsnícími okny. Další
nákladové
poloţky
představuje
propagace
(tisk
propagačních materiálů, inzerce v kulturních oběţnících , rádia, aj.) další provozní náklady (telefony, internet, aj.), spotřební materiál, honoráře, autorské poplatky, apod. Variabilní a spíše nárazové jsou pak náklady na vlastní projekty (představení, filmový klub atd.). Průběţně jsou rovněţ plánovány náklady na
doplňování
zvukové
a
světel né
techniky,
stejně
jako
tvoří
cca.
na realizaci postupné rekonstrukce. Průměrné
měsíční
náklady
v sezóně
tímto
192 000 Kč, přičemţ v období divadelních prázdnin by náklady měly být o necelých 50 000 Kč niţší. Náklady na provoz centra jsou z velké části financovány ze zisků kavárny Šalingrad (cca 50 % z celkových provozních nákladů). Další část nákladů je hrazena z nájmů od jednotlivých participujících souborů (cca 30 % celkové z celkových nákladů) a zbylý objem je hrazen z osobních zdrojů Tomáše Kadlece. Jednotlivé nezávisle
na
participující vedení
soubory řídí
Stadionu, 31
velice
své
často
finance pak
zcela
vyuţívají
moţnosti čerpání ze státních dotací, případně různé formy finančního či věcného daru.
ZÍSKÁVÁNÍ FINANČNÍ PODPORY
6.2.
Organizační zastoupení
v současnosti
struktura
v podobě
ekonoma,
zcela
účetního
či
postrádá fundraisera
a za veškeré finanční řízení odpovídá zcela ředitel Stadionu. Stadion sezóně
je
své
prozatím
v letošní
existence)
poměrně
divadelní fi nančně
sezóně
(první
samostatným
subjektem. Samostatnost však v této situaci není nijak záměrná a v budoucnu ani ţádoucí. Organizace v současnosti nečerpá ţádnou státní dotaci a nevyuţívá ani ţádný jiný program finanční podpory. Na provozu Stadionu se rovněţ nepodílí významný partner z řad podnikatelských subjek tů. Organizace tedy nemá jakéhokoliv sponzora či dárce , který by ji finančně podpořil. Ţádost
o
dotaci
byla
pro
letošní
rok
podána
pouze
na Ministerstvo kultury České republiky (MKČR) a městskou část Brno
–
střed.
Podle
slov Tomáše
Kadlece
nebylo
v silách
sdruţení podat včas ţádost o dotaci poskytovanou Magistrátem města Brna. Uzávěrka ţádostí o tuto dotaci je však stanovena na konec října předcházejícího roku, coţ je ještě o měsíc později, neţ uzávěrka pro ţádost na MKČR. Pravý důvod, proč tato ţádost nebyla poslána, tedy není znám. Z výše zmíněn ých informací je patrné, ţe Stadion zpočátku zcela
postrádal
propracovaný
plán
pro
získávání
finanční
podpory. Nevýhodou u všech podaných (i nepodaných) ţ ádostí o dotace ze státního rozpočtu byl především fakt , ţe se poslední termín pro příjímání ţádostí překrýval s obdobím, kdy sdruţení prostor teprve uvádělo do provozu. V tomto období nebyla jeho programová náplň zcela vyprofilovaná a nebylo jisté, kte ré soubory a jakou měrou se na jejím chodu budou podílet. Sdruţení tak chyběly pádné argumenty a potřebná fakta pro tvorbu kvalitní grantové ţádosti. 32
Vedení si je zpětně těchto chyb vědomo . Hospodaření sdruţení v současnosti směřuje k úsporám ve všech moţných oblastech
vlastních
s nedostatkem
aktivit.
financí
na
Stadion pokrytí
se
např.
nákladů
pro
potýká efektivní
propagaci, ale především se mu mnohdy nedostává potřebné mnoţství prostředků na patřičné finanční ohodnocení vlastních zaměstnanců či spoluprac ovníků. Finanční toky jsou řízeny spíše operativně
a
náklady
v současnosti
výrazně
dotovány
ze soukromých zdrojů p. Kadlece. Tento princip financování organizace však není perspektivní v dlouhodobém měřítku. Pro obměnu stávající situace v současnosti vzniká plán cílené strategie a související taktiky, díky které by se finanční podmínky Stadionu měly následně zlepšit.
POTENCIÁLNÍ ZDROJE FINANČNÍ PODPORY
6.3.
Při realizaci nové fundrasingové koncepce se v současnosti vznikající tým fundraiserů zaměří zejména na osobní jednání s velkými
firmami,
které
by sdruţení mohly pokrýt
náklady
na reklamu a s ní spojené aktivity. Pro tato jednání se připravuje speciální
portfólio,
které
bude
celou
koncepci
účinně
prezentovat. Fundrasing je vzhledem k finanční situaci Stadionu velice se
ţádoucí
zástupci
k zajištění se
Stadionu
propagace
aktivitou .
ziskového potřebné podaří či
jinou
Varianta
sektoru a
stálé
získat
je
navázání velice
finanční
stabilníh o
aktivitu
dobrou podpory.
partnera
v rámci
spolupráce
pro
vlastního
moţností Pakliţe podporu provozu,
má organizace velkou šanci pravidelný provoz nejen udrţet, ale kvalitu a šíři svých sluţeb i nadále rozvíjet. Lze však rovněţ předpokládat, ţe provoz Stadionu není dlouhodobě finančně udrţitelný v případě, ţe se mu nepodaří zajistit pravidelnou podporu prostřednictvím státních dotací nebo alespoň formou nadačn ích příspěvků (rovněţ většina příjmů participujících souborů plyne právě z těchto zdrojů). 33
Na území České republiky vykazuje činnost více neţ dva tisíce nadací a nadačních fondů. Ne všechny tyto organizace poskytují podporu v oblasti umění, ovšem při důkladné fokusaci v rámci tvorby fundraisingového plánu, je moţné najít řadu nabízejících se moţností pro zisk finanční podpory (př. Nadace VIA,
Nadace
Ţivot
umělce
apod.) .
Těchto
zdrojů
Stadion
prozatím nevyuţívá, avšak je vhodné se na ně v budoucnu zaměřit. Jako
největší
potenciál
pro
zajištění
stabilní
finanční
podpory se však jeví především dotace z Magistrátu města Brna. Nadále se nabízí moţnost zaţádat o dotaci Ministerstva kultury České republiky, Jihomoravského kraje či městské část Brno – střed. Dotace z Magistrátu města Brna by však mohla být v budoucnu pro Stadion zcela zásadním přínosem (popis vztahu obou subjektů lze číst z Přílohy C). Stadion pro město Brno můţe představovat
moţnost
splnění
dříve
stanoveného
cíle
o vybudování městského kulturního klubu . Úzká spolupráce sdruţení a Magistrátu města Brna by mohla znamenat velmi výhodnou a funkční symbiózu. Podpora města Brna by sdruţení zajistila stabilitu a jistotu fungování v dlouhodobém horizontu a moţnost dalšího a snazšího rozvoje. Stadion by zase pro město
Brno
znamenal
naplňování
vlastní
koncepce
rozvoje
kultury a byl by současně jasným znamení m podpory nezávislého brněnského umění. Na neustálém vylepšování taktiky pro získávání finanční podpory z těchto zdrojů bude muset sdruţení vytrvale pracov at. V případě Magistrátu města Brna by bylo vhodné zahájit jednání, která by vedla k hledání cest pro moţnou participaci. Bez dostatečné finanční podpory a bez vstřícnosti v rámci domácího kulturního prostředí bude mít Stadion velice obtíţnou pozici při realizaci vlastních cílů v dlouhodobém měřítku.
34
7. MARKETING A PROPAGACE Posláním Stadionu, z něhoţ vychází i tvorba marketingové strategie, je zaloţené na poskytování prostoru pro nezávislou uměleckou
tvorbu.
S přihlédnutím
k charakteru
organizace
a jejím participujícím souborům je většinovou c ílovou skupinou Stadionu
mladé
studentské
publikum.
Zájmům
této
skupiny
odpovídá kaţdý měsíc většina akcí z hlavního i doprovo dného programu. Stejně tak je te maticky a v jednom stylu vytvářena i grafika tiskovin a design interiéru. Se svými diváky komunikuje Stadion zejména prostřednictvím webových stránek, sociální sítě Facebook a pravidelné emailové korespondence.
Hlavní snahou
je přijít na trh s novým produktem – nabídnout denní provoz která
organizace, a
poskytnout
kulturních
v brněnském
návštěvníkům
záţitků
a
prostředí
komplexní
ne formálních
nemá
nabídku
setkání.
obdoby,
různorodých
Hlavním
cílem
je vytvořit divákům zázemí pro trávení volného času v novém prostředí a novými záţitky. V oblasti marketingu však u Stadionu naráţíme na absenci marketingové
strategie.
Tento
fakt
je
navíc
doprovázen
nedostatkem financí pro realizaci případného inovovaného plánu. Vzhledem souborů
a
k diferenciaci
rovněţ
jednotlivých
s přihlédnutím
ke
participujících
krátkému
působení
organizace na trhu nemá Stadion doposud vybudovanou ţádnou stálou diváckou základnu. Návštěvníky tvoří divácké skupiny, jejichţ sloţení se odvíjí od právě konané kulturní akce určitého souboru,
nikoliv
však
pra videlní
napříč programem celého Stadionu.
35
návštěvníci
akcí
konaných
7.1. SOUČASNÉ PROPAGAČNÍ A SOUVISEJÍCÍ AKTIVITY Měsíční
program
Stadionu
je
PROSTŘEDKY
pravidelně
uveřejňován
formou inzerce v kulturních magazínech (př. Kult, Colosseum Revue, aj.) a na různých kulturních internetových serverech. Nadále je program uveřejňován prostřednictvím propagačních tiskovin (ukázka Příloha D) – letáků (formát A5) a plakátů (formát A4
–
K tomuto
A2).
účelu
je
měsíčně
vytištěno
cca 3.500 ks letáků a 200 ks plakátů, které jsou následně distribuovány zařízeních,
po
brněnských
školách,
kavárnách,
knihkupectvích,
restauračních
knihovnách
apod.
institucích. Na propagaci vybraných akcí je často navíc vytištěno aţ tisíc kusů příslušných samostatných plakátů, které jsou pak distribuovány
stejným
způsobem.
Na
vlastních
tiskovinách
propagují vţdy minimálně logo Stadionu j ednotlivé participující soubory, které tyto materiály současně nezávisle distribuují. Od října 2010 do ledna 2011 byly v brněnské městské hromadné dopravě umísťovány plakáty s měsíčním programem (vţdy celkem 200 ks formátu A4). Od ledna však v rámci úspor bylo vedení nuceno od této sluţby ustoupit. Stadionu současně kaţdý týden běţí reklama v brněnském rádiu Krokodýl, a sice vţdy na tři vybrané akce z příslušného měsíčního programu. Se
svými
diváky
organizace
komunikuje
také
prostřednictvím webových stránek www.stadec.cz, které jsou vytvořeny
v
originálním
komiksovém
designu
–
s původním designem kavárny a foyer Stadionu. době však budou stránky procházet rekonstrukcí.
v souladu V nejbliţší Postupně
má v této souvislosti na Stadionu vzniknout redakční systém, který umoţní jejich větší aktuálnost. Svými postřehy zde bude přispívat tým redaktorů a webové stránky se tak principem fungování přiblíţí spíše modelu blogu.
36
V souladu se současnými trendy má Stadion pochopitelně i
funkční
stránku
na
sociální
síti
Facebook,
jejímţ
prostřednictvím více aktivně komunikuje se svými diváky. Operativnější form ou propagace Stad ionu je způsob, který se velmi blíţí tzv. guerilla marketingu. Jde o zcela netradiční přístup
k propagačním
aktivitám,
které
si
především
přeje
Stadion nadále rozvíjet. Touto cestou byla např. propagována současná poslední premiéra – inscenace Manţelské vr aţdění (viz. Obrázek č. 4). Obrázek č. 4 Propagace Manţelského vraţdění
Zdr oj : A u tor bak a lá řs k é pr ác e .
37
ZPĚTNÁ VAZBA – NÁVŠTĚVNOST
7.2.
Statistika návštěvnosti Stadionu není v současnosti pro vedení
uspokojující.
Průměrná
návštěvnost
činí
cca
67
%
(viz. Tabulka č. 1) Tabulka č.1 Návštěvnost měsíc
počet akcí
září říjen listopad prosinec leden únor březen duben celkem
7 17 22 19 30 31 32 31 189
celkový počet diváků 340 1060 2600 2115 2215 1860 2400 1920 14510
návštěvnost v procentech
max. kapacita 580 1580 3270 3880 2730 2450 3210 3200 20900
58 67 67 54 81 75 74 60 67
% % % % % % % % %
Zdr oj : A u tor bak a lá ř s k é pr ác e .
Z tabulky je
patrné,
ţe
od
nového
roku
zaznamenalo
procento návštěvnosti oproti první polovině sezóny pozitivní nárůst. Vzhledem k poklesu v měsíci dubnu však není zcela jasné, zda bude Stadion schopen procento návštěvnosti i nadále zvyšovat nebo alespoň udrţovat . K vyhodnocení návštěvnosti v rámci
jednotlivých
akcí
neměla
autorka
práce
dostatek
podkladů. Uvedené hodnoty návštěvnosti jednotlivých měsíců naznačují alespoň rámcově úspěšnost prodeje realizovaných akcí a jsou tak platným ukazatelem propagačních nedostatků. Pro měsíc listopad, prosinec a únor není v tabulce zahrnut Factory Fashion Market. U této akce nelze předem stanovit maximální kapacitu a těţko odhadnutelný je i počet návštěvníků. Všechny tři uskutečněné akce tohoto typu však byly úspěšné a průměrný počet návštěvníků je dohadován na tři tisíce osob pro jednu akci. 38
Díky variabilitě divadelního sálu i kavárny, s nimiţ kaţdý soubor nakládá odlišně, nelze zcela přesně určit maximální kapacitu jednotlivých představen í. V průměru lze však vycházet z maximální kapacity šedesát sedadel u modelu malé scény, sto padesát
sedadel
u
scény
velké
a
čtyři
sta
míst
u
akcí
koncertního typu. Tabulka
vychází
z dostupných
statistik
získaných
od sdruţení Stadion a upřesňujících informací od jednotlivých souborů. Je patrné, ţe nejméně navštěvovanými jsou akce v měsíci září, prosinci a dubnu. Z hlediska divadelní sezóny je tento fakt zcela obvyklým jevem. V návštěvnosti se odráţí vlivy v podobě školního či akademického roku (začátek roku, prázdniny, státní maturity,
zkoušková
období,
apod.)
a
významných
svátků
(zejména Vánoce). Slabšími měsíci v tomto ohledu zpra vidla bývají i měsíce leden,
květen a
červen. Tabulka
zahrnuje
statistiky pouze do měsíce dubna, ovšem je evidentní, ţe měsíc leden tvoří v rámci předchozího tvrzení v ýjimku. Leden zde představuje
měsíc
s nejvyšším
procentem
návštěvnosti
(81, 15 %). Tento výsledek je ovlivněn zejména tím, ţe v měsíci lednu se v rámci programu uskutečnil velice úspěšný koncert brněnské
skupiny
mako!mako
(celkový
přehled
akcí
po jednotlivých měsících tvoří Příloha E). S návštěvností o průměrné hodnotě 67, 37 % se zcela pochopitelně nelze spokojit. P roto v dubnu roku 2011 proběhl v ulicích města Brna průzkum, za účelem získání zpětné vazby od obyvatel. Pro účely nastolení změn v marketingové strategii byli přímo na ulici oslovování respondenti náhodného výběru s prosbou o vyplnění jednoduchého dotazníku. Jako motivací k vyplnění dotazníku měla slouţit odměna v podobě volného lístku
na
představení
z produkce
sdruţení
(vzor
dotazníku
viz. Příloha F ). Dotazníky byly sestaveny i vyhodnoceny velmi operativně a nepodléhaly důslednější aplikaci klasických metod 39
dotazníkových šetření. Z vyplněných dotazníků organizace chtěla zjistit především šíři povědomí o vlastní existenci, stejně jako zdroj, ze kterého se respondenti o fungování Stadionu dozvídají. Přestoţe se tazatelé velmi často setkávali s neochotou dotazník zodpovědět (zejména u věkových skupin do třiceti let), dotazník nakonec vyplnilo přibliţně dvě stovky respondentů. Respondenti v dotazníku vyplnili jméno, věk a emailovou adresu. Další otázky pak směřovaly ke zjištění, zda respondent byl někdy v divadle, případně v jakém. První příčky návštěvnosti na základě vyplněných dotazníků obsadily scény Národního divadla Brno, Městské divadlo Brno a Loutkové divadlo Radost. Povědomí o Stadionu mělo přibliţně 54 % respondentů. Pouze necelých 20 % však Stadion navštívilo či navštěvuje. Pouze necelých 22 % zná Stadion díky jeho propagaci. Z výsledků (Příloha G) vyplývá, ţe se Stadionu zatím v rámci konkurence na brněnský kulturní trh nepodařilo zásadně prorazit , povědomí o jeho činnosti je nízké a oblast propagace nebo její formu bude tedy nutné výrazně posílit.
7.3.
VLASTNÍ PRODUKT A KONKURENCE
V rámci
koncepce
multikulturního
centra
je
Stadion
svébytnou organizací, která v brněnském kulturním prostředí prakticky nemá obdoby. Další organizace tohoto typu, které by se vlastní uměleckou formou Stadionu podobaly, v Brně neexistují.
Nedá
se
však
v ţádném
případě
konstatovat,
ţe by Stadion v Brně neměl konkurenci. Na kulturním trhu za ni můţeme povaţovat prakticky všechny instituce, které se
zabývají
odpovídající
kulturou
a
uměním ,
program ovou
náplň.
a
které
divákům
Konkurenční
nabízejí prost ředí
je za těchto okolností velmi silné a Stadion tedy nutně musí výrazně odlišit buď samotné produkty, s nimiţ na trh přichází , 40
nebo alespoň hledat nové přístupy a formy toho, jak je na trh uvést. Z výše ţe
zmíněného
všeobecné
nedostatečné. z historií
průzkumu
povědomí Samotný
budovy
o
aktivitách
název
jako
především
si
takové,
vyplynulo ,
Stadionu
respondenti nezřídka
je
zcela
spojují
spíše
mají
povědomí
o dřívějším působení G – studia, případně znají Stadion díky některým
participujícím
souborům
(zejména
BURANTEATR
a Feste). Nabízené i plánované sluţby zahrnuje přehledová tabulka šíře sortimentu (Příloha H). Zde je k jednotlivým typům akce přiřazená
i příslušná
cílová
skupina.
Z přehledu
je
patrné,
ţe nabídka sluţeb a rozpětí v ěkových skupin jsou poměrně široké. Pokud však Stadion chce procento návštěvnosti těchto cílových skupin posilovat, je nutné věnovat formám propagace jednotlivých akcí zvláštní pozornost. V rámci umělecké kvality či originality kulturních akcí nelze konstatovat , ţe Stadion nabízí natolik výjimečné produkty či sluţby, aby si tak zajistil výsadní postavení na brněnském kulturním poli. Střed jeho zájmu by tedy nyní
měl
být
v udrţení
a
budování
stávajícího
publika,
postupném zlepšování finanční situace a následné m posílení propagace o efektivní a originální cesty při prezentaci vlastních produktů.
41
8. NAPLŇOVÁNÍ CÍLE PARTICIPUJÍCÍCH SOUBORŮ
Z POHLEDU
Z pohledu vedení Stadionu se prozatím stanovené cíle daří více čí méně úspěšně plnit. Hlavním cílem multikulturního centra je však především poskytování zázemí pro nezávislou uměleckou tvorbu
a
nabízení
moţnosti
působení
za
nekomerčních
podmínek. Za účelem zjištění, zda s e tento hlavní cíl daří naplňovat, Aldente,
byly
zástupcům
Divadelní
studio
souborů Dialog
II
BURANT EATR, a
Absolutní
Feste, divadlo
elektronicky rozeslány dotazníky . Respondentům v něm byly kladeny následující otázky: 1. Za jakých podmínek divadlo na Sta dionu funguje? 2. Jsou tyto podmínky pro divadlo vyhovující? 3. Plní Stadion předem stanovenou dohodu? 4. Co z nabízených sluţeb S tadionu vnímá divadlo jako klady? 5. Co vnímá jako zápory? 6. Jak jste spokojeni s organizačními poměry Stadionu? 7. Jak s komunikací mezi Vámi a vedením, případně mezi Vámi a personálem Stadionu? 8. Jakou
měrou
se
divadlo
zapojuje
do
chodu
celého
Stadionu? 9. Hodláte v rámci stadionu i nadále působit?
Dotazovaní zde reprezentují soubory, které mají v rámci provozu Stadionu rozdílné postavení, od čehoţ se také odvíjely některé odpovědi. Mnozí z dotázaných či jejich kolegové ochotně poskytli i řadu doplňujících informací během osobních rozhovorů v průběhu
stávající
sezóny.
Respondenti
si
nepřáli
přímé
uveřejnění vlastních odpovědí. Přepisy jsou souč ástí archivu 42
autorky bakalářské práce a lze do nich na vyţádání nahlédnout. Doplněné dotazníky byly pouţity k následujícímu vyhodnocení. Na základě získaných odpovědí lze potvrdit, ţe se Stadion skutečně
snaţí
poskytovat
prostor
k působení
všem
těmto
umělcům za co nejpřátelštějších podmínek. Podmínky jsou vţdy nastaveny zcela individuálně, často i pouze na základě ústní dohody, a to tak, aby vyhovovaly oběma subjektům. Soubory nehrazení
především
pronájmu
za
velmi
kladně
realizované
hodnotí
zkoušky,
moţnost
stejně
jako
dispozice prostoru v podobě zákulisí, které mohou vyuţívat. Velmi kladně hodnotí také variabilitu divadelního sálu. Nájem v podobě 50 % z trţby daného představení je , např. ze zkušenosti divadla Fest e, v Brně spíše obvyklým modelem a propagace v rámci celé organizace samozřejmostí. Výhodu pro soubory
s prioritním
především
postavením,
BURANTEATR
představuje
poměrně
a
které
následně
svobodná
zde
divadlo
volba
představuje Feste,
vlast ních
však
termínů.
U souborů, které toto postavení nemají, naráţíme na méně vyhovující podmínky, ovšem soubory shodně uvádí, ţe stávající finanční podmínky jsou toho výhodnou kompenzací. Vzhledem k vytíţenosti prostoru se však objevují potíţe v plánování zkoušek a jednotlivých repríz. Zástupci shodně uvádí, ţe plánování celkového fermanu je vzhledem k počtu konaných akcí velmi obtíţné. Často se jeví jako téměř nemoţné najít vhodné volné termíny pro jednotlivá představení. V rámci celkového ferman u se jiţ párkrát stalo nedopatření v podobě společného
termínu
pro
zkoušky
dvou
různých
souborů.
Problémy však byly vţdy následně operativně vyřešeny, aniţ by se v budoucnu dále opakovaly. V této souvislosti je také jako zápor uváděn fakt, ţe se v průběhu roku velice často měnily osoby, se kterými se ohledně fermanu komunikovalo. Předem většinou
stanovená
naplňována.
dohoda
s vedením
Nedostatky 43
často
stadionu vyplývají
je
prý
spíše
z neznalostí a zvykání si na divadelní provoz. Dotazovaní shodně uvádějí, ţe p ři komunikaci s vedením a personálem Stadionu musí vţdy komunikovat více exaktně , neboť spousta věcí se v jiných prostorách povaţuje za samozřejmost. Jako jeden z dalších nedostatků je uváděna především nedostatečná synchronizace a s ní spojené zbytečné chyby. Ty jsou dle názoru dotázaných většinou způsobe né lidmi, kteří zde pracují, avšak nemají často potřebný dostatek zkušenosti. Velmi často také dochází k přetíţení technického personálu. Příčinu nedostatečné propagace a zádrhelů v běţném provozu zástupci
vidí
zejména
v absenci
odborného
manaţera,
PR
tajemníka a vedoucího techniky s většími zkušenostmi. Za hlavní nedostatek můţe být povaţován fakt , ţe veškeré činnosti zde řídí pouze jeden člověk. V začátcích fungování organizace a vzhledem k financím, kterými dům disponuje , však dotazovaní
povaţuji
tento
jev
za
vcelku
pochopitelný .
V budoucnu by však bylo jistě třeba, aby ve vedení Stadionu působilo více lidí znalých projektového řízení. Vedení na druhé straně není upřeno, ţe se vţdy snaţí souborům vyjít maximálně vstříc. Mezi personálem Stadionu a participujícími soubory prý také fungují dobré vztahy. Jako nejvýraznější klad multikulturního centra je vnímána snaha o zřízení a provoz domu pro nezávislou kulturu v Brně. Dále také technické zázemí, které potřebám souborů vyhovuje a kavárna, kde se mohou umělci potkávat. Všechny soubory rovněţ shodně uvádějí, ţe chtějí v prostorách Stadionu p ůsobit i nadále, ideálně se i více zapojit do chodu celé budovy . Ze získaných odpovědí lze vyhodnotit, ţe hlavní nedostatky v rámci naplňování cílů Stadionu nalezneme zejména v běţném provozu. Vedení a personál Sta dionu mnohdy bohuţel není schopno dostát stanovené dohodě. Neděje se tak úmyslně ani dobrovolně. z nedostatku
Větší
či
menší
zkušeností
zádrhely
a
vyplývají
nedostatečného 44
především předchozího
plánování. se
Pro
Stadionu
mnohé
nedostává
z běţných dostatek
činností lidských
provozu zdrojů.
budovy Současní
zaměstnanci jsou často přetíţení a následně ve svém přístupu minimálně proaktivní. Původní idea realizace a provozu Stadionu v tomto
ohledu
přecenila
současné
moţnosti
organizace.
Zejména aktuální finanční podmínky nedovolují vede ní posílit organizační strukturu o dostatek kvalif ikovaných pracovníků, coţ s sebou přináší řadu výše zmíněných provozních nedostatků.
45
9. ZHODNOCENÍ PRVNÍHO ROKU FUNGOVÁNÍ Ze zjištěných informací a výše zmíněných argumentů lze usoudit, ţe občanskému sdruţení Stadion se v letošní sezóně podařilo minimálně technicky zaštítit prezentaci a tvorbu celé řady brněnských umělců. Od září 2010 aţ do května 2011 se zde zatím uskutečnilo dvě stě devatenáct kulturních akcí. V rámci hlavního programu do Brna zavítalo celkem šest významných uměleckých
projektů , které
byli speciálními hosty
sdruţení,
a v průběhu stávající sezóny se pro zatím uskutečnilo deset premiér (viz. Příloha E). V průběhu září aţ dubna Stadion navštívilo přibliţně patnáct tisíc diváků. V tomto počtu však nejsou
započítán i
účastníci
jednotlivých
doprovodných
akcí
a Factory Fashion Market. Tito návštěvníci by mohli číslo aţ zdvojnásobit. Jako jednu z hlavních kladů Stadionu můţeme chápat navázání trvalé spolupráce s brněnskými umělci, která s sebou přináší poměrně rozmanitou náplň hlavního programu. Stejně tak Stadion
můţe
těţit
z dobré
dostupnosti,
neboť
se
nachází
v centru města Brna . Chápání Brna jako tradičně kulturního město, lze rovněţ povaţovat za velkou výhodu pro udrţitelnost Stadionu. Na kulturním poli zde figuruje řada umělců, kteří moţnost poskytnutí prostoru pro prezentaci vlastní tvorby budou v budoucnu jistě vyuţívat. Pro udrţitelnost vl astní existence však Stadion
musí
nutně
minimalizovat
řadu
souvisejících
rizik
a odstranit nemalé mnoţství nedostatků. Z propagace vyuţívané Stadionem je např. v současnosti nejaktuálnějším
zdrojem
informací
stránka
na
sociální
síti
Facebook. Počet příznivců stránky Stadion (ke dni 15. května 2011) však dosahuje pouze okolo devíti set uţivatelů této sociální sítě. Informace o aktuálním dění se tímto dostanou pouze k velmi úzkému okruhu potenciálních diváků a propagace touto
cestou
V případě
není
pro
webových
zvýšení
stránek
si 46
návštěvnosti mnozí
nijak
návštěvníci
zásadní. stěţují
na
nepřehlednost
či
neaktuálnost
informací
a
distribuce
tiskových materiálů také neodpovídá objemu, který by Stadion pro
své
účely
na
zvýšení
Na
vlastních
potřeboval.
Stadion
informovanosti oficiálních
se
diváka
webových
rovněţ
n ezaměřuje
ohledně
vstupného.
stránkách
ceny
neuvádí
a některé z participujících souborů tak mnohdy nečiní rovněţ. Tuto základní chybu je nezbytné napravit, st ejně jako dále zváţit např. moţnost zavedení rezervací či koupě vstupenek online, systému
předplatného
či jiných
typů
zvýhodnění.
Vzhledem
k hlavní cílové skupině, kterou představují studenti, by tato forma distribuce produktů byla jistě vítána. Stejně tak by Stadion měl svá představení aktivně nabízet. Takto lze činit telefonicky či emailem
a
zejména
takto
prodaná
představení
pro
děti
by mohla pro Stadion znamenat další zdroj příjmu. Následná zvýšená návštěvnost a rozšiřující se forma propagace můţe být zajímavější
reklamní
kompenzaci
pro
potenciální
partnery
a podporovatele Stadionu. Pro splnění původního záměru má být Stadion zázemím, které je denně k dispozici nezávislým umělcům tak, aby zde jednotlivé projekty mohly přímo vznikat a spolupracující soubory se tak nadále rozvíjet. V ideálním případě má Stadion, o. s. poskytnout prostor rozličným formám a oborům v oblasti umění s vyuţitím
všech
svých
současných
prostorů.
Vzhledem
ke shrnutí dosavadní sezóny lze tvrdit, ţe se Stadionu skutečně podařilo uvést do chodu poměrně rozsáhlý divadelní organizmus. Je zde však nutné upozornit na mnohé organizační nedostatky. V současnosti je patrně nejvíce problematické plánovat denní, týdenní a následně měsíční provoz budovy. V této souvislosti by
bylo
vhodné
ze
strany
vedení
zprovoznit
a
následně
zpřístupnit ferman budovy v elektronické podobě. Řada procesů by se následně uryc hlila a předešlo by se řadě nejasnost í či problémů s překrýváním jednotlivých termínů. V rámci sluţeb nabízených participujícím souborům bude rovněţ nutné posílit
47
personální
zastoupení
v rámci
organizační
struktury
nebo
alespoň usilovat o zvyšování kvalifikace stávajících pracovníků. V ohlasech uváděných návštěvníky Stadionu např. v diskuzi na
oficiálních
webových
stránkách
www.stadec.cz
nalézáme
rovněţ stíţnosti na velkou zimu v prostorách divadelního sálu či kavárny, neestetické působení pros toru, aj. Problematika špatného vytápění prostoru byla jiţ zmíněna v kapitole 6. 1. a stejně jako šíře propagace či zlepšování estetického působení prostoru se odvíjí zejména od finančních zdrojů, jimiţ organizace disponuje.
Větší
rekonstrukce
v tomto
případě
není
moţná,
neboť budova je památkově chráněna a jakýkoliv rozsáhlejší zásah
je
hlavním
nepřípustný. důvodem,
podmínek
v rámci
Především
který
v
finanční
současnosti
nabízených
sluţeb
situace brání
a
je
však
zkvalitnění
alespoň
malým
a postupným změnám interiéru prostoru. Z mnoha výše zmíněných důvodu je nezbytné, aby Stadion zcela změnil formu současného financování provozu organizace a zaměřil se na získání co nejv ětší podpory ze státních zdrojů a současně si zajistil podporu podnikatelských subjektů formou finanční
či
s financemi
formou
věcného
nakládáno
daru.
velmi
V současnosti
operativně
a
není
je
tak
zde
činěno
na základě důkladné finanční rozvahy. Finanční situace Stadionu je proto velmi nejistá a ve velké míře zá vislá na dobrém chodu kavárny Šalingrad či soukromých zdrojích Tomáše Kadlece. Díky zajištění
stálé
stanoveného neustále
podpory
finančního
zkvalitňovat
a
důslednému
plánu
sluţby,
bude které
dodrţování
moci nabízí
vedení
předem Stadionu
jak participujícím
souborům, tak i vlastním návštěvníkům. V rámci budoucího plánování je nutné s estavit především kvalitní tým odborných pracovníků, v jehoţ čele bude stát dobrý manaţer.
Při
budování
organizační
struktury
bude
ţádoucí
respektovat jiţ ověřené modely struktur a následně nalézat vlastní vyhovující. Rovněţ je nutné zajistit dostatek fina ncí pro uspokojení
potřeb
zákazníků, 48
tedy
nejen
diváků,
ale
i
participujících
souborů.
Nadá le
je
nutné
minimalizovat
nedostatky a v kontrastu s tímto budovat a rozvíjet dobrou pověst
organizace.
Důleţité
bude
rovněţ
vyvinout
snahu
o získání výsadního místa na trhu. Z tohoto důvodu je nezbytné stále monitorovat aktuální konkurenční prostředí a hledat cesty k rozvoji vlastního nabízeného produktu.
49
ZÁVĚR Cílem
této
práce
bylo
zmapovat
provozní
Stadionu a ukázat zda a za jakých okolností
prostředí
je myšlenka
a koncepce centra ţivotaschopná. V současnosti můţeme pouze zhodnotit necelý první rok fungování této organizace, přičemţ Stadion jako zcela nový subjekt na brněnském kulturním poli víceméně obstál. Doposud původní
cíle
soběstačnou
programově jednotkou.
naplňuje S ohledem
a na
současně
finančně
udrţitelnost
můţeme
je
prozatím hovořit pouze o následující sezóně, pro kterou je jiţ připraven nový dramaturgický plán,
s nímţ se pojí i řada
plánovaných a potřebných organizačních změn. Bez ohledu na jednotlivé budoucí provozní výsledky však jiţ nyní můţeme potvrdit původní hypotézu. Pro budoucí vývoj organizace je nezbytné, aby byla zformulována přesná provozn í strategie a následně dodrţována související taktika. Jedině touto cestou
můţe
sdruţení
docílit
v dlouhodobém měř ítku.
.
50
naplňování
svého
poslání
POUŢITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE DVOŘÁK, J. Kreativní management pro divadlo aneb O divadla jinak Praha: Praţská scéna, 2004.s.120.ISBN 80 -86102-53-X DVOŘÁK, Jan. Kreativní management pro divadlo : aneb O divadle jinak. Praha : Nakladatelství Praţská scéna, 2004. Marketing a divadlo, s. 117 -120. ISBN 80-86102-53-X.
Stadion, o.s. W ww.stadec.cz [online]. 2010 [cit. 2011 -05-13]. Bylo
nebylo.
Dostupné
z
WWW :
stadec.cz/index.php?sekce=bylonebylo> . Magistrát města Brna. W ww2.brno.cz [online]. 2003 -11-02 [cit. 2011-05-13]. Odbor klutury (OK) - Koncepce kultury v působnosti města.
Dostupné
z
WWW :
nav01=70&nav02=4006&nav03=1007&nav04=1032&nav05=1034 &nav06=1223>. Statutární město Brno. W ww.brno.cz [online]. 2004 [cit. 2011-0530].
Zprávy
o
činnosti
města.
Dostupné
z
WWW :
. Informuji.cz [online]. 2011 [cit. 2011-05-13]. Kulturní objekt y. Dostupné
z
WWW :
buranteatr/>
Divadlo Feste, W ww.divadlofeste.cz [online]. 2011 [cit. 2011-0513]. O divadle. Dostupné z WWW : .
51
Divadlo Facka, W ww.divadlofacka.cz [online]. 2011 [cit. 2011-0513]. O nás. Dostupné z WWW : .
Oorphane, W ww.oorphane.cz [online]. 2011 [cit. 2011 -05-13]. Projekt.
Dostupné
z
WWW :
src_projekt.php?> .
Divadlo Koule, W ww.divadlokoule.com [online]. 2011 [cit. 201105-13].
O
nás.
Dostupné
z
WWW :
<
http://www.divadlokoule.com/o_nas.html> . W ww.comedyexpress.cz [online]. c2011 [cit. 2011 -05-13]. O nás. Dostupné
z
WWW :
COMEDY_EXPRESS/O_NAS.ht >. G – studio, W ww.g-studio.cz [online]. c2011 [cit. 2011-05-13]. Historie.
Dostupné
z
WWW :
studio.cz/?page=historie > .
Studio Aldente, W ww.studioaldente.cz [online]. c2011 [cit. 2011 05-13]. O nás. Dostupné z WWW : . Divadelní studio Dialog II, W ww.dsdialog.org [online]. c2010 [cit. 2011-05-13].
Kdo
jsme.
Dostupné
z
WWW :
.
Odjinud,
W ww.odjinud.info
[online].
Idea.
Dostupné
WWW :
z
c2010
[cit.
2011 -05-13].
index.php?id=idea >. SEMTAMFÓR, W ww.semtamfor.cz [online]. c2010 [cit. 2011 -0513]. Aktuálně. Dostupné z WWW : . 52
Absolutní divadlo, W ww.absolutnidivadlo.eu [online]. c2007 2010
[cit.
2011 -05-13].
Hlavní
stránka.
Dostupné
z WWW :
. RANDÁKOVÁ, Markéta. STADION – MULTIKULTURNÍ CENTRUM PRO
NEZÁVISLOU
TVORBU
V
BRNĚ.
Brno,
2011.
24
Seminární práce. Masarykova univerzita, Filosofická fakulta.
53
s.
SEZNAM ILUSTRACÍ Obrázek č. 1 Budova Stadionu Obrázek č. 2 Divadelní sál Obrázek č. 3 Kavárna Šalingrad Obrázek č. 4 Propagace Manţelské vraţdění
54
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 Návštěvnost
55
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A Stanovy sdruţení Stadion Příloha B Schéma organizační struktury Příloha C Analýza stakeholders Příloha D Ukázka propagačních tiskovin Příloha E Přehled realizovaných akcí Příloha F Dotazník Příloha G Výsledky průzkumu Příloha H Š íře sortimentu
56
Příloha A – Stanovy občanského sdružení S tadion
1
2
3
Příloha B – Schéma organizační struktury
ŘEDITEL
SPRÁVCE PROSTORU (ASISTENT ŘEDITELE)
DRAMATUR + PROGRAMOVÝ ŠÉF
EKONOM, ÚČETNÍ
PROPAGACE
TECHNIK + LIGHT DESIGNER Funkce vykonávané ředitelem Stadionu
TECHNIK + ŠATNÁŘ
TAJEMNÍK
HUDEBNI PRODUKCE
GRAFIK + DESIGNER
PROVOZNÍ KAVÁRNY
PRODUKCE
OSTATNÍ
UKLÍZEČKA
Příloha C – Anal ýza stakeholders
Stakeholder a jeho základní charakteristika
Magistrát statutárního města Brna (MSMB)
Zájmy + jak jsou ovlivněny řešeným problémem
Prostřednictví m podpory Stadionu může MSMB naplnit cíl z roku 2003 a rovněž podpořit mladou nezávislou brněnskou tvorbu. Podpora výjimečného druhu kulturní organizace.
Sokol Brno I.
Členové sdružení a zaměstnanci
Podpora výjimečného druhu kulturní organizace. Možnost společně vytvářet a budovat nový model nezávislé kulturní organizace. Pracovní příležitost, zkušenost,
Kapacita a míra motivace k nastolené změně (+) Podpora brněnské kultury a její prezentace mezi brněnským publikem. (+) Možnost rozvoje stávajícího kulturního prostředí. (-) Nepůvodnost koncepce, nesouhlas se současnou koncepcí či zástupci organizace, možná nespokojenost s prostorem. Obohacení a rozšíření vlastní působnosti a poli kultury.
Obohacení a rozšíření brněnského kulturního programu. Získávání nových návštěvníků a vytváření divácké základny.
1
Možnost, jak oslovit zájmy stakeholders
Rozšiřování kulturního povědomí na Brněnsku. Možnost podílet se na chodu organizace a jistá míra ovlivnitelnosti její prezentace.
Smysluplné využití prostoru a zisk z jeho nájmu. Možnost společného budování dobré značky organizace. Propracování strategie pro sjednocení programu s využitím individuálního
praxe.
Dobrovolníci, participující studenti
Možnost získání zkušeností, obeznámení se s uměleckým prostředím, získání kontaktů. Kulturně vzdělávací proces
Participující soubory
Veřejnost, návštěvníci
Možnost pravidelné prezentace vlastní umělecké tvorby a získání prostoru pro vznik nových projektů.
Možnost téměř denního výběru libovolné kulturní akce v jednom
charakteru jednotlivých souborů
(+) Uplatnění vlastních nápadů. (-) Časová náročnost a nedostatečné finanční ohodnocení
Možnost podílet se na chodu organizace a společném budování její značky. Možnost užší spolupráce s dalšími participujícími umělci.
Podpora tvorby mladých nezávislých umělců a jejich rozvoje
2
Možnost práce v mladém flexibilním kolektivu a společné budování značky organizace.
Propracování strategie pro sjednocení programu s využitím individuálního charakteru jednotlivých souborů Společný marketing a zajištění služeb pro veškeré publikum – budování stabilní divácké základny pro celou organizaci. Neformální setkání různých skupin návštěvníků se společným zájmem.
objektu. Poměrně výhodná lokalita – dobrá dostupnost.
Rozšiřování vlastního kulturního povědomí. Budování dobré pověsti města Brna z hlediska významnosti v rozvoji vlastního kulturního prostředí.
Sponzoři
Media
Podpora aktivit provozu výjimečného druhu kulturní organizace.
Partnerství v jedinečném projektu, reklamní plnění.
Reklama spojená s propagací organizace, možnost podílet se na budování jedinečného subjektu. Podpora rozvoje mladých umělců a brněnské studentské obce. Zajištění rozsáhlé reklamy. Snaha o navázání a udržení kvalitní a dlouhodobé spolupráce.
Boj o zájem návštěvníků/di váků. Konkurenční organizace
Možnost vzájemné inspirace.
Konkurence v boji o zajištění finanční podpory od města, ale i od podnikatelskýc 3
Rozsah reklamy v rámci propagace organizace.
Podíl na rozvoji nového modelu kulturní organizace a podpora tvorby mladých nezávislých umělců.
Diferenciace vlastních produktů a jejich vzájemné vymezení.
h subjektů.
Jihomoravský kraj
Možný poskytovatel finanční podpory. Podpora výjimečného druhu kulturní organizace.
Získání pozitivní reklamy pro region. Rozšiřování kulturního spektra regionu a podíl na jeho rozvoji a udržení.
4
Jedinečnost organizace. Rozvoj a realizace zájmů města Brna a podpora spolupráce mezi městem a Stadionem.
Příloha D – Ukázka propagačních tiskovin
Příloha E – Přehled realizovaných akcí
SEZÓNA 2010/1011 TYP AKCE
MĚSÍC
ZÁŘÍ ŘÍJEN LISTOPAD PROSINEC LEDEN ÚNOR BŘEZEN DUBEN KVĚTEN CELKEM
POČET KULT. AKCÍ
PŘEDSTAVENÍ
7 17 24 20 30 32 32 31 26 219
7 15 20 12 20 20 22 21 18 155
PRO DĚTI
2 3 2 6 3 1 2 2 21
KONCER T
2 1 1 3 4 2 13
poznámka
FILMOV Ý KLUB
3 3 3
9
JINÉ (Factory Fashion Market, Vánoční trhy, diskuze aj.)
KAVÁRNA (koncerty, improv. večery aj.)
1 1 1 1 4 8
SPECIÁLNÍ HOST
PREMIÉRA
1
4 6 3 13
1 3 1 6
1 3 1 1 1 3 10
Příloha F – Dotazník Jméno: Příjemní: Věk: Email: Zakroužkujte nejvhodnější odpověď. 1. Chodíte do divadla (jak často):
(přeskočte na otázku č. 3) 2. Jaké divadlo nejčastěji navštěvujete:
3. Znáte multiulturní centrum Stadion:
skočte na otázku č. 5) 4. Odkud především znáte multikulturní centrum Stadion: ateriálů – studia 5. V případě, že obdržíte volný lístek, navštívíte představení:
(uveďte důvod)
Příloha G – Výsledky průzkumu Otázka č. 1 (100 % = 194)
pravidelně
příležitostně
zřídka
spíše ne
ne
odpověď (%)
36 (18, 56 %)
63 (32, 47%)
45 (23, 20 %)
31 (15, 98 %)
19 (9, 79 %)
Národní divadlo Brno
Městské divadlo Brno
Loutkové divadlo Radost
Divadlo Husa na provázku
HaDivadlo
jiné
34 (19, 43 %) znám, ale nenavštívil jsem 67 (34, 54 %)
32 (18, 29 %)
23 (13, 14 %)
18 (10, 28 %)
25 (14, 29 %) *
neznám, zajímá mě
neznám, nezajímá mě
X
X
59 (30, 42 %)
30 (15, 46 %)
Otázka č. 2
(100 % = 175) odpověď (%)
43 (24, 57 %)
Otázka č. 3 (100 % = 194)
ano znám a navštěvuji
odpověď (%)
38 (19, 58 %)
Otázka č. 4 (100 % = 105)
od známých
odpověď (%)
29 (27, 62 %)
17 (16, 19 %)
6 (5, 7 %)
12 (11, 44 %)
41 (39, 05 %)
Otázka č. 5 (100 % = 194)
ano
ne
spíše ano
spíše ne
X
odpověď (%)
39 (20, 10 %)
35 (18, 05 %)
61 (31, 44 %)
59 (30, 41 %)
z medií (kulturní z propagačních znám prostor G znám budovu oběžníky, Rádo, materiálů – studia Stadionu Tv, aj.)
* (respondenti uvedli divadlo BURANTEATR – 17 a divadlo Feste – 8)
X
X
X
Příloha H – Šíře sortimentu
předškolní děti
žáci základních škol
pohádky
pohádky
STADION, o.s. Šíře sortimentu studenti studenti středních vysokých škol škol divadlo
divadlo
dospělí
senioři
Divadlo
divadlo
divadlo
Vzdělání
projekt projekt projekt projekt projekt projekt H Hudební divadelní divadelní divadelní divadelní divadelní l divadelní produkce o ozdravovna ozdravovna ozdravovna ozdravovna ozdravovna ozdravovna u b přednášky přednášky přednášky přednášky Výtvarné k umění a koncerty koncerty koncerty p r o d u k č n í
taneční taneční taneční vystoupení vystoupení vystoupení výstavy
výstavy
výstavy
výstavní prostory
výstavní prostory
výstavní prostory
noční filmový klub
noční filmový klub
factory fashion market
factory fashion market
pronájem prostor
pronájem prostor
kavárna
kavárna
ř a d y factory fashion market
kavárna
Přímé služby výstavy
kavárna
