STAŇ SE NA DEN POSLANCEM EVROPSKÉHO PARLAMENTU Manuál pro účastníky simulace
Obsah: Popis projektu a rolí.............................................................................................. 3 Harmonogram simulace ....................................................................................... 4 Návrh témat k projednávání ................................................................................. 5 Příloha č. 1 – Jednací řád ................................................................................... 12 Příloha č. 2 – Hodnotící kritéria ......................................................................... 13 Příloha č. 3 – Lobbing v Evropské unii ............................................................. 14 Příloha č. 4 – Příklad usnesení Vlády ČR .......................................................... 16
2
Popis projektu a rolí Soutěž Staň se na den poslancem Evropského parlamentu je celorepublikový projekt určený pro vyšší ročníky středních škol, jehož cílem je zvýšit povědomí o fungování Evropského parlamentu (dále EP) a prostřednictvím simulace také jednání EP o legislativních návrzích. Studenti se tak budou moci na den vžít do role poslance EP a vyzkoušet si své „politické“ dovednosti. Tento manuál je učen pro účastníky simulace jednání EP, která proběhne ve vybraných krajích České republiky v průběhu května. Simulace má daná pravidla a role, které budou v tomto manuálu účastníkům objasněny. Seznámí je také se základními fakty navržených jednacích témat simulace. Doplňující informace o projektu naleznete na www.euroskop.cz/eurovolby.
II. fáze projektu – simulace jednání v Evropském parlamentu Simulace se zúčastní 5 týmů z Moravskoslezského a Zlínského kraje. Každý tým se skládá ze tří členů, kteří si mezi sebe rozdělí role „poslance“, „asistenta“ a „lobbisty“, které budou v průběhu jednání zastávat. Simulace vychází z reálného prostředí Evropského parlamentu, proto si na úvod každý soutěžící tým vybere politickou frakci, za kterou bude jednat a jejíž postoje bude v průběhu jednání hájit. Výběr politické frakce vychází ze současného složení EP. Popis rolí: „Student poslanec“ „Student poslanec“ zasedá v Evropském parlamentu podle existující politické frakce, na základě které jedná v Evropském parlamentu. Snahou poslance je co nejlépe prezentovat své stanovisko na dané téma, které determinuje politická frakce, za kterou v parlamentu zasedá a také osobní stanovisko k danému tématu. V průběhu simulace poslanec dodržuje jednací řád, který je součástí manuálu, příloha č. 1. Pro úspěch poslance a celého týmu bude klíčová vzájemná spolupráce a koordinace jednotného stanoviska. „Student asistent“ „Student asistent“ je odborník a pravá ruka poslance EP. Připravuje mu podkladové materiály, zpracovává navržené téma k jednání, a poskytuje odbornou konzultaci. V průběhu simulace může operativně poskytovat svému poslanci další informace prostřednictvím internetu a odborné literatury, která budou v místě jednání k dispozici. Kvalita a komplexnost poskytnutých informací může zásadně ovlivnit pozitivní výsledek vystoupení poslance a získání potřebných hodnotících bodů pro celý tým. „Student lobbista“ „Student lobbista“ se stává rozhodujícím jazýčkem na vahách v projednávání tématu. Do simulace se lobbista zapojí v průběhu „tiskové konference“, kdy bude moci položit jednomu z poslanců doplňující otázku, na kterou se budou muset vyjádřit. Úspěch/neúspěch vyjádření poslance může významně ovlivnit konečné hodnocení týmu. Další pole působnosti lobbisty není zcela striktně vymezeno, cílem je úspěch týmu a to veškeré jeho působení podmiňuje. Podmínkou je dodržování základních pravidel chování lobbisty Více o činnosti lobbisty a základních pravidlech chování je součástí manuálu v příloze č. 3. Průběh celého jednání řídí zástupce regionálního Eurocentra a Evropského parlamentu mládeže. Simulace se zároveň účastní odborná porota, která na základě plnění hodnotících kritérií vybere nejlepší tým. Hodnotící kritéria naleznete v příloze č. 2.
3
Harmonogram simulace 9.00 – 9.10 – zahájení a představení projednávaného tématu simulace 9.05 – 9.30 – odborná prezentace zaměřená na Evropský parlament a projednávané téma simulace 9.30 – 9.40 – představení Evropského parlamentu mládeže I. část simulace, 9.45 – 10:40: - plenární vystoupení poslance se svým stanoviskem k projednávanému tématu, časový limit pro vystoupení je max. 3 min - následuje separátní jednání jednotlivých frakcí, jehož výstupem je jednotné usnesení frakce k projednávanému tématu – příklad podoby usnesení obsahuje manuál, příloha č. 4 II. část simulace, 10:45 – 11:10: - vystoupení předsedů1 politických frakcí s prezentací usnesení; časový limit pro vystoupení je max. 5 min
11:10 – 11:30 – cofee break III. část simulace, 11:30 – 12:15: - plenární zasedaní – řízená diskuze nad projednávaným tématem - improvizovaná tisková konference – taktické otázky lobbistů směřované poslancům, 1 lobbista/1 otázka IV. část simulace, 12:20 – 12:40: - závěrečné společné usnesení, o jehož jednotlivých bodech se bude veřejně hlasovat
12:40 – 12:50 – taktická přestávka pro porotu V. část simulace, 12:50 – 13:00 - vyhodnocení simulace a závěr Nejlepší tým – poslanec – asistent – lobbista – bude odměněn věcnými cenami a získá věcné ceny a možnost navštívit prostory Senátu a Parlamentu ČR.
1
Předsedu si určí ze svých řad každá politická frakce.
4
Návrh témat k projednávání 1. Lisabonská smlouva 2. Vstup Turecka do Evropské unie 3. Energetická bezpečnost Evropské unie
Nejpozději týden před konáním simulace bude vybráno jedno z témat, které bude projednáváno v průběhu simulace. Účastnící se týmy budou informovány prostřednictvím svého vedoucího skupiny, kterého organizátoři projektu kontaktují.
Základní informace a informační zdroje: 1. Lisabonská smlouva Evropská integrace prošla během své historie bouřlivým vývojem, který je reflektován v mnoha smlouvách. Od počátku 21. století se Evropská unie snaží předložit jednotný dokument, který by zahrnoval a zastřešoval všechny dosud uzavřené smlouvy. Takovým dokumentem měla být ústavní smlouva, která však byla odmítnuta v referendech ve Francii a Nizozemí v roce 2005. Dalším pokusem je Lisabonská smlouva, která byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu zástupci 27 členských států EU. Podpisem Lisabonské smlouvy dne 13. prosince 2007 uzavřeli vedoucí představitelé EU několikaletý proces vyjednávání o institucionálních otázkách. Lisabonská smlouva mění stávající zakládací smlouvy EU (Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství), aniž by je sama nahrazovala. Tento dokument se snaží vyřešit potřebu institucionální reformy Unie po předchozím neúspěchu Smlouvy o Ústavě pro Evropu, jejíž ratifikace byla ukončena po jejím odmítnutí v referendech ve Francii a Nizozemsku v květnu a červnu roku 2005. Aby Lisabonská smlouva mohla vstoupit v platnost, musí být ratifikována všemi členskými státy EU. Způsob ratifikace Lisabonské smlouvy je vnitřní záležitostí každého členského státu. Většina států se však rozhodla pro parlamentní ratifikaci, výjimkou je pouze Irsko, kde občané o smlouvě rozhodují v referendu. Lisabonská smlouva přináší celou řadu zásadních změn primárního práva EU. Ruší zejména dosavadní pilířovou strukturu Unie (III. pilíř představující policejní a justiční spolupráci v trestních věcech bude začleněn do komunitárního I. pilíře), zavádí právní subjektivitu Evropské unie, funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Posiluje úlohu Evropského parlamentu a národních parlamentů, přehledněji vymezuje rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy a zjednodušuje rozhodovací postupy, přičemž rozšiřuje hlasování kvalifikovanou většinou v Radě. Lisabonská smlouva má také význam v oblasti lidských práv. Zakotvuje právní závaznost Listiny základních práv EU. Mezi politiky Unie, které by měly být nejvíce ovlivněny změnami, jež přináší Lisabonská smlouva, patří zejména spolupráce v oblasti justice a vnitřních věcí. Informační zdroje – oficiální stránky o EU, aj. portály: Informace na stránkách Euroskop.cz naleznete v sekci Evropská unie a dále Lisabonská smlouva: http://www.euroskop.cz/297/sekce/vyjednavani-a-obsah
5
Informace na portálu Europa.eu v sekci Lisabonská smlouva - Smlouva pro Evropu 21. století: Tato stránka uvádí plné oficiální znění Lisabonské smlouvy, jejíž celý název zní Smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství: http://europa.eu/lisbon_treaty/index_cs.htm Stručné informace a Lisabonská smlouva ke stažení: http://www.mvcr.cz/clanek/lisabonska-smlouva.aspx http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/evropska_unie/lisabonska_smlouva/index.html Informace na evropském portálu Eur-lex.europa.eu: Konsolidované znění Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie – Úřední věstník EU: http://eur-lex.europa.eu/JOHtml.do?uri=OJ:C:2008:115:SOM:CS:HTML Dokument: Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropské unie [online] [cit. dne 17. 12. 2007] http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cmsUpload/cg00014.cs07.pdf Publikace: Lisabonská smlouva – Konsolidovaný text Smlouvy o Evropské unii a smlouvy o fungování Evropské unie ve znění Lisabonské smlouvy; Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády ČR, 2008. Když se řekne Lisabonská smlouva… Perspektiva fungování Evropské unie podle nového smluvního rámce; Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády ČR 2008. Ke stažení na adrese: http://www.euroskop.cz/332/2672/clanek/urad-vlady-vydal-komentar-k-lisabonske-smlouve/ Co potřebujete vědět o Lisabonské smlouvě; Odbor informování o evropských záležitostech, Úřad vlády ČR 2009. Pítrová, L., Bendová, H., Čakrt, F. a kol.: Lisabonská smlouva. Co by měla přinést nového? Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Praha, 2008. Václav Klaus; Prezident republiky k Lisabonské smlouvě, Euromedia 2009.
2. Vstup Turecka do Evropské unie Debata o vstupu Turecka do Evropské unie je stále velmi aktuální a živá. Přístupové rozhovory byly zahájeny 3. října 2005, přičemž Turecko je s Unií těsně spojeno již několik desítek let. Od roku 1963 platí Asociační dohoda, oficiální žádost o vstup přijala EU v roce 1987. Na konci 90. let 20. století sílil tlak na to, aby se Turecko stalo oficiálním kandidátem na členství a aby s ním byla zahájena přístupová jednání. Značnou nevoli na straně Turecka vyvolala skutečnost, že v roce 1997, kdy se rozhodovalo o udělení kandidátského statutu zemím ze střední a východní Evropy, zůstalo Turecko stranou.
Publikace je volně k dispozici ve všech regionálních Eurocentrech.
6
Status kandidáta Turecko získalo v roce 1999 na Helsinském summitu, ale zahájení přístupových rozhovorů bylo podmíněno plněním tzv. kodaňských kritérií, tzn. především pokrokem v politické a legislativní oblasti. Na summitu v Kodani, v prosinci 2002, se lídři členských zemí EU dohodli, že v prosinci 2004 Unie rozhodne, zda a kdy s Tureckem zahájí přístupové rozhovory. V říjnu 2004 vydala Evropská komise zprávu o pokroku Turecka a doporučila zahájení přístupových rozhovorů. 3. října 2005 byla s Tureckem a Chorvatskem zahájena jednání o vstupu do EU. Podrobnou historii vztahů EU a Turecka najdete na portálu EurActiv, pod následujícími odkazy: http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/link-dossier/turecko-a-eu (Euractiv.cz) http://www.euractiv.com/en/enlargement/eu-turkey-relations/article-129678 (Euractiv.com) Jednání nejsou bezproblémová, Turecko čeká na přijetí do EU nejdéle ze všech kandidátů, kteří se kdy o členství ucházeli, a zároveň se potýká s největšími problémy i nepochopením ze strany současných členů či EU jako celku. Nejčastější témata, o kterých se diskutuje, a argumenty pro a proti vstupu Turecka do EU: Plnění Kodaňských kritérií: politická, ekonomická a legislativní kritéria – důraz na dělbu moci ve státě, ochranu základních lidských práv, práv žen a práv menšin; přibližování turecké legislativy právu EU (implementace acquis communautaire) Absorpční (integrační) kapacita Evropské unie: schopnost EU integrovat nové členy – důraz kladen na institucionální strukturu Evropské unie Ekonomické otázky: ▫
▫ ▫ ▫
finanční náročnost rozšíření EU o Turecko (zatížení rozpočtu EU, výdaje na Společnou zemědělskou politiku a Politiku soudržnosti – debata o reformě rozpočtu a zmíněných politik) migrace za prací – problematika volného pohybu osob demografický vývoj v EU a v Turecku (stárnutí populace v EU, příznivější věková struktura tureckého obyvatelstva) ekonomický vývoj v EU a v Turecku – potenciál pro rozvoj, investiční příležitosti na dynamickém tureckém trhu, posílení obchodních vazeb mezi členskými státy EU a Tureckem
Náboženské a kulturní otázky: ▫ ▫ ▫ ▫
Evropská identita, evropské hodnoty Náboženská a kulturní rozmanitost: příležitost či hrozba? Turecko jako prostředník mezi EU a islámským světem Turecko jako muslimská země x sekulární stát
Bezpečnostně-strategické otázky: ▫ ▫ ▫ ▫
Turecko je členem NATO (od 1952), Rady Evropy (od 1949), OECD (od 1961), je důležitým partnerem EU Posílení role EU na Blízkém a Středním východě Posílení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU Bezprostřední blízkost nestabilního regionu (Turecko sousedí s Gruzií, Arménií, Irákem, Íránem, Sýrií)
Zahraniční politika Turecka: vztahy s Kyprem (jeden z hlavních problémů, které blokují jednání s EU) a Arménií
7
Informační zdroje – oficiální stránky EU, analytické portály, think-tanky: Europa.eu: Rozšiřování - Turecko: http://ec.europa.eu/enlargement/candidatecountries/turkey/index_en.htm Europa.eu: Strategie rozšíření a hodnotící zprávy: http://ec.europa.eu/enlargement/how-does-it-work/progress_reports/index_en.htm ▫ Strategie rozšíření 2008-2009: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/press_corner/keydocuments/reports_nov_2008/strategy_paper_incl_country_conclu_en.pdf ▫ Hodnotící zpráva 2008: http://ec.europa.eu/enlargement/pdf/press_corner/keydocuments/reports_nov_2008/turkey_progress_report_en.pdf Europa.eu: Komisař pro rozšíření Olli Rehn: http://ec.europa.eu/commission_barroso/rehn/index_en.htm Europa.eu: Shrnutí legislativy http://europa.eu/scadplus/leg/en/s40015.htm Europa.eu: Evropský parlament – Výbor pro zahraniční věci: http://www.europarl.europa.eu/activities/committees/homeCom.do;jsessionid=9F2C936A543 9A6621E2FF7075422D97A.node2?language=CS&body=AFET Europa.eu: Eurostat – statistické údaje o členských i kandidátských zemích: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page?_pageid=1090,30070682,1090_33076576&_da d=portal&_schema=PORTAL Europa.eu: Eurobarometer – průzkumy veřejného mínění: ▫ Special Eurobarometer 255 - Attitudes towards European Union Enlargement: http://ec.europa.eu/public_opinion/archives/ebs/ebs_255_en.pdf ▫ Standard Eurobarometer: http://ec.europa.eu/public_opinion/standard_en.htm EurActiv: Turecko a EU http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/link-dossier/turecko-a-eu Euroskop.cz: Rozšiřování Evropské unie http://www.euroskop.cz/685/sekce/rozsirovani-evropske-unie/ CEPS: Centre for European Policy Studies: http://www.ceps.be/index3.php TESEV: The Turkish Economic and Social Studies Foundation: http://www.tesev.org.tr/default.asp?PAG00_CODE=ANAEN Vybrané články, komentáře a analýzy: Institut pro Evropskou politiku EUROPEUM: ▫ ▫ ▫
David Král: Česká debata o perspektivách členství Turecka a Ukrajiny v EU: http://www.europeum.org/doc/pdf/858.pdf Seda Domaniç: Vstup Turecka do Evropské unie: Výhodný pro obě strany? Možný pro obě strany?: http://www.europeum.org/doc/pdf/864.pdf Dace Akule: Členství Turecka v EU z lotyšského pohledu: Proč by nás tato otázka měla zajímat?: http://www.europeum.org/doc/pdf/864.pdf
8
Euroskop: ▫
▫ ▫
▫ ▫
David Král: Mýty a realita budoucího rozšíření Evropské unie: http://www.euroskop.cz/45/10723/clanek/myty-a-realita-budouciho-rozsireni-evropskeunie/ David Král: Jak neztratit Turecko?: http://www.euroskop.cz/45/10722/clanek/jak-neztratitturecko/ Tereza Vávrová: Wessels: Hranice Evropské unie teď nemůžeme narýsovat: http://www.euroskop.cz/44/11520/clanek/wessels-hranice-evropske-unie-ted-nemuzemenarysovat/ Obama podpořil vstup Turecka do EU: http://www.euroskop.cz/38/11465/clanek/obamapodporil-vstup-turecka-do-eu/ Francie řeší v eurokampani Turecko: http://www.euroskop.cz/38/11505/clanek/francieresi-v-eurokampani-turecko/
EurActiv: ▫
▫
▫
▫
▫
Topolánek: vstup Turecka bezvýhradně podporujeme: http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/clanek/topolanek-vstup-turecka-do-eubezvyhradne-podporujeme Nicholas Emiliou: Dialog mezi EU a Tureckem hraje klíčovou roli v otázce sjednocení Kypru: http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/nicholas-emiliou-dialog-mezi-eu-atureckem-hraje-klicovou-roli-v-otazce-sjednoceni-kypru V Turecku je důležitější reformní proces, než samotné přistoupení k EU: http://www.euractiv.cz/vnejsi-vztahy/clanek/v-turecku-je-dulezitejsi-reformni-proces-nezsamotne-pristoupeni-k-eu Barroso v Turecku: Reformy jsou klíčem ke vstupu do EU: http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/clanek/barroso-v-turecku-reformy-jsou-klicem-kevstupu-do-eu O tureckém členství Francie nebude rozhodovat referendem: http://www.euractiv.cz/budoucnost-eu/clanek/o-tureckem-clenstvi-francie-nebuderozhodovat-referendem
3. Energetická bezpečnost a Evropská unie Energetická bezpečnost je často požívané sousloví, ale co si pod ním lze vlastně představit? Patří sem bezpečná a udržitelná energie, plynulost jejích dodávek, nové a bezpečnější zdroje energie či také ochrana životního prostředí a klimatu. Téma energetická bezpečnost tedy zahrnuje vše, co každý stát a současně celá Evropská unie musí zajistit, aby nebyl ohrožen stabilní přísun energie do evropských ekonomik. Pro pochopení tématu je třeba se zamyslet nad některými základními pojmy a prostudovat alespoň některé z doporučených zdrojů informací. A které jsou ty základní pojmy a otázky k zamyšlení? Níže naleznete několik námětů, jistě vás napadnou i některá další současné zdroje energie a jejich dělení nejpoužívanější zdroje energie v zemích EU aktuální problémy se zajištěním dodávek energetických surovin co je to energetická bezpečnost a co může její nedostatek způsobit co si představit pod pojmem energetický kolaps návrhy EU na řešení problémů ohledně energetické bezpečnosti
9
bezpečná a „nebezpečná“ energie možné trendy úspor energií jak mohou jednotlivci přispět k řešení úspor energie energie a klima jaký je postoj českého předsednictví v Radě EU k problematice energetiky a energetické bezpečnosti zásoby surovin (paliv) a jejich vyčerpatelnost jaké jsou nové trendy ve vývoji (obnovitelné, alternativní zdroje…)
Informační zdroje: Energetická bezpečnost na stránkách EurActiv http://www.euractiv.cz/bezpecnost-a-spravedlnost0/link-dossier/energetick-bezpenost Web stránka EU zaměřená na změny klimatu: http://ec.europa.eu/environment/climat/campaign/index_cs.htm Rada pro energetiku – jednání z 19.2.2009 – na stránkách CZ PRES http://www.eu2009.cz/fr/news-and-documents/press-releases/rada-pro-energetiku-jednala-oopatrenich-na-zvyseni-energeticke-bezpecnosti-eu--10181/ Závěry Rady: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/trans/106196.pdf TZ: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/trans/106225.pdf V češtině: http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/trans/106263.pdf ČR a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů na stránkách MPO http://www.mpo.cz/dokument43307.html Zelená kniha "Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii" http://ec.europa.eu/energy/green-paperenergy/doc/2006_03_08_gp_document_cs.pdf Sdělení Komise "Energetická politika pro Evropu" http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2007:0001:FIN:CS:PDF Třetí balíček energetických zákonů na stránkách Evropského parlamentu http://www.europarl.europa.eu/news/public/focus_page/051-31738-168-06-25-90920080616FCS31737-16-06-2008-2008/default_cs.htm Články k tématu v sekci Vnitřní trh a průmysl v rámci aktualit EP http://www.europarl.europa.eu/news/public/documents_par_theme/909/default_cs.htm Aktuálně k třetímu energetickému balíčku na stránkách CZ PRES http://www.cz2009.eu/cz/news-and-documents/press-releases/eu-dala-zelenou-dohode-oliberalizaci-energetiky-13567/ Magazín Pro-Energy na téma vytváření nouzových zásob ropy v ČR: http://www.sshr.cz/zabo_4ak.pdf Tisková zpráva EP z března 2009 – „Jak řešit ropnou krizi? EP předkládá soubor doporučení“: http://www.europarl.europa.eu/elections2009/press_service/product.htm;jsessionid=3496442 4E654783A0316B087DE650629.node2?ref=20090310IPR51406&secondRef=0&language= CS
10
Spotřeba zemního plynu v zemích EU za rok 2007 (a komentář České plynárenské): http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/oborove-statistiky/cpu-spotreba-zem-plynu-v-eu-27-rok2007/1000452/48444/ Projev M. Topolánka na summitu Nabucco z 11. 2. 2009 na stránkách CZ PRES: http://www.eu2009.cz/cz/news-and-documents/speeches-interviews/projev-mirka-topolankana-summitu-nabucco-7777/ Aktuální článek na téma vodíkového paliva do vozidel: http://www.enviweb.cz/?env=energie_archiv_hejde/Prichazi_konecne_vodikova_revoluce.ht ml Stručná historie reaktoru typu „tokamak“ z pera zastánce technologie termojaderné fúze v článku „Jak tokamak a stelarátor soutěžily“: http://www.vesmir.cz/clanek/jak-tokamak-a-stelarator-soutezily Informace ke společnému projektu reaktoru ITER:http://ec.europa.eu/research/leaflets/iter/article_3093_cs.html
11
Příloha č. 1 – Jednací řád 1) Úvodní slovo k bodu zařazenému na program jednání a případně obsah důvodové zprávy k němu přednáší předkladatel. Poté zahájí předsedající rozpravu. 2) Do rozpravy se přihlašují účastníci jednání zvednutím ruky. 3) Do rozpravy k danému bodu se mohou účastníci přihlásit pouze do vyhlášení konce rozpravy. 4) Bez vyzvání předsedajícího se nikdo nemůže samovolně ujmout slova. 5) Bylo-li zahájeno hlasování, nemůže být až do oznámení, zda byl návrh přijat, nikomu uděleno slovo. 6) Řečník se v diskusi neobrací přímo na jiné jednající osoby a případné dotazy na ně se vznáší prostřednictvím předsedajícího. 7) Pokud není určeno jinak, pak příspěvek k jednomu bodu jednání může trvat nejvýše pět minut 8) Je-li v projednávání bodů stanovených programem jednání zpoždění, může předsedající sám rozhodnout, že se časový limit příspěvků zkrátí i omezit počet vystoupení jednajících osob na jediné vystoupení k projednávanému bodu. 9)
Ruší-li někdo průběh jednání, předsedající ho napomene.
10) Nemluví-li řečník k věci nebo překročí-li stanovený časový limit, odebere mu předsedající po upozornění slovo
12
Příloha č. 2 – Hodnotící kritéria A. Odborná připravenost studentů Sledování obsahu a argumentů Všeobecný přehled (ekonomický, kulturní, sociální; politická situace, je-li nějaká krize, která by mohla ovlivnit téma simulace) Postoj dané frakce k otázce musí odpovídat skutečnosti, je nutné jej hájit, ale zároveň se snažit o konsensus B. Komunikační dovednosti Plynulá komunikace Schopnost zaujmout při vystupování C. Schopnost argumentace Správnost použitých argumentů Rychlá a obsahově odpovídající reakce na otázky Kladení významově a obsahově kvalitních otázek k dané debatě (nemělo by se skákat z tématu na téma a tím se vyhýbat odpovědím) D. Kultura vystupování Neskákat do řeči Odpovídající neverbální komunikace (gesta, mimika) E. Týmová spolupráce Vzájemná výměna informací Komunikace týmu při samotné debatě Navázání spolupráce s dalšími týmy s cílem dosáhnout podpory, příp. konsensu
F. Formální oděv Oblek Kostým
13
Příloha č. 3 – Lobbing v Evropské unii Původ slova přišel z USA, kde se v předsálí Kongresu – lobby – snažili zástupci skupin setkat se zákonodárci a podat jim svůj názor na projednávanou problematiku. Snahu prosadit vlastní zájem není třeba nijak kriminalizovat, je to odvěká a přirozená součást politiky i obchodu. Dnes to funguje na mnohem profesionálnější a institucionalizované úrovni. To je také důvod, proč EU oficiálně zahrnula lobbing do legislativního procesu, přísun informací zvenčí od lobbistů je pro ni mnohdy vítaným zdrojem informací. Lobbisté v Bruselu hájí zájmy členských států, misí ze třetích zemí, mezinárodních organizací, podnikatelů, zájmových sdružení, oborových asociací, apod., tj. skupin, které se chtějí nějakým způsobem podílet na politickém rozhodování, ale nemají potřebné pravomoce. Pak dochází k výměně informací mezi lobbisty, kteří prosazují zájmy těchto skupin a politiky, kteří mají zákonodárnou moc. Lobbování bývá často spojováno s nekalými praktikami a podplácením. To je však překonaný mýtus. Lobbing se děje na unijní úrovni v rámci zákonných, transparentních pravidel a rostoucí snahou je tento proces dále prohlubovat. V Evropské unii byl vytvořen etický kodex pravidel chování lobbyistů, podle kterého je například požadováno: představit se svým jménem a uvést, čí zájmy zastupuje neuvádět mylně podstatu svých požadavků nezískávat informace nečestně vyhnout se jakémukoli střetu zájmů přímo ani nepřímo nenabízet finanční dary úřední osobě EU, členům Evropského parlamentu a nenabídnout ani neuskutečnit nic, co by vedlo k vytvoření nevhodného vlivu na tyto osoby, apod. Lobbisté jsou často chápáni jako partneři při rozhodovacím procesu. Musí především argumentovat přesnými, jasnými a doložitelnými údaji. Pro řadu poslanců jsou vítaným zdrojem informací. „Spolupráce s lobbisty patří ke každodenním činnostem europoslanců, bez jejich příspěvku by byla zákonodárná práce rozhodně složitější“, míní finský konzervativní europoslanec Alexander Stubb. Je v zájmu každé firmy, či velké korporace, aby si najala lobbistu. Z českých firem má v Bruselu zastoupení například ČEZ a ČSA. Lobbista se snaží legálním způsobem ovlivňovat a prosazovat zájmy „klienta“. Podstatou je, aby se orientoval v prostředí, ve kterém lobbuju – kam se má obrátit, komu předložit své návrhy a kdy – a znal dokonale problematiku, která je podstatou zadání. Lobbista musí být komunikativní, diplomatický a trpělivý. Nejčastějším místem lobbingu je na unijní úrovni Evropská komise, kde se tvoří legislativní návrhy a s rostoucími pravomocemi také Evropský parlament, kde probíhá spolurozhodování o navržené legislativě.
14
Lobbing v Evropském parlamentu Evropský parlament má v současné době svá vlastní pravidla, která určují chování lobbistů vůči europoslancům a zaměstnancům Parlamentu. Lobbisté musí například vždy jasně uvést, koho zastupují, s jakým cílem a nesmějí nabízet žádné dárky, či srovnatelné pozornosti. Lobbisté jsou při EP akreditováni. V současné době je akreditováno přes 4570 lobbistů a zájmových skupin. Patří mezi ně nevládní organizace jako Amnesty international, ale také různá krajská anebo profesní zastoupení. Přímé setkání s europoslanci je jen jednou cestou, jak se lobbisté snaží ovlivňovat evropské zákonodárství. Píší také dopisy, vydávají publikace a podklady k aktuálním tématům, telefonují spolupracovníkům a organizují semináře a reklamní kampaně. Důležitá je také jejich činnost při sdružování zájemců o konkrétní politická témata. Lobbista může dostat možnost přímo vystoupit s odborným projevem v parlamentu anebo svůj návrh předložit sekretariátu některé konkrétní politické skupiny. Seznam
lobbistů
akreditovaných
při
EP
je
zveřejněn
na
stránkách
EP,
http://www.europarl.europa.eu///parliament/expert/lobbyAlphaOrderByOrg.do?language=CS. Jak lobbovat? Maximálně nastudujte problematiku, ve které budete lobbovat Kontaktujte správné lidi, aby váš požadavek padl na úrodnou půdu Vyhledejte lidi, kteří mají stejný či podobný zájem a spojte se s nimi Je nutné upřesnit své realistické požadavky Promyslete si své požadavky, ale také to, na jaké kompromisy jste ochotni přistoupit Mějte připravené pádné argumenty Lobbujte ve správný čas Informační zdroje: Články s tématikou lobbování v Bruselu: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?pubRef=-//EP//TEXT+IMPRESS+20080414FCS26495+0+DOC+XML+V0//CS#title3 Článek Lobbing v EU za zájmy podnikatelů: www.ecin.cz/download/Firemní%20lobbying%20EU.pdf Článek Švejk v Bruselu aneb co o lobbingu v EU nevíme: http://www.e-polis.cz/evropska-unie/201-svejk-v-bruselu-anebo-co-o-lobbingu-v-eunevime.html
15
Příloha č. 4 – Příklad usnesení Vlády ČR VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY
USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 12. března 2007 č. 209 k Vyhodnocení dosavadních příprav státní správy na výkon funkce předsednictví České republiky v Radě Evropské unie za rok 2006 Vláda I. bere na vědomí Vyhodnocení dosavadních příprav státní správy na výkon funkce předsednictví České republiky v Radě Evropské unie za rok 2006, obsažené v části III materiálu č.j. 255/07; II. ukládá 1. místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti a) předložit Výboru pro Evropskou unii do 30. dubna 2007 plán přípravy předsednictví České republiky v Radě Evropské unie (dále jen „Rada“) pro léta 2007 – 2008 a v přípravách předsednictví postupovat v souladu s tímto plánem, b) předložit vládě do 31. ledna 2008 na základě podkladů resortů vyhodnocení příprav státní správy na výkon funkce předsednictví České republiky v Radě za rok 2007, 2. členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zpracovat a předložit do 30. listopadu 2007 místopředsedovi vlády pro evropské záležitosti podklady k vyhodnocení příprav státní správy na výkon funkce předsednictví České republiky v Radě za rok 2007.
Provedou: členové vlády, vedoucí ostatních ústředních orgánů státní správy Předseda vlády Ing. Mirek Topolánek v. r.
16
