Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančnictví a ekonomických disciplín
Srovnání kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění (Comparison of the capital life insurance and the pension rider) Bakalářská práce
Autor:
Chromják František Bankovní management
Vedoucí práce
Praha
doc. RNDr. Jarmila Radová, Ph.D
Duben 2013
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 27. 6. 2013
František Chromják
Poděkování: Rád bych zde poděkoval vedoucí bakalářské práce doc. RNDr. Jarmile Radové, Ph.D. za odborné rady a čas, který mi věnovala při řešení tématu.
Anotace: Tématem bakalářské práce je srovnání penzijního připojištění a kapitálového ţivotního pojištění. V části teoretické je práce zaměřena na historický vývoj pojišťovnictví, charakteristiky a rozdělení penzijního připojištění a kapitálového ţivotního pojištění. V praktické části práce jsou pak na potenciálních klientech prezentovány jednotlivé moţnosti nastavení obou produktů v návaznosti na jejich věk. Srovnání je provedeno dle výsledků, grafů a návrhů. V závěru je pak kompletně shrnuta a zhodnocena celá problematika. Klíčová slova: penzijní připojištění, kapitálové ţivotní pojištění, důchodová reforma Annotation: The main subject matter of this Bachelor thesis is the comparison of the pension rider and the capital life insurance. The theoretical section deals with the historical development of the insurance system, definitions and the division of the pension rider and the capital life insurance. The practical section presents potential clients and attempts to show the particular options of the products setting in connection with their age. The comparision is based on the results and graphs. In the conclusion, the whole issue was completely summarized and evaluated. Key words: pension rider, capital life insurance, pension reform
Obsah Úvod ........................................................................................................................................................ 7 1.
Pokrokový zákon československé politické reprezentace............................................................... 9
2.
Počátky sociálního systému .......................................................................................................... 11
3.
2.1.
Klady a zápory ....................................................................................................................... 11
2.2.
Nový zákon, dílo československé politické reprezentace ..................................................... 12
2.3.
Posílení demokratického vývoje v Československu .............................................................. 12
2.4.
Období od roku 1930 do roku 1948 ...................................................................................... 14
2.5.
50. a 60. léta 20. století ...................................................................................................... 14
2.6.
90. léta 20. století .................................................................................................................. 15
Charakteristika pojištění ............................................................................................................... 16 3.1.
Státní regulace v pojišťovnictví ............................................................................................. 16
3.1.1.
Regulace pojišťovnictví podle zákona o pojištění ......................................................... 16
3.1.2.
Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů ......................... 17
3.1.3.
Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví ...................................... 17
3.1.4.
Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti .. 18
3.1.5.
Rozsah dohledu v pojišťovnictví .................................................................................... 19
3.1.6.
Předmět dohledu v pojišťovnictví ................................................................................. 19
3.2.
Pojištění pro případ úmrtí ..................................................................................................... 21
3.3.
Pojištění na dožití .................................................................................................................. 22
3.4.
Smíšené pojištění pro případ smrti či dožití .......................................................................... 22
3.5.
Kapitálové životní pojištění ................................................................................................... 23
3.5.1.
Obecné informace o produktu ...................................................................................... 23
3.5.2.
Komu je kapitálové životní pojištění určeno ................................................................. 25
3.5.3.
Účastník kapitálového životního pojištění .................................................................... 25
3.5.4.
Výše pojistného ............................................................................................................. 26
3.5.5.
Technická úroková míra ................................................................................................ 27
3.6.
Investiční životní pojištění ..................................................................................................... 28
3.6.1. 3.7.
Investiční versus kapitálové životní pojištění ................................................................ 28
Penzijní reforma .................................................................................................................... 30
3.7.1.
Fungování penzijního systému ...................................................................................... 30
3.7.2.
Důvody reformy ............................................................................................................ 30
3.8.
Penzijní připojištění ............................................................................................................... 33
5
3.9.
III. pilíř českého důchodového systému: doplňkové penzijní spoření .................................. 33
3.9.1.
III. pilíř je tvořen transformovanými a účastnickými fondy .......................................... 34
3.9.2.
Změny od roku 2013 ..................................................................................................... 35
3.9.3.
Nové účastnické fondy přišly s paletou investičních strategií ....................................... 36
3.10.
4.
Historie hospodaření penzijních fondů v ČR ..................................................................... 37
3.10.1.
Počet penzijních fondů .................................................................................................. 38
3.10.2.
Rozvaha penzijních fondů - aktiva, závazky a vlastní kapitál ........................................ 38
3.10.3.
Výkaz zisku a ztráty penzijních fondů ............................................................................ 40
3.10.4.
Přehled cenných papírů v držení penzijních fondů ....................................................... 41
3.10.5.
Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů ........ 42
Srovnání produktů kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění ............................ 43 4.1.
Potřeby klienta v jednotlivých fázích života .......................................................................... 44
4.2.
ČSOB pojišťovna .................................................................................................................... 49
4.2.1.
ČSOB Životní pojištění Maximal Profit .......................................................................... 51
4.2.2.
Přehled poplatků a parametrů produktu ...................................................................... 52
4.3.
ČSOB Penzijní společnost, a. s. .............................................................................................. 53
4.3.1. 4.4.
III. pilíř ČSOB účastnický fond ........................................................................................ 54
Pojišťovna české spořitelny ................................................................................................... 55
4.4.1.
Kapitálové životní pojištění KAPITÁL ............................................................................. 58
4.4.2.
Přehled poplatků a parametrů produktu ...................................................................... 59
4.5.
Česká spořitelna – penzijní společnost ................................................................................. 60
4.5.1. 4.6.
III. pilíř Česká spořitelna účastnický fond ...................................................................... 61
Pojišťovna ALLIANZ................................................................................................................ 62
4.6.1.
Kapitálové životní pojištění Allianz ................................................................................ 63
4.6.2.
Pojištění pro případ smrti a dožití ................................................................................. 64
4.6.3.
Připojištění lze volitelně sjednat ke každému z uvedených tarifů ................................ 64
4.7.
Allianz penzijní společnost .................................................................................................... 65
4.7.1.
III. pilíř Allianz účastnický fond ...................................................................................... 65
4.7.2.
Kalkulace penzijního připojištění................................................................................... 66
4.8.
Porovnání penzijních fondů .................................................................................................. 66
Závěr a výsledky .................................................................................................................................... 68 Seznam použitých zdrojů ...................................................................................................................... 70 Seznam grafů a tabulek ......................................................................................................................... 72
6
Úvod Jako téma své bakalářské práce jsem si zvolil srovnání Penzijního připojištění a Kapitálového ţivotního pojištění, protoţe se o toto téma zajímám. Oba produkty nám více či méně mohou zajistit financování penzí a jsou investiční příleţitostí na českém trhu financí. Myslím si, ţe zajištění penzí trápilo a bude trápit kaţdého občana České Republiky a je tedy důleţité o moţnostech penzijního zajištění mít co nejvíce informací. Penze nebo důchod jsou témata, která nerozebírám jen se svými rodiči a jejich vrstevníky, kterých se toto téma přímo dotýká, ale také s mladší generací. Ne všichni si připouštějí, ţe by měli myslet na stáří, na druhou stranu je stále více občanů, kteří si uvědomují, ţe některé příleţitosti je dobré vyuţít uţ dnes. Málokdo má dnes přehled o tom jak vlastně systém funguje po důchodové reformě a jaké další moţnosti k zajištění na stáří má klient na českém pojistném trhu. Ve své práci jsem se tedy rozhodl informovat klienta o změnách v penzijním systému. Poskytnout informace k výběru penzijního spoření a seznámit klienta s moţností investovat do kapitálového ţivotního pojištění. Na prvních stránkách své práce povaţuji za nutné přiblíţit vznik a vývoj sociálního pojištění a vyzdvihnout dobrá a špatná historická rozhodnutí vlád. Jako příklad sem zvolil zákon o sociálním pojištění československé prvorepublikové delegace. Byl na tehdejší dobu velmi pokrokový a stabilizoval český sociální systém. V teoretické části jsem se zaměřil na charakteristiku kapitálového ţivotního pojištění, vývoj zhodnocení technické úrokové míry. V penzijním připojištění došlo ke změnám. Byla uskutečněna penzijní reforma. Ve své práci jsem popsal nový penzijní systém české republiky a transformaci penzijních fondů. Zaměřil jsem se na vývoj finančních prostředků penzijních fondů a shrnul je v tabulkách. Součástí mé bakalářské práce je i regulace pojistného trhu ze strany České národní banky.
7
V druhé části práce srovnávám penzijní připojištění a kapitálové ţivotní pojištění mnou vybraných bank. Rozhodl jsem se porovnávat produkty Československé obchodní banky, České spořitelny a Allianz pojišťovny. Tyto tři společnosti jsem si vybral, protoţe působí dlouhou dobu na českém trhu, jsou součástí nadnárodních finančních skupin a všechny dosahovaly zajímavých výnosů jak u penzijních fondů, tak u kapitálového ţivotního pojištěná. Před charakteristikou produktů jednotlivých bank jsem nastínil vývoj pojišťovnictví jednotlivých subjektů v roce 2012. Následuje přiblíţení produktů kapitálového ţivotního pojištění. Představil jsem všechny tři penzijní společnosti a jejich účastnické fondy.
8
1. Pokrokový zákon československé politické reprezentace Před více neţ osmdesáti lety, 30. října 1924, byl vyhlášen zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří. Jednalo se o velmi pokrokový právní předpis. Zákon zavedl dělnické pojištění pro případ invalidity a stáří a znamenal tak zásadní přelom v oblasti sociálního pojištění. Pojištění se týkalo těch, kteří na území Československé republiky vykonávali práce nebo sluţby na základě pracovního, sluţebního nebo učňovského poměru a nevykonávali je příleţitostně nebo jako vedlejší zaměstnání.
Sociální pojištění pro zaměstnance v dělnických povoláních bylo poprvé
sjednoceno organizačně: vznikla Ústřední sociální pojišťovna. Spravovala invalidní a starobní pojištění a starala se také o nemocenské pokladny, které zákon nově označil za nemocenské pojišťovny. Spolu s novým jménem přibyly nemocenským pojišťovnám úkoly. Nově začaly obhospodařovat evidenci a příjmy z invalidního a starobního pojištění. Současně vybíraly pojistné pro invalidní, starobní a nemocenské pojištění. Velké organizační a administrativní soustředění přineslo nesporné ekonomické výhody a sociální systém se tak stabilizoval. Zákon, rovněţ poprvé respektoval individuální potřeby pojištěnců. Kaţdý měl svůj pojišťovací průkaz a evidenční číslo. Uţ v té době totiţ panovalo přesvědčení, ţe bez individualizované informace nelze řádně spravovat sociální systém. Všichni pojištěnci platili pojistné podle třídy, do které byli zařazeni na základě výše mzdy. Tříd bylo původně deset. Lidé v dané třídě platili jednotné pojistné a pobírali stejný důchod. Zaměstnavatelé museli vést mzdové záznamy tři roky. Díky uvedenému zákonu vzniklo také zvláštní pojišťovací soudnictví. Zaměstnavatele a jejich odpovědné zaměstnance bylo moţné potrestat za neplacení pojistného či za porušení povinností důleţitých pro administrativní pořádek a fungování sociálního pojištění.
9
Toto je však jen část pokrokového zákona, který je dílem československé politické reprezentace a byl po léta inspirací. Je to bezpochyby český úspěch a proto mu věnuji pár řádků, abych připomněl prvorepublikovou usilovnou práci na stabilizaci naší země.
10
2. Počátky sociálního systému Moderní formy sociálního zabezpečení, které vznikaly v kapitalistických podmínkách, našly cestu do českých zemí aţ koncem 19. století. Významným podnětem a vzorem byl pro Rakousko-Uhersko vývoj nemocenského pojištění v Německu, kde tehdejší vláda v čele s kancléřem Bismarckem přistoupila jako první k uskutečnění obecného a povinného dělnického úrazového pojištění a nemocenského pojištění. Toto ohlášení bylo součástí pověstné trůnní řeči ze 17. 11. 1881. Zákon byl pak přijat říšským sněmem v roce 1883. Je zajímavé, ţe velká část zákona byla věnována organizačním otázkám nemocenských pokladen a samotná dávková část byla stěsnána do několika málo paragrafů. Nemocenské pojištění bylo hned od počátku nárokovým (obligatorním) pojištěním a tuto podobu má v podstatě zachovanou dodnes. Z pojištění náleţely na rozdíl od současné doby dávky léčebné a peněţité: bezplatné lékařské ošetřování, bezplatná pomoc při
porodu,
nemocenské při pracovní neschopnosti, která trvala déle neţ tři dny ve výši ne niţší neţ 60 % obvyklé denní mzdy určené správním úřadem.
2.1. Klady a zápory Hodnotíme-li tento zákon s odstupem doby, lze jej charakterizovat jako významnou sociální reformu a jistě i úspěšný politický čin. Přestoţe dávková část byla poměrně chudě vybavena, obsahovala jiţ hlavní věcné i peněţité dávky v nemoci a v mateřství. Negativně je však třeba
hodnotit nesmírnou
organizační roztříštěnost
zákona a také
nedostatečné
provádění pojištění, neboť zaměstnavatelé se je snaţili obcházet. Přes tyto nedostatky se nemocenské pojištění rychle vţilo a dále rozvíjelo. Slibované rozšíření nemocenského pojištění se ale stále protahovalo a nakonec po vypuknutí první světové války bylo přerušeno.
11
2.2. Nový zákon, dílo československé politické reprezentace S návrhem na nový zákon, který bude řešit sociální pojištění, přišel poslanec Johanis uţ v říjnu 1920 v době, kdy se dokončila unifikace sociálně politických norem RakouskaUherska a byla uzákoněna jejich platnost na celém území Československé republiky. Poté kaţdá parlamentní politická strana přišla se svým návrhem. Návrhy předloţili poslanci Laube, Slavíček, Hajne, Bubník, Staněk a Horák. Politická rozprava byla přerušena v březnu 1921 a poslaneckou sněmovnou bylo Ministerstvo sociální péče pověřeno ustavit odbornou komisi. Tu jmenoval tehdejší ministr Dr. Grubwer. V komisi dominující roli měl Dr. Schönbaum, profesor matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a ředitel Všeobecné penzijní pojišťovny. Tato komise pracovala denně na návrhu do května 1923. Její návrh byl východiskem k obnovené politické diskusi, která trvala rok a půl. Dosaţená dohoda – návrh budoucího zákona č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří – byla povaţována za společné dílo.
2.3.
Posílení demokratického vývoje v Československu
Pokrokový zákon č. 221/1924 Sb. z. a n. je rozčleněn do pěti částí a skládá se z 288 paragrafů. Spočíval především na těchto zásadách: 1. Invalidní a starobní pojištění tvořilo jednotný rizikový a finanční celek, který byl pouze organizačně spojen s jinak samostatným pojištěním nemocenským. 2. Z dělnického invalidního a starobního pojištění se poskytovaly jednak důchody jako dávky se opětující, jednak dávky jednorázové. Vedle dávek nárokových (obligatorních) byly některé dávky pouze dobrovolné (fakultativní). Základními dávkami byl důchod invalidní, který byl podmíněn ztrátou výdělečné schopnosti, jeţ odráţela více neţ dvě třetiny, a dále důchod starobní. Náleţel pojištěnci po dovršení 65. roku věku, opustil-li zaměstnání nebo klesl-li jeho výdělek alespoň na polovinu mzdy zdravého zaměstnance. Pro pozůstalé byl zaveden důchod vdovský a sirotčí. Z dávek jednorázových se poskytovalo odbytné, které za určitých okolností náleţelo pozůstalým po pojištěnci nebo důchodci.
12
Nárok na důchod vznikl po uplynutí určité doby v pojištění, jeţ činila 150 příspěvkových týdnů. Další podmínkou vzniku nároku na dávku bylo, aby pojistný případ (invalidita, dovršení předepsaného věku, úmrtí) nastal za trvání pojištění nebo alespoň v tzv. ochranné lhůtě, jeţ činila jeden rok po zániku pojištění. Pokud jde o výši důchodů v dělnickém pojištění, minimální důchod činil po tříletém pojištění 1 130 korun ročně. Nedosahoval tedy ani 95 korun měsíčně, a po 10 aţ 20 letech se pohyboval od 1 800 do 2 400 korun ročně, tj. od 150 do 200 korun měsíčně. Nejvyšší invalidní a starobní důchod činil 5 400 korun ročně, tj. 450 korun měsíčně. Tohoto důchodu mohl dosáhnout pojištěnec, jestliţe byl nepřetrţitě 50 let pojištěn v nejvyšší mzdové třídě a v kaţdém roce alespoň 50 týdnů. Prakticky tedy tohoto důchodu nemohl dosáhnout nikdo. 3. Kromě peněţitých dávek zavedl zákon jako fakultativní dávku léčebnou péči. Jejím úkolem bylo odvrátit nebo odsunout hrozící invaliditu v případech, kde uţ nastala. 4. Byly omezeny některé dávky nemocenského pojištění. Místo třídenní relativní karence byla zavedena absolutní karence, takţe nemocenské náleţelo aţ od čtvrtého dne pracovní neschopnosti. Celý systém sociálního pojištění byl zaloţen na rovnováze mezi příjmy a výdaji. Pojistné hradili zpravidla zaměstnavatelé a zaměstnanci, eventuálně v některých částech sociálního pojištění nesli celé pojistné pouze zaměstnavatelé (úrazové pojištění). Polovinu předepsaných příspěvků platil pojištěnec a polovinu zaměstnavatel. Nárok na starobní důchod vznikal v 65 letech pro muţe i pro ţeny a byl podmíněn uplynutím čekací doby, která byla stanovena na 150 příspěvkových týdnů. Zákon č. 221/1924 Sb. z. a n., o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří, významnou měrou přispěl k posílení demokratického vývoje v Československu. S ohledem na budoucí politický vývoj v sousedních zemích se projevil jako velmi prozíravý a stal se jednou z nejvýznamnějších sociálních reforem československého zákonodárství mezi dvěma světovými válkami.
13
2.4. Období od roku 1930 do roku 1948 V letech 1930 aţ 1934 se nemocenské pojišťovny dostaly do tíţivé hospodářské situace. Nemocenské v pojišťovnách, v nichţ pojistné přesáhlo určenou výši, bylo sníţeno. Za okupace se v dávkách upravovaly hlavně mzdové třídy s cílem vyrovnat se v dávkách s růstem cen a mezd. Po válce byly mzdové třídy opět nově upraveny a rozšířeny. Úprava byla jednotná pro všechna odvětví nemocenského pojištění. Koncepce národního pojištění připravovaná v letech 1945 aţ 1948 vyústila v zákon o národním pojištění, který zrušil všechny předchozí zákony z této oblasti. Podle něj neměla být dávková soustava uzavřeným systémem, ale měla se rozvíjet, zdokonalovat a rozšiřovat na další sociální události. Ve výhledové fázi dalšího vývoje se mělo národní pojištění stát obecným pro
všechny občany při co nejširším rozsahu sociální události a při co
nejvhodnějším způsobu zabezpečení. Zákonem č. 102/1951 bylo nemocenské pojištění svěřeno do přímé správy Revolučního odborového hnutí (zde zůstalo aţ do roku 1990) a jeho provádění převedeno do závodů. Stalo se to pod vlivem představ, ţe společenské organizace mají začít přebírat některé státní funkce. Rovněţ se počítalo s tím, ţe pro nemocenské pojištění nebude třeba odborný ani věcný aparát, neboť pojištění budou moci obstarávat sami pracující a jejich funkcionářské orgány – komise národního pojištění.
2.5. 50. a 60. léta 20. století Významným momentem v nemocenském pojištění bylo přebudování dávkové soustavy nemocenského pojištění. Byly do ní vneseny některé prvky k podpoře cílů, které s podstatou dávek nesouvisely - zejména momenty protifluktuační a protiabsenční, podle níţ se řídily sazby peněţitých dávek, event. nároky na přídavky na děti. V zájmu politiky zatlačování soukromého sektoru, zejména v zemědělství, byla v padesátých letech také opuštěna zásada univerzality pro všechny
pracovníky. Zákon o nemocenském pojištění
zaměstnanců, změnil zejména stanovení výše denního nemocenského, které odstupňoval podle získané doby
zaměstnání od 60 do 90 %, přičemţ
za první tři dny pracovní
neschopnosti denní výše nemocenského činila 50 aţ 70 %. V pozdějších letech došlo k řadě 14
změn a doplňků, dávky byly upravovány a zvyšovány nebo byly zavedeny dávky nové. Obecná ustanovení zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, však platí dodnes.
2.6. 90. léta 20. století Návrat k sociálnímu pojištění Nové společenské a ekonomické podmínky po listopadu 1989 si vyţádaly i změny v oblasti sociálního zabezpečení. Právní rámec změn představuje zákon ČNR č. 210/1990 Sb., o změnách v působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a o změně zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Vznikla nová soustava orgánů státní správy působících v oblasti sociálního zabezpečení – Česká správa sociálního zabezpečení. Navázala na práci svých předchůdců, převzala jejich archivy a rozsáhlou evidenci občanů. Česká správa sociálního zabezpečení je největší a zcela výjimečnou finančně správní institucí státní správy České republiky. Vyplácí nebo prostřednictvím zaměstnavatele zajišťuje výplatu nemocenské, peněţité pomoci v mateřství či podpory při ošetřování člena rodiny pro prakticky celou pracující populaci ČR. Do státního rozpočtu přispívá téměř 39 % příjmů, a to výběrem pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a dobrovolného pojistného. Kromě důchodového a nemocenského pojištění má ČSSZ na starosti i lékařské posudkové sluţby. Plní také úkoly vyplývající z mezistátních úmluv o sociálním zabezpečení a podle koordinačních nařízení Evropské unie je styčným orgánem vůči zahraničním institucím pro peněţité dávky v nemoci a mateřství, důchody a peněţité dávky v případě pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jako organizační sloţka státu je ČSSZ podřízena Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR.1
1
Česká správa sociálního zabezpečení, 80 let sociálního pojištění, Odbor komunikace
15
3. Charakteristika pojištění 3.1. Státní regulace v pojišťovnictví Potenciální slabá místa podnikání v pojišťovnictví formuloval svého času A. Manes, první
v literatuře
známý
zastánce
nezbytnosti
státního
dozoru
nad
soukromým
pojišťovnictvím zejména formou koncesního systému, který pro klienta sniţuje riziko špatného výběru a také formou materiálního dozoru. Vývoj státního dozoru nad pojišťovnictvím nebyl historicky příliš plynulý, pro úpravy instrumentaria státního dohledu bylo zejména v devatenáctém století charakteristické, ţe razantní změny v systému regulace byly dělány vţdy ex post v návaznosti na nějaký pojišťovací skandál, nebo krach nějaké významné pojišťovny, anebo v návaznosti na obzvlášť silné projevy kolísání hospodářského cyklu. Za všechny tyto události jmenujme alespoň slavný krach vídeňské ţivotní pojišťovny Phoenix, která se svými důsledky poměrně významně dotkla i českého pojistného trhu.Příčinou byla neopatrná investiční i pojistná politika, pojišťovna spekulovala na všech evropských burzách, poskytovala politické úvěry, přijímala placení nemovitostmi, které ihned zatěţovala apod.2
3.1.1. Regulace pojišťovnictví podle zákona o pojištění
Regulace v oblasti pojišťovnictví se týká tuzemských pojišťoven a tuzemských zajišťoven podle zákona o pojišťovnictví a pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných
2
DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie Praha: Nakladatelství VŠE, 2002. 139s. ISBN
80-245-0306-9
16
likvidátorů pojistných událostí podle zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Regulovány jsou rovněţ pobočky zahraničních pojišťoven a zajišťoven z jiných zemí neţ zemí Evropského hospodářského prostoru v rozsahu činnosti provozované na území ČR. Pobočky zahraničních pojišťoven a zajišťoven ze zemí Evropského hospodářského prostoru podléhají zejména dohledu země, kde je umístěna jejich centrála.3
3.1.2. Penzijní společnosti a fondy, zprostředkovatelé penzijních produktů
Regulace v oblasti penzí se týká penzijních společností a účastnických a transformovaných fondů podle zákona o doplňkovém penzijním spoření, důchodových fondů podle zákona o důchodovém spoření a zahraničních institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, pokud poskytují své sluţby v České republice, podle zákona o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Regulace se týká rovněţ distributorů důchodového spoření a doplňkového penzijního spoření a pojišťoven provozujících pojištění důchodu. V přechodném období (do 1. ledna 2013) zahrnuje regulace v oblasti penzí také penzijní fondy podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem.
3.1.3. Základní podmínky pro provozování činností v pojišťovnictví
Provozovat na území České republiky pojišťovací činnost můţe pouze tuzemská pojišťovna a pojišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo pojišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby.
3
POLÁCH, DRÁBEK, MERKOVÁ, POLÁCH jr., Reálné a finanční investice. 1. vydání. Praha : C.H. Beck,
2012. 280 s. ISBN 978-80-7400-436-0
17
Provozovat na území České republiky zajišťovací činnost můţe pouze tuzemská zajišťovna a, nestanoví-li tento zákon jinak, zajišťovna z třetího státu, které bylo Českou národní bankou uděleno povolení k provozování této činnosti, nebo zajišťovna z jiného členského státu, a to na základě práva zřizovat pobočky nebo na základě svobody dočasně poskytovat sluţby. Ţádost o udělení povolení k činnosti nebo o nabytí účasti upravená tímto zákonem nesmí být Českou národní bankou posuzována s ohledem na ekonomické potřeby trhu. Česká národní banka povolení udělí, jestliţe jsou splněny podmínky stanovené tímto zákonem.
3.1.4. Informační povinnosti tuzemské pojišťovny v souvislosti se změnami v její činnosti
Tuzemská pojišťovna předloţí České národní bance bez zbytečného odkladu a) seznam osob, jejichţ kvalifikovaná účast v této pojišťovně překročí nebo klesne pod 10 %, přehled změn v účastech v této pojišťovně b) informaci o změnách v údajích, které byly obsahem ţádosti o udělení povolení a jejích c) doklad o tom, ţe se tuzemská pojišťovna stala členem národní kanceláře pojistitelů a garančního fondu jiného členského státu, ve kterém má umístěnu pobočku, pokud má být v tomto jiném členském státě provozováno pojištění d) informaci o změně ve své činnosti, a změně ve svém právním postavení, zejména o uzavření smlouvy o vyčlenění činnosti, je-li významného charakteru, smlouvy o sdílení nákladů, přemístění činnosti a o dalších změnách, které brání nebo mohou bránit řádnému výkonu dohledu v pojišťovnictví; za činnost významného charakteru se pro účely tohoto zákona povaţuje činnost, k jejímuţ výkonu je nutné prokázat splnění podmínek jinému orgánu neţ České národní bance, nebo, kdy selhání této činnosti můţe ohrozit schopnost pojišťovny plnit své závazky vyplývající z jí provozované činnosti, anebo činnost, která můţe mít významný vliv na funkčnost a efektivnost jejího řídicího a kontrolního systému, e) informaci o změnách v údajích f) informace související s její činností podle tohoto zákona vyţádané Českou národní bankou.
18
Tuzemská pojišťovna oznámí změnu v údajích také příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu pobočky, a to nejpozději 30 dnů přede dnem, ke kterému má být změna uskutečněna. Jestliţe některá ze změn nebyla provedena v souladu s podmínkami stanovenými tímto zákonem, Česká národní banka uloţí tuzemské pojišťovně odstranit bez zbytečného odkladu zjištěné nedostatky. Podání rozkladu proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
3.1.5. Rozsah dohledu v pojišťovnictví
Dohled v pojišťovnictví vykonává Česká národní banka zejména v zájmu ochrany pojistníků, pojištěných a oprávněných osob a v zájmu zachování finanční stability pojišťoven a zajišťoven. Nedílnou součástí dohledu je dohled nad činností pojišťovny nebo zajišťovny ve skupině. Dohledu v pojišťovnictví podléhají pojišťovny a zajišťovny, které na území České republiky provozují pojišťovací nebo zajišťovací činnost, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem, osoby, které vykonávají pro pojišťovnu nebo zajišťovnu činnost v jiném neţ pracovním poměru, a další fyzické a právnické osoby, pokud tak stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis. Při výkonu dohledu v pojišťovnictví spolupracuje Česká národní banka s mezinárodními organizacemi, s příslušnými orgány dohledu jiných států, s ústředními správními orgány a organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.
3.1.6. Předmět dohledu v pojišťovnictví
Předmětem dohledu České národní banky vůči osobám je dodrţování tohoto zákona a jiných právních předpisů v rozsahu, v jakém se vztahují k provozování pojišťovací a zajišťovací činnosti a činností s nimi souvisejících, zejména a) soulad provozovaných činností
19
s uděleným povolením nebo právem zakládat pobočky nebo svobodou dočasně poskytovat sluţby, b) hospodaření tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků a pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území České republiky; v případě pojišťovny z třetího státu také z hlediska zabezpečení splnitelnosti jejích závazků z její činnosti na území jiných členských států, jestliţe je Česká národní banka orgánem dohledu c) způsob tvorby a pouţití technických rezerv, finanční umístění a solventnost tuzemské pojišťovny, pojišťovny z třetího státu, tuzemské zajišťovny nebo zajišťovny z třetího státu, d) plnění povinností uloţených rozhodnutím České národní banky, e) vedení účetnictví, f) řídicí a kontrolní systém, g) doplňkový dohled nad činností pojišťovny ve skupině. Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu, tuzemská zajišťovna nebo zajišťovna z třetího státu předkládá České národní bance a) účetní závěrku a výroční zprávu, popřípadě konsolidovanou výroční zprávu, ověřenou auditorem a zprávu auditora, a to nejpozději do 15 dnů ode dne jejího uveřejnění, b) pozvánku na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a zápis z valné hromady bez zbytečného odkladu poté, co byly vyhotoveny, c) průběţné výkazy o své činnosti, d) doklady a jiné materiály, informace a vysvětlení nezbytné pro výkon dohledu, které si Česká národní banka vyţádá. Tuzemská pojišťovna předkládá České národní bance informace o výši ročního objemu předepsaného pojistného, bez odečtu zajištění, a o nákladech na pojistná plnění a provizích zprostředkovatelům, za předcházející kalendářní rok, týkajících se její činnosti provozované na základě práva zřizovat pobočky a činnosti provozované na základě svobody dočasně poskytovat sluţby, a to zvlášť pro kaţdou z těchto činností podle členského státu, ve kterém je tato činnost provozována. Česká národní banka zašle tyto informace v souhrnné formě ve struktuře příslušným orgánům dohledu členských států, které o to poţádají, a to za dohodnutá období. To platí obdobně pro činnost tuzemské zajišťovny. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna informuje Českou národní banku o kaţdé smlouvě týkající se finitního zajištění, a to bezodkladně po jejím uzavření, včetně předloţení kopie takové smlouvy. Pojišťovně z třetího státu vzniká taková povinnost pouze v případě, kdy jsou takovou smlouvou zajištěny závazky vzniklé na území České republiky. 20
Finitním zajištěním se pro účely tohoto zákona rozumí zajištění pro případ, kdy jednoznačně vymezená maximální moţná ztráta z pojištění, vyjádřená jako maximum převedeného ekonomického rizika, vyplývajícího jak z přenosu významného pojistnětechnického rizika, tak i z přenosu rizika načasování, přesáhne během doby trvání zajišťovací smlouvy pojistné o omezenou, ale pro dané pojištění podstatnou částku, za podmínky, ţe zajišťovací smlouva obsahuje ustanovení týkající se a) jednoznačného a podstatného zváţení časové hodnoty peněz, nebo b) řízení rovnováhy ekonomických důsledků mezi smluvními stranami v dohodnutém časovém úseku zaměřené na dosaţení převodu zajištěného rizika.4
3.2. Pojištění pro případ úmrtí Pojištění pro případ úmrtí kryje pouze riziko úmrtí. Sjednaná pojistná částka je v případě smrti pojištěné osoby vyplacena osobě uvedené v pojistné smlouvě – obmyšlenému. Toto pojištění bývá často označováno termínem rizikové ţivotní pojištění. Pojištění pro případ úmrtí členíme dle způsobu sjednání pojistné doby, a to na dočasné pojištění pro případ úmrtí a časově neomezené pojištění pro případ úmrtí. Dočasné pojištění pro případ úmrtí kryje riziko úmrtí výhradně v rámci sjednané pojistné doby. Pojistné plnění je vyplaceno pouze v případě, ţe k pojistné události dojde v průběhu pojistné doby, nedojde-li k pojistné události v průběhu pojistné doby, pojistné plnění vyplaceno není. Tento typ pojištění bývá nejčastěji vyuţíván v souvislosti s čerpáním úvěru či půjček, kdy je velikost pojistné částky nastavena dle velikosti dluţné částky. V případě úmrtí pojištěného pak pojistné plnění pokryje závazek vůči finanční instituci, která úvěr poskytla.
4
277/2009 Sb. zákon ze dne 22. července 2009 o pojišťovnictví
21
Časově neomezené pojištění pro případ úmrtí je pojištění, ve kterém je stanovena maximální věková hranice jako nejzaţší moţný termín pro výplatu pojistného plnění a současně je stanovena hranice placení pojistného, která se můţe od termínu pro výplatu pojistného plnění lišit.
3.3. Pojištění na dožití Pojištění na doţití je druh ţivotního pojištění, který zahrnuje výplatu pojistného plnění v případě, ţe pojištěný dosáhne věku uvedeného ve smlouvě. Pojistná částka můţe být pro obě rizika stejná, nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ smrti i doţití je garantovaná, garantované je i minimální zhodnocení. Moţná je i varianta s nulovou rizikovou sloţkou, tedy s nulovým pojistným pro případ smrti, v tomto případě se veškeré zaplacené pojistné (kromě toho, které je pouţito na poplatky, provize apod.) zhodnocuje ve spořící sloţce. Zhodnocování peněz a jejich vyplacení při dosaţení sjednaného věku připomíná spoření, avšak jsou tu rozdíly. U pojištění na doţití pojišťovna ručí za vklady pojistníků ne výškou skutečného vkladu, ale v závislosti na sjednané pojistné částce, také přerušení placení běţného pojistného je spojeno s určitými sankcemi.
3.4. Smíšené pojištění pro případ smrti či dožití Smíšené pojištění pro případ smrti či doţití je kombinací pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ doţití. Pojišťovna se zavazuje vyplatit pojistné plnění v případě smrti pojištěného osobě obmyšlenému nebo v případě, ţe se pojištěný doţije sjednané doby konce pojištění pojištěnému. Smíšené ţivotní pojištění bývá často označováno termínem kapitálové ţivotní pojištění, neboť v pojištění dochází k vytváření kapitálu. Pojistné klientů pojišťovna dále zainvestovává a navíc ke sjednané částce na doţití ještě vyplácí podíly výnosů. Vzhledem k tomu, ţe v pojistné smlouvě přímo garantuje výši výplaty plnění (doţití), je nucena
22
investovat především do bezpečných cenných papírů, jakými jsou státní dluhopisy či termínované vklady. Proto klienti nemohou očekávat ţádné velké výnosy. Oproti tomu mohou být spokojeni s ochranou (garancí) prostředků, které pojišťovně svěřili.5
3.5. Kapitálové životní pojištění Kapitálové ţivotní pojištění představuje pojištění pro případ smrti nebo doţití. Pojistná částka můţe být pro obě rizika stejná nebo si klient volí zvlášť pojistnou částku pro případ smrti a zvlášť pojistnou částku pro případ doţití. Sjednaná pojistná částka pro případ doţití je včetně garantovaného zhodnocení. Toto zhodnocení se nazývá technická úroková míra, coţ je zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v ţivotním pojištění. Je garantována zákonem a její maximální výši určuje Česká národní banka. 6
3.5.1. Obecné informace o produktu
Část z placeného pojistného je pojišťovnou strhávána pro účely rizikového pojištění pro případ smrti, zbytek je připisován ve prospěch klienta a tvoří tzv. rezervu, která je dále zhodnocována. V případě úmrtí pojištěného vyplatí pojišťovna pojistnou částku pro případ smrti a současnou hodnotu rezervy. V případě doţití se dohodnutého věku vyplácí pojišťovna hodnotu rezervy. Částka, kumulovaná k tvorbě rezervy, je zhodnocována tzv. technickou úrokovou mírou. Pojišťovna garantuje, ţe připsané zhodnocení bude právě minimálně v
5
6
Česká pojišťovna. Přehled pojištění. *online+. 2013 *cit. 2013-04-07+ Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/pripojisteni?zivotni-pojisteni-diamant-zdravy-zivot DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Aktualizované vydání Praha: Ekopress, 2005. 178s. ISBN 80-86119-92-0
23
takové výši, jako je technická úroková míra, bez ohledu na fakt, jestli se jí prostředky pojištěnců povede zhodnotit více nebo méně. V současné době je technická úroková míra stanovena na maximální výši 1,9 %. V případě, ţe se pojišťovně podaří zhodnotit vloţené prostředky lépe, připisuje pojišťovna k technické úrokové míře ještě určitý podíl na zisku. Problém je ovšem v tom, ţe v České republice není, na rozdíl od jiných vyspělých států (Francie, Velká Británie, Německo), zákonem stanovená minimální výše podílu na zisku, který připadá pojištěncům. V uvedených zemích je tento podíl stanoven v minimální výši 85 %, ale konkurenční prostředí nutí pojišťovny připisovat ještě větší podíl. O způsobu investování prostředků rozhoduje pojišťovna, která je však vázána povinností, nebo spíše nutností, zhodnotit prostředky minimálně ve výši technické úrokové míry, aby nemusela připsat více, neţ vydělá. Na investiční politiku pojišťoven dohlíţí také Česká národní banka coby dohlíţitel nad pojišťovacím trhem83, aby zajistila určitou stabilitu pojišťoven a jejich schopnost dostát závazkům k pojištěným subjektům. Jelikoţ pojišťovna musí vydělat alespoň na technickou úrokovou míru, jsou z důvodů přísného reţimu pod dohledem centrální banky prostředky investovány velice konzervativně, a to do státních dluhopisů, pokladničních poukázek a termínovaných vkladů. Míra zhodnocení těchto prostředků tomu bohuţel odpovídá. Z hlediska dlouhodobého investování se kapitálové ţivotní pojištění jeví jako nevhodný produkt. Převáţně dluhopisové portfolio můţe těţko konkurovat kombinaci dluhopisů a akcií. Na výnosnosti investice se odráţí i nedostatečná úprava v zákoně. Současná právní úprava totiţ nepoţaduje, aby pojišťovny oddělovaly prostředky vztahující se k jednotlivým pojistným produktům, stejně tak tedy nejsou odděleny výnosy jednotlivých sloţek. Jediné rozdělení, které zákon vyţaduje, je oddělení výnosů z ţivotního a neţivotního pojištění. A důsledek je nabíledni. Peníze z krátkodobých a z dlouhodobých produktů jsou často investovány pohromadě, coţ znamená, ţe v závislosti na aktuální situaci na kapitálových trzích a výši dlouhodobých a krátkodobých měr tedy vţdy jedna skupina potáhne nahoru výnos té druhé, přičemţ sama bude tratit. Chování pojišťoven je však individuální a některé z nich prostředky oddělují, třebaţe jim to zákon neukládá. I přes tato negativa je garantovaná částka vyplacená při doţití se konce smlouvy určitou jistotou a z porovnání se zhodnocováním prostředků na spořících či bankovních účtech nebo na termínovaných vkladech vychází kapitálové ţivotní pojištění stále jako vítěz. Záleţí na
24
rizikovém profilu kaţdého jedince, zda-li se při výběru ţivotního pojištění rozhodne pro kapitálové pojištění či zvolí některou z dalších alternativ. 7
3.5.2. Komu je kapitálové životní pojištění určeno
Pojištění je vhodné pro klienty, kteří:
chtějí zabezpečit své blízké pro případ smrti
chtějí mít garantovánu částku pro případ doţití chtějí dlouhodobě a pravidelně zhodnocovat finanční prostředky 8
3.5.3. Účastník kapitálového životního pojištění
Ţivotní pojištění nemůţe uzavřít kaţdý. Pojišťovna se snaţí minimalizovat počet pojistných plnění (v případě smrti klienta) a své klienty pečlivě vybírá podle zdravotních rizik, které klient uvede při uzavírání smlouvy. Pojištění lze navíc uzavřít jen do určitého věku ţivota. Pojišťovna můţe uzavření smlouvy odmítnout. Zcela jistě bude například odmítnut klient, který prodělal infarkt, závaţná onemocnění apod.
7
Bc. DROZD, Zdeněk. Zajištění stáří navzdory státnímu sociálnímu systému. Praha 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií
8
Měšec.cz. [online]. 2009 [cit. 2013-05-09] Dostupné z: http://www.mesec.cz/pojisteni/zivotnipojisteni/pruvodce/
25
3.5.4. Výše pojistného
Výše splátky pojistného je kaţdému klientovi vypočtena pojišťovnou individuálně podle výše pojistné částky, věku a zdravotního rizika klienta. Pojistné můţe být obvykle placeno v měsíčních aţ ročních splátkách. Pojišťovny rovněţ nabízejí pojištění s jednorázovou platbou pojistného, tj. celé pojistné lze zaplatit dopředu na začátku pojištění. Podmínky pro daňové zvýhodnění stanovené zákonem: Pojistník a pojištěný jsou jedna osoba. Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) se uskuteční nejdříve v roce, ve kterém dosáhne poplatník věku 60 let. Výplata pojistného plnění je ve smlouvě stanovena nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy. V případě pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ doţití musí být pojistná částka alespoň: 40 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou 5 aţ 15 let, 70 000 Kč v případě pojistné smlouvy s pojistnou dobou delší neţ 15 let Jestliţe je pojistné nebo jeho část hrazeno zaměstnavatelem, musí být ve smlouvě uvedeno, ţe nárok na plnění z pojištění má zaměstnanec. Zaměstnavatelé v rámci benefitů pro zaměstnance mohou přispívat na ţivotní pojištění ( pouze ţivotní sloţky smrt, doţití, zproštění od placení), v takovém případě, je výše příspěvku pro zaměstnavatele odečitatelnou poloţkou ze základu daně.9
9
Česká
pojišťovna,.
Daňové
výhody.[online].
http://www.ceskapojistovna.cz/danove-vyhody
26
2013
[cit.
2013-06-07]
Dostupné
z:
3.5.5. Technická úroková míra
Technická úroková míra (pro účely zákona o pojišťovnictví) je charakterizovaná jako zaručený podíl na výnosech z finančního umístění v ţivotním pojištění. Skutečné zhodnocení placeného pojistného bývá obvykle vyšší neţ technická úroková míra. Její výše je dána pojistně-technickými výpočty a je niţší neţ celková výše klientem zaplaceného pojistného. Nejde tedy o zhodnocení prostředků klienta, které do produktu vloţil. V současnosti se řídí § 12 odst. 1 vyhlášky č. 434/2009 Sb.,k zákonu o pojišťovnictví ze dne 21. ledna 2013, jeţ určuje maximální technickou úrokovou míru 1,9 %. Hodnota je zvolena tak, aby pojišťovna byla dlouhodobě schopna dosahovat tohoto výnosu a o tento úrok byla schopna zhodnotit své pojistné rezervy. Zatímco u pojištění jde v principu o ochranu pojištěného proti rizikům a pojišťovna vystupuje v roli poskytovatele sluţby, za kterou si klient platí, u spoření jde více o poskytnutí finančních prostředků, s kterými můţe pojišťovna volně disponovat, zhodnocovat je a těţit z nich zisk. Proto se očekává, ţe poskytne pojištěnému podíl na tomto zisku, zaplatí mu za moţnost investovat jeho prostředky. Takto v rovině poplatků působí přidaná spořicí funkce proti funkci pojistné a prostředky uloţené v rezervách pro klienty pojištění zlevňují.10
10
Citace.In:Wikipedia:the free encyclopedia [online].:http://cs.wikipedia.org/wiki/Technick%C3%A1_%C3%BArokov%C3%A1_m%C3%ADra
27
Graf č. 1: Vývoj technické úrokové míry
Technická úroková míra 5% 4% 4% 3% 3% 2% 2% 1% 1% 0%
Technická úroková míra
Zdroj: Vlastní zpracování
3.6. Investiční životní pojištění Investiční ţivotní pojištění zahrnuje pojištění pro případ smrti a doţití s investováním pojistného do podílových fondů, kde je investiční riziko na straně klienta. Zhodnocení je závislé na zvolené investiční strategii. Investiční ţivotní pojištění přináší zpravidla vyšší zhodnocení finančních prostředků, které ale nemusí být garantováno. Typickým znakem je moţnost volby z nabídky několika investičních fondů lišících se předpokládaným zhodnocením finančních prostředků a podstupovanou mírou rizika. Standardem pojištění je moţnost kdykoli změnit poměr finančních prostředků mezi pojistnou ochranou a zhodnocením finančních prostředků v závislosti na volbě výše pojistné částky a výše pojistného. Rozloţení finančních prostředků mezi vybrané fondy (alokační poměr ) lze v průběhu doby trvání pojištění měnit. Zároveň lze převádět - realokovat - jiţ vytvořenou hodnotu individuálního účtu mezi jednotlivými fondy.
3.6.1. Investiční versus kapitálové životní pojištění
Kapitálové i investiční ţivotní pojištění jsou obě smlouvami mezi klientem a pojišťovnou (tzv. mezi pojistníkem a pojistitelem). Pojišťovna se ve smlouvě zavazuje 28
vyplatit pojistnou částku v případě pojistné události (smrt nebo doţití) a klient se zase zavazuje k pravidelnému placení sjednaného pojistného. Hlavní rozdíl mezi těmito pojištěními je v tom, ţe u IŢP existuje tzv. individuální účet klienta, který je tvořen podílovými jednotkami, tyto podílové jednotky pojišťovna klientovi nakupuje za části nebo z celého přijatého pojistného, správní poplatky a rizikové pojistné si pojišťovna strhává z podílového účtu. U KŢP takový účet není (pojistně-matematická rezerva neplní funkci individuálního účtu). Poradci zabývající se ţivotním pojištěním, vidí odlišnosti u KŢP v garantovaném zhodnocení (mylně ale uvádějí výši technické úrokové míry) a u investičního pojištění v investičním riziku. Zapomíná se ale na ostatní veličiny na náklady a rizikové pojistné. 11 Tabulka ukazuje, zda daný parametr je nebo není garantován u daného typu pojištění. Tabulka č. 1: Srovnání IŢP a KŢP
Zhodnocení
Náklady
Rizikové pojistné
11
IŽP NE, není garantována pojistná částka pro případ dožití, závisí na hodnotě podílových jednotek NE, výše poplatků je dána sazebníkem. Ten může být měněn. NE, strhávané rizikové pojistné může být měněno stejně jako výše poplatků.
Finanční vzdělávání. [online]. 2010 [cit. 2013-06-05]Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=400
29
KŽP NE, není garantována výše pojistné částky. Není garantováno čisté zhodnocení ve výši TÚM. ANO, náklady jsou zakalkulovány v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném. ANO, pravděpodobnost úmrtí je zakalkulována v sazbě pojistného a tím tedy v dohodnutém pojistném.
Zdroj: Vlastní tvorba
3.7. Penzijní reforma Úkolem státu je zajistit svým občanům důstojné a přiměřeně zabezpečené stáří. Základní důchodový systém zaloţený na průběţném financování se postupně stal značnou zátěţí pro veřejné rozpočty. Jistota relativní stability byla v ohroţení a provedené změny by měly v dlouhodobém horizontu budoucím penzistům zajistit příjmy z více zdrojů.12
3.7.1. Fungování penzijního systému
Český důchodový systém fungoval dlouhé roky na průběţném financování. Roku 1994 vznikl třetí pilíř v podobě penzijního připojištění se státním příspěvkem. Převáţná část penzijních fondů obdrţela povolení ke svému vzniku během prvních dvou let fungování systému, tedy 1994 a 1995. Od roku 2013 se stal III. pilířem doplňkovým penzijním připojištěním a vznikl II. pilíř, který bude představuje nové důchodové spoření.13
3.7.2. Důvody reformy
Hlavním důvodem nutnosti změny je demografický vývoj - především stále se zvyšující průměrný věk doţití. To je obecně velmi pozitivní jev. Na druhou stranu ale prodluţuje dobu, po kterou je senior závislý na starobním důchodu a zároveň se zvyšuje i
12
Web vlády. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/ 13 Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-04-07]Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/
30
celkový počet seniorů. Vývoj pozvolna směřuje k situaci, kdy na jednoho důchodce bude připadat jeden ekonomicky aktivní občan. Neustále se tak sniţuje počet osob platících pojistné. Je proto logické, ţe úměrně se zvyšujícím věkem doţití se zvyšuje i věková hranice odchodu do důchodu. Aby nedošlo v budoucnu k ohroţení zabezpečení budoucích seniorů a nerostlo riziko jejich ohroţení chudobou, nezbývá neţ hledat jiné zdroje. Proto vznikl nový systém, který přináší moţnost si na důchod uspořit část z příjmu dosud odváděného povinně státu a zajistit si tak ve stáří financování z více zdrojů pomocí soukromých společností.14 Tabulka č. 2. :Nový důchodový systém přehledně I. pilíř Povinný Základní pilíř stávajícího průběžného důchodového systému. Vyplácí se z něj aktuální starobní důchody.
II. pilíř Dobrovolný Od 1. 1. 2013 nově vzniklý pilíř důchodového systému.
Účastník: fyzická osoba starší 18 let, která je poplatníkem důchodového pojištěn
Účastník: fyzická osoba, která platí důchodové pojištění (do I. pilíře) a dosáhla věku 18 let, pokud uzavře s penzijní společností smlouvu o důchodovém spoření nejpozději: do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhne věku 35 let pro starší 35 let (věk 35 let dosažen před 1. 1. 2013) možno vstoupit do 30. 6. 2013 do 6 měsíců ode dne, od
14
III. pilíř Dobrovolný Pilíř stávajícího důchodového systému již od roku 1994. Od 1. 1. 2013 se měnily podmínky sjednání smlouvy, výplaty prostředků i název produktu. Účastník: fyzická osoba starší 18 let, která uzavřela s penzijní společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření (do 30.11. smlouvu o penzijním připojištění)
Web vlády. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-05-13] Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/
31
povinný odvod ze mzdy: povinné důchodové pojištění
kterého byla poprvé od 1. 1. 2013 poplatníkem pojistného na důchodovém pojištění Dobrovolný finanční produkt důchodové spoření
ukončení účasti v pilíři není možné
ukončení účasti v pilíři není možné
dědění naspořených prostředků ne správce peněžních prostředků stát spravované fondy** žádné
dědění naspořených prostředků ano za daných pravidel* správce peněžních prostředků soukromá penzijní společnost spravované fondy** důchodové fondy (povinně ze zákona fond státních dluhopisů, fond konzervativní, fond vyvážený a fond dynamický
financování 28 % z hrubé mzdy (ti, kteří nevstoupí do 2. pilíře) nebo 25 % z hrubé mzdy (ti, kteří vstoupí do 2. pilíře)
financování 3 % z hrubé mzdy (namísto odvodu do 1. pilíře) 2% z hrubé mzdy účastníka(navýšený odvod z hrubé mzdy) zhodnocení(dle vybrané investiční strategie)
výplata prostředků Po odchodu do důchodu formou starobního důchodu od státu
výplata prostředků Po odchodu do důchodu vyplácí měsíčně životní pojišťovna formou: doživotní starobní důchod doživotní starobní důchod se sjednanou výplatou pozůstalostního důchodu po dobu 3 let starobní důchod na dobu 20 let
Zdroj: Vlastní tvorba
32
Dobrovolný finanční produkt penzijní připojištění (do 31. 11. 2012) doplňkové penzijní spoření (od 1. 1. 2013) ukončení účasti v pilíři je možné výpovědí smlouvy za daných pravidel dědění naspořených prostředků ano správce peněžních prostředků soukromá penzijní společnost spravované fondy** transformovaný fond (pouze klienti penzijního připojištění) účastnické fondy (ze zákona povinný konzervativní fond, další fondy dle nabídky konkrétní penzijní společnosti) financování vlastní příspěvek účastníka příspěvek státu (dle výše příspěvku účastníka) příspěvek zaměstanvatele (není povinné) daňové odpočty (od určité výše vlastního příspěvku) zhodnocení (dle vybrané investiční strategie) výplata prostředků složitější koncept- liší se podmínky starých smluv penizjního připojištění oproti podmínkách nového doplňkového penzijního spoření viz níže
3.8. Penzijní připojištění Penzijní připojištění je produkt, který je prvotně zaměřen na krytí doţití, tím představuje vytváření úspor na stáří, také ho lze charakterizovat jako investiční nástroj. Stejně jako u ţivotního pojištění se přikládá v rámci penzijního připojištění význam právě vytváření úspor na stáří. Vedle toho penzijní připojištění obvykle obsahuje i výplatu plnění v případě úmrtí nebo invalidity. Penzijní připojištění je provozováno penzijními fondy, coţ jsou specifické finanční instituce, které od klientů soustřeďují příspěvky, investují shromáţděné peněţní prostředky na finančních trzích a vyplácejí plnění svým klientům. Penzijní fondy tak jsou, stejně jako ţivotní pojišťovny, významnými institucionálními investory na finančních trzích.15
3.9. III. pilíř českého důchodového systému: doplňkové penzijní spoření Penzijní připojištění je státem podporované zvýhodněné doplňkové spoření na stáří. Penzijní fondy poskytují v České republice své sluţby od roku 1994. Počet klientů se za uplynulých 19 let neustále zvyšuje a nyní přesáhl jiţ 5 miliónů. III. pilíř byl tvořen penzijním připojištěním, tedy dobrovolnými příspěvky, kterými si kaţdý mohl spořit na stáří. K vlastním příspěvkům dával stát 50-150 korun navrch a dále zvýhodňoval penzijní připojištění daňovými úlevami. Od 1. ledna 2013 je český důchodový systém tří pilířový. I. pilíř je tvořen průběţným dávkovým systémem. II. pilíř je postaven na nových důchodových fondech, do kterých bude moţno odvést část peněz z I. pilíře, konkrétně 3 % z povinného odvodu důchodového
15
DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Aktualizované vydání Praha: Ekopress, 2005. 178s. ISBN 80-86119-92-0
33
pojištění a další 2 % z hrubé mzdy. Fondy druhého pilíře nabízí různé investiční strategie. III. pilířem se stalo penzijní připojištění, které se nově nazývá doplňkové penzijní spoření.16
3.9.1. III. pilíř je tvořen transformovanými a účastnickými fondy
Od 1. ledna roku 2013 se z penzijních fondů staly transformované a dále vznikly nové fondy – tzv. účastnické. Ti z vás, kteří spořili u stávajících penzijních fondů si mohli vybrat, zda zůstanou v transformovaném fondu nebo přejdou do nových účastnických fondů. U transformovaných fondů zůstaly zachovány aktuální podmínky: garance nezáporného zhodnocení, státní příspěvky (ovšem v jiné výši), příspěvky zaměstnavatele, výsluhová penze a jednorázové vyrovnání. Mezi transformovanými fondy není moţné přecházet a moţnost zaloţit staré penzijní připojištění trvalo pouze do 30. listopadu 2012.17
16
Web vlády. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/
17
Důchodová reforma.cz. [online]. 2013 [cit. 2013-05-14]Dostupné z: http://www.duchodovareforma.cz/penzijni-pripojisteni/iii-pilir-ceskeho-duchodoveho-systemu-budedoplnkove-penzijni-sporeni/
34
3.9.2. Změny od roku 2013
Nejdůleţitější změny, které byly zavedeny k 1. lednu 2013, a které penzijní připojištění zefektivní: 1. Stávající penzijní připojištění s každoroční garancí existuje i po spuštění penzijní reformy, ovšem do systému penzijního připojištění uţ nebudou moci vstupovat noví účastníci. Vedle penzijního připojištění nově vznikne systém doplňkového penzijního spoření 2. Zvýšil se maximální státní příspěvek, který klient můţe získat. Zatímco mohl být státní příspěvek nejvýše 1800 korun k příspěvku 6000 korun ročně, od roku 2013 můţe dosáhnout aţ 2760 korun k příspěvku 12 000 korun ročně. Penzijní připojištění bude mít nejvyšší státní podporu ze všech druhů úspor. Zvýší se státní podpora pro klienty i jejich průměrné úloţky, coţ je u spoření na penzi velmi důleţité Změna státního příspěvku platí pro všechny smlouvy i pro ty sjednané do roku 2013. Pro získání vyššího státního příspěvku není nutné měnit smlouvu, stačí jen oznámit zvýšení příspěvku. 3. Zvýší se bezpečnost spravovaných prostředků klientů. Penzijní fondy se přeměnily na penzijní společnosti. Majetek klientů penzijních fondů je nově oddělen od majetku akcionářů a neefektivní hospodaření správce nemůţe v ţádném případě zatíţit či ohrozit prostředky účastníků. 4. Vytvářejí se předpoklady pro dosahování lepších výnosů. Oddělení majetku umoţní stanovit zákonem limit nákladů, které si správce můţe za své sluţby naúčtovat a který nesmí překročit. Například náklady za provize uţ nebudou moci z výnosu ukrajovat podstatnou část. Oddělení majetku také umoţní vytvořit několik různých investičních strategií. Zejména pro mladší klienty je vhodné vloţit své prostředky do strategie s vyšším podílem akcií a tak mít v budoucnu šanci na zajímavější výnosy. Je důleţité, ţe bez sjednání změny smlouvy se investiční strategie klienta proti dnešku nezmění a jeho rizika se nijak nezvýší.
35
5. Změní se podmínka věku pro výplatu dávek. Kdo uzavře smlouvu podle nových podmínek nebo převedl po 1. lednu 2013 penzijní připojištění do nových účastnických fondů, můţe čerpat jednorázové vyrovnání nejdříve při dosaţení důchodového věku a pravidelnou penzi (nejkratší doba výplaty je 3 roky) nejdříve 5 let před dosaţením důchodového věku.
3.9.3. Nové účastnické fondy přišly s paletou investičních strategií
U nových účastnických fondů zůstaly zachovány státní příspěvky, daňové úlevy i moţnost příspěvku zaměstnavatele. Účastnické fondy ovšem nemají garanci nezáporného zhodnocení prostředků – je v nich moţné dosáhnout vyšších, ale i záporných výnosů. Nejsou dále poskytovány výsluhové a pozůstalostní penze. Povinně existuje konzervativní fond, případně mohou penzijní společnosti zakládat další (dynamičtější) účastnické fondy. Výhodou jsou nízké poplatky za správu, které definuje zákon. Mezi novými účastnickými fondy je moţné přestupovat. Zcela klíčovou je volba investiční strategie. Konzervativní fond Konzervativní účastnický fond bude investovat do dluhopisů s přísně stanoveným rizikem. Tato strategie nás nebude vystavovat měnovému riziku. Pokud tedy zvolíme konzervativní strategii, naše prostředky budou investovány převáţně do dluhopisů. Strategii lze také doporučit naprostým odpůrcům rizika.
Vyvážený fond Výnosy vyváţených strategií jiţ více kolísají. Zisk můţe být vyšší neţ u konzervativní strategie, některé roky mohou být však ztrátové. Pokud zvolíme vyváţenou strategii, naše prostředky budou investovány stále nejvíce do dluhopisů, ale třeba jiţ z 30 procent do akcií a z určitého procenta do hotovosti i nemovitostí. Strategie je vhodná pro ty z nás, kteří preferují vyváţený poměr mezi výší očekávaného výnosu a mírou investičního rizika.
36
Dynamický fond Dynamická strategie je strategií přinášející nejlepší výsledky v dlouhodobém horizontu. Naše prostředky jsou značnou měrou investovány na akciových trzích a do nemovitostí. Jde o nejvíce riskantní strategii, procento zhodnocení však můţe dosahovat i dvouciferných hodnot.18
3.10. Historie hospodaření penzijních fondů v ČR Sada tabulek se základními souhrnnými informacemi o stavu a vývoji sektoru penzijních fondů České republiky zahrnuje údaje za všechny penzijní fondy v České republice vţdy podle stavu k uvedenému datu. Do konce roku 2010 byly publikovány údaje sestavované v časové řadě odpovídající struktuře sektoru podle posledního vykazujícího období, proto se tyto dříve publikované údaje mohou lišit od dat stávajících. Údaje v jednotlivých tabulkách jsou aktualizovány ve čtvrtletní periodicitě vţdy nejpozději do tří měsíců po skončení daného čtvrtletí. Údaje k 31. 12. posledního kalendářního roku jsou postupně zpřesňovány v důsledku probíhajících auditů a mohou se proto lišit od údajů publikovaných v pozdějších termínech. Údaje za penzijní fondy jsou z metodického hlediska srovnatelné v celé presentované časové řadě s dílčími výjimkami uvedenými v metodických vysvětlivkách k jednotlivým tabulkám. Rozsah i obsah tabulek se částečně proti předcházejícímu období změnil a odpovídá informacím, které jsou penzijní fondy povinny zveřejňovat podle vyhlášky o předkládání výkazů a dalších informací penzijními fondy České národní bance pro účely dohledu. Vlastní náplň většiny ukazatelů v tabulkách je zřejmá z jejich názvu. V dalších částech textu jsou k jednotlivým tabulkám zpracovány metodické vysvětlivky, resp. jsou zde uvedeny ty skutečnosti, které by nemusely být zcela jednoznačné.
18
Web vlády. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-06-08] Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/
37
3.10.1. Počet penzijních fondů
údaje o počtu penzijních fondů odpovídají stavu ke konci uvedeného období jsou uváděny aktivní penzijní fondy, tj. ty, které v uvedeném roce nebo dříve zahájily činnost Tabulka č. 3: Počet penzijních fondů 2009
2010
2011
2012
Penzijní fondy celkem V nucené správě
10 0
10 0
9 0
9 0
Vzniklé subjekty ve sledovaném období Zaniklé subjekty ve sledovaném období
0 0
0 0
0 1
0 0
Zdroj: Vlastní tvorba
3.10.2. Rozvaha penzijních fondů - aktiva, závazky a vlastní kapitál
veškeré údaje jsou uváděny v účetní hodnotě netto, tj. u poloţek oceňovaných reálnou hodnotou v této reálné hodnotě a u poloţek oceňovaných naběhlou hodnotou nebo pořizovací cenou v hodnotě kompenzované o opravné poloţky a oprávky, struktura rozvahy, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi. do konce roku 2010 byly neprovozní nemovitosti vykazované jako součást poloţky „Dlouhodobý hmotný majetek ostatní”.
38
Tabulka č.4: Aktiva penzijních fondů
Aktiva celkem Pokladní hotovost u CNB Pohledávky za bankami a družstevními záložnami Pohledávky za nebankovní subjekty Dluhové cenné papíry -vydané vládními institucemi -vydané ostatními subjekty Akcie, podílové listy a ostatní podíly -akcie -podílové listy Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Ostatní aktiva Náklady a příjmy příštích období Pořizovací náklady na smlouvy o penzijním připojištění
2009 2010 2011 2012 215,872,536 232,422,207 247,507,303 273,198,475 394 276 223 409 23,735,772 17,728,963 19,370,690 26,661,594
58,498 62,633 73,037 43,213 173,740,918 196,310,685 214,213,584 235,901,938 139,757,010 162,554,163 174,919,167 203,425,874 33,983,908 33,756,522 39,294,417 32,476,064 10,407,101 10,564,858 7,191,496 3,947,553 3,490,552 1,904,594 1,025,075 580,053 6,916,549 8,660,264 6,166,421 3,367,500 105,617 116,819 123,655 217,667 2,118,357 2,064,704 1,919,017 1,892,698 836,381 1,077,333 917,188 1,103,760 3,895,423 3,513,133 2,647,913 2,345,378 3,880,510 3,474,382 2,634,716 2,332,498
Zdroj: Vlastní tvorba Tabulka č. 5: Závazky a vlastní kapitál penzijních fondů
Závazky a vlastní kapitál celkem Závazky celkem Prostředky účastníků penzijního připojištění - příspěvky účastníků - prostředky pro výplatu penzí - výnosy z příspěvků Rezervy Vlastní kapitál celkem Základní kapitál Emisní ážio Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku - povinné rezervní fondy a rizikové
2009 215,872,536 202,451,352 200,734,732
2010 232,422,207 218,043,958 216,114,006
2011 247,507,302 235,034,392 232,057,859
2012 273,198,475 250,334,808 246,595,093
184,722,431 200,183,943 214,150,547 227,495,744 372,374 450,445 531,015 655,098 14,597,002 14,785,966 16,521,061 17,665,818 101,113 119,743 142,081 183,793 13,421,186 14,378,249 12,472,910 22,863,667 1,989,368 1,989,368 1,669,368 2,598,501 3,036,297 2,036,297 1,737,421 1,369,810 2,010,992 2,144,373 2,362,951 2,549,689 1,595,941
39
1,746,855
1,976,225
2,204,298
fondy Kapitálové fondy Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta z předchozích období Zisk (ztráta) za účetní období
3,374,188 881,447
1,733,762 1,080,380
1,574,534 1,279,074
1,043,527 1,384,000
2,574,099
4,577,273
4,555,035
4,815,827
Zdroj: Vlastní tvorba
3.10.3. Výkaz zisku a ztráty penzijních fondů
struktura výkazu zisku a ztráty vychází z vyhlášky, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví do konce roku 2010 byly údaje týkající se specifikace sluţeb poskytnutých penzijnímu fondu reportovány na pololetní bázi a uváděny samostatně. Od začátku roku 2011 jsou sledované údaje reportovány na čtvrtletní bázi a převedeny do výkazu zisku a ztráty penzijních fondů. Tabulka č. 6: Výkaz zisku a ztrát penzijních fondů Zisk z finanční činnosti Výnosy z úroků a podobné výnosy Náklady na úroky a podobné náklady Výnosy z akcií a podílů Výnosy z poplatků a provizí Náklady na poplatky a provize - odměna za správu portfolia - odměny za zprostředkování smluv penzijního připojištění Zisk nebo ztráta z finančních operací Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Správní náklady Náklady na zaměstnance Ostatní správní náklady - náklady na reklamu - náklady na informační technologie Zisk (ztráta) za účetní období z běžné činnosti před zdaněním
2009 3,780,262 6,982,777 19,119 225,848 6,858 2,211,714 368,601 1,764,431
2010 2011 5,813,810 5,862,492 7,104,758 7,529,429 49,425 127,772 159,612 170,347 14,917 19,831 2,083,273 2,439,164 444,646 425,121 1,573,407 1,941,832
428,796 1,533,248 353,892 256,530 25,032 18,105 1,104,041 1,112,448 344,087 328,772 759,954 783,676 102,484 92,999 47,918 56,985 2,553,786 4,600,323
40
2012 6,436,651 7,332,354 162,462 96,322 36,404 4,062,925 502,115 3,500,566
516,594 2,927,027 341,964 292,614 148,737 22,683 1,197,542 1,487,390 347,338 404,528 850,204 1,082,862 105,964 276,118 83,499 92,902 4,556,444 4,817,646
Zisk (ztráta) za účetní období po zdanění Zdroj: Vlastní tvorba
2,574,099 4,577,273
4,555,035 4,815,827
3.10.4. Přehled cenných papírů v držení penzijních fondů
údaje jsou uváděny v účetní hodnotě netto, tj. u poloţek oceňovaných reálnou hodnotou v této reálné hodnotě a u poloţek oceňovaných naběhlou hodnotou nebo pořizovací cenou v hodnotě kompenzované o opravné poloţky a oprávky k poslednímu dni sledovaného období. do konce roku 2010 byly ostatní majetkové cenné papíry presentovány jako součást poloţky „Podílové listy otevřených podílových fondů obchodovaných na regulovaném trhu OECD”. do konce roku 2010 byly dluhopisy ČR, za které převzal záruku stát, presentovány samostatně. Od začátku roku 2011 jsou součástí příslušné kategorie cenných papírů dle charakteru cenného papíru. Tabulka č. 7: Přehled cenných papírů v drţení penzijních fondů
Portfolio cenných papírů celkem Dluhové cenné papíry celkem - Dluhopisy vydané státem OECD nebo jeho centrální bankou - Dluhopisy vydané ČR Dluhopisy vydané EIB, EBRD, IBRD nebo jinou mez. institucí Ostatní dluhopisy obchodované na regulovaném trhu OECD Majetkové cenné papíry celkem - Akcie - Podílové listy
2009
2010
2011
2012
185,093,560
206,875,543
221,405,081
239,849,493
173,740,916
196,310,685
214,213,583
235,901,942
141,420,289
162,554,163
171,983,635
198,062,182
139,930,435
159,128,772
166,116,611
191,339,405
2,484,488
2,587,061
2,903,571
2,787,354
29,836,139
31,169,461
39,326,377
35,052,406
10,407,101
10,564,858
7,191,498
3,947,551
3,490,552
1,904,594
1,025,075
580,054
6,916,549
8,660,264
5,681,118
3,119,424
Zdroj: Vlastní tvorba
41
3.10.5. Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů
údaje představují objemy finančních prostředků a počty případů od počátku roku do konce sledovaného období, údaje o počtech účastníků penzijního připojištění a poţivatelů penzí jsou stavem ke konci sledovaného období19 Tabulka č. 8: Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů 2009 Přijaté a vyplacené prostředky penzijních fondů (v tis. Kč) 42,609,243 Přijaté prostředky celkem 24,235,341 - Vlastní příspěvky účastníků včetně předplatného 6,720,331 - Příspěvky placené zaměstnavatelem 42,950 - Příspěvky ostatních třetích osob ve prospěch účastníků 5,223,259 - Státní příspěvky 724,359 Připsané výnosy účastníkům a jiné prostředky 27,114,802 Vyplacené prostředky celkem 269,723 - Dávky starobní penze 370,268 - Dávky pozůstalostní penze 1,256 - Dávky výsluhové penze 31,844 - Dávky invalidní penze 92,645 - Dědění 16,026,560 - Jednorázová vyrovnání 3,202,932 - Prostředky na vyplacené odbytné 464,449 - Vrácený státní příspěvek Počty případů vyplacených prostředků (v ks) 3,698 Počet poživatelů starobní penze 8,900 Počet poživatelů pozůstalostní penze 34 Počet poživatelů výsluhové penze
19
2010
2011
2012
41,521,790 45,135,277 54,878,659 23,992,791 25,196,751 27,824,662 6,738,754 59,053
7,052,346 55,548
7,053,290 42,414
5,418,267 2,358,433
5,563,731 4,178,821
5,560,856 4,213,732
25,342,546 366,644 422,938 29,714 26,675 101,864 16,803,242 3,312,793 545,193
28,665,513 395,310 484,349 21,710 24,091 109,911 18,341,100 4,023,204 700,780
42,293,076 505,156 524,537 42,053 27,091 113,706 23,620,637 4,908,772 801,221
3,895 9,882 512
4,359 11,943 263
4,965 11,395 453
Česká národní banka. Historie hospodaření penzijních fondů. [online]. 2013 [cit. 2013-06-08] Dostupné z: www.cnb.cz
42
781 Počet poživatelů invalidní penze 2,894 Počet případů dědění 210,026 Počet případů jednorázových vyrovnání Počty účastníků penzijního připojištění (v ks) X Počet účastníků penzijního připojištění Účastníci penzij. připojištění s příspěvkem X zaměstnavatele X Účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem
663 3,095 229,612
563 3,357 255,161
618 2,932 302,166
X X
4,578,161 1,250,741
5,138,271 1,435,876
X
4,350,332
4,843,612
Zdroj: Vlastní tvorba
4. Srovnání produktů kapitálového životního pojištění a penzijního připojištění Oba produkty mohou slouţit k zajištění penzí. Kapitálové pojištění však na rozdíl od penzijního připojištění není k tomuto určeno výhradně určeno. Prostředky mohou být vyplaceny ještě před dosaţením důchodového věku. Podle toho, na jak dlouho si kapitálové pojištění sjednáme. Penzijní připojištění umoţňovalo výběr pouze poloviny prostředků a to v polovině spoření. V nové úpravě penzijního připojištění v důchodové reformě uţ ale tuto moţnost nenabízí. Oba produkty slouţí ke zhodnocení prostředků. Jejich investování se však liší. U kapitálového ţivotního pojištění je zhodnocení garantováno technickou úrokovou mírou. K technické úrokové míře je ještě připisována procento z umístění na trhu. U penzijního připojištění se prostředky investují podle investičních strategií. Ty se liší podle výnosnosti a také rizika. Platí, ţe čím větší dosahuje zhodnocení, musíme také počítat s větším rizikem. Je to dáno podílem mezi investováním do akcií a dluhopisů. Pokud se rozhodneme pro investování převáţně do akci, prostředky se zhodnocují dynamičtěji. Pokud se rozhodneme pro strategii s investováním do dluhopisů, prostředky se zhodnocují konzervativněji s niţším rizikem. Penzijní připojištění nám garantovalo, ţe výnosy nebudou záporné, to se však reformou změnilo a mohou dosáhnout i záporných hodnot. I v dynamickém rizikovém fondu se ke konci prostředky zhodnocují konzervativněji, aby se prostředky uchránily před ztrátou.
43
U obou produktů můţeme uplatnit daňové zvýhodnění při splnění zákonných podmínek. Produkty se liší v připojištění rizik úmrtí, které si můţeme sjednat pouze u kapitálového ţivotního pojištění. Penzijní připojištění tuto moţnost nenabízí. Prostředky obou produktů sou předmětem dědictví. Ve smlouvě můţeme ustanovit osobu, které prostředky připadnou. Pro srovnání jsem zvolil produkty kapitálového ţivotního pojištění a penzijního připojištění společností ČSOB pojišťovny, ČSOB penzijního fondu, Pojišťovny České spořitelny, Penzijního fondu České spořitelny, pojišťovny Allianz a Allianz penzijního fondu.
4.1. Potřeby klienta v jednotlivých fázích života V průběhu
lidského ţivota mají lidé různé cíle a ocitají se v různých ţivotních
situacích, ze kterých vyplývají potřeby, které se neustále mění. Z hlediska potřeby finančního zajištění můţeme rozdělit lidský ţivot do několika etap. Jednotlivé etapy ţivota se odvíjí od věku člověka a jeho role ve společnosti. Liší se výší jeho příjmu, úspor, výší úvěrů a tím zdali jsou na něm závislé další osoby. V kaţdé
této fázi ţivota
vznikají
potřeby řešit
momentální, případně budoucí finanční situaci. Jedním z moţných řešení zajištění je ţivotní pojištění. První etapa ţivota zahrnuje především dětí a studenty, jejich potřeby jsou zaměřené na volnočasové aktivity a studium. Nemají ţádný příjem ani úspory, nemusí dělat ţádná finanční rozhodnutí a sami nevyuţívají ţádný finanční nástroj k zajištění svých potřeb neboť finanční zajištění a odpovědnost nesou především rodiče. Pro tuto fázi ţivota je obvykle sjednáváno kapitálové ţivotní pojištění ve prospěch dětí. K usnadnění startu do samostatného ţivota případně jako podpora při dalším studiu. Dětské ţivotní pojištění obsahuje spořící sloţku a zároveň pojistnou ochranu rizika úmrtí a rizika úrazu. Tento druh produktů sjednávají spíše prarodiče. Rodiče ve většině případů řeší tuto otázku svých dětí z vlastního ţivotního pojištění a to vzhledem k podmínkám pro daňový odpočet, které dětské ţivotní pojištění nesplňuje a není moţné u tohoto typu pojištění odpočet daně uplatnit. Častým 44
kompromisem bývá zajištění úrazovým pojištěním a to s minimální částkou pro případ smrti . Pojistit dítě se vyplatí hlavně na denní odškodné po dobu léčení, trvalé následky a pobyt v nemocnici. Spoření na studium se pak rodiče zajišťují stavebním spořením. To je díky státní podpoře, a neúčelovosti naspořené sloţky výbornou alternativou. Druhá etapa je ţivotní období, kdy mají lidé jiţ dokončené vzdělání, mají své první zaměstnání, nejsou jiţ závislí na rodičích. Představuje skupinu mladých svobodných jedinců nebo bezdětných párů jejichţ příjmy většinou převyšují výdaje a vzniká zde určitý prostor pro tvorbu úspor. V otázkách finančního zajištění, zejména u mladých lidí, záleţí vţdy na odpovědném přístupu k ţivotu a v případě volby pojištění také na zkušenostech ze svého okolí. Je zde příleţitost vyuţít minimálních nákladů a vyuţít investičních produktů. Je to ideální období stát se investorem a převáţnou část prostředku zhodnocovat. Někteří investiční poradci radí investovat aţ volných 75%. Většinou tomu však brání špatné hospodaření s osobním rozpočtem a nízký plat. Mladý člověk by si s první výplatou měl sjednat investiční produkty alespoň na minimální měsíční příspěvky. Penzijní připojištění na minimálních 300Kč se státní podporou 90 korun a jako mladý člověk si nastavit dynamický účastnický fond. A sjednat kapitálové ţivotní pojištění alespoň na 5 let. Mladí lidé bez dětí podřizují své potřeby ve velké míře svým sportovním aktivitám a ostatní zájmům, při kterých je velká pravděpodobnost úrazu a ztráty nebo sníţení příjmů. V případě, ţe klienti nemusí řešit otázku bydlení a rozhodnou se pro sjednání ţivotního pojištění bude jeho nastavení spíše orientováno na pojistnou ochranu rizika úrazu, spořící sloţku a jen minimálně na pojistnou ochranu rizika úmrtí. Pořízení vlastního bydlení je finančně náročné a je ve většině případů řešeno hypotékou.
Ţivotní pojištění je
pro klienty v této situaci vhodným řešením. Nastavení
pojistné ochrany bude více zaměřeno na riziko úmrtí, riziko trvalých následků z úrazu a riziko invalidity. Sjednání spořící sloţky je otázkou výše příjmů. Třetí etapa souvisí se základním mezníkem v ţivotě člověka – zaloţením rodiny. Z mladého páru se stává s příchodem dětí rodina. Společný rodinný příjem je vyšší zároveň však podstatně vzrůstají výdaje na běţné potřeby rodiny. Oba finanční toky jsou v tomto období přibliţně vyrovnané.
45
Zejména v době, kdy je ţena na mateřské dovolené schází v rodinném rozpočtu jeden plnohodnotný příjem a rozpočet je většinou zatíţen hypotékou nebo jinými úvěry. Rodina je plně závislá na jediném ţiviteli a odpovědnost za finanční zajištění vzrůstá. V této fázi ţivota s ohledem na celkovou situaci je vysoký předpoklad pro sjednání ţivotního pojištění z hlediska zajištění rodiny v případě úmrtí ţivitele rodiny v souvislosti s pokrytím závazků a zároveň k zajištění rodiny pro několik následujících let. Ţivotní pojištění bude v tomto případě klást důraz na pojistnou ochranu všech událostí, které by rodinu vystavily tíţivé ekonomické situaci - rizika úmrtí, trvalých následků z úrazu a invalidity třetího stupně. Příjmy rodiny s dětmi se postupem času zvýší a budou téměř vyrovnané s výdaji. Se změnou finanční situace se změní i potřeby rodiny. V okamţiku, kdy děti dorostou školního věku bude nutné finančně zajistit i jejich další moţné vzdělání. V tuto chvíli lze předpokládat úpravu stávajícího ţivotního pojištění formou navýšení spořící sloţky, případně sjednání samostatného ţivotního pojištění pro děti. Rodiče také nemohou spoléhat, ţe je děti ve stáří zajistí a zvýšit měsíční příspěvek na penzijním spoření. Čtvrtá etapa zahrnuje páry pozdějšího produktivního věku, kdy děti jiţ ţijí svůj samostatný ţivot a závazky jsou splacené nebo na samém konci doby splatnosti. Příjmy převyšují rodinné výdaje. Vzniká potřeba zhodnocení finančních prostředků a plánování financí na zajištění stáří. V této etapě bývá jiţ ţivotní pojištění a penzijní spoření sjednáno a lze předpokládat jeho úpravu směřující ke zvýšení úspor a zajištění si lepší ţivotní úrovně v postaktivním věku. Pátá etapa je spojena s odchodem do důchodu, kdy se výrazně mění potřeby člověka , ale i finanční situace. Příjmy se výrazně sniţují a výdaje vzrůstají i kdyţ potřeby běţného ţivota nejsou jiţ, tak vysoké. V této etapě dochází k čerpání naspořených úspor zejména v souvislosti s rostoucími výdaji a potřebou vyšší zdravotní péče. Toto období dotýká pojištění z hlediska pojistného plnění
doţití se konce pojistné doby, kdy je vyplacena
sjednaná pojistná částka společně s výnosy v rámci kapitálového ţivotního pojištění nebo výnosy z penzijního připojištění. Penzijní společnost vyplácí rentu z penzijního spoření.
46
V kaţdé etapě ţivota klient vyhledává radu u finančního poradce. V souvislosti s odlišnými potřebami člověka v jednotlivých fázích ţivota je nutné, aby se kaţdý poradce před sjednáním pojistné smlouvy, seznámil s potřebami klienta a jeho finanční situací prostřednictvím tzv. analýzy potřeb. Na základě, které doporučí klientovi konkrétní produkt, který bude splňovat finanční zajištění odpovídající jeho potřebám a moţnostem. Závěry analýzy a důvody vedoucí k doporučení produktu je poradce povinen zapsat před uzavřením smlouvy do „ Záznamu o poţadavcích a potřebách klienta" Tato povinnost vyplývá ze Zákona
38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a
samostatných likvidátorech pojistných událostí. Citace z uvedeného zákona: § 21 Povinnosti pojišťovacích zprostředkovatelů a samostatných likvidátorů pojistných událostí Před uzavřením pojistné smlouvy je pojišťovací zprostředkovatel povinen, zejména na základě informací poskytnutých klientem a v závislosti na charakteru sjednávaného pojištění, zaznamenat poţadavky a potřeby klienta související se sjednávaným pojištěním a důvody, na kterých pojišťovací zprostředkovatel zakládá svá doporučení pro výběr daného pojistného produktu. Smyslem analýzy potřeb a vyplnění Záznamu je získání informací od klienta pro moţnost vytvoření optimální nabídky na pojištění, a to pokud moţno na více oblastí pojištění. Záznam obsahuje tyto oblasti: Číslo pojistné smlouvy Osobní údaje Údaje o příjmech a výdajích ( klient můţe odmítnout) Oblasti pojištění, které má klient zájem řešit Zhodnocení finančních prostředků ( v případě IŢP) Odmítnutí poskytnou údaje 47
Závěr z jednání Podpisy V případě, ţe dojde k uzavření pojistné smlouvy číslo záznamu je uvedeno ve zvláštních ujednáních. V případě, ţe pojistná smlouva není s klientem uzavřena a „Záznam byl jiţ vyplněn je poradce povinen s podepsaným Záznamem dále nakládat v souladu se Zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Nepodepsaný Záznam je povinen neprodleně fyzicky zničit. Záznam o poţadavcích a potřebách klienta nemusí poradce vyplňovat v těchto případech: Při sjednání pojistné smlouvy krátkodobého cestovního pojištění Při sjednání pojistné smlouvy zahrnující pouze povinné ručení Při sjednání další pojistné smlouvy u stejného klienta během 1 roku od data posledního záznamu, pokud se nezměnily potřeby klienta - v tom případě se pouze přepíše číslo původního Záznamu do nové smlouvy V ostatních případech, kdy není zpracován „Záznam“ podepsaný klientem, nemůţe být návrh pojistné smlouvy přijat do pojištění Záznam je vypsán ve třech vyhotoveních: originál je připojen k pojistné smlouvě a jde s ní k dalšímu zpracování první
kopie
je určena poradci k archivaci pro případné sjednání další pojistné
smlouvy v průběhu 1 roku a případnou následnou kontrolu druhou kopie obdrţí klient s podepsaným návrhem pojistné smlouvy Tento záznam je jedním ze základních nástrojů dohledu České národní banky nad činností pojišťovacích zprostředkovatelů a také důleţitý dokument, kterým zprostředkovatel můţe prokázat v případném sporu , ţe jednal vůči klientovi s odbornou péčí. Je tedy nezbytně nutné, aby byl pojišťovacím zprostředkovatelem zpracován precisně a kvalitně a uchován v trvalé formě. Ze záznamu musí být patrný rozhodovací proces pojišťovacího zprostředkovatele od získání informací od klienta, přes vyhodnocení těchto informací,
48
doporučení vhodného pojistného produktu aţ po zaznamenání důvodů, které k takovému doporučení vedly.20
4.2. ČSOB pojišťovna Pojištění k 31. prosinci 2012 byla ČSOB Pojišťovna pátou největší ţivotní pojišťovnou v České republice s trţním podílem 7,3 % co do hrubého předepsaného pojistného a šestou největší neţivotní pojišťovnou s trţním podílem 6,4 % co do hrubého předepsaného pojistného. ČSOB Pojišťovna poskytuje klientům širokou škálu pojišťovacích produktů, včetně ţivotního pojištění s moţností placení formou jednorázového vkladu nebo pravidelných splátek, pojištění motorových vozidel (pro jednotlivce a firmy), pojištění domácnosti, úrazového pojištění, cestovního pojištění a pojištění průmyslových rizik. K 31. prosinci 2012 měla ČSOB Pojišťovna 1,039 milionů klientů z řad fyzických a právnických osob, včetně malých a středních podniků i velkých firem. Pojišťovací produkty jsou nabízeny především prostřednictvím externích finančních poradců, zprostředkovatelů a poboček skupiny ČSOB. ČSOB Pojišťovně uděluje rating ratingová agentura Standard & Poor’s Rating Services. V období od 1. ledna 2012 do data vydání této výroční zprávy byl rating ČSOB Pojišťovny na stupni BBB+. Výhled byl 12. prosince 2012 zvýšen ze stabilního na pozitivní. Nejvýznamnější události a trendy v sektoru: • V oblasti ţivotního pojištění ČSOB Pojišťovna v roce 2012 pokračovala v úspěšném prodeji banko pojišťovacích produktů díky novým tranším Maximal Invest (meziroční nárůst o 1,6 mld. Kč).
20
Zákon 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.
49
• V oblasti neţivotního pojištění pak ČSOB Pojišťovna dosahovala vysokého růstu výnosů, a to především v oblasti pojištění vozidel díky úspěšnému prodeji produktu Naše auto. • Povinné ručení: i kdyţ průměrné pojistné u nových prodejů v roce 2012 vzrostlo o 23 %, pokles průměrného pojistného na celém portfoliu se zastavil aţ v září 2012. ČSOB Pojišťovna se věnovala zlepšování kmene existujících pojistek: bylo pojištěno více nových a draţších automobilů, coţ přináší příleţitosti pro kříţový prodej. • ČSOB Pojišťovna zaznamenala velmi dobrou výkonnost pojištění podnikatelských rizik, kde meziroční růst předepsaného pojistného překročil 37 mil. Kč, především díky makléřům. Tento růst je výsledkem různých opatření na podporu obchodů s malými a středními podniky během roku 2012, např. nový produkt Podnikatelská rizika SME. • ČSOB Pojišťovna v roce 2012 oslavila překonání hranice milionu klientů. Zpracování a likvidace škod: • I kdyţ v roce 2011 nedošlo k ţádným katastrofickým událostem, výkonnost plnění v roce 2012 byla negativně ovlivněna škodami způsobenými mrazem na začátku roku, přívalovými dešti a krupobitím v červnu 2012 a několika velkými škodami v oblasti povinného ručení a podnikatelských rizik. • V oblasti ţivotního pojištění dosáhlo splatnosti dvacet tranší Maximal Invest (jednorázově placené ţivotní pojištění), coţ přesáhlo počet otevřených tranší. Navíc byl klientům vyplacen velký objem z kapitálové hodnoty Duo Bonus, který byl prodáván v roce 2011.21
21
Výroční zpráva ČSOB pojišťovny 2012
50
Tabulka č.9: Hlavní objemové ukazatele
Ţivotní pojištění s jednorázovou splátkou pojistného Ţivotní pojištění s pravidelným splácením pojistného Ţivotní celkem Neţivotní celkem Celkem Objem pojistného plnění Počet pojistných událostí
2012
2011
(mil. Kč) 6 476 2 812 9 288 4 411 13 699 9 647 208 870
(mil. Kč) 5 367 2 819 8 186 4 026 12 212 6 769 190 205
Meziroční změna (%) +20,7 -0,2 +13,5 +9,6 +12,2 +42,5 +9,8
Zdroj: Vlastní tvorba
4.2.1. ČSOB Životní pojištění Maximal Profit
Jedná se o ţivotní pojištění s pravidelnými platbami, které je určeno občanům ve věku od 18 do 65 let. Firmy mohou prostřednictvím varianty pojištění Maximal Profit Z výhodně hradit pojistné svým zaměstnancům. Je to převáţně investiční ţivotní pojištění, kde si můţeme zvolit programy investování: Konzervativní fond – pro investory, kteří poţadují zejména stabilitu hodnoty vloţených prostředků a výnos mírně převyšující výnosy z termínovaných vkladů u bank. Doporučený investiční horizont je 2 roky. Vyvážený fond – pro investory, kterým nevadí moţné krátkodobé kolísání hodnoty jejich investice, a kteří poţadují vyšší výnos, převyšující výnos z bankovních vkladů o několik procent. Doporučený investiční horizont je 3 roky. Doporučený investiční horizont je 3 roky. Růstový fond – pro investory, kterým nevadí moţné střednědobé kolísání hodnoty jejich investice, a kteří poţadují výnos podstatně převyšující vklady u bank. Doporučený investiční horizont je 5 let.
51
Dynamický fond – pro investory, kterým nevadí moţné výkyvy cen cenných papírů v době investice, a kteří poţadují vysoké výnosy vloţených prostředků. Doporučený investiční horizont je 5 aţ 7 let. Akciový mix – pro investory, kterým nevadí větší kolísání cen cenných papírů v době investice, a kteří poţadují maximální výnosy v dlouhodobém investičním horizontu. Doporučený investiční horizont je 5 aţ 7 let. Garantovaný program – pro ty klienty, kteří chtějí mít jistotu pevného zhodnocení vloţených prostředků. Jedna se o interní fond pojišťovny. Sazba bude vţdy vyhlášena na začátku roku a zveřejněna v Sazebníku a bude platná po celý rok. Aktuální vyhlášená výše je 2,4 % p.a. K této sazbě můţe být dle výsledku hospodaření pojišťovny připsán tzv. podíl na hospodaření. 22
4.2.2. Přehled poplatků a parametrů produktu
Tabulka č. 10: Poplatky ČSOB ţivotní pojištění Maximal Profit ČSOB ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Maximal Profit / Maximal Profit Z / Maxík / Penze Pro – sazebník pojistitele Fixní část pojistného 30 Kč/měsíčně Alokační poplatky Alokační poplatek z běžného pojistného 5 % z pojistného za základní pojištění sníženého o fixní část pojistného Alokační poplatek z mimořádného pojistného 0,3 % z pojistného Minimální výše mimořádného pojistného je 1 000 Kč. Ostatní poplatky a limity Minimální zůstatek po výplatě z hodnoty pojištění vytvořené 5 000,– na základě zaplacení běžného pojistného (Maximal Profit/Maxík/Penze Pro)
22
ČSOB.
Ţivotní
pojištění
Maximal
Profit.
[online].
2013
[cit.
2013-05-12]Dostupné
http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Zivotni-pojisteni/Stranky/CSOB-Zivotni-pojisteni-MaximalProfit.aspx
52
z:
Minimální částka jedné výplaty z hodnoty pojištění vytvořené 3 000,– na základě zaplacení běžného pojistného Výplata z hodnoty pojištění (v pojistném roce) 1. zdarma, každá další 100,– Lhůta od počátku pojištění pro předložení žádosti o změnu 3 měsíce pojištění pojistníkem Maximální doba trvání pro jedny platební prázdniny je 36 měsíců. Platební prázdniny lze provést max. 3x za dobu trvání pojištění. Minimální hodnota podílů vytvořená na základě zaplacení běžného pojistného za základní pojištění pro dočasné přerušení placení pojistného (platební prázdniny) je 25 000 Kč. Poplatek za dočasné přerušení placení pojistného (platební 1 000 Kč prázdniny) Změna pojištění na žádost pojistníka zdarma Převod podílů programů investování pro běžné pojistné zdarma Převod podílů programů investování pro mimořádné pojistné zdarma Změna alokace běžného pojistného za základní pojištění zdarma Storno poplatek (poplatek za odkupné) 1 000 Kč Správa aktiv 0 Kč Zhodnocení garantovaného programu investování – pro běžné pojistné 2,4 % p.a. – pro mimořádné pojistné 1,25 % p.a. Zdroj: vlastní tvorba
4.3. ČSOB Penzijní společnost, a. s. Člen skupiny ČSOB do konce roku 2012 pod obchodní firmou ČSOB Penzijní fond Stabilita, a. s., působí na trhu penzijního připojištění od roku 1994 (původní název společnosti byl Českomoravský penzijní fond, a. s.). Je právním nástupcem Občanského penzijního fondu, a. s., a Českého penzijního fondu Zdraví, a. s., se kterými se sloučil v letech 1999 a 2000. V roce 2011 pak došlo k fúzi s ČSOB Penzijním fondem Progres, a. s. členem skupiny ČSOB. Na základě rozhodnutí České národní banky ze dne 5.9.2012, které nabylo právní moci dne 6.9.2012, získal ČSOB Penzijní fond Stabilita povolení k činnosti penzijní společnosti a k provozování penzijního připojištění prostřednictvím transformovaného fondu. Tím se stal společností, která můţe v rámci důchodové reformy nabízet důchodové spoření, doplňkové penzijní spoření a spravovat prostředky účastníků Transformovaného fondu Stabilita, do něhoţ byli k 1.1.2013 převedeni všichni účastníci penzijního připojištění se státním příspěvkem.
53
Penzijní společnost shromaţďuje prostředky účastníků, případně státu, umísťuje je do účastnických, případně důchodových fondů, obhospodařuje majetek těchto fondů a vyplácí dávky, jejichţ cílem je zabezpečit doplňkový příjem ve stáří nebo invaliditě.
4.3.1. III. pilíř ČSOB účastnický fond
Ve výpočtu beru v úvahu reálnou inflaci v minulosti, nastavení výše inflace do budoucna, pravděpodobnou historii a budoucnost vývoje mzdy a srovnává výši státního starobního důchodu s reálnější výší důchodu dle studie CERGE. Vstupní údaje pro výpočet penze v třetím pilíři jsem zadával podle situace, kdybych místo vysokoškolského studia zvolil po ukončení střední školy pracovní poměr. Někteří mí spoluţáci ze střední školy šli do práce a tak mohu modelovat penzi podle jejich zkušeností. Pro výpočet jsem vyuţil strategii investičního cyklu.23 Tabulka č. 11: Výpočet penze ve třetím pilíři Rok narození 1990 Počátek spoření ve 3. pilíři 1.7.2013 Příspěvek účastníka: 500 Kč Příspěvek zaměstnavatele: 1000 Kč Počet let vyplácení penze: 1 rok Výpočet ve 3. pilíři Datum počátku výplaty penze Věk odchodu do důchodu Počet měsíců do důchodu
září 2059 69 let a 1 měsíc 46 let a 2 měsíce
Vaše penze z 3. pilíře
97 578 Kč
23
Celkem naspořeno v 3. pilíři Celkem vlastní příspěvky Celkem příspěvky zaměstnavatele Celkem zhodnocení Celkem státní příspěvky
ČSOB penze. [online]. 2013 [cit. 2013-06-08]Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/
54
1 396 906 Kč 278 000 Kč 556 000 Kč 490 626 Kč 72 280 Kč
Graf. č. 2: Vývoj spoření ve třetím pilíři
Zdroj: http://www.csob-penze.cz/
4.4. Pojišťovna české spořitelny Rok 2012 nepřinesl ţádná překvapení a v zásadě kopíroval očekávaný vývoj v oblasti hospodářsko-ekonomických ukazatelů. Je moţné konstatovat, ţe dluhová krize, posilovaná poklesem růstu stále vyššího počtu zemí Evropské unie, se více a více promítá v exportně závislé ekonomice, kterou nepochybně Česká republika je. Odrazem tohoto vývoje bylo sníţení úrokových sazeb na historicky nejniţší úroveň, zpomalení růstu HDP spojené s dalším oslabením ochoty obyvatelstva ke zvyšování spotřeby. Uvedené skutečnosti se na jedné straně odrazily v růstu výnosů z finančního umístění prostředků technických rezerv. Na druhé straně znamenal tento vývoj další nevýrazný rok pro ţivotní pojištění s celkovým meziročním nárůstem smluvního pojistného pouze o 1,9%. V roce 2012 byla ukončena penzijní a daňová reforma a v průběhu roku byla dovršena jejich legislativní podoba.
55
Na pojistném trhu ţivotního pojištění přetrvával konkurenční boj v oblasti motivace distributorů, nabídky nových produktů i hledání forem ke sníţení procenta předčasného ukončování pojistných smluv. Velká očekávání a moţná aţ nervozita všech hráčů na trhu byla akcentována k datu účinnosti sjednocení sazeb pojištění pro ţeny a muţe na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora. Sám fakt ukončení výhodnějších sazeb pro ţeny znamenal určité oţivení v prodeji pojištění do doby implementace nových sazeb a konec konců i koncentrování změn a úprav pojištění vedlo k určitému oţivení na trhu ţivotního pojištění. I v průběhu roku 2012 pokračoval proces zkvalitňování řízení pojišťoven podle poţadavků stanovených Solvency II. Hlavní úkoly představenstva Pojišťovny České spořitelny pro rok 2012 byly: zajistit plánovanou dynamiku růstu předepsaného pojistného a zlepšení jeho kvality, implementovat poţadavky vyplývající z přechodu na jednotné sazby pojištění muţů a ţen a přitom zajistit vlastníky očekávanou profitabilitu pojistné činnosti a dále zvyšovat úroveň kvality sluţeb pro klienty a obchodní partnery. Obchodní cíle stanovené pro rok 2012 vycházely z osvědčeného mixu distribučních cest, zaloţeného na dalším rozvoji prodeje pojištění v pobočkové síti České spořitelny, včetně rozšiřování finančních sluţeb formou tzv. komplexních finančních produktů, a na spolupráci s externími obchodními partnery. Produktová nabídka byla postavena na nosném produktu FLEXI ţivotní pojištění pro oba distribuční kanály, přičemţ bankovní produkty byly doplněny o limitované objemy emisí FLEXI PREMIUM (jednorázově placené investiční ţivotní pojištění). Dále bylo poskytováno v síti České spořitelny skupinové pojištění ke krytí rizik spojených s uzavřením úvěrové smlouvy. Takto nabízený finanční produkt v jedné smlouvě spojuje bankovní produkt a zajišťuje pojistnou ochranu v případě ztráty schopnosti splácet úvěr z důvodu ztráty zaměstnání, invalidity nebo smrti. Pro klienta tak představuje komplexní finanční sluţbu. Pojistný trh ţivotního pojištění České republiky v roce 2012 vzrostl jen mírně o 1,9% a s celkovým objemem předepsaného smluvního pojistného ţivotního pojištění dosáhl hodnoty 47,4 mld. Kč. Struktura smluvního předepsaného pojistného podle způsobu placení představuje u běţně placeného pojistného růst o 2,2% s objemem 44,7 mld. Kč. Jednorázově
56
placené pojištění pokleslo o 3,2% na výsledných 2,7 mld. Kč (jednorázové pojistné přepočteno na bázi 10let). Vývoj předpisu pojistného v Pojišťovně České spořitelny kopíroval vývoj na trhu. Celkový předpis ţivotního pojištění jen nepatrně překročil úroveň roku 2011. Ve struktuře předpisu pojistného podle způsobu placení bylo dosaţeno výrazného nárůstu na straně běţně placeného pojistného ve výši 9,68%. Předpis jednorázově placeného pojistného ve srovnání s předchozím rokem poklesl o 9%. V absolutní výši pak předpis pojistného představoval objem 10 702,3mil. Kč. Pojišťovna České spořitelny v roce 2012 zvýšila poměr běţně placeného pojistného na celkovém předpisu pojistného. Předpis pojistného u běţně placených smluv činil 57% celkového portfolia. Celkové předepsané běţně placené pojistné bylo ve výši 6 071mil. Kč. Jednorázově placené pojistné dosáhlo výše 4 631,1 mil. Kč a podílelo se ze 43% na celkovém předepsaném ţivotním pojistném pojišťovny. Objemem předepsaného smluvního ţivotního pojistného je pojišťovna třetí největší ţivotní pojišťovnou na trhu. Dosaţené obchodní výsledky představují celkový podíl na trhu ţivotního pojištění ve výši 12,08%. Neţivotní pojištění narostlo v meziročním srovnání o 2,21 %, coţ odpovídá předpisu pojistného ve výši 804,9 mil. Kč. Jedná se o samostatné pojištění úrazu a dále o pojištění pracovní neschopnosti a pojištění ztráty zaměstnání, a to zejména pro klienty České spořitelny. Vývoj trţního podílu dokumentuje níţe uvedený graf.24
24
Výroční zpráva Pojišťovny České spořitelny 2012
57
Graf č. 3: Vývoj trţního podílu na pojistném trhu dle předepsaného pojistného
Zdroj: Vlastní tvorba
4.4.1. Kapitálové životní pojištění KAPITÁL
Kapitálové ţivotní pojištění KAPITÁL představuje kombinaci ţivotního pojištění a vytváření úspor. Jeho přednostmi jsou garantované zhodnocení vloţených prostředků, zajímavé zhodnocení díky podílům na výnosech a pojistná ochrana pro případ smrti nebo doţití. Jedná se o produkt s jednorázovým pojistným na počátku pojištění. Pokud investujete na 5 let, získáte podíly na výnosech a garanci technické úrokové míry ve výši 0,75 % p.a. Technická úroková míra nabízená bankou je však méně neţ poloviční od té, co vyhlásila Česká národní banka. Pokud se však zaměříme na připsané zhodnocení za předchozí období, je výnos vyšší.25
25
Kapitálové ţivotní pojištění KAPITÁL [online]. 2013 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z:
http://www.pojistovnacs.cz/faq/kapitalove/
58
Tabulka č. 12: Zhodnocení pojištění KAPITÁL díky podílům na výnosech
Rok
Připsané zhodnocení p.a.
2009
5,12%
2010
4,96%
2011
3,24%
2012
5,76%
Zdroj: Vlastní tvorba Tabulka č. 13: Reálné a očekávané zhodnocení Produktů KAPITÁL Název produktu
Typ produktu
KAPITÁL
3-roční 4-roční 5-roční 6-roční 7-roční 8-roční víceleté KAPITÁL + 3-roční 5-roční Prémiový KAPITÁL 2009 Prémiový KAPITÁL 2012
Reálné zhodnocení p.a. za rok 2012 5,53% 5,98% 5,76% 5,99% 6,05% 5,05% 6,01% 5,46% 6,01% 2,30% 5,63%
Reálné zhodnocení p.a. za rok 2013 2,69% 3,67% 2,97% 3,70% 3,80% 3,57% 3,28% 2,42% 3,76% 4,00% 2,30%
Očekávané zhodnocení p.a. za rok 2013 2,74% 3,74% 3,02% 3,77% 3,87% 3,64% 3,34% 2,47% 3,83% 4,00% 2,30%
Zdroj: Vlastní tvorba
4.4.2. Přehled poplatků a parametrů produktu
Tabulka č. 14: Přehled poplatků a parametrů produktu sepsání návrhu pojistné smlouvy / uzavření pojistné smlouvy zdravotní a finanční ocenění rizik výpis ze zdravotní dokumentace provedení lékařské prohlídky a případných dalších lékařských vyšetření
59
Sazba (poplatek) zdarma zdarma zdarma zdarma
zpracování a zaslání výroční zprávy, včetně druhopisu zdarma zpracování a zaslání potvrzení o zaplaceném pojistném, včetně zdarma druhopisu změny do smlouvy včetně změn realizovaných přes zdarma SERVIS 24 Internetbanking zřízení zajištění závazku ve prospěch třetí osoby (vinkulace zdarma nebo zástavní právo) provedení výběru podílů na výnosech zdarma vystavení a zaslání druhopisu pojistné smlouvy, pojistky zdarma zaslání informace o předpokládané výši odkupného zdarma 350 Kč na úhradu nákladů odvolání návrhu spojených s posouzením návrhu, odstoupení od pojistné smlouvy vč. zdravotního posouzení, zánik pojištění z pojistně-technických či jiných důvodů ze uzavřením, správou a strany pojistitele ukončením pojistné smlouvy výpověď pojistné smlouvy za běžné pojistné do dvou měsíců od uzavření výpověď pojistné smlouvy za jednorázové pojistné do dvou 500 Kč měsíců od uzavření Pro pojistný produkt KAPITÁL, KAPITÁL PLUS jednorázové počáteční náklady 2,5 % z pojistné částky poplatky za vedení smlouvy 0,1 % z pojistné částky/rok Pro pojistný produkt PRÉMIOVÝ KAPITÁL, PRÉMIOVÝ KAPITÁL PLUS - sjednaný od 22. 10. 2012 do 10. 2. 2013 (podíly na výnosech se nevytváří) 0,3 % z pojistné částky/rok poplatky za vedení smlouvy
Zdroj: Vlastní tvorba
4.5. Česká spořitelna – penzijní společnost Vznikla 1. ledna 2013 transformací Penzijního fondu České spořitelny na penzijní společnost v souvislosti s důchodovou reformou. Právní předchůdce Penzijní fond České spořitelny získal licenci od České národní banky k vytvoření transformovaného fondu jako první penzijní fond v České republice. Penzijní fond České spořitelny vstoupil na finanční trh v České republice v roce 1995. Od března 2001 je 100% vlastníkem společnosti Česká spořitelna, která se jiţ v roce 2000 stala členem silné středoevropské finanční skupiny Erste Bank. Česká spořitelna.
60
Hlavním předmětem činnosti je poskytování důchodového spoření ve II. pilíři a doplňkového penzijního spoření ve III. pilíři penzijního systému a dále provozování transformovaného fondu, jehoţ součástí jsou penzijní připojištění uzavřená před 30. listopadem 2012. Česká spořitelna – penzijní společnost provozuje celkem čtyři důchodové fondy, tři účastnické fondy a jeden transformovaný fond.
4.5.1. III. pilíř Česká spořitelna účastnický fond
Česká spořitelna nabízí penzijní připojištění se státním příspěvkem. V případě potřeby můţete spoření pozastavit nebo zcela ukončit. Penzijní připojištění sjednané před 1.1.2013 je převedeno při zachování nastavených podmínek do transformovaného fondu. Měsíční penze z II. pilíře, kterou lze čerpat 2 aţ 5 let před důchodovým věkem, můţe mít formu předdůchodu a umoţní odejít do předčasného důchodu bez výrazných dopadů na výši důchodu od státu.26
Tabulka č. 15: Státní podpora
Vlastní příspěvek / měsíc Státní příspěvek / měsíc
100 Kč 0 Kč
200 Kč 0 Kč
300 Kč 90 Kč
400 Kč 110 Kč
500 Kč 130 Kč
600 Kč 150 Kč
700 Kč 170 Kč
800 Kč 190 Kč
900 Kč 210 Kč
1000 Kč 230 Kč
Zdroj: Vlastní tvorba Tabulka č. 16: Výběr z účastnických fondů Můžete si vybrat z následujících fondů:
26
Konzervativní účastnický fond (investujete především do dluhopisů a ostatních nástrojů
Vyvážený účastnický fond (investujete až 40 % do akcií)
Dynamický účastnický fond (investujete až 80 % do akcií)
Penzijní společnost České spořitelny. [online]. 2013 [cit. 2013-06-12] Dostupné z:
https://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=subportal01
61
Očekávaný průměrný dlouhodobý výnos:
peněžního trhu) 2 % ročně
3 % ročně
4 % ročně
Zdroj: Vlastní tvorba
4.6. Pojišťovna ALLIANZ Rok 2012 byl v ţivotním pojištění rokem rozsáhlých změn.Oblast ţivotního pojištění zásadním způsobem ovlivnilo zejména rozhodnutí Soudního dvora EU, v jehoţ důsledku měly pojišťovny povinnost od 21. 12. 2012 sjednotit sazby pojistného pro muţe a ţeny. Tento akt ovlivnil všechny produkty ţivotního pojištění,resp. přímo se dotýká všech nově uzavíraných pojistných smluv a vybraných změn na jiţ uzavřených pojistných smlouvách. Produkt Rytmussi i díky provedeným inovacím upevnil svoji pozici vlajkové lodi v ţivotním pojištění. Stejně jako v roce předchozím obdrţel i nezávislá ocenění, svědčící o jeho vysoké kvalitě. V soutěţi Finanční produkt roku 2012 získalo investiční ţivotní pojištění Rytmus první místo v kategorii pojištění a proti minulému roku to znamená zlepšení pozice. S cílem podpory dlouhodobé spolupráce s externími distributory byly obdobně jako Rytmus aktualizovány i produkty Allianz F1 a Allianz Merkury. Podpoře prodeje napomohlo mimo jiné i uvedení hned několika zvýhodnění.Jednalo se například o BONUSEXTRA, LADY BONUS, PARTNERS BONUS,připojištění pro případ zrušení svatby či připojištění pro případ dlouhodobé pracovní neschopnosti. Velkému zájmu se těšilo i zcela nové unikátní připojištění PRO ţeny, kde Allianz zaměřila svou pozornost především na krytí specificky ţenských rizik.Rovněţ za tento produkt získala Allianz pojišťovna ocenění, konkrétně první místo v soutěţi Hospodářských novin Inovátor roku 2012 a v prestiţní soutěţi Fincentra Banka roku 2012 obsadil produkt 3.pozici v kategorii Ţivotní pojištění. Úspěšnost zmíněných produktů napomohla výborným výsledkům ţivotního pojištění v roce 2012. V klíčové oblasti běţně placeného pojištění činilo předepsané pojistné více neţ 2,3 miliardy Kč, představující růst o 19,7 % oproti roku 2011. Allianz tak v oblasti ţivotního 62
pojištění rostla nejrychleji ze všech významných pojišťoven na trhu, s růstem téměř devětkrát vyšším neţ byl růst celého trhu (2,2 %). Allianz se orientu je jak na individuální klienty, tak na sektor zaměstnavatelů. Zaměstnavatelům Allianz nabízí program AMMIS, který kombinuje ţivotní pojištění a penzijní připojištění. Tento produkt nabízí zaměstnancům i zaměstnavatelům moţnost plně vyuţít daňových výhod z obou produktů, představuje velmi oblíbený benefit a stabilizační prvek. Klienti mohou vyuţít slevy i na další produkty Allianz, například pojištění motorového vozidla a pojištění domácnosti.V nadcházejícím roce se očekává zvýšení zájmu o tento program,neboť došlo k navýšení částky pojistného placeného zaměstnavatelem za zaměstnance pro osvobození od daně z příjmů na limit 30 000 Kč ročně. Během roku 2012 Allianz pojišťovna nabídla klientům i nové tranše jednorázového investičního pojištění s kapitálovou ochranou. Během prvního pololetí byl klientům nabízen produkt Allianz STARinvest a ve spolupráci s UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Došlo k uvedení produktu BRIG, který byl nabízen výhradně UniCredit Bank Czech Republic, a.s. Závěr roku přinesl produkt Allianz QUATRO invest a ve spolupráci s UniCredit Bank Czech Republic,a.s. produkt MULTI INVEST 2018. Všechny tyto produkty napomohly vynikajícím výsledkům i v oblasti jednorázově placeného pojištění: předepsáno bylo pojistné za téměř 2 miliardy Kč, tj. o 10,4% více neţ v roce 2011.27
4.6.1. Kapitálové životní pojištění Allianz
Pojistná částka je garantována a je vyplacena po uplynutí pojistné doby pojištěnému. Allianz garantuje zhodnocení rezerv (tzv. technická úroková míra). V případě lepšího zhodnocení rezerv je klientovi připsán podíl na zisku, který je vyplacen spolu se sjednanou pojistnou částkou.
27
Výroční zpráva pojišťovny Allianz 2012
63
4.6.2. Pojištění pro případ smrti a dožití
Bezpečné spoření je v rovnováze se zajištěním rodiny pojištěného pro případ jeho úmrtí. Na konci pojistné doby je pojištěnému vyplacena sjednaná pojistná částka. V případě jeho úmrtí je obmyšleným osobám ihned vyplacena pojistná částka ve stejné výši jako při doţití. U tohoto tarifu se zkoumá zdravotní stav pojištěného. Pojištění je daňově odečitatelné.
4.6.3. Připojištění lze volitelně sjednat ke každému z uvedených tarifů
Úrazové připojištění
Připojištění pro případ plného invalidního důchodu
Připojištění pro případ smrti
Připojištění pro případ smrti s odloţenou výplatou
Připojištění pro případ závaţných onemocnění
Připojištění zproštění od placení pojistného
Připojištění pro případ pobytu v nemocnici Připojištění pro případ pracovní neschopnosti (od 15. dne nebo 29. dne) 28
28
Allianz pojišťovna. Kapitálové ţivotní pojištění. [online]. 2013 [cit. 2013-06-14]Dostupné z:
http://www.allianz-pojisteni.cz/produkty/zivotni-pojisteni/kapitalove-zivotni-pojisteni/
64
4.7. Allianz penzijní společnost Allianz penzijní společnost, a.s. vznikla transformací Allianz penzijního fondu, a.s. je nejrychleji rostoucí penzijní společností na Českém trhu.V roce 2012 více neţ zdvojnásobila počet svých klientů s penzijním připojištěním. Allianz penzijní fond, a. s., byl zaloţen 31. 8. 1997 valnými hromadami jeho právních předchůdců. Vznikl splynutím Allianz-HYPO penzijního fondu, a. s. a Ţivnobanka penzijního fondu, a. s. s názvem Allianz - Ţivnobanka penzijní fond, a. s. Název penzijního fondu byl změněn na Allianz penzijní fond v návaznosti na odkup 45% akcií fondu Allianz pojišťovnou od Ţivnostenské banky v závěru roku 2000.
4.7.1. III. pilíř Allianz účastnický fond
Doplňkové penzijní spoření je tvořeno volitelnou výší příspěvku zaměstnance i zaměstnavatele. Od měsíčního příspěvku min. 300 Kč navíc přispívá stát příspěvkem v rozmezí 90-230 Kč dle výše příspěvku zaměstnance. Od příspěvků přesahujících 12 000 Kč ročně vzniká nárok pro získání daňového odpočtu.29 Tabulka č. 17: Státní příspěvky a daňové zvýhodnění Měsíční příspěvek Státní příspěvek Daňové odpočty
100
300
500
700
1000
1500
2000
0
90
130
170
230
230
230
0
0
0
0
0
6000
12000
Zdroj: Vlastní tvorba 1000 Kč Nejvyšší státní příspěvek
2000 Kč Maximální
29
daňové odpočty Allianz penzijní společnost. [online]. 2013 [cit. 2013-06-15]Dostupné z: https://www.allianz.cz/ospolecnosti/allianz-penzijni-spolecnost/
65
4.7.2. Kalkulace penzijního připojištění
Rok narození: 1990 Celková doba spoření: 46 let a 2 měsíce Zákonný důchodový věk: 69 let a 2 měsíce Celková naspořená částka: 1 930 091 Kč Měsíční příspěvek: 500 Kč Státní příspěvek: 130 Kč Příspěvky zaměstnavatele: 1000 Kč Předpokládané roční zhodnocení: 3%
Graf č. 4: Rozvrţení zhodnocení
Alllianz penzijní společnost sem k porovnání zvolil, protoţe mě zaujaly tyto 4 údaje: Velikost: největší světová pojišťovna Stabilita: společnost s ratingem AA vyšším neţ má Česká republika Odbornost: druhý největší správce peněz na světě, první mezi pojišťovnami Důvěra: nejrychleji rostoucí penzijní společnost Zdroj:https://www.allianz.cz/ospolecnosti/allianz-penzijni-
4.8. Porovnání penzijních fondů
spolecnost/
Penzijní připojištění je zákonem definovaný produkt. Podle zákona ho všechny penzijní fondy nabízely se stejným státním příspěvkem. Kaţdé penzijní připojištění bylo uznatelné pro daňové odpočty při dodrţení zákonných podmínek. Všechny fondy nabízely stejné investiční programy. U jednotlivých investičních fondů se nelišil podíl dluhopisů a akcií v jednotlivých variantách. Tyto fondy se však lišily výnosem. Protoţe penzijní fondy zanikly, staly se penzijními společnostmi, a z fondů transformovaný se staly účastnické. Pro srovnání nám můţe slouţit pouze historie penzijních fondů. Penzijní společnosti a jejich účastnické fondy mají pro srovnání příliš krátkou historii. Výkonnost penzijních fondů zobrazuje tabulka: 66
Tabulka č. 18: Historické výnosy penzijních fondů Název penzijního fondu
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
Allianz penzijní fond, a.s.
3
3
3,11
3,0
3
3,10
3,0
2,69
ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.
5,3
5,0
2,3
2,4
0,02
1,00
x
x
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s.
4,3
4,0
2,8
2,4
0,05
1,37
1,49
1,71
Penzijní fond České spořitelny, a.s. Zdroj: Vlastní tvorba
3,74
4,03
3,04
3,1
0,40
1,28
2,34
2,07
Graf č.5: Historické výnosy penzijních fondů 6%
5% Allianz penzijní fond, a.s.
4%
3%
ČSOB Penzijní fond Progres, a.s.
2%
ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s. Penzijní fond České spořitelny, a.s.
1% 0% 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
Zdroj: Vlastní tvorba
67
Závěr a výsledky Bakalářská jako taková měla za úkol srovnat kapitálové ţivotní pojištění a penzijní připojištění a zhodnotit, který produkt je pro klienta výhodnější. Práce se zabývala historií pojištění v České republice. Nastínila vývoj pojišťovnictví za první republiky, totalitního reţimu a současného stavu. Obsahuje informace o regulaci nad pojistným trhem ze strany České národní banky a vývoj penzijních fondů s jejich ekonomickými ukazateli v tabulkách. Zabýval jsem se penzijní reformou kde lze dospět k závěru, ţe srozumitelný a velice jednoduchý produkt zajišťující kumulaci hrazených příspěvků účastníků, zaměstnavatelů a třetích osob, připisování státních příspěvků a pravidelný přípis výnosu jedenkrát za rok nabízený do 31. 11. 2012 byl nahrazen produktem, který jiţ v řadách občanů České republiky vyţaduje vyšší finanční gramotnost, aby byl dostatečně pochopen a zároveň, aby se budoucí klient mohl dle vlastních zkušeností a vlastního uváţení rozhodnout, kterou investiční cestu se u své smlouvy vydá. Za hlavní rozdíly lze povaţovat:
Změnu názvu instituce (penzijní fond se transformoval na penzijní společnost)
Majetek (společný majetek akcionářů a klientů, oddělený majetek penzijních společností a fondů)
Státní příspěvek (byl poskytován při minimální úloţce 100Kč, nově je poskytován při minimální úloţce 300Kč)
Daňové úlevy (od výře vkladu 6000Kč ročně aţ do 12 000Kč ročně)
68
Garance
zhodnocení
(penzijní
společnosti
uţ
negarantují
nezáporné
zhodnocení)
Investiční strategie (dříve neexistovala, nyní si klient nově volí investiční strategii u smlouvy)
Poplatky (nově jsou stanovena pevná či procentuální výše z částky) Všechny změny jsem popsal ve charakteristice třetího pilíře důchodové reformy a srozumitelně vysvětlil. Protoţe je historie penzijních společností příliš krátká na to, abychom mohli porovnávat jejich zhodnocení, nastínil jsem vývoj dřívějších penzijních fondů pro jejich porovnání z historie výnosů jednotlivých fondů mnou vybraných společností. Kapitálovému pojištění se v práci nevěnuji tolik do hloubky jako penzijnímu připojištění, protoţe na trhu pojištění se produkt nabízí uţ jen zřídka. Z práce je však patrné, ţe je to produkt, který by mnoha klientům vyhovoval. Zájem o tento produkt budou mít hlavně konzervativní klienti, kteří mají obavy z nízkého zhodnocení prostředků nebo výnosových ztrát. Já osobně mám také rád jistoty a tou určitě kapitálové pojištění je. Klient můţe v kapitálovém ţivotním pojištění zajistit svou rodinu, v případě ţe mám sjednaný úvěr či hypotéku, pro případ smrti a doţití. Díky podílu na zisku dosahuje kapitálové ţivotní pojištění i zajímavého zhodnocení. Dnes je však pojišťovnami nabízeno hlavně investiční ţivotní pojištění.
69
Seznam použitých zdrojů Literatura: 1. DAŇHEL, Jaroslav. Kapitoly z pojistné teorie Praha: Nakladatelství VŠE, 2002. 139s. ISBN 80-245- 0306-9 2. POLÁCH, DRÁBEK, MERKOVÁ, POLÁCH jr., Reálné a finanční investice. 1. vydání. Praha : C.H. Beck,
2012. 280 s. ISBN 978-80-7400-436-0
3. DUCHÁČKOVÁ, Eva. Principy pojištění a pojišťovnictví. 2. Aktualizované vydání Praha: Ekopress, 2005. 178s.
ISBN 80-86119-92-0
Zákony: 1. 277/2009 Sb. zákon ze dne 22. července 2009 o pojišťovnictví 2. Zákon 38/2004 Sb. o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí. Firemní literatura: 1. Česká správa sociálního zabezpečení, 80 let sociálního pojištění, Odbor komunikace 2. Výroční zpráva ČSOB pojišťovny 2012 3. Výroční zpráva Pojišťovny České spořitelny 2012 4. Výroční zpráva pojišťovny Allianz 2012 Diplomové práce: 1. Bc. DROZD, Zdeněk. Zajištění stáří navzdory státnímu sociálnímu systému. Praha 2008. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd, Institut ekonomických studií Internetové zdroje: 1. Česká pojišťovna. Přehled pojištění. [online]. 2013 [cit. 2013-04-07] Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/pripojisteni?zivotni-pojisteni-diamant-zdravy-zivot 2. Měšec.cz. [online]. 2009 [cit. 2013-05-09] Dostupné z: http://www.mesec.cz/pojisteni/zivotni-pojisteni/pruvodce/ 70
3. Česká pojišťovna,. Daňové výhody.[online]. 2013 [cit. 2013-06-07] Dostupné z: http://www.ceskapojistovna.cz/danove-vyhody 4.
Finanční
vzdělávání.
[online].
2010
[cit.
2013-06-05]Dostupné
z:
http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=400 5. Web vlády. Důchodová reforma. [online]. 2013 [cit. 2013-05-03]Dostupné z: http://icv.vlada.cz/cz/duchodova-reforma/ 6.
Důchodová
reforma.cz
[online].
2013
[cit.
2013-04-07]Dostupné
z:
2013-05-14]Dostupné
z:
http://www.duchodovareforma.cz/duchodovy-system/ 7.
Důchodová
reforma.cz.
[online].
2013
[cit.
http://www.duchodovareforma.cz/penzijni-pripojisteni/iii-pilir-ceskehoduchodoveho-systemu-bude-doplnkove-penzijni-sporeni/ 8. Česká národní banka. Hospodaření penzijních fondů. [online]. 2013 [cit. 2013-06-08] Dostupné z: www.cnb.cz 9. ČSOB. Ţivotní pojištění Maximal Profit. [online]. 2013 [cit. 2013-05-12]Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Lide/Pojisteni/Zivotni-pojisteni/Stranky/CSOB-Zivotnipojisteni-Maximal-Profit.aspx 10. ČSOB penze. [online]. 2009 [cit. 2013-06-08]Dostupné z: http://www.csob-penze.cz/ 11. Kapitálové ţivotní pojištění KAPITÁL [online]. 2013 [cit. 2013-06-08]. Dostupné z: http://www.pojistovnacs.cz/faq/kapitalove/ 12. Penzijní společnost České spořitelny. [online]. 2013 [cit. 2013-06-12] Dostupné z: https://www.ceskapenzijni.cz/pfcs/appmanager/pfcs/pfcs?_nfpb=true&_pageLabel=su bport al01 13. Allianz pojišťovna. Kapitálové ţivotní pojištění. [online]. 2013 [cit. 2013-06-14] Dostupné z:
http://www.allianz-pojisteni.cz/produkty/zivotni-pojisteni/kapitalove-
zivotni-pojisteni/ 14.
Allianz
penzijní
společnost.
https://www.allianz.cz/o-
[online].
2013
[cit.
2013-06-15]Dostupné
spolecnosti/allianz-penzijni-spolecnost/
71
z:
Seznam grafů a tabulek Grafy: Graf č. 1: Vývoj technické úrokové míry Graf č. 2: Vývoj spoření ve třetím pilíři Graf č. 3: Vývoj trţního podílu na pojistném trhu dle předepsaného pojistného Graf č. 4: Rozvrţení zhodnocení Graf č.5: Historické výnosy penzijních fondů Tabulky: Tabulka č. 1: Srovnání IŢP a KŢP Tabulka č. 2. :Nový důchodový systém přehledně Tabulka č. 3: Počet penzijních fondů Tabulka č.4: Aktiva penzijních fondů Tabulka č. 5: Závazky a vlastní kapitál penzijních fondů Tabulka č. 6: Výkaz zisku a ztrát penzijních fondů Tabulka č. 7: Přehled cenných papírů v drţení penzijních fondů Tabulka č. 8: Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů Tabulka č.9: Hlavní objemové ukazatele Tabulka č. 10: Poplatky ČSOB ţivotní pojištění Maximal Profit Tabulka č. 11: Výpočet penze ve třetím pilíři Tabulka č. 12: Zhodnocení pojištění KAPITÁL díky podílům na výnosech Tabulka č. 13: Reálné a očekávané zhodnocení Produktů KAPITÁL Tabulka č. 14: Přehled poplatků a parametrů produktu Tabulka č. 15: Státní podpora Tabulka č. 16: Výběr z účastnických fondů Tabulka č. 17: Státní příspěvky a daňové zvýhodnění Tabulka č. 18: Historické výnosy penzijních fondů
72
