Srovnání internetového bankovnictví vybraných bank, vývojové trendy

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančních obchodů

Srovnání internetového bankovnictví vybraných bank, vývojové trendy Bakalářská práce

Autor:

Jiří Hodač Bankovní management

Vedoucí práce:

Teplice

Ing. Denis Biedermann, Ph.D.

Duben, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s pouţitím uvedené literatury.

V Teplicích, dne 26.04.2010

Jiří Hodač

Poděkování Rád bych poděkoval Ing. Denisi Biedermannovi, Ph.D. za poskytnuté rady a odborné vedení práce.

Anotace práce: Gigantický rozvoj moderních technologií a v posledních letech především rozmach Internetu silně ovlivňují i sféru bankovnictví. Tématem této práce je proto internetové bankovnictví. Zabývá se historií i současností této sluţby v České republice a analyzuje aplikace čtyř vybraných bank s nejvyšším počtem klientů. Nabízí moţnost srovnání těchto aplikací na základě pěti rozdílných hodnotících kritérií, které v závěru práce umoţní vybrat tu uţivatelsky nejvhodnější. Vzhledem k tomu, ţe kaţdý z těchto produktů je odlišný, měl by zájemce o internetové bankovnictví především předem dobře zváţit své potřeby a priority. Jak vyplývá z této práce, banky na českém bankovním trhu jiţ pochopily, ţe internetové bankovnictví je velmi důleţitým článkem jejich portfolia produktů a věnují mu náleţitou péči. The annotation: The gigant development of the modern technologies and in first place recently a boom of Internet affect also the sphere of banking. Therefore the thema of this work is the internet banking. It is concerned with a history and also a present of this service in Czech republic and it analyses the applications of four selected banks with the highest clients count. It offers to a possibility of a comparison this applications on the basis of five different evaluative criterions. They enable to choose the most user-friendly application. Seeing that the ever of this products is different, the interested person of internet banking should consider carefully his needs and preferences. How results from this work the banks on the czech market already comprehended that the internet banking is very important piece of their product portfolio and they devote it the adequate care.

Obsah ÚVOD ........................................................................................................................ 6 1. INTERNETOVÉ BANKOVNICTVÍ ................................................................. 8 1.1. HISTORIE, VÝVOJ, TRENDY ............................................................................. 10 1.2. VÝHODY A NEVÝHODY ................................................................................... 14 1.3. VÝBĚR SROVNÁVANÝCH PRODUKTŮ .............................................................. 18 1.4. PROFILY VYBRANÝCH BANK........................................................................... 19 1.4.1. Česká spořitelna ............................................................................................. 20 1.4.2. Poštovní spořitelna ......................................................................................... 21 1.4.3. Komerční banka ............................................................................................. 21 1.4.4. ČSOB ............................................................................................................. 23 2. ANALÝZA VYBRANÝCH PRODUKTŮ ....................................................... 24 2.1. HARDWAROVÉ A SOFTWAROVÉ POŢADAVKY ................................................. 24 2.2. CENA .............................................................................................................. 27 2.2.1. Česká spořitelna ............................................................................................. 29 2.2.2. Poštovní spořitelna ......................................................................................... 30 2.2.3. Komerční banka ............................................................................................. 32 2.2.4. ČSOB ............................................................................................................. 34 2.3. ZABEZPEČENÍ ................................................................................................. 35 2.4. ZÁKLADNÍ A NADSTAVBOVÉ FUNKCE ............................................................. 38 2.5. ERGONOMIE DESIGNU A INTUITIVNOST OVLÁDÁNÍ ......................................... 42 2.5.1. Česká spořitelna ............................................................................................. 42 2.5.2. Poštovní spořitelna a ČSOB ........................................................................... 43 2.5.3. Komerční banka ............................................................................................. 44 3. HODNOCENÍ .................................................................................................... 47 ZÁVĚR................................................................................................................ 52 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................................. 53

Úvod Jelikoţ sám vyuţívám internetové bankovnictví jiţ řadu let a nepochybuji o jeho přínosech jak pro klienta, tak i pro bankovní instituce, vybral jsem si pro tuto práci téma, které mi umoţní srovnat produkty internetového bankovnictví nabízené vybranými bankami na tuzemském bankovním trhu. Cílem mé práce je seznámení se současným, v tuzemsku nabízeným, internetovým bankovnictvím a předloţení moţnosti volby tak, aby maximálně vyhovovala individuálně kladeným poţadavkům na produkt. Proto jsem práci rozdělil do tří hlavních kapitol. V první se zabývám především popisem internetového bankovnictví jako celku, náhledem do historie a vývoje internetu a pokouším se odhadnout budoucí vývoj. Stěţejní součástí této kapitoly je popis výhod a nevýhod tohoto způsobu obsluhy bankovního účtu. Druhá kapitola je věnována samotné analýze a srovnávání jednotlivých produktů z několika různých hledisek. Poslední kapitola se zaměřuje na hodnocení výsledků a doporučení pro potencionálního klienta. Globální informační a komunikační technologie zaţívají neobyčejný rozmach. Díky nim získává i laická veřejnost přístup ke komunikačním kanálům, které před časem ještě neexistovaly. Kaţdá firma, ať uţ se pohybuje ve výrobním sektoru, či se zaměřuje na poskytování sluţeb, by se měla těmto moderním trendům přizpůsobit. V opačném případě by to pro ni mohlo znamenat fatální ztráty. To vše se v plné míře týká i bankovnictví, kterému přinášejí nové technologie další moţnosti jak získat klienty, poskytnout více úvěrů, nabídnout rozmanitější produkty s vyšší uţitnou hodnotou a lepším zabezpečením. Příkladem těchto technologií můţe být mobilní telefon. Od roku 1996, kdy tehdejší společnost Eurotel spustila v České republice provoz sítě GSM 1, dnes vlastní mobilní telefon téměř kaţdý. Finanční instituce tohoto boomu samozřejmě hojně vyuţívají. Ovšem bezprecedentním fenoménem dnešní doby je bezesporu internet. Je jisté, ţe právě internet ovlivnil bankovní sféru více neţ kterákoliv jiná technologie. Právě médium, jakým je internet, by mohlo být, díky své relativní dostupnosti, mocnou zbraní k distribuci bankovních produktů a sluţeb na celosvětový trh.

1

Global system for mobile communications

Předmětnému oboru, který vyuţívá nových moţností komunikačních technologií k distribuci bankovních produktů a sluţeb a ke komunikaci mezi bankou a klientem, se souhrnně říká elektronické bankovnictví neboli e-banking. Zahrnuje v sobě širokou škálu různých moţností a postupů, jimiţ jsou bankovní sluţby distribuovány klientům, přičemţ všechny způsoby spojuje jejich elektronická podstata. V zásadě je to efektivní a úsporný způsob obsluhy stávajících klientů bankovních, ale i jiných finančních institucí. V současné době se pro tuto elektronickou komunikaci mezi klientem a bankou (viz diagram č. 1) pouţívají především technologické kanály jako internetové bankovnictví, bankovnictví napojené na osobní počítač a případně účetní systém klienta pomocí telefonní linky či jiné datové sítě a modemu (tzv. Homebanking) a Phonebanking (telefonní bankovnictví), jehoţ dnes jiţ převládající součástí je GSM banking (vyuţívající ke komunikaci klienta s bankou mobilní telefon, vybavený příslušným softwarem). V poslední době nabízejí některé banky na českém trhu i tzv. PDA 2 banking, vyuţívající technologii malých kapesních počítačů, známých jako PDA.

Banka Osobní návštěva

Telefon

Platební karta

Počítač

Telefonní bankéř

Home banking

Hlasový automat

Internet

Internet banking

GSM banking

email

SMS

Diagram č. 1, Hlavní způsoby komunikace klienta s bankou, vlastní úprava 2

Personal digital assistant – osobní digitální pomocník či Palmtop

7

1. Internetové bankovnictví Internetové bankovnictví – dvě slova, která jsou médii denně skloňována v mnoha pádech, ale ne vţdy je zřetelné, co vlastně znamenají. Je pravdou, ţe ne kaţdý jedinec musí vědět, o co se jedná. Proto se v první řadě pokusím tento pojem objasnit. Jde o sluţbu umoţňující komunika ci mezi bankou a jejím klientem pomocí sítě Internet a to téměř z jakéhokoliv místa na světě. Existují ovšem i výjimky. Pokud bychom totiţ chtěli nějakým způsobem rozčlenit internetové bankovnictví, nabízí se nám právě moţnost vazby na konkrétní počítač. Dalo by se tedy říci, ţe existuje plnohodnotné a neplnohodnotné internetové bankovnictví. V prvním případě je moţné se k bankovní aplikaci přihlásit kdekoliv na světě z jakéhokoliv počítače. Ovšem v případě neplnohodnotného Internet bankingu je nutné nainstalovat speciální software dodávaný bankou a v tom případě je moţnost vyuţití omezena na konkrétní počítač. Tyto systémy vzdáleně připomínají Home banking. Existuje i třetí způsob, který kombinuje předchozí dva. Klient, který chce pro komunikaci s bankou pouţít jiný neţ svůj standardní počítač, musí mít u sebe na přenosném médiu (disketa, CDROM, USB-flashdisc3) soubor (tzv. certifikát) umoţňující systému banky jednoznačně identifikovat tohoto klienta. Tento certifikát si klient vyzvedne na pobočce své banky, nebo je také moţné si ho vygenerovat přes webové rozhraní banky. Tyto soubory pracují na principu digitálního podpisu a je nutné je po určitém období, většinou jeden rok, znovu aktualizovat. I tento systém je samozřejmě dále chráněn heslem. Domnívám se však, ţe tento způsob správy účtu není příliš vhodný pro pouţití v cizích, neznámých počítačích, jelikoţ vzrůstá riziko zneuţití tohoto certifikátu neoprávněnou osobou (např. internetové kavárny apod.). Dalším moţným dělícím kritériem můţe být to, jaké transakce a operace můţe klient se svým účtem provádět. Tyto operace se standardně dělí na aktivní a pasivní, podle toho zda dochází k převodu peněz, nebo jde jen o přehled informací. Ovšem pasivní Internet banking nemá velký smysl, a pokud se mi podařilo zjistit, je nabízen pouze Komerční bankou jako nadstavba produktu Expresní linka plus, kde klient provádí aktivní operace pomocí telefonické komunikace s bankéřem a pasivní Internet banking mu slouţí pouze k vizuální kontrole účtu a předešlých transakcí.

3

Paměťové zařízení, pouţívané jako náhrada diskety, zdroj: http// cs.wikipedia.org/wiki

8

Je všeobecně známým faktem, ţe internet je dynamicky se rozvíjejícím médiem. Masivní rozšíření aplikací jako je internetové bankovnictví a s tím související zvyšující se počet jejich uţivatelů v České republice je úzce spojen především s moţnostmi a dostupností připojení k celosvětové síti zvané Internet. Kladný vliv na zvyšování počtu uţivatelů internetu má také neustálé sniţování cen výpočetní techniky na trhu, ale tím hlavním faktorem je přibývající počet poskytovatelů připojení (tzv. providerů), coţ má nezanedbatelný význam při tvorbě ceny za toto připojení. Jak vyplývá z celorepublikových šetření Českého statistického úřadu (dále jen ČSÚ), tak po určité stagnaci mezi lety 2004 a 2005, se počet uţivatelů internetu dále zvyšuje (viz graf č. 1)4.

70% 60% 50% 40% Uživatelé Internetu v ČR

30% 20% 10% 0%

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Graf č. 1, Růst počtu uţivatelů Internetu v ČR, zdroj: www.czso.cz/csu, vlastní úprava

V rámci těchto výzkumů se pracovníci ČSÚ také zajímali o činnosti, které jednotliví respondenti na internetu provádějí a došli ke zjištění, ţe nejčastější je práce s osobní poštou pomocí emailu. Pro tuto bakalářskou práci je ovšem nejzajímavější prudký nárůst těch uţivatelů internetu, kteří toto médium vyuţívají především ke správě svých financí. Graf č. 2 ukazuje stoupající počty uţivatelů aplikací internetového bankovnictví (stav k 12/2009). Pro všechny bankovní domy v ČR musí být nepřehlédnutelným signálem k vývoji stále dokonalejších aplikací především nárůst uţivatelů mezi lety 2005-2009 o téměř 200 %. Proto v současné době nabízí internetové bankovnictví většina bankovních institucí a jejich počet neustále roste.

4

ČSÚ povaţuje za hodnotu 100 % populaci nad 16 let.

9

20% 15% 10%

Uživatelé internet bankingu

5% 0%

2005

2006

2007

2008

2009

Graf č. 2, Růst počtu uţivatelů Internet bankingu, zdroj: www.czso.cz/csu, vlastní úprava

1.1. Historie, vývoj, trendy Historie internetového bankovnictví je samozřejmě úzce provázána s historií samotného internetu, který v podobě jak ho známe dnes, se zrodil začátkem 90. let minulého století. Jeho celá historie je ovšem mnohem starší a sloţitější. Jeho přímým předchůdcem byla síť nazvaná Arpanet, vyvinutá v roce 1969 institucí Advanced Research Project Agency (zkráceně ARPA), pod záštitou Ministerstva obrany USA. Zpočátku jí tvořily pouhé čtyři počítače. Avšak jiţ v roce 1972 k ní bylo připojeno 50 výzkumných a vojenských center. Později se rozdělila na několik dalších sítí, vyuţívaných především pro vojenské, vědecké a studijní účely. Problémem ovšem byla existence různých platforem pro předávání informací mezi jednotlivými počítači. Výsledkem intenzivních výzkumů byl v roce 1983 protokol TCP/IP 5, který je pouţíván dodnes. V té době ovšem sítě stále ještě nebyly zdrojem pozornosti veřejnosti, neboť nebyly veřejně přístupné. Vznik Internetu, tak jak ho známe dnes, je datován do roku 1993, kdy Švýcar Tim Berners Lee vymyslel nový způsob výměny informací, dnes známý jako WWW 6. Jiţ roku 1995 se sluţba WWW dostává na první místo v počtu přenesených dat. Internet do tehdejší ČSFR dorazil se zpoţděním, způsobeným zřejmě totalitním reţimem v 80. letech, přibliţně před 15 lety, kdy k němu však mělo přístup pouze několik 5 6

Transmission Control Protocol / Internet Protocol World Wide Web

10

akademiků na vysokých školách. Od té doby se internet přesunul od okouzlení novými moţnostmi pro pár vyvolených, k masově vyuţívanému médiu. Za počátek éry elektronického bankovnictví můţeme povaţovat vznik platebních karet. První platební karta byla vydána firmou Western Union Telegraph Company v roce 1914 ve Spojených státech amerických (dále jen USA). Tato karta umoţňovala zákazníkům zasílání telegramů bez nutnosti okamţitého placení. První univerzální platební karta byla vydána 200 vybraným klientům v roce 1950 společností Diners Club International. O rok později vydala platební kartu i první banka, The Franklin National Bank z New Yorku.7 Transakce prováděné těmito kartami samozřejmě ještě nebyly zpracovávány online pomocí výpočetní techniky, ale se zpoţděním ručně. Pro vývoj Direct bankingu (tzv. přímého bankovnictví) a samozřejmě také internetového bankovnictví v ČR měl ovšem zásadní význam vznik nové banky začátkem roku 1998. Jmenovala se Expandia banka (později eBanka, v roce 2008 došlo pak k fúzi s Raiffeisenbank), která na trh přinesla v jediném bankovním produktu téměř vše, co lze pod výše uvedený pojem zařadit. První přišla s komplexní paletou několika různých způsobů Direct bankingu a tím nasadila kvalitně zabezpečený a funkčně bohatý Internet banking, Phone banking, GSM banking a později přidala téţ PDA banking. Tedy prakticky veškeré známé formy Direct bankingu, navíc v integrované podobě – všechny kanály byly od počátku koncipovány jako integrální součást jediného informačního systému. Jediné, co tehdejší Expandia banka neměla ve svém portfoliu, byl klasický Home banking. Důvod byl ovšem prozaický. V porovnání s funkčně plnohodnotným Internet bankingem se jevil Home banking jako duplicitní. Tuto formu pevného spojení s bankou skrz jednoúčelovou, speciální aplikaci, nabízely některé banky jiţ před rokem 1998, ale jednalo se však o pro klienty nákladná, funkčně omezená a nepříliš vyuţívaná řešení, která byla primárně směřována především ke korporátní klientele.

7

Zdroj: MARVANOVÁ, M, SCHLOSSBERGER, O a kol.: Platební styk, 2. dopl. vyd.. Praha: Bankovní institut, 1998. 376 s.

11

Zakrátko začaly na trh přicházet i ostatní banky se svými verzemi přímého bankovnictví. V roce 1999 jiţ nabízely klasický Phone banking Česká spořitelna, Investiční a poštovní banka (dále jen IPB), Union banka, Komerční banka, Československá obchodní banka (dále jen ČSOB) a Bank Austria. Během roku 2000 se objevily první verze Internet bankingu v nabídkách Raifeisenbank, tehdejší Ţivnostenské banky, Union banky a GE Money bank. ČSOB se v první fázi zaměřila především na rozvoj GSM bankingu. Přelom nového tisíciletí se tedy stal tím obdobím, kdy se české banky přihlásily k aktuálním trendům moderní doby a začaly vyvíjet více či méně úspěšné a kvalitní aplikace přímého bankovnictví. Pokud bych se měl pokusit odhadnout trend budoucího vývoje přímého bankovnictví, je potřeba se zaměřit na současnost. Problémem v mnoha bankách je, ţe jejich informační systémy byly budovány poměrně chaoticky a nekoncepčně. Do starých částí systému se postupně přidávaly další pouhým nalepováním ke stávajícímu jádru. Vzhledem k prudké dynamice rozvoje nových technologií tedy v mnoha bankách řeší otázku, zda je pro ně lepší nechat starý systém ještě několik let v provozu a pouze postupně ho inovovat, či provést radikální řez v podobě implementace plně integrovaného informačního systému. V případě systémů, které zabezpečují samé jádro bankovního businessu, je pochopitelné, ţe jen málokterá instituce si dovolí podstoupit tak velké operační a systémové riziko spojené s celkovou obměnou svých informačních systémů. Toto vše ovšem kontrastuje se skutečností, ţe banka, která nebude schopna nabízet plnohodnotné ovládání účtu pomocí moderních prostředků přímého bankovnictví, bude na trhu nevyhnutelně ztrácet. Jiţ dnes začínají klienti hodnotit, ne to jestli banka nabízí nějakou formu přímého bankovnictví, ale především atributy jako je jeho komfort, sadu dostupných funkcí, úroveň zabezpečení a také dostupnost, měřenou ve formě plánovaných či dokonce neplánovaných výpadků. V souvislosti s nástupem nových finančních institucí na bankovní trh, které konkurují zavedeným retailovým bankám především nízkou cenou základních produktů, se mluví o počátku éry multikanálového bankovnictví. Noví konkurenti prostřednictvím omezování a někdy úplným rušením pobočkových sítí výrazně sniţují své provozní náklady a nutí zavedené bankovní domy k protiopatřením. V řadě zemí tyto banky téţ zjednodušují své 12

pobočkové sítě a různými formami znevýhodňování nutí klienty k vyuţívání alternativních způsobů obsluhy a samoobsluhy. Přesto jsou sítě poboček pro banky stále velmi důleţité a řada z nich vynakládá nemalé prostředky na přesuny a modernizace interiérů a exteriérů. Některé analýzy z vyspělých bankovních trhů totiţ varují před rizikem „odosobnění se“. Protoţe klient, který nemá důvod do banky chodit, má jen omezený obchodní potenciál. Je sloţité mu prodat cokoliv nového, čímţ by si jej banka k sobě více připoutala (mám na mysli především úvěrové produkty), a mohl by mít tedy čím dál vyšší tendenci k fluktuaci (tj. ke změně domácí banky). Tyto zdánlivě protichůdné argumenty by měly vedoucí managery bank vést k zamyšlení nad současnými a budoucími distribučními kanály jejich produktů a na vytváření silnějších vztahů s klienty. Proto v nejbliţší budoucnosti budou zřejmě banky postupně a s různými úspěchy zdokonalovat své kanály přímého bankovnictví a budou se snaţit do nich začlenit více interaktivních funkcí vedouc ích ke zvýšení prodeje svých produktů. Výzkum 8 vedený společností Capgemini mezi vrcholovými manaţery 41 nejvýznamnějších světových retailových bank ukázal, ţe banky zapojené do této studie očekávají, ţe do roku 2010 aţ 33% jejich prodejů obstarají kanály tzv. přímého bankovnictví. (viz graf č. 3) 100% 80% 60%

Pobočka

40%

Telefon

Internet Jiné

20% 0%

2000

2005

2010

Graf č. 3, Růst významu internetu při prodeji bankovních produktů s výhledem do roku 2010, zdroj www.ihned.cz, vlastní úprava

8

Dostupný na: http://bankovnictvi.ihned.cz/c4-10004490-19353670-900000_d-era-multikanalovehobankovnictvi-na-startu

13

1.2. Výhody a nevýhody Kaţdý jednotlivý produkt internetového bankovnictví je technicky vysoce sofistikovanou aplikací, jejíţ vývoj, uvedení do provozu, údrţba a monitoring stojí bankovní instituce značné finanční prostředky. Samotný princip, jak ukazuje diagram č. 2, je však poměrně jednoduchý. Toto schéma základního principu fungování Internet bankingu zároveň determinuje téměř všechny výhody a nevýhody tohoto produktu přímého bankovnictví.

Klient A

Klient B

BANKA INTERNET

Klient D

Klient C

Digram č. 2, princip funkce Internet bankingu, vlastní úprava

Banka, jako kaţdá jiná obchodní společnost, je prioritně zaměřená na tvorbu dostatečného zisku pro své akcionáře. Prvotním impulsem pro vznik internetového bankovnictví byla tedy snaha vrcholných manaţerů bank sníţit provozní náklady a současně zvýšit výnosy. Nezanedbatelnou roli hrála snaha o zvýšení úrovně sluţeb a tím pádem větší spokojenost klientů, protoţe ta je jedním ze základních prostředků ke zvyšování zisků. Proto za zásadní výhodu internetového bankovnictví, stejně jako u ostatních druhů přímého bankovnictví, povaţuji moţnost vzdáleného přístupu k finančním prostředkům a k obsluze a správě účtu. S tím je ruku v ruce spojena dostupnost těchto sluţeb kdekoliv na světě, 7 dní v týdnu, 24 hodin denně. A to navíc bez rizika, ţe na přepáţce bude právě obsluhován jiný klient. Další nespornou výhodou (s výjimkou neplnohodnotných aplikací popsaných výše) je, ţe není nutná instalace ţádného softwaru či aplikace do klientova počítače a spojení s bankou a svým účtem je tak moţné odkudkoliv na světě, z jakéhokoliv počítače vybaveného internetovým prohlíţečem a připojením k celosvětové síti. Obsluha tohoto druhu aplikací 14

je relativně snadná. Banky se snaţí o maximální jednoduchost a dostatečnou intuitivnost ovládání, tak aby nebylo nutné absolvovat dodatečná školení. Banky se však snaţí klientům usnadnit ovládání jejich aplikace i jinými způsoby. Kaţdá kvalitní aplikace proto obsahuje nápovědu, ať jiţ ve formě implementované přímo do vlastní aplikace, nebo jako samostatná webová stránka, bez nutnosti autorizovaného vstupu. Některé typické problémy klientů můţe vyřešit vyvěšení tzv. FAQ 9. Ve světě se také pouţívá určitá forma chatu10 na oficiálních stránkách bank, tzv. internetová diskusní fóra za účasti banky, která můţe vývoj diskuse usměrňovat. V ČR jsem se setkal pouze s jedním pokusem o diskusi mezi klienty, a to prostřednictvím neoficiální webové stránky Poštovní spořitelny 11, jejichţ cílem je poskytovat nezávislé informace o bance. Velmi populární jsou v poslední době také tzv. demoverze jednotlivých aplikací, které můţou slouţit jednak stávajícím klientům, kteří si můţou beze strachu vyzkoušet na virtuálním účtu všechny moţnosti své aplikace, aniţ by případně přišli o své finanční prostředky, ale je zajímavá i pro potenciální klie nty, kteří se teprve rozhodují pro některou z bank. Tato demoverze jim umoţní se detailně seznámit s tím, co která banka nabízí a jaká je grafická úprava aplikace. Výhodou, kterou nelze přehlédnout, je téţ úspora vlastních finančních prostředků, která je spojená s pouţíváním internetového bankovnictví v porovnání s cenou klasických bankovních sluţeb na přepáţce pobočky. Cílem bank v souvislosti s prudkým rozvojem informačních a komunikačních technologií je přimět klienty k co nejširšímu vyuţívání aplikací přímého bankovnictví, coţ vede k významným úsporám provozních nákladů. Je pravdou, ţe vývoj, implementace a údrţba těchto systému stojí nemalé finanční částky, ale automatizace jednotlivých rutinních procesů sníţí nejen náklady, ale i operační riziko spojené s lidským faktorem. Například při zadání příkazu k úhradě přímo klientem pomocí aplikace přímého bankovnictví se zcela přesouvá odpovědnost za chybně provedenou transakci z banky na klienta. Z těchto a dalších důvodů banky v současné době preferují pouţívání kanálů přímého bankovnictví a proto jsou tyto sluţby výrazně levnější neţ stejné, provedené za asistence pracovníků banky na pobočkách.

9 10 11

Frequently Asked Question – často kladené otázky způsob on-line komunikace dvou nebo více lidí najednou na Internetu, zdroj: http//cs.wikipedia.org Dostupné na: http://www.postovni-sporitelna.cz/

15

V souvislosti se snahou přilákat nové klienty a udrţet si ty stávající, přicházejí banky neustále s dalšími vylepšeními stávajících aplikací. Proto je dnes běţně moţné si například „dobít“ kredit svého mobilního telefonu pomocí rozhraní internetového bankovnictví. Ovšem oblastí zaţívající v poslední době největší rozmach je moţnost investování svých volných finančních prostředků pomocí kanálů přímého bankovnictví. Jednou z moţností je otevření jakéhosi vedlejšího účtu, který je lépe úročen, ale prostředky na něm uloţené jsou zároveň plně k dispozici klientovi v okamţiku potřeby. Zajímavější moţností je však investování do podílových fondů prostřednictvím internetového bankovnictví. Banky zatím bohuţel umoţňují investovat Vaše prostředky pouze do fondů, které sami spravují, nebo které patří do portfolia finanční skupiny, jejíţ je banka součástí. Moţná se v budoucnosti dočkáme změn i na tomto poli a novější verze těchto aplikací umoţní třeba i investice do akcií. Další výhodou internetového bankovnictví, zatím sice pouze u Komerční banky a České spořitelny, je moţnost čerpat spotřebitelský úvěr on-line, bez nutnosti navštívit pobočku. Dle zprávy 12 serveru Fincentrum.cz je moţné získat peníze jiţ během jednoho dne, a to pouze na základě vyplnění internetového formuláře. Bohuţel tak jako u kaţdé lidské činnosti, existují i nevýhody pouţívání internetového bankovnictví. Nejčastěji se objevuje téma bezpečnosti transakcí a prostředků na účtu. Stále více lidí spoléhá na internet jako na studnu vědomostí, prostředek zábavy a komunikace, ale i transportu čím dál důleţitějších dat. Tím se zároveň internet stává i jednodušeji napadnutelným a zneuţitelným médiem. Přesto se domnívám, ţe internetové bankovnictví je relativně bezpečné. Míra bezpečnosti je samozřejmě závislá na typu zabezpečení jednotlivých aplikací a na dodrţování bezpečnostních standardů ze strany klienta. Domnívám se totiţ, ţe klient a jeho nezodpovědné chování a nízká informovanost o moţných rizicích, jsou tím určujícím faktorem, který nejvýrazněji determinuje bezpečnost aplikací internetového bankovnictví. Zabezpečení těchto aplikací na serverech bank a při přenosech dat po síti povaţuji za dostatečná. Rizikovým místem a branou k moţnému

12

Dostupné na: http://fincentrum.idnes.cz/pujcky-na-kliknuti-jsou-novym-hitem-setri-cas-foq/fi_osobni.asp?c=A071031_155723_fi_osobni_fib

16

útoku a zneuţití finančních prostředků klienta je právě jeho počítač. Důvodů je několik, ale tím nejzásadnějším je zřejmě nevěnování dostatečné pozornosti aktualizaci zabezpečovacích,

antivirových

a

antispamových 13

programů.

V kombinaci

s nezodpovědným zacházením s přístupovými hesly a PINy 14 můţe dojít k fatálním finančním ztrátám. Důleţitá je téţ dostatečná informovanost klientů o moţných nebezpečích plynoucích z pouţívání internetu a emailu. Příkladem můţe být tzv. fishing (někdy psáno téţ phishing). Jedná se o podvodnou techniku pouţívanou na internetu k získávání citlivých údajů (např. přihlašovací jména, hesla, čísla platebních karet) od obětí útoku. Jejím principem je rozesílání e-mailových zpráv, které se tváří jako oficiální ţádost banky či jiné podobné instituce a vyzývají adresáta k zadání jeho údajů na odkazovanou stránku. Tato stránka můţe například napodobovat přihlašovací okno internetového bankovnictví a uţivatel do něj zadá své přihlašovací jméno a heslo. Tím tyto údaje prozradí útočníkům, kteří jsou poté schopni mu z účtu vykrást peníze. 15 Další nevýhodou internetového bankovnictví můţe být jeho nedostatečná operativnost, například ve srovnání s GSM bankingem, protoţe vhodný počítač s připojením k internetu přeci jen není k dispozici všude, zatímco mobilní telefon má dnes u sebe téměř kaţdý. Některým klientům můţe téţ chybět moţnost propojení aplikace internetového bankovnictví s jejich účetním systémem, tak jak je to moţné u Home bankingu, ale to je dáno právě mobilitou celého systému a moţností se s bankou spojit odkudkoliv na světě. Výhody internetového

Nevýhody internetového

bankovnictví

bankovnictví

Dostupnost 24 hodin denně

Vysoké nároky na zabezpečení

Dostupnost odkudkoliv na světě

Nemoţnost propojení s účetním softwarem

Pohodlí a komfort

Niţší operativnost proti GSM bankingu

Niţší cena transakcí Moţnost vyuţití doplňkových sluţeb

Tabulka č. 1, Shrnutí výhod a nevýhod internetového bankovnictví, vlastní úprav a 13 14 15

Spam – nevyţádané masově šířené sdělení, nejčastěji reklamní, zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spam PIN – personal identification number, osobní identifikační číslo Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Phishing

17

1.3. Výběr srovnávaných produktů V současné době na světě působí cca. 20 tisíc bank a spořitelen, z toho v USA 10 tisíc, v Japonsku 1500, v Evropě 5800, v Rusku 2300 a zbytek v ostatních zemích. 16 Tato čísla jsou ovšem pouze obecná a ilustrativní, neboť bankovnictví je oborem s překotným vývojem a prakticky den co den dochází k fůzím a transformacím jednotlivých bank. Bankovní trh v České republice je poměrně široký a stabilizovaný. Podle údajů 17 České národní banky (dále jen ČNB) podnikalo na českém bankovním trhu ke dni 31.12.2009 celkem 39 bank, z toho 5 stavebních spořitelen. Toto číslo zahrnuje jak subjekty, které mají udělenu bankovní licenci v České republice, tak bankovní domy podnikající na našem trhu na základě tzv. jednotné licence v rámci Evropské unie (dále jen EU). V souvislosti se vstupem České republiky do EU platí totiţ i na našem bankovním trhu tzv. jednotná licence. Tato licence dává jejímu drţiteli právo, aby svoji činnost vykonával vedle svého domovského státu (tj. státu, jehoţ orgán licenci vydal) i na území jiného členského státu EU, a to bez licence, vydané příslušným orgánem tohoto státu (tzv. hostitelského státu či orgánu). Činnost takovéto osoby na území hostitelského státu podléhá orgánu dohledu domovského státu – orgán dohledu hostitelského státu dohlíţí pouze na dodrţování úzce vymezených právních předpisů hostitelského státu. 18 Podle směrnice 200/12/ES působí tedy na našem trhu i některé zahraniční banky, k 31.12. 2009 jich bylo celkem 18, s domicilem v některém z ostatních 26 států EU. Zbývajících 21 bank a stavebních spořitelen má udělenu licenci od ČNB. Pokud se zaměřím na retailovou část českého bankovního trhu, tak suverénním leaderem je jiţ řadu let Česká spořitelna se současným počtem 19 5 272 785 klientů ( údaj k 31.12. 2009). Tato situace je zřejmě dána jejím téměř monopolním postavením na trhu v době před rokem 1989 a z toho plynoucí oblíbenosti jejích produktů zejména mezi střední a starší generací klientů. Se značným odstupem následují Poštovní spořitelna, Komerční

16

Zdroj: PROCHÁZKA Petr. Mezinárodní bankovnictví, 1. vydání, Praha: Bankovní institut a.s., 1996.

321s. 17 18 19

Dostupné na: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/bankovni_dohled/bankovni_sektor/seznam_instituci/ Zdroj: Kolektiv autorů, Bankovnictví, str. 268 Zdroj: Výroční zpráva České spořitelny

18

banka, ČSOB, GE Money bank a další. Pro lepší přehlednost uvádí jednotlivé počty klientů graf č. 4. Většina ostatních bank se retailovému bankovnictví nevěnuje buď vůbec, nebo nabízí jen jednotlivé produkty bez podpory pobočkové sítě (např. Citibank, ING 20). Skutečně plnohodnotných retailových bank je na českém trhu jen několik.

6 000 000 5 272 785 12/2009

5 000 000 4 000 000

3 062 000 06/2009

3 000 000 1 343 000 12/2009

2 000 000

Počet klientů 862 000 12/2009

1 000 000 0 Česká spořitelna

ČSOB

Komerční Banka

GE Money bank

Graf č. 4, Počet klientů českých bank, zdroj: klientská centra a výroční zprávy jednotlivých bank, vlastní úprava

Vzhledem k tomuto stavu jsem se rozhodl do svého porovnání zařadit produkty tří vedoucích bank na českém trhu, dle počtu klientů, tedy České spořitelny, Poštovní spořitelny a Komerční banky. Aplikace pouţívaná Poštovní spořitelnou je v podstatě totoţná s internetovým bankovnictvím ČSOB. Liší se pouze jiným barevným zpracováním grafiky. Bude tedy zajímavé porovnat tento produkt také z hlediska cenové hladiny v Poštovní spořitelně a ČSOB.

1.4. Profily vybraných bank V zájmu úplnosti informací potřebných k posouzení a ohodnocení jednotlivých aplikací internetového bankovnictví jsem se rozhodl zařadit také krátké profily vybraných bank se základními údaji. 20

ING – globální finanční instituce holandského původu

19

1.4.1.

Česká spořitelna

Svou činnost zahájila v roce 1825 jako Spořitelna česká – Bohemische Sparkasse v Praze, jako nejstarší právní předchůdce dnešní České spořitelny. V souvislosti s federativním uspořádáním Československa vznikají v roce 1968 dva samostatné peněţní ústavy – Česká státní spořitelna a Slovenská státní spořitelna. 27. prosince 1991 byla zaloţena Česká spořitelna, akciová společnost. Privatizace České spořitelny proběhla částečně v roce 1992 v rámci první vlny kupónové privatizace, do které bylo nabídnuto 37% akcií společnosti. Dalších 40% si ponechal stát, reprezentovaný Fondem národního majetku, 20% akcií obdrţela bezúplatným převodem města a obce v České republice a 3% procenta majetku tvořila rezerva na případné restituce. V roce 2000 se Česká spořitelna stala součástí finanční skupiny Erste Bank der Oesterreichischen Sparkassen AG 21. Česká spořitelna jako jeden z prvních peněţních ústavů v České republice ustavila v roce 2001 svého vlastního ombudsmana, který je k dispozici pro stíţnosti klientů. Pro přehlednost ještě uvádím v tabulce č. 2 základní údaje o České spořitelně a graf akcionářské struktury.

Vybrané údaje České spořitelny: Zahájení činnosti:

1.1.1992

Vlastní jmění:

63,168 mld. Kč

Celková aktiva:

855,137 mld. Kč

Zisk za r. 2009:

12,022 mld. Kč

Počet zaměstnanců:

10 722

Počet poboček:

660

Počet klientů:

5 272 785

Tabulka č. 2, Vybrané údaje České spořitelny, zdroj: Tiskové centrum České spořitelny, vlastní úprava

21

Zdroj: http://www.csas.cz

20

1,6%

Erste Bank

0,4%

Města a obce ČR Ostatní

98%

Graf č. 5, Struktura akcionářů České spořitelny, zdroj: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10002_profil, vlastní úprava

1.4.2.

Poštovní spořitelna

Poštovní spořitelna začala fungovat v roce 1991 pod názvem Poštovní banka. Svůj současný název uţívá aţ od roku 1995, kdy přešla pod křídla Investiční a poštovní banky. Po jejím pádu se stala v roce 2000 součástí skupiny ČSOB. Z pohledu bankovního dohledu je Poštovní spořitelna jednou z obchodních značek ČSOB, která vyuţívá pro sluţby své spořitelny především distribuční síť České pošty. Poštovní spořitelna prostřednictvím 52 finančních center a cca 3320 poboček České pošty poskytuje bankovní sluţby přibliţně 2,2 milionům klientů, čímţ zaujímá třetí místo na českém trhu. Zaměřuje se na poskytování drobného bankovnictví, kde zajišťuje komplexní sluţby jak fyzickým osobám, tak i podnikatelským subjektům. 22 Jako značka ČSOB Poštovní spořitelna uvádí všechny finanční údaje pouze v rámci ČSOB.

1.4.3.

Komerční banka

V lednu 1990 vznikla Komerční banka vyčleněním ze struktur tehdejší Státní banky československé (dále jen SBČS). V červenci 1990, po více jak padesáti letech, vydává Komerční banka jako první banka v ČSFR emisi dluhopisů v objemu 1 mld. Kč. V lednu 1992 změnila formu ze státního peněţního ústavu na akciovou společnost. V listopadu 1994 navýšila banka základní jmění na 9,5 mld. Kč, coţ z ní učinilo na dlouhou dobu

22

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Po%C5%A1tovn%C3%AD_spo%C5%99itelna

21

kapitálově nejsilnější banku na českém trhu. V září 1998 zahájila provoz Expresní linka KB, která umoţňuje klientům prostřednictvím telefonu nepřetrţitou správu svých účtů. V říjnu 2001 se Komerční banka stala součástí francouzské finanční skupiny Société Générale, která patří k největším bankovním skupinám v zemi, a která v oblasti retailového bankovnictví a finančních sluţeb obsluhuje po celém světě 22,5 milionu zákazníků. 23

Vybrané údaje Komerční banky: Zahájení činnosti:

5.3.1992

Vlastní jmění:

68,8 mld. Kč

Celková aktiva:

695 mld. Kč

Zisk za r. 2009:

11 mld. Kč

Počet zaměstnanců:

7 958

Počet poboček:

398

Počet klientů ( k 31.12.2009)

1 343 000

Tabulka č. 3, Vybrané údaje Komerční banky, zdroj: http://www.kb.cz, vlastní úprava

Société Générale Investors Bank and Trust Company

31,32% 60,35%

Ostatní s podílem menším než 5%

8,33%

Graf č. 6, Akcionářská struktura Komerční banky, zdroj: http://www.kb.cz/file/cs/com/KBinformace_o_KB.pdf?200706301, vlastní úprava

23

Zdroj: http://www.kb.cz

22

1.4.4.

ČSOB

ČSOB byla zaloţena v roce 1964. Majoritním akcionářem byla tehdejší SBČS, minoritními akcionáři jiné, státem kontrolované subjekty. Do roku 1989 se banka soustředila hlavně na financování podniků zahraničního obchodu a na jiné cizoměnové sluţby. Po roce 1990 banka diverzifikovala své sluţby a rozšířila svou klientskou základnu mimo rámec podniků zahraničního obchodu, zejména o nové podnikatelské subjekty a také fyzické osoby. Dnes je ČSOB univerzální bankou, která nabízí své sluţby na úrovni evropských standardů všem typům klientů. Od června 1999 je jejím novým vlastníkem belgická KBC Bank, která je součástí finanční skupiny KBC Banking and Insurance Group. 24

Vybrané údaje ČSOB:

Zahájení činnosti:

21.12.1964

Vlastní jmění:

69,851 mld. Kč

Celková aktiva:

858,972 mld. Kč

Zisk za r. 2009:

17,417 mld. Kč

Počet zaměstnanců:

8 025

Počet poboček:

246

Počet klientů:

3 062 000

Tabulka č. 4, Vybrané údaje o ČSOB, zdroj: Výsledky skupiny ČSOB za rok 2009, vlastní úprava

KBC Bank NV

100%

Graf č. 7, Akcionářská struktura ČSOB, zdroj: www.csob.cz, vlastní úprava

24

Zdroj: http://finance.finweb.ihned.cz/banky_sporeni/profily_bank/?1199265945

23

2. Analýza vybraných produktů Tato kapitola je věnována samotné analýze a porovnání jednotlivých produktů bankovních domů, vybraných v předchozích kapitolách. Aby bylo moţné objektivně srovnat tyto produkty, je potřeba nalézt kritéria, vhodná k tomuto srovnávání. Vybral jsem čtyři objektivní kritéria (hardwarové a softwarové poţadavky, cenu sluţby, zabezpečení a funkce, které jednotlivé aplikace nabízejí) a jedno kritérium zaloţené spíše na subjektivní bázi – ergonomie designu a intuitivnost ovládání.

2.1. Hardwarové a softwarové poţadavky V souvislosti s obrovským technologickým rozmachem v posledních letech, především v oblasti výpočetní techniky, se nabízí otázka, jaký typ počítače vlastně by měl mít klient k dispozici a s jakým softwarovým vybavením. Výrobci hardwaru i softwaru se předhánějí v rychlosti, s jakou uvádějí na trh novinky v obou oblastech, coţ nevyhnutelně vede k situaci, ţe určitý produkt, dnes označovaný za moderní, můţe být uţ zítra zastaralý. Proto můţe mít řada klientů u mnohých bank smůlu a musí buď změnit ústav, nebo se smířit s jinou formou komunikace s bankou. Důvodem je, zjednodušeně řečeno, dominantní postavení Internet Exploreru, který je jiţ několik let dodávaný s nejrozšířenějším operačním systémem Windows. Protoţe napsat aplikaci internetového bankovnictví pro jeden prohlíţeč internetových stránek je jednodušší neţ poskytovat podporu celé paletě rychle se rozvíjejících prohlíţečů a protoţe přibliţně 95 % uţivatelů vyuţívá právě Internet Explorer, zvolily mnohé banky cestu nejmenšího odporu a své systémy internetového bankovnictví zaloţily na dominantní variantě. 25 Uţivatelé internetu mají dnes moţnost vyuţívat vedle dobře známého Exploreru od společnosti Microsoft, také další, volně šiřitelné prohlíţeče (např. Mozilla, Opera, Netscape). Takţe jedinou moţnou cestou pro provozovatele aplikací internetového bankovnictví, chtějí-li oslovit a umoţnit práci s jejich aplikací co nejširšímu počtu klientů, je podporovat co moţná největší počet verzí hardwaru a softwaru.

25

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/internetove-bankovnictvi-banky-nenabizi-vsem/

24

Alternativy lze ovšem nalézt téţ na poli operačních systémů. Ne kaţdý uţivatel totiţ chce investovat do operačního systému Windows, který nepatří k nejlevnějším, a ani nechce instalovat tento systém nelegálně. Řešením proto bývá operační systém Linux, který je ve většině případů šířen zdarma, ale pod kterým Internet Explorer nefunguje. Hlavními důvody pro přechod některých uţivatelů k Linuxu jsou tedy především finanční úspory, ale také určitá softwarová nezávislost, průhlednost a jednoduchost v licencování softwaru. 26 Ovšem tou největší výhodou, dle mého názoru, je naprostá imunita vůči počítačovým virům, které jsou v současné době tolik rozšířené. Firmám i jednotlivcům pracujícím v Linuxovém prostředí tak odpadají nemalé náklady na pořízení a aktualizace antivirových programů. Zároveň se tak zvyšuje produktivita práce, protoţe se nemusí neustále čekat na zprovoznění nefunkčních, virem napadnutých počítačů. Tyto skutečnosti si uvědomuje čím dál více velkých firem i jednotlivců a přecházejí na operační systém Linux. Příkladem můţe být Česká pošta, na jejíchţ počítačích běţí právě tento systém. 27 Pak jsou tu platformy, které nemají se systémem PC 28 mnoho společného, například operační systém Macintosh (dále jen MAC), pro kterou sice verze prohlíţeče Internet Explorer existuje, ale má i své lepší prohlíţeče. Banky si nezbytnost dostupnosti jejich aplikací přímého bankovnictví na různých platformách a různých prohlíţečích uvědomují stále zřetelněji, protoţe funkčnost internetového bankovnictví například pod operačním systémem Linux můţe být pro uţivatele tohoto systému poměrně důleţitým kritériem při výběru banky. Důvodem je samozřejmě i vzrůstající obliba alternativních operačních systémů díky zvýšené technické podpoře ze strany vývojářů této platformy, coţ umoţňuje vyuţití těchto platforem i pro méně zkušené uţivatele. Příkladem změny v myšlení bank můţe být zprovoznění a oficiální podpora operačních systémů Linux a MAC, ale i jiných alternativních prohlíţečů, v aplikaci Mojebanka od Komerční banky od prosince 2007 29 Tato banka byla v minulosti často kritizována za to,

26 27 28 29

Zdroj: http://www.linuxsoft.cz/sluzby/reasons.php Zdroj. http://www.linuxsoft.cz/fakta/ PC – personal computer, osobní počítač Zdroj: http://www.root.cz/zpravicky/mojebanka-komercni-banky-bude-podporovat-linux/

25

ţe jejich aplikace nepodporuje nic jiného neţ operační systém Windows a prohlíţeč Internet Explorer. Od zmíněného data se Komerční banka dostává na špici v oblasti oficiální podpory alternativních operačních systémů a internetových prohlíţečů. Slovo „oficiální“ v předchozí větě povaţuji za velmi důleţité, neboť aplikace ostatních srovnávaných bank také fungují (někdy s drobnými chybami) na popisovaných platformách, ale nejsou uvedeny v propagačních materiálech bank, které upravují podmínky pouţívání těchto aplikací, mezi podporovanými systémy. Pro uţivatele těchto alternativ to znamená, ţe se v případě problémů s funkčností dané aplikace nemají moţnost obrátit na linku technické podpory, provozované kaţdou bankou. Na závěr této kapitoly uvádím pro přehlednost tabulku č. 5, která mapuje oficiální hardwarové a softwarové poţadavky jednotlivých bank, tak jak je uvádějí webové stránky těchto institucí. Je nutno dodat, ţe zvláště u Poštovní spořitelny nebylo jednoduché se dopátrat těchto údajů. Nároky na hardware a

Česká spořitelna

software

Poštovní spořitelna a ČSOB

Komerční banka Microsoft Windows

Microsoft Windows Operační systém

(podporované verze: Win98/Me/NT/2000/XP)

Microsoft Windows

(podporované verze

(podporované verze:

2000, XP, Vista, Server

2000, XP, Vista, Server

2003)

2003)

Open SuSE 10.2 MAC Os X 10.4

Internet Explorer 5.5,6.0 a Prohlížeč

7.0 Mozilla Firefox 1.5 nebo 2.0

Java

nespecifikováno

Internet Explorer 5.5

Internet Explorer 6.0 a

SP2 a vyšší

7.0

Mozilla 1.7.5

Mozilla Firefox 2.0.0

Mozilla Firefox 1.0

Opera 9.22

Netscape 7.2

Konqueror 3.5.5

Opera 8.0*

Safari 3.0.3

nespecifikováno

Vyţadováno od společnosti SUN

* omezeno pouze pro autorizaci SMS klíčem – více v kapitole o zabezpečení Tabulka č.5, Přehled hardwarových a softwarových poţadavků srovnávaných bank, zdroj: http://www.mojebanka.cz/cs/services/mb/compliant_computer.shtml, http://www.csas.cz/banka/content/inet/internet/cs/prirucka_S24.pdf, http://www.postovnisporitelna.cz/obcane/produkty/380/max-internetbanking-ps/, vlastní úprava

26

2.2. Cena Oboru, jehoţ cestu ke stabilitě zaplatilo mnoho bank svým „ţivotem“ a daňových poplatníků svými úsporami či daněmi, se dnes mimořádně daří. Významný a kaţdoročně rostoucí podíl na výnosech českých bank mají poplatky a provize. Sluţby českých bankovních domů nejsou totiţ ve srovnání se sousedními státy zrovna nejlevnější. Kromě úrokových zisků z úvěrů pro firmy i nepodnikatele tvoří výrazný zdroj výnosů českých bank peníze z poplatků a provizí. Jejich podíl na celkových výnosech z finanční činnosti se neustále zvyšuje. Zatímco na konci roku 2001 se na celkovém profitu z finanční činnosti podílely 23,5 %, v roce 2006 se toto číslo pohybovalo okolo 29 %. Více neţ 50 % výnosů řazených mezi výnosy z poplatků a provizí tvořily poplatky za platební styk, dalších 23 % pak taxy spojené s poskytováním úvěrů. Podle Michala Mišuna, ekonoma společnosti A&CE Global Finance, je průměrná roční cena základních bankovních sluţeb v České republice asi 115 eur, tedy obdobně jako ve Španělsku, Německu a Francii (102 eur). V přepočtu na kupní sílu obyvatelstva jsou však tuzemské poplatky 2-3krát draţší neţ v těchto zemích. V některých vyspělých zemích EU jsou navíc podle něj ceny sluţeb mnohem niţší. Například v Belgii a Velké Británii zaplatí klienti za sluţby ročně asi 60 eur a v Nizozemí 31 eur.30 Je tedy zřejmé, ţe výše plateb za internetové bankovnictví bude kritériem s vysokou vahou a pro řadu klientů dokonce tím rozhodujícím faktorem. Musíme si ovšem uvědomit, ţe celková cena za tuto bankovní sluţbu zahrnuje nejen poplatek za uţívání této aplikace, ale i poplatky za prováděné operace. A u některých bankovních ústavů je velmi obtíţné dopátrat se konkrétních výsledků, neboť orientace v jejich košatých a nepřehledných sazebnících je časově velmi náročná. Situaci znesnadňuje i fakt, ţe neexistuje sjednocené názvosloví. Určitá finanční operace můţe mít u jedné banky úplně jiné jméno neţ u druhé. Orientaci rovněţ neulehčuje skutečnost, ţe trendem poslední doby u většiny českých bank je tzv. „balíčkování“ sluţeb. Propagační materiály bank sice tvrdí, ţe klient nákupem balíčku sluţeb ušetří, ale já se domnívám, ţe jde spíše o snahu prodat klientovi v rámci balíčku i sluţby, které nepotřebuje a za normální situace by si je nekoupil. Další běţnou věcí na českém bankovním trhu je rozdílná cena za tytéţ sluţby pro občany a pro podnikatele, tedy nejen pro právnické osoby, ale i pro fyzické osoby – podnikatele. 30

Zdroj: http://www.ace.cz/cz/press_releases/napsali_o_nas-050401.html

27

Bohuţel jsem ještě nikde nenalezl rozumnou odpověď proč tomu tak je. Náklady banky s vedením účtu a s transakcemi na něm jsou stejné v případě občana i podnikatele. Tato situace je obdobná i v případě úročení zůstatku na běţném účtu. Například v Komerční bance je základní úročení pro občana 0,2% p.a., zatímco podnikatel (za vyšší poplatky) dostává pouze 0,02% p.a. V tomto srovnání mám na mysli především drobné a střední podnikatele, neboť tzv. korporátní klientela má podmínky obvykle individuální. Z těchto výše uvedených důvodů jsem se rozhodl analyzovat a porovnávat cenu internetového bankovnictví vybraných bank ve dvou rozdílných rovinách. A to z pohledu průměrného občana a průměrného podnikatele. Je pochopitelné, ţe se individuální potřeby klientů liší a ţe se tzv. „průměrný klient“ liší dle druhu banky. Na základě údajů od bank s největším počtem klientů byl vytvořen model typického klienta s průměrnou poptávkou po bankovních sluţbách. Tyto údaje byly pro přehlednost a pro účely snadného srovnání a kalkulace zaokrouhleny na celá čísla. 31 Bankovní operace

Občan

Podnikatel

Vedení účtu

Ano

Ano

Výpis

1x poštou

1x poštou

Příchozí platby

3x

5x

Vklad hotovosti

1x

10x

Trvalý příkaz

2x

3x

Příkaz k úhradě

3x (2x elektronicky)

30x (elektronicky)

Změna trvalého příkazu

2x ročně

2x ročně

Výběr na přepážce

1x

1x

Výběr v bankomatu

3x (2x vlastní, 1x cizí)

4x (2x vlastní, 2x cizí)

Platby u obchodníka

2x

5x

Platební karta

1x elektronická

1x elektronická

Přímé bankovnictví

Ano

Ano

(měsíčně)

Tabulka č. 6, Počty a typy operací průměrného klienta, zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/pruzkumvyse-poplatku-u-beznych-uctu/pruzkum-vyse-bankovnich-poplatku-a-prehlednosti-sazebniku-1892006392/, vlastní úprava

31

Zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/pruzkum-vyse-poplatku-u-beznych-uctu/pruzkum-vysebankovnich-poplatku-a-prehlednosti-sazebniku-1892006-392/

28

Pro účely tohoto srovnávání cen internetového bankovnictví pouţiji z výše uvedené tabulky pouze některé poloţky, a to vedení účtu (ve většině případů jiţ obsahuje cenu za internetové bankovnictví), příchozí a odchozí platby, změnu trvalého příkazu a také vklad na účet, neboť je součástí typických operací a tuto činnost nelze realizovat jinak, obzvlášť v případě podnikatele, jehoţ činnost je zaloţena na příjmu hotovosti od svých zákazníků. Vzhledem k tomu, ţe tato operace je zpoplatněna u různých bank velmi diferencovaně, mohla by, zvláště u podnikatelů, hrát rozhodující roli při výběru banky.

2.2.1.

Česká spořitelna

Na webovém rozhraní České spořitelny www.csas.cz je moţné zobrazit aktuální ceníky aţ po rozhodnutí zda nás zajímá občanský či podnikatelský sektor. Sazebníky jsou rozděleny na Vkladové produkty, Platební styk, Přímé bankovnictví a další. K jejich otevření je potřeba mít v počítači nainstalován program Acrobat Reader, který je distribuován zdarma. Ve spodní části stránky je odkaz umoţňující jeho staţení. Tabulka č. 7 uvádí cenu měsíčních nákladů na vyuţívání internetového bankovnictví a transakcí prováděných jejím prostřednictvím pro typického klienta občana z tabulky č. 6. Měsíční náklady pro občana u České spořitelny Sporožirový účet Operace

Osobní účet Plus

Počet

Cena

Celkem

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

zdarma

0

159

159

Internet banking

1

25

25

25

25

Příchozí platby

3

5

15

zdarma

0

232

2

4

zdarma

0

1

8

8

zdarma

0

2

5

10

zdarma

0

2

zdarma

0

zdarma

0

1

8

8

8,-

8,-

Příkaz k úhradě Trvalý příkaz k úhradě Změna trvalého příkazu Vklad hotovosti

Celkem:

70,- Kč

Tabulka č. 7, Přehled měsíčních nákladů typického občana v České spořitelně, zdroj: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka, vlastní úprava

32

Příkaz k úhradě podaný elektronicky

29

192,-Kč

Jak vyplývá z tabulky č. 7, průměrně aktivnímu klientovi z řad občanů stačí nejzákladnější typ běţného účtu. Pro srovnání jsem vybral ještě variantu Osobní účet Plus nabízející veškeré platby v rámci České republiky zdarma. Tento účet je ovšem vhodný pouze pro mimořádně aktivního klienta. Tabulka č. 8 uvádí tytéţ sluţby pro typického podnikatele.

Měsíční náklady podnikatele v České spořitelně

Běžný účet Operace

Počet

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

45

45

Internet banking

1

100

100

Příchozí platby

5

5

25

Příkaz k úhradě (elektronicky)

30

2

60

Trvalý příkaz k úhradě

3

2

6

Změna trvalého příkazu

2

zdarma

0

Vklad hotovosti

10

zdarma

0

(elektronicky)

(do 100 ks mincí a bankovek) Celkem:

236,-Kč

Tabulka č. 8, Přehled měsíčních nákladů typického podnikatele v České spořitelně, zdroj: http://www.csas.cz/banka/appmanager/portal/banka, vlastní úprava

Česká spořitelna pro podnikatele nabízí pouze jednu přijatelnou moţnost běţného účtu. Další varianta je moţná jen bez internetového bankovnictví, coţ není předmětem této práce.

Náhledy

2.2.2.

Poštovní spořitelna

ceníků

jsou

k dispozici

na

webové

stránce

Poštovní

spořitelny

www.postovnisporitelna.cz. Je téţ nutné předem zvolit sekci občan, nebo podnikatel. Tabulka č. 9 sleduje náklady internetového bankovnictví pro „průměrného občana“:

30

Měsíční náklady občana v Poštovní spořitelně (osobní účet)

Operace

Počet

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

34

34

Internet banking

1

zdarma

0

Příchozí platby

3

zdarma

0

2

1

2

1

8

8

Trvalý příkaz k úhradě

2

1

2

Změna trvalého příkazu

2

8

16

Vklad hotovosti

1

8

8

Příkaz k úhradě

Celkem:

70,-Kč

Tabulka č. 9, Přehled měsíčních nákladů průměrného občana v Poštovní spořitelně, zdroj: vlastní úprava

Jednorázový příkaz k úhradě je opět nutno rozdělit na ten podávaný elektronicky a v papírové formě. Totéţ platí pro trvalý příkaz v úhradě, za elektronicky provedený trvalý příkaz k úhradě zaplatí klient pouze 1 Kč, v papírové formě pak 8 Kč, změna trvalého příkazu elektronicky přijde na 8 Kč, v papírové formě pak na 26 Kč. Měsíční náklady podnikatele v Poštovní spořitelně Postkonto EKONOM Operace

Počet

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

50

50

Internet banking

1

zdarma

0

Příchozí platby

5

6

30

Příkaz k úhradě

30

1

30

Trvalý příkaz k úhradě

3

1

3

Změna trvalého příkazu

2

10

20

Vklad hotovosti

10

7

70

Celkem:

203,- Kč

Tabulka č. 10, Přehled měsíčních nákladů průměrného podnikatele v Poštovní spořitelně, zdroj: Sazebník poplatků Poštovní spořitelny ze dne 1.4. 2010, vlastní úprava

31

Postkonto Ekonom nabízí Poštovní spořitelna především pro ty, jejichţ počet transakcí prováděných na účtu není vysoký, výrazných úspor lze dosáhnout především vyuţíváním Internet bankingu (např. cena za příkaz k úhradě v písemné formě je 8 Kč a za trvalý příkaz k úhradě 6 Kč). Poštovní spořitelna nabízí pro podnikatele ještě Postkonto Max, vhodné především pro vyšší počet platebních operací a nabízející další dodatkové sluţby, liší se v sumě za vedení účtu, ale neliší se v cenách za sluţby poskytované pomocí Internet bankingu.

2.2.3.

Komerční banka

Sazebníky Komerční banky jsou k dispozici hned na úvodní stránce webového rozhraní na adrese www.kb.cz. Teprve poté se rozdělují na sazby pro občany a pro podnikatele. Tím ţe Komerční banka nabízí pro občany celkem 13 balíčků sluţeb k běţnému účtu, stává se ceník silně nepřehledným. Zahrnuje dětské konto, studentské účty, ale i speciální účty pro klienty Modré pyramidy 33. Dále je v nabídce také soukromé konto zdarma pro klienty, kteří mají u Komerční banky otevřený podnikatelský účet. Pro účely tohoto srovnání jsem vybral nejlevnější variantu Ideal konto, které je ovšem znevýhodněno oproti účtům ostatních srovnávaných bank absencí zasílání výpisů. Tuto sluţbu je moţno doobjednat za 20,- Kč měsíčně. Jako alternativu jsem zvolil Perfekt konto. Tabulka č. 11 nám ukáţe náklady pro „průměrného občana“ v Komerční bance:

Měsíční náklady občana v Komerční bance Ideal konto Operace

Perfekt konto

Počet

Cena

Celkem

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

2234

22

85

85

Internet banking

1

39

39

zdarma

0

Příchozí platby

3

5

15

5

15

Příkaz k úhradě Trvalý příkaz k úhradě

33 34 35

35

2

4

8

4

1

29

29

29

29

2

6

12

6

12

Stavební spořitelna Komerční banky. Bez zasílání papírových výpisů, nutno doplatit 20,- Kč měsíčně První dvě poloţky měsíčně zdarma

32

0

Měsíční náklady občana v Komerční bance Změna trvalého příkazu

2

zdarma

0

zdarma

0

Vklad hotovosti

1

zdarma

0

zdarma

0

Celkem:

125,- Kč

141,- Kč

Tabulka č. 11, Přehled měsíčních nákladů průměrného občana v Komerční bance, zdroj: http://www.sazebnik-kb.cz/cs/obcane/depozitni-produkty/balicky-a-bezne-ucty.shtml, vlastní úprava

Uváţíme-li, ţe v případě nejlevnější varianty tzv. Ideal konta bychom ještě měli doplácet za zasílání papírových výpisů, jeví se draţší varianta Perfekt konto jako ekonomičtější, zvláště v případě, ţe hodláme vyuţívat platební kartu k výběru z bankomatu. Tato varianta totiţ nabízí o jeden výběr zdarma navíc. V oblasti běţných účtů pro podnikatele je situace obdobná. Komerční banka nabízí nepřeberné mnoţství balíčků pro nejrůznější skupiny podnikatelů. Pro účely tohoto srovnávání jsem vybral základní balíček s názvem Efekt start. Opět je nutno připlatit za posílání papírových výpisů 20,- Kč měsíčně. Tabulka č. 12 nám přiblíţí nutné měsíční náklady pro podnikatele v Komerční bance: Měsíční náklady podnikatele v Komerční bance Efekt start Operace

Počet

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

99

117

Internet banking

1

zdarma

0

Příchozí platby

5

5*

0

Příkaz k úhradě

30

4*

100

Trvalý příkaz k úhradě

3

6

18

Změna trvalého příkazu

2

zdarma

0

Vklad hotovosti

10

zdarma**

0

Celkem:

235 Kč

* 1.-5. poloţka v měsíci je zdarma, **vklad do 500 tis. zdarma Tabulka č. 12, Přehled měsíčních nákladů průměrného podnikatele v Komerční bance, zdroj: http://www.kb.cz/cs/inf/pricelist_interest_rates_index.shtml, vlastní úprava

33

V souvislosti s vedením účtu pro podnikatele v Komerční bance bych ještě rád upozornil ţe vklad nad 500 tis. je zdarma, nad 500 tis. je zpoplatněn 0,15% z vkládané částky.

2.2.4.

ČSOB

Sazebníky jsou k dispozici na webových stránkách ČSOB www.csob.cz . Je nutné se předem rozhodnout pro občanský nebo firemní sektor. V tabulce č. 13 jsem vybral pro potřeby této práce dvě moţnosti občanských kont:

Měsíční náklady občana v ČSOB ČSOB konto Operace

ČSOB aktivní konto

Počet

Cena

Celkem

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

60

60

100

100

Internet banking

1

zdarma

0

zdarma

0

Příchozí platby

3

6

6*

6

0***

2

3

0**

3

0****

1

40

40

40

40

Trvalý příkaz k úhradě

2

3

6

3

6

Změna trvalého příkazu

2

6

12

6

12

Vklad hotovosti

1

9

9

9

9

Příkaz k úhradě

Celkem:

133,- Kč

167,- Kč

* v ceně 2 příchozí platby zdarma ** v ceně 2 odchozí platby zdarma *** prvních pět příchozích poloţek zdarma **** prvních deset odchozích poloţek zdarma Tabulka č.13, Přehled měsíčních výdajů průměrného občana v ČSOB, zdroj: http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-fyzicke-osoby-obcany.htm#oskonta, vlastní úprava

Z tabulky a z názvu účtu je zřejmé, ţe ČSOB aktivní konto je opravdu vhodné pouze pro klienty s nadprůměrným počtem operací na svém běţném účtu, protoţe ČSOB nabízí v rámci tohoto konta pět příchozích a deset odchozích poloţek měsíčně zdarma. Tabulka č. 14 nám představí moţnosti a ceny pro podnikatele, tak jak je nabízí aktuální ceník ČSOB. Jiţ z názvu jednotlivých kont je patrné, ţe Podnikatelské konto je primárně určeno spíše ţivnostníkům a menším firmám: 34

Měsíční náklady podnikatele v ČSOB Podnikatelské konto Operace

Firemní konto

Počet

Cena

Celkem

Cena

Celkem

Vedení účtu

1

115

115

290

290

Internet banking

1

zdarma

0

zdarma

0

Příchozí platba

5

6

0*

6,-

0***

Příkaz k úhradě

30

3

60**

3,-

0****

Trvalý příkaz k úhradě

3

3

9

3,-

9

Změna trvalého příkazu

2

6

12

6,-

12

Vklad hotovosti

10

9

90

9

90

Celkem:

286,- Kč

401,- Kč

* prvních pět příchozích plateb je zdarma ** deset plateb měsíčně zdarma *** prvních patnáct příchozích plateb měsíčně zdarma **** prvních třicet plateb měsíčně zdarma Tabulka č. 14, Přehled měsíčních nákladů průměrného podnikatele v ČSOB, zdroj: http://www.csob.cz/bankcz/cz/Csob/Sazebniky/Sazebnik-pro-pravnicke-osoby-a-fyzicke-osobypodnikatele.htm#a, vlastní úprava

Z předešlé tabulky je patrné, ţe ČSOB Firemní konto je vhodné především pro podnikatele s nadprůměrným počtem příchozích plateb, který navíc chce čerpat další výhody (např. v oblasti platebních karet) obsaţené v tomto balíčku.

2.3. Zabezpečení Otázka bezpečnosti internetového bankovnictví je široké a oţehavé téma související velmi úzce

přímo

s bezpečností

internetu.

Řešení

bezpečnosti

transakcí

prováděných

prostřednictvím internetového bankovnictví lze rozdělit na několik dílčích úkolů. Prvním je zabezpečení samotného přenosu dat po síti mezi serverem banky na straně jedné a webovým prohlíţečem klienta na straně druhé. Druhým úkolem je zajistit jednoznačnou identifikaci klienta a tím třetím, pro banku nejobtíţněji ovlivnitelným úkolem, je eliminovat rizika zneuţití klientských prostředků z důvodu neopatrnosti a nedostatečné informovanosti klienta vůči rizikům plynoucích z nedodrţení bezpečnostních standardů.

35

Pro zabezpečení komunikace počítače klienta s bankou je potřeba k prohlíţeči, který běţně pouţívá protokol HTTP 36, vyuţít ještě nadstavbu SSL 37, protoţe samotné HTTP umí provést pouze autentizaci uţivatele na základě hesla (neumí tedy např. šifrovat data). HTTP, kombinovaný s SSL, tvoří dohromady protokol HTTPS. Všechny běţné prohlíţeče umí tento protokol pouţívat a navíc pouţívají bezpečné 128-bitové symetrické šifrování. Pro případného útočníka sice není podle expertů velký problém získat kompletní komunikaci mezi bankou a klientem, ale obdrţí ji v dobře šifrované podobě a není v jeho silách data rozluštit. Úroveň zabezpečení poskytovaná touto technologií je ze strany bank povaţována za dostatečnou. Navíc za celou dobu existence internetových aplikací všech českých bank se neobjevil zatím ţádný signál, který by odkryl nedostatky a mezery v zabezpečení těchto internetových bran. Míra zabezpečení aplikace internetového bankovnictví je tedy fakticky ovlivněna způsobem jednoznačné identifikace klienta. V zásadě existuje pět bezpečnostních nástrojů této identifikace, které umoţňují další kombinace: Uţivatelské jméno a heslo – jméno má většinou podobu čísla účtu, heslo si po prvním přihlášení volí klient individuálně. Přístup do aplikace je velmi snadný, ale také nejjednodušeji zneuţitelný pro neoprávněnou osobu, pokud získá jméno a heslo. PIN kalkulátor - Jedná se o přístroj velikosti kalkulačky, který při přihlašování do aplikace internetového bankovnictví nebo při autorizaci transakcí generuje náhodnou kombinaci PIN čísel. Kalkulátor poskytuje vyšší úroveň zabezpečení neţ bezpečnostní heslo. Klient má navíc moţnost nastavit denní limit tak, aby transakce od určité výše musely být autorizovány pomocí kalkulátoru. Přístroj není jinak vyuţitelný. Mobilní telefon – po zadání uţivatelského jména a hesla obdrţí klient od banky na svůj mobilní telefon SMS 38 zprávu s přístupovým kódem. Některé banky vyuţívají těchto SMS klíčů také k následné autorizaci aktivních operací. Bezpečnost těchto jednorázových kódů je dále zvýšena jejich omezenou dobou platnosti.

36 37 38

HTTP – hypertext transfer protocol SSL – Secure Socked Layer SMS – Sluţba krátkých textových zpráv (z anglického Short message service)

36

Čipová karta – autorizace probíhá pomocí kontroly dat na čipové kartě uţivatele. Klient tedy musí disponovat čtečkou čipových karet, čímţ se do jisté míry stírá výhoda internetového bankovnictví, ţe je dostupné kdekoliv a kdykoliv. Čtečka čipových karet totiţ není v současnosti standardním vybavením počítačů. Digitální certifikát - certifikát je mnoţina elektronických dat, která kompletně popisuje danou osobu, vydaná certifikační autoritou. Klient od banky obdrţí zpravidla 2 certifikáty. SSL certifikát a podpisový certifikát. SSL certifikát je nutno instalovat do internetového prohlíţeče. Pokud ale chce vyuţívat sluţeb internetového bankovnictví z jiného počítače, je třeba certifikát exportovat nejlépe na CD-ROMu (export byť na lokální síť se nedoporučuje a export na internet se rovná hazardování s prostředky na účtu) a importovat do příslušného počítače. Při vstupu do systému aplikace ověří, zda je uţivatel majitelem disponibilních práv k ovládání účtu. Při vyuţívání aktivních operací se aplikace dotáţe na podpisový certifikát ověřený navíc heslem klienta a plní tak de facto funkci elektronického podpisu. Certifikáty jsou omezeny platností zpravidla na dobu jednoho roku, poté je nutné z bezpečnostních důvodů vygenerovat nový kód. Jednotlivé banky pouţívají různé druhy a kombinace zabezpečení, ale společným znakem je pouţití řekněme méně bezpečných způsobů autorizace k provádění pasivních operací (např. sdělení zůstatku na účtu) a naopak vysoký stupeň autorizace při provádění operací aktivních. Tabulka č. 15 uvádí přehled způsobů zabezpečení internetového bankovnictví u vybraných bank, tak jak je moţné tyto způsoby kombinovat, dle aktuální nabídky jednotlivých institucí. Kaţdá banka jiţ rozlišuje způsob zabezpečení pasivního přístupu do aplikace a také způsob autorizace aktivních operací, coţ neoprávněné osobě značně komplikuje moţnost neoprávněného pouţití prostředků na účtu. V této souvislosti je potřeba poznamenat, ţe v kaţdé bance je součástí základní ceny pouze to nejjednodušší řešení zabezpečení, naopak za kaţdý nadstandard je potřeba připlatit. Je na zváţení kaţdého klienta zda se mu vyplatí investovat do vyšších a nákladnějších způsobů zabezpečení jeho finančních prostředků.

37

Přehled zabezpečení přístupu a autorizace aktivních operací Česká spořitelna Přístup

Aktivní operace

Poštovní spořitelna Přístup

Aktivní operace

Komerční banka Přístup

Aktivní operace

ČSOB Přístup

Aktivní operace

Uživatelské jméno + heslo Uživatelské jméno + heslo + SMS Uživatelské jméno + heslo + PIN kalkulátor Certifikát v souboru + heslo Certifikát na čipové kartě + PIN SMS PIN kalkulátor

Tabulka č .15, Přehled moţností zabezpečení přístupu a aktivních operací vybraných bank, zdro j: webová rozhraní bank, vlastní úprava

Jak vyplývá z předchozí tabulky, Česká spořitelna nabízí nejvíce moţností zabezpečení a naopak Poštovní spořitelna pouze jeden. Nejméně praktické řešení nabízí, podle mého názoru, Komerční banka.

2.4. Základní a nadstavbové funkce Dnes jiţ všechny banky na českém trhu nabízejí svým klientům alespoň jeden druh přímého bankovnictví, a tím je internet banking. Banky tuto formu obsluhy účtu nabízejí klientům nejen proto, aby jim umoţnily zvýšený komfort práce s účtem z domova či z kanceláře, ale také kvůli sníţení nákladů na straně zákazníka, ale i banky. Ovšem funkčnost aplikací internetového bankovnictví vykazuje u jednotlivých bank výrazné rozdíly a ne kaţdá banka nabízí stejně širokou škálu produktů a sluţeb, srovnatelnou například s tím co nabízí na svých pobočkách. Některé banky se zaměřily pouze na nejběţnější operace. Velcí a silní hráči na bankovním trhu se naopak rozhodly vyuţít výhod, které nabízí internet, i k prodeji a propagaci produktů finanční skupiny, jejíţ jsou členy. Samozřejmě i internet je ve své funkčnosti omezen, neboť některé produkty jsou pro něj sloţité a nelze je tímto způsobem řešit, případně pouze částečně. Jedná se především o 38

sluţby vyţadující osobní konzultace s expertem na danou problematiku, či nutnost osobního předání určitých dokumentů. Postupem času se tedy vyprofilovala určitá skupina funkcí internetového bankovnictví, které dnes povaţujeme za běţné a základní. Jedná se především o tyto sluţby: Zobrazení zůstatku na účtu Zobrazení historie transakcí na účtu Zadávání příkazu k úhradě Zadávat, rušit a měnit trvalé příkazy Zadávat povolení, změnu či rušení inkas Je samozřejmé, ţe kaţdá z bank, vybraných do tohoto srovnávání, všechny tyto funkce internetového bankovnictví nabízí. Avšak většina klientů jiţ v současné době vyţaduje od přímého bankovnictví více. Není proto překvapením, ţe bankovní domy se předhánějí v rychlosti přidávání dalších více či méně uţitečných nabídek a funkcí. Osobně se domnívám, ţe v některých případech platí stará pravda, ţe „méně je někdy více“. Přidáváním dalších nových funkcí se některé aplikace stávají nepřehlednými a můţou u některých (méně zkušených) klientů vyvolávat obavy, zvláště uvědomíme-li si, ţe i dnes dávají někteří lidé přednost draţšímu výběru hotovosti na pokladně banky před výběrem kartou z bankomatu, protoţe nemají důvěru v neosobní stroj. V zásadě ovšem musím souhlasit s tím, ţe internet poskytuje finančním institucím nové a mnohdy ještě neznámé moţnosti v prodeji a podpoře jejích produktů. Z porovnávaných bank jsou na tom momentálně zřejmě nejlépe Česká spořitelna a Komerční banka, coţ můţe být překvapující, vzpomeneme-li si na počátky fungování internet bankingu na českém bankovním trhu. Tyto dvě banky měly totiţ asi největší problémy se spuštěním a provozem jejich pilotních aplikací. Problémy České spořitelny vyřešil aţ přechod na kvalitativně nový systém Servis 24 v listopadu 2002 39. Také Komerční banka se velmi dlouho potýkala s vývojem vlastního internetového bankovnictví a několikrát měnila zaběhnutý systém, coţ klienty od uţívání sluţby odrazovalo 40. Dnes je ovšem patrné, ţe právě tyto dvě banky jsou na špici srovnávaných bank v počtu funkcí a moţnostech jejich aplikací internetového bankovnictví. A právě tyto dvě banky, jako první na českém 39

Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/predstihne-ceska-sporitelna-ebanku/ Zdroj: http://www.bankovnipoplatky.com/pruzkum-internetoveho-bankovnictvi-v-cr/pohled-klientana-internetove-bankovnictvi-v-ceske-republice-546/ 40

39

bankovním trhu, přišly koncem roku 2007 s dalšími novinkami v této oblasti. Jsou jimi tzv. „půjčky na kliknutí“. Do té doby bylo nutné počítat v případě zájmu o úvěr minimálně se dvěma návštěvami pobočky. Tyto nové sluţby umoţňují vyřídit celou agendu z pohodlí domova či kanceláře. Je samozřejmé, ţe klient musí být aktivním uţivatelem internetového bankovnictví a splňovat další kritéria. Při startu tohoto projektu oslovila Česká spořitelna půl milionu klientů, Komerční banka nabídla tuto moţnost asi 70 tisícům klientů 41. Je pravdou, ţe i v minulosti některé banky nabízely svým klientům na stránkách aplikací internetového bankovnictví tzv. infolimity, částky jiţ předschválených úvěrů, ale v případě zájmu klienta o úvěr byla nutná osobní návštěva pobočky. Je však nutné poznamenat, ţe ani jedna z výše jmenovaných bank neposkytuje v souvislosti s online úvěry ţádné slevy či bonusy v podobě například niţších úroků. Jiţ několik let se v nabídce funkcí internetového bankovnictví většiny bank objevuje i moţnost dobíjení kreditu předplacených karet mobilních telefonů všech tří tuzemských operátorů. Relativní novinkou je přidání šablon příkazů k úhradě jednotlivým operátorům pro klienty vyuţívající k platbě za uţívání mobilního telefonu měsíční paušál. Jednou z cest jak vyuţít potenciálu internetového bankovnictví je také moţnost online investování volných finančních prostředků klienta do různých spořících programů, termínovaných vkladů a také do podílových fondů. Nejdále v této oblasti jsou opět Česká spořitelna a Komerční banka, jejichţ aplikace umoţňují kompletní správu klientova portfolia, ovšem pouze ve fondech vlastní finanční skupiny. Dalším omezením je nutnost uzavřít nejprve na pobočce příslušné banky dodatečnou smlouvu o investování prostřednictvím aplikací internetového bankovnictví. V případě Komerční banky se domnívám, ţe by toto šlo vyřešit i online, neboť jejich aplikace internetového bankovnictví je standardně zabezpečena certifikátem se statusem „kvalifikovaný“, který umoţňuje, v souladu se zákonem 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu v platném znění, ověřování digitálního podpisu a zajištění neodmítnutelnosti odpovědnosti 42. Následující tabulka č. 16 nám umoţní shrnout nadstavbové funkce aplikací internetového bankovnictví vybraných bank:

41

Zdroj: http://fincentrum.idnes.cz/pujcky-na-kliknuti-jsou-novym-hitem-setri-cas-foq/fi_osobni.asp?c=A071031_155723_fi_osobni_fib 42 Zdroj: http://www.ica.cz/home_cs/?acc=certifikaty_kvalifikovane

40

Česká

Nadstavbové funkce

spořitelna

Poštovní spořitelna

Komerční banka

a ČSOB

Příkaz k úhradě v cizí měně Platby mobilním operátorům Import dávky příkazů Avíza plateb Export výpisů Šablony příkazů Spoření a investování Online úvěry Uživatelská nastavení Provozní informace Nápověda Oznámení o platbách, zůstatku, operacích kartou (email, SMS) Zprostředkování

prodeje

dalších

finančních produktů DEMO verze dostupná z www rozhraní Tabulka č. 16, Přehled nadstandardních funkcí aplikací internetového bankovnictví, vlastní úprava

Jak

je

patrné

z předcházející

tabulky,

absolutním

leaderem

co

do

mnoţství

nadstandardních funkcí je z porovnávaných bank Komerční banka. Česká spořitelna má drobnou rezervu pouze v prodeji dalších produktů její finanční skupiny, ovšem umoţňuje klientovi, který jiţ tyto produkty (stavební spoření, penzijní připojištění) vlastní, aby je v rámci svého internetového bankovnictví spravoval. Za zmínku téţ stojí moţnost simulace chování modelových portfolií, které lze vytvořit z aktuálního stavu finančních prostředků na účtu klienta, vycházejících z historických dat vývoje daného instrumentu. Aplikace ČSOB a Poštovní spořitelny jsou shodné a liší se pouze barevným provedením. Nabízejí nejméně doplňkových funkcí ze všech sledovaných bank.

41

2.5. Ergonomie designu a intuitivnost ovládání Za poslední hodnotící a srovnávací kritérium jsem vybral ergonomii designu a intuitivnost ovládání vybraných aplikací internetového bankovnictví. Jde o kritérium ryze subjektivní a můţe být ovlivněno i tím, ţe jiţ řadu let vyuţívám jednu ze srovnávaných aplikací. Povaţuji za zbytečné hodnotit barevné schéma jednotlivých aplikací, protoţe v podstatě kopírují firemní grafické ztvárnění mateřských bank. Za prvořadé povaţuji především to jakým způsobem a kde je moţné se do aplikace přihlásit, a obtíţnost či jednoduchost zadání a potvrzení aktivních operací, například příkazu k úhradě.

2.5.1.

Česká spořitelna

Do aplikace internetového bankovnictví České spořitelny je moţné vstoupit přes webové rozhraní banky na adrese www.csas.cz. Odkaz ke vstupu je umístěn při pravém okraji obrazovky, zhruba v polovině. Není nijak výrazně označen a je pojmenován svým obchodním názvem, tedy Servis 24, coţ můţe být pro některé klienty zmatečné a zavádějící. Po kliknutí na tento odkaz se objeví přihlašovací obrazovka pro vstup do aplikace. Jsou zde uvedeny všechny důleţité informace týkající se přihlášení do této aplikace a také odkazy na podrobné informace o sluţbě a na tzv. demo verzi programu, umoţňující si nezávazně vyzkoušet většinu funkcí této aplikace. Praktická je téţ moţnost přepnutí do anglické mutace. Ovšem za důleţitý počin na poli bezpečnosti povaţuji instalaci virtuální klávesnice na přihlašovací obrazovce, která výrazně eliminuje riziko spojené s moţností tzv. scanování klávesnice pomocí podvodných programů, které umoţňují zachycení přihlašovacích jmen a hesel, a následující transport k neoprávněné osobě. Samotná aplikace je srozumitelná a na první stránce po přihlášení poskytuje uţivateli přehled o těch nejdůleţitějších skutečnostech týkajících se jeho účtu – datum a čas posledního přihlášení, platnost jeho certifikátu (pokud jej vyuţívá), důleţité provozní zprávy banky a také přehled všech aktivovaných účtů s jejich aktuálními zůstatky. Grafický design je tvořen tak aby umoţňoval co nejjednodušší orientaci ve všech nabízených funkčnostech. Horní lišta orientovaná zleva doprava dává moţnost volby mezi jednotlivými činnostmi. Po kliknutí na vybranou moţnost se rozbalí směrem dolů detailní

42

nabídka, dostupná v této části aplikace. V kaţdém okamţiku je k dispozici aktuální list nápovědy. Aktivní operace, včetně příkazu k úhradě, jsou dosaţitelné z lišty nazvané Platební transakce. Tvorba samotného příkazu k úhradě je velmi jednoduchá a umoţňuje vyuţít i předdefinované příjemce platby, coţ v případě opakovaného zasílání plateb stejnému příjemci velmi usnadní práci. Za zajímavý detail rovněţ povaţuji externí okno kalendáře, umoţňující platbu správně načasovat. Po vytvoření příkazu následuje obrazovka se shrnutím informací o ţádané platbě a moţností výběru při autorizaci této operace mezi kalkulátorem a SMS klíčem. Samozřejmě pouze v případě, ţe to nastavení účtu umoţňuje. V opačném případě dochází standardně k autorizaci aktivní operace SMS zprávou. Obdrţený alfanumerický kód je potřeba zadat do připraveného pole a celou transakci odeslat ke zpracování do banky, coţ je v případě kladného výsledku potvrzeno na následující obrazovce. Celkové grafické ztvárnění aplikace je přehledné a jednoduché na ovládání, poskytuje všechny důleţité informace o aktivních účtech klienta a umoţňuje s nimi rychle a jednoduše pracovat. Po ukončení činnosti je potřeba se z aplikace odhlásit zvýrazněným tlačítkem v pravém horním rohu obrazovky.

2.5.2.

Poštovní spořitelna a ČSOB

Aplikace těchto dvou bank jsou v zásadě stejné a odlišují se pouze barevným schématem, kopírujícím barvy mateřské banky. Přihlášení do aplikací je moţné z úvodních stran webových prezentací obou bank, přičemţ obě mají tyto přihlašovací odkazy dostatečně zvýrazněné a v obou případech je pouţito slovo „internetové bankovnictví“. V obou případech ovšem ještě před přihlášením dochází ke konfliktu s certifikátem zabezpečení, o kterém prohlíţeč Internet Explorer (nastavený na standardní úroveň zabezpečení) tvrdí, ţe je vydán nedůvěryhodným certifikačním úřadem. Toto hlášení je samozřejmě moţné ignorovat a pokračovat dále v přihlašování, ale laika v oblasti výpočetní techniky by tato situace mohla odradit od pouţívání těchto aplikací. Řešením je instalace certifikátu vydaného certifikační autoritou I.CA do prohlíţeče. Není to nijak sloţitá činnost, ovšem nikde na webových stránkách obou bank jsem nenalezl návod jak to provést.

43

Po úspěšném přihlášení je samotná aplikace velmi jednoduchá a uţivatelsky příjemná. Lehce nelogická a handicapující je skutečnost, ţe uţivatel na první stránce po přihlášení nevidí aktuální zůstatek svého účtu a tuto skutečnost musí hledat mezi dalšími funkcemi. Díky tomu, ţe tyto dvě aplikace nabízejí poměrně málo funkcí oproti ostatním porovnávaným, je orientace pro uţivatele velmi jednoduchá a jednoznačná. Všechny funkce, ke kterým je nutná autorizace pomocí SMS jsou označené piktogramem se symbolem telefonu. Poštovní spořitelna i ČSOB uplatňují bezpečnostní limit 20 minut, hlídající nečinnost uţivatele. Za nadstandardní povaţuji moţnost přepnout aplikaci do šesti různých jazykových mutací.

2.5.3.

Komerční banka

Také Komerční banka umoţňuje svým klientům přihlášení do aplikace internetového bankovnictví přes odkaz na vstupní stránce její webové prezentace. Tak jako v případě České spořitelny, i Komerční banka zvolila jako název vstupního odkazu obchodní jméno této aplikace, tedy „Moje banka“, coţ můţe v některých případech sniţovat přehlednost. Za vyloţeně nešťastné řešení ovšem povaţuji grafické ztvárnění tohoto přihlašovacího odkazu, který je umístěn v pravém horním rohu obrazovky, těsně nad přihlašovacím tlačítkem do aplikace Expresní linka plus. Při pohybu kurzoru přes toto přihlašovací tlačítko totiţ dojde k jeho zvětšení na dvojnásobek, coţ zcela zakryje odkaz na přihlášení do aplikace „Moje banka“. Je proto nutné se při kaţdém pokusu o přihlášení pečlivě kurzorem vyhnout spodnímu tlačítku. Samotné přihlášení do internetového bankovnictví Komerční banky je trochu sloţitější, coţ je dáno standardním vyuţitím certifikátu v souboru. Pokud klient nemá certifikát instalovaný na pevném disku počítače (coţ z bezpečnostních důvodů nedoporučuji), musí napřed vloţit do čtecí jednotky disketu, CD ROM či USB-flashdisc se souborem a teprve poté se začít přihlašovat. Systém začne ze serveru banky stahovat tzv. podepisovací applet, který slouţí k autentizaci certifikátu a zabezpečovacího hesla. Na přihlašovací obrazovce je moţné zvolit mezi českou a anglickou jazykovou mutací. Po úspěšném přihlášení následuje vstupní obrazovka se základními informacemi o preferovaném účtu a také bezpečnostní informace o datu a čase posledního přihlášení. Komerční banka totiţ umoţňuje ovládat veškeré účty, ke kterým má klient dispoziční 44

právo, najednou pomocí jedné aplikace a jednoho přihlášení. To znamená i účty vedené například na fyzickou osobu občana zároveň s účty patřící podnikateli. V aplikaci je tedy moţné nastavit preferovaný účet, který se zobrazí jako první po přihlášení. S touto výhodou ovšem souvisí drobný nedostatek, který můţe zvláště začátečníkovi způsobit problémy. Přepínání mezi účty se děje pomocí miniaturního tlačítka s obrázkem šipky v pravém horním rohu obrazovky, vedle čísla aktuálního účtu, coţ mi připadá velmi nepraktické. Podle mého názoru není ani dostatečně zvýrazněno jaký účet je momentálně aktuální, takţe snadno můţe dojít k omylu a klient můţe odeslat peníze z jiného účtu neţ měl v úmyslu, zvláště uvědomíme-li si, ţe například šablony příkazů k úhradě jsou společné pro všechny účty. Grafická úprava aplikace je na velmi slušné úrovni a veškeré funkce jsou dostupné z levé rozhodovací lišty, která se dále rozevírá aţ k detailním moţnostem a funkcím. V levém horním rohu je navíc k dispozici údaj s datem a časem posledního přihlášení. Samotné zadání příkazu k úhradě je velmi jednoduché a přehledně zpracované, umoţňuje samozřejmě i vyuţití předdefinovaných příjemců plateb. V této aplikaci je také moţné podané příkazy k úhradě ponechat zadané v systému banky a odloţit jejich autorizaci na později. To má význam především v případě, ţe chceme najednou odeslat do banky více příkazů. Autorizační SMS je totiţ platná po celou dobu přihlášení do aplikace a není nutno ţádat zaslání další ani při přechodu z jednoho účtu na druhý. Dostatečná bezpečnost je zajištěna díky nutnosti pokaţdé zadat znovu certifikační heslo. Na rozdíl od ostatních aplikací sledovaných bank je nutné se z této odhlásit, ţádný časový limit sledující nečinnost klienta není uplatňován. Jak jsem jiţ uvedl na začátku této podkapitoly, povaţuji toto srovnávací kriterium za silně subjektivní, proto jsem se rozhodl zařadit sem i průzkum 43 společnosti Fincentrum, zabývající se zkoumáním podobného tématu uţivatelské přívětivosti jednotlivých aplikací internetového bankovnictví. Porota, sloţená z odborníků i laické veřejnosti, hodnotila jednotlivé produkty známkami 1-5, jako ve škole.

43

Zdroj: http://fincentrum.idnes.cz/internetove-aplikace-jak-se-vam-libi-d70/fi_blind.asp?c=A061006_141356_fi_blind_zal

45

Zprůměrované výsledky uvádí tabulka č. 17:

Banka

Známka

Raiffeisenbank

1,5

Komerční banka

1,6

Česká spořitelna

1,7

Československá obchodní banka

1,7

Poštovní spořitelna

1,7

Volksbank

1,9

GE Money Bank

2

UniCredit Bank

2,1

Citibank

2,5

Tabulka č. 17, Výsledky výzkumu Fincentra, zdroj: http://fincentrum.idnes.cz/internetove-aplikace-jak-sevam-libi-d70-/fi_blind.asp?c=A061006_141356_fi_blind_zal, vlastní úprava

46

3. Hodnocení V předchozí kapitole jsem analyzoval a porovnával jednotlivé aplikace internetového bankovnictví vybraných bank. Ukázalo se, ţe ačkoliv kaţdá z aplikací sleduje stejný cíl, usnadnit klientovi kontakt s bankou – jsou více či méně odlišné. Kaţdá vyniká, či naopak ztrácí v jiné oblasti. Pro získání konečného přehledu je proto potřeba stanovit pořadí v jednotlivých sledovaných kritériích. Pokud se týká hardwarových a softwarových poţadavků, kladených na klientovo počítačové vybavení, je v současnosti jednoznačným leaderem této kategorie Komerční banka, díky nejširší podpoře standardních i alternativních platforem. Vzhledem k tomu, ţe Poštovní spořitelna i ČSOB podporují i nejnovější operační systém společnosti Microsoft Vista, předbíhají tím Českou spořitelnu, která je ve své podpoře hardwarových a softwarových produktů svých klientů velmi konzervativní. Hodnocení kategorie „Softwarové a hardwarové požadavky“ 1.

Komerční banka

2.

Poštovní spořitelna a ČSOB

3.

Česká spořitelna

Tabulka č. 18, Hodnocení kategorie „Softwarové a hardwarové poţadavky“, vlastní úprava

V kategorii porovnávající náklady spojené s uţíváním jednotlivých aplikací, ať jiţ z pohledu klienta z řad občanů či z řad podnikatelů, se ukazuje, ţe cenově nejpřívětivěji se chová Poštovní spořitelna. Mírným překvapením je pro mě rozdíl mezi cenou sluţeb pro občana a cenou pro podnikatele u České spořitelny. Naopak ČSOB v sekci „občan“ ztrácí na Českou spořitelnu pouze 25,- Kč měsíčně, ovšem v kategorii „podnikatel“ jí poráţí o celých 165,- Kč měsíčně. Proto jí právem patří druhé místo v mém hodnocení. Naopak

47

cenová politika Komerční banky je dostatečně známým faktem, proto jí v hodnocení této kategorie odsouvám na poslední místo:

Hodnocení kategorie „Cena“ 1.

Poštovní spořitelna

2.

ČSOB

3.

Česká spořitelna

4.

Komerční banka

Tabulka č. 19, Hodnocení kategorie „Cena“, vlastní úprava

Kategorie „Zabezpečení“ je o poznání vyrovnanější. Kaţdá z bank postupuje v této sféře vlastní cestou. Avšak nejširší moţnost volby pro klienta, který sám zváţí přínos jednotlivých moţností zabezpečení, nabízí Česká spořitelna. Je však pravdou, ţe o praktickém přínosu PIN kalkulátoru pochybuji, zvláště v době kdy téměř kaţdý vlastní mobilní telefon. ČSOB zaostává pouze v absenci tohoto nástroje. Ovšem znovu povaţuji za podstatné zdůraznit, ţe v cenách, zmiňovaných v minulém odstavci, jsou zahrnuty pouze základní druhy zabezpečení. Za kaţdý nadstandard je potřeba připlatit. Komerční banka volí úplně jiný způsob zabezpečení a po doplnění nutnosti autorizace aktivních operací pomocí SMS, nelze jejímu systému nic vytknout. Nicméně určitým omezením stále zůstává přenositelnost certifikátu. Poštovní spořitelna zvolila jediný, ale v podstatě plně vyhovující způsob zabezpečení.

Hodnocení kategorie „Zabezpečení“ 1.

Česká spořitelna

2.

ČSOB

3.

Komerční banka

4.

Poštovní spořitelna

Tabulka č. 20, Hodnocení kategorie „Zabezpečení“, vlastní úprava

48

Vzhledem k tomu, ţe kaţdá ze sledovaných aplikací nabízí všechny základní funkce specifikované výše, je rozhodování v kategorii „Nadstavbové funkce“ dané především šíří nabídky ostatních moţností. Jednoznačně nejširší funkčnosti nabízí Komerční banka, ale Česká spořitelna ztrácí pouhých pár bodů. Uváţíme-li i plánovaná vylepšení 44, týkající se obsluhy platebních karet a karetních účtů, stane se Servis 24, jak se nazývá internetové bankovnictví České spořitelny, špičkovou aplikací. Výsledky Poštovní spořitelny a ČSOB jsou omezeny pouze průměrnou nabídkou nadstandardních funkcí, toto je na druhou stranu lehce zvýhodňuje v jednoduchosti a přehlednosti aplikace, coţ je ale součástí poslední sledované kategorie. Hodnocení kategorie „Nadstavbové funkce“ 1.

Komerční banka

2.

Česká spořitelna

3.

Poštovní spořitelna a ČSOB

Tabulka č. 21, Hodnocení kategorie „Nadstavbové funkce“, vlastní úprava

Jak jiţ bylo uvedeno v předchozím odstavci, posledním sledovaným kritériem v tomto hodnocení je „Ergonomie designu a intuitivnost ovládání“. Je samozřejmé, ţe výsledky v této posuzované kategorii jsou ovlivněné tím, kterou aplikaci sám aktivně vyuţívám, přesto se mé hodnocení shoduje s výsledky výzkumu provedeného společností Fincentrum, které jsem zmínil výše.

44

Zdroj: http://fincentrum.idnes.cz/banky-prinesly-nove-sluzby-a-poradne-zahybaly-cenami-p0e/fi_osobni.asp?c=A080109_170651_fi_osobni_fib

49

Hodnocení kategorie „Ergonomie designu a intuitivnost ovládání“ 1.

Komerční banka

2.

Česká spořitelna

3.

Poštovní spořitelna a ČSOB

Tabulka č. 22, Hodnocení kategorie „Ergonomie designu a intuitivnost ovládání“, vla stní úprava

Zbývá tedy vyhodnotit jednotlivé dílčí výsledky. V zájmu zachování nejvyšší moţné objektivity tohoto srovnání jsem pro závěrečné posouzení zvolil aritmetický průměr z dosaţených

výsledků

jednotlivých

bank.

Cílem

této

práce

bylo

poskytnout

potencionálnímu klientovi moţnost vybrat si na základě těchto informací ten typ internetového bankovnictví, který by mu nejlépe vyhovoval. Pokud bych tedy pouţil například váţený průměr a upřednostnil některou kategorii, mohl bych tím znehodnotit celý výsledek, protoţe nelze jednoznačně predikovat preference jednotlivých klientů. Vzhledem k celkové vyrovnanosti jednotlivých kategorií, bych sám postupoval při výběru některé z aplikací s důrazem na cenovou politiku. Proto v této souvislosti nemohu nezmínit aktivitu polské mBank na českém bankovním trhu, která jiţ na konci roku 2007 uvedla na náš trh první produkt 45, který veškeré základní sluţby, včetně internetového bankovnictví poskytuje zdarma.

Celkové výsledky Pořadí

Banka

Průměr

1.

Komerční banka

2

2.

Česká spořitelna

2,2

3.

ČSOB

2,4

4.

Poštovní spořitelna

2,6

Tabulka č. 23, Celkové výsledky, vlastní úprava

45

Zdroj: http://www.novinky.cz/clanek/127677-nova-mbank-nabizi-zakladni-sluzby-bez-poplatku.html

50

Tabulka celkových výsledků ukazuje, ţe ze sledovaných aplikací si nejlépe vede Komerční banka, ovšem odstup ostatních bank není příliš velký. V případě ČSOB a Poštovní spořitelny zabránila lepšímu umístění především relativní jednoduchost jejich aplikací, coţ ovšem můţe být některými zájemci o tyto produkty chápáno jako výhoda. Naopak Česká spořitelna si udrţuje od Komerční banky odstup pouze minimální. Pozici leadera ztratila především kvůli nedostatečné podpoře alternativních operačních systémů a prohlíţečů. Z porovnání tabulek č. 17 a 23 vyplývá, ţe pořadí aplikací sledovaných touto prací se shoduje s výsledky dosaţenými ve výzkumu provedeném společností Fincentrum.

51

Závěr Momentálně nejrychleji se vyvíjejícím oborem z celého portfolia sluţeb nabízených tuzemskými bankami je bezesporu Internetové bankovnictví. Všechny velké bankovní domy pochopily jeho nesporné moţnosti a růstový potenciál, proto v podstatě den co den můţeme ve finančních rubrikách denního tisku číst zprávy o tom, ţe některá z bank připravuje změny či vylepšení svých stávajících aplikací. Bakalářská práce vychází ze stavu platného ke konci roku 2009 a i přes neustálý dynamický vývoj v tomto oboru se domnívám, ţe cíl této práce, tedy „Seznámení se současným, v tuzemsku nabízeným, internetovým bankovnictvím a předloţení moţnosti volby tak, aby maximálně vyhovovala individuálně kladeným poţadavkům na produkt“ byl splněn. Sama tato práce pak můţe pomoci potenciálnímu zájemci o internetové bankovnictví v orientaci mezi nabízenými produkty srovnávaných bank. Ukázalo se, ţe aplikace internetového bankovnictví jsou jiţ dávno plnohodnotnou součástí nabídky bank a mohou poskytnout klientovi přiměřené výhody a komfort ve srovnání s běţnou představou o obsluze účtu a to při relativně nízkých měsíčních nákladech a dnes jiţ běţně dostupných poţadavcích na počítačové vybavení. Určitým omezením však můţe být stále ještě nízká počítačová gramotnost, obzvlášť mezi starší generací. Je také potřeba si uvědomit k jakému účelu bude klient internetové bankovnictví vyuţívat, kolik operací bude měsíčně provádět a jakou sumu bude na svém účtu spravovat. Všechny tyto informace jsou především s ohledem na předpokládané mnohaleté vyuţívání této sluţby důleţitou součástí rozhodovacího procesu a mohou uţivateli do budoucna ušetřit nemalé finanční částky.

52

Seznam pouţité literatury KALA, Jan; PŘÁDKA, Michal. Elektronické bankovnictví. 1. vyd. Praha: Computer Press. 178 s. MARVANOVÁ, Marie; SCHLOSSBERGER, Otakar a kol. Platební styk. 2. dopl. vyd. Praha: Bankovní institut, 1998. 376 s. PROCHÁZKA, Petr. Mezinárodní bankovnictví. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 1996. 321 s. Informace dále čerpány z veřejných internetových stránek: Internetová encyklopedie Wikipedia

www.wikipedia.cz

Český statistický úřad

www.czso.cz/csu

Deník Hospodářské noviny

www.ihned.cz

Česká národní banka

www.cnb.cz

Česká spořitelna a.s.

www.csas.cz

Komerční banka a.s.

www.kb.cz

ČSOB a.s.

www.csob.cz

Poštovní spořitelna a.s.

www.postovnisporitelna.cz

Server o osobních financích

www.mesec.cz

Poradenský server Linux

www.linuxsoft.cz

Informace ze světa Linuxu

www.root.cz

Poradenská společnost A&CE

www.ace.cz

Finanční server

www.bankovnipoplatky.com

Deník MF Dnes

www.idnes.cz

První certifikační autorita a.s.

www.ica.cz

Deník Právo

www.novinky.cz

53