SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD

Příloha územní energetické koncepce Královéhradeckého kraje

SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD 2.

ROZBOR MOŽNÝCH ZDROJŮ A ZPŮSOBŮ NAKLÁDÁNÍ S ENERGIÍ

2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Náchod Červený Kostelec Česká Skalice Hronov Police nad Metují Bezděkov nad Metují Borová Brzice Bukovice Červená Hora Česká Čermná Česká Metuje Dolní Radechová Horní Radechová Hořičky Kramolna Lhota pod Hořičkami Litoboř Machov Mezilečí Nový Hrádek Říkov Slatina nad Úpou Stárkov Studnice Suchý Důl Velká Jesenice Velké Petrovice Velké Poříčí Vestec Vysoká Srbská

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x

89 RAEN s.r.o. Praha

2003


Vysokov Zábrodí Žďár nad Metují Žďárky Žernov

x x x x x

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje

Lokalita

Druh paliva

TIBA a.s. - závod 03

Česká Skalice

ZP

PLATEX s.r.o. ZEMKO K.S.

Česká Skalice Česká Skalice

ZP ZP

TEXTONNIA CZECH s.r.o.

Hronov

Výkon (MW) 2,0 3,9 3,9 9,8 9,5 6,0 6,0 6,0 17,9 4,4

ZP

ČKD HRONOV a.s.

Hronov

ZP

RUBENA a.s.

Velké Poříčí

ZP

BARTOŇ a.s.

Náchod

ZP

HARPEN a.s. Praha

Náchod

HUPR ZP/LTO ZP/LTO LTO LTO ZP/LTO

VEBA a.s. ZÁVOD 08

Police nad Metují

ZP

4,4 8,8 3,0 6,0 6,0 15,0 4,4 4,4 4,4 13,2 3,9 2,6 6,5 50,0 16,8 16,8 11,0 10,6 10,6 115,4 10,0

Provoz. hodiny (hod/r) 0 2178 2474 5667 3440 3480 2320 5660 5660 139 1224 438 1957 3173 2431 2307 3228 7000 2200 2000 15 20 500 2872

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 0,000 2000 12,000 1994 14,000 1994 26,000 1993 52,000 27,000 1986 27,000 1986 18,000 1986 72,000 77,999 1997 77,999 155,998 0,021 23,001 8,231 31,253 27,899 45,234 34,656 107,789 16,000 15,000 31,000 900,000 75,000 70,000 0,300 0,300 16,200 1061,500 83,000

737 1520

1120

1997 4924 1988 1988 1988 579 1991 1991 1991 2268 1992 1992 1325 1969 1985 1985 1978 1978 1978 2556 1997


Využití výkonu (hod/r)

2003


KOVOPOL a.s.

Police nad Metují

10,0 2,9 2,9 2,9 8,7

TTO

615 239 368

83,000 4,000 2,000 3,000 18,000

2306 1976 1976 1985 574

TEPLÁRNA NÁCHOD Základní parametry instalovaný tep. výkon

115,4 MW

max. tep. výkon

115,4 MW

instalovaný el. výkon

17,0 MW

dosažitelný el. výkon

10,5 MW

Instalované kotle K4, granulační

HU/ZP/LTO

64 t/h

50 MW

K5, K6

ZP/LTO

2 x 25 t/h

2 x 16,8 MW

K11, K13

LTO

2 x 16 t/h

2 x 10,6 MW

K12

ZP/LTO

16 t/h

10,6 MW

Instalované turbíny TG4, protitlaká s reg. odběrem

jmen. výkon 12 MW

dosažitelný 6,9 MW

TG2, kondenzační

jmen. výkon 5 MW

dosažitelný 3,6 MW

pára z protitlaku z TG4 (0,35 MPa) je vedena do TG2 Palivo hnědouhelný hruboprach Bílina, výhřevnost 16,9 GJ/t

cca 60 000 – 70 000 t/r

zemní plyn

cca 4 – 7 mil. m3/r

LTO

100 – 300 t/r

Parametry media v primárních rozvodech

pára

0,42 MPa / 190°C

0,89 MPa / 208°C

v sekundárních rozvodech

voda

110 / 90°C

90 / 70°C


2003


Předávací stanice vlastní pronajaté

3 PS

110/90°C

celkový výkon 2,35 MW

6 PS

90/70°C


48 PS

90/70°C


Tepelné ztráty v rozvodech v primárních v sekundárních

Výroba el. energie

10,0% 110/90°C

4,2%

90/70°C

13,8%

38 000 MWh/r

vlastní spotřeba el. energie

6 000 MWh/r

dodávka el. energie do sítě

32 000 MWh/r

Vývoj výroby a dodávky tepla (GJ/r) Qprah - teplo dodané do CZT na prahu teplárny (GJ/r) Quž

- teplo dodané na patách zásobovaných objektů (GJ/r)

1998 Měsíc Qprah Quž Leden 103 221 90 586 Únor 88 305 81 212 Březen 93 862 84 539 Duben 57 889 49 908 Květen 35 484 28 839 Červen 28 288 24 087 Červec 26 212 20 845 Srpen 23 855 19 804 Září 42 275 36 676 Říjen 67 167 57 298 Listopad 99 238 91 699 Prosinec 109 718 94 428 Celkem 775 514 679 921

1999 2000 Qprah Quž Qprah Quž 103 691 93 990 118 309 110 677 105 656 98 725 90 637 84 712 85 052 79 063 88 304 81 886 57 493 51 717 50 581 45 897 38 050 33 496 33 497 29 441 27 551 22 474 30 925 25 384 25 322 20 726 27 887 23 831 22 589 20 162 26 076 21 371 29 574 25 902 38 992 33 495 62 521 56 215 53 584 44 506 91 218 84 254 71 042 64 877 102 839 90 928 90 984 74 823 751 556 677 652 720 818 640 900

2001 Qprah Quž 109 546 102 180 95 101 88 123 88 024 80 873 66 630 60 750 34 895 27 829 35 313 29 440 25 148 19 144 23 852 20 422 44 878 39 916 53 106 45 511 87 685 81 217 107 390 101 025 771 568 696 429


2003


Střední zdroje Název zdroje

AGRO s.r.o. Jizbice - středisko Borov Město Červený Kostelec - kotelna Větr SEMET s.r.o. - kotelna a lakovna VERNER a.s. - kotelna Sokolská Galček s.r.o. - prášková lakovna Stavební bytové družstvo Náchod - kot Stavební bytové družstvo Náchod - dom Stavební bytové družstvo Náchod - dom ALFA a OMEGA s.r.o. STAKO Červený Kostelec s.r.o. - kovář Střední odborné učiliště krejčovské Č Město Červený Kostelec - základní ško DŘEVOPODNIK s.r.o. Město Červený Kostelec - základní ško Město Červený Kostelec - mateřská ško LUKO s.r.o. - kotelna Město Červený Kostelec - mateřská ško Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku Janko Petr - PENTTA-výroba nábytku PROMA REHA s.r.o. - uhelná kotelna Holzbecher s.r.o. - barevna a bělidlo Adamovo zahradnictví s.r.o. Zemědělské zásobování a nákup a.s. Če NOVOPOL a.s. NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna ZEMKO k.s. - bytové jednotky Farmet a.s. - kotelna a lakovna Město Česká Skalice - základní škola Město Česká Skalice - plynová kotelna Město Česká Skalice - základní škola AGRO CS a.s. - administrativní budova Město Česká Skalice - školní jídelna AGRO CS a.s. - strojírenská výroba Zemědělské družstvo Dolany - sklad ov NTC STAVEBNÍ TECHNIKA s.r.o. - lakovn Město Česká Skalice - mateřská škola Město Česká Skalice - základní škola Město Česká Skalice - mateřská škola Zemědělské družstvo Dolany - dílna a Speciální školy pro žáky s vadami řeč Město Hronov - Jiráskovo divadlo Centrum odborné přípravy Hronov DTV s.r.o. - kotelna Stavební bytové družstvo Náchod - dom Okresní centrum sociálních služeb Nác Město Hronov - základní a mateřská šk

Lokalita

Borová Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Červený Kostelec Česká Metuje Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Česká Skalice Hořičky Hořičky Hronov Hronov Hronov Hronov Hronov Hronov

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 0,553 1777 CUTR 3,480 14001 ZP 2,320 1826 HUTR 1,500 2800 ZP 0,900 5888 ZP 0,600 4523 ZP 0,400 718 ZP 0,400 1149 ZP 0,398 661 HUTR/KOKS 0,360 16155 ZP 0,326 1364 ZP 0,300 1616 ZP 0,290 302 DREV 0,280 1005 ZP 0,264 1077 ZP 0,260 1458 KOKS 0,200 1221 ZP 0,070 624 LTO 0,068 226 HUTR 0,452 1011 CUTR 3,100 10411 ZP 2,920 3590 ZP 1,600 862 ZP 1,600 7144 ZP 1,330 7036 ZP 1,200 4667 ZP 0,720 2980 ZP 0,464 2477 ZP 0,440 2477 ZP 0,406 1508 ZP 0,320 2154 ZP 0,261 1185 ZP 0,260 898 ZP 0,250 359 ZP 0,240 646 ZP 0,232 933 ZP 0,232 1005 ZP 0,212 1149 ZP 0,502 915 CUTR 0,493 1320 KOKS 2,200 461 ZP 1,092 1580 ZP 0,580 1031 HUTR/DREV 0,480 2944 ZP 0,334 603 HUTR/KOKS 0,320 862 ZP


2003


Stavební bytové družstvo Náchod - dom Stavební bytové družstvo Náchod - dom Stavební bytové družstvo Náchod - kot Jednota spotřební družstvo v Hronově Zemědělské družstvo Dolany - posklizň VEBA,textilní závody a.s. - závod 06 Zemědělské družstvo Dolany - chov pra ZEOSPOL X s.r.o. - kotelna a lakovna

Hronov Hronov Hronov Hronov Litoboř Machov Mezilečí Mezilečí

0,310 0,264 0,264 0,242 1,163 1,860 0,880 0,279

AUTO-BRANKA s.r.o. - kotelna a lakovn Pekárny a cukrárny Náchod a.s. - peká Vodovody a kanalizace Náchod a.s. - k SOU a SOŠ SČMSD Hronov s.r.o. - domov Ahold Czech Republic a.s. - kotelna p Miroslav Taufman - truhlárna MS Nářadí s.r.o. - kotelna KADEN s.r.o. Policie ČR,správa východočeského kraj Technické služby Police nad Metují s. MILPO s.r.o. Základní škola Police nad Metují LUAPA s.r.o. - kotelna Střední odborné učiliště zemědělské a CDS s.r.o. Náchod - středisko Police Město Police nad Metují - Kolárovo di Střední odborné učiliště zemědělské a Okresní centrum sociálních služeb Nác FROLEN LINEX-EXPORT s.r.o. Elmertex k.s. - plynová kotelna Velké ATAS elektromotory Náchod a.s. - prov Střední průmyslová škola textilní a S Střední průmyslová škola textilní a S Stavební bytové družstvo Náchod - kot Hasičský záchranný sbor ČR Královéhra Jan Hagara - obchodního střediska ŘEMPO HOLOUBEK a.s. - obchodní středi Obec Velké Poříčí - základní škola Obchodní družstvo Impro - středisko 0 Miloslav Jansa - uhelná kotelna Zábro Zemědělské družstvo OSTAŠ - kotelna

Náchod Náchod Náchod Náchod Náchod Náchod Náchod Nový Hrádek Nový Hrádek Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Police nad Metují Stárkov Stárkov Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Velké Poříčí Zábrodí Zábrodí Žďár nad Metují

1,971 1,920 1,340 0,759 0,360 0,250 0,200 0,354 0,222 3,500 2,336 0,690 0,520 0,253 0,253 0,225 0,220 0,560 0,482 3,011 2,326 1,170 0,820 0,700 0,308 0,270 0,270 0,234 0,450 0,240 0,200

2010 1077 1221 168 1451 5528 3702 1004

ZP ZP ZP KOKS LTO HUTR DREV KOKS/HUTR/ CUTR 3339 ZP 15724 ZP 9442 BP 1382 KOKS 2262 ZP 63 DREV 431 ZP 1238 KOKS 1560 KOKS 18273 ZP 10956 HUTR 3231 ZP 170 HUTR 810 HUTR 908 KOKS 539 ZP 1580 ZP 2821 KOKS/HUTR 1564 PB 14575 ZP 5312 HUTR 3518 ZP 3123 ZP 4057 ZP 2477 ZP 56 HUTRKOKS 115 HUTR 898 ZP 563 DREV 193 KOKS 432 CUTR


2003


2.2.2 Distribuční systémy

ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov , a z VTL odbočky Kleny - Červený Kostelec Trutnov – Vrchlabí. Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : VTL plynovodu kolem České Skalice (jižní nebo severní obchvat) VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ

Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Pro vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti okresu Náchod bude realizováno nadzemní vedení 2 x 110 kV v trase Neznášov –Náchod. Toto vedení bude součástí výkonového zajištění systému 110 kV ve východní části Královéhradeckého kraje.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM

Město Náchod Dodávku tepla do většiny bytových domů (cca 4100 bytů) zajišťuje Teplárna Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Tento tepelný zdroj dodává teplo i pro většinu průmyslových závodů a objektů terciální sféry ve městě. Kotle zdroje jsou staré 17 – 33 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Teplo je z Teplárny Náchod dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové. Ve vlastnictví Teplárny Náchod jsou celé primární rozvody a část rozvodů sekundárních. Zbytek sekundárních rozvodů je v majetku města. Rozvody tepla – jejichž první sekce ve Starém Městě byly instalovány již ve 40. letech – jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V současné době probíhá částečné zahušťování systému CZT, vzhledem k charakteru města se však s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů činí 220 Kč/GJ (včetně DPH). Plynofikace města je dokončena, rozvody plynu jsou však v důsledku rozhodujícího podílu dodávky tepla pomocí CZT v centru města, instalovány pouze v jeho okrajových částech. Průmysl je ve městě zastoupen velkými závody TEPNA a.s., RUBENA a.s., BARTOŇ a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Kromě největšího kotle v Teplárně Náchod spalujícího hnědé uhlí a dvou menších kotlů spalujících LTO spalují prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plyn. Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně – jedná se především o instalaci tepelných čerpadel do rodinných domů. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván.


2003


Výhled Plánovaná bytová výstavba se omezuje jen na jednotlivé rodinné domy. Většina z nich bude vytápěna lokálními plynovými zdroji neboť budou vybudovány v oblastech kde není instalována soustava CZT. Vzhledem k vývoji cen zemního plynu a ostatních paliv přechází někteří obyvatelé rodinných domů zpět z plynu na uhlí. Průmyslová výstavba se do budoucna uvažuje pouze v lokalitě Vysokov. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO2 2500 mg/Nm3 bez odsíření). V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem max. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem max. cca 9 MW).

Celkové hodnocení města Náchod Cena tepla z CZT je velmi příznivá, okrajové oblasti města jsou však dosti odlehlé – dlouhé připojovací rozvody – využití CZT zde je tedy nereálné. Rekonstrukce Teplárny Náchod (zdroj i rozvody) nelze zajistit z finančních fondů EU neboť se jedná o soukromý subjekt (HARPEN a.s.).


2003


2.3.

Energetická bilance území a její analýza

Velké zdroje Instal. výkon (MW) CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

0 0 50 0 0 0 21,2 8,7 0 134,9 214,8

Výroba tepla (GJ/r)

0 0 1098500 0 0 0 10256 23377 0 838588 1970721

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 55,7 0,0 0,0 0,0 0,5 1,2 0,0 42,6 100,0

Výroba Spotřeba tepla paliva (GJ/r) (GJ/r) 4136 5909 0 0 0 0 27293 40736 12050 17464 4628 6707 2074 2659 0 0 1564 1840 187176 220207 238921 295521

Podíl paliva (%) 1,7 0,0 0,0 11,8 5,0 1,9 0,8 0,0 0,5 74,5 100,0

0 0 900000 0 0 0 8000 18000 0 712800 1638800

Spotřeba paliva (GJ/r)

Střední zdroje

CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

Instal. výkon (MW) 1,7 0 0 11,5 3,7 1,9 1,2 0 0,5 45 65,5


2003


Analýza současného stavu zásobování území energií

Hodnocení systému zásobování energií

Zásobování teplem Ve městě Náchodě dodávku tepla do většiny bytových domů a do mnoha průmyslových závodů zajišťuje Teplárna Náchod pomocí rozsáhlého CZT s primárními parními rozvody. Současná dodávka tepla do CZT je cca 700 TJ/r, s podílem cca 30% pro bytovou sféru a cca 70% pro sféru průmyslovou a terciální. Teplo dodané do bytové sféry představuje téměř 60% podíl všech bytů ve městě. Zásobování teplem objektů ve zbývajících městech a obcích území je, kromě několika blokových kotelen ve městech, decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má střední až nižší stupeň plynofikace. Nad 50% je plynofikováno pouze město Česká Skalice. Města Náchod, Červený Kostelec, Hronov a Police nad Metují a dalších 12 obcí jsou plynofikovány pod 50%. s plynofikací počítá VČP a.s. v dalších 16 obcích. Zbývající 3 obce nemá zájem plynofikovat. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba VTL plynovodu kolem České Skalice a VTL/STL regulační stanice včetně přípojky v Dolní Radechové.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Pro budoucí vyvedení elektrického výkonu z TR Neznášov do oblasti Náchoda bude realizováno nadzemní vedení 2 x 110 kV v trase Neznášov –Náchod.


2003


Hodnocení hospodárného užití paliv a energie

Výroba tepla Největším zdrojem tepla v území je zdroj Teplárny Náchod s instalovaným tepelným výkonem 115 MW. Kotle tohoto zdroje jsou staré 17 – 33 let, v důsledku periodických oprav a rekonstrukcí jsou však dobrém stavu. Hlavním palivem je hnědé uhlí, pomocným zemní plyn a LTO. V Teplárně Náchod se předpokládá výměna obou stávajících turbosoustrojí (z let 1949 a 1969) za jedno turbosoustrojí s potlačenou kondenzací o jmenovitém el. výkonu 12 MWe. Stávající uhelný granulační kotel 49,9 MW byl měl být do roku 2008 buď vyměněn za jiný, nebo rekonstruován pro splnění limitních ročních absolutních hodnot emisí SO2 (v současné době splňuje emise SO2 2500 mg/Nm3 bez odsíření). Ve velkých zdrojích v území je v důsledku Teplárny Náchod dominantním palivem hnědé uhlí s podílem 61%, dalším palivem je plyn s podílem 37%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn se 75%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 14%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, podíl však činí jen 2%. Výroba tepla ve velkých zdrojích je cca 7 x vyšší než ve zdrojích středních. Stáří velkých zdrojů je různorodé, v rozsahu 10 – 25 let. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v Teplárně Náchod. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených dalších velkých zdrojů v území, také hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Teplo je z Teplárny Náchod je dodáváno pomocí soustavy CZT s primárními parními rozvody v délce cca 25 km, 57 předávacími stanicemi a teplovodními sekundárními rozvody. Primární rozvody jsou převážně podzemní v kanálech, částečně nadzemní. Sekundární rozvody z předávacích stanic jsou čtyřtrubkové.


2003


Rozvody tepla jsou průběžně opravovány a vyměňovány. Jejich dobrý technický stav indikují relativně nízké tepelné ztráty, na parních primárních rozvodech 10%, na sekundárních rozvodech 9%. V rozvodech tepla bude pokračovat, kromě postupné opravy potrubí, především postupná rekonstrukce předávacích stanic. Dle energetické koncepce města (zpracované EVČ Pardubice) je navržena rekonstrukce primárních rozvodů z parních na teplovodní. Dodávka tepla z Teplárny Náchod by se mohla výhledově zvýšit jednak po připojení lázní v Bělovsi a závodu IDA (celkem max. cca 1 MW) a jednak po výstavbě horkovodu o délce cca 6 km do lázní Kudowa Zdroj v Polsku (celkem max. cca 9 MW).


2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÁ PAKA

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Nová Paka Pecka Stará Paka Úbislavice Vidochov

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x


2003



Lokalita

Druh paliva

Lohmann & Rauscher s.r.o.

Nová Paka

ZP

SILNIČNÍ TECHNIKA a.s.

Nová Paka

ZP

Správa bytů a budov

Nová Paka

Výkon (MW) 2,8 2,8 5,6 2,9 2,9 2,9 2,9 11,6 1,8 1,8 1,8 0,5 0,9 6,7

ZP

Provoz. hodiny (hod/r) 2856 2256 482 1196 748 2500 2166 815 945 3401 3422

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 27,349 1995 21,603 1995 48,952 0,003 1986 0,008 1986 0,005 1986 23,047 1991 23,063 9,000 1996 3,000 1996 4,000 1996 12,000 2000 6,000 1996 34,000



Lokalita

Velveta a.s. - výtopna závodu 2 Závody průmyslové automatizace Nová P Velveta a.s. - výtopna závodu 27 Star ISOBUILDING a.s. - kotelna Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna LÁF-kovovýroba elektromont. - kotelna ISOBUILDING a.s. - sladovna Gymnázium Nová Paka Radomír Končický-Autoslužby - vytápěn Ekorex s.r.o. - plynová kotelna Základní škola Nová Paka Čermák-práškové barvy - kotelna Česká spořitelna a.s. - kotelna Integrovaná stř.škola Nová Paka - díl Město Nová Paka - mateřská škola II Okresní nemocnice Jičín - kotelna LDN

Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 4,500 5924 ZP 4,480 15400 HUTR 3,500 11452 ZP 2,910 25645 HUTR 1,740 3124 ZP 1,160 3254 HUTR 1,000 5220 HUTR 0,580 5151 ZP 0,490 395 ZP 0,465 779 ZP 0,450 4071 ZP 0,353 522 HUTR 0,344 898 ZP 0,334 1040 KOKS 0,331 1002 ZP 0,308 9243 KOKS


2003

2428

550

1420


Město Nová Paka - kotelna MěÚ Střední odborné učiliště a Učiliště N TemorReal N.Paka – bloková kotelna Česká pošta s.p. Praha 3 - plynová ko Autolakýrník A.Tkáč - lakovna Město Nová Paka - základní škola a ZU E&M Manufacturing Czech Republik s.r. E&M Manufacturing Czech Republik s.r. Jatky Harant a.s. - kotelna Obecní úřad Ostroměř - základní škola BAG International s.r.o. - kotelna Vi Fobos s.r.o. Nová Paka - kotelna Star Norma s.r.o. Stará Paka - kotelna ROHR DHW s.r.o. - kotelna Obecní úřad Stará Paka - základní ško

Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Nová Paka Pecka Pecka Pecka Pecka Pecka Stará Paka Stará Paka Stará Paka Stará Paka

0,300 0,300 0,250 0,232 0,200 0,200 3,600 2,500 0,600 0,420 0,232 0,600 0,418 0,300 0,240

1226 ZP 1294 ZP 1230 ZP 1019 ZP 63 ZP 950 ZP 3224 TTO 8981 HUTR 3452 ZP 1840 ZP 1838 ZP 562 KOKS 502 KOKS 2527 ZP 2742 ZP


ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů - VTL plynovod Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. - VTL plynovod Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov , z něhož odbočuje VTL plynovod Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné - Vrchlabí Území má vyšší stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací obcí Úbislavice a Vidochova, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit.

ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Nová Paka Dodávku tepla do bytových domů ve městě zajišťuje TermoReal s.r.o. Tato společnost provozuje jednu plynovou teplárnu a jednu plynovou blokovou kotelnu. Teplo z teplárny o celkovém tepelném výkonu 6,7 MW je dodáváno pomocí soustavy CZT pro 870 bytů na sídlišti Studénka a okolí. V teplárně jsou kromě tří plynových kotlů instalovány dvě kogenerační jednotky s plynovými motory o el. výkonu 350 kW a 650 kW. Stáří kotlů a kog. jednotek v teplárně nepřesahuje 7 let. Technický stav teplárny i rozvodů tepla je dobrý. Vzhledem k charakteru města se s dalším podstatnějším rozšířením CZT neuvažuje. Průměrná cena tepla u konečných odběratelů (včetně DPH) činí 380 Kč/GJ. Plynofikace města je dokončena, plyn je kromě většiny rodinných domů spalován ve všech velkých zdrojích a též asi v jedné třetině zdrojů středních. Průmysl je ve městě zastoupen především závody VELVETA, ZPA, SILNIČNÍ TECHNIKA a LOHMAN a RAUSCHER. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zatím využívány zcela výjimečně v rodinných domech (solární systémy pro TUV a tepelná čerpadla) Žádný zdroj biomasy není využíván.


2003


2.3.



0 0 0 0 0 0 0 0 0 23,9 23,9

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 106000 106000

Spotřeba paliva (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 124706 124706

Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 100,0

Střední zdroje Instal. výkon (MW) CUTR CUPR HUPR HUTR KOKS DŘEVO LTO TTO PB ZP Celkem

0 0 0 12,4 1,7 0 0 3,6 0 15,7 33,4

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 59022 11346 0 0 3224 0 50977 124569


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 52,2 9,7 0,0 0,0 2,5 0,0 35,6 100,0


2003




Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka. Všechny spalují zemní plyn. Dodávku tepla do bytových domů ve městě Nová Paka zajišťuje společnost TermoReal s.r.o., která provozuje jednu plynovou teplárnu dodávající teplo do soustavy CZT a jednu plynovou blokovou kotelnu.. Zmíněná soustava CZT a bloková kotelna zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města Nová Paka. Vzhledem k charakteru města se s dalším rozšířením CZT neuvažuje. Zásobování teplem objektů v dalších obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má vyšší stupeň plynofikace. Plynofikace pod 50% je zatím provedena ve městě Nová Paka a obci Stará Paka. Pecka je plynofikována pod 50%. VČP a.s. má zájem plynofikovat i zbývající 2 obce v území. V souvislostí s tímto záměrem se však do budoucna nepočítá z žádnou výstavbou VTL plynovodu ani výstavbou VTL/STL regulační stanice.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno. Předpokládaný rozvoj území v lokalitě města Nová Paka by měl být z hlediska dodávky el. energie pokryt ze stávajících přenosových kapacit.


2003



Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla ve třech závodech ve městě Nová Paka o celkovém instalovaném výkonu 24,0 MW. Všechny spalují zemní plyn, stáří kotlů se pohybuje v rozmezí 7 – 17 let. Ve středních zdrojích je nejrozšířenějším palivem hnědé uhlí s podílem 52%, následované zemním plynem s podílem 36%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována ve zdroji CZT Studénka společnosti TermoReal s.r.o. Jedná se o dvě kogenerační jednotky s plynovým motorem o el. výkonu 350 kW a 650 kW. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce dvou zbývajících velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nová Paka, kde je teplo z teplárny Studénka dodáváno pomocí CZT (dvoutrubka s předávacími stanicemi na objektech). Rozvody tepla jsou průběžně opravovány, jejich technický stav je dobrý, rozsáhlejší rekonstrukce je plánována cca v r. 2010.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s.

nad 50% Nové Město nad Metují Bohuslavice Černčice Jestřebí Libchyně Mezilesí Nahořany Provodov – Šonov Přibyslav Sendraž Slavětín nad Metují Slavoňov Vršovka

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x


2003


2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie

Velké zdroje Název zdroje

Lokalita

Druh paliva

DEVA a.s.

Nové Město n. Met.

ZP

STAVOSTROJ a.s.

Nové Město n. Met.

HUTR HUTR ZP ZP

Výkon (MW) 7,1 2,7 9,8 11,6 11,6 8,5 1,0 32,7

Provoz. hodiny (hod/r) 2845 0

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 29,000 1969 0,000 1969 29,000 40,000 1986 44,000 1986 16,000 1987 5,000 1969 105,000


822

892


Policie ČR,správa východočeského kraj Stavební bytové družstvo Náchod - dom ZEPO Bohuslavice a.s. - mechanizační VATELA s.r.o. - kotelna Bytová správa Nové Město nad Metují NOVÝ ELTON a.s. - kotelna a lakovna Bytová správa Nové Město nad Metují Bytová správa Nové Město nad Metují TECHEM s.r.o. - kotelna Malecí TOM SERVICE s.r.o. Holice - středisko Bytová správa Nové Město nad Metují VERNER POTRAVINY s.r.o. - sklad Základní škola Komenského Hotel Metuj v.o.s. - hotel Metuj Všeobecná nemocnice Náchod - nemocnic Ing.Bohuslav Rohlena - realitní kance Miroslav Jiránek - zahradnictví VATELA s.r.o. - kotelna Detecha,chemické výrobní družstvo - p Střední odborné učiliště řemesel a sl GE Capital Leasing a.s. - IMP Leas a.

Lokalita

Bohuslavice Bohuslavice Bohuslavice Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 2,320 4598 HUTR 0,334 656 LTO 0,251 1299 HUTR 3,600 6064 LTO 3,000 9729 ZP 2,440 10662 ZP 2,100 18453 ZP 1,950 4918 ZP 1,790 14001 ZP 1,270 943 LTO 0,900 4954 ZP 0,730 1991 HUTR 0,600 1651 ZP 0,600 3016 ZP 0,524 1903 ZP 0,524 2154 ZP 0,520 1803 CUTR 0,520 1854 HUTR 0,500 1795 ZP 0,495 2334 ZP 0,492 539 ZP


2003


Bauch,Navrátil s.r.o. Město Nové Město nad Metují - mateřsk Český Telecom a.s. Praha - náhradní z Střední průmyslová škola Nové Město n Detecha,chemické výrobní družstvo - a Městský klub v Novém Městě nad Metují MUDr.Jan Falta - dům zdraví Střední průmyslová škola Nové Město n NYKLÍČEK a spol. s.r.o. - kotelna Josef Bartoň - kotelna Dobenín Město Nové Město nad Metují - mateřsk ZBA GeoTech s.r.o.

Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Nové Město nad Metu Slavoňov

0,476 0,466 0,462 0,450 0,390 0,360 0,315 0,306 0,290 0,270 0,224 0,350

3231 754 359 1544 1436 1077 1400 826 1077 1292 754 854

ZP ZP NAFT ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP ZP DREV

2.2.2 Distribuční systémy ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území zatím není plynofikováno kromě města Nové Město nad Metují. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území. Území bude zásobováno zemním plynem odbočkou z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod – Broumov. Plynofikace dalších lokalit v území bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se předpokládá výstavba : - VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují - Kleny. - VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov - Šonov

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV.


2003


ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Město Nové Město nad Metují V bytových domech bydlí cca 35% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen dvěma velkými závody STAVOSTROJ a.s. a DEVA a.s. a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Plynofikace města je téměř dokončena, je nutno ji dokončit v městské části „Hradčany“ a „Krčín“. Kromě dvou kotlů v závodu STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla plynové (4 střední zdroje spalují LTO). Plyn také převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Dodávku tepla do většiny bytových domů zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Cena tepla u konečných odběratelů činí 320 Kč/GJ (včetně DPH). Zdroje tepla pro CZT i rozvody tepla jsou v dobrém technickém stavu, kotle nejsou starší 15 let. Bytová správa zajišťuje také provoz lokálních plynových středních zdrojů tepla ve školách a zařízení města. Zbývající bytové domy ve městě jsou vytápěny pomocí CZT z plynového zdroje společnosti TECHEM s.r.o. o instalovaném výkonu 1,8 MW. Situace v dodávce tepla pomocí CZT je ve městě konsolidovaná, zdroje jsou výkonově dobře využity a zajišťují dodávku tepla pro cca 30% obyvatel města. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Obnovitelné a netradiční zdroje energie nejsou ve městě zatím využívány kromě malé vodní elektrárny na řece Metuji. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Kromě plánované bytové výstavby v lokalitě „Lučiny“ – 40 rodinných domů a dva bytové domy po 12 bytech, které budou vytápěny lokálními plynovými zdroji – se ve městě výstavba žádných dalších objektů se spotřebou energie nepředpokládá.


2003


2.3.



0 0 0 23,2 0 0 0 0 0 19,3 42,5

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 84000 0 0 0 0 0 50000 134000


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 68,1 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 31,9 100,0

Střední zdroje


Instal. výkon (MW) 0,5 0 0 3,8 0 0,4 5,7 0 0 19,5 29,9

Výroba Spotřeba Podíl paliva tepla paliva (GJ/r) (GJ/r) (%) 1803 2576 1,9 0 0 0,0 0 0 0,0 9742 14540 10,9 0 0 0,0 854 1238 0,9 8022 10285 7,7 0 0 0,0 0 0 0,0 89500 105294 78,6 109921 133932 100,0


2003




Zásobování teplem Velké zdroje tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují. Kromě dvou kotlů v závodě STAVOSTROJ a.s. a tří středních zdrojů tepla spalujících hnědé uhlí jsou prakticky všechny ostatní zdroje tepla ve městě plynové. Dodávku tepla do většiny bytových domů ve městě (cca 30% obyvatel) zajišťuje Bytová správa, pomocí 4 středních plynových zdrojů tepla o celkovém instalovaném výkonu 8,6 MW. Teplo je z těchto zdrojů dodáváno pomocí 4 systémů CZT, většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT. Zásobování teplem objektů v obcích v území je decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území zatím, kromě města Nové Město nad Metují, není plynofikováno. Do budoucna se počítá s plynofikací téměř celého území – 11obcí, kromě obce Vršovka o jejíž plynofikaci nemá VČP a.s. zájem. V souvislosti s plynofikací se předpokládá výstavba VTL plynovodu Dobruška - Nové Město nad Metují – Kleny a VTL/STL regulační stanice včetně přípojek Provodov – Šonov.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno.


2003



Výroba tepla Do kategorie velkých zdrojů patří pouze zdroje tepla v závodech DEVA a STAVOSTROJ ve městě Nové Město nad Metují. Stáří kotlů je v případě DEVY 34 let a v případě STAVOSTROJE 14 let. V těchto velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí, s podílem 68% a dále plyn, 32%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s podílem 79%, dalším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 11%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, ovšem s nepatrným podílem, jen 1%. Kombinovaná výroba tepla a el. energie není v území provozována. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce zmíněných velkých zdrojů v území, hodnotit také možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Rozsáhlejší rozvody tepla se vyskytují pouze ve městě Nové Město nad Metují, kde Bytová správa 4 systémy CZT s plynovými výtopnami. Většina těchto rozvodů byla již rekonstruována na předizolovanou dvoutrubku. Vzhledem k charakteru města se neuvažuje s dalším rozšířením CZT.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD NOVÝ BYDŽOV

2.


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie Dostupnost zemního plynu stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s. nad 50% Nový Bydžov Babice Barchov Hlušice Humburky Kobylice Králíky Lužec nad Cidlinou Měník Mlékosrby Myštěves Nepolisy Ohnišťany Petrovice Prasek Šaplava Skřivany Sloupno Smirady Starý Bydžov Vinary Zachrašťany Zdechovice

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x


2003



Lokalita

Druh paliva

NOBYKO s.r.o.

Nový Bydžov TTO/ZP

PROMIL a.s.

Nový Bydžov ZP

Okresní nemocnice v Nový Bydžov ZP Novém Bydžově

Výkon (MW) 16,2 5,4 5,4 27,0 7,4 12,0 12,0 31,4 3,3

Provoz. hodiny (hod/r) 676 777 799

3,3 3,3 8,9

60 2500 8700 646 5065 575

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 13,000 1981 7,000 2000 7,000 2000 27,000 1,439 1993 86,400 1976 323,222 1989 411,061 6,064 1991 47,544 5,397 59,005


278

3636

1991 1991 1844


OBEC HLUŠICE - základní škola Střední odborné učiliště Hlušice - ko Střední odborné učiliště Hlušice - ko Střední odborné učiliště Hlušice - ko OBEC HLUŠICE - kulturní dům Agropodnik Humburky a.s. - kotelna Domov důchodců Humburky Rolnické družstvo Králíky - kotelna SVBF Praha,regionální správa Pardubic Rovina Písek a.s. - sušička obilí Nov OSEVA UNI a.s. - obilní sušárna SILNICE HRADEC KRÁLOVÉ a.s. - kotelna BL s.r.o. - kotelna I CEREA a.s. - středisko N.Bydžov CEREA a.s. - obilní silo Zdeněk Jirásek-KOVOVÝROBA - kotelna Sklárny Bydžov a.s. - kotelna II Střední odborná škola Nový Bydžov - k

Lokalita

Hlušice Hlušice Hlušice Hlušice Hlušice Humburky Humburky Králíky Nepolisy Nové Město Nové Město Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 2,700 1615 ZP 0,930 4477 ZP 0,360 595 ZP 0,288 230 ZP 0,220 417 ZP 1,160 1202 DREV 0,420 1703 ZP 1,000 3631 JITU 1,338 7593 PB 1,160 550 ZP 0,500 75 ZP 5,820 22483 HUTR 3,720 11064 LTO/TTO 1,470 5920 ZP 1,402 5509 ZP 0,986 877 LTO 0,960 6426 ZP 0,848 1395 ZP


2003


TEHOM a.s. - bloková kotelna TEHOM a.s. - kotelna TEHOM a.s. - bloková kotelna Dufek s.r.o. - kotelna Jaroslav Čabla - kotelna na ZP TEHOM a.s. - bloková kotelna TEHOM a.s. - domovní kotelna TEHOM a.s. - domovní kotelna TEHOM a.s. - domovní kotelna TEHOM a.s. - kotelna TEHOM a.s. - domovní kotelna ČSAD BUS Chrudim a.s. - kotelna Střední odborná škola Nový Bydžov - k Český Telecom a.s. Praha - telefonní JEDNOTA SOKOL NOVÝ BYDŽOV - kotelna CEREA a.s. - kotelna AB Nový Bydžov TEHOM a.s. - domovní kotelna Rolnické družstvo Králíky - kotelna

Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Nový Bydžov Prasek

0,780 0,780 0,660 0,500 0,474 0,464 0,416 0,413 0,405 0,324 0,300 0,280 0,279 0,258 0,240 0,072 0,042 0,870

Obec Skřivany - základní škola Stavební bytové družstvo Hradec Králo Obec Skřivany - domov důchodců Ústav sociální péče Skřivany TRIOLA a.s. - kotelna TIBA a.s. - kotelna Obec Smidary - kotelna Ústav sociální péče Smidary VOBO s.r.o. - kotelna

Skřivany Skřivany Skřivany Skřivany Smidary Smidary Smidary Smidary Smidary

0,360 0,322 0,240 0,233 2,320 1,900 0,660 0,390 0,280

ZEM a.s. - sušička obilí Starý Bydžov ZEM a.s. - dílna Starý Bydžov Agropodnik a.s. - středisko Zachrašťa

Starý Bydžov Starý Bydžov Zachrašťany

1,000 0,500 0,236

7695 ZP 2619 ZP 5567 ZP 1518 DREV 1908 ZP 5982 ZP 3639 ZP 480 ZP 1752 ZP 4032 ZP 2063 ZP 745 HUTR 1028 ZP 970 ZP 371 ZP 600 ZP 766 ZP 2416 DREVHUT R 1209 ZP 1829 ZP 121 ZP 1777 ZP 3126 HUTR 2987 HUTR 4294 ZP 3403 ZP 674 DREVHUT R/KOKS 778 LTO 1898 DREV 445 KOKS


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM

Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Přelouč - Chlumec nad Cidlinou - Nový Bydžov - Konecchlumí - Nová Paka, který pokračuje do okresu Semily. Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic. Výstavba dalších VTL plynovodů ani VTL/STL regulační stanic se v území do budoucna neuvažuje.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Rozvoj území v prostoru Nového Bydžova je z hlediska zásobování elektrickou. energií dobře zajištěn a nevyžaduje výrazných investic.


Město Nový Bydžov V bytových domech (celkem 14 domů s 650 byty) bydlí cca 28% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen čtyřmi velkými závody (NOBYKO s.r.o., PROMIL a.s., SKLÁRNY BL s.r.o. a CEREA a.s.) a mnoha menšími provozy.

Ve městě je okresní

nemocnice a několik škol.


2003


Město Nový Bydžov je kompletně plynofikováno. Proto všechny velké i střední zdroje až na vyjímky (cca 8%) spalují zemní plyn. Plyn také zcela převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech (cca 70%), pevná paliva jsou zastoupena méně (cca 15% uhlí a 5% biomasa), el. energie je pro vytápění využívána z cca 10%. Dodávku tepla do 11 bytových domů, radnice, ZŠ a dalšího zařízení města, zajišťuje společnost TEHOM a.s. (jediným akcionářem je město). TEHOM provozuje 3 blokové a 17 domovních kotelen, celkový instalovaný výkon těchto plynových zdrojů je 5,8 MW. V současné době je celková dodávka tepla cca 35 000 GJ/r za jednotnou cenu 324 Kč/GJ (bez DPH). Zbývající 3 bytové domy ve městě pro zaměstnance Skláren jsou vytápěny z plynové kotelny Skláren o instalovaném výkonu 1 MW. Z ostatních velkých zdrojů tepla ve městě má nejvyšší instalovaný tepelný výkon zdroj v mlékárně PROMIL a.s. (31,4 MW). Jedná se plynový zdroj s velmi dobrým časovým využitím výkonu. Další velký zdroj je v koželužně NOBYKO s.r.o. (27 MW), jehož největší kotel (16,2 MW) spaluje TTO a dva menší kotle (celkem 10,8 MW) spalují plyn. Vzhledem k předimenzovanému výkonu tohoto zdroje má být kotel na TTO (r.v. 1981) vyměněn za kotel 6 MW. Všechny tři kotle jsou parní a jsou provozovány jen 1. směnu, nelze tedy s tímto zdrojem uvažovat jako se záložním pro případné vytápění dalších subjektů ve městě. Třetím velkým zdrojem je plynová kotelna v Okresní nemocnici (8,9 MW) jejíž instalovaný výkon je časově využit odpovídající měrou. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny solárním systémem s 32 kolektory pro ohřev vody v Základní škole (dotace SFŽP). Ze zmíněných průmyslových provozů je možno případně uvažovat s využitím odpadního tepla z mlékárny PROMIL a.s. a koželužny NOBYKO s.r.o. (teplá odpadní voda) ? Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. Např. ve městě je využito dřevního odpadu pro výrobu tepla v dřevozpracujícím závodě DUFEK s.r.o. (0,5 MW). U nově budovaných rodinných domů se uvažuje částečně s aplikací solárních systémů pro ohřev TUV.


2003


Výhled Plánování dalšího vývoje města se řídí dle aktuálního Územního plánu zpracovaného již v devadesátých letech. Tento Územní plán doznal od té doby již několik změn, v tomto smyslu by bylo též vhodné jako podklad zpracovat Energetickou územní koncepci města. Ve městě se uvažuje následující výstavba : Průmyslové zóny Lokalita Zábědov na jižním okraji města s výměrou cca 20 ha, do konce roku 2003 bude dokončeno napojení na inženýrské sítě (vodovod, kanalizace, plyn , el. energie). Lokalita Chudonice na jižním okraji města s výměrou výhledově cca 6,5 ha, nyní 1,7 ha, která je již napojena na inženýrské sítě Lokalita U sila v západní části města s výměrou cca 0,9 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. Lokalita Bývalý cukrovar v západní části města s výměrou cca 9,0 ha, možnost napojení na inženýrské sítě. U všech těchto lokalit nelze odhadnou výhledovou energetickou spotřebu protože není známo, které subjekty tyto plochy budou využívat. Bytová zóna V západní části města s výměrou cca 2,5 ha pro výstavbu cca 25 – 50 rodinných domů


2003


2.3.



0 0 0 0 0 0 0 16,2 0 51,1 67,3

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 13000 0 484100 497100


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,9 0,0 97,1 100,0


0 0 0 11,3 0,2 3,3 5,7 0 1,3 19,4 41,2

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 32971 445 7707 12719 0 7593 81017 142452


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 27,1 0,4 6,2 9,0 0,0 4,9 52,5 100,0


2003




Zásobování teplem V území není instalována žádná soustava CZT, zásobování teplem je decentralizované z lokálních zdrojů, pouze ve městě Nový Bydžov jsou 3 blokové kotelny s krátkými rozvody tepla. Se změnou současné soustavy zásobování teplem se do budoucna neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má vysoký stupeň plynofikace, město Nový Bydžov i všechny obce území jsou plynofikovány. Připojování dalších spotřebitelů plynu v důsledku vytěsnění tuhých nebo kapalných paliv je proto možno zajistit bez nutnosti výstavby dalších plynovodů.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb, dobře zajištěno a nevyžaduje do budoucna výrazné investice.


Výroba tepla Ve velkých zdrojích je prakticky spalován pouze zemní plyn (podíl 97%), ve středních zdrojích je podíl zemního plynu přes 50%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 27%. Na území jsou instalovány jen 3 velké zdroje (ve městě Nový Bydžov), výroba tepla v těchto zdrojích je však 3,5 x vyšší než ve zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů je dobrý, uvažuje se pouze s výměnou výkonově předimenzovaného mazutového kotle (r. v. 1981) v koželužně NOBYKO s.r.o. v Novém Bydžově za plynový kotel o nižším výkonu.


2003


Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Především se to týká největšího středního zdroje v závodu SILNICE a.s. ve městě Nový Bydžov. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. To se týká především mlékárny PROMIL a.s. , při výměně plynového kotle z r. v. 1976.

Rozvody tepla Na území se nevyskytují soustavy tepla s rozsáhlejšími rozvody. Rozvody tepla v závodech a z několika blokových kotelen jsou relativně krátké a v důsledku toho nejsou zdrojem vyšších tepelných ztrát.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD RYCHNOV NAD KNĚŽNOU 2



nad 50% pod 50% zájmová oblast Rychnov nad Kněžnou x Rokytnice v Orlických horách Vamberk x Solnice x Bartošovice v Orlických horách Bílý Újezd x Byzhradec x Černíkovice x Jahodov x Javornice x Kvasiny x Lhoty u Potštejna x Libel x Liberk x Lično x Lukavice x Lupenice x Orlické Záhoří Osečnice x Pěčín Polom x Potštejn x Proruby x Rybná nad Zdobnicí x Říčky v Orlických hor. Skuhrov nad Bělou x Slatina nad Zdobnicí

bez zájmu x

x

x x

x x


2003


Synkov – Slemeno Třebešov Voděrady Záměl Zdobnice

x x x x x

Město Rychnov nad Kněžnou

Zemní plyn Plynofikace je zde z velké části hotova, koncepce řešení další plynofikace je zcela jasná. Bude pokračováno v rozšiřování městské středotlaké (0,3 MPa) sítě s domovními regulátory tlaku u jednotlivých odběratelů. Zbývá dokončit plynovodní síť v centru města a některé úseky v okrajových částech města. Plynofikace podniků a závodů ve městě zatím úspěšně pokračuje; dosud je na plynový rozvod připojeno cca 43 % podniků. Dalších 17 % podniků má o připojení na plyn zažádáno. Největší zdroj ve městě, výtopna Draha zatím plynofikována nebude. V dlouhodobém výhledu je však pro teplárnu s plynem počítáno (horizont 2010), kdy se předpokládá modernizace zařízení, výstavba spalovny komunálního odpadu a instalace dvou ks kogeneračních jednotek. Celkový odběr plynu se uvažuje ve výši cca 3300 m3/hod. Pro tak velký odběr plynu se uvažuje s výstavbou samostatné RS, která bude napojena samostatnou přípojkou z VTL plynovodu. Pevná paliva Dominantní postavení mezi palivy dodávanými do katastru města zaujímá hnědé uhlí. Dále je spalováno černé uhlí, koks a palivové dřevo ojediněle biobrikety. Spotřeba lehkého topného oleje představuje asi 3 % a zkapalněného plynu je zcela zanedbatelná. Uhlí, koks a brikety jsou na území obcí dodávány především prostřednictvím firmy Uhelné sklady-Steinerová, jejíž dodávka představuje převážnou většinu všech dodávek pevných paliv v areálu města a jeho nejbližšího okolí. Kapalná paliva Z kapalných paliv je na území města využíván lehký topný olej.


2003


Elektrická energie Západním okrajem řešeného území probíhá vedení VN 453 Neznášov - Krasíkov přenosové soustavy 400 kV. Napájecím bodem rozvodné soustavy 110 kV je transformovna 110/35/10 kV Rychnov nad Kněžnou, umístěná na severním okraji města. Do soustavy 110 kV je připojena dvojitými vedeními: Rychnov n. Kn. - Ústí n. O. (potahy V 1182 Ústí, V 1183 Žamberk) Rychnov n. Kn. - Poříčí (potahy V 1185 AZ Kvasiny, V 1188 Náchod) Z R 110 jsou vyvedeny další vývody pro: R 110/22 kV Týniště (V 1195, V 1196) R 110/35 kV Vamberk ZAS (V 1989, V 1990) Sítì VN V transformovně Rychnov n. Kněžnou je realizována transformace: 110/35 kV (2 x 40 MVA, 1 x 25 MVA) 35/10 kV (2 x 6,3 MVA) Rychnov nad Kněžnou má prostřednictvím 68 trafostanic instalovaný elektrický výkon 3 3510 kVA. Stupeň odepsanosti sítě je dle údajů VČE a.s. cca 80 %.

Město Rokytnice v Orlických horách

Zemní plyn není do města zaveden Pevná paliva Město je zásobována v převážné míře hnědým uhlím z Mostecké uhelné společnosti a okrajově i ze Sokolovské uhelné ostatní pevná paliva jsou využívána jen okrajově. Zásobování je bez zvláštních problémů a plně pokrývá potřeby všech odběratelů. Druhým nejpoužívanějším palivem je dřevo a to hlavně proto, že je spalováno v centrální kotelně. Zásobování dřevem jako palivem je ve městě poměrně obtížné protože část původních dodavatelů z okolí pily a zpracovatelské závody na dřevní hmotu ukončily svůj provoz, jiní využívají sami svůj dřevní odpad a část jich dává přednost jiným odběratelům (podnik na zpracování dřevní hmoty v Jihlavě přeplácí a okamžitě na místě platí). Je snaha zajišťovat dřevo pro spalování jiným způsobem a to buďto jako lesní štěpku, 127 RAEN s.r.o. Praha

2003


nebo zpracováním dřevin z prořezů okolo komunikací, nebo biomasu z rychle rostoucích rostlin. Ostatní tuhá paliva černé uhlí a koks představují pouze malou, nepříliš významnou odběratelskou skupinu. Kapalná paliva spotřeba je minimální Elektrická energie Město Rokytnice v Orlických horách je zásobováno el. energií z rozvodny 110/35 kV v Rychnově nad Kněžnou po kmenovém venkovním napájecím vedeních vn č. 366 Rychnov n. Kn. - Kunvald. Celé katastrální území města Rokytnice v Orlických horách je zásobováno elektřinou celkem ze 31 trafostanic (TS) 35/0,4 kV. Rozvody nízkého napětí jsou většinou venkovního provedení na betonových sloupech. V centrální části města a u nové zástavby jsou rozvody nízkého napětí provedeny jako kabelové. Město Vamberk Zemní plyn Město je zásobováno plynem z VTL plynovodu pomocí regulační stanice VTL/STL „Bačinka“ a městskou STL sítí. Plynová STL síť je zatím instalována jen v městské části Vamberk, městské části Merklovice a Peklo nad Zdobnicí zatím plynofikovány nebyly a ani se v blízké budoucnosti s jejich plynofikací neuvažuje. Pevná paliva Hnědé uhlí a koks -

pro obyvatelstvo jsou tato paliva dodávána z uhelných skladů v Doudlebech nad Orlicí nebo Rychnova nad Kněžnou

-

pro závod ESAB je dodáváno sokolovské hnědé uhlí

Kapalná paliva spotřeba je minimální


2003


Elektrická energie Území města je zásobováno el. energií z napájecího kmenového vedení č. 361 Rychnov nad Kněžnou – Pastviny o napětí 35 kV. Z tohoto vedení je napájeno 22 trafostanic 35/0,4 kV o celkovém instalovaném výkonu 9210 kVA. Stávající odepsanost sítě ve městě činí cca 80%. Síť NN je částečně rekonstruovaná a umožňuje el. vytápění jen v některých částech města.

Město Solnice Zemní plyn je na přiveden do katastru obce vysokotlakým plynovodem Pevná paliva Z pevných paliv je dodáváno především hnědé uhlí. Doplňkovým palivem a to především na zátop, pro vytápění rekreačních objektů a pro několik rodinných domů je dřevo. Kapalná paliva spotřeba je minimální Elektrická energie Město je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy prostřednictvím osmnácti trafostanic o celkovém výkonu 6 420 kVA. Síť NN je po částečné rekonstrukci, síť je odepsána z cca 70%. Dle údajů rozvodných závodů je možné další připojování odběratelů elektrické energie pro účely vytápění pouze v omezeném rozsahu.


2003




Lokalita

ŠKODA Kvasiny AUTO a.s. – závod Kvasiny

Druh paliva

Výkon Provoz. Výroba Rok Využití hodiny tepla instalace výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) 0,6 8040 2,000 1999

ZP

ZP

0,1 0,2 0,1 0,1 0,2 3,0 1,4 0,9 6,6 2,5 2,5 2,8 7,8 2,0

ZP

2,0 2,0 6,0 4,5

2164

HUPR

4,5 9,0 2,8

12,0 12,0 26,8 3,0

2265 1770

CENTEP s.r.o. Rokytnice v Orl. h. DŘEVO kotelna K1 DŘEVO HUTR KDRKovodružstvo Rychnov nad Kněžnou

Orlická nemocnice

Tepelné hospodářství Rychnov nad Kněžnou

KOVEX VD

Rychnov nad Kněžnou



Rychnov nad

LTO

5832 8784 8784 8784 7296 8784 8784 7296 2500 2500 400 816

799 817

2,000 1,000 3,000 3,000 4,000 81,586 36,714 2,000 135,300 16,000 16,000 3,500 35,500 3,800

1994 1996 1993 1993 1993 1993 1992 1992 5686 1998 1998 1982 1264 1981

3,800 3,550 11,150 26,000

1981 1974

21,000 47,000 28,000

1997

63,000 54,000 145,000 980 8,467

1986 1987

2714

2540

516 1992 1451 1986

1503 1972


2003



ESAB s.r.o.

Kněžnou

ZP

3,0 3,0 3,0 3,0 15,0 12,0 12,0 5,0 5,0 34,0 3,0

2273 887 2328

ZP

3,0 2,0 3,0 11,0 4,8

2955

Skuhrov nad Bělou ZP

3,0 7,8 2,5 1,9 4,4 10,0

177

Vamberk

VAMBEKON Vamberk s.r.o.

Vamberecké Vamberk maso uzeniny a.s. – kotelna V

J PORKERT a.s.

ALFA Solnice Solnice a.s. OZ ALFA

HUPR

ZP DŘEVO/ ZP DŘEVO/ ZP

11,0 2,5 23,5

980 980 980 437 4504 950 1510 1565 56

1874

8,467 8,467 8,467 3,776 37,644 175,116 36,936 25,006 25,916 262,974 1,000 34,000 9,000 22,600 66,600 27,525

1972 1972 1972 1975 697 1987 1990 1992 1992 2148 1992 1992 1992 1992 1682 1993

27,127 54,652 10,176

1993

1,138 11,314 5,200

1993

3860 132,000

1987

1229

157

566

3,000 140,200

1946 1993 714 1994

1991 1657


2003



Lokalita

Ústav sociální péče pro mládež Černík EG Therm s.r.o. - kotelna MŠ a ZŠ Čer Obec Javornice - kotelna ZŠ Střední odborné učiliště obchodu a ře Ústav sociální péče pro mládež Kvasin BEAS a.s. - pec II pekárny Lično BEAS a.s. - pec I pekárny Lično BEAS a.s. - kotel pekárny Lično K - AGRO s.r.o. - kotelna mechanizačn Zemědělské družstvo vlastníků "Štědrá DIAFRIKT s.r.o. - kotelna Potštejn CENTEP s.r.o. - kotelna K2 Rokytnice Ústav sociální péče pro dospělé - kot Orlická pila, ŠESON s.r.o. - kotelna Vánoční ozdoby, d.u.v. Dvůr Králové Soustružnictví dřeva Koželuh s.r.o. Strabag ČR a.s. - kotelna Rychnov n.K.

Černíkovice Černíkovice Javornice Kvasiny Kvasiny Lično Lično Lično Lukavice Lupenice Potštejn Rokytnice v Orlický Rokytnice v Orlický Rokytnice v Orlický Rokytnice v Orlický Rybná nad Zdobnicí Rychnov nad Kněžnou FAB a.s. - kotelna I Rychnov n.K. Rychnov nad Kněžnou Tepelné hospodářství Rychnov nad K. Rychnov nad Kněžnou MAJA a.s. - kotelna Nádražní č.p. 507 Rychnov nad Kněžnou Zdeněk Červinka - kotelna zahradnictv Rychnov nad Kněžnou Ministerstvo zemědělství ČR, ÚO - kot Rychnov nad Kněžnou Tepelné hospodářství Rychnov nad Kněž Rychnov nad Kněžnou MAJA a.s. - kotelna Zbuzany č.p. 510 Rychnov nad Kněžnou AUTOSTAR Š & F s.r.o. - kotelna Rychnov nad Kněžnou DELEKTA s.r.o. - pec Rychnov nad Kněžnou Podorlická sodovkárna s.r.o. - koteln Rychnov nad Kněžnou FAB a.s. - kotelna II Rychnov n.K. Rychnov nad Kněžnou

Inst. Výroba Druh Výkon tepla paliva (MW) (GJ/r) 0,900 1904 LTO 0,298 682 LTO 0,700 1464 KOKS 1,746 12493 ZP 0,528 2728 ZP 0,500 7238 LTO 0,300 3583 LTO 0,250 1413 LTO 0,232 339 HUTR 0,290 598 HUTR 1,200 3698 ZP 2,620 5917 HUTR 0,319 725 HUTR 0,250 250 DREV 0,223 476 HUTR 0,470 475 DREV 2,080 3411 ZP 2,080

7754 ZP

1,590

5852 ZP

1,520

3770 ZP

1,160

1005 HUTR

1,090

1400 ZP

0,880

5457 ZP

0,840

2728 ZP

0,620

1257 ZP

0,450

2971 LTO

0,390

1005 ZP

0,390

1795 ZP


2003


AQUA SERVIS a.s. - kotelna ČOV Rychnov nad Rychno Kněžnou Tepelné hospodářství Rychnov nad Kněž Rychnov nad Kněžnou FAB a.s. - kotelna provozu Dlouhá Ves Rychnov nad Kněžnou TJ Sokol Rychnov nad Kněžnou - koteln Rychnov nad Kněžnou DELEKTA s.r.o. - kotelna pekárny Rych Rychnov nad Kněžnou Tepelné hospodářství Rychnov nad Kněž Rychnov nad Kněžnou Správa a údržba silnic s.p.o. - kotel Rychnov nad Kněžnou ZDOBNICE a.s. - kotelna dílen Slatina Slatina nad Zdobnic Josef Strnad s.r.o. - kotelna koželuž Solnice Východočeská stavební s.r.o. - koteln Solnice Město Solnice - kotelna ZŠ Solnice ALFA Solnice a.s. - ubytovna Solnice MATRIX a.s. - kotelna provozu Třebešo Třebešov Vambekon s.r.o. - kotelna ZŠ Vamberk Vamberk Vambekon s.r.o. - kotelna Penzion Vamberk Vamberecká krajka, d.u.v. - kotelna Vamberk Vambekon s.r.o. - kotelna MŠ Vamberk Vamberk AGROSERVIS ZÁMĚL s.r.o. - kotelna Záměl Truhlářství ZIMA s.r.o. - kotelna Záměl

0,315

826 ZP

0,312

1544 ZP

0,252

3949 ZP

0,250

591 KOKS

0,246

2302 LTO

0,234

1221 ZP

0,228

1257 ZP

1,000 3,320 0,822 0,360 0,200 0,450 1,200 0,348 0,307 0,232 1,000 0,600

4375 DREV 7072 ZP 2070 PB 1580 ZP 834 DREV 4375 DREV 3159 ZP 1651 ZP 1595 HUTR 1077 ZP 2500 DREV 225 DREV


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakých plynovodů : -

Pardubice - Hradec Králové - Týniště nad Orlicí - Rychnov nad Kněžnou

-

Seč – Vamberk – Rychnov nad Kněžnou – Dobruška

Území má zatím nízký stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace území se nepředpokládá výstavba dalších plynovodů, ale jen VTL/STL regulačních stanic včetně přípojek v obcích : - Bílý Újezd - Černíkovice - Lhoty u Potštejna

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV.


2003


Zásobování okresu elektrickou energií nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR.


Na území je ve městech Rychnov, Rokytnice a Vamberk teplo částečně dodáváno pomocí soustav CZT. V Rychnově zdroj CZT o výkonu 26,8 MW spaluje hnědé uhlí, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 25%. V Rokytnici zdroj CZT o výkonu 7,8 MW spaluje dřevní odpad a doplňkově hnědé uhlí, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 30%. Ve Vamberku zdroj CZT o výkonu 10,5 MW spaluje zemní plyn, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 39%. V ostatních městech a obcích území je zásobování teplem zajištěno z lokálních zdrojů.


2003


2.3.



0 0 60,8 2,8 0 18,5 15 0 0 54,8 151,9

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 408000 3500 0 167000 37600 0 0 331234 947334


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 47,8 0,4 0,0 18,4 3,7 0,0 0,0 29,7 100,0


0 0 0 5,2 1 4 2,9 0 0,8 21,7 35,6

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 10655 2055 13034 20092 0 2070 76682 124588


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 10,2 1,9 12,1 16,5 0,0 1,6 57,8 100,0


2003




Zásobování teplem V území jsou instalovány ve městech Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice a Vamberk soustavy CZT, které se na vytápění bytové sféry podílí v rozsahu 25% – 39%. Zásobování teplem zbývajících objektů ve zmíněných městech a ve všech obcích v území je decentralizované z lokálních zdrojů. S podstatnějším zvyšování podílu soustav CZT ve městech se do budoucna neuvažuje. Rovněž v obcích se z rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím nízký stupeň plynofikace. Města Rychnov nad Kněžnou, Vamberk a Solnice a 8 obcí jsou již plynofikovány. VČP a.s. má zájem dalších 14 obcí v území plynofikovat. Při plynofikaci dalších lokalit se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno a nevyžaduje v současné době, ani ve výhledu mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR.


2003



Výroba tepla Ve velkých zdrojích je spalováno především hnědé uhlí (podíl 48%), dále zemní plyn (30%). Ve středních zdrojích je podíl zemního plynu téměř 60%, dalším nejrozšířenějším palivem je LTO s podílem 17%. Jak ve velkých tak ve středních zdrojích je relativně vysoký podíl spalování odpadního dřeva (18% a 12%). Výroba tepla ve velkých zdrojích je více než 7 x vyšší než ve zdrojích středních. Technický stav velkých zdrojů je dobrý, jejich stáří většinou nepřesahuje 15 let. Střední zdroje spalující hnědé uhlí bude vhodné po jejich fyzickém dožití zaměnit za zdroje plynové pro dosažení vyšší účinnosti a snížení emisí ve spalinách. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených velkých zdrojů hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu. To se týká především Tepelného hospodářství v Rychnově nad Kněžnou, který má přejít ze spalování hnědého uhlí na plyn.

Rozvody tepla Na území je ve městech Rychnov, Rokytnice a Vamberk teplo částečně dodáváno pomocí soustav CZT. V Rychnově zdroj CZT o výkonu 26,8 MW spaluje hnědé uhlí, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 25%. V Rokytnici zdroj CZT o výkonu 7,8 MW spaluje dřevní odpad a doplňkově hnědé uhlí, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 30%. Ve Vamberku zdroj CZT o výkonu 10,5 MW spaluje zemní plyn, podíl dodávky tepla v bytové sféře činí cca 39%. Rozvody tepla ve všech třech soustavách CZT jsou průběžně opravovány a vyměňovány, jejich technický stav je dobrý. Ve městě Vamberku by bylo možno po vybudování teplovodní přípojky dodávat teplo do stávající soustavy CZT z uhelného zdroje v závodě ESAB s.r.o., který je výkonově předimenzovaný. Tím by došlo k podstatnému snížení ceny tepla pro konečné odběratele – záměna drahého plynu za levné uhlí z ekologizovaného zdroje.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD TRUTNOV

2


2.1. Analýza dostupnosti paliv a energie 1.1

Dostupnost zemního plynu

stupeň plynofikace nad 50%, pod 50% zájmová oblast VČP a.s. bez zájmu VČPa.s.

Trutnov Svoboda nad Úpou Úpice Žacléř Jánské Lázně Pec pod Sněžkou Rtyně v Podkrkonoší Batňovice Bernartice Čermná Dolní Olešnice Hajnice Havlovice Horní Maršov Horní Olešnice Chotěvice Chvaleč Jívka Královec Lampertice Libňatov Malá Úpa Malé Svatoňovice Maršov u Úpice Mladé Buky Pilníkov Radvanice Staré Buky

nad 50% pod 50% zájmová oblast x x x x x x x x

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x x x x x x 139

RAEN s.r.o. Praha

2003


Suchovršice Velké Svatoňovice Vlčice Zlatá Olešnice

x x x x

2. 2. Analýza výrobních a distribučních energetických systémů 2.2.1 Zdroje energie Velké zdroje Název zdroje Státní oblastní nemocnice

ČEZ a.s. OJ EPO zál.zd. ČEZ a.s. OJ EPO

ZVU slévárna a strojírna a.s.

Vězeňská služba ČR

ČEZ a.s. OJ EPO

Lokalita Druh Výkon Provoz. Výroba Rok Využití paliva hodiny tepla instalace výkonu (MW) (hod/r) (TJ/r) (hod/r) Trutnov ZP 4,2 5280 50,000 1996

Trutnov

ZP

Trutnov

HUPR /CUP R

Pilníkov

TTO

Malé HUT Svatoňovi R ce

Janské Lázně

ZP

4,2 8,4 6,0

899

12,234 62,234 0,152

1996

200,0

5000 3390,000

1996

200,0 100,0 100,0 600,0 1,9

5000 3390,000 800 545,000 800 545,000 7870,000 425 2,000

1998 1957 1957

8

1,9 3,7 5,4

653

5,4 2,7 13,5 7,0

0 1872

7,0 14,0

36

0

131

1993

2058 7

3644 1988

3,000 5,000 0,000

1988

0,000 11,000 11,000 2,000

1984 1984

1,000 3,000

1971

373 1984

226 1971 60


2003



Lokalita

TONAVA a.s. - provozovna Batňovice ATOS BOHEMIA s.r.o. - kotelna Batňovi Sdružení ozdravoven a léčeben - oční H.L.F. s.r.o. - kotelna Ústav sociální péče Hajnice – kotelna Zemědělská společnost Svobodné a.s. KUMIHAL s.r.o. - kotelna GEMEC - UNION a.s., divize Staveb. ko František Jeněk - penzion Družba POLYTEX s.r.o. - kotelna EG Therm s.r.o. - kotelna Střední odborné učiliště a Učiliště M Střední odborné učiliště a Učiliště M REGATA a.s. - hotel Horizont ZVU Slévárna a strojírna a.s. – kotel ALFERO-Group s.r.o. – kotelna Josef König s.r.o. - kotelna Landr Zdeněk - kotelna Základní škola a základní umělecká šk Správa bytového fondu – kotelna Správa bytového fondu – kotelna Správa bytového fondu – kotelna JAPIO s.r.o. - plynová kotelna Pekárny a cukrárny Náchod a.s. – peká Infineon Technologies Trutnov s.r.o. HACAR a.s. Hradec Králové – středisko HACAR a.s. Hradec Králové – středisko Siemens, nízkonapěťová spínací techni Ahold Czech Republic a.s. – prodejna Tyco Electronics EC s.r.o. – kogenera Siemens, nízkonapěťová spínací techni Jan Veleba - zahradnictví TEXLEN - Linen a.s. – kotelna Policie ČR, Správa Východočeského kra NOR v.o.s. - kotelna a lakovna Autostyl s.r.o. - lakovna JUTA a.s. Dvůr Králové nad Labem - te KERAMTECH s.r.o. – kotelna KERAMTECH s.r.o. – komorová pec KERAMTECH s.r.o. – tunelové pece GEMEC – UNION - kotelna GEMEC – UNION - kotelna

Batňovice Batňovice Dolní Olešnice Hajnice Hajnice Havlovice Horní Maršov Jívka Malá Úpa Malé Svatoňovice Malé Svatoňovice Malé Svatoňovice Malé Svatoňovice Pec pod Sněžkou Pilníkov Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Rtyně v Podkrkonoší Svoboda nad Úpou Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Trutnov Úpice Žacléř Žacléř Žacléř Žacléř Žacléř

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 0,580 50 HUTR 0,306 491 CUTR 0,647 952 CUTR/ 0,620 2737 PB 0,340 4623 PB 0,918 2034 CUTR 1,000 1737 DREV 3,480 16268 HUTR 0,360 3400 HUTR 3,260 6910 ZP 1,275 1882 LTO 0,414 1903 ZP 0,400 2405 ZP 1,471 10258 ZP 1,000 5651 TTO 1,158 3473 HUTR 0,697 2197 CUTR 0,696 4221 KOKS/DREVO 0,420 912 ZP 0,212 771 ZP 0,212 775 ZP 0,212 879 ZP 0,350 1311 ZP 4,620 40664 ZP 2,040 22617 ZP 1,896 681 LTO 1,030 310 LTO 0,920 6078 ZP 0,720 3371 ZP 0,630 42 NAFT 0,500 30 NAFT 0,430 919 DREV 0,419 2641 KOKS 0,306 609 KOKS 0,270 1025 DREV/HUTR 0,204 288 LTO 2,500 5119 ZP 1,800 4085 ZP 0,960 14393 ZP 0,707 10495 ZP 0,330 1700 ZP 0,400 5800 ZP


2003


2.2.2 Distribuční systémy ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov z odbočkou Kleny - Červený Kostelec - Trutnov – Vrchlabí. Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. V souvislosti s rozvojem plynofikace území se plánuje výstavba VTL/STL regulační stanice včetně přípojky pro Mladé Buky.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Zásobování území elektrickou energií je z hlediska výhledových potřeb velmi rozdílné. Vážný stav v zásobování el. energií je očekáván ve východní části horské oblasti Krkonoš, zásobovanou systémem 10 kV, výkonově orientovanou na transformovny 35/10 kV Rudník a Pec pod Sněžkou. Tuto technicky nevýhodnou situaci řeší z části nově vybudované vedení 2x110 kV Poříčí – Horní Maršov, v současné době provozované napětím 35 kV.


2003


Ve výhledu převezme zásobování této části Krkonoš nová transformovna 110/35 kV Horní Maršov, na kterou bude napojena oblast Pece pod Sněžkou, Albeřic, Lýsečin, Rýchor a Janských Lázní. Rovněž uvažovaný výstavní areál situovaný do prostoru Horního Starého Města u Trutnova s výrazným výkonovým požadavkem bude v případě realizace zásobován ze samostatné TR 110 kV/VN. Termín výstavby nelze v současné době stanovit.


Město Trutnov V bytových domech (celkem cca 9 500 bytů) bydlí cca 75% obyvatel města, zbytek v rodinných domech. Průmysl je zastoupen mnoha velkými závody z nichž nejvýznamnějšími jsou JUTA, TEXLEN, KARA, EKVITA, ABB ENERGO, BYTHERM, ELEKTROKOV, INFINEON, SIEMENS, TACO a mnoha menšími provozy. Ve městě je nemocnice a několik škol. Město Trutnov je kompletně plynofikováno. Velké a střední zdroje tepla ve městě spalují převážně zemní plyn, výjimkou je hlavní dodavatel tepla – elektrárna EPO 2 Poříčí – spalující hlavně hnědé a v malém množství černé uhlí. Plyn převažuje i v lokálních malých zdrojích v rodinných domech, pevná paliva jsou zastoupena hlavně uhlím, vytápění u zbytku rodinných domů zajišťuje el. energie. Největší zdroj tepla - elektrárna EPO 2 – zásobuje teplem nejen město Turnov, ale také přilehlé obce, pomocí parovodů Krkonoše, Radvanice a Poříčí a horkovodu Úpice. Parovodem Krkonoše jsou zásobována města a obce od Horního a Dolního Maršova, Janských Lázní, přes Svobodu nad Úpou, Mladé Buky až po Trutnov. Parovod Radvanice zásobuje teplem Lhotu u Trutnova, Radvanice a Jívku. Horkovod do Úpice na své trase dodává teplo i do Bohuslavic, Adamova a Suchovršic. Z celkového množství tepla dodaného z EPO 2 je cca 35% dodáno pro bytovou sféru a cca 65% pro sféru průmyslovou a terciální. Pro bytovou sféru je teplo dodáváno pro 6 500 bytů což představuje téměř 70% bytů ve městě.


2003


Při postupné rekonstrukci tepelných sítí je snaha nahrazovat stávající parní rozvody bezkanálovým parním potrubím, nebo přechodem z parních na horkovodní rozvody – což ovšem vynucuje též rekonstrukci dotčených výměníkových stanic. Zahušťování odběrů tepla z CZT je předpokládáno především do oblasti průmyslových a nebytových odběrů.

Popis EPO 2 Základní parametry instalovaný tep. výkon

600,0 MW

instalovaný el. výkon

165,0 MW

Instalované kotle K7,8 fluidní

HU/ČU

2 x 250 t/h

2 x 200,0 MW

K3,4 granulační

ČU

2 x 125 t/h

2 x 100,0 MW

fluidní kotle K7,8 jsou odprášené (účinnost 99,9%) a odsířené (účinnost 93%) Instalované turbíny TG1,2,3 kondenzační, odběrová

3 x 55 MW

Palivo hnědé uhlí

výhřevnost 16,9 GJ/t

černé uhlí

výhřevnost 12,0 nebo 18,0 GJ/t

celkový podíl spalování černého uhlí

5 – 10%

Parametry teplonosného media v páře,celková délka rozvodů 38 km

v horké vodě, celk. délka rozvodů 34 km

2,0 MPa / 230°C

DN 600 Krkonoše

1,5 MPa / 230°C

DN 350 Radvanice

0,75 MPa / 230°C

DN 350 pro závody

130 / 70°C

DN 2 x 350 Trutnov DN 2 x 400 Úpice

počet odběrových míst celkem

1 306 144

RAEN s.r.o. Praha

2003


Výroba tepla na kotlích

7 870 000 GJ/r

Výroba el. energie

600 000 MWh/r

vlastní spotřeba el. energie

60 000 MWh/r

dodávka el. energie do sítě

540 000 MWh/r

Vývoj výroby a dodávky tepla Qprah - teplo dodané na prahu zdroje do CZT Quž

- teplo dodané na patách zásobovaných objektů

1998 1999 2000 2001 Měsíc Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Qprah Quž Leden 264 964 178 278 275 938 188 154 297 646 219 253 276 032 202 128 Únor 241 762 187 152 268 418 221 204 240 910 187 239 242 714 184 656 Březen 236 770 174 112 233 763 178 937 239 229 179 586 237 149 177 694 Duben 154 197 112 804 152 455 116 917 141 581 100 694 176 529 131 469 Květen 101 726 63 285 114 072 74 455 91 682 60 292 91 960 57 901 Červen 76 498 45 839 78 633 52 867 74 936 48 172 93 348 56 705 Červenec 60 937 29 248 62 115 30 442 79 291 46 875 66 582 35 122 Srpen 83 450 45 348 76 828 44 631 78 691 45 420 75 553 41 027 Září 134 126 75 862 85 348 56 318 111 358 78 917 121 793 85 487 Říjen 174 284 123 814 166 671 127 650 145 647 101 041 145 490 98 726 Listopad 251 026 191 193 222 566 175 257 189 792 159 527 227 672 172 286 Prosinec 293 084 209 771 268 796 192 742 241 652 157 151 275 245 207 203 Celkem 2072824 1436706 2005603 1459574 1932415 1384167 2030067 1450403

Tepelný výkon dodávaný do soustavy CZT se v posledních letech pohybuje v rozsahu cca 160 – 180 MW, s okamžitými špičkami až 200 MW. Při současné výrobě el. energie by bylo EPO2 schopno dodávat krátkodobě do soustavy CZT až 220 MW.


2003


Cena dodávaného tepla z CZT je následující (Kč/GJ) : bytové odběry

nebytové odběry

na výstupu z primáru

169

216

na výstupu z předávací stanice

220

269

na vstupu do objektu

238

283

V současné době probíhá na zdroji EPO 2 příprava na vytěsnění části uhlí biomasou. Jedná se o spalování biomasy v různé formě, tj. štěpky, kůry, pilin, ale případně i lisovaných pelet, otrub apod. Od roku 2004 se předpokládá spalování biomasy v množství až 50 000 t/r. Výhledově by v dalším časovém období množství spalované biomasy mohlo vzrůst až na dvojnásobek – 100 000 t/r. To by představovalo při průměrné výhřevnosti biomasy 12 GJ/t výrobu tepla cca 960 000 GJ/r, což představuje cca 12% stávající výroby tepla na kotlích. Obnovitelné a netradiční zdroje energie jsou ve městě zastoupeny zcela ojedinělými solárními systémy a tepelnými čerpadly v rodinných domech. Ve městě ani v okolních obcích není žádný zdroj biomasy, který není využíván. V blízké obci Bohuslavice je instalována kogenerační jednotka o el. výkonu 70 kW a tepelném výkonu 140 kW, která spaluje bioplyn z místní ČOV.

Výhled města Trutnova Bytová výstavba do r. 2015 je plánována v rozsahu cca 800 bytů v rodinných domech a cca 800 bytů v bytových domech v lokalitách Horní Staré Město,Červený kopec, Nové Dvory, Kryblice. Průmyslová výstavba je navržena do lokalit Poříčí, Bohuslavice, Horní Staré Město a Volanov. Spotřeba energie pro tuto novou výstavbu je plánována ve výši : el. příkon (MW) bytová sféra průmyslová sféra

tep. příkon (MW)

5,0

19,0

13,0

18,0 146

RAEN s.r.o. Praha

2003


2.3.



0 235,9 400 13,5 0 0 0 3,7 0 28,4 681,5

Výroba tepla (GJ/r) 0 725700 7280000 11000 0 0 0 5000 0 65400 8087100


Podíl paliva (%) 0,0 9,7 89,4 0,2 0,0 0,0 0,0 0,1 0,0 0,7 100,0

Střední zdroje


Instal. výkon (MW) 2,6 0 0 5,6 1,4 1,7 5,5 1 1 21,2 40

Výroba tepla (GJ/r) 5675 0 0 23190 7471 3680 3233 5651 7360 132947 189207


Podíl paliva (%) 3,4 0,0 0,0 14,7 4,6 2,3 1,8 3,1 3,7 66,4 100,0


2003




Zásobování teplem Dominantním systémem v území pro dodávku tepla je soustava CZT se zdrojem tepla - elektrárnou EPO 2 – která zásobuje teplem nejen město Trutnov, ale také přilehlé obce, pomocí parovodů Krkonoše, Radvanice a Poříčí a horkovodu Úpice. Parovodem Krkonoše jsou zásobována města a obce od Horního a Dolního Maršova, Janských Lázní, přes Svobodu nad Úpou, Mladé Buky až po Trutnov. Parovod Radvanice zásobuje teplem Lhotu u Trutnova, Radvanice a Jívku. Horkovod do Úpice na své trase dodává teplo i do Bohuslavic, Adamova a Suchovršic. Současná dodávka tepla do CZT je cca 1400 TJ/r, s podílem cca 35% pro bytovou sféru a cca 65% pro sféru průmyslovou a terciální. Zásobování

teplem

objektů

ve

zbývajících

městech

a

obcích území

je

decentralizované, z lokálních zdrojů. V obcích, které nejsou připojeny na zmíněné CZT, se z rozvojem centrálního zásobování teplem neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím střední stupeň plynofikace. Nad 50% jsou plynofikována města Trutnov, Žacléř, Pec pod Sněžkou a obec Batňovice. Pod 50% jsou plynofikována města Svoboda nad Úpou, Úpice, Janské Lázně, Rtyně v Podkrkonoší a dalších 5 obcí. VČP a.s. má zájem plynofikovat dalších 12 obcí, u zbývajících 7 obcí zájem nemá. Při další plynofikaci území se předpokládá výstavba VTL/STL regulační stanice včetně přípojky pro Mladé Buky.


2003


Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska současného odběru zajištěno a nevyžaduje v současné době mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Z hlediska výhledových potřeb je však zásobování území elektrickou energií velmi rozdílné. Vážný stav v zásobování el. energií je očekáván ve východní části horské oblasti Krkonoš, ve výhledu převezme zásobování této části Krkonoš nová transformovna 110/35 kV Horní Maršov. Rovněž uvažovaný výstavní areál situovaný do prostoru Horního Starého Města u Trutnova s výrazným výkonovým požadavkem bude v případě realizace zásobován ze samostatné TR 110 kV/VN.


Výroba tepla Ve velkých zdrojích, kterým dominuje elektrárna EPO2 je spalováno téměř především hnědé uhlí, méně černé uhlí, s podílem 91% a 8%. Ve středních zdrojích je nejrozšířenější zemní plyn s 66%, dalším nejrozšířenějším palivem je hnědé tříděné uhlí s podílem 15%. Dřevní odpad je spalován jen ve středních zdrojích, podíl však činí jen 2%. Od roku 2004 se však předpokládá spalování biomasy v EPO2 v množství až 50 000 t/r

v kombinaci s uhlím. Výhledově by v dalším časovém období množství spalované

biomasy mohlo vzrůst až na dvojnásobek – 100 000 t/r. To by představovalo podíl cca 12% z celkového množství paliva. Vysoký podíl dodávky tepla v území z CZT dokumentuje výroba tepla ve velkých zdrojích (tedy hlavně EPO2), která je 43 x !! vyšší než ve zdrojích středních. Stáří velkých zdrojů je různorodé, největší dva kotle v EPO2 jsou z roku 1996 a 1998, stáří ostatních kotlů nepřesahuje 30 let s výjimkou dvou kotlů v EPO2 z roku 1957 (původních černouhelných, minimálně využívaných).


2003


Kombinovaná výroba tepla a el. energie je provozována v elektrárně EPO2, tento zdroj je tedy vlastně teplárnou. Pro průměrná množství vyrobeného a dodaného tepla a vyrobené el. energie v letech 2000 – 2002 : výroba tepla na kotlích

7 870 000 GJ/r

výroba el. energie

2 160 000 GJ/r (600 000 MWh/r)

dodávka tepla na prahu CZT

1 950 000 GJ/r

je : teplo z výroby el. energie

5 710 000 GJ/r

teplo využité (v CZT)

1 950 000 GJ/r

teplo nevyužité (do kondenzace)

3 760 000 GJ/r

podíl výroby el. energie z vyrobeného tepla

27,4%

podíl využitého tepla z výroby el. energie

34,2%

Z uvedeného rozboru je tedy evidentní, že EPO2 je provozována s vysokým podílem kondenzačního provozu parních turbín. Pokud by mělo dojít k vyššímu využití energie paliva (zvýšení teplárenského způsobu provozu), musela by při stejné dodávce tepla poklesnout výroba el. energie. Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených dalších velkých zdrojů v území, také hodnotit možnost zavedení výroby tepla a el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Ze zdroje EPO2 je teplo dodáváno parovody Krkonoše a Radvanice a horkovodem Úpice. Parovody mají celkovou délku cca 38 km, horkovod 34 km. Celkový dodávaný tepelný výkon se obvykle pohybuje mezi 160 – 180 MW, špičkově až 200 MW. Při současné výrobě el. energie je max. možný dodávaný tepelný výkon do soustavy CZT cca 220 MW.


2003


Parovodem Krkonoše jsou zásobována města a obce od Horního a Dolního Maršova, Janských Lázní, přes Svobodu nad Úpou, Mladé Buky až po Trutnov. Parovod Radvanice zásobuje teplem Lhotu u Trutnova, Radvanice a Jívku. Horkovod do Úpice na své trase dodává teplo i do Bohuslavic, Adamova a Suchovršic. Ve městě Trutnově je teplo z CZT dodáváno pro 6 500 bytů, což představuje téměř 70% bytů ve městě. Vysoký podíl centrální dodávky tepla má také město Janské Lázně, teplem z CZT jsou zde vytápěny všechny objekty Státních lázní a ještě několik bytových domů. V ostatních zmíněných lokalitách je teplo z CZT dodáváno především do průmyslových závodů. Z celkového množství tepla dodaného z EPO 2 bylo do roku 1990 dodáváno cca 25% tepla do bytové sféry a cca 75% do průmyslové a terciální sféry, celková dodávka tepla činila cca 1800 – 1900 TJ/r. Od té doby dodávka tepla do průmyslové sféry klesá až na současný podíl, cca 35% pro bytovou sféru a cca 65% pro sféru průmyslovou a terciální, s celkovou dodávkou tepla cca 1400 TJ/r.


2003


SPRÁVNÍ OBVOD VRCHLABÍ

2.



nad 50% Vrchlabí Hostinné Špindlerův Mlýn Černý Důl Dolní Branná Dolní Dvůr Dolní Kalná Dolní Lánov Horní Kalná Klášterská Lhota Kunčice nad Labem Lánov Prosečné Rudník Strážné

pod 50%

zájmová oblast

bez zájmu

x x x x x x x x x x x x x x x


2003




Krkonošské papírny a.s.

Lokalita

Hostinné

AVON AUTOMOTIVE a.s. Rudník

TEXLEN - LENA a.s.

KABLO ELEKTRO a.s. Vrchlabí

Rudník

Vrchlabí

Druh paliva ZP/(LTO)

ZP

ZP

ZP

ŠKO - ENERGO, s.r.o.

Vrchlabí

ZP

Teplo Krkonoše a.s.

Vrchlabí

ZP

MILETA a.s.

Černý Důl

ZP/(LTO)

Výkon (MW) 38,0 50,0 88,0

Provoz. hodiny (hod/r) 2500 8500

5,3 5,3 5,3 15,9 8,0 8,0 8,0 24,0 2,9

4743 4743 4483

5,9 5,9 5,9 20,6 18,0 18,0 10,0 46,0 5,2 5,2 5,2 15,6 4,5 4,5 8,9

1872 432 912

5320 1465 7660 5904

948 1331 5354 3394 3593 3531 183 4606

Výroba Rok tepla instalace (TJ/r) 110,000 1996 800,000 1996 910,000 52,000 52,000 49,000 153,000 0,103 35,863 187,517 223,483 21,000

1968 1968 1968

14,000 3,000 7,000 45,000 52,830 74,174 181,179 308,183 21,000 23,000 22,000 66,000 0,049 65,804 65,853

1981 1981 1981


2673 1980 1981 1988 2587 1992

607 1984 1984 1997 1861 1997 1997 1997 1175 1972 1993 2051


2872

2003



Mostecká uhelná společnost a.s. - hot Krkonošské papírny a.s. Hostinné - di MILETA a.s. - Dolní Branná Technolen technický textil a.s. - kot Sdružení ozdravoven a léčeben - léčeb Krkonošské vápenky Kunčice a.s. - pro C & T KOVO RUDNÍK s.r.o. - provozovna AVON AUTOMOTIVE a.s. - sklad Lenka Spoluvlastníci domu - kotelna domu č Harmony Club Hotely a.s. - Harmony Cl S.O.M. PRAHA s.r.o. - hotel Bellevue BENNET a.s. - hotel Savoy HYDRIA s.r.o. - úpravna vody Dívčí lá Sdružení ozdravoven a léčeben - dětsk ERLEBACHOVA BOUDA Ing. Tomášková M. OPTREX Czech a.s. - provoz Česká správa nemovitostí a.s. - Horsk KAD s.r.o. - kotelna MILETA a.s. - Podhůří Městské vodovody a kanalizace Vrchlab ŠKODA AUTO a.s. - výtopna 1. provozu Zařízení služeb pro MV - rekreační za Stavební bytové družstvo - kotelna Pr Městská jatka s.r.o. - kotelna HYTOS a.s. - objekt 03, správní budov MILETA a.s. - provoz Pražská Městské vodovody a kanalizace Vrchlab Zařízení služeb pro MV - rekreační za Podíloví spoluvlastníci domu čp. 962, HYTOS a.s. - objekt 101, lakovna HYTOS a.s. - objekt 02, výrobní hala

Lokalita

Černý Důl Dolní Branná Dolní Branná Hostinné Hostinné Kunčice Rudník Rudník Rudník Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Špindlerův Mlýn Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí Vrchlabí

Inst. Výroba Druh paliva Výkon tepla (MW) (GJ/r) 0,348 2555 ZP 0,600 4320 ZP 0,290 870 HUTR 1,860 2656 HUTR 0,384 3329 ZP 1,160 18408 LTO 2,910 1357 HUTR 0,772 4128 KOKS 0,300 1550 ZP 2,630 13154 ZP 0,932 3752 ZP 0,450 4738 ZP 0,424 873 ZP 0,220 1609 ZP 0,206 54 KOKS 4,700 35531 ZP 4,225 25453 ZP 1,254 951 LTO 1,200 224 KOKS/HUTR 1,200 2204 ZP 0,780 3143 ZP 0,772 2796 KOKS 0,768 7180 ZP 0,720 3367 ZP 0,450 2470 ZP 0,425 940 HUTR 0,386 1100 KOKS 0,278 1785 KOKS 0,250 1218 ZP 0,210 1153 ZP 0,047 1548 ZP


2003



ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Území je zásobováno zemním plynem z vysokotlakého plynovodu Pardubice - Hradec Králové - Jaroměř - Kleny - Náchod - Broumov odbožkou Jaroměř - Dvůr Králové - Nová Paka a Hostinné - Vrchlabí, z něhož odbočují VTL plynovody do

Žacléře, Pece pod Sněžkou a

Špindlerova Mlýna. Území má střední stupeň plynofikace. Dodávka zemního plynu odběratelům se uskutečňuje středotlakými plynovody z VTL/STL regulačních stanic, které jsou rozmístěny po území kraje. Do budoucna se počítá s plynofikací dalších lokalit, které bude možno plynofikovat buď ze stávajících regulačních stanic po jejich rekonstrukci nebo rozšíření, případně ze stanic nově vybudovaných. Některé obce mohou být napojeny na stávající středotlaké místní plynovodní sítě v sousedních obcích, které mají vyhovující dimenze potrubí a dostatečné tlakové poměry. Plynofikace těchto dalších lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků. Pro další rozvoj plynofikace se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů nebo VTL/STL regulačních stanic.

ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb dobře zajištěno. Předmětné území je celoplošně zajištěno systémem 35 kV. Výjimkou jsou městské rozvodné systémy, které v několika případech jsou provedeny napětím 6 kV případně 10 kV. Mezi důležité body energetického systému středních Krkonoš patří transformovny 35/10 kV ve Špindlerově Mlýně a v Rudníku. Horská část středních Krkonoš a jihovýchodní okraj této oblasti je zásobován systémem 10 kV řešeným převážně zemními kabely. V případě vzniku zcela mimořádného výkonového nárůstu ve střední části Krkonoš, bylo by nutné tento požadavek řešit výstavbou nové transformovny 110/35 kV Špindlerův Mlýn. 155 RAEN s.r.o. Praha

2003


Uvažovaná transformovna byla by situována do prostoru stávající rozvodny 35/10 kV Špindlerův Mlýn. Termín realizace není stanoven.


Město Vrchlabí Město se dělí na tři městské části, Vrchlabí, Hořejší Vrchlabí a Podhůří. V části Vrchlabí a Hořejší Vrchlabí jsou řadové domy a domy rodinné, v části Podhůří převažuje panelové sídliště – Liščí Kopec. Ve městě je několik významných průmyslových závodů, ŠKODA – ENERGO, KABLO – ELEKTRO, OPTREX, KAD, MILETA s vlastními zdroji tepla, ve všech případech spalujícími zemní plyn. Dalším význačným energetickým zdrojem ve městě je výtopna akciové společnosti TEPLO KRKONOŠE, která je zdrojem tepla pro místní soustavu CZT. Bytová sféra je kromě tohoto zdroje vytápěna ještě několika domovními plynovými kotelnami spadajícími do oblasti středních zdrojů. Ostatní byty ve městě jsou vytápěny lokálními zdroji, většinou plynovými. Zdroj CZT,plynová výtopna TEPLO KRKONOŠE s instalovaným výkonem 15,6 MW, je umístěna na Liščím kopci. Teplo je z CZT dodáváno do panelového sídliště na Liščím Kopci a od roku 2002 i do Městské nemocnice. Zdroj CZT i horkovodní rozvody 110/70°C jsou v dobrém stavu, z r. 1997. Objekty připojené na CZT jsou vytápěny a zásobovány TUV pomocí 53 tlakově závislých předávacích stanic. Dodávka tepla z CZT je dělena na cca 72% do bytové sféry a na cca 28% do nebytové sféry. V současné době je teplem z CZT v bytové sféře zásobováno cca 30% obyvatel města. Velmi vysoká cena tepla z CZT, 460 Kč/GJ, je důsledkem splácení úvěru na výstavbu soustavy CZT. Celá akce byla financována tzv. metodou EPC (Energy Performance Contracting) – vysoká cena tepla je důkazem ne příliš vhodné aplikace této metody – ať již v důsledku nepřiměřených investičních nákladů, nebo způsobu financování. Stávající vysoká cena tepla by se měla snížit po roce 2007 po splacení úvěru.


2003


V současné době není instalovaný výkon zdroje CZT plně využit (roční využití instalovaného výkonu je jen 1175 h/r). Připravuje se proto další rozšíření CZT směrem do středu města a pro zásobování teplem další výstavby na Liščím Kopci. Tím by se stávající dodávka tepla zvýšila ze současných cca 66 000 GJ/r na cca 90 000 GJ/r. Výhled V Energetické koncepci města Vrchlabí (zpracoval v r.2003 ORTEP s.r.o. Praha) je další rozvoj soustav zásobování města teplem hodnocen ve třech variantách. Var.I preferuje zásobování z CZT Var.II předpokládá zachování stávajícího způsobu zásobování teplem Var.III preferuje decentralizované zásobování se zdroji na plyn nebo biomasu Závěry hodnocení variant : -

energetické hodnocení, spotřeba primárních paliv nepatrné rozdíly mezi všemi variantami

ekologické hodnocení malé rozdíly mezi všemi variantami, větší vliv bude mít zvýšení NOx vlivem dopravy ekonomické hodnocení nejekonomičtější Var.I Z hodnocení variant vyplývá, že nejvýhodnější by byl rozvoj CZT se současnou náhradou tuhých a kapalných paliv obnovitelnými zdroji. Při rozvoji CZT by bylo možno jako zdroje tepla , kromě stávající výtopny na Liščím Kopci, využít stávající plynové zdroje tepla o vyšším výkonu, jejichž instalované výkony nejsou zcela využity. Především se jedná o závod KABLO – ELEKTRO s využitím instalovaného výkonu 20,6 MW jen 607 h/r.


2003


2.3.



0 0 0 0 0 0 0 0 0 219 219

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1771500 1771500


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 100,0 100,0


0 0 0 5,5 3,6 0 2,4 0 0 19,6 31,1

Výroba tepla (GJ/r) 0 0 0 5823 10086 0 19359 0 0 119146 154414


Podíl paliva (%) 0,0 0,0 0,0 4,6 7,8 0,0 13,2 0,0 0,0 74,4 100,0


2003




Zásobování teplem V území je instalována jedna soustava CZT ve městě Vrchlabí s dodávkou tepla do bytové (cca 2/3) a nebytové sféry (cca 1/3). V bytové sféře je z CZT zásobováno cca 30% obyvatel města. Do budoucna se uvažuje se zvýšením podílu této soustavy CZT o cca 50% bez nutnosti zvyšování stávajícího instalovaného výkonu zdroje (15,6 MW). Zásobování teplem zbývajících objektů v území je decentralizované z lokálních zdrojů. V obcích se z rozvojem CZT neuvažuje v důsledku nízké plošné spotřeby tepla, která vylučuje ekonomický provoz soustav CZT.

Zásobování plynem Území má zatím střední stupeň plynofikace. Nad 50% jsou plynofikována města Vrchlabí, Hostinné a Špindlerův Mlýn a obec Lánov. Pod 50% je plynofikováno dalších 5 obcí. VČP a.s. má zájem plynofikovat i zbývajících 6 obcí. Při plynofikaci se však nepředpokládá výstavba dalších VTL plynovodů. Plynofikace zmíněných lokalit bude závislá hlavně na zájmu obcí na její realizaci a na zajištění finančních prostředků.

Zásobování el. energií Zásobování území elektrickou energií je z hlediska nejen současného odběru, ale i výhledových potřeb zajištěno a nevyžaduje v současné době mimořádná opatření v oblasti výstavby nových TR. Pouze v případě vzniku zcela mimořádného výkonového nárůstu ve střední části Krkonoš, bylo by nutné tento požadavek řešit výstavbou nové transformovny 110/35 kV ve Špindlerově Mlýně.


2003



Výroba tepla Ve velkých zdrojích je spalován výhradně zemní plyn. Pouze v Krkonošských papírnách v Hostinném a Miletě v Černém Dole je zcela výjimečně a nepodstatném množství spalován TTO a LTO. Ve středních zdrojích představuje podíl zemního plynu téměř 75%, dalším nejrozšířenějším palivem je LTO s podílem 13%. Ani ve velkých, ani ve středních zdrojích není spalován dřevní odpad. Výroba tepla ve velkých zdrojích je 20 x vyšší než ve zdrojích středních. Stáří velkých zdrojů je různorodé, v Krkonošských papírnách a Kablu a Teplu Krkonoše ve Vrchlabí je to jen 6-10 let, v Avon v Rudníku 35 let, a ve zbytku cca 21 let. V Krkonošských papírnách v Hostinném (KRPA) je instalována kombinovaná výroba tepla a el. energie pomocí dvou soustrojí s plynovými turbínami o jmenovitém el. výkonu 2 x 4,5 MW a jednoho soustrojí s protitlakou parní turbínou o jmenovitém el. výkonu 4,0 MW. Bilance výroby tepla a el. energie v KRPA je následující (v r. 2002) : výroba tepla na kotlích

910 TJ/r

výroba el. energie

67,5 GWh/r

dodávka tepla do závodu

592 TJ/r

spotřeba paliva

1 251 TJ/r

Pro splnění požadavku Zákona č.406/2000 Sb. je nutno v případě rekonstrukce uvedených dalších velkých zdrojů v území, hodnotit možnost zavedení výroby el. energie v kombinovaném cyklu.

Rozvody tepla Ve městě Vrchlabí je teplo částečně dodáváno pomocí soustavy CZT se zdrojem ve výtopně TEPLO KRKONOŠE s instalovaným výkonem 15,6 MW, která je umístěna na Liščím kopci. Teplo je z CZT dodáváno do panelového sídliště na Liščím Kopci a od roku 2002 i do Městské nemocnice. Protože instalovaný výkon výtopny není v současné době plně využit je plánováno rozšíření rozvodů tepla pro další zástavbu na Liščím kopci a ve směru do centra města. Vzhledem ke stáří jen 6 let jsou rozvody tepla i zdroj tohoto CZT v dobrém stavu. 160 RAEN s.r.o. Praha

2003

SPRÁVNÍ OBVOD NÁCHOD

Recommend Documents