Správní oblast Sokolov
Jedná se o oblast střední velikosti v Karlovarském kraji. Tato oblast se rozkládá v centrální části Karlovarského kraje. Tato oblast sousedí na severu se správní oblastí Kraslice. Na východě sousedí se správními oblastmi Cheb. V jižní části tato oblast sousedí se správní oblastí mariánské Lázně a na západě sousedí se správní oblastí Karlovy Vary. Správní území zahrnuje celkem 30 měst a obcí. Z toho je 5 měst s pověřeným obecním úřadem. Jedná se o následující města: -
Sokolov Kynšperk nad Ohří Loket Chodov Horní Slavkov
V této oblasti je 14 610 Ha zemědělské půda a 34 287 Ha nezemědělské půdy. V oblasti se ke 31.12.2009 vyskytovalo celkem 15 247 ekonomických subjektů. V oblasti bylo ke konci roku registrováno 78 828 obyvatel a došlo zde k celkovému úbytku o 86 obyvatel oproti období roku 2008. Viz statistické údaje k 31.12.2009
Strana 1
Tabulka 1 Porovnání základních geografických údajů ORP Karlovarského kraje
ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika
Rozloha (km2)
% za kraj
144,0 4,3 497,0 15,0 1 196,0 36,1 265,0 8,0 405,0 12,2 319,0 9,6 489,0 14,8 3 314,0 100,0 78 865,0
Počet obyvatel
% za kraj
počet obyvatel sídla ORP
% z počtu obyvatel celého ORP
Hustota osídlení na km2
17 879,0 5,8 13 373,0 74,8 124,4 52 927,0 17,2 34 873,0 65,9 106,5 89 983,0 29,2 51 459,0 57,2 75,2 14 114,0 4,6 7 108,0 50,4 53,3 24 646,0 8,0 13 758,0 55,8 60,8 29 940,0 9,7 17 357,0 58,0 94,0 78 914,0 25,6 24 467,0 31,0 161,4 308 403,0 100,0 162 395,0 93,0 10 467 542,0 132,7 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008)
Tabulka 2 Porovnání základních geografických údajů všech ORP kraje
ORP Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov Karlovarský kraj Česká republika
Počet obcí 5 21 40 8 14 14 30 132 6249
% za kraj
Počet obcí se statutem města
3,8 15,9 30,3 6,1 10,6 10,6 22,7 100
% za kraj
Počet obcí nad % za kraj 1000 obyvatel
Počet katastrální ch území
% za kraj
2 5,4 3 7,1 24 5 13,5 6 14,3 126 8 21,6 8 19 175 4 10,8 3 7,1 39 3 8,1 4 9,5 61 6 16,2 5 11,9 46 9 24,3 13 31 90 37 100 42 100 561 592 1367 13027 Viz statistická ročenka KK 2009 (data k 31.12.2008)
Vyhodnocení stavu a vývoje území Zemědělský půdní fond Území SO ORP Sokolov patří v rámci ČR k územím s menším podílem zemědělské půdy a s její nižší bonitou. Zemědělská půda tvoří necelých 30 % území ORP, z toho orná půda tvoří 25,6 %, trvalé travní porosty 69,8 %, zahrady 4,4 % a ovocné sady 0,2 % plochy území. Půdní poměry zde byly ovlivněny rozsáhlou těžbou a následnou tvorbou půd v důsledku zemědělské a lesnické rekultivace. Nejvíce jsou na území SO ORP Sokolov zastoupeny hnědé půdy, většinou silně kyselé. Lesnatost SO ORP Sokolov je 41 %. Tato hodnota značně převyšuje celorepublikový průměr. Původními dřevinami zde byly listnáče, dnes již jsou vytlačeny jehličnatými lesy, které v SO ORP Sokolov zaujímají 87 % plochy území. Převážnou část jehličnanů 75 % tvoří smrk. Převládají lesy hospodářské, významnou skupinu tvoří také lesy zvláštního určení, které jsou nástrojem ochrany především prvních zón CHKO Slavkovský les. Strana 2
4,3 22,5 31,2 7 10,9 8,2 16 100
Tabulka 3 – Rozdělení půdního fondu
Podle SO ORP Sokolov
Pozemky určené k plnění funkce lesa Lesy SO ORP Sokolov jsou součástí přírodních lesních oblastí Krušné hory, Chebská a Sokolovská pánev a Karlovarská vrchovina. Lesnatost SO ORP Sokolov je 41 %, což značně převyšuje celorepublikový průměr. Také zde došlo v 19. století k převratnému zásahu do dřevinné skladby lesů. Původní lesní porosty s poměrně velkým podílem listnatých dřevin byly postupně nahrazeny jehličnatými porosty. Dnes zaujímají 87 % plochy území, z toho smrk 75 %, borovice 9 %, modřín 2 % a ostatní 1%, a listnaté dřeviny 13 % plochy, z toho bříza 6 %, olše 3% a ostatní listnaté 4 %. Podle Typologického systému ÚHÚL má v lesní oblasti Krušné hory největší plochu jedlo-bukový a smrkobukový lesní vegetační stupeň, v Chebské a Sokolovské pánvi převažuje buko-dubový a dubo-bukový a v Karlovarské vrchovině jednoznačně dominuje jedlo-bukový stupeň. Převládají zde lesy hospodářské. Lesy zvláštního určení jsou vymezeny jako nástroj ochrany pásem zdrojů léčivých a minerálních vod (Mariánské Lázně, Louka, Nová Ves, Karlovy Vary). Dalším důvodem pro zařazení lesů do této kategorie je ochrana prvních zón CHKO Slavkovský les a prvních pásem hygienické ochrany (nádrž Horka a další menší vodárenské zdroje). Lesy zvláštního určení jsou vymezeny v MCHÚ, příměstských a rekreačních oblastech (Habartov, Kynšperk nad Ohří), genových základnách (Krušné hory, Karlovarská vrchovina), obor (Studánka) a v samostatných bažantnicích (Sokolovská pánev). Kategorie lesa ochranného je tvořena pouze porosty na nepříznivých stanovištích (v Krušných horách a Karlovarské vrchovině převažují rašeliny).
Technická infrastruktura Území SO ORP Sokolov se vyznačuje poměrně hustou silniční sítí. Nejvýznamnější je právě budovaná rychlostní silnice R6, která umožní dopravní napojení ve směru Cheb – SRN a Karlovy Vary – Praha. Poloha území SO ORP Sokolov při komunikaci R6 byla důvodem pro zařazení tohoto ORP do rozvojové osy OS7 a rozvojové oblasti OB12 v Politice územního rozvoje ČR 2008. Další významné dopravní napojení představuje celostátní i mezinárodní železniční trať číslo 140. Spojuje území SO ORP Sokolov se sousedním ORP Cheb na západě území a dále pokračuje do SRN a na východě směřuje do Karlových Varů a pokračuje do Prahy.
Strana 3
Z ostatní dopravy má největší význam doprava cyklistická. V současné době mají cyklostezky a cyklotrasy na území SO ORP Sokolov délku cca 300 km a připravuje se budování dalších okolo budoucího jezera Medard a úseky stávající cyklostezky podél Ohře. Území SO ORP Sokolov je poměrně dobře vybaveno sítěmi technické infrastruktury. Vyznačuje se především výrobou elektrické energie, na výrobě energie Karlovarského kraje se podílí 97 %. Elektřina je zavedena do všech obcí ORP. Uplatňují se zde také obnovitelné zdroje energie.
Zásobování el. energií
Všechny obce v SO ORP Sokolov jsou zásobovány elektrickou energií. Elektrické vedení včetně významných rozvoden je zachycen ve schématu v části b) této kapitoly. Na území SO ORP Sokolov se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Uplatňují se zde v menší míře také obnovitelné zdroje energie – větrné elektrárny v Horním Částkově – 4 věže každá o výkonu 2 MW, které jsou ve zkušebním provozu a malé vodní elektrárny. Na území SO ORP Sokolov se dále nachází několik fotovoltaických elektráren, a to v Sokolově jedna o výkonu 12 kWp a druhá o výkonu 39,56 kWp, v Habartově s výkonem 18 kWp, ve Svatavě o výkonu 19 kWp a další dvě s označením SUAS 2 – Jehličná o výkonu 43,3 kWp a SUAS 3 – Marie o výkonu 74,48, obě v k.ú. Královské Poříčí. Politika územního rozvoje ČR 2008 navrhuje na území SO ORP Sokolov koridor E2 pro zajištění transformační vazby 400/110 kV stanic Vernéřov a Vítkov u Sokolova a jejich napojení do přenosové soustavy 400 kV Hradec – Vernéřov. Rozvodna Vítkov bude sloužit pro propojení ČR – SRN. Z tohoto důvodu je v přípravě rozšíření rozvodny Vítkov.
Tabulka 4 – Souhrn instalovaných zařízení podle místa provozovny
Elektrárna
KVET
KGJ
FVE
VTE
0,040
0,009
2,700
1
2,749
5,189
1,631
0,034
0,003
1
6,857
1,82
1,284
0,029
3
8,133
1
0,355
1
0,127
1
3,153
Aš Cheb Karlovy vary
5
Kraslice
0,355
Mariánské Lázně
0,034
Ostrov Sokolov Karlovarský kraj
Trafostanice 110/22 220/110 110/6 kV kV kV
MVE
0,085
0,008
1,863
1,290
112,000
809,800
0,866
1,741
0,056
112
814,8
7,909
6,999
0,136
3,993
Celkem
6
2
2
924,463
14
2
2
945,84
Zdroj informací – Operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu“ z roku 2009.
Strana 4
Tabulka 5 – Rozložení zdrojů el. energie podle sídla firmy
Název subjektu
Vodní
Sluneční
Typ zdroje Plynový a Větrný spalovací
Paroplyno vá
Parní
Aš Cheb Karlovy Vary Kraslice Mariánské Lázně Ostrov Sokolov
0,041 0,229 2,35 0,115 0,254 1,417 0,572
0,437 2,6249 2,451 0,005 0,925 0,885 1,293
0 5,265 2,229 0 0 0 0,464
2,7 5,815 0 0 0 0 0
0 0 0 0 0,13 4 340
0 0 0 0 0 0 286
Karlovarský kraj
4,978
8,621
7,958
8,515
344,1
286
Uvedené hodnoty jsou v MWh. Zdroj informací – databáze udělených licencí ERU. Data jsou platná k 6. 7. 2011. Zásobování vodou Podkladem této kapitoly byly údaje z Českého statistického úřadu a dále z Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, ze kterých vyplývá, že SO ORP Sokolov má v Karlovarském kraji nejvíce obyvatel napojených na veřejný vodovod. Průměrně je na celém území SO ORP Sokolov zásobováno 98,64 % obyvatel, v absolutním vyjádření se jedná o 78 268 obyvatel z celkových 78 828. Z dostupných údajů o území byly vypočtena délka místního vodovodního potrubí, která na území SO ORP Sokolov celkem činí 535,52 km. Podrobnější údaje za jednotlivé obce SO ORP Sokolov obsahuje tabulka v části b).
Obec
Březová Bukovany Citice Dasnice Dolní Nivy Dolní Rychnov Habartov Horní Slavkov Chlum Svaté Máří Chodov Josefov Kaceřov Krajková Královské Poříčí Krásno Kynšperk nad Ohří Libavské Údolí
Trvalí obyvatelé (počet)
Zásobovaní obyvatelé (%)
Zásobovaní obyvatelé (počet)
Území obce (ha)
Místní vodovodní potrubí (km)
2 741 1 706 884 374 322 1 482 5 238 5 654 297 14 144 332 438 890 862 726 5 036 587
99,9 99,8 99,3 98,3 97,2 98,4 99,5 99,5 98,6 99,8 97,3 100,0 97,3 96,7 97,1 99,1 100,0
2774 1828 844 347 240 1225 5312 5861 286 14584 291 432 794 683 603 4965 579
5 955,78 311,81 562,56 406,16 1 877,06 533,49 2 122,71 3 682,40 465,39 1 425,83 833,19 569,91 3 514,70 1 219,42 2 535,76 2 334,88 227,03
41,49 5,12 11,91 5,72 9,79 20,2 34,45 30,12 16,67 49,19 15,12 10,34 22,74 10,71 13,55 5,69 3,64 Strana 5
Loket Lomnice Nová ves Nové Sedlo Rovná Sokolov Staré Sedlo Svatava Šabina Tatrovice Těšovice Vintířov Vřesová
3 191 1 192 290 2 713 572 24 382 836 1 602 313 170 155 1 184 515
98,5 100,0 97,1 98,3 98,5 99,7 97,7 99,2 98,6 94,7 100,0 99,1 100,0
3138 1089 233 2567 541 24878 685 1554 281 124 140 1057 333
2 677,16 1 384,49 2 695,05 1 698,44 4 409,26 2 266,34 649,30 1 158,68 509,58 1 008,55 118,72 1 436,91 214,96
20,05 16,13
celkem ORP Sokolov
78 828
98,6
78268
48 805,52
535,54
41,97 6,63 79,67 10,87 25,89 7,21 0,9 2,87 13,39 3,51
Kanalizace a čištění odpadních vod V ORP se dosud vyskytují obce, které nejsou napojeny na veřejnou kanalizaci. Mezi ně patří Dolní Nivy, Chlum Svaté Maří a Tatrovice. Přesto je ORP Sokolov v rámci Karlovarského kraje ORP s nejvyšším podílem obyvatel napojených na kanalizaci. Zásobování plynem Hodnoty uvedené v níže uvedeném textu se vztahují k roku 2001. V té době bylo na území SO ORP Sokolov zásobeno plynem 63 573 obyvatel, což představuje 80,7% obyvatel. Na území SO ORP Sokolov je celkem 199,6 km vedení vysokotlakého plynovodu, 136 km středotlakého plynovodu a 119,6 km nízkotlakého plynovodu. Dále se zde nachází 81 regulačních stanic VTL a STL. Tabulka 6 – vedení plynového potrubí a umístění regulačních tanic plynu
ORP
Produkt nebo služba
Název subjektu, nebo objektu (provozovna)
typ objektu
výkon MW/parametry
Obec
Držitel licence (zřizovatel)
Sokolov
Plyn regulační stanice
Březová u Sokolova 1 – Okružní
Regulační stanice
VTL
Březová
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Březová u Sokolova 2 – Lipová
Regulační stanice
VTL
Březová
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Dolní Nivy
Regulační stanice
VTL
Dolní Nivy
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Dolní Rychnov
Regulační stanice
VTL
Dolní ZČP Net, Rychnov s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Habartov 1 – Okružní
Regulační stanice
VTL
ZČP Net, Habartov s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Habartov 2 – Máchova
Regulační stanice
VTL
ZČP Net, Habartov s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Horní Slavkov 1 – Zahradní
Regulační stanice
VTL
Horní Slavkov
ZČP Net, s.r.o.
Strana 6
Sokolov
Plyn regulační stanice
Regulační stanice
VTL
Horní Slavkov
ZČP Net, s.r.o.
Plyn regulační stanice
Horní Slavkov 3 – U výtopny Chodov – Stará Chodovská
Sokolov
Regulační stanice
VTL
Chodov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Chodov 1 – Bohemie
Regulační stanice
VTL
Chodov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Chodov 4
Regulační stanice
VTL
Chodov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Horní Pochlovice
Regulační stanice
VTL
Kaceřov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Krajková
Regulační stanice
VTL
ZČP Net, Krajková s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Krásno
Regulační stanice
VTL
Krásno
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Květná
Regulační stanice
VTL
Květná
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Kynšperk 1 – Chebská
Regulační stanice
VTL
Kynšperk ZČP Net, nad Ohří s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Kynšperk 2 – Sokolovská
Regulační stanice
VTL
Kynšperk ZČP Net, nad Ohří s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Kynšperk 3 – Jana Jiskry
Regulační stanice
VTL
Kynšperk ZČP Net, nad Ohří s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Libavské Údolí
Regulační stanice
VTL
Libavské ZČP Net, Údolí s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Loket 1 – Nádražní
Regulační stanice
VTL
Loket
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Loket 2 – Sportovní
Regulační stanice
VTL
Loket
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Nové Sedlo
Regulační stanice
VTL
Nové Sedlo
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Nové Sedlo – Loučky
Regulační stanice
VTL
Nové Sedlo
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Rovná
Regulační stanice
VTL
Rovná
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Rudolec
Regulační stanice
VTL
Rudolec
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Sokolov 2 – Ohře
Regulační stanice
VTL
Sokolov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Sokolov 3 – Michal
Regulační stanice
VTL
Sokolov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Sokolov 4 – Kosmonautů
Regulační stanice
VTL
Sokolov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Sokolov 6 – Vítězná
Regulační stanice
VTL
Sokolov
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Staré Sedlo
Regulační stanice
VTL
Staré Sedlo
ZČP Net, s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Těšovice
Regulační stanice
VTL
ZČP Net, Těšovice s.r.o.
Sokolov
Plyn regulační stanice
Vřesová
Regulační stanice
VTL
Vřesová
ZČP Net, s.r.o.
Strana 7
Zdroj informací – operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep. energie velkého rozsahu“ z roku 2009 Zásobování teplem Na území SO ORP Sokolov se nachází většina velkých zdrojů výroby elektrické energie a na celkové výrobě elektrické energie v kraji se podílí 97 %. Hlavními producenty elektřiny jsou elektrárna Tisová a elektrárna Vřesová. Tyto elektrárny jsou zároveň i zdrojem tepla pro danou lokalitu. Tabulka 7 Souhrn zdrojů tepla podle umístění zdroje KVET
Kotelna
Teplárna
Aš
26,56
Cheb
32,80
Karlovy Vary
17,21
Kraslice Mariánské Lázně
19,44 7,73
Ostrov
9,70
79,80
44,83
Výtopna
Celkem
PAR,TEPL
TEPL
26,56
27,74
80,70
113,50
119,98
4,20
66,23
42,75
19,44 69,71
77,44
161,50
PAR, HORK
PAR
HORK
69,40
36,80 63,12
89,50
12,17 277,97
196,00
222,92
580,53
265,40
312,92 569,90
Sokolov
1 824,00
41,00
224,00
149,36
2 238,36
Celkem
1 824,00
154,44
348,63
303,97
2 631,03
161,50
90,00
569,90
Zdroj informací – Operační plán pro řešení krizové situace „Narušení dodávek el. energie, plynu a tep energie velkého rozsahu“ z roku 2009.
Využití území Využití území SO ORP Sokolov je sledováno podle základních kategorií: zemědělská půda a nezemědělská půda. Zemědělská půda zahrnuje ornou půdu, trvalé travní porosty (TTP), zahrady a ovocné sady. Chmelnice a vinice se na území SO ORP Sokolov nevyskytují. Podíl zemědělské půdy se pohybuje kolem 30 %, podíl orné půdy ze zemědělské půdy mírně klesá a v roce 2009 činil 25,6 % a podíl TTP činil 69,8 %. Lesní půda měla v roce 2009 výměru 20 041 ha, vodní plochy 882 ha a ostatní plochy 12 722 ha z celkové výměry SO ORP Sokolov, která činí 48 897 ha.
Bydlení K průmyslovému charakteru území je přizpůsobeno i zdejší obyvatelstvo, které je složeno především z dělnických profesí a profesí uplatňujících se v průmyslu. Dlouhodobě patří SO ORP Sokolov k území, s nízkým počtem vysokoškolsky vzdělaných lidí (cca 4 %). Převážná část obyvatel bydlí v sídlištní zástavbě, rodinné doby jsou zastoupeny v menší míře a nacházejí se spíše na periférii a menších vsích v okolí. Největší zastoupení má česká národnost, následuje slovenská a německá. Výrazné je zde zastoupení romského a vietnamského etnika. V SO ORP Sokolov došlo za posledních 10 let ke snížení počtu obyvatel o 1726, což představuje 2,1 %.
Strana 8
Bytový a domovní fond Domovní fond Z údajů o domovním fondu byly získány pouze počty domů celkem za jednotlivé obce SO ORP Sokolov v roce 2001. Na území SO ORP Sokolov bylo v roce 2001 celkem 8 266 domů. Nejvíce domů – 1502 bylo na území města Sokolov, následoval Kynšperk nad Ohří 716 domů, Chodov 714 domů, Habartov 568 a Loket 469 domů. Nejméně domů se naopak nacházelo v obci Vřesová (10), následuje Rovná (44), Těšovice (50) a Tatrovice (56). Průměrně se v roce 2001 na území SO ORP Sokolov nacházelo 275,5 domů na obec.
Bytový fond Území SO ORP Sokolov má celkem 32 027 bytů z toho trvale obydlených je 30 286. Dále je rozlišeno bydlení na trvale obydlené byty (TOB) v rodinných a bytových domech. Největší podíl TOB v rodinných domech je v obcích Těšovice (100 %), Josefov (96,1 %) a Chlum Svaté Maří (90 %). Naopak nejnižší podíl TOB v rodinných domech je v obci Vřesová (0 %), Chodov (7,7 %) a Sokolov (8,1 %), kde převažuje bydlení v bytových domech. O bydlení v rodinných domech je v posledních letech zvýšený zájem, v některých obcích je ovšem nedostatek vhodných ploch k výstavbě z důvodu různých územních omezení (např. Sokolov).
Výstavba Dalším ukazatelem bydlení je výstavba. V této oblasti byl sledován počet dokončených bytů v jednotlivých obcích SO ORP Sokolov v letech 2007 – 2009. Nejvíce bytů bylo celkem dokončeno v roce 2008, a to 145 – z toho jen v Sokolově 52, v Chodově 26 a v Lokti 10. O rok později v roce 2009 bylo dokončeno už jen 92 bytů, což představuje 63,45 % proti roku předchozímu. Trend vývoje počtu dokončených bytů si držel Loket, v ostatních případech došlo k poklesu výstavby. Tam, kde došlo ke zvýšení, se jedná o zanedbatelné množství kromě Březové, kde bylo v roce 2009 dokončeno 17 bytů a Krásna s 8 dokončenými byty.
Podnikatelská struktura V této kapitole je sledována ekonomická struktura obyvatel jednotlivých obcí SO RP Sokolov, míra podnikatelské aktivity jednotlivých ORP Karlovarského kraje a počet ekonomických subjektů rozdělený podle právní formy. Dle SLBD žilo v roce 2001 na území SO ORP Sokolov 79 501 obyvatel, z toho ekonomicky aktivních bylo 41 939, což představuje 52,75 % obyvatel. Největší podíl ekonomicky aktivních obyvatel pracoval v sekundárním sektoru. Stále větší podíl pracuje v sektoru terciárním. Primární sektor má nejnižší zastoupení. Míra podnikatelské aktivity byla získána z Registru ekonomických subjektů Českého statistického úřadu a sledovány byly pro potřeby ÚAP údaje v letech 2005, 2008 a 2010. Míra podnikatelské aktivity v SO ORP Sokolov se za sledované období zvýšila ze 151,5 ‰ na 156,0 ‰. Přesto je v ORP Sokolov ve srovnání s ostatními ORP Karlovarského kraje míra podnikatelské aktivity nejnižší. Z celkových 80 802 ekonomických subjektů Karlovarského kraje se jich v uvedeném čase na území SO ORP Sokolov nacházelo 15 181, což představuje podíl v rámci Karlovarského kraje ve výši 18,78 %. Na území SO ORP Sokolov mělo sídlo 12 337 podnikajících fyzických osob (z toho 11 379 živnostníků) a 2 844 právnických osob. Mezi právnickými osobami bylo 1 021 obchodních společností, 18 družstev a 2 státní Strana 9
podniky. Uvedená data jsou platná k 31.12.2008.
Hospodářská charakteristika SO ORP Sokolov má převážně průmyslový charakter, vyznačuje se zejména tradičními odvětvími jako chemický průmysl, strojírenství, textilní a oděvní průmysl, výroba skla a porcelánu, energetika, těžba nerostných surovin (zejména hnědého uhlí) a výroba stavebních hmot. V posledních letech však území SO ORP Sokolov prochází postupnou hospodářskou restrukturalizací směrem k novým průmyslovým odvětvím jako např. elektrotechnika a elektronika, ušlechtilému využívání energetických zdrojů a větší důraz je kladen na cestovní ruch, rekreaci, sportovní vyžití a volnočasové aktivity obyvatel i návštěvníků. Tato transformace je realizována rozsáhlými pozitivními přeměnami a obnovou krajiny v rámci zahlazování důsledků těžby hnědého uhlí na vytěžených lokalitách např. rekultivace a revitalizace krajiny v podobě jezer v řádu desítek a stovek hektarů, golfových hřišť, parků, lokalit pro bydlení, kulturní a nové podnikatelské aktivity.
Strana 10