Spolupráce Biosférické rezervace Dolní Morava, o.p.s. s obcemi v letech 2011-2012 a příklady projektů řešících zlepšení stavu zemědělské krajiny
Jan Vybíral Biosférická rezervace Dolní Morava, o.p.s.
Program „Člověk a biosféra“ - MAB
• Mezinárodní Program Člověk a biosféra“ (Man and the Biosphere – MaB) byl vyhlášen v roce 1970 a v následném roce dostal podobu konkrétního dokumentu UNESCO. Je zaměřený na vytvoření vědeckých podkladů a praktických příkladů sloužících ke zlepšení vztahu lidí k jejich životnímu prostředí… • Cílem programu je podporovat udržitelný rozvoj a rozumné využívání a ochranu přírodních zdrojů prostřednictvím modelu vybraných vzorových území celého světa - biosférických rezervací Program „Člověk a biosféra“ (Man and the Biosphere – MaB) v roce 2011 oslavil 40 výročí zahájení činnosti !!!
Biosférická rezervace – co to je a čím je jiná oproti třeba Narodním parkům a CHKO? „BR jsou oblasti s terestrickými, pobřežními nebo mořskými nebo kombinovanými ekosystémy, které jsou mezinárodně uznány v Programu UNESCO Člověk a biosféra „ •BR mají sloužit k řešení otázky jak sladit ochranu biodiverzity a přírodních zdrojů s jejich udržitelným rozvojem a socio-ekonomickým rozvojem regionů. •Doporučeným účinným modelem je komplexní spolupráce vědců oborů přírodovědných i společenských, ochranářských i rozvojových skupin, zástupců státní správy a samosprávy a především také místního obyvatelstva. • Pro vyhlášení BR přijaly některé státy specifickou legislativu. V ČR, tak jako v mnoha jiných zemích, však nemá ani MAB, ani institut biosférické rezervace v legislativě žádnou zmínku.
Biosférické rezervace UNESCO – základní funkce Všechny BR také musí splňovat tři základní a rovnocenné funkce, jimiž jsou: (1) OCHRANA PŘÍRODNÍ A KULTURNÍ RŮZNORODOSTI, (2) PODPORA UDRŽITELNÉHO EKONOMICKÉHO A DEMOGRAFICKÉHO ROZVOJE, (3) LOGISTIKA – PODPORA VÝCHOVY, VZDĚLÁVÁNÍ A VÝZKUMU
Na správě a činnosti každé biosférické rezervace by se měli podílet především lidé, kteří v dané oblasti žijí a pracují…
Biosférická rezervace Dolní Morava Výbor Mezinárodní koordinační rady programu UNESCO „Člověk a biosféra“ (Man and Biosphere - MaB) schválil na svém zasedání v Paříži ve dnech 8. - 11. července 2003 rozšíření Biosférické rezervace Pálava (1986) o Lednickovaltický areál a lužní lesy v oblasti Podluží, mezi Břeclaví, Mikulčicemi a soutokem řek Moravy a Dyje... Nově vymezené území dostalo název
Biosférická rezervace Dolní Morava
Biosférická rezervace Dolní Morava, obecně prospěšná společnost (2004) V České republice je to poprvé, kdy odpovědnost za management BR převzala nevládní organizace a ne orgán ochrany přírody !!! Současní zakladatelé jsou: • Lesy České republiky, s. p. • MND, a. s. • Okresní hospodářská komora Břeclav • Český svaz ochránců přírody V roce 2004 bylo jedním ze zakládajících subjektů i Ministerstvo životního prostředí, to ale z vlastních systémových a organizačních důvodů v roce 2012 z OPS vystoupilo.
Řídící strukturu BR ještě doplňují zástupci: • • • • •
obcí regionu LVA obcí regionu Podluží obcí regionu Mikulovsko Okresní Agrární komory Břeclav Mendelovy univerzita v Brně
Strategie pro připravované projekční záměry • uklidit krajinu od všeho nebezpečného (staré ekologické zátěže, munice atd.) • zvýšit biotopovou pestrost krajiny, ochránit ji před vodní a větrnou erozí, zlepšit hydrologické poměry krajiny (revitalizace, obnova rybníků a mokřadů ...) • respektovat tradiční krajinné profese a podporovat prvovýrobce v jejich úsilí o rozumné využívání přírodních zdrojů (zemědělci, lesníci, rybáři, myslivci ...) • spolupracovat s obcemi, podnikateli univerzitami, školami, vědeckými ústavy ostatními institucemi
s a
• podporovat kulturní a folklorní jedinečnost oblasti, zlepšit turistickou infrastrukturu a logistiku • propagovat trvale udržitelný rozvoj a ochranu přírody brát jako součást zdravého životního stylu
Krajina malozemědělců jako ideál romantiků a ochranářů je nenávratně pryč nejméně už 50 roků… Fragmenty se strukturou drobnějších zemědělských pozemků zůstaly jen kolem vesnic na vysočině a v horách, a to ještě spíš výjimečně. Romantická venkovská krajina, charakterizovaná pestrou mozaikou malých políček, mezí, luk a remízků vzaly za své především v 60. – 70-tých letech minulého století. Oblast lužní krajiny v povodí Dyje a Moravy byla rovněž dotčena socializací venkova. Lužní louky se mnohde přeměnily v pole... … lužní lesy v ČR ale byly zachovány na relativně velké ploše 33 000 ha, (z toho v oblasti BR Dolní Morava na ploše takřka 8 tis. ha), přestože všude v Evropě byly většinou přeměněny na zemědělskou půdu.
Meandrující koryta řek byla zregulována a opevněna ochrannými hrázemi... • Ochrana obcí před povodněmi • Bezpečné zemědělství • Lepší hygiena prostředí
Jižní Morava je ale předurčena k intenzivnímu zemědělství… • Úrodné půdy • Dlouhé vegetační období • Tradice velkoplošného zemědělství již od dob Liechtensteinů
Paradox dnešní doby: Jsme svědky velkého úsilí o ochranu lesů… fungují zde již víc než 250 let! Vidíme snahy o přísnou ochranu rybníků… jsou zde více než 700 let! Plocha lesů v ČR roste, nejúrodnějších polí v blízkosti obcí a měst ale ubývá…,
… a také obrovské monokulturní zemědělské lány zůstávají stranou hlavního zájmu ochranářů (jsou zde většinou „jen“ zhruba 50 let)! Při socializaci bylo zlikvidováno v ČR 430 000 ha remízů, mezí, úvozů, měkkých polních cest… Jaký to asi mělo dopad na biodiverzitu?
Pár čísel k zamyšlení… • • •
Lesní půdy v ČR je cca 34 % Zemědělské půdy cca 44 % (z toho 72 % orná, 27% trvalé luční porosty) Za posledních 10 let u nás ubylo 3,4 % zem. půdy. (14 ha denně). Od roku 1927 to je úbytek 851 000 ha, z toho 235 000 ha v letech 1966 – 2007
•
29 % plochy zemědělské půdy je silně ohroženo erozí, z toho 18 % extrémně. Vodní erozí je ohroženo 40 % půd, větrnou erozí 7,5 %
•
Nejrychleji „mizí“ ta nejúrodnější půda (logistická centra, průmyslové čtvrti, satelitní obytné čtvrti, solární elektrárny, dopravní infrastruktura)
Lidé se v České republice již necítí jako vlastníci půdy. Toto je jedním z významných vítězství socialismu. „Půda je nás všech. Tak ať má odpovědnost za ni stát….“
Dotační možnosti pro podporu biodiverzity (a ochranu půdy) jsou poměrně široké: • Omezování rizika povodní (úprava koryt a niv, průlehy, poldry, další biotechnická opatření • Optimalizace vodního režimu krajiny (zvýšení retenční schopnosti krajiny, obnova přirozených odtokových poměrů, podpora přirozených rozlivů v nivních plochách, retenční a akumulační prostory) • Podpora regenerace urbanizované krajiny (obnova krajinných prvků, břehových porostů, zelené prstence kolem obcí, parky, obnova historických krajinných struktur) • Zakládání a obnova ÚSES (biocentra, biokoridory, interakční prvky) • Komplexní pozemkové úpravy (v rámci nich „společná zařízení“, protierozní opatření,….) • Péče o maloplošná chráněná území z Programu péče o krajinu atd.
Využití pozemků v kulturní krajině je ovlivněno rozhodnutím jejich majitelů: Mohou se zaměřit na podnikání se solárními elektrárnami…
… mohou podporovat vznik logistických center, průmyslových čtvrtí, satelitů, …..
Někteří majitelé, zvláště pak obce, si ale uvědomují význam zajímavé krajiny pro rozvoj turistiky a podporují opatření na obnovu zeleně, rybníků a dalších zajímavých biotopů v krajině… • Komplexní pozemkové úpravy (KPÚ) hradí stát, pokud s nimi souhlasí vlastníci na více než 50 % rozlohy katastru • KPÚ se týkají především extravilánů obcí
Do tzv. společných zařízení patří i návrh Územního systému ekologické stability (ÚSES) jako opatření proti větrné a vodné erozi, na podporu biodiverzity, zvýšení retenční schopnosti krajiny atd…
Místo výstavby 30 ha fotovoltaické elektrárny se radní v Pohořelicích usnesli na zlepšení stavu přírody v okolí města
Město Pohořelice se rozhodlo realizovat návrhy ÚSES na celé navržené výměře takřka 54 ha (!) v katastrálních územích Pohořelice a Nová Ves
Projekt Pohořelice v číslech: • Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 13 ks • Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 53,94 ha • Celková délka zakládaných liniových krajinných prvků/prvků ÚSES: 7 767 m • Celkový počet vysazených cílových stromů: 4 565 ks
alejových
a
• Celkový počet vysazených prostokořenných sazenic: 176 tis. ks • Celkový počet vysazených keřů:165 tis. ks • Dubové síje: 3,01 ha • Výměra založených lučních porostů: 3,64 ha
• Hodnota projektu je 41,5 mil. Kč.
Projekt „Biocentrum Louky“ Novosedly • Projekt podán do OP ŽP v roce 2012, v rámci prior. osy 6, oblast podpory 6.3 Obnova krajinných struktur • Kombinované biocentrum s lučními porosty, skupinami stromů a keřů (2 040 ks), třemi trvalými tůněmi a mokřadem za ochrannou hrází řeky Dyje. • Celková plocha zakládaných krajinných prvků ……… 5,48 ha
• Celkové výdaje na projekt 3,38 mil. Kč
Založení a obnova biocenter a prvků ÚSES v k.ú. Vlasatice Hlavním cílem projektu je založení systému ÚSES a obnovení řady biotopů v původně biotopově pestré kulturní krajině • realizace navržených opatření, která spočívají zejména v doplnění stávající sítě biocenter a biokoridorů, přestavbě nevyhovující skladby dřevin a doplnění interakčními prvky. • Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 12 ks • Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 6,3 ha • výsadba 166 tis. ks sazenic stromů, 10,1 tis. stromů, 7,4 tis. keřů Hodnota projektu: 7 994 143,- Kč
Založení biocenter a prvků ÚSES v k.ú. Drnholec Navrženými a realizovanými opatřeními dojde ke snížení objemu splavů půdy a erozí, snížení rychlosti a výsušnosti větrů, snížení ničivosti přívalových dešťů, zlepšení hygieny krajiny snížením prašnosti, snížení sumy teplot krajiny ve vegetačním období, zlepšení vlhkostních charakteristik, atd. • 189,6 tis. ks sazenic stromů, 144,2 tis. ks keřů, 18 tis. ks alejových a cílových stromů, • Celkový počet zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 23 ks • Celková plocha zakládaných krajinných prvků/prvků ÚSES: 59,69 ha • Celková délka zakládaných liniových krajinných prvků/prvků ÚSES: 24 984 m Hodnota projektu: 47 369 754,- Kč
Založení biocentra v k.ú. Nejdek u Lednice Nejdecká pískovna byla využívána k těžbě od 50. let 20. století Po ukončení těžby byla její jihozápadní část využívána jako skládka komunálního netoxického odpadu….
Cílem projektu je vytvoření biocentra ve formě mokřadního a lesostepního ekosystému pro rozvoj vzácných druhů rostlin a živočichů v místě bývalé skládky netoxického komunálního odpadu, vhodné propojení okolních prvků ÚSES, vytvořit příjemné prostředí pro obyvatele, turisty a výukový prostor pro školní mládež. Hodnota projektu je 3 961 207,- Kč
Obnova krajinné zeleně v k.ú. Lužice u Hodonína Řešené území je zčásti znehodnoceno černými skládkami stavební suti a zárůstem nepůvodních a invazních druhů dřevin a bylin. Po vyčištění lokality, odstranění náletů a terénních úpravách vznikne lesostepní lokalita přírodního charakteru s kosenými kulturními květnými „motýlími“ loukami, měkkými polními cestami a pěšinami a skupinami lesních dřevin a domácích keřů.
Hlavním cílem krajinného projektu je založení přírodní lokality v blízkosti obce, jako zajímavého ekosystému pro rozvoj vzácných druhů rostlin, živočichů i hub ale také jako příjemného prostředí pro obyvatele a herní prostor pro děti. Hodnota projektu je 3 799 613,- Kč.
Propojení NRBC Pálava a RBC Dunajovické vrchy •Celková plocha 12,67 ha na k.ú. Dolní Dunajovice, Perná, a Bavory. • Nositelem projektu je obec Perná • Délka alejí 7,81 km, • Počet vysazených stromů 4 614
Celkové náklady na projekt ……………… 5,44 mil. Kč
"Obnova extenzivního ovocného sadu", „Krajinný plán“ a „Urbanistická studie“ obce Habrůvka • OPS ve spolupráci s občanským sdružením Habrůvka - tradiční vesnicí, o.s., vytvořila teze pro vytvoření projektů krajinného plánu a urbanistické studie obce Habrůvka, jako teoretických podkladů pro vytvoření moderního územního plánu obce a komplexních pozemkových úprav. OPS do projektu zapojila i Mendelovu univerzitu v Brně a Správu CHKO Moravský kras.
• Jako garant projektu OPS pomohla vytvořit projekční komplex, který kromě krajinného plánu a urbanistické studie obce, zahrnuje i plán na výsadbu sadů tradičních krajových odrůd ovocných dřevin, návrhy doplnění územního systému ekologické stability, údržbu a obnovu místního Tyršova sadu.
Olivetská hora v Mikulově, aktuální příklad těchto dní •
• •
Projekt obnovy přírodních poměrů a úprava do podoby přírodního parčíku na pozemku AOPK ČR v k.ú. Mikulov na úpatí Svatého kopečku. Výměra 0,78 ha, nevhodné výsadby z roku 1913 – aktivita místního okrašlovacího spolku. Partnery projektu jsou Město Mikulov, MND, a.s., S CHKO Pálava a KS Brno a BR Dolní Morava. Vychází se z námětu diplomové práce Františky Šatné – Mendelu v Brně, ZF v Lednici z roku 2012.
• Hlavní uvažované záměry: odstranit zdravotně a druhově nevhodné dřeviny, odstranit nárosty keřů a dřevin, doplnit stanovištně vhodnými keři, stromy, travinami a bylinami a místo osadit lavičkami • Předběžný rozpočet 330 tis. Kč. • Současný stav: pokácené vyznačené dřeviny, seštěpkovaná dřevní hmota, odfrézované pařezy
Děkuji za pozornost.
Ing. Jan Vybíral ředitel BR Dolní Morava, o.p.s.
[email protected] www.dolnimorava.org
