Ty největší hlody již na straně 2.
Společná fota na straně 4.
Více na straně 8.
Jak jistě každý z Vás ví, v letošním roce se v Praze, ve dnech 5. a 6.7, konal XV. Všesokolský slet, který byl vyvrcholením oslav 150. let výročí založení ČOS. A my byli u toho. Začali jsme se na slet připravovat už v roce 2010, kdy jsme vybírali skladby, které by byly ušité na míru našim cvičencům. Děti, rodiče, mladší a starší žactvo a ženy. Nebylo těžké se rozhodnout, pouze ženy váhaly. Skladby určené pro ně je nenadchly a tak se rozhodly pro skladbu pro dorostenky a ženy. Nácvik začal na podzim v roce 2011. Naše první vystoupení bylo v Moravských Bránicích na župním sletě 3.6. Další vystoupení nás čekalo 10.6. na domácí půdě ve Vranovicích a 16.-17.6. jsme se zúčastnili Krajského sletu v Brně. Do Prahy jelo cvičit celkem 21 cvičenců. Je zvláštní, že neexistuje společné foto všech cvičících. Při každém vystoupení vždy někdo chyběl. To se bohužel odráželo na celém průběhu nácviku. Neustále jsme hledali někoho, kdo by celek doplnil. Ať žijí duchové a Dávej ber to zvládli. Nebe nad hlavou mělo problém.. Ve Vranovicích se bohužel nenašlo 12 žen, které by měly chuť cvičit. XV. Všesokolský slet je za námi a na všech vystoupeních jsme odvedli vynikající výkon. T.J.
Tímto bychom chtěli moc poděkovat všem vedoucím, ale i cvičencům, kteří do toho s námi šli! Jako poděkováni jsme pro vás připravili tento sletový zpravodaj. Snad vám připomene alespoň něco málo z toho, co jsme spolu zažili ..
Víte jak jsem se těšila do Prahy? Prej to stojí námahy. Průvod, zkoušky, seřadiště, ale nakonec bude i koupaliště. Jezdit metrem a tramvají, to u nás stále nemají. Ve škole jsme ubytovaní, hodně času na cestování. Víte kolik nás to stojí námahy jezdit metrem a tramvají? Jak nás teta buzerovala, že jsme byli protivní, copak by se nedivila, byla celkem naivní. Ale to teta musela udržovat naši pozornost. A hodiny stání na cvičišti a my mokří a zpocení, to jsme si mohli hrát na pískovišti a vyhnout se stresu a placení. Když byl jednou v Praze slet
Když jsme na slet přijeli
V Praze je teď slet
jeli jsme tam z Vranek hned.
tak jsme si kubb zahráli.
rovně stůj a v pravo hleď.
Jedli jsme moc okurky
Zdenál pískl na píšťalku
Každý den jezdíme na Hůrku
a jezdili do Hůrky.
a svolal nás na okurku.
jíme při tom okurku.
A tam v parku kde je dub
Marek a David
Kubb hrajem navečer
hrávali jsme večer kubb.
aby nikdo nebrečel.
Zdenál na píšťalku pískal
Píšťalka píská a píská
můj obdiv si rychle získal.
hromy, blesky a déšť tříská.
Eliška a Adélka
Natálka a Markétka
„Nezklamalas, netrefilas.“ Adélka
Slet je jako salát z okurek.
„Všichni za Zdenálovou pleškou.“ Marta
Bratři se sejdou jak se patří,
„Keška ráno, keška v poledne, keška večer. Výborně pořád keška!“ David
zajdou si pod dub,
„Buď rebel.“ „Ještě včera tu ty sprchy byly..“ Marek (byl v jiným patře) Marta: „Už nekecejte!“ ; Zdenál: „Sss mám tu vysílačky.“ „Strašíš na špatným hradě.“ Pavel „Tak už konečně vím, kdy mám házet.“ Pavel
sřihnout si kubb, zahvízdají na píšťalku, tam pod školou v parku. Po sletě zas odlétnou z kubbu medaile pozvednou. Jeníček a Pavel
„Jeden malý kinedril prosím.“ David Ilča: „Této já nemám pití.“ Marta: „A co já s tím mám dělat?“ „nic, já ti to jen říkám.“ „Loni před šesti lety.“ Lenka Čtvrtek večer, vystoupení, stadion plný lidí.. Anička: „A to je už vystoupení nebo generálka?“
„ Jsou všude, oni snad drží formace i když jdou na záchod!“ Maruška (na Českou suitu alias Růžové peklo) „Vy jste jak když jde zvonkohra.“ Jeník (když šli švihadla)
Skladba pro starší žáky a žákyně Počet cvičenců: 8 dívek a 4 chlapci Nacvičila: Marta Goliášová Hudba z filmů v úpravě Daniela Bartáka
Skladba pro dorostenky a mladší ženy Počet cvičenek: 9 žen Nacvičila: Jana Hladká Hudba Petr Janda a Milan Růžek
Nejmladší cvičenka: Štěpánka Odvářková, oslavila v únoru teprve druhé narozeniny Nejmladší cvičenec: Víteček Klimeš, oslaví v listopadu třetí narozeniny Nejlépe uměla skladbu Lenka, do Prahy přijela až den před vystoupením:-) Nejvíc chrápající: Zdenál, pražské seismografy zaznamenaly zemětřesení o síle 3 stupně Richterovy stupnice:-) Nejvíce času trávil úpravou svého zevnějšku: David, kila a kila gelu, litry a litry laku. Nejvíc znuděný cvičenec: …..(on už ví…) Největší jedlík: Markétka, při zpáteční cestě na ni přišel hlad a snědla 4 rohlíky Největší světoběžník: Jeníček, anglicky se domluví jako by mu bylo 20. Nejhodnější: Eliška a Jeník (důrazně na tom trval) Nejvíc očí měl: Jeník, vše viděl dvakrát a to byl zcela střízliv. Nejšikovnější vedoucí: Jana, Alenka a Jitka– Duchové, Marta– Dávej ber, Jana– Nebe Nejvíc v pohodě : Zdenál, toho nerozhodilo ztracené dítě, krupobití ani jiné rozmary nejen počasí. Nejvíce zbloudilé byly: Verča a Adélka, našli jsme je brzy, protože věděly, že když se ztratí, mají zůstat stát a my si je najdeme. Největší karbanice: Eliška s Adélkou bez karet ani neusnuly. Nejzáludnější kalhoty nosí: Anička, sežraly vše co nevyselo na krku. Největší objevitelka: Lucka, nalezla poklad v Aničiných kalhotách:-) Nejvíc toho přečetl v Praze: Marek, ostatní neměli čas číst či již tuto činnost o prázdninách zapomněli. Nejvíce přátelští: David, Natálka, Markétka, v Nových Bránicích by mohli vyprávět…. Nejvíc chválící: Ilča, koho potkala toho chválila, že mu to sluší. Mockrát děkujeme. Nejlepší budíček: v režii Nebe nad hlavou, názorně nám ukázali jak nalézt značku na ploše. Nejlepší převlíkárnu vymyslel a použil: Pavel, ještě že ty spacáky dělají tak prostorné. Největší prudič: sestra teta mamka Marta, v této anketě získala 89,9 %. Nejzapekleněji schovaná keška: Radlická je nejen stanice metra, ale i dlooouuháá ulice Přijeli jsme autobusem a chodili pěškobusem. Hledali jsme kešky a pořád chodili pěšky. I metrem jsme jezdili v aqua parku řádili.
Skladba pro rodiče a děti a mladší žactvo Počet cvičenců: 31 Nacvičily: Alena Nohelová, Jana Hanušová, Jitka Klimešová Hudba Jaroslava Uhlíře z filmu Ať žijí duchové
Velká fotoreportáž přímo z centra dění v Praze. Přinášíme Vám unikátní a dosud nezveřejněné fotografie vranovických účastníků XV. Všesokolského sletu 2012.
