SPEKTRUM Valná hromada SP ČR v Mostě... Malajsie hledá zelené technologie Ptáme se: kde jsou noví Křižíkové? Velké finále manažerů

Valná hromada SP ČR v Mostě

.............................................. Malajsie hledá zelené technologie Ptáme se: kde jsou noví Křižíkové? Velké finále manažerů

časopis Svazu průmyslu a dopravy  České republiky

SPEKTRUM 05 2012

Svaz průmyslu a dopravy České republiky Je nezávislá organizace sdružující rozhodující část podnikatelů a zaměstnavatelů v ČR. Usilujeme o zlepšování podnikatelského prostředí v ČR a o zvyšování konkurenceschopnosti podniků v ČR při zachování principů etiky podnikání. Na národní i mezinárodní úrovni podporujeme a prosazujeme zájmy svých členů. Svaz průmyslu a dopravy ČR je členem: BUSINESSEUROPE – Konfederace evropského podnikání (od roku 1993) BIAC – poradní výbor pro průmysl a obchod OECD (od roku 1996)

1600 subjektů 113 členských firem 30 svazů a asociací: Asociace českého papírenského průmyslu

Odvětvový svaz Hutnictví železa

Asociace inovačního podnikání České republiky

Sdružení automobilového průmyslu

Asociace leteckých výrobců ČR

Sdružení výrobců a dodavatelů vzduchotechniky

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Společenství průmyslových podniků Moravy a Slezska

Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR

Svaz českých a moravských spotřebních družstev

Asociace spotřební elektroniky

Svaz českých a moravských výrobních družstev

Asociace strojních inženýrů

Svaz dopravy České republiky

Asociace výzkumných organizací

Svaz kovohutnického průmyslu

Asociace zemědělské a lesnické techniky

Svaz plastikářského průmyslu ČR

CECED CZ – Sdružení evropských výrobců

Svaz sléváren ČR

domácích spotřebičů

Svaz strojírenské technologie – SST

Česká manažerská asociace

Svaz výrobců cementu ČR

Česká plynárenská unie

Svaz výrobců vápna České republiky

Českomoravská elektrotechnická asociace

Unie soukromých bezpečnostních služeb České republiky

Český svaz zaměstnavatelů v energetice

Unie středního stavu České republiky

ICT UNIE, o. s.

Partner

Spektrum je oficiálním informačním médiem Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR). Přináší fakta a stanoviska k aktuálním problémům, které jsou předmětem zájmu této největší a nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v České republice. Vydavatel: Svaz průmyslu a dopravy České republiky (SP ČR) Adresa: Freyova 948/11, 190 05 Praha 9 Redakční rada: B. Dlouhý, V. Drbalová, J. Hejduková, O. Gbelec, D. Kuchtová, P. Ježková, L. Nutilová, V. Smrčka, šéfredaktor: R. Hejná, zástupce šéfredaktora M. Mostýn Korektury: M. Trublová Inzerce: SP ČR tel.: 225 279 701 Grafická úprava a sazba: studio pixl­‑e Tisk: Tiskárna Macík, 264 01 Sedlčany 1128, Distribuce: Spektrum je distribuováno na adresy ředitelů členských podniků (např. ČEZ, a. s., RWE Transgas, a. s., ŠKODA AUTO a. s., TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., Czech Coal a. s., OKD, a. s.; VÍTKOVICE, a. s.) a vybrané adresy. Podávání novinových zásilek povoleno Českou poštou s. p., odštěpný závod Střední Čechy v Praze, č.j. NP‑3285/99‑P ze dne 15. 10. 1999. Vychází měsíčně Registrace: ISSN 1213‑7227

Průmysl v postmoderní době obrazů a dojmů Parlamentem schválený nový návrh zákona o ovzduší, především jeho část o poplatcích za vypouštěné emise, opět rozpoutal vášnivou diskusi. Větší než jakou dokáže vyvolat Strategie konkurenceschopnosti nebo Exportní strategie, případně jiná regulační či stimulační legislativní norma týkající se podnikatelského sektoru. Fascinuje mě, jak lidé, kteří nechtějí či neumí efektivně řídit cokoliv, ani nenesou odpovědnost za zajištění obživy lidí ve skutečně tržním prostředí, případně tuto zodpovědnost odmítají, si uzurpují nárok diktovat podnikatelskému sektoru podmínky, za kterých bude smět působit. Asi jim nedochází jedna věc: výroba a podnikání jsou v dnešním postmoderním světě obecně respektovány ne proto, že by si šéfové firem potřebovali leštit ego a bankovní konta, ale protože umožňují každodenní, udržitelný chod celého společenství. Firma vyrábí, prodává, trží peníze, dává výplaty zaměstnancům, ti je utrácejí dle svých potřeb a všichni dohromady platí státu hromadu daní. Mimochodem, bez tohoto koloběhu by nebylo peněz ani na chod ekologických organizací, z nichž mnohé rezignovaly na jakoukoliv jinou než (sebe)propagační činnost, na dříve nepředstavitelný milión státních, krajských a municipálních úředníků a na další vymoženosti moderní doby při zachování slušné životní úrovně. Právě proto je existence průmyslu zvlášť důležitá v České republice. Průmysl neodmítá odpovědnost za to, jak a jakým způsobem ovlivňuje životní prostředí. Na jednotném trhu Evropské unie jsou ekologické povinnosti průmyslových firem zakotveny mimo jiné v směrnici o průmyslových emisích, v směrnici o chemických látkách REACH a v systému emisních povolenek. Podle odborných odhadů zaplatí naše závody v letech 2013 – 2020 mnoho desítek miliard korun v investicích a různých poplatcích státu za ekologii. Nezvýší si tím odbyt, nezajistí nové produkty, nezlepší produktivita. Ve většině veřejnosti však panuje přesvědčení, že se jedná hlavně o velké firmy, „tlusté kocoury“, které si miliardy přehazují vidlemi. Jenže to je další omyl naší v sebeklamu

žijící současnosti. Každá koruna je v průmyslu těžce vydělaná a vydá-li se nerozumným směrem, citelně chybí jinde. Globální konkurence vyspělého euroatlantického průmyslu a levného Dálného východu je neúprosná. Pokud bude stát vysávat průmyslové společnosti, kterým zbude méně peněz na investice do nových produktů, nových trhů a zlepšení produktivity, důsledky dopadnou nejen na ně, ale i na střední a malé firmy a živnostníky. Nemluvě o faktu, že se tím ničí jedno z mála odvětví lidské činnosti schopné skutečně a setrvale uživit podstatnou část společnosti a nikoliv jen hrstku a načas, případně s mnohaletými dotacemi a stále odkládaným termínem vlastní životaschopnosti, jako je tomu u většiny tzv. „nové ekonomiky.“ Skutečná ekonomika je propojený živý organismus a jakákoli nákaza se v něm šíří do ostatních částí. Většinu ekologických povinností musí plnit velké a střední závody průmyslu, ale ty dávají zakázky obrovskému množství firem zaměřených na služby. Stovky tisíc zaměstnanců průmyslových podniků utrácejí své peníze opět za služby. Jádrem české ekonomiky není turismus ani zemědělství, ale už od konce 19. století je to průmysl. Máme nadprůměrný podíl průmyslu a exportu průmyslových výrobků v ekonomice. Ano, může to být i slabina – a i mnozí v podnikatelském sektoru si to myslí. O to spíše, pokud jsou jako nejúspěšnější veřejností vnímáni ti, za jejichž ziskem není konkrétní produkt či inovace. Na druhou stranu to může být výhoda, kterou lze dále rozvíjet a budovat. Vždyť zachování zaměstnanosti a relativní celospolečenské ekonomické soudržnosti v posledních dvou letech je jednoznačně zásluhou průmyslu, na němž může být prosperita této země založena i v budoucnu. Právě proto stále vášnivější a častější, leč vesměs bezobsažné, diskuse typu poplatků za vypouštěné emise začínám vnímat jako probíhající zásadní diskusi o dalším směřování našeho státu i ekonomiky. Česká republika si musí rozmyslet a jasně říci investorům a podnikům, jestli chce dál mít průmysl jako jedno z klíčových odvětví hospodářství, nebo ne. Podniky - bohužel nebo bohudík - mají kam jít, protože jiné země se totiž k podpoře udržitelné ekonomiky staví úplně jinak. Hlas Svazu průmyslu a dopravy ČR by v této naprosto zásadní diskusi měl znít obzvláště silně. Jan Rafaj viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR pro životní prostředí, energetiku a oblast evropských regulací

Úvodní slovo

Průmysl v postmoderní době obrazů a dojmů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 03

Pohled médií

Dobrá zpráva

Svaz vládu mediálně nešetřil . . . . . . . . . 24

Slévárna Beneš a Lát vyznává netradiční řešení . . . . . . . . . . . 36

Téma

Otázky pro

Jsme tu a chceme být slyšeni . . . . . . . . . 05 Usnesení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Uhelné safari aneb Návrat do třetihor k novodobým dinosaurům . . . . . . . . . . . . 11

Ptáme se: kde jsou noví Křižíkové? . . . . 26

Globální a evropský rozměr Vysílat či nevysílat pracovníky? . . . . . . 28 Podniky dostanou pomoc při selhání trhu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 30 Balíček k zaměstnanosti narostl . . . . . . . 31

Manažer roku Události, dokumenty, stanoviska, lobby

Velké finále manažerů určilo v Praze vítěze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 32

Jaká je aktuální nálada v podnicích . . . . 12 Sklářské svítání . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13 Novinky v zákoně o zaměstnanosti v roce 2012 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Strojní inženýři mají šanci na medaili . . 15 Co nového v české legislativě? . . . . . . . . 16 Vyšly další Právní novinky . . . . . . . . . . . . 17 Většinu energie z uhlí vyhodíme . . . . . . 18

Výsledky Manažera roku 2011 – TOP 10 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33

Podpora exportu

Co Vás může zajímat

Němci odmítají utrácet . . . . . . . . . . . . . . 20

Markus Kerbr: Evropa potřebuje více průmyslu . . . . . . . 21 Súdán nabízí obchodní spolupráci . . . . 22 Malajsie hledá zelené technologie . . . . 23

04



Nejlepší podnikoví právníci . . . . . . . . . . 34 Seminář k zemědělství, venkovu a potravinám . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 34 Nadace OKD pomáhá získávat evropské peníze . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 35 Průmyslové svazy v Německu a Rakousku a tamní firmy nejsou proti dostavbě Temelína . . . . . . . . . . . . . 38

Inzerce: ČEZ, a. s.; Czech Coal, a. s.

Jsme tu a chceme být slyšeni Delegáti Svazu průmyslu a dopravy ČR se po roce jeho vnitřních organizačních změn sešli na valné hromadě, aby se ohlédli zpět, co se podařilo prosadit. Ten, kdo vytváří hodnoty a živí tuto zemi, má právo být slyšen při jejím řízení. Má dokonce povinnost vyjádřit svůj názor za situace, kdy by mohlo dojít k ohrožení těchto hodnot. S tímto vědomím se sjeli 24. dubna do Mostu představitelé českého průmyslu k valné hromadě Svazu průmyslu a dopravy ČR. Jako hlavní řečník na ní vystoupil jeho prezident Jaroslav Hanák.

Návrh na ministerstvo hospodářství „Požadujeme vytvoření ministerstva hospodářství, které by novými přístupy a zpracováním nové strategie mělo přispět k řešení současné ekonomické situace,“ vyjádřil potřebu Svazu

jeho šéf Jaroslav Hanák. „Požadujeme také zpracovat celkovou hospodářskou strategii země. Při jejím vytváření přikládáme ministerstvu hospodářství klíčovou roli,“ zdůvodnil vznik této instituce. Současná politika se podle něj příliš zaměřuje na škrty, což je nekoncepční. Česká ekonomika si přitom stojí v situaci hospodářské recese poměrně dobře. „To by nás nemělo vést k sebeuspokojení, potřebujeme nové přístupy. Chybí nám efektivní hospodářská politika s akcentem na nadrezortní řešení problémů země,“ dodal. Právě tato myšlenka se stala jedním ze stěžejních výstupů valné hromady, obráceném vůči politikům, vládě a Parlamentu ČR.

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

05

Valná hromada SP ČR duben 2012

06

Téma

Zpráva a její nová forma Klíčovým dokumentem, předneseném na valné hromadě, se stala Zpráva představenstva o plnění programového prohlášení a činnosti Svazu, hodnotící období od dubna loňského roku do března 2012. Jaroslav Hanák upozornil, že je nově koncipovaná, přehlednější a rozdělená do tří kapitol. Delegáti valné hromady ji obdrželi s předstihem, aby v případě potřeby mohli na její obsah reagovat. Ve svém zhodnocení uplynulého období Jaroslav Hanák nekomentoval tyto kapitoly a nerozebíral jednotlivé části, ale zaměřil se na filosofii fungování Svazu, celkově zhodnotil plnění úkolů a zároveň načrtnul potřebu hledání podnětů pro práci v dalším období. „ Je to nová forma,“ řekl prezident Svazu k pojetí výroční zprávy, když hodnotil její členění a obsah. Zároveň poděkoval řediteli Sekce komunikace Milanu Mostýnovi a dalším členům sekretariátu za její přípravu.

Nová organizace se osvědčila Jaroslav Hanák připomněl, že před rokem došlo k zásadní organizační přeměně Svazu. Kromě nového prezidenta bylo zvoleno šest viceprezidentů. „Máme fungující vnitřní strukturu, složenou z generálního ředitele a čtyř ředitelů jednotlivých sekcí. Nová organizace práce Svazu se osvědčila,“ uvedl. První patrné změny nastaly při přípravě jednání tripartity. Od letošního ledna se tak vedení Svazu před ní pravidelně a kvalitněji připravuje, s předstihem se schází s ostatními zaměstnavatelskými svazy na pracovních schůzkách, kde se projednává každý bod. Nehledě na ne vždy harmonické postoje se daří najít společná pozice a ke každému tématu je určen odpovědný člověk, který pak prezentuje jednotný názor strany zaměstnavatelů. Šéf Svazu odmítl současně přístup odborových bossů, kteří se rozhodli opustit vrcholnou úroveň sociálního dialogu.

„Ekonomická situace České republiky není tragická. Nedělejme, že tato země je spáleniště, že je zde všechno v nepořádku,“ uvedl Jaroslav Hanák v hodnocení přístupu Svazu k tripartitě. Připomněl, že u nás je jedna z nejnižších nezaměstnaností ve výši 8,9 procent. „Jsme pátá členská země s nejnižší nezaměstnaností. Máme nízkou zadluženost. Jsme země, která v parametrech chudoby je na tom v Evropské unii nejlépe. To bychom měli říkat nahlas, protože je to zásluha byznysu, našeho umění jednat s lidmi, platit lidi, zaměstnávat lidi, na tom máme klíčový podíl,“ zdůraznil zásadní roli průmyslu na fungování společnosti.

Nelze pouze škrtat Ve svém vystoupení poukázal na potřebu nejen škrtat, ale také se soustředit na prorůstová opatření. „Jako byznys tvrdíme, že nelze pořád škrtat,“ upozornil Jaroslav Hanák s tím, že toto stanovisko Svazu sdělil také premiérovi Petrovi Nečasovi letos v dubnu při bipartitní schůzce. „Škrty mají být promyšlené, musí to být prováno se strategii země. Neproškrtejme se k chudobě,“ dodal Jaroslav Hanák. Podle jeho názoru této zemi chybí prorůstová opatření. Byla přitom vypracována Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR, kde jsou obsažena mnohá tato opatření. Na přípravě tohoto rozsáhlého materiálu se do značné míry podíleli i zástupci Svazu. Jak poznamenal šéf Svazu, v prorůstových opatřeních je potřeba zabezpečit tzv. tři i, to znamená rozvíjet inovace, instituce a infrastrukturu.

Proexportní strategie Jaroslav Hanák připomněl, že s ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kubou se dohodl na hlavních konturách podpory exportu. Svaz se zúčastnil práce na přípravě této Exportní strategie ČR 2012 – 2020. V materiálu bylo vytipováno

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

07

foto J. Hanzálek a B. Steinz

08

Téma

12 prioritních zemí a k tomu další téměř tři desítky států hlavního zájmu. Proexportní strategie má však zásadní problém, a tím je podle prezidenta Svazu málo kooperativní vztah Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Druhý problém spočívá v malém počtu obchodních cest členů vlády do zahraničí. Premiér byl společně se Svazem pouze v Iráku, jinak neopustil Evropu. Jaroslav Hanák přitom ocenil zahraniční cesty prezidenta republiky. Do Turecka se například letělo dvěma letadly. „Úspěch byl mimořádný,“ zdůraznil Jaroslav Hanák. „Václav Klaus umí reprezentovat Českou republiku,“ ocenil přístup prezidenta země k potřebám českého byznysu v zahraničí. S ministrem Martinem Kubou se nyní připravují tři velké obchodní cesty. Současně poukázal na příliš časté personální obměny v ministerských křeslech, což má mimo jiné i dopady na organizaci zahraničních cest. „Nový ministr dopravy jezdit nemůže, protože je šestý za posledních 26 měsíců. Někteří ministři ani neví, že by do zahraničí jezdit měli,“ poznamenal Jaroslav Hanák.

Temelínem to nekončí Svazu se vedle řady legislativních úprav podařilo prosadit, že vláda přistoupila k aktualizaci Státní energetické koncepce (SEK), která je sice osm let stará, ale už potřebuje změny. Právě energetická koncepce je jednou z priorit, která český byznys výsostně zajímá. Svaz v ní prosazuje některé své požadavky. Na prvním místě je to soběstačná, částečně přebytková energetická politika. Energie by měla být také cenově dostupná. V neposlední řadě upřednostňuje rozvoj udržitelné energetiky, ale bez extrémních postupů, jako se jím stala fotovoltaika. Svaz má také své zástupce v Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii. „Státní energetická koncepce musí úzce souviset se surovinovou politikou a musí mít vazbu na životní prostředí. Jsou to strategické provázanosti,“ upozornil Jaroslav Hanák na priority průmyslu, které Svaz prosazuje při tvorbě energetické koncepce. V ní se Svaz zaměřuje na rychlejší povolování energetických staveb, včetně elektrizační soustavy. „Kartou číslo jedna pro budoucí léta je Temelín. Je to pro průmysl naprosto zásadní věc,“ zdůraznil Jaroslav Hanák význam nejméně 200 miliardové zakázky na dostavbu jaderné elektrárny. „Měla by to být pozlacená zakázka pro domácní firmy. Máme však strach z evropských předpisů,“ připomněl, že se domácí firmy těžko prosazují do týmů, které sestavují účastníci tendru, což jsou velké zahraniční společnosti. Evropská legislativa sice neumožňuje zvýhodňovat domácí firmy při podobných investicích, ale všude v EU se to přesto děje. Hrozí, že domácí firmy budou mít na této státní zakázce realizované přes ČEZ minimální podíl. Zároveň

se nedostanou k servisu, který by jim mohl stabilizovat tržby po dobu činnosti elektrárny. Svaz také prosazuje, aby budoucí vítěz tendru zapojil své subdodavatele také do svých dalších zakázek v zahraničí.

Média mají o Svaz zájem Výroční zpráva ve vztahu k posilování image Svazu konstatovala, že „mediálnímu prodeji“ se v uplynulém období dařilo. Pro hlavní média se Svaz stal prvním kontaktním místem při zjišťování postojů byznysu k nejrůznějším aktuálním otázkám ekonomického a politického života společnosti. K udržení zájmu médií pomohla výrazná mediální angažovanost prezidenta Svazu Jaroslava Hanáka a viceprezidentů Radka Špicara, Pavla Juříčka a Jana Rafaje. Dostávali se na stránky hlavních ekonomických listů i do nejdůležitějších diskusních televizních pořadů, kde tlumočili názory zaměstnavatelů na ekonomické dění v ČR. Svaz také dokázal lépe využít poptávku médií o dění kolem tripartity. Změnil se styl práce s novináři. Posílen byl aktivní přístup, daří se přecházet od poskytování plošných informací k cílenému oslovování vybraných médií.

Svaz je nepolitický „Jestliže Svaz průmyslu a dopravy ČR chce být jedničkou při zastupování českého byznysu, měl by si udržet svou nepolitičnost,“ připomněl Jaroslav Hanák jednu ze zásad, která by měla provázet činnost této zaměstnavatelské organizace i v dalším období. V diskusi na valné hromadě vystoupili s konkrétními poznatky viceprezidenti Pavel Juříček, Radek Špicar, ředitel SAP Antonín Šípek a někteří další delegáti. Valná hromada schválila zásadní dokumenty, a to Zprávu představenstva o plnění programového prohlášení a činnosti, Zprávu o hospodaření a Usnesení. Prezident Svazu poděkoval sponzorovi valné hromady, společnosti Czech Coal. Její generální ředitel Luboš Pavlas účastníky valné hromady seznámil s činností těžební firmy. Ta uhlí nejen těží, ale také se snaží o návrat vytěžených prostor do krajiny a rekultivaci bývalých lomů v jezera nebo zelené plochy. Samotný areál Hipodromu, kde se valná hromada konala, patřil dříve k těžebním prostorám a byla zde výsypka lomu. V současnosti slouží zájemcům o jezdecké sporty, nabízí příjemné restaurační zázemí, jsou zde klidové plochy pro odpočinek. Po skončení valné hromady si někteří její účastníci prohlédli Uhelné safari, kde zájemci mají možnost se seznámit s historií i současností těžby uhlí na Mostecku. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

09

USNESENÍ z jednání valné hromady Svazu průmyslu a dopravy ČR dne 24. dubna 2012 v Mostě Valná hromada Svazu průmyslu a dopravy ČR na svém řádném zasedání dne 24. dubna 2012 v Mostě I. Schválila: • výroční zprávu představenstva o plnění programového prohlášení a činnosti Svazu průmyslu a dopravy ČR, • zprávu o hospodaření Svazu a řádnou účetní závěrku za rok 2011, • přeúčtování vykázaného zisku po zdanění, v souladu s platnými účetními předpisy pro neziskové organizace, na účet nerozděleného zisku a jeho ponechaní jako rezervu na další období, • doc. Ing. Karla Šperlinka, CSc. FEng. a Ing. Josefa Zbořila za čestné členy Svazu průmyslu a dopravy ČR, • vyloučení následujících členů pro neplnění povinností dle Stanov Svazu: ALTRON, a. s., C.S. Cargo Group N.V. II. Vzala na vědomí: zprávu dozorčí rady Svazu. III. Uložila: 1) členům představenstva využít náměty z diskuse dnešní valné hromady pro jednání s vládou, 2) členům, kteří doposud neuzavřeli smlouvu o způsobu úhrady členského příspěvku v roce 2012, aby tak učinili nejpozději do 30. 6. 2012. Za správnost návrhová komise: Ing. Boris Dlouhý, CSc. Ing. Pavel Kafka Radek Špicar, M. Phil.

Svaz průmyslu a dopravy si Vás ve spolupráci s advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners dovoluje pozvat na konferenci s tématem

ARBITRÁŽ V MEZINÁRODNÍM OBCHODĚ Konference se uskuteční v hotelu Kings Court, U obecního domu 3, Praha 1, dne 29. 5. 2012 od 9:00 do 12:00 hodin.

Program konference: 9:00 – 9:15 Registrace 9:15 – 9:30 Přivítání a úvodní slovo – Mgr. Jan Holásek, LL.M. 9:30 – 10:15 Mezinárodní arbitráž v českém kontextu – Mgr. Dušan Sedláček 10:15 – 10:45 Přestávka na občerstvení 10:45 – 11:30 Strategie a plánování v mezinárodní arbitráži – JUDr. Vít Makarius, Ph.D. 11:30 – 12:00 Dotazy a diskuze Těšíme se na setkání s Vámi. Účast je bezplatná, registrujte se prosím do 22. 5. 2012 na adrese https://im.spcr.cz/regform/regform.php?actionid=835&lang=cz

Výroční zpráva představenstva o plnění programového prohlášení a činnosti Svazu průmyslu a dopravy ČR http://www.spcr.cz/files/cz/dokumenty/snemy/ vh_120424/zprava120424.pdf

10

Téma

Uhelné safari aneb Návrat do třetihor k novodobým dinosaurům O prohlídky hnědouhelných povrchových dolů na mostecku mají turisté, a to i zahraniční, stále větší zájem. Pokud se zeptáte, co mají společného turisté a stádo muflonů, tak odpověď zní ČSA. Tedy povrchový mostecký hnědouhelný důl ČSA, patřící skupině Czech Coal, kam se po skončení dubnové valné hromady SP ČR vydali někteří její účastníci. Vzpomínaní mufloni se mihli jen kdesi v dáli, za to si účastníci exkurze s názvem Uhelné safari v povinných bílých helmách užili pomyslného návratu do třetihor. Od léta 2009, kdy se Uhelné safari rozběhlo, je o něj rok co rok stále větší zájem a užily si ho již stovky a stovky „turistů“. Vlastně se tahle třetihorní příkopová propadlina plná jezer a močálů miliony let vyplňovala sedimenty. V době před 22 až 17 miliony let se zde nahromadila silná vrstva jílů a písků. Pod ní leží organická hmota, která se složitými procesy změnila na uhelné sloje. Aby k nim lidé pronikli, začali v 19. století špikovat krajinu chodbičkami, z nichž vynášeli výhřevné topivo. Ve druhé polovině zmíněného století tu pak vznikaly jámy, které nesly různá mužská jména jako Karel, František, Jan, Jindřich. Teď tu pochodují úžasné výtvory lidského umu v podobě skrývkových rypadel jako je KU800, kterým asistují jejich menší sourozenci, uhelná rypadla KU300. Ale i tenhle tři a půl tisícový drobeček dokáže za hodinu vykousat tisíc tun uhlí za hodinu. Moderní povrchové dobývání má stoprocentní úspěšnost, zatímco hlubinná těžba dosáhla i v nejlepší době asi 30 procentní. Vzhledem k současné rychlosti těžby jsou tu zásoby uhlí tak do roku 2020. „Bylo by potřeba využít domácích surovin a pokračovat v těžbě

i při prolomení limitů,“ domnívá se Zdeněk Liška, generální ředitel Svazu. „Samozřejmě je třeba věc řešit rozumně. Ale kvůli rostoucím cenám energií je pokračování těžby v zájmu nejen firem, ale i občanů,“ říká Zdeněk Liška, jeden z účastníků Uhelné safari. Odpůrci těžby poukazují ovšem na to, že oceloví dinosauři vykusující z těla země jeho nerostné vnitřnosti a tím drsně mění vzhled krajiny. „Přijeďte a seznamte se s technologií těžby hnědého uhlí v plném provozu. Zároveň si můžete prohlédnout současnou podobu a způsoby využití řady dokončených rekultivací na Mostecku,“ oponuje Gabriela Benešová, mluvčí společnosti CzechCoal. Součástí safari je proto i Rekultivační trasa. Propojena je s hornickým muzeem i s činností Ekologického centra Most při Výzkumném ústavu hnědého uhlí Most a jeho projektem výukových seminářů pro školní mládež. „Důlní společnosti provádějí rekultivaci a snaží se chovat k přírodě v rámci možností co nejšetrněji,“říká Zdeněk Liška. Jeho slova potvrzuje zavodňování bývalých dolů a vytváření umělých jezer a oživení fauny a flóry. I díky tomu pobíhá v okolí stádo muflonů. Zvykli si na všudypřítomný ruch gigantických důlních strojů i zvědavých turistů. Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

11

Jaká je aktuální nálada v podnicích Zajímavé výsledky přineslo další šetření ve firmách, které Svaz průmyslu a dopravy ČR opět uskutečnil ve spolupráci s ČNB. Svaz průmyslu a dopravy ČR již po páté v řadě ve spolupráci s ČNB provedl čtvrtletní statistické šetření v nefinančních podnicích. Zúčastnilo se ho 197 respondentů. Podívejme se nyní na některé výsledky za 1. čtvrtletí 2012, platné k 6. 4. 2012.

Ceny tlačí na pokles zisků firem Respondenti očekávají, že meziroční změna ceny hlavních výrobních vstupů za rok bude 3,4 %. Jedná se o hodnotu mírně nižší oproti očekávání v prosinci. To naznačuje, že obecně ceny vstupů by tak v následujících 12 měsících nemusely růst, a s vysokou pravděpodobností neporostou tempy jako v roce 2011. Tehdy dosahoval index cen průmyslových výrobců meziročních temp růstu i kolem 6 %. Přesto se jedná o hodnotu relativně vysokou, do které se může promítat i obezřetnost podniků ohledně vývoje cen hlavních vstupů. Přetrvává navíc očekávání kladné mezery mezi růstem cen hlavních výrobních vstupů (3,4 %) a hlavních výrobních výstupů (2,62 %). Potvrzuje se tak známá skutečnost, že vysoká míra konkurence a utlumená poptávka nedávají podnikům přílišný manévrovací prostor pro odražení nárůstu cen vstupů do cen finálních. V posledních měsících dochází k poklesu růstu indexu cen průmyslových výrobců. V březnu 2012 zejména díky vyššímu, než trhem očekávanému, neustálému nárůstu cen ropy došlo k 3% meziročnímu růstu indexu cen průmyslových výrobců. Celkově ale pokračoval trend poklesů temp růstu PPI. Ceny materiálů i surovin a ceny energií patří dle šetření dlouhodobě mezi nejdůležitější faktory omezující růst firmy. Z pohledu většiny respondentů došlo ve srovnání s předchozím rokem ke zhoršení.

12

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

To je logické, podíváme-li se na vývoj cen energetických surovin, tedy surovin klíčových pro průmysl. Ne všechny vlivy jsou ale dány pouze světovou nabídkou a poptávkou či nejistými geopolitickými konflikty. K nárůstu cen v oblasti energetiky a přeneseně i všech dalších meziproduktech, k jejichž výrobě je potřeba energie, dochází i díky regulaci v environmentální oblasti, podpoře obnovitelných zdrojů a zdanění, což snižuje mezinárodní konkurenceschopnost domácích producentů.

Firmy hledají nové trhy Již minulé průzkumy ukázaly, že snižování nákladů je hlavním restrukturalizačním opatřením většiny dotazovaných nefinančních podniků, kde i v prvním čtvrtletí tohoto roku 146 firem ze 189 uvedlo, že do „balíčku chystaných opatření“ patří snižování nákladů. Firmy také chtějí proniknout na nové trhy (108 firem ze 189), kde mohou konkurovat cenou, kvalitou či kombinací obou těchto faktorů. Vysoké ceny vstupů a míra zdanění ale snižují vlastní prostředky pro investice do inovací, i proto jedním z požadavků průmyslu je podpora inovací a obecně podpora stability ze strany státu. Například časté změny daní rozhodně nejsou pro investory lákadlem a sestavování dlouhodobých podnikatelských plánů se také stává obtížnější. Navíc dle žebříčku Světové banky a PWC skončila ČR z hlediska jednoduchosti daní na 117. místě. Faktorů, které ovlivňují růst cen vstupů je více – od vývoje světové poptávky, stability v eurozóně, geopolitických konfliktů v zemích těžících ropu, až po kurz koruny, domácí poptávku či mzdové náklady. Průzkum ukázal, že v oblasti růstu průměrných mezd se neočekávají

výrazné inflační tlaky, kdy pro rok 2012 je očekávána meziroční změna průměrných mezd 1,54 % a v roce 2013 1,35 %.

Náznaky stabilizace a mírného optimismu V prvním čtvrtletí jsme mohli z některých ekonomických indikátorů pozorovat jisté náznaky stabilizace v podobě uklidnění situace na trhu státních dluhopisů zemí periferie, pozitivních makroekonomických dat z USA či dvojciferného nárůstu zahraničních zakázek domácího průmyslu. Na druhou stranu zůstává řada rizik, kde se jedná o otázky spojené se stabilitou veřejných financí zemí jako Portugalsko či Španělsko. Dále se jedná o dopady fiskálně konsolidačních opatření, rizika spojená s cenami akcií, pomalejším růstem Číny, reálnou podložeností dočasného poklesu výnosů některých evropských vládních dluhopisů či se snížením průmyslové výroby a zakázek v Německu na počátku roku. Šetření přináší několik mírně pozitivních signálů. Nelze z nich, jak bylo řečeno v úvodu, ale v současné situaci činit kategorické závěry. Jedním z takových náznaků je v porovnání s koncem roku větší počet firem (39 %, v prosinci 33 %) očekávající meziroční zvýšení investičních výdajů v následujících 12 měsících (snížení očekává 32 %). Z dat lze usuzovat, že lze počítat s vyšší investiční aktivitou zejména v roce 2013. Jedná se přesto o výrazně nižší hodnoty očekávaného zvýšení investic ve srovnání s polovinou loňského roku. Z šetření vychází i mírně pozitivnější hodnocení vývoje zahraniční poptávky proti konci minulého roku. Naopak

optimismu nepřidává neměnící se nedostatečná tuzemská poptávka. Co se týká vývoje zakázek v následujících měsících, tak v druhém čtvrtletí očekává zvýšení 33 % respondentů, snížení 21 % a zbylých 46 % změnu nečeká. V horizontu šesti měsíců však zakázky budou v průměru spíše stagnovat, z výsledků lze usuzovat, že s určitým zhoršením v polovině roku.

Měla by růst zaměstnanost Další mírný optimismus přichází v očekávaném růstu zaměstnanosti, kdy pro letošek je v oslovených podnicích očekáván meziroční nárůst 0,34 % a pro rok 2013 0,05 %. Podíváme-li se na výsledky vývoje zaměstnanosti v prvních třech měsících a očekávání respondentů pro druhé čtvrtletí (-0,84 %), dojdeme k závěru, že předpokládaný růst zaměstnanosti roku 2012 je spojen s druhou polovinou tohoto roku. Ačkoliv najdeme v šetření určité pozitivní signály oproti konci minulého roku, tak zatím nic nenasvědčuje tomu, že bychom se letos vrátili na úroveň kondice z poloviny minulého roku. Letošní rok tak bude pro ekonomiku i pro průmysl zřejmě v dynamice rokem slabším. Připomeňme si ale, že loni se průmyslu, co se týká hrubé přidané hodnoty, v reálných hodnotách podařilo dostat nad úroven před krizí, na rozdíl od HDP ČR. Bohuslav Čížek manažer Sekce hospodářské politiky [email protected]

Pojďte se setkat se zajímavými osobnostmi, přesvědčte se sami o tom, že sklářský a bižuterní průmysl má v naší zemi stále své perspektivní místo, stejně jako jej má v našich srdcích.

Sklářské svítání

Podpořit tradičně skvělé jméno a reputaci českých sklářů a připomenout zavedené výrobce skla a bižuterie si vetklo za cíl diskusní setkání, které uspořádá 30. května 2012 od 10:00 v Jablonci nad Nisou v klubu „Na Rampě“ regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy ČR ve spolupráci s Muzeem skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, které, což není pro muzeum zcela typické, nežije minulostí, ale je i zázemím pro současnost a perspektivou pro budoucnost sklářského a bižuterního průmyslu. Záměrem organizátorů je ukázat veřejnosti budoucnost oborů, které v poslední době procházejí velmi těžkými zkouškami zachování existence, a i přesto si udržují vysokou úroveň. Bude se mluvit nejen o efektivnější a účinnější podpoře státu průmyslovým oborům, které mají v Čechách jednu z nejdelších tradic, ale i o jejich budoucnosti. V diskuzi pak budou moci účastníci položit dotazy nejen přímo zástupcům sklářských firem, ale i představitelům profesních asociací, jakými jsou Česká sklářská společnost, Asociace sklářského a keramického průmyslu ČR či přímo zástupcům politické reprezentace. Podrobné informace o setkání: Markéta Heroutová, regionální manažerka SP ČR pro Liberecký, Královéhradecký a Pardubický kraj, tel.: 733 643 521, e-mail: [email protected].

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

13

Novinky v zákoně o zaměstnanosti v roce 2012

Dvě významné novely zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále jen ZOZ) nabyly účinnosti dne 1. 1. 2012, resp. 5. 1. 2012. V tomto článku se pokusíme upozornit na ty hlavní změny zákona o zaměstnanosti, které se týkají zaměstnavatelů. Rovné zacházení a zákaz diskriminace v zákoně už není dosavadní taxativní výčet skupin osob, které požívaly zvýšenou ochranu na trhu práce, ale zůstalo pouze obecné ustanovení o ochraně ohrožených skupin (§ 4 ZOZ). Nelegální práce – nová definice, kdy za nelegální práci se považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém) nebo výkon práce cizincem v rozporu s vydaným povolením k zaměstnání nebo bez tohoto povolení nebo bez platného povolení k pobytu (§ 5 písm. e) body 1 až 3 ZOZ). Závislou práci definuje ZP (§2 odst. 1) jako práci, která je vykonávána: • ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, • jménem zaměstnavatele, • podle jeho pokynů a • zaměstnanec ji vykonává osobně (musí být naplněny všechny tyto znaky současně). Kromě těchto hlavních znaků závislé práce jsou definovány podmínky, za kterých je závislá práce vykonávána: • za mzdu, plat nebo odměnu, • na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, • v pracovní době a • na pracovišti zaměstnavatele, resp. na jiném dohodnutém místě. Pro posouzení výkonu závislé práce má význam skutečnost, zda u objednatele díla pracují na totožných pozicích vedle osob pracujících na základě obchodní smlouvy i zaměstnanci s pracovními smlouvami nebo dohodami mimo pracovní poměr. Závislou práci taky evokuje např. skutečnost, že ve smlouvě o dílo je určena pracovní doba nebo dovolená nebo osoba pracuje

14

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

na strojích a v prostorách zaměstnavatele, ledaže by měla stroje a prostory od zaměstnavatele pronajaty. Krajský Úřad práce vede evidenci zaměstnavatelů, kterým byla uložena pokuta za umožnění nelegální práce, a údaje předává do centrální evidence MPSV (§ 8a odst. 1 písm. l ZOZ). Zaměstnavatel nově může, nikoli musí oznámit příslušné krajské pobočce Úřadu práce volná pracovní místa (§ 35 ZOZ). Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením je poskytován pouze na ty zaměstnance, kteří pracují na pracovních místech vymezených nebo zřízených na základě dohody s Úřadem práce jako chráněná pracovní místa a jeho výše činí 75 % skutečně vynaložených mzdových nákladů, max. 8.000 Kč. Vynaložené mzdové náklady se mohou snižovat např. o srážky ze mzdy určené k uspokojení plnění zaměstnavatele. Po 12 měsících provozování chráněných pracovních míst je možno tento příspěvek navýšit o částku odpovídající vynaloženým dalším nákladům spojeným se zaměstnáváním OZP, max. o 2.000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance (§ 78 ZOZ). Sjednocuje se institut chráněné pracovní dílny a chráněného pracovního místa. Max. výše příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo se stanoví na 48.000 Kč ročně (§ 76 ZOZ). Nadále je zachováno tzv. náhradní plnění, ale objem výrobků nebo služeb poskytnutých pro účely plnění povinného podílu se omezuje částkou 36násobku průměrné mzdy za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením (§ 81 ZOZ). Zaměstnavatel je povinen zaměstnání cizince oznámit úřadu práce včetně jakékoli následné změny. Stejnou informační povinnost má i u osob vysílaných do ČR na základě smlouvy, kterou uzavřel se zahraničním zaměstnavatelem (§ 87 ZOZ). Cizinec, který musí mít pracovní povolení, smí pracovat jen, pokud jeho pracovní povolení platí. Může požádat o prodloužení povolení, ale k tomu vyšel dne 15. 3. 2012 Metodický pokyn

MPSV, který stanoví, že při vydávání nových pracovních povolení a při jejich prodlužování, budou úřady práce zohledňovat aktuální sezónní i dlouhodobé ekonomické potřeby jednotlivých zaměstnavatelů v závislosti na typu jejich ekonomické činnosti. Doba platnosti povolení se bude prodlužovat podle stupně kvalifikace. Obecně platí, že úřad práce pracovní povolení vydá pouze, pokud není v databázi vhodný tuzemský uchazeč, který by mohl místo zastávat. V zákoně již není ustanovení, že zaměstnanec-cizinec je oprávněn konat pracovní cesty. Striktní výklad – pracovní povolení je vystaveno na místo výkonu práce, legální práce je práce konaná v souladu s pracovním povolením, cizince tedy nelze vysílat na pracovní cesty. Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnaných cizinců (§ 102 ZOZ). § 136 ZOZ – zaměstnavatel je povinen mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu a dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území České republiky. Pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti i dohoda o provedení práce musí být uzavřeny písemně, proto i jejich neexistence, resp. nepředložení kontrole, bude posuzováno jako důkaz o existenci nelegální práce. Kopie dokladů je povinen mít u sebe i zaměstnanec. K tomu vyšel dne 3. 4. 2012 Metodický pokyn Státního úřadu inspekce práce (viz www.mpsv.cz), podle kterého není možné

žádné dodatečné prokazování legálnosti zaměstnání a přihlíží se jen k dokladům, které je zaměstnavatel schopen předložit na místě (pracovišti) v okamžiku kontroly. Lze předložit i kopie v elektronické podobě na paměťových médiích s možností vytisknutí pro potřeby doložení výsledků kontroly. Za umožnění nelegální práce hrozí zaměstnavateli pokuta až 10 miliónů Kč, přičemž je nově stanovena minimální výše, a to 250 tisíc Kč (§ 140 odst. 4 písm. f) ZOZ). Za nesplnění oznamovací povinnosti týkající se zaměstnávání cizinců hrozí zaměstnavateli pokuta až 100 tisíc Kč (§ 140 odst. 4 písm. d) ZOZ). Velmi nepříjemný dopad má pak ustanovení § 141a ZOZ, které stanoví, že za uloženou pokutu ručí firma, která je v obchodněprávním vztahu se zaměstnavatelem, který se správního deliktu dopustil za předpokladu, že firma věděla nebo při vynaložení náležité péče měla a mohla vědět o nelegálním zaměstnávání dodavatele. Zjednodušeně řečeno tedy platí, že společnost ručí i za nelegální práci u svého subdodavatele. Jitka Hlaváčková Sekce zaměstnavatelská [email protected]

Strojní inženýři mají šanci na medaili U příležitosti dvacátého výročí založení Asociace strojních inženýrů ČR – ASI byli její významní členové oceněni medailí Leonarda da Vinci. Senát Asociace rozhodl, že čestná medaile a certifikát budou udělovány dalším zasloužilým odborníkům z oblasti strojního inženýrství a mladým strojním inženýrům za přínos

v oblasti strojírenství. Asociace žádá průmyslové podniky, školy a další organizace, aby využily příležitosti k ocenění svých pracovníků z oblasti strojírenství a navrhly kandidáty na ocenění medailí Leonarda da Vinci. Medaile s certifikátem bude předána oceněným po dohodě s navrhovatelem.

Ocenění je prestižní záležitost a pro organizaci je zpoplatněno částkou 10 tis. Kč určenou na náklady s ražbou a distribucí medaile a certifikátu. Držitelé tohoto ocenění by měli být předními odborníky, nositeli pokroku a inovací v oblasti strojírenství. Projevený zájem o nominaci k udělení ocenění sdělte prosím Asociaci strojních inženýrů ČR – ASI (www.asicr.cz) spolu se zdůvodněním a charakteristikou navrženého. Asociace strojních inženýrů ČR – ASI vznikla v roce 1991. Navázala na slavnou tradici Spolku inženýrů a architektů – SIA. Václav Daněk Asociace strojních inženýrů ČR – ASI [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

15

Co nového v české legislativě? Nabízíme opět přehled aktuálních změn v našem zákonodárství, které mohou ovlivnit chod firem. by měli podstoupit nejpozději do roku 2016 pod hrozbou pokuty až 20 tisíc korun. Zákon má rovněž umožnit obcím vymezit nízkoemisní zónu a zakázat do nich vjezd zastaralým automobilům pod podmínkou zajištění objízdné trasy.

Zákony v prvním čtení: •

Návrh zákona o ochraně ovzduší /sněmovní tisk 449/4/ – vrácený Senátem byl schválen ve znění Senátním. Původně Sněmovna poslala do Senátu návrh, podle něhož by se od roku 2016 neplatily poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidu dusíku a těkavých organických látek a do deseti let měly být zrušeny i poplatky za tuhé znečišťující látky. Senát však tento návrh vrátil a Sněmovna senátní předlohu schválila. Pokud ji podepíše prezident Václav Klaus, budou se firmám poplatky za znečišťování ovzduší do roku 2021 zvyšovat. Od poplatků budou osvobozeny firmy, pokud by na nich měly zaplatit méně než 50 000 Kč. Podle sněmovní verze měl být tento limit desetinásobně nižší; nyní je to 500 korun. Platit tak přestane asi 90 procent hlavně malých nebo středně velkých firem. Výnos z poplatků se přitom po zvýšení limitu podle ministra Chalupy sníží maximálně o osm procent. Velcí znečišťovatelé mají za emise prachu platit od příštího roku 4 200 Kč za tunu do roku 2016, poté by se měly poplatky zvyšovat až do roku 2021 na výsledných 14 700 korun. Mírněji se mají zvýšit poplatky za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a za emise těkavých organických látek. Norma zavádí i povinné revize kotlů na tuhá paliva, které lidé budou muset podstoupit každé dva roky. První revize

16

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Františka Bublana, Bohuslava Sobotky a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony /sněmovní tisk 601/ - prvé čtení Navrhuje se změnit institut umožňující výkon práce, resp. služby přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce, za kterou nenáleží odpovídající mzda či plat, resp. příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Sjednat mzdu již s přihlédnutím k případné práci přesčas by mělo být možné pouze s vedoucím zaměstnancem, a to tehdy, je-li současně sjednán rozsah práce přesčas, k níž bylo při sjednání mzdy přihlédnuto. Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas bude s vedoucím zaměstnancem možné sjednat v mezích celkového rozsahu práce přesčas podle § 93 odst. 4 zákoníku práce. Úprava možnosti využití tohoto institutu u zaměstnanců odměňovaných mzdou tak bude obdobná jako u zaměstnanců odměňovaných platem – v obou případech se bude moci uplatnit pouze u vedoucích zaměstnanců (srov. § 127 odst. 3 zákoníku práce a § 10 odst. 2 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech). •

Návrh poslanců Jana Chvojky, Jeronýma Tejce, Bohuslava Sobotky, Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 618/ – prvé čtení Hlavním principem navrhované úpravy je zamezení smluvního ujednání rozhodčí doložky mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Takové ujednání je mnohdy sjednáváno pod nátlakem zaměstnavatele a často je už součástí pracovní smlouvy. Zaměstnanec, který se o zaměstnání uchází, není zpravidla v takovém postavení, aby mohl o obsahu smlouvy jednat. Přitom se zaměstnanec uzavřením takové rozhodčí doložky může zbavit veškeré ochrany, kterou mu poskytuje jak zákoník práce, tak i procesní normy, kterými se řídí soud.

•

Návrh poslanců Milana Urbana, Josefa Smýkala, Jaroslava Krákory, Cyrila Zapletala a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů /sněmovní tisk 631/ – prvé čtení Navrhuje se snížení spotřební daně z motorové nafty o 2,50 Kč za litr. Snížení spotřební daně je adekvátní reakcí na růst cen motorové nafty a s tím související pokles prodeje této komodity. Snížení spotřební daně u nafty o 2,50 Kč za litr udržuje daňovou sazbu v dostatečné míře nad minimální úrovní zdanění uplatnitelného na pohonné hmoty (nafta 330 Euro na 1000 litrů) podle čl. 7 a přílohy I Směrnice Rady č. 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. Současně se navrhuje snížení spotřební daně z benzínu s obsahem olova do 0,013 g/l a spotřební daně z benzínu

s obsahem olova přesahujícím 0,013g/l o 1,50 Kč za litr. Snížení spotřební daně by shora uvedeným negativním důsledkům alespoň zčásti čelilo. Změna zákona o spotřebních daních se omezuje na změnu daňových sazeb v § 48. Ačkoli je předkládaný návrh zákona koncipován jako trvalé snížení příslušné sazby daně z minerálních olejů, navrhovatelé připouštějí, že toto opatření může být jen dočasné, po dobu přetrvávání citelného rozdílu cen pohonných hmot mezi Českou republikou a sousedními zeměmi. Pokud se situace na trhu opět uklidní a stabilizuje, mohou se změnou zákona sazby daně opět zvýšit. Ludmila Nutilová poradkyně generálního ředitele pro legislativní proces [email protected]

Vyšly další Právní novinky Další vydání publikace Právní noviny připravené advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners informuje o významných změnách v českém zákonodárství. Přinášíme zkrácený výtah jednotlivých článků, další informace lze nalézt na webové adrese: http://www.havelholasek.cz/images/stories/publikace/ legal_news_cz_2012_03.pdf. Obsah čísla:

Omezení odpovědnosti za škodu Od 1. ledna je možno ve smlouvách řídících se obchodním zákoníkem sjednat omezení odpovědnosti za škodu. Omezení odpovědnosti za škodu je běžně vyžadováno ve smlouvách mezi podnikateli, judikatura Nejvyššího soudu nicméně přípustnost takového omezení výrazně zpochybnila. Novela obchodního zákoníku, která sjednání limitace odpovědnosti za škodu nově umožňuje a která je navíc velmi liberálně formulovaná, je tak významnou a pozitivní změnou. Zvyšuje právní jistotu i flexibilitu obchodních vztahů.

Rozhodčí řízení Větší ochranu pro spotřebitele při uzavírání rozhodčích doložek zajišťuje novela zákona o rozhodčím řízení účinná od 1. 4. 2012. Počínaje 1. dubnem tohoto roku již nebude možné uzavírat se spotřebiteli rozhodčí doložku, která by byla součástí podmínek, kterými se řídí hlavní smlouva. Podle § 3 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení bude rozhodčí doložka pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv muset být sjednána samostatně. Novela

zákona o rozhodčím řízení pak přináší i další změny, které posilují ochranu spotřebitele v rozhodčím řízení.

Novela Obchodního zákoníku Novela § 196a Obchodního zákoníku zavádí ochranu osob, které v dobré víře nabydou majetek zcizený v rozporu s tímto ustanovením. § 196a je bezesporu jedním z nejméně oblíbených a nejčastěji diskutovaných ustanovení obchodního zákoníku. K 1. 1. 2012 nabyla účinnosti jeho novela, která mimo jiné zvyšuje ochranu třetích osob, které v dobré víře nabydou majetek, s nímž bylo disponováno v rozporu s omezeními stanovenými v § 196a. Článek přináší podrobné informace o této novele, jakož i o aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu týkající se tohoto ustanovení, včetně daňových dopadů jeho nerespektování.

Novela zákona o veřejných zakázkách Novela zákona o veřejných zakázkách nabyla účinnosti 1. 4. 2012. Dne 24. 2. 2012 byla ve Sbírce zákonů České republiky pod číslem 55/2012 zveřejněna očekávaná novela zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. V článku diskutujeme nejdůležitější změny, které k 1. 4. 2012 nastaly v právní úpravě při zadávání veřejných zakázek. Jan Topinka [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

17

Většinu energie z uhlí vyhodíme Průmysl chce rozdělit Státní energetickou koncepci na dvě části. Plánovat podrobně energetiku na desetiletí dopředu podle Svazu průmyslu a dopravy nelze. Česká energetika hledá cesty dalšího vývoje. Potvrdily to nedávné dva semináře pořádané deníkem E15 s odbornou garancí Svazu průmyslu a dopravy. První seminář se uskutečnil pod názvem „Komu se vyplatí nový Temelín?“ a byl věnován zejména problematice jaderné energetiky. Druhý byl zaměřen na teplárenství. Diskuse o energetice je aktuální zejména kvůli připravované Státní energetické koncepci (ASEK). Tu by mělo během několika týdnů předložit Ministerstvo průmyslu a obchodu. SP ČR přispívá do diskuse novými podněty, které vycházejí z potřeb českého průmyslu. Podle svého viceprezidenta Stanislava Kázeckého, chce Svaz průmyslu a dopravy ČR především rozdělit Státní energetickou koncepci na dvě části. Na podrobnou část věnovanou vývoji oboru do roku 2025 a druhou část věnovanou výhledům po tomto datu. Svazu se nelíbí podrobně plánovat vývoj energetiky až do poloviny století. Svaz dále žádá propojit SEK se surovinovou strategií České republiky a se záměry v ochraně životního prostředí.

Jádro má podporu „Podporujeme jadernou energetiku,“ vyjádřil se Stanislav Kázecký k záměrům státu postavit v Česku nové jaderné

18

Události, dokumenty, stanoviska, lobby

zdroje. Za přehnané ale považuje Svaz představy z varianty SEK, která plánovala postavit na území republiky asi 18 jaderných elektráren. Tím by podíl elektřiny z jádra dosáhl 80 procent. Nyní se v jaderných elektrárnách vyrábí asi třetina proudu. Svaz průmyslu a dopravy podle Stanislava Kázeckého dlouhodobě podporuje dostavbu Jaderné elektrárny v Temelíně a modernizaci Jaderné elektrárny v Dukovanech. Případně uvítá výstavbu pátého jaderného bloku v této lokalitě. Souhlasí také s vyhledáním vhodného místa pro uvažovaný nový jaderný zdroj na území Česka. S výstavbou nového jaderného zdroje mimo areály současných jaderných elektráren se v nejbližších letech ale nepočítá. Nejčastěji se hovoří v této souvislosti o Blahutovicích na Novojičínsku. O výstavbě v této lokalitě se uvažuje až po roce 2025. Postavit by se zde měla jaderná elektrárna tzv. čtvrté generace, založena na nových technologiích. Měla by také dodávat teplo pro Ostravsko, kde v té době dojdou již zdroje černého uhlí. Stanislav Kázecký odmítl názor, že by Česká republika měla po dostavbě Temelína přebytek elektřiny a neměla kam proud prodávat. Připomněl, že poslední tepelná elektrárna byla postavena před 25 lety v Mělníku. Po ní byl zprovozněn pouze Temelín. Jiné velké zdroje v Česku nebyly v posledních desetiletích postaveny. „Fungující energetika

není samozřejmostí,“ upozornil Stanislav Kázecký na osobní zkušenost s rozsáhlým výpadkem elektřiny, který zažil před 15 lety při svém pobytu v USA. „Bylo to nepříjemné,“ poznamenal s tím, že kdyby došlo k neplánovanému výpadku na našem území, mělo by to dalekosáhlé negativní následky. Na semináři vystoupili také velvyslanec ČR pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška, náměstek ministra životního prostředí ČR Ivo Hlaváč a zástupce Sdružení pro záchranu prostředí Calla Edvard Sequens.

Energie z uhlí přichází nazmar S hnědým uhlím se v České republice plýtvá. Dvě třetiny vytěženého paliva přijde nazmar, nevyužije se pro výrobu elektřiny ani tepla. Vadí to i těžařům. To je jeden z hlavních závěrů druhého semináře deníku E 15, věnovaného teplárenství. Téma bylo dáno již jeho názvem „Kdo bude v roce 2020 zásobovat české domácnosti teplem?“. Důvody plýtvání s uhlím spočívají zejména v zastaralých technologiích tuzemských elektráren, ale také některých tepláren. Většina tzv. kondenzačních elektráren má účinnost pouze 30 procent. Z množství dodaného paliva dokáží využít pouze třetinu. „ Je to jako by se dvě třetiny vytěženého uhlí vysypaly bez užitku do Labe,“ upozornil na situaci s nakládáním vytěženého paliva spolumajitel společnosti Czech Coal Jan Dienstl. Většina tepláren má vyšší účinnost vzhledem k souběžné výrobě elektřiny a tepla v kogeneračním režimu. Teplárenství volá ale po dalším uhlí. Teplárníci se obávají, že v nejbližších letech budou mít nedostatek paliva. Zásoby hnědého uhlí před ekologickými limity docházejí. V lomu ČSA, který patří Czech Coal se uhlí před limity má těžit již jen několik let. Proto se také intenzivně vede diskuse, jak dále jít ve využívaní uhlí, jakou má mít pozici v energetickém mixu připravované Státní energetické koncepce.

Těžaři chtějí ceny uhlí přiblížit Teplárny chtějí mít předem dané jistoty v množství a cenách uhlí. Jinak by se systém centrálního zásobování teplem mohl v České republice rozpadnout. „ Česká republika má pouze několik strategických výhod, jednou z nich jsou zásoby uhlí,“ vyjádřil se Jan Dienstl k úvahám, kam dále českou energetiku směřovat. Diskuse se nyní vede také o ceně hnědého uhlí, která by se podle Czech Coalu měla odvíjet od černého uhlí a dosahovat 80 procent jeho ceny. „Cena černého uhlí se dá snadno zjistit, je obhajitelná,“ upozornil Jan Dienstl, že s černým uhlím se obchoduje na světovém trhu. Proto se jeho cena dá snadno určit. „Chceme o dvacet procent méně než je černé uhlí. Tato cena umožní obcím dlouhodobě plánovat. Hnědé uhlí bude přitom vždy nejlevnějším palivem,“ dodal. Dále upozornil na skutečnost, že náklady na palivo se v ceně

tepla od tepláren pohybují kolem 15 procent. Nelze proto spojovat zvyšující se ceny za teplo pro domácnosti a průmysl jen se zvýšenými cenami za uhlí. S cenou hnědého uhlí odvozovaného od černého uhlí nesouhlasí bývalý premiér a nyní předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „To je lepší odvozovat cenu uhlí od pomerančového džusu,“ vyjádřil se k návrhu na odvozování cen tepla od černého uhlí. Podle jeho názoru jde o dvě neporovnatelné věci, těžba černého a hnědého uhlí je jiná, odlišnost je dána již tím, že černé uhlí se v České republice těží v hlubinných dolech. Přítomní odborníci se shodli na výhodnosti tepláren a na ně navázaného centrálního zásobování teplem. Přibližně 50 milionů tun uhlí spalovaného ve velkých energetických zdrojích vytváří jen 11 procent emisí v ČR. Naproti tomu lokální topení v domácnostech, která spalují ročně dohromady pouze dva miliony tun hnědého uhlí, se podílí na celkových emisích téměř z poloviny. Domácnosti tak zatěžují ovzduší podstatně více než velké teplárny.

Teplárenství potřebuje nové technologie Nesouhlas s rozšiřováním těžby hnědého uhlí na severu Čech vyjádřil zástupce Greenpeace ČR Jan Rovenský. Podle jeho názorů při úvahách o prolomení limitů na těžbu hnědého uhlí se nehledí na problém externalit. Podle Greenpeace se negativní dopady spojené s rozšiřováním těžby mohou dostat na 1,5 bilionu korun, což výrazně převýší hodnotu vytěženého paliva. Předseda představenstva teplárenské společnosti Dalkia ČR Zdeněk Duba upozornil, že v nejbližších letech musí české teplárenství investovat 50 až 60 miliard korun do modernizace svých provozů. Dalkia, která působí především na severní Moravě spaluje ve svých kotlích zejména černé uhlí. Snaží se ale jít cestou záměny uhelného paliva za biomasu. V nemalé míře také využívá dalších místních zdrojů jako je koksárenský nebo důlní plyn. Perspektivní je také spalování komunálního odpadu, které v České republice stále ve velké míře směřuje na skládky. K uhlí se můžeme dostat také až za osm let po případném otevření limitů, upozornil ve svém vystoupení ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. Otázka případného využití uhelných zásob se proto musí řešit s předstihem. „Státní energetická koncepce musí popsat, jaké alternativy v energetice máme. Musí popsat výhledy, ne říkat takto to bude,“ uvedl Martin Kuba k charakteristice chystaného dokumentu. Ten by měl být připraven k 30. červnu. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace SP ČR [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

19

Němci odmítají utrácet Český a německý průmysl má mnoho společných témat. Ukázala to návštěva představitelů Německého svazu průmyslu v Praze. Kulatý stůl se točil kolem energetiky

Z jednání představitelů Německého průmyslového svazu a Svazu průmyslu a dopravy ČR. (foto J Hanzálek)

Navázat kontakty mezi představiteli německého a českého průmyslu pomohla návštěva představitelů Německého svazu průmyslu (BDI - Bundesverband der Industrie) v Praze. Uskutečnila se ve dnech 12. a 13. dubna 2012. Do Prahy přijeli generální ředitel BDI Markus Kerber a ředitel odboru evropské politiky tohoto svazu Bernd Dittmann. BDI patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelským svazům v Evropě, významně se podílí nejen na koncipování hospodářské politiky Spolkové republiky Německo, ale i na tvorbě celoevropské ekonomické politiky a strategie. Hraje vedoucí roli v řadě mezinárodních organizací a zejména pak v BUSINESSEUROPE.

Cesta vedla také na ministerstva Cílem cesty představitelů BDI bylo navázání osobních kontaktů s představiteli SP ČR, vzájemná výměna názorů na základní ekonomické problémy a prohloubení spolupráce mezi oběma svazy. Součástí cesty byly rovněž konzultace na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvu

20

Podpora exportu

financí ČR, Velvyslanectví SRN v Praze a Česko-německé obchodní a průmyslové komoře. Z výše uvedeného je patrné, že program návštěvy byl velmi rozsáhlý a nebylo záměrem řešit problémy, ale spíše se vzájemně seznámit s názory na jednotlivé oblasti společného zájmu.

Hrozí nedostatek kvalifikovaných pracovníků Program pobytu pánů Kerbera a Dittmanna byl zahájen společnou večeří s prezidentem SP ČR Jaroslavem Hanákem a členem představenstva SP ČR Pavlem Kafkou. V rámci tohoto neformálního setkání byla diskutována zejména svazová problematika, pozice svazů v rámci ekonomických struktur a jejich vliv na formulaci ekonomické politiky. Hlubší debata se rozproudila kolem oblasti vzdělávání, učňovského školství. Bylo konstatováno, že bez zásadních změn v systému vzdělávání se v nejbližších letech projeví výrazný nedostatek kvalifikovaných pracovníků, což bude mít silně negativní dopad na konkurenceschopnost Evropy.

Další den se na Svazu průmyslu a dopravy ČR uskutečnil kulatý stůl s vedoucími pracovníky sekretariátu SP ČR, který řídil viceprezident SP ČR Stanislav Kázecký. Předmětem diskuze byla, kromě informací o struktuře svazů a jejich fungování, problematika energetiky včetně energetické bezpečnosti a podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny a tepla, vzájemná propojenost ekonomik ČR a SRN, konkurenceschopnost Evropy v horizontu příštích desetiletí a dále pak vzájemná spolupráce obou svazů v rámci mezinárodních struktur. Bylo konstatováno, že názory i problematiky obou svazů jsou velice blízké a zdůrazněna nezbytnost koordinace postupů na národní i celoevropské scéně. Na závěr poskytl pan Markus Kerber řediteli Sekce komunikace Milanu Mostýnovi interwiev. Další jednání představitelů BDI se uskutečnilo na MPO ČR za účasti náměstků ministra Milana Hovorky a Františka Pazdery a dále ředitele odboru koordinace EU Jana Havlíka. Nejrozsáhlejší diskuze se na MPO rozproudila kolem energetiky a energetické bezpečnosti. Z německé strany zazněl zdrženlivý nesouhlas s rozhodnutím vlády SRN ohledně útlumu jaderné energetiky a naopak byla zdůrazněna nezbytnost dobudovávání a posilování přenosových sítí. Představitelé BDI několikrát opakovali, že s dobudováním nových bloků JE Temelín nemají problém.

Německé banky prodělaly kvůli krizi miliardy EUR Na Ministerstvu financí ČR přijal představitele BDI náměstek ministra Tomáš

Zídek a vedoucí oddělení hospodářské a finanční politiky EU Jakub Mazur. Hlavním tématem k diskuzi byla fiskální politika a fiskální odpovědnost států EU. Zástupci BDI informovali, že v SRN narůstá odpor k tomu, aby nastřádané finanční zdroje byly investovány

do složitých a neprůhledných finančních aktiv, na nichž německé banky během finanční krize prodělaly cca 50–60 mld. EUR. Naopak, je třeba reinvestovat přebytky finančních zdrojů v Evropě, aby byla překonána image EU z „transferové unie“ ve prospěch „investiční unie“.

Vysoce ohodnotilo výsledky návštěvy Velvyslanectví ČR v Berlíně i Velvyslanectví SRN v Praze. Zdeněk Filla Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Markus Kerbr: Evropa potřebuje více průmyslu Před finanční krizí existovala již tendence hledat možnosti v podpoře oblasti služeb. V období recese a problémů finančního sektoru se však jasně prokázal klíčový význam průmyslu, který se stal polštářem vůči negativním dopadům. Evropa, pokud bude chtít obstát v 21. století, tak musí podpořit zejména konkurenceschopnost vlastního průmyslu.

Výkonný ředitel Spolkového svazu průmyslu (BDI) Dr. Markus Kerbr, spolu s ředitelem odboru evropské politiky BDI Berndem Dittmannem, navštívil v polovině dubna Prahu a se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR si vyměnil názory na některá žhavá témata. Jedním z nich byla otázka průmyslové politiky, debata o ní probíhá v Německu na nejvyšší politické úrovni od roku 2010 a také na energetiku. Spektrum položilo otázku právě na zmíněná dvě témata. Průmyslová politika je v Německu tématem debat na nejvyšší politické úrovni, aktivní účastník je i váš Svaz. Skutečně jedna poloha naší činnosti je prosazení průmyslové politiky v rámci Evropy. Na tom se jistě shodnou obě naše průmyslově orientované země i zástupci našich svazů. Chceme to, aby se průmyslová politika a podpora průmyslu dostala do centra pozornosti Evropské komise.

Vidíte bariéry ze strany evropských institucí, které brzdí tyto snahy o vytvoření funkční průmyslové politiky? Evropská komise stále ještě nedostatečně akceptuje skutečnost, že jsme přežili krizi především díky průmyslu. Nepotřebujeme méně průmyslu, ale naopak více průmyslu. Evropa by se měla stát průmyslovým kontinentem. Jako jediná nabízí komplexní, vysoce kvalifikovaná a specializovaná řešení, které svět potřebuje. Mám tím na mysli například ochranu životního prostředí, nedostatek vody či hospodárnost využívání přírodních zdrojů aj. Evropská komise by se měla více soustředit na podporu průmyslu, který tyto mnohé problémy může pomoci řešit, než samotnými uvedenými a dalšími problémy. Musíme ovšem být konkurenceschopní. A také si musíme přiznat, že již nejsou jen národní průmysly, ale že jsou transnacionálně organizované.

Domníváte se, že Evropská komise slyší na výzvy německého a evropského byznysu? Nedomnívám se, že jí bude trvat příliš dlouho odpovědět na ně. Silný průmysl je přece pro Evropu a její bohatství rozhodující. Součástí jednání na našim Svazu bylo i téma energetiky... Naším prioritním tématem je energetická politika. Právě energetika může v rámci Evropy působit jako výrazný stimulační faktor. Bude ale těžké nalézat společná řešení, neboť je vyloženě v kompetenci národních států. V této souvislosti se nedomnívám, že v rámci Evropy můžeme dělat čistě německou energetickou politiku. Co se týká požadavku podpory obnovitelných zdrojů, i to lze řešit pouze v rámci Evropy. Energetická politika by se měla poučit z chyb, což se týká například podpory solární energie. Není přece možné, abychom měli na severu více solárních zdrojů než na jihu. Nemůžeme také nevidět to, že obratem obnovitelných zdrojů v Německu může být ohrožena česká přenosová síť. Děkuji za rozhovor Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

21

Súdán nabízí obchodní spolupráci Největší africká země je sice chudá, ale bohatá na nerosty. Český průmysl má zájem na rozšíření obchodních styků. Súdán by se mohl stát zajímavým obchodním partnerem pro české podniky, přestože zatím nedisponuje potřebnými finančními zdroji. Vyplynulo to z oficiální návštěvy České republiky ve dnech 10. – 11. dubna 2012, kdy na Svaz průmyslu a dopravy ČR zavítal ministr zahraničních věcí Súdánu Mohamed Alí Ahmed Karti. Setkal se zde s představiteli průmyslu a obchodních kruhů. Kulatého stolu, který řídil viceprezident SP ČR Jan Rafaj, se zúčastnilo 23 zástupců širokého spektra českých firem. V delegaci ministra Kartiho byl i velvyslanec Súdánu pro ČR pan Mahmoud Hassan a další vysocí úředníci ministerstva zahraničních věcí Súdánu. Setkání se zúčastnil náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka, který ve svém projevu zdůraznil zájem české strany o rozšíření obchodních styků se Súdánem. Hlavní projev přednesl ministr zahraničních věcí Súdánu Mohamed Alí Ahmed Karti. Ve svém projevu se zaměřil na ekonomické vztahy a velmi podrobně seznámil účastníky s ekonomickou situací v Súdánu, jeho potřebami a naopak informoval o exportním potenciálu země.

surovin, energií a nedostatkem deviz na nákup investic. Jeho hlavní brzdou je vysoká zastaralost strojového parku a nedostatečně rozvinutá dopravní infrastruktura. Zde je velká šance pro evropské exportéry a investory. Zásadním problémem však je a delší dobu bude financování. Prostředky získané exportem Súdánu nestačí na krytí potřeb národního hospodářství a soukromý sektor není dostatečně silný, aby byl schopen zajistit finanční zdroje na modernizaci průmyslu. Toho využívají východoasijské země, zejména pak Čína a tak se pomalu stáváme svědky novodobé kolonizace Afriky. Také těžební průmysl je velmi zaostalý, nicméně Súdán disponuje velkými zdroji nerostného bohatství. Jsou zde ložiska mědi, zlata, chrómu, železné rudy, olova, wolframu, zinku, uranu, mramoru…

Ztratili zdroje z ropy Súdán se svými téměř 40 miliony obyvatel a rozlohou 2 505 810 km2 je největší zemí afrického kontinentu. Patří však mezi chudé země s nejnižším HDP na hlavu (2 500 USD). Země je dlouhodobě závislá na příjmech z těžby ropy. Po referendu o nezávislosti a následném vyhlášení nezávislosti Jihosúdánské republiky dne 9. 7. 2011 došlo ke ztrátě finančních zdrojů z prodeje ropy a tím se severní část země – Súdánská republika ocitla na pokraji ekonomického bankrotu. Severní Súdán přišel rozdělením země o čtvrtinu svého obyvatelstva, třetinu svého území a 70–80 % zásob ropy. Súdánská národní banka má nedostatek devizových rezerv a šance na snížení ekonomických sankcí ze strany USA (Súdán je zapsán v seznamu zemí podporujících terorismus) je v nedohlednu. Exportně je Súdán zaměřen na vývoz surovin a finální výrobky téměř nevyváží. Jeho průmysl je zaměřený na krytí potřeb domácího trhu a je dosti rozsáhlý. Jedná se zejména o potravinářský a zpracovatelský průmysl, cukrovary, mlýny na obilí, textilní továrny, kožedělný průmysl a další. Súdánský průmysl však trpí chronickým nedostatkem kvalifikované pracovní síly, sekundárních

22

Podpora exportu

Súdánskou delegaci na Svazu průmyslu a dopravy ČR vedl ministr zahraničních věcí Mohamed Alí Ahmed Karti. (foto J. Hanzálek)

Nejdůležitější je zemědělství Zemědělství je nejdůležitějším ekonomickým sektorem. Tvoří téměř 45 procent HDP a zaměstnává tři čtvrtiny práceschopného obyvatelstva. Na uměle zavlažovaných polích se pěstuje bavlna, cukrová třtina, obilí, podzemnice olejná, olejnatá semena a další. Samo zemědělství i následné zpracování zemědělských produktů jsou na velmi nízké úrovni a mají vysoké ztráty. Přitom řadu potravin, které Súdán dováží, by mohl produkovat sám. I zde jsou tedy velké příležitosti pro exportéry a investory. Zdeněk Filla Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

Malajsie hledá zelené technologie Malajsie se zajímá o transfer českých zkušeností a technologií v oblasti ochrany životního prostředí. Představila proto perspektivní sektory pro české investory. Stalo se tak 16. dubna na Svazu průmyslu a dopravy ČR. Malajská delegace se zde setkala se zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR, dále MPO, MŽP, CzechInvestu a českých firem. Malajskou delegaci tvořili zástupci Ministerstva energetiky, zelených technologií a vodního hospodářství, Ministerstva bydlení a místních vlád, Green Technology Corporation, zástupců soukromého sektoru a organizátora mise – EU–malajské obchodní a průmyslové komory. Vláda Malajsie ve svých programech ekonomického rozvoje klade velký důraz na zavádění ekologických technologií. V současné době se zaměřuje na řešení otázek v oblasti odpadového hospodářství – od svozu odpadu přes jeho třídění, skládkování, výstavbu spaloven až po recyklaci. Dalšími podporovanými sektory jsou vodní hospodářství včetně řešení velkých ztrát při rozvodech pitné vody, obnovitelné zdroje energie, snižování emisí včetně využívání alternativních paliv a elektromobilů a také výstavba energeticky úsporných

budov s využitím nových progresivních technologií. Prostřednictvím Green Technology Corporation, což je vládní implementační agentura pro rozvoj zelených technologií, jsou podporovány a koordinovány programy a projekty na ochranu životního prostředí. Finanční podpora pomocí GTFS (Green Technology Financing Scheme) spočívá v usnadnění přístupu k financování zelených projektů poskytováním soft loans: • pro firmy – výrobce – podmínkou je, aby firma byla registrována v Malajsii s účastí 51 % malajského kapitálu, výše půjčky do 50 milionů RM (cca 307 milionů Kč) se splatností do 15 let, financování je poskytováno komerčními a islámskými bankami nebo rozvojovými finančními institucemi (DFI)

Zprava paní Hajjah Nor´Aini Abdul Wahab – Ministerstvo energetiky, zelených technologií a vodního hospodářství; Dr Abdul Rahman Awang – Ministerstvo bydlení a místních vlád; paní Hamiza Ibrahim ‑ Green Technology Corporation; pan Syed Ahmad Syed Mustafa – GTC (foto J. Hanzálek)

•

pro firmy – uživatele – podmínkou je registrace v Malajsii s účastí 70 % malajského kapitálu, výše půjčky do 10 milionů RM (cca 61 milionů Kč) se splatností do 10 let, financování viz výše. Podpora: 2 % p.a. z úrokové sazby, vládní garance na 60 % půjčky. 0,5 % p. a. poplatek za poskytnutí záruky. (www.greentechmalaysia.my) Firma EXPOMAL prezentovala jednu z možností, jak představit svou firmu na malajském trhu zelených technologií a získat kontakty a potřebné informace. Jedná se o mezinárodní veletrh IGEM 2012, který se bude konat ve dnech 10.–13. října 2012 v Kuala Lumpur Convention Centre. V loňském roce se tohoto veletrhu za podpory Velvyslanectví ČR v Malajsii účastnila na společném stánku desítka českých firem. (www.expomal.com, www.igem.com.my) Slavnostním zakončením dopoledního programu byl podpis smlouvy o spolupráci mezi Svazem průmyslu a dopravy ČR a EU – malajskou obchodní a hospodářskou komorou. Členové delegace mají zájem na pokračování výměny informací o přípravě společných česko‑malajských projektů. Zájemcům o konkrétní kontakty na zastoupené malajské instituce je na vyžádání zašleme – svou žádost adresujte na: [email protected]. Blanka Jakubcová zástupkyně ředitelky Sekce mezinárodních vztahů [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

23

Svaz vládu mediálně nešetřil Uplynulé týdny byly ve znamení tlaku na vládu a politiky, aby se důrazněji zabývali prorůstovými opatřeními a nejen zaváděli poplatky a škrtali, což je i případ zastupitelských úřadů ČR ve světě. Rozpočtová opatření vlády, která mají srazit výdaje za téměř 24 miliard korun, sníží ovšem výkon ekonomiky o 0,4 procentního bodu. Vedle škrtů se do výkonu ekonomiky českého hospodářství negativně promítá i dluhová krize v eurozóně. Kromě toho již v loňském roce fiskální konsolidace snížila ekonomický růst o 0,6 procentního bodu na 1,7 procenta. Bez úspor by česká ekonomika stoupla o 2,3 procenta, tvrdí analytici České národní banky. Není divu, že zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR důrazně apelovali a apelují na vládu, aby přijala účinná prorůstová opatření. Jejich postoje si v dubnu povšimla i tuzemská média. Jak napsal ekonomický list E15, Petr Nečas si necelý den poté, co získal důvěru Poslanecké sněmovny, vytyčil hlavní cíl: po úsporách a zvyšování daní se zaměří na podporu ekonomického růstu. „Nečas to řekl na ideové konferenci nejsilnější vládní strany v Českých Budějovicích. Ta tak ustoupila mimo jiné Svazu průmyslu a dopravy ČR, který po prorůstových opatřeních už delší dobu volá,“ napsal list E15. Média zaznamenala, že mezi čtrnáct navrhovaných bodů Petr Nečas zařadil například vznik Státního fondu pro rozvoj perspektivních firem, podporu stavebnictví pomocí pokračování programu Zelená úsporám nebo snížení daní podnikatelům, kteří budou spolupracovat s vysokými školami. K návrhům se vyjádřil v ČRo Rádio Česko prezident Svazu Jaroslav Hanák. „Zatím jsou některé věci spíše jen položeny na stůl. Sám pan premiér říkal, že se na řadu věcí musí podívat resortní ministři. Jsou tam však některé věci strategicky nepromyšlené. Pokud není přijata strategie energetické a surovinové politiky, tak vystřelit sazbu na uhlí a řešit otázku povolenek, není zodpovědné,“ uvedl Jaroslav Hanák. Současně připomenul, že vláda musí pokračovat na implementaci strategie konkurenceschopnosti a řešit fungování státní a veřejné správy. „Je málo výkonná a je extrémně drahá… Některá ministerstva by se proto měla zrušit… To je na strategii a dohodě politiků, ale i na zásadním jednání tripartity,“ uvedl. S tripartitou a fungováním sociálního dialogu to však v příštím období nebude jednoduché. Média samozřejmě sledovala a komentovala rozhodnutí šéfů odborových centrál opustit vrcholná tripartitní jednání. „Je to jejich volba,“ citoval server prvnizpravy. cz Pavla Juříčka, viceprezidenta Svazu. Časopis Týden vedle toho zveřejnil informaci, že „vláda se v původně plánovaném termínu konání tripartity sejde pouze se zaměstnavateli. „Projednat bychom

24

Pohled médií

chtěli dříve dojednané body tripartity. Jedná se o energetickou politiku státu, čerpání evropských fondů či tzv. kurzarbeit…,“ citoval Týden Jaroslava Hanáka.

Mediální kolotoč – poplatky Jedním z klíčových mediálních témat byla pro Svaz i v uplynulých týdnech záležitost poplatků za vypouštění škodlivin do ovzduší. Zatímco zaměstnavatelé řadu měsíců lobovali za jejich zrušení a média jejich argumentaci přijímala, členové Poslanecké sněmovny udělali kotrmelec. V únoru nejdříve razantně změnili vládní návrh a odsouhlasili, že se firmy během několika let úplně zbaví poplatků za vypouštění škodlivin do vzduchu. Pak se do hry vložil Senát, pravidla znovu zpřísnil a poté ve sněmovně zákonodárci jeho návrh schválili. Řada médií v této souvislosti zmínila Svaz průmyslu a dopravy ČR a Svaz chemického průmyslu jako odpůrce zavedení poplatků. Vedle řady argumentů ČT24 odvysílala názor Jana Rafaje, viceprezidenta Svazu, podle něhož jsou poplatky přežité a neefektivní a jejich cílem není zlepšit kvalitu ovzduší, nýbrž zvýšit příjmy Státního fondu životního prostředí. „Na svůj provoz spotřebuje fond ročně téměř dvojnásobnou částku, než vybere na poplatcích,“ řekl Jan Rafaj. Mediálně se Svaz zviditelnil i v souvislosti s vyjádřením šéfky Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové, že podpora výroby energií z nových obnovitelných zdrojů by měla skončit od roku 2014. Při zastavení podpory v roce 2014 budou podle ERÚ náklady na obnovitelné zdroje v letech 2005 až 2034 činit 874,3 miliardy korun. Při zastavení podpory až v roce 2020 by náklady do roku 2040 dosáhly 1072 miliard Kč. V návaznosti na názor Aleny Vitáskové deník Právo citoval vyjádření Jana Rafaje k věci obnovitelných zdrojů: „V době ekonomické krize a dalších nákladů s ochranou životního prostředí pro občany i průmysl představuje neúměrnou a především neefektivní zátěž. V případě průmyslu pak bezprostředně ohrožuje jeho konkurenceschopnost i v evropském měřítku.“ V debatě pro ČRo 1 – Radiožurnál se vyjadřoval k tématu přijetí zákona, který řeší podporu obnovitelným zdrojům energie: „V letošním roce zaplatíme zhruba 40 miliard na podporu obnovitelným zdrojům. Víme taktéž, že podpora není konečná. Jenom připomenu, že jsme byli svědky demonstrací, kdy vláda oznámila, že musí zajistit 40 miliard pro snížení státního rozpočtu.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák poskytl také rozhovor deníku E15. (foto J. Hanzálek)

Na základě toho byla celá vláda, zejména ministr financí, grilovaná veřejností. V tichosti se však odehrává to, že se na veřejnost a průmysl přenáší velké náklady.“ K potřebě přijetí zákona dodal, že podpora výrobě energie z obnovitelných zdrojů je vysoká a neakceptovatelná pro domácnosti a pro průmysl. „Do té hry se musí zasáhnout a musí se jí dát pevná pravidla. Není možné, aby poslanci v druhých a třetích čteních zaváděli další podpory, které vedou k zatěžování průmyslu ve stovkách milionů korun a domácnosti v tisících korunách ročně,“ řekl Jana Rafaj v ČRo 1- Radiožurnál.

Nezaměstnanost! Co s tím? V České republice marně hledá práci na sto tisíc mladých lidí. O středoškoláky do 25 let nebo o čerstvé absolventy vysokých škol není mezi zaměstnavateli až takový zájem. Dokazují to i statistiky: nejpočetnější věkovou skupinou lidí bez práce jsou dnes mladí do 25 let. Ještě před rokem bylo nejvíc nezaměstnaných v Česku mezi lidmi v předdůchodovém věku. Lidové noviny v této souvislosti citovaly zástupce Svazu s tím, že problém je v nedostatečném napojení školského a vzdělávací systému na požadavky trhu práce. Jednou z možností, jak udržet pracovní místa zejména kvalifikovaných lidí v krizových dobách je podle zaměstnavatelů přijetí tzv. kurzarbeitu. Zatímco Svaz tvrdí, že opatření bude rozpočtově neutrální, Ministerstvo financí hovoří o šesti miliardové zátěži. „Nemyslím si, že míra nezaměstnanosti je tak vysoká, že by tento přístup vyžadovala, a nepochybuji, že by docházelo k masivnímu zneužívání,“ vyjádřil svůj odmítavý názor v médiích ministr Miroslav Kalousek. „Není vůle to řešit, teď se hledí hlavně na to, kolik by to stálo rozpočet,“ citoval list MfD Jitku Hejdukovou, ředitelku Sekce zaměstnavatelské SP ČR. Svaz, ale i Hospodářská komora a odbory argumentují tím, že systém kurzarbeitu má perspektivním firmám umožnit udržet si kvalifikované zaměstnance a státu ušetřit část peněz za podporu v nezaměstnanosti.

Média zaznamenala i aktivity Svazu při vytváření Národní soustavy povolání a Národní soustavy kvalifikací. Technický týdeník v této souvislosti zmínil slova Zdeňka Lišky, generálního ředitele Svazu, o významu vznikajících sektorových dohod, které jsou součástí této soustavy. „Historicky poprvé zasedly k jednomu stolu firmy, školy a státní správa,“ zdůraznil v týdeníku význam sektorových dohod.

Export a víza Nejhorší pro byznys jsou opatření nepromyšlená, která neberou v úvahu souvislosti a dopady na podniky. To je i případ uzavírání ambasád ve světě. Jak uvedla ČT1, českým turistům i byznysmenům hrozí horší služby od zastupitelských úřadů, neboť Miroslav Kalousek plánuje zrušit deset procent zahraničních misí. Ušetřit tím chce přibližně 100 milionů korun. Česko má ve světě 84 velvyslanectví, 10 stálých misí a 14 generálních konzulátů, ovšem kterých misí by se mohlo rušení týkat, ministerstvo zahraničí předem vždy úzkostlivě tají. Tyto plány mají však své odpůrce, a patří k nim vedle zaměstnavatelů i ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „To, že se nemůžeme opřít o kvalitní diplomatický servis a podporu českého velvyslanectví, exportéři velmi cítí,“ reagoval v ČT1 odmítavě Radek Špicar, viceprezident Svazu.

Závěr Jako každoročně se i letos udělovaly ceny vítězům soutěže Manažer roku. Podstatné pro její zviditelnění vedle řady příspěvků v tištěných a elektronických médiích bylo, že vrchol akce, která se konala 26. dubna na pražském Žofíně, přenášela v přímém přenosu Česká televize. Celkové přehledy citací zástupců Svazu najdete na webové adrese: www.spcr.cz/psali-o-nas-monitoring-tisku/ Milan Mostýn ředitel Sekce komunikace a tiskový mluvčí SP ČR [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

25

Ptáme se: kde jsou noví Křižíkové? Popularizace techniky a lidí, co nové hodnoty vytvářejí, není dobrá, říká ředitel Českomoravské elektrotechnické asociace František Hýbner. V rozhovoru Spektra odpověděl i na další otázky, kterými obor elektrotechniky nyní žije. Máte pravdu, také pociťuji velmi malou popularizaci osobností techniky. Přitom česká elektrotechnika se má čím pochlubit. Éra Křižíků, Kolbenů, Sousedíků pokračovala dalšími významnými jmény. Mnoho osobností stále působí, ale veřejnost je nezná. Je to velká škoda pro nás pro všechny. O ty osobnosti nejde, jsou to vesměs velmi pracovití lidé, kteří nehledají slávu. Jde ale o mládež, studenty, jejich rodiče a učitele, prostě o všechny, kteří jsou schopni mladým lidem říci, že elektrotechnika a elektronika jsou sice těžké, ale perspektivní a prestižní obory.

I světoví elektrotechničtí giganti přibrzdili výrobu. Naopak na českém trhu je elektrotechnika nyní jedním z úspěšných tahounů průmyslu. Čím to? Elektrotechnika a elektronika historicky mají v českých zemích dobrou pozici. A to od počátku rozvoje tohoto subodvětví. Dokonce v osmdesátých letech minulého století. Vždyť v bývalém Československu tento obor zaměstnával přibližně 114 tis. lidí (údaj z roku 1988). Měli jsme řadu světoznámých značek, TESLA, Křižík, ZPA, ale některé zanikly. Problém byl v tom, že veřejnost nevnímala tento průmysl dobře, on byl zaměřen hodně na investiční elektroniku, subdodávky pro další odvětví, na zbrojní průmysl a pro občany, ve spotřební elektronice, toho bylo málo.

26

Otázky pro

Samozřejmě, bolestí bylo mnoho a mnohé se projevují dodnes. Mezi silné obory patří především silnoproudá elektrotechnika a dále ty obory, které vyžadují inovační potenciál. V době krize odešla i od nás řada firem, mnohdy i s velmi moderním technologickým vybavením. Byly to ty firmy, které stále hledají snížení mzdových nákladů a zdá se, že krize se stala záminkou k přesunutí výrob do chudých teritorií. Řekl bych ale, že na českém trhu chybí velké příklady, objevy, o nichž by se hovořilo ve světě, jako se to povedlo nedávno Slovákům s objevem magneticky neviditelného objektu. Čím si to vysvětlujete?

Proč jsme nyní především montovnou součástek, přitom jsme země s tradicí osobnosti vynálezce a podnikatele Františka Křižíka. Kam zmizeli, kde jsou noví Křižíkové? Tento názor nesdílím, v naší republice nejsou pouze montovny, většina firem má svůj vlastní výzkum a vývoj. Stačí se podívat na seznam firem, které uspěly ve výzkumných programových projektech. A řešitelé nejsou jenom z AV či vysokých škol. Úspěšní řešitelé jsou také z našich firem. Naše asociace předložila MPO návrh zorganizovat na strojírenském veletrhu konferenci a výstavku úspěšně vyřešených výzkumných úkolů, které vznikly za podpory MPO. Morální podporu k tomu již máme, horší je to však s finančním zajištěním akce. Očekávám, že také v expozici vysokých škol budou vystaveny prototypy a funkční vzorky, na kterých se naše firmy podílely. Je ve vašem oboru dostatek odborných pracovníků? O jaký plat si může říci mladý elektrotechnik?

Nedokáži v krátkosti na tuto otázku odpovědět. Naše asociace provedla mezi svými členy anketu k potřebě odborných pracovníků. Obecně by se dalo konstatovat, že hlavním problémem není počet absolventů škol, ale jejich odborné zaměření a připravenost na praxi. Je málo technologů a konstruktérů. Absolventům scházejí mnohé informace, jak z příslušných oborů, tak i dovednosti potřebné pro organizaci výrob a vedení pracovních kolektivů. Známe i názory absolventů vysokých škol a to, co je trápí. Známe i míru nezaměstnanosti a dobu, jak dlouho si hledali odpovídající místo. Na základě toho mohu konstatovat, že absolventi elektrotechnických fakult jsou na tom lépe než mnozí jejich kolegové z technických i netechnických oborů, pominu-li absolventy medicíny. Analýza potvrdila perspektivnost studia elektrotechniky a vysokou míru uplatnění absolventů. Absolventi odpovídali v anketě i na otázky výše platu. Byli jsme z těchto odpovědí překvapeni. Výše platu není omezující či hlavní problém nových vysokoškoláků při hledání svého uplatnění. Elektrotechnika je náročná na přístroje, technologické vybavení. To představuje pro absolventy dosti velký problém při zahájení samostatného podnikání, ale nápadů mají dost. Křižíkové nejsou, ale veletrhů máme najednou hned několik… Ano, těch veletrhů je víc než dost. Je pravda, že v březnu krátce po sobě se konaly dva elektrotechnické veletrhy. Není to projev síly českého elektrotechnického průmyslu, ale obyčejný konkurenční boj. Asociace se žádnému z těchto veletrhů nevyhnula, ale také ani jednomu neudělila záštitu. Je to především z důvodu, že elektrotechnických veletrhů je obecně v našem středoevropském prostoru moc a my chceme záštitu dát pouze těm, které jsou nejlepší. Vedle pražského veletrhu For Elektron, pořádaného společností ABF, a. s, a brněnského AMPER, který pořádá Terinvest s. r. o., je tady celá řada dalších veletrhů s obdobnou nomenklaturou.

Především společnost Veletrhy Brno, a. s., vystavuje elektrotechnické výrobky v rámci několika veletrhů a vlajkovou lodí je pro nás stále Mezinárodní strojírenský veletrh. Nesmíme zapomenout, že máme také řadu velkých veletrhů blízko nás, např. v Trenčíně, Bielsku Bielé, Vídni, Mnichově, Norimberku a v mnoha dalších městech. Jsou tyto veletrhy nějak specializovány, nomenklaturně rozlišeny? To je přání všech vystavovatelů i návštěvníků. Ke specializaci dochází především tam, kde se sejde dostatek vystavovatelů se stejným oborovým zaměřením. Například v Mnichově jsou veletržní haly výstavní nomenklaturou tak oborově profilované, že velké společnosti musí svoji expozici detašovat podle tohoto členění. Jaké nové trendy se objevují ve vašem oboru? Konkrétně co nového se dosud objevilo na letošních veletrzích? Český elektrotechnický průmysl je nejen obchodně propojen s celým světem, bez nadsázky můžeme říct, že je velmi „globalizován“. Zaměstnává u nás cca 170 tis. lidí. Prokázal svoji konkurenceschopnost především tím, že se přizpůsobil náročnému zákazníku. Inovace, na kterých se čeští vědci

a techničtí odborníci podílejí, se promítají do výrobků nejen u nás působících firem, bohužel skoro anonymně. Je to velká škoda. Popularizace techniky a lidí, co nové hodnoty vytvářejí, není dobrá. Proto se stalo tradicí, že každý veletrh je doprovázen odborným programem, konferencemi a semináři, na kterých je odborné veřejnosti nová technika představena a snažíme se zaujmout posluchače, tisk. V posledních letech prezentujeme v doprovodném programu elektrotechnických veletrhů ty oblasti, které nejen z hlediska potřeby, ale i z hlediska nových přístupů zajímavé a pro nás všechny prospěšné. Je to především: rozvoj a užití energetických zdrojů, elektromobilita, automatizace, robotizace nebo měřicí technika. Takto bych mohl pokračovat o dalších elektrotechnických oborech, ale při sebevětší snaze ve vymezeném prostoru bych je nedokázal představit. Bez tuzemské elektrotechniky a elektroniky by byl náš zpracovatelský průmysl o hodně chudší. Stále se vyplácí podnikat v těchto sice náročných, ale perspektivních a prestižních oborech. Ptal se Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

František Hýbner (1950) – absolvent VŠE v Praze, fakulta řízení, směr automatizované systémy řízení. Pracoval jako specialista pro automatizované systémy v plynárnách, na Ministerstvu strojírenství a po založení samostatného Ministerstva elektrotechnického průmyslu jako hlavní projektant ASŘ ministerstva. V roce 1990 spoluzakládal elektrotechnickou sekci Svazu průmyslu, která se transformovala do Českomoravské elektrotechnické asociace. Od založení asociace je jejím ředitelem. Je členem mezinárodní akademie elektrotechnických věd, členem Rady programu průmyslového výzkumu TIP MPO a předsedou dozorčí rady Českého národního fóra pro eHealth. Ženatý, dvě děti. Zajímá se o výtvarné umění, klasickou operu a cestování. Další informace na www.electroindustry.cz

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

27

Vysílat či nevysílat pracovníky? Jednotná implementace směrnice, lepší vymahatelnost a vyřešení otázky práva na stávku v přeshraničních aktivitách dovedlo Evropskou komisi k novým návrhům. Mohou zatížit podniky, zvýšit právní nejistotu a odradit je od přeshraničních aktivit. Směrnice o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb 96/71/ES (dále jen „Směrnice“) je enfant terrible ve směrnicích dotýkajících se pohybu pracovníků mezi členskými státy. Vysílaných pracovníků není sice v poměru k pracovní síle v EU mnoho, ale na počtu mobilních pracovníků se podílejí vysokým procentem.

Základem zůstává původní směrnice Vnitřní trh nabízí dynamické prostředí pro nadnárodní poskytování služeb. Vede stále větší počet podniků k vysílání zaměstnanců, aby dočasně pracovali na území jiného členského státu, než ve kterém svou práci vykonávají obvykle. Směrnice se tedy aplikuje, pokud podnik vyšle pracovníka na území členského státu na vlastní účet, pod svým vedením a na základě smlouvy. Uzavírá ji podnik vysílající pracovníky se stranou, pro kterou jsou služby určeny, činnou v tomto členském státě, jestliže po dobu vyslání existuje pracovní poměr mezi vysílajícím podnikem a pracovníkem. Již z názvu směrnice vyplývá, že se jedná o směrnici důležitou pro fungování vnitřního trhu EU. Členské státy jsou povinny pro účely této Směrnice a v souladu s vnitrostátními předpisy a národní praxí určit jedno či více kontaktních míst a upravit spolupráci mezi veřejnými orgány.

Zlomový rozsudek Právo na kolektivní akci včetně práva na stávku podléhá v souladu s principem subsidiarity národním úpravám. Právo na stávku není tedy upraveno na unijní úrovni. Od vstupu v platnost aplikace Směrnice vyvolala řadu problémů a stížností, které se týkají především toho, jak interpretovat ustanovení Směrnice. Zejména tam, kde není tradice kolektivních smluv či úprava mezd dána zákonem. Řada problémů byla řešena v letech 2007–2008 prostřednictvím Evropského soudního dvora a existuje několik významných judikátů (Viking-Line, Laval, Rüffert, Komise versus Lucembursko), které jsou určujícími pro současné řešení sporných otázek. Zlomovým byl rozsudek Ving-Line (C-438/05), který poprvé uznal právo na kolektivní akci, včetně práva na stávku jako základní právo a integrální část principů práva EU. Současně

28

Globální a evropský rozměr

uznal, že výkon práva na stávku není zcela absolutní, jeho výkon nesmí nepřiměřeně zasahovat do výkonu svobody pohybu služeb a svobody zakládání podniků. Nicméně tímto zlomovým rozsudkem se odstartovala diskuse na evropské úrovni o dalším osudu Směrnice a její případné revize. Konkrétnější představu přinesla až zpráva Maria Montiho z roku 2010 o způsobech oživení vnitřního trhu EU konstatující, že pro oživení jednotného trhu EU je třeba nalézt sociální dimenzi při jeho fungování. Řada jeho doporučení se následně objevila v roce 2011 v Aktu o jednotném trhu (KOM(2011) 206). Návrhy Montiho vychází ze základního principu zakotveného v současné Lisabonské smlouvě, že Evropská unie má jak ekonomickou, tak sociální dimenzi.

Žádná nová přidaná hodnota Evropská komise zveřejnila dne 21. března 2012 dva návrhy týkající se revize směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, a sice návrh Směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a návrh Nařízení Rady o právu na kolektivní akce („Monti II“). Navrhované úpravy by měly tvořit rámec pro komplexní úpravu práv a povinností při vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb v rámci EU. Cílem předložených návrhů je revidovat Směrnici o vysílání v oblasti aplikace a „prosazování Směrnice“, kdy právním základem je čl. 53 (1) a čl. 62 Smlouvy o fungování EU, a jednak přijmout nařízení Monti II o rovnováze hospodářských svobod a sociálních práv, kde právním základem je čl. 352 Smlouvy o fungování EU. V praxi by díky těmto úpravám mělo dojít ke zlepšení práv a povinností podniků i pracovníků, k lepšímu vymáhání Směrnice, včetně přeshraničního, posílení přeshraniční administrativní spolupráce, včetně vymáhání správních a trestních postihů, a vyjasnění jednotlivých elementů vysílání. Navrhovaná opatření nemají přinést negativní dopad na poskytovatele služeb, zejména na malé a střední podniky, a měla by naopak nastolit právní jistotu a usnadnit přeshraniční poskytování služeb. Účel nařízení „Monti II“ lze shrnout do následujících bodů: 1) ponechat zcela nedotčenu národní úpravu práva na stávku,

2) potvrdit, že základní právo nebo svoboda stávkovat a ekonomické svobody mají stejnou důležitost, 3) využít k řešení eventuálně vzniklých kolektivních pracovních sporů při přeshraničním poskytování služeb existující neformální mimosoudní mechanismy, prosadit nový výstražný mechanismus pro průmyslové spory v přeshraničních situacích.

Přeshraniční spolupráce nebude zajímavá Podnikatelská komunita od počátku odmítá revizi Směrnice a v tomto úsilí byla podpořena členskými státy. Stávající Směrnice dobře plnila svou funkci, a pokud byla důsledně implementována, byla zaručena rovnováha ekonomických a sociálních práv. Spory řešené Evropským soudním dvorem vznikly naopak v případech, kdy úprava na národní úrovni nebyla kompatibilní s legislativou Evropské unie. Řadu nejasností a třecích ploch přinášela liknavá administrativní spolupráce mezi členskými státy. Dále nedostatek informací o právech a povinnostech podniků a vysílaných pracovníků nebo nedostatečný přístup k těmto informacím. Evropský parlament a evropská odborová centrála ETUC volají dlouhodobě po revizi Směrnice. Evropští zaměstnavatelé a členské státy upřednostnily opatření na posílení vymahatelnosti Směrnice a lepší administrativní spolupráce. Po předložení obou návrhů se zaměstnavatelé stále domnívají, že řada návrhů nepřináší žádnou přidanou hodnotu, naopak může situaci ještě zkomplikovat. Pokud je o směrnici směřující k jednotné transpozici a posílení administrativní spolupráce, zaměstnavatelé sice vítají snahu Komise o nastavení jasných pravidel a zvýšení účinnosti jejich vymahatelnosti, na druhé straně se domnívají, že řada ustanovení zvyšuje administrativní požadavky na podniky (povinné notifikace, evidování zvýšeného počtu dokumentů nebo jejich překládání). Nároky na posílenou kontrolní činnost a sankční mechanismy zatíží především řádné zaměstnavatele.

Zaměstnavatelé nepodporují žádnou úpravu práva na stávku na evropské úrovni a vítají, že návrhy Komise nejdou nad rámec existujících judikátů. Montiho návrh na evropský mechanismus mimosoudního řešení sporů nepřináší v tomto směru žádnou přidanou hodnotu, neboť pokud se dodržuje Směrnice, není právo na kolektivní akce, včetně stávky nikterak narušeno. V případě porušení Směrnice by měla být aplikována ustanovení Směrnice o vymahatelnosti.

Jednání v Radě zahájena Dne 27. března představila Komise oba návrhy na zasedání Pracovní skupiny Rady pro sociální otázky a první projednávání bylo zahájeno 16. dubna 2012. Pozice České republiky je vzhledem k citlivosti problematiky a nejasnosti některých návrhů velmi obezřetná. Zaměstnavatelé se mobilizují. Nadále budou podporovat návrhy, které zaručí rovnováhu ekonomických a sociálních práv. Návrhy, které nezatíží podniky dalšími administrativními nároky a zamezí přesunu odpovědnosti ze státu na zaměstnavatele. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů - Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Další břemeno pro podniky Návrh na zavedení společné a nedílné odpovědnosti mezi dodavateli a subdodavateli služeb za dodržování pracovních podmínek (odměňování a hrazení příspěvků na sociální zabezpečení), jelikož toto navržené opatření není dostatečně zdůvodněné, může ve svém důsledku spíše odradit podniky od přeshraničních aktivit. Rovněž odradí od uzavírání smluvních vztahů se subdodavateli, což je v rozporu se záměrem Evropské komise „usnadňovat poskytování služeb“ a podkopává to jejich konkurenceschopnost. Navíc v době krize a ekonomického útlumu to přináší další břemeno pro podniky. Je proti zásadě proporcionality, aby hlavní dodavatel byl penalizován za špatné jednání subdodavatele, které nemůže v praxi vůbec ovlivnit.

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

29

Podniky dostanou pomoc při selhání trhu Podnikatelé kladou důraz na přístup k rizikovému kapitálu. Navrhují zvýšit alokované prostředky a volají po konkrétních akcích. V rámci balíčku „výzkum, inovace a konkurenceschopnost“ zveřejnila Evropská komise 30. listopadu 2011 návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady zřizující Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (2014–2020). Program se ujal pod názvem COSME (COM(2011) 834). Rámcový komunitární program COSME 2014–2020 bude přímým nástupcem stávajícího programu Konkurenceschopnost a inovace (CIP 2007 – 2013) bez jeho inovační části. Na rozdíl od programu CIP neobsahuje program COSME programovou podporu výzkumu a technologického rozvoje uskutečňovanou v souladu s článkem 163 Smlouvy o ES. Všechny podpory malým a středním podnikům v oblasti výzkumu a inovací (včetně inovační části CIP) budou od roku 2014 zahrnuty do Rámcového programu pro výzkum a inovace 2014 – 2020 (Horizont 2020, KOM(2011) 808). Na financování programu COSME bude na celé období 2014 – 2020 vyčleněno 2,5 miliardy EUR. Z toho 1,4 miliardy EUR bude přiděleno na finanční nástroje. Zbývající část bude použita na financování sítě Enterprise Europe Network, mezinárodní průmyslové spolupráce a zlepšení rámcových podmínek v oblasti podnikání.

Zlepší se přístup k financím

Nástroj k řešení selhání trhu

Podnikatelé vítají zaměření programu

Podniky v Unii jsou pod tlakem, aby obstály v celosvětové konkurenci. Brzdí je však selhání trhu. Z hlediska konkurenceschopnosti a podnikání budou podniky v Unii i nadále vystaveny mnoha výzvám, jimiž jsou: • potíže s přístupem k financím pro malé a střední podniky; • slabý podnikatelský duch; • nemotivující podmínky pro podnikání; • nízká přizpůsobivost malých a středních podniků z hlediska přechodu k nízkouhlíkové ekonomice; • nízká schopnost malých a středních podniků expandovat na zahraničních trzích. Program COSME má být prostředkem k řešení hlavních selhání trhu. Program si klade tyto hlavní cíle: • posílit konkurenceschopnost a udržitelnost podniků v Unii • povzbudit podnikatelskou kulturu a podporovat zakládání a růst malých a středních podniků.

Podnikatelé v Evropě sdružení v BUSINESSEUROPE a zastoupení v EHSV vítají cíle programu COSME a zejména skutečnost, že se jedná o další krok v rozvíjení politiky pro malé a střední podniky a že jejich konkurenceschopnost bude podporována v souladu s cíli dokumentu Akt pro malé a střední podniky („Small Business Act“, KOM(2008) 394) a se strategií Evropa 2020. Opatření Unie budou přijímána podle zásady „zelená malým a středním podnikům“. Podnikatelé kladou důraz zejména na zlepšení přístupu pro malé a střední podniky ve formě vlastního kapitálu a úvěrů. Finanční nástroje růstu, včetně nových platforem vlastního kapitálu a dluhových platforem pro poskytování kapitálových nástrojů a úvěrových záruk, umožní malým a středním podnikům snáze získat přístup k financování. Firmy volají po lepším využití potenciálu sítě Enterprise Europe Network. Prostřednictvím této sítě by měly být podnikům poskytovány podpůrné služby pro expanzi na jednotném trhu

30

Globální a evropský rozměr

Opatření ke zlepšení přístupu malých a středních podniků k financím zahrnují kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk: Nástroj pro kapitálové investice do růstu (EFG) EFG se zaměří na fondy poskytující rizikový kapitál a „mezaninové“ financování, například podřízené a účastnické půjčky, podnikům ve fázi expanze nebo růstu, zejména těm se zahraničním působením. Podpora se provádí přímo Evropským investičním fondem (EIF) nebo jinými subjekty. Těm je svěřeno provádění činnosti jménem Komise, případně fondy finančních zdrojů nebo investičními nástroji působícími přeshraničně, které byly zřízeny Evropským investičním fondem. Nástroj pro úvěrové záruky (LGF) Tento nástroj poskytuje protizáruky a jiné dohody o sdílení rizik v rámci záručních systémů. Rovněž poskytuje přímé záruky a jiné dohody o sdílení rizik pro ostatní finanční zprostředkovatele, kteří splňují kritéria způsobilosti. Správu LGF vykonává jménem Komise Evropský investiční fond nebo jiné Komisí pověřené subjekty.

i za jeho hranicemi. Podnikatelé také volají po tom, aby program podporoval nejen vznik a růst podniků, ale jejich trvalý rozvoj. Dále žádají o zvýšení alokovaných prostředků na nově navržené finanční nástroje. Komise v návrhu počítá pro oba nástroje – kapitálový nástroj a nástroj úvěrových záruk – celkem s 1,4 miliardami euro. To ale není pro 23 miliónů malých a středních podniků v EU-27 na sedm let mnoho.

Další informace jsou dostupné na: http://www.spcr.cz/evropska-komise/program-cosme-napodporu-konkurenceschopnosti-pro-male-a-stredni-podniky. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

Balíček k zaměstnanosti narostl Balíček k zaměstnanosti doplňuje priority Roční analýzy růstu. Svým velkým záběrem však může rozmělnit strategické dokumenty EU v oblasti zaměstnanosti. Méně by bylo více. Evropská komise dne 18. dubna 2012 vydala tzv. balíček k zaměstnanosti (Employment Package), který obsahuje zastřešující sdělení „Směrem k oživení bohatému na pracovní místa“. Dále přináší řadu pracovních dokumentů Komise k oblastem, jako jsou: analýza trhu práce, zelená pracovní místa, zaměstnanost ve zdravotnictví, zaměstnanost v ICT, flexikurita, implementace iniciativy Příležitosti pro mládež, rámec pro kvalitu stáží, reforma EURES, zaměstnanost v osobních službách a službách domácnostem. Cílem balíčku je doplnit Roční analýzu růstu a Hlavní směry zaměstnanosti o střednědobé priority. Tím má přispět k naplnění cílů strategie Evropa 2020 a také zhodnotit, jak se politiky zaměstnanosti vzájemně ovlivňují s dalšími politikami na podporu inteligentního, udržitelného a začleňujícího růstu. Balíček rovněž naznačuje úlohu finančních nástrojů EU, zejména Evropského sociálního fondu, na podporu potřebných reforem trhu práce. Zastřešující sdělení se v první kapitole věnuje podpoře tvorby pracovních míst. Obsahuje řadu priorit na podporu poptávky po práci (finanční podpora nových pracovních míst, snižování daňového zatížení práce, podpora podnikání, boj proti nenahlášené práci atd.) i na využití potenciálu klíčových odvětví (zelené ekonomiky, zdravotní a sociální péče, ICT) a připomíná existující finanční nástroje EU. Druhá kapitola se věnuje modernizaci trhu práce prostřednictvím reforem na podporu přechodů na trhu práce, reformy veřejných služeb zaměstnanosti, investování do dovedností (předvídání kvalifikačních potřeb trhu práce, uznávání kvalifikací, synergie mezi systémy vzdělávání a trhem práce) a podporou mobility a volného pohybu pracovních sil (včetně reformy EURES).

Třetí kapitola se zabývá zlepšováním procesu řízení: posilováním mnohostranného dohledu, sociálního dialogu a zlepšováním vazby mezi prioritami strategie Evropa 2020 a jejich financováním. Příloha pak obsahuje soubory hlavních aktivit na podporu zaměstnanosti ve výše uvedených odvětvích (zelené ekonomice, zdravotnictví a ICT). Součástí balíčku je rovněž soubor Pracovních dokumentů Komise, z nichž jeden analyzuje situaci a vývoj trhů práce EU a další dále rozpracovávají jednotlivé priority balíčku: zaměstnanost v sektoru ICT; zaměstnanost v sektoru osobních služeb a služeb pro domácnosti; reformu EURES; flexikuritu; „zelená“ pracovní místa; zaměstnanost ve zdravotnictví; kvalitu stáží; provádění iniciativy Příležitosti pro mládež. Svaz průmyslu a dopravy ČR bude balíček analyzovat, ale předběžně může řadu navržených priorit a opatření podpořit. Nicméně současně poukazuje na skutečnost, že pro stanovování priorit politiky zaměstnanosti EU v rámci strategie Evropa 2020 slouží Hlavní směry zaměstnanosti, Společná zpráva o zaměstnanosti a závěry Evropské rady. Není tedy zcela jasný účel a postavení balíčku v hierarchii unijních instrumentů. Balíček je příliš rozsáhlý a může poněkud rozmělnit obsah již přijatých dokumentů. Kompletní balíček je dostupný na http://www.spcr.cz/evropskakomise/balicek-k-zamestnanosti-evropske-komise-hleda-cestu-kpracovnim-mistum. Vladimíra Drbalová sekce Mezinárodních vztahů – Mezinárodní organizace a EU [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

31

Velké finále manažerů určilo v Praze vítěze Český byznys i další odvětví nabízejí špičkové manažery. Potvrdila to i letošní soutěž Manažer roku. Zakázka za miliardu

Manažeři roku 2011 Lubomír Stoklásek a Eva Syková

Přehlídku nejlepších manažerských osobností průmyslu a dalších oborů nabídlo Velké finále soutěže Manažer roku 2011. Uskutečnilo se 26. dubna v paláci Žofín v Praze. Organizátoři soutěže při něm představili 72 finalistů, předních osobností českého managementu. V přímém televizním přenosu byli vyhlášeni absolutní vítězi. Hlavní cenu manažera roku 2011 předal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák do rukou ředitele a zároveň majitele Agrostroje Pelhřimov Lubomíra Stokláska. Porotci jej vybrali z 194 nominovaných manažerů z 22 odvětví od zemědělství až například po chemii a plasty. Nejmladšímu bylo 31, nejstaršímu 72 let. Jednalo se o rekordní účast v dosavadní historii soutěže. „ Tato země potřebuje podnikatelské

32

Manažer roku

osobnosti,“ vyjádřil se Jaroslav Hanák k významu soutěže. „ Překvapil nás stoupající zájem osobností českého byznysu o 19. ročník soutěže,“ řekl k soutěži prezident České manažerské asociace Pavel Kafka. „ Jako by ti, kteří udržují naši ekonomiku a společnost v chodu, vytvářejí v Česku hodnoty, hledali důvěryhodné prostředí, které odborně a společensky uzná a ocení jejich úsilí a úspěchy,“ dodal. V ženské kategorii se stala vítězkou ředitelka Ústavu experimentální medicíny AV ČR Eva Syková. V kategorii manažerský talent do 35 let zvítězil Jan Rafaj ze společnosti ArcelorMittal. Do síně slávy byl uveden František Jezdinský, který na počátku 90. let zakládal v Česku manažerskou asociaci a stál také u zrodu soutěže Manažer roku.

Organizátorem soutěže se podobně jako v předcházejících letech staly Svaz průmyslu a dopravy ČR, Česká manažerská organizace a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Záštitu nad ní převzal předseda vlády ČR. Pražské finále soutěže bylo letos pojato proti předcházejícím ročníkům odlišně. Slavnostnímu vyhlášení výsledků předcházela pracovní část. Uskutečnila se mezinárodní konference věnovaná aktuální problematice managementu pod názvem „ Velká výzva – Úspěšní manažeři uvažují jinak“. Konferenci moderovala loňská manažerka roku Senta Čermáková. Vystoupila na ní řada významných osobností z oblasti managementu průmyslu, školství a vědy. Například zde předávali své manažerské zkušenosti a poznatky prezident Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj Bjorn Stingson, dále ekonomové Milan Zelený, Michal Mejstřík, Pavel Kysilka, sociolog Michal Čakrt, přední chirurgové Vladimír Beneš a Jan Pirk, poslankyně Anna Putnová, nebo podnikatel a úspěšný manažer Zbyněk Frolík. Jeho firma Linet působící na Kladensku vznikla v kravíně a v současnosti patří mezi tři největší světové výrobce nemocničních lůžek. Exportuje do 100 států. Drží se na špici, i když nyní se snížila světová poptávka po nemocničních lůžkách o třetinu. „Vyhráli jsme tendr v Brazílii za miliardu korun,“ mohl Zbyněk Frolík oznámit na konferenci pouze týden starou zprávu o jednom z dalších úspěchů českých manažerů.

CO SE HODNOTILO 1. Osobnost a způsobilost manažera, osobní přínosy manažera pro firmu 2. Podnikatelské výsledky a konkurenceschopnost firmy 3. Schopnost čelit krizi 4. Celospolečenské přínosy firmy 5. Pracovně‑sociální a vzdělávací aktivity 6. Enviromentální přístup.

Češi patří k nejlepším manažerům Efektivnější státní správa se stala hlavním tématem diskuse při Kulatém stolu. V bohaté a inspirativní diskusi se hovořilo také o konkurenční schopnosti České republiky. „Rovněž v době krize byli čeští manažeři vyhodnoceni například s Němci, Rakušany a Dány jako nejlepší v Evropě,“ řekl v diskusi prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák ke kvalitě vedení českého průmyslu. „ I politik může být dobrý manažer,“ dodal. Upozornil na přebujelost státního aparátu, což brzdí rozvoj podnikání v Česku. Kriticky se vyjádřil ke skutečnosti, že v České republice působí 420 000 úředníků, což ročně stojí stát 120 miliard korun. „Je to špatné i pro byznys,“ poznamenal. „Jestli má manažer schopnosti, je jedno, jestli řídí státní správu nebo dělá

U

OK RR AŽE2011 N A

M

 MANAŽER ROKU 2011

v byznysu,“ navázala na slova šéfa Svazu průmyslu a dopravy Senta Čermáková, která získala loni prestižní ocenění Manažerka roku. Nutnost výrazně zlepšit manažerské řízení státní správy zdůraznil i ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek, který se jako jediný člen vlády zúčastnil Kulatého stolu. „ Přijďte nám pomoci,“ vyzval manažery. „ Naše státní správa je méně efektivní,“ reagoval na srovnání výkonnosti státní správy a vedení průmyslu prezident České manažerské asociace Pavel Kafka. Upozornil, že manažeři v českém průmyslu se při srovnání výkonnosti umístili nedávno v třetí desítce na světě, kdežto státní správa České republiky se pohybovala asi na 84 místě. „Musíme se starat o byznys a na administrativní věci není čas,“ kriticky hodnotil přebujelost administrativy předseda Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Jan Wiesner. „Stát by se měl stát pro podnikatele efektivnějším partnerem. Lze k tomu využít i prostředků z Evropské unie,“ připustil předseda Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Milan Urban. Letos se konal již 19. ročník Manažera roku. Za dobu jejího trvání postoupilo do finále celkem 1 112 manažerů.

Hodnotí se i na pracovišti Cílem soutěže Manažer roku je vybrat nejlepší představitele českého

managementu, špičky svého oboru. Vyhledává významné osobnosti, jejichž metody práce jsou přínosem pro rozvoj firem, ekonomiky a celé společnosti. Soutěž hledá osobní podíl manažera na prosperitě firmy. V porovnání s dalšími soutěžemi na toto téma Manažer roku není anketou. Má systematicky rozpracovaná a stále zpřesňovaná kritéria. „Celkem rozpracováváme u každého soutěžícího 30 kritérií. Tato soutěž není anketa, ale vícestupňové hodnocení,“ vyjádřil se k podmínkám soutěže předseda hodnotitelské komise Jan Preclík. Ve finále se pak hodnotí šest hlavních kritérií.

Dohoda k udržitelnému rozvoji Součástí slavnostního dne českých manažerů bylo také podepsání dohody o založení české pobočky World Business Council for Sustainable Development (WBCSD) – Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj. Zakládající dokument podepsali prezident WBCSD Bjorn Stigson a prezident České manažerské asociace Pavel Kafka. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

Výsledky Manažera roku 2011 – TOP 10: Pořadí Jméno 1. Lubomír Stoklásek 2. prof. MUDr. Eva Syková, DrSc. 3. Ing. Jan Žižka 4. Ing. Petr Choulík, CSc. 5. Ing. Zdeněk Blažek 6. Ing. Jiří Havlík 7. Mieczyslaw Molenda 8. Mgr. Jan Rafaj, MBA 9. Bc. Miloš Škrdlík, MBA, MSc. 10. Ing. Jaroslava Kunová

Firma AGROSTROJ Pelhřimov, a. s. Ústav experimentální medicíny AV ČR, v. v. i. Mondi Štětí a. s. Linde Gas a. s. Dřevojas, výrobní družstvo Pozimos a. s. GASCONTROL, spol. s r. o. ArcelorMittal Ostrava a. s. Maloobchodní síť BRNĚNKA, spol. s r. o. Fakultní nemocnice Plzeň

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

33

Nejlepší podnikoví právníci Unie podnikových právníků (UPP) vyhlásila počátkem dubna výsledky soutěže „Podnikový právník 2012“. Cílem soutěže je propagovat a popularizovat práci podnikových právníků v očích odborné i laické veřejnosti. Má také posilovat dobré jméno a společenský význam podnikových právníků, s důrazem na odbornost, etiku a povýšení kvality právního vědomí v organizacích, kde vykonávají svoji

profesi. Na základě obdržených nominací porota rozhodla o oceněných právnících v jednotlivých kategoriích vyhlášených pro rok 2012: • podniková právní kancelář: právní sekce společnosti Pražská energetika • samostatný podnikový právník: JUDr. Luboš Procházka, právník společnosti Mercedes-Benz Česká republika

Zleva: Zora Pelikánová, Matěj Myško (za Radima Polčáka), Luboš Procházka, Antonín Havlík, Hana Čermáková (za Josefa Bendu), Libor Široký, Marie Brejchová (vedoucí právní sekce Pražská energetika). V popředí: Vratislav Vinš

•

závazkové právo: JUDr. Zora Pelikánová, podnikový právník společnosti Elektrizace železnic • pracovní právo: JUDr. Antonín Havlík, právní expert České pojišťovny • procesní právo - řešení sporů: JUDr. Libor Široký, právník společnosti AGROFERT HOLDING • právo IT: JUDr. Radim Polčák, Ph.D. z Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy Univerzity v Brně • Jako podnikový právník, který se zasloužil o UPP ČR, byl vyhlášen JUDr. Vratislav Vinš, zakladatel UPP ČR • V kategorii perspektiva 2012 (právník do 40 let s publikační činností) byl oceněn JUDr. PhDr. Josef Benda, Ph.D. LL.M., právník společnosti RWE. Ocenění podnikoví právníci převzali ceny v podobě grafických listů od Jiřího Slívy a licence na užívání právního software na slavnostním večeru v prostorách společnosti Česká spořitelna. Jitka Hlaváčková – zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelská [email protected]

Seminář k zemědělství, venkovu a potravinám Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii ve spolupráci s agenturou CzechTrade a CEBRE – Českou podnikatelskou reprezentací při EU pořádá v Bruselu dne 14. června 2012 pravidelný sektorový seminář. Tentokrát bude zaměřený na oblast zemědělství, rozvoj venkova a potravinovou bezpečnost. Je určen konzultačním společnostem, asociacím, firmám a dalším subjektům, které mají zájem o realizaci projektů ve třetích zemích v oblasti zemědělství, rozvoje venkova a potravinové bezpečnosti. V rámci tohoto semináře budou mít účastníci možnost seznámit se s aktuálními programy zahraniční spolupráce, kterou EU třetím zemím v tomto sektoru poskytuje a s pravidly účasti na vyhlášených tendrech a grantových výzvách. Kromě toho se účastníci budou moci

34

Co Vás může zajímat

obrátit s dotazy přímo na experty Evropské komise, Evropské investiční banky nebo Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Tato událost představuje jedinečnou příležitost k navázání kontaktů se subjekty z ostatních členských států a k vytváření potencionálních konsorcií pro budoucí spolupráci na unijních projektech ve třetích zemích. V případě zájmu je možné se registrovat na stránkách sectorseminars.eu, a to do 7. května 2012. Účastnický poplatek činí 175 EUR. Více informací naleznete na webových stránkách CEBRE (www.cebre.cz) a na stránkách Sektorových seminářů EU (sectorseminars.eu). Tomáš Hartman – zástupce ředitelky CEBRE [email protected]

Nadace OKD pomáhá získávat evropské peníze

Dar od Nadace OKD umožnil Dětskému domu v Čeladné koupit pro děti stádo ovcí.

Druhá největší firemní nadace rozvíjí nové formy podpory neziskových organizací. Založila program Pro Evropu nebo Sídliště žije. Zajímavé, veřejně prospěšné projekty nezískají často podporu z programů Evropské unie, jen proto, že autoři nemají prostředky na přípravu. To vedlo představitele Nadace OKD k vytvoření programu „ Pro Evropu“, který podporuje neziskové organizace a obce při přípravě projektů pro EU. Jedná se o mimořádně úspěšný a efektivní program. Nadace OKD do něho dosud vložila pět milionů korun. Organizace, které grant od Nadace získaly, z evropských fondů dostaly už 188 milionů korun. To znamená, že nadační prostředky se zhodnotily více než 37krát. „Zpracování projektu pro evropské fondy je mimořádně náročné, lidé ze škol nebo neziskových organizací to nemohou zvládnout bez finanční pomoci.“ vysvětlil smysl programu Pro Evropu Jan Nevima z ostravské Obchodní akademie a Vyšší odborné školy sociální. Na základě nadačního grantu ve výši 45 tisíc korun škola zpracovala projekt na vybudování multimediální učebny a přípravu speciálních vzdělávacích programů pro studenty i učitele. Na ten získala od Evropské unie téměř 7 milionů korun. Podobně se vedlo některým dalším organizacím. Občanské sdružení Život bez bariér dostalo díky nadačnímu grantu ve výši 50 tisíc korun více než 28 milionů z Bruselu na vybudování centra pro hendikepované občany. Svazek měst a obcí okresu Karviná dostal od Nadace OKD grant 300 tisíc Kč na zpracování dokumentace cyklotrasy podél řeky Olše, Schválený grant z evropských fondů přesáhl 75 milionů korun. „Lidé v neziskovkách mají výborné nápady, které by mohly zlepšit životní prostředí, život seniorů, nemocných lidí nebo dětí. Ale prostředky z fondů Evropské unie jsou pro ně většinou nedosažitelné, protože nemají zkušenosti potřebné pro přípravu kvalitní žádosti. Pomoc ale mohou získat v rámci našich grantů. Program Pro Evropu je velmi úspěšný,“ řekl ředitel Nadace OKD Jiří Suchánek.

Kromě programu Pro Evropu Nadace OKD rozvíjí další projekty. Letos zahájila například program Sídliště žije. Má zlepšit úroveň veřejných prostranství a také mezilidské vztahy obyvatel sídlišť. Svaz průmyslu a dopravy ČR nedávno získal zastoupení ve správní radě Nadace OKD. Členem rady se stal Petr Holica, regionální manažer SP ČR působící v Moravskoslezském kraji. „Členství ve správní radě jsem přijal, protože mi umožní zapojit se do aktivit vedoucích k rozvoji našeho regionu jiným způsobem, než je tomu u práce regionálního manažera Svazu. Činnost nadace dlouhodobě se zájmem sleduji a tak vím, že mohu z této pozice přispět k řadě dobrých věcí,“ uvedl v této souvislosti pro Spektrum. „Vzhledem k tomu, že z regionu pocházím a celý život se v něm pohybuju, myslím, že můžu být užitečný zejména při činnostech nadace směřujících ke komunitnímu rozvoji,“ dodal k zaměření své činnosti. Nadace OKD byla založena před čtyřmi roky. Po nadaci ČEZ je druhou největší firemní nadací v České republice. Každoročně rozdělí mezi neziskové organizace a obce 50 až 60 milionů korun. Většina z těchto prostředků směřuje do Moravskoslezského kraje. Podpořit zatím dokázala přibližně každý šestý projekt, každoročně se jedná asi o 300 projektů. Kromě rozdělování grantů se nadace zaměřuje na podporu pracovní integrace hendikepovaných, pořádá sbírky mezi zaměstnanci, podílí se na pořádání benefičních akcí v ostravskokarvinském regionu. Společnost OKD je zakladatelem a největším dárcem Nadace OKD. Každoročně jí přispívá jedním procentem ze svého zisku. Nadaci dále pravidelně přispívají firmy New World Resources, OKK Koksovny, AWT, RPG a Green Gas DPB. Vít Smrčka manažer Sekce komunikace [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

35

Slévárna Beneš a Lát vyznává netradiční řešení Neobvyklé metody řízení firmy ve slévárně už zdomácněly. Nebojí se zde také používat, co se ve světě osvědčilo.

Slévárenská firma BENEŠ a LÁT se může pochlubit nejen zajímavou historií, ale i řadou netradičních řešení různých situací, ke kterým by většina firem nesáhla. Slévárna dodává svou produkci pro automotive obor, ale také např. pro německé větrné elektrárny. Jeden z pobočných závodů společnosti vyrábí dětské konstrukční stavebnice. Za úspěchem společnosti stojí jednoduchá úvaha: Nebojme se používat to, co již řadu let funguje jinde ve světě a učme se věci dělat tak, jak to vyzkoušeli v zavedených společnostech.

Rodina řídila firmu až do roku 1989 Historie rodinné firmy se začala psát v roce 1934, kdy Josef Beneš založil v pražských Holešovicích slévárnu. Postupem času se jeho podnik vypracoval tak, že přesunul své sídlo do Průhonic. Firma se stala známou a zavedenou značkou díky dodávkám hliníkových odlitků pro potravinářský průmysl. Konec války zastihnul Josefa Beneše na pražských barikádách, kde při obraně města padnul. V roce 1948 musel zbytek rodiny opustit veškeré majetky i rodinnou firmu. Díky vyhaslému životu zakladatele firmy při osvobozování Prahy a angažovanosti rodiny ve válečných létech, kdy uměle zaměstnávala lidi z Průhonicka a chránila je tak

36

Dobrá zpráva

před totálním nasazením v Německu, mohli rodinní příslušníci vykonávat alespoň řízení podniku. Až do roku 1989 tak měla rodina přehled o tom, jak firma funguje a mohla ovlivňovat její rozhodování. Po roce 1989 díky úspěšné privatizaci vlastní firmy, mohlo dojít ke znovuzrození značky BENEŠ a LÁT, tradiční slévárenské továrny českého průmyslu.

Ve firmě nepracují jen hvězdy Novodobou historii postavila slévárna BENEŠ a LÁT na výrobcích z neželezných kovů a plastů. Nebojí se využít fungujících nápadů ve svůj prospěch a tak přežívá i těžké zkoušky. Jednou z nejtěžších je ta, která nastala po krizi z roku 2008. „Já bych řekl, že krizi už máme za sebou, ale hospodářský cyklus se samozřejmě vrací,“ řekl ředitel společnosti Lumír Al-Dabagh. I on musel se svým týmem rozhodovat o optimální cestě ke snížení nákladů firmy, aby mohla vyrábět dál. Jenže na rozdíl od velké většiny firem se nebál sáhnout k originálnímu nápadu. A tím bylo jednat s vlastními zaměstnanci bez ohledu na to, jaký kontrakt s firmou mají. Nezáleželo na tom, jestli je najala pracovní agentura, či zda ve firmě pracují jako kmenoví, nebo na tom, zda tam jsou rok, nebo dvacet let. Hlavním faktorem posuzování člověka byl jeho výkon. „Poučil jsem se u Jacka

Welshe, proslulého ředitele General Electric, který rozděloval lidi na „hvězdy“ a zaměstnance, kterým já říkám „návštěvníci“,“ vysvětlil Lumír Al-Dabagh. Návštěvníci jsou ti zaměstnanci, kteří jsou oproti výkonu jiných slabší a továrnu jen „navštěvují“. V každé pracovní skupině je podle ředitele slévárny vždy slabší článek, obklopen hvězdami. A těm slabším pak firma věnuje pozornost, analyzuje, proč zaostávají s výkonem za ostatními. Ředitel firmy vyhodnocuje každé čtvrtletí výkon lidí při osobním pohovoru a hledá důvody, proč se jim v práci nedaří. A pokud po dvou takových sezeních nenajde příčinu a jejich výkon nedozná zlepšení, s takovým „návštěvníkem“ se rozloučí. Nešli proto cestou propuštění agenturních zaměstnanců, neboť to považovali za kontraproduktivní. „Když budujete roky firemní kulturu a pak propustíte agenturní zaměstnance, jako byste těm kmenovým říkali: No, teď můžete pracovat jako druzí nejlepší…,“ upřesnil Lumír Al-Dabagh.

Dělník může denně zjistit, kolik si vydělal Neotřelé metody uplatňuje firma při řízení kvality. Požadavek na perfektní práci totiž i během posledních dvaceti let doznal značných změn. Ředitel Al-Dabagh vyškolil a naučil své zaměstnance vnímat problém tak, že vyrábět kvalitně a vždy na sto procent je jejich ekonomickou motivací. A slouží k tomu nikoli „kvalitáři“, ale „finanční poradci“. „Dali jsme lidem představu o jejich mzdě. Instalovali jsme ve všech výrobnách dotykové terminály, které jsou propojeny s informačním systémem a umožňují sledovat zaměstnancům, zejména dělnických profesí, kolik si denně vydělali,“ řekl Lumír Al-Dabagh. Systém funguje tak, že firma vyplácí plnou mzdu za výrobek jen tehdy, pokud je výroba bez zmetků. Ale platí i za to, ale ne sto procent, když sami zaměstnanci přiznají, že udělali nějakou chybu, že vyrobili zmetek. Když zaměstnanec nepřijde na to, že vyrobil zmetek, nebo to nepřizná, tak firma odmění jako prvního toho, kdo na to přijde a zmetek zastaví. „Trvalo to dva roky, než lidé pochopili, že takovýto model je fér vůči všem,“ dodal Lumír Al-Dabagh.

Lidé nechtějí čerpat ze zkušeností druhých Mezi úspěchy firmy patří vítězství o cenu EFQM v roce 2008. Jedná se o jakýsi certifikát evropské excelence, který firma získala díky své kvalitní produkci a spolupráci s dodavateli. Jde o využívání seznamu doporučených postupů, které mají firmy používat, když nechtějí dělat chyby. Aby udržela vysokou kvalitu své produkce, musí mít firma BENEŠ a LÁT i vysoce kvalitní subdodávky. Neudržuje to ale jen požadavky na certifikát ISO TS, ale volí model cílených otázek na věci, které z certifikátu vycházejí. A těmi otázkami každá firma rychle zjistí, kde může mít Achillovu patu. Lepšímu využívání kvalitativních postupů

podle Lumíra Al-Dabagha brání v tuzemsku to, že lidé nechtějí čerpat zkušenosti druhých. Připadalo by jim to jako vlastní prohra. „Přirovnal bych to ke koupi nového domácího kina. Zatímco lidi na Západě si přečtou manuál a pak stroje propojí a spustí, lidi v Česku všechno nejdřív zapnou do zásuvky a hodiny zkoušejí dělat to, co je popsáno v manuálu, ale proč?“ ptá se ředitel společnosti BENEŠ a LÁT. Podle něj by se firmy i v kvalitě neměly bát dodržovat zavedené systémy a kopírovat to, co funguje jinde ve světě. I přesto, že se slévárna BENEŠ a LÁT nepovažuje za velkou firmu, má díky odběratelům, kteří rozšiřují zahraniční pobočky po celém světě, neustále možnost otevřít své zastoupení na perspektivních trzích. „Teď sice žádný takový projekt neuskutečňujeme, ale rozhodně se dalšímu rozšiřování působnosti v zahraničí nebráníme,“ tvrdí Lumír Al-Dabagh. A to i přesto, že tam třeba nebude prostor pro najmutí českých dělníků, rozhodně to ale může být příležitost třeba pro domácí konstruktéry.

České slévárny dobře spolupracují Ani zavedeným značkám se ale nevyhýbají otázky spojené s pokračovateli výroby a konkurencí. Velká chyba je podle mínění ředitele Lumíra Al-Dabagha v tom, že se české firmy srovnávají jen s českou konkurencí. „Myslím si, že bychom se měli srovnávat s globální konkurencí,“ doplnil ředitel firmy BENEŠ a LÁT. Ale i tak vládnou v tuzemsku, alespoň ve slévárenství, excelentní podmínky. Atmosféra v Čechách je výjimečná díky vysoké míře spolupráce v oboru slévárenství, která je postavená na faktu, že více společností v oboru vede k větší koncentraci vzdělanosti a zároveň vyvolaná poptávka přivede dostatek subdodavatelů. Cílem ředitel Al-Dabagha je po sobě nechat firmu jako sociální organizmus, něco jako Facebook, který bude schopen reagovat rychle na změny okolí. Podle něj to zatím nefunguje, i když většina společností tvrdí, jak je pružná. „Já myslím, že tomu tak není. Pružní jsme totiž jen tak, jak je na nás vyvíjen tlak,“ řekl Lumír Al-Dabagh. Firma podle něj představuje organismus, který zahrnuje znalosti, dovednosti a umění lidí, které si za svou existenci vybudovala. A pokud firma najde mechanismus, jak je sdílet v každém okamžiku v rámci dané skupiny, má vyhráno. „Já budu spokojený, když najdu mechanismus, jak tyhle všechny znalosti a dovednosti z lidí vytěžit tak, že budou k dispozici všem uvnitř daného sociálního organismu,“ uzavřel Lumír Al-Dabagh. Pavel Daniel Úsek Projekty, regionální zastoupení a RLZ [email protected]

05 2012

Svaz průmyslu a dopravy ČR

37

Průmyslové svazy v Německu a Rakousku a tamní firmy nejsou proti dostavbě Temelína Žádné obchodní vztahy mezi tuzemskými firmami a partnery z okolních zemí by projekt JETE neměl negativně ovlivnit. Německý svaz průmyslu i rakouský zaměstnavatelský svaz nemají výhrady vůči dostavbě 3. a 4. Bloku Jaderné elektrárny Temelín. Z jednání v březnu a dubnu s jejich zástupci vyplynulo, že respektují právo každé země na vlastní energetický mix a nebudou se vyjadřovat proti dostavbě. Obě organizace nepředpokládají nesouhlasná vyjádření z řad členských firem. Podle slov jejích představitelů dostavba JETE nebude mít dopad na vztahy se Svazem průmyslu a dopravy ČR nebo na vztahy českých a německých či rakouských firem včetně bankovních ústavů. Svaz průmyslu a dopravy ČR v této souvislosti provedl sondu mezi svými vybranými členskými firmami s dotazem, zda se dostavba JETE může odrazit na obchodních vztazích s jejich německými či rakouskými partnery. Na dotazy odpověděly dvě desítky vybraných firem, převážně se jednalo o strojírenské firmy. Absolutní většina oslovených respondentů uvedla, že doposud otázka JETE nebyla tématem jednání s obchodními partnery, které politické souvislosti nezajímají. Naše firmy přitom neočekávají, že by v budoucnu téma narušilo jejich byznysové vztahy. Většina z nich připomíná nastavené dlouhodobé obchodní i mezilidské vazby. „Velká část našeho ročního exportu směřuje do Německa, máme dlouholetého silného obchodního partnera. Na základě doposud získaných poznatků můžu prohlásit, že dostavba JETE na naše obchodní a technické vztahy pravděpodobně nebude mít žádný vliv,“ uvedl zástupce jedné oslovené firmy. Někteří respondenti dokonce zmiňovali pozitivní reakci na dostavbu. Několik představitelů firem argumentovalo tím, že nesdílejí negativní obavy, neboť jsou součástí nadnárodních korporací.

38

Co Vás může zajímat

„Jednání o dostavbě Temelína nebudou mít vliv na naše obchodní vztahy, neboť jsme součástí nadnárodní korporace a ta má svoje výrobní jednotky jak v Německu i Rakousku,“ uvedl zástupce jedné firmy. Někteří představitelé tuzemských firem připomínají ovšem, že na úrovni jednotlivců, tedy nikoliv firem, existují vůči dostavbě Temelína určité negativní názory: „Částečně se může tento fakt projevit v názorech jednotlivých lidí (což se také již děje), ale zatím nevidíme žádné známky vlivu na rozhodování celé firmy. To se pochopitelně může změnit v případě, že se z toho v Německu stane velké mediální a politické téma, ale tyto dopady se dají těžko předvídat“. Jediným příkladem negativního dopadu na byznys v ČR byl podle jednoho respondenta případ společnosti Siemens, která na základě politického rozhodnutí německé vlády o odstoupení od jaderné energetiky omezila výrobu komponent pro jaderné elektrárny, včetně elektromotorů. Situace se negativně odrazila na tuzemském výrobci čerpadel. Zástupce dotyčné firmy, na základě poznatků od partnerů z Německa a Rakouska, vyjadřuje obavy z vytvoření nepřátelské politické atmosféry proti JETE a ze snah o oddálení dostavby: „Rád bych se podělil o názor řady obchodních partnerů z okolních států jako je Rakousko a Německo. V současné době nemají náklonnost k dostavbě Temelína. Pokud vycházíme z nynější politické atmosféry v Německu, budou nám vytvářet problémy, aby se stavba oddálila na neurčito“. zpracoval Milan Mostýn, ředitel Sekce komunikace SP ČR, na základě zjištění regionálních zástupců SP ČR

Zodpovědně k lidem a regionu

Chceme být obyvatelům regionu, ve kterém působíme, dobrým sousedem. Dáváme lidem práci, žijeme s regionem a zakládáme si na otevřenosti a komunikaci. Podporujeme řadu regionálních aktivit z oblasti vzdělávání, kultury a sportu, spolupracujeme s obcemi a aktivně se zajímáme o názory obyvatel. Vaše názory a připomínky nás zajímají! Napište nám na: [email protected].

www.czechcoal.cz

JIŽ ŽÁDNÉ STÁLÉ MĚSÍČNÍ POPLATKY S plynem od ČEZ platíte jen za to, co opravdu spotřebujete. Volejte nebo pošlete SMS ve tvaru PLYN na číslo 733 999 999 a my vám spočítáme vaši úsporu. Více informací naleznete na www.cez.cz/plyn.

www.cez.cz/plyn

JSME S VÁMI. SKUPINA ČEZ