Josef VONDRÁK Ladislav POTUŽÁK
SPECIFIKACE PROSTOROVÝCH POŽADAVKŮ NA PROSTŘEDKY DĚLOSTŘELECKÉHO PRŮZKUMU Recenzent Jozef VAĽKO, Ivan MRÁZ
Abstract: General principles of artillery reconnaissance assets subordination are defined in accordance with new operational exercises rules. Fundamental requirements on both range of reconnaissance assets and reconnaissance area wide and depth are enunciate on the basis of asked and real possibilities comparison. ÚVOD Ekonomická situace České republiky si vyžádala provedení reformy Armády České republiky ve změněném zdrojovém rámci. Tato skutečnost se odrazila v drastické redukci bojových útvarů, která postihla i všechny součásti dělostřelectva AČR, včetně jednotek dělostřeleckého průzkumu. To vyvolalo potřebu zavádění nových, efektivnějších prostředků. Tento trend byl zahájen vývojem a zavedením průzkumného a pozorovacího kompletu SNĚŽKA, pokračoval zavedením systému řízení palby ASPRO, kombinovaného průzkumného přístroje a integrovaného průzkumného systému LOS. V současnosti probíhá zavádění dalších průzkumných systémů k dělostřeleckým útvarům, které svými možnostmi doplní spektrum senzorů, které mohou detekovat zejména dělostřelecké zbraňové systémy v sestavě nepřítele. Až do počátku 90. let kopírovala organizace dělostřeleckého průzkumu organizaci systému velení, což znamenalo, že každý dělostřelecký velitel, který se účastnil řízení palby, měl k dispozici průzkumné družstvo vybavené průzkumnými přístroji. Kromě těchto prostředků byly u dělostřeleckých útvarů zavedeny i prostředky technického a vzdušného průzkumu, a to radiolokátory SNAR-10 a ARSOM-1, zvukoměrná souprava PZK-SČZ-6M, případně AZK-5 a byl také vyvinut lehký průzkumný letoun NETOPÝR, který však nebyl zaveden do výzbroje. Tyto prostředky doplňovaly nebo měly doplnit spektrum senzorů dělostřeleckého průzkumu. Do jisté míry umožňovaly zjišťovat nepřátelské cíle bez ohledu na terénní reliéf a dohlednost. Radiolokátory SNAR-10 a ARSOM-1 byly nahrazeny průzkumným a pozorovacím kompletem SNĚŽKA, resp. radiolokátorem ARTHUR. Zvukoměrné soupravy a lehký průzkumný letoun NETOPÝR však byly zrušeny bez náhrady. Možnosti dělostřeleckého průzkumu se tak zmenšily i v oblasti dosahu průzkumných prostředků. 1 PODMÍNKY SPECIFIKACE POŽADAVKŮ Při definování požadavků na prostředky dělostřeleckého průzkumu je vhodné vycházet z dosud nejčastěji aplikovaného způsobu přidělování prostředků dělostřeleckého průzkumu brigádnímu úkolovému uskupení (BÚU). Jedním ze stálých prvků bojové sestavy brigády je uskupení druhů vojsk a zálohy, které tvoří mimo jiné přidělené
42
dělostřelecké oddíly1. Pro plnění bojových úkolů brigádním úkolovým uskupením se počítá s přidělením smíšeného dělostřeleckého oddílu (smdo) i s organickými dělostřeleckými průzkumnými jednotkami a prostředky dělostřeleckého průzkumu. Velitel oddílu s dalšími příslušníky štábu smdo, družstvo vyhodnocení a analýzy průzkumu brigády (drapzb) a družstvo koordinace palebné podpory brigády (drkoopb) vytvoří na místě velení BÚU Středisko koordinace palby (SKP). Kromě toho může být BÚU přidělena radiolokační četa se třemi radiolokátory ARTHUR. Praporní úkolové uskupení (PrÚU) obvykle bude mít k dispozici družstvo koordinace palebné podpory mpr (drkooppr), které vytvoří místo koordinace palby (MKP) a družstvo technického průzkumu s průzkumným a pozorovacím kompletem SNĚŽKA (PzPK SNĚŽKA). Každé rotní úkolové uskupení (RÚU) obvykle bude mít k dispozici dělostřelecké průzkumné družstvo s integrovaným průzkumným systémem LOS (IPzS LOS). Výjimku tvoří 43.vmpr jehož dělostřelecká průzkumná družstva jsou vybavena terénními vozidly Land Rover a přenosným kombinovaným průzkumným přístrojem. Velitel dělostřeleckého průzkumného družstva plní současně funkci koordinátora palebné podpory na stupni rota. Přidělení vzletů vrtulníku se pro vedení dělostřeleckého průzkumu v současné době nepředpokládá. Požadavky na prostředky dělostřeleckého průzkumu je možné rozdělit do čtyř oblastí: - požadovaný dosah prostředků dělostřeleckého průzkumu; - požadovaná šířka pásma (sektoru) průzkumu dělostřeleckých průzkumných jednotek (prostředků); - požadavky na dobu činnosti dělostřeleckých průzkumných jednotek a prostředků; - požadavky na zjištění průzkumových údajů. Pro stanovení směrů rozvoje prostředků dělostřeleckého průzkumu je potřebné rovněž porovnat požadované možnosti s možnostmi stávajících prostředků dělostřeleckého průzkumu. V článku jsou definovány požadavky na prostředky dělostřeleckého průzkumu z hlediska požadovaného dosahu a požadované hloubky a šířky pásma průzkumu dělostřeleckých průzkumných jednotek. 2 POŽADOVANÝ A SKUTEČNÝ DĚLOSTŘELECKÉHO PRŮZKUMU
DOSAH
PROSTŘEDKŮ
Stupeň rota. Dělostřelecké průzkumné družstvo s integrovaným průzkumným systémem (IPzS) LOS zaujímá stanoviště (pozorovatelnu) v bezprostřední blízkosti velitele rotního úkolového uskupení (RÚU). Vzdálenost velitelsko pozorovacího stanoviště velitele roty od předního okraje nepřítele není předpisy stanovena. Z ustanovení o nutnosti pozorovat a řídit boj jednotky a o hloubce sestavy je zřejmé, že 1
MO ČR. Bojový předpis pozemních sil Armády České republiky. Část 1 Mechanizovaná brigáda. Vševojsk-1-2. Praha: 1997. 93 s.
43
velitel roty bude v útoku i obraně působit zpravidla v bojové sestavě prvosledových čet. V závislosti na terénu, taktické situaci a dalších okolnostech se vzdálenost velitele roty, a tedy i dpzdr, od předního okraje bude měnit. Lze však konstatovat, že nejčastěji bude velitel roty od předního okraje nepřítele ve vzdálenosti 0,5 až 1 km. Cílem vedení průzkumu dělostřeleckými průzkumnými družstvy je zjišťování cílů, které mohou působit na podporovanou rotu obvykle přímou nebo polopřímou střelbou, prostředků průzkumu apod., tedy cílů, které se budou nacházet v prostorech s přímou viditelností a v celé šířce bojové sestavy roty. Zpravidla se bude jednat o prostředky prvosledových rot nepřítele. V závislosti na taktických a terénních podmínkách bude hloubka prostoru obrany roty 2 i více km. Šířka pásma bojové činnosti se podle druhu boje podporované jednotky pohybuje mezi 1,5 až 3 km. Z uvedeného vyplývá požadavek na vedení průzkumu do hloubky 3 a více km a do šířky až 3 km. Stupeň prapor. Průzkumný a pozorovací komplet (PzPK) SNĚŽKA zaujímá postavení v prostoru taktického místa velení PrÚU v blízkosti stanoviště velitele praporu a má možnost výběru pozorovacího stanoviště z hlediska využití maximálního dosahu prostředků dělostřeleckého průzkumu ovlivnit. Kromě toho bude PzPK SNĚŽKA určován k plnění samostatných úkolů (např. sledování předpokládaných pochodových os). Mechanizovaný prapor může bránit prostor obrany o šířce 6 až 8 km i více1. Úkolem palebné podpory PrÚU v obraně bude vyřazovat vojska v prostorech soustředění, v průběhu přesunu a rozvinování do bojových sestav a útočící vojska, dělostřelecké a minometné jednotky, místa velení a prostředky radioelektronického boje1. Hlavní místa velení nepřítele se v útoku budou zpravidla rozmisťovat za prvními sledy útočících vojsk. Palebné prostředky a prostředky radioelektronického boje nepřítele budou zaujímat postavení co nejblíže přednímu okraji. V útoku budou prostředky palebné podpory v závislosti na období palebného ničení vyřazovat dělostřelecké jednotky, průzkumné prostředky, místa velení a prvosledové jednotky nepřítele. Dalším úkolem útočícího praporu bude zničení nepřítele v prostorech rot druhého sledu1. Z ustanovení vojenských předpisů AČR o rozmístění těchto prvků bojové sestavy a na základě podobnosti taktických norem AČR a cizích armád lze usoudit, že úkolem průzkumu bude zjišťovat cíle v obraně do hloubky až 3 km a v útoku do hloubky 3 až 5 km sestavy nepřítele. Pro sledování pochodových os se přiděluje jednomu družstvu technického průzkumu maximálně jedna předpokládaná pochodová osa, kterou průzkumný prostředek sleduje na maximální vzdálenost. Maximální vzdálenost je potřebné stanovit s ohledem na dostřel zbraňových systémů, tj. přibližně 20 km. Dělostřelecké palebné jednotky, určené pro střelbu na pochodové proudy se rozmísťují těsně za předním okrajem vlastních vojsk nebo i před ním. To znamená, že současné palebné jednotky mají dostřel až 20 km do hloubky bojové sestavy nepřítele. Z uvedených zásad vyplývá, že prostředky dělostřeleckého průzkumu na stupni prapor musí být schopny vést průzkum až do hloubky 5 km od předního okraje, tj. na celkovou vzdálenost přibližně 6 km do hloubky v pásmu průzkumu širokém 8 i více km. V případě zjišťování pochodových proudů je požadováno vedení průzkumu až na vzdálenost větší než 20 km. Stupeň brigáda. Prostředky palebné podpory BÚU budou vyřazovat stejné druhy cílů jako na stupni prapor. Při obraně na důležitém směru může BÚU bránit prostor obrany o šířce 15 až 20 km i více1. Na základě předpokladu uvedeného pro stupeň prapor lze vyvodit, že úkolem dělostřeleckého průzkumu BÚU bude zjišťovat cíle do hloubky 5 až
44
10 km a do šířky 20 i více km. Kromě toho budou mít prostředky dělostřeleckého průzkumu BÚU za úkol zjišťovat střílející dělostřelectvo. Kromě uvedených hledisek je třeba, při stanovování schopností budoucích prostředků dělostřeleckého průzkumu, brát v úvahu účinný dosah nových zbraňových systémů. V současnosti se rozvoj dělostřelectva řídí především požadavky NATO, vyjádřenými v návrhu rozvoje sil a konkrétně úkolem č. EL 0905, který řeší rozvoj polního dělostřelectva. Tento úkol mimo jiné doporučuje prodloužení dostřelu dělostřelectva konvenční municí na vzdálenost až 40 km, popř. municí s prodlouženým dostřelem až do 50 km. K tomu musí být vytvořen spolehlivý dělostřelecký průzkumný systém, který bude schopen zjišťovat cíle v sestavě nepřítele nejméně na vzdálenost dostřelu palebných systémů a v reálném čase je předávat k vyhodnocení. Možnosti přístrojů dělostřeleckého průzkumu z hlediska dosahu lze považovat za totožné s jejich takticko technickými údaji. Laserový dálkoměr kombinovaného průzkumného přístroje má dosah 25 km, infračervená kamera detekuje osoby na vzdálenost 3 km a tanky na vzdálenost 9 km. Denní přehledová i zaměřovací kamera IPzS LOS má dosah 5 km a laserový dálkoměr až 25 km. Infračervená kamera, podle typu, detekuje osoby na vzdálenost 4 až 6 km. Denní přehledová, resp. zaměřovací kamera PzPK SNĚŽKA má dosah 5 km, resp. 4,5 km a laserový dálkoměr až 30 km. Infračervená kamera detekuje osoby na vzdálenost až 9 km a noktovizní kamera na vzdálenost 1 600 m. Radiolokátor detekuje osoby do vzdálenosti 12 km a cíle typu tank do vzdálenosti 33 km. Dosah radiolokátoru ARTHUR umožňuje zjišťování střílejících minometů, děl a raketometů nepřítele až do vzdálenosti 30 km. 3 POŽADOVANÁ A SKUTEČNÁ ŠÍŘKA PÁSMA (SEKTORU) PRŮZKUMU DĚLOSTŘELECKÝCH PRŮZKUMNÝCH JEDNOTEK (PROSTŘEDKŮ) Požadovaná šířka pásma průzkumu. Pro zajištění dělostřeleckého průzkumu na celou šířku bojové sestavy podporovaného úkolového uskupení je potřebné vést průzkum na předním okraji bojové sestavy nepřítele v šířce u rotního úkolového uskupení až 3 km, praporního úkolového uskupení 8 i více km a u brigádního úkolového uskupení 20 i více km. Pokrytí požadované šířky pásma průzkumu lze dosáhnout vybavením prostředky s dostatečně širokým sektorem průzkumu, vytvořením dostatečné hustoty pozorovacích stanovišť, vytvořením průzkumného systému využitím různých prostředků nebo vhodnou kombinací uvedených způsobů. Skutečná šířka pásma průzkumu. Optimální šířka průzkumného sektoru pro jednotlivce činí 300 až 400 dílců2. Na základě předpokládané polohy pozorovatelny lze výpočtem zjistit, že jeden průzkumník pokryje na vzdálenost 500 až 1000 m úsek předního okraje nepřítele v šířce 200 až 400 m a v hloubce 3 km v šířce až 1200 m. Družstvo s prostředkem IPzS LOS může vést 2
MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.
45
průzkum pouze jako jednotlivec, protože všechny přístroje dělostřeleckého průzkumu jsou na manipulátoru pevně přichyceny a jejich optické osy směřují do stejného prostoru. Průzkumníci dělostřeleckých průzkumných družstev na vozidlech Land Rover mohou vést průzkum pozorováním nezávisle na sobě a z toho důvodu se šířky úseků v sektoru pozorování mohou zdvojnásobit. Družstvo technického průzkumu vede optoelektronický průzkum za stejných podmínek jako družstvo s IPzS LOS. Navíc vede průzkum radiolokátorem, pro který je možné stanovit sektor průzkumu podle potřeby v rozsahu až ±360o. Radiolokátor ARTHUR je schopen zjišťovat cíle do vzdálenosti až 40 km v sektoru průzkumu do 90o bez mechanického natočení antény. Zásady bojového použití radiolokátoru ARTHUR dosud nejsou stanoveny, ale lze předpokládat, že jeho stanoviště bude přibližně 5 km od předního okraje. Z toho je možné vyvodit, že radiolokátor pokryje přední okraj nepřítele v šířce více než 7,5 km a v hloubce bojové sestavy nepřítele ve vzdálenosti 5 km od předního okraje (předpoklad největšího výskytu dělostřeleckých systémů) v šířce až 15 km. Počty průzkumných stanovišť vyplývají ze zásad přidělování prostředků dělostřeleckého průzkumu uvedených v kapitole 1. Z toho lze vypočítat,že při dodržení uvedených taktických zásad by se každému pozorovacímu stanovišti (přístroji) na stupni RÚU musel stanovit sektor průzkumu 2 300 dc (140 o) i více, na stupni PrÚU více než 2750 dc (166 o) a na stupni BÚU za předpokladu dodržení stanovených zásad pro rozmístění radiolokátoru ARTHUR a předpokládaného prostoru výskytu jím zjišťovaných cílů (střílející baterie) by tento prostředek měl mít sektor průzkumu až 1 500 dc (90 o). Při vedení průzkumu za ztížené viditelnosti, zvláště v noci, optimální šířka průzkumného sektoru odpovídá šířce zorného pole optického nebo optoelektronického přístroje2. Znamená to, že pro spolehlivé vedení průzkumu za ztížené viditelnosti je nutné používat přístroje se zorným polem nejméně 2 300 dc, resp. 2 750 dc. Přístroj s takovýmto zorným polem však bude mít sníženou rozlišovací schopnost a proto bude nevhodný pro průzkum na větší vzdálenosti. Řešením by mohl být optický (optoelektronický) přístroj s transfokátorem umožňujícím dostatečné zvětšení zájmového prostoru. ZÁVĚR Postupným zastaráváním a následným vyřazením některých prostředků z výzbroje přišel dělostřelecký průzkumný systém o část svých možností, které byly částečně obnoveny zavedením nových prostředků dělostřeleckého průzkumu. Do jisté míry však přetrvává problém zjišťování cílů v závislosti na terénním reliéfu a dohlednosti. Každý velitel úkolového uskupení počínaje velitelem rotního úkolového uskupení (RÚU) má za obvyklých podmínek přidělen prvek dělostřeleckého průzkumu a na každém místě velení je pracoviště koordinace palby jehož úkolem je zabezpečit palebnou podporu úkolového uskupení, kterému je přiděleno. Tím je zajištěno vedení dělostřeleckého průzkumu na všech velitelských stupních a umožněno efektivní využití jeho výsledků pro bojovou činnost podporovaných jednotek. Prostředky dělostřeleckého průzkumu na všech stupních mohou zjišťovat souřadnice cílů s dostatečnou přesností, proto tyto souřadnice mohou být podkladem pro palbu
46
dělostřelectva. Přístroji na stupni rota je možné zjistit všechny průzkumové údaje potřebné pro palbu dělostřelectva, avšak pouze na cíle s přímou viditelností, stejně tak i přístroji na stupni prapor (s výjimkou radiolokátoru PzPK SNĚŽKA). Radiolokačním průzkumem nelze spolehlivě určit druh a činnost cíle (kromě cílů zjištěných radiolokátorem pro průzkum střílejícího dělostřelectva ARTHUR). Dosah současných prostředků dělostřeleckého průzkumu nesplňuje požadavky pro zjišťování cílů na vzdálenost požadovaného dostřelu nových zbraňových systémů, stanoveného návrhy rozvoje polního dělostřelectva armád členských států NATO. Ve dne jsou prostředky dělostřeleckého průzkumu na stupni rota schopny zabezpečit vedení průzkumu až do hloubky bojové sestavy praporů 1. sledu. V noci tyto prostředky umožňují zjišťovat bojovou techniku do hloubky praporů 1. sledu a osoby do hloubky prvosledových rot. Ve dne i v noci je dělostřelecký průzkum zabezpečen pouze v úseku hlavního úsilí útoku i obrany, nikoliv na celou šířku pásma činnosti podporovaného úkolového uskupení. Dosah přístrojů PzPK SNĚŽKA je postačující ke zjišťování polohy cílů, které mohou působit na vlastní vojska. Možnost zjištění těchto cílů závisí na volbě vhodného pozorovacího stanoviště. Hloubku pásma průzkumu zvětšuje případné přidělení radiolokátoru pro zjišťování střílejícího dělostřelectva ARTHUR, u něhož je detekce cílů podmíněna jejich aktivní činností, tedy střelbou. Za ztížené viditelnosti způsobené nepříznivými meteorologickými podmínkami (hustá mlha, husté sněžení, prudký déšť) a působením nepřítele (intenzivní zadýmování prostoru průzkumu), může být dosah kamer a dálkoměrů výrazně snížen. Kromě toho, hloubku, na kterou je možno vést dělostřelecký průzkum optickými a optoelektronickými přístroji bude ovlivňovat především povrch terénu jak z hlediska reliéfu, tak i porostu, respektive zástavby. Z tohoto hlediska se jeví problematickým průzkum ve skrytých (hluchých) prostorech, které jsou blíže než je dosah průzkumných prostředků, kam ale není přímá viditelnost a ve kterých mohou být rozmístěny důležité prvky bojové sestavy nepřítele. V nich není samozřejmě možné vést průzkum optoelektronickými přístroji ani radiolokátorem družstva technického průzkumu. Šířka bojové sestavy útočícího nebo bránícího se RÚU přesahuje možnosti dělostřeleckého průzkumného družstva. Z toho důvodu bude pouze výjimečně možné naplánovat pásmo průzkumu tak, aby se průzkumné sektory dělostřeleckých průzkumných družstev překrývaly. Může tomu tak být pouze za útoku. Tento nedostatek částečně eliminuje družstvo technického průzkumu, avšak pouze na směru hlavního úsilí bojové činnosti. Radiolokátor ARTHUR může zjišťovat cíle v celé šířce prostoru bojové činnosti BÚU (PrÚU). Uvedené problémy lze řešit vývojem a zavedením nových prostředků dělostřeleckého průzkumu, organizačními opatřeními nebo kombinací obou způsobů.
47
LITERATURA: [1] [2]
48
MO ČR. Bojový předpis pozemních sil Armády České republiky. Část 1 Mechanizovaná brigáda. Vševojsk-1-2. Praha: 1997. 93 s. MO ČR. Dělostřelecký průzkum topograficko-geodetická a meteorologická příprava dělostřelectva přímé palebné podpory. Děl-6-3. Praha: 1994. 267s.