SOUKROMÁ A FIREMNÍ ŠKOLKA OD A DO Z

JIHLAVA, ČESKÁ REPUBLIKA Jedinečnost modulárního KOMA systému reprezentuje v Česku zejména mateřská školka v Jihlavě. Atraktivní interiér a barevný zevnějšek v kombinaci s dřevěným obkladem působí dojmem, že se jedná o standardní stavbu z cihel. Ale postavíte dvoupodlažní školku se čtyřmi třídami pro 100 dětí během tří měsíců z cihel? KOMA školka architekta Tomáše Cendelína splnila nejen tento základní požadavek. Relativní snadnost rozšíření či přemístění školky tak splňuje vysoké nároky na efektivní investici. SINT-NIKLAAS, BELGIE Efektivní vynaložení finančních prostředků demonstruje také školka a škola v belgickém městě Sint-Niklaas. KOMA systém zde v první vlně využili pro část školy a za několik let školku přizpůsobili rostoucím potřebám. Pro dynamicky se rozvíjející společnost je možnost rozšířit či zmenšit školku dle aktuální potřeby klíčová. Využití velkoformátových obkladových desek Trespa dodává škole zajímavý designový nádech s dojmem stálé budovy. L’AQUILA, ITÁLIE Školská stavba v Italském městě LÁquila je unikátní zejména díky extrémní situaci, která předcházela vzniku této budovy. Město řešilo okamžitou potřebu pro školáky základní školy po ničivém zemětřesení v roce 2009. Stavba tak musela kromě vysokých nároků na stabilitu, protipožární odolnost, hygienické normy a cenovou dostupnost, splnit také požadavek na extrémně krátkou dobu zhotovení. Od prvního kontaktu se zastupiteli po odevzdání školy s dvaadvaceti třídami uběhlo pouhých 7 týdnů.

KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o.

www.koma-modular.cz T +420 577 007 711

Soukromá a firemní školka od A do Z

Interiér modulární školky v Jihlavě

Terezie Pemová Radek Ptáček a kolektiv

Jedinečný dotek modularity


SOUKROMÁ A FIREMNÍ ŠKOLKA OD A DO Z Jak založit a provozovat soukromé nebo firemní zařízení předškolní výchovy


SOUKROMÁ A FIREMNÍ ŠKOLKA OD A DO Z Jak založit a provozovat soukromé nebo firemní zařízení předškolní výchovy

Upozornění pro čtenáře a uživatele této knihy Všechna práva vyhrazena. Žádná část této tištěné či elektronické knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele. Neoprávněné užití této knihy bude trestně stíháno.

Mgr. Terezie Pemová, DiS., PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA a kolektiv

SOUKROMÁ A FIREMNÍ ŠKOLKA OD A DO Z

Jak založit a provozovat soukromé nebo firemní zařízení předškolní výchovy TIRÁŽ TIŠTĚNÉ PUBLIKACE: Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. Vedoucí autorského kolektivu: Mgr. Terezie Pemová, DiS. – Národní institut pro děti a rodinu, o.s., Praha PhDr. et PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., MBA – Psychiatrická klinika 1. LF UK a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Česká lékařská komora Spoluautoři: Ing. Martin Hart – Koma Modular Construction s.r.o., Vizovice Mgr. Martin Kubena – Exekutorský úřad Brno-město, Brno Mgr. Ivana Plšková – Národní institut pro děti a rodinu, o.s., Praha Ing. Vojtěch Polák – GRAFTON RECRUITMENT s.r.o., Praha Eva Přibylová Teclová – Mateřská škola Sluníčko, Milovice Ing. Romana Falge Vondalová – Mateřská škola Orangery, s.r.o., Praha Recenzentky: Ing. Hana Vávrová, Ph.D. Mgr. Jiřina Pipková Vydání odborné knihy schválila Vědecká redakce nakladatelství Grada Publishing, a.s. © Grada Publishing, a.s., 2013 Cover Photo © allphoto, 2013 Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, Praha 7 jako svou 5288. publikaci Odpovědná redaktorka Mgr. Daniela Rígrová Sazba a zlom Josef Lutka Počet stran 168 Vydání první, Praha 2013 Vytiskla Tiskárna PROTISK, s.r.o., České Budějovice Autoři a nakladatelství děkují společnostem KOMA MODULAR CONSTRUCTION s.r.o., MAKRA DIDAKTA s.r.o. a Wesco ČR & SR za podporu, která umožnila vydání publikace. Publikace byla podpořena programem rozvoje vědních oblastí Univerzity Karlovy PRVOUK P03 – Rozvoj psychologických věd. Názvy produktů, firem apod. použité v knize mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků, což není zvláštním způsobem vyznačeno. ISBN 978-80-247-4699-9 ELEKTRONICKÉ PUBLIKACE: ISBN 978-80-247-8724-4 (pro formát PDF) ISBN 978-80-247-8725-1 (pro formát EPUB)

Soukromá a firemní školka od A do Z.indd 4

12.9.2013 15:51:56

12

Obsah

OBSAH Předmluva . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

10

Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

11

1 Vymezení základních pojmů v oblasti služeb péče o předškolní děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

13

2 Předškolní výchova a její význam pro dítě a rodinu . . . .

16

3 Jak založit soukromé zařízení péče o předškolní děti . . .

18

4 Jak založit firemní zařízení péče o předškolní děti . . . . . 4.1 Než začnete . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.2 Prorodinná opatření ve firmách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3 Konkrétní opatření slaďování rodinných a profesních rolí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.1 Práce z domova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.2 Zkrácené pracovní úvazky . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.3 Právní úprava „dobrovolných“ zkrácených pracovních úvazků . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.4 Pružná pracovní doba . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.5 Podpora služeb péče o děti . . . . . . . . . . . . . . . . . 4.3.6 Organizování nebo zprostředkování služeb pro rodiny školních dětí – organizování dětských táborů nebo jiných prázdninových aktivit . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

23 23 26

5 Proces vybudování firemního zařízení péče o předškolní děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.1 Dotazníkové šetření . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5.2 Jak zapojit do procesu budování firemního zařízení zaměstnance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Jaké zařízení zvolit pro vaši organizaci . . . . . . . . . . . . . . . 6.1 Nároky na provoz předškolního zařízení . . . . . . . . . . . .

30 30 33 34 35 35

36 37 38 41 44 44 5

12

Soukromá a firemní školka od A do Z

6.1.1 Personální podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.2 Programové podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.3 Prostorové podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.1.4 Provozní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Aktuální legislativní možnosti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.1 Firemní mateřské školy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.2 Zařízení provozovaná dle živnostenského zákona . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.2.3 Zařízení provozovaná v souladu s obecně platnými právními předpisy . . . . . . . . . . . . . . . Srovnání jednotlivých zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Využití podpory místní správy/samosprávy a dalších podnikatelských subjektů . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Financování zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Výdaje zaměstnavatele vynaložené na péči o předškolní děti zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.6.1 Daňový režim nepeněžních a peněžních plnění poskytnutých zaměstnavatelem za účelem péče o předškolní děti zaměstnanců . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Odpovědnost za škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7.1 Materiální škody . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6.7.2 Škody na zdraví . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

44 45 46 46 47 47

7 Firemní mateřská škola zřízená dle školského zákona . . . . 7.1 Legislativní vymezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.2 Personální požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.3 Provozní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.4 Stavební požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.5 Rámcový vzdělávací program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.6 Proces zapsání do rejstříku škol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 7.7 Dokumentace škol a školských zařízení . . . . . . . . . . . . . 7.8 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

68 68 71 72 74 76 78 80 81

8 Evidovaná firemní dětská skupina dle připravovaného zákona o službách péče o děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.1 Legislativní vymezení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.2 Provoz dětských skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

82 82 83

6.2

6.3 6.4 6.5 6.6

6.7

6

49 50 51 53 55 58

59 61 63 63

12

Obsah

8.3 8.4

Provozní nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Provozní a personální podmínky dětských skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.5 Stravování a pitný režim . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.6 Hygienické a prostorové požadavky provozu dětských skupin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.7 Smlouva o poskytování služeb . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.8 Evidence poskytovatelů péče o děti v dětských skupinách . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.9 Financování vybudování a provozování firemní dětské skupiny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8.10 Kalkulace měsíčního provozu na jedno místo ve firemním zařízení péče o předškolní děti (pro skupiny do 12 dětí) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

84

9 Standardy kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1 Procesní standardy kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.1 Definice poslání zařízení a cílové skupiny . . . . 9.1.2 Přijímací procedura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.3 Odborný denní program . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.4 Vedení spisové dokumentace . . . . . . . . . . . . . 9.1.5 Stížnosti na kvalitu a způsob poskytování služby . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.1.6 Návaznost na další služby . . . . . . . . . . . . . . . . 9.2 Personální standardy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3 Provozní standardy kvality . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.1 Místo a zázemí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.2 Mimořádné události . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.3 Finance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 9.3.4 Zvyšování kvality poskytovaných služeb . . . .

95 96 96 97 97 98 98 99 99 100 100 100 100 101

10 Provozování firemního zařízení péče o předškolní děti jiným subjektem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10.1 Výběrové řízení na provozovatele . . . . . . . . . . . . . . . . 10.2 Smluvní úprava poskytování služeb . . . . . . . . . . . . . . 10.3 Kontrola kvality poskytovaných služeb . . . . . . . . . . . .

102 103 105 106

11 Desatero rad závěrem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

109

85 87 87 89 90 92 93

7

12


12 Přílohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

110

13 Případové studie . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1 Zařízení péče o předškolní děti v malé soukromé firmě „ABC“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.1 Stručná charakteristika zaměstnavatele . . . . . 13.1.2 Charakteristika plánovaného zařízení péče o předškolní děti . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.3 Právní forma a způsob provozování . . . . . . . 13.1.4 Forma provozování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.5 Provozní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.6 Personální nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.7 Stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.8 Vzdělávací program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.1.9 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2 Školka v neziskové společnosti středního rozsahu „Centrum“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.1 Stručná charakteristika zaměstnavatele . . . . 13.2.2 Výsledná analýza potřeb zaměstnanců . . . . . 13.2.3 Charakteristika plánované firemní školky . . . 13.2.4 Právní forma a způsob provozování . . . . . . . 13.2.5 Forma provozování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.6 Provozní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.7 Stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.8 Personální nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.9 Vzdělávací program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.2.10 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3 Školka v soukromé firmě s mezinárodní účastí „DEF“ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.1 Stručná charakteristika zaměstnavatele . . . . 13.3.2 Výsledná analýza potřeb zaměstnanců . . . . . 13.3.3 Charakteristika plánované firemní školky . . . 13.3.4 Právní forma a způsob provozování . . . . . . . 13.3.5 Provozní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.6 Venkovní prostory . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.7 Personální nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.8 Stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.3.9 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

138

8

139 139 140 140 140 140 141 141 141 142 142 142 143 143 143 144 144 145 145 145 145 146 146 146 147 148 148 148 148 149 149

12

Obsah

13.4 Veřejnoprávní subjekt velkého charakteru . . . . . . . . . 13.4.1 Stručná charakteristika zaměstnavatele . . . . 13.4.2 Výsledná analýza potřeb zaměstnanců . . . . . 13.4.3 Charakteristika plánované firemní školky . . . 13.4.4 Forma provozování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4.5 Provozní podmínky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4.6 Personální nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4.7 Stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4.8 Vzdělávací program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.4.9 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5 Školka v soukromé firmě „GHI“ . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5.1 Stručná charakteristika zaměstnavatele . . . . 13.5.2 Výsledná analýza potřeb zaměstnanců . . . . . 13.5.3 Charakteristika plánované firemní školky . . . 13.5.4 Provozní požadavky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5.5 Stravování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5.6 Personální nároky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5.7 Vzdělávací program . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 13.5.8 Financování . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

149 149 150 151 151 152 153 153 153 154 154 154 155 155 156 156 156 157 157

Literatura . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

159

O autorech . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

161

Rejstřík . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

163

Souhrn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

165

Summary . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

167

9

12


Předmluva Vážené čtenářky, vážení čtenáři, dostává se vám do rukou publikace „Soukromá a firemní školka od A do Z“, která by měla sloužit jako praktický průvodce pro ty z vás, kteří chtějí vybudovat a provozovat zařízení péče o předškolní děti, ať už se bude jednat o zařízení provozovaná zaměstnavateli, obcemi, neziskovými organizacemi, či chcete obdobné služby provozovat jako živnost. Dozvíte se veškeré praktické informace potřebné k založení i provozu velké mateřské školy, ale i malé dětské skupiny pro péči o děti z okolí. Publikace je rozdělena do samostatných bloků, které se postupně věnují všem podstatným oblastem, které s touto problematikou souvisejí. Jedná se o nejpotřebnější otázky aktuálních legislativních, odborných, provozních, ekonomických a daňových podmínek provozu těchto zařízení, ale také témata související s mapováním potřeb a zájmu cílové skupiny, se začleňováním podpory služeb péče o děti do systému firemních benefitů, komunikačních strategií uvnitř firem atp. Každé téma je zpracováno jak na úrovni čistě teoretické, a to v nejširších možných souvislostech, tak i z hlediska praktických postupů. Následně je doplněno o konkrétní rady a doporučení vyzkoušené v praxi. Na konci publikace najdete užitečné přílohy v podobě vzorové dokumentace, kterou můžete ve svém zařízení využít. Můžete se též seznámit s několika případovými studiemi, které vám osvětlí, jak postupovat v konkrétních případech, které mohou být inspirací při hledání vašeho řešení. Publikace byla vytvořena na základě několikaleté praktické zkušenosti autorského týmu s poskytováním konzultací firmám nebo organizacím, ale i jednotlivcům, kteří se rozhodli vybudovat zařízení péče o předškolní děti. Reflektuje nejčastější dotazy a obtíže, se kterými se zájemci o provoz těchto služeb v praxi potýkají. Přejeme hodně spokojených dětí ve vašich zařízeních. Mgr. Terezie Pemová PhDr. Radek Ptáček, PhD., MBA

10

Úvod

Úvod Moderní doba klade velké nároky na propojování rodinného a pracovního života. Zvyšující se nároky v oblasti pracovní, ale i společenské velmi často neumožňují věnovat rodině tolik času a pozornosti, jak jsme tomu byli zvyklí. Naštěstí už jsou za námi časy velkých jeslí, kam pracující matky odkládaly své děti, aby naplnily poslání pracující ženy. Celá řada rodičů i zaměstnavatelů nicméně opět hledá možnosti, jak matky co nejrychleji zapojit zpět do pracovního procesu, jak co nejrychleji navázat na jejich dosavadní kariéru a přitom zásadním způsobem neublížit dítěti tím, že bude odloženo do neosobního prostředí, a nenarušit tak začínající rodinný život. Odpovědí, kterou nabízí současné legislativní změny, ale i dlouhými léty ověřená praxe ze zahraničí, jsou různé formy soukromých nebo firemních předškolních zařízení. V České republice je bohužel desítky let zažitý zúžený model jeslí a školek, ve kterých navíc není místo. Tato situace se v současné době začíná pomalu měnit a řada zaměstnavatelů, obcí ale i občanských sdružení a iniciativ zakládá různé formy předškolního zařízení, které vychází vstříc potřebám dnešních rodičů. Bohužel vzhledem k novosti řady legislativních změn přetrvává představa, že založit školku nebo nějakou formu předškolního zařízení je nákladné a obtížné. Předloženou publikací bychom rád ukázali, že založit školku – ať již soukromou, nebo firemní či jinou formu předškolního zařízení – nemusí být vůbec obtížné. Tým zkušených a vzdělaných autorů z oblasti pedagogiky, psychologie, práva, ekonomie a sociálních věd vysvětluje problematiku krok za krokem, nabízí možná řešení, upozorňuje na dílčí problémy, a představuje tak komplexního průvodce založením i provozem soukromého nebo firemního předškolního zařízení. Publikace je doplněna řadou příloh a vzorů potřebných žádostí, smluv a podání, ale též několika konkrétními případovými studiemi úspěšné realizace soukromého předškolního zařízení. V tomto ohledu je nezbytným rádcem a manuálem pro všechny, kteří o zřízení takového předškolního zařízení uvažují, ale i pro ty, kdo ho již provozují.

11

12

Vymezení základních pojmů v oblasti služeb péče o předškolní děti

1


Současná situace v oblasti péče o předškolní děti je velmi nepřehledná, terminologicky nejednotná a roztříštěná do mnoha právních předpisů. Z tohoto důvodu považujeme za důležité hned v úvodu naší knihy definovat základní typy existujících i připravovaných zařízení péče o předškolní děti s jejich stručnou charakteristikou. Dále v textu se pak budeme věnovat podrobnějšímu popisu jednotlivých typů zařízení a souvisejícím právním otázkám. Existující právní možnosti: MATEŘSKÁ ŠKOLA

Živnostenská provozovna péče o předškolní děti

Zařízení provozované v souladu s obecně platnými právními předpisy

Zařízení provozovaná v pilotním režimu (dle připravované právní úpravy): DĚTSKÁ SKUPINA

V tabulce 1 jsou základní srovnání hlavních parametrů jednotlivých typů existujících zařízení. Pro úplnost jsme přidali i základní popis nového typu zařízení dle připravovaného zákona o službách péče o děti. V této souvisloti je důležité zdůraznit, že žádný zákon nepracuje s pojmem „firemní školka“. Jediné zařízení, které může být považováno za školku (správně mateřskou školu), je zařízení provozované dle školského zákona. Ten také umožňuje, aby zřizovatelem mateřské školy byl i zaměstnavatel, pak se jedná o tzv. „firemní školku“. Zařízení provozovaná dle jiných právních norem by pojem „školka“ neměla používat, proto dále v textu v obecné rovině pracujeme nejčastěji s pojmem „zařízení péče o předškolní děti“. 13

1

14

Povinná kvalifiANO kační kritéria pro pečující osoby

ANO – školní vzdělávací program

Povinný výchovný nebo vzdělávací program NE

NE pro děti starší NE 3 let ANO pro děti mladší 3 let

NE

ANO

ANO

Právní úprava hygienických, provozních a bezpečnostních norem

ANO

ANO – plán výchovné péče

ANO

obce, kraje, státní instituce, církve, neziskové organizace, zaměstnavatelé

obce, kraje, státní instituce, církve, neziskové organizace, zaměstnavatelé

fyzické a právnické osoby s živnostenským oprávněním

obce, kraje, právnické osoby, církve, neziskové organizace, zaměstnavatelé

Zřizovatel

ANO

zákon o službách péče o děti

Dětská skupina

obecně platné předpisy v oblasti hygieny, stravování, požární a stavební oblasti

Zařízení obecně platného právního charakteru

živnostenský zákon

Živnostenská provozovna

Právní forma (zá- školský zákon konná úprava)

Mateřská škola

Tab. 1 Přehled „zařízení péče o předškolní děti“ a jejich charakteristika

1 Soukromá a firemní školka od A do Z

ANO NE, ale může být vybíráno „školkovné“ pro pokrytí nákladů

Zisk

ANO

NE

není upraveno

13–27

Minimální a maximální počet dětí ve skupině/ třídě

Daňové odpisy

volná živnost od 3 let vázaná živnost od 0 do 3 let

zpravidla od 3 let

Věk dětí

NE

NE

ANO

Zákonem daný poměr počtu dětí a pečujících osob

Dotace na běžný ANO provoz

Živnostenská provozovna

Mateřská škola

NE

NE

NE, ale může být vybíráno „školkovné“ pro pokrytí nákladů

ANO

NE

NE, ale může být vybíráno „školkovné“ pro pokrytí nákladů

skupiny do 4 dětí skupiny do 12 dětí skupiny do 24 dětí

od 1 roku

není upraveno

není upraveno

ANO

NE

Zařízení obecně platného Dětská skupina právního charakteru


15

1

2


2

Předškolní výchova a její význam pro dítě a rodinu

Základem úspěšného a zdravého vývoje dítěte je vývoj v úplné a funkční rodině. Rodiče dítě provázejí počátkem jeho života, dávají mu vzor a zázemí ke zdravému vývoji. Bohužel ne všechny vývojové potřeby dítěte mohou být naplněny v rodině. Člověk je tvor společenský a nedílnou součástí jeho vývoje je tzv. socializace. Tedy vývoj mezi lidmi. Poznávání sociálních norem, způsobu chování v různých situacích apod. Kritickým vývojovým obdobím v tomto smyslu je právě předškolní věk. Toto období se vymezuje různě, ale v širším pojetí ho můžeme chápat jako období od 3 let po nástup dítěte do školy (tj. 6–7 let). Bývá označováno jako „věk otázek“, „věk mateřské školy“, „první období vzdoru“ (Vágnerová, 1997). Celkově je toto období radostné pro dítě i rodiče a bývá označováno za vůbec nejpříjemnější fázi lidského života. „Období předškolní je nejpozoruhodnější etapou vývoje lidského jedince, spojuje vše, co bylo dítěti vrozeno s tím, co se výchovou a učením stane zlatým mostem k budoucí dospělé osobnosti. Je to doba, na kterou si již v dospělosti vzpomínáme, ke které se vracíme, která zanechává v naší paměti již mnohé stopy.“ (Lisá, Kňourková, 1986, s. 174). Proto je nutné věnovat velkou pozornost rozvoji dítěte ve všech oblastech, a to jak v rodině, tak mimo rodinu. Školka – obecně jakékoliv předškolní vzdělávání – představuje velmi příznivý vliv na rozvoj i učení dítěte v dětství, ale nepochybně má pozitivní význam i pro jeho další životní etapy. Kvalitní a potřebám dítěte odpovídající výchovná péče, kterou poskytuje mateřská škola, je považována za významný počátek procesu celoživotního učení a vzdělávání, a tím i za jeden z důležitých předpokladů pozdějšího pracovního a životního uplatnění. V tomto smyslu by mělo být i snahou rodičů, aby i ve fungujících rodinách mělo dítě možnost navštěvovat nějaké zařízení předškolní výchovy. Jeho význam není ovšem pouze v tom, že rodič má čas na práci a dítě se tam možná něco naučí, ale i ve skutečnosti, že se dítě začíná pohybovat v sociálním světě. Učí se, jak fungují mezilidské vztahy, učí se rozumět instituci (školce) a pohybovat se v ní a vše ostatní, co mu žádná rodina nemůže poskytnout. Častou obavou rodičů je možná šikana jejich dítěte nebo dopady špatného zacházení ze strany samotné instituce. Na tyto otázky je samo16

Předškolní výchova a její význam pro dítě a rodinu

zřejmě třeba dbát a věnovat jim pozornost již při samotném výběru školky. Zajímat se o pověst instituce, odbornou i lidskou úroveň pedagogického personálu. Nicméně především je nutné připravit své dítko na to, že se ve velkém světě i v malé školce může setkat s věcmi, které v rodině nezná – závistí, hněvem, ale například i agresivitou. A právě „zkušební svět“ školky ve spolupráci se starostlivým rodičem, který svému dítěti naslouchá a je mu oporou, představuje nejlepší přípravu na základní školu i další budoucí život. V tomto ohledu lze možnost prožít alespoň rok ve školce považovat za neocenitelnou zkušenost, která může mít vliv na celý život dítěte. Každý rodič by se proto měl snažit své dítě v pravý čas do předškolního zařízení zapojit.

17

12 2

12 3

Soukromá a firemní školka od A do Z *

3

Jak založit soukromé zařízení péče o předškolní děti

Aktuální demografická situace je charakteristická pozvolným nárůstem počtu dětí předškolního věku. Přestože se někteří demografové zdráhají pro tento stav používat termín „babyboom“, je zjevné, že počet narozených dětí je výrazně vyšší než kapacita stávajících zařízení péče o předškolní děti. Počátkem devadesátých let 20. století došlo k celkovému poklesu počtu mateřských škol, ale i snížení kapacity fungujících zařízení. V podstatě zcela došlo k ukončení provozu jeslí, tedy jediné formalizované služby pečující o děti mladší 3 let. Zároveň jsou stávající veřejné služby tohoto charakteru nerovnoměrně rozmístěny a často je jich nedostatek nebo zcela chybí v místech, kde žijí rodiny s malými dětmi (např. nově vznikající satelitní městečka nebo rezidenční čtvrti). V této situaci je zcela logické, že obrovské poptávce rodičů po těchto službách se snaží vyjít vstříc soukromé subjekty s nabídkou nejrůznějších komerčních služeb péče o děti. Pokud také zvažujete zřídit a provozovat zařízení služeb péče o děti, nabízí vám tato kniha základní informace z právní, provozní a finanční oblasti, které vám mohou pomoci vytvořit reálný podnikatelský plán. Zároveň získáte přehled v oblasti odborných zásad poskytování péče o předškolní děti, což je v tomto segmentu podnikání tou nejvýznamnější hodnotou. Tato kapitola je věnována tématům, která se přímo týkají problematiky zřízení soukromého zařízení péče o děti. Obecné legislativní, provozní, hygienické, finanční a odborné podmínky jsou pak podrobněji rozpracovány v dalších kapitolách, protože jsou v mnoha ohledech totožné s podmínkami, které musí splnit firemní zařízení péče o předškolní děti. Na počátku vašich snah je potřeba především podrobně zmapovat situaci na trhu v místě, kde chcete své zařízení provozovat. Pouhá statisticky podložená existence cílové skupiny (rodičů s malými dětmi) není rozhodující. V této souvislosti je potřeba zejména zvážit určitou obezřetnost a konzervativnost rodičů v této oblasti. Od osob, kterým svěří své děti (ať už v rámci kolektivní nebo individuální péče) očekávají především zkušenosti a kladné reference, což pro vás při zahájení poskytování služeb může být obtížné. O to důležitější je volba dostatečně kvalifikovaného personálu, na jehož odbornosti a zkušenostech budete budovat svou reputaci. Dále je potřeba si uvědomit, že pokud mají rodiče možnost využívat veřejných služeb (mateřských škol, případně dalších nekomerčních slu18


žeb v mateřských, rodinných centrech anebo komunitních centrech), většinou tak učiní. Ať už z finančních důvodů (veřejné služby jsou vždy výrazně levnější, než služby poskytované na komerčním základě), ale také proto, že jsou tyto služby pravidelně podrobovány externí kontrole veřejnými kontrolními orgány (Českou školní inspekcí, orgány veřejné kontroly zdraví apod.) a vzbuzují proto jejich důvěru. Analýza trhu by se měla zaměřit především na následující oblasti, a to: 1. potenciální uživatele vašich služeb (rodiče předškolních dětí), 2. potenciální konkurenty na trhu, 3. potenciální partnery na trhu. 1. Potenciální uživatelé – očekávání rodičů a) Jaké služby v daném místě rodiče potřebují a přitom jim v současné době chybí (např. služby jednorázového a příležitostného hlídání dětí, péče o děti v domácnosti, péče o děti v době nemoci, zařízení pro pravidelnou a dlouhodobou docházku dětí)? b) Jaké věkové kategorii dětí by tyto služby měly sloužit (děti do věku 3 let, děti starší 3 let)? c) Jaké jsou provozní očekávání rodičů od vašich služeb (otevírací doba, prázdninový provoz, programová očekávání, tzn. „jen“ hlídání, nebo výukový program)? d) Jaká jsou očekávání rodičů v otázce výše plateb (tzn. kolik jsou ochotni/schopni za vámi nabízené služby platit a co považují za standard, který je v základní ceně, např. prodloužená otevírací doba, běžný výukový program během dne apod.)? e) Jaká by měla být předpokládaná kapacita zařízení (některé rodiče může odradit příliš velké zařízení, ale naopak i příliš malé zařízení, kde je možné, že v době zvýšené nemocnosti bude jen pár dětí, tudíž půjde jen těžko plnit výchovný program)? f ) Jsou rodiče vůbec ochotni svěřovat své děti neveřejným službám a jaká očekávání od nich mají? Očekávání rodičů je možné nejlépe zmapovat prostřednictvím přímého kontaktu. K setkání s rodiči lze využít formálního prostředí, např. klubovny mateřského centra, nebo neformálního prostředí, tzn. setkat se s rodiči tam, kde se přirozeně scházejí (např. na dětském hřišti apod.). Pokud sami v dané lokalitě žijete nebo máte osobní kontakty s cílovou skupinou, je možné využít i této cesty, včetně facebooku, internetu, e-mailu apod. 19

12 3

12 3


2. Potenciální konkurence na trhu a) Jaké služby pro děti předškolního věku jsou v dané lokalitě dostupné (veřejné, neziskové, komerční)? b) Pro jakou věkovou skupinu dětí jsou tyto služby určeny? c) Jaké konkrétní služby tato zařízení nabízejí? d) Jaká je cenová politika těchto zařízení? e) Jaké mají tato zařízení reference? f ) Existují v provozu těchto zařízení nějaké rezervy (nedostatky, nesaturované potřeby), které by mohlo zaplnit vaše zařízení? 3. Potenciální partneři na trhu a) Existuje v dané lokalitě subjekt, se kterým by bylo možné se spojit a společně zřídit a provozovat zařízení péče o předškolní děti (např.) samospráva, zaměstnavatel, který by chtěl vybudovat firemní školku)? b) Jaká očekávání má tento subjekt od vybudování a provozu tohoto zařízení (tzn. pro jakou cílovou skupinu prioritně chce toto zařízení provozovat, v jakém časovém horizontu chce zařízení zprovoznit, nároky na kvalitu poskytovaných služeb apod.)? c) S jakým vkladem daného subjektu do projektu můžete počítat (pozemek, prostory, investiční vklad, náklady na propagaci služby; zajištění uživatelů služeb, tzn. zařízení bude určeno pro jeho občany/jeho zaměstnance apod.)? d) Jakým způsobem bude upraven smluvní vztah mezi vámi a tímto partnerem (společný provoz, investor, outsoursing apod.)? e) Kdo bude právně odpovědný za provoz zařízení a péči o děti? f ) Jakým způsobem a kdo bude určovat cenovou politiku zařízení? Samozřejmě je rovněž nutné ještě věnovat pozornost a čas výběru vhodného místa, kde hodláte zařízení provozovat. A to jak z pohledu provozní vhodnosti, tak dopravní dostupnosti a vizuální přitažlivosti. Pouze v případě, že se rozhodnete provozovat zařízení nabízející služby krátkodobého a příležitostného hlídání (např. hlídací koutek v obchodním domě nebo sportovním centru) nebudete tolik svázáni přísnou provozní legislativou. Máte-li zájem nabízet služby pravidelné péče o předškolní děti, musí vámi zvolené prostory odpovídat všem hygienickým, provozním a bezpečnostním normám vztahujícím se na zařízení péče o předškolní děti v rozsahu, který analogicky jako v případě mateřských škol posuzuje příslušná hygiencká služba. 20


Jedná se především o: • velikost prostor v závislosti na předpokládané kapacitě zařízení s možností stavebních úprav všech požadovaných náležitostí (herna/ložnice, toalety a umývárny se sprchovým koutem, šatna, prostor pro výdej stravy, zázemí pro personál), • odpovídající přístup denního světla a možnost odvětrávání, • dostupnost odpovídajících venkovních prostor, • umístění prostor (např. zařízení nesmí být výše než ve druhém patře). Na základě analýzy očekávání rodičů, existující konkurence, potenciálních partnerů i dostupnosti vhodných prostor pak musíte zvážit: v jakém právním režimu chcete zařízení provozovat, pro jakou cílovou skupinu dětí, jakou kapacitu bude mít vaše zařízení, jaké služby v něm budete nabízet, jakou cenovou politiku zvolíte, jak budete svoje zařízení propagovat, jaký personál budete k provozu zařízení potřebovat. Tab. 2 Možnosti provozu komerčních služeb péče o děti dle živnostenského zákona Možnosti provozu placených služeb péče o děti podle místa poskytovaných služeb

v domácnosti klientů

podle věku dětí, kterým je služba určena

děti do 3 let (vázaná živnost)

v jakém právním režimu

dle školského zákona (mateřská škola zapsaná v rejstříku škol)

v provozovně děti nad 3 roky (volná živnost)

dle živnostenského zákona dle typu poskytovaných služeb

příležitostné a krátkodobé hlídání dětí (např. hlídací koutek v obchodním domě) umožňuje provoz v mírnějším hygienickém režimu pravidelné a dlouhodobé hlídání (soukromá školka, soukromé zařízení mimoškolních aktivit) musí být provozováno v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz předškolních zařízení, v aktuálním znění

21

12 3

12 3


Přestože se může v současné situaci zdát velmi lákavé podnikat v oblasti péče o děti z důvodů neustále zmiňovaného nedostatku vhodných služeb, a tudíž vysoké poptávky rodičů, je potřeba na začátku velmi reálně zvážit, zda jste schopni tuto poptávku svými službami skutečně pokrýt. Jedná se zejména o následující: • Jste schopni zařízení provozovat v kvalitě, kterou rodiče očekávají (máte k tomu vhodné prostorové podmínky, dostatek kvalifikovaného personálu, investiční kapitál pro vybudování zařízení)? • Jste schopni oslovit potenciální uživatele služeb a přesvědčit je o svých kvalitách? • Máte dostatek odborných předpokladů pro vybudování a provozování zařízení tohoto typu (zajištění kvalitního a odborného celodenního a každodenního programu pro předškolní děti není tak jednoduché, jak by se mohlo bez znalosti věci zdát)? • Jste schopni dobře nastavit cenovou politiku zařízení tak, aby odpovídala vašim nákladům, ale i možnostem klientů (zařízení tohoto typu mají v podstatě všechny výdaje fixovány na stanovenou kapacitu – aktuální absence dítěte nesnižuje náklady na jeho provoz, je proto potřeba zvážit, jaká má být částka za nabízené služby, obzvlášť když ji rodiče budou hradit i v případě nepřítomnosti dítěte)? V neposlední řadě je potřeba si uvědomit, že péče o děti – zejména děti předškolního věku – je vysoce odbornou, citlivou a náročnou aktivitou. Jakákoliv polovičatost, ať už při budování a zařizování zařízení (podcenění hygienických nebo bezpečnostních norem), nebo při jeho samotném provozu (snižování personálních nároků, rezignace na odborný program, podcenění rizik v oblasti řízení provozu apod.) se může velmi rychle a razantně obrátit proti vám. V lepším případě v podobě podnikatelského neúspěchu vašeho projektu, v horším případě ohrožením nebo poškozením malých dětí, což je samozřejmě výrazně závažnější.

22

Jak založit firemní zařízení péče o předškolní děti

4


4.1

Než začnete

Zřízení a provozování zařízení péče o předškolní děti je jednou z mnoha forem pomoci, jakou mohou zaměstnavatelé podpořit své zaměstnance při slaďování rodinných a profesních rolí. Podnikové (firemní) školky nebo obdobná zařízení lze považovat jen za jakýsi vrchol pyramidy všech dalších opatření, které firma může nabídnout svým zaměstnancům/zaměstnankyním-rodičům. Pokud mají být tato firemní opatření skutečně účinná, je potřeba, aby byla vzájemně provázána, pamatovala na nejrůznější spektrum potřeb zaměstnanců/zaměstnankyň a umožňovala jim možnost volby. Vycházíme-li z principu rovných příležitostí, měla by se tato opatření vztahovat na zaměstnance i zaměstnankyně (muže i ženy), osoby pečující o děti v různých věkových obdobích, ale i zaměstnance/zaměstnankyně plnící různé jiné rodinné role, které kladou vyšší nároky na čas a organizaci práce. Je nutné si uvědomit, že potřeby zaměstnaců/zaměstnankyň v oblasti slaďování rodinných a profesních rolí jsou různé a postupně se mění tak, jak se proměňují i jejich rodinné role a povinnosti. Přestože za nejrizikovější a nejzranitelnější období, kdy může být obtížné vyvážit pracovní a rodinné povinnosti, lze považovat období péče o nejmenší děti, mohou i v dalších fázích života nastávat situace, kdy zaměstnanec/zaměstnankyně musí věnovat více času rodině a potřebuje zvýšenou podporu zaměstnavatele. Jiné potřeby mají rodiče dětí v předškolním věku, jiné rodiče dítěte nastupujícího do školy, jiné zaměstnanci/zaměstnankyně pečující o své stárnoucí rodiče. Aby nebyla narušena soudržnost pracovníků firmy a nevznikaly mezi zaměstnanci/zaměstnankyněmi konflikty, případně pocit nespravedlnosti a nepochopení, neměla by být výrazně upřednostňována nebo naopak opomíjena žádná skupina zaměstnanců a jejich potřeb. Zvýšená citlivost vůči potřebám zaměstnanců a nabídka potřebných služeb není zbytečnou investicí, ale výrazně přispívá ke stabilizaci a loajalitě pracovního týmu. Tyto služby a ohleduplnost vůči jejich potřebám mohou pro mnohé zaměstnance znamenat více než výše příjmu. Zadražilová a Khelerová (1995) uvádějí následující kategorie motivačních faktorů zaměstnanců, přičemž výčet není hierarchický: • systém odměňování a úroveň mezd, • možnost kariérního růstu, 23

4 1

1 4


• • • • • • • • • •

image firmy, vedlejší výhody, organizační kultura, perspektivnost firmy, schopnosti vedoucího, kontrolní zpětná vazba, informace, možnost podílet se na rozhodování, náplň práce, sociální benefity.

V této souvislosti je zásadní, jaké motivační faktory může zaměstnavatel uspokojit zřízením nebo provozem firemního zařízení péče o předškolní dětí. Je samozřejmé, že systematické monitorování potřeb zaměstnanců a vytváření strategií jejich podpory je základním nástrojem řízení lidských zdrojů a kvalitní personalistiky. Než se pustíte do vašeho projektu, na jehož konci by mělo být vybudování a provozování firemní školky nebo jiného firemního zařízení pro předškolní děti, je potřeba pečlivě naplánovat jednotlivé kroky, zvážit jaké zařízení, pro kolik dětí a v jakém časovém horizontu chcete vybudovat. Také je potřeba promyslet, zda budete zařízení budovat a provozovat sami, nebo zda si za tímto účelem najdete jiného provozovatele. Vybudování a provoz firemního zařízení péče o předškolní děti zaměstnanců je dlouhodobou investicí zaměstnavatele s pomalou návratností vložených finančních prostředků. Návratnost se často projevuje v hodnotách, které nelze vyjádřit pouhými ekonomickými parametry. Mezi ty nejdůležitější patří loajalita a spokojenost zaměstnanců, budování dobrého jména firmy, vytváření jejího pozitivního obrazu v komunitě i v kontaktu s obchodními partnery. Přestože zaměstnavatel vybudováním a provozováním tohoto zařízení sleduje vlastní ekonomické nebo personální zájmy, musí mít vždy na paměti, že buduje zařízení především pro děti. Atraktivita zařízení je pro zaměstnance dána jen a jen jeho kvalitou, ve smyslu vztahu k péči o děti. Z tohoto důvodu by vždy firemní zařízení péče o předškolní děti měla splňovat následující kritéria: • kvalitní zázemí a vybavení zařízení, • provozní podmínky přizpůsobené potřebám dětí, zaměstnanců a zaměstnavatele, • odborně způsobilý personál, • kvalitní výchovný program. 24


Pokud by firemní zařízení bylo jen jakousi hernou či „hlídárnou“ dětí, která nenabízí žádný zajímavý program nebo není provozována dostatečně kvalifikovaným personálem, rodiče by pravděpodobně její služby nevyužívali dlouhodobě a vložená investice by byla zbytečná. Při dodržení výše uvedených zásad, lze výhody vybudování a provozování firemního zařízení péče pro předškolní děti shrnout do následujících bodů: Tab. 3 Výhody firemních zařízení péče o předškolní děti Pro zaměstnavatele

Pro zaměstnance

• výhoda oproti konkurentům při

• pružná provozní doba školky

• • •

• • •

výběru potenciálních zaměstnanců vyšší identifikace zaměstnanců s firmou a firemní loajalita nižší náklady na opakované výběry a zaškolování personálu možnost pružněji zorganizovat pracovní dobu zaměstnanců, aniž by to narušovalo jejich rodičovské povinnosti (což může zvyšovat odpor vůči těmto opatřením) forma mimomzdového benefitu sociálně odpovědné chování firmy, které lze využít v marketingové strategii možnost daňově odepsat náklady na vybudování a provozování firemního zařízení

• •

• • •

odpovídající pracovnímu rytmu firmy větší motivace ke kvalitní práci a identifikace se zaměstnavatelem vzdálenost školky a místa výkonu práce (šetří čas při příchodu a odchodu ze školky, umožňuje operativně řešit případné problémy apod.) možnost fyzické blízkosti rodičů během dne a jejich spolupodílení se na chodu a programu zařízení lepší komunikace mezi rodiči a personálem (větší důvěra a ochota spolupracovat) vize profesního rozvoje, který je možno kombinovat s rodinnými rolemi

Hned v počátku je potřeba si uvědomit, že firemní zařízení péče o předškolní děti bude pravděpodobně sloužit jen omezenému počtu zaměstnanců-rodičů, promyslete proto, jak můžete pomoci ostatním zaměstnancům, např. v pobočkách, směnných provozech apod. Jste-li rozhodnuti vybudovat toto zařízení, zamyslete se také nad tím, jakým způsobem můžete ulehčit rodinné role zaměstnancům se staršími dětmi nebo jak můžete zohlednit potřeby zaměstnanců, kteří pečují o nemocného nebo starého člena rodiny. Pokud dostatečně nepromyslíte, 25

4 1

1 4


co nabídnout všem těmto skupinám zaměstnanců, může se stát firemní školka důvodem k řevnivosti a závisti uvnitř pracovního kolektivu. Zaměstnanci, kteří nebudou využívat jejích služeb, mohou mít dojem, že jejich potřeby zaměstnavatele nezajímají, že existuje skupina zaměstnanců, která je protežována, nebo že firma zbytečně utrácí peníze, které přinesou užitek jen úzké skupině zaměstnanců. Je potom velmi vysilující bojovat s těmito představami a averzí uvnitř firmy vůči firemní školce a realizačnímu týmu, může to případně vedení firmy sebrat mnoho energie i radosti z dokončení projektu. Dále je důležité, aby realizační tým nepodcenil přípravu celého projektu. Kromě všech odborných a technických detailů je vhodné vytipovat uvnitř firmy spojence, kteří pomohou nebo mohou pomoci myšlenku na vybudování firemního zařízení péče o předškolní děti prosazovat (např. významný člen/členka vedení firmy, kteří mohou z provozovaného zařízení osobně profitovat, nebo třeba odbory). Zároveň je také dobré promyslet, kdo by mohl komplikovat vybudování tohoto zařízení (např. je-li pro toto zařízení vyhlédnut prostor, který je nyní využíván za jiným účelem, a vybudování firemní školky může představovat organizační nebo prostorové změny). Ať už bude zařízení péče o předškolní děti provozováno podle jakéhokoliv legislativního modelu (viz následující kapitoly), je nezbytné v první řadě klást důraz na jeho kvalitu. Kvalitu určují jednak odpovídající provozní podmínky (velikost a vybavení prostor, možnost využívat venkovní plochy – hřiště, zahrada), program a služby poskytované zařízením a samozřejmě složení a odbornost personálu. Předškolní výchova je někdy podceňována a zaměňuje se za „pouhé“ hlídání dětí. Pokud chcete vybudovat zařízení, které bude vašimi zaměstnanci pozitivně hodnoceno, a budou ho považovat za rovnocennou alternativu veřejných školek, je nezbytné kvalitu personálu považovat za prvořadou. Pro účely menšího denního centra není nutné, aby veškerý personál splňoval odborné předpoklady, které jsou běžné ve veřejných školkách. V každé směně by však měl být (dle počtu dětí) dostatek kvalifikovaných odborníků, které je poté možno doplnit o zaškolený pomocný personál.

4.2

Prorodinná opatření ve firmách

Jak jsme již uvedli v předchozím oddílu, vybudování firemního zařízení péče o předškolní děti je jen vrcholem pyramidy v systému prorodinných 26


opatření. Současná legislativa umožňuje poměrně širokou škálu opatření, která mají pomoci slaďovat rodinné a pracovní role zaměstnanců/zaměstnankyň, přestože dlouhou dobu nebyla žádným způsobem systematicky legislativně podporována, jako je tomu běžné v jiných evropských zemích. Potřebu zohledňovat své rodinné a pracovní povinnosti nemají jen rodiče malých dětí, i když o nich se hovoří nejčastěji. Během života mohou nastat i další situace, kdy zaměstnanci/zaměstnankyně potřebují upravit pracovní podmínky, např. vážné onemocnění v rodině a potřeba pečovat o blízké, nástup handicapovaného dítěte do školy, úmrtí v rodině apod. Přestože to není povinností zaměstnavatele, lze najít způsoby jak těmto zaměstnancům/zaměstnankyním pomoci. Jestliže tato opatření ve své firmě nabízíte, je potřeba si uvědomit, že jejich užití nesmí být diskriminující, tzn. musí k nim mít přístup každý zaměstnanec/zaměstnankyně z definované cílové skupiny (tzn. opatření může využívat zaměstnanec či zaměstnankyně pečující o dítě mladší 6 let). Je-li to provozně možné, doporučuje se v zájmu zachování soudržnosti pracovního týmu umožnit využívání některých opatření (např. pružná pracovní doba) všem zaměstnancům/zaměstnankyním bez ohledu to, zda k tomu mají nějaké specifické důvody, nebo ne. V exkluzivním on/off-line průzkumu společnosti SANEP pro Národní institut pro děti a rodinu se na reprezentativní skupině 12 639 dotazovaných osob TQÓÝFOF OF

TQÓÝFBOP

OFWÓN

BOP

Graf 1 Měli by mít možnost využívat prorodinná opatření i otcové (rodičovská dovolená, ošetřovné v případě nemoci dítěte, firemní školky, sdílené úvazky apod.)? 27

4 1

1 4


ukázalo, že společnost si většinově přeje, aby tato opatření byla stejně dostupná matkám i otcům (Sborník konference, 2010). #6%07«/¶"13070;07«/¶4-6Ç²ė&0%ĝ5* 71Ļ&%À,0-/¶.7ĝ,6

PSHBOJ[PWÈOÓOFCP[QSPTUǲFELPWÈOÓ TMVäFCQSPSPEJOZÝLPMOÓDIEǔUÓ EǔUTLÏUÈCPSZOFCPQSÈ[EOJOPWÏBLUJWJUZ

QSÈDF[EPNPWB

QSÈDFOB[LSÈDFOâQSBDPWOÓ ÞWB[FL

TÓǸPWÈOÓNÓTUOǔEPTUVQOâDI TMVäFCQPEQPSZSPEJOZ WǏFUOǔ TZTUÏNVTMFW QFSNBOFOUFL BQPE

QSVäOÈPSHBOJ[BDFQSBDPWOÓ EPCZ

Schéma 1 Formy podpory slaďování rodinných a profesních rolí Model slaďování rodinných a profesních rolí úzce souvisí s problematikou rovných příležitostí. V současnosti nejvíce zdůrazňované téma představuje rovnost žen a mužů. Koncept rovných příležitostí pro muže a ženy spočívá ve snaze zajistit rovné postavení žen a mužů (nejen) na pracovním trhu na základě předpokladu, že všichni mají rovné právo rozvíjet své schopnosti a na základě svého uvážení se účastnit ekonomického, politického a sociálního života. Neměly by jim být kladeny překážky v podobě stereotypů odkazujících ženy a muže do více či méně striktně vymezených rolí, mezi nimiž často neexistuje možnost „přestupu“. Obecně se genderová rovnost vztahuje k rovnosti v právech a povinnostech žen a mužů, tzn. rovné příležitosti se týkají stejně tak žen jako mužů (diskriminaci mužů lze vysledovat v případě čerpání rodičovské dovolené muži, znevýhodnění otců pečujících o děti v době odchodu do důchodu, společenskému pohledu a vážnosti otcovství apod.). Stále více zaměstnavatelů si uvědomuje, že implementace principů rovných příležitostí do firemních strategií není jen deklarativním přijetím definic a frází, ale představuje významný prvek personální politiky. Hlavními přínosy pro firmu jsou totiž mimo jiné snížená fluktuace pracovních sil, která šetří výdaje na nábor nových zaměstnanců a jejich školení, dlouhodobá motivace a loajalita zaměstnanců, variabilita pra28


covních kolektivů, výkonnější pracovní prostředí nebo dobrá pozice firmy mezi konkurenty. Vedle dodržování pracovněprávních norem zaměstnavatel těží z řady aspektů, které jsou pro něj dlouhodobě ekonomicky výhodné. Paralelně s tím plynou i ekonomické, sociální i kariérní výhody zaměstnancům. Zaměstnanci/zaměstnankyně-rodiče nezaopatřených dětí by neměli být nuceni slevovat z výkonu svého rodičovství za účelem podání maximálního možného výkonu v zaměstnání. Může totiž dojít k tomu, že nebudou spokojeni ani ve své profesní, ani v osobní roli. Vystresovaný, nespokojený a frustrovaný zaměstnanec bezesporu nepodává nejlepší možný pracovní výkon. V zájmu udržení profesního růstu a nabytých profesních kvalit a zkušeností je nutné rodičům (v případě jejich zájmu) umožnit, aby si v průběhu péče o malé dítě udrželi kontakt se zaměstnáním a mohli se dál profesně rozvíjet. Zaměstnanci/zaměstnankyně, kteří si udrží profesní kvalifikaci i po dobu péče o dítě, případně si ji zvýší, nebudou pro zaměstnavatele představovat riziko „neefektivní investice“. V české rodině jsou po skončení období rodičovské dovolené nejčastěji zaměstnáni oba rodiče, a to v naprosté většině na plné pracovní úvazky. V České republice není oproti jiným evropským zemím téměř využívána práce na částečný pracovní úvazek, což je mezi jiným dáno i její ekonomickou neatraktivitou, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Nedostatečně jsou využívány formy práce z domova, pružná pracovní doba a další prostředky napomáhající větší slučitelnosti profesních a rodinných rolí. Další problematickou skutečností České republiky je praktická neexistence odborně kompetentních, finančně a teritoriálně dostupných služeb péče o děti do 3 let věku dítěte, které jsou jedním z důležitých předpokladů slučitelnosti profesních a rodinných rolí. Otázka zabezpečení péče o děti do 3 let věku v České republice je předmětem poměrně časté mezinárodní kritiky. Péče o děti starší 3 let je v České republice zabezpečena prostřednictvím sítě mateřských škol, které jsou v současné době využívány až na hranici svých kapacit. K lepší slučitelnosti profesních a rodinných rolí by také napomohlo větší přizpůsobení těchto služeb potřebám rodin s dětmi (např. problematika otevíracích hodin, nedostatečná kapacita, nebo přijímání/nepřijímání dětí do zařízení vzhledem k jejich přeplněné kapacitě).

29

4 1

1 4


4.3

Konkrétní opatření slaďování rodinných a profesních rolí

4.3.1

Práce z domova

Práci z domova lze považovat za moderní a flexibilní formy zaměstnání. Mezi nejčastější formy v současné době patří tzv. teleworking – práce na dálku, a homeworking – práce z domova, práce v bydlišti. V obou případech se uplatňuje samořidící schopnost zaměstnance, protože výkon práce je stavěn na vzájemné důvěře mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, který pracuje mimo pracoviště zaměstnavatele. Jedním z důsledků je i složitější kontrola pracovní činnosti zaměstnance, právě pro jeho mnohdy značnou vzdálenost od pracoviště zaměstnavatele. Pro tyto formy pracovní činnosti je charakteristické používání moderních komunikačních a informačních technologií. Tyto technologie jsou mnohdy ve vlastnictví samotných zaměstnanců, což může pro zaměstnavatele představovat značnou úsporu. Zákoník práce (dále jen ZP) umožňuje práci i mimo pracoviště zaměstnavatele. Neomezuje se pouze na práci doma, ale uvádí, že mimo pracoviště zaměstnavatele je možné pracovat i na jiném dohodnutém místě. Tato možnost je zakotvena v ustanovení §2 odst. 4 ZP týkajícím se závislé práce. Dle tohoto ustanovení se za závislou práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, považuje výlučně osobní výkon práce zaměstnance pro zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele, jeho jménem, za mzdu, plat nebo odměnu za práci, v pracovní době nebo jinak stanovené nebo dohodnuté době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě, na náklady zaměstnavatele a na jeho odpovědnost. Uvedení místa výkonu práce je jednou z podstatných náležitostí pracovní smlouvy, a proto musí být v pracovní smlouvě vždy zakotveno. Dalším z důležitých ustanovení dotýkajících se výlučně zaměstnanců, kteří budou vykonávat práci na jiných místech než na pracovišti zaměstnavatele, je ustanovení §317 ZP. Jedná se o vymezení těch ustanovení zákoníku práce, které na zaměstnance pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nedopadají. Na zaměstnance, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, se vztahuje zákoník práce s tím, že: • se na něj nevztahuje úprava rozvržení pracovní doby, prostojů ani přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy; 30


• při jiných důležitých osobních překážkách v práci mu nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, nestanoví-li prováděcí právní předpis jinak (např. vnitřní řád); • nepřísluší mu mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. V případě práce z domova je potřeba tento fakt v pracovní smlouvě uvést. V pracovní smlouvě může být uvedeno i vícero míst, kde má být práce vykonávána (např. kombinace pracoviště zaměstnavatele a bydliště zaměstnance – samozřejmě s bližší specifikací). Pokud bude zaměstnanec vykonávat práci na jiném místě, než na pracovišti zaměstnavatele, doporučuje se do pracovní smlouvy uvést mimo dalších podstatných náležitostí i následující podmínky: • dodržování délky pracovní doby; • možnost kombinace výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele a na jiném místě; • definování pracovních podmínek na místě, kde bude práce vykonávána; • uvedení pracovního vybavení včetně rozlišení vlastnictví (zaměstnavatel, zaměstnanec) nářadí, nástrojů a jiného vybavení; • náhrada za používání vlastního pracovního zařízení; • náhrada nákladů zaměstnance za služby (vytápění, elektrické energie, poplatky za telefon); • vymezení, jakým způsobem bude probíhat kontrola plnění pracovních činností (zaměstnavatel bude velmi těžce kontrolovat, zda např. byla práce prováděna v místě určeném smlouvou, nebo zda práci provedl zaměstnanec osobně či s pomocí třetí osoby); • uvedení podmínek BOZP a možnost kontroly dodržování zásad BOZP ze strany zaměstnavatele. Ustanovení zákoníku práce o délce pracovní doby se vztahuje na všechny zaměstnance, tedy i na zaměstnance pracující mimo pracoviště zaměstnavatele. Délka základní stanovené týdenní pracovní doby nesmí dle zákoníku práce překročit 40 hodin týdně. Úprava rozvržení pracovní doby se na zaměstnance pracující mimo pracoviště zaměstnavatele nevztahuje. Pracovní dobu si tito zaměstnanci rozvrhují sami. Zaměstnanec vykonává práci na náklady a odpovědnost zaměstnavatele. Zaměst31

4 1

1 4


navatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce; za tím účelem zajišťují zejména zřízení, údržbu a zlepšení zařízení pro zaměstnance, zlepšení vzhledu a úpravy pracovišť (§224 odst. 1 ZP). Toto ustanovení má demonstrativní povahu, tzn. pouze uvádí směr, kterým se má zaměstnavatel ubírat. Náklady s tím spojené nese zaměstnavatel. Současně je zaměstnavatel povinen uhradit zaměstnanci pracujícímu doma nebo v jiném prostoru náklady související s výkonem pracovní činnosti pro zaměstnavatele. Zejména se bude jednat o spotřebu elektrické energie, telefonní poplatky, opotřebení nástrojů atd. Lze pouze doporučit, aby způsob úhrady nákladů včetně výše náhrady byl zakotven v pracovní smlouvě, případně ve vnitřním předpise zaměstnavatele. K řádnému splnění svých povinností zaměstnavatel potřebuje, aby mu zaměstnanec poskytl potřebnou součinnost. Na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zaměstnanců (BOZP) nemá místo výkonu práce vliv. Zaměstnavatelé i zaměstnanci (ať už pracují kdekoliv) jsou při BOZP vázáni ustanoveními části V. zákoníku práce, včetně dalších platných právních předpisů, např. zákonem č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Vzhledem k jistým specifikacím při výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele (zejména při práci doma) je nezbytné, aby zaměstnanec poskytl potřebnou součinnost. Jestliže má zaměstnavatel zajistit splnění povinností vyplývající pro něj z předpisů o BOZP, musí být seznámen s místem výkonu práce a musí se přesvědčit, že se jedná o vyhovující prostor. Teleworking i homeworking jsou moderní a účinné formy výkonu práce, které ale nejsou v podmínkách České republiky téměř využívány. Česká právní úprava je dostačující a není zapotřebí se obávat. Zaměstnavatel nemusí investovat do vytvoření dalšího fyzického pracovního místa, respektive kanceláře. Navíc pokud je zaměstnanec placen úkolově, odpadají starosti, zda v průběhu pracovní doby skutečně pracuje. Zaměstnanec zase získává značně nezávislou pracovní dobu a menší kontrolu. Dalším faktorem hovořícím pro toto řešení, je úspora nákladů za dopravu do zaměstnání. Na druhé straně může práce z domova přinášet i negativní stránky. Pro zaměstnavatele je práce z domova mnohdy spojena s potřebou zajistit domácím zaměstnancům přístup do informačního systému firmy, 32


což představuje zvýšené náklady. Zaměstnavatel také nemá kontrolu, jak domácí zaměstnanec nakládá s firemní databází či citlivými údaji firmy (jestliže k nim má povolen dálkový přístup). Možnost vykonávat pro zaměstnavatele práci z domova jakož i povolení dálkového přístupu do IS by mimo jiné měly být založeny na vzájemné důvěře obou partnerů. Zaměstnanec by si zase měl uvědomit, že práce z domova představuje částečnou sociální izolaci a ze strany zaměstnance vyžaduje daleko větší disciplínu.

4.3.2

Zkrácené pracovní úvazky

Zkrácené pracovní úvazky jsou stále na trhu práce v České republice velmi řídké. Sice ostatní země EU předčíme počtem odpracovaných hodin, avšak v plných úvazcích. Zatímco v jiných státech evropské sedmadvacítky míst s flexibilním pracovním režimem přibývá (v roce 2010 ho využívalo cca 19 % lidí, ke konci třetího čtvrtletí 2012 pak cca 20 %), v České republice je to naopak – v roce 2010 kratší pracovní dobu využívalo 5,8 % zaměstnanců, ke konci loňského třetího čtvrtletí to bylo 5,5 %. Méně tento způsob práce využívají pouze v Bulharsku a na Slovensku, naopak více než 25% využití této formy zaměstnání dosahují v Belgii, Rakousku či Švédsku, v Nizozemsku to je dokonce 49,6 %.1 Významné je i porovnání míry nezaměstnanosti a podílu částečných úvazků na trhu práce. Obecně platí, že vyšší podíl částečných úvazků znamená nižší míru nezaměstnanosti a nárůst práce na částečný úvazek není na úkor vytváření nových pracovních pozic na plný úvazek. U nás je tento vztah ještě silnější. Z toho se dá vyvodit, že více možností zkráceného úvazku té správné formy by bylo v České republice žádoucích. Všechny země s podílem částečných úvazků nad 20 % všech zaměstnaných (sedm zemí OECD) mají poměrně nízkou míru nezaměstnanosti; průměr na tyto země činí 4,8 %. Z pohledu zaměstnavatele může být nesporně výhodné obsazení jednoho místa dvěma zkrácenými pracovními úvazky. Výhodou v takovém případě je mnohem vyšší možnost zastupitelnosti při nemoci, dovolených, čerpání volna apod. Nevýhodou pro zaměstnavatele v těchto případech však může být vyšší administrativní náročnost, zvýšené administra1

Zdroj: Tisková zpráva MPSV, ze dne 3. 4. 2013 – dostupná na: http://www. mpsv.cz/files/clanky/14971/TZ_030413a.pdf (ze dne 10. 4. 2013).

33

4 1

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

SOUKROMÁ A FIREMNÍ ŠKOLKA OD A DO Z

Recommend Documents