Souhrnná teritoriální informace Mosambik

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Mosambik

Souhrnná teritoriální informace Mosambik Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Harare (Zimbabwe) ke dni 19.08.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/26

© Zastupitelský úřad Harare (Zimbabwe)


Mosambik

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Mosambická republika (República de Moçambique)

1.2. Rozloha 2

2

2

•

Celkem 801 590 km , z toho 784 090 km vlastní území a 17 500 km vnitrozemských jezer.

•

Celková délka mořského pobřeží: 2 470 km.

•

Celková délka mozambických hranic: 4 571 km.

•

Země, s nimiž Mosambik hraničí a délka hranic: •

Malawi 1 569 km

•

JAR 491 km

•

Svazijsko 105 km

•

Tanzánie 756 km

•

Zambie 419 km

•

Zimbabwe 1 231 km

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: 22 949 000 (odhad 2011), 21 397 000 (sčítání 2007)

•

Hustota obyvatel na 1 km : 28,7

•

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 9–10 mil.

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: •

1,48 % (odhad 2005)

Demografické složení (odhad 2005): •

0–14 let: 45,9 %

•

15–64 let: 51,1 %

•

65 let a výše: 3 %

Průměrný věk: •

2/26

16,8 let •

muži: 16,1 let

•

ženy 17,4 let



Mosambik

Počet nově narozených na 1 000 obyvatel: •

39,62

Počet úmrtí na 1 000 obyvatel: •

20,99

Poměr pohlaví: •

při narození: 1,03 muže na 1 ženu

•

do 15 let věku: 1,01 muže na 1 ženu

•

15–64 let: 0,94 muže na 1 ženu

•

65 let a výše: 0,72 muže na 1 ženu

Obyvatelstvo celkem: •

0,96 muže na 1 ženu

Dětská úmrtnost: •

celkem: 79 úmrtí na 1 000 nově narozených •

muži: 81 úmrtí na 1 000 nově narozených

•

ženy: 77 úmrtí na 1 000 nově narozených

Celková porodnost: •

5,46 děti na 1 ženu

Podle odhadu z r. 2009 1,4 mil osob má AIDS a v témže roce zemřelo na AIDS 74 000 osob.

1.5. Národnostní složení Mosambické obyvatelstvo je tvořeno z 99,66 % původními kmenovými skupinami. Na severu žije kmen Makua (asi 4 mil.), v údolí Zambezi žijí Senové a Šonové a v jižním Mosambiku převládají Šangánové (Tsongové). Vedle těchto hlavních skupin žije v zemi několik kmenů menších. V zemi též žije několik desítek tisíc osob evropského původu, evropsko-afrických míšenců (1 %) a obyvatel asijského původu, zejména Indů (0,5 %), již se živí tradičně obchodem.

1.6. Náboženské složení Podle sčítání lidu v r. 2007 se 56 % populace hlásí ke křesťanství (z toho 28 % katolíků), 18 % je muslimů, 7,3 % se hlásí k tradičním náboženstvím a 18,7 % se nehlásí k žádnému náboženství.

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

Oficiálním jazykem země je sice portugalština, ale umí ji jako druhý jazyk asi jen 27 % mosambické populace.

•

V zemi se totiž hovoří řadou místních regionálních jazyků. Hlavními z nich jsou ronga,changã a muchope.

3/26



Mosambik

Gramotnost je asi 64 % u mužů a 33 % u žen.

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města Administrativně správní uspořádání: 10 provincií: •

Cabo Delgado

•

Gaza

•

Inhambane

•

Manica

•

Maputo

•

Nampula

•

Niassa

•

Sofala

•

Tete

•

Zambezia

a 1 město •

hlavní město Maputo

Hlavní město: •

Maputo (1,4 mil. obyv.)

Další velká mosambická města: •

Beira (488 000 obyv.)

•

Nampula (240 000 obyv.)

•

Nacala (161 000 obyv.)

•

Quelimane (160 000 obyv.)

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Metical(v jednotném čísle) a meticais (v množném čísle). Jeho mezinárodní kód je MZM. 1 MZM se dělí na 100 centavos (jde o tzv. nový metical, který nahradil od r. 2006 starý v poměru 1000 : 1). Staré metikaly se již nepoužívají. Směnný kurz se v r. 2011 pohyboval kolem 28 MZM/1 USD. Inflace se v posledním desetiletí pohybuje kolem 11 %.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba 1. leden 3. únor 7. duben 1. květen 25. červenec 7. září 25. září 4/26

Nový rok Den hrdinů Den mosambických žen Svátek práce Den nezávislosti (státní svátek) Den mírové dohody z Lusaky Den ozbrojených sil © Zastupitelský úřad Harare (Zimbabwe)


Mosambik

4. říjen 10. listopad 25. prosinec 26. prosinec

Den míru a národního usmíření Den hl. města Maputo (regionální svátek) Vánoce Vánoce

Připadne-li svátek na neděli, je pak zpravidla volno v pondělí.

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Běžné obchodní zdvořilosti jsou v obchodních kontaktech dodržovány a obchodníci by na obchodní jednání měli přicházet vždy v obleku a kravatě. V zemi je stále více byrokracie a rozhodovací procesy státních institucí jsou velmi zdlouhavé. Obchodní atmosféra však bývá všeobecně méně formální než v mnoha zemích EU.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Neexistuje žádná mezistátní dohoda o vzájemném poskytování zdravotnické péče, tzn. veškerá ošetření je třeba na místě zaplatit.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Doklady: Cestovní pas platný minimálně 6 měsíců od data podání žádosti o vízum.

Víza, režim vstupu, přihlašovací povinnost: Mosambické vízum lze obdržet na kterémkoli zastupitelském úřadě Mosambiku. Pro ČR je konzulárně příslušné Velvyslanectví Mosambiku v Berlíně. Poplatky na mosambickém velvyslanectví v Harare (Zimbabwe) činí 20 USD za vízum s jedním vstupem, 35 USD za dva vstupy a 45 USD za vízum s více vstupy platným na dobu tří měsíců. 60 USD se platí za vízum s více vstupy platným na období šesti měsíců. Existuje možnost vydání víza do 24 hodin či tentýž den za zvýšené poplatky, která je někdy praktikována na hranicích. Vydání víza na hranicích či na letišti může být odmítnuto, proto se důrazně doporučuje opatřit si vízum předem. Žadatel musí vyplnit formulář a přiložit dvě fotografie. Doporučuje se před cestou ověřit u zastupitelského úřadu Mosambiku, zda se podmínky pro přicestování nezměnily.

Celní a devizové předpisy: Do Mosambiku lze bezcelně dovézt zboží pro osobní potřebu, maximálně však 400 cigaret, 100 cigarillos, 50 doutníků a 250 g tabáku, 1 litr tvrdého alkoholu, 5 litrů vína (alkohol pouze pro osoby starší 17 let), 50 ml parfému, 250 ml toaletní vody a další zboží do celkové hodnoty 100 USD. Dovoz zahraniční měny není omezen.

Zdravotnictví, důležitá telefonní čísla: Cestovatelé mířící do Mosambiku musí být očkováni proti žluté zimnici, neboť mosambické úřady vyžadují od října 2007 předložení potvrzení o očkování. Dále je potřebné užívat profylaxi proti malárii. Z Mosambiku je hlášen i zvýšený počet nakažených cholerou, takže je třeba zachovávat hygienické zásady.

5/26



Mosambik

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi V Mosambiku se stále vyskytuje značné množství nášlapných min, takže se doporučuje držet se značených cest, které už by měly být z tohoto hlediska bezpečné. Situace v hlavním městě Maputo a v turistických centrech (hlavně při pobřeží) je podstatně lepší než v jiných částech země. Maputo je spojeno s JAR kvalitní dálnicí, na které se platí mýtné. Při cestování automobilem je třeba mezinárodní řidičský průkaz. Přijíždí-li cestovatel do Mosambiku autem registrovaným v cizí zemi, je na hranicích vyžadováno zaplacení poplatku ve výši 30 USD za povinné pojištění škody způsobené provozem motorového vozidla. Pojištění platí 30 dnů. V Mosambiku se jezdí vlevo. Při odletu z mezinárodního letiště v Maputu se platí poplatek 10 USD pro regionální lety a 20 USD pro mezikontinentální lety.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města V Mozambiku není ZÚ ČR, příslušný zastupitelský úřad je v Harare (Zimbabwe). Adresy zastupitelských úřadů jsou uvedeny na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí ČR, a sice v příslušných adresářích. Další informace mohou čeští turisté obdržet na Honorárním konzulátu ČR v Maputu. Telefon na ZÚ ČR v Harare (Zimbabwe), který konzulárně pokrývá Mosambik, je +263 4 250 451, konzulární pohotovost +263 712 600 554.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) V Mosambiku neexistuje žádné zastoupení Českých center, CzechTradu,CzechInvestu či CzechTourismu.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Důležitá maputská telefonní čísla: •

Informace - tel. 1230

•

Ústřední nemocnice Maputo - tel. 2132 5000 / 2132 5009

•

Policie - tel. 2132 5031

•

Hasiči - tel. 2132 2222

•

Letiště Maputo - tel. 2146 5827-9

Další případná potřebná telefonní čísla z celého Mosambiku lze získat na webové stránce mosambických Páginas Amarelas (Žlutých stránkách) - Listas telefónicas de Moçambique: •

http://www.paginasamarelas.co.mz/

1.18. Internetové informační zdroje •

6/26

www.mozbusiness.gov.mz Centrum pro podporu obchodu



Mosambik

•

www.cpi.co.mz Centro de Promoção de Investimento (Centrum pro podporu investic)

•

www.businessmonitor.co.uk Obchodní monitor

•

www.imf.org Mezinárodní měnový fond

•

www.worldbank.orgSvětová banka

•

www.mozambique.mz/links.htm Odkazy na mozambické instituce

1.19. Adresy významných institucí Adresy významných obchodních a hospodářských komor a podnikatelských svazů Câmara do Comércio de Moçambique (Mosambická obchodní komora) Rua Mateus Sansão Muthemba 452 Tel.: +258 214 929 04 Fax: +258 214 927 39 E-mail: [email protected] Web: www.ccmusa.co.mz Investment Promotion Centre (CPI) Rua da Imprensa 332 Caixa Postal 4635 Maputo Tel.: +258 213 133 10 Fax: +258 213 133 25 Web: www.cpi.co.mz/index.php/contactus Associação Industrial de Moçambique (Mosambická asociace průmyslu) Estamos na Avenida 24 de Julho, Nº.700 Maputo Tel.: +258 213 140 28 Fax: +258 213 140 28 Web: www.aimo-mz.org Banco de Moçambique (centrální banka) Av. 25 de Setembro nº1695 Caixa Postal 423 Maputo Tel.: +258 213 546 00 Fax: +258 213 232 47 E-mail: [email protected] Web: www.bancomoc.mz

7/26



Mosambik

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Republika s jednokomorovým 250členným parlamentem (Assembléia da República). Členové parlamentu, stejně jako prezident, jsou voleni každých pět let ve všeobecných přímých volbách. Poslední prezidentské a parlamentní volby se konaly 28. října 2009, příští se mají konat v roce 2014. Výsledky voleb v procentech podle stran: •

74,7 % FRELIMO

•

17,7 % RENAMO

•

3,9 % MDM.

Počet získaných křesel v parlamentu podle stran: •

FRELIMO 191

•

RENAMO 51

•

MDM 8.

Nejsilnější politickou stranou je tedy i nadále vládní FRELIMO (Frente de Libertação de Moçambique) se 191 mandáty, jejímž předsedou je prezident Armando Emilio GUEBUZA a opoziční stranou je RENAMO (Resistência Nacional Moçambicana-União Eleitoral) s 51 poslanci.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) Od 2. února 2005 je prezidentem republiky a hlavou státu Armando Emilio GUEBUZA (FRELIMO). Jeho předchůdcem byl Joaquim Alberto CHISSANO, rovněž z FRELIMO.

2.3. Složení vlády Seznam členů mosambické vlády jmenované 16. ledna 2010 se změnami z října 2010: •

Prezident republiky – Armando Emilio Guebuza

•

Premiér – Aires Bonifacio Ali

•

Vnitro – Alberto Mondlane

•

Finance – Manuel Chang

•

Plánování a rozvoj – Aiuba Cuereneia

•

Zahraničí a mezinár. spolupráce – Oldemiro Julio Baloi

•

Obrana – Filipe Jacinto Nyussi

•

Koordinace akcí ŽP – Alcinda Abreu

•

Zemědělství – Soares Nhaca

•

Zdraví – Alexander Manguele

•

Průmysl a obchod – Armando Inroga

•

Věda a technika – Venancio Massingue

•

Práce – Maria Helena Taipo

•

Doprava a komunikace – Paulo Zucula

•

Veřejné práce a bydlení – Cadmiel Muthemba

•

Veřejné služby – Vitoria Diogo

•

Turismus – Fernando Sumbana Junior

•

Státní správa – Carmelita Namashalua

•

Minerální zdroje – Esperanca Bias

8/26



Mosambik

•

Energetika – Salvador Namburete

•

Věci veteránů – Mateus Oscar Kida

•

Školství – Zeferino Martins

•

Kultura – Armando Artur Joao

•

Rybolov – Victor Manuel Borges

•

Ženské věci a sociální péče – Iolanda Cintura

•

Mládež a sport – Pedrito Caetano

•

Ministr v úřadu prezidenta – Antonio Fernandes Sumbana

Další ministři v úřadu prezidenta: •

Sociální věci – Feliciano Gundana

•

Pro věci parlamentu, regionálních a místních shromáždění – Adeleaide Amurane

9/26



Mosambik

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Mosambik je členem OSN, Africkéunie (AU), Hnutínezúčastněných, skupinyG-77, Commonwealthu, Mezinárodního měnového fondu, Světovébanky, a Africkérozvojovébanky. Z hospodářského hlediska má pro Mosambik význam členství v Jihoafrickém rozvojovém společenství (Southern African Development Community – SADC) a vzhledem ke smlouvě o preferenčním přístupu na trhy EU rovněž ve Sdružení afrických, karibských a tichomořských států (African, Caribbean and Pacific countries, ACP). Mosambik podepsal, avšak neratifikoval protokol o přistoupení ke Společnému trhu východní a jižní Afriky (Common Market for Eastern and Southern Africa – COMESA). Mosambik je dále členem následujících organizací: UNESCO, Světovéobchodníorganizace (WTO), FAO, Interpol, ITU, UPU, WHO, WMO, UNIDO, UNCTAD, MONUC a WorldTourismOrganization. V souvislosti s mezinárodními závazky na ochranu autorských práv a duševního vlastnictví Mosambik podepsal Bernskou konvenci o mezinárodním copyrightu, dále Pařížskou a Newyorskou úmluvu.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Mosambik je signatářem smlouvy o spolupráci s ACP s EU podepsané v roce 2000 v Cotonou (EU-ACP). Mosambik je dále signatářem některých smluv o ochraně životního prostředí (Ochrana ohrožených druhů, Biodiverzita, Ochrana ozónové vrstvy a některé další).

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. •

Dlouhodobá obchodní dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky (Maputo, 9. 7. 1978) – platnost smlouvy ukončena ze strany ČR ke dni 5. 7. 2003

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky o vědeckotechnické spolupráci (Maputo, 9. 7. 1978)

•

Dohoda o hospodářské spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky (Brno, 15. 9. 1978)

•

Dohoda o kulturní a vědecké spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky (Praha, 26. 11. 1980)

•

Deklarace o vztazích přátelství a spolupráce mezi ČSSR a Mosambickou lidovou republikou (Praha, 21. 10. 1981)

•

Dohoda o spolupráci mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky v oblasti geologického průzkumu (Maputo, 6. 3. 1982)

•

Dohoda mezi vládou ČSSR a vládou Mosambické lidové republiky o spolupráci v oblasti zdravotnictví a lékařských věd (Maputo 12. 5. 1982) – tato dohoda byla změněna na základě českého návrhu potvrzení sukcese z 17. 9. 2004, který byl mosambickou stranou konkludentně přijat

Sukcese do dalších výše uvedených dvoustranných smluv nebyla doposud, přes stálou snahu z české strany, ze strany Mosambiku potvrzena.

10/26



Mosambik

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje V roce 1975, kdy byla vyhlášena nezávislost státu, patřil Mosambik mezi nejchudší země na světě. Občanská válka v letech 1977–1992 a socialistické experimenty marxisticky orientované vlády situaci dále zhoršily. Koncem 80. let vláda změnila kurz, opustila marxismus a zahájila program reforem domácího hospodářství, později pod dohledem Mezinárodního měnového fondu. Ukončení občanské války v roce 1992, uspořádání voleb na demokratických základech v roce 1994 a politická stabilizace umožnily efektivnější spolupráci s mezinárodními donory, jak bilaterálními, tak mezinárodními finančními organizacemi. Přesto ještě v roce 1996 byl Mosambik podle „Zprávy o světovém rozvoji“ vydané Světovou bankou – druhou nejchudší zemí na světě pokud jde o výši příjmu na obyvatele. Ve srovnání s předchozím obdobím se však hospodářská situace citelně zlepšila. Slibný vývoj ekonomiky, provázený růstem výkonnosti, zvýšením exportu, přílivem investic a výrazným poklesem inflace, citelně zbrzdily katastrofické záplavy v letech 1999 a 2000. Přetrvávající politická stabilita a vůle politické reprezentace provádět reformní kroky vedoucí k ozdravění hospodářství a dobrá spolupráce s finančními institucemi dávají dobré vyhlídky na další zlepšování ekonomických ukazatelů. Zahraniční pomoc je přesto pro Mosambik nadále životně důležitá. Největšími bilaterálními dárci jsou Německo, Itálie, Švédsko, USA a Norsko, multilaterálními pak IDA, CEC, UNHCR a UNDP. V dubnu 1998 byl Mosambik zahrnut do iniciativy Světové banky a MMF za účelem zmírnění dluhů (Heavy Indebted Poor Countries Initiative – HIPC, vyhlášena v roce 1996), v jejímž rámci Mosambik získal úlevy ve výši cca 5 miliard USD (včetně odpisu nebo snížení dluhů ze strany některých států). Mosambický růst byl v dekádě do 2007 kolem 9 % ročně, což je jedno z nejvyšších čísel v Africe. HDP však silně závisí na vývozu hliníku, jehož cena v důsledku globální krize poklesla. V roce 2010 byl růst 8,3 %, ale vzhledem k rostoucím cenám základních potřeb (chléb, mouka) došlo k nepokojům. To vláda vyřešila dotacemi na potraviny.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) •

HDP: 21,81 mld. USD (odhad 2010)

•

Reálný růst HDP: 7 % (odhad 2010)

•

HDP na 1 obyvatele: 1 000 USD (odhad 2010, PPP)

•

Skladba HDP podle jednotlivých odvětví: •

zemědělství 21,1 %

•

průmysl 32,1 %

•

služby 46,9 % (odhad 2004)

•

Investice: 47 % HDP (odhad 2004)

•

Obyvatelstvo pod hranicí chudoby: 70 %

•

Práceschopné obyvatelstvo: 9,2 mil.

•

Rozdělení pracovní síly podle odvětví:

11/26

•

zemědělství 81 %

•

průmysl 6 %



Mosambik

• •

služby 13 %

Odhadovaná nezaměstnanost: 21 %

Rok HDP na 1 obyv. v USD Přírůstek HDP (%) Roční míra inflace (%)

2000 479

Základní makroekonomické ukazatele 2005 2006 2007 2008 711 766 829 886

2009 932

2010 982

9,1

7,2

7,6

8,3

6,9

5,2

5,3

4

12,8

6,5

12,8

8,2

10,3

3,3

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Před vypuknutím občanské války byl mosambický průmysl na africké poměry dosti rozvinutý díky relativně velkému přílivu investic koncem 60. a počátkem 70. let. V roce 1973 byla např. úroveň přidané hodnoty ve výrobě šestá nejvyšší v Africe. Nejvýznamnějším odvětvím mosambického hospodářství je v současnosti potravinářský průmysl, slibně se rozvíjí průmysl textilní a dřevozpracující. Mosambik má velké zásoby mnoha druhů nerostných surovin, které však kromě hliníku dosud nejsou ve větší míře využívány. Nacházejí se zde ložiska pegmatitu, tantalitu, zlata, minerálních písků, grafitu, železné rudy, mramoru a dalších surovin. Poměrně velké jsou zásoby zemního plynu. Pokusy najít v pobřežních vodách zásoby ropy prozatím neuspěly. Těžební průmysl získává na významu a jeho podíl na tvorbě HDP nepochybně poroste. Roste rovněž význam hutního průmyslu, reprezentovaného prozatím v roce 2001 otevřeným závodem na výrobu hliníku MOZAL v Beloluane poblíž Maputa, postaveného ve spolupráci s Jihoafrickou republikou (jedná se současně o doposud největší zahraniční investici). V roce 2000 zahájila mosambická společnost SIR Grupo, montáž automobilů Fiat. Průmyslová odvětví podle finančního objemu výstupu: •

potravinářství

•

nápoje

•

chemie (hnojiva, mýdlo, barvy)

•

hliník

•

ropné produkty

•

textil

•

cement

•

sklo

•

azbest

•

tabák

4.4. Stavebnictví Potřeba rozsáhlé rekonstrukce země po občanské válce a nutnost vybudovat dopravní infrastrukturu silně stimuluje rozvoj tohoto sektoru. Silným impulsem byla stavba závodu na výrobu hliníku MOZAL a dále rekonstrukční práce po záplavách roku 1999 a 2000. Značná část stavebních firem je v rukou zahraničních investorů, převážně z Jihoafrické republiky a z Portugalska.

12/26



Mosambik

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zemědělská výroba má velký růstový potenciál, v neposlední řadě též proto, že v současnosti je využíváno jen o něco více než 10 % obdělávatelné plochy země. Zemědělství přitom patří k tradičním odvětvím mosambického hospodářství – až do vyhlášení nezávislosti v roce 1975 pracovalo v zemědělství asi 80 % práceschopného obyvatelstva, většinou na velkofarmách vlastněných Portugalci. Socializace venkova realizovaná ve druhé polovině 70. a na začátku 80. let a paralelně probíhající občanská válka zemědělský sektor prakticky zlikvidovala. S koncem občanské války a díky změně státní politiky provázené podporou soukromého hospodaření došlo v tomto sektoru k rychlému oživení: koncem 90. let byl Mosambik, poprvé od 70. let, znovu zcela soběstačný v produkci obilnin, v roce 1999 již činil podíl zemědělského sektoru na tvorbě HDP státu více než 20 %. V Mosambiku se pěstuje (podle hodnoty výroby) bavlna, oříšky kešu, cukrová třtina, maniok, kukuřice, kokosové ořechy, sisal, tropické ovoce, brambory, slunečnice, hovězí maso, drůbež. Hlavními exportními plodinami jsou oříšky kešu (jejich prodej tvoří cca 3 % exportu země) a bavlna (kolem 7 %). Nemalý je i význam rybářství, hlavním exportním artiklem jsou zde krevety. Nárůstu zisků bylo dosaženo rovněž v dřevařském průmyslu. Hlavními překážkami ještě rychlejšího růstu výkonnosti zemědělského sektoru jsou velice špatná dopravní infrastruktura země (nemalá část území, zvláště pak úrodný severní Mosambik, je v době dešťů dopravně prakticky nedostupná) a nedostatek kapitálu na modernizaci a z toho vyplývající nízká produktivita. Jistý záporný vliv je možno dále spatřovat v nevyjasněnosti uživatelských práv k půdě v důsledku současné legislativy – půdu ještě stále není možné v Mosambiku držet v soukromém vlastnictví, veškerá půda je v majetku státu, který na její užívání uděluje koncese s platností 99 let.

4.6. Služby Dosud velmi málo rozvinuté, jejich rozvoj je však očekáván v souvislosti s rozvojem turistiky. V Mosambiku se nachází mnoho turisticky atraktivních míst: potenciál přilákat turisty má prakticky celé mosambické pobřeží Indického oceánu, chybí však ubytovací zařízení. Vznikající turistické resorty ve střední části pobřeží (Vilanculo, Bazaruto) a na severu země (Ilha de Moçambique, Pemba) doposud nejsou turisticky zcela využity. Ve vnitrozemí je turisticky atraktivní chráněné území podél hranic s JAR a Zimbabwe (v roce 2002 byl otevřen „Přeshraniční národní park“ zahrnující, kromě mosambického území, ještě národní park Gonarezhou v Zimbabwe a Krugerův národní park v JAR). V minulosti turisticky nejatraktivnější vnitrozemská část Mosambiku, národní park Gorongosa ve střední části země, utrpěl koncem roku 2003 značné škody v důsledku rozsáhlých požárů založených pytláky, nyní probíhá snaha o jeho obnovu (zazvěření). Turistický ruch však neodpovídá možnostem. Je orientován především na klientelu z JAR, popř. ze Zimbabwe, tedy ze sousedních států. Infrastruktura odpovídající masovému turismu dosud čeká na své investory.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Doprava: V minulosti Mosambik značně profitoval ze své geografické polohy jako dopravní křižovatka mezi Tanzanií, JAR a vnitrozemskými státy – Zambie, Jižní Rhodesie (Zimbabwe) a Malawi. Dopravní infrastruktura, zejména železnice, však značně utrpěla v průběhu dlouholeté občanské války.

Železniční doprava: V průběhu 90. let se podařilo značnou část železničního systému rehabilitovat díky zahraničním investicím (Francie, USA). Tratě mají rozchod 1,067 m a jejich délka je 4 787 km. Železnice však netvoří souvislou

13/26



Mosambik

síť. Zrekonstruovány byly rovněž hlavní mosambické přístavy, Maputo, Beira a Nacala (hlavními investory byly Nizozemsko, skandinávské státy a USA). Zcela poddimenzovaná a z velké části jen těžko použitelná zůstává silniční síť: evropskému standardu zde zatím odpovídá pouze dálniční propojení Maputa s jihoafrickým Johannesburgem. Dobře použitelná je dále silnice mezi zimbabwským hlavním městem Harare a mosambickým přístavem Beira a nakonec tzv. „Dopravní koridor Tete“ spojující přes mosambické území Zimbabwe a Malawi. Rekonstrukce probíhají na silničním propojení mezi hl. městem Maputo a koridorem Harare – Beira a jeho napojení na rekonstruovaný silniční úsek mezi Nampulou, přístavem Nacala a severomosambickým městem Pemba, odkud silnice vede dále do Tanzanie. Pro dopravní propojení jihu se severem (kromě nekvalitního povrchu silnic) je překážkou skutečnost, že území Mosambiku přetínají ve směru západvýchod dvě velké řeky – Save a Zambezi, přičemž obě řeky je možno překročit prakticky jen na třech mostech (Save přes rekonstruovaný most na hlavním silničním tahu Beira – Maputo, Zambezi po rovněž rekonstruovaném mostě u Tete a teprve v r. 2009 dokončeném mostě na hlavním tahu). Venkovské silnice jsou sjízdné většinou jen off-road vozidly. Celková délka silnic je 30 400 km, z toho jen 5 685 km se zpevněným povrchem.

Letecká doprava: Mosambická státní letecká společnost Linhas Aéreas de Moçambique (LAM) provozuje lety do okolních zemí, do Lisabonu a několik vnitrostátních linek. Vnitrostátní a regionální lety zajišťuje rovněž v roce 1997 privatizovaná společnost Transporte e Trabalho Aéreo (TTA). Mezinárodní letiště se nacházejí v hlavním městě Maputo a ve městech Beira a Nampula, letišť se zpevněnou dráhou je 23, z toho však s délkou dráhy nad 2 438 m jen čtyři.

Telekomunikace: Telekomunikační služby poskytuje stále ještě monopolní, státem vlastněnou společností TDM. Monopol je narušen pouze v oblasti mobilních telekomunikačních služeb, kde kromě TDM nabízí mobilní spojení v síti GSM rovněž společnost MCel v joint-venture s Deutsche Telekom.

Energetika: Mosambik je členem Southern Africa Power Pool (SAPP): hlavním zdrojem elektrické energie je vodní elektrárna na řece Zambezi (přehrada Cahora Bassa). Další hydroelektrárna se nachází západně od Beiry na řece Revue. Menší tepelná elektrárna závislá na dovozu uhlí z JAR funguje poblíž Maputa. Přestože Mosambik vyváží elektrickou energii do všech sousedních států, na mosambickém území je na rozvodnou síť napojeno pouhých 5 % obyvatelstva. Rozšíření domácí rozvodné sítě a elektrifikace země je jednou z priorit vlády.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Mosambik je příjemcem značné rozvojové pomoci. Největšími poskytovateli jsou EU (jako celek), USA, Japonsko, Portugalsko, SRN, Dánsko, Švédsko, Norsko a Velká Británie. Mosambik aktivně spolupracuje se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem. Podle některých zdrojů rozvojová pomoc pokrývá téměř 50 % rozpočtu země.

14/26



Mosambik

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Vláda se v souladu s instrukcemi MMF snaží o provádění poměrně konzervativní fiskální a monetární politiky. Státní rozpočet je však dlouhodobě deficitní. •

Příjmy: 2 346 mil. USD

•

Výdaje: 2 898 mil. USD

•

Saldo: 552 mil. USD (odhad 2010)

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Rok Saldo Kredit Debet

Vývoj běžného účtu Mosambiku v období 2002–2007 v mil. USD 2002 2003 2004 2005 2006 -869,1 -816,5 -607,4 -760,7 -1 087,4 2 028,3 1 696,9 2 204,4 2 664,9 3 048,7 -2 897,4 -2 513,4 -2 811,8 -3 425,6 -4 136,1

2007

Zdroj: MMF, srpen 2007 Deficit běžného účtu reagoval v r. 2006 na negativní obchodní bilanci způsobenou růstem cen ropy a zvýšeným dovozem technologií, potřebných pro realizaci velkých průmyslových projektů. Také bilance služeb přispívá k negativním saldu běžného účtu z důvodu převodu zisku zahraničním investorům, které převyšují příliv prostředků zahraniční rozvojové pomoci.

Rok Saldo Kredit Debet

Vývoj kapitálového účtu Mosambiku v období 2002–2007 v mil. USD 2002 2003 2004 2005 2006 222,1 270,7 578,1 187,9 488,5 222,5 271,2 581,2 191,8 490,8 -0,4 -0,5 -3,1 -3,9 -2,3

2007

Zdroj: MMF, srpen 2007

Rok Saldo

Vývoj salda finančního účtu Mosambiku v období 2002–2007 v mil. USD 2002 2003 2004 2005 2006 -731,7 372,8 -46,5 95,2 -1 640,6

2007

Zdroj: MMF, srpen 2007

Rok Rezervy

Vývoj devizových rezerv Mosambiku v období 2002–2007 v mil. USD 2002 2003 2004 2005 2006 802,42 937,41 1 130,86 1 053,58 1 155,49

2007 1 258,41*)

Zdroj: MMF a Banco de Moçambique, srpen 2007 Vysvětlivka: *) Podle stavu k 31. 7. 2007

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Mosambik patří dlouhodobě mezi velmi zadlužené země.

15/26



Mosambik

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) V 70. letech zcela zestátněný bankovní sektor byl v průběhu 90. letech privatizován, značnou roli zde sehrál zahraniční, hlavně portugalský kapitál. V roce 1995 vznikla Banco Comercial de Moçambique (BCM), která převzala komerční aktivity centrální banky. V roce 1996 byla BCM privatizována, balík 51 % akcií získalo konsorcium zahraničních investorů vedené portugalskou Banco Portugues Mello. Dohled nad bankovním systémem provádí centrální banka Banco de Moçambique. Kromě ní působí v Mosambiku několik soukromých bank.

5.5. Daňový systém Mosambik je rozdělen do 28 daňových obvodů, v každém z nich sídlí daňový úřad (Repartição de Finanças). V Mosambiku jsou v platnosti následující druhy daní:

Přímé daně: Daň ze zisku: •

průmyslová příspěvková daň (Contribuição Industrial)

•

daň z příjmu (Imposto sobre os Rendimentos de Trabalho)

•

dodatková daň (Imposto Complementar)

Ostatní přímé daně: •

daň na národní rekonstrukci (Imposto de Reconstrução Nacional)

•

daň z převodu majetku (Imposto sobre a Transmissão de Imóveis)

•

daň z nemovitostí (Contribuição Predial)

•

darovací a dědická daň

Nepřímé daně: •

daň z obratu (Imposto de Circulação)

•

daň z přidané hodnoty (VAT, 17 %)

•

turistická daň (Imposto de Turismo)

•

daň ze služeb, kolky (Imposto de Selo e Emolumentos)

Firmy registrované ve „Zvláštní ekonomické zóně“ (prozatím existuje jen jediná, jedná se o část provincie Tete a Zambezia) a „Volné průmyslové zóně“ (Maputo, Beira) jsou osvobozeny od placení některých daní nebo jsou tyto daně redukovány.

16/26



Mosambik

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Po několika letech trvalého růstu vývozu, jenž kulminoval v r. 2008, došlo v r. 2009 k poklesu o 19 % na 2,1 mld. USD, což je hodnota nižší, než v r. 2006. O 6 % poklesl ve stejné době i dovoz.

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Vývoz (2009, v mil. USD) Celkem hliník (nezpracovaný) elektřina tabák nezpracovaný zemní plyn korýši cukr třtinový olej rostlinný bavlna

2 147 1 452 (2008) 274 179 90 60 58 45 26

Dovoz (2009, v mil. USD) Celkem: 3 764 V pořadí dle objemu se dováží: pohonné hmoty, motorová vozidla, rýže, elektřina, pšenice, cement. Dováží se rovněž naprostá většina průmyslového spotřebního zboží. V roce 2009 vzrostl dovoz strojů a dopravních prostředků o 11 % (29 % celkového dovozu). Naopak dovoz paliv, maziv apod. poklesl o 28 %.

6.3. Komoditní struktura Zahraniční obchod je v současné době liberalizován, dovoz je však stále vázán na udělenou dovozní licenci: její udělení by však mělo být jen technickou a formální záležitostí, nikoliv překážkou. Systém celních tarifů byl v roce 1996 zcela reformován a zjednodušen, přičemž došlo i k výraznému snížení průměrné nominální hodnoty z 18 na 10 %. Dovozní cla se pohybují v rozmezí od 0–30 %, podle typu dováženého zboží. Dovoz surovin a primárního výrobního zařízení bývá od cla osvobozen, spotřební zboží je zatíženo 30% clem. Zboží určené pro „Zvláštní ekonomickou zónu“ (prozatím existuje jen jediná, jedná se o část provincie Tete a Zambezia) jsou od cla osvobozeny.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Zahraniční obchod je v současné době liberalizován, dovoz je však stále vázán na udělenou dovozní licenci: její udělení by však mělo být jen technickou a formální záležitostí, nikoliv překážkou. Systém celních tarifů byl v roce 1996 zcela reformován a zjednodušen, přičemž došlo i k výraznému snížení průměrné nominální hodnoty z 18 na 10 %. Dovozní cla se pohybují v rozmezí od 0–30 %, podle typu dováženého zboží. Dovoz surovin a primárního výrobního zařízení bývá od cla osvobozen, spotřební zboží je zatíženo 30% clem. Zboží určené pro „Zvláštní ekonomickou zónu“ (prozatím existuje jen jediná, jedná se o část provincie Tete a Zambezia) jsou od cla osvobozeny.

17/26



Mosambik

6.5. Ochrana domácího trhu Kromě ochrany domácích výrobců celními sazbami na dovážené zboží neexistují žádné další administrativní překážky mající za cíl omezení dovozů.

6.6. Zóny volného obchodu V roce 1999 byl v Mosambiku schválen zákon č. 61/99 o zřízení „Volných průmyslových zón“ (Industrial Free Zone). První taková zóna vznikla ve spojení se stavbou a zahájení výroby v továrny na výrobu hliníku MOZAL u Maputa, jako další zóna byl designován přístav Beira. Registraci firmy schvaluje Rada pro volné průmyslové zóny. Minimálním předpokladem registrace je export nejméně 85 % roční produkce. Koncese ve volné zóně je udělována na 50 let s možností prodloužení.

18/26



Mosambik

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Viz bod 3.3.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Rok Vývoz Dovoz Obrat

Bilance vzájemné obchodní výměny (tis. USD) 2007 2008 2009 69 192 339 481 19 055 11 797 20 521 10 389 19 125 11 989 20 860 10 869

2006

2010 481 20 990 21 471

Zdroj: ČSÚ

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Celková komoditní struktura vývozu ČR v členění podle nomenklatury SITC (0 - 9) do Mosambiku za rok 2007 v tis. CZK Kód zboží SITC Název vývozní komodity Statistická hodnota v tis. CZK Nápoje a tabák 165 Surové materiály, nepoživatelné, 233 s výjimkou paliv Stroje a dopravní prostředky 3 447 Průmyslové a spotřební zboží 33 Vývoz ČR celkem 3 878

1 2 7 8

Zdroj: ČSÚ, únor 2008

Hlavními českými vývozními komoditami do Mosambiku v r. 2007 byly: •

pěchovací stroje a silniční válce vč. dílů k těmto strojům (1 864 tis. CZK);

•

turbovrtulové pohony (1 127 tis. CZK);

•

oděvy, cestovní plédy, pokrývky, prádlo pro domácnost, obnošené (233 tis. CZK)

•

kohouty, ventily a armatury (204 tis. CZK);

•

pivo, vyrobené ze sladu (165 tis. CZK);

•

díly pro pájecí a svařovací stroje a přístroje (72 tis. CZK);

•

elektrické transformátory (65 tis. CZK);

•

čerpadla na kapaliny (61 tis. CZK);

•

přístroje a zařízení k měření a kontrole tlaku (29 tis. CZK);

•

díly a příslušenství k telekomunikačním přístrojům (27 tis. CZK);

•

statické měniče, usměrňovače (27 tis. CZK).

0 1

19/26

Celková komoditní struktura dovozu ČR v členění podle nomenklatury SITC (0 - 9) z Mosambiku za rok 2007 v tis. CZK Kód zboží SITC Název dovozní komodity Statistická hodnota v tis. CZK Potraviny a živá zvířata 6 111 Nápoje a tabák 88 734



Mosambik

2

Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Tržní výrobky, tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové a spotřební zboží Dovoz ČR celkem

6 7 8

4 738 133 861 236 1 029 234 709

Zdroj: ČSÚ, únor 2008 Vysvětlivka: Základní třídění podle standardní mezinárodní obchodní nomenklatury SITC (0 - 9) je následující: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

-

Potraviny a živá zvířata Nápoje a tabák Surové materiály, nepoživatelné, s výjimkou paliv Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky Chemikálie a příbuzné výrobky, jinak nezařazené Tržní výrobky, tříděné hlavně podle materiálu Stroje a dopravní prostředky Průmyslové spotřební zboží Komodity a předměty obchodu, jinak nezařazené

Hlavními českými dovozními komoditami z Mosambiku v r. 2007 byly: •

hliník a slitiny hliníku, netvářené (132 732 tis. CZK);

•

tabák, zcela nebo zčásti zbavený žilek a žeber listu (88 734 tis. CZK);

•

akažuové ořechy (5 826 tis. CZK);

•

dřevo nejehličnatých stromů, řezané nad 6 mm (3 875 tis. CZK);

•

drahokamy, polodrahokamy, neopracované, jednoduše řezané, hrubě tvarované (1 114 tis. CZK);

•

brýlové čočky z jiného materiálu (1 029 tis. CZK)

•

kokosová, abaková, ramiová aj. textilní vlákna, surová či zpracovaná (861 tis. CZK);

•

korýši čerství nebo sušení (261 tis. CZK);

•

čerpadla a dopravníky na kapaliny a jejich díly (78 tis. CZK);

•

pístové motory s vnitřním spalováním, zážehové vratné, rotační pro letadla (64 tis. CZK);

•

díly ke kancelářským strojům a strojům na automatické zpracování dat (51 tis. CZK).

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Jistou perspektivu má vývoz české zemědělské techniky a strojního zařízení pro pozvolna budovaný důlní a dřevozpracující průmysl. Možnosti existují i pro firmy působící v oblasti turistického ruchu.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce Dosud neexistuje žádný joint-venture české a mosambické firmy.

20/26



Mosambik

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ZÚ momentálně neregistruje žádnou poptávku po českém zboží ani nabídku na výrobní kooperaci.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR doposud nabízela Mosambiku rozvojovou pomoc ve formě příležitostně udělovaných vládních stipendií ke studiu na českých vysokých školách.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb ZÚ neregistruje žádnou vzájemnou výměnu v oblasti služeb. Potencionální možnosti však existují zejména v oblasti cestovního ruchu.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

21/26



Mosambik

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu Významným faktorem zůstává cena výrobku, kvalita záručních a pozáručních služeb hraje při výběru zboží stále relativně malou roli.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Distribuci zboží v Mosambiku ztěžuje zastaralá infrastruktura a obtížná dopravní dostupnost řady míst mimo větší města. Limitujícím faktorem je nízká koupěschopnost obyvatelstva. Propagační materiály je nutno nabízet v portugalské jazykové verzi.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Mosambická vláda upřednostňuje, aby zahraniční firmy vyškolily a zaměstnaly místní síly. Zákonná úprava z roku 1999 stanovila limity na počet v Mosambiku zaměstnaných cizinců (momentálně 21 500, včetně zahraničních diplomatů a pracovníků zahraničních nevládních organizací).

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Jsou upraveny místními zákonnými normami.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Za nejúčinnější formu propagace výrobku je považována televizní reklama, její dopad je však omezen jen na městské obyvatelstvo. V Mosambiku vysílají dvě místní televizní stanice – státem vlastněná TVM a soukromá Radiotelevisão Klint. Dostupné je rovněž vysílání portugalské stanice Radio Televisão de Portugal a brazilské stanice Miramar. Jediná v Mosambiku vysílající rozhlasová stanice je státní Radio Moçambique. Reklamu je možno rovněž umístit v některých místních novinách: státem vlastněný je deník Noticias (cca 30 000 předplatitelů), týdeník Domingos, soukromé noviny jsou týdeníky Savana a Demos.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Mosambik je členem Multilateral Investment Guarantee Agency (MIGA), Overseas Private Investment Corporation (OPIC) a přistoupil k Mezinárodní konvenci o urovnávání investičních sporů (ICSID). Samozřejmě vždy bude záležet, jaká byla případně dohodnuta konkrétní smluvní doložka o řešení sporů v daném obchodním případě.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Mosambická vláda, vzhledem k nedostatku jiných finančních zdrojů, realizuje většinu nákupů prostřednictvím agentur řízených donory financující příslušné projekty.

8.7. Problémy a rizika místního trhu Limitujícími faktory jsou nízká koupěschopnost obyvatelstva, pomalejší fungování státního i soudního aparátu, nedostatečná dopravní infrastruktura.

22/26



Mosambik

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Nejsou zaznamenány případy porušování norem duševního vlastnictví, avšak neschopnost soudního systému komplikuje jejich aplikaci. Nad ochranou jinak bdí Departamento de Propriedade Industrial při MPO.

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka Nejobvyklejšími platebními podmínkami je platba předem (při nižších objemech) nebo neodvolatelný akreditiv.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Mezinárodní veletrh v Maputu (Feira Internacional de Maputo – FACIM) – koná se každoročně na přelomu srpna a září.

23/26



Mosambik

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Zahraniční investoři jsou vítáni ve všech odvětvích ekonomiky. Mosambická vláda si od přílivu zahraničních investic slibuje především zlepšení stavu infrastruktury, nárůst místní výroby a její produktivity, zvýšení a diverzifikace vývozu, nahrazení dovážených výrobků místními a vytváření nových pracovních míst. Podmínky vstupu zahraničních investorů do Mosambiku upravuje Zákon o investování v Mosambiku č. 3/93 z 24. června 1993. Zákon deklaruje rovnost domácích a zahraničních investorů s jedinou výjimkou: zahraniční investor vyvážející zisk do zahraničí musí investovat minimálně 50 tis. USD, zatímco domácí investor pouze 5 tis. USD. Zákon dále ustanovuje orgán, který eviduje a koordinuje přicházející investice – Centro de Promocão de Investimentos (CPI). Všechny investiční záměry musí být zaslány ve třech kopiích na CPI, projekty poté schvaluje: •

guvernér příslušné provincie (do 100 tisíc USD)

•

ministr financí a plánování (od 100 tisíc do 100 milion USD)

•

rada ministrů (nad 100 milionů USD, dále projekty, které zabírají území o rozloze vyšší než 5 tisíc ha pro zemědělství nebo 10 tisíc ha pro lesnictví a projekty, které mají předvídatelný vliv na politické, sociální, ekonomické i finanční dění v zemi.

V roce 1993 byl schválen zákon o zřizování Volných průmyslových zón (IFZ). Licenci IFZ může obdržet investor, jehož projekt má hodnotu více než 5 milionů USD a splňuje některé další požadavky (nejméně 85 % výroby je určeno na export, vytvoření nových pracovních míst pro místní síly apod.). Na oplátku jsou takovémuto investorovi poskytnuty významné daňové a celní úlevy.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Mosambik má uzavřeny dvoustranné smlouvy o ochraně a podpoře investic s JAR, Portugalskem, Francií, Itálií, Velkou Británií, Zimbabwe, Mauriciem, USA a Čínou. Největšími investory v Mosambiku jsou JAR (63 %), Portugalsko (14 %), Velká Británie, Hong Kong a Nizozemsko. Nejvíce zahraničních investic směřovalo v uplynulých letech do průmyslu, zemědělství, turistiky, stavebnictví, dopravy a komunikací a bankovního sektoru.

9.3. České investice v teritoriu Dosud nebyly v Mosambiku realizovány žádné české investice.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Prioritami mosambické vlády jsou: •

zemědělství (produkce bavlny, kešu oříšků, kukuřice, tabáku atd.)

•

živočišná výroba

•

lesnictví

•

zpracování zemědělských produktů a dřeva

•

těžební průmysl (geologické průzkumy, těžba a zpracování minerálů)

•

výroba potravin a spotřebního zboží, např. textilu, oděvů, obuvi, cigaret a nápojů

24/26



Mosambik

•

strojírenská výroba

•

výroba stavebních materiálů a keramiky s použitím místních surovin

•

hotelové a turistické služby (rekonstrukce stávajících kapacit a výstavba nových)

•

rybolov a výroba rybích produktů a produktů z dalších mořských živočichů

•

chemický průmysl (výroba základních chemikálií, hnojiv, baterií, gumového a plastového zboží, olej)

•

farmaceutický průmysl

•

tiskařský průmysl

9.5. Rizika investování v teritoriu Jistým problémem Mosambiku je stále korupce, pomalá státní a soudní byrokracie. A v neposlední řadě i ze strany potencionálních českých investorů i jazyková bariéra.

25/26



Mosambik

10. Očekávaný vývoj v teritoriu Mosambické hospodářství vykazuje od ukončení občanské války v roce 1992 rychlý růst. Prostředí je politicky i ekonomicky stabilní a dlouhodobě dobrá je i spolupráce s mezinárodními finančními institucemi a bilaterálními donory.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země V prosinci 2004 proběhly parlamentní a prezidentské volby na další pětileté období. Konkrétní výsledky těchto voleb měly žádné zvláštní dopady na ekonomickou sféru země či výraznější změnu nastoleného kurzu ve smyslu budování otevřeného hospodářství a investičního prostředí. Očekává se, že tento trend bude pokračovat i v r. 2006.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Mosambik je členem hlavních regionálních i globálních obchodních uskupení (SADC, WTO). Podepsán avšak neratifikován byl protokol o přistoupení do Společného východoafrického kruhu (COMESA) s tím, že Mosambik upřednostňuje a hodlá se soustředit na členství v SADC. V tomto ohledu nejsou očekávány žádné změny. Neočekává se ani změna stávajících či přijetí nových relevantních zákonů či daňového systému.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR ZÚ neregistruje v současnosti žádné nové vývozní možnosti či možnosti ekonomické spolupráce, nicméně zaznamenává nárůst českých turistů v této destinaci, kam jsou dováženi prostřednictvím jihoafrických cestovních kanceláří.

26/26


Souhrnná teritoriální informace Mosambik

Recommend Documents