Souhrnná teritoriální informace Komory

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Komory

Souhrnná teritoriální informace Komory Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Nairobi (Keňa) ke dni 03.10.2007

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/17

© Zastupitelský úřad Nairobi (Keňa)


Komory

1. Základní informace o teritoriu 1.1. Oficiální název státu •

Komorský svaz

•

LÚnion des Comores

1.2. Rozloha •

1.862 km²

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

Počet obyvatel: 615 000 (odhad 2002)

•

Hustota na km²: 330 obyvatel

•

Podíl ekonomicky činného obyvatelstva: 270 tis.

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

Průměrný roční přírůstek obyvatelstva: 2,4 %

•

Demografické složení: není k dispozici

1.5. Národnostní složení •

Komořané (97 %)

•

Makuové (2 %)

1.6. Náboženské složení •

islám (98 %)

•

křesťanství (2 %)

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

komorština (směs svahilštiny a arabštiny)

•

arabština

•

francouzština

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

ostrovy Grande Comore, Anjouan a Mohéli; čtvrtý ostrov souostroví Mayotte je pod francouzskou správou (collectivité territoriale)

Hlavní město: •

2/17

Moroni (ostrov Grande Comore)



Komory

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn •

komorský frank - Cfr, který se dělí na 100 centimů (kurs 25/9/2007: 1 USD = 350,5 Cfr)

Používání jiných měn: •

není běžné

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Státní svátky: •

6. červenec Den nezávislosti

•

27. listopad výročí zavraždění prezidenta Abdallaha

Dále se slaví muslimské svátky Id al–Fitr, Id al–Adha, Muharram, Ashoura, Leilat al–Meiraj, které jsou závislé na islámském kalendáři. Pracovní doba: •

obvykle 8:00–12:00 a 14:00–16:00

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty Komory jsou islámskou zemí, které však praktikují svoji (méně rigidní) verzi islámu, adaptovanou na místní podmínky.

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Místní zdravotnická péče není na úrovni srovnatelné s evropskou a nelze ji doporučit.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Vízový poplatek je USD 50 a vízum lze obdržet při příletu do země, na konzulátu v Nairobi nebo v Paříži. Dle informací honorárního konzula v Nairobi nevyžadují úřady žádné očkování; nicméně vzhledem k teritoriu lze doporučit žlutou zimnici a choleru.

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi Vzhledem k nepříliš stabilní politické situaci je vhodné se před cestou informovat o aktuálním stavu v zemi.

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města České zastoupení na Komorách není, teritoriálně příslušný český zastupitelský úřad se nachází v keňském Nairobi. Adresa ZÚ:

3/17



Komory

Embassy of the Czech Republic Jumuia Place, Lenana Road P. O. Box 48785-00100, Nairobi, Kenya tel.: (+254 20) 273 1010, 11, 12 fax: (+254 20) 273 1013 e-mail: [email protected] Mobil po pracovní době: (+254) 722 517161 (konzul) Popis spojení z letiště a z centra města: Z mezinárodního letiště Jomo Kenyatta International Airport se po hlavní třídě Mombasa Road, která ve městě přechází v Uhuru Highway, dosáhne po cca patnácti km jízdy centra Nairobi. Zde pak na kruhovém objezdu Uhuru Higway / Kenyatta Avenue odbočíme doleva a po cca osmi stech metrech na první světelné křižovatce zahneme vpravo na State House Avenue. Po zhruba dalším kilometru jízdy poté, co mineme prezidentký palác (State House) zabočíme doleva na Ralph Bunche Road, ze které pak odbočíme na první křižovatce doprava na Lenana Road. Velvyslanectví se nachází cca osm set metrů od této křižovatky na levé straně v třípatrovém objektu Jumuia Place. Je možné použít místní taxislužby, cesta z letiště stojí cca 1.500 KES, z centra města cca 500 KES.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) Na Komorách nemá zastoupení žádná česká instituce.

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) Policie •

Grande Comore: 17, 18

•

Anjouan: 710200

•

Mohéli: 720137

•

Mayotte: 611004

Nemocnice •

Grande Comore: 732604

•

Anjouan: 710034

•

Mohéli: 720373

•

Mayotte: 611515

1.18. Internetové informační zdroje www.africaintelligence.com – Indian Ocean Newsletter – zpravodajství (placené) www.africaonline.com – Africa on Line – zpravodajství www.allafrica.com – AllAfrica Global Media – zpravodajství www.comoros.com – všeobecné informace o zemi www.columbia.edu – dtto www.imf.org – Mezinárodní měnový fond – ekonomické údaje www.lonelyplanet.com – Lonely Planet – podrobný průvodce www.news.bbc.co.uk – BBC – zpravodajství www.stratfor.com – Strategic Forecasting – zpravodajství (placené) www.worldbank.org – Světová banka – statické údaje

1.19. Adresy významných institucí 4/17



Komory

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Politický systém: •

prezidentská republika s jednokomorovým Federálním shromážděním. Samostatné prezidenty a parlamenty mají i jednotlivé ostrovy.

Hlavní politické strany: •

Rassemblement National pour le Développment

•

Islamist Front National pour la Justice

•

Forces pour láction républicaine

•

Mouvement pour la Démocratie el le Progrès

Hlavní politické události: Komory, původně pod francouzskou nadvládou, uspořádaly v r. 1974 o otázce nezávislosti referendum. Tři ze čtyř ostrovů se vyjádřily jednoznačně pro nezávislost, avšak čtvrtý ostrov Mayotte byl proti. Poté, co se nepodařilo nalézt kompromisní řešení vzniklé situace, byla na Komorách jednostranně vyhlášena nezávislost. Francie tento stav akceptovala pro ostrovy Grande Comore, Anjouan a Mohéli, které v referendu hlasovaly pro nezávislost, avšak rozhodla se respektovat výsledek na Mayotte a ponechat jej pod svou vládou. Od vyhlášení nezávislosti se na ostrovech vystřídalo mnoho vládců, kteří se k moci dostali většinou vojenským převratem. Stále se zhoršující ekonomická situace a dominantní postavení ostrova Grande Comore však vyvolaly na co do velikosti druhém ostrově Anjouan separatistické tendence, které vyústily v r. 1997 v jeho odtržení. V dubnu 1999 provedl plukovník Azali Assoumani za pomoci armády nekrvavý puč. Jeho účelem měla údajně být stabilizace situace v zemi a vytvoření podmínek pro uspořádání voleb. V únoru 2001 pak poté, co bylo ze strany OAJ, která se snažila o zachování územní celistvosti země, uvaleno na ostrov Anjouan embargo, došlo k uzavření dohody mezi separatisty a ústřední vládou o začlenění ostrova zpět do federace (Fombonská dohoda). V prosinci 2001 proběhlo referendum o nové ústavě, pro kterou se vyslovily ¾ voličů. Ústava zaručuje ostrovům větší autonomii. Na základě výsledků prezidentských voleb v dubnu 2002 se pak se ziskem 75 % hlasů stal staronovým prezidentem plukovník Azali Assoumani. V červenci r. 2006 byl v souladu s pravidlem o rotaci mezi ostrovy zvolen kandidát ostrova Anjouan Ahmed Abdallah Mohammed Sambi. Poprvé v historii Komor došlo k pokojnému a zároveň ústavnímu předání moci. Čtvrtý ostrov souostroví Mayotte, který se v referendu r. 1974 jednoznačně rozhodl zůstat pod patronací Francie, svoji politiku směřující k integraci s Francií a změně statutu na "zámořský departement" (po vzoru blízkého Réunionu) v červenci 2000 hlasováním potvrdil. Toto je přijímáno se zásadním odporem ze strany Komorského svazu, ale paradoxně může do budoucna pro Komory znamenat naději na ekonomický přínos: tradiční vazby na Mayotte budou po očekávaném hospodářském rozmachu tohoto ostrova mít nesporně svůj zpětný pozitivní vliv.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) •

5/17

Ahmad Abdullah Sambi, prezident



Komory

2.3. Složení vlády Ikililou Dhoinine zdravotnictví, a propagace

viceprezident pověřený řízením ministerstva solidarity,

Idi Nadhoim viceprezident pověřený řízením ministerstva dopravy pošt a telekomunikací, komunikací a turistiky Ahmed Ben Said Jaffar frankofonie

ministr vnějších vztahů, spolupráce, arabského světa a

Hassan Hamadi

ministr financí, státního rozpočtu a plánování

Mohamed Bacar Dossar Mmadi Ali reforem Siti Kasim životního prostředí

ministr obrany ministr spravedlnosti, veřejné správy, vězenství, a správních ministr zemědělství, průmyslového rozvoje, rybolovu, řemesel a

Nailane Mahadji

ministr plánování, územního plánování a energie

Abdouroihim Said Bacar

ministr školství, vědy, umění, mládeže, sportu, mluvčí vlády

6/17



Komory

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Členství země mezinárodních organizacích: •

OSN, MMF, SB

Členství v regionálních uskupeních: •

African Union (AU), Common Market for Eastern and Southern Africa (Comesa), League of Arab States, Indian Ocean Commission.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Z obchodně politického hlediska je důležitá účast v zóně francouzského franku a v Comesa.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Československo navázalo diplomatické styky s Komorami 7. 6. 1977, ČR pak 28. 2. 1995. Žádné smluvní dokumenty mezi ČR (ani bývalým Československem) a Komorami nebyly podepsány.

7/17



Komory

4. Ekonomická charakteristika země 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Po soustavném poklesu v druhé polovině devadesátých let a následné stagnaci vykazuje HDP v posledních letech opatrný růst. Pro ekonomiku země má zásadní význam zemědělství, které produkuje tři základní komodity vývozu - vanilku, hřebíček a ylang-ylang (surovina pro výrobu éterických olejů). Na příjmy proto kromě kolísavých objemů produkce mají zásadní vliv i světové ceny. Významnou posilou pro ekonomiku tvoří prostředky zasílané komorskými občany žijícími v zahraničí (cca 70.000 osob, převážně ve Francii). Omezujícími faktory růstu ekonomiky jsou špatná infrastruktura, nedostatek elektrické energie a minimální styk s vnějším světem. Eventuální budoucí růst ekonomiky je podmíněn udržením fiskální discipliny ze strany státu a zlepšeným výkonem soukromého sektoru. Země zůstane nadále závislá na vnějších zdrojích.

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP na obyvatele (USD, metoda Atlas, dle SB) 2003 2004 2005

2002 390

2002

450

2003 204

2002

HDP (mil. USD, dle SB) 2004 219

2003 2,5

447

2006 471

2005

221

2006 232

HDP skutečný přírůstek (%, dle SB) 2004 2005 2,5

477

-0,2

250

2006 4,2

1,2

Podíl odvětví na tvorbě HDP: •

zemědělství 40 %,

•

průmysl 12 %,

•

služby 48 %

2002

2003 3,3

Míra inflace (%, dle SB) 2004 5,5

4,5

2005

2006 3,6

3,4

Míra nezaměstnanosti: •

8/17

neudává se



Komory

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl představuje 12 % HDP. Nejdůležitější jsou zpracovatelské závody hlavních exportních zemědělských komodit – vanilky a ylang–ylangu. V zemi jsou pilařské závody, tiskařský závod, stáčírna nápojů, závod na plastické hmoty. Většímu rozvoji průmyslu brání vysoké ceny služeb a vstupů, stejně jako omezený rozsah vnitřního trhu. Vláda se snaží přilákat zahraniční investory, zejména ze severních arabských zemí.

4.4. Stavebnictví Je omezeno na údržbu infrastruktury.

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Komory jsou druhým největším světovým producentem vanilky. Kromě toho se na export pěstuje hřebíček a ylang-ylang. Pracovní prostředky jsou však primitivní a tak dosahované výnosy jsou velmi nízké. Totéž platí pro produkci pro domácí spotřebu: pěstují se kasava, brambory, rýže, kukuřice, kokosové ořechy a banány. Země ovšem není zdaleka soběstačná ve výrobě potravin a většina se jich dováží. Zemědělství včetně rybolovu a lesnictví zaměstnává cca 70 % aktivního obyvatelstva a vytváří 40 % HDP.

4.6. Služby Komory se snaží v turistickém ruchu být alternativou hlavních destinací v oblasti, nicméně politická situace stejně jako nedostatek ubytovacích zařízení tuto snahu komplikuje. Zemi navštíví cca 20.000 návštěvníků ročně, z toho polovina z bývalé koloniální mocnosti Francie.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Na ostrovech není železnice; silniční síť zahrnuje celkem 900 km cest, z toho je polovina klasifikována jako hlavní. Na rekonstrukci silniční sítě byly v posledních letech věnovány značné prostředky. Námořní doprava je komplikována špatným přístupem (korálové útesy) – existuje projekt, který by na Mohéli umožnil přímé přistávání transoceánských lodí. Národní letecký přepravce ukončil provoz v r. 1996; spojení s okolím kromě několika pravidelných spojů (Réunion Air Services – St. Denis, Air Madagascar – Antananarivo, Nairobi) obstarávají charterové lety. Spojení s Evropou zajišťovaly až do r. 1996 Air France, nyní to je společnost Corsair. Hustota pevné telefonní sítě je necelé 2 stanice na 100 obyvatel. Elektrická energie je generována v tepelných a okrajově ve vodních elektrárnách. Kapacita elektrického sektoru je 15 MW.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Komory jsou příjemcem rozvojové pomoci.

9/17



Komory

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo (mil. USD, dle SB) 1999 2000 2001 2002 Příjmy

40,8

2003

27,1

40,3

50,9

48,3

výdaje

42,6

32,2

48,2

66,2

57,1

Saldo

- 1,8

- 5,1

- 7,9

- 15,3

- 8,8

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Platební bilance posledních 5 let – běžný, kapitálový, finanční účet, devizové rezervy (USD mil., dle SB) 1999 2000 2001 2002 2003 1. Zboží vývoz

9

14

16

19

27

2. Zboží dovoz

- 43

- 37

- 40

- 45

- 60

3. Obchodní bilance (1+2)

-34

- 23

- 24

-26

-33

4. Služby vývoz

23

19

22

22

30

5. Služby dovoz

- 34

-25

- 25

- 27

- 42

28

24

26

28

21

0

0

0

5

3

- 17

- 5

-1

2

-21

9. Kapitálové granty

16

9

10

4

4

10.Půjčky

-1

2

11

9

7

11.Ostatní pohyb kapitálu

-5

4

- 3

- 10

-1

12. Bilance kapitálového účtu (9+10+11)

10

15

18

3

10

0

0

0

0

1

- 7

10

17

5

6

-4

-9

- 21

-9

2

6. Soukromé kapitálové převody 7. Oficiální kapitálové převody 8. Bilance běžného účtu (3+4+5+6+7)

13. Bilance finančního účtu (FDI) 14. CELKOVÁ BILANCE (8+12+13) 15. Pohyb rezerv

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Zahraniční zadluženost, dluhová služba (dle SB, USD mil.) 1998 1999 2000 2001

10/17

2002



Komory

celková zadluženost

227

228

232

243

270

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) •

Banky:

Banque Centrale Box 405, Moroni tel.: +264 731002 Banque dÍnternational Des Comoros Box 175, Moroni 731588 tel.: +264 730243 •

Pojišťovny:

Assurance Al Mana Moroni tel: +264 731353 Assurance Grimaldi Box 53, Moroni tel.: + 264 730956

5.5. Daňový systém Místní daňový systém je zcela odvozen z francouzského systému.

11/17



Komory

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo; (USD mil.,dle SB) 1999 2000 2001 2002 1. Zboží vývoz

9

14

16

2003

19

14

2. Zboží dovoz

43

37

40

45

60

3. Obchodní bilance (1-2)

- 34

- 23

- 24

- 26

- 46

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Hlavními obchodními partnery jsou ve vývozu Francie, USA, Německo a Pákistán; v dovozu pak Francie, Keňa a JAR.

6.3. Komoditní struktura Vývozu dominují vanilka (více než 3/4 podíl), hřebíček a ylang–ylang; v dovozu rýže, maso a ropné výrobky.

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu Při dovozu nejsou vyžadovány žádné specifické dokumenty. Celní systém je liberální, vycházející z francouzského systému. Dovozní clo se pohybuje v rozmezí 15–30 % v závislosti na druhu zboží.

6.5. Ochrana domácího trhu Pouze celními sazbami, rovněž nejsou uplatňována žádná devizová omezení.

6.6. Zóny volného obchodu Na Komorách nejsou.

12/17



Komory

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 7.1. Smluvní základna Obchodní ani jiná dohoda nebyly nikdy uzavřeny.

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilance vzájemné obchodní výměny (USD tis., dle ČSÚ) 2002 2003 2004 2005 vývoz

27

87

dovoz

23

obrat

50

2006

48

16

16

10

4

34

33

97

52

50

49

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Vývoz je v položkách kaučuk, přístroje el. záznamu zvuku a letadla; dovoz představují káva a koření.

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) Komory se svým specifickým postavením nelze označit za perspektivní trh pro exportéry ČR. Nicméně je možné uvažovat o účasti na různých rozvojových programech jako např. při rozvoji infrastruktury, výstavbě silnic, budování nových zavlažovacích systémů apod.

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce ZÚ Nairobi nemá informace o konkrétních firmách či joint–ventures.

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci ČR nemá s Komorami tradiční vztahy; české zboží není na Komorách známé.

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce Není poskytována.

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb Objem vývozu služeb z ČR na Komory je zatím nulový a ani do blízké budoucnosti nepředstavuje tento trh velikou příležitost pro české dodavatele.

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

13/17



Komory

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej Vzhledem k omezené kapacitě trhu se dovozy realizují přímo, popř. prostřednictvím k tomu zřízených státních orgánů.

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil Cizinci potřebují ke své činnosti pracovní povolení. Pro zaměstnání místních sil platí místní pracovní právo.

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku Veškeré podnikání vyžaduje registraci. Předpisy vycházejí z francouzských zvyklostí.

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) Obvyklá je propagace v tisku. Je nutno mít k dispozici materiály ve francouzštině.

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů Obchodní právo vychází z kontinentálního práva. Českým subjektům se nedoporučuje jít do sporů s místními partnery.

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek Případné veřejné zakázky se zadávají formou tendrů, zveřejňovaných v tisku. V případě tendrů, které jsou financovány bankami nebo agenturami, kde ČR není členem (např. African Development Bank – ADB), je nutné aby český dodavatel využil pro svou nabídku firmu sídlící v zemi, která je členskou zemí dané banky (agentury).

8.7. Problémy a rizika místního trhu V rámci afrického regionu jsou Komory hodnoceny jako země s vyššími riziky. Obvyklá platební podmínka, zejména při prvních dodávkách novým partnerům, je neodvolatelný akreditiv, otevřený u renomované banky. Pro pojištění proti politickým rizikům byla za podpory Světové banky zřízena African Trade Insurance Agency, P. O. Box 10620, Nairobi, Keňa, web: www.ati-aca.com

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví Ochrana duševního vlastnictví v evropském nemluvě o americkém chápání na komorách neexistuje. Krádeže technologických softwarových aplikací jako i obcházení patentových práv, které by mohly české partnery ohrozit nejvíce, však narážejí na nízkou technologickou kulturu v zemi.

14/17



Komory

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka V případě nového obchodního kontaktu se doporučuje užívat neodvolatelný akreditiv. Z této platební podmínky lze postupně přejít na platbu proti dokumentům.

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu Vzhledem k omezenému trhu se v zemi nekonají.

15/17



Komory

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Institucionální omezení pro vstup zahraničního kapitálu nejsou. Přesto zahraniční investice jsou vzhledem k omezeným možnostem a nestabilní politické situaci minimální.

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) Na ostrovech se angažuje bývalá koloniální mocnost Francie. Podrobná odvětvová a teritoriální struktura zahraničních investic není k dispozici.

9.3. České investice v teritoriu dostupných informací na Komorách nejsou.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Za perspektivní lze považovat účast na rozvojových programech budování infrastruktury.

9.5. Rizika investování v teritoriu Rizika investování pramení z nestabilní politické situace.

16/17



Komory

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země Významnou roli v ekonomické sféře bude hrát výše pomoci MMF a SB.

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. Komory se snaží posílit své vazby na arabské země.

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR Vzhledem ke geografické vzdálenosti a minimálnímu trhu jsou předpoklady pro ekonomickou spolupráci omezené.

17/17


Souhrnná teritoriální informace Komory

Recommend Documents