Souhrnná teritoriální informace Kiribati

SOUHRNNÁ TERITORIÁLNÍ INFORMACE

Kiribati

Souhrnná teritoriální informace Kiribati Zpracováno a aktualizováno zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur (Malajsie) ke dni 29.09.2011

Seznam kapitol souhrnné teritoriálné informace: 1. Základní informace o teritoriu 2. Vnitropolitická charakteristika 3. Zahraničně-politická orientace 4. Ekonomická charakteristika země 5. Finanční a daňový sektor 6. Zahraniční obchod země 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 9. Investiční klima 10. Očekávaný vývoj v teritoriu

1/19

© Zastupitelský úřad Kuala Lumpur (Malajsie)


Kiribati

1. Základní informace o teritoriu Republika Kiribati se skládá z 33 ostrovů a korálových atolů, táhnoucích se v délce 3860 km poblíž rovníku v Tichém oceánu. Zahrnuje následující ostrovy: •

Mikronéská část: Gilbertovy ostrovy (16), ostrov Banaba, Fénixovy ostrovy (8)

•

Polynéská část: 8 z 11 Liniových ostrovů včetně Kirimati (dříve Vánoční ostrov)

Korálový atol Banaba je nejvyšším ostrovem, další ostrovy mají výšku jen asi 1–3 m n.m. Kiribati patří k nejohroženějším státům z hlediska vzestupu hladiny moří v důsledku globálního oteplování. V létě 2008 jeho vláda oficiálně požádala Austrálii a Nový Zéland o přijetí svých obyvatel. Stoupající hladina oceánu již představuje akutní hrozbu a učinila velké oblasti ostrovů neobyvatelnými. Podle odhadů by Kiribati jako stát mohlo zaniknout koncem 21. století. Kiribati pociťuje účinky klimatických změn. V roce 2004 se vyskytovaly mohutné deště a silný vítr, které v období přílivu způsobily rozsáhlou erozi pobřežní linie. Tato eroze ohrožuje investice v blízkosti zranitelných míst a přístup obyvatelstva k základním službám. V období přílivu dochází k zaplavování hlavní a jediné silnice na South Tarawa a k porušování silničního náspu. Ztráta této zvýšené dopravní cesty by zamezila 20 % obyvatelstva Kiribati v přístupu k hlavní nemocnici a jedinému letišti. K prvnímu osídlení došlo před několika tisíci lety mikronéskými kmeny, později Polynésany. V roce 1900 byli Brity kvůli zásobě fosfátů násilně vytlačeni původní obyvatelé ostrova Bajana. V roce 1916 byla vytvořena kolonie Gilbertovy ostrovy, k níž byly později připojeny další ostrovy. Za 2. světové války bylo Kiribati okupováno Japonskem. Roku 1975 se oddělily Lagunové ostrovy a získaly nezávislost jako království Tuvalu. Zbylá část kolonie vytvořila o 4 roky později nezávislou republiku Kiribati. Koncem 70. let došlo k vyčerpání zásob fosfátů. Nezávislost vyhlásilo Kiribati 12. 7. 1979.

1.1. Oficiální název státu •

Republika Kiribati

1.2. Rozloha •

811 km

2

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva •

obyvatelstvo (červenec 2012): 101 998

•

hustota zalidnění: 122,9 obyv./km (World Bank 2011)

•

ekonomicky činné obyvatelstvo: 7 870 (kromě samostatně hospodařících rolníků)

2

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení •

roční přírůstek: 1,228 %

•

míra porodnosti: 22,45/1000

•

kojenecká úmrtnost: 37.68/1000, celková 7,31/1000

•

očekávaná délka života při narození: 64,76 roku

•

věková struktura: 0-14 roků: 33,9%, 15-64 roků: 62,4%,65 a více: 3,7%

2/19



Kiribati

1.5. Národnostní složení Etnické složení: •

Mikronésané 98,8 %

•

Polynésané 1,2 %

1.6. Náboženské složení •

římští katolíci 55%

•

protestanti 36%

•

mormoni 3,1%

•

Baha’i 2,2%

•

adventisté sedmého dne 1,9%

•

jiní 1,8%

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky •

Úřední jazyk: kiribatština, angličtina

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města •

Hlavní a největší město: Tarawa – 43 000 obyv.

•

3 územní jednotky (Gilbert Islands, Line Islands, Phoenix Islands), 6 oblastí a 21 ostrovních rad

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn Místní měnou je australský dolar.

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba Den nezávislosti 12. července (1979).

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU Zdravotnictví na Kiribati nedosahuje západního stadardu. Vzhledem k situaci, kdy lékaři předpokládají platbu za ošetření v hotovosti, je nezbytně nutné zařídit si před cestou kvalitní mezinárodní zdravotní pojištění platné pro oblast Oceánie, které umožní pozdější refundaci vzniklých výdajů. V zemi se občas vyskytuje horečka dengue a proto je třeba se bránit kousnutí moskyty častým používáním repelentních prostředků. Důrazně se doporučuje pít pouze balenou nebo převařenou vodu. Všechnu zeleninu je třeba před konzumací uvařit a ovoce oloupat. Povinné očkování:

3/19



Kiribati

Očkování proti žluté zimnici se požaduje od osob starších 1 roku, které přijíždějí ze zemí s endemickým výskytem žluté zimnice. Očkování by mělo proběhnout nejméně 10 dní před vstupem do země. Doporučená očkování: Naléhavě se doporučuje očkování proti virové hepatitidě a proti břišnímu tyfu. V případě dlouhodobého pobytu se doporučuje očkování proti virové hepatitidě B. Zkontrolujte si svá očkování proti záškrtu, tetanu a spalničkám. Malárie: Není. Další rizika infekčních onemocnění: Průjmová onemocnění, Horečka dengue, Lymfatická filarióza, Virová hepatitida C, venerická onemocnění.

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria Ministerstvo zahraničních věcí ČR doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu, zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily. K turistické cestě do Republiky Kiribati není pro občany České republiky potřebné vízum. K cestě do Republiky Kiribati je potřeba platný cestovní pas, dostatek finančních prostředků na pobyt a zpáteční letenka. Detailní informace lze získat na www.visit-kiribati.com nebo na některém z honorárních konzulátů Republiky Kiribati v zahraničí: Fidži (Suva), Austrálie (Sydney), SRN (Hamburg), Japonsko (Tokio), Jižní Korea (Soul), Nový Zéland (Auckland), Velká Británie (Londýn), USA (Honolulu, Hawaii).

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města Kiribati je spravováno Zastupitelským úřadem ČR v Kuala Lumpur.

Velvyslanectví České republiky v Malajsii: Adresa: Embassy of the Czech Republic 42/B The Intermark Vista Tower 182 Jalan Tun Razak 50400 Kuala Lumpur Malajsie Telefonní spojení: +60-3-21662900/ +60-3-21661900 Faxové spojení: +60-3-21665700/ +60-3-21666700 E-mail: [email protected]

4/19



Kiribati

[email protected] internetové stránky: www.mzv.cz/kualalumpur

Spojení z letiště a z centra města: Doporučujeme využít KLIA Express k rychlé přepravě na hlavní nádraží „KL Sentral“ a poté pokračovat taxi. Velvyslanectví se nachází na křižovatce ulic Jalan Ampang a Jalan Tun Razak v budově The Intermark.

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism) 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.) 1.18. Internetové informační zdroje http://cs.wikipedia.org/wiki/Kiribati http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/australie_a_oceanie/kiribati/cestovani/other.html

1.19. Adresy významných institucí

5/19



Kiribati

2. Vnitropolitická charakteristika 2.1. Stručná charakteristika politického systému Kiribati je fungující parlamentní demokracií, založenou na Westminsterském modelu a přizpůsobená místní kultuře. Politické strany nemají oficiální základnu ani strukturu. Většina kandidátů vystupuje jako nezávislí. Volby jsou svobodné a spravedlivé. Sporné výsledky mohou být ověřeny soudem. Jednokomorový parlament (Maneaba) má 46 členů – 44 volených poslanců, 1 jmenovaný poslanec za banabanskou komunitu na ostrově Rabi (Fidji) a generální prokurátor. Volební období je 4-leté. Po parlamentních volbách jsou 3 až 4 členové parlamentu kandidováni do přímých prezidentských voleb. Prezident je tradičně rovněž předsedou vlády a ministrem zahraničních věcí. Prezident sestavuje 12-ti člennou vládu z členů parlamentu. Země nemá žádné ozbrojené složky s výjimkou policie, soudní systém je nezávislý. Je tvořen Nejvyšším soudem, Odvolacím soudem a obvodními soudy. Kiribati je jednou z mála zemí světa, která je téměř prosta korupce. Tresty za krádeže jsou tradičně velmi přísné. Na každém z 22 obydlených ostrovů působí místní správní výbory. Mají velmi omezené možnosti i financování (místní daně a alokace od centrální vlády). Vláda Kiribati, ADB a UNDP podporují rozvoj schopností místních vlád prostřednictvím programu „Strengthening Decentralised Government“ tak, aby místní vlády postupně převzaly větší díl odpovědnosti za poskytování veřejných služeb.

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence) V roce 1994 byl presidentem zvolen Teburovo Tito. V roce 1995 posunulo Kiribati mezinárodní datovou hranici na východní pobřeží, aby tento plošně rozsáhlý stát nebyl již více touto hranicí rozdělen. Prezident Tito byl opětovně zvolen v roce1998 a2003. V březnu 2003 mu však byla vyslovena nedůvěra následovaná rozpuštěním parlamentu a ve výkonu funkce byl dočasně nahrazen státní radou (Council of State). V červenci 2003 byl v nových parlamentních volbách prezidentem zvolen Anote Tong. Ten byl s převahou znovu zvolen rovněž v říjnu r.2007 ana sklonku roku 2011. Viceprezidentem je Teima Onorio.

2.3. Složení vlády Viz kapitola 2.1.

6/19



Kiribati

3. Zahraničně-politická orientace 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních Kiribati je členem řady mezinárodních organizací – OSN (od roku 1999), Fóra pacifických ostrovů, Asijské rozvojové banky, britského Commonwealth, Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a Pacifického společenství. Udržuje přátelské bilaterální vztahy se svými partnery, nejaktivnější jsou bilaterální vztahy Kiribati s Austrálií, Novým Zélandem, Japonskem a Fiji. Jediným zastupitelským úřadem Kiribati v zahraničí je jeho velvyslanectví na Fidji.

Fórum pacifických ostrovů Kiribati je aktivním členem Fóra pacifických ostrovů (Pacific Islands Forum), založeného v roce 1971 na základě vůle nezávislých států z regionu, včetně Austrálie a Nového Zélandu. Dále Kiribati podepsala Pacific Agreement on Closer Economic Relations (PACER), který zahrnuje všechny členy výše uvedeného Fóra. Jako první krok v rámci PACER iniciovali členové Fóra dohodu o volném obchodu, tzv. Pacific Island Countries Trade Agreement (PICTA), která se vztahuje na 14 členských ostrovních zemí Fóra, bez Austrálie a Nového Zélandu. Po ratifikaci PICTA začnou být odbourávána cla v obchodě mezi členskými zeměmi, v první etapě u vybraných výrobků (do r. 2010) a v druhé etapě se počítá s odstraněním všech celních překážek (do r. 2016).

Vztahy s Evropskou unií Vztahy mezi EU a Kiribati se datují od r. 1975. Za toto období EU poskytla Kiribati zdroje ve výši přesahující 50 mil. EUR. Největší část je poskytována na rozvojovou spolupráci prostřednictvím programů Evropského rozvojového fondu (EDF) s cílem omezit migraci z jednotlivých ostrovů na přelidněný hlavní ostrova Jižní Tarawa, dále na implementaci Dohody o rybolovu mezi EC a Kiribati (EC-Kiribati Fisheries Agreement). V červenci 2006 byla sjednána bilaterální dohoda v oblasti rybolovu. Dohoda upravuje podmínky rybolovu lodí čl. zemí EU ve vodách Kiribati. ES budou poskytovat Kiribati roční finanční příspěvek ve výši 416 000 EUR (na základě výlovu dohodnutého množství 6 400 tun tuňáků) a 62 400 EUR na rozvoj sektoru rybolovu na Kiribati. V říjnu 2007 byl podepsán nový strategický dokument na období 2008–13. Předpokládá vyčlenění částky 13,8 mil. EUR, z nichž 10,8 mil. EUR bude určeno pro sektory vodohospodářství (zlepšení dodávek a kvality vody) a energetiky (zlepšení dodávek elektrické energie). EU financuje na Kiribati výstavbu 75 zdravotnických zařízení v celkové hodnotě 50 mil. USD. Novou oblastí spolupráce se stává problematika globální změny životního prostředí. Vzhledem ke zvyšování úrovně oceánu bude spolupráce zaměřena na odstraňování negativních dopadů na pobřežní oblasti, korálové útesy, rybolov a podzemní vody.

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách Viz kapitola 3.1.

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1. Žadné platné dvoustranné mezinárodní smlouvy nejsou v evidenci.

7/19



Kiribati

4. Ekonomická charakteristika země Kiribati patří mezi nejméně rozvinuté země (LDC). Kopra, mořské řasy a ryby jsou prakticky jedinými výrobními a exportními komoditami. Hospodářství v uplynulých letech kolísalo. Ekonomický rozvoj je omezen nedostatkem kvalifikované pracovní síly, slabou infrastrukturou, obrovskými geografickými vzdálenostmi mezi jednotlivými ostrovy i vzdáleností od mezinárodních trhů. Turistika zabezpečuje zhruba 20 % HDP. Privátní a finanční sektor jsou v počátcích svého rozvoje, veřejný sektor poskytuje 2/3 všech pracovních příležitostí. Poloha u rovníku činí Kiribati atraktivní pro země s programy kosmického výzkumu. Mezi ekonomickými podmínkami na jihu (hl. m. Tarawa) a vnějšími ostrovy Kiribati, kde si většina obyvatelstva zajišťuje obživu vlastními silami, existují velké rozdíly. Potřeba získání placené práce, vzdělání a lepší veřejné služby vede k přílivu obyvatelstva do měst a potenciálně může způsobit přelidnění hlavního ostrova (South Tarawa), kde je koncentrována téměř polovina veškerého obyvatelstva. Díky mladé populaci, kdy přes 40 % obyvatel je ve věku do 15 let, se v průběhu příští dekády očekává nárůst pracovní síly v zemi o polovinu. Kiribati má jen málo přírodních zdrojů – fosfáty byly vytěženy do roku 1979 (rok získání nezávislosti na UK).

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje Hospodářství Kiribati se vyznačuje dominantním postavením veřejného sektoru, který zaměstnává 2/3 pracujících a vytváří polovinu HDP. Téměř polovina národního příjmu pochází z vnějších zdrojů: z poplatků za rybolovné licence, z příjmů námořníků, z rozvojové pomoci a příjmů z Revenue Equalisation Fund (RERF), který je státním fondem investujícím v zahraničí. Byl vytvořen v r. 1956 ještě v období britské kolonizace a byl tehdy financován z produkce fosfátových dolů. Po vyčerpání fosfátových dolů v r. 1979 je důležitým zdrojem příjmů oficiální rozvojová pomoc, která v současnosti dosahuje 25 % HDP. V roce 2009 fond RERF disponoval 500 mil. USD. Růst HDP v posledních letech byl podporován zejména nárůstem vládních výdajů. S ohledem na růst cen ropy vzrostl objem dovozu paliv na 27 mil. AUD, což reprezentuje 15% HDP. Ze stejných důvodů vzrostl objem dovážených potravin a dosáhl 5% HDP. Nárůst cen ropy se snažila vláda kompenzovat výraznými subvencemi. Japonsko poskytlo grant v podobě dodávek ropy, Taiwan dodávkou rýže. Přesto se inflace vyšplhala v r. 2008 v průměru na 11%. V roce 2009 dosáhla inflace 8,4 %. Tržní hodnota fondu RERF, klíčového zdroje vládních příjmů, klesla v důsledku finanční krize o zhruba 20%. Zhruba 40 mil. AUD bylo v r. 2008 použito z fondu na financování rozpočtového deficitu, což je neudržitelný stav vyžadující snížení státních výdajů. V letech 2005-07 rovněž došlo oproti předchozímu období k poklesu příjmů z rybolovných licencí o 22%. Příjmy z licencí negativně ovlivňuje mimo jiné i migrace ryb ovlivněná klimatickými změnami. Příjmy námořníků byly na úrovni 8 mil. USD ročně. S ohledem na krizi lze očekávat pokles těchto příjmů, který bude částečně nahrazen novými sezónními příležitostmi pro zaměstnání u velkého souseda v souvislosti s novou zaměstnaneckou politikou Austrálie. V roce 2010 se očekává zpomalení hospodářského růstu na 0,5 % a to zejména v důsledku slabšího růstu cestovního ruchu v oblasti Tichomoří (kromě Fidži), pomalejší implementace vládních investičních programů a nižší poptávky po exportních komoditách. Z dlouhodobého hlediska musí vláda hledat nové zdroje příjmů a zlepšit rozpočtovou politiku. Výrazné úspory by mohla přinést reforma státní služby a státních podniků. Kiribati, které je atolem, je zranitelné v souvislosti s klimatickými změnami (stroupání hladiny moře) i růstem cen ropy. Silný populační růst snižuje sociální a ekonomický progres. Východiskem je rozšíření technického výcviku, který umožní nalézt lépe placenou práci v zahraničí. K růstu ekonomiky může dojít pouze v omezeném počtu sektorů jako je např. využívání mořských zdrojů, turistika a zlepšení místní výroby a obchodu.

8/19



Kiribati

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/ obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti) HDP HDP v paritě kupní síly dosáhl v roce 2010 hodnoty 619,5 mil. USD (v běžných cenách 152 mil. USD). V roce 2008 dosáhl HDP v běžných cenách 134 mil. USD (rok 2006 – 107 mil. USD) a v paritě kupní síly 232 mil. USD. Vývoj přírůstku HDP je uveden v následující tabulce. 2006 1,9 %

2007 0,4 %

2008 -1,1 %

2009 -0,7 %

2010 0,5 %

Zdroj: ADB HDP na osobu v paritě kupní síly činil v roce 2009 2 342 USD (r. 2005 – 2 328 USD). Na tvorbě HDP se podílí průmysl 9,1 %, zemědělství 27,4 %, služby 63,4 % (údaje za rok 2009).

Zaměstnanost Počet ekonomicky aktivních osob byl podle posledních dostupných údajů z roku 2000 pouze 7 870 pracovníků (nezahrnuje samostatně hospodařící rolníky), oficiální nezaměstnanost činí v roce 2005 6,10 %, ale částečně zaměstnaných je 70 % práceschopného obyvatelstva. Zhruba 24 % obyvatel je zaměstnano ve formální ekonomice. 60 % formálních pracovních příležitostí je soustředěno na ostrově South Tarawa.

Inflace Inflace měřená indexem spotřebitelských cen v roce 2010 dosáhla 0,8 %, v roce 2009 se vyšplhala na 8,4 %, v roce 2008 činila 11 %, v roce 2007 4,2 % a v roce 2006 byla zaznamenána deflace -1,5 %. Projekce pro rok 2011 předpokládají inflaci přes 6 %.

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory Průmysl zaměstnává 32 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a mezi nejdůležitější odvětví patří zpracování ryb a výroba řemeslných výrobků. Roční přírůstek průmyslové výroby je menší než 1 %. V letech 2008 a 2009 dokonce dosáhl záporných hodnot. Výroba elektrické energie dosáhla v roce 2009 22,2 mil. kWh, spotřeba 21,1 mil. kWh (v roce 2005 9 mil. kWh a její spotřeba 8,37 kWh). Kiribati nemá vlastní těžbu ropy ani plynu, veškerá spotřeba v objemu 232 bbl za den je kryta dovozem. V zemi existuje 32 státem vlastněných podniků včetně Solar Energy Company a Atoll Seaweed Company, které jsou místními partnery při implementaci programů EU na podporu těchto odvětví. I když některé státní podniky mají prakticky monopolní postavení a vytvářejí zisk, mnohé další vyžadují reformy nebo ukončení činnosti, což by uvolnilo prostor pro rozvoj soukromého sektoru.

Přírodní zdroje •

9/19

fosfáty (těžba ukončena v r. 1979)



Kiribati

4.4. Stavebnictví 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura Zaměstnává 2,7 % ekonomicky aktivního obyvatelstva. Jeho produkce rostla v roce 2009 tempem 1,4 %. Mezi nejdůležitější produkci patří kopra, kulkas, chlebovník, batáty, zelenina a dále rybolov. Kopra představuje hlavní exportní komoditu (2/3 celkové hodnoty exportu). Plocha určená k zemědělství pokrývá dle údajů z roku 2007 45,7 % celkové plochy. Orná půda pokrývá jen 2,5 % území a navíc není příliš úrodná.

4.6. Služby •

Turistika zabezpečuje zhruba 20 % HDP.

•

Služby zaměstnávají 66,1 % pracujícího obyvatelstva.

•

V roce 2008 rostl sektor služeb tempem 2,6 %, v roce 2009 (finanční krize) o 2,2 % poklesl.

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná) Telekomunikace V Kiribati je 4 000 pevných telefonních linek (r. 2008), 700 mobilních telefonů (2005), komunikace mezi ostrovy probíhá pomocí HF/VHF radiotelefonů. Mezinárodní telefonní kód země je +686. V zemi je 2000 uživatelů internetu (r. 2007). Rozhlasové vysílání zahrnuje AM 1 stanici , FM 2 a krátkovlnné 1. Jedna TV stanice je možná neaktivní. Poskytovatelů internetu je 41 (2007), uživatelů 2 000 (2006).

Doprava Celkem je v zemi 19 letišť, z toho 4 se zpevněnou přistávací plochou. Silniční síť zahrnuje 670 km (2000). Vodní cesty – kanály na Line Islands měří 5 km. Obchodní loďstvo čítá 43 lodí s celkovou kapacitou 135 041 BRT. Skladba lodí: 2 lodě na sypké materiály, kargo 18, chemický tanker 3, naftový tanker 6, mrazírenské lodě 14. Zahraniční majitelé vlastní 31 lodí (Čína 15, Hong Kong 4, Singapur 4, R. Korea 2, Taiwan 5, Turecko 1 – údaje za r. 2008). Nejdůležitější přístav s terminálem je Betio, dále Bajana, English Harbour, Kanton.

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc Zahraniční finanční pomoc z EU, Velké Británie, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu a Taiwanu představuje zhruba 36 % HDP. Podle statistik ADB byla Kiribati v roce 2008 poskytnuta oficiální rozvojová pomoc ve výši 27 mil. USD.

10/19



Kiribati

5. Finanční a daňový sektor 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let Státní rozpočet ve fiskálním roce 2007 zahrnoval příjmy (včetně grantů ve výši 84 mil. USD) ve výši 199,4 mil. USD a výdaje v objemu 151 mil. USD (údaje z ADB). Během druhého volebního období prezidenta Tonga po roce 2007 má země tzv. vládní rozvojovou strategii, která se zaměřuje na 6 klíčových oblastí hospodářství: •

Podpora partnerství státního a privátního sektoru (PPP)

•

Rovnoměrné rozdělení služeb a ekonomických příležitostí

•

Zvyšování výkonu státního sektoru

•

Důraz na rozvoj lidských zdrojů a jejich efektivní reakci na sociální a ekonomické změny

•

Udržitelné zacházení s přírodními zdroji

•

Udržení finančních prostředků v rámci fondu RERF a jejich využití k financování rozvoje

Zahraniční finanční pomoc z EU, Velké Británie, US, Japonska, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady, agentur OSN a Taiwanu představuje zhruba 30-40 % HDP. Platby od námořníků pracujících v zahraničí činí ročně 5 mil. USD, další příjmy plynou z rybářských povolení, které tvoří 43 % příjmů státního rozpočtu. Zhruba 15 mil. USD ročně získává Kiribati do státního rozpočtu z Australian Trust Fund. Důležitým zdrojem státní pokladny je i RERF, který slouží k vyrovnávání rozpočtových schodků. Tento fond byl založen již Brity s využitím příjmů, které plynuly z důležitého fosfátového dolu, uzavřeného v roce 1979. V říjnu 2006 bylo ve fondu 516 mil. USD.

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let) Bilance běžného účtu byla v r. 2009 záporná ve výši -38 mil. USD, což představuje necelých 30 % HDP. Vnější zadluženost Kiribati činí 10 mil. USD, tj. 7,6 % HNP. Místní měnou je australský dolar. Přímé zahraniční investice dosáhly dle údajů WB v roce 2009 objemu 2,2 mil. USD, což představuje 1,7% podíl na HDP. Devizové rezervy (včetně SDR) činily v roce 2009 8 mil. USD.

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba Viz kapitola 5.2.

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny) 5.5. Daňový systém

11/19



Kiribati

6. Zahraniční obchod země 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka Vývoz Dovoz Saldo

Obchodní bilance za posledních pět let (mil. USD; dodací parita FOB) 2005 2006 2007 2008 2009 4,3 2,5 10,1 7,4 5,2 76,4 62,0 70,0 73,7 67,0 -72,1 -59,5 -59,9 -66,3 -61,8

Zdroj: ADB

6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU Největšími partnery ve vývozu jsou (údaje za r. 2009): •

Ekvádor (29,1 % vývozu)

•

Thajsko 27,0 %

•

Japonsko 20,9 %

•

USA 4,2 %

•

Čína (Hong Kong) 3,2 %

•

Samoa 2,1 %

•

Austrálie 1,9 %

•

Filipíny 1,7 %.

Největšími partnery v dovozu jsou (údaje za r. 2009): •

Fidži (39,7 % dovozu)

•

Austrálie 25,7 %

•

Japonsko 10,5 %

•

Nový Zéland 5,2 %

•

Čína 2,8 %

•

Velká Británie 2,7 %

•

Indie 2 %

•

Thajsko 1,5 %

•

USA 0,9 %

•

Německo 0,6 %.

6.3. Komoditní struktura Mezi exportní komodity patří: •

kopra (62 %)

•

kokosové ořechy

•

mořské řasy

•

ryby

Mezi nejdůležitější dovážené komodity patří: •

potraviny a živá zvířata

12/19



Kiribati

•

stroje a zařízení

•

dopravní prostředky

•

různé hotové výrobky

•

palivo

•

tabák

6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu 6.5. Ochrana domácího trhu 6.6. Zóny volného obchodu

13/19



Kiribati

7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR V roce 2007 navázaly ČR a Kiribati diplomatické vztahy. Komuniké o jejich navázání bylo podepsáno dne 27. 6. 2007. Nerezidentním velvyslancem ČR na Kiribati se sídlem v Malajsii je velvyslanec Jan Füry. Agrément obdržel v červnu r. 2008.

7.1. Smluvní základna 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka Bilaterální vztahy mezi ČR a Kiribati v obchodní oblasti jsou prakticky zanedbatelné. Obchodní výměna za období 2003–září 2011 dosáhla objemu 190 tis. USD, přičemž vývoz z ČR se rovnal nule.

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu Kód zboží 32

39 82 84 85

90

Obchodní výměna ČR s Kiribati 2003 až září 2011 v tis. USD Název zboží Vývoz v USD (tis.) Dovoz v USD (tis.) Výtažky taniny barvy 0 42 pigmenty laky tmely apod Plasty a výrobky z nich 0 27 Nástroje náčiní výrobky 0 1 nožířské z kovu obec Reaktory kotle přístroje 0 25 nástroje mechanické Přístr. el. záznamu 0 74 reprodukce zvuku TV obrazu Přístroje optické foto 0 21 kinem lékař chirurg apod. CELKEM 0 190

Zdroj: Český statistický úřad

14/19



Kiribati

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu) 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

15/19



Kiribati

8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP) 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek 8.7. Problémy a rizika místního trhu 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

16/19



Kiribati

9. Investiční klima 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory) Kiribati se rozkládá na 33 ostrovech a atolech poblíž rovníku v Tichém oceánu (z nichž 23 je obydlených). Základními ekonomickými aktivitami je rybářství a zemědělství. Výlučná ekonomická zóna zaujímá 2 rozlohu 3,5 mil. km . Důležitou nerostnou surovinou byl fosfát, který byl koncem 70. let minulého století vytěžen. Země je z části závislá na vnější pomoci. Jediné exportní komodity jsou kopra, mořské řasy a ryby. Kiribati pociťuje účinky klimatických změn. V roce 2004 se vyskytovaly mohutné deště a silný vítr, které v období přílivu způsobily rozsáhlou erozi pobřežní linie. Tato eroze ohrožuje investice v blízkosti zranitelných míst a přístup obyvatelstva k základním službám. V období přílivu dochází k zaplavování hlavní a jediné silnice na South Tarawa a k porušování silničního náspu. Vláda Kiribati podporuje příliv zahraničních investic, ale ty s ohledem na omezený rozvojový potenciál země jsou jen nepatrné (v posledních 4 letech jen 44 mil. USD). Národní rozvojová strategie na podporu soukromého podnikaní zahrnuje zemědělství, mořské výrobky, malovýrobu a z hlediska investic podporuje zejména turistiku. Příliv zahraničních investic upravuje Foreign Investment Act z roku 1985, Foreign Investment Regulation z roku 1986 a Foreign Investment Policy z roku 1996 a některé další dokumenty týkající se chráněných odvětví a oblasti aktivit. Investice může být plně ve vlastnictví zahraničního subjektu nebo formou společného podniku se subjektem z Kiribati či jeho vládou. Účast státu v zahraniční investici může být formou spolufinancováni nebo poskytnutím půdy. Foreign Investment Commission, kterou řídí státní tajemník ministerstva obchodu, průmyslu a turistiky, posuzuje zahraniční investiční záměry. Tato komise vydává souhlas s investicí v objemu do 250 tis. AUD (místní měnou je australský dolar), větší investice schvaluje vláda. Posuzování žádosti trvá 2-3 měsíce a licence schvalující investici je udělována podle objemu investovaných prostředků na 5 roků (do 2,5 mil. USD), 10 roků (do 5 mil. USD) a 20 roků (nad 5 mil. USD). Není evidován případ vyvlastnění zahraniční investice, ale ústava takovou možnost připouští v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů a obrany země. Kiribati není členem Multilateral Investment Guarantee Agency ani International Center for Settlement of Investment Disputes. Zahraničním investorům je garantováno stejné zacházení jako domácím, v zásadě žádný sektor není omezen pro zahraniční investování, ale to nebude povoleno, pokud bude konkurovat 12ti státním podnikům a místnímu průmyslu (řemeslná výroba, doprava mezi ostrovy, chov prasat a drůbeže, velkoobchod, export salátu z humra; některé druhy zemědělství a rybolovu jsou povoleny s omezeními) nebo naruší přírodu či sociální prostředí. Ochrana nemovitého majetku je dána zákonem; cizinci nemohou vlastnit půdu, ale mohou si ji pro investiční záměr dlouhodobě pronajmout. Regulační rámec pro vytváření soukromých firem je v počátcích, zákony nejsou dobře známy či veřejně široce publikovány, ani zákon o zahraničních investicích není transparentní a byrokracie soukromé podnikání efektivně nepodporuje. Investiční pobídky jsou udělovány případ od případu. Např. pionýrský statut umožňuje snížení sazby daně ze zisku firem z běžných 25 % na 10 % po dobu 5ti let. Dovozy investičních technologií, zařízení, stavebních materiálů, nábytku a lodí jsou oproštěny od cla částečně či zcela. Zvláštní postavení v systému investičních pobídek má turistický ruch. Kontakt na místní agenturu pro podporu přímých zahraničních investic: Kiribati Ministry of Commerce, Industry & Cooperatives Foreign Investment Promotion Division PO Box 510, Betio, Tarawa Kiribati Tel: +686 26 157/158 Fax: +686 26 233 Email: [email protected]

17/19



Kiribati

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura) 9.3. České investice v teritoriu Není evidována žádná česká firma investující v Kiribati.

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty Případné investice českých subjektů v této zemi by se mohly týkat turistického ruchu.

9.5. Rizika investování v teritoriu Rozhodování o případné investici mohou negativně ovlivnit klimatické změny mající velký vliv na dění v zemi, což dokládají potopy a související eroze v uplynulých letech.

18/19



Kiribati

10. Očekávaný vývoj v teritoriu 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod. 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

19/19


Souhrnná teritoriální informace Kiribati

Recommend Documents