Příloha č.2 k rozhodnutí o změně sp.zn. sukls12689/2008
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU COAXIL Obalené tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Tianeptinum natricum (sodná sůl tianeptinu) 12,5 mg v jedné tabletě. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3. LÉKOVÁ FORMA Obalené tablety.
4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace Coaxil je indikován k léčbě epizod deprese různé závažnosti. 4.2 Dávkování a způsob podání Dávkování Doporučená dávka je jedna tableta (12,5 mg) třikrát denně (ráno, v poledne a večer) před nebo během jídla. Starší pacienti U velmi starých a oslabených pacientů by měla být dávka snížena na 2 tablety denně. Děti a dospívající Podávání Coaxilu dětem a dospívajícím do 18 let se vzhledem k nedostatečným údajům o bezpečnosti a účinnosti nedoporučuje (viz bod 4.4). Renální/hepatální selhání U pacientů se závažným renálním selháním (clearance kreatininu <19 ml/min) a u pacientů se závažnou cirhózou (stádium C, klasifikace Child-Pughové) se objevují zvýšené plazmatické koncentrace tianeptinu. Dávka by měla být snížena na 2 tablety denně. Způsob podání Tablety je možné užívat i bez jídla, zapíjejí se tekutinou. Pokud se léčba Coaxilem ukončuje nebo přerušuje, dávky mají být postupně snižovány v průběhu 7 až 14 dnů. 4.3 Kontraindikace -
Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku tohoto přípravku. Současné podávání s inhibitory monoaminooxidázy (MAOI) (viz bod 4.5). 1/6
4.4 Zvláštní upozornění a opatření pro použití Sebevražda/sebevražedné myšlenky nebo klinické zhoršení Deprese je spojena se zvýšeným rizikem sebevražedných myšlenek, sebepoškozování a sebevraždy (příhod spojených se sebevraždami). Riziko přetrvává až do doby, dokud nedojde k významnému dočasnému ústupu nemoci. Jestliže se zlepšení neprojeví během několika prvních nebo dalších týdnů léčby, měli by pacienti být pečlivě sledováni až do té doby, dokud nedojde ke zlepšení stavu pacienta. Všeobecnou klinickou zkušeností je, že se riziko sebevraždy může v časných stadiích uzdravování zvýšit. U pacientů, kteří mají v anamnéze před zahájením léčby příhody spojené se sebevraždami, či kteří mají významný sklon k sebevražedným představám, existuje vyšší riziko myšlenek na sebevraždu a pokusů o sebevraždu, a proto musí být tito pacienti během léčby pečlivě sledováni. Meta-analýza placebem kontrolovaných klinických studií prováděných na dospělých trpících psychiatrickými poruchami prokázala vyšší riziko sebevražedného chování u mladých dospělých do 25 let léčených antidepresivy ve srovnání s placebem. Pacienti, zvláště ti se zvýšeným rizikem, by měli být během léčby pečlivě sledováni, a to zvláště na začátku léčby nebo v době, kdy se mění dávky. Pacienti (a osoby poskytující pacientům péči) by měli být upozorněni na to, že je nutné sledování zaměřené na jakékoliv zhoršení jejich stavu, vznik sebevražedného chování nebo myšlenek a neobvyklých změn chování a na to, že pokud budou takové symptomy pozorovány, musí okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Použití u dětí a dospívajících mladších 18 let Přípravek by neměl být používán při léčbě dětí a dospívajících mladších 18 let. Sebevražedné chování (pokus o sebevraždu a sebevražedné myšlenky) a hostilita (převážně agresivita, protichůdné chování a hněv) byly častěji pozorovány v klinických studiích u dětí a dospívajících léčených antidepresivy v porovnání s těmi léčenými placebem. Pokud je nicméně přesto na základě klinické potřeby rozhodnuto o léčbě, měl by být pacient pečlivě sledován pro výskyt sebevražedných symptomů. Kromě toho chybí údaje o dlouhodobé bezpečnosti u dětí a dospívajících ve vztahu k růstu, dospívání, kognitivnímu vývoji a chování. Jestliže je nutná celková anestézie, anesteziolog by měl být informován o léčbě a přípravek by měl být vysazen 24 až 48 hodin před zákrokem. V nutném případě může být zákrok proveden bez vysazení přípravku; v tomto případě je třeba perioperační sledování. Pokud je nutné ukončit léčbu, stejně jako u všech psychotropních látek by měla být dávka postupně snižována během 7 až 14 dnů. Pokud se v anamnéze vyskytla léková závislost nebo alkoholismus, pacient musí být pod přísným dohledem, aby se zabránilo zvyšování dávek. Nepřekračujte doporučené dávkování. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí fruktózy, malabsorpcí glukózy a galaktózy nebo sacharózo-izomaltázové deficienci by tento přípravek neměli užívat. 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce Současné použití inhibitorů MAO a tianeptinu je kontraindikováno. Vzhledem k závažným a někdy fatálním interakcím zaznamenaným při současném nebo krátce po sobě následujícím podávání inhibitorů MAO a jiných antidepresiv je nutné období 2 týdnů mezi léčbou inhibitorem MAO a léčbou tianeptinem. V případě náhrady tianeptinu za inhibitor MAO postačí 24-hodinová přestávka. Neselektivní MAOI – riziko kardiovaskulárního kolapsu, náhlé hypertenze, hypertermie, konvulzí, smrti. 2/6
Minaserin – v experimentálním modelu byl pozorován antagonistický účinek. Vzhledem k tomu, že metabolismus probíhá spíše -oxidací než běžnější cestou cytochromu P450, neočekávají se a ani nebyly pozorovány lékové interakce. Alkohol Kombinace tianeptinu a alkoholu se nedoporučuje. 4.6 Těhotenství a kojení Těhotenství V průběhu těhotenství je důležité udržovat vyrovnanou psychickou rovnováhu. Pokud je k zajištění této rovnováhy nutná léčba, měla by být zahájena nebo by měla pokračovat v nezbytné dávce během těhotenství a pokud možno jako monoterapie.
Studie na zvířatech jsou ujišťující, ale klinická data jsou stále nedostatečná. Vzhledem k těmto údajům je vhodnější neužívat tianeptin v jakémkoliv období během těhotenství. Pokud je ale zahájení či pokračování léčby tianeptinem během těhotenství nezbytné, je třeba během porodu a první týdny po porodu pečlivě sledovat stav novorozence.
Kojení Nejsou dostupné žádné údaje o užívání tianeptinu během kojení ani o jeho přestupu do mateřského mléka, proto se kojení během léčby tianeptinem nedoporučuje, zejména u novorozenců a nedonošených dětí. Nicméně při rozhodování, zda užívat tianeptin během kojení, by měl být brán v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos terapie pro matku.
4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje U některých pacientů může dojít ke snížení pozornosti. Pacienti, kteří řídí či obsluhují stroje, by měli být upozorněni na riziko ospalosti během léčby tímto přípravkem.
4.8 Nežádoucí účinky Během léčby tianeptinem byly pozorovány následující nežádoucí účinky, řazeny podle následující četnosti: Velmi časté ( 1/10), časté ( 1/100, < 1/10), méně časté (1/1000, < 1/100), vzácné (1/10000, <1/1000), velmi vzácné ( 1/100000, < 1/10000), frekvence neznámá (z dostupných údajů nelze určit). Srdeční poruchy: Časté: tachykardie, extrasystoly, bolest na hrudi. Poruchy nervového systému: Časté: nespavost, ospalost, závratě, bolesti hlavy, slabost, třes. Poruchy oka: Časté: poruchy vidění. Respirační, hrudní a mediastinální poruchy: Časté: dušnost.
3/6
Gastrointestinální poruchy: Časté: bolest v epigastriu, bolesti břicha, sucho v ústech, nevolnost, zvracení, zácpa, nadýmání. Poruchy kůže a podkožní tkáně: Méně časté: makulopapulární a erytematózní vyrážka, svědění, kopřivka. Frekvence neznámá: akné. Poruchy svalové a kosterní soustavy a pojivové tkáně: Časté: bolesti svalů, bolesti zad. Poruchy metabolismu a výživy: Časté: snížení chuti k jídlu (anorexie). Cévní poruchy: Časté: návaly horka. Celkové poruchy a reakce v místě aplikace: Časté: tělesná slabost (astenie), pocit otoku v krku. Psychiatrické poruchy: Časté: noční můry. Vzácné: zneužívání, závislost, zvláště u osob do 50 let věku s anamnézou závislosti na lécích nebo alkoholu. Frekvence neznámá: během užívání tianeptinu nebo záhy po přerušení léčby byly hlášeny případy sebevražedných myšlenek či chování (viz bod 4.4).
4.9 Předávkování Z dostupných údajů je zjevné široké rozmezí bezpečnosti přípravku. Pokusy o předávkování byly zaznamenány u pacientů, kteří užili až 90 tablet (1125 mg) samotných nebo v kombinaci s jinými léky. Zkušenosti s předávkováním tianeptinu zaznamenaly symptomy jako nevolnost, zvracení, závratě, ospalost. Zastavit léčbu a důkladně monitorovat pacienta ve všech případech. Léčba spočívá v symptomatických opatřeních, jako např. výplach žaludku, monitorování srdečních, dýchacích, metabolických, ledvinných a neurologických funkcí.
5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: antidepresiva ATC kód: N06AX14. Tianeptin je antidepresivum. U zvířat má tianeptin následující vlastnosti: - Tianeptin zvyšuje spontánní aktivitu pyramidových buněk hipokampu a urychluje jejich regeneraci po funkční inhibici, - Tianeptin zvyšuje rychlost zpětného vychytávání serotoninu neurony v mozkové kůře a hipokampu. 4/6
U člověka je tianeptin charakterizován: - Účinkem na anxiózní symptomatologii spojenou s depresí, - Účinkem na poruchy nálady; tím se řadí na střední místo mezi sedativními antidepresivy a stimulačními antidepresivy, - Výrazným účinkem na somatické obtíže, zvláště gastrointestinální, související s úzkostí a poruchami nálady. Tianeptin neovlivňuje: - Spánek a bdělost; - Cholinergní systém (nevyvolává anticholinergní symptomy).
5.2 Farmakokinetické vlastnosti Tianeptin se po perorálním podání rychle a úplně absorbuje, potrava vstřebávání ovlivňuje jen nepatrně. Jeho distribuce je rychlá. Tianeptin se váže v plazmě (volná frakce 4,5 %), primárně na albumin. Tianeptin je rozsáhle metabolizován, většina metabolitů se nachází v moči. Primárním metabolismem je cesta -oxidace. Celková clearance tianeptinu je 14 l/h a primárně souvisí s metabolismem. Koncový eliminační poločas je 3 hodiny. Snížení dávkování se doporučuje u velmi starých a komplikovaných pacientů a u pacientů se závažnou cirhózou (stádium C, klasifikace Child-Pughové), u nichž je clearance snížená. Dále se snížení dávkování doporučuje u pacientů s vážným poškozením ledvin (clearance kreatininu <19 ml/min). U starších pacientů: Farmakokinetické studie provedené na dlouhodobě léčených pacientech (nad 70 let) prokázaly zvýšení eliminačního poločasu o jednu hodinu. U pacientů s jaterním postižením: Studie prokázaly, že vlivy chronického alkoholismu na farmakokinetické parametry jsou bezvýznamné, stejně jako pokud je alkoholismus spojen s jaterní cirhózou. U pacientů s renálním postižením: Studie prokázaly zvýšení eliminačního poločasu o jednu hodinu. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti přípravku Studie toxicity po opakovaném podání u hlodavců a jiných zvířecích druhů neprokázaly závažné škodlivé nebo neočekávané účinky. Studie na reprodukci neprokázaly žádný zvláštní účinek a zejména na embryotoxicitu nebo teratogenitu. Studie mutagenity tianeptinu a jeho hlavních metabolitů jsou negativní. Navíc studie karcinogenity provedené na potkanech a myších neodhalily žádný karcinogenní potenciál.
6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Jádro: mannitol, kukuřičný škrob, mastek, magnesium-stearát. Potah: ethylcelulóza, glycerol-oleát, povidon, sodná sůl karmelózy, koloidní bezvodý oxid křemičitý, sacharóza, polysorbát 80, oxid titaničitý, hydrogenuhličitan sodný, bílý vosk, mastek. 6.2 Inkompatibility 5/6
Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti 3 roky. 6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení Blistr (PVC/Al), krabička. Velikost balení: 30 tablet, 90 tablet. 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku Žádné zvláštní požadavky.
7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI Les Laboratoires Servier 22, rue Garnier 92 200 Neuilly-sur-Seine, Francie
8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) 30/739/96 - C
9. DATUM PRVNÍ REGISTRACE/PRODLOUŽENÍ REGISTRACE 18. 12. 1996/ 13. 12. 2006
10. DATUM REVIZE TEXTU 15.12.2010
6/6
