SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Příloha č.3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn.:sukls36671/2008, sukls36672/2008

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Verapamil AL 40, potahované tablety Verapamil AL 80, potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Verapamil AL 40 Jedna tableta obsahuje verapamili hydrochloridum 40 mg. Verapamil AL 80 Jedna tableta obsahuje verapamili hydrochloridum 80 mg. Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1 3. LÉKOVÁ FORMA Potahovaná tableta. Popis přípravku: Verapamil AL 40 Bílé kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru 7,1-7,2 mm Verapamil AL 80 Bílé kulaté, bikonvexní potahované tablety o průměru 9,1-9,2 mm 4. KLINICKÉ ÚDAJE 4.1 Terapeutické indikace 1. Verapamil AL 40/80 je indikován k léčbě ischemické choroby srdeční (onemocnění spojené s nedostatečným přísunem kyslíku do srdečního svalu) a to: - chronické stabilní anginy pectoris (námahové anginy pectoris) - nestabilní anginy pectoris (klidové anginy, crescendo anginy) - vazospastické anginy (Prinzmetalovy anginy, variantní anginy pectoris.) 2. K léčbě poruch srdečního rytmu - paroxysmální supraventrikulární tachykardie - fibrilace síní/flutter síní s rychlým AV vedením (nevztahuje se na pacienty s WPW syndromem, viz. Kontraindikace) 3. K léčbě hypertenze. Přípravek mohou užívat dospělí i mladiství. Dětem od 3 let věku může být přípravek podáván pouze v rámci léčby poruch srdečního rytmu. 4.2 Dávkování a způsob podání

1/9

Dávkování přípravku Verapamil AL je možno individuálně upravit podle závažnosti onemocnění. Dlouholeté klinické zkušenosti prokazují, že průměrná dávka ve všech indikacích je 240 –360 mg. Při dlouhodobé léčbě nesmí být překročena denní dávka 480 mg; krátkodobé překročení je možné. U pacientů s poškozenými játry je biotransformace verapamilu pomalejší a účinek léku je proto zvýšen nebo prodloužen v závislosti na míře poškození jater. U těchto pacientů je proto třeba zvláště pečlivě stanovovat dávky; doporučuje se zahájit léčbu nízkou dávkou (např. 40 mg verapamilu 2-3krát denně). Dospělí a mladiství (vážící méně než 50 kg): Verapamil AL 40 je určen pacientům, u kterých se očekává dostatečná účinnost při nízkých dávkách (např. pacienti s poškozenými játry nebo starší pacienti). Verapamil AL 80 se podává, pokud není odpověď organismu na nízké dávky dostatečná (např. 120 mg/den). K zajištění vyšších dávek (např. 360 mg – 480 mg verapamilu) jsou k dispozici přípravky s vyšším obsahem léčivé látky. Ischemická choroba srdeční Paroxysmální supraventrikulární tachykardie Fibrilace síní/flutter síní Denní dávka: Doporučená denní dávka je (120) – 240 mg – 480 mg verapamilu rozdělená do 3 – 4 dílčích dávek. 1 tableta Verapamilu AL 40 3-4krát denně (což odpovídá 120-160 mg/den) nebo 1 tableta Verapamilu AL 80 3-4krát denně (což odpovídá 240 – 320 mg/den). Hypertenze Denní dávka: Doporučená denní dávka je (120) – 240 mg – 360 mg verapamilu rozdělená do 3 dílčích dávek. 1 tableta Verapamilu AL 40 3krát denně (což odpovídá 120 mg/den) nebo 1 tableta Verapamilu AL 80 3krát denně (což odpovídá 240 mg/den). Děti (jen při léčbě poruch srdečního rytmu): Dětem od 3 do 6 let se podává 80-120 mg verapamilu denně, rozděleně ve 2-3 dílčích dávkách. 1 tableta Verapamilu AL 40 2-3krát denně (což odpovídá 80 mg – 120 mg/den). Dětem ve věku 6-14 let se podává 80 – 360 mg verapamilu denně, rozděleně ve 2-4 dílčích dávkách. 1- 2 tablety Verapamilu AL 40 2-4krát denně (což odpovídá 80 mg – 320 mg/den) až 3 tablety Verapamilu AL 40 3krát denně (což odpovídá 360 mg/den). 1 tableta Verapamilu AL 80 2-4krát denně (což odpovídá 160-320 mg/den). V současné době nejsou dostatečné informace ke stanovení bezpečné a účinné perorální dávky u dětí. Způsob podání Tablety se polykají nejlépe celé, nerozkousané a zapíjejí se dostatečným množstvím tekutiny (např. sklenicí vody, nikoli však grapefruitovou šťávou) během nebo krátce po jídle. U pacientů s anginou pectoris po infarktu myokardu může být léčba verapamilem zahájena 7 dní po infarktu myokardu. Délka podávání není omezena.

2/9

Po dlouhodobém užívání se podávání nesmí ukončit náhle, ale přípravek postupně.

by se měl vysazovat

4.3 Kontraindikace Verapamil se nesmí podávat při následujících stavech: - známá přecitlivělost na verapamil nebo jiné složky přípravku - kardiogenní šok - akutní infarkt myokardu s komplikacemi (bradykardie, hypotenze, insuficience levé komory) - závažné poruchy vedení vzruchu ( jako je SA nebo AV blok II. nebo III. stupně) - sinus sick syndrom - manifestní srdeční selhání - fibrilace nebo flutter síní v kombinaci s WPW syndromem (je zde zvýšené riziko vzniku komorové tachykardie). 4.4 Zvláštní upozornění a zvláštní opatření pro použití Pečlivé sledování pacienta je nutné při: - AV bloku prvního stupně - Hypotenzi (systolický tlak krve nižší než 90 mmHg) - Bradykardii (tepová frekvence nižší než 50 tepů za minutu) - Závažném poškození jaterních funkcí (viz. Dávkování) - Onemocněních spojených s poškozenou neuromuskulární transmisí (myasthenia gravis, LambertEatonův syndrom, Duchennova progresivní svalová dystrofie) 4.5 Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce U uvedených látek je třeba brát v úvahu možnost vzniku interakcí: Antiarytmika, beta-blokátory, inhalační anestetika: vzájemné prohloubení kardiovaskulárních účinků (AV blok vyššího stupně, výrazný pokles srdeční frekvence, srdeční nedostatečnost, výrazný pokles krevního tlaku) Antihypertenziva, vazodilatancia, diuretika: výraznější pokles tlaku Digoxin: vzestup hladiny digoxinu v plasmě způsobený snížením renální exkrece (sledujte případný výskyt symptomů předávkování digoxinem a pokud je třeba, snižte jeho dávku tak, aby bylo dosaženo přiměřené koncentrace digoxinu v plasmě Chinidin: může dojít k výraznějšímu poklesu krevního tlaku; pulmonální edém se může vyskytnout u pacientů s hypertrofickou obstrukční kardiomyopatií; zvýšení plasmatické hladiny chinidinu Disopyramid, flekainid: nebezpečí prohloubení negativně inotropního účinku Prokainamid: prodloužení intervalu QT Karbamazepin:

3/9

zesílení účinku karbamazepinu a prohloubení jeho neurotoxických nežádoucích účinků Cimetidin: může zvyšovat hladinu verapamilu v plasmě Lithium: snížení účinků lithia, zvýšení jeho neurotoxicity Rifampicin, fenytoin, fenobarbital: snížení plasmatické koncentrace a účinku verapamilu Erytromycin: kvůli zkřížené inhibici biotransformace je možné zvýšení plasmatických hladin erytromycinu a verapamilu Theofyllin: zvýšení koncentrace theofyllinu v plasmě Prazosin: vzestup plasmatické hladiny prazosinu Cyklosporin: vzestup plasmatické hladiny cyklosporinu Midazolam: vzestup plasmatické hladiny midazolamu Myorelaxancia: verapamil může zvyšovat jejich účinek Kyselina acetylosalicylová: zvýšení tendence ke krvácivosti Ethanol: zpomalení odbourávání ethanolu a zvýšení hladiny ethanolu v plasmě; Verapamil AL proto zesiluje účinek alkoholu Během léčby verapamilem by se neměly pacientům podávat intravenózně betablokátory (s výjimkou intenzivní péče). Při léčbě Verapamilem AL se vyvarujte konzumace grapefruitové šťávy, protože by mohlo dojít ke zvýšení hladin verapamilu v plasmě. 4.6 Fertilita, těhotenství a kojení Verapamil prochází placentou. Plasmatická koncentrace verapamilu v pupečníkové krvi dosahuje 20 až 92% plasmatické koncentrace v krvi matky. I když negativní vlivy na novorozence při podání těsně před porodem nebyly popsány, počet sledovaných případů je pro objektivní posouzení bezpečnosti v této indikaci příliš malý. Během prvních dvou trimestrů těhotenství nejsou s použitím verapamilu u těhotných žen žádné zkušenosti.

4/9

Verapamil přechází v malém množství do mateřského mléka (koncentrace v mateřském mléce dosahuje asi 23% koncentrace v plasmě matky). Dále existuje podezření, že verapamil v ojedinělých případech zvyšuje sekreci prolaktinu a vyvolává galaktoreu. Z výše uvedených důvodů nesmí být verapamil užíván v prvních šesti měsících těhotenství, protože bezpečnost použití u těhotných žen nebyla prokázána. Před zahájením léčby v posledním trimestru těhotenství je nutné zvážit očekávané přínosy léčby oproti možným rizikům. Verapamil nesmí být užíván v období kojení, protože se vylučuje do mateřského mléka. 4.7 Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje Při léčbě Verapamilem AL jsou nutné pravidelné lékařské kontroly. Individuální reakce by mohly snížit pozornost, a to až v takovém rozsahu, že schopnost aktivní účasti na silničním provozu, obsluhy strojů nebo práce ve výškách by mohla být narušena, především pak na počátku léčby, při zvyšování dávek, změně medikace nebo současném požití alkoholu. 4.8 Nežádoucí účinky Frekvence dále uvedených nežádoucích účinků jsou definovány za použití následující konvence: Velmi časté (1/10); časté (1/100 až <1/10); méně časté (1/1000 až <1/100); vzácné (1/10000 až <1/1000); velmi vzácné (<1/10000), není známo (z dostupných údajů nelze určit). Poruchy metabolismu a výživy Méně časté: snížená glukózová tolerance Psychiatrické poruchy Časté: únava, nervozita Poruchy nervového systému Časté: bolesti hlavy, vertigo nebo somnolence, parestézie, neuropatie a třes. Velmi vzácné: extrapyramidové symptomy (Parkinsonův syndrom, choreoatetóza, dystonické syndromy): podle dosavadních zkušeností po vysazení přípravku vymizí Srdeční poruchy Časté: vznik srdeční nedostatečnosti nebo exacerbace stávající srdeční nedostatečnosti, nadměrný pokles krevního tlaku a/nebo ortostatická dysregulace, sinusová bradykardie, AV blokáda stupně I, otok kotníků, nával horka, zarudnutí kůže a pocit tepla Méně časté: palpitace, tachykardie, AV blokáda stupně II nebo III Velmi vzácné: sinusový arest s asystolou Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Méně časté: bronchospasmus Ušní poruchy Méně časté: tinnitus Gastrointestinální poruchy Velmi časté: nauzea, nadýmání, zácpa Méně časté: zvracení Velmi vzácné: ileus, hyperplázie dásní (gingivitida, krvácení): po vysazení přípravku vymizí Poruchy jater a žlučových cest Méně časté: hepatitida pravděpodobně navozená alergií s reverzibilním vzestupem jaterních enzymů

5/9

Poruchy kůže a podkoží Časté: alergické reakce, jako je erythém, svědění, kopřivka, makulopapulární exanthém, erythromelalgie Vzácné: purpura Velmi vzácné: angioneurotický edém, Stevens-Johnsonův syndrom, fotodermatitida Poruchy pohybového systému a pojivové tkáně Vzácné: artralgie, myalgie, myasthenie Velmi vzácné: exacerbace myasthenie gravis, Lambert-Eatonova syndromu a pokročilé Duchenneho svalové dystrofie Poruchy reprodukčního systému a choroby prsů Méně časté: impotence Vzácné: gynekomastie při dlouhodobé léčbě u starších pacientů: podle dosavadních zkušeností po vysazení přípravku vymizí Velmi vzácné: zvýšení hladin prolaktinu, galaktorea Poznámka U pacientů s kardiostimulátorem nelze při použití verapamil-hydrochloridu vyloučit zvýšení frekvence a prahu citlivosti. 4.9 Předávkování Příznaky předávkování. Příznaky předávkování verapamilem závisí na podané dávce, době zahájení detoxikace a kontraktilitě myokardu (závislost na věku). Následující symptomy byly pozorovány při těžké otravě verapamilem: Poruchy vědomí až koma, pokles krevního tlaku, bradykardie nebo tachykardie, hyperglykémie, hypokalémie, metabolická acidóza, hypoxie, kardiogenní šok s edémem plic. Opatření při předávkování Nejdůležitější je eliminace látky a stabilizace kardiovaskulárního systému. Terapeutické postupy se řídí podle doby a způsobu podání přípravku a podle druhu a závažnosti příznaků intoxikace. Při požití většího množství tablet s řízeným uvolňováním je třeba brát v úvahu, že léčivo může být uvolňováno a absorbováno ve střevech déle než 48 hodin po požití léku. Pokud není prokazatelná pohyblivost střev, doporučuje se výplach žaludku i po 12 hodinách po požití léku. V případě intoxikace tabletami s řízeným uvolňováním se doporučuje zaměřit se na odstranění léku, tj. vyvolání zvracení, odsátí obsahu žaludku a tenkého střeva s využitím endoskopie, výplach žaludku, vyprázdnění, klystýry. Hemodialýza nemá vzhledem k špatné dialyzovatelnosti verapamilu význam, hemofiltrace nebo plazmaferéza se naproti tomu doporučují (protože blokátory vápníkových kanálů se silně váží na plazmatické bílkoviny). Podle potřeby se provádějí obvyklé postupy intenzivní péče, jako srdeční masáž, umělé dýchání, defibrilace, ev. kardiostimulace.

6/9

Specifická opatření Eliminace kardiodepresivního účinku, hypotenze a bradykardie Léčba bradykardie je symptomatická, aplikuje se atropin a/nebo beta-sympatomimetika (orciprenalin, isoprenalin); život ohrožující bradykardie vyžaduje přechodnou kardiostimulaci. Specifickým antidotem je kalcium, např. 10-20 ml 10% roztoku glukonanu vápenatého (2,25-4,5 mmol) intravenózně, event. opakovaně nebo v infúzi (např. 5 mmol za hodinu). Při hypotenzi způsobené kardiogenním šokem a arteriální vazodilatací se podává dopamin (až 25µg/kg/min.), dobutamin (až 15 µg/kg/min.), adrenalin, event. noradrenalin. Dávkování těchto látek se řídí pouze dosaženým účinkem. Hladina vápníku v séru se udržuje v rozmezí referenčních hodnot nebo mírně nad danou hranicí. V časné fázi arteriální vazodilatace se podávají náhrady tekutin (izotonický roztok NaCl nebo Ringerův roztok). 5. FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI 5.1 Farmakodynamické vlastnosti Farmakoterapeutická skupina: Vasodilatans, Antihypertenzivum, Antiarytmikum ATC kód: C08D A01 Verapamil patří do skupiny blokátorů vápníkových kanálů. Tyto látky blokují vstup vápníku přes membránu svalové buňky. Verapamil blokuje také vápníkové kanály v hladkém svalstvu, zvláště hladké svalovině cév a gastrointestinálního traktu. Blokáda vápníkových kanálů v hladké svalovině cév vyvolává vazodilataci. Verapamil blokuje výrazně také vápníkové kanály v srdeční svalovině. Účinek na AV uzel se projeví zpomalením doby převodu vzruchu. Verapamil může na myokard působit negativně inotropně. Po podání verapamilu dochází následkem vazodilatace k poklesu celkového periferního odporu. Nedochází k reflexnímu vzestupu minutového objemu a výsledkem je tak pokles krevního tlaku. 5.2 Farmakokinetické vlastnosti Po perorálním podání se 80-90% dávky verapamilu rychle absorbuje z tenkého střeva. Biologická dostupnost činí vzhledem k výraznému first-pass metabolismu pouze 20%. Maximální plasmatické hladiny dosahuje verapamil za 1-2 hod. po perorálním podání. V plazmě je verapamil vázán na bílkoviny z 90 %. Verapamil je rozsáhle metabolizován za vzniku velkého množství metabolitů. Avšak pouze norverapamil má slabý farmakologický účinek, asi 20% účinku mateřské látky. Eliminační poločas verapamilu je asi 3-7 hodin, u pacientů s omezenou funkcí jater je třeba počítat se zpomalenou eliminací. Asi 70% verapamilu se vylučuje močí, většinou v podobě metabolitů, jen 3-4% v nezměněné podobě. Proto není farmakokinetika verapamilu ovlivněna insuficiencí ledvin. Stolicí se vylučuje asi 16% podané látky. 5.3 Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti Akutní toxicita Testování akutní toxicity verapamilu bylo provedeno na různých živočišných druzích. Střední smrtelná dávka (LD50) v mg/kg byla:

7/9

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------i.v. i.p. s.c. p.o. --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------potkan 16 67 107 114 myš 8 68 68 163 morče 140 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Chronická toxicita Subchronická a chronická toxicita byla zjišťována u potkanů a psů. Při vysokých dávkách (30 mg/kg tělesné hmotnosti) způsobil verapamil lentikulární změny a/nebo změny vláken až šedý zákal u psů beaglů. Tyto změny nebyly pozorovány u žádného jiného živočišného druhu. U pacientů léčených verapamilem nebyl dosud výskyt katarakty vyvolané verapamilem popsán. Mutagenní a kancerogenní účinky Testy in vitro a in vivo nepřinesly důkazy o mutagenním účinku verapamilu. Dlouhodobá studie na potkanech neprokázala kancerogenní působení verapamilu. Toxikologie reprodukce Studie embryotoxicity prováděné na králících a potkanech neprokázaly teratogenní působení při denních dávkách až 15 mg/kg tělesné hmotnosti (králík), resp. 60 mg/kg tělesné hmotnosti (potkan). U potkanů se však při této dávce toxické pro samice projevily i embryotoxické účinky (embryoletalita, opoždění růstu). 6. FARMACEUTICKÉ ÚDAJE 6.1 Seznam pomocných látek Verapamil AL 40 Verapamil AL 80 Jádro tablety: Mikrokrystalická celulosa, sodná sůl kroskarmelosy, kukuřičný škrob, koloidní bezvodý oxid křemičitý, mastek, magnesium-stearát. Potahová vrstva: Hydroxypropylmethylcelulosa, glycerol. 6.2 Inkompatibility Neuplatňuje se. 6.3 Doba použitelnosti Verapamil AL 40 5 roků Verapamil AL 80 5 let

8/9

6.4 Zvláštní opatření pro uchovávání Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5 Druh obalu a velikost balení Verapamil AL 40 Bílý neprůhledný PVC/Al blistr, krabička. Velikost balení: 50 a 100 potahovaných tablet Verapamil AL 80 Bílý neprůhledný PVC/Al blistr, krabička. Velikost balení: 50 a 100 potahovaných tablet 6.6 Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky. 7. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI ALIUD PHARMA GmbH & Co. KG Gottlieb-Daimler-Str. 19 D-89150 Laichingen, Německo 8. REGISTRAČNÍ ČÍSLO(A) Verapamil AL 40: 13/1142/93-A/C Verapamil AL 80 13/1142/93-B/C 9.DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE Verapamil AL 40 17.11.1993 / 23.2. 2011 Verapamil AL 80 17.11.1993 / 23.2. 2011 10. DATUM REVIZE TEXTU 23.2. 2011

9/9