SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1.
NÁZEV PŘÍPRAVKU
GLANUTA 50 mg Potahované tablety
2.
KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ
Jedna potahovaná tableta obsahuje bicalutamidum 50 mg. Pomocné látky: 62,7 mg monohydrátu laktózy v jedné tabletě Úplný seznam pomocných látek viz bod 6.1.
3.
LÉKOVÁ FORMA
Potahované tablety Bílé kulaté bikonvexní potahované tablety o průměru 6,5 mm.
4.
KLINICKÉ ÚDAJE
4.1
Terapeutické indikace
Léčba pokročilého karcinomu prostaty v kombinaci s léčbou analogem LHRH (Luteinizing hormone releasing hormone) nebo chirurgickou kastrací. 4.2
Dávkování a způsob podání
Dospělí muži včetně starších pacientů: jedna potahovaná tableta (50 mg) jednou denně společně s jídlem nebo bez něj. Způsob podání: perorální Tablety se polykají celé a zapíjejí se tekutinou. Léčba bikalutamidem se zahajuje nejméně 3 dny před začátkem léčby analogem LHRH nebo současně s chirurgickou kastrací. Děti a dospívající: Přípravek Glanuta 50 mg není určen k podávání dětem a dospívajícím. Poškození ledvin: U pacientů s poškozením funkce ledvin není třeba upravovat dávkování. Nejsou žádné zkušenosti s léčbou bikalutamidem u pacientů s vážným poškozením ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min). Poškození jater: U pacientů s mírným poškozením funkce jater není třeba upravovat dávkování. U pacientů se středně těžkým až těžkým poškozením funkce jater může dojít k akumulaci léčiva (viz bod 4.4). 4.3
Kontraindikace
Přípravek Glanuta 50 mg je kontraindikován u žen, dětí a dospívajících. Přípravek Glanuta 50 mg je kontraindikován při hypersenzitivitě na léčivou látku bikalutamid nebo na kteroukoli pomocnou látku přípravku. Přípravek Glanuta 50 mg se nesmí podávat současně s terfenadinem, astemizolem nebo cisapridem. 4.4
Zvláštní upozornění a opatření pro použití
Léčba musí být vždy zahájena specialistou a pacient musí být v jejím průběhu pravidelně sledován.
Strana 1 (celkem 7)
Bikalutamid se do značné míry metabolizuje v játrech. Výsledky výzkumů naznačují, že u subjektů s těžkým poškozením funkce jater může být eliminace pomalejší, což by mohlo vést ke zvýšené akumulaci bikalutamidu. U pacientů se středně těžkým až těžkým poškozením funkce jater je proto při podávání bikalutamidu nezbytná zvýšená opatrnost. Při léčbě bikalutamidem byly vzácně pozorovány vážné změny v jaterních funkcích (viz bod 4.8.). Pokud se takové závažné změny vyskytnou, musí být léčba ukončena. Z důvodu možného výskytu hepatálních změn je třeba zvážit pravidelné kontroly jaterních funkcí. Ve většině případů se jaterní změny objeví v průběhu prvních šesti měsíců léčby bikalutamidem. Vzhledem k tomu, že není dostatek zkušeností s léčbou bikalutamidem u pacientů s těžkým poškozením funkce ledvin (clearance kreatininu < 30 ml/min), je nezbytné podávat bikalutamid těmto pacientům opatrně. U pacientů s onemocněním srdce se doporučuje pravidelné sledování srdečních funkcí. Přípravek Glanuta 50 mg obsahuje monohydrát laktózy. Pacienti se vzácnými dědičnými problémy s intolerancí galaktózy, Lappovým nedostatkem laktázy nebo malabsorpcí glukózy a galaktózy by tento přípravek neměli užívat. 4.5
Interakce s jinými léčivými přípravky a jiné formy interakce
Mezi bikalutamidem a analogy LHRH nebyly prokázány žádné farmakologické ani farmakokinetické interakce. In vitro studie ukázaly, že R-enanciomer bikalutamidu působí jako inhibitor CYP 3A4 a má slabší inhibiční účinky na aktivitu CYP 2C9, 2C19 a 2D6. Ačkoliv in vitro studie naznačily, že bikalutamid inhibuje cytochrom 3A4, řada klinických studií prokázala, že rozsah inhibice většiny léků metabolizovaných cytochromem P450 není pravděpodobně klinicky významný. Nicméně u léků s úzkým terapeutickým indexem metabolizovaných v játrech může být inhibice CYP 3A4 bikalutamidem klinicky relevantní. Proto je současné podávání s terfenadinem, astemizolem a cisapridem kontraindikováno. Opatrnost je nezbytná při současném podávání bikalutamidu s látkami, jako je cykloporin a blokátory kalciového kanálu. Může být nezbytné snížit dávky těchto léků, a to zvláště tehdy, je-li prokázán zvýšený účinek nebo se vyskytnou nežádoucí účinky. Při léčbě cyklosporinem se doporučuje pečlivě sledovat jeho plazmatické hladiny a klinický stav pacienta, a to zejména po zahájení nebo ukončení léčby bikalutamidem. Opatrnost je nezbytná při podávání bikalutamidu pacientům užívajícím léky, které inhibují oxidační procesy v játrech, např. cimetidin a ketokonazol. Souběžné podávání může způsobit zvýšení koncentrace bikalutamidu, které může teoreticky vést k zvýšení výskytu nežádoucích účinků. In vitro studie ukázaly, že bikalutamid může vytěsnit kumarinové antikoagulans warfarin z jeho vazby na bílkovinu. Při zahájení léčby bikalutamidem u pacientů užívajících kumarinová antikoagulancia se proto doporučuje pečlivě monitorovat protrombinový čas. 4.6
Těhotenství a kojení
Není relevantní, protože se léčivý přípravek nepodává ženám. 4.7
Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje
Studie hodnotící účinky na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje nebyly provedeny. Je však třeba poznamenat, že se během léčby může příležitostně projevit závrať nebo ospalost (viz bod 4.8). U takových pacientů je třeba dbát opatrnosti.
Strana 2 (celkem 7)
4.8
Nežádoucí účinky
V průběhu léčby přípravkem Glanuta 50 mg se mohou vyskytnout následující nežádoucí účinky: Třída orgánových systémů
Velmi časté (≥1/10)
Časté (≥1/100 až <1/10)
Celkové poruchy a reakce v místě aplikace Poruchy reprodukčního systému a prsu
Návaly horka
Astenie
Poruchy kůže a podkožní tkáně Gastrointestinální poruchy Poruchy jater a žlučových cest
Respirační, hrudní a mediastinální poruchy
Méně časté (≥1/1 000 až <1/100)
Vzácné (≥1/10 000 až <1/1 000)
Velmi vzácné (<1/10 000)
Gynekomastie, citlivost prsů. Mohou se snížit současnou kastrací. U většiny pacientů užívajících bikalutamid 150 mg v monoterapii se objevila gynekomastie a/nebo bolest prsů. Tyto příznaky byly ve studiích vyhodnoceny jako významné až u 5% pacientů. Gynekomastie se nemusí po ukončení léčby bikalutamidem upravit spontánně, a to především po dlouhodobé léčbě. Pruritus
Suchá pokožka Zvracení
Diarrhoea, nauzea Změny jaterních funkcí (zvýšené hladiny transamináz, bilirubinemie, cholestáza a žloutenka), hepatomegalie. Tyto změny jsou vzácně závažné, často přechodné a ustupují nebo se zmírňují v průběhu nebo po přerušení léčby (viz bod 4.4).
U pacientů užívajících bikalutamid se vzácně objevilo selhání jater. Kauzalita však nebyla jednoznačně prokázána. Mělo by být zváženo pravidelné testování funkce jater (viz bod 4.4).
Intersticiální plicní nemoc
Strana 3 (celkem 7)
Poruchy ledvin a močových cest
Hematurie
Poruchy imunitního systému
Reakce z přecitlivělos ti včetně angiodému a urtikarie Deprese
Psychiatrické poruchy
V klinických studiích s bikalutamidem a současně podávaným analogem LHRH nebo bez něj byly dále pozorovány následující nežádoucí účinky: Třída orgánových systémů Poruchy reprodukčního systému a prsu Celkové poruchy a reakce v místě aplikace
Poruchy kůže a podkožní tkáně Gastrointestinální poruchy
Velmi časté
Časté
Méně časté
Edém, celkové bolesti, bolest v oblasti pánve, zimnice
Bolest břicha, bolesti na hrudi, bolest hlavy, bolesti v zádech, bolesti v šíji Alopecie
Vzácné
Velmi vzácné
Snížené libido, erektilní dysfunkce, impotence
Vyrážka, pocení, hirsutismus Zácpa
Poruchy nervového systému Poruchy metabolismu a výživy
Závrať, nespavost Přibývání na váze, diabetes mellitus
Poruchy krve a lymfatického systému Poruchy ledvin a močových cest Respirační, hrudní a mediastinální poruchy Srdeční poruchy
Anémie
Sucho v ústech, dyspepsie, flatulence Somnolence Anorexie, hyperglyké mie, ubývání na váze Trombocytopenie
Nykturie Dyspnoe
Selhání srdce, angina pectoris, poruchy vedení vzruchu včetně prodloužení PR a QT intervalu, arytmie a nespecifické změny EKG
Strana 4 (celkem 7)
4.9
Předávkování
Nebyl hlášen žádný případ předávkování. Protože bikalutamid patří mezi anilidové látky, existuje teoretické riziko vzniku methemoglobinemie. Methemoglobinemie byla po předávkování pozorována u zvířat. Pacient s akutní intoxikací může být cyanotický. Neexistuje žáné specifické antidotum; léčba musí být symptomatická. Dialýza není účinná, protože bikalutamid se ve velké míře váže na plazmatické bílkoviny a není vylučován v nezměněné formě močí. Je třeba obecná podpůrná péče s častým monitorováním vitálních funkcí.
5.
FARMAKOLOGICKÉ VLASTNOSTI
5.1
Farmakodynamické vlastnosti
Farmakoterapeutická skupina: antagonisté hormonů a příbuzná léčiva, antiandrogeny, ATC kód: L02BB03 Bikalutamid je nesteroidní antiandrogen bez žádné další endokrinní aktivity. Váže se na androgenní receptory, aniž aktivuje expresi genů, čímž inhibuje androgenní stimulaci. Výsledkem této inhibice je regrese tumoru prostaty. Z klinického hlediska může vysazení bikalutamidu u některých pacientů způsobit syndrom z vysazení antiandrogenu. Bikalutamid je racemát enantiomerem. 5.2
s antiandrogenním účinkem téměř výlučně způsobeným jeho R-
Farmakokinetické vlastnosti
Bikalutamid je po perorálním podání dobře absorbován. Nebylo klinicky prokázáno, že by jeho biologická dostupnost byla jakkoliv ovlivněna jídlem. S-enantiomer je vylučován rychle ve srovnání s R-enantiomerem, jehož plazmatický eliminační poločas je asi jeden týden. Po dlouhodobém podávání bikalutamidu je maximální plazmatická koncentrace R-enantiomeru desetkrát vyšší než koncentrace po podání jednorázové dávky 50 mg bikalutamidu. Při denní dávce 50 mg bikalutamidu dosahuje rovnovážná plazmatická koncentrace R-enantiomeru hodnoty 9 µg/ml. Vzhledem k dlouhému poločasu je rovnovážného stavu dosaženo přibližně po jednom měsíci léčby. Farmakokinetické vlastnosti R-enantiomeru nejsou ovlivněny věkem, poruchou ledvin nebo mírnou až středně těžkou poruchou jater. Existují důkazy o tom, že při těžké poruše funkce jater je R-enantiomer vylučován z plazmy pomaleji. Bikalutamid se ve velké míře váže na plazmatické bílkoviny (racemát z 96%, R-enantiomer z více než 99%) a je do značné míry metabolizován (oxidací a glukuronidací). Metabolity jsou vylučovány přibližně stejným dílem ledvinami a žlučí. 5.3
Předklinické údaje vztahující se k bezpečnosti
Bikalutamid je čistým a účinným antagonistou androgenních receptorů u experimentálních zvířat i u lidí. Hlavním sekundárním farmakologickým účinkem je indukce CYP450 dependentních oxidáz se smíšenou funkcí v játrech. Změny cílových orgánů u zvířat jsou těsně spjaty s primárním a sekundárním farmakologickým účinkem bikalutamidu. To zahrnuje involuci androgen-dependentních tkání, tyroidní folikulární adenomy, hyperplazie a neoplazie nebo karcinom jaterních a Leydigových buněk, poruchy sexuální diferenciace samčích potomků, reverzibilní poruchy fertility u samců. Enzymová indukce pozorovaná u zvířat nebyla u člověka zaznamenána. Studie genotoxicity neodhalily žádný mutagenní potenciál bikalutamidu. Předpokládá se, že všechny nežádoucí účinky pozorované ve studiích na zvířatech nejsou relevantní pro léčbu pacientů s pokročilým karcinomem prostaty.
Strana 5 (celkem 7)
6.
FARMACEUTICKÉ ÚDAJE
6.1
Seznam pomocných látek
Jádro tablety Monohydrát laktózy Povidon 25 Sodná sůl karboxymethylškrobu (typ A) Magnesium-stearát Potahová vrstva tablety: Potahová soustava Opadry OY-S-9622 (hypromelóza (E464), oxid titaničitý (E171), propylenglykol) 6.2
Inkompatibility
Neuplatňuje se. 6.3
Doba použitelnosti
3 roky 6.4
Zvláštní opatření pro uchovávání
Tento léčivý přípravek nevyžaduje žádné zvláštní podmínky uchovávání. 6.5
Druh obalu a velikost balení
PVC/PVDC/Al blistr Velikost balení: 28 nebo 90 tablet Na trhu nemusí být všechny velikosti balení.
6.6
Zvláštní opatření pro likvidaci přípravku a pro zacházení s ním
Žádné zvláštní požadavky. Všechen nepoužitý přípravek nebo odpad musí být zlikvidován v souladu s místními požadavky.
7.
DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI
Valeant Czech Pharma s.r.o. Truhlářská 1104/13, 1103/15, 110 00 Praha 1 Čeká republika Tel: +420 221434111
8.
REGISTRAČNÍ ČÍSLO
44/571/08-C
9.
DATUM PRVNÍ REGISTRACE/ PRODLOUŽENÍ REGISTRACE
5.11.2008
10.
DATUM REVIZE TEXTU
Strana 6 (celkem 7)
22.12.2010
Strana 7 (celkem 7)
