Soudruzi a soudružky, vážení spoluobčané! V obvodu spojeného národního výboru (od 1. března 1974) Smiřice–Holohlavy úspěšně probíhá celkem 14 akcí „Z“. Z toho jsou tři akce již dokončeny nebo těsně před dokončením. Jde o areál parku v Holohlavech s hudebním pavilonem, tanečním parketem a dětským hřištěm v prostoru mezi novou samoobsluhou a školou. Tento park byl slavnostně zpřístupněn veřejnosti při oslavách k poctě Májových dnů. Těsně před dokončením je výstavba vodovodního řádu „A“ v Holohlavech. Jedná se o tu část obce, která je téměř bez pitné vody. Nejoperativněji byl tento problém řešen zásahem pilných rukou místních občanů. Realisace domovních vodovodních přípojek jde ale pomaleji, než si my, pracovníci národního výboru, i občané představují. Třetí dokončenou stavbou je Benzinová čerpací stanice ve Smiřicích, kde Městský národní výbor byl generálním dodavatelem investora Benziny. Ve výstavbě komunikací ve Smiřicích byl dokončen úsek betonové vozovky v ulici Na ohradách směrem od Jiráskovy ulice k Nývltově. V tomto úseku je rovněž provedena výdlažba chodníků, položeny kabely veřejného osvětlení a provedena příprava k montáži osvětlovacích stožárů. Dále byla provedena výdlažba chodníku před malým stadionem až k Tyršovu mostu. Rekonstrukce kina jest obtížnou adaptační prací, značně náročnou na dodávky materiálu. Právě u této akce je nejnaléhavější rozpis materiálu, poněvadž jeho zajištění nebude snadnou záležitostí. Slibné je provedení instalace slabo i silnoproudu Kovopodnikem v Jaroměři. Na šatnovém objektu u Základní devítileté školy ve Smiřicích je provedena montáž ocelových konstrukcí a kanalisace. V současné době se provádí betonáž obvodových pasů pod oplášťovací panely, jejichž konstrukce byla již dodána. Vedle již zmíněných největších akcí věnujeme pozornost stavbě Domu socialistické mládeže. Poděkování patří členům SSM Smiřice za to, že objekt mohl sloužit jako tribuna hostí již při oslavách 1. máje. K dalším akcím patří: - dokončení kanalisační stoky Ag, - garáže Svazarmu, - topný kanál ve Zvláštní škole ve Smiřicích, - veřejné osvětlení, - příprava staveniště sídliště Smiřice – střed (demolicemi objektů), - zahrádkářská kolonie. Kromě zvelebovacích akcí investičního charakteru bylo našimi občany odpracováno mnoho brigádnických hodin na úklidu a úpravě města, hlavně v období před oslavami 1. a 9. května. Na všech pracích se podílela velkou měrou i školní mládež, na brigádách organisovaných učitelským sborem. Výrazně se na tomto poli projevila i pomoc místních podniků a společenských organisací. Vcelku je výsledek pracovních směn následující: Směn se zúčastnilo celkem (z toho mládeže do 25 let 217) Celkem bylo odpracováno z toho zdarma Mládeží do 25 let bylo odpracováno Vytvořená hodnota díla
785 občanů 15.679 hodin, 8.993 hodin. 3.388 hodin Kčs 1,069.328
Účast podniků: Východočeské cukrovary, závod Smiřice Východočeské lihovary a konservárny, závod Smiřice Elektrárna Smiřice Velkovýkrmna Smiřice Okresní stavební podnik, středisko Smiřice Domovní správa Smiřice Účast společenských organisací: Socialistický svaz mládeže Smiřice Svazarm Smiřice Tělovýchovná jednota Sokol Smiřice Sdružení rodičů a přátel školy při ZDŠ Smiřice Rada Městského národního výboru děkuje touto cestou všem našim občanům, závodům a společenským organisacím, sdruženým v Národní frontě ve Smiřicích i Holohlavech, kteří především svou usilovnou a obětavou prací zabezpečují plnění úkolů XIV. sjezdu Komunistické strany Československa, 5. pětiletého plánu a volebního programu v rámci socialistického závazku. Jaroslav Peřina, předseda MěstNV
Příprava branců je vyvrcholením přípravy mladého muže na budoucí roli vojáka. Jejím cílem je přispívat k dalšímu upevňování uvědomělého aktivního vztahu k vojenské službě a dosáhnout, aby si branci osvojili vědomosti, návyky a dovednosti branného charakteru tak, jak to požaduje jejich budoucí zařazení v ozbrojených silách a požadavek bojové připravenosti vojsk. Příprava branců je založena na morální povinnosti každého občana ČSSR bránit svoji vlast. Do jejího provádění se zapojují branci všech sociálních skupin. Příprava je rozdělena na dvě období. V prvém prochází branci výcvikem v průměru 40 hodin, ve druhém asi 60 hodin. Ve Smiřicích pracují současně 2 výcviková střediska. Prvé zahájilo svoji činnost již v minulém roce. Někteří chlapci již slouží jako vojáci, ostatní dokončují výcvik. Druhé výcvikové středisko zahájilo činnost v únoru letošního roku a ukončí v měsíci červnu. Branci se v průběhu výcviku seznamují se základy střelecké přípravy, spojovací přípravy, zdravotnické přípravy, vojenské topografie, se zbraněmi hromadného ničení a obrany proti nim. Každý branec je zařazen do braneckého výcvikového střediska nejblíže svého bydliště. Po skončení prvního období jsou branci povoláni k vojenskému odvodu. Ti, kteří s úspěchem absolvovali první období přípravy a budou mít zájem o příslušný obor, budou v braneckých střediscích zařazováni do odborných kurzů. Část získá odbornost řidiče kolových vozidel. Po úspěšné zkoušce obdrží řidičský průkaz skupiny „C“. Tento výcvik je drahý, jeden vycvičený branec stojí naši společnost Kčs 2.600, branec – řidič na něj přispívá pouze 300 Kčs.
Další odborností je příprava spojařů. V této odbornosti je rozdělení na telegrafisty a provozní techniky. Jiným zajímavým druhem jsou operátoři a mechanici radiolokátorů. Zajímavý je jistě i výcvik výsadkářů a průzkumníků. Život v braneckých střediscích je organizován tak, aby se co nejvíc podobal prvkům vojenského života. Účast na přípravě v braneckých střediscích se považuje za plnění úkolů ve veřejném zájmu společnosti. Vladimír Kopáč, propagandista výcvik. střediska
2. část Přednosta poštovního úřadu ve Smiřicích Josef Kalista zastával tuto funkci od roku 1929 do roku 1949, kdy odešel na odpočinek. Po něm se ve vedení úřadu vystřídalo v krátké době několik vedoucích (Macháček, Schneiderová, Mejdr, Zachoval). Od října 1950 byl jmenován vedoucím pošty Josef Mareš, který po dlouholetém působení ve Smiřicích byl jako zkušený pracovník od 29. ledna 1973 přeřazen nadřízenými orgány na zodpovědnější místo v Hradci Králové. Vedením smiřického poštovního úřadu byla od 1. září 1973 pověřena prozatímní vedoucí pošty Vlastimila Černá. Po druhé světové válce a zvláště v roce 1948 vzrostla silně agenda pošty. Obrovský rozmach národního hospodářství, vzrůst životní úrovně obyvatelstva má značný vliv na poskytování služeb pošty. Dosavadní prostory a zařízení, jednotlivá pracoviště již nestačí zvládnout tento nápor a je nutno se přizpůsobit novým podmínkám. Situace před více než 20 lety na poště ve Smiřicích vyhlížela si takto: Do poštovního doručovacího obvodu patřily přilehlé obce: Smržov, Hubíles, Číbuz, Skalice, Újezd, Skalička, Rodov, Trotina, Sendražice, Holohlavy, Habřina. Smiřice byly rozděleny na dva obvody, kde na roznášku pošty stačily dvě doručovatelky s půldenním pracovním úvazkem. V padesátých letech stoupl již provoz natolik, že bylo nutné situaci řešit. V Lužanech byla otevřena nová pošta a k ní přeřazena Habřina. Skalička byla připojena k Pouchovu a Újezd k Černilovu. Pracovní doba doručovatelek se prodloužila na plný pracovní úvazek. Telefonní ústředna, která sloužila již před válkou a kterou ještě po válce stačila obsluhovat jediná pracovnice, v padesátých letech již nestačí narůstajícímu provozu. Bylo nutno zřídit samostatné meziměstské pracoviště a při dopolední službě zde pracovaly již dvě pracovnice. Telefonní vedení bylo nad střechami domů, po bouřkách, větru, sněhu a deštích byla častá poruchovost, a proto v roce 1958 bylo toto odstraněno a položeno do podzemního kabelu. Manuální ústředna měla tehdy necelou stovku účastníků, skoro vesměs podniky a různé provozovny, soukromých bytových stanic bylo velmi málo (asi 5). V červnu 1964 byla tato ústředna jako nevyhovující
zrušena a zřízena ústředna automatická. Byla umístěna v bývalém hostinci „U Křepelek“ v Jiráskové ulici. V dnešní době již ani tato ústředna nepostačuje, bude proto zmodernisována a přemístěna do nové budovy pošty. Po druhé světové válce byla nahrazena doprava zásilek vlakovou poštou za pohodlnější automobilovou. Nebyly tak dopravovány hned všechny zásilky. Ještě na počátku padesátých let musel doručovatel jezdit s vozíkem k rannímu vlaku pro pytle s novinami. Teprve později byly i ony přiváženy poštovním autem. V roce 1953 přejímá pošta celou agendu rozšiřování tisku. Letos slaví tedy PNS svoje 20. výročí. Počet předplatitelů tisku stoupal rok od roku. Lidé chtějí číst nejen noviny, ale chtějí se i vzdělávat, a proto odebírají různé časopisy. Dnes má smiřická pošta asi 1887 předplatitelů, kterým měsíčně doručí 27.000 ks novin a časopisů. O volných sobotách pomáhají poště v roznášce deníků pionýři zdejší školy. Od 1. ledna 1965 přejímá pošta další službu občanům – sdružené inkaso. Celkem vybere pošta 1596 ks sdruženého inkasa měsíčně, z tohoto počtu přijde k poštovní přepážce zaplatit tyto poplatky 500 občanů. Od dubna 1972 se rozšiřuje agenda pošty o další službu: prodej poukázek na topnou naftu. Pošta zprostředkovává i pravidelnou výplatu důchodů. V obvodu poštovního úřadu proplácí více než 1100 důchodcům měsíčně přes 900.000 Kčs. Z toho jen ve Smiřicích se vyplácí na 570 důchodů v měsíční částce přes 460.000 Kčs. Pošta má evidováno 1180 posluchačů televise (prvním přihlášeným posluchačem ve Smiřicích byl Josef Junek – čp. 152) a 1269 posluchačů rozhlasu. Dnešním požadavkům na služby pošty již nestačily zastaralé, tmavé a vlhké místnosti v Palackého ulici (č. 92). Díky MěNV byla vybudována v našem městě nová moderní budova pošty. Byla slavnostně otevřena 17. září 1973 v 10,30 hod. Prvními návštěvníky byli p. Horymír Bozner a paní Rožnovská. Nová pošta má celkem 11 zaměstnanců: vedoucí, 3 přepážkové pracovnice, 5 doručovatelů listovních zásilek a tisku, 1 doručovatelku balíků, 1 pracovnici pro vnitřní službu. Pracovníci pošty přejí všem občanům, aby se jim na nové poště líbilo a aby s důvěrou využívali jejich služeb. Všichni zaměstnanci se budou snažit poskytovat jim tyto služby k plné spokojenosti. Vl. Černá, vedoucí pošty
Základní organisace Českého svazu včelařů ve Smiřicích má 74 členů, kteří jsou v 19 obcích se spádem do Smiřic. Tito členové vlastní 512 včelstev a v naší organisaci je také jedno JZD, které vlastní 35 včelstev, celkem tedy 547 včelstev. Naše organisace byla založena před 37 lety. Úkoly, které jsou na včelaře kladeny, spočívají v prvé řadě v zajištění dobré opylovací činnosti včel na hmyzomilných kulturách ať státních statků, JZD nebo drobných pěstitelů ve svém katastru.
Ve Smiřicích jsou 4 včelaři, vlastní celkem 30 včelstev. Včelařů i včel stále ubývá. Přijmeme rádi do svého středu každého, kdo bude mít o tento obor zájem. Včelař musí mít rád přírodu, vědět něco o počasí a musí být svým včelám zdravotníkem. Proto včelařství poskytuje opravdový aktivní odpočinek po práci. Včelař si proto nepočítá hodiny u svých včel a nehledí jen na svůj prospěch. Takové jedno včelstvo v létě čítá asi 80.000 včel a k životu za rok spotřebuje 90 kg medu a 30 kg pylu. Zbytek – asi 1–8 kg medu přenechají včely svému včelaři jako platbu za celý rok. Samozřejmě včely také za den spotřebují 1 litr vody a pro vaši informaci: 1 kg medu je ze 7,000.000 květů třešně, 5,000.000 květů lípy, 6,000.000 jetele atd. Včela dává také výtěžek vosku, který je použit ve rtěnkách, pro krásu našich žen. Další produkty používané v lékařství a kosmetice jsou mateří kašička, propolis a včelí jed. Cena mateří kašičky je 21.000 Kčs za 1 kg. A nyní něco o členech organisace. V roce 1973 bylo našimi členy v akci „Z“ odpracováno 785 hodin. Dále byla provedena brigáda na včelíně ÚV Čs. svazu včelařů, který je umístěn v Bakově u Náchoda. Další akce, pořádané společně se zahrádkáři zdejší organisace v roce 1973: ples, který se velmi vydařil, společná oslava svátku našich žen, které se zúčastnila i sousední včelařská organisace z Třebechovic. Ještě pár čísel: Ve válečných letech včelaři skoro vůbec nedodávali žádný med. V době květnové revoluce v roce 1945 bylo mezi včelaři sebráno 100 kg medu, který byl odvezen do Prahy na barikády. Od tohoto roku odevzdávali naši členové, co mohli, s rok 1973 byl opravdu rokem rekordním: bylo dodáno 1.800 kg medu pro naši společnost. Právě tady musíme vidět správný postoj našich včelařů k našemu socialistickému zřízení. Chceme plnit usnesení XIV. sjezdu KSČ a dávat vždy dostatek kvalitního medu pro zdraví celého národa. Stanislav Bouz, předseda ZO Čs. svazu včelařů ve Smiřicích
Tělovýchovná práce v minulém roce byla ve znamení vzpomínek a oslav 25. výročí sjednocení tělovýchovy a sportu v naší vlasti. Zavzpomínejme si i my a řekněme si něco o tom, jak se u nás rozvíjela tělovýchova po skončení druhé světové války. Činnost TJ Sokol Smiřice po osvobození byla obnovena 23. května roku 1945. V příštích týdnech došlo k jednání o sjednocení tělovýchovných a sportovních organisací. Byl vytvořen národní tělovýchovný výbor – NTV, jehož předsedou se stal s. Zahálka. 22. července 1945 se konal zdařilý Den sjednocení TV.
Působením pravicových kruhů ve státě bylo skutečné sjednocení tělovýchovy a sportu stále oddalováno a jednotlivé organisace pokračovaly v samostatné činnosti. Bylo tomu tak i ve Smiřicích. NTV likvidoval 17. prosince 1946 a Sokol vyvíjel bohatou samostatnou tělovýchovnou činnost. Zahájil přípravu na XI. slet, připravoval stavbu sokolovny. Na malém stadionu se vyráběly škvárobetonové tvárnice, v Račicích byl koupen za 18.000 zděný barák i nedokončené stavby vojenské továrny. Barák byl rozbourán a materiál převezen. V roce 1948 se změnilo vedení České obce sokolské, všude byly ustaveny akční výbory Národní fronty a znovu zahájena jednání o sjednocení TV – tentokrát už s konkrétními závěry, poněvadž se rychle měnila politická situace u nás. Ve Smiřicích na slavnostní schůzi 10. dubna 1948 ve Dvoraně došlo ke sloučení Sokola s místní Dělnickou tělocvičnou jednotou. 7. května téhož roku se začlenili do Sokola i členové Klubu turistů, tenisté, kuželkáři (Zálabáci) a stolní tenisté. Na XI. slet do Prahy odjelo 18. června 1948 19 žáků a 28 žákyň, 25. června 17 dorostenců a 36 dorostenek, 1. července 52 mužů a 49 žen. Na konci roku 1948 měla TJ 521 příslušníků. V Praze došlo vlivem nesocialistických pravicových živlů k politickým provokacím, které pak řešily akční výbory. I u nás byli někteří účastníci postiženi vyloučením z TJ. Po sletovém vypětí došlo k zákonitému ochabnutí v činnosti, které se projevovalo i v roce 1949. V roce 1950 došlo k rozsáhlé reorganisaci v TV podle politických okresů (tenkrát Jaroměř) a krajů (Hradec Králové). Na rozvoj sjednocené TV byly v dalších letech uvolňovány značné finanční prostředky. V tom roce bylo Krajským národním výborem v Hradci Králové schválení vybudování tělovýchovného střediska ve Smiřicích na pozemku bývalého Bělidla. Byly připraveny plány a vytýčeno hřiště na kopanou, která v tom roce obnovila u nás po 15 letech činnost. V roce 1951 došlo k dalším změnám. TJ byly přičleněny k závodům, aby se posílila politická linie v TV. Naše TJ se dostala ke Státním statkům a nesla pak název TJ Sokol Čsl. státních statků ve Smiřicích. Na budoucím stadionu se toho roku upravovaly náspy, bylo odpracováno 1367 hodin a na úhradu stavebních výloh dostala TJ od ústředí 85.000 Kčs. V roce 1952 uvolnil MNV na další práce státní subvenci 200.000 Kčs, která nemohla být využita na stavbu koupaliště. Celkem bylo v tom roce odpracováno 1493 hodin a vydáno 211.619 Kčs. V roce 1953 bylo rozhodnuto, že tělovýchovu budou řídit dobrovolné sportovní organisace (DSO) při svazech Ústřední rady odborů, které dostanou jméno podle odvětví výroby. TJ v dopravě, energetice, spojích, STS a státních statcích nesly od 1. 1. 1953 jméno TJ Dynamo – nejdříve DSO Dynamo, pak jen TJ Dynamo Smiřice. Do výboru TJ byli zařazeni i zástupci všech místních závodů a tím byla zajištěna správná politická linie v práci TJ. Na stadionu se pokračovalo ve stavbě šaten, zhruba byla dokončena lehkoatletická dráha a 9. srpna 1953 byl nový stadion otevřen zápasem v kopané se Slavojem Vyškov. V tomto roce bylo odpracováno 2827 hodin a proplaceno 32.770 Kčs. Rok 1954 byl dokončením reorganisace TV. DSO byly zrušeny a utvořen jediný celostátní tělovýchovný orgán – Československý svaz tělesné výchovy – ČSTV. Po zrušení jaroměřského okresu byly Smiřice zařazeny do okresu Hradec Králové. Na školách byly v tom roce založeny školní tělovýchovné jednoty (ŠTJ), ale samostatně žily jen do konce roku 1955. V roce 1954 dostala TJ příspěvek 40.000 Kčs na dokončení a vybavení šaten a 50.000 Kčs na dobudování lehkoatletické dráhy. V těchto letech stále klesal zájem o základní masovou tělovýchovu a tím i počet členů v TJ. U nás se ustálil na 300 členech a tento stav se udržuje dodnes. Zájem se přenášel do sportovních oddílů – ve Smiřicích to byla a je kopaná, kuželky, tenis a turistika, krátce i sportovní gymnastika, hokej, odbíjená a judo.
Přesto se v základní tělesné výchově – ZTV – nacvičovalo na všechny tři celostátní spartakiády. Cvičilo tam od nás: 1955: 18 žáků, 19 žákyň, 9 mužů, 15 žen 1960: 12 žáků, 10 žákyň, 11 dorostenců, 13 mužů a 16 žen 1965: 8 žákyň 8 mužů, 10 žen. Ve všech těchto letech pořádala TJ i místní cvičení nebo TV akademie. V roce 1965 dokonce okresní spartakiádu, na které vystoupilo 3138 cvičenců, od nás 163 žáků, 185 žákyň, 8 mužů a 10 žen. Základem naší pravidelné činnosti bylo plnění podmínek odznaku zdatnosti – nejdříve to byl Tyršův odznak zdatnosti, později pionýrský odznak „Buď připraven k práci a obraně vlasti“ (BPPOV, dospělí PPOV). V období 1953–1965 (to byla nejproduktivnější léta v tělovýchovné práci s mládeží) jsme získali 1599 odznaků mládeže a 65 odznaků dospělých. V roce 1965 representovala družstva mladších a starších žáků hradecký okres na spartakiádních závodech v Praze a pod vedením s. Vašíčka a Černého se čestně umístila. Vzorná byla spolupráce se školou. Společná tělovýchovně-branná rada organisovala velmi mnoho soutěží v lehké atletice, plavání, lyžování a v míčových hrách v rámci Sportovních her mládeže a pracujících. Nezapomínalo se ani na branné prvky, konaly se závody ve střelbě, Dukelský a Sokolovský branný závod. Ve svém vzpomínání jsme se dostali až k roku 1965. Příště si řekneme něco o tělovýchově ve Smiřicích v následujících letech. L. Černý, kronikář tělov. jednoty
-
jednotka PS VB rozšíří svou činnost i na Holohlavy. Patronát nad jednotkou převzal s. ppor. Kosina. Za dlouhodobou a obětavou práci v jednotce děkuje rada MěNV s. Bártovi, Nepokojovi a Vítovi z Holohlav a doporučila jim za práci předat knižní odměnu.
-
organisace Českého červeného kříže ve Smiřicích má celkem 261 členů, z toho 197 žen a 64 mužů. Samostatně pracuje zdravotní družina s 28 členkami a 7 náhradnicemi, a 7 zdravotních hlídek.
-
kronikář s. Zahálka píše 6. díl kroniky od roku 1971. Zápisy schvaluje osmičlenná letopisecká komise.
-
muzejník s. ing. Kupka dokončil inventarisaci sbírek zbraní a připravuje vytřídění sbírek obrazů a knih. Dále pracuje na čištění a konservování pamětihodností kaple.
-
24. května 1974 byla otevřena nová benzinová čerpací stanice. Toto otevření jistě uvítali všichni majitelé motorových vozidel nejen ve Smiřicích, ale i v okolí, protože jsou zde k dostání všechny druhy pohonných hmot.
-
filmový kroužek pracuje na dokumentárním filmu z historie a současnosti Smiřic a Holohlav.
-
přehlídka širokoúhlých filmů se bude konat na velkém stadionu ve dnech 20. 6. až 26. 6. 1974.
-
v Holohlavech byl ustaven občanský výbor.
-
17. plenární zasedání Městského národního výboru se konalo dne 30. 5. 1974 a jednalo: 1. 2. 3. 4.
Výhledy životního prostředí Stav a přípravy 700 let Smiřic Hospodaření MěstNV Interpelace poslanců, diskuse, závěr, usnesení
Zpravodaj č. 24 – náklad 250 výtisků – povoleno ONV Hradec Králové 15. 6. 1970 čj. 818/70 – redakční rada ss. Dr. Jandera, Kopáč, ing. Kupka, Liška, Novotný, Zahálka, Zilvar. Vychází 1x za dva měsíce – červen 1974.
