Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva
Soudobá mládež a nezaměstnanost Bakalářská práce
Autor:
Alena Novotná Právní administrativa v podnikatelské sféře
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. Vladimír Dubský, CSc.
duben 2010
Prohlášení Prohlašuji, ţe tuto bakalářskou práci jsem zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne 27.4.2010
Alena Novotná
Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce PhDr. Vladimíru Dubskému, CSc. za pozornost, kterou mé práci věnoval, za jeho rady a pomoc při zpracování mé bakalářské práce. Děkuji své rodině, která mne po celou dobu studia podporovala.
Alena Novotná
Anotace Tato bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností soudobé mládeţe, která je v současné době jednou z nejohroţenějších skupin objevujících se na trhu práce. Práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol. První kapitola charakterizuje mládeţ, její chování, zájmy a postoje v soudobé společnosti. Druhá kapitola se věnuje nezaměstnanosti, jejím typům, vývoji a důsledkům
pro
společnost.
Třetí
kapitola
je
zaměřena
na
soudobou
mládeţ
a nezaměstnanost, na druhy omezení nezaměstnanosti mládeţe a na uplatnitelnost mládeţe na trhu práce. Čtvrtá kapitola se zabývá nezaměstnaností z pohledu práva. Klíčová slova:
mládeţ, práce, nezaměstnanost, trh práce, právo
Anotation This bachelor thesis deals with unemployed youth which is nowadays one of the most threatened society groups on the labour market. The thesis is divided into four main chapters. The first chapter characterizes the youth, their behaviour, interests and positions in contemporary society. The second chapter addresses the unemployment, its types, evolution of unemployment and consequences for the society. The third chapter is focused on the contemporary youth and unemployment, types of youth unemployment restrictions and on applicability of youth on the labour market. The fourth chapter deals with unemployment in terms of law. Key words:
youth, work, unemployment, labour market, law
OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................... - 7 1. CHARAKTERISTIKA MLÁDEŽE ............................................................................ - 8 1.1 Ţivotní cyklus jedince ............................................................................................... - 8 1.1.1 Ţivotní etapy podle E. Eriksona ........................................................................ - 8 1.2 Mládí - charakteristika mládeţe ................................................................................ - 9 1.3 Základní determinanty mladé generace................................................................... - 10 1.4 Ţivotní postoje a hodnotová orientace mládeţe ...................................................... - 11 1.4.1 Ţebříček hodnot mládeţe ................................................................................ - 12 1.5 Volný čas mládeţe .................................................................................................. - 13 1.5.1 Jak mladí lidé tráví volný čas .......................................................................... - 14 1.6 Ţivotní problémy a ţivotní cíle mládeţe ................................................................. - 15 2. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI ..................................................... - 17 2.1 Co je nezaměstnanost .............................................................................................. - 17 2.2 Vývoj nezaměstnanosti ........................................................................................... - 17 2.3 Pojem nezaměstnaný a nepracující ......................................................................... - 20 2.4 Druhy nezaměstnanosti ........................................................................................... - 21 2.4.1 Frikční nezaměstnanost ................................................................................... - 21 2.4.2 Strukturální nezaměstnanost ........................................................................... - 22 2.4.3 Cyklická a sezónní nezaměstnanost ................................................................ - 23 2.4.4 Skrytá nezaměstnanost .................................................................................... - 23 2.4.5 Neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a „job stagnation“ .......... - 23 2.5 Zjišťování rozsahu a míry nezaměstnanosti ............................................................ - 24 2.6 Důsledky nezaměstnanosti pro společnost .............................................................. - 26 2.7 Pracovní trh ............................................................................................................. - 26 3. SOUDOBÁ MLÁDEŽ A NEZAMĚSTNANOST..................................................... - 29 3.1 Mládeţ a trh práce ................................................................................................... - 29 3.2 Mládeţ a nezaměstnanost ........................................................................................ - 29 3.2.1 Rozdělení mládeţe dle různé vzdělanostní průpravy ...................................... - 30 3.3 Počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů škol z hlediska úrovně vzdělání - 33 3.3.1 Vývoj nezaměstnanosti mládeţe bez vzdělání a se základním vzděláním...... - 35 3.3.2 Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol .................................................... - 36 3.4 Uplatnitelnost mládeţe na trhu práce ...................................................................... - 37 3.5 Uplatnitelnost mladistvých a absolventů z pohledu zaměstnavatelů ...................... - 38 3.5.1 Uplatnitelnost absolventů a pracovníků z praxí z pohledu zaměstnavatele .... - 38 3.6 Uplatnitelnost mladistvých a absolventů z pohledu pracovníků úřadu práce ......... - 40 3.7 Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti mládeţe .................................... - 41 3.8 Moţnosti omezení dlouhodobé nezaměstnanosti mládeţe...................................... - 41 3.8.1 Regionální programy aktivní politiky zaměstnanosti určené pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku ............................................................................ - 43 -
-5-
4. NEZAMĚSTNANOST A PRÁVO ............................................................................. - 45 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8 4.9
Pracovně právní předpisy ........................................................................................ - 45 Právo na zaměstnání ................................................................................................ - 46 Uchazeč o zaměstnání z pohledu práva................................................................... - 47 Částečná nezaměstnanost ........................................................................................ - 47 Zprostředkování zaměstnání agenturami práce ....................................................... - 48 Státní politika zaměstnanosti ................................................................................... - 48 Podpora v nezaměstnanosti ..................................................................................... - 50 Podpora v nezaměstnanosti pro čerstvé absolventy škol ........................................ - 52 Zákonem stanovené pracovní podmínky mladistvých ............................................ - 53 -
5. ZÁVĚR ......................................................................................................................... - 55 Seznam použité literatury ................................................................................................. - 57 Seznam tabulek a grafů .................................................................................................... - 59 -
-6-
ÚVOD Téma mé bakalářské práce je „Soudobá mládeţ a nezaměstnanost“. Nezaměstnanost je jedním z nejdiskutovanějších historických i současných jevů trţních hospodářství. Velkou měrou zasahuje vlády všech zemí. Je problémem ekonomickým, sociálním, ale i psychologickým. Uplatnění na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik, které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty práce. U nás k nim patří mladí lidé, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţení občané, starší lidé, lidé s nízkým vzděláním, romské etnikum a přicházející imigranti. Cílem mé bakalářské práce je deskripce problému nezaměstnanosti se zaměřením na jednu z nejohroţenějších skupin na trhu práce a to na mládeţ. Práce v úvodu charakterizuje mládeţ, její ţivotní postoje a hodnotovou orientaci v soudobé společnosti, její zájmy. Ve druhé části této bakalářské práce se soustředím na vysvětlení pojmu nezaměstnanosti a jejích druhů. Třetí část práce se zabývá uplatněním mládeţe na trhu práce, nezaměstnaností mládeţe a moţnostmi omezení nezaměstnanosti mladých lidí. Poslední část mé bakalářské práce se zaměřuje na zaměstnanost mladistvých a absolventů z pohledu práva.
-7-
1. CHARAKTERISTIKA MLÁDEŽE 1.1 Životní cyklus jedince Ţivot kaţdého jedince prochází ţivotním cyklem – fázemi a přechody. Střetává se s důleţitými body socializačního procesu. Ty jsou podmíněny jak biologicky tak sociálně. S kaţdou další etapou se člověku mění i ţebříček hodnot, názorů, postojů, ţivotních problémů a cílů. Jednotlivé etapy člověka (ţivotní cyklus) jsou ovlivněny i kulturními rozdíly a materiálními podmínkami. V průběhu ţivota působí na člověka mnoho vlivů a to nejen vnitřní, ale i vnější. Jsou to např. politické změny, války, které na několik let ovlivní běţný ţivot, evropská integrace, technologický vývoj, computerizace, modernizace a mnoho dalších. Moderní ţivot komplikuje vytváření přehledného schématu ţivotního cyklu. Takové schéma někdy působí jako čirá abstrakce. Prodlouţila se průměrná délka ţivota a změnily se pracovní podmínky, takţe došlo mnohdy ke změně chování povaţovaného pro určitý věk za typické. Přesto je přinejmenším pro orientaci dobré zachovat rozdělení ţivotního cyklu na obvyklé fáze1: Dětství mládí (teenagers) mladí dospělí zralí dospělí stáří. 1.1.1
Životní etapy podle E. Eriksona
Vývoj osobnosti je podle Eriksona vázán na biologické, společenské, kulturní a historické faktory ovlivňující vývoj dítěte. Na kaţdém stupni vývoje si musí jedinec vyřešit základní psychologický rozpor. Po jeho vyřešení získává ctnost a pokračuje v rozvoji osobnosti.
1
JANDOUREK, J., Úvod do sociologie, str. 66
-8-
Etapy lidského života dle Eriksona: Kojenecká (0-1rok) – díky péči matky získává dítě základní pocit důvěry v ţivotě, ctností získanou v tomto období je naděje Ranné dětsvtí (1-3 roky) – rozpor mezi pocitem autonomie a studu v závislosti na poţadavcích okolí Předškolní věk (3-6 let) – konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny – vývoj svědomí Druhé dětsvtí (6-12 let) – konflikt mezi snaţivostí a pocitem méněcennosti – „vstup do ţivota“ Věk dospívání (12-19 let) – hledání vlastní identity v konfliktu s nejistotou ohledně své role mezi lidmi. Ctností je věrnost Mladá dospělost (19-25 let) – jedinec je připraven splynout s druhou osobou, projevuje hranice, své limity, ctností je láska Pozdní dospělost, stáří (od 50 let) – Pocit vyrovnanosti, která se projeví přijetím vlastního ţivota je v konfliktu s pocitem zoufalství a strachu ze smrti, ctností je moudrost.
1.2 Mládí - charakteristika mládeže Mládím označujeme přechod z dětství do dospělosti, etapu přípravy na převzetí rolí dospělého. V tomto přechodu dochází k dokončování fyzických změn v organismu započatých v pubertě. Časově se mládí velmi obtíţně stanovuje. Přesto můţeme mládeţ obecně charakterizovat jako věkovou skupinu mezi 15-30 rokem ţivota. Stanovení dolní hranice je dáno končící ţivotní etapou dětství a také v České republice uzákoněnou povinnou školní docházkou. V další fázi se jedinec připravuje na novou etapu svého ţivota – na své budoucí zaměstnání, které si sám volí formou určitého učebního oboru či studia na střední škole. Mladý člověk se tak zároveň začíná zapojovat do ekonomického dění ve společnosti, odpoutává se od své rodiny a stává se nezávislým2. Jde o období, kdy obrovská většina mladých je jiţ ekonomicky činná, zakládá vlastní rodinu a umí se chovat jako občan.
2
KOL. PRACOVNÍKŮ INSTITUTU DĚTÍ A MLÁDEŢE MŠMT ČR, studie Mládeţ v České republice, 1996 [online], [cit. 2009-11-20] str.3, Dostupný z WWW:
-9-
1.3 Základní determinanty mladé generace Základ dnešního profilu mladé generace je dán dlouhodobým populačním vývojem české společnosti. Jeho počátek je třeba hledat uţ někde v relativně slabých předválečných a válečných ročnících narozených přibliţně v rozmezí druhé poloviny třicátých a první poloviny čtyřicátých let, jakoţ i v následném zlepšení situace po válce, a znovu v intervalu let 1956-65. Přirozená generační směna se pak projevila v létech osmdesátých tím, ţe tyto silnější ročníky byly postupně nahrazovány slabšími celky z druhé poloviny let šedesátých, dále pak ale také z první poloviny decennia následujícího, z let 1971 – 75, kdy opět došlo, k výraznějšímu populačnímu přírůstku.3 Pokud jde o faktor pohlaví, je relace mezi muţskou a ţenskou sloţkou počtu mládeţe prakticky konstantní. Obecně platí, ţe se rodí více chlapců neţ děvčat a v naší zemi se obě pohlaví podle výsledků sčítání nalézají v rovnováze aţ kolem 44.roku věku ţijících obyvatel.
Věkové složení mládeže v letech 1970 - 2008
Rok sčítání
Věková skupina 15-19
20-24
25-29
1970
830,8
877,4
714,6
1980
687,8
698,2
828,2
1991 2000 2008
870,4 682,3 637,2
685,5 852,5 707,5
688,1 867,1 784,6
Tabulka č.1 zdroj ČSÚ
Složení mládeže podle věku a pohlaví v letech 2000 – 2008
muži
Rok sčítání 2000 2004
15-19 348,8 336,0
20-24 435,3 362,6
25-29 442,2 454,0
2008
326,6
365,8
405,7
Tabulka č.2 zdroj ČSÚ
3
KOL. PRACOVNÍKŮ INSTITUTU DĚTÍ A MLÁDEŢE MŠMT ČR, studie Mládeţ v České republice, 1996 [online], [cit. 2009-11-20] str.5, Dostupný z WWW:
- 10 -
Rok sčítání
ženy 15-19
20-24
25-29
2000
333,5
417,3
424,9
2004 2008
321,1 310,6
346,2 341,7
437,5 378,9
Tabulka č. 3 zdroj ČSÚ
1.4 Životní postoje a hodnotová orientace mládeže „Existuje jen jediný způsob, jak si poradit s životem: a to najít onen soubor hodnot, které nepodléhají módním trendům, které se nikdy nemění a budou neustále rodit ovoce v tom smyslu, že nám i uprostřed velice nejistého světa přinesou klid, zdraví a jistotu“. Thomas Hora V motivační struktuře kaţdého člověka zaujímají hodnoty a jeho chování významné místo. Mezi společností, jejím vývojem a osobnostními sloţkami člověka se vytváří velmi úzký a sloţitý vztah. Výrazné změny ve společnosti působí zároveň na změny hodnot jedince. Proto se např. v devadesátých letech od České společnosti očekávala zásadní změna hodnotového systému v souvislosti s politickým převratem. Vývoj společnosti a společenské změny se však odehrávají nejen prostřednictvím revolucí a převratů, ale také plynulými procesy, jejichţ výsledek se projeví aţ po delší době. Hovoříme např. o vzájemném vlivu proměn systému společenských hodnot na politické změny a vliv politických změn na systém společenských hodnot, přičemţ tyto vlivy mají různé časové období. Nositelem uvedených procesů jsou různé společenské subjekty, ale hlavním subjektem změn hodnotového systému společnosti je mladá generace. Většina mládeţe patří k sebevědomým, zvídavým a dobrodruţným lidem, kteří mají pocit, ţe zvládnou praktický ţivot a ţe se dokáţí přizpůsobit společensko-ekonomickým změnám. Věří ve své uplatnění a v to, ţe budou dále v sociální hierarchii postupovat. Mezi mladými lidmi však nejsou jen tyto sebevědomé a zvídavé osobnosti, ale začínají se mezi nimi objevovat i skupiny fyzicky a psychicky méně odolných jedinců, závislých na svém sociálním okolí, neprůbojných, hledících s nejistotou na svoji budoucnost. Nejistá budoucnost se týká i schopných i kvalifikovaných, kteří nechtějí přijít o profesi dnes nepotřebnou, za nějaký čas však moţná opět ţádanou. Jsou i skupiny, kterým je cizí konzumnost, které kladou důraz na aktivity spojené s vysokým sociálním zájmem. Není moţné nezmínit také skupinu
- 11 -
mladých lidí, která jde svým jednáním za rámec současných zákonů, proti zákonům, resp. vyuţívá mezer v dnešním zákonodárství a takový postup si vytyčuje jako programové heslo a na tom staví svou společenskou existenci. Vzájemné propojení všech těchto ţivotních filosofií vytváří celospolečenské hodnotové klima, které v dnešní době inklinuje k vyšší spotřebě materiálních hodnot, spíše ke konzumnímu způsobu ţivota. Jde o přirozenou reakci na tom, v čem ţila česká společnost dlouhá desetiletí.4 1.4.1
Žebříček hodnot mládeže
V následující tabulce jsou prezentovány výsledky empirických výzkumů tvořících časovou řadu dat z let 1993, 1997, 2000 a 2002 získaných stejnými metodikami. Metodika pracuje s baterií hodnot, k jejichţ významu se respondent vyjadřuje pomocí pětistupňové škály. Stupeň 1 znamená nejmenší význam, stupeň 5 největší význam. Z četností byly spočítány pro kaţdou hodnotu indexy jako váţené aritmetické průměry a na základě těchto indexů byla tabulka sestavena. Pořadí je sestaveno podle věku mládeţe 15-30 let. Následující údaje jsou výpovědí o hodnotové orientaci mládeţe v roce 2002.5 Žebříček hodnot mládeže
Tab. Indexy hodnot ve věkových skupinách Věkové skupiny 15-18 19-23 24-30 4,76 4,87 4,88 Zdraví 4,64 4,68 4,66 Láska 4,55 4,64 4,65 Mír, život bez válek 4,39 4,65 4,61 Životní partner 4,58 4,56 4,50 Svoboda 4,55 4,58 4,45 Přátelství 4,16 4,48 4,54 Rodina a děti 4,24 4,43 4,44 Zdravé životní prostředí 4,42 4,37 4,27 Demokracie 3,97 4,20 4,19 Pravda, poznání 4,01 4,06 4,00 Zajímavá práce 3,99 3,98 4,05 Rozvoj vlastní osobnosti 3,93 3,98 3,86 Plat, další příjmy 3,90 3,88 3,88 Úspěšnost v zaměstnání 3,97 3,77 3,90 Vzdělání 3,84 3,86 3,71 Uspokojování svých zájmů, koníčků 3,51 3,79 3,78 Být užitečný druhým lidem 4
Celkem 4,85 4,66 4,63 4,59 4,53 4,51 4,45 4,40 4,32 4,15 4,02 4,02 3,91 3,88 3,87 3,78 3,74
Institut dětí a mládeţe MŠMT. Mládeţ na prahu 3. tisíciletí. výzkumná zpráva [online], Praha, červen 2000 [cit. 2009-11-23]., Proměny české mládeţe, Dostupný z WWW: ‹http://www.vyzkummladez.cz/zpravy/1135332867.pdf › - SAK, Proměny české mládeţe, Petrklíč Praha 2000 5 SAK, SAKOVÁ, Mládeţ na křiţovatce, Svoboda servis, Praha 2002,str. 10
- 12 -
3,55 3,10 2,76 2,39 1,96 1,60
Majetek Soukromé podnikání Společenská prestiž Veřejně prospěšná činnost Bůh Politická angažovanost
3,58 2,55 2,70 2,41 2,39 1,54
3,33 2,80 2,72 2,54 2,35 1,60
3,44 2,77 2,72 2,47 2,30 1,58
Tabulka č. 4, zdroj SAK, SAKOVÁ, Mládež na křižovatce
Výše uvedená tabulka zobrazuje 5 nejdůleţitějších hodnot české mládeţe. Největší hodnotou je ve všech věkových skupinách zdraví. Česká mládeţ si uvědomuje, ţe zdraví je naprosto prvotní v ţebříčku hodnot. Je totiţ předpokladem pro všechny ostatní aktivity jedince a pro základní ţivotní pocit, kterým je spokojenost. Bez zdraví ztrácí všechny ostatní hodnoty pro člověka význam. Na druhém místě je pro mládeţ důleţitá láska. Ukazuje to na fakt, ţe láska je pro českou společnost velmi významná. Lidé prostřednictvím lásky překonávají svůj egoismus, učí se ţít s druhými a vzájemně se podporují a obohacují. Na třetím místě se ve výzkumu umístila hodnota Mír, život bez válek. Zatímco v devadesátých letech byl význam míru a ţivota bez válek pro mládeţ niţší, v posledním roce je tomu naopak. Je to dáno tím, ţe v dřívějších letech nebyl mládeţí pociťován takový strach z ohroţení jako je tomu dnes. Vţdy, kdyţ je ohroţena bezpečnost a mír, stoupá tato hodnota po ţebříčku výše a naopak při zklidnění situace dochází k jejímu poklesu. Čtvrté místo zaujala hodnota Partner. Tuto hodnotu řadíme do řady hodnot reprodukčních. Zatímco láska je hodnotou mládeţe mezi 15-18 rokem, partner je hodnotou lidí ve věku 19-23. Na to přímo navazuje hodnota rodina a děti, která je typická pro mládeţ ve věku 24-30 let.
1.5 Volný čas mládeže Za volný čas je podle sociologů povaţován čas, v němţ jedinec svobodně na základě svých zájmů, nálad a pocitů volí svou činnost. Jedná se o tu část mimopracovního, mimoškolního času, která zbude po zabezpečení individuálních a rodinných existenčních a biologických potřeb.6 Kaţdý mladý člověk se musí sám v rámci své socializace učit jak vyuţívat a naplňovat svůj volný čas. Ve stávající společnosti se objevuje narůst volného času mladé generace. Mládeţ je např. oproštěna od mnoha dříve obvyklých povinností souvisejících s chodem domácnosti apod. Mění se systém hodnot nejen mladé generace, ale i celé společnosti. Oblast volného času dětí a mládeţe má velký význam pro celoţivotní orientaci člověka. V ţádné jiné 6
SAK, SAKOVÁ, Mládeţ na křiţovatce, Svoboda Servis, Praha 2002str. 10
- 13 -
ţivotní etapě není jedinec schopen zajímat se o tak široké spektrum aktivit jako v dětství a v mládí. Základní zájmy a orientace jednotlivce se totiţ tvoří právě v mládí. Ţivotní způsob a volný čas mládeţe je dán vývojem a rolemi spojenými s určitou fází ţivota. Činnosti člověka ve volném čase jsou výrazem subjektivní stránky člověka, jeho potřeb a zájmů. Zájmy a aktivity mladých lidí navazují na jejich hodnoty, kulturu a způsob ţivota jejich rodin. 1.5.1
Jak mladí lidé tráví volný čas
Na základě výzkumu „Aktuální problémy mladé generace ČR“(viz. pozn. pod čarou) bylo v roce 2006 vytvořeno dotazníkové šetření, ve kterém byly dotazováni mladí lidé ze všech 14-ti krajů České republiky. Věkové kategorie byly rozděleny na 15-26 let (1633 dotázaných). Mladí lidé byli zároveň rozděleni do tří skupin: studenti středních škol a (středních) odborných učilišť studenti vysokých škol, vyšších odborných škol a jiného pomaturitního studia nestudenti, tedy pracující i nezaměstnaní7. Dle výzkumu nejčastěji mladí lidé věnují čas poslechu hudby (70% respondentů ji poslouchá denně). Zároveň je hudba mladými lidmi povaţována za zábavu jim nejbliţší. Hudba slouţí mládeţi jako prostředek k odreagování, k úniku od kaţdodenních starostí a uklidnění. Další nejčastější aktivitou ve volném čase mladých lidí je sledování televize či videa. Kaţdý den se na ni dívá cca 41% respondentů. Velká část mládeţe (37%) kaţdý den pracuje s počítačem. Internetu, hrám a programování se věnují především chlapci (49%), děvčata poměrně méně (28,5%). Jako další volnočasové aktivity byly jmenovány činnosti jako četba knih, návštěva kaváren, restaurací a čajoven, výlety do přírody apod. Denně nebo alespoň jednou týdně v kavárnách či restauracích tráví svůj volný čas 46,7% dotázaných, ale do přírody se jich vydá o 20% méně. Další volnočasou aktivitou, kterou stojí za to zmínit je studium, mimoškolní vzdělávání a příprava na školu. Jednou týdně se této aktivitě věnuje 60,5% dotázaných. Jde samozřejmně o studenty. Výzkum zároveň ukázal, ţe více studují dívky – kaţdý den se studiu věnuje 35,6% dívek a o 16% méně chlapců.
7
ŠTRUSOVÁ, Tereza. BOCAN, Miroslav, Aktuální problémy mladé generace v České republice, výzkumná zpráva[online], Praha, srpen 2006 [cit. 2009-12-04]. Dostupný z WWW: ‹http://www.vyzkummladez.cz/zpravy/1174039212.pdf›
- 14 -
1.6 Životní problémy a životní cíle mládeže Ţivotní problémy člověka jsou podmíněny jak individuálně tak společensky. Některý problém je více podmíněn společensky, jiný individuálně. Problémy mladého českého jedince jsou výpovědí nejen o jejich osobnosti, ale i sdělením o stavu společnosti. Mezi nejhlavnější ţivotní problémy mládeţe patří: finanční problémy bytové problémy zdravotní problémy studijní a pracovní problémy rodinné problémy existenční problémy partnerské problémy mezilidské vztahy fyzické a psychické problémy či nedostatek času8 V nejmladší věkové skupině, tzn. 15-18 let je dle výzkumů9 hlavním ţivotním problémem studium. K tomuto typu problému se hlásí 37% jedinců nejmladší skupiny. Tento ukazatel nám pozitivně sděluje, ţe velká část mládeţe nemá jiné skutečné váţnější problémy. Pro mládeţ je tedy studium ústřední ţivotní kategorií ţivotní fáze. Mládeţ ve věku 19-23 let uvádí dva nejhlavnější problémy. Ve 20% jde o finanční problémy, ve 12% jde o studijní problémy. Protoţe se v tomto věku objevují další problémy, kterými jsou třeba řešení bytové situace či fyzické a psychické problémy, jsou studijní problémy pro tuto skupinu méně závaţné. Lidé patřící do skupiny 24-30 let mají finanční problémy ve 25% respondentů. Zde se do popředí dostávají pracovní problémy. Pracovní problém uvádí kaţdý desátý respondent. Ţivotní cíle jsou úzce spjaty s věkem a ţivotní fází jedince. Jednotlivé věkové skupiny lidí mají své hlavní cíle, kaţdá ţivotní etapa je s konkrétními cíly stmelena. Dosaţení jednoho cíle do velké míry podmiňuje vymezení a pozdější dosaţení dalšího. Ve společnosti najdeme poměrně ustálené ţivotní scénáře – získání vzdělání, kvalifikace, uplatnění v zaměstnání, partner, manţelství, zaloţení rodiny, atd.
8 9
SAK, SAKOVÁ, Mládeţ na křiţovatce, str. 157 SAK, SAKOVÁ, Mládeţ na křiţovatce - Výzkum z let 1996 a 2000
- 15 -
Pro nejmladší věkovou skupinu, tedy mládeţ ve věku 15-18 let je nejhlavnějším cílem vzdělání a získání kvalifikace. Pouze 9% jedinců v této věkové skupině vidí jako svůj ţivotní cíl zaměstnání. U věkové skupiny 19-23 let je na prvním místě stále vzdělání a kvalifikace, ale uvádí je jiţ jen 25% respondentů. Další místo zaujímá zaměstnání, které je ţivotním cílem pro 15% dotázaných.
- 16 -
2. CHARAKTERISTIKA NEZAMĚSTNANOSTI 2.1 Co je nezaměstnanost Sociologický pohled na nezaměstnanost Z pohledu sociologie je nezaměstnanost charakterizována jako výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obţivy. V soudobém významu je pojem nezaměstnanosti uţíván od 80. let 19. století, předtím byla nezaměstnanost chápána jako součást širšího sociálního problému, chudoby. Nezaměstnanost je i otázkou politickou, její zvyšování či sniţování bývá charakterizováno jako neúspěch či úspěch vládní politiky.10 Ekonomický pohled na nezaměstnanost Nezaměstnanost z pohledu ekonomie je povaţována za důleţitý makroekonomický ukazatel a spolu s inflací se povaţuje za největší problém ekonomik zemí s trţním hospodářstvím. Dopad nezaměstnanosti na ekonomiku země se měří pomocí nákladů na nezaměstnanost, coţ je poměr odhadnutých nákladů spojených s nezaměstnaností (podpory v nezaměstnanosti, náklady na rekvalifikace, únik daní z příjmů) k hrubému domácímu produktu.11
2.2 Vývoj nezaměstnanosti12 „Relativně přesná čísla o počtu nezaměstnaných existují aţ od dvacátých let 20. století (kdy byla vedena odbory), nicméně první váţné politické a veřejné diskuse probíhaly uţ od konce 19. století, ve světě však tento problém existuje ještě déle. V průběhu celého středověku se nehovořilo o nezaměstnaných, ale o chudých. Lidé, které bychom ze současného hlediska povaţovali ve středověku za nezaměstnané, byli chápáni jako součást chudiny. Teprve s přechodem na trţní hospodářství po průmyslové revoluci by se mohlo začít hovořit o nezaměstnanosti. Odhady o relativně nízké nezaměstnanosti v 19. století je moţné hledat i v těchto příčinách: ţeny se často nepočítaly 10
VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník, 1. vyd..Praha, Karolinum. 1996, ISBN 80-7184-164-1 11 FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník, 7.rozš.vyd. Praha: A plus, 2004, ISBN 80-902514-7-1 12 BENEŠ, Roman. Vývoj nezaměstnanosti [online]. E-polis.cz, 14. říjen 2003. [cit. celého článku 2009-12-29]. Dostupné z WWW:
. ISSN 1801-1438.
- 17 -
mezi pracovní sílu, slouţily v domácnostech; ve Spojených státech se nízká míra nezaměstnanosti přičítá osidlování západu. Se začátkem nového století dochází k prvním debatám o problému, nicméně během 1. světové války veškeré diskuse logicky ustávají. Jiţ krátce po skončení světového konfliktu však začíná období deprese a nezaměstnanost rychle roste. Ve 30. letech postihuje takřka celý svět. Současně se však v této době začíná prosazovat představa, ţe nezaměstnanost není jen důsledkem lenivosti či nechuti k práci, jak se společnost domnívala, ale ţe je „plodem sociální situace způsobené silami, nad nimiţ člověk nemá kontrolu.“ Současně se vzrůstem nezaměstnanosti také dochází k vytváření ochranných prostředků proti ní ze strany státu - buduje se systém podpor a pojištění pro případ nezaměstnanosti. Po několikaletém období plné zaměstnanosti v důsledku 2. světové války se v padesátých a šedesátých letech drţí v Evropě nezaměstnanost na nízké úrovni (dokonce i v těchto letech zůstává často plná nezaměstnanost). Je to zejména vlivem rozvoje sluţeb mj. také stále poměrně velkým počtem ţen mimo pracovní trh. Ke konci šedesátých let a v sedmdesátých letech však dochází v Evropě i v USA k nárůstu nezaměstnanosti vlivem nástupu nových technologií, které mnohdy nahrazují lidskou činnost stroji. Nicméně dopad pro nezaměstnané obyvatelstvo není zdaleka tolik výrazný jako ve třicátých letech 20. století. Důvodem je jiţ plně vyvinutý systém zajištění nezaměstnaných ze strany státu oproti situaci na začátku století. Lze však vypozorovat ještě jiný rozdíl mezi těmito krizemi. Zatímco na počátku století byl mezi nezaměstnanými jen zanedbatelný počet lidí, kteří byli dlouhodobě bez práce, na konci 20. století počet dlouhodobě nezaměstnaných výrazně roste (50 % z počtu všech nezaměstnaných, 5% z celkového počtu pracovní síly). Nevýhodou takto postiţených lidí je to, ţe čím déle jsou bez práce, tím hůře ji získávají zpět. Otázka dlouhodobé nezaměstnanosti je velmi závaţnou nejen pro samotné postiţené (zejména v podobě sníţení ţivotní úrovně či nárůstu psychických problémů), ale také pro stát, který je v důsledku déletrvajících podpor či ztrát na neodvedených daních donucován ke stále větším výdajům, čímţ samozřejmě dochází k rychlému navyšování státního rozpočtu. Československo bylo postiţeno nezaměstnaností jiţ na počátku dvacátých let, situace se však aţ do třicátých let vyvíjela poměrně příznivě. Ve třicátých letech však krize zasáhla zemi plnou silou. Nezaměstnanost postihla zejména odvětví průmyslu (okresy orientující se na zemědělství byly postiţeny méně) a velké problémy s nedostatkem práce zaznamenaly především pohraniční oblasti. Důsledkem bylo zejména rapidní sníţení moţnosti vývozu zboţí do zahraničí. V pohraničí se nezaměstnanost dotkla velmi výrazně také německých
- 18 -
občanů, coţ mohlo být jedním z důvodů rostoucího negativního postoje německé menšiny vůči občanům Československa. Po 2. světové válce dochází k obavám, zda se krize třicátých let nebude opakovat. To vede k posilování moci komunistické strany, jejímţ velkým lákadlem je právě i zajištění plné nezaměstnanosti (a to i za cenu povinné zaměstnanosti). Sociolog Petr Mareš uvádí, ţe „odvolávání se na plnou zaměstnanost zůstalo jedním z mála faktorů, které ještě ke konci osmdesátých let legitimovali komunistickou moc v očích paternalisticky naladěné české populace.“ Nedílnou součástí způsobu ţivota v Československu osmdesátých let se stala i vysoká zaměstnanost ţen, čímţ došlo k postupné přezaměstnanosti. Plná zaměstnanost však u nás v těchto letech měla i nepříznivé důsledky- například byla udrţována nuceně i za cenu zbytečné nadvýroby. Tímto obdobím se však, spolu s dalšími komunistickými zeměmi Československo vyjímá z evropského kontextu, kde jak jiţ bylo zmíněno, dochází ve druhé polovině 20. století k nárůstu nezaměstnanosti. Se změnou reţimu se všeobecně očekávalo, ţe dojde k prudkému nárůstu v postkomunistických zemích. V českých zemích se však ještě v 1. polovině devadesátých let nezaměstnanost drţí pod úrovní západoevropských států, míra nezaměstnanosti nepřesahuje hranici 5% (zatímco na Západě se pohybuje okolo 10%). Sociolog Ivo Moţný to spojuje s vyšším odchodem lidí do důchodu a s přezaměstnaností přetrvávající z dob starého reţimu. Panuje zde však i jiná situace i ve srovnání s ostatními postkomunistickými zeměmi – například v Maďarsku činí nezaměstnanost v 1.polovině devadesátých let 12% a po rozdělení ČSFR se na Slovensku objevuje dvojnásobná míra lidí bez práce neţ u nás. Ve 2. polovině devadesátých let však i v ČR nezaměstnanost prudce stoupá. Souvisí to mj. s rozsáhlou restrukturalizací zastaralého průmyslu. Zatímco se v letech 1993 – 1996 udrţuje nezaměstnanost pod 3,5%, v roce 1998 jiţ činí průměrná míra nezaměstnanosti dle statistické ročenky 6%, o rok později dokonce 8,5%. Pokračuje i nárůst počtu lidí dlouhodobě nezaměstnaných (v roce 1999 byl podíl dlouhodobě nezaměstnaných k celkovému počtu lidí bez práce na 29,7%). Veliké rozdíly v míře nezaměstnanosti jsou v jednotlivých okresech a městech. Zatímco Praha si udrţuje stabilně nejniţší nezaměstnanost (v roce 1999 Praha-východ 2,5%, Prahazápad 3,1%, hl. město Praha 3,5%), v oblastech restrukturalizace průmyslu nebo v oblastech se
zemědělskou
výrobou
se
blíţí
20%
(Mos
–20
%,
Karviná
-
18,2
%,
Louny - 17,5 %). Roste také obava lidí ze ztráty zaměstnání. V roce 1996 nezaměstnanost představovala pro 60,7% důleţitý problém. Z téhoţ roku stojí za zmínku i spokojenost lidí co se týče - 19 -
hodnocení nabídky dostatečného mnoţství pracovních příleţitostí v obcích (spokojenost – 16%, nespokojenost – 43%)“. Je logické, ţe s rozvojem technologií, se stále větší převahou automatické činnosti nad manuální, roste nezaměstnanost. Nelze se tedy divit obavám lidí ze ztráty práce. Dahrendorf (Britský politolog, sociolog, filozof a politik německého původu) k tomu poznamenává: „Vysoká nezaměstnanost uprostřed ekonomického růstu zpochybňuje ekonomický rozvoj, historii práce i občanství na ní založené (…). Moderní společnosti jsou společnostmi práce, budované kolem pracovní etiky a profesních rolí, ale jsou také ovlivňovány vizí a dnes i zřetelně rostoucí reálnou perspektivou světa bez práce (…). Ve skutečnosti se práce stává z břemene privilegiem.“
2.3 Pojem nezaměstnaný a nepracující Ne kaţdý kdo pracuje je zaměstnaný a na druhou stranu také ne kaţdý kdo nepracuje je nezaměstnaný.13 Práci můţeme odlišit na práci konanou pro vlastní potěšení či v domácnosti a na práci v zaměstnání, tedy práci přinášející nám výdělek. Zaměstnání se vztahuje k práci podmíněné pracovní smlouvou, zahrnující odměnu za vykonanou práci. Toto upřesnění nám u nezaměstnanosti vylučuje domácí práce, sebezaměstnávání, výpomoc, dobrovolnou práci a koníčky. Jejich ztráta nemá za následek nezaměstnanost. Nezaměstnanost představuje historicky i v současnosti jedno z nejsledovanějších a nejdiskutovanějších témat ve společnosti. Nezaměstnanost lze také popsat jako stav ekonomiky, kdy určitá skupina obyvatel v produktivním věku, schopná pracovat a přející si pracovat nemůţe najít zaměstnání. Zaměstnaní nebo nezaměstnaní lidé patří do skupiny Ekonomicky aktivních obyvatel. Produktivní obyvatelstvo se tedy dělí do tří skupin: Zaměstnaní – ti, kteří vykonávají jakoukoliv placenou práci a ti, kteří práci mají, ale z důvodu nemoci, stávek či dovolených nepracují Nezaměstnaní – nemají práci, ale aktivně hledají vhodné zaměstnání, byli z práce odvoláni a čekají na výzvu k návratu do zaměstnání nebo čekají, ţe se v nejbliţší době budou hlásit do práce Ostatní občané – ta část obyvatel, která není zahrnována do ekonomicky aktivních obyvatel. Řadíme sem lidi v důchodu, ţeny na mateřské dovolené
13
MAREŠ, Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon1998
- 20 -
a ţeny pečující o děti v domácnosti, studenti, osoby dlouhodobě nebo trvale práceneschopné, lidé v domácnosti a lidé, kteří práci prostě nehledají.
2.4 Druhy nezaměstnanosti 2.4.1
Frikční nezaměstnanost
V důsledku mobility pracovníků se na trhu práce na straně nabídky vyskytuje určitý počet osob, které jsou momentálně bez zaměstnání. Mezi pracovními místy těchto osob dochází k přesunům – tedy změnám zaměstnání. Tyto změny přichází jak z důvodu vlastních potřeb osob měnících pracovní místo, tak potřebami ekonomického vývoje. Vţdy na trhu práce existují lidé, kteří byli propuštěni ze zaměstnání z důvodu skutečností, ţe firma zanikla či vznikla, ţe došlo k technologickým změnám, organizačním změnám, které vedou k likvidaci pracovišť. Do této skupiny řadíme i ty osoby, které dobrovolně svou práci opustili a hledají si novou, lépe placenou. Dalším důvodem, kdy lidé opouštějí svá zaměstnání je stěhování a hledání nové pracovní příleţitosti v novém bydlišti. Je třeba uvést i skupinu osob, která na trh práce vstupuje prvně. U ní jde o dobu, v níţ své první zaměstnání teprve nachází. Výčet uvedených příkladů nám tedy říká, ţe jde především o normální změnu zaměstnání, kdy doba nezaměstnanosti je ve většině těchto případů pro nezaměstnané jen krátkou etapou, během níţ si hledají nové uplatnění. Frikční nezaměstnanost není vnímána jako závaţný problém, neboť nezaměstnaní po určité době své uplatnění znova nachází. Doba trvání jednotlivých případů frikční nezaměstnanosti je dána poţadavky pracovníků – výší mzdy, charakterem práce, pracovním prostředím, vzdáleností do zaměstnání apod. Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce na trhu můţe způsobovat prodluţování frikční nezaměstnanosti. To se týká jak nesouladu v profesionální struktuře, tak v geografické struktuře. Prodluţování frikční nezaměstnaností ale můţe být také dáno malou vzájemnou informovaností subjektů na straně poptávky (zaměstnavatelů o volných osobách) a nabídky (pracovníků o volných pracovních místech).
- 21 -
2.4.2
Strukturální nezaměstnanost
Vedle běţné – frikční zaměstnanosti řada zaměstnaných osob ztrácí svá zaměstnání díky rozpadu neefektivních podniků a institucí, díky eliminaci starých odvětví a díky likvidaci umělé přezaměstnanosti. Osoby, které se tímto způsobem stávají nezaměstnanými se vyznačují určitým věkem, dovednostmi, pohlavím, bydlištěm, kvalifikací a zkušenostmi. Tím, jak se územně a odvětvově mění struktura ekonomiky, nemusí osobní a kvalifikační znaky propouštěných lidí odpovídat poţadavkům nových pracovních míst. Jsou poţadovány jak nové profese, tak kvalifikace, dovednosti a jiná územní distribuce práce. Struktura nabídky práce se tak jen těţko přizpůsobuje změně struktury poptávky po práci. Ukazatelem strukturální nezaměstnanosti je výskyt vysokého počtu nezaměstnaných osob a současně výskyt značného počtu volních pracovních míst, stejně jako například růst průměrné délky nezaměstnanosti a současně prodluţování doby, během které se nedaří do značného mnoţství volných míst nezaměstnané obsadit. Strukturální nezaměstnanost se pak projevuje v přetrvávajícím nepoměru mezi kvalifikační strukturou nabídky práce a kvalifikační strukturou poptávky po ní na pracovním trhu. Část strukturální nezaměstnanosti se vyznačuje pohybem pracovních míst mezi různými odvětvími, kterým se musí struktura pracovní síly přizpůsobovat. Jde tedy o to, ţe jsou-li rušena pracovní místa v určitých odvětvích, přechází část pracovní síly do nových, rychleji se rozvíjejících odvětví. Mnoho zaměstnaných ztrácí svá zaměstnání v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení lidské práce prací technologickou. Pokles poptávky po pracovnících je tedy následek technologického a technického vývoje. Do strukturální nezaměstnanosti tedy i paradoxně spadají ti, kteří jsou vysoce kvalifikovanými pracovníky, ale v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a stávají se pro danou oblast nepotřebnými. Často jde o osoby, které ve svém oboru prošli dlouholetou pracovní kariérou, vlastní ohromné zkušenosti a cenné znalosti, ale najednou o ně nikdo nestojí. V průmyslové společnosti tento osud potkal řadu profesí, které byly po dlouhá léta povaţována za vysoce kvalifikované a elitní, s vysokou prestiţí. Jejich profesní a kvalifikační hodnoty najednou vinou vynálezu, který zbytku společnosti přináší uţitek ztratily význam. Někteří autoři konstatují, ţe strukturální nezaměstnanost je charakteristická právě pro průmyslově vyspělé země.
- 22 -
2.4.3
Cyklická a sezónní nezaměstnanost
Cyklickou nezaměstnanost spojujeme s cyklickým poklesem výkonu ekonomiky. Vznik cyklické poptávky souvisí s poklesem celkové poptávky v ekonomice, coţ můţeme jednodušeji vyloţit tak, ţe poptávka po práci je ve vztahu k její nabídce nedostatečná a obecněji ve smyslu, ţe jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboţí. Pokud je cyklická nezaměstnanost pravidelná a spojená s přírodním cyklem, jde o sezónní nezaměstnanost. V minulosti se například sezónní nezaměstnanost projevila v zimním období v oblasti stavebnictví. Sezónní nezaměstnanost můţe být následkem i v oblasti turistiky, kdy přirozeně klesá poptávka v zimních měsících po sluţbách spojenými za cestováním do teplých krajů. 2.4.4
Skrytá nezaměstnanost
Existuje i tzv. skrytá nezaměstnanost. V této souvislosti se někdy hovoří i o tzv. skryté pracovní síle, čili o fakticky nezaměstnaných, kteří nejsou jako zaměstnaní registrováni, i kdyţ zaměstnání nemají a při dostatečné nabídce by je přijali.14 Skrytá nezaměstnanost je typem nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaný jedinec nehledá práci a ani se jako nezaměstnaný neregistruje. Poměrně velkou část tohoto druhu nezaměstnanosti tvoří mládeţ a vdané ţeny. Jsou to většinou lidé, kteří si hledat práci jednoduše přestali (eventuálně proto, ţe se věnují mateřství, práci v domácnosti či studiu) nebo si práci hledají pomocí neformálních sítí, přímo u zaměstnavatelů bez registrace na pracovním úřadě. Skrytá nezaměstnanost je způsobena i např. tím, ţe údaje, které jsou o nezaměstnaných vedeny jsou s některými osobami vyřazovány z důvodu zařazení do různých programů pro nezaměstnané (rekvalifikace, veřejně prospěšné práce aj.). O skryté nezaměstnanosti také hovoříme v případě osob s nízkou kvalifikací, vysokým věkem či jiným handicapem. Tito lidé pak kvůli uvedeným charakteristikám zůstávají odsunuty mimo trh práce. Patří sem třeba předčasné odchody do důchodu. 2.4.5
Neúplná nezaměstnanost, nepravá nezaměstnanost a „job stagnation“
Vedle nezaměstnanosti se můţeme setkat i s termínem neúplná zaměstnanost, kdy jde o pracovníky, kteří musí akceptovat práci na sníţený úvazek či práci nevyuţívající plně jejich schopnosti a kvalifikaci. Neúplná zaměstnanost je také paradoxně jedním ze způsobů, kterým
14
MAREŠ, Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon1998
- 23 -
společnost řeší problém masové nezaměstnanosti. Nejčastěji se jedná o zkrácenou pracovní dobu, sdílení pracovního místa dvěma osobami (o jedno pracovní místo se dělí dvě osoby) či pokusy o zavedení čtyřdenního pracovního týdne tak, aby trh práce přijal co nejvíce mladých nezaměstnaných. Práce na zkrácenou pracovní dobu představuje velkou sociální změnu, i kdyţ se dotýká z valné většiny jen určitých sociálních skupin. Většinou se pracovně právní a sociálně právní postavení osob zaměstnaných na zkrácený pracovní poměr neliší od těch, kteří jsou zaměstnáni na plný pracovní poměr. Přesto se však část takto zaměstnaných osob ocitá bez pracovní ochrany a sociálního zabezpečení a neúplná zaměstnanost je někdy chápána jako porušení zaměstnaneckých práv a vnucení horších pracovních podmínek ze strany zaměstnavatelů. Práce na zkrácený pracovní úvazek a sdílení jednoho pracovního místa více osobami neznamená jen více umístěných osob, ale pro firmu také sníţení mzdových nákladů a větší pruţnost při organizačních a technických změnách. Nepravá nezaměstnanost je způsobena oblastí osob, které jsou sice ve skupině nezaměstnaných, ale ani tak si práci nehledají či pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. S nezaměstnaností téţ souvisí jev, který nazýváme job stagnation, kdy vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální i prostorovou mobilitu. Zjednodušeně řečeno jde o to, ţe lidé, kteří jsou ve svém zaměstnání značně nespokojeni nechtějí v době vysoké zaměstnanosti riskovat problémy s hledáním jiného zaměstnání a setrvávají ve svém často frustrujícím zaměstnání.
2.5 Zjišťování rozsahu a míry nezaměstnanosti Zejména z praktických důvodů se společnost nezaměstnanost snaţí měřit. K měření se pouţívá hlavně míry nezaměstnanosti, která je podílem nezaměstnaných v celku ekonomicky aktivního obyvatelstva, přičemţ je zde v různé podobě přihlíţeno k ochotě této populace pracovat. Měřítko hledání práce není například často uplatňováno vůči osobám, jeţ prvně vstupují na trh práce, či jsou v kategorii přechodně nezaměstnaných (rozdílný počet ţen v domácnosti ap.). Míra nezaměstnanosti můţe být obecná, ale i specifická jen pro jisté kategorie osob. Obecná míra závisí na prvcích ovlivňujících celou ekonomiku (ceny ropy, ekonomický cyklus, příliv nových pracovních sil na trh práce apod.). Specifické míry nezaměstnanosti pro jednotlivé sociální kategorie závisí na prvcích ovlivňujících různé kategorie osob jako jsou muţi, ţeny, mládeţ, dělníci apod. Zejména mezi státy existuje snaha sjednotit vymezení měr nezaměstnanosti, aby byly umoţněny jak prostorová, tak časová
- 24 -
srovnání. Ovšem i přes snahu autorit, jakými jsou např. mezinárodní úřad práce či OECD (Organisation for Economic Co-operation and Development), nejsou statistiky z různých zemí nikdy zcela srovnatelné. V různých zemích se pro zjišťování údajů o počtu nezaměstnaných a míry nezaměstnanosti pouţívá různých postupů. Většinou se však vychází ze dvou hlavních postupů: 1) Počet žadatelů o práci registrovaných na pracovních úřadech. 2) Výběrová šetření mající za úkol zahrnout celou populaci určitého státu žijících ve vlastních domácnostech. Z tohoto počtu jsou vyloučeny osoby nacházející se v internátních zařízeních, nemocnicích apod. v případě dotázaných jednotlivců se jedná o jejich situaci v týdnu, ve kterém je osoba dotazována.Výhodou výběrových šetření je, ţe zachycují jak osoby nezaměstnané, registrované na pracovních úřadech, tak i neregistrované osoby. Jednotlivé míry nezaměstnanosti můţeme shrnout následovně: -
Míra propuštěných z práce – podíl právě propuštěných osob. Zachycuje okamţitou tendenci na trhu práce
-
Míra nezaměstnaných dospělých osob – podíl nezaměstnaných starších 25 let na celkové pracovní síle 25 let.
-
Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek – Podíl těch nezaměstnaných, kteří hledají práci na plný úvazek v celku pracovníků pracujících na plný úvazek.
-
Míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu – sloţitější ukazatel. V čitateli je součet nezaměstnaných osob hledajících novou práci na plný úvazek, polovina osob hledající práci na zkrácenou pracovní dobu a polovina osob, které z ekonomických důvodů uţ na zkrácený úvazek pracují. Ve jmenovateli pak uvádíme celkovou pracovní sílu od níţ odčítáme polovinu počtu osob pracujících na zkrácenou pracovní dobu.
-
Míra zohledňující rezignované pracovníky – srovnatelná s mírou zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu, jen jsou navíc ve jmenovateli přičteny osoby, které by chtěli pracovat, ale nevěří, ţe ještě někdy práci získají.
- 25 -
2.6 Důsledky nezaměstnanosti pro společnost Nezaměstnanost je jedním z ústředních problémů společnosti, má dvě základní kategorie dopadu pro soudobou společnost: 1) Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost bývá projevem neefektivního nakládání se zdroji. Během depresí (kdy je nezaměstnanost vysoká) ekonomika produkuje pod hranicí svých produkčních moţností. Dochází ke ztrátám, které jsou největším doloţitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde zejména o důsledek cyklické nezaměstnanosti. 2) Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje výrazně i ţivot lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá, nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíţe pak ovlivňují emoce a rodinný ţivot lidí. Následkem dlouhodobé nezaměstnanosti můţe být i zhoršování fyzické a psychické kondice, výskyt srdečních chorob, alkoholismus, nárůst kriminality, stres, extrémně i smrt.
2.7 Pracovní trh Trţní hospodářství se skládá z různých, relativně samostatných, ale vzájemně propojených a závislých trhů. Tvorba trţní produkce předpokládá uţití zdrojů, kterými jsou půda, práce a kapitál.15 Práce je výrobní faktor, který je při výrobě statků nezastupitelný. Trh práce je jeden ze vzájemně na sebe působících dílů trţního hospodářství. Vývoj na trhu práce je stejný jako vývoj ostatních trhů, ale má řadu specifických rysů, které jsou projevem výjimečnosti výrobního faktoru práce. Stejně tak se trh práce jako trhy jiného zboţí vyznačuje konkurenčním mechanismem s volnou hrou trţních sil a s odvozením ceny práce (mzdy) z poměru mezi poptávkou a nabídkou po práci. Práce je jedním z trţních zdrojů, ale neexistuje sama o sobě, konají ji lidé, kteří jsou nositeli schopností pracovat. Práce je vynakládání výrobního faktoru, který se nakupuje a tím ovlivňuje náklady výroby, mzdy, vyplácené za vynakládání práce, jsou současně základním segmentem na straně poptávky v ekonomice.16Na nabídku práce působí zejména rozsah populace a její podíl zahrnutý do pracovní síly, jedním pracovníkem odpracovaný průměrný počet hodin za rok, mnoţství a kvalita pracovního nasazení jednotlivce a zručnosti pracovníka. Pozice osob a skupin na trhu práce je výsledkem procesů účasti, soutěţení a výběru. 15 16
BUCHTOVÁ, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický, sociální problém, GRADA 2002 BUCHTOVÁ, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický, sociální problém, GRADA 2002
- 26 -
Pracovní trh není homogenní, nebo lépe řečeno neexistuje jeden trh práce, ale vlastně tolik trhů, kolik existuje geografických oblastí, odvětví a profesí. Trh práce je segmentován a má mnoho dimenzí. Segmentační teorie nechápou tedy trh práce jako jednotný, ale jako celou řadu relativně autonomních trhů.17 Trh je tedy v souladu se segmentační teorií dělen na trhy: 1) primární a sekundární 2) formální a neformální 3) externí a interní Ad 1) Primární trh práce je charakteristický tím, ţe se na něm soustřeďují lepší a výhodnější pracovní příleţitosti s vyšší prestiţí, poskytující řadu šancí, relativně dobré moţnosti profesionálního růstu a většinou i lepší pracovní podmínky. Pracovní místa na primárním trhu práce poskytují relativní bezpečí před ztrátou zaměstnání z důvodu propuštění. Práce je zde dobře placená a je zde i jistý růst mezd. Pro pracovníky je na tomto trhu snazší zvýšit si kvalifikaci a tím i dále posílit stabilitu svého zaměstnání. Pro Sekundární trh práce jsou charakteristická pracovní místa s niţší prestiţí a s niţší mzdovou úrovní. Práce je zde málo výhodná, moţnost kariérního postupu zde prakticky není moţná. Jde o trh s méně stabilními pracovními příleţitostmi. Pracovní kariéra osob, které se na tomto trhu vyskytují je přerušována kratšími či delšími obdobími nezaměstnanosti. Pro tento segment je typická vysoká fluktuace, nízké výdělky a omezené či neexistující příleţitosti pro profesionální růst. Ad 2) Formální trh práce je trh oficiálních pracovních příleţitostí, který je kontrolován společenskými institucemi slouţícími k jeho regulaci. Neformální trh je na rozdíl od formálního trhu stavěn mimo kontrolu těchto institucí (zejména daňových úřadů). Vedle aktivit řazených do tzv. šedé či černé ekonomiky (formy nelegálního podnikání kriminální povahy či podnikání obcházející pracovní a daňové zákony) se týká i samozásobitelství a domácích prací. Pod tento pojem se řadí i různé formy sousedské či rodinné výpomoci. Ad 3) Hovoříme-li o segmentaci pracovního trhu na trh interní a externí, mluvíme o interním trhu práce uvnitř jednotlivých podniků a o vnějším trhu, na kterém si tyto podniky vzájemně konkurují. Interní trh práce je zaloţený na specifickém charakteru pracovní síly, kterou firmy potřebují (specifická kvalifikace, znalost prostředí a pravidel, pracovní zkušenosti a návyky). 17
MAREŠ, Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon1998
- 27 -
Interní trhy omezují mobilitu pracovníků, která je na externím trhu jednou z určujících podmínek pohybu mezd a vůbec jeho fungování. Mzdy jsou zde často vyšší neţ na externím trhu práce a jejich vývoj se přizpůsobuje podmínkám externího trhu práce s jistým zpoţděním.18
18
MAREŠ, Nezaměstnanost jako sociální problém, Slon1998
- 28 -
3. SOUDOBÁ MLÁDEŽ A NEZAMĚSTNANOST Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněné řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s vyšším rizikem ztráty práce a předurčují je pro dlouhodobou nezaměstnanost. Tyto skupiny jsou také vystaveny riziku opakované nezaměstnanosti. Jejich příslušníci nacházejí uplatnění spíše na sekundárním trhu práce a na méně placených pracích s nejistou budoucností. Nezaměstnanost tak více ohroţuje určité skupiny populace, coţ potvrzuje zkušenost téměř ze všech průmyslově vyspělých zemí. Je zřejmé, ţe právě na tyto skupiny musí být zaměřena politika zaměstnanosti. U nás k nim patří mladí lidé, lidé s nízkým vzděláním, ţeny s malými dětmi, zdravotně postiţení občané, starší lidé, romské etnikum a přicházející imigranti.19
3.1 Mládež a trh práce Mladí lidé se člení na věkovou kategorii 15 aţ 29 let, kam spadají převáţně absolventi škol s krátkou praxí nebo čerství absolventi vyšších odborných a vysokých škol, případně nástavbového studia po vyučení a na kategorii mladých lidí se zkušenostmi z praxe. Mládeţ je skupinou populace, která na trhu práce v současné době patří k ohroţeným. Mladí lidé, ucházející se o své první zaměstnání jsou v konkurenci s ostatními uchazeči značně znevýhodněni. Jsou bez praxe, základních pracovních návyků, ale také postrádají určité pracovní kontakty. V současné době míra nezaměstnanosti mládeţe značně převyšuje nynější úroveň nezaměstnanosti.
3.2 Mládež a nezaměstnanost Ţe je nezaměstnanost mládeţe alarmující a ţe se česká mládeţ právem řadí mezi nejvíce ohroţené skupiny osob co se týče nezaměstnanosti dokládají výsledky Českého statistického úřadu. V tabulce
je zaznamenán vývoj nezaměstnanosti obyvatelstva a zvlášť pak vývoj
nezaměstnanosti mladých lidí do věku 29 let (od 15 let) a to od roku 1997 do roku 2008. Je zde uveden procentní podíl nezaměstnané mládeţe vůči celkovému počtu nezaměstnaných obyvatel. Je vidět, ţe v České Republice se nezaměstnanost mladých lidí vcelku sniţuje. Od roku 1998 do roku 2002 se drţela na vysokých číslech, v průměru okolo 40%, ale od roku 2003 se postupně začala sniţovat. I přes toto sníţení se však prokázalo, ţe mladí lidé jsou nejpočetnější skupinou nezaměstnaných osob v České republice. 19
BUCHTOVÁ, Nezaměstnanost psychologický, ekonomický, sociální problém, GRADA 2002
- 29 -
Celkový počet nezaměstnaných obyvatel a celkový počet nezaměstnané mládeže Počty v tisících
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
Celkem nezaměstnaní 15 – 65 a více let
248,3
335,7
454,1
454,5
418,3
374,1
399,1
425,9
410,2
371,3
276,3
229,8
Z toho nezaměstnané mládeže 15 až 19 let
29,9
42,6
46,7
34,7
29,3
23,8
24,1
24,0
25,2
21,2
12,4
11,5
20 až 24 let
41
59,6
86,7
87,6
78,6
69,8
71,1
77,3
63,3
57,7
33,5
29,8
25 až 29 let
33
45
62,1
63,6
63,3
56,4
58,5
63,7
59,3
44
33,7
25,6
CELKEM nezaměstnané mládeže
103,9
147,2
195,5
185,9
171,2
150
153,7
165
147,8
122,9
79,6
66,9
Nezaměstnaná mládež v procentech
41,8 43,8 43,1 40,9 40,9 40,1 38,5 38,7
36
33,1 28,8 29,1
Tabulka č. 4, zdroj ČSÚ 3.2.1
Rozdělení mládeže dle různé vzdělanostní průpravy
Rozhodnutí o volbě studijní dráhy, tedy o volbě oboru a typu vzdělání patří v ţivotě mladého člověka k nejdůleţitějším ţivotním rozhodnutím, které velice ovlivňuje budoucí postavení člověka na trhu práce i jeho kariéru. V České republice probíhá toto rozhodnutí v poměrně nízkém věku – přibliţně kolem 15 let. Podle platného školského zákona (Zákon 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání -školský zákon- účinný od 1. ledna 2005) rozlišujeme absolventy škol na absolventy se Základním Středním Vyšším a vysokoškolským vzděláním.20 Základní škola poskytuje ţákům základní vzdělání, zabezpečuje rozumovou, mravní, estetickou, pracovní a tělesnou výchovu ţáků a připravuje je pro další studium a praxi. Školní docházka je povinná pro všechny způsobilé děti. Docházka začíná od 6 let věku dítěte a trvá 9 let. Střední vzdělání se dle školského zákona člení na tři stupně: -
Střední vzdělání
20
CHOMOUTOVÁ, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním, studie 2009. Dostupný z WWW:‹ http://www.nuov.cz›
- 30 -
-
Střední vzdělání s výučním listem
-
Střední vzdělání s maturitní zkouškou (dále MZ)
Střední školy poskytují ţákům vědomosti a dovednosti potřebné pro výkon povolání nebo pro další studium. Střední vzdělání začíná zpravidla v 15 letech věku po dokončení základní školy a trvá podle druhu a zaměření studia jeden aţ čtyři roky. Vyšší odborné školy vznikly jako nový typ post-sekundárního studia po tříletém experimentálním ověřování na základě novely školského zákona z roku 1995. Studentům poskytují vyšší odborné vzdělání zakončené absolutoriem a připravují je pro kvalifikovaný výkon náročných odborných činností. Studium trvá nejméně dva a nejvýše tři a půl roku. Ke studiu jsou přijímáni uchazeči, kteří získali úplné střední nebo úplné střední odborné vzdělání. Vysoké školy jsou určeny pro absolventy, kteří úspěšně sloţili maturitní zkoušku. Vysokoškolské vzdělání je spojeno s udělením akademického titulu. Bakalářské studium trvá 3 aţ 4 roky a je buď zaměřeno na vzdělávání pro výkon povolání, nebo slouţí jako první stupeň magistersko-inţenýrského studia. Je zakončeno závěrečnou bakalářskou zkouškou, po jejímţ úspěšném sloţení se získává titul bakalář. Magisterské studium je pětileté, na lékařských a veterinárních fakultách šestileté a je zakončeno státní závěrečnou zkouškou, jejíţ součástí je zpravidla obhajoba diplomové práce.
- 31 -
Počty absolventů škol 1997-2008 1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
62257
56463
9501
42261
43870
44483
45048
42421
40752
38559
35802
33547
1572
1004
1035
219
386
265
429
322
340
205
112
63
Gymnaziální vzdělání
23987
22855
21156
11884
22900
18527
23659
24694
25309
24001
24193
24284
Střední odborné s MZ
48118
52185
49613
11267
45537
42428
41987
42687
44581
45872
46511
45298
Střední s MZ a odb.výcvikem
7816
7425
6439
2192
3885
6792
6420
5962
6008
7200
6933
7367
CELKEM
14375 0
13993 2
87744
67823
11657 8
11249 5
11754 3
11608 6
11699 0
11583 7
11355 1
11055 9
Nástavbové vzdělání
16085
21176
13814
9741
799
6316
7272
8332
8790
8306
8142
7369
Vyšší odborné vzdělání
1648
2994
6159
7460
7547
6572
4701
6075
7025
6338
5310
5774
Vysokoškolské vzdělání
20 942
23262
23582
24393
25298
26273
26440
29022
31121
38462
45109
50661
Střední s výučním listem Střední vzdělání bez MZ i výučního listu
Tabulka č. 5, zdroj Ing. Chomoutová, NUOV, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2009(www.nuov.cz)
Počet absolventů v roce 2008 byl o tři tisíce niţší neţ v roce předchozím. Vzhledem k celkové hodnotě (110 559) je to úbytek jen zhruba tříprocentní. Zatímco gymnaziální obory vyprodukovaly přibliţně stejný počet absolventů jako v předchozím roce, v ostatních kategoriích středního vzdělání došlo k meziročnímu poklesu počtu absolventů s jedinou výjimkou – velice mírným (6,3%) nárůstem počtu absolventů maturitních oborů, u nichţ tvoří podstatnou část výuky také praktický výcvik (nárůst však nebyl zatím nijak výrazný, počty absolventů roku 2008 jen nepatrně převýšily úroveň roku 2006, ale stále nedosahují úrovně běţné na sklonku devadesátých let). V roce 2008 ukončilo denní studium celkem 174 363 absolventů. Největší skupinu tvořili absolventi vysokých škol (50 661), z nichţ však více neţ polovinu tvořili absolventi bakalářských oborů (26 281), jichţ však přechází na trh práce pouze malá část, většina pokračuje ve studiu v navazujících magisterských programech. Druhý největší počet představovali absolventi oborů středního odborného vzdělání s maturitou (45 298). S více neţ desetitisícovým odstupem následovali absolventi oborů středního vzdělání s výučním listem (33 547). Čtvrtou nejpočetnější skupinu představovali absolventi gymnázií (24 284); dále pak následovali absolventi oborů nástavbového studia (7 369), absolventi oborů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem - 32 -
(7 367) a absolventi vyšších odborných škol – bez konzervatoří (5 774). Tradičně nejniţší (a oproti loňskému roku poloviční) byl počet absolventů středního vzdělání bez maturity i výučního listu (63).21
3.3 Počet nezaměstnaných mladistvých a absolventů škol z hlediska úrovně vzdělání Počet nezaměstnaných absolventů (a zároveň podíl počtu nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti) a jeho vývoj je ovlivněn řadou faktorů: Úrovní celkové nezaměstnanosti, kdy absolventi škol jsou nepříznivým vývojem na trhu práce ohroţováni nezaměstnaností více neţ ostatní pracovníci a kdy rostoucí celková nezaměstnanost vede k rostoucí nezaměstnanosti absolventů, přičemţ její úroveň je vţdy vyšší neţ průměrná míra nezaměstnanosti. Cyklem školního roku, kdy se počet absolventů hledajících práci kaţdoročně začne zvyšovat v červnu s koncem školního roku. Svého maxima dosahuje v září, od října se postupně opět sniţuje a minimální hodnoty dosahuje v dubnu a květnu. Požadavkem několikaleté praxe ze strany zaměstnavatelů. Na rozdíl od ostatních absolventi škol na trhu práce nedisponují dostatečnými praktickými zkušenostmi. V některých případech i nesprávnou volbou další vzdělávací cesty absolventů základních škol, způsobenou nesprávným odhadem budoucí situace na trhu práce, nebo náhlým obratem v hospodářském vývoji zvoleného odvětví nebo oboru činnosti.22 23K 30. dubnu 2009 se dle výzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých meziročně zvýšil téměř o 8 000. K tomuto zvratu došlo po pěti letech, kdy počty nezaměstnaných absolventů stále klesaly. Začaly se tak projevovat následky ekonomické krize. V dubnu 2008, čili před nástupem krize, bylo na úřadech práce registrováno pouze 19 144 absolventů škol a mladistvých, coţ bylo o 5 936 osob méně neţ v dubnu 2007. Několik let trvající pokles nezaměstnanosti absolventů souvisel s tím, ţe zaměstnavatelé měli nedostatek kvalifikovaných pracovníků a byli ochotni přijímat i lidi bez praxe. Navíc se stále 21
CHOMOUTOVÁ, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Studie 2009. Dostupný z WWW:‹www.nuov.cz› 22 CHOMOUTOVÁ, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Studie 2009. Dostupný z WWW:‹www.nuov.cz› 23 Tisková zpráva „Nezaměstnaných absolventů škol přibývá“ z 2.9.2009, Dostupný z WWW:
- 33 -
zvyšoval počet absolventů, kteří nevstupovali na trh práce a pokračovali ve studiu. Tento příznivý vývoj se však náhle změnil s nástupem ekonomické krize. K 30. dubnu 2009 bylo registrováno 26 748 nezaměstnaných absolventů, čili o 7 604 osob více neţ v dubnu 2008.24 Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých v tisících v letech 2003-2009, znázorněn je průběh v rámci kalendářního roku v tisících 70
60 2003
50
2004 2005
40
2006 2007
30
2008 2009
20
10
ne c os i pr
to pa
d
n lis
říj e
ří zá
pe n sr
c en e če
rv
rv en če
ět en kv
n du be
n ez e bř
ún or
le de
n
0
Graf č. 1, zdroj www.nuov.cz
V počtech nezaměstnaných absolventů můţeme vidět pravidelné cyklické výkyvy, způsobené přílivem čerstvých absolventů, přičemţ nejvíc se jich objevuje v září. Poté jejich počet opět klesá. Základem pro kaţdoroční srovnání proto byly ve výzkumu Národního ústavu odborného vzdělávání pouţity hodnoty z dubna, kdy je obvykle situace stabilizovaná. Po začátku krize na podzim 2008 však měla křivka opačný trend. Od září pokračoval nárůst, který se zastavil aţ během dubna. Přitom míra nezaměstnanosti vystoupala nad úroveň hodnot z roku 2007. Nejnovější zjištění Národního ústavu odborného vzdělávání stále potvrzují, ţe čím je vyšší úroveň vzdělání, tím je menší nezaměstnanost absolventů škol. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů učebních oborů vzrostla v meziročním srovnání téměř na dvojnásobek – z 6,9% na 13,4%, u absolventů maturitních oborů se míra nezaměstnanosti zvýšila z 5,7% na 7,8% a u vysokoškoláků z 2,5% na 3,1%. Tomuto pravidlu se vymykají absolventi gymnázií, 24
Tisková zpráva „Nezaměstnaných absolventů škol přibývá“ z 2.9.2009, Dostupný z WWW:
- 34 -
jejichţ míra nezaměstnanosti nepatrně klesla z 2,5% na 2,4%. Většina z nich totiţ pokračuje ve studiu na vysokých či vyšších odborných školách.25 3.3.1
Vývoj nezaměstnanosti mládeže bez vzdělání a se základním vzděláním
Přehled o nezaměstnanosti absolventů a mladistvých doplňuje následující tabulka, kde jsou uvedeny počty nezaměstnaných mladistvých, tj. mladých lidí ve věku od 15 do 18 let. Jde o počty nezaměstnaných mladistvých, kteří ukončili školní docházku v posledních dvou letech. Vývoj nezaměstnanosti mládeže bez vzdělání a se základním vzděláním Kategorie vzdělání Mladiství bez vzdělání Mladiství se základním vzděláním Mladiství celkem
IX.05
IV.06
IX.06
IV.07
IX.07
IV.08
IX.08
IV.09
404
344
310
253
256
245
293
248
4386
5473
4314
5570
4198
5139
4008
5581
4790
5817
4624
5823
4454
5384
4301
5829
Tabulka č. 6, zdroj http://www.nuov.cz/uploads/TZ/TZ_Nezamestnanost_09.doc
Z celkového počtu nezaměstnaných absolventů včetně mladistvých v dubnu 2009 tvořili 30,7% absolventi středního vzdělání s výučním listem, 22,5% absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a 22,0% mladiství (bez vzdělání nebo se základním vzděláním). Dále následovali absolventi středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a odborným výcvikem – 11,3%, absolventi vysokých škol – 8,0%, absolventi gymnázií – 3,4% a absolventi vyššího odborného vzdělání – 2,2%. Z těchto údajů však nelze odvozovat, ţe např. absolventi vyššího odborného vzdělání nacházejí uplatnění na trhu práce snadněji neţ kterákoli jiná kategorie absolventů.26
25
Tisková zpráva „Nezaměstnaných absolventů škol přibývá“ z 2.9.2009, Dostupný z WWW: 26 CHOMOUTOVÁ, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním. Studie 2009. Dostupný z WWW:‹http://www.nuov.cz›
- 35 -
Podíly počtu nezaměstnaných absolventů a mladistvých dle kategorie dosaženého vzdělání – duben2009
Graf č. 2, zdroj http://www.nuov.cz/uploads/TZ/TZ_Nezamestnanost_09.doc
3.3.2
Nezaměstnanost čerstvých absolventů škol
Zbývající část této kapitoly je soustředěna na čerstvé absolventy škol a jejich úspěšnost při hledání uplatnění na trhu práce. Níţe uvedené počty a míry nezaměstnaných absolventů se týkají stavu k 30. dubnu 2009, protoţe právě dubnové hodnoty nejlépe shrnují, jak se absolventům, kteří ukončili studium v průběhu roku 2008 podařilo nalézt na trhu práce uplatnění. Míra nezaměstnanosti čerstvých absolventů stoupla na rozdíl od dubna roku 2008 ve všech kategoriích vzdělání, kromě absolventů gymnázií. Nejvyšší je v kategoriích absolventů s niţší úrovní vzdělání a u absolventů nástavbového studia po vyučení, coţ vysvětluje to, ţe studenti nástavbového studia mají vyšší očekávání o svém pracovním uplatnění a jejich platu po získání maturitního vzdělání. Výrazně stoupla míra nezaměstnanosti vyučených, přestoţe se počet absolventů opět meziročně sníţil. V loňském roce byla nezaměstnanost vyučených, především v technických oborech, na rekordně nízké úrovni. Přibliţovala se míře nezaměstnanosti čerstvých absolventů středního odborného vzdělání s maturitní zkouškou a byla i niţší neţ u absolventů středního odborného vzdělání s maturitou a odborným výcvikem a u absolventů nástavbového studia.
- 36 -
Míra nezaměstnanosti absolventů nižšího středního vzdělání s výučním listem je tradičně nejvyšší a za stávajících ekonomických podmínek je jejich uplatňování na trhu práce ještě obtíţnější, neţ v letech minulých. Mírný pokles míry nezaměstnanosti absolventů gymnaziálního vzdělávání není směrodatný, protoţe většina absolventů gymnázií pokračuje v terciárním vzdělávání. Míra nezaměstnanosti absolventů vysokých, vyšších odborných škol a maturitních oborů dosahuje přibliţně úrovně z roku 2007, přičemţ počty absolventů VOŠ byly v roce 2008 niţší, vysokoškoláků bylo více a absolventů maturitních oborů přibliţně stejně jako v roce 2006. Nezaměstnanost čerstvých absolventů
Graf č. 2, zdroj http://www.nuov.cz/uploads/TZ/TZ_Nezamestnanost_09.doc
3.4 Uplatnitelnost mládeže na trhu práce Problém uplatnitelnosti mládeţe je dán stavem ekonomiky a souladem poptávky a nabídky na trhu práce. Subjektivně pak zájmem o různé obory studia. V posledních letech dochází k nerovnému vývoji, kdy poptávka po pracovní síle neodpovídá nabídce uchazečů a o to větší nároky jsou pak kladeny na flexibilitu mládeţe na měnící se potřeby trhu práce. Relativně vysoká (a zpravidla dočasná) nezaměstnanost části mladých lidí vychází z toho, ţe mladí lidé po ukončení školy nemají dostatečné praktické zkušenosti ani znalosti, a pro některé zaměstnavatele se tudíţ stávají rizikovou pracovní silou, na kterou je třeba vynaloţit dodatečné náklady. Zaměstnavatelé tvrdí, ţe se nebrání přijímat absolventy, ale zároveň poţadují, aby byl absolvent jiţ ze školy co nejlépe připraven pro výkon svého povolání. Z výzkumů plyne, ţe zaměstnavatelé upřednostňují spíše širší profesní dovednosti
- 37 -
před hlubokými a úzkými dovednostmi. Zaměstnavatelé vesměs zdůrazňují význam toho, aby jejich zaměstnanci byli ochotni se stále učit a byli schopni nést zodpovědnost. Významnou roli hraje schopnost pracovat v týmu, být adaptabilní a flexibilní.27
3.5 Uplatnitelnost mladistvých a absolventů z pohledu zaměstnavatelů Faktory rozhodující při přijímání nových pracovníků a absolventů jsou významnou oblastí, která z pohledu zaměstnavatelů hraje při výběru nových pracovníků nejdůleţitější úlohu. Důvody či předpoklady, které vedou zaměstnavatele k přijímání či naopak nepřijímání nových pracovníků jsou rozlišné. Zaměstnavatelé nejčastěji vyuţívají výběru ze zájemců o práci, kteří se firmám hlásí sami, jsou doporučeni svými stávajícími zaměstnanci, dále vybírají za pomoci úřadů práce, pomocí internetu a inzerce a za pomoci personálních agentur. Frekvenční tabulka využívání jednotlivých způsobů hledání nových zaměstnanců Frekvence
inzeráty
internet
úřady práce
personální agentury
hlásí se sami
doporučení zaměstnanců
přímo na školách
jiným způsobem
často + občas
51%
55%
59%
17%
84%
67%
33%
20%
vyjímečně + vůbec ne
49%
45%
41%
83%
16%
33%
67%
80%
Tabulka č. 7, zdroj kolektiv autorů, Uplatnění absolventů na trhu práce – 2007, ISBN 978-80-87063-07-1
3.5.1
Uplatnitelnost absolventů a pracovníků z praxí z pohledu zaměstnavatele
Dalším kritériem, které ovlivňuje rozhodování zaměstnavatelů o výběru nového pracovníka je kritérium výběru z řad absolventů a pracovníků z praxí. Významná část zaměstnavatelů při náboru nových zaměstnanců činí rozdíl právě mezi absolventy a pracovníky s bohatšími pracovními zkušenostmi. U pracovníků s bohatšími pracovními zkušenostmi rozhoduje charakter předchozí praxe a odborná kvalifikace (odbornost, odborné znalosti, odborná způsobilost a kvalifikace). U absolventů rozhoduje zejména stupeň dosaženého vzdělání, ochota dále se vzdělávat a odborná kvalifikace. U pracovníků s praxí je také významné požadované vzdělání, profesní zkušenosti, ochota dále se vzdělávat a komunikativnost. Pro absolventy je důleţité, zda projevují dostatečný zájem o práci a chuť pracovat, zda jsou komunikativní, nakolik ovládají cizí jazyk a jak jsou schopní pracovat s výpočetní technikou. 27
PELKA, František, ONDRUŠKOVÁ, Marta, Závěrečná souhrnná výzkumná zpráva z „Kontinuálního výzkumu IDM MŠMT v roce 2003 – 2005“ (výzkum pro státní správu LS0310), 2005
- 38 -
Na základě tabulky níţe je zřejmé, ţe absolventi mohou navzdory nedostatku či absenci odborné praxe konkurovat zkušenějším pracovníkům, a to díky ochotě dále se vzdělávat, zájmu o obor a chuť pracovat, čerstvým odborným znalostem, znalosti cizích jazyků či dovednostem s výpočetní technikou. Kritéria pro přijetí zaměstnanců (%podíl firem s tímto požadavkem) Požadavky na absolventy 26% 22% 21% 14% 13% 10% 9% 7% 6% 6% 6% 5% 4% 4% 3% 3% 3% 3% 3% 3% 2%
Požadavky na pracovníky s praxí
Poţadované vzdělání Ochota dále se vzdělávat Odborná kvalifikace, orientace v oboru Zájem o práci, chuť pracovat Komunikativnost Znalost jazyků Dovednosti v práci s počítačem Flexibilita Předchozí praxe Adaptibilita Práce v týmu Výsledky Schopnosti a dovednosti Zodpovědnost Dojem z přijímacího pohovoru Pracovní nasazení Samostatnost Vystupování Aktivní přístup Kreativita Osobnostní profil
- 39 -
31% 29% 18% 13% 11% 10% 8% 8% 7% 7% 5% 5% 5% 5% 5% 4% 4% 4% 3% 3% 3%
Předchozí praxe Odborná kvalifikace Poţadované vzdělání Profesní zkušenosti Ochota dále se vzdělávat Komunikativnost Reference Flexibilita Práce v týmu Samostatnost Znalost jazyků Dovednosti v práci s počítačem Schopnosti a dovednosti Adaptibilita Pracovitost, pracovní nasazení Zájem o práci, chuť pracovat Zodpovědnost Výsledky Schopnost řešit problém Vystupování Předchozí zaměstnání
3.6 Uplatnitelnost mladistvých a absolventů z pohledu pracovníků úřadu práce Úřady
práce
představují
zprostředkovatele
mezi
uchazeči
o
zaměstnání
a potencionálními zaměstnavateli, mají tedy bohaté zkušenosti s poţadavky a nároky zaměstnavatelů na své budoucí zaměstnance. V rámci šetření Národního ústavu odborného vzdělávání (2009) byli tedy pracovníci úřadů práce tázáni, jak důleţité jsou podle jejich názoru jednotlivé kompetence pro úspěšné uplatnění absolventů škol na pracovním trhu, a to odlišně pro různé úrovně vzdělání. Z odpovědí úřadů práce plyne jednoznačná závislost mezi výší úrovně vzdělání absolventů a jejich nutností osvojit si jednotlivé znalosti, schopnosti a dovednosti pro dobré uplatnění. Zatímco moţnost „velmi důleţité“ označili pracovníci úřadů práce u učebních oborů v 18% moţných odpovědí, u maturitních oborů tato varianta tvořila 48% odpovědí. Největší podíl kompetencí označených jako „velmi důleţité“ bylo vyplněno u absolventů vyšších odborných škol (70%) a vysokých škol (83%). Tato závislost samozřejmě souvisí převáţně s předpokládaným charakterem vykonávané práce. Jako celkově nejdůleţitější kompetence poţadované ze strany zaměstnavatelů označili pracovníci úřadů práce ochotu učit se a čtení a porozumění pracovním instrukcím. Na druhém pólu této pomyslné škály naopak stojí schopnost vést, která je důleţitá převáţně jen pro vysokoškolsky vzdělané uchazeče o zaměstnání, popřípadě pro absolventy VOŠ. Největší rozdíly v hodnocení důleţitosti jednotlivých znalostí, schopností a dovedností lze nalézt mezi absolventy učebních oborů a ostatních úrovní vzdělání. Pokud porovnáme rozdíly v rámci odpovědi „velmi důleţitá“ kompetence (viz obrázek 8.1) pro uplatnění absolventů, největší diference mezi učebními obory a ostatními obory se prokázala u zběhlosti v používání výpočetní techniky. Absolventi učebních a vysokoškolských oborů se nejvíce odlišují důleţitostí ústního a písemného projevu a zběhlosti v cizích jazycích. V případě rozdílnosti velmi důleţitých kompetencí mezi absolventy maturitních oborů a vysokých škol nelze opomenout schopnost rozhodovat se, schopnost vést a zběhlost v cizích jazycích. Tyto kompetence korespondují s odpovědnými řídícími profesemi, do kterých jsou přijímáni právě spíše vysokoškolsky vzdělaní uchazeči. Naopak malé rozdíly v hodnocení důleţitosti kompetence ve vztahu k úrovni vzdělání vykazují porozumění pracovním instrukcím, schopnost týmové práce, práce s čísly, adaptabilita a flexibilita a ochota učit se. Tyto kompetence jsou široce vyuţitelné a tudíţ významné v mnoha různých zaměstnáních i na odlišných pracovních pozicích.
- 40 -
Vedle předem vypsaných schopností, znalostí a dovedností mohli pracovníci úřadů práce uvést v dotazníku také jiné kompetence, podle nich důleţité pro uplatnění absolventů škol na trhu práce. Zde uváděli například loajalitu k firmě, schopnost organizace práce, samostatnost, spolehlivost, schopnost odolávat stresům a sebekontrolu.
3.7 Negativní důsledky dlouhodobé nezaměstnanosti mládeže Dlouhodobá nezaměstnanost je ze sociálního pohledu nebezpečná. Pro mladé lidi můţe mít mnoho negativních důsledků: Mladí lidé zůstávají existenčně závislí na rodině. Zaměstnání a z něho vyplývající ekonomická nezávislost jsou důleţitými znaky dospělosti. Pokud jsou mladí lidé existenčně závislí na rodičích nebo na jejich finanční podpoře, nemohou dospět a získat status dospělého. Nemohou rozvíjet své schopnosti a dovednosti a nevytvoří si potřebné pracovní návyky. Pokud si mladí lidé nenajdou po škole zaměstnání, můţe se stát, ţe si zvyknou na roli nezaměstnaného a na podporu, kterou dostávají. Vzhledem k tomu, ţe jsou ve většině případů svobodní a nemají velké finanční nároky, podpora jim můţe stačit. Někdy získají finanční příspěvek i od rodičů. Za těchto okolností pak nejsou motivováni k hledání zaměstnání. Zvyšuje se u nich riziko asociálního chování. Nadbytek času, nuda, nedostatek programu a povinností často přispívají u mladých lidí k rozvoji neţádoucích forem chování. Někteří mladí lidé se sdruţují do part, uţívají drogy a chovají se vandalsky. Mají pocit, ţe společnost je nepřijala, neposkytla jim šanci získat zaměstnání, a oni tudíţ nemusí respektovat její normy.28
3.8 Možnosti omezení dlouhodobé nezaměstnanosti mládeže Mladí lidé tvoří jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel a hůře se uplatňují na trhu práce. Jsou vystaveni vyššímu riziku neúspěchu při hledání zaměstnání, který můţe vést ke ztrátě motivace k seberealizaci v profesní oblasti, případně k neochotě převzít zodpovědnost za svůj ţivot. Proto je aktivnímu zapojení mládeţe na pracovní trh věnována značná pozornost, a to zejména prostřednictvím poradenských systémů a vyuţívání nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. 28
ORGONÍKOVÁ, Lenka; FALDYNOVÁ Zuzana; Vzdělávací a poradenské programy pro absolventy, Krnov 2007, str. 29
- 41 -
V souvislosti s naplňováním Lisabonské strategie z roku 2000 (k modifikaci jejích cílů došlo v roce 2005), která stanovuje cíl zlepšit hospodářskou výkonnost EU, jsou od roku 2005 vytvářeny v jednotlivých členských zemích EU jednotné národní dokumenty – Národní programy reforem (koncipované na tříleté období 2005-2008), které mají více konkretizovat cíle v oblastech stimulace hospodářského růstu, zaměstnanosti a vzdělávání.29 Jedním z úkolů je zpruţnění trhu práce, spočívající mimo jiné v modernizaci aktivní politiky zaměstnanosti, a to v tom smyslu, aby více pomáhala rizikovým skupinám nalézat odpovídající zaměstnání a přispěla ke sníţení dlouhodobé nezaměstnanosti. Jedna z forem pomoci mladým uchazečům o zaměstnání (ve věku do 25 let) slouţí program První příležitost, realizovaný úřady práce (uchazečům o zaměstnání ve věku do 25 let a do 6 měsíců jejich evidence na úřadu práce je poskytnuto poradenství na základě individuálního akčního plánu, které má vést absolventa k aktivnějšímu hledání zaměstnání a téţ projekty EQUAL, které slouţí k výměně zkušeností a rozšíření jazykových znalostí. Pro absolventy jsou rovněţ jako pomoc při hledání zaměstnání k dispozici informační a poradenská střediska úřadů práce. Ta jim poskytují poradenství v otázkách volby povolání, případně nabízejí rekvalifikační kurzy zaměřené speciálně na mladé uchazeče o zaměstnání. Na rozvoji územní mobility se významně podílí celoevropský informační a poradenský systém EURES (evropský portál pracovní mobility), který slouţí jako standardní servisní sluţba na všech úřadech práce v ČR. Zájemci zde získávají informace o volných pracovních místech v EU, v rámci Evropského hospodářského prostoru a také ve Švýcarsku, o ţivotních a pracovních podmínkách v těchto zemích. Tento systém je vyuţitelný pro všechny věkové kategorie klientů.
29
Ing. BURDOVÁ, Jeny, Ing. CHAMOUTOVÁ, Daniela, Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním – 2008.Dostupný z WWW:< http://www.nuov.cz>, Praha 2008
- 42 -
3.8.1
Regionální programy aktivní politiky zaměstnanosti určené pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku
Kromě státní politiky zaměstnanosti existují i programy regionálního charakteru, realizované úřady práce a zaměřené na pomoc vybraným rizikovým skupinám nalézt uplatnění na trhu práce. Některé programy se věnují mladým lidem do 25 let věku, jiné pomáhají rodičům při návratu z rodičovské dovolené, další jsou zaměřeny na starší uchazeče o zaměstnání (nad 50 let věku). Tyto regionální programy mají za cíl pomoci mladým uchazečům o zaměstnání bez praxe, nebo jen s krátkou praxí, tedy především nezaměstnané mládeţi získat pracovní praxi, osvojit si pracovní návyky a získat potřebné praktické dovednosti. Účastníky programů, které úřady práce realizují jsou: -
zájemci o zaměstnání do 25 let věku a
-
zaměstnavatelé, ochotní pro zájemce do 25 let věku vytvořit nová pracovní místa a schopní věnovat mladým lidem patřičnou pozornost a ochotní pomoci jim zapracovat se v oboru Účelem většiny programů zaměřených na uchazeče o zaměstnání do 25 let věku je tedy
vytvoření nových pracovních míst a jejich obsazení z řad absolventů. Jednotlivé úřady práce definují konkrétní podmínky, na základě kterých můţe zaměstnavatel poţádat o příspěvek na úhradu mzdových nákladů vzniklých v souvislosti s vytvořením nových pracovních míst pro absolventy. Jednou z podmínek je vţdy obsazení nově vytvořeného pracovního místa uchazečem, kterého doporučí úřad práce a vznik pracovního poměru. Některé projekty podporují mimo umístění absolventů do zaměstnání i jiné moţnosti, kterými jsou např. získání praktických dovedností. Mladým uchazečům evidovaným v Mělníku, projekt Připraveni do praxe nabízí také školení ECDL, coţ jsou získané dovednosti v práci s počítačem. Na základě tohoto školení mladí uchazeči získají mezinárodně platné osvědčení. Úřad práce v Jeseníku poskytuje v rámci projektu Program získání praxe a práce cíl pro mladé příspěvek i firmám, které pro absolventy uspořádají rekvalifikační kurzy nebo jim poskytnou poradenství. V následující tabulce je uveden přehled projetků, realizovaných pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku
- 43 -
Přehled regionálních programů určených pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku Kraj
Úřad práce
Název programu
Středočeský
Mělník
Připraveni do praxe
Jihočeský
České Budějovice
Krok z evidence
Ústecký
Louny
Start
Ústecký
Most
Ústecký
Ústí nad Labem
Liberecký
Česká Lípa
Absolvent Program na vytvoření absolventských pracovních míst v organizacích veřejné správy První zaměstnání – uplatnění absolventů škol na trhu práce
Pardubický
Pardubice
První nástup po skončení střední školy
Olomoucký
Jeseník
Program získání praxe a práce – cíl pro mladé
Olomoucký
Šumperk
Pomáháme Vám začít
Zlínský
Kroměříţ
Praxe – cesta k zaměstnání
Moravskoslezský
Karviná
Program k řešení zaměstnanosti absolventů škol bez praxe
- 44 -
4. NEZAMĚSTNANOST A PRÁVO 4.1 Pracovně právní předpisy Většinu
návrhů
pracovněprávních
předpisů
vypracovává
Ministerstvo
práce
a sociálních věcí ČR. Základním předpisem je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., který upravuje pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, a mimo jiné definuje pojem závislé práce, pracovní doby, práci přesčas, pracovní pohotovost, poskytování platu, mzdy a odměny za pracovní pohotovost, jakoţ i zjišťování a pouţívání průměrného výdělku pro pracovněprávní účely. Dalšími důleţitými předpisy jsou mimo jiné zákon č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů - upravuje kolektivní vyjednávání mezi příslušnými odborovými organizacemi a zaměstnavateli za případné součinnosti státu, jehoţ cílem je uzavření kolektivní smlouvy, a zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehoţ existenci zákoník práce předpokládá.30 Mezi další základní pracovní předpisy řadíme: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen "zákon o zaměstnanosti") Vyhláška MPSV č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti (dále jen "prováděcí vyhláška") Vyhláška MPSV č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.
30
Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online][cit.2010-01-12]. Dostupný z WWW://
- 45 -
4.2 Právo na zaměstnání „Právo na zaměstnání bez ohledu na rasu, barvu pleti, pohlaví, jazyk, náboţenství, politické nebo jiné smýšlení, členství v politických stranách nebo příslušnost k politickým hnutím, národnost, etnický nebo sociální původ, majetek, zdravotní stav nebo věk, je jedním ze základních práv občana“ (Listina základních práv a svobod). Zákon o zaměstnanosti stanovuje právo na zaměstnání jako právo fyzické osoby, která chce a můţe pracovat, o práci se uchází. Dále stanovuje právo na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších sluţeb za podmínek stanovených tímto zákonem. Zákaz diskriminace Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněţitých plnění a plnění peněţité hodnoty, o odbornou přípravu a o příleţitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace. Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěţování, sexuální obtěţování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje zvláštní právní předpis. Za diskriminaci se nepovaţuje rozdílné zacházení ve výše zmíněných případech, pokud z povahy pracovních činností nebo souvislostí vyplývá, ţe tento důvod představuje podstatný a rozhodující poţadavek pro výkon práce, kterou má zaměstnanec vykonávat, a který je pro výkon této práce nezbytný; cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a poţadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněţ nepovaţuje dočasné opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby při přijímání fyzických osob do pracovněprávního vztahu, při odborné přípravě zaměstnanců a příleţitosti dosáhnout funkčního nebo jiného postavení v zaměstnání bylo dosaţeno rovnoměrného zastoupení muţů a ţen, pokud k takovému opatření existuje důvod spočívající
v nerovnoměrném
zastoupení
muţů
a
ţen
u zaměstnavatele.
Postup
zaměstnavatele však nesmí směřovat v neprospěch zaměstnance opačného pohlaví, jehoţ kvality jsou vyšší neţ kvality fyzické osoby (zaměstnance), vůči které zaměstnavatel uplatňuje dočasné opatření podle věty druhé.
- 46 -
4.3 Uchazeč o zaměstnání z pohledu práva Uchazečem o zaměstnání je fyzická osoba, která osobně poţádala o zprostředkování vhodného zaměstnání na úřadu práce, v jehoţ správním obvodu má bydliště, a při splnění zákonem stanovených podmínek je úřadem práce zařazena do evidence uchazečů o zaměstnání. „Vhodným zaměstnáním je dle zákona takové zaměstnání, ze kterého vyplývá plátci povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti31. Jde tedy o pracovní poměr nebo o dohodu o pracovní činnosti. Nově je doplněna i moţnost zprostředkovávat zaměstnání i na kratší pracovní úvazek nebo na časově omezenou dobu. Uchazečem o zaměstnání nemůţe být osoba, která je v pracovněprávním vztahu, s výjimkou: výkonu činnosti na základě pracovního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším neţ polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek je niţší neţ polovina minimální mzdy, nebo výkonu činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce), pokud za období, za které byly sjednány, je průměrná měsíční odměna je niţší neţ polovina minimální mzdy32.
4.4 Částečná nezaměstnanost Zákon o zaměstnanosti nově umoţňuje i tzv. částečnou nezaměstnanost. Znamená to, ţe uchazeč o zaměstnání si můţe vydělávat a přitom pobírat podporu v nezaměstnanosti. Moţnost výdělku je však omezena na maximální počet 20 hodin týdně a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tj. od 1.1.2007 částku 4000 Kč. Uchazeč o zaměstnání můţe také vykonávat činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Měsíční výdělky ve více pracovních činnostech se sčítají.
31
Článek Opouštím zaměstnání [online] [cit.2010-02-05]. Dostupný z WWW:‹http://poradna.jobs.cz/opoustimzamestnani/nezamestnany-a-pravo/› 32 Článek Opouštím zaměstnání [online] [cit.2010-02-05]. Dostupný z WWW:‹http://poradna.jobs.cz/opoustimzamestnani/nezamestnany-a-pravo/›
- 47 -
4.5
Zprostředkování zaměstnání agenturami práce Zprostředkování práce mohou kromě úřadů práce zajišťovat i Agentury práce.
Zaměstnání mohou zprostředkovávat na území ČR nebo z území ČR do zahraničí a ze zahraničí na území ČR. Tuto činnost je moţno provádět bezplatně, nebo za úhradu, ale nikoli od osoby, které je zaměstnání zprostředkováno, nýbrţ pouze od zaměstnavatele. Ve prospěch agentury práce nebo uţivatele (zaměstnavatele) jsou při zprostředkování zaměstnání za úhradu rovněţ zakázány jakékoliv sráţky ze mzdy nebo jiné odměny poskytované zaměstnanci za vykonanou práci. Dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu bylo podle staré právní úpravy moţné na základě dohody zaměstnavatelů a dohody mezi dosavadním zaměstnavatelem a zaměstnancem (§38 odst.4 zákoníku práce). Toto ustanovení bylo zrušeno a nový zákon o zaměstnanosti (§66) takové přidělení spojuje s uzavřením pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uţivatele. Agentura práce můţe svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uţivatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uţivatelem (§308 a 309 zákoníku práce – tzv. agenturní zaměstnávání)33.
4.6 Státní politika zaměstnanosti Dnem 1.10.2004 nabyl účinnosti zákon č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tato základní právní norma stanovuje postup k dosaţení cílů politiky státu v oblasti zaměstnanosti. Státní politika zaměstnanosti usiluje o dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, o produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil, o zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní správu v oblasti státní politiky zaměstnanosti v České republice vykonávají Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce.34 Úřady práce jsou územním orgánem státní správy s právní subjektivitou. Jejím nadřízeným orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
33
Článek Opouštím zaměstnání [online] [cit.2010-02-05]. Dostupný z WWW:‹http://poradna.jobs.cz/opoustimzamestnani/nezamestnany-a-pravo/› 34 Státní politika zaměstnanosti [online] [cit.2010-02-05]. Dostupný z WWW:‹http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/statni-politikazamestnanosti/1000502/19877/
- 48 -
35
Úřady práce plní tyto funkce: sledují a hodnotí stav na trhu práce, zpracovávají koncepci vývoje zaměstnanosti ve
svém územním obvodu, přijímají opatření k ovlivnění nabídky a poptávky; informují občany o moţnostech získání zaměstnání, odborné přípravy a rekvalifikace,
informují zaměstnavatele o volných zdrojích pracovních sil; zprostředkovávají vhodné zaměstnání uchazečům a zájemcům o zaměstnání; poskytují občanům poradenské sluţby spojené s hledáním zaměstnání, volbou
povolání, odbornou výchovou a rekvalifikací; vedou evidenci uchazečů, příp. zájemců o zaměstnání, evidenci volných pracovních
míst, evidenci pracovních povolení vydaných cizincům nebo osobám bez státní příslušnosti; rozhodují o vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, o přiznání, odejmutí,
zastavení nebo vrácení hmotného zabezpečení; organizují, zabezpečují a usměrňují rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců
o zaměstnání; hmotně podporují vytváření nových pracovních míst,; podporují vytváření a provoz
chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen pro občany se zdravotním postiţením; vydávají a odnímají povolení k zaměstnávání osobám, které nejsou státními občany
České republiky a občany Evropské unie ani jeho rodinnými příslušníky; spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce se zaměstnavateli při přijetí
uchazečů do zaměstnání, při umísťování uvolněných zaměstnanců v důsledku strukturálních změn, organizačních a racionalizačních opatřeních, s orgány sociálního zabezpečení, státní zdravotní správy a ostatními orgány státní správy; kontrolují dodrţování závazných právních předpisů včetně mzdových předpisů,
ukládají pokuty při zjištění jejich porušení, vyřizují stíţnosti občanů; hospodaří
s finančními prostředky určenými na zabezpečení státní politiky
zaměstnanosti a provoz úřadů práce.
35
Státní politika zaměstnanosti [online] [cit.2010-02-05]. Dostupný z WWW:‹http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/koncepce-a-politiky/statni-politikazamestnanosti/1000502/19877/
- 49 -
Státní politika zaměstnanosti usiluje o: dosaţení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivní vyuţití zdrojů pracovních sil, zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Státní
politika
zaměstnanosti
podporuje
zřizování
nových
pracovních
míst
poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Jde především o následující opatření (nástroje) aktivní politiky zaměstnanosti: rekvalifikace investiční pobídky veřejně prospěšné práce společensky účelná pracovní místa překlenovací příspěvek příspěvek na dopravu zaměstnanců příspěvek na zapracování příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti.
4.7 Podpora v nezaměstnanosti Státní politika zaměstnanosti neobsahuje pouze snahy o zapojení všech občanů do pracovního procesu. Stát zajišťuje i určitý příjem ve formě podpory při ztrátě zaměstnání. Tato podpora je určena zejména pro krátkodobé překlenutí období do nalezení jiného vhodného zaměstnání. Je časově omezena a rovněţ její výše má své zákonem dané maximum36. „Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který vykonával v délce alespoň 12 měsíců v rozhodném období (kterým jsou tři roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání) zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Rozhodná pro vznik nároku je tak právě povinnost odvádět určité dávky. Vedle toho musí takový „nezaměstnaný" poţádat úřad práce, u kterého je veden v evidenci
36
BOUDA, Zbyněk, Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. 23.4.2008 [online][cit.2010-01-12]. Dostupný z WWW://< http://www.pravnik.cz/a/271/podpora-v-nezamestnanosti-pri-rekvalifikaci.html>
- 50 -
uchazečů o zaměstnání, o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti a ke dni, k němuţ má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, nesmí být taková osoba poţivatelem starobního důchodu. Nárok na podporu v nezaměstnanosti však nemá uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu. Dále uvedená podmínka neplatí pro osobu, které vznikl nárok na výsluhový příspěvek a tento příspěvek je zároveň vyšší neţ podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náleţela, pokud by neměl nárok na výsluhový příspěvek. O podpoře v nezaměstnanosti rozhodne úřad práce, který posoudí, zda byly splněny podmínky pro vznik nároku na podporu. Platí, ţe skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doloţit při podání ţádosti o podporu v nezaměstnanosti, a to například potvrzením o zaměstnání, dohodou o pracovní činnosti, dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti, u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů. V případě, ţe úřad práce rozhodne o nároku na podporu kladně, pak jsou stanoveny maximální podpůrčí lhůty pro poskytování těchto podpor. Podpora v nezaměstnanosti náleţí uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek po podpůrčí dobu. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 6 měsíců, od 50 do 55 let věku 9 měsíců, nad 55 let věku 12 měsíců. Pro výpočet délky podpůrčí doby je rozhodující věk uchazeče o zaměstnání dosaţený ke dni podání ţádosti o podporu v nezaměstnanosti. Nárok na podporu nezaniká pouze uplynutím této podpůrčí doby, ale samozřejmě i ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Existují však i situace, kdy posouzení splnění podmínek není tak jednoznačné. Obvykle je to u osob, které v průběhu rozhodného období krátkou dobu pracovali, nebo vyčerpali jen část podpůrčí doby pro uvedené rozhodné období, zkrátka častěji „střídají období zaměstnanosti a nezaměstnanosti". Zákon stanoví pravidla i pro tyto případy. Uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba (tedy základních 6 měsíců) a po uplynutí části - 51 -
podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti po dobu alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu (tedy znovu celých základních 6 měsíců). Jestliţe byla doba zaměstnání nebo výdělečné činnosti zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti kratší neţ 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby. Současně musí být splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání. Pokud však uchazeči o zaměstnání, kterému v posledních 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má tento nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po uplynutí této podpůrčí doby nastoupil do zaměstnání nebo vykonával výdělečnou činnost zakládající povinnost odvádět pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a to po dobu alespoň 6 měsíců. Tato doba se však nevyţaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů nebo skončil zaměstnání z jiných zákonných důvodů nebo proto, ţe zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek. Současně musí být opět splněna podmínka celkové doby předchozího zaměstnání“37.
4.8 Podpora v nezaměstnanosti pro čerstvé absolventy škol Čerstvý absolvent školy nemá ţádný nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud po úspěšném ukončení studia nenalezne pracovní uplatnění a stane se nezaměstnaným – uchazečem o zaměstnání. Podporu v nezaměstnanosti ale můţe získat, pokud předtím – během studia – v posledních 3 letech byl alespoň 12 měsíců výdělečně činný, a to tak, ţe byl účasten důchodového pojištění, popř. mu lze započíst namísto zaměstnání některé stanovené náhradní doby, mezi něţ však uţ nepatří doba studia, přípravy na budoucí povolání38. Pokud čerstvý absolvent školy výjimečně nárok na podporu v nezaměstnanosti má, pak podpůrčí doba pro poskytování podpory v nezaměstnanosti činí u uchazeče o zaměstnání (do 50 let věku) 5 měsíců. 37
BOUDA, Zbyněk, Podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. 23.4.2008 [online][cit.2010-01-12]. Dostupný z WWW://< http://www.pravnik.cz/a/271/podpora-v-nezamestnanosti-pri-rekvalifikaci.html> 38 FETTER,Richard, článek Podpora nezaměstnanosti pro čerstvého absolventa školy, Spravodajský server České noviny.cz, 29.4.2009 [online][cit.2010-01-12] http://www.ceskenoviny.cz/paragrafy/zpravy/podpora-vnezamestnanosti-pro-cerstveho-absolventa-skoly-cast-1-/372879
- 52 -
V prvních dvou měsících náleţí uchazeči o zaměstnání podpora v nezaměstnanosti ve výši 65% průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání, nebo posledního vyměřovacího základu ze samostatné výdělečné činnosti; další dva měsíce podpůrčí doby náleţí ve výši 50 % a po zbývající podpůrčí dobu ve výši 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu osoby samostatně výdělečně činné. Výše podpory není neomezená, ale je limitována. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. aţ 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána ţádost o podporu v nezaměstnanosti.
4.9 Zákonem stanovené pracovní podmínky mladistvých Mladistvými jsou zaměstnanci do dosaţení 18 let věku. Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých zaměstnanců téţ zvláštní úpravou jejich pracovních podmínek39. U zaměstnance mladšího neţ 18 let nesmí délka směny v jednotlivých dnech překročit 8 hodin a ve více pracovněprávních vztazích podle § 3 věty druhé Zákoníku práce nesmí délka pracovní doby ve svém souhrnu překročit 40 hodin týdně40. Práce a pracoviště zakázané mladistvým jsou stanoveny ve vyhlášce Ministerstva zdravotnictví č. 288/2003 Sb. Minimální mzda pro mladistvé Výše minimální mzdy pro mladistvé činí 80 % stanovené minimální mzdy, tj. 6 400 korun českých měsíčně, nebo minimální zaručené mzdy. Zákaz dětské práce Práce dětí do 15 let věku nebo starších 15 let do skončení povinné školní docházky je v ustanovení § 2 odst. 6 zákoníku práce zakázána. Od ustanovení § 2 odst. 6 zákoníku práce se nelze odchýlit ani je-li to ve prospěch dítěte. 41
Zaměstnavatelé smějí zaměstnávat mladistvé (od 16 do 18 let věku) pouze pracemi,
které jsou přiměřené jejich fyzickému a rozumovému rozvoji, a poskytují jim při práci zvýšenou péči (§ 244 Zákoníku práce).
39
Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online][cit.2010-01-12]. Dostupný z WWW:// 40 Zákoník práce č. 262/2006 Sb., § 79a 41 MARCISZOVÁ, Alice, článek Pracovní podmínky mladistvých. [online]. Dostupný z WWW:< http://www.icm.cz/pracovni-podminky-mladistvych, leden 2009>
- 53 -
Práce mladistvým zakázané Zákoník práce uvádí kategorie prací, které jsou mladistvým úplně zakázány: 1. Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi pod zemí při těţbě nerostů nebo při raţení tunelů a štol 2. Mladiství nesmějí být zaměstnáváni pracemi, které se zřetelem k anatomickým, fyziologickým a psychickým zvláštnostem v tomto věku jsou pro ně nepřiměřené, nebezpečné nebo škodlivé jejich zdraví (Vyhláškou č. 288/2003 Sb. jsou přesně stanoveny práce a pracoviště, které jsou zakázány mladistvým a podmínky, za nichţ mohou mladiství výjimečně tyto práce vykonávat z důvodu přípravy na povolání) 3. Zaměstnavatelé nesmějí zaměstnávat mladistvé také pracemi, při nichţ jsou vystaveni zvýšenému nebezpečí úrazu, nebo při jejichţ výkonu by mohli váţně ohrozit bezpečnost a zdraví ostatních zaměstnanců nebo jiných osob. Zákazy některých prací mohou být rozšířeny vyhláškou MZČR č. 288/2003 Sb. i na zaměstnance ve věku do 21 let (dle § 246, odst. 4, Zákoníku práce). Zaměstnavatel nesmí zaměstnávat mladistvého prací přesčas a prací v noci. Vznik pracovního poměru K uzavření pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen si vyţádat vyjádření zákonného zástupce, jde-li o mladistvého zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen zabezpečit, aby mladiství byli vyšetřeni lékařem: a) před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší neţ jeden měsíc, b) pravidelně podle potřeby, nejméně však jednou ročně, pokud Ministerstvo zdravotnictví nestanoví pro některý pracovní obor častější lékařská vyšetření. Zrušení pracovního poměru Výpověď daná mladistvému zaměstnanci i okamţité zrušení pracovního poměru s mladistvým zaměstnancem ze strany zaměstnavatele musí být dány na vědomí též jeho zákonnému zástupci. Rozvazuje-li pracovní poměr mladistvý zaměstnanec nebo má-li být jeho pracovní poměr rozvázán dohodou, je zaměstnavatel povinen vyžádat si vyjádření zákonného zástupce.
- 54 -
5. ZÁVĚR Z analýzy problematiky nezaměstnanosti mládeţe vyplynulo, ţe na trhu práce je z celkového počtu nezaměstnaných, tedy osob ve věku 15-65 let (a výše) nejpočetnější skupinou mládeţ ve věku 15-29 let. V letech 1998 – 2002 dosahovala míra nezaměstnanosti mládeţe aţ 40% z celkového počtu nezaměstnaných. Od roku 2003 se sice postupně začala sniţovat, ale i přes toto sníţení se prokázalo, ţe mladí lidé právem patří mezi největší skupinu nezaměstnaných osob v České republice. Mezi hlavní příčiny nezaměstnanosti mládeţe patří nevyhovující kvalifikace, způsobená úrovní dosaţeného vzdělání nebo nevhodně zvolený studijní obor, nedostatečná praxe nebo nesprávné chování na trhu práce – vyplývající z neznalosti problematiky trhu práce a potřeb zaměstnavatelů. Výši nezaměstnanosti mládeţe téţ ovlivňuje hromadný útok na trh práce ze strany absolventů, kdy několik tisíc lidí kaţdým rokem ukončuje své studium ve stejnou dobu. V některých případech tkví příčina nezaměstnanosti přímo v mládeţi, která má přehnané poţadavky a není ochotna dělat kompromisy, má nízkou motivaci a ochotu pracovat. Největším motivem k získání zaměstnání je pro mládeţ touha osamostatnit se, získat svobodu a finanční nezávislost na rodičích. U velké většiny mladých lidí však není motivace natolik dostačující, aby se intenzivně zabývali hledáním práce, coţ někdy vede k dlouhodobé nezaměstnanosti, která je velkým problémem a pro mládeţ má mnoho negativních důsledků. Nemohou rozvíjet své schopnosti a dovednosti, nevytvoří si potřebné pracovní návyky a zvyknou si na ţivot v závislosti na sociálních dávkách a zvyšuje se u nich riziko asociálního chování, kdy nadbytek času, nuda, nedostatek programu a povinností často přispívají k rozvoji neţádoucích forem chování (drogy, vandalismus). Společnost se proto prostřednictvím úřadů práce, aktivní a pasivní politiky zaměstnanosti snaţí riziko nezaměstnanosti mládeţe eliminovat. Mládeţi je tak poskytnuto zprostředkování různých vzdělávacích a kvalifikačních programů, jejichţ cílem je osvojit si nebo rozšířit určité dovednosti, které mohou v praxi vyuţít (aktivní politika) a zároveň jsou v době nezaměstnanosti podporováni sociálními dávkami (pasivní politika). Dle mého názoru by měl stát ještě ve větší míře podporovat podniky, které přijímají čerstvé absolventy a více dohlíţet na pasivní politiku zaměstnanosti. Na trhu práce se totiţ stále vyskytují lidé, kteří nejsou zaměstnaní, nemají objektivní problémy si práci najít a zneuţívají sociálních dávek. Této skupině nezaměstnaných by tyto dávky vůbec neměly patřit. Měli by být naopak k práci ekonomicky motivováni. S ohledem na neustále se měnící - 55 -
podmínky na pracovním trhu je důleţité, aby mladí lidé byli v dostatečné míře vybaveni nejenom potřebnými odbornými znalostmi a dovednostmi, ale také obecně vyuţitelnými kompetencemi, které jim umoţní pruţně reagovat na potřeby konkrétních zaměstnavatelů a především ochotu dále se učit, vzdělávat se a rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Mládeţ by si měla být vědoma toho, ţe moţnost sbírání pracovních zkušeností je přidanou hodnotou kaţdé pracovní příleţitosti. Pěkné finanční ohodnocení je příjemné a je ukazatelem toho, nakolik si zaměstnavatel svého zaměstnance cení, nemělo by však být rozhodujícím faktorem při volbě zaměstnání. Neexistuje sice způsob, kterým by zaměstnanost z tohoto světa úplně vymizela, ale existuje mnoho nástrojů, kterými se je společnost za pomocí státu snaţí omezit. Problém nezaměstnanosti však nezávisí jen na tom, jak se k němu postaví společnost, ale hlavně na tom, jak nataţenou pomocnou ruku přijmou nezaměstnaní jednotlivci a zda vynaloţí veškeré úsilí k tomu, aby své pracovní místo nalezli.
- 56 -
Seznam použité literatury Tištěné monografie 1. BUCHTOVÁ, Boţena; kolektiv. Nezaměstnanost – Psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Grada Publishing a. s., 2002. ISBN 80-247-9006-8. 2. FIALOVÁ, Helena. Malý ekonomický výkladový slovník, 7.rozš.vyd. Praha: A plus, 2004, ISBN 80-902514-7-1 3. GIDDENS, Antony. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. ISBN 80-7203-124-4 (váz.) 4. HANZLÍKOVÁ, Olga; PAUKNEROVÁ, Daniela; SOUŠKOVÁ, Milena. Jak uspět v prvním zaměstnání. 1. vyd. Praha, 2001. ISBN 80-247-0121-9 5. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 2.vyd. Sociologické nakladatelství, Praha 1998. ISBN 80-901424-9-4 6. ORGONÍKOVÁ, Lenka; FALDYNOVÁ, Zuzana. Vzdělávací a poradenské programy pro absolventy. Krnov: Aklub, 2007. ISBN 978-80-254-0125-5 7. SAK, Petr; SAKOVÁ, Karolína. Mládeţ na křiţovatce. 1.vyd. Praha: Svoboda servis, 2004. ISBN 80-86320-33-2. 8. SAK, Petr, Proměny české mládeţe. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2000. ISBN 80-7229-042-8 9. VODÁKOVÁ, Alena (za kolektiv). Velký sociologický slovník, 1. vyd..Praha, Karolinum. 1996, ISBN 80-7184-164-1 Výzkumné zprávy, studie 1. BURDOVÁ, Jeny; CHAMOUTOVÁ, Daniela. Studie Nezaměstnanost absolventů škol se středním a vyšším odborným vzděláním-2008. Národní ústav odborného vzdělávání, [online] Praha 2008. Korektury a tisk: informační středisko odborného vzdělávání NÚOV Dostupný z WWW:
- 57 -
5. Institut dětí a mládeţe MŠMT. Mládež na prahu 3. tisíciletí. výzkumná zpráva [online], Praha, červen 2000., Proměny české mládeţe, Dostupný z WWW: ‹http://www.vyzkum-mladez.cz> 6. ŠTRUSOVÁ, Tereza. BOCAN, Miroslav, Aktuální problémy mladé generace v České republice, výzkumná zpráva[online], Praha, srpen 2006. Dostupný z WWW: ‹http://www.vyzkum-mladez.cz/zpravy/1174039212.pdf› 7. KOL. PRACOVNÍKŮ INSTITUTU DĚTÍ A MLÁDEŢE MŠMT ČR, studie Mládež v České republice, 1996 [online], Dostupný z WWW:
- 58 -
Seznam tabulek a grafů Tabulky: Věkové sloţení mládeţe v letech 1970 - 2008 .................................................................... - 10 Sloţení mládeţe podle věku a pohlaví v letech 2000 – 2008.............................................. - 10 Ţebříček hodnot mládeţe .................................................................................................... - 12 Celkový počet nezaměstnaných obyvatel a celkový počet nezaměstnané mládeţe............ - 30 Vývoj nezaměstnanosti mládeţe bez vzdělání a se základním vzděláním .......................... - 35 Frekvenční tabulka vyuţívání jednotlivých způsobů hledání nových zaměstnanců ........... - 38 Kritéria pro přijetí zaměstnanců (%podíl firem s tímto poţadavkem) ................................ - 39 Přehled regionálních programů určených pro uchazeče o zaměstnání do 25 let věku ........ - 44 Grafy: Počet nezaměstnaných absolventů a mladistvých v tisících v letech 2003-2009, znázorněn je průběh v rámci kalendářního roku ...................................................................................... - 34 Podíly počtu nezaměstnaných absolventů a mladistvých dle kategorie dosaţeného vzdělání – duben2009 ........................................................................................................................... - 36 Nezaměstnanost čerstvých absolventů ................................................................................ - 37 -
- 59 -