Současný polský euroskepticismus v politických stranách a jeho projevy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ

Katedra mezinárodních vztahů a evropských studií Obor Evropská studia

Současný polský euroskepticismus v politických stranách a jeho projevy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014

Bakalářská práce

Karolína Mužáková

Vedoucí práce: PhDr. Petr Kaniok, Ph.D. UČO: 414775 Obor: Evropská studia Imatrikulační ročník: 2012

Jablonec nad Nisou, 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Současný polský euroskepticismus v politických stranách a jeho projevy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 vypracovala sama a použila jsem k tomu pouze materiály uvedené v seznamu požitých zdrojů.

V Jablonci nad Nisou, dne 11. 12. 2015

Karolína Mužáková

1

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu práce PhDr. Petru Kaniokovi, Ph.D., za odborné vedení této práce a cenné připomínky. Dále bych velmi ráda poděkovala mé rodině, především mamince, která je pro mne obrovskou morální podporou po celou dobu studia. Mé díky patří i Lukášovi Jandovi za neskutečnou trpělivost.

2

Obsah 1.

Úvod ............................................................................................................................................. 4

2.

Teoreticko – metodologické vymezení ........................................................................................ 6 2.1 Charakteristika euroskepticismu ................................................................................................ 6 2.1.1 Měkký euroskepticismus .................................................................................................... 6 2.1.2 Tvrdý euroskepticismus ...................................................................................................... 7 2.2 Metodologie výzkumu ............................................................................................................... 7

3.

Vymezení aktérů........................................................................................................................... 9

4.

Identifikace kódovacích kategorií .............................................................................................. 11 4.1 Metakategorie........................................................................................................................... 12 4.2 Kategorie .................................................................................................................................. 13

5.

Dílčí kódování programů politických stran ............................................................................... 15 5.1 Program Polské Solidarity ....................................................................................................... 15 5.2 Národní Hnutí .......................................................................................................................... 17 5.3 Právo a Spravedlnost................................................................................................................ 18 5.4 Kongres Nové Pravice ............................................................................................................. 20 5.5 Polsko Spolu ............................................................................................................................ 21 5.6 Polská Lidová Strana ............................................................................................................... 24 5.7 Sebeobrana ............................................................................................................................... 25

6.

Souhrnné výsledky kódování a jejich interpretace .................................................................... 27 6.1 Vyhodnocení kódování metakategorií ...................................................................................... 27 6.2 Souhrnné výsledky kódování kategorií .................................................................................... 29

7.

Závěr .......................................................................................................................................... 31

8.

Seznam použité literatury........................................................................................................... 33 8.1 Primární zdroje......................................................................................................................... 33 8.2 Sekundární zdroje .................................................................................................................... 33

Seznam použitých zkratek ................................................................................................................. 36

3

1. Úvod Tato bakalářská práce se bude věnovat polskému euroskepticismu, který nastoupil na polskou politickou scénu teprve na přelomu nového tisíciletí, avšak brzy se stal fenoménem. Na konci 20. století byla polská politická obec převážně proevropská (Taggart – Szczerbiak 2008a: 222-225), zlom však nastal v počátcích negociačních procesů souvisejících se vstupem do Evropské unie (dále pouze EU). Začaly se formovat značné anti-evropské bloky, a tak lze na počátku 21. století ve stranickém systému Polska pozorovat výskyt prvních tvrdých euroskeptických stran. Jejich příkladem je Liga polských rodin (Liga Polskich Rodzin) a Sebeobrana Polské republiky (Samoobrona Rzeczpospolitej Polskiej) – tato strana sice vznikla již v roce 1992, ale úspěch zaznamenala až v parlamentních volbách 2001. Obě tyto strany se v parlamentních volbách v roce 2001 a 2005 dokonce probojovaly do polského Sejmu, nicméně v předčasných volbách 2007 se jejich úspěch již neopakoval. Euroskeptické strany zažily svou nejlepší éru (Taggart – Szczerbiak 2008a: 222-225) v době, kdy se debatovalo o vstupu Polska do struktur EU či v počátcích po přistoupení, kdy jejich ideologie a programy byly proti vstupu obecně nebo později proti konkrétnímu tématu, např.: proti Lisabonské smlouvě. Nyní, více než 10 let po vstupu Polska do EU se představitelé euroskepticismu převážně obměnili, někteří zůstali stejní. Nové strany na politické scéně jsou někdy mylně řazeny mezi euroskeptické (Hloušek – Kaniok 2007: 137-138), jelikož jejich euroskepticismus pramení hlavně z ochrany vlastních zájmů a priorit před zájmy Společenství. Dříve byla základním kamenem euroskeptických stran opozice vůči vstupu do EU, který se však nyní projevuje například negativním postojem vůči neustálému navyšování federalismu oproti mezivládnímu přístupu, což zahrnuje vzdání se suverenity ve prospěch celku na úkor národního státu. Současná polská politická scéna je nyní výrazně proevropštější, než kdy byla za vlády bratrů Kaczyńských po jejich vítězství v parlamentních volbách v roce 2005 a následné vlády až do roku 2007. Proto je zapotřebí podrobit nynější politickou scénu bližšímu zkoumání, a vysledovat současné aktéry polského euroskepticismu, který již není natolik běžný a viditelný, jako tomu bylo dříve v období vstupu do EU, na kterém se vyprofilovalo několik euroskeptických stran, včetně Polské Lidové Strany (Dančák – Mareš 2000: 71-75) Východiskem pro tuto práci je tedy původní stav polské politické scény v období vstupu Polska do EU. V této době – okolo roku 2004 – také vzniklo velké množství knih a odborných příspěvků na téma polského euroskepticismu, ale jak agenda vstupu opadla, je těžké v současné době dohledat relevantní příspěvky, které by se věnovaly tomuto tématu. Ze zahraničních autorů se tématu euroskepticismu věnují nejvíce Taggart a Szczerbiak, kteří mimo jiné přišli s první definicí euroskepticismu, z jejíž vylepšené formulace tato práce vychází (Taggart – Szczerbiak 2002: 7). 4

Tato práce má ambice přispět k aktualizaci polské euroskeptické tematiky, jíž se naposledy v českém prostředí zabýval ve svém příspěvku Tomáš Palovský (Havlík – Kaniok 2006: 45-60) v roce 2006. Od té doby proběhly dvoje volby do Evropského parlamentu (dále jen EP) a tato práce se zaměří právě na ty poslední. Hlavním cílem práce je tedy zkoumat projevy současného polského euroskepticismu ve vztahu k volbám do EP pro rok 2014. Pojmem projevy je myšleno, jak se projevují současní aktéři polského euroskepticismu u voleb do EP, tedy zda inklinují k tvrdému či měkkému euroskepticismu a jaká témata akcentují. Základním předpokladem pro provedení výzkumu bude vymezení aktérů, kteří budou identifikováni na kandidátské listině u voleb do EP v roce 2014. Kde jinde, než právě u voleb do EP, mají strany šanci projevit svou euroskeptickou povahu, navíc tyto strany mohou být menšími aktéry na polské politické sféře, a proto se příliš neprosazují na národní rovině. K naplnění hlavního cíle byly stanoveny dvě hlavní výzkumné otázky: 1. Inklinují aktéři ke znakům měkkého či tvrdého euroskepticismu? 2. Jaká jsou témata současného polského euroskepticismu? První část práce je soustředěna na teoreticko-metodologické vymezení, konkrétně na charakteristiku euroskepticismu a představení nejvhodnější typologie pro následný výzkum. Dále se práce věnuje objasnění metodologie výzkumu, která spočívá v obsahové analýze. Následuje kapitola s vymezením aktérů polského euroskepticismu, kteří budou později podrobeni bližšímu zkoumání pomocí kódovacích kategorií, které jsou podrobně vysvětleny v další kapitole. Druhá část práce, která je stěžejní, bude zaměřena na dílčí kódování vybraných programových dokumentů pomocí vytyčených kategorií. Výsledky kódování budou komentovány u každé strany zvlášť a bude zohledňovaná jak četnost výskytu kategorií, tak i jejich obsah, což je kombinace kvantitativní a kvalitativní obsahové analýzy. Posledním bodem práce bude závěrečné vyhodnocení celého procesu kódování, tedy posouzení, zda strany inklinují spíše k měkkému či tvrdému euroskepticismu a celkové vyhodnocení témat, kterými se strany ve svých programech zabývají.

5

2. Teoreticko – metodologické vymezení 2.1 Charakteristika euroskepticismu Vyjádření pevné definice v sociálních vědách není úplně tak lehký úkol, jak by se zdálo být. Proto je těžké přijít s jedním vysvětlujícím mechanismem, který by pokryl všechny aspekty týkajícího se tématu, v našem případě euroskepticismu. Nejedná se totiž o ustálený politický fenomén, který by se dal snadno podrobit zařazení, zkoumání či měření. Příčiny euroskepticismu v rámci obsahu nesouhlasu lze dokonce rozdělit do několika kategorií, jelikož každý subjekt může svůj nesouhlas zakládat na různých podnětech, ať už se jedná o odpor na základě ekonomických principů či destrukce tradičních náboženských hodnot jako je například tradiční pojetí rodiny či rozdílné názory na potraty (Topaloff 2012: 17-22). Vůbec první typologie euroskepticismu byla vytvořena ve společném díle Taggarta a Szczerbiaka (2001: 10), díky které vzniklo rozdělení na tvrdý a měkký euroskepticismus. Toto rozdělení je závislé především na hloubce a míře odporu k evropské integraci. V reakci na tuto typologii vzniklo mnoho snah o další specifikaci členění euroskepticismu, jelikož ta jejich nebyla považována za úplně přesnou a později byla jejich původní teorie na základě poskytnutých výtek přepracována (Havlík, Kaniok 2006: 15). Nejzásadnější výtky poskytly Kopecký a Mudde (2002: 300), podle nichž byla původní definice euroskepticismu autorů Taggarta a Szczerbiaka příliš široká a mohl tak do ní být zahrnut jakýkoliv nesouhlas s politickým rozhodováním EU. Jejich připomínky byly brány za relevantní, a tak vznikla nová, přepracovaná verze, o níž se tato práce opírá.

2.1.1 Měkký euroskepticismus Dvojice politologů Paul Taggart a Aleks Szczerbiak původně vytvořili typologii euroskepticismu, který rozdělili na dvě skupiny, měkký a tvrdý euroskepticismus. Jejich prvotní chápání měkkého euroskepticismu bylo pojato jako principiální souhlas s evropskou integrací, kde ale existují problematické oblasti, které jsou integrovány do nadnárodního uspořádání. Právě nesouhlas s dílčí integrací podle nich vede strany k opozičnímu jednání směrem k Evropské unii (Taggart Szczerbiak 2002: 7). „Měkký euroskepticismus: nejsou zde dány principiální námitky k evropské integraci nebo ke členství v EU, ale existují zde obavy ohledně směřování jedné nebo více politik. Tyto obavy vedou k opozičnímu postoji vůči EU, neboť vyvolávají pocit, že národní zájem je v rozporu s plánem EU“ (Taggart – Szczerbiak 2002: 7). 6

Jak již bylo řečeno, tak na základě kritiky ze strany vícero politologů byla tato verze přepracována a doplněna o „převládající opoziční postoj k současnému nebo plánovanému směřování Evropské unie, jež je založeno na dalším přesouvání pravomocí na nadnárodní úroveň a na dalším rozšiřování“ (Taggart – Szczerbiak 2008b: 241). Dalo by se tedy říci, že měkce euroskeptické strany jsou hlavně v opozici proti současné nebo plánované trajektorii Evropské unie, jejímž trendem je další rozšiřování a prohlubování kompetencí svěřených nadnárodním orgánům.

2.1.2 Tvrdý euroskepticismus Druhou definovanou kategorií námi uvedených autorů je tvrdý euroskepticismus, který byl definován následovně: „Tvrdý euroskepticismus: je zde dána principiální opozice vůči EU a evropské integraci. Tvrdě euroskeptické strany jsou takové, které chtějí, aby jejich země vystoupila z EU, případně nežádala o členství. Politika těchto stran je v přímém rozporu s celým projektem evropské integrace“ (Taggart – Szczerbiak 2002: 7). Po redefinování byla tato kategorie upřesněna jako „odpor vůči přesunu moci z národního celku na celek supranacionální, který je zde představován EU“ (Taggart – Szczerbiak 2008b: 240). Tvrdý euroskepticismus tedy představuje jasnou a plošnou negaci nejen procesu evropské integrace, ale i odpor k neustálým federalistickým tendencím EU. K této kategorizaci by bylo vhodné podotknout, že toto rozdělení není považováno za úplně přesné. Měkký euroskepticismus lze podle toho dělení vnímat jako předstupeň či mírnější variantu tvrdého euroskepticismu. Na tento problém upozornil například Kaniok (2005: 152-163), avšak tento terminologický problém nebyl doposud vyřešen.

2.2 Metodologie výzkumu Obsahová analýza je metodou s dlouhou historií, která se datuje až do 18. století, avšak teprve v 50. letech 20. století byla obsahová analýza označena za právoplatnou metodu. Nejprve se jednalo o kvantitativní metodu, která byla až o něco později rozšířena o kvalitativní přesah, z důvodu nutnosti zabránění rizik výzkumů. Samotná analýza se tak od té doby dá rozdělit na dva hlavní podtypy, kvantitativní a kvalitativní metodu. Obsahovou analýzu lze prakticky použít při jakémkoliv výzkumu souboru dat a bývá pozitivně hodnocena pro svou systematičnost a blízkost k objektivitě. V základu se sice opírá o kvantitativní metodu zkoumání dat, ale zahrnuje i kvalitativní postupy. Její vymezení je stále nejednoznačně, ale vědecká obec se shoduje na kladech, které při svém užití přináší. Mezi ty patří zejména využitelnost na různé typy dat, snadná replikovatelnost či vysoká 7

validita (Dvořáková 2010: 95-98). Obsahová analýza doposud nemá své přesné vymezení, ale Neuendorf (2002: 1) ji definuje například jako „systematickou, objektivní, kvantitativní analýzu charakteristik sdělení“. Její podstatou je skutečnost, že „mnoho slov textu je klasifikováno do podstatně méně obsahových kategorií“ (Weber 1990: 12) a slova či jinak určené formy textu, jakými jsou například věty či odstavce, jsou následně přiřazeny k vytyčené kategorii na základě významu, který je spojuje (Weber 1990: 12). „Obsahová analýza zkoumá obsah sdělení pomocí počítání klíčových slov odpovídajících určité kategorii v textu. Jednotlivým slovům či širším jednotkám (výrazům, větám) nalezeným v textu je přisouzen význam (kategorie) pomocí předem definovaného kódovacího schématu“ (Neuendorf 2002: 3). Dále také předpokládá stabilní významovou strukturu a pracuje s předem danou sadou kategorií, jež vytvoří pevný konceptuální rámec (Silverman 2001: 123). Těžištěm analýzy budou zvolené programové dokumenty euroskeptických stran, které kandidovaly v roce 2014 do EP. Disman vymezuje techniku výzkumu pomocí programových dokumentů jako „analýzu jakýchkoliv dokumentů, které nebyly vytvořeny za účelem našeho výzkumu“ (Disman 2011: 124). Tato premisa je autorkou práce dodržena, jelikož zkoumané dokumenty byly vytvořeny pro svůj vlastní účel, kterým jsou volby do EP v roce 2014. Tento účel je tudíž odlišný od důvodu použití vybraných programů v následujícím výzkum.

V rámci výzkumu bude nejprve užita klasická kvantitativní metoda, kdy se měří četnost určitého jevu. Pro tento účel musí být stanovena základní jednotka kódování, a tou je v našem případě věta. Jedno tvrzení tedy v programu bude odpovídat jedné větě či souvětí. Pokud by souvětí zahrnovalo více tvrzení, bude adekvátně rozděleno tak, aby každá část mohla být přidělena do správné kategorie. Četnost tvrzení bude vyjádřena frekvencí výskytu v textu a následným procentuálním vyjádřením podílu z celého programu. Ten bude vyjadřovat, kolik euroskeptických tvrzení se v textu vyskytuje a jakou mají povahu. Následovat bude kvalitativní část metody obsahové analýzy, kdy se bude autorka zaměřovat nejen na frekvenci výskytu tvrzení, ale i jeho kvalitativní přesah, co do obsahu tvrzení. Prostřednictvím zvolené analýzy budou naplněny cíle, uvedené v úvodu práce. Kódováním zjistíme nejen euroskeptickou povahu programů (a tedy i stran), ale i témata, jimiž se v programech zabývají.

8

3. Vymezení aktérů Základem celé práce je vymezení aktérů, se kterými se bude dále pracovat. Premisou výběru jsou aktéři, kteří kandidovali do voleb do EP v roce 2014. Na základě oficiálního webu (Wybory do Parlamentu Europejskiego c2014) si autorka našla všechny strany, které se účastnily voleb. Pro výzkum byly vyeliminovány ty strany, které se profilují jako euroskeptické. První skupina stran byla do euroskeptické skupiny aktérů zařazena jednoznačně, a to na základě dřívějšího vymezení v příspěvku politologů Taggarta a Szczerbiaka (2002: 14), ve kterém přichází s komplexním výčtem euroskeptických stran na politických scénách, v té době ještě kandidátských států EU střední a východní Evropy. Do této skupiny patří hlavně Právo a Spravedlnost (Prawo i Sprawedlivość, dále jen PiS), ta sice podpořila vstup do EU, ale uvedla nadřazenost polské ústavy nad mezinárodními smlouvami. Svůj euroskepticismus zakládala hlavně na obraně národních zájmů a preferenci USA jako zahraničně-politického partnera (Havlík – Kaniok 2006: 57-60). Následný výzkum podrobí PiS přezkoumání, zda stále patří do kategorie měkkého euroskepticismu a jaké jsou její současné politické priority. Druhou stranou, která byla zařazena do kategorie měkkého euroskepticismu, je Polská Lidová Strana (Polskie Stronnictwo Ludowe, dále jen PSL). Jak uvádí Dančák a Mareš (2000 : 7175) tak se PSL jako agrární strana vyprofilovala na tématu vstupu Polska do EU, kdy spatřovala hlavní problém v zemědělské politice a jejím ohrožování ze strany liberálních snah EU. Hloušek a Kaniok (2007: 41-44) dále uvádí, že PSL zastává koncept rovných příležitostí a hlavně výhod pro všechny členské země. Po vstupu do EU se ale PSL stala členem Evropské lidové strany, jejíž program je proevropský a PSL ho přijala (Havlík – Kaniok 2006: 49-51). Proto je nutné stranu podrobit analýze a zjistit, jaká témata akcentuje a zda se i nadále profiluje jako měkce euroskeptická. Dalšími stranami, které byly pro tento výzkum vybrány, jsou: Polská Solidarita (Solidarna Polska), Národní hnutí (Ruch Narodowy), Kongres Nové Pravice (Nowa Prawica – Janusza Korwin-Mikke, dále jen KNP), Polsko Spolu (Polska Razem) a Sebeobrana (Samoobrona). Všechny strany kromě Sebeobrany se profilují jako euroskeptické a navíc jsou součástí frakcí v EP ECR1, EFDD2 či ENL3 -, které se řadí mezi euroskeptické. Sebeobrana byla založena 28. ledna 2010 jako agrární strana (Samoobrona RP 2011), tudíž má blízko k PSL. S ní chtěla původně navázat kontakty a hovořit tak o společném startu ve volbách do EP v roce 2014, ale nakonec jednala samostatně. Dále je zařazena mezi ostatní euroskeptické strany z toho důvodu, že lidé, kteří 1

ECR jsou Evropští konzervativci a reformisté. EFDD je frakce s názvem Evropa svobody a přímé demokracie. 3 Zkratku ENL má frakce Evropy národů a svobody. 2

9

stáli u jejího zrodu, mají vazby na „původní“ Sebeobranu Polské Republiky, která byla řazena mezi euroskeptické (Taggart – Szczerbiak 2002: 14).

10

4. Identifikace kódovacích kategorií Již v kapitole Metodologie výzkumu bylo zmíněno, že počáteční fáze obsahové analýzy zahrnuje identifikaci kategorií volebních programů námi zvolených politických stran. Autorka práce podrobuje obsahové analýze sedm programů. Každý z nich byl nejprve rozčleněn na jednotlivá tvrzení, která bylo dále nutno roztřídit do kategorií. V první fázi kódování tedy bylo zapotřebí určit, zda je tvrzení euroskeptické či nikoliv. Aby byla však zodpovězena první výzkumná otázka, musela být zohledněna i míra euroskepse. Proto byly vytyčeny dvě základní metakategorie, a to měkký euroskepticismus a tvrdý euroskepticismus. K tomu byla přidána jedna neutrální, do které se řadí všechna tvrzení nehodící se do předchozích dvou. Taková tvrzení jsou buďto euro-optimistická, anebo pouze konstatují realitu a nemůže na ně být nahlíženo jako na euroskeptická, a proto jsou z dalšího kódování vyloučena a práce se jimi dále nezabývá. Tímto způsobem analýzy zjistíme euroskeptickou povahu zvolených stran. Pro dosažení výzkumného cíle by však tyto metakategorie nebyly dostačující, proto pro detailnější vhled do celé problematiky byly vytvořeny druhostupňové kategorie, zahrnující konkrétní tematické oblasti daných programů. Druhá fáze kódování tedy zahrnovala rozřazení euroskeptických tvrzení do několika kategorií. Jejich vzniku předcházelo studování programů, ale hlavně samotné 1. kódování, čímž v konečném důsledku vzniklo 11 hierarchicky uspořádaných kategorií. Tyto kategorie představují jednotlivá témata, jež ve svých programech strany akcentují, proto nám tato druhá fáze analýzy pomůže zodpovědět druhou výzkumnou otázku. Výstupy provedeného kódování budou komentovány přímo v dané kapitole, patřící každé straně zvlášť a následné budou všechny dosažené výsledky vyhodnoceny v následující kapitole patřící jejich konečné interpretaci. Tabulka č. 1: Identifikované metakategorie ke kódování programů pro volby do EP Kód

Název metakategorie

01

Měkký euroskepticismus

02

Tvrdý euroskepticismus

00

Tvrzení neodpovídá žádné kategorii

Zdroj: autorka

11

Tabulka č. 2: Identifikované kategorie ke kódování programů pro volby do EP Kód

Název kategorie

A

Bilance členství Polska v EU

B

Národní hodnoty

C

Sociální politika

D

Hospodářská politika

E

Zahraniční a bezpečnostní politika

F

Energetická politika

G

Měnová politika

H

Finance spojené s EU

I

Lisabonská smlouva

Byrokracie a regulace EU J Výhledová politika K Zdroj: autorka Nyní je zapotřebí představit obsah zkoumání jednotlivých kategorií, které byly vytyčeny. Je nutné se seznámit s definicemi nebo oblastmi, které námi zvolené (meta)kategorie pokrývají.

4.1 Metakategorie Pro výzkum pomocí obsahové analýzy bylo nutné si stanovit koncept, ze kterého ze kterého se následně odvíjí vymezení kategorií a celý postup kódování. Jelikož je jedním z cílů práce identifikovat, zda námi zvolení aktéři vykazují znaky měkkého či tvrdého euroskepticismu, budeme v rámci zvoleného vzorku dat zkoumat euroskeptickou povahu vybraných relevantních programů pro volby do EP v roce 2014 u předem určených politických stran. Vycházet budeme z typologie euroskepticismu Taggarta a Szczerbiaka, kdy: Měkký euroskepticismus lze vystihnout jako postoj, kde „není principiální opozice k projektu evropské integrace, jako transferu politické moci směrem k nadnárodním silám, ale objevuje se tu opozice vůči současné nebo plánované trajektorii EU, založené na odmítání dalšího plánovaného rozšiřování kompetencí EU“ (Taggart, Szczerbiak 2008a: 248). Tvrdý euroskepticismus představuje „principiální opozici k projektu evropské integrace, jak je ztělesňován v EU, ve smyslu odmítání postoupení nebo transferu moci směrem k nadnárodním institucím“ (Taggart, Szczerbiak 2008a: 247-248). 12

4.2 Kategorie4 Jelikož dalším z cílů práce je zjistit témata současného polského euroskepticismu, byly vytvořeny druhostupňové kategorie, zahrnující obecné oblasti zájmů daných stran ve svých programech. Kategorie jsou zvoleny neutrálně a zahrnují více oblastí zaměření. Teprve na základě druhotného kódování dospějeme k naplnění dalšího cíle práce, tedy zjištění témat současného polského euroskepticismu. Kategorie zabývající se bilancí členství Polska v EU dává stranám prostor pro vyjádření svých názorů k dosavadní či budoucí integraci a s tím souvisejících dílčích kroků. Dále do této kategorie patří zhodnocení výhod a nevýhod, které z členství plynou. Polsko má své potřeby, zájmy a priority, které chce v rámci unijní politiky prosazovat a rozvíjet a strany tak mají prostor pro vyjádření, jakým způsobem jsou tyto priority a zájmy naplňovány. Národní hodnoty jsou pro Polsko velmi důležité a patří mezi ně hlavně národní identita, kultura, historie, náboženství, pojetí manželství, ale i ochrana demokracie, ochrana menšin a dědictví státu či samotná subjektivita státu. Tyto hodnoty si Polsko střeží a nepřeje si, aby EU do nich jakýmkoliv způsobem zasahovala, protože to není v její oblasti zájmu. EU by neměla podsouvat evropské hodnoty a ničit nebo deformovat tím ty národní. Oblast sociální politiky se zaměřuje především na politiku nezaměstnanosti, důchody a sociální dávky či příspěvky a podporu rodin. Dále se také sociální politika vztahuje na školství – v unijním rozměru do této oblasti patří také vzdělávací programy jako je například Erasmus+. Tato oblast bude zkoumána z pohledu přístupu stran k dílčím součástem v souvislosti s rozměrem EU, která do této oblasti přesahuje. V rámci hospodářské politiky bude kódování reflektovat mnoho aspektů – ekonomika a politika státu, rozpočtová politika, daně, politika zaměstnanosti včetně podpory pracovníků, trhu práce, odměňování či rovného zacházení, dále také zemědělství a s tím související dotace a přímé platby a průmysl. EU velmi ovlivňuje hospodářskou politiku členských států, proto bude zkoumán polský přístup k této věci. Pro kategorii zahraniční a bezpečnostní politika budou analyzována tvrzení, která přímo souvisí s polským konceptem zahraniční politiky. Polsko dlouhodobě podporuje politiku Východního partnerství a vytvoření koalice středoevropských zemí. Staví se proti myšlence evropské armády, jelikož vysoce podporuje struktury NATO. Oblast energetické politiky je jedním z nejpalčivějších témat současné polské politiky. Jedná se hlavně o energeticko-klimatický balíček, který ve svém výsledku významně zasahuje do těžby

4

Obsah této kapitoly vychází z předchozího studování vybraných volebních programů.

13

břidlicového plynu či produkce uhlí, což velmi ovlivňuje polské zájmy. Polsko dlouhodobě usiluje o energetickou nezávislost a přijetí tohoto balíčku její vidinu viditelně komplikuje. Další velice významnou oblastí pro Polsko je měnová politika. Polsko stojí před rozhodnutím, zda přijmou či nepřijmout euro. Ale více stran je toho názoru, že by zlotý měl zůstat národní měnou, a to hlavně kvůli zhoršující se krizi eurozóny, která ovlivňuje Polsko i přesto, že není jejím členem. Finance spojené s EU jsou jednoznačným přínosem pro polské zájmy. Nejen fondy, se kterými se země stále učí efektivně nakládat a má z nich značný prospěch, ale i příjmy z rozpočtu EU jsou vysoké. Polsko je největším příjemcem z rozpočtu EU a má ambice toto zachovat a opakovat svoje úspěchy. Přijetí Lisabonské smlouvy znamená zásah do polské svrchovanosti a nezávislosti Polska. Neshledala se s veřejným nadšením obyvatel a některé strany přímo požadují její zrušení. Kódování bude zaměřeno na tvrzení spojená s kritickou diskuzí této tematiky. Další kriticky rozebíranou kategorií napříč politickým systémem je byrokracie a regulace ze strany EU. Polsko nemá zájem na zvyšování byrokracie, centralismu a s tím souvisejícím přesunem zvýšených pravomocí na Brusel. S tím souvisí hlavní úkoly EU, tedy co je její hlavní oblastí zájmu a co by už měla přenechat na národních státech. Budou tedy zkoumána tvrzení s důrazem na centrální politiku Bruselu a oblasti zasahování EU, tedy jejích regulací. V kategorii výhledové politiky se střetávají názory na budoucí rozměr EU, tedy to, jak by podle politických stran měla EU do budoucnosti vykročit a jak by se měla chovat. Většina prosazuje deregulaci pravidel, které přesáhly svou působnost a měly by být odstraněny. Dále se diskutuje o omezení EU ve stylu návratu ke kořenům evropské integraci, tedy k EHS. Poslední diskutovanou tematikou v této kategorii je Strategie 2020 a její cíle.

14

5. Dílčí kódování programů politických stran 5.1 Program Polské Solidarity Pro volby do EP v roce 2014 předložila strana Polské Solidarity program tzv. Evropského desatera (Europejski Dekalog Solidarnej Polski).5 Na úvodní straně je vytyčeno deset základních bodů, které jsou následně rozvinuty do podoby klasického programu. Celý program obsahuje 117 vět, což program řadí na třetí místo, co se týče rozsahu. Tyto věty byly podrobeny námi zvolené výzkumné analýze a jsou vyhodnoceny v tabulkách č. 3 a 4. Úvodní strana programu by mohla vést k myšlence, že celý program bude v duchu tvrdého euroskepticismu, jelikož se zde objevují hesla jako například: „Likvidace energeticko-klimatického balíčku; konec Lisabonské smlouvy, návrat k EHS či dost unijní byrokracii“ (Polská Solidarita 2014: 1). Po řádném zkoumání tomu tak ale není. Bylo zjištěno, že 65 tvrzení představujících většinu programu, neodpovídá žádné z kategorií euroskepticismu a pouze 7,7% je tvrdě euroskeptických. Nejvíce akcentovaným tématem tohoto programu se stala hospodářská politika, v rámci které se strana nejvíce zabývala politikou zaměstnanosti a jejím odměňováním. Nejvíce kritizovala slabost trhu a nízké mzdy, které nedosahují úrovně ostatních členských států a působí tím odliv kvalitní pracovní síly do zahraničí. Druhou oblastí nesouhlasu a mírné euroskepse se dočkalo zemědělství. Polská Solidarita je proti diskriminace polského zemědělství, kterému se nedostávají rovné podmínky jako ostatním členským státům a zastává názor, že přímé platby musí být vyrovnány. Druhou nejvíce zastoupenou kategorií jsou byrokracie a regulace EU. Strana zastává názor, že pokud se nezastaví růst pravomocí Bruselu, pak se členství Polsku přestane vyplácet. Hlavním předpokladem by podle strany mělo být právo veta na absurdní ekonomické regulace, se kterými přicházejí úředníci z Bruselu – s čímž souvisí směrnice o tabáku nebo pravidla o uzení masa, která jsou ve výsledku pro Polsko nevýhodná. Nejvíce tvrdě euroskeptických názorů lze vysledovat v kategorii měnové politiky, ve které se strana staví za myšlenku zachování zlotého. „Zlotý musí zůstat národní měnou…, … Polská Solidarita se staví proti euru i proti krokům, které mají zemi přiblížit k tomuto tvrdému paktu“ (Polská Solidarita 2014: 4). Dále se strana tvrdě staví za likvidaci energeticko-klimatického balíčku, který by znamenal mnoho omezení pro polskou energetickou politiku. Ať už se strany vysokých nákladů na realizaci snížení emisí skleníkových plynů, ale hlavně v rámci omezujících opatření v těžbě břidlicového plynu, který je šancí pro Polsko k získání energetické nezávislosti. 5

Následující kapitola vychází z uvedeného programu, není-li uvedeno jinak.

15

Třetím příkladem tvrdé euroskepse je postoj vůči Lisabonské smlouvě. Její přijetí strana zhodnocuje jako kolosální chybu, která oslabila pozici Polska a rozšířila pravomoci EU na úkor národních států, v čemž strana spatřuje hlavní problém. Strana se v rámci bilance členství přikloňuje k názoru, že Polsko v EU neznamená pouze evropské předpisy, ale členství musí mít i přínos pro společnost. Kromě zřejmého skoku díky strukturálním fondům přišla také řada ztrát, např.: zavřené rafinerie či nákladný energetickoklimatický balíček. V rámci výhledové politiky strana považuje za nejlepší návrat k základům, tedy k hospodářské spolupráci, a je proti stále hlubší politické integraci, která je v rozporu se zájmy Poláků. EU má podle Polské Solidarity smysl pouze jako fórum hospodářské spolupráce.

Tabulka č. 3 a 4: Výsledky kódování programu strany Polská Solidarita Kód

Název kategorie

Frekvence

00


65

Podíl z celého programu (%) 55,5

01


43

36,8

02


9

7,7

Kód

Název kategorie

Počet měkce euroskeptických tvrzení

Počet tvrdě euroskeptických tvrzení

A


5

1

B

Národní hodnoty

2

0

C

Sociální politika

1

0

D


10

0

F


6

1

G

Měnová politika

4

3

H


1

0

I

Lisabonská smlouva

5

3

J

Byrokracie a regulace EU

6

1

K

Výhledová politika

3

0

Zdroj: autorka

16

5.2 Národní Hnutí Národní hnutí vyrazilo k volbám do EP v roce 2014 poprvé, se sloganem „Radikální změna“ (Sarna – Cieniek 2014). Jejich program nemá konkrétní název, jako tomu bylo u strany Polské Solidarity, přichází pouze s programovými požadavky z kongresu Národního Hnutí z 3. května 2014 (Postulaty Programowe Ruchu Narodowego z II Kongresu RN 3 Maja 2014).6 Tento program se 139 tvrzeními, je druhým nejdelším ze všech zkoumaných programů. Bohužel se zde objevuje velké množství tvrzení, inklinujících k metakategorii s kódem 00, která značí, že tvrzení nejsou euroskeptická. Těchto tvrzení se v celém programu nachází 122, což představuje 87,8% z celého programu. Při výzkumu bylo zjištěno, že se strana ve svém programu věnuje více národní, než-li evropské tematice. Mezi tři nejobsáhleji formulované kategorie patří hospodářská politika, národní hodnoty a sociální politika. Nutno ale konstatovat, že všechna témata obsažená těmito kategoriemi se zabývají pouze národní úrovní politiky. Národní hnutí prosazuje například proměnu důchodového systému, překládá možnosti daňové reformy či zastavení zadluženosti státu, ale v žádných nezmiňuje unijní politiku ani nezaujímá euroskeptické názory. Evropské tematice se sice program věnuje poskrovnu, pouze v několika větách, ale právě ty nabývají euroskeptický ráz. Nejvíce se zabývá byrokracií a regulacemi EU, kdy podporuje myšlenku dobrovolné spolupráce namísto bruselského centralismu. Strana by tak ráda navrátila vládu z ústředí EU do hlavních měst členských států a také obnovila nadvládu polské ústavy nad právem EU se skrytou sílou soudců u Soudního dvora EU. Dále se vyskytuje velký počet měkce euroskeptických tvrzení u kategorie energetické politiky, kdy strana zásadně odmítá energeticko-klimatický balíček, jež by mimo jiné vedl k likvidaci značné části uhlí v Polsku. Uvádí, že je nutné zastavit jeho realizaci – buď ho celý odmítnout anebo vyjednat „polský rabat“ a uvolnit tak Polsko z části jeho rozkazů. Tato tvrzení mají povahu měkkého euroskepticismu, protože strana sice plošně kritizuje celý balíček, ale zároveň nachází určité východisko, díky kterému by se dalo vyhnout mnohá škodám v polské energetice. Národní hnutí je pro vypovězení Lisabonské smlouvy, kterou by chtělo nahradit smlouvou založenou na suverenitě a obnovit tak politickou svobodu národů Evropy. Dále tvrdě odmítá Fiskální pakt, který povoluje bruselským byrokratům zasahovat do státního rozpočtu schváleného ve Varšavě, což je v rozporu se zájmy Polska. Dále také uvádí, že nedovolí Polsku vstoupit do bankovní unie, která představuje další stupeň integrace. To by umožnilo technokratům Evropské centrální banky nahradit vnitrostátní finanční dohled nad bankovním sektorem státu. V rámci 6

Následující text vychází z uvedeného programu, není-li uvedeno jinak.

17

měnové politiky se strana ještě věnuje zachování zlotého jako národní měny, ve které spatřuje jeden z pilířů nezávislosti. Svá tvrdě euroskeptická tvrzení uzavírá větou: „sundejte vlajky EU visící nelegálně na veřejných budovách, kde by měly viset pouze bílo-červené vlajky“ (Národní hnutí 2014: 4). Tabulka č. 5 a 6: Výsledky kódování programu Národního hnutí Kód

Název kategorie

Frekvence

00


122


01


13

9,3

02


4

2,9

Kód

Název kategorie



A


0

2

B

Národní hodnoty

1

0

D


2

0

F


4

0

G

Měnová politika

0

2

I

Lisabonská smlouva

1

0

J


5

0

Zdroj: autorka

5.3 Právo a Spravedlnost Již po několikáté kandidovala do EP i strana Právo a Spravedlnost. Do voleb nevstupovala s žádným konkrétním programem, určeným pouze pro tuto příležitost, ale unijní tematice se věnuje v rámci svého volebního programu Program PiS 2014. Jeho čtvrtá část s názvem Polsko v Evropě zahrnuje tři oblasti zájmů, z nichž pro náš účel je klíčová podkapitola s názvem Evropská integrace – členství v EU, spadají pod kapitolu Klíčové rozměry zahraniční a bezpečnostní politiky.7 7


18

Pro nás důležitá část jinak širšího programu obsahuje 34 tvrzení, čímž se řadí na páté místo v rámci rozsahu výzkumu. Zatím poprvé zde nacházíme nejvíce tvrzení spadající pod metakategorii měkký euroskepticismus s kódem 01, jejichž podíl s frekvencí 21 činí 61,8% celého programu. Strana se v programu nejvíce zabývá výhledovou politikou a bilancí členství Polska v EU a zároveň v obou kategoriích vyjadřuje své euroskeptické názory. Společenství, založenému na určitých hodnotách, chce dát ještě šanci, ale pouze v rámci nepřesahujícím národní ústavy členských států. Zastává rozhodný názor, že nebude Polsko podporovat v prohlubování integrace, která by byla na úkor národních zájmů. Jako tři zásadní priority jmenuje zachování zlotého národní měnou, dále požaduje nové jednání o pravidlech upravujících energeticko-klimatický balíček, které by zajistilo polské zájmy a také změnu pravidel obratu půdy po roce 2016 prostřednictvím přísné ochrany polského majetku. PiS staví Polsko na 1. místo svého žebříčku hodnot. Výhledově by si v budoucnu EU představovala jako unii se zdravým rozumem, která věří v sílu a aktivitu přirozených hodnot, jakou je národ a rodina, a požaduje návrat ke kořenům integrace. Odpovědí na problematiku evropské integrace pro ně není větší integrace nebo více centralizace, ale více volnosti a solidárnosti. To je také jejím heslem ve volbách: „moderní, solidární a bezpečné Polsko“ (Sarna – Cieniek 2014). V kategorii byrokracie a regulace EU se PiS staví proti zneužití širšího výkladu smluvního práva a získávání dalších kompetencí ze strany byrokracie a neschvaluje, aby polský rozpočet podléhal kontrole unijních úředníků. Zastává názor, že demokracie je právo disponovat s vlastními penězi a toto právo si nechce nechat odebrat. Dále si strana nepřeje další regulace ze strany EU, jako jsou sankce, zákazy a příkazy. Obecně by se dalo uvést, že PiS spíše uvádí hodnoty, jaké by měla EU zastávat (demokracie, volnost, solidárnost) a jaká by EU měla výhledově být, než aby naprosto kriticky zhodnocovala současný stav a situaci.

19

Tabulka č. 7 a 8: Výsledky kódování programu Práva a Spravedlnosti Kód

Název kategorie

Frekvence

01


21


02


7

20,6

00


6

17,6

Kód

Název kategorie



A


8

3

B

Národní hodnoty

3

0

J


0

3

K


10

1

Zdroj: autorka

5.4 Kongres Nové Pravice KNP si pro volby do EP v roce 2014 vytvořila jasný a stručný program nazvaný Program pro volby do EP 2014 (Program Wyborzy do PE 2014).8 Tento program je co do počtu tvrzení nejkratší ze všech, jelikož se skládá z pouhých 12 tvrzení. Z tohoto důvodu se program nezabývá mnoha tématy a rozsáhle nesleduje evropskou politiku, ale striktně se věnuje pouze třem kategoriím, které jsou uvedeny v tabulce č. 10. Nejpalčivějším tématem se pro KNP stala kategorie byrokracie a regulace EU. V tomto směru uvádí, že bude hrát tvrdou opozici a bojovat všemi dostupnými prostředky proti centralistickým sklonům federalistů a na rozdíl od jiných států bude hlasovat proti právním předpisům, které by jakýmkoliv způsobem chtěly navýšit pozici „superstátu EU“. KNP chce vytvořit speciální výbor deregulací, který by odstraňoval právní předpisy EU omezující ekonomickou i osobní svobodu z ideologických důvodů. Chce z Bruselu kontrolovat akce polské vlády a vyvíjet silný tlak tak, aby v Evropské radě vetovala jakoukoliv iniciativu zvýšit pravomoci Bruselu. KNP chce dosáhnout likvidace eurosocialismu. PiS také mluví o deregulaci, ale ne takto tvrdě a nemá žádný přímý plán pro chtěnou likvidaci jako KNP. 8

Tato kapitola je založena uvedeném programu, není-li dáno jinak.

20

Strana se ve volbách profiluje jako nekompromisně antiunijní. Tyto euroskeptické myšlenky pokračují i ve výhledové politice, kdy cílem KNP je likvidace EU skrze zasahování do hospodářského a politického života státu a její snížení na zónu volného obchodu, která byla primárním zdrojem hospodářského úspěchu a prosperity západních zemí po druhé světové válce, a která byla základem EHS.

Tabulka č. 9 a 10: Výsledky kódování programu strany Kongresu Nové Pravice Kód

Název kategorie

Frekvence

02


6

Podíl z celého programu (%) 50

01


4

33,3

00


2

16,7

Kód

Název kategorie



A


1

1

J


1

5

K


2

0

Zdroj: autorka

5.5 Polsko Spolu Strana Polsko Spolu vytvořila pro volby do EP 2014 speciální program s názvem Velké Polsko v malé Unii (Wielka Polska w Malej Unii)9. Strana disponuje velmi rozsáhlým programem, který se se svými 269 tvrzeními řadí na první místo, co se rozsahu týče. Program obsáhl velké množství diskutovaných témat, kterým se věnuje velmi podrobně. Jsou zde zastoupeny všechny vytyčené kategorie, kromě Lisabonské smlouvy, kterou se strana nezabývá. Naprostá většina tvrzení se však řadí do metakategorie s kódem 00, což představuje 66,5% celého programu. Tato tvrzení nebyla vyhodnocena jako euroskeptická, a to z toho důvodu, že se strana ke spoustě věcem staví velmi pozitivně. Na druhou stranu se zde také objevuje mnoho měkké euroskepse, která tvoří zhruba 1/3 celého programu. 9

Následující kapitola je založena na uvedeném programu, není-li uvedeno jinak.

21

Nejvíce diskutovanou kategorií se v tomto programu stala výhledová politika. V rámci této kategorie strana navrhuje existenci právního výboru, který by předložil návrh na snížení zbytečných předpisů, staví se tak za deregulaci pravidel Unie hlavně na ekonomický sektor. Dále podporuje, aby se sídlo EP převedlo na jedno, což by zvýšilo efektivitu a snížilo výdaje. Jedním z modelů, který by strana ráda prosadila je více transparentní mandát poslanců EP. Dále se přiklání k obnově hodnot, které stály u zrodu evropské integrace, tedy čtyřem základním svobodám. Strana má ambice ke změně Evropy, protože Unie musí být lepší. V této kategorii strana jednoznačně zastává měkce euroskeptické názory. Druhou, nejvíce diskutovanou kategorií je byrokracie a regulace EU, kdy strana hodnotí EU jako zamčenou tvrz, která je kontrolovaná a řízená byrokraty skrze samé zákazy a příkazy, což se lidem nelíbí. Tvrdě tak kritizuje byrokracii, jejíž vliv až příliš zasahuje do volnosti činnosti hospodářství, což je věc, ve které nemůže být nikdo diskriminován. Strana je toho názoru, že o každé další integraci by měli rozhodnout obyvatelé, tedy že každé další přenesení kompetencí z Varšavy do Bruselu musí podléhat referendu. Nejvíce se však strana staví za ochranu polské ústavy. Ústava by měla být nad dalšími zákony a Polsko Spolu je pro udělení práva ústavním soudům členských států o zákazu používání těch norem práva EU, které porušují ústavní pořádek dané země. V rámci kategorie hospodářské politiky je strana pro podporu daňové soutěže mezi členskými státy, jelikož Polsko hodnotí jako velkou daňovou konkurenci mezi ostatními zeměmi. Zásadně se staví za nediskriminaci v zemědělském sektoru, který je sužován problematikou dotací a ochranou polských výrobků. Strana je pro vyrovnání přímých plateb, zvýšení mléčné a udržení cukerné kvóty a vyrovnání plateb na plochu v celé EU. Polsko Spolu se velmi skepticky staví k pojetí energetické politiky ze strany EU, protože zájmy Polska v této politice se neshodují s politikou EU v této oblasti. Strana uvádí, že se rozhodně postaví proti jakémukoliv pokusu o regulaci omezení těžby břidlicového plynu, který je skvělou příležitostí Polska pro nezávislost na dovozu energie, což spolu s levnějšími energiemi je jedna z polských priorit. V kategorii zahraniční a bezpečnostní politiky je hlavní zásadou strany primárně upřednostnit polské zájmy nad zájmy Společenství, jelikož co je dobré pro jednu zemi, nemusí být dobré pro druhou a naopak. Dále lze vysledovat euroskeptická tvrzení v rámci myšlenky vytvoření ozbrojených sil na evropské úrovni, protože strana zastává názor, že není potřeba zdvojovat stávající, a že základním systémem kolektivní bezpečnosti je NATO a tak by to mělo i zůstat. V členství Polska v EU strana spatřuje výhody i ztráty. Prvních deset let členství Polsku přineslo bezprecedentní vlny migrací do jiných zemí Unie, jako je například Norsko či Island. Názor Polska Spolu je, že země by měla exportovat nové technologie a ne svoje obyvatele, proto se 22

chce zaměřit na lepší využívání finančních prostředků EU, například k tvorbě nových firem a pracovních míst či propojení vědy a průmyslu. Do popředí zájmu se dostávají také polské zájmy, mezi které rozhodně nepatří vstup do eurozóny. Ta podléhá důsledné kritice, jelikož v ní strana spatřuje hlavní příčinu krize EU a zastává názor, že krize eurozóny má očividný vliv i na země, které její součástí nejsou, tedy i na Polsko. Strana přichází s tím, že jediným řešením je kontrolovaná destrukce eurozóny a návrat k národním měnám. Měla by se prolomit politická korektnost, se kterou souvisí započetí diskuze o tom, jaké by byly náklady na takovou operaci a jak minimalizovat ztráty spojené s tímto procesem. I přes některé tvrdé výroky, které strana ve svém programu používá hlavně ve spojení s destrukcí eurozóny či ohraničením vlivu byrokracie, tvoří převážnou část programu měkce euroskeptická tvrzení týkající se hlavně výhledové, hospodářské či energetické politiky. Tabulka č. 11 a 12: Výsledky kódování programu strany Polsko Spolu Kód

Název kategorie

Frekvence

00


181


01


80

29,7

02


8

3

Kód

Název kategorie



A


4

0

B

Národní hodnoty

2

0

C

Sociální politika

2

0

D


12

0

E


8

0

F


11

0

G

Měnová politika

10

2

H


2

0

J


13

5

K


16

1

Zdroj: autorka

23

5.6 Polská Lidová Strana Polská Lidová Strana pro volby do EP 2014 představila svůj program Tradice, Modernita, Polsko (Tradycja, Nowoczesność, Polska)10 Program PSL obsahuje 79 tvrzení, což jej řadí na čtvrté místo podle rozsahu. Velká většina těchto tvrzení spadá do metakategorie s kódem 00, tedy že je nelze přiřadit k žádné kategorii euroskepticismu. V tomto programu je to dáno tím, že strana neprojevuje skoro žádné euroskeptické názory při hodnocení unijní politiky, což se projevuje konečnými 89,9% z celého programu. PSL se ve svém programu zabývá mnohými tématy, která korespondují s vytyčenými kategoriemi, ale pouze některé z nich mají euroskeptickou povahu. Nejvíce euroskepticky se strana staví k přijetí Fiskálního paktu, který hluboce zasahuje do fiskální politiky členských států, i do rozpočtového deficitu. Polsko by si podle PSL mělo držet určitý odstup od požadavků Fiskálního paktu, a to zejména jedná-li se o rozpočtový deficit, veřejný dluh a inflace. Dále strana považuje za nepřijatelné a omezující pokyny EU v oblasti energetiky a klimatu, jejímž cílem je snížit emise skleníkových plynů, hlavně oxidu uhličitého. PSL ale podporuje názor, že energie v Polsku musí dlouho zůstat na základě uhlí, což je neslučitelné s požadavky EU, které tak vážně zasahují do politického hospodářského a sociálního života. Poslední znepokojenost PSL vyjadřuje ve spojení s polskými výhodami, kdy by podle nich měla akce Poláků v EU vždy být shodná s potřebami tak, aby silné Polsko mohlo trvat věčně.

10


24

Tabulka č. 13 a 14: Výsledky kódování programu strany Polské Lidové Strany

Kód

Název kategorie

Frekvence

00


71


01


8

10,1

Kód

Název kategorie



A


2

0

F


1

0

J


4

0

K


1

0

Zdroj: autorka

5.7 Sebeobrana Politická strana Sebeobrana představila svůj volební program pro eurovolby 2014 s názvem Pro sociální Evropu (O Europę Socjalną)11 Tento program je druhý nejkratší, který byl podroben kódování v rámci výzkumu. Skládá se pouze ze 14 tvrzení, z nichž převládají tvrzení inklinující k měkkému euroskepticismu. Je jich 9 a tvoří tak 64,3% celého programu, ostatní tvrzení nepodléhají žádné kategorii euroskepticismu a jsou tak řazeny pod metakategorii s kódem 00. Jelikož je program strany celkem stručný, opomíjí některá témata, kterými se zabývaly předchozí strany, a zaměřuje se pouze na to nejdůležitější. Nejvíce euroskeptických názorů se vyskytuje u kategorie byrokracie a regulace EU. Zde strana apeluje na občany, aby správně rozhodly, koho budou volit, jelikož většina úředníků a lobbistů v EU má starost pouze o své vlastní peněženky a ne o zájmy své země. V souvislosti s tím by měla být zavedena zásada transparentnosti a demokracie na evropské úrovni. Strana také podporuje vytvoření pravidla pro referendum na evropské úrovni.

11

Tato kapitola se zakládá na uvedeném programu, není-li uvedeno jinak.

25

V souvislosti se zahraniční a bezpečnostní politikou je strana pro pozastavení jednání s USA o vytvoření zóny volného obchodu, jelikož v ní spatřuje nevýhody pro evropské zemědělství a průmysl. Dále chce navázat spolupráci se středoevropskými státy, které se tak jako Polsko potýkají s problémem diskriminace ze strany Unie v otázce tzv. Staré unie.12 Strana se také staví za změnu energetické politiky, která by měla členským státům umožnit disponování se svou produkcí uhlí a zabránit tak prudkému nárůstu cen. V rámci výhledové politiky strany do budoucna požaduje znovu projednání Smlouvy o přistoupení Polska do EU. Uvádí také, že je nejstarším nepřetržitě existujícím sociálním hnutím důsledně bojujícím o zásadní změnu.

Tabulka č. 15 a 16: Výsledky kódování programu strany Sebeobrana Kód

Název kategorie

Frekvence

01


9


00


5

35,7

Kód

Název kategorie



A


2

0

E


2

0

F


1

0

J


3

0

K


1

0

Zdroj: autorka

12

Rozdělení staré a nové unie odpovídá starším neboli zakládajícím členským státům a novým přistoupivším státům.

26

6. Souhrnné výsledky kódování a jejich interpretace 6.1 Vyhodnocení kódování metakategorií V předchozí kapitole byly uvedeny dílčí výsledky jednotlivých programů, které byly podrobeny kompletnímu dvojímu kódování. V návaznosti na kapitolu metodologie výzkumu je potřeba dodat, že veškerá tvrzení se rovnala jedné větě či souvětí, která nebylo nutno dále dělit na základě obsahu argumentů, jelikož měla vždy konzistentní povahu. Prvním stupněm kódování bylo zkoumáno, zda vybraní aktéři vykazují prvky spíše měkkého nebo tvrdého euroskepticismu. Během kódování se ale vyskytlo i mnoho tvrzení, které nebylo možné přiradit ani k jedné z vytyčených kategorií. Tato tvrzení měla buď neutrální povahu, kdy strana ve svém programu popisuje fakta, nebo byla eurooptimistická. Tehdy strana spatřovala přínosy ve členství v EU a tvrzení měla charakter pozitivity. Těmito tvrzeními se však autorka dále nezabývá, jelikož jedním z cílů práce je určit míru euroskepse vytyčených politických stran. Je však nutné dodat, že nikde není psáno, kolik euroskeptických prvků definuje euroskeptickou povahu. Dosud nebylo stanoveno, kolik euroskeptických tvrzení musí strana prezentovat, aby mohla být řazena mezi euroskeptické. Z provedené analýzy je možné vyvodit, k jaké formě euroskepticismu se strany přiklání, nelze je však pevně zařadit, to ani nebylo cílem práce. Hlavním problémem je, že mezi námi danými aktéry jsou povětšinou nově vzniklé strany, které by musely být podrobeny dalšímu, dlouhodobému a hlubšímu zkoumání. Takováto aktivita podněcuje další výzkum, který by se zabýval vymezením euroskeptické povahy a zařazením strany. První stranou, která byla podrobena obsahové analýze, je Polská Solidarita. Ta ve svém programu velmi zohledňuje polské zájmy, národní priority i hodnoty, kterých by se Polsko ve svém prosazování na poli EU nemělo vzdát ani, když stojí proti její silné byrokracii a regulacím. V členství však spatřuje i výhody v rámci dotací a fondů, které má do budoucna v plánu využívat efektivněji. Nezastává názor plošné negace proti EU, ale má k ní jisté výtky. Na základě výsledků kódování, kdy měkce euroskeptická tvrzení tvoří 36,8% programu, zatímco tvrdě euroskeptická pouze 7,7%, lze říci, že Polská Solidarita má spíše povahu měkce euroskeptické strany Druhou analyzovanou stranou se stalo Národní hnutí. Výsledky kódování jsou dané povahou programu, který není přímo určen pro volby do EP v roce 2014. Proto se zde vyskytuje 87,8% tvrzení, která spadají do metakategorie s kódem 00. I přesto, že se tedy strana evropské tematice nevěnuje mnoho, přijde-li na ni řada, tak podléhá euroskeptickým výrokům. Strana sice zastává některé tvrdě euroskeptické názory ohledně měnové politiky či směru další integrace, ale měkká 27

euroskepse převažuje. Strana totiž nachází východiska v nastolených problémech, což je jeden z atributů koncepce měkkého euroskepticismu. Třetí stranou v pořadí kódování bylo Právo a Spravedlnost. Tato strana také nepředstavila program přímo určený pro volby do EP, ale v rámci svého rozsáhlejšího programu věnuje evropské tematice jednu celou kapitolu. Ta obsahuje 61,8% měkce euroskeptických tvrzení a 20,6% tvrdě euroskeptických tvrzení. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že PiS inklinuje spíše k měkkému euroskepticismu, který v jejím programu převažuje. Kongres Nové Pravice disponoval tím nejkratším programem. Přesto většina tvrzení obsažená v něm jsou euroskeptická. Některá podléhají znakům měkké euroskepse, jelikož strana nachází řešení pro nastolené problémy, které by mohly stávající unijní situaci prospět. Ale naprostá většina tvrzení, jak uvádí tabulka č. 9 je tvrdě euroskeptického rázu, a to včetně úvodní věty: „KNP je jediná nekompromisně a důsledně anti-unijní strana“ (KNP 2014). Proto lze z proběhlého kódování vyvodit, že KNP inklinuje spíše k tvrdému euroskepticismu. Výsledky kódování programu strany Polsko Spolu zohledněné v tabulce č. 11 ukazují, že převládají tvrzení ne-euroskeptického charakteru. Strana ale vykazuje 29,7% tvrzení, která jsou řazena do kategorie měkkého euroskepticismu a 3% tvrdě euroskeptických tvrzení, tím tak odpovídá definicím euroskepticismu nastolených na počátku práce. Jak již bylo řečeno, ve výsledku nelze Polsko Spolu pevně zařadit, ale na základě povahy euroskeptických tvrzení lze říci, že inklinuje ke kategorii měkkého euroskepticismu. Polská Lidová Strana byla šestým analyzovaným aktérem. Jelikož euroskeptických vyjádření je v programu velmi málo oproti celku, nedá se PSL ohodnotit jako přímo euroskeptická strana. Výsledná tabulka č. 13 zaznamenává pouze 10,1% měkce euroskeptických vyjádření, tudíž je nutné zhodnotit nynější pojetí strany. Dříve byla PSL řazena mezi měkké euroskeptické strany (Taggart – Szczerbiak 2001:16), ale nyní dle provedeného výzkumu k němu pouze inklinuje, není přímo měkce euroskeptická. Své opoziční tendence vykazovala hlavně před vstupem Polska do EU. Poté, co se stala členem Evropské lidové strany, začala podporovat její proevropský program (Havlík – Kaniok 2006: 49-51). V rámci provedeného výzkumu bylo zjištěno, že strana je spíše euro-optimistická, což dokazuje 89,9% tvrzení, ale jisté prvky euroskepticismu stále vykazuje a v nich se přiklání ke kategorii měkkého euroskepticismu. Pro lepší zařazení strany by bylo nutné provést další výzkum. Sebeobrana je poslední stranou, která byla podrobena kódování. Z výsledků uvedených v tabulce č. 15 lze vyhodnotit, že v programu Sebeobrany převažují tvrzení měkce euroskeptického charakteru, a to 64,3%. Tvrdě euroskeptická tvrzení se v programu neobjevují vůbec. Jelikož strana splňuje prvky euroskepticismu dané definicemi, pak lze říci, že Sebeobrana inklinuje k měkkému euroskepticismu. 28

Tabulka č. 17: Přehled aktérů současného polského euroskepticismu rozdělených dle euroskeptické povahy, ke které se přiklánějí Euroskeptická povaha Měkký euroskepticismus


Polská Solidarita

Kongres Nové Pravice

Národní hnutí Právo a Spravedlnost Polsko Spolu Polská Lidová Strana Sebeobrana Zdroj: autorka

6.2 Souhrnné výsledky kódování kategorií Druhým stupněm kódování byly zkoumány oblasti zájmů jednotlivých stran. Euroskeptická tvrzení byla rozřazena do jednotlivých, předem určených kategorií. Vysledované kategorie jsou zároveň hlavními tématy, kterými se strany ve svých programech zbývají. Jednotlivé výsledky byly komentovány u každého programu zvlášť, nyní je představeno komplexní shrnutí měkce i tvrdě euroskeptických tvrzení napříč všemi programy. Následující tabulka tedy vyhodnocuje, jakými tématy se současná euroskeptická obec v Polsku zabývá a jakou mají tato tvrzení euroskeptickou povahu. Mezi dvě nejvíce akcentovaná témata patří výhledová politika a byrokracie a regulace EU. V rámci těchto kategorií strany nejvíce kritizují neustálé navyšování bruselského centralismu na úkor národních států, jmenovitě Polska, které díky evropským regulacím přichází o národní hodnoty a zájmy, které by měly být prioritou. Nejvíce jsou kritizovány nerovné podmínky v zemědělství a zaměstnanosti, ale hlavně je odsuzován napříč stranami energeticko-klimatický balíček. Ten vzbuzuje vysokou míru euroskepse, protože nerespektuje již zmiňované polské zájmy. Strany zhodnocují dosavadní členství v EU, o kterém prohlašují, že musí hlavně vyplatit, jinak přestává dávat smysl, což je celý základ tvrzení mající euroskeptickou povahu. Všechna mají kořeny v tezi, že Polsko a jeho zájmy jsou prioritou číslo 1.

29

Tabulka č. 18: Společné vyhodnocení euroskeptické povahy kategorií u všech programů Kód A B C D E F G H I J K

Název kategorie Bilance členství Polska v EU Národní hodnoty Sociální politika Hospodářská politika Zahraniční a bezpečnostní politika Energetická politika Měnová politika Finance spojené s EU Lisabonská smlouva Byrokracie a regulace EU Výhledová politika

Celkem: Zdroj: autorka

30



22 8 3 24 10 23 14 3 6 32 33

7 0 0 0 0 1 7 0 3 14 2

178

34

7. Závěr Primárním cílem práce bylo zkoumat projevy současného polského euroskepticismu ve vztahu k volbám do EP v roce 2014, a odpovědět si tak na výzkumné otázky, zda vybraní aktéři inklinují spíše k prvkům měkkého či tvrdého euroskepticismu a jaká témata ve svých programech akcentují. Tohoto cíle bylo dosahováno na základě metody obsahové analýzy zvolených programových dokumentů, v rámci které byla základní zkoumanou jednotkou věta, odpovídající jednomu tvrzení. Dále byly stanoveny dva stupně kódování, pro které byly vytvořeny dvě metakategorie a 11 druhotných kategorií. Stanovené metakategorie odpovídaly dvěma základním konceptům euroskepticismu – měkkému a tvrdému. Tato typologie euroskepticismu byla vytvořena Taggartem a Szczerbiakem a celá práce se o jejich definice opírá. Druhý stupeň kódování představovaly předem vytvořené kategorie vycházející z předchozího studování programů. Tvrzení v programu byla analyzována nejprve dle metakategorií a následně přiřazena ke každé kategorii zvlášť. Každá kategorie představovala jednotlivé téma, kterému se strany ve svých programech věnují. Tvrzení byla vyhodnocována na základě četnosti, tedy jejich frekvence výskytu v programech, a dále procentuálně vyjádřena na základě podílu z celého programu. Druhou fázi kódování provázela kvalitativní analýza, kde byl zkoumán obsah euroskeptických tvrzení. Zodpovězení výzkumných otázek tedy po celou dobu práce provázela metoda obsahové analýzy a její kódovací mechanismy. Metakategoriemi byla určena euroskeptická povaha strany a druhostupňovými kategoriemi byla zjištěna témata, jimiž se současní euroskeptičtí aktéři zabývají. Tomuto výzkumu však předcházelo vymezení aktérů, kteří byli vybráni z kandidátky do voleb do EP v roce 2014. Bylo diskutováno, zda se u původních měkce euroskeptických stran (PiS a PSL) naplní předpokládané znaky euroskepticismu vytvořené Taggartem a Szczerbiakem či nikoliv. Ve výsledném vyhodnocování byla vytvořena tabulka s přehledem euroskeptických aktérů, kde autorka určila, zda dané strany inklinují spíše k měkkému či tvrdému euroskepticismu. Bylo zjištěno, že strany současného polského euroskepticismu, které vykazují znaky měkkého euroskepticismu, jsou Polská Solidarita, Národní Hnutí, Právo a Spravedlnost, Polsko Spolu a Sebeobrana. Jedinou stranou na polské politické scéně, která se výrazněji lišila v míře euroskepse, je Kongres Nové Pravice, jehož program obsahoval nejvíce tvrzení naplňujících prvky tvrdého euroskepticismu. Program Polské Lidové Strany obsahoval necelých 90% tvrzení neutrální povahy, a jak již bylo řečeno dříve, tak její euroskeptická povaha pramenila primárně z dob okolo vstupu do struktur EU. Přesto strana naplnila znaky určené danými definicemi a bylo tak zjištěno, že tak jako většina vybraných stran vykazuje prvky měkkého euroskepticismu. Cílem práce nebylo přesně vymezit a přímo stranu zařadit, ale pouze vyhodnotit na základě analýzy její míru euroskepse. Dále byly také hromadně vyhodnoceny všechny kategorie. Strany ve svých programech 31

nejvíce kriticky zhodnocovaly výhledovou politiku a nejvíce tvrdě euroskeptických tvrzení bylo zjištěno u kategorie byrokracie a regulace EU. U této kategorie se strany zásadně staví proti dalším regulacím a bruselskému centralismu, které negativně ovlivňují suverenitu země, jež by měla mít právo veta nad důležitými rozhodnutími. V rámci hospodářské politiky byla nejvíce diskutována politika zaměstnanosti a zemědělství. V obou případech všechny strany požadují hlavně rovné zacházení a nediskriminaci. V zemědělství se to týká hlavně dotací a přímých plateb, které nejsou pro všechny členské státy stejné. Jednou z nejvíce kritizovaných kategorií byla také měnová politika. Většinou strany nejhůře hodnotily kritický stav eurozóny, která nepřímo ovlivňuje i státy mimo ni. Strany jako PiS nebo Polská Solidarita odmítají přijetí eura, které by polské ekonomice velice uškodilo. Národní měnu vidí jako jeden z pilířů nezávislosti. Dalším kritickým tématem byl energeticko-klimatický balíček, působící nepříznivě pro těžbu břidlicového plynu a produkci uhlí v Polsku, které by jednou chtělo dosáhnout energetické nezávislosti. Strany se však shodují na jednom, že primárním cílem je prosazovat polské zájmy a priority na fóru EU, které jsou tím nejdůležitějším prvkem suverenity a svrchovanosti Polska. Ambicí práce bylo přispět k tematice polského euroskepticismu, která už není toliko akcentovaná, jako byla dříve v době vstupu do EU. Na základě analýzy bylo zjištěno, že k lepšímu vymezení stran euroskeptické povahy by bylo nutné strany zkoumat dlouhodobě a více do hloubky, což by zároveň pomohlo lépe definovat samotné kategorie euroskepticismu, které se v některých oblastech překrývají. Takováto aktivita podněcuje další výzkum.

32

8. Seznam použité literatury 8.1 Primární zdroje Volební programy Polská Solidarita (2014): Europejski Dekalog Solidarnej Polski, Solidarna Polska Národní hnutí (2014): Postulaty Programowe Ruchu Narodowego z II Kongresu RN 3 Maja 2014, Ruch Narodowy PiS (2014): Zdrowie, Praca, Rodzina, Warszawa, Prawo i Prawedliwość KNP (2014): Program Wyborzy do PE 2014, Kongres Nowej Prawicy Polsko Spolu (2014): Wielka Polska w Malej Unii, Polska Razem PSL (2014): Tradycja, Nowoczesność, Polska, Polskie Stronnictwo Ludowe Sebeobrana (2014): O Europę Socjalną, Samoobrona

8.2 Sekundární zdroje Dančák, B. – Mareš, M. a kol. 2000. Zahraniční politika politických stran v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2000. Disman, M. 2011. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele, Praha, Karolinum. Dvořáková, I. 2010. Obsahová analýza/formální obsahová analýza/kvantitativní obsahová analýza. Centrum aplikované antropologie a terénního výzkumu, Katedra antropologických a historických věd,

FF

ZČU,

Plzeň.

2010.

Dostupné

z:

http://antropologie.zcu.cz/media/webzin/webzin_2_2010/Dvorakova__I-2-2010.pdf Havlík, V. – Kaniok, P. a kol. 2006. Euroskepticismus a země střední a východní Evropy. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický institut, 2006. Hloušek, V. - Kaniok, P. 2007. Evropské politické strany po východním rozšíření Evropské unie. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav, 2007. 33

Kaniok, P. 2005. Měkký a tvrdý euroskepticismus: Dva projevy téhož? Politologický časopis Vol. 12, Issue 2: 152 – 163. Kim Jesteśmy i o co walcymy. c2011. Samoobrona RP [online]. Warszawa: Samoobrona [cit. 201512-4]. Dostupné z: http://www.samoobrona.org.pl/pages/02a.Opis/ Kopecký, P. - Mudde, C. 2002. The Two Sides of Euroscepticism: Party Posiotion on European Integration in East Central Europe. European Union Politics 3 (3), 297-326. Neuendorf, Kimberley A. 2002. The Content Analysis Guidebook. Thousand Oaks, London, New Delhi: Sage Publications. Sarna, A. - Cieniek, R. 2014. Programy partii politycznych w wyborach do PE. Onet [online]. Onet: 22 maja 2014 [cit. 2015-11-28]. Dostupné z: http://wiadomosci.onet.pl/tylko-w-onecie/programypartii-politycznych-w-wyborach-do-pe/ckesh Silverman, D. 2001. Intepreting qualitatice data: methods for analysing talk, text and interaction. London: SAGE Publications, 2001, 325 s. Taggart, P. - Szczerbiak, A. 2001. Parties, positions and Europe: Euroscepticism in the EU Candidate states of Central and Eastern Europe. SEI working paper no 46, 5/2001. Dostupné z: https://www.sussex.ac.uk/webteam/gateway/file.php?name=epern-working-paper-2.pdf&site=266 Taggart, P. - Szczerbiak, A. 2002. The Party Politics of Euroscepticism in EU Member and Candidate

States.

SEI

working

paper

no

51,

4/2002.

Dostupné

z:

https://www.sussex.ac.uk/webteam/gateway/file.php?name=epern-working-paper-6.pdf&site=266 Taggart, P. -

Szczerbiak, A. 2008a. Opposing Europe?: the comparative party politics of

Euroscepticism. Volume 1. Case studies and country surveys. New York. Oxford University Press, 403 s. Taggart, P. -

Szczerbiak, A. 2008b. Opposing Europe?: the comparative party politics of

Euroscepticism. Volume 2, Comparative and theoretical perspectives. New York. Oxford University Press, 285 s. 34

Topaloff, Liubomir K. 2012. Political parties and Euroscepticism. New York: Palgrave Macmillan, 258 s. Palgrave studies in European Union politics. Weber, Robert P. 1990. Basic Content Analysis. Newbury Park, London, New Delhi: Sage Publications. Wybory do Parlamentu Europejskiego. c2014. Państwowa Komisja Wyborcza [online]. Warszawa: Państwowa Komisja Wyborcza [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: http://pe2014.pkw.gov.pl/pl/wyniki/

Poznámka: Všechny e-zdroje jsou zkontrolovány autorkou k datu 11. 12. 2015

35

Seznam použitých zkratek Zkratka

Původní název

Český překlad

EU

Unia Europejska

Evropská unie

EP

Parlament Europejski

Evropský parlament

KNP

Kongres Nowej Prawicy

Kongres Nové Pravice

PiS

Prawo i Sprawedliwość

Právo a Spravedlnost

PSL

Polskie Stronnictwo Ludowe

Polská Lidová Strana

36

Současný polský euroskepticismus v politických stranách a jeho projevy ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014

Recommend Documents