Vysoká škola polytechnická Jihlava obor Finance a řízení
SOUČASNÉ PODMÍNKY ŢIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Věra Nečadová
Jana Kucírková
Jihlava 2008
ANOTACE Tato bakalářská práce seznamuje čtenáře se současnými podmínkami ţivnostenského podnikání v České republice. Skládá se ze tří částí: 1) úvod 2) teoretická část 3) praktická část. Úvod informuje o cílech bakalářské práce a zdůvodňuje výběr daného tématu. Teoretická část se zaměřuje na vysvětlení základních pojmů z oblasti ţivnostenského podnikání. Uvádí všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti a povinnosti podnikatele. Radí také čtenářům, jak úspěšně začít s podnikáním. Praktická část se týká vytvoření vlastního podnikatelského záměru a fiktivního zaloţení podniku.
ANNOTATION This bachelor work familiarizes readers with the current conditions of self-employment in the Czech Republic. It consists of three parts: 1) introduction 2) theoretical part 3) practical part. The introduction informs about the objective of the bachelor work and gives reasons for the choice of this topic.
The theoretical part targets at the explanation of basic terms concerning the business of a sole-trader. It states general and special conditions of the business and duties of the entrepreneur. It gives readers advice on how to start a business successfully. The practical part concerns the creation of one’s own entrepreneurial intention (prospectus) and fictitious starting of the business.
KLÍČOVÁ SLOVA ţivnostenské podnikání, podnikatel, všeobecné a zvláštní podmínky podnikání, podnikatelský záměr, výsledek hospodaření, zisk
KEYWORDS self-employment, entrepreneur, general and special conditions of the business, prospectus, trading income, profit
Na tomto místě bych chtěla poděkovat vedoucí bakalářské práce Ing. Věře Nečadové za odborné vedení práce a za podporu a trpělivost při jejím vytváření.
Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s pouţitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Jihlavě dne 1. prosince 2008
…………………………………..
Obsah: ÚVOD .......................................................................................................................1 1.1 Stanovení cíle bakalářské práce ........................................................................ 1 1.2 Zdůvodnění výběru tématu bakalářské práce ................................................... 2 2 ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ .............................................................................3 2.1 Ţivnost a činnosti, které ţivností nejsou ........................................................... 3 2.2 Podnikání, podnikatel, podnik .......................................................................... 4 2.3 Druhy ţivností................................................................................................... 6 2.3.1 Ohlašovací ţivnosti ................................................................................... 6 2.3.2 Ţivnosti koncesované ............................................................................... 7 2.4 Subjekty oprávněné provozovat ţivnost ........................................................... 8 2.5 Všeobecné a zvláštní podmínky provozování ţivnosti ..................................... 8 2.6 Ohlášení ţivnosti – fyzická a právnická osoba ................................................. 9 2.7 Ţivnostenské oprávnění .................................................................................. 12 2.7.1 Vznik ţivnostenského oprávnění ............................................................ 12 2.7.2 Jednotný registrační formulář ................................................................. 12 2.7.3 Ţivnostenský rejstřík a výpis z něj ......................................................... 13 2.7.4 Zánik ţivnostenského oprávnění ............................................................ 14 2.8 Zrušení provozování ţivnosti průmyslovým způsobem ................................. 15 2.9 Překáţky provozování ţivnosti ....................................................................... 16 2.10 Provozování ţivnosti prostřednictvím odpovědného zástupce ....................... 17 2.11 Pokračování ţivnosti ....................................................................................... 18 2.12 Provozovny ..................................................................................................... 19 3 VLASTNÍ PODNIKÁNÍ ........................................................................................21 3.1 Důvody podnikání, jeho výhody a nevýhody ................................................. 21 3.2 Předpoklady úspěchu podnikání ..................................................................... 22 3.3 Zdravotní a sociální pojištění .......................................................................... 24 3.4 Daně ................................................................................................................ 25 4 VLASTNÍ PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR ..............................................................28 4.1 Představení nového podniku ........................................................................... 28 4.1.1 Obecná data nového podniku .................................................................. 28 4.1.2 Osobní data podnikatelky ....................................................................... 29 4.2 Povinnosti podnikatelky ................................................................................. 30 1
4.2.1 Ohlášení ţivnosti..................................................................................... 30 4.2.2 Ostatní povinnosti podnikatelky ............................................................. 30 4.3 Průzkum trhu................................................................................................... 31 4.3.1 Charakteristika trhu a budoucí zákazníci ................................................ 31 4.3.2 Analýza konkurence ............................................................................... 31 4.4 Popis investice ................................................................................................ 34 4.4.1 Vybavení prodejny .................................................................................. 34 4.4.2 Reklama .................................................................................................. 35 4.4.3 Nákup zboţí ............................................................................................ 35 4.5 Prodejní ceny zboţí ......................................................................................... 36 4.6 Propočet potřebného kapitálu ......................................................................... 37 4.7 Zahajovací rozvaha ......................................................................................... 38 4.8 Předpokládané měsíční výnosy ....................................................................... 39 4.8.1 Předpokládané měsíční výnosy v říjnu 2008 .......................................... 39 4.8.2 Předpokládané měsíční výnosy v listopadu 2008 ................................... 40 4.8.3 Předpokládané měsíční výnosy v prosinci 2008 ..................................... 41 4.9 Nákup zboţí v jednotlivých měsících ............................................................. 41 4.10 Předpokládané měsíční náklady...................................................................... 44 4.10.1 Záloha na zdravotní a sociální pojištění podnikatelky............................ 45 4.10.2 Odpisy počítače....................................................................................... 46 4.11 Přehled peněţních toků ................................................................................... 48 4.12 Výsledek hospodaření ..................................................................................... 49 4.13 Závěr praktické části ....................................................................................... 52 5 ZÁVĚR ...................................................................................................................53
1
ÚVOD
1.1 STANOVENÍ CÍLE BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jiţ od samého počátku lidské existence mělo počínání lidí určitý řád. Silní jedinci byli v čele a o všem rozhodovali, ostatní se jim, ať uţ dobrovolně či nedobrovolně, přizpůsobovali. V dnešní době funguje vše téměř stejně. Je zde však jeden podstatný rozdíl. Kaţdý z nás se alespoň v oblasti zaměstnanosti nyní můţe svobodně rozhodnout, zda raději bude stát v pozadí všeho dění a spokojí se se zaměstnaneckým poměrem nebo zkusí štěstí a začne podnikat. Nechat se zaměstnat nabízí spoustu výhod, ať uţ se jedná o pravidelnou osmihodinovou pracovní dobu, záruku výplaty, menší míru odpovědnosti či jiné sociální výhody (např. příspěvky od zaměstnavatele na stravu nebo penzijní připojištění). Je to všechno aţ tak jednoduché, ţe to některé ambiciózní jedince s touhou po seberealizaci neuspokojuje. Tito lidé proto raději volí náročnější způsob získávání finančních prostředků – podnikání. O podnikání má však většina nepodnikatelů značně zkreslené představy. Vidí podnikatelský ţivot plný nezávislosti, peněz, luxusních aut a domů, cestování nebo volné pracovní doby. Realita bývá však trochu jiná, má totiţ i svá negativa. Kaţdý budoucí podnikatel by měl dobře zváţit své podnikatelské schopnosti a rizika podnikání. Vlastní podnikatelská činnost znamená především větší zodpovědnost nejen za sebe, ale i za svou rodinu a zaměstnance. Je také zejména v začátcích podnikání časově náročnější, podnikatelé tráví v práci většinou delší neţ osmihodinovou pracovní dobu. A nejvíce povinností na podnikatele klade stát, který vyţaduje např. vedení účetnictví, odvádění daní a alespoň základní orientaci ve všech zákonech týkajících se podnikání.
-1-
Ve své bakalářské práci jsem se proto rozhodla prozkoumat, jaké podmínky v současné době podnikatelé musí splnit, aby mohli začít podnikat. Zaměřím se především na podnikání fyzických osob v oblasti ţivnosti volné. Cílem bakalářské práce bude fiktivní zaloţení podniku jednotlivce včetně vypracování podnikatelského záměru
1.2 ZDŮVODNĚNÍ VÝBĚRU TÉMATU BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Téma mé bakalářské práce „Současné podmínky ţivnostenského podnikání“ jsem si zvolila z toho důvodu, ţe je to oblast, která mě jiţ od studia na střední škole velice zajímá. Chtěla jsem si tím ověřit, jak sloţitý je v České republice začátek podnikání, jaké podmínky musí podnikatel splnit a jaké povinnosti má a bude mít vůči státu. Vypracováním podnikatelského záměru jsem chtěla zjistit, jak je obtíţné začít podnikat v oblasti prodeje oděvů na Vysočině, jaké finanční prostředky budu k podnikání potřebovat a jakou mám šanci uspět na trhu a získat si zákazníky.
-2-
2
ŢIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ
Vedle práva vlastnit majetek zaručuje Listina základních práv a svobod kaţdému jedinci i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podnikání musí probíhat dle předem stanovených podmínek a omezení. Tyto podmínky a omezení, stejně jako základní vztahy podnikatelů a státu, upravuje Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání (ţivnostenský zákon), v platném znění.
2.1 ŢIVNOST A ČINNOSTI, KTERÉ ŢIVNOSTÍ NEJSOU Ţivností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosaţení zisku a za podmínek stanovených ţivnostenským zákonem. Soustavností se rozumí trvalost, stálost a pravidelnost. Za soustavnou činnost je moţno povaţovat i takovou činnost, která vyţaduje k provedení delší doby (např. zhotovení stavby), nebo lze-li z okolností usuzovat na úmysl činnost opakovat. Soustavnou činností tedy není činnost náhodná, nahodilá či příleţitostná.8 Podmínka provozování ţivnosti za účelem dosaţení zisku je naplněna jiţ úmyslem podnikatele zisku dosáhnout, bez ohledu na to, zda je ve skutečnosti zisku dosaţeno či nikoliv – výsledkem podnikání můţe být i ztráta. 8 Pojem samostatnost odlišuje podnikání od tzv. závislé činnosti, pro niţ jsou typické zaměstnanecké vztahy. Podnikatel se sám rozhoduje kdy, kde a jak bude svou práci vykonávat, finančně dané aktivity podporuje, a v neposlední řadě určuje, jak se rozdělí a pouţije vzniklý zisk.
-3-
Provozování ţivnosti vlastním jménem znamená, ţe podnikatel vystupuje pod svým jménem a příjmením, firmou nebo obchodním názvem. Posledním poţadavkem je provozování ţivnosti na vlastní odpovědnost. Tímto je vyjádřena skutečnost, ţe se podnikatel vystavuje riziku neúspěchu a za své závazky ručí celým svým majetkem, tedy i majetkem, který mu k podnikání neslouţí.
Existují také činnosti, které ţivností nejsou. Jejich přesný výčet obsahuje § 3 ţivnostenského zákona. Patří sem např. provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě, nezávislá povolání, která nejsou ţivností ani podnikáním podle zvláštních předpisů (např. herci), činnosti a podnikání podle zvláštních předpisů (např. daňoví poradci) nebo činnost autorů. Některé činnosti byly ze seznamu ţivností vyňaty z toho důvodu, ţe na ně nebylo moţné vztáhnout úpravu ţivnostenského zákona, jiné proto, ţe stát neměl zájem, aby byly provozovány jako podnikání.
2.2 PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK Podnikání
Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit
tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty.1
Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat,
něčeho dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosaţení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod. 1
-4-
Sociologické
pojetí
–
podnikání
je
vytvářením
blahobytu
pro
všechny
zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu vyuţití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příleţitostí. 1
Právnické pojetí – podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně
podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosaţení zisku. 1
Podnikatel Pojem „podnikatel“ můţeme definovat následovně:
osoba realizující podnikatelské aktivity s rizikem rozšíření nebo ztráty vlastního
kapitálu, 1
osoba schopna rozpoznat příleţitosti, mobilizovat a vyuţívat zdroje a prostředky
k dosaţení stanovených cílů a ochotná podstoupit tomu odpovídající rizika, 1
iniciátor a nositel podnikání – investuje své prostředky, čas, úsilí a jméno, přebírá
odpovědnost, nese riziko s cílem dosáhnout svého finančního a osobního uspokojení. 1
Podnik
Nejobecněji se jedná o subjekt, ve kterém dochází k přeměně zdrojů (vstupů) ve
statky (výstupy), 1
obsáhleji je vymezen jako uspořádaný soubor prostředků, zdrojů, práv a jiných
majetkových hodnot (ať vlastních či pronajatých), které slouţí podnikateli k provozování podnikatelských aktivit, 1
právně je interpretován jako soubor hmotných, jakoţ i osobních a nehmotných
sloţek podnikání. 1
-5-
2.3 DRUHY ŢIVNOSTÍ Ţivnosti se dělí na dva druhy – koncesované a ohlašovací, přičemţ ţivnosti ohlašovací dále můţeme rozdělit na řemeslné, vázané a volné. Jednotlivé ţivnosti se mezi sebou liší zejména podmínkami pro získání příslušného ţivnostenského oprávnění. Ţivnosti také můţeme dělit na ţivnosti obchodní, výrobní a poskytující sluţby. Jedná se ale pouze o rozlišení teoretické, v platné právní úpravě toto rozdělení nenajdeme.
2.3.1
Ohlašovací ţivnosti
Ohlašovací ţivnosti nejsou ze strany státní moci přísně regulovány a ani počet podnikatelů, kteří danou ţivnost mohou provozovat, není omezen. Pro vydání ţivnostenského oprávnění stačí
pouze vůle podnikatele a splnění podmínek
stanovených ţivnostenským zákonem. Podnikatel začíná podnikat dnem ohlášení nebo ode dne, který uvedl v ohlášení jako den zahájení provozování ţivnosti. Ohlašovací ţivnosti dělíme na řemeslné, vázané a ţivnost volnou. Liší se mezi sebou poţadavky na odbornou způsobilost podnikatele.
Ohlašovací ţivnosti řemeslné Seznam řemeslných ţivností najdeme v příloze č. 1 k ţivnostenskému zákonu. K jejich provozování musí podnikatel splnit nejen všeobecné podmínky, ale i podmínky na odbornou způsobilost, které stanoví § 21 ţivnostenského zákona. Pokud je podnikatel fyzickou osobou, musí tyto podmínky splňovat on sám nebo jím ustanovený odpovědný zástupce. U právnické osoby splňuje tyto podmínky vţdy odpovědný zástupce. Obsahové náplně jednotlivých ţivností uvádí příloha č. 1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb.
-6-
Ohlašovací ţivnosti vázané Ţivnosti vázané upravuje § 23 ţivnostenského zákona a následující. Jejich seznam uvádí příloha č. 2 k tomuto zákonu. Zde najdeme také odkaz na úpravu ve speciálních právních předpisech, která stanoví potřebnou odbornou způsobilost podnikatele. Obsahovou náplň jednotlivých ţivností vymezuje příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb. U ţivností vázaných jsou poţadavky na odbornou kvalifikaci náročnější neţ u ţivností řemeslných, neboť při jejich provozování můţe snáze dojít k moţnému ohroţení ţivota, zdraví či majetku.
Ohlašovací ţivnost volná Ţivnost volná opravňuje k výkonu činností, pro jejichţ provozování ţivnostenský zákon nevyţaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Aby podnikatel získal ţivnostenské oprávnění, musí splňovat pouze všeobecné podmínky. Ţivnost volnou a obory činností, které do ní náleţí, uvádí příloha č. 4 ţivnostenského zákona. Podnikatel pouze nahlásí obor činnosti, který bude v rámci ţivnosti volné vykonávat.
2.3.2
Ţivnosti koncesované
Ţivnosti koncesované se od ţivností ohlašovacích liší tím, ţe podnikatel musí splnit nejen všeobecné podmínky, ale také náročnější zvláštní podmínky. Ke vzniku ţivnostenského oprávnění je třeba vůle podnikatele a zároveň i ţivnostenského úřadu. Podnikatel ţádá o vydání koncese a správní orgán o udělení koncese rozhodne. Ţivnost koncesovanou je moţno provozovat aţ ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese.
-7-
Seznam ţivností koncesovaných a poţadovanou odbornou způsobilost uvádí příloha č. 3 ţivnostenského zákona.
2.4 SUBJEKTY OPRÁVNĚNÉ PROVOZOVAT ŢIVNOST Ţivnost můţe provozovat fyzická nebo právnická osoba splňující podmínky stanovené ţivnostenským zákonem. Za zahraniční osobu je povaţována fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky. Tato osoba provozuje ţivnost za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze ţivnostenského nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Za českou osobu je ţivnostenským zákonem označována fyzická osoba s trvalým pobytem nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky. Zahraniční osoba přikládá k ohlášení ţivnosti a k ţádosti o koncesi doklad prokazující udělení víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu. Toto se netýká zahraniční fyzické osoby, která na území České republiky bude provozovat ţivnost prostřednictvím organizační sloţky svého podniku.
2.5 VŠEOBECNÉ A ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI Mezi všeobecné podmínky provozování ţivnosti fyzickými osobami patří dosaţení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Za bezúhonného dle ţivnostenského zákona není povaţován ten, kdo byl pravomocně odsouzen buď pro trestný čin spáchaný úmyslně a byl mu uloţen nepodmíněný trest odnětí svobody
-8-
v trvání nejméně jednoho roku, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně v souvislosti s podnikáním. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Nesplňuje-li podnikatel některou z daných podmínek, nemůţe mu ţivnost vzniknout.
Zvláštními podmínkami jsou odborná či jiná způsobilost. Odbornou způsobilost vyţaduje ţivnostenský zákon u ţivností ohlašovacích řemeslných a vázaných, u ţivností koncesovaných podnikatel musí mít odbornou a jinou zvláštní způsobilost. K provozování ohlašovací ţivnosti volné není vyţadována odborná ani jiná zvláštní způsobilost. Odbornou způsobilost stanovuje ţivnostenský zákon diferencovaně podle jednotlivých druhů ţivností.
2.6 OHLÁŠENÍ ŢIVNOSTI – FYZICKÁ A PRÁVNICKÁ OSOBA Pokud chce fyzická či právnická osoba provozovat ohlašovací ţivnost, musí danou skutečnost ohlásit ţivnostenskému úřadu. Ohlášení můţe podat osobně u kteréhokoliv ţivnostenského úřadu či kontaktního místa veřejné správy (Czech POINTu) nebo jej zaslat poštou či elektronicky. Za ohlášení ţivnosti platí podnikatel 1 000 Kč. Oprávnění k provozování této ţivnosti vzniká dnem ohlášení.
Fyzická osoba v ohlášení uvádí:
jméno a příjmení, případně obchodní firmu,
státní občanství,
bydliště,
-9-
rodné číslo (pokud nebylo přiděleno, uvádí se datum a místo narození a rodné
příjmení),
údaje o odpovědném zástupci (bude-li prostřednictvím něj ţivnost provozována),
místo a předmět podnikání,
identifikační číslo (pokud bylo přiděleno),
provozovnu nebo provozovny, kde bude ţivnost provozována (s výjimkou
mobilních provozoven a automatů),
datum zahájení, případně ukončení provozování ţivnosti,
datum vzniku ţivnostenského oprávnění, je-li jiné neţ den ohlášení.
K ohlášení je nutno připojit:
doklad o vlastnickém či uţívacím právu k prostorám, kde bude ţivnost
provozována,
prohlášení odpovědného zástupce o tom, ţe s ustanovením do své funkce souhlasí,
doklad o zaplacení správního poplatku,
výpis z Rejstříku trestů,
doklad prokazující odbornou způsobilost podnikatele či jeho odpovědného zástupce.
Zahraniční osoby navíc předkládají výpis z evidence trestů – své i svých odpovědných zástupců. Společně s ohlášením ţivnosti můţe podnikatel na ţivnostenském úřadu zároveň podat přihlášky k daňové registraci a k důchodovému nebo nemocenskému pojištění. Dále můţe tímto způsobem oznámit zahájení samostatné výdělečné činnost, vznik nebo
- 10 -
obsazení volného pracovního místa a také podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Právnická osoba v ohlášení uvádí:
obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
jméno, příjmení, státní občanství, rodné číslo a bydliště odpovědného zástupce a
osob, které jsou jejím statutárním orgánem nebo jeho členy,
předmět podnikání,
datum zahájení, případně ukončení provozování ţivnosti,
datum vzniku ţivnostenského oprávnění, je-li jiné neţ den ohlášení.
K ohlášení právnická osoba připojí:
Doklad o tom, ţe právnická osoba byla zřízena nebo zaloţena, pokud se nezapisuje
do obchodního či obdobného rejstříku nebo pokud ještě zápis nebyl proveden, anebo doklad o tom, ţe právnická osoba je zapsána do obchodního či obdobného rejstříku, pokud jiţ byl zápis proveden. Výpis z obchodního či obdobného rejstříku nesmí být starší 3 měsíců.9
Doklad prokazující právní důvod pro uţívání prostor, v nichţ má právnická osoba
na území České republiky sídlo, nebyl-li jiţ tento doklad přiloţen při zápisu do obchodního rejstříku nebo jiné evidence a není-li jiţ ohlašovaná adresa do obchodního rejstříku nebo jiné evidence zapsána. 9
Doklad o zaplacení správního poplatku. 9
Společně s ohlášením ţivnosti můţe podnikatel zároveň podat přihlášku k daňové registraci či oznámit vznik i obsazení volného pracovního místa. 9
- 11 -
2.7 ŢIVNOSTENSKÉ OPRÁVNĚNÍ Vznik ţivnostenského oprávnění
2.7.1
Ţivnostenské oprávnění vzniká u ohlašovacích ţivností dnem ohlášení nebo pozdějším dnem
vzniku
ţivnostenského
oprávnění
uvedeným
v ohlášení.
V případě
koncesovaných ţivností smí podnikatel začít podnikat ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Zápis do ţivnostenského rejstříku trvá 5 dní. Do vydání výpisu se podnikatel prokazuje stejnopisem
ohlášení
s prokázaným
doručením
ţivnostenskému
úřadu
nebo
pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Podmínkou získání ţivnostenského oprávnění je splnění všeobecných a zvláštních podmínek stanovených ţivnostenským zákonem.
2.7.2
Jednotný registrační formulář
Dříve podnikatelé při zahájení podnikání vyplňovali spoustu formulářů na různých úřadech. Všechny tyto formuláře nyní nahrazuje tzv. Jednotný registrační formulář, který poskytuje informace Ţivnostenskému úřadu, Finančnímu úřadu, Správě sociálního zabezpečení, Úřadu práce a Zdravotní pojišťovně. Podává se prostřednictvím tzv. Centrálních registračních míst zřízených v místech obecních Ţivnostenských úřadů.10
Jednotný registrační formulář umoţňuje následující registrace:
Ve vztahu k Ţivnostenskému úřadu: Ohlášení ţivnosti, ţádost o koncesi,
oznámení změny, doplnění údajů, ţádost o zrušení ţivnostenského oprávnění, oznámení o zahájení a ukončení provozování ţivnosti v provozovně, oznámení o přerušení
- 12 -
provozování ţivnosti, oznámení o pokračování v provozování ţivnosti před uplynutím doby, na kterou bylo provozování ţivnosti přerušeno. 10
Ve vztahu k Finančnímu úřadu: Přihláška k registraci k dani z příjmů fyzických
osob nebo právnických osob, přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty, přihláška k dani z nemovitosti, přihláška k dani silniční, přihláška k registraci pro plátcovy pokladny, přihláška k registraci odštěpného závodu a provozovny, přihláška k dani z příjmů jako plátce daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních poţitků, daně z příjmů vybírané zvláštní sazbou daně a zajišťující daň. 10
Ve vztahu ke Správě sociálního zabezpečení: Oznámení o zahájení samostatné
výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ.10
Ve vztahu ke Zdravotní pojišťovně: Oznámení pojištěnce o zahájení a ukončení
samostatné výdělečné činnosti. 10
Ve
vztahu
jeho obsazení.
2.7.3
k Úřadu
práce:
Hlášení
volného
pracovního
místa,
resp.
10
Ţivnostenský rejstřík a výpis z něj
Ţivnostenský rejstřík je seznamem podnikatelů, kteří podnikají na základě ţivnostenského oprávnění. Většina uvedených údajů je veřejná a kdokoliv do nich můţe nahlíţet. Neveřejná část ţivnostenského rejstříku obsahuje citlivé údaje, a proto je třeba k nahlédnutí do ní prokázat právní důvod. Ţivnostenský rejstřík spravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu a provozují jej obecní ţivnostenské úřady.
- 13 -
Novela ţivnostenského zákona od 1. července 2008 zrušila ţivnostenské listy a koncesní listiny, které slouţily jako průkazy ţivnostenského oprávnění. Nově podnikatelé prokazují právo podnikat jediným dokladem - výpisem ze ţivnostenského rejstříku. Výpis vydaný fyzické osobě obsahuje:
jméno, příjmení a rodné číslo podnikatele,
obchodní firmu, pokud je tato osoba zapsána v obchodním rejstříku,
identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
předmět a místo podnikání,
doba trvání ţivnostenského oprávnění,
den vzniku ţivnostenského oprávnění,
datum a místo vydání výpisu.
Výpis zasílá ţivnostenský úřad správci daně z příjmů, Českému statistickému úřadu, správě sociálního zabezpečení, příslušné zdravotní pojišťovně a orgánu, který vede registr všech pojištěnců všeobecného zdravotního pojištění. Všem těmto orgánům také ohlašuje veškeré změny v ţivnostenském rejstříku.
2.7.4
Zánik ţivnostenského oprávnění
Ţivnostenské oprávnění zaniká:
smrtí podnikatele, pokud v provozování ţivnosti nepokračují dědicové, správce
dědictví či insolvenční správce,
zánikem právnické osoby,
- 14 -
uplynutím doby určité, na kterou bylo ţivnostenské oprávnění vydáno,
výmazem zahraniční osoby z obchodního rejstříku,
pokud tak stanoví zvláštní právní předpis,
rozhodnutím
ţivnostenského
úřadu
o
zrušení
ţivnostenského
oprávnění.
Ţivnostenské oprávnění se ruší v případě, ţe: o podnikatel jiţ nesplňuje podmínky pro provozování ţivnosti a nemá odpovědného zástupce, o nastanou překáţky v provozování ţivnosti (např. konkurz či zákaz činnosti), o podnikatel o zrušení poţádá, o podnikatel závaţným způsobem poruší stanovené podmínky, o podnikatel neplní závazky vůči státu (zrušení navrhuje Správa sociálního zabezpečení), o ţivnost není provozována déle neţ 4 roky, o nejsou odstraněny závady do 1 roku od uplynutí stanovené lhůty pro jejich odstranění.
2.8 ZRUŠENÍ PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI PRŮMYSLOVÝM ZPŮSOBEM Novela ţivnostenského zákona od 1. července 2008 zrušila ţivnost provozovanou průmyslovým způsobem. Jednalo se o činnost, která v sobě v rámci jednoho pracovního procesu zahrnovala více činností, kdy kaţdá tato činnost sama o sobě byla ţivností nebo byly jednotlivé činnosti od sebe organizačně odděleny.
- 15 -
Podnikatelé mají právo dále provozovat ţivnosti, které byly do 1. července 2008 dílčími činnostmi v rámci ţivnosti provozované průmyslovým způsobem. Pokud však nová právní úprava vyţaduje doloţení dokladů o odborné způsobilosti, stanoví k tomu ţivnostenský úřad podnikateli přiměřenou lhůtu. V případě, ţe podnikatel vyţádané doklady nepředloţí nebo neprokáţe splnění podmínek pro provozování ţivnosti, ţivnostenský úřad ţivnostenské oprávnění pro danou ţivnost zruší.
2.9 PŘEKÁŢKY PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI Ţivnost nemůţe provozovat fyzická nebo právnická osoba:
na jejíţ majetek byl prohlášen konkurs, jestliţe bylo soudem rozhodnuto, ţe provozování podniku musí být ukončeno,11
po dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu z důvodu, ţe majetek dluţníka nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, 11
po dobu 3 let, pokud byl vůči ní zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku. 11
Ţivnostenský úřad můţe prominout překáţku 2 a 3, pokud ovšem hospodářské poměry a chování osoby nasvědčují tomu, ţe ta bude při provozování ţivnosti řádně plnit své závazky. 11 Pokud na fyzickou nebo právnickou osobu byl uvalen konkurs a konkursní řízení nebylo ještě ukončeno, můţe tato osoba provádět úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením ţivnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. 11 Byl-li fyzické osobě uloţen soudem nebo správním orgánem zákaz činnosti (a tento zákaz stále trvá), nemůţe provozovat ţivnost ve stejném nebo příbuzném oboru. Jednáli se o ţivnost volnou, nemůţe tato osoba provozovat činnost v rámci ţivnosti volné, na
- 16 -
kterou se vztahuje trest nebo sankce zákazu činnosti, a to po dobu trvání tohoto zákazu; provozování ostatních činností v rámci ţivnosti volné však zůstává nedotčeno. 11
2.10 PROVOZOVÁNÍ ŢIVNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE Odpovědným zástupcem je fyzická osoba, která odpovídá za řádný provoz ţivnosti a za dodrţování všech předpisů. Ustanovuje ji sám podnikatel, s nímţ je ve smluvním vztahu, a musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Funkci odpovědného zástupce můţe tato fyzická osoba vykonávat nejvíce pro čtyři podnikatele a provozování ţivnosti se zúčastňuje v potřebném rozsahu. Fyzická osoba musí mít odpovědného zástupce, pokud sama nesplňuje zvláštní podmínky provozování ţivnosti. Česká právnická osoba jej musí ustanovit pro ţivnosti, které vyţadují splnění zvláštních podmínek provozování ţivnosti. Pokud je to moţné, volí tato osoba odpovědným zástupcem osobu, která je jejím statutárním orgánem nebo jeho členem a která splňuje podmínky pro výkon funkce. Jedná-li se o ohlašovací ţivnost, je podnikatel povinen do 15 dnů oznámit ţivnostenskému úřadu ustanovení odpovědného zástupce do funkce. Pokud tato osoba splňuje stanovené podmínky, můţe svou funkci vykonávat ode dne ustanovení. V případě koncesovaných ţivností je třeba, aby ustanovení funkce odpovědného zástupce schválil ţivnostenský úřad. Odpovědný zástupce můţe vykonávat svou funkci ode dne, kdy rozhodnutí o schválení nabude právní moci. Pokud odpovědný zástupce přestane vykonávat svou funkci nebo uţ dále nesplňuje všechny podmínky, je povinností podnikatele informovat o této skutečnosti ţivnostenský úřad do 15 dnů a ustanovit nového odpovědného zástupce.
- 17 -
Pokud ukončení výkonu funkce oznámí sám odpovědný zástupce, musí ţivnostenskému úřadu prokázat, ţe o této skutečnosti předem podnikatele písemně informoval.
2.11 POKRAČOVÁNÍ ŢIVNOSTI Pokračování ţivnosti při úmrtí podnikatele Při úmrtí podnikatele mohou v ţivnosti pokračovat aţ do skončení řízení o projednání dědictví:
Správce dědictví či insolvenční správce: Pokračování v ţivnosti oznamují
ţivnostenskému úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byli do těchto funkcí ustanoveni. Pokud nesplňují zvláštní podmínky stanovené ţivnostenským zákonem pro provozování ţivnosti, je jejich povinností neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
Dědicové zákonní či závětní, manžel či registrovaný partner: Pokud hodlají
pokračovat v provozování ţivnosti, musí tuto skutečnost do 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele oznámit ţivnostenskému úřadu. V případě, ţe nesplňují všechny podmínky, jsou-li u nich překáţky či nemají pobyt na území České republiky, musejí ustanovit odpovědného zástupce. Pokud po skončení řízení o dědictví nabudou majetkového práva vztahujícího se k provozování ţivnosti, zapíše je ţivnostenský úřad do ţivnostenského rejstříku a vydá jim výpis. Ţivnostenské oprávnění platí ale pouze 6 měsíců od skončení řízení o dědictví.
Pokračování ţivnosti při přeměně společnosti nebo druţstva Při zániku společnosti či druţstva, převodu jmění společnosti na jednoho společníka nebo při rozdělení společnosti odštěpením můţe v provozování ţivnosti pokračovat právní nástupce, který dosud nemá příslušné ţivnostenské oprávnění. Musí toto písemně do 15 dnů ode dne zániku svého právního předchůdce či nabytí právní moci rozhodnutí,
- 18 -
kterým se povoluje zápis rozdělení společnosti odštěpením do obchodního rejstříku, oznámit ţivnostenskému úřadu. Zároveň ohlásí ohlašovací ţivnost nebo poţádá o koncesi.
2.12 PROVOZOVNY Provozovnou je definován prostor, kde se uskutečňuje podnikatelská činnost. Můţe se jednat i o automat nebo jiné zařízení prodávající zboţí či poskytující sluţby a mobilní provozovnu. Mobilní provozovnu lze přemísťovat a nesmí stát na jednom místě déle neţ 3 měsíce. Podnikatel můţe provozovat ţivnost ve více provozovnách. Musí však k daným objektům prokázat vlastnické nebo uţívací právo, u mobilních provozoven se prokazuje oprávněnost jejich umístění. Provozovny musí být způsobilé pro provozování ţivnosti a podnikatel je povinen řádně je označit. Podnikatel zodpovídá za způsobilost provozovny pro provozování ţivnosti a její trvalé a viditelné označení zvenčí. Uvádí se obchodní firma nebo název nebo jméno a příjmení podnikatele a jeho identifikační číslo, pokud bylo přiděleno. Mobilní provozovnu a automat je třeba označit i údajem o sídle nebo místě podnikání. Pokud podnikatel v provozovně prodává zboţí nebo poskytuje sluţby, musí ji navíc zvenčí a trvale označit jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní nebo provozní dobou určenou pro styk se spotřebiteli a jedná-li se o ubytovací zařízení poskytující přechodné ubytování také kategorií a třídou tohoto zařízení. Zároveň musí zajistit, aby v prodejní či provozní době určené pro styk se spotřebiteli byla v provozovně přítomna osoba se znalostí českého či slovenského jazyka. V případě uzavření provozovny je povinností podnikatele zvenčí označit počátek a konec uzavření. V provozovně musí mít podnikatel ţivnostenské oprávnění pro případ kontroly.
- 19 -
Zahájení a ukončení provozování ţivnosti v provozovně se oznamuje ţivnostenskému úřadu. V oznámení je nutno uvést:
obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení,
identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,
sídlo či trvalý pobyt, případně místo podnikání, zahraniční osoba adresu pobytu na
území České republiky a umístění organizační sloţky podniku, je-li na území České republiky zřizována,
adresu provozovny, předmět podnikání, u ţivnosti volné obor činnosti,
datum zahájení či ukončení provozování ţivnosti v provozovně.
Po obdrţení oznámení ţivnostenský úřad zapíše provozovnu do ţivnostenského rejstříku a seznámí s tím podnikatele.
- 20 -
3
VLASTNÍ PODNIKÁNÍ
3.1 DŮVODY PODNIKÁNÍ, JEHO VÝHODY A NEVÝHODY Důvodů, proč dát přednost podnikání před zaměstnaneckým poměrem, můţe být celá řada. Zde jsou ty nejtypičtější:
Sebezáchovný přístup k podnikání: Podnikateli se stává část nezaměstnaných či
ohroţených v zaměstnání. Mívají však o podnikání idealistické představy a nedisponují ani potřebným kapitálem, ani vhodným vzděláním.
Romantický přístup k podnikání: Naivní nadšenci zahajují podnikání na základě
jednostranných informací. Realitou bývají nemile zaskočeni.
Podnikatel rozsévač: Hýří řadou originálních nápadů, ale není schopen svou
podnikatelskou činnost strategicky naplánovat a zajistit její úspěšnost.
Podnikatel zkusmo: Lidé vedle svého trvalého zaměstnaneckého poměru začínají
souběţně podnikat. Důvodem můţe být např. snaha zvýšit své příjmy či touha vyzkoušet své podnikatelské schopnosti.
Rentiérské podnikání: Příkladem mohou být vlastníci nemovitostí, kteří ke svému
podnikání nepotřebují ani nové nápady, ani zájem podnikat.
Podnikání vyslanců: Domácí či zahraniční firmy podnikají prostřednictvím svých
obchodních zástupců a snaţí se tak proniknout na trh. Tito obchodní zástupci podnikají s minimálním rizikem a na „nadřízených“ firmách jsou plně závislí.
Exkluzivní
podnikání:
Zaměstnanci
špičkových
pracovišť,
která
nadstandardní produkty či sluţby, opustí firmu a začínají podnikat soukromě.
- 21 -
nabízejí
Expanzivní podnikání: Jedná se o podnikatele, kteří svůj vynikající nápad zrealizují
ve správném čase a na správném místě.
Podnikání jako poslání: Podnikatelé vidí ve svém podnikání určité poslání. Můţe se
jednat například o snahu udrţet tradici rodinného podnikání či pracovat sám na sebe.
Tiché podnikání: Tichý společník se podnikání přímo nezúčastňuje. Často pouze
půjčí finanční kapitál a očekává jeho zhodnocení.
Neţ se však člověk rozhodne začít s podnikáním, měl by vše řádně zváţit. Podnikání s sebou totiţ přináší nejen výhody, ale i nevýhody. Mezi výhody podnikání patří zejména moţnost realizovat své nápady, zorganizovat si pracovní dobu podle svých potřeb, zajistit si vlastní příjem či vybrat si své spolupracovníky. Podnikání má ale bohuţel i řadu nevýhod. Vedle administrativní zátěţe je třeba počítat s s větší časovou náročností, psychickým vypětím a nejistotou spojenou s moţností neúspěchu na trhu.
3.2 PŘEDPOKLADY ÚSPĚCHU PODNIKÁNÍ Aby podnikání bylo úspěšné a firma se na trhu udrţela, musí podnikatel jiţ od samého počátku vše detailně naplánovat a správně zorganizovat. Zaměřit by se měl zejména na následující body:
Motivace a osobní předpoklady pro podnikání: Před zaloţením firmy je třeba, aby si
podnikatel stanovil reálné osobní i podnikatelské cíle. Měl by zváţit své podnikatelské schopnosti i dovednosti a uvědomit si, ţe podnikání znamená přijmutí odpovědnosti za všechna jeho rozhodnutí a činy.
- 22 -
Podnikatelský nápad: Úspěch firmy spočívá v objevení mezery na trhu. Podnikatel
musí poskytovat takové sluţby nebo vyrábět takové produkty, o které zákazníci mají či budou mít zájem.
Podnikatelský záměr: Vyjasnění podnikatelského záměru znamená vymezení
prodávaných produktů či poskytovaných sluţeb, vhodného trhu a potenciálních zákazníků. Důleţitou součástí je i analýza konkurence.
Zdroje potřebné pro podnikání: Pro podnikání je nutné zajistit lidské, finanční,
materiální a informační zdroje. Podnikatel vypracovává finanční plán, ujasňuje si, které zdroje bude potřebovat a jakým způsobem je získá.
Předmět podnikání a právní forma podnikání: Podnikatel na základě předchozích
kroků volí předmět podnikání a právní formu podnikání. Definitivně se rozhoduje, zda bude podnikat jako fyzická či právnická osoba. V případě volby právnické osoby dále vybírá mezi zaloţením osobní nebo kapitálové obchodní společnosti.
Zakladatelský rozpočet: Podnikatel vedle podnikatelského záměru sestavuje také
zakladatelský rozpočet. Ten by měl vymezit všechny potřebné zdroje, které musí být do podnikání vloţeny dříve, neţ začne firma vydělávat. Jde o soupis dlouhodobého hmotného i nehmotného majetku a oběţných aktiv potřebných pro zahájení podnikání. Dále sem patří očekávaný rozsah výnosů, nákladů a zisku. Sestavuje se očekávaný tok peněţní hotovosti a propočítává se návratnost vloţeného kapitálu.
Podnikatelský plán: Zpracování podnikatelského plánu upozorňuje podnikatele na
moţná rizika podnikání a slouţí i k získání úvěru od banky. Najdeme zde např. poslání firmy, cíle firmy a způsoby jejich dosaţení, popis vlastních i konkurenčních výrobků a sluţeb, moţná rizika, management a organizaci nebo finanční situaci.
- 23 -
3.3 ZDRAVOTNÍ A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojištění Zahájení či ukončení podnikání je podnikatel povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Na její účet pak měsíčně odvádí zálohy na pojistné, které jsou splatné od 1. dne kalendářního měsíce, za který se platí, do 8. dne následujícího kalendářního měsíce. Minimální měsíční záloha činí od 1. ledna 2008 částku 1 456 Kč, maximální 11 643 Kč. Po podání daňového přiznání za předchozí zdaňovací období předkládá podnikatel do osmi dnů zdravotní pojišťovně formulář Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti a úhrnu záloh na pojistné. Výši pojistného si vypočítá sám jako 13,5 % z vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je 50 % příjmu po odpočtu výdajů vynaloţených na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu. Pro rok 2008 činí minimální vyměřovací základ dvanáctinásobek 50 % průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ je určen jako čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy v České republice (1 034 880 Kč). Případný přeplatek na zálohách pojišťovna podnikateli vrací, v opačném případě je podnikatel povinen nedoplatek doplatit.
Sociální pojištění Podnikatel je povinen platit na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Dobrovolně se můţe rozhodnout, zda bude platit i pojistné na nemocenské pojištění. Splatnost záloh je stejná jako u zdravotního pojištění. Vyměřovací základ si podnikatel určuje sám. Nesmí to však být méně neţ 50 % z příjmů z podnikání po odpočtu výdajů na dosaţení, zajištění a udrţení příjmu.
- 24 -
Minimální vyměřovací základ se vypočítá jako součin minimálního měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, kdy byla vykonávána podnikatelská činnost. Minimální měsíční vyměřovací základ od roku 2008 činí 5 393 Kč. Maximální vyměřovací základ je stejný jako u zdravotního pojištění, tedy 1 034 880 Kč. Maximální měsíční vyměřovací základ představuje čtyřnásobek průměrné mzdy, tedy 86 240 Kč. Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí celkem 29,6 %. Skládají se z:
důchodového pojištění: 28 %,
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: 1,6 %,
nemocenského pojištění: 4,4 % (v případě, ţe se k němu podnikatel přihlásí).
Pokud jsou zaplacené zálohy vyšší neţ pojistné, má podnikatel nárok na vrácení přeplatku. Případný nedoplatek je třeba zaplatit do osmi dnů po dni, ve kterém bylo provedeno roční vyúčtování.
3.4 DANĚ Daň z příjmů fyzických osob Své příjmy z podnikání je podnikatel povinen zdanit. Do 31. března následujícího roku musí podat daňové přiznání a zaplatit daň z příjmů fyzických osob na účet finančního úřadu. Základem daně je rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje. Do příjmů se přitom nezapočítávají příjmy od daně osvobozené a příjmy, které nejsou předmětem daně. Základ daně lze před výpočtem daně sníţit o nezdanitelnou část základu daně a odčitatelné poloţky.
- 25 -
Nezdanitelné části základu daně vyjmenovává § 15 zákona o daních z příjmů. Patří sem např. dary, zaplacené úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo hypotečního úvěru, zaplacené příspěvky na penzijní připojištění, pojistné na soukromé ţivotní pojištění či členské příspěvky. Odčitatelnými poloţkami bývá nejčastěji daňová ztráta nebo výdaje na výzkum a vývoj. Základ daně sníţený o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné poloţky se zaokrouhlí na celá sta dolů a vypočte se z něj daň 15 % (pro rok 2009 bude daň 12,5 %). Vypočtenou daň si můţe podnikatel sníţit uplatněním slev na dani. Pro rok 2008 platí následující výše ročních slev:
na poplatníka a důchodce:
24 840 Kč,
na druhého z manţelů bez příjmů:
24 840 Kč,
na poţivatele částečného invalidního důchodu:
2 520 Kč,
na poţivatele plného invalidního důchodu:
5 040 Kč,
na drţitele průkazu ZTP/P:
na studenta:
16 140 Kč, 5 040 Kč.
Vypočtenou daň lze dále sníţit o daňové zvýhodnění na dítě (částka 10 680 Kč).
Daň z přidané hodnoty Daň z přidané hodnoty, dále jen DPH, patří mezi nepřímé daně a tvoří významnou část příjmů státního rozpočtu. Většina druhů zboţí a sluţeb je zatíţena základní sazbou DPH 19 %. Od 1. ledna 2008 se některé zboţí a sluţby (např. potraviny) zdaňují sníţenou sazbou DPH 9 %. Plátcem daně z přidané hodnoty je kaţdý subjekt se sídlem, provozovnou či místem podnikání registrovaný jako plátce DPH. Plátcem se musí povinně stát subjekt, jehoţ
- 26 -
obrat přesáhne za nejbliţších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců částku 1 000 000 Kč. Přihlášku k registraci musí podat do 15 dnů po skončení termínu, v němţ subjekt překročil stanovený limit a plátcem se stává prvního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém překročila stanovený obrat.12 Daňové přiznání k DPH podává podnikatel na finanční úřad po skončení kaţdého zdaňovacího období, kterým můţe být kalendářní měsíc či čtvrtletí. Uplatňuje zde odpočet DPH, kterou zaplatil při nákupu zboţí a sluţeb, a odvádí DPH, kterou vybral při prodeji zboţí či sluţeb. Pokud podnikatel na DPH více zaplatil neţ vybral, vzniká tzv. nadměrný odpočet, který mu finanční úřad vrátí.
Silniční daň Daň silniční je přímá daň, platná na území České republiky.13 Předmětem této daně jsou všechna motorová vozidla, která jsou pouţívána k podnikání, a to i kdyţ jsou vlastněna soukromými osobami. Poplatníkem i plátcem této daně je provozovatel vozidla, který je zapsán v jeho technickém průkazu. 13 Sazba daně je stanovena podle obsahu motoru a objemu válců v motoru u osobních automobilů, u nákladních pak závisí na hmotnosti celého vozidla a počtu náprav. U nákladních vozidel je moţné uplatnit slevu, pokud vozidlo splňuje přísnější emisní normu. Pokud vozidla splňují emisní normy EURO 2 a EURO 3 (a víc), tak se jim sazba daně sniţuje o 40 – 48 %.13 Zdaňovacím obdobím je 1 rok, daň se platí ve 4 zálohách (15.4, 15.7, 15.10 a 15.12). Majitel vozidla je povinen do konce ledna následujícího roku podat daňové přiznání. 13
- 27 -
4
VLASTNÍ PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR
V praktické části bakalářské práce jsem se rozhodla fiktivně zaloţit prodejnu s oděvy a vypracovat podnikatelský záměr. Chtěla bych si tím ověřit, jak obtíţný je v naší zemi začátek podnikání, jaké podmínky musí budoucí podnikatel splnit a jakou má šanci úspěchu na trhu.
4.1 PŘEDSTAVENÍ NOVÉHO PODNIKU 4.1.1
Obecná data nového podniku
Obchodní jméno:
Sport Hannah
Právní forma podnikání:
Fyzická osoba
Předmět podnikání:
prodej oděvů
Místo podnikání:
Masarykovo nám. 79, Pelhřimov
Zahájení podnikání:
1. října 2008
Rozhodla jsem se podnikat jako fyzická osoba. Dle přílohy č. 4 ţivnostenského zákona patří prodej oděvů do ţivnosti volné (zařazení: velkoobchod a maloobchod), coţ znamená, ţe podnikatel musí splňovat pouze všeobecné podmínky provozování ţivnosti a podnikat můţe na základě ohlášení. Prodejna Sport Hannah bude nabízet svým zákazníkům oblečení pro volný čas i sport. Bude se jednat výhradně o produkty značky Hannah.
- 28 -
Prodejnu jsem umístila v Pelhřimově na Masarykově náměstí z toho důvodu, ţe se jedná o centrum města, kudy denně projdou stovky potenciálních zákazníků. Otevírací doba bude od 9:00 hod. do 17:00 hod., coţ odpovídá zvyklostem v daném městě. Jako den zahájení podnikání jsem vybrala datum 1. října 2008, neboť v tomto měsíci začínají lidé nakupovat zimní oblečení a zároveň pomalu shání dárky na blíţící se Vánoce.
4.1.2
Osobní data podnikatelky
Jméno a příjmení:
Ing. Alena Novotná
Bydliště:
Masarykovo nám. 79, 393 01 Pelhřimov
Vzdělání:
Vysoká škola ekonomická, Praha
Pracovní zařazení:
majitelka
Telefon:
775 113 654
Vklad do podnikání:
350 000 Kč
Paní Novotná, majitelka prodejny, bude prodávat produkty a zároveň povede účetnictví i příslušnou administrativu. Nebude mít ţádné zaměstnance. Sama si zvolí, ţe nebude plátcem daně z přidané hodnoty. Nebude platit ani silniční daň, protoţe nevlastní ţádné motorové vozidlo určené k podnikání. Do vlastního podnikání vloţí kapitál 350 000 Kč.
- 29 -
4.2 POVINNOSTI PODNIKATELKY 4.2.1
Ohlášení ţivnosti
Podnikatelka ohlásí začátek provozování ţivnosti ţivnostenskému úřadu pomocí tzv. Jednotného registračního formuláře, k němuţ připojí:
doklad o zaplacení správního poplatku (1 000 Kč),
výpis z Rejstříku trestů,
Pomocí tzv. Jednotného registračního formuláře dále provede následující registrace:
ve vztahu k Finančnímu úřadu: Přihláška k dani z příjmů fyzických osob,
ve vztahu ke Správě sociálního zabezpečení: Oznámení o zahájení samostatné
výdělečné činnosti OSVČ, přihláška k důchodovému a nemocenskému pojištění OSVČ,
ve vztahu ke Zdravotní pojišťovně: Oznámení pojištěnce o zahájení samostatné
výdělečné činnosti.
4.2.2
Ostatní povinnosti podnikatelky
Mezi ostatní povinnosti paní Novotné patří:
placení daně z příjmů fyzických osob,
placení sociálního a zdravotního pojištění,
řádné označení provozovny názvem a provozní dobou,
- 30 -
dodrţování bezpečnosti práce a ochrana zdraví při práci (dle bezpečnostních,
hygienických a poţárních předpisů).
4.3 PRŮZKUM TRHU 4.3.1
Charakteristika trhu a budoucí zákazníci
Trh, na kterém bude podnik působit, není obsazen silnou konkurencí. Pelhřimov je malé město s méně neţ 20 000 obyvateli a obchody, které zde figurují, nabízejí odlišné produkty neţ paní Novotná. Jejími potenciálními zákazníky budou především mladí lidé, sportovci a lidé středního věku hledající nejen kvalitu, ale i rozumné ceny. Většina z nich bude dle mého názoru pocházet buď přímo z Pelhřimova či blízkého okolí.
4.3.2
Analýza konkurence
Důleţitou součástí podnikatelského záměru je analýza konkurence. Před zahájením podnikání je třeba si uvědomit, které firmy patří mezi naše největší konkurenty a proč. Je třeba prozkoumat jejich silné a slabé stránky a na základě této analýzy určit, zda firma má na trhu šanci uspět či ne.
Mezi největší konkurenty paní Novotné budou patřit následující firmy:
Sport – Valenta (Dr. Tyrše 877, Pelhřimov)
Silné stránky: o více neţ 15 let zkušeností v oboru,
- 31 -
o prodej kvalitního značkového oblečení (Horsefeathers, Vans, DC, Etnies, Burton, Mambo, RipCurl, Protest, …), o široký sortiment, o umístění prodejny v centru města, o prodejna oblíbená zejména mladými lidmi, o moţnost nákupu přes internetový obchod. Slabé stránky: o vysoké ceny, o prodejna nenabízí zboţí i pro starší zákazníky.
Sport Vacík (Masarykovo nám. 31, Pelhřimov)
Silné stránky: o umístění prodejny v centru města, o povědomí zákazníků o existenci prodejny. Slabé stránky: o snaha prodávat co nejširší sortiment (skateshop, prodej rybářských a sportovních potřeb) vyústila kvůli malým prostorám k nedostatečnému výběru zboţí, o nedostatečná kvalita části prodávaného sortimentu.
- 32 -
Alpine Pro (Dr. Tyrše 58, Pelhřimov)
Silné stránky: o umístění prodejny v centru města, o prodej značkového sportovního zboţí za přijatelné ceny. Slabé stránky: o nová prodejna, o které mnoho zákazníků neví.
Edit Sport (Strachovská 1905, Pelhřimov)
Silné stránky: o nabídka sportovního zboţí za přijatelné ceny, o příjemný a ochotný personál. Slabé stránky: o nevhodné umístění prodejny mimo centrum města, o niţší kvalita prodávaného zboţí z pohledu zákazníka.
Marie Doležalová – Sport Centrum (Palackého 72, Pelhřimov)
Silné stránky: o umístění prodejny v centru města, o niţší ceny.
- 33 -
Slabé stránky: o nedostatečná kvalita části prodávaného sortimentu, o nedostatečný výběr zboţí.
Závěr: Z výše uvedené analýzy konkurence vyplývá, ţe největšími konkurenty paní Novotné budou prodejny Sport – Valenta a Alpine Pro. Přestoţe se zdá Sport – Valenta jako jeden z nejsilnějších konkurentů, neměl by paní Novotnou nijak výrazně ohrozit, neboť se zaměřuje na prodej jiného sortimentu zboţí. Konkurenční výhodou paní Novotné oproti prodejně Alpine Pro bude její široký sortiment kvalitního zboţí a umístnění provozovny přímo v centru, tedy na Masarykově náměstí v Pelhřimově. Prodejny Sport Vacík a Marie Doleţalová – Sport Centrum jsou sice umístěny přímo v centru Pelhřimova, ale nabízejí část sortimentu s niţší kvalitou a nedokáţou poskytnout zákazníkovi dostatečný výběr zboţí. Prodejnu Edit Sport také nepovaţuji za silnou konkurenci, neboť je umístěna tak nevhodně, ţe o ní neví ani někteří pelhřimovští občané.
4.4 POPIS INVESTICE 4.4.1
Vybavení prodejny
Prodejna Sport Hannah bude vybavena kancelářským stolem a počítačem, kde paní Novotná bude prodávat zboţí a zároveň ve volných chvílích povede příslušnou administrativu. Pro vyřizování objednávek a jiných důleţitých hovorů bude zakoupen mobilní telefon Nokia 6300.
- 34 -
K uskladnění a vystavení zboţí bude slouţit 10 ks polic, 6 ks pevných stojanů a 2 ks stojanu čtyřramenného. Všechno zboţí, které se nakoupí, bude uloţeno přímo v prodejně a ţádný sklad nebude třeba. Paní Novotná také počítá s nákupem dvou zrcadel.
4.4.2
Reklama
V dnešní době, kdy je trh zaplaven nekonečným mnoţstvím výrobků a sluţeb, je reklama pro podnikatele nepostradatelná. Podnikatel musí umět potenciální zákazníky nejen zaujmout a přilákat, ale i si je udrţet. Paní Novotná se rozhodla umístit svou reklamu do regionálních novin Týden na Pelhřimovsku, neboť se jedná o tisk, který dostávají všechny domácnosti v Pelhřimově zdarma. Reklama bude černobílá a po dobu prvních tří měsíců podnikání paní Novotné vyjde kaţdý týden. Vzhledem k tomu, ţe dnešní doba přeje Internetu a lidé na něm shánějí většinu informací, nechá si paní Novotná vytvořit vlastní internetové stránky.
4.4.3
Nákup zboţí
Veškeré zboţí bude paní Novotná nakupovat u jednoho dodavatele: Hannah Czech a. s., Americká 54, 301 00 Plzeň. Vzhledem k tomu, ţe bude prodávat pouze sortiment této firmy, počítá s tím, ţe všechno zboţí nakoupí s 30% slevou. Paní Novotná bude nakupovat oblečení ve velikostech S, M, L, XL. Při zahájení podnikání bude mít dámské i pánské zboţí v kaţdé velikosti dvakrát.
- 35 -
Počítá se s nákupem následujícího zboţí:
Trika:
16 ks * 490 Kč = 7 840 Kč,
Funkční prádlo:
16 ks * 490 Kč = 7 840 Kč,
Mikiny:
16 ks * 910 Kč = 14 560 Kč,
Roláky:
16 ks * 560 Kč = 8 960 Kč,
Bundy – lyţařské:
16 ks * 4 200 Kč = 67 200 Kč,
Bundy – pro volný čas:
16 ks * 1 540 Kč = 24 640 Kč,
Kalhoty – lyţařské:
16 ks * 2 570 Kč = 41 120 Kč,
Kalhoty – pro volný čas:
16 ks * 1 050 Kč = 16 800 Kč,
Čepice (v jedné velikosti)
16 ks * 245 Kč = 3 920 Kč,
Rukavice
16 ks * 560 Kč = 8 960 Kč,
CELKEM (pořizovací cena)
201 840 Kč.
4.5 PRODEJNÍ CENY ZBOŢÍ Nakoupené zboţí se bude prodávat za následující ceny:
Trika
700 Kč,
Funkční prádlo
700 Kč,
Mikiny
1 300 Kč,
Roláky
800 Kč,
Bundy – lyţařské
6 000 Kč,
- 36 -
Bundy – pro volný čas
2 200 Kč,
Kalhoty – lyţařské
3 600 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
1 500 Kč,
Čepice
350 Kč,
Rukavice
800 Kč.
4.6 PROPOČET POTŘEBNÉHO KAPITÁLU Paní Novotná počítá s nákupem následujícího majetku a sluţeb:
kancelářský stůl
počítač
mobilní telefon Nokia 6300
3 200 Kč,
ostatní kancelářské potřeby
3 000 Kč,
vytvoření internetových stránek
5 000 Kč,
stojan pevný (6 ks * 1 300 Kč)
7 800 Kč,
stojan čtyřramenný (2 ks * 2 200 Kč)
4 400 Kč,
police (10 ks * 450 Kč)
4 500 Kč,
zrcadla (2 ks * 800 Kč)
1 600 Kč,
nákup zboţí
2 300 Kč, 15 000 Kč,
201 840 Kč, 248 640 Kč.
CELKEM
- 37 -
4.7 ZAHAJOVACÍ ROZVAHA Při vzniku podnikání je třeba sestavit zahajovací rozvahu. Podnikatel si díky ní uvědomí, jaký majetek bude k podnikání potřebovat a jakým způsobem ho bude financovat. Paní Novotná počítá s nákupem počítače a zboţí. Do pokladny vloţí 133 160 Kč na úhradu ostatních nákladů. Tento majetek bude financovat z vlastních zdrojů – do podnikání vloţí své osobní úspory v hodnotě 350 000 Kč.
tabulka 1: Zahajovací rozvaha k 1.10.2008
Aktiva 022 - SMV
Pasiva 15 000 Kč
132 - Zboţí na skladě
201 840 Kč
211 - Pokladna
133 160 Kč
CELKEM
350 000 Kč
491 - Účet individuálního podnikatele 350 000 Kč
CELKEM
- 38 -
350 000 Kč
4.8 PŘEDPOKLÁDANÉ MĚSÍČNÍ VÝNOSY 4.8.1
Předpokládané měsíční výnosy v říjnu 2008
Lze odhadnout, ţe otevření prodejny Sport Hannah přiláká v říjnu podstatnou část pelhřimovských občanů. Paní Novotná předpokládá, ţe začátek zimní sezóny, kdy lidé shání teplé oblečení pro volný čas i sport, přinese vyšší trţby. Počítá s prodejem následujícího zboţí za uvedené ceny:
Trika
Funkční prádlo
Mikiny
15 ks * 1 300 Kč = 19 500 Kč,
Roláky
13 ks * 800 Kč = 10 400 Kč,
Bundy – lyţařské
12 ks * 6 000 Kč = 72 000 Kč,
Bundy – pro volný čas
10 ks * 2 200 Kč = 22 000 Kč,
Kalhoty – lyţařské
10 ks * 3 600 Kč = 36 000 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
Čepice
13 ks * 350 Kč = 4 550 Kč,
Rukavice
10 ks * 800 Kč = 8 000 Kč.
15 ks * 700 Kč = 10 500 Kč, 9 ks * 700 Kč = 6 300 Kč,
7 ks * 1 500 Kč = 10 500 Kč,
199 750 Kč.
CELKEM
- 39 -
4.8.2
Předpokládané měsíční výnosy v listopadu 2008
V měsíci listopadu se předpokládá prodej menšího počtu zboţí neţ v říjnu, neboť po první návštěvě obchodu opadne u lidí prvotní zvědavost. Prodej lze odhadovat následovně:
Trika
Funkční prádlo
Mikiny
12 ks * 1 300 Kč = 15 600 Kč,
Roláky
11 ks * 800 Kč = 8 800 Kč,
Bundy – lyţařské
Bundy – pro volný čas
9 ks * 2 200 Kč = 19 800 Kč,
Kalhoty – lyţařské
8 ks * 3 600 Kč = 28 800 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
5 ks * 1 500 Kč = 7 500 Kč,
Čepice
11 ks * 350 Kč = 3 850 Kč,
Rukavice
11 ks * 700 Kč = 7 700 Kč, 8 ks * 700 Kč = 5 600 Kč,
10 ks * 6 000 Kč = 60 000 Kč,
8 ks * 800 Kč = 6 400 Kč. 164 050 Kč.
CELKEM
- 40 -
Předpokládané měsíční výnosy v prosinci 2008
4.8.3
Vzhledem k blíţícím se Vánocům lze očekávat zvýšení počtu prodaných kusů.
Trika
Funkční prádlo
Mikiny
13 ks * 1 300 Kč = 16 900 Kč,
Roláky
12 ks * 800 Kč = 9 600 Kč,
Bundy – lyţařské
13 ks * 6 000 Kč = 78 000 Kč,
Bundy – pro volný čas
10 ks * 2 200 Kč = 22 000 Kč,
Kalhoty – lyţařské
11 ks * 3 600 Kč = 39 600 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
Čepice
13 ks * 350 Kč = 4 550 Kč,
Rukavice
11 ks * 800 Kč = 8 800 Kč.
15 ks * 700 Kč = 10 500 Kč, 10 ks * 700 Kč = 7 000 Kč,
8 ks * 1 500 Kč = 12 000 Kč,
208 950 Kč.
CELKEM
4.9 NÁKUP ZBOŢÍ V JEDNOTLIVÝCH MĚSÍCÍCH Počáteční nákup zboţí v hodnotě 201 840 Kč bude vyfakturován v říjnu 2008. Na konci kaţdého měsíce paní Novotná objedná tolik zboţí, kolik se za daný měsíc prodalo. Toto zboţí bude vyfakturováno v následujícím měsíci.
- 41 -
Paní Novotná bude mít při dokupování zboţí následující náklady:
Listopad 2008 (dokoupení zboţí, které se prodalo v říjnu 2008)
Trika
Funkční prádlo
Mikiny
15 ks * 910 Kč = 13 650 Kč,
Roláky
13 ks * 560 Kč = 7 280 Kč,
Bundy – lyţařské
12 ks * 4 200 Kč = 50 400 Kč,
Bundy – pro volný čas
10 ks * 1 540 Kč = 15 400 Kč,
Kalhoty – lyţařské
10 ks * 2 570 Kč = 25 700 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
7 ks * 1 050 Kč = 7 350 Kč,
Čepice
13 ks * 245 Kč = 3 185 Kč,
Rukavice
10 ks * 560 Kč = 5 600 Kč.
15 ks * 490 Kč = 7 350 Kč, 9 ks * 490 Kč = 4 410 Kč,
140 325 Kč.
CELKEM
Prosinec 2008 (dokoupení zboţí, které se prodalo v listopadu 2008)
Trika
Funkční prádlo
Mikiny
12 ks * 910 Kč = 10 920 Kč,
Roláky
11 ks * 560 Kč = 6 160 Kč,
11 ks * 490 Kč = 5 390 Kč, 8 ks * 490 Kč = 3 920 Kč,
- 42 -
Bundy – lyţařské
Bundy – pro volný čas
9 ks * 1 540 Kč = 13 860 Kč,
Kalhoty – lyţařské
8 ks * 2 570 Kč = 20 560 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
5 ks * 1 050 Kč = 5 250 Kč,
Čepice
11 ks * 245 Kč = 2 695 Kč,
Rukavice
10 ks * 4 200 Kč = 42 000 Kč,
8 ks * 560 Kč = 4 480 Kč. 115 235 Kč.
CELKEM
Leden 2009 (dokoupení zboţí, které se prodalo v prosinci 2008)
Trika
15 ks * 490 Kč = 7 350 Kč,
Funkční prádlo
10 ks * 490 Kč = 4 900 Kč,
Mikiny
13 ks * 910 Kč = 11 830 Kč,
Roláky
12 ks * 560 Kč = 6 720 Kč,
Bundy – lyţařské
13 ks * 4 200 Kč = 54 600 Kč,
Bundy – pro volný čas
10 ks * 1 540 Kč = 15 400 Kč,
Kalhoty – lyţařské
11 ks * 2 570 Kč = 28 270 Kč,
Kalhoty – pro volný čas
8 ks * 1 050 Kč = 8 400 Kč,
Čepice
13 ks * 245 Kč = 3 185 Kč,
Rukavice
11 ks * 560 Kč = 6 160 Kč. 146 815 Kč.
CELKEM
- 43 -
4.10 PŘEDPOKLÁDANÉ MĚSÍČNÍ NÁKLADY tabulka 2: Předpokládané měsíční náklady
Náklady Pronájem prodejny
Říjen
Listopad
Prosinec
Celkem
20 000 Kč
20 000 Kč
20 000 Kč
60 000 Kč
Internet
450 Kč
450 Kč
450 Kč
1 350 Kč
Telefon
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
3 000 Kč
Reklama
3 000 Kč
3 000 Kč
3 000 Kč
9 000 Kč
600 Kč
600 Kč
600 Kč
1 800 Kč
46 800 Kč
0 Kč
0 Kč
46 800 Kč
201 840 Kč
140 325 Kč
115 235 Kč
457 400 Kč
417 Kč
417 Kč
417 Kč
1 251 Kč
15 000 Kč
15 000 Kč
15 000 Kč
45 000 Kč
289 107 Kč
180 792 Kč
155 702 Kč
625 601 Kč
1 456 Kč
1 456 Kč
3 623 Kč
6 535 Kč
1 713 Kč
1 713 Kč
9 124 Kč
12 550 Kč
292 276 Kč
183 961 Kč
168 449 Kč
644 686 Kč
Ostatní provozní náklady Nákup majetku a sluţeb (bez zboţí) Nákup zboţí Odpisy Osobní náklady CELKEM I Záloha na zdravotní pojištění Záloha na sociální pojištění CELKEM II
- 44 -
V prvním roce podnikání nebude paní Novotná platit zálohu na daň z příjmů. Kaţdý měsíc si z pokladny vybere 15 000 Kč pro svou osobní potřebu.
4.10.1
Záloha na zdravotní a sociální pojištění podnikatelky
tabulka 3: Zálohy na zdravotní a sociální pojištění podnikatelky
Říjen
Listopad
Prosinec
Příjmy
199 750 Kč
164 050 Kč
208 950 Kč
Výdaje
288 690 Kč
180 375 Kč
155 285 Kč
- 88 940 Kč
- 16 325 Kč
53 665 Kč
Rozdíl mezi příjmy a výdaji Vyměřovací základ pro ZP Záloha na ZP Vyměřovací základ
Minimální
Minimální
10 780 Kč
10 780 Kč
26 833 Kč
1 456 Kč
1 456 Kč
3 623 Kč
Minimální
Minimální
pro SP
5 393 Kč
5 393 Kč
26 833 Kč
Záloha na SP
1 713 Kč
1 713 Kč
9 124 Kč
Zdravotní pojištění Říjen + listopad: V říjnu a listopadu bude podnikatelka platit zálohy na zdravotní pojištění z minimálního základu vyměřovacího základu. Zálohy budou činit 1 456 Kč.
- 45 -
Prosinec: Vyměřovací základ: 53 665 / 100 * 50 = 26 833 Kč. Záloha na zdravotní pojištění: 26 833 / 100 * 13,5 = 3 623 Kč.
Sociální pojištění Říjen + listopad: Vzhledem k tomu, ţe v říjnu a listopadu je podnikatelka ve ztrátě, platí pro ni minimální vyměřovací základ pro sociální pojištění (částka 5 393 Kč) a bude platit minimální výši měsíční zálohy (částku 1 713 Kč). Prosinec: Vyměřovací základ: 53 665 / 100 * 50 = 26 833 Kč. Záloha na sociální pojištění. 26 833 / 100 * 34 = 9 124 Kč.
4.10.2
Odpisy počítače
Paní Novotná rozhodla, ţe bude pro odepisování majetku pouţívat zrychlené daňové odpisy. Účetní odpisy stanoví ve stejné výši. Počítač je zařazen do odpisové skupiny č. 1.
Daňové odpisy za rok 2008 Odpis počítače = vstupní cena / koeficient pro 1. rok = 15 000 Kč / 3 = 5 000 Kč
- 46 -
Účetní odpisy Říjen 2008:
5 000 / 12 = 417 Kč,
Listopad 2008:
5 000 / 12 = 417 Kč,
Prosinec 2008:
5 000 / 12 = 417 Kč.
- 47 -
4.11 PŘEHLED PENĚŢNÍCH TOKŮ tabulka 4: Přehled peněţních toků v říjnu, listopadu a prosinci
Měsíc
Říjen 2008
Listopad 2008
Prosinec 2008
Příliv hotovosti
199 750 Kč
164 050 Kč
208 950 Kč
Trţby za zboţí
199 750 Kč
164 050 Kč
208 950 Kč
Odliv hotovosti
291 859 Kč
183 544 Kč
168 032 Kč
20 000 Kč
20 000 Kč
20 000 Kč
Internet
450 Kč
450 Kč
450 Kč
Telefon
1 000 Kč
1 000 Kč
1 000 Kč
Reklama
3 000 Kč
3 000 Kč
3 000 Kč
600 Kč
600 Kč
600 Kč
46 800 Kč
0 Kč
0 Kč
201 840 Kč
140 325 Kč
115 235 Kč
15 000 Kč
15 000 Kč
15 000 Kč
Záloha na zdravotní pojištění
1 456 Kč
1 456 Kč
3 623 Kč
Záloha na sociální pojištění
1 713 Kč
1 713 Kč
9 124 Kč
Tok hotovosti
-92 109 Kč
-19 494 Kč
40 918 Kč
Kumulovaný tok hotovosti
-92 109 Kč
-111 603 Kč
-70 685 Kč
Pronájem prodejny
Ostatní provozní náklady Nákup majetku a sluţeb Nákup zboţí Osobní náklady
- 48 -
Z výkazu peněţních toků je zřejmé, ţe v říjnu a listopadu bude mít paní Novotná větší výdaje neţ příjmy. Je to způsobeno počátečním nákupem majetku, zboţí a sluţeb. Vzniklý rozdíl bude financován z vloţených 350 000 Kč do podnikání. V prosinci uţ příjmy převyšují výdaje. Pokud by se podnikání dále rozrůstalo stejným tempem, lze předpokládat, ţe paní Novotné platební neschopnost nehrozí.
4.12 VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ 501 – Spotřeba materiálu Na tento účet se zaúčtuje nákup majetku, jehoţ pořizovací cena je nízká na to, aby byl zařazen mezi dlouhodobý hmotný majetek. Spotřeba materiálu: + 2 300 Kč (kancelářský stůl), + 3 200 Kč (mobilní telefon Nokia 6300), + 3 000 Kč (kancelářské potřeby), + 7 800 Kč (stojan pevný), + 4 400 Kč (stojan čtyřramenný), + 4 500 Kč (police), + 1 600 Kč (zrcadla), = 26 800 Kč.
- 49 -
504 – Prodané zboží + 140 325 Kč (zboţí prodané v říjnu), + 115 235 Kč (zboţí prodané v listopadu), + 146 815 Kč (zboţí prodané v prosinci), = 402 375 Kč.
518 – Ostatní služby + 60 000 Kč (pronájem), + 1 350 Kč (Internet), + 3 000 Kč (telefon), + 9000 Kč (reklama), + 5 000 Kč (vytvoření internetových stránek), = 78 350 Kč.
527 – Zákonné sociální náklady + 6 535 Kč (záloha na zdravotní pojištění), + 12 550 Kč (záloha na sociální pojištění), = 19 085 Kč.
548 – Ostatní provozní náklady = 1 800 Kč (3 měsíce * 600 Kč).
- 50 -
551 – Odpisy DNM a DHM = 1 251 Kč (3 měsíce * 417 Kč).
601 – Tržby za zboží + 199 750 Kč (trţby za říjen), + 164 050 Kč (trţby za listopad), + 208 950 Kč (trţby za prosinec), = 572 750 Kč.
tabulka 5: Výsledovka k 31.12.2008
Náklady 501 - Spotřeba materiálu
Výnosy 26 800 Kč
504 - Prodané zboţí
402 375 Kč
518 - Ostatní sluţby
78 350 Kč
527 - Zákonné sociální náklady
19 085 Kč
548 - Ostatní provozní náklady
1 800 Kč
551 - Odpisy DNM a DHM
1 251 Kč
CELKEM
529 661 Kč
604 - Trţby za zboţí
572 750 Kč
CELKEM
572 750 Kč
Výsledek hospodaření před zdaněním: = výnosy – náklady = 572 750 – 529 661 = 43 089 Kč (zisk).
- 51 -
4.13 ZÁVĚR PRAKTICKÉ ČÁSTI Dle vypracovaného podnikatelského záměru lze usoudit, ţe podnikání v oblasti prodeje sportovních oděvů nebude ztrátové. Za první tři měsíce podnikání počítá paní Novotná se ziskem 43 089 Kč. Zisk není vysoký z důvodu počáteční investice do zařízení prodejny, nákupu zboţí a propagace. V měsících říjen, listopad a prosinec bylo počítáno s vyššími trţbami z důvodu otevření nové prodejny v předvánočním čase. Přestoţe trţby zejména počátkem nového roku částečně klesnou, neměla by mít paní Novotná se ziskovostí problémy. Další úspěch firmy dle mého názoru bude záviset na aktivitě majitelky. Ta můţe k přilákání nových zákazníků vyuţít prvků komunikačního mixu. Pomocí reklamy můţe informovat cílové skupiny zákazníků o nabízených produktech, tyto produkty jim připomínat a podněcovat je k nákupu. Lze také vyuţít metod podpory prodeje, kterými jsou např. kupony na časopisech, letácích, slevy či soutěţe. V dnešní době nesmí dále podnikatel zapomínat ani na vztahy s veřejností (PR). Měl by vykonávat takové činnosti, které vytvářejí vzájemné porozumění mezi firmou a prostředím. Pro paní Novotnou by připadalo v úvahu např. sponzorství či pořádání obchodně společenských akcí. V případě malé prodejny s oblečením je velice důleţitý osobní prodej, který představuje kontakt prodejce se zákazníkem. Prodejce by měl mít dostatečné odborné znalosti, komunikační dovednosti a měl by být solidní i přesvědčivý. Paní Novotná by si také měla budovat stálý vztah se zákazníky. K tomu můţe vyuţít nástrojů přímého marketingu, kam patří např. prodej produktů prostřednictvím katalogů, telefonu, Internetu či neadresná reklama. Paní Novotné bych doporučila zřízení internetového obchodu, díky kterému by si zákazníci mohli zboţí objednávat z pohodlí domova.
- 52 -
5
ZÁVĚR
V první části své bakalářské práce na téma „Současné podmínky ţivnostenského podnikání“ jsem seznámila čtenáře se základními pojmy z oblasti podnikání a povinnostmi, které musí splnit kaţdý začínající podnikatel. Zabývala jsem se zde postupem získání ţivnostenského oprávnění, přičemţ jsem se zaměřila na podnikání fyzických osob v oblasti ţivnosti volné. Dle mých průzkumů se současné podmínky ţivnostenského podnikání po novele ţivnostenského zákona, která začala platit od července 2008, značně zjednodušily. Registrační formulář pro nové podnikatele byl zeštíhlen na pouhé dvě strany a oprávnění k provozování všech ţivností se prokazuje jediným dokladem – výpisem z ţivnostenského rejstříku, který stojí 1 000 Kč. Novela ţivnostenského zákona zavedla jednu volnou ţivnost s 80 obory a podnikatel nyní pouze oznamuje obor činnosti, který bude vykonávat. Další významnou změnou je moţnost podnikatele vyřídit své podnikatelské záleţitosti na kterémkoliv ţivnostenském úřadě a povinnost hlásit mu změny pouze takových údajů, které si ţivnostenské úřady
nejsou schopny získat
z databází veřejné a státní správy. Ve druhé části bakalářské práce jsem se věnovala důvodům, které podnikatele k podnikání přivádí, poukázala jsem na řadu výhod i nevýhod podnikání a nastínila jsem základní povinnosti podnikatele vůči státu v oblasti placení daní a pojistného na zdravotní a sociální pojištění. Protoţe cílem mé bakalářské práce bylo fiktivní zaloţení podniku jednotlivce – prodejny s oděvy, zabývala jsem se ve třetí kapitole vytvořením vlastního podnikatelského záměru. Překvapilo mne, jak snadné je od července 2008 ohlášení ţivnosti. Stačilo vyplnit pouze dva formuláře – Jednotný registrační formulář a Ţádost o výpis z rejstříku trestů. Po důkladném průzkumu trhu a analýze konkurence jsem popsala nutné investice do podnikání. Propočítala jsem potřebnou výši kapitálu a sestavila zahajovací rozvahu,
- 53 -
díky které si podnikatel snáze uvědomí, jaký majetek bude k podnikání potřebovat a jakým způsobem jej bude financovat. Otevření prodejny se sportovními oděvy dle mých výpočtů není finančně náročné, lze jej financovat z vlastních zdrojů. Přestoţe při propočtu plánovaných výnosů jsem z důvodu otevření prodejny v předvánočním období počítala s vyššími trţbami, je zřejmé, ţe i při sníţení trţeb v dalším roce by podnikatelce neměla hrozit platební neschopnost. Tuto skutečnost dokládá výkaz peněţních toků, kde jiţ v prosinci podnikatelka vykazuje kladný tok hotovosti. Po porovnání předpokládaných výnosů a nákladů mi vyšel zisk před zdaněním 43 089 Kč. Další úspěch firmy by závisel na zvolených marketingových a obchodních strategiích. Domnívám se, ţe se mi cíle, který jsem si zvolila pro svou bakalářskou práci, podařilo dosáhnout.
- 54 -
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A CITACÍ
Monografie [1]
VEBER, J., SRPOVÁ, J., a kolektiv: Podnikání malé a střední firmy. 2. vyd.
Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6. [2]
ŠTĚPÁNOVÁ, S.: Zakládáme a provozujeme živnost: podnikání podle
Živnostenského zákona. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2007. ISBN 978-80-251-1735-4. [3]
KOTLER, P., KELLER, K.: Marketing management. 12. rozš. vyd. Praha:
Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1359-5. [4]
SYNEK, M. a kolektiv: Podniková ekonomika. 4. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006.
ISBN 80-7179-892-4. [5]
RYNEŠ, P.: Podvojné účetnictví a účetní závěrka: průvodce podvojným
účetnictvím k …/. 8. vyd. Olomouc: ANAG, 2008. ISBN 978-80-7263-437-8.
Zákony a nařízení vlády [6]
Zákon č. 455/1991 Sb., o ţivnostenském podnikání, novely zákona
[7]
Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. ze dne 23.7.2008 o obsahových náplních
jednotlivých ţivností
Internet: [8]
Ţivnostenské podnikání – Ice.ckait.cz [online]. URL:
[2008-11-16].
[9]
Ohlášení ţivnosti volné pro právnické osoby se sídlem na území České republiky (česká právnická osoba) – BusinessInfo.cz [online]. URL: [2008-11-16].
[10] Zahájení podnikání a ţivnostenské oprávnění – Accontes.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [11] Překáţky v podnikání – Podnikatel.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [12] Daň z přidané hodnoty – Měšec.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [13] Silniční daň – OSVČ [online]. URL:< http://www.osvc.info/silnicni-dan> [2008-11-16]. [14] Ţivnostenské podnikání – Czech Republic, oficiální web České republiky [online]. URL: [2008-11-16]. [15] Co je ţivnost a kdy hovoříme o ţivnostenském podnikání – Portál Plzeňského kraje [online]. URL: [2008-11-16].
[16] OSVČ bez ţivnosti – Jak podnikat [online]. URL: [2008-11-16]. [17] Informace vztahující se ke vzniku ţivnostenského oprávnění – Magistrát Hlavního Města Prahy [online]. URL: [2008-11-16]. [18] Novela ţivnostenského zákona: „Ţivnosťáky“ v koši neskončí – Podnikatel.cz [online]. URL: [200811-16]. [19] Průvodce vznikem ţivnostenského oprávnění u fyzické osoby – Prokopr.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [20] Co přináší novela ţivnostenského zákona platná od 1.7.2008 – BusinessInfo.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [21] Vznik a zánik ţivnosti – Podnikatel.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [22] Odpovědný zástupce – Business.center.cz [online]. URL: [200811-16].
[23] Odpovědný zástupce – Podnikatel.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [24] Provozovna – Business.center.cz [online]. URL: [200811-16]. [25] Ohlášení ţivnosti volné pro fyzické osoby s bydlištěm na území ČR (česká fyzická osoba) – BusinessInfo.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [26] Ţivnostenský rejstřík - Ministerstvo průmyslu a obchodu [online]. URL: [2008-11-16]. [27] Výhody a nevýhody podnikání – Start Business Centrum [online]. URL: [2008-11-16]. [28] Sazba pojistného na zdravotní pojištění OSVČ – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [29] Zdravotní pojištění OSVČ 2008 – Jak podnikat [online]. URL: [2008-11-16]. [30] Vyměřovací základ OSVČ pro účely zdravotního pojištění – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16].
[31] Důleţité údaje pro sociální pojištění OSVČ – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [32] Důchodové a nemocenské pojištění OSVČ – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [33] Daň z příjmů fyzických osob u zaměstnanců a podnikatelů – Czech Republic, oficiální web České republiky [online]. URL: [2008-11-16]. [34] Daň z příjmů FO – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [35] Výpočet daně z příjmů FO – Finance.cz [online]. URL: [2008-11-16]. [36] Povinnosti plátce DPH, výhody a nevýhody – Jak podnikat [online]. URL: [2008-11-16]. [37] Obrat vyšší neţ 1 milion? Stáváte se plátcem DPH – Podnikatel.cz [online]. URL: [2008-11-16].
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
DPH
Daň z přidané hodnoty
Ţivnostenský zákon
Zákon č. 455 / 1991 Sb., o ţivnostenském podnikání
ZP
Zdravotní pojištění
SP
Sociální pojištění
DNM
Dlouhodobý nehmotný majetek
DHM
Dlouhodobý hmotný majetek
SEZNAM TABULEK
Tabulka 1:
Zahajovací rozvaha k 1.10.2008
str. 38,
Tabulka 2:
Předpokládané měsíční náklady
str. 44,
Tabulka 3:
Zálohy na zdravotní a sociální pojištění podnikatelky
str. 45,
Tabulka 4:
Přehled peněţních toků v říjnu, listopadu a prosinci
str. 48,
Tabulka 5:
Výsledovka k 31.12.2008
str. 51.
SEZNAM PŘÍLOH
Příloha č. 1:
Jednotný registrační formulář
Příloha č. 2:
Ţádost o výpis z Rejstříku trestů
