Sociodemografická studie. MČ Praha - Zbraslav

Sociodemografická studie MČ Praha - Zbraslav zpracováno pro

říjen 2008

Zpracoval:

Tomáš Soukup Šmeralova 4, 170 00 Praha - Bubeneč IČ: 73534781, TEL: +420 739 358 697 E-mail: [email protected] www.vyzkumysoukup.cz

Obsah RESUMÉ ..........................................................................................................................................................................4 1. 2. 3. 4.

ANALÝZA SILNÝCH STRÁNEK...................................................................................................................................4 ANALÝZA SLABÝCH STRÁNEK..................................................................................................................................5 ANALÝZA PŘÍLEŽITOSTÍ ...........................................................................................................................................6 ANALÝZA HROZEB ...................................................................................................................................................7

I.

ÚVOD, METODOLOGIE A CÍL PRŮZKUMU .......................................................................................8

II.

OBYVATELSTVO...........................................................................................................................................10

1.

CELKOVÝ POČET OBYVATEL ..................................................................................................................................10 1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 1999 - 2008...................................................................................................12 2. STRUKTURA OBYVATEL .........................................................................................................................................13 2.1. Územní rozložení počtu obyvatel..................................................................................................................13 2.2. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku .......................................................................................................15 2.2.1.

Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb...................................................................................17

2.3. Struktura obyvatel podle vzdělání.................................................................................................................18 2.4. Zdravotně handicapovaní v MČ Praha – Zbraslav ........................................................................................19 3. POHYB OBYVATELSTVA .........................................................................................................................................20 3.1. Stavy a přírůstky obyvatel MČ – Praha - Zbraslav .......................................................................................20 3.2. Od kdy žijí občané v MČ Praha – Zbraslav ..................................................................................................21 3.2.1.

Struktura přistěhovalých do MČ Praha – Zbraslav .................................................................................................22

3.3. Sňatečnost a rozvodovost ..............................................................................................................................24 4. STRUKTURA DOMÁCNOSTÍ A BYDLENÍ ...................................................................................................................25 4.1. Struktura domácností ....................................................................................................................................25 4.2. Typy domácností...........................................................................................................................................26 4.3. Struktura bydlení...........................................................................................................................................27 5. SOCIOEKONOMICKÁ SITUACE OBYVATEL ...............................................................................................................28 5.1. Ekonomická aktivita obyvatel .......................................................................................................................28 5.2. Trh práce, nezaměstnanost ............................................................................................................................29 III.

PROGNÓZA VÝVOJE POČTU A STRUKTURY OBYVATEL ........................................................30

1.

PARAMETRY PROGNÓZY ........................................................................................................................................30 1.1. Současná struktura obyvatel..........................................................................................................................30 1.2. Plodnost.........................................................................................................................................................31 1.3. Úmrtnost........................................................................................................................................................33 1.4. Migrace .........................................................................................................................................................33 2. VÝSLEDKY PROGNÓZY ...........................................................................................................................................35 2.1. Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách......................................................................36 IV.

DOPRAVNÍ OBSLUŽNOST ......................................................................................................................41

1.

BILANCE DOJÍŽĎKY A VYJÍŽĎKY MČ PRAHA – ZBRASLAV ....................................................................................41 1.1. Vyjížďka za prací a studiem z MČ Praha - Zbraslav.....................................................................................41 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3.

Dopravní prostředek ...............................................................................................................................................43 Čas strávený na cestě a frekvence vyjížďky ...........................................................................................................45 Místo vyjížďky .......................................................................................................................................................46

1.2. Dojížďka za prací a studiem do MČ Praha - Zbraslav ..................................................................................47 1.3. Odhad vyjížďky za 5 a 10 let ........................................................................................................................48 2. DOPRAVNÍ SPOJENÍ ................................................................................................................................................49 2.1. MHD a autobusové spojení ...........................................................................................................................49 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4.

Frekvence autobusového spojení Zbraslav - Praha.................................................................................................50 Autobusové spojení jednotlivých lokalit MČ Prahy Zbraslav ................................................................................51 Vytíženost autobusových linek...............................................................................................................................52 Spokojenost občanů s MHD ...................................................................................................................................53

2.2. Vlak...............................................................................................................................................................55 2.3. Osobní doprava a intenzita dopravy..............................................................................................................57 3. SPOKOJENOST OBČANŮ S DOPRAVNÍ SITUACÍ V OBCI .............................................................................................60

VÝZKUMY SOUKUP: Sociodemografická studie MČ Praha - Zbraslav - říjen 2008

2

V.

ŠKOLSTVÍ, ZDRAVOTNICTVÍ A SOCIÁLNÍ PÉČE ......................................................................61

1.

ŠKOLSTVÍ ...............................................................................................................................................................61 1.1. Předškolní zařízení ........................................................................................................................................61 1.2. Základní škola ...............................................................................................................................................65 2. ZDRAVOTNICTVÍ ....................................................................................................................................................67 2.1. Ambulantní zdravotnická zařízení v MČ Praha – Zbraslav...........................................................................67 2.2. Jaká zdravotnická zařízení chybí občanům v MČ Praha – Zbraslav? ..........................................................69 2.3. Spokojenost občanů se zdravotnictvím v MČ Praha – Zbraslav ...................................................................70 3. SOCIÁLNÍ SLUŽBY ..................................................................................................................................................71 3.1. Poskytovatelé sociálních služeb na území MČ Praha – Zbraslav..................................................................71 3.2. Počet obyvatel vyžadující sociální služby.....................................................................................................71 3.3. Potřebnost sociálních služeb pro seniory ......................................................................................................73 3.4. Jak dále?........................................................................................................................................................75 3.5. Spokojenost občanů se sociálními službami v MČ Praha – Zbraslav ...........................................................76 VI.

KULTURA, SPORT, ZÁJMOVÁ ČINNOST .........................................................................................77

1.

KULTURNÍ A SPORTOVNÍ ORGANIZACE, SPOLKY, KLUBY ........................................................................................77 1.1. Neziskové organizace....................................................................................................................................77 1.2. Sportovní kluby.............................................................................................................................................77 2. VÝZNAMNÉ KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE, SPOLKOVÁ A ZÁJMOVÁ ČINNOST .......................................................78 3. SPOKOJENOST OBČANŮ S MOŽNOSTMI KULTURNÍHO, SPORTOVNÍHO A VOLNOČASOVÉHO VYŽITÍ V MČ PRAHA – ZBRASLAV .....................................................................................................................................................................80 3.1. Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti kultury a společenského vyžití?....................................81 3.2. Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti volno-časových aktivit? ................................................83 4. TURISTICKÝ RUCH..................................................................................................................................................84 VII. PRŮZKUM MEZI OBYVATELI MČ PRAHA – ZBRASLAV.....................................................................85 1. 2.

CELKOVÁ SPOKOJENOST S ŽIVOTEM V OBCI...........................................................................................................85 POZITIVA A NEGATIVA MČ PRAHA – ZBRASLAV ...................................................................................................87 2.1. Pozitiva života v obci ....................................................................................................................................87 2.2. Negativa života v obci...................................................................................................................................89 3. SPOKOJENOST S JEDNOTLIVÝMI ASPEKTY ŽIVOTA V OBCI ......................................................................................92 4. PRIORITY OBCE DLE OBČANŮ .................................................................................................................................94 5. CHYBĚJÍCÍ OBCHODY A SLUŽBY .............................................................................................................................95 6. OCHOTA ZAPOJIT SE DO ČINNOSTI OBCE.................................................................................................................97 7. LOKALITA ZA BENZÍNOVOU PUMPOU A JEJÍ VYUŽITÍ ..............................................................................................98 VIII. PŘÍLOHA .........................................................................................................................................................99 1. 2. 3. 4. 5.

VĚKOVÁ STRUKTURA OBYVATELSTVA HL. M. PRAHY ...........................................................................................99 VYJÍŽĎKA A DOJÍŽĎKA DLE SLDB 2001 ..............................................................................................................100 SPOKOJENOST SE ZDRAVOTNÍMI SLUŽBAMI .........................................................................................................103 CELKOVÁ SPOKOJENOST DLE SOCIODEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ ...................................................................104 CHYBĚJÍCÍ OBCHODY A SLUŽBY ...........................................................................................................................105

IX.

DOTAZNÍK ....................................................................................................................................................108

ZPRACOVATEL PRŮZKUMU..............................................................................................................................112


3

Resumé Výsledky sociodemografické studie jsme shrnuli pomocí SWOT analýzy. Jednotlivá zjištění jsme rozdělili na silné a slabé stránky, na příležitosti a hrozby. Cílem této analýzy je utřídit jednotlivé faktory tak, aby se s nimi mohlo dále pracovat. Poznámka: Situace v MČ Praha - Zbraslav není neměnná, ale vyvíjí se. Proto by tato SWOT analýza měla být živým dokumentem, kde se postupně jednotlivé faktory budou přesouvat v závislosti na změně situace a na prioritách obce. Nepovažujte proto tuto analýzu za vyčerpávající. Měla by se stát především podkladem pro další činnosti a plánování.

1. Analýza silných stránek •

Převládající spokojenost obyvatel se životem v obci.

•

Lokalita a okolní příroda.

•

Dostupnost centra Prahy.

•

Lokalita a okolní příroda.

•

Velmi nízká nezaměstnanost.

•

MČ Praha – Zbraslav je obcí s vysokou vzdělaností. Počet vysokoškoláků je téměř 2x vyšší než činí průměr celé ČR.

•

Vysoký podíl rodinných domů – obyvatelé žijící v rodinných domech bývají s lokalitou mnohem více spjati než obyvatelé sídlišť a více jim záleží na budoucím rozvoji obce.

•

Převažuje spokojenost s MHD (s výjimkou linek 129 a 165).

•

Vysoká spokojenost obyvatel se základní školou.

•

Na Zbraslavi je aktivní spolkový život. Existuje zde celá řada neziskových organizací a sportovních klubů.

•

V MČ Praha - Zbraslav aktivně působí několik aktivních neziskových organizací, které nabízí volnočasové aktivity pro „znevýhodněné osoby“ (PEXESO, KLAS, HELPLES).

•

V MČ Praha - Zbraslav se koná celá řada významných kulturních, společenských a sportovních akcí (např. Vejvodova Zbraslav, Slavnosti Elišky Přemyslovny1, Závody do vrchu, Kaškova Zbraslav, Zbraslavské Vánoce a další).

1

V roce 2008 se Slavnosti Elišky Přemyslovny nekonaly.


4

2. Analýza slabých stránek •

K trvalému pobytu je hlášeno pouze 86 % zde skutečně žijících obyvatel. Nejčastěji nejsou přihlášeny domácnosti s předškolními a školními dětmi.

•

Časté stížnosti na nedostatečnou čistotu veřejných prostranství a veřejné zeleně.

•

Nedostatečná nabídka obchodů a služeb, respektive nevyhovující otevírací doba. Nespokojeni jsou obyvatelé prakticky všech lokalit. Nejméně spokojeni jsou obyvatelé odlehlých částí, Lahoviček a Lahovic ale i obyvatelé starého sídliště a staré části Zbraslavi kolem náměstí.

•

Stížnosti na špatný stav komunikací.

•

V posledních několika letech se výrazně zhoršila dopravní situace na Zbraslavi: o

Intenzivní automobilová doprava uvnitř samotné Zbraslavi. Částečně jde o průjezdnou dopravu, ale z velké části se jedná o dopravu, kterou způsobují samotní obyvatelé Zbraslavi.

o

V posledních letech jsme svědky intenzivního nárůstu počtu osob vyjíždějících mimo MČ Praha - Zbraslav. Zatímco v roce 2001 vyjíždělo 57 % obyvatel ve věku 7-65 let (3 146), dnes je to 68 % (5 365).

o

V roce 2001 vyjíždělo autem do práce 438 obyvatel. Dnes je to cca 1 900 osob. Automobilová doprava narůstá na úkor MHD.

o

Vlak je v současné době na cesty do práce či do školy nevyužívaný. Obyvatelé jím nechtějí jezdit kvůli špatnému jízdnímu řádu (nízké frekvence spojů, nízké rychlosti spojení...) a kvůli špatné dostupnosti samotného nádraží.

o

V posledních letech stoupl počet obyvatel, kteří jezdí do Prahy 4. Na tuto stranu je spojení veřejnými dopravními prostředky značně problematické.

o

Na MHD si stěžují obyvatelé, kteří musí používat linky 129 a 318. Jsou přeplněné a mimo špičku jezdí pouze 2-3x do hodiny.

•

Nedostatek jeslí a mateřských škol. Dětí ve věku 3-6 let žije v MČ Praha – Zbraslav 480, kdežto počet míst v mateřských školkách je 398 a z toho 40 v AJ školkách.

•

V MČ Praha - Zbraslav chybí někteří specializovaní lékaři. Jedná se především o pediatry, praktické lékaře pro dospělé, stomatologa a internisty.

•

Ukázalo se, že v MČ Praha – Zbraslav žije převážně mladé obyvatelstvo, které na sociální služby příliš nemyslí. Podle respondentů by měly být sociální služby až na 7. místě z deseti v prioritách vedení ÚMČ.


5

•

Nedostatečná nabídka kulturního vyžití. Velké části obyvatel chybí kino a společenský sál, kde by se mohly konat plesy a zábavy. Spokojenost s kulturním vyžitím na Zbraslavi je jedním z nejhůře hodnocených aspektů.

•

Nedostatek veřejných sportovišť.

•

Nespokojenost respondentů s možností účasti při místním plánování.

•

Nespokojenost respondentů s bezpečností v obci.

•

Starousedlíci většinou žijí v rodinných domech a nově přistěhovalí v bytových. To může způsobovat napětí při plánování činnosti obce. Na druhou stranu je dobře, že podíl osob žijících v rodinných a bytových domech je vyrovnaný.

3. Analýza příležitostí •

Přibližně 1 400 obyvatel zde žije bez nahlášení trvalého bydliště. Případná kampaň směřující k nahlášení trvalého bydliště by ÚMČ přinesla: o

významné finance do rozpočtu navíc,

o

navýšení počtu spojů MHD směrem na Zahradní město a staré sídliště, neboť zde žije největší počet nehlášených obyvatel,

o

více dotací pro školky a školy, neboť nejvíce nehlášených je mezi rodinami s malými dětmi a svobodnými, kteří v dohledné době potomky pravděpodobně plánují,

o •

argumenty pro navýšení počtu chybějících pediatrů.

V blízké budoucnosti předpokládáme růst obyvatel, než se plně obsadí Zahradní čtvrť a Sluneční město. Tito noví obyvatelé mohou přinést další finance do rozpočtu MČ.

•

Uvažovaná výstavba vlakové zastávky na Kačerově zlepší vlakové spojení Zbraslav – Praha. Tento krok ovšem nebude příliš fungovat, pokud se nezlepší dostupnost vlakového nádraží na Zbraslavi (např. kyvadlová autobusová doprava) a pokud se nezlepší se i jízdní řády Českých drah.

•

Omezení

průjezdnosti

Zbraslavi

(např.

fyzické

zpomalovače,

kruhové

objezdy,

důsledné měření rychlosti či kontrola zákazu vjezdu nákladním automobilům) by prodloužilo cestu projíždějícím vozidlům, čímž by se jim vyplatilo objet Zbraslav po Strakonické a nikoliv přes samotné centrum. •

Obyvatelům MČ Praha - Zbraslav chybí bazén či koupaliště. Objekt bývalých loděnic je vhodný pro vybudování říčních lázní, které by mohly sloužit k rekreaci nejen obyvatelům Zbraslavi.


6

•

Velká část obyvatel je ochotna se zapojit do činnosti ve své obci. Je ovšem třeba je k této aktivitě motivovat.

4. Analýza hrozeb •

Věková struktura je rozkolísaná. V poslední době MČ Praha - Zbraslav zažívá populační boom díky vysokému počtu žen ve věku 30 – 34 let. V několika nejbližších letech se sice počet narozených dětí bude zvyšovat, následně se ale bude pravděpodobně snižovat, protože silné ročníky ze 70. let „odrodí“.

•

V budoucnu očekáváme růst počtu dětí. Intenzivní nárůst nastane u dětí v předškolním věku. Jejich počet ovšem za cca 10 let mírně klesne. Počet dětí školou povinných poroste ještě po roce 2018. V důsledku toho bude:

•

o

nedostatek míst v mateřských školách,

o

nedostatek míst v základní škole,

o

ještě větší nedostatek pediatrů.

Současně s počtem dětí poroste i počet seniorů nad 65 let. To bude klást nároky na sociální služby, především na rozšíření pečovatelské služby, na vznik ambulantních a případně i pobytových zařízení. Pobytová zařízení jsou nákladnou záležitostí (investičně i neivestičně) a proto otázku jejích zřízení je vhodné řešit na krajské úrovni.

•

Více jak 2/3 osob ve věku 15-65 let vyjíždí mimo MČ Praha – Zbraslav a jejich počet roste. Vzhledem ke stížnostem na nedostatek obchodů, služeb, kultury a sportu hrozí, že se ze Zbraslavi stane „noclehárna“. Pokud by se tak stalo, obyvatelé nebudou mít k obci velký vztah a nebudou ochotni se aktivně podílet na činnosti obce.

•

S dokončením obchvatu Prahy lze očekávat, že intenzita dopravy na Strakonické a Jižní spojce mírně poklesne. To přiměje obyvatele Zbraslavi, aby k cestám do Prahy ještě častěji využívali osobní automobil. Lze tedy očekávat zvýšení intenzity dopravy na Zbraslavi, kterou budou způsobovat sami obyvatelé Zbraslavi, nikoliv projíždějící vozidla.

•

Hrozba zrušení či omezení linky 165. Jedná se o jedinou linku, která spojuje Zbraslav s Radotínem a Modřany.

•

V současné době diskutované zrušení polikliniky by značně omezilo dostupnost zdravotních služeb v MČ Praha - Zbraslav


7

I. Úvod, metodologie a cíl průzkumu Stručná charakteristika oblasti MČ Praha - Zbraslav leží na samém kraji Prahy, jižně od centra.

Rozkládá se při soutoku

Vltavy a Berounky a tvoří ji dvě územně technické jednotky Zbraslav a Lahovice. Zbraslav má výhodnou polohu. Nachází se relativně blízko centra Prahy, na něž je dobré dopravní napojení, a zároveň je obklopená přírodou a lesy. Převládá zde zástavba rodinných domů. Charakterem zástavby a života se MČ Praha - Zbraslav podobá více obcím ležící v okrese Praha – Západ či Praha – východ než samotnému Hl. městu Praha. Zbraslav také dlouhou dobu pod okres Praha – západ spadala. Součástí Hl. města Prahy se Zbraslav stala v roce 1974. Ze soužití s Prahou plynou pro MČ Praha – Zbraslav výhody i nevýhody. Mezi výhody je třeba počítat např. relativně dobře fungující MHD. Nevýhodou jsou omezené pravomoci. Narozdíl od samostatných obcí spadají pod kompetenci ÚMČ pouze některé samosprávné činnosti. ÚMČ tak v řadě oblastí nemá výkonnou pravomoc. Jedinou možností, jak ovlivnit věci nespadající pod pravomoc ÚMČ je působit jako formální či neformální autorita. V současné době je MČ Praha – Zbraslav jednou z největších z malých městských částí Prahy. K listopadu 2008 činil celkový počet hlášených obyvatel 8 625 (dle statistiky ÚMČ), nicméně započítáme-li i nenahlášené osoby, přesahuje celkový počet skutečně žijících obyvatel 10 000. Do budoucna lze očekávat další růst počtu obyvatelstva, zhruba až na 11 – 12,5 tis. Problémem je, že největší nárůst nastane ve věkových skupinách, které vyžadují veřejné služby (MŠ, ZŠ, sociální služby pro seniory). Vedle obyvatelstva a jeho předpokládaného vývoje se tato sociodemografická studie zaobírá analýzou současné situace a budoucím vývojem v oblasti dopravy, ve školství, zdravotnictví, sociálních službách a ve volno-časových aktivitách. Informace jsou záměrně zpracovány tak, že jsou vzájemně propojeny a doplňují se. Poznámka: Studie dobře mapuje současný stav a odhaduje vývoj do budoucna. Díky reprezentativnímu průzkumu mezi obyvateli jsme nebyli odkázáni pouze na oficiální statistiky, z nichž je řada neaktuální a hlavně nezahrnují nehlášené obyvatele. Našeho průzkumu se účastnili všichni žijící obyvatelé, kteří byli vybráni náhodným způsobem. Aby bylo možné na sociodemografické studii zakládat strategická rozhodnutí, musí být neustále aktualizována. Obecně se doporučuje aktualizaci provádět každých 5 let.


8

Zdroje dat Jedním ze zdrojů dat jsou existující statistiky vedené Českým statistickým úřadem, Ministerstvem práce a sociálních věcí, Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR, případně dalšími orgány zabývajícími se sběrem příslušných dat. Některé údaje jsou podloženy informacemi poskytnutými samotnými pracovníky úřadu MČ Praha – Zbraslav. Další část dat pochází z výzkumu, který byl proveden mezi obyvateli MČ Praha – Zbraslav formou dotazníkového šetření. Respondneti byli vybráni pomocí vícestupňového náhodného výběru tak, aby byly reprezentativně pokryty všechny lokality MČ Praha – Zbraslav2. Dotazníky byly distribuovány prostřednictvím dobrovolných tazatelů do domácností a následně

po

domluvě

s

respondenty

vyzvednuty

a

zkontrolovány.

Osloveno

bylo

560 domácností, z nichž nám odpovědělo 340. V dotázaných 340 domácnostech žije 1002 jednotlivců. Response

rate

(tzn.

procento

vyplněných

dotazníků

z celkového

počtu

distribuovaných dotazníků) dosáhl 61%. Dotazník se sestával ze dvou hlavních částí. První byla vyplňována jednou za celou domácnost, druhá za každého jednotlivce zvlášť. To nám umožnilo získat přesné údaje o demografické struktuře nejen trvale hlášených obyvatel, ale i o obyvatelích, kteří na Zbraslavi trvalé bydliště nemají. Poznámka: Výzkum byl koncipovaný jako reprezentativní. To znamená, že každý obyvatel měl stejnou šanci se do výběru dostat. Výběr respondentů probíhal na základě vícestupňového náhodného výběru. Narozdíl od různých anket3, lze výsledky tohoto šetření zobecňovat na celou MČ Praha - Zbraslav.

2

Na základě konzultace s představiteli ÚMČ jsme MČ Praha – Zbraslav rozdělili na 15 lokalit. Při dělení lokalit byl brán zřetel na geografickou polohu a typ bydlení. Například jsme rozdělili Záběhlice na 2 části – Záběhlice rodinné domy a Záběhlice paneláky. To nám umožnilo vytvořit relativně homogenní územní celky. Z každého celku jsme náhodně vybrali seznam ulic a tazatel měl vhodit dotazník do každé třetí, respektive druhé poštovní schránky.

3 Problém anket spočívá v jejich nereprezentativnosti, tedy ne všichni obyvatelé mají stejnou šanci, že budou osloveni. Např. budeme-li oslovovat lidi u Lidlu, je určitá skupina obyvatel nadhodnocena. Podobně nebudou výsledky reprezentativní v případě, že anketa bude distribuována přes členskou síť organizací (např. každý člen by měl sebrat 5 dotazníků ze svého okolí).


9

II. Obyvatelstvo 1. Celkový počet obyvatel K 1.10.2008 měla MČ Praha – Zbraslav podle statistik MÚ 8 625 obyvatel4. Administrativní údaje však zahrnují pouze obyvatele, kteří mají v MČ trvalé bydliště. Součástí výzkumu mezi obyvateli MČ proto byla i otázka, zda mají respondenti a jejich rodinní příslušníci trvalý pobyt hlášený v MČ Praha – Zbraslav. Osoby s nehlášených trvalým bydlištěm na MČ Praha – Zbraslav tvoří cca 14 % obyvatel MČ. Celkově pak můžeme dopočítat, že v říjnu 2008 žilo na území MČ Praha – Zbraslav přibližně 10 050 obyvatel.

Celkový počet obyvatel MČ Praha - Zbraslav k 1.10.2008

Obyvatelé bez trvalého bydliště 1 425

Obyvatelé s hlášeným trvalým bydlištěm 8 625

Graf. č: 1

Zdroj: Vyzkumy Soukup (2008), N=1002

Celkový počet 14 % obyvatel nepřihlášených k trvalému bydlišti sice není vysoký, ale jak uvidíme dále, nepřihlášení obyvatelé nejsou rozloženi rovnoměrně. Jejich struktura se liší jak z pohledu věku tak z pohledu lokalit. Nepřihlášení dle lokalit Z pohledu lokalit najdeme největší podíl nepřihlášených v Zahradní čtvrti (32 % zdejších obyvatel nemá hlášené trvalé bydliště) a ve Slunečním městě (26 % obyvatel bez trvalého bydliště). Je to logické, neboť se jedná o novou výstavbu, která se teprve dokončuje. Naopak lokality s nejmenším podílem nepřihlášených obyvatel jsou Pod Havlínem (4%), Záběhlice (7%) a Ouhor (8%). Na Starém sídlišti, nejlidnatější lokalitě MČ Praha - Zbraslav, není přihlášeno 12 % obyvatel. Podrobněji viz kapitolu 2.1. 4 Statistiky MČ Praha - Zbraslav se mírně liší od statistik ČSÚ. Například na konci roku 2007 žilo na Zbraslavi dle ČSÚ 8 731 obyvatel, kdežto podle statistik MČ Praha – Zbraslav 8 345. V tomto případě vycházíme z obecní statistiky.


10

Nepřihlášení dle věku a typu domácnosti Struktura nepřihlášených obyvatel se významně liší i dle věku obyvatel. Nejméně přihlášených nalezneme ve věkových skupinách 20 – 34 let (25%)

a 5 – 9 let (26%). Vysoké

procento je také ve skupinách 0 – 4 let (17%). Jak je patrné i z následující tabulky, nejvíce nepřihlášených obyvatel

žije v domácnostech s předškolními dětmi a

v „ostatních

domácnostech“, do kterých většinou spadají mladé bezdětné domácnosti, u kterých lze potomky brzy očekávat. Tab. č: 1 Trvalé bydliště osob žijících v jednotlivých typech domácností Typ domácnosti

má hlášené nemá hlášené trvalé bydliště trvalé bydliště

Celkem

Domácnosti s předškolními dětmi

82%

18%

100%

Domácnosti se školními dětmi

90%

10%

100%

Domácnosti seniorů

95%

6%

100%

Ostatní domácnosti

77%

23%

100%

MČ Praha - Zbraslav - celkem

86%

14%

100%

Nepřihlášení dle délky života v MČ Praha – Zbraslav Konečně značné rozdíly nalezneme mezi obyvateli podle toho, jak dlouho žijí v obci. Obyvatelé, kteří se přistěhovali po roce 2001 mají hlášené trvalé bydliště pouze v 69 % případů, tedy 31 % z nich nemá trvalé bydliště v MČ Praha – Zbraslav nahlášeno. Další významnou skupinou jsou obyvatelé, kteří se přistěhovali v 70. letech 20. století. Přestože na Zbraslavi žijí téměř 30 let, 11 % z nich stále nemá vyřízené trvalé bydliště. Blíže viz. kap. 3.1.1. Poznámka: Nabízí se otázka, zda se nepokusit zvýšit počet hlášených obyvatel. Pokud by dotace na 1 osobu ročně činila 2,5 tis. ročně, lze navýšit rozpočet MČ až o 3,5 mil. Kč ročně. Navíc zvýšení počtu hlášených obyvatel bude mít pozitivní dopad na MHD a další veřejné služby provozované Hl. městem Prahou. Doporučení: Lze uvažovat o krátkodobé intenzivní kampani, jejímž cílem by bylo navýšení počtu hlášených obyvatel. Níže uvádíme příklady, které by mohly podpořit zájem nahlásit své trvalé bydliště na Zbraslav:

část dotace rozdělit nově přihlášeným obyvatelům (např. za nahlášení 500 Kč)

domluvit s provozovateli služeb v MČ Praha – Zbraslav na poskytnutí poukázek na služby či konzumaci. Argumentem pro provozovatele může být prezentace – zaplatí pouze za ty zákazníky, které mu přivedete (přijdou s poukázkou). Mělo by se ovšem jednat o zajímavé bonusy (např. při večeři pro 2 osoby 1 osoba zdarma). 10% slevy jsou neúčinné.

zaplacení kupónu na MHD

předplacení Zbraslavských novin

suvenýry s motivem Zbraslavi


11

1.1. Vývoj počtu obyvatel v letech 1999 - 2008 Celkový počet registrovaných obyvatel od roku 1999 do roku 2002 mírně rostl. V roce 2003 nastal pokles o 252 obyvatel, čímž se hodnota dostala pod výchozí rok 1999. Pokles byl pravděpodobně způsoben povodněmi v roce 2001. Zvláště v Lahovicích a Lahovičkách byla zatopena

značná

část

zástavby.

Část

obyvatel

zasažených

povodní

se

ze

Zbraslavi

odstěhovala, přičemž musíme počítat s časovým odstupem, než si vyřídili nové trvalé bydliště. Povodně

se

tak

se

zpožděním

projevily

i

do

městské

statistiky.

V roce

2004

již

zaznamenáváme další růst, nejdříve pomalejší. V posledních dvou letech přesahoval růst více než 300 nově hlášených obyvatel ročně. Nárůst v posledních letech souvisí s výstavbou Slunečního města a posléze i Zahradní čtvrti. Odhad celkového počtu obyvatel se vztahuje k roku 2008, kdy proběhlo dotazníkové šetření. Podle tohoto šetření nemá hlášené trvalé bydliště zhruba 14 % obyvatel MČ Praha – Zbraslav. Pro ilustraci uvádíme celkový počet obyvatel i za rok 2006 a 2007 s předpokladem, že podíl nepřihlášených zůstal stejný.

Vývoj počtu obyvatel s hlášeným trvalým pobytem a odhad počtu všech obyvatel včetně neregistrovaných 10500 Registrovaný počet obyvatel 10000

10050

Odhad celkového počtu obyvatel včetně neregistrovaných

9500

9724 9375

9000 8 625

8500 7 969 8000 7500

7 791

8 345

7 981 8 046

7 882

7 740

7 729

7 854

7000 6500 6000 1999 Graf. č: 2

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ÚMČ, Vyzkumy Soukup (2008), N=1 002


12

2. Struktura obyvatel 2.1. Územní rozložení počtu obyvatel Podle územně technického členění se MČ Praha - Zbraslav skládá ze 2 částí – Zbraslav a Lahovice. Pro účely této studie se jedná o příliš široké a hrubé vymezení. Na základě konzultace se zástupci ÚMČ jsme vytipovali 15 různých lokalit. V úvahu byla brána poloha a typ zástavby. Následně jsme jednotlivé domy z registru obyvatel ručně rozdělili podle mapy do vymezených lokalit. Třetina obyvatel MČ Praha – Zbraslav (cca 3 306) žije v lokalitě staré sídliště. S velkým odstupem pak následují Žabovřesky, kde žije přibližně 1 140 obyvatel, Stará Zbraslav s 1 126 obyvatel a Zahradní čtvrť s 1 010 obyvateli. U Zahradní čtvrti lze očekávat další nárůst, neboť v době výzkumu nebyly všechny byty zcela obsazeny. Celková kapacita Zahradní čtvrti je 732 bytů, tedy cca 1 900 obyvatel. Podobně lze očekávat růst počtu obyvatel ve Slunečním městě, kde se nachází 349 bytů (cca 900 obyvatel). Nejméně obyvatel pak žije v lokalitách Závist, Lahvice, Peluněk a Strnady.


13

Územní rozložení obyvatel MČ Praha - Zbraslav Celkový počet obyvatel

2 913

Staré sídliště

Žabovřesky

1 020

Stará Zbraslav

393

120

966

Hlášení obyvatelé

160

Nehlášení obyvatelé Zahradní čtvrť

687

323

Pod Havlínem

635

24

Sluneční město

487

Záběhlice - rodinné domy

506

Baně

170

37

423

Ouhor

79

349

32

Lahovičky

198

Záběhlice - paneláky

176

Závist

13

96 10

Lahovice

80

17

Peluněk

48

5

Strnady

36 0

Graf. č: 3

43

4 500

1 000

1 500

2 000

2 500

3 000

3 500

Zdroj: MČ Praha - Zbraslav, Vyzkumy Soukup (2008), N=1002

Statistické upozornění: Údaje za nehlášené obyvatele jsou pouze orientační, zvláště pak

v lokalitách Závist, Lahovice, Peluněk a Strnady.


14

2.2. Struktura obyvatel podle pohlaví a věku Počet mužů a žen je mezi obyvateli MČ Praha – Zbraslav vyrovnaný. Podobně jako v celé

ČR platí, že v mladších věkových skupinách mírně převažují muži, kdežto mezi seniory nalezneme více žen. Mezi obyvateli nad 65 let tvoří ženy 58%, ve skupině nad 80 let je to již 61%. Městská část Praha – Zbraslav je obcí s převažujícím podílem obyvatel v produktivním věku (tzn. 15 – 64 let), která tvoří téměř ¾ obyvatel obce (71,5%). Nejvyšší podíl mají v obci

lidé ve věku 25 – 29 let, resp. 30 – 34 let – dohromady tyto skupiny tvoří 20 % obyvatel MČ Praha – Zbraslav.

Struktura obyvatel MČ Praha - Zbraslav podle věku Celkový počet obyvatel skutečně žijících

-800

-600

-400

-200

0 34 85 + 75 80 - 84

115 128 192

400

96 165

70 - 74

168

ženy

216 354

55 - 59

352

338

50 - 54

294

354

45 - 49

282 335

40 - 44

370

35 - 39

576

309 321 429

30 - 34

559

25 - 29

478 330

443

20 - 24 240 183

290 313

15 - 19 10 - 14 5-9 0-4

800

muži

75 - 79

65 - 69

600

85

60 - 64

305

Graf. č: 4

200

292 223 188 278 343

Zdroj: Statistika MČ Praha Zbraslav a Vyzkumy Soukup (2008), N=1002


15

Na věkové struktuře obyvatel MČ Praha – Zbraslav je patrné několik trendů. Některé z nich jsou shodné s trendy celé ČR, jiné jsou specifické pro Zbraslav. Pro srovnání můžete použít podrobnou věkovou strukturu Hlavního města Prahy, která se nachází v příloze. 1. Zbraslav je relativně mladou obcí s vyšším podílem dětí ve věku 0 – 14 let. 2. Podobně jako v celé ČR / Praze zde žijí silné ročníky narozených v 70. letech 20. stol. Jejich podíl je ovšem ve srovnání s Prahou mnohem větší a to díky přistěhovaleství. 3. Ve srovnání s Prahou, ale i celou ČR, žije na Zbraslavi větší podíl 40letých. 4. Podobně jako v celé ČR či Praze jsou lidé narození po druhé světové válce výraznou skupinou i na Zbraslavi. V relativně krátké době lze očekávat intenzivnější potřeby služeb pro seniory. Tab. č: 2 Věkové složení obyvatelstva SO Hl. m. Prahy Obyvatelstvo ve věku Region ČR

0 - 14

15 - 64

65 a více

Celkem

Index stáří

1 479 514

7 325 238

14,4

71,2

14,4

100,2

144 560

857 342

186 224

1 188 126

12,2

72,2

15,7

128,8

Praha 16

2 896

14 860

2 902

20 658

14,0

71,9

14,0

100,2

Praha - Zbraslav

1 182

6 077

1 118

8377

14,1

72,5

13,3

94,6

Hl.m.Praha

1 482 437 10 287 189

% obyvatel ve věku 65 a 0 - 14 15 - 64 více

Zdroj: ČSÚ, stav k 31.12.2006


16

2.2.1. Věková struktura obyvatel dle návaznosti veřejných služeb Pro účely komunitního plánování jsme rozdělili obyvatele nikoli do 5-letých věkových skupin, ale do skupin dle návaznosti veřejných služeb. Toto rozdělení je užitečné zejména pro plánování dalšího rozvoje obce. Z tabulky č. 3 je patrné, že ve věku do 2 let žije na Zbraslavi přibližně 409 dětí, z toho 339 hlášených. Ve věku 3-6 let (mateřská škola) zde žije 480 dětí (377 hlášených),dětí školou povinných pak 791 (669 hlášených). Seniorů nad 65 let žije na Zbraslavi zhruba 1 274, z toho 290 obyvatel je starší 80 let. Porovnání věkové struktury a kapacit jednotlivých zařízení naleznete v příslušných kapitolách dle typu zařízení.

Tab. č: 3 Věkové složení obyvatelstva MČ Praha-Zbraslav dle skupin obyvatel (včetně nehlášených) Hlášení

Celkem i s nehlášenými

339

409

mateřská škola

377

480

7 – 15

ZŠ

669

791

16 - 26

SŠ, VŠ

1 029

1 290

27 – 40

2 139

2 686

41 - 64

2 848

3 122

Věková skupina

Veřejná služba

0-2 3-6

65+

pečovateslká služba

1 231

1 274

80+

intenzivnější soc. služby pro seniory

280

290

Zdroj: Statistika MČ Praha - Zbraslav a Výzkumy Soukup (2008), N=1002

Statistické

upozornění:

Údaje

jsou

orientační,

neboť

byly

dopočítány

na

základě

dotazníkového šetření.

Poznámka: Kapacitám zařízení a vývoji počtu obyvatel v dané věkové skupině se věnujeme

v samostatných kapitolách.


17

2.3. Struktura obyvatel podle vzdělání Tab. č: 4 Struktura obyvatel MČ Praha-Zbraslav podle vzdělání Věková skupina

Počet obyvatel

%

základní a neukončené

1 002

15,1%

23,0%

vyučení a střední odborné bez maturity

2 029

30,6%

38,0%

úplné střední s maturitou

2 034

30,7%

24,9%

vyšší odborné a nástavbové

366

5,5%

3,5%

1 117

16,8%

8,9%

5

0,1%

0,4%

82

1,2%

1,3%

6 635

100%

100%

vysokoškolské vč. vědecké přípravy bez vzdělání nezjištěno Celkem

% v celé ČR

Zdroj: SLDB 2001, obyvatelé ve věku 15+

MČ Praha – Zbraslav je obcí s vysokou vzdělaností. Podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel je zde vysokých 16,8%, což je oproti průměru ČR o téměř 8 % bodů více a vyšší je i procento občanů s vyšším odborným a nástavbovým vzděláním a s maturitou. Naopak obyvatel se základním či středním vzděláním bez maturity je v MČ Praha – Zbraslav podstatně méně než činí celorepublikový průměr.


18

2.4. Zdravotně handicapovaní v MČ Praha – Zbraslav Ve výzkumu jsme se ptali, zda v domácnosti žije zdravotně handicapovaná osoba. V MČ Praha - Zbraslav existuje cca 8 % domácností, v nichž žije zdravotně handicapovaná osoba. Ne všichni zdravotně handicapovaní ovšem mají vyřízený ZTP či pobírají příspěvek na péči.

Žije ve Vaší domácnosti zdravotně handicapovaná osoba? Ano 8%

Ne 92%

Graf. č: 5

8 %

zdravotně

handicapovaných

Zdroj: Výzkumy Soukup (2008), N=340

zhruba

odpovídá

celorepublikovému

průměru.

Dle

Výběrového šetření zdravotně postižených z roku 2007 (ČSÚ) žije v ČR zhruba 1 mil. osob se zdravotním postižením.


19

3. Pohyb obyvatelstva 3.1. Stavy a přírůstky obyvatel MČ – Praha - Zbraslav Dle ČSÚ přibylo od konce roku 1997 do konce roku 2007 1 030 obyvatel, naprostá většina se přistěhovala. Přírůstek stěhováním činil v posledních 10 letech 959 osob, zatímco přirozený přírůstek pouhých 71 osob. Migrace tak ovlivňuje vývoj obyvatelstva výrazně více než porodnost a úmrtnost. Vzhledem ke struktuře nově přistěhovaných (mladé rodiny - viz. kap. 3.2.1) lze do budoucna očekávat další nárůst porodnosti. Tab. č: 5 Stavy a přírůstky obyvatel MČ Praha-Zbraslav

Rok

stav k 1.1.

narození

zemřelí

přistěhov alí

vystěhov alí

přírůstek stěhování m

celkový přírůstek

stav k 31.12.

1997

7 773

69

86

258

244

14

-3

7 770

1998

7 770

58

76

270

227

43

25

7 795

1999

7 795

76

63

224

192

32

45

7 840

2000

7 840

58

61

247

195

52

49

7 889

2001

7 820

86

76

298

281

17

27

7 847

2002

7 847

63

72

331

290

41

32

7 879

2003

7 879

77

87

342

285

57

47

7 926

2004

7 926

88

67

424

322

102

123

8 049

2005

8 049

74

66

654

446

208

216

8 265

2006

8 265

91

81

541

439

102

112

8 377

2007

8 377

116

67

693

388

305

354

8 731

Zdroj: ČSÚ


20

3.2. Od kdy žijí občané v MČ Praha – Zbraslav MČ Praha – Zbraslav je vzhledem ke své poloze silně ovlivněna migrací.

Od jakého roku žijete v MČ Praha - Zbraslav? Respondenti starší 15 let

2001 - 2008

16%

1991 - 2000

7%

0,8%

15%

Hlášené trvalé bydliště 1981 - 1990

1971 - 1980

19%

1961 - 1970

7%

1951 - 1960

8%

1941 - 1950

7%

1931 - 1940

Bez trvalého bydliště

0,3%

11%

2,4%

0,3%

0,6%

0,1%

4% 0,3%

1920 - 1930 0% 0,4% 0% Graf. č: 6

5%

10%

15%

20%

25%


Čtvrtina obyvatel (23%) MČ Praha – Zbraslav se sem nastěhovala teprve po roce 2001. Dalších 16 % zde žije od dekády 1991 – 2000. Celkově tak necelá polovina obyvatel na Zbraslav přibyla teprve v průběhu posledních 18 let. V průběhu času zaznamenáváme dvě velké migrační vlny: 1. 70. léta 20. století – v této době se staví staré sídliště (ulice Tunelářů, Svépomoci a další) a sídliště v Záběhlicích. Tato vlna pokračuje do první poloviny 80. let 20. stol. Je zajímavé, že značná část z těchto obyvatel stále nemá v MČ Praha – Zbraslav hlášené trvalé bydliště. 2. Po roce 2000 – druhá výrazná imigrační vlna je spojena s výstavbou Slunečního města a Zahradní čtvrti. Velká část respondentů zde opět nemá nahlášené trvalé bydliště.


21

3.2.1. Struktura přistěhovalých do MČ Praha – Zbraslav Obyvatele MČ Prahy – Zbraslav jsme rozdělili do 3 skupin. První skupinu tvoří respondenti, kteří se za Zbraslavi narodili, případně kteří se přistěhovali nejpozději do roku 1970. Druhou skupinu tvoří osoby, kteří na Zbraslav přistěhovali mezi lety 1971 – 2000. Třetí skupinu pak domácnosti, které se přistěhovaly na Zbraslav až po roce 2000. Starousedlíci, kteří se na Zbraslavi narodili či se sem přistěhovali před rokem 1970, žijí ve více než polovině případů v domácnostech seniorů (57%), případně v domácnostech se zdravotně postiženou osobou. V ostatních typech domácností jsou zastoupeny podprůměrně. Starousedlíci většinou bydlí na Staré Zbraslavi, v Záběhlicích, Žabovřeskách a také na Starém sídlišti. Lidé,

kteří

se

přistěhovali

na

Zbraslav

mezi

lety

1971

–

2000,

žijí

především

v domácnostech se školními dětmi (50%), případně v domácnostech seniorů. Více než polovina z nich bydlí na Starém sídlišti a také Pod Havlínem. Noví

přistěhovalci,

kteří

na

Zbraslavi

bydlí

od

roku

2000,

žijí

v domácnostech

s předškolními dětmi (41%), případně v domácnostech se školními dětmi. Většinou

bydlí

v Zahradní čtvrti, Slunečním vrchu a Starém sídlišti.

Tab. č: 6 Struktura přistěhovalých – dle typu domácnosti* (respondenti starší 15 let)

Typ domácnosti

Narodil/a se na Zbraslavi, či se přistěhoval/a do roku 1970



Domácnosti seniorů Domácnosti se zdravotně postiženou osobou Ostatní domácnosti

Nenarodil/a se na Nenarodil/a se na Zbraslavi a Zbraslavi a přistěhoval/a se přistěhoval/a se mezi lety 1971 po roce 2000 2000

18%

20%

41%

31%

50%

33%

57%

25%

9%

10%

9%

3%

14%

18%

26%

Zdroj: Výzkumy Soukup (2008), N=340 * Celkový součet dává více než 100%, neboť domácnosti mohou spadat do více typů (například pokud v domácnosti žijí dítě a senior, je tato domácnost započítána do obou skupin).


22

Tab. č: 7 Struktura přistěhovalých – dle lokality* (respondenti starší 15 let)

Lokalita

Narodil/a se na Zbraslavi, či se přistěhoval/a do roku 1970

Nenarodil/a se na Nenarodil/a se na Zbraslavi a Zbraslavi a přistěhoval/a se přistěhoval/a se mezi lety 1971 po roce 2000 2000

Zahradní čtvrť

0,0%

2%

38%

Slunečný město

1,4%

4%

17%

Staré sídliště

23%

55%

15%

Žabovřesky

19%

5%

7%

5%

4%

6%

19%

8%

4%

Lahovice, Lahovičky

6%

1,0%

4%


9%

4%

2,0%

Pod Havlínem

7%

9%

1,8%


1,8%

2,2%

1,8%

Závist, Peluněk, Strnady

2,3%

2,0%

1,4%

6%

4%

1,0%

Baně Stará Zbraslav (náměstí a okolí)

Ouhor Zdroj: Výzkumy Soukup (2008), N=340

Statistické upozornění: Údaje jsou pouze orientační.


23

3.3. Sňatečnost a rozvodovost Tab. č: 8 Sňatečnost a rozvodovost v MČ Praha-Zbraslav Rok

Sňatky

Počet sňatků na 1 000 obyvatel

Rozvody

Počet rozvodů na 1 000 obyvatel

1997

37

4,8

23

3,0

1998

43

5,5

22

2,8

1999

39

5,0

23

3,0

2000

48

6,1

23

2,9

2001

39

5,0

38

4,9

2002

64

8,2

23

2,9

2003

40

5,1

30

3,8

2004

42

5,3

32

4,0

2005

31

3,9

36

4,5

2006

49

5,9

27

3,3

2007

54

6,4

30

3,6

Zdroj: ČSÚ

V roce 2007 bylo u obyvatel MČ Praha - Zbraslav uzavřeno 54 sňatků (sňatky jsou evidovány dle místa trvalého bydliště ženicha). Jedná se o druhý nejvyšší počet sňatků od roku 1997. Nejvíce sňatků bylo uzavřeno v roce 2002, nejméně pak v roce 2005. Jak počty sňatků, tak hrubá míra sňatečnosti (počet sňatků na 1 000 obyvatel) jsou v průběhu sledovaného období značně rozkolísané, nicméně se drží nad celorepublikovým průměrem (v roce 2008 připadlo 4,1 sňatku na 1 000 obyvatel), i nad průměrem hl. m. Prahy (v roce 2008 připadlo 4,3 sňatku na 1 000 obyvatel). Příčinou může být skutečnost, že na Zbraslavi žije mladší obyvatelstvo než je průměr ČR. Rozvodem skončilo v MČ Praha – Zbraslav v roce 2007 30 manželství. Na 1 000 obyvatel připadlo 3,6 rozvodu, což je mírně nad celorepublikovým průměrem (3,0 v roce 2008) i nad průměrem hl. m. Prahy (3,3 v roce 2008).


24

4. Struktura domácností a bydlení 4.1. Struktura domácností Tab. č: 9 Struktura domácností MČ Praha - Zbraslav MČ PrahaZbraslav

Hl.m. Praha

Bytové domácnosti

2 948

496 940

Hospodařící domácnosti

3 323

544 577

Cenzové domácnosti

3 348

547 811

52,4%

43,3%

- bez závislých dětí

28,3%

24,9%

- se závislými dětmi

24,2%

18,3%

14,8%

16,4%

- bez závislých dětí

5,9%

6,8%

- se závislými dětmi

9,0%

9,5%

2,2%

3,6%

30,5%

36,8%

Průměrný počet členů bytové domácnosti

2,65

2,33

Počet cenzových domácností na 100 bytových domácností

114

110

podíl jednotlivých typů (v %): úplné rodiny

neúplné rodiny

vícečl. nerodinné domácnosti domácnosti jednotlivců

Zdroj: SLBD 2001

Při SLBD v roce 2001 bylo v MČ Praha – Zbraslav sečteno celkem 2 948 bytových domácností, z nichž v každé žilo průměrně 2,65 osob. Ve srovnání s Hl. m. Prahou je tak průměrná bytová domácnost MČ Praha – Zbraslav o 0,32 osob větší. Kromě bytových domácností se při SLBD sčítají také hospodařící domácnosti, které jsou vymezené na základě společného hospodaření osob. Proto může v rámci jedné bytové domácnosti žít více hospodařících domácností. Takových hospodařících domácností bylo v roce 2001 v MČ Praha – Zbraslav 3 323, tedy o 375 více než domácností bytových. Posledním, z hlediska demografické reprodukce základním typem domácnosti, je domácnost cenzová, která je vymezena příbuzenskými vazbami v rámci domácnosti. Tak může v rámci jedné hospodařící domácnosti existovat i více samostatných rodinných jednotek. V roce 2001 bylo v MČ Praha – Zbraslav sečteno 3 348 cenzovních domácností. Na 100 bytových domácností tak připadá v průměru 114 cenzových domácností.


25

Úplné rodiny tvoří 52,4 % cenzových domácností MČ Praha – Zbraslav. To je o 9,1 p.b. více než je průměr Hl. m. Prahy. Neúplných rodin je 14,8 % a domácností jednotlivců 30,5%. 2,2 % cenzových domácností tvoří vícečlenné nerodinné domácnosti.

4.2. Typy domácností Na základě provedeného výzkumu jsme vystavěli vlastní typologii domácností dle věku a případně zdravotního postižení jednotlivých členů. Přibližně 24 % obyvatel MČ Praha – Zbraslav bydlí v domácnostech s předškolními dětmi. V domácnostech se školními dětmi bydlí 38 % obyvatel a v domácnostech seniorů 34%. V domácnostech se zdravotně postiženou osobou žije 8 % obyvatel. Tab. č: 10 Podíl obyvatel bydlících v jednotlivých typech domácností*

Typ domácnosti

Podíl obyvatel bydlících v jednotlivých typech domácností


24%


38%

Domácnosti seniorů

34%

Domácnosti se zdravotně postiženou osobou Ostatní domácnosti

8%

19%

Zdroj: Výzkumy Soukup (2008), N=340 * Celkový součet dává více než 100%, neboť domácnosti mohou spadat do více typů (například pokud v domácnosti žijí dítě a senior, je tato domácnost započítána do obou skupin).


26

4.3. Struktura bydlení Tab. č: 11 Struktura bydlení v MČ Praha - Zbraslav MČ PrahaZbraslav

Hl.m. Praha

1 439

88 200

1 298

82 160

141

6 040

84,1%

61,2%

Podíl panelových domů (v %)

7,0%

12,7%

Ostatní (v %)

8,9%

26,2%

Domy celkem trvale obydlené domy neobydlené domy

Podíl rodinných domů (v %)

Zdroj: SLBD 2001

V roce 2001 bylo při SLBD v MČ Praha – Zbraslav sečteno 1 439 domů, z toho 1 298 domů trvale obydlených a 141 domů neobydlených. Podíl rodinných domů činí 84,1%, podíl panelových domů 7%, ostatní domy tvoří 8,9%. Ve srovnání s Hlavním městem Prahou výrazně převažují rodinné domy. Bytové domy tvoří 16 % všech domů na území MČ Praha – Zbraslav. Podle provedeného šetření v těchto domech bydlí 55 % obyvatel.

Podíl obyvatel žijících v rodinných / bytových domech

Rodinný dům 45% Bytový dům 55%

Graf. č: 7



27

5. Socioekonomická situace obyvatel 5.1. Ekonomická aktivita obyvatel Tab. č: 12 Ekonomická aktivita obyvatel MČ Praha - Zbraslav MČ PrahaZbraslav

Hl.m. Praha

Počet obyvatel dle SLDB

7 838

1 169 106

Ekonomicky aktivní

4 366

635 105

4 176

601 031

190

34 074

75,4%

74,3%

4,3%

4,1%

16,0%

16,0%

3 416

519 242

nepracující důchodci

41,8%

47,4%

závislé osoby

55,1%

50,2%

55,7%

54,3%

muži

61,3%

60,5%

ženy

50,3%

48,8%

5,3%

4,3%

z toho: zaměstnaní nezaměstnaní z ekonomicky aktivních (v %): zaměstnanci zaměstnavatelé samostatně činní Ekonomicky neaktivní z toho (v %):

Míra ekonomické aktivity (v %)

Podíl vyjíždějících za prací mimo hlavní město ze zaměstnaných (v %) Zdroj: SLBD 2001

Při SLBD 2001 bylo v MČ Praha – Zbraslav evidováno 4 366 ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje 55,7 % všech obyvatel (z toho 4 176 zaměstnaných a 190 nezaměstnaných). Míra nezaměstnanosti tak činila 4,4 % (ČR 9%, Praha 5,4%). Z ekonomicky aktivních tvořili tři čtvrtiny (75,4%) zaměstnanci, 4,3 % zaměstnavatelé a 16 % OSVČ. OSVČ tak tvořily cca 9 % všech obyvatel.


28

5.2. Trh práce, nezaměstnanost K 31.12.2007 činila míra nezaměstnanosti v MČ Praha – Zbraslav pouhých 1,88%, což je ve srovnání s Hl. m. Prahou o 0,61 p.b. méně. Bylo registrováno 88 uchazečů o zaměstnání, z nichž 93,2 % byli uchazeči dosažitelní. 58 % nezaměstnaných tvořily ženy, 10 % absolventi škol a 9 % občané se zdravotním postižením. Nejvíce uchazečů o zaměstnání, 31%, tvořili lidé ve věku nad 50 let. Na těchto 88 uchazečů o zaměstnání připadlo 45 volných pracovních míst. Trh práce na MČ Praha – Zbraslav lze chápat jako bezproblémový. Tab. č: 13 Nezaměstnanost MČ PrahaZbraslav

Hl.m. Praha

88

17 363

dosažitelných

93,2

91,1

žen

58,0

52,9

absolventů škol

10,2

4,9

9,1

12,3

k 31.12.2006

2,38

3,09

k 31.12.2007

1,88

2,49

21,6

13,4

30,7

31,8

20,5

17,8

8,0

22,7

45

28 746

2,0

1,3

celkem

2,0

0,6

dosažitelných

1,8

0,6

Registrovaní uchazeči o zaměstnání

z toho podíl (v %) občanů se zdravotním postižením Míra nezaměstnanosti v %*

uchazečů ve věku do 24 let uchazečů ve věku 50 Podíl z celkového počtu a více let uchazečů (%) uchazečů s délkou evidence 6 - 12 m. uchazečů s délkou evidence nad 12 m. Počet volných pracovních míst k 31. 12. 2006 Počet uchazečů na 1 volné místo

k 31.12.2007

Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR *Míra nezaměstnanosti v obcích, mikroregionech, ORP a POU se z důvodu nedostupnosti dat o zaměstnaných na úrovni těchto územních celků počítá na základě ekonomicky aktivního obyvatelstva ze SLDB 2001. Vzhledem k nárůstu obyvatel je míra nezaměstnanosti ještě nižší.


29

III. Prognóza vývoje počtu a struktury obyvatel Prognóza vývoje počtu obyvatel a věkové struktury obyvatel představuje nezbytné podklady pro plánování dostupnosti veřejných služeb, a to především v oblasti školství, zdravotnictví, dopravy a sociálních služeb. Budoucí vývoj počtu a struktury obyvatelstva v zásadě závisí na čtyřech faktorech: -

současná struktuře obyvatel

-

porodnosti

-

úmrtnosti

-

migraci

Zvláště migrace je na lokální úrovni těžko kontrolovatelná proměnná. Z tohoto důvodu neprovádíme čistou matematickou prognózu, ale do modelu zahrnujeme i kvalitativní vlivy a rozvojové plány obcí. Statistické upozornění: Je třeba upozornit, že prognóza je platná pouze za podmínky, že nastanou předpokládané trendy popsané níže. Z tohoto důvodu počítáme s variantními řešeními.

1. Parametry prognózy 1.1. Současná struktura obyvatel Současnou strukturu obyvatel jsme popisovali v předchozích kapitolách. Nyní ovšem stojíme před rozhodnutím, zda budoucí vývoj počítat z hlášených obyvatel či všech, tedy i těch, kteří na Zbraslavi nemají trvalé bydliště. Obě dvě varianty mají své limity. Pokud budeme počítat predikci z hlášených obyvatel (trvalé bydliště v MČ Praha – Zbraslav), nastanou 2 problémy. Zaprvé nerespektujeme současnou strukturu obyvatel, neboť nehlášení obyvatelé jsou především mladé rodiny s dětmi, případně zatím bezdětné domácnosti, ale u kterých lze potomky brzy očekávat. Tyto rodiny se nahlásí na úřad až v momentu, kdy to budou potřebovat, např. při zápisu dítěte do školky. Vedení MČ tak nemá čas připravit se na budoucí vývoj. Druhým problémem je nahlašování trvalého bydliště. Do prognózy tak nevstupuje pouze migrace, ale i hlášení trvalého bydliště. Ve skutečnosti se může nyní počet obyvatel zvýšit o více než 1 000 osob, aniž by se fyzicky do obce někdo přistěhoval. Migraci v návaznosti na hlášení bydliště nelze v žádném případě spolehlivě predikovat. Druhý způsob, jak predikci počítat, je ze všech skutečně žijících obyvatel. Výhodou je, že respektuje současnou věkovou strukturu všech osob žijících v obci. Díky tomu jsme schopni


30

určit, např. kolik dětí ve skutečnosti v obci žije a tedy jaká je poptávka po veřejných službách. Vedle toho jsme alespoň částečně schopni odhadnout budoucí migraci. Problémem této varianty je, že pro plánování řady veřejných služeb (např. MHD) se často vychází z hlášených obyvatel. Vzhledem k výše popsaným výhodám a nevýhodám jsme se rozhodli počítat prognózu na skutečně žijících obyvatelích. Na základě žádosti vedení MČ Praha - Zbraslav přidáváme odhad počtu registrovaných pro střední variantu.

1.2. Plodnost Trendy v plodnosti se pokusíme objasnit na celé České republice. V 90. letech 20. stol. jsme byli svědky velkého poklesu plodnosti. Plodnost se nezvyšovala ani přes skutečnost, že silné populační ročníky ze 70. let nabývaly plnoletosti a očekávalo, že budou mít děti jako jejich rodiče. Důvodem bylo především odkládání realizace plodnosti. Zatímco v roce 1993 činil průměrný věk prvorodičky 22,6 let, v roce 2005 to bylo 26,6 let (dle ČSÚ). V posledních několika letech se negativní trend otočil a jsme svědky nárůstu plodnosti. Je to způsobeno především kombinací realizace plodnosti prvorodiček a postupně i rození dětí v druhé a dalším pořadí. Graf níže ukazuje vývoj plodnosti žen v posledních 15 letech.

Graf 8: Míry plodnosti podle věku ženy ve vybraných letech, ČR

Zdroj: ČSÚ


31

Plodnost se pochopitelně liší podle regionů. Ve srovnání s Hl. městem Prahou a Středočeským krajem se MČ Praha - Zbraslav podobá spíše Středočeskému kraji. Proto jsme specifické míry plodnosti, potřebné pro výpočet prognózy převzali za Středočeský kraj. Tab. 14: Počet živě narozených na 1000 obyvatel MČ PrahaZbraslav

Hl.m. Praha

Středočeský kraj

2005

9,1

10,2

10,5

2006

10,9

10,6

10,9

2007

13,6

11,0

12,0

Zdroj: ČSÚ

Úhrnná plodnost Úhrnná plodnost, tedy počet dětí narozených 1 matce, byla ve Středočeském kraji 1,52 v roce 2007. Úhrnná plodnost v posledních 6 letech rostla. Vzhledem k odkládané realizaci plodnosti v minulých letech lze očekávat, že úhrnná plodnost bude i v příštích letech dále růst, ovšem pomaleji, než dosud. Nepředpokládáme ovšem, že dosáhne úrovně prosté reprodukce, tedy 2,05 dětí na 1 ženu. Střední varianta počítá s růstem míry úhrnné plodnosti až na 1,75 dětí na jednu matku. Vysoká varianta počítá s úhrnnou plodností až 2 děti /matka a nízká s 1,4 dětmi na 1 matku.

Vývoj úhrnné plodnosti Středočeského kraje a předpoklad pro MČ Praha Zbraslav 3,0

2,5

skutečnost SK nízká varianta střední varianta vysoká varianta

2,0

1,5

1,0

0,5

19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18

0,0

Graf. č: 9

Zdroj: ČSÚ + vlastní odhad


32

1.3. Úmrtnost Pro odhad úmrtnosti použijeme úmrtnostní tabulky za rok 2006 vypočítané pro Hlavní město Prahu. Podle nich činí naděje dožití při narození 75,21 let pro muže a 80,36 let pro ženy.

Tab. č: 15 Střední délka života při narození – Hl. m. Praha rok

Muži

Ženy

2006

75.21

80.36

Zdroj: UZIS

1.4. Migrace Odhadnout migraci na lokální úrovni je velmi obtížné. Problém ovšem je, že v případě MČ Praha – Zbraslav je přírůstek stěhováním několikanásobně vyšší než přirozený přírůstek (viz. kap. 3.1). Z tohoto důvodu se musíme migrací nutně zabývat. Jak je patrné z grafu 10, až do roku 2003 byl přírůstek stěhováním prakticky zanedbatelný. Roční přírůstek činil průměrných 37 osob. Od roku 2004 se dokončují první byty ve Slunečním městě, o něco později se dokončují byty v Zahradní čtvrti. V přírůstku migrací budeme brát v úvahu pouze hlavní developerské projekty, které se na Zbraslavi v nedávné době dokončily, či se v krátké době dokončí. Jsou jimi Zahradní čtvrť a Sluneční město. Podle vedení MČ Praha – Zbraslav nejsou žádné další větší developerské projekty plánovány. U ostatní výstavby očekáváme průběžnou výměnu obyvatel. Sluneční město – dle zástupce developera (www.bohemiareal.cz) je celková kapacita projektu cca 500 bytů. Nepostavily se ovšem všechny plánované bloky a současná kapacita činí 349 bytů. Přepočítáno na obyvatele se jedná zhruba o zhruba o 930 osob5. V současné době zde žije 487 hlášených obyvatel a cca 170 nehlášených. Lze tedy předpokládat, že zhruba 300 obyvatel se v následujících 2-3 letech na Zbraslav přistěhuje. Zahradní čtvrť – skládá se ze 3 fází, přičemž poslední není doposud zcela ukončena. Ani zde nejsou všechny byty prodány. Podle projektu (www.wadia.cz) činí 732 bytových jednotek, tedy přibližně 1 900 osob. Nyní zde žije 687 hlášených obyvatel a dalších cca 310 nehlášených. Lze tedy očekávat, že se přistěhuje dalších 900 osob.

5

Dle SLDB 2001 žilo v MČ Praha – Zbraslav v jedné bytové domácnosti v průměru 2,65 osob. Blíže viz. kap. 4.1.


33

Tab. č: 16 Developerské projekty – střední varianta Kapacita při 2,65 osobách / byt

Obsazenost

Odhad, za kolik let se projekt obsadí

Sluneční město

930

660

2,5

Zahradní čtvrť

1 900

1 000

4,5

Celkem

2 830 1 660 Zdroj: webové stránky developerů, zástupci developerů, SLDB 2001, vlastní propočty

Vývoj přírůstku stěhováním a předpoklad pro MČ Praha - Zbraslav 500,0 450,0 400,0

Skutečnost Nízká varianta Střední varianta Vysoká varianta

350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0

19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12 20 13 20 14 20 15 20 16 20 17 20 18

0,0

Graf. č: 10

Zdroj: ČSÚ + vlastní odhad

Střední varianta počítá, že při průměrné obsazenosti 2,65 osob na 1 byt přibude na Zbraslavi v následujících cca 2 letech v průměru 330 obyvatel ročně, poté nárůst obyvatel stěhováním bude klesatl. Po obsazení všech bytů v těchto dvou projektech se migrace pravděpodobně vrátí do podoby před rokem 2003. Nízká varianta počítá, že ne všechny byty budou obsazeny, respektive že na jeden byt připadne v průměru 2,1 osoby. Přírůstek migrací by se tak pohyboval mezi 100 – 160 osobami v následujících 4 letech. Po 6 letech by migrací přibylo 15 osob ročně. Vysoká varianta počítá s možností, že se do jednoho bytu nepřistěhuje v průměru 2,65 osob, ale 3 osoby. V následujících 4 letech by přibylo stěhováním 300 – 400 osob ročně. Od 6. roku 50 osob. Předpokládáme, že struktura nově přistěhovalých bude podobná struktuře obyvatel, kteří se do MČ Praha – Zbraslav přistěhovali mezi lety 2001 – 2008. Blíže viz. kap. Obyvatelstvo 3.2.1.


34

2. Výsledky prognózy Na základě výše uvedených parametrů jsme provedli modelový výpočet vývoje počtu a struktury obyvatel MČ Praha – Zbraslav. Pokud se naplní výše uvedené předpoklady, lze očekávat, že počet obyvatel v příštích 10 letech vzroste na 10 800 až 12 600 osob. Pro srovnání uvádíme i odhad vypočítaný pouze z obyvatel s hlášeným trvalým pobytem. Za předpokladu, že by se hlásilo stejný podíl lidí jako nyní, lze očekávat nárůst hlášených obyvatel na zhruba 10 300 obyvatel.

Prognóza vývoje počtu obyvatel - celkový počet obyvatel 14000,0 12000,0 10000,0 8000,0 Skutečnost hlášení Skutečnost - žijící

6000,0

Nízká varianta Střední varianta

4000,0

Vysoká varianta Odhaz z registrovaných (střed)

2000,0 0,0 2006 Graf. č: 11

2007 2008 2009

2010 2011

2012 2013

2014

2015

2016 2017

2018

Zdroj: ČSÚ, ÚMČ + expertní odhad


35

2.1. Prognóza počtu obyvatel v jednotlivých věkových skupinách V očekávaném vývoji do roku 2018 jsou patrné následující trendy: •

Počet narozených dětí by měl až do roku 2011 růst, poté lze očekávat mírný pokles.

•

Růst počtu dětí starých 3-6 let (mateřské školy) lze očekávat zhruba do roku 20132015. V roce 2014 by tak mělo na Zbraslavi žít 550 – 750 předškoláků. Poté lze očekávat mírný pokles na hodnoty 400 – 700 dětí.

•

Počet dětí školou povinných poroste po celé sledované období. Pokles lze očekávat ve 20. letech 20. století.

•

Počet mladistvých 16 – 26 let bude mírně klesat, nicméně stále se bude držet kolem 1 100 – 1 200 osob.

•

Počet obyvatel v mladém středním věku (27-40) bude zhruba do roku 2013 růst, poté lze očekávat mírný pokles pod současnou úroveň.

•

Počet lidí ve věku 41-64 let bude po celé sledované období růst ze současných 3 000 na zhruba 4 000 obyvatel.

•

Podobně jako v celé ČR lze očekávat výrazný růst počtu seniorů. Jejich počet se v příštích 10 letech zvýší zhruba o polovinu. Ze současných cca 1 250 seniorů nad 65 let vzroste jejich počet zhruba až na 1 900 osob. Z toho téměř 400 budou senioři nad 80 let.


36

Prognóza vývoje počtu obyvatel - děti 0-2 roky Rok 2008 - skutečnost Nízká varianta 800,0 Střední varianta 700,0

Vysoká varianta Odhad z registrovaných (střed)

600,0 500,0 400,0 300,0 200,0 100,0 0,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

Graf. č: 12

2016

2017

2018


Prognóza vývoje počtu obyvatel - děti 3-6 let Rok 2008 - skutečnost 900,0 800,0 700,0 600,0 500,0 400,0 Nízká varianta

300,0

Střední varianta

200,0

Vysoká varianta

100,0

Odhad z registrovaných (střed) 0,0 2008 Graf. č: 13

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018



37

Prognóza vývoje počtu obyvatel - děti 7-15 let Rok 2008 - skutečnost 1800,0 1600,0 1400,0 1200,0 1000,0 800,0 600,0

Nízká varianta

400,0

Střední varianta Vysoká varianta

200,0

Odhad z registrovaných (střed)

0,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf. č: 14

2015

2016

2017

2018


Prognóza vývoje počtu obyvatel - mladiství 16-26 let Rok 2008 - skutečnost 1400,0

1200,0

1000,0

800,0

600,0 Nízká varianta 400,0


200,0


2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018



38

Prognóza vývoje počtu obyvatel - osoby 27-40 let Rok 2008 - skutečnost 3500,0

3000,0

2500,0

2000,0 1500,0 Nízká varianta 1000,0


500,0

Odhad z registrovaných (střed) 0,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf. č: 16

2015

2016

2017

2018


Prognóza vývoje počtu obyvatel - osoby 41-64 let Rok 2008 - skutečnost 4500,0 4000,0 3500,0 3000,0 2500,0 2000,0 Nízká varianta

1500,0

Střední varianta

1000,0

Vysoká varianta 500,0 Odhad z registrovaných (střed) 0,0 2008 Graf. č: 17

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018



39

Prognóza vývoje počtu obyvatel - senioři 65+ Rok 2008 - skutečnost 2500,0

2000,0

1500,0

1000,0 Nízká varianta Střední varianta 500,0 Vysoká varianta Odhad z registrovaných (střed) 0,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf. č: 18

2015

2016

2017

2018


Prognóza vývoje počtu obyvatel - senioři 80+ Rok 2008 - skutečnost 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0

Nízká varianta Střední varianta

100,0

Vysoká varianta

50,0


2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018



40

IV. Dopravní obslužnost 1. Bilance dojížďky a vyjížďky MČ Praha – Zbraslav 1.1. Vyjížďka za prací a studiem z MČ Praha - Zbraslav Při analýze vyjížďky lze vycházet ze dvou zdrojů - staršího Sčítání lidu, bytů a domů z roku 2001 a současného průzkumu mezi obyvateli MČ Praha – Zbraslav. Vzhledem k relativně dlouhé době, která od sčítání uběhla, používáme jako hlavní zdroj naše šetření. SLDB pak slouží jako srovnání a určení trendu. Podrobně zpracované výsledky SLDB 2001 naleznete v příloze.

Alespoň 3x týdně vyjíždělo v roce 2008 mimo MČ Praha – Zbraslav 68 % osob ve věku 7 – 64 let, což představuje 5 365 osob. Ve srovnání se SLDB je patrný výrazný nárůst vyjížďky v posledních 8 letech. V roce 2001 vyjíždělo 57 % pracujících a studujících.6 Podle SLDB 2001 i podle průzkumu mezi obyvateli vyjížděla naprostá většina obyvatel (90 % - 95%) do Hl. města Prahy.

Vyjížďka mimo MČ Praha - Zbraslav alespoň 3x týdně Osoby 7 - 64 let

Nevyjíždí / vyjíždí méně často 2 525 32%

Vyjíždí alespoň 3x týdně 5 365 68%

Graf. č: 20


6

Rozdíl může být částečně způsoben odlišnou metodikou. Zatímco SLDB zjišťovalo vyjížďku za prací či do školy, v průzkumu šlo o jakoukoliv vyjížďku, která se uskutečňuje pravidelně, alespoň 3x týdně.


41

Vyjížďka mimo MČ Praha - Zbraslav alespoň 3x týdně Podle věku Ano

7 - 15 let

43%

Ne

57%

16 - 19 let

94%

6%

20 - 26 let

90%

10%

27 - 40 let

41 - 64 let

0%

Graf. č: 21

67%

33%

64%

36%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

100 %


Intenzita vyjížďky se liší dle věku. Obyvatele MČ Praha – Zbraslav jsme rozdělili do logických věkových skupin. Z dětí ve věku 7-15 let vyjíždí mimo MČ Praha – Zbraslav 43%, z dětí ve věku 16-19 let 94%. Celkově vyjíždí 71 % osob ve věku 7-20 let. Ve věkové skupině 20 – 26 let, která zahrnuje jak studenty vysokých škol tak mladé zaměstnance, vyjíždí v 90% osob. Starší zaměstnanci ve věku 27 – 40 a 41 - 65 let vyjíždí v 67%, respektive v 64%. Jejich nižší podíl vyjížďky je způsoben rodičovskými dovolenými a ženami v domácnosti, případně důchodci. Dle SLDB 2001 vyjíždělo mimo MČ Praha - Zbraslav 58 % zaměstnaných. I zde je patrný nárůst vyjížďky.


42

1.1.1. Dopravní prostředek Dopravní prostředek používaný k vyjížďce mimo MČ Praha - Zbraslav Vyjížďka alespoň 3xtýdně

kolo 116 2,2%

pěšky 97 1,8%

vlak 94 1,8%

jinak 59 1,1%

automobil 1 934 36%

Graf. č: 22

autobus 3 065 57%


57 % vyjíždějících používá k dopravě autobus, což představuje přibližně cca 3 065 osob.

Druhý nejčastější prostředek je auto. Na cestu do práce či školy do využívá 36 % vyjíždějících, což představuje zhruba 1 934 osob. Na kole jezdí 2 % respondentů. Vlakem a pěšky pak shodně necelých 2%. Poznámka: Ve srovnání se SLDB z roku 2001 je patrný nárůst individuální automobilové

dopravy. Podle SLDB využívalo MHD 73 % (1 474 osob) a auto 15% (428).

Používaný dopravní prostředek se liší podle věku respondenta. Jak uvidíme v následujícím grafu, jsou právě rozdíly v dopravě podle věku markantní. Autobus využívají především žáci, studenti, mladí lidé do 26 let a senioři. Naopak lidé ve věku 27 – 60 let využívají ve více než polovině případů automobil.


43

Vyjížďka mimo MČ Praha - Zbraslav alespoň 3x týdně Podle věku a hlavního dopravního prostředku

7 - 15 let

22%

74%

27 - 40 let

41 - 65 let

0%

Graf. č: 23

0% 4%

84%

16 - 19 let 3%

20 - 26 let

auto autobus vlak kolo, pěšky, jinak

23%

10%2%

77%

47%

43%

0% 1%

42%

53%

2% 9%

1% 4%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

100 %



44

1.1.2. Čas strávený na cestě a frekvence vyjížďky Tab. č: 17 Osoby vyjíždějící z MČZ do jiné MČ Prahy podle času stráveného na cestě Celkem

% vyjíždějících celkem

Vyjížďka za prací

Vyjížďka žáků, studentů a učňů

2 857

100%

2 158

699

do 14 minut

148

5%

107

41

15 - 29 minut

410

14%

330

80

30 - 59 minut

1 948

68%

1 456

492

351

12%

265

86

Vyjížďka do jiných MČ Prahy Celkem / z toho

60 a více minut nezjištěno Zdroj: SLBD 2001

a

68 % vyjíždějících do jiných MČ Prahy strávilo na cestě do práce nebo školy 30 – 59 minut a dalších 12 % cestovalo déle než hodinu. Celkově tak 80 % vyjíždějících do jiných částí Prahy cestovalo do práce či školy více než půl hodiny. Tab. č: 18 Vyjížďka za prací podle frekvence Vyjíždějící za prací do jiné MČ Prahy

%

Celkem / z toho

1 181

100%

denně

1 101

92%

týdně

5

1,0%

1-2 x měsíčně

1

0%

71

6%

3

0,6%

jinak nezjištěno

Zdroj: SLBD 2001

92 % pracujících vyjíždí za prací do jiných MČ Prahy denně, 1 % týdně a 6 % v jiných intervalech.


45

1.1.3. Místo vyjížďky

Vyjíždějící z MČ Praha - Zbraslav podle místa dojížďky 25%

20%

15%

10%

Graf. č: 24

mimo Prahu

více lokalit

Praha 11

Praha 13

Praha 17

Praha 2

Praha 12

Praha 3

Praha 9

Praha 7

Praha 8

Praha 16

Praha 10

Praha 6

Praha 2

Praha 1

Praha 4

0%

Praha 5

5%


Do ostatních městských částí Prahy pravidelně vyjíždí podle průzkumu více než 95 % vyjíždějících. Nejčastěji jezdí do Prahy 5 (20%) a do Prahy 4 (18%). Další významnou skupinou (15%) jsou lidé, kteří jezdí do více lokalit, tedy nemají stálé místo zaměstnání. Ti většinou odpovídali „do celé Prahy“, „Praha 1-22“ atd. Více než 5 % vyjíždějících jezdí do Prahy 1, 2, 6 a 10. Ostatní MČ jsou méně časté. Ve srovnání se SLDB výrazně poklesl počet osob, kteří jezdí do Prahy 1. Domníváme se, že je tomu tak ze dvou důvodů. Zaprvé mnoho zaměstnavatelů přesouvá sídlo mimo centrum Prahy. Zadruhé se lišil způsob výpočtu. V SLDB nenajdeme kategorii „více lokalit“. Domníváme se proto, že lidé, kteří uvedli více městských částí, či pouze Praha, byli v SLDB zařazeni do kolonky Praha 1. Poznámka: Obyvatelé dojíždějící do Prahy 4 jsou potencionální uživatelé vlakového spojení.

To je ovšem využíváno minimálně. Jak uvidíme dále, vlakové spojení není obyvateli Zbraslavi využíváno především z důvodu špatného jízdního řádu a vzdálené polohy vlakového nádraží.


46

1.2. Dojížďka za prací a studiem do MČ Praha - Zbraslav Při analýze vyjížďky jsme použili jako hlavní zdroj informací průzkum provedený mezi obyvateli. U dojížďky se musíme spokojit s údaji ze SLDB 2001. Celkový počet osob dojíždějících do MČ Praha – Zbraslav byl v roce 2001 1 680. 1 573 osob dojíždělo za prací, 107 za studiem. 73 % osob dojíždělo do MČ Praha – Zbraslav z jiných MČ Prahy. Ukazuje se však, že zatímco pracující dojíždějí do MČ Praha – Zbraslav zejména z ostatních MČ Prahy, více než polovina žáků, studentů a učňů dojíždí do MČ ze Středočeského kraje. Tab. č: 19 Bilance dojížďky

Osoby dojíždějící do MČ Praha – Zbraslav Dojížďka za prací

Z jiných MČ Prahy

Ze Středočeského kraje*

Celkem

1 233

447

1 680

1 181

392

1 573

52

55

107

Z toho: Dojížďka žáků, studentů a učňů

*Nebyly evidovány žádné osoby dojíždějící do MČ Praha – Zbraslav z jiných krajů ČR. Zdroj: SLBD 2001

Podrobnější analýzu dojížďky do MČ Praha – Zbraslav naleznete v příloze.


47

1.3. Odhad vyjížďky za 5 a 10 let Při analýze budoucí vyjížďky vycházíme z prognózy vývoje obyvatel v MČ Praha – Zbraslav. Lze očekávat, že za 5 – 10 let bude mimo MČ Praha - Zbraslav vyjíždět zhruba 6 000 obyvatel ve věku 7-64 let. Tab. č: 20 Odhad budoucí intenzity vyjížďky

Střední varianta vývoje obyvatelstva

Vysoká varianta vývoje obyvatelstva

Nízká varianta vývoje obyvatelstva

Střední varianta vývoje obyvatelstva

Vysoká varianta vývoje obyvatelstva

2018

Nízká varianta vývoje obyvatelstva

2013

10 050

10 833

11 604

12 109

10 838

11 899

12 614

Počet obyvatel ve věku 7-64 let

7 890

8 297

8 793

9 109

8 316

9 031

9 492

Počet vyjíždějících mimo MČ Praha Zbraslav

5 365

5 642

5 979

6 194

5 655

6 141

6 454

Autobus

3 065

3 255

3 449

3 573

3 262

3 542

3 723

Automobil

1 934

2 016

2 136

2 213

2 021

2 194

2 306

2008

Počet obyvatel

Dopravní prostředek

Zdroj: Výzkumy Soukup, vlastní výpočty

Statistická poznámka: Odhad vývoje vyjížďky předpokládá, že bude zachována stejná

struktura vyjížďky a používání dopravních prostředků jako v roce 2008. Ve skutečnosti lze ale očekávat, že podíl vyjíždějících se ještě o něco zvýší. Zároveň lze očekávat růst osobní automobilové dopravy.


48

2. Dopravní spojení MČ Praha – Zbraslav má relativně dobrou dostupnost do Hlavního města Prahy.

•

Zbraslav leží v těsné blízkosti čtyřpruhové komunikace.

•

Na Zbraslav jezdí celkem 4 linky MHD (+1 linka do Lahoviček a 1 noční linka)

•

Přes Zbraslav jezdí 5 linkových autobusů

•

Na území MČ Praha – Zbraslav má zastávku vlak na trati Praha – Dobříš/Čerčany.

Přes výše uvedené možnosti existují v dopravní obslužnosti jisté problémy. Vzhledem ke skutečnosti, že 95 % vyjížďky je realizováno v rámci Hlavního města Prahy, zaměříme se především na dopravní spojení mezi Zbraslaví a Prahou. Spojení mezi Zbraslaví a dalšími směry ponecháme stranou.

2.1. MHD a autobusové spojení Na Zbraslav jezdí celkem 9, respektive 10 linek. Kromě jediné (165) začínají všechny autobusy na Smíchovském nádraží. Linka 165 je okružní a spojuje Zbraslav na jedné straně s Modřany a na druhé s Radotínem. Frekvence této linky je v průměru 2 – 3x za hodinu. Pokud se chce člověk dostat do jiné části Prahy, musí buď přestoupit na Smíchově, nebo využít jiný dopravní prostředek (automobil). Ovšem vzhledem k okolnímu terénu není příliš jiných možností, kudy autobusové linky vést. Jak bylo řečeno v kap. 1.1.1., autobus využívá ke svým cestám do práce či školy 57 % vyjíždějících. Ve srovnání s rokem 2001 se jedná o pokles o 16 p.b.. Za poklesem využívání autobusů stojí pravděpodobně dva trendy, které se navzájem prolínají. Prvním z nich je obecný trend zvyšování automobilové dopravy. Druhým trendem může být prudký rozvoj Zbraslavi a neodpovídající rozvoj MHD. Při podrobnější analýze se ukázalo, že linky 129 a 318 kapacitně nestačí. U linek 129 a 318 je i problém nízké frekvence spojů mimo špičku. Poznámka: Přestože obyvatelé jsou s MHD spíše spokojeni, spokojenost se výrazně liší dle

jednotlivých lokalit MČ Praha – Zbraslav. Nespokojenost s MHD částečně vysvětluje nárůst automobilové dopravy. Doporučení 1: Případná kampaň za nahlášení trvalého bydliště může pomoci zlepšit situaci

s MHD v lokalitách Baně, Zahradní čtvrť a staré sídliště. V posledních dvou jmenovaných lokalitách žije cca 700 – 800 nehlášených obyvatel a dalších cca 1 000 se sem v nejbližší přistěhuje. Nespokojeni s MHD jsou právě obyvatelé Zahradní čtvrti, starého sídliště a Baní. Doporučení 2: Možností, jak zlepšit dostupnost MHD pro lokality staré sídliště, Zahradní

město a Baně by mohlo být buď posílení linky 129, nebo posunutí točny linky 243 do lokality Zahradní čtvrť.


49

2.1.1. Frekvence autobusového spojení Zbraslav - Praha Tab. č: 21 Četnost MHD a autobusového spojení – počet spojení za hodinu ve všední den Počet spojení Zbraslavské náměstí – Smíchov a na jednotlivých linkách Hodina

Zbraslav Smíchov

129

241

243

318

361

338

390

314

165

0

1

0

1

0

0

0

0

0

0

1

4

6

1

2

0

1

0

1

0

1

1

5

16

3

2

3

2

2

0

1

3

2

6

27

4

6

5

3

2

1

3

3

3

7

32

6

6

6

4

2

2

2

4

3

8

16

3

4

4

1

0

2

1

1

3

9

10

1

2

2

1

1

0

1

2

2

10

10

1

2

2

1

0

1

1

2

2

11

9

1

2

2

1

1

0

1

1

2

12

9

0

2

2

2

0

1

1

1

2

13

10

1

2

2

2

1

0

1

1

2

14

16

2

4

3

2

0

0

2

3

2

15

21

4

4

5

2

1

1

2

2

3

16

22

5

5

5

1

1

1

2

2

3

17

21

5

5

5

1

1

1

2

1

3

18

18

5

5

4

1

1

1

0

1

3

19

14

3

4

2

1

1

0

1

2

3

20

8

2

2

2

0

0

1

0

1

2

21

3

1

1

0

0

1

0

0

0

1

22

5

2

1

1

0

0

0

1

0

1

23

5

3

1

1

0

0

0

0

0

1

Zdroj: DPMP, vlastní výpočty

Podíváme-li se na frekvenci spojení, zdá se být dostatečná. V raní špičce jezdí přes Zbraslavské náměstí až 32 autobusů za hodinu, v odpoledních hodinách kolem 20 autobusů za hodinu (viz tab. 21). Problém nízké frekvence může být u linky 1239, 318 a 165, zvláště mimo špičku.


50

2.1.2. Autobusové spojení jednotlivých lokalit MČ Prahy Zbraslav MČ Praha – Zbraslav je relativně rozsáhlá. Je proto třeba analyzovat autobusovou dostupnost zvlášť pro jednotlivé lokality. Pro tento účel jsme rozdělili Zbraslav do 6 částí. Tab. č: 22 Autobusové linky dle lokalit MČ Praha - Zbraslav linky

Lokalita

129, 318

Baně, Zahradní čtvrť Staré sídliště, Pod Havlínem, Sluneční město, Ouhor

243, 129, 318

Žabovřesky, Peluněk

241, částečně 243

Záběhlice, Strnady

dálkové 361, 338, 390, 314

Stará Zbraslav, Lahovičky

Lahovice,

všechny výše uvedené 165 + vlaková stanice

Závist


Analyzujeme-li dopravu zvlášť po jednotlivých lokalitách, jsou patrné jisté rozdíly. Jedná se zejména o:

•

Na Baně a Zahradní město jezdí v dopoledních hodinách, kolem oběda a večer pouze 2 autobusy za hodinu.

•

Staré sídliště, Pod Havlínem, Sluneční čtvrť a Ouhor mají sice vysokou frekvenci spojů, nicméně vzhledem k velikosti lokality se zde mohou vyskytovat kapacitní problémy.

•

Autobusové spojení Žabovřesk, Záběhlic, Peluňku a Strnad se zdá být odpovídající.


51

2.1.3. Vytíženost autobusových linek Pro jednotlivé linky jsme spočítali spádovou oblast, tedy kolik obyvatel bydlí v místech, kudy linka projíždí. Pokud jednou oblastí projíždí více linek, je počet obyvatel rozpočítán poměrnou částí mezi tyto linky. Pro linku 165 nelze podobný výpočet provést. Zatímco všechny ostatní linky jezdí na Smíchov, linka 165 jezdí do Modřan, respektive do Radotína. Tab. č: 23 Vytíženost autobusových linek – rozpočítaný počet obyvatel spádové oblasti Velikost spádové oblasti z MČ Praha - Zbraslav

Počet spojů ve všední den

Počet obyvatel na 1 spoj

129

2965

53

55,9

318

1450

26

55,8

243

2085

56

37,2

241

1783

63

28,3

390

285

22

12,9

314

401

31

12,9

338

168

13

12,9

361

194

15

12,9

Linka


Zcela jednoznačně nejvytíženějšími spoji jsou linky 129 a 318. Tyto linky projíždí Baněmi, Zahradní čtvrtí a dále přes Zbraslav na Smíchov. Na 1 spoj připadá v průměru 56 obyvatel. Ve skutečnosti je to o něco více, neboť linka 318 začíná na Jílovišti, respektive v Řitce a na Zbraslavi má již část své kapacity zaplněnou. Zároveň lze očekávat, že do několika let se počet obyvatel v Zahradní čtvrti téměř zdvojnásobí. Problém spojení na Zahradní čtvrť a Baně je též v relativně nízké frekvenci spojů, zvláště pak v dopoledních hodinách. Na linku 243 připadá 37 obyvatel na 1 spoj, na linku 165 241 pak 28 obyvatel. Autobusové linky projíždějící Záběhlicemi se mohou zdát být málo zaplněné. Jedná se ovšem o příměstské autobusy, které Zbraslaví pouze projíždí.


52

2.1.4. Spokojenost občanů s MHD Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav s MHD velmi nespokojen (0 - 1 bod) 4% spíše nespokojen (2 - 3 body) 14%

napůl spokojen (4 - 6 bodů) 25%

Graf. č: 25

nevím / netýká se mě 4%

naprosto spokojen (9 - 10 bodů) 22%

velmi spokojen (7 - 8 bodů) 31%


Celkově lze říci, že občané MČ Praha – Zbraslav jsou s MHD spokojeni. Jisté výhrady má 25 % respondentů a nespokojeno je 18%. Průměrné skóre spokojenosti činí 6,4 bodů (na škále 010, kde 0=nejmenší spokojenost), což představuje 3. nejlépe hodnocený aspekt života na Zbraslavi. MHD se umístila na 4. místě v pořadí oblastí, kterým by se měla MČ věnovat při rozdělování svého finančního rozpočtu. Na škále 1 – 10, kde 1=nejdůležitější oblast, získala v průměru 4,3 bodu. Přestože s MHD převládá celková spokojenost, existují lokality, jejichž obyvatelé spokojeni nejsou. Nejméně spokojeni jsou obyvatelé Baní a Zahradního města. Spokojeno je pouze 29 % obyvatel. Podprůměrně spokojeni jsou obyvatelé Lahovic, Lahoviček a obyvatelé Starého sídliště. Zdá se, že spokojenost s MHD souvisí s kapacitou a frekvencí linek. Právě

linky 129 a 318 (jezdí na Baně) jsou nejvytíženější a mimo raní a odpolední špičku mají v součtu frekvenci cca 2-3x do hodiny. Obyvatelé Lahoviček a Lahovic mohou být s MHD nespokojeni zase z důvodu přeplněnosti autobusů. Ve směru na Smíchov jsou předposlední a poslední zastávkou v rámci MČ Praha Zbraslav, případně mohou být nespokojeni kvůli zastávce na znamení.


53

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav s MHD Podle lokality bydliště

Baně

Zahradní město

9 - 10 (naprosto spokojen) 4 - 6 (běžná spokojenost) 0 - 1 (velmi nespokojen)

8%

21%

23%

7% 16%


26%

Ouhor

23%

35%


21%

37%

43%

35%

30%

Slunečný vrch

31%


13%

0% Graf. č: 26

54%

42%

43%

50%

1%

18%

4%

11%7%

24%

32%

25%

26%

20%

14%

6%

10% 11%

25%

24%

Stará Zbraslav (náměstí a okolí)

17%

30%

23%

Pod Havlínem

23%

47%

Staré sídliště

Žabovřesky

21%

33%


7 - 8 (velmi spokojen) 2 - 3 (spíše nespokojen) Pruhový 6

8% 0%

35%

9% 0%

23%

14% 0% 7%

20%

7%2%

22%

38%

10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%

3% 0%

0% 100 %



54

2.2. Vlak Železniční stanice se nachází na pravém břehu Vltavy. Vlaky směrem na Prahu jezdí přes Modřany, Braník, Krč do Vršovic. Přes časté zácpy na Strakonické vlak dnes využívá

pouhých 1 % vyjíždějících. Mezi hlavní důvody, proč obyvatelé vlakové spojení nevyužívají patří:

•

Vlak nenavazuje na metro C,

•

Vlakové nádraží se nachází stranou od obce,

•

Spojení Zbraslav – Vršovice trvá 23 min., kdežto autobus Zbraslav – Smíchovské nádraží jezdí podle jízdního řádu 12 – 15 min.

•

U vlakového nádraží není parkoviště ani úschovna kol

Ptali jsme se respondentů, proč oni osobně vlakové spojení nevyužívají. V úvahu bereme pouze odpovědi respondentů, kteří z vyjíždí alespoň 3x týdně. Přibližně 2/3 vyjíždějících respondentů uvedlo, že vlakem jezdit pravděpodobně

nebude, ani pokud se provede změna v železniční dopravě. Respondenti uváděli, že jezdí do části Prahy, která je lépe dostupná ze Smíchova (40%) a dalších 25 % preferuje jízdu autem.

Zbylá 1/3 vyjíždějících (cca 1 800 osob) vlakem nejezdí z důvodů, které lze případně změnit. Jedná se o potenciál pro využití železničního spojení. Respondenti uváděli především špatný jízdní řád (48%) a že vlakové nádraží je daleko bez žádného spojení (40%).

Poznámka 1: Plánovaná zastávka v Kačerově může zvýšit zájem obyvatel Zbraslavi jezdit do práce či do školy vlakem. Iniciativa bude ovšem úspěšná pouze v případě, když se upraví jízdní řády ČD a zajistí se doprava za Zbraslavi na vlakové nádraží.

Poznámka 2: Podklady z této studie by mohly sloužit jako argumenty pro ČD (úprava jízdních řádů) a pro Dopravní podnik Hl. města Prahy, aby byl zaveden kyvadlový spoj mezi nádražím a zbytkem Zbraslavi.


55

Proč obyvatelé Zbraslavi nevyužívají vlakové spojení při cestě do práce / školy Pouze respondenti, kteří vyjíždí alespoň 3x týdně Využívá 1%

Nevyužívá z důvodu špatných podmínek 32%

Graf. č: 27

Nevyužívá, protože nepotřebuje 67%


Konkrétní důvody nevyužívání vlaku Pouze respondenti, kteří by vlak potencionálně využívali Nespolehlivost vlaku, zpoždění, dlouhé intervaly 3% Vlak nestaví v Kačerově 9%

Vlakové nádraží je z mého bydliště daleko a neexistuje přípojné spojení 40% Graf. č: 28

Vlak nejezdí v době, kdy potřebuji 48%



56

2.3. Osobní doprava a intenzita dopravy Intenzitu dopravy dlouhodobě měří Úsek dopravního inženýrství Technické správy komunikací hlavního města Prahy. Udávané údaje jsou za pracovní den od 0-24 hod. Podle sčítání Technické správy komunikací hlavního města Prahy přejelo v roce 2007 po Strakonické v úseku hranice Prahy – K přehradám zhruba 12 tis. vozidel v jednom směru denně, z toho cca 500 – 600 nákladních vozidel těžších 6 tun a přibližně 200 autobusů. Na samotné Zbraslavi je nejvytíženější na Zbraslavském náměstí. Zatímco v roce 2002 na náměstí vjelo cca 12 tis. vozidel denně, v roce 2007 to bylo již 16 tis. vozidel. Z těchto 16 tis. vozidel bylo 642 autobusů a 189 nákladních vozidel těžších 6 tun. Jedná se o nárůst 4 tis. vozidel. Z toho zhruba 2 tisíce tvoří nárůst automobilů, které si cestu směrem do Prahy. Cesta přes Zbraslav se jim vyplatí kvůli častým zácpám na Strakonické ulici. Velká část řidičů jezdí přes Břežanské údolí do jihovýchodní části Prahy a vyhýbají se tak Jižní spojce. Zatímco v roce 2002 byl počet automobilů v ulici Na Baních v obou směrech prakticky vyrovnaný, do roku 2007 intenzita ve směru do centra narostla o více než 2 tis. aut. Zbylý rozdíl zvýšení intenzity dopravy (cca 2 tis. vozidel) lze vysvětlit pouze nárůstem dopravy samotných obyvatel Zbraslavi. To by odpovídalo výsledkům dotazníkového šetření. Zatímco v roce 2001 jezdilo do práce či do školy 438 osob, v roce 2008 to bylo již 1 900 .

Druhým nejvytíženějším úsekem je most Závodu míru, přes který přejede denně více než 11 tis. vozidel ze směru Břežanského údolí a dalších 9 tis. směrem ze Zbraslavi. Ve srovnání s rokem 2002 narostla intenzita dopravy ve směru na Břežanské údolí, cca o 1 600 vozidel. Dalšími dosti vytíženými úseky jsou ulice Žitavského (mezi náměstím a mostem Závodu míru) a ulice K Přístavišti.

Poznámka 1: Nejefektivnějším způsobem, jak omezit průjezd přes centrum Zbraslavi, je učinit taková opatření, aby se řidičům časově nevyplatilo zkracovat si cestu přes Zbraslavské náměstí. Nejlepší jsou různé fyzické zpomalovače a bariéry, včetně kruhových objezdů. Pomoci by rovněž mohlo opravdu důsledné měření rychlosti.

Poznámka 2: Část automobilové dopravy způsobené samotnými obyvateli MČ Praha – Zbraslav lze omezit lepším fungováním MHD. Na MHD si nejvíce stěžují obyvatelé Baní, Zahradního města a starého sídliště.


57

Obr. 1: Intenzita dopravy na Zbraslavi v roce 2007 a 2002

10 911 12 711

10 300

11 400

9 600

9 500 12 900

10 000 3 811

2 300 3 511

1 900 3 300

3 300 2 500

7 000

9 200

8 000

7 800

2 500 5 750

4 550

3 959

4 159 11 250

3 560

7 343

2 941

11 600

11 800

10 600

10 800

5 160

8 950

3 041

11 443

5 600

4 900

5 700

5 600

* pozn: první číslo tučně zvýrazněné je údaj za rok 2007. Druhý údaj (neutučně a kurzívou pak údaj za rok 2002)


58

Tab. č: 24 Intenzita dopravy v pracovní den 0-24 hod v roce 2007 a 2002 2002

2007 ULICE

Začátek úseku

Konec úseku

z toho

z toho

Vozidel celkem

NA>6t

Bus + MHD

celkem NA>6t

Bus + MHD

KE KRŇOVU

HRAN.MĚSTA

11 800

514

210

10 600

595

200

HRAN.MĚSTA

KE KRŇOVU

11 600

490

154

10 800

602

158

K PŘEHRADÁM

KE KRŇOVU

11 400

554

244

9 500

576

195

KE KRŇOVU

K PŘEHRADÁM

12 900

584

188

10 000

560

147

STRAKONICKÁ

U N.GALERIE

10 911

193

415

10 300

331

347

U N.GALERIE

STRAKONICKÁ

12 711

742

389

9 600

334

371

STRAKONICKÁ

ZBRASLAVS.N.

2 500

36

6

2 500

44

6

ZBRASLAVS.N.

STRAKONICKÁ

3 300

51

9

3 300

45

8

STRAKONICKÁ

ZBRASLAVS.N.

5 160

50

204

3 041

45

149

ZBRASLAVS.N.

STRAKONICKÁ

3 560

46

209

2 941

30

145

K PŘEHRADÁM

ZBRASLAVS.N.

3 811

34

299

2 300

14

202

ZBRASLAVS.N.

K PŘEHRADÁM

3 511

52

343

1 900

15

202

U N.GALERIE

RAMPA MOSTU

7 000

128

93

8 000

314

140

RAMPA MOSTU

U N.GALERIE

9 200

574

139

7 800

318

162

ZBRASLAVS.N.

MOST Z.MÍRU

5 750

52

110

3 959

102

72

MOST Z.MÍRU

ZBRASLAVS.N.

4 550

69

133

4 159

91

74

RAMPA MOSTU

BŘEŽAN.ÚDOLÍ

8 950

261

84

7 343

226

73

BŘEŽAN.ÚDOLÍ

RAMPA MOSTU

11 250

642

111

11 443

336

118

MOST Z.MÍRU

K PŘEHRADÁM

6 400

420

67

7 400

492

73

K PŘEHRADÁM

MOST Z.MÍRU

5 000

137

44

7 400

432

73

RAMPA MOSTU

HRAN.MĚSTA

5 600

162

73

5 700

279

124

HRAN.MĚSTA

RAMPA MOSTU

4 900

154

79

5 600

234

119

STRAKONICKÁ

STRAKONICKÁ

K PŘEHRADÁM

KE KRŇOVU

NA BANÍCH

U N.GALERIE

K PŘEHRADÁM

ŽITAVSKÉHO

MOST Z.MÍRU

RAMPA MOSTU

K PŘEHRADÁM

Zdroj: Technická správa komunikací hlavního města Prahy


59

3. Spokojenost občanů s dopravní situací v obci Podle průzkumu mezi obyvateli MČ Praha – Zbraslav jsou občané s dopravní situací spíše nespokojeni. Spokojeno je 27 % respondentů, napůl je spokojeno 35 % a nespokojeno je 36 % dotázaných.

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav s dopravní situací

velmi nespokojen (0 - 1 bod) 13%

nevím / netýká se mě 2%

spíše nespokojen (2 - 3 body) 23%

naprosto spokojen (9 - 10 bodů) 9% spíše spokojen (7 - 8 bodů) 18%

napůl spokojen (4 - 6 bodů) 35% Graf. č: 29


Na základě analýzy odpovědí vyplývá, že nespokojenost s dopravní situací je způsobena

příliš intenzivním automobilovým provozem na Zbraslavi. Silný provoz uvedlo jako negativum života na Zbraslavi téměř 30 % respondentů. Naopak dostupnost centra Prahy uvedelo jako pozitivum přes 40% dotázaných.

Poznámka: Podrobná analýza ukázala, že nespokojení s dopravní situací jsou častěji obyvatelé, kteří bydlí v okolí ulic Strakonická, Na Baních, Elišky Přemyslovny, Zbraslavského náměstí, Žitavského a U Národní galerie. Jedná se o lokality s intenzivním automobilovým provozem.


60

V. Školství, zdravotnictví a sociální péče 1. Školství 1.1. Předškolní zařízení V MČ Praha – Zbraslav se nachází dětské jesle, 2 mateřské školy (3 budovy) zřízené Městskou částí a 4 soukromé školky. Celková kapacita veřejných mateřských škol činí 298 dětí. Dalších 60 míst se nachází v českých soukromých mateřských školkách a 40 v anglických.

Tab. č: 25 Kapacita školských zařízení MČ Praha-Zbraslav Zařízení

Název, adresa

Kapacita

Jesle

Dětské jesle Zbraslav (děti staré 1-3 roky)

MŠ

Mateřská škola Praha - Zbraslav, Matjuchinova 698, Ottova 919

173

MŠ

Mateřská škola Nad Parkem Praha - Zbraslav, Nad parkem 1181

125

MŠ

Soukromá mateřská škola OPUS, o.p.s., Žabovřeská 1227

50

MŠ

Flowergarten – anglická mateřská škola (děti od 2 let)

20

MŠ

Abacus Adventures, s.r.o. – anglická mateřská škola (děti od 3 let)

20

MŠ

Dětský klub a školička Rotunda (děti od 2 let)

10

25

Zdroj: Databáze MŠMT, listopad 2008, Zbraslavské noviny 3/2008

Jak víme z kapitoly Obyvatelstvo, na Zbraslavi bydlí přibližně 480 dětí ve věku 3-6 let, přičemž 377 z nich má v MČ hlášené trvalé bydliště. Lze očekávat, že až do roku 2013 počet předškolních dětí poroste. V tomto roce by jich zde mělo žít 600 – 750. Poté bude jejich počet stagnovat, respektive mírně klesat. V roce 2018 jich bude v MČ Praha - Zbraslav žít 400 – 750.


61


300,0

Střední varianta

200,0

Vysoká varianta 100,0


0,0 2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Graf. č: 30

2015

2016

2017

2018


Poznámka: Situace s předškolními dětmi a mateřskými školami je komplikovaná. V současné době jsme svědci nového populačního boomu, který je způsoben silnými ročníky ze 70. let. Jakmile tato generace „odrodí“ (do cca 10 let), bude celkový počet narozených dětí opět klesat. Při výstavbě nových školek by se mělo myslet i na skutečnost, že za 20 let již nebude potřebovat tolik míst ve školkách. Ideálním řešením jsou proto více funkční prostory,

které by zpočátku sloužily jako mateřská škola a později by šly jednoduše přeměnit na třídy základní školy.

Vzhledem k očekávanému nárůstu počtu dětí, jsme se občanů v dotazníkovém šetření ptali, zda si přejí, aby Městský úřad vystavěl na své náklady další školku.

Výstavbu

nové

MŠ

financovanou

z obecního

rozpočtu

si

přeje

50 %

všech

dotázaných. Proti se vyslovilo 12 % a 38 % odpovědělo, že se jich problematika školek netýká. Pokud se podíváme pouze na odpovědi domácností s předškolními dětmi, výstavbu nové MŠ si přeje 82 % z nich. Téměř 2/3 z nich si přeje novou MŠ v lokalitě Slunečního

města. V lokalitě u Lidlu preferují občané spíše jinou výstavbu (viz. Průzkum kap. 7). Poznámka: Podíl nepřihlášených obyvatel je jedním z největších právě mezi rodinami s malými dětmi. Pokud se je podaří získat do evidence, získáte silnější argumenty při schvalování dotací na výkon státní správy a tedy i na stavbu nové školky.


62

Přejí si občané výstavbu nové MŠ?

ano ne nevím / netýká se mě

100,00% 90,00%

82%

80,00% 70,00% 60,00%

50%

50,00% 38%

40,00% 30,00% 20,00%

12%

8%

10,00%

10%

0,00% všichni obyvatelé MČ Praha Zbraslav Graf. č: 31

pouze rodiny s předškolními dětmi


Kde by chtěli občané postavit novou MŠ? Pouze ti, kteří by chtěli postavit novou MŠ u LIDLu

ve Slunečním městě

100,00% 90,00% 80,00% 67%

70,00%

62%

60,00% 50,00% 40,00%

38% 33%

30,00% 20,00% 10,00% 0,00% všichni obyvatelé MČ Praha Zbraslav Graf. č: 32

pouze rodiny s předškolními dětmi



63

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav s MŠ Pouze domácnosti s předškolními dětmi velmi nespokojen (0 - 1 bod) 10%


spíše nespokojen (2 - 3 body) 15%

spíše spokojen (7 - 8 bodů) 23% napůl spokojen (4 - 6 bodů) 33% Graf. č: 33


Respondentů jsme se ještě ptali, jak jsou spokojeni se současnými MŠ. Obecně převažuje spokojenost, ale 25 % domácností s předškolními dětmi je s MŠ nespokojeno a dalších 33 % má výhrady. Pravděpodobně se jedná o domácnosti, na které se nedostalo místo ve školce.


64

1.2. Základní škola Na území MČ Praha - Zbraslav se nachází Základní škola Vladislava Vančury. Vznikla spojením škol Hauptovy a Nad Parkem v roce 2005. V budově Nad Parkem probíhá výuka žáků 1.-4. třídy, v budově Hauptova pak výuka pro 5.-9. třídu. Na Zbraslavi také sídlí Základní umělecká škola, jejíchž kapacita činí 423 žáků. Tab. č: 26 Kapacita ZŠ a SUŠ MČ Praha-Zbraslav Zařízení

Název, adresa

Kapacita Škola,

650

Hauptova 591, Nad Parkem 1189 ZŠ

Základní škola Vladislava Vančury

Školní družina,

190

Nad Parkem 1180 Školní klub,

30

Elišky Přemyslovny 592

ZUŠ

Základní umělecká škola Praha 5 - Zbraslav, Opata Konráda 1196

423

Zdroj: Databáze MŠMT, listopad 2008,

Celková kapacita ZŠ činí dle databáze MŠMT 650 žáků. Podle webových stránek ZŠ ji ve školním roce 2008 – 2009 navštěvuje 514 žáků (350 žáků 1. stupeň a 164 žáků 2. stupeň). Kapacita zařízení není zcela obsazená. V MČ Praha – Zbraslav žije cca 790 dětí ve věku 7 – 15 let, z nichž 42 % vyjíždí alespoň 3x týdně mimo Zbraslav (viz. kap. dopravy).

Z toho vyplývá, že velká část žáků vyjíždí do školy do jiné části Prahy i přes to, že kapacita školy není zaplněna. Část rozdílu lze vysvětlit návštěvou víceletých gymnázií, nikoliv však celý. Zůstává tedy argument s nespokojeností s výukou. Tomu ovšem neodpovídají odpovědi respondentů, kteří deklarují vysokou spokojenost se ZŠ. Zatímco s MŠ bylo spokojeno 42 % domácností s předškolními dětmi, se ZŠ je spokojeno 72 % domácností s dětmi školou povinnými. Vysvětlením může být výměna ředitele ZŠ, která proběhla před několika lety. Za starého vedení nebyli rodiče s výukou spokojeni a tak posílali své děti raději do jiných částí Prahy. Po výměně vedení se kvalita zvýšila, nicméně žáci, kteří již navštěvovali jinou školu tam dojíždí dál. Tomuto vysvětlení odpovídá i podíl žáků na 1. a 2. stupni, kdy žáci 1.-4. třídy tvoří 68 % žáků celé školy. Současnou spokojenost se ZŠ potvrzuje i zájem rodičů prvňáků. ZŠ nebyla schopna pro rok 2008-2008 uspokojit všechny zájemce. Poznámka: Ukazuje se, že kapacita současné ZŠ bude v následujících letech výrazně

nedostačující.


65

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav se ZŠ Pouze domácnosti se školními dětmi velmi nespokojen (0 1 bod) 2%

spíše nespokojen (2 3 body) 4%



Graf. č: 34

spíše spokojen (7 - 8 bodů) 40%


Do budoucna lze očekávat neustálý růst počtu dětí ve školním věku. Zatímco dnes jich na Zbraslavi žije 800, za 10 let to bude 1 200 – 1 600. Ovšem po roce 2020 lze očekávat pokles.


600,0

Střední varianta

400,0

Vysoká varianta 200,0


0,0 2008 Graf. č: 35

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018



66

2. Zdravotnictví Na Zbraslavi se nachází ambulantní zdravotnická zařízení a středisko záchranné služby provozované Asociací samaritánů ČR. Nemocnice a jiná pobytová zařízení jsou dostupné v Hlavním městě Praha.

2.1. Ambulantní zdravotnická zařízení v MČ Praha – Zbraslav V tabulce lze nalézt přehled lékařů působících v MČ Praha – Zbraslav. Protože se údaje dle jednotlivých zdrojů liší, uvádíme počty lékařů jak z ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) tak z ÚMČ. Data z webových stránek MČ byla stáhnuta 31.8.2008. V posledním sloupci se nachází průměrný počet lékařů na 10 tis. obyvatel v ČR za rok 2007. Údaje jsou za lékaře v ambulantních zařízeních. Tab. č: 27 Zdravotnická zařízení / lékaři v MČ Praha - Zbraslav

Počet dle UZIS

Počet dle údajů ÚMČ

Průměrný počet lékařů na 10 tis. obyv. v ČR za rok 2007

Samost.ordinace prakt.lék.pro dospělé

4

4

4,4

Sam.ord.prakt.lékaře pro děti a dorost

3

2

2,0

Samostatná ordinace PL - stomatologa

5

4

5,8

Samostatná ordinace PL - gynekologa

3

3

1,1

Oční

1

2

0,9

Chirurgie

1

1

1,0

Radiodiagnostika, sono

2

2

-

Psychiatrie

1

2

0,7

Psychiatrie, logopedie

1

-

-

Interní

1

1

2,8

Neurologie

1

1

0,8

Klinická biochemie

1

1

-

Kožní

1

1

0,6

Ortopedie

1

5

0,6

ORL

-

1

0,7

Lékárna

3

3

2,4

Optika

-

2

-

Fyzioterapie - rehabilitace

2

2

-

Zubní laboratoř

2

-

-

Výjezdová skupina záchranné služby

1

1

-

Výdejna zdravotnických prostředků

1

1

-

-

-

Samostatná ordinace lékaře specialisty

Krajská hygienická stanice 1 Zdroj: UZIS, ÚMČ Praha – Zbraslav (data stažena 31.8.2008)


67

Podle srovnání s celou ČR se zdá, že v MČ Praha – Zbraslav je nedostatek:

•

stomatologů,

•

praktických lékařů pro dospělé.

•

lékařů specialistů interní

Jak víme z oddílu Obyvatelstvo, Zbraslav má nadprůměrný podíl dětí. Může zde tedy být i nedostatek dětských lékařů. Nedostatek dětských lékařů potvrzují výsledky průzkumu obyvatel. Následující kapitola se týká výsledkům průzkumu, kde jsme se ptali, jaká zdravotnická zařízení obyvatelům chybí.


68

2.2. Jaká zdravotnická zařízení chybí občanům v MČ Praha – Zbraslav?

Jaká zdravotnická zařízení chybí občanům v MČ Praha – Zbraslav

33%

pohotovost ucelené středisko, poliklinika

10% 18%

dětský lékař zubař (i dětský)

10%

praktický lékař pro dospělé ORL rehabilitace

6% 5% 4%

specializovaná pracoviště jiná

14%

kapacita lékařů, 3% obecný nedostatek lůžková část, nemocnice 2% lepší a modernější vybavenos 2% lékárna (vč. pohotovostní) 1% služby pro seniory 1% čekací doba 1% nic nechybí netýká se mě, nemohu posoudit

25% 6%

0% Graf. č: 36

10%

20%

30%

40%

50%


Největší část respondentů si přála pohotovost (33%). Ucelené středisko se všemi lékaři uvedlo 10 % respondentů. Z konkrétních lékařských oborů respondenti nejčastěji postrádali:

•

dětský lékař (18%)

•

zubař (10%)

•

praktický lékař pro dospělé (6%)

•

ORL (5%)

•

Rehabilitace (4%)


69

Někteří respondenti vysvětlovali problém s dětskými lékaři. Na Zbraslavi sice působí dva pediatři, ale jedna lékařka se věnuje pediatrii pouze na půl úvazku a druhá je již v pokročilém věku a rodiče ji nedůvěřují. Raději vozí děti do Prahy.

Doporučení: Ukazuje se, že v MČ Praha - Zbraslav chybí dětský lékař. Podle oficiálních statistik hlášených obyvatel, ze kterých mimo jiné vychází zdravotní pojišťovny, žije na Zbraslavi 1 541 obyvatel ve věku 0-17 let. Ve skutečnosti to je ale 1 848. Při případné kampani za nahlášení trvalého pobytu v MČ Praha – Zbraslav toto může být dobrým argumentem pro rodiny s dětmi. Až se počet hlášených dětí zvýší, získáte argument pro MZ a zdravotní pojišťovny.

2.3. Spokojenost občanů se zdravotnictvím v MČ Praha – Zbraslav Zdravotnictví je na Zbraslavi žhavé aktuální téma. Podle občanů by mělo být zdravotnictví

prioritou číslo 1 úřadu městské části (blíže viz Průzkum, kap. 4) a mělo by dostávat nejvíce finančních prostředků ze všech hodnocených aspektů. Spokojeno se současnými zdravotními službami je 45%, nespokojeno 18%. Zdravotní služby se řadí k lépe hodnoceným aspektům.

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav se zdravotními službami velmi nespokojen (0 1 bod) 8% spíše nespokojen (2 3 body) 10%


Graf. č: 37




Se zdravotními službami v MČ Praha – Zbraslav jsou nejméně spokojeny domácnosti, ve kterých žije zdravotně handicapovaná osoba. Podle podrobnějších výpovědí to může být způsobeno mimo jiné i faktem, že současná budova polikliniky nemá bezbariérový přístup. Naopak domácnosti seniorů jsou se zdravotními službami spokojeny (blíže viz příloha).


70

3. Sociální služby 3.1. Poskytovatelé sociálních služeb na území MČ Praha – Zbraslav Na území MČ Praha - Zbraslav poskytuje od poloviny roku 2008 pečovatelskou službu o.s. Digitus. Pomáhá jak obyvatelům Domů s pečovatelskou službou (zřízeno ÚMČ), tak ostatním zájemcům žijících na území MČ. O.s. Digitus má v současné době 55 klientů, přičemž jejich počet neustále narůstá. Ředitel o.s. Digitus sdělil, že uvažuje o navýšení personálních kapacit, neboť zájem ze strany obyvatel se neustále zvyšuje. Vedle poskytovatelů sociálních služeb zde sídlí 2 organizace, jejichž náplň činnosti jsou volnočasové aktivity pro seniory (KLAS) a zdravotně/mentálně postižené (HELPLES). Ty ovšem neposkytují a ani nemohou poskytovat sociální služby definované zákonem. Ambulantní a pobytové služby nejsou na území MČ Praha - Zbraslav dostupné. Jejich potřebu budeme diskutovat dále.

3.2. Počet obyvatel vyžadující sociální služby Potřeba sociálních služeb je přímo úměrná s věkem, případně se zdravotním handicapem. Na základě údajů Socioklubu (Města, obce a sociální služby, 1997) se pokusíme odhadnout počet osob žijících v MČ Praha - Zbraslav, které potřebují pomoc při sebeobsluze.

Tab. č: 28 Pomoc při sebeobsluze u seniorů Počet obyvatel MČ Praha Zbraslav v daném věku

% seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze

Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze

65-69 let

409

3%

70-74 let

296

75-79 let

věk

Závislost

Minimální

Lehká

Střední

Těžká

12

2%

2%

0%

0%

7%

21

3%

2%

2%

0%

279

11%

31

4%

3%

3%

1%

80-84 let

171

16%

27

7%

4%

4%

1%

85-89 let

98

27%

26

9%

8%

8%

2%

90+

22

80%

18

20%

20%

20%

20%

1275

-

135

53

42

33

11

Celkem osob

Zdroj: Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup


71

Mezi mírou závislosti a potřebě sociálních služeb existuje závislost. Přestože je na každém člověku, jakou sociální službu zvolí, či zda bude využívat pomoc rodiny, lze zjednodušeně říci, že terénní pečovatelská služba je vhodná pro osoby s minimální či lehkou závislostí. Naopak osoby s těžkou závislostí jsou často uživatelé pobytových zařízení. Do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů. Nejdříve bude patrný růst počtu osob starších 65 let, posléze i starších 80 let. Nárůst jejich počtu lze očekávat i po roce 2018. Použijeme-li stejný vzorec, lze do budoucna očekávat následující počty seniorů, kteří budou potřebovat pomoc při sebeobsluze.

Tab. č: 29 Odhady počtu seniorů, kteří pravděpodobně budou potřebovat pomoc při sebeobsluze Počet obyvatel MČ Praha Zbraslav ve věku 65+

Počet osob, které potřebují pomoc při sebeobsluze

Minimální

Lehká

Střední

Těžká

2008

1274

135

51

40

33

11

2009

1356

140

53

42

34

11

2010

1442

145

55

44

34

12

2011

1522

152

58

46

36

12

2012

1609

157

61

48

36

12

2013

1661

162

63

50

38

11

2014

1711

165

64

50

39

12

2015

1767

172

67

52

41

12

2016

1821

178

69

54

42

13

2017

1893

187

72

57

45

13

2018

1937

192

74

58

46

14

Rok

Závislost

Zdroj: Města, obce a sociální služby. Socioklub 1997, Výzkumy Soukup

Statistické upozornění: Počty ve výše uvedené tabulky jsou pouze orientační a počítají s neměnnou mírou závislosti.

Poznámka: Počet seniorů bude výrazně růst a to nejen v následujících 10 letech, ale dlouhodobě. Lze tedy očekávat i zvýšení zájmu o sociální služby. Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o celorepublikový fenomén, nastane patrně nedostatek zařízení pro seniory i jinde. Nebude tedy možné problém seniorů „vyvážet“. Problém seniorů je natolik rozsáhlý, že doporučujeme koordinovat další postup společně s ostatními městskými částmi Prahy či s obcemi ve středočeském kraji.


72

3.3. Potřebnost sociálních služeb pro seniory Na základě údajů z publikace Základní ukazatele z oblasti práce a sociálního zabezpečení v ČR (MPSV, 2007) a věkové struktury obyvatel ČR vypočítáme průměrnou potřebu sociálních služeb. Budeme se zabývat kategoriemi Domovy pro seniory a pečovatelskou službou. Bohužel ostatní sociální služby nelze z přehledu MPSV podobně rozklíčovat.

Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze

Počet zařízení

Počet míst v DPS k 31.12.2007

Počet neuspokojených žadatelů

Podíl osob v DPS na počtu závislých seniorů

Podíl neuspokojených žadatelů na počtu závislých seniorů

Průměrné roční neinvestiční náklady na pobyt jedné osoby

Z toho platba od uživatele

Tab. č: 30 Domovy pro seniory v ČR k 31.12.2007

160 192

463

41 618

48 173

26%

30%

214 000

106 457

Zdroj: MPSV, propočet Výzkumy Soukup

Tab. č: 31 Pečovatelská služba v ČR k 31.12.2007 Počet seniorů, Počet kteří příjemců potřebují k 31.12.2007 pomoc při sebeobsluze

160 192

95 520

Podíl klientů pečovatelské služby na počtu závislých seniorů

Počet pracovníků poskytující pečovatelské služby

Průměrné roční náklady na 1 příjemce

60%

4 286

16 164


Podle údajů MPSV se v ČR nachází 463 domovů pro seniory, které mají celkovou kapacitu 41 618 lůžek. Tato kapacita je nedostačující a domovy evidují dalších 48 173 neuspokojených žadatelů. Přepočítáme-li stejným vzorcem jako v předchozí podkapitole počet seniorů, zjistíme, že v ČR žije cca 160 tis. seniorů starších 65 let, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze. Kapacita DPS tedy činí 26 % všech závislých seniorů a dalších 30 % zůstává neuspokojených. Podobný propočet lze provést i s pečovatelskou službou. K 31.12.2007 činil celkový počet klientů využívající pečovatelské služby 95 520 osob. Pečovatelskou službu v ČR využívá cca 60 % závislých osob.


73

V současné době žije v MČ Praha - Zbraslav čije cca 1 275 osob starších 65 let a přibližně 135 z nich potřebuje nějakou formu pomoci při sebeobsluze. V průměru v ČR využívá pečovatelské služby cca 60 % závislých seniorů, to by v případě MČ Praha - Zbraslav představovalo zhruba 80 potencionálních klientů7. V příštích 10 letech by počet potenciálních zájemců mohl stoupnout na cca 115 osob. Podobně lze provést propočet i na počet možných klientů domova pro seniory. V současné době by mohlo využívat domov pro seniory cca 40-50 osob. Za cca 10 let by jejich počet mohl vzrůst o 10-20 osob.

Tab. č: 32 Odhad počtu seniorů na Zbraslavi, kteří by mohli dané služby využívat

Rok

Počet seniorů, kteří potřebují pomoc při sebeobsluze

Počet možných klientů - DSP

Počet možných klientů – pečovatelská služba

2008

135

46

80

2009

140

47

83

2010

145

49

86

2011

152

51

91

2012

157

53

94

2013

162

55

97

2014

165

56

98

2015

172

58

103

2016

178

60

106

2017

187

63

112

2018

192

65

114


7

V současné době využívá pečovatelskou službu 55 osob, přičemž zájem se stále zvyšuje. Podle slov ředitele o.s. Digitus plánují kvůli zájmu navýšit počet pečovatelek.


74

3.4. Jak dále? Zatímco v minulosti se často uvažovalo pouze o domově důchodců a specializovaných pracovištích, v současné době je obecný trend spíše opačný. Preferovány jsou služby, které umožňují lidem co nejdéle žít doma, ve své domácnosti, s rodinnou. Je nepopiratelné, že:

•

každý z nás, pokud to bude alespoň trochu možné, bude chtít dožít doma, v domácím prostředí,

•

ekonomicky jsou sociální služby terénní levnější než služby ústavní,

•

v případě onemocnění, např. po operaci, jsou občané propouštěni co nejdříve do domácího ošetřování a tak potřebují pomoc druhé osoby a je nutné se o ně postarat,

•

po stránce politické jsou vykonávané služby v domácnostech více na očích veřejnosti.

Z těchto a ale i jiných dalších důvodů je proto vhodné nadále podporovat terénní sociální

služby, které umožňují žít co nejdéle doma. Dále je možné uvažovat o zřízení ambulantních sociálních službách, protože:

•

tyto služby ve městě i v okolí chybí,

•

již nyní je po těchto službách poptávka,

•

jsou to služby krátkodobých pobytů, např. lidé na doléčení, propuštění z nemocnice, na přechodnou dobu v době dovolené u rodinných příslušníků,

•

finančně jsou služby neprodělečné.

Navrhujeme proto8: 1. Podporovat i nadále terénní sociální služby. Ukazuje se, že poptávka po terénních službách bude růst 2. Uvažovat o zřízení objektu pro ambulantní krátkodobé pobyty, nebo 3. Uvažovat o zřízení objektu Domov pro seniory, který by poskytoval jak dlouhodobé pobytové služby tak by se v jeho prostorách mohla nacházet lůžka pro krátkodobé pobyty či prostory pro další ambulantní služby.

8

Tato část byla konzultována s o.s. Digitus.


75

3.5. Spokojenost občanů se sociálními službami v MČ Praha – Zbraslav V MČ Praze – Zbraslavi žije převážně mladé obyvatelstvo, které na sociální služby příliš nemyslí. Podle obyvatel by měly být sociální služby až na 7. místě (z 10) v prioritách vedení MČ. Na otázku, jak jsou občané spokojeni se sociálními službami na Zbraslavi, odpovědělo 23 % respondentů. Zbylých 77 % se sociální služby prý netýkají. Většina respondentů je spokojena částečně.

Spokojenost občanů MČ Praha-Zbraslav se sociálními službami Pouze respondenti, kterých se problematika týká velmi nespokojen (0 - 1 bod) 13%

spíše nespokojen (2 - 3 body) 6,8%



napůl spokojen (4 - 6 bodů) 48% Graf. č: 38


Na konkrétní otázku, jaké sociální služby obyvatelé MČ Praha - Zbraslav postrádají jsme dostali velmi málo odpovědí. Proto je zde prezentujeme pouze textově.

Domov důchodců, pobytové služby DD, domov důchodců, dům pro seniory, domov důchodců za čátečnou úhradu, domov s peč. Službou, dům s pečovatelskou službou, návaznost na DPS - domov důchodců, pečovatelské (ráda bych v budoucnu získala místo v domě s pečovatelskou službou i bez sponzorského daru) větší domov důchodců, větší kapacita domova důchodců, více možností bydlení s pečovatelskými službami, výhledově budeme postrádat místa v domovsě důchodců Ambulantní služby denní stacionář, denní stacionář pro seniory, hlídání seniorů, stacionář pro staré lidi, Terénní služby dostatek terénních asistentů, pečovatelská služba, z vlastní rodiny v minulých letech víme, že pečovatelská služba je velmi formální, Ostatní lepší péče o občany v důchodovém věku, péče o bezmocné, sociální zařízení, větší prostor pro činnost klubu důchodců VÝZKUMY SOUKUP: Sociodemografická studie MČ Praha - Zbraslav - říjen 2008

76

VI. Kultura, sport, zájmová činnost 1. Kulturní a sportovní organizace, spolky, kluby 1.1. Neziskové organizace Na území MČ Praha - Zbraslav sídlí následující neziskové organizace:

• • • • • • • • • • • • • Zdroj:

Český rybářský svaz HELPLES – centrum pro využití volného času lidí s postižením Kajmani (turistický oddíl) KLAS - klub aktivního stáří MOP Draci - Dětský přírodovědný oddíl PEXESO - rodinné centrum Sbor dobrovolných hasičů SouthPrague.Net - o.s. provozující metropolitní počítačovou síť URAGAN (skautská organizace) Veteran bicycle club Základní kynologická organizace Praha-Zbraslav Zbraslavská kulturní společnost Ženský komorní sbor Frangula Chorus ÚMČ Praha – Zbraslav

1.2. Sportovní kluby Sportovní kluby v MČ Praha – Zbraslav:

• • • • • •

KAT-Zbraslav (taneční klub) LTC Judo Zbraslav - oddíl juda SK Sport Zbraslav SK Zbraslav Sokol Zbraslav TJ Slavoj Zbraslav

Zdroj: ÚMČ Praha - Zbraslav


77

2. Významné kulturní a sportovní akce, spolková a zájmová činnost Níže uvádíme výčet významných kulturních, sportovních a společenských akcí v roce 2008, případně některé starší. Seznam byl vytvořen za pomoci kulturního oddělení ÚMČ Praha Zbraslav. Přehled všech akcí za rok 2008 uvádíme v příloze.

Březen

•

pátek 28. března KONCERT VEJVODOVY KAPELY

ke 106. výročí narození Jaromíra Vejvody. Černé divadlo Jiřího Srnce od 19:30 hodin. Předprodej vstupenek od 17.3.

Duben

•

sobota 5. dubna

TANEČNÍ DEN

ke 40. výročí založení KAT Zbraslav. Taneční soutěž, předtančení, společenský ples. Sál sokolovny od 17:00 hodin.

Květen

•

neděle 11. května ZBRASLAVSKÁ OSMA - JARNÍ ČÁST

20. ročník závodu horských kol pro malé i velké. Starty od 13:30 v Borovičkách.

•

sobota 24. května DĚTSKÉ RYBÁŘSKÉ ZÁVODY

s občerstvením a hodnotnými věcnými cenami na Malé řece Presence od 7:00, vlastní závod od 7:30 hodin.

•

sobota 31. května DĚTSKÝ DEN

Hry, soutěže, skákací hrad, ukázky práce hasičů a policie… V areálu ZŠ Nad Parkem od 13:00 hodin.

Červen

•

sobota 14. června Jíloviště-Zbraslav

XXV. ročník jízdy na historických velocipedech. Program na Zbraslavském nám. od 9:00, start jízdy z Baní ve 13:00.

Srpen • KINOBUS NA ZBRASLAVI Září

•

sobota 6. září ZBRASLAV - JÍLOVIŠTĚ

41. ročník mezinárodního závodu historických vozidel. Dopoledne výstava vozidel na Zbraslavském náměstí, ve 13.00 start jízdy do vrchu.

•

sobota 13. září ZBRASLAVSKÁ OSMA

podzimní část závodu horských kol pro malé i velké. Starty od 13:30 v Borovičkách.

•

září SLAVNOSTI ELIŠKY PŘEMYSLOVNY (V roce 2008 se nekonalo)

Cyklus koncertů a přednášek

•

26.9. - 28.9. VEJVODOVA ZBRASLAV 2008

XIII. ročník mezinárodního festivalu malých dechových hudeb


78

Říjen

• neděle 12. října O ZBRASLAVSKOU LOUTKU Taneční postupová soutěž od 9 do 15 hodin s sále Sokola Zbraslav. •

neděle 19. října HAVELSKÁ DRAKIÁDA

Dětské odpoledne - hry, lanové aktivity, soutěže od 14:00 v Borovičkách.

Listopad

•

sobota 22. listopadu KAŠKOVA ZBRASLAV

Přehlídka amatérského divadla v Divadle J. Kašky od 10:00 hodin.

Prosinec

•

–22. prosince VÝSTAVA BETLÉMŮ

Výstavní síň Městského domu Zbraslav ve výpůjční době knihovny a při akcích.

•

neděle 7. prosince ZBRASLAVSKÝ BĚH

26. ročník terénního běhu pro nejširší veřejnost na Závisti.

•

sobota 20. prosince ZBRASLAVSKÉ VÁNOCE

Koledy, vánoční hudba, občerstvení, videoprojekce, ohňostroj. Městský dům a prostranství před ním od 15:00 hodin.

Vedle výše uvedených „hlavních“ akcí se koná řada drobnějších, zaměřené na užší spektrum návštěvníků. Jedná se především o:

•

pravidelné sobotní pohádky pro děti v Divadle J. Kašky

•

časté akce pro děti a rodiče pořádané rodinným centrem PEXESO

•

časté akce pro seniory pořádané klubem KLAS

•

představení amatérské divadelní skupiny ZKS

•

koncerty ZUŠ

•

knihovna a výstavy v Městském domě

•

expozice, výstavy a další akce na v Národní galerii

Z výše uvedeného výčtu je patrné, že nejvíce pokryté skupiny jsou rodiny s malými dětmi a senioři. Naopak mládež a lidé ve středním věku nemají mnoho kulturních a společenských příležitostí.

Poznámka: Na Zbraslavi se koná celá řada velkých kulturních, společenských či sportovních akcí. Přesto jsou obyvatelé s nabídkou kulturního vyžití nespokojeni (viz dále). Domníváme se, že je tomu tak z důvodu absence drobných, ale častěji pořádaných akcí.


79

3. Spokojenost občanů s možnostmi kulturního, sportovního a volnočasového vyžití v MČ Praha – Zbraslav Zdá se, že obyvatelé jsou s kulturním, sportovním a volnočasovým vyžitím na MČ Praha Zbraslav spokojeni pouze částečně. Spokojenost s kulturním a sportovním vyžitím jsou jedny z nejhůře hodnocených aspektů života v obci. Ukazuje se, že o něco spokojenější jsou domácnosti s předškolními děti a také domácnosti seniorů. Možným vysvětlením může být činnost velkých organizací PEXESa a KLASu. Cílovou skupinou PEXESA jsou mladé matky a KLASu zase senioři. Méně spokojeni jsou pak domácnosti se školními dětmi a ostatní domácnosti (bezdětné či s odrostlými dětmi).

Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav s možnostmi kulturního, sportovního a volnočasového vyžití naprosto spokojen (9 - 10 bodů) napůl spokojen (4 - 6 bodů) velmi nespokojen (0 - 1 bod)

Nabídka ostatních volnočasových aktivit

7%

Kulturní vyžití

10%

Sportovní vyžití

8%

0% Graf. č: 39

velmi spokojen (7 - 8 bodů) spíše nespokojen (2 - 3 body)

18%

34%

20%

34%

20%

12%

40%

13%

40%

11%

13%

60%

80%

8%

14%

10%

100%


Poznámka: Při analýze vlivu jednotlivých aspektů na celkovou spokojenost se ukázalo být kulturní a sportovní vyžití jedněmi z nejvýznamněších. Zlepšení situace v těchto aspektech povede ke zvýšení celkové spokojenosti s životem v MČ.


80

3.1. Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti kultury a společenského vyžití?

Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti kultury a společenského vyžití

59%

kino

společenský sál a akce (plesy, zábavy…)

koncerty

25%

8%

kulturní dům 4%

divadlo 3%

zájmové kurzy, vzdělávání 3%

výstavy 1%

ostatní

13%

nic nechybí

25%

nevyužíváme, dojíždíme jinam 3% 0%

Graf. č: 40

10%

20%

30%

40%

50%

60%


V oblasti kultury a společenského vyžití obyvatelům MČ Praha - Zbraslav nejvíce chybí

kino (59%). Odpovědělo tak 59 % dotázaných. Mezi odpověďmi se vyskytovaly názory na obnovení biografu, klubové kino, letní kino či „ne multikino“. Obyvatelům Zbraslavi rovněž schází společenský sál, nejlépe v kulturním domě (25%+4%), kde by se mohly konat plesy

a zábavy. Ty se doposud konaly většinou v tělocvičně místního Sokola, které ale k těmto účelům není příliš vybavené.

Poznámka: Je otázkou, kolik lidí by ve skutečnosti do kina chodilo a zda by se kino uživilo v konkurenci Pražských multikin. Řešením by mohlo být příležitostné kino, malé filmové festivaly atp. Ty by se mohly konat v případném multifunkčním sále, po kterém je ze strany obyvatel rovněž poptávka. VÝZKUMY SOUKUP: Sociodemografická studie MČ Praha - Zbraslav - říjen 2008

81

Pro inspiraci uvádíme konkrétní odpovědi respondentů, které jsme zařadili do kategorie „ostatní“:

čajovna, časté koncerty, hromadné (open air) akce - lepší organizace (př. Radotín), hudební a kulturní akce se zaměřením na různé věkové a žánrové skupiny, kavárna, literární kavárny, nekuřácké kavárny (2x), poutě, kulturně-historické akce pro občany, lepší informovanost o kulturních akcí (2x), možnost používání internetu pro seniory, chybí vyžití pro mládež, noční klub, obnovení zvonařství na Zbraslavi, posilování povědomí sounáležitosti občanů Zbraslavi výročí místních událostí, historie obce, rodinné akce pořádané městskou částí, sváteční akce, slušnou restauraci na sídlišti, sídliště – rastaurace, restaurace nahoře, v naší obci je jen klubovna u hřiště, nic víc (staré sídliště), více akcí pro děti, více akcí pro děti a dospělé, dětské akce, pohádky pro děti, širší výběr různých akcí


82

3.2. Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti volnočasových aktivit? V oblasti volno-časových aktivit obyvatelům nejvíce schází bazén či koupaliště. Touhu po koupání vyjádřilo 41 % dotázaných. Na druhém místě se umístilo sportovní centrum či multifunkční hala (18%). Třetí nejčastější odpovědí byla zimní sportovní hala či kluziště. Relativní nedostatek je i dětských hřišť, nabídka fitness a hřišť pro dospělé.

Co chybí občanům MČ Praha – Zbraslav v oblasti volno-časových aktivit

41%

bazén, koupaliště sportovní centrum, multifunkční hala

18%

zimní sport. hala, kluziště

16%

10%

dětská hřiště fitness (posilovna,jóga,sauna)

8%

hřiště pro dospělé (kurty, stadion…)

7%

kurzy, kluby

5%

cyklostezky, stezky pro in-line

5%

aktivity pro mládež

4%

kavárny, nekuřácké 3% restaurace parky

0,9%

volnočasové aktivity 1% pro seniory nic nechybí 0%

Graf. č: 41

27% 10%

20%

30%

40%

50%



83

Poznámka 1: Ne všichni respondenti hovořili o akvaparku. Velká část respondentů napsala, že si přeje letní koupaliště. Objekt bývalých loděnic může být vhodný pro říční lázně, které by mohly sloužit k rekreaci nejen obyvatelům Zbraslavi.

Poznámka 2: Součástí případné multifunkční haly může být malý (cca 25m dlouhý) bazén.

4. Turistický ruch Zbraslav má v turistickém ruchu zvláštní pozici. Sice se zde nachází zámek, v jehož sálech sídlí Národní galerie, nicméně z pohledu turistiky Zbraslav leží ve stínu Hlavního města Prahy. Na druhou stranu lokalita Zbraslavi by mohla být vhodná pro ubytování pro turistické i firemní cesty.

Poznámka: Je otázkou, zda by mělo vedení MČ více podporovat turistický ruch. Podle občanů existují důležitější činnosti, kterým by se vedení MČ mělo věnovat. Podpora turistického

ruchu se umístila jednoznačně na posledním místě pomyslného žebříčku priorit.


84

VII. Průzkum Zbraslav

mezi

obyvateli

MČ

Praha

–

1. Celková spokojenost s životem v obci Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? Velmi nespokojen/a 1,6%

Velmi spokojen/a 28%

Spíše nespokojen/a 14%

Spíše spokojen/a 56%

Graf. č: 42


Celkově lze říci, že obyvatelé jsou se životem na Zbraslavi spokojeni. Více jak ¼ je velmi spokojena a dalších 56 % je spíše spokojeno. Spokojenost s životem se liší podle několika aspektů – věk, délka života v obci a lokalita. Spokojenější se cítí být mladí lidé, kteří se na Zbraslav přistěhovali po roce 2000 a žijí v Zahradní čtvrti či ve Slunečním městě. Naopak méně spokojeni jsou lidé, kteří na Zbraslavi žili již před rokem 2000, starší občané a obyvatelé Ouhoru, Lahovic a Lahoviček, Záběhlic a Pod Havlínem. Vysvětlení může být následující – obyvatelé, kteří se nově přistěhovali, si mnohem více cení zeleně a přírody kolem. To jsou pro starousedlíky atributy, které už vnímají spíše jako samozřejmost než benefit, a častěji si všímají jiných negativ. Zvláště pak senioři vnímají negativně bezpečnost a čistotu veřejných prostranství v obci. Vedle toho jsou zde lokality, které jsou nějakým způsobem narušeny. Zaprvé se jedná o záplavové území (Záběhlice, Lahovice a Lahovičky). Tyto části jsou navíc značně postiženy intenzivní automobilovou dopravou. Mírně negativní postoj obyvatel Pod Havlínem lze vysvětlit největšími stížnostmi na nepořádek. Spokojenost občanů dle jednotlivých sociodemografických charakterů naleznete v příloze.


85

Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? Podle druhu domácnosti Spíše spokojen/a

Spíše nespokojen/a

Velmi nespokojen/a

47%

Zahradní město Závist, Peluněk, Strnady

55%

18%

Staré sídliště

54%

58%

18%


8%

62%

Ouhor

8%

59%

Graf. č: 43

2% 7%

71%

22%

0%

10% 0%

79%

14%


13% 2,6%

66%

12%

Žabovřesky

5% 0,0%

49%

24%

Pod Havlínem

12% 0%

76%

35%


0% 11,6%

47%

33%


2% 0%

51%

42%

Slunečný vrch

Baně

Velmi spokojen/a

10% 20% 30%

40% 50% 60% 70%

0%

14%

24%

0%

24%

0%

26%

32%

5%

0%

80% 90% 100%


Statistická poznámka: Pouze orientační údaje.


86

2. Pozitiva a negativa MČ Praha – Zbraslav Na začátku dotazníku jsme respondenty požádali, aby uvedli 3 věci, které se jim na Zbraslavi líbí a naopak tři věci, se kterými nejsou spokojeni. Jednalo se o otevřené otázky, tudíž respondenti mohli uvést jakýkoliv názor.

2.1. Pozitiva života v obci Konkrétní pozitiva života v MČ Praha – Zbraslav Uvedeno jako 1.

32%

příroda dostupnost centra

18%

občanská vybavenost 5%

MHD, doprava lokalita

18%

20%

12%

klid, ticho

mezilidské vztahy, maloměstský charakter

Uvedeno jako 2.

16%

10%

10% 5%

12%

5% 7%

Uvedeno jako 3.

9% 7%

5% 4%

6%

1% 6% 3%

1,0% historie a památky obce 2%3% kulturní vyžití 1%2%2% 3%1% nová výstavba 1% sport 1% 2% 2% 2% 1% údržba 1% 1% 2% čisté prostředí 1% charakter bydlení 2% 0% 1% 0% 1% parky 1% 1% 0% klubová činnost0% nic

6%0%

0%

Graf. č: 44

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%



87

Za největší pozitivum života v MČ Praha - Zbraslav respondenti jednoznačně uváděli lokalitu obce. Zbraslav má velmi výhodnou pozici – leží až na samém okraji Hlavního města Prahy, při soutoku Vltavy a Berounky v dosti zalesněné krajině (příroda 66%). Zároveň centrum Prahy je relativně dobře dostupné a tudíž zde není problém s nedostatkem pracovních příležitostí. Obyvatelé si pochvalují ticho, klid, charakter zástavby, relativně dobrou občanskou vybavenost a dobré mezilidské vztahy. Ve směs je jedná o charakteristiky, které se obyvatelům ve většině částí Prahy nedostává a za které si mnoho obyvatel byla ochotno připlatit.

Poznámka: Okolní příroda je nejčastěji jmenovaným pozitivem života na Zbraslavi. Zlepšením její dostupnosti (např. přístup k řece, cyklostezky, čistota) se ještě více zlepší spokojenost obyvatel, hrdost na své bydliště a hlavně se ještě zvýší atraktivnost celé Zbraslavi.


88

2.2. Negativa života v obci Konkrétní negativa života v MČ Praha – Zbraslav

Uvedeno jako 1.

nepořádek

15%

obchody, služby

14%

13%

stav komunikací

15%

10%

MHD

17%

12%

automobilový provoz

6% 5%

Uvedeno jako 2.

8%

Uvedeno jako 3.

6% 8% 7%

6%

7%

málo kultury a 4% 7% 4% kulturních zařízení kriminalita 4% 4% 5% výstavba

6% 3%4%

sportovní vyžití 3%3% 6% nespokojenost s 4% 1,3% 3% vedením obce 2,7% 3% zdravotnictví 2% 1,2% 1,2% školky a školy 3% 1,00% 3% 0,8% parkování 0,7% 1,5% dětská hřiště1,2% 0,0% 1,1% 1,4% vyžití pro mládež 2% 2% ostatní 2% nic

6%

0%

Graf. č: 45

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%



89

Při výčtu negativ respondenti uváděli konkrétní připomínky. Nejvíce respondentů uvedlo

nepořádek (38%).

Čistota veřejných prostranství

také skončila na posledním místě

v hodnocení spokojenosti s jednotlivými aspekty života v obci. Často zaznělo nepořádek, málo

veřejné zeleně a nedostatečná péče o ni, málo košů, psí exkrementy, prašnost, neuklizené ulice či špinavé chodníky. Druhá nejčastější stížnost patří obchodům a službám (35%). Občané jsou nespokojeni s nabídkou obchodů a služeb. Nejvíce si stěžují na chybějící drobné služby, na jejich otevírací hodiny, na poštu či na nedostatek restaurací a kaváren. Zcela jednoznačně nejnespokojenější s obchody a službami jsou obyvatelé Lahovic a Lahoviček, dále Baní, Pod Havlínem, starého sídliště a Ouhoru. Konkrétním chybějícím obchodům a službám se budeme věnovat v samostatné kapitole Průzkum kap. 5. Třetí nejčastější negativum se týkalo stavu komunikací (32%). Obyvatelé si stěžují na špatný stav silnic a často také na chybějící chodníky. Zazněly i stížnosti na chybějící bezbariérové nájezdy na chodníky. Jak je patrné z tab. 33, na špatný stav komunikací si nejčastěji stěžovali obyvatelé Záběhlic – paneláky, lidé z Ouhoru, Pod Havlínem, Žabovřest a Záběhlic – rodinných domů. Mnoho respondentů si stěžovalo na silný automobilový provoz (26%). Nejčastěji si na silný automobilový provoz a nepříjemnosti s ním spojenými (hluk, znečištění) stěžovali obyvatelé, kteří bydlí poblíž komunikace Strakonická (Lahovice, Lahovičky, Peluněk, Žabovřesky),

Elišky Přemyslovny (Stará Zbraslav, Baně) a ulice Žitavského a K Přehradám (Záběhlice, Strnady). V souvislosti do dopravou se objevily stížnosti na nedostatek parkovacích ploch (5%), především na náměstí. Mezi častěji jmenovanými negativy se dále objevila MHD (viz kapitolu Dopravní obslužnost 2.1), nedostatek kulturního vyžití a kulturních zařízení (15%), kriminalita (14%), překotná nekoncepční výstavba (13%) a nedostatečné sportovní vyžití (13%). Do kategorie „ostatní“ jsme zařadili stížnosti na nedostatek kontejnerů pro tříděný odpad, lom, povodně (nekoncepčnost, chybějící příprava na povodně) či chybějící kanalizace nebo plyn.


90

Tab. č: 33 Stížnosti na stav komunikací a na automobilový provoz dle lokalit

Lokalita

% respondentů z dané % respondentů z dané lokality, kteří si stěžovali lokality, kteří si stěžovali na na STAV KOMUNIKACÍ AUTOMOBILOVÝ PROVOZ


76%

26%

Ouhor

72%

5%

Pod Havlínem

51%

7%

Žabovřesky

48%

35%


47%

40%


39%

53%


36%

49%

Staré sídliště

22%

17%

Slunečný vrch

20%

20%

Zahradní město

17%

20%


14%

37%

5%

36%

32%

26%

Baně Celkový součet

Zdroj: Výzkumy Soukup 2008, N=340


91

3. Spokojenost s jednotlivými aspekty života v obci Kromě otevřených otázek na pozitiva a negativa obce jsme respondenty požádali, aby vyjádřili svou spokojenost s níže uvedenými aspekty života v obci. Hodnocení bylo na škále 0 – 10, kdy 0 znamenala zcela nespokojen a 10 naopak zcela spokojen. Jednotlivé aspekty rozebíráme

podrobněji vždy v kapitole, která se daného aspektu týká. Tato kapitola proto slouží pouze pro celkový přehled.

Průměrná spokojenost s různými aspekty života v MČ Praha - Zbraslav

6,9

C elková spokojenost Mezilidské vztahy

6,7 6,6

Základní školy MHD

6,4

Kvalita životního prostředí

6,0

Mateřské školky

6,0

Informovanost o dění v obci

6,0

Zdravotní služby

5,9

Veřejná zeleň

5,7

Fungování MÚ

5,6

Sociální služby

5,5

Volnočasové aktivity

5,1

Hřiště

5,1

Nabídka obchodů a služeb

5,1

Bezpečnost v obci

5,0

Kulturní vyžití

5,0

Sportovní vyžití

4,9

Možnost účasti při místním plánování…

4,7

Dopravní situace

4,7 4,2

Č istota veřejných prostranství 0 G raf. č : 4 6

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Z droj: V ýzkumy Soukup (2 0 0 8 ), N =3 4 0


92

Jednoznačně nejlépe hodnocená vyšla celková spokojenost s životem v obci. Průměrné hodnocení bylo 6,9. Je zajímavé, že ostatní hodnocené aspekty nedosáhly této úrovně. Ukazuje se tedy, že celkovou spokojenost vyvažují i jiná kritéria, na která jsme se neptali. Nápovědou nám mohou být odpovědi v otevřené otázce na pozitiva. Jedná se především o přírodu, lokalitu a relativně dobrou dostupnost centra Prahy. Z hodnocených aspektů nejlépe dopadly mezilidské vztahy, ZŠ a MHD. Naopak nejhůře

hodnocenými aspekty života v obci jsou čistota veřejných prostranství, dopravní situace (příliš intenzivní doprava), možnost účastnit se místního plánování, sportovní a kulturní vyžití a bezpečnost v obci.

Čistota veřejných prostranství: Mladí lidé jsou obecně s čistotou veřejných prostranství spokojenější než starší občané. S čistotou je spokojeno 65 % mladých obyvatel ve věku 20-26 let. Mezi seniory panuje opačná situace, kdy je nespokojeno 51 % občanů starších 60 let. S čistotou veřejných prostranství jsou většinou nespokojeni obyvatelé lokality Pod Havlínem (63 % nespokojeno), Lahovic a Lahoviček (58 % nespokojeno) a obyvatelé Žabovřesk (51%). Naopak

čistota

veřejných

prostranství

netrápí

obyvatele

Zahradního

města,

paneláků

v Záběhlicích a obyvatele Slunečního vrchu.

Bezpečnost v obci Ukazuje se, že na bezpečnost v obci si nejčastěji stěžují lidé ve starším věku. Senioři nad 60 let byli nespokojeni ve 41 % případů. Co se týče lokalit, strach pociťují častěji obyvatelé Lahovic a Lahoviček (58 % nespokojeno), Pod Havlínem (43%), staré Zbraslavi (náměstí a okolí) a rodinných domů v Záběhlicích. Někteří respondenti si stěžovali, že byla přesunuta služebna městské policie ze Zbraslavi do Radotína.

Možnost účastnit se místního plánování Obecně lze říci, že možnost účastnit se místního plánování nepatří mezi nejlépe hodnocené aspekty. Lze říci, že lidé si přejí, aby se mohli do účasti na činnosti obce více zapojit.


93

4. Priority obce dle občanů Rozpočet MČ Praha – Zbraslav je omezený podobně jako jiných obcí. Proto jsme se respondentů ptali na priority, respektive jakým oblastem by se vedení MČ mělo nejvíce věnovat. Uvedli jsme 10 oblastí a požádali respondenty, aby je seřadili dle priority.

Tab. č: 34 Pořadí priorit při rozdělování rozpočtu obce podle názoru občanů Pořadí

Průměrné hodnocení

Zdravotnictví

priorita č. 1

2,5

Školství

priorita č. 2

3,1

Bezpečnostní situace

priorita č. 3

3,9

Veřejná doprava

priorita č. 4

4,3

Zeleň a údržba veřejných ploch

priorita č. 5

5,1

Podpora obchodů a služeb

priorita č. 6

5,5

Sociální služby pro seniory a handicapované

priorita č. 7

5,7

Kultura

priorita č. 8

6,9

Sport

priorita č. 9

7,2

priorita č. 10

8,8

Oblast

Turistický ruch


Za nejdůležitější oblast je jednoznačně považováno zdravotnictví. Získalo průměrné hodnocení 2,5. Je patrné, že zdravotnictví je na Zbraslavi žhavé téma. Předpokládáme, že svůj podíl na tom mají události jak místního tak celorepublikového charakteru. Sběr dat probíhal v době předvolební kampaně do senátu a krajských zastupitelstev, ve které dominovalo právě zdravotnictví. Jak víme z předchozích kapitol, obyvatelé jsou se zdravotnictvím průměrně spokojeni. Druhou nejdůležitější oblastí

je školství s průměrným pořadím 3,1 a třetí

prioritou

bezpečnost. Následuje MHD, zeleň a údržba veřejných ploch.


94

5. Chybějící obchody a služby Respondentům jsme položili otázku, jaké obchody a služby v MČ Praha – Zbraslav postrádají. Jednalo se o otevřenou otázku, na kterou mohl respondent uvést jakoukoliv odpověď.

Jaké služby a obchody chybí občanům MČ Praha – Zbraslav

35%

drobné služby celkem 17% 16%

hypermarket, obchodní dům

14% 13%

pošta

10% 10%

textil, obuv, sportovní potřeby

10% 8%

ostatní drobné služby

7% 6%

obchody obecně, chybí vše

4% elektro

4% 3%

nedostatečná otevírací doba 3% 3% různé

4% 24% 0%

Graf. č: 47

10%

20%

30%

40%


Přibližně ¼ respondentů uvedla, že jim žádné obchody ani služby na Zbraslavi nechybí. Zbylým ¾ něco chybí. Z odpovědí vyplývá, že nabídka je nedostatečná prakticky ve všech druzích zboží a služeb. VÝZKUMY SOUKUP: Sociodemografická studie MČ Praha - Zbraslav - říjen 2008

95

Nejčastěji chybí drobné služby (celkem 35%), které se ovšem člení do více kategorií. Z drobných služeb je nejvíce žádaná opravna obuvi (13%), poté čistírna (10%) a galanterie. Dále obyvatelům Zbraslavi chybí obchody s potravinami (celkem 35%) a to jak malé drobné obchody (pekárna, řezník, ovoce a zelenina), ale i velké ve smyslu supermarketu či hypermarketu. Třetí nejčastější skupinou chybějících obchodů jsou hobby markety, obchody s nábytkem atp (16%). Občané si ovšem stěžují i na poštu a to především kvůli jejím otevíracím hodinám.

Poznámka 1: Nedostatek drobných služeb či pošty nemusí být způsoben pouze jejich fyzickým nedostatkem, ale i nedostatečnou otevírací dobou již existujících provozoven. Většina vyjíždějících pracuje v Praze a obvyklá pracovní doba končí mezi 16. – 18. hod. Připočteme-li čas na cestu, velká část pracujících obchody zavírající v 18:00 nestihne.

Poznámka 2: Při podrobnější analýze se ukázalo, že nabídka obchodů a služeb je nedostatečná ve všech lokalitách. Nejlépe jsou na tom obyvatelé lokality Pod Havlínem a Slunečního vrchu, kde uvedlo že nic nepostrádá 1/3 respondentů. Naopak nejvíce obchodů a služeb postrádají vedle obyvatel v odlehlých oblastech (Lahovice a Lahovičky) i obyvatelé

starého sídliště a staré části Zbraslavi.

Doporučení: Výsledky této studie mohou sloužit jako podklad pro přilákání soukromých subjektů či pro vyvolání zájmu zdejších živnostníků. Konkrétní odpovědi a podněty

respondentů naleznete v příloze.


96

6. Ochota zapojit se do činnosti obce Zajímalo nás, do jaké míry jsou občané ochotni se zapojit do činnosti ve své obci. Respondenti dostali 5 variant a u každé z nich měli zakroužkovat, zda jsou ochotni či nikoliv. Pro samotnou interpretaci musíme upozornit, že ochota vyjádřená v dotazníkových šetření bývá obvykle vyšší než je ve skutečnosti. Platí to jak u celorepublikových průzkumů, tak i na Zbraslavi. Podle průzkumu by bylo ochotno jít k volbám 83 % dotázaných. Ve skutečnosti to bylo v roce 2006 51%9. Lze tedy říci, že zhruba 1/3 dotázaných se prezentuje jako správný volič, ale ve skutečnosti volit nejde (z jakéhokoliv důvodu). Podobně je tedy třeba vnímat i výsledky za ostatní kategorie.

Ochota občanů MČ Praha - Zbraslav zapojit se do činnosti ve své obci Ano Účast v komunálních volbách/ referendech (ochota jít volit)

Graf. č: 48

34%

40%

28%

10%

17%

55%

17%

68%

20%

30%

40%

50%

8%

16%

43%

15%

0%

10%

51%

Dobrovolná práce za účelem zvelebení obce

Aktivně se podílet na chodu obce

Nevím / netýká se mě

83%

Podávat přímé podněty / dotazy na místní úřad

Stát se členem místních spolků

Ne

18%

60%

70%

80%

90% 100%


Poznámka: Přestože je skutečný počet osob ochotných zapojit se do činnosti zhruba o 1/3 nižší než deklarovaný, stále na Zbraslavi žije značné množství lidí, kteří jsou ochotní zapojit se do činnosti ve své obci. Je ovšem třeba je k této aktivitě motivovat.

9

Ovšem ve srovnání s celou ČR se jedná o nadprůměrný výsledek (účast 46%).


97

7. Lokalita za benzínovou pumpou a její využití V současné době se uvažuje o výstavbě v lokalitě u benzínové pumpy Rainstav. MČ Praha – Zbraslav zde vlastní zhruba 1/3 pozemků. Vedení ÚMČ Praha – Zbraslav tedy zajímalo, jaký objekt si zde obyvatelé přejí. Nejvíce obyvatel si v této lokalitě přeje bazén (38%), lékařský dům (20%), veřejná sportoviště (13%) a hobbymarket (10%). Naopak lokalitu nepovažují za příliš vhodnou pro umístění kulturního domu či mateřské školky. Zvláště u školek lze předpokládat, že jim vadí značná vzdálenost této lokality, neboť 80 % dotázaných rodičů si výstavbu nové školky přeje.

Jaký objekt by si obyvatelé přáli v lokalitě za benzínovou pumpou Reinstav

38%

Bazén

Lékařský dům

20%

13%

Veřejná sportoviště

10%

Hobbymarket

Objekt pro kulturní vyžití

5%

Mateřská škola

5%

Prodejna potravin, nákupní centrum

4%

Ostatní 1%

Nevím / neodpověděl

4%

0%

Graf. č: 49

10%

20%

30%

40%


Poznámka: Ukazuje se, že lokalitu za benzínovou pumpou Rainstav by bylo vhodné využít víceúčelově. Lze si představit vybudování většího veřejného sportovního centra, jehož součástí by byl i bazén.


98

VIII. Příloha 1. Věková struktura obyvatelstva Hl. m. Prahy

Zdroj: ČSÚ


99

2. Vyjížďka a dojížďka dle SLDB 2001 Bilance vyjížďky a počet bydlících zaměstnaných a studujících V rámci Prahy

Mimo Prahu

Celkem

Osoby vyjíždějící z MČ Praha – Zbraslav

2 857

289

3 146


2 158

248

2 406

699

41

740

Z toho: Vyjížďka žáků, studentů a učňů Bydlících zaměstnaných

4 120

Bydlících žáků, studentů a učňů

1 353

Zdroj: SLBD 2001

Osoby vyjíždějící z MČZ do jiné MČ Prahy podle času stráveného na cestě Celkem



Vyjížďka žáků, studentů a učňů

2 857

100%

2 158

699

do 14 minut

148

5%

107

41

15 - 29 minut

410

14%

330

80

30 - 59 minut

1 948

68%

1 456

492

351

12%

265

86

Vyjížďka do jiných MČ Prahy Celkem / z toho


a

Vyjížďka za prací podle frekvence Vyjíždějící za prací do jiné MČ Prahy

%

Celkem / z toho

1 181

100%

denně

1 101

92%

týdně

5

1,0%

1-2 x měsíčně

1

0%

71

6%

3

0,6%

jinak nezjištěno

Zdroj: SLBD 2001


100

Vyjížďka podle použitého dopravního prostředku Vyjíždějící Vyjíždějící za prací do za studiem jiné MČ do jiné MČ Prahy Prahy Celkem / z toho

2 158

699

Vlak

2

-

MHD

1 474

618

438

-

5

-

205

-

žádný dopravní prostředek

24

9

nezjištěno

10

72

automobil kolo jiný dopravní prostředek

Zdroj: SLBD 2001

Vyjíždějící z MČ Praha - Zbraslav podle místa dojížďky 400 350 Vyjíždějící za prací 300

Vyjíždějící za studiem

250 200 150 100

P-Řepy

P-Suchdol

Praha 14

P-Zličín

P-Libuš

Praha 11

Praha 15

Praha 13

P-Lipence

Praha 7

P-Radotín

Praha 9

Praha 12

Praha 10

Praha 8

Praha 6

Praha 3

Praha 2

Praha 4

P-Velká Chuchle

Graf. č: 1

Praha 5

0

Praha 1

50

Zdroj: SLBD 2001

*V grafu nejsou zobrazeny MČ, kam z MČ Praha - Zbraslav vyjíždí méně než 10 osob


101

Dojížďka Osoby dojíždějící do MČZ z jiné MČ Prahy podle času stráveného na cestě Celkem


Dojížďka za prací

Dojížďka žáků, studentů a učňů

1 233

100%

1 181

52

do 14 minut

135

11%

113

22

15 - 29 minut

283

23%

272

11

30 - 59 minut

598

48%

586

12

217

18%

210

7

Dojížďka z jiných MČ Prahy Celkem / z toho


a

Dojížďka za prací podle frekvence Dojíždějící do MČZ z jiné MČ Prahy

%

Celkem / z toho

1 181

100%

denně

1 101

93%

týdně

5

0,4%

1-2 x měsíčně

1

0,1%

71

6%

3

0,3%

jinak nezjištěno

Zdroj: SLBD 2001

Dojížďka podle použitého dopravního prostředku Dojíždějící za prací z jiné MČ Prahy

Dojíždějící za studiem z jiné MČ Prahy

1 181

52

Vlak

3

-

MHD

685

26

automobil

298

-

18

-

152

-

20

15

Celkem / z toho

kolo jiný dopravní prostředek žádný dopravní prostředek nezjištěno

11

Zdroj: SLBD 2001


102

3. Spokojenost se zdravotními službami Spokojenost občanů MČ Praha - Zbraslav se zdravotními službami Podle druhu domácnosti velmi spokojen (9 - 10 bodů) napůl spokojen (4 - 6 bodů) velmi nespokojen (0 - 1 bod)

Domácnost se zdr. handicap. členem

13%


15%


Ostatní

0% Graf. č: 1

20%

8%

28%

23%

14%

10%

30%

25%

15%

Domácnost se seniory

spíše spokojen (7 - 8 bodů) spíše nespokojen (2 - 3 body)

10%

35%

30%

16%

20%

19%

7% 4%

36%

21%

40%

8%

18%

60%

2% 2%

10%

80%

100%



103

4. Celková spokojenost dle sociodemografických ukazatelů Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a

64%

20 - 26 let

27 - 40 let

55%

36%

23%

41 - 60 let

nad 60 let

19%

70%

10%

20%

30%

40%

Graf. č:

50%

4%

14%

60%

70%

0%

8% 0%

54%

15%

0%

3%

33%

80%

90%

1,1%

100%


Pozn: Ve skupině 15 – 19 let odpověděl na otázku příliš malý počet respondentů. Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? Podle pohlaví

Muž

22%

Žena

0% Graf. č: 1

Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a

56%

33%

10%

18%

58%

20%

30%

40%

50%

60%

2%

10%

70%

80%

90%

1%

100%



104

Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? Podle druhu domácnosti

Domácnost se zdr. handicap. členem

10%


Velmi spokojen/a

Spíše spokojen/a


Velmi nespokojen/a


40%

18%

Ostatní

19%

0%

10% 20%

G raf. č : 1

7% 0,7%

54%

38%

Domácnost se seniory

12% 0%

79%

41%

17%

70%

56%

30% 40% 50% 60% 70%

3%

12%0,9%

22%

80% 90%

1,9%

100 %

Zdroj: V ýzkumy Soukup (2 0 0 8 ), N =3 4 0

5. Chybějící obchody a služby10 Bankomaty, banky

bankomaty, bankomat ČS u sídliště, vše se týká horní části Zbraslavi: bankomaty, spořitelna, banka, v horní části pobočka spořitelny, 1 bankomat ČS je málo, bankomaty v horní části Zbraslavi Čistírna, mandl

chemická čistírna, čistírna, čistírna, čistírna (ne sběrna), čistírna, čistírna, čistírna, čistírna s delší provozní dobou, čistírna, čistírna, čistírna, čistírna, čistírna (i bot), rozšíření čistíren (prac.doba), kvalitní prádelna, mandl, prádelna Drogerie, papírnictví, hračkářství

drogerie, drogerie, papírnictví, drogerie, větší drogerie (např. DM), drogerie (kvalitní), hračky, papírnictví, drogerie, pro děti velké hračkářství, drogerie, DM, Rossmann, drogerie, hračkářství, pořádná drogerie, hračky, drogerie, drogerie

10

Odpovědi respondentů nejsou nijak upravovány a to ani jazykově.


105

Elektro

prodejna elektrospotřebičů, obchod elektrospotřebičů, radia a televize, elektronika, elektro na sídlišti, elektro, elektro, elektro, elektrospotřebiče, prodejna elektroniky a el. Spotřebičů, elektro, elektro Galanterie

galanterie, galanterie, švadlenku, menší galanterie, švadlena, galanterie (obojí v naší čtvrti), galanterie, galanterie hobby market, nábytek, domácnost, zahrada

hobby market, hobby market, hobby market, hypermarket typu Bauhaus, bytové doplňky, OBI, bytové zařízení, obchod pro kutily, služby na způsob OBI, hobbycentrum, obchod typu Kutil, hobbymarket, rozšířené domácí potřeby a hobby, OBI, OBI, hobby ochody, hobby market (OBI atd., s otvírací dobou o víkendu i večer), OBI, hobbymarket, hobby market, hobby market, hobbymarket, nábytek, zahrádkářské potřeby, baumax, obchody pro kutily, hobbymarket, zahradnictví, zařízení bytu, domu, zahrady (hobby), prodejna nábytku, baumarket, hobbymarket, hobby centrum, hobbymarket, železářství, hobby market, zahradnictví, domácí potřeby, nábytek, domácí potřeby nahoře, bytový textil, domácí potřeby (lednice atd.), vybavení domácnosti hypermarket, obchodní dům

širokosortimentní obchod s potravinami a drogistickým zbožím, obchod typu – Globus, Spar, Hypernova, nákupní centrum, hypermarket, supermarket, nákupní centrum, obchodní centra širší sortiment zboží, kvalitní supermarket, obchodní dům – TESCO, supermarket potravin Tesco, jiný hypermarket, větší, větší obchodní řetězec, supermarket, kavalitní supermaket, supermarket se širokou nabídkou sortimentu všeho druhu, hypermarket Billa nebo Tesco, obchodní centrum v horní části Zbraslavi, prodejnu na úrovni Tesca nebo flobu, markety i jiný market než je Lidl, se širším sortimentem, nákupní centrum, hypermarket, supermarket kvalitní supermarket (potraviny), jeden kvalitní supermarket, kvalitní a odpovídající počtu obyvatel obchodní dům, lepší supermarket, větší a další nákupní centrum, větší potraviny v dolní části Zbraslav, obchody - textil, potraviny, supermarket, středisko, další supermarket Billa, obchody pro děti, obchodní středisko - se širším sortimentem, Penny Market, kvalitní knihkupectví, nákupní centrum (např. TESCO), spotřební zboží, rekonstrukce a úprava okolí a budovy Albert, Tesco, pro Starou Zbraslav postavení supermarketu

nedostatečná otevírací doba

večerky, stačilo by, kdyby měli déle otavřeno - sobota (jedu z práce a všude je zavřeno), obchody otevřené o víkendu, u všech delší otevírací dobu, rozšíření prodejní doby obchodů (nad 17.00), prodloužení úředních hodin v České spořitelně, celkově dostatečné,jen krátká otvírací doba, celkově krátká prod. doba, otevírací doba pro dojíždějící obchody obecně, chybí vše

obchod, všechny, veškeré - vše až v Radotíně či na Zbraslavi, za vším musíme dojíždět na Zbraslav nebo okolí, musím dojíždět za vším, vše, služba a obchody využíváme mimo Zbraslav, vše, v Lahovicích nic není, toho je více pro muže i pro ženy, obchody, obchod na Baních, řídká obchodní sít, není žádný obchod, služby nejsou, obchod také - pro vše musíme dojíždět, na Baních obchod, kavárna či restaurace, bydlíme v Lahovičkách, není tu žádný obchod a na Zbraslav je to pro nás dost daleko, jezdíme do Radotína, veškeré, v Lahovicích není nic, více obchodů, nic není v horní části Zbraslavi mimo jiné pošta, obchod, horní část nemá příliš obchodů, školek a jeslí, širší nabídku sortimentu služeb Opravna obuvi, opravna

opravna obuvi, oprava obuvi, opravna obuvi, oprava obuvi, šicích strojů, oprava obuvi, švec, oprava obuvi, opravna obuvi, oprava obuvi, opravna obuvi, opravna obuvi, opravny, opravny, opravana obuvi, drobné opravárenské služby, oprava obuvi, švec, švec, oprava obuvi, oprava


106

obuvi, opravna obuvi s otevírací dobou do 18:00, oprava obuvi, opravna obuvi, oprava obuvi, opravna obuvi ostatní drobné služby

více služeb, pořádný hodinář (na p. Skálu), více menších prodejen, železářství, řádné kadeřnictví, poskytované služby (např. opravny, čistírna) soustředit do jednoho místa, kosmetický salon, květinářství, krejčí, fotoateliér a fotoslužba, opravy v bytě, pedikúra, krejčovství, krejčovství, sklenářství, železářství, parkování v dolní Zbraslavi, fotoprodejna pošta

pošta v horní části Zbraslavi, pošta prodloužení otevření o sobotách do 12 hod., pošta, pošta v horní části, pošta, postrádám Českou poštu, lepší poštu, poštu v oblasti slunečního města, poštu nahoře na Zbraslavi, nedostačující pošta, pošta na slunečném městě, pošta v horní části Zbraslavi, pošta v horní části Zbraslavi, lepší služby na poště, pošta, pošta v horní části, pošta, v horní části chybí zejména pošta, pošta v horní části Zbraslavi, pošta, zkvalitnění služeb pošty, pošta odpovídající nárustu počtu obyvatel, pošta - dlouhé fronty!, pošta, pošta, pošta (horní Zbraslav), v horní části pošta, 1 pošta je málo, pošta v horní části Zbraslavi, pošta, pošta, lepší služby pošty, větší pošta, pošta v horní části Zbraslavi, pošta potraviny (drobné obchody)

potraviny s úctou k zákazníkovi i po finanční stránce, kvalitní prodejna potravin (Albert je katastrofa), masna, více potravin, řezník, jakýkoliv obchod s potravinami v Lahovičkách, nepředražené čisté a funkční (viz negativní příklad Albert), kvalitní potraviny, více obchodů s čerstvými potravinami, masna (daleko), potraviny (lépe zásobované i večer), potraviny, ovocezelenina, potraviny, pekárná, potraviny, kvalitní pekárna, cukrárna, lepší prodejna kvalitních potravin, lepší potraviny než albert a lidl, řeznictví, kvalitní zelenina, obchod s potravinami, kvalitní potraviny, pekařství, malá nabídka potravin, obchod s potravinami, kvalitní pekárna, maso, uzeniny, potraviny, potraviny, masna (daleko), pekárna, obchod s potravinami(konkurence pro ALBERT, LIDL), potraviny, potraviny, širší nabídka obchodů s potravinami, mlékárna, řezník v horní části Zbraslavi, pekárna, řeznictví na horní Zbraslavi, pečivo, ovoce a zelenina, potraviny za příznivější ceny, lacinější obchody př. PENNY, NORMA, ovoce – zelenina, zelenina v horní části Zbraslavi (Albert – nevyhovuje kvalita), pekárna, potraviny, ovoce zelenina – pořádná, obchod potravin, potraviny, tržnice s ovocem a zeleninou, více obchodů s potravinami, obchod ovoce zelenina a dárkové předměty, masna v horní části Zbraslavi, malá pekárna, zelenina a ovoce restaurace, kavárny, čajovny, fast food

fast food, čajovna, restaurace s možností stravování v oblasti nové výstavby, restaurace, kavárny v horní části, čajovna s dětským koutkem, kavárny, kvalitní restaurace, restaueace či kavárna, kavárna, restaurace vhodné i pro návštěvu s dětmi, McDonalds různé

lepší benzinová pumpa, měli by jezdit častěji autobusy, dovoz nákupů do domu, automyčka, informační středisko, odtahování autovraků, bezbariérové obchody kolem náměstí, masna, WC na náměstí, autodíly, lékařství, jazyková ZŠ, sběrný dvůr textil, obuv, sportovní potřeby

obuvník , sporotvní potřeby, sportovní zboží a oděvy, více obchodů s textilem, textil, sportovní potřeby, obchod textilem - oděvy, metráž, sportovní potřeby, oblečení, obuvnictví, pánské oděvy, boty, obchody s oblečením a obuví, obuvník, oděvy, skate shop, oděvy, obchody s hračkami a oblečení (ne China), speciální prodejny v horní části lepší obchody s oblečením, oblečení, konfekce, prádlo, sportovní potřeby, prodejna oděvů, oděvy, obchod s látkami, textil, oblečení.


107

IX. Dotazník 1. Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako místem, kde žijete a pracujete? (Vyberte prosím pouze jednu možnost a zakroužkujte ji) 1. Velmi spokojen/a

2. Spíše spokojen/a 3. Spíše nespokojen/a 4. Velmi nespokojen/a

2. Vyjádřete úroveň vaši spokojenosti na bodové stupnici 0 – 10. Skóre: .................... (0 velice nespokojen/a, 10 velice spokojen/a) 3. Uveďte, prosím, 3 aspekty, které se Vám na životě ve Vaší obci líbí. 1. pozitivum.....................................

2. pozitivum.....................................

3. pozitivum..................................... 4. Uveďte naopak 3 aspekty, které se Vám na životě ve Vaší obci nelíbí, které by chtěly zlepšit. 1. negativum.....................................

2. negativum.....................................

3. negativum..................................... V následujících otázkách přiřaďte ke každé otázce bodové skóre (0 velice nízká spokojenost, 10 velmi vysoká spokojenost) Spokojenost s:

skóre 0=nespok. 10= spok.

5. Jak jste spokojeni s mezilidskými vztahy ve vaší obci? 6. Jak jste spokojeni s níže uvedenými základními veřejnými službami v obci? Pokud se Vás daná služba netýká, napište křížek a) zdravotní služby b) sociální služby (např. pečovatelská služba, DPS...) c) mateřské školy d) základní školy e) městská hromadná doprava e) veřejná zeleň f) dětská hřiště a hřiště pro mládež 7. Jak jste spokojeni s fungováním Městského úřadu MČ Praha– Zbraslav? 8. Jak jste spokojeni s bezpečností v obci? 9. Jak jste spokojeni s čistotou veřejných prostranství? 10. Jak jste spokojeni s dopravní situací v obci? 11. Jak jste spokojeni s informovaností o dění v obci? 12. Jak jste spokojeni s kvalitou životního prostředí? 13. Jak jste spokojeni s nabídkou obchodů a služeb? 14. Jak jste spokojeni s kulturním vyžitím? 15. Jak jste spokojeni se sportovním vyžitím? 16. Jak jste spokojeni s nabídkou ostatních volno-časových aktivit? 17. Jak jste spokojeni s možností účastnit se místního plánování, rozhodování, veřejných prezentací?


108

Nyní bychom Vás rádi požádali, abyste se k vybraným oblastem vyjádřili konkrétněji. 18. Jaké zdravotní služby v rámci MČ Zbraslav Vy osobně postrádáte? (max. 3 odpovědi) .................................................................................................................................................... 19. Jaké veřejné a sociální služby v rámci MČ Zbraslav Vy osobně postrádáte? (max. 3 odpovědi) .................................................................................................................................................... 20. Co v obci postrádáte v oblasti kultury a společenského vyžití? (max. 3 odpovědi) .................................................................................................................................................... 21. Co v obci postrádáte v oblasti volno-časových aktivit? (max. 3 odpovědi) .................................................................................................................................................... 22. Jaké služby a obchody v obci postrádáte? (max. 3 odpovědi) .................................................................................................................................................... 23. Jako každá obec i MČ Praha - Zbraslav má omezený finanční rozpočet. Seřaďte, prosím, následující činnosti podle toho, jak by se jim měla MČ věnovat.

Pořadí dle důležitosti (1= nejvíce důležitá oblast, 10 = nejméně důležitá oblast): ___________ ___________ ___________ ___________ ___________ ___________ ___________ ___________ ___________ ___________

a) Školství b) Zdravotnictví c) Veřejná doprava d) Zeleň a údržba veřejných ploch e) Podpora obchodů a služeb f) Bezpečnostní situace g) Sociální služby pro seniory a handicapované h) Turistický ruch i) Kultura j) Sport

V současné době se diskutuje o některých konkrétních projektech. Zajímá nás Váš názor na tyto projekty.. 24. V lokalitě za benzínovou pumpou RAINSTAV (u LIDLu) se uvažuje o výstavbě. Vyberte prosím objekt, který byste si v dané lokalitě přál/a (max. 1 odpověď). 1. Prodejna potravin

2. Hobbymarket

5. Lékařský dům 6. Mateřská doplňte......................................................

3. Veřejná sportoviště 4. Objekt pro kulturní vyžití škola

7.

Bazén

8.

Jiné,

25. Vlakové spojení ze Zbraslavi do Prahy v současné době prakticky nikdo z obyvatel Zbraslavi k cestě do práce či do školy nevyužívá. Zajímají nás důvody, proč VY OSOBNĚ toto spojení nevyužíváte. (Vyberte max. 2 odpovědi) 1. Vůbec nejezdím do Prahy za prací ani do školy 2. Jezdím autem a chci jím jezdit i nadále bez ohledu na změnu v železniční dopravě 3. Jezdím do části Prahy, která je lépe dostupná ze Smíchova 4. Vlak nestaví v Kačerově 5. Vlakové nádraží je z mého bydliště daleko a neexistuje přípojné spojení 6. Vlak nejezdí v době, kdy potřebuji 7. Vlakem do práce / školy již jezdím 8. Jiné:(doplňte).............................................................................................


109

26. Přejete si, aby městská část vybudovala z vlastních finančních prostředků novou mateřskou školu? Pokud ano, v jaké lokalitě? (obec má možnost stavět pouze v těchto dvou lokalitách) 1. Ano

a) u LIDLu

b) ve Slunečním městě

2. Ne

3. nevím

27. Zhodnoťte, prosím, Vaší ochotu zapojit se do činnosti ve své obci. Zakroužkujte správnou odpověď. a) Účast v komunálních volbách/referendech (ochota jít volit)

1. ano 2. ne

b) Podávat přímé podněty / dotazy na místní úřad

1. ano 2. ne

c) Dobrovolná práce za účelem zvelebení obce

1. ano 2. ne

d) Stát se členem místních spolků, zájmových organizací, nevládních organizací

1. ano 2. ne

e) Aktivně se podílet na chodu obce (např. zapojení se do výborů a komisí, příprava územního plánu atd.)

1. ano 2. ne

28. Od jakého roku žijete v obci? Od roku ....................... (vyplňte alespoň přibližný rok) 29. Narodil/a jste se na Zbraslavi, případně se zde narodil Váš partner/ka? 1. Narodil/a jsem se zde já či partner/ka 2. Nenarodil/a jsem se zde ani já ani partner/ka 30. Bydlíte v 1. rodinném domě

2. v bytovém domě

31. Žije ve Vaší domácnosti zdravotně handicapovaná osoba? 1. ano

2. ne

32. Vyplňte prosím do tabulky informace o všech osobách žijících s Vámi v jednom bytě. Jako první vypište sebe, pak pokračujte od nejstarší osoby. Vypište prosím i osoby z Vaší domácnosti, které mají trvalé bydliště na Zbraslavi, ale již s Vámi nebydlí (např. děti na studiích).

a) Věk (let)

..........let

..........let

..........let

b) Pohlaví

c) Trvalé bydliště v MČ Zbraslav

d) žije již mimo naši domácnost (např. studenti)

d) Vyjížďka do školy či práce mimo MČ Zbraslav alespoň 3x týdně

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

Pokud vyjíždí e) Místo vyjížďky (Pokud Praha, tak i číslo Praha 1-Praha 22


g) Dopravní prostředek 1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak 1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak 1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak

110

..........let

..........let

..........let

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

1.muž

1. ano

1. ano

1. ano

2.žena

2. ne

2. ne

2. ne

1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak 1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak 1. auto 2. vlak 3. autobus 4. kolo 5. pěšky 6. jinak

Lokalita: 1. Lahovice

2. Lahovičky

5. Žabovřesky

6. Sluneční město

Zahradní čtvrtí

8. Zahradní čtvrť

11. Záběhlice – paneláky

12.

3. Stará Zbraslav (náměstí a okolí)

4. Pod Havlínem

7. Sídliště mezi Slunečním městem, Žabovřeskami a 9. Ouhor

Baně

13. Závist

10. Záběhlice - rodinné domy 14. Strnady

15. Peluňěk

- DĚKUJEME ZA VYPLNĚNÍ -


111

Zpracovatel průzkumu Společnost

VÝZKUMY

a zpracováním

SOUKUP

marketingových,

se

zabývá

sociologických

návrhem, a

realizací

demografických

výzkumů. Již od samého počátku naší existence jsme si stanovili za základní principy naší práce kvalitu, spolehlivost a spokojenost klientů. Cílem společnosti je provádět prakticky využitelné výzkumy, nikoliv výzkum pro výzkum. Proto veškeré činnosti koncipujeme tak, aby přinášely zcela konkrétní doporučení pro naše klienty.

Tomáš Soukup


112

Sociodemografická studie. MČ Praha - Zbraslav

Recommend Documents