Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce Řešitelé: Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo Tomáš Pavlíček

Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce 2012

Řešitelé: Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo Tomáš Pavlíček

VÚPSV, v.v.i. Praha 2013

Publikac ce byla sch hválena edič ční vědecko ou radou ve e složení: g. Ladislav Průša, CSc c. (VÚPSV, v.v.i. Praha) doc. Ing Ing. Ma artin Holub,, Ph.D. (VÚPSV, v.v.i. Praha) Mgr. Miriam Kotrusová, Ph.D D. (FSV UK Praha) MU Brno) Ing. Robert Jahoda, Ph.D. (M avid Prušvic c, Ph.D. (MF F ČR) Ing. Da Ing. Jan n Mertl, Ph.D. (VŠFS Praha) P Ing. Jan n Molek, CS Sc. (JU Čes ské Budějov vice) doc. Ing g. Olga Poláková, CSc c. (Metropo olitní univerrzita Praha) )

ografie vzn nikla v rám mci projektu u TD010106 6 „Změny sociálně ek konoPředkládaná mono o postaven ní osob sam mostatně v výdělečně činných č (se ebezaměstn naných) v ČR v mického důsledk ku hospodářské krize a souvislossti se systém mem sociálního zabezzpečení“ v rámci r program mu na podp poru apliko ovaného sp polečenskov vědního výz zkumu a ex xperimentá álního vývoje OMEGA s finanční pod dporou Tec hnologické agentury České Č repu bliky.

Výzkumný ústav ú práce e a sociálnícch věcí, v.v v.i. Vydal V Praha 2 2, Palackého náměstí 4 jako svo ou 454. publikaci Vyšlo v roce 2013, 1. vydání, počet stra an 135 Tisk: VÚ ÚPSV, v.v.i. e: prof. Ing g. Vojtěch Krebs, K CSc . Recenze Ing. Jan Mertl, Ph.D D. 78-80-7416 6-116-2 ISBN 97 http://w www.vupsv v.cz

Abstrakt Počet sebezaměstnaných se v krizových letech 2008-2012 zvýšil o 9 %, produktivita jejich práce reálně klesla o 2,5 %. Vysoký přírůstek zaznamenaly manuální činnosti. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti ve výši 18 % v roce 2011 patřil mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru, zejména ve stavebnictví. V době krize se sektor orientoval na konečnou spotřebu obyvatelstva. Firmy drobných podnikatelů se díky přátelskému daňovému prostředí vyrovnaly s propadem ekonomiky. Sebezaměstnaní si zachovali vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných ve stejné míře jako v období konjuktury. Růst počtu manuálně pracujících sebezaměstnaných s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu daní z příjmů a odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby. Klíčová slova: sebezaměstnaný, osoba samostatně výdělečně činná, soukromý zemědělec, živnostník, svobodné povolání, motivace k podnikání, ekonomické, pracovní, životní podmínky, vzdělávání

Abstract Number of self-employed persons in the crisis years of 2008-2012 increased by 9%, the productivity of their work actually declined by 2.5%. High increase of the number of persons was found in manual professions. The proportion of self-employed persons in employment was 18% in 2011 - it was one of the highest in the EU. In comparison with other countries at us maintain a specific structure with a minimal share of farmers and the relatively high proportion of self-employed in the secondary sector, particularly in construction. During the crisis the sector focused on the final consumption. Companies of small entrepreneurs have well mastered with slump in the economy. It was a result of friendly fiscal environment. Entrepreneurs with their businesses have well mastered the drop of the economy. It was the result of a friendly tax environment. Self-employed persons maintain high level of their income, which allows their households relatively simply meet their needs, including non-essential needs, at approximately the same level as the boom in. Growth of the number of manually working selfemployed persons with low financial literacy, broadening of space for tax optimization and coherence of fiscal and assessment bases found their reflection in the low level of paid income taxes, social and health insurances and also the decreasing level of created reserves for adverse life situations and old age. In the future, in connection with aging of self-employed persons and the end of their economic activity, there is a real risk of their falling into poverty. Key words: Self-employed, farmer, sole trader, freelance occupation, motivation to enterprise, social and economical, life conditions, education

Obsah

Úvod ............................................................................................................. 7 1. Základní charakteristiky terénního šetření ................................................. 8 1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření ..................................................... 8 1.2 Cíle šetření ............................................................................................. 8 1.3 Struktura respondentů ............................................................................. 9 2. Vybrané demografické, ekonomické a sociální charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012................................................................ 12 2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů ............................... 15 2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů ............................ 16 2.3 Samostatně podnikající zemědělci ............................................................ 17 2.4 Živnostníci............................................................................................ 17 2.5 Svobodná povolání ................................................................................ 18 3. Motivace k podnikání ............................................................................... 20 3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů ............... 21 3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů ............. 26 4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti ................................................ 30 5. Ekonomické podmínky podnikání ............................................................. 33 5.1 Struktura sektoru samostatné výdělečné činnosti ....................................... 33 5.2 Místo na trhu ........................................................................................ 36 5.3 Podnikání s pomocí rodinných příslušníků a se zaměstnanci ......................... 39 5.4 Perspektiva podnikání ............................................................................ 41 6. Vzdělávání ............................................................................................... 44 7. Pracovní podmínky .................................................................................. 52 8. Životní podmínky ..................................................................................... 57 8.1 Struktura příjmů domácností sebezaměstnaných ........................................ 59 8.2 Příjmová situace domácností sebezaměstnaných ........................................ 60 8.3 Volný čas ............................................................................................. 64 8.4 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci ......................................................................................... 65 9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace ........................ 68 9.1 Nemocenské pojištění ............................................................................ 70 9.2 Příprava na stáří .................................................................................... 71 9.3 Zdravotní pojištění................................................................................. 74 10. Shrnutí základních poznatků .................................................................. 75 Literatura .................................................................................................... 81 Přílohy ........................................................................................................ 83

5

Úvod

Úvod Předkládaná monografie se opírá o „tvrdá“ statistická a administrativní data a o výstupy šetření osob samostatně výdělečně činných (dále též „OSVČ“). Terénní šetření, jehož hodnocení se předkládá v této monografii, je druhým komplexnějším průzkumem postojů osob samostatně výdělečně činných k jejich sociálnímu a ekonomickému postavení v ČR. Obdobné šetření Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, v.v.i. (dále „VÚPSV“) realizoval v roce 2006. Průzkum je dílčí složkou poznatkové základny výzkumného projektu „Změny sociálně ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných (sebezaměstnaných) v ČR v důsledku hospodářské krize a souvislosti se systémem sociálního zabezpečení“, který řeší VÚPSV, v.v.i. v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA v letech 2012-2013. Šetření rozšiřuje a doplňuje poznatky opírající se o informace ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů. Stanoviska 1 005 respondentů k 51 otázkám, které charakterizují jak objektivní demografická, sociální a ekonomická kritéria, tak subjektivní hodnotící názory, představují rozsáhlou sondu do sebehodnocení osob samostatně výdělečně činných - drobných podnikatelů. Rozbor šetření se v šesti kapitolách orientuje na hlavní okruhy: motivaci sebezaměstnaných k podnikání a postoje k jeho perspektivě, ekonomické a pracovní podmínky drobných podnikatelů, jejich názory na potřebu vzdělávání a na hodnocení životní situace domácností OSVČ. Hodnocení se zabývá jak společnými postoji osob samostatně výdělečně činných k některým vybraným problémům, tak významnými rozdíly ve stanoviscích mezi hlavními segmenty podnikatelů (soukromí zemědělci, živnostníci, svobodná povolání), mezi respondenty s podnikáním jako hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů a podle dalších třídících hledisek. Autoři porovnávají výstupy šetření z roku 2006 s výsledky z roku 2012 a charakterizují podstatné změny, ke kterým došlo v uplynulém období. Interpretace přihlíží k rozdílným ekonomickým podmínkám. Rok 2006 charakterizovala konjunktura, v roce 2012 se ekonomika potýkala s hospodářskou krizí. Výsledky šetření přinášejí hlubší poznání sociálně ekonomické situace sebezaměstnaných v ČR, jsou důležitým příspěvkem pro rozvoj dalšího výzkumu v této oblasti a dávají rovněž impulzy pro orientaci sociální a hospodářské politiky vůči této společenské skupině. Předmětem této etapy výzkumu nebyla formulace efektivního prostoru sociální ochrany sebezaměstnaných v ČR.

7

1. Základní charakteristiky terénního šetření

1. Základní charakteristiky terénního šetření 1.1 Obsah, způsob zjišťování, rozsah šetření Terénní šetření, jehož výsledky jsou hodnoceny v předkládané studii, představuje v ČR druhý komplexnější průzkum postojů a stanovisek sebezaměstnaných osob k významným okruhům jejich sociálního a ekonomického postavení. Zjišťování proběhlo ve 3. čtvrtletí 2012 ve spolupráci VÚPSV, v.v.i. a agentury Faktum Invenio, s.r.o. formou přímých rozhovorů tazatelů s respondenty (vybranými na základě kvótního výběru). Šetření se orientovalo na fyzické osoby, které buď podnikají bez zaměstnanců (tj. jako samostatní jednotlivci, popř. se spoluprací rodinných příslušníků1) nebo se zaměstnanci. Zjišťování zahrnulo postoje, stanoviska a názory 1 005 respondentů. Základní soubor představuje zhruba 1 promile celkového počtu sebezaměstnaných v ČR.2 Rozsah výběru je dostatečný pro přijatelnou přesnost základních charakteristik, třídění a korelaci srovnatelnou s jinými sociálními výběrovými šetřeními. Souhrnně bylo respondentům položeno 51 otázek s různým počtem variant. Demograficko-sociální identifikace se týkalo 7 otázek. Motivací k podnikání se zabývaly 2 otázky. 21 otázek se zaměřilo na ekonomické podmínky a charakteristiku ekonomické aktivity. Pracovní podmínky mapovalo 9 otázek. Životní podmínky sebezaměstnaných a jejich domácností byly předmětem 8 otázek. Zajištění rodin OSVČ před nenadálými a nepříznivými životními událostmi a situacemi sledovaly 3 otázky. Postižení změn v období hospodářské krize umožňuje věcná srovnatelnost a metodická jednotnost s obdobným šetřením realizovaným v roce 2006.3

1.2 Cíle šetření Základním cílem šetření bylo charakterizovat postoje, stanoviska a názory sebezaměstnaných v jejich souhrnu a typických skupin k podstatným stránkám jejich sociálního a ekonomického postavení v ČR. Terénní šetření a jeho vyhodnocení se zaměřily na: - motivy k výkonu samostatné výdělečné činnosti, - ekonomické podmínky, perspektivu podnikání,

1

Pomáhající rodinní příslušníci jsou osoby zaměstnané ve vlastním podniku (bez ohledu na počet odpracovaných hodin), na které se rozděluje příjem z podnikání. Jde tedy o osoby, které nepobírají mzdu nebo obdobný pracovní příjem na základě formalizovaného vztahu k podniku. Statistika je považuje za zaměstnané ve vlastním podniku. Viz např. ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012; kap. II. Metodické vysvětlivky; ČSÚ, Praha, 2012, kód 3101-12.

2

Podle národních účtů 934 876 sebezaměstnaných osob v roce 2011, blíže ČSÚ: Mimořádná revize národních účtů 2011 a 2014, tabulka M 000 133a Sebezaměstnaní, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

3

blíže Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/

8


- pracovní podmínky, - postoje ke vzdělávání, - životní podmínky domácností OSVČ, - zajištění před nenadálými a nepříznivými životními situacemi a na stáří. Příprava terénního šetření se opírala o rozbory statistických informací a právních úprav podnikání. Ekonomické a sociální podmínky sebezaměstnaných jsou značně heterogenní a člení se na několik typických dílčích podskupin. Prvým třídícím hlediskem OSVČ je míra závislosti na příjmech z podnikání. Pro jejich podstatnou část je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Pro menší část je podnikání pouze vedlejším příjmovým zdrojem, převládajícími jsou zejména příjmy ze zaměstnaneckého pracovního poměru nebo příjmy sociální - obvykle starobní nebo invalidní důchod, popř. jiné sociální dávky nebo různé kombinace těchto nepodnikatelských příjmů. Významná jsou specifika věcného obsahu podnikatelské činnosti, která nacházejí vyjádření v samostatných právních úpravách. Z tohoto pohledu šetření rozlišuje tři základní okruhy OSVČ: - samostatně hospodařící rolníky (fyzické osoby provozující zemědělskou výrobu, vč. hospodaření na vodních plochách a v lese, nezapsané v obchodním rejstříku) podnikající podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (dále též „soukromí zemědělci“ nebo jen „zemědělci“), - OSVČ podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (dále „živnostníci“), - sebezaměstnaní, jejichž podnikání je upraveno, vzhledem k rozdílnosti oblastí a podmínek činnosti řadou specifických právních úprav, a jejichž společným rysem je výkon odborně a kvalifikačně náročných činností, převážně služeb (dále „svobodná povolání“). Základ vyhodnocovacího schématu šetření spočívá v rozčlenění respondentů na část osob samostatně výdělečně činných, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů a část osob, u nichž podnikání představuje vedlejší zdroj příjmů (první stupeň třídění). Každý z těchto dílčích souborů je v druhém třídícím stupni členěn na podsoubory podle zákonné úpravy podnikatelské činnosti, tj. na „soukromé zemědělce“, „živnostníky“ a „svobodná povolání“. V kombinaci s tímto „standardním“ tříděním nebo samostatně je v analýze výsledků šetření využívána řada dalších demografických, sociálních, popř. ekonomických třídících hledisek (charakter činnosti, věk, vzdělání aj.) a rovněž subjektivních postojových kritérií. Vyhodnocení výstupů šetření testuje jednak míra shody postojů všech respondentů, jednak jejich rozdílnost u dílčích souborů. Věcná srovnatelnost s otázkami z roku 2006 umožňuje hodnotit i změny, ke kterým došlo v uplynulých 6 letech poznamenaných hospodářskou krizí.

1.3 Struktura respondentů Struktura respondentů podle pozice podnikatelské činnosti v utváření jejich příjmů v kombinaci se zákonnou úpravou, podle níž podnikání probíhá, je uvedena v tabulce č. 1.

9


Tabulka č. 1 Členění OSVČ - respondentů zahrnutých do výběrového šetření podle podnikání jako hlavní nebo vedlejší výdělečné činnosti a podle zákonné úpravy podnikání podnikání jako ř.

hlavní

zákonná úprava podnikání OSVČ osoby

a 1

b

c

soukromí zemědělci

2

živnostníci

3

svobodná povolání

4

souhrn respondentů

5

podíl v %*

vedlejší zdroj příjmů podíl osoby v% d e

podíl v% f

36

4,1

3

755

86,2

85

9,7

876

100,0

87,2

celkem podíl v% h

osoby g

2,3

39

3,9

112

86,8

867

86,3

14

10,9

99

9,8

129

100,0

1 005

100,0

12,8

100,0

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky: * z řádku 4, sloupce g

Struktura souboru respondentů podle zákonné úpravy podnikání je blízká proporcím statisticky sledovaných „jednotek typu podnik“, zejména pokud je rozsah těchto jednotek korigován o počet cizinců, kteří v ČR podnikají na základě zákona o živnostenském podnikání. S ohledem na nezbytnost specifických metod zjišťování postojů cizinců šetření nezahrnulo cizí státní příslušníky. Následující tabulka obsahuje porovnání struktur statistického a terénního šetření. Tabulka č. 2 Porovnání struktury statistických jednotek typu podnik (k 31. 12. 2010) a OSVČ - respondentů terénního šetření (III. Q. 2012) ř.

soukromí podnikatelé (OSVČ) podnikající jako*

a

b

statistické jednotky typu podnik dle ČSÚ před po korekcí korekci* c d

struktura v %

počet OSVČ respondentů v šetření

sl. c

sl. d

sl. e

e

f

g

h

1

zemědělci

28 912

28 912

39

2,8

3,1

3,9

2

živnostníci

920 670

829 687

867

90,4

89,4

86,3

3


69 792

69 792

99

6,8

7,5

9,8

4

celkem

1 019 374

928 391

1 005

100,0

100,0

100,0

Zdroj: ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11; ČSÚ: Cizinci v České republice, Cizinci - zaměstnanost, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost; Terénní šetření OSVČ 2012; Výpočty VÚPSV Poznámky: * snížení počtu u podnikatelů - živnostníků o 90 983 cizinců s platným živnostenským oprávněním v ČR k 31.12.2010

Strukturu respondentů v členění, zda je podnikání hlavním (hlavní samostatná výdělečná činnost, též „hlavní činnost“) nebo vedlejším zdrojem příjmů (vedlejší samostatná výdělečná činnost, též „vedlejší činnost“), nelze bezprostředně srovnávat s členěním samostatné výdělečné činnosti na hlavní a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost podle zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Otázka obsažená v šetření je formulována tak, aby se respondenti při

10


odpovědi rozhodovali podle jednoznačného a relativně jednoduchého kritéria postavení (podílu) příjmů z podnikání v jejich celkových příjmech.4

4

Otázka zněla: „Je podnikání hlavním zdrojem Vašich příjmů nebo si podnikáním pouze přivyděláváte?“

11

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012

2. Vybrané demografické, sociální a ekonomické charakteristiky sebezaměstnaných v roce 2012 Z údajů tabulky č. 1 je zřejmé, že třídění a korelace vyšších stupňů nelze realizovat s ohledem na malou četnost respondentů u podnikatelů - zemědělců a svobodných povolání, u nichž příjmy z podnikání mají jen doplňkový (vedlejší) charakter. Vyšší než druhý stupeň třídění lze tedy s přijatelnou přesností uplatnit v okruzích: - souhrnu všech respondentů, - živnostníků. V případě třídění vyššího než třetího stupně třídění v rámci hlavní a vedlejší činnosti mají výsledky u dílčích souborů „zemědělci“ a „svobodná povolání“ orientační charakter. Členění respondentů dílčích souborů podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků umožňuje podrobněji se orientovat ve struktuře šetření, porovnat rozdíly ve složení dílčích souborů, hodnotit míru kvalitativní shody. Údaje o struktuře respondentů výběrového šetření podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků jsou shrnuty v níže uvedené tabulce.

12

376

„odborné“2

Praha

18

19

1 až 4

5 až 9

5 a více

26

23

25

jiné obce

0

22

24

ostatní města

21

zaměstnanci:

krajská a býv. okr. města

20

7

40

105

724

193

193

380

110

208

„běžné“1

17

sídlo podniku:

584

197

služby, v tom:

45

průmysl a stavebnictví

zemědělství

14

180

16

vyšší a vysokoškolské

13

351

342

3

45

208

279

247

97

331

545

100

876

c

celkem

15

střední s maturitou

12

odvětví:

střední bez maturity

11

61 a více let

základní

vzdělání:

od 51 do 60 let

8

9

od 41 do 50 let

7

10

od 31 do 40 let

do 30 let

věk:

6

5

muži

ženy

pohlaví:

4

3

%

osoby

2

b

OSVČ - respondenti:

a

demografické, sociální a ekonomické znaky OSVČ

1

Ř

d

1

2

4

29

31

4

1

0

1

0

1

1

34

4

10

22

0

8

13

8

4

3

11

25

4

36

zemědělci e

5

38

80

632

150

170

343

92

336

207

543

194

10

104

330

318

3

31

167

245

227

85

286

469

86

755

živnostníci

v tom:

hlavním zdrojem příjmů

1

0

21

63

12

19

36

18

81

1

82

2

1

72

11

2

0

6

28

26

16

9

34

51

10

85

svobodná povolání f

0

0

2

127

28

34

48

20

78

25

103

16

10

40

53

35

1

16

21

38

32

22

55

74

100

129

g

celkem h

0

0

0

3

3

0

0

0

0

0

0

0

3

1

1

1

0

0

0

3

0

0

0

3

2

3

zemědělci i

0

0

2

110

23

30

43

17

65

25

90

16

6

30

49

32

1

14

19

33

28

18

49

63

87

112

živnostníci

v tom:

vedlejším zdrojem příjmů

OSVČ – respondenti, u nichž je podnikání:

0

0

0

14

2

4

5

3

13

0

13

0

1

9

3

2

0

2

2

2

4

4

6

8

11

14

svobodná povolání j

Tabulka č. 3 Struktura OSVČ - respondentů výběrového šetření podle základních demografických, sociálních a ekonomických znaků v osobách


13

14

15-19 let

20 a více

29

30

31

130

167

186

243

150

c

celkem d

13

7

5

9

2

zemědělci e

104

137

165

210

139

živnostníci

v tom:

13

23

16

24

9

svobodná povolání f g

19

9

18

36

celkem h

1

0

2

0

0

zemědělci i

17

8

14

43

30

živnostníci

v tom:

vedlejším zdrojem příjmů

2

1

2

3

6

svobodná povolání j

Poznámky:; 1 Zahrnuje odvětví CZ-NACE: velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel, doprava a skladování, ubytování, stravování a pohostinství; 2 Zahrnuje odvětví: informační a komunikační činnosti, peněžnictví a pojišťovnictví, činnosti v oblasti nemovitostí, profesní, vědecké a technické činnosti, administrativní a podpůrné činnosti, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, kulturní, zábavní a rekreační činnosti, ostatní činnosti.

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

5-9 let

10- 14 let

28

b

do 4 let

délka podnikání:

a

demografické, sociální a ekonomické znaky OSVČ

27

Ř

OSVČ – respondenti, u nichž je podnikání: hlavním zdrojem příjmů

pokračování tabulky



Terénní šetření se obracelo na respondenty v registrovaném sídle firmy. Z tohoto pohledu nebylo schopné podchytit sebezaměstnané v rámci „švarcsystému“, kteří se v sídle firmy zpravidla nenacházejí. Na základě otázek o počtu, charakteru a pracovním režimu5 šetření identifikovalo pouze 3-8 osob. Technické problémy znemožnily šetření mezi cizinci,6 převážně z třetích zemí. Výstupy šetření obsahují údaje z výběru českých „řádných“ OSVČ, kteří představují zhruba 70-80 % sektoru sebezaměstnaných v ČR.7 Velikost souboru respondentů v této proporci je však reprezentativní, základní strukturu lze považovat za věrohodnou. Z výstupů terénního šetření lze dovodit následující základní poznatky.

2.1 Samostatná výdělečná činnost jako hlavní zdroj příjmů Ze souhrnu respondentů, u nichž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, vyplývá: - převážná část podnikatelů jsou muži; zhruba 2/3,8 - ve věkovém složení převládají osoby středního věku (ve věkových kohortách od 30 do 50 let se koncentruje přes tři pětiny respondentů); nevelký je zejména podíl osob nad 60 let (cca 4 %), - rozdílná je délka podnikání podle specifických podmínek upravených zákonem; nejdelší dobu podnikání, více než 20 let, vykazují zemědělci s podílem 1/3; nejčetnější doba podnikání na základě živnostenského zákona je 1-4 roky s 1/4 podílem, obdobná situace se vyskytuje i v oblasti svobodných zaměstnání s váhou zhruba 1/5,9 - vzdělanostní struktura respondentů v zásadě odráží složení ekonomicky aktivního obyvatelstva v ČR; s ohledem na věk je nízký podíl osob se základním vzděláním (0,3 %), převažující je část se středním vzděláním (cca 4/5) a úměrný je podíl podnikatelů s vyšším a vysokoškolským vzděláním (1/510); oproti šetření v roce

5

Kombinace otázek: Dodáváte své výrobky nebo služby převážně obyvatelstvu, nebo jako subdodavatel jiným firmám? Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od jednoho až dvou zákazníků? Materiál pro práci vám zajišťuje odběratel? Pracujete převážně v prostorách a na zařízení odběratele? Odběratel vám stanovuje pracovní dobu? Odběratel se k vám chová jako ke svému zaměstnanci? blíže „Dotazník" v příloze

6

Cizinci se v roce 2011 podíleli na počtu sebezaměstnaných vykazovaných národními účty 10 %, v roce 2006 podíl představoval 8 %, blíže ČSÚ: Cizinci. Cizinci: zaměstnanost dostupné na: http://notes.czso. cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost a ČSÚ: Revize národních účtů 2011-2014. Pracovníci. Dostupné na : http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, propočet VÚPSV, v.v.i.

7

Osoby pracující v režimu „švarcsystému“ není možné statisticky zachytit. Odhady se pohybují od 100 do 200 tis. osob.

8

Podle výběrového šetření pracovních sil ve III. čtvrtletí 2012 se muži na celkovém počtu podnikatelů vč. rodinných příslušníků podíleli 68 %, blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12

9

Uvedené rozdělení je hrubé, u živnostníků s hlavním příjmem lze sledovat nejvyšší váhu hraniční kohorty 21 let podnikání s 8% podílem, u svobodných povolání, dvě nejčetnější kohorty 5 a 16 let podnikání s 9 % váhou na celkovém počtu respondentů.

10

Z toho absolventi magisterského a doktorandského studia představují 14 % základního souboru.

15


2006 se zvýšil podíl osob se středoškolským vzdělání (3/4) na úkor ostatních osob s vyšším a VŠ vzděláním, - na podnikání v rámci svobodných povolání se z 82 % podílejí absolventi vysokých škol, - v rámci živnostenského podnikání z 90 % podnikají středoškoláci a osoby se základním vzděláním; obdobná situace se týká i soukromých zemědělců, - více než 7/10 respondentů podniká v odvětví služeb;11 podle šetření v roce 2006 se podíl blížil 2/3, - obdobně jako v roce 2006 se firma nachází ve zhruba 80 % v městském sídle, - práci zaměstnanců využívá zhruba 17 % firem OSVČ, v roce 2006 se zaměstnanci pracovalo 28 % sebezaměstnaných.12

2.2 Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší zdroj příjmů Pro soubor respondentů, pro které je podnikání jen vedlejším zdrojem příjmů, jsou typické zejména tyto charakteristiky: -

podnikatelskou činnost jako doplňkový zdroj příjmů provozuje zhruba 42 % žen, (36 % v roce 2006), stejný podíl vykazují živnosti a svobodná povolání, kde se podíl ve srovnání s rokem 2006 zvýšil,

-

zhruba 1/2 respondentů se nachází ve středním, neproduktivnějším věku od 30 do 50 let, s těžištěm v pásmu od 41 do 50 let věku, na které připadá 1/3 šetřených osob, minimální 12% podíl patří osobám starším 61 let; ve srovnání s minulým šetřením došlo k posunu do vyšších věkových úrovní, v roce 2006 bylo těžištěm věkové pásmo 31-40 let s 25% zastoupením, váha osob starších 61 let však klesla z 24 % na polovinu,

- vedlejší samostatná výdělečná činnost se obdobně jako v roce 2006 soustředí do podnikání podle živnostenského zákona v sektoru služeb s podílem 80 %, s výraznou převahou „odborných“ služeb s váhou 61 %; v roce 2006 se služby na vedlejší samostatné výdělečné činnosti podílely 69 % a „odborné“ služby 44 %, - samostatné výdělečné činnosti jako vedlejšímu příjmu se věnuje 5-9 let zhruba 1/3 respondentů, druhou významnou skupinou je podnikání v intervalu do 4 let s 28 % (tento znak šetření v roce 2006 nesledovalo), - převážná část sebezaměstnaných se rekrutuje ze zaměstnanců (80 %), významnou složku tvoří starobní a invalidní důchodci (cca 12 %); v roce 2006 zaměstnanci představovali přibližně 3/4 a starobní a invalidní důchodci 2/5. 11

Podle výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí se služby na sektoru sebezaměstnaných podílely 2/3, z toho kvalifikované služby více než 1/3 a běžné služby zhruba 1/4. Podíl farmářů představoval 4 %, průmysl 12 % a stavebnictví 20 %. Blíže ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, tabulka 208, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/ 2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Počty a struktura sebezaměstnaných se podle zdrojů liší, např. národní účty za rok 2011 uvádějí podíl zemědělců ve výši 5,2 %, průmyslu ve výši 14,6 %, stavebnictví ve výši 17,1 % a služeb ve výši 63,1 %, blíže ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, Pracovníci, tabulka M000133a Sebezaměstnaní (osoby), dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas

12

Fyzické osoby podnikající se zaměstnanci se zpravidla transformují na právnické osoby, které nebyly předmětem šetření.

16


Tabulka č. 4 Sociální struktura OSVČ - respondentů, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů skupina OSVČ respondentů souhrn 1

podíl v %

zaměstnanci 101

starobní důchodci 13

78,29

10,08

sociální skupiny invalidní rodičovská studenti důchodci dovolená 6 3 3 4,65

2,33

2,33

celkem

jiné 3

129

2,33

100,00

v tom: živnostníci

90

11

3

3

2

3

112

podíl v %1

69,77

8,53

2,33

2,33

1,55

2,33

86,822

zemědělci

3

0

0

0

0

0

3

podíl v %1

2,33

07

0

0

0

0

2,33

8

2

3

0

1

0

14

6,20

1,55

2,33

0

0,78

0

10,852

sv .povolání 1

podíl v %

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámky:

1)

procenta ze 129 respondentů,

2)

chyba ze zaokrouhlování

2.3 Samostatně podnikající zemědělci Počet samostatně podnikajících zemědělců absolutně klesá.13 České zemědělství si po roce 1990 zachovalo velkovýrobní charakter. V rámci sektoru samostatné výdělečné činnosti představují samostatně podnikající zemědělci specifickou skupinu. Přesto, že počet respondentů není reprezentativní, potvrdilo šetření základní proporce zjištěné v roce 2006, resp. signalizovalo změny: - správnou se ukázala hypotéza o jejich klesajícím počtu a stárnutí; jestliže v roce 2006 byla nejsilněji zastoupená věková skupina po 41. roce života, v roce 2012 se těžiště posunulo za hranici 51 let věku; výrazný zůstává podíl seniorů starších 61 let ve výši zhruba 1/5, - zůstala relativně nízká vzdělanostní úroveň, více než polovina farmářů nemá maturitu, vysokoškolské vzdělání je zastoupené minimální 1/10, - zhruba o 5 p. b., na úroveň standardní v sektoru sebezaměstnaných, se zvýšil podíl firem se zaměstnanci (20 %), - pro odvětví je charakteristická dlouhá doba podnikání, déle než 20 let podnikala 1/3 respondentů14 (podnikání v intervalu 4-9 let s podílem 1/4 koresponduje se živnostníky a svobodnými povoláními).

2.4 Živnostníci Živnostníci jsou nejčetněji zastoupenou skupinou v sektoru samostatné výdělečné činnosti, jejich podíl dosahuje 90 %. V základním souboru šetření představují 86

13

V roce 2012 se jejich počet proti roku 2006 snížil o zhruba 1/3, blíže ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011, ČSÚ, Praha, 2011, str. 371, kód e-0001-11.

14

Živnostníci a svobodná povolání vykazují v kohortě nad 20 let podnikání zhruba šestinový podíl, tj. poloviční ve srovnání se soukromými zemědělci.

17


%. Šetřený soubor osob podnikajících podle živnostenského zákona v rámci hlavní výdělečné činnosti vykazuje charakteristické rysy: - struktura mužů a žen v šetření (60:40) se liší o 10 p. b. od statisticky zjišťovaných údajů za podnikatele vč. rodinných příslušníků,15 - věková struktura se ve srovnání s rokem 2006 nezměnila, zhruba 2/3 živnostníků je ve stáří 31-50 let; 40 % podnikatelů je mladších 40 let (v tom 11 % mladších 30 let) a 60 % nad 40 let (v tom pouze 4 % nad 60 let); potvrdila se hypotéza z roku 2006 o dlouhodobě vyrovnané reprodukci této základní podnikatelské skupiny, - vzdělanostní struktura živnostníků se ve srovnání s rokem 2006 zhoršila, podíl živnostníků se středoškolským vzděláním vzrostl na 88 % ze 72 % v roce 2006 při poklesu osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním na 14 % z 25 % zjištěných v roce 2006, - odvětvová struktura živnostenského podnikání ve srovnání s rokem 2006 vykázala pokles podnikatelů v průmyslu a ve stavebnictví z 33 % na 26 % (ve stavebnictví však podíl vzrostl z 15 % na 20 %); výrazně se zvýšil podíl služeb z 65 % na 72 % zejména díky růstu váhy „odborných“, tj. odborně náročných služeb z 31 % na 45 %; odvětvová struktura se postupně blíží standardním proporcím tradičních tržních ekonomik v EU, - zhruba 80 % sídel firem živnostníků zůstalo alokováno ve městech, z toho 2/5 v krajských a bývalých okresních městech, - průběžné reprodukci samostatné výdělečné činnosti na základě zákona o živnostenském podnikání svědčí relativně rovnoměrné rozdělení živností podle délky podnikání; nejvíce (28 %) je zastoupené pásmo 5-9 let podnikání, vysoký podíl však připadá i na minulé krizové roky, živnostníci s dobou podnikání kratší 4 let přestavují téměř 1/5 respondentů.

2.5 Svobodná povolání V podnikatelské skupině „svobodných povolání“, u níž jde o hlavní výdělečnou činnost, vystupují výrazné odlišnosti jejího demografického, sociálního a ekonomického složení od zemědělců i živnostníků.16 Ve srovnání s výstupy šetření z roku 2006 se však základní charakteristiky nezměnily: - 40% podíl žen - podnikatelek je v rámci sektoru samostatné výdělečné činnosti nadprůměrný (46 % roce 2006); odraz vysoké míry feminizace odborných služeb (zdravotnictví, vzdělání, sociální služby apod.), - věková skladba podnikatelů je posunuta do vyšších pásem; to koresponduje s nároky na vzdělání,17 podíl do 30 let věku proto činí pouhých 11 %, věkové složení je posunuto do pásma od 41 do 60 let podílem 64 %, 15

viz ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2012, kód 3101-12), dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12. Z publikace vyplývá relace muži/ženy 68:32. Z pohledu Výběrového šetření pracovních sil se genderové rozdělení za uplynulých 6 let nezměnilo nevýrazně, resp. o 5 p. b. ve prospěch žen.

16

Rozsah souboru OSVČ - svobodných povolání (85 respondentů) umožňuje jen základní orientaci. Hlubší analýza by vyžadovala šetření s vyšším počtem respondentů a se specifickým zaměřením na problematiku rozdílných profesních skupin svobodných povolání.

17

Více než čtyři pětiny mají vyšší a vysokoškolské vzdělání, které je v řadě profesí striktně vyžadováno (lékaři, právníci aj.) nebo vynucováno náročností poskytovaných služeb a rovněž nároky na praktické zkušenosti.

18


- těžištěm podnikání svobodných povolání jsou služby s koncentrací do „odborných“ služeb (zdravotnictví, veřejné a sociální služby) s podílem 95 %, - podnikatelská činnost svobodných povolání se koncentruje do městských center; z více než dvou třetin podnikají v Praze a v krajských a bývalých okresních městech, mimo města působí 14 % dotázaných, - zhruba 90 % sebezaměstnaných ze skupiny svobodných povolání podniká déle než 5 let, nejčetněji jsou zastoupené intervaly 5-9 let podnikání s 28 % a 15-19 let s 27 %.

19

3. Motivace k podnikání

3. Motivace k podnikání Postoje sebezaměstnaných k motivům jejich orientace na podnikání jako hlavního, resp. vedlejšího zdroje příjmů umožňují analyzovat obecnější (hodnototvorné, koncepční) přístupy k jejich sociální a ekonomické úloze, funkcím a postavení jejich podnikání. Zachycují míru sebehodnocení a sebereflexe drobných podnikatelů jako společenské skupiny časově se v ČR nedlouho rozvíjející. Způsob zjišťování důvodů, ze kterých respondenti preferují samostatné podnikání, spočíval ve výběru tří dominantních důvodů z variant předložených k posouzení. U respondentů, kteří uvádějí podnikání jako hlavní zdroj příjmů, existoval výběr z 10 variant a u těch, kteří podnikání označili jako zdroj vedlejších příjmů, výběr z 11 variant v dotazníku uvedeném v příloze. Otázky charakterizovaly hlavní motivy, které vedou sebezaměstnané k preferování samostatné podnikatelské činnosti oproti jiným způsobům získávání příjmů (popř. spolu s nimi), v široké škále faktorů od ideových (vyšší svoboda, samostatnost a seberealizace) přes ekonomickou výhodnost po faktory rodinných tradic a udržování a rozvíjení majetku a soudržnosti. Motivační důvody lze posuzovat ve třech blocích: I. seberealizace - Je to tvůrčí, aktivní činnost - Podnikání Vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - Můžete se samostatně rozhodovat - Hledal jsem novou šanci v životě II. ekonomické důvody - Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - Podnikání pro Vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (v případě samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů) III. rodinná tradice - Využíváte restituovaného majetku - Pokračujete v rodinné tradici - Chcete předat svým dětem prosperující firmu

20


3.1 Motivace osob, u nichž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů Na rozdíl od ekonomických analytiků, kteří za hlavní motiv považovali ekonomické důvody (přátelské danění,18 možnost vyššího příjmu), ze šetření v roce 2006 vyplynuly jako hlavní motivátory sebeuspokojení, seberealizace a svoboda (67 % pozitivních reakcí). Význam ekonomických faktorů se ve zjištěné škále pohyboval na zhruba 22 % preferencí (výhodnější zdanění preferovala necelá 2 % respondentů). Pokračování v rodinných tradicích bylo důvodem k podnikání v 10 %. Terénní šetření v roce 2012 poznatky o váze sledovaných motivátorů výrazně nezměnilo.19 Zaměření a struktura motivů k podnikání jako hlavnímu zdroji příjmů v roce 2012: 1) výrazně převládajícím motivem pro podnikání sebezaměstnaných je jejich větší samostatnost, tvořivost a sebeuspokojení, 63 % kladných odpovědí, 2) na druhém místě jsou ekonomické důvody s podílem odpovědí ve výši 28%, 3) na třetím místě jsou rodinné tradice s 10% podílem v součtu odpovědí s výjimkou zemědělců, kteří uvádí tento motivační faktor ve 30 %. Konkrétní strukturu odpovědí a srovnání s výstupy šetření v roce 2006 uvádí následující tabulka.

18

ČR, SR a Španělsko mají nejnižší zdanění jednotky přidané hodnoty firem sebezaměstnaných v rámci EU. Podle propočtů VÚPSV na základě údajů OECD (OECD Revenue statistics 2010) jednotkové daňové náklady dosahovaly v roce 2010 zhruba 20 %, v ostatních členských zemích se pohybovaly v intervalu od 25 do 31 %.

19

V roce 2012 autoři změnili pořadí otázek tak, aby se ekonomické důvody podnikání dostaly do čela vyjmenovaných důvodů samostatného podnikání. Reagovali na kritiku jejich umístění ve spodní čísti seznamu otázek v roce 2006.

21

22 II III III

Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr

Pokračujete v rodinné tradici

Chcete předat svým dětem prosperující firmu

III

ekonomické důvody

rodinné důvody

31,5

18,5

50,0

9,3

10,2

3,7

12,0

5,6

12,0

9,3

8,1

29,0

62,9

3,4

3,7

4,9

1,0

9,4

12,9

13,4

14,7

14,6

22,0

živnostníci

12,6

18,8

68,6

2,8

7,8

5,5

2,0

2,8

7,1

20,0

10,5

18,0

23,5


9,5

27,6

62,9

3,6

4,4

5,0

1,6

8,6

12,3

13,8

14,0

14,8

22,0

celkem 2012

-

10,8

22,1

67,1

4,3

3,8

1,9

2,8

7,6

18,3

12,9

21,7

26,7

celkem2) 2006

-

- 1,3

+ 5,5

- 4,2

- 0,7

+ 06

+ 3,1

- 1,2

+ 1,0

- 4,5

+ 1,1

- 6,9

- 4,7

rozdíl 2012 - 2006 v p.b.

Poznámky: 1) podíl v rámci činnosti; 2) viz Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J.: Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/; 3) otázka nebyla v roce 2006 šetřena. Motivátory jsou seřazeny sestupně podle četnosti odpovědí.


I II

seberealizace

Motivační bloky:

III

Využíváte restituovaného majetku

I

I

9,2

II

II

3)

11,1

17,6

zemědělci

zákon o podnikání1)

I

I

Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti

Hledal jsem novou šanci v životě

Je to tvůrčí, aktivní činnost

Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání

Můžete se samostatně rozhodovat

otázky

motivační blok

Tabulka č. 5 Motivace k podnikání - míra a pořadí preferování jednotlivých důvodů u respondentů, u nichž je samostatné podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů, četnost preferenčních odpovědí v %



Prakticky stejné pořadí významu motivačních faktorů se objevilo i při strukturování sebezaměstnaných podle pohlaví a věku. Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Významněji stoupl faktor vyšších příjmů ve srovnání se závislou činností. V této souvislosti je možné vyslovit hypotézu o ekonomické kultivovanosti sebezaměstnaných, která vede ve vyšší míře ke sledování hospodaření jejich firem. Zkreslující roli mohla sehrát otázka „Hledal jsem novou šanci v životě“, která se dá interpretovat jako hledání seberealizace i jako reakce na nezaměstnanost. S ohledem na prakticky stejnou roli nezaměstnanosti jako důvodu k podnikání v obou rocích lze však uvedený dotaz chápat v rámci motivačního bloku „seberealizace“. Nejvýznamnější motivační důvody: - nejčastěji respondenti udávali (ve 22 %) možnost samostatně se rozhodovat, - v rozmezí 12-15 % se pohybovaly čtyři motivační důvody - větší uspokojení než v zaměstnání, dosažení vyššího příjmu než v zaměstnání, tvůrčí a aktivní činnost a hledání nové šance v životě u osob podnikajících podle zemědělského nebo živnostenského zákona, - východisko z nezaměstnanosti motivovalo pouze 9 % respondentů, zejména živnostníků, - stejně jako v roce 2006 sebezaměstnaní daňový rámec své činnosti považují za přirozený a jeho nastavení intenzivně nevnímají; jako důvod k podnikání jeho výhody označilo pouze 5 % dotázaných živnostníků a příslušníků svobodných povolání. Pro skupinu samostatně hospodařících zemědělců je charakteristické, že vedle pocitu samostatnosti, tvořivosti a sebeuspokojení (50 % kladných odpovědí) kladou soukromí farmáři velký význam na rodinnou tradici (31 % odpovědí, tj. zhruba 3 x více než živnostníci a svobodná povolání). O značném významu rodinných tradic svědčí uvedené preference: - využití restituovaného majetku - 12 %, - pokračování v rodinné tradici - 10 %, - snaha předat dětem prosperující firmu - 9 %. Živnostníci vedle motivačního bloku seberealizace přikládali relativně vysokou váhu ekonomickým faktorům. Zhruba 15% podíl kladných reakcí připadl vyššímu příjmu z podnikání ve srovnání s výkonem práce v zaměstnaneckém poměru. Relativně vysoký význam při zahájení podnikání sehrálo východisko z nezaměstnanosti s 9% četností odpovědí. Tento důvod se koncentruje v prostoru vymezeném věkem do 30 let, manuálním charakterem práce a ženským pohlavím, tedy ve skupině, která má obtížnější podmínky při hledání zaměstnání. Na druhé straně pouze 1/5 respondentů nezaměstnaných před zahájením samostatné výdělečné činnosti uvedla tuto motivaci. Zhruba 18 % živnostníků působí v sektoru sebezaměstnaných méně než 5 let, tj. zahájili podnikání v období ekonomické krize po roce 2008, kdy se projevil pokles počtu zaměstnanců a růst osob samostatně výdělečně činných.20 20

V letech 2008-2011 na dva uvolněné zaměstnance připadal přírůstek zhruba 1 osoby samostatně výdělečně činné, blíže MF: Makroekonomická predikce, tabulka, C 3 Trh práce, MF, leden 2013, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html. Lze předpokládat, že uvedená proporce odráží přechod zaměstnanců do „švarcsystému“, blíže Vlach, J., Kozelský, T.: Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010, Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-108-7, s. 51-53, dostupné na:

23


Příslušníky svobodných povolání motivují ve vyšší míře ve srovnání s ostatními skupinami k podnikání důvody seberealizace (69 % odpovědí), významnou roli hraje rodinné prostředí, resp. pokračování v tradici (8% podíl). Význam ekonomických faktorů klesá u sebezaměstnaných, zaměstnance. Změna motivačních proporcí je protichůdná.

kteří

mají

Graf č. 1 Motivační bloky OSVČ se zaměstnanci v % 80 67

70 60

62

60

50 seberealizace

% 40 30 20

28

28 22 12

ekonomika rodinná tradice

11

10

10

0 1-4 zam.

5-9 zam.

10 a více

počet zaměstnanců Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

V rámci bloku rodinných tradic je u samostatně hospodařících zemědělců rozhodující motiv předání prosperující firmy dětem. Ve vysokém podílu rodinných tradic v rámci manuálních zaměstnání se odráží specifické postavení samostatných zemědělců. Rodinným tradicím připadá více než 30 % podíl. Terénní šetření prokázalo problémy v umístění nekvalifikovaných pracovníků na trhu práce. Osoby se středoškolským vzděláním v silnější míře jako důvod samostatného podnikání udávaly východisko z nezaměstnanosti (interval odpovědí 8-11 %), což se projevilo ve vyšší váze ekonomických motivací. Uvedený moment se intenzivně projevil u vzdělání bez maturity s hodnotou 11 % odpovědí.21

http://www.vupsv.cz/index.php?p=publications&site=default&kateg=vupsv&pracovnik=10&klasif=vse&ro k=2012 21

24

Pro srovnání: osoby s vysokoškolským vzděláním uváděly nezaměstnanost jako důvod podnikání v 5 % a s doktorandským vzděláním ve 3 %.


Graf č. 2 Motivační bloky OSVČ v závislosti na dosaženém vzdělání 80 70

62

61

69

65

68

68

60 50 % 40

31

seberealizace

28

30 20 10

13

10

8

23

22

22

9

20 12

8

ekonomika rodinná tradice

0 SŠ bez mat.

SŠ s mat. Vyšší odb.

VŠ bc.

VŠ mgr.

VŠ Ph.D.

vzdělání Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Respondenti se základním vzděláním byli 3, ve vyhodnocení se neobjevují. S ohledem na 40letou tradici současného vzdělávacího systému v ČR je tento postup jedině možný.

Vysoký význam ekonomickým faktorům z titulu východiska z nezaměstnanosti přikládali respondenti, kteří před zahájením samostatné výdělečné činnosti ztratili zaměstnání. Graf č. 3 Motivační bloky OSVČ a sociální postavení před zahájením podnikání v% 80 70

73 63

61

61

60 50 % 40

35

seberealizace 27

30

22

20 10

ekonomika

24

rodinná tradice

17

10 4

3

0 nezaměstnaný

zaměstnanec

student a absolvent

jiné

postavení před podnikáním Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Jiné sociální postavení zahrnuje důchodce, invalidní důchodce, osoby na mateřské a rodičovské dovolené apod. Jejich zastoupení v souboru osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, činí zhruba 2 %.

25


U osob, které zahájily podnikání po ukončení školy22, se výrazně projevuje pokračování v rodinné tradici. Patrně nastoupily do již zavedené firmy provozované jejich příbuznými, resp. ji převzaly.

3.2 Motivace osob, u nichž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů Sebezaměstnaní, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, jsou jen výjimečně aktivní v oblasti zemědělství (3 respondenti). Poměrně málo je jich i v oblasti svobodných povolání (14 respondentů). Rozhodující podíl představují živnostníci (112 respondentů) s manuální i duševní pracovní činností, v poměru 2:1, bez zaměstnanců. Informace o zaměření a struktuře preferencí u zemědělců a svobodných povolání mají vzhledem k počtu preferenčních odpovědí a počtu respondentů jen zcela orientační charakter. Zastoupení mužů a žen je vyrovnané. Téměř všichni mají alespoň středoškolské vzdělání. Před zahájením podnikání téměř všichni byli zaměstnanci (81 %), zbytek připadá na studenty (11 %) a na důchodce, nezaměstnané a ostatní (8 %). Motivace k podnikání této skupiny podnikatelů jsou poměrně vyrovnané mezi samostatností, tvořivostí a sebeuspokojením (49 %) a ekonomickými faktory (43 %). Rodinné důvody s 8% odpovědí nehrají důležitou úlohu.

22

26

Tato skupina se na šetřeném souboru osob samostatně výdělečně činných podílela 8 %.

9,2 6,8

I I II

Můžete se samostatně rozhodovat

Hledáte novou šanci v životě Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání

III

ekonomické důvody

rodinné důvody

55,6

11,1

33,3 7,1

45,2

47,6

4,8

31,0

64,3

0,0

0,0

2,4

4,8

9,5

4,8

11,9

21,4

9,5

21,4

14,3


8,0

42,9

49,1

1,0

1,6

2,6

5,4

6,7

6,7

9,3

16,0

16,5

17,1

17,1

celkem 2012

8,2

38,2

53,6

1,8

2,6

2,2

3,8

12,9

3,1

7,3

21,6

9,5

19,0

16,1

celkem2) 2006

-0,2

4,7

-4,5

-0,8

-1,0

0,4

1,6

-6,2

3,6

2,0

-5,6

7,0

-1,9

1,0

rozdíl 2012-2066 v p.b.

Poznámky: 1) podíl v rámci činnosti; 2) viz Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J.: Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007, ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/. Motivátory jsou seřazeny sestupně podle četnosti odpovědí.


I II

Seberealizace

11,1

0,9

III

Využíváte restituovaného majetku

Motivační bloky:

1,5

11,1

III

4,8

6,5

2,7

33,3

II

I

15,2

Pokračujete v rodinné tradici Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr Chcete předat svým dětem prosperující firmu

III

11,1

22,2

17,9

16,7

11,1

17,9

II I

živnostníci

II

zemědělci

zákon podnikání1)

Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné

motivační blok

Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny Je to tvůrčí, aktivní činnost

otázky

Tabulka č. 6 Motivace k podnikání - míra a pořadí preferování jednotlivých důvodů u respondentů, u nichž je samostatné podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, četnost preferenčních odpovědí v %


27


Ve srovnání se šetřením v roce 2006 se zvýšila váha ekonomických motivátorů. Jejich podíl vzrostl o 5 p. b. na úkor seberealizace. Stejně jako v minulém šetření patří nejvýznamnější místo získání dodatečných prostředků k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny (17 % odpovědí). Výrazně vzrostla potřeba dodatečných příjmů, které doplňují výdělek ze zaměstnání (z 10 na 17 % odpovědí). Na druhé straně se snížil význam možnosti samostatného rozhodování (z 22 % v roce 2006 na 16 % v roce 2012) a vyššího uspokojení z podnikání než ze závislé činnosti (z 13 na 7 %). Uvedený vývoj patrně odráží dopady hospodářské krize po roce 2009 na příjmy domácností. Zhoršujícími se příjmovými podmínkami lze odůvodnit i motivaci k vedlejší samostatné výdělečné činnosti z titulu zkráceného pracovního úvazku (z 3 na 7 % kladných odpovědí) a hledání nové životní šance (ze 7 na 9 %) Motivace žen a mužů vykazuje rozdílné charakteristiky. Pro ženy není zajímavé využití restituovaného majetku a pokračování v rodinné tradici (žádná odpověď). Uvedená reakce patrně vyplývá z jejich role v rodině a v domácnosti. Graf č. 4 Motivace k podnikání jako vedlejšímu zdroji příjmů podle pohlaví v roce 2012 60% 50%

48%

52% 47% 41%

40% % 30%

muži

20%

ženy 11%

10% 1% 0% seberealizace

ekonomické důvody

rodinné důvody

motivační blok Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Vyšší váhu seberealizace jako motivace lze sledovat u duševních činností, které se koncentrují ve svobodných zaměstnáních, zhruba 80% podíl. Malou roli hrají rodinné důvody. V případě živnostníků a farmářů se význam seberealizace a ekonomických faktorů, zejména dodatečného příjmu, vyrovnávají, na významu získávají rodinné tradice. Uvedené proporce se výrazněji projevují ve struktuře osob podle dosaženého vzdělání. Význam seberealizace je přímo úměrný dosaženému stupni vzdělání. Lze předpokládat, že vysokoškoláci provozují převážně nemanuální činnosti. U osob s vysokoškolským vzděláním se projevuje osvobození od rodinných faktorů, absentuje využívání restituovaného majetku a potřeba předání firmy dědicům, udržují se pouze tradice.

28


Graf č. 5 Motivace k vedlejší samostatné výdělečné činnosti v závislosti na vzdělání 60% 50%

55% 47%

48%

48% 45%

43%

41%

41%

40% sebeuspokojení

% 30%

ekonomické důvody 20% 10%

rodinné tradice 8%

11%

9%

4%

0% SŠ bez mat.

SŠ s mat.

VO

VŠ

vzdělání Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Skupina zemědělců je zastoupena minimálně. Signifikantní je, že 56 % odpovědí je alokováno do rodinných tradic. Pro skupinu živnostníků, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, je charakteristické, že faktor samostatnosti, tvořivosti a sebeuspokojení (48 %) je téměř shodný s faktorem ekonomickým (45 %). Z ekonomických faktorů jako hlavní důvody jejich angažovanosti vystupují nedostatečnost příjmů ze zaměstnaneckého poměru (18 %) a snaha o získání dodatečného příjmu (18 %). Živnostníci-muži, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem jejich příjmů, pracují na zkrácený úvazek v hlavním zaměstnaneckém poměru pouze ve 3 %, ženy však ve 12 %. Pro 9 % živnostníků bylo podnikání hledáním nové šance v životě. Výrazněji se tento důvod objevoval u mladých lidí do 30 let a u pracovníků s vyšším vzděláním. Sledovaný vzorek osob podnikajících v rámci svobodných povolání je nízký (14 osob). Významnou váhu ve škále motivací zaujímá motivační blok seberealizace, zejména tvůrčí, aktivní činnost a sebeuspokojení. Významné je i hledání nových šancí. Důležité je pro ně také získání dodatečných příjmů k vyššímu uspokojení potřeb.

29

4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti

4. Prestiž sebezaměstnaných ve společnosti Hodnocení společenské prestiže podnikatelů je založeno na výrocích respondentů, ve kterých srovnávali společenské postavení podnikatelů s postavením zaměstnanců. Vedle společných zájmů, např. maximalizace příjmů, prosperita firem i ekonomiky jako celku, se zde promítají i rozporné postoje k rozdělování přidané hodnoty (ziskový kontra mzdový zájem), ocenění práce (objektivní a subjektivní) a ocenění resp. preference volného času. Do subjektivních výroků respondentů se souhrnně promítá jejich individuální hodnocení komplexu faktorů - ideové motivy podnikání, stav a perspektiva podnikání, ekonomické, pracovní a životní podmínky osob samostatně výdělečné činných ve srovnání se zaměstnanci. Respondenti odpovídali na otázku: „Domníváte se, že OSVČ mají u nás vyšší společenskou prestiž než zaměstnanci?“. Tabulka č. 7 Hodnocení společenské prestiže podnikatelů ve srovnání se zaměstnanci; podíl odpovědí v % ve sloupcích společenská prestiž podnikatelů je vyšší než zaměstnanců

příjem z podnikání je hlavní soukromí zemědělci


živnostníci

vedlejší celkem*

celkem

ano

28

36

45

37

ne

61

56

40

55

29 60

neví

11

8

15

8

11

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: * 87 % podniká podle živnostenského zákona, podrobnější členění nepřináší věrohodné výsledky.

Převážná část podnikatelů, stejně jako v šetření v roce 2006, nevidí svojí vyšší společenskou prestiž ve srovnání se zaměstnanci. Výjimkou jsou pouze sebezaměstnaní svobodných povolání, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů. Jejich „elitářské“ postoje patrně vyplývají ze společenské prestiže vykonávaného povolání (lékaři, právníci).23 Nejzápornější pohled na svou prestiž mají manuální pracovníci, kteří se alokují do podnikání podle zákonů o zemědělství a o živnostenském podnikání, a osoby, pro které je podnikání vedlejším zdrojem příjmů (zhruba 2/3 záporných odpovědí). Záporný náhled se objevil i u sebezaměstnaných s 10 a více zaměstnanci, kde dosáhl dokonce 71 %. S ohledem na jejich nízké zastoupení (7 osob) nelze uvedený

23

30

Např. zhruba 50 % respondentů ve skupině svobodných povolání deklarovalo příslušnost k odvětví zdravotnictví a sociální péče a zařadilo se do bloku technických, zdravotnických a pedagogických činností. Téměř všichni respondenti vykonávající samostatnou výdělečnou činnost podle jiných zákonů než o zemědělském nebo živnostenském podnikání spadají do okruhu nemanuálních činností. V případě provozování vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle jiných zákonů se „elitářský“ postoj neprojevuje (71 % dotázaných nepovažuje společenskou prestiž sebezaměstnaných za vyšší než u zaměstnanců).


výstup generalizovat. Naopak vyšší prestiž podnikatelů uvedli zaměstnavatelé s 5-9 zaměstnanci. Graf č. 6 Vyšší společenská prestiž podnikatelů - zaměstnavatelů ve srovnání se zaměstnanci 80%

71%

70% 58%

60% 50%

45% 47%

40%

% 40%

ANO 29%

30%

NE NEVÍ

20% 9%

10%

3%

0% 1-4 zam.

5-9 zam.

10 a více

počet zaměstnanců Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Ve srovnání s předchozím šetřením v roce 2006 se v roce 2012 projevil vyšší stupeň sebereflexe a kritického hodnocení svého postavení ve společnosti. Jestliže v roce 2006 zhruba 1/3 respondentů neuměla nebo nechtěla odpovědět, potom v posledním šetření se tato skupina zúžila na pouhých 8 %. Strukturální změna odpovědí našla v roce 2012 svůj výraz v „rovnostářském“ hodnocení společenské prestiže sebezaměstnaných ve srovnání se zaměstnanci. Tabulka č. 8 Společenská prestiž podnikatelů ve srovnání se zaměstnanci podle výstupů šetření v letech 2006 a 2012 příjem z podnikání

hlavní

vedlejší

vyšší společenská prestiž ano

šetření 2006

šetření 2012

2012-2006 v p.b.

40

37

-3

ne

29

55

26

neví

31

8

-23

ano

47

29

-18

ne

22

60

38

neví

31

11

-20

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. s. 28-30, Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz, Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Z údajů šetření vyplývá, že hodnocení prestiže podnikatelů dosahuje vyšší úrovně u osob samostatně výdělečně činných, které vykonávají práce nemanuálního charakteru, tj. u osob s vyšším a vysokoškolským vzděláním alokovaných ve skupině

31


svobodných povolání. Silnější rovnostářské hodnocení u osob s manuálním charakterem činností a s nižším vzděláním patrně odráží obtíže se získáním a udržováním potřebných vztahů a kompetencí k úspěšnému provozování podnikatelské činnosti v období hospodářské krize. V každém případě výstupy šetření v roce 2012 signalizují vyšší emancipaci sebezaměstnaných ve společnosti. Přibližně 1/3 šetřených respondentů se domnívá, že jejich společenská prestiž ve srovnání se zaměstnanci je vyšší. Ve srovnání s rokem 2006 podstatně vzrostlo kritické sebehodnocení.

32

5. Ekonomické podmínky podnikání

5. Ekonomické podmínky podnikání Analýza výsledků průzkumu vychází v I. úrovni výběru z následujících kritérií: - samostatná výdělečná činnost je hlavním zdrojem příjmů respondenta, - samostatná výdělečná činnost je vedlejším zdrojem příjmů respondenta (hlavním zdrojem je výdělek na základě pracovně-právního vztahu, starobní nebo invalidní důchod apod.), - právní norma, na základě které sebezaměstnaný vyvíjí ekonomické aktivity (zákon č. 252/1997 Sb. o zemědělství, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jiné zákony - svobodná povolání),24 - postavení na trhu podle orientace na konečnou spotřebu obyvatelstva nebo subdodávky pro jiné firmy. Vedle uvedených základních charakteristik sebezaměstnaných šetření umožnilo sledovat v rámci zkoumaného problémového okruhu: - obor podnikání, - typ obce, ve které má firma sídlo, - vztah k rozhodujícím odběratelům produkovaného zboží a služeb, - typ činnosti v podnikatelské práci, - pomoc rodinných příslušníků, - zaměstnávání pracovníků, - požadavky na pracovní sílu, - výhled dalšího podnikaní, - členství v zájmových profesních organizacích - cechů, sdružení, komor a podobně, - ukončení podnikání. Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem podnikání osob samostatně výdělečně činných, ani výsledky podnikání. Předmětem analýzy jsou místa v tržní struktuře, základní charakteristiky ekonomického chování sebezaměstnaných a změny proti výstupům ze šetření v roce 2006.

5.1 Struktura sektoru samostatné výdělečné činnosti Těžištěm činnosti sebezaměstnaných jsou manuální profese, tj. živnostníci. Pouze svobodná povolání (podnikání podle jiných zákonů) stojí na duševní práci.

24

Uvedené právní normy odrážejí specifika ekonomických aktivit vč. předpokladů k samostatné výdělečné činnosti. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že činnosti, které řeší živnostenský zákon a skupina ostatních právních předpisů, se v mnoha případech prolínají. Pro analýzu je však možné vycházet z předpokladu, že ostatní zákony řeší oblast se specifickou a vysokou kvalifikací - svobodná povolání (lékaři, soudní znalci, tlumočníci a překladatelé atd.).

33


Význam nemanuálních činností roste v případech, kdy příjem ze samostatné výdělečné činnosti vystupuje jako vedlejší. Tabulka č. 9 Rozdělení sebezaměstnaných podle charakteru činnosti v % příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní

činnost zemědělci nemanuální manuální


živnostníci

vedlejší celkem

celkem

0

10

66

15

30

100

87

16

80

65

0

3

18

5

5

jiná

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Základní reprezentativní.

soubor

v položkách

vedlejší

příjem

zemědělci

a

svobodná

povolání

není

Na celkové zaměstnanosti v České republice se manuální zaměstnání podílejí o málo více než polovinou.25 Převahu manuálních činností v sektoru samostatné výdělečné činnosti v terénním šetření je třeba posuzovat z hlediska zadání, které sledovalo sebezaměstnané se statutem fyzické osoby. Jejich zařazení v rámci vybraného seznamu činností, který odpovídal hlavním třídám klasifikace zaměstnání CZ-ISCO, bylo ze strany respondentů subjektivní.26 V samotné skupině podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků podíl manuálně pracujících dosahoval podle údajů Výběrového šetření pracovních sil ve 3. čtvrtletí 2012 zhruba 55 %. Šetření v roce 2012 potvrdilo převahu manuálních činností v sektoru samostatné výdělečné činnosti, kterou zjistilo šetření v roce 2006. Samostatná výdělečná činnost se stejně jako v roce 2006 koncentruje v odvětvích služeb. Tabulka č. 10 sektorů v %

Rozdělení

sebezaměstnaných

podle

národohospodářských

příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní

sektor zemědělci zemědělství


živnostníci

vedlejší celkem

celkem

94

1

1

5

8

průmysl a stavebnictví

3

26

2

22

12

služby

3

73

97

72

80

100

100

100

100

100

celkem

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Základní soubor v položkách reprezentativní, 87 % tvoří živnostníci.

vedlejší

příjem

zemědělci

a

svobodná

povolání

není

25

viz Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012, ČSÚ, Praha 2012, kód e-3101-12tabulka 207 dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3101-12

26

Obdobné problémy se vyskytly i se zařazením do jednotlivých odvětví.

34


Struktura základního souboru zhruba odpovídá datům národních účtů za rok 2011, podle kterých 5 % připadá na zemědělství, 32 % na průmysl a stavebnictví a 63 % na služby.27 Těžištěm ekonomické aktivity jsou obchod a zpracovatelský průmysl. Podle dat ČSÚ stejnou strukturu vykázal sektor sebezaměstnaných i v roce 2006. Ve struktuře činností, obdobně jako v celé ekonomice, jsou řemeslné činnosti záležitostí mužů. Obchod, služby, administrativa a sociální péče vykazují výraznou feminizaci. Tabulka č. 11 Rozdělení sebezaměstnaných podle charakteru činností v % hlavní

vedlejší

pohlaví muži odborná duševní činnost technická, zdravotnická, pedagogická činnost činnost administrativního charakteru činnost ve službách a obchodě činnost v sociální péči činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů jiné

celkem

ženy

pohlaví muži

celkem

ženy

3

2

3

9

9

9

7

9

8

12

13

12

2

8

5

4

15

9

34

63

45

30

42

35

3

1

6

4

5

9

4

7

44

6

29

31

13

23

4

5

5

4

5

5


Ekonomický potenciál firem sebezaměstnaných umožňuje především působnost na lokálních trzích. Jejich úspěšnost závisí na dostupnosti jejich výstupů na regionální infrastruktuře. Osoby samostatně výdělečně činné ve II. a III. sektoru28 operují ve městech, zejména správních střediscích. Charakter zemědělské výroby alokuje podniky soukromých farmářů na vesnici. Významným faktorem alokace podniků sebezaměstnaných ve městech je nižší poptávka na venkově. Přechod družstevních zemědělců do průmyslu a do služeb po roce 1990 změnil vztah vesnice a města a územní alokaci poptávky po výrobcích a službách. Současně v mnoha případech sociální funkce bývalých JZD převzaly nástupnické organizace. Lze předpokládat, že velkou část služeb pro obyvatelstvo (ve městě provozované na komerční bázi) na vesnici zajišťují nové zemědělské podniky a místní samospráva za režijní ceny nebo zdarma.

27

ČSÚ: Roční národní účty, Pracovníci, tabulka M000133b Sebezaměstnaní (úvazky na plnou pracovní dobu), dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, přístup únor 2013

28

Zemědělství se váže na půdu, vyhýbá se urbární struktuře.

35


Tabulka č. 12 Sídlo firmy v % sídlo

podíl firem OSVČ v %

Praha, krajská nebo bývalá okresní města

55

jiná města

23

vesnice

22

celkem

100


Sídelní alokace se podle terénního šetření v roce 2012 oproti roku 2006 nezměnila.

5.2 Místo na trhu Z provedeného šetření vyplynulo, že převážná část sebezaměstnaných působí v tržním segmentu konečné spotřeby obyvatelstva. Tabulka č. 13 Odbytové určení produkce pro obyvatelstvo a pro jiné firmy v sektoru sebezaměstnaných v % příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavní

pro obyvatelstvo

61

84

39

16

8

100

80

79

0

20

21

zemědělci

vedlejší

pro jiné firmy svobodná povolání 92

živnostníci

zemědělci

živnostníci


změna 2012-2006 v p b. hlavní

+ 17

+ 14

+ 14

- 17

- 13

- 14

vedlejší

+ 25

+ 12

-3

- 25

- 12

+3

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Základní soubor v položkách Vedlejší příjem Zákon o zemědělství a Jiný zákon není reprezentativní.

Ve srovnání s rokem 2006 výrazně vzrostla váha konečné spotřeby obyvatelstva v prodeji výrobků a služeb firem sebezaměstnaných.29 Obdobně jako v roce 2006 se prodej obyvatelstvu koncentruje do služeb. Výrazně však vzrostl podíl soukromých farmářů, kteří obtížně konkurují cenám a množství v zemědělské velkovýrobě a jsou vytěsnění na lokání trhy konečné spotřeby obyvatelstva. Důvodem změny na trhu mohou být faktory, resp. jejich kombinace: - ústup korporací z málo efektivních segmentů trhu konečné spotřeby obyvatelstva, - vyšší ekonomie nákladů korporací v důsledku racionalizace s projevem v zajištění dřívějších subdodávek na základě obchodních vztahů ve vlastní režii svými kapacitami,

29

36

Šetření nezachytilo zdánlivou samostatnou výdělečnou činnost, „švarcsystém“.


- nalezení náhradní práce pro „kmenové zaměstnance“, které korporace nechce uvolnit, - nepřijatelné cenové a ostatní smluvní podmínky sebezaměstnaných, resp. kultivace obchodních vztahů.

pro

subdodavatele

z řad

Změnu obchodní orientace způsobují firmy osob samostatně výdělečně činných s kratší tradicí (do 9 let podnikání),30 které se ve zhruba 87 % orientují na konečnou spotřebu obyvatelstva. Tabulka č. 14 Odbytové určení firem sebezaměstnaných (hlavní a vedlejší SVČ) podle délky podnikání v % prodej

délka podnikání v letech 0-4

převážně obyvatelstvu převážně jako subdodavatel jiným firmám

5-9

10-14

15-19

20-24

celkem

25+

87

87

81

79

77

83

83

13

13

19

21

23

17

17


Uvedená struktura se přirozeně projevuje i v pohledu věku podnikatelů. Starší a podnikatelsky zkušenější osoby samostatně výdělečně činné se ve vyšší míře jistí jako subdodavatelé jiných podniků, a to i za cenu zúženého prostoru pro daňovou optimalizaci.31 Osoby starší 50 let se na základním souboru respondentů podílejí necelou 1/3. Tabulka č. 15 Odbytové určení firem sebezaměstnaných (hlavní a vedlejší SVČ) podle věku sebezaměstnaného v % prodej

věk v letech 0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

celkem

66+

převážně obyvatelstvu

87

86

84

81

75

71

83

převážně jako subdodavatel jiným firmám

13

14

16

19

25

29

17


Zaměření OSVČ na poskytování služeb veřejnosti se projevuje ve vyšší diverzifikaci prodeje měřené počtem zákazníků. Více než 5 kupců během půl roku vykázalo 88 % respondentů, což zhruba odpovídá proporci zjištěné v posledním šetření. Vysoké procento vykázala svobodná povolání se zhruba 92 % (zejména charakter činností ve zdravotnictví a veterinární péči, na druhé straně u soukromých lékařů je otázkou, zda je služba poskytována obyvatelstvu nebo zdravotní pojišťovně, která zdravotní péči hradí). Nízký rozptyl odběratelů vykazuje zemědělství s 56 %, což odpovídá struktuře trhu. 30

zhruba 1/3 sebezaměstnaných

31

Sebezaměstnaní, kteří se orientují na konečnou spotřebu obyvatelstva, mají širší prostor pro zatajování svých příjmů. Subdodavatelské vztahy na bázi fakturace mezi firmami významně tuto možnost omezují. Blíže Vančurová, A.: Rozvor faktorů daňové zátěže sebezaměstnaných v Jihočeském kraji. In: Průša, L. a kol.: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II.: Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416-000-4, s. 135-173

37


Diverzifikace počtu odběratelů se zužuje u samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů. Časová omezenost jejich činnosti vedle zaměstnání nedává prostor pro udržování širokého okruhu zákazníků. Tabulka č. 16 Podíl zákazníků během posledních 12 měsíců v % počet zákazníků

hlavní zdroj příjmů zemědělci

vedlejší zdroj příjmů svob. povolání

živnostníci

zemědělci

svob. povolání

živnostníci

1-2

11

4

2

0

11

3-5

33

7

6

0

17

14 7

5 a více

56

89

92

100

72

79


Z odpovědí respondentů vyplývá, že 5,3 % sebezaměstnaných pracuje pro méně než 3 odběratele. U sebezaměstnaných, pro něž je podnikání hlavním zdrojem příjmů, je to jenom 4,5 %, v případě vedlejšího příjmu podíl dosahuje 11 %. Zajímavé je, že i u podnikatelů se zaměstnanci bylo 3,2 % těch, kteří měli převážnou část tržeb od jednoho nebo dvou zákazníků. Ve srovnání se šetřením v roce 2006 většina sebezaměstnaných, kteří jsou subdodavateli 1 až 5 firem, považuje své postavení za rovnoprávné a bezproblémové (52 % odpovědí). Obdobnou proporci vykázal i okruh, kde samostatná výdělečná činnost vystupuje jako přivýdělek. Silnější vyjednávací pozice se projevuje i u mikrofirem se zaměstnanci, které bezproblémovost deklarovaly v 61 %. Tabulka č. 17 Vztah se zákazníkem u subdodavatelů jiným firmám v % příjem postavení vůči zákazníkovi

Vaši pozici k velkému odběrateli považujete za rovnoprávnou Nemáte problémy, protože máte uzavřenou dlouhodobou a dobrou smlouvu nebo smlouvy Máte problémy, nebo byste mohl mít problémy, protože odběratel zneužívá svého dominantního postavení Vaše smlouva s velkým odběratelem či odběrateli je pro vás nevýhodná, ale nemůžete s tím nic dělat ostatní nerovné podmínky celkem

hlavní se bez zaměstnanci zaměstnanců 14 18

vedlejší 21

57

32

32

14

14

3

7 15

29

44

100

100

100

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: 1-5 zákazníků

V roce 2006 rovnoprávné postavení deklarovalo pouze 42 % firem sebezaměstnaných. Výsledky naznačují dílčí zlepšení podnikatelského prostředí, popř. vyšší stupeň sebeuvědomění osob samostatně výdělečně činných. Přenos hospodářských rizik na drobné dodavatele však i nadále zůstává, zejména vůči jednotlivcům se slabšími vyjednávacími pozicemi. Šetření nesledovalo firmy s diverzifikovaným prodejem více než 5 podnikům. V těchto případech lze předpokládat rovné obchodní vztahy.

38


5.3 Podnikání s pomocí rodinných příslušníků a se zaměstnanci Výsledky šetření ukazují, že většina OSVČ, více než 4/5, podniká bez zaměstnanců. Práci zaměstnanců využívá v průměru 15 % podnikatelů; v průměru zaměstnávají 3,6 zaměstnance. Méně používají zaměstnance krátce podnikající, pouze v 5 %, a ženy, zhruba v 11 %. V tabulce jsou uvedeny podíly zaměstnavatelů dle počtu zaměstnanců.

Tabulka č. 18 Podíly OSVČ-zaměstnavatelů podle počtu zaměstnanců (hlavní zdroj příjmů) počet zaměstnanců podíl OSVČ se zaměstnanci

1

2

3

4

5

23%

21%

15%

10%

12%

6

7

8

9

10

6%

3%

2%

3%

5%


Mimo zemědělců nevyužívají sebezaměstnaní pomoc rodinných příslušníků. Význam členů rodiny však roste s délkou podnikání. Sebezaměstnaní podnikající méně než 5 let se v 3/4 případů obejdou bez pomoci rodinných příslušníků. V zavedených firmách s délkou podnikání nad 15 let účast rodiny vzrůstá, bez její pomoci pracuje pouze 1/2 podniků osob samostatně výdělečně činných. Tabulka č. 19 Podnikání se zaměstnanci a s pomocí rodinných příslušníků v % způsob podnikání (hlavní zdroj příjmů) fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků fyzická osoba se zaměstnanci

zemědělci


živnostníci

celkem

11

63

54

62

64

16

12

18

19

16

26

15

6

5

8

5

společník obchodní společnosti


Tabulka č. 20 Podnikání se zaměstnanci a s pomocí rodinných příslušníků a délka podnikání v % způsob podnikání (hlavní zdroj příjmů) fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků fyzická osoba se zaměstnanci společník obchodní společnosti

délka podnikání v létech 0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

74

67

62

49

48

61

17

17

15

21

22

17

5

13

20

20

20

17

4

3

4

9

9

6


39


V okruhu samostatné výdělečné činnosti, která je vedlejším zdrojem příjmů, se firmy se zaměstnanci nevyskytují (pouze 2 případy ze základního souboru). Pomoc rodinných příslušníků dotázaní deklarovali v 18 %, tj. ve stejné proporci jako ve skupině hlavního zdroje příjmů. Zjištěné skutečnosti o způsobu podnikání v roce 2012 korespondují s poznatky šetření z roku 2006. Rozdíl se vyskytuje pouze u podniků se zaměstnanci. Zjištěný podíl však není věrohodný. Firmy se zaměstnanci, zejména zavedené a rozvíjející se, mění svoji organizačně právní formu a přecházejí do formy právnických osob, kterých se šetření nedotýkalo. Firmy nabírají zaměstnance převážně na doporučení (70 %). Úloha agentur a úřadů práce je minimální (dohromady přibližně 7 %). Významnějším zdrojem pracovníků je s 12% podílem inzerce. Alarmující je však využití „švarcsystému“, které přiznalo zhruba 10 % sebezaměstnaných se zaměstnanci. Jeho využití je patrně vyšší, respondenti se z obavy nepřiznali. Tabulka č. 21 Zdroje pracovních sil firem sebezaměstnaných v % zdroj pracovních sil

četnost v %

agenturní pracovníci

2

úřad práce

5

inzerce

13

doporučení známých

70

"švarcsystém"

10


Pracovně-právní vztahy jsou ve většině případů ošetřeny smlouvami na dobu neurčitou, popř. zaměstnavatel postupuje podle konkrétních podmínek (2/3 odpovědí). Vysoký je však objem pracovních smluv na dobu určitou (více než 1/4 firem). Při uvedeném vysokém výskytu je otázkou, zda zaměstnavatelé dodržují podmínky stanovené zákoníkem práce32 v roce 2012. Na druhé straně je využití pracovního vztahu na dobu určitou pochopitelné s ohledem na nutnou flexibilitu mikropodniků. Tabulka č. 22 Preferovaná forma zaměstnávání v % pracovní poměr

četnost v %

na dobu určitou

28

na dobu neurčitou

35

dohody o práci mimo pracovní poměr podle okolností Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

32

40

§ 39 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce

9 28


5.4 Perspektiva podnikání Výstupy šetření naznačují, že hospodářská krize, která se začala v ČR projevovat ve druhém pololetí 2008, neovlivnila ekonomické postavení sebezaměstnaných vážně. Perspektivou podnikání se zabývala otázka: „Plánujete na příští rok nějaké změny vašeho podnikání?“ s variantami: -

rozvoj: chci podnikání rozšířit,

-

stabilita: chci podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu, firmu předám nástupci v rodině,

-

zúžení: podnikání asi omezím,

-

neurčitost: nevím, až jak se ukáže,

-

ukončení: firmu prodám, podnikání asi přeruším, podnikání asi ukončím.

Odpovědí lze shrnout do dvou problémových bloků: -

rozvoj a stabilita: podnikání rozšířit, podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu, firmu předám nástupci v rodině, tj. pozitivní očekávání,

-

nejistota a ukončení: omezení podnikání, jak se ukáže, prodej firmy, přerušení podnikatelských aktivit, konec podnikání, tj. degresivní očekávání.

Z postojů respondentů, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, vyplývá, že v poměru zhruba 80:20 převládají pozitivní očekávání. Významný podíl ve výši zhruba 90 % lze sledovat u svobodných povolání. Relativně nižší „optimismus“ (75 %) se projevil u samostatných zemědělců. Pocit stability a předpoklady rozšíření jsou nejvyšší u sebezaměstnaných se zaměstnanci, kde až 30 % respondentů předpokládá rozvoj a až 86 % počítá se stabilitou podniku. Ukončení svého podnikání předpokládají asi 2 % respondentů.

Tabulka č. 23 Perspektiva podnikání, které je hlavním zdrojem příjmů, v % zákon o podnikání perspektiva rozvoj a stabilita

zemědělci

79

živnostníci

75

celkem svobodná povolání 91

2012

rozdíl v p.b. 2012 - 2006

2006

80

84

-4

v tom: rozvoj

8

17

15

17

25

-8

stabilita

67

61

75

63

59

+4

nejistota až ukončení

25

21

9

21

16

+4

v tom: zúžení

17

4

5

3

+2

neurčitost

8

15

0 8

14

12

+2

ukončení

0

2

1

2

1

+1

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV

41


Nejistota až ukončení podnikání však ve srovnání se šetřením v roce 2006 vzrostla (růst o 4 p. b.) a dosáhla úrovně 20 %. Nejvyšší úroveň nejistoty převládá u starších podnikatelů nad 60 let (46 %), u pracovníků s vyšším odborným vzděláním (35 %) a bakalářů (31 %). Nejnižší je u svobodných povolání (9 %). Uvedený posun v očekávání budoucích ekonomických aktivit odráží růst kritického hodnocení vlastní činnosti, který je katalyzován hospodářskou krizí. Sebezaměstnaní, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem příjmů, si nejsou jistí dalším podnikáním ve zhruba 50 %, což je nárůst od minulého šetření v roce 2006 o 24 p. b. Odbytové problémy v důsledku poklesu poptávky na trhu se nejvíce dotkly živnostníků s převažující manuální činností (zhruba 57 % uvedlo, že si nejsou jistí ohledně zachování rozsahu svého podnikání). Záměr na stabilizaci podnikání jako přivýdělku je vysoký u svobodných povolání, kde dosahuje 71 %, u živnostníků pouze 33 %. Rozšíření podnikání zvažuje zhruba 10 % respondentů, pro něž je podnikání vedlejším zdrojem příjmů, především mladých do 30 let (23 %) a těch, kteří začali podnikat hned po škole (22 %). Tabulka č. 24 Perspektiva podnikání, které je vedlejším zdrojem příjmů, v % perspektiva

zákon o podnikání zemědělci

rozvoj a stabilita

živnostníci

celkem 2012


67

43

85

48

v tom: rozvoj

0

10

14

stabilita

67

33

71

10 38


33

57

14

52

v tom: zúžení

33

11

0

11

neurčitost

0

35

7

31

ukončení

0

11

7

10


Tabulka č. 25 Očekávání v podnikání, které je vedlejším zdrojem příjmů, v letech 2006 a 2012 v % zákon o podnikání perspektiva

celkem

rozvoj a stabilita

67

43

svobodná povolání 86


33

57

14

zemědělci

živnostníci

2012

2006

rozdíl v p.b. 2012 - 2006

48

72

‐ 26

52

28

+ 26

Zdroj: Baštýř I., Brachtl M., Vlach J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VUPSV

Hospodářská krize dolehla s vyšší intenzitou na možnost přivýdělku. Trh služeb obyvatelstvu, který si v období krize a snižování agregované poptávky vynucuje vyšší péči a flexibilitu, vytlačuje samostatnou výdělečnou činnost jako přivýdělek. Korporace, které se snaží překlenout přechodně nižší objem poptávky, zaměstnávají i za cenu vyšších nákladů práce kvalifikované „kmenové“ zaměstnance řemeslných profesí a

42


práce kvalifikované „kmenové“ zaměstnance řemeslných profesí a přidělují jim práce dříve outsourcované. V roce 2012 k tomu přispěla i zpřísněná restriktivní politika Státního úřadu inspekce práce. V malém podnikání hraje nejvýznamnější úlohu sám podnikatel, jeho vůle po úspěchu a ochota nést riziko. Ve fázi zahájení a rozvoje podnikání je tento faktor rozhodující. Přátelské daňové prostředí v ČR však v etapě „provozu“, tj. po vybudování tržního postavení, nevytváří motivaci k rozvoji. Již v roce 2006 šetření prokázalo, že orientace na lokální trh orientuje sebezaměstnané k udržení stability podnikání. Rozvojová strategie se vyskytovala pouze u 1/4 šetřených firem (v roce 2012 mírný pokles na 1/5). Přátelské daňové prostředí již v období konjunktury vytvářelo prostor pro eliminaci ekonomických dopadů rostoucí konkurence a nemotivovalo sebezaměstnané k intenzivnímu rozvoji33. Zachování proporce mezi stabilním příjmem, osobní svobodou, seberealizací a volným časem bylo rozhodujícím faktorem podnikatelské strategie. Fiskální opatření v rámci „Topolánkova batohu“ z roku 2008 vytvořila prostor pro přežití firem sebezaměstnaných v podmínkách hospodářské krize34 bez kvalitativních změn jejich aktivity.35 Korporacím se za těchto podmínek omezuje prostor k získání kvalifikované pracovní síly na trhu práce pro nastartování konjunktury.36 Na druhé straně zaměstnavatelem vynucený přechod zaměstnanců na režim „švarcsystému“ zvyšuje pocit nejistoty ve skupině nových sebezaměstnaných.

33

Být lepší, levnější, produkovat s menšími náklady, najít si místo na trhu atp.

34

Sektor samostatné výdělečné činnosti v letech 2009-2012 pokračoval v kvantitativním růstu měřeném počtem sebezaměstnaných o 95 tis. osob, tj. o 12 %, blíže MF: Makroekonomická predikce, tabulka C 3, MF leden 2013, ISSN 1804-7971. V ostatních zemích EU pokles zaměstnanosti v krizových letech provázelo snížení počtu sebezaměstnaných, mimo Slovenska se stejným právním základem z doby federace. V ČR se za těchto podmínek spojily faktory: - nižší daňová zátěž sektoru samostatné výdělečné činnosti, - široký prostor volnosti využití zdánlivé samostatné výdělečné činnosti, kterou využívaly podniky při přenosu svých tržních rizik na zaměstnance, - přechod cizinců z třetích zemí do sektoru samostatné výdělečné činnosti v důsledku jejich uvolnění zaměstnavateli i přes nižší cenu jejich práce.

35

Rozvojový potenciál se koncentruje do okruhu sebezaměstnaných s 5-9 zaměstnanci (30 % firem předpokládá rozšíření). Samo zaměstnání více než 3 osob uvozuje výhodné a zlepšující se postavení na trhu, manažerské schopnosti zaměstnavatele a jeho obchodní předpoklady, tj. vlastnosti, pro které je daňové prostředí podmnožinou, ne však nutnou podmínkou.

36

Zhruba 1/3 sebezaměstnaných v roce 2012 provozovala činnosti zařazené do skupiny řemeslníků a kvalifikovaných výrobců. Tyto činnosti patrně převládají i v oblasti služeb a obchodu, ke které se respondenti přihlásili ve 2/5. Z tohoto titulu lze předpokládat, že manuální kvalifikované řemeslnické síly v sektoru samostatné výdělečné činnosti představují minimálně 50 %, tj. 400 až 500 tis. osob.

43

6. Vzdělávání

6. Vzdělávání Kultivace a zlepšování tržní pozice mimo jiné předpokládá rozšiřování vědomostí v široké škále nových technologií, pracovních postupů, obchodních praktik, financování, právních podmínek podnikání atd. Z tohoto pohledu vystupuje význam vzdělání jako předpokladu k získávání a tvorbě znalostí jako podmínky pro konkurenceschopnost jednotlivých podniků. Práce se znalostmi není založena na zkušenostech, jako tomu bývalo dříve u manuální práce, je založena na učení. Obvykle se otázka vzdělání a vzdělávání vztahuje k zaměstnancům a manažerům. Sféra samostatné výdělečné činnosti bývá opomíjena. Přitom podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti rozhodně není zanedbatelný. Otázka vzdělání a vzdělávání je pro osoby samostatně výdělečně činné možná důležitější než pro zaměstnance. Podnikatelé musí disponovat více kompetencemi než běžní zaměstnanci. Mimo vlastní odbornost se jedná například o kompetentnost pro záležitosti týkající se správy majetku, absorbce inovací, marketingu, řízení firemních financí, obchodních jednání, organizace práce atd. U malých podnikatelů především v manuálních oborech není klíčovou otázkou prohlubovat si všeobecné vzdělání (i když ani to není bez významu), ale průběžně se odborně vzdělávat s cílem umět získávat a využívat relevantní informace, pracovat s nimi, přetvářet je ve znalosti a ty pak ekonomicky uplatnit. Také to znamená umět poznat a vnímat signály z trhu, dovednost využívat inovačních podnětů a umět se přizpůsobit trhu. Často také jen rozumět tištěnému návodu na použití a zpracování materiálů nebo rozumět technickým normám. V nemanuálních oborech jde především o to, být v kontaktu s aktuálním stavem odborného poznání v příslušných oborech a platnou legislativou. Konkurenceschopnost každého podniku, nevyjímaje osobní podniky, je podmíněna využíváním informačních technologií a rozvojem znalostí. Další rozvoj ekonomiky bude ve velké míře založen právě na rozvoji znalostí. Potřebné znalosti a dovednosti nejsou veličinou jednou provždy danou. Je třeba si je neustále osvojovat, jinak zastarají a stanou se nepoužitelnými. Tímto konstatováním je myšleno nikoliv pouze formální celoživotní vzdělávání, ale i neformální učení, získávání informací, výměna zkušeností a podobně. Ze šetření vyplynulo, že 57 % respondentů cítí nutnost vzdělávat se. Ve srovnání s výsledky z roku 2006 se projevil výrazný propad o 19 p. b. Procesu vzdělávání se však zúčastňuje pouhých 42 %. V této souvislosti však vystupuje význam hodnocení neformálního vzdělávání ze strany respondentů, kteří patrně v mnoha případech od této formy ve svých odpovědích abstrahovali. V každém případě výrazná změna proporce ve srovnání s rokem 2006 signalizuje nebezpečí vážných budoucích problémů v uspokojování kvalitativně se měnící poptávky a v udržení si pozic na trhu. Klesající pociťovaná potřeba vzdělávání se patrně odráží: -

v orientaci na zachování podnikání na stávající úrovni,

-

v rostoucím podílu sebezaměstnaných se středoškolským vzděláním a úbytkem vysokoškoláků v základním souboru,37

37

44

Podíl osob s vysokoškolským vzděláním klesl ve srovnání s rokem 2006 o 10 p. b.

6. Vzdělávání

růstu významu manuálních činností v rámci podnikání podle živnostenského zákona.

-

Více než 2/3 podnikatelů, kteří uvažují o dalším rozvoji podnikání (zhruba 16 % respondentů), uvedly vzdělávání jako potřebu. Její realizace je však nižší (pouze 56 %). Při orientaci na udržení stávajícího rozsahu podnikání potřeba vzdělávání klesá o 10 p. b. Tabulka č. 26 Vzdělávání OSVČ v závislosti na výhledu podnikání v % plánované změny v podnikání potřeba vzdělávání

celkem

ano, vzdělávám se

56

41

ostatní (neví, ukončení) 38

ano, nevzdělávám se

12

16

14

15

ne

32

43

48

42

rozšířit

zachovat

43


Proces vzdělávání souvisí s návykem se učit a se schopností se učit. Uvedené faktory lze sledovat z pohledu věku a dosaženého vzdělání. S rostoucím věkem klesá potřeba vzdělávat se a její realizace. Nejnižší hodnoty vykazují senioři starší 61 let věku.

Tabulka č. 27 Vztah potřeby vzdělávání a věku v % potřeba vzdělávání

věk 0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

ano a vzdělávám se

55

43

40

40

32

41

ano a nevzdělávám se

19

16

14

15

7

12

ne

26

41

46

45

61

47


Dosažené vzdělávání vyvolává potřebu jeho údržby a prohlubování. S rostoucím stupněm dosaženého vzdělání roste i význam dalšího průběžného vzdělávání se. Uvedený vztah souvisí s oborem ekonomické aktivity a s vývojem měnících se kvalifikačních předpokladů. Tabulka č. 28 Vztah potřeby vzdělávat se a dosaženého vzdělání v % vzdělání potřeba vzdělávání ano a vzdělávám se

SV bez USV s mat. mat. 26 42

Vyšší odborné 57

VŠ, Bc.

VŠ, Mgr.

VŠ, Ph.D.

56

70

87


16

16

20

21

10

6

ne

58

42

23

23

20

7


45

6. Vzdělávání

Význam dosaženého vzdělání v procesu celoživotního učení se promítá do dělení samostatné výdělečné činnosti z hlediska charakteru vykonávané práce. Jestliže v okruhu duševních činností, které většinou přepokládají vyšší kvalifikační nároky, potřeba průběžného vzdělávání dosahuje 2/3 podílu, potom u manuálních činností uvedený podíl klesá na pouhou 1/2 a výrazně klesá podíl skutečného vzdělávání. Proporce mezi rozsahem manuálních a nemanuálních činností ilustrativně vystupují ve struktuře podle zákonů podnikání. V případě soukromých zemědělců a ve většině aktivit provozovaných podle živnostenského zákona je převaha manuálních prací. V okruhu svobodných povolání převládají duševní činnosti. Tabulka č. 29 Potřeba se vzdělávat a druh podnikání v % potřeba vzdělávání

zemědělci

živnostníci


ano a vzdělávám se ano a nevzdělávám se ne

5

16

12

62

45

10


Prohlubování a rozšiřování znalostí, které jsou ve většině případů podmínkou setrvání v oboru podnikání, se vážně projevuje ve zdravotnictví a sociální péči (79 %), ve finančním zprostředkování (67 %) a v odvětví vzdělávání (64 %), tj. v odvětvích orientovaných na nemanuální práci. Graf č. 7 Potřeba se vzdělávat podle odvětví v % 11

17 29

62

53

46

22 58

22

4

50

14

63 18

21 7

31

23

24

16 18

33

24


15

53 34

22



46

79

67

ne

64

6. Vzdělávání

Vedle výše uvedených faktorů, působí i délka podnikání, tj. doba, po kterou se firma sebezaměstnaného udržela na trhu. V této souvislosti potřeba prohlubující se kvalifikace vystupuje zřetelně. Po úvodní potřebě získání nových poznatků a dovedností (klastr 0-4 roky podnikání) potřeba vzdělávání klesá, aby vzrostla u tradičních firem (15 a více let podnikání). S průběhem doby samostatného podnikání se zužuje prostor mezi potřebou a realizací dalšího vzdělávání. Skupina podnikající více než 25 let je statisticky bezvýznamná (1,8 %) a patrně se jedná o chybu výběru.

Graf č. 8 Počet let podnikání a přístup ke vzdělávání v %

40

39

42

42

41

18

17

14

44

40

41

45

46

44

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

16

49

17

5

délka podnikání ano a vzdělávám se


ne


Data získaná z terénního šetření ukazují, že neexistují podstatné rozdíly mezi osobami samostatně výdělečně činnými se zaměstnanci a bez zaměstnanců. S rostoucí velikostí firmy však roste význam vzdělání majitele. Není náhodou, že firmy s 5 a více zaměstnanci se orientují na rozšiřování svých podnikatelských aktivit. Tabulka č. 30 Sebezaměstnaní se zaměstnanci a potřeba se vzdělávat v % potřeba vzdělávání ano a vzdělávám se

samostatně nebo s rodinnými příslušníky 42

počet zaměstnanců

se zaměstnanci

1-4

5-9

10 a více

42

39

48

57


14

18

20

15

14

ne

44

40

41

37

29


V přístupu k problému vzdělávání není výrazný rozdíl mezi osobami samostatně výdělečně činnými, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů, a těmi, které si samostatnou činností přivydělávají. Také faktory jejich postojů a přístupu se shodují. Patrně z časových dispozic je vyšší podíl nerealizovaného vzdělávání u osob s vedlejším

47

6. Vzdělávání

příjmem. V jejich okruhu však lze předpokládat vzdělání získané u jejich zaměstnavatelů v rámci příjmově hlavní závislé činnosti. Tabulka č. 31 Zdroj příjmu a přístup ke vzdělávání v % potřeba vzdělávání

vztah k podnikání hlavní zdroj příjmů

celkem

vedlejší zdroj příjmů


42

43

42


14

23

15

ne

44

34

43


Zhruba 1/2 vzdělávajících se si udržuje a rozšiřuje své znalosti sama a druhá polovina navštěvuje kurzy a školení. Minimální počet, zhruba 2 %, si platí soukromé kurzy. Ve srovnání s rokem 2006 mírně klesl význam formálního organizovaného vzdělávání. Otázkou je příležitost a kvalita služeb poskytovaných sebezaměstnaným nebo dostatek prostředků na úhradu vzdělávacích akcí.

Tabulka č. 32 Formy vzdělávání podle zdroje příjmu v % forma vzdělávání


celkem


2012

2006

vzdělávám se sám

45

42

45

40

kurzy, školení

53

54

53

57

2

4

2

3

soukromé lekce

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Manuálně pracující a zemědělci uvedli asi ve 2/3, že se vzdělávají sami. Naopak, duševně pracující, ve svobodných povoláních, vykazují zhruba ve 2/3 využívání kurzů, školení apod. Přednost formálnímu vzdělávání dávají vysokoškoláci a ženy, tj. skupiny, které se koncentrují ve svobodných povoláních.

Tabulka č. 33 Formy vzdělávání podle činnosti v % forma vzdělávání

podnikání zemědělci

živnostníci



54

46

40

kurzy, školení

38

53

57

8

1

3

soukromé lekce


V odvětvovém členění navštěvují kurzy a školení především pracovníci v odvětvích vzdělávání, zdravotnictví a sociální péči, ubytování a stravování a finančního zprostředkování.

48

6. Vzdělávání

Graf č. 9 Formy vzdělávání sebezaměstnaných podle odvětví v %

2%

6%

35%

38%

3%

40%

11%

39%

43%

50% 65%

62%

77% 78%

59%

62%

58%

61%

57%

50% 35%

35% 23% 11%

odvětví vzdělávám se sám

kurzy, školení

soukromé lekce


Význam formálního vzdělávání pro samostatné podnikání zřetelně vystupuje u zavedených tradičních firem a u začínajících podnikatelů. V případě podniků s aktivitou přes 20 let se patrně projevuje stáří osob samostatně výdělečně činných s laxním postojem k návštěvě kurzů a s nižší ochotou se učit před odchodem na odpočinek. Tabulka č. 34 Formy vzdělávání podle délky podnikání v % forma vzdělávání

délka podnikání v letech 0-4

5-9

10-14

15-19

20-24


35

51

40

42

57

kurzy, školení

65

46

57

58

42

0

3

3

soukromé lekce

0

1


49

6. Vzdělávání

Tabulka č. 35 Formy vzdělávání podle věku sebezaměstnaného v % forma vzdělávání

věk 0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+


36

40

51

44

64

kurzy, školení

62

58

47

55

36

2

2

2

1

soukromé lekce

72 14 14


Obdobně jako v roce 2006 v i současném šetření vystupuje jako rozhodující překážka dalšího a průběžného vzdělávání nedostatek času. Význam tohoto faktoru však klesl, což může odrážet vyšší schopnost organizace vlastní práce. Nízká nabídka vzdělávacích akcí, která je často předmětem kritiky, se v obou šetřeních ukázala jako neopodstatněná. Mnohem významnější je cena kurzů. Tabulka č. 36 Důvody absence vzdělávání v % důvod


celkem


2012

2006

nedostatek času

70

50

66

80

cena kurzů

16

37

20

13

malá nabídka

7

3

6

7

jiný důvod

7

10

8

0


Analýza motivací k samostatné výdělečné činnosti signalizuje „individualismus“ sebezaměstnaných. Na prvním místě škály motivátorů se umístil důvod „mohu se samostatně rozhodovat“.38 Deklarovaná samostatnost se odráží i v nízkém členství v profesních organizacích (16 % v případě hlavní činnosti a 11 % v případě vedlejší činnosti). Za předpokladu, že profesní organizace stejně jako ve vyspělých státech zprostředkovávají mimo jiné povinnosti i vzdělávání svých členů, mají současní čeští sebezaměstnaní ztížený přístup k systémovému vzdělávání. Z tohoto pohledu je 23 % osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti a 18 % přivydělávajících si osob,39 které se hlásí k nakupovanému vzdělání (kurzy, semináře), překvapivě vysoký. Na druhé straně uvedený nepoměr signalizuje nesystémovost v získávání aktuálních informací a prohlubování znalostí s dopadem na kvalitu výstupů jejich podniků a postupné zhoršování postavení na trhu.

38

V bloku samostatné výdělečné činnosti, která je hlavním zdrojem příjmů, soukromí zemědělci uvedli samostatné rozhodování v 18 %, živnostníci ve 22 % a účastníci svobodných povolání ve 24 %, celkem ve 22 %. V případě sebezaměstnání jako přivýdělku uvedený moment ztratil svoji prioritu ve prospěch získání dodatečných příjmů a seberealizace, zemědělci jej uvedli v 22 %, živnostníci pouze v 18 % a účastníci svobodných povolání v 21 %.

39

Podíly z celkového počtu osob samostatně výdělečně činných podle struktury příjmů.

50

6. Vzdělávání

Sebezaměstnané z hlediska přístupu ke vzdělání můžeme rozdělit do 4 skupin: - zhruba čtvrtina využívá školení a kurzy, - zhruba čtvrtina se vzdělává sama, - cca polovina se nevzdělává vůbec a většina z nich se domnívá, že to ani nepotřebuje. Je ovšem diskutabilní, zda záporné náhledy na potřebu dalšího vzdělávání konvenují s požadavky zákazníků a v konečné fázi i s prospěchem pro samotné sebezaměstnané, zvláště z pohledu konkurenceschopnosti. Stále problematičtějším, již v etapě oživení a s rostoucí koupěschopnou poptávkou obyvatelstva, bude postavení jednotlivých firem sebezaměstnaných na regionálních trzích. Ve vyspělých a tradičně tržních ekonomikách se věnuje velká pozornost stálému zvyšování vzdělanosti sebezaměstnaných. K tomuto orgány Evropské unie doporučují využívání: - startovací pomoci sebezaměstnaným, - zavedení školení a tréninků pro zvýšení adaptability sebezaměstnaných, - poskytování dostatečných a přehledných informací ze strany státu. V této souvislosti je možné upozornit také na orientaci USA na Asistenční centra pro sebezaměstnané (SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER)40 a tlak na zvyšování vzdělávání nejen špičkových manažerů, ale také podnikatelů. V mnoha případech jsou školení a tréninky sebezaměstnaných bezplatné. Jedná o postupy vedoucí k zásadní změně myšlení nové generace podnikatelů, se schopností předvídání, analýzy, strategie a širokého rozhledu. Podnikatelé s kvalitním celoživotním vzděláváním přinesou prospěch sobě, státu i svým zákazníkům.

40

Small Business Administration: SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER, dostupné na: http://sea.workforce3one.org/

51

7. Pracovní podmínky

7. Pracovní podmínky Pracovní podmínky jsou u sebezaměstnaných osob utvářeny na základě bezprostředního osobního a svobodného rozhodování jednotlivých podnikatelů. Silný vliv přitom mají základní motivace k podnikatelské činnosti - samostatnost rozhodování, tvůrčí charakter, vysoká míra uspokojení. Osoby samostatně výdělečně činné nepociťují odcizení práce jako zaměstnanci, podnikatelské aktivity se prolínají s osobním životem.41 Charakteristickým prvkem v této souvislosti je cca 60% podíl využívání vlastního osobního majetku ve svém podnikání (70 % v roce 2006), popř. naopak. Pracovní podmínky podnikatelů současně ovlivňuje pozice na trhu a životní fází sebezaměstnaného. Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem pracovních podmínek osob samostatně výdělečně činných. Předmětem výzkumu byly pracovní podmínky jako součást komplexu motivátorů chování sebezaměstnaných v pracovním a osobním životě. Šetření v roce 2012 sledovalo v rámci zkoumaného problémového okruhu stejně jako v roce 2006: - náplň práce, - pracovní dobu, - práci o víkendech a svátcích, - dovolenou, - vzdálenost pracoviště od místa bydliště, - hodnocení celkových podmínek sebezaměstnaných a zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že pracovní podmínky osob samostatně výdělečně činných jako celku by byly zkresleny výsledky za sebezaměstnané, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, hodnocení se orientuje pouze na respondenty, pro něž je podnikání hlavním zdrojem jejich příjmů. Ze šetření v roce 2006 vyplynuly relativně horší pracovní podmínky ve srovnání se zaměstnanci. Pracovní doba byla u manuálně pracujících osob samostatně výdělečně činných delší, práce ve dnech pracovního klidu nebyla ničím neobvyklým. Nižší byl také rozsah dovolené. Na druhé straně pracovní režim a rozložení doby práce a odpočinku duševně pracujících se blížily zaměstnaneckým standardům. Sebehodnocení pracovních podmínek manuálně pracujících spíše odráželo problémy se zvládnutím jejich časového režimu a splýváním pracovního a volného času (většinu pracovních aktivit realizovali doma nebo v těsné blízkosti domova).

41

52

Rozdíl oproti utváření pracovních podmínek v pracovněprávních vztazích, které jsou dány ustanoveními právních předpisů a jednáními mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci (často zastupovanými odbory), popř. je jednostranně stanovuje svým rozhodnutím zaměstnavatel při pasivní úloze pracovníka (jeho akceptaci těchto rozhodnutí).


Ekonomické aktivity sebezaměstnaných v ČR převážně alokují znaky: - podnikání bez zaměstnanců, - podnikání podle živnostenského zákona,42 - manuální činnost. Takto vymezené množině odpovídá i struktura činností sebezaměstnaného. Tabulka č. 37 Náplň práce sebezaměstnaného v % náplň práce řídící manažerská a administrativní činnost vlastní práce pro zákazníka obě činnosti jsou zhruba vyrovnané bez odpovědi

zákon podnikání zemědělci

živnostníci

celkem


20

10

9

11

42

60

65

60

39

29

25

29

0

1

1

1


Manažerská činnost je charakteristická pro zaměstnavatele. Rozhodující je podíl práce pro zákazníka. Administrativa není výraznou zátěží, podnikatel ji jako samostatnou odbornou činnost outsourcuje. Vysoký podíl manažerské činnosti u zemědělců signalizuje nákup činností (orba, osev, sklizeň apod.) od jiných subjektů (sousedních velkých zemědělských podniků s odpovídajícím výrobním vybavením).43 Pro zaměstnance určuje zákoník práce týdenní pracovní dobu ve výši 40 hodin bez přestávky na jídlo a přesčasové práce.44 Skutečná vykázaná placená doba v roce 2011 byla 39 hod. týdně.45 Počet hodin v týdnu, které sebezaměstnaní věnují pracovní činnosti, vykazuje široký rozptyl. Do 40 hodin týdně věnuje výkonu práce 23 % sebezaměstnaných. V intervalu 40 až 60 hodin v týdnu pracuje převážná většina, tj. 58 %. Nad 61 hodin týdně pracuje celkem 19 % sebezaměstnaných „workoholiků“. Ve srovnání se šetřením v roce 2006 výrazně klesl podíl respondentů, kteří pracují více než 60 hodin týdně. Tento vývoj může být odrazem: - vyšší ekonomie času,

42

V evropských zemích, mimo Slovenska, je vysoký podíl farmářů, v ČR je nízký podíl fyzických osob podnikajících podle zemědělského zákona. Podíl samostatných zemědělců se v tradičně tržních ekonomikách EU pohybuje kolem 20 %, v postkomunistických zemích kolem 30 %. V ČR se soukromí zemědělci na počtu osob samostatně výdělečně činných dlouhodobě podílejí 5 %. Blíže Eurostat: Labour Force Survey, http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/statistics/search_database, propočet VÚPSV, v.v.i.

43

Farmář ve vyspělých tržních ekonomikách je členem specializovaných družstev, která konkrétní činnosti provádějí (zásobování, polní práce v rozdělení na operace, prodej).

44

§ 79 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

45

Placenou dobou se rozumí doba výkonu práce za mzdu, resp. plat, a doba, za kterou zaměstnanci náleží náhrady mzdy, resp. platu, např. dovolená. Odhad VÚPSV na základě Informačního systému o průměrném výdělku. V době zpracování publikace nebyly k dispozici údaje za rok 2012, není důvod předpokládat výraznou změnu oproti předešlému roku; blíže MPSV: Informační systém o průměrném výdělku 2011, dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/1933

53


- nižším objemem zakázek jako projevu poklesu poptávky na trhu v důsledku hospodářské krize. Nad 61 hodin týdně v roce 2012 pracovalo 19 % sebezaměstnaných, v roce 2006 jich bylo ještě 34 %. Vysoká časová zátěž se objevovala u živnostníků a v sektoru zemědělství.46 Podstatná část podnikání podle živnostenského zákona se realizuje v okruhu manuálních činností. Stejně jako v roce 2006 se projevují rozdíly mezi skupinami manuálně a duševně pracujících. V obou případech nadpoloviční většina pracuje 40-60 hodin týdně. Tabulka č. 38 Týdenní pracovní doba sebezaměstnaných s hlavním zdrojem příjmů podle zákona o podnikání v % týdenní odpracovaná doba

zemědělci

živnostníci

do 10 hodin


0

2

1

11

20

31

od 40 hodin do 60 hodin

56

58

58

61 hodin a více

33

20

10



Vyšší nároky na organizaci svého času u žen v důsledku rozdělení dne na profesní část a na péči o domácnost se odrážejí v rozdílech odpracované doby mezi ženami a muži.

Tabulka č. 39 Týdenní pracovní doba sebezaměstnaných v % týdenní odpracovaná doba do 10 hodin

pohlaví muži

celkem ženy

2012

změna v p.b. 2012 - 2006

2006

2

2

2

2

0


14

31

20

14

+6


61

54

58

50

+8

61 hodin a více

23

12

19

34

- 15

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. SBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Práce o víkendech a svátcích je běžným jevem. Zhruba 11 % respondentů uvedlo, že dny pracovního klidu nedodržuje. Občasný výkon práce uvedlo 65 % sebezaměstnaných. Ve vysokém objemu práce ve dnech pracovního klidu se odráží pocit seberealizace a svoboda rozhodování o pracovním režimu. Práce ve dnech pracovního klidu není pociťována jako újma.

46

54

Tvrzení zemědělců lze však zpochybnit. Pro odvětví je charakteristická sezónnost prací, respondenti v září odpovídali pod dojmem časového vypětí v letních měsících. Proti odpovědi farmářů stojí i moment nákupu specializovaných činností. Podnikání podle zemědělského zákona by mělo být podrobeno samostatnému šetření.


Tabulka č. 40 Rozsah práce o víkendech a svátcích v % práce o víkendech a o svátcích

zemědělci

živnostníci

svobod. povolání

celkem 2012

šetření 2006

změna v p.b.

vždycky

17

12

7

11

22

často

81

64

52

65

38

-11 27

nikdy

2

24

41

24

40

-16

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Pracovní vytížení zřetelně vystupuje v čerpání dovolené. Ve srovnání s rokem 2006 se snížil počet případů, ve kterých si sebezaměstnaný dovolenou nemůže dovolit, popř. ji nečerpá pravidelně. Jestliže ještě v roce 2006 většina samostatně výdělečně činných osob čerpala 2 týdny v roce, potom se v roce 2012 délka dovolené 3 a více týdnů stala standardem.

Tabulka č. 41 Možnost a čerpání dovolené v % délka dovolené za rok

zemědělci

svobod. povolání

živnostníci

celkem 2012

šetření 2006

více jak 4 týdny

16

12

30

14

0

3 až 4 týdny

19

33

46

34

36

2 až 3 týdny

31

39

19

37

41

méně než 1 týden

14

7

4

8

0

4

2

1

2

11

17

6

5

12

jednou za dva nebo více roků dovolenou si nemůže dovolit

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Šetření v roce 2006 bylo méně podrobné.

Pouze zhruba 1/5 sebezaměstnaných, u kterých je podnikání hlavním zdrojem příjmů, pracovala se zaměstnanci. Další přibližně 1/5 deklarovala svoje podnikání z hlediska zákona o dani z příjmů s pomocí rodinných příslušníků. Zbylé 3/5 realizovaly svoje aktivity samostatně. I v těchto případech se však vyskytuje pomoc životního partnera/ky. Tato forma je rozšířená zejména v zemědělství. V živnostenské činnosti a u svobodných povolání se vyskytuje minimálně, pouze ve 13 %. Obdobná závislost na blízkých se objevuje v případech samostatné výdělečné činnosti jako přivýdělku. Ve srovnání s rokem 2006 se nezávislost na rodinných příslušnících zvýšila o cca 4 p. b. Z výzkumu vyplývá, že pouze 40-50 % podniků sebezaměstnaných je závislých na individuální práci osoby samostatně výdělečně činné. Ve vysoké míře zhruba 2/5 je záležitostí rodiny, zasahuje do volného času rodinných příslušníků. Samostatná výdělečná činnost ve značné míře omezuje časovou svobodu členů domácnosti. Sebezaměstnaní preferují kratší dojížďku na pracoviště. Ze získaných údajů vyplývá, že přibližně pro 1/4 sebezaměstnaných místo práce splývá s domovem a další 2/3 nedojíždějí déle než 30 minut. Ve srovnání s rokem 2006 se však délka cesty prodloužila, resp. klesl podíl osob, jejichž pracoviště sousedí s bydlištěm a cesta jim

55


netrvá déle než 15 minut. Z tohoto pohledu se pracovní podmínky sebezaměstnaných přibližují k zaměstnaneckému standardu. Lze předpokládat, že podnikání se přibližuje spotřebiteli a faktor nákladů na čas strávený cestou za prací, jak se projevoval ještě před 6 lety, ztrácí na významu. Tabulka č. 42 Rozsah dojížďky do místa výkonu práce v %

práce doma

53

22

20

23

23

změna v p.b. 2012-2006 0

do 15 minut

25

31

31

30

41

-11

do 30 minut

14

30

38

30

22

8

do 1 hodiny

8

13

9

13

10

3

více než hodinu

0

4

2

4

4

0

dojížďka

zemědělci

celkem

svobod. povolání

živnostníci

2012

2006

Zdroj: Baštýř I., Brachtl M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Šetření v roce 2006 bylo méně podrobné.

Ve srovnání se zaměstnanci je samostatná výdělečná činnost časově náročnější, a to jak v případě manuálních, tak i nemanuálních aktivit. Toto negativum eliminuje vysoký stupeň seberealizace, kterou OSVČ pociťují, a možnost organizačně a ekonomicky skloubit pracovní režim s osobním životem. Úzké sepětí pracovního a osobního života sebezaměstnaných brání pocitu odcizení práce, které provází zaměstnanecké vztahy.

56

8. Životní podmínky

8. Životní podmínky Analýza výsledků průzkumu sleduje: - strukturu příjmů domácností, - příjmovou situaci domácnosti, - volný čas, - zajištění domácnosti pro případ obtížné životní situace popř. stáří, - účast partnera na podnikání firmy. Rozbor se nezabývá institucionálním rámcem životních a sociálních podmínek osob samostatně výdělečně činných a jejich domácností. Předmětem výzkumu jsou životní podmínky jako součást komplexu chování sebezaměstnaných v pracovním a osobním životě. Podle statistiky rodinných účtů velikost domácností sebezaměstnaných v roce 2012 čítala 2,81 osob. V zaměstnaneckých domácnostech žilo 2,57 osob.47 V časové řadě od roku 1993 se počet členů domácností osob samostatně výdělečně činných postupně snižuje (3,28 osob v roce 1993, 2,98 osob v roce 2006).48 Podle statistiky rodinných účtů měsíční hrubý příjem na osobu v domácnostech sebezaměstnaných dosáhl v roce 2012 výše 12 798 Kč, tj. 81 % průměru zaměstnaneckých rodin. Díky přátelskému daňovému prostředí a vyššímu počtu nezaopatřených dětí relace čistých příjmů dosáhla 91 %. Příjmy z podnikání se na celkovém čistém příjmu podílely 53 %. Tabulka č. 43 Průměrný měsíční příjem na osobu domácností zaměstnanců a OSVČ v roce 2012 podle statistiky rodinných účtů domácnosti zaměstnanců

podíl v % OSVČ/zaměstnanci

OSVČ

hrubé peněžní příjmy v Kč

15 729

12 798

81,4

čisté peněžní příjmy v Kč

13 363

12 171

91,1

80,0

24,8

1,3

52,7

10,1

13,0

z toho (%): ze závislé činnosti z podnikání sociální příjmy

Zdroj: ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2013, kód: e-3005-12, dostupné na http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3005-12

Interpretace statistických výstupů o příjmech domácností osob samostatně výdělečně činných je však obtížná. Jejich soubor vykazuje značnou proměnlivost. Vývoj příjmů závisí na „životním cyklu“ podniků (postavení na trhu, investiční aktivity). Výše příjmu se mění i v závislosti na fiskální politice. Domácnosti sebezaměstnaných disponují širokou paletou příjmů, vč. mezd a platů v závislosti na ekonomické aktivitě jejich členů. 47

Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, Praha: ČSÚ, 2013, kód: e-3005-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3005-12

48

Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993-2011, Praha: MPSV ČR, 2012, ISBN 978-80-7421-046-4, s. 9

57


Úzká propojenost podnikatelského a osobního života komplikuje vymezení „podnikatelské mzdy“, tj. části smíšeného důchodu použité pro osobní spotřebu.49 Z tohoto titulu se liší údaje o průměrných příjmech na osobu domácností sebezaměstnaných ze statistiky rodinných účtů, které počítají s příjmem využitým pro osobní spotřebu, a z modulu EU - SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions), který do příjmů sebezaměstnaných zahrnuje dílčí základ daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (rozdíl příjmů a výdajů).50 Tabulka č. 44 Porovnání průměrných měsíčních příjmů na osobu domácností zaměstnanců a OSVČ v roce 2010 podle údajů EU - SILC a statistiky rodinných příjmů SILC hrubé příjmy

rodinné účty

domácnosti zaměstnanců

daň z příjmů, zdravotní a sociální pojištění čisté příjmy

OSVČ

podíl v % OSVČ/zam.

domácnosti zaměstnanců

podíl v % OSVČ/zam.

OSVČ

15 193

15 312

100,8

15 435

11 972

77,6

2 672

1 870

70,0

2 388

706

29,6

12 521

13 442

107,4

13 047

11 265

86,3

Zdroj: ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2010, Praha: ČSÚ, 2011, kód: w-3005-10, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/3005-104__ctvrtleti_2010, ČSÚ: Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2011. Praha: ČSÚ, 2012 kód e3012-12 , dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3012-12, úprava VÚPSV, v.v.i. Poznámka: V době zpracování nebyly k dispozici údaje SILC za roky 2011 a 2012.

Vzhledem k rozporům v „tvrdých datech“ poskytuje větší ilustraci příjmových podmínek šetření postojů k příjmové situaci. Podstatná většina sebezaměstnaných byla původně zaměstnanci. Svoji příjmovou situaci jako OSVČ hodnotili ve srovnání s předchozím obdobím pozitivně. Tabulka č. 45 Změna hmotných podmínek ve srovnání s obdobím před samostatnou výdělečnou činností v % hlavní zdroj příjmů hmotné podmínky

zákon podnikání zemědělci

živnostníci



celkem

lepší

45

53

68

54

62

stejné

44

34

26

33

29

horší

11

13

6

13

9


49

blíže Baštýř, I., Příjmy osob samostatně výdělečně činných. In: Průša, L. a kolektiv. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti. Praha: VÚPSV, 2006, ISBN 80-87007-33-6 s. 100-129

50

blíže viz Metodické vysvětlivky s. 11 k publikaci Příjmy a životní podmínky domácností ČR v roce 2011, Praha: ČSÚ, 2012 kód e-3012-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/3012-12 a řádek 113 přílohy č. 1 Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – vypočet dílčího základu daně z příjmů (dle § 7 ZDP)

58


V zásadě lze konstatovat, že samostatná výdělečná činnost přinesla převážné většině domácností respondentů zlepšení materiálních podmínek života. Z pohledu nízké příjmové úrovně zemědělců ve srovnání s ostatními odvětvími a závislosti na mimotržních faktorech je kritičtější sebehodnocení soukromých farmářů přirozené.

8.1 Struktura příjmů domácností sebezaměstnaných Příjem domácností se sebezaměstnaným přednostou je strukturovaný (mimo jednočlenných domácností, které v základním souboru představovaly zhruba 18 %). Ve většině případů se kombinují příjmy se samostatnými příjmy životního partnera/ky ze závislé činnosti nebo z jeho podnikání.

Graf č. 10 Sociální struktura a odvozené příjmové zdroje domácností sebezaměstnaných a domácností s přivýdělkem ze samostatné výdělečné činnosti v % 57

60 51 50 40 30 20

18

19

16

15

15

9

10 0 SVČ singl domácností

závislá činnost partnera hlavní

SVČ činnost partnera

bez ekonomického příjmu partnera

vedlejší

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Skupina bez ekonomického příjmu partnera zahrnuje partnera v domácnosti nebo pobírajícího dávky ze sociálního systému.

Příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti je převážně přivýdělkem k příjmu ze závislé činnosti. V menší míře jej využívají starobní důchodci a studující.

59


Graf č. 11 Struktura příjmových zdrojů souvisejících s vedlejší samostatnou výdělečnou činností v % 90 80

78

70 60 %

50 40 30 20

10

5

10

2

2

2

invalidní důchod

mateřská a rodičovská dovolená

jiné

0 zaměstnání

student

starobní důchod

hlavní příjem Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

8.2 Příjmová situace domácností sebezaměstnaných Odpovědi respondentů umožnily pouze odhadnout výši a strukturu příjmů domácností sebezaměstnaných. Čistý měsíční příjem zhruba 3/4 domácností se pohybuje v intervalu 15-55 tis. Kč, s těžištěm v pásmu od 35 do 55 tis. Kč, tj. po přepočtu na osobu 12,5-19,5 tis Kč. V případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti proporce signalizují, že přivýdělek pouze vyrovnává nízký hlavní příjem na celostátní průměrnou zaměstnaneckou úroveň, resp. mírně vyšší. Graf č. 12 Čistý měsíční příjem domácností s příjmem ze samostatné výdělečné činnosti v % 45

41

40

40

41

33

35 30 %

25

20

20

17

15 10 5

3

3

2

0 -15000

15001 -35000

35001 - 55000

55001 - 100000

čistý měsíční příjem domácnosti v Kč Hlavní

Vedlejší

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

60

0

100001 -


Terénním šetřením zjištěné příjmové hladiny nekorespondují s „tvrdými“ daty ze šetření EU - SILC a z rodinných účtů, které se navzájem také liší. Důvodem je značný subjektivismus a metodická roztříštěnost při zachycení příjmů použitých pro osobní spotřebu osob samostatně výdělečně činných a jejich rodin (podnikatelská mzda). Čerpání podkladových údajů z daňové statistiky je prakticky nemožné a s ohledem na prováděnou daňovou optimalizaci patrně zbytečné. V současné době nejsou věrohodné údaje o příjmech sebezaměstnaných a jejich využití pro osobní spotřebu. Délka pracovní doby samostatně podnikající osoby a zapojení členů rodiny signalizují, na rozdíl od zaměstnanců, vyšší subjektivní ocenění pracovního času na úkor volného, a to jak ze strany sebezaměstnaných, tak i ze strany jejich rodiny. O skutečné příjmové situaci lze usuzovat nepřímo podle odpovědí na stupeň uspokojení jejich materiálních potřeb a rozsahu volného času. Z odpovědí respondentů vyplynula, stejně jako v roce 2006, relativně vysoká životní úroveň. V pásmech „chudoby“51 se nenacházela žádná domácnost. Ekonomické potíže mírně posunuly hospodaření domácností s osobou samostatně výdělečně činnou v čele do pásem šetření (v roce 2006 podíl 18 %) a spotřeby levného zboží (1 % v roce 2006) na úkor příjmu, se kterým se musí pouze hospodařit (58% podíl v roce 2006). Graf č. 13 Příjem a uspokojování potřeb domácností sebezaměstnaných v % 70 Hlavní

60

60

Vedlejší

50

50 40 30 20

23 22

22

18

10 5 0 Příjem pokrývá výdaje, rodina se neomezuje

Příjem stačí na všechno, musí se hospodařit

Příjem stačí na základní potřeby, musí se šetřit

Příjem stačí na levné potraviny, ošacení a bydlení

Příjem stačí na Nedostatečný nejlevnější příjem, nutná potraviny a pomoc druhých a základní potřeby, sociální pomoc občasné výpůjčky


Dostatečné příjmy bez nutnosti se omezovat deklarovali příslušníci svobodných povolání. Strukturovaná a rozporná je situace soukromých zemědělců. Zhruba 14 % jejich domácností má problémy, nakupuje pouze levné zboží a služby. Živnostníci ve většině případů musí se svými příjmy hospodařit až se omezovat na uspokojení základních potřeb a šetřit. 51

Uspokojování potřeb charakterizované: • příjem stačí na nejlevnější potraviny a základní potřeby, občasné výpůjčky, • nedostatečný příjem, nutná pomoc druhých a sociální pomoc

61


Graf č. 14 Příjem a uspokojování potřeb domácností sebezaměstnaných z hlediska zákonné úpravy podnikání v % 60 50 40 30

%

20 10 0 Příjem pokrývá výdaje, rodina se neomezuje

Příjem stačí na včechno, musí se hospodařit


Příjem stačí na levné potraviny, ošacení a bydlení

zemědělci

22

53

11

14

živnostníci

20

51

24

5

svobodná zaměstnání

53

39

6

2

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: hospodaření v pásmu „chudoby“ má hodnotu 0, graf je neuvádí

Samostatná výdělečná činnost jako přivýdělek se koncentruje bez ohledu na charakter činnosti do pásma domácností, které musí se svým příjmem hospodařit. Zajištění jiným příjmem, zejména ze závislé činnosti, eliminuje „chudobu“ a nedostatek nutící pouze ke spotřebě v nejnižších cenových úrovních. Graf č. 15 Příjem a uspokojování potřeb domácností s přivýdělkem ze samostatné výdělečné činnosti z hlediska zákonné úpravy podnikání v % 80 70 60 50 40

%

30 20 10 0

Příjem pokrývá výdaje, rodina se neomezuje

Příjem stačí na včechno, musí se hospodařit


zemědělci

0

67

33

živnostníci

17

62

21

svobodná zaměstnání

29

50

21

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: hospodaření v pásmech „chudoby“ a spotřeby nejlevnějšího zboží a služeb mají hodnotu 0, graf je neuvádí. Vzorek zemědělců není reprezentativní, obsahuje 3 osoby.

62


Jako nejchudší lze hodnotit začínající podnikatele. S délkou podnikání roste i stupeň uspokojování potřeb. Důvodem může být i fakt, že přežívají pouze úspěšné firmy. Tabulka č. 46 Příjem a uspokojování potřeb domácností v čele se sebezaměstnaným v závislosti na délce podnikání v % příjem stačí na levné potraviny, ošacení a bydlení 10

1

příjem pokrývá výdaje, rodina se neomezuje 14

příjem stačí na všechno, musí se hospodařit 34

příjem stačí na základní potřeby, musí se šetřit 38

2

11

60

27

2

3

23

42

25

10

4

17

50

27

7

5

21

54

21

3

6

19

42

32

7

7

19

46

33

2

8

25

49

19

6

9

29

46

25

0

10

25

50

24

1

11

15

54

23

8

12

21

56

16

7

13

40

53

7

0

14

32

55

9

5

15

21

50

26

4

16

25

45

25

5

17

19

62

19

0

18

19

49

30

3

19

40

47

13

0

20

21

68

8

2

21

11

72

6

6

22 změna 22 let - 1 rok v p. b.

33

50

13

4

+20

+16

-25

-6

délka podnikání


Hospodářská krize se příjmů sebezaměstnaných výrazně nedotkla i při poklesu jejich produktivity).52 Prohlubující se přátelské daňové prostředí eliminovalo ztráty v podnikání. Mezi léty 2006 až 2012 vzrostly výdajové paušály, např. u řemeslných živností o 20 p. b., u jiných než řemeslných o 10 p.b. a u jiného podnikání o 20 p.b.53

52

V krizovém období 2008-2011 klesla produktivita sebezaměstnaných v běžných cenách (smíšený důchod/OSVČ) o 3 %, propočet VÚPSV na základě dat ČSÚ: Roční národní účty, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu, přístup březen 2013

53

Podle šetření paušál uplatňovala v roce 2012 zhruba 1/2 osob samostatně výdělečně činných. Tento podíl vyplývá z údajů poskytnutých Českou daňovou správou za léta 2005-2010.

63


Významná role náleží i daňové optimalizaci54, zejména v případech produkce zboží a služeb pro konečnou spotřebu obyvatelstva (zhruba 4/5 sebezaměstnaných).55

8.3 Volný čas Více než polovina sebezaměstnaných v šetření uvádí, že má dostatek volného času, nejvíce na rodinu a přátele, 74% podíl. Pozitivním jevem je, že od minulého šetření došlo k nárůstu poměru podnikatelů, kteří si tento volný čas najdou. K nejvýraznějšímu pozitivnímu nárůstu o 13 p. b. u mužů i žen došlo v podílu osob, které mají dost času na péči o své zdraví. Se svým časem lépe hospodaří ženy. Tabulka č. 47 Volný čas sebezaměstnaných (hlavní zdroj příjmů) v % 2006

dostatek volného času muži

2012 ženy

muži

ženy

celkem

změna celkem 2012 - 2006 v p.b. muži ženy

na rodinu a přátele

68

73

70

79

74

+2

+6

na péči o zdraví

41

53

54

66

59

+13

+ 13

na zábavu, kulturu a rekreaci

41

53

46

55

50

+5

+2

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Kladné odpovědi za každou otázku, součet nedává 100 %.

Výsledky aktuálního průzkumu ukazují: -

volný čas na rodinu a přátele nad průměr 74 % si najdou především osoby samostatně výdělečně činné nad 50 let, středoškoláci s maturitou, mladí do 30 let, ženy a krátce podnikající,

-

volný čas na zdraví nad průměr 59 % si najdou především sebezaměstnaní nad 60 let a absolventi vysokých škol,

-

volný čas na zábavu, kulturu a rekreaci nad průměr 50 % si najdou především sebezaměstnaní nad 50 let, absolventi vysokých škol a mladí do 30 let.

Pevný denní rytmus určený pracovním režimem zaměstnání se patrně odráží v lepší organizaci času osob, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů. Rozsah jejich volného času je nepatrně vyšší než u sebezaměstnaných v hlavní činnosti přesto, že teoreticky jsou časové nároky na jejich pracovní činnost vyšší.

54

Podle údajů poskytnutých Generálním finančním ředitelstvím v roce 2010 se 93 % sebezaměstnaných s dílčím základem daně dle § 7 zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů nacházelo v 1. percentilu daňových poplatníků - fyzických osob (99,9 % spadalo do 1. decilu). Průměrný dílčí základ daně představoval 143 tis. Kč.

54

blíže Vančurová A.: Rozbor faktorů daňové zátěže sebezaměstnaných v Jihočeském kraji. in: Průša a kol.: Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II (Sborník analýz sociálně-ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti). Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416-000-4. s. 135-172

64


Tabulka č. 48 Volný čas sebezaměstnaných (vedlejší zdroj příjmů) v % dostatek volného času

pohlaví muži

celkem

ženy

2012

změna celkem v p.b. 2012-2006

2006

na rodinu a přátele

78

78

78

81

-3

na péči o zdraví

61

76

67

56

+11

na zábavu, kulturu a rekreaci

50

69

58

57

+1

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Kladné odpovědi za každou otázku, součet nedává 100 %.

8.4 Hodnocení příjmových, pracovních podmínek ve srovnání se zaměstnanci

a

životních

Přes vyšší časovou náročnost práce a nižší rozsah volného času a částečně i zásluhou nadstandardních příjmových poměrů sebezaměstnaní, pro které je jejich podnikání hlavním zdrojem příjmů, hodnotili svoje pracovní a životní podmínky pozitivně. Významnou roli při formulování jejich postojů sehrávají faktory seberealizace a osobní svobody. Ve srovnání se zaměstnanci svou situaci považuje za horší zhruba 1/3 z nich. Kladné hodnocení vystupuje zejména u nemanuálních činností. Výstupy šetření nepotvrzují mýty o obětování se a újmě osob samostatně výdělečně činných v ČR. Tabulka č. 49 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci-osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v % příjmové, životní a pracovní podmínky OSVČ ve srovnání se zaměstnanci ve stejné profesi lepší

zemědělci

celkem


živnostníci

2012

2006

změna v p.b.

33

37

46

37

35

+2

stejné

31

23

33

24

15

+9

horší

31

35

20

34

37

-3

5

5

1

5

13

-8

neví


Obdobné výsledky poskytlo šetření i v případě vedlejší samostatné výdělečné činnosti. V případě přivýdělku měli respondenti větší možnost porovnání s ohledem na jejich zaměstnanecký vztah (78 % z nich má hlavní příjem ze zaměstnání).

65


Tabulka č. 50 Hodnocení příjmových, pracovních a životních podmínek ve srovnání se zaměstnanci-osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v % příjmové, životní a pracovní podmínky OSVČ ve srovnání se zaměstnanci ve stejné profesi lepší

zemědělci

2012

2006

změna v p.b.

67

31

36

33

34

-1

0

25

43

28

21

+7

33

40

21

37

24

+13

0

4

0

2

21

-19

stejné horší

celkem


živnostníci

neví


Z pohledu kladného hodnocení celkových podmínek samostatné výdělečné činnosti nejsou překvapením odpovědi na otázku „Zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a vyšší nebo jistější příjem?“ Ve většině případů zněla odpověď respondentů s hlavním zdrojem příjmů ze samostatné výdělečné činnosti záporně. Ve srovnání s posledním šetřením se jejich postoje výrazně nezměnily. Tabulka č. 51 Ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu ze zaměstnání osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v % ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu za zaměstnání ano ne

zemědělci

živnostníci


celkem 2012

2006

změna v p.b.

28

48

32

47

49

-2

72

52

68

53

51

+2


Dopad ekonomické krize na zaměstnance, pochyby o udržení pracovního místa a stagnace výdělků patrně katalyzovaly růst subjektivně pociťovaného ekonomického významu dodatečného příjmu ke mzdě, resp. k platu a popř. ve změně struktury osob, pro které je podnikání přivýdělkem. Jejich postoj koresponduje i s vyjádřenou motivací k samostatné výdělečné činnosti, kdy podíl nízkého příjmu specifikovaný jako vyšší spokojení potřeb nebo přímo nízký příjem dosáhl zhruba 1/3 při výrazném růstu celého motivačního bloku o 8 p. b. Tabulka č. 52 Ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu ze zaměstnání osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v % ukončení podnikání v případě vyššího nebo jistějšího příjmu za zaměstnání ano ne

zemědělci

živnostníci


celkem 2012

2006

změna v p.b.

0

61

29

57

48

9

100

39

71

43

52

-9


66


Pozitivní vztah k podnikání se projevuje u farmářů a u svobodných povolání. Obě skupiny svoje podmínky hodnotí celkově výše než živnostníci a konkurence vyššího a jistějšího výdělku z pracovně-právního vztahu je minimální. Podnikání by zastavilo pouze zhruba 10 % soukromých zemědělců a 1/4 příslušníků svobodných povolání. Samostatná výdělečná činnost je životní postoj a způsob života, který přináší podnikatelům seberealizaci a sebeuspokojení. Ekonomické, resp. příjmové faktory vystupují až na druhém místě. V případě soukromých farmářů se navíc projevuje jejich vztah k půdě a rodinné tradici.

67

9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace

9. Zajištění sebezaměstnaných pro nenadálé životní situace Mezi významné charakteristiky životních a ekonomických podmínek domácností sebezaměstnaných patří i zajištění pro případ nepříznivých životních událostí (např. nemoc, úraz, neúspěchy v podnikání aj.) a na stáří. Potřeba zajištění výrazně vystupuje v souvislosti s nízkým objemem sociálního a zdravotního pojištění, které sebezaměstnaní odvádějí do veřejných rozpočtů. Osoby samostatně výdělečně činné využívají výhody zakotvené v právních normách. Nemusí se se účastnit nemocenského pojištění. Provázání konstrukce vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění s daňovým základem vytváří díky procesu daňové optimalizace56 prostor pro minimalizaci odvedeného zákonného pojištění. Na druhé straně komerční sféra nabízí alternativní cesty zajištění. V některých případech dochází k tvorbě rezerv nákupem movitého a nemovitého majetku. Ochranu před nepříznivými životními situacemi vč. stáří však v minimální míře zajišťuje prodej firmy nebo instituce „výměnku“.57 V zájmu metodické srovnatelnosti s výstupy terénního šetření v roce 2006 se v roce 2012 v rámci finančního zajištění rodiny pro obtížné životní situace, sledovaly otázky: - nemocenské pojištění, - důchodové pojištění nad zákonné minimum, - penzijní připojištění,58 - životní kapitálové pojištění, - zajištění nemovitostmi, - zajištění movitým majetkem,59 - kapitálové investice, - ostatní. Samostatná část se věnuje zdravotnímu pojištění. Kapitola se bude věnovat domácnostem, v jejichž čele stojí osoba, pro kterou je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmu. V případě přivýdělku formou samostatného podnikání, kdy většina příjmu pochází ze zaměstnání, vyplývá zajištění ze zákonných solidárních systémů sociálního a zdravotního zabezpečení. Ze získaných informací v roce 2006 se usuzovalo, že domácnosti osob samostatně výdělečně činných nebyly proti životním rizikům dostatečně zabezpečeny. Vznik rizikových životních situací u značné části sebezaměstnaných může nést negativní ekonomické a sociální důsledky. 56

Více než 99,9 % sebezaměstnaných přiznalo v roce 2011 daňový základ v 1. decilu rozdělení daňových základů, tj. v pásmu do 137 tis. Kč za rok, údaje poskytlo Generální finanční ředitelství.

57

Zánik firmy sebezaměstnaného bez zaměstnanců znamená vyklizení trhu, který obsadí konkurence. Samostatně výdělečné osoby samy přiznávají, že předání firmy dědicům není důležitým motivátorem k jejich podnikání (zhruba 4 % preferencí). Atomizace velkých rodin na malé, která proběhla ve 2. polovině 20. století a nepřerušila se ani po roce 1989, nevytváří podmínky pro rozsáhlejší dědění firem a starost o seniory, dříve sebezaměstnané.

58

V roce 2012 nebyla možnost důchodového pojištění ve II. pilíři.

59

Nová otázka, která nebyla v šetření v roce 2006.

68


Za zajištěné pro obtížné životní situace v roce 2012 se považovaly 2/3 sebezaměstnaných v šetření. Celospolečenská diskuze o důchodovém pojištění přispěla k zájmu o zajištění rizik a budoucnosti v životní etapě ekonomické neaktivity, ze šetření v roce 2006 vyplývalo necelých 60 % zajištěných osob samostatně výdělečně činných. Pocit vyššího stupně zajištění se projevuje u duševních činností, které se soustřeďují zejména ve svobodných povoláních. Rizika si méně intenzivně uvědomují osoby, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají a jsou ze zákona zajištěny ze svého pracovně-právního poměru jako hlavního zdroje příjmů. Tabulka č. 53 Podíl kladných odpovědí na otázku o zajištění domácností sebezaměstnaných proti důsledkům obtížné životní situace; podíl domácností v % zdroj příjmů

zemědělci

živnostníci


celkem 2012

změna v p.b. 2012 -2006

2006

hlavní

72

65

82

67

58

+9

vedlejší

33

63

64

63

58

+5

Zdroj: Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-8087007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/, terénní šetření OSVČ 2012; výpočty VÚPSV, v.v.i.

Subjektivní pocit zajištění proti důsledkům rizikové životní situace ve výši okolo 2/3 neodpovídá hodnocení finanční situace domácností. Rozsah domácností sebezaměstnaných, které své výdaje neomezují nebo mají při rozumném hospodaření na všechno, dosahuje až 3/4. V mnoha domácnostech stále není vytváření rezerv pro nenadálé události součástí kalkulace příjmů a výdajů. Sebezaměstnaní se patrně dále spoléhají na paternalismus státu a abstrahují od nutnosti krytí budoucích potřeb a možných rizik. Míra rozporu mezi hodnocením zajištění proti obtížné životní situaci a hodnocením příjmově-finanční situace domácnosti je uvedena v následující tabulce. Ve srovnání s posledním šetřením došlo k výrazné pozitivní změně. V roce 2006 rozdíl dosahoval 22 p. b. Tabulka č. 54 Rozdíly mezi hodnocením zajištění proti důsledkům obtížné životní situace a hodnocením příjmově-finanční pozice domácnosti v čele se sebezaměstnaným, podíly domácnosti v % řádek 1. 2. 1. - 2.

kritérium

zemědělci

zajištění pro obtížné životní situace plné uspokojení potřeb, nemusí se omezovat * rozdíl v p.b.

živnostníci


celkem 2012

2006

72

65

82

67

58

75

71

92

73

80

-3

-6

-10

-6

-22

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: * Sloučené otázky „Nijak se neomezujete, příjem pokrývá vaše výdaje“ a „Příjem stačí na všechno, ale musíte hospodařit“.

Při podrobném šetření forem zajištění se však uvedené proporce jeví jako nadhodnocené.

69


9.1 Nemocenské pojištění Nemocenské pojištění je pro sebezaměstnané dobrovolné. Počet pojištěnců vykazuje dlouhodobý a trvalý trend poklesu, z 328 tis. osob v roce 1999 přes 222 tis. pojištěnců v roce 2006 na 115 tis. osob v roce 2011.60 Reforma nemocenského pojištění decelerační tendenci prohloubila. Respondenti deklarovali účast na pojištění v roce 2012 ve zhruba 30 %. Vyšší než minimální pojistné61 platila pouze 1/3. Tato proporce se však mění v závislosti na věku, vyšší podíl lze sledovat u starších ročníků. Při 3týdenní karenční době, kdy si práceneschopný samostatně podnikající pojištěnec hradí životní náklady ze svých prostředků, považuje nemocenské pojištění za zbytečný vícenáklad. Nemocenské pojištění je za těchto podmínek zajímavé pouze v případech rizika dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně při potřebě peněžité pomoci v mateřství. Zdravotní rizika částečně nacházejí svůj odraz v přístupu k nemocenskému pojištění jednotlivých věkových skupin. S dosaženým věkem roste podíl pojištěnců- sebezaměstnaných, kteří dobrovolně platí vyšší pojistné než stanovené minimum. Graf č. 16 Podíl osob platících nemocenské pojištění nad zákonné minimum z celkového počtu nemocensky pojištěných osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním příjmem, v % 45%

40%

40% 32%

35%

36%

34%

31%

30% 25%

21%

20% 15% 10% 5% 0% 0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

věk Platba na nemocenské pojištění vyšší než minimální sazba Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV

60

blíže Výroční zprávy ČSSZ dostupné na: http://www.cssz.cz/

61

V roce 2012 minimální výše nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných představovala 115 Kč měsíčně, blíže MPSV: Nemocenské pojištění v roce 2013, dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/7#unp

70


9.2 Příprava na stáří Jestliže téměř 3/4 domácností sebezaměstnaných nemají problémy se svými příjmy, které jim umožňují plné uspokojení jejich potřeb, potom přípravě na stárnutí, resp. na starobní důchod, nevěnují pozornost. Vyšší než minimální sociální pojištění si platí pouze 1/4 z nich. Vyšší zájem lze sledovat u produktů komerčních pojišťoven. Téměř polovina respondentů se účastní penzijního připojištění. Životní pojištění si platí 1/3 šetřených osob. Tabulka č. 55 Využití pojistných produktů pro období stáří osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v % rok

2012

2006

2012 - 2006 v p.b.

pojištění

zemědělci

živnostníci

svobodná celkem povolání 42 24

důchodové pojištění nad zákonné minimum

31

22

penzijní připojištění

44

45

64

46

životní kapitálové pojištění

31

32

48

33


37

49

57

49


50

67

72

66


31

48

60

49


-7

-27

-15

-25


-6

-22

-18

-20

0

-16

-12

-16


Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2006, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i.

Radikálnější odklon od pojištění ve stáří se projevuje u skupiny, která si vlastním podnikáním přivydělává. Vzhledem k sociálnímu pojištění u zaměstnavatele je nízký podíl pojištění nad zákonné minimum přirozený. Zarážející je však nízký podíl komerčního pojištění.62 Zaměstnanci se patrně spoléhají na povinné důchodové pojištění ze závislé činnosti. Tabulka č. 56 Využití pojistných produktů pro období stáří osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, v % rok

2012

2006

2012 - 2006 v p.b.

pojištění

zemědělci

živnostníci

svobodná celkem povolání 0 10


0

12


0

45

29

42


0

21

21

21


64

34

31

36


58

71

82

71


27

46

63

46


-64

-22

-53

-26


-58

-26

-18

-29


-27

-25

-42

-25

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2006, terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Údaje za osoby podnikajících podle zemědělského zákona nejsou reprezentativní.

62

Podle údajů Generálního finančního ředitelství uplatnilo v roce 2011 slevu na dani z titulu penzijního připojištění 13 % sebezaměstnaných a z titulu životního pojištění 32 %.

71


Z výstupů šetření vyplývá úzká vazba využití pojistných produktů pro stáří na vzdělání. Vysokoškoláci si např. častěji platí sociální (důchodové) pojištění vyšší, než činí stanovené minimum. Obdobně se chovají i v případě nemocenského pojištění. Významná role připadá i jejich 70% alokaci do svobodných povolání, kde jsou výkony kontrolovány (např. zdravotní pojišťovny) a je zde užší prostor pro daňovou optimalizaci. Tabulka č. 57 Platba důchodového a nemocenského pojištění nad zákonné minimum osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v závislosti na dosaženém vzdělání, v % platba nad zákonné minimum

vzdělání

důchodové pojištění

33

SV bez mat. 28

nemocenské pojištění

67

25

ZŠ

ÚSV s mat. 37 33

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

23

31

54

76

23

28

43

66


Pokles váhy sebezaměstnaných s vysokoškolským vzděláním v sektoru samostatné výdělečné činnosti ve srovnání s rokem 2006 odhaluje nízký stupeň zabezpečení na stáří a nemoc pojistnými produkty, zákonnými a komerčními. Vyšší stupeň vzdělání, zejména absolvování vysoké školy s sebou nese i vyšší stupeň finanční gramotnosti, schopnosti perspektivního uvažování a osobní odpovědnosti. Proti širšímu využití komerčních produktů pojišťoven působí nízká výkonnost fondů penzijního připojištění a krátká doba jejich působení. Obdobná situace platí i pro kapitálové životní pojištění, které je v mnoha případech nesrozumitelné. Výsledky šetření signalizují neschopnost převážné části osob samostatně výdělečně činných (obdobně jako celé populace) orientovat se v existujících pojišťovacích programech (nemoc, stáří). Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty. Občané mají možnost tvorby rezervních prostředku pro nenadálé životní situace a na stáří i jinými formami. Jejich váha v případě sebezaměstnaných však podle výstupů šetření není významná. I v této oblasti se projevuje vyšší finanční gramotnost vysokoškoláků, která zřetelně vystupuje u svobodných povolání. Nejvíce zastoupený je nákup nemovitostí. V rámci svobodných povolání, která předpokládají vyšší kvalifikaci a v mnoha případech i podrobnou znalost ekonomických vztahů, patří důležité místo kapitálovým investicím.

72


Tabulka č. 58 Zajištění před nenadálými životními situacemi a na stáří jiným formami než pojištěním, v % zdroj příjmů

hlavní

zajištění pro nepříznivé životní situace a na stáří nákup nemovitostí nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti) kapitálové investice jiný způsob

vedlejší

nákup nemovitostí nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti) kapitálové investice jiný způsob

zemědělci

živnostníci

19

16


0

4

9

5

6

7

22

9

14

11

9

11

0

15

29

16

0

2

14

3

0

5

14

5

33

11

7

11

celkem 16

Zdroj: Terénní šetření OSVČ 2012, výpočty VÚPSV, v.v.i. Poznámka: Údaje za osoby podnikající podle zemědělského zákona nejsou reprezentativní.

Specifickými prostředky zabezpečení jsou rovněž prodej firmy, resp. její části nebo obchodních kontaktů a též předání firmy mladším členům rodiny (rozsah předávání je nevelký). Ve skutečnosti jsou živnostenské podniky bez zaměstnanců a s minimálním kapitálovým vybavením, vč. jejich lokálního trhu orientované na konečnou spotřebu obyvatelstva obtížně prodejné. Po zastavení aktivity uvolněný trh přebírá sousední konkurenční firma. Jako pojistka může v rámci domácností OSVČ působit i kombinace příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání v domácnostech sebezaměstnaných. Heterogennost příjmových zdrojů domácností osob samostatně výdělečně činných je v současné době významná, více než 2/3 respondentů uvedly, že mají životní partnerku/a, z nichž více než 3/4 mají příjem ze zaměstnání. Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty, nepřihlížejí k životním rizikům a ani nepredikují změny příjmů, výdajů a životního stylu ve stáří. Nízká finanční gramotnost většiny z nich jim ztěžuje orientaci v existujících pojišťovacích programech. Výsledky šetření signalizují nejasnosti sebezaměstnaných ve stupni zajištění sebe a své rodiny pro případ nenadálých a nepříznivých životních situací a pro stáří. Více než 2/3 respondentů se samostatnou výdělečnou činností jako hlavní se cítí zabezpečeny. Při podrobnějším sledování jednotlivých forem se však hodnota výstupů šetření pohybuje v nižších úrovních, u pojistných produktů v intervalu od 10 % (vyšší než minimální důchodové pojištění) do 42 % (penzijní připojištění). V případě ostatních forem se rozmezí charakterizuje v minimu 5 % (nákup komodit) a v maximu 16 % (nemovitosti). Významná váha 11 % připadá na jiné formy, např. úspory. Nemocenské pojištění si platí podle údajů ČSSZ zhruba 11 % a z toho ve vyšší než minimální úrovni zhruba 1/3 šetřených sebezaměstnaných. Z podrobného šetření lze vysledovat, že pouze necelá polovina osob, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, disponuje rezervami. Vyšší stupeň zajištění vykazují osoby samostatně výdělečně činné ve vedlejší činnosti, které využívají povinné pojištění z hlavní závislé činnosti. Problém zabezpečení sebezaměstnaných ve stáří není zatím společensky naléhavý. Většina z nich byla pojištěná v předchozím zaměstnání. Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně ztrácet význam s trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude klesat. Stále více sebezaměstnaných se bude nacházet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima. Řešení

73


obtížných životních situací bude ve stále rostoucí míře přecházet na veřejné rozpočty, na sociální dávky.63

9.3 Zdravotní pojištění Obdobnou situaci lze sledovat i v oblasti zdravotního pojištění, do kterého 2/3 sebezaměstnaných přispívají pouze minimální částkou. Tabulka č. 59 Struktura plateb zdravotního pojištění osobami, pro které je samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, v %

v minimální výši

58

69


vyšší než minimální sazba

42

31

63

platba zdravotního pojištění

zemědělci

živnostníci

celkem 66 34


Přátelské daňové prostředí otvírá prostor pro daňovou optimalizaci. Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od daňových základů. Ve skupině jiných zákonů pro podnikání, než jsou zákony o zemědělství a živnostenském podnikání, tj. ve skupině svobodných povolání, nejsou širší možnosti zatajování příjmů z podnikatelské činnosti, které jsou systémově kontrolovány.64 Konstrukce systému neguje princip solidarity, na kterém je založen evropský sociální model, resp. jej transformuje do jednosměrného toku od korporací a zaměstnanců. Nízký, resp. nulový daňový základ předurčuje i minimální vyměřovací základ. Nízký stupeň solidarity pouze reflektuje systém zaměřený na rozvoj sebezaměstnání tak, jak byl založen na začátku ekonomické transformace.65

63

Podle šetření zhruba 8 % životních partnerů/ek má dnes příjem ze sociálních dávek, z úspor žije 10 %. Uvedené údaje se prolínají, nedají se sčítat; data za osoby samostatně výdělečně činné v hlavní činnosti.

64

Příjmy lékařů např. přes vykázané výkony kontrolují zdravotní pojišťovny. V základním souboru šetření samostatné výdělečné činnosti jako hlavní se podnikající osoby v odvětví zdravotnictví a sociální péče podílejí na skupině svobodných zaměstnání 49 %.

65

V roce 1989 byl počet sebezaměstnaných v ČSFR statisticky „nezachytitelný“. Jejich podíl nedosahoval ani 0,5 %.

74

10. Shrnutí základních poznatků

10. Shrnutí základních poznatků Vzhledem k omezeným a často rozporným statistickým a administrativním datům se monografie opírá o výstupy terénního šetření sociálních a ekonomických podmínek sebezaměstnaných v ČR v roce 2012.66 Terénní šetření řešitelé orientovali na zjištění postojů fyzických osob podnikajících buď jako jednotlivci (jde o nejpočetnější skupinu sebezaměstnaných) nebo provozujících malé podniky. Významným zdrojem informací bylo šetření o daních z příjmů fyzických osob- sebezaměstnaných.67 Získané výstupy doplňují a rozšiřují informace ze statistických zjišťování a administrativních zdrojů. Statistické a administrativní informace o této společenské skupině jsou ve srovnání s ostatními velkými společenskými skupinami (zaměstnanci, důchodci) omezené a bez vnitřní strukturalizace. Interpretace výsledků šetření musí přihlížet k omezením, která plynou z rozsahu a kvality výběru respondentů (technicky nebylo možné zachytit zdánlivou samostatnou výdělečnou činnost - „švarcsystém“ a cizince). Na druhé straně jasně vystupují rozdíly stanovisek mezi respondenty, pro které je podnikání hlavním zdrojem příjmů nebo si jím jen přivydělávají, i mezi hlavními segmenty podnikatelů, které jsou vymezeny zákonnými úpravami (soukromí zemědělci, živnostníci, svobodná povolání). Šetření bylo druhým komplexnějším průzkumem odrážejícím aktuální názory společenské vrstvy drobných podnikatelů na podstatné okruhy jejich sociálně-ekonomického postavení, motivů chování a sebehodnocení v období hospodářské krize; šetření zahrnulo více než 1 000 respondentů. Průzkum navazoval na obdobné šetření s více než 1 100 respondenty v roce 2006, tj. v období konjunktury. Porovnání výsledků z let 2006 a 2012 umožňuje charakterizovat změny v sociálně-ekonomickém postavení sebezaměstnaných v důsledku ekonomické krize, která zasáhla ekonomiku a sociální vztahy po roce 2008. Obdobně jako v roce 2006 existuje kvalitativně vysoká míra shody respondentů na nejsilnějších motivech jejich orientace na podnikání. V souhrnu všech dotázaných i v jejich hlavních strukturách převažují motivace samostatnosti rozhodování, vyššího uspokojení z pracovní činnosti a seberealizace oproti zaměstnaneckému postavení a rovněž aktivní, tvůrčí charakter podnikatelské činnosti. Tyto faktory preferovali respondenti v téměř dvou třetinách odpovědí. Jejich vyšší podíl je zaznamenán u respondentů s podnikáním jako hlavním příjmovým zdrojem (zejména u podnikatelů ve svobodných povoláních). Nižší míra těchto faktorů je v odpovědích přítomna u osob s podnikáním jako vedlejším příjmovým zdrojem (mírně přes polovinu), kteří ve vyšší míře uvádějí ekonomické důvody. Váha „tradicionálních“ motivů (restituce, pokračování v rodinné tradici, předání firmy dědicům) je významná pouze u soukromých zemědělců. Z malého podílu preferencí motivů k podnikání, jako je kontinuita podnikání, lze usuzovat na vliv přerušení samostatné výdělečné činnosti v období po roce 1948 a před rokem 1990. Zejména okrajový je tento motiv u živnostníků a svobodných povolání. Počátek podnikání je alokován do období devadesátých let a pro podnikatelskou kontinuitu, resp. pro vytváření tradic je zřejmě dosavadní období podnikání časově nedostatečné.68 Rodinné tradice v podnikání narušil dvoupříjmový model 66

VÚPSV ve spolupráci s agenturou Factum Invenio

67

VÚPSV, Katedra veřejných financí VŠE a Generální finanční ředitelství

68

Déle než 14 let podnikala více než polovina šetřených sebezaměstnaných.

75


domácností rozvíjený ve druhé polovině 20. století a z něho vyplývající relativní ekonomická samostatnost životních partnerů a členů domácnosti. Pouze necelá 1/5 podniká za pomoci rodinných příslušníků. V současnosti většina domácností sebezaměstnaných kombinuje příjmy partnerů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání. Preference seberealizace v samostatném podnikání se projevuje i v hodnocení celkových pracovních a životních podmínek, které osoby samostatně výdělečně činné hodnotí ve srovnání se zaměstnanci jako lepší. Přesto, že ve srovnání s rokem 2006 vzrostlo kritické sebehodnocení a svoji společenskou prestiž považují za rovnocennou se zaměstnanci, neměnily by v případě vyššího nebo stabilního příjmu ze zaměstnání svoje samostatné ekonomické aktivity za závislý pracovní vztah. Ekonomická krize se odrazila v tržní orientaci firem drobných podnikatelů. Vyšší flexibilita se projevila v poklesu tržní orientace na jiné firmy ve prospěch konečné spotřeby obyvatelstva. Základní soubor nezachytil zdánlivou samostatně výdělečnou činnost, protože šetření se realizovalo v sídle firmy.69 Jestliže v roce 2006 se na zboží a služby pro obyvatelstvo orientovaly 3/4 firem, potom v roce 2012 jejich podíl vzrostl na více než 4/5. Nižší nároky na administrativu v tomto tržním segmentu provází i přátelské daňové prostředí a vyšší volnost při daňové optimalizaci. Zvyšování „nákladových paušálů“70 na počátku krize vytvořilo i při poklesu tržeb, resp. produktivity71 prostor pro aktivitu firem sebezaměstnaných. V krátkodobé perspektivě se mírně zvýšil o 4 p.b. proti roku 2006 podíl sebezaměstnaných, kteří své podnikání zúží nebo ukončí, popř. se zatím nerozhodli, na zhruba 1/5. Firmy se ve vysoké míře zaměřují na udržení stávajícího stavu, zhruba 2/3, což představuje zvýšení podílu ve srovnání s rokem 2006 o 4 p. b. Pouze 17 % sebezaměstnaných uvažuje o rozšíření svého podnikání, pokles podílu ve srovnání s konjunkturou v roce 2006 o 8 p. b. Prognózy jsou však strukturovány podle postavení samostatné výdělečné činnosti jako zdroje příjmů: - sebezaměstnaní v hlavní činnosti předpokládají útlum, ukončení, nebo uvádějí nerozhodnost ve 20 %, - sebezaměstnaní ve vedlejší činnosti předpokládají útlum, ukončení a nerozhodnost uvádějí v 52 %. Nízký podíl podniků osob samostatně výdělečně činných, které plánují rozšíření své aktivity, však již signalizuje problémy v sektoru drobného „individuálního“ podnikání. Podnikatel, který neuvažuje s dalším rozvojem, v podstatě nastupuje cestu ztráty své konkurenční pozice a následně ekonomické výkonnosti a zúžené reprodukce. Kultivace a zlepšování tržní pozice mimo jiné předpokládají rozšiřování vědomostí v široké škále nových technologií, pracovních postupů, obchodních praktik, financování, právních podmínek podnikání atd. Z tohoto pohledu vystupuje význam vzdělání jako podmínky pro udržení a zvýšení konkurenceschopnosti jednotlivých podniků. Práce se

69

Pracovník v režimu „švarcsystému“ není v sídle své firmy dosažitelný.

70

Podle terénního šetření a šetření Generálního finančního ředitelství za rok 2011 pro účely projektu využívala „nákladové paušály“ zhruba polovina firem sebezaměstnaných.

71

Podle národních účtů se v letech 2006-2011 zvýšil počet sebezaměstnaných o 8 %, vč. „švarcsystému“ a růstu počtu cizinců o 41 % při reálném poklesu produktivity, počítané jako smíšený důchod ve stálých cenách/OSVČ, o 6 %. Snížila se i relace produktivity k národní ekonomice celkem ze 67 % v roce 2006 na 59 % v roce 2011. Blíže ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/ rocenka/rocenkavyber.makroek_pracov, červen 2013, ČSÚ: Cizinci. Cizinci: zaměstnanost dostupné na: http://notes.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost, duben 2013

76


znalostmi není založena na zkušenostech, jako tomu bývalo dříve u manuální práce. Je založena na učení. Ve srovnání s rokem 2006 se však o 19 p. b. zvýšil podíl podnikatelů v hlavní činnosti, kteří necítí potřebu se dále vzdělávat. Průběžné zvyšování znalostí se vyskytuje v necelých 4/5 u svobodných povolání (aktualizace znalostí a jejich rozšiřování je integrální součástí jejich výkonu práce). V případě soukromých farmářů se vzdělává zhruba 1/3 a živnostníků 2/5. Zhruba 15 % sebezaměstnaných cítí potřebu rozšiřování znalostí, avšak neuspokojuje ji. Více než 50% podíl vzdělávajících se je u podnikatelů, kteří předpokládají další rozvoj firmy. Převažujícím charakterem pracovní činnosti drobných podnikatelů je manuální činnost. Její podíl v souhrnu všech respondentů se pohybuje okolo 4/5 oproti 3/4 v roce 2006 (v ekonomice ČR jejich podíl mírně přesahuje polovinu). Manuální charakter výkonu práce převažuje u soukromých zemědělců a u živnostníků. U svobodných povolání charakterizuje převaha duševní práce. (více než 4/5 v hlavní a vedlejší činnosti). Sektorově-odvětvová struktura respondentů v zásadě potvrzuje informace statistických služeb (ČSÚ, Eurostat): - vysoký podíl sebezaměstnaných ve II. sektoru, tj. v průmyslu a ve stavebnictví (po Slovensku nejvyšší podíl v EU); v rámci sektoru je tradičně významný podíl stavebnictví jako odraz organizace práce v odvětví, která umožňuje přenos podnikatelských rizik kapitálově silných firem na podniky sebezaměstnaných, které zajišťují širokou škálu činností (významný zdroj „švarcsystému“), - nízký podíl soukromých zemědělců (po Slovensku druhý nejnižší podíl v EU); v ČR působí značný rozsah velkých zemědělských firem, který samostatné farmaření omezuje. Vysoký podíl osob samostatně výdělečně činných na české zaměstnanosti s 1/3 podílem kvalifikovaných řemeslníků (bez zdánlivé samostatné výdělečné činnosti) deformuje trh práce. Již v současné krizi korporace upozorňují na nedostatek kvalifikovaných dělníků. Deficit může ohrožovat hospodářské oživení. Sebezaměstnaní jsou spokojení se svými pracovními a životními podmínkami a nejeví ochotu přecházet do zaměstnaneckého vztahu i při vyšším příjmu. Hodnocení pracovních podmínek je obtížné vzhledem k prolínání osobního a pracovního života. Rozsáhlé je využívání osobního majetku pro podnikání. Respondenti deklarovali uvedený případ ve 2/3.72 Ve většině případů sebezaměstnaní pracují doma nebo v minimální vzdálenosti od domova. Cesta do firmy ve více 50 %73 není delší než 15 minut. Významně se zvýšil rozsah volného času měřeného časem pro rodinu, přátele, péčí o zdraví, týdenní pracovní dobou a délkou dovolené. V šetření v roce 2006 si časový rozvrh řídili duševně pracující, u manuálních zaměstnání čas práce a volna splýval. Časový režim sebezaměstnaných se v roce 2012 přiblížil pevně organizovanému času zaměstnanců. Vyšší stupeň rozlišení doby práce a odpočinku může odrážet: - rostoucí schopnost organizace vlastního času, - menší objem zakázek, vyšší rozsah volného času.

72

V tomto případě lze předpokládat i opačný vztah. Řešitelé se neptali na využití firemního majetku pro osobní potřeby respondenta a jeho rodiny, protože předpokládali negativní reakci.

73

vč. pracoviště doma

77


Odpověď na uvedené otázky může dát šetření v době příští konjunktury. Zhruba 80 % sebezaměstnaných v roce 2012 nepracovalo déle než 60 hodin týdně (65 % v roce 2006). Práce ve dnech pracovního klidu není pociťována jako újma, nikdy v nich nepracuje pouze 1/4. Pravidelnou roční dovolenou delší než 2 týdny čerpá zhruba polovina dotázaných osob (36 % v roce 2006). Nejčastější je dovolená v délce 3-4 týdny. Příjmové podmínky domácností sebezaměstnaných je prakticky nemožné kvantifikovat. ČSÚ je sleduje v šetření rodinných účtů a v modulu EU - SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions). Výsledky obou šetření jsou odlišné. Důvodem je značný subjektivismus a metodická neujasněnost při zachycení příjmů použitých pro osobní spotřebu osob samostatně výdělečně činných a jejich rodin (podnikatelská mzda). O skutečné příjmové situaci lze usuzovat nepřímo podle odpovědí na stupeň uspokojení jejich potřeb. Příjmy domácností sebezaměstnaných zůstávají stejně jako v roce 2006 z hlediska příjmových zdrojů různorodé. Významnou část úhrnu příjmů domácností tvoří příjmy ze závislé činnosti partnera. Heterogennost příjmové struktury má zřejmě určitou funkci ochrany proti rizikům podnikatelské činnosti. V podstatě však odráží ekonomickou samostatnost členů domácnosti. Více než polovina respondentů se domnívá, že podnikání vedlo ke zlepšení hmotných podmínek jejich domácností oproti situaci před zahájením jejich samostatné výdělečné činnosti. Zhruba 1/3 neshledává podstatné rozdíly a 1/8 deklaruje zhoršení. Příznivěji hodnotí změnu hmotné pozice podnikatelé ve svobodných povoláních a nejhůře soukromí zemědělci. V případě přivýdělku podnikáním je situace přirozeně pozitivní. Převážná část respondentů s hlavním i vedlejším příjmem z podnikání zastává názor, že příjmová situace je natolik příznivá, že umožňuje bez problémů krýt všechny spotřební výdaje vč. zbytných. Tento postoj je vyjádřen ve zhruba 75 % odpovědí (80 % v roce 2006). Dílčí nedostatek a omezení na nejlevnější zboží se projevily u soukromých zemědělců. Ohrožení chudobou a nouzí osoby samostatně výdělečně činné nepociťují. S vysokým stupněm uspokojení potřeb nekoresponduje nízký podíl sebezaměstnaných, kteří si vytvářejí rezervy pro nenadálé a nepříznivé životní situace a na stáří. Podrobný rozbor dospěl k závěru, že podíl respondentů, kteří se cílevědomě zajišťují pro nepříznivé životní situace a na stáří, nedosahuje ani 50 %. Nemocenské pojištění je pro sebezaměstnané dobrovolné. Počet pojištěnců vykazuje dlouhodobý a trvalý trend poklesu, podle údajů ČSSZ v roce 2011 klesl na pouhých 11 %. Reforma nemocenského pojištění decelerační tendenci prohloubila. Při 3týdenní karenční době, kdy si práceneschopný samostatně podnikající pojištěnec hradí životní náklady ze svých prostředků, je pro něj nemocenské pojištění zbytečným vícenákladem. Nemocenské pojištění je za těchto podmínek zajímavé pouze v případech očekávaného rizika dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně při potřebě peněžité pomoci v mateřství. Jestliže téměř 3/4 domácností sebezaměstnaných nemají problémy se svými příjmy, potom přípravě na stárnutí, resp. na starobní důchod nevěnují pozornost. Vyšší než minimální důchodové pojištění si platí pouze 1/4 z nich. Vyšší zájem lze sledovat u produktů komerčních pojišťoven. Téměř polovina respondentů se účastní penzijního připojištění. Životní pojištění si platí 1/3 šetřených osob. Ve srovnání s rokem 2006 však došlo k výraznému poklesu podílu osob využívajících pojišťovenské produkty, u

78


důchodového pojištění nad zákonné minimum o 25 p. b., u penzijního připojištění o 20 p. b., u životního kapitálového pojištění o 16 p. b. V roce 2012 nebyl II. důchodový pilíř otevřen. Radikálnější odklon od pojištění na stáří se projevuje u skupiny, která si vlastním podnikáním přivydělává. Vzhledem k sociálnímu pojištění u zaměstnavatele je nízký podíl pojištění nad zákonné minimum přirozený. Nízký je však podíl komerčního pojištění. Zaměstnanci se patrně spoléhají na povinné důchodové pojištění ze závislé činnosti. Vyšší stupeň vzdělání, zejména absolvování vysoké školy s sebou nese i vyšší stupeň finanční gramotnosti, schopnosti perspektivního uvažování a osobní odpovědnosti. Pokles váhy osob s vysokoškolským vzděláním v sektoru samostatné výdělečné činnosti ve srovnání s rokem 2006 odhalil nízký stupeň zabezpečení na stáří a nemoc pojistnými produkty, zákonnými a komerčními. Občané mají možnost tvorby rezervních prostředků i jinými formami. Podle výstupů šetření význam ostatních forem zajištění v rámci sociální skupiny osob samostatně výdělečně činných není významný (necelá 1/5 respondentů). Nejvíce zastoupený je nákup nemovitostí. V rámci svobodných povolání, která předpokládají vyšší kvalifikaci a v mnoha případech i podrobnou znalost ekonomických vztahů, patří důležité místo kapitálovým investicím. I v této oblasti se projevuje vyšší finanční gramotnost vysokoškoláků, která zřetelně vystupuje u svobodných zaměstnání. Specifickými prostředky zabezpečení jsou rovněž prodej firmy, resp. její části nebo obchodních kontaktů a též předání firmy mladším členům rodiny (rozsah předávání není významný). Ve skutečnosti jsou živnostenské podniky s minimálním kapitálovým vybavením vč. jejich lokálního trhu obtížně prodejné. Po zastavení aktivity uvolněný trh přebírá sousední konkurenční firma. Jako pojistka může v rámci domácností osob samostatně výdělečně činných působit i kombinace příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a ze zaměstnání v domácnostech sebezaměstnaných. Problém zabezpečení sebezaměstnaných ve stáří není zatím společensky naléhavý. Většina z nich byla pojištěná v předchozím zaměstnání.74 Význam příjmů ze zaměstnání však bude postupně klesat s trváním samostatné výdělečné činnosti a výše starobního důchodu bude rovněž klesat. Stále více sebezaměstnaných se bude nacházet v úrovni minimálního starobního důchodu a životního minima. Řešení obtížných životních situací bude ve stále rostoucí míře přecházet na veřejné rozpočty, na sociální dávky. Obdobnou situaci lze sledovat i v oblasti zdravotního pojištění. Ve 2/3 sebezaměstnaní přispívají do zdravotního zabezpečení pouze minimální částkou. Vyměřovací základy pro sociální a zdravotní pojištění se odvíjejí od daňových základů. V případech podnikání podle zemědělského zákona a podle živnostenského zákona při produkci zboží a služeb pro konečnou spotřebu obyvatelstva jsou široké možnosti pro daňovou optimalizaci.75 Prostor je omezen pouze v případech subdodávek středním a velkým podnikům76 a u většiny svobodných povolání, kde jsou výkony systémově kontrolovány. Systém neguje princip solidarity, na kterém je založen 74

Podnikání delší 20 let deklarovalo necelých 15 % šetřených sebezaměstnaných v hlavní činnosti.

75

V roce 2006 odvedli sebezaměstnaní daň z příjmů fyzických osob ve výši 17,7 mld. Kč, v roce 2012 objem klesl na 3,3 mld. Kč, blíže MF: Vládní finanční statistika dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html, přístup duben 2013

76

I v těchto případech však lze v rámci „švarcsystému“ sledovat daňové úniky ve srovnání s režimem pracovněprávního vztahu. Řada zaměstnavatelů v období krize vytěsnila své zaměstnance do zdánlivé samostatné výdělečné činnosti. Rozsah se statisticky nesleduje a je obtížně odhadnutelný.

79


evropský sociální model, resp. jej transformuje do jednosměrného toku od korporací a zaměstnanců. Nízký, resp. nulový daňový základ předurčuje i minimální vyměřovací základ. Sebezaměstnaní se stejně jako ostatní populace orientují na momentální efekty, nepřihlížejí k životním rizikům a ani nepředpokládají změnu příjmů, výdajů a životního stylu ve stáří. Nízká finanční gramotnost většiny z nich jim ztěžuje orientaci v existujících formách a způsobech vytváření potřebných rezerv. Nízký stupeň solidarity vyplývá ze systému podpory a rozvoje sektoru samostatné výdělečné činnosti ze začátku ekonomické transformace. Protikrizová opatření ve fiskální oblasti umožnila pokračování v rozvoji sektoru samostatné výdělečné činnosti. Počet sebezaměstnaných se v letech 2008-201177 zvýšil o 8 %, produktivita jejich práce však reálně klesla o 6 %. Růst táhlo zvyšování podílu manuálních činností. Podíl sebezaměstnaných na zaměstnanosti patří mezi nejvyšší v EU. Ve srovnání s ostatními zeměmi se zachovala specifická struktura s minimálním podílem farmářů a relativně vysokým podílem sebezaměstnaných v sekundéru. V době krize se sektor samostatné výdělečné činnosti orientoval na konečnou spotřebu obyvatelstva. Přátelské daňové prostředí umožnilo sebezaměstnaným zachovat vysokou příjmovou hladinu, která jejich domácnostem umožňuje, ve stejné míře jako v období konjuktury, bezproblémové uspokojování jejich potřeb vč. zbytných. Růst počtu manuálních pracovníků s nízkou finanční gramotností, rozšiřování prostoru daňové optimalizace a provázanost daňových a vyměřovacích základů našly svůj odraz v nízkém objemu odváděného sociálního a zdravotního pojištění a v klesající úrovni tvorby rezerv pro nepříznivé životní situace a na stáří. V budoucích letech v souvislosti se stárnutím osob samostatně výdělečně činných a ukončením jejich ekonomické aktivity hrozí reálné riziko jejich propadu do chudoby. Sociálně-ekonomická pozice českých (a slovenských) sebezaměstnaných je v evropském měřítku unikátní a vznikla jako snaha ekonomicky podpořit jejich rozvoj na počátku 90. let. Hospodářská a sociální politika však v dalším průběhu transformačního procesu nadstandardní výhody sektoru samostatné výdělečné činnosti v podstatě nekorigovala. Následkem je rostoucí riziko nižší pojištěné sociální a zdravotní ochrany osob samostatně výdělečně činných s rostoucími nároky na veřejné rozpočty. Předmětem této etapy výzkumu však nebyla formulace efektivního prostoru sociální ochrany sebezaměstnaných v ČR.

77

80

Údaje národních účtů nebyly v době zpracování k dispozici.

Literatura

Literatura 1. Baštýř, I., Brachtl, M., Vlach, J. Terénní šetření o sociálním a ekonomickém postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR 2006. Analýza výsledků. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2007. ISBN 978-80-87007-85-3, dostupné na: http://praha.vupsv.cz/ 2. ČSSZ: Výroční zpráva 2011, Praha 2012, dostupné na: http://www.cssz.cz/NR/rdonlyres/E546D3B5-F389-4308-BC52-80E763BDADB9/0/ cssz_vz_2011.pdf 3. ČSÚ: Cizinci v České republice, Cizinci - zaměstnanost, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/ciz_zamestnanost 4. ČSÚ: Databáze ročních národních účtů, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas 5. ČSÚ: Mimořádná revize národních účtů 2011 a 2014, tabulka M 000 133a Sebezaměstnaní, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas 6. ČSÚ: Roční národní účty, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu 7. ČSÚ: Vydání a spotřeba domácností podle statistiky rodinných účtů 4. čtvrtletí 2012, ČSÚ Praha 2013, kód: e-3005-12, dostupné na: http://www.czso.cz/csu/2012 edicniplan.nsf/p/3005-12 8. ČSÚ: Statistická ročenka České republiky 2011. Praha: ČSÚ, 2011, str. 371, kód e0001-11 9. ČSÚ: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků VŠPS 3. čtvrtletí 2012. Praha: ČSÚ, 2012, kód 3101-12 10. MF: Makroekonomická predikce, MF leden 2013. dostupné na: http://www.mfcr.cz/ cps/rde/xchg/mfcr/xsl/makro_pre.html 11. MF: Vládní finanční statistika, dostupné na: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/vlad_fin_stat.html 12. MPSV: Informační systém o průměrném výdělku. dostupné na: http://www.mpsv.cz/cs/1933 13. MPSV: Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 19932011, Praha: MPSV ČR, 2012, ISBN 978-80-7421-046-4 14. Průša, L. a kol. Sociálně-ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti II (Sborník analýz sociálně ekonomického postavení osob samostatně výdělečně činných ve společnosti). Praha: VÚPSV, v.v.i., 2008. ISBN 978-80-7416000-4 15. Small Business Administration: SELF-EMPLOYMENT ASSISTANCE CENTER. dostupné na: http://sea.workforce3one.org/

81

Literatura

16. Vlach, J., Kozelský, T. Trendy vývoje nákladů práce, zdanění práce, podíl práce na nákladech a jednotkové náklady práce v letech 2005-2010. Praha: VÚPSV, v.v.i., 2012. ISBN 978-80-7416-108-7, dostupné na: http://www.vupsv.cz/ 17. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů 18. Zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů 19. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů 20. Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 21. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

82

Přílohy

Příloha č. 1 Otázky pro šetření o ekonomickém a sociálním postavení osob samostatně výdělečně činných v roce 2012 A1

VŠICHNI Jaký máte vztah k podnikání? Podnikání je hlavním zdrojem mých příjmů Podnikání je pouze vedlejším zdrojem mých příjmů Vůbec nepodnikám (UKONČENÍ ROZHOVORU)

A2

V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY A1 Jaké jsou tři hlavní důvody toho, proč podnikáte? Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání Podnikání je výhodněji zdaněno než zaměstnanecký poměr Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti Využíváte restituovaného majetku Pokračujete v rodinné tradici Chcete předat svým dětem prosperující firmu Je to tvůrčí, aktivní činnost Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Můžete se samostatně rozhodovat Hledáte novou šanci v životě

A3

V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY A1 Jaké jsou tři hlavní důvody toho, proč podnikáte? Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny Podnikání je výhodněji zdaněno než zaměstnanecký poměr Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek Využíváte restituovaného majetku Pokračujete v rodinné tradici Chcete předat svým dětem prosperující firmu Je to tvůrčí, aktivní činnost Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání Můžete se samostatně rozhodovat Hledáte novou šanci v životě

A4

V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY A1 Jaké je Vaše hlavní ekonomické postavení? Zaměstnanec Student Důchodce Invalidní důchodce Mateřská dovolená Rodičovská dovolená Jiné, uveďte:

1 2 3

85

A5

VŠICHNI Dodáváte své výrobky nebo služby převážně obyvatelstvu, nebo jako subdodavatel jiným firmám? Převážně obyvatelstvu Převážně jako subdodavatel jiným firmám

A6

VŠICHNI Kolik má vaše firma zákazníků nebo odběratelů? Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od jednoho až dvou zákazníků Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jste získal od 3 až 5 zákazníků Převážnou část tržeb v minulých 12 měsících jsem získal od více než 5 zákazníků

A7

V PŘÍPADĚ KÓDU 1 a 2, OTÁZKY A 6 Jaké je Vaše postavení vůči zákazníkovi? Vaši pozici vůči velkému (jednomu) odběrateli považujete za rovnoprávnou Nemáte problémy, protože máte uzavřenou dlouhodobou a dobrou smlouvu nebo smlouvy Máte problémy, nebo byste mohl mít problémy, protože odběratel zneužívá svého dominantního postavení - například vás tlačí do nízkých cen, krátkých termínů, dlouhé doby splatnosti, dlouhých garančních lhůt apod. Vaše smlouva s velkým odběratelem či odběrateli je pro vás nevýhodná, ale nemůžete s tím nic dělat Materiál pro práci vám zajišťuje odběratel Pracujete převážně v prostorách a na zařízení odběratele Odběratel vám stanovuje pracovní dobu Odběratel se k vám chová jako ke svému zaměstnanci Neví, nemůže si vybrat

A8

VŠICHNI Jakým způsobem podnikáte? fyzická osoba bez pomoci rodinných příslušníků fyzická osoba s pomocí rodinných příslušníků fyzická osoba se zaměstnanci jsem společníkem obchodní společnosti (v.o.s. nebo s.r.o.)

A9

A10

86

1 2

1 2 3 4

V PŘÍPADĚ KÓDU 3, OTÁZKY A8 Kolik máte zaměstnanců

V PŘÍPADĚ KÓDU 3, OTÁZKY A8 Jakým způsobem je organizována práce ve Vaší firmě? Zaměstnáváte převážně své pracovníky Zaměstnáváte minimum pracovníků a převážně nakupujete služby od svých partnerů

1 2

A11

V PŘÍPADĚ KÓDU 1 A 2, OTÁZKY A10 Jakým způsobem zaměstnáváte své pracovníky? Zaměstnáváte agenturní pracovníky Zaměstnáváte pracovníky z úřadu práce Zaměstnáváte pracovníky na veřejně prospěšné práce Zaměstnáváte pracovníky z inzerce Zaměstnáváte pracovníky na základě doporučení známých Zaměstnal jste své dřívější pracovníky v rámci „švarcsystému“

Ax1

VŠICHNI Jste plátcem DPH? Ano Ne Uplatňujete výdajový paušál u daně z příjmů? Ano Ne Jaká sazba paušálních výdajů je pro vás přijatelná? Uveďte výši v % Jaké jsou Vaše platby za následující opatření? 1= V MINIMÁLNÍ VÝŠI 2= VYŠŠÍ NEŽ MINIMÁLNÍ SAZBA nemocenské pojištění důchodové pojištění zdravotní pojištění

Ax2

Ax3 Ax4

A13

V PŘÍPADĚ KÓDU 2 A 3, OTÁZKY A8 Při zaměstnávání pracovníků dáváte přednost: pracovnímu poměru na dobu určitou pracovnímu poměru na dobu neurčitou dohodě o pracovní činnosti nebo o provedení práce ani jednomu způsobu nedáváte přednost, záleží na okolnostech

A14

VŠICHNI Plánujete na příští rok nějaké změny vašeho podnikání? podnikání rozšířit podnikání zachovat ve stávajícím rozsahu podnikání asi omezíte firmu předáte nástupci v rodině firmu prodáte podnikání asi přerušíte podnikání asi ukončíte nevíte, až jak se ukáže

87

B1

VŠICHNI Jak dlouhou celkem míváte v běžném kalendářním roce dovolenou? Dovolenou máte více jak 4 týdny za rok Dovolenou máte 3 až 4 týdny za rok Dovolenou máte 1 až 2 týdny za rok Méně než 1 týden za rok Dovolenou máte jen jednou za dva nebo více roků… Dovolenou si nemůžete dovolit

B2

VŠICHNI Kolik času vám zabere doprava z domova do místa práce? nedojíždím do práce, pracuji doma do 15 minut do 30 minut do 1 hodiny více než hodinu

B3

VŠICHNI V průměru, kolik hodin v týdnu věnujete podnikání? do 10 hodin od 10 hodin do 40 hodin od 40 hodin do 60 hodin 60 hodin a více

B4

VŠICHNI Pracujete v souvislosti s vaším podnikáním o víkendech a o svátcích? vždycky často nikdy

B5

VŠICHNI Jak jste na tom s volným časem? Máte dostatek času na: 1=ANO, 2=NE rodinu a přátele zábavu, kulturu a rekreaci péči o svůj zdravotní stav

B6

VŠICHNI Jaký typ činnosti ve vaší podnikatelské práci převládá? řídící manažerská a administrativní činnost vlastní práce pro zákazníka obě činnosti jsou zhruba vyrovnané neodpověděl

88

B7

VŠICHNI Porovnáte-li celkové podmínky, tedy příjmy, volný čas, dovolená, pracovní podmínky a podobně, u zaměstnance a u podnikatele ve stejné profesi, tak podnikatel je na tom: lépe hůře stejně neodpověděl

B8

VŠICHNI Cítíte v souvislosti s vaším podnikáním nutnost se dále vzdělávat? Ano, cítíte nutnost se vzdělávat a vzděláváte se Ano, cítíte nutnost se vzdělávat, ale nevzděláváte se Ne, nepotřebujete se vzdělávat

B9

V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY B8. Jakým způsobem se vzděláváte? Vzděláváte se sám Navštěvujete kurzy, školení Platíte si soukromé lekce

B10

V PŘÍPADĚ KÓDU 2, OTÁZKY B8. Z jakého důvodu se dále nevzděláváte? Nemáte na to čas Kurzy, školení jsou drahé Je malá nabídka kurzů Jiný důvod

C1

VŠICHNI Jak dlouho podnikáte, počet let

C2

VŠICHNI Ve srovnání s dobou, kdy jste ještě nepodnikal/a, se hmotné podmínky vaší rodiny: Zlepšily Zhoršily Jsou stejné

C3

VŠICHNI Do jaké skupiny byste se zařadil/a těsně před tím, než jste začal/a podnikat? Nezaměstnaný Zaměstnanec Student nebo absolvent Důchodce Invalidní důchodce Jiné, uveďte

1 2 3

89

C4

VŠICHNI Který z následujících výroků nejlépe popisuje finanční situaci vaší rodiny Nijak se neomezujete, příjem pokrývá vaše výdaje Příjem stačí na všechno, ale musíte hospodařit Příjem stačí na základní potřeby, musíte šetřit Příjem stačí jen na levné potraviny, ošacení a bydlení Příjem stačí jen na nejlevnější potraviny a základní potřeby, někdy si musíte půjčovat Příjem je nedostatečný, jste odkázáni na pomoc druhých a sociální pomoc obce a státu

C5

VŠICHNI Využíváte osobní majetek pro firemní potřebu? Ano Ne

C6

VŠICHNI Jaké je ekonomické postavení Vaší partnerky / Vašeho partnera? je rovněž podnikatel/ka pracuje v zaměstnaneckém poměru a zároveň vám pomáhá v podnikání pracuje v zaměstnaneckém poměru, ale v podnikání vám nepomáhá není výdělečně činný/á, ale pomáhá vám v podnikání není výdělečně činný/á a ani vám nepomáhá v podnikání Nemám životního partnera/partnerku

1 2 3 4 5 6

VŠICHNI (pouze pokud C6=1,2,3,4,5) Má Vaše partnerka / Váš partner příjem? Ano Ne

1 2

C7

C8

V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY C7. Příjmy Vašeho životního partnera/ky Uveďte přibližný podíl na celkovém čistém příjmu v % Příjem ze zaměstnání Příjem z podnikání či pomoci v podnikání Příjem z majetku Příjem z úspor Invalidní nebo starobní důchod Příjem ze sociálních dávek

C9

90

VŠICHNI Jste vy a vaše rodina finančně zajištěni pro obtížné životní situace jako je například stáří, nemoc, úraz? Ano Ne

1 2

C10

V PŘÍPADĚ KÓDU 1, OTÁZKY C9 Jakým způsobem jste finančně zajištěni pro obtížné životní situace, jako je například stáří, nemoc, úraz? Označte x uvedené možnosti důchodové pojištění nad zákonné minimum penzijní připojištění životní kapitálové pojištění nemocenské pojištění nákup nemovitostí nákup komodit (např. zlato, umělecké předměty, starožitnosti) kapitálové investice jiný způsob

C11

VŠICHNI Domníváte se, že OSVČ mají u nás vyšší společenskou prestiž než zaměstnanci? Ano Ne Neví, odmítl odpovědět

C12

VŠICHNI Jste členem zájmové profesní organizace - cechu, sdružení, komory a podobně? Ano Ne

C13

VŠICHNI Zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a vyšší nebo jistější příjem? Ano Ne

Q1

VŠICHNI Kolik je vám let?

Q2

VŠICHNI Kolik osob včetně Vás žije ve Vaší domácnosti? Kolik z toho je nezaopatřených dětí?

Q3

VŠICHNI Jaké máte nejvyšší dokončené vzdělání? Základní Střední bez maturity Střední s maturitou Vyšší odborné (postmaturitní) Vysokoškolské bakalářské Vysokoškolské magisterské Vysokoškolské doktorandské

91

Q4

VŠICHNI Jaký je Váš rodinný stav? Ženatý/vdaná Svobodný/á Rozvedený/á Vdovec/a

Q5

VŠICHNI V jakém odvětví převážně podnikáte? Zemědělství, lesnictví a rybářství Zpracovatelský průmysl Stavebnictví Doprava Ubytování a stravování Finanční zprostředkování Obchod a opravy motorových vozidel Činnosti v oblasti nemovitostí, pronájmu a ostatní podnikatelské činnosti Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Jiné, uveďte

Q6

VŠICHNI Podle jakého zákona podnikáte? podle zákona 252/1997 Sb., o zemědělství podle zákona 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání podle jiného zákona

Q7

VŠICHNI DOTÁZANÝ JE: Muž Žena

Q8

VŠICHNI Sečtěte si prosím v duchu všechny čisté příjmy všech osob ve Vaší domácnosti v průměru za měsíc. Jedná se nám o mzdu, důchod, různé dávky od státu i o to, co si vyděláte podnikáním a použijete pro osobní spotřebu vlastní a Vaší domácnosti. Všechny tyto měsíční příjmy sečtěte a pak mi řekněte, do které příjmové skupiny Vaše domácnost patří. do 15 000 Kč více než 15 000 Kč do 35 000 Kč více než 35 000 Kč do 55 000 Kč více než 55 000 Kč do 100 000 Kč více než 100 000 Kč

92

Q9

VŠICHNI V jakém kraji podnikáte? Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj

Q10

VŠICHNI Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla: v hlavním městě Praze v krajském nebo bývalém okresním městě v jiném než krajském nebo okresním městě na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě)

Q11

VŠICHNI, pozor na podobnost s Q5 Která z následujících činností, kterou vám přečtu, je hlavním zdrojem vašich příjmů z podnikání? Odborná duševní činnost Technická, zdravotnická, pedagogická činnost Činnost administrativního charakteru Činnost ve službách a obchodě Činnost v sociální péči Činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství Činnost řemeslníků, kvalifikovaných výrobců, zpracovatelů a opravářů Jiné

93

Příloha č. 2 Vybrané výstupy terénního šetření o sociálním a ekonomickém postavení OSVČ v ČR v roce 2012 Tabulky: 1. 1.1 1.2 1.3 1.4 2. 2.1 2.2 3. 3.1 3.2 4. 4.1 4.2

Motivace k podnikání Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, část a) a část b) Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem příjmů, část a) a část b) Srovnání motivace k podnikání - dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů Srovnání motivace k podnikání v létech 2006 a 2012 dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů Společenská prestiž sebezaměstnaných Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Odvětví podnikání sebezaměstnaných v ČR Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % - část a) a část b) Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

4.4 4.5

DPH a nákladové paušály Podíl plátců DPH - za respondenty celkem v osobách a % Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Uplatnění sazeb paušálních výdajů v osobách a % Přijatelná výše sazby paušálních výdajů za respondenty celkem

5. 5.1 5.2

Místo podnikání sebezaměstnaných Kraj podnikání - za respondenty celkem v osobách a % - část a) a část b) Typ sídla firmy - za respondenty celkem v osobách a %

6. 6.1 6.2

Vzdělávání sebezaměstnaných Pocit nutnosti se dále vzdělávat, v osobách a % Pocit nutnosti se dále vzdělávat u respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Jakým způsobem se vzděláváte - za respondenty celkem Důvody nevzdělávání se - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Důvody nevzdělávání se - v osobách a % Srovnání postojů sebezaměstnaných ke vzdělávání v létech 2012 a 2006

4.3

6.3 6.4 6.5 6.6

94

7. 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7 7.8 8. 8.1 8.2 8.3 9. 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 10. 10.1 10.2

Pracovní podmínky sebezaměstnaných Délka dovolené respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Doba dopravy z domova do práce - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Počet hodin podnikání v týdnu za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Počet hodin podnikání v týdnu v osobách a % Práce o víkendech a svátcích - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Převládající činnost v podnikání - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Volný čas sebezaměstnaných Dostatek volného času na péči o zdraví - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Dostatek volného času na zábavu, kulturu a rekreaci - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Dostatek volného času na rodinu a přátele - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Hmotné podmínky domácností sebezaměstnaných Hmotné podmínky rodiny - část a), část b) a část c) Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním v osobách a % Finanční situace rodiny v osobách a % Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Sociální a zdravotní pojištění sebezaměstnaných Platby za důchodové pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Platby za zdravotní pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a %

95

Tabulka 1.1 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů - část a) 3 hlavní důvody proč podnikáte

zemědělci

živnostníci


celkem

bez zam.

se zam.

počet zaměstnanců 10 1-4 5-9 a více 56 19 2

a) Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II

abs.

10

332

27

369

292

77

%

9%

15%

11%

14%

13%

17%

18%

16%

b) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs.

4

113

14

131

111

20

18

2

4%

5%

5%

5%

5%

4%

6%

2%

c) Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II

abs.

6

212

7

225

206

19

14

5

6%

9%

3%

9%

9%

4%

4%

4%

d) Využíváte restituovaného majetku -III e) Pokračujete v rodinné tradici -III f) Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III g) Je to tvůrčí, aktivní činnost -I h) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I j) Můžete se samostatně rozhodovat - I k) Hledal jsem novou šanci v životě - I celkem

% % abs. % abs. %

rodinné tradice III

Poznámka : 1) = g+h+j+k

8

5

2

1

2%

2%

2%

5%

11

84

20

115

91

24

19

3

2

8%

4%

4%

5%

6%

3%

10%

7

94

70

24

13

8

3

%

9%

3%

3%

4%

3%

5%

4%

7%

14%

abs.

10

303

51

364

307

57

35

20

2

%

9%

13%

20%

14%

14%

13%

11%

17%

10%

abs.

12

330

46

388

308

80

55

21

4

11%

15%

18%

15%

14%

18%

17%

18%

19%

19

499

60

578

472

106

68

32

6

18%

22%

24%

22%

22%

23%

22%

27%

29%

13

292

18

323

282

41

32

8

1

%

12%

13%

7%

12%

13%

9%

10%

7%

5%

abs.

108

2 265

255

2 628

2 172

456

315

120

21

zemědělci

živnostníci

celkem

bez zam.

1 653

1 369

284

190

81

10 a více 13

63%

63%

62%

60%

68%

62%

% abs. % abs.

%

54 50%

abs. 2) = a+b+c

33 2%

77

%

3)

41 2%

4%

abs.

2)

5 2%

10

%

ekonomické důvody II

23 1%

10%

abs.

1)

13 12%

abs.

Motivační bloky : seberalizace I

10%

svobodná povolání 1 424 175 63%

69%

se zam.

1-4

5-9

20

657

48

725

609

116

88

26

2

19%

29%

19%

28%

28%

25%

28%

22%

10%

34

184

32

250

194

56

37

13

6

31%

8%

13%

10%

9%

12%

12%

11%

29%

3) = d+e+f

2006

2012

změna v p.b.

13%

14%

+1,1

2%

5%

+3,1

8%

9%

+1,2

3%

2%

-1,2

4%

4%

+0,6

4%

4%

-0,7

18%

14%

-4,4

22%

15%

-6,9

27%

22%

-4,7

12% 2 522 2006

2 628 2012

změna

67%

63%

-4,2

22,1%

28%

+5,5

11%

10%

-1,3

Tabulka 1.1 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů část b) pohlaví 3 hlavní důvody proč podnikáte

muži

věk

ženy

0-30

31-40

41-50

nejvyšší dokončené vzdělání

51-60

61-65

66+

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO

skupina před podnikáním VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

nezaměstnaný

zaměstnanec

student

jiné

a) Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II

abs.

252

117

37

111

119

83

15

4

147

152

11

11

28

20

32

306

24

7

%

15%

12%

13%

15%

14%

13%

14%

13%

14%

14%

14%

13%

15%

11%

9%

15%

11%

11%

b) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs.

78

53

17

48

38

23

2

3

52

56

1

4

6

12

18

99

12

2

%

5%

5%

6%

6%

5%

4%

2%

10%

5%

5%

1%

5%

3%

6%

5%

5%

6%

3%

c) Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II

abs.

122

103

28

54

77

57

8

1

2

114

85

5

4

10

5

70

138

11

6

%

7%

10%

10%

7%

9%

9%

8%

3%

22%

11%

8%

6%

5%

5%

3%

21%

7%

5%

10%

d) Využíváte restituovaného majetku -III

e) Pokračujete v rodinné tradici -III f) Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III g) Je to tvůrčí, aktivní činnost -I h) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I j) Můžete se samostatně rozhodovat - I

k) Hledal jsem novou šanci v životě - I celkem

abs.

28

13

7

6

11

13

3

1

14

20

1

4

2

2

33

6

0

%

2%

1%

2%

1%

1%

2%

3%

3%

1%

2%

1%

2%

1%

1%

2%

3%

0%

abs.

72

43

16

28

35

31

5

43

43

4

4

5

16

6

86

23

0

%

4%

4%

5%

4%

4%

5%

5%

4%

4%

5%

5%

3%

9%

2%

4%

11%

0%

abs.

64

30

3

21

29

29

10

2

1

28

44

5

4

7

5

6

79

7

2

%

4%

3%

1%

3%

3%

5%

10%

7%

11%

3%

4%

6%

5%

4%

3%

2%

4%

3%

3%

abs.

219

145

43

108

119

79

11

4

1

129

145

15

13

28

33

46

276

34

8

%

13%

15%

15%

15%

14%

13%

10%

13%

11%

13%

14%

19%

15%

15%

18%

14%

14%

16%

13%

abs.

247

141

35

111

122

98

17

5

144

151

11

12

35

35

31

318

28

11

%

15%

14%

12%

15%

15%

16%

16%

17%

14%

14%

14%

14%

19%

19%

9%

16%

13%

17%

abs.

370

208

60

163

181

145

21

8

2

236

219

13

25

40

43

77

440

43

18

%

23%

21%

21%

22%

22%

23%

20%

27%

22%

23%

21%

17%

29%

21%

23%

23%

22%

20%

29%

abs.

183

140

45

91

106

66

13

2

3

119

138

12

10

26

15

51

238

25

9

%

11%

14%

15%

12%

13%

11%

12%

7%

33%

12%

13%

15%

11%

14%

8%

15%

12%

12%

14%

abs.

1 635

993

291

741

837

624

105

30

9

1 026

1 053

78

87

189

186

339

2 013

213

63

SV bez mat.

ÚSV s mat.

VŠ Ph.D.

nezaměstnaný

Motivační bloky :

seberalizace I

muži

1)



2)

3)

Poznámka : 1) = g+h+j+k

ženy

0-30

3140

4150

5160

6155

66+

ZŠ

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

zaměstnanec

student

jiné

abs.

1 019

634

183

473

528

388

62

19

6

628

653

51

60

129

126

205

1 272

130

46

%

62%

64%

63%

64%

63%

62%

59%

63%

67%

61%

62%

65%

69%

68%

68%

60%

63%

61%

73%

abs.

452

273

82

213

234

163

25

8

2

313

293

17

19

44

37

120

543

47

15

%

28%

27%

28%

29%

28%

26%

24%

27%

22%

31%

28%

22%

22%

23%

20%

35%

27%

22%

24%

abs.

164

86

26

55

75

73

18

3

1

85

107

10

8

16

23

14

198

36

2

%

10%

9%

9%

7%

9%

12%

17%

10%

11%

8%

10%

13%

9%

8%

12%

4%

10%

17%

3%

2) = a+b+c

3) = d+e+f

Tabulka 1.2 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem příjmů - část a) 3 hlavní důvody proč podnikáte

zemědělci

a) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II

abs

b) Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II

abs

c) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs

d) Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II

abs

e) Využíváte restituovaného majetku - III f) Pokračujete v rodinné tradici - III g) Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III h) Je to tvůrčí, aktivní činnost - I ch) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I i) Můžete se samostatně rozhodovat - I j) Hledáte novou šanci v životě - I Celkem

% % % %


Poznámka : 1) = h+ch+i+j

6

66

65

1

14%

17%

17%

17%

9

1

10

10

3%

2%

3%

3%

26

25

1

7%

7%

17%

1

3

4

4

11%

1%

1%

1%

3

16

2

21

20

1

33%

5%

5%

5%

5%

17%

1

5

6

5

1

11%

1%

2%

1%

17%

1

56

9

66

65

1

11%

17%

21%

17%

17%

17%

22

4

26

26

10%

7%

7%

abs %

2

51

9

62

62

22%

15%

21%

16%

16%

abs

31

5

36

36

%

9%

12%

9%

9%

336

42

387

381

9

abs % abs % 2) = a+b+c+d

60 18%

7%

%

3)

1 17%

%

abs

2)

63 17%

2

zemědělci


64 17%

5%

abs

1)

4 10%

abs


60 18%

23

abs %

3) = e+f+g

se zam.

7%

abs %

bez zam.

1

abs %

celkem

11%

abs %


živnostníci

živnostníci


celkem

bez zam.

2006

2012

změna v p.b.

10%

17%

+7

16%

17%

+1

2%

3%

+0,4

3%

7%

+3,6

2%

1%

-0,8

4%

5%

+1,6

3%

2%

-1

19%

17%

-1,9

13%

7%

-6,2

22%

16%

-5,6

7%

9%

+2

6

se zam.

2006

2012

změna v p.b.

3 33%

160 48%

27 64%

190 49%

189 50%

1 17%

54%

49%

-4,5

1 11%

152 45%

13 31%

166 43%

163 43%

3 50%

38%

43%

+4,7

5 56%

24 7%

2 5%

31 8%

29 8%

2 33%

8%

8%

-0,2

Tabulka 1.2 Motivace k podnikání - preference důvodů respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů část b) pohlaví 3 hlavní důvody proč podnikáte

muži

a) Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II

abs.

b) Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II

abs.

c) Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

abs.

d) Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II

abs.

e) Využíváte restituovaného majetku III

abs.

%

%

ekonomické důvody II rodinné tradice III

2)

3)

Poznámka : 1) = h+ch+i+j

6165

66+

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

nezaměstnaný

zaměstnanec

student

jiné

37

27

10

17

19

13

4

1

1

21

26

1

14

1

2

55

6

1

17%

15%

18%

17%

21%

15%

5%

33%

20%

16%

4%

23%

6%

17%

17%

14%

6%

40

26

8

14

19

13

5

7

22

22

6

1

13

2

2

55

5

4

18%

16%

12%

15%

17%

21%

19%

33%

21%

14%

22%

7%

22%

11%

17%

17%

12%

22%

7

3

2

3

2

3

1

5

1

1

2

9

1

3%

2%

3%

3%

2%

5%

1%

3%

4%

7%

3%

3%

2%

7

19

2

13

5

5

1

1

3

15

3

2

2

1

22

1

2

3%

12%

3%

14%

4%

8%

4%

33%

3%

9%

11%

3%

11%

8%

7%

2%

11%

4

1

2

1

3

1

4

2%

1%

2%

2%

2%

4%

1%

1

5

10

3

1

1

7

8

2

1

2

1

20

1

2%

5%

9%

5%

4%

5%

7%

5%

7%

7%

3%

6%

6%

2%

5

1

2

1

1

2

2

4

3

2

1

2%

1%

3%

1%

1%

10%

2%

3%

1%

5%

6%

37

29

12

14

22

5

8

5

21

20

5

4

12

4

1

54

10

1

17%

18%

18%

15%

19%

8%

30%

24%

20%

13%

19%

27%

20%

22%

8%

17%

24%

6%

abs.

19

7

3

8

5

8

2

9

12

1

1

2

1

2

22

1

1

%

9%

4%

5%

8%

4%

13%

7%

9%

8%

4%

7%

3%

6%

17%

7%

2%

6%

abs. %

34

28

15

12

20

8

4

3

1

10

29

5

4

8

5

1

47

9

5

15%

18%

23%

13%

18%

13%

15%

14%

33%

10%

18%

19%

27%

13%

28%

8%

15%

21%

28%

abs.

17

19

11

8

9

4

2

2

9

15

2

3

5

2

3

24

6

3

%

8%

12%

17%

8%

8%

6%

7%

10%

9%

9%

7%

20%

8%

11%

25%

8%

14%

17%

abs.

222

159

66

96

114

63

27

21

105

159

27

15

60

18

12

315

42

18

muži

1)

5160

15


4150

7%

%

i) Můžete se samostatně rozhodovat - I

3140

%

abs.

ch) Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

0-30

skupina před podnikáním

abs.

%

h) Je to tvůrčí, aktivní činnost - I

ženy

nejvyšší dokončené vzdělání SV bez mat.

17%

abs.

g) Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III

celkem

%

%

f) Pokračujete v rodinné tradici - III

j) Hledáte novou šanci v životě - I

%

věk

ženy

0-30

3140

4150

5160

6165

66+

3

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

nezamě stnaný

zaměst nanec

student

jiné

abs.

107

83

41

42

56

25

16

10

1

49

76

13

12

27

12

7

147

26

10

%

48%

52%

62%

44%

49%

40%

59%

48%

33%

47%

48%

48%

80%

45%

67%

58%

47%

62%

56%

abs. % abs. %

91

75

22

47

45

34

10

8

2

47

68

11

2

31

5

5

141

13

7

41%

47%

33%

49%

39%

54%

37%

38%

67%

45%

43%

41%

13%

52%

28%

42%

45%

31%

39%

24

1

3

7

13

4

1

3

9

15

3

1

2

1

27

3

1

11%

1%

5%

7%

11%

6%

4%

14%

9%

9%

11%

7%

3%

6%

9%

7%

6%

2) = a+b+c+d

3) = e+f+g

Tabulka 1.3 Srovnání motivace k podnikání - dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů hlavní

vedlejší

Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

5,0%

Podnikání pro vás bylo východiskem z nezaměstnanosti - II

8,6%

Příjmy ze zaměstnaneckého poměru jsou nedostatečné - II Podnikáním získáte dodatečné příjmy k vyššímu uspokojení potřeb svých a své rodiny - II Podnikání je výhodněji zdaňováno než zaměstnanecký poměr - II

Využíváte restituovaného majetku -III

1,6%

Využíváte restituovaného majetku - III

1,0%

Pokračujete v rodinné tradici -III

4,4%

Pokračujete v rodinné tradici - III

5,4%

3,6%

Chcete předat svým dětem prosperující firmu - III

Dosahujete vyššího osobního příjmu než v zaměstnání - II

14,0%

Pracujete v zaměstnaneckém poměru na částečný úvazek - II

Chcete předat svým dětem prosperující firmu -III

16,5% 17,1% 2,6% 6,7%

1,6%

Je to tvůrčí, aktivní činnost -I

13,9%

Je to tvůrčí, aktivní činnost - I

17,1%

Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

14,8%

Podnikání vám přináší vyšší uspokojení než zaměstnání - I

Můžete se samostatně rozhodovat - I

22,0%

Můžete se samostatně rozhodovat - I

Hledáte novou šanci v životě - I

12,3%

Hledáte novou šanci v životě - I

6,7% 16,0% 9,3%

Tabulka 1.4 Srovnání motivace k podnikání v létech 2006 a 2012 dle preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním a vedlejším zdrojem jejich příjmů hlavní 2006

vedlejší

2012

změna v p.b.

2006

2012

změna v p.b.

seberealizace

67,1%

62,9%

-4,2

53,6%

49,1%

-4,5

ekonomické důvody

22,1%

27,6%

+5,5

38,2%

42,9%

+4,7

rodinné tradice

10,8%

9,5%

-1,3

8,2%

8,0%

-0,2

Tabulka 2.1 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců? ANO NE NEVÍ

zemědělci


živnostníci

bez zaměstnanců

se zaměstnanci

1-4 zaměstnanci

5-9 zaměstnanců

10 a více zaměstnanců

10

272

38

248

72

47

23

2

28%

36%

45%

34%

47%

45%

58%

29%

22

426

34

412

70

49

16

5

61%

56%

40%

57%

46%

47%

40%

71%

4

57

13

64

10

9

1

11%

8%

15%

9%

7%

9%

3%

36

755

85

724

152

105

40

CELKEM

Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců? ANO

2006

2012

7

změna v p.b.

40%

37%

-3

NE

29%

55%

+26

NEVÍ

31%

8%

-23

Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců? ANO NE NEVÍ CELKEM

podnikání je hlavní zdroj příjmů

podnikání je vedlejší zdroj příjmů

celkem

320

37

357

37%

29%

36%

482

78

560

55%

60%

56%

74

14

88

8%

11%

9%

876

129

1 005

Tabulka 2.2 Společenská prestiž OSVČ - preference respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců? ANO NE

zemědělci

živnostníci


bez zaměstnanců

se zaměstnanci

1

32

4

37

33%

29%

29%

29%

2

66

10

76

2

67%

59%

71%

60%

100%

NEVÍ CELKEM

3

14

14

13%

11%

112

14

127

2

Prestiž podnikání* - srovnání šetření 2006-2012 Je společenská prestiž OSVČ větší než zaměstnanců? ANO

2006

2012

změna v p.b.

47%

29%

-18

NE

22%

60%

+38

NEVÍ

31%

11%

-20

* preference respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 3.1 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % - část a) V jakém odvětví převážně podnikáte? (OKEČ ) zemědělství, lesnictví a rybářství

počty zaměstnanců zemědělci


bez zam.

se zam.

1-4

5-9

10 a více

pohlaví muži ženy

skupina před podnikáním nezazastujiné měst městdent naný nanec 4 37 4

celkem

34

10

1

38

7

4

2

1

33

12

94%

1%

1%

5%

5%

4%

5%

14%

6%

4%

4%

6%

6%

47

1

38

10

7

3

42

6

6

40

2

48

6%

1%

5%

7%

7%

8%

8%

2%

5%

6%

3%

5%

zpracovatelský průmysl stavebnictví

živnostníci

45 5%

1

147

1

125

24

14

9

1

149

23

112

13

1

149

3%

19%

1%

17%

16%

13%

23%

14%

27%

20%

17%

18%

5%

17%

29

1

23

7

3

3

1

27

3

3

27

4%

1%

14%

doprava ubytování a stravování finanční zprostředkování

3%

5%

3%

8%

5%

1%

3%

4%

66

54

12

8

4

31

35

9

52

4

1

66

9%

7%

8%

8%

10%

6%

11%

8%

8%

6%

5%

8%

3%

40

1

38

3

2

1

12

29

5

30

5

1

41

5%

1%

5%

2%

2%

3%

2%

9%

4%

4%

7%

5%

5%

88

24

16

8

71

41

12

92

5

3

112

20%

14%

13%

112

obchod a opravy motorových vozidel

30

12%

16%

15%

13%

12%

11%

14%

7%

nemovitosti, pronájem, ostatní

15% 23

5

22

6

6

21

7

3

22

3

28

3%

6%

3%

4%

6%

4%

2%

3%

3%

4%

3%

zdravotní a sociální péče

8

42

33

17

15

1

1

24

26

2

39

5

4

50

1%

49%

5%

11%

14%

3%

14%

4%

8%

2%

6%

7%

19%

6%

vzdělávání

celkem

1

7

1

1

1

7

1

5

1

1

8

1%

1%

1%

3%

%

2%

1%

1%

1%

5%

1%

174

18

168

24

18

4

2

74

118

32

141

14

5

192

23%

21%

23%

16%

17%

10%

29%

14%

36%

28%

21%

20%

24%

22%

1

92

14

90

17

12

4

1

60

47

13

74

15

5

107

3%

12%

16%

12%

11%

11%

10%

14%

11%

14%

12%

11%

21%

24%

12%

36

755

85

724

152

105

40

7

545

331

113

671

71

21

876

ostat. veřejné, sociál. a osobní služby jiné

7 1%

Tabulka 3.1 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % - část b) V jakém odvětví převážně podnikáte? (OKEČ ) zemědělství, lesnictví a rybářství zpracovatelský průmysl stavebnictví doprava ubytování a stravování finanční zprostředkování obchod a opravy motorových vozidel

věk podle pásem 0-30

31-40 41-50 51-60 61-65

66+

nejvyšší dokončené vzdělání SV ÚSV VŠ VŠ bez s VO Bc. Mgr. mat. mat. 24 15 1 1 4

ZŠ

zdroj příjmů VŠ Ph.D.

hlavní

vedlejší

celkem

4

4

12

15

7

3

45

10

55

4%

2%

4%

7%

20%

30%

7%

4%

4%

3%

6%

5%

8%

5%

2

14

14

14

3

1

17

25

1

1

4

48

7

55

2%

6%

5%

7%

9%

10%

21

46

45

35

2

22%

19%

16%

17%

6%

1

15

7

6

1%

6%

3%

3%

8

16

25

15

2

8%

6%

9%

7%

6%

5%

7%

4%

3%

6%

5%

5%

5%

1

95

39

4

1

7

2

149

9

158

33%

15%

3%

11%

3%

17%

7%

16%

2

1

30

3

33 3%

28%

11%

1

12

15

10%

4%

4%

7%

2%

3%

2%

26

30

3

2

4

1

66

12

78

8%

9%

12%

7%

6%

2%

8%

9%

8%

11

11

14

4

1

3

29

1

1

7

41

14

55

11%

4%

5%

2%

3%

1%

8%

4%

3%

11%

5%

11%

5%

7

35

38

29

3

1

44

53

4

3

5

2

112

10

122

7%

9%

33%

15%

3%

12%

14%

14%

14%

13%

15%

10%

8%

13%

8%


3

10

6

6

3

7

15

1

5

28

6

34

3%

4%

2%

3%

30%

2%

4%

3%

8%

3%

5%

3%


3

12

14

18

2

1

6

5

6

33

50

4

54

3%

5%

5%

9%

6%

10%

2%

17%

10%

53%

6%

3%

5%

2

1

3

1

1

8

6

14

2%

%

1%

%

3%

25

60

60

38

8

1

26%

24%

22%

18%

23%

10%

10

23

41

27

6

10%

9%

15%

13%

17%

97

247

279

208

35

vzdělávání ostat. veřejné, soc. a osobní služby jiné celkem

7

1

2%

10

1%

5%

1%

74

81

8

6

2% 12

11

192

26

218

22%

23%

31%

21%

19%

18%

22%

20%

22%

1

40

36

4

6

7

13

107

22

129

33%

12%

10%

15%

21%

11%

21%

12%

17%

13%

3

342

351

26

29

63

62

876

129

1 005

Tabulka 3.2 Odvětví podnikání respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % V jakém odvětví převážně podnikáte? (OKEČ ) zemědělství, lesnictví a rybářství

pohlaví zemědělci


se zam.

bez zam.

muži

ženy

sociální skupina před podnikáním nezaza stuměst- městjiné dent naný nanec



3140

4150

5160

6165

66+

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

3

6

1

10

9

1

10

4

3

2

1

7

1

1

1

100%

5%

7%

8%

12%

2%

10%

11%

14%

22%

14%

20%

2%

11%

17%

zpracovatelský průmysl

stavebnictví

doprava

ubytování a stravování

7

7

5

2

6

1

2

3

1

1

1

6

6%

6%

7%

4%

6%

7%

9%

9%

3%

14%

3%

11%

9

9

8

1

9

4

3

2

2

5

1

1

8%

7%

11%

2%

9%

13%

8%

10%

6%

9%

20%

5%

3

3

2

1

3

1

2

1

2

3%

2%

3%

2%

3%

3%

5%

2%

10%

12

12

7

5

1

10

4

3

4

25%

10%

11%

finanční zprostředkování obchod a opravy motorových vozidel

vzdělávání ostat. veřejné, sociál.a osobní služby jiné 3

0%

1

5

5

2

14%

22%

9%

9%

9%

13%

8%

19%

14%

9%

1

14

6

8

10

4

7

1

3

2

1

3

7

1

1

2

12%

7%

11%

8%

15%

10%

29%

32%

3%

8%

10%

11%

9%

13%

11%

20%

10%

10

2

8

7

3

8

1

1

1

1

2

4

2

3

7

9%

100%

6%

9%

5%

8%

7%

33%

5%

3%

5%

19%

22%

9%

13%

6

3

3

1

3

1

1

2

1

2

1

3

2

1

25%

3%

7%

33%

9%

9%

4%

11%

5%


1

13

6


celkem

živnostníci

5%

4%

5%

3%

5%

14%

1

3

4

2

2

3

1

2

1

1

1

1

2

1%

21%

3%

3%

4%

3%

0%

6%

3%

14%

2%

5%

33%

6

6

2

4

5

1

1

2

2

1

1

5

5%

5%

3%

7%

5%

7%

5%

6%

5%

5%

20%

25%

22

4

26

13

13

1

23

2

5

7

7

3

4

7

8

2

2

6

1

20%

29%

20%

18%

24%

25%

22%

14%

23%

22%

18%

14%

44%

20%

15%

22%

40%

30%

17%

17

5

22

10

12

1

15

4

2

4

6

8

2

2

1

4

10

2

3

2

15%

36%

17%

14%

22%

25%

14%

29%

33%

18%

19%

21%

10%

29%

100%

11%

19%

22%

15%

33%

112

14

127

74

55

4

105

14

6

22

32

38

21

7

1

35

53

9

20

6

2

9

5

Tabulka 4.1 Podíl plátců DPH - za respondenty celkem, v osobách a % Jste plátcem DPH? ano ne celkem

Jste plátcem DPH? ano ne celkem

pohlaví

celkem

muži

délka podnikání v létech ženy

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

481

336

145

65

135

109

97

63

12

48%

54%

38%

35%

47%

53%

55%

48%

67%

524

283

241

121

154

95

79

69

6

52%

46%

62%

65%

53%

47%

45%

52%

33%

1 005

619

386

186

289

204

176

132

18

2

SV bez mat. 167

50%

44%

ZŠ

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV s VO VŠ Bc. mat. 202 15 18 50%

43%

věk podle pásem VŠ Mgr.

53%

VŠ Ph.D.

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

37

40

49

146

144

115

19

8

45%

59%

41%

52%

45%

50%

43%

47%

2

210

202

20

16

46

28

70

133

173

114

25

9

50%

56%

50%

57%

47%

55%

41%

59%

48%

55%

50%

57%

53%

4

377

404

35

34

83

68

119

279

317

229

44

17

Tabulka 4.2 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Jste plátcem DPH? ano ne celkem

pohlaví

celkem

muži


0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

446

313

133

54

120

104

96

61

11

51%

57%

40%

36%

49%

56%

57%

54%

65%

430

232

198

96

123

82

71

52

6

49%

43%

60%

64%

51%

44%

43%

46%

35%

876

545

331

150

243

186

167

113

17

Tabulka 4.3 Podíl plátců DPH - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Jste plátcem DPH?

pohlaví

celkem

ano ne celkem

muži


0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

35

23

12

11

15

5

1

2

1

27%

31%

22%

31%

33%

28%

11%

11%

100%

94

51

43

25

31

13

8

17

0

73%

69%

78%

69%

67%

72%

89%

89%

0%

129

74

55

36

46

18

9

19

1

Tabulka 4.4 Uplatnění sazeb paušálních výdajů, v osobách a % celkem

Uplatnění výdajového paušálu

*1

pohlaví muži

ano ne celkem

hlavní pohlaví

celkem

ženy

muži

ano ne celkem

*3

pohlaví muži

celkem

ženy

288

208

496

263

185

448

25

23

48

47%

54%

49%

48%

56%

51%

34%

42%

37%

331

178

509

282

146

428

49

32

81

53%

46%

51%

52%

44%

49%

66%

58%

63%

619

386

1 005

545

331

876

74

55

129


vedlejší celkem

ženy

celkem Uplatnění výdajového paušálu

*2

66+

ZŠ

*1

nejvyšší dokončené vzdělání SV ÚSV VŠ VŠ bez s VO Bc. Mgr. mat. mat. 202 196 13 15 38

31-40

41-50

51-60

61-65

63

145

148

108

22

10

3

53%

52%

47%

47%

50%

59%

75%

54%

49%

37%

44%

56

134

169

121

22

7

1

175

208

22

19

47%

48%

53%

53%

50%

41%

25%

46%

51%

63%

119

279

317

229

44

17

4

377

404

35

délka podnikání v létech VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

29

91

146

104

79

66

10

46%

43%

49%

51%

51%

45%

50%

56%

45

39

95

143

100

97

66

8

56%

54%

57%

51%

49%

49%

55%

50%

44%

34

83

68

186

289

204

176

132

18

*1 za respondenty celkem; *2 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; *3 za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka 4.5 Přijatelná výše sazby paušálních výdajů za respondenty celkem přijatelná sazba v % 0 1 až 10

pohlaví muži

celkem

ženy 6%

5%

5%

8%

10%

9%

11 až 20

16%

12%

14%

21 až 30

6%

6%

6%

31 až 40

7%

7%

7%

41 až 50

8%

13%

10%

51 až 60

19%

22%

20%

61 až 70

10%

9%

10%

71 až 80

15%

13%

15%

81 až 90

2%

1%

2%

91 až 100

2%

1%

1%

Tabulka 5.1 Kraj podnikání - za respondenty celkem, v osobách a % - část a V jakém kraji podnikáte? Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem

pohlaví celkem

muži

délka podnikání v létech

ženy

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

126

78

48

23

37

29

19

16

13%

13%

12%

12%

13%

14%

11%

12%

soc. skupina před podnikáním nezazaměst25+ student jiné městnaný nanec 2 8 101 13 11%

7%

13%

15%

4

15%

114

70

44

21

35

19

18

15

6

14

92

8

0

11%

11%

11%

11%

12%

9%

10%

11%

33%

12%

12%

9%

0%

67

44

23

10

17

14

13

12

1

4

58

4

1

7%

7%

6%

5%

6%

7%

7%

9%

6%

3%

7%

5%

4%

56

35

21

6

19

14

12

4

1

1

52

3

0

6%

6%

5%

3%

7%

7%

7%

3%

6%

1%

7%

4%

0%

37

25

12

5

12

7

8

5

0

3

30

2

2

4%

4%

3%

3%

4%

3%

5%

4%

0%

3%

4%

2%

7%

105

63

42

26

41

12

19

6

1

18

80

6

1

10%

10%

11%

14%

14%

6%

11%

5%

6%

15%

10%

7%

4%

50

32

18

9

8

14

6

12

1

5

41

2

2

5%

5%

5%

5%

3%

7%

3%

9%

6%

4%

5%

2%

7%

50

35

15

5

12

9

13

9

2

6

36

5

3

5%

6%

4%

3%

4%

4%

7%

7%

11%

5%

5%

6%

11%

48

33

15

9

10

12

12

4

1

2

41

5

0

5%

5%

4%

5%

3%

6%

7%

3%

6%

2%

5%

6%

0%

20

11

9

6

9

4

1

0

0

3

16

1

0

2%

2%

2%

3%

3%

2%

1%

0%

0%

3%

2%

1%

0%

89

56

33

15

27

24

11

12

0

12

60

11

6

9%

9%

9%

8%

9%

12%

6%

9%

0%

10%

8%

13%

22%

68

39

29

10

20

16

13

9

0

13

46

7

2

7%

6%

8%

5%

7%

8%

7%

7%

0%

11%

6%

8%

7%

46

33

13

6

15

9

10

5

1

7

29

7

3

5%

5%

3%

3%

5%

4%

6%

4%

6%

6%

4%

8%

11%

129

65

64

35

27

21

21

23

2

21

94

11

3

13%

11%

17%

19%

9%

10%

12%

17%

11%

18%

12%

13%

11%

1 005

619

386

186

289

204

176

132

18

117

776

85

27

Tabulka 5.1 Kraj podnikání - za respondenty celkem, v osobách a % - část b V jakém kraji podnikáte? Hl. město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Hradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj celkem

věk podle pásem celkem 126

14

26

48

33

5

0

1

SV bez mat. 26

13%

12%

9%

15%

14%

11%

0%

25%

7%

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

ZŠ

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV s VO VŠ Bc. VŠ Mgr. mat. 56 3 9 17 14%

9%

26%

20%

VŠ Ph.D. 14 21%

114

14

34

36

21

7

2

0

52

41

3

3

8

7

11%

12%

12%

11%

9%

16%

12%

0%

14%

10%

9%

9%

10%

10%

67

9

16

14

23

2

3

0

26

26

2

4

6

3

7%

8%

6%

4%

10%

5%

18%

0%

7%

6%

6%

12%

7%

4%

56

6

17

18

14

1

0

0

26

22

1

2

0

5

6%

5%

6%

6%

6%

2%

0%

0%

7%

5%

3%

6%

0%

7%

37

0

11

15

9

1

1

0

15

15

0

1

1

5

4%

0%

4%

5%

4%

2%

6%

0%

4%

4%

0%

3%

1%

7%

105

7

42

30

23

3

0

0

40

46

2

4

4

9

10%

6%

15%

9%

10%

7%

0%

0%

11%

11%

6%

12%

5%

13%

50

2

16

16

11

5

0

0

21

18

4

0

5

2

5%

2%

6%

5%

5%

11%

0%

0%

6%

4%

11%

0%

6%

3%

50

6

17

15

6

4

2

0

25

12

3

0

6

4

5%

5%

6%

5%

3%

9%

12%

0%

7%

3%

9%

0%

7%

6%

48

4

12

15

12

2

3

1

16

24

4

0

2

1

5%

3%

4%

5%

5%

5%

18%

25%

4%

6%

11%

0%

2%

1%

20

3

4

5

6

1

1

0

12

7

0

0

0

1

2%

3%

1%

2%

3%

2%

6%

0%

3%

2%

0%

0%

0%

1%

89

17

25

29

13

3

2

1

30

35

4

2

9

8

9%

14%

9%

9%

6%

7%

12%

25%

8%

9%

11%

6%

11%

12%

68

12

12

23

19

1

1

0

29

24

3

5

6

1

7%

10%

4%

7%

8%

2%

6%

0%

8%

6%

9%

15%

7%

1%

46

4

12

13

13

3

1

0

12

16

5

2

7

4

5%

3%

4%

4%

6%

7%

6%

0%

3%

4%

14%

6%

8%

6%

129

21

35

40

26

6

1

1

47

62

1

2

12

4

13%

18%

13%

13%

11%

14%

6%

25%

12%

15%

3%

6%

14%

6%

1 005

119

279

317

229

44

17

4

377

404

35

34

83

68

Tabulka 5.2 Typ sídla firmy - za respondenty celkem, v osobách a % Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla: v hlavním městě Praze

celkem


31-40

41-50


51-60

61-65

66+

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

129

14

29

48

33

5

0

26

38

29

18

16

2

13%

11%

12%

10%

15%

14%

11%

0%

14%

13%

14%

10%

12%

v krajském nebo bývalém okresním městě

428

56

123

136

93

14

6

74

115

88

88

53

10

43%

47%

44%

43%

41%

32%

35%

40%

40%

43%

50%

40%

56%

v jiném než krajské nebo okresním městě

227

26

69

70

47

9

6

43

74

46

37

24

3

23%

22%

25%

22%

21%

20%

35%

23%

26%

23%

21%

18%

17%

221

23

58

63

56

16

5

43

62

41

33

39

3

22%

19%

21%

20%

24%

36%

29%

23%

21%

20%

19%

30%

17%

1 005

119

279

317

229

44

17

186

289

204

176

132

18

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV VO VŠ Bc. VŠ Mgr. s mat. 59 3 8 16

VŠ Ph.D. 14

na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě) celkem

Vaše firma má sídlo v tomto typu sídla: v hlavním městě Praze v krajském nebo bývalém okresním městě v jiném než krajské nebo okresním městě na venkově, na vesnici (tzn. nikoliv v malém městě) celkem

soc. skupina před podnikáním nezazaměststudent jiné městnaný nanec 10 103 13 4 9%

13%

15%

15%

1

SV bez mat. 28

25%

7%

ZŠ

15%

9%

24%

19%

21%

47

332

35

14

3

131

192

17

14

42

29

40%

43%

41%

54%

75%

35%

48%

49%

41%

51%

43%

34

168

21

4

0

104

81

5

10

15

12

29%

22%

25%

15%

0%

28%

20%

14%

29%

18%

18%

26

173

16

6

0

114

72

10

2

10

13

22%

22%

19%

23%

0%

30%

18%

29%

6%

12%

19%

117

776

85

26

4

377

404

35

34

83

68

Tabulka 6.1 Pocit nutnosti se dále vzdělávat, v osobách a % zdroj příjmů

Cítíte nutnost se dále vzdělávat?

hlavní

celkem

vedlejší

ano, cítíte a vzděláváte se ano, cítíte, ale nevzděláváte se ne, nepotřebujete se vzdělávat

372

54

426

42,5%

41,9%

42%

122

30

152

13,9%

23,3%

15%

382

45

427

43,6%

34,9%

42%

876

129

1 005

celkem

Tabulka 6.2 Pocit nutnosti se dále vzdělávat u respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Cítíte nutnost se dále vzdělávat? ano, cítíte a vzděláváte se ano, cítíte, ale nevzděláváte se ne, nepotřebujete se vzdělávat

zemědělci

živnostníci


bez zaměstnanců

se zaměstnanci

počet zaměstnanců 1-4

5-9

10 a více

12

291

69

308

64

41

19

4

33,3%

38,5%

81,2%

42,5%

42,1%

39,0%

47,5%

57,1%

1

114

7

94

28

21

6

1

2,8%

15,1%

8,2%

13,0%

18,4%

20,0%

15,0%

14,3%

23

350

9

322

60

43

15

2

63,9%

46,4%

10,6%

44,5%

39,5%

41,0%

37,5%

28,6%

36

755

85

724

152

105

40

7

celkem

Tabulka 6.3 Jakým způsobem se vzděláváte - za respondenty celkem Jakým způsobem se vzděláváte?

celkem

zdroj příjmů hlavní

pohlaví

vedlejší

muži

zemědělci

ženy

živnostníci


vzděláváte se sám

44,8%

45%

42%

54%

32%

54%

46%

40%

navštěvujete kurzy, školení

53,3%

53%

54%

44%

66%

38%

53%

57%

1,9%

2%

4%

2%

2%

8%

1%

3%

platíte si soukromé lekce

Jakým způsobem se vzděláváte? vzděláváte se sám navštěvujete kurzy, školení

plánované změny v podnikání podnikání podnikání ostatní rozšířit zachovat 41% 41% 57% 59%

0-30

31-40

41-50

51-60

66+

36%

40%

51%

44%

64%

72%

41%

62%

58%

47%

55%

36%

14%

3%

2%

2%

2%

2%

1%

vzdělání SV bez mat.

61-65

56%


Jakým způsobem se vzděláváte?

věk podle pásem

ÚSV s mat.

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

14%

před podnikáním nezaměstzaměstnanec naný 40% 46%

student


43%

50%

40%

47%

41%

37%


56%

48%

60%

42%

57%

61%

57%

52%

54%

1%

2%

11%

2%

2%

3%

2%

2%


44%

odvětví


59%

62%

58%

50%

35%

35%

obchod a opravy motor. vozidel 57%


35%

38%

40%

50%

65%

62%

43%




zemědělství, lesnictví a rybářství

zpracovatelský průmysl

6%

stavebnictví

doprava

ubytování a stravování

finanční zprostředkování

2%

nemovitosti, pronájem a ostatní 61% 39%


vzdělávání

23%

11%

77%

78%

3%

11%


5-9

10-14

15-19

20-24


35%

51%

40%

42%

57%


65%

46%

57%

58%

42%

3%

3%


1%

Tabulka 6.4 Důvody nevzdělávání se - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Z jakého důvodu se dále nevzděláváte? nemáte na to čas

zemědělci

bez zam.

počet zaměstnanců

se zam.

1-4

5-9

10 a více

1

78

7

62

24

17

6

1

100,0%

68,4%

100,0%

66,0%

85,7%

81,0%

100,0%

100,0%

19

17

2

2

16,7%

18,1%

7,1%

9,5%

8

7

1

1

7,0%

7,4%

3,6%

4,8%

6

1

kurzy, školení jsou drahé je malá nabídka kurzů jiný důvod celkem


živnostníci

1

9

8

1

1

7,9%

8,5%

3,6%

4,8%

94

28

21

114

7

Tabulka 6.5 Důvody nevzdělávání se - v osobách a % Z jakého důvodu se dále nevzděláváte? nemáte na to čas kurzy, školení jsou drahé je malá nabídka kurzů jiný důvod celkem

zdroj příjmů hlavní

celkem

vedlejší 86

15

101

70,5%

50,0%

66,4%

19

11

30

15,6%

36,7%

19,7%

8

1

9

6,6%

3,3%

5,9%

9

3

12

7,4%

10,0%

7,9%

122

30

152

Tabulka 6.6 Srovnání postojů sebezaměstnaných ke vzdělávání v létech 2012 a 2006 Cítíte v souvislosti s vaším podnikáním nutnost se dále vzdělávat? ano, cítíte nutnost se vzdělávat a vzděláváte se ano, cítíte nutnost se vzdělávat, ale nevzděláváte se ne, nepotřebujete se vzdělávat Jakým způsobem se vzděláváte?

2006 celkem OSVČ

hlavní

76%

celkem OSVČ

vedlejší 76%

24%

celkem OSVČ

2012 zdroj příjmu

hlavní

vedlejší

42%

42%

42%

15%

14%

23%

43%

44%

35%

75%

24%

25%

zdroj příjmu hlavní

změna za celkem v p.b.

zdroj příjmu

-19

celkem OSVČ

vedlejší


+19


vedlejší


40%

42%

35%

45%

45%

43%

+5


57%

55%

65%

53%

53%

54%

-4

3%

3%

2%

2%

4%

-1

platíte si soukromé lekce Z jakého důvodu se dále nevzděláváte?

celkem OSVČ


celkem OSVČ

vedlejší



vedlejší

nemáte na to čas

80%

80%

86%

66%

70%

50%

- 14

kurzy, školení jsou drahé

13%

13%

11%

20%

16%

37%

+7

7%

7%

3%

6%

7%

3%

-1

8%

7%

10%

je malá nabídka kurzů jiný důvod

Tabulka 7.1 Délka dovolené respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Délka dovolené za rok více jak 4 týdny 3 až 4 týdny 1 až 2 týdny méně než 1 týden

2012

2006

živnostníci


pohlaví muži


ženy

0-4

5-9

80

44

18

35

28

24

14

5

14,2%

17%

12%

31%

15%

13%

12%

14%

15%

14%

12%

29%

295

7

249

39

184

111

51

72

66

63

37

6

36,0%

19%

33%

46%

34%

34%

34%

30%

35%

38%

33%

35%

11

296

16

195

128

60

105

72

47

37

2

41,0%

31%

39%

19%

36%

39%

40%

43%

39%

28%

33%

12%

69

5

61

3

44

25

9

21

11

16

10

2

7,9%

14%

8%

4%

8%

8%

6%

9%

6%

10%

9%

12%

19

1

17

1

15

4

3

4

3

5

3

1

11,0%

3%

2%

1%

3%

1%

2%

2%

2%

3%

3%

6%

6

40

0

27

19

9

6

6

12

12

1

12,0%

17%

5%

0%

5%

6%

6%

2%

3%

7%

11%

6%

36

755

85

545

331

150

243

186

167

113

17

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV VO VŠ Bc. s mat. 53 1 8

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

33,7% 323 36,9%

46 876

věk podle pásem

1 až 2 týdny méně než 1 týden jednou za dva nebo více roků… dovolenou si nemůže dovolit celkem

25+

26

5,3%

3 až 4 týdny

20-24

92

dovolenou si nemůže dovolit

více jak 4 týdny

15-19

6

2,2%

Délka dovolené za rok

10-14

124

jednou za dva nebo více roků…

celkem

zemědělci

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

13

43

37

25

4

2

13%

17%

13%

12%

11%

20%

SV ZŠ bez mat. 1 30 33%

9%

15%

4%

28%

13

18

21%

29%

34

84

94

69

10

4

0

94

125

10

9

29

28

35%

34%

34%

33%

29%

40%

0%

27%

36%

38%

31%

46%

45%

38

89

105

73

16

2

2

153

124

7

10

14

13

39%

36%

38%

35%

46%

20%

67%

45%

35%

27%

34%

22%

21%

5

15

21

25

3

0

0

30

25

7

1

4

2

5%

6%

8%

12%

9%

0%

0%

9%

7%

27%

3%

6%

3%

3

3

7

5

0

1

0

11

7

0

0

1

0

3%

1%

3%

2%

0%

10%

0%

3%

2%

0%

0%

2%

0%

4

13

15

11

2

1

0

24

17

1

1

2

1

4%

5%

5%

5%

6%

10%

0%

7%

5%

4%

3%

3%

2%

97

247

279

208

35

10

3

342

351

26

29

63

62

Tabulka 7.2 Doba dopravy z domova do práce - preference respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Doba dopravy z domova do místa práce

zemědělci

nedojíždím do práce, pracuji doma do 15 minut do 30 minut do 1 hodiny více než hodinu celkem Doba dopravy z domova do místa práce nedojíždím do práce, pracuji doma do 15 minut do 30 minut do 1 hodiny více než hodinu celkem

živnostníci


pohlaví muži

celkem

ženy

19

164

17

127

73

200

52,8%

21,7%

20,0%

23,3%

22,1%

22,8%

9

233

26

146

122

268

25,0%

30,9%

30,6%

26,8%

36,9%

30,6%

5

225

32

160

102

262

13,9%

29,8%

37,6%

29,4%

30,8%

29,9%

3

104

8

90

25

115

8,3%

13,8%

9,4%

16,5%

7,6%

13,1%

0

29

2

22

9

31

0,0%

3,8%

2,4%

4,0%

2,7%

3,5%

36

755

85

545

331

876

hlavní

vedlejší

celkem

hlavní 2006

200

28

228

23%

22%

23%

268

43

311

31%

33%

31%

262

40

302

30%

31%

30%

115

15

130

13%

12%

13%

31

3

34

4%

2%

3%

876

129

1 005

změna v p.b.

24%

-1

41%

- 10

22%

+8

10%

+3

4%

0

Tabulka 7.3 Počet hodin podnikání v týdnu za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Kolik hodin v týdnu věnujete podnikání

počet zaměstnanců zemědělci

živnostníci

do 10 hodin od 10 hodin do 40 hodin od 40 hodin do 60 hodin 60 hodin a více


bez zam.

se zam.

1-4

10 a více

5-9

ZŠ

19

1

19

1

0

0

1

0

3%

1%

3%

1%

0%

0%

14%

0%

nejvyšší dokončené vzdělání SV ÚSV VŠ VŠ bez VO s mat. Bc. Mgr. mat. 6 12 1 0 0 2%

3%

4%

0%

0%

VŠ Ph.D. 1 2%

4

148

26

153

25

14

8

3

2

57

81

5

9

11

13

11%

20%

31%

21%

16%

13%

20%

43%

67%

17%

23%

19%

31%

17%

21%

20

440

49

421

88

67

20

1

0

211

190

15

15

38

40

56%

58%

58%

58%

58%

64%

50%

14%

0%

62%

54%

58%

52%

60%

65%

12

148

9

131

38

24

12

2

1

68

68

5

5

14

8

33%

20%

11%

18%

25%

23%

30%

29%

33%

20%

19%

19%

17%

22%

13%

36

755

85

724

152

105

40

7

3

342

351

26

29

63

62

celkem

Tabulka 7.4 Počet hodin podnikání v týdnu v osobách a % Kolik hodin v týdnu věnujete podnikání do 10 hodin

hlavní pohlaví muži

celkem

ženy 13

*1

7 2%

2%


74

104

178

14%

31%

20%


330

179

509

61%

54%

58%

128

41

169

23%

12%

19%

545

331

876

celkem

celkem 2006

růst v pb.

20

2%

60 hodin a více

vedlejší

2%

0

pohlaví muži

ženy

celkem

26

16

42

35%

29%

33%

40

36

76

65%

59%

14%

+6

54% 4

1

5

50%

+8

5%

2%

4%

4

2

6

5%

4%

5%

74

55

129

34%

* 1 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; * 2 celkem

- 15

*2

celkem

celkem 2006

růst v p.b.

pohlaví muži 39

29%

+4

ženy 23

celkem

6%

6%

6%

114

140

254

36%

25%

+ 13

18% 334

180

514

15%

- 11

54%

47%

51%

132

43

175

21%

11%

17%

619

386

1 005

-5

celkem 2006

růst v p.b.

62

46%

10%

*3

6%

0

20%

+5

44%

+7

30%

- 13

za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů; * 3 za respondenty

Tabulka 7.5 Práce o víkendech a svátcích - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % pohlaví

Práce o víkendech a o svátcích

často nikdy celkem Práce o víkendech a o svátcích vždycky často nikdy celkem

39

1

11%

12%

33%

9%

muži

vždycky

62

SV bez mat. 32

ženy

ZŠ

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV VO VŠ Bc. VŠ Mgr. VŠ Ph.D. s mat. 55 1 2 5 5 16%

4%

7%

8%


8%

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

17

28

20

22

13

1

11%

12%

11%

13%

12%

6%

378

183

1

230

220

18

20

41

31

91

162

120

98

80

10

69%

55%

33%

67%

63%

69%

69%

65%

50%

61%

67%

65%

59%

71%

59%

105

109

1

80

76

7

7

17

26

42

53

46

47

20

6

19%

33%

33%

23%

22%

27%

24%

27%

42%

28%

22%

25%

28%

18%

35%

545

331

3

342

351

26

29

63

62

150

243

186

167

113


31-40

41-50

51-60

61-65

celkem

66+

17

9

27

38

20

5

2

101

9%

11%

14%

10%

14%

20%

12%

65

167

180

125

18

6

561

67%

68%

65%

60%

51%

60%

64%

23

53

61

63

12

2

214

24%

21%

22%

30%

34%

20%

24%

97

247

279

208

35

10

876

Tabulka 7.6 Převládající činnost v podnikání - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a% Převládající činnost v podnikání

pohlaví

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV s VO VŠ Bc. VŠ Mgr. mat. 47 3 8 14


řídící manažerská a administrativní činnost

59

33

1

SV bez mat. 14

11%

10%

33%

4%

vlastní práce pro zákazníka

321

205

1

247

183

15

13

29

38

96

147

111

99

63

10

59%

62%

33%

72%

52%

58%

45%

46%

61%

64%

60%

60%

59%

56%

59%

162

92

1

79

119

8

8

20

19

37

76

51

47

38

5

30%

28%

33%

23%

34%

31%

28%

32%

31%

25%

31%

27%

28%

34%

29%

3

1

2

2

0

0

0

0

2

0

2

0

0

0

1%

%

1%

1%

%

%

%

%

1%

%

1%

%

%

%

545

331

342

351

26

29

63

62

150

243

186

167

113

17

obě činnosti jsou zhruba vyrovnané neodpověděl celkem Převládající činnost v podnikání řídící manažerská a administrativní činnost vlastní práce pro zákazníka obě činnosti jsou zhruba vyrovnané neodpověděl celkem

muži

ženy

ZŠ

3

13%

12%


31-40

41-50

51-60

61-65

28%

celkem

66+

8

27

35

15

5

2

92

8%

11%

13%

7%

14%

20%

11%

64

135

173

127

21

6

526

66%

55%

62%

61%

60%

60%

60%

25

82

70

66

9

2

254

26%

33%

25%

32%

26%

20%

29%

0

3

1

0

0

0

4

0%

1%

0%

0%

0%

0%

0%

97

247

279

208

35

10

876

22%

VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

25+

5

15

20

22

21

12

2

8%

10%

8%

12%

13%

11%

12%

Tabulka 7.7 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů odborná duševní činnost technická, zdravotnická, pedagogická činnost činnost administrativního charakteru činnost ve službách a obchodě

pohlaví muži 16 3% 38 7% 13 2% 184 34%

činnost v sociální péči činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů jiné celkem Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů odborná duševní činnost technická, zdravotnická, pedagogická činnost činnost administrativního charakteru činnost ve službách a obchodě

32 6% 238 44% 24 4% 545

0-30 3 3% 3 3% 3 3% 53 55%

činnost v sociální péči činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů jiné celkem

4 4% 24 25% 7 7% 97

ženy 7 2% 29 9% 27 8% 210 63% 9 3% 12 4% 20 6% 17 5% 331

31-40 5 2% 17 7% 9 4% 120 49% 6 2% 3 1% 77 31% 10 4% 247

ZŠ

SV bez mat.

1 33%

1 0% 4 1% 149 44%

1 33% 1 33% 3

23 7% 160 47% 5 1% 342

věk podle pásem 41-50 51-60 8 5 3% 2% 18 27 6% 13% 18 7 6% 3% 130 77 47% 37% 1 2 0% 1% 12 16 4% 8% 81 67 29% 32% 11 7 4% 3% 279 208

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV s VO VŠ Bc. VŠ Mgr. mat. 5 1 3 8 1% 4% 10% 13% 15 3 6 5 4% 12% 21% 8% 22 1 2 9 6% 4% 7% 14% 185 9 13 28 53% 35% 45% 44% 3 4 1 1% 15% 2% 14 1 1 4 4% 4% 3% 6% 85 3 1 5 24% 12% 3% 8% 22 4 3 3 6% 15% 10% 5% 351 26 29 63

61-65 1 3% 2 6% 2 6% 13 37%

6 17% 8 23% 3 9% 35

66+ 1 10%

1 10% 1 10%

3 30% 1 10% 3 30% 10

celkem 23 3% 67 8% 40 5% 394 45% 9 1% 44 5% 258 29% 41 5% 876

délka podnikání v létech VŠ Ph.D. 6 10% 37 60% 2 3% 9 15% 1 2% 1 2% 3 5% 3 5% 62

0-4 4 3% 7 5% 6 4% 90 60% 2 1% 5 3% 31 21% 5 3% 150

5-9 7 3% 19 8% 15 6% 100 41% 3 1% 9 4% 76 31% 14 6% 243

10-14 2 1% 12 6% 9 5% 93 50% 3 2% 6 3% 54 29% 7 4% 186

15-19 6 4% 20 12% 5 3% 63 38%

7 4% 58 35% 8 5% 167

20-24 3 3% 6 5% 3 3% 43 38% 1 1% 16 14% 35 31% 6 5% 113

25+ 1 6% 3 18% 2 12% 5 29%

1 6% 4 24% 1 6% 17

Tabulka 7.8 Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů odborná duševní činnost technická, zdravotnická, pedagogická činnost činnost administrativního charakteru činnost ve službách a obchodě činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů jiné celkem Činnost, která je hlavním zdrojem příjmů odborná duševní činnost technická, zdravotnická, pedagogická činnost činnost administrativního charakteru činnost ve službách a obchodě

pohlaví

7

5

SV bez mat. 1

9%

9%

3%

muži

ženy

jiné celkem

nejvyšší dokončené vzdělání ÚSV s VO VŠ Bc. mat. 3 6%

délka podnikání v létech VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

20-24

7

1

5

2

3

1

1

35%

17%

14%

4%

17%

11%

5%

9

7

4

2

6

4

7

5

1

3

12%

13%

8%

40%

30%

67%

19%

11%

6%

16%

3

8

2

7

1

1

1

5

2

2

1

4%

15%

6%

13%

11%

5%

3%

11%

11%

22%

5%

22

23

12

21

5

3

4

17

19

3

1

5

30%

42%

34%

40%

56%

60%

20%

47%

41%

17%

11%

26%

7

2

6

1

1

1

1

2

1

5

9%

4%

17%

2%

11%

17%

3%

11%

11%

26%

25+

23

7

14

16

5

12

6

3

3

1

31%

13%

40%

30%

14%

26%

33%

33%

16%

100%

3

3

1

1

2

2

3

1

1

1

4%

5%

100%

2%

22%

10%

7%

6%

11%

5%

74

55

1

53

9

46

18

9

19

35


31-40

41-50

51-60

61-65

5

celkem

66+

4

2

4

1

1

12

18%

6%

11%

5%

11%

9%

2

6

3

3

2

16

9%

19%

8%

14%

29%

12%

1

3

3

3

1

11

5%

9%

8%

14%

14%

9%

12

11

9

7

4

2

45

55%

34%

24%

33%

44%

29%

35%

činnost v zemědělství, lesnictví a rybářství činnost řemeslníků, výrobců, zpracovatelů a opravářů

ZŠ

1

4

3

1

9

3%

11%

14%

11%

7%

2

9

11

3

3

2

30

9%

28%

29%

14%

33%

29%

23%

1

4

1

6

5%

11%

5%

5%

38

21

22

32

9

7

129

20

6

36

1

Tabulka 8.1 Dostatek volného času na péči o zdraví - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Dostatek času na péči o zdraví ano

ne celkem

pohlaví muži


ženy

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO


VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

věk podle pásem

20-24

25+

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

celkem

297

218

2

178

217

15

19

41

43

93

133

112

102

62

13

56

153

154

120

25

7

515

54%

66%

67%

52%

62%

58%

66%

65%

69%

62%

55%

60%

61%

55%

76%

58%

62%

55%

58%

71%

70%

59%

248

113

1

164

134

11

10

22

19

57

110

74

65

51

4

41

94

125

88

10

3

361

46%

34%

33%

48%

38%

42%

34%

35%

31%

38%

45%

40%

39%

45%

24%

42%

38%

45%

42%

29%

30%

41%

545

331

3

342

351

26

29

63

62

150

243

186

167

113

17

97

247

279

208

35

10

876

Tabulka 8.2 Dostatek volného času na zábavu, kulturu a rekr. - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Dostatek času na zábavu, kulturu a rekreaci ano

ne celkem

pohlaví muži


ženy

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO


VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

věk podle pásem

20-24

25+

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

celkem

253

182

2

149

173

18

16

33

44

84

113

84

89

52

13

56

124

124

104

21

6

435

46%

55%

67%

44%

49%

69%

55%

52%

71%

56%

47%

45%

53%

46%

76%

58%

50%

44%

50%

60%

60%

50%

292

149

1

193

178

8

13

30

18

66

130

102

78

61

4

41

123

155

104

14

4

441

54%

45%

33%

56%

51%

31%

45%

48%

29%

44%

53%

55%

47%

54%

24%

42%

50%

56%

50%

40%

40%

50%

545

331

3

342

351

26

29

63

62

150

243

186

167

113

17

97

247

279

208

35

10

876

Tabulka 8.3 Dostatek volného času na rodinu a přátele- za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % Dostatek času na rodinu a přátele ano

ne celkem

pohlaví muži


ženy

SV bez mat.

ZŠ

ÚSV s mat.

VŠ Bc.

VO


VŠ Ph.D.

0-4

5-9

10-14

15-19

věk podle pásem

20-24

25+

0-30

31-40

41-50

51-60

61-65

66+

celkem

384

261

3

245

260

22

23

44

48

116

165

140

130

80

14

75

177

197

158

29

9

645

70%

79%

100%

72%

74%

85%

79%

70%

77%

77%

68%

75%

78%

71%

82%

77%

72%

71%

76%

83%

90%

74%

161

70

0

97

91

4

6

19

14

34

78

46

37

33

3

22

70

82

50

6

1

231

30%

21%

0%

28%

26%

15%

21%

30%

23%

23%

32%

25%

22%

29%

18%

23%

28%

29%

24%

17%

10%

26%

545

331

3

342

351

26

29

63

62

150

243

186

167

113

17

97

247

279

208

35

10

876

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část a) ve srovnání s dobou, kdy jste nepodnikal/a, se hmotné podmínky rodiny

zlepšily

zemědělci

živnostníci hlavní

abs. %

celkem

zemědělci

živnostníci vedlejší

celkem

zemědělci živnostníci celkem

celkem

příjem stačí jen na levné potraviny, ošacení a bydlení

16

4

16

8

19

4

5

44%

11%

44%

22%

53%

11%

14%

příjem stačí jen na nejlevnější potraviny a zákl. potřeby, někdy si musíte půjčovat

příjem je nedostatečný, jste odkázáni na pomoc druhých a soc. pomoc obce a státu

401

100

254

150

383

182

36

3

1

53%

13%

34%

20%

51%

24%

5%

0%

0%

58

5

22

45

33

5

2

abs. %

68%

6%

26%

53%

39%

6%

2%

abs.

475

109

292

203

435

191

43

3

1

%

54%

12%

33%

23%

5%

0%

0%

abs. % abs. % abs. % abs. % abs.

50%

22%

3

2

1

100%

67%

33%

65

12

35

19

69

24

58%

11%

31%

17%

62%

21%

12

2

4

7

3

86%

14%

29%

50%

21%

80

12

37

23

78

28

62%

9%

29%

18%

60%

22%

19

4

16

8

21

5

5 13%

%

49%

10%

41%

21%

54%

13%

abs.

466

112

289

169

452

206

36

3

1

%

54%

13%

33%

19%

52%

24%

4%

0%

0%

70

5

24

49

40

8

2 2%

*1


nijak se neomezujete

příjem stačí na základní potřeby, musíte šetřit

%

*3


jsou stejné

zhoršily

příjem stačí na všechno, ale musíte hospodařit

abs.

*2


finanční situaci vaší rodiny

abs. %

71%

5%

24%

49%

40%

8%

abs.

555

121

329

226

513

219

43

3

1

%

55%

12%

33%

22%

51%

22%

4%

0%

0%

*1 - za respondenty celkem; příjmů

*2 - za respondenty jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů;

*3 - za respondenty jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část b) využíváte osobní majetek pro firemní potřebu

ekonomické postavení Vaší partnerky/partnera celkem

ano

zemědělci živnostníci hlavní

abs.

celkem zemědělci živnostníci vedlejší

celkem zemědělci živnostníci celkem

celkem

není výdělečně činný/á, pomáhá v podnikání

není výdělečně činný/á, nepomáhá v podnikání

celkem

nemám životního partnera/ partnerku

29

7

36

8

10

4

7

1

6

36 100%

81%

19%

100%

22%

28%

11%

19%

3%

17%

455

300

755

109

96

297

49

66

138

755

%

60%

40%

100%

14%

13%

39%

6%

9%

18%

100%

49

36

85

21

12

32

2

3

15

85 100%

abs. %

58%

42%

100%

25%

14%

38%

2%

4%

18%

abs.

533

343

876

138

118

333

58

70

159

876

%

61%

39%

100%

16%

13%

38%

7%

8%

18%

100%

abs. % abs. % abs. % abs. % abs.

2

1

3

1

1

1

3

67%

33%

100%

33%

33%

33%

100%

87

25

112

8

18

50

3

11

22

112

78%

22%

100%

7%

16%

45%

3%

10%

20%

100%

9

5

14

2

1

4

4

3

14

64%

36%

100%

14%

7%

29%

29%

21%

100%

98

31

129

11

20

54

4

15

25

129

76%

24%

100%

9%

16%

42%

3%

12%

19%

100%

31

8

39

9

11

4

8

1

6

39

%

79%

21%

100%

23%

28%

10%

21%

3%

15%

100%

abs.

542

325

867

117

114

347

52

77

160

867

%

63%

37%

100%

13%

13%

40%

6%

9%

18%

100%

58

41

99

23

13

36

2

7

18

99

59%

41%

100%

23%

13%

36%

2%

7%

18%

100%

*1


pracuje v zaměstnaneckém poměru, v podnikání nepomáhá

%

*3


ne

pracuje v zaměstnaneckém poměru a pomáhá v podnikání

abs.

*2


je rovněž podnikatel/ka

abs. % abs.

631

374

1 005

149

138

387

62

85

184

1 005

%

63%

37%

100%

15%

14%

39%

6%

8%

18%

100%


*2 - za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů;

*3 - za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich

Tabulka 9.1 Hmotné podmínky rodiny - část c) zanechal/a byste podnikání, pokud byste jako zaměstnanec měl/a vyšší nebo jistější příjem

má Vaše partnerka /Váš partner příjem

27

3

10

26

4

%

90%

10%

28%

72%

11%

33%

31%

25%

živnostníci

abs.

552

65

365

390

20

274

311

133

17

755

hlavní

*2


%

89%

11%

48%

52%

3%

36%

41%

18%

2%

100%

67

3

27

58

8

37

31

9

85

96%

4%

32%

68%

9%

44%

36%

11%

100%

celkem zemědělci živnostníci vedlejší

*3

svobodná povolání celkem zemědělci živnostníci

celkem

*1

svobodná povolání celkem


abs.

abs. %

ne

ano

ne

do 15 000

35 001 - 55 000 11

55 001 - 100 000 9

celkem

15 001 - 35 000 12

ano zemědělci

do které příjmové skupiny (pásma) vaše domácnost patří (v tis. Kč ) více než 100 000

36 100%

abs.

646

71

402

474

24

294

359

173

26

876

%

90%

10%

46%

54%

3%

34%

41%

20%

3%

100%

2

1

1

2

67%

33%

33%

67%

85

5

68

44

3

46

45

18

112

94%

6%

61%

39%

3%

41%

40%

16%

100%

abs. % abs. % abs. % abs. % abs. %

3 100%

3 100%

10

1

4

10

3

7

4

14

91%

9%

29%

71%

21%

50%

29%

100%

97

7

72

57

3

50

54

22

129

93%

7%

56%

44%

2%

39%

42%

17%

100%

29

4

10

29

4

13

13

9

39

88%

12%

26%

74%

10%

33%

33%

23%

100%

abs.

637

70

433

434

23

320

356

151

17

867

%

90%

10%

50%

50%

3%

37%

41%

17%

2%

100%

77

4

31

68

11

44

35

9

99 100%

abs. %

95%

5%

31%

69%

11%

44%

35%

9%

abs.

743

78

474

531

27

344

413

195

26

1 005

%

90%

10%

47%

53%

3%

34%

41%

19%

3%

100%



Tabulka 9.2 Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním, v osobách a % Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním se zlepšily zhoršili

hlavní zemědělci

živnostníci

*2


celkem

muži

ženy

16

44%

401

53%

58

68%

475

54%

318

58%

157

47%

4

11%

100

13%

5

6%

109

12%

63

12%

46

14%

jsou stejné

16

44%

254

34%

22

26%

292

33%

164

30%

128

39%

celkem

36

100%

755

100%

85

100%

876

100%

545

100%

331

100%

Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním se zlepšily

vedlejší zemědělci

živnostníci

*3


celkem

muži

ženy

3

100%

65

58%

12

86%

80

62%

47

64%

33

60%

zhoršili

0

0%

12

11%

0

0%

12

9%

7

9%

5

9%

jsou stejné

0

0%

35

31%

2

14%

37

29%

20

27%

17

31%

celkem

3

100%

112

100%

14

100%

129

100%

74

100%

55

100%

Hmotné podmínky rodiny ve srovnání s dobou před podnikáním se zlepšily zhoršili

celkem zemědělci

živnostníci


*1

celkem

muži

ženy

19

49%

466

54%

70

71%

555

55%

365

59%

190

49%

4

10%

112

13%

5

5%

121

12%

70

11%

51

13%

jsou stejné

16

41%

289

33%

24

24%

329

33%

184

30%

145

38%

celkem

39

100%

867

100%

99

100%

1 005

100%

619

100%

386

100%




Tabulka 9.3 Finanční situace rodiny, v osobách a % Finanční situaci rodiny samostatně nebo s rodinnými příslušníky se zaměstnanci hlavní

*1

obchodní společnost (v.o.s. nebo s.r.o.) celkem

Finanční situaci rodiny samostatně nebo s rodinnými příslušníky

neomezujete se

musíte hospodařit

175

42

19%

49%

26%

6%

59

79

13

1

39%

52%

9%

1%

18

26

3

38%

55%

6%

203

435

191

43

23%

50%

22%

5%

neomezujete se

musíte hospodařit

celkem

musíte šetřit

máte jen na levné věci

21

73

28

17%

60%

23%

2 100%

*2

obchodní společnost (v.o.s. nebo s.r.o.)


330

se zaměstnanci vedlejší

musíte šetřit

126

2

3

40%

60%

23

78

28

18%

60%

22%

* 1 za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů; * 2 za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů

Tabulka č. 9.4 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % délka podnikání - v létech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 celkem

neomezujete se

musíte hospodařit


musíte šetřit

celkem

2

9

9

4

24

8,3%

37,5%

37,5%

17%

100%

4

19

10

1

34

11,8%

55,9%

29,4%

3%

100%

10

16

11

5

42

23,8%

38,1%

26,2%

12%

100%

7

24

15

4

50

14,0%

48,0%

30,0%

8%

100%

14

30

14

3

61

23,0%

49,2%

23,0%

5%

100%

12

26

19

5

62

19,4%

41,9%

30,6%

8%

100%

7

20

16

1

44

15,9%

45,5%

36,4%

2%

100%

16

23

10

5

54

29,6%

42,6%

18,5%

9%

100%

6

11

5

22

27,3%

50,0%

22,7%

100%

19

38

15

1

73

26,0%

52,1%

20,5%

1%

100%

2

7

3

1

13

15,4%

53,8%

23,1%

8%

100%

15

35

11

5

66

22,7%

53,0%

16,7%

8%

100%

6

7

1

14

42,9%

50,0%

7,1%

100%

7

10

2

1

20

35,0%

50,0%

10,0%

5%

100%

14

37

18

3

72

19,4%

51,4%

25,0%

4%

100%

5

8

5

1

19

26,3%

42,1%

26,3%

5%

100%

5

15

5

25

20,0%

60,0%

20,0%

100%

7

17

11

1

36

19,4%

47,2%

30,6%

3%

100%

6

7

2

15

40,0%

46,7%

13,3%

100%

17

49

7

2

75

22,7%

65,3%

9,3%

3%

100%

2

12

2

16

12,5%

75,0%

13%

100%

7

8

1

1

17

41,2%

47,1%

5,9%

6%

100%

2

1

3

66,7%

33,3%

100%

1

1

2

50,0%

50%

100%

20

12

8

40

50%

30%

20%

100%

203

435

191

47

876

23,2%

49,7%

21,8%

5,4%

100%

Tabulka 9.5 Finanční situace rodiny - dle délky podnikání za respondenty, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % délka podnikání - v létech 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

neomezujete se

2

5

40,0%

20,0%

40,0%

100%

1

8

2

11

9,1%

72,7%

18,2%

100%

2

6

2

10

20,0%

60,0%

20,0%

100%

3

6

1

10

30,0%

60,0%

10,0%

100%

3

13

3

19

15,8%

68,4%

15,8%

100%

1

3

3

7

14,3%

42,9%

42,9%

100%

2

2

4

50,0%

50,0%

100%

1

10

3

14

7,1%

71,4%

21,4%

100%

1

2

50,0%

100%

1 50,0% 2

4

5

11

18,2%

36,4%

45,5%

100%

14

4 100%

1

1

100,0%

100%

2

2

100,0%

100%

2

2

6

33,3%

33,3%

33,3%

100%

17 18

1

1

100,0%

100%

1

1

100,0%

100%

1

1

100,0%

100%

1

8

9

11,1%

88,9%

100%

21

23

4 100,0%

2

16

22

1

1

2

50,0%

50,0%

100%

1

4

2

7

14,3%

57,1%

28,6%

100%

1

1

100,0%

100% 1

25 celkem

celkem

1

13

20


musíte šetřit

2

12

15

musíte hospodařit

1

100%

100%

23

78

28

0

129

17,8%

60,5%

21,7%

0%

100%

Tabulka 10.1 Platby za důchodové pojištění respondentů, jejichž podnikání je hlavním zdrojem jejich příjmů, v osobách a % platby za zdravotní pojištění

zemědělci

živnostníci

pohlaví


muži

ženy

bez zaměstnanců

se zaměstnanci

počty zaměstnanců 1-4

5-9

10 a více

celkem

24

505

28

321

236

494

63

50

11

2

557

67%

67%

33%

59%

71%

68%

41%

48%

28%

29%

64%

12

250

57

224

95

230

89

55

29

5

319

33%

33%

67%

41%

29%

32%

59%

52%

73%

71%

36%

celkem

36

755

85

545

331

724

152

105

40

7

876

platby za zdravotní pojištění

0-30

v minimální výši vyšší než minimální sazba

věk podle pásem

v minimální výši vyšší než minimální sazba

31-40

v minimální výši vyšší než minimální sazba celkem

51-60

61-65

66+

76

171

165

119

21

5

78%

69%

59%

57%

60%

50%

21

76

114

89

14

5

22%

31%

41%

43%

40%

50%

97

247

279

208

35

10

celkem


41-50

nejvyšší dokončené vzdělání ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

2

248

223

20

20

29

15

67%

73%

64%

77%

69%

46%

24%

1

94

128

6

9

34

47

33%

27%

36%

23%

31%

54%

76%

3

342

351

26

29

63

62

Tabulka 10.2 Platby za zdravotní pojištění respondentů, jejichž podnikání je vedlejším zdrojem jejich příjmů, v osobách a % platby za zdravotní pojištění v minimální výši vyšší než minimální sazba celkem


zemědělci

živnostníci

celkem

počty zaměstnanců 1-4

5-9

10 a více

celkem

522

31

335

239

497

77

58

17

2

574

69%

36%

61%

72%

69%

51%

55%

43%

29%

66%

15

233

54

210

92

227

75

47

23

5

302

42%

31%

64%

39%

28%

31%

49%

45%

58%

71%

34%

36

755

85

545

331

724

152

105

40

7

876


31-40

41-50

51-60

61-65

66+

72

169

178

131

20

4

74%

68%

64%

63%

57%

40%

25

78

101

77

15

6

26%

32%

36%

37%

43%

60%

97

247

279

208

35

10

celkem


ženy

se zaměstnanci

21



muži

bez zaměstnanců

58%



pohlaví


nejvyšší dokončené vzdělání ZŠ

SV bez mat.

ÚSV s mat.

VO

VŠ Bc.

VŠ Mgr.

VŠ Ph.D.

2

256

226

19

20

33

18

67%

75%

64%

73%

69%

52%

29%

1

86

125

7

9

30

44

33%

25%

36%

27%

31%

48%

71%

3

342

351

26

29

63

62

Výtahy z oponentských posudků prof. Ing. Vojtěch Krebs, CSc. Práce přináší řadu nových poznatků na sledovanou problematiku. Hodnocení a interpretace problémů OSVČ je často jednostranné a účelové, se značným politickým akcentem. Poukazuje se na jednotlivé výhody či nevýhody OSVČ, přičemž tyto názory nejsou vždy objektivně vyargumentovány. Oceňuji proto, že předložená práce dává dostatečné množství podkladů pro formulaci budoucích zákonných změn a postavení OSVČ. Celkově hodnotím práci jako koncepčně a pojmově dobře ukotvenou, vystihující vybrané aspekty a problémové oblasti studované problematiky. Je vysoce informativní, obsahuje zevrubné analýzy využívající maximum dostupných dat, je napsána kultivovaně a metodicky jí také nelze nic vytknout. Zejména zdařilé mi připadají ty části, které analyzují a formulují náměty na koncepční zlepšení. Je třeba konstatovat, že jde o široce tematicky pojatou práci tohoto typu, a vyzdvihnout i skutečnost, že se autorům podařilo skutečně nabídnout čtenáři ty nejdůležitější poznatky, náměty a doporučení.

Ing. Jan Mertl, Ph.D. Z hlediska zmapování situace OSVČ jsou výsledky studie využitelné zásadně v daňové i sociální politice. Ovšem v praxi české sociální politiky nelze očekávat, na základě dosavadních zkušeností, že by výsledky vedly ke zlepšení a systematizaci procesů sociální ochrany a sociálního zabezpečení daných osob. Naopak dochází k ideologizaci problému, přitom právě výsledky předložené studie by mohly napomoci věcnému řešení. Daná studie je skutečně kvalitní analýzou ve smyslu zhodnocení údajů o OSVČ a jejich sociálně-ekonomické pozici. Neobsahuje však zásadnější tvrzení ve smyslu žádoucích změn jejich postavení a domnívám se, že v některých částech, jako je třeba hodnocení socální ochrany OSVČ v důchodovém a nemocenském pojištění, by to bylo účelně a příslušná zjištění tomu nasvědčují. Přitom je zřejmé, že sociálně-ekonomická pozice českých OSVČ je v evropském měřítku unikátní a vznikla jako snaha ekonomicky podpořit jejich rozvoj v 90. letech, avšak s postupující transformací už nikdo nenalezl odvahu tuto pozici uvést do serioznějších relací a ponechat zmíněné výhody (které jsou často "kompenzovány" nižší sociální ochranou) třeba jen pro začátky sebezaměstnání. Podrobnější analýzu by si zasloužil také rozsah účasti OSVČ v komerčních pojistných systémech, kdy účast v penzijním a životním pojištění ještě bohužel neznamená, že tito lidé budou následně mít z těchto produktů dostatečné příjmy. Alarmující je také neúčast OSVČ v nemocenském pojištění; tvrzení autorů ohledně karenční lhůty jako důvodu pro neúčast je sice logické, ovšem je otázka, že právě dlouhodobé neschopnosti (delší než 3 týdny) mohou životní úroveň významně snížit a pokud nejsou OSVČ kryty ani proti nim, je to rovněž komplikované. Celkově lze konstatovat, že předložená studie velmi zdařile mapuje problém českých "sebezaměstnaných", který je do značné míry ukázkou toho, jaké paradoxy je česká sociální politika schopna za tiché tolerance většiny obyvatelstva i politické reprezentace vytvořit.

Sociální a ekonomické postavení osob samostatně výdělečně činných v ČR v roce Řešitelé: Jan Vlach Ladislav Průša Július Szabo Tomáš Pavlíček

Recommend Documents